Ročník I Číslo 1. EDITORIAL I. Formánek: VÁŽENÍ ČTENÁŘI 3 PODNIKÁNÍ

Ročník I.

Číslo 1

2010

EDITORIAL •

I. Formánek: VÁŽENÍ ČTENÁŘI

3

PODNIKÁNÍ •

M. Červinka, T. Tykva: VLIV REGIONÁLNÍ POLITIKY A JEJÍCH NÁSTROJŮ NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO KLIMATU A ZNALOSTNÍ EKONOMIKY SE ZAMĚŘENÍM NA DOPAD EXISTENCE LETIŠŤ V REGIONU 4

EKONOMIE A FINANCE • D. Stavárek: DOSAVADNÍ POKROK VE FINANČNÍ INTEGRACI EUROZÓNY • A. Kolková: OBCHODOVÁNÍ NA DEVIZOVÝCH TRZÍCH V NÁVAZNOSTI NA ODHAD STOCHASTICKÉHO PROCESU MĚNOVÉHO VÝVOJE • K. Beňová: DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY OD 1. 1. 2010

14

22 32

MANAGEMENT •

•

• •

D. Stoch, M. Stoch, L. Švajdová: VLIV RECESE NA ŽELEZNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVU V ČR 45 M. Michalko, M. Mynarzová: ZÁKLADNÍ VÝCHOZÍ ANALÝZA PRO TVORBU VÝUKOVÝCH MODULŮ MANAŽER A LÍDR NA BAKALÁŘSKÉM STUPNI 49 B. Morská: KVALITA VE SLUŽBÁCH, FAKTOR ZVYŠOVÁNÍ SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKA 56 L.Švajdová, Š. Vilamová, M. Stoch: PODPORA ČESKÉHO EXPORTU V DOBÁCH EKONOMICKÉ RECESE 62

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •

J. Stratil: ZEMĚDĚLSTVÍ, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ODPADY Z TOHOTO ODVĚTVÍ

71

PEDAGOGIKA • J. Skipala: INTERNATIONALIZACE VE VZDĚLÁVÁNÍ • D. Kučera: RECESE JAKO VÝZVA PRO BUSINESS SCHOOL • J. Skipala: KVALITNÍ LEKTOR ANGLIČTINY

78 81 86

DISKUZE DISKUZE • I. Formanek: PŘÍNOS KONFERENCE CEEMAN • L. Durda: KONFERENCE EFER/EECPCL • D.Kučera SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVOU A BAKALÁŘSKOU PRÁCI na VŠP.

90 92 96

VSP Entrepreneurship Studies Odborně – vědecký elektronický journal VŠP, a.s. Ročník 1, Číslo 1, 2010., vychází čtvrtletně. Vydavatel a adresa redakce Vysoká škola podnikání, a.s. Michálkovická 1810/181, Ostrava – Slezská Ostrava, 710 00, Česká republika, tel.: +420 595 228 140, fax.: +420 595 228 199 www.vsp.cz/journal Redakční rada: Tajemník: Mgr. Dušan Kučera, MBA Členové: Doc. Dr. Ing. Ivo Formánek, PhDr. Lukáš Durda, Mgr. Jan Skipala, Prof. Ing. Vít Zamarský, CSc., Ing. Monika Mynarzová, Ph.D., Ing. Milan Stoch, Ph.D., Ing. Michal Červinka, Ph.D. Autorská práva vykonává vydavatel. Grafika: Tiskárna Union a.s., Palackého 32, 702 00 Ostrava-Přívoz. Distribuce: elektronicky ISSN: 1802-0453.

2

EDITORIAL

Vážení čtenáři, Vysoká škola podnikání, a.s. zakládá tímto prvním číslem svůj elektronický odborný a vědecký Journal Entreprenuership Studies. Nastartování tohoto čtvrtletníků nastává v roce, ve kterém škola slaví desetileté výročí své činnosti. To je dostatečný důvod k tomu, aby škola nabídla novou informační a diskusní platformu širší odborné veřejnosti. Nově zrozený journal tak poskytne nový prostor pro publikování prací pedagogů, studentů, externích pracovníků školy a specialistů z dalších škol, podniků či výzkumných ústavů. Cílem časopisu je publikovat aktuální vědeckou a myšlenkovou činnost jednotlivých kateder, zprostředkovat širší odbornou diskuzi s jinými vysokými školami a vstoupit do rozhovoru rovněž s dalšími odborníky doma a postupně i v zahraničí. První číslo, které máte před sebou, se věnuje oblastem publikovaným z pera vlastních či partnerských pedagogů. Samozřejmě je naším cílem, aby si časopis postupně vybudoval své renomé na základě odborných recenzí publikovaných studií a tak nabízel nejen kvantitu, nýbrž také srovnatelnou kvalitu své práce. Obsahová náplň tohoto prvního čísla je dána současnou prací našich i externích pedagogů a odborníků. Odborné rubriky byly zvoleny na základě aktuálních příspěvků. V případě článků a studií z dalších oborů jsme připraveni dát jim patřičné odborné zařazení. Věříme, že publikace přinese svým čtenářům odbornou inspiraci, příležitost k výměně vzájemných poznatků a rozhovorů. Jsme zároveň přesvědčeni, že společná a co nejširší diskuze nad jednotlivými tématy je podstatnou součástí společnému růstu a rozvoje moravskoslezského kraje, českého a moravského školství a vědy. Přejeme Vám příjemné a užitečné čtení a budeme se těšit na vaše věcné připomínky a podněty. Doc. Dr. Ing. Ivo Formánek Prorektor pro řízení obsahu a kvality výuky

3

PODNIKÁNÍ

Vliv regionální politiky a jejich nástrojů na rozvoj podnikatelského klimatu a znalostní ekonomiky se zaměřením na dopad existence letišť v regionu Impact of regional policy and its instruments on entrepreneurial environment and knowledge-based economy development with a focus on impact of existence of airports in the region Michal Červinka1 Tomáš Tykva2 Klíčová slova: regionální politika, regionální rozvoj, legislativní rámec, podnikatelské klima, znalostní ekonomika. Key words regional policy, regional development, legislative framework, entrepreneurial climate, knowledge-based economy. Abstrakt Na základě prezentace a posouzení současných trendů v rozvoji podnikatelského klimatu a základních teoretických konceptů týkajících se problematiky regionální politiky, jejích nástrojů a dále problematiky podnikavé a znalostní ekonomiky, je možno identifikovat faktory ovlivňující rozvoj regionů se zaměřením právě na tuto vymezenou oblast. První část článku je zaměřena na vymezení pojmu regionální politika a deskripci jejích nástrojů v návaznosti na příslušný právní rámec. Dále je prezentován stručný vhled do problematiky podnikatelského prostředí a faktorů, které jej ovlivňují. Ve druhé části je na základě empirických studií komentován vliv vybraného nástroje regionální politiky (podpora mobility obyvatelstva) se zaměřením na existenci letišť v regionu. 1

2

Ing. Michal Červinka, Ph.D., email: [email protected] Ing. Mgr. Tomáš Tykva, email: [email protected]

4

Abstract Following a presentation and assessment of current trends in the development of an entrepreneurial climate, and basic theoretical concepts concerning the problems of regional policy, its instruments and the issue of entrepreneurial and knowledge-based economy, it is possible to identify the factors influencing the development of the regions, focusing just on the defined sphere. The first part of the article is focused on defining the concept of regional policy and describes its instruments in response to the relevant legislative framework. It is presented as a brief insight into the problems of the business environment and factors that affect it. The second part is based on empirical studies, commented the impact of selected regional policy instruments (mobility of the population support) with a focus on the existence of airports in the region. 1. Úvod, vymezení základních pojmů, metodika Sociologové a výzkumní pracovníci z většiny sociálně-vědních disciplín shledávají tradiční výkladové rámce za stále méně vhodné pro studium současných společností. Podle mnohých, ne-li většiny současných sociologů, žijeme ve světě, který nevykazuje příliš podobností se světem, kdy vznikaly první velké společenské koncepce v dílech Marxe, Comta či Durkheima. Naše doba je charakterizována diskontinuitou s předchozí érou, což nutně vede k potřebě podstatně upravit naše teoretická východiska. „Máme-li odpovídajícím způsobem pochopit povahu modernity, musíme se vymanit z existujících sociologických perspektiv. Musíme vysvětlit zcela neobvyklou dynamiku a globalizující rozsah moderních institucí a vysvětlit podstatu jejich nespojitostí s tradičními kulturami.“1 Tato část článku se zabývá vymezením základních pojmů a stručným popisem metodiky zpracování článku a jeho rámcovým provázáním s dílčími částmi vědecko-výzkumného úkolu „Výzkum faktorů přechodu od industriální ekonomiky ke znalostní a podnikavé ekonomice v podmínkách Moravskoslezského kraje“. 1.1 Znalostní a podnikavá ekonomika Je velmi nepravděpodobné, že se vůbec kdy podaří vytvořit termín, který by v několika slovech zachytil všechny podstatné rysy dnešní komplexní a rozporuplné společnosti. Termín společnost vědění2 (knowledge society), který je velmi hojně užíván je potřeba chápat právě v 1

GIDDENS, A. Důsledky modernity. Praha: Slon, 2003. ISBN 80-86429-15-6 Kromě společnosti vědění se často ve velmi příbuzném duchu, ale v jiném kontextu užívá i termínů „ekonomika založená na znalostech“ (knowledge based economy), „ekonomika tažená znalostmi“ (knowledgedriven economy), „znalostní ekonomika“ (knowledge economy), případně „učící se společnost“ (learning society). 2

5

kontextu hledání klíčových rysů současné (nebo nadcházející) společnosti. Základní myšlenku společnosti vědění je možno shrnout takto: zatímco základními konstitutivními prvky moderní společnosti byl fyzický kapitál, množství lidské práce a průmysl (odtud pak pojmenování „průmyslová“ nebo „kapitalistická“ společnost), v současné době se lidé stávají svědky transformace ke společnosti, ve které se klíčovým faktorem produkce stává vědění, důsledkem čehož se následně zásadně mění i veškeré společenské instituce. Termín společnost vědění byl a je užíván v mnoha různých kontextech a z různých důvodů, v důsledku čehož trpí značnou vágností.1 • Za prvé je termín společnost vědění velmi často užit jako metafora či zastřešující pojem, který není dále specifikovaný • Za druhé se často tohoto pojmu užívá nikoli analyticky, ale normativně jako cíle, ke kterému by měla společnost směřovat a o který by měla usilovat • Teprve za třetí se pojmu užívá jako souborného termínu pro označení typu společnosti, ve které se vědění stává dominantní produktivní silou a která má následně také další specifické aspekty Nestačí tedy pouze sledovat vývoj teorií odkazujících na „společnost vědění“, ale je třeba analyzovat i velmi příbuzné koncepce, skrývající se ovšem pod velmi různorodými názvy. V posledních letech je v dílech různých autorů zabývajících se problematikou znalostní ekonomiky akcentována role organizačních faktorů v procesu tvorby strategií a dále význam znalostí pro dané strategie. Jedině strategie založené na znalostech pak mohou přinést udržitelnou konkurenční výhodu a jedině organizace, které v rámci implementace nebo transformace své strategie budou mít tuto podmínku na paměti, se stanou Organizacemi informačního věku nebo také Znalostními organizacemi. Znalostní ekonomika, jak již bylo uvedeno dříve, spočívá v tom, že „majitel znalosti“ má informační výhodu před ostatními účastníky trhu. Ta mu zajišťuje dočasný monopol. Realizace monopolních či oligopolních zisků tvoří hlavní půvab znalostní ekonomiky. V době globalizace se zboží i práce stává volně obchodovatelnou komoditou s nízkými maržemi. Jen majitelé speciálních znalostí jsou výjimkou - stávají se příjemci intelektuální renty.2

1

VESELÝ, A. Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický časopis, duben 2004, roč. 40, č. 4, str. 433–446. 2 Z makroekonomického hlediska lze konstatovat, že znalostní ekonomika posouvá bod maximalizace daňových příjmů na Lafferově křivce výrazně směrem k nižším hodnotám daňových sazeb. Chytrý kapitál – a majitelé speciálních znalostí nebývají žádní hlupáci – půjde za nižšími daněmi. Pokud to česká vláda myslí se znalostní ekonomikou seriózně, musí nastavit daňový systém tak, aby vyšší příjmové skupiny (fyzické i právnické osoby) zde platily daně dobrovolně a rády.

6

Již v roce 1999 definovali Mendelsson a Pillai1 další aspekty a podmínky pro rozvoj znalostní ekonomiky. Radikální změny, v souvislosti s rostoucím významem znalostí, se týkají klesajícího významu fyzického kapitálu (ve výrobě, nebo při poskytování služeb). To je pochopitelně kompenzováno rostoucím významem lidského kapitálu2. Dalším zásadním prvkem znalostní ekonomiky je vztah k inovacím. Zvláště pak v dnešní době, době kdy je trendem rozvoj informačních a komunikačních technologií a techniky a kdy se vlivem tohoto trendu nejen že tempo inovací zvyšuje, ale jsou také snáze plánovatelné a proveditelné. Jde především o výraznou úsporu nákladů způsobenou snadnou komunikací, transferem technologií a relativně méně náročnou implementací nových technologií do praxe. Společnosti jsou stále odvážnější v experimentování s novými koncepty organizačního uspořádání – změny organizační struktury pak zpravidla mívají zásadní vliv na ziskovost, produktivitu a inovační výkonnost těchto podniků. Základním problémem je střet zastánců centralizace a zastánců decentralizace v řízení a správě podniků. To, zda je efektivnější centralizace, nebo naopak decentralizace těchto činností zůstává stále otevřenou otázkou. Pochopení organizačních struktury a organizace v kontextu rozvíjející se znalostní ekonomiky je důležité z několika důvodů: • Nutnost validace poznatků o vztahu ekonomické účinnosti podniku a organizační struktury (zatím se danou problematikou nezabývalo mnoho odborníků na seriózní úrovni). • Nutnost identifikace vlivu organizace a koordinace ekonomických činností na rozvoj znalostní ekonomiky. • Případné potvrzení hypotézy, že organizace a koordinace ekonomických činností je rámcem pro budování znalostní ekonomiky. Virtualizace Jedná se o trend ve vývoji společnosti resp. ve vývoji podnikatelského prostředí. Jeho podstatou je klesající význam fyzického kapitálu a oproti tomu rostoucí význam lidského resp. intelektuálního kapitálu. V praxi se tento trend projevuje tak, že hmotná podstata podniků pozbývá svého původního významu (tak jak tomu bylo v původním pojetí, tj. v pojetí podnikové ekonomiky, podnikového hospodářství – např. Wöhe – Kislingerová či Synek a jejich tradiční přístupy k dané problematice z posledního desetiletí minulého století). Stroje zařízení a budovy již 1

MENDELSSON, H. – PILLAI, R. R. Information Age Organizations. Journal of Economic Behavior and Organization, 1999, ročník 38, str. 253 – 281. 2 V posledním desetiletí se už nehovoří jen o řízení lidských zdrojů, ale o další vývojové fázi, neboli o řízení intelektuálního kapitálu, který však obsahuje (dle různých pojetí - Edvisson a Malone, Sveiby, Brooking) i další prvky: lidský kapitál (způsobilost zaměstnanců), strukturální kapitál (interní strukturu), zákaznický kapitál, externí strukturu.

7

nejsou tak podstatné, nejpodstatnějšími pro podnik se stávají tyto jeho (převážně nehmotné) prvky: • Lidé (lidský kapitál, lidský potenciál, kvalifikační struktura zaměstnanců, úroveň řízení lidských zdrojů apod.) • Know-how, technologie, technologické nastavení • Goodwill (dobrá pověst podniku, renomé) • Vnitropodniková kultura • Způsob komunikace s dalšími subjekty • Kontakty a schopnost využívat síťové podnikání a efektů, které přináší S trendem vizualizace velmi úzce souvisí pojem „Virtuální podnik“, který je charakteristický právě výše uvedenými prvky. Virtuální podniky pak lze členit takto: • Samostatný podnik, kde hodnota nehmotných složek podniku výrazně převyšuje nad hmotnými složkami • Aliance podniků, klastr (jedná se o relativně volné sdružení podniků, které může či nemusí mít vlastní právní subjektivitu) – podstatou vizualizace zde je vytváření vazeb, které jsou používány ke sdílení znalostí, poznatků a závěrů vědeckovýzkumné činnosti jednotlivých členů, sdílení databází klientů apod. Virtuálním podnikem se zde rozumí vytvořená síť a vztahy mezi jednotlivými prvky této sítě Základními předpoklady rozvoje podnikavé ekonomiky (resp. transformace tradiční ekonomiky na ekonomiku podnikavou, znalostní) jsou především vlivy podnikatelského prostředí, jde pak hlavně o podmínky, které jsou pro rozvoj podnikání připraveny ze strany veřejného sektoru (legislativní rámec vymezující pravidla a nástroje regionálního rozvoje a podmínky pro podnikání). Déle sehrávají významnou roli programy rozvoje podnikavosti, které jsou již nyní nabízeny některými středními a výjimečně i vysokými školami (VŠP, a. s.), případně také nevládními neziskovými organizacemi (Junior Achievement). Tyto programy jsou většinou zaměřeny na rozvoj kreativity a využívání kreativních přístupů k řešení problémů a také se zabývají postupy při vyhledávání, identifikaci či tvorbě podnikatelských příležitostí a metodami práce s příležitostmi. 1.2 Regionální politika a její nástroje Vedle prosperujících regionů s vysokou životní úrovní existuje i řada regionů s podprůměrnou ekonomickou výkonností, s vysokou nezaměstnaností, sociálními problémy apod. Bez ohledu na příčiny těchto rozdílů je pro celkovou výkonnost ekonomiky žádoucí, aby dané rozdíly byly alespoň částečně redukovány – jejich existence, resp. markantnost, totiž může vyvolat sociální či politické konflikty.

8

Regionální politika1 I přesto, že pojem regionální politika bývá chápán v různých souvislostech různými způsoby, lze již nyní konstatovat, že existuje několik ustálených pohledů, resp. vymezení, např.: • regionální politika je soubor nástrojů, které slouží k identifikaci regionálních disparit, jejich harmonizaci (do úrovně odpovídající potenciálu regionu) a posílení regionálního rozvoje • regionální politiku je možno vymezit také na základě jejích cílů, ke kterými patří rozvoj regionů zaměřený na jejich soudržnost a zvyšování konkurenceschopnosti (každý region by měl mít příležitosti ke svému vyváženému rozvoji odpovídajícímu jeho potenciálu a specifickým stránkám)2 • regionální politiku je také možno chápat jako součást souboru ekonomických, sociálních, ekologických a jiných nástrojů (politik), jejichž cílem je dosažení národních cílů, jakými jsou například ekonomický růst a udržitelný rozvoj, kvalitní životní prostředí, sociální a politická stabilita a příznivý demografický vývoj a to vše s co možná nejvyšší ekonomickou efektivitou3 • na platformě Evropské unie je obecně vnímána regionální politika jako nástroj podpory rozvoje problémových regionů včetně snahy redukovat meziregionální diference (významný je tento nástroj především při podpoře restrukturalizace konkrétních regionů, strukturální postižení je totiž pro tyto regiony natolik zatěžující, že většinou nejsou schopny bez přispění těchto nástrojů strukturální změny realizovat.)4 Regionální politika, náhled na ni, jakož i její nástroje vycházejí z předpokladu, že samotné tržní prostředí mnohdy nestačí k tomu, aby byl zabezpečen vyvážený a harmonický rozvoj na celém území státu. Chce-li stát poskytnout regionům alespoň příležitost k jejich rozvoji, musí identifikovat jejich potenciál a cíleně jej kultivovat, rozsah zásahů nástroji regionální politiky je pak závislý na velikosti rozdílů mezi jednotlivými regiony. Svým zaměřením tak má tato politika vyrovnávací i rozvojovou funkci.

1

V praxi bývá také používán synonymní výraz „Politika regionálního rozvoje“. Obecné informace o regionální politice, dostupné na . 3 BLAŽEK, J. – UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80246-0384-5. 4 WOKOUN, R. Regionální politika. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. 2

9

Schéma č. 1: Vztah regionální politiky a dvojího chápání regionálního rozvoje. Regionální rozvoj • •

Regionální rozvoj • efektivnější využití a zvýšení potenciálu regionu • praktický přístup

aplikace nauk (geografie, ekonomie, sociologie apod.) akademický přístup

Regionální politika • ovlivnění alokace socioekonomických aktivit

Zdroj: DAMBORSKÝ, M. Základní východiska regionálního rozvoje. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0.

Legislativní rámec a základní dokumenty regionální politiky Základní rámec regionální politiky je převážně tvořen zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, na jehož podkladě existuje základní (strategický) dokument politiky regionálního rozvoje, kterým je Strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen SRR ČR). Tato Strategie regionálního rozvoje vytvořila základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Pro období 2007–2013 byl tento dokument aktualizován s cílem implementace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky. Vychází ze „Strategie udržitelného rozvoje České republiky“ a v ekonomické oblasti ze zpracovávané "Strategie hospodářského růstu". V oblasti politiky soudržnosti naváže SRR ČR na její základní programové dokumenty na národní úrovni „Národní rozvojový plán“ a „Národní strategický referenční rámec“. Zpracovatelem SRR ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni.1 Nástroje regionální politiky Regionální politika disponuje celou řadou nástrojů, které při jejich správné aplikaci mohou napomoci ke slaďování regionálních rozdílů. Jsou jimi především2:

1

Obecné informace o regionální politice, dostupné na < http://www.mmr.cz/getdoc/f77e14bc-2c26-4884-9fdab47c24a5294b/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-pro>. 2 Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vydání. Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, s.r.o.: 2004, ISBN 80-86473-80-5.

10

• •

• • • •

fiskální politika – ke slaďování regionálních rozdílů zde slouží daňová politika, resp. přerozdělování peněz mezi regiony prostřednictvím příjmů a výdajů státního rozpočtu monetární politika – k posílení rozvoje regionu může napomoci usměrňování přístupu k úvěrům ve vybraných regionech (jde především o zacílení zvýhodněných úvěrů na strukturálně postižené, či jinak znevýhodněné regiony) protekcionalismus – státní ovlivňování dovozů prostřednictvím limitů a cel s cílem ochrany výroby v daných regionech nástroje ovlivňující prostorový pohyb pracovních sil (kupř. podpora při nákupu bytu, výkup nemovitostí, úhrada nákladů za stěhování apod.) - dále viz kapitola 2 nástroje působící na prostorový pohyb kapitálu (investiční pobídky, časově omezené daňové zvýhodnění, dotace) podpora podnikání (cílená do konkrétních regionů) o informační podpora – má nehmotný charakter a jedná se zejména o poradenskou činnost a kooperaci při zpracování projektů, žádostí o spolufinancování a podnikatelských záměrů. Stejně tak do této oblasti patří poradenský, informační a právní servis pro potenciální podnikatele, investory a další subjekty o finanční podpora – jedná se o dotace, granty a další formy spolufinancování projektů z prostředků státu či z úrovně Evropské unie

2. Podpora mobility obyvatelstva Důležitou podmínkou pro posílení regionálního rozvoje, případně, což je nyní aktuální, pro redukci dopadů recese, je podpora prostorového pohybu pracovních sil, obecně pak podpora mobility obyvatelstva. Problémy spojené s transformací ekonomiky z industriálního na vyšší stadia, bývají často doprovázeny nerozvinutou dopravní infrastrukturou. V mnoha případech pouhá modernizace infrastruktury, která není doprovázena rozvojem souvisejících služeb, neumožní dosažení předpokládaných efektů. Region, který je vhodným způsobem napojen na ostatní části státu i zahraničí, může této příležitosti využít jak pro cestování za prací, tak i rozvojem služeb, které umožní tvorbu pracovních míst. Region, který má dobré dopravní spojení je atraktivní pro tuzemské i zahraniční investory. V případě transferu moderních technologií v podmínkách globalizace, internacionalizace a dalších, může pozitivní roli sehrát letecká doprava. Tento fakt si uvědomují regionální vlády v jednotlivých regionech, je akcentován rovněž na úrovni Evropské unie. Volné přesídlování pracovníků v zemích ES spočívá v možnosti přijímat v celém ES za podmínek domácích výdělečně činných osob jakoukoli práci, aniž by se na to směly vztahovat zvláštní vnitrostátní podmínky. K právům občanů patří právo pobytu a setrvání pracovníků i jejich rodin a účast na sociálních výhodách, na které mají nárok domácí pracovníci. Volnost přesídlování samostatně výdělečně činných osob je upravena zvlášť. Svoboda usazování zaručuje svobodné usazování samostatných podnikatelů i společností členských států za účelem provozování živnostenské, průmyslové i zemědělské výdělečné činnosti či výkonu

11

svobodného povolání v jiném členském státě.1 K významnému usnadnění mobility ve vztahu k České republice výrazně napomohl její vstup do Schengenského prostoru. Přesto, že některé členské státy EU (SRN) vytvářejí administrativní překážky v podobě přechodných období (např. udělování pracovních povolení), dá se předpokládat, že migrace z i do ČR se bude zvyšovat. Je zřejmé, že v návaznosti na legislativní rámec EU týkající se volného pohybu osob, jsou tyto umělé překážky dlouhodobě neudržitelné. Schéma č. 2: Vymezení základních demografických vztahů.

MIGRACE (vnitrostátní, zahraniční)

TRVALÁ

ILEGÁLNÍ

DOČASNÁ

(nedokumentovatelná)

Pravidelná (např. zaměstnání,

škola)

Nepravidelná (např. přesuny uprchlíků, cestovní ruch)

Zdroj: ŠOTKOVSKÝ, I. Aktuální témata regionálního rozvoje. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008. ISBN 978-80-7201699-0.

2.1 Vliv existence letiště na rozvoj regionu a jeho ekonomickou úroveň Na základě průzkumu lze2 odhadnout, že v průměru na každý milion odbavených cestujících na letišti, je vytvořeno 1000 pracovních míst přímo na letišti a dalších 2000 pracovních míst vytvořených v dalších odvětvích v regionu, ve kterém se letiště nachází. Takto vytvořená pracovní místa je možné rozdělit do následujících skupin: • přímé - zaměstnanost a příjmy, které zcela nebo z velké části souvisejí s provozem letiště • nepřímé - zaměstnanost a příjmy vytvořené v ekonomice dané oblasti v řetězci dodavatelů zboží a služeb 1

VILAMOVÁ, Š. Principy volného pohybu osob v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské unie. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference Výsledky vědecké práce studentů doktorského studia. Ostrava: VŠBTechnická univerzita Ostrava, 2000.(s. 166-168). ISBN 80-7078-783-X. 2 Studie společností York Aviation a Airports Council International s názvem „The social and economic impact of airports in Europe“. Leden 2004. [cit. 26.2.2010]. Dostupné z < http://www.eraa.org/intranet/documents/14/428/061005socialecoimpact.pdf>

12

• indukované - zaměstnanost a příjmy vytvořené v ekonomice dané oblasti, jedná se o příjmy (a následně výdaje) zaměstnanců přímých i nepřímých pracovních míst, které vzniky v souvislosti s existencí a provozem letiště • katalytické - zaměstnanost a příjmy vytvořené v ekonomice dané oblasti v souvislosti s existencí letiště (jde o dodatečné příjmy podniků působících v dosahu letiště, které jsou vyvolány vyšší efektivitou fungování těchto podniků v souvislosti se zlepšením infrastruktury a také o potencionální investice do oblasti cestovního ruchu, pro které je dostupnost letiště klíčová.) Letiště tak může významně přispět k růstu ekonomiky v daném regionu. Odhady kombinovaného účinku přímých, nepřímých a vyvolaných dopadů se liší v rozmezí 1,4 - 2,5% HDP, bez cestovní ho ruchu. Výše uvedené tvrzení je možno podpořit také výsledkem průzkumu s názvem „The economic and social benefits of air transport“, který zpracovala ATAG ve spolupráci s IATA1 v roce 2008. Průzkum byl zaměřen na zjišťování vlivu letecké dopravní infrastruktury na investiční a inovační aktivity. Z průzkumu vyplynulo, že kvalitní letecké spojení ovlivňuje společnosti při rozhodování, kde investovat. Podle průzkumu 52% společností, považuje mezinárodní (letecké) dopravní spojení za základní faktor při svém lokalizačním rozhodování v Evropě. Také bylo prokázáno, že důvodem pro nerealizování mnohých investičních záměrů byla špatná infrastruktura – zvláště pak špatné letecké spojení.

1

ATAG = Air Transport Action Group; IATA = International Air Transport Association

13

Graf č. 1: Význam absence dobrého dopravního spojení na investiční a lokalizační rozhodování společností (graf vyjadřuje odpověď na otázku „Ovlivnila někdy absence dobrého dopravního spojení Vaše konkrétní investiční či lokalizační rozhodnutí?“ Respondenty byly významné nadnárodní korporace operující v regionu střední Evropa.

