Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Hodnocení bonity klienta banky
Diplomová práce
Autor:
Bc. Ondřej Bozek Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Oldřich Knaifl, CSc.
Červen, 2015
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Břeclavi, dne 30.6.2015
Bc. Ondřej Bozek
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Oldřichu Knaiflovi, CSc. za vedení mé diplomové práce a také mojí rodině za podporu, které se mi od ní dostalo.
Anotace Předmětem diplomové práce „Hodnocení bonity klienta banky“ je především uvedení do světa hodnocení bonity klienta bankou s důrazem na hodnocení bonity u fyzické osoby a osoby právnické, jakoţto cíle práce a praktické části. V teoretické části si ukáţeme historii bankovnictví a s tím spojené hodnocení bonity a historii ratingových agentur. V další, teoretické části práce, je objasněn pojem riziko s hlavním zaměřením na riziko úvěrové. V předposlední části je teoreticky naznačeno hodnocení fyzické i právnické osoby a zjišťování jejich bonity a v poslední, praktické části, jsou uvedeny 2 příklady hodnocení fyzické a 1 příklad hodnocení právnické osoby. V závěru je uvedeno zhodnocení celého postupu.
Klíčová slova: bonita, rating, riziko, úvěrový registr
Annotation Goals of „Bank client bonity evaluation“ is mainly introduction of method of client evaluation process performed by bank with aim on client evaluation of natural person and artificial person as the goals of dissertation and practical part. We display history of banking in the theoretical part with connection on bonity evaluation (hodnocení bonity) and history of rating agencies. There is the risk clarified as a term in other, theoretical part of dissertation with aim on credit-risk. There is evaluation of natural and artificial person theoretically displayed and finding out of their bonity in last but one part and two examples of evaluation of natural person and one evaluation of artificial person in the last – practical part. There is evaluation of the method in the final part. Key words: bonita, rating, risk, register of credit
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.
Historie a vývoj .................................................................................................................. 8 1.1 Historie a vývoj bankovního systému a hodnocení bonity .......................................... 8 1.2 Historie ratingových agentur ....................................................................................... 9
2.
Rizika ................................................................................................................................ 11 2.1 Úvěrové riziko ........................................................................................................... 12 2.1.1
Úvěrové postupy ......................................................................................... 14
2.1.2
Identifikace úvěrového rizika ..................................................................... 14
2.1.3
Měření úvěrového rizika ............................................................................. 15
2.1.4
Bonita klienta .............................................................................................. 15
2.1.5
Rating .......................................................................................................... 16
2.1.6
Dopady do hospodaření banky plynoucí z jejího rozhodnutí ..................... 17
2.1.7
Zajištění úvěrového rizika........................................................................... 19
2.1.8
Sledování úvěrového rizika......................................................................... 20
2.1.9
Úvěrové limity ............................................................................................ 20
2.1.10
Kapitálová přiměřenost ............................................................................... 22
2.1.11
Trendy v oblasti řízení úvěrového rizika .................................................... 24
2.2 Úrokové riziko ........................................................................................................... 30 2.2.1
Zdroje úrokového rizika .............................................................................. 31
2.2.2
Měření úrokového rizika ............................................................................. 33
2.3 Riziko likvidity .......................................................................................................... 34 2.3.1
Rozdílná splatnost aktiv a pasiv .................................................................. 35
2.3.2
Plánování likvidity ...................................................................................... 35
2.3.3
Rezervy na nečekané výdaje ....................................................................... 36
2.3.4
Skladba aktiv a pasiv .................................................................................. 36
2.3.5
Pravidla likvidity ......................................................................................... 37
2.3.6
Ukazatel likvidity ........................................................................................ 37
2.4 Operační riziko .......................................................................................................... 38 3.
Okruhy hodnocení bonity klienta .................................................................................. 39 3.1 Okruhy hodnocení bonity klienta u fyzické osoby .................................................... 39 3.1.1
Posouzení příjmů ţadatele .......................................................................... 39
3.1.2
Ţivotní minimum ........................................................................................ 40
3.1.3
Pravidelné výdaje ........................................................................................ 40
3.1.4
Úvěrový registr ........................................................................................... 40
3.1.5
Evidence údajů ............................................................................................ 42
3.1.6
Souhlas klienta ............................................................................................ 43
3.1.7
Spolupráce registrů ..................................................................................... 43
3.1.8
Nedostatečná bonita .................................................................................... 43
3.2 Okruhy hodnocení bonity klienta u korporátní klientely........................................... 44
4.
3.2.1
Zásady banky při financování úvěrů ........................................................... 45
3.2.2
Hodnocení finanční situace u korporátní klientely ..................................... 46
3.2.3
Finanční ukazatele ...................................................................................... 47
Praktická aplikace ověření bonity klienta .................................................................... 48 4.1 Praktická aplikace ověření bonity klienta – fyzická osoba pan Dušan...................... 48 4.1.1
Identifikace klienta...................................................................................... 48
4.1.2
Identifikace bankovního ústavu .................................................................. 48
4.1.3
Postupy banky před schválením úvěru ....................................................... 49
4.1.4
Ověření příjmů ze závislé činnosti .............................................................. 49
4.1.5
Doklady a stanovení výše příjmů ................................................................ 50
4.1.6
Ratingové stupně ......................................................................................... 53
4.1.7
Porovnání s registrem Credit Bureau .......................................................... 56
4.1.8
Nabídnutí úvěru .......................................................................................... 57
4.1.9
Zhodnocení bonity klienta - pana Dušana .................................................. 59
4.2 Praktická aplikace ověření bonity klienta – fyzická osoba paní Vladimíra .............. 60 4.2.1
Identifikace klienta...................................................................................... 60
4.2.2
Postup banky před schválením úvěru ......................................................... 60
4.2.3
Ověření příjmů ze závislé činnosti .............................................................. 60
4.2.4
Zařazení do ratingového stupně .................................................................. 61
4.2.5
Porovnání s registrem Credit Bureau .......................................................... 61
4.2.6
Nabídnutí úvěru .......................................................................................... 61
4.2.7
Zhodnocení bonity paní Vladimíry ............................................................. 62
4.2.8
Srovnání bonity pana Dušana a paní Vladimíry. ........................................ 63
4.3 Statistika úspěšnosti ţadatelů o úvěr v bankovním ústavu 1. Banka. v roce 2014 v rámci pobočky ................................................................................................................ 64 4.4 Statistika půjčených peněz bankovního ústavu 1. Banka za rok 2014 ...................... 65 4.5 Praktická aplikace ověření bonity klienta – stavební firma ....................................... 66 4.5.1
Úvěrový návrh ............................................................................................ 67
4.5.2
Marketingová strategie................................................................................ 69
4.5.3
Účel a smysl úvěrového návrhu .................................................................. 70
4.5.4
Klasifikace klienta ...................................................................................... 71
4.5.5
Zakázky firmy Stavby a prodej s.r.o. za rok 2014 ...................................... 72
4.5.6
Kvalita vedení společnosti .......................................................................... 73
4.5.7
Postavení firmy na trhu ............................................................................... 74
4.5.8
Odvětvové riziko ......................................................................................... 75
4.5.9
Zařazení do ratingového stupně .................................................................. 76
4.5.10
Finanční analýza dluţníka........................................................................... 77
4.5.11
Nabídnutí úvěru .......................................................................................... 78
4.5.12
Zhodnocení bonity klienta .......................................................................... 79
Závěr ........................................................................................................................................ 80 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 82 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 85
Úvod Tato diplomová práce pojednává o hodnocení bonity klienta banky. Toto téma pro mě nebylo zvoleno náhodně. Delší čas jsem se zabýval otázkou, na základě jakých parametrů v dnešní době bankovní ústavy rozhodují o přidělení úvěrů fyzickým osobám a firmám a jak se toto hodnocení vyvíjelo a vyvíjí. V první části této práce se seznámíme s historií bonity a bankovnictví jako takového uţ od dob starověku, podíváme se do oblasti dnešní Anglie a probereme si vývoj ratingových agentur. Ve druhé části si vysvětlíme termín riziko a představíme si různá rizika s největším důrazem na riziko úvěrové. Dále se seznámíme s rizikem úrokovým, operačním a rizikem likvidity. Objasníme si pojmy, jako bonita, rating, scoring. Seznámíme se také s vývojem a budoucími trendy kapitálové přiměřenosti Ve 3. části této práce si představíme okruhy hodnocení bonity klienta, a to v případech fyzické a právnické osoby, kde budou blíţe specifikovány parametry, které banky u těchto klientů posuzují. U fyzických osob se také zaměříme na úvěrové registry a jejich evidenci. V poslední části si prakticky vyzkoušíme hodnocení bonity klienta, a to u dvou osob fyzických a jedné osoby právnické, coţ je také cílem této diplomové práce. Jejich bonitu bude zkoumat hypotetický bankovní ústav 1. Banka. První ze zkoumaných klientů bude fyzická osoba s průměrným měsíčním příjmem a s pracovním poměrem uzavřeným na dobu neurčitou. Zatímco druhým klientem bude fyzická osoba s pravidelným měsíčním příjmem výrazně podprůměrným a s pracovním poměrem uzavřeným na dobu určitou. Bude nás zajímat, jakým způsobem bankovní ústav 1. Banka zhodnotí jejich bonitu a zda jim nabídne poţadovaný úvěr v plné výši. V třetím případě se zaměříme na hodnocení bonity stavební firmy, kde budeme zjišťovat do jaké míry se liší hodnocení bonity fyzické a právnické osoby a zda-li je při tomto posuzování nějaká podobnost, anebo se jedná o dva zcela rozdílné druhy hodnocení.
7
1. Historie a vývoj
1.1
Historie a vývoj bankovního systému a hodnocení bonity
Historie bankovního systému začíná s rozšířením peněz jako oběţiva ve společnosti a v tuto dobu se také objevují první odborníci, kteří se plně věnují půjčováním a směnou peněz. A s půjčováním peněz dochází k prvním hodnocením klienta ze strany věřitele. První námi dochované záznamy o existenci těchto odborníků jsou ze starověké Babylónie, Asýrie a Egypta. Jiţ v Řecku, v době před naším letopočtem se objevuje jako velmi sofistikovaná činnost zkušebnictví mincí, na kterou dále navazuje také jejich úschova za úplatu a půjčování si na určitý úrok (zprvu tajně, v pozdější době i s vědomím dluţníků). Téţ ve starověkém Římě se objevuje peněţnictví, a to včetně uţívání poukazů znějících na drahé kovy. Ve středověku, v oblastech dnešní Itálie, která tehdy byla spolu s Katalánskem a Flandrami nejdůleţitějšími světovými obchodními centry celé Evropě, se sbíhaly mince různého původu i kvality, a tak směnárníci a zkušebníci přijímali vklady, dále zprostředkovávali platby do dalších sídel, provozovali na vlastní účet zápůjční obchody i prodeje a nákupy zboţí. V této době také vznikala různá obchodní společenstva (ţirové banky), a to hlavně k vzájemnému vypořádávání různých závazků mezi společníky. Bonita u potencionálních klientů se zkoumala hlavně na základě majetku a pověsti klienta. Člen řádu Templářů, jakoţto zřejmě velmi movitá osoba, měl vyšší bonitu, neţ- li nevolník, který celý den pracoval na statku pro svého lenního pána. Bankovnictví v oblastech dnešní Anglie započalo u zlatníků, kteří uchovávali lidem zlato a další cennosti. Na základě dokladu a uhrazení poplatku za úschovu vkladatelé dostali své zlato zpět. Nejprve to, které tam donesli a v pozdějších dobách zlatníci přestali zlato značkovat a drţitelé dokladů věděli, ţe dostanou domluvené mnoţství zlata. Proto místo zlata začaly obíhat poukazy a zlato setrvávalo u zlatníků, kteří se začali se svěřeným zlatem 8
věnovat úvěrovým obchodům a majitelé zlata dostávali úrok od zlatníků. I v oblastech dnešní Anglie se bonita zjišťovala na základě majetku a pověsti klienta.1 V pozdějších dobách, s nástupem nepřímého financování a zejména pro potřeby institucionálních věřitelů bylo zapotřebí hodnocení bonity více objektivizovat, podrobněji upravit a sjednotit postupy. Začaly se částečně vyuţívat různé matematicko-statistické modely. K utvoření standardního rámce pro hodnotící postupy přispěl mimo jiné Basilejský výbor pro bankovní dohled prostřednictvím svých legislativních doporučení. Dnes jsou konkrétní hodnotící postupy součástí know-how banky nebo ratingové agentury, a proto jejich podrobnosti nejsou zveřejňovány.2
1.2
Historie ratingových agentur
S pojmem rating se setkáváme na počátku 20. století, kdy John Moody pouţil v Americe 3 symboly k určování bonity dluţných cenných papírů. Stalo se tomu v roce 1909 a o 5 let později zaloţil Moody´s Investors service. V dnešní době tato agentura provádí mimo ratingů i ekonomické průzkumy a finanční analýzy komerčních, či státních subjektů a poskytuje software pro řízení rizik finančních institucí. Společnost má okolo 4000 zaměstnanců v 27 státech. Její podíl na trhu je dnes okolo 40%. Po této ratingové agentuře zaloţil v roce 1913 John Knowles Fitch společnost Fitch Ratings, která je dnes jednou ze tří částí finanční společnosti Fitch Group. Fitch Ratings je mezinárodní ratingová agentura, Fitch Solutions je firma poskytující poradenství a sluţby finančnímu sektoru a Algorithmics Inc. se zabývá softwarem pro řízení rizik. Dnes má Fitch Ratings na trhu menší podíl neţ agentury Moody´s a Standard&Poor´s – přibliţně okolo 16 %
1
http://www.bankovnigramotnost.cz/gramotnost_vstup-do-banky_historie
2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bonita_%28finan%C4%8Dnictv%C3%AD%29
9
V roce 1916 byla zaloţena ratingová agentura Standard&Poor´s. Dnes se tato agentura zaměřuje na poskytování mnoha finančních sluţeb. Kromě ratingů a jiného hodnocení provádí vlastní ekonomické průzkumy, vytváří několik S & P indexů a je jedním z předních světových poskytovatelů nezávislých informací o investicích. Své pobočky má v 23 zemích a na trhu ratingu má přibliţně 40% podíl.3
3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rating
10
2. Rizika S termínem RIZIKO se poprvé setkáváme v 17 století, a to v oblasti mořských plaveb. „Risico“ byl italský termín pro úskalí, kterému se mořeplavci museli vyhnout. Postupem doby se tímto termínem vyjadřovalo vystavování se nepříjemným okolnostem. Aţ v pozdějších časech je tento termín uţíván i ve smyslu moţné ztráty.4 Riziko je tedy pojem, který označuje nejistý výsledek s moţným neţádoucím stavem. Riziko znamená hrozbu, potenciální problém, nebezpečí vzniku škody, moţnost selhání a neúspěchu, poškození, ztráty či zničení. Riziko tedy vyjadřuje určitou míru nejistoty, tedy pravděpodobnost dosaţení výsledku, který je rozdílný od očekávaného.5 Třídění rizik
4
Interní
Externí
Kvantifikovaná
Nekvantifikovaná
Pojistitelná
Nepojistitelná
Zajistitelná
Nezajistitelná
Jedinečná
Systémová
RAIS, Karel, SMEJKAL Vladimír. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. Vydání, Praha:Granadastr. 12
5
https://managementmania.com/cs/rizika
11
Finanční rizika můţeme dále dělit:
6
Mezi bonitou klienta a finančním rizikem platí přímá úměra. Čím vyšší je bonita, tím je niţší riziko a naopak. My se v dalším textu zaměříme na riziko úvěrové, úrokové, likvidity a operační.
2.1
Úvěrové riziko
Úvěrové riziko je historicky nejstarším a nejvýznamnějším rizikem ze všech nefinančních rizik. Toto riziko spočívá v nejistotě, zda klient, resp. protistrana obchodu, dostojí svému závazku uhradit svůj dluh včas a v úplné výši. Přestoţe je úvěrové riziko nejstarším bankovním rizikem a bylo mu věnováno jiţ mnoho pozornosti, dochází v této oblasti s ohledem na vývoj na finančních trzích a rostoucí různorodost a počet bankovních produktů stále k významným změnám. Úvěrové riziko je dnes spojeno nejen s tradičními úvěrovými 6
http://www.systemonline.cz/business-intelligence/credit-scoring-1.htm
12
obchody s bankovními klienty, ale také s obchody na kapitálových trzích, jako jsou emisní obchody, termínované obchody, opční obchody aj. Je součástí většiny rozvahových aktiv a řady mimobilančních obchodů (bankovní akcepty či bankovní záruky). Tyto změny pak vyţadují také změny v procesu řízení úvěrového rizika, a to nejen ze strany bank samotných, ale i ze strany regulátora bankovního sektoru. Úvěrové riziko můţeme definovat jako riziko ztráty banky vyplývající ze selhání smluvní strany klienta tím, ţe nedostojí svým závazkům podle podmínek smlouvy, na základě které se banka stala věřitelem smluvní strany klienta.7 Závazky nevyplývají pouze z úvěrových aktivit banky, ale z obchodních a investičních aktivit, platebního styku a vypořádání cenných papírů při obchodování na vlastní i cizí účet. Úvěrové riziko zahrnuje 2 základní sloţky: 1) Riziko nesplnění závazku druhou stranou, které je dáno určením pravděpodobnosti vzniku ztráty 2) Inherentní riziko produktu dané určením výše ztráty, která nastane v důsledku nesplnění závazku druhou stranou - jde např. o nesplacenou jistinu úvěru včetně příslušenství, výší vystavené bankovní záruky atd. V konečném důsledku tedy představuje úvěrové riziko z úvěrového obchodu moţnou ztrátu z obchodu, jejíţ výše je v kontextu uvedeného dána vztahem – riziko nesplnění závazku druhou stranou x Inherentní riziko produktu.8 Úvěrové riziko patří neodmyslitelně k bankovní činnosti a není moţné se mu zcela vyhnout, neboť banka, pokud chce dosáhnout určitého zisku, musí podstoupit také určitou míru rizika. Příčiny vzniku úvěrového rizika lze stejně jako u ostatních rizik rozdělit na externí a interní.
