Hodnocení bonity klienta před poskytnutím úvěru

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Hodnocení bonity klienta před poskytnutím úvěru Bakalářská práce

Autor:

Gabriela Topičová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Oldřich Knaifl, Csc.

duben, 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Liberci dne 30.4.2010.

Gabriela Topičová

Poděkování: Chtěla bych zde poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Oldřichu Knaiflovi, Csc, za jeho cenné připomínky, rady a odborné vedení při vypracování bakalářské práce. A dále vedení společnosti Kovotrans s.r.o. za vstřícné jednání a poskytnutí informací.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá „Hodnocením bonity klienta před poskytnutím úvěru“. Bakalářská práce byla zpracována ve spolupráci s firmou Kovotrans s.r.o., která byla zaloţena v roce 1997. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole jsou charakterizovány důvody zjišťování bonity a zmírňování rizika. Ve druhé kapitole je práce soustředěna na rozdílnost poţadavků pro posouzení bonity klienta v různých segmentech a charakteristiku finanční analýzy vycházející z účetní závěrky. Praktická část obsahuje jednu kapitolu, ve které je provedena finanční analýza společnosti Kovotrans s.r.o., která ţádá banku o kontokorentní úvěr ve výši 1.500.000 Kč. Závěr obsahuje zjištění bonity a rozhodnutí zda by měl být úvěr poskytnut, nebo zamítnut.

Annotation This submitted document gives its readers information about clients´ financial standing analysis before granting of credit. This essay was created in co-operation with company “Kovotrans s.r.o”, which was established in 1997. There is theoretical and practical part. The reasons and elimination of risk are characterized in the first part of theoretical part. The second section of theoretical part is focused on differences of documents requests and financial requests in each client segments. There is also characterized financial analysis based financial statements. The practical part includes financial analysis of company, which applies for bank overdraft 1.500.000,- CZK. At the conclusion there is description of company’s financial standing and decision of credit opening or credit decline.

OBSAH Úvod : ......................................................................................................................................... 6 1. Bonita – proč ji banky zjišťují ................................................................................................ 7 1.1. Zmírnění úvěrového rizika .............................................................................................. 9 1.2 Rating a scoring .............................................................................................................. 10 2.Hodnocení bonity klientů dle segmentu ................................................................................ 12 2.1.ESS – ekonomicky spjatá skupina .................................................................................. 12 2.2 Hodnocení bonity fyzických osob .................................................................................. 13 2.3 Hodnocení bonity právnických osob a malých firem ..................................................... 15 2.4 Hodnocení bonity corporátních klientů .......................................................................... 18 2.5. Úvěrové registry ........................................................................................................... 21 2.5.1. Centrální registr úvěrů – CRÚ .................................................................................... 22 2.5.3. SOLUS - Sdruţení a Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům ............................. 22 2.5.4. Nebankovní registr klientských informací – NRKI ................................................ 23 2.6. Finanční analýza ........................................................................................................... 23 2.7. Účetní závěrka ............................................................................................................... 26 2.8. Stručná charakteristika účetních výkazů ....................................................................... 27 2.8.1. Charakteristika rozvahy a výsledovky................................................................. 27 2.8.2. Cash flow ................................................................................................................ 31 2.8.3. Finanční ukazatele ................................................................................................. 32 3. Finanční analýza společnosti Kovotrans s.r.o. ............................................................. 37 3.1.Vliv ekonomické krize na oblast dopravy: ..................................................................... 38 3.2. Analýza mimoekonomických ukazatelů....................................................................... 40 3.3. Analýza ekonomických ukazatelů ................................................................................. 42 3.4.Analýza poloţek výsledovky (resp. Výkazu zisku a ztrát) ............................................. 49 4.Vyhodnocení bonity firmy Kovotrans s.r.o. .......................................................................... 52 Závěr………………………………………………………………………………………….54

5

Úvod : Poskytování úvěrů je jednou ze základních operací banky, kterými zhodnocuje do ní vloţené prostředky (zejména vklady jejich klientů na běţných účtech ).Poskytnutím úvěru klientovi se však banka vystavuje riziku, ţe dluţník nebude splátky úvěru hradit řádně a včas či dokonce úvěr neuhradí vůbec a úvěrová pohledávka bude pro banku nedobytná. Takové riziko se nazývá úvěrovým rizikem. Za účelem udrţení své solventnosti a stability se banka musí proti ztrátám z úvěrového rizika zajišťovat, nějak se proti němu chránit. Jednou z moţností je eliminace takového rizika. To zjednodušeně znamená, ţe banka úvěr poskytne jen takovým ţadatelům u kterých shledá dostatečně vysokou pravděpodobnost splacení poskytnutého úvěru. Banka si tedy musí u kaţdého úvěrového ţadatele zjistit jeho předpokládanou schopnost úvěr splatit, tj. jeho bonitu. Obecně platí ţe, s niţší bonitou klienta banka podstupuje vyšší úvěrové riziko a naopak. Cílem mé bakalářské práce v teoretické části je vysvětlit proč a jakým způsobem banky bonitu zjišťují. Ţe u kaţdého segmentu (Corporate, Small business, Fyzické osoby) hodnocení probíhá jiným způsobem. V praktické části provedu finanční analýzu společnosti Kovotrans s.r.o. a vyhodnocení bonity dané společnosti. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole charakterizuji důvody zjišťování bonity. Ve druhé kapitole se soustředím na rozdílnost poţadavků pro posouzení bonity klienta v různých segmentech. Praktická část obsahuje jednu kapitolu ve které bude provedena finanční analýza společnosti Kovotrans s.r.o. Závěr obsahuje zjištění bonity a rozhodnutí zda by měl být úvěr poskytnut, nebo zamítnut. Při zpracování vycházím z praxe, kterou jsem získala z několikaletého působení v oblasti bankovnictví, dále z odborné literatury a v poslední řadě z internetových stránek a zákonů.

6

1. Bonita – proč ji banky zjišťují Mezi základní operace banky patří poskytování úvěrů, kterým zhodnocuje finanční prostředky, se kterými disponuje. Tyto prostředky získává především prostřednictvím vkladů svých klientů. Poskytnutí úvěru však doprovází riziko, ţe dluţník nebude splátky řádně a včas hradit či dokonce jej neuhradí vůbec. Jedná se o tzv. úvěrové riziko (viz kapitola č. 1.1). Ztráty z úvěrového rizika mohou velmi výrazně ovlivnit bankovní stabilitu a solventnost, a proto banka musí toto riziko eliminovat na minimum. Banka si tedy u kaţdého úvěrového ţadatele zjišťuje jeho předpokládanou schopnost poskytnutý úvěr splatit, tedy jeho bonitu. Zjednodušeně, tedy banka určuje pravděpodobnost splácení poskytnutého úvěru a poskytuje úvěry pouze těm ţadatelům, u kterých shledá tuto pravděpodobnost dostatečně vysokou. Při určování této pravděpodobnosti postupují banky odlišným způsobem a jejich pohled na její výši je mnohdy diametrálně odlišný. Podle zjištěné bonity ţadatele pak banka stanoví parametry úvěru. S niţší ţadatelovou bonitou banka nabízí klientovi „horší“ podmínky úvěru.

Je tomu tak proto, ţe s niţší

ţadatelovou bonitou banka podstupuje vyšší úvěrové riziko, které s sebou nese svoje náklady, které si banka kompenzuje vyššími výnosy z poskytnutého úvěru. Např. u úrokové sazby platí, ţe čím vyšší bonitu klient prokáţe, tím niţší úrokovou sazbu z úvěru u banky získá a naopak. Bonita je tedy vyjádřením kvality klienta a z hlediska banky odráţí jak rizikovost při navazování vztahu věřitele a dluţníka, tak vývoj jiţ fungujícího vztahu.

7

Bonita má dvě stránky: finanční, která obsahuje hodnocení čtyř základních okruhů: krátkodobé likvidity, dlouhodobé solventnosti, rentability a ohodnocení podniku klienta na kapitálovém trhu, nefinanční, která zahrnuje posouzení kvality samotného podnikatelského záměru, jeho zasazení do ekonomického prostředí a posouzení technické i obchodní zdatnosti klienta.

Nefinanční stránka bonity bývá strukturována do tří bloků, jedná se o základní charakteristiky, externí ekonomické souvislosti a vnitřní podnikové vazby. Základní charakteristiky popisují druh podnikatelského záměru, jeho předpokládanou dobu trvání a flexibilitu trţeb i nákladů na změny míry inflace a devizových kurzů. Rovněţ izolovanost podniku, nebo jeho provázanost s dalšími podnikatelskými záměry výrazně ovlivňují rizikovost podnikání. Externí ekonomické souvislosti hodnotí faktory, které ovlivňují vnější omezení tvorby plánovaných pro podnikatelský záměr. Jde o faktory: makroekonomické, tj. je nasycenost trhu, situace v odvětví a jeho perspektivy, situace a trendy v dodavatelských odvětvích uvnitř české ekonomiky, ale i v zahraničí, mikroekonomické tj. strategické záměry konkurence, solventnost hlavních odběratelů, spolehlivost hlavních dodavatelů, případně záměry potencionálních investorů do podniku, geografické, tj. poloha podniku z hlediska podnikatelského záměru, dopravní obsluţnost, kvalita a dostatek pracovních sil v regionu.Ve většině případech bývá projekt silně ovlivněn externím vlastníkem pozemků1. 1

SŮVOVÁ, Helena, et.al. Finanční analýza : v řízení podniku, v bance a na počítači.1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN : 80-7265-027-0.

8

Vnitřní podnikové vazby hodnotí schopnosti realizátora projektu,které by mohly pozitivně přispět, nebo negativně ovlivnit uplatnění obecně dobrého projektu vhodně zasazeného do ekonomického okolí. Jde především o tradici a kontinuitu činnosti podniku, jeho podíl na trhu a způsob kooperace s rozhodujícími institucemi. Pozice vlastníků hraje významnou roli, stejně jako získání přehledu o kapitálové provázanosti společnosti s jinými firmami. Kapitálová účast managementu na jmění firmy a výše jmění předesílá reakce na neočekávané změny v podmínkách podnikání. Odhadnou se tak náklady související s vytvořením přijatelných ekologických podmínek provozu podniku. Dále se hodnotí technická, technologická , licenční a patentová pozice společnosti, progresivita a kvalita výrobků, perioda obměny sortimentu, organizace výroby, marketingu a odbytu. Celkově se shrnou získané poznatky do specifických předností a slabin podniku.

