Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky Diplomová práce

Autor:

Bc. Jiří Tengler, DiS. Finance

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Duben 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Litoměřicích 30. 4. 2015

Jiří Tengler

Poděkování Tímto bych rád poděkoval PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za jeho odborné konzultace, připomínky a náměty k mé diplomové práci. Dále bych rád poděkoval ředitelce pobočky UniCredit Bank V Ústí nad Labem paní Ing. Danuši Kalabisové za poskytnuté materiály a podklady. V Litoměřicích 30. 4. 2015

Anotace Diplomová práce je zaměřena na téma „Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky“. Analyzuje úvěrový proces, časté chyby při vybíraní úvěrů, osobní bankrot a rozbor tří klientů, kteří si osobním bankrotem prošli, nebo mohli projít. V závěru práce jsou popsány výsledky všech analýz a doporučení pro tři výše uvedené klienty. Klíčová slova: úvěr, bonita, banka, insolvence, osobní bankrot, oddlužení

Annotation The thesis is focused on the theme „Assessment of the Solvency Loan Applicant from the Perspective of banks“ Analyzes the credit process, common mistakes in choosing loans, personal bankruptcy and analysis of three of the clients who been through personal bankruptcy, or could pass. The final part describes the results of all analyzes and recommendations for the three aforementioned clients. Key words: solvency loan, bank, insolvency, personal bankruptcy, debt reliéf

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1.

Definice bonity .................................................................................................................. 9

2.

Klient banky.................................................................................................................... 10

3.

2.1.

Segmentace klientů banky ......................................................................................... 10

2.2.

Identifikace klienta .................................................................................................... 11

2.3.

Průběh identifikace .................................................................................................... 13

2.4.

Kontrola klienta ......................................................................................................... 13

2.5.

Politicky exponovaná osoba ...................................................................................... 14

2.6.

Fyzická osoba – nepodnikající .................................................................................. 16

2.7.

Fyzická osoba – podnikající ...................................................................................... 16

2.8.

Právnická osoba ......................................................................................................... 17

Úvěrové obchody bank................................................................................................... 20 3.1.

Úvěry a jejich členění ................................................................................................ 20

3.2.

Provozní úvěr ............................................................................................................. 23

3.3.

Investiční úvěr ........................................................................................................... 23

3.4.

Hypoteční úvěr .......................................................................................................... 24

3.4.1.

Americká hypotéka ............................................................................................ 26

5

4.

3.5.

Spotřebitelský úvěr .................................................................................................... 27

3.6.

Úvěr z kreditní karty .................................................................................................. 30

3.6.1.

Charge karta ....................................................................................................... 31

3.6.2.

Nákupní úvěrová karta ....................................................................................... 31

Úvěrový proces ............................................................................................................... 32 4.1.

4.1.1.

Preambule ........................................................................................................... 33

4.1.2.

Výše úvěru a účel ............................................................................................... 34

4.1.3.

Úroková sazba .................................................................................................... 34

4.1.4.

Čerpání úvěru ..................................................................................................... 34

4.2. 5.

Úvěrová smlouva ....................................................................................................... 33

Monitorování dodržení podmínek úvěrové smlouvy................................................. 35

Osobní bankrot ............................................................................................................... 35 5.1.

Exekuční řízení .......................................................................................................... 36

5.2.

Insolvence .................................................................................................................. 36

Praktická část ......................................................................................................................... 37 6.

Průběh osobního bankrotu ............................................................................................ 37 6.1.

Zpracování návrhu ..................................................................................................... 38

7.

Časté chyby při rozhodování jaký úvěr si vybrat ....................................................... 43

8.

Občanské sdružení STOP DLUHŮM ........................................................................... 46 6

9.

8.1.

Případ Hájková .......................................................................................................... 47

8.2.

Případ Smetana .......................................................................................................... 48

8.3.

Případ Hotovcová ...................................................................................................... 49

Propočet bonity ............................................................................................................... 51 9.1.

Parametry hypotečního úvěru .................................................................................... 52

9.2.

Žádost o poskytnutí hypotečního úvěru..................................................................... 54

9.3.

Potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti ............................................................... 61

9.4.

Souhlas se zpracováním osobních údajů a použitím rodného čísla ........................... 62

10. Výstup informací klienta ............................................................................................... 65 Závěr ........................................................................................................................................ 67 Seznam použité literatury a zdrojů ...................................................................................... 69 Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů ....................................................................... 70

7

Úvod

Tématem diplomové práce je „Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky“. Tuto činnost banky provádějí každý den. Banka tak zjišťuje, jak moc je či není klient pro ni rizikový. Nejen v dnešní době neexistuje nikdo, komu by žádné riziko nehrozilo. Těchto rizik může být opravdu mnoho například ztráta zaměstnání nebo trvalé zdravotní následky. Tato rizika mohou dovést klienta k takovým činům, že si začne půjčovat více a více hlavně u nebankovních institucí a pak zjistí, že splátky jsou vyšší než jeho příjmy. Tito klienti pak žádají o osobní bankrot, a když projdou kritérii, která uvádím v této práci, mají šanci se z dluhů dostat. Cílem práce je analyzovat žadatele o bankovní úvěr, který si prošel osobním bankrotem a jestli takový klient má v budoucnosti možnost získat bankovní úvěr na nový životní start. Vycházím ze své praxe a ze skutečných příběhů klientů, kteří navštívili občanské sdružení, ve kterém pracuji a uvádím ve své diplomové práci. Tyto situace z analyzuji a uvedu zda-li tito tři vybraní klienti mají ještě šanci na nový život bez strachu z exekutorů. Dále se také zaměřuji na chyby, které klienti často dělají při vybírání úvěru a jestli jsou základní nabídky bank dosti transparentní, aby bylo poznat, jak drahý úvěr může ve skutečnosti být, než je uvedeno. Zaměřím se na tři nabídky bankovních úvěrů a analyzuji, jestli jsou v reprezentativních příkladech uvedená veškerá data, která mají být ze zákona uvedena. A pokud bude vše v pořádku, tak pak se budou muset hledat mezery ve finanční gramotnosti. V práci je použita metoda analýzy a syntézy.

8

1. Definice bonity

Než začnu řešit problematiku hodnocení bonity klienta u jednotlivých druhů úvěrových obchodů, je třeba definovat, co je bonita klienta a proč ji banky tak důkladně zjišťují. Každý z nás alespoň jednou uvažoval o úvěru od banky nebo jiné bankovní společnosti. Pro mnohé z nás zejména pro mladé lidi je pořád aktuální problém financování bydlení, a to znamená, že se jednou obrátí na banku s žádostí o poskytnutí úvěru. Přestože banky používají lákavou reklamní kampaň a tak lákají klienty na sliby o dostupném získání úvěru, tak ne každému žadateli je tak snadno bankovní úvěr poskytnut. Banka poskytne finanční prostředky jen tomu klientovi, který prokáže dostačující bonitu tím, že přesvědčí banku, že jeho současné a budoucí finanční zdraví mu dovolí dostát veškerým svým závazkům vůči bance. Jednoduše lze bonitu klienta definovat jako schopnost řádně splácet úvěr. Sledování rizika bonity dlužníka má pro banku největší význam, protože špatné řízení tohoto rizika může ve značné míře ohrozit likviditu a rentabilitu banky. Proto je pro banku důležité přijmout taková opatření, aby minimalizovala riziko nesplácení úvěru. K takovým opatřením patří komplexní hodnocení bonity klienta. Při zkoumání žádosti o úvěr banky používají různé způsoby a kritéria hodnocení. Některé banky mají vlastní vnitřní ratingové systémy, které zařazují klienty do různých kategorií a umožňují tak vyhodnotit bonitu klienta. Postup bank při posouzení úvěruschopnosti se zásadně liší podle toho, jestli klientem je subjekt podnikatelský nebo ne podnikatelský. U nepodnikatele v podstatě postačuje rozbor, zda jeho příjmy plynoucí ze všech zdrojů, které má k dispozici, jsou postačující na úhradu všech jeho výdajů včetně budoucích výdajů spojených s přijetím nového úvěru1.

1

František Pavelka, Dagmar Bardová, Radka Opltová. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2002, ISBN 80-7265-037-8

9

2. Klient banky

Klientem je každý subjekt, o kterém existuje v bance informace, kterou klient poskytl dobrovolně na základě zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Banka je na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, povinná identifikovat všechny klienty pomocí dokladů o jejich právní subjektivitě. Identifikovat je nutné i takovou osobu, která není vlastníkem účtu nebo která nevyužívá jinou službu a ani není uvedena na tzv. podpisových vzorech k účtům stávajícího klienta banky, ale která žádá o provedení transakce ve výši vyžadované platným právním řádem (např. vkládá hotovost na účet klienta banky, požaduje směnárenské operace atd.).2

2.1.

Segmentace klientů banky

Segmentace klientů banky je klíčová nejen pro cílené poskytování produktů, ale také pro zařazení klientů, resp. jejich expozic do jednotlivých kategorií s ohledem na kapitálový požadavek banky. Základním členěním klientů banky je rozdělení na: • Fyzické osoby – občané. • Právnické osoby – do této skupiny patří fyzické osoby podnikatelé, právnické osoby a všechny nepodnikatelské subjekty typu právnických osob3

2

Kolektiv autorů. Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

3

Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8

10

2.2.

Identifikace klienta

Identifikace je úkon, který musí vždy předcházet obchodnímu vztahu, jehož předmětem je poskytování produktu nebo služby klientovi. Při identifikaci je Banka povinna zjistit, ověřit a zaznamenat identifikační údaje všech fyzických i právnických osob, které se obchodního vztahu účastní. Identifikace probíhá vždy před navázáním obchodního vztahu, dále vždy před uskutečněním každého bankovního obchodu tedy jednotlivých transakcí v hodnotě převyšující částku 1.000 Euro nebo ekvivalentu v Kč (např. výběr, vklad hotovosti, nákup, prodej šeků a pod.) a v některých dalších situacích stanovených zákonem č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Údaje, které banka zjišťuje při identifikaci jsou: U fyzické osoby nepodnikající:  Všechna jména a příjmení  Rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození  Místo narození  Pohlaví  Trvalý nebo jiný pobyt  Státní občanství U fyzické osoby podnikající:  K výše uvedenému navíc též obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo U právnické osoby:  Obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení  Sídlo  Identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí 11

 U osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje fyzické osoby nepodnikající (viz výše) pokud je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, pak údaje v tomto odstavci uvedené Podle již výše zmíněného zákona č. 253/2008 Sb., který v České republice vstoupil v platnost 1. září 2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu, který stanoví povinnosti bankám identifikovat svoje klienty před uskutečněním jakéhokoli obchodu, pokud převyšuje částku 1.000,- Euro nebo ekvivalentu v Kč. Bez ohledu na tento limit identifikuje každá banka svého klienta vždy, pokud se jedná o: 

Podezřelý obchod



Uzavření smlouvy o účtu, vkladu na vkladní knížce nebo na vkladním listu nebo o sjednání jiné formy vkladu



Uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky



Vznik obchodního vztahu

Výše zmíněný zákon stanoví následující rozsah údajů, kterými jsou banky povinné identifikovat svoje klienty: U fyzických osob:  Identifikační údaje z průkazu totožnosti (pokud jsou v něm uvedeny)  Doba platnosti průkazu totožnosti  Druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popř. orgán, který jej vydal Současně banka musí ověřit shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti. U právnických osob:  Identifikační údaje z dokladu o existenci právnické osoby a v rozsahu podle výše uvedené odrážky provede identifikaci fyzické osoby, která jedná jejím jménem v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, banka musí zaznamenat i její identifikační údaje

12

2.3.

Průběh identifikace

Na vlastním dokumentu banky, se v případě identifikace fyzických osob jmenuje Identifikační karta klienta a jeho součástí je také Poučení o zpracování osobních údajů. Fyzická osoba při identifikaci předkládá průkaz totožnosti, právnická osoba předkládá doklad prokazující právní existenci subjektu. Banka je oprávněna pořizovat kopie dokladů předložených při identifikaci. Kopii průkazu totožnosti pořizuje Banka jen se souhlasem jeho držitele, v případě nesouhlasu provádí opis údajů do Identifikační karty. Identifikace fyzické osoby probíhá vždy za její fyzické přítomnosti. Zákon umožňuje následující varianty náhradního provedení identifikace:  Vzdáleným zprostředkovaným způsobem, kdy identifikaci pro Banku provádí notář  Převzetí identifikace od jiné právnické osoby při splnění pravidel daných zákonem Detaily provedení identifikace náhradním způsobem klientovi na požádání rádi sdělí pracovníci banky. Banka nesmí vstoupit do smluvního vztahu s klientem, který se odmítl podrobit identifikaci, ani takovému klientovi nesmí realizovat obchod, poskytnout jakýkoli produkt či službu.