7
Dle opatření ČNB č. 2/2004 Sb., k vnitřnímu řídícímu a kontrolnímu systému banky
8
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 74 str.
13
Interní příčiny vzniku úvěrového rizika závisí bezprostředně na vlastních rozhodnutích banky (např. rozhodnutí o tom, na které segmenty trhu se bude banka zaměřovat při úvěrování). Externí příčiny vzniku úvěrového rizika jsou pak zcela mimo působnost dané banky a jsou dány celkovým vývojem ekonomiky, politickou situací v zemi apod.
2.1.1
Úvěrové postupy
Z důvodů existence výše uvedených interních a externích příčin je potřeba úvěrové riziko řídit jiţ na úrovni jednotlivých úvěrových obchodů. Úvěrový postup lze rozdělit do následujících kroků:9 -
Identifikace úvěrového rizika
-
Měření úvěrového rizika
-
Zajištění úvěrového rizika
Sledování úvěrového rizika Podcenění či vyloučení kterékoliv z uvedených součástí procesu má za následek rostoucí pravděpodobnost ztráty z úvěrového obchodu.
2.1.2
Identifikace úvěrového rizika
Identifikací úvěrového rizika rozumíme odlišení tohoto rizika od ostatních bankovních rizik a zjištění, se kterými bankovními produkty a aktivitami je toto riziko spojeno, tedy zjištění kde a jak riziko vzniká. Například příčinou úvěrového rizika v úvěrových obchodech s klienty můţe být: Riziko klienta – klient bude vystaven takové ekonomické situaci, ţe nebude schopen splnit své ekonomické závazky vůči bance 9
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2002/download/v_2002_10_1.pdf
14
Riziko země – ekonomické subjekty v určité zemi nebudou schopny z nějakého společného politického, ekonomického či jiného důvodu splnit své zahraniční závazky Riziko z koncentrace – v situaci, kdy banka soustřeďuje úvěry do jednoho typů klientů, kteří jsou vystavěny shodným ekonomickým a rizikovým charakteristikám (např. prodej úvěrů převáţně do segmentu municipalit) apod.10
2.1.3
Měření úvěrového rizika
Smyslem měření úvěrového rizika je kvantifikace rizika, tedy určení moţné ztráty z úvěrových obchodů. Na základě kvantifikace moţné ztráty banka provádí rozhodnutí o realizaci obchodu, o výši úrokové sazby a způsobu jeho zajištění, tvorbě rezerv či opravných poloţek a o variantách jeho dalšího sledování. Snahou kaţdé banky je minimalizovat úvěrové riziko jiţ na úrovni jednotlivých obchodů s klienty. Výsledkem procesu měření úvěrového rizika je zajištění bonity klienta a zařazení úvěrového obchodu do určité ratingové kategorie.
2.1.4
Bonita klienta
Bonitu klienta můţeme charakterizovat jako souhrnné označení pro kvalitu právních, finančních a ekonomických vlastností klienta, které jsou podstatnými ukazateli jeho ochoty a schopnosti splnit závazek vůči bance.11 .
10
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 75 str.
11
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bonita_%28finan%C4%8Dnictv%C3%AD%29
15
2.1.5
Rating
Ratingem se rozumí proces stanovení bonity klienta a její vyjádření pomocí pevně stanovené stupnice.12 Podle toho, kdo ratingové hodnocení vytvoří, lze rozlišit dvě základní formy ratingu: 1) Externí rating – rating, který je stanoven externí ratingovou agenturou 2) Interní rating – rating, který stanoví banka sama Externí a interní rating bývá vyjadřován pomocí stupnice, která můţe být různě široká. Jednotlivé stupně se v případě externích ratingů zpravidla vyjadřují pomocí písmen (AAA, BB apod.), ale mohou být vyjádřeny i pomocí jiného označení. Kaţdý stupeň pak reprezentuje určitou míru investičního rizika. Jak jsme uvedli v historii ratingu, k významným externím ratingovým agenturám patří Standard & Poor´s (S a P), Moody´s (MOODY´S), Fitch IBCA (FITCH/IBCA) atd. Významnou českou externí ratingovou agenturou je Czech Rating Agency. 13 Pro stanovení stupňů interního ratingu banky vyuţívají zpravidla kombinaci metod (např. expertního hodnocení interních specialistů na danou oblast, matematicko – statistické metody). Výchozím nástrojem interního ratingu je obvykle úvěrová analýza. Cílem úvěrové analýzy je posoudit schopnost klienta v budoucnu splácet poskytnutý úvěr či splnit jiné závazky vůči bance. V rámci úvěrové analýzy banky vyuţívají podle typu klienta určité metodické postupy, k nimţ patří finanční poměrová analýza či metoda zjednodušeného bodového hodnocení, tzv. scoring.14
12
ŢÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. Praha : Linde, 2002, str. 644
13
http://www.bankovnipoplatky.com/jak-neregulovat-ratingove-agentury-hn-8814.html
14
VINŠ, Petr; LIŠKA, Václav. Rating. Praha : C. H. Beck, 2005. str.15
16
Výsledek úvěrové analýzy slouţí jako základ pro rozhodnutí banky o poskytnutí či zamítnutí úvěru. Při tomto rozhodnutí se banka můţe dopustit dvou chyb – chyby první druhu a chyby druhého druhu. O chybu prvního druhu jde v případě, kdy banka poskytne úvěr klientovi, který později nebude schopen splácet úvěr včetně úroků. Chyba druhého druhu nastane v případě, kdy banka odmítne klienta, který byl později schopen úvěr splácet – viz tabulka kvalit klienta. Pokud se banka dopustí chyby prvního, nebo druhého druhu, vznikne jí ztráta.
Tabulka kvalit klienta15
Předpovídaná kvalita klienta
2.1.6
Skutečná kvalita klienta dobrá
špatná
dobrá
-
chyba prvního druhu
špatná
chyba druhého druhu
-
Dopady do hospodaření banky plynoucí z jejího rozhodnutí
Oblast A nám ukazuje pro banku nejhorší situaci. Banka poskytne klientovi úvěr, a ten není řádně splacen, čímţ vzniká bance ztráta. Cílem kaţdé úvěrové analýzy je vyvarování těchto poskytnutých úvěrů. Úvěry v oblasti B jsou naopak cílem kaţdé banky. Všechny poskytnuté úvěry jsou spláceny a úroky a poplatky pokrývají náklady spojené s poskytnutím úvěru a jsou pro banku zdrojem zisku. V oblasti C se nacházejí úvěry, u nichţ bylo správně rozhodnuto o neposkytnutí
15
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 76 s.
17
V oblasti D se nacházejí úvěry, které banka neposkytla, ale kdyby tak učinila, úvěry by byly splaceny.
Poskytnutí úvěru
ANO
A ZTRÁTA Nesplacení poskytnutého úvěru představuje reálnou ztrátu
Reálné náklady na úvěrovou analýzu jsou sice ztraceny, ale užitek z rozhodnutí o neposkytnutí úvěru převyšuje tyto náklady
B ZISK Úrokový výnos převyšuje všechny náklady a znamená reálný zisk D ZTRÁTA Zde bance vznikají jednak náklady na úvěrovou analýzu, jednak náklady z ušlé příležitosti
NE
ANO
C ZISK NE
Splacení úvěru
Pokud se banka rozhodne realizovat úvěrový obchod s klientem, zařadí prodaný úvěr, respektive úvěrovou pohledávku do určitého ratingového stupně. Ratingový stupeň vyjadřuje míru rizika spojenou s úvěrovým obchodem. Ovlivňuje základní parametry úvěru, jako jsou: -
Výše úrokové sazby - čím rizikovější rating, tím vyšší riziková přiráţka k úrokové sazbě
-
Požadavky na zajištění úvěru - čím rizikovější rating, tím roste poţadavek banky na kvalitu a výši zajištění
-
Způsob a frekvence sledování úvěrové pohledávky - úměrně rizikovosti klienta roste frekvence kontrol a hloubka prověřování údajů poskytnutých klientem
18
2.1.7
Zajištění úvěrového rizika
Smyslem zajištění úvěrového rizika je nahrazování moţné ztráty aktivy klienta či jiné aktivy jiné osoby, ale také produkce vlastních zásob banky, potřebných ke krytí ztrát. Účelem zajištění úvěrového obchodu je zredukovat úvěrové riziko banky vyuţitím aktiv klienta či jiné osoby. Zajištění dělíme do několika základních forem: Podle povahy: Osobní – vedle příjemce se bance zaručuje ještě třetí osoba - ručení Věcné – banka má právo na jistou majetkovou hodnotu dle toho, kdo zajištění poskytuje (nemovitost, věc movitá) Podle svázanosti zajištění se zajišťovanou pohledávkou lze rozlišit zajištění: Abstraktní - představuje samostatně stojící právo nezávislé od zajišťované pohledávky. S uspokojením pohledávky toto právo nezaniká, zajišťující subjekt však má právo na jeho vrácení (např. depozitní směnka dluţníka) Akcesorické – zajištění je těsně a nerozlučně svázáno se zajišťovanou pohledávkou. Zánikem pohledávky zaniká automaticky i zajištění (ručení nebankovního subjektu) Mezi tato kritéria lze zařadit soudní vymahatelnost, likviditu zástavy, moţnost ocenění zástavy, stabilitu hodnoty zástavy a moţnost kontroly stavu zástavy.16
16
http://www.dobreznamky.cz/zajisteni-uveru/
19
2.1.8
Sledování úvěrového rizika
Cílem sledování úvěrového rizika je určení změn a trendů ve vývoji rizikovosti úvěrových pohledávek banky a portfolia, ale také změny v makroekonomickém a mikroekonomickém vývoji země či odvětví, které mohou rizikovost úvěrových pohledávek následně ovlivnit. Při sledování úvěrového rizika by měla banka zachovávat jisté zásady. Především by banka měla obstarat frekvenci, způsob a formy sledování úvěrové pohledávky predikované rizikovosti obchodu a monitorovat vývoj rizika v širším kontextu, tj. sledovat a hodnotit informace z makroekonomického i mikroekonomického prostředí. U sledování úvěrového rizika banka hodnotí např. včasnost a úplnost klientem předkládaných podkladů, změny ve vývoji finančních toků klienta (cash flow), dodrţování splátkového kalendáře, změny hodnoty zajištění, dopad ţádosti o nové úvěry na riziko stávajícího úvěru, vývoj makroekonomických faktorů (např. daňové změny), které mohou mít dopad na platební schopnost dluţníka. Obecnou zásadou sledování úvěrového rizika je, ţe čím vyšší je úvěrové riziko pohledávky, tím častější a komplexnější by mělo být monitorování vývoje úvěrového obchodu.
2.1.9
Úvěrové limity
K základním nástrojům řízení úvěrového rizika na úrovni banky patří úvěrové limity. Úvěrové limity určuje a schvaluje vrcholové vedení banky. Potřeba limitů vyplývá ze skutečností, ţe není v moţnostech vedení banky rozhodovat o kaţdém jednotlivém úvěrovém obchodu. Limity jsou tedy mantinelem v rozhodování odpovědných pracovníků obchodních útvarů při prodeji úvěrů. Dodrţování limitů umoţňuje bance jako celku nevystavovat se nadměrnému úvěrovému riziku (riziku z koncentrace) a současně dává pravomoci a odpovědnost vedoucím obchodních úseků při prodeji úvěrů.17
17
http://www.usetreno.cz/slovnik-pojmu/uverovy-limit/
20
Přestoţe se v jednotlivých bankách můţe vyskytovat rozdílná typologie limitů, existují některé obecně uplatňované limity: 1) Limity k jednotlivým klientům a pro ekonomicky spjaté skupiny klientů. Při tvorbě limitů k jednotlivým klientům a ekonomicky spjatým skupinám musí banka respektovat kapitálové poţadavky k riziku úvěrové angaţovanosti určené regulátorem. Kromě těchto limitů můţe vytvářet úvěrové limity pro definované rizikové kategorie klientů. 2) Odvětvové limity. Jsou stanovené celkově pro klienty podnikající ve stejném odvětví, neboť je empiricky dokázané, ţe tyto subjekty podléhají obdobným vlivům (například hospodářskému cyklu v odvětví) a z toho hlediska vykazují stejné rizikové charakteristiky. Banka při zhodnocení rizika odvětví vyuţívá výsledků vlastních odvětvových analýz nebo sluţeb externích ratingových agentur. V rámci analýz sleduje současný stav a očekávaný vývoj v odvětví z hlediska hospodářského cyklu, typu konkurence v odvětví, citlivosti odvětví na technické a technologické inovace, závislosti odvětví na exportu či importu apod. 3) Limity pro jednotlivé země. (příp. regiony) Význam těchto limitů roste v současném globalizujícím se prostředí, kdy banky působí v řadě teritorií prostřednictvím poboček či dceřiných společností. Stejně jako v předchozím případě vychází banka při stanovení rizika země z vlastního ratingu či externího ratingu. Obvykle se hodnotí ekonomické faktory, politické faktory a ostatní faktory, jako jsou tradice země, vyspělost bankovní soustavy, vymahatelnost práva apod.18
18
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 79 s.
21
Všechny uvedené typy limitů mohou být vyjádřeny v absolutních hodnotách či ve vazbě na kapitál banky. Stanovením a dodrţováním úvěrových limitů realizuje banka diverzifikaci úvěrového portfolia. Diverzifikací se rozumí taková tvorba portfolia, jehoţ jednotlivé segmenty jsou ovlivněny odlišnými rizikovými faktory. 19 To znamená, ţe pokud dojde k problémům u jednoho typu dluţníků, které povedou ke zvýšení pravděpodobnosti ztráty z jejich obchodů, nebude mít tento negativní vývoj vliv na ostatní typy dluţníků. Příkladem špatné diverzifikace můţe být situace, kdy banka veškeré úvěry poskytne např. do odvětví zemědělství. V případě, ţe by se odvětví jako celek dostalo do problémů, (např. by se z důvodu levného dovozu prudce sníţily trţby domácím zemědělským podnikům), hrozila by bance veliká ztráta, neboť dluţníci by nebyli schopni splnit své závazky z úvěrových smluv.
2.1.10 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost představuje pro banky povinnost udrţovat určitou minimální výši kapitálu vzhledem k objemu a rizikovosti svých aktiv. Existence pravidel kapitálové přiměřenosti výrazným způsobem ovlivňuje proces řízení rizik v bankách, neboť bankám ukládá povinnost udrţovat určitou minimální výši tzv. regulačního kapitálu, která by měla odpovídat stupni rizikovosti aktiv dané banky. V roce 1988 vydal Basilejský výbor pro bankovní dohled pravidla kapitálové přiměřenosti označované jako Basel I.20 Jednalo se o první mezinárodní dokument pro regulatorní měření finančních rizik, podle kterého je kapitálová přiměřenost zaloţena na minimálně poţadované hodnotě tzv. kapitálového poměru, coţ je poměr kapitálu označovaného jako regulační kapitál a rizikově váţených aktiv. 19
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 79 s.
20
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 80 s.
