Hodnocení bonity klienta před poskytnutím úvěru

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Hodnocení bonity klienta před poskytnutím úvěru Diplomová práce

Autor:

Filip Mareš Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Oldřich Knaifl, Csc.

Leden, 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 11.1.2010

Filip Mareš

Poděkování: Děkuji tímto panu Ing. Oldřichu Knaiflovi, CSc. za čas věnovaný konzultacím a za cenné připomínky, které byly přínosem pro mou bakalářskou práci.

Anotace Cílem práce je ukázat a ověřit ţe hodnocení bonity klienta je z pohledu věřitelské instituce zásadní, neboť na jejím základě se rozhoduje zda bude poskytnuto financování a za jakou bude cenu. Součástí hodnocení bonity jsou nejen vnitřní – účetní aspekty, ale také a hlavně vnější podmínky trhu na kterém firma, resp. budoucí dluţník působí. V této práci se proto zaměříme a zmapujeme všechny tyto podstatné dílky, z nichţ se hodnocení bonity skládá .

Annotation The main purpose of this work is to verify, that the assessment of the financial standings of a customer is for the creditor institution very important. On this financial standings must the institution decide if is possible to finance the company and for which price will the financing provide. The component of the financial standings is not only financial analyze, but also the outside market conditions on which is the company (potential debtor) active. We will mainly describe and find all of these significant parts of general financial standings.

4

Úvod ....................................................................................................................................... 6 1

Úloha a funkce hodnocení bonity ................................................................................ 8 1.1

Analýza podnikatelského rizika............................................................................. 9

1.2

Analýza finančního rizika.................................................................................... 10

2

Přístupy k posuzování bonity .................................................................................... 13

3

Finanční výkazy a jejich vypovídací schopnost ....................................................... 16

4

5

3.1

Všeobecné zdroje informací pro finanční analýzu .............................................. 16

3.2

Rozvaha ............................................................................................................... 17

3.3

Výkaz zisků a ztrát .............................................................................................. 19

3.4

Příloha a výkaz o peněţních tocích ..................................................................... 20

3.5

Auditorská zpráva ................................................................................................ 22

3.6

Výroční zpráva a ostatní zdroje informací .......................................................... 24

3.7

Ostatní zdroje informací: ..................................................................................... 25

3.8

Poměrové ukazatele ............................................................................................. 26

Nefinanční aspekty při posuzování bonity ............................................................... 37 4.1

Analýza vnějšího prostředí .................................................................................. 37

4.2

Analýza vnitřního prostředí ................................................................................. 40

Finanční analýza vybrané společnosti ...................................................................... 43 5.1

Představení společnosti ....................................................................................... 43

5.2

Analýza nefinančních aspektů ............................................................................. 46

5.3

Vývoj hospodaření společnosti............................................................................ 52

5.4

Výpočet souhrnných ukazatelů............................................................................ 59

5.5

Výsledek a shrnutí ............................................................................................... 61

Závěr .................................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury .................................................................................................. 65 Seznam příloh ..................................................................................................................... 67 Zadání diplomové práce..................................................................................................... 95

5

Úvod Jednou z hlavních funkcí komerčního bankovnictví je poskytování úvěrů. To je jistě věta, se kterou jsme se jiţ mohli setkat při čtení v mnoha publikacích na téma bankovnictví. Rozhodně si nemyslím, ţe by tento výrok chtěl kdokoliv zpochybňovat, stejně tak jako, ţe stabilní bankovní systém je velmi důleţitý. A je tomu opravdu tak! O pravdivosti těchto výroků jsme se mohli v poslední době velmi dobře přesvědčit. Snad v kaţdém televizním zpravodajství, či v kaţdých novinách se psalo o tématu finanční krize. Bylo zde mimo jiné opakováno ţe hospodářskou krizi způsobily hlavně banky. Později se psalo, ţe jsou to opět banky, kdo hospodářskou krizi nadále prohlubuje. Důvody, kterými zde bylo argumentováno pak byly hlavně neochota poskytovat další financování, zpřísňování podmínek za kterých byl úvěr poskytnut či dokonce úplné zmrazení úvěrování v určitých oborech. Zda tomu tak bylo nechám na kaţdém z Vás a ani se tomu v této práci nehodlám věnovat. Toto téma týkající se bankovnictví však poměrně úzce souvisí s námětem této diplomové práce, které jsem si vybral, a kterým je hodnocení bonity ţadatele o úvěr. Aby banky poskytovaly úvěry a zároveň splňovaly podmínku stability, je nutné před poskytnutím jakéhokoliv úvěru provést důkladnou analýzu budoucího dluţníka. Je jedno zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Vţdy je nutné pokusit se poznat svého budoucího věřitele dříve, neţ bude pozdě. Tato práce je zaměřená pouze na analýzu právnické osoby. Volba na právnickou osobu padla mimo jiné z toho důvodu, ţe pracuji v bance v oddělení firemních (corporátních) klientů a tato problematika je mi tak z pozice praxe mnohem bliţší neţ úvěrování privátních osob. Proto se pokusím v této práci nejdříve teoreticky zmapovat všechny důleţité body, na které by banka před kaţdým úvěrovým vztahem měla znát odpověď. Postupně se dozvíme proč je vlastně analýza bonity klienta tak důleţitá, co ji všechno ovlivňuje a jestli opravdu můţe odhalit všechny potenciální nedostatky, které klient má. Zaměříme se nejen na analýzy hospodářských (účetních) výsledků ale také na mapování okolí, které se hospodaření daného subjektu zdánlivě netýká. V neposlední řadě se také seznámíme s moţnostmi, kde hledat potřebné informace k tomu, aby finanční analýza dané společnosti měla opravdu vypovídací hodnotu a šlo na základě těchto zjištění rozhodnout o tom, zda je banka 6

schopná či ochotná takovýto subjekt financovat. Tyto teoretické poznatky se pak pokusím přenést do praxe na konkrétní společnosti, se kterou jsem se ve své praxi opravdu setkal. S hodnocením bonity dluţníka se pak v různých podobách můţeme setkávat nejen u bank. Stejnou nebo podobnou analýzu si vytvářejí například factoringové společnosti, leasingové společnosti, nebo jiné subjekty, které například hodlají investovat své zdroje a docílit tak zhodnocení svých investic. I z tohoto důvodu se domnívám, ţe s pouţitím analýzy se v reálném ţivotě můţe setkat kaţdý z nás, aniţ by přímo pracoval v bankovnictví.

7

1 Úloha a funkce hodnocení bonity Poskytování úvěrů je jednou ze základních operací banky, kterými zhodnocuje do ní vloţené prostředky (zejména vklady jejích klientů na běţných účtech). Poskytnutím úvěru klientovi se však banka vystavuje riziku, ţe dluţník nebude splátky úvěru hradit řádně a včas či dokonce úvěr neuhradí vůbec a úvěrová pohledávka bude pro banku nedobytná. Takové riziko se nazývá úvěrovým rizikem. Za účelem udrţení své solventnosti a stability se banka musí proti ztrátám z úvěrového rizika zajišťovat, nějak se proti němu chránit. Jednou z moţností je eliminace takového rizika. To zjednodušeně znamená, ţe banka úvěr poskytne jen takovým ţadatelům, u kterých banka shledá dostatečně vysokou pravděpodobnost splacení poskytnutého úvěru. Banka si tedy musí u kaţdého úvěrového ţadatele zjistit jeho předpokládanou schopnost poskytnutý úvěr splatit, tj. jeho bonitu, kterou zjistí pomocí různých nástrojů, kterým se budeme postupně věnovat v dalších částech této práce. Na bonitě klienta tedy závisí, jestli klient úvěr dostane, nebo nikoli. U úvěrů pro fyzické osoby je stanovení bonity klienta “jednodušší“. Zpravidla funguje na vyhodnocování měsíčních příjmů a nákladů ţadatele. U firemních zákazníků, kterým se v této práci věnujeme je však toto hodnocení bonity sloţitější. Bonitou zde chápeme hlavně provedení důkladné finanční analýzy ţadatele. Bonita podniku vypovídá o kvalitě podniku a současně poskytuje obraz o jeho silných a slabých stránkách v závislosti na úhlu pohledu hodnotitele (v našem případě banky). Stanovení bonity podniku pro potřeby banky se zakládá na výsledcích rozboru: a) finančního rizika podniku (pomocí finanční analýzy), které se vztahuje ke způsobu jeho financování, tj. přímo souvisí s kapitálovou strukturou podniku b) podnikatelského rizika, které se vztahuje k podnikatelské činnosti podniku a ovlivňuje míru rizika samotného zákazníka, neboť pramení s vlastní povahy (typ obchodu, obor) podnikatelské aktivity. Základní úlohou hodnocení bonity klienta je tedy zodpovězení otázek týkajících se zkoumaného subjektu. Hlavně jde o to, zda je tento subjekt poţadovaný úvěr (resp. všechny své závazky) schopen v době jejich splatnosti splatit, jaká je jeho výnosnost a jaká je jeho hospodářská a finanční stabilita (tj. schopnost podniku dlouhodobě

8

zabezpečovat své finanční závazky a dosahovat přiměřené výnosnosti) a to i v porovnání s konkurencí. Hlavním smyslem finanční analýzy je dospět k určitým závěrům o celkové hospodářské a finanční situaci podniku a připravit podklady pro rozhodování (neslouţí pouze bance při poskytování úvěru, ale také samotnému podniku pro informaci o jeho vlastní ekonomické situaci).

1.1 Analýza podnikatelského rizika Podnikatelské riziko se obvykle definuje jako nebezpečí, ţe dosaţené výsledky podnikání se budou odchylovat od výsledků očekávaných. Podnikatelské riziko se vztahuje přímo k povaze podnikatelské činnosti a liší se podle odvětví, uvnitř odvětví pak dále např. podle velikosti podniku, jeho tradice, jména atd. Navíc se mění v čase, coţ ovlivňuje nejen ekonomický vývoj na trhu, ale také například technický pokrok. Posuzování úvěrohodnosti podniku1 Při posuzování úvěrohodnosti podniku je potřeba analýzu orientovat na tyto okruhy otázek: Typ podnikatelské činnosti a další ekonomické a právní charakteristiky včetně právní formy podniku. Popis podnikatelského záměru – ten by měl informovat hlavně o -

době jeho trvání

-

návaznosti záměru na předcházející aktivity podniku

-

velikosti podílů, kterými bude záměr financován (vlastní, cizí kapitál)

-

podmínkách záměru nutných pro jeho realizaci (zda jsou vůbec splnitelné)

-

schopnosti diverzifikace – zda existuje ještě alternativa pro splácení, v případě toho ţe projekt nedopadne podle očekávání

-

schopnost reagovat na změny makroekonomických veličin (HDP, inflace, devizový kurz …).

Vnější prostředí

1

-

stav a výhled ekonomiky

-

výsledky sektorových analýz –výhledy odvětví

ČERNÁ, DOSTÁL, SŮVOVÁ, ŠPAČEK, HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha 1997.bez ISBN strana 26 9

-

stabilita hlavních dodavatelů – hlavně jejich ceny a schopnost dodávat potřebnou kvalitu a mnoţství

-

primární určení pro koho výrobek či sluţba je – vztah mezi cenou a kvalitou, variabilita poptávky v čase, sezónnost, konkurenční výhody

-

konkurence na trhu – její zmapování, odlišnosti produktů či sluţeb, jejich substituty.

Vnitřní prostředí -

kvalita managementu

-

vlastnická struktura

-

organizace výroby, propagace, distribuce

-

technická a technologická pozice podniku

1.2 Analýza finančního rizika2 Zatímco podnikatelské riziko se vztahuje především k povaze podnikatelské činnosti, finanční riziko souvisí především se způsobem jejího financování resp. s kapitálovou strukturou podniku. Podnik zabezpečuje své podnikatelské aktivity a tím i svou existenci pomocí dvou základních zdrojů: Vlastního kapitálu podniku – základní kapitál, nerozdělené zisky Dlouhodobých závazků – úvěrů, dluhopisů, prioritních akcií, půjček Finanční riziko je ve struktuře bonity podniku skryto nejen v kapitálové struktuře, ale i dalších finančních aspektech, které zajímají jak krátkodobé, dlouhodobé věřitele, vlastníky i potenciální investory. Vzhledem k tomu, ţe tyto subjekty mají rozdílný finanční vztah k podniku, kladou také odlišný důraz na kritéria jeho hodnocení. Proto bonita a vlastně i hodnota podniku je více méně subjektivní záleţitostí úhlu pohledu konkrétního uţivatele finanční analýzy. Například věřitelé se nepodílejí na zisku společnosti a proto je bezprostředně zajímá likvidita a solventnost podniku (jak krátkodobá, tak dlouhodobá s ohledem na délku svých pohledávek). Ziskovost je naopak přednostním kritériem vlastníků.

2


Banka jak v roli investora, tak v roli věřitele musí ale vnímat finanční riziko nejen ve vztahu ke kapitálové struktuře ale i k objemu a stabilitě zisku podniku. Z hlediska banky je tedy nejdůleţitější a základní sledovat tyto parametry: Krátkodobá likvidita3 – ta vyjadřuje bezpečnost krátkodobého věřitele. Porovnává nejlikvidnější aktiva firmy s krátkodobými závazky společnosti. Nejlikvidnější bývají oběţná aktiva, která se dokáţí přeměnit na hotovost v rámci výrobního cyklu. Je potřeba se však detailněji zaměřit na strukturu těchto aktiv, abychom zjistili zda nejsou ovlivněna neprodejným zboţím, předraţeným materiálem, nebo nedobytnými pohledávkami. Kromě detailních informací o skutečném stavu těchto aktiv nám v analýze pomáhá doba obrátkovosti pohledávek zásob. Dlouhodobá solventnost – ta charakterizuje stabilitu podniku. Posuzuje se poměr cizích zdrojů a celkových pasiv. Pouţívá-li podnik cizí zdroje pro zvýšení své efektivnosti podnikání, je stabilní, pakliţe jeho zadluţenost nezpůsobuje výrazný tlak na sniţování jeho výkonnosti. O stabilitě podniku vypovídá téţ krytí dlouhodobých aktiv dlouhodobými kapitálovými zdroji. V případě investic financovanými krátkodobými zdroji můţe dojít k nedostatku provozního kapitálu, coţ můţe vést k nucenému prodeji těchto aktiv (pravděpodobně se ztrátou). Dlouhodobá solventnost tak jde ruku v ruce s kapitálovou strukturou – jak jiţ bylo výše zmíněno, ideálním stavem je financování oběţných aktiv krátkými zdroji a dlouhodobých aktiv (investic) zdroji dlouhodobými. Ideální strukturu meyi stálými a provozními (oběţnými) aktivy můţeme vidět na níţe uvedeném obrázku. Kapitálový trh v České republice stále ještě není plně funkční y hlediska stanovení bonity subjektu, který se na něj chystá vstoupit

3


Obr. 1. Optimální struktura rozvahy z pohledu jednotlivých aktiv a zdrojů jejich financování Rozvaha

Stálá aktiva Vlastní kapitál

Oběžná aktiva

Cizí kapitál

Zdroj: JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza, 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006, ISBN 80-7357-219-2, strana 61

Ziskovost – výnosnost, rentabilita hospodaření podniku. Celkový přínos všech aktiv reprezentuje zisk před zdaněním a zaplacením úroků (EBIT), který je porovnáván s celkovými aktivy a ukazuje na jejich výnosnost (rentabilitu). Detailněji se budeme ukazatelům rentability věnovat v kapitole 4. Jednoduše tak můţeme říci, ţe banku při poskytnutí úvěru zajímá: na co klient úvěr pouţije jak tento úvěr zajistí jakým způsobem (z čeho) a kdy tento úvěr zaplatí jsou-li jeho plány reálné.