Hodnocení klienta pro účely banky se provádí vţdy v souvislosti s poskytnutím bankovní sluţby. Proto se od klienta vyţaduje sdělení účelu transakce a předloţení finančního plánu dokladujícího, ţe je schopen vytvořit dostatek prostředků pro splácení úroků a jistiny. Zkoumá se doba návratnosti, která musí být v souladu s charakterem poskytované sluţby2.

1.1. Zmírnění úvěrového rizika Riziko znamená určité nebezpečí a pravděpodobnost nezdaru. Jde tedy o situaci, kdy ten, kdo se rozhoduje, zná všechny moţné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost kaţdého tohoto rozhodnutí. Úvěrové riziko tedy vyjadřuje pravděpodobnost, ţe dluţník nebude schopen, nebo ochoten splatit svůj závazek (úvěr, úrok, případné poplatky) tak, jak bylo ujednáno v úvěrové smlouvě3.

2

SŮVOVÁ, Helena, et.al. Finanční analýza : v řízení podniku, v bance a na počítači.1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN : 80-7265-027-0. 3

WWW.Wikipedia: Otevřená encyklopedie

9

Banky se tedy snaţí toto riziko stanovit a na základě stanovených kritérií (tzv. Politika úvěrování) rozhodnout, zda zrealizují úvěrový obchod. Politika úvěrování kaţdé banky obsahuje základní předpoklady určující vhodnost poskytnutí úvěru. Pokud jsou tyto předpoklady, kterými jsou např. akceptovatelný účel úvěru, beztrestnost ţadatele či vhodný způsob zajištění, splněny, přistupuje banka k samotné kvantifikaci rizika. Při hodnocení úvěrového rizika pouţívá banka systém, který je zaloţený na hodnocení dvou základních aspektů úvěrového rizika. Těmito aspekty jsou bonita klienta, tzv. rating klienta a míra zajištění úvěru, tzv. rating zajištění. Dále k minimalizaci úvěrového rizika slouţí: a) kvalita úvěrových smluv a obchodních podmínek, b) pravidla a podmínky čerpání úvěru c) pravidla a podmínky čerpání úvěru, d) pravidla tvorby rezerv a oprávek k problémovým úvěrům, e) nástroje zajištění rizika. Problematika eliminace úvěrové rizika je však velmi komplexní a značně různorodá. Mezi další aspekty, které významně ovlivňují rozhodování banky o poskytnutí úvěru, patří dále např. pravidla kapitálové přiměřenosti a úvěrové angaţovanosti4.

1.2 Rating a scoring Rating se pouţívá jako mezinárodní nástroj pro hodnocení bonity firemní (resp. korporátní) klientely pro posouzení jejich důvěryhodnosti, popřípadě hodnocení zemí s ohledem na rizikovost podnikání pro zahraniční firmy. Prosazuje větší transparentnost hospodaření firem a usnadňuje věřitelům rozhodnutí o poskytování úvěrů. Rating provádí především nezávislé agentury. Hovoříme- li o retailové klientele, pak stanovování rizika nedodrţení závazku označujeme pojmem kreditní scoring klienta.

4

MEJSTŘÍK, Michal - PEČENÁ, Magda - TEPLÝ, Petr. Základní principy bankovnictví. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008. 627 s. Dostupné na internete: . ISBN 978-80-246-1500-4 (broţ.).

10

Ratingová stupnice hodnocení klientů je v rozmezí 1 aţ x stupňů. Ti nejlepší klienti dosahují ratingu 1. Naopak klientům s ratingem horším jak 6+ banka úvěr neposkytne. Klienti, kteří dosahují ratingu 1 a 2 financování ze strany banky nepotřebují. Většina bankovních klientů však dosahuje ohodnocení průměrného ratingu. Tzn. někde uprostřed této hodnotící řady. Jinou definici, kterou můţeme pouţít pro vysvětlení pojmu – rating jako nezávislé hodnocení, jehoţ cílem je zjistit pomocí celkového rozboru veškerých známých rizik hodnocení subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým závazkům. Vyjádřením tohoto hodnocení je určitá ratingová známka z ratingové stupnice (např. AAA jako nejlepší aţ CCC jako nejhorší, případně kombinací velkých, malých písmen a přidáváním znamének + / - ), která označuje pravděpodobnost naplnění závazku v plné výši a včas. Získaná ratingová známka ratingovou agenturou je celosvětově plně porovnatelná a kompatibilní skrze odvětví i regiony5. Scoring a rating jsou často statistické modely, které v klasické podobě obsahují sociodemografické parametry klienta, monitorují jeho finanční situaci, uvádí specifické rysy úvěru, typ zajištění úvěru a ideálně i makroekonomické ukazatele. Kaţdá banka má svůj systém hodnocení klienta a konkrétní postup při hodnocení bonity klienta povaţují banky za interní. K posouzení bonity uplatňujeme i jiné faktory, jako je například úvěrová historie klienta, kterou banka získává z úvěrových registrů. (viz kapitola 2.5. úvěrové registry).

5

VINŠ, Petr; LIŠKA, Václav. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 109 s. ISBN 80-7179-807-X

11

2.Hodnocení bonity klientů dle segmentu Jak jiţ bylo naznačeno, banka rozděluje klienty dle segmentů na retailové a corporátní. V retailovém segmentu dochází opět k rozdělení na fyzickou osobu (FO), Právnickou osobu (PO) a firmy jejichţ roční obrat nepřesahuje výši stanovenou interními pravidly banky např. 50 mil. CZK. Do segmentu corportáního bankovnictví patří PO a firmy s ročním obratem vyšším neţ je stanoven limit pro retailový segment. U kaţdého segmentu se bonita ţadatelů posuzuje jiným způsobem. Hlavním smyslem analýzy je vţdy posouzení schopnosti dluţníka splatit úvěr řádně a včas. Základní zásadou je, ţe je úvěr splácen z běţných příjmů klienta (provozní cash flow). Čím je bonita klienta horší, čím komplexnější a vyšší je celkové úvěrové angaţmá a čím obtíţnější je charakter či typ úvěrové transakce, tím komplexnější analýza je vyţadována. Úvěrová rozhodnutí o úvěrovém obchodu nemohou být učiněna před provedením či ukončením analýzy. Jedná – li se u segmentu středních a malých podniků, corporátních firem o člena ekonomicky spjaté skupiny, je rovněţ velmi důleţité pochopení a analýza vztahů či úvěrovým dluţníkem a touto skupinou osob, včetně analýzy bonity celé skupiny.Konkrétní definice ESS (ekonomicky spjaté skupiny) upravuje vyhláška 262/2004 Sb. ČNB a Věstník ČNB částka 17/2007 ze dne 2.srpna 2007 (viz Příloha č.6)

2.1.ESS – ekonomicky spjatá skupina Ekonomicky spjatou skupinou se rozumí alespoň dvě osoby, které mají vůči sobě angaţovanost které jsou navzájem propojeny tím ţe: a) jedna z osob ovládá ostatní, nebo jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy,ţe finanční těţkosti jedné z osob mohou způsobit, ţe alespoň jedna z ostatních nebude řádně plnit svoje platební závazky. Při vyhodnocování vzájemných vztahů vezme banka v úvahu zejména zda, jedna osoba má kvalifikovanou účast na druhé osobě, nebo stejná osoba má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách. 12

b) osoby mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu, dozorčí rady nebo tito členové jsou osobami blízkými6. c)osoby jsou propojeny zajištěním, půjčkami či úvěry d)osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, např. dodávkami zboţí e) osoby jsou osobami blízkými

2.2 Hodnocení bonity fyzických osob Bonita ţadatele je ovlivněna mnoha faktory. Banka posuzuje jednak sociodemografické údaje těmi jsou například věk, pohlaví, dosaţené vzdělání, profese, rodinný stav ţadatele, počet vyţivovaných dětí apod. Dále banka posuzuje příjmy ţadatele. Jedná se o příjmy trvalé, u nichţ se předpokládá jejich trvání i v budoucnu – např. příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, příjmy ze závislé činnosti, příjmy z pronájmu, rodičovské příspěvky, příjmy z invalidního důchodu apod. U zaměstnanců je (aţ na výjimky) vyţadován pracovní poměr na dobu neurčitou. V době podání ţádosti o úvěr navíc nesmí být ţadatel ve zkušební době. Od doloţených příjmů ţadatele se vţdy odečítá bankou vypočtená výše ţivotního minima. Ţivotní minimum je u kaţdého ţadatele stanoveno individuálně. Výše ţivotního minima přímo úměrně roste s vyšším počtem vyţivovaných dětí, nebo dalších osob ve společné domácnosti ţadatele. Pokud si ţadatel přizve do ţádosti o úvěr další osobu - spoluţadatele, dosáhne vyšší bonity, pokud je oním spoluţadatelem jeho manţelka (manţel), neţ kdyby byl spoluţadatelem třeba jeho rodič, nebo sourozenec ţijící v jiné domácnosti. Je tomu tak proto, ţe ţadatelé o úvěr ţijící ve společné domácnosti dosahují niţšího ţivotního minima7.

