Kvalita života u seniorů v ústavní péči z pohledu klienta

Univerzita Hradec Králové Ústav sociální práce

Kvalita života u seniorů v ústavní péči z pohledu klienta Bakalářská práce

Autor:

Jana Doležalová

Studijní program:

B6731 Sociální politika a sociální práce

Studijní obor:

Sociální práce s osobami se sníženou soběstačností

Vedoucí práce:

Hradec Králové

PhDr. Ondřej Štěch, Ph.D.

2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne: 3. 11. 2016

Jana Doležalová

……………….

Abstrakt DOLEŽALOVÁ, Jana. Kvalita života u seniorů v ústavní péči z pohledu klienta. Hradec Králové, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce. Vedoucí práce: PhDr. Ondřej Štěch, Ph.D. Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života seniorů v ústavní péči. Zaměřila jsem se na subjektivní vnímání kvality života u seniorů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu stárnutí a stáří, jaké změny doprovází stárnutí, jaká je adaptace na stáří, rozdělení stáří do období a téma umírání a smrti. V další kapitole se zabývám vymezením pojmu kvalita života, jaké jsou metody a nástroje pro měření kvality života. Závěr teoretické části je věnován systému péče o seniory v ČR. Na základě poznatku z teoretické části a odborné literatury jsem formulovala východiska pro praktickou část. Ve výzkumné části jsem si zvolila kvantitativní metodu výzkumu, pro sběr dat jsem použila metodu standardizovaného dotazníku. V analytické části prezentuji výsledky svého výzkumu.

Klíčová slova: kvalita života, senior, stáří, stárnutí, sociální služby, standardy kvality sociálních služeb, sociální služby.

Abstract DOLEŽALOVÁ, Jana. Quality of Life of Seniors in Institutionalized Care from the Perspective of Clients, 2015. Bachelor Degree Thesis. University of Hradec Králové. This thesis deals with the senior’s quality of life in institutional care. I focused on the subjective perception of the senior’s quality of life. The thesis consists of theoretical and practical part. At the beginning of the theoretical part, I focused on the definition of aging and age, changes associated with aging and some features of adaptation to the old age. I also introduced periods of the old age and finally and I looked at the topic of death and dying, too. The next chapter of the theoretical part deals with the definition of the concept of life quality and presents some methods and tools for its measuring. At the end of this part I introduced the form of the care system for the elderly in Czech Republic. Based on the theoretical part and literature, I formulated the basis for the practical part. In the research part I chose quantitative research methods. I used a standardized questionnaire as a method for data collecting. In the analytical part I present results of the research.

Keywords: quality of life of senior citizens, old age, social services, quality standards of social services, social services.

Obsah Úvod ..................................................................................................................... 9 1

Stárnutí a stáří............................................................................................... 11 1.1

Vymezení pojmu stáří ........................................................................... 12

Biologické stáří ............................................................................................... 12 Sociální stáří .................................................................................................... 13 Kalendářní stáří ............................................................................................... 13 1.2

Změny ve stáří ...................................................................................... 14

1.2.1 Biologické změny ........................................................................... 14 1.2.2 Psychické změny ............................................................................. 14 1.2.3 Sociální změny ................................................................................ 15 1.3

Adaptace a příprava na stáří .................................................................. 17

Konstruktivní strategie: .............................................................................. 17 Strategie závislosti ...................................................................................... 17 Strategie obranná ........................................................................................ 18 Strategie hostility ........................................................................................ 18 Teorie sebenenávisti ................................................................................... 18 1.4 2

Umírání a smrt ...................................................................................... 19

Kvalita života seniorů................................................................................... 22 2.1

Vymezení pojmu kvalita života seniorů ............................................... 22

2.2

Přístupy ke kvalitě života ...................................................................... 23

Fyziologický přístup ke kvalitě života ........................................................ 23 Psychologický přístup ke kvalitě života ..................................................... 24 Psychoterapeutický přístup ke kvalitě života ............................................. 24 Sociologický přístup ke kvalitě života ........................................................ 24 6

Ekologický a environmentální přístup ke kvalitě života ............................ 25 2.3

Nástroje a metody měření kvality života .............................................. 26

Metody měření kvality života, kde kvalitu života hodnotí druhá osoba ..... 26 Metody měření kvality, kde hodnotitelem je sama daná osoba .................. 27 Metody smíšené, vzniklé kombinací metod ............................................... 27 3

Systém péče o seniory v ČŘ......................................................................... 29 3.1

Ústavní péče .......................................................................................... 29

Domovy pro seniory ................................................................................... 29 Domovy se zvláštním režimem .................................................................. 29 Odlehčovací pobytové služby ..................................................................... 29 Týdenní stacionáře ...................................................................................... 29 Domy s pečovatelskou službou .................................................................. 29 3.2

Terénní sociální služby ......................................................................... 30

3.3

Sociální služby ...................................................................................... 30

Shrnutí teoretické části ....................................................................................... 32 4

Metodologická část ...................................................................................... 33 Cíl výzkumu a dílčí výzkumné otázky ............................................................ 33 Zdůvodnění strategie výzkumu ....................................................................... 34 Techniky sběru dat .......................................................................................... 34 Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování ....................................................... 35 Rizika výzkumu .............................................................................................. 35 Transformace výzkumných otázek ................................................................. 36 Organizace výzkumu....................................................................................... 37

5

Analýza a interpretace dat ............................................................................ 38 Vyhodnocení výsledků pomocí dotazníků WHOQOL - OLD A WHOQOL -

BREF .......................................................................................................................... 39

7

Vyhodnocení dotazníku WHOQOL - OLD ................................................ 39 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL- BREF ............................................... 43 Vyhodnocení výsledků pomocí Fisherova testu ............................................. 47 6

Shrnutí praktické části .................................................................................. 55

Závěr a diskuze ................................................................................................... 58 Seznam tabulek ................................................................................................... 61 Seznam použité literatury ................................................................................... 62 Přílohy................................................................................................................. 64 Příloha 1 .......................................................................................................... 65 Příloha 2 .......................................................................................................... 69 Příloha 3 .......................................................................................................... 71 Příloha 4 .......................................................................................................... 72

8

Úvod Tématem, kterým bych se chtěla zabývat ve své bakalářské práci, je kvalita života seniorů. Aktuálním tématem v mnoha vědních oborech je problematika stárnutí. Jelikož složení lidské populace se v současné době mění. Důvodem je přibývání starších lidí na celém světě. S prodlužující se délkou života se stále více lidí dožívá vysokého věku. Existuje řada seniorů, kteří si snaží udržet své fyzické, psychické i společenské aktivity. Někdy je starý člověk přehlížen, odsouván, není mu dostatečně projevována úcta a respekt. Mnozí senioři jsou závislí na péči své rodiny, která ji v mnoha případech odmítá poskytovat a přesouvá ji na jiné instituce (zdravotní a sociální). Řešením je naučit se chápat změny stárnoucího člověka a respektovat jeho potřeby, jednat s ním jako s plnohodnotným člověkem a pomáhat seniorům naplnit svou životní roli ve stáří. Cílem práce je zjistit úroveň kvality života seniorů. Zjistit u seniorů žijících v ústavní péči subjektivní vnímání kvality života pomocí standardizovaných dotazníků WHOQOL- OLD a WHOQOL- BREF. Dále se zaměřím na to, jaký vliv má zdravotní stav, společnost, blízké okolí, schopnost rozhodovat, smrt a umírání, prostředí, fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, na subjektivní vnímání kvality života u seniorů. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou, kde se zabývám vlastním výzkumem. Část teoretická je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole nastiňuji problematiku stárnutí a stáří, klasifikaci seniorského věku, adaptace na stáří. V druhé kapitole popisuji teoretickou definici kvality života, jednotlivé typy metod měření kvality života. Ve třetí kapitole je zpracovaný současný systém péče o seniory. V praktické části se zabývám vlastním výzkumem. Pro výzkum jsem si zvolila kvantitativní metodu výzkumu, pro sběr dat jsem použila metodu standardizovaného dotazníku. V úvodu metodologické části jsem formulovala hlavní dotazníkovou otázku, která je rozdělená do 9 dílčích cílů. V další části metodologického výzkumu zdůvodňuji strategii výzkumu, popisuji techniku sběru dat, popisuji výzkumný soubor a organizaci výzkumu. Získané informace jsem vyhodnotila v programu Microsoft Excel 2010. Pro další analyzování vztahů závislostí jsem použila Fisherův test. Získané informace jsem pro lepší přehlednost vyhodnotila pomocí kontingenčních tabulek. Pro zjištění

9

statistické významnosti jsem použila vzorec pro výpočet adjustovaného rezidua. V závěru praktické části jsem vyhodnotila získané výsledky. Aplikačním cílem bakalářské práce je nabídnout čtenářům náhled do problematiky kvality života u seniorů, na základě výzkumného šetření přispět ke zlepšení kvality života u seniorů v daných zařízeních ústavní péče.

10

1 Stárnutí a stáří Mezi součást našeho života patři stáří. Každý člověk stárne. Ve stáří člověk přemýšlí, jak a s kým by chtěl strávit život. Člověk v dnešní době nechce vidět, nechce slyšet, nechce být starý, ani si nepřeje o stáří mluvit. Současné společnosti se ke stáří a starým lidem staví spíše negativně. Stáří chápeme jako období, kdy může člověk pouze chátrat, v nejlepším případě si zachovat část toho, co získal dříve. O svém vlastním stárnutí a stáří většinou neuvažujeme až do té doby, než se nás začne osobně nebo zprostředkovaně, ale blízce týkat. V mladším věku se o stáří nezajímáme. Každý člověk stárne již od svého narození a každý stárne jinak. Člověk v některých obdobích svého života stárne rychleji, v jiných pomaleji. Staré lidi silně znevýhodňuje hodnotový systém společnosti, který zdůrazňuje zachování všech, především biologicky podmíněných kompetencí mládí (mladistvého vzhledu, výkonu). Tuto tendenci podporují i média, která různým způsobem potvrzují značný význam vnějšího vzhledu jako současnou normu. Pokud cokoliv není takové, je považováno za podřadné. Z tohoto hodnotového systému vychází ageismus. Ageismus vyjadřuje obecně sdílené přesvědčení o nízké hodnotě a nekompetentnosti stáří, mezi způsoby patří podceňování, odmítání až odpor ke starým lidem. Z pohledu ageismu je stáří chápáno obdobím ztrát, celkového úpadku a zhoršené kvality života. Za těchto okolnosti společnost od starých lidí nic pozitivního neočekává. Z ageismu vyplývá i tendence staré lidi izolovat, aby nepřekáželi a nezdržovali, stávají se méně významnou součástí majoritní společnosti. (Haškovcová, 1990) Pro starého člověka, který usiluje o zdravé a pozitivní stáří, je velmi důležité, jak vidí sám sebe a jak ho vnímáme my. Jestliže jsme si o stáří vytvořili negativní představu, všímáme si u starého člověka hlavně negativních stránek jeho stáří. Náš kontakt s ním bude poté podvědomě tímto negativním odstínem poznamenán, i když se budeme sebevíc snažit o jeho potlačení. Vytvoříme-li si však o stáří vyváženější představu tím, že budeme hledat i pozitivní stránky, připravíme pozitivní klima pro dialog, spolupráci a konkrétní pomoc. Staří lidé mají nízký sociální status. Jsou jim přičítány převážně negativní vlastnosti a nízké kompetence, jsou chápáni jako přítěž společnosti. Stáří má ovšem i určitý smysl, který laická společnost přehlíží. V rámci kontinuity lidského života je hlavním úkolem stáří dosáhnout integrity v pojetí vlastního života. Stáří přináší nové zkušenosti, s nimiž se musí každý člověk nějakým způsobem 11

vyrovnat a záleží na jedinci, jak tento úkol zvládne. S vyšším věkem dochází k změnám tělesným, psychickým i sociálním. Reakce na změny jsou ovlivněny osobností seniora, reakcemi jeho okolí ale také možnostmi, jak získat pomoc v oblastech, které senior nezvládne sám. (Venglářová, 2007)

1.1 Vymezení pojmu stáří Pojem stáří je označován jako konečná etapa geneticky vyměřeného života; dle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) je doporučená 15 letá periodizace stáří: rané stáří 60 - 74 let, vlastní stáří 75 - 89 let, dlouhověkost 90 a více let; v anglosaských zemích se stále udržuje jiná periodizace: mladší stáří 65 - 74, stáří 75 - 84 let, velmi staří 85 a více let, existuje dělení do dvou období: mladší stáří 60 - 75 let, pokročilé stáří 75 a více let. Stárnutí je chápáno jako proces s mnoha endogenně i exogenně působícími faktory. Působí v průběhu celého lidského života. Začíná narozením dítětem, pokračuje dozráváním v pubertě a v adolescenci a pokračuje až k smrti. Po šedesátém roce života bývá proces stárnutí rychlejší, má své typické projevy a s přibývajícím věkem se zrychluje. Předčasné stárnutí může probíhat vlivem neúměrného a dlouhodobého přetěžování organismu. Normální zdravý člověk má svůj kalendářní věk, který je daný počtem prožitých let, a věk biologický, který se individuálně může lišit od věku kalendářního. Tempo procesu stárnutí je ovlivněno genetickými, biologickými, psychickými a sociálními změnami. (Hartl & Hartlová, 2015)

Biologické stáří Biologické stáří je označení pro konkrétní míru zhoršujících změn daného jedince. Určité lékařské metody umožňují poznat, jak je na tom člověk doopravdy, bez ohledu na matoucí první dojem spojený s kalendářním věkem. Rychlost procesu stárnutí je ovlivňováno nejen genetickými a biologickými změnami, ale i změnami psychickými a sociálními. Tyto změny vyvolávají změny funkční. Průběh a způsob života u starého člověka ovlivňuje funkčnost biologická, sociální a psychická, je to dáno hlavně prodělanými chorobami, stresovými situacemi, ale i kvalifikací a vzděláním, aktivitou tělesnou a psychickou.

12

Sociální stáří Sociální stáří postihuje proměnu sociálních rolí a potřeb, životního stylu i ekonomického zajištění. Pojem upozorňuje na společné zájmy i na rizika seniorů (maladaptace na penzionování, ztráta životního programu a společenské prestiže, osamělost, pokles životní úrovně, ztráta soběstačnosti, věková diskriminace). Za počátek sociálního stáří je považován vznik nároku na starobní důchod či skutečné penzionování Pro označení začátku stáří většina gerontologů volí hodnoty mezi šedesáti a šedesáti pěti lety. Někteří badatelé dělí stáří na mladší stáří vymezené roky 65 - 75, a pokročilé stáří, jež představuje kalendářní věk 75 a více let. Burnsidova varianta navrhuje kategorie mladé stáří (60 - 69 let), zralé stáří (70 - 79 let), pokročilé stáří (80 89 let) a velmi pokročilé stáří (90 - 99 let). Další varianta rozděluje lidi starší 65 let na kategorie třetího a čtvrtého věku. Třetí věk označuje aktivní a nezávislý život ve stáří, zatímco čtvrtý věk je obdobím, kdy při zajišťování základních potřeb je člověk odkázán na druhé.