12

2 Přístupy k posuzování bonity Přístupy k posuzování bonity klienta se můţou lišit, nicméně v konečném důsledku by vţdy měly vycházet ze stejných principů a měly by dosahovat stejných výsledků. Pakliţe by tomu tak nebylo, je nutné hledat chybu. Kaţdá banka přistupuje k tomuto problému jinak a záleţí vţdy pouze na jejích interních schvalovacích procesech a její obchodní politice. Tím je myšlen hlavně segment (corporate, SME4, MIC5), na který se banka orientuje. Ačkoliv se v této práci zmiňujeme pouze o firemních klientech (a retailové obchody nejsou nyní brané vůbec v potaz), je jasné, ţe banka bude mít jiný přístup k menším či středním podnikům a nároky na jejich bonitu, neţ při obchodech, které se týkají velkých společností. Z tohoto důvodu jsou v bankách také vytvářeny obchodní struktury, které se specializují na určitý segment firemních zákazníků. Členění firemní klientely neprobíhá pouze podle: obratu klienta – jedná se o jedno ze základních členících kritériích v bankách. Kaţdá banka má své vnitřní členění různé, ale primárně vychází a je postaveno na velikosti (trţbách klienta). Na základě tohoto kritéria je klient rozdělen do kategorií kam spadá, např. SME nebo korporátní klient. Kategorií v rámci jedné banky můţe být samozřejmě více (např. nadnárodní klienti, specielní klienti při obratu nad např. 2mld CZK atd.). Těmto strukturám jsou upraveny nejen obchodní oddělení banky, ale i analytické oddělení bank). Tato struktura tak můţe vypadat například takto: SME klient (obrat 30 – 150mil. CZK), korporátní klient (obrat 150 – 1000mil.O CZK). ale také podle: oboru podnikání – zde můţe být členění například na výrobní podniky, čistě obchodní společnosti, finanční instituce … druhu finanční služby, kterou klient poptává – nejčastěji oddělení zaměřující se na určitý druh činnosti – například provozní a investiční financování, factoring, strukturované financování, Trade finance obchody, developerské financování … vlastníka společnosti – například různé mezinárodní desky specializující se na určitou cizojazyčně mluvící klientelu, společnosti vlastněné významnými zahraničními společnostmi ….

4 5

SME – z anglického small a medium enterprises MIC – z anglického micro companies – společnosti s obratem např. 0-30mil. CZK 13

ostatní – jak jiţ bylo řečeno, kaţdá banka si můţe členění nastavit podle svých vlastních potřeb Hlavním účelem těchto obchodních struktur je snaha o co nejvyšší optimalizaci procesů schvalování úvěru. Díky specializaci jednotlivých obchodních útvarů na určitý typ klienta, nebo sluţby dochází k zefektivnění a automatizaci procesů poskytování a schvalování úvěrů (finanční analýzy). V některých

případech

v rámci

urychlení

schvalovacích

procesů

(dochází

ke

zjednodušování analýzy) se tak banky orientují jenom finanční (ratio) analýzu výkazů jako hlavní podklad ke schvalování. Jsou interně nastaveny kategorie a parametry, které musí klient splňovat a které vycházejí pouze z vyhodnocení výkazů společnosti. Těmito kritérii tak můţou být velikost trţeb společnosti, interní rating klienta, velikost poţadovaného úvěru (jedná se většinou o menší úvěry max. do 5mil. CZK), obrátkovost skladu, doba splatnosti pohledávek, závazků, doba existence klienta, či závislost na odběratelích a dodavatelích.Banky se tak jiţ detailněji nevěnují vnějšímu prostředí a ani vnitřní prostředí není v těchto zrychlených procesech tak důleţité. Tyto procesy se pak samozřejmě musejí odrazit i v kvalitě úvěrového portfolia. Na základě jeho vyhodnocování je pak jednoznačně patrná default curve, která má se zhoršujícím se interním ratingem společnosti progresivní charakter viz. Graf 1. Graf 1: Ilustrace defaultnosti klientů v % v návaznosti na interní rating společnosti 60 50 40 30

defaultnost v %

20 10 0 1a

1b

1c

1d

1d

2a

2b

2c

2d

2e

3a

3b

3c

3d

3e

Vysvětlivky: na ose X je zachycen průběh defaultu, na ose Y pak rating společnosti (rating je zde stanoven pouze ilustrativně – každá banka má svojí vlastní ratingovou škálu).

14

Vývoj této křivky by měl být pro banku velmi důleţitý a na základě ní by měla upravit, popřípadě zcela omezit tyto produkty. Výhodou těchto produktů je z pohledu banky rychlost. Nicméně i zde musí platit minimálně zásada kaţdého bankéře, poznej svého klienta. Bez této zásady nemusí být tyto přístupy efektivní a docházelo by k ještě většímu prohlubování potenciálního defaultu. Klient jiţ není podrobován takovému detailnímu rozboru a můţe tak snadno dojít k úvěrovému podvodu. S tím jsem se jiţ setkal i ve své praxi. Klient např. koupí existující nicméně např. jiţ neaktivní společnost, která bez problému splní díky své historii podmínky těchto „rychlých“ úvěrů. Klient pak načerpá úvěr a peníze jsou pouţity k jiným potřebám neţ byly deklarovány, popřípadě zmizí navţdy. Z tohoto příkladu pak je jasně patrné, ţe detailní analýza bonity klienta se nemůţe opravdu týkat pouze finančního rizika, ale také rizika podnikatelského. Jedině tak se nám podaří získat komplexní přehled o skutečné bonitě zkoumaného podniku. Obecně lze říci, ţe správná analýza bonity by se měla skládat ze tří základních částí: Analýza celkové ekonomiky ve které daný subjekt podniká Analýza oboru ve kterém daný subjekt podniká Tyto dva body pak zahrnujeme do analýzy vnějšího prostředí (více viz. kapitola 5.1) Analýza podniku patřící do kategorie vnitřní analýzy viz. kapitola 5.2), která pak úzce navazuje na analýzu finanční – účetní.

15

3 Finanční výkazy a jejich vypovídací schopnost Účetní závěrka je hlavním zdrojem informací při analýze dluţníka. Účetnictví jako takové poskytuje soubor hodnotových informací o aktivech a pasivech, vlastním jmění, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku podniku. Zjišťuje především informace vyjadřující vztahy podniku jako celku k vnějšímu světu 6. Aby analýza finančních výkazů byla co nejobjektivnější, je potřeba provézt analýzu min. dvou po sobě následujících období. Následující body věnuji účetní závěrce a jejím částem detailněji, nejprve si však ještě řekněme něco o zdrojích informací obecně.

3.1 Všeobecné zdroje informací pro finanční analýzu7 Vstupní data finanční analýzy můţeme členit podle několika základních hledisek: a) Hledisko původu – interní zdroj informace, externí zdroj informace b) Hledisko typu – informace finanční, nebo nefinanční c) Hledisko praxe – účetní, ostatní a) interní informace se týkají podniku, vznikají na základě jeho podnikatelských aktivit a jsou v podniku evidovány. Tyto informace dále dělíme na informace: oficiální - oficiálně vykazované podle zákonné povinnosti – účetní výkazy, vnitropodnikové účetnictví, výroční zprávy ostatní - podnikové statistiky, vnitřní směrnice, zprávy managementu externí informace pocházejí s vnějšího prostředí podniku a mnohou se týkat nejen okolí tohoto podniku ale i podniku samotného. I tyto informace lze dále třídit na: oficiální - např. informace z oficiální či státní statistiky ostatní - např. burzovní informace, z odborného tisku, analytické zprávy různých institucí b) finanční informace jsou vyjádřeny v peněţních jednotkách a pocházejí z účetnictví. Poskytují ucelený přehled o účetní jednotce. Například – o aktivech a pasivech celkem, struktuře aktiv a pasiv, nákladech a výnosech, hospodářském výsledku, časové struktuře pohledávek a závazků … nefinanční informace, které jsou evidovánu mimo systém účetnictví a mohou být vyjádřeny i v nepeněţních jednotkách. zahrnují např. počty zaměstnanců, objemové 6 7

ČERNÁ, DOSTÁL, SŮVOVÁ, ŠPAČEK, HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha 1997.bez ISBN strana 41 ČERNÁ, DOSTÁL, SŮVOVÁ, ŠPAČEK, HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha 1997.bez ISBN strana 6 16

mnoţství výroby a zásob, informace o produktivitě práce atd. Mohou mít také pouze verbální formu – obecné informace o firmě, o konkurenci, o kvalitě managementu o plánované situaci v odvětví … c) z praktického hlediska je dobré vědět, odkud můţeme vstupní data pro finanční analýzu získat, to je jaké zdroje informací máme k dispozici. Základní informace byly jiţ zmíněny výše a dělí se na: účetní – výkazy finančního účetnictví (více v kapitole 4), výkazy pro daňové účely (daňové přiznání), výkazy pro vnitropodnikové potřeby, výroční a auditorské zprávy ostatní hlavně zdroje o podniku a jeho okolí – podniková statistika, vnitřní směrnice podniku, zprávy a výhledy budoucího vývoje, oficiální statistiky (např. ČSÚ8), z finančního hl. pak kapitálového trhu, bankovní informace, informace poradenských a ratingových agentur, nezávislé hodnocení a prognózy (odborný tisk, státní i soukromé organizace …)

3.2 Rozvaha Rozvaha (balance sheet) je účetní výkaz, který vyjadřuje stav majetku, závazků a vlastního jmění k určitému datu. Základní členění je následující9 Rozvaha (bilance) – zkrácená – Tabulka 1. AKTIVA – majetek

PASIVA – zdroje financování

majetku Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

Vlastní

kapitál

(základní

kapitál,

fondy,

hospodářský výsledek minulých let, hospodářský výsledek běžného období) Stálá aktiva (nehmotný a hmotný majetek, Dlouhodobé cizí zdroje (rezervy, dlouhodobé finanční investice) Oběţná

aktiva

závazky a úvěry) (zásoby,

pohledávky, Krátkodobé cizí zdroje (krátkodobé závazky a

finanční majetek)

úvěry)

Ostatní aktiva

Ostatní pasiva

8 9

CSÚ – Český statistický ústav ČERNÁ, DOSTÁL, SŮVOVÁ, ŠPAČEK, HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha 1997.bez ISBN strana 41 17

Přestoţe účetní výkazy představují základní informační podklad poměrové analýzy, mají z hlediska finanční analýzy některé slabé stránky, které jsou dány jejich konstrukcí a uţívanými účetními praktikami. Příklady jsou následující: 

Rozvaha nereflektuje přesně současnou hodnotu podniku. Účetní standardy pouţívají jako základ pro ohodnocení aktiv a pasiv historickou hodnotu – někdejší pořizovací cenu, která - přestoţe je pravidelně upravována odpisy – nevyjadřuje zcela přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv. Odpisy a metody odpisování jsou buď státem stanoveny (daňové) nebo jen odhadem skutečného stárnutí, kvality a doby ţivotnosti aktiva.

Pokud při hodnocení bonity aktiv dluţníka najdeme pochybnosti o reálné hodnotě jednotlivého aktiva, měli bychom být velmi opatrní. Z praxe vím, ţe občas bývá odhad reálné hodnoty aktiva niţší neţ je v účetnictví zejména u pohledávek, zásob, finančních investic, poskytnutých úvěrů, nehmotného majetku a dalších poloţek. Konkrétně např. u nehmotného majetku - ochranná známka – název firmy můţe být v aktivech ohodnocen znaleckým posudkem na 50 milionů, ale tuto hodnotu můţe mít pouze kdyţ podnik vyrábí a dosahuje přidané hodnoty. Pokud ale se ale firma dostane do konkurzu, rázem se z této částky můţe stát milión jeden. Dalším případem můţe být pohledávka ve formě úvěru dceřiné společnosti, společníkovi, nebo jiné spřízněné osobě našeho dluţníka. I kdyţ má společnost prokazatelnou pohledávku, její vymahatelnost je sporná. Např. při analýze této dceřiné společnosti zjistíme, ţe dosahuje pravidelně provozních ztrát a tudíţ není schopen sniţovat svou zadluţenost. Z toho vyplývá, ţe i kdyţ je úvěr dluţníkem kaţdoročně obnovován a neexistuje jistina ani úrok po splatnosti, reálná naděje, ţe úvěr bude v dohledné době splacen, je nízká. Doporučuji proto odečíst sumu aktiv, o kterých účetních hodnotách nejsme stoprocentně přesvědčeni,

od vlastního jmění a tím tak

“vyčistit“ rozvahu. Poté bude i hodnocení finančních ukazatelů reálnější.



Všeobecně pouţívanou praxí při ohodnocování dlouhodobých (stálých) aktiv je postupné sniţování jejich hodnoty, tj. odpisování. Skutečná ţivotnost aktiva je však jen zřídkakdy vázána na jeho odepsanost. Na druhé straně zhodnocení aktiv není bráno v úvahu téměř nikdy. Tento prvek bývá důleţitý zejména u těch firem, jeţ mají hodně majetku ve zhodnocujících se aktivech (např. stavební pozemky, orná půda, lesy, doly apod.), která se neodepisují.

Zhodnocení aktiv nevyjádřené v aktivech samotných je proto skrytými rezervami současně je to pozitivní skutečnost v hodnocení bonity klienta. 18

a



V účetních výkazech nejsou zahrnuty mnohé poloţky, které mají tzv. vnitřní finanční hodnotu, kupříkladu lidské zdroje firmy, zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců, anebo podpora společností ze strany významného hospodářského nebo politického subjektu. Důvodem jsou objektivní potíţe s jejich oceněním.

Hodnocení těchto poloţek samozřejmě provádíme ale pouze jako měkká fakta (soft facts) viz. vnitřní prostředí dluţníka, kapitola 5.

3.3 Výkaz zisků a ztrát10 Výkaz zisků a ztrát (profit and loss statement) je účetní výkaz, který podává přehled o nákladech a výnosech na provozní, finanční a mimořádnou činnost za sledované období. Výkaz zisku a ztrát obsahuje skutečnosti, které: umoţňují sledovat tvorbu hospodářského výsledku, podávají přehled o nákladech a výnosech na jednotlivé činnosti a slouţí pro posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vloţený kapitál. Výnosy a náklady se objevují v účetních výkazech i přesto, ţe v daném období nemuselo dojít k ţádnému pohybu hotovosti. Např. výnosy z prodeje zahrnují jak trţby které byly zaplacené, tak i trţby oproti kterým jsme nedostali finanční plnění. Tato skutečnost je nevýhodou pro dluţníka, protoţe všechny trţby za dané období jsou samozřejmě daňově uznatelné. To je rozdíl podvojného účetnictví oproti jednoduché evidenci, kde je předmětem daně pouze příjem a ne výnos. Obvykle se výkaz zisků a ztrát člení následovně:

10


Přehled výkazu zisků a ztrát – zkrácený – Tabulka 2. + provozní zisk / ztráta

Výnosy a náklady a vztahující se k prodejní a výrobní činnosti

(tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb,

náklady na prodané zboží, materiál, energie, mzdy, odpisy, ostatní provozní náklady a výnosy) + zisk / ztráta z finanční činnosti

Položky

související

s finančními

a

investičními

činnostmi (úroky, kurzové zisky a ztráty, bankovní poplatky, operace s cennými papíry apod.) + zisk / ztráta z mimořádné činnosti Náklady a výnosy nesouvisející s provozem a financemi – např. plnění od pojišťovny, náklady spojené se zničením, poškozením a ztrátou aktiv - daň z příjmu právnických osob

Daň splatná a odložená, z běžné a mimořádné činnosti

= čistý zisk / ztráta

Výsledek hospodaření společnosti za dané účetní období

Dle českých účetních standardů se do provozního hospodářského výsledku započítávají poloţky jako trţby a náklady z prodeje hmotného majetku a materiálu, tvorba a rozpuštění opravných poloţek. Pokud tyto výnosy a náklady nejsou hlavní aktivitou společnosti, měli bychom je pro účely finanční analýzy a konzervativního přístupu přeřadit do mimořádného hospodářského výsledku.

