Rizika hotovostních operací z pohledu klienta a banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Rizika hotovostních operací z pohledu klienta a banky Bakalářská práce

Autor:

Julie Rozehnalová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Ivana Šímová

Červen, 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 30.6.2010

Julie

1

Rozehnalová

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala své vedoucí práce paní Ing. Ivaně Šímové za její pomoc při zpracování této bakalářské práce a také za její připomínky k danému tématu.

2

Anotace V této práci jsem se snaţila charakterizovat hotovostní platební styk v České republice, ale i zaměřit se na platební styk jako celek. Jsou zde také uvedeny základní právní normy, kterými se platební styk řídí. Dále jsou zmíněné funkce a povinnosti České národní banky, která má za úkol hotovostní platební styk zajišťovat. Především jsem se snaţila zaměřit na rizika, která jsou s hotovostním stykem spojena a to z nejen pohledu banky, ale i klienta. Popsala jsem jednotlivá hotovostní rizika bank, kterým se snaţí předcházet prostřednictvím svých zaměstnanců a jejich vzděláváním v oboru, včetně existence vnitřních pracovních předpisů. Rizika z pohledu klienta jsou zde popsány i s návodem, jak se jim vyhnout, popřípadě pouţít jiných platebních prostředků, které nejsou tak rizikové. Jelikoţ hotovostní platební styk nemůţe být realizován bez fyzické přítomnosti bankovek a mincí, jsou zde prezentovány ochranné prvky českých bankovek a v neposlední řadě jsem se snaţila varovat před moţností obdrţet padělek.

3

Annotation In my work I tried to focuse on a description of the cash payment system in Czech republic. Nevertheless I resumed the system of payment in Czech republic generaly. There is also written down a list of rules of law into the detail managing the cash payment system in my work. Basic roles and duties of the Czech national bank are descrtibed too. One of the main role of the Czech national bank is to assure the cash payment system. The main task of my work is to focuse on risks of cash transfers for banks and clients. I described them including a list how to avoid them. At the end of my work I named a list of elements protect czech banknotes. Knowledge of these elements can protect a client of a bank and employees to receive a counterfeit.

4

Obsah: Úvod....................................................................................................................................... 7 1. Hotovostní platební styk ................................................................................................ 9 1.1. Specifikace pojmu hotovostního platebního styku ................................................ 9 1.2. Platební styk - definice......................................................................................... 12 Dříve neţ se začnu zabývat jednotlivými riziky hotovostních operací pro banku a pro klienta, tak je nutno si říci, co se skrývá pod pojmem hotovostní platební styk a co představují jednotlivé pojmy, mluvíme-li o platebním styku, rozdělení platebního styku, jak je hotovostní platební styk řízen v České republice a jaké právní legislativě podléhá. . 12 1.2.1. Dělení platebního styku ............................................................................. 12 1.2.2. Česká národní banka .................................................................................. 14 1.3. Právní předpisy upravující hotovostní platební styk ............................................ 16 1.3.1. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti ............................... 16 1.3.2. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku................................................. 17 1.3.3. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ............................................................... 17 1.3.4. Zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB ...................................................................... 18 1.3.5. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník................................................. 18 1.3.6. Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ........................................................................................................ 18 1.3.7. Vyhláška ČNB č. 553/2006, Sb. o podmínkách, za kterých lze produkovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují ................................................................................................... 19 1.3.8. Vyhláška ČNB č. 37/1994, Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelá a poškozené bankovky a mince 19 2. Rizika hotovostních operací z pohledu banky ............................................................. 20 2.1. Manipulace s hotovostí ........................................................................................ 20 2.1.1. Dotace a odvody hotovostí......................................................................... 20 2.1.2. Balení hotovostí ......................................................................................... 22 2.1.3. Poskytování náhrad za bankovky a mince ................................................. 22 2.1.4. Pokladní činnost ......................................................................................... 23 2.1.5. Směnárenská činnost .................................................................................. 25 2.2. Legalizace výnosů z trestné činnosti.................................................................... 25 2.3. Loupeţné přepadení ............................................................................................. 27 3. Rizika hotovostních operací z pohledu klienta ............................................................ 30 3.1. Drţba hotovosti .................................................................................................... 30 3.1.1. Pojištění vkladů.......................................................................................... 31 3.1.2. Hladké platby ............................................................................................. 31 3.1.3. Platební karty ............................................................................................. 32 3.2. Výběr hotovosti z bankomatu – riziko skimmingu .............................................. 33 3.3. Poplatky ............................................................................................................... 35 3.4. Záměna nominálních hodnot bankovek ............................................................... 36 3.5. Prekluze bankovek ............................................................................................... 37 4. Ochranné prvky na bankovkách a padělání bankovek ................................................. 38 4.1. Státní tiskárna cenin Praha ................................................................................... 38 4.2. Ochranné prvky bankovek ................................................................................... 39 4.2.1. Členění ochranných prvků dle konečného uţivatele ................................. 39 4.2.2. Ceninový papír ........................................................................................... 40 4.2.3. Tiskové techniky ........................................................................................ 41

5

4.2.4. Ochranné prvky v designu ......................................................................... 41 4.2.5. Ochranné prvky v materiálu....................................................................... 43 4.3. Ochrana bankovky 2.000,- Kč, vzor 2007 ........................................................... 44 4.3.1. Vodoznak ................................................................................................... 44 4.3.2. Ochranný okénkový prouţek ..................................................................... 45 4.3.3. Ochranná vlákna ........................................................................................ 46 4.3.4. Soutisková značka...................................................................................... 46 4.3.5. Skrytý obrazec ........................................................................................... 47 4.3.6. Opticky proměnlivá barva.......................................................................... 47 4.3.7. Iridiscentní pruh ......................................................................................... 48 4.3.8. Mikrotext.................................................................................................... 48 4.4. Kontrola při přijímání bankovek .......................................................................... 49 4.5. Padělané peníze.................................................................................................... 49 4.6. Pozměněné peníze................................................................................................ 51 4.7. Statistika padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí - rok 2009 .... 52 Závěr .................................................................................................................................... 54 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 55 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 55 Seznam právních předpisů ................................................................................................... 56 Seznam www.stránek........................................................................................................... 56 Seznam obrázků ................................................................................................................... 57 Seznam grafů ....................................................................................................................... 57 Seznam příloh ...................................................................................................................... 57

6

Úvod Jednou z mnoha sluţeb, kterou nejen banky, ale i ostatní finanční instituce poskytují svým klientům, je zajišťování platebního styku. V první kapitole se zabývám především hotovostním platebním stykem, který je stěţejním pilířem celé této práce. Samozřejmě jsem musela zde i popsat rozdělení platebního styku jako celku dle jednotlivých kritérií, díky kterým jsem vyčlenila i hotovostní platební styk. Zabývám se i otázkou, proč občané České republiky, a tudíţ i klienti finančních institucí, trvají na fyzické drţbě hotovosti, resp. jaké je jejich postavení v procesu oběhu hotových peněz. Tato kapitola je zakončena tím, ţe jsem představila Českou národní banku, která hraje hlavní roli v otázce nejen hotovostního platebního styku v České republice, a jejích funkcí v tomto procesu a průřezem právním předpisy upravující hotovostní platební styk. V druhé kapitole se zabývám riziky hotovostních operací pro banku, mezi které patří nejen loupeţná přepadení, resp. se snaţím popsat moţnosti, jak se před tímto rizikem ochránit. Jedná se hlavně o prevenci, kterou jsou bezpečnostní limity na pokladních místech, ale i celých obchodních míst, technické zabezpečení a dodrţování pracovních postupů. Dalším rizikem, které stojí na straně banky, je dodrţování, resp. nedodrţování zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je zde podrobněji vysvětlen. V této části své práce se věnuji hlavně práci pokladníků – směnárníků a manipulaci s hotovostí a pravidly, které musí jednotliví pracovníci manipulující s hotovostí dodrţovat, aby nejen nedošlo k manku nebo přebytku na pokladně, ale také aby byl zabezpečen bezpečný převoz hotovosti při dotaci a odvodu hotovosti a bezchybné poskytnutí náhrad za poškozené bankovky. Ve třetí kapitole jsem se zaměřila na rizika hotovostního platebního styku pro klienty banky, kteří stále trvají na fyzické drţbě hotovosti. Mimo jiné se zde snaţím klientům přiblíţit i jiné moţnosti plateb, které mohou nahradit samotnou drţbu hotovosti a dokonce poukázat na jejich výhody, mezi které se můţe počítat bezpečnost, rychlost a větší komfortnost při pouţívání těchto platebních prostředků. V druhé části této kapitoly poukazuji na riziko skimingu, které se týká výběru hotovosti z bankomatů prostřednictvím platebních karet, které se řadí mezi platební prostředky, které jsou více zabezpečen neţ hotovostní platidla. Samozřejmě, ţe jsem připojila i podrobný návod, jak se vyhnout tomu, aby platební karta klienta banky byla takto

7

zneuţita. Tato kapitola je zakončena představením rizika, které spočívá v prekluzi bankovek nebo záměnou jednotlivých nominálů. V poslední, čtvrté kapitole, se zabývám paděláním a pozměňováním bankovek. Věnovala jsem se především ochrannou českých bankovek před jejich paděláním, i kdyţ ochranné prvky, které se pouţívají na českých bankovkách, jsou stejné pro všechny měny. Snaţím se přiblíţit různé druhy ochrany bankovek, které vznikají jiţ při výrobě platidel a které jsou určeny pro bezpečí konečných uţivatelů. Po výčtu ochranných prvků bankovek jsem podrobně představila českou bankovku v nominální hodnotě 2.000,- Kč vzoru 2007, aby kaţdý byl schopen i pouhým okem a následným dotykem bankovky poznat, zda je jedná o bankovku pravou nebo padělanou. Tuto kapitolu zakončuji poukázáním na padělané bankovky a jejich rozdělením dle různých stupňů nebezpečnosti, které pouţívá Česká národní banka. Samozřejmě jsem nemohla opomenout zmínit pozměněné bankovky. Jedná se o pravé bankovky, které jsou různou úpravou pozměněny. Úplný závěr kapitoly věnuji statistice padělaných bankovek a mincí v České republice za rok 2009.

8

1.

Hotovostní platební styk

V této kapitole se budu snaţit objasnit, co se pod tímto pojmem skrývá. Abychom porozuměli pojmu hotovostní platební styk, tak bude nezbytné si vysvětlit, i co znamená pojem platební styk, jehoţ částí je hotovostní platební styk.

1.1. Specifikace pojmu hotovostního platebního styku I v dnešní době plné nejrůznější výpočetní technologie a vymoţeností počítačové technologie si ţivot bez fyzické přítomnosti peněz nedovedeme představit, protoţe se staly významnou a neoddělitelnou součástí kaţdodenního ţivota. Tradice hotovostního platebního styku je v České republice dlouhá a dosti velká, i kdyţ je podstatně méně efektivní neţ bezhotovostní platební styk. V příloze číslo 1 jsem umístila tabulku se strukturou peněz v oběhu k 31.12.2009, abychom měli představu, kolik hotovosti a v jakém sloţení je peněz v České republice v oběhu. Obecně můţeme říci, ţe v celosvětovém měřítku má hotovostní platební styk tendence k poklesu. S rostoucím rozvojem bezhotovostního styku se banky snaţí od hotovostních operací ustupovat, sniţují zásoby hotových peněz na svých pobočkách, ať uţ z hlediska bezpečnosti nebo ekonomického. Zároveň však vynakládají poměrně vysoké náklady na jejich zabezpečení. S porovnáním provádění plateb kaţdodenního ţivota v USA, kde je běţné platit, tak oblíbenými šeky a platebními kartami, se v České republice se tento trend neprojevuje1. Někteří účastníci platebního styku sice preferují platby platebními kartami, ale zde můţe vzniknout problém s přečerpáním limitu a klient se tak nevědomě můţe snadno stát potenciálním dluţníkem banky, i kdyţ se domnívá, ţe má na svém účtu dostatek peněţních prostředků. Hotovostní operace stále dominují kaţdodennímu ţivotu. Hotovostní peníze jsou v neustálém koloběhu, a aby hotovostní platební styk mohl být realizován, tak je nutná fyzická přítomnost peněz a jejich přesun mezi dvěma subjekty. Hotovostní platby jsou všeobecně upřednostňovány především pro platby menších peněţních částek či v případě nedůvěry v platební schopnost či serióznost klienta. Samotná hotovost má pro klienty však i své nevýhody, které jsou především spojené 1

Jedná se o vlastní zkušenost, kterou jsem získala po dvouletém pobytu v USA.

9

s moţností krádeţe či obtíţnou manipulací s větším obnosem. Mezi nevýhody lze také zařadit moţnou záměnu některých denominací, zvláště pak pro starší občany, kteří někdy mívají problém rozlišit jednotlivé druhy bankovek a mincí. Hotovostní peníze tvoří bankovky a mince. Vydáváním bankovek a mincí, nebo-li jejich emise, je monopolem centrální banky kaţdého státu. Vydávání bankovek v České republice upravuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Hotovostními penězi jsou téţ státovky2, vydávané v některých státech, resp. některých obdobích ministrem financí, tj. státem. Vydávání státovek v České republice jiţ není moţné a to po zrušení zákona č. 41/1953 Sb. v roce 19923. Ústava České republiky4 stanoví, ţe ústřední bankou státu je Česká národní banka, která dle zákonu o ČNB5 mimo jiné vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank a pečuje o jejich plynulost a hospodárnost. V České republice je zákonným platidlem koruna česká, oficiální zkratka názvu je „Kč“, která se dělí na 100 haléřů6 a ISO kód 7 je CZK. Hotovostní platby zahrnují všechny peněţní platby a pohyby uskutečněné za pouţití zákonných platidel. Hotovostní platební styk je nejvíce rozšířen ve spotřební sféře, protoţe domácnosti provádějí řadu svých plateb v hotovosti. Přestoţe výplaty platů a mezd zaměstnancům jsou prováděny prostřednictvím bezhotovostního platebního styku, přesto jsou peníze v hotovosti dominantním platebním prostředkem. Jak uţ jsem zmínila na začátku této kapitoly, tak hotovostní platební styk je staven do pozadí veškerých platebních operací. Ale dle souhrnu v následujícím přehledu můţeme vidět, ţe postavení jednotlivých účastníků v procesu oběhu hotových peněz je

2

Státovka – papírové kreditní platidlo emitované státem; původně cenný papír na určitou peněţní částku, vydávaný státem, neúročitelný, znějící na majitele a který byl u pokladen státu přijímán na zaplacení státních pohledávek. Státovky původně představovaly dluh státu u emisní banky. Postupně se staly součástí celkového objemu peněz. Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/faq/faq_defin_ban_stat.html , 8.3.2010 3 http://www.cnb.cz/cs/faq/faq_defin_ban_stat.html , 8.3.2010 4 Zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky 5 Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb. 6 Zákon č.6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozd.předpisů. 7 ISO číslo – písmenný kód ustanovený Mezinárodní organizací pro standardizaci, který umoţňuje identifikovat měnu.