Kalendářní stáří Kalendářní věk je odvozen od data narození, je jednoznačně vymezitelný. Věková hranice se posouvá, neboť se prodlužuje očekáváná doba dožití a průběžně se zlepšuje zdravotní stav a funkční stav nově stárnoucích generací. Dnes za počátek stáří je považován věk 65 let a o vlastním stáří se hovoří od věku 75 let, který se jeví jako uzlový ontogenetický bod. Nejznámější periodizaci období stáří najdeme v Příhodově Ontogenezi lidské psychiky. Poslední fázi své periodizace nazývá senium a dělí ji do třech kategorií: senescence od 60 do 75 let, kmetství od 75 do 90 let, patriarchium od 90 let. V klasifikaci vývojových období Nakonečného se stáří rozděluje do dvou etap: počáteční stáří od 60 do 75 let, pokročilé stáří od 75 let. Odlišné periodizační dělení se objevuje u Švancary, který proces stárnutí ustanovuje již před dovršením padesáti let: stárnutí (presenium) od 46/48 do 65 let, stáří (senium) od 65 let, vysoký věk od 75 let. Bromley člení fáze vyššího věku takto: předdůchodový věk od 56 do 65 let, věk uvolňování aktivit od 65 do 70 let, stáří od 70 do 75 let, věk senility od 75 let. (Šimíčková- Čížková, 2008)

13

1.2 Změny ve stáří Stárnutí přináší zhoršení tělesného i duševního stavu. Reakce stárnoucího člověka na tyto změny je ovlivněna jeho osobností, životními zkušenostmi, výchovou, vzděláním, prostředím ve kterém žije, reakcemi okolí. Obecně lze charakterizovat u stárnoucích osob projevy celkového úbytku sil a jednotlivých schopností jedince, snížením výkonosti, zvýšením potřeby odpočinku, poskytování opory a pomoci, mění se žebříček životních hodnot a potřeb, probíhají změny v psychickém stavu a v emočních projevech jedince. 1.2.1 Biologické změny U stárnoucích lidí dochází k typickému poklesu tělesné hmotnosti a výšky. Změny hmotnosti souvisí se změnami tělesných proporcí (šířky ramen, pánve, snížení hmotnosti celé kostry, zmenšení váhy vnitřních orgánů, výrazný pokles váhy svalstva). Úbytek tělesné výšky je způsoben degenerativními změnami chrupavky, atrofií kostí a sesedáním meziobratlových plotének. Ve stáří se snižuje rychlost, pružnost a hbitost pohybů. Snížením pohyblivosti starého člověka se zvyšuje pravděpodobnost úrazů. Významné změny nacházíme i u smyslového vnímání. U zraku dochází ke změnám akomodace, ubývá sluchové ostrosti pro vysoké tóny, klesá výrazně čich i chuť. V průběhu stárnutí některé anatomické a fyziologické změny probíhají pomalu, jiné naopak rychleji. Nejvýraznější z nich jsou změny: rychlost reflexů, vitální kapacita, srdeční kapacita, svalová síla, váha mozku, bazální metabolismus, rychlost vedení vzruchu nervovými vlákny. Tyto změny ovlivňují vzhled i chování seniora. Senior pociťuje nedůvěru, nejistotu, objevují se u něho pocity introvertního zaměření. 1.2.2 Psychické změny V období stáří se mění mnohé psychické funkce. Některé z těchto změn jsou podmíněny biologicky, jiné jsou důsledkem různých psychosociálních vlivů. Biologicky podmíněné změny mohou mít různý charakter. Mohou to být změny, které jsou pouhým projevem stárnutí a lze je považovat za normální (celková pomalost, obtíže zapamatování a vybavování, snížení odolnosti vůči stresu) a změny, které vyvolal nějaký chorobný proces a nelze je proto hodnotit jako pouhý důsledek stárnutí. Proces stárnutí vede k různým strukturálním i funkčním změnám mozku, které se projevují v psychické oblasti. Psychosociálně podmíněné změny jsou charakterizovány

14

postupným poklesem funkčních rezerv a zhoršením adaptačních schopností, včetně inteligence, mohou ovlivňovat i různé psychosociální faktory. Staří lidé jsou celkově pomalejší, prodlužují se u nich reakční časy. Déle se rozhodují, jestliže musí o něčem rozhodovat, je tato situace pro ně zatěžující. Staří lidé na druhé straně bývají rozvážní a trpělivější, než byli dřív. Běžně známým projevem stárnutí jsou poruchy paměti. Ve stáří dochází k celkovému útlumu a zpomalení všech paměťových procesů: ukládání a vybavování. Pokles paměťových funkcí závisí na genetických předpokladech, na aktuálním zdraví, ale i na zkušenostech a postoji k duševní činnosti. Staří lidé si uchovávají schopnost používat dříve osvojené znalosti a způsoby uvažování. Starý člověk hůře chápe nové situace, obtížněji se čemukoliv novému učí, a proto se všemu novému hůře přizpůsobuje. Raději dávají přednost rutině a stereotypu. Staří lidé bývají citově labilnější a hůře své emoční projevy ovládají. Mají větší sklon k úzkostem a depresím. S postupem stárnutí, v důsledku ubývání všech pravomocí, může dojít k úpadku všech projevů vůle, k rezignaci a apatii. V průběhu stáří se může měnit i osobnost starého člověka. Nejčastěji dochází ke zdůraznění některých vlastností. 1.2.3 Sociální změny Staří lidé bývají ve větší míře izolováni ve svém soukromí, mají méně sociálních kontaktů. Na zátěž často reagují uzavíráním se do svého soukromí. Pro staré lidi je důležitý kontakt s lidmi, preferují kontakty se známými lidmi, které je příliš nezatěžují. Kontakt s vrstevníky přináší starému člověku jiné uspokojení než kontakt s mladšími lidmi. Staří lidé cítí silnější generační solidaritu, vrstevníci starému člověku lépe rozumějí, mají stejné zkušenosti a chápou jejich současné obtíže. Jedním z problémů, které přináší stáří, je osamělost, spojena se ztrátou sociálních kontaktů. Izolace od společnosti, změna okolního světa (jeví se starému člověku jako cizí) může vést k pocitu osamělosti. Také se zvyšuje strach z opuštěnosti. Součástí sociálního kontaktu je komunikace. Staří lidé často trpí nedoslýchavostí, a proto soustředění se na poslech vyžaduje mnohem větší úsilí a unavuje je. Nedoslýchavý starý člověk často nestačí zachytit všechno, a proto sdělení nerozumí. Komunikaci zatěžuje i zvýšená pomalost, typická pro staré lidi. Starý člověk často potřebuje delší dobu, aby sdělenou informaci zpracoval. Senioři často trpí poruchami paměti a v důsledku toho si obtížně vybavují potřebné slovní výrazy. Staří lidé mají tendenci svoje sdělování opakovat. Komunikace se skupinou je pro staré lidi ještě obtížnější než rozhovor s jednotlivcem, protože

15

vyžaduje větší soustředěnost. V průběhu stáří vzrůstá nepřizpůsobivost a ulpívání na důsledném dodržování řádu, který je považován za významný. K tomuto postoji vede staré lidi zvýšená potřeba jistoty a bezpečí. (Malíková, 2011)

16

1.3 Adaptace a příprava na stáří Adaptace člověka na stáří záleží na mnoha faktorech. Rozhodující vliv má osobnost

stárnoucího

člověka.

Období

stárnutí

může

být

velmi

pozitivní

a plnohodnotným úsekem života. Záleží, zda jedinec vyrovnaně příjme svůj věk, užívá si zaslouženého odpočinku, umí vyplnit uvolněný prostor k různým činnostem, nebrání se změně životního stylu a akceptuje tuto novou situaci. Ne každý z nás má v sobě schopnost a sílu přijmout a akceptovat přibývající léta se všemi neduhy a omezeními, které nám stárnutí a stáří může přinášet. Existuje pět typů či spíše strategií vyrovnávání se s vlastním stářím. Konstruktivní strategie: Patří mezi nejoptimálnější strategie. Jde o pozitivní přístup, kdy jedinec je soběstačný, akceptuje své stárnutí a všechny jeho projevy. Člověk se vyrovnává s realitou vyššího věku, je stále aktivní, nepřestává mít ani s přibývajícími léty radost ze života a z vřelých citových vztahů k blízkým lidem. Senior je spokojený, má smysl pro humor, navozuje osobní vztahy s ostatními lidmi, je tolerantní a přizpůsobivý. Do minulosti hledí bez hořkosti a ničeho nelituje. Je smířený se smrtí, ale do budoucna hledí s perspektivou. V anamnéze těchto lidí najdeme většinou šťastné dětství a spokojeně prožitou i pozdní dospělost, šťastné manželství a rodičovství, i když ani oni nebyli samozřejmě ušetřeni obtížím, které museli překonávat. Strategie závislosti Senior je pasivní a nesoběstačný. Sklon k závislosti mají lidé, kteří bývali po celý život spíše pasivní, spoléhali na druhé, nechali se vést druhými lidmi. Jsou bez větších ambicí a raději spíše přenechávají odpovědnost i povinnosti mladším a uchylují se do svého soukromí. Tento typ lidí preferuje spíše pohodlný způsob života a spoléhají na materiální zabezpečení, poskytnutí pomoci a citového zázemí, nejlépe rodinou nebo formou institucionální péče. Aby dosáhli svých cílů a byly naplněny jejich představy o péči a pomoci okolí, neváhají používat manipulační praktiky formou citového vydírání. Senior se obává narušení své bezpečnosti a pohodlí, žádná činnost ho neuspokojuje. Centrem zájmu je jeho vlastní osoba, své problémy zveličuje, což mu umožňuje snadnější manipulaci s lidmi, kteří jsou v jeho blízkosti. Vcelku je tato strategie méně příznivá, ale sociálně je rovněž přijatelná.

17

Strategie obranná Předcházející život tohoto geronta byl plný aktivity a spíše profesionálně orientován. Jde o lidi např. dříve pracujících na vedoucích pozicích, kteří realizovali své pracovní ambice a budovali kariéru. Nemohou se smířit se stárnutím, úbytkem sil, mohou mít strach ze závislosti na druhých osobách. Je soběstačný a odmítá jakoukoliv pomoc. Na udržování sociálních vztahů nemá čas. Projevuje se méně příznivou přehnanou reakcí, jejímž úkolem je zahnat všechny starosti a myšlenky na vlastní obtíže a eventuální blízkost životního konce. Lidé se zpravidla emočně nadměrně kontrolují a jednají přísně podle zvyků a konvencí, až s nutkavou pedantičností. Strategie hostility Tato forma strategie je velmi náročná a zatěžující pro obě zúčastněné stranyseniora samotného a osoby v jeho okolí. Lidé tohoto typu obviňují druhé lidi nebo nepříznivé okolnosti za své nezdary. Bývají často agresivní a podezřívaví, opětovně si na něco stěžují. Nejsou schopni konstruktivně reagovat na problémy stáří. Častokrát se velmi brání i ztrátě zaměstnání. Vůči lidem, hlavně mladým, se chovají nepřátelsky, protože jim závidí. Jejich zájmová činnost spočívá v psaní anonymů, stížností a udání. Žijí většinou osaměle, rodina i ostatní lidé se jim spíše vyhýbají. Nejsou a nikdy nebyli schopni tolerance, lásky a nesobeckého cítění. Teorie sebenenávisti Tato teorie se projevuje agresivitou starých lidí, kterou obracejí sami vůči sobě, jsou k sobě nadměrně kritičtí, vidí svůj dosud prožitý život jako naprosté selhání a nedávají najevo žádné přání žít jej znovu. Někteří senioři mohou být lítostiví, pesimističtí, jejich život se jim zdá nedostatečně naplněn. Mají pocit, že ho promarnili. Cítí se osaměle, ale sociální kontakty nevyhledávají. Smrt berou jako vysvobození ze svého promarněného života. Nemívají koníčky, spíš se vymlouvají na svou nemohoucnost. Tito jedinci jsou ze všech strategií nejvíce disponování k depresím a následným sebevraždám. Chování seniora nemusí zcela stoprocentně odpovídat jedinému typu strategie v reakcích na stáří, ale mohou se projevovat i jiné postoje. Závisí to na typu osobnosti každého člověka. Přizpůsobení se stáří není záležitostí pouhých několika let před dosažením důchodového věku. Příprava na stáří je celoživotní záležitostí. Pacovský

18

charakterizuje tři funkce výchovy a vzdělání ke stáří: funkce preventivní: s výchovou ke stáří je nutné začít v časovém předstihu, alespoň deset let před odchodem do důchodu. Tvaroh rozlišuje prevenci individuální, kde se zabývá dědičností a životosprávou, a prevenci kolektivní, kde se zaměřuje na civilizační vlivy (životní prostředí, pracovní vypětí, zátěžové situace) a na sociální a zdravotní oblast. Funkce anticipační, jejíž podstatou je najít ty znalosti, dovednosti a způsoby chování, které ho dobře na stáří připraví a proces stárnutí mu usnadní. Funkce posilovací vede člověka k aktivnímu životu ve stáří, klade důraz na zájmy, potřeby, schopnosti jedince, které může i ve stáří dále rozvíjet a procvičovat. (Mlýnková, 2011)

1.4 Umírání a smrt Smrt je pro člověka událostí, které se snaží uniknout a utíká před ní. Když už se jí nelze vyhnout, většina lidí si přeje, aby přišla co nejrychleji a najednou. Životní cyklus každého lidského jedince je zakončen smrtí. Více než 80 % populace umírá ve věku nad 60 let, většinou v nějaké instituci. O smrti se ve společnosti příliš často nemluví, toto téma je v našich sociokulturních podmínkách tabuizováno. Negativní vztah ke smrti má dva důvody, za prvé je strach ze smrti považován za sebezáchovný ochranný mechanismus a za druhé je strach z umírání, které by mohlo být dlouhé a bolestné. Rozvinula se společenská neochota přijmout smrt jako definitivní ukončení lidského života. Naše společnost je spíše charakteristická ignorováním procesu umírání a smrti. Téma smrti se stává s přibývajícím věkem stále častěji aktuálnější. Staří lidé, kteří nemají tak velkou potřebu smrt popírat, pokud už to vzhledem k realitě není možné, o ní mluví častěji. Vztah k vlastní smrti bývá převážně emotivní. Zpravidla se člověk neobává svého životního konce, spíše jde o strach z umírání. Staří lidé se bojí závislosti, bezmocnosti, bolesti a dlouhého trvání takového deprimujícího stavu. Proces umírání může trvat různě dlouhou dobu a nemusí pro starého člověka i jeho nejbližší představovat stejnou zátěž. Staří lidé reagují na závažné zhoršení somatického stavu méně bouřlivě, nejčastější reakcí je smutek, apatie a rezignace ve vztahu k očekávané smrti. Důležité je, aby poslední okamžiky života každého člověka byly spojeny s pocity lásky a sounáležitosti a aby proces smíření se se smrtí u pozůstalých nezanechal dramatické stopy. Kübler- Rossová popsala jednotlivá stádia umírání. (Křivohlavý, 2001)

