www.koh-i-noor.eu
LISTOPAD 2009
I N F O R M A Č N Í Z P R A V O D A J P R O Z A M ˇE S T N A N C E , A K C I O N Á ˇR E A O B C H O D N Í P A R T N E R Y
KOH-I-NOORHOLDING3 Bulharský Koh-i-noor Hemus prochází restrukturalizací strana
2
Jana Jančová pracuje ve firmě už 40 let strana
3
Nástrojárna Koh-i-noor Ponas drží pozici na trhu strana
4
Skupina Koh-i-noor globální krizi úspěšně čelí
O produkci značky Koh-i-noor Hardtmuth je na trhu stále zájem. Pokles prodeje sice nastal na východních trzích, zato v západní Evropě zůstal stabilní. Na dalších kontinentech, jako například v Izraeli a Brazílii, pak vzrostl.
ší tuzemskou nástrojárnu Koh-i-noor Ponas v Poličce. Nová akvizice by se měla stát čtvrtou výrobní divizí skupiny, která letos očekává propad tržeb zhruba o deset až dvacet procent. Tedy za dané situace nic dramatického. Díky sníženým nákladům a růstu nových trhů, se fatální následky nedostavily a skupina Koh-i-noor stále tvoří zisk. Efekt přináší i to, že v minulých letech se na rozdíl od jiných firem prakticky nevyplácel zisk a peníze zůstávaly na horší období.
Letošní výpadky vznikly především na východních trzích a v automobilové divizi, která se zabývá vstřikováním plastů. Na ruském trhu, kam v minulých letech směřovala téměř čtvrtina produkce firmy, se letos snížil odběr kancelářského zboží o třicet až čtyřicet procent. „Vůbec nejhorší situace je na Ukrajině. Tam letos nešla téměř ani koruna,“ říká Ing. Vlastislav Bříza. Zato prodeje v západní Evropě jsou zatím stabilní. Pokles zájmu o kancelářské zboží v souvislosti s krizí fir-
ma naopak zaznamenala na Balkáně. Na tuzemském trhu se čeká, podle již realizovaných velkoobchodních zakázek, propad v prodejích maximálně o pět procent. Naproti tomu ve vlastní maloobchodní síti značkových prodejen by firma měla dosáhnout desetiprocentního růstu. Společnost Koh-i-noor holding loni prodala svou hotelovou a restaurační divizi a utržené peníze opět vložila do hlavního byznysu. Tím je finančně soběstačná a nezávislá na cizích zdrojích. To je v této době unikát.
Evropské dotace pomohly modernizovat laboratoře Laboratoře společnosti Kohi-noor Hardtmuth v závodech Městec Králové a Tuhárna už budou odpovídat požadavkům jedenadvacátého století. Zasloužila se o to hlavně jejich modernizace a rozšíření za 13,5 miliónů korun. Městec Králové Zpracovaný podnikatelský záměr schválil Czech Invest začátkem roku, pak bylo nutné zpracovat zadávací dokumentaci na stavbu a všechny stroje, přístroje a zařízení, provést výběrové řízení a s vítěznou firmou sepsat smlouvu. Teprve pak se, samozřejmě se stavebním povolením v ruce, mohlo začít. „První na řadě byla stavba. Nejprve se odstranilo dřevěné opláštění, zbouraly se příčky, zpevnily základy. Při odkrytí stropu se ale objevila závada, s níž projekt nepočítal. Vše se vyřešilo a 15. září byla stavba podle harmonogramu předána,” říká Ing. Eva Strašková, která je pověřena řízením závodu Městec Králové. Začátkem listopadu se objekt vybaví kancelářským a laboratorním nábyt-
strana
6
EDITORIAL
Uspět musíme všichni
Společnost Koh-i-noor holding sice kvůli globální ekonomické krizi koriguje svou plánovanou zahraniční expanzi, ze strategických cílů ale neslevuje. České Budějovice Propad cen přibrzdil chystané zahraniční investice na Balkáně a ve Vietnamu, ale firma se snaží prorazit v Brazílii a poohlíží se po další výhodné akvizici, která by obohatila výrobní program skupiny. „Momentálně jednáme se Švýcary, ale máme toho rozjednáno víc,“ uvedl v rozhovoru pro ekonomický deník E15 generální ředitel největší tužkárny ve střední Evropě Ing. Vlastislav Bříza. Jméno společnosti, o kterou se uchází, ani obor, do něhož chce nově investovat, neupřesnil. „Je na to ještě brzy,“ dodal. Firma má zájem i o Rumunsko, kde v průmyslové zóně u Bukurešti spadly ceny pozemků z 89 na 49 eur. V lokalitě by mělo vzniknout logistické centrum, pro které je třeba pozemek o velikosti tří tisíc metrů čtverečných. „Klesající ceny si musejí uvědomit i naši vietnamští partneři. Zatím jsme tam aktivitu zbrzdili a čekáme. Pořád bychom tam ale plánovanou gumárnu chtěli zrealizovat,“ vysvětlil generální ředitel. Koh-i-noor holding zahrnuje kromě českobudějovického výrobce kancelářských potřeb Koh-i-noor Hardtmuth také výrobce zdravotnických prostředků Gama Group a největ-
Zákazníci se opět vracejí k české značce
kem, včetně digestoře. Postupně se do laboratoří v Městci Králové a Tuhárně dodává take strojní zařízení. Kolaudace se již uskutečnila. „Mezi nejdůležitější vybavení lze zařadit laboratorní granulátor, hnětačku a tříválec. Tato elektronická zařízení s univerzální možností budou schopná pracovat za konstantní teploty, pod vakuem a při vysoké reprodukovatelnosti pokusů,” vypočítává nové možnosti Ing. Eva Strašková. Z dalších zařízení lze jmenovat například mlýn, odstředivku, ultraodstředivý homogenizátor, dispergátor či ultrazvukové míchadlo. Nové prostory a moderní zařízení tedy umožní zefektivnit práci výzkumu a vývoje a urychlit přenos nových poznatků do našich výrobků. Fakt, že se tím zvýší také jejich kvalita a užitná hodnota, není asi třeba zdůrazňovat. Na modernizaci a rekonstrukci laboratoří získal Koh-i-noor čtyřmiliónovou dotaci ze strukturálních fondů EU. Konkrétně z programu Potenciál. Ta tedy pokryla 36 procent nákladů. Zbytek hradila firma sama. (Další informace k tématu - str.2)
Laboratoře v Městci Králové prošly zásadní změnou nejen nákupem moderních laboratorních přístrojů. Na horním snímku je stav před rekonstrukcí budovy, na spodním po jejím dokončení.
Pravda, říkat, že na každém záleží, jak se firmě povede, se může zdát trochu omšelé. Přece dělník nemá stejnou „moc“ jako nějaký šéf. Ten první dělá jen ve své dílně, na svém pracovišti a příliš toho neovlivní. Zatímco ten druhý rozhoduje o lidech, odměnách i třeba investicích nebo cenách. Ale zdání klame! Ve skutečnosti je ta odpovědnost stejná. Za dobře uzavřenou obchodní smlouvu, stejně jako za pořádně dotaženou matici šroubu nebo špatně seřízený stroj. V obou případech totiž nekvalitní práce přináší zbytečné sankce, které nás stojí peníze. A ty by jinak posílily naši prosperitu. A nejde-li o naše chyby, může jít o chyby subdodavatelů. Ovšem zase platí: naši chybou je, že jsme to nezjistili už na vstupu. Prostě, když jednotlivec něco odflákne, firmu to stojí peníze. A v konečném důsledku lze přijít i o zákazníky. Víc než kdy jindy je tak dnes důležitá odpovědnost každého zaměstnance. Toho „nahoře” i toho „dole.” Jinak řečeno: ve své práci musíme uspět všichni.
