Hospodaření města Chebu z pohledu banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Hospodaření města Chebu z pohledu banky Bakalářská práce

Autor:

Denisa Sládková bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Josef Mendl

Duben, 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

……………………………………. Denisa Sládková V Praze dne 14. 4. 2012

Poděkování Mé poděkování náleţí vedoucímu práce, panu Ing. Josefu Mendlovi, za odbornou pomoc a cenné rady a připomínky, které přispěly k dokončení mé bakalářské práce.

Anotace Cílem této práce, která nese název „Hospodaření města Chebu z pohledu banky“, je podat komplexní teoretický přehled nefinanční a finanční analýzy se zaměřením na municipální sféru a jejich praktická aplikace na vybraném subjektu. Teoretické poznatky jsou aplikovány v praktické části práce, kde je představena nefinanční a finanční analýza Města Chebu, s důrazem na ukazatele, které sleduje financující banka jako rozhodující kritérium při poskytnutí úvěru. V závěru práce jsou navrţena opatření a doporučení pro další období hospodaření. Klíčové pojmy: Čistý provozní výsledek, finanční analýza, příjmy, rozpočet, územní samosprávné celky, výdaje

Annotation The aim of this work, entitled "Economic Administration of the Town of Cheb from the Point of View of the Bank", is to provide a comprehensive theoretical overview of nonfinancial and financial analysis focusing on the municipal sector and their practical application on the selected subject. Theoretical knowledge is applied in the practical part, which is presented to non-financial and financial analysis of Cheb, with an emphasis on indicators that monitor the financing bank as a decisive criterion for granting credit. In the conclusion is proposed measures and recommendations for another period of economic.

Key words Net Operating Result, Financial Analysis, Incomes, Budget, Local Governments, Expense

OBSAH OBSAH ....................................................................................................................... 6 ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1. Finanční hospodaření územních samosprávných celků ........................................ 8 1.1. Rozpočty územní samosprávy ......................................................................... 8 1.1.1. Rozpočtová soustava a fáze rozpočtového procesu................................... 8 1.1.2. Struktura územního rozpočtu .................................................................. 11 1.1.2.1. Příjmy rozpočtu .............................................................................. 11 1.1.2.2. Výdaje rozpočtu ............................................................................. 13 1.1.2.3. Financování .................................................................................... 14 1.1.2.4. Běţný a kapitálový rozpočet .......................................................... 15

1.2. 1.3.

Nefinanční analýza ......................................................................................... 17 Finanční analýza ............................................................................................ 19 1.3.1. 1.3.2.

Podklady pro finanční analýzu ................................................................ 20 Metody a ukazatele finanční analýzy ...................................................... 21

2. Analýza hospodaření města Chebu...................................................................... 25 2.1. Představení města Chebu a jeho nefinanční analýza ..................................... 25 2.2. Analýza rozpočtového hospodaření města..................................................... 31 2.2.1. Struktura aktiv a pasiv ............................................................................. 31 2.2.2. Analýza vývoje příjmů a výdajů v letech 2005 - 2009 ............................ 37 2.2.2.1. Příjmy ............................................................................................. 38 2.2.2.2. Výdaje ............................................................................................ 42 2.2.2.3. Financování .................................................................................... 44 2.2.2.4. Čistý provozní výsledek ................................................................. 45

2.3.

Analýza budoucího vývoje............................................................................. 45 2.3.1. 2.3.2.

Rozpočtový výhled .................................................................................. 45 Dosavadní výsledky jako východisko pro analýzu budoucího vývoje .... 49

3. Posouzení dosavadního vývoje hospodaření města bankou ................................ 51 3.1. Silné a slabé stránky města ............................................................................ 51 3.2. Shrnutí klíčových výsledků finanční analýzy ................................................ 52 ZÁVĚR...................................................................................................................... 53 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK .............................................. 57 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 58 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 59 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 60 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 61

6

ÚVOD Jedním z hlavních sektorů, kterým banky poskytují úvěry, jsou územní samosprávné celky. Bakalářská práce s názvem „Hospodaření města Chebu z pohledu banky“ uceluje problematiku jejich financování na konkrétním vybraném městě. Cílem mé práce bylo podrobit město Cheb nefinanční a finanční analýze ve vybraných letech a na základě těchto analýz zhodnotit, jak si město ve svém hospodaření vede a zda jsou dosaţené výsledky hospodaření města pro banku jako financující subjekt, uspokojující. V první části práce se zaměřuji na teoretické poznatky, které s hospodařením měst a obcí souvisejí a tyto pak aplikuji v praktické části na analýze hospodaření města Chebu. Pro svou práci jsem zvolila postup v souladu s metodikou banky a soustřeďuji se nejprve na nefinanční analýzu města, na základě které je následně proveden rozbor silných a slabých stránek, posléze je vypracována finanční analýza hospodaření v letech 2005 – 2009. V této části se zaměřuji na strukturu majetku města a na strukturu příjmů a výdajů, kde upozorňuji na případné výkyvy v jejich vývoji a snaţím se vysvětlit, čím byly způsobeny. Další část práce je zaměřena na analýzu budoucího vývoje, kde zohledňuji mimo jiné hospodaření města v roce 2010 a dále se soustřeďuji na roky 2011 – 2015. V době zpracování mé práce nejsou k dispozici konečné výsledky hospodaření roku 2011, proto je zde neuvádím a nechávám tak prostor pro budoucí diplomovou práci. Analýza hospodaření města Chebu poskytne ucelený přehled o tom, zda město vynakládá své prostředky efektivně a zda je na základě svých výsledků hospodaření schopno bez problémů přijmout a splácet bankovní úvěr. Hlavním výstupem je pak celkové zhodnocení hospodaření města a doporučení do budoucích období.

7

1. Finanční hospodaření územních samosprávných celků 1.1.

Rozpočty územní samosprávy

Rozpočty obcí nebo krajů, tj. územní rozpočty, jsou sestavovány v rámci soustavy veřejných rozpočtů na úrovni územních samosprávných celků. Tyto rozpočty jsou označovány jako „decentralizované peněžní fondy, ve kterých se soustřeďují jak příjmy, které obec získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jejich vlastní činností, a ty se rozdělují a používají na financování veřejných a smíšených statků prostřednictvím veřejného sektoru územní samosprávy, nebo prostřednictvím soukromého sektoru“.1 Územní rozpočet je vytvářen a následně rozdělen a pouţit s vyuţitím tzv. nenávratného, nedobrovolného a neekvivalentního způsobu financování, jenţ je typický pro všechny veřejné rozpočty. Rozpočet obce plní funkci: bilance, neboť dochází k bilanci příjmů a výdajů za rozpočtové období, které je totoţné s rozpočtovým obdobím celé soustavy veřejných rozpočtů v ČR, finančního plánu, podle kterého obec hospodaří tak, aby byla zajištěna solventnost obce. Smyslem finančního plánu je plánování příjmů a výdajů tak, aby byl vytvořen dostatečný objem zdrojů na příjmové straně a ten nebyl v konfliktu s financováním různých záměrů a cílů, tzn., ţe by mělo dojít k objektivizaci příjmů a výdajů, nástroje k prosazování cílů, který stanovuje priority v poskytování veřejných statků a sluţeb a poskytuje informace o finanční situaci a plánech obce.

1.1.1. Rozpočtová soustava a fáze rozpočtového procesu Rozpočtovou soustavou se rozumí soustava veřejných rozpočtů a institucí zabezpečujících tvorbu, rozdělování, vyuţití a kontrolu procesů a toků finančních prostředků v rámci této soustavy. V České republice je tato soustava tvořena rozpočty

1

PROVAZNÍKOVÁ, R.; SEDLÁČKOVÁ, O. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha 7: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9., s. 47.

8

centrální vlády a místními rozpočty. Do rozpočtů centrální vlády patří především státní rozpočet. Místní rozpočty jsou tvořeny rozpočty krajů, obcí a také rozpočty regionálních rad regionů soudrţnosti. Obr. 1. Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava ČR

Veřejné rozpočty

Centralizované Státní rozpočet

Mimorozpočtové fondy

Decentralizované

Centralizované

Decentralizované

Rozpočty krajů Rozpočty obcí Rozpočty region. rad regionů

Rozpočty org. složek a příspěvkových org.

Zdroj: Vlastní zpracování Soustava veřejných rozpočtů se řídí rozpočtovými pravidly, uvedených v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Veřejné rozpočty plní tři základní funkce. Je to funkce alokační, zaloţená na financování různých potřeb ve veřejném sektoru finančními prostředky na to určených, funkce stabilizační, která se soustřeďuje na základní ekonomické veličiny jako např. zaměstnanost, inflace apod., jeţ jsou ovlivňovány aktivní fiskální politikou státu a funkce redistribuční, tzn. přerozdělování části příjmů státního rozpočtu mezi jednotlivé ekonomické subjekty, příkladem mohou být různé druhy sociálních transferů a dotace. Obce mají povinnost sestavovat rozpočet na jeden kalendářní rok. Tento proces je nazýván rozpočtovým procesem a rozumíme jím souhrn činností, které jsou nezbytné k řízení hospodaření územního samosprávného celku.

9

Obsahuje tyto etapy: analýza minulého období a stanovení cílů pro období následující, návrh rozpočtu, projednávání a schvalování, kontrola plnění rozpočtu, závěrečný účet – přehled o skutečném plnění, rozpočtový výhled. Pro sestavení rozpočtu obce slouţí rozpočtový výhled, který jsou obce povinny sestavovat. Je-li schválen rozpočet na rok 2010, musí být sestaven rozpočtový výhled na minimálně dva následující roky, čili 2011 a 2012. Sestavení návrhu rozpočtu a podkladů pro něj většinou provádí výkonný orgán obce, nejčastěji finanční výbor. Rozpočtový návrh je sestavován na základě analýzy hospodaření minimálně dva roky zpět, následně je projednán výkonnými orgány obce a schválen. Schvalování rozpočtu je v pravomoci zastupitelstva, kdy zastupitelé schvalují jednotlivé body rozpočtu. Schválený rozpočet můţe být: vyrovnaný – všechny příjmy jsou pouţity na krytí rozpočtových výdajů, tzn. příjmy = výdaje přebytkový – příjmy rozpočtu jsou vyšší neţ výdaje, jedním z důvodů můţe být, ţe si obec vytváří rezervu v příjmech na roky budoucí nebo došlo ke splacení úvěrů příjmy > výdaje schodkový – příjmy jsou niţší neţ rozpočtové výdaje, v takové situaci obec pouţije rezervy vytvořené v minulosti, pokud je nemá, je schodek kryt úvěrem nebo výnosem z prodeje majetku příjmy < výdaje. Během roku dochází ke kontrole plnění rozpočtu a jeho vyhodnocení. Odraz skutečného plnění je vypracován výkonnými orgány obce v závěrečném účtu, jehoţ součástí je i zpráva o přezkoumání hospodaření obce. Územní samosprávné celky mají totiţ

10

povinnost nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. Přezkoumání hospodaření vykonává buď příslušný krajský úřad, nebo auditor.

1.1.2. Struktura územního rozpočtu Pro celou soustavu veřejných rozpočtů platí závazná rozpočtová skladba. Jedná se o podrobné členění příjmů a výdajů, které umoţňuje identifikovat veškeré peněţní operace a zjišťovat potřebné informace o vývoji příjmů a výdajů a sumarizovat je za celou rozpočtovou soustavu. Příjmy a výdaje jsou tříděny jako tzv. peněţní operace, neboli příjem peněţních prostředků na bankovní účty a jejich následný výdej. V rozpočtové skladbě jsou vyuţity čtyři základní hlediska třídění příjmů a výdajů: hledisko odpovědnostní, nazýváno také jako kapitolní, které je pro územní samosprávu nepovinné, hledisko druhové, které třídí peněţní operace na příjmy, výdaje a financování, hledisko odvětvové, které třídí příjmy a výdaje dle odvětví, resp. určuje, pro jaké účely byly finanční prostředky pouţity, hledisko konsolidační, na základě kterého je objektivizován pohled na celkovou výši příjmů a výdajů. Druhové třídění je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě, vyuţívá k tomu čtyřmístný číselný kód. Umoţňuje odlišit třídy (jednomístný kód), seskupení poloţek (dvoumístný kód), podseskupení poloţek (třímístný kód) a jednotlivé poloţky příjmů a výdajů (čtyřmístný kód). Například: Třída: 1 Daňové příjmy → 11 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů → 111 Daně z příjmů fyzických osob → 1111 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. 1.1.2.1. Příjmy rozpočtu Příjmy představují nenávratně inkasované prostředky připisované na bankovní účet, a to jak z domácí ekonomiky, tak i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací. Jsou jedním z nejdůleţitějších zdrojů krytí potřeb územních samosprávných celků. Příjmy by měly být dostatečně výnosné, aby byla zvýšena míra ekonomické soběstačnosti obce a také závislé na aktivitě obce, tzn., ţe je obec můţe svou činností ovlivnit. Jedná se např. o příjmy z podnikání či o uţivatelské poplatky za veřejné sluţby. Dále by měly být příjmy 11

předem plánovatelné, protoţe při sestavování rozpočtu se s nahodilými příjmy obtíţně počítá. Příjmy se dělí do čtyř tříd a jejich struktura je následující: Třída 1 – Daňové příjmy – vyplývají z daní, sociálního a zdravotního pojištění a z místních a správních poplatků. Jsou povinné a podle daňového určení se přidělují jednotlivým rozpočtům. Daňové příjmy patří do skupiny vlastních příjmů běţných a obsahují tyto poloţky: sdílené daně – obcím připadá pouze část z daňového podílu (daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty atd.), svěřené daně – daňový příjem připadá pouze obcím (daň z nemovitostí, daň z příjmu právnických osob, pokud je PO sama obec), místní poplatky – obce vybírají místní poplatky podle zákona o místních poplatcích (poplatek ze psů, poplatek za uţívání veřejného prostranství, poplatek za komunální odpad a jiné), správní poplatky – příjmy z poskytování správních úkonů (poplatek za ověřování listin a podpisů, poplatek za výpisy z matrik a jiné). Třída 2 – Nedaňové příjmy – opětované příjmy, které můţe obec ovlivnit svými aktivitami, patří sem např. příjmy z prodeje neinvestičního majetku, příjmy z prodeje zboţí a sluţeb, přijaté splátky půjček a jiné. Stejně jako příjmy daňové spadají do skupiny vlastních příjmů běţných. Třída 3 – Kapitálové příjmy – příjmy z prodeje investičního majetku a finančních aktiv, které mají povahu majetkových podílů a přijaté dary pro investiční účely. Kapitálovým příjmem je i přebytek běţného rozpočtu. Třída 4 – Přijaté dotace – jedná se o nenávratné a neopětované dotace a dary, především ze státního rozpočtu či z fondů Evropské unie. Základní členění přijatých dotací je: běžné – od veřejných rozpočtů ústřední úrovně, od veřejných rozpočtů územní úrovně, převody z vlastních fondů a ze zahraničí. Jedná se o běţné účelové dotace, které se poskytují na financování veřejných statků, které obce zajišťují na základě přenesené působnosti (např. na základní školní docházku). Cílem je zajistit standardní úroveň v celé republice. kapitálové – od veřejných rozpočtů ústřední úrovně, od veřejných rozpočtů územní úrovně, z vlastních fondů a ze zahraničí. Poskytují se na financování

12

určité investice, kdy je přesně dán účel, na co se dotace musí pouţít. Poskytují se nepravidelně např. na upřednostněné veřejné statky, jako je výstavba školských zařízení, rekonstrukce budov či sportovních areálů apod.