10

neodmyslitelné. Vybrala jsem jednotlivé účastníky hotovostního platebního styku a jejich činnosti, kterými se podílejí na tom, ţe hotovostní platební styk je stále pouţíván a nelze ho zcela vytlačit do pozadí. Zákazníci – fyzické osoby nebo právnické osoby, nadace apod. Jedná se o osoby (fyzické nebo právnické), které si vybírají hotovost (bankovky a mince) z účtů. Tyto výběry jsou prováděny buď na přepáţkách bank, nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku jako jsou platební karty a hotovost je vybírána z automatů. Hotovost, kterou tyto fyzické a právnické osoby získají, se dostávají do oběhu při platbách za zboţí nebo sluţby. Na druhou stranu, opakem výběrů hotovosti jsou vklady hotovosti na účty, které jsou vedeny u bank nebo podobných institucí, kterými jsou druţstevní záloţny. Obchodníci - podnikatelé a právnické osoby Jak jiţ bylo řečeno výše, tak fyzické nebo právnické osoby, v tomto případě je nazýváme zákazníky, platí za sluţby nebo zboţí obchodníkům, kteří přijímají hotové peníze. Část takto získané hotovosti ukládají obchodníci-podnikatelé v bankách. Komerční banky Občané, podnikatelé, ale i právnické osoby vkládají svou hotovost do těchto institucí, které nazýváme komerční banky. Takto získané hotovostní peníze spolu s hotovostí získanou od centrální banky jsou vyuţívány komerčními bankami k uspokojení potřeb klientů v oblasti hotovostního platebního styku. Můţe se stát, ţe přijatá hotovost komerční banky převýší poţadavky na výběr hotovosti. V tomto případě pak přebytečnou část hotovosti odvedou komerční banky do centrální banky. Centrální banka Centrální banka má mnoho funkcí a povinností v otázce hotovost. V souladu se zákonem zavádí do oběhu nové bankovky a mince. Na druhou stranu hotové peníze, které se jí vrátí z oběhu zpět, se musí třídit na hotové peníze, které jsou schopné dalšího oběhu a na ty peníze, které pro další oběh jsou jiţ neupotřebitelné.

11

Tyto hotovostní peníze, které jiţ není moţné vrátit do oběhu, se stahují z oběhu a zničí8.

1.2. Platební styk - definice Platební styk je často a zjednodušeně označován jako proces placení prostřednictvím finančních institucí. Realita je ovšem trochu jiná a toto tvrzení je poněkud nepřesné. Existují různé formy a nástroje převodů peněţních prostředků. Chceme-li nějak obecně definovat platební styk, dojdeme k tomu, ţe se jedná o vztah mezi plátcem a příjemcem platby, který je realizován určitým způsobem. Platební styk můţe být proveden přímo mezi plátcem a příjemcem, nebo za pomoci zprostředkovatele, kterou je třetí osoba, většinou finanční institucí. Pojem platební styk můţe být definován různými pojmy a charakteristiky, ale jako nejvýstiţnější se mi jevilo toto vymezení: Pod pojmem platební styk je moţno si představit vztah mezi plátcem a příjemcem, který se uskutečňuje v určitých formách. Platební styk je prováděn buď přímo mezi jiţ výše definovanými subjekty nebo prostřednictvím peněţního ústavu. Dříve neţ se začnu zabývat jednotlivými riziky hotovostních operací pro banku a pro klienta, tak je nutno si říci, co se skrývá pod pojmem hotovostní platební styk a co představují jednotlivé pojmy, mluvíme-li o platebním styku, rozdělení platebního styku, jak je hotovostní platební styk řízen v České republice a jaké právní legislativě podléhá.

1.2.1. Dělení platebního styku Platební styk je moţné členit dle různých kritérií. Já jsem vybrala několik základních: Dělení dle územního teritoria: Tuzemský platební styk – mluvíme-li o tuzemském platebním styku, tak se jedná o hotovostní či bezhotovostní platební styk na území konkrétního státu. Zpravidla se jedná platební styk v tuzemské měně. Zahraniční platební styk – tento pojem definuje hotovostní či bezhotovostní platební styk, který se odehrává mezi tuzemskými a zahraničními subjekty. 8

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2007. ISBN 978-80-7265-107-8.

12

Představuje platby do zahraničí a ze zahraničí. Do tohoto dělení se zahrnují i platby prováděné tuzemskými subjekty v zahraničí. Přeshraniční platební styk – tato forma platebního styku je prováděna mezi tuzemskými subjekty ve vazbě na zahraniční subjekty ze zemí Evropského hospodářského prostoru ve výši do 50.000,- EUR včetně a v měnách zemí Evropského hospodářského prostoru.9 Dělení podle způsobu placení: Bezhotovostní platební styk – při provádění tohoto typu platebního styku dochází k úhradě nebo inkasu pouze bezhotovostním převodem na účtech plátců nebo příjemců u bank. Při této formě platebním styku není vůbec pouţita hotovost. Hotovostní platební styk – jedná se o přesuny hotovosti, které jsou uskutečňovány bankami, jinými právnickými či fyzickými osobami, jak pro svou potřebu, tak pro potřebu svých klientů a jejichţ riziky se budeme později zabývat. Banka zde hraje jen omezenou roli a to při výběru peněz z účtu nebo při jejich vkladu na účet. 

Vyskytují se i částečně hotovostní platby, v jejichţ průběhu dochází k přeměně formy peněz z hotovostních na bezhotovostní nebo naopak. V tomto případě vystupují na jedné straně právnické či fyzické osoby a na straně druhé bankovní instituce, případně drţitel poštovní licence. Mezi tyto operace řadíme sloţení hotovosti ve prospěch účtu prostřednictvím pokladen bank, poukaz peněţních prostředků z účtu zákazníka k výplatě v hotovosti jinému subjektu, výběr hotovosti na základě tzv. výběrního lístku, výběr hotovosti v bankomatu, vydání šeku atd.

Dělení podle náleţitostí průvodních dokumentů: Dokumentární platební styk - představuje bezprostřední vazbu na pouţití průvodních dokladů podle jiţ předem stanovených pravidel. Případně obsahují bankovní závazek. Nedokumentární platební styk – jsou to platby, které neobsahují ţádný další bankovní závazek a nemají vazbu na ţádné průvodní dokumenty. Rozdělení podle hlediska, vstupuje-li banka do závazku či ne: 9

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2007. ISBN 978-80-7265-107-8.

13

Bezzávazkový platební styk – v tomto případě banka vstupuje místo klienta (nebo vedle něj) do samotného závazkového vztahu při realizaci souvisejícího platebního nástroje. K těmto platebním nástrojům patří například bankovní záruka, dokumentární akreditiv. Závazkový platební styk – oproti závazkového platebního styku, banka v tomto případě plní roli pouhého zprostředkovatele platby a nemá ţádný závazkový vztah k placení jako takovému (typické u hladkého platebního styku). Rozdělení dle místa zúčtování plateb: Mezibankovní platební styk – je platební styk, který probíhá mezi bankami navzájem. Jestliţe plátce a příjemce platby mají své účty u různých bank, banka plátce pouţije pro převod peněz mezibankovní zúčtovací centrum10. Vnitrobankovním platebním stykem nazýváme takový platební styk, probíhá v rámci jedné banky. Předpoklad pro realizaci tohoto typu platebního styku je, ţe plátce i příjemce platby mají své účty u stejné banky. Převod peněz (zúčtování na účtech) provede tato banka ve svém vlastním zúčtovacím centru. Ještě neţ přistoupíme k jednotlivým rizikům hotovostních operaci, tak je nutné se zmínit o úloze České národní banky a legislativě upravující tuto oblast.

1.2.2. Česká národní banka Jediným subjektem, který je ze zákona oprávněn emitovat bankovky a mince je Česká národní banka. Činnosti centrální banky v České republice jsou podrobně upraveny zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je dále oprávněna řídit peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonávat dohled nad finančním trhem, pečovat o cenovou stabilitu, poskytovat bankovní sluţby pro veřejný sektor apod. Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem Financí České Republiky na stanovení pravidel pro provádění platebního styku bankami i nebankovními

10

Jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách, je systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). Kaţdý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, jeţ je povinnou součástí kaţdé bankovní transakce. V rámci platebního styku se pouţívají další číselné kódy (tzv. symboly plateb), které blíţe specifikují platbu. http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/, 18.10.2009.

14

subjekty. Jedná se zejména o lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků a pro bezpečné fungování platebních systémů. Česká národní banka je centrální bankou České republiky. Vystupuje jako právnická osoba v pozici veřejnoprávního subjektu a její sídlo je v Praze. Nejvyšším řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada, mezi jejíţ členy patří guvernér11, dva víceguvernéři a další členové jmenovaní prezidentem republiky na šestileté období. Při dosahování cílů se dále řídí zákonem č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o bankách, zákonem č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, devizový zákon a zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Jako výhradní emitent bankovek a mincí, spravuje jejich zásoby, stahuje z oběhu a likviduje bankovky a mince oběhem zničené, vyměňuje poškozené peníze za nové, podílí se na výtvarné a technické přípravě nových platidel, jejich výrobě a dodání do oběhu. Zkoumá platnost platidel, případné padělky eviduje, včetně peněz pozměněných, které byly zadrţeny na území České republiky a aktivně se zapojuje v ochraně platidel proti padělání ať uţ technicky nebo právními úpravami. Kromě emitování peněz určených do oběhu vydává Česká národní banka také mince pamětní a stará se o bezpečnost a ochranu bankovek a mincí dosud nevydaných, uschovává a ničí tiskové desky, razidla a neplatné bankovky. Neplatné či poškozené bankovky jsou pečlivě rozstříhány, rozdrceny a poté slisovány do úhledné barevné briketky. V této formě jsou naprosto vyřazeny z oběhu. Vydáváním a stahováním bankovek do a z oběhu se Česká národní banka snaţí plnit svoji povinnost ve funkci v regulace a plynulého toku oběţiva. Cenu peněz na trhu ovlivňuje Česká národní banka změnami úrokových sazeb a tak napomáhá vyrovnání inflace od případných odchylek. Česká národní banka se od 1.5 2004 stala součástí Evropského systému centrálních bank, který sdruţuje všechny centrální banky Evropské unie. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. Vzhledem k tomu, ţe

11

Guvernérem ČNB byl 11.2. 2005 jmenován Zdeněk Tůma, který k 30.6.2010 odstupuje a bude k 1.7.2010 nahrazen Miroslavem Singerem, dosavadním viceguvernerem.

15

Evropský systém centrálních bank12 sdruţuje země, které mají jako zákonné platidlo euro i země s vlastní měnou, jsou tyto země rozděleny do dvou skupin. Česká národní banka od 1. dubna 2006 dohlíţí i nad celým finančním trhem. To znamená, ţe převzala agendu od Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami13. Dále spolustanoví pravidla provádění platebního styku, pro vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků, podílí se na rozvoji platebních systémů, provozuje systém CERTIS, provozuje systém krátkodobých dluhopisů, vede účty státu a veřejného sektoru, bankám a organizacím napojeným na státní rozpočet, poskytuje jim sluţby platebního styku. Mezi další její funkce patří správa devizových rezerv státu a provádění operací na devizových trzích, zabezpečení devizové likvidity a volnou směnitelnost české koruny. V neposlední řadě Česká národní banka jedná a vystupuje jako reprezentant České republiky na zasedáních mezinárodních institucí.

1.3. Právní předpisy upravující hotovostní platební styk Aby teorie a celkové seznámení s hotovostním platebním stykem bylo komplexní, tak nesmím zapomenout připojit i průřez základními právními předpisy, kterými je v České republice upraven a řízen.

1.3.1. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Podle zákona o omezení plateb v hotovosti z roku 2004 jsou poskytovatelé plateb povinni (s výjimkou zákonem jasně specifikovaných

- např. platba daní a

poplatků, mzdy, důchody z důchodového pojištění, úschovy u notáře, výplaty pojistného plnění ze soukromého pojištění apod.) provést platbu, jejíţ výše překračuje částku 15 000 eur, pouze bezhotovostní formou.

12

Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z ECB a národních centrální bank všech členských států EU. ČNB je součástí ESCB. Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/ecb_escb/ , 3.1.2010 13 http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh , 18.10.2009.

16

Bezhotovostní platbou14 se rozumí platba provedená bezhotovostním převodem15 peněţních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněţních prostředků prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu.

1.3.2. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku O hotovosti se tento zákon zmiňuje pouze okrajově, který charakterizuje platební transakci16 jako vloţení peněţních prostředků na platební účet, výběr peněţních prostředků z platebního účtu nebo převod peněţních prostředků a definuje pojem peněţní prostředky17 jako bankovky, mince, bezhotovostní prostředky a elektronické peníze.

1.3.3. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Tento zákon mimo jiné stanovuje podmínky pro udělení bankovní licence, a kdo rozhoduje o přidělení bankovní licenci. Dále stanovuje činnosti, které banka můţe provádět, jsou-li povolené v udělené bankovní licenci, mezi tyto činnosti patří například platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků např. platebních karet a cestovních šeků, otvírání akreditivů a obstarávání inkasa, směnárenskou činnost, pronájem bezpečnostních schránek; Vymezuje, na co se vztahuje bankovní tajemství a přesně specifikuje situace, které nejsou porušením bankovního tajemství. V neposlední řeší otázku pojištění vkladů, kterého jsou povinni se účastnit všechny banky a pobočky zahraničních bank.