2.4.

Kontrola klienta

Kontrola klienta je postup, který je bance uložen zákonem č. 253/2008 Sb. a vyhláškou ČNB č. 281/2008 Sb. Banka musí zjišťovat údaje nezbytné pro posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti tzv. „praní špinavých peněz“ a financování terorismu. Cílem kontroly u klienta je:  Získat informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu  Zjistit skutečného majitele klienta, pokud klientem je právnická osoba  Získat informace potřebné pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem 13

zjištění, zda uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co banka ví o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu  Přezkoumat zdroje peněžních prostředků klienta Kontrola klienta probíhá v závislosti na typu klienta, typu obchodního vztahu, produktu nebo poskytovaném obchodu. Klient je bankou individuálně vyzván k poskytnutí konkrétních podkladů za účelem provedení kontroly klienta. Klient může být například vyzván ke sdělení původu finančních prostředků, kterými disponuje, případně při hotovostní transakci může být klient vyzván k předložení písemného dokladu prokazujícího původ předmětných finančních prostředků. Klient je povinen poskytnout bance informace, které jsou pro provedení kontroly klienta nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Banka je oprávněna pro účely kontroly klienta pořizovat kopie takových dokladů. Banka nesmí vstoupit do smluvního vztahu s klientem, který jí neposkytl dostatečnou součinnost pro provedení kontroly klienta, ani takovému klientovi nesmí realizovat obchod, poskytnout produkt či službu. Stejně banka postupuje i v případě, kdy není možné klienta za účelem provedení kontroly kontaktovat.

2.5.

Politicky exponovaná osoba

Politicky exponovanou osobou se rozumí fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, a to po dobu výkonu této funkce a dále po dobu jednoho roku po ukončení výkonu této funkce, a která má bydliště mimo Českou republiku, nebo takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo Českou republiku. Jako je například: 

Hlava státu nebo předseda vlády, ministr, náměstek nebo asistent ministra



Člen parlamentu



Člen nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného vyššího soudního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky



Člen účetního dvora, člen vrcholného orgánu centrální banky



Vysoký důstojník v ozbrojených silách nebo sborech



Člen správního, řídicího nebo kontrolního orgánu podniku ve vlastnictví státu 14



Velvyslanec nebo fyzická osoba, která obdobné funkce vykonává v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací

Politicky exponovanou osobou je také fyzická osoba, která: 

Je k osobě uvedené v předchozím odstavci ve vztahu manželském, partnerském anebo v jiném obdobném vztahu nebo ve vztahu rodičovském



Je k osobě uvedené v předchozím odstavci ve vztahu syna nebo dcery nebo je k synovi nebo dceři osoby uvedené v předchozím odstavci osobou ve vztahu manželském (zeťové, snachy), partnerském nebo v jiném obdobném vztahu



Je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako osoba uvedená v předchozím odstavci, nebo je o ní bance známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v předchozím odstavci, nebo



Je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v předchozím odstavci

15

2.6.

Fyzická osoba – nepodnikající

Je osoba v pracovním nebo jiném poměru, dále jsou to studující, důchodci a další osoby, které nepodnikají na základě živnostenského zákona nebo nejsou jednatelé právnických osob, společností s ručením omezeným nebo akciových společností. S tímto pojmem se setkáváme při uplatňování nového Insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., který je účinný od 1.1.2008 a který umožňuje vyhlásit osobní bankrot i na fyzickou osobu - nepodnikatele, při řešení jeho úpadku. Hlavním identifikačním údajem fyzické osoby – občana je příslušný doklad totožnosti (občanský průkaz, pas).

2.7.

Fyzická osoba – podnikající

Je osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Jeho širší definici nalezneme v § 420 - 435 nového Občanského zákoníku. Do této kategorie se řadí i živnostníci (vlastníci živnostenského oprávnění) i osoby samostatně výdělečně činné bez živnosti. Samostatná činnost, dříve označovaná jako „podnikání nebo samostatná výdělečná činnost“, je činnost občana stáří alespoň 18 let za účelem samostatného a nezávislého výdělku na své jméno a svůj účet. Podle § 7 zákona o daních z příjmů příjmy z podnikání jsou  příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství  příjmy ze živnosti  příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů  podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku

16

2.8.

Právnická osoba

Bývá většinou skupina lidí, pokud splní podmínky dané zákonem (registrace v obchodním rejstříku atd.). Právnická osoba (tedy nikoliv každý její jednotlivý člen) jako celek je schopná vlastním jménem vstupovat do právních vztahů a brát na sebe práva a povinnosti. Právnické osoby mohou být společníky v jiných právnických osobách. Ve jmenovitých případech může právnickou osobu tvořit jediný člověk (u společnosti s ručením omezeným) nebo jediný společník - právnická osoba (u akciové společnosti). Podle toho se rozlišují:  Společenství osob neboli korporace, jež tvoří sdružení fyzických osob - např. obchodní společnost, družstvo, spolek. Práva a závazky sdružení nejsou právy a závazky jeho jednotlivých členů. Korporace vystupuje v právních vztazích jako samostatná, od svých členů odlišná bytost  Společenství věcí, majetku. Mají-li peněžní podstatu, nazývají se nadace nebo fondy. Jsou-li jejich podstatou nějaká majetková zařízení, např. budovy, Jmenují se podniky, ústavy apod. Nadace se zřizují zejména k humanitním cílům a k podpoře duchovních hodnot  Společenství právnických osob. Právnické osoby se mohou sdružovat a vytvářet k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiných účelů další právnické osoby, které se nazývají sdružení. Sdružení jedná a vystupuje v právních vztazích samostatně a nezávisle na právnických osobách, které jsou jeho členy

Právnickými osobami jsou pouze takové organizace, které vznikly zákonným způsobem. Většinou vznikají na základě písemných smluv nebo zakládacích listin zápisem do evidence, tj. do obchodního nebo jiného rejstříku. Zanikají výmazem z této evidence, zpravidla po likvidaci.

17

Při zavírání jakékoli smlouvy bude banka od podnikatelských subjektů vyžadovat jeden z následujících dokladů. Níže je uveden přehled o příslušných dokladech o právní způsobilosti nejčastějších typů klientů.

Přehled o příslušných dokladech o právní způsobilosti

Doklad o právní subjektivitě

Typ podnikatele

Obchodní společnost

Výpis z obchodního rejstříku

(např. Akciová společnost)

Fyzická osoba podnikatel

Výpis z obchodního rejstříku, Živnostenský list, Osvědčení, které nahrazuje Živnostenský list, Koncesní listina

Auditor

Vysvědčení komory auditorů ČR

Soudní exekutoři

Jmenovací dekret Ministerstva spravedlnosti ČR

Lékaři

Osvědčení příslušné lékařské komory ( např. České stomatologické komory nebo komory veterinárních lékařů)

Autorizovaní architekti,

Živnostenské oprávnění nebo osvědčení o autorizaci, které

autorizovaní inženýři

vydala Česká komora architektů nebo Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

18

Podnikatel provozující

Rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení,

nestátní zdravotní zařízení

které vydal příslušný krajský úřad, magistrátní úřad nebo Ministerstvo zdravotnictví ČR a Osvědčení příslušné lékařské komory

Zprostředkovatele

Rozhodnutí, které vydalo Ministerstvo práce a sociálních

zaměstnání

věcí ČR k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu pro české občany na území České republiky

Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Církevní školy

o zařazení do sítě škol nebo rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR o zařazení do sítě škol pro soukromé střední školy a zřizovací listina a jmenovací dekret ředitele školy

Nadace a nadační fondy

Výpis z nadačního rejstříku vedeného u rejstříkového soudu

Příspěvkové organizace

Zřizovací listina

Společenství vlastníků

Výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek

(bytových) jednotek

Tabulka č. 1 - Přehled o příslušných dokladech o právní způsobilosti Zdroj: SIDORENKO, Tatiana. Bonita klienta. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra finančních obchodů.

19

3. Úvěrové obchody bank

Úvěrové produkty bank představují u univerzálních bank obvykle podstatnou část aktiv. Z toho vyplývá význam těchto produktů pro výnosy banky, na druhé straně ovšem i význam úvěrových produktů je zcela zásadní i z hlediska rizik banky.4 Bankovní úvěr můžeme definovat jako časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému použití.5 Základem úvěrového vztahu mezi klientem a bankou je úvěrová smlouva. Pokud příslušný výbor banky schválí žádost klienta o úvěr, nabídne mu k podepsání úvěrovou smlouvu. Úvěrová smlouva musí mít vždy písemnou formu. Součástí úvěrové smlouvy jsou další dokumenty a přílohy, které jsou podrobněji rozepsané v praktické části.

3.1.

Úvěry a jejich členění

Úvěry, které dnes poskytuje obchodní banka, se mohou mezi sebou výrazně odlišovat. V bankovní praxi jsou různé typy úvěrů obvykle zařazeny do jednotlivých skupin, což pomáhá bankám při stanovení podmínek jejich poskytování a čerpání, a také při stanovení požadavků banky na bonitu žadatele. Rozdělení úvěrů do jednotlivých skupin umožňuje bankám lépe ohodnotit řadu specifik těchto úvěrů a správně ocenit rizika, která jsou s nimi spojena. Úvěry se mohou členit podle různých hledisek. Základní struktura členění úvěrů nejčastěji vypadá takto: 

Účelu o Provozní úvěr o Investiční úvěr o Hypoteční úvěr

4

Petr Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 2005, ISBN 80-7201-515-X

5

Kolektiv autorů . Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, ISBN 978-80-7265-099-6

20

o Hypoteční úvěry pak lze rozdělit na účelové a neúčelové např. americká hypotéka o Spotřební úvěr o Úvěr z kreditní karty 

Doby splatnosti (časové hledisko) o Krátkodobý (do 1 roku) o Střednědobý (od 1 roku do 5 let) o Dlouhodobý (nad 5 lety)



Zajištění úvěru o Krytý (podle druhu zajištění lze dále dělit na krytý osobním zajištěním nebo krytý reálným zajištěním) o Nekrytý



Měny o V domácí měně o V cizí měně



Odvětví, kde působí příjemce úvěru o Vnitřní obchod o Zahraniční obchod o Zemědělství o Průmysl o Stavebnictví o Zdravotnictví o Počítačové technologie atd.



Metody úvěrování o Jednorázové poskytnutí o Kontokorentní o Revolvingový 21



Právního postavení příjemce úvěru o Soukromá fyzická osoba a domácnost o Podnikatelský subjekt o Veřejné instituce

Dále lze úvěry dělit i podle dalších hledisek např. podle čerpání (jednorázové, postupné), podle frekvence splácení (měsíční, čtvrtletní…) atd. Všechny uvedené kategorie se mohou mezi sebou navzájem kombinovat. Podle těchto kriterií jsou potom jednotlivým typům úvěrů přiřazeny různě vysoké úrokové sazby a např. také různé požadavky na zajištění úvěru. Při nižších částkách nemusí banka požadovat žádné jištění, při vyšších částkách je jištění úvěru povinné. Dále v teoretické části své diplomové práci definuji nejrozšířenějších typů úvěrů, které nabízejí obchodní banky. Především se zaměřuji na charakteristické rysy jednotlivých úvěrů, způsoby jejich poskytování a čerpání a požadavky bank na bonitu žadatele.

22

3.2.

Provozní úvěr

Provozní úvěry mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu. Úvěr je splácen v předem dohodnutých intervalech. Doba splatnosti je obvykle do jednoho roku, mnohé banky ji ale umožňují prodloužit. Někdy je provozní úvěr zřízen k firemnímu účtu formou kontokorentu. Minimální výše sjednatelného provozního úvěru se pohybuje v řádu statisíců korun. Jednotlivé banky ale mají u těchto úvěrů často velmi rozdílné podmínky. Provozní úvěry slouží k financování běžného provozu firmy, jsou jimi financovány zejména krátkodobé obchodní pohledávky a zásoby. K financování dlouhodobějších projektů je vhodnější zvolit např. investiční úvěry, které jsou uvedeny v následující kapitole. Za zřízení se obvykle platí částka v řádu několika tisíců korun, v některých případech bývá zdarma, ale vyskytují se i jiné možnosti. Výše úročení bývá individuální a závisí mimo jiné na bonitě firmy, jako ostatně vše, co se týká provozních úvěrů.

3.3.