3.4 Příloha a výkaz o peněţních tocích Účelem přílohy je doplnit, rozpracovat a objasnit informace z rozvahy a z výkazu zisků a ztrát a informovat uţivatele o obecných účetních a oceňovacích metodách pouţitých v účetnictví podniku. Obvykle se skládá z následujících údajů11:



všeobecné informace

Tyto informace především obsahují identifikační a kontaktní údaje, orgány, vedení, organizační a vlastnickou strukturu společnosti

11




údaje o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování

Například informace o odpisových metodách a sazbách, politice oprávkování, tvorbě rezerv, účtování majetku v pořizovacích cenách apod.



doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisků a ztrát

Doplňující údaje jsou významným vodítkem pro bliţší poznání a seznámení se se společností. Obsahují různé specifikace a upřesnění tak, aby výkazy rozvahy a výsledovky byly čitelnější, a aby si akcionáři a čtenáři uměli představit co se skrývá pod jednotlivými číselnými údaji. Jedná se o přehledy dlouhodobém majetku a jeho přírůstků a úbytků, leasingových závazků, specifikací podílů v podnicích s rozhodným nebo podstatným vlivem, výši opravných poloţek u pohledávek a zásob, specifikace a členění pohledávek a závazků dle splatnosti, přehled úvěrů a zajištění, výpočet daně z příjmů,

analýza

zaměstnanců, struktura a členění výnosů, transakce se spřízněnými osobami, podrozvahové závazky, potenciální závazky a jiné.



výkaz o peněžních tocích

Výkaz o peněţní tocích (cash flow statement) je účetní výkaz, který podává přehled o příjmech a výdajích peněţních prostředků za provozní, investiční a finanční činnost za sledované období. V této části je výkaz cash flow rekapitulací pohybu peněz za období jehoţ se účetní závěrka týká. Výkaz o peněţních tocích můţe být sestavován dvěma metodami:

21

Přehled výkazu cash flow – zkrácený – Tabulka 3. Přímá metoda

Nepřímá metoda

+ příjmy z provozní činnosti

hospodářský výsledek

- výdaje z provozní činnosti

+/- úpravy o nepeněţní operace (odpisy a další)

+/- saldo nepeněţních výnosů a výdajů

+/-

změna

stavu

oběţných

aktiv

a

krátkodobých pasiv +/- dividendy, zaplacené daně

+/- úroky přijaté a zaplacené

+/- zvýšení, sníţení aktiv/pasiv nemající - zaplacené daně charakter dluhu = PROVOZNÍ CASH FLOW

= PROVOZNÍ CASH FLOW

+/- kapitálové výdaje/výnosy

+/- výdaje a příjmy spojené s nabytím stálých aktiv

+/- ostatní zdroje uţití

= CASH FLOW Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI

+/- krátkodobé a dlouhodobé zadluţení

+/- změna stavu dlouhodobých závazků

= ČÍSTÝ PŘÍLIV PENĚŢNÍCH TOKŮ

+/- změna stavu vlastního kapitálu (výplata dividend) = ČÍSTÝ PŘÍLIV PENĚŢNÍCH TOKŮ

V bankovních analýzách je výkaz cash flow vyuţíván pro zjištění potřeby financování, nebo naopak jako zdroj splácení, patří k základním hodnotícím kritériím.

3.5 Auditorská zpráva Audit účetní závěrky znamená nezávislé prozkoumání účetní závěrky a vyjádření kvalifikovaného názoru, zda daná účetní závěrka pravdivě a věrně vypovídá o finančněmajetkové situaci podniku (tj. o výši jeho majetku, závazků a dosaţeném hospodářském výsledku. 12 Cílem auditu je zvýšit věrohodnost a spolehlivost účetní závěrky,

a tím její

využitelnost pro různé druhy rozhodování (v případě banky se jedná o úvěr, v případě akcionáře, zda ponechat akcie, vyměnit management apod.) . Audit není, jak by se někdo mohl domnívat – absolutní potvrzení správnosti účetnictví, resp. účetní závěrky. Kladný výrok neznamená, že účetnictví je bez chyb, neboť audit se 12


provádí výběrovými metodami, s důrazem na význam jednotlivých položek. O tom, že audit není samospasný se dověděli věřitelé mnoha českých podniků a bank, v zahraničí se kvůli skandálům položil renomovaný auditor A.Andersen. Povinnost auditu13:  akciová společnosti pokud splnila alespoň jedno z následujících kritérií ve vykazovaném a bezprostředně předcházejícím účetním období: a) úhrn brutto aktiv je více neţ Kč 40.000.000 b) roční úhrn čistého obratu je více neţ Kč 80.000.000 c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více neţ 50.  ostatní obchodní společnosti nebo druţstva

pokud splnila alespoň dvě

z výše uvedených kritérií. Auditorská zpráva a výrok auditora14 Auditor zpracuje písemnou zprávu o ověření údajů účetní závěrky a výroční zprávy. Náleţitosti zprávy auditora předepisuje zákon o auditorech

15

. Nejdůleţitějším na práci je

její výsledek, vyjádření auditora tzv. výrok auditora. Typy výroků jsou následující: 

výrok bez výhrad

Auditor vydává tehdy, pokud je přesvědčen, ţe vykazované skutečnosti, resp. náleţitosti jsou v souladu s realitou a předpisy vztahující se k vedení účetnictví, a to při respektování zásady významnosti. 

výrok s výhradou

Znamená, ţe nelze udělit výrok bez výhrad ani záporný výrok. Ve zprávě auditora by měly být uvedeny skutečnosti, kterých se výhrada týká, a pokud je to moţné, měl by být uveden dopad těchto skutečností do účetních výkazů i finančně. 

záporný výrok

V případě závaţných nedostatků v kvalitě účetní závěrky znamenající, ţe i výrok s výhradou by nešlo udělit z těchto důvodů. 

odmítnutí výroku

Odmítnutí výroku je pouţito v případě, ţe auditor není schopen vyjádřit názor na věrné zobrazení skutečností, které jsou předmětem účetní závěrky a účetnictví. Toto platí také v případě, kdyby bylo odmítnuto poskytnout veškeré doklady a informace. 13

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. § 20/1a-e JAROSLAV SEDLÁČEK: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. Praha 2001. ISBN 80-7226-562-8 strana 25 15 Zákon o auditorech č. 254/200 Sb. 14

23

Banky jsou všeobecně velmi obezřetné a pokud je firma povinna auditu, vždy trvají na předložení auditorské zprávy. Podniky se záporným nebo odmítnutým výrokem by banky

neměly

financovat vůbec, v případě výroku s výhradou se zkoumají

důvody, proč byly výhrady uděleny a důsledky těchto výhrad. V žádné případě by banka neměla financovat společnost, který obdržel výrok s výhradou znamenající ohrožení dlužníka v pokračování v jeho dalším podnikání (going concern concept). Lhůta na předloţení auditorské zprávy finančnímu úřadu je 6 měsíců od ukončení účetního období. Tak zní i poţadavek bank na předkládání tohoto výkazu. Je třeba si dávat pozor na společnosti, se kterými máme zkušenost v tom, ţe se obvykle účetní výkazy neauditované předběţné velmi liší od následných auditovaných. Auditor, aby vyjádřil výrok bez výhrad můţe poţadovat např. dovytvoření opravých poloţek na pochybná aktiva, které se negativně promítnou do hospodářského výsledku s tato situace by mohla zásadně ovlivnit úvěruhodnost dluţníka.

3.6 Výroční zpráva a ostatní zdroje informací Výroční zpráva je zpráva o hospodářské a finanční situaci podniku za uplynulý rok, která musí být povinně zpracována společnostmi povinně auditovanými. Svou komplexností a rovněţ volněji uspořádaným obsahem jde nad rámec standardních účetních výkazů16. Měla by, kromě výše zmíněných náležitostí jako účetní závěrky (včetně přílohy) a zprávy auditora, obsahovat zprávu představenstva, dozorčí rady a výklad k uplynulému a předpokládanému vývoji podnikání a finanční situaci účetní jednotky. Pokud je výroční zpráva vypracována plně v souladu s doporučením MF ČR, je vítaným zdrojem informací jelikoţ obsahuje: - vyhodnocení plnění podnikatelského záměru ve sledovaném období - předpokládané aktivity a strategie, obchodní plány pro následující období - zhodnocení prodeje a postavení na trhu - vyhodnocení investic a zaměstnanecké politiky - zhodnocení ekonomických ukazatelů - návrh na rozdělení/úhrady zisku/ztráty běţného období Dále informuje o důleţitých skutečnostech, k nimţ došlo mezi datem, ke kterému je sestavena účetní závěrka a datem konání valné hromady, která účetní závěrku schválila. 16


Pokud výše uvedené informace nejsou součástí výroční zprávy popř. jakékoliv informace chybí v příloze nebo v jiné části, jsou zpravidla tak jako tak vyžadovány bankou

dodatečně

v procesu

hodnocení

bonity

stávajícího

dlužníka

nebo

potencionálního dlužníka. V případě, ţe dluţník se součástí konsolidačního celku nebo pokud je sám povinen konsolidovat a konsoliduje17 (existují výjimky), poţadavek banky zní: předloţit konsolidovanou účetní závěrku včetně zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou, která má stejné náleţitosti a povinnosti zveřejňování jako výroční zpráva. Konsolidační celek umoţňuje, ve své podstatě, doloţit a zprůhlednit celkovou bonitu dluţníka (konsolidované skupiny). Především zohledňuje vnitroskupinové peněţní toky za sledované období a stav vnitroskupinových pohledávek a závazků na konci tohoto období. Konsolidovaná, auditovaná účetní závěrka představuje základ pro analýzu dlužníka a konsolidované skupiny. Banky při úvěrové analýze dlužníka dostávají celou řadu informací a podkladů. Mělo by být v zájmu dlužníka, aby tyto informace byly celé, úplné a bezvadné.

3.7 Ostatní zdroje informací: Při hodnocení soft facts (vnějšího- a vnitřního prostředí dluţníka) se pouţívají obvykle kromě informací dluţníka i zdroje jiné, příklady jsou následující: 

Statiské podklady českého statistického úřadu (ČSÚ), materiály ministerstva průmysu a obchodu (MPO); jiná statistická data



Ratingove agentury a další subjekty: mezinárodní Moody’s, Standard&Poor’s, Fitch Ratings, Dun&Breadstreet, Coface Intercredit, česká afilace Moody’s – CRA Czech Rating Agency, Creditreform



Specializované sektorové agentury: např. Incoma Research (maloobchod), Cushman-Wakefield (nemovitosti)



Profesní asociace a sdruţení: např. Svaz dovozců automobilů, Asociace leasingových společností, Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR

17

Povinnost konsolidace specifikuje zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. § 22 25



Vyhledávače tisku a informací o dluţnících, jejích statutárních zástupcích a vlastnících: např. Magnus, Albertina, Sinte, Ariadna



Stránky českého soudnictví – justice.

Některé z výše uvedených jsou placené sluţby. Nicméně pro banku, jejímţ hlavním zdrojem příjmů jsou úrokové výnosy z poskytnutých úvěrů by měla být tato investice zúročena v podobě „zdravějšího“ úvěrového portfolia. Zároveň se mi v mé praxi vyplatilo (hlavně u menších společností) ověřovat společností předloţené výkazy na stránkách českého soudnictví (pakliţe jsou zde výkazy uloţeny). Můţeme tak eliminovat pokusy o úvěrový podvod přikrášlením výkazů.

3.8 Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele umoţňují managementu, akcionářům, věřitelům, bankám a kaţdému, kdo se zajímá o finanční situaci určitého podniku18: 

porovnávat srovnatelné údaje mezi jednotlivými účetními obdobími;



identifikovat trendy;



zjišťovat, testovat a interpretovat vzájemné vztahy mezi poměrovými ukazateli;



identifikovat specifické vazby v rámci podniku;



identifikovat zvláštnosti daného podniku.

Efektivní vyuţívání těchto ukazatelů umoţňují tři přístupy a to: od oka, z pouhé zkušenosti (statická analýza), porovnáním zjištěné hodnoty ukazatele s průměrem v příslušném oboru podnikání nebo přihlédnout ke změnám poměrového ukazatele za určité období (dynamická analýza). Nejuţitečnějším způsobem, jak vyhodnocovat napočtené ukazatele je rozbor trendů (trend analysis) tj. výpočet ukazatelů jak se měnily během několika let. Analýza vývojových tendencí ukazatelů usnadňuje analytikovi navrhovat solidnější závěry ohledně finančního zdraví firmy a jeho změn v čase. Osobně volím kombinaci všech metod. Slabé stránky poměrové analýzy vyplývají především z její nesprávné aplikace a interpretace. Dochází k tomu relativně často, přestoţe je nejběţnějším nástrojem finanční analýzy. Má totiţ svá úskalí a omezení, jeţ vyţadují zvýšenou pozornost a zdravý úsudek

18

PriceWaterhouseCoopers. Zásady řízení úvěrů. Praha 1999. ISBN 80-85943-91-3. strana 53 26

těch, kdo s ní pracují. Výsledky mohou být zkresleny také sezónními faktory, které však lze vyloučit pouţíváním měsíčních nebo čtvrtletních průměrů. V následujících bodech přiblíţím jednotlivé oblasti:

Ukazatelé likvidity a aktivity19 Analýza likvidity zkoumá schopnost podniku hradit krátkodobé závazky. Zlaté pravidlo likvidity nám říká, ţe by dlouhodobě vázaný majetek (stálá aktiva, dlouhodobé pohledávky) měla být financována dlouhodobými zdroji (vlastní jmění, dlouhodobé závazky, úvěry); zatímco oběţná aktiva krátkodobými zdroji. Při posuzování likvidity platí: - výše krátkodobých pasiv je známa a musíme je zaplatit - oběţná aktiva jsou nejistou poloţkou, protoţe závisí na prodejnosti zásob a na obdrţení plateb od zákazníků (pohledávky) - dlouhodobé zdroje jsou obyčejně draţší neţ krátkodobé Běžná likvidita = (current ratio)

Peněţní prostředky + krátkodobé pohledávky + zásoby Krátkodobá pasiva

Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat minimálně nad úrovni 1,5; v ţádném případě by neměla klesnout pod 1.

Pohotová likvidita =

Finanční majetek + krátkodobé pohledávky Krátkodobá pasiva

(quick ratio) Tato likvidita se také nazývá “zkouška kyselinou“ (acid test ratio), oběţná aktiva očištěná od zásob by se měla rovnat krátkodobým pasivům.

19

JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza, 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006, ISBN 80-7357-219-2, strana 74, 95 27

Okamžitá likvidita = (cash ratio)

Peněţní prostředky Krátkodobá pasiva

Není ekonomicky výhodné nechávat si peněţní prostředky na účtu, kde nevydělávají, nicméně by měl tento ukazatel by měl dosahovat alespoň 0,1. Obr. 2. Jednotlivé stupně likvidity a krytí závazků 1. stupeň likvidity - okamžitá likvidita

Hotovost a běžné účty

Pohledávky

2.stupeň likvidity pohotovostní likvidita

Krátkodobé závazky z obchodního styku 3. stupeň likvidity běžná likvidita

Ostatní krátkodobé závazky

Zásoby Dlouhodobé závazky

Stálá aktiva

Vlastní Jmění

Zdroj : H. SŮVOVÁ a kolektiv, Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Paha 1999, Bankovní institut, a.s., ISBN 80-7265-027-0, strana 98

Analýzy doby obratu (aktivity) zkoumají intenzitu vyuţití prostředků (majetku) zpravidla vyjádřenou ve dnech. Doba obratu celkových aktiv =

Celková aktiva Denní trţby (výnosy)

Ukazatel hodnotí vyuţití všech aktiv (stálých i oběţných), čím ukazatel vyšší tím lepší protoţe k trţbám potřebuji méně majetku.

28

Stálá aktiva Doba obratu stálých aktiv =

Denní trţby (výnosy)

Ukazatel můţe dosahovat různých hodnot, záleţí na odvětví a jeho nároku na hmotný majetek. Níţší obrátku obecně mívají výrobní společnosti oproti obchodním firmám. Při analýze ukazatele bereme ohled na to, zda firma nevyuţívá ve velké míře leasing, který dle českých účetních standardů je veden mimo rozvahu. Doba obratu zásob = (inventory period)

Průměrné zásoby Denní spotřeba zásob

Ukazatel udává kolik dnů jsou zásoby vázány v podniku, neţ jsou proměněny na další stupeň v rámci výrobního cyklu, tedy v pohledávku. V případě, ţe většinu našich zásob představuje zboţí nebo výrobky, tento ukazatel do jisté míry charakterizuje jejich prodejnost. Doba obratu pohledávek = (collection period)

Obchodní pohledávky Denní trţby z prodeje

Stanovení počtu dní, po které jsou odběratelé dluţní, resp. za jak dlouho jsou pohledávky v průměru splaceny. Významné prodlouţení obratu pohledávek by mohlo i při vysokém zisku znamenat finanční tíseň. Doba obratu závazků = (payables period)

Obchodní pohledávky Denní trţby z prodeje

Stanovuje, za jak dlouho jsou závazky v průměru splaceny. Závazky představují de facto krátkodobý obchodní úvěr. Prodlouţení splatnosti závazků je výhodné, protoţe je levnější neţ bankovní úvěr popř. šetří vlastní zdroje podniku.