6

7

Věstník ČNB, částka 17/2007 ze dne 2.srpna 2007 http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678-bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji-/

13

Naproti příjmům vstupují do výpočtu bonity ţadatele také jeho pravidelné výdaje. K těm nejčastěji patří platby nájemného, pojistného (na ţivotní pojištění, pojištění domácnosti, pojištění nemovitosti, penzijní připojištění), příspěvky na stavební spoření, splátky leasingu, alimenty aj. Kromě těchto pravidelných plateb se do výdajů započítávají splátky úvěrů, které ţadatel dluţí. Dále je bonita ovlivněna úvěrovými limity na tzv. kontokorentních účtech, nebo kreditních kartách, jestliţe ţadatel je jejich drţitelem. Jaké konkrétní příjmy musí ţadatel mít, aby mohl od banky získat úvěr například ve výši 500.000,-Kč , nelze jednoduše odpovídat. Záleţí zde na mnoha faktorech jako je např. typ úvěru (nezajištěný spotřebitelský úvěr, nemovitostí zajištěná hypotéka,...), délka splatnosti úvěru, počet vyţivovaných dětí, a ostatních výdajích. Klient by měl mít takové příjmy, aby byl schopen získaný úvěr splácet. Pokud bychom uvaţovali velice zjednodušený příklad samostatně ţijícího ţadatele, který je svobodný, bez vyţivovaných osob a bez vedlejších výdajů (např.splátek úvěrů), měly by jeho měsíční příjmy podle dnešní úvěrové nabídky bank přesahovat měsíční splátky úvěru asi o 10.000,- Kč8. Podklady které jsou standardní pro předložení posouzení bonity fyzických osob: a) ţádost o úvěr b) dva průkazy totoţnosti c) potvrzení o příjmu ze závislé činnosti d) výplatní pásky, nebo výpisy z účtu e) v případě ţádosti o hypoteční úvěr je nutné předloţit list vlastnictví (LV) zastavené nemovitosti, katastrální mapu, aktuální odhad zastavované nemovitosti pokud je žadatel fyzická osoba podnikající musí předložit: a) ţivnostenský list b) výpis ze ţivnostenského rejstříku c) daňová přiznání za poslední dvě aţ tři zdaňovací období d) potvrzení z finančního úřadu o bezdluţnosti

8

http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678-bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji-/

14

Jedná se o standardní podklady, které je klient povinen předloţit před schválením úvěru, pokud bude mít banka pochybnosti, můţe si vyţádat dodatečné podklady pro posouzení.

2.3 Hodnocení bonity právnických osob a malých firem Bonita firmy představuje určení kvality podniku, na základě sledování výkonnosti a finanční situace podniku. Čím větší hodnotu bonity dostaneme, tím je finančně ekonomická situace hodnocené firmy lepší a na základě tohoto hodnocení se určuje riziko vhodné spolupráce s analyzovanou společností. Pro posouzení bonity se používají tyto následující kroky: 1) Úvodní jednání s klientem: a) zjistit od klienta jeho základní potřebu financování a jeho podrobnější poţadavky na financování b) dle získaných informací a s vyuţitím interních aplikací nabídnout vhodný typ financování (na základě produktových listů) c) zkontrolovat zda odvětví podnikání klienta není v rozporu s pravidly banky d) seznámit klienta s obecně platnými podmínkami úvěru včetně poplatků (Sazebník odměn za poskytování bankovních sluţeb) a indikace úrokové sazby 2) Předběţné zhodnocení bonity klienta a) pro provedení předběţného zhodnocení klient doloţí následující doklady (kaţdá banka má svůj interní předpis, podle kterého se řídí) b) v případě, ţe se jedná o jiţ stávajícího klienta banky je nutné provést kontrolu informací na kartě klienta (negativní statusy). V případě zjištění negativní informace posoudit, zda je vhodné pokračovat v projednání ţádosti. c) pokud klient vede daňovou evidenci předběţně zhodnotit bonitu klienta pomocí např. tzv. kalkulátoru pro FOP účtující v daňové evidenci. Pokud vyjde negativní výsledek – posoudit zda je vhodné pokračovat v projednávání ţádosti. V případě pozitivního výsledku pokračovat. d) pokud klient vede podvojné účetnictví je nutné zjistit rating klienta pomocí interních systémů do kterých je nutné zadat data z výkazů za poslední 3 zdaňovací období. 15

Základní zdroje pro financování a) čistý hospodářský výsledek b) odpisy c) úspory v nákladech ( např.úspora v nájmu, končící leasing) d) disponibilní zdroje by měly pokrýt 40% rámce poţadovaného úvěru KO – kritéria – klienta nelze financovat a) záporná přidaná hodnota b) záporný provozní hospodářský výsledek c) záporný hospodářský výsledek za účetní období (neplatí v případě, ţe odpisy výrazně ovlivňují celkový hospodářský výsledek, potom je potřeba předloţit odpisový plán) d) záporný vlastní kapitál Zadávání dat do interních aplikací Je nutné zadávat pouze závěrky k 31.12. příslušného roku, včetně závěrek, které zatím nebyly předloţeny na FÚ. a) má-li klient definovaný hospodářský rok, předloţené finální výkazy nemusejí být sestavené k datu 31.12., ale k ultimu hospodářského roku. b) dle výstupů z interních aplikací zjistit rating klienta. V případě výsledného ratingu 7+ a horší doporučit nepokračovat dále v projednání úvěru. Existuje velké mnoţství druhů úvěru, o které můţe klient poţádat. Pro kaţdý typ úvěru je prováděn odlišný postup, ale jádro zkoumání je stejné.

16

Provozní úvěr Pro firmu se jedná o potřebu pracovního kapitálu = dočasný nedostatek likvidity, který je způsoben rozdílnými podmínkami v dodavatelských a v odběratelských vztazích (krátká doba splatnosti závazků, dlouhá doba splatnosti pohledávek). Jedná se krátkodobý úvěr splatný do jednoho roku a klient musí mít jistotu adekvátního obratu.

Investiční úvěr Pro firmu se jedná o potřebu investovat = v ţivotním cyklu firmy je třeba investicemi posílit či změnit její chod, aby si udrţela své místo na trhu. Jedná se středně dlouhodobý úvěr , dle splátkového kalendáře, který respektuje návratnost dané investice. Klient musí být schopen vytvořit z dané investice nějaký zisk. Podklady, které jsou standardní pro posouzení bonity malých a středních podniků a) Ţádost o úvěr / ţádost o poskytnutí bankovní záruky (viz. Příloha č. 5 ) b) Doklady prokazující totoţnost ţadatele/spoludluţníka c) Doklad o zúţení SJM ţadatele d) Doklady prokazující oprávnění k podnikání e) Daňová přiznání za poslední 2 (3) roky včetně příloh (účetní závěrka) f) Předběţné účetní výkazy k 31.12. předchozího roku g) Aktuální účetní výkazy k datu posledního kalendářního čtvrtletí, resp. přehled o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích h) Doklad o příjmu FO ch) Pracovní smlouva i) Potvrzení od Finančního úřadu a SSZ j) Výpisy z běţných účtů za poslední 3 měsíce / 6 měsíců k) Plná moc pro zastupování klienta třetí osobou l) Telefonní kontakt soukromý a do zaměstnání

17

Doklady požadované od manžela / manželky žadatele, od poskytovatele zajištění (avalista) nebo od vlastníka/člena statutárního orgánu a) Příloha Informace o PO b) Příloha Informace o FOP c) Příloha Informace o FO d) Příloha Informace o zajištění - nemovitost e) Příloha Informace o zajištění - vklad na účtu f) Příloha Informace o zajištění – pohledávky g) Doklady prokazující totoţnost h) Doklad opravňující k podnikání ch) Doklad o zúţení SJM ţadatelů

2.4 Hodnocení bonity corporátních klientů Úvěruschopnost společností je hodnocena na základě objektivních dat a dalších informací. Hodnocení bonity corporátního klienta se odráţí v tzv. hodnocení , které tvoří tři hlavní moduly. Jedná se o hodnocení finanční, kvalitativní a další faktory. a) finanční hodnocení modulu je automatické vyhodnocení na základě klientových financí (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow, prohlášení a další). Odráţí bonitu klienta podle historických informací. b) kvalitativní hodnocení klientů: zde se jedná o nefinanční informace. Jedná se o vlastnické sloţení společnosti, kvalitu managementu, specializace společnosti, současná pozice na trhu, budoucí rozvoj společnosti a její podnikatelské prostředí. c) další faktory ukazují na moţné zhoršení úvěrové kvality a měli by vstoupit do hodnocení systematickým způsobem. Slouţí jako varovné signály. Kombinace těchto tří modulů tvoří rating klienta.

18

Celková úvěrová analýza musí být provedena pomocí hodnocení celého zázemí společnosti (právní, organizační a ekonomické podmínky) a je stejně důleţitá jako analýza rozvahy, stanovení aktuální situace a úvahy o budoucím rozvoji podnikání. Hodnocení jednotlivých aspektů, jako jsou podnikatelské výkonnosti (generální ředitelé), operace a podnikatelský sektor, jakoţ i obecné ekonomické a sociální situace tvoří dohromady rating společnosti Je třeba si odpovědět na pět základních otázek? Kdo je dluţník – zákonné podmínky, záruky, skupiny atd. Co je předmětem podnikání - podnikatelský sektor, provozní aspekty (sortiment a pozice na trhu, kvalita účetního systému. Jaké měla společnost v minulosti výsledky – struktura financování, finanční výsledky (rozvaha, výsledovka, cash flow..) Jak se bude podnikání vyvíjet – směr obchodního trendu, budoucí finanční situace, finanční plánování) Jaká částka úvěru je potřeba – výše úvěru, zajištění. Podklady, které jsou standardní pro posouzení bonity corporátních klientů a) rozvaha, výkaz zisků a ztrát za rok včetně zpráv auditora a příloh k roční účetní závěrce, výroční zprávu + komentář; b) rozvaha a výkaz zisků a ztrát k poslednímu vykazovanému měsíci roku opatřené razítkem a podpisem oprávněné osoby + komentář; c) finanční plány v podobě rozvahy a výkazu zisků a ztrát na celé období úvěrové angaţovanosti + komentář; d) přehled zakázek (uzavřených, rozjednaných, jejich objem, doba realizace, hrubý zisk); e) aktuální výpis z obchodního rejstříku a stanovy společnosti (resp. společenská smlouva). je nutné rozklíčování následujících poţadavků:

19

Vlastnická struktura společnosti a) hlavní společníci/akcionáři firmy: - podíl v % na základním kapitálu - podíl v % na hlasovacích právech - existence ovládací smlouvy b) mateřská společnost/vlastník : - podíl v % - předmět činnosti c) dceřiná společnost/vlastník: - podíl v % - předmět činnosti d) majetkové podíly společníků/akcionářů: - Jméno a příjmení majitele - název vlastněné společnosti - podíl v % - nominální hodnota v mil. CZK - předmět činnosti Další společnosti ekonomicky či vlastnicky propojené s firmou (popis činnosti, hospodářské výsledky) - pokud moţno organizační schéma ekonomicky spjaté skupiny s vyznačenými podíly, popis činnosti těchto společností a hospodářské výsledky včetně fin. výkazů Provozovny společnosti: sídlo a specifikace činnosti Údaje o managementu společnosti / změny za poslední rok