22
Tato pravidla byla postupně v jednotlivých zemích přejímána za závazná a dnes lze hovořit o tom, ţe se jedná o normu platnou v zásadě ve všech bankovně vyspělých zemích. Od roku 1992 je kapitálová přiměřenost podle této metodiky závazná i pro banky v České republice.21 Není pochyb o tom, ţe Basel I významně přispěl ke stabilitě a bezpečnosti bankovních systémů. V současné době však vzhledem k rychle se vyvíjejícím finančním trhům zastarává a je zřejmé, ţe nereflektuje skutečná rizika, která banky při své činnosti podstupují. I z tohoto důvod vypracoval basilejský výbor pro bankovní dohled v roce 1990 návrh nových pravidel pro stanovení potřebné minimální výše kapitálu, jejichţ konečná podoba byla vydána v červnu v roce 2004 pod souhrnným názvem „International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards“ a uţívá se pro ně zkrácený název Basel II. Hlavním impulzem pro vznik nového konceptu byla snaha o zvýšení bezpečnosti a stability finančních systémů a také moţnost pouţívání komplexnějších přístupů k řízení rizik v bankách. V současné době se připravuje nový soubor pravidel, známý jako Basel III.22 Základním motivem existence kapitálové přiměřenosti je to, aby banka drţela dostatečné mnoţství kapitálu, který v dobách nepříznivého vývoje slouţí jako polštář ke krytí neočekávaných ztrát. 1) Neočekávanou ztrátou se rozumí vychýlení skutečně realizované ztráty od ztráty očekávané 2) Očekávanou ztrátou se rozumí existující ztráta, tzn. ztráta, která k danému datu jiţ vznikla, ale dosud nebyla realizována, tj. nebyla spojena s fyzickým úbytkem určitých aktiv, nicméně je zřejmé, ţe k tomu dojde. Kapitál banky by měl být tedy drţen v takové výši, aby co nejvíce odpovídal velikosti neočekávané ztráty. Má – li být regulatorní kapitálový poţadavek stanoven relevantním způsobem, je nutné, aby se co nejvíce přiblíţil konceptu krytí neočekávané ztráty a tedy ekonomickému kapitálu.
21
Vyhláška ČBN č. 333/2002 Sb.
22
http://www.bis.org/publ/bcbs04a.htm
23
Ekonomický kapitál – představuje odhad bankovních manaţerů o výši kapitálu, který je nutno dodrţovat pro případ neočekávaných ztrát Regulatorní kapitál – je určován příslušnými regulátory za účelem krytí neočekávaných ztrát, a to na takové úrovni, aby byla udrţena stabilita bankovního sektoru jako celku.
2.1.11 Trendy v oblasti řízení úvěrového rizika Basilejský výbor pro bankovní dohled - je spíše neformální instituce zajišťující diskusi a spolupráci mezi institucemi bankovního dohledu - centrálními bankami. Působí při Bance pro mezinárodní vypořádání. Označuje se téţ zkráceně jako Basilejský výbor. Výbor byl zaloţen v roce 1974 členy skupiny G10 a Lucemburskem, v současnosti má 27 členů z různých oblastí světa. Jeho vznik byl vyvolán rostoucím mnoţstvím zahraničních úvěrů v bankách. Výbor vydává poměrně široké regulační standardy, doporučuje konkrétní postupy v oblasti bankovního dohledu a snaţí se o postupné sbliţování regulačních norem. Řada států jeho doporučení zohledňuje a přijímá do vlastní legislativy. Standardy vydávané výborem se označují jako Basel a byly dosud vydávány ve třech generacích označovaných jako Basel I, Basel II a Basel III.23 Nové trendy v oblasti řízení úvěrového rizika jsou v poslední době spojeny zejména s novými kapitálovými pravidly v podobě Basel I a Basel II a Basel III.
BASEL I Původním záměrem Basilejského výboru pro bankovní dohled byla koordinace národních reţimů bankovních dohledů. Podepsáním BASEL I v roce 1988 došlo ke změně hlavního účelu Basilejského výboru pro bankovní dohled. Z pohledu dnešní doby dohoda představuje
23
http://cs.wikipedia.org/wiki/Basilejsk%C3%BD_v%C3%BDbor_pro_bankovn%C3%AD_dohled
24
první krok směřující k harmonizaci bankovních dohledů. Tím se liší od regionální harmonizace uvnitř EU. Basel I rozebírala a řešila problematiku úvěrového rizika, zavedla standart minimální kapitálové přiměřenosti, a stanovila kapitálový poţadavek k úvěrovému riziku. Kapitálovou dohodou bylo sledování několika cílů: -
Posílit zdraví a stabilitu mezinárodního bankovního systému
-
Zajistit mezinárodní konvergenci regulací kapitálové přiměřenosti bank s mezinárodní aktivitou
-
Sníţit konkurenční nerovnost tak, aby banky s nízkou kapitálovou přiměřeností nemohly provádět vyšší rozsah bankovní činnosti a bankám se silným kapitálovým zázemím přebírat klienty
-
Zabránit bankám podstupovat nadměrná úvěrová rizika
-
Učinit regulační kapitál citlivější na rozdíly v rizicích jednotlivých bank
-
Zohlednit podrozvahové aktivity
-
Zvýšit motivaci pro drţení likvidních a nízkorizikových aktiv24
Basel II Hlavním cílem Basel II je zvýšení bezpečnosti a stability finančních systémů, posílení konkurenční rovnosti mezi bankami a umoţnění pouţívání komplexnějších přístupů k řízení rizik pro regulatorní účely. Hlavní důraz je kladen na přesnější měření rizik a podporu zlepšování řízení rizik v bankovních ústavech.
24
Basel Commitee on Banking Supervision: International Convergence of Capital Measurement and Capital
standards - Framework, 1988 [online] available on www.bis.org
25
Před uveřejněním konečného dokumentu Basel II uplynulo několik let intenzivních prací s cílem zdokonalit výsledná pravidla podle připomínek bank a výsledků několika průzkumů. Záměr vytvořit nová pravidla bankovního dohledu vznikl během druhé poloviny 90 tých let, zejména z důvodu rychle se měnící situace na trhu s finančními instrumenty. Koncept byl rozšířen tak, aby plně pokrýval nejen riziko banky samotné, ale i riziko celé bankovní skupiny. Basel II je zaloţen na třech pilířích. Pilíře Basel II 1) Stanovení minimálních kapitálových požadavků (Minimal Capital Requirements) U prvního pilíře se jedná o kapitálové poţadavky pro úvěrové, trţní a operační riziko. Hlavní součástí je stanovení minimálních kapitálových poţadavků, které jsou zaloţeny na třech základních prvcích: -
definici regulatorního kapitálu
-
rizikově váţených aktiv
-
minimálním poměru kapitálu a rizikově váţených aktiv
2) Proces dohledu (Supervisory Review Process) U druhého pilíře se jedná o proces hodnocení dostatečnosti kapitálu daného bankovního ústavu regulátorem. Cílem není jen zajištění dostatečné výše kapitálu banky pokrytí bankou podstupovaných rizik, ale také motivace k zavádění kvalitnějších technik řízení rizik. Podle tohoto návrhu by banka měla mít zavedeny interní procesy, které jí umoţní vyhodnotit adekvátnost jejího kapitálu s ohledem na bankou podstupovaná rizika. Regulátor bude mít právo poţadovat kapitálový poţadavek vyšší, neţ činí propočet banky, zhodnotí-li, ţe kapitálový poţadavek stanovený bankou neodpovídá rizikovému profilu. V závislosti na rizikovém profilu banky by se kapitálová přiměřenost měla pohybovat v určité výši nad 8 %.
26
3) Tržní disciplína (Market Discipline) U třetího pilíře se jedná o problematiku transparentnosti a zveřejňování informací bankami. Snahou je prohloubení trţní disciplíny tím, ţe banky budou muset zveřejňovat více informací o sobě. To vytváří tlak na disciplinované chování bank. Obecný vztah pro výpočet kapitálové přiměřenosti
KPÚR – kapitálové poţadavky k úvěrovému riziku KPTR – kapitálové poţadavky k trţnímu riziku KPOR – kapitálové poţadavky k operačnímu riziku
27
Shrnutí základních rozdílů mezi Basel I a Basel II Basel I Bankovní dohled
Basel II
Jednostranně zaměřen na kapitálovou přiměřenost
Kapitálové poţadavky
Stanovují se k úvěrovému a trţnímu riziku Stanovení kapitálových Jednotný způsob pro poţadavků stanovení kapitálových poţadavků Rizikové váhy (a tím také Závisí na typu klienta (např. výše kapitálových poţadavků členství v OECD), nezávisí k úvěrovému riziku) tudíţ na skutečně podstupovanému riziku Uznatelné zajištění Moţnost uplatnění vlastních modelů měření rizik pro výpočet kapitálového poţadavku Motivace pro kvalitu řízení rizik
Minimální rozsah Pouze u trţního rizika
Náklady spojené s administrativou výpočtu kapitálových poţadavků
Nízké
Banky nejsou motivovány
28
3 pilíře bankovního dohledu:1) kapitálová přiměřenost 2) proces dohledu 3) uveřejňování informací Stanovují se k úvěrovému, trţnímu a operačnímu riziku Více metod pro stanovení kapitálového poţadavku k jednotlivým rizikům Závisí na rizikovosti klienta, která je u standardizované metody odvozena od externího ratingu a u metod IRB od interního bankou stanoveného ratingu klienta Výrazné rozšíření U trţního, úvěrového a operačního rizika Banky jsou motivovány k lepšímu řízení rizik, neboť tak můţou dosáhnout niţších kapitálových poţadavků Podstatně vyšší
Basel III25 V současné době jsou do praxe zaváděna opatření, přijatá Basilejským výborem pro bankovní dohled a zkráceně nazývaná Basel III. Jejich cílem je zlepšit odolnost obchodních bank v krizových situacích prostřednictvím zpřísnění poţadavků na kapitálovou přiměřenost a na kvalitativní prvky řízení bank. Bankovní systém se tak má stát absorbérem finančních „šoků“ a nikoli jejich přenašečem. BASEL III vychází z předpokladu, ţe jenom silný a odolný bankovní systém je základem trvale udrţitelného ekonomického růstu. Upravuje zejména: -
kapitál bank a ukazatel jejich kapitálové přiměřenosti (neboli vztah kapitálu banky a jejích tzv. rizikově váţených aktiv),
-
procykličnost (snaţí se o její zmírnění)
-
pákový poměr (leverage ratio).
Kromě toho Basel III působí na posílení likvidity obchodních bank. Kapitál obchodních bank Postupně bude navyšován poţadavek na výši kapitálových zdrojů ke krytí úvěrových, trţních a operačních rizik. Současných 8 % bude postupně navyšováno aţ na 10,5 % v roce 2019, z nichţ bude 2,5 % tvořit tzv. konzervační polštář pro účely kapitálové rezervy nad rámec rizik Tento polštář můţe být navýšen ještě o dalších 2,5 % ve formě tzv. proticyklického polštáře, který se bude vytvářet v lepších časech na časy horší, tj. bude reagovat na průběh hospodářského cyklu – tento kapitálový polštář se zavádí s cílem absorbovat ztráty v ekonomicky nepříznivém období. To znamená maximální poţadavek na kapitálovou přiměřenost ve výši 13 %. 25
http://www.mesec.cz/clanky/jak-basel-iii-reguluje-obchodni-banky/
29
Při problémech s kapitálovou přiměřeností mohou obchodní banky např. navýšit svůj základní kapitál nebo odprodat riziková aktiva. Tento zvýšený poţadavek na kapitálovou přiměřenost je v podstatě jiţ dnes plněn všemi obchodními bankami, které působí v České republice. Hodnoty kapitálové přiměřenosti jsou součástí výročních zpráv jednotlivých bank. Basel III zavádí dva nové ukazatele:
- Ukazatel krytí likvidity pro krátkodobý horizont. Definovaná likvidní aktiva musí převýšit nestabilní zdroje, váţené faktorem pravděpodobnosti jejich čerpání, po dobu 30 dnů.
- Ukazatel čistého stabilního financování (neboli NSFR-Net Stable Funding Ratio). Jedná se o poměr mezi pouţitelnými a poţadovanými stabilními zdroji neboli o udrţení stabilních zdrojů ke krytí nelikvidních aktiv a podmíněných závazků po dobu jednoho roku. Stabilní zdroje (tj. kapitál, dlouhodobá depozita a ostatní depozita, váţená faktorem pravděpodobnosti jejich čerpání po dobu jednoho roku) musí převáţit tzv. likvidně váţená aktiva.
2.2
Úrokové riziko
Dalším rizikem je úrokové riziko, tedy riziko ztráty ze změn úrokových sazeb na finančních trzích. Jedná se o nejistotu, zda následkem změn trţních úrokových sazeb nedojde ke sníţení čistého úrokového příjmu obchodní banky nebo se nesníţí trţní hodnota kapitálu banky. Také úrokové riziko je pro kaţdou obchodní banku velmi významné, protoţe významná část zisku banky (obvykle 60 - 66 procent) bývá tvořena rozdílem mezi přijatými a placenými úroky.26
26
http://www.zlatakoruna.info/zpravy/rizika-bankovnich-obchodu
30
Čistý úrokový výnos – NII -
rozdíl mezi úroky, které jsou generovány na aktivní straně bilance a úroky na pasivní straně bilance, tedy rozdíl mezi úroky vydělanými na aktivech a úroky zaplacenými za pasiva NII = Úrokové výnosy – Úrokové náklady
Pokud je tento rozdíl vyjádřen v procentech z úročných aktiv, jde o tzv. čistou úrokovou marţi. Čistá úroková marţe – NIM je tedy podíl čistého úrokového výnosu a úročných aktiv. NIM = NII/Úročená aktiva Z těchto vztahů je tedy zřejmé, ţe zatímco čistý úrokový výnos není moţné porovnávat mezi různě velikými bankami, čistá úroková marţe umoţňuje srovnání výkonnosti bank.
2.2.1
Zdroje úrokového rizika27
1) Riziko gapu Toto riziko vzniká z důvodu časového nesouladu mezi přeceňováním aktiv a pasiv. Část aktiv a pasiv bankovního ústavu je vázana na některou referenční úrokovou sazbu. Změnou těchto úrokových sazeb dochází ke změnám v úrokových výnosech a úrokových nákladech. Zda se úrokové výnosy změní více neţ úrokové náklady, záleţí na struktuře splatných aktiv a pasiv. Pokud by se ovšem v kaţdém okamţiku rovnala hodnota úrokově citlivých aktiv hodnotě úrokově citlivých pasiv, bylo by toto riziko nulové. Tato situace však v v reálném ekonomickém prostředí bankovního ústavu nenastává.
27
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 91. s.
31
2) Riziko báze Riziko gapu vzniká v situaci, kdy se úrokové míry na aktiva a na pasiva změní stejně. V praxi však existují případy, kdy aktiva a pasiva jsou vázána na jiný druh pohyblivé sazby a tyto různé sazby se mění více či méně nezávisle. Takové riziko se nazývá rizikem báze. Banka je v tmto případě vystavena úrokovému riziku, i kdyţ doby přecenění aktiv i pasiv jsou stejné, a to i v případě, ţe úrokové sazby na aktiva a na pasiva jsou vázány na různé pohyblivé sazby, jejichţ pohyb není dokonale kolerován. 3) Riziko výnosové křivky
Jedná se o riziko změny tvaru nebo sklonu výnosové křivky. Na rozdíl od rizika gapu, kde pro banku představoval potenciální riziko paralelní posun výnosové křivky (tedy změna výnosů ve všech časových intervalech o stejnou výši a stejným směrem, v případě rizika výnosové křivky je předpokládaná změna tvaru nebo sklonu křivky. 4) Riziko vtělené opce Riziko vtělené opce vyplývá z moţnosti předčasného splacení úvěrů, nebo výběru vkladů. Pokud toto dovolují podmínky v kontraktu, má zákazník v závislosti na aktuální trţní situaci opci předčasně vybrat depozitum a následně uloţit finance za výhodnější sazbu. Pro bankovní ústavy je toto nevýhodné, protoţe se negativně projeví v úrokových výnosech.
32
2.2.2
Měření úrokového rizika28
Pro měření a řízení úrokového rizika se pouţívají následující techniky: 1) Gapová analýza Tato analýza porovnává, jak rychle aktiva a pasiva, uvedená v bilanci banky, reagují na změny v trţních sazbách. Kdyţ pracovníci banky zjistí, jak rychle jsou aktiva a pasiva přeceňována, mohou odhadnout, jak změny trţních úrokových sazeb dopadnou do jejího čistého úrokového příjmu. Gapová analýza tedy zkoumá vliv úrokových sazeb na změnu čistého úrokového výnosu v daném časovém okamţiku. 2) Metoda analýzy durací Durace je faktor, naznačující citlivost finančního instrumentu na změnu úrokových sazeb, která se měří v časových jednotkách. Čím větší je durace konkrétního finančního instrumentu, tím větší je jeho citlivost na změnu trţních úrokových sazeb. S durací souvisí také pojem „elasticita úrokové sazby (IRE)“, coţ je procentuální vyjádření změny hodnoty finančního instrumentu, pokud trţní úrokové sazby vzrostou o jedno procento. Durace se uvádí v letech a ukazuje průměrnou dobu návratnosti investice do cenného papíru. 3) Metoda durace gap Metoda durace gap je vyuţívána pro měření citlivosti trţní hodnoty aktiv a pasiv na změnu úrokových sazeb. Její silnou stránkou ve srovnání s gapovou analýzou je absence zařazování instrumentů do časových košů, bere v úvahu časovou hodnotu peněz. Princip výpočtu durace aktiv spočívá v souhrnu všech příchozích plateb za aktiva dělené současnou hodnotou aktiv. U pasiv se jedná o souhrn všech odchozích plateb za pasiva dělené jejich současnou hodnotou. Posléze se zjistí rozdíl mezi durací aktiv a pasiv a z toho lze určit celkovou úrokovou pozici. Banka se snaţí svoji pozici co nejvíce přiblíţit k nulovému gapu, jelikoţ to
28
http://www.zlatakoruna.info/zpravy/rizika-bankovnich-obchodu
33
pro ni znamená nejmenší riziko změny trţní hodnoty kapitálu plynoucí z růstu či poklesu trţních sazeb. 4) Metoda Value at Risk Value at risk (VAR neboli hodnota v riziku) – její podstatou je snaha odhadnout vývoj zvoleného ukazatele na základě historických dat v potřebném časovém horizontu a na základě počtu pravděpodobností, tj. stanovit podle nejhoršího scénáře určitou nejvyšší moţnou ztrátu se zvolenou pravděpodobností. Na tuto metodu navazuje tzv. backtesting, tj. srovnání reálných obchodních výsledků a výsledky, ke kterým banka došla pomocí metody value-atrisk. V případě významných rozdílů mezi propočtenými a skutečnými hodnotami musí banka provést revizi způsobu pouţívání metody VAR. Hodnota Value at Risk vyjadřuje potencionální ztrátu portfolia banky během následující doby drţení, stanovenou na základě určitého historického období, se stanovenou pravděpodobností.