Zaměstnanost se v ČR snížila jen nepatrně Manažerka pro personalistiku Milena Příbramská si rozhodně na nedostatek práce ztěžovat nemůže ani v době globální krize. Skupina Koh-i-noor holding ekonomickým tlakům sice úspěšně čelí, ale všechna pracovní místa udržet nemohla. „V Česku tyto dopady ale majitelé firmy minimalizovali na úkor zahraničních akvizic v Číně a Bulharsku.“ říká manažerka. Jak se vůbec ekonomická krize dotkla zaměstnanosti? V české části skupiny Koh-i-noor se zaměstnanost snížila jen nepatrně. A lze-li to tak říct, tak i relativně šetrně. A to zvláště v případě dlouholetých a zapracovaných zaměstnanců. Těch se až na výjimky propouštění nedotklo. O jaké výjimky šlo? Touto výjimkou byl Ponas, kde nebyly prodlouženy pracovní poměry na dobu určitou a Strojírenský závod, Ten se postupně uzavíral a k 1. říjnu byli poslední čtyři zaměstnanci převedeni do závodu Logarex. (Pokračování na straně 6)
2
Číslo 3 / 2009
Moderní zázemí zefektivní vývoj a výzkum Jedním ze znaků úspěšné, zdravé a konkurenceschopné firmy je vlastní vývoj a výzkum. V odborné terminologii se tato část firmy uvádí pod anglickou zkratkou R&D neboli Research and Development. České Budějovice Nemalá část zisku velkých a úspěšných firem se vedle investic do moderních technologií vkládá právě do vlastního výzkumu a vývoje. Pravda, tyto investice se často nevrátí okamžitě, ale jsou zárukou rozvoje, budoucnosti a konkurenceschopnosti podniku. Laboratoř, zabývající se aplikovaným výzkumem a vývojem, je také součástí závodu 1 v Městci Králové. Ten se zabývá převážně výrobou vodových, temperových, akrylových a olejových barev, modelovacích hmot, inkoustů, tuší a razítkových barev, lepidel a školních kříd.
V českobudějovické laboratoři se nyní vyvíjejí nové červené barvy.
Proto i aplikovaný výzkum a vývoj se zaměřuje zejména do těchto oblastí.
Přitom se využívají nové poznatky v širokém spektru zpracovatelských technologií a materiálů. Ze-
jména pojiv, pigmentů, povrchově aktivních a konzervačních látek. Aplikovaný výzkum a vývoj se přitom musí průběžně přizpůsobovat legislativě, reagující na nové poznatky z ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Se vstupem České republiky do Evropské unie začala platit řada opatření, týkající se právě této problematiky. Namátkově lze zmínit evropskou normu pro hračky EN-71 či směrnici o registraci chemických látek REACH. Právě proto, aby mohl výzkum a vývoj úspěšně využívat všechny nové poznatky a převést je do praxe v podobě nových výrobků či inovací, je nutné mít odpovídající technické zázemí. Na tuto úroveň se Koh-i-noor Hardtmuth po letošních investicích, kde hlavní část projektu tvořil nákup moderních laboratorních přístrojů a zařízení. už dostává.
Ucházíme se o dotace z programu EU Inovace vání plné žádosti o dotaci. Ta je v současné době už v konečné fázi přípravy. Předpokládáme, že tento rozhodující materiál předáme na ministerstvo do poloviny listopadu. Koncem letošního roku bychom pak měli vědět, zda jsme uspěli a dotaci získáme. Investice činí 12,8 milionů korun a dotace z Evropské unie z ní pokryje 36 procent, zatímco vlastní podíl firmy zbylých 64 procent. Firma přitom musí nejdříve celou investici uhradit sama a až teprve potom získá zdroje z EU. Ing. Bohumil Kuba, vedoucí oddělení investic
Akciová společnost Koh-i-noor Hardtmuth se uchází o „evropskou“ dotaci na výrobní linku na koextruzi plastových tužek. Děje se tak v rámci programu Inovace, který Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vyhlásilo letos v březnu. Protože už České Budějovice v této době vedení Koh-i-nooru Hardtmuth rozhodlo o pořízení vlastní technologie na výrobu umělohmotných tužek, a projekt byl již ve fázi testování dodaných vzorků tužek získaných od potenciálních dodavatelů výrobní technologie, bylo logickým vyústěním využít zkušeností z již probíhající realizace dotačního programu Potenciál.
Ten firma využila při modernizaci svých laboratoří. V souladu s pravidly pro udělení dotace, byla v prvním kroku zpracována registrační žádost s názvem projektu „ Inovace procesu výroby a uvedení na trh koextrudované tužky.“ Koncem června pak byla předložena na Ministerstvo průmyslu. To ji schválilo v polovině července. Následoval druhý krok - příprava a zpraco-
Podzim přinese nové investice za 20 miliónů korun
Kartušovací a tahací lis Důvod pořízení: Posílení výrobní kapacity, modernizace a obnova strojního parku v závodu Tuhárna výkonnějším a energeticky méně náročným zařízením. Kombinace lisů umožní zvýšit současnou kapacitu výroby zejména uměleckého sortimentu. Termín realizace: říjen 2009 Pořizovací cena: 1,6 miliónů Kč
Produkční digitální barevný tiskový stroj Důvod pořízení: Rozšíření sortimentu pro externí zákazníky, jejichž zakázky nelze zpracovat na současném ofsetovém stroji, a proto se musí využívat kooperace. Nová technologie umožní Tiskárně flexibilně reagovat jak na požadavky externích zákazníků, tak na vlastní zakázky společnosti Koh-i-noor Hardtmuth. Termín realizace: říjen 2009 Pořizovací cena: 1,3 miliónů Kč
Ing. Jaroslav Vávrů, výrobní a technický manažer bulharské společnosti Koh-i-noor Hemus říká:
Nová modelová řada fixů pomůže celé skupině pracovalo 10 tisíc lidí a nyní jen čtyři tisíce. A to o dalších patnáct set mají ještě snížit. My jsme ale zatím žádné problémy s odbory, městem nebo státem neměli.
Bulharská společnost Koh-inoor Hemus prochází asi nejrozsáhlejší restrukturalizací ze všech firem skupiny Koh-i-noor holding. Proto jsme o rozhovor požádali výrobního a technického manažera Hemusu Ing. Jaroslava Vávrů. Co ovlivnila ekonomická recese a co obecná potřeba chod firmy zefektivnit? To je tak půl na půl. Obecně platí, že Hemus byl přezaměstnaný a i když byl loňský rok z pohledu objemu výroby velmi úspěšný a meziročně jsme zvýšili výrobu kusově o 15 procent, už v té době jsme počet pracovníků snižovali. Když pak letos krize způsobila pokles výroby, zákonitě výrobní náklady musely dál klesnout. Na Hemusu je znát, že to je poslední nova akvizice Koh-i-nooru. Zatímco ostatní podniky skupiny mají zásadní restrukturalizace už vesměs dávno za sebou, u nás to je živé téma. Jaké to provázejí organizační změny? Nelze jen snižovat počty lidí. Tyhle změny musí zároveň provázet také změny technologické. Takže tam, kde jsme dříve třeba potřebovali na balení třicet žen jich nyní stejnou práci dělá jen dvanáct. To je trvalý proces. Ale lze říct, že nyní jsme zhruba na počtech, které odpovídají současné výrobě.