1.1.2.2. Výdaje rozpočtu „Výdaje jsou nenávratné platby na běžné i kapitálové účely opětované i neopětované a poskytnuté návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky.“2 Do výdajů však nejsou zahrnuty poloţky jako úmor jistiny úvěru, převody peněţních prostředků na vkladové účty s cílem dosáhnout výnosu z úroků, splátky dluhopisů, půjčky poskytnuté jiným subjektům, nákup akcií a dluhopisů s cílem zhodnotit dočasně volné prostředky. Výdaje členíme do těchto tříd: Třída 5 – Běžné výdaje – slouţí k financování běţných potřeb, které se pravidelně opakují v příslušném rozpočtovém období. Bývají označovány také jako neinvestiční nebo provozní výdaje. Patří sem: neinvestiční nákupy - opětované výdaje za sluţby či zboţí, mající neinvestiční povahu a dále náklady na pracovní sílu (mzda a pojistné), neinvestiční transfery - neopětované výdaje na neinvestiční účely formou dotací a příspěvků poskytované mimo rozpočtovou jednotku, neinvestiční půjčky – návratně poskytnuté prostředky na neinvestiční účely. Třída 6 – Kapitálové výdaje – jsou pouţívány na financování dlouhodobých potřeb, běţně se neopakují a mají zpravidla jednorázový charakter: investiční nákupy - opětované výdaje, které slouţí na pořízení hmotného a nehmotného majetku, akcií a majetkových účastí, investiční transfery – neopětované výdaje ve formě dotací a příspěvků na investiční účely, které jsou poskytovány mimo rozpočtovou jednotku, investiční půjčky – návratně poskytnuté půjčky jiným subjektům.

2

PROVAZNÍKOVÁ, R., SEDLÁČKOVÁ, O. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2.

aktualizované a rozšířené vydání. Praha 7: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9., s. 115.

13

1.1.2.3. Financování Financující operace, které třídí třída 8, jsou takové, jejíţ poloţky vyjadřují změnu stavu finančních prostředků na bankovních účtech. Jedná se o stavové údaje, proto tyto operace nejsou peněţním tokem a slouţí pouze pro Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (Fin 2-12M), který je sestavován na základě Vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 16/2001 Sb. Třída 8 tedy vyjadřuje, jakým způsobem jsou financovány příjmové a výdajové operace obce. Ty jsou rozděleny do tří skupin: financování z tuzemska, financování ze zahraničí a opravné položky k peněžním operacím. Financování z tuzemska – zahrnuje financování rezidentními bankami, domácnostmi, podniky a jinými organizacemi s domácími rozpočty. Dále se dělí na krátkodobé financování (se splatností do jednoho roku) a dlouhodobé financování (se splatností nad jeden rok). Krátkodobé financování obsahuje: - krátkodobé vydané dluhopisy, - uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů, - krátkodobé přijaté půjčené prostředky, - uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředků, - změnu stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech, - aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (příjmy), - aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (výdaje). Dlouhodobé financování obsahuje stejné poloţky jako financování krátkodobé, liší se pouze tím, ţe mají dlouhodobou povahu. Financování ze zahraničí – zahrnuje financování nerezidentními bankami, podniky, mezinárodními institucemi a cizími vládami. Financování ze zahraničí má stejnou strukturu a dělení jako financování z tuzemska. Opravné položky k peněžním operacím – zahrnuje nerealizované kurzové rozdíly a realizované příjmy a výdaje z podnikatelské činnosti na stejný účet jako hlavní činnost obce (platí pro obce, které nemají oddělený bankovní účet pro podnikatelskou činnost). Financování se vyuţívá při nevyrovnaném rozpočtu a platí pro něj tento vztah: 14

Příjmy – výdaje = přebytek (+) nebo schodek (-) = (-) nebo (+) financování

1.1.2.4. Běžný a kapitálový rozpočet Rozpočet obce se zpravidla sestavuje ve dvojím průřezu, tj. běţný a kapitálový rozpočet.

Toto

oddělení

běţného

hospodaření

od

hospodaření

investičního

(kapitálového) poskytuje obci přehlednou analýzu o tom, na co jsou vynakládány daňové i nedaňové příjmy a umoţňuje analyzovat nutnost vyuţití návratných příjmů na financování investic i únosnou výši dluhové sluţby. Vnitřní rozdělení rozpočtu na běţný a kapitálový je tak významné především v souvislosti s posuzováním střednědobého a dlouhodobého rizika. Běžný rozpočet je bilance běţných příjmů a běţných výdajů, které se vztahují k danému rozpočtovému roku a většina z nich se opakuje, tzv. opakující se příjmy a opakující se výdaje. Běţnými příjmy se financují provozní (neinvestiční) potřeby prostřednictvím běţných výdajů. Následující tabulka znázorňuje přehled hlavních kategorií běţných příjmů a výdajů: Obr. 2 Schéma běžného rozpočtu Příjmy

Výdaje

daňové - svěřené daně - sdílené daně - místní a regionální daně -správní poplatky (daně) nedaňové - uţivatelské poplatky za sluţby - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od vlast. nezisk. organizací - zisk z podnikání - ostatní přijaté transfery - běţné dotace ze státního rozpočtu - běţné dotace ze státních fondů - od územních rozpočtů - ostatní běţné příjmy (přijaté dary atd.)

- všeobecné veřejné sluţby - veřejný pořádek (policie, hasiči) - vzdělání - péče o zdraví (zdravotnictví) - bydlení - komunální sluţby - na podnikání - ostatní běţné výdaje (pokuty apod.) - placené úroky - běţné dotace jiným rozpočtům

(Saldo – přebytek)

(Saldo – schodek)

Zdroj: vlastní zpracování

15

Běţný rozpočet bývá sestaven jako: vyrovnaný, kdy příjmy se rovnají výdajům a znamená to, ţe obec je schopna svými běţnými příjmy krýt pouze běţné výdaje, deficitní, kdy běţné příjmy jsou menší neţ běţné výdaje a obec jiţ není schopna svými provozními příjmy financovat provozní výdaje. Oba tyto vztahy ukazují na zhoršené hospodaření obce, tj. pokud existuje dluhová sluţba, obec jiţ není schopna ji pokrýt. V takovém případě můţe být minimální dluhová sluţba hrazena z kapitálového rozpočtu, např. prodejem majetku či úvěrem. Pokud by tento vývoj pokračoval v delším časovém období, bylo by tím ohroţeno hospodaření obce. K dobrému hospodaření vede pouze vztah, kdy běţné příjmy jsou vyšší neţ běţné výdaje. Kapitálový rozpočet naopak zachycuje příjmy a výdaje, které se týkají delšího období, neţ je rozpočtový rok, jsou zpravidla jednorázové a neopakovatelné a vztahují se na financování investičních potřeb. Tento rozpočet by měl slouţit především ke kumulaci finančních zdrojů na získávání dlouhodobých aktiv. Kapitálový rozpočet můţe být: vyrovnaný, pokud se jeho výdaje rovnají příjmům, deficitní, jsou-li kapitálové výdaje větší neţ příjmy, přebytkový, jestliţe jsou kapitálové výdaje menší neţ kapitálové příjmy. Obr. 3 Schéma kapitálového rozpočtu Příjmy

Výdaje

- z prodeje majetku - kapitálové přijaté dotace z rozpočtové soustavy - příjmy z půjček - příjmy z emise vlastních obligací - přebytek běţného rozpočtu - dary na investice apod.

- na investice - kapitálové dotace jiným rozpočtům - na nákup obligací, akcií - poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky - splátky dříve přijatých půjček - krytí deficitu běţného rozpočtu

Zdroj: vlastní zpracování

16

1.2.

Nefinanční analýza

V rámci hodnocení hospodaření obce hraje nefinanční analýza svou velmi důleţitou roli. V podstatě můţeme konstatovat, ţe cílem nefinančního hodnocení u obce je sledování různých faktorů, které nám poskytují podklady pro porozumění základních principů jejího fungování. Nefinanční analýza se zabývá rovněţ identifikací slabých a silných stránek zaměřených především na externí prostředí obce, které nelze snadno kontrolovat. Tyto faktory však lze identifikovat pomocí vhodné analýzy např. demografických, ekonomických, sociálních, politických a kulturních faktorů, které v okolí obce působí. Postavení obce v systému státní správy Význam a postavení obce ovlivňuje přístup k vnějším zdrojům, včetně moţností získání dotací z fondů EU. Větší subjekty mají zpravidla lepší moţnosti a také schopnosti a zkušenosti v získávání vnějších zdrojů. Na rozdíl od toho u malých obcí uţ rozsáhlejší vnější podpora není pravděpodobná a k vnějším zdrojům mají tyto obce obtíţnější přístup. Dopravní dostupnost Kvalita a rozsah dopravního spojení přímo souvisí se zájmem obyvatel i podnikatelských subjektů o bydlení, respektive podnikání v daném místě. Hůře dostupné a neatraktivní lokality mají tendenci k odchodu obyvatel a k útlumu podnikatelských příleţitostí, coţ v důsledku vede ke sniţování daňových příjmů. U tohoto faktoru hodnotí banka úroveň dostupnosti obce, tedy nachází-li se obec přímo na hlavních silničních a ţelezničních tazích, zda obcí prochází dálnice nebo je v její bezprostřední blízkosti nebo naopak. Atraktivnost pro turistický ruch Turisticky atraktivní lokality mají větší potenciál dalšího rozvoje, tvorby pracovních příleţitostí a vyšší zaměstnanosti. To vše je předpokladem vyšších daňových i běţných příjmů do rozpočtu obce. Podstatné je, zda se v místě obce nebo v bezprostředním okolí nachází významné historické pamětihodnosti a místo je z toho důvodu vyhledávanou oblastí pro turistiku a sport a oblast má potenciál dalšího rozvoje.

17

Hlavní zaměstnavatelé U tohoto faktoru hodnotí banka především přítomnost, mnoţství, různorodost a význam zaměstnavatelských subjektů v dané lokalitě. Nejlépe jsou na tom obce, kde se nachází zaměstnavatelé celostátního významu, případně se nacházejí v jejím bezprostředním okolí.

V praxi

se

častěji

setkáváme

s obcemi

se

standardní

strukturou

zaměstnavatelských subjektů lokálního významu. V obci však mohou pracovní příleţitosti chybět nebo chybí i v její spádové oblasti a to má za důsledek negativní hodnocení obce. Ekonomická situace hlavních zaměstnavatelů Ekonomická situace zaměstnavatelských subjektů má vliv na rozvoj obce a jejího okolí. U tohoto faktoru se sleduje, zda je situace dobrá či uspokojivá, v nejhorším případě neuspokojivá. Perspektivy rozvoje Podmínky připravené pro podnikatelské subjekty mají výrazný vliv na budoucí rozvoj obce i jejího okolí. Těmito podmínkami je myšleno, zda jsou v obci nebo jejím okolí připraveny rozsáhlé průmyslové zóny a do obce přichází nebo váţný zájem projevily významné společnosti. Obce často mají pro nové investory omezené podmínky, avšak usilují o jejich zlepšení a s podporou obce rozšiřují svou činnost spíše stávající subjekty. Bytová výstavba Vytváření podmínek pro bytovou výstavbu má příznivý vliv na stabilizaci obyvatelstva v obci. Musí být však doprovázeno vytvářením potřebných pracovních příleţitostí v místě nebo kvalitní dopravní dostupností do lokalit, kde jsou dislokováni významní zaměstnavatelé. Pokud se v obci realizuje rozsáhlejší bytová výstavba a k dispozici jsou pozemky pro výstavbu bytových domů a rodinných domů, bude mít výstavba pozitivní vliv na stabilizaci obyvatelstva a jeho další růst. Infrastruktura Infrastruktura je nezbytným předpokladem pro budoucí rozvoj jak bytové výstavby, tak podnikatelských moţností v obci. Sleduje se především vybavenost obce potřebnou infrastrukturou. Má-li obec rozsah infrastruktury nedostačující, je nutné realizovat rozsáhlejší investice 18

1.3.