19

První stádium: Popření a izolace Všichni lidé reagují na sdělení o blížící se smrti stejně, a to odmítnutím. Nikdo si nechce připustit, že umírá. Přesvědčují se, že lékaři se spletli, nebo že oni svoji nemoc zvládnou. Je rozvinut obranný mechanismus popření. Tato reakce jim pomůže překonat intenzivní emoční zátěž. Lidé potřebují čas na to, aby se s faktem smrti postupně smířili. Nevýhodou tohoto stádia se může stát odmítání u umírajícího člověka dodržovat životosprávu, pokračovat v léčení, často i odmítání komunikace. KüblerRossová doporučuje respektování nemocného, ale současně připomíná, že u umírajícího člověka v prvním stadiu se objevují okamžiky, kdy negace mizí a člověk potřebuje kontakt a oporu. Druhé stádium: Zlost Příčinou zlosti často bývá frustrace, někdy i nenávist, že ostatní se mohou ze svého života radovat dál. Umírající člověk ve stadiu zlosti vyhledává i zanedbatelné jevy (nechutné jevy, nedostatky v úklidu, pozdní příchod). Zlost se u umírajícího člověka špatné zvládá, neznamená, že byl člověk v životě nešťastný, že mu někdo ublížil. Nemocný je přesvědčený, že má právo zůstat na živu a může žít i déle se svojí nemocí než ten, kdo pasivně příjme fakt smrti. Kdyby umírající svou rodinu nemiloval, nebylo by mu smutno, že ji opustí a lépe by se se smrtí smířil. Třetí stádium: Smlouvání Umírající člověk se snaží prodloužit svůj život tím, že se snaží odkládat smrt. Snaha o smlouvání pramení z pocitů viny, že něco udělali špatně nebo něco nestihli. Lidé před smrtí usilují o smíření s příbuznými, s přáteli. Různá přání pro ně mohou znamenat naději na přežití. Čtvrté stádium: Deprese Deprese je nejčastější reakcí smrtelně nemocných lidí a jejich blízkým se obtížně zvládá. V depresi může být člověk v takovém zaujetí vlastního smutku, že si neuvědomuje bolest a trápení svých blízkých. V této fázi nemá smysl umírajícího člověka nutit k vyrovnání se se smrtí. Člověk, který ztrácí blízkého člověka, se musí

20

vyrovnat i s vlastními pocity. Obecně platí zásada umožnit lidem v depresi projevit své emoce a vyjádřit jim podporu a blízkost Páté stádium: Přijetí Člověk před smrtí získává vědomí, že smrt se týká každého člověka a je možné se s ní vyrovnat. Umírající člověk se snaží v této fázi vyjádřit podporu svým blízkým, kteří jsou dlouhodobě frustrovaní. Dochází ke vzájemným emočně nabitým kontaktům a umírající člověk hledá slova útěchy pro své rodinné příslušníky, aby zmírnil jejich truchlení. (Hrozenská & Dvořáčková , 2013) Na blížící se smrt reagují lidé různým způsobem. Bouchal, uvádí řadu různých reakcí: smíření a vyrovnání (přijetí nevyhnutelného), pasivní rezignace (netečnost a nezájem), únik do vzpomínek na to, jaké to bylo kdysi; únik do fantazie a úvah o nesmrtelnosti, pozitivní kompenzace- snaha o dokončení rozdělaného díla, negativní forma kompenzace- propadnutí alkoholu, drogám, přejídání, sexuálním výstřelkům. Umírání lze chápat jako formu dovršení života. Poslední přání nebo pokyny pro pozůstalé jsou projevem uvědomění si této skutečnosti. Realizace vlastních přání je v této fázi svěřena někomu jinému, starý člověk na konci života předává své materiální i psychické vlastnictví a akceptuje proměnu své existence. (Šimíčková- Čížková, 2008)

21

2 Kvalita života seniorů Zdraví je společensky preferovaná hodnota, s níž si jednotliví lidé, na základě svých potřeb více či méně ztotožňují. V povědomí většiny laické a části zdravotnické veřejnosti převládá názor, že kvalitní život je možné realizovat, jen když je člověk zdravý. Někteří lidé považují zdraví a kvalitu života za synonyma. Zdraví tvoří jeden z významných předpokladů kvality života, ale samo osobě ji nezakládá. Kvalitu života netvoří pouze stav zdraví. Kvalita života je chápána jako subjektivní prožitková kategorie. Člověk sám může určit, zda je veselý nebo alespoň spokojený. Chybí-li zdraví nebo je-li výrazným způsobem oslabeno, je nutné sladit individuální aktivity s aktuálními možnostmi. Zkoumání faktorů nabývá významu s prodlužující se délkou života, které příznivě ovlivňují stárnutí a kvalitu života ve stáří. I když vyšší věk charakterizujeme jako období rizik, nalézáme i studie, které dokládají dobrou kvalitu života seniorů, vysokou životní spokojenost a emoční pohodu. Obsahem pojmu kvalita života jsou fyzické prožívání, psychická pohoda a sociální postavení jedince a jeho postoj k druhým lidem. Kvalitu života jedince bychom měli zkoumat v rámci celostního přístupu ke klientovi, soustředit se na bio- psycho- sociální potřeby klienta. Souvislost má i s prostředím, ve kterém lidé žijí, s jejich potřebami a požadavky. Výsledkem je působení mnoha faktorů, a to jak sociálních, zdravotnických, ekonomických, environmentálních podmínek, které se vzájemně ovlivňují. Potřebnost konceptu kvality života v sociálních službách a gerontologii je velice opodstatněná. Odchod do důchodu, ztráta blízkého člověka, samota a izolace mají výrazný vliv na kvalitu života starých lidí. Pohled starých lidí na kvalitu života by měl být pro nás prvořadý. (Dvořáčková, 2012)

2.1 Vymezení pojmu kvalita života seniorů Kvalita života je pojem používaný v mnoha oblastech lidské činnosti. Může zahrnovat charakteristiku přírodního a sociálního prostředí člověka, jeho fyzický a psychický stav, otázky smyslu a užitečnosti života v pojmech osobní pohody a spokojenosti. Názor na měřitelnou podstatu kvality života popisuje v literatuře pojetí Calmana, který chápe individuální kvalitu života jako rozdíl mezi sny, nadějemi a ambicemi každého člověka a jeho dosavadními zkušenostmi, tím lidi motivuje, aby tato neshoda byla vyloučena. V medicíně a psychologii se kvalita života považuje za více rozměrné, subjektivní a měřitelné pojetí, který je vhodněji definován pojmem 22

zdraví jako stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci než morbidita a mortalita. Dragomirecká vysvětluje kvalitu života jako získání souladu mezi jedincem a okolím, ve smyslu naplnění specifických potřeb, očekávání nebo využití individuálních schopností v interakci s okolím, a na zaměření se na pozitivní charakteristiky života nemocných, nikoli pouze na nepřítomnost symptomů. Nagpal, interpretuje kvalitu života jako soubor fyzické, psychické a

sociální

spokojenosti, štěstí, pohody a naplnění, je vnímána každým jedincem či skupinou. Autor používaného sebepoznávacího dotazníku (Subjektive Quality of Live Analysis SQUALA)- Zannotti vykládá kvalitu života jako veškeré vnímání spokojenosti či nespokojenosti jedince v celém jeho životě, přičemž spokojenost s různými hledisky má také různou důležitost. Halečka říká, že kvalita života jako taková neexistuje, nabývá významu tehdy, je-li vymezeno konkrétní prostředí, ve kterém je měřena. Kvalita života musí být vždy ve spojení s řešením otázky jaká kvalita a pro koho. Zásadním způsobem přispěla ke kategorizaci konceptů kvality života Veenhová ve své teorii čtyř kvalit života. Za zmiňované čtyři kvality života považuje životní šance neboli předpoklady, životní výsledky, vnější kvality neboli charakteristiky prostředí včetně společnosti, vnitřní kvality neboli charakteristiky individua. (Vaďurová & MÜHLPACHR, 2005)

2.2 Přístupy ke kvalitě života Odborníci z různých oblastí pohlížejí na pojem kvalita života různě, z perspektivy svého oboru. Organizace spojených národů ve svém programu rozeznává šest základních oblastí kvality života: psychologickou, fyziologickou, ekonomickou, sociální, duchovní a environmentální. Fyziologický přístup ke kvalitě života Hlavními tématy u tohoto přístupu jsou kvalita života a zdraví. Zdraví podle definice WHO chápeme jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, neznamená pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné chyby. Nemoc definujeme jako stav organismu, která vzniká působením vnějších nebo vnitřních okolností, narušuje správné fungování a rovnováhu. To vede k poruchám funkce a struktury orgánů, dochází k výskytu příznaků nemoci a dalším důsledkům. Dalším pojmem, který se vyskytuje u toho přístupu má v medicíně označení kvalita života týkající se zdraví. Kvalita týkající se zdraví je hodnota, která vystihuje subjektivní prožívání nemoci

23

a poskytované zdravotní péče. Porovnává skutečné prožívání jedince, zvládnutí sociálních rolí se stavem, který považuje za ideální. Obecné pojetí kvality života a kvalita života týkající se zdraví se překrývají. Klientovu schopnost vyrovnat se s onemocněním výrazně ovlivňují jeho individuální osobnost, motivace, blízké okolí, životní prostředí. Psychologický přístup ke kvalitě života Tento přístup se zajímá o prožívání, myšlení a hodnocení člověka, jeho potřeb a přání, sebehodnocení, seberealizace, sebeaktualizace a negativní indikátory, jako například životní trauma, krize, deprese, poruchy nálad. Jestliže jedincovo očekávání je ve shodě se subjektivně hodnocenou realitou, považuje svůj život za kvalitní. Vymětal toto vymezení rozšířil o potřebu uplatnění ve společnosti a prožívání pozitivní citové odezvy. Pokud jedinec dostává odezvu od blízkého okolí a osob, které jsou pro něj autoritami, jeho sebeúcta roste. Dalšími složkami tohoto přístupu jsou autonomie (možnost rozhodovat a sebeřízení), autencita (jedinec je sám sebou) a kompetentnost člověka (jeho porozumění světu a možnost ovlivňování) Psychoterapeutický přístup ke kvalitě života Pojem psychoterapie se zabývá především léčbou (sekundární prevencí), ale

i

profylaxí (primární prevencí) poruch zdraví. Uskutečňuje se výhradně

psychologickými prostředky, tedy prostředky komunikační a vztahové povahy. Psychoterapie ovlivňuje duševní život, chování člověka, jeho meziosobní vztahy, tělesné procesy tím, že navozuje žádoucí změny a tak podporuje uzdravení či znesnadňuje vznik a rozvoj určité poruchy zdraví. Psychoterapeutický přístup se uplatňuje při rehabilitaci klientů, kdy je cílem nejvyšší kvalita života. Pokud jedinec rozvíjí a naplňuje své pozitivní možnosti, ačkoliv mohou být nemocí nebo defektem omezeny, znamená v tomto pojetí kvalitní život. Sociologický přístup ke kvalitě života Sociologický přístup vymezuje kvalitu života hlouběji vůči životní úrovni, způsobu života a životnímu stylu, které s kvalitou života souvisejí, ale nemohou s ní být ztotožňovány. Reálné příjmy lidí především materiální a ekonomické podmínky člověka určují životní úroveň. Způsob života ovlivňuje život člověka jako celek a zachycuje jeho charakter, obsah a strukturu. Způsob života vystupuje jako strukturovaný projev

24

materiálního a duchovního života, jeho součástí je životní úroveň. Zároveň ovlivňuje i charakter životního stylu. Způsob života je hledání specifického vztahu společnosti a jedince, z jehož konkrétní životní formy vyplývá jeho působení na stabilitu a vývoj společnosti a jedinců. Životní styl je strukturovaný souhrn životních zvyků, obyčejů, akceptovaných norem, nalézajících svůj výraz v interakci, v hmotném, věcném prostředí, v prostorovém chování a v celkové stylizaci. Životní styl je specifický druh chování jedince (sociální skupiny) se specifickými způsoby chování, zvyky a sklony. Materiálně- technická úroveň společnosti má vliv na životní styl jedince. Zdrojem lidského chování a také klíčem k jeho pochopení tvoří potřeby. Většina potřeb v moderní společnosti je zajištěna v takové míře, že původní biologický základ ztrácí význam. Do popředí tak vystupují nové potřeby, jako potřeba řízení a rozhodování a na druhé straně i potřeba integrace. Každý jev, který má pro jednání a existenci člověka zásadní význam považujeme za hodnotu. Hodnoty se odvíjí ze zájmů a potřeb, představují závažné cíle, ideály, vážou se na smysl i normy lidského života. Podstatnou součástí osobnosti jsou hodnoty a hodnotové postoje. Ekologický a environmentální přístup ke kvalitě života Ekologicko - environmentální podmínky pro kvalitu života mají zásadní význam, jelikož přímo ovlivňují život člověka. Jedním ze základních lidských práv je život v příznivém životním prostředí. Jsou zapotřebí nejen změny technologické, ale také sociální pro zlepšení životního prostředí, i kvality života. Ukazatelé kvality života podle tohoto přístupu naznačuje Halečka takto: status hospodářského systému (dopad na možnost aktivního pracovního uplatnění jedinců, tvorba materiálních a duchovních hodnot, způsob odměňování práce), stav zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, zabezpečení zdravé výživy obyvatelstva, úroveň zdravotní péče, společenské a pracovní podmínky při uplatnění osob s postižením, ochrana životního prostředí, význam rodiny a

výchovy

dětí,

podmínky pro

vzdělání,

stupeň

zabezpečení

přiměřeného

plnohodnotného života seniorů, možnosti svobodných společenských aktivit občanů, hladina demokracie ve společenských vztazích a politickém systému, situace bezpečí občanů a ochrana lidského života, úroveň zabezpečení a ochrany lidských práv, možnost trávení volného času, úroveň společenské morálky, úroveň zabezpečení péče o osoby odkázané na různou formu sociální pomoci. (Vaďurová & MÜHLPACHR, 2005)