14

Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. 16 Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb. 17 Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb. 15

17

1.3.4. Zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB Podle tohoto zákona mimo jiné Česká národní banka řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank v souladu se svým hlavním cílem, upravuje emisi bankovek a mincí, určuje oprávnění provozovat systémy pro mezibankovní platební styk a stanovuje správní delikty v platebním styku.

1.3.5. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Část zákona vztahující se k platebnímu styku především upravuje podmínky související s klientským běţným účtem. Najdeme zde základní ustanovení, která se týkají smlouvy o běţném účtu. Smlouvou o běţném účtu se banka zavazuje zřídit od určité doby a v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na tento účet vklady a platby a uskutečňovat z tohoto účtu výplaty a platby.

1.3.6. Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Tento zákon byl jiţ několikrát novelizován. Zásadní novelizace proběhly v letech 2000 a 2004. Na základě tohoto zákona vznikl speciální útvar nazvaný Finančně analytický útvar, který je součástí Ministerstva Financí České republiky. Tento útvar plní úkoly týkající se prevence proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tento zákon nám poukazuje na základní charakteristiky podezřelého obchodu. Jedním z mnoha znaků podezřelého obchodu jsou vklady v hotovosti18. Mezi další předpisy, upravující legislativu v oblasti platebního styku, které bych ráda zmínila, patří:

18

Ustanovení § 1a odst. 6 zákona č. 61/1996 Sb.

18

1.3.7. Vyhláška ČNB č. 553/2006, Sb. o podmínkách, za kterých lze produkovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Tato vyhláška stanoví striktní podmínky, za kterých je moţno vyrábět hmotné reprodukce bankovek a mincí či bankovek a mincí, které mohou být za platné vyměněny a předmětů, které bankovky úpravou napodobují. Dále tato vyhláška nařizuje, ţe reprodukci šeků, cenných papíru, platebních karet a k výrobě předmětů, které tyto vyjmenované platební prostředky napodobují, je moţné pouze se souhlasem vydávající osoby.

1.3.8. Vyhláška ČNB č. 37/1994, Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelá a poškozené bankovky a mince Touto vyhláškou stanovuje ČNB postup pro příjem peněz, nakládání s nimi a dále pak popisuje, jak se chovat při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Normou bez právní závaznosti jsou Všeobecné obchodní podmínky ČNB, které stanoví zásady vedení účtů klientů u bank, provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech. Česká národní banka dále v oblasti hotovostního platebního styku působí a stanovuje vyhláškami např.: Postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a minci; Ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob včetně doby jejich výměny za jiné bankovky a mince; Nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náleţitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu; Poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince.

19

2. Rizika hotovostních operací z pohledu banky V předchozí kapitole jsem shrnula rozdělení platebního styku v České republice a jeho právní úpravu. Zabýváme-li se hotovostí, kterou tvoří bankovky a mince, povaţuji za neméně důleţité seznámení se s hotovostními operacemi a pravidly pro nakládání s hotovostí, ale hlavně s riziky hotovostních operací, které vykonávají převáţně komerční banky, resp. jejich zaměstnanci. Bankovky a mince se jen tak z ničeho nic neobjeví tam, kde je jich potřeba. Předchází tomu mnoho činností, které musí být velice dobře zajištěny hlavně z hlediska bezpečnostního.

2.1. Manipulace s hotovostí Manipulací s hotovostí se rozumí dotace a odvody hotovostí pokladních míst, aby byla zaručena obsluha klientů, samotná příprava hotovosti pro odvody do České národní banky a následné přebírání hotovosti při dotaci z centrální banky. Nesmíme ale zapomenout na zásady pokladní činnosti, které jsou stanoveny na základě interních předpisů zaručujících minimalizaci ztrát popřípadě přebytků. Hotovostní operace se v bankách provádějí na pokladních úsecích. Na těchto místech musí být při jakékoliv manipulaci s hotovostí dodrţeno pravidlo přítomnosti dvou pracovníků pokladen s hmotnou odpovědností, tzv. se jedná o kontrolu čtyř očí. Tato kontrola zaručuje vzájemnou kontrolu při manipulaci s penězi. Je to stejné při přepočítávání hotovosti v zázemí nebo při vyplácení peněz klientovi, který je zde právě tou druhou osobou. Pokladní činností lze nazvat veškeré hotovostní platby, které banky provádějí za účelem uspokojení potřeb klientů i svých vlastních.

2.1.1. Dotace a odvody hotovostí Kaţdá komerční banka má stanoveny limity pro drţbu hotovosti ve svých pokladnách a trezorech. Nemalou roly zde hraje velikost obchodního místa (je rozdíl mezi centrálou a pobočkou banky), ale i zabezpečení (různé druhy příručních trezorů aţ po komorové trezory). Jelikoţ hotovost v pokladnách je jistým druhem mrtvých peněz (peníze takto uloţené nevydělávají bance), tak se jejich objem minimalizuje. Proto kaţdá banka má pro své obchodní místa stanoveny maximální limity pro objem uchovávaných peněz 20

v hotovosti. Tyto limity jsou stanoveny i z bezpečnostního hlediska, tzn. kaţdé obchodní místo má sjednané pojištění na určitou výši. Aby bylo moţno správně dodrţovat poţadavek na určitou maximální výši hotovosti, tak je nezbytné zajišťovat přesun hotovosti z pobočky banky na centrálu nebo přímo do České národní banky. Proto, aby obchodní banka mohla bezproblémově fungovat, je nezbytné, mít moţnost dotovat peníze a naopak přebytek peněz odvádět. V rámci dotací z České národní banky je zajištěno, ţe se do peněţního oběhu dostanou pouze peníze pravé, platné, kvalitní a nepoškozené. Dotace hotovostí se provádí v uzavřených buntech19. Otevření buntů a přepočítání bankovek se provádí komisionálně. Zde je moţnost rizika, ţe by dotaci přepočítávat jen jeden pracovník a následně by byl zjištěn rozdíl. Tomuto se právě předchází přítomností dvou pracovníků. Při činnosti dotace a odvodu hotovosti je nutno sladit jednak samostatný akt objednávky hotovosti, ale i transport. Transport hotovosti je zabezpečován bezpečnostní agenturou, která je vybavena speciálními vozy upravenými na transport hotovosti. Objednávka přepravy je doručena bezpečnostní agentuře alespoň dva dny předem, aby bylo moţno zahrnout poţadovanou jízdu do rozpisu jízd. Jestliţe se podařilo objednat převoz na určitý den i hodinu a pracovníci bezpečnostní agentury se dostaví na místo určené pro předání hotovosti, je povinnost pracovníka banky identifikovat zaměstnance, kteří mají realizovat převoz. Jedná se o jeden z hlavních poţadavků, který musí být realizován před předání hotovosti. Nejeden případ se vyskytl, ţe osoby vyzvedávající si hotovost, nebyli zaměstnanci bezpečnostní agentury. Zaměstnanci bezpečnostní agentury jsou vybaveni uniformami, průkazy a osobními čísly (vzhled uniforem, náleţitosti zaměstnaneckého průkazu a osobní čísla jsou pracovníkovi pokladen známy). Další ochrannou, který kaţdý pracovník bezpečnostní agentury má a je znám pracovníkovi banky, je osobní tajný kód, který se kaţdý měsíc mění20. Aţ po provedené identifikaci pracovníka a po přijetí dokladu o převzetí obalu s hotovostí k přepravě, je pokladník nebo pracovník hlavní pokladny oprávněn vydat pracovníkům převozu obal s hotovostí.

19

Bunt – svazek bankovek, zapečetěné. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2007. ISBN 978-80-7265-107-8. Tyto bunty mohou být zataveny do speciálních folií nebo přepáskovány páskou, kterou nelze lehce přetrhnout. Balíčky peněz jsou zbuntovány z toho důvodu, aby bylo zajištěno, ţe nikdo nemůţe odebrat bankovku aniţ by byl bunt zničen. K buntování se pouţívají speciální stroje. 20 Vycházím z denní praxe, kdy ve svém zaměstnání spolupracujeme s bezpečnostní agenturou G4S Cash Services (CZ), a.s..

21

2.1.2. Balení hotovostí Při třídění, balení a předávání peněz taktéţ platí předem stanovená a časem osvědčená pravidla, která jsou nezbytné dodrţovat, aby nedošlo k manku nebo přebytku. Jedná se zejména o tvoření balíčků, svazků bankovek a svitků mincí. Nejen ze své pokladní, ale i směnárenské, praxe mohu potvrdit, ţe balíčky jsou tvořeny z bankovek stejné nominální hodnoty, v počtu sto kusů. Všechny bankovky musí lícovat, tzn. ţe jsou srovnány lícní stranou nahoru, při dodrţení stejného směru tisku. Při přepočítávání a rovnání bankovek, které nejsou takto uspořádány v balíčku můţe dojít k chybě. Takto utvořené balíčky se následně opatří páskou, které jsou jiţ předem předtištěné a na kaţdé pásce je uvedena nominální hodnota, celková suma, měna a název banky. K tomuto účelu mají banky své speciální bankovní pásky, kde je mimo jiné kromě názvu banky předtištěn počet kusů, nominální hodnota a celková částka. Páska se doplní o dva podpisy pokladníků, kteří balíček tvořili a datum, popřípadě razítko. Svazky bankovek se tvoří z deseti plných balíčků stejné nominální hodnoty21. Mince se balí do papírových sáčků zpravidla po 100 kusech, nebo u těţších mincí po 50 kusech. Mince se případně balí do svitků po padesáti kusech, není-li dohodnuto jinak. K tomuto speciálnímu balení do svitků je zapotřebí disponovat speciálním balícím strojem. Ale i zde je nutno dodrţet komisielnost. Samozřejmě ţe je moţnost balíčky bankovek či sáčky mincí špatně napočítat, ale proto je tu kontrola čtyř očí, která by měla toto lidské selhání eliminovat.

2.1.3. Poskytování náhrad za bankovky a mince Náhrady za necelé a poškozené peníze jsou upraveny zákonem nebo vyhláškou22. Vyplývá z nich povinnost bank přijímat poškozené bankovky bez omezení. Příjem mincí je upraven následovně: fyzické osoby a ostatní právnické osoby, kromě bank a ČNB, mohou odmítnout přijetí: a) více neţ 10 kusů mincí stejné nominální hodnoty, b) mincí do 10 Kč včetně nad celkovou částku 100 Kč, c) mince 20 a 50 Kč nad celkovou částku 500 Kč. Zákonné bankovky opotřebované oběhem přijímají právnické osoby,

21

Při přijímání hotovosti jsem ve své bankovní praxi byla svědkem, kdy klient přinesl zatavený bunt, který údajně převzal ve své bance bez přepočítání. Bohuţel uprostřed buntu v jednom balíčku chyběla jedna bankovka. Nevím, co si o této skutečnosti mám myslet (zda se jednalo o úmysl nebo nešťastnou náhodu), ale plyne z toho ponaučení, ţe je opravdu nezbytné bankovky stále přepočítávat a to hlavně při výplatě klientovi, i kdyţ klient si to v mnoha případech neţádá. 22 Blíţe Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince.

22

pokud jsou celé a celistvé23. V tomto případě přijímání většího mnoţství mincí je riziko špatného přepočítání a pokladník můţe na konci dne vykazovat na pokladně přebytek (příjem vyšší částky neţ výdej) nebo manko (kdy pokladník přijal niţší nebo vydal vyšší částku, neţ měl). Bezplatnou výměnu zákonných bankovek a mincí určité nominální hodnoty za bankovky jiných nominálních hodnot, resp. mincí, provádí pouze ČNB a banky, které dělají pokladní operace (není-li uvedeno jinak). Právnická osoba odebere bez náhrady bankovky padělané nebo pozměněné, nebo takové, u kterých vzniklo podezření z padělání nebo pozměnění. Česká národní banka a banky provádějící pokladní operace odeberou taktéţ bez náhrady bankovky perforované velkými a malými otvory, nebo označené specimen, či chybotisk. Na veškeré bankovky nebo mince odebrané na základě těchto podezření, vystaví právnická osoba předloţiteli potvrzení o odebrání bankovek a mincí. Náhrada za necelé bankovky je Českou národní bankou a bankami provádějícími pokladní operace poskytována podle výše nominální hodnoty a chybějící části podle stanovených tabulek. V příloze č. 2 jsou umístěny mříţky, na jejichţ základě vyměří pokladník náhradu. Pro kaţdou nominální hodnotu je jiná mříţka – je to z toho důvodu, ţe nominální hodnoty českých bankovek jsou různých velikostí. Při vyměu náhrady platí pravidlo „Dvakrát měř a jednou řeţ“, protoţe při špatně vyměřené náhradě můţe být vyplacena jiná částka, neţ kterou pak dostane komerční banka od České národní banky.

2.1.4. Pokladní činnost Operace s hotovostní se v bankách uskutečňují na pokladních místech, které jsou pro tyto činnosti zařízeny dle speciálních poţadavků. Mezi pokladní místa lze zahrnout pokladny a peněţní automaty. Pokladnou neboli pokladním místem se rozumí speciálně upravené místo, kde se vydávají, přijímají a uschovávají peníze. Pokladny bývají standardně vybaveny příručním prostorem pro úschovu hotovostí (většinou se jedná o příruční trezory s časovým zámkem24), doplňkovým úschovným prostorem, počítačkou bankovek,

23

Za celé se povaţují takové bankovky, kterým nechybí ţádná část, za celistvé takové, které tvoří souvislý a neporušený celek. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2007. ISBN 978-80-7265-107-8. 24 Jedná se o příruční trezory, které mají několik zásuvek, do nichţ se ukládá provozní hotovost a jejichţ doba otevření je závislá na předem naprogramovaných časech, vlastní praxe. Instalací těchto trezorů se banky snaţí odradit před případným loupeţným přepadením.