Hlavní činnosti společnosti: - činnost - podíl na obratu v % - očekávaný budoucí podíl na obratu v % - marţe - očekávaná budoucí marţe

Popis trhu, postavení společnosti na trhu, konkurence : - stručný popis trhu na kterém společnost působí - specifikace trhu, - podíl společnosti na daném trhu, - potenciál

20

Odběratelsko – dodavatelské vztahy: aktuální seznam nejvýznamnějších odběratelů časová struktura pohledávek z obchodního styku aktuální seznam nejvýznamnějších dodavatelů časová struktura závazků z obchodního styku Přehled úvěrů, záruk, akreditivů, ostatních půjček přijatých / poskytnutých a seznam leasingových závazků – leasingové kontrakty. Zůstatek leasingových závazků se splatností do 1 roku ke dni 31.12. …. Zůstatek leasingových závazků se splatností nad 1 rok ke dni 31.12. …. Leasingové splátky zaplacené ke dni 31.12. …. Seznam všech podrozvahových závazků - např. závazky z ručení či záruk za třetí osoby, závazky ze směnek (vyjma obchodních směnek), závazky ze soudních sporů a pokut apod.– v tis. CZK Seznam závazků po lhůtě splatnosti vůči finančním úřadům, správě sociálního zabezpečení, systému zdravotního pojištění a jiným státním institucím: Seznam zastaveného nebo zatíţeného majetku společnosti Soudní spory vedené ve prospěch/proti společnosti za poslední 3 roky9

2.5. Úvěrové registry Pro stanovení bonity ţadatele je třeba ověřit úvěrovou historii a platební morálku klienta. K tomu banka můţe vyuţít údaje z úvěrových registrů. V České republice existují takové registry čtyři. Jedná se o Centrální registr úvěrů (CRÚ) spravovaný Českou národní bankou, Bankovní registr klientských informací (BRKI) provozovaný společností Czech Banking Credit Bureau, a.s., Nebankovní registr klientských informací (NRKI) provozovaným zájmovým sdruţením právnických osob Leasing & Loan Credit Bureau, z.s.p.o. a registr zájmového sdruţení právnických osob SOLUS - Sdruţení a Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům. 9

http://www.unicreditbank.cz/cz/podnikatele/uvery.html

21

2.5.1. Centrální registr úvěrů – CRÚ - informační sytém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umoţňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. a) účastníkem jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon b) povinností účastníka je provádět pravidelné aktualizace databáze CRÚ c) přístup k informacím je umoţněn jednotlivým účastníkům a České národní bance jako provozovateli CRÚ d) sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů vyuţitelných oblasti řízení úvěrového rizika.

2.5.2. Bankovní registr klientských informací – BRKI a) provozovaný společností CBCB (Czech Banking Credit Breau, a.s.), který se zaměřuje na fyzické osoby podnikající a nepodnikající. Společnost CBCB je vlastněna pěti zakládajícími bankami a zpracovává data na základě smluv s jednotlivými bankami b) nejedná se o registr úplný, jsou v něm obsaţena data pouze 18 zúčastněných bank, kterým je umoţněn pohled na současný stav zadluţení klienta a zpětně na historické hodnoty za poslední čtyři roky.

2.5.3. SOLUS - Sdružení a Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům a) zájmové sdruţení právnických osob. b) společná databáze obsahující údaje za fyzické osoby a nově i fyzické osoby podnikatele, které neplní své povinnosti vztahující se k finanční činnosti alespoň jednoho člena sdruţení SOLUS (tj. pouze negativní informace), je určena výhradně pro potřebu 12 členů sdruţení. d) tento registr zahájil činnost v polovině roku 1999. Mezi členy sdruţení patří také dvě banky Unicredit Bank (dříve HVB) a Raiffeisenbank (konec roku 2005)

22

2.5.4. Nebankovní registr klientských informací – NRKI a) další registr působící v ČR od června 2005 b) je provozován zájmovým sdruţením právnických osob LLCB ( Leasing & Loan Credit Bureau, z.s.p.o.). c) jeho cílem je vzájemné informování osmi věřitelských subjektů působících na území ČR v oblasti leasingu a splátkového prodeje o záleţitostech vypovídajících bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce jejich klientů -fyzických a právnických osob. d) na zpracování dat se stejně jako v případě společnosti CBCB podílí firmy CCVB (Czech Credit Bureau) a společnost CRIF. Nutno podotknout, ţe provoz těchto registrů je ošetřen striktními pravidly, která určují, za jakých okolností je banka oprávněna do registrů nahlíţet či zasílat informace10.

2.6. Finanční analýza Cílem (výsledkem) finanční analýzy prováděné bankou pro účely poskytnutí úvěru je hodnocení podniku ve formě: a) buď jeho vnitřní ceny (potentiality), která pouze souhrnně vyjadřuje jeho hodnotu b) nebo bonity podniku (quality), která současně ukazuje, v čem spočívají silné a slabé stránky podniku O finančních poměrech podnikatele vypovídá účetní závěrka, která je vyústěním finančního účetnictví v účetní jednotce. Předepsané finanční účetní výkazy jsou uspořádány tak, aby bez dalších propočtů určovaly první orientaci o finančním zdraví firmy11 Pro účely této práce bude další text věnován účetním výkazům pro podnikatele.

10

MEJSTŘÍK, Michal - PEČENÁ, Magda - TEPLÝ, Petr. Základní principy bankovnictví. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008. 627 s. Dostupné na internete: . ISBN 978-80-246-1500-4 (broţ.).

11

SŮVOVÁ, Helena, et.al. Finanční analýza : v řízení podniku, v bance a na počítači.1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN : 80-7265-027-0.

23

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku vţdy ke dni, ke kterému uzavírají své účetní knihy. Tento den se nazývá rozvahový den. Bývá to obvykle poslední den kalendářního či hospodářského roku. Účetní závěrku tvoří několik částí, které lze interpretovat pouze v souvislosti s ostatními částmi této závěrky. Tvoří ji: a) rozvaha b) výkaz zisku a ztráty c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsaţené v rozvaze a ve výkaze zisku a ztrát, d) výkaz o peněţních tocích, tzv. cash flow, e) přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní závěrka je velmi důleţitá pro akcionáře, věřitele a další externí uţivatele, jakoţ i pro podnikové manaţery. Akcionáře a společníky (vlastníky) zajímá především výnosnost akcií a podílu ve společnosti, vyhlídky do budoucnosti. Zajímá je, zda management společnosti dbá na zájmu vlastníků. Proto jsou vrcholový manaţeři zainteresováni na výsledku hospodaření společnosti. Banky paří k investorům, kteří poskytují společnostem volné finanční zdroje. Z tohoto důvodu banky provádějí bankovní dohled nad účetní závěrkou, který je důleţitý z hlediska zabezpečení úvěru a dalších stránek hospodaření dluţníka. Dodavatelé patří k ostatním věřitelům, přičemţ podíl dodavatelských úvěrů na cizích zdrojích nebývá malý. Někteří dodavatelé bývají svým odbytem závislí na určitém malém okruhu odběratelů v mnoha případech i na jednom největším. Sledují také schopnost dluţníka platit své závazky v termínu splatnosti, ale také sledují předpoklady pro dlouhodobější obchodní spolupráci.

24

Odběratelé sledují, aby se jeho dodavatel nedostal do finančních potíţí, a tento problém se neodrazil na jakosti a kvalitě odebíraných výrobků, včasném plnění dodávek atd. Největší riziko hrozí u ztráty specializovaných dodavatelů, kde jejich náhrada je velice obtíţná. Pro zaměstnance je největší starostí uchování pracovních míst a mzdové ujednání se zaměstnavatelem. Finanční situace společnosti slouţí jako podklad pro předpověď budoucí úrovně zaměstnanosti.Odborové organizace sledují výsledky společností pozorně jako vlastníci. Vláda a orgány finanční správy sledují výši státních rozpočtových příjmů z jednotlivých daní, případně vybíraného cla. Účetní závěrka přispívá k větší průhlednosti finančních informací z hlediska daňové způsobilosti plátců daně. V neposlední řadě i konkurence sleduje výsledky svých konkurenčních společností, nejen přes sledování propagace, cenové politiky, investiční aktivity.... Účetní závěrka je veřejná, firmy mají povinnost ukládat své závěrky pod své IČO do obchodního rejstříku, aby byly k dispozici veřejnosti. Právní rámec sestavování účetních výkazů Uspořádání a označování poloţek majetku a jiných aktiv, vlastního kapitálu, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce a obsahové vymezení poloţek této závěrky a rozsah sestavování účetní závěrky upravují následující právní předpisy: 1.Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník 2. Zákon č. 563/1991 Sb. O účetnictví 3. Vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 472/2003 Sb. 4. České účetní standardy pro podnikatele

25

2.7. Účetní závěrka Účetní jednotky jsou povinny vést své účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka je povinna pouţít účetní metody takovým způsobem, který vychází z předpokladu, ţe bude nepřetrţitě pokračovat ve své činnosti,a ţe v ní nenastává ţádná skutečnost, která by ji omezovala, nebo zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. Pokud účetní jednotka takovou informaci má, je povinna pouţít tomu odpovídající účetní metody a je povinna je uvést v příloze účetní závěrky. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku: a) v plném rozsahu (akciové společnosti a ty společnosti, které ze zákona podléhají auditu) b) ve zjednodušeném rozsahu (ve výkazech se vyplňuje méně řádků a příloha obsahuje méně zveřejňovaných informací)

Auditu podléhají: Akciové společnosti – pokud v daném účetním období a bezprostředně předcházejícím dosáhly alespoň jednoho ze tří kritérií: a) aktiva jsou vyšší neţ 40 mio CZK b) úhrn čistého obratu více neţ 80 mio CZK (výnosy – DPH – rezervy..) c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více neţ 50 Ostatní obchodní společnosti a druţstva – musí dosáhnout alespoň dvou předchozích kritérií

26

V účetních jednotkách se sestavuje: a) řádná účetní závěrka (k poslednímu dni účetního období) b) mimořádná závěrka ( např. Likvidace, konkurz, zápis do Obchodního rejstříku) c) mezitímní závěrka (při změně právní formy podnikání) d) konsolidovaná závěrka (v případě majetkové účasti v jiné obchodní společnosti)

2.8. Stručná charakteristika účetních výkazů Účetní závěrka se skládá z pěti na sebe navazujících částí. Jsou to: Rozvaha – vyjadřuje stav majetku účetní jednotky a zdroje krytí tohoto majetku (vlastní kapitál a cizí kapitál) ke dvěma po sobě jdoucím rozvahovým dnům. Výkaz zisku a ztráty – vyjadřuje výsledek hospodaření účetní jednotky za účetní období a za bezprostředně minulé účetní období. Příloha - uvádí důleţité informace o účetní jednotce a doplňuje tak tabulkově uspořádanou rozvahu a výkaz zisku a ztráty. Přehled o peněţních tocích – je tabulkově uspořádané cash flow účetní jednotky za účetní období a mělo by ukázat tok peněz v účetním období. Přehled o změnách vlastního kapitálu – je podrobný rozpis vlastního kapitálu podle jednotlivých fondů, jejich úbytky a přírůstky.