25

2.3 Nástroje a metody měření kvality života Kvalitu života měříme ze tří pohledů: z objektivního měření sociálních ukazatelů v termínech možností, bariér a zdrojů okolí, ze subjektivního odhadu celkové spokojenosti se životem a jako subjektivní odhad spokojenosti s jednotlivými oblastmi. Zjišťování kvality života doplňuje objektivní ukazatele zdravotního stavu tím, že popisuje dopad nemoci a léčby na každodenní život klienta. Kvalitu života lze sledovat na individuální úrovni, kde slouží především k sestavení terapeutického plánu a posléze k vyhodnocení aplikovaných postupů. V sociální gerontologii se za důležité oblasti kvality života ve stáří považují: celkový zdravotní stav, schopnost vykonávat běžné činnosti, hmotné zabezpečení a životní spokojenost. Jedním z prvních výzkumů sledujících individuální preference oblastí kvality života u zdravých seniorů byla dublinská studie využívající dotazník- Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life (Způsob individuálního hodnocení kvality života). Při hodnocení měli respondenti za úkol jmenovat pět oblastí, které jsou pro kvalitu jejich života nejpodstatnější. Dalším příkladem je dlouhodobé sledování tří souborů osob ve věku 65 - 85 let a více. Součástí tohoto výzkumu byla kvalitativní studie, ve které respondenti formou řízeného rozhovoru popisovali svou kvalitu života a skutečnosti, které jejich život negativně nebo pozitivně ovlivňují. Měření kvality života se dá rozdělit do tří skupin: Metody měření kvality života, kde kvalitu života hodnotí druhá osoba APACHE II - hodnotící systém, který měří akutní a chronické změny zdravotního stavu. Tato metoda je odvozena z předpokladu, že na vážnost onemocnění je možné usuzovat podle toho, jak se kvantitativně odchyluje daný stav klienta od stavu normálního. Takto se měří odchylky od všech abnormálních fyziologických funkcí a výsledek se vyjadřuje číselně, jedním číslem. Používá se hlavně na jednotkách intenzivní péče, tam se zjišťuje závažnost onemocnění klienta ihned při jeho příjmu a to do 24 hodin po jeho přijetí na oddělení jednotky intenzivní péče. Celkové skóre se pohybuje v rozmezí 0 - 71 bodů, platí čím větší číselný údaj, tím je větší pravděpodobnost úmrtí klienta. Karnofskyho index - původně byl využíván u hodnocení paliativní léčby. Hodnotu indexu stanovuje lékař a vyjadřuje svůj názor na celkový zdravotní stav. Jde

26

o vidění kvality klientova života spíše jako jeho celkového stavu nežli souboru jeho zdravotnických problémů. Visual Analogue Scale- vizuální škálování celkového stavu klienta. Touto stupnicí je 10 cm dlouhá vodorovná nebo lépe v úhlu 45 stupňů stoupající úsečka s označenými dvěma extrémy: celkový stav klienta je velice dobrý, celkový stav klienta je mimořádně špatný. Index kvality života - metoda, která slovně formulovala kritéria (sebeobslužnost klienta, sociální opora klienta, zvládání těžkostí spojených s nemocí). Spitzer Quality of Life Index- využívá se u klientů s rakovinou a u chronicky nemocných klientů. Slouží ke zjištění zdravotního stavu a kvality života před a po ukončení terapie. Metody měření kvality, kde hodnotitelem je sama daná osoba Koncepce metody individuálního hodnocení kvality života (Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life) je způsob zjišťování kvality života, který neklade předem kritéria, která by stanovila, co je správné, dobré a žádoucí, vychází z osobních představ dotazovaného o tom, co považuje za důležité. Metoda se snaží v rozhovoru s určitou osobou zjistit aspekty života, které jsou pro daného člověka závažné. Nejedná se o zcela volný rozhovor, ale rozhovor do určité míry strukturovaný. Je tematicky omezen jen na nejdůležitější aspekty kvality života. SQUALA - sebeposuzovací dotazník, který je sestaven podle jasných metodologických pravidel. Vychází z Maslowovy třístupňové teorie potřeb, zahrnuje i takové oblasti, jako jsou vnitřní hodnoty. Dotazník Squala lze využit za účelem diagnostiky nebo ke zkvalitnění péče a služeb v medicínské, sociální, psychologické i pedagogické oblasti. Metody smíšené, vzniklé kombinací metod Manchester Short Assesment of Quality of Life - krátký způsob hodnocení kvality života vypracovaný universitou v Manchesteru. V rámci této metody jde o zjišťování spojenosti s vlastním stavem, sebepojetím, sociálními vztahy, rodinnými vztahy, právním stavem, životním prostředím, finanční situací, náboženstvím, účastí na

27

aktivitách volného času, zaměstnáním. Cílem je vystihnout celkový obraz kvality života daného člověka tak, jak ten se mu jeví v dané chvíli. Podle toho, jak vypadá celkový obraz kvality života daného člověka, je pak možné účelně zaměřit jemu určenou efektivní pomoc a péči o něj. Life Satisfaction Scale- v rámci předchozí metody je vypracována škála měření spokojenosti. Jde o vizuální stupnici, která má sedm stupňů. Ty jsou uvedeny na vodorovné ose od minima (nemůže to být již horší) po maximum (nemůže to být již lepší). Na obou stranách od středního bodu, kdy je člověk stejně uspokojen jako neuspokojen, jsou ještě dva stupně: z větší části spokojen (nespokojen) a uspokojen (neuspokojen). (Křivohlavý, 2001)

28

3 Systém péče o seniory v ČŘ 3.1 Ústavní péče Domovy pro seniory V domovech pro seniory podle zákona 108/2006 Sb. jsou poskytovány pobytové služby osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku. Jejich situace potřebuje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Je to soubor služeb zahrnující služby ubytovací, stravovací, služby sociální péče, zdravotnické služby a další fakultativní nebo volitelné služby. Domovy se zvláštním režimem Domovy se zvláštním režimem podle zákona 108/2006 Sb. jsou pobytové služby určeny osobám, u kterých z důvodu snížené soběstačnosti, kterou způsobuje chronické duševní onemocnění, závislost na návykových látkách, u osob se stařeckou, Alzheimerovou demencí a u ostatních typů demencí. Je u nich vyžadována pravidelná pomoc jiné fyzické osoby. Zařízení má přizpůsobený režim k jejich specifickým potřebám. Odlehčovací pobytové služby Odlehčovací služby také nazývané respitní jsou poskytované osobám, u nichž je snížená soběstačnost, kterou ovlivňuje věk, chronické onemocnění nebo zdravotní postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem je umožnit pečující fyzické osobě odpočinek. Týdenní stacionáře Týdenní stacionáře jsou určeny osobám se sníženou soběstačností, kterou způsobil věk, zdravotní postižení a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace požaduje pravidelnou pomoc druhé osoby. Domy s pečovatelskou službou Jedná se o byty v domech zvláštního určení pro bydlení seniorů a zdravotně postižených dospělých občanů, jejichž zdravotní stav a věk umožňují vést poměrně samostatný život s podporou terénních a ambulantních služeb sociální péče. (Kalvach, 2011)

29

3.2 Terénní sociální služby Jednou z nejrozšířenějších terénních služeb je pečovatelská služba. Tato služba je určená pro seniory a těžce zdravotně postižené občany. Zdravotní stav, vysoký věk nebo ztráta soběstačnosti je omezují v obstarávání nutných domácích činností. Důležitým cílem je zajistit zejména základní životní nezbytnosti klientů, podpořit je v samostatném a svobodném životě, udržovat kontakt se sociálním prostředím a odložit nutnost hospitalizace v ústavní péči. Mezi zařízení se řadí: centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem. Centra denních služeb poskytují různé aktivizační programy, některá zajišťují i dovoz a rozvoz uživatelů, služeb. Sociální poradenství má v systému sociálních služeb určité postavení, je základní činnost při poskytování všech druhů sociálních služeb. Poskytuje bezplatné sdělení informací o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo k předcházení. Každá osoba má nárok na základní sociální poradenství.

3.3 Sociální služby V současném pojetí sociálních služeb je kladen důraz na poskytování takových služeb, které dbají na dodržování lidských práv osob při individuálním poskytování služeb, respektují svobodnou vůli osob a zajišťují jejich důstojný život, směřují k začleňování klientů. Poskytování sociálních služeb vychází z individuálních potřeb, cílů a přání klienta a z možností konkrétního druhu sociální služby. Konkrétní sociální služba má vždy vycházet z potřeb klientů, z jejich individuálních plánů. Nositelem kvalitních sociálních služeb je personál, který zajišťuje poskytování sociálních služeb. Pro poskytování bezpečných, kvalitních a efektivních služeb již nestačí nadšení a empatie, ale pracovníci musí rozvíjet svoji odbornost a přizpůsobovat se novým požadavkům. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje druhy sociálních služeb a třídí je na sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Všechny tyto služby na základě přiznaného příspěvku na péči si může klient sjednat u organizace, která poskytuje sociální služby a za poskytnuté služby dle dohody zaplatit. Posláním služby je snaha umožnit lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, zůstat rovnocennými členy společnosti. Zákon o sociálních službách má

30

upravené podmínky poskytování podpory a pomoci fyzickým sobám v nepříznivé situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Popisuje jednotlivé druhy sociálních služeb a rozsah činností, které musí být u každé poskytované služby zajištěny. Ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, nalezneme způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, rozsah úkonů v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb a maximální výši úhrad za poskytování některých sociálních služeb. Jsou zde uvedeny zdravotní stavy vylučující poskytování sociálních služeb, hodnocení plnění standardů kvality sociálních služeb. Příspěvek na péči je poskytován osobám, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Stát se tímto příspěvkem podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Ze státního rozpočtu se hradí náklad na příspěvek. Nárok na příspěvek na péči je určený osobám, u kterých z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je potřeba pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká, asistent sociální péče, poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb nebo speciální lůžkové zdravotní zařízení hospicového typu. Krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o příspěvku. (Dvořáčková, 2012)

31

Shrnutí teoretické části Ve své bakalářské práci se věnuju tématu kvalita života seniorů v ústavní péči. V teoretické části jsem vycházela z odborné literatury. První kapitola se zabývá tématem stárnutí a stáří, která se dělí na další podkapitoly. První podkapitola vymezuje pojem stáří (biologické, sociální, kalendářní), popisuje změny ve stáří (biologické, psychické a sociální změny). Další podkapitola se zabývá tématem adaptace a přípravy na stáří- vymezení strategií vyrovnání se s vlastním stáří. Poslední podkapitola se věnuje tématu umírání a smrti- popsání jednotlivých stádií umírání. Ve druhé kapitole je obsažena charakteristika kvality života seniorů. Dělí se na tři podkapitoly. V první podkapitole popisuji vlastní pojem kvalita života, ve druhé kapitole se věnuju popisu přístupů ke kvalitě života. Poslední kapitola se zabývá nástroji a metodami měření kvality života. Do třetí kapitoly jsem zařadila systém péče o seniory v České Republice, popisuji druhy ústavní péče, terénní služby, sociální služby. Na základě teoretické části bakalářské práce jsem stanovila hlavní výzkumnou otázku a následně dílčí výzkumné otázky. Hlavní dotazníková otázka: Jaké faktory v různých oblastech prožívání ovlivňují kvalitu života seniorů v ústavní péči?

Dílčí cíle: Zjistit, jak fungování smyslů ovlivňuje kvalitu života seniorů. Zjistit do jaké úrovně jsou schopni se senioři sami rozhodnout. Zjistit, jak se senioři zapojují do společenského života. Zjistit, jak seniory ovlivňuje smrt a umírání. Zjistit jaké blízké vztahy udržují senioři. Zjistit, jak senioři hodnotí své fyzické zdraví. Zjistit, jak senioři jsou spokojeni se svým životem. Zjistit, které sociální vztahy ovlivňují jejich kvalitu života. Zjistit, jak prostředí ovlivňuje jejich kvalitu života. 32

4 Metodologická část Výzkumné šetření bakalářské práce je zaměřeno na porovnání subjektivní kvality života seniorů v ústavní péči. Zajímala mě jejich osobní spokojenost s jejich zdravotním stavem, jak je ovlivňuje v každodenním životě. K výzkumu jsem použila standardizovaný dotazník WHOQOL - OLD (World Health Organization Quality of Life Assessment-Old) a dotazník WHOQOL - BREF (WHO Quality of Life - BREF). Dotazník WHOQOL - OLD jsem zvolila proto, že je speciálně určený pro seniory. Otázky zahrnují důležité oblasti týkající se zjišťování kvality života. Dotazník WHOQOL - OLD je nejznámějším dotazníkem, který se využívá ke zjišťování kvality života seniorů pracovní skupiny WHO.

Cíl výzkumu a dílčí výzkumné otázky Hlavním cílem výzkumného šetření je porovnat subjektivní kvalitu života osob v seniorském věku pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL - OLD ve zvolených zařízeních ústavní péče. Zjistit, jak subjektivní vnímání kvality života ovlivňuje jejich celkový zdravotní stav. Hlavní cíl práce je transformován do hlavní výzkumné otázky a následně do devíti dílčích výzkumných otázek. Dotazníkové otázky jsou formulovány ve vztahu k naplnění výzkumného cíle práce. Hlavní dotazníková otázka: Jaké faktory v různých oblastech prožívání ovlivňují kvalitu života seniorů v ústavní péči? Dílčí cíle: 

Zjistit, jak fungování smyslů ovlivňuje kvalitu života seniorů.



Zjistit do jaké úrovně jsou schopni se sami rozhodnout.



Zjistit, jak se senioři zapojují do společenského života.



Zjistit, jak seniory ovlivňuje smrt a umírání.



Zjistit jaké udržují blízké vztahy.



Zjistit, jak senioři hodnotí své fyzické zdraví.



Zjistit, jak senioři jsou spokojeni se svým životem.



Zjistit, které sociální vztahy ovlivňují jejich kvalitu života.



Zjistit, jak prostředí ovlivňuje jejich kvalitu života.