Zdroj: Oxford Economics survey, 2005

2.2 Nové trendy v letecké dopravě Novým fenoménem, který přispívá k růstu výkonů letecké dopravy, jsou nízkonákladové letecké společnosti. Mohutný nástup těchto společností byl v Evropě zaznamenán po roce 2000. I když situace v této oblasti prochází dynamickými změnami, jejich vliv na rozvoj masového využívání letecké dopravy a mobilitu obyvatel je nezastupitelný. Letiště se často dostávají do složité situace, kdy nízkonákladoví dopravci si vybírají z letišť, která nabízejí podporu zahájení provozu nových linek. Tato podpora mnohdy dosahuje takové výše, že letiště odbavuje tato letadla za ceny, které nepokryjí ani provozní náklady. Tato situace se stává stále více nepříznivou pro letiště, zvláště v ekonomicky nepříznivých obdobích např. vysokých cen paliva. Tvrzení nízkonákladových dopravců, že letiště získá nové tržby z neleteckých činností, například z parkování aut a vyššího obratu obchodů a služeb na letišti, neodpovídá často skutečnosti, protože na letištích s nízkým počtem odbavených cestujících nebývá zpravidla rozvinuta potřebná infrastruktura, která by byla schopna nabídnout služby na požadované úrovni1. Rovněž zákazníci nízkonákladových dopravců nebývají bohatí obchodní cestující, ale klienti, pro které je rozhodující především 1

Příklad z Polska: Počet cestujících přepravených nízkonákladovými dopravci na těchto letištích vzrostl z 1 770 000 v roce 2005 na 4 966 000 v roce 2007. Na letišti Wroclaw bylo přepraveno v roce 2005 nízkonákladovými dopravci 99 000 cestujících. V roce 2007 očekává letiště Wroclaw 750 000 cestujících přepravených nízkonákladovými dopravci. Přesto, že tento rozvoj letecké dopravy v Polsku je způsoben velikostí země a vysokou mobilitou Poláků cestujících za prací do zemí v západní Evropě, velké nárůsty cestujících byly v minulých letech i např. na letišti Bratislava. Nárůstu cestujících je dosahováno rozvojem provozu nízkonákladových dopravců.

14

cena a nejsou často ochotni utrácet další peníze. Proto je při vytváření podnikatelských záměrů zvláště letišť s nízkým provozem nezbytné zhodnotit rizika přilákání nízkonákladových dopravců, a možnost dlouhodobé ztrátovosti letiště i přes pozitivní provozní výkony. Závěr Tento materiál se zabývá vymezením základních pojmů problematiky regionálního rozvoje, podnikavosti a znalostní a podnikavé ekonomiky. V praxi se ukazuje, že v době přechodu ekonomiky od tradičních industriálních principů k ekonomice, která je tažena znalostmi a podnikavostí, se zvyšuje význam lidského kapitálu, jehož „cena“ stále roste. Podniky, které si hodnotu tohoto kapitálu uvědomuj, získávají významnou konkurenční výhodu. V regionálním rozvoji a potažmo i v rozvoji znalostní a podnikavé ekonomiky může veřejný sektor správným nastavením nástrojů regionální politiky a legislativního rámce sehrát velmi významnou roli. Tato role může mimo zmíněného být dána také participací veřejného sektoru při kultivaci podnikatelského prostředí, jehož stav je pro rozvoj podnikavé a znalostní ekonomiky také velmi podstatný. V rámci tohoto materiálu byl akcentován vliv existence letiště na ekonomický rozvoj konkrétního regionu, tento vliv byl prokázán dvěma nezávislými studiemi, jejichž závěr je v textu prezentován. Jejich závěry však nejsou nijak překvapující, neboť rozvoj infrastruktury je jedna z priorit regionální politiky, neboť výrazně determinuje další vývoj regionu a jeho ekonomickou úroveň. Je také nezbytným prvkem kultivace potenciálu daného regionu. Literatura [1] [2]

[3] [4] [5] [6] [7]

[8]

BLAŽEK, J. – UHLÍŘ, D. TEORIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE: NÁSTIN, KRITIKA, KLASIFIKACE. PRAHA: KAROLINUM, 2002. ISBN 80-246-0384-5. DAMBORSKÝ, M. Základní východiska regionálního rozvoje. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. GIDDENS, A. Důsledky modernity. Praha: Slon, 2003. ISBN 80-86429-15-6. Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vydání. Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, s.r.o.: 2004, ISBN 80-86473-80-5. MENDELSSON, H. – PILLAI, R. R. Information Age Organizations. Journal of Economic Behavior and Organization, 1999, ročník 38, str. 253 – 281. VESELÝ, A. Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický časopis, duben 2004, roč. 40, č. 4, str. 433–446. WOKOUN, R. Regionální politika. In Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. VILAMOVÁ, Š. Principy volného pohybu osob v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské unie. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference Výsledky vědecké práce studentů doktorského studia. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2000.(s. 166-168). ISBN 80-7078-783-X.

15

Elektronické zdroje [9] Obecné informace o regionální politice, dostupné na . [10] Obecné informace o regionální politice, dostupné na . [11] Studie společností York Aviation a Airports Council International s názvem „The social and economic impact of airports in Europe“. Leden 2004. [cit. 26.2.2010]. Dostupné z JEL Classification: R11, R23

16

EKONOMIE A FINANCE

Dosavadní pokrok ve finanční integraci eurozóny1 Existing Progress in Financial Integration of the Euro Area Daniel Stavárek.2 Klíčová slova eurozóna, finanční integrace, peněžní trh, dluhopisový trh, akciový trh, úvěrový trh Keywords euro area, financial integration, money market, bond market, stock market, credit market Abstrakt Cílem příspěvku je provést rekapitulaci pokroku v oblasti finanční integrace eurozóny v první dekádě její existence a podrobněji analyzovat rozdíly mezi jednotlivými segmenty finančního systému v dosaženém stupni integrace. Provedené analýzy a srovnání ukazují, že výrazného pokroku bylo dosaženo zejména na peněžních trzích a trzích vládních dluhopisů. Menší stupeň integrace je patrný na trzích korporátních dluhopisů a akciových trzích. Nejvíce segmentovaným prvkem finančního systému eurozóny zůstává bankovní sektor. Abstract This paper aids to review the progress in financial integration of the euro area that has been made over the first decade of its existence. The paper also aims to make a detailed analysis of differences in achieved level of integration among various segments of financial system. The analysis and comparisons suggest that substantial progress has been achieved in money markets and government bond markets. A lower degree of integration can be observed in corporate bond and stock markets. The banking system remains to be the most segmented part of the financial system of the euro area. Úvod Od vzniku Hospodářské a měnová unie (HMU) uplynulo více než 11 let. Nabízí se tak vynikající příležitost a dostatečná datová základna pro analýzu různých trendů a změn, které se v průběhu tohoto období udály. Jak naznačují mnohé studie3, HMU dosáhla na jedné straně významných úspěchů, které opravňují její vznik, avšak na straně druhé zůstala v mnohých aspektech za očekáváními nebo dokonce vedla ke zhoršení situace. 1

Zpracování tohoto příspěvku bylo podpořeno Grantovou agenturou ČR v rámci projektu GAČR 402/08/0067 „Finanční integrace nových členských zemí s eurozónou“.

2

Doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra financí, e-mail: [email protected]

3

Mimo jiné například ECB (2008), European Commission (2008) nebo Darvas a Szapáry (2008).

17

Mezi klíčové úspěchy se nejčastěji zařazují cenová stabilita a ukotvená inflační očekávání, pokrok ve fiskální konsolidaci, prohloubení ekonomické a tržní integrace, pokrok ve finanční integraci, zvýšená odolnost vůči vnějším šokům a rostoucí role euro jako světové měny. V kategorii zásadních neúspěchů lze naopak zmínit nízký hospodářský růst a pomalý růst produktivity, přetrvávající zásadní rozdíly mezi členskými zeměmi v míře inflace a náklady práce a nízká popularita společné měny mezi obyvatelstvem eurozóny. Tento příspěvek se zaměřuje výhradně na finanční integraci a klade si za cíl poskytnout přehled o pokroku ve finanční integraci v HMU a podrobněji analyzovat stupeň integrace v různých segmentech finančního sektoru. Konkrétně se budeme věnovat integraci peněžních trhů, dluhopisových trhů, akciových trhů a bankovních sektorů, zejména trhům bankovních úvěrů. Finanční integraci se všeobecně připisují tři klíčové a vzájemné propojené pozitivní vlivy: více příležitostí pro řízení a diverzifikaci rizika, lepší alokaci kapitálu mezi investiční příležitosti a potenciál vyššího hospodářského růstu. Eurozóna může z uvedených výhod profitovat ještě více, neboť prostředí společné měny přirozeně stimuluje k intenzivnější a hlubší finanční integraci. Integrované finanční trhy zároveň poskytují kanál, prostřednictvím něhož se může hospodářství eurozóny vypořádat s efekty asymetrických šoků. Použijeme-li poměr objemu přeshraničních finančních aktiv a pasiv na HDP jako nástroj srovnání hlavních světových ekonomických center, zjistíme značný pokrok ve finanční integraci na území eurozóny. Po vzniku HMU se eurozóna stala nejrychleji rostoucím regionem. Zatímco zmíněný ukazatel v HMU vzrostl z úrovně 560 v roce 1999 na hodnotu 1021 v roce 2006, země EU stojící mimo eurozónu zaznamenaly nárůst z 557 na 798 a USA významně zaostaly s růstem z hodnoty 612 v roce 1999 na 785 v roce 2006.1 Integrace peněžních trhů Peněžní trh eurozóny je charakterizován jako trh krátkodobých mezibankovních půjček či depozit. Zároveň se jedná o segment finančního systému, na němž došlo k nejvýznamnějšímu pokroku v integraci. Efekty zavedení jednotné měny byly patrné téměř okamžitě. Úrokové sazby mezibankovních depozit a odvozených finančních nástrojů na území celé eurozóny plně konvergovaly k referenčním úrokovým sazbám Euribor a Eonia (European Commission, 2008, s. 94). Určitá segmentace nicméně nadále přetrvává na trzích státních pokladničních poukázek, komerčních papírů a depozitních certifikátů.

Graf 1 Průřezová směrodatná odchylka průměrných sazeb Eonia a 1m Euribor (19942008) 1

Graf 2 Průřezová směrodatná odchylka průměrných sazeb Eonia a 1m Euribor (01/200506/2008)

Ukazatel ve formě indexu (rok 1970 = 100). Výpočet založen na datech získaných z databáze Mezinárodního měnového fondu International Financial Statistics.

18

250 200 150 Eonia

100

1m Euribor 50 1994Feb 1995Jan 1995Dec 1996Nov 1997Oct 1998Sep 1999Aug 2000Jul 2001Jun 2002May 2003Apr 2004Mar 2005Feb 2006Jan 2006Dec 2007Nov

0

Pramen: Evropská centrální banka

5 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0

Eonia 1m Euribor

2005Jan 2005Apr 2005Jul 2005Oct 2006Jan 2006Apr 2006Jul 2006Oct 2007Jan 2007Apr 2007Jul 2007Oct 2008Jan 2008Apr

300


Graf 1 ukazuje průřezovou směrodatnou odchylku sazeb Eonia a jednoměsíční Euribor v rámci celé eurozóny. Jak je z grafu patrné, směrodatná odchylka prudce poklesla až k nule téměř ihned po vzniku HMU a jednotné měny a na této úrovni setrvala doposud. I přesto lze od poloviny roku 2007 indikovat nárůst směrodatné odchylky obou sazeb zapříčiněný mezinárodní finanční nestabilitou (Graf 2). Zvýšená mezistátní disperse úrokových sazeb může reflektovat rozdílnou rizikovou prémii odvozenou od úvěrového rizika jednotlivých bankovních institucí. V turbulentním období může tento vývoj rovněž naznačovat zvýšenou preferenci bank obchodovat s partnery ze stejné země. Integrace dluhopisových trhů Citelný pokrok v integraci byl zaznamenán rovněž na trzích vládních dluhopisů v zemích HMU. Pokrok v tomto segmentu je důležitý, neboť dluhopisy neslouží pouze jako zdroj financování vládních potřeb, ale také jako referenční indikátor pro další finanční instrumenty. Se zavedením eura a eliminací kurzového rizika se výnosy vládních dluhopisů navzájem výrazně přiblížily a jsou nyní z velké míry určovány společnými faktory a determinanty. Výsledkem integrace na je vytvoření značně homogenního trhu vládních dluhopisů denominovaných v eurech, na němž se národní varianty dluhopisů se stejnou splatností obchodují jako téměř dokonalé substituty. Rozdíly ve výnosových mírách v žádném případě nepřekračují 50 základních bodů. Podrobněji jsou disperse ve výnosech vládních dluhopisů se splatností 2, 5 a 10 let zachyceny v Grafu 3. Na trzích korporátních dluhopisů lze pokrok v integraci testovat tak, že zkoumáme, zda se v rizikově očištěných výnosech dluhopisů nachází systematický národní komponent. Zároveň předpokládáme, že na integrovaném trhu se podíl národních efektů na vysvětlení celkového rozptylu ve výnosech dluhopisů maximálně blíží nule. Výsledky tohoto přístupu jsou prezentovány v Grafu 4. Skutečnost, že i trhy korporátních dluhopisů v eurozóně jsou významně integrovány, potvrzuje zjištění, že národní efekty vysvětlují pouze marginální část rozdílů ve výnosových mírách.

19

Graf 3 Disperse ve výnosech vládních dluhopisů (1992- 2008, základní body)

Graf 4 Proporce vysvětleného rozptylu výnosů korporátních dluhopisů (1998- 2007) 0.5

350 300

0.4

efekt regrese

250 0.3


-0.1

1.8.2007

národní efekt 1.9.2006

0 1.10.2005

efekt ratingu

1.11.2004

1992Nov 1993Oct 1994Sep 1995Aug 1996Jul 1997Jun 1998May 1999Apr 2000Mar 2001Feb 2002Jan 2002Dec 2003Nov 2004Oct 2005Sep 2006Aug 2007Jul 2008Jun

0

0.1

1.1.2003

10y

1.12.2003

50

1.2.2002

5y

společné efekty, splatnost, kupón

1.3.2001

100

0.2

1.4.2000

2y

1.5.1999

150

1.6.1998

200


Integrace akciových trhů Pokrok v integraci na akciových trzích není tak očividný jako na peněžních nebo dluhopisových trzích. Je to dáno větší rozmanitostí obchodovaných aktiv, často významnými rozdíly v legislativním a regulatorním rámci. I přesto ukazatele integrace na akciových trzích eurozóny rovněž indikují určitý pokrok. V Grafu 5 využíváme národní a sektorovou dispersi výnosů z akcií na měsíční bázi. Integrované akciové trhy vytvářejí podstatnější výhody těm investorům, kteří sledují investiční strategie založené na sektorové diverzifikaci než na diverzifikaci národní. Pokrok v integraci akciových trhů je patrný od roku 2001, ačkoliv v roce 2006 došlo k reverzi tohoto trendu. Z použitých dat a konstrukce indikátoru bohužel nejsme schopni odhalit, zda se jedná o dopad globální finanční nestability nebo o trvalejší jev. Druhým použitým ukazatelem (Graf 6) je proporce vysvětleného rozptylu akciových výnosů pomocí evropského a amerického šoku. Od zavedení eura je patrný rostoucí vliv evropských (domácích) šoků na volatilitu akciových kurzů. Jinými slovy to znamená, že akciové trhy eurozóny se integrují rychleji než akciové trhy v ostatních světových regionech.

20

Graf 5 Filtrované mezinárodní a mezisektorové disperse v akciových výnosech (1992-2008, %) 0.06

Graf 6 Proporce vysvětleného rozptylu akciových výnosů (1973-2007, %) 45 40

0.05

35 0.04

30 25

0.03 0.02

národní

20

šok EVR

sektorová

15

šok USA

10

0.01

5 1992Jul 1993Jul 1994Jul 1995Jul 1996Jul 1997Jul 1998Jul 1999Jul 2000Jul 2001Jul 2002Jul 2003Jul 2004Jul 2005Jul 2006Jul 2007Jul

0


0


Integrace úvěrových trhů Pokrok v integraci bankovních služeb pro retailovou klientelu byl jedním z velice očekávaných efektů vzniku HMU. Použité ukazatele finanční integrace nicméně nasvědčují, že skutečný pokrok zůstal za očekáváními a právě retailový segment bankovních trhů zůstává nadále velice fragmentovaný.1 V Grafu 7 je prezentován vývoj disperze úrokových sazeb úvěrů poskytnutých nefinančním organizacím a domácnostem v zemích HMU. Zatímco rozptyl sazeb úvěrů podnikům a hypoték poskytnutým domácnostem stagnoval či mírně klesal, disperze u spotřebitelských úvěrů vykázala rostoucí trend. Další možností měření integrace úvěrových trhů může být podíl úvěrů poskytnutých bankami klientům v jiných zemích eurozóny (Graf 8). I tento indikátor jasně ukazuje na rozdíly mezi retailovým a mezibankovním segmentem. Zatímco přeshraniční aktivita bank na mezibankovním trhu zintenzívnila a podíl těchto úvěrů vzrostl o deset procentních bodů, úvěry zahraniční retailové klientele stále představují pouze zlomek portfolia bank eurozóny.

1

Jak ukazuje například studie Barbosa a Ribeiro (2007), mezibankovní (wholesale) segment a oblast investičního bankovnictví vykazuje citelně rychlejší pokrok v integraci.

21

Graf 7 Průřezová směrodatná odchylka průměrných úrokových sazeb (2002-2008)

Graf 8 Podíl úvěrů poskytnutých bankami jiným finančním a nefinančním institucím v ostatních zemích eurozóny (1997-2008, %) 0.3

160 140

0.25


domácnosti, hypotéky 5-10 let

0.05

finanční

2008Q1

2007Q2

2006Q3

2005Q4

2005Q1

2004Q2

2003Q3

2002Q4

0 2002Q1

2002Dec 2003May 2003Oct 2004Mar 2004Aug 2005Jan 2005Jun 2005Nov 2006Apr 2006Sep 2007Feb 2007Jul 2007Dec 2008May

0

nefinanční

0.1

2001Q2

20

0.15

2000Q3

40

domácnosti, spotřebitelské úvěry 1-5 let

1999Q4

60

1999Q1

80

0.2

1997Q3

100

1998Q2

nefinanční, nad EUR 1 mil a 5 let

120


Závěr Cílem příspěvku bylo zhodnotit pokrok ve finanční integraci eurozóny během první dekády její existence. Za tímto účelem byla provedena analýza vybraných ukazatelů peněžního trhu, trhu vládních a korporátních dluhopisů, akciového trhu a úvěrového trhu. Výsledky naznačují, že od vzniku HMU skutečně došlo k výraznému pokroku ve finanční integraci, což může být považováno za jeden z nejvýraznějších úspěchů evropské měnové integrace. I přesto byly identifikovány značné rozdíly mezi jednotlivými zkoumanými trhy. Téměř plně integrován je trh peněžní a trh vládních dluhopisů. Na druhé straně bankovní sektor a zejména pak retailový segment bankovních služeb si nadále zachovává převážně národní charakter a použité ukazatele nenaznačují na žádnou výraznou změnu vývojového trendu. Literatura [1] BARBOSA, L. – RIBEIRO, N. Determinants of spreads in syndicated loans to euro area corporates. Banco de Portugal Economic Bulletin. 2007, roč. 13, č. 2, s. 65-78. ISSN 0872-9786. [2] DARVAS, Z. – SZAPÁRY, G. Euro area enlargement and euro adoption strategies. Economic Papers 304. Brussels: European Commission, 2008. ISBN 978-92-79-08229-0. [3] ECB. Financial integration in Europe. Frankfurt: European Central Bank, 2008. ISSN 1830-7159. [4] EUROPEAN COMMISSION. EMU@10: successes and challenges after 10 years of Economic and Monetary Union. Brussels: European Commission, 2008. [online]. Dostupné z www: < http://ec.europa.eu/economy_finance/emu10/emu10report_en.pdf >

22

EKONOMIE A FINANCE

Obchodování na devizových trzích v návaznosti na odhad stochastického procesu měnového vývoje Forex operations regarding to estimation of stochastic process of exchange development Andrea Kolková1 Klíčová slova Měna, forex, stochastické procesy, simulace, kvadrantová analýza, maximalizace střední hodnoty funkce užitku Keywords Currency, forex, stochastic processes, stimulation, quadrant analysis, maximalization of median utility Abstrakt Příspěvek pojednává o možnostech obchodování na devizových trzích (forex). Popisuje postup při výběru nejvhodnější měny na základě simulace náhodného vývoje měny. Cílem příspěvku je definovat mechanizmus respektive postup zjištění náhodného vývoje aktiva a následné zhodnocení úspěšnosti transakce jako nástroje pro možnosti dalšího obchodování. Abstract This article discusses options trading on the foreign exchange markets (forex) and describes how to select the most appropriate currency on the basis of a random simulation development currency. The aim of the contribution is to define a mechanism to check random respectively development assets, and subsequent evaluation of the success of the transaction as a tool for future trading. Úvod Devizový trh, nazývaný forex (z anglického foreign exchange) nebo zkráceně FX, je největším finančním trhem na světě, jehož denní obrat 30krát převyšuje celkový obrat všech akciových trhů Spojených států amerických a jde tak o trh s nejvyšší likviditou. 1

Ing. Andrea Kolková, Ph.D., Odborný asistent Katedra podnikání, Vysoká škola podnikání, a.s., [email protected]

23

Je zřejmé, že obchodování na těchto trzích může být velkou příležitostí pro značnou část podnikatelského spektra. Samotná existence největšího finančního trhu světa ovšem ještě nezajišťuje jeho efektivnost a dosahování zisku při jakýchkoli typech obchodů. Pro obchodování za nejzajímavější bývají považovány tzv. majoritní měny. Do této skupiny patří americký dolar (USD), euro (EUR), japonský jen (JPY), britská libra (GBP), švýcarský frank (CHF), kanadský dolar (CAD) a australský dolar (AUD). Všechny ostatní měny jsou měnami minoritními a mezi nejlikvidnější patří novozélandský dolar (NZD), jihoafrický rand (ZAR) a singapurský dolar (SGD). Důležitou součástí úspěšných obchodů je zcela jistě schopnost předvídat pohyb měnových kurzů a jejich trendové linie. Pokud pomineme ekonomické a politické šoky je jedním z nástrojů předvídání budoucího vývoje podnikatelských a finančních veličin simulace. Cílem práce je definovat mechanizmus respektive postup zjištění náhodného vývoje aktiva a následné zhodnocení úspěšnosti transakce jako nástroje pro možnosti dalšího obchodování. Základní postup Základní postup výpočtu náhodného vývoje aktiv je realizováno ve dvou navazujících krocích. Nejprve jsou definovány a následně statisticky odhadnuty vstupní parametry. V rámci tohoto kroku je nutné odhadnout stochastický proces vývoje měny. Tento odhad je možno realizovat pomocí metody nejmenších čtverců, která je založena na minimalizaci součtu čtverců odchylek respektive dle metody maximální věrohodnosti, u níž jsou parametry odhadovány na základě maximalizace funkce věrohodnosti. Po provedení odhadu je možno provést simulaci. Jednou z metod simulace náhodného vývoje finančních instrumentů je metoda Monte-Carlo. Ve druhém kroku je provedeno konkrétní posouzení úspěšnosti jednotlivých měnových obchodů. Posouzení jednotlivých transakcí je realizováno dle vybraných kritérií a výstupem tohoto posouzení je výběr nejvhodnější strategie, (Kolková, 2005). Stochastické procesy Finanční aktiva se v čase vyvíjejí náhodně (stochastický proces). Náhodné (stochastické) procesy popisují pravděpodobnostní rozdělení hodnoty proměnné v čase, (Hull, 1997). Stochastické procesy lze klasifikovat na diskrétní a spojité. Jednotlivé typy stochastických procesů se používají pro specifické finanční instrumenty. K popisu jednotlivých procesů jsou využity zejména tyto zdroje, Metcalf, Hasset, (1995) Zmeškal, (2004), Hull, (1997), Jongwoo, (2000), Longerstanley, Spencer, (1996). Základní stochastické procesy jsou modely náhodné procházky, Wienerův specifický proces, Aritmetický Brownův proces, Geometrický Brownův proces, Itoův proces, modely mean reversion, Geometrický mean reversion proces a geometrický Ornstein – Uhlembeckův proces. Dále jsou uvedeny vybrané stochastické procesy.

24

Model náhodné procházky (Random Walk) Model náhodné procházky definuje přírůstek hodnoty aktiva takto, ∆x = σ ⋅ ε~ , kde ε~ ………náhodná proměnná,

(1)

σ ………směrodatná odchylka. Winnerův specifický proces Wienerův specifický proces popisuje vývoj proměnné s normálním rozdělením. Představuje základní prvek ostatních procesů a je definován takto, dz = ~ z ⋅ dt , kde ~ z ……….náhodná proměnná z normovaného normálního rozdělení,

(2)

dt ………délka jednoho kroku. Aritmetický Brownův proces Aritmetický Brownův proces někdy označovaný jako zobecněný Wienerův proces, zohledňuje také střední hodnotu výnosů aktiva a je formulován takto,

dS = α ⋅ dt + σ ⋅ dz , kde

(3)

α …………roční střední hodnota výnosů, σ ………….roční směrodatná odchylka výnosu, dz………….Wienerův specifický proces dle (2). Geometrický Brownův proces Geometrický Brownův proces je ve financích používán velice často, je pro něj charakteristické, že se cena aktiva vyvíjí exponenciálně. Je definován takto,

d ln S = α ⋅ dt + σ ⋅ dz .

(4)

Geometrický Brownův proces je obvykle užíván pro určení ceny akcií. V tomto procesu výnos akcie v čase má normální rozložení a hodnota ceny akcie má logaritmicko normální rozložení. ITO-ův proces ITO-ův proces je nejobecnějším procesem, zvláštními případy tohoto procesu jsou Wienerovy procesy a Brownovy procesy. Je formulován takto, dS = α ( x; t ) ⋅ dt + σ ( x; t ) ⋅ dz , kde

(5)

α ( x; t ) ………………..střední hodnota změny jakékoli obecné funkce,

25

σ ( x; t ) ……………….směrodatná odchylka změny jakékoli obecné funkce. Mean reversion procesy Mean reversion jsou procesy, ve kterých se náhodná veličina vrací k dlouhodobé rovnovážné hodnotě. Používají se zvláště pro modely úrokových sazeb. V následujícím textu jsou uvedeny nejčastěji užívané procesy. Rendleman and Bartrův model Rendleman and Barterův model je podobný geometrickému Brownovu procesu. Jeho matematický zápis je tento, dr = m ⋅ r ⋅ dt + σ ⋅ r ⋅ d~ z , kde (6) m……………..střední hodnota výnosu úrokových sazeb, r………………úroková sazba,

σ …………….směrodatná odchylka výnosu úrokových sazeb. Ho-Leeův model Spojitá verze Ho-Leeova model je definována takto, dr = θ (t ) ⋅ dt + σ ⋅ d~ z , kde

(7)

θ (t ) ………….forwardová sazba. Black-Derman-Toyův model Black-Derman-Toy model znázorňuje Ho-Lee model v logaritmickém tvaru, d ln r = θ (t ) ⋅ dt + σ ⋅ d~ z.

(8)

Vasičkův model Vašíčkův model respektuje také rychlost přibližování k dlouhodobé rovnováze, dr = a ⋅ (b − r ) ⋅ r ⋅ dt + σ ⋅ r ⋅ d~z , kde

(9)

a……………rychlost přibližování k dlouhodobé rovnováze, b..………….dlouhodobá rovnováha. Cox, Ingersoll and Rossův model Cox Ingersoll and Rossův model označovaný často jako CIR model, zahrnuje variantu, kdy rozptyl se zvyšuje s růstem úrokových sazeb, dr = a ⋅ (b − r ) ⋅ dt + σ ⋅ r ⋅ d~ z.

(10)

26

Hull and Whiteův model Hull and White model je modifikací modelu Ho-Lee a lze ho definovat takto, dr = [θ (t ) − a ⋅ r ] ⋅ dt + σ ⋅ d~z .

(11)

Black and Karasinski model Black and Karasinski model je upravený model Black-Derman-Toy a lze ho zapsat takto, d ln r = (θ (t ) − a ⋅ ln r ) ⋅ dt + σ ⋅ d~ z.

(12)

Prakticky využívaný je model CIR, populární jsou také modely Ho-Leeův, Vašíčkův model a Hull and Whitův model. Geometrický mean reversion proces Geometrický mean reversion proces je možno popsat následující rovnicí,

[

(

)]

dPt = α + λ P e αt − Pt Pt dt + σ Pt dz , kde

(13)

λ …………rychlost přibližování k dlouhodobé rovnováze, P …………počáteční hodnota aktiva. Koeficient

rychlosti

přibližování

k dlouhodobé

rovnováze

vyjadřuje

exponenciální přibližování cen na úroveň střední hodnoty α od úrovně počáteční hodnoty P . Pokud koeficient rychlosti přibližování k dlouhodobé rovnováze λ je roven 0, pak ceny sledují zřejmě některý z modelů náhodné procházky, v případě, že λ je větší než 0 pak je možno, že se ceny vyvíjí dle modelů mean reversion. Geometrický Ornstein – Uhlembeckův process Geometrický Ornstein – Uhlenbeckův model, často označovaný jako OU proces, vychází z geometrického mean reversion modelu, pro α rovno nule, dPt = λ (P − Pt )Pt dt + σ Pt dz .