Investiční úvěr

Ke skupině investičních úvěru lze zařadit úvěry konsorciální a syndikátní, které se používají při požadavcích klientů na objemově velké financování. Konsorciální úvěr je úvěr poskytnutý na základě úvěrové dohody mezi vypůjčovatelem a skupinou bank (konsorciem). Konsorcium bank je vytvořeno na základě smlouvy o sdružení. Banka, která byla zvolená do čela konsorcia, zastupuje ostatní banky. Syndikát je pevnější propojení skupiny zainteresované skupiny bank. Často jde o propojení založené na vzájemných kapitálových účastech. 6

6

Zbyněk Kalabis. Bankovní služby v praxi, Computer Press, a.s., 2005, ISBN 80-251-0882-1

23

Investiční úvěr lze zpravidla vyjádřit jako účelovou půjčku, kterou poskytne banka firmě za účelem nákupu nebo renovace nějakého dlouhodobého aktiva např. modernizaci strojového zařízení nebo nákup nemovitosti. Splatnost takovéhoto úvěru může být až v desítkách let. Tento druh úvěru se nehodí pro financování krátkodobého výpadku cash flow – za tímto účelem je vhodnější použít kontokorent, provozní úvěr nebo charge kartu. V poslední době přestává platit pravidlo, podle kterého banky poskytují úvěry pouze svým klientům, a proto se klient může zkusit obrátit na jakoukoliv. Výhodnější pro klienta ovšem bude spolupráce s bankou, kde má firma již veden účet. Banka bude požadovat poměrně značné množství dokumentů, které budou mapovat bonitu firmy, tedy její schopnost v budoucnu splácet. Náklady na investiční úvěr mohou být různé a mohou se značně lišit, protože banky v tomto případě volí značně individuální přístup, od kterého se odvíjí poplatek za vyřízení úvěru, který bývá stanoven jako určité procento z půjčené částky s maximálním horním limitem v řádu tisíců korun. Úroková míra je také značně odlišná, výhodnější bude klientovi nabídnuta pravděpodobně u banky, kde má otevřen již účet, a tak banka zná lépe jeho bonitu. Dohodnout se lze jak na fixní, tak na pohyblivé úrokové míře. Úvěr bývá splácen měsíčně či čtvrtletně, někdy i pololetně. .

3.4.

Hypoteční úvěr

Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.7 Hypoteční úvěr patří k nejstarším druhům bankovních úvěrů, jejichž splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, což je také jejich hlavním znakem. Hypoteční úvěr je poskytován na koupi nebo výstavbu nemovitostí, opravu či modernizaci, její rekonstrukci, 7

Zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb., který vstoupil v platnost dnem vstupu ČR do EU, tj. 1. 5. 2004

24

koupi podílu nemovitosti za účelem vypořádání dědických a spoluvlastnických nároků nebo za účelem splácení dříve poskytnutých krátkodobých a střednědobých úvěrů, které byly použity k investicím do nemovitostí. Toto z něj činí úvěr vysoce účelový. Účely hypotečního úvěru mohou být následovné:  Koupě nemovitosti do osobního vlastnictví (bytu, rodinného domu, stavebního pozemku)  Financování výstavby nemovitosti, případně i nástavby, vestavby, přístavby  Financování rekonstrukcí, modernizace a oprav nemovitosti  Koupě podílu nemovitostí za účelem vypořádání spoluvlastnických, dědických podílů, společného jmění manželů  Koupě družstevního podílu a úhrada členského podílu  Zpětné proplacení vlastních finančních prostředků investovaných do nemovitosti  Refinancování stávajícího účelového úvěru od banky či stavební spořitelny, který byl použit na investici do nemovitosti Náklady mohou být vzhledem k zástavě nemovitosti nižší, než u většiny ostatních úvěrů. Úroková sazba je zpravidla pohyblivá, ale je možno ji na dobu 1 až 10 let zafixovat. Co se týká poplatků, tak největší poplatek si banky účtují za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr. Poplatek bývá určen obvykle procentem z požadované výše úvěru se stanovenou minimální a maximální částkou. Mohou k němu být přičteny příplatky za expresní zpracování úvěru apod. Poplatek je jednorázový a nevratný a to i v případě zamítnutí žádosti. Samozřejmostí je odhad nemovitosti, jehož cena je odvislá od hodnoty zastavované nemovitosti. Odhad si klient platí sám a odhadce je přidělen bankou, která hypotéku poskytuje. Pokud je úvěr přidělen, platí se měsíční poplatek za vedení úvěru, popřípadě poplatek za změnu podmínek úvěru. Nemovitost, na kterou je hypoteční úvěr poskytnut, musí být pojištěna, což s sebou nese další náklady. Podle zákona lze hypoteční úvěr splácet 5 až 30 let. Většina bank omezuje horní hranici na 20 let, neboť jen na tuto dobu stát poskytuje finanční podporu hypoték.

25

3.4.1. Americká hypotéka

Americká hypotéka se nachází někde mezi klasickou hypotékou a spotřebitelským úvěrem. Patří mezi neúčelové úvěry a je vhodná na zajištění větších výdajů bez nutnosti dokládat na co byly vynaložené prostředky použity. Peníze z americké hypotéky tedy klient může použít, na co chce, stejně jako u klasického spotřebitelského úvěru. Častým případem kdy klienti používají americkou hypotéku, je koupě automobilu, vyrovnání svých předchozích dluhů, koupi družstevního bytu nebo vypořádání závazků v rodině. Americkou hypotéku najdeme v nabídce téměř všech bankovních domů. Ačkoliv je americká hypotéka, zejména v USA, naprosto běžným a velmi využívaným produktem, v České republice ji do nedávna nabízelo pouze několik málo bankovních institucí. Tato situace se ale v poslední době rychle změnila a tak dnes tuto hypotéku můžeme získat prakticky v kterékoliv bance i u nás. K čerpání americké hypotéky bude klient potřebovat nemovitost, kterou zastaví ve prospěch věřitele. Tato nemovitost by měla mít hodnotu přibližně o třetinu větší, než je požadovaná částka, a to z důvodu, že naprostá většina bank poskytuje u americké hypotéky prostředky maximálně do výše 70% hodnoty zastavené nemovitosti. Při žádosti o americkou hypotéku si nejprve klient určí, v jaké výši chce hypotéku čerpat a jak dlouho ji budete splácet. Americké hypotéky jsou většinou nabízeny od 150.000,- Kč do několika milionů, záleží na hodnotě zastavené nemovitosti. Doba splácení je možná v rozmezí jednoho roku až dvaceti let. Možnost poměrně dlouhé doby splácení je právě jednou z výhod americké hypotéky, většina standardních úvěrů má totiž splatnost maximálně do deseti let. Dále si také klient může zvolit délku fixace úrokové sazby, stejně jako u klasické hypotéky. V závislosti na výši požadované částky bude banka od klienta také požadovat, případně nepožadovat, znalecký posudek k určení hodnoty zastavené nemovitosti. Většinou není potřeba u menších úvěrů do výše 500.000,- Kč, záleží však na každé bance zvlášť, jak přísně má nastaveny podmínky. Pokud banka znalecký posudek od klienta vyžadovat nebude, pak jen klient dodá pár fotografií nemovitosti, většinou jednu fotografii celé nemovitosti z venku a několik interiérových. Dále si klient musí připravit také na složení poplatku za vyřízení 26

hypotéky. Ten je určován buď procentem z čerpané částky, nebo je bankou pevně daný. Tento poplatek se většinou pohybuje v řádu několika tisíc korun. Dále se také spekuluje, zda je americká hypotéka výhodná. Dle mého názoru určitě ano ale, záleží však samozřejmě na účelu použití. Při financování nemovitostí je určitě dobré zapřemýšlet, jestli nebude lepší klasická hypotéka, případně úvěr ze stavebního spoření. U menších úvěrů pak zase, jestli by nestačil běžný spotřebitelský úvěr bez zástavy nemovitosti.

Mezi největší výhody americké hypotéky patří poměrně nízká úroková sazba, která je mnohem nižší než u klasických spotřebitelských úvěrů, a jen o něco vyšší než u běžných účelových hypoték na bydlení. Další velkou výhodou je jistě možnost rozložení splátek na delší dobu, většinou až 20 let, což společně s nízkou úrokovou sazbou má za následek mnohem nižší měsíční splátky, než jakých se dosahuje u spotřebitelských úvěrů. Americká hypotéka má také svoje nevýhody a jak už bylo řečeno, klient musí počítat i s tím, že americkou hypotéku nelze získat, aniž by za ni dal do zástavy nějakou svou nemovitost. Odtud plyne riziko v případě nesplácení úvěru, kdy klient může o svou nemovitost docela snadno přijít. Dále se také musí připravit, že za vyřízení americké hypotéky zaplatí nemalý poplatek, často v řádu tisíců až desetitisíců korun a že v celkovém součtu právě díky nízkým splátkám a dlouhé době splácení nakonec celkově přeplatí o něco více, než u spotřebitelských úvěrů.

3.5.

Spotřebitelský úvěr

Spotřebitelské úvěry jsou úvěry poskytované spotřebitelům, tedy fyzickým osobám, které nejednají v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Od 1. ledna 2011 vstoupil v účinnost nový zákon o spotřebitelském úvěru, který v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady upravuje definici spotřebitelského úvěru, zvyšuje informační povinnosti poskytovatelů a zprostředkovatelů a posiluje postavení spotřebitelů v těchto vztazích zákon č.145/2010 Sb. Nejvýraznějším posílením práv 27

spotřebitelů je možnost žadatele o spotřebitelský úvěr odstoupit od úvěrové smlouvy do 14 dní bez udání důvodu. Věřitel je povinen uvádět v předsmluvních informacích všechny poplatky spojené s poskytnutím spotřebitelského úvěru jejich popis, způsob placení, výši a tyto poplatky do výpočtu RPSN zahrnout. Do RPSN se naopak nezahrnují úroky z prodlení a smluvní pokuty, ale důsledky prodlení se splácením úvěru musí být v předsmluvních informacích také jasně uvedeny.

Spotřebitelský úvěr je zde definován jako odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Tento zákon také definuje půjčky či úvěry, na které se právní úprava nevztahuje (§ 2 zákona č. 145/2010 Sb.) – jedná se např. o půjčku:  Poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k nemovitosti  Sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu, u nichž není sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy po uplynutí určité doby (tzv. operativní leasing),  Poskytnutou bez úroku nebo jakékoli úplaty  Sjednanou v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek  S celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž za smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se považuje smlouva, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období

28

Za spotřebitelský úvěr spotřebitel zaplatí:  Úrok vyjádřený obvykle v procentní sazbě p.a. (z latin. per annum - ročně)  Jednorázový poplatek za vyřízení úvěru (obvykle v řádu několika stokorun či tisícikorun)  Někteří věřitelé s poskytnutím spotřebitelského úvěru spojují i povinnost nákupu jiného finančního produktu (většinou pojištění), jehož náklad cenu úvěru též zvyšuje. Poskytovatel úvěru je povinen uvádět roční procentní sazbu nákladů (RPSN) – tj. celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru. Tato sazba slouží k porovnávání nákladů na úvěr mezi různými poskytovateli a musí podle zákona obsahovat nejen roční úrok, ale všechny náklady na spotřebitelský úvěr, které musí dlužník platit (tj. nejen poplatky za přípravu smlouvy, správu úvěru apod. ale i např. poplatky za vedení platebního účtu, je-li požadován, poplatky za pojištění neschopnosti splácet, je-li požadováno, poplatky spojené s požadovaným zajištěním).

29

3.6.

Úvěr z kreditní karty

Na rozdíl od debetní nepředstavuje kreditní karta klíč k financím na běžném účtu, nýbrž umožňuje

čerpat úvěr neboli

kredit.