Jak je zde Koh-i-noor jako zahraniční investor či zaměstnavatel vnímán? Budu-li soudit podle zájmu u nás pracovat, pak velmi pozitivně. Spousta lidí má snahu se k nám vrátit nebo nově nastoupit. Obecně jsme vnímáni tak, že toho děláme pro rozvoj mnohem vic něž Rakušané, kteří Hemus vlastnili před tím. Nejsou to jen zmíněné organizační změny, ale hlavně výrobkové a technologické inovace, které firmu rozvíjejí. To znamená? Že z původních 290 zaměstnanců jich nyní máme asi 145. .Jak se takové změny prosazují v Bulharsku? Jako u nás. Jde o obtížný proces. I když tohle by lépe vysvětlil kolega Stojanov, který má tento proces na starosti. Přímořský Burgas má ale jednu specifiku: v létě tady lidé, hlavně dělníci, odcházejí z firem kvůli turistické sezóně, na níž si chtějí přivydělat a po sezóně se zase vracejí. Dost jich tedy ve firmě dělalo na dobu určitou. O to bylo jejich uvolnění jednodušší. Ode-
šla i většina důchodců. Zredukovala se i údržba a zanikla výroba vstřikovacích forem. Tady už působí holdingové efekty, protože nástroje nakupujeme v Poličce u Koh-i-noru Ponas. Takže nic výjimečného. Podobné kroky prováděli naši majitelé i v Česku. V současné době máme stabilní pracovníky, kteří nikam neodcházejí. Jak tyto změny přijali ve městě? Pro Burgas byl a je Hemus důležitý. Na druhou stranu, město má 350 tisíc obyvatel a jinde se podobná opatření týkají mnohem vice lidí. V sousedství máme třeba Lukoil, v němž
Co je v téhle oblasti nového? V loňském roce jsme zavedli novou modelovou řadu fixů a pozměnili řadu původních markerů. Letos zavedeme novou řadu produktů pro školu a kancelář. Jak vypadá? Je to designově úplně nová řada. Na první pohled je jiná, i když nese určité společné prvky předchozích řad. Má propracovaný ergonomický úchop a moderní, svěží a líbivý vzhled. (Pokračování na straně 6)
Rotační tabletovací stroj Důvod pořízení: Modernizace a obnova strojního parku v závodu Městec Králové v procesu tabletování vodových barev. Nový stroj je výkonnější a podstatně zkrátí dobu potřebnou pro výměnu nářadí (razníků) při změně sortimentu. Efekt přinesou rovněž nižší náklady při obnově nářadí. Termín realizace: listopad 2009 Pořizovací cena: 3,1 miliónů Kč
Tyto významnější investice se týkají společnosti Koh-i-noor Hardtmuth. V rámci společnosti Koh-inoor holding k nim patří například ještě pořízení obráběcího centra pro společnot Koh-i-noor Ponas (realizace září 2009, pořizovací cena 6,2 milionů Kč) a baličky fixů 18 - 30 kusů pro společnost Kohi-noor Hemus (realizace červenec 2009, pořizovací cena 2,2 miliónů Kč). Celkem jde o 20 miliónů.
3
Číslo 3 / 2009
Polovinu polygrafické výroby tiskárna získává mimo firmu Podnikatelské prostředí se mění a s ním i firma sama. Názorně to je vidět na závodu Tiskárna a kartonáž, který prošel modernizací a nyní už padesát procent své výroby prodává externím zákazníkům mimo společnost Koh-i-noor Hardtmuth. České Budějovice Ti zde nenakupují pouze papírové obaly, na něž se tiskárna historicky specializuje, ale take nápojové etikety tištěné na klasický etiketový papír nebo na speciální alupapír. „Pro výrobu jsme pořídili střásačku archů a protlačovací stroj Label plus,” říká Karel Kříž, vedoucí závodu. Ten je dobře a moderně technologicky vybaven pro výrobu lehké kartonáže. Z jeho strojů ale vychází i řada ostatních akcidenčních tiskovin. Všechny zpracovávané materiály jsou zdravotně nezávadné a mají potravinářský atest. „Původně byl závod určen pro výrobu obalů na široký sortiment výrobků Koh-i-nooru, ale průběžnou modernizací a zaváděním nových
technologií, se stal zajímavý i pro externí zákazníky,” připomíná jeho vývoj Karel Kříž. Právě vybavení zaručuje vysokou kvalitu tisku. V tomto případě jde o pětibarevný stroj Heidelberg Speedmaster CD 74 s lakovacím zařízením a infračerveným sušením disperzního nebo blistrovacího laku. Výsek se provádí na strojích Bobst SP 74 a Tempo Kama TS. Lepení je pak na strojích Bobst Media 68 II a Diana 350. Je-li třeba, závod externě zajišťuje i laminaci. „Vzhledem k tomu, že můžeme technologicky zajistit komplexní výrobu obalů ze skládačkové lepenky až do gramáže 600g/m2, tedy potisk, výsek i lepení, v přijatelné ceně, máme proti ostatním tiskárnám
Pětibarvový tiskařský stroj Heidelberg zvládá lakování i sušení laku.
určitou výhodu. Ty totiž nabízejí podobné služby pouze na nižší gramáž materiálu. Proto i stálí klienti si u nás dávají do výroby ostatní tiskoviny,” uvedl Karel Kříž.
Další novinkou bude moderní, digitální, tiskový produkční stroj. S ním bude možné zajistit poptávku po merkantilních tiskovinách vyráběných v malém nákladu. No-
vá technolgie bude v provozu už ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Závod se tak vyrovnává s částečným přesunem výroby tužek do Číny, s nimiž “odešla” i výroba obalů zvláště na početný školní sortiment. I přes všechny negativní vlivy, provázené rovněž současnou globální ekonomickou krizí, je ale pokles celkových výsledků vcelku přijatelný. „Bezesporu je tu i prostor pro hlubší spolupráci s dalšími firmami ze skupiny Koh-i-noor. Ať už formou konzultací, odborného poradeství nebo samotných tiskárenských služeb,” říká Karel Kříž. V rámci společnosti Koh-i-noor holding jsou největšími odběrateli tiskárny závody Tužkárna a Městec Králové, Gama Centrum a Gama Jimramov. Mezi největší externí zákazníky pak patří firmy ESSA, Moira, SchwanStabilo, FP Print a ProteinFoods.
Expediční sklad Haibach čeká od příštího roku systémová změna V akciové společnosti Koh-i-noor Hardtmuth se připravuje nový komplexní systém řízení logistických operací. Prvním krokem je podpora řízení skladových operací v expedičním skladu Haibach v Českých Budějovicích. Cílem je zefektivnit průběh skladování, snížit počet chyb především při příjmu a expedici zboží. Snahou přitom je do systému zahrnout i kontrolní operace a podpořit provádění inventur. vajícího postupu a zajistit definici České Budějovice Jak toho lze vlastního řešení. Projekt je vcelku dosáhnout? Cest k zajištění tzv. složitý, protože jeho správná funkřízeného skladu není mnoho. My ce závisí na propojení našeho ERP jsme zvolili spolupráci s externími (podnikového informačního systéspecializovanými partnery, kteří mu) K2 a speciálcelý problém vidí ního software pro bez našeho zavedeného přístupu. Připravovaný systém skladové logistické operace DCI+, který Mohou nám proto sníží počet chyb nám poskytne exzprostředkovat své především při příjmu terní spolupracující zkušenosti z předspolečnost AIMTEC chozích projektů. a expedici zboží Plzeň. Nasazení takového Systém řízení vysystému vyžaduchází z jednoduché myšlenky, že je několik etap. V první fázi jsme všechny skladové pohyby je nutno zpracovali s externí firmou analýzu zaznamenat při jejich provádění současného řešení. Ta nám měla a na základě toho udržet informazvýraznit problematická místa stá-
Expediční sklad a velkoobchod Haibach se připravuje na nové technologie.