(14)

Hybridní procesy Hybridní procesy jsou procesy, které popisují vývoj ceny aktiva jako kombinaci procesů náhodné procházky a mean reversion. Jump diffusion proces Jump diffusion je proces, který se používá pro aktiva, u nichž je možno předpokládat skokový vývoj. Proces má dvě proměnné, a to pravděpodobnostní rozdělení frekvence skoků (řídí se Poissonovým rozdělením) a rozdělení velikosti skoku, dS = α + k ⋅ (q t + 1 − q t ) + d~ z , kde

(15)

27

k……………………...očekávaná hodnota skoku,

(q t +1 − q t ) ……………počet skoků, které se objevily od času t do času t+1. Odhad stochastického vývoje Před samotnou simulací náhodného vývoje měny je nutné provést odhad stochastického procesu. V tomto příspěvku jsou uvažovány možnosti, že se měna vyvíjí dle Geometrického mean reversion procesu, Geometrického Brownova procesu respektive Wienerova procesu. Pro odhad koeficientů Geometrického mean reversion procesu je použita metoda nejmenších čtverců. Tato metoda se opírá o analýzu vztahu vývoje měny a výnosů z tohoto vývoje. Výnos historické řady měnových obchodů je v rámci jednoindexního modelu chápán jako vysvětlovaná proměnná (proměnná y). Jako vysvětlující proměnná (x) je definován historický vývoj měny. Regrese závislosti výnosů a historického vývoje měny pak bude vyčíslena pomocí nástroje Analýza dat v Excelu. Geometrický mean reversion proces je popsán vztahem dle Guimaraes Dias, M.A. (2004),

[

(

)]

dS t = α + λ S e αt − S t S t dt + σ S t d~ z .

Je nutno provést substituci, a = α dt + λ S e αt dt ,

(16)

b = λ dt ,

(17)

pak lze geometrický mean reversion proces zjednodušit, dS t = a − b S t −1 S .

(18)

Pro odhad koeficientů dle (16) a (17) bude vhodné použít metodu nejmenších čtverců. Po zpětném dosazení do (18) bude možno odhadnout parametr přibližování k dlouhodobé rovnováze, který je základní charakteristikou geometrického mean reversion proceu. Počáteční hodnota měny je dána uzavíracím kurzem k poslednímu dni relevantní historické řady. Následně bude možno stanovit rovnici, pomocí které bude možno definovat náhodný vývoj měny. Po provedení odhadu statistické závislosti je nutno provést ověření statistické významnosti koeficientů statistické funkce a významnosti modelu jako celku (statistická verifikace). Pokud by některý z koeficientů na základě statistické verifikace byl určen jako nevýznamný, je nutno konstatovat, že je roven 0.

28

Pokud by koeficient rychlosti přibližování k dlouhodobé rovnováze λ byl roven 0. Geometrický mean reversion proces pro simulaci náhodných hodnot by nebylo možno použít. Bylo poté postupováno pomocí Geometrického Brownova procesu jako zvláštního případu Geometrického mean-reversion modelu. V případě, že naopak statisticky nevýznamný bude parametr střední hodnoty, pak se burzovní index vyvíjí dle Geometrického Ornstein – Uhlenbeckova procesu dle (14). Pro případ statické nevýznamnosti obou parametrů burzovní index kopíruje Wienerův specifický proces dle (2). Komparace modelů mean reversion a náhodné procházky je schematicky zaznamenána v Grafu 1.

dS = α + λ S e α t − S

S dt + σ S dz

Geometrický mean reversion proces

α =0

λ =0

dS = α ⋅ S ⋅ dt + σ ⋅ S ⋅ dz

dS = λ S − S S dt + σ S dz

Geometrický Brownův proces

Geometrický Ornstein - Uhlenbeckův proces

α =0

λ =0

dz = ~ z ⋅ dt Wienerův specifický proces

Graf 1: Komparace modelů mean reversion a modelů náhodné procházky, vlastní zpracování dle Metcalf, Hasset, (1995) a Guimaraes Dias, (2004))

Metody statistického odhadu regresní funkce Statistický odhad regresní funkce lze realizovat dvěma způsoby, metodou nejmenších čtverců a metodou maximální věrohodnosti. Metoda nejmenších čtverců je založena na principu minimalizace součtu čtverců odchylek závisle proměnné od hodnot nezávisle proměnné. Metoda maximální věrohodnosti definuje parametry regresní funkce na základě maximalizace funkce věrohodnosti. Základní kritérium metody nejmenších čtverců je požadavek, aby součet čtverců chyb byl minimální, tj. aby platilo, n

∑ε i =1

2 i

.....................................................min.

(19)

29

K měření těsnosti závislosti pro libovolnou regresní funkci, která je odhadnuta metodou nejmenších čtverců lze použít koeficient korelace. Metoda Monte-Carlo Simulace je proces tvorby logicko-matematického modelu reálného objektu, systému na něm definovaného, nebo procesu rozhodování a realizace velkého množství experimentů s ním. Simulace lze obecně rozdělit do dvou skupin. U deterministických simulací neuvažujeme s náhodnými proměnnými. U stochastických simulací naopak s náhodnými proměnnými, tato skupina simulací je označována jako simulace Monte-Carlo (Hušek, 1999) Monte-Carlo je numerická metoda řešení matematických problémů modelování náhodných veličin a je možno touto metodou modelovat libovolný proces, na jehož průběh mají vliv náhodné faktory (Sekera, 2002). Zhodnocení úspěšnosti transkace Zisk respektive ztráta jsou vyčísleny na základě obecně známých vzorců a to odečtením nákladů na zvolený obchod od jejich výnosů. Dále bude vhodné pro zhodnocení úspěšnosti použít i základní finanční charakteristiky výnosu a rizika a to střední hodnotu a směrodatnou odchylky, případně Value at Risk. Na základě vypočítaných hodnot je možno provést kvadrantovou analýzu vztahu střední hodnoty a směrodatné odchylky a analýzu vztahu střední hodnoty a hodnoty Value at Risk, (Kolková, 2005). Kvadrantová analýza V určitých případech může i kvadrantová analýza poskytnout jednoznačné výsledky většinou však výstupem je několik investičních variant, ke kterým by podnikatel měl přihlédnout. Kvadrantová analýza zaznamenává vztah výnosu a rizika do grafu, kde osu x tvoří veličiny charakterizující riziko a na osu y veličiny týkající se výnosů. Graf je rozdělen na čtyři kvadranty, kde hranice kvadrantů tvoří kolmice na danou osu v bodě průměrných hodnot. Levý horní kvadrant (I) je kvadrant, který zahrnuje strategie s nízkým rizikem a poměrně vysokou výnosností. Je to tedy kvadrant z hlediska výnosu i rizika nejzajímavější, strategie nacházející se v tomto kvadrantu jsou žádoucí jak z hlediska možných výnosů, tak i z pohledu rizika potenciální ztráty. Pravý horní kvadrant (II) obsahuje strategie silně agresivní, v případě, že se investorovo očekávání ohledně budoucích kurzů vyplnilo, dosáhne vysokého zisku, riziko, že očekávání bylo mylné je ovšem také vysoké. Levý dolní kvadrant (III) obsahuje strategie, které svému majiteli nepřinesou žádnou velkou ztrátu, pokud se naplní nejhorší scénář, riziko tedy není příliš velké, nicméně u strategie není dosaženo ani průměrného zisku. Poslední, pravý dolní kvadrant (IV) obsahuje strategie nevýhodné, která nedosahují ani průměrných výnosů s vysokým rizikem, Kolková (2005).

30

Maximalizace střední hodnoty funkce užitku Přesnější posouzení jednotlivých strategií je možno realizovat pomocí mean variance modelu a to na základě kritéria maximalizace střední hodnoty funkce užitku. Funkce užitku rizikově averzního investora může být popsána například,

U ( X ) = −e −0 ,0011⋅x .

(20)

Investor se sklonem k riziku se vyznačuje opačným postojem, tedy vyhledáváním rizika, matematicky lze tuto skutečnost vyjádřit například vztahem, U ( X ) = e 0 ,0011⋅ x .

(21)

Posledním typem investora je podnikatel neutrální k riziku, do této skupiny patří osoby, jejichž funkce užitku je lineární a při rozhodování mezi dvěmi investičními variantami tedy k riziku nepřihlíží. Tento postoj lze zjednodušit ve formuli, U (X ) = x .

(22)

Závěr Cílem práce bylo definovat mechanizmus respektive postup odhadu náhodného vývoje aktiva a následné zhodnocení úspěšnosti transakce jako nástroje pro možnosti dalšího obchodování. Pro naplnění zvoleného cíle byly nejprve definovány známé stochastické procesy, kterými se vyvíjí náhodná aktiva, jakými měna bezesporu je. Následně byl definován postup simulace náhodného vývoje aktiva. V poslední části pak byla představena jednotlivá možná kritéria, kterými by bylo možno výslednou transakci zhodnotit. Na základě aplikace nastíněného postupu bude možné určit zcela jednoznačné investiční doporučení. Pro další práci by mohlo být vhodné aplikovat daný postup na zvolený měnový pár a ověřit definovaný postup na konkrétní transakci. Literatura [1] GUIMARAES DIAS, M. A.: Stochastic Processes, Rio de Janeiro 2004. Dostupné na: http://www.puc-rio.br/marco.ind/stochast.html [2] HUŠEK, R.: Ekonometrická analýza, Ekopress, Praha 1999, ISBN 80-86119-19-X. [3] HULL, J.S.: Option, Futures and Other Derivatives, Prentice Hall, 1997, ISBN 0-13264367-7. [4] KOLKOVÁ, A.: Disertační práce, Vysoká škola Báňská, katedra financí, 2005. [5] JÍLEK, J.: Finanční rizika, Grada Publishing, Praha 2000, ISBN 80-7169-579-3. [6] JONGWOO, K.: ClearHorizont Technical Document, The RiskMetrics Group 2000, Dostupný na: http://www.riskmetrics.com.

31

[7] LONGERSTANLEY, J. SPENCER, M.: RiskMetrics – Technical Document, J.P Morgan/Reuters, 1996. Dostupný na: http://www.riskmetrics.com. [8] METCALF, G.E., HASSETT K.: Investment under alternative return assumptions: Comparing Random walks and Mean reversion, Journal of Economic Dynamic and Control, vol. 19, Cabridge 1995. Dostupné na: http:www.sciencedirect.com/. [9] O’BRIEN, J. SRIVASTAVA, S.: Investments, a Visual Approach, South-Western College Publishing, Cincinnati, Ohio 1995, ISBN 0-538-84810-3. [10]SEKERA, B.: Matematické a statistické metody ve financování, cenných papírech a pojištění, Profess Consulting, Praha 2002, ISBN 80-7259-031-5. [11]ZMEŠKAL, Z. A kol.: Finanční modely, Ekopress, Ostrava 2004, ISBN 80-248-0182-5.

32

EKONOMIE A FINANCE

Daň z přidané hodnoty v Evropské unii a v české republice od 1.1.2010 Value added tax (VAT) in European Union and in Czech Republic since 1.1.2010 Kamila Beňová1

Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, místo plnění, předmět plnění sazba daně, uskutečnění zdanitelného plnění, osoba povinná k dani, plátce daně. Key words Value-added tax, place of performance, object of performance, tax rate, provision of taxable supply, obligated person to tax, taxpayer. Abstrakt Složitost účetních a daňových předpisů v Evropské unii představuje pro mnohé malé a střední podniky problémy, které tvoří často bariéru pro rozboj podnikavosti na území jiného státu v rámci Unie. Oblast daní a zejména daně z přidané hodnoty prohází neustálými změnami, které sledovat a současně podnikat je obtížné a časově náročné. Novela zákona o DPH byla předložena především z důvodu povinnosti členských států EU transponovat do národní legislativy následující směrnice, kterými se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty: Abstract The complexity of accounting and fiscal legislation in the European Union represents problems for many small and medium-sized enterprises, which are often barriers for development of entrepreneurship in the territory of another country within the Union. The sphere of taxation and in particular the value added tax has been gone through changes which at the same time are difficult to check and monitor as well as time consuming. Amendment of the law on VAT was mainly due to the obligations of the member states of the EU to transpose into national legislation, the following directive amending directive 2006/112/EC on the common system of value added tax: 1

Ing. Kamila Beňová, odborná asistentka, Katedra Podnikání, Vysoká škola podníkání, a.s, email: [email protected]

33

Úvod Novela zákona o DPH byla předložena především z důvodu povinnosti členských států EU transponovat do národní legislativy následující směrnice, kterými se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty: • • •

Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, pokud jde o místo plnění při poskytnutí služby; Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, o vrácení daně z přidané hodnoty osobám registrovaným k DPH v členských státech; Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, týkající se souhrnného hlášení.

Novela zákona o DPH obsahuje také nový §36a, který se týká stanovení základu daně ve zvláštních případech a některé další jednotlivé úpravy textu zákona a legislativně technické změny. Účelem této informace je poskytnout základní přehled o nejvýznamnějších změnách zákona o DPH od 1. 1. 2010. Změny v oblasti DPH u služeb Změny v uplatňování DPH u přeshraničních služeb od 1. 1. 2010 - pravidla pro stanovení místa plnění, určení osoby povinné přiznat a zaplatit daň, související administrativní povinnosti. Změny jsou součástí rozsáhlé novely zákona o DPH v návaznosti na směrnici, která mění směrnici o DPH, pokud jde o místo poskytnutí služby (směrnice Rady 2008/8/ES Odkaz na externí web). V praxi budou mít dopad pouze na případy služeb, které jsou poskytovány přeshraničně, tj. mezi členskými státy (intrakomunitární služby) nebo do/ze třetích zemí. Změny v uplatňování DPH u přeshraničních služeb se týkají pravidel pro: • • •

stanovení místa plnění, a tím určení státu, ve kterém se DPH vybere (podrobněji viz část 1 informace); určení osoby povinné přiznat a zaplatit daň, tj. zda DPH přizná ve svém daňovém přiznání poskytovatel nebo příjemce služby (viz část 2 informace); související administrativní povinnosti, zejména vykazování služeb v souhrnném hlášení a povinnost registrace pro účely DPH (viz část 3 informace).

Pravidla pro stanovení místa plnění u služeb Podle pravidel pro stanovení místa plnění u přeshraničních služeb se určuje členský stát, ve kterém se daná služba zdaní, popř. osvobodí od daně. Tato pravidla jsou v EU harmonizovaná a ve všech členských státech se vesměs uplatňují jednotně.

34

K určitým dílčím rozdílům v praxi členských států může docházet pouze u některých služeb, které jsou poskytovány z/do třetích zemí, u kterých směrnice o DPH připouští možnost volby pro členské státy zdaňovat služby v místě jejich skutečného užití. U pravidel ohledně stanovení místa plnění u služeb i nadále platí zásada, že pokud se na danou službu nevztahuje některé ze zvláštních pravidel explicitně uvedených, postupuje se při stanovení místa plnění podle základních pravidel. Základní pravidla Od 1. 1. 2010 platí dvě různá základní pravidla pro stanovení místa plnění u služeb, a to pro osoby povinné k dani a pro osoby nepovinné k dani. Výchozí změna spočívá v novém základním pravidle u služeb poskytovaných osobám povinným k dani. Tyto služby se nově zdaní, popř. osvobodí od daně, ve státě, ve kterém má sídlo nebo místo podnikání, případně provozovnu, které se služba poskytuje, příjemce služby (§ 9 odst. 1 zákona o DPH). Základní pravidlo při poskytnutí služby osobám nepovinným k dani se nemění, i nadále se místo plnění řídí podle sídla nebo místa podnikání, případně provozovny, prostřednictvím které se služba poskytuje, poskytovatele služby (§ 9 odst. 2 zákona o DPH). Základní pravidlo pro stanovení místa plnění vztahující se na osoby povinné k dani se použije při poskytnutí služby: •

•

osobě povinné k dani bez ohledu na to, zda je osvobozená od uplatňování daně, zda uskutečňuje plnění, která jsou osvobozená od daně, anebo zda uskutečňuje i činnosti, které nejsou předmětem daně (s výjimkou případů, kdy pořizuje službu výhradně pro svou soukromou potřebu nebo pro soukromou potřebu svých zaměstnanců, protože službu pro soukromou potřebu nelze považovat za určenou pro činnost osoby povinné k dani); právnické osobě nepovinné k dani, které bylo přiděleno DIČ pro účely DPH, tj. osobě identifikované dani (v ČR) nebo právnické osobě nepovinné k dani, která je osobou registrovanou v jiném členském státě.

Ve většině případů poskytnutí intrakomunitárních služeb půjde o zákazníka, který již byl registrovaný pro účely DPH v jiném členském státě. Pak postačí doložení příslušného DIČ pro účely DPH, případně DIČ přiděleného pro obchodování mezi členskými státy, jehož platnost si poskytovatel ověří standardním postupem (možné způsoby ověření platnosti DIČ – viz informace Ověřování DIČ osob registrovaných v jiných členských státech EU). Pokud příjemce služby v okamžiku jejího poskytnutí zatím nemá přidělené DIČ pro účely DPH v jiném členském státě nebo je zahraniční osobou, je nutné pro doložení skutečnosti, že jde o osobu povinnou k dani, použít jiné důkazní prostředky. Například výpis z obchodních rejstříků nebo potvrzení daňového úřadu o registraci firmy.

35

Pokud je příjemce služby osoba povinná k dani, použije se vždy pravidlo platné pro osobu povinnou k dani, tj. i v případě osoby, která zatím byla osvobozená od uplatňování daně. Jestliže veřejnoprávní subjekt uskutečňuje ekonomické činnosti, považuje se pro účely stanovení místa plnění za osobu povinnou k dani ve vztahu ke všem službám, které pořizuje pro svou činnost. Znamená to, že i když pořizuje službu výhradně pro činnost při výkonu působností v oblasti veřejné správy, která jako taková není předmětem daně, místo plnění poskytnuté služby se stanoví podle pravidla pro osoby povinné k dani. Pokud však veřejnoprávní subjekt uskutečňuje pouze činnosti spadající do výkonu působností v oblasti veřejné správy a neuskutečňuje žádné ekonomické činnosti, nepovažuje se za osobu povinnou k dani a při stanovení místa plnění poskytnuté služby se použije pravidlo pro osoby nepovinné k dani. Jestliže zákazník, který je současně také osobou povinnou k dani (např. podnikatel), pořizuje službu výhradně pro soukromou potřebu, neměl by pro poskytnutí této služby vystupovat jako osoba povinná k dani, tj. předkládat DIČ pro účely DPH, případně potvrzení o registraci firmy. Poskytovatel služby pro určení místa plnění použije pravidlo, které se u dané služby vztahuje na osoby nepovinné k dani Jestliže zákazník použije službu zčásti pro soukromé účely a zčásti pro účely podnikání, postupuje se při určení místa plnění podle pravidla vztahujícího se na osoby povinné k dani. Změny se týkají především všech služeb poskytovaných osobám povinným k dani, které se podle zvláštních pravidel platných do konce roku 2009 zdaňovaly v jiném státě než ve státě příjemce a které od 1. 1. 2010 nově patří do působnosti základního pravidla. Jde například o služby zprostředkovatele, přepravu zboží a služby související s touto přepravou, práce na movité věci (podrobněji viz přehled v bodě 1.3.). Naopak ke změně v aplikaci v praxi nedošlo u služeb, které od 1. 1. 2010 nově patří do působnosti základního pravidla, ale i předtím se místo plnění přesouvalo do státu příjemce podle zvláštních pravidel. Jde o služby právní, poradenské a jiné podobné, reklamní, finanční a pojišťovací, převod práva a některé další. Změny se dále dotkly všech služeb poskytovaných osobám povinným k dani, které před 1. 1. 2010 patřily do působnosti základního pravidla a zdaňovaly se tak ve státě poskytovatele služeb. Jde například o tyto služby: kancelářské a sekretářské služby, služby archivování, služby arbitra nebo veterinární služby. Zvláštní pravidla Od 1. 1. 2010 došlo k omezení rozsahu služeb, na které se vztahují zvláštní pravidla, ke snížení počtu výjimek, a tím k celkovému zjednodušení pravidel o stanovení místa plnění. Zvláštní pravidla u služeb lze rozdělit do dvou skupin:

36

První skupina zahrnuje výjimky pro daný typ služby bez ohledu na statut příjemce služby, tj. místo plnění se stanoví pro všechny osoby stejně. Patří sem například: • • •

služba vztahující se k nemovitosti (§ 10 zákona, beze změn); přeprava osob (§ 10a, beze změn,); služby v oblasti kultury a obdobné (§ 10b zákona, pro rok 2010 beze změny)

• •

stravovací služba (§ 10c zákona) krátkodobý nájem dopravního prostředku (§ 10d zákona.);

Ve druhé skupině jsou výjimky u daného typu služeb omezené pouze na služby poskytované osobám nepovinným k dani: • • • • • •

dlouhodobý nájem dopravního prostředku (§ 10j zákona.); služby zprostředkovatele (§ 10e zákona.); přeprava zboží (§ 10f zákona.); služby související s přepravou zboží, služby oceňování movité věci a práce na movité věci (§ 10g zákona) právní a některé další služby poskytované do třetích zemí (§ 10h zákona, beze změn.); elektronicky poskytované služby, telekomunikační služby a služby vysílání (§ 10h a 10i zákona).

Při poskytnutí služeb z této druhé skupiny osobám povinným k dani se místo plnění stanoví podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 zákona o DPH), tj. místo plnění se přesouvá do státu, kde má sídlo, místo podnikání, popř. provozovnu příjemce služby. Přehled změn v pravidlech pro stanovení místa plnění u některých služeb Služba vztahující se k nemovitosti Místo plnění u služby vztahující se k nemovitosti se nemění, zůstává jím místo, kde se daná nemovitost nachází (§ 10 zákona o DPH). Nově se v zákoně explicitně stanoví, že mezi tyto služby se zahrnují také služby ubytovací, nicméně ubytovací služby se za služby vztahující se k nemovitosti považovaly podle přijatého výkladu již dříve. Přeprava osob Stávající pravidlo se nemění, místem plnění při poskytnutí služeb přepravy osob je příslušné území, kde se přeprava uskutečňuje (§ 10a zákona). Služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy V roce 2010 se i nadále tyto služby zdaňují v místě konání příslušné akce (§ 10b zákona).

37

K určitým změnám dojde až s účinností od 1. 1. 2011, odkdy se na některé služby poskytované osobám povinným k dani bude vztahovat základní pravidlo. Stravovací služba Pro stravovací služby platí nová zvláštní pravidla (§ 10c zákona). Většina stravovacích služeb se zdaňuje v místě, kde jsou skutečně poskytnuty. Výjimkou jsou služby poskytnuté na palubě lodi, letadla nebo ve vlaku během přepravy osob na území Společenství, u kterých se uplatňuje stejné pravidlo, které se doposud používalo u dodání zboží na „palubách“. Místem plnění u těchto služeb je místo zahájení přepravy.

Nájem dopravního prostředku Pro určení místa plnění u nájmu dopravních prostředků platí zcela nová pravidla, která se zavádí po etapách. Nově se uplatňují rozdílná pravidla pro krátkodobý a dlouhodobý nájem. Krátkodobý nájem se zdaňuje ve státě, kde je dopravní prostředek skutečně předán zákazníkovi do držení nebo užívání (§ 10d zákona). U dlouhodobého nájmu se uplatňuje základní pravidlo (§ 9 odst. 1 a 2 zákona), tj. rozlišuje se podle zákazníka (na přechodnou dobu do konce r. 2012). Při stanovení místa zdanění nájmu dopravního prostředku poskytovaného z/do třetích zemí členské státy mohou využít kritérium skutečného použití. Krátkodobým nájmem se rozumí nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu ne delší než 30 dní, resp. v případě lodi ne delší než 90 dní. Pro posouzení délky trvání, tj. pro posouzení, zda jde o krátkodobý nebo dlouhodobý nájem, jsou určující dohodnuté smluvní podmínky vždy pro konkrétní dopravní prostředek. Jestliže v průběhu krátkodobého nájmu nastanou nové skutečnosti, v jejichž důsledku dojde k prodloužení nájmu stejného dopravního prostředku nad lhůtu 30 dnů, popř. 90 dnů, je pronajímatel povinen místo zdanění překlasifikovat. Tato povinnost nevznikne pouze v případě, že nové skutečnosti nastaly nezávisle na vůli obou zúčastněných stran (pronajímatele nebo nájemce). Podmínka skutečného předání dopravního prostředku zákazníkovi do držení nebo užívání je splněna na místě, kde je daný dopravní prostředek fyzicky k převzetí zákazníkem. Za místo skutečného předání se naopak nepovažuje místo, kde dojde například pouze k podpisu smlouvy nebo převzetí klíčů. Služba zprostředkovatele U služeb poskytnutých zprostředkovatelem, tj. osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, se změnilo místo zdanění služeb pro osobu povinnou k dani. Tyto služby nově patří do

38

působnosti základního pravidla a zdaňují se ve státě příjemce (§ 9 odst. 1 zákona). Výjimka o možném přesunu místa plnění do členského státu, který vydal příjemci DIČ, pod kterým se služba poskytuje, byla zrušena. Beze změny zůstává pravidlo v případě služby poskytnuté osobě nepovinné k dani. Tyto služby se nadále zdaňují ve stejném místě jako plnění, které se zajišťuje (§ 10g zákona). Přeprava zboží Rovněž u těchto služeb se místo zdanění rozlišuje podle zákazníka. Služby přepravy zboží poskytnuté osobě povinné k dani patří do působnosti základního pravidla a zdaňují se ve státě příjemce (§ 9 odst. 1 zákona). Výjimka o možném přesunu místa plnění do členského státu, který vydal příjemci DIČ, pod kterým se služba poskytuje, byla zrušena. U těchto služeb poskytnutých osobě nepovinné k dani nedošlo ke změnám. Služby přepravy zboží se zdaňují v místě, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje, s výjimkou služeb přepravy zboží mezi členskými státy, které se zdaňují v místě zahájení přepravy (§ 10f zákona). Služba přímo související s přepravou zboží, služba oceňování movité věci a práce na movité věci Místo zdanění u služeb přímo souvisejících s přepravou zboží (nakládka a vykládka, manipulace se zbožím a podobná činnost), služeb oceňování movité věci a práce na movité věci se také rozlišuje podle zákazníka. Na služby poskytnuté osobě povinné k dani se vztahuje základní pravidlo a zdaňují se ve státě příjemce (§ 9 odst. 1 zákona). Veškeré výjimky o možném přesunu místa plnění do členského státu, který vydal příjemci DIČ, pod kterým se služba poskytuje, byly zrušeny. Pravidlo pro stanovení místa plnění u služeb poskytnutých osobě nepovinné k dani zůstává beze změny, tyto služby se zdaňují v místě, kde jsou skutečně poskytnuty (§ 10g zákona). Služby právní, poradenské a jiné podobné, reklamní, finanční a pojišťovací, převod práva a některé další Místo zdanění u těchto služeb se z hlediska aplikace v praxi nemění. Do konce roku 2009 pro tyto služby poskytnuté osobě povinné k dani v EU nebo jakékoliv osobě mimo EU platilo zvláštní pravidlo (podle § 10 odst. 6 a 7 zákona o DPH ve znění platném do konce roku 2009), podle kterého se místo plnění přesouvalo do státu příjemce. Od 1. 1. 2010 se na tyto služby poskytnuté osobě povinné k dani vztahuje nové základní pravidlo (§ 9 odst. 1 zákona), v důsledku kterého se místo plnění stanoví opět podle sídla, místa podnikání, případně provozovny, které se služba poskytuje, příjemce služby.