2.8.1. Charakteristika rozvahy a výsledovky Základním úkolem rozvahy je poskytovat uţivateli účetní závěrky přehled o finanční a majetkové situaci firmy k rozvahovému dni. Forma rozvahy a obsah jejích poloţek vychází z vyhlášky č. 55/ 2002 Sb. 27

Rozvaha se člení na: Aktiva (majetek účetní jednotky) Pasiva (zdroje krytí majetku) Struktura rozvahy Aktiva: pohledávky za upsaný vlastní kapitál, dlouhodobý majetek, oběţná aktiva, časové rozlišení Dlouhodobý majetek: Dlouhodobý nehmotný majetek – patenty, licence, náklady před zaloţením společnosti …. (cena pořízení nad 60 tis., s dobou předpokládaného pouţití s dobou předpokládaného pouţití delší neţ 1 rok) Dlouhodobý hmotný majetek – budovy, pozemky, stroje, dopravní prostředky (jejich hodnota (jejich hodnota se postupně sniţuje z důvodu opotřebení) Dlouhodobý finanční majetek – nákup cenných papírů, podíly v jiných společnostech (dceřiné společnosti, poskytnuté dlouhodobé půjčky

Oběžná aktiva: Zásoby - materiál,výrobky, zboţí (nákup a v nezměněné podobě prodej) Dlouhodobé pohledávky – (splatnost nad jeden rok) Krátkodobé pohledávky - pohledávky z obchodního styku – dosud neuhrazené faktury, - ostatní pohledávky – nevypořádané nároky vůči právnickým a fyzickým osobám vč. zaměstnanců Krátkodobý finanční majetek – peníze v pokladně i na účtech, cenné papíry, šeky, ceniny

Časové rozlišení: náklady příštích období – dopředu placené nájemné, platby leasingu ... příjmy příštích období - očekávané plnění od pojišťovny …..

28

Pasiva: vlastní kapitál, cizí zdroje, časové rozlišení Vlastní kapitál: Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného období Cizí zroje: Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení: Výdaje příštích období Výnosy příštích období

Rovnováha aktiv a pasiv Rozvaha má formu vertikální tabulky, vychází z bilanční rovnice AKTIVA = PASIVA Poloţky se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy,římských číslic a arabských číslic a názvem poloţky. Výpočtové poloţky se označují znaménky + a * (plus a hvězdička)

29

Stavy jednotlivých poloţek aktiv se uvádějí ve čtyřech sloupcích: 1. BRUTTO – stav jednotlivých majetkových poloţek na aktivních účtech v ocenění podle zákona o účetnictví. 2.KOREKCE – oprávky a opravné poloţky váţící se k jednotlivým aktivům 3. NETTO – stav majetkových poloţek po korekci. Ten se zjišťuje jako brutto stav mínus korekce 4.MINULÉ OBDOBÍ – stav majetkových poloţek za minulé období Aktiva jsou v rozvaze uspořádány podle stupně likvidity (od nejméně likvidních po nejlikvidnější) Likvidita – schopnost přeměnit svá aktiva do likvidní formy bez většího poklesu ceny a dostát svým závazkům během určité doby (čím kratší doba pro zpeněţení, tím vyšší likvidita) Výsledovka je přehled nákladů a výnosů za určité časové období. Podává zprávu o výsledku hospodaření. V ČR se výsledovka rozděluje do třech oblastí: a) provozní, b) finanční, c) mimořádné. Podle způsobu členění nákladů v provozní oblasti můţe mít výsledovka podobu: a) druhovou nebo b) účelovou

30

2.8.2. Cash flow Cash flow je reálný pohyb (tok) peněz ve firmě, který podává informaci o peněţních tocích v průběhu účetního období. Jedná se o výkaz,který vyjadřuje konkrétní pohyby peněţních prostředků za určité období. Jsou to veškeré peněţní toky (přírůstky a úbytky peněţních prostředků během daného účetního období v souvislosti s hospodářskou činností účetní jednotky. Koncepce cash flow vychází z respektování: a) rozdílu mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněţním vyjádřením (např. nakoupíme stroj na úvěr, coţ nevyvolá ţádný pohyb hotových peněz nebo prodáme výrobky, ale odběratel nám neplatí) b) časového nesouladu hospodářských operací, které vyvolávají náklady a jejich finančním zachycením (mzdové náklady vznikají denně, výplata mezd je jednou za 14 dní) c) důsledkem pouţívání různých účetních metod (např. různých způsobů odpisování dlouhodobého majetku a různého oceňování zásob. Tak jako je rozvaha rozdílem mezi náklady a výnosy je cash flow rozdíl mezi příjmy a výdaji. Výdaje reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku Peněţními příjmy rozumíme prodej za hotové,inkaso pohledávek, půjčky, úvěry, vklady majitelů v hotovosti atd.. Peněţním výdaji rozumíme platby za faktury, výplaty mezd, nákup strojů, odvody daní, splátkypůjček a úvěrů,výplata dividend atd.. Způsoby zjišťování cash flow Výkaz o cash flow - povinný pro firmy, které mají povinnost ověřovat účetní uzávěrku auditorem a zveřejnit ji (MF ČR č 58/93). Výpočet cash flow se provádí dvěma metodami a to metodou přímou, kde se jedná o rozdíl mezi peněţními výdaji a peněţními příjmy. Naopak metoda nepřímá spočívá v rozdílu čistého zisku spolu s náklady neznamenající peněţní příjmy a výnosy neznamenající peněţní příjmy.

31

Možnosti zvyšování cash flow a)

přesvědčit zákazníky, partnery pro platbu v hotovosti

b)

odprodeje pohledávek faktoringovým nebo forfetingovým společnostem

c)

platit dodavatelům později = odklady plateb(neetické)

d)

zvyšovat ceny produkce, abychom měli vyšší trţby

e) omezovat zásoby f) pokusit se získat další úvěry a jiné Cash flow doplňuje rozvahu a výsledovku o další rozměry, informace o pohybu prostředků a o reálnosti dosaţeného hospodářského výsledku. Vypovídá o tom kolik peněţních zdrojů firma vytvořila a jakým způsobem je pouţila. Dokazuje, ţe zisk a peníze nejsou totéţ.

2.8.3. Finanční ukazatele Finanční ukazatele jsou součástí finanční analýzy. Podle jejich výpočtů se posuzuje finanční zdraví společnosti. Skupiny ukazatelů a) schopnost splácet b) zadluţenost c) rentabilita d) aktivita e) likvidita

32

Schopnost splácet Poukazuje na to, zda firma vykazuje dostatek zdrojů na splácení úvěrů EBITDA Ukazatel krytí dluhové služby = -------------------roční splátky

EBITDA = Earnings

Zisk

Before

Před

Interest

Úroky

Taxes

Daněmi

Depreciation

Odpisy (hmotný majetek)

Amortization

Odpisy (nehmotný majetek)

Zadluženost Poukazuje na úroveň finančního rizika, které snášejí věřitelé v porovnání s tím, které nesou společníci firmy Cizí zdroje + Časové rozlišení (pasiva) Celková zadluženost = -------------------------------------------------------------Celkový majetek

33

Rentabilita... poukazuje na ţivotaschopnost firmy Hrubý zisk x 100

Hrubá zisková marže = ----------------------Trţby

Analýza aktivity Ukazatele obrátkovosti... poukazují na efektivnost společnosti při hospodaření s oběţnými aktivy a krátkodobými závazky

Průměrná doba obratu závazků Průměrná doba obratu zásob Průměrná doba obratu pohledávek

Průměrná doba obratu pohledávek Poukazuje za jak dlouho jsou v průměru pohledávky placeny odběrateli Pohledávky z obch.vzt. PDOP = ----------------------------------- x 365 (dni) Trţby Změny ukazatele mohou poukazovat na: (ne)schopnost inkasovat pohledávky podle obchodních smluv kvalitu odběratelů existenci pohledávek po lhůtě splatnosti a nedobytných pohledávek Je třeba vyţádat si od klienta výkaz stavu pohledávek s komentářem!

34

Průměrná doba obratu závazků Poukazuje z jak dlouho jsou závazky placeny dodavatelům Závazky z obch.vzt. PDOZ = ----------------------------

x 365 (dní)

Náklady Změny ukazatele mohou poukazovat na: a) zhoršení/zlepšení dodavatelských vztahů b) nárůst můţe indikovat problémy hotovostních toků Je potřeba vyţádat si od klienta aktuální výkaz stavu závazků s komentářem!

Analýza pracovního kapitálu

Pracovní kapitál = zásoby + pohledávky z OV – závazky z OV

Stálá provozní potřeba by měla být financována vlastním kapitálem nebo dlouhodobými cizími zdroji. Tyto ukazatele jsou základními pilíři pro hodnocení bonity klienta, na základě těchto údajů je moţné jiţ v počátku rozhodnout zda nadále pokračovat v analýze pro poskytnutí úvěru či nikoliv.