ce vždy aktuální. Cílem však není zajistit jen tuto vazbu. Účinnost se totiž zvýší pouze při provázání na vstupy do skladu. Tedy příjem
zboží z našich jednotlivých závodů a od externích dodavatelů. Ti by měli zajišťovat přípravu a značení přepravních jednotek v souladu se
systémem a tím umožnit jednodušší příjem na sklad. Systém lze dál provázat i na naše zákazníky. Vlastní technické řešení zahrnuje vybudovat bezdrátovou síť v celém areálu skladu Haibach (WIFI), která bude komunikovat se serverem určeným právě pro tuto aplikaci a ručními terminály s čtečkami čárového kódu, které budou obsluhovat pracovníci skladu. Unikátní číselný kód pro manipulační položku bude vytištěn na tiskárně čárových kódů. Tím se označí přijímané manipulační jednotky (palety, kartony) a jednotlivé skladové pozice (buňky v regálech). Podle harmonogramu projektu bychom měli první etapu ukončit do konce roku. Od počátku roku 2010 se předpokládá jeho plné využití ve skladu Haibach. Tým odpovědný za realizaci projektu tvoří pracovníci prodeje a IT oddělení. Ing. Vladimír Dupkanič, logistik / koordinátor
Jana Jančová pracuje v Koh-i-nooru Hardtmuth čtyřicet let Vedoucí technické kontroly závodu Tužkárna Jana Jančová o Koh-i-nooru Hardtmuth říká, že to je její radost a druhý domov. Poprvé jeho branou prošla už v roce 1969. Nikoliv do práce, ale do učení. „Nebyla jsem žádný studijní typ a kamarádka mě ještě na základce přemluvila, ať s ní jdu na učební obor tužkařka,“ vrací se ve vzpomínkách o pár desítek let zpátky. Po vyučení nastoupila na „surovou tužku“, kde dělala seřizovačku. „Byly to klížící stroje. Tohle mě bavilo,“ vzpomíná. Jenomže pak se objevili náboráři s lákavou nabídkou studovat večerně střední školu - chemicko-technologickou průmyslovku. A protože jí chemie nebyla cizí, kývla. S novým vzděláním pak jako laborantka přešla do podnikové laboratoře. Hlídala složení kotelní vody, podílela se na vývoji a zavádění kosmetických tužek. Po pěti letech ale přišla další výzva. Začala se věnovat výchově učňů. To se učební obor tužkařka
změnil na výrobce kancelářských potřeb, a ona dostala nabídku stát se mistrovou odborného výcviku. A po pár letech povýšila na vrchní mistrovou. V podnikovém učilišti prožila plných osmnáct let, až do roku 1997, a dodnes o nich mluví jako o těch nejkrásnějších, které v Koh-i-nooru prožila. „To se tady učilo nejen pro závod Tužkárna, ale i pro Tuhárnu, Gamu a Grafo. Třeba chlapci k nám chodili na praktickou výuku v oboru elektrikář nebo mechanik opravář. Právě učiliště bylo hlavním zdrojem nových pracovních sil a je věčná škoda, že tenhle systém podnikové výchovy v Česku skončil. Tyhle děti si už při učení budovaly vztah k firmám, u nichž se učily a to pak bylo při vlastní práci znát,“ říká Jana Jančová a dává k dobru historky, jak se jí kolegové divili, že může pracovat s „takovými puberťáky“. „Ale já byla mezi nimi moc ráda. Byla radost s nimi pracovat, i když, pravda, někdy to bylo o nervy.“ Po roce 1997 se stala mistrovou v leštírně a máčírně, kde řídila 60
lidí plných pět let. O téhle době prožité v objektech, kde dnes stojí prodejna Lidlu, pro změnu zase říká, že byla nejtěžší, jakou ve firmě prožila. „Ta funkce byla asi nejnáročnější, jakou jsem tady zastávala. Pracovalo se se surovinami, nezbytnými pro lakování tužek. A máčírna, ta byla nejnáročnější. A když jsem třeba přišla o tech-
nologa, všechno se na mě navalilo. A já nejsem ten typ, který když odejde z továrny, všechno pustí z hlavy. Pořád jsem to nosila s sebou, přemýšlela, jak lidem rozdělím další den práci, a oni pak třeba nepřišli. S pracovní kázní to tehdy nebylo ideální. Všechno bylo podstatně volnější. Měnit se to začalo, až když přišel nový majitel. Pan generální má rád pořádek a na firmě to je vidět,“ povídá Jana Jančová a k dobru dává historku z nedávného setkání se známou, která ve firmě dříve také pracovala. „Janičko, tam je na dvoře tak uklizeno, že to nebylo ani za Brežněva, když sem měl přijet.“ Doba je dnes už úplně jiná. Výroba se zvláště v posledních letech modernizovala, přibyly nové technologie, nedrží se takové zásoby, kvalita je prioritou. „Dřív, když se nepovedly tužky, tak se až tak nic nedělo, protože se vyráběly obrovské série. Co se nepovedlo, šlo do rozvojových zemí nebo za „půldarma“ do Sovětského svazu. To je teď za soukromého majitele nemyslitelné. Každý zákazník od nás musí
dostat kvalitní produkci a výjimky neexistují. Ať se to posílá do kterékoliv země,“ říká Jana Jančová. A ví, o čem mluví. Na kontrole začala letos sedmý rok. Připouští sice, že není jednoduché vyrobit kvalitní tužku nebo pastelku, protože ji provází úctyhodných 35 technologických operací. Ale uhlídat se to musí. Její tým tvoří ještě další tři kontrolorky, starající se o vstupní kontrolu a nakupované obaly, výstupní kontrolu a balírnu a expedici. „Nejvíc mě u lidí rozčiluje lajdáctví a lhostejnost. To když vidím, tak bych snad vyletěla z kůže. Vztah lidí k práci se teď hodně změnil, víc si jí váží, ale stejně se na výjimky narazí. A jak Koh-i-noor beru za svůj, tak tohle fakt nesnáším. Výjimečně se také něco nepovede, ale to se stane. Zato lajdáctví je těžko omluvitelné,“ povídá. Mistrům přitom vysvětluje, že kontrola tu není od toho, aby hlídala dělníky a jejich práci. „To je jejich zodpovědnost a někteří to dlouho nechtěli chápat. Bylo složité je o tom přesvědčit. Ale nejsem žádný flegmatik. Tak se to snad podařilo.“
4
Číslo 3 / 2009
Nástrojárna Koh-i-noor Ponas i přes krizi dál investuje Přestože padesát procent produkce společnosti Koh-i-noor Ponas míří do automobilového průmyslu, citelně postiženého propadem produkce, letošní rok firma, vyrábějící formy a termoplastové výlisky, zvládne a dál se stabilizuje. Polička Jedna z největších českých nástrojáren tak letos, díky už nasmlouvaným zakázkám, vytvoří obrat kolem 200 milionů korun. A to i přes už zmíněný fakt, že polovinu produkce dodává do globální krizí poznamenaného automobilového průmyslu. Dalších 30 procent produkce je určeno pro elektroprůmysl a 20 procent mí-
ří do oblasti zdravotní techniky a kosmetiky. O, v dnešní době, mimořádném výsledku svědčí i první pololetí roku, kdy firma vytvořila obrat kolem 120 milionů korun, což je na úrovni první poloviny loňského roku. Ponas je od roku 2007 členem společnosti Koh-i-noor holding. I proto bylo možné v loňském a letošním,
Jednou z nových výrobních investic společnosti Koh-i-noor Ponas je pěti osá frézka na výrobu elektrod pro elektrojiskrové obrábění. Stála 7 miliónů a její předností je schopnost obrábět grafit. Grafitové elektrody jsou výhodnější a levnější než měděné, které se používaly dosud.