39

Na služby poskytnuté zahraniční osobě nepovinné k dani se vztahuje zvláštní pravidlo (§ 10h zákona), podle kterého se místo plnění u těchto služeb i nadále určí podle sídla či místa pobytu příjemce služby. Služby poskytnuté osobám nepovinným k dani usazeným v EU i nadále patří do působnosti základního pravidla (§ 9 odst. 2 zákona), které se nezměnilo. Místo plnění se řídí podle sídla, místa podnikání nebo provozovny, která službu poskytuje, poskytovatele služby. Elektronicky poskytované služby, telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání Obdobně jako v předchozích případech se při stanovení místa plnění u těchto služeb rozlišuje podle zákazníka. Služby poskytnuté osobě povinné k dani patří do působnosti základního pravidla, místo plnění se stanoví podle státu příjemce (§ 9 odst. 1 zákona). U služeb poskytovaných osobě nepovinné k dani se i nadále uplatňuje kombinace pravidel, která rozlišují mezi službami poskytnutými poskytovateli služeb v EU a mimo EU (§ 10h a 10i zákona). Ke sjednocení těchto pravidel dojde od r. 2015. Služby, u kterých se uplatňuje kritérium skutečného užití nebo spotřeby Směrnice o DPH umožňuje členským státům, aby podle svého uvážení u některých služeb, které jsou poskytovány z/do třetích zemí, stanovily místo plnění podle místa jejich skutečného užití nebo spotřeby. Služby, na kterou se taková možnost vztahuje, jsou: nájem dopravního prostředku, služby právní, poradenské a jiné podobné, reklamní, finanční a pojišťovací, převod práva a některé elektronicky poskytované služby a dále veškeré ostatní služby, na které se vztahují základní pravidla. Rozsah těchto služeb, jakož i kritéria pro určení místa spotřeby/užití jsou v kompetenci členských států. Příslušné národní úpravy a řešení konkrétních situací se proto mohou v praxi v jednotlivých členských státech lišit. Pravidlo skutečného užití nebo spotřeby se používá povinně v případě telekomunikační služby a služby rozhlasového nebo televizního vysílání poskytovaných ze třetí země osobě nepovinné k dani do EU. Podle zákona o DPH se pravidlo skutečného užití nebo spotřeby v tuzemsku používá: •

•

u služeb (jiných než osvobozených) poskytovaných podle základního pravidla osobě povinné k dani do třetí země v případech, kdy tato osoba je současně plátcem v tuzemsku a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku - místo plnění se přesouvá do tuzemska (§ 10k zákona – změna v rozsahu služeb, na které se pravidlo používá); u nájmu dopravního prostředku (osobě povinné i nepovinné k dani): pokud připadá místo plnění na tuzemsko a skutečné užití nájmu je ve třetí zemi, za místo plnění se

40

•

považuje třetí země, naopak pokud připadá místo plnění na třetí zemi a skutečné užití nájmu je v tuzemsku, služba se zdaňuje v tuzemsku (§ 10j zákona – obdobné pravidlo se uplatňovalo i do konce roku 2009); u telekomunikační služby a služby rozhlasového nebo televizního vysílání poskytovaných ze třetí země osobě nepovinné k dani do tuzemska – pokud ke skutečnému užití dochází v tuzemsku, služba se zdaní v tuzemsku (§ 10j odst. 2 zákona – beze změn).

Osoba povinná přiznat a zaplatit daň z přeshraničních služeb Kromě výše uvedených změn v určení státu zdanění u přeshraničních služeb došlo rovněž k modifikaci pravidel o určení osoby, která z těchto služeb přiznává daň. Změny se týkají některých podmínek a rozsahu aplikace reverse charge mechanismu, tj. případů, kdy se povinnost přiznat a zaplatit daň přesouvá z poskytovatele na příjemce služby (v zákoně o DPH jsou tyto změny promítnuty v § 108 odst. 1 písm. b), c) a odst. 2). Změny v aplikaci reverse charge mechanismu Reverse charge mechanismus se uplatňuje v případě poskytnutí zdanitelné přeshraniční služby mezi osobami povinnými k dani, kdy místo zdanění služby připadá na členský stát, ve kterém má sídlo, místo podnikání, případně provozovnu příjemce služby, ve kterém ale současně poskytovatel služby není usazený. V praxi to znamená, že v takovém případě službu nezdaní podle obecně platných pravidel poskytovatel služby, ale že daň z této služby přizná ve svém daňovém přiznání příjemce služby a poskytovatel služby tak není povinen se ve státě zdanění služby zaregistrovat pro účely DPH. Stejný mechanismus se použije rovněž při poskytnutí přeshraniční služby právnické osobě nepovinné k dani, které bylo přiděleno DIČ pro účely DPH, tj. v tuzemsku osobě identifikované k dani. Obdobné pravidlo se již uplatňovalo do konce roku 2009 u některých služeb, které se zdaňovaly v členském státě příjemce služby. Nová úprava aplikaci reverse charge zpřesňuje a jednoznačně vymezuje podmínky, za kterých se poskytovatel služby považuje za osobu neusazenou v příslušném členském státě zdanění služby. Jednotná aplikace reverse charge je u přeshraničních služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle základního pravidla (pravidla podle § 9 odst. 1 zákona), protože u těchto služeb jsou všechny členské státy povinny tento mechanismus uplatňovat. U přeshraničních služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel, je i nadále na volbě členského státu, zda u přeshraničních služeb zdaňovaných na svém území reverse charge při výběru DPH využívá či nikoliv. Taková volba členského státu je pak pro poskytovatele i příjemce služeb závazná. Do okruhu těchto služeb patří například: služba vztahující se k nemovitosti, přeprava osob (pokud je v daném členském státě zdanitelná), služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, stravovací služba nebo

41

krátkodobý nájem dopravního prostředku. U těchto služeb se proto může praxe jednotlivých členských států při aplikaci reverse charge lišit. Podmínky, za kterých se poskytovatel služby považuje za osobu neusazenou v členském státě zdanění, jsou harmonizovaná a měly by se používat stejně ve všech členských státech. Reverse charge, tj. přesun povinnosti přiznat a zaplatit daň na příjemce služby, se uplatňuje u všech přeshraničních zdanitelných služeb s místem plnění v tuzemsku poskytnutých plátci nebo osobě identifikované k dani osobami povinnými k dani neusazenými v tuzemsku (§ 108 odst. 1 písm. b) a c) zákona). (Poznámka: Obdobně se v tuzemsku pokračuje v uplatňování reverse charge u specifických dodání zboží s místem plnění v tuzemsku - dodání zboží s montáží nebo instalací a určitých dodání plynu nebo elektřiny.) Rozlišení je nutné pro jednoznačné určení osoby, která z přeshraniční služby zdaňované v členském státě, ve kterém má sídlo, místo podnikání, příp. provozovnu příjemce služby, bude povinna přiznat a zaplatit daň, zda poskytovatel nebo příjemce. Pokud poskytovatel služby je usazený v členském státě zdanění, pak odvádí daň poskytovatel. Pokud poskytovatel služby v členském státě zdanění není usazený a jde o typ služby, u které se ve státě zdanění uplatňuje reverse charge, pak odvádí daň příjemce služby. Pro určení toho, zda jde o osobu povinnou k dani neusazenou v daném členském státě, je rozhodující, zda tato osoba má ve státě, do kterého službu poskytuje, a ve kterém se služba zdaňuje, sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, resp. zda se tato provozovna účastní příslušného poskytnutí přeshraniční služby. Jestliže poskytovatel služby nemá v členském státě zdanění sídlo, místo podnikání ani provozovnu, považuje se za osobu, která není usazená v daném členském státě. Obdobně se poskytovatel služby považuje za osobu, která není usazená v daném členském státě, jestliže v tomto státě sice má provozovnu, ale tato jeho provozovna se příslušného poskytnutí přeshraniční služby neúčastní. Jestliže poskytovatel služby má v členském státě zdanění sídlo nebo místo podnikání, vždy se považuje za osobu, která je usazená v tomto státě, a to bez ohledu na to, zda se příslušného poskytnutí přeshraniční služby účastní či nikoli. Některé další úpravy v oblasti správy DPH u přeshraničních služeb V návaznosti na změnu pravidel v určení státu zdanění služeb a v určení osoby, která z těchto služeb přiznává daň, byla upravena některá další ustanovení zákona o DPH týkající se správy DPH v tuzemsku. S účinností od 1. 1. 2010 se zavedly některé nové povinnosti pro poskytovatele služeb do jiného členského státu - vykazování služeb v souhrnném hlášení a rozšíření povinné registrace pro účely DPH.

42

Vykazování poskytnutí intrakomunitárních služeb v souhrnném hlášení Od 1. 1. 2010 je plátce povinen uvést v souhrnném hlášení poskytnutí služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle základního pravidla (pravidla podle § 9 odst. 1 zákona), do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je z těchto služeb povinen přiznat a zaplatit daň jejich příjemce (§ 102 odst. 1 písm. d) zákona). V souhrnném hlášení se neuvádí služby, které jsou v tomto jiném členském státě osvobozeny od daně (např. finanční služby), ani služby, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel. Od 1. 1. 2010 se změnila lhůta pro podání souhrnných hlášení (§ 102 odst. 4 až 6 zákona) a plátce je povinen podávat souhrnná hlášení pouze v elektronické podobě (§ 102 odst. 2 zákona). Podrobnosti o změnách - viz informace Změny v oblasti DPH při podávání souhrnného hlášení od 1. 1. 2010. Způsob vykazování služeb s místem plnění mimo tuzemsko v přiznání k DPH pro rok 2010 se nemění. Poskytnutí služeb osobě registrované k dani v jiném členském státě s nárokem na odpočet daně se i nadále vykazuje na ř. 21. Na tomto řádku se uvádí veškeré služby poskytnuté osobě registrované k dani v jiném členském státě s nárokem na odpočet daně, tj. jak služby, které se vykazují v souhrnném hlášení, tak služby, které se v souhrnném hlášení nevykazují (např. v případě služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel). Povinnost registrace při poskytnutí služby do jiného členského státu Povinná registrace pro účely DPH se rozšiřuje na všechny osoby povinné k dani, které poskytují služby, na které se vztahuje základní pravidlo pro stanovení místa plnění pro osoby povinné k dani (pravidlo podle § 9 odst. 1 zákona), do jiného členského státu, pokud je z těchto služeb povinen přiznat a zaplatit daň jejich příjemce. Jestliže osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, které zatím nevznikla povinnost se registrovat k DPH, poskytne takovou službu do jiného členského státu, stává se plátcem daně (§ 94 odst. 11 zákona) a je povinna do 15 dnů podat přihlášku k registraci (§ 95 odst. 6 zákona). Tato povinnost registrace pro účely DPH v tuzemsku se nevztahuje na osoby povinné k dani, které do jiného členského státu poskytují pouze služby, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel, anebo služby, které jsou v daném jiném členském státě osvobozeny od daně. Změny sazeb daně v zemích EU V Belgii bude možno od 1.1.2010 použít sníženou sazbu 12% také pro pohoštění v restauracích a pro cateringové služby. Do 31.12.2010 lze použít dočasně zavedenou sníženou sazbu 6 % pro stavební práce.

43

Ve Finsku má být řada změn. Všechny sazby daně mají být zvýšeny k 1.7.2010 o jeden procentní bod. Základní sazba daně bude zvýšena na 23 %. U prodeje potravin již k 1.10.2009 klesla sazba daně ze 17 % na 12 % a nyní bude zvýšena na 13 %. Tato sazba bude od 1.7.2010 použitelná i pro pohoštění v restauracích a cateringové služby. Silně snížená sazba daně, která je použitelná pro osobní dopravu nebo hotelnictví, bude zvýšena na 9 %. Základní sazba daně ve Velké Británii bude po dočasném snížení k 1.12.2008 na 15 % s účinností od 1.1.2010 opět zvýšena na předchozí sazbu daně 17, 5 %. Pro všechny faktury, které byly rovněž vystaveny po 31.12.2009 v průběhu obvyklé lhůty 14 dní po uskutečnění dodání nebo jiného plnění, musí být v zásadě použita sazba daně 17,5 %. Pro dodání nebo jiné plnění uskutečněné před 1.1.2010 lze však také použít ještě sníženou sazbu 15 %. O detailech informuje britský FÚ v 45 stránkové přípise. Irsko zvýšilo základní sazbu daně k 1.12.2008 na 21,5 %. Ta byla rovněž s účinností od 1.1.2010 vrácena na původní sazbu 21 %. Oproti jiným zemím se však použitá sazba daně neurčuje podle okamžiku uskutečnění plnění, ale podle dne, kdy byla faktura vystavena nebo by nejpozději vystavena být musela (15. den po skončení měsíce, ve kterém došlo k plnění). To znamená, že faktury vystavené po 31.12.2009 již mohou obsahovat sazbu daně 21 %, ačkoliv plnění bylo poskytnuto ještě před 1.1.2010. Vláda na Islandu zamýšlí zvýšit od 1.1.2010 základní sazbu daně ze současných 24,5 % na 25 %. Ve Švýcarsku bylo v referendu odsouhlaseno časově omezené zvýšení sazeb daně. Od 1.1.2011 do 31.12.2017 bude nyní základní sazba daně činit 8 % a snížené sazby budou 2,5 % a 3,8 %. Španělsko bude kvůli zamezení mezer v rozpočtu zvyšovat základní sazbu daně k 1.7.2010 ze 16 % na 18 % a sníženou sazbu ze 7 % na 8 %. Česká republika se také k ozdravení státního rozpočtu s účinností od 1.1.2010 rozhodla zvýšit základní sazbu daně z 19 % na 20 % a sníženou sazbu daně z 9 % na 10 %. Závěr Přehled výše uvedených změn dokládá obrovskou složitost a rozmanitost dané problematiky a její sledování je pro podnikatele vysoce náročné. Reakce jednotlivých zemí EU pak signalizuje vliv globální finanční krize na jejich rozpočty a snahu zvýšit jejich příjmy. Ačkoliv země EU avizují již řadu let snahu o harmonizaci daní, lze z výše uvedeného textu dovodit velkou rozmanitost přístupu jak v počtu sazeb, tak současně v jejich výši. Orientovat se ve spleti sazeb a povinností při podnikání v Evropské unii je pak pro mnohé podnikatele v podstatě velmi omezující a lze konstatovat, že mnohé odradí od rozšiřování svých podnikatelských aktivit, vede k jejich rezignaci a v konečném důsledku může dokonce přispět k prohloubení ekonomické krize.

44

Literatura: [1] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty [2] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 3. vyd. Praha: Linde 2009, ISBN 978-80-7201746-1. [3] URL: http://www.kodap.cz/cz/aktuality/smernice-eu-k-dph-a-jejich-promitnuti-do-cslegislativy.html [4] URL: http://www.kodap.cz/cz/aktuality/dulezite-novinky-v-dph-v-evrope-od-1-12010.html

45

MANAGEMENT

Vliv recese na železniční nákladní dopravu v České republice Influence of recession on the transporters in Czech Republic Dominika Stoch Milan Stoch Lenka Švajdová1 Abstrakt Spirálový efekt vlivu recese na současný trh s jednotlivými komoditami dopadá velmi důrazně také na dopravce. Dopravci i speditéři dnes zažívají těžké časy. Přitom ještě v prvním čtvrtletí loňského roku měli – s výjimkou vodní dopravy – velmi dobré výsledky, stejně jako v uplynulých sedmi růstových letech. Současný propad ekonomiky se projevil zejména v automobilovém průmyslu, ale i v řadě dalších oborů, což výrazně snížilo zakázky dopravcům i speditérům a logistickým firmám. Abstract Spiral effect of recession on actual market with particular´s commodities is having important influence on transporters. Transporters and shippers are coming through bad times nowadays. Nevertheless, in the first quarter of last year. They had – except maritime transport – very good results, as well as in the last seven growing years. Actual lifting of economy is expressed especially in car industry, but also in many other sectors, which decidedly reducing order´s of transporters, shippers and logistics providers.

Silniční doprava versus železniční Čeští silniční dopravci letos zaznamenávají meziroční pokles zakázek zhruba o pětinu. S klesajícím objemem přeprav padají i ceny. Existenční problémy některých dopravců způsobují, že přepravují za jakoukoliv cenu, i pod náklady, jen aby tuto situaci přestáli.

1

Ing. Dominika Stoch, Ing. Milan Stoch, Ph.D., Ing. Bc. Lenka Švajdová, Vysoká škola podnikání, katedra Podnikání a managementu v obchodu, Vysoká škola podnikání, a.s. email: [email protected]

46

Ceny tak klesají pod reálnou úroveň, což poškozuje všechny. Vypovídá o tom i fakt, že prodej nových nákladních vozidel se v lednu a únoru tohoto roku snížil o 49 procent na 838 vozidel. V kategorii tahačů se prodej snížil dokonce o dvě třetiny.1 Taktéž železniční doprava začíná značně pociťovat recesi. Již během loňského roku se projevila plně rostoucí finanční krize. Zatímco ve velkých asijských zemích a v Rusku množství přepraveného nákladu vzrostlo, v Evropě a v USA zaznamenala nákladní doprava propad. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnila na konci března Mezinárodní železniční unie:2 Výkony nákladní železniční dopravy ve světě v roce 2008 Tunokilometry (v mld.)

Změna 2007/2008 (v %)

USA

2773

-1,7

Rusko

2400

5,0

Čína

2338

3,5

Indie

521

8,4

Evropa

401

4,9

ČR

15,5

-4,9

Rok 2007 byl z hlediska nákladní dopravy v České republice skutečně rokem přelomovým. Obavy zákazníků z vyčlenění nákladní dopravy společnosti České dráhy, a.s. do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo, a.s., podobně jako situace v některých hospodářských odvětvích, se mohly nepříznivě odrazit v objemových i ekonomických výsledcích nákladní dopravy za rok 2006. Dceřiná společnost ČD Cargo, a. s. 100% vlastněná Českými drahami, a.s. vznikla 1. 12. 2007. ČD Cargo, a. s. zajišťuje přepravu průmyslových a zemědělských komodit, surovin, paliva a pohonných hmot, zboží, kontejnerů a nadměrných nákladů. Svým zákazníkům poskytuje služby nákladní dopravy v celkem 1066 železničních stanicích. Denně přepravuje po železniční síti cca 25 tis. vozů ložených nejrůznějším zbožím. Nákladní doprava Českých drah, a.s., ČD Cargo, a. s. zaujímá svými výkony páté místo v EU. V roce 2006 se ČD Cargo, a.s. podařilo naplnit plán přepravních objemů na 110,6%. Oproti roku 2005 tak byl nárůst o 6,8% přepravených tun zboží. Přeprava automobilů meziročně 1 2

Dopravní noviny, číslo 15, duben 2009, ročník XVIII, str 1 – Silniční doprava má o pětinu méně zakázek Dopravní noviny, číslo 15, duben 2009, ročník XVIII, str 7-Výkony nákladní dopravy v Evropě loni klesly

47

narostla o 13,4 %. Situace v přepravě jednotlivých komodit byla odlišná za rok 2008, kdy bylo touto společností přepraveno 86,2 milionů tun zboží, což oproti roku 2007 představuje pokles o 5,5 milionů tun, procentuálně pak o 6%. Podle ČD Cargo, a.s. poklesly tržby pouze o 1% na 17,6 miliardy korun. V průběhu roku 2008 byly nejvíce zasaženy přepravy automobilů, hutních výrobků a také například řeziva. Až do srpna roku 2008 se přepravy v komoditě automotive držely zhruba stejných objemů, poslední čtyři měsíce roku však zaznamenala obrovský propad související s krizí v automobilovém průmyslu. V řadě automobilek byla výroba omezena nebo dokonce zastavena. Tato omezení se projevila především v tranzitu, ale omezena byla i nakládka u tuzemských výrobců, nejvíce pak ve výrobních závodech automobilky Škoda. Ještě závratnější propad nastal v závěru roku v přepravě hutních výrobků a s hutnictvím souvisejících komodit. Přepravy řeziva byly prvními, na kterých se již v polovině roku začal projevovat vliv krize. Nižší zájem o výstavbu v zámoří, především v USA, zaznamenal pokles zájmu o řezivo z České republiky, a samozřejmě i pokles zájmu pil o dodávky kulatiny. Řada papíren byla také předzásobena dřeven z kalamitního roku 2007. Lze tedy říci, že i v železniční nákladní dopravě klesly zakázky o jednu pětinu.1 Příznivá byla situace v oblasti v oblasti kombinovaných přeprav, kdy se podařilo společnosti navýšit počet těchto přeprav navýšením počtu vlaků kombinované dopravy a díky předvánočnímu boomu nebyl vliv krize až tak markantní. Pozitivně lze vyhodnotit i přepravu hnědého uhlí, kterého ČD Cargo, a.s. přepravilo dokonce téměř o 100 tisíc tun více oproti roku 2007.2 Podíl nákladní přepravy ČD, a.s. a ČD Cargo uvedených komodit v období let 2005 až 2007 komodita

v mil. tun

Hnědé uhlí

16,4

Černé uhlí

10,9

Rudy, strusky

8,3

Písek, štěrk

2,1

Ve výhledu na rok 2009 předpovídá ČD Cargo, a.s. dokonce 11 procent poklesu oproti roku 2007.1 Výše přepravních objemů a tržeb v roce 2009 bude určitě zásadně ovlivněna průběhem finanční a výrobní krize, zvláště pak v některých odvětvích. Z plošného pohledu nedává rozsah krize příliš mnoho nadějí na růst ekonomiky. Výrazný vliv na hospodaření nákladní 1 2

Ročenka Českých drah, a.s. 2007/2008 Bulletin ČD Cargo, a.s., ročník 2008, březen, číslo 1, 7.s.

48

dopravy bude mít i pohyb cen elektrické energie, nafty a dalších vstupů. Výrazný vliv bude mít i nabídka autodopravců a soukromých dopravců, kteří chtějí krize využít ke zvýšení podílu na trhu. Možnosti čelit krizi Veřejné investice do dopravní infrastruktury a vyšší podpora modernizace vozového parku na železnici by mohly pomoci čelit ekonomické krizi. Každá miliarda věnovaná na obnovu vozidel přinese vytvoření asi 500 nových pracovních míst, na něž navazují subdodavatelé komponentů a služeb.2 Vhodným příkladem by mohlo být Německo. Německé dráhy podepsaly největší zakázku na obnovu vozového parku v historii, čímž se vytvoří nová pracovní místa. Deutsche Bahn vyhlásila cíl podpořit zaměstnanost a nyní nakupuje vlaky za dvě miliardy € (téměř 57 miliard Kč). Česko se zatím k podobnému kroku staví poněkud rezervovaně. Především je potřeba obnovit funkčnost bankovního trhu, zavést zrychlené odpisy a snížit sazby sociálního pojištění. Cash flow firem by také podpořilo zrychlení vratek DPH. Mezi další důležitá opatření patří veřejné zakázky a hlavně nápomoc ze strany státu. V České republice jezdí vlaky staré v průměru 20 až 25 let, ale také padesátileté stroje. Zastaralost zvyšuje provozní náklady a snižuje konkurenceschopnost železniční dopravy. Je nutné vytvořit výrazně větší finanční zdroje pro masivní obnovu, ať už z fondů Evropské unie nebo veřejných rozpočtů. Vhodným příkladem je ministerský program pořízení a obnovy kolejových vozidel, z něhož se už třetím rokem hradí obnova parku nejen Českých drah. Díky tomuto programu se částečně (prozatím však stále ještě nedostatečně) srovnávají podmínky se silniční dopravou. V období let do roku 2013 je nezbytné plně využít program EUROFIMA a Regionální operační programy. Ty umožňují čerpat finance na nákup a modernizaci kolejových vozidel. Literatura [1] Dopravní noviny, číslo 15, duben 2009, ročník XVIII, str 1 – Silniční doprava má o pětinu méně zakázek [2] Dopravní noviny, číslo 15, duben 2009, ročník XVIII, str 7-Výkony nákladní dopravy v Evropě loni klesly [3] Ročenka Českých drah, a.s. 2007/2008 [4] Bulletin ČD Cargo, a.s., ročník 2008, březen, číslo 1, 7.s. [5] URL: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaciekonomika/clanek.phtml?id=625254

1 2

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=625254 http://www.dnoviny.cz/zeleznicni-doprava/ACRI:-Investice-do-zeleznicni-dopravy-pomohou-celit-krizi-3995/

49

MANAGEMENT

Základní výchozí analýza pro tvorbu výukových modulů manažer a lídr na bakalářském stupni The basic analysis for creating of educating moduls manager and leader in on the bacelor study program Monika Mynarzová1 Milan Michalko2 Klíčová slova management, leadership, manažer, lídr, modulová výuka, inovace, problémy, transformace, analýza Keywords Management, leadership, manager, leader, modular study method, innovations, problems, transformation, analysis Abstrakt Článek představuje jednu ze základních a výchozích analytických prací, souvisejících s inovací bakalářského studia na Vysoké škole podnikání, a.s. v Ostravě. Uspořádává výpovědi sto šedesáti zahraničních odborníků na rozdíly i vzájemné vztahy leadershipu a managementu a naznačuje rozhodovací problémy, které stojí před garanty budoucích studijních modulů „lídr“ a „manažer“. Abstract This article represents one of the basic and default analytical work directly connected to bachelor study innovation program at Business School Ostrava plc. It contains answers and opinions of 160 specialists about mutual relationship of management and leadership and indicates decision problems which managers of study modules “leader “and “manager” will be facing. Úvod Vysokou školu podnikání a.s. Ostrava čeká v příštích měsících (I. polovina roku 2010) druhá fáze přestavby studia. V přestavbě budou nově koncipovány rovněž jednotlivé výukové moduly pro 2. ročník bakalářského studia (tzv. odborné kompetence) – a mezi nimi jsou i moduly „manažer“ a „lídr“. Přípravu každého z nich bude zabezpečovat samostatný tým odborníků pod koordinací vedoucího oddělení managementu a leadershipu na katedře 1 2

Ing. Bc. Monika Mynarzová, Ph.D., vedoucí Katedry Podnikání, Vysoká škola podnkání a.s. Doc. Ing. Milan Michalko, Ph.D., vedoucí oddělení Management a Leadership na katedře Podnikání VŠP

50

Podnikání. Ještě předtím, než se tyto týmy pustí do tvůrčí práce (samozřejmě včetně podrobnějších analýz), byla provedena základní analýza, která by se mohla stát určitým východiskem pro oba moduly. Článek analyzuje a přehledně uspořádává názory stošedesáti zahraničních autorů na rozdíly i společné prvky charakterizující manažera a lídra či obory management a leadership. Jména všech autorů uváděných výroků (která nelze z technických důvodů zde uvést) jsou archivována u autorů tohoto článku a v případě potřeby je možné tato jména podle očíslování jednotlivých výroků identifikovat. Výchozí otázka Redakce americké společnosti LinkedIn1 položila v r. 2008 svým respondentům jednoduchou otázku: „Jaký je rozdíl mezi managementem a leadershipem?“. Velice různorodé odpovědi, které redakce získala, nijak netřídila ani nekomentovala – a v plném znění je zveřejnila. Tento příspěvek se pokouší o první stupeň základního třídění (samotné výpovědi autorů samozřejmě zůstávají nezměněné). Do skupiny A jsou zařazeny výroky týkající se pojmů „management“ a „leadership“, do skupiny B pak výroky o pojmech „manažer“ a „lídr“. Je jasné, že s celkovým souborem výpovědí je i dál možno pracovat podle různých kritérií či úhlů pohledu. (Pojmy „leadership“ a „vůdcovství“ používáme střídavě bez nějakého přijatého systému a považujeme je za synonyma.) Soubor A - charakteristika pojmů „management“ a „leadership“: Autor 1. 1a. 1b. 3. 4. 5.

7. 9. 10. 11. 13.

1

Management

Leadership

Práce v systému. Dosahování cílů. Zabývá se výkonností. --Je to o přesvědčování, že procesy probíhají hladce. Management a leadership nejsou vzájemně se vylučující (exkluzivní) - ale je výjimečné, když jsou kombinované. Management konfrontuje. Management je cíl. Management je zodpovědnost, která je nabídnuta správné osobě. Je to řízení zdrojů potřebných k dosažení cíle. Je to o komplexnosti, která zahrnuje plánování a rozpočtování, organizaci a

Práce na systému. Naplňování vize. Zabývá se účinností. Vůdcovství je role, proto se dá ovládnout. Je to o změně a vlivu. Management a leadership nejsou vzájemně se vylučující (exkluzivní) ale je výjimečné, když jsou kombinované. Leadership inspiruje. Leadership je vize. Vůdcovství je něco, co může ve společnosti nabídnout kdokoliv. Je to motivace jiných k dosažení cíle. Je to o nastavování směru, připojování lidí, motivaci a inspiraci.

LinkedIn Corporation Mountain View, CA USA ©2008.

51

18. 18a. 19. 25. 26. 30. 31.,38., 48.,52., 58.,70., 95.,127., 145. 32. 33.

33a. 33b. 34. 34a.

35.

36. 39. 39a.

40.

42.

43.

lidské zdroje, controlling a řešení problémů. Zaměřuje se na systémy a procesy. Zaměřuje se na pracovníky. Je to řízení za zavřenými dveřmi. Je to vedení ke dveřím. Zaměstnává levou část mozku. Zaměstnává pravou část mozku. --Vůdcovství může být přítomné na každém stupni organizace. Je to jako dar. Management je rolí vůdcovství. Vůdcovství není manažerská role. Styl managementu je transakční a má Styl leadershipu je transformační. tendenci minimalizace rizika. Řídí se úkoly, projekty, procesy nebo Vedou se lidé. zdroje.

Dobrému managementu se dá naučit. Řízení zní jako forma mučení.

Dobré vůdcovství se musí vyvinout. Vůdcovství je něco zcela jiného. V celé historii lidé následují vůdce a nechají se jimi inspirovat. Je to proces implementování rutiny a Je to soubor tónů pro příslušnou organizaci, ujišťování se, že všechno funguje. který nastavuje kulturu a etiku. V určitém smyslu lidi omezuje. Lidi pozvedá a motivuje. Management je o dělání věcí. Leadership je o vedení managementu do akce. Management je o dělání věcí, které lídři Leadership nutí management dělat věci, považují za kritické pro úspěch které jsou potřebné. organizace. --Vůdcovství je o tom, aby lidé zapomněli své staré návyky a dosáhli nové věci. Je to o změně, inspiraci, pomoci a dosazování změn. Management je pro leadership tím, čím je Management je pro leadership tím, účetnictví pro byznys. čím je účetnictví pro byznys. Management je práce. Vůdcovství je role. (Práce má dvě stránky: (Role je soubor sociálních vztahů.) věc, kterou je třeba udělat – a Leadership pak je soubor vzorců chování, zaměstnanecký poměr.) které jsou fundamentálně sociální a emocionální. Managementu se dá naučit. Vůdcovství se nedá naučit. Dejte svým lidem pocit potřeby a udělají úžasné věci. Je to definování správných cílů a procesů Vůdcovství je promenáda přes různá práva. i využívání správných zdrojů (včetně lidských) pro dosažení požadovaných výsledků. Management končí u zodpovědnosti. Vůdcovství přebírá iniciativu.