Použitím kreditní

karty

při

výběru

peněz

z bankomatu nebo placením u obchodníka si totiž od banky nebo jiné finanční instituce bere klient půjčku, kterou pak splácí. Může utrácet, i když na účtu nemá žádné finanční prostředky, ale samozřejmě pouze za předpokladu, že později všechno řádně splatí. Kreditní karty jsou určeny primárně pro bezhotovostní nákupy. Výběry peněz prostřednictvím bankomatu, cashbacku či u přepážky banky jsou sice možné, avšak zatížené vysokými poplatky. Jako každý úvěr je i ten čerpaný kreditní kartou úročený. Placení úroků je ale možné se vyhnout díky bezúročnému období. To je doba, během které může klient svůj dluh na kreditní kartě splatit bez jakéhokoliv úroku. Bezúročné období se nevztahuje na částky vybírané z bankomatu, ty se úročí hned od data výběru. Maximální délka bezúročné lhůty se u většiny bank pohybuje od 40 do 55 dní. Bezúročné období se počítá od data zúčtování transakce do data splatnosti uvedeného na výpisu. Pokud si tedy klient něco koupí například 1. ledna, délka bezúročného období pro úhradu tohoto výdaje činí skutečně maximální počet uváděných dní a klient má klid „až“ zhruba do půlky února. Jestliže ale klient utrácí na sklonku ledna, času na zaplacení má míň protože aktuální datum splatnosti je pořád kolem půlky února. Výpis s přehledem transakcí a celkovou sumou, kterou je třeba zaplatit, obdrží klient každý měsíc. Jestliže neuhradí celou čerpanou částku k datu splatnosti, přichází ke slovu postupné splácení, které je vysoce úročené.Výše roční úrokové sazby se většinou pohybuje zhruba v rozmezí od 20 do 25 procent. Každý měsíc je přitom nutné bance zaplatit alespoň minimální splátku, zpravidla několik procent z čerpané částky. Tuto sumu může klient platit inkasem, tedy tak, že se mu konkrétní částka každý měsíc sama odečte z jeho běžného účtu, nebo přímo. Pokud bude klient kreditní kartu používat s rozumem, nebude pro něj znamenat život na dluh, ale spíš mu to dá příležitost chytře řídit vlastní výdaje. Kreditní karta přijde vhod například v čase povánočních výprodejů, kdy ceny lákavě padají o desítky procent, ale člověk zároveň mívá hluboko do kapsy. 30

Když nakoupí kreditní kartou a čerpaný úvěr splatí např. do půl roku, tak i přes vysoké úroky může být pro něj nákup stále výhodný. Především se ale využívá bezúročného období k lepšímu řízení cashflow. K vybraným kreditním kartám se nabízejí bonusy, kdy klientovi banka nebo jiná finanční instituce, která kartu vydala, připíše zpátky na účet určité procento z každé platby kartou. Ve spolupráci s pojišťovnami mohou banky pilným uživatelům kreditních karet nabídnout zvýhodněné pojistky. Výsledkem kooperace bank s jinými společnostmi (třeba benzinkami, aerolinkami nebo obchodními řetězci) pak mohou být rozličné slevy nebo věrnostní programy, odměňující klienta za jeho finanční aktivitu. Často jsou vydávány kobrandované karty (co-branded card), ty nesou logo banky i obchodní společnosti a zaměřují se na zákazníky konkrétního obchodníka. Ke kreditní kartě banky dále nabízejí různé doplňkové služby. Jedná se například o pojištění proti zneužití karty, pojištění schopnosti splácet nebo cestovní pojištění, které se může vztahovat nejen na držitele karty, ale i na jeho rodinné příslušníky.

3.6.1. Charge karta Vedle kreditních karet nabízejí některé banky také tzv. charge karty. Princip jejich fungování je částečně odlišný. Na konci měsíce banka klientovi pošle výpis útrat kartou a on musí celou částku uhradit do stanoveného data, obvykle do poloviny či konce následujícího měsíce. Po celou dobu neplatí žádné úroky, zato musí svůj dluh splatit celý najednou. Ostatní podmínky jsou shodné s podmínkami kreditních karet.

3.6.2. Nákupní úvěrová karta Nákupní úvěrové karty představují alternativu kreditních karet, kterou svým klientům nabízejí splátkové společnosti. Vlastnosti těchto karet se u jednotlivých společností liší: některé nabízejí služby, jejichž dostupnost a šíře je téměř srovnatelná s běžnými kreditkami, jiné za nimi značně pokulhávají. Výhodou těchto karet mohou být různé slevy v partnerských obchodech, síť těchto obchodů se však rovněž u jednotlivých společností liší.

31

4. Úvěrový proces Úvěrový proces představuje vztahy začínající žádostí klienta o poskytnutí úvěru a končící jeho splacením. Vyjadřuje tak vývoj každého konkrétního úvěrového případu. Etapy úvěrového procesu: I.

Žádost o poskytnutí úvěru a. Předkládá ji žadatel v pobočce banky, u které chce úvěr čerpat a vyplní formulář b. Základní náležitosti (závisí na druhu požadovaného úvěru): osobní údaje žadatele, předmět podnikatelské činnosti, oprávnění, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výše úvěru, účel, zajištění úvěru c. Žádost tvoří podklady pro zkoušku úvěrové schopnosti klienta pro případné sjednání záruk, pro vypracování smlouvy o úvěru

II.

Prověřování klienta – úvěrová analýza a. Nástroj k posouzení současné i očekávané ekonomické situace podniku a schopnosti splácet úvěr

III.

Uzavření úvěrové smlouvy a uvolnění čerpání úvěru a. Klient se stává dlužníkem, banka věřitelem b. Podstatou je závazek banky, že na žádost klienta poskytne požadovanou částku a závazek klienta, že vrátí tyto prostředky a úrok c. Náležitosti: smluvní strany, výše úvěru, účel, měna, doba splatnosti, způsob splacení

IV.

Kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy a. Cílem je včas zjistit problematické úvěrové případy, aby se zajistila návratnost úvěru

V.

Splacení úvěru a úroků, uvolnění případných záruk a. Zánik úvěrové smlouvy může nastat: i. Řádným splacením úvěru včetně úroků ii. Dohodou mezi bankou a klientem iii. Odstoupením od smlouvy iv. Je-li dlužník v prodlení ve splácení (většinou více než 2 splátky) v. Výpovědí (výpovědní lhůta je v úvěrové smlouvě 32

4.1.

Úvěrová smlouva

Úvěrová smlouva je jeden z nejdůležitějších dokumentů, který klient podepisuje. Rozebereme si jednotlivé části smlouvy, které budou víceméně u různých bank podobně formulované. Části úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva se skládá z 8 částí:

I.

Preambule Výše a účel úvěru

II. III.

Úroková sazba

IV.

Čerpání Úvěru Podmínky čerpání úvěru a další závazky

V. VI.

Splácení Úvěru

VII.

Zajištění Úvěru Společná a závěrečná ustanovení

VIII.

Ještě nad preambulí najdeme hlavičku, kde jsou napsány údaje o bance a o dlužníkovi, případně spoludlužníkovi. Na tomto místě je nutné zkontrolovat zejména osobní údaje, jako jsou rodná čísla a adresy bydliště. Zde uvádím čtyři rozepsané a dle mého názoru nejdůležitější části úvěrové smlouvy. 4.1.1. Preambule První část tvoří již zmíněná preambule. V této části je uvedeno, že dlužník bere na vědomí i další dokumenty týkající se Smlouvy o úvěru. Jedná se především o sazebník, obchodní podmínky a přílohy. Podpisem smlouvy dlužník souhlasí se všemi podmínkami a povinnostmi těchto dokumentů a rozumí jim. S touto částí Smlouvy se nedá hýbat a slouží jako ochrana banky.

33

4.1.2. Výše úvěru a účel Druhá část obsahuje informaci o celkové výši úvěru a jeho účelu. V této části úvěrové smlouvy si zejména zkontrolujte, zdali je opravdu zapsán správný účel financování, případně správné rozdělení částek například pro refinancování a navýšení úvěru. 4.1.3. Úroková sazba Další část smlouvy informuje o úrokové sazbě. Je zde stanovena její výše a doba, po kterou uvedená sazba platí. Tyto údaje doporučuji také zkontrolovat. Úroková sazba by vám měla být sdělena ještě před vyhotovením smluv a jsou v ní zahrnuty běžně slevy, např. za aktivní účet či pojištění. Doporučuji se zeptat tedy, jaké všechny slevy jsou v sazbě zohledněny a co musím tedy splňovat, aby nedošlo k navýšení sazby. 4.1.4. Čerpání úvěru Poslední probíranou částí tohoto článku je čerpání úvěru. Čerpáním úvěru se rozumí poskytnutí finančních prostředků. Většinou jsou zde uvedena čísla bankovních účtů, kam budou finanční prostředky poukazovány. Pokud tedy například refinancujete hypotéku, tak tam bude zmíněná bankovní instituce a číslo účtu. Veškeré tyto věci banka nemusí vypisovat, ale může se odkázat na vámi dodané doklady k úvěru. V této části je také uvedeno datum posledního termínu čerpání, tj. termín, do kdy musí být finanční prostředky vyčerpány. Tento termín je opravdu velmi důležitý, tak si buďte jistí, že je ve vašich silách ho dodržet. Úvěrová smlouva ještě obsahuje následující údaje:  Identifikaci obou smluvních stran  Charakteristika a výše úvěru  Výši úroků a poplatků  Způsob čerpání úvěru (jednorázově či postupně)  Způsob splacení úvěru  Způsob zajištění úvěru  Specifické podmínky pro splacení úvěru  Podpisy smluvních stran  Závěrečnou klauzuli o platnosti a účinnosti úvěrové smlouvy 34

4.2.

Monitorování dodržení podmínek úvěrové smlouvy

Po celou dobu trvání úvěrového vztahu s klientem banka provádí průběžnou kontrolu finančního hospodaření dlužníka a sleduje dodržování podmínek úvěrové smlouvy. Velkou pozornost věnují bankovní pracovníci dodržování výše a termínů splátek úvěru a úroků. Předčasnou splátku úvěru může klient provést bez souhlasu banky. U hypotečních úvěrů je potřeba předčasnou splátku nahlásit bance a to minimálně měsíc předem. Banka vystaví částku, datum splatnosti, variabilní symbol a číslo účtu, kam má být předčasná splátka odeslána. Pokud dlužník neuhradí splátku úvěru nebo úroku ve sjednaném termínu, banka převede dlužnou částku na účet úvěrů neuhrazených ve lhůtě. Až do doby splacení je tato částka úročena vyšší sankční sazbou. Neplnění podmínek úvěrové smlouvy může být postihnuto zvýšením úrokové sazby, zastavením čerpání úvěru, předčasnými splátkami, realizací zajištění úvěru, navržením konkurzu dlužníka apod.

5. Osobní bankrot

Osobní bankrot neboli oddlužení splátkovým kalendářem je způsob jak se zbavit dluhů, které už dotyčný nemůže splácet. Podmínkou je, že musí mít práci a musí být schopen do pěti let splatit alespoň třicet procent dlužné částky. Celou dobu osobního bankrotu si musí vystačit s takzvaným nezabavitelným minimem. Podmínky osobního bankrotu upravuje insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. Dovolená nebo vánoce na úvěr mohou končit špatně. Řada lidí přecení své finanční možnosti a jejich radost z nové televize, domácího kina, či nádherné dovolené vystřídá šok, když na dveře příští rok zaklepe kvůli nespláceným úvěrům exekutor. Proto již dnes existuje způsob, jak se zabavení nejen vánočních dárků, ale i dalšího majetku vyhnout.

35

Pokud dlužník opravdu bude chtít alespoň část dluhů splatit, bude moci prostřednictvím soudu na sebe vyhlásit tzv. osobní bankrot. Proces oddlužení bude trvat pět let a dlužník musí věřitelům zaplatit minimálně třicet procent jejich pohledávek. Detailnější postup uvádím v praktické části.

5.1.

Exekuční řízení

Řízení před soudem, nebo před soudním exekutorem za dohledu soudu, jehož účelem je vynucení povinností povinného stanovené exekučním titulem (tj. např. rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, soudní smír), a to i proti vůli povinného.

5.2.

Insolvence

Platební neschopnost neboli insolvence je neschopnost dlužníka splácet své dluhy a tak dostát svým závazkům i přes snahu dlužníka splácet svůj dluh věřiteli. Jedná se o rozdílný stav oproti platební nevůli, kdy dlužník nemá vůli svůj dluh splácet.

36

Praktická část

V praktické části diplomové práce se zaměřuji na průběh osobního bankrotu, tedy co je třeba ke zpracování návrhu. V další části analyzuji časté chyby při výběru úvěru a zda-li jsou nabídky bank srozumitelné. Dále se zaměřím na tři klienty, které si prošli, mohli projít či stále procházejí osobním bankrotem. Jedná se o klienty, kteří navštívili poradnu pro osobní bankrot, ve které pracuji. Jejich jména jsou smyšlená ale data pravdivá. Jejich případy a osudy se liší. Tito lidé by chtěli v budoucnosti začít nový život a tak bych rád zmapoval, jestli mají reálnou šanci, aby s nimi bankovní subjekty navázaly další obchodní spolupráci. V poslední části se zabývám, jak se počítá bonita klienta a jaké materiály jsou potřebné k získání hypotečního úvěru.

6. Průběh osobního bankrotu

Insolvenční zákon neboli zákon ze dne 30. března 2006, č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení je český zákon, který upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, dále upravuje oddlužení dlužníka. Insolvenční zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008 a nahradil dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Osobní bankrot není pro každého. Aby klient mohl začít řešit osobní bankrot, musí splnit několik základních požadavků, které jsou: 1) Mít pravidelný příjem 2) Být bezúhonný 3) Za 5 let uhradí alespoň 30 % svých závazků 37

Pokud jsou výše zmíněné podmínky splněny, tak zpravidla do 7 dnů, záleží na složitosti případu a rozsáhlosti nesplacených závazků od první schůzky klient obdrží návrh na osobní bankrot, který se po podpisu odešle na příslušný krajský soud. Již druhý den bude klient umístěn v insolvenčním rejstříku a tím budou zastaveny veškeré exekuce, nárůsty úroku a vymáhání na jeho osobu. Soud rozhodne do 30 dnů o řešení úpadku oddlužením.