23

kartotékou platidel25 a dalšími pomůckami pro rozpoznávání padělků, výpočetní technikou. V současnosti se v bankách preferují tzv. otevřené prostory neboli openspace, které sice navozují pěkný a útulný dojem, ale z pohledu bezpečnosti pokladníků a pracovníků obchodního místa má takto upravené pracoviště mnohem více poţadavků na zabezpečovací techniku. Dříve bylo standardem, ţe pokladní prostory byly chráněným alespoň bezpečnostním sklem, díky nimţ je pokladník chráněn

proti fyzickému napadení, neboť samotné

přepadení je pro pokladníka jiţ samo o sobě dosti stresující a vyčerpávající událost. Přestoţe jsou veškeré hotovosti pojištěny a pokladníci jsou poučeni, co mají dělat v případě ohroţení pachatelem, na tuto událost se nelze nikdy dostatečně připravit. Výkon povolání pokladníka je velice zodpovědná činnost. Banka prostřednictvím svých pokladníků zodpovídá za pravost, neporušenost a v neposlední řadě i za platnost hotovosti. Toto platí pouze do okamţiku, kdy si klient hotovost převezme. Na druhou stranu, musí být klientovi umoţněno, aby si přebíranou hotovost mohl přepočítat a zkontrolovat. Příjem nebo výplata hotovostí probíhá dle stanovených pravidel. Mezi tyto pravila, patří, ţe pokladník přepočítá před klientem předloţenou hotovost, zkontroluje pravost a celistvost bankovek (při příjmu hotovosti) a ověří totoţnost klienta v souladu s platnými předpisy26. Hotovost, kterou pokladník přijal, musí odloţit mimo dosah klienta, aby na ně klient neustále viděl, ale aby hotovost nemohl klient lehce sebrat, a na druhou stranu nesmí být začleněna mezi ostatní peníze v pokladně aţ do podpisu příjmovém dokladu. Na konci pracovního dne provádí pokladník pokladní uzávěrku pokladny. Uzávěrka pokladny se skládá z fyzického přepočítání hotovosti a následného odsouhlasení se zůstatky v bankovním systému. Jestliţe zůstatek, který pokladník zjistil přepočítáním, odpovídá bankovnímu systému, můţe pokladník provézt konečnou uzávěrku. Ale je tu i moţnost, ţe dojde k diferencím na pokladně (fyzický stav hotovosti neodpovídá údajům zjištěného účetního zůstatku), je pokladník povinen za přítomnosti dalšího pracovníka provézt opětovnou kontrolu. Jestliţe se ani v tomto případě nepodaří

25

Kartotéka platidel je soubor vyobrazených zákonných platidel a jejich ochranných prvků,vlastní praxe. V dnešní praxi se jiţ vyuţívají elektronické kartotéky platidel, které jsou přehlednější a není nutná fyzická aktualizace, tzn. řazení jednotlivých karet dle měny a nominálů. 26 Zejména podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a zákona č. 258/2008 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

24

objasnit vzniklý rozdíl, je tato diference zaevidována a zaúčtována a řešena v rámci platných předpisů v rámci kaţdé banky.

2.1.5. Směnárenská činnost Směnárenskou činnost bych charakterizovala jako prodej a nákup valut podle předem stanoveného devizového kurzu dané komerční banky. Kaţdá komerční banka si denně stanoví deviz a valut dle vývoje trhu. K výkonu směnárenské činnosti musí mít pokladník výborné znalosti o cizích měnách. K nezbytným pomůckám pokladníka-směnárníka slouţí kartotéky platidel a katalogy, které obsahují informace o platných platidlech, ochranných prvcích, prekluzi27, o vybraných padělcích a předběţné zprávy o připravovaných bankovkách. Při poskytování směnárenských hotovostních operacích je velmi důleţité kontrolovat dobu platnosti cizí měny. Prekluzi vyhlašuje centrální banka kaţdé země, jestliţe se rozhodne o emisi nových peněz. Doba stanovena pro výměnu bankovek je buď stanovena jako neomezená anebo je omezená datem, do kdy je moţné peníze vyměnit. Tím je zajištěna moţnost výměny původních platidel za peníze nové. Pokladník-směnárník si dále musí dávat pozor na záměnu měn. S některými měnami se obchoduje méně neţ s jinými a při jejich neznalosti není problém zaměnit tuto chybu udělat. Například měny z polymeru (více informací o těchto bankovkách je uvedeno v následující kapitole) jsou pro naše podmínky exotické a pokladník by se mohl nechat snadno zmást. Směnárník-pokladník musí samozřejmě také rozpoznat padělky a k tomu vyuţívá různé přístroje a zařízení a vyuţívá svých znalostí, které získal při různých odborných školeních.

2.2. Legalizace výnosů z trestné činnosti V této podkapitole se budu snaţit o podrobnějším seznámení se zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu28, resp. s tím,

27

Prekluze – lhůta vyhlášená centrální bankou, po kterou je moţné si vyměnit stávající peníze za nové, zdroj: vlastní praxe. 28 Zákon 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.

25

jaké jsou povinnosti banky při příjmu hotovosti na účet klienta, aby bylo riziko nezákonného původu peněz a následné jejich uvedení do oběhu minimalizováno. V tomto zákoně, se nacházejí definice řady pojmů, z nichţ hlavní pojem je „legalizace výnosů z trestné činnosti“. Tento pojem se snaţí zachytit různé činnosti, pod kterými můţe být schováno jednání, které se snaţí zakrýt nezákonný původ výnosů. Cílem tohoto jednání je vzbudit dojem, ţe se jedná příjem, který byl nabyt v souladu se zákonem a takto získané peníze uvést do oběhu. Nezákonným původem výnosu můţe být mimo jiné i výnos z obchodu s drogami, ale i výnos z činnosti legální, který není řádně zdaněný. Legalizace výnosů z trestné činnosti bývá často označována jako praní špinavých peněz. Existuje nespočet moţných způsobů pro praní špinavých peněz, ke kterým jsou často vyuţívány hlavně banky. Pro Českou republiku je tato otázka obzvlášť významná. Je to z toho důvodu, ţe Česká republika je tranzitivní zemí. Nejedná se jen o mezinárodní obchod, ale samozřejmě jde i o protiprávní jednání, jako je například obchod s drogami. Peníze získané v rozporu se zákonem mohou být mimo jiné postupně ukládány na účty v bankách spolu s penězi nabytými legálně. V tomto případě pak nemusí být na první pohled zcela jasné, ţe se jedná o nelegální příjem. Způsoby praní špinavých peněz jsou velice důmyslné a promyšlené do nejmenších detailů. Hlavně existuje nesčetné mnoţství variant, jak lze peníze zlegalizovat. Mnoho těchto operací má moţnost a měl by být schopen pokladník banky identifikovat sám a tím pomoci k odhalení moţné trestní činnosti. Mezi tyto operace patří: výběry hotovosti klientem bezprostředně po hotovostních vkladech, dále pak jestliţe klient během jednoho dne uskutečňuje několik peněţních operací neţ je obvyklé nebo i objem prostředků, s nimiţ klient nakládá, neodpovídají bance známým majetkovým poměrům klienta či jeho podnikatelské činnosti. Úplná definice, která nám říká, co je podezřelý obchod, je uvedena v § 6 výše zmíněného zákona. Dalším důleţitým pojmem, který se vyskytuje v tomto zákoně, je financování terorizmu, které lze charakterizovat jako shromaţďování, poskytování a vyuţívání peněţ nebo jiného majetku ke spáchání, podporování, napomáhání, nebo odměňování za spáchání trestných činů spojených s terorizmem.

26

Povinným osobám, mezi které, mimo jiné, patří hlavně banky a další finanční instituce, je uloţeno několik povinností. Tyto povinnosti jsou nastaveny tak, aby bylo zajištěno předcházení snahám o legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu, nebo aby tento záměr klienta byl včas rozpoznán. Jedná se například o povinnost dostatečně identifikovat29 kaţdého klienta, který uzavírá s bankou obchod, jehoţ objem převyšuje částku 1 000 EUR. Jednou z další povinnosti kaţdé banky je oznámit kaţdý podezřelý obchod Finančnímu analytickému útvar30 Ministerstva financí České republiky. Banky také musí vytvořit vlastní vnitřní zásady, které umoţní především zaměstnancům orientovat se v této problematice a na základě nich měli zaměstnanci banky moţnost podezřelý obchod odhalit. Ti totiţ přijdou do kontaktu s podezřelým obchodem na prvním místě. Zákon ukládá i další povinnosti, které mají zajistit, aby se povinné osoby a hlavně jejich zaměstnanci v dané problematice dostatečně orientovali. Jedná se zejména o povinné kaţdoroční proškolování zaměstnanců. V následující části této kapitoly se budu věnovat riziku, které pokladním můţe ovlivnit jen minimálně nebo vůbec. Ale svých chováním můţe zmírnit průběh tohoto nepříjemného aktu. Jedná se loupeţné přepadení.

2.3. Loupeţné přepadení Jako zaměstnanec banky bych se v první řadě chtěla zaměřit na nejvíce stresovou situaci, kterou můţou pracovníci s hotovostí zaţít a tím je loupeţné přepadení na poli bankovním. Tato negativní zkušenost můţe potkat kaţdého pokladníka banky nebo směnárny. 29

Dle § 5 písmena a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, se identifikací rozumí: a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, téţ její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a). 30 Finanční analytický útvar je součástí tzv. „finančních zpravodajských jednotek“, zřízených za účelem boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Jeho činnosti se řídí zejména zákonem č. 253/2008 sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákonem č. 69/2006 sb., o provádění mezinárodních sankcích. Hlavní činnosti útvaru lze rozdělit: příjem oznámení o podezřelých obchodech a jejich prošetření, kontrolní činnost, vnitrostátní koordinace provádění mezinárodních sankcí, mezinárodní spolupráce, legislativní činnost a metodika, informační technologie a bezpečnost útvaru.

27

Musíme pamatovat na to, ţe banky hospodaří s velkými sumami hotovosti, coţ je ten nejhlavnější podněte pro jejich přepadení. V těchto případech je ohroţen nejen pokladník, ale i klient banky. Pokladník banky, ale i ostatní pracovníci provozu by měli pravidelně absolvovat školení, která jsou zakončena praktickým cvičením, které je teoreticky i prakticky připraví na to, jak se v dané situaci ideálně zachovat. Právě se nacházíme v době, kdy celý svět postihla globální finanční krize, která má bezesporu dopad na hlavní makroekonomické ukazatele a z těchto důvodů můţeme očekávat nárůst bankovních loupeţí. Současně je třeba počítat s narůstající agresivitou pachatelů, kteří mohou být v mnohých situacích bezradní, a loupeţ bude z jejich pohledu jediným východiskem. Proto bych se teď ráda zabývala některými zásady prevence moţného loupeţného přepadení. Loupeţná přepadení souvisí především s moţnou dostupností hotovostních peněz, ale i tam, kde je prováděn pohyb, manipulace a ukládání hotovosti. Banka, ale i jakákoliv jiná organizace, která se zabývá manipulací s hotovostí, by měla prostřednictvím bezpečnostní opatřením přispívat ke sniţování podnětů k ozbrojeným útokům a to tak, ţe bude omezen tok hotovosti potřebných pro zajištění provozu, objem hotovosti, ale i četnost hotovosti. Součástí organizace bezpečnosti při manipulaci s hotovostí je stanovení si určitých pravidel. Mezi tyto pravidla, kromě jiné patří: objem peněz, které jsou uloţeny na pokladnách nebo na místech, které jsou přístupné veřejnosti. Tento objem peněz musí být neustále udrţován na minimální úrovni. K tomuto slouţí stanovení limitu, neboli maximální výše hotovosti, se kterým pracovník disponuje v průběhu pracovní doby. I kdyţ je tento limit stanoven, tak není z důvodu hrozby loupeţného přepadení vhodné, aby tato celá suma byla okamţitě dostupná. Tento poţadavek je řešen časovými zámky nebo uloţením nadlimitní hotovosti mimo pokladní místo. Bezpečnostní příprava personálu patří také k významnému hledisku předcházení loupeţnému přepadení. Neslabším článkem celého bezpečnostního systému je lidský faktor. Proto je velice důleţité proškolení zaměstnanců pracujících s hotovostí z hlediska ovládání technických zabezpečovacích prvků a předpokládané reakce na tyto tísňové hlásiče. Dále je nutno zmínit, ţe je důleţité se seznámit s pravidly prevence a bezpečnostního chování v ohroţujících situacích, čímţ můţe být kontakt s neznámými osobami. Zde bych zmínila ten fakt, ţe se nevystavujeme přímému fyzickému kontaktu

28

s touto osobou. Pracovníci pokladen by si měli všímat i takového faktu jako je částečné maskování hlavy a obličeje (obvazy, čepice)31. Většinu loupeţných přepadení realizují příleţitostní pachatelé a amatéři, kteří prochází finanční tísní. Důvody jejich finančních tísní mohou být různé: poţívání návykových látek, nebo třeba jen závislost na herních automatech. Tito lupiči jsou nepřipravení, nemají dobré informace nebo mají špatné informace. Přes toto všechno jsou nebezpeční, neboť se chovají nevypočitatelně. Výše uvedené skupiny mohou disponovat i střelnou zbraní. Pro sníţení rizika loupeţného přepadení je důleţité i stavebně technické zabezpečení. Systém stavebních a technických prvků sice nezaručuje dostatečnou ochranu před loupeţnými útoky, ale řešení a provedení interiéru daného pokladního místa hrají v přepadení velkou roli. Pro zvýšení ochrany ţivota a zdraví zaměstnanců se pouţívají neprůstřelná, popř. nerozbitná skla, která jsou, resp. bývala, součástí vybavení pokladny. Myslím si, ţe tento druh ochrany ustupuje díky trendu do pozadí, protoţe dnešní doba si ţádá otevřená pokladní pracoviště. Sama osobně preferuji tyto otevřené prostory, ale na druhou stranu si uvědomuji, ţe ne všude je moţné tento trend zavézt. Dále to toho výčtu patří mechanická zábrana (vstup není automatický, ale je podmíněn přeonáním předem daného poţadavku), kamerový systém (monitorování prostor, kde dochází k manipulaci s hotovostí, ale i těch prostor, která jsou veřejně přístupná) a různé druhy signalizace (jedná se o zvukovou signalizaci při překročení časového limitu pro určitou činnost, kterou můţe být činnost související s manipulací s trezorem. Tato signalizace bývá i signalizací pro pracovníky ostrahy objektu, ale můţe být napojena i na policii). Jestliţe se jiţ stane, ţe dojde k loupeţnému přepadení, tak je nutno drţet se těchto doporučení: nedělat nic, co by mohlo v pachateli vyvolat násilnou reakci; drţet se, řídit se a respektovat pokyny pachatele. Aktivace tísňové signalizace se doporučuje ihned v úvodu loupeţného přepadení, jestli je to moţné, a hlavně se snaţit nepodlehnout šoku.