2.3
Riziko likvidity
Riziko likvidity můţeme definovat jako riziko, ţe banka ztratí schopnost dostát svým finančním závazkům v době, kdy se stanou splatnými, nebo nebude schopna financovat svá aktiva. Dá se tedy říci, ţe se jedná o riziko, které je v bankovním podnikání klíčové. Banky totiţ s likviditou „hazardují“. Celý princip bankovního podnikání je zaloţen na riziku likvidity. Banka je totiţ trvale ilikvidní. Pokud by všichni klienti chtěli vyplatit své jednodenní vklady naráz, banka toho nikdy nebude schopna, protoţe tyto peníze nemá v hotovosti ve své pokladně, ale uloţené v různých formách aktiv (pohledávky za dluţníky, nakoupené cenné papíry aj.).29
29
http://www.likvidita.cz/
34
2.3.1
Rozdílná splatnost aktiv a pasiv
Banky hospodaří převáţně s cizími prostředky a jejich činnost spočívá v tom, ţe přijímají vklady od klientů, které potom přeměňují na různé formy aktiv. Poskytují úvěry, nakupují cenné papíry nebo jinak tyto svěřené prostředky investují. Všechna tato aktiva ovšem mají nějakou dobu splatnosti. To znamená, ţe trvá nějakou dobu, neţ se bance peníze z nich vrátí. Naopak vklady klientů bývají krátkodobé a v převáţné většině se jedná o vklady na běţných účtech, tedy vklady bez splatnosti. Nazývají se vklady na viděnou, vista vklady. Takové vklady mohou klienti kdykoliv vybrat, aniţ by jim běţela výpovědní lhůta. Banka má povinnost takové vklady na poţádání vyplatit. A právě v tomto rozdílu, tedy v době splatnosti aktiv (úvěrů, investic) a pasiv (závazků vůči klientům či jiným věřitelům) spočívá riziko likvidity. Banka je permanentně vystavena riziku, ţe si klienti budou chtít peníze vybrat, přičemţ ona má jejich peníze uloţené v aktivech, jejichţ splatnost dosahuje běţně několika let. Banka si pouze malou část vkladů ponechává v hotovosti v pokladně. Tyto finanční prostředky totiţ bance nepřináší ţádný výnos, proto jich má pouze nezbytné mnoţství, a to na zajištění běţných pokladních transakcí. Riziko likvidity nespočívá pouze v tom, ţe banka nebude mít dostatek finančních prostředků na výplatu vkladů. Označuje se jím také situace, kdy banka nebude mít dostatek likvidity na financování svých aktiv, například dostatek finančních prostředků na uspokojení poptávky po úvěrech.
2.3.2
Plánování likvidity
Velmi důleţité pro bankovní ústavy je plánování a odhad budoucího vývoje. Budoucí vývoj se snaţí odhadnout na základě minulých zkušeností. Za normálních okolností jsou banky schopny s dostatečnou spolehlivostí odhadnout chování klientů: kolik peněz ponechají na běţných účtech, kolik budou chtít vybrat nebo si půjčit. Banky vědí, kolik finančních prostředků jim běţně zůstává na účtech jako vklady. Jedná se o tzv. sedlinu, která je stabilní a banky ji tak mohou vyuţít jako dlouhodobý zdroj financování. 35
Nebezpečné jsou však nečekané výkyvy v chování klientů, pro které banka vypracovává krizové scénáře. Je nutné, aby měla v záloze rezervy, které můţe v případě větší poptávky po likviditě uspokojit. Nejhorším scénářem pro banku je obava klientů o jejich uloţené prostředky. Jestliţe se v očích klientů banka jeví jako nestabilní a panují obavy o její bezpečnosti, můţe dojít aţ k runu na banku. Přitom stačí, aby na počátku byla jen malá nedůvěra v banku, která lehce přeroste v masovou paniku. Kdo si vybere peníze dříve, má šanci, ţe vůbec nějaké dostane. Ti, co přijdou později, uţ nemusí dostat nic. Jestliţe se banka do takových potíţí dostane, bez cizí pomoci má pouze malou šanci, ţe je překoná.
2.3.3
Rezervy na nečekané výdaje
Na nečekané výkyvy v poptávce po penězích banka tvoří rezervy. Jednak to mohou být peníze v hotovosti nebo jiná vysoce likvidní aktiva, která lze přeměnit na hotovost. Jde například o vklady u jiných bank, centrální banky nebo krátkodobé cenné papíry. Jako likvidní lze označit i dlouhodobější aktiva, musí však být přeměnitelné na hotovost s minimálními náklady, tj. neměly by být prodávány za niţší neţ trţní cenu. Vysoce likvidních aktiv jako rezervy se však banka snaţí drţet pouze nejnutnější mnoţství, protoţe se jedná o aktiva s velmi malou nebo ţádnou výnosností.
2.3.4
Skladba aktiv a pasiv
Z hlediska rizika likvidity je bezpečnější taková banka, která má dostatečné rezervy na krytí nečekaných výdajů. To znamená, ţe by měla drţet peníze v hotovosti, mít vklady u centrální banky nebo jiných bank a nakoupeny krátkodobé cenné papíry (nejlépe emitované státem). Naopak vysokému riziku likvidity se vystavuje banka, která má ve svých aktivech vysoký podíl úvěrů a dlouhodobých investic. Na straně bankovních pasiv by se banka měla snaţit mít
36
dostatečně velký vlastní kapitál a sniţovat podíl cizího kapitálu, tj. zejména vkladů klientů na běţných účtech.30
2.3.5
Pravidla likvidity
Centrální banka určuje bankám, jaký mají vztah struktury aktiv a pasiv. Krátkodobé úvěry musí být kryty krátkodobými zdroji a dlouhodobé úvěry dlouhodobými zdroji. Pro banky znamenají tato pravidla minimální podmínky pro zachování jejich likvidity. Mohou upravovat např: -
minimální výši likvidních prostředků ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasivům
-
omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků
-
omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasiv banky31
2.3.6
Ukazatel likvidity
Likvidní situace banky můţe být měřena pomocí ukazatelů likvidity. Ty jsou obvykle zaloţeny na poměru splatných aktiv a pasiv v určitém čase. V důsledku toho lze rozlišit likviditu krátkodobou, střednědobou, dlouhodobou.
32
30
http://www.finance.cz/zpravy/finance/280516-riziko-likvidity-a-jeho-vyznam-v-bankovni-sfere/
31
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006,130 str.
37
2.4
Operační riziko
Na rozdíl od výše uvedených rizik není definice operačního rizika zcela jednotná. Dle opatření ČNB se jedná o riziko ztráty banky vlivem nedostatků, či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru nebo systémů či riziko banky vlivem vnějších událostí, včetně rizika ztráty banky v důsledku porušení či nenaplnění právní normy.33 Dále do této definice můţeme také zahrnout: 1) Strategické riziko – jedná se o riziko spojené s obchodním rozhodnutím banky 2) Reputační riziko – jedná se o riziko ztráty „dobrého jména“ banky Operační riziko tedy představuje situaci, kdy na straně banky dojde k chybě, v důsledku které vznikne klientovi, či bance samotné ztráta, jiţ následně musí banka uhradit. Můţeme tedy mluvit o tom, ţe v případě operačního rizika se jedná o nedostatečnou kontrolu všech procesů v bance. Mezi jednou z hlavních okolností operačního rizika patří rychlý růst významu bankovních systémů – banky jsou závislé na elektronických komunikačních prostředcích, stoupá význam a četnost elektronického bankovnictví atd. Zaváděním těchto informačních systémů se sice sniţuje pravděpodobnost výskytu lidské chyby, ale selhání bankovního systému můţe mít katastrofální dopad pro banku. Operační riziko představuje také zavádění nových produktů v bance, kdy je banka vystavena riziku ztráty, a to v případě, ţe konkrétní produkt má chybně nastavené parametry, nebo není na trhu úspěšný. Můţeme k němu počítat také katastrofické události – mají sice nízkou frekvenci výskytu, ale jejich výskyt pro banku znamená vysoké ztráty.
32
Kašparovská, V. a kol., Řízení obchodních bank, 1. vydání. Praha: C. H. Beck 2006,132 str.
33
Opatření ČNB č. 2/2004 Sb., k vnitřnímu řídícímu a kontrolnímu systému banky
38
3. Okruhy hodnocení bonity klienta
3.1
Okruhy hodnocení bonity klienta u fyzické osoby
Při ţádosti o úvěr si kaţdá banka musí u kaţdého ţadatele o úvěr zjistit jeho předpokládanou schopnost splácet poskytnutý úvěr, tj. jeho tzv. bonitu, kterou zjistí pomocí tzv. scoringu. Po zjištění bonity ţadatele následně banka stanoví úrokovou sazbu, přičemţ platí, ţe čím vyšší bonitou se klient prokáţe, tím niţší úrokovou sazbu z úvěru od banky získá a naopak. Je tomu tak proto, ţe s niţší ţadatelovou bonitou banka podstupuje vyšší úvěrové riziko, které si kompenzuje vyššími úrokovými výnosy z poskytnutého úvěru. Bonita ţadatele je ovlivněna mnoha faktory. Banka posuzuje u fyzické osoby zejména osobní údaje: -
Věk
-
Dosaţené vzdělání
-
Profesi
-
Rodinný stav
-
Počet vyţivovaných dětí
3.1.1
Posouzení příjmů žadatele
Dalším velmi důleţitým kritériem rozhodování banky, zda-li posoudí kladně ţádost o úvěr, je posouzení příjmů u ţadatele. Jedná se zejména o příjmy pravidelné, kdy se předpokládá jejich trvání i v budoucnu – např. příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, příjmy ze závislé činnosti, příjmy z různých pronájmů, rodičovské příspěvky, příjmy z invalidního důchodu apod. U zaměstnanců je aţ na výjimky vyţadován pracovní poměr na dobu neurčitou,
39
nicméně uţ se i u nás začínají objevovat bankovní ústavy, které akceptují i pracovní poměr na dobu určitou.34
3.1.2
Životní minimum
Od písemně doloţených příjmů ţadatele o úvěr se v kaţdém případě odečítá bankou vypočtená výše ţivotního minima. Ţivotní minimum je u kaţdého ţadatele o úvěr stanoveno individuálně. Výše ţivotního minima je úměrně závislá s vyšším počtem vyţivovaných dětí nebo dalších osob ţijících ve společné domácnosti ţadatele. Pokud si ţadatel přizve do ţádosti o úvěr další osobu – spoluţadatele, dosáhne vyšší bonity, pokud je oním spoluţadatelem jeho manţelka (manţel), neţ kdyby byl spoluţadatelem třeba jeho rodič nebo sourozenec ţijící v jiné domácnosti. Je tomu tak proto, ţe ţadatelé o úvěr ţijící ve společné domácnosti dosahují dohromady niţšího ţivotního minima.
3.1.3
Pravidelné výdaje
Naproti příjmům vstupují do výpočtu bonity ţadatele také jeho pravidelné výdaje. K těm nejčastěji patří platby nájemného, splátky leasingu, alimenty aj. Kromě těchto pravidelných plateb se do výdajů započítávají splátky úvěrů, které ţadatel dluţí. Dále je bonita ovlivněna úvěrovými limity na tzv. kontokorentních účtech nebo kreditních kartách, jestliţe je ţadatel jejich drţitelem.
3.1.4
Úvěrový registr
Pro stanovení bonity klienta bankovní ústav posuzuje také jeho úvěrovou historii a platební morálku. K tomu účelu můţe banka vyuţít údaje z úvěrových registrů. Z nich lze zjistit informace o prodlení se splátkami úvěrů, leasingu nebo třeba o opoţděných platbách mobilním operátorům. V registrech jsou zahrnuty informace o všech existujících i splacených
34
http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678-bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji/
40
úvěrových závazcích klienta. Banka pozitivně ohodnotí ţadatele, pokud všechny existující i minulé závazky pravidelně splácí (resp. spláceli). Naopak, pokud má ţadatel špatnou platební morálku, má to na jeho bonitu negativní vliv. V České republice existují tři registry, do kterých banky před poskytnutím úvěru nahlíţejí, jsou jimi: -
Bankovní registr klientských informací
-
Nebankovní registr klientských informací
-
SOLUS – zájmové sdruţení právnických osob
Bankovní registr klientských informací (BRKI) provozuje společnost CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. V bankovním registru se nachází kaţdá fyzická osoba, tedy občan i fyzická osoba podnikající, která má s některou členskou bankou nebo stavební spořitelnou uzavřenu úvěrovou smlouvu, nebo ji v minulosti uzavřenou měla, či o uzavření úvěrové smlouvy teprve ţádá. Můţe se jednat například o hypotéku, stavební spoření, spotřebitelský úvěr, kontokorent, kreditní kartu nebo třeba povolený debet. V registru jsou také vedeny fyzické osoby, které o úvěr či o vydání kreditní karty teprve ţádají. Údaje o firmách v bankovním registru nejsou. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) provozuje zájmové sdruţení CNCB Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. - dříve LLCB – Leasing & Loan Credit Bureau (LLCB, z.s.p.o.) Nebankovní registr obsahuje na rozdíl od bankovního registru kromě fyzických osob a fyzických osob podnikajících také údaje o osobách právnických (tzn. o obchodních společnostech). Organizátorem obou registrů je společnost CRIF - Czech Credit Bureau, a.s. (dříve CCB Czech Credit Bureau, a.s.) Technické zabezpečení provozu obou registrů zajišťuje její mateřská společnost CRIF S.p.A., která je čtvrtou největší světovou společností v oblasti provozování úvěrových registrů.35
35
http://www.doubleinformation.cz/brki-nrki/
41
SOLUS je zájmové sdruţení právnických osob, jehoţ cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předluţování klientů, k prevenci růstu počtu dluţníků v prodlení, přispívat ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a sniţovat potenciální finanční ztráty věřitelů. Sdruţení SOLUS bylo zaregistrováno a fakticky zahájilo činnost v červnu 1999. Sdruţení SOLUS vytváří dva negativní registry klientských informací, které shromaţďují informace o klientech, kteří se dostali do problémů se splácením svých závazků u některého z členů sdruţení SOLUS. Jde o Registr FO, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby (spotřebitelé), a Registr IČ, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby. Negativní registry klientských informací SOLUS fungují na základě on-line dotazů a jednoznačně interpretovatelných odpovědí, které jsou poskytovány v čase kratším neţ jedna vteřina. Aktivity sdruţení SOLUS mají hmatatelné přínosy nejen pro členské společnosti, ale také pro spotřebitele. Klienti, kteří splácejí bezproblémově své závazky u členů sdruţení a nemají v registru klientských informací SOLUS záznam, mají často snazší přístup ke sluţbám členů sdruţení.36 Kromě samotných bank jsou členskými organizacemi těchto sdruţení i splátkové společnosti, telefonní operátoři, dodavatelé energií a další.
3.1.5
Evidence údajů
Ke kaţdé fyzické či právnické osobě jsou v registrech kromě jména, rodného čísla či identifikačního čísla a adresy, uvedeny také základní informace o tom, jak a kolik celkem fyzická či právnická osoba splácí nebo v minulosti splácela. Konkrétně je to údaj týkající se počtu úvěrových smluv, které daná osoba má, výše částek jednotlivých úvěrů a výše 36
http://www.nasepenize.cz/solus-registr-dluzniku-6154
42
pravidelných splátek. Součástí informací je i historie splácení těchto závazků a informace o jejich zajištění. Registry dále obsahují údaje o tom, zda daná osoba právě neţádá o nějaký úvěrový produkt.
3.1.6
Souhlas klienta
Banky souhlas klienta nepotřebují. Výměna informací o platební morálce, bonitě a důvěryhodnosti klientů je bankám povolena v zákoně o bankách. Mohou se tedy díky této zákonné
výjimce
informovat
a
vyměňovat
si
informace
i
bez
jeho souhlasu.
U nebankovního registru je situace jiná, zde je souhlas klienta se zpracováním osobních údajů nezbytný proto, aby informace mohly být do registru zaslány.