33

Zdůvodnění strategie výzkumu Pro svoji práci jsem si zvolila kvantitativní metodu výzkumu formou anonymních dotazníků. Zvolenými respondenty byli senioři žijící v ústavní péči. Ke svému výzkumnému šetření jsem zvolila standardizované dotazníky WHOQOL - OLD a WHOQOL - BREF. Položky dotazníku WHOQOL se hodnotí na pětistupňové Likerově škále, která vyjadřuje množství (vůbec ne - maximálně), kapacitu (vůbec ne zcela), frekvenci (nikdy - neustále) a hodnocení (velmi nespokojen - velmi spokojen; velmi špatný - velmi dobrý). Dotazník zahrnuje šest částí, které jsou významné pro osoby vyššího věku, a to fungování smyslů, nezávislost (soběstačnost, schopnost se sám o sebe postarat a rozhodovat o svém životě), naplnění (ve smyslu dosažení cílů v minulosti, přínosu v přítomnosti a výhledu do budoucnosti), sociální zapojení (kontakty s lidmi a dostatek smysluplných činností), postoj ke smrti a umírání a blízké vztahy (intimita). Každý okruh obsahuje čtyři položky, dotazník má 24 otázek, které se hodnotí na pětibodových škálách. Dotazník WHOQOL - OLD byl vyvinut z mezinárodního projektu „Měření kvality života seniorů a její vztah k zdravému stárnutí“. Cílem tohoto programu bylo vytvořit pomůcku, která by byla určená pro měření kvality života zdravých i nemocných seniorů (WHOQOL - OLD) na základě již existujících dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. Dalším cílem bylo využít tento nový instrument v mezinárodní studii zaměřené na faktory související se zdravým stárnutím. Cílem této studie bylo přispět k pochopení biologického a sociálního podmínění stárnutí. Dotazník WHOQOL - BREF je zkrácenou verzí dotazníku WHOQOL - 100. Dotazník obsahuje 24 otázek, kterou jsou sdruženy do 4 oblastí - fyzická, psychologická, sociální oblast a prostředí. Položky dotazníku se hodnotí na pěti bodové Likerově škále. (Dragomirecká & Prajsová, 2009)

Techniky sběru dat Ke svému výzkumu jsem si zvolila metodu kvantitativní výzkumné strategie. Kvantitativní výzkum používá deduktivní metodu, je schopen řešit jen určitou skupinu problémů. Může nalézt východisko jen pro takové překážky, které je možné popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými a proměnnými. Tento typ výzkumu svědčí o tom, jak je nějaká vlastnost v dané části populace zastoupena, nebo jaký postoj je u ní možné najít. Kvantitativní výzkum propojuje obecný názor sociologického a sociálně psychologického výzkumu. V kvantitativním výzkumu se nesleduje, zda sociální nebo 34

sociálně psychický jev existuje, co obsahuje, jaká je jeho struktura, jaké má vlastnosti a jaké jsou faktory, které s ním souvisejí nebo jej podmiňují a jakými proměnnými prochází. Kvantitativní výzkum je zaměřen na míru zastoupení výskytu. Tím se rozumí četnost nebo okruh sociálních subjektů, u kterých se vyskytuje. Dále je výzkum namířen na frekvenci (projev složek sociálního a sociálně psychologického jevu v čase) a na intenzitu

(mohutnost

nebo

síla

jednotlivých

složek

sociálního

a

sociálně

psychologického jevu). (Disman, 2000)

Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Základným výzkumným souborem jsou senioři žijící v ústavní péči. Výzkumný soubor jsem zvolila na základě sestavených kritérií: věková hranice činí 60 let a výše; pobyt v ústavní péči delší než 6 měsíců (důvodem je probíhající proces adaptace při umístění do ústavní péče, aby nedošlo ke zkreslení výsledků), dobrý duševní stav, aby senioři byli schopni dotazník vyplnit; ochota spolupracovat. Celkem se výzkumu zúčastnilo 65 seniorů, z toho 30 mužů a 35 žen.

Rizika výzkumu Při výzkumu dbáme na etickou stránku výzkumu. To má chránit nejenom účastníky výzkumu, ale také samotného výzkumníka. Měli bychom si pečlivě promyslet postup, jaký zvolíme. Mezi etické problémy patří: 

Informovaný souhlas - dotazovaní by měli mít možnost svobodně se rozhodnout, zda se výzkumu zúčastní.



Dotazovaný by neměl mít špatný pocit z toho, zda se výzkumu účastní či pokud se rozhodne nezúčastnit se výzkumu.



Získané informace by měly zůstat důvěrné.



K ochraně soukromí je užitečné ponechat účastníky v anonymitě



Nezamlčovat informace o pravém účelu výzkumu.

(Hendl, 2006)

35

Transformace výzkumných otázek Tabulka 1: transformace výzkumných otázek HLAVNÍ CÍL

DÍLČÍ CÍLE

DOTAZNÍKOVÁ OTÁZKA Do jaké míry ovlivňuje zhoršení Vašich smyslů (např. sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) Váš každodenní život?

Zjistit,

Do jaké míry ovlivňuje ztráta, například sluchu, zraku,

jak fungování

chuti, čichu nebo hmatu, Vaši schopnost zapojit se do různých

smyslů ovlivňuje

činností?

kvalitu života seniorů

Do jaké míry ovlivňují potíže se smysly (sluch, chuť, hmat, zrak, čich) Vaši komunikaci s ostatními lidmi? Jak byste hodnotil/a to, jak vám slouží smysly (sluch, zrak, chuť, čich, hmat)? Do jaké míry můžete svobodně rozhodovat o svých záležitostech?

Zjistit do jaké úrovně jsou schopni se sami Jaké faktory

rozhodnout.

Máte pocit, že lidé okolo Vás respektují Vaši svobodu rozhodování? Do jaké míry se můžete věnovat věcem, které byste rád/a dělal/a?

v různých oblastech prožívání ovlivňují

Do jaké míry můžete rozhodovat o své budoucnosti?

Zjistit,

kvalitu života seniorů

zda jsou senioři

v ústavní péči?

spokojeni s tím, čeho v životě dosáhli.

Jste spokojen/a se svými možnostmi nadále v životě něčeho dosáhnout? Myslíte se, že se Vám v životě dostává uznání, které si zasloužíte? Jste spokojen/a s tím, čeho jste v životě dosáhl/a? Jak jste spokojen/a s věcmi, na které se můžete těšit?

Zjistit,

Myslíte si, že máte každý den dostatek činností?

jak se senioři

Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj čas?

zapojují do

Jste spokojen/a s tím, nakolik jste aktivní?

společenského

Jak jste spokojen/a s možnostmi svého zapojení do

života

společenského (místního) dění? Znepokojujete se tím, jak zemřete?

Zjistit, jak seniory ovlivňuje smrt a umírání

Nakolik se obáváte ztráty kontroly v souvislosti se smrtí? Jak moc se bojíte umírání? Jak moc se bojíte bolesti při umírání? Jak velký význam má ve Vašem životě přátelství?

Zjistit jaké udržují blízké vztahy

Kolik je ve Vašem životě lásky? Máte příležitost někoho milovat? Máte příležitost být někým milován/a?

36

HLAVNÍ CÍL

DÍLČÍ CÍLE

DOTAZNÍKOVÁ OTÁZKA Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? Máte dost energie pro každodenní život? Do jaké míry ovlivňují potíže se smysly (sluch, chuť, hmat, zrak, čich) Vaši komunikaci s ostatními lidmi?

•Zjistit, jak senioři hodnotí své fyzické zdraví.

Jak se dokážete pohybovat? Jak jste spokojen/a se svým spánkem? Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět každodenní činnosti? Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

Jaké faktory v různých oblastech prožívání ovlivňují kvalitu života seniorů v ústavní péči?

Zjistit, jak senioři jsou spokojeni se svým životem.

Jak se dokážete soustředit? Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled? Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou? Jak často prožíváte negativní pocity, jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese? Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

Zjistit, které sociální vztahy ovlivňují jejich kvalitu života.

Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem? Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám?

Zjistit, jak prostředí ovlivňuje jejich kvalitu života

Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete? Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?

Organizace výzkumu Před začátkem výzkumu jsem se domluvila se zaměstnanci ústavní péče, kdy bude možné dotazníkové šetření provést. Šetření probíhalo v rozmezí měsíce říjen a listopad, při mé účasti na praxi v daném zařízení ústavní péče. V celém výzkumu 7 37

seniorů (4 muži, 3 ženy) vyplnili dotazník sami. Dotazníky u zbývajících seniorů jsou vyplněny formou standardizovaného dotazování, kdy jsem otázky a odpovědi seniorům četla a zakroužkovala jejich vybrané odpovědi v dotazníku. Někteří senioři nemohli dotazník vyplnit kvůli zdravotním problémům (problémy se zrakem nebo pohybové omezení) nebo ho odmítli vyplnit. Všichni dotazováni byli před zahájením vyplňování dotazníku seznámeni s jeho účelem, bylo zdůrazněno, že dotazník je zcela anonymní, veškeré získané informace budou použity pouze pro účely mého výzkumu v rámci bakalářské práce a nedojde k žádnému zneužití údajů dotazovaných. Vyplnění dotazníku bylo dobrovolné.

5 Analýza a interpretace dat Údaje získané pomocí dotazníků jsem přenesla do elektronické podoby a vyhodnotila jsem je pomocí programu Microsoft Excel 2010. U obou dotazníků jsem upravila pětibodové škály hodnocení na tříbodové škály. Otázky jsem vyhodnotila pomocí kontingenčních tabulek, které jsem rozdělila podle jednotlivých domén pro lepší přehlednost. Každá doména u dotazníku WHOQOL - OLD obsahuje čtyři otázky k danému tématu domény, dotazník WHOQOL - BREF obsahuje 4 domény. Pro další analyzování vztahů závislostí jsem použila Fisherův test.

38

Vyhodnocení výsledků pomocí dotazníků WHOQOL - OLD A WHOQOL BREF Vyhodnocení dotazníku WHOQOL - OLD

Tabulka 2: Doména fungování smyslů Doména: Fungování smyslů

vůbec ne

vůbec ne v%

středně

středně v %

maximálně

maximálně v%

Do jaké míry ovlivňuje zhoršení Vašich smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) Váš každodenní život? Do jaké míry ovlivňují potíže se smysly (sluch, chuť, hmat, zrak, čich) Vaši komunikaci s ostatními lidmi? Do jaké míry ovlivňuje ztráta, například sluchu, zraku, chuti, čichu nebo hmatu, Vaši schopnost zapojit se do různých činností?

3

5%

50

77%

12

18%

20

31%

35

54%

10

15%

3

5%

49

75%

13

20%

Jak byste hodnotil/a to, jak vám slouží smysly (sluch, zrak, chuť, čich, hmat)?

0

0%

40

62%

25

38%

celkový součet

26

100%

174

100%

60

100%

Tato doména hodnotí fungování smyslů, vliv ztráty smyslových schopností na kvalitu života. Z dotazníkového šetření vyplývá, že seniorům výrazně zhoršení smyslů neovlivňuje jejich kvalitu života. Smyslové schopnosti hodnotí spíše průměrně. Zhoršení smyslů více ovlivňuje seniory v každodenním životě než v komunikaci s ostatními lidmi. Při hodnocení fungování smyslů 38% dotazovaných uvedlo odpověď maximálně. U 5% dotazovaných neovlivňuje zhoršení smyslů jejich každodenní život. Zhoršení smyslů negativně ovlivňuje možnost zapojit se do různých činností u 20% dotazovaných.

39

Tabulka 3: Doména nezávislost Doména: Nezávislost

vůbec ne

vůbec ne %

středně

středně v maximálně maximálně % v%

Do jaké míry se můžete věnovat věcem, které byste rád/a dělal/a?

8

12%

36

56%

21

32%

Do jaké míry můžete svobodně rozhodovat o svých záležitostech?

0

0%

19

29%

46

71%

Do jaké míry můžete rozhodovat o své budoucnosti?

3

5%

31

48%

31

47%

Máte pocit, že lidé okolo Vás respektují Vaši svobodu rozhodování?

3

5%

31

48%

31

47%

celkový součet

14

100%

117

100%

129

100%

U této domény se hodnotí schopnost žit nezávisle, samotné rozhodování, nezávislost ve stáří. Z výsledků vyplývá, že 5% dotazovaných nemůže rozhodovat o své budoucnosti samostatně, mají pocit, že okolí je nerespektuje při jejich rozhodování. Většina respondentů odpovídala spíše kladně na dané otázky. Většina dotazovaných uvedla, že více mohou svobodně rozhodovat o svých záležitostech než rozhodovat o své budoucnosti. Při možnosti věnovat se věcem, které by rádi dělali, mohou být senioři omezeni věkem, zdravím, celkovým zdravotním stavem, soběstačností. Svobodně rozhodovat o svých záležitostech může rozhodovat 71% respondentů. Tabulka 4: Doména naplnění vůbec ne

vůbec ne v%

středně

středně v %

maximálně

maximálně v%

27

42%

30

46%

8

12%

3

5%

33

51%

29

44%

Jste spokojen/a s tím, čeho jste v životě dosáhl/a?

6

16%

36

33%

23

20%

Jak jste spokojen/a s věcmi, na které se můžete těšit?

1

1%

10

15%

54

84%

celkový součet

37

100%

109

100%

114

100%

Doména: Naplnění Jste spokojen/a se svými možnostmi nadále v životě něčeho dosáhnout? Myslíte se, že se Vám v životě dostává uznání, které si zasloužíte?

40

Doména naplnění hodnotí spokojenost s tím, čeho člověk dosáhl ve svém životě a s věcmi, na které se těšil. Nejvíce záporných odpovědí se vyskytlo u otázky, zda jsou senioři spokojeni se svými možnostmi nadále něčeho dosáhnout, kde 42% dotazovaných volilo odpověď vůbec ne. Naopak nejvíce kladných odpovědí bylo u otázky, zda jsou spokojeni s věcmi, na které se mohou těšit, kde 84% dotazovaných volilo odpověď maximálně. Ostatní otázky byly hodnoceny spíše průměrně. Většina dotazovaných je více spokojena z přítomnosti a plánech do budoucnosti než čeho dosáhli v minulosti. Tabulka 5: Doména sociální zapojení Doména: Sociální zapojení

vůbec ne

vůbec ne v%

středně

Myslíte se, že máte každý den dostatek činností?

3

5%

26

40%

36

55%

Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj čas?

0

0%

30

46%

35

54%

Jste spokojen/a s tím, nakolik jste aktivní?

3

5%

33

51%

29

45%

Jak jste spokojen/a s možnostmi svého zapojení do společenského (místního) dění?

3

5%

29

45%

33

51%

celkový součet

9

100%

118

100%

133

100%

středně v maximálně maximálně % v%

Doména sociální zapojení se zaměřuje na účast na činnostech každodenního života a celé společnosti. Záporné odpovědi se vyskytly u otázek, zda mají na každý den dostatek činností, zda jsou spokojeni, s tím nakolik jsou aktivní a zda jsou spokojeni s možnostmi zapojení se do společenského dění, kde 3 respondenti volili odpověď vůbec ne. Nejlépe byla hodnocena otázka týkající se, zda mají každý den dostatek činností, u které 55% dotazovaných volilo odpověď maximálně. Celkově tato doména byla hodnocená kladně. Senioři jsou více spokojeni s dostatkem činností, ale méně s tím nakolik jsou aktivní, což může mít spojitost s doménou fungování smyslů.