52

44. 48.

53. 54. 56. 57. 59. 61. 62. 63.

63a.

72.

75. 75a.

79. 79a. 82. 83. 89. 90. 93. 94. 102. 103.

Je to zručnost nebo získaná znalost – tj. něco, co se dá naučit. Management je o logistice a analýze věcí, které jsou potřebné pro uskutečnění vize.

Je to talent. I když můžete dolaďovat Vaše kvality, buď ten talent máte nebo nemáte. Vůdcovství je o komunikaci a vizi, usměrňování a ovlivňování následovníků – a společná cesta do cíle. Je to funkcionálně (a někdy i úkolově) Je to kvalita člověka, která nemá s řízením orientovaná role. nic společného. Management je pasívní. Vůdcovství je asertivní. Management je o úkolech. Vůdcovství je o chování (se). Management je o rozpočtování Vůdcovství je o výzvách a dosahování cílů. a dosahování cílů. Je to dosahování organizačních cílů. Je to o vizi, vlivu a mentoringu jiných. Management je o alokaci zdrojů. Leadership je o vizi. Management je jednosměrný. Leadership je multidimenzionální. Management je umění vytvářet a Vůdcovství je o nových myšlenkách, misi a dolaďovat organizaci, struktury a vizi. systémy. Výzva managementu spočívá ve Výzva managementu spočívá ve vytvoření a vytvoření a rozběhnutí programu, který rozběhnutí programu, který co nejlépe co nejlépe naplní misi a vizi leadershipu. naplní misi a vizi leadershipu. Měly by se Měly by se vzájemně doplňovat, ale vzájemně doplňovat, ale v praxi to vždy tak v praxi to vždy tak nefunguje. nefunguje. Management a leadership se vzájemně Leadership a management se vzájemně doplňují. Neměly by se od sebe doplňují. Neměly by se od sebe separovat. separovat. Management je o mnoho širší než Leadership je o mnoho užší než leadership. management. Management je schopnost alokovat Vůdcovství je orientováno na lidi. Je to všechny dostupné zdroje, abychom proces, jak dosáhnout specifický cíl. dosáhli cíl. Management se zaměřuje na úkoly Leadership se zaměřuje na jiné. jiných. Management je pro ty, které platíme. Leadership je titul pro ty, kteří následují a slouží. Je to podpora procesu a verifikace Je to vize, příklad a víra. zodpovědnosti pro dosažení cíle. Řídíte určitost. Vedete neurčitost. Management je pozice. Leadership je funkce. Management je o efektivnosti. Vůdcovství je o výzvách. Je to získávání zdrojů pro dosažení cíle. Je to získávání zdrojů. Management je funkce. (Rozdíl je v úrovni touhy.) Je to soubor úkolů. Dobrý management má dobré lídry.

Vůdcovství je role. (Rozdíl je v úrovni touhy.) Je to soubor jemných schopností. Leadership může definovat management, opačně však nikoli.

53

103a.

104.

106., 107. 108. 110. 111. 112. 113. 114. 116. 117.

118. 119., 139. 121. 121a. 122.

123. 126. 128. 136. 137. 140. 140a.

Management je plánování, organizování, rozpočtování, kontrolování a dosahování cíle. Management je soubor administrativních úkolů, které musí být lídrům naplánovány. Management je dosažen ve vůdcovství. Management je byrokratický, uspořádává věci. Je to taktický přístup k tomu, jak věci udělat. Management je naučená schopnost. Management je o výběru následovatelů, kteří následují cestu a vizi k vítězství. Management se zabývá komplexním řízením. Je to plánování, dosahování a implementace cílů. Management je funkce. Management je stejně důležitý jako leadership, ale je to o procesech.

Vůdcovství je schopnost, následovali dobrovolně.

aby

Vás

Management je soubor administrativních úkolů, které musí být lídrům naplánovány. Vůdcovství věří v manažerskou schopnost. Leadership je dobrý management plus dobrá morálka, inspirace, vize, integrita a důvěra. Je to strategický přístup k vykonávání věcí prostřednictvím lidí a systémů. Vůdcovství je vnitřní schopnost. Vůdcovství poskytuje vizi a cestu k vítězství. Leadership se zabývá řízením změny. Leadership je o vizi, strategii a porozumění problému. Leadership je vztah. Leadership je možnost vidět za roh a inspirovat lidi prostřednictvím vize. Je to o efektivnosti a výsledcích. Hlavní rozdíl mezi managementem a leadershipem vidím v postoji. Leadership je strategický, dlouhodobý a orientovaný na budoucnost. Leadership je výzva. Ve vůdcovství se výkon pohybuje od 90 do 95%, ve špatný den kolem 70%. Management a leadership jsou dvě rozdílné disciplíny. Ale existuje jenom velice málo lídrů, kteří uspěli bez řízení – a také velice málo manažerů, kteří uspěli bez vedení.

Hlavní rozdíl mezi managementem a leadershipem vidím v postoji. Management je taktický, krátkodobý a orientovaný na současnost. Management je profese. V managementu se výkon pohybuje od 50 do 60%, ve špatný den kolem 50%. Management a leadership jsou dvě rozdílné disciplíny. Ale existuje jenom velice málo lídrů, kteří uspěli bez řízení – a také velice málo manažerů, kteří uspěli bez vedení. Dobrý management může fungovat Dobrý leadership nemůže fungovat jenom z buňky 8x8 s telefonem a internetem. z buňky 8x8 s telefonem a internetem. Management je lezení po žebříku. Leadership určuje, jestli je žebřík opřený o správnou zeď. Kde končí management, začíná Kde končí management, začíná leadership. leadership. Je orientován na organizaci. Je orientován na schopnosti a kompetence. Je to zodpovědnost. Je to vnitřní schopnost. Jde o činění efektivních a správných Jde o nastavení směru a vytváření rozhodnutí. organizační kultury. Management mapuje a řídí cestu, jejíž Leadership určuje trasu cesty, kterou pak

54

trasu určil leadership.

141.

142. 143. 148. 152. 153. 153a. 154. 158. 159.

mapuje a řídí management.

---

Vůdcovství je rys, který se nedá naučit. S tím se člověk musí narodit – a pak se dá zdokonalovat. Management je schopnost výkonu. Vůdcovství je charisma. Management je profese. Vůdcovství je abstrakce. Management je o kontrole. Vůdcovství je o inspirování lidí. Na bitevním poli nemůžete řídit, ale Na bitevním poli nemůžete řídit, ale musíte musíte vést! vést! Lidé nechtějí být řízeni, chtějí být vedeni! Lidé nechtějí být řízeni, chtějí být vedeni! Management zahrnuje administrativní Leadership nabízí vizi, inspiraci, motivaci a priority typu plány, grafy a zprávy. určuje směr. --Vůdcovství je zasloužená role. Management je útočiště pro špatné lídry. Vůdcovství je o sdílení vize a motivování lidí. --Váhám, jestli se dá vůdcovství naučit, nebo je to dar.

Soubor B charakterizuje pozice „manažer“ a „lídr“: Autor 1. 2.

4.,88. 5.

8. 8a.,30., 88. 10. 12. 13.

Manažer

Lídr

Autoritu získává přidělenou pozicí.

Autoritu získává ovlivňováním a vlastnostmi. Věci vykonává prostřednictvím plánování Věci vykonává prostřednictvím vize, a delegování. Úkoly jsou definované a modelování chování a inspirující akce. měřitelné. Manažer je někdy lídrem – a naopak. Lídr je někdy manažerem – a naopak. Dobrý manažer je taktik, který plánuje tři Dobrý lídr je někdo, kdo je schopen mít následující kroky i nahodilost každého rozhled, formulovat cíle a vybírat správnou z nich. taktiku. Lídr musí být tak dobrý, že ho lidé budou následovat. Zaměřuje se na efektivní řízení. Zaměřuje se na usměrňování skupin, které ženou danou organizaci vpřed. Zodpovědností manažera je efektivně Jednou ze zodpovědností lídra je ukazovat řídit. směr. Poznal jsem manažery, kteří jsou velice Poznal jsem skvělé lídry, kteří jsou špatnými lídry. obyčejnými zaměstnanci. Dobrý manažer udělá všechno pro to, aby Dobrý lídr udělá všechno pro to, aby dobře lídr dobře vypadal. vypadal ten manažer, který to takto chápe. Rozumné instituce si cení manažery i Rozumné instituce si cení manažery i lídry a lídry a tvrdě pracují na tom, aby každý tvrdě pracují na tom, aby každý z nich byl z nich byl součástí týmu. součástí týmu.

55

13a.

Plánuje a rozpočtuje, aby se dosáhl lídrem Nastavuje směr. stanovený cíl.

14.,22., 28.,37., 41.,41+, 45.,46., 66.,77., 78., 91., 97.,98., 100., 120., 125. 15. 16.

Věci dělá správným způsobem. Dělá správné věci. Obě charakteristiky může mít i jedna Obě charakteristiky může mít i jedna osoba. osoba.

16a. 17.,30. 17a. 17b. 17c. 130. 20.

21. 21a.

21b. 23. 25.,47. 25a.

25b.

Realizuje lídrem stanovenou vizi. Řídí denně (a věci nechce příliš měnit).

Stanovuje vizi. Chce věci změnit, přemýšlí přímo a uskuteční svoji vizi. Manažeři a lídři jsou odlišní. Velice Manažeři a lídři jsou odlišní. Velice odlišní. odlišní. Znamená to mít titul, zaměstnance a Znamená to mít následovníky. rozpočet. --Lídrem může být kdokoliv. Chce to jenom jednoho nebo dva následovníky. --Někdy jsou dobrými následovníky ti nejlepší lídři. --Lídr je někdo, kdo řekne: „Pojďme na to!“ Dobrý manažer orientuje své podřízené na kvalitu procesů a produktu, na dobrou komunikaci, na personální rozvoj a rozvoj organizace. Zaměřuje se na finanční výsledky. Vnímá lidi jako prostředek k dosažení finančních výsledků (manažeři to ale nikdy nepřiznají). Manažer vyhodí své podřízené, aby zvýšil zisk. Je užitečné, když manažeři získají schopnosti lídrů. Dobrý manažer může být špatným lídrem a opačně. Perfektním manažerem je ten, který je současně dobrým lídrem a dokáže pokračovat i v době krize. Dobrý manažer, který není dobrým lídrem, bude dostatečně moudrý, aby tuto mezeru vyplnil – chce to malé ego a

Dobrý lídr orientuje své podřízené na realizaci mise, vize a cílů.

Zaměřuje se na lidi. Vnímá peníze jako prostředek na vylepšení života lidí. Lídr udělá všechno pro to, aby se vyhazovu lidí vyhnul. --Dobrý lídr může být špatným manažerem a opačně.

--Dobrý lídr s ubohými manažerskými schopnostmi tuto mezeru rozeznal a vyplnil ji dobrým manažerem.

56

27.

velkou snahu. ---

27a.

---

29. 30.

Své podřízené motivuje strachem. ---

30a.

Má pozici autority a zdůrazňuje kontrolu.

35.

Zabraňuje hrozbám.

35a.

Redukuje risk. Synergie: strategické cíle.

35b. 47,109 49. 50.

Odstraňuje nebo redukuje slabé stránky. Lidé pro manažera dělat musejí. Manažer přikazuje. Manažer je organizátor.

50a. 50b.

Manažer je následován kvůli své autoritě. Lídři jsou pohromou pro manažery na všech úrovních řízení. Práce manažera je přinášet zisk.

51.

55. 55a. 57. 60. 60a.

62. 63.

Lídr je někdo, kdo je schopen vést lidí s přehledem, popohánět je a dovede je až k cíli. Lídr potřebuje vědět, jestli je jeho vize uskutečnitelná a musí proto kooperovat s manažery, aby se ujistil, že vizi může dosáhnout. Je totiž mnoho lídrů, kteří mají smělé vize, ale neberou v úvahu otázku, jestli mají dostatečné zdroje. Pokud se vize nedosáhne, je vnímána jako selhání. Své podřízené motivuje láskou. Perfektním příkladem lídra je Jack Welch. Dosáhl neuvěřitelné – a použil k tomu vůdcovství, nikoli management. Zdůrazňuje silné stránky, je empatický, je vášnivý a zaměřuje se na lidský faktor. Chopí se příležitosti. Uskutečňuje příležitost. strategické cíle. Posilňuje silné stránky. Lidé pro lídra dělat chtějí. Lídr inspiruje. Lídr je inovátor.

Synergie:

Lídr autoritu může mít, ale nemusí. Lídři jsou pohromou pro manažery na všech úrovních řízení. Práce lídra je dostat z lidí ten nejlepší výkon. (V praxi přináší lídr více zisku než manažer.) Manažerův úkol je naplánovat lídrovi Manažerův úkol je naplánovat lídrovi vizi. vizi. Mnozí manažeři nejsou dobrými lídry. Mnozí manažeři nejsou dobrými lídry. Nemělo by to tak být – ale bohužel je. Nemělo by to tak být – ale bohužel je. Manažeři i lídři mají své cíle. Manažeři Manažeři i lídři mají své cíle. Manažeři sledují cíle lídrů. sledují cíle lídrů. Manažer a lídr jsou dvě rozdílné role. Manažer a lídr jsou dvě rozdílné role. Vzájemně exklusivní. Vzájemně exklusivní. Manažeři jsou lidé, kteří udržují oheň. Lídři mají rádi nepořádek. Operují z pozice Zajímá je udržování statusu a vztahy, i rizika, jsou kreativní a hledají inovativní řešení problémů. řešení. Manažer se může stát lídrem jen tehdy, Lídr může vést manažery jenom tehdy, když se přiblíží k dokonalosti. pokud byl v minulosti manažerem. --Lídři jsou vizionáři, mají sen a jsou nadšení.

57

64.

---

64a.,73., 129. 67.

Manažer organizuje a kontroluje.

Předvídají vývoj světa a omlazují národy. Předkládají nové filozofie, vytvářejí nové systémy, produkty a služby. Lídři se zabývají třemi aktivitami: lidmi, časem a penězi. Lidé se vedou, peníze a čas jsou řízeny – a nedají se inspirovat, koučovat nebo učit (na rozdíl od lidí). Lídr inspiruje a motivuje.

Být manažerem je možné se naučit.

Být lídrem se není možné naučit.

67a.

---

68. 71. 128. 74. 74a.

Manažer nemá vliv na kulturu. Manažer udržuje, lídr mění. Potřebujete však oba. Manažer riziko redukuje. Potřebujete manažery, kteří riziko snižují – a lídra, který je povede. Manažer se zabývá výkonem. Manažer se zabývá komplexností systémů, procesy a strukturou. Manažer je misionář. Manažer řídí tým nebo procesy.

Lídr je někdo, kdo je následován – někdy dokonce jenom ze zvědavosti. Lídr má vliv na kulturu. Manažer udržuje, lídr mění. Potřebujete však oba. Lídr riziko podstupuje. Potřebujete manažery, kteří riziko snižují – a lídra, který je povede. Lídr se zabývá efektivností. Lídr se zabývá změnou, příležitostmi, vizí a inspirací. Lídr je vizionář. Lídr je o krok dál než manažer. Vidí vizi a naplňuje sny organizace. Rozdíl mezi manažerem a lídrem existuje. Ale nejschopnější manažeři dokáží převzít roli lídra. Lídr je ten, který donutí řešit problémy. Lídr má vášeň a vizi - a vnímá urgentnost času. Lídr si musí důvěru nejdříve získat. Lídr ovlivňuje a inspiruje lidi tak, aby udělali to, co ani nevědí, že mohou. Lídr pracuje s vizí a tým posiluje tak, aby se dosáhlo naplánovaných cílů.

76. 76a. 79. 80. 81.

Rozdíl mezi manažerem a lídrem existuje. Ale nejschopnější manažeři dokáží převzít roli lídra. 84. Manažerem může být každý. 85. Manažer je opatrovatel. Potřebuje vizi a touhu, ale nikoli trpělivost a porozumění. 86. Manažer má malou míru důvěry. 86a. Manažer působí jako dozorce a nutí dodržovat pravidla. 87. Manažeři pracují samostatně nebo jako skupina. Vytvářejí strategii a ujišťují se, že jsou dodržovány stanovené procedury. 92. Manažer je založen procesně. 96.,124. Manažer nevede, ale řídí. 97. Manažer procesy následuje. 99. Manažer musí dát život tomu, co lídr vytvoří (vizi, změnu, kulturu). 101. Manažeři musí vytvořit místo pro rozvoj lídrů, kteří pocházejí z různých stupňů řízení. 105.,131. Manažer řídí úkoly.

Lídr je založen vizionářsky. Lídr neřídí, ale vede. Lídr procesy inovuje a zjednodušuje. Lídr vytváří vizi, změnu a kulturu. Lídři pocházejí z různých stupňů řízení. Management musí vytvořit místo pro jejich rozvoj. Lídr má vizi.

58

115.

Manažer organizuje, rozhoduje, plánuje a někdy též vede. 116. Manažer je administrátor, plánovač a monitorovač průběhu. 120.,133. Manažer je správce. 120a. Manažer se ptá „jak“ a kdy“. 120b. Manažer se soustřeďuje na systém. 120c. Manažer pracuje. 120d. Manažer spoléhá na kontrolu. 120e. Manažer akceptuje daný stav. 120f. Manažer má oko na spodní části přímky. 120g. Manažer imituje. 120h. Manažer kopíruje. 120i. Manažer je klasický voják. 123. --132.

Manažer chce, v pořádku. ---

aby

všechno

Lídr vás vezme tam, kde jste ještě nikdy nebyl. Lídr je ten, který mění.

Lídr je inovátor. Lídr se ptá „co“ a „proč“. Lídr se soustřeďuje na lidi. Lídr vyvíjí. Lídr spoléhá na důvěru. Lídr se snaží daný stav změnit. Lídr má oko na horizontu. Lídr je originální. Lídr je originální. Lídr je sám sebou. Dobrý lídr neinspiruje jenom lidi, ale má i dobré manažerské schopnosti. bylo Lídr chce, aby všechno bylo pod kontrolou.

138.

Mít vizi, která se nezmění v čin, je sen. Pokud není vize, neexistuje příběh. Manažer implementuje rozhodnutí. Lídr vede změnu. Manažer a lídr jsou dvě rozdílné Manažer a lídr jsou dvě rozdílné záležitosti. záležitosti. Manažer se zabývá stabilitou a predikcí. Lídr vyzývá stav a vytváří změnu.

138a.

---

141.

Manažer naviguje optimální cestu v destinaci, kterou stanovil lídr. Manažer začleňuje příslušné plány do strategie, kterou vyvinul lídr. Manažer dosahuje výsledky. Ne každý manažer musí být lídrem.

134. 135. 137.

141a. 141b. 143. 144.

146. 147. 149. 150. 151.

Neplatí, že manažer nemůže být lídrem a opačně. Myslím si, že všichni manažeři by měli být lídry. Manažer má zodpovědnost. Manažer se pohybuje v systému. Manažer vykonává své povinnosti, aby si udržel svou pozici. Manažer se zaměřuje na korporační úroveň více než na vztahy. ---

Nějaká osoba se v praxi stane lídrem tehdy, když udělá to, co je třeba, v situaci, která nastane. Lídr stanovuje destinaci, v rámci které pak manažer naviguje optimální cestu. Lídr vyvíjí strategii, do které pak manažer začleňuje příslušné plány. Lídr stanovuje cíl. Každý lídr by ale měl rozumět managementu. Neplatí, že manažer nemůže být lídrem a opačně. Myslím si, že všichni manažeři by měli být lídry. Lídr má vliv. Lídr se pohybuje za systémem. Lídr žije s vizí a nastavuje cíle s nejvyšším standardem integrity. Lídr má vizi, charisma a energii, víru v lidi a touhu. Lídr je dobrý, pokud lidé téměř nevědí, že

59

155. 155a. 155b.

155c. 157.

160. 161. 161a.

existuje. Není dobrý, pokud ho lidé poslouchají. Je špatný, pokud jím pohrdají. Manažer je operativní a funkčně řízený Lídr inspiruje, je vášnivý a proaktivní. profesionál orientovaný na úkoly. Manažer má schopnosti, znalosti a Lídr má vnitřní talent na kreativitu, ochotu a excelenci. inovaci. Dobrý manažer má znalosti a pozorovací Dobrý lídr má ochotu a odvahu jednat talent. Inspiruje a vytváří si respekt u proaktivně v každé situaci. ostatních. Efektivní manažer má sebedůvěru a Efektivní lídr je osoba s vysokou vyhledává expertní poradenství. sebedůvěrou a má odvahu překonat váhání. Nejlepší společnosti mají lídry, kteří jsou Nejlepší společnosti mají lídry, kteří jsou stejně dobří a úspěšní v obou oblastech – stejně dobří a úspěšní v obou oblastech – v v managementu i v leadershipu. managementu i v leadershipu. Manažer vidí svoji pozici jako Lídr vidí svoji pozici jako odměnu. zaslouženou. Lídři potřebují pomoc manažerů, aby se Lídři potřebují pomoc manažerů, aby se mohli stát lídry. mohli stát lídry. Manažeři mají více pádů. Všechno stojí a padá s vůdcovstvím.

Stačí běžné přečtení těchto výroků, abychom postřehli hodně široké spektrum názorů. Museli bychom hluboko pátrat, abychom například zjistili důvod přesvědčení, že „lídři jsou pohromou pro manažery na všech úrovních řízení“ (B 50b). Protichůdný názor z této kategorie zní: „Management je útočiště pro špatné lídry“ (A 158). Z uvedených odpovědí se rodí i nové problémy. Jako příklad uveďme ten, který by byl těžko exaktně prokazatelný: „v managementu se výkon pohybuje od 50 do 60%, kdežto ve vůdcovství od 90 do 95%“ (A121a).

Výroky jako možná východiska pro návrh obou modulů 1. Management řídí úkoly, projekty, procesy nebo zdroje. Leadership vede lidi. (A31 a osm dalších autorů.) Tato základní orientační charakteristika a rozdělení je podporována řadou dalších výroků (např. A7, A11, A18, A44, A94, A111, A116, B14, B29, B35, B35b, B47, B49, B50, B64a, B76a, B79, B92, B96, B120b, B120d, B146 aj.). a) V celém světě jsou uznávány čtyři základní cyklické manažerské funkce: plánování, kontrola, organizování a vedení lidí. Tyto funkce byly základem i pro dosavadní výuku v předmětech na VŠP „Management“ a „Manažerské metody a techniky“. Při výuce v obou nových modulech by tyto manažerské funkce měly být studentům vždy prezentovány jako celek. Ukazuje se jasný úkol, že v modulu Manažer (dále také ve zkratce MM) by pak byli studenti podrobně seznámeni s funkcemi „plánování“ a „organizování“, protože ty se převážně zabývají procesy

60

a zdroji. Stejně tak všechno, co souvisí s manažerskou funkcí „vedení“, by mělo být součástí modulu Lídr (dále také ve zkratce ML), protože jejím obsahem je právě vedení lidí. Do této části ML se zřejmě bude rovněž transformovat obsah dosavadního předmětu „Řízení lidských zdrojů“. b) Bude potřebné podrobněji prozkoumat obsah manažerské funkce „kontrola“ a rozhodnout, zda její obsah bude transformován do MM nebo ML (jedná se v ní jak o kontrolní mechanismy a procesy, tak o lidský činitel). Zřejmě by nebylo rozumné tuto manažerskou funkci nějak dělit na dvě části a zařazovat ji do obou modulů. I v návaznosti na dále uvedený odstavec d) se zdá, že by kontrola měla být součástí MM. c) Z tzv. průběžných manažerských funkcí je zřejmě nejdůležitější funkce „rozhodování“, která rovněž obsahuje prvky procesní i personální a neobejde se bez ní ani manažer ani lídr. Bude třeba rozhodnout o zařazení buď do MM nebo do ML. d) Ze sekvenčního modelu strategického řízení, vyučovaného na VŠP a obsahujícího čtyři části (strategická analýza, formulace strategie, implementace strategie a strategický audit) se zdá být jasné začlenění první části do MM, protože analýza je převážně záležitost procesní. Naopak „formulace strategie“ by měla být transformována do ML, protože tam jde především o lídrovské schopnosti (viz rovněž výroky A63, A119, B35a, B120e). Uvedené průzkumy ukazují, že „Implementace strategie“ jako důležitá část modelu strategického řízení nebývá úspěšná a účinná především proto, že „z ní utíkají lídři a přenechávají ji manažerům“. Pravděpodobně by tedy měla být součástí ML. U části „Strategický audit“ jde převážně zase o procesní zabezpečení, mohla by tedy být součástí MM. Je jasné, že sekvenční model strategického řízení bude v obou modulech (MM i ML) studentům nejdříve představován zase jako celek (podobně jako manažerské funkce). 2. Pro oba moduly (MM i ML) bude potřebné připravit pasáž o potřebě či nezbytnosti vzájemného vztahu manažera i lídra – například dle výroků A72, A75, A106, B10, B13, B25, B60, B71, B97, B99, B120a, B143, B144, B161 aj.). 3. Zatím není zcela jasné, zda, jak a kam se má či může transformovat obsah dosavadního předmětu „Trh práce“, který byl v r. 2008 zařazen do garance oddělení managementu a leadershipu. 4. V obou modulech bude zřejmě vhodné objasnit otázku vztahu MM a ML k ostatním modulům bakalářského studia, tj. k modulům Vlastník, Správce, Výrobce, Prodejce a Podnikatel. 5. Když ne hned, tak určitě později by bylo vhodné řešit nejenom obsah obou modulů (MM a ML), ale zřejmě i ujasnit (nebo sjednotit?) terminologii – například jestli

61

používat pojmy „leader a lídr“ i „leadership a vůdcovství“ jako synonyma, zda kromě běžného „management“ je možné používat i variantu „manažment“ či kromě běžného „manažer“ i „manager“ atd. Zřejmě k tomu bude nutná spolupráce s lingvisty, Ústavem pro jazyk český Akademie věd atd. 6. Všichni členové týmů, kteří budou vybráni pro tvorbu koncepce a obsahu obou modulů (MM a ML), by měli mít možnost si uvedené výroky stošedesáti autorů i předběžné závěry dle tohoto článku včas prostudovat a pak ve své činnosti v týmu tvůrčím způsobem uplatnit. Závěr Z provedené podrobné analýzy jsou v tomto příspěvku vyvozeny dílčí závěry či návrhy ve vztahu k přípravě modulové výuky v bakalářském studiu na VŠP. Dále jsou uvedeny předběžné návrhy, které části doposud vyučovaných předmětů by se mohly začlenit do kterého z navržených modulů. Článek rovněž nastiňuje otevřené či problematické otázky spojené s danou problematikou. Literatura [1] URL: http://www.Linked2Leadership.com [2] Modularizace skladby studijních programů. Informační materiál pro zaměstnance Vysoké školy podnikání, a.s. Květen 2009.

62

MANAGEMENT

Podpora českého exportu v dobách ekonomické recese The Support of Czech Export in Time of Economical Recession Lenka Švajdová Šárka Vilamová Milan Stoch1 Abstrakt Tento článek pojednává o českých exportních aktivitách ve stínu ekonomické recese a o jeho budoucím vývoji. Článek věnuje speciální pozornost analýze aktuálních podmínek stavu českého exportu a o pomoci českému exportu v okamžiku kdy se hledají nové cílové trhy. Abstract This paper deals about Czech export activities in shadow of economical recession and about its future development. The paper dedicates special attention to analysis of actual conditions of Czech exports and about possible ways of supporting czech export in times of entering to foreign markets. Úvod Export je jednou z mnoha ekonomických aktivit, které jsou praktikovány každý den na celém světě. Zároveň tvoří podstatnou část v ekonomikách prosperujících států. Přibližně před dvěma roky se začaly objevovat první příznaky, že ekonomiky mocných světových států, nejsou v tak dobré kondici, jak se zdálo. Tato recese se pak díky postupující globalizaci šíří na ekonomiky i ostatních států. Jednou z věcí, které se recese dotkla nejvíce, jsou právě exportní aktivity a to včetně exportu České republiky. Export V okamžiku kdy výměna zboží a služeb se realizuje skrz národní hranice států, jedná se o mezinárodní obchod. Exportem pak nazýváme ty zboží a služby prodávané samostatnými jedinci nebo národy. Nezávislý vývozní obchod je ten, který je realizován společností, která plní funkci mezinárodního prostředníka a prodává domácí produkty jiným zemím.2 Ekonomika České republiky je charakterizována jako ekonomika otevřená, to znamená, že stav české ekonomiky závisí do značné míry na exportních aktivitách. Většina českého 1

1

Ing. Bc. Lenka Švajdová; doc. Ing. Šárka Vilamová, Ph.D.; Ing. Milan Stoch , Ph.D. Vysoká škola Podnikání, Katedra Managementu a podnikání v obchodě. 2 NELSON, C. Import/export: how to get started in international trade. 3. vyd. Mc´Graw hill, 2000.