Likvidita Vyjadřuje platební schopnost podniku a je rozdělená do tří typů: finanční majetek okamţitá likvidita = --------------------krátkodobá pasiva Vyjadřuje schopnost firmy okamţitě hradit své krátkodobé závazky. 35

Doporučená hodnota je 0,2 tzn. 20% ze které vyplývá, ţe pokud firma vezme veškerou svou hotovost je schopna uhradit 20% svých závazků. Fin.majetek + krátkodobé pohledávky rychlá likvidita = --------------------------------------------krátkodobá pasiva Doporučená hodnota je 1 tzn. 100% , v případě potřeby musí být firma schopna uhradit 100% svých závazků. fin. majetek + krátkodobé pohledávky + zásoby (OA) běţná likvidita = -----------------------------------------------------------------krátkodobá pasiva doporučená hodnota je 2 – 2,5 , část zásob bude financováno dlouhodobými zdroji

36

3. Finanční analýza společnosti Kovotrans s.r.o. Pro praktickou ukázku hodnocení bonity jsme pouţili společnost Kovotrans s.r.o. , která patří do kategorie malých a středních podniků. Společnost posoudíme za účelem poskytnutí kontokorentního úvěru. Profil firmy Firma KOVO-TRANS s.r.o. byla zaloţena v roce 1997 jako dopravní firma pro dopravu pocínovaných plechů z Francie pro vlastní obchodní činnost. Na počátku disponovala dvěma vozy Mercedes 1840 a Volvo F12. Postupně firma rozšířila svou činnost na klasickou mezinárodní dopravu. Vozový park se postupně rozšiřoval o další vozy MAN a RENAULT. Státy našeho zaměření byly Španělsko a Portugalsko. Tyto země se staly postupně specializací firmy. Na podzim roku 1998 společnost zaloţila dceřinou společnost KOVO-TRANS-SERVIS s.r.o., která přebrala spediční činnost, skladování a sběrnou sluţbu. Na jaře 1999 se ukázalo, ţe potřeba klientů na přepravy malotonáţních zásilek se zvětšuje, tudíţ společnost zareagovala nákupem vozů do 7,5 tuny. Rovněţ se přizpůsobili přepravám ADR, tzn. ţe všechna malá vozidla, dvě velkoobjemové soupravy a tři návěsové soupravy jsou s certifikací EX II.ADR dohody. Všichni řidiči mají průkaz ADR. Na vozech s EX II i pro třídu 1.ADR dohody. V současné době disponuje firma touto přepravní kapacitou: 2x velkoobjemová tandemová souprava RENAULT MAGNUM 440, 118m3 nákladní výška 2,9 - 3,0 m + 38 paletových míst, shrnovací plachty EDSCHA /EXII.ADR/, celková uţ.hmotnost 24,6 tuny. Soupravy mají průjezdný nákl. prostor. - 38 EWP 7x návěsová souprava - tahače: RENAULT MAGNUM 440 a 460 + návěsy: Kogel. nákl. výška 2,75m, + 2,85m, shrnovací plachty EDSCHA, ADR vybavení - 96 m3 - 34 EWP 1x DAF celková váha 7 490 kg uţ. váha 3,4 tuny, ADR EXII, 6 pal.míst = 36 m3 - 16 EWP 4x RENAULT Midlum 150 celková váha 7 500 kg uţ. váha 3,49 tuny, 40 m3 - 16 EWP

37

K vozům Renault Midlum máme připraveny 2 přívěsy, pokud je potřeba zvýšit tonáţ o 2,3 t objem o 40m3 1x RENAULT Midlum 240 celková váha 11 990 kg uţ. váha 5,8 tuny, 46 m3 = 18 pal. míst. 18 EWP 1x dodávka uţ. váha 0,9 tuny - 3 EWP

3.1.Vliv ekonomické krize na oblast dopravy: Současná ekonomická situace se nepříznivě promítá do celého odvětví silniční dopravy, která jako jedna z prvních oborů pocítila nástup ekonomické krize. Dle posledních odhadů krize za posledních 18 měsíců zlikvidovala 20 aţ 30% malých dopravců. Dopravci stření velikosti čelí krizi především redukcí svých vozových parků, někteří aţ o 20% svých kapacit. Nejvíce tedy krize postihuje podnikání v malé a střední dopravě. V první polovině trvání hospodářské recese byla výše uvedená skupina dopravců schopna nalézat zdroje pro udrţení podnikání, postupem času však finanční prostředky ubývají a poskytovatelé dopravy se dostávají do existenčních potíţí. Největším problémem je pokles zakázek i o více neţ 50%, a tedy i výrazně niţší trţby. Úzce s poklesem odbytu souvisí tlak na sniţování cen, které jsou o 20% níţe neţ v období před krizí, a zvyšování cen vstupů jako např. pohonných hmot, mýtného apod. Pokud se k těmto faktům přidá neetické chování některých firem, které přistupují na dumpingové ceny v domnění, ţe jen tak sami přeţijí, je velmi těţké úspěšně drţet autodopravu v chodu v takto pokřiveném trţním prostředí. Neposledním z problémů pro dopravce je téţ neúměrná doba splatnosti vydaných faktur, které je v podstatě nejdůleţitějším aspektem tohoto druhu odvětví. Stává se, ţe v důsledku krize nemají firmy, které jsou odběrateli dopravců, finanční prostředky a dopravci jsou odsouváni na poslední místa v platebním ţebříčku. Velmi častým jevem je jednostranné prodlouţení splatnosti faktur ze strany odběratelů, kterému se autodopravce nemůţe efektivně bránit díky obavě ze ztráty zákazníka. Většinou tedy na tyto podmínky přistoupí. I přes všechny tyto problémy je konkurence stále silná. Ceny stále klesají i přes úbytek subjektů na trhu. Úsporná opatření nejčastěji vrcholí propouštěním zaměstnanců a prodejem části vozového parku. Kaţdá firma má však jiné podmínky a jinak se s nimi vyrovnává. Nejhůře se však s tlakem trhu vyrovnávají společnosti, které vyuţívají pro podnikání 38

automobily pořízené prostřednictvím finančního leasingu. V současné době úřady práce evidují v regionu libereckého kraje 1415 řidičů bez práce, ve srovnání s počátkem roku 2009 zhruba trojnásobek. V roce 2009 ukončilo svou činnost přes sto subjektů ze zhruba dvou tisíc evidovaných a v roce 2010 se počítá s dalším nárůstem.Na jedno volné místo tak připadá 49 uchazečů.

Tato společnost ţádá banku o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 1.500.000,- Kč který by chtěla vyuţívat na financování oběţných aktiv – překlenutí krátkodobých nedostatků volných peněţních prostředků pro placení závazků vůči dodavatelům. Jedná se pro banku o nového klienta. Společnost je nespokojena se sluţbami současné banky a hodlá převést veškeré své finance do jiné banky. S pohledu banky se jedná o společnost, která svým odvětvím patří v současné době mezi rizikové. S ohledem na moţný rozvoj společnosti v oblasti spedice (nákup, pronájem skladovacích prostor), ustálení ekonomické situace v ČR a ve světě a získání nového klienta s potenciálem dalších obchodů v rámci firmy, nebo fyzických osob má banka o tuto společnost zájem. Po provedené analýze všech ukazatelů bude navrţeno zda má být úvěr poskytnut či nikoli. Pro účely mé bakalářské práce byly pouţity finanční výkazy společnosti za roky 2006, 2007 a 2008. (viz. Přílohy č. 1,2,3,4 )

39

3.2. Analýza mimoekonomických ukazatelů Zdrojem informací pro banku jsou v dané chvíli informace z obchodního rejstříku a informace poskytnuté touto společností. Banka se bude podrobněji zabývat těmito oblastmi: a) charakteristikou společnosti b) vlastnickou strukturou a managementem c) zaměstnanci d) odvětvím e) podnikatelským záměrem

Charakteristika společnosti Společnost Kovotrans s.r.o. vznikla 16.května 1997 zápisem do obchodního rejstříku. Její právní forma: Společnost s ručením omezeným. Předmětem podnikání je: silniční motorová doprava nákladní, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a sluţeb, koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (kromě zboţí vyhr.v příl. 1-3 zák.č. 455/91 Sb. o ţivn.podnikání). Společnost se specializuje na mezinárodní kamionovou přepravu především do oblastí Pyrenejského poloostrova (Španělsko, Portugalsko). Oborové okolí – (Porterova analýza) Oborové okolí společnosti je ovlivňováno především jeho konkurenty, dodavateli a zákazníky. Společnosti uspokojují zákazníky určitými výrobky a sluţbami, aţ na vyjímky (monopoly, oligopoly, monopolističtí konkurenti) a jsou více či méně závislé na určité skupině dodavatelů. Velmi uţitečným nástrojem analýzy oborového okolí podniku je Porterův model pěti faktorů konkurenčního prostředí. 40

a) faktor dodavatelé – jedná se o dodavatele, kteří společnosti prodávají automobily b) faktor odběratelé - zde je velké riziko, protoţe společnost nemá stabilního odběratele c) faktor konkurence – v případě oblasti dopravy je konkurence velmi vysoká d) faktor legislativy – pro dopravce není příliš nakloněna, nejsou vhodná parkoviště pro kamiony, kde by mohli řidiči vhodně odpočívat a dodrţovat tak povinné pauzy, stále hrozící páteční zákaz jízd kamiónů, nejsou vhodná sociální zázemí pro řidiče, stoupající ceny silničních daní a mýtného. e) faktor firma – firma byla nucena prodat část svého vozového parku, a aby nedošlo k dluţným částkám u leasingových společností byla část vozidel vrácena finanční společnosti. Vlastnická struktura a management Společnost Kovotrans s.r.o. vlastní v současné době dvě fyzické osoby, z nichţ ţádná nedrţí majoritní podíl. Na vedení a chodu se podílejí oba společníci, kteří jednají ve všech věcech samostatně s vyjímkou jednání vyhrazených valné hromadě. Jedná se o zkušený management s dlouholetými zkušenostmi a praxí.