41

Tabulka 6: Doména smrt a umírání Doména: Smrt a umírání

vůbec ne

vůbec ne v%

středně

Znepokojujete se tím, jak zemřete?

31

48%

21

32%

13

20%

Nakolik se obáváte ztráty kontroly v souvislosti se smrtí?

22

34%

32

49%

11

17%

Jak moc se bojíte umírání?

28

43%

29

45%

8

12%

Jak moc se bojíte bolesti při umírání?

15

23%

34

52%

16

25%

celkový součet

96

100%

116

100%

48

100%

středně v maximálně maximálně % v%

Doména smrt a umírání se zabývá úvahami, starostmi a obavami ve vztahu ke smrti a umírání. Byla hodnocena spíše pozitivně. Nejlépe byla hodnocená otázka, zda seniory znepokojuje, jak zemřou, odpověď vůbec ne volilo 48% dotazovaných. Druhá nejlépe hodnocená otázka byla, jak moc se bojí umírání, kde 43% respondentů uvedlo odpověď vůbec ne. Nejhůře byla hodnocená otázka, která se ptala, jak moc se senioři bojí bolesti při umírání. Odpověď maximálně uvedlo 25% respondentů. Senioři se více bojí bolesti při umírání, než samotného umírání. Postoj k vlastní smrti bývá převážně emotivní, staří lidé se bojí závislosti, bezmocnosti, bolesti, dlouhého trvání takového deprimujícího stavu. S postupujícím věkem strach se smrti ubývá. Tabulka 7: Doména blízké vztahy Doména: Blízké vztahy

vůbec ne

vůbec ne v%

středně

středně v %

maximálně

maximálně v%

Jak velký význam má ve vašem životě přátelství?

0

0%

20

31%

45

69%

Kolik je ve Vašem životě lásky?

3

5%

19

29%

43

66%

Máte příležitost někoho milovat?

7

11%

18

28%

40

62%

Máte příležitost být někým milován/a?

9

14%

21

32%

35

54%

celkový součet

19

100%

78

100%

163

100%

42

Doména blízké vztahy se věnuje schopnosti mít osobní a intimní vztahy. Hodnocení bylo převážně pozitivní. Nejlépe byla hodnocená otázka, která se ptala na význam přátelství v životě seniorů. Odpověď maximálně uvádělo 69% dotazovaných. Další kladně hodnocená otázka se týkala, kolik lásky mají senioři v životě, kde 66% respondentů volilo odpověď maximálně. Nejhůře byla hodnocená otázka, zda mají možnost být někým milovány. Odpověď vůbec ne volilo 14% seniorů. Senioři preferují kontakty se známými lidmi, které je příliš nezatěžují. Ve stáří se zvyšuje strach z opuštěnosti. Vyhodnocení dotazníku WHOQOL- BREF Tabulka 8: Doména fyzické zdraví vůbec ne středně v%

středně v%

maximálně

maximálně v%

35

54%

17

26%

3%

39

60%

24

37%

6

9%

42

65%

17

26%

Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

3

5%

28

43%

34

52%

Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět každodenní činnosti?

2

3%

30

46%

33

51%

Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

4

6%

32

49%

29

45%

Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě?

4

6%

44

68%

17

26%

celkový součet

34

100%

250

100%

171

100%

Doména: Fyzické zdraví

vůbec ne

Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat?

13

20%

Máte dost energie pro každodenní život?

2

Jak se dokážete pohybovat?

Doména fyzické zdraví se zabývá tématy: bolest a nepříjemné pocity, závislost na lékařské péči, energie a únava, pohyblivost, spánek, každodenní činnosti, pracovní výkonost. Z výsledků vyplývá, že tato doména je hodnocena spíše pozitivně. Nejlépe byla hodnocená otázka ptající se na kvalitu spánku, kde 52% dotazovaných je

43

spokojeno maximálně. Dále 51% dotazovaných je maximálně spokojeno s možností provádět každodenní činnosti. Nejméně jsou dotazovaných spokojeni s pohyblivostí, kde 9% respondentů uvedlo problémy s pohyblivostí. Tato doména byla hodnocena spíše průměrně. Tabulka 9: Doména prožívání Doména: prožívání

vůbec ne

vůbec ne v %

středně

středně v %

maximálně

maximálně v %

Jak moc Vás těší život?

0

0%

36

55%

29

45%

Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

5

8%

40

62%

20

30%

Jak se dokážete soustředit?

0

0%

33

51%

32

49%

Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

0

0%

24

37%

41

63%

Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

5

8%

37

57%

23

35%

Jak často prožíváte negativní pocity, jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese?

8

12%

47

72%

10

16%

celkový součet

18

100%

217

100%

155

100%

V této doméně nalezneme tyto témata otázek: potěšení ze života, smysl života, soustředění, přijetí tělesného vzhledu, spokojenost se sebou a negativní pocity. Výsledky vypovídají, že nejlepší hodnocení měla otázka týkající se tělesného vzhledu, kde 63% dotazovaných uvedlo kladnou odpověď. Další kladně hodnocená otázka byla, která se zabývá soustředěním, kde 49% uvedlo, že se dokážou maximálně soustředit. U 12% dotazovaných se vůbec nevyskytují negativní pocity. Odpověď vůbec se vyskytla u témat: smysl života a spokojenost se sebou.

44

Tabulka 10: Doména sociální vztahy Doména: sociální vztahy

velmi nespokojen/a

ani spokojen/a ani nespokojen/a

ani spokojen/a velmi ani velmi spokojen/a v nespokojen/a v spokojen/a % %

Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

0

15

23%

50

77%

Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

0

52

80%

13

20%

Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé?

0

10

15%

55

85%

celkový součet

0

77

100%

118

100%

Tato doména se ptá na osobní vztahy, intimní život, podporu přátel. Nejlépe byla hodnocena otázka, která hodnotila podporu přátel, kde 85% respondentů uvedlo, že jsou spokojeni s podporou přátel maximálně. Odpověď vůbec ne se nevyskytla u žádné otázky. Nejméně jsou spokojeni s intimním životem.

45

Tabulka 11: Doména prostředí Doména: prostředí Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Máte přístup k informací m, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám? Jak jste spokojen/a s podmínka mi v místě, kde žijete? Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete? Celkový součet

velmi velmi nespokojen/ nespokojen/ a a v%

ani spokojen/a ani nespokojen/ a

ani spokojen/a ani nespokojen/a v%

velmi velmi spokojen/ spokojen/a v a %

0

0%

31

48%

34

52%

0

0%

20

31%

45

69%

5

8%

20

31%

40

61%

0

0%

17

26%

48

74%

0

0%

6

9%

59

91%

0

0%

11

17%

54

83%

0

0%

26

40%

39

60%

5

100%

131

100%

319

100%

Tato doména se zabývá tématy: životní prostředí, finanční situace, přístup k informacím, záliby, prostředí okolí bydliště, dostupnost zdravotní péče, doprava. Nejlépe byla hodnocená otázka zabývající se tématem dostupností zdravotní péče, kde 91% respondentů volilo odpověď maximálně. Další kladně hodnocenou otázkou je spokojenost s dopravou, 83% dotazovaných je spokojeno maximálně. Hodnocení vůbec ne se vyskytlo pouze u možnosti věnování se zálibám, kterou zvolilo 8% dotazovaných. Respondenti hodnotili tuto doménu spíše kladně.

46

Vyhodnocení výsledků pomocí Fisherova testu Princip Fisherova testu spočívá v tom, že pomocí kombinatorických úvah se vypočítají pravděpodobnosti toho, že při daných četnostech dostaneme tabulky, které se od nulové hypotézy odchylují aspoň tak, jako daná tabulka. Fisherův test se využívá v situacích při nízkých četností. Slouží k určení, zda existují pravidelné spojení mezi dvěma proměnnými. Pro zjištění statistické významnosti jsem si vypočítala adjustovaná rezidua, která ukazují váhu jednotlivých odchylek. Pro výpočet jsem použila vzorec:

𝑒𝑖𝑗 =

𝑛𝑖𝑗 − 𝑚 ̂ 𝑖𝑗 √𝑚 ̂ 𝑖𝑗 (1 − 𝑝𝑖 )(1 − 𝑝𝑗 )

N je pozorovaná četnost M je očekávaná četnost P značí váhu jednotlivých řádků/ sloupců

𝑝𝑖∙ = 𝑝∙𝑗 =

𝑛𝑖∙ 𝑛

,a

𝑛∙𝑗 𝑛

.

Hypotéza číslo 1: K hypotéze č. 1 jsem použila porovnání otázek z domén- fungování smyslů a fyzické zdraví. 1H0 - Zhoršení smyslů u seniorů neovlivňuje spokojenost u schopnosti provádět každodenní činnosti. 1HA - Zhoršení smyslů u seniorů ovlivňuje spokojenost u schopnosti provádět každodenní činnosti.

47

Tabulka 12: Vyhodnocení hypotézy č. 1. Jak jste spokojen/a se svou schopnosti provádět každodenní činnosti?

Do jaké míry ovlivňuje zhoršení smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) Váš každodenní život?

C1

C2

C3

CELKEM

R1

0

1

1

2

očekávaná četnost

0,09

1,54

0,37

reziduum

0

-0,54

0,63

adjustované reziduum

0

-1,47

0

R2

1

19

10

očekávaná četnost

1,38

23,08

5,54

reziduum

0

-4,08

4,46

adjustované reziduum

0,0

-2,33

2,45

R3

2

30

1

očekávaná četnost

1,52

25,38

6,09

reziduum

0

4,62

-5,09

adjustované reziduum

0

2,98

-3,28

CELKEM

3

50

12

30

33

65

PA= 0,01 PB=0,005 Tabulka 13: Vyhodnocení hypotézy č. 1- znaménkové schéma Znaménkové schéma C1

C2

C3

R1

0

0

0

R2

0

-

+

R3

0

++

--

0= statisticky nevýznamné +/-= významná odchylka na 5% hladině statistické významnosti ++/--= významnost od 0,1% do 1% +++/---= pravděpodobnost náhodného výskytu odchylky menší než 0,1%

48

U vyhodnocení hypotézy č. 1 můžeme nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 zamítnout (PA = 0,01), hypotézu 1HA na hladině významnosti α přijímáme. V tabulce pozorujeme, že zhoršení smyslů ovlivňuje spokojenost se schopností vykonávat každodenní činnosti. Ve žlutých polích tabulky jsou znázorněné kritické hodnoty reziduí. Kritické hodnoty reziduí jsou 1,96; 2,58; 3,29, které odpovídají hladinám významnosti 5%, 1%, 0,1%. Existuje zde pravděpodobnost náhodného výskytu odchylky menší než 1%. Při velké míře zhoršení smyslů dochází k poklesu spokojenosti s možností provádět každodenní činnosti. Čím více mohou provádět každodenní činnosti, tím méně je ovlivňuje zhoršení smyslů. Hypotéza číslo 2: K hypotéze č. 2 jsem použila porovnání otázek z domén- prostředí a nezávislost. 2H0 - Spokojenost s podmínkami v místě, kde senior žije, neovlivňuje možnost věnovat se věcem, které rád dělal. 2HA - Spokojenost s podmínkami v místě, kde senior žije, ovlivňuje možnost věnovat se věcem, které rád dělal.

49

Tabulka 14: Vyhodnocení hypotézy č. 2. Do jaké míry se můžete věnovat věcem, které byste rád/a dělal/a?

Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

C1

C2

C3

CELKEM

R1

0

3

5

8

očekávaná četnost

0,00

2,09

5,91

reziduum

0,91

-0,91

adjustované reziduum

0,88

-0,85

R2

0

5

31

očekávaná četnost

0,00

9,42

26,58

reziduum

-4,42

4,42

adjustované reziduum

-2,31

2,25

R3

0

9

12

očekávaná četnost

0,00

5,49

15,51

reziduum

3,51

-3,51

adjustované reziduum

2,52

-2,38

17

48

CELKEM

0

36

21

65

PA= 0,033 PB=0,033 Tabulka 15: Vyhodnocení hypotézy č. 2- znaménkové schéma

R1 R2 R3

Znaménkové schéma C1 C2 0 0 0 0 +

C3 0 + -

U vyhodnocení hypotézy č. 2 můžeme nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 zamítnout (PA = 0,0033), hypotézu 1HA na hladině významnosti α přijímáme. Tabulka informuje, že spokojenost s podmínkami v místě, kde senior žije, ovlivňuje možnost věnovat se věcem, které rád dělal. Ve žlutých polích tabulky jsou znázorněné kritické hodnoty reziduí. Existuje zde pravděpodobnost náhodného výskytu

50

odchylky menší než 5%. Pokud je senior spokojen s podmínkami v místě, kde žije, může se více věnovat věcem, které rád vykonává. Hypotéza číslo 3: K hypotéze č. 3 jsem použila porovnání otázek z domén- fungování smyslů a nezávislost. 3Ho - Zhoršení smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) neovlivňuje u seniorů možnost věnovat se věcem, které by rádi dělali. 3HA - Zhoršení smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) ovlivňuje u seniorů možnost věnovat se věcem, které by rádi dělali. Tabulka 16: Vyhodnocení hypotézy č. 3. Do jaké míry se můžete věnovat věcem, které byste rád/a dělal/a?

Do jaké míry ovlivňuje zhoršení Vašich smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) Váš každodenní život?

Vůbec ne

Středně

Maximálně

CELKEM

Vůbec ne

1

4

3

8

očekávaná četnost

0,37

6,15

1,48

Reziduum

0,63

-2,15

1,52

adjustované reziduum

0,0

-2,5

2,7

Středně

1

26

9

očekávaná četnost

1,66

27,69

6,65

Reziduum

-0,66

-1,69

2,35

adjustované reziduum

-0,8

-1,2

1,0

Maximálně

1

20

0

očekávaná četnost

0,97

16,15

3,88

reziduum

0

3,85

-3,88

adjustované reziduum

0,0

3,1

-2,7

CELKEM

3

50

12

36

21

65

PA = 0.010 PB = 0.010 51

Tabulka 17: Vyhodnocení hypotézy č. 3 - znaménkové schéma Znaménkové schéma C1

C2

C3

R1

0

-

++

R2

0

0

0

R3

0

++

--

Z tabulky vyplývá, že zhoršení smyslů ovlivňuje seniory při možnosti věnování se věcem, kterým se rádi věnují. Zhoršení smyslů může mít vliv na jejich soběstačnost, klesá jejich výkon při některých činnostech, mohou vyžadovat pomoc druhé osoby nebo využití kompenzačních pomůcek, což je může v některých činnostech omezovat. V dané tabulce 11 hypotézu 4Ho na hladině významnosti α = 0,05 můžeme zamítnout (PA = 0,010), hypotézu 4HA na hladině významnosti α přijímáme. V tabulce vidíme čtyři žluté buňky, kde pozorujeme adjustovaná rezidua (3,1; 2,7; - 2,5; - 2,7) s vyšší hodnotou než je kritická hodnota 2,58. Existuje zde pravděpodobnost náhodného výskytu menší než 1%. Když se senioři můžou věnovat věcem, které rádi dělají, většinou nejsou omezováni zhoršením smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich). Jestliže mají problémy se zhoršením smyslů, může je to omezovat v tom, čemu se rádi věnují. Hypotéza číslo 4: K hypotéze č. 4 jsem použila porovnání otázek z domén- naplnění, smrt a umírání. 4Ho - Strach z umírání u seniorů neovlivňuje spokojenost, s tím čeho v životě dosáhli. 4HA - Strach z umírání u seniorů ovlivňuje spokojenost, s tím čeho v životě dosáhli.