29

Ukazatelé rentability20 Rentabilita (ziskovost, výnosnost, profitability) je poměr dosaţeného efektu k prostředkům vynaloţeným na dosaţení tohoto efektu. V zásadě porovnáváme zisk (čistý, před zdaněním, provozní, před úroky a zdaněním /EBIT/, před úroky, zdaněním a odpisy /EBITDA/) s poloţkami aktiv nebo výnosy. Samozřejmě u ukazatelů profitability je nejlepší co nejvyšší hodnota. Čistý zisk nemusí být vţdy rozhodující kritérium, především z důvodu velmi populární a často uţívané daňové optimalizace. Druhy zisku : zisk EBITDA EBIT EBT EAT EAC

definice zisk před úroky, odpisy a zdaněním zisk před úroky a zdaněním zisk před zdaněním zisk po zdanění zisk který je k dispozici pro běžné akcionáře

Rentabilita aktiv =

Zisk Aktiva celkem

(return on assets, ROA) Rentabilita vlastního kapitálu = (return on equity, ROE)

Zisk Vlastní jmění

Rentabilita dlouhodobého kapitálu =

Zisk Vlastní jmění + dlouhodobé závazky

(return on capital employed, ROCE) Poměr ROE a ROCE vypovídá o tom jak u společnosti působí vliv finanční páky (financial leverage). Finanční páka je nástrojem ke zvyšování ROE pomocí jeho substituce dluhovým financováním s fixními náklady (fixed costs debt financing). Jestliţe se však provozní zisk dostane pod kritickou úroveň, bude pákové financování namísto zvyšování sniţovat ROE u společnosti.

Zamyslíme-li se nad variabilitou výnosnosti

vlastního jmění v souvislosti s rizikem spojeným s vyuţitím dluhového financování, můţeme říci, ţe pákové financování je onou příslovečnou dvousečnou zbraní: zvyšuje sice vlastníky očekávanou výnosnost jejich jmění, zvyšuje však současně jejich podnikatelské riziko.

21

20

JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza, 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006, ISBN 80-7357-219-2, strana 82 21 ROBERT C. HIGGINS. Analýza pro finanční management. Praha 1997. ISBN 80-7169-404-5. strana 206 30

Rentabilita tržeb =

Zisk Trţby

(return on sales, ROS) Ukazatel vyjadřuje dílčí stránku efektivnosti podniku - hospodárnost, obvykle se vyjadřuje v procentech.

Hrubá zisková marže = (gross profit margin)

Přidaná hodnota Trţby

Obdobný vzorec jako u ROS, zjišťujeme jak zhodnotíme 1 Kč z trţeb. Hrubá provozní marže = (operating profit margin)

Provozní zisk Trţby

Obdobně jako v předchozích ukazatelích zjišťujeme jak zhodnotíme 1 Kč trţeb v podobě provozního zisku (EBIT). Ukazatel je samozřejmě moţný pouţít pouze pokud je firma v provozním zisku tj. dosáhla bodu zvratu (break-even point); je schopna výnosy pokrýt fixní i variabilní náklady. Pro zlepšení provozní marţe můţeme vyuţít dalšího pákového efektu tzv. provozní páky (operating leverage), která je definována podíl fixních nákladů na celkových nákladech podniku; čím je podíl fixních nákladů na celkových nákladech podniku vyšší, tím větší jsou změny zisku při změnách trţeb. Příkladem budiţ nahrazení dělníků pracujících v hodinové mzdě průmyslovými roboty . Operativní páka zde spočívá v tom, ţe počáteční pořizovací náklady na roboty sice zvýší fixní náklady společnosti, avšak schopnost či “ochota“ robotů pracovat po dlouhé hodiny bez příplatků za přesčasy sníţí variabilní náklady. To přináší dvojí efekt: nároky na trţby potřebné k pokrytí fixních nákladů sice rostou, avšak jakmile je dosaţeno bodu zvratu, rostou pak zisky rychleji neţ dodatečné trţby. A navíc, zvýšené fixní náklady v podobě odpisů navíc sníţí nepřímo míru zdanění zisku (analogie s finanční pákou)

22

. Obvykle mají vysokou finanční páku firmy

produkující velkou přidanou hodnotu (value added) např. elektrárny, těţký průmysl. S provozní pákou souvisí také tzv. úspory z rozsahu; které umoţňují při větším obratu dosahovat vyššího zisku. Příkladem můţe být například nákup zboţí maloobchodním

22

ROBERT C. HIGGINS. Analýza pro finanční management. Praha 1997. ISBN 80-7169-404-5. strana 207 31

řetězcem, který má výhodu nákupu velkého mnoţství za niţší cenu z důvodu velkého odběru neţ malá samostatná prodejna.

Ukazatelé zadluženosti a finanční struktury23 Zjišťujeme míru rizika věřitelů, ţe jejich pohledávky nebudou uhrazeny. Obecně platí, čím vyšší zadluţenost, tím je větší riziko, ţe závazky nebudou splaceny. Zadluženost vlastního jmění =

Dlouhodobé závazky Vlastní jmění

Ukazatel je potřeba posuzovat v návaznosti na rentabilitu, obecně by dlouhodobě neměl překročit 50%.

Ukazatel vlastní jmění = (equity ratio)

Vlastní kapitál Aktiva

Udává dlouhodobou finanční stabilitu, do jaké míry je podnik schopen pokrýt majetek vlastním kapitálem, velmi často pouţívaný. Přísnější pohled by mohl být, pokud bychom obě poloţky očistili od nehmotných aktiv (ukazatel čistého vlastního jmění – tangible net worth). Posuzuje se v návaznosti na rentabilitu, obecně výrobní firmy by měly mít minimálně 50%. Ukazatel úrokového krytí = (interest coverage ratio)

Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) Úrokové náklady

Ukazuje kolikrát jsou placené úroky kryty ziskem před zdaněním. Samozřejmě čím vyšší tím lepší. Ukazatel se pouţívá často u obchodních (tradingových) firem pokud se financuje provozní kapitál. Ukazatel dluhové služby = (debt service coverage ratio)

23

Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) Úrokové náklady + splátky úvěrů v roce


Velmi často pouţívaný ukazatel, vţdy by měl být vyšší neţ 1. Místo EBITu v čitateli se moţná více pouţívá provozní cash flow. Ukatatel splacení dluhů = (debt settlement period)

Celkem úvěry Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA)

Ukazatel přibliţuje dobu, za kterou při pouţití poslední EBITDY by byl dluţník schopen splatit všechny dluhy. Ve vyspělých ekonomikách by se měl pohybovat maximálně 5 let. V ČR bych doporučoval do 4 let. Do jmenovatele se také často doplňují závazky a mimobilančnní závazky tj. součet veškerých zdrojů financování. Musíme ovšem brát v potaz, ţe pokud je celá EBITDA pouţita na splácení dluhů, z provozní činnosti chybí prostředky pro obnovu fixních aktiv. Existuje celá další řada poměrových ukazatelů. Velmi často se také hodnotí efektivita zaměstnanců (trţby, obrat, přidaná hodnota na zaměstnance), především ve srovnání s konkurenty. Nicméně si myslím, ţe výše uvedené ukazatele jsou nejdůleţitější a v praxi nejpouţívanější.

Soustavy ukazatelů Finančně ekonomickou situaci firmy lze analyzovat, jak výše uvedeno, pomocí značného počtu ukazatelů. Jednotlivé ukazatele, kterými jsme se doposud zabývali mají samy o sobě omezenou vypovídací hodnotu. Pakliţe se zaměříme pouze na některé ukazatele můţe dojít k vytrţení z celkového kontextu a chybné interpretaci výsledku. Proto se v praxi musíme snaţit pracovat s uspořádanými soustavami těchto ukazatelů, označované často jako analytické systémy nebo modely finanční analýzy. Při vytváření soustav ukazatelů se rozlišují24: 1. Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů, jejichţ typickým příkladem jsou pyramidové soustavy, které slouţí k identifikaci logických a ekonomických vazeb mezi ukazateli jejich rozkladem (např. Du Pont diagram). 2. Účelové výběry ukazatelů, sestavované na bázi komparativně-analytických nebo matematicko-statistických metod. Podle účelu jejich pouţití se výběry člení na: - Bonitní (diagnostické) modely, které se snaţí vyjádřit finanční situaci, resp. pozici firmy (mezifiremní srovnání) 24


- Bankrotní (predikční) modely, které představují jakési systémy včasného varování, neboť podle chování vybraných ukazatelů indikují případné ohroţení finančního zdraví firmy. Níţe uvádím příklady nejznámějších modelů. INDEX BONITY je zaloţen na na multivariační diskriminační analýze

25

podle

zjednodušené metody. Pracuje s následujícími 6 ukazateli: x1 = cash flow / cizí zdroje x2 = celková aktiva / cizí zdroje x3 = zisk před zdaněním / celková aktiva x4 = zisk před zdaněním / celkové výkony x5 = zásoby / celkové výkony x6 = celkové výkony / celková aktiva Výpočet: Bi = 1,5 * xi1 + 0,08 * xi2 + 10 * xi3 + 5 * xi4 + 0,3 * xi5 + 0,1 * xi6 Čím větší hodnotu Bi dostaneme, tím je ekonomická situace hodnocené firmy lepší, přičemţ jako dobrá se odhaduje hodnota mezi 1 aţ 2. ALTMANOVA FORMULE BANKROTU (Z-skóre)26 vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Profesor Altman stanovil hranice pásem pro predikci finančního vývoje společnosti. Výpočet: Zi = 0,717 * A + 0,847 * B + 3,107 * C + 0,420 * D + 0,998 * E kde

A = pracovní kapitál / celková aktiva B = zisk po zdanění / celková aktiva C = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva D = trţní hodnota vlastního kapitálu / celkové dluhy E = celkové trţby / celková aktiva

25

JAROSLAV SEDLÁČEK. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. Praha 2001. ISBN 80-7226-562-8. strana 128 26 H. SŮVOVÁ a kolektiv, Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Paha 1999, Bankovní institut, a.s., ISBN 80-7265-027-0, strana 114 34

Uspokojivou finanční situaci hodnocené firmy indikuje hodnota větší neţ 2,9. Při vypočítané hodnotě od 1,2 do 2,9 hovoříme o tzv. nevyhraněné finanční situaci (tzv. šedá zóna – „grey area“), a je-li hodnota Z-skóre menší neţ 1,2, signalizuje to velmi silné finanční problémy firmy a tehdy je třeba zamyslet se nad otázkou bankrotu firmy. INDEX IN představuje soustavu ukazatelů pro hodnocení finančního zdraví podniku pro ČR, kterou zpracovali Inka a Ivan Neumaireovi

27

, a nazvali ji index důvěryhodnosti

českého podniku. Jde o výsledek analýzy 24 významných matematicko-statistických modelů podnikového hodnocení a praktické zkušenosti z analýz více neţ jednoho tisíce českých firem. Výpočet: IN = V1 * A/CZ + V2 * EBIT/U + V3 * EBIT/A + V4 * T/A + V5 * OA (KZ + KBU) + V6 * ZP0/LT kde

A jsou aktiva CZ jsou cizí zdroje EBIT je hospodářský výsledek před zdaněním a splacením úroků U jsou nákladové úroky Interpretace IN koeficientu IN >2 .......podnik s dobrým zdravím IN je 1-2.. podnik s potenciálními problémy IN <1 .......podnik finančně neduţivý

T jsou trţby (výnosy) OA jsou oběţná aktiva KZ jsou krátkodobé závazky KBU jsou krátkodobé bankovní úvěry ZPL jsou závazky po lhůtě splatnosti V1 …., V6 jsou váhy

27


TAFLERŮV BANKROTNÍ MODEL28 byl publikován v r. 1977 a vyuţívá 4 poměrové ukazatele: R1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky R2 = oběţná aktiva / cizí kapitál R3 = krátkodobé závazky / celková aktiva R4 = trţby celkem / celková aktiva Z = 0,53 R1 + 0,13 R2 + 0,18 R3 + 0,16 R4 Pokud vypočtené Z > 0,3, jde o firmu s malou pravděpodobností bankrotu. U firem, které dosahují hodnotu funkce Z < 0,2, lze očekávat bankrot s vyšší pravděpodobností.

BEERMANOVA DISKRIMINAČNÍ FUNKCE29 se velmi často pouţívá pro hodnocení současné finanční situace a prognózu vývoje v řemeslných a výrobních firmách. Relevantními činiteli je podle Beermana následujících 10 poměrových ukazatelů: x1 = odpisy DHM / (počáteční stav + přírůstek) x2 = přírůstek DHM / odpisy DHM

Dělící hodnotou, oddělující prosperující firmy od neprosperujících, je v případě BDF hodnota 0,3. Platí, ţe čím niţší je hodnota BDF oproti 0,3, tím lepší finanční vývoj můţeme predikovat pro danou firmu. Pozn. na základě skušeností se nedoporučuje pouţívat v obchodních firmách

x3= zisk před zdaněním / trţby x4 = závazky vůči bankám / celkové dluhy x5 = zásoby / trţby x6 = cash-flow / celkové dluhy x7 = celkové dluhy / aktiva x8 = zisk před zdaněním / celková aktiva x9 = trţby / celková aktiva x10 = zisk před zdaněním / celkové dluhy

BDFi = 0,217xi1 + (-0,063) xi2 + 0,012 xi3 + 0,077 xi4 + (-0,105) xi5 + (-0,813) xi6 + 0,165 xi7 + 0,161 xi8 + 0,268 xi9 + 0,124 xi10

28

JAROSLAV SEDLÁČEK. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. Praha 2001. ISBN 80-7226-562-8. strana 128 29 JAROSLAV SEDLÁČEK. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. Praha 2001. ISBN 80-7226-562-8. strana 130 36

4 Nefinanční aspekty při posuzování bonity V této kapitole se budeme věnovat otázkám, které nemusejí souviset s analyzovanou společností přímo. Společnost většinou nemá moţnost tyto faktory ovlivnit, popřípadě jejich schopnost je ovlivnit je velmi omezená. Nicméně i pro samotné fungování podniku jsou tyto aspekty velmi důleţité.

4.1 Analýza vnějšího prostředí Makroekonomie studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země30. Makroekonomická analýza je zdrojem externích informací o vnějším prostředí podniku. Tyto externí vstupy finanční analýzy představují zároveň makroekonomické faktory, které přímo či nepřímo určitým způsobem ovlivňují chování jednotlivých prvků mikrosféry (tj. podniků, společností, firem) a tím i finanční výsledky jejich podnikatelských aktivit. V důsledku toho by měly vstupovat do rozhodování o podnikatelských záměrech a tvorbě zdrojů k jejich realizaci, a to jak u samotných podniků, tak u bank v případě posuzování úvěruhodnosti společnosti a kvality jeho podnikatelského záměru31. Cíle a nástroje makroekonomie – Tabulka 4. Cíle

Nástroje

 HDP – vysoká úroveň, rychlé tempo

 Fiskální politika – vládní výdaje, zdanění

růstu

 Monetární politika – regulace nabídky

 Zaměstnanost – vysoká úroveň, nízká nedobrovolná nezaměstnanost  Stabilita cenové úrovně v podmínkách volných trhů  Platební bilance se zahraničím – rovnováha vývozu a dovozu, stabilita

peněz ovlivňující úrokové sazby  Obchodní politika  Intervence do měnových kurzů Důchodová politika – od dobrovolných mzdových a cenových směrnic aţ po povinnou regulaci

měnového kurzu

30 31

P.A.SAMUELSON, W.A.NORDHAUS. Ekonomie. Praha 1991. ISBN 80-205-0192-4. strana 76 ČERNÁ, DOSTÁL, SŮVOVÁ, ŠPAČEK, HUBÁLEK. Finanční analýza. Praha 1997.bez ISBN strana 114 37

Pro banku je uţitečné, aby prováděla své vlastní makroekonomické analýzy a prognózy i hodnocení účinnosti nástrojů vládní hospodářské politiky. Takové poznatky jsou pro ni nepostradatelné nejen při tvorbě bankovní strategie, ale i při posuzování podmínek a předpokladů pro úspěšnou realizaci podnikatelských záměrů svých klientů při finančním plánování. Moţnost vlivu jednotlivé společnosti na makroekonomické nástroje je velmi omezená. Podniky se obyčejně sdruţují v profesních svazech a ty potom vytvářejí pomocí lobbingu32 tlak na zákonodárný sbor s cílem prosadit své zájmy. Další skutečností ovlivňujícím hodnocení podnikatelského subjektu je sektorová analýza situace v odvětví, ve kterém se daná společnost pohybuje a také stav ostatních odvětví se kterými je spjata (např. společnost těţící ţeleznou rudu, sníţení poptávky po oceli by mohlo mít za následek zhoršení výhledu i pro ní). V zásadě se analyzují následující základní faktory33: a) Současný stav odvětví – výchozím faktorem pro hodnocení je stav daného odvětví. Čím je dané odvětví ţivotaschopnější, tím je riziko související s poskytováním úvěrů niţší b) Očekávaný vývoj sektoru – předpovědi pravděpodobného vývoje jednotlivých odvětví provádějí specializovaní analytici. Jsou to buď zaměstnanci banky nebo lze jejich sluţby zajistit u příslušných agentur popřípadě v odborných publikacích (noviny, časopisy) c)