6.1.

Zpracování návrhu

Klientovi se musí připomenout princip oddlužení a to, že po dobu 5-ti let bude dlužník dostávat z výplaty (příjmu) stále stejnou částku, pokud nezažádá o snížení splátek. Musí uhradit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Není vyloučeno, že může zaplatit 100 % např. během tří let, tím by oddlužení skončilo. Dále nesmí mít dluhy z podnikání ani v současné době podnikat a musí mít pravidelný měsíční příjem. Může také být i důchodce nebo mít i invalidní důchod. Dále je také třeba orientačně ověřit výši příjmů ve vazbě na výši nezajištěných závazků. Na to je třeba dodržet postup pro výpočet splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře 1. Splátka pro oddlužení se kalkuluje v rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. 2. Srážky pro oddlužení se vypočítávají z čisté mzdy. 3. Čistá mzda se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. 4. Z čisté mzdy nelze srazit tzv. základní částku. 38

5. Dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. ve spojení s dalšími příslušnými právními předpisy (zákon č. 110/2006 Sb., nařízení vlády č. 409/2011 Sb., zákon č. 117/1995 Sb., nařízení vlády č. 440/2013 Sb.) se kalkuluje základní částka takto: a) na osobu dlužníka ve výši dvou třetin součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu dle zvláštního právního předpisu („nezabavitelná částka“) - součet životního minima a nákladů na bydlení = 3 410 Kč + 5 873 Kč = 9 283 Kč - nezabavitelná částka = 2/3 * 9 283 Kč = 6 188,67 Kč b) na každou vyživovanou osobu a manžela ve výši jedné čtvrtiny nezabavitelné částky - 100% nezabavitelné částky = 6 188,67 Kč - 1/4 nezabavitelné částky = 1 547,17 Kč 6. Jednotlivé nezabavitelné částky se následně sečtou a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Celková základní částka se následně odečte od čisté mzdy. Ze zbytku čisté mzdy pak lze bez omezení srazit vše nad součet životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (aktuálně 9 283 Kč). Zbývající částka po provedení této operace se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na třetiny. Pro splátky při oddlužení (jako pro přednostní pohledávky) lze srazit dvě třetiny8. Občanské sdružení STOP DLUHŮM využívá vytvořené kalkulačky v programu excel, která funguje na podobném principu výše uvedeném. (viz. Obrázek č. 1) V případě manželů sečíst zabavitelné částky. Zabavitelnou částku snížit o odměnu insolvenčnímu správci která je 1080,-Kč s DPH. V případě oddlužení manželů se hradí pouze jednou.

8

http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek/kalkulacka-vypocet.html 28. 4. 2015

39

Pokud je příjem nedostatečný to znamená, že klient nemá takový příjem, který pokryje splátku dluhu a jeho náklady na domácnost může využít: a) darovací smlouvu - pevná částka po dobu 5-ti let, nelze odvolat ani snížit b) ručitelský závazek - ručí za úhradu do určité výše Dále se do formuláře o vstupních údajích vyplní následující 

rodinný stav pokud je rozvedený, zjistit zda je vypořádané SJM, ověřit jestli neplatí výživné (alimenty), pokud ano, kolik (nutno odečíst od nezabavitelné částky v případě že je ženatý/vdaná, měli by návrh podat oba (pokud jsou dluhy vzniklé v době manželství)



počet vyživovaných osob pokud má manželku/manžela, je také vyživovanou osobou, nejen děti. Mezi vyživované osoby nepatří dítě, na které se platí výživné (dítě v péči druhého-rozvedeného manžela)



trestní řízení v posledních 5-ti letech vztahuje se pouze na majetkově trestné činy.



údaje o závazcích nesmí mít závazky z podnikání (výjimka - dluhy do 20%), nesmí být podnikatel, pouze pozastavený živnostenský list nepostačuje, musí ho úplně zrušit

Poté je nutno dokázat úpadek první podmínkou je, že musí mít minimálně 2 věřitele a závazky po splatnosti minimálně 30 dnů. Musí uvádět i dluhy, které dlužník splácí i dluhy na nájemném, telefon, elektrika, pojištění atd. Podmínka druhá, že není schopen své závazky platit. Dále musí doložit údaje o majetku, musí se uvést veškerý majetek a dávat si pozor na převod majetku, hlavně nemovitosti, u rodinných příslušníků 3 roky zpátky, jinak 6 měsíců dále členský podíl v bytových družstvech, akcie, podíl v obchodní společnosti, cenné papíry. Dále uvádět zda neprobíhá dědické řízení. Pokud má klient sám nějakou pohledávku, musí doložit smlouvou nebo něčím dalším. Občas se zapomíná na další majetek jako je pozemek nebo zahrádka. A v poslední řadě majetek v SJM.

40

V poslední fázi je třeba předat klientovi „Seznam dokladů“  Dluhy: a) úvěrové a jiné smlouvy – pokud není smlouva, minimálně platební rozkaz nebo exekuční příkaz, usnesení soudu. V krajním případě čestné prohlášení dlužníka b) upomínky aktuální výše dluhu, ne starší než 3 měsíce.  Majetek: vybavení bytu-rozepsat ( lednice, skříně..), mobilní tel., počítač, auta, nemovitosti, spoření, důchodové pojištění, akcie, obchodní podíly.  Pracovní smlouva když má pracovní smlouvu na dobu určitou, doložit od zaměstnavatele příslib do budoucna.  Příjmy: renta, důchod, zaměstnání.  Ostatní doklady výživné, pěstounská péče, dědické řízení.  Příjmy za poslední 3 roky může doložit: výplatní pásky, přehled od zaměstnavatele, od pracovního úřadu – výše podpory v nezaměstnanosti, sociální úřad – mateřská, nemocenská, evidenční listy důchodového zabezpečení.

41

Obrázek č. 1 -Kalkulačka pro výpočet možnosti oddlužení Zdroj: Kalkulačka občanského sdružení STOP DLUHŮM

42

7. Časté chyby při rozhodování jaký úvěr si vybrat

V této kapitole uvádím, jaké jsou časté chyby při vybírání úvěrů ať už bankovních nebo nebankovních. Ve většině za vše může reklama, na kterou se nechají klienti nalákat. Bankovní i nebankovní instituce uvádí ve svých reklamách jen to nejlepší, ale aby se nejednalo o klamavou reklamu, tak ve spodní části uvádějí drobným písmem jak to ve skutečnosti je a někdy i modelový příklad.

Obrázek č. 2 – Reklama na PRESTO půjčku Zdroj: https://www.unicreditbank.cz/web/obcane/uvery/presto-pujcka 21. 4. 2015 Na tomto obrázku je vidět, jak lákavá může být nabídka. Ovšem skutečnost je úplně jiná. Na obranu této nabídky ale musím přiznat, že UniCredit Bank má na svých webových stránkách uvedený reprezentativní příklad standardním písmem, snadno čitelným a se všemi dalšími poplatky.

43

Reprezentativní příklad: Kolik si chci půjčit?

160 000 Kč

Celková výše úvěru

184 756 Kč

Doba trvání úvěru

72 měsíců

Úroková sazba (p.a.)

10,40%

Výše měsíční splátky

3 461 Kč

RPSN

17,03 % p.a.

Celková splatná částka

249 981 Kč

Tabulka č. 2 – Reprezentativní příklad Zdroj: https://www.unicreditbank.cz/web/obcane/uvery/presto-pujcka 21. 4. 2015 Celková výše úvěru 184 756 Kč zahrnuje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za pojištění ve výši 23 256 Kč. Úroková sazba je platná v případě sjednání pojištění schopnosti splácet a aktivně využívaného účtu v UniCredit Bank (popř. podepsané mobility účtu). Tato nabídka je pouze indikativní, není návrhem na uzavření smlouvy a nelze z ní proto dovozovat povinnost banky uskutečnit jakékoli transakce. Případné uzavření smlouvy nebo uskutečnění transakce je vázáno na získání potřebných interních schválení v rámci banky a na podepsání příslušné smluvní dokumentace. Celkový přeplatek od částky, kterou by si chtěl klient půjčit je 83 257 Kč. Klientů by mělo být na pobočce vše důrazně vysvětleno a to kolik si půjčují, kolik celkem zaplatí, jaká je a co je úroková sazba a také jaké je a co je roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“). Tyto poslední dva údaje tedy RPSN a úroková sazba je často braná na lehkou váhu. Z toho důvodu se klienti zadluží více než by sami chtěli. Je to dáno tím, že při sjednávání úvěru nevěnují těmto údajům dostatečnou pozornost. Jak můžeme pozorovat v našem občanském sdružení je to dáno nízkou finanční gramotností. To pak způsobuje to, že se klienti dostanou do situace, kdy jejich výdaje na různé splátky jsou vyšší než jejich příjmy.

44

Rozdíl splatných částek při půjčce 200 000 Kč Půjčka 200 000 Kč Splatnost 7 let 4 roky Výše měsíční splátky 4 000 Kč 5 500 Kč Úroková sazba (p.a.) 10,90% 8,90% Celkem zaplaceno 338 215 Kč 263 867 Kč

1 rok 18 000 Kč 8,40% 216 331 Kč

Tabulka č. 3 – Rozdíl splatných částek při půjčce 200 000 Kč Zdroj: vlastní graf. zpracování, data: https://www.unicreditshop.cz/pujcky?#/presto-pujcka 21. 4. 2015

Na výše uvedené tabulce můžeme pozorovat jak výše měsíční splátky a doba splatnosti ovlivňuje úrokovou sazbu a celkem zaplacenou částku při půjčce 200 000 Kč. Jinak ještě řečeno čím vyšší splátka a kratší doba splatnosti, tím nižší úroková sazba a celková splatná částka a naopak. Situace kdy je klient schopen splácet 18 000 Kč měsíčně po dobu jednoho roku je v ČR v závislosti na kraji ojedinělá. Ovšem pokud takový klient nemá žádné vlastní úspory, rád využije takové nabídky. Zde je také vše transparentně vysvětleno a k žádným problémům by nemělo docházet. Jako poslední jsem vybral informační leták od Komerční banky. Zde je vidět lákavá nabídka na osobní úvěr ve výši 180 000 Kč. Pokud ale nahlédneme na reprezentativní příklad, dozvíme se opět úplně všechny informace jako u předešlých příkladů ovšem menším písmem. V tomto příkladě je uvedeno, že výš úvěru je 180 000 Kč, splatnost 6 let, úroková sazba 8,4 % p. a., RPSN 8,7 %, 1. Splátka 798 Kč, 2. – 71. splátka je 3 226 Kč, 72. splátka 3 214, celková splátka splatná spotřebitelem je 229 832 Kč. Splátky tvoří platba jistiny a úroků. Vše lze dohledat na stránkách Komerční banky v příslušné úvěrové kalkulačce. Všechny bankovní instituce, vždy uvádí reprezentativní příklad, kde je možno zjistit všechny informace. Je už na klientovi jakou jim bude věnovat pozornost a jak jim porozumí. Pracovník banky by měl vždy v zájmu dobré pověsti banky poskytnout dostatečné informace o produktu, který nabízí klientovi a ne v zájmu vysokého zisku, jak to dělají některé nebankovní subjekty. 45

8. Občanské sdružení STOP DLUHŮM Občanské sdružení STOP DLUHŮM vzniklo v roce 2013. Dohromady za tuto dobu navštívilo všechny čtyři pobočky9 více jak padesát žadatelů o osobní bankrot. Až na dva žadatele, kteří vědomě zatajili své dluhy se všichni do osobního bankrotu dostali. Další novou skupinou klientů začínají být lidé v důchodovém věku, kteří ve valně většině jsou ručitelé v různých úvěrech svých dětí. Od 1. 1. 2014 se mohou oddlužovat i osoby samostatně výdělečně činné. Zatím těchto klientů v našem sdružení evidujeme minimum.

Graf č. 1 – Počet klientů občanského sdružení STOP DLUHŮM Zdroj: vlastní graf. zpracování, data: Občanské sdružení STOP DLUHŮM

9

Pobočky: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Litoměřice a Praha

46

8.1.