52

Tabulka 18: Vyhodnocení hypotézy č. 4. Jste spokojen/a s tím, čeho jste v životě dosáhl/a?

Jak moc se bojíte umírání?

Vůbec ne

Středně

Maximálně

CELKEM

Vůbec ne

2

4

0

6

očekávaná četnost

1,38

3,14

1,48

Reziduum

0,62

0,86

-1,48

adjustované reziduum

1,2

1,2

-1,4

Středně

6

16

14

očekávaná četnost

8,31

18,83

8,86

Reziduum

-2,31

-2,83

5,14

adjustované reziduum

-0,8

-1,5

2,4

Maximálně

7

14

2

očekávaná četnost

5,31

12,03

5,66

reziduum

1,69

1,97

-3,66

adjustované reziduum

1,1

1,2

-2,3

CELKEM

15

34

16

36

23

65

PA= 0.042 PB= 0.042 Tabulka 19: Vyhodnocení hypotézy č. 4 - znaménkové schéma Znaménkové schéma C1

C2

C3

R1

0

0

0

R2

0

0

+

R3

0

0

-

Z výsledků je patrné, že spokojenost s tím, čeho senioři v životě dosáhli, má vliv na strach z umírání. Staří lidé nemusí mít strach z vlastního umírání, ale strach z vyšetřovacích přístrojů a metod. V dřívější době se o umírání hovořilo více než

53

v dnešní době. To může ovlivňovat, že se v dnešní době více bojí umírání. Ať už samotného umírání, bolesti při umírání, nejistoty, ztráty blízkých osob. V tabulce 12 hypotézu 5Ho proto na hladině významnosti α = 0,05 můžeme zamítnout (PA = 0,042), hypotézu 5HA na hladině významnosti α přijímáme. V tabulce ve žlutých polích vidíme adjustovaná rezidua. Adjustovaná rezidua (2,4; - 2,3) mají větší hodnotu, než je kritická hodnota 1,96. Adjustovaná rezidua mají pravděpodobnost, že se vyskytla náhodou, menší než pět procent. Jestliže jsou senioři spokojeni s tím, čeho v životě dosáhli, nemají příliš strach z umírání. Na druhou stranu, i když jsou spokojeni s dosavadním životem, mohou pociťovat strach z umírání.

54

6 Shrnutí praktické části Pro vyhodnocení dotazníku WHOQOL - OLD jsou zapotřebí získaná data z 6 domén, pro vyhodnocení dotazníku WHOQOL - BREF jsou zapotřebí získaná data ze 4 domén. Výsledné hodnoty všech domén se vyhodnotily na stupnici od 4 do 20. Výpočet se provádí z průměrných hodnot z příslušných otázek ke každé doméně. Dílčí cíl 1 - Zjistit, jak fungování smyslů ovlivňuje kvalitu života seniorů. Kvalitu života seniorů významně neovlivňuje fungování smyslů v jejich životě, fungování smyslů hodnotí průměrně. Tato otázka byla vyhodnocena podle domény

fungování smyslů, která obsahuje průměrné hodnoty z otázek č. 1, 2, 10 a 20. Tato doména hodnotí fungování smyslů v životě seniorů. Při hodnocení této domény vyšla výsledná hodnota 13,1. Podle populačních norem WHOQOL - OLD u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná výsledná hodnota 14,3. Výsledné hodnoty můžeme považovat ještě za průměrné, jelikož nepřesahují spodní hranici 12,4. Dílčí cíl 2 - Zjistit do jaké úrovně jsou schopni se sami rozhodnout. Kvalita života seniorů u domény nezávislost je hodnocena průměrně, senioři se mohou svobodně rozhodovat o své budoucnosti. Tuto otázku, jsem hodnotila podle

domény nezávislost, která obsahuje průměrné hodnoty otázek č. 3, 4, 5 a 11. Tato doména hodnotí schopnost postarat se sám o sebe a mít možnost rozhodovat o svém životě, respektováním svobody při rozhodování, soběstačnost. Výsledná hodnota u této domény vyšla 15,6, podle populačních norem WHOQOL - OLD u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná výsledná hodnota 14,64. Dílčí cíl 3 - Zjistit, zda jsou senioři spokojeni s tím, čeho v životě dosáhli. Senioři hodnotí spokojenost s tím, čeho dosáhli v životě spíše nadprůměrně. Tato

otázka byla vyhodnocena podle domény naplnění, která obsahuje průměrné hodnoty otázek č. 12, 13, 15, 19. Doména hodnotí spokojenost seniorů v životě, zda dosáhly životních cílů, pocitu uznání. Výsledná hodnota u této domény vyšla 14,3. Podle populačních norem WHOQOL - OLD u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná výsledná hodnota 13,80. Výsledná hodna se nachází mezi průměrnou hodnotou a horní hranicí (15,0), což znamená, že hodnota je mírně nadprůměrná.

55

Dílčí cíl 4 - Zjistit, jak se senioři zapojují do společenského života

Z výsledků je patrné, že senioři jsou plně spokojeni s trávením volného času a s množstvím aktivit, jelikož se výsledná hodnota nachází na horní hranici (15,5). Tato otázka byla vyhodnocena podle domény sociální zapojení, která je průměrnou hodnotou otázek č. 14, 16, 17, 18. Doména hodnotí, zda senioři mají dostatek činností, spokojenost s trávením volného času, s množstvím aktivit, zapojení do společenského života. Výsledná hodnota u této domény vyšla 15,8. Podle populačních norem WHOQOL - OLD u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná výsledná hodnota 13,98. Dílčí cíl 5 - Zjistit, jak seniory ovlivňuje smrt a umírání Kvalitu života senioru negativně ovlivňuje téma smrti a umírání, neradi se zabývají tématem umírání a smrti, obávají se smrti. Na toto hodnocení může mít vliv i ztráta blízkých lidí. Tato otázka byla hodnocena podle domény smrt a umírání, která je průměrnou hodnotou otázek č. 6, 7, 8, 9. Tato doména zahrnuje téma smrti a umírání. Při hodnocení této domény vyšla hodnota 10,5. Podle populačních norem WHOQOL - OLD

u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná výsledná hodnota 12,77. Výsledky dosahují nižšího hodnocení, spadají do spodní hranice průměrů populačních norem. Dílčí cíl 6 - Zjistit jaké udržují blízké vztahy Senioři mají v životě dostatek přátelství a lásky, snaží se udržovat blízké vztahy. Tato otázka byla hodnocena podle domény blízké vztahy, která je průměrnou hodnotou otázek č. 21, 22, 23, 24. Doména zahrnuje téma přátelství, lásky v životě, intimity v životě seniorů. Při hodnocení této domény vyšla hodnota 16,4. Podle populačních norem WHOQOL - OLD u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná výsledná hodnota 14,27. Z výsledků vyplývá, že zjištěná hodnota spadá do horní hranice. Dílčí cíl 7 - Zjistit, jak senioři hodnotí své fyzické zdraví. Tento cíl jsem hodnotila pomocí domény fyzické zdraví, která obsahuje 7 otázek. Doména se zabývá tématy: utrpení a nepříjemné pocity, závislost na lékařské

56

péči, temperament a vyčerpanost, pohyblivost, spánek, každodenní činnosti, pracovní výkonost. Při hodnocení hrubého skóru vyšla hodnota 13,5. Podle populačních norem WHOQOL - BREF u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná hodnota 13,71. Z výsledků vyplývá, že senioři hodnotí své fyzické zdraví spíše průměrně. Dílčí cíl 8 - Zjistit, jak senioři jsou spokojeni se svým životem. Ke zjištění dílčího cíle jsem použila hodnocení pomocí domény prožívání, která obsahuje témata- potěšení ze života, smysl života, soustředění, přijetí tělesného vzhledu, spokojenost se sebou, záporné pocity. Při hodnocení hrubého skóru domény vyšla výsledná hodnota 14,8. Podle populačních norem WHOQOL - BREF u souboru 60 + (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) je průměrná hodnota 13,95. Výsledky vypovídají, že senioři jsou spokojeni se svým životem. Dílčí cíl 9 - Zjistit, které sociální vztahy ovlivňují jejich kvalitu života. Tato otázky byla hodnocena pomocí domény sociální vztahy, obsahuje otázky na téma- osobní vztahy, sexuální vztahy, podpora přátel. Po vyhodnocení hrubého skóru byla zjištěná výsledná hodnota 16,8. Populační normy WHOQOL - BREF u souboru 60+ (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42) ukazují průměrnou hodnotu 13,96. Výsledky nás informují, že senioři velice kladně ovlivňují jejich sociální vztahy, zejména osobní vztahy a podpora přátel. Dílčí cíl 10 - Zjistit, jak prostředí ovlivňuje jejich kvalitu života. Tento cíl jsem hodnotila pomocí domény prostředí, která obsahuje tyto témata: životní prostředí, finanční situace, přístup k informacím, záliby, prostředí okolí bydliště, přístupnost zdravotní péče, doprava. Po vypočítání hrubého skóru byla zjištěná hodnota17,5. Populační normy WHOQOL - BREF u souboru 60+ (Dragomirecká,

Prajsová, 2009, str. 42) ukazují průměrnou hodnotu 13,58. Z výsledku je patrné, že senioři velice kladně hodnotí prostředí, ve kterém žijí a jsou velice spokojeni, což může příznivě ovlivňovat jejich kvalitu života.

57

Závěr a diskuze Bakalářská práce se zabývá subjektivní kvalitou života seniorů v ústavní péči. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám vymezením pojmu stárnutí a stáří, rozdělením období stárnutí, změnami ve stáří, kvalitou života - vymezení pojmu, přístupy ke kvalitě života, systém péče o seniory. Na základě teoretické části jsem si stanovila hlavní dotazníkovou otázku, kterou jsem rozdělila do 10 dílčích cílů. Praktická část se zaměřuje na subjektivní hodnocení kvality života seniorů. Z výzkumu vyplývá, že senioři hodnotí celkovou kvalitu života kladně, výsledné hodnoty vyšly průměrně v porovnání s populační normou WHOQOL - OLD, WHOQOL - BREF u souboru 60+, některé i nadprůměrně. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké faktory v různých oblastech prožívání ovlivňují kvalitu života seniorů v ústavní péči. Subjektivní kvalita života souvisí s psychickou pohodou a se všeobecnou spokojeností se životem, kdežto objektivní hodnocení kvality života se zaměřuje na naplnění požadavků, které se týkají sociálních a materiálních podmínek života a fyzického zdraví. Další faktory ovlivňující kvalitu života: věk, pohlaví, rodinná situace, polymorbidita, dosažené vzdělání, hodnotový žebříček, ekonomická situace, kultura.(Payne, 2005) Nejlépe hodnocené domény u dotazníku WHOQOL - OLD: nezávislost, naplnění, sociální zapojení a blízké vztahy. Doména nezávislost hodnotí schopnost postarat se sám o sebe a mít možnost rozhodovat o svém životě., respektováním svobody při rozhodování, soběstačnost. Doména naplnění hodnotí spokojenost seniorů v životě, zda dosáhly životních cílů, pocitu uznání. Z výsledků vyplývá, že senioři jsou spokojeni s tím, čeho v životě dosáhli. V doméně sociální zapojení se hodnotila spokojenost s množstvím nabízených činností, spokojenost s využitím volného času, množství aktivit, zapojení do společenského života. Důležitou podmínkou pro člověka je mít pro co

žít, aby jednal a prožíval s pocitem smysluplnosti. Člověk musí být dostatečně svobodný v plnění zvolených, smysl dávajících hodnot. Pokud se člověku podaří splnit jeho osobní plány, je spokojen. Spokojenost úzce souvisí s osobním pojetím kvality života. Smysl života má vliv na sebehodnocení a sebepoznání při reflexi vlastní identity. Subjektivní kvalita života se týká toho, jak jedinec vnímá své postavení ve společnosti v rámci jeho kultury a hodnotového systému. Osobní cíle, očekávání a zájmy ovlivňují výslednou spokojenost. Mezi další nejlépe hodnocené patří doména blízké vztahy. 58

V této doméně se hodnotily otázky vztahující se k tématu přátelství, lásky, příležitosti být milován. Mezi hlavní problém stárnoucího člověka patří osamělost. Dle vnějších ukazatelů (žijící příbuzní, charakter bydliště, sociální kontakty v dané lokalitě) se vyskytuje jen u nejstarších seniorů. Na míru osamělosti má největší vliv rodinný stav a s tím související podoba rodinného soužití. Vyhodnocení domén u dotazníku WHOQOL - BREF bylo průměrné, v některých případech až nadprůměrné. V oblasti fyzického zdraví, prožívání, sociálních vztahů, prostředí pozorujeme kladný vztah k

subjektivnímu

prožívání

kvality života.