31

Informace získané ze zaměstnaneckého školení v zaměstnání.

29

3. Rizika hotovostních operací z pohledu klienta Klienti mohou preferovat hotovostní platební styk před bezhotovostním z různých důvodů. Mohou se domnívat, ţe hotovostní platební styk je rychlejší, nebo preferují to vědomí, ţe mají moţnost okamţitě vědět, jak velkým obnosem peněz mohou disponovat. V této kapitole se budu zabývat potencionálními riziky pro klienta, ale na druhou stranu bych chtěla poukázat na moţnosti, které jsou z bezpečnostního hlediska méně riskantní neţ drţba a platba v hotovosti a poukázat i na výhody těchto platebních instrumentů.

3.1. Drţba hotovosti Jak uţ bylo zmíněno, tak samotná drţba hotovosti je v globálním světě na ústupu, ale na druhou stranu, v České republice je stále oblíbená. Mezi rizika hotovostních operací pro banku, mimo jiné, patří přepadení. Ale ani klient banky mimo budovu svého peněţního ústavu, kde je potencionální moţnost přepadení samotné pobočky nebo pokladního pracoviště (podrobněji popsáno v kapitole 2) není v bezpečí. I on sám se můţe stát obětí loupeţného přepadení. Pojem loupeţné přepadení, je velice široké téma, ale téměř vţdy má negativní dopady na nevinné, nic netušící lidi. V našem případě půjde o drţitele hotovosti. Pachatel má vidinu rychle a lehce nabytých peněz, majetku či jiných cenin. Důvody přepadení jedince jsou stejné jako důvody přepadení pokladních pracovišť, proto bych se jiţ nechtěla v tomto směru opakovat. Ale na druhou stranu bych chtěla zdůraznit přednosti jiných platebních prostředků, které by v tomto směru ochránily klienta před moţným loupeţným přepadením. Ale je nutno si říci, za jakých důvodů občané trvají na drţbě peněz v hotovosti. Jedním z hlavních důvodů můţe být ta příčina, ţe se jedná o stínovou ekonomiku. Tyto prvky jsou charakterizovány jako nelegální aktivity a činnosti, popř. práce, které nejsou oficiálně a statisticky evidovány a tudíţ jsou nezdaněné. Pod pojmem stínová ekonomika si tedy můţeme představit ty příjmy, jejichţ zájmem je, aby zůstaly skryt před státními orgány.

30

Stínovou ekonomiku lze rozdělit do tří podskupin32: Černá ekonomika zahrnuje kriminální činnosti, jejichţ samotná podstata je nelegální. Řadí se sem pašování drog, obchod s bílým masem a zbraněmi, podvody, defraudace, krádeţe či tisk falešných bankovek. Šedá ekonomika - na rozdíl od černé ekonomiky se patří činnosti svou podstavou legální, ale jsou skrývány před úřady. Příčiny tohoto skrývání mohou mít různé důvody, ale hlavně jde o to se vyhnout zdanění nebo regulacím. Patří sem například práce načerno, daňové úniky, prodej nekolkovaného alkoholu či cigaret, všechny druhy licencovaných činností prováděných bez licence atd. Domácí produkce - jde o činnosti prováděné členy domácnosti doma nebo ve svém okolí zpravidla bezplatně nebo na bázi bartelu.

3.1.1. Pojištění vkladů33 Fyzická drţba hotovosti je riskantní věc a nelze se proti případnému přepadení pojistit. Naproti tomu, uloţené peníze u finančních institucí pojištěny jsou. Pojištěny jsou veškeré vklady jak fyzických, tak právnických osob, vedené v pojištěných institucích v české nebo cizí měně, včetně úroků. Pojištěny jsou tak zejména kreditní zůstatky na běţných, termínovaných či vkladových účtech nebo vkladních kníţkách, vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Vklady na běţných účtech jsou pojištěny ve výši 100 % vkladu, maximálně do 50 000 EUR. Náhrady za devizové vklady jsou vypláceny v české měně. Jiţ několikrát jsem zmínila, jak nebezpečné je nosit u sebe hotovost. Proto se podíváme na další platební prostředky, kterými se jiţ běţně hradí závazky a které jsou lépe zabezpečeny neţ hotovost.

3.1.2. Hladké platby Jedná se o bankovní převody a jsou nejrozšířenějšími bezhotovostním platebními instrumenty.

32 33

Zdroj: Tuček Jan. Šedá a černá ekonomika a její ekonomické implikace. 2006. Diplomová práce. Zdroj: http://www.fpv.cz/o-pojistenych-vkladech.php , 7.3.2010

31

Bezhotovostní platební styk přináší kaţdému klientovi výhody, které lze především charakterizovat jako rychlost, pohodlnost, spolehlivost a jednoduchost provedení platby. V porovnání s platbou v hotovosti tato úhrada nevykazuje ţádná rizika. Spolehlivost – uţ samotná existence banky jako zprostředkovatele přináší jistotu, ţe platba bude řádně a včas provedena. Zároveň má klient moţnosti nápravy, pokud by tomu tak nebylo. Po marné snaze o zjednání nápravy u své banky se můţe například obrátit na finančního arbitra. Pohodlnost – tuto vlastnost bezhotovostnímu placení přisuzujeme jednoznačně formám přímého bankovnictví. Jednoduchost – provedení většiny plateb je velice snadné. Na pobočce banky stačí vyplnit předepsaný formulář. V případě podání platebního příkazu v elektronické podobě, je tento akt ještě jednodušší, protoţe program klienta v kaţdé fázi navádí a okamţitě hlásí nedostatky a chyby. Rychlost – platba provedená některou z forem bezhotovostního platebního instrumentu je většinou daleko rychlejší oproti hotovostní platbě. Rychlost provedení a zpracování je upravena zákonem o platebním styku34, který stanovuje lhůty, během kterých musí banka (převádějící instituce) převod zajistit.

3.1.3. Platební karty Jeden z dalších platebních instrumentů, který můţeme pouţít, abychom se vyhnuli drţbě hotovosti a na základě toho se vyhnuly rizikům, jsou platební karty. Tento platební prostředek se vyvíjel a stále dále vyvíjí podle potřeb praxe. V češtině se vţil a je běţně pouţíván souhrnný název platební karta, často se také nesprávně pouţívá termín kreditní karta i pro ostatní druhy platebních karet Zejména pojem kreditní karta bývá zaměňován s pojmem karta debetní. Dělení těchto instrumentů je moţný dle různých. Funkční a praktické rozdělení platebních karet pouţívá Česká národní banka35: Debetní karta - Umoţňuje drţiteli karty výběr peněz v hotovosti z jeho účtu nebo placení za zboţí a sluţby v síti obchodních míst vybavených pokladními

34

Zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku Číselník České národní banky platný od 2.1.2005. Druhy a typy platebních karet. Kód: BA0092. Zdroj: http://www.cnb.cz/ ,10.3.2010 35

32

terminály. Drţitel disponuje se zůstatkem na svém účtu vedeného u vydávající institucí. Karta je tudíţ pevně svázána s karetním účtem. Mezi charakteristické funkce debetní karty patří výběr hotovosti, a to z bankomatu nebo na přepáţce, a bezhotovostní platba s následným odepsáním částky z příslušného bankovního účtu drţitele karty. Zpravidla poskytují i moţnost čerpání kontokorentního úvěru nebo přečerpání účtu. Kreditní karta – Jedná se o platební karty vydané bankou nebo jinou úvěrovou institucí, u nichţ jejich drţitel nemusí uhradit své závazky bezprostředně poté, co banka obdrţí zprávu o provedené transakci, ale má nárok na čerpání revolvingového úvěru aţ do sjednané výše. Finanční instituce obvykle nabízí moţnost splatit dluh ve lhůtě pro bezúročné zaúčtování, čímţ se z kreditní karty stává dostupný prostředek financování běţných potřeb. Úvěr je moţné splácet jednorázově, nebo postupně. Samozřejmě, ţe je zde i mnoho dalších kritérií, jak platební karty členit, ale to není účelem této práce. Relativně novou sluţbou platebních karet je cash back. Tato sluţba by se dala charakterizovat jako hotovostní funkce platební karty, která spočívá v moţnosti výběru hotovosti přímo od obchodního místa. Podmínkou je platba platební kartou. Výhodou oproti klasickému výběru z bankomatu je, ţe tato sluţba většinou není zpoplatněna. Nevýhodou je zmíněná vazba na nákup a zejména limitace částky, kterou je moţno tímto způsobem vybrat. Tato sluţba má jistě určitý potenciál, zatím je ale počet obchodních míst nabízejících cash back relativně nízký.

3.2. Výběr hotovosti z bankomatu – riziko skimmingu Fyzickou drţbu hotovosti lze minimalizovat, ale určitě ji nelze zcela odstranit. Ale mnoho lidí si neuvědomuje, ţe i samotný akt výběru peněz nejen u přepáţky v bance, kde můţe dojít k přepadení, ale i u bankomatu je riskantní. Pod pojmem skimming se skrývá označení způsobu páchání trestní činnosti, na základě nedovoleného kopírovaní údajů z magnetického prouţku platební karty bez vědomí 33

drţitele. Takto nelegálně získaná data pak mohou být pouţita i bez přítomnosti platební karty nebo také k výrobě padělané karty. Tato trestná činnosti je jednou z nejzávaznější a nejnebezpečnější formy související s platebními kartami. Pachatelé provádějící skimmování dat z platebních karet umisťují falešné nástavce, které si vyrobí z běţně dostupných materiálů a součástek, na bankomat. Dalo by se říci, ţe skimming má dvě fáze. V první fázi dochází k nelegálnímu zkopírování záznamu dat z magnetického prouţku platební karty. Takto získaná data mohou být buď přímo ukládána do skimmovacího zařízení nebo přenášena pomocí bezdrátového přenosu dat. Paměťová kapacita skimmovacích zařízeních dosti velká a pojme aţ 200 záznamů dat z magnetických prouţků platebních karet. Poté nastává druhá fáze. Pachatel pomocí počítače a speciálního softwaru nahraje nelegálně získané údaje do platební karty, která je opatřené magnetickým prouţkem. Můţe se jednat o zcizenou nebo nalezenou platební kartu, na kterou pachatel přehraje odcizené elektronické údaje z jiné platební karty, která byla jiţ naskimmována. Téměř jiţ všechny platební karty jsou chráněny PIN kódem. Při výběru hotovosti z bankomatu je potřeba tento, většinou čtyřmístný, kód zadat. Ale pro pachatele trestné činnosti skimmování není problém tento zabezpečovací prvek zjistit. Pachatel musí pozorovat drţitele platební karty při zadávání kódu na klávesnici bankomatu. Jinak tento kód nelze zjistit. Pozorování probíhá za pomocí dalekohledu, jindy pachatel předstírá, ţe stojí ve frontě a kouká oběti přes rameno. K dalšímu způsobu získání PIN kódu můţe slouţit ilegálně nainstalovaná utajená miniaturní kamera nebo podvodně umístěné klávesnice, které snímají pohyb prstů a stisk kláves bankomatu. Na závěr této podkapitoly bych chtěla zmínit několik rad pro drţitele platebních karet, aby předešly zneuţití jejich platebního prostředku. Existuje několik pravidel ohledně zabezpečení platební karty a já jsem si vybrala ty, které uvádí společnost MasterCard36: 1. Ochrana platební karty začíná při převzetí – platební kartu si okamţitě podepište. 2. Kartu nikomu nepůjčujte. Jestliţe sou katru půjčíte, tak ji vystavujete zbytečnému nebezpečí zneuţité.

36

S touto společností spolupracuje banka, ve které pracuji a proto k pravidlům ochrany drţitelů platebních karet mám nejblíţe. http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/sluzby/desatero_bezpecnosti.html , 7.3.2010

34

3. Chraňte si PIN. Některé banky nabízejí svým klientům, ţe si PIN mohou zvolit sami – v tomto případě klient volí takovou číselnou kombinaci, kterou je schopen si zapamatovat a nemá potřebu si toto číslo nikam napisovat. 4. Buďte opatrní při pouţívání bankomatů. Zejména při zadávání PINu, aby jej nemohl nikdo odpozorovat. Řiďte se pouze pokyny na obrazovce bankomatu a nenechte si od nikoho radit. 5. Chraňte kartu před poškozením. Magnetický prouţek nebo čip je zásadní součást karty a je náchylný na poškrábání či zmagnetizování. Ke zmagnetizování karty můţe dojít působením mobilního telefonu nebo počítače, ale třeba i magnetickým zapínáním kabelek či peněţenek. 6. Při placení kartou buďte obezřetní. Při placení zkontrolujte výši placené částky a zdali vám pak byla vrácena vaše platební karta. 7. Nákupy přes internet a po telefonu. Pro placení kartou na internetu či po telefonu stačí znát číslo karty, jméno a dobu platnosti, případně speciální kód pro placení na internetu, taktéţ uvedený na kartě. Nedovolte proto nikomu tyto údaje získat, protoţe k jejich zneuţití uţ samotnou kartu nepotřebuje. 8. Ztrátu karty hlaste co nejrychleji. Pravidelně kontrolujte, zda máte svou kartu stále u sebe. 9. Sledujte výpisy z účtu. Jakákoli nesrovnalost na výpise můţe znamenat zneuţití karty, proto ihned kontaktujte vydavatelskou banku a transakci reklamujte. 10. V případě ztráty, krádeţe, či jen pouhého podezření ihned kontaktujte vydavatelskou banku a kartu zablokujte. Kvůli tomu je vhodné zjistit a mít u sebe telefonní číslo pro blokaci.