hospodářskou recesí poznamenaném roce, investovat do výrobních technologií desítky milionů korun. „Za tyto dva roky se nám podařilo nastavit procesy výroby tak, že procento reklamací plně odpovídá úrovni výrobců z tradičních zemí Evropské unie. To pak přineslo i růst obchodních příležitostí. Například za poslední rok jsme získali padesát nových zákazníků. Podařilo se nám udržet i zakázníky, o nichž jsme si v jedné chvíli mysleli, že už jsou pro nás ztraceni nebo téměř ztraceni, jako třeba Schneider Electric,“ říká Ing. Robert Záboj, ředitel Koh-i-noor Ponas. Cesta k tomu vedla mimo jiné přes zkvalitňování výrobních technologií, změnu vnitřních procesů i navázání spolupráce s Fakultou strojní Technické Univerzity v Liberci. Nástrojárna Koh-i-noor Ponas realizuje 40 procent produkce pro tuzemské a 60 pro zahraniční firmy. Nejvíc obchodních partnerů má v Německu. Velmi dobré jméno na trhu přitom pomáhá získávat nové zákazníky i například v Bělorusku, kde se letos podaří realizovat zakázku v oblasti zdravotnického segmentu, na níž se bude podílet i tamní vláda. Nástrojárna Koh-i-noor Ponas je rovněž dodavatelem forem pro další dvě firmy ze skupiny Koh-i-noor holding - bulharského výrobce popisovačů Koh-i-noor Hemus a společnost Gama Group, která je předním dodavatelem zdravotnických, laboratorních a veterinárních produktů z plastů.
Kontrola grafitové elektrody na 3D stroji Wenzel, který obsluhuje Leona Vašátková.
Jaroslav Filip dokončuje výrobu tvaru na stroji Mikron.
Koordinátoři výroby se starají o spokojenost zákazníků Michal Nespěšný je koordinátorem výroby. Na starosti má, spolu s dalšími třemi kolegy, spolupráci s obchodními partnery a klienty, což mimo jiné znamená i „dohled” nad jejich zakázkou. Aby byla včas a s požadovanými parametry. Polička „Zákazníkovi připravíme nabídku, a když se rozhodne, že si zakázku u nás objedná, pak už s ním přímo komunikuji. Představím mu firmu, vezmu ho do výroby, k lisu, informuji ho, jak je forma rozpracovaná, kdy bude připravená na zkoušení. Prostě chceme, aby byl Koh-inoor Ponas pro zákazníky přátelskou firmou, v níž najdou potřebný ser-
vis. To je v konkurenci, která na trhu panuje, stejně důležité jako cena nebo garantovaná kvalita,” říká Michal Nespěšný, který v podniku pracuje od prosince 2004. Původně tenhle absolvent středního odborného učiliště TOS Svitavy v Ponasu začínal ve výrobě. Před rokem a půl ale přešel na post koordinátora výroby.
„Měl jsem pocit, že všechno je strašně stereotypní. Stejný stroj, stejná práce. A když se nabízela možnost jít sem, využil jsem toho. Tady je to pro mne členitější, zajímavější,” říká. Nedovede si ale představit, že by na současnou pozici mohl nastoupit bez předchozích zkušeností z provozu. Bez toho, že by o formách,
jejich konstrukci, skladbě či průběhu výroby něco věděl. Jen tak totiž lze poskytovat zákazníkům kvalifikované informace. A ti zase pak mohou třeba informovat své klienty, jak se objednávka vyřizuje. Řada výrobních podniků totiž v Kohi-nooru Ponas nenakupuje formy přímo, ale prostřednictvím dalších dodavatelských firem. Momentálně je největší zájem především o dvoukomponentní formy. do nichž se zároveň vstřikují dva různé plasty. Například plastový díl a kolem gumové těsnění. To je pří-
pad třeba forem pro výrobce automobilových světel. Nyní ale zákazníci chtějí i tříkomponentní formy, do nichž se vstříkují tři různé hmoty. „Tyhle formy jsou náročnější, a proto je take umí málokdo. Není lehké je vyrobit,” říká Michal Nespěšný. Tříkomponentní formy využívají mimo jiné i výrobci zadních světel do automobilů, kde musí být barevně odlišené odrazové světlo, blinkr a zpátečka. A díky této formě to lze ve výrobě efektivně zvládnout při jedné pracovní operaci.
Dlouholetý mistr nástrojárny Zdeněk Horníček mluví o své práci a říká:
Nejpodstatnější změna? Nikde nic a nikomu nedlužíme! Mistr nástrojárny Zdeněk Horníček řídí tři desítky lidí na třískovém obrábění, frézování a CNC. Ve firmě přitom jako mistr působí už téměř dvacet let. Dělat mistra není asi žádný med. Člověk je mezi dvěma vlivy, tedy nadřízených a podřízených. Samozřejmě, musíte si vyslechnout leccos, ale snažím se těmto tlakům odolávat a brát věci s nadhledem, řešit problémy v klidu. Co teď mistra trápí? Je dost práce? Práce je stále relativně dost. Jen se pohybuje ve vlnách. Ne jako dříve, kdy jsme dopředu věděli, co budeme postupně zadávat, To už neplatí. Teď najednou řešíme i několik forem. Jak dlouho tento stav trvá? První signály se objevily tak před dvěma lety. Z tohoto pohledu je situace letos nejsložitější. Máte recept, jak ji zvládnout? Lidé musí zvládnout víc opera-
cí a být přizpůsobiví, pružní, prostě musí počítat s tím, že už nebudou stabilně pouze na jednom pracovišti, ale že přejdou i na jiné. Tedy třeba ze souřadnicové vrtačky na konvenční frézování. Některým to problém nedělá, jiným trochu ano. Záleží na zkušenostech, praxi. Nakonec, není se čemu divit. U nás se vždy začínalo na frézce a soustruhu, kde se dělaly takové ty běžné věci. Teprve pak se přecházelo na náročnější technologie. Kdo dnes u nás dělá na CNC frézce, tak určitě začínal na té konvenční. Jak to lidé berou? Nemám zatím problém s tím, že by se tomu někdo bránil. Všechno to jsou vesměs nástrojaři a obráběči kovů. Nejsou to lidé zaměření jen na jednu činnost. Neustále přitom ale říkám, že
máme před sebou určitý termín a že nezbývá, než přejít na jiné pracoviště a tam si na zakázce pokračovat... Vím, že to je složitější, ale jak říkám, nesetkávám se s negativním přístupem. Jak jste vůbec pocítil změnu vlastníků a začlenění firmy do holdingu Koh-i-noor? Projevilo se to nějak ve výrobě, v organizaci práce? Z mého pohledu se jedna věc změnila naprosto zásadně: nikde už nic nedlužíme. Kamkoliv dnes zavolám a potřebuji nástroj nebo kooperaci, všude se domluvím. Což musím přiznat, před tím byl, hlavně v posledních letech, „pouze“ problém. To je pro mne nejpodstatnější změna. Nikde se nemusím obávat toho, že mi někdo řekne, že s námi bude spolupracovat až potom, co se tohle vyřídí.
Znamená to, že je dnes situace stabilizovanější? Dnešní doba je jiná. Ekonomika v Česku i ve světě prochází krizí a já už za úspěch pokládám, že jádro byznysu máme stabilní. Pozitivní je, že tu není velká fluktuace lidí. To je v nástrojárně podstatné, protože to není práce sériová, ale zakázková. Lidé se musí důkladně zaškolit a to nějaký čas trvá a je to strašně důležité. V nástrojařině to tak musí být. Co by se mělo v provozu změnit? Co vylepšit? V tuto chvíli si dovedu představit, že to je hlavně technická příprava výroby. Někdy mám totiž pocit, že je hodně věcí nechaných na výrobě jako takové. Hodně věcí se pak dořešuje až při výrobě. To k tomu samozřejmě patří, jen toho je někdy až příliš. Proto si říkám, aby se z toho nestal standard. I když připouštím, že to může být jen můj dojem, protože v tom bezprostředně pracuji.