Zdraví

je

pro

člověka

jednou

z nejdůležitějších hodnot. Stáří není nemoc, ale u většiny starých lidí se vyskytují zdravotní a funkční problémy. Mezi rizikové faktory ve stáří se řadí ubývání samostatnosti a zvyšování nesoběstačnosti. Bezpečné životní prostředí, ve kterém žije, přístup ke zdravotnickým a sociálním službám pozitivně ovlivňuje kvalitu života. Hůře hodnocené byly doména fungování smyslů a doména smrt a umírání. V doméně fungování smyslů se hodnotilo, jak zhoršení smyslů ovlivňuje seniorům jejich každodenní život. I když tato doména byla hodnocena méně, nepřesahuje spodní hranici, což znamená, že výsledky jsou ještě průměrné. Nejhůře byla hodnocená doména smrt a umírání. Výsledná hodnota se nachází na spodní hranici. V této doméně se hodnotily otázky týkající se strachu z umírání, ztráty kontroly v souvislosti se smrtí. Myslím si, že tato doména byla hodnocena nejhůře i proto, že senioři v tomto období přichází o svoje blízké osoby, hůře se s tím vyrovnávají, neradi o tomto tématu hovoří. Citový vztah ke smrti je většinou vyjádřen strachem a úzkostí. Smrt je pro člověka událostí, před kterou se snaží utéct a pokouší se ji ukrýt. Rozhovor na toto téma může být zablokováno odlišným vyladěním ostatních členů rodiny, kteří reagují standardními, nereálnými útěchami. Staří lidé většinou netrápí strach ze smrti, ale spíše se obávají bezmocnosti a dlouhého trvání takového utrpení. Strach ze smrti většinou ubývá s postupujícím věkem. V souvislosti se smrtí bývá podstatná obava ze smrti blízkých lidí. Vyrovnání se smrtí ovlivňuje kvalitu dosavadního života, dojem naplnění a radost, zda jsme v životě dosáhli všeho, čeho jsme chtěli. Smířit se smrtí je velmi obtížné, každý se s tímto faktorem vypořádává odlišně. Subjektivní vnímání zahrnuje více faktorů, které ji ovlivňují. Snahou by mělo být zlepšit kvalitu života na takovou úroveň, která by umožnila zachovat co nejdéle

59

zdraví, soběstačnost, fyzický stav. Na stáří má vliv předešlý způsob života jaký jsme žili, což zahrnuje životní styl, péči o zdraví, správnou životosprávu, fyzickou ale i psychickou aktivitu, sociální vztahy, společenské zapojení. Na kvalitu života má vliv nejenom samotný jedinec, ale i společnost. Jedná se o zdravotní péči, sociální péči, aktivizační programy, nabídka sociálních služeb, zapojení se do společenského života. Nejdůležitějším kritériem kvality života seniorů je různorodost potřeb (potřeby fyziologické, sociální a psychické) a jejich uspokojování. Výsledky výzkumu jsou určeny k zamyšlení nad danou problematikou. Měla by sloužit jako orientační materiál pro další práci s tímto tématem. Práce je určená pro všechny, kteří se o tuto problematiku zajímají.

60

Seznam tabulek Tabulka 1: transformace výzkumných otázek .............................................................. 36 Tabulka 2: Doména fungování smyslů ......................................................................... 39 Tabulka 3: Doména nezávislost .................................................................................... 40 Tabulka 4: Doména naplnění ........................................................................................ 40 Tabulka 5: Doména sociální zapojení........................................................................... 41 Tabulka 6: Doména smrt a umírání .............................................................................. 42 Tabulka 7: Doména blízké vztahy ................................................................................ 42 Tabulka 8: Doména fyzické zdraví ............................................................................... 43 Tabulka 9: Doména prožívání ...................................................................................... 44 Tabulka 10: Doména sociální vztahy ........................................................................... 45 Tabulka 11: Doména prostředí ..................................................................................... 46 Tabulka 12: Vyhodnocení hypotézy č. 1. ..................................................................... 48 Tabulka 13: Vyhodnocení hypotézy č. 1- znaménkové schéma ................................... 48 Tabulka 14: Vyhodnocení hypotézy č. 2. ..................................................................... 50 Tabulka 15: Vyhodnocení hypotézy č. 2- znaménkové schéma ................................... 50 Tabulka 16: Vyhodnocení hypotézy č.3. ...................................................................... 51 Tabulka 17: Vyhodnocení hypotézy č. 3- znaménkové schéma ................................... 52 Tabulka 18: Vyhodnocení hypotézy č. 4. ..................................................................... 53 Tabulka 19: Vyhodnocení hypotézy č. 4- znaménkové schéma ................................... 53 Tabulka: Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-OLD..................................................... 69 Obrázek: Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-OLD .................................................... 70 Tabulka: Intervaly populačních norem WHOQOL-OLD domén u souboru 60+......... 71

61

Seznam použité literatury 1. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. 2. DRAGOMIRECKÁ, Eva a Jitka BARTOŇOVÁ. WHOQOL-BREF, WHOQOL100: World Health Organization Quality of Life Assessment : příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2006, 88 s. ISBN 80-851-2182-4. 3. DRAGOMIRECKÁ, Eva a Jitka PRAJSOVÁ. WHOQOL-OLD: příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2009, 72 s. ISBN 978-80-87142-05-9. 4. DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3. 5. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Třetí, aktualizované vydání. Praha: Portál, 2015, 774 stran. ISBN 978-80-262-0873-0. 6. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 407 s. Pyramida (Panorama). ISBN 80-703-8158-2. 7. HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Vyd. 2., opr. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-123-9. 8. HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 191 s. ISBN 978-80-247-4139-0. 9. KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 399 s. ISBN 978-80-247-4026-3. 10. KLEVETOVÁ, Dana a Irena DLABALOVÁ. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 202 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-2472169-9. 11. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 279 s. ISBN 80-717-8551-2. 12. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. 13. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3.

62

14. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 15. PAYNE, Jan. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005. ISBN 807254-657-0. 16. PICHAUD, Clément a Isabelle THAREAU. Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 156 s. Sociální práce. ISBN 80-7178184-3. 17. RHEINWALDOVÁ, Eva. Novodobá péče o seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 86 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-716-9828-8. 18. STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 319 s. ISBN 80-717-8274-2. 19. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 175 s. ISBN 978-80-2442141-4. 20. VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 143 s. ISBN 80-210-3754-7. 21. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0. 22. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5.

63

Přílohy Příloha 1 ........................................................................................................................ 65 Příloha 2 ........................................................................................................................ 69 Příloha 3 ........................................................................................................................ 71 Příloha 4 ........................................................................................................................ 72

Příloha 1 Dotazník WHOQOL - OLD Dobrý den, jmenuji se Jana Doležalová, jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studijního programu sociální práce - obor sociální práce s osobami se sníženou soběstačností. Chtěla bych Vás poprosit, zda byste mohl (a) vyplnit tento dotazník, který má být použit ke zpracování mé bakalářské práce. Dotazník a veškeré zpracování dat jsou zcela anonymní. Prosím zakroužkujte vždy pouze jednu odpověď. V bakalářské práci se zabývám problematikou kvality života seniorů v ústavní péči. Děkuji. Věk:

MUŽ

ŽENA

Pohlaví: Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte různé stránky kvality svého života, zaměřuje se na oblasti, které mohou být pro Vás, jako staršího člověka, důležité. Odpovězte prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na nějakou otázku odpovědět, vyberte prosím tu odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptáme se na Váš život za poslední dva týdny. Děkujeme Vám za spolupráci.

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních dvou týdnů prožil/a určité věci, jako např. svobodu rozhodovat o svých záležitostech a o svém životě. Pokud jste měl/a tyto pocity v maximální míře, zakroužkujte číslo vedle slova maximálně. Pokud jste tyto pocity vůbec neměl/a, zakroužkujte číslo vedle výrazu vůbec ne. Pokud chcete vyjádřit, že Vaše odpověď leží někde mezi vůbec ne a maximálně, měl/a byste zakroužkovat jedno z čísel ležících mezi nimi. Otázky se týkají posledních dvou týdnů. Do jaké míry ovlivňuje zhoršení Vašich smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) Váš každodenní život? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Do jaké míry ovlivňuje ztráta, například sluchu, zraku, chuti, čichu nebo hmatu, Vaši schopnost zapojit se do různých činností? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Do jaké míry můžete svobodně rozhodovat o svých záležitostech? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Do jaké míry můžete rozhodovat o své budoucnosti? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Máte pocit, že lidé okolo Vás respektují Vaši svobodu rozhodování? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Znepokojujete se tím, jak zemřete? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Nakolik se obáváte ztráty kontroly v souvislosti se smrtí?

vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Jak moc se bojíte umírání? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

jak moc se bojíte bolesti při umírání? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nemohl/a provádět určité činnosti v posledních dvou týdnech, např. chodit ven tak, jak byste rád/a. pokud jste mohl/a provádět tyto činnosti v plné rozsahu, zakroužkujte číslo u slova maximálně. Pokud jste vůbec nemohl/a provádět, zakroužkujte číslo u výrazu vůbec ne. Pokud chcete naznačit, že Vaše odpověď leží někde mezi vůbec ne a maximálně, zakroužkujte jedno z čísel, které leží mezi nimi. Otázky se vztahují k posledním dvěma týdnům. Do jaké míry ovlivňují potíže se smysly (sluch, chuť, hmat, zrak, čich) Vaši komunikaci s ostatními lidmi? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Do jaké míry se můžete věnovat věcem, které byste rád/a dělal/a? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Jste spokojen/a se svými možnostmi nadále v životě něčeho dosáhnout? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Myslíte se, že se Vám v životě dostává uznání, které si zasloužíte?

vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Myslíte se, že máte každý den dostatek činností? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/á nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních dvou týdnech. Např. se svou účastí ve společenském životě nebo s tím, co jste v životě dosáhl/a. rozhodněte se, jak jste spokojený/á nebo nespokojený/á s každou oblastí svého života a zakroužkujte číslo, které nejlépe odpovídá tomu, jak se cítíte. Otázky se vztahují k posledním dvěma týdnům. Jste spokojen/a s tím, čeho jste v životě dosáhl/a? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj čas? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Jste spokojen/a s tím, nakolik jste aktivní? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Jak jste spokojen/a s možnostmi svého zapojení do společenského (místního) dění?

vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Jak jste spokojen/a s věcmi, na které se můžete těšit? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Jak byste hodnotil/a to, jak vám slouží smysly (sluch, zrak, chuť, čich, hmat)?

vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Následující otázky se týkají Vašich velmi blízkých (intimních) vztahů, které máte. Uvažujte, prosím, o těchto otázkách ve vztahu ke svému partnerovi nebo jinému blízkému člověku, se kterým sdílíte blízkost více než s kýmkoliv jiným ve svém životě. Jak velký význam má ve vašem životě přátelství? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Kolik je ve Vašem životě lásky? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Máte příležitost někoho milovat? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Máte příležitost být někým milován/a? vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

Chcete k dotazníku něco dodat?

Děkujeme vám za spolupráci.

Příloha 2 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL - OLD Tabulka: Vyhodnocení dotazníku WHOQOL - OLD otázka

vůbec ne

středně

maximálně

Do jaké míry ovlivňuje zhoršení Vašich smyslů (sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) Váš každodenní život?

3

50

12

3

49

13

0

19

46

3

31

31

3

31

31

31

21

13

22

32

11

28 15

29 34

8 16

20

35

10

8

36

21

27

30

8

3

33

29

3 6 0 3

26 36 30 33

36 23 35 29

3

29

33

1

10

54

0

40

25

0 3 7 9

20 19 18 21

45 43 40 35

Do jaké míry ovlivňuje ztráta, například sluchu, zraku, chuti, čichu nebo hmatu, Vaši schopnost zapojit se do různých činností? Do jaké míry můžete svobodně rozhodovat o svých záležitostech? Do jaké míry můžete rozhodovat o své budoucnosti? Máte pocit, že lidé okolo Vás respektují Vaši svobodu rozhodování? Znepokojujete se tím, jak zemřete? Nakolik se obáváte ztráty kontroly v souvislosti se smrtí? Jak moc se bojíte umírání? jak moc se bojíte bolesti při umírání? Do jaké míry ovlivňují potíže se smysly (sluch, chuť, hmat, zrak, čich) Vaši komunikaci s ostatními lidmi? Do jaké míry se můžete věnovat věcem, které byste rád/a dělal/a? Jste spokojen/a se svými možnostmi nadále v životě něčeho dosáhnout? Myslíte se, že se Vám v životě dostává uznání, které si zasloužíte? Myslíte se, že máte každý den dostatek činností? Jste spokojen/a s tím, čeho jste v životě dosáhl/a? Jste spokojen/a s tím, jak trávíte svůj čas? Jste spokojen/a s tím, nakolik jste aktivní? Jak jste spokojen/a s možnostmi svého zapojení do společenského (místního) dění? Jak jste spokojen/a s věcmi, na které se můžete těšit? Jak byste hodnotil/a to, jak vám slouží smysly (sluch, zrak, chuť, čich, hmat)? Jak velký význam má ve vašem životě přátelství? Kolik je ve Vašem životě lásky? Máte příležitost někoho milovat? Máte příležitost být někým milován/a?

otázka 9 otázka 8 otázka 7 otázka 6 otázka 5 otázka 4 otázka 3 otázka 24 otázka 23 otázka 22 otázka 21 otázka 20 otázka 2 otázka 19 otázka 18 otázka 17 otázka 16 otázka 15 otázka 14 otázka 13 otázka 12 otázka 11 otázka 10 otázka 1

Součet z maximálně Součet z středně Součet z vůbec ne

0

10

20

30

40

Obrázek: Vyhodnocení dotazníku WHOQOL - OLD

50

60

Příloha 3 Intervaly populačních norem WHOQOL - OLD domén u souboru 60+ Tabulka: Intervaly populačních norem WHOQOL - OLD domén u souboru 60+

domény fungování FCES smyslů

STD

rozšířený

interval NORMY

rozšířený

mírně snížená kvalita

spodní hranice

mírně zvýšená kvalita

horní průměr hranice

3,75

10,6

12,4

14,32

16,2

18,1

3,12

11,5

13,1

14,64

16,2

17,8

NAP naplnění sociální SOCZ zapojení

2,47

11,3

12,6

13,8

15

16,3

2,94

11

12,5

13,98

15,5

16,9

SAU

4,05

8,7

10,7

12,77

14,8

16,8

3,14

11,1

12,7

14,27

15,8

17,4

NEZ

nezávislost

smrt a umírání

BVZT blízké vztahy

Příloha 4 Dotazník WHOQOL -BREF (krátká verze)

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních dvou týdnů prožíval/a určité věci. Vůbec ne

trochu

středně

hodně

maximálně

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat?

Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? Jak moc Vás těší život? Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl? Jak se dokážete soustředit? Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? Jak zdravé je prostředí, ve kterém žijete?

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních dvou týdnech. Velmi špatně

špatně

1

2

1

Ani špatně

dobře

Velmi dobře

3

4

5

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Ani dobře

Máte dost energie pro každodenní život? Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled? Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb? . Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? Máte možnost věnovat se svým zálibám? Jak se dokážete pohybovat?

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/á nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních dvou týdnech. Velmi nespokojen/a

Ani spokojen/a Nespokojen/a

Ani

Spokojen/a

nespokojen/a

Velmi spokojen/a

Jak jste spokojen/a se svým

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

spánkem? Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět každodenní činnosti? Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem? Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou? Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy? Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem? Jak jste spokojen/a

s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? Jak jste spokojen/a s podmínkami

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

v místě, kde žijete? Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? Jak jste spokojen/a s dopravou?

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních dvou týdnů. nikdy

někdy

středně

Celkem často

neustále

1

2

3

4

5

Jak často prožíváte negativní pocity, jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese?

Chcete k dotazníku něco dodat?

Děkujeme vám za spolupráci.