Finanční analýza

Finanční analýzu bychom mohli zařadit k poměrně propracovaným součástem finančního řízení, které subjektům územní samosprávy poskytuje důleţité a nezastupitelné informace o jednotlivých stránkách jejich finanční situace. Zaměřuje se na vyhodnocení silných a slabých stránek ve finančním hospodaření. Nejedná se však pouze o vyhodnocení hospodaření v minulém období, ale i o odhalení pozitivních a negativních faktorů, které hospodaření ovlivnily. Kvalitní analýza by měla nastínit směry k odstranění vlivu negativních faktorů a podpořit vliv faktorů pozitivně působících na hospodaření obce a navrhnout doporučení strategií vhodných pro hospodaření v dalších obdobích. Na rozdíl od účetnictví není finanční analýza upravována ţádnými obecně závaznými předpisy nebo standardy. Finanční analýza v municipální sféře se zaměřuje na: běţné hospodaření, investiční činnost a její financování, hospodaření s majetkem. Podrobněji bychom mohli analýzu rozčlenit takto: analýza hospodaření v běžném rozpočtu – dle jednotlivých příjmů a výdajů, u nichţ je sledován podíl na celkovém objemu a vývojové trendy, analýza druhů příjmů a výdajů – s ohledem na skutečnost, zda mohou či nemohou být ovlivněny rozhodnutím municipální jednotky, analýza salda běžného rozpočtu – zejména z hlediska faktorů, které ho ovlivňují buď opakovaně, nebo nahodile, analýza dosahovaných úspor – míněno je oproti jejich rozpočtované výši, jejich příčiny a vztah k dosahované účinnosti v plnění úkolů, na které jsou prostředky vynakládány, analýza investičních příjmů a výdajů – jejich struktura a ovlivnitelnost, analýza nákladů na správu a údržbu majetku – jejich struktura a efektivnost, analýza vytváření a využívání rezerv, analýza závazků – především jejich struktury z věcného a časového hlediska,

19

analýza majetku – zejména způsobů a intenzity jeho vyuţívání, analýza celkových provozních nákladů – z hlediska jejich věcné a účelové struktury a jejího vývoje.

1.3.1. Podklady pro finanční analýzu Účtování u municipálních firem a jimi sestavované účetní výkazy mají podobu, jaká je uţívána při účtování u podnikatelských subjektů, přesto však některé oblasti účtování zůstávají odlišné, neboť jsou odrazem odlišnosti procesů, které probíhají ve veřejné sféře.

Základními

účetními

výkazy,

které

zachycují

hospodaření

územně

samosprávných celků a jsou pro banku nezbytné pro vyhodnocení hospodaření, jsou: rozvaha územních samosprávných celků a finanční výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků FIN 2-12 M. Součástí účetní závěrky je i výkaz zisků a ztráty, ten však obec předkládá bance pouze v případě, ţe provozuje vedlejší výdělečnou činnost. Rozvaha je účetní výkaz, který nám dává informaci o tom, jaký je stav majetku a zdrojů krytí k určitému konkrétnímu datu. Principem rozvahy je, ţe aktiva se musejí rovnat pasivům, toto pravidlo vychází z podstaty podvojného účetnictví. Aktiva představují majetek, ten patří mezi základní podmínky pro fungování obce. Bez vlastního majetku by obec nemohla rozhodovat o jeho uţívání, neboť by vystupovala pouze jako správce. Poloţkami s nejvyššími hodnotami bývají zpravidla pozemky a stavby, které patří do dlouhodobého hmotného majetku obce. Pasiva představují zdroj financování aktiv, a to jsou jednak vlastní zdroje, čili peníze vytvořené vlastní činností a cizí zdroje, které zahrnují úvěry a půjčky. Poloţkou pasiv s nejvyšší hodnotou jsou majetkové fondy.

20

Obr. 4. Základní rozložení rozvahy Aktiva

Pasiva

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

Vlastní kapitál

Stálá aktiva Cizí zdroje Oběžná aktiva Ostatní pasiva

Ostatní aktiva

Zdroj: Vlastní zpracování

1.3.2. Metody a ukazatele finanční analýzy Pro hodnocení hospodaření obcí vyuţívá finanční analýza celou řadu ukazatelů a metod, které analyzují stav obce. Metody finanční analýzy se člení podle náročnosti matematických a dalších operací pouţívaných pro zpracování vstupních dat na: Elementární metody, které jsou zaloţeny na základních aritmetických operacích, kterými se přetvářejí vstupní data. Tato data tak dospívají k hodnotám ukazatelů s předem definovanou vypovídací schopností. Vyšší metody jsou zaloţeny na náročných matematických operacích, často vyţadují technickou a softwarovou vybavenost. Ukazatele jako výsledek finanční analýzy, lze členit dle různých hledisek, a to: podle způsobu výpočtu -

absolutní – převzaté z dat účetních výkazů,

-

rozdílové – vznikají rozdílem dvou či více údajů z účetních výkazů,

-

poměrové – vznikají poměrem dvou údajů,

-

procentní – vyjadřují podíl na celku jako základu v počtu setin (%).

z hlediska času, který reprezentují -

stavové – vyjadřující stav k určitému okamţiku,

-

tokové – vyjadřující výsledek za určitý časový interval.

21

Ukazatele vyjadřují informaci o finančním hospodaření obce a jsou uspořádány do několika kategorií, které sledují příjmy, výdaje, čistý provozní výsledek, skutečné plnění rozpočtu, dluhovou sluţbu a likviditu. Analýza ukazatelů vystihuje silné a slabé stránky hospodaření obce a umoţňuje pochopit, do jaké míry je obec schopna řídit své finance v určitém období. Veškeré údaje pro výpočet těchto ukazatelů vyplývají z Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí FIN 2 – 12M. K tomu výpočtu finančních ukazatelů a sledovaní jejich hodnoty, je zapotřebí znát zejména tyto údaje: dluhová sluţba, opakující se příjmy, opakující se výdaje, čistý provozní výsledek. Dluhová služba – dluhovou sluţbou se myslí součet splátek jistiny úvěru včetně příslušenství v určitém kalendářním roce (zahrnují se i poskytnuté záruky). Do dluhové sluţby jsou zahrnuty poloţky 5141 zaplacené úroky, 8xx2 uhrazené splátky vydaných dluhopisů, 8xx4 splátky jistin, 5178 splátky leasingu. Analýza dluhové sluţby poskytuje základní přehled o přijatých úvěrech, půjčkách, výpomocích, příp. vydaných obligacích, a související povinnosti splácení dluhů. V kombinaci s ostatními ukazateli lze usuzovat na schopnost obce dostát svým závazkům. Analýza dluhové sluţby odpovídá na otázku, jakou část opakujících se příjmů je třeba vyčlenit na splácení dluhu. Nedílnou součástí informací o dluhové sluţbě by měl být přehled o zárukách a ručitelských prohlášeních vystavených obcí a jiných zajišťovacích instrumentech poskytnutých obcí ve prospěch třetích osob. Aby nebyla narušena finanční stabilita obce, je ţádoucí, aby roční dluhová sluţba nepřesáhla 10 % opakujících se příjmů. Opakující se příjmy – opakující se příjmy zahrnují tyto poloţky: -

daňové příjmy (součet poloţek třídy 1), veškeré daňové příjmy jsou povaţovány za opakující se,

22

-

nedaňové příjmy (rozpočtová třída 2) – tvoří ji poloţka 211 příjmy z vlastní činnosti, 212 odvody přebytků organizací s přímým vztahem, 213 příjmy z pronájmu majetku a 214 příjmy z úroků a realizace finančního majetku,

-

přijaté dotace (rozpočtová třída 4) – do opakujících se příjmů řadíme přijaté neinvestiční dotace mající prokazatelně opakující se charakter a slouţící pro financování běţných výdajů, druh příjmu 411 a 412, poloţky 4111, 4112, 4116, 4121, 4122.

Jedná se o velice důleţitý ukazatel. Opakující se příjmy jsou příjmy, které jsou odvozené z platných zákonů a obecních vyhlášek a které kaţdoročně zajišťují nepřetrţitý tok zdrojů pro obec. Je zde téměř stoprocentní jistota jejich kaţdoročního opakování, i kdyţ v nestejné výši - jsou tedy do jisté míry plánovatelné. Jsou základem pro plánování budoucích neinvestičních výdajů, dluhové sluţby, příp. krytí části investičních výdajů. Ukazatele vyplývající z tohoto údaje pomáhají hodnotit soběstačnost obce, resp. finanční závislost na neopakujících se příjmech. Opakující se výdaje – jako součet běţných výdajů v rozpočtové třídě 5. Z toho je však třeba vyloučit druhy výdajů, které jsou předmětem konsolidace obce na úrovni obce, tj. poloţka 5345 převody vlastním rezervním fondům územních rozpočtů, 5345 převody vlastním rozpočtovým účtům, 5349 ostatní převody vlastním fondům, 5350, 5141 úroky vlastní a 590 ostatní neinvestiční výdaje. Čistý provozní výsledek – ČPV je vypočítán jako rozdíl mezi výší opakujících se příjmů a výší opakujících se výdajů. Pokud obec správně hospodaří, znamená to, ţe je schopna tvořit dostatečný ČPV jako přebytek běţných příjmů nad běţnými výdaji. Nedostatečná tvorba ČPV vede k deficitnímu rozpočtu. Dlouhodobě deficitní rozpočet obce je způsobený především vysokými investičními nebo neinvestičními výdaji. Financování deficitu vede k vyčerpání veškerých vlastních zdrojů a dochází k výraznému růstu zadluţenosti. Banka při finanční analýze obce vyuţívá řadu ukazatelů, pro svou práci jsem vybrala některé z nich: Čistý provozní výsledek / dluhová služba = opakující se příjmy – opakující se výdaje / dluhová služba. Při výpočtu tohoto ukazatele nezahrnujeme do ČPV 23

výdajovou poloţku 5141 vlastní úroky (součást dluhové sluţby). Tímto vztahem vyjádříme podíl dluhové sluţby na čistém provozním výsledku, přičemţ kritická mez je 100 %. Dluhová služba / opakující se příjmy Čistý provozní výsledek / opakující se příjmy

24

2. Analýza hospodaření města Chebu 2.1.

Představení města Chebu a jeho nefinanční analýza

Historický vývoj Chebu Cheb hrál v historii důleţitou roli, protoţe byl městem obchodu a setkávání kultur. Historie města sahá aţ do 9. století, poprvé byl však zmíněn v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. Aţ do poloviny 17. století patřil Cheb mezi nejbohatší a největší města zemí Koruny české. Díky třicetileté válce skončilo však město na pokraji hospodářského zániku a bylo přebudováno na vojenskou pevnost. Na přelomu 18. a 19. století přišel Cheb v důsledku výstavby Františkových Lázní o léčivé prameny, a z toho důvodu jiţ nikdy nedosáhl svého dřívějšího postavení. Druhá světová válka a všechny následující události, které po ní přicházely, významně ovlivnily ekonomický vývoj města. To bylo způsobeno především odtrţením Sudet a jejich připojení k Německu, kdy poté roku 1945 bylo území osvobozeno americkou armádou, a většina německých obyvatel odešla. Počet obyvatel se tak sníţil na polovinu. V 60. a 70. letech prošlo město dynamickým nárůstem obyvatel, zejména vlivem bytové výstavby. V období socialismu patřil Cheb mezi tradiční průmyslová města, hlavní vývoj byl postaven na textilním a strojírenském průmyslu. Po transformaci ekonomiky v roce 1990, se podíl průmyslu ve městě sníţil, došlo k privatizaci podniků a začal se rozvíjet sektor sluţeb. Z města se tak postupně stalo administrativně obchodní centrum. Nyní je Cheb druhým největším městem Karlovarského kraje a současně nejzápadnějším více neţ třicetitisícovým městem České republiky. Území města je součástí okresu Cheb a vyššího územního samosprávného celku Karlovarského kraje. Město je významným regionálním střediskem a je vstupní branou z Německa do lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně. Ambicí Chebu je vytvořit podmínky pro výrazné zvýšení počtu obyvatel v příštích patnácti letech, z tohoto důvodu vytváří město pro tyto změny předpoklady a optimální podmínky, včetně infrastruktury, dopravy, pracovních příleţitostí a lepších podmínek pro kvalitu ţivota obyvatel.

25

Strategický plán města Chebu Směr dalšímu vývoji města určuje klíčový dokument, tzv. Strategický plán města Chebu, který hraje důleţitou roli ve splňování cílů města. Obsahuje analýzu dosavadního vývoje města a současného stavu, ale také projekty, resp. cíle, jejichţ realizace by chtělo město v budoucnu dosáhnout. Jedná se především o vytváření kvalitního prostředí pro ţivot s různorodou nabídkou příleţitostí pro aktivní trávení volného času a pro odpočinek a dále vytvoření příznivého podnikatelského prostředí, které bude podporou pro vznik nových a rozvoj stávajících firem, které budou ve městě investovat a zaměstnávat obyvatele. Poslední verze této analýzy vychází z let 2006 2011. V současné době je vyhlášena veřejná zakázka na aktualizaci tohoto dokumentu na léta 2012 – 2016. Po 6 letech tak bude aktualizován profil města s důrazem na trh práce, na dopady ekonomické krize v Chebu, a také na očekávané proměny demografické struktury města a jejich důsledky pro veřejné sluţby. Součástí analytické fáze bude také zpracování průzkumu podnikatelského prostředí a srovnání jeho výsledků se situací v roce 2006. Aktualizace strategického plánu bude představovat souhrn základních východisek pro tvorbu účinné strategie rozvoje města. Účelem analýzy bude identifikovat hlavní problémy jeho socioekonomického rozvoje, ale také definovat, v čem spočívá jeho potenciál rozvoje. Na základě závěrů profilu města, analýzy SWOT a průzkumu podnikatelského prostředí budou aktualizovány akční plány rozvoje na období 2012 – 2016. Při aktualizaci budou zohledněny skutečnosti, které jiţ byly splněny a které záměry přetrvávají, tudíţ bude rovněţ provedena analýza úspěšnosti realizace současného strategického plánu. Původní strategický plán obsahoval 49 projektů určených k realizaci, z nichţ většina byla dokončena. Mezi nejvýznamnější projekty, které jiţ byly zrealizovány, patří rekonstrukce pěší zóny, přeměna zchátralého kulturního centra na nové a úprava pravého břehu Ohře, který slouţí jako odpočinkový areál. Byly také nastartovány pravidelné kulturní akce, které město proslavily. V současné době je v realizaci výstavba moderního autobusového terminálu a úprava levého břehu Ohře, který bude mít na rozdíl od pravého břehu charakter aktivnější zóny. K plánovaným projektům, jejichţ realizace byla na delší dobu pozastavena, patří druhá etapa rozšíření průmyslového parku, a to z důvodu razantního navýšení poplatků za vyjímání pozemků ze zemědělského půdního fondu. Rozšíření však město plánuje jiţ na rok 2012.