Jak si vůbec mistr získává autoritu? Lety, zkušenostmi, znalostmi? To je kombinace všeho. Když jsem na téhle pozici začínal, nebylo mi ani třicet a řídil jsem lidi, kteří byli o generaci starší. Teď s věkem, a dalšími zkušenostmi, to je jiné. To, co si třeba dovolím rozhodnout nyní, jsem si před těmi patnácti, dvaceti lety, nedovolil. Je to každodenní práce, při níž se musí rozhodnout kupa věcí - u lidí, technologie, co přesunout, kde jsou volné kapacity, aby díl zbytečně neležel... Už to beru jako rutinu, ale pokaždé to tak nebylo. Jaké má Koh-i-noor v Poličce a okolí jméno? Rozhodně ne negativní. Možná ne skvělé, ale dává lidem práci a tím to je dané. Někomu možná vadí, že atmosféra byla dříve taková rodinnější, že s novými majiteli a vedením přišly vyšší nároky. To je ale život. S tím nic nenaděláme.
5
Číslo 3 / 2009
Celkové tržby neklesají, mezi jednotlivými závody jsou však velké rozdíly
Produkce pro zdravotnictví je stabilní, spotřebního zboží ale klesá Včasné a výhodné strategické nákupy granulátů na poměrně dlouhou dobu dopředu umožnily zmírnit dopady ekonomické krize. Akciová společnost Gama Group si tak stále na trhu drží své postavení. České Budějovice Celkové tržby, zahrnující zdravotnictví i ostatní produkci, tak byly koncem srpna zhruba o pět procent vyšší než ve stejné době vloni. „Značné rozdíly však existují mezi tržbami jednotlivých závodů podle zaměření jejich produkce,” upozorňuje Ing. David Bříza, předseda představenstva Gama Group. Zatímco například závod Jimramov meziročně tržby zvýšil zhruba o 18 procent, v závodě Litomyšl se ve stejné době propadly o víc než 20 procent.
Recese se dotkne i zdravotnictví Právě toto porovnání výstižně ilustruje situaci na trhu. Zatímco produkce pro zdravotnictví je poměrně stabilní a těží z projektů, které Gama Group začínala před dvěma lety, ostatní výroba spotřebního zboží jako jsou kancelářské potřeby nebo výlisky, zaznamenala značný pokles.
David Bříza proto očekává, že i zdravotnická část výroby bude nepřímo čelit důsledkům světové hospodářské recese. Vysvětluje to dvěma důvody. Tím prvním budou zastavené či odložené investice do nemocnic, které odsunou či zastaví práce na nových projektech a nepřímo tak ovlivní i naši společnost. Ta tak bude nucena pozastavit práce na vývoji nových produktů. Druhým důvodem, zejména v zemích střední a východní Evropy, pak bude zhoršující se platební schopnost jednotlivých zákazníků a nemocnic. Ta souvisí s rostoucí nezaměstnaností a tedy i snižujícími se odvody do zdravotního pojištění.
Náklady stále pod kontrolou I když se firmě daří, tlak na snižování nákladů proto nepolevuje. Největší úsporu se zatím podařilo dosáhnout už zmíněným strategickým nákupem granulátů, jejichž cena byla nejnižší
Pohled do výroby závodu Jimramov zachycuje Renátu Houtovou při kompletaci soupravy IS-123.
Nová řada PVC freeline byla uvedena na trh Letos byl v závodě 6 v Jimramově dokončen vývoj jednorázových zdravotnických prostředků, které neobsahují PVC. Zároveň byla nová produktová řada uvedena na trh pod značkou PVC freeline. Jimramov Základním poznávacím prvkem této řady je označení NO PVC za názvem výrobku (například IS-103 NO PVC) a zelený potisk na jednotkovém a přepravním obalu. V provedení NO PVC byly na trh uvedeny - infúzní souprava, transfúzní souprava, cévky novorozenecké a Gamaplusy. Pro zákazníka jsou k dispozici reklamní prospekty s bližšími informacemi o nové řadě PVC freeline. Konstrukce, funkčnost a design výrobků z řady PVC freeline zůstala stejná. Došlo však k významné materiálové změně. Soupravy z řady PVC freeline neobsahují žádné komponenty z PVC. Bylo nahrazeno jak PVC měkčené, tak PVC tvrdé. Nahradily je kvalitní plastové materiály vhodné pro použití ve zdravotnictví. Díky této významné a historické změ-
ně základního materiálu lze výrobky produktové řady PVC freeline označit jako šetrnější k lidskému zdraví a k životnímu prostředí. Eliminuje se riziko migrace změkčovadel do lidského organizmu, proto-
že nově použité materiály mají vlastnosti podobající se vlastnostem PVC i bez použití změkčovadel. V neposlední řadě se eliminují negativní dopady na životní prostředí. V současné době nabízí Gama Group produktové řady standartline, DOP freeline a PVC freeline. Zákazníkům tak poskytujeme kompletní a ucelenou nabídku. Ing. Klára Pytlíková
za posledních pět let. Ostatní opatření zůstávají standardní a představují neustálý důraz na výběrová řízení a zostřený monitoring finanční a ekonomické stability jednotlivých obchodních partnerů. Součástí těchto kroků je i záříjové přesunutí části oddělení prodeje, odpovědného za OEM produkci, z Českých Budějovic do Jimramova. „Tato změna nám umožní z jednoho místa poskytovat zákazníkům maximálně pružné a komplexní služby. OEM produkce je totiž absolutně závislá na přímé komunikaci se závodem při vývoji nových produktů, tvorbě cenových nabídek a zlepšování logistických procesů. V neposlední řadě to přispěje i k úspoře času a omezení duplicitních činností,” vysvětluje Ing. David Bříza. Gama Group si tak i přes složité vnější ekonomické podmínky stále udržuje svou finanční sílu, když trvale hospodaří bez cizích zdrojů. Přitom ale platí, že složitější časy ještě mohou přijít, protože ve zdravotnictví se ekonomická nestabilita projevuje vždy s určitým zpožděním.
Dodavatelé nás znají jako spolehlivého partnera Na jiném místě píšeme, že včasné strategické nákupy granulátů umožnily zmírnit dopady ekonomické krize. U běžných surovin takový efekt možný není, ale jak říká Denisa Špundová z oddělení nákupu společnosti Gama Group, i zde lze s dodavateli jednat o snížení ceny. České Budějovice Důvodem není jen současná komplikovaná ekonomická situace na trhu, ale hlavně to, že všichni znají Gamu Group jako spolehlivého a silného partnera bez závazků po lhůtě splatnosti. „Navíc fakt, že v době krize můžeme dodavatelům nabídnout vzrůstající objemy nákupů je silným argumentem, který naši vyjednávácí pozici posiluje,” říká Denisa Špundová. Největší cenový výkyv paradoxně zaznamenaly právě plastové granuláty. Ty letos dosáhly svého historického minima a zároveň i nejstrmějšího růstu. Zatímco v srpnu 2008
se jich dala tuna koupit za zhruba 1400 eur, v lednu 2009 ji bylo podle typu možné koupit za 580 až 700 eur. Nyní je jejich cena už opět na úrovni 1100 eur. Denisa Špundová přitom připomíná, že mít osvědčeného dodavatele, u něhož je známé výrobní zázemí a poskytovaný servis, je v obchodě důležité. „Nicméně pro výhodnější pozici při cenových jednáních je dobré mít víc alternativních dodavatelů stejného materiálu. A snem každého nákupčího pak je mít přinejmenším dva stabilní a prověřené dodavatele,” říká s úsměvem.