3.3. Poplatky Jedná se o riziko ztráty určitého finančního obnosu, které si klient v první chvíli neuvědomuje. Někdy je v sazebníku vypsán přímo, jindy je nutné jej hledat pod nic neříkajícími obecnými pojmy. Ačkoli je vklad a výběr hotovosti jedna ze základních a nejběţnějších bankovních operací, nevyhne se klient u mnohých bank zpoplatnění. Vkladem svých peněz klient bance poskytujete prostředky k dalšímu vyuţití. Asi právě proto se zdá jeho zpoplatnění mnohým paradoxní. Ale na druhou stranu je zřejmé, ţe samotná manipulace a zpracovávání hotovosti je drahé.

35

Vyhnout poplatkům se můţe klient banky prostřednictvím pouţití platebních karet výběr z bankomatu a sluţba cash back byli popsány výše.

3.4. Záměna nominálních hodnot bankovek Při drţbě hotovosti a při následné úhradě závazku prostřednictvím tohoto platebního prostředku můţe dojít k záměně nominálních hodnot bankovek nebo mincí. Můţe se to stát všem, kteří denně pouţívají hotovost a ne jen seniorům, kteří mohou mít zhoršený zrak nebo nevidomým spoluobčanům. Ale osobně si myslím si, ţe česká měna je v této problematice poměrně dosti dobře ochráněna. Ráda bych v nějakých vlastnostech bankovek srovnala českou korunu s americkým dolarem, protoţe je to jediná měna, kterou jsem měla moţnost dlouhodobě pouţívat a tudíţ mohu udělat porovnání nejen na teoretické bázi, ale i na praktické úrovni. Prvním markantním rozpoznávacím znakem jednotlivých bankovek české měny je rozměr. Čím je nominál bankovky niţší, tím je i bankovka menší. Například rozměry bankovky nominální hodnoty 50,- Kč jsou 134 x 34 mm s porovnáním bankovky v hodnotě 5000,- Kč, kde jsou rozměry 170 x 74 mm. Kdyţ teď přiblíţím americkou měnu, tak si můţeme povšimnout, ţe všechny nominální hodnoty mají rozměry 156 x 66 mm. Dalším velice výrazným znakem pro rozpoznání jednotlivých nominálů je barva. České bankovky můţeme s přehledem rozpoznat, protoţe se na nich střídá barva od červené na nominálu 50,- Kč, po zelenou (nominál 100,- Kč a jiný odstín na 2000,- Kč) a oranţovou (nominál 200,- Kč) nebo fialovou (nominál 1000,- Kč) či modrou (nominál 5000,- Kč). Naproti tomu zde stojí americké bankovky, jejichţ barva je téměř stejná na všech nominálech. Barevný podklad je bílo ţlutavé barvy se zeleným tiskem sériových čísel a pečetě. Celá bankovka je poté lemována černým tiskem. Od roku 2004 jsou vydávány nové emise amerických dolarů, na nichţ je pouţito více barvy, a dle mého názoru bych řekla, ţe je to podařená inovace a ţe i trochu přidané barvy dokáţe ochránit uţivatele před záměnou nominálu.

36

3.5. Prekluze bankovek Mluvíme-li o prekluzi bankovek, tak se jedná o ukončení platnosti jednotlivých nominálních hodnot bankovek. V praxi to znamená, ţe tyto bankovky jiţ nemůţeme pouţít v platebním styku, ale banky je po určitou dobu ještě vyměňují za novější platné emise bankovek. Prekluzní lhůta je dostatečně dlouhá na to, aby bylo moţno si hotovost vyměnit. Můţe trvat od několika měsíců do řádů několika let, ale také není neobvyklé, kdy je lhůta neomezená. Zde vidím riziko pro klienta skryté v tom, ţe nemusí být dostatečně informován o platnosti bankovek, na rozdíl od zaměstnanců bank, a jestli si nevymění peníze v centrální bance dané země, tak můţe přijít o značné procento z nominální hodnoty, kterou si banky za tuto sluţbu účtují. Samozřejmě, ţe tomuto riziku se lze vyhnout tím, ţe finanční hotovost bude uloţena na bankovních účtech, protoţe pouze tak si můţe být klient jist, ţe při výběru dostane jen platné bankovky. Ale na druhou stranu jsou zde i tací klienti, kteří stále preferují uloţení bankovek doma na bezpečném místě a v tomto případě jim nezbývá nic jiného, neţ čelit tomuto případnému riziku.

37

4. Ochranné prvky na bankovkách a padělání bankovek V této kapitole nejprve bude představena Státní tiskárnu cenin Praha, která se zabývá tiskem bankovek v České republice, poté představím jednotlivé techniky výroby bankovek a jejich jednotlivé ochranné prvky, které chrání bankovky proti padělání. V závěru kapitoly se podíváme na pár čísel ze statistiky padělání českých bankovek.

4.1. Státní tiskárna cenin Praha Tisk, jakoţ to celá výroba bankovek nejen v minulosti procházela, ale i v dnešní době stále prochází neustálým vývojem. Výrobu bankovek je nutné zdokonalovat, protoţe i padělatelské techniky se stále zdokonalují a zlepšují. Tisk bankovek v České republice zajišťuje Státní tiskárna cenin Praha. Historie Státní tiskárny cenin Praha je jiţ spjata se vznikem Československé republiky. Jeden z prvotních úkolů Státní tiskárny cenin bylo zajistit výrobu peněz nového státu. Jak se jiţ v roce 1937 ukázalo, kvalita zde vyráběných bankovek byla vysoká. Tento rok získala čestný diplom na mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříţi tisícikoruna z roku 1934. Dalším oceněním byla „Bankovka roku 2008“ a stala se jí tisícikoruna vydaná v roce 2008. Toto ocenění bylo uděleno světovou asociace odborníků zabývajících se hotovostí37. Celkově je to jiţ třetí ocenění, kterého se českým penězům po vzniku samostatné české měny dostalo38. Státní tiskárna cenin Praha byla zmodernizována a v dnešní době nabízí komplexní sluţby v oblasti polygrafie39. Nejen ţe se zabývá přípravou a tiskem bankovek, cenin, cenných papírů, státních dokumentů a dokladů s ochranou proti zneuţití pro Českou republiku, její kapacitní jednotky jí umoţňují přípravu a tisk bankovek a dalších cenin i pro ostatní státy.

37

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2008/081017_bankovka_roku.html , 2.2.2010 38 Magazín World Coin News udělil cenu Best Trade Coin za rok 1993 tehdy nové padesátikorunové minci a jako Best Gold Coin roku 1999 byla oceněna zlatá mince v nominální hodnotě 10 000 Kč. 39 Polygrafie je výrobní obor, který zpracovává a tiskem rozmnoţuje textové a obrazové předlohy. Zahrnuje tyto základní výrobní fáze: zhotovování tiskových forem, tisk, dokončovací výroba a přidruţené odborné činnosti.

38

4.2. Ochranné prvky bankovek V této části se seznámíme s obecnými ochrannými prvky, kterých je pouţito při výrobě bankovek k zajištění eliminace jejich padělání. Je důleţité si ale uvědomit, ţe následující výklad je popis ochranných znaků a technik ochrany, který je platný pro českou měnu.

4.2.1. Členění ochranných prvků dle konečného uţivatele Peníze se staly neodmyslitelnou součástí našich kaţdodenních činností, přesto málokdo si uvědomí nebezpečí skrývající se v setkání s padělky. Kaţdému z nás projde rukama nespočet bankovek a mincí a většinou se nikdo z nás ani pořádně nezajímá o to, zda zrovna přijímaná mince, či bankovka je v pořádku. V rámci vlastního bezpečí a ochrany svých prostředků by kaţdý měl být schopen rozlišit alespoň základní znaky pravého oběţiva. Ochranné prvky bankovek lze rozdělit dle cílové skupiny uţivatelů: Ochranné prvky pro nejširší veřejnost (zjistitelné pouhým okem) – jde o vývoj ochranných prvků, které lze rozpoznat bez jakýchkoliv pomůcek. Můţeme zde zmínit nový typ ochranného prouţku na nových českých bankovkách, který je širší nebo prvky, které jsou viditelné v průhledu proti světlu. Ochranné prvky určené pro pokladníky a pracovníky bank, ale i pro odbornou veřejnost (zjistitelné jednoduchými pomůckami). Pravost bankovek se zkoumá za pouţití nejrůznějších pomůcek - UV lampy, lupy apod. Ochrana bankovek je v tomto případě zaměřena na zejména na tiskové techniky nebo barvy. Ochranné prvky pro profesionály (zjistitelné sloţitějšími přístroji). Ochranné prvky speciálně určeny pro, které je moţno ověřit pouze strojově. Tyto prvky jsou pro zachování bezpečnosti tajné (zjistitelné speciálními senzory). Mezi nejznámější ochranné prvky patří vodoznak, ochranný okénkový prouţek, ochranná vlákna, iridiscentní prouţek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, hologram. Všechny tyto zmíněné ochranné prvky představím detailněji a ukáţi obrazně níţe. Dále se pouţívají specifické barvy, papír, konfety, skrytý obrazec, mikrotext, OVI a ochranné prvky, které vznikající při tisku. Mezi významné tiskové techniky patří tisk z plochy, hlubotisk, knihtisk. 39

4.2.2. Ceninový papír Samostatná výroba jiţ výše zmíněných cenin a dokumentů je velice důleţitou součástí kaţdého tisku výrobku. Posouzení moţného padělání je prvotní činností, od které se následně odvíjí i návrhy a postupy výroby. Kromě pouţitých různorodých výrobních technik je velice důleţitou součástí tisku bankovek kvalita samotného papíru. K výrobě bankovek se pouţívá tzv. ceninový papír. Jednodušeji lze říci, ţe se jedná spíše o látku, která je sloţená ze směsi vláken bavlny, lnu, konopí a která se vyznačuje vysokou pevností. Aplikované testy prokázaly, ţe tento papír vydrţí aţ 5000 ohybů oproti běţnému papíru, který se láme jiţ při 50 ohybech40. Další zajímavostí ceninového papíru je, ţe pohlcuje UV41 světlo. Naproti tomu běţný papír pod UV lampou jasně svítí. Ceninový papír je vyráběn za velmi silných bezpečnostních opatření. Pokud dojde k odchylkám, je celý objem komisionálně zlikvidován. Přesný postup výroby je samozřejmě tajný. Další zajímavostí jsou i plastové bankovky42, mezi které patří australské, novozélandské nebo jediné v Evropě rumunské, které jsou vyrobeny z polymeru – jedná se o průhlednou plastickou hmotu, která má sice ještě větší trvanlivost, ale bohuţel i velice vysoké náklady na výrobu. Současná česká papírová platidla patří ve srovnání se světem k nejlépe zabezpečeným bankovkám a to jak kvalitou pouţitých materiálů, tak především tiskovými technikami, které si zmíníme dále. Nové bankovky v nominální hodnotě 1000 Kč rok 2008 a 2000 Kč z roku 2007 jsou součástí tzv. „Inovované emise“, při kterých bylo pouţito původních návrhů se stávajícími motivy, ale byly obohaceny o nové ochranné prvky. Do této inovované emise patří ještě bankovek 500,- Kč, vzor 2009, která dnem 1. dubna 2009 byla vydána do oběhu a bankovka 5000,- Kč, vzor 2009, kterou vydala ČNB do 1. prosince 2009.

40

http://www.finexpert.cz/default.aspx?section=17&server=1&article=4659&chapter=4927, 15.11.2009 Ultrafialové záření (zkratka UV, z anglického ultraviolet) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší neţ má viditelné světlo, avšak delší neţ má rentgenové záření. Pro člověka je neviditelné. Jeho přirozeným zdrojem je Slunce. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/UV 42 Prvním státem bez papírových bankovek byla Austrálie v roce 1996, následovaly ji Nový Zéland, Bermudy, Brunej, Papua Nová Guinea nebo Vietnam. V Evropě je jedinou takovou zemí Rumunsko, které s plastovými bankovkami experimentuje od roku 1999, nyní pouţívá jiţ druhou generaci polymerových bankovek. 41

40

4.2.3. Tiskové techniky Pro tisk bankovek se vyuţívají tři základní druhy tiskových technik - tisk z výšky (knihtisk), tisk z plochy (ofset) a tisk z hloubky (hlubotisk z rytých nebo leptaných desek). Kromě knihtisku, který se obvykle pouţívá jen k číslování bankovek, se ţádná z těchto technik nevyskytuje v nějaké „jednoduché“ formě. Bankovky jsou určeny pro všechny a z tohoto důvodu obsahují hmatové značky pro nevidomé. Stejnou technikou jsou tištěny portréty, texty, jméno rytce apod. Tato tisková technika se nazývá hlubotisk. I hodnotová čísla jsou vytištěná hlubotiskem. Při tisku z plochy jsou archy potiskovány z obou stran. Tento tisk se nazývá „simultání“ tisk. Na sběrné válce jsou přenášeny tiskové obrazce různých barev z několika (tří, čtyř) tiskových desek s moţností přechodu z jedné barvy do druhé na kaţdé „ceduli“43. Simultánní tisk, který je velmi náročný na přesný soutisk obrazců obou stran, umoţňuje tisk „průhledky“, jeţ se tak stává nejen prvkem kontroly soutisku, ale i prvkem ochranným. Také současné hlubotiskové stroje umoţňují tisk více barev z několika tiskových desek44.