63

exportu směřuje do ostatních zemí Evropské Unie a tento fakt způsobuje v současné době ekonomické recese značné problémy. Základní potíže spočívají v tom, že okolní státy, které bývaly našimi hlavními obchodními partnery, procházejí ekonomickou recesí a poptávka obyvatel těchto států není tak velká, aby dokázala absorbovat ještě nabídku českých exportérů. Aktuální situace českého exportu je znázorněna na grafu č. 1. Tento ukazuje trendy českého exportu od září roku 2007 do září roku 2009 a poukazuje na pokles českého exportu, který je v posledním roce způsoben především ekonomickou recesí a to i přesto, že se český export vezl na vlně opatření s názvem „šrotovné“, které bylo aplikováno, v některých státech České republiky.1

Graf 1: Situace českého exportu 09/07 – 09/09. [4]

Problém českého exportu je ten, že většina firem soustřeďuje svou pozornost na export s orientací na tradiční trhy – tzn. Trhy Evropské Unie, ale nyní většina těchto států prochází ekonomickou recesí a otevřená ekonomika české republiky je tímto velmi ovlivněna. V posledním roce průměrná podíl exportu do zemí Evropské Unie na celkovém exportu je 92,5%.2 Řešení výše uvedeného problémy může být v koncentraci českého exportu na jiné země. Tyto exportní aktivity, však nebudou fungovat bez pomoci české vlády a českých orgánů, které podporují export českých výrobků a služeb. Firmy mohou nalézt podporu a pomoc, např. ve formě poradenství, tím že použijí informace dostupně na portálu www.bussinessinfo.cz, kde mohou nalézt všechny potřebné informace o možnostech exportních aktivit a také popis všech důležitých států světa, se zaměřením na jejich podmínky pro realizaci a rozvoj zahraničních obchodu a exportu. Další možností je také nalézt si stránky nevládní organizace s názvem Czech Trade, a.s. Tato organizace nabízí konzultační služby a má své pobočky ve mnoha státech světa. 1 2

http://www.czechtrade.cz/sluzby/informace-materialy/analyzy-zo-cr/ http://www.czechtrade.cz/sluzby/informace/

64

Tato agentura si také nechala udělat průzkum mezi českými exportéry o míře využívání služeb vládních i nevládních agentur, které se zabývají podporou a pomoci při realizaci exportních aktivit a výsledky byly následující. Průzkumu se zúčastnilo 246 respondentů, exportérů s počtem do 250 zaměstnanců, z oblasti průmyslu z celé České republiky. Výběr firem byl proveden dle odborné metodiky Českého statistického úřadu. Podle velikosti firem se zúčastnilo 83,95 středních firem do 250 zaměstnanců, 14,6 % malých firem do 50 zaměstnanců a 1,23% firem do 20 zaměstnanců. 84,7 firem exportuje déle jak 5 let, 8,24 firem exportují mezi 2-5 lety a 1,18% začínajících exportérů v důsledku krize, 2,35 firem, které teprve zvažují exportovat a 3,5% firem které nejsou exportéry a nehodlají exportovat.1 Plných 86,42% firem nevyužila při vstupu na zahraniční trhy služeb Obchodně ekonomické úseky (dále jen OEÚ) jen 13,58% podniků je naopak využil. Za vyhovující hodnotí kvalitu obsluhy a kompetenci pracovníků OEÚ 36,36%, drobné výhrady k nim má 27,27%, naopak vážné výhrady 18,18% a za nedostatečné je považuje 18,18% firem. Vážné zamyšlení vyvolává skutečnost, že hlavními důvody nespokojenosti jsou zdlouhavost v 62,5% případů a nízká kvalita výstupů v 50%. Malý podíl využití OEÚ a důvody nespokojenosti nás vedou k závěru, že je třeba výrazněji posílit ekonomický charakter diplomacie, kvalitu jejího personálu a orientaci na business. Služeb Czech Tradu využilo 38,27% dotázaných exportérů, zatímco 60,49% nikoli. Na rozdíl od hodnocení OEÚ jsou kanceláře Czech trade hodnoceny příznivěji, 43,33% vyjádřilo spokojenost, stejné množství drobné výhrady a vážné výhrady uvedlo jen 13,33% respondentů. Obdobně jako u OEÚ je důvodem nespokojenosti nízká kvalita výstupů v 52,94% případů, platba za služby v 52,94%, méně zdlouhavost v 35,29%. I když je určitá firemní spoluúčast v poskytování služeb kancelářemi Czech Tradu, a.s. pochopitelná, otázkou je nastavení výše a rozsahu úhrad. Služby tamních poradenských a marketingových agentur za úplatu při vstupu na zahraniční trh firmy využívají jen zřídka, a to v 6,25% případů. Poskytnuté služby hodnotí firmy poměrně pozitivně, jen v 20% uvedly vážné výhrady, v 60% drobné výhrady a v 20% spokojenost.2 Závěr Export je jedna z důležitých aktivit ekonomiky státu. Ovlivňuje mnoho dalších faktorů včetně výšky HDP a vyrovnanost platební bilance. A v neposlední řadě odráží konkurenceschopnost konkrétní ekonomiky. JEL klasifikace: E44, F36 JEL codes: E44, F36 1 2

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo110609.docURL: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/gvzo110609_109.xls

65

Literatura [1] NELSON, C. Import/export: how to get started in international trade. 3. vyd. Mc´Graw hill, 2000. [2] URL: http://www.czechtrade.cz/sluzby/informace-materialy/analyzy-zo-cr/ [3] URL: http://www.czechtrade.cz/sluzby/informace/ [4] URL: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo110609.doc [5] URL: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/gvzo110609_109.xls

66

MARKETING

Kvalita ve službách, faktor zvyšování spokojenosti zákazníka Quality of services, factor of increasing of costumer satisfaction Barbara Morská1 Klíčová slova Služby, technická kvalita, funkční kvalita, výzkum spokojenosti zákazníků.

Key words Services, technical quality, functional quality, customer satisfaction research.

Abstrakt V souvislosti s vývojem celé společnosti je nezbytné neustálé zvyšování kvality poskytovaných služeb. Vzhledem ke specifikům služeb je nutné rozlišit technickou (pohled podniku) a funkční (pohled zákazníka) kvalitu. Vhodnou metodou pro zjišťování zákaznického pohledu, tedy funkční kvality, je marketingový výzkum, resp. hodnocení spokojenosti zákazníka pomocí této metody. Abstract In connection with the development of society is necessary to continuously improve the quality of services provided. Given the unique characteristics of services is necessary to distinguish the technical (for company) and functional (customer perspective) quality. Suitable method for identifying customer perspective, a functional quality, is a marketing research, respectively customer satisfaction with this method. Úvod V souvislosti s vývojem celé společnosti je nezbytné neustálé zvyšování kvality poskytovaných služeb. Kvalita služeb může být také považována za jeden z významných zdrojů konkurenční výhody pro daný podnik. Kvalita poskytovaných služeb jako konkurenční výhoda podniku je důležitá zejména v případech, kdy nabízený produkt (služba) je homogenní. Definování kvality služeb Služba je jakákoliv činnost nebo schopnost, kterou může jedna strana nabídnout druhé straně. Svou podstatou je nehmotná a nevytváří žádné hmotné vlastnictví. Poskytování služeb může (ale nemusí) být spojeno s hmotným produktem. (6) 1

Ing. Barbara Morská, odborná asistentka, Katedra Podnikání a managementu v obchodě, Vysoká škola podnikání, a.s., email: [email protected]

67

Z této definice pojmu služba je možné odvodit určité specifické vlastnosti služeb (nehmotnost, neoddělitelnost, heterogenita, zničitelnost a nemožnost vlastnictví služeb), které mají vliv na uplatňování marketingové koncepce ve službách a také na řízení kvality v této oblasti. Vliv vlastností služeb na jejich kvalitu Je mnohem těžší řídit kvalitu služeb než kvalitu výrobku. Čím více prvků uspokojení služby obsahují, tím více roste riziko chyb a zvyšuje se riziko nespokojenosti zákazníků. Délka kontaktu se zákazníkem má přímý vliv na riziko chyby. Čím je transakce delší, tím je větší šance na neuspokojení zákazníka. Služby jsou poskytovány a spotřebovávány současně. Je tedy nemožné kontrolovat kvalitu služeb po jejich poskytnutí, jak je tomu u výrobků. Kontrola je prováděna přímo zákazníkem. Zákazník nemá možnost testovat služby dříve, než je přijme. Nemá výhodu možnosti požádat o předvedení. Chybné služby nemůžeme vyměnit za dobré služby. Odtud pramení mimořádný význam dobrého výkonu hned napoprvé. (3) Kvalita služeb nezávisí pouze na těch, kteří je poskytují. Zákazník má vliv na kvalitu přímo a v dobrém slova smyslu. Pro řízení a kontrolu kvality služeb je tedy zásadním uměním rozlišit prvky služeb na ty, které nemůže ovlivnit zákazník, a na ty, které ovlivnit může. (3) Mimo zákazníků mají vliv na kvalitu služeb také dodavatelé svými dodávkami služeb nebo hmotných prvků služeb. Kromě kvality těchto vstupů je nutné také zvažovat spolehlivost a pružnost jejich dodávek. Také zprostředkovatelé - pokud je podnik využívá při prodeji služeb - by měli být zahrnuti do kontroly kvality služeb, vzhledem k tomu, že přicházejí do přímého kontaktu se zákazníky, příp. řeší jejich stížnosti. V některých případech probíhá alespoň část procesu poskytování služby v prostorách, které s poskytovatelem sdílí jiné organizace (4). Tyto organizace mají velký vliv na celkovou atmosféru daného místa a tím také na konečné hodnocení dané služby zákazníkem. Složky kvality ve službách Ve službách je možno rozdělit pojetí kvality na dvě složky, tzv. technickou kvalitu a funkční kvalitu. Technická kvalita se vztahuje k relativně kvantifikovatelným prvkům služby jako jsou normy nebo předpisy vztahující se k procesu poskytování služeb nebo hmotných prvků, které umožňují poskytnutí služeb či služby doplňují, požadovaná úroveň vzdělání zaměstnanců atd. Funkční kvalita se vztahuje k způsobu poskytnutí služby zákazníkovi. Zde je možné zařadit vliv prostředí, ve kterém je služba poskytována, chování zaměstnance k zákazníkovi v průběhu poskytování služby atd. Z výše uvedeného vyplývá, že vnímání funkční kvality je značně subjektivnější. Pro podnik je důležité si uvědomit, že obě dvě složky kvality se podílejí na image podniku. A následně image podniku má vliv na očekávání zákazníka ve vztahu k dané službě.

68

Rozpory ve vnímání kvality služeb Parasuraman se svými kolegy navrhl postup, který identifikuje rozdíl mezi vnímanou kvalitou služby a očekáváním zákazníka. Model zahrnuje následujících pět rozporů 1. rozpor mezi očekáváním spotřebitele a vnímáním managementu – pokud management neobdrží zpětnou vazbu o špatné kvalitě svých služeb, bude žít nadále v domnění, že splnil veškerá očekávání trhu 2. rozpor mezi vnímáním managementu a očekávanou kvalitou služby – podniky většinou zdůrazňují technickou stránku kvality, ale zákazníci naopak považují za důležitější kvalitu poskytování služby 3. rozpor mezi specifikovanou kvalitou služeb a jejich poskytováním – důležité tam, kde poskytování služeb silně závisí na lidském faktoru 4. rozpor mezi poskytovanou službou a vnější komunikací – komunikace vzbuzuje očekávání zákazníka, která nemusí být vždy splněna, tato situace bývá důsledkem neadekvátní komunikace ze strany poskytovatele služby 5. rozpor mezi očekávanou službou a vnímanou službou – na subjektivní hodnocení kvality služeb má vliv řada faktorů, které mohou změnit celkové vnímání poskytování služby (5) Pro podnik je nezbytné uvědomit si tyto oblasti, ve kterých může dojít k problémům. Je nutné zjišťovat zpětnou vazbu ohledně kvality poskytovaných služeb od zákazníků, ale také od jiných subjektů, se kterými podnik spolupracuje. Hodnocení kvality služeb Ještě než podnik přistoupí k hodnocení kvality služeb, musí své výkony porovnat s konkurencí. Vhodnou metodu je benchmarking (konkurenční srovnávání). Benchmarking hledá způsoby, kterými zle dosáhnout konkurenční výhody. Veškeré produkty, služby i postupy podniku musí být neustále srovnávány s výkony největších konkurentů a uznávaných tržních vůdců ve všech odvětvích. Tímto způsobem mohou podniky dosáhnout výrazného zlepšení svých výkonů. Také využití hodnotového řetězce může být v konkurenčním benchmarkingu velmi užitečné. Systematické srovnávání podnikových prvků hodnotového řetězce s prvky konkurence může odhalit různé příležitosti pro zlepšení a upozornit na možnosti konkurenčních výhod. (5) Chtějí-li podniky zajistit vysokou kvalitu svých služeb a spokojenost zákazníků, musí znát všechny faktory, které ovlivňují vnímání spotřebitele. Patří sem všechny aspekty poskytování služby a především kontakt se zákazníkem. Abychom mohli proces služby lépe pochopit, musíme si jej promítnout do jednotlivých fází a kroků. (5) Proces poskytování služby je možné rozdělit z pohledu zákazníka na kroky viditelné a neviditelné. Kroky viditelné jsou ty, kterých se zákazníci přímo účastní, kroků neviditelných se zákazníci neúčastní, nicméně jsou důležité pro to, aby služba mohla proběhnout.

69

Přestože zákazník hodnotí kvalitu služeb, nerozlišuje jejich rozdílné části. Hodnotí služby jako jeden celek. Převládá celkový dojem, a nikoliv relativní úspěch určité specifické akce. V politice kvality služeb je tedy zásadní věcí zajistit nejvyšší homogenitu mezi jejími prvky. Nabídka, pokud jde o výrobek nebo o poskytnutí služeb, se posuzuje ve svém celku. V oblasti služeb je kvalita buď úplná, nebo není úplná. (3) Mezi nejdůležitější aspekty ovlivňující kvalitu služeb patří • • • • •

hmatatelné aspekty – fyzické objekty, vybavení, vzhled personálu spolehlivost – schopnost dodat požadovanou službu řádně, přesně a spolehlivě vnímavost – vstřícnost a ochota poskytnout zákazníkům promptní službu a pomoc jistota – znalosti a dovednosti zaměstnanců, zdvořilé vystupování a schopnost vzbudit důvěru a přesvědčení empatie – starostlivý přístup a individuální péče o zákazníky (5)

Výzkum spokojenosti zákazníků Při řízení kvality ve službách je nezbytné, aby byly zohledňovány obě složky kvality, tedy technická i funkční. Vhodnou metodou pro zjišťování zákaznického pohledu, tedy funkční kvality, je marketingový výzkum, resp. hodnocení spokojenosti zákazníka pomocí této metody. Pokud se bude cítit zákazník spokojen, bude hodnotit poskytnutou službu jako kvalitní. Spokojenost zákazníka vychází z teorie rozporu. Spočívá ve stanovení představy zákazníka o charakteristikách výrobku (služby) a následné konfrontaci s charakteristikami výrobku po jeho nákupu. Jestliže zkušenost předčila očekávání – zákazník je spokojen, pokud zkušenost nedosáhla očekávání – zákazník je nespokojen. (1) Proces marketingového výzkumu Proces marketingového výzkumu sestává ze tří etap – plánovací, realizační a prezentace výsledků. Výchozím bodem plánovací etapy je specifikace cíle výzkumu a hypotéz. Dále je stanoven plánu výzkumu, který zahrnuje použité metody, nástroje, způsob výběru respondentů, časový harmonogram, plošné pokrytí výzkumu a finanční rozpočet. V rámci realizační etapy probíhá sběr informací, jejich zpracování a analýza, jsou formulovány závěry a doporučení pro další postup nebo řešení problému. Prezentace výsledků výzkumu v písemné, příp. ústní formě, završuje celý tento proces. Specifika výzkumu spokojenosti zákazníků Výzkum spokojenosti zákazníků v sobě zahrnuje určitá specifika. Nejprve je nutné stanovit faktory k měření spokojenosti, tj. podívat se na danou službu z pohledu zákazníka, aby bylo možné zjistit, na základě kterých faktorů bude zákazník schopen danou službu ohodnotit. Tyto faktory se liší podle zaměření daného podniku, patří mezi ně např. sortiment služeb, cenová úroveň, otevírací doba, zdvořilost zaměstnanců, znalosti zaměstnanců, způsob řešení stížností. K jejich stanovení je možné využít kvalitativních metod marketingového výzkumu,

70

např. individuálních hloubkových či skupinových rozhovorů. Dalším nezbytným krokem by mělo být stanovení důležitosti těchto faktorů, tzn. měly by být stanoveny faktory, které jsou pro danou oblast podstatné. U faktorů jejichž důležitost je pro zákazníky nejvyšší, je pro podnik prioritní dosáhnout co nejlepšího hodnocení. Následně může být realizován vlastní výzkum spokojenosti zákazníků. Tvorba dotazníku je ovlivněna celou řadou faktorů. Je nutné brát v úvahu cílovou skupinu, způsob kontaktu s respondenty, množství a typ informací, které má výzkum přinést. Nejvhodnější typ otázek pro tento typ výzkumu jsou škály. Škály umožňují určit míru spokojenosti či nespokojenosti (oproti kategorickému hodnocení na úrovni spokojen či nespokojen). Pro hodnocení spokojenosti zákazníků je možné využít různých typů škál (verbální, grafické atd.). Závěr Na základě informací zjištěných výzkumem je možné stanovit silné a slabé stránky podniku. Se zjištěnými informacemi je nutné dále pracovat – silné stránky dále posilovat, slabé stránky eliminovat. V podniku by měl být vytvořen plán aktivit pro zvýšení spokojenosti zákazníků. Tyto aktivity, resp. jejich výsledky, by měly být následně komunikovány směrem k zákazníkům, aby bylo zřejmé, že podnik pracuje s informacemi, které mu zákazníci byli ochotni poskytnout. Literatura [1] FORET, M. – STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0385-5. [2] HAUGE, P. Průzkum trhu (příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů). Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-917-8. [3] HOROVITZ, J. Jak získat zákazníka. Kvalita služeb. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-45-4 [4] JANEČKOVÁ, L. – VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-995-0. [5] PAYNE, A. Marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-276-X. [6] KOTLER, P. Marketing management. 10. rozšířené vydání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0016-6. [7] VOSOBA, P. Dokonalé služby, co chtějí zákazníci. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0847-7. [8] ZBOŘIL, K. Marketingový výzkum. Metodologie a aplikace. 1. vyd. Praha: VŠE Praha, 1998. ISBN 80-7079-394-5.

71

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zemědělství, životní prostředí a odpady z tohoto odvětví Agriculture, environment and rafts from this segment Josef Stratil 1 Klíčová slova: ekosystém, biosféra, biodiverzita, kompenzační vazby, producenti, konzumenti Key words: ecosystem, biosphere, bio-diversity, compensatory bindings, producers, consumer Abstrakt: Zemědělství je nejstarší odvětví lidské činnosti a jeho hlavním úkolem je zabezpečení potravy pro člověka. Svou činností se přímo i nepřímo podílí na tvorbě a ochraně životního prostředí. Zemědělec svou činnost rozvíjí na půdě, která je základním výrobním prostředkem a její kvalita rozhoduje o výkonnosti a kvalitě zemědělské produkce. Je to odvětví, které produkuje mnoho přímých i nepřímých odpadů, které mohou nepříznivě ovlivnit přírodu a prostředí a je nutno zabezpečit minimalizaci jejich produkce a účelnou a ekologickou likvidaci Abstract: Agriculture is original line human activites and his chief meaning is safeguard food for man. Of his activity with directly and indirectly partake on environmental engineering. Farmer of his activity evolve on soil, that is fundamentals productive instruments and her quality decides about efficiency and making agricultural performance. Is it line, that have produces much direkt and indirect waste, that have they can bias nature and environment and is necessity make safe minimisation thein performance and serviceable and ecological liquidation. Úvaha Zemědělství zajišťující potravu pro lidskou společnost se datuje od tzv. neolitické revoluce / před přibližně 10 000 – 8 000 lety/ a v přirozené podobě fungovalo až do 19 století. Ještě v 19. století byly výnosy zemědělství závislé vedle přírodních podmínek tj. úrodnosti půdy a klimatických poměrech pouze na množství přímo vložené práce lidí a zvířat do práce na polích, na zavlažování a vracení organických látek do půdy v podobě organických hnojiv. Odpady z tohoto odvětví způsobující problémy v přírodě byly v této etapě jen tehdy, když se v některých místech nahromadilo velké množství organických zbytků, do okolí se šířil následně zápach a přemnožily se organismy, které se odpady živí a zároveň jsou nositeli původců infekčního onemocnění. 1

Doc. Ing. Josef Stratil, CSc., poradenská činnost, Novellara 51, Nový Jičín, [email protected]

72

Jiná situace nastává, když se v přírodě začnou hromadit látky přírodě cizí, uměle připravené, pro které nejsou v přírodě organismy, které by tyto látky rozkládaly. Často mohou tyto látky být pro organismy toxické či jinak nebezpečné a dokonce mohou tyto organismy ničit, narušovat vztahy v ekosystémech a tím ohrožují i člověka samotného. Každý ekosystém svým uspořádáním i vztahy mezi organismy zajišťuje neustálý oběh látek umožněný jednosměrným tokem energie, od energie sluneční přes různé formy energií života po teplo, které se v souhlasu s termodynamickými zákony uvolňuje na každém článku potravních vztahů. Cyklický charakter dějů v ekosystému je předpokladem možnosti věčné existence přírody. Do těchto vztahů zapadá i člověk, který zaujímá v potravních vztazích postavení konzumenta na úrovni prvního řádu při rostlinné stravě nebo vyšších řádů při konzumaci masa. Ekosystémy zajišťují pro lidskou společnost nejen základní potravní zdroj energie, ale rozhodujícím způsobem ovlivňují i zdroje vody, čistotu ovzduší, vytváření a udržování půdy, poskytují surovinové a energetické zdroje pro lidské výrobní aktivity a poskytují i materielní podmínky pro život lidí. Pro všechny tyto základní funkce ekosystému, které jsou pro existenci člověka nezbytné, je důležité, aby základní procesy v ekosystémech probíhaly nenarušeně, aby v nich byla zachována potřebná biodiverzita / tj. rozmanitost organismů/ a vztahy nebyly narušeny tak, že by životodárné cykly nemohly probíhat. S nárůstem počtu obyvatel stoupala i potřeba potravy a tedy i potřeba vyšších výnosů. Některé produkty zemědělství se stávají surovinou pro různá průmyslová odvětví. Průmyslová revoluce, která začala probíhat v Anglii již v průběhu 18. století, rozvíjela se v 19. století v Evropě a k prudkému rozvoji nastoupila v první polovině 20. století, exponenciálně a radikálně změnila nároky člověka na energii, na suroviny, na způsob života a za posledních 50 let přinesla do života lidí na celém světě i velké množství nových látek. Lidská společnost postupně a z globálního hlediska velmi diferencovaně a hlavně nerovnoměrně vytvářela zcela nový charakter vztahů k prostředí. Z prostředí sice stále čerpáme zdroje potřebné pro výživu a pro výrobu různých věcí, ale v dříve nebývalé kvantitě. Dostatek energie a rozvoj chemie umožnil vyrábět průmyslová hnojiva a množství nových látek /pesticidů atd./, které se v přírodě vůbec nevyskytují a organismy tedy nejsou přizpůsobeny pro jejich rozklad. Cyklický charakter vztahů v přírodě i původních vztahů mezi člověkem a prostředím se změnil na vztahy jednosměrné. Etapa průmyslové revoluce tedy přinesla zásadní změny ve využívání zdrojů života lidí a velmi podstatně změnila i charakter odpadů. Vznikly úplně nové druhy odpadů, odpady nebezpečné svou chemickou podstatou, čili odpady obsahující nebezpečné látky, které mohou ohrozit biosféru a lidské zdraví. Koncepce rozvoje našeho zemědělství v rámci Agrárního programu České republiky předpokládá docílit jeho trvale udržitelné formy, což znamená zajistit dílčí soběstačnost v základních potravinách včetně zabezpečení všech mimoprodukčních funkcí zemědělství, zahrnujících tvorbu a ochranu krajiny, zachování a rozvoj venkovního osídlení i ochranu životního prostředí.

73

Naše zemědělství prošlo v uplynulých letech intenzivním transformačním procesem, jehož cílem je vytvoření tržních podmínek, běžných ve všech zemích EU. Při realizaci rozsáhlé škály dotací do roku 1989 byly umožněny vstupy do výrobního procesu rostlinné výrobě odpovídající její maximalizaci, tj. konvenčnímu způsobu hospodaření na půdě. Po roce 1990 došlo v důsledku likvidace většiny dotací a při plném působení volného trhu k takové redukci vstupů, že výrazně klesla spotřeba průmyslových hnojiv o 60 – 70 %, vápenatých hnojiv až o 90 % a následkem toho došlo k narušení cyklických a vratných kompenzačních vazeb v bioenergetické soustavě. Již v prvních čtyřech letech transformace došlo ke snížení stavů skotu o 40 % a tím i ke snížení zásobování půd organickými látkami a ke snížení potřebného podílu živin, které jsou pro pěstované plodiny potřebné v optimálním poměru a přijatelné formě. Význam půdní organické hmoty pro půdní úrodnost a obecně pro kvalitu půdy je dlouhodobě známý a oceňovaný. Není pochyb o tom, že půdní organická hmota příznivě ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, je základním faktorem půdní úrodnosti a v převážné míře je podmínkou existence velmi bohaté a diversifikované půdní biosféry. V odborné literatuře je mnoho dokladů o příznivém účinku půdní organické hmoty na produktivitu půdy, tj. výnosy pěstovaných plodin, přičemž míra a účinnost tohoto příznivého působení se liší v závislosti na půdních a klimatických podmínkách, v závislosti na pěstovaných plodinách, zejména osevních postupech, struktuře plodin a v závislosti na systému zpracování půdy a hnojení. Stejně významná je role půdní organické hmoty pro stabilitu produkce – výnosů. Vedle agronomického významu půdní organické hmoty je nutno zvlášť zvýraznit její význam pro životní prostředí a to zejména z hlediska akumulace organického C a jeho vracení do půdy a dále také z hlediska zachování ekologických funkcí půdy. Je velmi pozitivní, že se požadavek na udržování vhodné – místně specifické hladiny půdní organické hmoty postupně stává součástí legislativy k ochraně půdy. Tato skutečnost je velmi důležitá pro Českou republiky a to proto, že v hospodaření na půdě dochází v posledních letech k zásadním strukturálním změnám. Změny v hospodaření na zemědělské a zvláště na orné půdě mají mnoho příčin, zejména ekonomických a majetkoprávních. Projevují se mimo jiné v následujících oblastech, které mají bezprostřední vliv na množství a kvalitu organické hmoty: •

•

struktura pěstovaných plodin a osevní postupy jsou méně příznivé z hlediska reprodukce organické hmoty, mění se poměr plodin z hlediska zdrojů a spotřebitelů uhlíkatých látek v neprospěch zdrojů. Došlo ke snížení podílu víceletých pícnin na orné půdě ve prospěch tržních plodin, nárůstu ploch řepky ozimé a máku setého, výraznému poklesu ploch cukrovky a tím ke změně osevních postupů podle ekonomických požadavků a méně podle agrotechnických pravidel došlo k zásadnímu poklesu stavů hospodářských zvířat, zejména stavů skotu a dojnic a tím ke snížení potřeby statkových krmiv, zejména víceletých pícnin a také ke snížení produkce statkových hnojiv a návratnosti organické hmoty do půdy,

74

• • •

• •

došlo ke změnám od tradičního zpracování půdy k minimalizačním metodám obdělávání půdy a následkem toho k nárůstu potřeby chemické regulace zaplevelení, došlo k poklesu spotřeby minerálních hnojiv, k negativním změnám chemismu půdy, vlastností půdy, vodního režimu apod., dochází k další diferenciaci v hustotě chovu dobytka mezi jednotlivými okresy nebo regiony a narůstají rozsáhlé plochy bez živočišné výroby s potřebou vstupů k zabezpečení optimálních bioenergetických vazeb, dochází k postupnému nárůstu ploch tržních plodin jako zdroj biomasy pro získání energie atd., v neposlední řadě výrazně ubývá zemědělské půdy, která je využívána k nezemědělským účelům a to zejména v zemědělsky produkčních lokalitách.