Konkurence – za odvětví s vyšším úvěrovým rizikem se povaţují vysoce konkurenční odvětví. Konkurenci uvnitř určitého odvětví podporuje především nabídka a poptávka. Vládní dotace určitým odvětvím (např. zemědělství ve vyspělých státech) mohou vést k převaze nabídky. Při zvaţování stupně konkurenčního prostředí určitého odvětví je důleţité vzít v úvahu současný i budoucí stav. To platí obzvlášť o rozvíjejícím se odvětví.

d) Citlivost na technologické změny – tato skutečnost má velký význam v průmyslových odvětvích pouţívajících vyspělé technologie nebo tam, kde výrobní proces vyţaduje vysoké kapitálové výdaje na základní prostředky specializované povahy, které mohou 32 33

Z anglického slovesa lobby – znamená ovlivňovat poslance, osobně interpelovat poslance v parlamentu PRICE WATERHOUSE. Úvod do řízení úvěrového rizika. Praha 1994. ISBN 80-85603-49-7. strana 76 38

snadno zastarat. Kromě toho bude vyšší úvěrové riziko vykazovat i sektor s krátkou dobou ţivotnosti základního produktu. Pod tento bod by se daly zahrnout i alternativní produkty (substituty) vyráběného produktu, či poskytované sluţby e) Nákladová struktura odvětví – hodnocení úvěrového rizika určitého odvětví mohou ovlivnit takové faktory, jako je budoucí dostupnost dodávek surovin, pracovních sil, distribučních sítí apod. Musí se také zjistit stabilita nákladových faktorů v minulosti – např. časté dělnické nepokoje budou mít negativní vliv. f)

Ukazatele a růstové trendy – při hodnocení existujícího stavu a očekávaného vývoje odvětví budou jistě hrát svoji úlohu i analýza a očekávané trendy ukazatelů. Základními ukazateli jsou ziskovost (profitability), peněţní toky (cash flow) a kapitálová struktura (gearing). Pokud jsou k dispozici průměrné ukazatele pro odvětví (benchmarky) lze provést relativní porovnání dluţníka v rámci daného odvětví.

g) Překáţky vstupu do odvětví – pokud v určitém odvětví existují významné překáţky pro vstup nových subjektů, není pravděpodobné, ţe by v tomto odvětví vzrostla konkurence ohroţující jeho úvěruhodnost. Takovými překáţkami mohou být vysoké vstupní náklady, bariéry vyplývající z předpisů a zákonů, popř. malý počet velkých podniků kontrolujících toto odvětví. h) Důsledky regulace – je třeba důkladně zváţit připravované změny v legislativě jako jsou privatizace, liberalizace a specifické zdanění nebo dotace pro určité odvětví. S tím souvisí i přístup vlády k tomuto odvětví, a to zda bude intervenovat v případě, ţe se toto odvětví dostane do potíţí. Z výše uvedených skutečností je patrno, ţe je nutné vědět v jakém makroprostředí se podnikatelský subjekt nachází. Analýze je třeba podrobit jeho obchodní aktivity, citlivost na makroekonomické ukazatele země a odvětví odkud pochází trţby a důleţité vstupy.

39

4.2 Analýza vnitřního prostředí Nyní jsou na řadě faktory vnitřního prostředí, které jsou neméně důleţité v hodnocení bonity dluţníka avšak můţe nebo mohl je v minulosti ovlivnit sám dluţník popř. vlastník dluţníka. a) Znalost klienta – dlouhodobá spolupráce dluţníka a banky je velmi výhodná pro obě strany. V průběhu tohoto vztahu banka nashromáţdila informace o klientovi, o jeho schopnostech, finanční spolehlivosti a obchodní pověsti. Dluţník tím získává naproti tomu důvěru banky, která zase na oplátku na dluţníkovo vyţádání pozitivně referuje o něm například při vystavení bankovní informace pro dodavatele, zákazníky apod. Pokud banka ještě nemá zkušenosti se společností ţádající o úvěr, měla by si banka samozřejmě vyţádat reference, nebude však ve srovnatelné pozici jako jiţ úvěrující banka. V České republice je nápomocen Centrální registr úvěrů34, kde jsou na měsíční bázi k dispozici informace včetně historických dat o tom, jak klient splácí a zda nemá po splatnosti úrok popř. jistinu. b) Management – souvisí s bodem a). Kvalitu managementu samozřejmě měříme především dosaţenými hospodářskými výsledky, ale od stolu se dá těţko hodnotit, zda dosaţený úspěch ještě nemohl být větší, nebo zda dosaţené výsledky jsou ještě prací managementu předchozího. Je to právě management, který řídí obchodní a finanční rizika ovlivňující činnost dluţníka. Jeho integrita35 je ţivotně důleţitým faktorem pro plnění finančních závazků. Hodnotíme: - zkušenost, profesionální schopnosti, kvalifikaci vedení - obměna vedení - schopnost, pruţnost a realismus vedení - podíl vedení na akciovém kapitálu - kvalita a nastavení procesů ve firmě c) Vlastníci – znalost, průhlednost vlastnické struktury; zjištění podílů jednotlivých vlastníků a její následné hodnocení je velmi důleţité v rozhodovacím procesu. 34

Centrální registr úvěrů ČNB je systém, který soustřeďuje informace o jednotlivých klientech a jejich pohledávkách od všech bank a poboček zahraničních bank působících v České republice a z těchto informací vytváří databázi, provoz zahájen 1.11.2002 35 PRICE WATERHOUSE. Úvod do řízení úvěrového rizika. Praha 1994. ISBN 80-85603-49-7. strana 108 40

Vlastníkem můţe být např. management, veřejnost (free float), venture capital fond (fond rizikového kapitálu), skupina vlastníků – rodinná firma, stát nebo jiní a jejich kombinace. Kaţdý z těchto vlastníků se také pravděpodobně chová a zachová jiným způsobem odpovědně vůči společnosti, kterou banka financuje. Kaţdý vlastník má svá specifika např. venture fond nejspíše finančně nepodpoří dluţníka kdyţ hrozí nesplnění úvěrové smlouvy, protoţe ze své podstaty je to fond rizikového kapitálu, kde se s takovou situací musí počítat. d) Zaměstnanci – v kaţdém podniku patří zaměstnanci mezi základní stavební kameny úspěchu. Hodnotíme efektivitu (přidaná hodnota na zaměstnance), kvalifikaci, zkušenosti a také pravidelnou obměnu. Příklady: u softwarovérové firmy by mohl odchod několika klíčových zaměstnanců ohrozit celou společnost; strojírenský podnik by mohl mít provozní riziko v tom, ţe zkušení zaměstnanci odejdou do důchodu a nestihnou předat své know-how mladším kolegům (nutnost vychovávat a vzdělávat své zaměstnance). e) Konkurence – zkoumá se zda je dokonalá, nedokonalá, monopol, oligopol atd. Hodnocení konkurenčních výhod, nedostatků; pokud existuje a je nám známá firma s alespoň přibliţně stejným zaměřením jako náš dluţník – pouţíváme srovnávání finančních ukazatelů. f) Produkt, cenová strategie, trţní pozice – zkoumáme kvalitu produktu, v jaké fázi ţivotního cyklu se nachází. Čím větší podíl na trhu má společnost, tím lepší hodnocení; pokud je trh obsazený – zkoumáme zda se hledá skulina na trhu – unikátní statek, který by se mohl dosahovat vyšších marţí (market niche). g) Diverzifikace – obvykle se bude za dluţníka s niţším úvěrovým rizikem povaţovat společnost s rozvětvenými podnikatelskými aktivitami a zdroji výnosů. Pokud výnosy plynou z širokého spektra produktů, geografických oblastí a zákazníků, pak zhroucení jednoho z těchto zdrojů výnosů nemusí úvěrové hodnocení dluţníka výrazněji ovlivnit. Je však také pravda, ţe přílišnou diverzifikací do odlišných aktivit zase firma můţe ztratit náskok před konkurencí, která se koncentruje pouze na svůj obor.

41

h) Devizové kurzy - v případě ţe dluţník získává značnou část svých výnosů v zahraniční měně a jeho nákladová struktura je v jiné měně (nebo naopak), bude výše zisku silně záviset na devizových kurzech. Při určování úvěrového rizika je třeba brát v úvahu budoucí pohyby devizových kurzů a schopnost firmy zajišťovat se proti těmto pohybům.

42

5 Finanční analýza vybrané společnosti V této kapitole se seznámíme se společností, jejíţ bonitu budeme analyzovat. Pro tuto část jsem si zvolil společnost STYROTRADE a.s., o níţ jsou informace (finanční výkazy) volně dostupné na stánkách obchodního rejstříku. Volba na tuto společnost padla i z toho důvodu, ţe se s ní setkávám ve své bankovní praxi, jelikoţ je klientem banky ve které pracuji. Při analýze společnosti budeme k tomuto klientovi přistupovat jako k novému subjektu, který nás poţádal o moţnost refinancování, popř. restrukturalizaci současných úvěrů. Naším cílem je tedy zjistit veškeré informace potřebné k posouzení toho zda této společnosti můţe být poskytnuto financování.

5.1 Představení společnosti Obecné informace o činnosti36 Styrotrade, a.s. je česká rodinná firma se sídlem v Čakovičkách (nedaleko Prahy) působící na trhu od r. 2000. Hlavním předmětem podnikání firmy je výroba, zpracování a prodej pěnového polystyrenu (dále téţ jen EPS). Od svého zaloţení prošla společnost dynamickým rozvojem a zařadila se mezi největší výrobce polystyrenu v ČR. Za tímto úspěchem stojí: moderní technologie výroby rychlost a kvalita pestrá nabídka cenová dostupnost V České republice je firma vnímána především jako významný výrobce a dodavatel polystyrenu. Společnost nicméně dodává kompletní sortiment produktů potřebný k zateplování budov jako jsou profily, kotvící technika omítky a další. Tento sortiment je nakupován od jiných výrobců, případně v rámci skupiny Styro. Výrobky jsou distribuovány vlastní dopravou v krátkých dodacích lhůtách k obchodním partnerům i na stavby po celém území České republiky. Ve výrobních závodech firma vyrábí výrobky nejvyšší kvality srovnatelné s předními evropskými výrobci a splňuje nové normy zaváděné v EU. Ročně vyčleňuje nemalé

36

Informace o bance jsou čerpány z www stránek společnosti 43

finanční částky na výzkum a vývoj nových výrobních technologií. Tyto investice se promítají na kvalitě zboţí a rychlosti dodávek. Zákazníkům společnost nabízí zejména tyto produkty: polystyrenové izolační desky perimetrické a soklové desky fasádní profily a doplňky stropní dekorativní desky extrudovaný polystyren zakázkovou výrobu Společnost v současné době působí ve dvou výrobních závodech. Jeden z výrobních závodů se nachází v Čakovičkách na ploše 44 000 m². Výrobní haly zaujímají 13 000 m², coţ je plocha dvou fotbalových hřišť. V roce 2007 byl spuštěn provoz nového výrobního závodu v Rýmařově s celkovou plochou 32 000 m², z toho 9 000 m² tvoří výrobní haly. V průběhu jednoho roku lze ve výrobních závodech vyrobit 2 000 000 m³ polystyrenu. Vlastnická struktura, majetkové propojení s ostatními společnostmi37 Základní kapitál společnosti činí 70.000.000,- CZK. A ke konci roku 2008 společnost zaměstnávala 223 zaměstnanců (2007 – 174 a 2006 – 105 zaměstnanců) V roce 2008 byla společnost transformována ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. 100%ním vlastníkem je společnost Styroprofile, a.s. (původně DUTD, a.s. následně během roku 2009 přejmenována). Společnost Styroprofile, a.s. je vlastněna fyzickými osobami – p. Urbanem a p. Dygrýnem z nichţ kaţdý vlastní 50% akcií. Společnost Styroprofile se zabývá výrobou a prodejem hliníkových, pozinkových a plastových profilů k různému vyuţití. Primárně pak slouţí jako doplnění sortimentu společnosti Styrotrade – tj. při zateplování budov.

37

Informace o bance jsou čerpány z www stránek a stránek českého soudnictví 44

Společnosti v současné době neprovádějí konsolidaci svých výkazů. Obr. 3. Původní i aktuální vlastnická struktura Původní struktura

aktuální struktura

p. Urban + p. Dygrýn

p. Urban + p. Dygrýn

Styrotrade

Styroprofile dříve DUTD a.s.

Styroprofile

Styrotrade Koutecký + K Profil + K form press

Informace o managementu Nejvyšší vedení podniku je totoţné s konečným vlastníkem společnosti. Generálním ředitelem je p. Urban, který má na starosti obchod a jednání s bankami. Pan Urban je jedním zároveň zakladatelem společnosti a stojí za jejím rozvojem do dnešní podoby. Pan Dygrýn má ve společnosti na starosti hlavně výrobu a technologii. Má technické vzdělání a ve společnosti sám navrhuje technické zlepšení výrobního procesu. Ve společnosti je taktéţ od samého začátku. Oba společníci jsou připraveni za případné úvěry společnosti osobně ručit. Pan Urban i Dygrýn jsou příbuzní (švagři).

45

5.2 Analýza nefinančních aspektů Analýza trhu Trh na kterém se společnost pohybuje je potřeba sledovat se dvou pohledů. Důvodem je to, ţe společnost Styrotrade je producentem hlavně polystyrénu, který se pouţívá ve stavebnictví. Je tedy potřeba se zaměřit jak přímo na stavebnictví obecně a zároveň na trh polystyrénu v ČR jako celek. Stavebnictví38 Za rok 2008 vzrostla celková stavební produkce o 0,6 % a byly provedeny stavební práce za 536 570 mil. Kč. K růstu přispělo inţenýrské stavitelství. Naopak produkce pozemního stavitelství byla meziročně niţší. Z celkových stavebních prací realizovaných českými subjekty bylo 96,9 %provedeno v tuzemsku, coţ je asi o 0,4 % více oproti roku 2007. Z toho podíl nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací představoval 87,4 %, podíl oprava údrţby 12,1 % a podíl ostatních prací 0,4 %. Tuzemské stavitelství bylo zároveň rozhodující pro udrţení růstu celého stavebnictví (rostlo o 0,4 % ve s.c.). Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace prodělaly během roku 2008 pokles o 0,6 % (s.c.), zatímco v roce 2007 zaznamenaly růst 5,7 %. Zároveň se mírně sníţil jejich vliv na celkový index tuzemské stavební produkce (o necelé 1 %). Pozemní stavitelství v této kategorii pokleslo o 7,3 % (s.c.), naproti tomu inţenýrské stavitelství o 11,2 % (s.c.) vzrostlo. Opravy a údrţba vzrostly v roce 2008 o 8,1 % (s.c.), čímţ výrazně podpořily celkový růst stavebnictví, protoţe jejich podíl na celkovém tuzemském stavitelství vzrostl právě na úkor nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací (viz výše). Stavební produkce39 v listopadu 2009 meziročně vzrostla ve stálých cenách o 7,8 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 6,4 %. (Listopad 2009 měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o 1 pracovní den více.) Velmi příznivé klimatické podmínky umoţnily stavbařům prakticky neomezeně provádět veškeré stavební práce jako v letních měsících. K meziročnímu růstu stavební produkce nejvíce přispělo inţenýrské 38

Zdroj: ČSÚ + informace ze zprávy MPO – Analýza vývoje ekonomiky ČRa odvětví v působnosti MPO za rok 2008, ze stránek http://www.mpo.cz/dokument47753.html ze dne 30.3.2010 39 Zdroj: ČSÚ 46

stavitelství (příspěvek +5,6 p. b., růst o 16,3 %). Také produkce pozemního stavitelství po 13

měsících

vzrostla

(příspěvek

+2,2

p.

b.,

růst

o

3,4

%).

Polovina zdrojů ve stavebnictví pochází ze státního rozpočtu. Podle Českého statistického úřadu 35% stavební činnosti představuje silniční a ţelezničniční stavitelství, rostoucí význam mají projekty v ochraně ţivotního prostředí. Průmyslové stavitelství je financováno většinou soukromým sektorem a poptávka začíná být pomalu nasycena.