4.2.4. Ochranné prvky v designu Mohlo by se zdát, ţe design je na bankovkách jen estetického důvodu. Ale opak je pravdou. V následující podkapitole se s nimi seznámíme. Figurální rytina Je to rytina portrétu na kaţdé bankovce, která má nejen vysokou estetickou hodnotu, ale je také jedním z nejvýznamnějších ochranných prvků. Zpracování figurální rytiny probíhá ručně, kde se do kovové desky vyrývá kresba a její zpracování je graficky velmi náročné, proto se především pouţívá při tvorbě bankovek, ale Státní tiskárna cenin je jedna z mála firem, která tento prvek nabízí i pro jiné účely neţ tisk bankovek. Giloše Jedním z nestarších ochranných prvků bankovek je gilošový motiv. O tomto prvku na bankovkách by se dalo říci, ţe opravdu plní i estetickou funkci. Jde o sloţitý obrazec. 43

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080926b.html, 7.11.2009 44 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080926b.html, 7.11.2009

41

Giloš se nazývá sloţitý obrazec, sloţený ze spojitých jemných linek. Linky mohou být kruhové, elipsovité nebo i jiné geometrické linie. Jejich vzájemné uspořádání se stále opakuje v pravidelných intervalech. Tyto prvky jsou dnes vytvářeny elektronicky vyuţitím speciálního softwaru. Při kopírování je kontinuita giloše narušena na jednotlivé segmenty a je patrná mezera mezi jednotlivými úseky. Mikrotext K tisku mikropísma se pouţívá ofset nebo hlubotisk. Zejména technikou hlubotisku lze dosahovat vynikajících výsledků. Mikrotiskem se tisknou linky, vyplňují obrazce nebo se z nich skládá samostatný obrazec. Pravost bankovky je moţné ověřit buď pouhým okem nebo za pomocí lupy. Kopírovací stroje nedokáţí mikrotext napodobit. Text z mikropísma se při kopírování, podobně jako gilošová linka, rozkládá do tiskových bodů a jeho čitelnost je narušena. Skrytý obrazec Skrytý obrazec je motiv, který je viditelný pouhým okem při určitém úhlu pohledu. Je tvořen různou orientací linek s vysokým nánosem barvy technikou liniového hlubotisku. Skrytý obrazec lze zakomponovat do libovolné negativní části hlubotiskového obrazce. Ochranný rastr Rastr je vytvářen kombinací různých struktur a orientace linek. V podtisku je patrný jako linie různé hustoty, které způsobují dojem odlišných odstínů dané barvy. Při kopírování dochází k jeho nezobrazení. Rastr lze také uzpůsobit tak, ţe se na kopii objeví skrytý nápis, který je vytvořen na originálu odlišnou hustotou linek nebo jejich směrem a tím se znesnadní pouţití takového padělku. Průhledová značka Vzhledem k způsobu tisku, který zajišťuje dokonalý soutisk přední a zadní strany bankovky, tvoří motiv na lícové a rubové straně v průhledu kompaktní celek.45 I kdyţ se „průhledka“ zdá být poměrně primitivním ochranným prvkem, u méně kvalitních, „doma dělaných“ padělků můţe být prvkem, který umoţní jejich snadné rozpoznání.

45

http://www.stc.cz/ , 20.2.2010

42

4.2.5. Ochranné prvky v materiálu Nyní se zaměříme na jednotlivé ochranné prvky, které vznikají v procesu samotné výroby bankovek. Vodoznak Vodoznak je vyroben pomocí síta nebo válce, které lokálně vytlačí svůj reliéf do papíru. Umoţňuje vytvoření dvojrozměrného nebo trojrozměrného obrazce, viditelného proti zdroji světla. Figurální trojrozměrný vodoznak, vyrobený pomocí síta, se uţívá převáţně pro bankovky. Jednodušší vodoznaky jsou vyrobeny vytlačením vzoru do hmoty papíru během jeho výroby. Ochranný prouţek Jedná se o kovový nebo pokovený plastový prouţek materiálu určité šířky, který je zapracován do hmoty papíru při jeho výrobě. Můţe být zcela skryt v papíru, nebo můţe prostupovat papírovinou střídavě na povrch; potom hovoříme o tzv. okénkovém ochranném prouţku. Prouţek můţe případně obsahovat negativní mikrotext nebo např. hologramový vzor. Okénkový prouţek je povaţován za vyšší stupeň ochrany. Chemická vlákna Chemická ochranná vlákna se jiţ staly tradičním ochranným prvkem. Jedná se o opticky viditelná nebo neviditelná vlákna s fluorescencí v ultrafialové oblasti spektra. Jsou sto syntetická vlákna, rovnoměrně rozloţená ve hmotě papíru, která viditelně září v UV světle a jsou snadno identifikovatelná. Hologramy Mohou mít různé formy a různé způsoby aplikace. Uţívají se kusové, průběţné, aplikované raţbou nebo lepením. Hologramy jsou buď plně metalické, částečně demetalizované, nebo plně transparentní. V hologramu je spojena vysoká technická náročnost s výtvarnou a estetickou hodnotou. Ţádná z českých bankovek tímto ochranným prvkem není chráněna.

43

4.3. Ochrana bankovky 2.000,- Kč, vzor 2007 Pro ukázku neustálého vývoje ochrany bankovek uvedu inovovanou bankovku 2.000 Kč, která byla dána do oběhu v červenci roku 2007 a důkladně vysvětlím jednotlivé ochranné prvků viditelné při denním světle s názornými ukázkami jednotlivých prvků: 1. vodoznak 2. ochranný okénkový prouţek 3. ochranná vlákna 4. soutisková značka 5. skrytý obrazec 6. opticky proměnlivá barva 7. iridiscentní pruh 8. mikrotext Obr. 1 Souhrn ochranných prvků

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

4.3.1. Vodoznak Obr. 2 Vodoznak

průhled z líce

průhled z rubu

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

44

Vodoznak uvidíme, jestliţe se na bankovku podíváme proti světlu – je zcela jedno, zda se jedná o denní světlo nebo světlo umělé, protoţe vodoznak je zřetelně viditelný. Tento ochranný prvek je umístěn ve střední části širokého nepotištěného okraje a je tvořen portrétem osobnosti vyobrazené na bankovce. Z lícní strany bankovky je vodoznak obrácen oproti portrétu vytištěnému46.

4.3.2. Ochranný okénkový prouţek Obr. 3 Ochranný okénkový proužek

pohled z líce

průhled z líce

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

Ochranný okénkový prouţek je vyroben z umělé metalizované hmoty. Ochranný prouţek je zapracován do papíru a to tak, ţe na lícní straně vystupuje na čtyřech místech na povrch papíru. Při pohledu na bankovku jsou vidět pouze vystupující části prouţku. Při pohledu proti světlu je prouţek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím opakujícím se mikrotextem. Pohledem na obrázek ochranného prouţku výše je moţno dojít k názoru, ţe má buď hnědofialovou, nebo zelenou barvu. Ale to je omyl. Záleţí na tom, jak se mění úhel dopadu světla na bankovku, pak mění svou tak mění svou kovově lesklou barvu47.

46 47

http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01 , 7.11.2009 http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01 , 7.11.2009

45

4.3.3. Ochranná vlákna Obr. 4 Ochranná vlákna

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

Ochranná vlákna nejsou nic jiného neţ barevná vlákna zapuštěna do bankovního papíru. Typická je jejich oranţová barva. Kaţdé z nich má individuální tvar, tloušťku a umístění. V jejich rozmístění není ţádný systém a z tohoto důvodu nelze nikdy najít další bankovku se stejnými ochrannými vlákny. Jsou zřetelně a nejlépe viditelná na bílých okrajích bankovek48. Při pouţití UV světla barevně svítí. Pro zajímavost bych zmínila, ţe u některých cizích bankovek se pro změnu pouţívají „konfety“, které plní stejnou funkci jako vlákna. I zde je moţno je „vypreparovat“ z bankovky pomocí jehly. Padělatelé nejsou schopni zajistit zapracování vláken dovnitř papíru, protoţe si papír nevyrábějí, ale snaţí se je napodobit malováním přímo na papír.

4.3.4. Soutisková značka Obr. 5 Soutisková značka

líc

rub

průhled

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

Soutisková značka je bezchybnou souhrou lícní a rubové strany bankovky. Z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna část značky, z druhé strany část zbývající. V průhledu proti světlu je soutisková značka vidět celá. Jednotlivé linky musí na sebe navazovat. Soutisková značka je kruhová a na vzorech bankovek z let 1993 aţ 1996 ji tvoří písmeno "C", ve kterém je vloţeno písmeno "S". Počínaje bankovkou 1000 Kč vzoru 1996 tvoří

48

http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_20.html 7.11.2009.

46

soutiskovou značku písmena "ČR"49. Dle mého názoru se můţe zdát, ţe tento ochranný znak je velice snadno napodobitelný, ale není tomu tak. Je naopak velice těţké docílit toho, aby jednotlivé části na sebe navazovali.

4.3.5. Skrytý obrazec Obr. 6 Skrytý obrazec

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

Tento ochranný prvek bývá také nazýván jako sklopný efekt. Je to velmi těţce napodobitelný ochranný znak, který vzniká tiskovou technikou hlubotisk. Skrytý obrazec se stane viditelným tehdy, jestliţe sklopíme bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Objeví se nám hodnota bankovky v číslicích. Skrytý obrazec je umístěn na lícních stranách bankovek v ornamentech na rameni portrétu, popř. nad ním50. Osobně si myslím, ţe tento ochranný prvek není dostatečně doceněný. Vycházím z toho, vzhledem k tomu, jak málo uţivatelů bankovek (tedy občanů) ho zná.

4.3.6. Opticky proměnlivá barva Obr. 7 Opticky proměnlivá barva

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

49 50

http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01 , 7.11.2009 http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01 , 7.11.2009

47

Tento ochranný prvek je zaloţen na optickém efektu, tzn. na efektu, kde svou nezaměnitelnou roly hraje sklon bankovky. Segment vytištěný speciální tiskovou barvou mění své zbarvení. Změna zabarvení závisí nejen na úhlu sklonu bankovky, který byl jiţ zmíněn, ale i na úhlu opadajícího světla. Barva, kterou vidíme při běţném čelním pohledu na bankovku, se při sklopení bankovky proti světlu změní na barvu zcela jinou. V tomto našem příkladě jde o proměnu zlaté na zelenou.

4.3.7. Iridiscentní pruh Obr. 8 Iridiscentní pruh

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

Dalším ochranným prvkem, který je nutno zmínit, je prvek nazývající se iridiscentní pruh51 a je umístěn na lícní straně blíţe pravému okraji bankovky. Při zběţném pohledu na bankovku není zřetelně viditelný, ale při sklopení bankovky proti světlu získává barevný nádech zlaté a modré barvy s kovovým odleskem52.

4.3.8. Mikrotext Obr. 9 Mikrotext

líc

rub

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009 51 52

Iridiscentní znamená duhově proměnlivý http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01 , 7.11.2009

48

Mikrotext ve všeobecném pojetí můţe být tištěn tiskovou technikou jak z hloubky, tak tiskem z plochy. Jeho umístění u jednotlivých bankovek je individuální. Na lícní straně bývá umístěn ve velkém hodnotovém čísle, v podtisku textů na levé straně, kolem portrétu apod.53.

4.4. Kontrola při přijímání bankovek Jak jsem jiţ uvedla, při přijímání bankovek stačí znalost ochranných prvků bankovek (pro občany jako uţivatele bankovek bych doporučila se seznámit alespoň se třemi základními ochrannými prvky), denní světlo a trochu zkušenosti. Na druhé straně stojí pokladník a jestliţe si pokladník v bance není stoprocentně jist pravostí bankovky, můţe pouţít různé pomůcky, jako jsou UV lampy, lupy apod. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, ţe kontrola pod UV lampou není ale vţdy stoprocentní. V úvahu je nutné brát i určitou míru opotřebovanost bankovky nebo její moţné vyprání či poškození chemikálií, které mohou reakci bankovky pod UV lampou zcela změnit, nebo se můţe stát, ţe bankovka bude zářit celá, přestoţe je pravá. (Viz níţe, kde je znázorněna reakce pravé bankovky v nominální hodnotě 2000 CZK). Jestliţe se ale jedná o osobu, která nemá k dispozici těchto pomůcek a není si stoprocentně jista pravostí bankovky, tak můţe tuto bankovku odmítnout přijmout. Obr. 10 Reakce ochranných prvků pod UV lampou

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01, 7.11.2009

4.5. Padělané peníze Padělané peníze jsou jakékoliv reprodukce (kopie) peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu namísto pravých peněz. Padělky bankovek se objevili jiţ se vznikem peněz a 53

http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html#01 , 7.11.2009

49

samotné padělání peněz bylo vţdy povaţováno za těţký zločin. Ale ani sebelepší zákon však nedokáţe zabránit touze padělatele vydělat na ostatních díky svému podvodu. Bezcenné kopie peněz tak brázdí náš svět, stejně jako jejich vzácné originály. Bankovky lze padělat mnohem snadněji neţ mince. Většina padělatelů začíná a končí své pokusy o padělání u laserové tiskárny. Navzdory tomu se i přesto objevují padělky, které jsou poměrně zdařilé a letmým pohledem skoro nepostřehnutelné. Přesto i mince jsou vybaveny ochrannými znaky. Jedná se hlavně o kov pouţitý pro výrobu, hmotnost samotné mince, barva, obrazec a úprava hrany (vroubkovaná, hladká, hrana s reliéfem, hrana s vlysem). Padělané mince jsou vyrobeny z jiných kovů, neţ mince pravé. Pokud povrch padělků není následně pokoven, mince mají jinou barvu a v oběhu se stírají. Obvykle na hranách začne prosvítat původní materiál a dalším znakem u litých padělků je nezvonivost54. Odhalit padělanou minci je i pro zkušeného pokladníka s mnohaletou praxí velmi těţké. Z vlastní praxe vím, ţe zajímavé pro padělání byly mince GPB nebo jiţ zaniklé měny DEM. Co se týče české koruny, tak není důvod k padělání mincí, protoţe za to můţe nízká efektivita a vysoká pracnost vyhotovení padělku ve spojení s nízkou kupní silou mince. V současné době se nejvíce padělají eura. Doba falešných dolarů je jiţ dávno pryč, coţ je způsobeno hlavně jeho klesajícím kurzem vůči CZK55. Padělané bankovky a mince třídí Česká národní banka podle stupně jejich kvality do pěti kategorií na: 1. stupeň: padělek velmi nebezpečný - uţitý materiál a techniky ochrany jsou stejné nebo velice dokonale napodobené, bez bliţšího expertního zkoumání nelze téměř odhalit. 2. stupeň: padělek nebezpečný - jde o barevně věrný padělek, k jehoţ zhotovení byly uţity tiskové metody a technické ochrany, které dosti věrně napodobují pravou bankovku nebo minci. 3. stupeň: padělek zdařilý – k výrobě byla pouţita nedokonalá tisková metoda, technická ochrana je napodobena nedokonale nebo zcela chybí. I tento druh padělku můţe oklamat příjemce. 4. stupeň: padělek méně zdařilý - je vyhotoven nedokonale. 54