Případ Hájková

Od 1. 1. 2014 se dají oddlužovat také osoby samostatně výdělečně činné. Toho využila paní Hájková, která provozuje malý obchod s chovatelskými potřebami. Její případ se od ostatních liší tím, že má i pohledávky za třemi odběrateli, které se v návrhu musí zohlednit. Manžel a syn paní Hájkové si chtěli otevřít malý autobazar. Záměrem bylo dovážet auta z ciziny provést drobné opravy a se ziskem prodat. Tento plát ale ztroskotal na průzkumu poptávky v průběhu realizace záměru. Paní Hájková si vzala jako OSVČ úvěr a nakoupila ze zahraničí tři vozy. Aby se dala splátka umořit, alespoň částečně vozy se prodaly s velkou ztrátou. Dále také chovatelské potřeby začaly mít problémy a nedařilo se včas uspokojovat dodavatele. Ke konci roku 31. 12. 2013 paní Hájkové vážně poškodili automobil, na který měla leasing a došlo k totální škodě. Pojišťovna sice vyplatila částečnou hodnotu automobilu, ale leasingová společnost chtěla doplatit zbytek. A paní Hájková už nevěděla kde vzít najednou finance na tolik situací najednou. Dluhy paní Hájkové rázem činily 890 000 Kč a byly na ni podány dvě exekuce. Situace zašla až tak daleko, že ji začali navštěvovat vymahači, což není nic příjemného. A tak se paní Hájková obrátila na občanské sdružení STOP DLUHŮM. Na první schůzce jsme z jejích údajů zjistili pomocí kalkulátoru, že na dluh 890 000 Kč má 18 000 Kč čistý příjem a že za 5 let zaplatí 54,3 % svých závazků tedy 483 540 Kč. Aby insolvenční správce neprodal majetek převedla dům na syna. Problém ovšem nastal, když měla paní Hájková doložit příjmy za poslední 3 roky. Protože je OSVČ musela o podklady zažádat na finančním úřadě. Z doložených podkladů jsme ale nemohli stanovit minimální příjem potřebný pro oddlužení paní Hájkové chybělo 4 500 Kč. Byla tu ale ještě možnost že se za paní Hájkovou někdo zaručí a bude ji 4 500 Kč přispívat. Požádala tedy své rodiče zda-li by ji přispěli. Od nich pak byl vyžadován doklad o výši důchodu, aby každému zbylo životní minimum. Paní Hájková u soudu uspěla a osobní bankrot ji byl schválen.

47

Do budoucna by ráda předem pečlivě zvážila své další kroky, než se zaváže do úvěru či hypotéky. Nyní zjišťuje zda-li je ještě možné si půjčit od bankovní společnosti peníze. Ptala se již v UniCredit Bank, kde ji bylo sděleno, že po uplynutí 5 let si banka ještě nechává lhůtu, než paní Hájková úplně zmizí z registru dlužníků a je možné, že v dalším úvěru může být brána, jako rizikový klient což se může projevit na úrokové sazbě.

8.2.

Případ Smetana

Pan Smetana přišel do poradny už s tím, že chce urychleně začít řešit své dluhy. Tento klient se později ukázal jako většina našich klientů a to, že se problémy sami vyřeší a že to nějak dopadne. Shromažďování dokumentů byla dosti náročná a nakonec klient přestal komunikovat. Po delší době se ale ozval jeho syn, který začal věci urychleně řešit s tím, že jeho otec si zpracoval návrh na oddlužení sám a podal jej. Bohužel v návrhu bylo spoustu chyb a okresní soud tento návrh zamítl. Dále se ukázalo, že manželka pana Smetany prošla osobním bankrotem, ale dluhy jsou po ní stále dál vymáhány, protože předešlé dluhy vznikly v SJM a dosud neproběhl rozvod. Podle nového občanského zákoníku již nelze na dalším z manželů vymáhat dluhy. Po shromáždění všech dat jsme zjistili, že má pan Smetana dluhy ve výši 530 000 a pomocí kalkulátoru zjistili, že na dluh 530 000 Kč má 15 000 Kč čistý příjem a že za 5 let zaplatí 30,2 % svých závazků tedy 300 900 Kč. Po pečlivém zpracování všech jeho doložených nesplacených závazků podal návrh na okresní soud v Ústí nad Labem znovu. Ale ani poté nebylo vše v pořádku a soud si vyžádal doplnění některých informací. Šlo o formální informace, které se týkaly zaměstnání pana Smetany. Návrh byl přijat a schválen. Doporučení pro pana Smetanu bylo, aby do budoucnosti vyřešil rozvod a další závazky raději nerealizoval. Vzhledem k početným záznamům v bankovních registrech a velké neslovesnosti nemá podle Unicredit Bank tento klient v budoucnosti šanci na další bankovní úvěr.

48

8.3.

Případ Hotovcová

Paní Hotovcová kontaktovala naši poradnu v Litoměřicích s klasickým problémem, který řeší všichni, kteří žádají o oddlužení. A to že výdaje začínají převyšovat příjmy, ale přece jen byl dále její problém i trochu ojedinělý. Stíhala totiž poměrně včas splácet závazky svým věřitelům, ale z peněz, které si půjčovala od přátel. Měla půjčku u nebankovní společnosti, které ručila svojí nemovitostí. A další menší bankovní úvěry. Problém nastal v tom, že přišla o jedno ze svých dvou zaměstnání a její příjem už nestačil na tak velké výdaje. Další problém byl v tom, že vlastní nemovitost a o tu by v případě oddlužení přišla. Prodal by ji insolvenční správce, aby mohl s utržených peněz mohl uspokojit věřitele. O tomto postupu paní Hotovcová nevěděla, protože se někde mylně dočetla, že se dá oddlužit a majetek jí zůstává. Na tuto možnost tedy paní Hotovcová z důvodu rodinných vzpomínek přistoupit nechtěla. Začal se tedy pro ní hledat jiný způsob. Jelikož naše pobočka v Litoměřicích sídlí v prostorách jedné bankovní společnosti, tak se začalo hledat řešení u nich. Paní Hotovcová měla jednu výhodu oproti ostatním, že stíhala splácet své závazky a nikdo po ní nic nevymáhal, tudíž nebyla vedena v registrech SOLUS a CBCB. Bankovní společnost začala tedy řešit kolik by mohla poskytnout finančních prostředků na umoření všech závazků, hlavně nebankovní společnosti, která má v zástavě její dům. Celková výše všech závazků bylo 650 000 Kč. Přičemž 500 000 Kč, které měly být spláceny ještě 5 let náleželo nebankovnímu subjektu. Pro bankovní společnost nebylo problém tolik finančních prostředků poskytnout a za přijatelné měsíční splátky, které paní Hotovcové vyhovovaly. Po žádosti nebankovnímu subjektu o celkové vyčíslení dluhu nastal další problém. Nebankovní společnost si dle svých smluvních podmínek za předčasné splacení naúčtovala ztrátu úroků a další poplatky s předčasným splacením spojené. Nebankovní společnost tedy požadovala zhruba 800 000 Kč. Celkem by tedy paní Hotovcová potřebovala 950 000 Kč a to už bankovní společnost vzhledem k jejímu příjmu poskytnout nemohla.

49

Nakonec se tento problém vyřešil. Paní Hotovcová nakonec dům prodat musela, ale své kamarádce, které věří, se kterou uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí a za kterou již zmíněný vysoký úvěr platí, ale za daleko příjemnějších platebních podmínek. Tímto prodejem umořila veškeré své závazky a dům osvobodila od nebankovní společnosti. Ovšem je zde i riziko úmrtí její kamarádky a následné dědické řízení, které by nemuselo pro paní Hotovcovou dopadnout zcela příjemně, protože už není majitelka. Jelikož je paní Hotovcová bez dluhů a ani nebyla vedena v registrech SOLUS a CBCB mohla by v budoucnosti s vyšším příjmem žádat o úvěr a svůj dům si tak za zůstatkovou cenu úvěru odkoupit zpět.

50

9. Propočet bonity

Pro výpočet bonity neboli zhodnocení je důležité od klienta získat následující informace. a) Příjmy b) Výdaje c) Parametry hypotečního úvěru Výsledkem bonity je dluhový poměr neboli „DEBT RATIO“. Pro výpočet dluhového poměru se používá následující vzorec:

Poté se klient prověřuje v registrech solus a cbcb. Sdružení SOLUS sdružuje řadu společností z různých ekonomických sektorů. Jsou mezi nimi nebankovní finanční instituce, banky, telekomunikační operátoři, distributoři energií a další společnosti. Všechny tyto společnosti mohou díky členství ve sdružení SOLUS a prostřednictvím registrů SOLUS efektivněji řídit riziko u služeb, které poskytují. Díky různorodosti členské základny poskytují registry SOLUS unikátní informace napříč různými ekonomickými sektory. Sdružení Solus spolupracuje s celkem čtyřiceti šesti společnostmi například: Komerční banka, Raiffeisenbank a Home Credit. Společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s. byla založena za účelem provozování Bankovního registru klientských informací. Prostřednictvím CBCB si banky vzájemně vyměňují informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů. Dále klient dodává potvrzení o příjmech nebo daňové přiznání. Dalším důležitým ukazatelem je LTV, zkratka anglických slov „Loan To Value“ tedy poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Nejprve je potřeba si vyjasnit dva pojmy - výše úvěru a hodnota nemovitosti.

51

Výše úvěru je částka, která bude financovaná hypotečním úvěrem. Čím nižší je požadovaná částka proti kupní ceně (resp. odhadní ceně), tím je zpravidla nižší sazba úroků. Hodnota nemovitosti je skutečná cena podle kupní smlouvy nebo podle odhadu banky. Cenu nemovitosti pro účely vyřízení nové hypotéky stanovuje vždy bankou pověřený odhadce nemovitostí. V některých případech nabídne banka seznam odhadců a klient si může vybrat. Některé banky nabízí také odhad nemovitosti „na dálku“. Při odhadu „na dálku“ hypoteční specialisté vychází z klientem doložených dokumentů (fotografie nemovitosti, údaje o nemovitosti) a tzv. cenových map (zatím jsou však dostupné jen pro větší města). Úrokové sazby hypoték ovlivňuje nejen doba fixace, ale také již zmíněné LTV tedy poměr částky poskytnutého úvěru k zástavní ceně nemovitosti. Banky si za účelem určitého zjednodušení stanovují pásma podle úrovně LTV. Zpravidla bývá zlomovým bodem hranice 85 % (částka úvěru/cena nemovitosti). Od této hranice výše banky považují úvěry za více rizikové a tuto rizikovost klient pocítí ve zvýšené úrokové sazbě. Úskalí stoprocentní hypotéky Některé banky nabízejí hypotéku až do výše 100 % LTV (hypotéku na celou částku). Tento úvěr ale znamená pro banku více rizika, proto se většinou nabízí stávajícím klientům s dostatečným příjmem. Klient ale musí očekávat i vyšší úrokovou sazbu. Téměř vždy je ke stoprocentní hypotéce požadováno pojištění, které hypotéku také prodražuje. Často je tento typ úvěrů jedinou variantou, jak na vysněné bydlení dosáhnout.

9.1.

Parametry hypotečního úvěru

Pro poskytnutí úvěru je důležité znát parametry. Prvním parametrem je výše úvěru v korunách v tomto případě 850 000 Kč. Dalším parametrem je fixní období, obvykle se dává pět let. Další je odhadovaná tržní hodnota nemovitosti 1 000 000 Kč. LTV vychází 85% což je ideální. Doba splatnosti je nastavena na 30 let a věk klienta je 30 let. Poté se mohou v parametrech objevit další výhody banky, jako jsou třeba slevy a pojištění. 52

Ze strany klienta se zkoumá: a) Měsíční příjem a. příjem za poslední tři měsíce b) Vypočet příjmů z daňového přiznání a. Příjmy ze závislé činnosti b. Příjmy z podnikání c. Příjmy z pronájmu d. Příjmy z kapitálového majetku c) Příjmy na základě hrubého příjmu z podnikání a. Hrubý příjem z podnikání d) Výdaje a. Počet osob v domácnosti i. Dospělí ii. Děti b. Současné bydliště c. Měsíční splátky ostatních úvěrů d. Rámec kontokorentních úvěrů e. Limit kreditní karty f. Náklady na domácnost g. Osobní náklady h. Měsíční splátky spoření i. Měsíční splátky pojištění 53

j. Ostatní pravidelné výdaje

Po doložení parametrů se hodnotí příjmy a výdaje pomocí výpočtu dluhového poměru DEBT RATIO a výsledkem je bonita klienta. Výpočet dluhového poměru jsem již uvedl.

9.2.