26

Hlavní investiční záměry Město plánuje přijetí úvěrů, které budou pouţity na financování plánovaných akcí, na jejichţ realizaci však byly městu přislíbeny dotace. Mezi investiční akce, plánované na rok 2012, patří například jiţ zmíněná revitalizace levého břehu Ohře, na kterou město získalo rekordní dotaci ve výši 149 milionů korun. Plánuje se také úprava sídliště Zlatý vrch, na kterou bude uvolněno téměř 40 milionů korun. 24 milionů korun je vyčleněno na zahájení druhé etapy výstavby průmyslového parku, která by měla být po odkladu konečně zahájena. Bude provedena další etapa oprav areálu Chebského hradu, městské knihovny, divadla a františkánského kostela. Podle rozpočtu na rok 2012 by měly kapitálové výdaje města, určené na investiční akce, činit 375 milionů korun, coţ představuje téměř 40 % z celkových výdajů. Kultura a cestovní ruch Díky své geografické poloze a kulturním historickým památkám disponuje město mimořádným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Je však zajímavou turistickou destinací nejen díky těmto faktorům, ale také pro své bohaté společenské, kulturní a sportovní

dění.

Zájem

turistů

o

zajímavosti

města

stále

vzrůstá.

Mezi

nejnavštěvovanější památky města patří Chebský hrad, Kostel sv. Mikuláše, Františkánský klášter, turisty však přitahuje i např. nově zrekonstruovaná pěší zóna v centru města. Mezi kulturní a společenské akce, které Cheb proslavily, patří letní Mezinárodní festival mládeţnických dechových orchestrů FIJO, cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto, jazzový festival Jazz Jam nebo kaţdoroční historické Valdštejnské slavnosti. V roce 1981 byl Cheb prohlášen městskou památkovou rezervací. Dopravní infrastruktura Z hlediska dopravy je pro Cheb rozhodující silniční a ţelezniční doprava. Město patří díky své poloze mezi nejvýznamnější dopravní uzly České republiky, leţí na silniční trase státní komunikace Nürnberg – Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Praha. Silniční síť byla přebudována tak, aby město bylo zbaveno dálkové tranzitní dopravy. Křiţují se zde rovněţ i hlavní ţelezniční tratě a místní tratě. Konkrétně se Cheb nachází na dvou hlavních ţelezničních tratích, kterými jsou Cheb – Sokolov – K. Vary – Chomutov a Marktredwitz – Schirnding – Cheb – Mariánské Lázně – Plzeň – Praha. V blízkosti 27

města se nachází významné silniční hraniční přechody do Německa – Pomezí nad Ohří a Svatý Kříţ. Město rovněţ podporuje i dopravu cyklistickou. Cyklistika sice nepředstavuje kaţdodenní dopravní prostředek, avšak popularita cyklistické dopravy stále stoupá a město vybudovává síť cyklistických tras, které by slouţily alespoň pro rekreaci. Jedněmi z dokončených tras jsou dvě cyklostezky Cheb – Waldsassen a Pomezí nad Ohří – Rathsamerweg, které jsou součástí mezinárodní cyklostezky „Cyklostezka podél Ohře“. Vodovodní a kanalizační síť V letech 1990-1995 byla postavena nová čistírna odpadních vod, plynové a kalové hospodářství bylo dokončeno o rok později. V roce 1998 byl vyměněn aerační systém, který městu přinesl úsporu elektrické energie o 40 %. V budoucnu počítá město s rozsáhlou rekonstrukcí vodovodní sítě na základě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, který určuje směr rozvoji infrastruktury vodovodů a kanalizací. Správu a údrţbu vodovodní a kanalizační sítě zajišťuje společnost CHEVAK – Chebské vodovody a kanalizace a.s. se sídlem v Chebu. Bytová výstavba Bytová výstavba města Chebu a její intenzita patří v porovnání s ostatními městy České republiky k jedněm z nejniţších. Hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech, naproti tomu současná bytová výstavba je velice pozvolná. Město se jako společník bytového druţstva angaţuje při výstavbě bytových jednotek, má však také dotační systém na podporu individuální bytové výstavby, včetně nájemních bytů. Na základě tohoto systému přispívá na výstavbu inţenýrských sítí. Soukromou bytovou výstavbu podporuje město také převodem pozemků z majetku města, nedostatkem je však nezajištění infrastruktury na pozemcích, které jsou v územním plánu města vymezeny k bytové výstavbě. Ve městě převaţují rodinné domy nad bytovými, většina z nich je ve vlastnictví soukromých osob, v majetku města je jiţ pouze okolo 15 %. Domovní fond města je spíše zastaralý, průměrné stáří domu je 53 let a více, přesto trţní hodnota bytů v Chebu zaznamenala v posledních letech obrovský nárůst. Důvodem je velmi výhodná poloha města nedaleko západních hranic, jejichţ důleţitost stále stoupá. Obdobná situace je i u cen pozemků pro výstavbu rodinných domů.

28

Ekonomika Město vytváří pro své podnikatelské prostředí vhodné podmínky, ačkoliv se ekonomické aktivity v rámci okresu do města Chebu nekoncentrují. Průměrně se přímo ve městě nachází asi 1/3 vyuţitých pracovních příleţitostí z celého okresu. Podobně jako v jiných městech tvoří vysoký podíl osoby samostatně výdělečné činné a malé podniky do pěti zaměstnanců, naopak nejméně je zde firem nad 200 zaměstnanců. Tyto velké podniky se nachází na území správního obvodu v menších městech. V evropském srovnání patří většina zdejších podniků svou velikostí do kategorie malých a středních podniků. V současné době působí v Chebu přes 10 tis. podnikatelských subjektů. Významnou úlohu hraje na území města Chebu sektor sluţeb pro zahraniční klientelu, k čemuţ přispívá faktor blízkosti hranic a četná podnikatelsky aktivní vietnamská komunita. Na území města je několik velkých podniků zabývajících se zpracovatelským průmyslem. Podíl ve výrobě na zaměstnanosti města Cheb je poměrně vysoký – téměř 48,5 % všech zaměstnaných, přestoţe počet podnikatelských subjektů tvoří v tomto oboru necelých 10 %. Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti představují obchod a sluţby – 45,6 %, územní samospráva – 3,3 %, zemědělství – 1,4 % a veřejná správa 1,2 %. Míra nezaměstnanosti v Chebu činí aktuálně 9,84 %, coţ je v porovnání s celorepublikovou mírou nezaměstnanosti, která činí 9,1 %, lehce nadprůměrný stav.3 Průmyslový park V roce 1999 byla na základě schváleného projektu v rámci plánu rozvoje města zrealizována první etapa výstavby průmyslového parku o rozloze cca. 32 ha. 55,34 % nákladů na výstavbu bylo hrazeno z prostředků programu Evropské unie Phare 2000, zbylých 44,66 % pak bylo uhrazeno rovným dílem z dotací ze státního rozpočtu a z vlastních prostředků města. Tento Průmyslový park Chebu, jak je nazýván, byl posléze pozitivně ohodnocen, a to díky svému umístění mezi nejvýznamnějšími dopravními uzly v blízkosti silnice vedoucí do Německa a také z důvodu vhodného komunikačního napojení a technické připravenosti pozemků pro investory. Krátce po

3

Údaj získaný Úřadem práce v ČR k 24.1.2012.

29

dokončení technické infrastruktury na přelomu let 2004 a 2005 umístily své investice v zóně nejprve firmy menšího významu – TUP Bohemia a Pracant, s.r.o., poté, za podpory agentury CzechInvest, následovaly i velké zahraniční investice. Proto je v současné době průmyslový park sídlem významných mezinárodních firem jako např. JSP International (japonský producent plastových výrobků pro automobilový průmysl), Playmobil (německý výrobce hraček), společnost HF-Czechforge (německá strojírenská firma) a strojírenská švýcarská firma Schneeberger. V současné době je plánována druhá etapa rozvoje průmyslového parku a předpokládá se, ţe jiţ v roce 2013 nabídnou investoři aţ 1100 nových pracovních míst. Hlavní zaměstnavatelé Dalšími důleţitými zaměstnavateli ve městě je společnost Wech Cheb, s.r.o. zabývající se výrobou dřevěných lišt do automobilů, samotné Město Cheb jako orgán územní samosprávy, provozovatel vodovodů a kanalizací Chevak Cheb, a.s., společnost de Wolf, s.r.o., která zajišťuje pohřební sluţbu a Chebský Masokombinát a.s. Vysoký počet pracovních míst zajistila rovněţ firma Mavex Cheb, s.r.o. působící v zemědělské výrobě, pekárny Tritia, s.r.o., Nemocnice Cheb a stavební firma Západní stavební, a.s. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v oblasti školství je Integrovaná střední škola Cheb. Největšími zaměstnavateli mimo území Chebu jsou lázeňská zařízení ve Františkových Lázních a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné u Aše. Organizace zřizované městem Město Cheb je zřizovatelem 18 příspěvkových organizací, které zabezpečují činnosti na úseku školství, kultury, zájmové činnosti a zdravotnictví. V oblasti školství zřizuje město 6 mateřských a 7 základních škol, z toho 1 speciální základní školu a 1 uměleckou základní školu. Kulturní organizace zřízené městem jsou Městská knihovna a Západočeské divadlo v Chebu. Dům dětí a mládeţe Sova zajišťuje zájmové činnosti pro děti a dorost. Město Cheb poskytuje svým občanům také sociální a zdravotní péči, tu zajišťuje příspěvková organizace Správa zdravotních a sociálních sluţeb Cheb, která starým a zdravotně postiţeným lidem usnadňuje ţivot. Kromě toho se ve městě nachází dostatek lékařských zařízení a nemocnice s významným lůţkovým zařízením, které slouţí i pro okolní oblasti města Chebu. Ve městě samozřejmě nechybí ani střední státní

30

školy, u kterých Cheb zřizovatelem není. Jsou jimi gymnázium, střední zdravotnická škola a integrovaná střední škola s odborným učilištěm. Vysokoškolské vzdělání zajišťuje Ekonomická fakulta Západočeské univerzity v Plzni a soukromá Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.

2.2.

Analýza rozpočtového hospodaření města

Veškerá data, která jsou předmětem finanční analýzy města Chebu, jsou čerpána z aplikace prezentačního systému ÚFIS, který umoţňuje uţivatelsky aktivní přístup k vybraným údajům účetních a finančních informací státu z Centrálního systému účetních informací státu, dále jen CSÚIS a zajišťují zveřejňování účetních závěrek organizačních sloţek státu podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Pro veřejnost jsou k dispozici údaje v roční periodicitě počínaje rokem 2010. ÚFIS je nástupcem systému ARISweb.

2.2.1. Struktura aktiv a pasiv

Aktiva Následující tabulka znázorňuje přehled celkových aktiv formou srovnání stálých a oběţných aktiv a jejich podíl na celkových aktivech. Tab. 1. Struktura aktiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005

2006

2007

2008

2009

3 065 316

3 355 558

3 623 783

3 749 101

3 956 368

Oběžná aktiva

329 271

286 176

322 766

326 370

201 383

Aktiva celkem

3 394 587

3 641 734

3 946 549

4 075 471

4 157 751

Stálá aktiva

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Z tabulky je zřejmé, ţe kaţdoročně dochází k nárůstu celkových aktiv. K největšímu nárůstu došlo v roce 2006, kdy celková aktiva vzrostla oproti předcházejícím roku o 7,71 %. Dominantní poloţkou jsou stálá aktiva, jejichţ podíl na celkovém stavu aktiv kaţdoročně přesahuje 90 %, v roce 2008 mají podíl na celkových aktivech 96 %. Naproti tomu oběţná aktiva mají na celkových aktivech malý podíl a jejich vývoj je kolísavý. Tvoří průměrně 7,6 % hodnoty celkových aktiv. Nejniţší hodnoty dosáhla tato poloţka v r. 2008, nejvyšší v r. 2005.

31

Stálá aktiva Stálá aktiva tvoří převáţnou část celkových aktiv zejména proto, ţe zahrnuje dlouhodobý hmotný majetek obce. Nejvíce se na stálých aktivech podílejí poloţky pozemky a stavby, které tvoří téměř 94 % stálých aktiv. Nejvýznamnějšími položkami stálých aktiv města Chebu jsou: dlouhodobý nehmotný majetek, který zahrnuje technické a programové vybavení městského úřadu, dlouhodobý hmotný majetek, jehoţ největšími poloţkami jsou pozemky (lesní pozemky, zastavěné plochy) a stavby (budova městského úřadu, mateřské a základní školy, kulturní dům, kanalizace a místí komunikace), dlouhodobý finanční majetek, který je tvořen majetkovými účastmi na osobách s rozhodujícím vlivem, resp. účast města na majetku společnosti TEREA Cheb s.r.o., kde je město 50% vlastníkem, na společnosti CHETES s.r.o., město je 100% vlastníkem a na společnosti Lesy Města Chebu s.r.o., kde je město Cheb rovněţ 100% vlastníkem; Vývoj stálých aktiv ve sledovaném období: V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty stálých aktiv v jednotlivých sledovaných letech a jejich vývoj.