3.1.7
Spolupráce registrů
Registry si údaje mezi sebou vyměňují. Věřitelské subjekty tak dostávají o svých klientech ucelené informace v jeden okamţik, coţ mimo jiné umoţňuje rychlejší zpracování ţádosti o půjčku, či úvěr. Pro vzájemnou výměnu dat mezi registry je nutný souhlas, který bývá součástí ţádosti o půjčku, či úvěr. Existující bezpečnostní opatření zajišťují, aby bankovní tajemství nebylo prozrazeno a informace nebyly zneuţity37
3.1.8
Nedostatečná bonita
Jestliţe nemá ţadatel na poţadovaný úvěr dostatečnou bonitu, existují způsoby, jak si ji zvýšit. Nejběţnějším způsobem je jiţ zmíněné přizvání úvěrového spoluţadatele nebo ručitele. Úvěrový spoluţadatel by po poskytnutí úvěru vůči bance vystupoval jako spoludluţník a za splacení úvěrového závazku by byl stejně zodpovědný jako úvěrový dluţník (to znamená, ţe splacení úvěru by banka mohla poţadovat po spoludluţníkovi stejně jako po úvěrovém dluţníkovi). Pokud si však ţadatel o úvěr přizve osobu, která se za něj zaručí, bude
37
http://www.doubleinformation.cz/brki-nrki/
43
banka poţadovat splacení úvěru nejprve po úvěrovém dluţníkovi. Teprve poté, co úvěrový dluţník svému závazku nedostojí, bude banka splacení úvěru vyţadovat po jeho ručiteli.38
3.2
Okruhy hodnocení bonity klienta u korporátní klientely
Při zkoumání bonity u korporátní klientely při ţádosti o úvěr musí tato klientela doloţit několik ověřených dokumentů, které příslušnému bankovnímu ústavu objasní jeho potencionální schopnosti splnit případné závazky vůči bance. -
Jméno společnosti, sídlo společnosti, identifikační číslo organizace
-
Druh angaţovanosti společnosti
-
Výše angaţovanosti společnosti
-
Datum splatnosti angaţovanosti společnosti
-
Zajištění angaţovanosti
-
Úrokové sazby, marţe, úroky z prodlení, poplatky
-
Smluvní podmínky
-
Účely úvěrové angaţovanosti
-
Souhrnný popis klienta a jeho činnosti, zhodnocení klientovy situace
-
Výhledy do budoucna
-
Finanční analýza
-
Výpočet ziskovosti
-
Zhodnocení rizika39
Nejdůležitější ukazatele pro zhodnocení klientovy bonity jsou: -
Výše úvěrové angaţovanosti
-
Rating – klasifikace nebezpečí, rizika, spojeného s úvěrem, který by byl případně poskytnut zákazníkovi
38
http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678-bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji/
39
Interní materiály ČSOB, a.s.
44
-
Charakter ţádosti – (rozvaha, zda-li se u klienta jedná o novou, či stávající angaţovanost, navýšení atd.)
3.2.1
Zásady banky při financování úvěrů
Při ţádosti o úvěr bankovní ústavy zachovávají některá pravidla, která mají ve svých etických kodexech. Provádějí pouze takové finanční operace, jeţ nejsou v rozporu s etickými, finančními a právními standardy a jsou v souladu s regulatikou České národní banky. Obecný předpis pro posuzování ţádosti o financování je zákaz financování: - trestné a nepřijatelné činnosti (obchod s bílým masem, obchod s drogami, atd.) - financování politických stran - financování právnických osob, jejichţ provoz by mohl způsobit zvýšená ekologická rizika40 Při oceňování rizika společnosti mohou mít banky (a vesměs také mají) další kritéria: -
Uskutečňování obchodů jenom s věrohodnými zákazníky
-
Zákazník musí dodrţovat zákony ČR
-
Vedení firmy musí mít odpovídající vzdělání a zkušenosti
-
Vedení firmy musí mít dlouholeté zkušenosti
Z těchto kritérií je vidět, jaký význam mají pro bankovní ústavy managementy firem. Obzvláště obezřetné jsou bankovní ústavy v těchto případech: -
Jedná se o korporátní klientelu „jedné osoby“. U takovéto společnosti dosahování výsledků závisí na jednom jedinci
40
-
velmi často dochází ve společnosti ke změnám ve vedení
-
klient nevykazuje v dostatečné kvalitě finanční výkazy
Etický kodex ČSOB, a.s.
45
-
častá fluktuace auditorských subjektů
-
vedení firmy si ţije nad poměry41
Při hodnocení klienta a klasifikace rizika hraje klíčovou úlohu i znalost trhu, na kterém klient podniká a jaké má na něm postavení. Za velmi rizikové se povaţuje také závislost klienta na jednom výrobku, případně na jednom odběrateli. Pokud se např. výrobek, který je klíčový pro výrobu produktu, těţí v politicky nestabilní zemi a není moţné jej importovat z jiného, politicky stabilnějšího území.
3.2.2
Hodnocení finanční situace u korporátní klientely
Bankovní ústavy zkoumají také finanční situaci klienta. Jeho aktiva, cizí zdroje, finanční ukazatele, výhledy do budoucna.
Čistá hodnota společnosti = Aktiva – Cizí zdroje
Zvláštní pozornost při schvalování úvěrové angaţovanosti je soustředěna na hodnotu aktiv. Zde je nutné se zaměřit na investiční majetek. Je potřeba zhodnotit, zda-li investiční majetek a investice zákazníka nejsou nadhodnoceny. U půjček je potřeba zjistit, zda-li u nedobytných pohledávek není jejich výše přílišná. Tyto informace bankovnímu ústavu dodá auditorská zpráva. Skladba zdrojů firmy musí odpovídat skladbě aktiv a riziku klienta. Značný vliv má patřičné procento vlastního jmění (spoluodpovědnost majitelů, rezerva finančních prostředků).
41
Interní dokumentace Česká spořitelna, a.s.
46
Zájem bankovních ústavů je také zacílen na vnitropodnikové půjčky, za jakých podmínek byly uzavřeny. Zajímají je zejména: - splátkové kalendáře - účel půjčky -úrokové sazby
3.2.3
Finanční ukazatele
Finanční ukazatele jako např. ukazatel hodnoty vlastního kapitálu, ukazatel krytí úroků, ukazatel doby obratu zásob, ukazatel celkové likvidity atd., je třeba hodnotit zcela individuálně, dle rozsahu a druhu a rozsahu podnikání společnosti a dle norem pro dané odvětví. Finanční kovenanty se vztahují k finančním kritériím, která musí dluţník plnit, k frekvenci, se kterou musí klient bance předkládat potřebné informace. Finanční ukazatele musí být podrobně projednány s klientem. Ve smluvní dokumentaci musí být kovenanty srozumitelně definovány, musí být pravidelně kontrolovány ve vztahu k jejich plnění. Banka si můţe stanovit i vnitřní finanční kovenanty, o kterých klient neví a které bance slouţí jako vnitřní signál (pro případ, ţe dojde k jejich porušení) k přehodnocení celé úvěrové angaţovanosti. V případě schválení navrhnuté úvěrové angaţovanosti se úvěrový návrh, včetně připomínek a rozhodnutí o financování, zasílají do oddělení správy úvěrů. V oddělení správy úvěrů se podle schváleného úvěrového návrhu vyhotoví smluvní dokumentace, která zahrnuje úvěrové smlouvy a smlouvy zajišťovací (v případě zajištěné angaţovanosti). 42
42
Interní dokumentace Česká spořitelna, a.s.
47
4. Praktická aplikace ověření bonity klienta Kaţdý finanční ústav si před poskytnutím úvěru zjistí u klienta, zda-li je dostatek předpokladů toho, ţe úvěr v řádném termínu splatí. Slouţí mu k tomu několik indicií, které se ovšem liší jak u fyzické, tak právnické osoby – korporátní klientely. V první, praktické ukázce, se zaměřím na osobu fyzickou.
4.1
4.1.1
Praktická aplikace ověření bonity klienta – fyzická osoba pan Dušan
Identifikace klienta
Jako první příklad ověření bonity klienta u fyzické osoby uvedu smyšlenou osobu – pana Dušana – dále jen klient, která ţádá u finančního ústavu 1. Banka úvěr ve výši 305 000 Kč na dobu 7 let na zakoupení nového auta. Klient je svobodný, ţije tedy sám v domácnosti vlastní byt v osobním vlastnictví, je mu 31 let a pracuje jako státní zaměstnanec s pracovní smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou. Jeho nejvyšší dosaţené vzdělání je vysokoškolské. Tuto práci zastává 5. rokem. Jeho čistý příjem za posledních 12 měsíců byl průměrně 20 538 Kč a tento příjem mu chodí na běţný účet, který má sjednán u 1. Banky. V současné době neplatí ţádné splátky, nesplácí tedy ţádný úvěr, alimenty apod. Jeho zdravotní stav je dobrý, nemusí uţívat pravidelně ani ţádné léky. Mimo svého bytu nemá ţádný další významný majetek.
4.1.2
Identifikace bankovního ústavu
Bankovní ústav 1. Banka – dále jen banka, byl zaloţen v 1. polovině 19. století na území dnešní České republiky. Je největší bankovním ústavem v České republice a sluţby tohoto ústavu vyuţívá přes 4 500 000 klientů: občané, malé a střední firmy, města a obce, financuje také velké korporace a poskytuje sluţby v oblasti finančních trhů. Od roku 2 000 je banka členem nadnárodní významné bankovní skupiny, jednoho z předních poskytovatelů finančních sluţeb ve střední a východní Evropě s více neţ 15 000 000 klientů v sedmi zemích, z nichţ většina je členy Evropské unie. 48
4.1.3
Postupy banky před schválením úvěru
Klient bude ţádat banku o schválení tzv. neúčelového hotovostního úvěru. Pokud by klient zvolil variantu úvěru spotřebitelského, je banka schopna oproti faktuře proplatit nakupované zboţí. Tuto moţnost banka zvýhodňuje poskytnutím delší doby splatnosti – aţ do délky 120 měsíců. Neţ banka rozhodne, zda-li klientovi přidělí úvěr v plné výši, provede několik procesů, které by měly bance napomoci určit, jestli v době čerpání tohoto úvěru bude schopen klient řádně úvěr splácet. A na základě tohoto se posléze rozhodne.
4.1.4
Ověření příjmů ze závislé činnosti
Jako první, co provede banka je ověření příjmů klienta ze svého zaměstnání. Zaměstnání a tím pravidelný příjem je pro banku jednou z hlavních podmínek pro získání úvěru. Klient nejprve musí sepsat ţádost o úvěr. Po vyplnění ţádosti o úvěr bude banka zkoumat příjmy ze závislé činnosti v ČR u klienta. Banka bude akceptovat příjem ze závislé činnosti, jestliţe: 1. pracovní poměr klienta trvá déle neţ 3 měsíce, tj. v době posuzování ţádosti o úvěr je klient u zaměstnavatele zaměstnán minimálně čtvrtý měsíc. Rozhodující je datum vystavení na formuláři "Potvrzení o příjmu", který mu vystaví zaměstnavatel na personálním oddělení. Datum musí být minimálně 4. měsíc od počátku trvání pracovního poměru. Nedokládá-li klient "Potvrzení o příjmu", je rozhodující datum podpisu klienta na formuláři banky „ţádosti klienta“. „Ţádostí klienta“ pro účely tohoto předpisu se rozumí pro nezajištěné úvěry banky: "Ţádost o poskytnutí úvěrového produktu", pro zajištěné úvěry banky formulář "Ţádost o úvěr" s vyplněnými údaji o příjmu a zaměstnání pro zajištěné i nezajištěné úvěry. "Ţádost o poskytnutí úvěru ke stavebnímu spoření", datum musí být minimálně 4. měsíc od počátku trvání pracovního poměru.
49
2. Jedná-li se o pracovní poměr na dobu neurčitou Klient zde splňuje hlavně druhou podmínku, ale jen pro ukázku zde přikládám podmínky banky, kdyby pan Dušan neměl pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou. Banka bude akceptovat poměr na dobu určitou za předpokladu, ţe: -
je při ţádosti o úvěr na více neţ 300.000 Kč pracovní poměr sjednán na dobu určitou, a zaměstnavatelem je státní úřad či instituce (např. ministerstvo)
-
zřizovatelem zaměstnavatele je stát, případně jiný ústřední orgán státní správy, kraj či obec (např. zaměstnavatelé v oblasti školství nebo zdravotnictví)
-
doba zaměstnání u současného zaměstnavatele trvá min. 12 ukončených měsíců (tj. datum vystavení na formuláři "Potvrzení o příjmu" bude 13. měsíc od počátku trvání pracovního poměru nebo nedokládá-li klient formulář "Potvrzení o příjmu", musí být datum podpisu klienta na „ţádosti klienta“ 13. měsíc od počátku trvání pracovního poměru).
Do příjmu ze závislé činnosti banka umoţní započítat i nemocenskou, ale pouze za podmínky, ţe v posledním měsíci byla klientovi vyplacena jiţ běţná mzda bez nemocenské. Nicméně jak jiţ bylo uvedeno v identifikaci klienta, je pan Dušan zcela zdráv a v posledních 12ti měsících nebyl na nemocenské. Pokud by klient nebyl zcela zdráv, tj. bral by pravidelně nějaké léky (platil by za tyto léky nějakou pravidelnou měsíční sazbu), banka by tuto sazbu mohla brát jako pravidelný měsíční výdaj a kdyby byl aţ příliš velký, mohlo by to ohrozit získání úvěru.
4.1.5
Doklady a stanovení výše příjmů
Banka má několik moţností, jak zjistit výši příjmů u pana Dušana a jiných potencionálních klientů. V závislosti na tom banka vyţaduje případně další doplňující informace ze strany klienta.
50
Příjem lze
Výše úvěru
Potvrzení o
zjistit z
Další doklady
příjmu
Další pravidla a podmínky
obratů na účtu u 1. Banky Ano
Není relevantní
Ne
Ne
Informace
na
„ţádosti klienta“ Ne
≤ 100.000 Kč
Ne
3
poslední Příjem
výpisy
je
z účtu vypočten
nebo kopie
průměr
jako za
tři
měsíce, za předpokladu, ţe jsou
tyto
tři
příjmy konstantní (jeden
z
nich
není dvojnásobně vyšší
neţ
ostatní), jinak je třeba
doloţení
standardním způsobem. Ne
≤ 300.000 Kč Ano
Ne
včetně
Lze akceptovat příjem v hotovosti
51
Ne
> 300.000 Kč
Ano
2 výpisy z účtu
Informace na formuláři„ţádost klienta“; při splnění podmínek lze akceptovat i příjem v hotovosti
Banka můţe zjistit výši průměrného příjmu ze závislé činnosti pouze na základě obratů na účtu. Pro stanovení příjmů z obratů na účtu u banky musí být splněny všechny následující podmínky: -
majitelem účtu je klient, příp. majitelem účtu je manţel(ka)/ partner.
-
mzda na účtu u banky musí být jednoznačně identifikována. Z textace platby a pravidelnosti platby k určitému datu a její výše musí být jasné, ţe se jedná o mzdu klienta
-
musí se jednat o pravidelnou platbu zasílanou na účet majitele účtu u banky nepřetrţitě po celou dobu trvání pracovního poměru, tj. 12 měsíců, příp. méně, je-li klient zaměstnán kratší dobu
Čistý měsíční příjem banka vypočítá jako průměr z plateb, které jsou příjmem klienta dle výše uvedených podmínek za posledních 12 měsíců (resp. v případě zaměstnání kratšího neţ 12 měsíců za skutečný počet měsíců, minimálně však průměr za 3 měsíce, tj. klient je zaměstnán 4. nebo 5. měsíc). I zde pan klient podmínky splňuje, jelikoţ mu celá mzda chodí na účet, který má otevřen u banky a je jeho jediným majitelem. Z obratu na účtu banka naprosto přesně ví, kolik peněz měsíčně chodí na účet klienta, a tedy nevyţaduje od něj ţádné potvrzení o příjmu. V případě, 52
ţe by na účet klienta byla zasílána pouze část mzdy, nebo by mzda nebyla pravidelně měsíčně na účet zasílána, nebo by nebylo moţno z účtu jednoznačně identifikovat zaměstnavatele, příp. příjemce platby, musel by klient doloţit formulář „Potvrzení o příjmu“. Pokud by v měsíci, kdy klient o úvěr ţádá, či předchozím měsíci, docházela na jeho účet platba od Úřadu práce, musí si banka ověřit, zda se nejedná o dávku v nezaměstnanosti. Nepostačí pouze ústním dotazem na klienta, klient by musel tuto platbu doloţit rozhodnutím Úřadu práce (s výjimkou plateb v bagatelních výších jako jsou např. přídavky na dítě), ze kterého jednoznačně vyplyne, ţe se nejedná o dávku v nezaměstnanosti. Pokud by se jednalo o dávku v nezaměstnanosti, banka by úvěr neposkytla. A opět by v případě jakýchkoliv pochybností o údajích o příjmu či zaměstnavateli uvedených v „ţádosti o úvěr“ musel být příjem doloţen standardně, tj. "Potvrzením o příjmu", případně dalšími doklady k doověření příjmu. Průměrný příjem pana Dušana za posledních 12 měsíců je 20 538 Kč. Pokud by měl klient vyšší průměrný příjem za posledních 12 měsíců neţ 50 000 Kč, zaměstnanec banky (pobočka) můţe zaţádat oddělení risku (risk management) o tzv. PRIME RATE sazbu, coţ v případě 1. Banky je v tuto chvíli výše 5,9 %.