Graf č. 2. Stavební výroba podle čtvrtletí v letech 2002 – 2008 (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, úpravy a graf MPO

Trh s polystyrénem Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) jako izolačního materiálu v České republice v roce 2009 klesla o 14 % na celkových 37 tisíc tun. Podle významného nárůstu v posledních dvou měsících však Sdruţení EPS ČR40 odhaduje, ţe se spotřeba do konce roku 2009 navýší na 50 tisíc tun a předpokládaný meziroční pokles tak bude činit přibliţně 10 %. Na

40

Sdruţení EPS ČR – Sdruţení EPS ČR je národní organizace zaloţená v roce 1998 s cílem: podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a pouţití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS, a podílet se na úsporách energie. Členy sdruţení jsou výrobci suroviny, výrobci EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice. Více informací na www.epscr.cz.

47

Slovensku má vývoj spotřeby EPS stále stoupající tendenci, dosavadní výsledky hlásí v porovnání s předchozím rokem nárůst o 2,7 %. Vedle ekonomické recese a s ní souvisejícího poklesu bytové výstavby je podle Sdruţení EPS ČR hlavním důvodem niţší spotřeby u nás nejpouţívanějšího izolačního materiálu především program Zelená úsporám. Jeho pomalý a nejistý start způsobil přesunutí mnoha investic na pozdější dobu. Podle Ing. Pavla Zemene, předsedy Sdruţení EPS ČR, lze výrazný nárůst spotřeby pěnového polystyrenu očekávat opět v příštím roce. Situace v ostatních evropských zemích je podobná jako v České republice. Celková spotřeba EPS v evropských zemích se sníţila meziročně o 6,2 %. Největší propady zaznamenaly pobaltské státy, ve kterých činí pokles 44 %, následované s Bulharskem (-28 %) a Španělskem (-27 %). Výjimkou je pouze Rakouskou s 16% nárůstem a Maďarsko, které dosáhlo meziročního navýšení o 9 %.

Graf č. 3. Vývoj spotřeby EPS v České republice v posledních letech

*Odhad Sdružení EPS ČR Zdroj grafu: Sdružení EPS ČR

Informace o vývoji v okolních zemích hlavně na Slovensku jsou velmi důleţité. Hlavním důvodem je poloha výrobního závodu v Rýmařově. Díky této poloze je část produkce totiţ prodávána právě na Slovensko. 48

Česká republika je mezi evropskými země v absolutní spotřebě polystyrenu na pátém místě a ve spotřebě na hlavu pak dokonce třetí. Asi 88 procent tuzemského polystyrenu přitom končí ve stavebnictví a zbytek se pouţívá hlavně jako obaly, například pro elektroniku. Je tedy jasné, ţe určitý vliv na spotřebu polystyrenu měl i obchod některých výrobců elektroniky z Česka. Světová roční kapacita 81 hlavních producentů činí 6,4 milionu tun polystyrenu. Zatímco se ještě v roce 1960 vyrobilo na celém světě 35 tisíc tun polystyrenu, v roce 2008 to bylo globálně pět milionů tun. Počátek výroby pěnového polystyrenu spadá do roku 1951, kdy s jeho produkcí začala německá společnost BASF. Dotační programy V roce 2009 byl spuštěn projekt zelená úsporám. Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s vyuţitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V Programu bude podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu. Česká republika získala na tento Program finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o sniţování emisí skleníkových plynů. Celková očekávaná alokace Programu je až 25 miliard korun. Očekávaný dopad tohoto programu v roce 2008 byl spíše zklamáním. Nedostatečná informovanost a moţnosti ţádostí o dotace projekty ve stavebnictví spíše zpomalily. Společnosti proto očekávají, ţe trh s izolačními materiály by měl díky těmto dotacím v roce 2009 růst. Konkurence v podobě výrobců polystyrenu: Společnost Styrotrade patří mezi čtyři hlavní hráče působící ve výrobě pěnového polystyrenu. Na trhu je také několik malých producentů, kteří působí hlavně lokálně. Jejich produkce není nikterak výrazná. Na trh je také dováţen levný polystyren z Polska, který však není tak kvalitní a poptávka po něm není nikterak výrazná.

49

V níţe uvedené tabulce jsou uvedeni hlavní konkurenti, vč. jejich odhadovaného podílu na trhu. Tabulka podílů nejvyšších výrobců polystyrenu na trhu - odhad Bachl Rigips Styrotrade DCD

10% 23% 9% 18%

11% 20% 12% 13%

15% 21% 15% 11%

20% 19% 20% 8%

22% 24% 26% 8%

26% 26% 29% 6%

26% 26% 29% 4%

rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008 Odhad 2009

Je potřeba vzít v patrnost to, ţe doprava polystyrenu je poměrně nákladná. Hlavním důvodem je to, ţe se jedná o surovinu, která je velmi lehká a objemná. Můţeme tedy počítat s tím, ţe efektivita její dopravy se vyplatí pouze do vzdálenosti ca. 100-150km. V opačném případě se produkt neúměrně prodraţuje. Vzhledem k současnému rozdělení trhu, mezi její hlavní producenty je tedy velmi zajímavá a důleţitá poloha jejich výrobních závodů. Styrotrade – Praha a Střední Čechy (Čakovičky) a Severní a východní Morava (Rýmařov) Bachl – Jiţní Morava (Brno) Rigips – Východní Čechy (Česká skalice) a Praha a Střední Čechy (Český Brod) DCD Ideal – Severní Čechy (Slavětín) a Jiţní Čechy (Dynín). Výše uvedené geografické rozloţení výrobních závodů potvrzuje, ţe trh v ČR je téměř rozebrán. Lokality, které jsou „neobsazeny“ těmito velkými výrobními závody dávají prostor malým výrobcům. Nicméně hlavní lokality jsou jiţ obsazeny. Malé společnosti mohou konkurovat pouze cenou. Nicméně jejich výrobní kapacity jsou nedostatečné. Investice do jejich zvýšení jsou neúměrně vysoké při takto obsazeném trhu by byly navíc velmi riskantní. Nelze tedy v dohledné době očekávat vstup nějakého významného hráče na český trh. Alternativní zateplovací systémy Na vlastní zateplení je moţné úspěšně pouţít více tepelně izolačních materiálů. Mezi nejvíce pouţívané patří pěnový polystyren, extrudovaný polystyren, minerální vlna a pěnový polyuretan. Výhodou všech těchto materiálů je především jejich výkonnost, tzn.

50

schopnost zabránit úniku tepla a to, ţe jsou vyráběny průmyslově ve velkém mnoţství a stálé kvalitě. V případě zateplování fasád je v České republice nejpouţívanějším materiálem pěnový polystyren. Jeho podíl je kolem 90 %. Čím je to způsobeno? Především výhodným poměrem cena/kvalita a také základními vlastnostmi pěnového polystyrenu, pro které si jej stavební firmy tak oblíbily. Pěnový polystyren je velmi lehký, protoţe obsahuje 98 % vzduchu a přitom má vynikající mechanické vlastnosti. Ţádný jiný materiál nemá při váze kolem 15 kg na kubický metr takovou pevnost. Je moţno jej bez problémů brousit, řezat, lepit nebo kotvit hmoţdinkami. Při všech těchto úpravách se polystyren chová velmi přátelsky, nevznikají ţádné škodliviny. Pěnový polystyren je také velmi stabilní, po zabudování ve fasádě si uchovává po mnoho desítek let svoje vlastnosti a zaručí to, co od něj investor očekává. Dodavatelsko odběratelské vztahy klienta Tuto neméně důleţitou sloţku analýzy provedeme pouze povrchně. Důvodem je bankovní tajemství i to, ţe společnost si tyto informace nepřála zveřejnit (pro potřeby banky jsou ale k dispozici). Odběratelé: můţeme tedy pouze konstatovat, ţe společnost Styrotrade dodává ca. 90% produkce asi 10 klientům. Podíl největšího z nich je pak ca. 40% celkových trţeb. Nicméně s veškerými hlavními klienty společnost spolupracuje bez problému jiţ několik let. Vzhledem k tomu, ţe zde existuje odběratel s takto významným podílem, jehoţ nahrazení by mohlo být problémem, byla provedena i analýza finanční situace této společnosti. Vzhledem k zachování anonymity není tato společnost v této práci vyhodnocována a spokojíme se zde pouze s potvrzením, ţe finanční stabilita této společnosti byla vyhodnocena jako velmi dobrá. Dodavatelé: I zde je společnost navázána na jednoho hlavního dodavatele, jehoţ podíl je ca. 40-50%. I zde je jeho finanční situace velmi dobrá a spolupráce s ním probíhá jiţ řadu let. Dodávky jsou smluvně vázány a pravidelně prodluţovány vţdy na období 1 roku. Odběry od této společnosti není problém nahradit jiným dodavatelem (ze zahraničí). Riziko výpadu dodávek není tedy velké. Jedinou společností v ČR vyrábějící vstupní surovinu je společnost Synthos Kralupy. Tato společnost veškeré své výrobní kapacity prodá a dodává všem největším společnostem vyrábějící polystyren v ČR.

51

5.3 Vývoj hospodaření společnosti Nyní se zaměříme na vývoj hospodaření společnosti v letech 2007 a 2008. Za obě období jsou k dispozici auditované výkazy (spol. SP Audit s.r.o.). Styrotrade a.s.

31.12.2006

31.12.2007

Aktiva Celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Vlastní kapitál Cizí kapitál Bankovní úvěry + ost. Dluhy

287 894 137 763 131 707 48 194 239 161

100% 48% 46% 17% 83%

145 652

51%

Tržby celkem Přidaná hodnota Provozní HV Nákladové úroky Daň z příjmu Čistý zisk EBITDA

494 675 78 897 38 083 -5 190 -60 23 693 42 413

100% 16% 8% -1% 0% 5% 9%

31.12.2008

684 516 100% 336 839 49% 330 686 48% 114 425 17% 567 917 83%

1 096 291 330 726 714 085 157 901 937 573

100% 30% 65% 14% 86%

78%

764 467

70%

847 931 100% 176 419 21% 103 526 12% -20 431 -2% -7 523 -1% 66 231 8% 123 504 15%

838 977 96 159 45 292 -35 595 -1 349 -29 71 127

100% 11% 5% -4% 0% 0% 8%

537 238

Hospodářské výsledky společnosti jsou zkresleny díky úvěrům, jejichţ příjemce je sice společnost Styrotrade, nicméně byly dále pouţity jako půjčka společnosti Styroprofile (v rámci skupiny). Díky tomu jsou výsledky zkresleny (nákladové úroky, vyšší zadluţení …). Aby bylo moţné provézt analýzu s přesnou vypovídací hodnotou, musela by být rozvaha o tyto mimořádnosti očištěna (coţ není moţné), nebo by byla ideální situací mít k dispozici konsolidované výkazy za celou skupinu. Tyto výkazy bohuţel nejsou k dispozici, proto se budeme

zaměřovat

pouze

na

společnost

Styrotrade,

s přihlédnutím

k těmto

mimořádnostem. Výkaz zisků a ztrát Rok 2007 znamenal pro spol. Styrotrade historicky nejlepší hospodářské výsledky. Výnosy vzrostly o 71% s porovnávaným rokem 2006. Ačkoliv společnost byla v minulých letech zvyklá na růst v dvouciferných hodnotách, rok 2008 z tohoto pohledu jiţ tak úspěšný nebyl. Trţby v porovnání s rokem 2007 více méně stagnovaly. Trh výroby EPS v roce 2008 rostl o ca. 14%, stavební sektor pak o 0,6%. Společnost tak na první pohled nedokázala navázat na úspěchy z minulých let a nárůst trhu EPS samotného tak nedokázala vyuţít k navýšení svých trţeb. Společnost přesto dokázala vyrobit a prodat více zboţí neţ v minulých letech. Důvod proč se toto navýšení produkce nedokázalo 52

promítnout do trţeb společnosti je nutno hledat v poklesu konečných cen polystyrenu na trhu. Rapidní pokles cen byl způsoben poklesem cen vstupní suroviny (KOPLEN), jeţ tvoří ca. 75% celkové hodnoty všech materiálových vstupů. Na základě vývoje cen této suroviny pak musejí i výrobci polystyrenu poníţit své prodejní ceny. Poloţka aktivace (ca.64mil. CZK) ve výkazu zisků a ztrát je opětovné vyuţití odpadu (zbytky polystyrenu), které jsou opakovaně pouţity ve výrobním procesu. Jedná se tak o zvýšení produkce s ţádnými dodatečnými náklady na materiál.

EAT

+ +

Výsledek hospodaření za účetní období Daň z příjmu z mimořádné činnosti Daň z příjmu z běžné činnosti

= +

Zisk před zdaněním Nákladové úroky

EBT

= +

Zisk před zdaněním a úroky Odpisy

EBIT

=

Zisk před úroky, odpisy a zdaněním

EBITDA

ř.60 ř.55 ř.49

2006 23693 60 7523

2007 55736 0 18018

2008 -29 0 1349

ř.43

31276 5190

73754 20431

1320 35595

ř.18

36466 5947

94185 29319

36915 34212

42413

123504

71127

Provozní zisk v procentuálním srovnání s minulými obdobími, zaznamenal pokles přibliţně o 7% absolutně pak o ca. 55% na 45,3mil. CZK ze 103,5 mil. CZK. Hlavní důvod tohoto poklesu je dán niţší marţí. Sníţené náklady na vstupní surovinu byly ihned promítnuty do konečné ceny, kdeţto ostatní náklady (hl. elektřina, plyn, voda) stagnovaly, popřípadě rostly a do ceny promítnuty nebyly. Do zvýšených nákladů se promítl také růst významně mzdových nákladů. Tento růst byl způsoben výplatou vyšších mezd ve výši 10mil. CZK řídícím orgánům společnosti (pravděpodobně z důvodu mimořádně úspěšného roku 2007). Společnost navíc spustila plný provoz výrobního závodu v Rýmařově, coţ mělo na zvýšené mzdové náklady také vliv. Celkový provozní hospodářský výsledek je ovlivněn mimořádnou transakcí z níţ společnosti vznikl zisk ve výši 45mil. CZK. Ten je způsoben koupí pohledávky v nominální hodnotě 135,06mil. CZK za spřízněnou společností Styroprofile (kupní cena 80mil. CZK) Tato pohledávka byla následně postoupena za 125mil. CZK společnosti DUTD, a.s.. Jedná se pouze o účetní transakci, jelikoţ cena nebyla zaplacena a je splatná aţ 31.12.2009. Ani kupní cena za tuto pohledávku stále nebyla zaplacena (jiné závazky). Bez této mimořádné transakce by tak provozní výsledek společnosti byl téměř na nule (292tis. CZK). 53

Výkazy tak byly „kosmeticky“ upraveny touto transakcí. Ostatní provozní výnosy obsahují mimo jiné částku ve výši 12,9mil. CZK. Tato částka představuje státní dotaci na pokrytí mzdových nákladů z programu pro podporu tvorby pracovních míst v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností. Společnosti byly přiznány tyto dotace: 18,508mil. CZK – operační program podnikání a inovace na nákup moderní technologie na výrobu EPS 4,625mil. CZK - operační program podnikání a inovace na pořízení nového informačního systému SAP Obě tyto dotace se do výsledků za rok 2008 nepromítly. S jejich výplatou se počítá v prvním čtvrtletí roku 2009. Finanční výsledek hospodaření dosáhl ztráty ca. 44mil. CZK. Tato ztráta je ovlivněna hlavně abnormálně vysokými úrokovými náklady (velká část úvěrů je však se svolením bank poskytnuta jako půjčka do spřízněné společnosti Styroprofile). Mimo tyto úrokové náklady je částka ztráty ve výši ca. 20mil. CZK způsobena kurzovými ztrátami. Společnost si otevřela pozici na měnový pár CZK/EUR na dodávky zboţí od zahraničního dodavatele. Tyto dodávky však z důvodu prudkého oslabení CZK nebyly realizovány a společnosti tak vznikla kurzová ztráta. Ukazatelé rentability Rok

ROA ROCE ROE ROS

2006 0,1323 0,3431 0,4916 0,0647 0,0402

2007 0,1512 0,5397 0,5363 0,1073 0,0578

2008 0,0413 0,0989 -0,0002 0,0497 0,0000

Postup výpočtu (řádky viz. Příloha) ř30VZZ/ř1R ř30VZZ/(ř115+ř91+ř68) ř60VZZ/ř68R ř30VZZ/(ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ) ř60VZZ/(ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ)

Z výše uvedených ukazatelů rentability je patrná zhoršující se situace rentability

ve

společnosti. Nicméně i při hodnocení těchto ukazatelů je potřeba brát v potaz aktuální situaci na trhu a případné další mimořádnosti, které se jiţ nemusí v dalších obdobích opakovat. Je proto potřeba vyţádat si od společnosti detailní rozbor všech mimořádných poloţek, které nemusí být na první pohled z výkazů patrny (např. úrokové zatíţení z titulu úvěrů poskytnutých spol. Styroprofile).