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2007. ISBN 978-80-7265-107-8, upraveno. 55 http://bankovkynotafilie.webnode.cz/news/ochranne-prvky-na-bankovkach/ , 21.2.2010

50

5. stupeň: padělek neumělý – jeho kvalita je opravdu bídná a padělek lehce rozeznatelný. Typickým příkladem jsou neumělé ruční kresby. Ve své praxi jsem se jen jednou setkala s padělkem, který musel být zařazen do kategorie 5-neumělý padělek56 a jednalo se o bankovku v hodnotě 50,- CZK, která byla okopírovaná a barvená dětskými pastelkami. Při přijímání hotovosti je potřeba se zaměřit při kontrole na kombinaci většiny ochranných prvků. Musím ale podotknout, ţe v případě, kdy má pokladník, jakékoliv podezření o nepravosti bankovek či mincí, je oprávněn odebrat tyto peníze proti potvrzení o odebrání a zaslat je neprodleně k posouzení do České národní banky. Vzor potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o České národní bance jsem umístila do přílohy č.3. Prokáţe-li se toto podezření, jsou odebrány bez náhrady, v opačném případě se vrací původnímu majiteli. Případné odebrání podezřelých bankovek či mincí je nutné neprodleně oznámit orgánům činným v trestném řízení57.

4.6. Pozměněné peníze Pozměněné peníze jsou jakkoliv upravené peníze za účelem jejich udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty (nejčastěji grafická úprava označení hodnoty u bankovek nebo mechanické úprava technických parametrů u mincí). Ani sebelepší technika a inovace ochranných prvků nemohou zcela zabránit padělání nebo i pozměňování bankovek. V České národní bance existuje odbor ochrany platidel, který se jiţ setkal s mnoha případy, kdy bylo zjištěno, ţe se v oběhu vyskytly pozměněné bankovky. Jedná se o bankovky, které byly slepovány, necelé bankovky a různé kombinace několika bankovek.

56

Vycházím z několikaleté praxe v bankovnictví na oddělení pokladen, kde byl padělek zadrţen a vyjádření ČNB k tomuto padělku mi není znám. 57

Zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB, § 21 Padělané nebo pozměněné bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, nebo bankovky a mince, u kterých vznikne důvodné podezření, ţe jsou padělané nebo pozměněné, odebírají banky a právnické osoby bez náhrady a předávají je České národní bance. Právnické osoby jsou oprávněny poţadovat od osoby, která padělané bankovky a mince předloţila, aby věrohodným způsobem prokázala svou totoţnost. Odebrání padělaných bankovek a mincí oznámí právnická osoba, která je odebrala, orgánům činným v trestním řízení.

51

Jev pozměněné bankovky, který se nazývá "Shapirův řez"58, spočívá v tom, ţe se slepují různé části různých bankovek stejného nominálu. Cílem tohoto počínání je získat bankovku "navíc". Typickým znakem pro rozpoznání takto pozměněných bankovek je to, ţe jsou uţší nebo kratší neţ pravé bankovky. Je to specifický způsob úpravy pravých bankovek. Bankovky jsou odebírány bankami a právnickými osobami bez náhrady, protoţe z hlediska trestně právního jde o pozměňování peněz59. Obr. 11 Pozměněná bankovka - Shapirův řez

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_pozm_bankovy.html , ze dne 6.10.2009

4.7. Statistika padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí - rok 2009 Jen pro zajímavost bych chtěla zakončit tuto kapitolu statistikou padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí v roce 2009, abychom získali alespoň nějakou představu o tom, kolik bankovek a mincí je ročně zadrţeno. V roce 2009 bylo zadrţeno 3.684 kusů padělaných a pozměněných bankovek a minci60. Z tohoto výčtu bylo: 3.589 kusů padělaných bankovek 73 kusů padělaných mincí 22 kusů pozměněných bankovek a mincí

58

Leopold Surga, náměstek ředitele sekce peněţní a platební styku ČNB, (Bankovnictví 22.5.2003 strana 17, rubrika: Měna a regulace). http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2003/cl_03_030522a.html 59 Cvrčková Magdalena. Peníze v ČR – historie a současnost. 2009. Bakalářská práce. 60 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2010/20100301_padelky_2009.html, 16.4.2010

52

Celková hodnota padělků v roce 2009 činila 5 milionů Kč. Oproti tomu, v roce 2008 představovala hodnota zadrţených padělků 2,29 milionů Kč. Z celkového počtu 3.589 kusů padělků českých bankovek bylo v odvodech bank zadrţeno samotnými bankami nebo zpracovateli 106 padělků. Oproti tomu Česká národní banka při zpracování zadrţela 91 padělků českých bankovek. Dále pak policie zadrţela 165 padělků a zbytek byl odhalen přímo z oběhu. V následujícím grafu pak můţeme názorně vidět kategorie nebezpečnosti, ve kterých se nacházejí padělky českých bankovek. Graf 1 Padělky papírových CZK podle stupňů nebezpečnosti - rok 2009

2974

3000 2500 2000 počet kusů

1500 1000 500 0

465 0 1-velmi nebezpečný

138

12 2-nebezpečný

3-zdařilý

4-méně zdařilý

5-neumělý

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2010/20100301_padelky_2009.html, vlastní úpravy

Naprostá většina padělků českých bankovek zadrţených v roce 2009 byla vytištěna na inkoustových tiskárnách. Celkem to bylo 96 %. Stejně tomu bylo i v roce 2008. Na základě uvedených informací můţeme shrnout, ţe riziko přijetí padělaných a pozměněných peněz se v hotovostním styku nesníţilo. Stále ovšem platí, ţe české bankovky a mince jsou v mezinárodním srovnání velmi bezpečné a výzkum, vývoj a aplikace ochranných prvků patří ke světové špičce.

53

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo seznámit s pojmem hotovostní operace. Snaţila jsem se detailněji tento pojem představit a prohloubit. Za svou jsem přijala definici hotovostního platebního styku, která zní: Pod pojmem hotovostní platební styk je moţno si představit vztah mezi plátcem a příjemcem, který se uskutečňuje za přítomnosti hotovosti. Dále jsem popisovala hotovostní platební styk v kontextu se zákonnými úpravami. Dle mého názoru si myslím, ţe hotovostní platební styk je zákonem v České republice upravena dostatečně. Následně jsem se snaţila poukázat na rizika spojená s činnostmi hotovostních operací pro banku. Na základě získaných materiálů a vlastních úvah zaloţených na dlouholetých zkušeností z tohoto oboru jsem shledala, ţe mezi rizika patří: špatně zajištěna pokladní činnost a nedostatečné vzdělání zaměstnanců. Protoţe jen dodrţování stanovených vnitropodnikových předpisů a neustálé vzdělávání pokladníků můţe minimalizovat ztráty na pokladnách. V další části své práce jsem se zaměřila na rizika hotovostních operací pro klienty, která mohou ohroţovat drţitele hotovosti. Zde vidím největší riziko v nevědomosti drţitele hotovosti. Klient nemusí být dostatečně informován o případné prekluzi bankovek, můţe zaměnit jednotlivé nominály nebo prostřednictvím bankomatu při výběru hotovosti se můţe stát obětí trestného činu. Zde bych doporučila obezřetnost a mít stále oči otevřené, kdyţ se manipuluje s hotovostí. V závěru práce jsem se zaměřila na to, abych informovala o ochranných prvcích na bankovkách. Mezi ochranné prvky na českých bankovkách patří: vodoznak, ochranný okénkovký prouţek, ochranná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, iridiscentní pruh a mikrotext. Tuto část práce povaţuji za nejzajímavější, protoţe je určena nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost. Dle mého názoru si myslím, ţe české bankovky jsou velice dobře chráněny před moţným paděláním, coţ dokazují statistika v úplném závěru práce.

54

Seznam pouţité literatury BOROVÁ, Jaroslava. Boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. 2009. Bakalářská práce. CVRČKOVÁ, Magdalena. Peníze v ČR – historie a současnost. 2009. Bakalářská práce. DROBILOVÁ, Kateřina. Činnost banky v extrémních situacích – loupeţná přepadení. 2009. Bakalářská práce. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3.přepracované a rozšířené vydání. 2005. ISBN 80-7201-515-X HRONOVÁ,Veronika. Šeky – platební instrumenty na ústupu. 2009. Bakalářská práce. JANEČEK Michal. Loupeţná přepadení. 2009. Bakalářská práce. KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi. 2005. ISBN 80-251-0882-1 KALABIS, Zbyněk. Boj bank pro praní špinavých peněz. 1.vydání. 2009. ISBN 978-807265-147-4 KAUFMAN, Herbert, M.. Money and Banking. 1992. ISBN 0-669-24350-70 KOLENOVÁ, Klára. Platební styk v České republice. 2008. Bakalářská práce. KONEČNÁ, Hana. Trestně právní aspekty zneuţívání vybraných typů elektronického bankovnictví. 2009. Diplomová práce. KORDIOVSKÝ, Zdeněk. Trestné činy padělání a pozměňování peněz. 2009. Bakalářská práce. MATUŠKOVÁ, Lucie. Bankovní poplatky. 2009. Bakalářská práce. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2.rozšířené vydání. 1999, 2001. ISBN 807261-051-1 REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. Peněţní ekonomie a bankovnictví. 4 vydání. 2005. ISBN 807261-132-1 RIEDLOVÁ, Marie. Bezpečnostní ochrana objektů policie ČR před novodobými hrozbami. 2008. Bakalářská práce. RYLKOVÁ, Lucie. Porovnání podmínek pro vedení a zřizování účtů. 2009. Diplomová práce. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2007. ISBN 97880-7265-107-8 ŠTUDLAROVÁ, Petra. Loupeţná přepadení. 2009. Bakalářská práce.

55

TUČEK, Jan. Šedá a černá ekonomika a její ekonomické implikace. 2006. Diplomová práce. Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5.přepracované vydání. 2005. ISBN 80-7265-080-7.

Seznam právních předpisů Zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č.6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška ČNB č. 37/1994, Sb. Vyhláška ČNB č. 553/2006, Sb. o podmínkách, za kterých lze produkovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují

Seznam www.stránek http://www.cnb.cz/ http://www.fpv.cz/ http://www.mastercard.com/ http://www.stc.cz/

56

Seznam obrázků Obr. 1 Souhrn ochranných prvků ....................................................................................... 44 Obr. 2 Vodoznak ................................................................................................................ 44 Obr. 3 Ochranný okénkový prouţek .................................................................................. 45 Obr. 4 Ochranná vlákna ..................................................................................................... 46 Obr. 5 Soutisková značka .................................................................................................. 46 Obr. 6 Skrytý obrazec ........................................................................................................ 47 Obr. 7 Opticky proměnlivá barva ...................................................................................... 47 Obr. 8 Iridiscentní pruh ...................................................................................................... 48 Obr. 9 Mikrotext ................................................................................................................ 48 Obr. 10 Reakce ochranných prvků pod UV lampou .......................................................... 49 Obr. 11 Pozměněná bankovka - Shapirův řez .................................................................... 52

Seznam grafů Graf 1 Padělky papírových CZK podle stupňů nebezpečnosti - rok 2009 ........................ 53

Seznam příloh 1) Struktura peněţ v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2009 2) Mříţky pro necelé bankovky – bankovky 5.000,- Kč a 2.000,- Kč 3) Potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB

57

Příloha č.1 Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2009 Nominální hodnota 5 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 500 Kč 200 Kč 100 Kč 50 Kč 20 Kč bankovky celkem

Počet kusů připadajících na 1 obyvatele ČR

V oběhu v mil. Kč

Podíl v V oběhu v mil. Podíl v % kusů %

122 760,7 100 546,8 127 777,8 10 341,7 9 891,8 4 674,0 1 248,2 104,6

Bankovky 31,7% 24,6 26,0% 50,3 33,0% 127,8 2,7% 20,7 2,6% 49,5 1,2% 46,7 0,3% 25,0 0,0% 5,2

7,0% 14,4% 36,5% 5,9% 14,2% 13,4% 7,1% 1,5%

2,4 4,8 12,3 2,0 4,8 4,5 2,4 0,5

377 345,6

97,4%

100,0%

33,6

2,9% 8,8% 10,0% 11,5% 20,1% 24,4% 22,3% 100,0%

4,6 14,0 15,9 18,2 31,8 38,7 35,3 158,5

349,8 Mince

50 Kč 20 Kč 10 Kč 5 Kč 2 Kč 1 Kč 0,50 Kč mince celkem pamětní mince Celkem

2 370,5 2 907,4 1 653,4 948,4 661,6 402,0 183,7 9 127,0 803,5 387 276,1

0,6% 0,8% 0,4% 0,2% 0,2% 0,1% 0,0% 2,4% 0,2% 100,0%

47,4 145,4 165,3 189,7 330,8 402,0 367,3 1 647,9 1,6 1 999,3

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/ ,12.2.2010, vlastní úpravy.

58

192,1

Příloha č.2 Mříţky pro necelé bankovky – bankovky 5.000,- Kč a 2.000,- Kč

Zdroj: vlastní pracovní materiál

59

Příloha č. 3 Potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB

Zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/download/37_19 94_potvrzenka.jpg, 12.2.2010

60