32

Tab. 2. Struktura stálých aktiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Stálá aktiva celkem

2005

2006

2007

2008

2009

32 147 2 669 339

31 781 2 935 070

30 150 3 204 925

34 843 3 345 600

31 554 3 556 156

363 830

388 707

388 708

368 658

368 658

3 065 316

3 355 558

3 623 783

3 749 101

3 956 368

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Z tabulky je patrné, ţe stálá aktiva se kaţdoročně navyšují. Hlavním důvodem je nárůst dlouhodobého hmotného majetku, který tvoří převáţnou část stálých aktiv. Nárůst této poloţky byl způsoben nákupem budovy v r. 2008, která byla určena k rekonstrukci a v současné době byla zařazena do uţívání. Tato budova slouţí jako kulturní středisko. Dlouhodobý nehmotný majetek nemá na vývoj stálých aktiv téměř ţádný vliv, neboť jeho podíl na celkovém stavu nepřekročil v jednotlivých letech ani 1 %. Dlouhodobý finanční majetek měl v letech 2006 a 2007 konstantní hodnotu, v r. 2008 došlo k jeho nepatrnému sníţení, přičemţ v letech 2008 a 2009 má opět neměnný stav. Oběžná aktiva Oběţná aktiva mají jen malý podíl na celkových aktivech, tato část od roku 2005 nepřesáhla 10 %. Nejniţší stav byl zaznamenán v roce 2008, kdy byl podíl oběţných aktiv na celkových aktivech ve výši 5,1 %. Nejvýznamnějšími položkami oběžných aktiv města Chebu jsou: Pohledávky, které zahrnují pohledávky za odběrateli, poskytnuté provozní zálohy, pohledávky za rozpočtovými příjmy, za zaměstnanci a ostatní pohledávky. V podstatě se jedná o neuhrazené faktury od odběratelů či neuhrazené faktury související s rozpočtovými příjmy (např. poplatky za komunální odpad. Prostředky rozpočtového hospodaření, které zahrnují poloţku základní běţný účet, čili peněţní prostředky na běţných bankovních účtech, které město vede u Komerční banky, a.s. a u Československé obchodní banky, a.s. a poskytnuté přechodné výpomoci příspěvkovým organizacím, kde město eviduje příspěvky,

33

které poskytuje školám, u kterých je zřizovatelem nebo organizacím s majetkovou účastí města. Vývoj oběžných aktiv ve sledovaném období: Z následující tabulky je patrný vývoj oběţných aktiv ve sledovaných letech a jejich vývoj. Tab. 3. Struktura oběžných aktiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005

2006

2007

2008

2009

Zásoby Pohledávky Finanční majetek

801 132 589 72 149

907 163 962 14 656

2 144 168 705 14 818

2 081 132 690 13 058

2 117 107 148 12 376

Prostředky rozpočt. hospodaření

123 732

106 651

137 099

178 541

79 742

Oběžná aktiva

329 271

286 176

322 766

326 370

201 383

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Z tabulky je zřejmé, ţe oběţná aktiva mají kaţdoročně kolísavý vývoj. Ačkoliv se na celkových aktivech nepodílejí nikterak významně, můţeme pomocí tabulky zdůvodnit jejich nestabilní vývoj. Jak jsem jiţ uvedla, oběţná aktiva tvoří poloţky zásoby, pohledávky, finanční majetek a prostředky rozpočtového hospodaření, přičemţ ţádná z těchto poloţek není konstantní. Nejvýznamnější poloţkou oběţných aktiv jsou jednak pohledávky, ale také prostředky rozpočtového hospodaření. Pohledávky dosáhly svého vrcholu v r. 2007, nejniţší hodnota byla zaznamenána v r. 2009. Mezi těmito obdobími došlo k poklesu o 36,5 %. Prostředky rozpočtového hospodaření, resp. běţné účty města, vykázaly nejvyšší hodnotu v r. 2008 a nejniţší v r. 2009, kdy došlo k poklesu oproti předcházejícímu období o více neţ 55 %. Příčinou poklesu finančních prostředků byl deficit města za r. 2009, který byl pokryt z přebytků z minulých let. Zásoby mají rostoucí tendenci, finanční majetek má klesající tendenci.

34

Pasiva Celková pasiva zahrnují vlastní zdroje a cizí zdroje. Přehled pasiv a podíl vlastních a cizích zdrojů znázorňuje následující tabulka. Tab. 4. Struktura pasiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Vlastní zdroje Cizí zdroje

2005 3 368 957 25 630

2006 3 588 266 53 468

2007 3 891 515 55 034

2008 4 025 594 49 877

2009 4 110 024 47 727

Pasiva celkem

3 394 587

3 641 734

3 946 549

4 075 471

4 157 751

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Ve sledovaném období dochází k navyšování pasiv. Vzhledem k tomu, ţe došlo i navýšení aktiv, byla splněna podmínka rovnosti aktiv a pasiv. Největší podíl na celkových pasivech mají vlastní zdroje, a to téměř 99 %. Z toho vyplývá, ţe město vyuţívá k financování především vlastní zdroje. Vlastní zdroje krytí Vlastní zdroje krytí představují hlavní část pasiv a jsou tvořeny převážně těmito nejvýznamnějšími položkami: Majetkové fondy, které zahrnují fond dlouhodobého majetku, který má největší podíl na vlastních zdrojích krytí a slouţí k financování stálých aktiv. Výsledek hospodaření, zahrnující převod zúčtování příjmů a výdajů z minulých let, dále zahrnuje saldo výdajů a nákladů, neboli rozdíl mezi rozpočtovanými a skutečnými výdaji a náklady a saldo příjmů a výnosů, čili rozdíl mezi rozpočtovanými a inkasovanými příjmy a výnosy. Vývoj vlastních zdrojů krytí V následující tabulce je zobrazen vývoj vlastních zdrojů krytí města v jednotlivých sledovaných obdobích.

35

Tab. 5. Struktura vlastních zdrojů krytí v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Majetkové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění Finanční a peněžní fondy Hospodářský výsledek

2005 3 082 130 41 769 50 630 194 428

2006 3 293 136 63 869 49 527 181 734

2007 3 561 360 63 869 53 654 212 632

2008 3 687 288 63 869 53 627 220 810

2009 3 893 806 63 869 54 058 98 291

Vlastní zdroje celkem

3 368 957

3 588 266

3 891 515

4 025 594

4 110 024

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Kaţdoročně dochází k navyšování vlastních zdrojů. Je to způsobeno především nárůstem poloţky majetkové fondy, která se na celkovém stavu vlastních zdrojů podílí nejvíce. Nejvyšší hodnoty bylo dosaţeno v r. 2009, kdy byl podíl majetkových fondů na vlastních zdrojích krytí 96,2 %, nejniţší hodnota pak byla vykázána v r. 2005 podílem 92,6 %. Podíl oceňovacích rozdílů z přecenění nepřevýšil za všechna sledovaná období hodnotu 1,8 %. Finanční a peněţní fondy se na vlastních zdrojích krytí podílejí nejméně a jejich vývoj je prakticky neměnný. Podíl finančních a peněţních fondů na vlastních zdrojích krytí je přibliţně 1,4 %. Hospodářský výsledek dosáhl ve sledovaném období svého vrcholu v r. 2008, nejniţší stav byl zaznamenán v r. 2009, mezi těmito obdobími došlo tedy k poklesu o celých 55,5 %. Cizí zdroje krytí Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech nedosahuje ani 2 % a tento stav se za poslední 4 sledovaná období sniţuje. Cizí zdroje krytí města Chebu tvoří především: Krátkodobé závazky, které jsou tvořeny dodavatelskými neuhrazenými fakturami, závazky za zaměstnanci a ze sociálního zabezpečení a ZP, Bankovní úvěry a půjčky, které tvoří dlouhodobé bankovní úvěry. Do r. 2009 neeviduje Město Cheb ţádný bankovní úvěr. Vývoj cizích zdrojů krytí Následující tabulka znázorňuje strukturu cizích zdrojů města Chebu a jejich vývoj.

36

Tab. 6. Struktura cizích zdrojů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005

2006

2007

Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a půjčky

0 25 630

0 53 468

0 55 034

2008 668 49 209

2009 668 47 057

0

0

0

0

0

Cizí zdroje celkem

25 630

53 468

55 034

49 877

47 727

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Vývoj cizích zdrojů je značně ovlivněn vývojem krátkodobých závazků, proto je průběh vývoje těchto zdrojů kolísavý. Od r. 2007 stav cizích zdrojů klesá, tzn., ţe město vyuţívá k financování převáţně vlastní zdroje. Krátkodobé závazky jsou tvořeny především pozastávkami a přijatými kaucemi. Do r. 2009 Město Cheb neeviduje ţádné bankovní úvěry, proto je tato poloţka nulová. Dlouhodobé závazky jsou evidovány aţ v letech 2008 a 2009 v konstantní výši a jedná se o závazky z pronájmu.

2.2.2. Analýza vývoje příjmů a výdajů v letech 2005 - 2009 V následující části práce se věnuji vývoji rozpočtu, resp. vývoji příjmů a výdajů. Následující tabulka znázorňuje rozdíl mezi konsolidovanými příjmy a výdaji a vypovídá o tom, zda město hospodařilo se schodkovým, vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem. „Pomocí konsolidace eliminujeme v uskutečněných peněžních operacích ty operace, které neměly charakter efektivního přijetí nebo vydání peněz do nebo z peněžních fondů (případně jejich souhrnů), u kterých peněžní operace sumarizujeme.“ „Konsolidaci neprovádíme bezprostředně při účtování peněžních operací, ale při sumarizaci peněžních operací za určité časové období (tj. nejčastěji při sestavování finančních výkazů). Prostým způsobem sečtené příjmy a výdaje (příp. financování) totiž obsahují i vzájemné interní přesuny mezi účty, za které se jako celek provádí sumarizace údajů.“4

4

KINŠT, J.; PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2010 a praktické příklady: Publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 3. vyd. Praha: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-556-6.

37

Tab. 7. Rozdíl mezi příjmy a výdaji v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Příjmy po konsolidaci Výdaje po konsolidaci Rozdíl

2005

2006

2007

2008

2009

722 169

712 933

719 203

803 207

780 311

756 410

785 343

695 478

760 732

884 647

-34 241

-72 410

23 725

42 475

-104 336

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Ve sledovaném období měl rozpočet kolísavý vývoj, důkazem toho jsou čísla uvedená v tabulce č. 7. V letech 2005 a 2006 hospodařilo město s výdaji vyššími, neţ byly příjmy, důsledkem toho byl v obou obdobích schodkový rozpočet. V letech 2007 a 2008 došlo k navýšení příjmů a sníţení výdajů, coţ pro město znamenalo přebytkový rozpočet. Nejhorší situace nastala v roce 2009, kdy byl vykázán schodek ve výši 104 336 tis. Kč. Tento stav v tomto období byl způsoben především poklesem příjmů a to z důvodu ekonomické recese v roce 2008. 2.2.2.1.

Příjmy

Příjmy jsou důležitou součástí rozpočtu, jelikož jsou zdrojem krytí potřeb města. Jsou tvořeny těmito položkami: Daňové příjmy, které jsou nejvýznamnějším zdrojem rozpočtu a tvoří je z největší části poloţka daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a daň z příjmu právnických osob. Nedaňové příjmy, na jejichţ výši se podílí především příjmy z pronájmu majetku a příjmy z vlastní činnosti. V případě města Chebu se jedná konkrétně o příjmy za provozování sběrného dvora a za pronájem od společnosti Lesy města Chebu, pronájem hrobových míst a bytů, nebytových prostor a pozemků. Kapitálové příjmy, zahrnující příjmy z prodeje bytových jednotek, dále z prodeje pozemků pro průmyslový park a prodej pozemků na výstavbu rodinných domů. Přijaté dotace, které tvoří největší část příjmů a zahrnují neinvestiční přijaté dotace, resp. transfery na dávky sociální péče, do oblasti školství, na výkon státní správy v oblasti sociálních sluţeb, na volby, na prevenci kriminality, dále 38

neinvestiční transfery z Karlovarského kraje, z EU NUTS II Severozápad, příspěvek na školství, na výkon státní správy pro obce s rozšířenou působností apod. Tato poloţka zahrnuje rovněţ investiční přijaté transfery, neboli kapitálové dotace, určené na financování určité investice, a to ze státního rozpočtu, z rozpočtu Karlovarského kraje či EU NUTS II Severozápad nebo z prostředků SFŢP. Tab. 8. Vývoj příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Příjmy celkem po konsolidaci

2005 348 912 113 077 87 785 1 366 726 1 916 500

2006 356 398 117 920 63 572 1 399 618 1 937 508

2007 376 876 116 842 33 952 1 214 700 1 742 370

2008 412 258 132 393 82 400 1 354 925 1 981 976

2009 359 575 125 358 50 140 1 474 825 2 009 898

722 169

712 933

719 203

803 207

780 311

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) V tabulce č. 8 je uveden vývoj příjmů města. Na první pohled je zřejmé, ţe nejvýznamnější poloţkou jsou přijaté dotace, které dosáhly nejvyšší hodnoty v roce 2009, nejniţší pak v roce 2007. V podstatě lze ale konstatovat, ţe mají celkem stabilní vývoj. Nejniţší poloţkou příjmů jsou příjmy kapitálové, které měly od roku 2005 klesající vývoj, v r. 2008 opět došlo k jejich navýšení, a to celkem o 58,80 %, v roce 2009 došlo opět k jejich poklesu. Daňové příjmy dosáhly v letech 2005 aţ 2008 nárůstu, v roce 2009 došlo k poklesu oproti předcházejícímu období o 12,78 %. To samé lze konstatovat i o příjmech nedaňových. Jednotlivé poloţky příjmů jsou pak podrobně uvedeny v následujících tabulkách a komentářích.