Zaměstnanci Společnost Kovotrans s.r.o. zaměstnává na hlavní pracovní poměr 10 zaměstnanců. Odvětví Situace v silniční nákladní dopravě je v současné době světové ekonomické krize málo uspokojivá. Vzhledem k časté platební neschopnosti zákazníků společnosti ,prodluţování splatnosti faktur, velké konkurenci v tomto odvětví a sníţením cen za přepravu dochází k situaci kdy společnost je nucena poţádat banku o poskytnutí kontokorentního úvěru na překlenutí krátkodobých pohledávek vůči věřitelům.

41

Společnost Kovotrans s.r.o. je na trhu jiţ dlouhou dobu, specializuje se na mezinárodní kamionovou dopravu do oblasti Pyrenejského poloostrova. Ve vedení firmy jsou manaţeři s dlouhodobými zkušenostmi. Zaměstnancům je umoţněno veškeré potřebné školení včetně jazykových kurzů. Do této doby společnost byla soběstačná bez potřeby úvěrových produktů. V blízké době má společnost zájem a rozvoji svého podnikatelského zaměření rozšířením sluţeb v oblasti skladování nákladů.

3.3. Analýza ekonomických ukazatelů Společnost předloţila k posouzení moţnosti poskytnutí kontokorentního úvěru účetní výkazy za poslední tři zdaňovací období (roky 2006,2007 a 2008). Tyto účetní výkazy (rozvaha a výkaz zisků a ztrát ) za výše uvedená období v celém rozsahu jsou uvedeny v příloze č. .. Banka pro posouzení zanese výkazy do systémů a formulářů, které jsou upraveny pro potřeby banky a dle kterých provede následnou analýzu. Rozbor výkazu zisku a ztrát Tržby Společnost zaţila v období od 2006 – 2008 nárůst svých trţeb. V roce 2007 vzrostly trţby o 4 mil. Kč a v roce 2008 o další 3 mil. Kč. Bohuţel nemáme k dispozici účetní výkazy za poslední zdaňovací období, kde bude naopak vidět nepatrný pokles z důvodu mezinárodní ekonomické krize.

42

Graf č. 1. Vývoj tržeb společnosti Kovotrans s.r.o. Vývoj tržeb společnosti Kovotrans s.r.o. 30000

27275 23709

25000

Kč (tis)

20000

19830

15000 10000 5000 0 2006

2007

2008

roky

Zdroj: vlastní zpracování

Obchodní marže Vyjadřuje zisk a nebo ztrátu z obchodní činnosti. Dle předloţených výkazů je jasné, ţe společnost za roky 2006,2007 vykazuje zisk, který má tendenci stoupat, ale za rok 2008 je patrné, ţe ekonomická krize se začala projevovat a společnost vykazuje nepatrnou ztrátu.

43

Graf č. 2 Vývoj hrubé obchodní marže společnosti Kovotrans s.r.o. Vývoj hrubé obchodní marže společnosti Kovotrans s.r.o. 3,5 3 2,5

%

2 1,5 1 0,5 0 2006

2007

2008

-0,5 roky

Zdroj: vlastní zpracování

Analýza rozvahových položek Důleţité poloţky Aktiv: Dlouhodobý hmotný majetek – můţe napovědět něco o předmětu podnikání, resp. o jeho koncepci, protoţe tato společnost nedisponuje ţádným hmotným majetkem znamená to, ţe prostory, které vyuţívá k podnikání jsou v pronájmu a ţe automobily jsou pořízené prostřednictví leasingu. Oběţný majetek – resp. Zásoby, nízká resp 0 hodnota jasně vyplývá s předmětu podnikání Pohledávky z obchodního styku – jejich výše naznačují potřebu krátkodobých finančních prostředků

44

Výše finančního majetku téţ v souvislosti s výši pohledávek naznačují potřebu finančních prostředků, jejichţ nedostatek by mohl vést k druhotné platební neschopnosti.

Graf č. 3 Struktura aktiv společnosti Kovotrans s.r.o Struktura aktiv společnosti Kovotrans s.r.o. 10000 9000 8000

Kč (tis.)

7000 6000

Čas. rozlišení

5000

Oběžná

4000

Stálá

3000 2000 1000 0 2006

2007

2008

roky

Zdroj: vlastní zpracování Důležité položky Pasiv: Vývoj poloţky vlastního kapitálu můţe naznačovat úspěšnost společnosti. Je však nutné indikovat další poloţky, které tuto poloţku tvoří. Kromě základního kapitálu, jehoţ tvorba je zřejmá, jsou nejdůleţitějšími poloţkami výsledek hospodaření minulých let a běţného účetního období. Kladná hodnota minulých období svědčí o relativní úspěšnosti společnosti.

45

Graf č. 4 Struktura pasiv společnosti Kovotrans s.r.o. Struktra pasiv společnosti Kovotrans s.r.o. 100% 90% 80%

%

70% 60%

čas. rozlišení

50%

cízí

40%

vlastní

30% 20% 10% 0% 2006

2007

2008

roky

Zdroj: vlastní zpracování Výše krátkodobých závazků z obchodního styku v porovnání s oběţnými aktivy (pohledávky) naznačují, ţe v případě, ţe jsou opravdu likvidní (jedná se především pohledávky a jejich splatnost a platební morálku odběratelů), je společnost schopna dostát svým krátkodobým závazkům. Tuto problematiku řeší ukazatel pracovního kapitálu, který vyjadřuje výši pěneţních postředků, která společnosti zůstane za předpokladu úhrady všech závazků prostředky z oběţných aktiv. Z následujícího grafu je patrné, ţe společnost má prostor pro případné provozní financování, jelikoţ v připadě vyrovnání salda pohledávek a závazků bude disponovat peněţními prostředky na vyrovnání úvěrového rámce.

46

Graf č. 5 Vývoj hodnoty pracovního kapitálu společnosti Kovotrans s.r.o. Vývoj hodnoty pracovního kapitálu společnosti Kovotrans s.r.o. 1600 1400

Kč (tis.)

1200 1000 800 600 400 200 0 2006

2007

2008

roky

Zdroj: vlastní zpracování

Dalšími důleţitými poloţkami pro hodnocení úvěruschopnosti jsou závazky ke společníkům a bankovní úvěry a výpomoci. U obou je nutné znát konkrétní podmínky vzniku těchto závazků a podmínky splacení, typ úvěru apod. (viz smlouva o půjčce resp. úvěrová smlouva). Na základě znalosti těchto informací lze přesněji určit realizovatelnost dalšího financování. Dle obdrţených informací půčky od společníků nemají ošetřenu splatnost a společníci váţně uvaţují o transformaci do vlastního kapitálu, tedy navýšení vlastního kapitalu. Pro zvýšení realizace financování existuje moţnost podřízení tohoto závazku nově poskytovanému úvěru. Poloţka bankovních úvěrů (krátkodobých) obsahuje výši poskytnutného kontokoretního úvěru. Tato poloţka tedy úzce souvisí s hodnotou zůstatku „Účty v bankách“. Pokud porovnáme tyto dvě hodnoty je zřejmé, ţe k 31/12 byl tento poskytnutý rámec téměř zcela vyčerpán.

47

Přesnější obraz o stavu A a P nám podají následující finanční ukazatele a jejich vývoj v jednotlivých letech Tabulka č. 1 Vybrané rozvahové finanční ukazatele společnosti Kovotrans s.r.o. ukazatel Běžná likvidita Doba obratu závazků Doba obratu pohledávek Pracovní kapitál Finanční páka (VK/Aktiva)

2006 1,03 79,72 87,15 837 16,1

2007 1,18 76,16 91,94 1450 6,42

2008 1,09 105,66 116,77 1341 10,79

Zdroj: vlastní zpracování Ukazatel běţné likvidity se pohybuje ve standardním mezích po celé sledované období. Je však důleţité znát struktruru poloţek, které do výpočtu likvidity zasahují. Detailnější informaci nám tedy podávají ukazatele doby obratu závazků a pohledávek, z nichţ vyplývá, ţe se společnost potýká s hrozbou druhotné platební neschopnosti, jelikoţ závazky platí rychleji a dřive neţ inkasuje prostředky z pohledávek. Tyto ukazatele tedy jen potvrzují momentální dění na trhu autodopravců. Hodnoty pracovního kapitálu naznačují prostor pro moţné krátkodobé financování, jak jiţ bylo zmíněno výše. Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech se pohybuje velmi nízko a je pro tento typ podnikání specifický. Určitým dílem je téţ ovlivněn půjčkami společníků. Rozhodnutí půjčit finanční prostředky společnosti místo navýšení základního kapitálu je pochopitelné, ale tento krok situaci společnosti v očích třetích stran, resp. bank, nezlepšuje.

48

3.4.Analýza položek výsledovky (resp. Výkazu zisku a ztrát) Součet „Výkonů“ a „Trţeb za prodej zboţí“ nám podává informaci o výši obratu, která nám zařadí společnost do správné kategorie klienta a zařazuje tuto společnost do retailové klienteli. Pokud od této poloţky odečteme výkonovou spotřebu (obsahuje náklady za energie či téţ na leasing) zjistíme tzv. „Přidanou hodnotu“, jejíţ kladná hodnota je bezpodmínečná pro pokračování zjišťování bonity. Tato poloţka indikuje schopnost společnosti vytvářet svojí činností další finanční prostředky („jednoduše, zda jejich činnost je vůbec smysluplná). Díky poloţce „Osobní náklady“ lze objektivě posoudit, při znalosti počtu zaměstnanců, zda jsou účetní výkazy reálné. Jedinou nákladovou poloţkou, která zlepšuje bonitu klienta jsou „Odpisy“, které nepředstavují výdaj a navyšují cash flow společnosti. V tomto případě je tato poloţka nulová, coţ je v souladu s údaji s rozvahy – poloţky dlouhodobých aktiv (viz výše). Za povšimnutí téţ stojí poloţky ostatních provozních nákladů a výnosů, které mnohdy mohou výrazně ovlivnit výsledek hospodaření, jak např. vidět v předchozím období. Jedná se především o pojistné události. Při analýze společnosti je nutné od těchto poloţek abstrahovat. Poslední faktorem, která ovlivní výsledky hospodaření je finanční výsledek hospodaření, která vypovídá o nákladech a výnosech ve finančních oblastech. Existence fin. nákladů je téţ kontrolním mechanismem při existenci úvěrové angaţovanost. Součet tohoto výsledku a výsledku hospodaření z provozní činnosti, který je výsledkem všech předchozích poloţek, je výsledek hospodaření za běţnou činnost. Existuje sice moţnost vzniku mimořádných poloţek nákladů a výnosů, které však velmi často i samostatně daněny a nezasahují přímo do analýzy bonity.