Všechny tyto změny představují rizika jednak pro vývoj půdní úrodnosti a kvalitu půdy z hlediska agronomického ale mohou ovlivnit další ekologické funkce půdy jako funkce transformační, akumulační, pufrační a filtrační, které jsou významné pro kvalitu podzemních a povrchových vod. Je velmi důležité uvádět všechny tyto vztahy do rovnováhy a tím zabránit následně zbytečným a neekonomickým výdajům na ochranu půdy, vody a přírody. Tímto směrem by se měly ubírat změny, které by se samozřejmě dotýkaly i kvality půdy a půdní organické hmoty. Značné změny ve struktuře plodin jsou následkem relativního nadbytku potravin. Celosvětová situace na trhu potravin je jenom zdánlivě stabilizovaná. Obavy z nadprodukce potravin je nutno konfrontovat s rychlým růstem počtu obyvatel světa a regionální nadprodukcí potravin. Příčinou nepokojů a většiny válek byly vždy nedostatečné zdroje potravin a surovin v příslušném regionu světa a případné spory o jejich přerozdělení. Řada světových i našich autorů se zabývá hodnocením různých způsobů využívání zemědělské půdy prostřednictvím odlišných variant systémů rostlinné produkce, které lze pro přehlednost shrnout do pěti základních skupin. 1. Programová rostlinná produkce, sledující pod patronací nadnárodních koncernů maximální využití bioenergetického potenciálu půdy i nejvýkonnějších odrůd zemědělských plodin a při enormní aplikaci průmyslových hnojiv, pesticidů, regulátorů růstu a dalších agrochemikálií docílit rekordní hektarovou produkci. 2. Konvenční rostlinná produkce, spočívající ve vysokém stupni využívání všech intenzifikačních vstupů, umožňujících v příslušných výrobních podmínkách maximální hektarovou produkci bez ohledu na náklady, přesahující zejména v méně příznivých přírodních podmínkách hodnotu sklizně, u níž je kladen prioritní důraz na kvantitu před kvalitou. 3. Integrovaná rostlinná produkce, s omezeným hnojením a s využíváním pesticidů podle skutečného výskytu chorob a škůdců, dosáhnou-li prahu škodlivosti, s podílem mechanického hubení plevelů a při pěstování vhodných odrůd, zajišťujících patřičnou kvalitu sklizně. Tato varianta předpokládá kromě racionálního využívání organických a

75

průmyslových hnojiv také správné střídání plodin v osevních postupech a optimální časové a kvalitativní provedení rozhodujících pracovních operací na pozemku. 4. Low input, rostlinná produkce se sníženými vstupy, odpovídající potřebám hospodaření v okrajových pásmech chráněných území a zón. Jde o systém s regulovaným hnojením, regulovanou aplikací kejdy, močůvky a silážních šťáv, případně i jejich vyloučení a s maximálně omezenou aplikací pesticidů při vyloučení desikantů a defoliantů a také při snížených nárocích na četnost pracovních operací na půdě. 5. Ekologické zemědělství, jako systém rostlinné produkce reprezentující alternativní zemědělství, biologicko dynamické zemědělství a biologické nebo organicko-biologické zemědělství. Základem je vyvážený osevní postup, racionální použití stájových hnojiv, rostlinných a živočišných odpadů, vhodné kultivační techniky a zejména zákaz používání chemicky upravených solí ke hnojení a zákaz použití pesticidů. Tento způsob hospodaření předpokládá součinnost při ochraně krajiny tj. ochranu, obnovu a zachování přirozených biocenóz.

Součinnost zemědělce při tvorbě krajiny by však neměla být součástí pouze ekologického zemědělství, ale prakticky součástí realizace i ostatních přijatelných systémů hospodaření na půdě. V zemědělství je z celkového množství tuhých odpadů zařazených do katalogu vráceno 98 – 99 % zpět do zemědělské výroby a to ve formě krmiva, steliva či organického hnojiva. Odpady krmiv rostlinného původu, zbytky rostlin, skladováním znehodnocené rostlinné produkty i ostatní odpad z rostlinné výroby je využíván a zhodnocován technologií kompostování. Kompostování organických odpadů je postup, který může výrazně např. se zeleným hnojením přispět k návratnosti organické hmoty do půdy. Počáteční období transformace zemědělství po roce 1990 mělo vliv na množství odpadů a jejich druhů. K tomu došlo jednak a to především se snížením produkce. Na druhé straně s narůstajícím počtem menších podnikatelských subjektů dochází ke zvýšení počtu možného bodového znečištění, tzv. bodových zdrojů zemědělských odpadů. Dalším nebezpečím zatěžujícím nekontrolovaně tyto bodové zdroje v obcích jsou úniky pohonných hmot a olejů. Ty působí nebezpečně i přímo v polní výrobě nebo při konzervaci objemné píce v silážních prostorách. Další skupina odpadů vzniká při používání agrochemikálií vlivem nízké technologické kázně při skladování, aplikaci a také při hospodaření s obaly těchto látek. Bodové zdroje znečištění vznikají v objektech živočišné výroby, ve skladech pohonných hmot, silážních hmot, silážních žlabech, skladech průmyslových hnojiv a chemických přípravků, polních hnojištích, mechanizačních střediscích a dílnách.

76

Podle skupenství můžeme tyto odpady dělit na tuhé/ např. obaly/, kapalné / odpadní vody z mléčnic/, plynné / odpařování čpavku z půdy při povrchové aplikaci hnojiv/ a směsné /kejda/. Ze zemědělství pochází následující základní druhy odpadů: •

•

• •

•

Zemědělské odpady – mají tuhou, tekutou či polotekutou konzistenci, mnohdy zapáchají, jsou rozpustné ve vodě. Jejich využitelnost je většinou bezproblémová – jde o statková hnojiva. Při aplikaci je nutno zabezpečit dané zásady použití. Uhynulá zvířata – odpady pevné konzistence podléhající rozkladu. Jsou nebezpečné možností přenosu nákazy. Rizikovost je v rozmnožování hmyzu a následnému obtěžování lidí a zvířat. Odpad je zneškodňován většinou Veterinárním asanačním ústavem. Obaly se zbytky škodlivin - jsou rizikové pro kvalitu půdy, spodních vod i dýchacího ústrojí lidí, kteří s nimi manipulují. Odpady znečištěné ropnými látkami – jejich hlavní nebezpečí spočívá v nedodržení technologické kázně při manipulaci a nedodržováním předpisů ohrožením pro spodní vody. Odpadní vody - typické pro ně je, že mají stejný charakter ve všech podnicích. Rámcově je lze rozdělit na čtyři hlavní typy: komunální vody, vody s obsahem ropných látek, voda s vyšším obsahem organických látek a vody se specifickým znečištěním.

Závěr Nastávající struktura zemědělských subjektů dává předpoklady, že množství odpadů bude postupně klesat. Zejména je to možno očekávat u odpadů z kategorie zvláště nebezpečných a to vlivem snížení výroby, zavedením nových technologií, převedením výroby na jinou činnost či z ekonomických důvodů. Také dochází ke snížení odpadů ropného původu a to v důsledku změny technologií, snížení počtu mechanizace, počtu mechanizačních dílen a zrušením přidružených výrob. Podstatné z hlediska odpadového hospodářství je to, aby i s odpady ze zemědělské výroby bylo nakládáno v souladu se zákony a ostatními předpisy a aby nedošlo k rozložení snižovaného množství odpadů do velkého množství subjektů, což by vedlo k pokračující devastaci životního prostředí vlivem nekontrolovatelného pohybu stále dostatečně velkého množství nebezpečných odpadů, neboť mnoho těchto subjektů by nemuselo vést evidenci odpadů a bylo právně nepostihnutelných. Literatura [1] MZE ČR, Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, Ministerstvo zemědělství ČR, květen 2007. [2] NEUMANN, Pavel, Společná zemědělská politika EU, nakladatelství VŠE Praha, 2004. [3] STRATIL,J. Bilancování živin v zemědělské soustavě, Sborník VFU Brno IV.Kábrtovy dietetické dny, září 2007 s. 3-7.

77

[4] STRATIL, J. Vývoj úrodnosti půdy na ŠZP Nový Jičín a očekávané důsledky ve výživě zvířat, Sborník VFU Brno III. Kábrtovy dietetické dny, září 1999 s. 82-88. [5] STRATIL, J. Encyklopedie zemědělství, skriptum Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, 1996, 197 s. [6] KOSTELANSKÝ, F. A kol., Obecná produkce rostlinná, skriptum MZLU Brno 1997,212 s.

78

PEGAGOGIKA

Internacionalizace ve vzdělávání a cizojazyčné odborné názvosloví Internationalisation in education and foreign language terminology Jan Skipala1

Úvod Katedra cizích jazyků VŠP, a.s. se již několik let věnuje zkoumání a zefektivnění integrace oborové angličtiny z hlediska komunikační harmonizace. Jde nám především o to, do jaké míry se používaná anglická terminologie v ekonomické oblasti shoduje s mateřským jazykem, co se týče obsahu. Abstrakt Překlady textů, učebnic, skript a jiných studijních materiálů mají svá výsostná specifika. Jedná se tvůrčí dílo, kde si musíte umět hrát se slovy, musíte umět rozpoznat klíčová slova, slogany a fráze, abyste dosáhli kýženého efektu ve finálním výsledku vaší práce. Jazyková mutace by měla vystihovat smysl a základní myšlenky, které chtěl pisatel originálu zachytit. Překlady odborné cizojazyčné literatury musí zachovat myšlenkovou linii originálu a zároveň atraktivnost sdělení pro čtenáře. Abstract Translations of texts, text books, script, and other learning resources have their national specificities. This is a creative work, you must know how to play with the words, and you must know how to recognize keywords, mottos and phrases to achieve the final effect gives the result of your work. Linguistic mutation should reflect the sense and basic ideas that an author would notify in the original. Translations of foreign literature have to keep the idea lines of the original and attractiveness of communication for readers. Zájem o širší využití Ve vztahu k postupné internacionalizaci vědy a vzdělání vyvolávají nabídky a možnosti hostujících profesorů, lektorů a odborníků velký zájem. Odborné přednášky v cizím jazyce, ať již v podání zahraničních odborníků, tak českých pedagogů, jsou postaveny na základě odborného systému názvosloví. Odborné semináře se zaměřením na cizí jazyky pod garancí jazykových kateder a institutů jazykového vzdělávání zohledňují také didaktické a psychologické determinanty učení cizích jazyků, a proto se jeví kombinace obou forem výuky jako žádoucí. 1

Mgr. Jan Skipala, Vedoucí katedry cizích jazyků, Vysoká škola podnikání, a.s., email: [email protected]

79

Postupná mezinárodní integrace a internacionalizace jednotlivých disciplín, rychlá výměna informací, narůstající kontakty a spolupráce s odborníky v různých vědních disciplínách vyvolávají naléhavou potřebu zpracování a částečně možné sjednocení odborné ekonomické terminologie. V překladech textů, článků, referátů nebo publikací vždy dochází k informačním ztrátám, protože způsob myšlení a vyjadřování myšlenek v různých jazycích je různý. Jen část slov jednoho jazyka přesně odpovídá slovům v jiném jazyce, takže úplně dokonalý překlad je velice nesnadný. A to je právě problematika ekonomické terminologie v podnikatelském sektoru, kdy je nutno českou podnikatelskou politiku přizpůsobovat podnikatelské politice Evropské Unie, resp. celosvětovým trendům. Globalizaci světových hospodářských informací není třeba zpochybňovat. Internacionalizace a elektronizace kapitálových trhů, zintenzivnění mezinárodních vztahů v oblasti vědy, výzkumu a techniky, ale hlavně vytvoření společného evropského trhu a s tím související nutnost profesní mobility obyvatel integrované Evropy, významně posiluje postavené odborného jazyka v rámci vědy a výzkumu, stejně jako v rámci cizojazyčného vyučování. Přitom je zřejmé, že se znalost cizích jazyků neomezí pouze na angličtinu. Je jasné, že angličtina má a bude pravděpodobně mít prvořadé postavení, ale v multiregionálním komplexu budou potřební odborníci ovládající více cizích jazyků. Společenský význam odborné cizojazyčné komunikace je všeobecně uznávaný a odborná tématika stejně jako i jazykové prostředky pro ni charakteristické se stávají hlavně na vysokých školách nefilologického zaměření nevyhnutelnou součástí jazykového vzdělávání. Právě ve vztahu k postupné internacionalizaci vědy a vzdělávání vznikají možnosti zahraničních stáží pro hostující lektory a tento zájem stále stoupá jak u studentů, tak u akademických pracovníků v oblasti vzdělávání. Tato přednášková činnost otvírá příležitost internacionalizovat učební a studijní systém na vysokých školách. Odborné přednášky v cizím jazyce v podání rodilého mluvčího představují velice účinnou formu, v níž je erudovaně zprostředkován odborný obsah zcela bezchybně po lexikální stránce, což je pro studenty velkým přínosem. Vysokoškolské přednášky v cizím jazyce mohou implicitně podporovat poslech a psaní studentů. V popředí odborné cizojazyčné výuky stojí ovšem rozvoj nejen receptivních, ale i produktivních řečových schopností. Právě úzká spolupráce mezi odborníky a vyučujícími cizích jazyků stupňuje atraktivitu nabídek pracovních míst a přispívá ke zlepšení profilu vysoké školy. Úkol terminologie Terminologie je otevřený subsystém, v němž termíny neustále vznikají a zanikají. To se týká i podnikatelského sektoru a jeho odvětví, kde probíhá nejen globalizace a internacionalizace, ale také zároveň i unifikace a regionalizace. Integrační procesy v rámci Evropské Unie vyžadují intenzivní komunikaci mezi jednotlivými integračními celky, jejich institucemi, podniky a jednotlivci. Jedním z významných předpokladů porozumění je použití odborné terminologie se stejným obsahem, i když musíme brát v úvahu to, že se v každé zemi řeší a budou řešit specifické problémy. Rozvoj vědeckých a technických oborů není možný bez ustálení příslušných terminologických soustav a bez jejich periodického doplňování a zpřesňování. Tvorba a ustalování odborné terminologie pro jakoukoli oblast komunikace je záležitostí kultury spisovného jazyka, a to kultury jeho slovní zásoby.

80

Závěr Neustálý rozvoj vědecko-technických disciplín klade na překladatele odborných textů nemalé nároky na samotnou přípravu. Převážně se jedná o harmonizaci slovní zásoby a oboustrannost použití překládaných textů. Nezanedbatelná je také časová příprava, která je často kombinována s dohledáváním správné a přesné jazykové terminologie. Překladatel se musí soustředit na vystihnutí smyslu, nálady a jemných rozdílů, které jsou specifické pro danou kulturu jazyka. Je důležité nejen zohlednit myšlení Angličana nebo Čecha, ale také Vaší myšlenku, která je pro daný text nosná.

81

PEDAGOGIKA

Recese jako výzva pro Business Schools Recession as a challenge for Business Schools Dušan Kučera1 Klíčová slova manažerské vzdělání, krize vzdělání, zodpovědnost školy, zájem studentů. Key words managerial education, crisis of executive education, responsibility of business school, interest of students Abstrakt Podnětem příspěvku je současná hospodářská recese způsobená kolapsem významných amerických bank a sekundárně také evropských finančních institucí. Autor reaguje na logickou souvislost mezi manažerskou praxí a přípravou manažerů na vysokých školách. Možné vysvětlení a řešení se ukazuje v proporcionálním důrazu na etické a historické předměty na obchodních školách. Potvrzení tohoto pohledu je dáno přímými reakcemi ze strany business škol samotných, jejich pedagogů, absolventů, současných studentů a odborné veřejnosti. Abstract Following contribution is stimulated by current economic recession caused by meaningful banks in United States and secondary by European financial institutions. Writer describes special logical coherence between managerial praxis and their theoretical preparation in business schools. The potential explanation and solution is given in the suggestion of increasing influence of business ethics a history of economy in school curriculum. The confirmation of this context is backed up by some direct reactions on the responsibility context from important business schools, their teachers, graduates and professionals. Úvod V době, kdy jsme si připomněli stoleté výročí narození Petera F. Druckera, by si pravděpodobně přáli pedagogové vysokých škol stejně jako redaktoři obchodních publikací (např. Harward Business Revue) slyšet nějakou speciální radu, jak přispět k řešení současné hospodářské recesi. Co by nám dnes objevného asi řekl velký učitel managementu?2 Jestliže Drucker pokládal vedoucího pracovníka za „zosobněnou znalost“, pak je jasné, že by nás opět vrátil k přemýšlení nad námi samými. Proč? Protože jen my sami – ať pedagogové, ať podnikatelé a manažeři, jsme odpovědni za své rozhodování. Nikdo jiný není zodpovědný za 1 2

Mgr. Dušan Kučera, MBA, vedoucí projektu MBA, Vysoká škola podnikání, a.s., email: [email protected] Peter Drucker je popisován jako “the father of modern management” a “the world’s greatest management thinker” (The

82

naše osobní jednání a vliv. Je proto zřejmé, že stejnou zodpovědnost neseme rovněž za výsledky své práce na škole. Následující příspěvek se věnuje zásadnímu podnětu, aktuální diskuzi o stavu a vývoji vzdělávání především na Business School. Podnětem je současná hospodářská krize. Zodpovědnost odborné školy V oblasti vysokoškolského vzdělávání vzniká logická otázka, jakou roli hraje, hrála, či může hrát v souvislosti s úvěrovou krizí manažerské školství? Světoví komentátoři a analytici se ptají dokonce na adresu renomovaných obchodních škol: Jaké vzdělání dostali ve vašich školách manažeři světových bank, automobilového průmyslu a státních financí? V době hrozivých státních dluhů západních států a rok po pádu největších amerických finančních institucí se také studenti přirozeně ptají, zda se něco změní na výuce manažerských škol. Vždyť, jak připomíná The Economist1 pánové z top managementu (John Thain z Merrill Lynch, Dick Fulda z Lehman Brothers) přece nosí tituly dokonce Harwardovy obchodní školy (HBS). Je známo, že známý manažer Andy Hornby z HBS promoval jako nejlepší student ročníku! Na Wall Street končilo v posledních letech až 40 procent absolventů z těch nejlepších amerických obchodních škol. Z tohoto pohledu není možné na jedné straně vyhlašovat, že „vychovávají vůdčí osobnosti, které změní svět“, a pak, když absolventi školy svět změní k horšímu, se od svých absolventů distancovat. Více než odbornost Ke cti manažerského vzdělávání vrcholových institucí patří dodat, že celá řada pedagogů si svou odpovědnost uvědomuje a začínají pracovat na reformních krocích výuky. Např. studenti na Harwardské obchodní škole ke své akademické přísaze přidali volitelný slib: „sloužit vyššímu dobru“. Polovina absolventů z roku 2009 se již k němu přihlásila. 2 Inspirativní počin se nabízí dalším obchodním školám. Každá škola a každý způsob výuky má totiž určitý dopad na dění ve světě. Už jen poslední zkušenosti vedou nutně k posunu filozofie pedagogiky. Management podnikání bude muset směřovat ještě výš, než dosahuje úzce pojatá manažerská věda o tom, jak co nejvíce a nejrychleji tvořit a navyšovat zisk. Kromě vyučování manažerských technik a teoretických pouček bude potřeba daleko více zapojit do výuky „zásady odpovědného řízení, více hodin dějepisu ekonomického myšlení a hospodářskou etiku“. Historické pohledy pomáhají porozumět dřívějším krizím, jejich příčinám i navrhnutým způsobům řešení. Poučení z minulosti a současnosti směřuje k hledání vyšších úrovní řízení, než dokonce nabízí finanční inženýrství, od kterého někteří mladí absolventi očekávají odstranění téměř všech rizik a nejistot. Reálná historická srovnání nás vedou k určité dávce skepse a pokory. Ta ovšem může také nabídnout novou naději. Economist, November 19th. 2009, v článku J. Schumpetera: “Remembering Drucker”. The Economist, September 24th.2009: „The pedagogy of the privileged” s podtitulem: “Business schools have done too little to reform themselves in the light of the credit crunch.”¨ 2 Tamtéž 1

83

Tato nová naděje spočívá ve schopnosti člověka učit se. Škola má za úkol tuto schopnost předávat svým studentům. Skutečné řešení totiž nelze hledat v nějaké rychlé revoluci, ale cestou poctivého systematického vzdělávání. Wall Street Journal, US News & World Report či Business Week pravidelně sledují úroveň manažerského vzdělávání na obchodních školách. Právě v době recese pozorovatelé s obavou vyhlíželi zrcadlovou recesi také v oblasti obsahu jednotlivých předmětů manažerského vzdělání. Ale to jistě neznamená, že je v krizi samotná touha po vzdělávání. Stále znovu se v počtu uchazečů potvrzuje obecně platný význam vzdělání na celém světě. Z posledních mezinárodních studií vyplývá, že právě současná nejistota podporuje nový zájem o studium ekonomie, financí a umění řízení se všemi souvislostmi, které úzkou specializaci přesahují.1 Podnět k aplikaci Mnohé školy ve světě se však vážně zabývají potřebou nových důrazů vzdělávání směrem ke kvalitě odborníka na finance a podnikání jako člověka. Je pochopitelné, že moudré vedení firem si na druhé straně stále vyhlíží a bude vyhlížet právě úspěšné a doporučené absolventy obchodních škol se zodpovědnou filozofií. Podobný trend jako v USA je možné sledovat také v Evropě. Uveďme si aspoň dva příklady: 1. U našeho západního souseda vyhodnocuje Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) současný vývoj mezi studenty a zaznamenává velmi pozitivní nový nárůst zájmu firem o absolventy odborných vysokých škol.2 Východiskem je fakt, školy mohou počítat s tím, že mladá generace stále bude chtít rozumět současným problémům a poznávat nová východiska. Dalším signálem zájmu mladých lidí se dále vzdělávat svědčí mezinárodní studie KPMG Case competition.3 Výsledky studie, které se zúčastnilo celkem 345 vysokoškoláků z osmi států Evropy (EMEA včetně ČR), prokázaly, že mladí lidé očekávají svůj další profesní rozvoj také od svých zaměstnavatelů (71% respondentů). 89% respondentů očekává, že získá potřebné zkušenost díky možnosti práce v zahraničí. 61% respondentů se domnívá, že „jejich vzdělávání by nemělo končit v okamžiku, kdy získají vysokoškolský diplom“. 4 2. Vztahem globální krize a Business School se velmi podrobně zabývala rovněž výroční 1

2 3

4

Graduate Management News, The newsletter of the Graduate Mangement Admission Council (Září 2009) dokládá, že v roce 2009 dochází k nárustu uchazečů o studium programů Master of finance a Master of management o 60-70 procent. Viz: http://www.gmac.com/gmac/NewsandEvents/GMNews/2009/Sept/ SpecializedMastersProgramsMakeBigAdvances.htm Ausbildung 2009: „Ergebnisse einer IHK-Online-Unternehmensbefragung“ (DIHK s. 4.) http://www.suedwesttextil.de/download/ergebnis_dihk_azubi09.pdf Výsledky soutěže zveřejnil časopis Kapitál, prosinec 2009, S. 29. Soutěž pořádající společnost má také svou českou pobočku. Lokální kolo soutěže je věnováno posledních a předposledních ročníků vysokých škol. Kapitál, ekonomický měsíčník, prosinec 2009, Pod rubrikou Svět podnikání v článku: Nadaní mladí lidé se chtějí v práci rozvíjet a růst. S. 29.

84

konference CEEMAN1 v září minulého roku, která se koncentruje na problematiku manažerského vzdělávání v rámci Střední a Východní Evropy. Ředitel její „International Management Teachers Academy (IMTA), Milenko Gudič v hodnocení výuky na obchodních školách prohlásil, že studenti dostávají velmi „úzce pojaté vzdělání“, protože sice znají mnoho o určitých „předmětech“, ale málo o „souvisejících oblastech“.2 Profesor Al Rosenbloom z Dominican Universtity, USA na výše zmíněné konferenci představil výsledky průzkumu mezi členy CEEMAN a absolventy IMTA o tom, co vyplývá pro obchodní školy z reakcí dotázaných 179 studentů ze 47 zemí Střední a Východní Evropy a Ruska. Z jejich přehledu odpovědí vyjímám pro naše téma tu, která si souhlasně s ostatními stěžuje na to, co se vlastně vyučuje na obchodních školách souhrnně slovy: „Příliš mnoho o rozvoji odborných teorií, ale příliš málo o jejich dopadech na společnost.“3 Komplexní výsledky této rozsáhlé studie by si jistě zasloužily samostatné pojednání, pro náš účel v tomto krátkém zastavení je však důležité si uvědomit, že obchodní školy (Business Schools) čekají velké změny v restrukturalizaci svých studijních plánů. Studenti i společnost od výuky právem očekávají nové kurzy z oblasti zodpovědného chování manažerů, hospodářské etiky, pravého vůdcovství, interdisciplinárního přístupu, finanční regulace i samotné finanční kriminality. České školství stojí před podobnými výzvami. Ač ani u nás zájem o vysokoškolské studium neklesá, ministryně školství, Miroslava Kopicová, si nedávno v denním tisku postěžovala na výsledky posledních analýz společnosti PISA (Programme for International student Assesment při OECD). Studie ukázala, že problém začíná již na základních školách, jejichž žáci skončili v mezinárodním hodnocení až na 26. místě. Český žák má řadu poznatků a zná určité poučky, má však potíže najít v textu obsahové sdělení. Některé nedostatky se promítají také do úrovně studentů. S tím souvisí dopady také pro obchodní školu. Jestliže je známo, že český student neumí ve světovém měřítku dobře využít získané znalosti v praxi, prakticky orientovaná vysoká škola tedy musí umět ještě více cíleně učit své studenty přemýšlet v souvislostech, vést je k samostatnému myšlení a – k onomu tak potřebnému umění vidět a řešit vznikající problémy. V tom je smysl vzdělání. Náš dřívější ministr školství Liška na zasedání ministrů EU připomněl: „Země Evropské unie včetně České republiky budou ke zvládání ekonomických, ekologických a sociálních krizí potřebovat lidi schopné rychle reagovat, dobře komunikovat a ochotné se učit.“ Evropský partner potvrdil, že to budou muset být ti, „kteří se budou moci uplatnit ve velmi proměnlivých, nestálých podmínkách pracovního trhu a budou schopni se celoživotně vzdělávat.“4 1 2 3 4

CEEMAN - Central and East European Management Development Association, 2009 Milenko Gudič, Local responses to global crisis: Proceedings of the 17th CEEMAN Annual Conference, 24-26 September 2009, CEEMAN, 2009, S. 10. Al Rosenbloom, tamtéž, S. 65-66. Iforum Karlovy Univerzity: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-6989.html

85

Ne všichni absolventi vysokých škol toto praktické očekávání splňují. Stále znovu lze slyšet stížnosti manažerů nad praktickou soustředěností absolventů a schopností řešit reálné firemní problémy či problémy se státními rozpočty. Rovněž mezinárodní srovnání stále upozorňuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků.1 A právě tu je úkol obchodních škol. Není to úkol lehký a krátkodobý. Přesto vybízí k novému řešení. Firmy bezpochyby čekají na to, aby mohly zařadit mezi své zaměstnance dobře připravené absolventy pro nové úkoly našeho hospodářství a společenského života. Že je ona naděje opodstatněná, ukazuje i současné zjištění, že počet nedobrovolně nezaměstnaných vysokoškoláků tvoří ve srovnání se všemi nezaměstnanými jen 2 procenta.2 Závěr Vraťme se zpět k našemu stoletému jubilantovi Peterovi F. Druckerovi. Jestliže víme, co učil před desítkami let, je zřejmé, že by své principiální důrazy neměnil ani v dnešní situaci recese. Pro prakticky orientovanou vysokou školu si v roce jeho výročí připomínáme také výrok: „Vědomosti je nutné neustále doplňovat, zkvalitňovat a zvyšovat, protože jinak se vytratí.“ Jejich doplňování a zkvalitňování sebou nese nutnost zohlednit nejen množství studia, ale také kvalitu (s ohledem na ekonomický dopad), výběr (zahrnující dějiny ekonomického myšlení a hospodářskou etiku) a rozvoj samostatné osobnosti studentů. Protože právě oni budou v příštích letech ve své praxi rozhodovat o dalším vývoji. To je úkol a výzva obchodních škol, jejich pedagogického sboru a samozřejmě také samotných studentů. Literatura [1] The Economist, November 19th. 2009: Remembering Drucker. [2] The Economist, September 24th.2009: The pedagogy of the privileged. [3] KAPITÁL, ekonomický měsíčník, prosinec 2009, Nadaní mladí lidé se chtějí v práci rozvíjet a růst. [4] GUDIČ M. Local responses to global crisis: Proceedings of the 17th CEEMAN Annual Conference, 2009, CEEMAN, 2009, ISBN 978-961-92270-4-6 [5] URL: http://www.gmac.com/gmac/NewsandEvents/GMNews/2009/Sept/ 20.01.2010. [6] URL: http://www.suedwesttextil.de/download/ergebnis_dihk_azubi09.pdf. 20.01.2010 [7] URL: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-6989.html. 20.01.2010 [8] URL:http://www.oecdobserver.org/news/fullstory.php/aid/2807/Czech_Republic: Skills_shortage.html. 03.02.2010.