4.1.6
Ratingové stupně
Dalším krokem by si 1. Banka ověřila ratingový stupeň. Ratingový stupeň je pro banku velmi důleţitý, ovlivňuje to, za jaký úrok poskytne klientovi úvěr, případně zda-li vůbec.
53
Tabulka ratingových stupňů 1. Banky Rating
Název
0
Bez
Popis interního Klient nemá ţádný aktivní, scoringem hodnotitelný
ratingu
produkt, resp. klient není hodnotitelný.
1
Extrémně silný
Bez rizika nebo velice nízké riziko.
2
Velmi silný
Nízké riziko.
3
Silný
Podprůměrné riziko.
4
Uspokojivý
Průměrné riziko.
5
Střední riziko
Vyšší neţ průměrné riziko, z chování účtů není moţné jednoznačné ohodnocení.
6
Zranitelný
Vyšší riziko, negativní chování během sledovaného období.
7
Slabý
Nadstandardně vysoké riziko, před schválením nového produktu je nutné specifikovat a vyřešit případnou existenci nesplacené částky.
8
Riziko ztráty
Extrémně vysoké riziko, před schválením nového produktu je nutné specifikovat a vyřešit případnou existenci nesplacené částky.
R
Selhání
54
Zařazování do stupňů Bankovní ústav 1. Banka má zpracovány ratingové stupně pro fyzické osoby (viz. tabulka) – nepodnikatele a pro ostatní segmenty (korporátní klientelu). V případě klienta tedy pouţije ratingovou tabulku pro fyzické osoby. Vnitřní kritéria hodnocení úvěrového rizika v podmínkách banky vychází z Vyhlášky ČNB č.163/2014 Sb., v platném znění, z poţadavků Basel ll a z kritérií stanovených pro hodnocení rizika, které znamenají detailnější rozlišení jednotlivých stupňů ratingu ČNB zařazením hodnoceného subjektu do příslušné kategorie interního ratingu. Základní poţadavky hodnocení úvěrového rizika stanovuje Vyhláška ČNB č.163/2014 Sb. ze dne 30. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro posuzování pohledávek z finančních činností, tvorbu opravných poloţek a rezerv a pravidla pro nabývání některých druhů aktiv. V rámci procesu schvalování úvěru musí být tedy klientovi přiřazen ratingový stupeň. Dluţníkům, kteří mají obdobné riziko selhání je třeba přiřazovat stejný ratingový stupeň. Tato konzistence musí existovat napříč obchodními liniemi, útvary banky a geografickými oblastmi. Rating u klienta je důleţitý z hlediska úroku. Zde platí pravidlo, ţe čím horší má klient rating, tím vyšší bude platit klient úrok. V případě, ţe by zaměstnanec (pobočka) banky nabyla dojmu, ţe můţe být klient v budoucnu více přínosný pro banku, mohl by zaměstnanec (pobočka) zaţádat o oddělení risku (risk management) o lepší (niţší) úrokovou sazbu. Jelikoţ klient má účet u 1. Banky, kam mu chodí pravidelná měsíční mzda a nemá ţádné závazky vůči bance, tak je mu přiřazen ratingový stupeň 2 – Velmi silný, kde je velmi nízké riziko toho, ţe klient v budoucnu nebude schopen splácet svoje závazky vůči bance. Kdyby měl pan Dušan ve své platební historii jiţ minimálně jednou sjednanou půjčku, kterou by řádně a včas splatil, byl by mu přiřazen ratingový stupeň č.1 – Extrémně silný, kde by pro banku bylo velice nízké riziko. Ale toto není případ klienta - pana Dušana.
55
4.1.7
Porovnání s registrem Credit Bureau
Dalším krokem ve schvalovacím procesu úvěru u klienta je porovnání s bankovním registrem klientských informací. Klíčové charakteristiky Bankovního registru klientských informací (BRKI) jsou: -
Provozovatelem BRKI je společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s., která je vlastněna pěti zakládajícími bankami.
-
Fungování BRKI bylo opakovaně konzultováno a odsouhlaseno s Úřadem pro ochranu osobních údajů a Českou národní bankou, tak aby vyhovovalo všem příslušným právním normám a předpisům v ČR.
-
Uţivateli Bankovního registru klientských informací mohou být banky anebo pobočky zahraničních bank, které mají s CBCB uzavřenou tzv. Smlouvu o zpracování údajů.
-
Databáze BRKI obsahuje pozitivní i negativní informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti klientů bank.
-
Bankovní registr obsahuje informace pouze o smluvních (úvěrových) vztazích mezi bankami a jejich klienty.
-
Databáze BRKI nabízí jednotlivým uţivatelům nejen pohled na současný stav zadluţení klienta, ale také zpětně na historické hodnoty.
-
Informace v BRKI jsou pravidelně na měsíční bázi aktualizovány. Pro potřebu vzájemného informování bank jsou v BRKI uchovávány po dobu trvání smluvního (úvěrového) vztahu mezi klientem a bankou a po dobu dalších 4 let po jeho ukončení.
V současné době je seznam uživatelů tohoto systému : Air Bank a.s., Citibank Europe plc, organizační sloţka, Česká spořitelna, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Equa bank a.s., Evropskoruská banka a.s., Expobank CZ a.s., Fio banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Hypoteční banka, a.s., Komerční banka, a.s., mBank S.A., organizační sloţka, Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Oberbank AG pobočka Česká republika, Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Raiffeisenbank a.s., Sberbank CZ, a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., Waldviertler Sparkasse Bank AG, Wüstenrot 56
hypoteční banka a.s., Wüstenrot - stavební spořitelna a.s., ZUNO BANK AG, organizační sloţka. Tento seznam bankovních a jiných finančních ústavů se neustále rozšiřuje, jelikoţ je v samotném zájmu těchto finančních institucí vědět, jak na tom klient se splácením úvěrů u ostatních bank, či finančních institucí je, popř. jak na tom v minulé době byl. Mnohé z výše finančních institucí (nikoliv bank) poskytují úvěr pouze na základě nahlédnutí do systému Credit Bureau, další ověřování příjmu a jiných operací jiţ neprovádějí. Banka můţe nabídnout klientovi finanční částku aţ do výše 700 000 Kč. To ovšem pouze v rámci konsolidace, to znamená součet všech jeho úvěrů nesmí překročit částku 700 000. Při ţádosti o úvěr musí klient prohlásit, zda-li jiţ z minulosti nemá sjednanou nějakou půjčku. I v případě záporné odpovědi si banka prověří v systému Credit Bureau pravdivost tohoto výroku. (Klient musí s tímto postupem písemně souhlasit v ţádosti o sjednání úvěru). Pokud by klient byl ţenatý, popř. v registrovaném partnerství, tak by při úvěru nad 300 000 Kč, coţ je jeho případ, musela jeho manţelka (registrovaný partner) smlouvu taktéţ signovat. Vzhledem k tomu, ţe klient nemá u ţádné z výše uvedených institucí (a ani u jiné) ţádnou půjčku, projde jeho ţádost tímto systémem úspěšně.
4.1.8
Nabídnutí úvěru
Jelikoţ náš klient prošel všemi výše uvedenými kroky, bankovní ústav mu nabízí úvěr za těchto podmínek: Výše úvěru
305 000 Kč
Měsíční splátka
5 393 Kč
Počet měsíčních splátek
84
Úroková sazba
11,94 %
RPSN
13,18 %
Celková splatná částka
453 012 Kč 57
(V roční procentní sazbě nákladů banka schovává i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% 3050 Kč. Maximální výše tohoto poplatku je 5000 Kč.) Další sjednané podmínky v úvěrové smlouvě: Způsob čerpání úvěru
Hotovostní/bezhotovostní
Datum čerpání úvěru
Nejdříve
momentem
podpisu
smlouvy,
nejpozději však 30. Dnem po podpisu smlouvy. Způsob splácení
Inkaso z účtu. (Jiné bankovní,či finanční instituce ještě nabízejí moţnost splácení v hotovosti, nebo převodem. 1. Banka nabízí pouze inkasem z účtu)
Datum řádné splátky
5 aţ 20 den v měsíci
Datum první splátky
5 aţ 20 den následujícího měsíce
Banka dále klientovi v rámci nabízeného umoţňuje: - aţ 2x ročně odklad řádné měsíční splátky - podle potřeby sníţit, nebo zvýšit měsíční splátku aţ o 50 % - do 60ti dnů od podpisu bezplatně odstoupit od smlouvy - získání veškerých potvrzení k půjčce - změnu data měsíční splátky Banka k nabízenému úvěru nabízí také 2 druhy pojištění: Soubor pojištění – varianta A: -
invalidita
-
pracovní neschopnost
-
úmrtí 58
Tento soubor pojištění nabízí banka ve výši 5 % z řádné měsíční splátky. Soubor pojištění – varianta B: -
invalidita
-
pracovní neschopnost
-
úmrtí
-
ztráta zaměstnání
Tento soubor pojištění nabízí banka ve výši 8 % z řádné měsíční splátky. Klient si můţe zvolit, zda nabízené pojištění vyuţije, či nikoliv. Kdyby se klient rozhodl pro první moţnost, bylo by podmínkou sjednání tohoto pojištění, aby nebyl aktuálně v pracovní neschopnosti a nebyla mu uznána invalidita jakéhokoliv stupně. Zdravotní stav klienta je však dobrý.
4.1.9
Zhodnocení bonity klienta - pana Dušana
Klient bankovního ústavu 1. Banka, pan Dušan, byl na základě svých dosavadních příjmů, délky trvání svého dosavadního pracovního poměru a tím, ţe dosud nevyuţívá ţádných ostatních úvěrových produktů vyhodnocen jako klient, kterému bude úvěr bez problémů poskytnut. Ţádost o úvěr by byla posouzena s výsledkem DOPORUČENO s moţností navýšení limitu úvěrového produktu, bez jakéhokoliv dalšího zkoumání, aţ do výše 700 000 Kč. I s ohledem moţnosti uzavření dalších obchodů v budoucnosti, se jeví klient - pan Dušan jako klient vysoce perspektivní.
59
4.2
Praktická aplikace ověření bonity klienta – fyzická osoba paní Vladimíra
4.2.1
Identifikace klienta
Ve druhém fiktivním případě si představíme paní Vladimíru – dále jen klientku. Klientka ţádá u finančního ústavu 1. Banka – dále jen banka, úvěr ve výši 200 000 Kč na dobu 7 let pro účely vybavení domácnosti zařizovacími předměty. Klientka je rozvedená a bezdětná, ţije sama v nájemním bytě, za který platí nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. + inkaso. Klientce je 25 let a její nejvyšší dosaţené vzdělání je vyučená v oboru cukrářka. Klientka je zaměstnána 6. měsícem u zaměstnavatele, kterým je malá cukrárna v její obci. Její příjem za těchto šest měsíců je průměrně 11 156 Kč a pracovní poměr má uzavřený na dobu určitou v délce jednoho roku. V pracovní smlouvě byla zakotvena klauzule o sjednání zkušební doby v délce 3 měsíců, která jiţ vypršela. Její příjem jí celý chodí na účet, který má sjednaný u banky, takţe příjmová stránka klientky je bance velmi dobře známa. Zdravotní stav klientky je dobrý, ţádný další významný majetek nevlastní.
4.2.2
Postup banky před schválením úvěru
Stejně jako v předchozím příkladu u pana Dušana bude banka postupovat obdobným způsobem. I v tomto případě bude klientka ţádat banku o schválení tzv. neúčelového hotovostního úvěru.
4.2.3
Ověření příjmů ze závislé činnosti
Jak jiţ bylo uvedeno, celý příjem klientky chodí na účet, který má sjednán u banky a její průměrný měsíční příjem je ve výši 11 156 Kč. Kdyby klientka neměla u banky zřízený tento účet a byla tedy neklientem, tak by ji z důvodu chybějící historie u banky reálně hrozilo, ţe by nedosáhla na poţadovaný úvěr. Klientka má pracovní poměr sjednaný na dobu určitou v délce 60
1 rok. Tato situace bance nevadí, protoţe dle interních pravidel poţaduje smlouvu na dobu neurčitou aţ od výše úvěru 300 000 Kč.
4.2.4
Zařazení do ratingového stupně
Klientka v minulosti u banky nečerpala ţádný jiný úvěr, nemá sjednaný ţádný kontokorent, který by v minulosti musela vyuţít a měla by problémy s jeho splácením, tak proto i jí je přiřazen ratingový úvěr č. 2., jako v případě pana Dušana.
4.2.5
Porovnání s registrem Credit Bureau
Banka také ţádost klientky porovná s registrem Credit Bureau, kde zjistí, ţe u společností, které jsou uţivateli tohoto systému nemá sjednán ţádný úvěr. Proto ţádost klientky projde tímto registrem úspěšně.
4.2.6
Nabídnutí úvěru
Jelikoţ klientka prošla všemi předchozími kroky úspěšně, bude zaţádáno o poskytnutí úvěru. Výše úvěru
200 000 Kč
Měsíční splátka
3912 Kč
Počet splátek
84
Úroková sazba
15 %
RPSN
16,72%
Celková splatná částka
328 608 Kč
Jelikoţ klientka platí nájem ve výši 5 000 Kč, coţ je započteno do tzv. povinných výdajů, tak o tuto částku se sníţí klientce bonita. V praxi to bude znamenat, ţe po odečtení ţivotního minima ve výši 3 410 Kč a platby 5 000 Kč platby nájemného, se klientce poníţí prostředky pouţitelné pro splátku úvěru na 2 746 Kč za měsíc. 61
Návrh na úvěr pro paní Vladimíru v této podobě tedy bankovním ústavem 1. Banka nebude přijat. Banka nabídne paní Vladimíře úvěr za těchto podmínek: Výše úvěru
135 000 Kč
Měsíční splátka
2720 Kč
Počet splátek
84
Úroková sazba
16 %
RPSN
19,9 %
Celková splatná částka
228 480 Kč
Další sjednané podmínky v úvěrové smlouvě: Způsob čerpání úvěru
Hotovostní/bezhotovostní
Datum čerpání úvěru
Nejdříve
momentem
podpisu
smlouvy,
nejpozději však 30. Dnem po podpisu smlouvy. Způsob splácení
Inkaso z účtu.
Datum řádné splátky
5 aţ 20 den v měsíci
Datum první splátky
5 aţ 20 den následujícího měsíce
V případě souhlasu s nabízenou úvěrovou smlouvou by paní Vladimíra měla stejné moţnosti jako pan Dušan v otázce pojištění, aţ 2x ročně odkladu řádné měsíční splátky, sníţení či zvýšení měsíční částky aţ o 50 % atd. (viz pan Dušan).
4.2.7
Zhodnocení bonity paní Vladimíry
Také klientka bankovního ústavu 1. Banka, paní Vladimíra, byla na základě svých dosavadních příjmů, délky trvání svého dosavadního pracovního poměru a tím, ţe dosud nevyuţívá ţádných ostatních úvěrových produktů vyhodnocena jako klient, kterému bude 62
úvěr bez problému poskytnut, ovšem ne v takové výši, jaký si původně představovala z důvodu nedostatečného průměrného měsíčního příjmu. Původní ţádost o úvěr byla posouzena s výsledkem ZAMÍTNUTO, ovšem s moţností překvalifikování
výše limitu úvěrového produktu z důvodu výše průměrného měsíčního
příjmu aţ do hodnoty 135 000 Kč. Z tohoto důvodu se jeví paní Vladimíra jako klient perspektivní, nicméně ne tak, jako u pana Dušana.
4.2.8
Srovnání bonity pana Dušana a paní Vladimíry.
Vzhledem k výši průměrného měsíčního příjmu, dobu trvání pracovního poměru, pracovní smlouvy sjednanou na dobu neomezenou má pro bankovní ústav 1. Banka vyšší bonitu pan Dušan. Také proto mu banka je schopna bez jakéhokoliv dalšího zkoumání nabídnout úvěr aţ do výše 700 000 Kč, zatímco u paní Vladimíry ji za stávajících okolností je schopna nabídnout úvěr v maximální moţné výši 135 000 Kč. Bankovní ústav 1. Banka by u paní Vladimíry a pana Dušana, příp. dalších by mohl posuzovat další kritéria, jako třeba velikost obce, či města, kde bydlí a pracují a na to navazující míru nezaměstnanosti v dané lokalitě, příp. poptávku po profesi, kterou se potencionální klienti ţiví. Tak by se dala lépe vystihnout bonita jednotlivého klienta, jako jeho schopnost splnit závazek vůči bankovnímu ústavu 1. Banka.