39

Daňové příjmy Tab. 9. Vývoj daňových příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005 Daň z příjmů FO ze závislé činnosti Daň z příjmů FO ze samostatné výdělečné činnosti Daň z příjmu PO Daň z přidané hodnoty

2006

2007

2008

2009

60 739

62 007

69 819

67 668

59 475

27 700 87 660 107 317

23 506 98 068 111 737

21 263 103 006 119 047

24 525 116 787 139 149

10 836 92 159 137 405

Ostatní daňové příjmy

65 496

61 079

63 741

64 129

59 700

Daňové příjmy celkem

348 912

356 397

376 876

412 258

359 575

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Nejvyšší úrovně dosahují daňové příjmy v roce 2008, kdy dosáhly výše 412.258 tis. Kč, coţ představuje nárůst oproti předchozímu roku o 8,59 %. V roce 2009 došlo opět k jejich poklesu, a to o 12,78 %. Největší poloţkou v daňových příjmech je poloţka daň z přidané hodnoty, která ve všech obdobích vykázala nárůst, s výjimkou roku 2009, coţ bylo způsobeno, jak jsem jiţ uvedla, ekonomickou recesí, která v podstatě negativně ovlivnila všechny poloţky daňových příjmů v roce 2009. Daň z příjmu právnických osob dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2008, kdy došlo k nárůstu této poloţky oproti předchozímu období o 11,81 %, v roce 2009 byl vykázán opět pokles, a to o celých 21,09 %. Nejniţší podíl na daňových příjmech má daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, která v roce 2009 dosáhla výše pouze 10.836 tis. Kč, coţ byl pokles oproti roku 2008 ve výši 55,82 %. Nedaňové příjmy Tab. 10. Vývoj nedaňových příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Příjmy z vlastní činnosti Odvody přebytku organizací s přímým vztahem Příjmy z pronájmu majetku Výnosy z finančního majetku Ostatní nedaňové příjmy Nedaňové příjmy celkem

2005 32 990

2006 45 506

2007 34 618

2008 34 916

2009 29 887

1 195 46 858 8 664 23 370

1 678 46 258 11 750 12 729

2 014 48 001 11 154 21 055

160 53 835 13 677 29 805

836 58 255 11 295 25 112

113 077

117 921

116 842

132 393

125 385

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) 40

Nedaňové příjmy mají ve sledovaném období celkem stabilní vývoj. Jejich nejvyšší hodnota byla vykázána v roce 2008 ve výši 132.393 tis. Kč, coţ představuje nárůst oproti roku 2007 o 11,75 %. V roce 2009 došlo opět k poklesu o 5,30 %. Na výši nedaňových příjmů se nejvíce podílí poloţka příjmy z pronájmu majetku a poloţka příjmy z vlastní činnosti. Příjmy z pronájmu majetku mají ve všech letech stoupající vývoj, nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2009, kdy došlo k nárůstu oproti roku 2008 o 7,59 %. Příjmy z vlastní činnosti dosáhly v roce 2006 nejvyšší hodnoty 45.506 tis. Kč, přičemţ v roce 2007 dochází opět k poklesu této poloţky, a to o 23,93 %. Úplně nejniţší hodnoty bylo dosaţeno v roce 2009, coţ by pokles oproti roku 2008 o 14,41 %. Kapitálové příjmy Tab. 11. Vývoj kapitálových příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku Kapitálové příjmy celkem

2005

2006

2007

2008

2009

87 652

63 572

33 952

62 350

50 140

133

0

0

20 050

0

87 785

63 572

33 952

82 400

50 140

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Kapitálové příjmy mají ve všech obdobích značně kolísavý vývoj. Nejniţší hodnota této poloţky byla vykázána v roce 2007 ve výši 33.952 tis. Kč, coţ byl pokles oproti roku 2006 o celých 46,60 %, v roce 2008 však dochází opět k výraznému nárůstu na částku 82.400 tis. Kč, coţ je navýšení o 58,80 %. V roce 2009 opět pokles o 39,16 %. Kolísavost této poloţky je dána především závislostí na prodeji dlouhodobého hmotného a dlouhodobého finančního majetku.

41

Přijaté dotace Tab. 12. Vývoj přijatých dotací v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005 139 441 131 486 29 547

2006 145 017 133 006 26 467

2007 176 178 48 340 12 108

2008 170 974 49 986 3 491

2009 183 149 51 756 60 628

z toho přijaté dotace ze SR Ostatní dotace a převody

0 1 197 738

0 1 228 134

0 1 026 414

0 1 180 460

0 1 231 048

Přijaté dotace celkem

1 366 726

1 399 618

1 214 700

1 354 925

1 474 825

Neinvestiční přijaté dotace z toho přijaté dotace ze SR Investiční přijaté transfery

Zdroj: vlastní zpracování (z účetní výkazů města) Kolísavý vývoj přijatých dotací je ovlivněn především strukturou této poloţky. Kaţdá z poloţek má ve sledovaném období nestabilní vývoj. Neinvestiční přijaté dotace vykázaly ve všech obdobích nárůst, opakem toho jsou investiční přijaté transfery. Tato poloţka dosáhla v roce 2008 nejniţší hodnoty, avšak v roce 2009 vzrostla o celých 94,25 %. Nejpodstatnější je poloţka ostatní dotace a převody, která se na přijatých dotacích celkem podílí v průměru téměř 85 %. 2.2.2.2.

Výdaje

Výdaje jsou nenávratné platby na běžné i kapitálové účely, na základě tohoto účelu se dále dělí na: Běžné výdaje, které slouţí k financování běţných potřeb, které se pravidelně v daném rozpočtovém období opakují. Kapitálové výdaje, které jsou pouţívány na financování dlouhodobých potřeb a mají většinou jednorázový charakter. Jsou spojeny především s investičními akcemi, jako byly ve sledovaném období např. revitalizace vnitrobloků, revitalizace zahrad mateřských škol, rekonstrukce pěší zóny a kulturního domu. Tab. 13. Vývoj výdajů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Výdaje celkem po konsolidaci

2005 2006 2007 2008 2009 1 758 231 1 864 733 1 603 960 1 814 964 1 879 246 192 510 145 186 114 685 124 540 235 015 1 950 741 2 009 919 1 718 645 1 939 504 2 114 261 756 410

785 343

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) 42

695 478

760 732

884 647

V tabulce č. 13 je uveden vývoj výdajů. Nejvyšší poloţkou výdajů jsou běţné výdaje, které dosahují nejvyšší hodnoty v roce 2009. V podstatě lze konstatovat, ţe mají celkem stabilní vývoj, s výjimkou roku 2007, kdy byl jejich stav nejniţší. Kapitálové výdaje dosáhly vysoké hodnoty v roce 2009, tento nárůst oproti roku 2008 o 47,01 %, byl spojen s investičními akcemi na rekonstrukci pěší zóny v centru města a na rekonstrukci kulturního domu. Jednotlivé poloţky výdajů jsou pak podrobně uvedeny v následujících tabulkách a komentářích. Běžné výdaje Tab. 14. Vývoj běžných výdajů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005

2006

2007

2008

2009

Výdaje na platy, ostatní platby za provednou práci a pojistné Neinvestiční nákupy Úroky a ostatní finanční výdaje

81 043 265 500 714

85 188 323 568 1 741

90 120 247 974 30

96 373 286 352 22

98 525 279 614 14

Neinvest. transfery podnik. subjektům a nezisk. organizacím

17 479

20 439

16 360

20 774

20 419

Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům převody vlastním fondům převody vlastním rozpočt. účtům převod vlastním fondům jiné Neinvestiční transfery obyvatelstvu Ostatní neinvestiční transfery Neinvestiční půjčky Ostatní neinvestiční výdaje Běžné výdaje celkem

1 192 619 1 222 395 1 021 412 1 177 016 1 227 859 0 0 60 400 1 438 1 192 133 1 220 988 1 019 013 1 174 411 1 225 169 486 1 407 2 339 2 205 1 252 85 103 108 636 5 083 2054

83 364 121 982 5 368 688

105 263 110 372 11 759 670

105 574 118 684 10 169 0

116 901 128 237 7 478 199

1 758 231 1 864 733 1 603 960 1 814 964 1 879 246

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Z tabulky je patrné, ţe běţné výdaje mají vzrůstající tendenci, s výjimkou roku 2007, kdy došlo k jejich poklesu oproti předchozímu roku o 13,99 %. Nejvyšší hodnota byla vykázána v roce 2009 ve výši 1.879.246 tis. Kč. Největší poloţkou běţných výdajů, jsou neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům, zahrnující poloţku převody vlastním rozpočtovým účtům. Ta dosáhla v roce 2009 nejvyšší hodnoty ve výši 1.225.169 tis. Kč a v podstatě lze říci, ţe tato poloţka odráţí vývoj běţných výdajů ve sledovaném období.

43

Kapitálové výdaje Tab. 15. Vývoj kapitálových výdajů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005

2006

2007

2008

Investiční nákupy a související výdaje Nákup akcií a majetkových podílů Investiční transfery Investiční půjčené prostředky Ostatní kapitálové výdaje

2009

187 869 0 4 641 0 0

136 221 500 8 465 0 0

109 176 1 5 508 0 0

117 532 0 7 008 0 0

225 218 0 8 360 1 437 0

Kapitálové výdaje celkem

192 510

145 186

114 685

124 540

235 015

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Vývoj kapitálových výdajů je ovlivněn zejména výdaji města na investiční akce. V roce 2009 došlo k významným rekonstrukcím pěší zóny a kulturního domu, z toho důvodu je v tomto období tato poloţka nejvyšší. Vykázala nárůst oproti předchozímu roku o 47,01 %. 2.2.2.3.

Financování

Poloţky financování vyjadřují změnu stavu finančních prostředků na bankovních účtech a vyjadřují, jakým způsobem byly financovány příjmové a výdajové operace města. V následující tabulce je uveden přehled financujících operací města Chebu. Tab. 16. Přehled financování města v letech 2005 – 2009 v tis. Kč 2005 Přijaté krátkodobé půjčky Úhrada krátkodobých půjček Změna stavu peněžních prostředků Aktivní operace řízení likvidity Financování celkem

2006

2007

2008

0 0

0 0

0 0

0 0

2009 25 883 -25 883

92 704

13 958

-23 724

-42 474

104 336

-58 463

58 451

0

0

0

34 241

72 409

-23 724

-42 474

104 336

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) V tabulce jsou znázorněny stavové údaje financujících operací. Aţ do roku 2008 nečerpalo město ţádný úvěr, v roce 2009 byl poskytnut revolvingový úvěr od Komerční banky ve výši 65 mil. Kč se splatností do 31. 12. 2010. Uvedená hodnota ve výši 25.883 tis. Kč odráţí splátky jistiny tohoto úvěru. Úvěr byl městem splacen, další dluhová sluţba spojená s tímto účetním obdobím je nulová. Částkou 104.336 tis. Kč byl uhrazen deficit v hospodaření města v roce 2009. 44

2.2.2.4.

Čistý provozní výsledek

Čistý provozní výsledek, dále jen ČPV, je dán rozdílem mezi opakujícími se příjmy a opakujícími se výdaji. Opakující se příjmy se kaţdoročně pravidelně opakují a jsou základem pro plánování budoucích neinvestičních výdajů. Opakující se výdaje jsou v podstatě provozní výdaje a jedná se především o mzdy, elektrické energie, plyn, pohonné hmoty, opravy, údrţbu a spotřebu materiálu. V následující tabulce je uveden přehled tvorby ČPV ve sledovaném období.

Tab. 17. Tvorba čistého provozního výsledku v letech 2005 – 2009 v tis. Kč Opakující se příjmy Opakující se výdaje ČPV

2005

2006

2007

2008

2009

2010

578 060

606 606

648 841

685 820

642 997

699 825

563 558

641 651

581 878

637 948

651 188

675 352

14 502

-35 045

66 963

47 872

-8 191

24 473

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) V závislosti na výši opakujících se příjmů a opakujících se výdajů má ČPV kolísavý a nestabilní vývoj. Nejlepšího výsledku bylo dosaţeno v roce 2007 ve výši 66.963 tis. Kč, nejniţší hodnota byla naopak vykázána v předchozím roce ve výši -35.045 tis. Kč. V roce 2009 dosáhnul ČPV opět záporné hodnoty ve výši -8.191 tis. Kč. Záporná hodnota tohoto ukazatele byla způsobena především poklesem daňových příjmů v obou obdobích a tento schodek byl vţdy plně pokryt z vlastních finančních prostředků města.

2.3.

Analýza budoucího vývoje

2.3.1. Rozpočtový výhled Rozpočtový výhled jsou obce povinny sestavovat od roku 2001 a měl by obsahovat čtyři základní ukazatele: celkové příjmy, celkové výdaje, celkové pohledávky, celkové závazky. Rozpočtový výhled slouţí pro střednědobé finanční plánování a poskytuje obcím komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci. Je městem kaţdý rok aktualizován, v současné době je jiţ k dispozici výhled na léta 2012 – 2015.

45

Dne 25. 6. 2009 byl schválen rozpočtový výhled města Chebu na léta 2010 - 2013, ve kterém je vidět dlouhodobá snaha o zajištění rozvoje města. Tabulka č. 18 obsahuje přehled plánovaných příjmů a výdajů na toto období. Tab. 18. Rozpočtový výhled 2010 – 2013 v tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace

2010 381 920 119 560 37 600 84 430

2011 389 030 124 250 98 510 56 740

2012 401 950 125 850 72 000 58 700

2013 400 530 125 800 69 000 60 760

Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje

623 510 303 763 542 127

668 530 518 186 252 784

658 470 532 960 142 890

656 090 536 025 119 045

Výdaje celkem

845 890

770 970

675 850

655 070

-222 380

-102 440

-17 380

1 020

Rozdíl mezi příjmy a výdaji

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Výše daňových příjmů vychází ze skutečnosti na úrovni roku 2008, pouze v roce 2010 počítá město ve všech poloţkách s meziročním sníţením výnosu, a to jako reakci na hospodářskou a ekonomickou krizi. Nedaňové příjmy vychází z pronájmu bytových jednotek a dále je tato poloţka ovlivněna vyšším zájmem o pronájem bytů s niţší obytnou plochou a předpokládaným zvýšením nájemného. V nedaňových příjmech je pak zahrnut i příjem z podílu na zisku společnosti TEREA Cheb s.r.o. a CHEVAK Cheb, a.s. Výše kapitálových příjmů vychází z předpokládaného prodeje bytů a pozemků a v roce 2011 se počítá s příjmem ve výši 20.000 tis. Kč z titulu sníţení základního kapitálu společnosti TEREA Cheb s.r.o., kde má město majetkovou účast ve výši 50 %. Do příjmů z dotací jsou zahrnuty pouze druhy dotací, které patří do souhrnného dotačního vztahu, jejich výše je upřesňována v průběhu roku formou rozpočtového opatření. Kapitálové dotace nejsou v tomto výhledu zahrnuty. Běţné výdaje jsou plánovány podle zákona na úrovni předchozích let, výše kapitálových výdajů je naopak ovlivněna realizací plánovaných investičních akcí, na jejichţ spolufinancování se mohou podílet dotační prostředky. Město počítá v letech 2010 – 2013 s dokončením těchto projektů: -

revitalizace a regenerace sídliště Zlatý vrch,

-

revitalizace levého břehu Ohře – plánováno na rok 2012, přijata dotace ve výši 145 mil. Kč, 46

-

další etapa oprav Chebského hradu,

-

II. etapa výstavby průmyslového parku,

-

revitalizace zahrad mateřských škol,

-

rekonstrukce ulic Krátká, Obětí nacismu a Riegrova,

-

III. etapa výstavby cyklostezky Cheb – Waldsassen,

-

rekonstrukce objektu kulturního domu Svoboda – dokončeno v r. 2011, přijat úvěr ve výši 144 mil. Kč se splatností do 31. 7. 2019.