1

2

Zpráva časopisu OECD Observer z ledna 2009: http://www.oecdobserver.org/news/fullstory.php/aid/2807/Czech_Republic:_Skills_shortage.html. Podrobné pojednání o roli soukromého školství viz Kariéra speciál, 17.03:2010. Lidové noviny, 28. října 2009

86

PEDAGOGIKA

Kvalitní lektor angličtiny a kvalitní výuka - dobrý start profesní kariéry! Superior English teacher and first-class lessons – a good start of professional career! Jan Skipala1

Úvod Nejčastější věta, kterou slýchávám při vstupních pohovorech do jazykových kurzů zní: „Já jsem takový ten věčný začátečník“. Ze zkušeností řady našich lektorů vyplývá, že takzvaný věčný začátečník je typ studenta, který se v tuzemsku vyskytuje častěji, než ve většině jiných evropských zemí. Přitom čeští studenti patří k těm nejlepším v celé Evropě. Chyba je většinou jinde – věční začátečníci možná neměli štěstí na kvalitní učitele a způsob výuky. Abstrakt Příspěvek nás seznamuje s možnostmi a kvalifikací, které mají současní lektoři cizích jazyků při výuce na vysokých školách. Zároveň reaguje na dnešní situaci v cizojazyčném vzdělávání ve vztahu k výběru uchazeče do nového zaměstnání. V neposlední řadě je zde uvedeno několik užitečných rad pro posluchače jazyků, jak přistupovat k přípravě, aby výsledek byl co nejlepší. Abstract The paper introduces capabilities and qualifications to contemporary foreign language lecturers in teaching at universities. It also responds to today's situation in language education in relation to the selection of candidates to the new employment. Finally, there are some helpful advices for students of languages how to get the best approach to achieve the best results. Nevyužitý potenciál studentů Většina zahraničních lektorů tvrdí, že čeští studenti patří mezi nejlepší. Nenechávejme se otrávit tvrzením, že studujeme už spoustu let a zkusme si spočítat, kolik taková informace vypovídá o skutečném čase věnovaném výuce. Takzvaný celý rok studia může například v kurzu „ dvě hodiny týdně“ znamenat pouhopouhých 70-80 vyučovacích hodin studia za rok. Z tohoto pohledu jsou výsledky většiny studentů obdivuhodné (uvážíme-li navíc, že většina z nich nikdy nebyla v autentickém prostředí daného jazyka). Jedinou pravidelnou výčitkou většiny zahraničních lektorů vůči českým studentům je však pověstná česká „posedlost“ gramatikou. Plyne z ní strach promluvit, vyjádřit se i v případě, kdy udělám chybu. 1

Mgr. Jan Skipala, vedoucí katedry cizích jazyků, Vysoká škola podnikání, a.s., email: [email protected]

87

Jak se ale naučit cizí jazyk bez gramatiky, kterou učitelé žákům do hlav většinou vtloukají již od základních škol? Nesmíme zapomenout, že bez vody se člověk plavat nenaučí. Komunikativní metoda výuky, tedy vedení hodin přímo v jazyce, jemuž se chci naučit, s minimálním podílem češtiny, se může zdát náročná, ale výsledky se určitě dostaví. V dobré škole si navíc můžete vypůjčit knihy, časopisy, audio i videokazety, které učení nejen zrychlí, ale i zpříjemní. Každý student potřebuje k učení tři základní předpoklady. Kvalitního učitele, kvalitní prostředí a učební materiály a zodpovědný osobní přístup. Klíčem k tomu, jak se vyhnout kategorii věčného začátečníka, je věnovat těmto aspektům velkou pozornost. Opravdového zájemce o kvalitní studium dnes především zajímá počet studentů ve skupině, kvalifikace lektorů, co přesně se za dané období naučí a vybavení školy či používané výukové materiály. Zejména podle těchto kritérií by si měli zájemci o studium vybírat svou budoucí školu – a to nejlépe při její osobní návštěvě. Ta jistě nejvíce napoví o tom, co mohou od dané školy čekat v oblasti výuky cizích jazyků. Prostředí, přístup, kvalifikované odpovědi na otázky, schopnost školy poradit a poskytnout (samozřejmě bezplatný) rozřazovací test nebo pohovor. Potenciál školy Na naši vysoké škole byla laťka kvality výuky cizích jazyků nastavena poměrně vysoko již od samého počátku. Málokterá vysoká škola by si troufla říci, že nemá „kvalifikované jazykáře“. Problém ovšem je, co se za tímto slůvkem skrývá. Kvalifikovaný český lektor by měl mít vysokoškolské vzdělání (pedagogickou nebo filozofickou fakultu) se zaměřením na výuku jazyka. Nechci tvrdit, že se nenajdou kvalitní lektoři i bez vysokoškolského vzdělání, ale vždy se jedná o výjimky. U rodilých mluvčích by měl být samozřejmostí certifikát pro výuku cizího jazyka a zejména praxe. Pro potencionálního studenta – začátečníka, ale může být problém poznat, zda má škola skutečně kvalitní učitele. S lektory vždy stojí a padá kvalita výuky a rozdíl mezi profesionálním lektorem a někým, jehož jedinou aprobací je tříměsíční pobyt v cizině či takzvané pedagogické minimum, bude zřejmý každému. Kromě jiného, spousta nekvalitních učitelů také způsobila, že stále přetrvává nedůvěra vůči převážně kvalitním zahraničním učebnicím. Je to poněkud začarovaný kruh. Nekvalifikovaný učitel zpravidla neumí s těmito učebnicemi zábavně a efektivně pracovat, a studenti pak vidí vinu spíše v učebnicích než v lektorech. To také vysvětluje skutečnost, proč se potom vrací k některým zastaralým a neefektivním českým učebnicím, ve kterých se většinou naučí jen vyplňovat cvičení. Samozřejmě i u nás dochází ke zdokonalování výuky, rozšiřování nabídky výukových programů a cizích jazyků i zavádění moderních učebních metod prostřednictvím audiovizuální techniky či internetu. Hlavní posun vidím především v rozšíření výuky o specializované kursy a v diferencovaném přístupu ke studentům podle úrovně jejich znalostí (zejména u posluchačů kombinovaného studia). Vyučujeme nejen obecnou angličtinu, ale také angličtinu obchodní. Když posoudíme záběr a obsah studijních oborů vysoké školy, pak to klade na lektory opravdu vysoké nároky. Podle naší zkušenosti je při výuce obchodní angličtiny potřeba kombinovat výuku gramatiky a jazykových struktur s výukou obchodní tématiky, odborné slovní zásoby, frází a následným procvičováním témat, týkajících se

88

zaměření studentů. Učebnice Business English doplňujeme materiály konkrétního podniku nebo společnosti tak, aby výuka byla pro studenty skutečně efektivní a prakticky použitelná. Myslím, že stále více lidí si uvědomuje, že vstup České republiky do EU poněkud rozčeřil poklidnou hladinu na našem pracovním trhu, a je neoddiskutovatelným faktem, že angličtina se v dnešní době stává naprostou nezbytností. Zásadní změna ekonomického systému ČR po roce 1989 se promítla do hlubokých změn odvětvové, oborové a výrobkové struktury národního hospodářství i jejich náročnost na výzkum, vývoj a kvalifikační i profesní strukturu pracovních sil. Potenciál pro firmy v evropském kontextu Co vše tyto změny sebou přinesly po stránce jazykové připravenosti? Vznikaly a vznikají nové požadavky na vzdělávací systém, na výuku cizích jazyků, a to nejen jazyka anglického a německého, ale také španělštiny, francouzštiny, ruštiny i ostatních světových jazyků. Již dnes stoprocentně víme, že musíme zaměřit naši jazykovou výuku tak, abychom se co nejvíce přizpůsobili západoevropským poměrům. Bez výborné znalosti aspoň jednoho světového jazyka nemá už dnes kandidát šanci získat zajímavé pracovní místo. V tom se shodují personalisté jak mezinárodních společností, tak i tuzemských firem. Vzhledem k tomu, že na trhu práce roste konkurence, je znalost více jazyků nespornou výhodou. V mnoha výběrových řízeních jsou jazykové požadavky základním kritériem a zejména angličtina se stává úplným jazykovým základem, odvážil bych se říci, samozřejmostí. Zároveň upozorňuji, že doby, kdy lidé dělali rychlou kariéru jen díky znalosti jazyků, už jsou dávno pryč. Nyní firmy hledají kandidáty, kteří mají zkušenosti a přitom samozřejmě znají jazyky. Přizpůsobovací proces ovšem zdaleka nekončí a končit nebude. Současná světová ekonomika je přímo charakteristická proměnami odvětvových a profesních struktur zaměstnanosti. Mění se a roste náročnost, složitost a obsah práce ve většině profesí, což klade neustále se obměňující požadavky na nové kompetence a kvalifikace, schopnosti a dovednosti pracovní síly. Obsah práce se mění během pracovního života člověka mnohem podstatněji a častěji. Dnes mohu upřímně říci, že požadavky ze strany vzdělávacích odborů firem, jazykových kateder a personálních odborů jsou mnohem konkrétnější a náročnější. Pokud máte kurz pro sekretářky, tak musíte přizpůsobit jazykové materiály tak, aby se co nejvíce přiblížili praktickému použití jejich činností. Nikdo se vás neptá zda-li mají za sebou už základní znalosti, je to prostě samozřejmost. Takových příkladů ze své praxe bych mohl uvést desítky. Jsou jazykové kurzy, které jsou pro projektanty, pracovníky počítačových středisek nebo obchodní zástupce. Všechny tyto profese potřebují znát v cizím jazyce tu svou parketu a vědět na co se zaměřit v samotných jazykových hodinách. Výuka profesně orientovaného cizího jazyka uspokojující potřeby jednotlivých pracovních skupin, je dnes, v době rozmanitosti a flexibility pracovního trhu, velmi dobrým předpokladem všestrannosti jazykového vzdělávání. Už dnes je zřejmé, že schopnost domluvit se několika jazyky bude v evropském kontextu pro většinu obyvatel naší země dost důležitá. Schopnost reprezentace na vysoké profesionální a jazykové úrovni je v dnešní době naprosto nezbytná. Ovládat cizí řeč znamená pro mnoho z nás vnitřní uspokojení a jistotu, že se dokážeme sami o sebe postarat. Pokud se nám podaří

89

např. ve svém nynějším zaměstnání získat nabídku práce v zahraničí, nemusíme ji odmítnout z důvodu neznalosti cizí řeči. A proto platí, že si velice dobře uvědomujeme, že zvládnutí cizího jazyka se stává nezbytnou součástí našich životů. Několik praktických rad Co bychom měli mít na paměti? Co je hlavně potřeba při osvojování jazyka? Zvídavost – pokud se zajímáte o jazyky, včetně mateřštiny, máte šanci být dobrým studentem Komunikace – nezáleží na tom, že nerozumíte každému slovu, které slyšíte, nebo na tom, že vaše gramatika není dokonalá. Hlavní věcí pro vás je pochopit smysl toho, co vám lidé sdělují a pro ostatní, aby Vám rozuměli Pravidelnost – jak rychle se budete učit, záleží na vás, Vy si určíte dobu, kterou budete učení věnovat Trpělivost – některé věci se naučíte rychle, ale jazyk se nelze naučit za několik týdnů! Zdroje – využívejte dostupné zdroje, je mnoho způsobů, jak upevnit učivo, kterému jste se naučili. Je to například četba novin, poslech cizího rozhlasu nebo sledování filmů v originále Zkouška – nebojte se vyzkoušet váš nový jazyk. Možná se setkáte s lidmi ve vašem okolí, kteří hovoří příslušným jazykem, případně si můžete vyměňovat dopisy nebo emaily s někým v zahraničí Návštěva cizí země – třeba jen na pár dní, ve které se příslušným jazykem mluví. Pokud v ní jste, využijte každé příležitosti k procvičení jazyka. Závěr I přes běžnou ostýchavost a slabé sebevědomí českého studenta, lze v našem prostředí dosáhnout daleko lepších výsledků, než je obvyklé. Napovídá tomu srovnání s potenciálem studentů cizích jazyků v zahraničí. Nové návrhy vycházejí rovněž ze samotné analýzy vlastní katedry cizích jazyků. Velký důraz je kladen na metodiku výuky, rovnováhy mezi studiem gramatiky a schopnosti porozumět a domluvit. Silným podnětem pro intenzivnější studium dává studentům potřeba firem, které komunikují se zahraničím. Při dodržení aspoň těch nejzákladnějších praktických rad lze tato očekávání splnit jak na straně učitele, tak na straně studenta – a samozřejmě na straně zaměstnavatele a zahraničních partnerů.

90

DISKUZE

Ivo Formánek1

Dva zástupci VŠP se účastnili mezinárodní konference na téma „Executive Education and Entrepreneurship Development“ (Manažerské vzdělávání a rozvoj podnikání). Dvoudenní setkání se konalo v prostorách v severoitalském městě Trest v místní Business School ve dnech 26.-27.11. 2009.

Společnost CEEMAN je společností, která se od roku 1993 věnuje kvalitativnímu rozvoji manažerství ve Střední a Východní Evropě. Smysl její činnosti je v tom, že vytváří mezinárodní síť pro rozhovory o transformačních zemích a jejich ekonomikách v posledních dvou desetiletích. V pestrém prostředí 42 členských zemí včetně zástupců ze Severní Ameriky, Latinské Ameriky a Asie jsou připravovány několikrát ročně různé mezinárodní konference, semináře a vzdělavatelná akademická setkání na danou oblast. Poskytuje odborné konzultace a výsledky své práce pravidelně publikuje. CEEMAN tak vytváří jedinečný prostor a pro odbornou diskuzi mezi ekonomy, pedagogy a samotnými podnikateli. VŠP tak získává aktuální přístup k výstupním materiálům odborných skupin se zaměřením, jak zlepšit práci manažerů a škol, které připravují své studenty pro odpovědné pozice ve světě průmyslu, financi, podnikatelství a samotných vlád. Konference Samotný program se věnoval roli vedoucích pracovníků v oblasti manažerské přípravy. Jednotlivé příspěvky byly koncipovány pro podporu podnikatelského rozvoje v jednotlivých zemích a odvětvích. Teoretické analýzy a prohloubení podnikatelských kroků byly vhodně doplňovány přednáškami známých manažerů tentokrát z mezinárodního obchodu, pojišťovnictví, podnikatelé v oblasti výroby a prodeje a představitelů akademických institucí. Jednotlivé tematické bloky byly doplněny skupinovými semináři, které předjednaná témata živě prodiskutovala a připravila konkrétní výstupy. 1

Doc. Dr. Ing. Ivo Formánek, prorektor pro obsah a kvalitu výuky na Vysoké škole podnikání, a.s.

91

Výstupy Výsledky konference prokázaly svůj význam a hodnotu ve trojí rovině: • identifikovaly klíčové problémy i úkoly. • pojmenovaly nové inovativní příležitosti pro jednotlivé oblasti podnikatelského prostředí • doporučily řešení obchodním školám • a podaly návrhy mateřské platformě CEEMAN pro pomoc ve tvorbě nových synergií.

Prezentace jednotlivých přednášejících z této i jiných konferencí, video samotných přednášek jsou k dispozici na webových stránkách: www.ceeman.org Na uvedených stránkách najdeme rovněž odkazy na vydané publikace této pozoruhodné společnosti, které obsahují řadu velmi inspirativního materiálu pro každého, kdo se věnuje tématem podnikání, podnikatelství a exekutivní vzdělávání. Naše škola k těmto zájemcům rozhodně patří. Jsme napojeni na mezinárodní struktury manažerského vzdělávání, podnikatelskou společnost a samozřejmě na vybrané evropské akademické partnery.

92

DISKUZE

Soutěž o nejlepší bakalářskou a diplomovou práci na Vysoké škole podnikání, a. s. v akademickém roce 2009/2010 Dušan Kučera1 Na Vysoké škole podnikání a.s. probíhá každoročně soutěž o nejlepší bakalářskou a diplomovou práci. Na základě potvrzujícího rozhodnutí vedení školy proběhla soutěž také v akademickém roce 2009/2010. Smysl a cíl soutěže Soutěž vyjadřuje ocenění a podporu nejlepším studentům, kteří přispěli svou prací k rozvoji ve zvoleném oboru. Jsou hodnoceny ty práce, které jsou přínosem jednak pro samotnou oblast studia, ovšem na Vysoké škole podnikání musí také představovat určitý potenciál pro podnikatelské prostředí. Vycházíme z předpokladu, že soutěž vyšle důležitý motivační signál pro ostatní studující k maximálním výkonům. Samozřejmě, soutěž může motivovat také samotné vyučující a vedoucí bakalářských a diplomových prací na škole. Vlastním cílem soutěže je v souladu se zaměřením VŠP podporovat a rozvíjet podnikání, a to v jeho třech základních pojetích: • jako osobní kvalitu a přístup k řadě lidských činností, • jako profesi • jako individuální nebo společenskou hodnotu, která ovlivňuje životní styl. V soutěži byly hledány inovativní a zajímavé práce, které jsou přínosné pro rozvoj podnikavosti, podnikání a podnikatelského prostředí. Práce jsou hodnoceny ve dvou kategoriích: • bakalářské práce • diplomové práce a ve dvou termínech - termín státních závěrečných zkoušek: • únor 2010 • červen 2010

1

Mgr. Dušan Kučera, MBA, předseda komise

93

Cena pro vítěze Vítězové/vítězky byly v prvním termínu už vyhlášeni pro obě kategorie. Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi od Nadačního fondu podnikavostí k prosperitě peněžní odměnu, která byla odstupňována podle umístění. Postup hodnocení prací Samotné hodnocení prací proběhlo tříkolově. Předkolo Do soutěže byly zařazeny všechny bakalářské a diplomové práce předložené k obhajobě v termínech státních závěrečných zkoušek stanovených organizací akademického roku. 1. kolo Do prvního kola postoupily všechny práce úspěšných absolventů/absolventek, které splňovaly navrhovaná hodnocení: Hodnocení vedoucího – výborně Hodnocení oponenta – výborně Obhajoba práce před státní zkušební komisí – výborně Přidanou hodnotou zvolených prací byl chápán významný vlastní přínos autora pro zvýšení poznání podnikání a podnikavosti, potenciální dopad na podnikání a podnikatelské prostředí. Standardní práce prokazující pouze schopnost samostatně zpracovat bez nových pohledů na dané téma tedy neuspěly v postupu do dalšího kola. 2. kolo Seznam vybraných prací podle výše uvedených kritérií se stal podkladem pro nominaci do dalšího kola soutěže, které proběhlo pod vedením vedoucích státních zkušebních komisí. Bylo nominováno celkem 21 prací, které byly opět vyhodnoceny podle daných kritérií.

Zelená

Oranžová

Velmi inovativní a originální práce s významným vlastním přínosem autora. Výsledy práce mají značný potencionální pozitivní dopad na rozvoj podnikání, podnikavosti a podnikatelského prostředí.

Zajímavá nadstandardní práce přinášející nový pohled na řešenou problematiku. Výsledky práce nemají přímou vazbu na rozvoj podnikání, podnikavosti a podnikatelského prostředí.

Červená Standardní bakalářská práce splňující požadavky pro hodnocení „výborně“.

Původní seznam 21 vybraných prací byl tímto kritériem zredukován na práce v kategorii „zelená“. Počet těchto prací byl 17.

94

Kroč č. 3: Komise jmenovaná rektorem určila tři nejlepší bakalářské práce a tři nejlepší diplomové práce. Pro další postup byla vypracována metodika daná hodnotící tabulkou: Originalita tématu

Vhodnost a aktuálnost použitých zdrojů

Kvalita metodického postupu při zpracování

Formální úroveň práce

Potencionální dopad na rozvoj podnikatelského prostředí

Přínos v oboru

Přínos v podnikatelské činnosti firmy

V kategorii nejlepší diplomová práce se umístili: 1. Vladimír Gajdičiar: Statutární orgány společností v kontextu jejich práv, povinností a zodpovědností. Práce definuje a hodnotí působení členů statutárních orgánů jednotlivých druhů společností. Činí tak s využitím komplexně zpracované analýzy a na základě teoretickometodologických východisek. Práce následně navrhuje adekvátní ochranné a účinné zabezpečovací mechanismy, které směřují k reálnému snížení rizik při výkonu statutárních funkcí. Vedoucí práce: Ing. Renáta Nešporková, PhD, MBA. 2. Adam Tyleček: Marketingové strategie obchodních center v období hospodářské recese Předložená diplomová práce provádí jednak systematickou analýzu nastupujících změn v marketingových strategiích obchodních center a následně podává návrh nových efektivních řešení, které by obstály v době hospodářské krize. Vedoucí práce: Ing. Milan Stoch, PhD. 3. Silvie Beranová: Systém řízení informačních procesů v obchodních společnostech Diplomová práce se opírá o velmi kvalitní teoretické podklady, na základě kterých navrhuje optimalizace. Pracuje se dvěma hypotézami, které nakonec nahrazuje svou vlastní prakticky využitelnou teorií, jak zlepšit systém řízení informačních procesů v obchodních společnostech. Vedoucí práce. Ing. Ladislav Kočvara

95

V kategorii bakalářská práce se umístili: 1. Dušan Folvarčný: Motivace zaměstnanců v podnikatelské praxi Bakalářská práce připravila komparaci motivačních programů pro zaměstnance malých firem, identifikuje jejich rozdíly a nakonec provádí jejich vyhodnocení, které je pro podnikatele prakticky velmi přínosné. Vedoucí práce: Ing. Vendula Fialová 2. Radka Harbulová: Vybrané faktory z hlediska zajištění efektivnosti procesů s cílem posílení konkurenceschopnosti firem na trhu Bakalářská práce analyzuje vybrané faktory z hlediska snižování nákladů v daných oblastech. Dosažené úspory v práci využívá pro zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Pro splnění finančních ukazatelů navrhuje pro zvolenou firmu konkrétní opatření. Vedoucí práce: Ing. Soňa Krčová 3. Ladislav Soročin: Postup založení sběrného dvora a jeho financování z fondů Evropské unie Práce stanovuje podmínky a postup při zakládání sběrného dvora v oblasti komunálních odpadů. Popisuje možnosti separování jejich složek, jejich recyklaci a další perspektivní zpracován odpadů s využitím evropských fondů. Vedoucí práce: Ing. Jiří Fiedor, PhD. Krok č. 4: Slavnostní vyhlášení a předání cen vítězům/vítězkám během promocí v jednotlivých již předem stanovených dnech. Můžeme říci, že se již nyní těšíme na další termín soutěže.

96

DISKUZE

Worskhop k výuce efektuace v podnikání Effectuation in entreprenueruship workshop Lukáš Durda1 Více než 50 účastníků participovalo na workshopu zaměřeném na výuku efektuace a jejich principů. Setkání pořádala Vlerick Leuven Gent Management School společně se švýcarskou IMD v belgickém Gentu ve dnech 7. -8.12.2009. Současně se s tímto workshopem konal kulatý stůl sítě členů European Forum for Entrepreneurship Research. Obou akcí se aktivně zúčastnil také zástupce Vysoké školy podnikání, a. s. Tento příspěvek přináší shrnutí diskuze a závěry workshopu. Teorie efektuace v současnosti představuje velice vlivný přístup k tomu, jak podnikatelé jednají, myslí a co dělají. Hlavní body této teorie se dají shrnout následovně (Sarasvathy, 2008): • Zkušení podnikatelé začínají s tím, kdo jsou, co umí a koho znají. Bezprostředně jednají a vstupují do interakcí s druhými lidmi. • Zaměřují se na to, co mohou udělat, bez přílišných obav z toho, co by měli udělat. • Někteří lidé, s nimiž vstupují do interakcí a jednají, poskytují a přinášejí určité závazky (commitements), kterými mohou přispět k danému záměru. • Každý závazek vede k novým prostředkům a novým cílům. • Postupné shromažďování zdrojů vede k ujasňování cílů, snížení možnosti jejich změny a vytváření sítě zainteresovaných osob. • Cíle a síť se postupně sbližují v nový trh a nové firmy.

Přestože zůstává v oblasti výzkumu efektuace řada nezodpovězených otázek a nevyřešených problémů, projevuje se potřeba přenést efektuaci do výuky podnikání. Vzhledem ke skutečnosti, že se workshopu zúčastnili lidé s různou mírou zkušeností a znalostí teorie efektuace, bylo na začátku semináře prezentováno pět základní principy efektuace. Prezentace zároveň sloužila jako ukázka jednoho z možných způsobů, jak tyto principy učit. Níže uvedená tabulka shrnuje výsledky diskuze o hlavních rozdílech mezi tradičním pojetím výuky podnikání a efektuační perspektivou.

1

PhDr. Lukáš Durda, vedoucí Katedry klíčových kompetencí v podnikání, Vysoká škola podnikání, a. s.

97

Tradiční pojetí

Efektuace

Příležitosti jsou objevovány

Příležitosti jsou vytvářeny

Začněte s cílovou skupinou (segmentace trhu)

Začněte s dostupnými prostředky

Zasaďte technologii/inovaci do potřeb daného segmentu (technologie jako výsledek)

Různorodost technologií/inovací, které jsou součástí mnoha možných prostředků, s nimiž může podnikatel začít (technologie jako vstup)

Výzkum trhu (výběr a hodnocení)

Opakovaně vstupujte do interakcí s prostředím

Vyberte „řešení“

Zaměřte se na „problém“ (použijte možné „řešení“ k iniciaci interakce)

Plánujte

Interagujte

Co by mohlo být

Co může být

Vyhněte se neočekávanému

Využívejte neočekávané

Podnikatelský záměr jako výchozí bod

Podnikatelský záměr jako výsledek procesu

Existující prostředí jako dané (výzvou je najít si v něm pozici)

Vytvořte si prostředí k zajištění žádoucí pozice

Chraňte

Sdílejte

Vypočtěte NPV

Jednejte, chybujte, učte se

Sekvenční proces – identifikace, poté jednání

Souběžný proces – jednání, interakce, vytváření a identifikace

Zdroj: Teaching Effectuation: A Workshop Report. [online] [cit. 2010-02-28] Dostupné z , upraveno

Workshop na jedné straně zmapoval existující studijní materiály a zároveň se zaměřil na vytváření nových materiálů, a to v šesti oblastech: efektuační podnikatelský záměr, vyjednávání se stakeholdery, experiment k principu přijatelných ztrát, hranice mezi efektuační a kauzální logikou, způsoby výuky efektuačních principů a online výuka efektuace. Zkušenosti účastníků prokázaly, že efektuace může být zařazena jako jedno z témat kurzů podnikání, nebo na ní může být vystavěn celý kurz. Až na jednu skupinu, která navrhla vytvoření případové studie, se všechny ostatní týmy zaměřily na přístup orientovaný na jednání (action-oriented approach). Jednání se zákazníky, partnery a iterace musí být součástí procesu výuky efektuace. Efektuační způsob jednání bývá vnímán jako protiklad kauzálního způsobu uvažování. Rozdíl mezi efektuační a kauzální logikou lze ilustrovat na příkladu přípravy večeře (Sarasvathy, 2008). Můžete si říci, co byste chtěli vařit, poté najdete vhodný recept, zajdete nakoupit požadované ingredience a podle receptu uvaříte zvolené menu. Nebo můžete otevřít ledničku a spíž, zjistíte, co máte k dispozici, zvážíte, co by se s tím dalo uvařit, a pustíte se do přípravy jídla. V případě kauzální logiky začínáte s receptem jako cílem, poté sháníte suroviny.

98

V případě efektuační logiky začínáte s tím, co máte k dispozici a hledáte možnosti, co s danými prostředky můžete připravit. Organizátoři akce se rozhodli provést experiment s efektuačním přístupem v rámci prvního dne workshopu. Týmy dostaly týmy za úkol vytvořit z prostředků dostupných v hotelové kuchyni předkrm, hlavních chod či desert. Během celé doby byli účastníci natáčeni. Druhý den byla videa prezentována a v rámci diskuze byly identifikovány efektuační principy. Sarasvathy (2008) uvádí, že v obou případech pochopitelně záleží na kvalitě kuchaře. Ani jeden postup nezaručuje lepší výsledek. V případě kauzální logiky je výstup stanoven dopředu. Efektuační scénář pravděpodobně povede k větší novosti. Výsledky experimentu přinesly velmi originální a chutné pokrmy. Nové chuťové kombinace, jako např. losos s fíkovými listy, se ukázaly jako vskutku lahodné. Efektuace se stala součástí studijních programů VŠP jak na bakalářské úrovni (modul Podnikavost), tak v navazujícím magisterském studiu (Know-how modul). Vysoká škola podnikání, a. s. tak usiluje o naplněné svého strategického záměru reagovat na soudobé vědecké poznatky a začleňovat je do výuky. Literatura [1] SARASVATHY, S. D. Effectuation. Elements of Entrepreneurial Expertise. Cheltenham: Edward Elgar, 2008. ISBN 978 1 84374 680 3 [2] Teaching Effectuation: A Workshop Report. [online] [cit. 2010-02-28] Dostupné z

99

Ročník I Číslo 1. EDITORIAL I. Formánek: VÁŽENÍ ČTENÁŘI 3 PODNIKÁNÍ

Recommend Documents