63
4.3
Statistika úspěšnosti žadatelů o úvěr v bankovním ústavu 1. Banka. v roce 2014 v rámci pobočky
120 100 80 Úspěšní žadatelé
60
Neúspěšní žadatelé
40 20 0 1.Q
2. Q
3. Q
4. Q
Na grafu Statistiky úspěšnosti ţadatelů o úvěr v bankovním ústavu 1. Banka v roce 2014 v rámci pobočky je vidět převaha úspěšných ţadatelů o úvěr z řad fyzických osob oproti neúspěšným. Nejvíce ţádostí o úvěr z řady fyzický osob je nejvíce před Vánoci, kdy lidé nejčastěji nakupují dárky a nejméně je ţadatelů v létě, kdy je zájem o úvěry tradičně nejniţší. Velmi špatným obdobím pro úvěrování je také období po Vánočních svátcích, kdy je právě spousta lidí finančně vyčerpána nákupem dárků na Vánoční svátky a celkově přípravou Vánoc.
64
4.4
Statistika půjčených peněz bankovního ústavu 1. Banka za rok 2014
25000000 20000000 15000000 Suma půjčených peněz
10000000 5000000 0 1. Q
2. Q
3. Q
4. Q
Na grafu Statistika půjčených peněz bankovního ústavu 1. Banka za rok 2014 je vidět celkový objem úvěrů peněţních prostředků zapůjčených fyzickým osobám za rok 2014. Z grafu vyplývá, ţe celková suma půjčených peněz za rok 2014 je 70 039 440 Kč. Průměrná výše jednoho úvěru poskytnutého fyzické osobě je 180 980 Kč. Celá tato statistika zahrnuje čísla na pobočce ve městě v Jihomoravském kraji velikosti cca 25 000 obyvatel. Celková výše úvěrů, případně průměrná výše jednoho úvěru se bude lišit v kaţdém jednotlivém kraji v ČR. Samostatnou kapitolou potom je statutární město Praha. V Praze je obecně vyšší kupní síla, nicméně také vyšší konkurence finančních ústavů, takţe v konečném důsledku má 1. Banka vyšší výnosy z úvěrů právě v okresním městě velikosti cca 25 000 lidí, neţ v Praze na pobočce, která obhospodařuje podobný počet lidí.
65
4.5
Praktická aplikace ověření bonity klienta – stavební firma
Ve druhém případě se podíváme na poskytnutí úvěru pro korporátní klientelu, kdy firma Stavby a prodej s.r.o. bude ţádat bankovní ústav 1. Banka o poskytnutí úvěru Firma Stavby a prodej s.r.o. zaţádala k 1.1.2015 bankovní ústav 1. Banka o zpracování nabídky k poskytnutí korporátního úvěru a sdělení, za jakých podmínek by bylo moţno tento úvěr čerpat. Klient ţádá 1. Banku o úvěr v minimální výši 50 mil. Kč s moţností čerpání tohoto úvěru od druhé poloviny roku 2015, další podmínky čerpání úvěru budou součástí tendru. S ohledem na to, ţe v případě firmy Stavby a prodej s.r.o. se jedná o klienta, který je jiţ 1. Bankou dobře znám, jelikoţ jiţ čerpá revolvingový úvěr poskytnutý 1. Bankou, tak jsou pro tento bankovní ústav dobře známé některé velmi důleţité informace.
Mezi základní informace patří: 1) Obor podnikání firmy Stavby a prodej s.r.o. 2) Moţná rizika podnikání u firmy. 3) Základní identifikační údaje u firmy 4) Vlastnická struktura firmy 5) Plány firmy na její budoucí rozvoj 6) Struktura managementu firmy 7) Finanční analýza firmy 8) Pozice firmy na trhu 9) Významné události v historii firmy
Bankovní ústav 1. Banka ihned přistoupí ke zpracování úvěrového návrhu, jelikoţ v případě firmy Stavby a prodej s.r.o. se jedná o klienta, kterého si chce i nadále udrţet, a to i přes to, ţe 1. Banka není jedinou bankou, se kterou firma spolupracuje.
66
4.5.1
Úvěrový návrh
Pobočka: Břeclav Datum zpracování: 15.1.2015 Identifikační údaje klienta Název klienta
Stavby a prodej s.r.o.
Město/země
Česká republika
IČ
83459855
Právní forma společnosti
Společnost s ručením omezení
Datum založení
1.1.1995
Klientem 1. Banky od
1.7.1995
Skupina/vlastníci
Ing. Dušan Hanuš – 50% Ing. Ivoš Škočka – 50%
Činnost společnosti
Inženýrská činnost, stavební činnost, účetnictví, realitní činnost
PD43
2
Změna PD
NE
43
PD – pravděpodobnost defaultu
67
Úvěrové linky v mil. CZK Poř.
Čerpání
Stávající
Nový
limit
Limit
Typ
Datum splatnosti
1
10
10
10
Starý
30.6.2016
2
0
0
50
Nový
31.12.2016
Celkem
10
10
60
U ţádaného úvěru ve výši 50 mil. Kč musejí 1. Bance dodat vlastníci společnosti Ing. Dušan Hanuš a Ing. Ivoš Škočka ručitelské prohlášení na 50% hodnoty úvěru – tj. 25 mil. Kč. Smluvní podmínky, které si stanovuje bankovní ústav 1. Banka
Základní prohlášení: -
Prohlášení neexistence závazků po splatnosti vůči státu
-
Prohlášení o neexistenci zajištění
-
Prohlášení o neexistenci úvěrů s výjimkou
-
Prohlášení o neexistenci účtů s výjimkou
Základní závazky: -
Závazek příjmu na účet min 90%
-
Závazek negativní změny vlastníka
-
Závazek pololetně dokumentu výkazu zisků, ztráty a rozvahy
-
Závazek pokaţdé do 30.6. dokumentu zprávy auditora a účetní uzávěrky
68
Povinností zpracovatele úvěrového návrhu je tyto informace zkontrolovat a verifikovat z hlediska jejich úplnosti a správnosti. Kontrola pak probíhá v rozsahu dostupných zdrojů a v souladu s platnými předpisy a interními opatřeními bankovního ústavu 1. Banka. Jako nejběžnější příklady kontroly lze uvést: -
kontrolu, ţe auditované výkazy jsou opatřeny razítkem auditora
-
kontrolu, ţe sumy pohledávek úvěrů, či přehledech pohledávek úvěrů, odpovídají předloţeným výkazům k danému datu
-
kontrolu, ţe potvrzení o neexistenci jsou aktuální a opatřená razítkem.
V případě neúplnosti, nesprávnosti nebo nejasností je třeba kontaktovat klienta a ujasnit si problematické záleţitosti. Při porušení oprávnění si můţe 1. Banka účtovat smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč.
4.5.2
Marketingová strategie
Firma Stavby a prodej s.r.o. byla zaloţena vlastníky Ing. Dušanem Hanušem a Ing. Ivošem Škočkou dne 1.1. 1995. Oba vlastníci i management celé firmy jsou povaţovány za odborníky s bohatými zkušenostmi v oboru. Navíc Ing. Ivoš Škočka je vlastníkem, či spolupodílníkem v několika dalších stavebních firmách, ve kterých je hlavním bankovním ústavem 1. Banka. Bankovní ústav 1. Banka má z minulosti dobré zkušenosti s poskytováním úvěru Ing. Ivoši Škočkovi a jeho úspěšným stavebním firmám, které byly stabilně ziskové pro bankovní ústav 1. Banka. Klient jiţ z minulosti čerpá úvěr od bankovního ústavu 1. Banka ve výši 10 mil. Kč s datem splatnosti 30.6.2016. Hlavní bankou tohoto klienta je konkurenční bankovní ústav, se kterým ovšem vlastníci nejsou příliš spokojeni. Proto Firma Stavby a prodej s.r.o. poptává podmínky kontokorentního úvěru bankovní ústav 1. Banka. Tento kontokorentní úvěr by měl za cíl rychlé krytí finančních potřeb na účtu firmy.
69
Do budoucna se zde nabízí i substituce úvěru vhodnějším druhem úvěru, který by více vyhovoval potřebám firmy se stavebním zaměřením – komoditní úvěr spolu s revolvingovou linkou, pro účely nákupu stavebního materiálu a dalších věcí, souvisejících s charakterem provozu stavební společnosti. Klient v blízké budoucnosti připravuje další projekty na rozvoj svého podnikání s potřebami dalšího investičního krytí. Tyto projekty ovšem budou v budoucnu posuzovány samostatně a nebudou mít ţádný vliv na schvalovací proces ţádaného úvěru. V těchto dnech nedochází u klienta k ţádným větším změnám, které by mohli mít v budoucnu vliv na čerpání úvěru.
4.5.3
Účel a smysl úvěrového návrhu
Účelem a smyslem úvěrového návrhu je získání souhlasu pro navrhovanou úvěrovou linku č.2.
Význam navrhovaného úvěru: Jedná se o kontokorentní linku, která má za cíl finanční krytí přechodného finančního nedostatku a krytím salda, kterým klient zajišťuje provoz firmy.
Způsob čerpání úvěru: Úvěr bude čerpán z běţného účtu klienta při pohybu do záporných hodnot na běţném účtu klienta.
Doba čerpání úvěru: Úvěr bude čerpán v období následujícího dne po podpisu smlouvy, aţ do doby splatnosti úvěru – 31.12.2016.
Placení úroků: Úroky z úvěru budou spláceny měsíčně, kdy si klient bude moct stanovit datum v měsíci.
Splacení úvěru: Úvěr bude splacen jednorázově k datumu splatnosti uvedeném ve smlouvě – 31.12.2016.
Způsob čerpání úvěru: Bezhotovostní. 70
U linky č. 1 nedojde k ţádným změnám.
4.5.4
Klasifikace klienta
Oblasti podnikatelských zájmů klienta Inženýrská činnost Hlavní činností klienta je vytváření projekční a inţenýrské činnosti na projektování dopravních staveb a pozemních komunikací, řešení staveb logistických center, průmyslových zón, přípravu rozvojových zón pro bydlení a občanskou vybavenost a dalších podobných staveb a to vše v rozsahu od studie proveditelnosti aţ po závěrečnou kolaudaci stavby. Stavební činnost Provádění veškerých oprav i novostaveb v oboru dopravního stavitelství a to jak pro soukromý, tak i státní sektor včetně geodetické přípravy stavebního díla, rozmístění bezpečnostních prvků. V oblasti rekonstrukce krytů vozovek firma pouţívá revoluční technologie, které jsou na trhu zcela ojedinělé. Realitní činnost Okrajově se klient zabývá také podnikáním na trhu s realitami a to zejména s prodejem nemovitostí, pronájmem nemovitostí, správou stavebních objektů a také právní a finanční poradenství v oblasti realit. Účetní činnost Poslední podnikatelskou činností firmy je poskytování komplexních činností v oboru účetnictví a to hlavně jeho vedením, zpracováním účetnictví, daňové evidence, mzdové agendy a účetnictví pro drobné podnikatele, malé, střední a velké firmy. Zabývá se také konzultací v oblasti změn daňové legislativy.
71
4.5.5
Zakázky firmy Stavby a prodej s.r.o. za rok 2014
Inženýrská činnost Za rok 2014 firma Stavby a prodej s.r.o. realizovala v rámci svojí inţenýrské činnosti projekty v souhrnné výši 2 756 720 Kč bez DPH.
Stavební činnost Za rok 2014 firma Stavby a prodej s.r.o. realizovala v rámci svojí stavební činnosti akce v souhrnné výši 46 053 630 Kč bez DPH.
Realitní činnost V roce 2014 firma Stavby a prodej s.r.o. a její realitní část realizovala prodeje s celkovou provizí 573 000 Kč bez DPH.
Účetní činnost V roce 2014 firma Stavby a prodej a její účetní část získala zakázky v souhrnné výši 32 450 Kč bez DPH44.
44
Viz. Seznam tabulek
72
Graf součtu hodnot zakázek firmy za rok 2014
Hodnota zakázek za rok 2014
Inženýrská činnost Stavební činnost Realitní činnost Účetní činnost
Z grafu hodnot zakázek za rok 2014 vyplývá jednoznačně dominance v objemu zakázek ve stavební činnosti. Naopak hodnota provizí v realitní činnosti je v celkovém objemu malá a hodnota zakázek v účetních činnostech pak zcela minimální.
4.5.6
Kvalita vedení společnosti
Ve vedení firmy pracuje od doby vzniku společnosti stejný management. Klient jiţ od svého vzniku dosahuje dlouhodobě stabilně velmi dobrých výsledků.
73
4.5.7
Postavení firmy na trhu
Hlavní činností firmy Stavby a prodej s.r.o. je inţenýrská a stavební činnost. Managementu firmy se daří dlouhodobě získávat zakázky hlavně od státu prostřednictvím jeho Ředitelství silnic a dálnic, tak od kraje prostřednictvím jeho Správy a údrţby silnic Jihomoravského kraje a obcí a měst. Získává i jednotlivé zakázky z řad firem a i fyzických osob, ty jsou ovšem z hlediska celkové výše zakázek minimální. Firma Stavby a prodej s.r.o. působí převáţně v oblasti Jihomoravského kraje. Ve srovnání s konkurencí v kraji v oblasti provádění stavebních prací má firma výhodu ve způsobu provádění recyklace krytu vozovek, kde významně sniţuje hodnotu opravy na 1m2. Jedná se o unikátní technologii tzv. recyklace za studena. Předností této technologie je vyuţití materiálu stávající konstrukce, tedy významná úspora kameniva, zkrácení doby výstavby. Odpadá zde bourání a odvoz na skládku. Díky této technologii firma pravidelně vítězí ve výběrových řízeních zadavatelů na tyto druhy oprav a rekonstrukcí. V oblasti inţenýringu, který je nedílnou součástí provádění staveb, pracuje dlouhodobě skupina autorizovaných projektantů, kteří při projekci oprav a rekonstrukcí krytů vozovek navrhují právě technologii, kterou na trhu ovládá právě firma Stavby a prodej s.r.o. V poslední době, v roce 2013, se firma zúčastnila realizace obchodního centra v Břeclavi, kdy navázala spolupráci s významným developerem, který zajišťuje výstavbu obchodních center po České a Slovenské republice. Spolupráce s developerem byla nejen v oblasti inţenýringu, ale hlavně ve stavebním dohledu a v roce 2015 dojde k realizaci dalších 2 obchodních center ve Slovenské republice, kde firma Stavby a prodej s.r.o. bude opět spolupracovat s tímto významným developerem. I v delším časovém horizontu se rýsuje moţnost další významné spolupráce podobného rozsahu. V realitní i účetní oblasti je firma spíše menší oproti konkurenci a má malé postavení na trhu. Ani se nijak zvlášť neliší svojí prací od konkurence.
74
4.5.8
Odvětvové riziko
Jak v oblasti inţenýrské činnosti, tak v oblasti stavební existují pro podnikání rizika. Nejhlavnějšími riziky jsou sezónnost a výše investic do dopravních staveb hlavně v České republice, příp. v krajích a obcích. Sezónnost – stavebnictví jako takové je velmi závislé na momentálních klimatických podmínkách, kdy při nízkých teplotách se významně prodraţují práce, u kterých je zapotřebí hydraulických pojiv (cement), coţ je obzvláště u liniových staveb klíčová stavební hmota. Při extrémně nízkých teplotách je dokonce nemoţné provádět některé stavební práce z důvodu nekvalitního provedení stavebního procesu v oblasti tvrdnutí a tuhnutí pojivových materiálů na stavebním díle. Mapa teplotních oblastí
45
Na mapě teplotních oblastí je znázorněna návrhová teplota exteriéru pro jednotlivé oblasti v ČR. Na mapě je znázorněno, ţe v oblasti Jihomoravského kraje jsou navrhované teploty nejvyšší v České republice.
45
http://infoenergie.cz/web/root/img/he009_l.jpg
75
Riziko nízkých teplot Riziko nízkých teplot pod bod mrazu je samozřejmě v České republice moţné hlavně v zimních měsících a při vzrůstajících nadmořských výškách, ale z hlediska ohroţení dodrţení termínu stavby se dá naplánovat časovou rezervu a vycházet z průměrných statistik za minulá léta. Navíc v Jihomoravském kraji, kde firma Stavby a prodej s.r.o. působí, jsou průměrně nejvyšší roční teploty. Riziko extrémně nízkých teplot Riziko extrémně nízkých teplot, pod - 15° C, kdy je nemoţné provádět stavební práce, kdy je potřeba hydraulických pojiv, je velmi malé, dlouhodobě takto nízké teploty jsou velmi vzácné a i zde se dá případné riziko minimalizovat vhodně naplánovanou časovou rezervou termínu dokončení stavebního díla. Výše investic do dopravních staveb Výše investic do dopravních staveb v České republice, a to jak z hlediska státu, kraje a měst a obcí je zcela zásadní pro podnikatelskou činnost klienta. Firma působí na trhu jako hlavní zhotovitel, případně podzhotovitel dopravních staveb a hospodářsko – politická rozhodnutí vlády na investicích do dopravních staveb ovlivňují četnost stavebních projektů v oblasti dopravního stavitelství.