Ředitel závodu Dalečín Ing. Jiří Munzar hovoří o složitém letošním roce a říká:
Naši velkou předností je, že máme pestrou skladbu výrobků Závod společnosti Gama Group v Dalečíně zaměstnává na 70 lidí, hlavně žen. Specializuje se na výrobu zdravotnických a laboratorních pomůcek (52 procent produkce), veterinárních pomůcek z plastů (20), školních a kancelářských potřeb (20) a ostatní výrobky z plastů a pryže (8). Bezmála desetiletí už vyrábí v nepřetržitém či třísměnném provozu. „Pracovní kolektiv je stálý s velmi nízkou mírou fluktuace,” říká ředitel Ing. Jiří Munzar, který právě v zaměstnancích vidí nejcennější bohatství. Které změny z posledních let pokládáte za nejdůležitější? Jednoznačně to byla odvaha a rozhodnutí vedení podniku o rozvoji závodu. Ještě si dobře pamatuji, jak jsem byl v roce 1995 jeho jediným zaměstnancem... Tehdy to pro majitele byla, jak se dnes říká, značně riziková investice. Muselo se masivně investovat do nových strojů a technologií, abychom udrželi požadovanou efektivitu výroby. Poté, co se investice začaly vracet, jsme opravili budovy,
včetně nových, barevných fasád. I to výrazně zvýšilo naši prestiž u zákazníků. Když k tomu přidáme certifikaci podle norem ISO 9001 a 13485 v roce 2006, bez níž bychom na světovém trhu nic neprodali, nebo zavedení nového informačního systému K2 od ledna 2008, dostaneme obrázek moderní, prosperující továrny. Jak se závod vyrovnal se současnou ekonomickou krizí? Naší předností je, že máme dosta-
tečné portfolio výrobků, rozložených do čtyř velkých skupin. Zároveň se snažíme zavádět stále nové výrobky. Proto nás krize ani výrazně nezasáhla, přestože produkce školních a kancelářských potřeb klesla asi o pětinu. V ostatních oblastech jsme ale výrobu udrželi nebo ji ještě mírně posílili. Výsledky za leden až září ukazují, že pokud v posledním čtvrtletí nedojde k dramatickému propadu zakázek, dosáhneme minimálně stejných tržeb a zisku jako v roce 2008. To dnes pokládám za velmi dobrý výsledek.
Co bylo letos zatím nejtěžší? Vždy je velmi těžké snižovat počty pracovníků. Proto nejtěžší pro mne bylo propustit část pracovníků v závodě Litomyšl, který take řídím a v němž se vyrábějí pouze školní a kancelářské potřeby. Výsledky Litomyšle dnes ukazují, že rozhodnutí bylo sice bolestivé, ale pro jeho přežití správné. Ale upřímně řečeno: všechny předchozí roky byly z mého pohledu náročnější než ten letošní. Pominu-li tedy počáteční nervozitu trhu z přicházející krize. V čem bylo a je tajemství úspěchu? Vedle už zmíněného, to je především soustavné zavádění nových výrob z jiných oblastí a trvalé zlepšování v těch současných. To nám umožnilo přežít i výrazný pokles kurzu dolaru a eura, kdy například
dolar klesl ze 41,50 Kč v roce 2000 až na současných 17,50 Kč. Nebo ještě jeden příklad. V roce 2004 jsme vyrobili a prodali 180 miliónů laboratorních pomůcek - pipet. To je obrovské číslo. Také jsme si ale uvědomili, že jeden úspěšný, a z 95 procent exportovaný, produkt nezaručí závodu dlouhodobý rozvoj a prosperitu. Co vás ještě čeká do konce roku? Není toho málo. Předně to je recertifikační audit, který má a musí potvrdit správné nastavení a uplatňování systému řízení jakosti. Musíme také připravit prostory pro instalaci linky na výrobu blistrů, která v rámci holdingu představuje opět novou technologii. Pokud uspějeme se žádostí o dotaci z Evropské unie na malou vodní elektrárnu, kterou vlastníme a provozujeme, pustíme se i do této investice.
6
Číslo 6 / 2008
Firemní obchody zvyšují prodej zákazníci se vracejí k české značce Největší středoevropský výrobce školních a kancelářských potřeb Koh-i-noor Hardtmuth čeká letos podle již realizovaných velkoobchodních zakázek propad v tuzemsku maximálně o pět procent. Naproti tomu ve vlastní maloobchodní síti značkových prodejen by měl prodej dosáhnout desetiprocentního růstu. České Budějovice Hodně zákazníků se totiž opět vrací k tradičním českým značkám, garantujících nezávadnost výrobku. Děje se tak na úkor levné školní produkce vyráběné v asijských zemích, kterou v regálech nabízejí především nadnárodní obchodní řetězce. Důvodem jsou zřejmě špatné zkušenosti spotřebitelů s nekvalitní neznačkovou asijskou produkcí. Lidé vědí, že některé její výrobky už musely být v minulosti dokonce staženy z prodeje. Při rozhodování a nákupů školních pomůcek přitom mají silný vliv učitelé. U rodičů mají autoritu a z vlastní praxe vědí, že se nákup
kvalitnějších, i když momentálně dražších, pomůcek díky jejich delší životnosti vyplácí. Narozdíl například od čínské nebo jinak bezejmenné produkce. Důležitá přitom je i zdravotní nezávadnost. Hitem letošní nabídky Koh-i-nooru Hardtmuth jsou například trojhranné ergonomicky tvarované popisovače, jejichž prodej se meziročně zdvojnásobil. Rodičů, kteří se při nákupu školních potřeb rozhodují pouze podle ceny nebo vzhledu, ale pomalu ubývá. Přesto hospodářská krize poznamenala i tento trh kancelářských, školních a výtvarných potřeb. Jejich export za letošní první pololetí
klesl o desetinu. Hlavně v zemích východní Evropy. Naopak oproti katastrofickým prognózám vzrostla poptávka po našich výrobcích v západní části starého kontinentu, například v Německu a Itálii. Nejvyšší růst letos zaznamenáváme v Izraeli, kde prodej vzrostl meziročně o tři sta procent a také v Brazílii, kde se zájem zákazníků zdvojnásobil. Odbyt roste rovněž ve Spojených arabských emirátech a Íránu, zde jsou žádané hlavně výrobky umělecké řady. Hospodářská krize přitom vůbec neovlivnila prodej populární gradační tužky 1 500 a vícebarevné pastelky Magic. Do zahraničí Koh-i-noor Hardtmuth vyváží zhruba 80 procent ze 4 500 druhů svých výrobků. Prodávají se v 65 zemích. Od roku 1994 se export firmy téměř zpětinásobil.