54

Aktiva Celková suma aktiv dosáhla ke konci roku 2008 více neţ 1 miliardy CZK. Z této částky bylo více neţ 65% ve formě oběţného majetku a 35% ve formě stálých. V porovnání s rokem 2007 tak došlo k výraznému nárůstu bilanční sumy. Fixní aktiva v podobě dlouhodobého majetku i hlavní část oběţných aktiv v podobě zásob a pohledávek z obchodního styku však zůstaly téměř v nezměněné podobě (co se finanční hodnoty týče). Zásadní vliv na navýšení bilanční sumy tak měl nárůst poloţky jiné pohledávky, která je primárně tvořena poskytnutými úvěry společnosti Styroprofile. Toto je také důvod, proč společnost ţádá restrukturalizaci financování, aby došlo k narovnání financování jednotlivých druhů aktiv a převedení úvěrů, kterými společnost financuje společnosti ve skupině, na společnost Styroprofile, kam by měli být primárně určeny. Hmotná aktiva jsou ve výši 330mil. CZK a jsou tvořena hlavně nemovitostmi a strojním vybavením v podobě technologie. Ţádný významný prodej majetku, nebo lease-back majetku nebyl zaznamenán, coţ je hodnoceno positivně. Struktura pohledávek vypadá bez problému. Z celkového objemu 196mil. CZK je jich ca.38 mil. po splatnosti, z čehoţ většina je do 30dní a ca. 6mil. CZK je po splatnosti delší neţ 360 dní. Společnost na pohledávky vytvořila opravné poloţky ve výši 1,7mil. CZK. Za hlavním odběratelem společnosti pak nejsou evidovány ţádné posplatné pohledávky, coţ je vnímáno velmi positivně. Doba obratu pohledávek vychází na 234 dní, coţ je naprosto neakceptovatelná hodnota. Nicméně je zde nutno vzít v potaz pohledávky v rámci skupiny. Pakliţe budeme tyto pohledávky eliminovat, dostáváme se na 87 dní. Tato hodnota je v porovnáním s rokem 2007 horší, nicméně vzhledem k tomu, ţe se jedná o sektor stavebnictví, kde jsou všeobecně lhůty splatnosti velmi dlouhé, stále akceptovatelné. Obrátkovost zásob je v porovnání s rokem 2007 téměř beze změny a dosahuje přibliţně 40 dnů. Tento ukazatel je ovlivněn tím, ţe společnost nakupuje výrobní surovinu v zásobě na ca. 3 měsíce výroby do předu.

55

Ukazatelé aktivity Rok

Obrátka zásob Doba obratu zásob

2006 2007 15,7941 8,8735 22,7933 40,5704

2008 Postup výpočtu (řádky viz. Příloha) 9,0186 (ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ)/ř32R 39,9173 ř32R/((ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ)/360) (ř48R+ř39R)/((ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ) 40,0783 74,9863 234,8055 /360)

Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti pohledávek po očištění v rámci skupiny Doba splatnosti závazků Obrat fixních aktiv Obrat celkových aktiv

87,2759* 61,4143 16,5784 68,4449 (ř102R)/((ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ)/360) 3,9788 2,6544 2,7530 (ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ)/ř3R 1,9039 1,3062 0,8305 (ř1VZZ+ř5VZZ+ř19VZZ)/ř1R

* v předchozích letech vnitropodnikové půjčky nebyly takto markantní, resp. neexistovaly Pasiva Vlastní kapitál činil ke konci roku 157,901mil. CZK a spolu s dalšími zdroji s dlouhodobými bankovními úvěry) činily dlouhodobé zdroje 457,868 mil. CZK. Ukazatel vlastního jmění poklesl na 14,4% (15,18% v roce 2007), tato situace nastala kvůli jiţ zmiňovanému nárůstu závazků, které byly poskytnuty jako půjčka spol. Styroprofile. Vlastní kapitál společnosti tak hodnotíme jako velmi nízký, nicméně dává společnosti dostatatečný prostor pro krytí potenciálních ztrát. V roce 2008 je zde vidět snaha vlastníků společnosti o posílení vlastního kapitálu a to jak přímo do základního kapitálu, tak vytvořením kapitálových fondů. Tato snaha managementu je vnímána velmi positivně. Ačkoliv tedy společnost vyplatila na začátku roku mimořádné bonusy managementu, tyto zdroje se do společnosti opět vrátily. Pasiva jsou tak tvořeny hlavně bankovními úvěry a to jak dlouhodobými, tak krátkodobými. Potřeba financování společnosti je zde opět zkreslena o úvěry, které společnost vykazuje a zároveň je poskytla jako půjčku společnosti Styroprofile. Jako optimální je tak brána v potaz snaha o přesun těchto úvěrů přímo na společnost Styroprofile. Nárůst závazků z obchodních vztahů je na první pohled alarmující. Nicméně primárně je způsoben změnou obchodní politiky společnosti. Do této doby společnost vyuţívala při svých nákupech skont za dřívější úhradu faktur. K těmto dřívějším platbám tak bylo vyuţíváno bankovní financování. Nicméně v současné době společnost přechází na dodavatelské úvěry se splatností 30-60 dní a začíná redukovat provozní financování.

56

Vzhledem k tomu, ţe z celkových závazků eviduje společnost jen 1,4mil. CZK po splatnosti, není tato situace vůbec negativní. Ukazatelé zadluženosti Rok

Celková zadluženost Equity ratio Debt-Equity ratio míra fin. Samostatnosti úrokové krytí

2006 0,8307 0,1674 4,9625

2007 0,8450 0,1518 5,5654

2008 0,8552 0,1440 5,9377

Postup výpočtu (řádky viz. Příloha) ř85R/ř67R ř68R/ř67R ř85R/ř68R

0,2015 7,3291

0,1797 5,0671

0,1684 ř68R/ř85R 1,2724 ř.30VZZ/ř43VZZ

2006 0,7452 0,5592 0,2040

2007 0,6737 0,4738 0,0891

2008 1,1195 0,9612 0,0302

Likvidita Rok

Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita

Postup výpočtu (řádky viz. Příloha) (ř31R-ř39R)/(ř102R+ř116R+ř117R) (ř48R+ř58R)/(ř102R+ř116R+ř117R) (ř58R)/(ř102R+ř116R+ř117R)

Likviditní situace společnosti se meziročně zlepšila likvidita 1. stupně je 0,3; 2. stupně 0,96; 3. stupně 1,12. V minulých letech byla tato situace ovlivněna tím, ţe část investic ve společnosti byla financována právě prostředky z provozu. Tato situace není vůbec ideální. Správné financování dlouhodobých investic musí být kryto dlouhodobým financováním, střednědobé investicemi střednědobým financováním a provozní aktivity krátkodobými zdroji financování. Zůstatek hotovosti na bankovních účtech ve výši téměř 19mil. CZK. Nicméně jak bylo řečeno, společnost se snaţí primárně sniţovat závazky z obchodních vztahů a docilovat tak skont za včasnou platbu. Bankovní úvěry:

Volksbank

– investiční úvěr – 180mil. CZK - provozní úvěr – 190mil. CZK

Raiffeisenbank

– provozní úvěr – 250mil. CZK

Česká spořitelna

- investiční úvěr – 150mil. CZK

Bankovní úvěry jsou zajištěny – zástavou nemovitostí, pohledávkami, zásobami, blanko směnkami s avalem vlastníků společnosti. Úvěry jsou vyčísleny v původní výši. 57

VB Leasing

- úvěr – 24,544 mil. CZK - úvěr – 2,913 mil. CZK - úvěr – 11,346 mil. CZK - úvěr – 318tis. CZK - úvěr – 318 tis.CZK - úvěr – 1,019mil. CZK - úvěr – 332 tis. CZK

Úvěry od spol VB leasing jsou zajištěny převodem vlastnického práva k předmětu úvěru.

Mimobilanční závazky:

Leasingové závazky 63 mil. CZK Úrokový Swap na původní jistinu 100mil. CZK

Výkaz o peněžních tocích Provozní cash flow po zaplacení daní a změně pracovního kapitálu činil téměř mínus 281milionu CZK (oproti -165milionu CZK v roce 2007). Peněţní tok z investiční činnosti dosáhl minus 24 milionu CZK, tyto peníze byly pouţity na investice do strojního vybavení. Oproti roku 2007 (-218mil. CZK) tak došlo k utlumení investic. Tento pokles je pochopitelný, neboť v roce 2007 bylo investováno do výstavby nového výrobního závodu v Rýmařově a jeho výrobní technologie. Oblast financování přidala k celkovému cash-flow 281 mil. CZK (načerpání dlouhodobého úvěru 190mil. CZK, výplata dividend ze zisku roku 2003 ve výši 20 mil. CZK a zároveň vytvoření kapitálového a rezervního fondu ve výši 128mil. CZK). Čisté sníţení peněţních prostředků činilo tedy téměř 24 mil. CZK. Detailní CF naleznete v příloze č.2.

58

5.4 Výpočet souhrnných ukazatelů Index bonity Ukazatel

hodnota 1 hodnota 2 výsledek

x1 = cash flow / cizí zdroje x2 = celková aktiva / cizí zdroje x3 = zisk před zdaněním / celková aktiva x4 = zisk před zdaněním / celkové výkony x5 = zásoby / celkové výkony x6 = celkové výkony / celková aktiva

-24415

937573

-0,03

1096291

937573

1,17

1320

1096291

0,00

1320

910486

0,00

100956

910486

0,11

910486

1096291

0,83

Bi = 1,5 * (-0,03) + 1,17 * 1,46 + 10 * 0 + 5*0 + 0,3 * 0,11 + 0,1 * 0,83

1,80

Dle indexu bonity byla finanční situace společnosti Styrotrade v roce 2008 dobrá (mezi 1 a aţ 2). Tento ukazatel naprosto vybočuje od výsledků ostatních níţe počítaných souhrnných ukazatelů. Z čehoţ jednoznačně vyplývá, ţe je potřeba kombinovat vţdy několik různých modelů, které by se i nadále měly vyvíjet, aby reflektovaly skutečnost.

Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) Upravena pro jiné podmínky Ukazatel


A = pracovní kapitál / celková aktiva 76223 1096291 B = zisk po zdanění / celková aktiva -29 1096291 C = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva 71127 1096291 D = trţní hodnota vlastního kapitálu / celkové dluhy 114425 937573 E = celkové trţby / celková aktiva 910486 1096291 Zi = 0,717 * 0,07 + 0,847 * 0 + 3,107 * 0,06 + 0,420 * 0,12 + 0,998 *0,83

0,07 0,00 0,06 0,12 0,83

1,13

Pozn. společnost není veřejně obchodována (pole D)– ve výpočtu pouţita účetní hodnota vlastního kapitálu V tomto ukazateli obstála společnost moc neobstála, protoţe hodnota je činí jen 1,13 a na hranici (hranice je stanovena na min. 1,2 aby se dostala alespoň do průměrné šedé zóny), kde je podle formule bankrotu ohroţena váţnými finančními problémy.

59

Beermanova diskriminační funkce Ukazatel


x1 = odpisy DHM / (počáteční stav + přírůstek) x2 = přírůstek DHM / odpisy DHM x3= zisk před zdaněním / trţby x4 = závazky vůči bankám / celkové dluhy x5 = zásoby / trţby x6 = cashflow / celkové dluhy x7 = celkové dluhy / aktiva x8 = zisk před zdaněním / celková aktiva x9 = trţby / celková aktiva x10 = zisk před zdaněním / celkové dluhy

34212

353658

0,10

20341

34212

0,59

1320

910486

0,00

764467

937573

0,82

100956

910486

0,11

-24415

937573

-0,03

937573

1096291

0,86

1320

1096291

0,00

910486

1096291

0,83

1320

937573

0,00

BDFi = 0,217*0,1 + (-0,063)*0,59 + 0,012*0 + 0,077*0,82 + (-0,105)*0,11 + (-0,813)*(-0,03) + 0,165*0,86 + 0,161*0 + 0,268*0,83+ 0,124*0

0,42

Vzhledem k tomu, ţe vyšlo kladné číslo, které je navíc vyšší, neţ Beermanova hraniční hodnota 0,3, je ekonomická situace velmi špatná.

Taflerův bankrotní model Ukazatel


R1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky 1320 R2 = oběţná aktiva / cizí kapitál 714085 R3 = krátkodobé závazky / celková aktiva 173106 R4 = trţby celkem / celková aktiva 910486 Z = 0,53*0,01 + 0,13*0,76 + 0,18*0,16 + 0,16*0,83

173106

0,01

937573

0,76

1096291

0,16

1096291

0,83

0,26

Ani tento ukazatel nenaznačuje úplně zdravé fungování společnosti. Ukazatel by správně měl být vyšší neţ 0,3. Tento výsledek říká, ţe moţnost bankrotu společnosti není úplně nereálná.

60

Výpočet potenciální úvěrové kapacity Jedná se o ukazatel pouţívaný v některých bankách při analýze hospodářské situace společnosti

764.467 (bankovní závazky) 71.127 (EBITDA)

= 10,7 roku

Dosaţená hodnota je naprosto nevyhovující a říká nám, ţe společnost by za současného stavu byla schopna splatit veškeré bankovní závazky za 10 let. Jistě je nutno vzít v potaz, ţe společnost v poledních letech velmi masivně investovala a ţe tyto investice ještě nedokázaly plně promítnout do výkonů firmy. Navíc pakliţe vezmeme v úvahu zadluţení, resp. úvěry, které jsou dále poskytnuty ve skupině, pak tento ukazatel indikuje jiţ hodnutu ca. 7,5 roku.