Žádost o poskytnutí hypotečního úvěru

Po vyplnění všech formulářů se vyplňuje žádost o hypoteční úvěr a banka se začíná o klienta zajímat z pohledu solventnosti a platební morálky. První se prověřuje klient v úvěrových registrech a to vždy a pouze se souhlasem klienta. Žádost o poskytnutí hypotečního úvěru obsahuje: a) Základní údaje a. Jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, země narození, pohlaví, adresa. b) Doklad totožnosti a. Občanský průkaz, cestovní pas, identifikační karta občana EU b. Číslo dokladu, země vydání dokladu, datum vydání dokladu c) Kontaktní údaje a. Telefon, e-mail d) Údaje o požadovaném úvěru a. Účel úvěru refinancování, celková výše úvěru v Kč, počet splátek e) Prohlášení žadatele

54

a. Žadatel prohlašuje, že veškeré údaje, které uvedl v žádosti jsou úplné a odpovídají skutečnosti a že nezamlčel žádnou relevantní skutečnost, která by mohla ovlivnit rozhodnutí banky při poskytnutí úvěru b. Dále žadatel prohlašuje, že je plně svéprávný a že ke dni podání této žádosti o poskytnutí úvěru není v prodlení vůči státu nebo jinému subjektu s úhradou daní či poplatků, úhradou pojistného na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, úhradou cla nebo jiných povinných plateb c. Žadatel souhlasí s tím, aby banka získala informace o jeho bonitě zahrnující informace zejména o povaze a rozsahu případného porušení dřívějších závazků, platební morálce a důvěryhodnosti, které jsou nutné k posouzení žádosti o poskytnutí úvěru, a to z registrů solus, jehož je banka členem d. Žadatel potvrzuje, že se seznámil s poučením o zpracování osobních údajů podle § 11 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, které jsou k dispozici na webových stránkách pobočky banky. Veškerá místa kde dochází ke zpracování osobních údajů bankou nebo zpracovateli banky jsou nahlášena jako místa zpracování osobních údajů u Úřadu pro ochranu osobních údajů f) Místo, datum a podpis žadatele

K této žádosti se ještě dokládá seznam příloh k žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru, který obsahuje následující údaje: a) Podklady k osobě žadatele, spolužadatele a. Občanský průkaz – občan ČR (platnost dokladu ještě minimálně 1 měsíc) b. Pravomocné rozhodnutí soudu o zániku manželství rozvodem (došlo-li k zániku manželství rozvodem před méně než 3 lety) c. Doklad o vypořádání SJM a eventuelní doklad o určení výše výživného (došloli k zániku manželství rozvodem před méně než 3 lety)

55

d. Vyplněný zdravotní dotazník k životnímu pojištění b) Podklady vyžadované v souvislosti s prokazováním příjmu a. Klient má příjmy ze závislé činnosti (je zaměstnán) i. Potvrzení příjmu za poslední 3 měsíce. Toto potvrzení musí být doloženo na formuláři banky a nesmí být starší 30 dnů + jeden z níže uvedených dokladů 1. Výpisy z účtu kterékoli banky v ČR prokazující příjmy a obvyklé výdaje domácnosti za poslední 3 měsíce. Klient, který žádá hypotéku ve své bance ještě dokládá obrat na účtu. 2. Výplatní pásky za poslední 3 měsíce b. Klient má příjmy z podnikání i. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za poslední 2 zdaňovací období včetně příloh a klientem podepsaná kopie s originálním razítkem příslušného finančního úřadu ii. Potvrzení od finančního úřadu o bezdlužnosti tedy originál nebo dokument zkonvertovaný z elektronické verze na CzechPoint při 1. čerpání ne starší 90 dnů c. Klient má příjmy z pronájmu i. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za poslední 2 zdaňovací období včetně příloh prokazující příjmy z pronájmu ii. Potvrzení od finančního úřadu o bezdlužnosti tedy originál nebo dokument zkonvertovaný z elektronické verze na CzechPoint při 1. čerpání ne starší 90 dnů iii. Nájemní smlouva k pronajímané nemovitosti, případně smlouva o budoucí nájemní smlouvě

56

iv. Výpis z katastru nemovitostí pronajímané nemovitosti. V případě bytové jednotky musí být předložen výpis z katastru nemovitostí k pozemku, bytu, domu, ve kterém se byt nachází v. Odpisový plán, pokud jsou odpisy nemovitosti uvedeny v nákladech v daňovém přiznání d. Klient má jiné příjmy i. Potvrzení správy sociálního zabezpečení, resp. subjektu vyplácejícího tyto příjmy 1. Starobní důchod 2. Renta (bývalí vojáci z povolání, horníci, policisté apod.) příspěvek na bydlení vojáků z povolání (MV ČR, MO ČR) 3. Rodičovský příspěvek 4. Vdovský či sirotčí důchod zde je nutné dodat potvrzení ze správy sociálního zabezpečení 5. Výživné (soudní rozhodnutí a doklady o příjmu výživného za poslední 3 měsíce, může být v podobě výpisu z účtu nebo složenky c) Podklady vyžadované k financované nemovitosti zajišťující hypoteční úvěr a. Výpis z katastru nemovitostí předmětu zástavy, který nesmí být starší než 3 měsíce a v případě bytové jednotky musí být předložen výpis z katastru nemovitostí k pozemku, bytu, domu, ve kterém se byt nachází b. Snímek katastrální mapy, který nesmí být starší než 1 rok c. Odhad ceny nemovitosti vypracovaný smluvním odhadcem banky ne starší 1 rok d. Výpisy úvěrových registrů (je-li zástavce odlišný od spolužadatele s výjimkou osob blízkých 57

e. Nabývací titul k nemovitosti jako je např. kupní smlouva, darovací smlouva atd. f. Listina prokazující oprávnění nakládat s nemovitým předmětem zástavy, pokud dosud trvající vlastnické právo k nemovitosti vzniklo před 1. 1. 1993 a úředně ověřený opis, který lze získat na katastrálním úřadě g. Doklady prokazující totožnost d) Podklady vyžadované v souvislosti s koupí nemovitosti a. Podepsaná rezervační smlouva a konkretizovaný návrh smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Kupní smlouvy eventuelně podepsaná kupní smlouva nebo podepsaná smlouva o smlouvě budoucí b. Koupě pozemku: Územně plánovací informace nebo územní souhlas nebo územní rozhodnutí c. Koupě nemovitosti z developerského projektu: i. Prohlášení zástavního věřitele o podmínkách vzdání se zástavního práva k nemovitosti (vázne-li na nemovitosti zástavní právo) ii. Prohlášení o právním zajištění přístupu k předmětné nemovitosti (neníli přístup k nemovitosti dosud právně vyřešen) d. Návrh kupní smlouvy o advokátní či notářské úschově e. Koupě družstevního podílu (družstevní byt) i. Smlouva o budoucí smlouvě o převod členských práv a povinností člena bytového družstva nebo minimálně návrh smlouvy ii. Doklad o členství převodce v bytovém družstvu iii. Výpis z katastru nemovitostí k předmětné nemovitosti e) Podklady vyžadované v souvislosti s výstavbou či rekonstrukci nemovitosti

58

a. Doklad, na základě kterého je klient oprávněn zahájit stavbu, např. souhlas s provedením stavby, stavební povolení atd. b. Konkretizovaný návrh smlouvy o dílo c. Soupis prací prováděných svépomocí d. Položkový rozpočet a harmonogram prací včetně uvedení zdroje, ze kterého budou jednotlivé položky hrazeny (vlastní zdroje, úvěr) e. Doklady o úhradě prací a materiálu f. Projektová dokumentace g. Geometrický plán h. Kolaudační rozhodnutí f) Podklady vyžadované v souvislosti s refinancováním úvěru poskytnutého jiným nebankovním ústavem a. Smlouva o úvěru nebo půjčce obsahující účel, částku, splatnost a číslo účtu věřitele b. Doklad o aktuálním zůstatku závazku včetně příslušenství např. výpis z úvěrového účtu po poslední splátce c. Původní ocenění nemovitosti d. Výpis z účtu dlužníka prokazující přijetí částky úvěru nebo půjčky e. Příjmový doklad o přijetí částky úvěru nebo půjčky prokazující přijetí částky úvěru nebo půjčky od nebankovního subjektu g) Podklady vyžadované v souvislosti se zpětným proplacením vlastních finančních prostředků investovaných do nemovitosti a. Doklad prokazující účelové použití finančních prostředků

59

b. Kupní smlouva s potvrzením katastrálního úřadu o provedení vkladu vlastnického práva (u účelu koupě) c. Faktura a doklad prokazující, že jde o stavbu dokončenou (u účelu výstavba, rekonstrukce, modernizace) d. Výpis z účtu klienta prokazující zaplacení investice (v případě bezhotovostní platby) e. Hotovostní doklad prokazující zaplacení investice (jednotlivé doklady nesmí přesáhnout částku 15 000 EUR) f. Doložení vlastnictví nemovitosti (je-li financována nemovitost odlišná od zastavené) h) Podklady

vyžadované

v souvislosti

s vypořádáním

závazků

souvisejících

s nemovitostí a. Doklad, na základě kterého dochází k vypořádání např.: i. Po rozvodu manželství: Dohoda o vypořádání společné jmění manželů (dále jen „ SJM“) s úředně ověřenými podpisy nebo pravomocné rozhodnutí soudu o vypořádání SJM nebo pravomocné rozhodnutí soudu o zániku manželství rozvodem (nedošlo-li k vypořádání SJM do 3 let od zániku manželství ii. Za trvání manželství: Notářský zápis o zúžení SJM iii. Pravomocné rozhodnutí o dědictví schválené soudem a dohoda o finančním vyrovnání iv. Darovací smlouva se závazkem k vyrovnání, resp. dohodu o finančním vyrovnání Doklady se předkládají bance v originálu a pracovník banky ověří kopii dle originálu a bance zůstává kopie. V originálu se předkládá pouze vyhotovení odhadu a potvrzení o výši příjmu. Banka si vyhrazuje právo vyžádat si další nebo dodatečné doklady potřebné k posouzení úvěrového obchodu. 60

9.3.

Potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti

Dalším důležitým dokumentem, který je od klienta požadován je potvrzení o výši příjmu. Tento formulář od banky vyplňuje zaměstnavatel, kde uvádí výši příjmu svého zaměstnance, tedy žadatele o úvěr. Do tohoto formuláře uvádí zaměstnanec tyto údaje: 1) Jméno, příjmení, titul 2) Rodné číslo, datum narození 3) Adresa trvalého pobytu 4) Zaměstnán od (měsíc/rok), pracovní pozice, telefon do zaměstnání 5) Pokud je zaměstnanec ve zkušební nebo výpovědní době 6) Jestli je pracovní poměr sjednán na dobu určitou nebo neurčitou, pokud je doba určitá, tak do kdy 7) Počet vyživovaných dětí 8) Čistý roční příjem (bez přídavků na děti) za poslední zdaňovací období v Kč 9) Čistý roční příjem (bez přídavků na děti) za předposlední zdaňovací období v Kč 10) Hrubý roční příjem bez pojistného za poslední zdaňovací období v Kč 11) Čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce v Kč rozepsaný do jednotlivých měsíců a datum kdy byl vyplacen 12) Bonusy vyplacené za posledních 12 měsíců v Kč 13) Srážky ze mzdy a. Na základě výkonu rozhodnutí exekuce v Kč z čehož jsou přednostní pohledávky v Kč b. Splátky jiných úvěrů nebo leasingů formou srážek ze mzdy v Kč c. Ostatní srážky (spoření, pojištění apod.) v Kč 14) Jestli je mzda zasílána na účet zaměstnance 61

Poté zaměstnavatel uvádí tyto údaje: 1) Název korporace včetně právní formy, IČ 2) Sídlo korporace 3) Potvrzení kdo vystavil toto potvrzení (jméno, příjmení, funkce) 4) Místo a datum vystavení 5) Kontaktní telefon 6) Webové stránky 7) Razítko a podpis oprávněné osoby

Platnost tohoto potvrzení je 30 dnů ode dne vystavení. Předložením vyplněného potvrzení o příjmu za závislé činnosti nevzniká nárok na schválení úvěrového produktu dané banky.

9.4.

Souhlas se zpracováním osobních údajů a použitím rodného čísla

Obvykle se k žádosti přidává ještě jeden souhlas a to souhlas se zpracováním osobních údajů a použitím rodného čísla. Tento souhlas je mnohem obsáhlejší, než jak bylo uvedeno v prohlášení žadatele. Je zde uvedeno, že v souvislosti s žádostí o uzavření smlouvy mezi klientem a bankou souhlasí klient s tím, aby banka za níže uvedeným účelem shromažďovala, zpracovávala a uchovávala jeho osobní údaje, tj. jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresu, údaje o identifikačním dokladu a IČ (dále jen „osobní údaje“), a to způsobem, a za podmínek uvedených

v Informačním

Memorandu

Bankovního

registru

klientských

informací

a Nebankovního registru klientských informací (dále jen „Informační Memorandum“) a v Poučení o registrech Sdružení SOLUS (též jen „Poučení“).