Rozpočet je v letech 2010 – 2012 plánován jako deficitní. Jedním ze zdrojů krytí schodku jsou volné finanční prostředky z minulých let – jedná se o odhad přebytku předcházejícího roku. Dalším zdrojem krytí jsou jiţ dnes schválené a dále předpokládané dotace na financování investičních plánovaných akcí. K překlenutí nedostatku finančních prostředků na uskutečnění vyjmenovaných projektů bude v případě potřeby slouţit revolvingový úvěr, který můţe být poskytnut opětovně. Při porovnání rozpočtového výhledu a skutečnosti roku 2010 vyplývá, ţe město dosáhlo ve vybraných poloţkách příjmů a výdajů méně či více významných rozdílů. Daňové příjmy byly plněny na 99,8 %, nedaňové příjmy na 108,9 % a kapitálové na 103,6 %. Příjmy celkem dosáhly výše 941.218 tis. Kč oproti původnímu upravenému rozpočtu ve výši 917.915 tis. Kč, coţ je plnění ve výši 102,5 %. Přijaté transfery, hospodářská činnost a převody z vlastních fondů byly plněny na 102,8 %. Výdaje jednotlivé odbory města plnily v průměru na 90,2 %, to znamená, ţe výdaje nepřekročily původní upravený rozpočet. Z investičních akcí byly dokončeny nebo minimálně zahájeny všechny plánované, s výjimkou akce Revitalizace sídliště Zlatý Vrch, která bude zahájena v roce 2012. Z původních plánovaných investic ve výši 277.004 tis. Kč bylo proinvestováno 155.435 tis. Kč, tj. plnění na 71,5 %. Stav hospodaření k 31. 12. 2010 skončil přebytkem ve výši 17.139,6 tis. Kč, přičemţ čistý provozní výsledek tvořil 24.473 tis. Kč. Návrh rozpočtového výhledu na roky 2012 – 2015 byl zastupitelstvem schválen dne 13.10.2011. Byl sestaven jako přebytkový, s výjimkou roku 2012, kdy je plánován schodek ve výši 134.808 tis. Kč, který bude vyrovnán financováním. Při sestavování tohoto výhledu vycházelo město ze skutečnosti příjmů, výdajů a financování z let 2008 – 2010.

47

Tab. 19. Rozpočtový výhled 2012 – 2015 v tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace

2012 393 900 137 958 70 978 104 906

2013 404 700 137 462 25 600 212 248

2014 414 900 135 276 27 000 92 500

2015 418 200 135 526 24 000 71 200

Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje

707 742 545 262 297 288

780 010 515 838 196 724

669 676 510 928 140 800

648 926 508 842 105 250

Výdaje celkem

842 550

712 562

651 728

614 092

-134 808

67 448

17 948

34 834

Rozdíl

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Předpokládá se nepatrné navýšení příjmů, důvodem je připravovaná úprava rozpočtového určení daní a navýšení DPH. Příjem z místních a správních poplatků se předpokládá přibliţně na úrovni roku 2011 kromě poplatku za komunální odpad, kde se předpokládá 100% navýšení, ročně ve výši 32.000 tis. Kč. Očekává se mírné navýšení příjmu z pronájmu bytových a nebytových prostor. Město uvaţuje o prodeji 146 bytů v roce 2012 a 81 bytů v roce 2013. Výše příjmů z pronájmu v letech 2014 – 2015 bude záviset na dalším schváleném prodeji. Příjem z pronájmu lesů ve výši 6.000 tis. Kč ročně vychází z vývoje roku 2011. Příjem z prodeje bytů bude ovlivněn doprodejem uvolněných obecních bytů, určených k prodeji formou výběrového řízení či draţbou. V příjmech z prodeje pozemků je plánován prodej pozemků pro průmyslový park, a to ve výši 10.000 tis. Kč kaţdý rok. Do příjmů z transferů je zahrnut očekávaný příjem ze souhrnného dotačního vztahu ve výši 47.000 tis. Kč ročně, v podstatě na úrovni roku 2011. Běţné výdaje pro roky 2012 – 2015 vycházejí zejména ze skutečnosti minulých let a očekávaného vývoje cen v příštím období s tím, ţe jsou také značně ovlivněny snahou o jejich sníţení. V roce 2012 se plánují běţné výdaje ve výši 545.262 tis. Kč s tím, ţe meziročně dojde k jejich sníţení v průměru o 3 %. Kapitálové výdaje v roce 2012 ve výši 297.288 tis. Kč budou kaţdý rok sniţovány v průměru o 30 %. Výdaje celkem by měly v roce 2012 dosáhnout výše 842.550 tis. Kč s tím, ţe meziročně by mělo docházet k jejich sniţování v průměru o 10 %. V roce 2012 počítá město s přijetím úvěru ve výši 30 mil. Kč na rekonstrukci objektu Špejcharu. Přijetí tohoto úvěru na tuto akci ve výši 10.000 tis. Kč v roce 2012, 12.500 tis. Kč v roce 2013 a 7.500 tis. Kč v roce 2014 je podmíněno uzavřením smlouvy o 48

pronájmu tohoto objektu. Do financování v letech 2012 – 2015 jsou zároveň zapojeny splátky úvěrů na investiční akce rekonstrukce kulturního domu ve výši 16.800 tis. Kč ročně a turistické vyuţití levého břehu Ohře z přijaté dotace ve výši 145 mil. Kč v roce 2013 – na tuto akci byl poskytnut městu revolvingový úvěr s opakovaným čerpáním ve výši 145 mil. Kč, jedná se o zajištění předfinancování projektu. Úvěr bude splacen jednorázově po obdrţení dotace. Plánovaný schodek v roce 2012 ve výši 134.808 tis. Kč bude vyrovnán z volných finančních prostředků z roku 2011. Dalším zdrojem krytí je úvěr. V dalších letech jsou plánovány přebytky, a to ve výši 67.448 tis. Kč v roce 2013, 17.948 tis. Kč v roce 2014 a 20.448 tis. Kč v roce 2015.

2.3.2. Dosavadní výsledky jako východisko pro analýzu budoucího vývoje Čistý provozní výsledek je dán rozdílem mezi opakujícími se příjmy a opakujícími se výdaji. Banka důkladně sleduje tento ukazatel při financování měst, neboť je odrazem jejich hospodaření a vypovídá o tom, zda je město schopno z vytvořeného ČPV umořovat dluhovou sluţbu a krýt případné další výdaje, tzn. investice a neočekávané výdaje. V případě záporného ČPV nemá pak banka zájem financovat špatně hospodařící město. Ideální poměr ČPV k dluhové sluţbě je 2:1, v horším případě pak poměr 1,1 – 1,4. Tabulka č. 16 doplněná o poslední konečné výsledky za r. 2010 tvoří podklady pro finanční analýzu budoucího vývoje. Konečné výsledky r. 2011 neuvádíme, protoţe jsou v době zpracování bakalářské práce předběţné. Je zřejmé, ţe s výjimkou roku 2006 a 2009 je tvořen ČPV v minimální hodnotě ve výši 14.502 tis. Kč a maximální hodnotě 66.963 tis. Kč. Při započtení ČPV ve sledovaných letech docházím k závěru, ţe průměrný ČPV činí cca. 18.430 tis. Kč. Skutečně dosahované a predikované příjmy a výdaje mě vedou k závěru, ţe plánovaný ČPV v dalších letech by se mohl pohybovat ve výši cca. 20 – 25 mil. Kč. Toto můţe představovat dle mého názoru spíše pesimistickou variantu. Za výchozí hodnotu ČPV pro predikci v dalších pěti letech povaţuji cca. 25 mil. Kč. Předpokládám, ţe tato hodnota se bude zvyšovat nepatrně asi o 1,5 % meziročně – viz tabulka.

49

Tab. 20. Predikce čistého provozního výsledku a dluhové služby v tis. Kč ČPV Dluhová služba Rezerva

2012 25 000 18 500

2013 25 375 21 700

2014 25 756 27 000

2015 26 142 27 000

2016 26 534 27 000

6 500

3 675

-1 244

-858

-466

Zdroj: vlastní zpracování (z účetních výkazů města) Do dluhové sluţby je započten stávající přijatý úvěr ve výši 144 mil. Kč, roční dluhová sluţba tak činí 18,5 mil. Kč, která je v r. 2013 navýšena ještě o 3,2 mil. Kč, které tvoří splátka přijatého revolvingového úvěru. Od r. 2014 se splátka revolvingového úvěru navýší na 8,5 mil. Kč. Z uvedených hodnot v tabulce vyplývá, ţe v případě pesimistického uvaţování o vývoji ČPV a nárůstu dluhové sluţby, bude postupně docházet ke sniţování rezervy pro krytí další dluhové sluţby a jiných výdajů.

50

3. Posouzení dosavadního vývoje hospodaření města bankou 3.1.

Silné a slabé stránky města

Na základě nefinanční analýzy města lze vyhodnotit jeho silné a slabé stránky. Mezi silné stránky patří například skutečnost, ţe je Cheb historickým a kulturním městem s vysokou návštěvností památek, především je ze strany turistů zájem o jeho vzhledově atraktivní centrum. Zájem je také projevován o nově regenerované prostory včetně nových ploch pro sport a kvalitně vybavená síť sportovišť u škol. Počet obyvatel roste z důvodu přítomnosti středního a vysokého školství a díky pozitivnímu migračnímu saldu, protoţe město posiluje svou roli regionálního centra. Diverzifikovaná ekonomika města a významný sektor sluţeb pro klientelu z Německa má pozitivní dopad na zdejší podnikatelské prostředí. Významnou úlohu hraje geografická poloha města na rozhraní střední a západní Evropy a také jeho významná ţelezniční a silniční doprava. Infrastruktura ve městě je uspokojivá, město oplývá dostatkem ploch určených pro bytovou výstavbu. Jednou ze slabých stránek města je vysoký počet nepřizpůsobivých obyvatel. Díky tomuto aspektu je ve městě horší vzdělanostní úroveň a také horší bezpečnost vnímaná obyvateli města, a to především z důvodu koncentrace těchto problémových sociálních skupin. Další slabou stránkou města je neexistence kulturně-vzdělávacího a kongresového centra, sportovních klubů a moderního víceúčelového sportovního areálu. Dále chybí atraktivní nabídka obchodů a sluţeb v centru města pro občany a návštěvníky města, která je dána především vytlačením stávajících podnikatelů vietnamskými obchodníky a také díky existenci velkých obchodních center v okrajových částech města. Chybí zde větší podniky, většina jich sídlí v průmyslové zóně nebo zcela mimo území města. Řešení vyţaduje také nízká kvalita některých komunikací v okrajových částech města či nedostatečná kapacita parkovacích míst. Město sice vlastní plochy určené pro bytovou výstavbu, chybí však ty technicky připravené a dopravně napojené plochy, z tohoto důvodu jsou pozemky drahé. Bytový fond je celkově zastaralý.

51

3.2.

Shrnutí klíčových výsledků finanční analýzy

Z finanční analýzy vyplývá, ţe město v letech 2006 – 2008 vykazovalo výrazně rostoucí příjmy, v průměru rostly o 7 %, s relativně vysokým podílem opakujících se příjmů, v průměru 85 %, při poměrně úměrných investicích. Výjimkou je rok 2006, kdy kapitálové výdaje činily 145 mil. Kč. V tomto roce byl deficit celkového rozpočtu ve výši 72 mil. Kč pokryt z vlastních zdrojů města. Přebytky celkového rozpočtu byly vykázány v letech 2007 a 2008, čímţ byl vykázán i kvalitní ČPV na úrovni 7 - 10 % opakujících se příjmů, a to při nulovém finančním dluhu. Díky poklesu daňových příjmů o 12 % (resp. 6 % opakujících se příjmů) v krizovém roce 2009 a zvýšení běţných výdajů o 14 mil. Kč, došlo k propadu ČPV o 8,2 mil. Kč, přestoţe příjmy z pronájmu a vlastní činnosti dosáhly zhruba 90 mil. Kč. Finanční dluh byl v roce 2009 nulový a záporný ČPV neměl dopad na krytí dluhové sluţby. Město splácelo revolvingový úvěr na financování akce „rekonstrukce pěší zóny“. V tomto roce došlo k celkovému deficitu 104 mil. Kč díky vzrůstu kapitálových výdajů ve výši 235 mil. Kč. Deficit byl opět financován z přebytků minulých let. V roce 2010 došlo na jedné straně k mírnému nárůstu daňových příjmů a zvýšení příjmů z vlastní činnosti, nicméně na druhé straně došlo k omezení mezd a neinvestičních nákupů a k růstu transferů na úrovni přírůstku dotací. ČPV v tomto roce dosáhl výš 24,5 mil. Kč s nadále nulovým finančním dluhem. Došlo k celkovému přebytku ve výši 17 mil. Kč, a to i vzhledem k rekordním kapitálovým výdajům ve výši 245 mil. Kč, které byly ovlivněny investicemi do rekonstrukce pěší zóny a do revitalizace sídliště Zlatý Vrch. V souvislosti s uvedenými poznatky v předešlých částech mé práce se domnívám, ţe prostor města pro další zadluţování není velký, město bude muset zvaţovat, jak velké úvěry bude poptávat a s jakou splatností. Předpokládám, ţe by se muselo jednat o splatnosti v horizontu osmi a více let.