5.5 Výsledek a shrnutí Jak jiţ bylo řečeno, podklady pouţité v této práci byly získány z volně dostupných zdrojů, popřípadě se jednalo o informace, které jsem měl k dispozici díky znalosti této společnosti a nejednalo se o informace důvěrného charakteru. Ideální situací by však bylo, kdyby společnost prováděla konsolidaci a mohly by být k dispozici informace interního charakteru. Tím mám na mysli hlavně detailní informace týkající se půjček spřízněným osobám a vysvětlení důvodů, proč je na tuto společnost převedena „abnormální“ finanční zátěţ v podobě úvěrů, které společnost sama nevyuţívá poskytuje je dál (ve výkazech jsou uvedeny v poli jiné pohledávky) a dostává se tak do stádia vysoké zadluţenosti, nebo poměrně podklady jako je aktuální zakázková náplň, průběţné výkazy, informace k dodavatelům i odběratelům finanční plán atd. Máme – li se tedy nyní na základě tohoto rozboru pokusit udělat jednoznačný závěr, vypadal by asi takto: Jedná se o společnost, která je dominantním hráčem na trhu ve výrobě pěnového polystyrenu. Je také patrné, ţe v minulých letech velmi dynamicky rostla, coţ odráţí její současnou pozici na trhu. Trh s polystyrénem také zaznamenal velmi zajímavý růst a i nadále lze předpokládat, ţe jeho potenciál bude i nadále positivní. To je způsobeno hlavně 61

plánovanými programy a dotacemi na úsporu energií, které by se měly do poptávky po těchto materiálech měly v dalších letech promítnout. Jelikoţ rozdělení mezi hlavní hráče jiţ proběhlo, nelze předpokládat masivní úbytek zakázek a produkce této společnosti. Vstup nových významných hráčů je totiţ velmi omezen a kapacita stávající konkurence nedává moc velký prostor k tomu, aby konkurence na úkor společnosti Styrotrade navýšila svůj podíl na trhu. Alternativa polystyrenu, jako produktu pro zateplování není také příliš velká a hlavně nízká cena polystyrenu proti jiným materiálům dává zelenou jeho pouţívání při zateplování i v budoucnosti. Na druhou stranu finanční situace společnosti není úplně ideální. Do finanční situace se zajisté promítá i finanční krize, která tuto situaci společnosti neulehčila i kdyţ existuje celá řada programů (viz. dotační programy str. 49). Je proto nutné k těmto výsledků přistupovat velmi opatrně. Vzhledem k tomu, ţe v předchozích letech společnost dosahovala vţdy velmi zajímavých výsledků, můţe být z tohoto pohledu tento rok mimořádně „nevydařený“. Bylo by tedy dobré nechat si od společnosti zpracovat výhled na další období (např. 3 roky) a zároveň vyčkat na zveřejnění a ukončení hospodářských výsledků za rok 2009. Aţ tento rok totiţ napoví, zda se jednalo opravdu pouze o jeden slabší rok, či zda zhoršená finanční situace společnosti pokračuje. Nejvíce by se dle mého názoru měla společnost věnovat sníţení zadluţení bankovními úvěry pro spřízněné společnosti. Financování dluhové sluţby totiţ negativně ovlivňuje výsledky společnosti a navíc ji pravděpodobně brání i v tom, aby mohlo dojít k narovnání financování mezi aktivy a pasivy společnosti. Také bych navrhoval snahu o redukci nákladů a to hlavně personálních, které v roce 2008 byly oproti roku 2007 výrazněji zvýšeny. K výsledkům společnosti se jistě postaví jinak banky, které jiţ společnost financují a „riskují“ tak jiţ své peníze a jinak banky, které by pro společnost byly nové a poskytovaly by nové, nahrazovaly stávající financování. Vzhledem k tomu, ţe pro nás byla v této práci společnost Styrotrade novým klientem, jeho financování bych v současné situaci nedoporučil, ačkoliv jeho pozice na trhu a potenciál je velmi positivní. Jako podmínku budoucího financování bych společnosti jednoznačně doporučil přenesení úvěrové zátěţe na spřízněný subjekt a soustředění se na detailní rozbor nákladů a snahu o zvýšení efektivity. Ideální by také bylo aby společnost vypracovala konsolidovanou účetní závěrku za celou skupinu, coţ bude lépe charakterizovat její „skutečnou“ hospodářskou situaci. Na základě plánu například pro první pololetí a po jeho vyhodnocení bych ţádost o financování opět přezkoumal a přehodnotil. 62

Závěr Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, s hodnocením bonity klienta se setkává téměř kaţdý z nás. Rozvoj úvěrování v posledních letech zaznamenal obrovský rozmach a pakliţe by nebyl zpomalen úvěrovou – bankovní krizí, i nadále by pravděpodobně v nastoleném tempu pokračoval. Já osobně si myslím, ţe spojení krize a hodnocení bonity klienta mělo na banky v konečném důsledku positivní efekt. Nemyslím teď samozřejmě to, ţe se bankám zvýšily opravné poloţky a stouplo mnoţství nesplácených či nevymahatelných úvěrů. Jako positivní bych v tuhle chvíli spíše viděl to, ţe banky se opět vrátily k důkladnější analýze a přísnějšímu posuzování úvěrů. V nedávné minulosti, před vstupem zahraničních bank na český trh, dle mého názoru nebyl kladen na tuto problematiku dostatečný důraz, coţ vedlo k pádu či problémům několika bank, které následně pomáhal za obrovských nákladů očistit či zachránit český stát. Tyto banky pak vstoupily do rukou zahraničních investorů, kteří nastolili v zahraničí jiţ velmi dobře zaţité procesy a systémy hodnocení dluţníka. Byl to pozvolný proces, který však přinesl kýţené ovoce a úvěrová portfolia bank byla poměrně stabilní. Růst ekonomiky však banky vedl k tomu, ţe začaly zdánlivě opomíjet tyto základní procesy, a zejména některé banky ve snaze získat co největší podíl na trhu spojený s růstem aktivních obchodů částečně zapomněly na obezřetné úvěrování. Došlo tedy k situaci, kterou vyvolala zmiňovaná krize. Ne ta bankovní, ale ta ekonomická. Díky ní banky zaznamenaly ztráty a problémy se splácením úvěrů, a opět začaly klást větší důraz na hodnocení bonity, a vrátily se zpět do období před přibliţně 10 lety, kdy úvěr mohly získat hlavně stabilní společnosti s potenciálem růstu i do budoucna. Na tomto příkladě je na první pohled vidět, ţe hodnocení bonity má svůj velký význam a musí být pro banky základním kamenem k tomu, aby banka mohla zdravě růst a byla stabilním prvkem ekonomiky. Dluţník i věřitel totiţ přesně tyto poţadavky na svoji banku klade a měl by klást, pakliţe chce mít své peníze v bezpečí, nebo chce-li díky úvěru dosáhnout expanze svého podnikání. Stabilní bankovní systém je totiţ základem růstu a fungování celé ekonomiky. Je jasné, ţe hodnocení bonity před poskytnutím úvěru není samospasné a ţe i sebelépe provedená analýza nemusí být zárukou toho, ţe úvěrování proběhne bez problému. Nicméně zajisté pomůţe tomu, ţe problémy se splácením budou minimalizovány. Pakliţe důsledně vezmeme v potaz ekonomickou situaci na trhu, situaci v oboru, prozkoumáme interní souvztaţnosti ve společnosti a z analyzujeme hospodářské výsledky společnosti,

63

máme jistotu, ţe jsme se pokusili odhalit všechny zdánlivě skryté nedostatky a minimalizovat potenciální ztráty z důvodu nesplácení úvěrů. Je nutné mít na paměti, ţe banka poskytuje úvěr na základě schopnosti společnosti tento úvěr splatit a zajištění by mělo být pouhým doplněním a morální podporou jeho návratnosti. Tato práce by tak měla být návodem, která shrnuje vše na co by se banka při analýze měla zaměřovat a co do hodnocení vstupuje. V praktické ukázce pak můţeme vidět, jak důleţité je vzít v patrnost veškeré tyto poznatky. Ani při jejich důsledné aplikaci, pak nemusí být závěr stoprocentní. Stabilní, silná a na trhu etablovaná společnost nemusí mít jistotu toho, ţe ţádost o úvěr bude plně úspěšná. Masivní expanze v minulosti u analyzované společnosti vedla k tomu, ţe její podíl na trhu a dodavatelsko odběratelské vztahy jsou na velmi dobré úrovni. Nicméně vývoj celkové ekonomiky a moţné interní chyby při rozhodování o investicích a způsobech jejich financování vedly k tomu, ţe tato společnost z pohledu finanční analýzy není plně zdravá a můţe mít váţné problémy. Nyní jiţ bude záleţet pouze na tom, zda se s pomocí financujících bank a aplikací úsporných opatření podaří společnosti jít dál a naopak posílit ještě svoji pozici na trhu.

64

Seznam použité literatury Knihy a odborné publikace: 1. BRALEY, R.A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí, Přel. M Tůma Z. Tůma. vydání Praha: Victoria Publishing, 1992, Přeloţeno z Principes of Corporate Finance, ISBN 80-85605-24-4 2. ČERNÁ, DOSTÁL, SŮVOVÁ, ŠPAČEK, HUBÁLEK: Finanční analýza,. Praha, 1997, Bankovní institut, a.s., bez ISBN 3. ILONA HELINGEROVA: Účetní výkazy očima neúčtaře, nakladatelství VOX – ing. Zdenka Ostrovská, CSc., První vydání, březen 2004, ISBN 80-86324-38-9 4. KONEČNÝ M. Podnikové finance. 2 doplněné vydání, Brno PC-DIR, 1998, ISBN 80-214-1120-1 5. PAVELKA-BARDOVÁ-OPLTOVÁ. Úvěrové obchody. Praha 2001. ISBN 80-7265-037-8 6. PRICE WATERHOUSE. Úvod do řízení úvěrového rizika. Praha 1994. ISBN 80-8560349-7. 7. P.A.SAMUELSON, W.A.NORDHAUS. Ekonomie. Praha 1991. ISBN 80-205-0192-4 8. JAROSLAV SEDLÁČEK: Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. Praha 2001. ISBN 80-7226-562-8 9. H. SŮVOVÁ a kolektiv, Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Praha, 1999, Bankovní institut, a.s., ISBN 80-7265-027-0 10. TETŘEVOVÁ L. Financování projektů. Praha: Professional Publishing, 2006, ISBN 80-86946-09-6

Časopisy, zákony: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. § 20/1a-e, § 22 Zákon o auditorech č. 254/200 Sb. Vyhláška ČNB 333/2002 Sb. ze dne 3. července 2002 Pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

65

Vyhláška ČNB 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Dostupný z: http://www.cnb.cz Opatření ČNB 2/2004 k vnitřnímu řídicímu a kontrolnímu systému banky. Dostupný z: http://www.cnb.cz

Internetové stránky: STYROTRADE, a.s., základní informace o společnosti, 2010 online dostupné na http://www.styrotrade.cz/, ze dne 21.1.2010 JUSTICE.CZ, oficiální server českého soudnictví, 2010

online

dostupné na

http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx, ze dne 21.1.2010 Sdružení EPS ČR, všeobecné informace o sdruţení, informace o trhu EPS, 2010 online dostupné na www.epscr.cz, ze dne 21.1.2010 ČNB, věstníky ČNB o jednotlivých sektorech podnikání - stavebnictví , 2010 online dostupné na http://www.cnb.cz/, ze dne 22.2.2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu, oficiální server 2010 online ekonomiky

ČR

a

odvětví

v

působnosti

MPO

za

http://www.mpo.cz/dokument47753.html, ze dne 20.4.2010

66

rok

2008

Analýza vývoje dostupné

na

Seznam příloh Příloha č.1

Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti Styrotrade a.s. za období od 1.1.2006 do 31.12.2008

Příloha č.2

Výkaz cash-flow společnosti Styrotrade a.s. za období od 1.1.2006 do 31.12.2008

Příloha č.3

Auditorská zpráva k 31.12.2008

67

Příloha č. 1 Styrotrade, s.r.o. - VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v tis. Kč číslo řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Označení I. A + II. 1 2 3 B 1 2 + C 1 2 3 4 D E

19 20 21 22 F 23 24 25 G 26 27 H 28 29 I

III.

IV. V.

30 * 31 32 J 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47

Položky rozvahy Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 1 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2 Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 1 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 2 Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření (EBIT)

VI. VII.

VIII. K IX. L M X. N XI. O XII. P

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních 1 jednotkách pod podstatným vlivem 2 Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 3 Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů

2006

2007

2008

36 312 29 712 6 600 458 363 417 677 4 053 36 633 388 066 330 622 57 444 76 897 40 692 29 857

79 215 68 256 10 959 839 370 768 716 2 405 68 249 673 910 580 802 93 108 176 419 70 639 51 858

129 353 112 399 16 954 772 708 709 624 -609 63 693 693 503 585 461 108 042 96 159 93 904 72 147

10 369 466 302 5 947

18 085 696 2 023 29 319

20 690 1 067 1 723 34 212

94 145 40 474 53 671 88 408 40 593 47 815

46 160 34 407 11 753 36 063 25 194 10 869

71 509 45 523 25 986 67 020 42 121 24 899

-2 239 778 627

1 685 22 300 1 624

3 348 163 352 85 521

38 083

103 526

45 292

273

1 589 258

635 1 995

41 5 190 591 2 226

1 085 20 431 7 105 18 862

6 045 35 595 9 639 22 701

48 * 49 Q 50 51

Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost 1 splatná 2 odložená

-7 057 7 523 7 410 113

-29 772 18 018 17 965 53

-43 972 1 349 1 385 -36

52 ** 53 XIII. 54 R 55 S 56 57

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti 1 splatná 2 odložená

23 503 250

55 736

-29

60 60

58 * 59 T

Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)

60 ***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (EAT)

23 693

55 736

-29

61 ****

Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)

31 276

73 754

1 320

68

190

Styrotrade, s.r.o. - ROZVAHA číslo řádku

Označení 1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66

Položky rozvahy

2006

AKTIVA CELKEM A. B. B.I. 1 2 3 4 5 6 7 8 B.II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 B.III. 1 2 3 4 5 6 7 C. C.I. 1 2 3 4 5 6 C.II. 1 2 3 4 5 6 7 8 C.III. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 C.IV. 1 2 3 4 D.I. 1 2 3

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuné zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuné zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

69

2007

2008

287 894

684 516

1 096 291

137 763 571

336 839 3 522

330 726 14 761

465

237

5 927 8 816

106

63 3 222

18

137 9 43 8

192 406 929 554

333 8 217 85

317 718 958 156

315 8 231 68

965 738 994 747

61 629 13 674

5 640 15 845

5 525 961

0

0

0

131 707 34 705 18 387 6 549 3 057

330 686 100 760 69 317 7 623 4 387

714 085 100 956 73 754 7 587 3 815

5 724 988 272

11 685 7 748 220

15 800

272 60 751 53 580

220 186 015 105 763 12 082

256 593 597 196 016 3 032

3 149 359 3 574 89 35 979 1 397 34 582

1 602 3 316 193 63 059 43 691 1 012 42 679

18 424 18 411

16 991 16 991

13

256

8 3 9 373 19

768 189 471 121 276 945 18 331

51 480 28 211 23 269

PASIVA CELKEM A. A.I. 1 2 3 A.II. 1 2 3 4 A.III. 1 2 A.IV. 1 2 A.V. B. B.I. 1 2 3 4 B.II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 B.III. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 B.IV. 1 2 3 C.I

Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond/ Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let (-) Hosp. výsledek běžného účet.obd. Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dloudohobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci

Časové rozlišení 1 Výdaje příštích období 2 Výnosy příštích období

70

287 894

684 516

1 096 291

48 194 24 000 24 000

103 930 48 000 48 000

157 901 70 000

0

0

74 000 74 000

10 10

10 10

4 800 4 800

491 491

184 184

9 130 9 130

23 693

55 736

-29

239 161 0

578 412 0

937 573 0

0

0

0

93 509 83 739

41 174 15 324

173 106 84 254

2 123 1 326 6 037 10

3 508 2 060 19 052 39

4 146 1 746 442 78

1 191 274 145 652 62 791 82 861

537 238 87 877 449 361

539 539

2 174 2 174

2 80 764 299 464

440 000 467 967 500 817 817

Příloha č. 2 číslo řádku

Označení

Položky výkazu

2006

2007

2008

1 P.

Stav peněžních prostředků na počátku účetního období

2

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost)

3 Z.

Účetní zisk z běžné činnosti před zdaněním

4 A.1.

Úpravy o nepeněžní operace

5 A.1.1.

Odpisy stálých aktiv

6 A.1.2.

Změna stavu opravných položek a rezerv

-2 239

1 685

3 348

7 A.1.3. 8 A.1.5.

Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv Vyúčtované nákladové a výnosové úroky

119 5 149

-10 097 19 346

-3 402 29 550

9 A*

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaděním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami

40 002

114 007

65 028

17 430

35 979

43 691

31 026

73 754

1 320

8 976

40 253

63 708

5 947

29 319

34 212

10 A.2.

Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu

-14 123

-242 219

-315 076

11 A.2.1.

Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních

-36 872

-125 464

-445 455

12 A.2.2.

Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních

22 231

-50 700

130 575

518

-66 055

-196

13 A.2.3. A.2.4.

Změna stavu zásob

14 A**

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaděním a mimořádnými položkami

25 879

-128 212

-250 048

15 A.3.

Vyplacené úroky

-5 190

-20 431

-35 595

16 A.4.

Přijaté úroky

41

1 085

6 045

17 A.5.

Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období

-7 583

-18 018

-1 349

18 A.6.

Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy

-7 583

-165 576

-280 947

-102 886

-264 458

-70 220

40 474

46 160

45 523

-62 412

-218 298

-24 697

67 564

391 586

227 229

19 A*** 20

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

21 B.1.

Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv

22 B.2.

Příjmy z prodeje stálých aktiv

23 B.3.

Půjčky a úvěry spřízněným osobám

24 B*** 25

250

Peněžní toky z investiční činnosti

Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti

Peněžní toky z finanční činnosti

26 C.1.

Změna stavu dlouhodobých a krátkodobých bankovních úvěrů

27 C.2.

Změna stavu půjček od společníka

28 C.3. 29 C.3.1. 30 C.3.3.

Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku Dopad ostatních změn VK na peněžní prostředky

31 C***

Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti

67 564

391 586

281 229

32 F.

Čisté zvýšení (+) nebo snížení (-) peněžních prostředků

67 564

7 712

-24 415

33 R.

Stav peněžních prostředků na konci účetního období

18 549

43 691

19 276

74 000

71

-20 000 54 000

Příloha č. 3

72

Zadání diplomové práce

73

Hodnocení bonity klienta před poskytnutím úvěru

Recommend Documents