Nová modelová řada fixů pomůže celé skupině (Dokončení ze strany 2) Projevil se tady vliv holdingu? Určitě. Know - how konstrukce a psacích systémů je naše, české. Z Ponasu jsou formy. Co si od nové modelové řady slibujete? Samozřejmě úspěch na trhu. Vedle základní řady fixů pro děti a marker, na níž dál stavíme, zavedeme v nové řadě, díky použití jiných inkoustů a hrotů další produkty. Ty ale už budou mít jiné zaměření a posunou nás do kategorie office produktů. Ty Hemusu dosud chyběly a Koh-i-noor Holding je představí poprvé na frankfurtském veletrhu. Tahle skupina výrobků má jiné užitné vlastnosti a tedy
i jiný okruh zákazníků a z obchodního hlediska se dostáváme úplně jinam. Patří sem rollery, finelinery pro školu i kancelář a různé speciální popisovače, včetně popisovačů na CD a DVD nosiče. Tyto segmenty budeme dál postupně rozšiřovat. Klíčové přitom je, že využíváme stále stejné vstřikovací formy a technologie montáže a mění se “jenom“ barvy plastových dílů, součásti psacího systému, značení a obaly. Co se ještě v Hemusu změnilo? Podle mého názoru je toho poměrně dost. Před naším příchodem na některé technologické operace chyběly stroje a byl tady vysoký podíl ruční práce. My jsme přestavěli montážní
automaty, výrazně se inovovala technologie potisku a pořídily se baličky. V tuto chvíli mohu říct, že všechno je kompletně mechanizované, ruční práce zmizela. V Bulharsku za sebou už máte dva roky. Jak se tam žije? Začátky byly obtížné. Musel jsem si zvyknout na rozdílnou mentalitu lidí. I způsob řízení je proto jiný. Musí se víc vysvětlovat, korigovat a hlavně kontrolovat. Ale už jsme si s lidmi v továrně na sebe zvykli a je to lepší. Jinak Bulharsko je hezká země a pro nás z vnitrozemí je možná zajímavé žít u moře. Styl života je podobný našemu. Děkujeme za rozhovor.
Český rozhlas se po 70 letech vrátil k reportáži z českobudějovické tužkárny
Letem časem kolem tužky Říká se, obyčejná tužka. Ale obyčejná není. Ví se to o ní už dlouho, a tak se občas stane předmětem rozhlasové reportáže. Asi tak jednou za 70 let. V roce 1938 a v roce 2008. Plán zněl: pojedu do Budějovic, přehraju v tužkárnách sedmdesát let starý záběr a požádám o možnost porovnání. Vstupoval jsem do továrny na den přesně poté, co Radiojournal odtud vysílal 22. dubna 1938 část týdenního vzdělávacího programu věnovaného jižním Čechám. Reportérem byl tenkrát Václav Růt: „Hlásí se znovu dnes večer jižní Čechy. Jsme v Českých Budějovicích, městě tužkáren, a proto jsme se začali zajímat, jak tužka vzniká. Vždyť jí věnujeme přeci jen velmi málo pozornosti, této naší malé společnici, kterou oceníme teprve tehdy, když potřebujeme psát a nikde ji nemůžeme nalézt. Obrátili jsme se na správce Karla Čurdu a dostalo se nám pozvání, abychom se přišli podívat.“ Když se mi představil můj průvodce soudobými tužkárnami, neubránil jsem se dojmu, že jsem z Prahy cestoval nejen v prostoru, ale i v čase. Uznejte: komerční rada Vosátka. To by se přece báječně hodilo do éry správce Čurdy z roku
Přečetli jsme 1938. Michal Vosátka z Koh-i-noor Hardtmuth má naštěstí smysl pro humor a nevyhodil mě. Dozvídám se, že v branži jde o druhou nejstarší továrnu na světě, datuje se do roku 1790. Starší je už jen Faber-Castell založená roku 1761. Ostatní začínali po roce 1800. Návštěva provozu je zajímavá. Byla i v roce 1938 v líčení správce Čurdy: „Výrobu tužek dělíme na dvě
Manažerka pro personalistiku Milena Příbramská:
Zaměstnanost jsme kvůli krizi snížili jen nepatrně
(Dokončení ze strany 1) Pracovní poměr v něm pro organizační změny ukončilo 14 zaměstnanců, 6 jich bylo převedeno na jiná pracoviště skupiny. Obecně platí, že i v ostatních závodech se pracovní smlouvy na dobu určitou neprodlužovaly. Počet agenturních pracovníků se minimalizoval a v létě jsme ani neorganizovali brigády mládeže. Co vám tato čísla říkají? V žádném případě nejde o alarmující čísla. Pohybujeme se na zcela běžné úrovni minulých let. Je přitom dobré vědět, že k pravidelné obměně zaměstnanců dochází nejen pod ekonomickými vlivy. V naší skupině jde především o přirozené odchody do starobních a invalidních důchodů a díky velkému procentu zaměstnaných žen i na mateřskou dovolenou. Svou roli pak sehrává i stěhování. Jak krize změnila pracovní trh? Poměrně zásadně. Je na něm víc lidí, lze si vybírat. Ale bohužel ne vždy splňují požadovaná kritéria. Není výjimkou, že na volné místo se přihlásí až 80 zájemců, a přesto ho neobsadíme. Ale jinak samozřej-
mě platí, že stále vyšší požadavky zákazníků na kvalitu a pestrost sortimentu se promítají i v obměně lidí. Čím zaujmout nové zaměstnance? V době, kdy hodně firem omezilo či úplně zrušilo bonusy, patří jejich nabídka mezi hodnotnou „ceninu“. Lidé oceňují délku pracovní doby, příspěvky na stravování, příspěvek na penzijní připojištění či výuku cizího jazyka tam, kde je to nezbytné a prodloužení základní výměry dovolené. Jaké jsou vaše nejbližší personální plány? Nejbližším a vlastně trvalým úkolem je vyhledávání nových vhodných zaměstnanců. To je úkol pro personalisty. Vedoucí pracovních kolektivů musí potom s novými lidmi pracovat tak, aby byli přínosem a posunuli firmu zase o kousek dál. Hledá firma nové zaměstnance? Momentálně nabízíme několik volných pracovních míst ať už v Českých Budějovicích nebo Městci Králové. Bližší informace jsou uvedeny na webu firmy či Ministerstva práce a sociálních věcí.
Manažeři dokončili studia a získali titul MBA
hlavní oddělení. První vyrábí tyčinky tuhové, inkoustové, pastelové a křídy. Druhé vypracovává hlavně dřevěný obal tyčinek, to jest jader, a přizpůsobuje jeho povrch prodeji. Začneme s oddělením, ve kterém zpracováváme tuhu.“ Grafit je vynikající mazadlo a taky zamazadlo. Obojí zjišťuji při hledání rovnováhy ve chvíli, kdy vstupujeme do provozu. Od poslední návštěvy rozhlasového reportéra se tu v principu nezměnilo skoro nic. Jen technologie šla s dobou. Grafit se hněte, suší, lisuje, mastí a smaží. Cedrová prkýnka se řežou, drážkují, slepují, suší a lakují stejně jako kdysi. Čas si kolem pádí, ale tužkou nezachvěje. Komerční rada Vosátka má pro to vysvětlení: „Tužka je jedním z mála psacích prostředků, který píše téměř za jakékoli situace - při teplotách minus 70 stejně jako plus 70 stupňů. Píše ve vzduchoprázdnu, při nulové gravitaci. Dá se retušovat. A přitom je relativně levná.“ (Týdeník Rozhlas 1. 8. 2009, Tomáš Černý, redaktor ČRo 2 -Praha, kráceno. Tato stanice pořad uvedla 20. srpna 2009)
Gratulujeme Ing. Robertu Zábojovi (vpravo) a Ing. Davidu Břízovi k zakončení studia na Sheffield Hallam University, na níž získali titul MBA (Master of Business Administration) a rozšířili si tak znalosti v oboru managementu. Na snímku pózují během promoce.
KOH-I-NOOR HOLDING - Vydává KOH-I-NOOR holding a.s., Baarova 769/45, 140 00 Praha 4, IČO: 26080991 - www.kinholding.eu - řídí redakční rada, polygrafický servis nakladatelství Typ České Budějovice, redakční servis PhDr. Zdeněk Zuntych (Z-Média). Datum vydání 1. listopadu 2009.