62

Dále klient souhlasí, aby banka jeho osobní údaje předávala Sdružení SOLUS k dalšímu zpracování v „Pozitivním registru sdružení SOLUS“ (též jen „Pozitivní registr“) a v Registru FO Sdružení SOLUS (též jen „Registr FO“) k dalšímu shromažďování, zpracovávání a uchovávání. Klient souhlasí, aby Sdružení SOLUS vytvořilo informační soubor jeho osobních údajů od všech členských bank, případně též společně s dalšími jeho veřejně dostupnými osobními údaji (např. jeho osobní údaje obsažené v Insolvenčním rejstříku), a v rámci tohoto informačního souboru jeho osobních údajů provádělo statistická vyhodnocení jeho bonity a důvěryhodnosti. Klietn také souhlasí, aby Sdružení SOLUS jeho osobní údaje (ve formě informačního souboru včetně údajů o statistických vyhodnoceních jeho bonity a důvěryhodnosti) zpřístupnilo formou on-line dotazů všem oprávněným uživatelům (členům sdružení SOLUS) Pozitivního registru a Registru FO, tedy i bance, a to vždy v rozsahu a za podmínek uvedeném pro každý z těchto registrů v Poučení. Klient dále souhlasí, aby banka i opakovaně získávala informace o jeho bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti z Pozitivního registru a Registru FO. Souhlasí také, aby všichni oprávnění uživatelé Pozitivního registru anebo Registru FO, kterým byly zpřístupněny jeho osobní údaje, tyto používali, a to případně spolu s dalšími jeho osobními údaji, jež oprávněně zpracovávali. Účelem zpracování osobních údajů v Pozitivním registru a Registru FO je splnění povinnosti odpovědného poskytování úvěrů a jiných obchodů Banky, zajištění vzájemného informování oprávněných uživatelů Pozitivního registru a Registru FO o jeho bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce, posuzování jeho bonity, důvěryhodnosti a platební morálky ze strany oprávněných uživatelů Pozitivního registru a Registru FO, a to i opakovaně, jakož i ochrana práv Banky a ostatních členů sdružení SOLUS. Kromě předešlého je účelem zpracování jeho osobních údajů na základě tohoto souhlasu rovněž zajištění vzájemného informování oprávněných uživatelů Bankovního registru klientských informací (dále jen „BRKI“) a Nebankovního registru klientských informací (dále jen „NRKI“) o klientově bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce a umožnění (a to i opakovaného) posuzování jeho bonity, důvěryhodnosti a platební morálky ze strany oprávněných uživatelů BRKI a NRKI. Způsob, rozsah a podmínky vzájemného informování oprávněných uživatelů BRKI a NRKI jsou uvedeny v Informačním Memorandu. 63

Klient uděluje souhlas na dobu 4 let ode dne jeho udělení. V případě, že klientem a bankou byla nebo bude uzavřena Smlouva, uděluje klient tento souhlas na dobu jejího trvání a na dobu dalších 4 let od splnění veškerých jeho finančních závazků z uzavřené Smlouvy, pokud tyto závazky zaniknou splněním nebo způsobem nahrazujícím splnění, resp. od zániku Smlouvy, pokud finanční závazky ze Smlouvy zaniknou jinak. Před podpisem tohoto souhlasu jsem se klient seznámil s Informačním Memorandem, které obsahuje i poučení o jeho právech v souvislosti se zpracováním jeho osobních údajů v rámci BRKI i pro účely vzájemného informování se uživatelů BRKI a/nebo NRKI o bonitě, důvěryhodnosti či platební morálce jejich klientů. Před podpisem tohoto souhlasu byl klient rovněž informován, že aktuální znění Informačního Memoranda může kdykoli získat na informační lince, pobočkách a na webových stránkách banky banky nebo na informační lince a webových stránkách provozovatele registru www.cbcb.cz.

Dále klient prohlašuje, že se seznámil s dokumentem „POUČENÍ o registrech Sdružení SOLUS“, jehož obsahem je: 1) vysvětlení pojmu informační soubor, a to zvlášť pro Pozitivní registr a Registr FO, 2) definice dalších jeho osobních údajů, které mohou vzniknout při zpracování, 3) popis fungování Pozitivního registru a Registru FO, 4) identifikace subjektů či osob, které mohou mít přístup ke klientovým osobním údajům při jejich zpracování 5) poučení o právech klienta podle § 11 a § 12 zákona o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. a nárocích podle § 21 zákona č. 101/2000 Sb. V souvislosti se zpracováním klientových osobních údajů v rámci pozitivního registru SOLUS. Byl klient informován, že aktuální znění Poučení může kdykoli získat na informační lince, pobočkách a webových stránkách banky, nebo na informační lince a webových stránkách sdružení SOLUS www.solus.cz. 64

Na závěr klient Potvrzuje, že jsem byl bankou poučen o svých nárocích vůči porušiteli dle § 21 zákona č. 101/2000 Sb. Po uzavření Smlouvy s bankou se tento souhlas stává její nedílnou součástí.

10.Výstup informací klienta Po vyplnění a podepsání všech výše uvedených dokumentů se může klient začít prověřovat v systému solus a cbcb. Výsledkem zhodnocení žadatele o úvěr z úvěrových registrů je platební morálka a to i několik let zpětně a zároveň je vidět aktuální známka celé úvěrové historie klienta. Úvěrové registry jsou negativně ovlivňovány i častými žádostmi klientů o úvěrové produkty, které nejsou dále procesovány. Typickým příkladem je, že klient obejde více bank a nechá se prověřit v registrech, aby získal co nejnižší úrokovou sazbu a nejlepší podmínky. Tím, že klient projde vyhodnocením bonity a prověřením v úvěrových registrech, je pro klienta pouze základ pravděpodobnosti získání nároku na hypoteční úvěr. Dalším faktorem je zastavovaná nemovitost kde se výsledkem ocenění stanovuje tržní hodnota. Po schválení hypotečního úvěru následuje podpis smluvní a úvěrové dokumentace mezi bankou a klientem, čím vzniká právní vztah a nárok na hypoteční úvěr. Nutno ještě dodat, že jsou finanční instituce, které jsou přísnější na bonitu, a jejich výstupem je minimální portfolio rizikových úvěrů. Pak jsou ale instituce, které jsou benevolentnější na bonitu. Tyto instituce ale nabízí vyšší sazby a horší všeobecné podmínky a raději upřednostňují obchod. Výsledkem těchto institucí jsou velice rizikové úvěry a tyto obchody se stávají častým zdrojem pro insolvenční správce a exekutory.

65

Graf č. 2 – Počet hypotečních úvěrů a podaných insolvenčních návrhů Zdroj: vlastní graf. zpracování, data: http://www.creditreform.cz/novinky-downloads/vyvojinsolvenci-v-cr.html,http://www.mmr.cz/getmedia/8425a606-f96d-43bd-9ca66d513196e7eb/Hypotecni-uvery-za-2002-az-2014.pdf?ext=.pdf 30. 3 2015

66

Závěr

Cílem této práce je analýza bonity žadatele a možnosti poskytnutí úvěru žadateli, který prošel osobním bankrotem. Z údajů z občanského sdružení a informací z banky, které jsem v této práci použil, jsem došel k závěru, že ze tří klientů uvedených v této práci by mohl v budoucnosti žádat pouze jeden o bankovní úvěr, protože nebyl vedený v registrech dlužníků. Další dva klienti budou velice těžce v budoucnosti žádat jak bankovní, tak i nebankovní úvěr. Při stručné analýze všech tří klientů vyplynulo, že nejhůře na tom bude pan Smetana, kterému bylo doporučeno, aby do budoucnosti vyřešil rozvod a další finanční závazky nerealizoval. Jelikož má početné záznamy v bankovních registrech a je velmi nesolventní nemá podle Unicredit Bank tento klient v budoucnosti šanci na další bankovní úvěr. Podstatně lépe dopadla paní Hájková, která byla typickým příkladem toho, jak rychle se dá do osobního bankrotu dostat. Ačkoliv nebyl její případ tak závažný, tak má do budoucnosti šanci začít znova. Banka je ochotna ji poskytnout úvěr, ale i banka ještě nechává lhůtu, než paní Hájková úplně zmizí z registru dlužníků a je možné, že v dalším úvěru může být brána, jako rizikový klient což se může projevit na úrokové sazbě. Jako poslední klient, který sice do osobního bankrotu nešel, byla paní Hotovcová. Ta měla štěstí v tom, že stíhala své závazky včas splácet, ačkoliv to nebylo tak jednoduché a musela si peníze půjčovat od přátel. Její případ se vyřešil tak, že si kamarádka paní Hotovcové koupila její dům, ale hypotéku platí paní Hotovcová, protože si nemohla vzít hypotéku ona. I zde je ovšem riziko, že se něco s její kamarádkou může stát, či že si náhle nebudou náhle názorově rozumět. Výsledkem mé práce a analýzy je, že dva klienti mají šanci na nový začátek jedna za lepších úrokových podmínek a druhá za ne tak výhodných. Jeden klient už do konce života bohužel nemá šanci na jakýkoliv bankovní úvěr z hlediska jeho finanční minulosti. Takový klient i po osobním bankrotu musí střádat finanční prostředky ze své výplaty či finančních darů. Dále z mé analýzy vyplynulo, že dnes i nebankovní společnosti, ať už menší či větší mohou nahlížet do systému dlužníků a rozhodovat se, jestli úvěr poskytnout či neposkytnout. Většina nebankovních společností s vidinou většího zisku a tím i většího rizika úvěr poskytují. 67

Zatímco bankovní společnosti tyto rizikové úvěry okamžitě zamítají. Jak mi bylo řečeno na pobočce jedné banky, tak i klienti s insolvenční minulostí nemají velké šance na bankovního úvěru. Jsou totiž stále vedeni v registrech, kde je vedena i jejich minulost a solventnost. Jak jsem v praktické části uvedl, tak tyto faktory jsou v dnešní době pro banky velice důležité při schvalování úvěrů. Banka se musí před těmito riziky nějak bránit, a proto využívá systému SOLUS a CBCB. V poslední části jsem se zaměřil na časté chyby, kvůli kterým se klienti do takových problémů dostávají. Z počátku jsem se domníval, že reklamy a různé výhodné akce na bankovní úvěry jsou málo transparentní a že se pod reklamou vždy nachází neúplné informace psány „malým písmem“, ve kterých jsou skryty důležité informace např., jaká je vlastně výsledná částka. I zde jsem došel k závěru, že je vše transparentní a vše srozumitelně vypsané na reprezentativních příkladech. Je už na klientovi jak si s takovou nabídkou poradí, kam až sahá jeho finanční gramotnost, jak mu bude na přepážce banky vysvětlena a jak ji pochopí.

68

Seznam použité literatury a zdrojů

Literatura 1. DVOŘÁK Petr, Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde, 2005, ISBN 80-7201515-X 2. KALABIS Zbyněk, Bankovní služby v praxi, Computer Press, a.s., 2005, ISBN 80251-0882-1 3. KOLEKTIV autorů. Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006, ISBN 978-80-7265-099-6 4. KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-099-8 5. PAVELKA, František, Dagmar Bardová, Radka Opltová. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 6. 2002, ISBN 80-7265-037-8 7. SIDORENKO, Tatiana. Bonita klienta. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra finančních obchodů. Elektronické zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6.

https://www.unicreditbank.cz/web/obcane/uvery/presto-pujcka www.mesec.cz https://www.unicreditshop.cz/pujcky?#/presto-pujcka www.penize.cz http://www.creditreform.cz/novinky-downloads/vyvoj-insolvenci-v-cr.html http://www.mmr.cz/getmedia/8425a606-f96d-43bd-9ca6-6d513196e7eb/Hypotecniuvery-za-2002-az-2014.pdf?ext=.pdf 7. www.svethypoteky.cz 8. www.finnance.cz 9. www.cnbprovsechny.cnb.cz 10. www.mmr.cz 11. http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek/kalkulacka-vypocet.html 69

Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů

Seznam obrázků Obrázek č. 1 -Kalkulačka pro výpočet možnosti oddlužení............................................. 42 Obrázek č. 2 – Reklama na PRESTO půjčku ................................................................... 43 Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Přehled o příslušných dokladech o právní způsobilosti ............................ 19 Tabulka č. 2 – Reprezentativní příklad ............................................................................ 44 Tabulka č. 3 – Rozdíl splatných částek při půjčce 200 000 Kč ....................................... 45 Seznam grafů Graf č. 1 – Počet klientů občanského sdružení STOP DLUHŮM ................................... 46 Graf č. 2 – Počet hypotečních úvěrů a podaných insolvenčních návrhů .......................... 66

70