4.5.9
Zařazení do ratingového stupně
Klient má jiţ od minula přiřazen ratingový stupeň na stupni 4a – DOBRÝ, coţ znamená, ţe disponuje dobrou mírou výnosnosti, finanční stability a dostatečným kapitálovým vybavením. Je schopen zabezpečit řádné a včasné splácení úroků a jistiny. Míra výnosnosti můţe být ovlivněna cyklickými výkyvy, které však neovlivní platební morálku. Ţádné negativní kvalitativní informace o klientovi a má snadný přístup k bankovnímu financování.
76
S ohledem na výnosovou situaci a likviditu můţou být klientovy přiřazeny další stupně:1extrémně silný, 2 – velmi silný, 3 – silný, 4b – velmi uspokojivý, 4c – uspokojivý, 5a – niţší střední riziko, 5b – střední riziko, 5c – vyšší střední riziko atd.
4.5.10 Finanční analýza dlužníka
Čistá hmotná aktiva firmy Stavby a prodej s.r.o. představují zejména stavby, stavební stroje, pozemky a technologie v hodnotě cca 550 mil. Kč. Většinu dopravních prostředků (osobní, nákladní automobily, stavební stroje) firma pořizuje pomocí finančního leasingu. Splátky k uhrazení v roce 2015 - 10,1 mil. Kč, meziroční objem obratu indikuje výrazný růst. Podíl osobních nákladů je stabilní. Firma realizuje veškerou svoji činnost a zakázky prostřednictvím vlastních zaměstnanců, tedy nikoliv subdodavatelským způsobem. Fluktuace pracovníků firmy je velmi nízká, coţ v současném nedostatku kvalifikovaných pracovních sil ve stavebnictví můţeme povaţovat za klientovu „konkurenční výhodu“. Firma má závazky vůči městu Břeclav ve výši 15,4 mil. Kč – klient od města Břeclav odkoupil majetek. V tomto případě se jedná se o bezúročnou půjčku, jeţ by měla být uhrazena do roku 2020. Celkový hospodářský výsledek klienta v roce 2015 je nad obvyklou úrovní dosahovanou v předchozích letech. V budoucnu se očekává obdobná tendence. Obrat za rok 2014 dosáhl hodnoty 49 415 800 Kč, zisk byl na úrovni 7 850 000 Kč. Dále byly z výkazu zisků a ztrát zjištěny hodnoty likvidity běţné, jakoţto podílu krátkodobých závazků na oběţných aktivech v hodnotě 2,1. Likvidita okamţitá, jakoţto podíl krátkodobých závazků na finančním majetku je v hodnotě 0,35. Pohotová likvidita = (oběţná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky je na hodnotě 1,3. Rentabilita trţeb – ROS = EBIT/(trţby za prodej zboţí+výkony) byla na hodnotě 10,5 %. Rentabilita investic – ROI = EBIT/investovaný kapitál byla na hodnotě 15,2 %. Rentabilita celkových vloţených prostředků – ROA = EBIT/Aktiva byla na hodnotě 8,9%. Rentabilita vlastního kapitálu – ROE = EBIT/ vlastní kapitál byla na hodnotě 15,4 %. 77
4.5.11 Nabídnutí úvěru S ohledem na stabilní hospodářské výsledky a také s moţností být hlavní bankou pro firmu Stavby a prodej s.r.o, se bankovní ústav 1. Banka rozhodne schválit úvěrovou linku za těchto podmínek: Forma a výše financování:
Kontokorentní linka – rámec max. 50 mil Kč
Měna:
CZK
Podmínky prvního čerpání:
Smlouva o zástavě pohledávek Firemní směnka
Čerpání:
Měsíční regulace KTK rámce na 80 % hodnoty
předloţených
akceptovaných
pohledávek Datum splatnosti:
31.12.2016
Poplatek z nevyčerpané části úvěrové linky:
0 % p.a.
Úroková sazba / Závazková odměna:
1 M PRIBOR + 1,19 % p.a.
Zajištění:
Firemní
směnka,
smlouva
o
zástavě
individuální
dohody,
pohledávek Finanční závazky:
Budou
předmětem
např: EQUITA,EBITDA / Interest Expense Právo a Soudní příslušnost:
Úvěrová dokumentace a její výklad se řídí právem České republiky. Soudem se rozumí příslušný krajský soud.
Jazyk:
Český 78
Změna trhu:
Banka si vyhrazuje právo změnit nebo zrušit tuto
indikaci
v případě
významných
a
nepředvídatelných změn na finančním trhu nebo
vládní
politiky,
popř.
výrazného
zhoršení hospodářské situace klienta.
Další podmínky: Dokumentace: Úvěrová dokumentace (Úvěrová smlouva, Zajišťovací smlouvy) v souladu se standardní dokumentací banky pouţívaná pro transakce tohoto charakteru zahrnující, mimo jiné, odkládací podmínky čerpání, prohlášení, závazky a finanční závazky firmy Stavby a prodej s.r.o., „pari passu“ (stejné podmínky zajištění budoucích úvěrů ve vztahu k ostatním bankám), „negative pledge“ (zákaz zatíţení nebo prodeje stálých aktiv bez předchozího souhlasu banky), „change of ownership“ (klauzule o změně vlastnické struktury klienta), „material adverse change“ (klauzule o změně stavu majetku, podnikání, nebo finanční situace klienta), „cross default“ (klauzule o porušení jiné smlouvy s třetí osobou). Bonita bude zachována na stupni PD 2. Ratingový stupeň zůstane zachován na stupni 4a – dobrý.
4.5.12 Zhodnocení bonity klienta Klient bankovního ústavu 1. Banka, firma Stavby a prodej s.r.o. vyhodnocen jako vysoce bonitní, a to z důvodu stabilně dobrých hospodářských výsledků firmy, které jsou zapříčiněny hlavně vysoce kvalifikovaným managementem firmy, stabilním a zkušeným týmem zaměstnanců a unikátní technologii stavebních prací, která nemá v dané lokalitě konkurenci.
79
Závěr Tato diplomová práce se zabývala hodnocením bonity klienta a stanovila si za cíl posouzení procesu zkoumání bonity u různých typů klientů a zhodnocení těchto postupů do budoucna. Naplněním tohoto cíle bylo úkolem poslední části této práce. Pomocí dostupných zdrojů, ať uţ tištěných či v elektronické formě, které se podařily shromáţdit, bylo nalezeno mnoţství informací vztahujících se k tomuto tématu. Tyto informace byly do této práce zakomponovány tak, aby tvořily souvislý celek s vhodným členěním, který čtenáře provádí přes historii, seznámení se s některými druhy rizika, objasnění si několika základních pojmů, jako rating, bonita, …atd., přes teorii hodnocení bonity klienta a to jak fyzické, tak právnické osoby, aţ po praktické příklady hodnocení bonity různých typů klientů. Zvláštní důraz byl kladen na hodnocení bonity u fyzických osob, které sehrály důleţitou roli v praktické části této práce. Nosnou částí této diplomové práce bylo praktické ověření toho, jakým způsobem probíhá hodnocení bonity u fyzické a právnické osoby. První příklad se zabývá fyzickou osobou panem Dušanem, který v mé práci vystupuje v roli klienta s průměrnými příjmy a pracovním poměrem na dobu neurčitou. U tohoto klienta se ukázalo, ţe bankovní ústav 1. Banka vyhodnotil jeho ţádost o úvěr jako vyhovující, jelikoţ jeho příjmy, typ pracovního poměru a absence negativních záznamů v mezibankovním registru, vyhovovaly kritériím této banky. V druhém příkladu byla řešena ţádost o úvěr fyzické osoby pany Vladimíry, která reprezentovala klienta s výrazně podprůměrným měsíčním příjmem a současně pracovním poměrem na dobu určitou. V tomto případě se ukázalo, ţe paní Vladimíra byla bankovním ústavem 1. Banka vyhodnocena jako klientka, která na výši poţadovaného úvěru nedosáhne, jelikoţ její příjmy po odečtení nákladů, které bere banka v úvahu, nedosahovaly poţadované výše a její schopnost splácet je tedy nedostatečná. Protoţe ale ve všech ostatních kritériích byla klientka vyhodnocena jako vyhovující, tak byla paní Vladimíře navrţena bankou varianta s niţším objemem úvěru, na který uţ její schopnost splácet byla dostačující.
80
Z mého úhlu pohledu by nebylo daleko od věci, zahrnout do posuzování bonity fyzických osob i další kritéria, jako třeba velikost obce, či města, kde bydlí a pracují a na to navazující míru nezaměstnanosti, příp. poptávku po profesi, kterou se potenciální klienti ţiví. Tak by se dala lépe vystihnout bonita jednotlivého klienta, jako jeho schopnost splnit závazek vůči bankovnímu ústavu. Třetí příklad řeší ţádost o úvěrový produkt právnické osoby – Stavby a prodej s.r.o., na kterém je dobře zdokumentován postup banky ve schvalovacím procesu této ţádosti. Subjekt Stavby a prodej s.r.o. je bankou vyhodnocen jako klient bonitní, protoţe ve všech sledovaných parametrech vyhovuje kritériím banky. Na těchto příkladech je dobře patrné, jak velké rozdíly jsou v hodnocení bonity klienta v případě fyzické a právnické osoby, kde především proces hodnocení právnické osoby je podstatně sloţitější, a to jak do počtu hodnocených kritérií, tak do moţností získání relevantních informací.
81
Seznam použité literatury Tištěné zdroje 1. KAŠPAROVSKÁ, Vlasta a kol. Řízení obchodních bank vybrané kapitoly. Praha: C. H. Beck 2006. ISBN 80-7179-381-7. 2. ŢÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 2002. ISBN 80-7201-381-5. 3. RAIS, Karel, SMEJKAL Vladimír. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. vydání, Praha:Granada, 2009. ISBN 978-80-247-3051-6. 4. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 1. vydání, Plzeň: Aleš Čeněk 2009. ISBN 978-80-7380-315-5. 5. VINŠ, Petr; LIŠKA, Václav. Rating. Praha : C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-807-X Elektronické zdroje 1. Bankovní gramotnost. Historie bankovnictví. Bankovnigramotnost.cz [online]. [cit. 201411-15] Dostupné na www: http://www.bankovnigramotnost.cz/gramotnost_vstup-dobanky_historie 2. Bonita. Historický vývoj hodnocení bonity.wikipedia.cz [online]. [cit. 2015-2-12]. Dostupné na www: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bonita_%28finan%C4%8Dnictv%C3%AD%29 3. Rating. Historie ratingu. wikipedia.cz [online]. [cit. 2015-2-12]. Dostupné na www: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rating 4. Rizika. Co jsou Rizika. managementmania.com [online] [cit. 2015-1/14]. Dostupné na www: https://managementmania.com/cs/rizika 5. Credit scoring. Základní dělení finančních rizik. systemonline.cz [online] [cit. 2015-1-14]. Dostupné na www: http://www.systemonline.cz/business-intelligence/credit-scoring-1.htm 82
6. HOLMAN, Robert. Jak (ne)regulovat ratingové agentury (HN). bankovnipoplatky.cz [online] [cit. 2015-5-22]. Dostupné na www: http://www.bankovnipoplatky.com/jakneregulovat-ratingove-agentury-hn-8814.html 7. Zajištění úvěru. Dělení dle povahy. dobreznamky.cz. [online] [cit. 2015-1-12]. Dostupné na www: http://www.dobreznamky.cz/zajisteni-uveru/ 8. Úvěrový limit. usetreno.cz [online] [cit. 2015-1-12]. Dostupné na www: http://www.usetreno.cz/slovnik-pojmu/uverovy-limit/ 9. Bank for international settlements. International konvergence of capital measurement and capital
standarts.
www.bis.org
[online]
[cit.
2015-3-20].
Dostupné
na
www:
http://www.bis.org/publ/bcbs04a.htm 10. Basilejský výbor pro bankovní dohled. Basilejský výbor. www.wikipeedia.cz [online] [cit. 2015-4-10]. Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Basilejsk%C3%BD_v%C3%BDbor_pro_bankovn%C3%AD_do hled 11. KALABIS, Zbyněk. Jak BASEL III reguluje obchodní banky? www.mesec.cz [online] [cit. 2015-4-15]. Dostupné na www: http://www.mesec.cz/clanky/jak-basel-iii-regulujeobchodni-banky/ 12. KALABIS, Zbyněk. Rizika bankovních obchodů. www.zlatakoruna.info [online] [cit. 2015-5-23]. Dostupné na www: http://www.zlatakoruna.info/zpravy/rizika-bankovnichobchodu 13.
Likvidita.
www.likvidita.cz
[online]
[cit
2015-6-2].
Dostupné
na
www:
http://www.likvidita.cz/ 14. BUČKOVÁ, Veronika. Riziko likvidity a jeho význam v bankovní sféře. www.finance.cz. [online] [cit. 2015-6-1]. Dostupné na www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/280516riziko-likvidity-a-jeho-vyznam-v-bankovni-sfere/
83
15. BUČKOVÁ, Veronika. Bonita klienta – jak a proč ji banky zjišťují? www.finance.cz [online] [cit. 2015-5-28]. Dostupné na www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji/ 16. Průvodce úvěrovými registry. www.doubleinformation.cz [online] [cit. 2015-5-15]. Dostupné na www: http://www.doubleinformation.cz/brki-nrki/ 17. SOLUS – registr dluţníků. www.nasepenize.cz [online] [cit. 2015-4-6]. Dostupné na www: http://www.nasepenize.cz/solus-registr-dluzniku-6154 18. Mapa ČR – navrhované teploty exteriéru [online] [cit. 2015-3/17]. Dostupné na www: http://infoenergie.cz/web/root/img/he009_l.jpgZákony a opatření 1. opatření ČNB č. 2/2004 Sb., k vnitřnímu řídícímu a kontrolnímu systému banky 2. opatření ČNB č. 3/2002 Sb., o řízení úvěrového rizika v bankách 3. Vyhláška ČBN č. 333/2002 Sb., pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě 4. Interní materiály ČSOB, a.s. (etický kodex) 5. Interní dokumentace Česká spořitelna, a.s.
84
Seznam tabulek Zakázky firmy Stavby a prodej s.r.o. za rok 2014
Inženýrská činnost Investor
Akce
Katastrální
Stupeň
Hodnota
území
projektové
zakázky
dokumentace
Město Břeclav
Rekonstrukce ulice Břeclav
Dokumentace
Mánesova
skutečného
(bez DPH) 530 450
provedení stavby Město Hodonín
Rekonstrukce
Hodonín
vozovky, chodníků
Dokumentace
280 430
realizační
a odstavných stání, ulice
T.G.
Masaryka Správa a údrţba Rekonstrukce
Břeclav,
silnic
krytu
Jihomoravského
II/425 Břeclav - Podivín
kraje
Podivín
Ředitelství silnic I/55 a dálnic
vozovky Ladná,
-
obchvatu
Dokumentace pro
stavební
povolení
Studie Břeclav
Dokumentace
města
pro
Břeclav na úseku
územní
rozhodnutí
0,00 – 8,25 km.
85
695 840
1 250 000
Stavební činnost Investor
Akce
Katastrální
Hlavní
území
Hodnota zakázky
/ subdodavatel
(bez DPH)
stavby Město Mikulov
Vozovky
a Mikulov
plochy
včetně
Hlavní
4 580 160
dodavatel
chodníků v sídlišti
120
RD
„Pod
hradbami“ Ředitelství silnic Recyklace a dálnic
remix
a Valtice, Sedlec
silnice
Hlavní
8 560 480
dodavatel
I/40 Valtice Sedlec Ředitelství silnic Recyklace a dálnic
remix
a Břeclav, Valtice
silnice
Hlavní
10 836 530
dodavatel
I/40 Břeclav Valtice Ředitelství silnic Rekonstrukce a Břeclav,
Subdodavatel
a dálnic
firmy
rozšíření silnice Hrušky,
15 846 000
Eurovia
I/55 Břeclav - Moravská Nová CS, a.s. Hodonín Správa a údrţba Oprava
Ves, Hodonín silnice Hustopeče,
silnic
III/4217
Jihomoravského
Hustopeče
Horní
Hlavní dodavatel
– 86
6 230 460
kraje
Horní
Bojanovice
Bojanovice
Realitní činnost Kupující,nájemce
Nemovitost
Adresa
Koupě -
Provize (Kč),
pronájem Manţelé
RD
4+1, U
Pištělákovi
podsklepený
Jaroslav Králík
RD
kostela
1, Koupě
235 000
Koupě
163 000
8. Pronájem
45 000
Podivín
3+1, Hlohovec 11
částečně podsklepený Svačina
&
syn Hala HARD
s.r.o. Manţelé Krbcovi
Nádraţní Břeclav
Byt 3+1
Fintajslova 12, Koupě Břeclav
87
130 000
Účetní činnost Vedení účetnictví za rok 2014 Název firmy
Hodnota zakázky (bez DPH)
Web pages, s.r.o.
8 500
Doprava zásilek s.r.o.
12 500
Auto Staněk, s.r.o.
11 450
88
I