49

Součty o odečty všech poloţek výkazů zisku a ztrát lze zjistit konečný výsledek hospodaření, který můţe být poníţen uţ jen o daň z příjmů. V případě, ţe jeho hodota je kladná, lze indikovat dobrý stav hospodaření, důleţité je ovšem znát všechny aspekty tvorby výše popsaných poloţek, jejichţ vznik můţe obhájit i zápornou hodnotu hospodářského výsledku za běţnou činnost. Pokud jsou všechny výše uvedené poloţky rozklíčovány lze přistoupit k dalším výpočtům finančních ukazelů: Finanční páka Ukazatel finanční páka je jednou z forem vyjádření míry zadluţenosti podniku, podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku. Čím je podíl cizích zdrojů vyší, tím je vyšší ukazatel finační páka.

celková aktiva Finanční páka = -------------------vlastní kapitál

úrokové krytí – (schopnost platit úroky) udává kolikanásobně je příjem větší neţ společnost platí na úrocích

zisk před zdaněním + placené úroky úrokové krytí = ----------------------------------------------------placené úroky

50

Tabulka č. 2 Vybrané finanční ukazatele VZZ společnosti Kovotrans s.r.o. ukazatel finanční páka úrokové krytí Zdroj: vlastní zpracování

2006 16,10% 8,92

2007 6,42% 27,04

2008 10,79% 0,79

Dle výsledků následujících ukazatelů je patrné, ţe podíl cizích zdrojů je nepatrný tzn. společnost má v současné době minimum úvěrů. Následný ukazatel však poukazuje na fakt, ţe efektivita společnosti v r. 2008 je limitní resp. nedostačující pro úhradu nákladů souvisejících z úvěry.

51

4.Vyhodnocení bonity firmy Kovotrans s.r.o. Vývoj hospodaření firmy byl do roku 2007 pozitivní. Z dalšího vývoje všech relevantních ekonomických ukazatelů, které ovlivňují rozhodnutí o poskytnutí financování, lze jasně indikovat vliv hospodářské krize posledních let. Nelze zpětně odhadovat, v jakých hodnotách by se pohybovaly výsledky hospodaření společnosti KOVOTRANS v případě, ţe by nepropukla hospodářská krize. Negativní vliv současných poměrů hospodářství na chod společnosti je však zřetelný. Hodnoty běţné likvidity se pohybují ve standardním intervalu (1;1,5) resp. 100 % aţ 150. Vypovídající schopnost všech ukazatelů likvidity ovlivňují další faktory jako např. struktura závazků a pohledávek dle splatnosti. Společnost KOVOTRANS v současné době eviduje velkou částku pohledávek po splatnosti (cca 1 MIO CZK), jejíţ uhrazení by omezilo ţádanou dodatečnou potřebu vnějších finančních zdrojů. I přes růst trţeb efektivita společnosti v posledním sledovaném roce klesla, zvýšení obratu tedy nestačí při rozhodování o poskytnutí úvěru. Kaţdou expanzi by měly doprovázat příslušné výsledky a předkládané výsledky pouze potvrzují poměry na trhu autodopravců, které byly zmíněny dříve (sniţování marţí, ...).

Vývoj hodnot cash flow by ještě ve druhém sledovaném období směřoval k závěru poskytnout financování společnosti, bohuţel jak jiţ bylo několikrát zmíněno poslední období postihnuté krizí k takovému rozhodnutí nepřispívá. Celkově lze říci, ţe i přes ekonomický růst v minulých letech, společnost nevytváří za poslední sledované období dostatečné zdroje na hrazení všech výdajů (úroky, splacení samotného úvěru), které souvisí s poskytnutím nové úvěrové angaţovanosti. Společnost téţ nedisponuje ţádným majetkem, který by mohl slouţit jako zajištění úvěru Finanční potřeba společnosti, která se především zabývá autodopravou, je v současné chvíli logická a pochopitelná. Všechny tlaky trhu společnost nutí k prodluţování lhůt splatnosti svých pohledávek. Na druhou stranu závazky musí být uhrazeny ve lhůtě. Prostor, který mezi těmito dvěma tlaky lze vyřešit pouze externími zdroji, tzn. vklady společníků, půjčkami 52

společníků či třetích osob resp. úvěry. První varianta (závazky za společníky ve výši...) jiţ ve sledovaném období proběhla a po vyčerpání soukromých zdrojů vlastníků společnosti jiţ nezbývá jednatelům jiná varianta neţ obrátit se na banku, která však dle výše nastíněné analýzy k financování nepřistoupí. Riziko, které by na sebe brala, neodpovídá výši moţných výnosů z tohoto obchodu.

53

Závěr: Teoretická část této práce poukazuje na to, ţe hodnocení bonity – scoringu firmy v období mezinárodní hospodářské krize hraje nenahraditelnou roli v procesu poskytnutí úvěru. Vlivem této recese se dostává velké mnoţství firem do platební neschopnosti, kterou chtějí řešit poskytnutím krátkodobých finančních prostředků od bank. Banky proto vyuţívají svých scoringových procesů k tomu, aby mohly obezřetně a systematicky přistupovat k posuzování těchto ţádostí a aby se vyvarovaly přílišnému riziku, které plyne z moţné neschopnosti splácení těchto úvěrů. Vzhledem ke zhoršení ekonomiky a tím nárůstu „nekvalitních“ klientů je třeba přehodnotit současné procesy bank a zpřísnit hodnocení malých a středních podniků, tedy scoring bank více prohloubit. V analýze potenciálního dluţníka je nutné neorientovat se pouze na vybrané finanční ukazatele,ale analyzovat firmu více do hloubky i prostřednictvím nefinančních kritérií. Analýza společnosti Kovotrans s.r.o., která je uvedena v praktické části této práce, potvrzuje, ţe výše uvedené závěry jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění obezřetné úvěrové politiky bank. Původně prosperující firma se dostala po období postupného růstu v roce 2008 do neúvěrovatelné pozice a pouze díky scrogingovým nástrojům se banka můţe vyhnout potenciálním komplikacím, které by mohly nastat v případě poskytnutí úvěru této společnosti. Na tomto praktickém příkladu byl prokázán nezanedbatelný význam scoringových procesů a modelů při hodnocení úvěrovatelnosti klientů. V dnešní turbulentní době se jiţ nelze spoléhat na jednoduché finanční modely, ale je nutné je propojit s dalšími nefinančními atributy, které bankám pomohou při rozhodování o poskytnutí úvěru.

54

Seznam použité literatury BLAHA, Zdenek Sid - JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3., rozš. vyd. Praha : Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3 (broţ.). DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X (broţ.). HELIGROVÁ, Ilona. Účetní výkazy očima neúčtaře. 1. vyd. Praha : VOX, 2004. 88 s. Ekonomie. ISBN 80-86324-38-9 (broţ.). MEJSTŘÍK, Michal - PEČENÁ, Magda - TEPLÝ, Petr. Základní principy bankovnictví. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008. 627 s. ISBN 978-80-246-1500-4 (broţ.). PAVELKA, František – BARDOVÁ,Dagmar – OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. – ISBN 80-7265-037-8 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2007. v, 154 s. Praxe manaţera. ISBN 978-80-251-1830-6 (broţ.). SŮVOVÁ, Helena, et.al. Finanční analýza : v řízení podniku, v bance a na počítači.1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN : 80-7265-027-0. VINŠ, Petr; LIŠKA, Václav. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 109 s.ISBN 80-7179807 CNB.cz [online]. c2010 [cit. 2010-03-23]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2007/download/v _2007_17_22207530.pdf CSAS.cz [online]. c2009. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_183 CSOB.cz [online]. c2009. Dostupný z WWW: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/default.aspx Finance.cz [online]. c2000-2009 [cit. 2009-11-23].Dostupný z WWW http://www.finance.cz/zpravy/finance/182594-bonita-klienta-ovlivni-sanci-na-uver-i-jehoparametry/ Finance.cz [online]. c2000-2009 [cit. 2009-11-23].Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/208678-bonita-klienta-jak-a-proc-ji-banky-zjistuji-/ KB.cz [online]. c2009. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/seg/seg3/need_money_for_business.shtml

55

UNICREDITBANK.cz [online]. c2009-2010 [cit.2009-12-10]. Dostupný z WWW: http://www.unicreditbank.cz/cz/podnikatele/uvery.html Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online ].c 2009 [cit. 2009-11-23].dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Av%C4%9Brov%C3%A9_riziko

56

Seznam grafů Graf č. 1 Vývoj trţeb společnosti Kovotrans s.r.o. ………………………………………. .43 Graf č. 2 Vývoj hrubé obchodní marţe společnosti Kovotrans s.r.o………………………. 44 Graf č. 3 Struktura aktiv společnosti Kovotrans s.r.o……………………………………… 45 Graf č. 4 Struktura pasiv společnosti Kovotrans s.r.o……………………………………... 46 Graf č. 5 Vývoj hodnoty pracovního kapitálu společnosti Kovotrans s.r.o………………... 47

57

Seznam tabulek Tabulka č.1 Vybrané rozvahové finanční ukazatele společnosti Kovotrans s.r.o…………... 47 Tabulka č. 2 Vybrané finanční ukazatele VZZ společnosti Kovotrans s.r.o……………….. 50

58

Seznam příloh

Příloha č. 1 Rozvaha společnosti Kovotrans s.r.o. za rok 2007 Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty společnosti Kovotrans s.r.o. za rok 2007 Příloha č. 3 Rozvaha společnosti Kovotrans s.r.o. za rok 2008 Příloha č. 4 Výkaz zisku a ztráty společnosti Kovotrans s.r.o. za rok 2008 Příloha č. 5 Ţádost o Bussines úvěr pro právnické osoby Příloha č. 6 Věstník ČNB – úřední sdělení ČNB – ekonomicky spjatá skupina

59

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6