52

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit na základě analýzy hospodaření města Chebu v letech 2005 – 2009, jak si město stojí při vytváření čistého provozního výsledku a zda je schopno i v letech budoucích tvořit dostatečnou rezervu pro to, aby mohlo přijímat a splácet úvěry na plánované investiční akce. Při vypracování teoretické části jsem vycházela z odborné literatury, kde rovněţ zmiňuji nástroje a ukazatele, které pouţívá banka pro výpočet bonity města, jeţ je rozhodujícím faktorem při poskytnutí investičního úvěru. Tyto nabyté poznatky jsem poté aplikovala do části praktické, kterou jsem doplnila o své zkušenosti získané při zaměstnání v bance. Praktická část je zaměřena na finanční hospodaření města Chebu, kde jsem analyzovala strukturu aktiv a pasiv a rovněţ strukturu příjmů a výdajů a zdůvodnila některé výkyvy ve vývoji těchto údajů. Při analýze majetku jsem dospěla ke zjištění, ţe největší podíl tvoří stálá aktiva, čili budovy a stavby. Hodnota stálých aktiv se kaţdoročně zvyšuje, neboť město Cheb provádí rozsáhlé rekonstrukce budov, které slouţí především obyvatelstvu a přispívají ke zlepšení ţivotní úrovně ve městě. Při analýze pasiv města se ukázalo, ţe město Cheb vyuţívá jako zdroj krytí majetku z velké části vlastní zdroje, jejichţ hodnota se ve sledovaném období neustále zvyšuje. Hlavním důvodem je fakt, ţe město aţ do roku 2009 nečerpalo ţádný dlouhodobý investiční úvěr. Z analýzy příjmů a výdajů vyplývá, ţe nejhorší situace nastala v roce 2009, kdy byl vykázán nejvyšší schodek za sledované období a byl způsoben především poklesem příjmů z důvodu ekonomické recese v roce 2008. Hlavní částí analýzy bylo zjištění výše tvorby čistého provozního výsledku jakoţto nejdůleţitějšího ukazatele, kterým banka posuzuje schopnost města splácet přijaté úvěry. Součástí této analýzy byla i predikce čistého provozního výsledku, tj. prognóza tvorby tohoto ukazatele, vypočítaná na základě údajů z předchozích let. V této části jsem dospěla k závěru, ţe pokud by v hospodaření města došlo ve vývoji čistého provozního výsledku k spíše horší variantě, kterou jsem vzala v úvahu, a zároveň by došlo k nárůstu dluhové sluţby, bude postupně docházet ke sniţování rezervy pro krytí další dluhové sluţby a jiných výdajů.

53

Z vypracované analýzy vyvozuji, ţe město Cheb se svými prostředky hospodaří účelně a snaţí se reagovat na potřeby svých obyvatel, nicméně prostor města pro další zadluţování není velký a bude proto muset zvaţovat, jak velké úvěry bude poptávat a s jakou splatností.

54

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěné monografie [1] HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. Veřejné finance. 3. vydání. Praha 3: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-301-0. [2] KINŠT, J.; PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2010 a praktické příklady: Publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 3. vyd. Praha: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-556-6. [3] KRAFTOVÁ, I. Finanční analýza municipální firmy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-778-2. [4] OTRUSINOVÁ, M.; KUBÍČKOVÁ, D. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-342-4. [5] PAVLÁSEK, V. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: FinEco, 1999. ISBN 80-902426-77. [6] PEKOVÁ, J. Finance územní samosprávy: Územní aspekty veřejných financí. 1. vydání. Praha 1: VICTORIA PUBLISHING, 1995. ISBN 80-7187-024-2. [7] PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. ISBN 80-7261-086-4. [8] PROVAZNÍKOVÁ, R.; SEDLÁČKOVÁ, O. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha 7: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9.

Články v časopisech [9] Chebské radniční listy: Informační bulletin města Chebu. Cheb: Skyepress, 2011, 16 s. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz/

Zákony [10] Česká republika. Zákon č. 128/2000 Sb.: o obcích. In: Sbírka zákonů. 2000. [11] Česká republika. Zákon č. 250/2000 Sb.: o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Sbírka zákonů. 2000.

55

Elektronické prameny [12] CSÚIS - Webová aplikace. In: MFČR Státní pokladna [online]. 1.2. Praha 1, 8.2.2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.statnipokladna.cz/cs/CSUISWebova-aplikace.html [13] Návrh rozpočtového výhledu města Chebu pro období let 2011-2014. In: Město Cheb [online]. Cheb, 9.9.2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [14] Návrh rozpočtového výhledu města Chebu pro období let 2012-2015. In: Město Cheb [online]. Cheb, 13.10.2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [15] Strategický plán rozvoje města. In: Město Cheb [online]. 8.10.2009 [cit. 2012-0415]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [16] Závěrečný účet města Chebu za rok 2005. In: Město Cheb [online]. Cheb, 14.3.2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [17] Závěrečný účet města Chebu za rok 2006. In: Město Cheb [online]. Cheb, 9.2.2007 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [18] Závěrečný účet města Chebu za rok 2007. In: Město Cheb [online]. Cheb, 17.3.2008 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [19] Závěrečný účet města Chebu za rok 2008. In: Město Cheb [online]. Cheb, 24.3.2009 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [20] Závěrečný účet města Chebu za rok 2009. In: Město Cheb [online]. Cheb, 19.3.2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz [21] Závěrečný účet města Chebu za rok 2010. In: Město Cheb [online]. Cheb, 28.4.2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.mestocheb.cz

56

SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK aj.

a jiné

a.s.

akciová společnost

atd.

a tak dále

CSÚIS

Centrální systém účetních informací státu

č.

číslo

ČPV

čistý provozní výsledek

ČR

Česká republika

DPH

daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

např.

například

PO

právnická osoba

resp.

respektive

Sb.

sbírky

SFŢP

Státní fond ţivotního prostředí

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

tis.

tisíce

tj.

to jest

tzn.

to znamená

ÚFIS

Ústřední finanční informační systém

ZP

zdravotní pojištění

57

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Rozpočtová soustava ............................................................................................ 9 Obr. 2 Schéma běţného rozpočtu ................................................................................... 15 Obr. 3 Schéma kapitálového rozpočtu ............................................................................ 16 Obr. 4. Základní rozloţení rozvahy ................................................................................ 21

58

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Struktura aktiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ................................................... 31 Tab. 2. Struktura stálých aktiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ....................................... 33 Tab. 3. Struktura oběţných aktiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ................................... 34 Tab. 4. Struktura pasiv v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ................................................... 35 Tab. 5. Struktura vlastních zdrojů krytí v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ......................... 36 Tab. 6. Struktura cizích zdrojů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč....................................... 37 Tab. 7. Rozdíl mezi příjmy a výdaji v letech 2005 – 2009 v tis. Kč .............................. 38 Tab. 8. Vývoj příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč...................................................... 39 Tab. 9. Vývoj daňových příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ..................................... 40 Tab. 10. Vývoj nedaňových příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ............................... 40 Tab. 11. Vývoj kapitálových příjmů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč .............................. 41 Tab. 12. Vývoj přijatých dotací v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ..................................... 42 Tab. 13. Vývoj výdajů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ................................................... 42 Tab. 14. Vývoj běţných výdajů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ..................................... 43 Tab. 15. Vývoj kapitálových výdajů v letech 2005 – 2009 v tis. Kč .............................. 44 Tab. 16. Přehled financování města v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ............................... 44 Tab. 17. Tvorba čistého provozního výsledku v letech 2005 – 2009 v tis. Kč ............... 45 Tab. 18. Rozpočtový výhled 2010 – 2013 v tis. Kč........................................................ 46 Tab. 19. Rozpočtový výhled 2012 – 2015 v tis. Kč........................................................ 48 Tab. 20. Predikce čistého provozního výsledku a dluhové sluţby v tis. Kč ................... 50

59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1. Příjmy v letech 2006 - 2010 Příloha č. 2. Výdaje v letech 2006 - 2010 Příloha č. 3. Analýza rozpočtu v letech 2006 - 2010

60

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Příjmy v letech 2006 - 2010 2006 2007 2008 2009 2010 v tis. Kč PŘÍJMY CELKEM 1 937 509 1 742 370 1 981 976 2 009 925 2 291 062 Daňové příjmy - třída 1 356 398 376 876 412 258 359 575 375 351 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 62 007 69 819 67 668 59 475 61 261 Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti 23 506 21 263 24 525 10 836 11 351 Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů. 5 459 Daň z příjmu právnických osob 98 068 103 006 116 787 92 159 89 286 66 573 Daň z příjmu právnických osob 22 690 Daň z příjmu právnických osob za obce 0 Daň z příjmů právnických osob za kraje Daň z přidané hodnoty 111 737 119 047 139 149 137 405 143 518 Ostatní daňové příjmy 61 079 63 741 64 129 59 700 64 476 Nedaňové příjmy - třída 2 117 920 116 842 132 393 125 385 148 703 Příjmy z vlastní činnosti 45 506 34 618 34 916 29 887 38 646 Odvody přebytků organizací s přímým vztahem 1 678 2 014 160 836 0 Příjmy z pronájmu majetku 46 258 48 001 53 835 58 255 70 374 7 926 Příjmy z pronájmu pozemků 62 260 Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí 1 Příjmy z pronájmu movitých věcí Výnosy z finančního majetku 11 750 11 154 13 677 11 295 10 572 1 435 Příjmy z úroků 9 123 Příjmy z podílu na zisku a dividend Ostatní nedaňové příjmy 12 729 21 055 29 805 25 112 29 111 7 266 Přijaté sankční platby a vratky transferů Příjmy z využívání výhradních práv k přírodním 236 zdrojům 7 983 Přijaté splátky půjčených prostředků Kapitálové příjmy - třída 3 63 572 33 952 82 400 50 140 78 162 Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy 63 572 33 952 62 350 50 140 58 162 28 119 Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich 27 649 částí Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku 20 050 20 000 20 000 Příjmy z prodeje akcií 0 Příjmy z prodeje majetkových podílů 0 Příjmy z prodeje dluhopisů Ostatní investiční příjmy 0 0 0

Příloha č. 1 List č. 2 Přijaté dotace - třída 4 Neinvestiční přijaté dotace Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně Neinvestiční přijaté transfery ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně Investiční přijaté transfery Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně Investiční přijaté transfery ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně Ostatní dotace a převody Převody z vlastních fondů

1 399 618 1 214 700 1 354 925 1 474 825 1 688 845 145 016 176 178 170 974 183 149 204 882 133 006

48 340

49 986

51 756

193 169

133 006

48 340

49 986

51 756

51 902

26 467

12 108

3 491

60 628

11 713 132 648 11 164 0 106 430

1 228 134 1 026 414 1 180 460 1 231 048 1 351 315 1 351 079

Příloha č. 2 List č. 1 Výdaje v letech 2006 - 2010 VÝDAJE CELKEM Běžné výdaje - třída 5 Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje Úroky a ostatní finanční výdaje Úroky vlastní Poplatky dluhové služby Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu Převody vlastním rezervním fondům Převody vlastním rozpočtovým účtům Převody vlastním fondům jiné Neinvestiční transfery obyvatelstvu Sociální dávky Náhrady placené obyvatelstvu Ostatní neinvestiční transfery Neinvestiční půjčky Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje - třída 6 Investiční nákupy a související výdaje Nákup akcií a majetkových podílů Nákup akcií Nákup majetkových podílů Investiční transfery Investiční transfery podnikatelským subjektům Investiční transfery neziskovým a podobným organizacím Investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně Investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím Investiční transfery obyvatelstvu Investiční půjčené prostředky Investiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům Investiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím Investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně Investiční půjčené prostředky příspěvkovým a podobným organizacím Investiční půjčené prostředky obyvatelstvu Ostatní kapitálové výdaje

2 009 919 1 864 733

1 718 645 1 603 960

1 939 504 1 814 964

2 114 261 1 879 246

2 273 922 2 028 529

85 188 323 568 1 741 71

90 120 247 974 30 10

96 373 286 352 22

98 525 279 614 14

100 883 274 033 582 0 0

20 439

16 360

20 774

20 419

21 563 8 978 12 585

1 222 395 1 220 988 1 407 83 364

1 021 412 60 1 019 013 2 339 105 263

1 177 016 400 1 174 411 2 205 105 574

1 227 859 1 438 1 225 169 1 252 116 901

121 982 5 368 687 145 186 136 221 500

110 372 11 759 670 114 685 109 176 1

118 684 10 169 124 540 117 532

128 237 7 478 199 235 015 225 218

8 465

5 508

7 008

8 360

1 485 939 9 884 1 337 808 376 129 787 127 555 212 138 149 10 355 5 109 245 393 223 554 0 0 0 11 955 1 000 481 164

1 437

2 248 0 9 883 0 5 933 3 950

0

0

0 0 0

Příloha č. 3 List č. 1 Analýza rozpočtu v letech 2006 - 2010

Příjmy celkem po konsolidaci Výdaje celkem po konsolidaci Analýza rozpočtu Opakující se příjmy Opakující se výdaje Čistý provozní výsledek Neopakující se příjmy Neopakující se výdaje Saldo příjmů a výdajů před konsolidací Konsolidace příjmů Konsolidace výdajů KONSOLIDOVANÝ VÝSLEDEK Změna výše půjček a dluhopisů FINANCOVÁNÍ CELKEM - třída 8

712 933 719 203 803 207 780 311 941 219 785 343 695 478 760 732 884 647 924 079 2006

2007

2008

2009

2010

606 606 648 841 685 820 642 997 699 825 641 651 581 878 637 948 651 188 675 352 -35 045 66 963 47 872 -8 191 24 473 1 330 903 1 093 529 1 296 156 1 366 928 1 591 237 1 368 268 1 136 767 1 301 556 1 463 073 1 598 570 -72 410

23 725

42 472

-72 410 0 72 410

23 725 0 -23 724

42 472 0 -42 474

-104 336

17 140 1 349 844 1 349 844 -104 336 17 140 0 0 104 336 -17 139

ZDE BUDE VLOŽENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE