první vydání 2013 Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one (elektronická verze) ISBN

Informace pro uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v žádné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Používání elektronické verze knihy je určeno jen osobě, která ji legálně nabyla, a to v rozsahu stanoveném autorským zákonem. Jakékoliv neoprávněné užití jako např. kopírování, úpravy, konverze do jiných formátů, prodej, pronájem, půjčování, darování, umísťování na servery, sdílení atp. je zakázáno!

první vydání 2013 © Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one (elektronická verze) ISBN 978-80-903606-6-2

1

malá

ILUSTROVANÁ ENCYKLOPEDIE Malá ilustrovaná encyklopedie vychází vstříc trvalému zájmu čtenářů o naučný slovník typu A/Ž -jednosvazkový, menšího formátu, stručný a vysoce aktuální. Toto dílo původní české encyklopedické tvorby navazuje na dřívější práce nakladatelství Encyklopedický dům, na Encyklopedický slovník z roku 1993 a na třísvazkovou Ilustrovanou encyklopedii z roku 1995. Více než 30 000 hesel ze všech oblastí lidské činnosti, doplněných 2 500 černobílými ilustracemi a 4 barevnými přílohami, nabízí nejširší vrstvě uživatelů základní obecné i speciální informace z oborů, které netvoří součást jejich odborného vzdělání. Především však tvůrci Malé ilustrované encyklopedie měli při vzniku díla na mysli školní mládež.

2

Informace o původním knižním vydání: Redakční uzávěrka 31.3.1999 Ilustrace elektronicky zpracovali Mgr. František Brabec a RNDr. Miloslava Lavičková Vydal Encyklopedický dům, spol. s r.o. Autoři a konzultanti PhDr. Jan Barták, DrSc.; doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.; doc. Ing. Miroslav Bechyně, DrSc.; PhDr. Mikuláš Bek, Dr.; doc. PhDr. Marie Benešová, DrSc.; PhDr. Jana Benkovská; PhDr. Zdeněk Beran; +Mgr. Hana Bradnová; PhDr. Michal Bregant; doc. Ing. Josef Břečka, CSc.: Ing. Jan Čábelka, CSc.; doc. Ing. Radek Čada, CSc.; PhDr. Zbyněk Černík; doc. PhDr. Petr Čornej, CSc.; PhDr. Marie Dohnalová; prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc.; RNDr., PhMr. Pavel Drábek; PhDr. Petr Dudek; PhDr. Eugenie Dufková; PhDr. Petr Fejtek; prof. ThDr. Pavel Filipi; RNDr. Milan Fišera, CSc.; Jaroslav Folta, CSc.; PhDr. František Fröhlich; doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc.; Ing. Marcel Grün; prof. Ing. Jan Hampl, CSc.; PhDr. Markéta Hejkalová; PhDr. Eduard Hodoušek; doc. Ing. Jaroslav Holoubek, CSc.; JUDr. Daniel Holubkov; doc. PhDr. Jiří Holý, CSc.; doc. RNDr. František Horník, CSc.; PhDr. Anděla Horová; PhDr. Václav Hubinger, CSc.; PhDr. Marcella Husová, CSc.; doc. PhDr. Jan Hyvnar, CSc.; +Kamil Chrobák; PhDr. Eliška Chrobáková; PhDr. Jan Jaroš; +Ing. Jiří Jelen, CSc.; Ing. Milic Jiráček, CSc.; doc. MUDr. Václav Jirásek, CSc.; PhDr. Marie Judlová-Klimešová; +Jaroslav Kabíček; doc. PhDr. Helena Kadečková, CSc.; Ing. arch. Jan Kaigl; PhDr. Jan Kalivoda; Dušan Karpatský; doc. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.; doc. Ing. Hana Klabačková, CSc.; RNDr. Ludvík Kopačka, CSc.; Ing. Martin Košťál; JUDr. Věra Koťátková; prof. MVDr. Karel Koudela, DrSc.; prof. RNDr. Václav Král, DrSc.; PhDr. Jana Křehlová; RNDr. Jiří Kříž, CSc.; Ing. Pavel Kubín, CSc.; PhDr. Karel Kubiš, CSc.; PhDr. Vlasta Kubišová; PhDr. Viktor Kudělka, CSc.; doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.; RNDr. Miloslava Lavičková; Ing. Alena Léblová; doc. PhDr. Jan Lehár, CSc.; Daniela Lehárová; PhDr. Eva Lukášová; Martina Macková; PhDr. Vladimír Macura, DrSc.; Nina Malíková; Marcela Melicharová; PhDr. Milada Motlová; doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc.; doc. PhDr. Vladimír Nálevka, CSc.; PhDr. Jiří Našinec; doc. RNDr. Jan Němeček, DrSc.; Václav Němeček, dipl. tech.; +doc. PhDr. Ladislav Niklíček, CSc.; RNDr. Dagmar Nová; prof. Ing. Václav Novák, DrSc.; PhDr. Ludmila Nováková; RNDr. Jiří Novotný; PhDr. Vladimír Novotný; PhDr. Václava Nývltová, CSc.; doc. PhDr. Jiří Opelík, CSc.; Ing. Jaroslav Oržendovič; doc. PhDr. Bohumil Palek, DrSc.; PhDr. Jan Pargač, CSc.; PhDr. Jiří Pelán; PhDr. Jan Pelikán, CSc.; doc. MUDr. Blahoslav Petr, CSc.; RNDr., Ing. Jiří Peterka; Ing. František Petrásek; doc. Ing. Miroslav Petrásek, CSc.; RNDr. Erika Pflegerová; doc. PhDr. Aleš Pohorský, CSc.; Jitka Polanská; doc. Ing. Vratislav Preclík, CSc.; PhDr. Ondřej Prokop; ThDr. Martin Prudký; RNDr. Vladimír Roskovec, CSc.; PhDr. Vít Roubíček; Miroslav Rozsypal; Jitka Růžičková; PhDr. Petr Skala; doc. RNDr. Ladislav Skokan, CSc.; PhDr. Eleonora Slavíčková, CSc.; Mojmír Sobotka; Mgr. Jan Sokol; PhDr. Kateřina Svobodová; Ivan Šiler; PhDr. Petr Šisler; prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc.; RNDr. Mojmír Šlachta; Alena Šlechtová; RNDr. Milan Špůrek, CSc.; doc. Ing. Jiří Šťastný, CSc.; PhDr. Jiřina Táborská, CSc.; Ing. Jan Tůma; PhDr. Milan Tvrdík, CSc.; PhDr. Zuzana Vimrová; Alena Vlčková; doc. RNDr. Jiří Vohlídal, CSc.; Ing. Jan Vojtek, CSc.; PhDr. Otakar Volenec, CSc.; RNDr. Aleš Ždimera Sestavili PhDr. Eliška Chrobáková; Ladislav Křehla; RNDr. Miloslava Lavičková; Ing. Alena Léblová; RNDr. Erika Pflegerová

3

Hesla jsou řazena abecedně, rozhoduje abecední pořadí prvního tučně vytištěného slova, teprve potom abecední pořadí druhého a následujících tučně vytištěných slov; u biografických hesel stejného příjmení rozhoduje křestní jméno, u panovníků stejného jména rozhodují římské číslice. Z diakritických znamének se přihlíží pouze k písmenům české abecedy č, ř, š, ž, k ostatním diakritickým znaménkům, jako jsou kroužek, háček, přehláska, se nepřihlíží, k délce hlásek se rovněž nepřihlíží. Tučně jsou vyznačeny názvy hesel. Kurzívou jsou vyznačeny názvy oborů, odborné řecké a latinské termíny (především z botaniky, biologie, medicíny a farmacie). Dále jsou kurzívou vyznačeny názvy listin a zákonů, novin a časopisů, vědeckých a uměleckých děl. U vědeckého nebo literárního díla, které nebylo přeloženo do češtiny, je kurzívou uveden originální název a obyčejným písmem překlad tohoto názvu; u díla, které bylo vydáno v českém překladu, je uveden pouze titul českého překladu kurzívou; výjimku tvoří (s ohledem na jazyky vyučované na středních školách) literární díla psaná původně anglicky, francouzsky, italsky, německy, španělsky a latinsky, u nichž je originální název uveden vždy. Zkratky užívané v textech jsou buď uvedeny v Seznamu zkratek, nebo mají samostatné, zpravidla odkazové heslo. Opakování názvu hesla v textu tohoto hesla je nahrazeno prvním písmenem s tečkou, v případě víceslovného názvu hesla prvními písmeny s tečkami. Odkazový aparát je omezen na jediný znak ➲), užívaný jak pro přímý odkaz (viz), tak pro nepřímý odkaz (viz též) upozorňující na související hesla. Ve svém celku je slovník sestaven v uzavřeném informačním okruhu, používané odborné termíny mají samostatná hesla nebo jsou na místě zmínky vysvětleny, osobnosti mají samostatná hesla nebo mají na místě zmínky uvedena životní data. Jazyková stránka slovníku se v zásadě řídí Pravidly českého pravopisu, školní vydání Pansofia, Praha 1993, Pravidly českého pravopisu, Academia, Praha 1993, a Dodatkem ke školnímu vydání Pravidel českého pravopisu z roku 1993, MŠMT, Praha 1994, zpracovaných Ústavem pro jazyk český AV ČR v Praze. Výjimkou jsou názvy hesel obsahující výrazy chemického názvosloví, které se řídí současně platnou terminologií; progresivní tvar podle Pravidel českého pravopisu je pak uveden za názvem hesla jako synonymum, v případě nutnosti i jako odkazové heslo a běžně se užívá v textech. Města, provincie a některé další geografické objekty jsou textovány pod originálním jménem; vžitá česká podoba následuje za názvem hesla jako synonymum, případně je uvedena jako odkazové heslo a běžně se používá v textech. Výslovnost, případně i původ slov se uvádí v hranatých závorkách za tučně psaným názvem hesla. Je vyznačena všude tam, kde se odchyluje od psané podoby. Není uvedena u přepisů z azbuky, alfabety, z orientálních a afrických jazyků, protože již přepis těchto slov do latinky zpravidla výslovnost naznačuje. Přepis výslovnosti se neřídí mezinárodní fonetickou transkripcí, je co nejvíce zjednodušen, i když tím v některých případech dochází k drobným nepřesnostem; cílem bylo zaznamenat výslovnost pouze písmeny české abecedy. Redakční uzávěrka díla byla 31. 3. 1999. Některé politické, geografické a biografické údaje byly převzaty z příručky Der Fischer Weltalmanach 1999. K celkové aktualizaci textů byly v maximální možné míře využity informace z mezinárodní počítačové sítě Internet.

4

Použité zkratky a symboly (zkratky přídavných jmen platí i pro příslovce) abs. absolutní ad. a další adm. administrativa, administrativní afr. africký aj. a jiné akad. akademie, akademik, akademický akt. aktivní am. americký anat. anatomie, anatomický angl. angličtina, anglický anorg. anorganický ant. antika, antický antr. antropologie, antropologický ap. a podobně arab. arabština, arabský arch. architektura, architektonický archeol. archeologie, archeologický as. asijský astr. astronomie, astronomický astrol. astrologie, astrologický at. atomový at. č. atomové číslo atd. a tak dále austr. australský automat. automatický auton. autonomie, autonomní balk. balkánský bank. bankovní bar. baroko, barokní bás. básnický belg. belgický bibl. biblický biol. biologie, biologický bolš. bolševický bot. botanika, botanický braz. brazilský brit. britský bulh. bulharština, bulharský býv. bývalý byz. byzantský celk. celkový centr. centrální cest. cestovní círk. církev, církevní č. čeština, český čas. časopis, časopisecký část. částečný čín. čínština, čínský Čs. československý dán. dánština, dánský dem. demokracie, demokratický dipl. diplomacie, diplomatický div. divadlo, divadelní dl. dlouhý dop. doprava, dopravní dpt. departement dram. dramatický důl. důležitý dyn. dynastie eg. egyptština, egyptský

fak. farm. fašist. feud. fil. filat. film. fin. fot. fr. fyz. fyziol. gen. genet. geod. geof. geogr. geol. geom. germ. got. graf. h. hebr. hist. hl. hl. m. hol. hor. hosp. hud. hum. hut. chem. chorv. ideol. ind. instr. it. J j. j. š. jad. jap. jaz. jed. již. jm. jug. JV jv. JZ jz. kan. kap. kart. kat. kelt. klas. klasic.

fakulta, fakultní farmacie, farmaceutický fašistický feudalismus, feudální filozofie, filozofický filatelie, filatelistický filmový finance, finanční fotografie, fotografický francouzština, francouzský fyzika, fyzikální fyziologie, fyziologický generál, generální genetika, genetický geodézie, geodetický geofyzika, geofyzikální geografie, geografický geologie, geologický geometrie, geometrický germánský gotika, gotický grafika, grafický hora, horský hebrejština, hebrejský historie, historický hlavní hlavní město holandština, holandský hornictví, hornický hospodářství, hospodářský hudba, hudební humanismus, humanistický hutnictví, hutní, hutnický chemie, chemický chorvatština, chorvatský ideologický indický instrumentální italština, italský jih jezero, jezerní jižní šířka jaderný japonština, japonský jazyk, jazykový, jazykověda jednotka jižní jméno jugoslávský jihovýchod jihovýchodní jihozápad jihozápadní kanadský kapitalismus, kapitalistický kartografie, kartografický katolický keltský klasický klasicismus, klasicistický

5

ekol. ekon. el. elchem. elmag. elmech. elstat. eltech. energ. est. etnogr. evang. evr. lat. lat.am. lék. les. let. lid. lih. lit. liter. log. m n. m. m. maď. mag. mak. mat. max. ME mech. měn. jed. met. mex. mez. mil. min. min. miner. mj. ml. mld. mol. hm. mor. MS muz. mytol. n. l. náb. nacist. nám. např. nár. nár.osvob. Nc něm. niz. nor. o. obč. obch.

ekologie, ekologický ekonomie, ekonomika, ekonomický elektrický elektrochemický elektromagnetický elektromechanický elektrostatický elektrotechnika, elektrotechnický energetický estetika, estetický etnografie, etnografický evangelický evropský latina, latinský latinskoamerický lékařství, lékařský lesnictví, lesnický letectví, letecký lidový lihovarnictví, lihovarnický literární literatura logika, logický metrů nad mořem město, městský maďarština, maďarský magnetický makedonština, makedonský matematika, matematický maximum, maximální mistrovství Evropy mechanika, mechanický měnová jednotka meteorologie, meteorologický mexický mezinárodní milion minimum, minimální ministr, ministerstvo, ministerský mineralogie, mineralogický mimo jiné mladší miliarda molekulová hmotnost moravský mistrovství světa muzeum mytologie, mytologický našeho letopočtu náboženství, náboženský nacistický námořní například národní národněosvobozenecký Nobelova cena němčina, německý nizozemština, nizozemský norština, norský ostrov, ostrovní občanský obchod, obchodní

klimat. kolon. kom. kosm. kožel. kr. kr. m. král. krit. kř. ks KS kult. port. potr. prac. práv. prez. prof. protest. prům. př. n. l. překl. příp. přír. pseud. psychol. pův. radioakt. rak. rak.-uh. real. rel. rel. at. hm. rel. mol. hm. renes. Rep. resp. Rev. Roč. Rom. romant. rostl. rozhl. rtg. Rum. Rus. ř. Řec. Řed. Řím. římkat. S s. š. Sat. sděl. Sev. sklář. sl. Soc. Soc.dem. social.

klimatologie, klimatologický kolonie, koloniální komunismus, komunistický kosmonautika, kosmický koželužství, koželužský kraj, krajský krajské město království, královský kritický křesťanství, křesťanský kus komunistická strana kultura, kulturní portugalština, portugalský potravinářství, potravinářský pracovník, pracovní právní prezident, prezidentský profesor protestantství, protestantský průmysl, průmyslový před naším letopočtem překladatel, překladatelský případně přírodní pseudonym psychologie, psychologický původ, původní radioaktivní rakouský rakousko-uherský realismus, realistický relativní relativní atomová hmotnost relativní molekulová hmotnost renesance, renesanční republika, republikánský respektive revoluce, revoluční roční románský romantismus, romantický rostlinný rozhlasový rentgenový rumunština, rumunský ruština, ruský řeka, říční řečtina, řecký ředitel římský římskokatolický sever severní šířka satirický sdělovací severní sklářství, sklářský slovenština, slovenský sociální sociálnědemokratický socialistický

6

obj. obl. obl. m. obv. obyv. odb. okr. opt. org. orch. orient. osvob. ox. č. ozn. paleont. pap. pedag. pedol. pěst. piv. poč. poh. pol. pol. polit. polygr. popř. švýc. t. subl. t. t. t. v. tech. technol. těl. teol. teor. text. tis. tj. trop. tur. tv. tzv. úč. uh. ukr. um. univ. úř. ÚV V vál. vč. v. d. věd. věd.-tech. veř. veter. vin. vl. vl. jm.

objektivní oblast, oblastní oblastní město obvyklý obyvatel, obyvatelstvo odborný okres, okresní optika, optický organický orchestr, orchestrální orientální osvobozenecký oxidační číslo označení, označovaný, označuje se paleontologie, paleontologický papírenství, papírenský pedagogika, pedagogický pedologie, pedologický pěstování, pěstuje se pivovar, pivovarnictví, pivovarnický počátek, počáteční pohoří polovina polština, polský politika, politický, politologie polygrafie, polygrafický popřípadě švýcarský teplota sublimace teplota tání teplota varu technika, technický technologie, technologický tělovýchova, tělovýchovný teologie, teologický teorie, teoretický textilnictví, textilní tisíc, tisíciletí to jest tropický turistický televize, televizní tak zvaný účetnictví, účetní uherský ukrajinština, ukrajinský umění, umělecký univerzita, univerzitní úřední ústřední výbor východ válečný včetně východní délka vědecký vědecko-technický veřejnost, veřejný veterinární vinařství, vinařský vlastní vlastním jménem

sociol. souč. Sov. spol. sport. srb. srbch. st. st. stát. statist. stav. stroj. stř. střed. stsl. subj. SV sv. sv. svět. svob. symf. SZ sz. šp. švéd. vod. voj. VS všeob. vých. výj. výp. tech. výr. výtv. výzk. význ. vzáj. Z z. d. zahr. zák. zák. č. zakl. zákl. zal. záp. zejm. zeměd. zkr. zn. zool. zv. zvl. žel. žid. živoč.

sociologie, sociologický současnost, současný sovětský společnost, společenský sportovní srbština, srbský srbochorvatština, srbochorvatský starší století státní statistický stavebnictví, stavební strojírenství, strojírenský střední středověk, středověký staroslověnština, staroslověnský subjektivní severovýchod severovýchodní svatý světový svobodný symfonie, symfonický severozápad severozápadní španělština, španělský švédština, švédský vodní vojenství, vojenský vysoká škola všeobecný východní výjimka, výjimečný výpočetní technika výroba, výrobní výtvarný výzkum, výzkumný význam, významný vzájemný západ západní délka zahraničí, zahraniční zákon, zákonný zákon číslo zakladatel, zakladatelský, zakládající základ, základní založený, založil západní zejména zemědělství, zemědělský zkratka značka zoologie, zoologický zvaný zvláštní železnice, železniční židovský živočišný

➲ ❒

viz, viz též přiřazení hesla k oboru

7 a 5 ar à, po, za (po nkolika kusech, za danou cenu). A 5 am pér Å 5 angström a capella [ka-, it.], ” hud. vokální vícehlasá skladba bez doprovodu hud. nástrojç. a dato [á dató, lat.], od data, datováno; ode dne vystavení, vydání. à fond perdu [á fon perdy, fr.], na ú…et ztrát; poskytnutí …ástky, …asto form áln úvrem , u níž se nepo…ítá s jejím vrácením .

A bélard [abelár] Pierre, 1079!21.4.1142, fr. filozof a teolog; prçkopník racionalism u, um írnný nom inalista. O bhajoval prvenství rozum u nad zjevením a vírou. A utor kom entáÍç k A ristotelovi a Porfyriovi (asi 234 až 305). Jeho názory církev odm ítala jako kacíÍské. aberace, odchylka, úchylka; ” astr. úhlová odchylka zdánlivé polohy kosm . tlesa od jeho skute…né polohy zpçsobená kone…nou rychlostí šíÍení svtla a pohybem pozorovatele; ” fyz. 5 optické vady; ” biol. chrom ozom ová a. ! jakákoli strukturní zm na chrom ozom u podm ínná zlom y a znovuspojením , popÍ. vým nam i nehom ologních …ástí chrom ozom ç. Stabilní chrom ozom ové a. se také nazývají chrom ozom ové m utace.

à konto, v ú…etnictví a pÍi bankovních a platebních operacích na vrub ú…tu; též …áste…né placení pÍedem . à la [fr.], jako, podle, po zpçsobu. a posteriori [lat.], od pozdjšího; ” fil. poznání, které pochází ze zkušenosti. 5 a priori a priori [lat.], pÍedem ; ” fil. poznání nezávislé na zkušenosti. 5 a posteriori à propos [apropo, fr.], m im ochodem , abych nezapom nl, zrovna m  napadlo. a vista, na vidnou, tj. bez lhçty, neterm ínovaný (inkaso, vklad, sm nka); ” ekon. okam žit disponibilní zdroje z hlediska držitele (napÍ. bžný ú…et), ovšem okam žit splatné z hlediska dlužníka (banky). Jako bankovní zdroje bývají …áste…n kryty m inim álním i rezervam i. A . D . [lat.], anno D om ini ! léta Pán; výraz užívaný pÍed letopo…tem , po…ítaným od pÍedpokládaného narození Ježíše Nazaretského.

abera…ní konstanta, zn. A ! podíl stÍední rychlosti v Zem  na její dráze kolem Slunce a rychlosti šíÍení svtla c: A Ñ sin A = v/c; A = 20,50O.

a. s. 5 akciová spole…nost A A 5 arch A achen [áchen], …. C áchy ! m . na západ SR N v Sev. Porýní-V estfálsku u belgických a niz. hranic; 247 923 obyv. (1996). Prçm ysl chem ., text., eltech., stroj., skláÍský. Žel. uzel. Term ální lázn. Tech. univerzita (1870). ! N a m íst staršího galorom ánského osídlení zal. Pipin III. M ladší falc, jež byla od 788 jednou z rezidencí K arla Velikého. 936!1531 zde bylo korunováno 30 Íím skonm . králç. K atedrála, jejíž sou…ástí je palácová kaple Panny M arie, zbudovaná 796-814 je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A achen [áchen] H ans von, 1552!4.3.1615, nm . m alíÍ …inný též v Itálii, od 1592 dvorní m alíÍ R udolfa II.; pÍedstavitel m anýrism u. D ílo zahrnuje portréty, alegorie, m ytol., náb. a žánrové scény. A alto [álto] A lvar, 3.2.1898!11.5.1976, finský architekt. Jeho díla se vyzna…ují …istou a vlá…nou form ou (knihovna ve V yborgu, továrna na celulózu v Sunile, kostel ve V uoksennisce). A arlen 5 A rlon ab ovo [ovó, lat., od vejce], od po…átku. Á bádán, } b~d~n ! m . v jz. Íránu na ostrov v Šatt al-A rabu 50 km od Perského zálivu; 294 068 obyv. (1976). R afinerie ropy. Ì í…ní pÍístav dostupný nám . lodím . ! Pohrani…ní m . tžce poškozené a vylidnné v irácko-íránské válce 1980!88. A baja, A baya H ayk ! j. v již. Etiopii; 1 268 m n. m ., 1 256 km ², m ax. hloubka 13 m . abaka, m anilské konopí ! vlákno banánovníku M usa textilis, pst. zejm . na Filipínách. A bakan, hl. m . C hakaské republiky v R usku, pÍístav na Í. A bakan; 158 000 obyv. (1993). V ýr. nákladních vagonç, prçm . spotÍební a potravináÍský. Žel. uzel. ! V znikl koncem 18. století. abakus, staré po…ítadlo pçv. z „ íny; Íada kuli…ek pÍedstavujících jednotky, desítky, stovky, tisíce. Pom çcka pro s…ítání, ode…ítání, násobení, dlení; ” arch. nadhlavice ! deska nad hlavicí sloupu, na níž spo…ívá vodorovný …lánek, kladí.

A bbás I. V eliký z dyn. Safíjovcç, 27.1.1571!19.1. 1629, perský šáh. Za jeho vlády politický rozm ach a územ ní expanze (ovládl B ahrajn, K andahár, Irák) a rozkvt um ní. N avázal kontakty s evr. zem m i. 1597 až 1598 pÍenesl hl. m . do Isfahánu.

A berdeen [eberdýn], m . ve Velké Británii ve vých. Skotsku na pobÍeží Sev. m oÍe; 219 100 obyv. (1995). O bch. a prçm . stÍedisko, nám . pÍístav. Prçm . lo(aÍský, chem . (hnojiva), text., pap.; rybolov. M ez. letišt. ! Zal. 580 (keltská kÍ. m isie a biskupství), 1336 zni…en A ngli…any; círk. sídlo obnoveno koncem 15. století. Pçvodní kat. kolej z 1494 a protestantská kolej z 1593 spojeny 1860 v univerzitu. A B G B , nm . A llgem eines bürgerliches G esetzbuch, V šeobecný ob…anský zákoník ! rak. ob…. zákoník z 1811, ovlivnný pÍirozenoprávní teorií. K odifikoval ob…. právo (v…etn pracovního a rodinného) v PÍedlitavsku v…etn …eských zem í. Platí v R akousku. ! V …. zem ích nahrazen 1951 prvním (tzv. stÍedním ) …s. ob…. zákoníkem z 1950. A bchazové, vl. jm . A psua ! národ v G ruzii, zejm . v A bchazsku (105 000, 1989) a Turecku, kam em igrovali v 19. století. Jazyk (abchazština) patÍí do kavkazské rodiny; m uslim ové (hl. sunnité). abchazská literatura, do 19. st. se rozvíjela v ústní podob na bázi folkloru. Zakladatelem a. l. byl D . G ulia. V e 20. st. dom inuje poezie. A bchazsko, A bchazie ! auton. republika (1921!31 suverenní sov. republika) v sz. Gruzii pÍi pobÍeží „ erného m oÍe; 8 600 km ², 506 000 obyv. (G ruzíni, A bchazové 18 % , R usové; 1993), správní stÍedisko Suchum i. PÍím oÍská lázeÁská oblast. Pst. a zpracování subtrop. plodin. Tžba …erného uhlí, spotÍební prçm ysl. ! 1992 vyhlášena nezávislost, následoval voj. zásah G ruzie. Od 1993 labilní pÍím Íí, pod kontrolou m írové m ise O SN a vojsk SNS. A bidjan [abidžan], A bidžan ! m . v C ôte d'Ivoire na bÍezích pobÍežní laguny G uinejského zálivu; aglom erace 2,78 m il. obyv. (1988). Prçm ., kult. a vd. stÍedisko státu, sídlo vlády. PÍístav; m ez. letišt, silni…ní kÍižovatka. Sídlo Africké rozvojové banky. Prçm ysl potr., stavebních hm ot, stroj. a petrochem ický. U niv. (1964). ! M oderní výstavné m sto, zal. 1903, 1960 až 1983 hl. m . státu. abiogeneze, jedna z hypotéz o pçv. života na Zem i vysvtlující vznik života zákonitým vývojem organizace hm oty (neživé pÍírody). 5 biogeneze abiotické faktory [-ty-], ekol. faktory fyz.-chem . povahy; nejdçl. jsou slune…ní záÍení, svtlo, teplo, atm osféra a její proudní, vlhkost a voda, pçda, exhaláty, nesprávná agrotechnika. 5 biotické faktory

A B B A, švéd. hud. skupina (zkratka z iniciál A nna, B jörn, B enny, A gneta), v 70. a po…. 80. let 20. st. úspšná v oblasti kultivované kom er…ní populární hudby.

abiózy, poruchy rostlin vyvolané abiotickým i faktory, kterým se rostlina nedokáže pÍizpçsobit. Dórský abakus

A bbásovci, dyn. arabských chalífç; vládla v Bagdádu 750!1258 a v Egypt 1261!1517. V dob rozkvtu sahala jejich m oc od A lžírska k Indii (H árún ar-R ašíd). O d 10. st. úpadek a postupný rozpad Ííše, 1258 vyvrácena M ongoly. O bnovení abbásovského chalífátu v Egypt 1261 bylo ryze form ální, poslední egyptský chalífa z rodu A . odvezen 1517 do ¤stanbulu Turky. 5 A líovci; U m ajjovci abatyše, pÍedstavená kláštera nkterých ženských Íádç (benediktinky, cistercia…ky). 5 opat abbé, kat. duchovní bez círk. (knžského) úÍadu. A bd al-K arím , 1882!7.2.1963, em ír rífských B erberç; bojovník za nezávislost severoafr. arab. územ í. 1921!26 vedl povstání proti šp. a fr. nadvlád (rífské povstání), 1926 zajat a internován fr. úÍady; po 2. svt. válce se podílel na organizaci antikoloniálního hnutí. A bdalw adovci, arabsko-berberská dyn. vládnoucí od 1236 v záp. A lžírsku. 1554 zbaveni m oci Turky a jejich územ í pÍipojeno k osm anské Ííši. abdikace [-dy-], zÍeknutí (vzdání) se úÍadu, zejm . odstoupení individuální hlavy státu (panovníka, prezidenta) pÍed uplynutím období, na nž byla ustanovena. ! V „ R se m çže prez. republiky vzdát svého úÍadu do rukou pÍedsedy Poslanecké snm ovny. abdom en, ” anat. bÍicho, podbÍišek …lovka; ” zool. zade…ek …lenovcç. A be K óbó, 7.3.1924!21.1.1993, jap. prozaik (rom án Píse…ná žena) a dram atik; obdivovatel surrealism u, F. K afky a R. M . R ilka. abeceda, ” jaz. a) soubor lat. písm en, nazvaný podle prvních …tyÍ (a, be, ce, de); b) soustava hláskových písem (a. Íec., rus., arm énská). 5 alfabeta; azbuka A béché, m sto v „ adu; 187 757 obyvatel (1995). StÍedisko vých. …ásti státu; zpracování živo…išné produkce a sbr arab. gum y. Letišt. ! H ist. centrum staré afr. Ííše W adaj z 16. st., po 1630 islam izované. V ýchodišt karavanní cesty pÍes Saharu do B enghází.

Aberace: 1 vznik; 2 abera…ní úhel "; c rychlost svtla, v rychlost Zem

ablace, snesení, odntí; ” lék. opera…ní odstranní, napÍ. snesení nehtu. 5 am putace; ” glaciologie ubývání ledovce napÍ. táním , sublim ací, deštm , zem ským teplem . 5 deglaciace ablativ [-ty-], ” jaz. pád vyjadÍující (napÍ. v latin) východisko, odluku. ablaut, km enostup, stÍída ! stÍídání sam ohlásek ve spole…ném základu etym ologicky pÍíbuzných slov, napÍ. viset, povsit. abolice 5 m ilost abolicionism us [-nyz-] a) hnutí za zrušení njakého zákona, napÍ. za zrušení trestu sm rti; b) hnutí za zrušení otroctví v U SA v 18. a 19. století. 5 B row n John; Franklin B enjam in; R ekonstrukce Jihu A bom ey [abom e], m . v již. B eninu; 53 000 obyv. (1984). H istorický kom plex královského sídla (40 ha) s Íadou staveb, napÍ. Salle des A ssins, je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . abort, abortus 5 potrat; zm etání A bovjan C ha…atur, 15.10.1809!14.4.1848 (nezvstný), arm énský spisovatel a nár. buditel; zakl. novodobé arm énské prózy i lit. jazyka. A braham [hebr., otec zástupç], postava starozákonní knihy G enesis. H ospodinovým povoláním A braham a za…íná pÍíbh Izraele (zaslíbení zem  a potom stva). A. je v judaism u, islám u i kÍest,anství „praotcem víry“. abraxas, m ystické …íslo (365), m agické slovo, ozn. boha; pçv. nejvyšší bytost, pram en 365 em anací nkterých starovkých sekt gnostikç. abraze, broušení, obrušování; ” geol. porušení m oÍského pobÍeží pÍíbojem a m oÍským i proudy; ” lék. 5 kyretáž abreviace, ” jaz. 5 tvoÍení slov; zkratka abreviatura, ” jaz. 5 zkratka A brhám Josef, *14.12.1939, …. herec. „ inný v divadle (1965!92 …len „ inoherního klubu v Praze, 1992 až 1994 N D ), ve film u (Pension pro svobodné pány, Vrchní, prchni!) a v televizi. abrogace 5 derogace

Archaická latinská abeceda

A bel, podle starozákonní knihy G enesis druhý syn prvních rodi…ç A dam a a Evy, povoláním pastýÍ. Zavraždn bratrem Kainem . A bel N iels, 5.8.1802!6.4.1829, nor. m atem atik. Zabýval se zejm . algebrou, teorií algebraických rovnic a eliptických funkcí.

A bruzzi [abruci], it. A ppennino A bruzzese ! pohoÍí ve stÍední Itálii, nejvyšší …ást A penin; C orno G rande (2 914 m ) ve vápencovém pásm u G ran Sasso d'Italia. A bruzzi [abruci], it. A bruzzo ! kraj ve stÍední Itálii; 10 794 km ², 1,24 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko L'A quila. M álo rozvinutá zem d. oblast v A peninách. Pastevectví, obilnáÍství. N P G ran Sasso. A BS, angl. A nti-B lock System , antiblokovací systém ! systém zabraÁující zablokování

8

absces, ” lék. hlíza ! dutina vyplnná hnisem , hnisavé zkapalnní tkán.

A bú Sim bel, dvojice skalních chrám ç se …tyÍm i kolosy a dalším i plastikam i, postavená za R am esse II. V elikého v Horním Egypt. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . PÍed zaplavením pÍi stavb A suánské pÍehrady chrám y z…ásti pÍem ístny výše.

A bsolon K arel, 16.6.1877!6.10.1960, …. geograf, speleolog a archeolog; popularizátor M or. krasu a M acochy. H l. dílo: M oravský kras.

A bú Z abí, A bã D habi ! nejvtší em irát ve Spojených arab. em irátech; 67 350 km ², 928 400 obyv. (1995), hl. m . A bú Zabí.

absoluce, prom inutí viny; právo upustit od potrestání; ” náb. hl. sou…ást svátosti sm íÍení, rozhÍešení udílené knzem .

A bú Z abí, A bã D habi ! hl. m . Spojených arab. em irátç na pobÍeží Perského zálivu; aglom erace 363 432 obyv. (1989). Správní stÍedisko stejnojm enného em irátu. Prçm . spotÍební; služby. N ám . pÍístav s doky, m ez. letišt. M oderní architektura.

otá…ejících se kol pÍi brzdní vozidla, protože sm ýkající se kolo vyvozuje m enší brzdicí ú…inek a zhoršuje jeho ovladatelnost a stabilitu.

absolutism us [-tyz-], ” polit. sam ovláda; stát. m oc (v…. zákonodárné) je soustÍedná v rukou jedné osoby nebo m alé skupiny, neexistuje práv. nebo zvykové om ezení autority vlády. V Evrop v 17.!18. st. a. postupn nahrazoval stavovské m onarchie. Pod vlivem osvícenství se prosadil osvícenský a. (rušení stavovských privilegií, soc. reform y); ” fil. u…ení o nesporné platnosti fil. pojm ç (pravdy, krásy). absolutn …erné tleso, …erný záÍi… ! idealizované tleso pohlcující veškeré elm ag. záÍení na n dopadající. M á pro všechny frekvence nejvyšší m ožnou objem ovou hustotu vyzaÍování ur…enou Planckovým vyzaÍovacím zákonem . absolutní datování, m etoda ur…ování absolutního stáÍí hornin podle rozpadu pÍirozených radionuklidç, zejm . s dlouhým polo…asem pÍem ny: uranu 235U a 238U , thoria 232 Th, draslíku 40K , rubidia 87R b. M Íí se koncentrace výchozího prvku a kone…ného produktu pÍem ny. 5 radiouhlíkové datování

A buja [abudža], hl. m . N igérie, ve vnitrozem í (budované od 1976); správní jednotka federální teritorium 7 315 km ², 298 300 obyv. (1992). Statut hl. m sta od 1992. A buladze Thengiz, 31.1.1924!6.3.1994, gruzínský film . režisér. Tvçrce alegorických sním kç ze sou…asnosti i nár. djin (Prosba, Strom pÍání, Pokání). abulie, nerozhodnost, chorobný nedostatek vçle, napÍ. ve vztahu k jídlu. PÍíznak nkterých psychických nem ocí nebo depresí. 5 bulim ie abundance, ” biol. po…etnost ! po…et jedincç nacházejících se na jednotce plochy nebo prostoru (po…et hrabošç na 1 km ², po…et sm rkç na 1 ha). abúzus, zneužití; ” lék. nadm rné, …asto návykové užívání napÍ. alkoholu, lé…iv, drog; jeden z projevç toxikom anie.

Absolutn …erné tleso

absolutní hodnota, a. h. …ísla c = a + bi je nezáporné …íslo ozn. *c* ur…ené vztahem *c* = %(a 2 + b 2). Je-li c reálné, *c* = c pro c $ 0, *c* = ! c pro c < 0. V G aussov rovin vyjadÍuje a. h. vzdálenost obrazu …ísla c od po…átku souÍadnic. absolutní hudba 5 program ní hudba absolutní nula, nulová hodnota term odynam ické teploty (!273,15 K). St. název pro 0 K . 5 term odynam ické zákony absolutní obchod, závazkový právní vztah, který se Íídí obchodním právem (v „ R zejm . obch. zákoníkem ) i tehdy, když jeho ú…astníci nejsou podnikateli. ! V „ R jsou a. o. napÍ. vztahy m ezi obch. spole…ností a jejím i spole…níky, vztahy ze sm louvy o bžném nebo vkladovém ú…tu. 5 fakultativní obchod; relativní obchod absolutní výhoda, ” ekon. výroba ur…itého statku s nižším i náklady, než s jakým i jej nabízejí ostatní ekon. subjekty. Pojem pçv. užíván v zahr. obchod, kdy stát vyváží ur…ité zboží, pÍi jehož výrob m á nižší náklady než jiné státy. absolutno, fil. pojem ozna…ující to, co existuje sam o sebou, co je nepodm ínné, neom ezené, v…né, dokonalé a nezávislé, co v sob obsahuje vše existující, co zapÍí…iÁuje vše ostatní. V náb. sm yslu je a. bçh. absorbance, kvantitativní m íra absorpce záÍení daným vzorkem látky, záporný dekadický logaritm us transm itance. absorbér, zaÍízení sloužící k pohlcování plynç v kapalin. R ychlost pohlcování závisí na velikosti stykového povrchu m ezi kapalinou a plynem . Se stoupající teplotou klesá schopnost pohlcování plynç v kapalin. 5 adsorbér absorpce, ” fyz. zeslabení energie elm ag. záÍení, zvuku, popÍ. snížení po…tu …ástic pÍi prçchodu látkou, zpçsobené pÍem nou jejich energie na jiné form y energie; ” fyz. chem . a. jedné látky v druhé, objem ový proces, pÍi kterém dochází k hom ogenním u rozdlení absorbované látky (absorbátu) v látce absorbující (absorbentu). O d a. je nutné odlišit adsorpci vznikající vlivem nevazebné interakce, která je výhradn povrchovým jevem . K a. a adsorpci dochází obv. sou…asn; m luví se o fyz. sorpci. D j, pÍi nm ž dochází m ezi adsorbovaným i …ásticem i a adsorbentem k chem . vazb, pÍi které se vytvoÍí pouze jedna vrstva adsorbovaných …ástic, se nazývá chem isorpce. Spole…ný název pro všechny tyto procesy je sorpce. O pa…ný pochod k sorpci se nazývá desorpce. 5 absorbance; adsorpce absorp…ní …ára 5 spektrální …ára absorptance, …initel pohlcení ! podíl záÍivého toku tlesem pohlceného a na tleso dopadajícího. Závisí na vlnové délce, úhlu dopadu a polarizaci dopadajícího záÍení. 5 transm itance abstinence [-ty-], zdrženlivost od njakého požitku (alkoholu, nikotinu) z dçvodç napÍ. etických, zdravotních, rozum ových nebo náboženských (pçst). abstinen…ní syndrom [-ty-], souhrn fyziol. reakcí organism u a psychického stresu po náhlém pÍerušení užívání drogy. A bstraction-C réation [abstraksjon kreasjon], sdružení um lcç rçzných abstraktních sm rç (A . Pevsner, F. K upka, T. van D oesburg, N . G abo), …inné 1931!36 v PaÍíži, s cílem navázat na skupinu C ercle et C arré a podpoÍit nefigurativní tvorbu. abstrakce, zobecnní; jeden z podstatných m om entç procesu poznání; a) proces abstrahování, tj. zpçsob tvorby pojm ç, pÍi nm ž se odhlížením od odlišností a zvláštností jedine…ných jevç zjišt,ují jejich obecné, podstatné vlastnosti a vztahy; b) výsledky procesu abstrahování: zákonitosti, m odely a zejm . pojm y. abstraktní expresionism us [-nyz-], sm r am . m alíÍství 40. a 50. let 20. st., zal. na spontánní práci s m al. prostÍedky. 5 ak…ní m alba; inform el; lyrická abstrakce; tašism us abstraktní film , experim entální styl film . tvorby. V znikl ve 20. letech 20. st. ve Francii. Tvçrci vycházeli z vizuální pçsobivosti díla, netradi…ním i postupy sním ali pohyb abstraktních tvarç, m ontáží popírali tradi…ní fabula…ní postupy. abstraktní um ní, nezobrazující um ní, nefigurativní um ní ! nerealistické sm ry v m alíÍství a sochaÍství 20. st., kde obraz …i plastické dílo sestává z pom yslných (abstraktních) tvarç, svébytných kom pozic …ar, barevných ploch a struktur. V yvíjí se v Íadu rçznorodých sm rç (ak…ní m alba, orfism us). ! A bstraktní ráz byl charakteristický i pro historické etapy vývoje um ní (rom ánské, nkteré fáze gotiky). 5 nová figurace abstraktum , abstraktní pojem ; ” jaz. podstatné jm éno abstraktní (soucit, vlastnost). 5 konkrétum absurd ita [-dy-], nesm yslnost; ” fil. lidská situace paradoxu v…ného a …asového, božského a pozem ského, tem né iracionality svta a lidské touhy po jasnosti. A tribut lidského bytí ve svt. absurdní divadlo, sm r dram atu a divadla 50.!60. let 20. st. vyjadÍující tragikom ickou form ou existenciální pocit m etafyzické úzkosti …lovka. PÍedstavitelé: S. Beckett, E. Ionesco, H . Pinter, E. A lbee, T. R óóew icz, V . H avel. absurdum , sporný výraz odvoditelný do form y log. sporu (x je A a sou…asn non A). Jde-li o syntakticky správn utvoÍený výraz (na rozdíl od nonsensu), dokazuje inkonzistenci (spornost) pÍedpokladç. Používá se v nepÍím ých dçkazech. 5 zákon sporu A bú B akr Ibn Tufajl, ^1185, arab. filozof novoplatonsko-aristotelské orientace; pçsobil v m uslim ském Španlsku. A bu M ena, lokalita v Egypt, u A lexandrie. Pam átky kÍ. období, hrob sv. M enase a ran kÍ. poutní m ísto. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O .

A bwehr [abvér], organizace nm . vojenské rozvdky a kontrarozvdky; zal. 1925. 1935!44 pod vedením W . C anarise. 5 SD abysál, …ást bentálu od 1 000 m do 6 000 m hloubky. 5 hadál abysální rovina, hlubokom oÍská rovina ! rozsáhlá rovina (s výškovým i rozdíly do 100 m ) ve velkých hloubkách oceánç. TvoÍena sedim enty, které pÍekrývají pçv. reliéf. A c 5 aktinium A capulco [akapulko], A capulco de Juárez ! m . v již. M exiku na pobÍeží Tichého oceánu; 592 187 obyv. (1990). N ejvtší pÍím oÍské letovisko v M exiku. R ozsáhlé služby; nám . pÍístav. ! Zal. 1550. A cari 5 rozto…i accelerando [a…e-, it.], ” hud. zrychlen, stále rychleji. A ccra [akra], A kkra ! hl. m . G hany, na pobÍeží G uinejského zálivu; 949 113 obyv., aglom erace 1,9 m il. obyv. (1994). Fin., obch., prçm . a kult. stÍedisko státu. Prçm . hut., stroj., potr. a chem ický. Tradi…ní kovotepecká výroba. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav, m ez. letišt. U niv. (1948). ! Zal. asi v 16. st., 1876!1957 adm . centrum brit. kolonie Zlatonosné pobÍeží; od 1957 hl. m . G hany. A ceraceae 5 javorovité A cetobacter [acetobakter], rod ty…inkovitých aerobních gram negativních bakterií, které oxidují ethanol na kyselinu octovou (octové kvašení). Zpçsobují zkysnutí piva nebo vína. aceton, C H 3!C O !C H 3 propanon, dim ethylketon ! nejjednodušší keton; bezbarvá siln zapáchající kapalina, neom ezen m ísitelná s vodou; rel. m ol. hm . 58,081, t. t. !94,7 °C , t. v. 56,29 °C, hustota 0,784 g/cm ³ (25 °C), viskozita 0,304 m PaAs (25 °C ); rozpouští soli, tuky, pryskyÍice a syntetické polym ery s esterovým i skupinam i. V yrábí se oxidací kum enu (2-propylbenzenu) nebo propenu. acetylen, ethin, H C /C H ! nejjednodušší uhlovodík s trojnou vazbou (alkin); bezbarvý plyn rozpustný v acetonu; výroba pyrolýzou m ethanu; m eziprodukt chem . výrob, ve sm si s kyslíkem se používá k svaÍování (až 3 000 °C ). „ istý a. pÍi tlacích nad 0,2 M Pa m çže sam ovoln explodovat, se vzduchem tvoÍí tÍaskavou sm s. acida, lé…iva obnovující kyselou reakci žalude…ní št,ávy na hodnotu potÍebnou pro …innost trávicích enzymç. Jako a. se používají kyseliny (chlorovodíková, aminokyseliny) nebo látky stim ulující vylu…ování žalude…ní št,ávy. acidifikace 5 okyselení acidita [-dy-], kyselost, m íra kyselosti; kvantitativn se obv. vyjadÍuje hodnotou ve stupnici pH . 5 kyseliny acidní horniny 5 vyvÍelé horniny acidum , kyselina. A cipenseriform es 5 jeseteÍi A com a 5 A lbuquerque A concagua [akonkagva], nejvyšší h. A m eriky v argentinských Andách; 6 959 m . Snžná …ára na severu ve 4 000 m n. m ., horské ledovce. V rcholu dosáhl poprvé 1897 Švýcar M . Zurbriggen (1855!1917). A crania 5 bezlebe…ní acre [ejkr, angl.], zn. ac, akr ! britsko-am erická jednotka plošného obsahu rovná 4 046,86 m 2. A cre [akre], spolkový stát v záp. B razílii pÍi hranicích s B olívií a Peru; 153 698 km ², 483 500 obyv. (1996), správní stÍedisko R io B ranco. O btížn dostupná, Íídce obydlená oblast trop. lesç. Tžba dÍeva. N ové zem d. zóny. A critarcha 5 akritarcha A ctiniaria 5 sasanky A ctinopterygii 5 paprskoploutví A ction Painting 5 ak…ní m alba A ctium 5 A ktium A ctiveX [ektyviks], technologie firm y M icrosoft ur…ená pro Internet a službu W orld W ide W eb. Jejím cílem je (podobn jako u jazyka Java a jeho appletç) pÍidávat do W W W stránek nejrçznjší proveditelné program y ozna…ované zde jako controls. A ctor's Studio 5 am erické divadlo; am erická kinem atografie acyl, skupina R !C O !, kde R je alkyl nebo aryl; zbytek karboxylové kyseliny po odtržení skupiny !O H z karboxylové skupiny !C O !O H . acylglyceroly 5 glyceridy ad absurdum [lat.], argum entace snažící se postupem dovedení do krajností (pÍedkládaných obv. jako dçsledky) z ur…itých prem is vyvodit nebo prokázat spornost, nesm yslnost n…eho, obv. onch prem is nebo jejich kom patibility. Z tohoto hlediska vtšinou není log. úsudkem , protože je syntakticky nesprávný (nonsens). Správn vytvoÍený (sm ysluplný) výraz je nepÍím ým dçkazem vycházejícím ze zákona sporu. ad acta [akta, lat.], ke spisçm ; odložit jako vyÍízené; odložení nedokon…ené vci. ad hoc [hók, lat.], jen pro tento pÍípad, k tom uto ú…elu. ad infinitum [-ný-, lat.], donekone…na, stále. ad libitum [lat.], jak je libo, podle libosti. ad rem [lat.], k vci, k tém atu. 5 in m edias res ad valorem [lat.], podle hodnoty; vym Íení výše cla procentní sazbou proporcionáln k

hodnot dováženého zboží; obdobn stanovení dan z prodávaného zboží procentní sazbou z ceny zboží …i hodnoty pÍidané zpracováním . adagio [adádžo, it.], ” hud. a) pom alu, voln; b) skladba nebo její …ást v tom to tem pu. A dam , podle knihy G enesis první …lovk, m už stvoÍený B ohem v ráji: tlo z hlíny (odtud význam pçv. hebrejského jm éna A . ze zem , z …ervené hlíny, …lovk pozem št,an), život vdechnutý B ohem . A dam z V eleslavína D aniel, 31.8.1546!18.10. 1599, …. knihtiskaÍ a organizátor lit. života; zet, a nástupce J. M elantricha z A ventina. V ydával populárn-nau…né spisy, Íadu z nich pÍeložil nebo jaz. upravil (tzv. veleslavínská …eština se stala zákl. spisovného jazyka).

9

Som álským poloostrovem ; prçlivem Báb al-M andab spojen s R udým m oÍem . PÍístavy A den a D jibouti. adheze, ” fyz. pÍilnavost ! pçsobení pÍitažlivých sil m ezi …ásticem i povrchových vrstev dvou dotýkajících se chem icky rçznorodých látek. V ýzn. napÍ. v doprav, kde um ožÁuje hnacím kolçm vozidel valit se bez skluzu po jízdní dráze. Tažná síla na obvodu hnacích kol nesm í pÍekro…it nejvyšší hodnotu, tzv. tažnou sílu z adheze. Její velikost je závislá na rychlosti, stavu jízdní dráhy (kolejnic, vozovky) a na konstrukci hnacího vozidla; ” právo dodate…né pÍistoupení k m nohostranné sm louv, zejm . m ezinárodní, pÍi nm ž pÍistupující stát pÍijím á jen nkterá její ustanovení. adiabata [ady-], …ára znázorÁující ve stavovém diagram u adiabatický dj.

A dam ec Ladislav, *10.9.1926, …. politik. 1969!87 m ístopÍedseda vlády „ SR , 1987!88 pÍedseda vlády „SR , 1988!89 pÍedseda vlády „ SSR . 1989!90 pÍedseda K S„ . A dam íra JiÍí, 2.4.1926!14.8.1993, …. herec. 1952!62 …len Státního divadla v O strav, 1962!90 R eal. divadla v Praze, od 1990 N D . „ inný i ve film u (Stíhán a podezÍelý), televizi (Egyptologové, Španlé v P raze), rozhlase a dabingu, recitátor. adam ité, náb. sekta hlásající návrat k pÍirozeném u životu, zahrnujícím u i sexuální uvolnnost. V …. prostÍedí doloženi za husitství, kdy se odštpili od táborç a 1421 vytváÍeli kom uny; zlikvidováni J. Žižkou. A dam ová Jaroslava, *15.3.1925, …. here…ka. „ inná zejm . v divadle (1962!90 …lenka M stských div. pražských) a jako recitátorka (m onodram a J. C octeaua Lidský hlas). A dam ovi… A ls, 3.9.1927!26.1.1994, blorus. spisovatel; m luv…í generace pÍelom u 50. a 60. let. A utor rom ánç a dokum entárních próz s tem atikou 2. svt. války (N ávrat do C hatyn, K atani). A dam s [edem z] Robert, *5.10.1917, angl. sochaÍ. Jeho díla ze dÍeva, kam ene, betonu i kovu m ají stÍízlivý nefigurativní výraz se sklonem ke geom etrizaci a architektuÍe. A dana, m . na J Turecka na dolním toku Íeky Seyhan; 1,05 m il. obyv. (1995). Správní stÍedisko stejnojm enné provincie. H osp. a obch. centrum pÍím oÍské zemd. oblasti. D op. kÍižovatka. M ez. letišt. U niverzita. ! Chetitské osídlení asi 1400 pÍ. n. l., 335!334 pÍ. n. l. dobyta A lexandrem V elikým , od konce 7. st. v rukou A bbásovcç, 1378!1516 turkm enská nadvláda. 1516 dobyta Selim em I. Od 1867 provin…ní stÍedisko osm anské Ííše. adaptabilita, pÍizpçsobivost ! ” psychol. soubor osobnostních vlastností, které usnadÁují …lovku snazší akt. pÍizpçsobení prom nlivým podm ínkám prostÍedí, zejm . sociálního. adaptace, pÍizpçsobení organism u ur…itým prvkçm prostÍedí, um ožÁující úspšnou existenci a rozm nožování v podm ínkách tohoto prostÍedí. Probíhá bhem fylogenetického vývoje organism ç, v m enší m íÍe i bhem individuálního vývoje. Projevy a. lze sledovat m orfologicky (zm nou tvaru) a fyziologicky (zm nou funkcí a výkonç). 5 aklim atizace adapta…ní syndrom , nervov hum orální, fylogeneticky fixovaná reakce na stresory zevního nebo vnitÍního prostÍedí organism u. O bv. se projevuje m obilizací horm onç kçry a dÍen nadledvin. C ílem této reakce (celkový a. s.) je aktivizace kardiovaskulárního systém u (systém u srdce a cév) a energ. zdrojç aktivizujících organism us. N epÍim Íené spuštní adapta…ní reakce se m çže stát jednou z pÍí…in nkterých onem ocnní, napÍ. hypertenze, onem ocnní vn…itých tepen (srde…ní koronární choroby) a vÍedové choroby. adaptér, pÍídavné zaÍízení um ožÁující rozšíÍení funkce zaÍízení pro jiný druh …innosti; ” výp. tech. konstruk…ní prvek, ur…ený k rozšíÍení schopností a funkcí hardw aru po…íta…ç. O bv. m á form u m odulu …i zásuvné desky, instalované do volných pozic na systém ové desce po…íta…e. Funkce a. pokrývají širokou škálu potÍeb, od zobrazování až po tvorbu rozhraní pro pÍipojování vnjších zaÍízení. 5 slot

Prçbh adiabaty pro dokonalý dj, a adiabatická expanze, p tlak, v objem adiabatický dj [ady-ty-], ” term odynam ika dj, který není doprovázen vým nou tepla m ezi soustavou a jejím okolím . adice [ady-], pÍidávání, slu…ování; ” chem . slou…ení dvou …ástic v jedinou; nejbžnjší jsou a. na násobné vazby, napÍ.: C l2 + C H 2=C H 2 6 C lC H 2!C H 2C l. aditiva [adyty-], chem . pÍísady do m otorových olejç snižující jejich stárnutí a zvyšující jejich trvanlivost a odolnost proti oxidaci, korozi a jiným nepÍíznivým vlivçm . adjektivum 5 pÍídavné jm éno adjustace, vnjší úprava, vybavení potÍebným pÍíslušenstvím ; ” ekon. a) a. zboží nebo obalu ! ochrana zboží pÍed poškozením ; zvyšuje jeho atraktivnost; b) a. ú…tu ! porovnání ú…tu s doklady a pÍezkoum ání správnosti pÍed jeho odesláním . adm inistrativa [-ny-ty-] a) správa, zejm . státní nebo hospodáÍská; b) instituce nebo soustava institucí správy; c) osoby pracující ve správ; d) …innost spojená s vyÍizováním spisové agendy. A dm iralitní ostrovy 5 B ism arckovo souostroví adm itance, zn. Y ! veli…ina, která charakterizuje vztah m ezi proudem I a naptím U lineárního dvojpólu v stÍídavém el. obvodu. O perátorová a. je pom r Laplaceových obrazç proudu a naptí pÍi nulových po…. podm ínkách: Y(p) = I(p)/U (p), kde p je kom plexní …íslo. K om plexní a. je pom r fázorç proudu a naptí: Y = I m/U m = Ye jR = G + jB, kde Y je abs. hodnota (m odul), R fázový posun m ezi harm onickým proudem a naptím (m Íený od naptí k proudu). Jednotkou v SI je siem ens. R eálná složka kom plexní a. G se nazývá konduktance, im aginární složka B susceptance. PÍevrácená hodnota a. je im pedance. adolescence, stadium ontogenetického vývoje (asi m ezi 15. a 20. rokem ), v nm ž se dospívající stává po stránce biol., psychické a sociální dosplým …lovkem . A donaj 5 Jahve A dónis [adónys], ” Íec. m ytol. krásný m už, do nhož se zam ilovala A frodita. Po sm rti se m ohl každoro…n na pçl roku vracet z podsvtí na zem .

adaptivní radiace 5 divergence

adopce 5 osvojení

A ddis A beba [adys], hl. m . Etiopie, v Etiopské vyso…in, 2 362 m n. m .; 2,21 m il. obyv. (1995). H osp., polit. a kult. stÍedisko státu, sídlo Organizace afr. jednoty (O A J) a Hosp. kom ise OSN pro Afriku. Prçm . potr., bavlnáÍský a zpracování kçží; m ontáž dop. prostÍedkç a zem d. strojç. Silni…ní kÍižovatka, železnice do D žíbútí, m ez. letišt. U niv. (1961). ! Zal. 1885, od 1889 hl. m . Etiopie. Po obsazení it. vojsky 1936!41 hl. m . Italské vých. A friky.

A dorno Theodor, 11.9.1903!6.8.1969, nm . filozof, sociolog a estetik; pÍedstavitel frankfurtské školy. Pokusil se slou…it fil. proudy levicový existencialism us, novohegelovskou dialektiku, m arxism us a freudism us do krit. teorie spole…nosti a negativní dialektiky.

adekvace, ” fil. vlastnost poznání, vrnost poznání adekvátní cíli (poznávaném u), jeho sm yslu a kontextu. Zákl. problém filozofie, zejm . teorie poznání. A delaide [edelid], m . v A ustrálii, hl. m . státu South A ustralia, v zálivu sv. V incence; aglom erace 1,05 m il. obyv. (1993). Prçm . a obch. stÍedisko. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav, letišt. U niverzity Adenin (1874, 1966). ! Zal. 1836. A den, A dan ! m . na jihu Jem enu na pobÍeží A denského zálivu Ind. oceánu; 400 783 obyv. (1993). Rafinerie ropy. Prçm . potr., textilní. Ì em esla. M oderní tranzitní pÍístav, m ez. letišt. ! Pçvodn sou…ást státu Sába, od 7. st. sou…ást Jem enu. B ohatý obch. pÍístav na cest m ezi Evropou a Indií. V 16.!18. st. pod tureckým vlivem , 1939!67 strategická brit. nám . základna, do 1990 hl. m . JLD R . A denauer K onrad, 5.1.1876 až 19.4.1967, nm . kÍest,anskodem . politik. 1949!63 první spolkový kancléÍ SR N , spoluzakl. C D U . Stoupenec kÍest,anskodem . koncepcí evr. integrace, podporoval úplné za…lenní SR N do atlantické politiky, SR N odm ítala uznání hranice na O dÍe a Nise. Za jeho vlády byla SR N zakládajícím …lenem evr. integrace, 1955 pÍijata do NA TO , 1957 spoluzakl. EH S. Adenosin O stÍe vystupoval proti kom . levici. S A . je spojována povál. obnova a vzestup SR N . aden in [-ny-], 6-am inopurin ! purinová báze; klí…ová složka nukleových kyselin (D N A , R N A ), nkterých koenzym ç a nukleotidç. 5 adenosin

adrenalin, epinefrin ! am in; horm on, který se tvoÍí v dÍeni nadledvinek; 1!(3,4-ihydroxyfenyl)-2-m ethylam inoethanol, (H O ) 2C 6H 3!C H (O H )!C H 2!N H !C H 3. O vlivÁuje krevní tlak, m etabolism us sacharidç, pÍenos nervových vzruchç. 5 noradrenalin adresa, ” výp. tech. a) …íslo nebo údaj charakterizující um ístní datové položky v pam ti po…íta…e (…íslo pam t,ové buÁky, ve které je uložena strojová instrukce nebo položka dat); pojem a. se užívá pouze v souvislosti s pam t,m i s pÍím ým pÍístupem , resp. pam t,m i s libovolným výbrem . 5 R A M ; b) v po…íta…ových sítích údaj jednozna…n charakterizující sít, jako takovou (sít,ová a.), nebo jednotlivé uzly; c) v rám ci elektronické pošty údaj, který identifikuje pÍíjem ce (i odesilatele) zpráv. adresáÍ, složka ! ” výp. tech. prostÍedek pro organizování a seskupování souborç podle rçzných kritérií. O bsahem a. m ohou být i další a. (podadresáÍe), vzniká tak hierarchická struktura a. (v D O S jde o obrácenou strom ovou strukturu) za…ínající koÍenovým adresáÍem . 5 aktuální adresáÍ; im plicitní adresáÍ adriatický typ 5 dinárský typ A dršpašsko-teplické skály, pískovcové skalní m sto v B roum ovské vrchovin na N áchodsku; „ áp, 786 m . Skalní vže až 80 m vysoké. Sou…ást C H K O B roum ovsko (410 km ², od 1991). adsorbér, zaÍízení sloužící k pohlcování plynç, par a rozpuštných látek na povrchu tuhých, obvykle sypkých hm ot, napÍ. aktivní uhlí. 5 absorbér adsorpce, zachycování m olekul, atom ç, iontç, radikálç ap. látky (adsorbátu) obv. z plynné nebo kapalné fáze v obl. fázového rozhraní m ezi touto fází a jinou, obv. pevnou látkou (adsorbentem ). Je to jev výhradn povrchový, a to i v pÍípad porézních látek (zachycování na vnitÍních površích pórç). A . m á klí…ové postavení v chem . analýze a preparativních i analytických separa…ních m etodách. 5 absorpce

adenosin, nukleosid, adenin navázaný na D-ribosu.

adenosinfosfáty, adenosin chem icky vázaný s jednou až tÍem i fosfátovým i skupinam i. N ukleotidy, jejichž energeticky bohatých fosfátových vazeb využívají organism y ke skladování a k transportçm energie (hl. adenosintrifosfát, ATP).

Adsorpce; a …ástice adsorbátu v tekuté fázi; b adsorbované …ástice adsorbátu; c mezifází

adenoviry, neobalené živo…. viry obsahující jako nositele genet. inform ace dvouvláknovou D N A . V yvolávají infek…ní onem ocnní dýchací soustavy živo…ichç v…. …lovka, nkteré jsou i onkogenní.

adulár 5 živce

A denský záliv, v A rab. m oÍi m ezi A rab. a Adenosintrifosfát

adven t, pÍíchod; první …ást círk. roku vym ezená …tyÍm i nedlem i pÍed svátkem narození

advekce, ” m et. a) pÍem íst,ování vzduchových hm ot daných vlastností ve vodorovném sm ru; b) pÍenos ur…ité fyzikální vlastnosti vzduchu vodorovným proudním (vtrem ) v atm osféÍe.

Pán, doba duchovní pÍípravy na V ánoce. adventisté sedm ého dne [-ty-], kÍ. spole…enství, vzniklé v pol. 19. st. v U SA. ZdçrazÁuje o…ekávání druhého pÍíchodu Ježíše K rista a z toho vyplývající životní vážnost. Zachovává sobotu jako den bohoslužby a odpo…inku. ! V „ R pçsobí pod názvem C írkev adventistç sedm ého dne.

10

aerosol, disperzní soustava složená z kapalných (m lha), pevných (prach, dým ) nebo sou…asn kapalných i pevných (kouÍ) …ástic rozptýlených v plynném prostÍedí. aerostatika [-ty-], sou…ást aerom echaniky; zkoum á podm ínky rovnováhy hm otných tles pod vlivem vnjších sil. V yužívá se napÍ. pÍi konstrukci balonç.

adventivní pupen 5 pacibulka

aerotriangulace, ur…ování geodetických souÍadnic m Íických bodç ze vzáj. se pÍekrývajících leteckých sním kç.

adverbiale 5 pÍíslove…né ur…ení

A esculaceae 5 jírovcovité

adverbium 5 pÍíslovce

A esculapius 5 A sklépios

adverzní selekce 5 negativní výbr

A etius Flavius [écius], asi 390!454, západoÍím . vojevçdce; 451 porazil H uny na K atalaunských polích.

advocatus diaboli [advokátus dyabolí, lat.], (áblçv advokát ! a) form ální odpçrce pÍi svatoÍe…ení v Íím kat. církvi; b) obhájce špatné vci. advokát, právník poskytující právní služby soustavn jako nezávislé povolání (zejm . zastupuje fyzické a právnické osoby pÍed soudy a jiným i orgány). ! V „ R m çže být a. jen fyzická osoba, zapsaná v seznam u „ . advokátní kom ory, sam osprávné stavovské organizace všech a. v „ R , zÍízené zákonem 1990 (1996 se ze zákona stali a. kom er…ní právníci, kteÍí 1990!96 poskytovali právní pom oc v podnikatelských vcech v „R vedle advokátç). A dy Endre, 22.11.1877!27.1.1919, m a(arský básník; tvçrce m oderní m a(. lyriky form ované francouzským i vlivy, secesí a sym bolism em ; …. výbory K rev a zlato, Sám s m oÍem . A dygejsko, A dygejská republika ! rep. v R us. federaci, v regionu Severní K avkazsko; 7 600 km ², 447 000 obyv. (R usové, A dygejci; 1993), hl. m . M ajkop. Pst. pšenice, kukuÍice, slune…nice, cukrová Íepa, ovoce, zelenina. Chov skotu. Prçm . potr., stroj., dÍevozpracující. A džanta, A janta ! vesnice v Indii ve stát M aháráštra, sv. od m . A urangábád. ! Skalní chrám y s m albam i a skulpturam i, vytesané v údolí asi od 2. st. pÍ. n. l. do 7. st. n. l. buddhistickým i m nichy, jsou pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A džarsko, A džarie ! auton. republika v jz. Gruzii pÍi pobÍeží „ erného m oÍe; 3 000 km ², 386 400 obyv. (Gruzíni, 83 % A džarové; 1993), správní stÍedisko Batum i. Prçm . lo(aÍský, rafinace ropy, konzervárny. Pstování subtrop. plodin. PÍím oÍská a vysokohorská rekrea…ní stÍediska. A džm án, A jm ~n ! nejm enší em irát ve Spojených arab. em irátech; 250 km ², 118 900 obyv. (1995), hl. m . A džm án. A E N 5 útlum srozum itelnosti A eneas [éneás], A ineiás ! ” ant. m ytol. syn krále Anchísa a bohyn A frodity, jeden z obráncç Tróje. Po pádu m sta odplul do Itálie, kde sjednotil národ Latinç a stal se jeho králem . 5 D idó aerace a) pÍirozené vtrání, pÍi kterém se vým na vzduchu ve vtraném prostoru realizuje prostÍednictvím rozdílu tlaku vzduchu, vyvolaného rozdílnou teplotou uvnitÍ a vn vtraného prostoru a ú…inkem vtru; b) provzdušÁování sypkých hm ot a kapalin za ú…elem okysli…ení. O kysli…ení vody se uskute…Áuje absorpcí vzdušného kyslíku pÍirozen nebo um le. A . je napÍ. nezbytná pro vývoj kvasinek v záparách nebo k stim ulaci biochem . procesç v tst. 5 aktivace; deaerace

afázie, ztráta nebo porucha Íe…i, vzniklá narušením Íe…ových oblastí m ozku. afekt, krátkodobá intenzivní em o…ní reakce doprovázená výrazným i m otorickým i, m im ickým i a vegetativním i projevy. afélium , afel, odsluní ! bod na dráze tlesa obíhajícího kolem Slunce, v kterém je vzdálenost tlesa od Slunce nejvtší. 5 apsida; perihélium affettuoso [afetuózo, it.], ” hud. vzrušen, s citem . A fghánci, souhrnné ozn. obyvatel A fghánistánu (15,6 m il., 1990), tvoÍené více než 20 národnostm i. N ejpo…etnjší Paštunové (tzv. vlastní A ., 8,15 m il.), Tádžikové (3,17 m il.), H azárové (1,36 m il.), U zbekové (1,36 m il.). V tšina Afgháncç jsou m uslim ové (74 % sunnité). PÍevážn zem dlci a chovatelé dobytka. A fghánistán [-ny-], Islám ský stát A fghánistán, paštsky D e A fghanistan Islam i Daulat, darijsky D aulate Islam i A fghanistan ! vnitrozem ský stát v jihozáp. Asii; 652 090 km ², 23,48 m il. obyv. (1995), hl. m . K ábul. ! V nitrozem ský, pÍevážn hornatý stát. Jih územ í je aridní, s pís…itým i a kam enitým i pouštm i. Podnebí subtrop. kontinentální, pÍevážn suché. PÍevažuje suchom ilné pouštní a stepní rostlinstvo. ! M ezi A fghánci jsou nejpo…etnjší Paštunové (55 % ), Tádžikové (20 % ), U zbekové (9 % ), H azárové (9 % ). Ú Í. jaz. paštština a afghánská perština (darí). N áb. islám . StÍední délka života 45 let, kojenecká úm rtnost 165 ‰ (1995). ! Rozvojový agrární stát s ekonom ikou rozvrácenou dlouholetou ob…. válkou; hodnotou H N P se Íadí m ezi nejchudší státy (765 U S $/obyv., 1995). Stát. dluh 1,5 m ld. U S $ (1987). ! Zem d. využívá 12,4 % rozlohy (dalších 46 % pastviny); prim itivní výr. m etody, nutné zavlažování. PÍevažuje rostl. produkce; hl. plodiny obilniny (pšenice), zelenina, bram bory, cukrová tÍtina a Íepa, olejniny a bavlník. Pastevní chov ovcí, koz a skotu; asi 10 % obyvatel ko…uje. ! Tží se zem ní plyn, uhlí, kam enná sçl, polodrahokam y, zlato. Prçm . text. (zpracování bavlny a vlny), potr., chem . (hnojiva), stav. hm ot. Ì em esla. ! Ì ídká dop. sít,; …ást. splavná Íeka A m udar'ja; m ez. letišt K ábul a K andahár. ! V yváží se zejm . ovoce, koberce a rohože, zem ní plyn, kçže, vlna, bavlna. M n. jed. 1 afghání (A FA ) = 100 púlç. ! Stát. zÍízení: islám ská republika, nejvyšší pÍedstavitel prezident. D voukom orové N ár. shrom áždní (Šúra, od 1992 rozpuštno). ! Správní …lenní: 31 provincií (vilájat).

aerobik pohybov-rytm ická …innost provádná ur…itou intenzitou, zatžující obhovou, srde…ní a dýchací soustavu a vyžadující velkou spotÍebu kyslíku. Nejvyšší soutže: M E, M S. aerobióza, život v atm osféÍe obsahující kyslík. 5 anaerobióza aerobní organism us [-nyz-], organism us vyžadující ke svém u životu kyslík. aerobus, dopravní letoun s velkou kapacitou cestujících (250!380) ur…ený hl. pro stÍední trat. aerodisperze [-dy-], léková form a typu aerosolu, ur…ená k ošetÍení kçže, sliznice nebo obnažené tkán, k dezinfekci vzduchu a povrchu pÍedm tç nebo k inhalaci ústy …i nosem (v tom to pÍípad m usí být vybavena dávkovacím ventilem ). aerodynam ická brzda, brzdicí klapka, brzdicí štít ! plocha na letadle, jejím ž vhodným nastavením (kolm o nebo šikm o k ose letounu) se sníží rychlost letu. A fghánistán!djiny 3.!7. st.

sou…ást Ííše Sasánovcç

asi 1221

„ ingischánçv vpád

asi 1398

Tím úrçv vpád

od 16. st.

sou…ást Ííše M ughalç

1747

sam ostatná afghánská Ííše

1838!42

první anglo-afghánská válka

1878!80

druhá anglo-afghánská válka

1885

R usko uznalo brit. vliv v A fghánistánu

1919

vyhlášena nezávislost (uznána sov. vládou, neuznána brit. vládou); tÍetí anglo-afghánská válka

1933!73

vláda krále Záhir Šáha (*1914)

1973

svržena m onarchie, vyhlášena republika

1977

vznik Lid. dem . strany A fghánistánu (kom . levice ! LD SA )

1978

státní pÍevrat, LD SA se zm ocnila vlády

1979

aerodynam ický tvar, proudnicový tvar ! tvar, pÍi kterém tleso daného objem u a za ur…itých podm ínek klade nejm enší odpor pÍi jeho obtékání reálnou tekutinou. PÍibližn a. t. m ají napÍ. tla ryb nebo letadla.

roztržky a frak…ní boje v LD SA vedly k prokom . palácovém u pÍevratu, jenž 28.12. vyústil v žádost o sov. voj. zásah

1979!89

sov. intervence v A., ob…. válka

1989

aerodynam ický tÍesk, akustický jev slyšitelný na zem i pÍi prçletu letadla nadzvukovou rychlostí. V zniká okam žitou zm nou tlaku vzduchu v rázové vln v okam žiku, kdy letoun pÍechází z podzvukové do nadzvukové rychlosti.

po vnitropolit. zm nách v Sov. svazu stažena sov. vojska, pokra…ování ob…. války m ezi stoupenci kábulského kom . režim u a islám skou opozicí

1992

K ábul dobyt islámským i bojovníky; po…átek vojenského soupeÍení o m oc m ezi vítzi; prez. N adžíbulláh (1947!1996) zbaven m oci, v …ervnu zvolen prez. B . R abbání (*1940)

1993

pokra…ování voj. srážek m ezi um írnným i a fundam entalisty; v lednu schváleno nové státní zÍízení založené na islám u a sestaven prozatím ní parlam ent; v …ervnu ustavena koali…ní vláda

1994

tžké boje m ezi voj. jednotkam i prez. R abbáního a prokom . povstalci

1996

voj. pÍevrat; u m oci islám ští fundam entalisté (hnutí Taliban, zavedeny islám ské zákony; obsazen Kábul, popraven býv. prez. N adžíbulláh, jednání o pÍím Íí neúspšná

1997

zal. opozi…ní seskupení proti Talibanu ! N ár. islám ská fronta pro osvobození A fghánistánu

Aerodynamická brzda aerodynam ická jem nost, pom r vztlaku k …elním u odporu pÍi aerodynam ickém sestupu um lého kosm . tlesa z obžné dráhy. Pro ur…itou rychlost je podm ínna tvarem tlesa s asym etricky uloženým tžištm . aerodynam ická síla, odpor prostÍedí kladený pohybu tlesa v plynu, napÍ. v atm osféÍe. aerodynam ický profil, ” let. tvar Íezu vedeného svisle kÍídlem ve sm ru letu. C harakterizuje vlastnosti kÍídla nebo jiné plochy, pom r vztlaku k odporu, schopnost létat rychle …i spíše podporovat nosnost letounu a jiné. aerodynam ický tunel, zaÍízení, v nm ž se napodobují jevy odehrávající se pÍi skute…ném letu. N a …ásti letadel …i na celé stroje nebo jejich m odely se nechá proudit vzduch a vzniklé síly a jevy se m Íí, zpracovávají a vyhodnocují.

aerodynam ika, nauka popisující pohyb plynç proudících okolo tlesa, popÍ. protékajících tím to tlesem , a jejich vzáj. pçsobení. aerofon 5 hudební nástroje aerokosm ický prçzkum 5 dálkový prçzkum Zem  aerologie, …ást m eteorologie, která studuje fyzikální dje probíhající ve vyšších vrstvách atm osféry, zejm . v troposféÍe. aerom echanika [-ny-], …ást m echaniky zabývající se pohybem plynç a interakcí m ezi plynem a pevným i tlesy. Zahrnuje aerostatiku a aerodynam iku. aeronom ie, nauka o horních vrstvách atm osféry s výraznou ionizací a disociací. Studuje ozonosféru, stratosféru, ionosféru, vnjší m ag. pole Zem , vztahy m ezi polární záÍí a m agnetosférou, m eteorické jevy pom ocí pozem ních stanic, raket a družic.

afghánská literatura, literatury národç a národností A fghánistánu. Písem nou podobu m ají paštská (a. l. v užším sm yslu) a darí (do 19. st. splývala s perskou). N ejst. paštskou písem nou pam átkou je Život svatých Sulajm ána M aku (13. st.); m ezi klasiky patÍí B . A nsárí (asi 1525!1585) a Chušhál C hatak (1613!1689); v m oderní literatuÍe nejvýzn. G . U lfat (1909!1977), S. Lájik (*1930), B . Šafíjí (*1931). V m oderní darí literatuÍe se prosadili M . Tárzí (1868!1935) a A. Bétáb (1888!1969). N kteÍí autoÍi tvoÍí v obou jazycích.

11

podskupinu tvoÍí egyptština s vývojovým i fázem i: stará egyptština (32. až 22. st. pÍ. n.

afilace, obch. spole…nost zÍízená v zahrani…í m ateÍským podnikem . Z právního hlediska (na rozdíl od filiálek) je a. sam ostatný subjekt bez zjevného spojení s m ateÍským podnikem . afinita [-ny-], podobnost; ” m at. speciální pÍípad zobrazení euklidovského prostoru do sebe. StÍed každé dvojice bodç se zobrazuje na stÍed jejich obrazç, obrazem rovnobžek jsou rovnobžky; ” chem . schopnost chem . látek slu…ovat se s jinou látkou nebo …ásticí; …ím je hodnota a. vtší, tím rychleji probíhá chem . reakce.

Agáve

PÍíklad afinního zobrazení

afinní geom etrie, geom etrie studující ty vlastnosti objektç, které se nem ní pÍi afinit.

l.), stÍední ! klasická egyptština (22. až 16. st. pÍ. n. l.), novoegyptština (16.!8. st. pÍ. n. l.), dém otština (9. st. pÍ. n. l.!5. st. n. l.), poslední fází je koptština (od 3. st., od 7. st. vytla…ována arabštinou, ješt v 17. st. živá, v sou…asnosti jazyk koptské církve); jako písm o se postupn užívaly hieroglyfy a jejich další vývojové form y (písm o hieratické, dém otické), koptština psána upraveným Íec. písm em . B erberskou skupinu tvoÍí asi 300 jazykç. K ušitské jazyky se vyskytují zejm . v Etiopii a Som álsku (som álština). Z …adských jazykç je znám a zejm . hauština (užívaná v záp. a stÍ. A frice jako obch. jazyk ! lingua franca). A frodita [-dy-], A frodíté ! ” Íec. m ytol. bohyn lásky; zrozena z m oÍské pny. Sym bol ženské krásy, nevrná m anželka H éfaistova. 5 V enuše

afirm ace, kladné tvrzení, ujištní, pÍisvd…ení.

afrodiziaka [-dy-], prostÍedky zvyšující pohlavní touhu a aktivitu.

afix, gram atický m orfém (prefix, infix, sufix), který se pÍipojuje ke koÍeni slova.

A g 5 stÍíbro

A FL 5 A m erická federace práce

agalakcie, neschopnost m lé…né žlázy produkovat m léko. V yskytuje se obv. bezprostÍedn po porodu, ale i v kterékoli fázi laktace. Je zpçsobena vývojovým i porucham i, zm nam i v …innosti nervové a endokrinní soustavy, závadam i ve výživ, chorobam i. 5 hypogalakcie

aflatoxiny, toxiny produkované nkterým i m ikroorganism y (plísnm i) ve žluknoucích potravinách a krm ivech (káva, burské oÍíšky); m nohé a. m ají karcinogenní ú…inky. 5 A spergillus afonie [-ny-], ztráta hlasu, nej…astji se vyskytující pÍi zántu nebo porušení hlasivek nebo pÍi zántu hrtanu. aforism us, lit. form a vtšinou o jedné …i dvou vtách, vyjadÍující vtipn, napÍ. form ou paradoxu, obecnou pravdu fil., psychol., m orální. africká hudba a) hudba obyvatel celého afr. kontinentu (i arabskoislám ská); b) lidová hudba …erných obyvatel A friky, spjatá s kultovním i obÍady a prací. Žánrov a typov je zna…n rozrçznná, pÍevládá rytm us, v tónovém systém u pentatonika. „ asto je vokální, z hudebních nástrojç (z bam busu, km enç strom ç, plodç tykvovitých rostlin, slonoviny a kçží) používány zejm . bicí, dechové a strunné drnkací. V e 20. st. se rozvíjí profesionální hudba. africké jazyky, asi 700!1 000 jazykç obyvatel A friky. D lení: jazyky záp. A friky, jazyky centrálních afr. plošin, jazyky vých. a stÍ. A friky (bantuské), jazyky sev. A friky, afroasijské (ham itosem itské), jazyky již. A friky (khoisanské). V A frice jsou …asté kreolské jazyky a jazyky typu lingua franca: Pidgin English a Íada jazykç širší nadetnické kom unikace, napÍ. svahilština a hauština. africké výtvarné um ní, um ní zahrnující tvorbu tradi…ní i na ni úzce navazující sou…. um ní. C harakteristická je pÍevaha plastiky a um . Íem esla. N ejst. jsou prehist. a starovké skalní m alby a rytiny, nej…astjším projevem obÍadní m asky, figury pÍedkç a fetiše; krom  náb. a m agických soch existují i svtské, zejm . ozdobné užitkové pÍedm ty. C harakteristická je vertikalita, sym etrie, stati…nost, deform ace proporcí a transform ace detailç do geom . forem . O vlivnilo evr. um . sm ry pÍelom u 19. a 20. století. Zam Íuje se na aktuální problém y afr. života, pÍevažuje figurální tvorba, …asto pÍejím ající tradi…ní expresivní nadsázku a používající tradi…ní sym boly. A frický národní kongres, angl. A frican N ational C ongress, A N C ! nejstarší …ernošská polit. organizace v JA R ; zal. 1912. Ideov spjat s Jihoafrickou K S. Pçv. cílem bylo zakotvení práv …ernochç do ústavy JA R , 1961 zahájil ozbrojený boj s cílem násilného svržení blošské vlády. 1960!90 v ilegalit, od 1990 v …ele hnutí za odstranní blošské nadvlády a zakotvení volebního práva pro všechny ob…any JA R , od vítzství v prvních všerasových volbách 1994 vládnoucí polit. subjekt v JA R ; od 1997 pÍedseda T. M beki (*1942). A frický roh 5 Som álský poloostrov A frika, druhá nejvtší pevnina na Zem i, pÍevážn na vých. polokouli, s 75 % v trop. pásm u, m ezi oceány A tlantským a Indickým ; 30,3 m il. km ² (20,3 % souše Zem ), 748 m il. obyv. (12,9 % svt. populace, 1996), vykazuje nejvtší ro…. pÍírçstek obyv. (3 % , 1985!90), hustota zalidnní 24,7 obyv./km ²; podíl m stského obyv. 34 % (1990). O d Evropy oddlena G ibraltarským prçlivem , s A sií souvisí Suezskou šíjí. M alá …lenitost pobÍeží. Z ákladem geologické stavby je afr. štít, který byl rozlám án a zprohýbán. PÍevažují náhorní plošiny a roviny, nejvyšší horský m asiv K ilim andžáro (U huru, 5 895 m ). Podél obratníkç rozsáhlé pouštní oblasti, nejvtší Sahara. StÍ. výška pevniny 750 m , nejnižší bod A ssalská proláklina !155 m . N ejvtší vodní toky N il, K ongo, N iger, Zam bezi; tÍetinu povrchu tvoÍí bezodtokové pánve. Ve Východoafr. pÍíkopu rozlehlá jezera. Podnebí rovníkové, subekvatoriální, trop., sev. a již. …ást pÍechází do subtropç. A frika-K orps, bojový svazek W ehrm achtu zform ovaný 1941 v Libyi pod vedením gen. E. R om m ela. Po porážce u al-A lam ejnu 1942 ustoupil do již. Tuniska, kde s 5. tankovou arm ádou a it. arm ádou 1943 vytvoÍil skupinu A frika, která 13.5.1943 kapitulovala. afrikaans 5 germ ánské jazyky afrikán 5 aksam itník A frikánci, dÍíve B úrové, vl. jm . A frikaner ! potom ci holandských usedlíkç v JA R a okolních státech. Jazyk afrikaans. V Íící hlavn protestanti. afrikanistika [-nysty-], obor zabývající se jazyky, historií a kulturam i afr. národç. afroasijské jazyky, ham itosem itská (sem itoham itská) jaz. rodina; zahrnují sev. A friku a B lízký východ ! …lení se na jazyky: 1. sem itské (A rab. poloostrov, M ezopotám ie, Sýrie); 2. egyptštinu; 3. kušitské (sev. A frika, okolí jezera „ ad). Ze sem itských jsou dçležité: hebrejština (od 6. st. pÍ. n. l. zatla…ována aram ejštinou, v 18. st. oživena), aram ejština (zbytky dialektç se zachovaly v …ástech Iráku, Libanonu a Zakavkazska, aram ejsky psány …ásti Bible), syrština (pçvodní název pro aram ejštinu, v užším sm yslu název nejvýzn. aram ejského dialektu z okolí U rfy v Turecku), arabština (náÍe…í se liší od m oderní arabštiny, úÍ. jazyka Íady státç v sev. a sz. A frice a na B lízkém východ), ze 70!90 etiopských jazykç …ást náleží ke kušitským , vtšina k sem itským . Sam ostatnou

A gam em nón, ” Íec. m ytol. m ykénský král; otec Ifigenie, Élektry a O resta. V edl Íec. vojsko proti Tróji, po návratu zabit m anželkou K lytaim éstrou a jejím m ilencem A igisthem . agam ogonie 5 agam ospecies agam ospecies, organism y rozm nožující se pouze nepohlavn. N ový jedinec vzniká z tlesných bunk. Protože nedochází ke splývání rçzných pohlavních bunk, ozn. se tento zpçsob rozm nožování jako agam ogonie nebo m onogonie. agam ovití, …ele( z tÍídy plazç zahrnující stÍedn velké ještry s rohovitým i výrçstky, lím ci nebo hÍebeny. Živí se hl. hm yzem , žijí ve stÍ. A sii, v A frice, A ustrálii a jv. Evrop. A gana, A gaña ! správní stÍedisko o. G uam v M arianách; 4 800 obyv. (1990). V ývoz trop. plodin, m ez. letišt. agapé [Íec., láska] a) v kÍ. u…ení výraz pro B oží sebeobtovnou lásku a její odezvu v život vÍících; b) (m nožné …íslo agapai), ozn. pro „hody lásky“ (spole…né stolování), jež v po…. kÍ. provázely bohoslužbu jako výraz vzájem nosti a starosti o chudé. agar 5 G elidium A garicales 5 lupenaté houby A gassiz 5 W innipežské jezero A gavaceae 5 agávovité agáve, rod jednodložných rostlin z …eledi agávovitých. A . am erické, bylina s pÍízem ní rçžicí velikých tuhých zašpi…atlých a na okraji ostnitých listç. K vete po m noha (až 30) letech, po odkvtu odum írá. agávovité, Agavaceae ! …ele( trop. jednodložných rostlin. B yliny s dÍevnatjícím stonkem , podlouhlým i tuhým i listy a oboupohlavným i kvty. Plod je tobolka …i bobule (agáve, sanseviéra). agens, …initel, pçvodce; ” jaz. log. podm t …innosti ve vt. 5 patiens; ” lék. ú…inná látka, pÍí…ina chorobného procesu, pçvodce nem oci, napÍ. m ikroorganism us, který je pÍí…inou infek…ní nem oci. agentura 5 tisková agentura aggiorn am en to [adžor-, it.], zdnešnní ! program otevÍení Íím kat. církve požadavkçm dnešní doby. V yty…il jej papež Jan X X III. (1881!1963, papež od 1958) pro II. vatikánský koncil (1962!65). A ginský burjatský autonom ní okruh, v R uské federaci v „ itské oblasti; 19 000 km ², 79 000 obyv. (Burjati, R usové; 1993), správní stÍedisko A ginskoje. C hov skotu a ovcí. Tžba a obohacování rud vzácných kovç. Prçm . dÍevaÍský. A gion O ros 5 A thos agitace, program ové šíÍení, cílené pÍesvd…ování; získávání stoupencç. agitato [adžitáto, it.], ” hud. prudce, bouÍliv. aglom erace, seskupení, shlukování; ” geogr. seskupení velkého po…tu obyv. (sídelní a.) nebo prçm . zaÍízení (prçm . a.) v ur…ité …ásti krajiny, bez ohledu na správní hranice. 5 konurbace; ” hut. a. rud ! spojování drobné nebo jem n m leté rudy spékáním . aglom era…ní sm s, m írn navlh…ená sm s jem n m letých a drobných rud (do 10 m m ) s jem n m letým palivem (až 3 m m ), popÍ. jiným i pÍísadam i (vápenec, vratný aglom erát, okuje). aglom erát, ” petrologie pyroklastická hornina z lávových útržkç, sope…ných bom b, lapil a sope…ného popele; ” hut. spe…enec ! dostate…n pevná, pórovitá a snadno redukovatelná kusová hm ota vznikající spékáním aglom era…ní sm si. agloporit, um lé kam enivo, pórovité plnivo do betonu vyrábné spékáním létavého popílku. aglutinace [-ty-], shlukování, pÍipojování …ástic (bunk, krvinek, bakterií), reakce m ezi antigenem a protilátkou; diagnostická m etoda napÍ. u infek…ních nem ocí k ur…ení protilátek v séru nem ocných. aglutina…ní jazyky 5 jazyková typologie A gnon Šm uel Josef, 17.7.1888!17.2.1970, vl. jm . C zaczkeÕ, hebr. prozaik píšící anglicky; od 1908 žil v Palestin, B erlín a Izraeli. „ erpal z rodného hali…ského prostÍedí, lí…il rozklad východoevr. židovství. N c (1966). agnosticism us [-ty-], ” fil. názor popírající m ožnost poznání svta, zvl. poznání podstaty

vcí. Pro poznání je podle a. dostupná pouze oblast jevç ! to, co je získáno bezprostÍední zkušeností.

12

A guascalientes [agvaskaljentes], spolkový stát M exika v centrální …ásti na M ex. plošin; 5 471 km ², 719 650 obyv. (1990), správní stÍedisko m . A guascalientes. H ust zalidnná zem d.-prçm . oblast.

agogika, tem pové zm ny vznikající pÍi interpretaci skladby; nejsou vyjádÍeny notam i, nýbrž slovn (napÍ. accelerando).

A haggar, pohoÍí sope…ného pçvodu v A frice, v alžírské SahaÍe; Tahat 2 918 m .

agónie [-ny-], stav pÍed sm rtí vyzna…ující se ztrátou vdom í a poklesem životních funkcí.

ahinsá 5 džinism us

agora, v ant. Íec. m stech nám stí sloužící za shrom aždišt a tržišt. K olem stály správní budovy, chrám y, oltáÍe, sochy a sloupoÍadí.

ahistorism us, podcenní vývojového (historického) hlediska, obv. historických východisek a faktç, djin nebo djinné zkušenosti vçbec. N kdy jde o nepÍim Íené nebo ú…elové podÍízení hist. poznatkç njaké ideji, ideologii, teorii.

agorafobie, psychická porucha vyzna…ující se chorobným strachem ze vstupu do veÍ. prostor (strach z cestování ve veÍ. dop. prostÍedcích, z ú…asti na shrom áždních). PatÍí sem i klaustrofobie, tj. strach z pobytu v uzavÍeném prostoru. Á gra, } gra ! m . v Indii v U ttarpradéši na Í. Jam un, 157 m n. m .; 899 195 obyv. (1991). Prçm . bavlnáÍský, obuvnický, potravináÍský. Ì em esla (koberce, kam enosochaÍství). U niverzita. A rch. památky: Perlová m ešita (1646!53), opevnný palácový kom plex „ ervená pevnost z pol. 17. st. (pam átka svt. kulturního ddictví U N ESC O ). 5 Tádžm ahal. ! V 15. st. pevnost. O d 2. pol. 16. st. hl. m . M ughalç, 1803 dobyta B rity. 1857 až 1859 jedno z center povstání sipáhiç. agraciace 5 m ilost agrafie, chorobná ztráta schopnosti psát písm ena (znaky), obv. jako dçsledek poškození center v kçÍe m ozkové. Symptom poruch CN S. agranulocyty, bílé krvinky s velkým ne…lenným jádrem , jejichž cytoplazm a neobsahuje specifická zrní…ka (granula). agrární strana 5 R epublikánská strana zem dlského a m alorolnického lidu agravace, zám rné zveli…ování obtíží, napÍ. chorobných pÍíznakç. N ení totožná se sim ulací. agregace, seskupování; ” log. vznik souhrnu stejnorodých entit, kde existence náleží jak souhrnu vcelku, tak každé entit. Tím se liší od m nožin (tÍíd), jež individua sjednocují podle vlastností náležících každém u individuu; ” sociol. nahodilé a do…asné, pouze statist. vznikání souhrnu jedincç (na rozdíl od skupiny) bez specifické soc. vazby; ” chem . spojování m alých dispergovaných …ástic ve vtší celky, agregáty; ” zool. náhodn vzniklý souhrn zvíÍat, napÍ. živo…ichové u zdroje potravy. Chování, které vede k trvalém u nebo do…asném u shrom áždní jedincç na ur…itém m íst, se nazývá agrega…ní a m çže být podm ínno ferom ony; ” bot. druhov nevytÍídný a neustálený porost na nov uvolnné ploše (na náplavu Íeky, skládce, lesní pasece). A . je …asto tvoÍena rostlinam i, jejichž sem ena se šíÍí vtrem . agrega…ní chování 5 agregace agregát 5 agregace agregátní poptávka, celk. penžní výdaje v ekonom ice, tj. výdaje dom ácností, firem , státu a zahr. subjektç za dané období. agrém ent [agrem an, fr.], schválení; ” m ez. právo souhlas pÍijím ajícího státu s fyzickou osobou, kterou jiný stát navrhuje jako svého dipl. zástupce v pÍijím ajícím stát (vysílající stát si pro ni m usí vyžádat a. pÍed jejím jm enováním ). Podle VídeÁské úm luvy o dipl. stycích z 18.4.1961 se žádá pro velvyslance a vyslance, u nkterých zem í i pro voj. a let. pÍidlence. agrese, ” m ez. právo použití ozbrojené síly státem zejm . proti svrchovanosti, územ ní celistvosti …i polit. nezávislosti jiného státu, napÍ. invaze, voj. okupace, blokáda pÍístavç …i pobÍeží ozbrojeným i silam i. M ez. právo (C harta O SN ) a. zakazuje; ” soc. psychol. fyzické napadení …i úto…né jednání vç…i jiné osob; v psychoanalytickém pojetí považována za jednu z reakcí na frustraci. agresivita, ” zool. tendence živo…ichç k napadání jedincç téhož druhu (vnitrodruhová a.) nebo jiných druhç (mezidruhová agresivita). Chování spojené s tm ito projevy pÍi hájení teritoria, zdroje potravy, m lá(at aj. se ozn. jako agresivní chování; ” psychol. zám rné fyzické nebo verbální poškozování jiné osoby, resp. živé bytosti. agresivita prostÍedí, vlastnost prostÍedí, které pÍi styku s látkam i, hl. kovy, zpçsobuje jejich postupné znehodnocení korozí. Exhalace a kyselý déšt, rozrušují nkterá staviva nadzem ních …ástí a agresivní podzem ní voda vyžaduje nákladné izolace. A gricola [agrikola] G eorgius, 24.3.1494!21.11. 1555, vl. jm . G eorg Bauer, nm . lékaÍ, m ineralog, pÍírodovdec. Položil zákl. hornictví, hutnictví, m ineralogie, prac. lékaÍství. H l. dílo D e re metallica libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví) podává system atickou klasifikaci m inerálç a kovç na zákl. jejich vlastností.

A hlfors [alfor] Lars V alerian, 18.4.1907!1996, am . m atem atik. H l. práce z teorie funkcí kom plexní prom nné, teorie kvazikonform ních zobrazení, teorie Riem annových ploch. A hm adábád, A hm ad~b~d ! m . v Indii v G udžarátu na Í. Sábarm atí, 49 m n. m .; 2,87 m il. obyv., aglom erace 3,30 m il. obyv. (1991). StÍedisko obchodu a text. prçm yslu (bavlna, hedvábí). D v univerzity (1949). ! Zal. 1411. A ho Juhani, 11.9.1861!8.8.1921, finský spisovatel. A utor real. rom ánç (Rautatie ! Železnice), ovlivnn fr. naturalism em a nár. rom antism em (rom ány Pastorova dcera, Juha). A hváz, A hv~z ! m . v jz. Íránu v M ezopotam ské nížin na Í. K árún; 828 380 obyv. (1994). Správní stÍedisko provincie C húzestán. C entrum tžby, zpracování a obchodu ropou; ropovod. Prçm . petrochem ., stroj., hut. (válcovna). Žel. spojení s pÍístavem B andar-e C hom ejní. Letišt. ! N a m íst achajm enovské T areiany zbudoval v 1. pol. 3. st. A rdašír I. m sto H orm uzd A rdašír. Po dobytí A raby v 7. st. pÍejm enován na A hváz. A ch aia [achaja], krajina na sev. Peloponésu obývaná od konce 2. tisíciletí pÍ. n. l. A chaji. 280!146 pÍ. n. l. zde existoval achajský spolek. Po porážce Ì ím any podÍízena m ístodržiteli v M akedonii. 27 pÍ. n. l. vznikla sam ostatná provincie A. se sídlem v K orintu. A ch ajm en ovci, první perská dyn., vládnoucí od po…. 7. st. do 330 pÍ. n. l. Z a zakl. je považován K ýros II. Starší, význ. pokra…ovatelé: K am býsés (asi 559!522 pÍ. n. l.), D areios I. V eliký, X erxes I., A rtaxerxes I., poslední A . D areios III. A chajové, pçv. Íe…tí obyvatelé A chaie; u H om éra ozn. všech Ì ekç, kteÍí bojovali u Tróje. N kdy název všech Ì ekç v období m ykénské kultury. achajský spolek, svazek rovnoprávných Íec. obcí, vytvoÍený 280 pÍ. n. l. na sev. Peloponésu. V …ele spolku stál každoro…n volený stratégos. A . s. byl rivalem M akedonie, aitólského spolku a Sparty. Zanikl 146 pÍ. n. l. po dobytí K orintu Ì ím any. ach át, ” m iner. jem n až hrub proužkovaná odrçda chalcedonu; stÍídav rçzn zbarvené proužky (…ervené, hndé, zelené, bílé i bezbarvé). D rahý kám en. A chebe [ašebe] C hinua, *15.11.1930, nigerijský spisovatel píšící anglicky. A utor genera…ních rom ánç (U ž nikdy klid) zachycujících vývoj západoafr. spole…nosti od konce 19. století. A cherón, ” Íec. m ytol. podsvtní Íeka vzdechç, pÍes niž pÍevážel C harón zem Íelé do podsvtí. 5 Léthé; Styx A chetaton 5 A chnaton A chilles, A chilleus ! ” Íec. m ytol. Íec. hrdina trojské války. M atka ho po narození ponoÍila do Íeky S tyx, takže byl zranitelný jen na pat, za kterou ho držela a do níž ho zasáhl Paridçv šíp. O dtud A chillova pata ! snadno zranitelné m ísto. A chillova šlacha, tendo Achillis ! úponová šlacha trojhlavého svalu lýtkového, pÍipojená vzadu na kost patní. A chm adulinová Bella (Isabella) A chatovna, *10.4.1937, rus. básníÍka. A utorka m ilostné a psychol. poezie (M çj rodokmen, Sad). A chm atovová A nna Andrejevna, 23.6.1889!5.3. 1966, vl. jm . G orenková, rus. básníÍka; pÍedstavitelka akm éism u v kom orní a tragické lyrice (Bílé hejno) i epických skladbách (Rekviem, Poém a bez hrdiny). A chnaton, pçv. A m enhotep IV . ! eg. panovník (asi 1364!47 pÍ. n. l.) z XV III. dynastie. Prosazoval náb., správní i kult. reform y proti knžím boha Am óna. Zavedl božstvo A tona a vybudoval nové sídelní m . A chetaton. Po A . sm rti byl obnoven Am ónçv kult a pam átky na „kacíÍského“ panovníka ni…eny. 5 N efertiijti; N ová Ííše; Tutancham ón ach rom át, opt. soustava nejm én ze dvou …o…ek sestavených tak, že koriguje otvorovou a chrom atickou vadu. 5 apochrom át; planachrom át ach t, Ííšský acht ! Ííšská klatba; v Íím skonm . Ííši nejvyšší trest užívaný od 12. st., udlovaný zpravidla císaÍem . V tšinou spojen i s círk. klatbou (exkom unikací) a propadnutím Ííšských lén. A chundzadë [achundzade] M irzá Fäthali, rus. A chundov ! 12.7.1812!10.3.1878, ázerbájdžánský spisovatel (povídky, kom edie), filozof a nár. buditel. A I 5 A m nesty International A ID S, angl. A cquired Im m une Deficiency Syndrom e, syndrom získaného selhání im unity ! sm rtelné onem ocnní, jehož pÍí…inou je infekce virem lidské im unodeficience (H IV ). V pozdjších stadiích infekce HIV dochází k tžkým poškozením im unitního systém u, vedoucím ke zvýšené vním avosti organism u vç…i infekcím nebo k neobvyklým form ám nádorového bujení (Kaposiho sarkom , lym fom m ozku). A igisthos 5 K lytaim éstra; O restés A iken [ejkn] H ow ard, 9.3.1900!14.3.1973, am . m atem atik. Zabýval se aplikovanou m atem atikou, výpo…etní technikou a autom atickým zpracováním dat. Podílel se na konstrukci prvních elektronických po…íta…ç Íady M A R K .

Rýžování zlata, dÍevoÍez podle G. Agricoly A grippa, M arcus V ipsanius A . ! 63!12 pÍ. n. l., Íím . vojevçdce a politik. Pom ohl O ctavianovi zvítzit nad S . Pom peiem a M arkem A ntoniem (napÍ. u A ktia). U r…en jeho nástupcem , ale pÍed…asn zem Íel. agrobiocenóza, spole…enstvo rostlin, živo…ichç a m ikroorganism ç vyskytujících se na zem d. obdlávané pçd. agroekologie, ekologie se zvláštním zam Íením na zemdlsky využívaný krajinný prostor. agronom ie, nauka zabývající se zem d. výrobou. Zahrnuje rostl. výrobu a agrotechniku. agrotechnická lhçta [-ny-], …asové období, ve kterém se provádí ur…itý agrotech. zásah (orba, setí) za ú…elem zajistit pÍíznivé podm ínky pro rçst a vývoj plodin a vytvoÍit pÍedpoklady pro stabilizované výnosy jakostních produktç. agrotechnická kázeÁ [-ny-], dodržování agrotech. opatÍení, lhçt v kvalit a …ase, odpovídající stanovištním podm ínkám a požadavkçm plodin. agrotechnika [-ny-], soustava pstitelských opatÍení a) základních, provádných podobným zpçsobem u vtšiny pstovaných plodin (osevní postup, zpracování pçdy); b) speciálních, podle jednotlivých druhç plodin od pÍípravy pçdy až po sklizeÁ, nebo podle použití produktç, které poskytují (kukuÍice pstovaná na zrno, na siláž nebo na zelenou hm otu, píci). 5 pratotechnika

aikido, jap. systém sebeobrany beze zbran, podobný džudu. A ineiás 5 A eneas A iolové, jeden z hl. Íec. km enç tvoÍících m ykénskou kulturu. Po jejím pádu a vlivem tlaku Dórç kolonizovali A . sz. pobÍeží M alé A sie (zv. A iolis) s centrem na o. Lesbos. air condition 5 klim atiza…ní zaÍízení A ïr!T énéré [értenere], národní park v N igeru; zahrnuje horský m asiv A ïr s vysokohorskou pouští (do 2 012 m n. m .) a erg Ténéré. Pam átka svt. pÍír. ddictví U N ESC O . airbag 5 bezpe…nostní vak A ischylos, 525!456 pÍ. n. l., Íec. dram atik; pÍedstavitel atické tragédie. Zavedením druhého herce um ožnil dialog a dram . akci. Zachovalo se sedm tragédií: Prosebnice, Peršané, Sedm proti Thébám, U poutaný Prom étheus a trilogie O resteia. A isópos, Ezop ! asi 6. st. pÍ. n. l., Íec. autor bajek. Prozaické zvíÍecí bajky sebrány ve 4.!3. st. pÍ. n. l. A utorem lat. veršovaného zpracování je Phaedrus. aitólský spolek, ve 4. st. pÍ. n. l. svazek m alých m . obcí v Aitólii s dem . zÍízením , od 3. st. pÍ. n. l. se pÍipojily další oblasti stÍedního Ì ecka a nkteré ostrovy. V …ele stál volený stratégos; zahr. politika byla vtšinou nam íÍena proti M akedonii a achajském u spolku. 279 pÍ. n. l. odrazil nápor K eltç. Za m ak. válek na stran Ì ím a, pak spojenci SyÍanç proti Ì ím u, 187 pÍ. n. l. Ì ím any rozpuštn. A izoaceae 5 kosm atcovité

ajatolláh [arab., znam ení boží]; náb. titul pro význ. znalce K oránu a islám ského práva u šíitç; udluje jej shrom áždní ajatolláhç. V šíitském svt je asi 1 200 a. (vtšina z nich pçsobí v Íránu). V Íránu titul nejvyššího duchovního a polit. vçdce. A jjúbovci, panovnická dyn. kurdského pçvodu; zakl. Sálah ad-D ín 1171 po svržení Fátim ovcç. V ládli v Egypt, Jem enu, sev. M ezopotám ii a Sýrii. Svrženi 1250 M am lúky a nkteré ajjúbovské rody M ongoly. V edlejší vtve vládly v okrajových územ ích do 1342. A jm arové, vl. jm . A jm ara ! etnikum v B olívii a již. Peru u j. Titicaca (2,4 m il., 1990). Jazyk tvoÍí rodinu ajm ara; form áln kÍest,ané (Íím ští katolíci). V ysplé zem dlství. V 15. st. podrobeni Inky. A jní [ajný] Sadriddín, 27.4.1878!15.7.1954, tádžický spisovatel, lit. historik a filolog; zakl. novodobé tádžické a uzbecké prózy (Bucharští kati, O troci, LichváÍova sm rt, Vzpom ínky). A jtm atov „ ingiz, *12.12.1928, kyrgyzský a ruský spisovatel. O d prvotiny D žam ila se prosadil lyrickým stylem a dçrazem na etickou problem atiku (Bílá lo(, Sbohem , živote, A vku delší bývá den, Popravišt). A juthja [ajutja], A judhja ! 1350!1767 thajské království, hl. m . A yutthaya, 1564!86 ovládnuto a 1767 vyvráceno B arm ánci. Podle khm erské pÍezdívky Thajcç také nazýváno Siam . 5 K rungthep A jvaz M ichal, *30.10.1949, …. spisovatel. A utor fil. poezie (Vražda v hotelu Intercontinental) a fantaskních próz (N ávrat starého varana, D ruhé m sto). A jvazjan A ghasi, *7.9.1925, arm énský spisovatel. A utor novel a psychol. povídek s pçsobivým koloritem a sklonem k absurdit.

13

nabytí územ í státem , pÍi kterém je pÍírçstek územ í zpçsoben pÍír. silam i, napÍ. naplavením , …i lidm i (um lé hráze). akcidence, pÍíležitostná tiskovina obv. m enšího rozsahu, pro potÍeby obchodu, adm inistrativy i pro soukrom é ú…ely (prospekt, vizitka, oznám ení). akcidens, ” fil. to, co nepatÍí k podstat, co je vedlejší, vnjší, nahodilé, m nlivé, do…asné. Pojem používáný zejm . v tom ism u. 5 atribut akcie, cenný papír, který pÍedstavuje podíl na jm ní a zisku akciové spole…nosti. O pravÁuje m ajitele podílet se na jejím Íízení, zisku a (pÍi zániku) na m ajetkovém zçstatku. R ozlišuje se a. na jm éno (a. je uvedena na konkrétní osobu, v seznam u akcionáÍç je uvedeno jm éno m ajitele) a a. na m ajitele (a. je voln pÍevoditelná jejím pÍedáním ). Zákl. typy a. jsou: a. km enová (oby…ejná), a. prioritní (a., které pÍísluší pÍednostní podíl ze zisku), a. zam stnanecká (a. pro zam stnance a dçchodce a.s. za zvýhodnnou cenu), a. úroková (a. opravÁující k vyplacení úrokç v pÍedem stanovené výši). akciová spole…nost, akc. spol., a.s. ! kapitálová obch. spole…nost, jejíž zákl. jm ní je rozvrženo na ur…itý po…et akcií na m ajitele nebo na jm éno o ur…ité jm enovité hodnot. A . s. odpovídá za porušení svých závazkç celým svým m ajetkem . A kcionáÍ za závazky a. s. neru…í, m á právo na podíl ze zisku a. s. (dividendu), ur…ený valnou hrom adou a. s. k rozdlení. ! Právní pom ry a. s. v „ R upravuje od 1992 obch. zákoník.

Akcie z roku 1906

A jvazovskij Ivan Konstantinovi…, 29.7.1817!1.5. 1900, rus. m alíÍ arm énského pçvodu. V m arínách zachycoval m ohutné pÍír. dje a dynam ické svtelné úkazy.

akcíz, form a nepÍím ého zdanní, daÁ ze spotÍebních pÍedm tç, zejm . potravin, vybíraná na hrani…ní …áÍe tzv. uzavÍených m st. Pçv. užívaná za feudalism u jako tzv. feudální m ýto. ! V …. zem ích se a. udržel do 1942 jako daÁ vybíraná na hranici velkých m st (tzv. potravní …áÍe) z pÍivážených potravin.

A kaba, A l'A qabah ! m . v Jordánsku u A kabského zálivu R udého m oÍe; 37 400 obyv. (1986). V ýr. um lých hnojiv. Jediný nám . pÍístav státu dçl. i pro Irák. K one…ná stanice žel. trati z Am m ánu.

ak…ní m alba, angl. A ction Painting ! sm r v am . m alíÍství 50. let 20. st., spo…ívající v náhodném stÍídání barev …i rozlévání barev na plátno, ve snaze zachytit stavy autorova nitra; napÍ. J. Pollock, W . de K ooning. 5 abstraktní expresionism us; inform el; tašism us

A kabský záliv, angl. G ulf of Aqaba ! v sv. …ásti R udého m oÍe m ezi A rab. a Sinajským poloostrovem ; dl. 170 km , m ax. šíÍka 29 km . Tektonického pçvodu. PÍístup Izraele (pÍístav Ejlat) a Jordánska (A kaba) k R udém u m oÍi. O d 1994 spole…ný program Izraele, Jordánska a Egypta na ochranu korálových útesç.

ak…ní rádius, ” geogr. územ ní dosah vlivu sídelního nebo hosp. stÍediska, pÍístavu; ” dop. ak…ní polom r ! vzdálenost, kterou dop. prostÍedek (letadlo, plavidlo) urazí pÍi hospodárné rychlosti bez doplÁování pohonných hm ot a provozních zásob.

akácie 5 kapinice A kadém ia, pçvodn háj v A thénách nazvaný podle héroa Akadém a, kde asi 387 pÍ. n. l. založil Platón fil. školu (Platónská akadém ia), která jako náb. spolek (thiasos) v …ele se scholarchou (pÍedstaveným ) sehrála podstatnou roli ve vývoji starovké filozofie i vdy. akadem ie, název vd. nebo výchovné instituce, odvozený z Platónovy A kadém ie; výtv. a. vznikly v Itálii (1490 sochaÍská a 1563 V asariho m alíÍská a. ve Florencii), 1648 zal. v PaÍíži A cadém ie R oyale des Peintres et Sculpteurs. PÍíprava um lcç podle jednotné norm y se odrazila v pojm u akadem ism us. A kadem ie m úzických um ní, A M U ! vysoká škola se sídlem v Praze; zÍízena 1945. Fakulty: Film ová a televizní (1951 jako Fakulta film ová z film . odboru, 1959 zm na názvu na Fakulta film ová a televizní); D ivadelní (1951 z dram . odboru a tane…ního odboru); Hudební (1951 z hud. odboru). A kadem ie vd „ R , A V „ R ! …. státní vd. instituce se sídlem v Praze; zÍízena zákonem 1992 jako nástupnická organizace „ SA V v „ R . A kadem ie výtvarných um ní, A V U ! vysoká škola se sídlem v Praze; zÍízena 1896 jako Akadem ie um ní z M alíÍské akadem ie (zal. 1800), 1919 zm na názvu na A V U . akadem ik, pçvodn student univerzity, pozdji …len akademie jakožto vdecké (kulturní) instituce. akadem ism us, ” výtv. um . um . m etoda prosazovaná na oficiálních um . školách (akadem iích) s cílem dosáhnout dokonalosti dogm atickým dodržováním ant. norem . PÍenesen tvorba vzdálená soudobém u um . vývoji; chladný, stÍízlivý zpçsob a form a projevu. akant, ” arch. ozdobný prvek napodobující hrotité a dekorativn …lenité listy stejnojm enné rostliny. V yskytuje se v ornam entice všech slohç po…ínaje Íec. antickým um ním (korintská hlavice). Z akantových rozvilin se vyvinula arabeska.

A kkadové, sem itské obyvatelstvo; v 1. pol. 3. tis. až 2. st. pÍ. n. l. vytvoÍili v sev. M ezopotám ii první centralizovanou Ííši na Blízkém východ s centrem v A kkadu. 5 B abylonie; G utejci; Sargon I. A kkadský akkadská literatura 5 m ezopotam ské literatury akkadské výtvarné um ní 5 m ezopotam ské výtvarné um ní aklam ace, schválení usnesení nebo volby pÍedstavitele (napÍ. pÍedsedy strany) bez hlasování potleskem nebo jiným souhlasným projevem pÍítom ných. aklim atizace [-ty-], pozitivní fyziologická zm na, pÍivykání ur…itém u novém u prostÍedí, pÍedevším podnebí. 5 adaptace akm éism us, sm r v rus. poezii 1912!22 (N . S. G um iljov, A . A . A chm atovová, O . E. M andelštam ), pÍedstavující reakci na ruský sym bolism us; bývá Íazen k novoklasicism u. A km ola 5 A stana akom odace, ” lék. pÍizpçsobení …innosti tkání intenzit podntç; nej…astji a. oka, rozeznávání pÍedm tç v rçzné vzdálenosti od oka rçzným vyklenutím …o…ky; ” sociol. stav nebo proces, jím ž se jednotlivec nebo skupina adaptují na konfliktní situace. akontace, ” ekon. prostÍedek vnitÍního i zahrani…ního platebního styku; zálohová úhrada …ásti, pÍípadn celé dodávky zboží, zejm . výrobkç s dlouhou výrobní lhçtou. akord, ” hud. souzvuk alespoÁ tÍí rçzných tónç. akordeon 5 harm onika akr 5 acre akreditace [-dy-], povÍení, zplnom ocnní; schválení, potvrzení, napÍ. ú…asti novináÍe na ur…ité akci. akreditiv [-dyty-], ” ekon. prostÍedek platebního styku; …ástka uložená v bance nebo úvr poskytnutý bankou, rezervovaný pro zaplacení ur…itého zboží nebo pro …erpání penz v hotovosti. ! Sm louvu o otevÍení a. upravuje obchodní zákoník. akrescence, pÍírçstek ddického podílu pÍi ddní ze zákona. akritarcha, Acritarcha ! sférické cysty nebo bun…né stny jedné …i nkolika neur…ených skupin eukaryotních Ías; vyskytují se od prekam bria do tÍetihor. N ázev a. je nkterým i autory vyhrazován pro prvohorní hystrichosféry.

akaricidy, chem . pÍípravky ur…ené k hubení rozto…ç. akarinóza, akarióza ! u rostlin onem ocnní zpçsobené rozto…i. Pçvodci kadeÍavosti révy vinné jsou rozto…i hál…ivec vinný, popÍ. révový. Poškozené pupeny se nerozvírají, probouzejí se spící o…ka, keÍ je m etlovitý, m álo plodí. U v…el onem ocnní zpçsobené rozto…íkem v…elím , u …lovka onem ocnní zpçsobené zákožkou, svrab.

akineze, jedna z forem pasivní ochrany živo…ichç pÍed nebezpe…ím , spo…ívající ve strnutí, v reflexním zastavení pohybu (pavouci, brouci).

akrobatické lyžování 5 lyžaÍská akrobacie

Akant (detail)

akarologie, obor zool. zabývající se studiem rozto…ç. akát, trnovník akát ! strom z …eledi bobovitých s trnitým i vtvem i a bílým i kvty v pÍevislých hroznech. M çže ni…it ostatní porost, a tak pÍispívat k erozi.

akrobatický rokenrol [-ty-], sport. tech. disciplína; vznikla z m istrovských soutží v jivu. N ejvyšší soutže: od 1992 M S a M E. akrom egalie, chorobné zvtšení okrajových …ástí tla vznikající v dosplosti a zpçsobené nadm rnou tvorbou rçstového horm onu hypofýzy. akronym , zkratkové slovo (název) složené z po…. písm en nebo slabik nkolika slov (Semafor ! sedm m alých forem ).

akatalektický verš [-ty-], verš úplný, tj. zakon…ený úplnou stopou. 5 katalektický verš

akropolis, pçv. hrad, pozdji opevnný posvátný okrsek Íec. m st um ístný v nejvyšší poloze.

A kbar Veliký, 1542!1605, od 1556 ind. panovník z dynastie M ughalç. Sjednotil Indii, 1573 vydal edikt o snášenlivosti m ezi m uslim y a hinduisty.

akrostich [-ty-], báseÁ, v níž vtšinou první nebo poslední písm eno, popÍ. slabika veršç jdoucích za sebou tvoÍí slovo (heslo, jm éno adresáta nebo autora).

akce, ” fyz. ve varia…ních principech v pÍípad pohybu jednoho hm otného bodu od m ísta

akroterie, akrótérion ! završení, zakon…ení; arch. …lánek v podob palm ety nebo figurálního m otivu um ístný na nárožích a vrcholech štítç.

s 1 do m ísta s 2 je a. funkce

m vds (m hm otnost, v rychlost, ds elem ent dráhy). A kce

vyjadÍuje pçsobení vnjších sil na hm otný bod. 5 H am iltonçv princip; reakce; zákon akce a reakce akcelerace 5 zrychlení akcelerátor, ” tech. ústrojí, jehož prostÍednictvím Íidi… m otorového vozidla Íídí pÍívod palivové sm si do m otoru vozidla; ” ekon. koeficient vyjadÍující vliv rçstu poptávky po spotÍebních pÍedm tech na rçst poptávky po investicích. Ve fin. teorii m á význam zejm . pro m arginální analýzu tvorby a použití penžních dçchodç. akcent 5 pÍízvuk akceptace, ” právo a) pÍijetí návrhu fyzické nebo právnické osoby na uzavÍení sm louvy (oferty) fyzickou nebo právnickou osobou, jíž je návrh adresován; b) a. práva ! ztotožnní se (…lovka nebo skupiny lidí) s obj. právem nebo jeho …ástí; ” ekon. a. sm nky ! pÍijetí cizí sm nky, spo…ívající v jejím podepsání sm ne…níkem (akceptantem ).

akryláty, estery kyseliny akrylové, obecný vzorec CH 2=CH !C O O R , kde R je zbytek alkoholu; m onom ery pro pÍípravu polym erç pro tech. i lék. ú…ely, disperzních lepidel, fasádových barev. aksam itník, afrikán ! jednoletá bylina z hvzdnicovitých. M á žlutý až žlutohndý úbor.

…eledi

A ksum , A xum ! archeol. lokalita, po tisíc let historické hl. m . Etiopie. Koncem 3. st. n. l. byl aksum ský panovník pokládán za rovného vládcçm Persie, B yzance a Ì ím a. Zachovány pozçstatky palácç a nekropole. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O .

akceptor, ” fyz. a) porucha krystalové m Íížky, která zpçsobuje drovou vodivost v polovodi…i; b) centrum , které lze v krystalu excitovat pÍenosem energie od donoru.

akt, úkon, …in; ” výtv. um . a) znázornní nahého lidského tla v pohybu …i postoji; b) um . dílo s tím to nám tem ; ” div. 5 dram a; ” fil. pçvodn lat. pÍeklad A ristotelova pojm u energeia (uskute…nní, projevení) jako zm ny bytí na rozdíl od dynam is (potencialita, m ožnost); ” právo 5 správní akt

akcese, ” právo dodate…né pÍistoupení k m nohostranné sm louv, zejm . m ezinárodní, pÍi kterém pÍistupující pÍijím á všechna práva a povinnosti signatáÍe sm louvy; ” m ez. právo

aktinium [-týny-], lat. actinium , A c ! radioaktivní chem . prvek, první …len Íady aktinoidç, at. …. 89, zdroj beta záÍení,

Akroterie v podob palmety

G. Seurat, Modelka zepÍedu

polo…as pÍem ny 21,6 rokç, t. t. 1 050 °C . aktinoidy [-ty-], 14 radioaktivních chem . prvkç s protonovým i …ísly 90!103 následujících za aktiniem . aktinom ycety [-ty-], obv. aerobní gram pozitivní bakteriální buÁky spojující se do vláken. N které zpçsobují onem ocnní zvíÍat, lidí i rostlin, jiné žijí v pçd, kde se podílejí na fixaci vzdušného dusíku. N které produkují antibiotika. 5 R hizobium aktinom ykózy [-ty-], infek…ní onem ocnní rostlin, zvíÍat i lidí zpçsobené aktinom ycety. U rostlin se projevuje strupovitostí, napÍ. na bram borech, m rkvi, u zvíÍat a lidí zántlivým i ložisky v pojivové tkáni. A ktium [akcium ], A ctium ! m ys ve stÍ. Ì ecku na pobÍeží Jónského m oÍe. 31 pÍ. n. l. porazil u A . A ugustus A ntonia a K leopatru V II. aktiva [-ty-], souhrn m ajetku, jm ní firm y; …lení se na investi…ní m ajetek a obžné prostÍedky (hotovost, cenné papíry, práva, suroviny, zboží, budovy, pozem ky, pohledávky), v ú…etnictví vykazované na levé stran rozvahy. 5 pasiva aktivace [-ty-], uvedení v …innost, zahájení aktivity, …innosti; ” fyz. a chem . proces, v jehož dçsledku je látka schopna chem. reagovat nebo m nit své fyz. vlastnosti. M olekuly m usí získat jistou m inim ální, tzv. aktiva…ní energii. 5 aktivovaný kom plex; ” psychol. psychický stav, v nm ž jedinec prožívá pocity naptí a em o…ního vzrušení; je doprovázen kom plexem neurohum orálních a fyziol. reakcí. N avozením aktivace se organism us i psychika vyla(ují na Íešení dané situace; ” vod. hosp. biol. …ištní odpadních vod aktivovaným kalem za intenzivního um lého provzdušÁování.

14 Schéma olovného akumulátoru: a anoda z houbovitého olova (Pb), b katoda z oxidu olovi…itého (PbO 2 ), H2 SO4 elektrolyt akum ulátor, zaÍízení um ožÁující hrom adní energie el., tepelné, kinetické ap. po ur…itou dobu a její následný odbr. El. a. je sekundární elektrochem . …lánek, zdroj proudu opakovan regenerovatelný el. proudem procházejícím v opa…ném sm ru než pÍi vybíjení, užívaný zejm . jako zásobník el. energie pro vozidlo; nej…astji olovný (u osobních vozç naptí 12 V , u nákladních 24 V ). 5 teplojem akupresura, lé…ebná m etoda, jejím ž cílem je hl. odstranní bolesti. Zal. na využívání tlaku (obv. kone…kç prstç) na ur…ité body povrchu lidského tla. akupunktura, stále užívaná stará …ín. lé…ebná m etoda spo…ívající ve vpichování jehel do ur…ených bodç lidského tla. akustická en ergie [-ty-], energie pÍenášená zvukem . Jednotkou v SI je joule. akustická intenzita 5 intenzita zvuku akustický tlak [-ty-], okam žité m ístní zm ny tlaku v kapalném …i plynném prostÍedí, zpçsobené zvukem . akustický výkon [-ty-], výkon pÍenášený zvukem . Jednotkou v SI je w att. akustika [-ty-], obor zabývající se vznikem , šíÍením a pçsobením zvuku, obecnji libovolného m echanického vlnní. akut, ” jaz. ostrý (jednovrcholový) pÍízvuk nebo ražená intonace a jejich graf. zna…ení v písm u (´). A kutagaw a R júnosuke, 1.3.1892!24.7.1927, jap. spisovatel. Znalec jap. a …ín. kult. tradice a evr. literatury; m istr m oderní povídky a novely; …. výbor O braz z pekla.

Zmny energie E v prçbhu pÍemny dvojice molekul A a B na dvojici molekul P a Q. PÍi pÍemn se energie a uvolÁuje ()Er < 0); b spotÍebovává ()Er > 0); p prçbh reakce, (AB)* aktivovaný komplex, EA aktiva…ní energie, )Er reak…ní energie aktiva…ní analýza [-ty-], m etoda chem . analýzy; využívá kvalitativní i kvantitativní rozlišení radionuklidç podle charakteristik jejich záÍení. O bv. se radionuklidy vytvoÍí z nuklidç zkoum ané látky ozáÍením neutrony (a. a. neutronová). A . a. je citlivou m etodou um ožÁující obv. nedestruk…ní stanovení stopového m nožství Íady nuklidç sou…asn. aktiva…ní horm on [-ty-], ” zool. horm on, který vzniká v m ozkové zauzlin (m ozku) hm yzu a podncuje v pÍedohrudní žláze produkci ekdysonu (svlékacího horm onu), který vyvolává svlékání a rçst. aktivita [-ty-], …innost; ” fyz. zn. A ! a) po…et radioakt. pÍem n za jednotku …asu. A = )N /)t, kde )N je po…et jader záÍi…e, který se pÍem ní za dobu )t. Jednotkou v SI je becquerel. A . 1 B q by m lo ur…ité m nožství radionuklidu, v kterém by nastala jedna pÍem na za jednu sekundu; b) optická a. látky ! schopnost látky stá…et km itovou rovinu lineárn polarizovaného svtla pÍi jeho prçchodu látkou; ” astr. a) slune…ní a. 5 slune…ní …innost; b) a. hvzd ! obdoba jevç slune…ní …innosti pozorovaných v atm osférách nkterých hvzd (erupce, skvrny); ” geof. 5 geom agnetická aktivita; ” zool. chování živo…icha projevující se pohyby a vyvolané vnitÍním i (hlad) a vnjším i (potrava, nepÍítel) podnty. aktivní bezpe…nost [-ty-], souhrn opatÍení v konstrukci m otorových vozidel ke zlepšení jejich jízdních vlastností (chování v zatá…kách, odpružení, stabilizace, protiskluzové systém y). aktivní galaxie [-ty-], objekty galaktického charakteru s m im oÍádn aktivním jádrem , ovlivÁující m ezigalaktický prostor do vzdálenosti m noha tisíc parsekç; napÍ. kvazary, rádiové galaxie, Seyfertovy a M arkarianovy galaxie.

akutní revm atism us 5 revm atická hore…ka akuza…ní proces 5 obžalovací proces akuzativ [-ty-], ” jaz. pÍi skloÁování …tvrtý pád. akvabely 5 synchronizované plavání akvadukt, m ostní stavba pÍevádjící vodu v otevÍeném koryt sam ospádem pÍes údolí, vodní toky, nerovnosti terénu pro vodovody m st, závlahy polí (A ndalusie), prçplavní m osty pro um ožnní plavby lodí na umlých kanálech (StÍedonm . kanál). akvalung, potáp…ský dýchací vzduchový pÍístroj. akvam arín 5 beryl akvaplanink [-ny-], ztráta Íiditelnosti vozidla na m okré silnici vlivem tenké vrstvy vody m ezi pneum atikam i a silnicí.

Ìímský akvadukt akvarel a) m alba pom ocí jem nozrnného pigm entu, rozetÍeného s vodou; b) prçsvitná m alba vodovým i barvam i na papíÍe nebo kartonu. akvaristika [-ty-], …innost spojená s chovem a studiem vodních živo…ichç a s pst. vybraných druhç vodních rostlin v akváriích. akvárium , prçhledná nádrž pro chov vodních živo…ichç a pst. odpovídajících rostlin, pÍíp. zaÍízení pro chov vodních živo…ichç v pÍirozených podm ínkách ve velkých nádržích. akvaterárium , terárium sloužící chovu obojživelníkç a plazç. akvatinta 5 grafika A kvitánsko 5 A quitaine akyn, lid. pvec a básník stÍedoasijských národç. A l 5 hliník al fresco 5 nástnná m alba al pari 5 pari al secco 5 nástnná m alba

aktivní oblast [-ty-], oblast na Slunci, ve které se projevuje slune…ní …innost. N ejprve vznikne flokule, v ní se objevují slune…ní skvrny, erupce, protuberance. A . o. existuje nkolik dní i m sícç, je provázena silným m agnetickým polem .

A labam a, stát na JV U SA severn od M ex. zálivu; 133 667 km ², 4,14 m il. obyv. (1992), hl. m . M ontgom ery. Prçm . dÍevozpracující, pap., chem ., text., elektronický. Tžba …erného uhlí, ropy a zem ního plynu. Pst. podzem nice olejná, bavlník a sója.

aktivní prvek [-ty-], prvek el. obvodu, který je trvalým zdrojem el. energie (akum ulátor), nebo který m çže být v obvodu nahrazen el. zdrojem (tranzistor).

alabastr, m inerál; bílá, jem nozrnná prçsvitná odrçda sádrovce. Používá se k výrob ozdobných pÍedm tç a šperkç a v sochaÍství. T ži se napÍ. v Itálii

aktivní transport [-ty-], ” biol. Íízený pÍenos látek, obv. z prostÍedí o nižší koncentraci do prostÍedí o vyšší koncentraci, spojený se spotÍebou energie a vyžadující ú…ast enzym ç. D çl. pro udržení stálosti vnitÍního prostÍedí a pro vým nu látek. 5 pasivní transport

A lagoas, spolkový stát v sv. B razílii pÍi pobÍeží A tlantského oceánu; 29 107 km ², 2,51 m il. obyv. (1992), správní stÍedisko M aceió. Zem d. obl. (cukrová tÍtina, bavlník, kokosová palm a). Potr. prçm ., tžba ropy.

aktivní úsek letu [-ty-], fáze kosm . letu, pÍi níž pçsobí na tleso reaktivní pohon. 5 pasivní úsek letu aktivní zóna [-ty-], …ást jad. reaktoru, ve které probíhá Íízená Íetzová štpná reakce. 5 havarijní ochrana; okruh reaktoru aktivovaný kom plex [-ty-], nestabilní …ástice na vrcholu potenciálové bariéry m ezi reaktanty a produkty. 5 reak…ní rychlost aktivum [-ty-], ” jaz. slovesný …inný rod. 5 pasivum ; ” ekon. 5 aktiva A ktjubinsk, obl. m sto v sz. K azachstánu; 266 600 obyv. (1991). V ýr. feroslitin, rentgenových pÍístrojç. Prçm . potr. a spotÍební. ! Zal. 1869. aktovka, ” div. hra v jednom jednání. R ozvíjí se od 18. st. zpracováním anekdoty anebo pÍísloví (tzv. proverb).

A lain-Fournier [alén furnje], 3.10.1886!22.9.1914, vl. jm . H enri-Alban Fournier, fr. spisovatel (poetický rom án le G rand M eaulnes ! Velký M eaulnes, …. též pod titulem K ouzelné dobrodružství). alalie, vada Íe…i, v dtství nem luvnost pÍi jinak norm álních duševních schopnostech; m entální a. ! chorobná obava pÍed m luvením . A landské ostrovy, A landy, finsky A hvenanm aa, švéd. Å land ! drobné souostroví m ezi B altským m oÍem a Botnickým zálivem ; 1 527 km ², 23 908 obyv. (1989), správní stÍedisko M aarianham ina. A uton. provincie Finska. alantois, vychlípenina z bÍišní strany zadního stÍeva zárodku plazç, ptákç, savcç. N ejprve se v nm hrom adí kyselina m o…ová, pozdji se a. podílí na dýchání a výživ zárodku. 5 am nion; chorion

aktuální adresáÍ, ” výp. tech. v hierarchické struktuÍe adresáÍç ten adresáÍ, v kterém se v daném okam žiku nejdÍíve hledají soubory, u nichž není explicitn Íe…eno, ve kterém adresáÍi se nacházejí. O pera…ní systém um ožÁuje pÍechod z a. a. do jiného adresáÍe, který se tím stává aktuálním . 5 im plicitní adresáÍ

A laotra, Lac A laotra ! nejvtší jezero na M adagaskaru; 750 m n. m ., 220 km ², hluboké 1!2 m .

aktuální …lenní vty, …lenní vty na východisko výpovdi (tém a ! je znám o z pÍedešlého kontextu, je dáno situací nebo vcnou souvislostí) a na jádro výpovdi (rém a ! je nové, dçležité). V …eštin bývá východiskem podm t a jádrem pÍísudek spolu s rozvíjejícím i vtným i …leny. V souvislém textu se m nohdy jádro pÍedchozí vty stává východiskem vty následující.

A laska, A ljaška ! stát U SA v sz. výbžku Sev. A m eriky na Z od K anady; 1 528 225 km ², 587 000 obyv. (1992), hl. m . Juneau. D ruhý nejm én zalidnný stát U SA . Tžba ropy, zem ního plynu, zlata, stÍíbra a platiny; cest. ruch, rybolov, tžba a zpracování dÍeva, vývoz kožešin.

akulturace, ” sociol. kult. zm na vyplývající z pÍím ého a trvalého kontaktu spole…ností a kultur; term ín a. je …asto užíván pro proces pÍejím ání prvkç evr. …i záp. kultur jiným i spole…nostm i; ” právo a. práva ! a) pÍizpçsobování jednoho práv. Íádu jiném u nebo jejich zám rné vzáj. sbližování (geogr. a. práva); b) pÍizpçsobování práva novým , zejm . soc.-polit. skute…nostem pÍi nezm nném form álním výrazu práva (historická a. práva). akum ulace kapitálu, tvorba kapitálu …istým i investicem i; pÍem na penz nebo jiných zdrojç v kapitál. akum ula…ní vytápní, elektrické vytápní využívající hm otu s velkou tepelnou akum ula…ní schopností. H m ota se ohÍeje v dob levnjší sazby za el. energii a nahrom adná tepelná energie se odebírá podle potÍeby.

A larcón [alarkon] Pedro A ntonio de, 10.3.1833 až 20.7.1891, šp. spisovatel na pÍechodu od rom antism u k realism u (novela El Som brero de tres picos ! TÍírohý klobouk).

alba 5 liturgický úbor; ” liter. svítání…ko ! žánr m ilostné lyriky, kultivovaný ve stÍedovké provensálské poezii od konce 12. st. trubadúry; m ilostná píseÁ o ranním lou…ení m ilencç. A lba Fernando Á lvarez de Toledo y Pim entel vévoda, 29.10.1508!11.12.1582, šp. vojevçdce a politik. H ájil zájm y šp. koruny ve šm alkaldské válce v N m ecku (1547) a 1555!58 v Itálii. 1567 krut potla…il odboj niz. stavç, 1567!73 m ístodržitel v N izozem í; 1580 velitel voj. zásahu v Portugalsku. A lba Iulia [júlia], m . v záp. Rum unsku v Sedm ihradsku na Í. M ureÕ; 72 331 obyv. (1989). Správní stÍedisko župy Alba. Prçm . potr., stroj., kožedlný. Stav. pam átky (katedrála). ! B ýv. hl. m . sedm ihradských vévodç. A lbánci, vl. jm . Škiptar ! národ v A lbánii (3,2 m il.), Srbsku (1,9 m il., hl. v K osovu),

Ì ecku (60 000); 1990. Jazyk albánština. V Íící jsou m uslim ové (asi 70 % ) i kÍ. (Íím kat. asi 10 % , ostatní pravoslavní). A lbánie [-ny-], A lbánská republika, albánsky R epublika Shqipërisë ! stát v jv. Evrop na Balkánském poloostrov, pÍi pobÍeží Jaderského m oÍe; 28 748 km ², 3,26 m il. obyv. (1995), hl. m . Tiranë. ! V tší …ást územ í prostupují h. pásm a, ve vápencových m asivech je vyvinut kras. Ploché pobÍeží se subtrop. stÍedom oÍským podnebím , ve vnitrozem í kontinentální vlivy. PobÍežní oblast m á vždyzelené stÍedom oÍské rostlinstvo. ! O byv. (1991): A lbánci (97 % ), Ì ekové (2 % ). Ú Í. jaz. albánština. N áb.: islám (asi 70 % ), pravoslaví (20 % ), Íím kat. 10 % . K ojenecká úm rtnost 34 ‰ , stÍ. délka života 72 let (1995). ! H osp. m álo rozvinutý stát, navazování kontaktç se svtovým spole…enstvím . H N P 670 U S $/obyv., státní dluh 709 m il. U S $ (1995). ! Zem d. využívá 38,7 % rozlohy,zalesnno 36,4 % . PÍevažuje rostl. produkce, orná pçda z 53 % zavlažována. H l. plodiny: obilniny, luskoviny, olejniny, bram bory, cukrová Íepa, tabák, ovoce a zelenina. Extenzivní chov ovcí, koz, skotu; rybolov. ! Tží se ropa, zem ní plyn, lignit, rudy železa a neželezných kovç (Cr, N i, Cu). Prçm . potr., text., stroj., hut., chem ., dÍevaÍský; rafinace ropy. ! D op. sít, nedostate…ná a nekvalitní; m ez. letišt Tiranë; hl. pÍístavy D urrës, V lorë. ! Vývoz rud neželezných kovç a koncentrátç, ropy, potravin, el. energie. M n. jed. 1 lek (A LL) = 100 qindarek. ! Stát. zÍízení: rep., jednokom orový parlam ent, nejvyšší pÍedstavitel prezident volený L id. shrom áždním . ! Správní …lenní: 27 okr. (rreth).

15

1996

v parlam entních volbách zvítzila D em . strana (PDS)

1997

ob…anské nepokoje; voj. m ise OSN A lba pod vedením Itálie; v pÍed…asných parlam entních volbách zvítzila opozi…ní Soc. strana (býv. kom unisté); prezident R . M eidani (*1944)

1998

ozbrojené protivládní dem onstrace

albánština, sam ostatný jazyk indoevr. rodiny. G ram atické kategorie vyjadÍuje flektivn, m á postpozitivní …len, …asté výpçj…ky ze sousedních jazykç: Íe…tiny, ture…tiny, bulharštiny a latiny; Íazen k balk. jaz. svazu. Pçv. psán Íec. abecedou, od 1908 latinkou. albatrosi, rod ptákç z Íádu trubkonosých s rozptím kÍídel pÍes 3 m ; dokonale plachtí nad m oÍem . albedo, odrazivost difuzn odrážející m atné plochy; pom r celkového toku záÍení odraženého k dopadajícím u. N apÍ. a. bílého papíru je 0,7, M síce 0,07, Zem  0,34, V enuše 0,61. V m et. vystihuje a. zpçsobilost rçzných druhç zem ského povrchu odrážet záÍení Slunce a oblohy, napÍ. a. …erstv napadlého snhu je 0,8!0,95, tm avé oranice 0,07!0,1. Z nalost a. m á velký význam pÍi studiu fyzickogeogr. sféry; zejm . její spektrální hodnota je dçl. charakteristikou využívanou v dálkovém prçzkum u Zem . A lbee [elbí] Edw ard, *12.3.1928, am . dram atik; pÍedstavitel absurdního divadla (The Am erican D ream ! Am erický sen, W ho's Afraid of Virginia W oolf ! K do se bojí Virginie W oolfové, A D elicate Balance ! K Íehká rovnováha). A lbers Josef, 19.3.1888!25.3.1976, nm . m alíÍ; …len Bauhausu, od 1933 v USA . Prçkopník op-artu a kinetického um ní, jeho hl. výtv. tém atem byl …tverec. A lbén iz Isaac, 29.5.1860!18.5.1909, španlský skladatel a klavírní virtuos. U platÁoval vlivy im presionism u, zpracovával podnty ze šp. lidové hudby (klavírní skladby, opery, zarzuely, písn, oratorium El Cristo). A lbert z dyn. sasko-koburské, 26.8.1819!14.12.1861, od 1840 m anžel brit. královny V iktorie (princ m anžel). Jejich potom ci byli panovníky dyn. sasko-kobursko-hannoverské. 5 hannoverská dynastie A lbert Eduard, 20.1.1841!25.9.1900, …. chirurg; prof. univ. v Innsbrucku a ve V ídni. M l rozhodující vliv na utváÍení m oderní …. chirurgické školy, prçkopník antisepse. A lbert II., *6.6.1934, od 1993 belg. král; m l. bratr a nástupce B audouina I. A lbert V eliký, A lbertus M agnus, A lbert von B ollstädt ! asi 1193!15.11.1280, nm . filozof, pÍírodovdec a teolog; ortodoxní scholastik, dom inikán. U siloval o pÍizpçsobení A ristotelova odkazu potÍebám jednotného fil.-teol. systém u. O dpçrce averroistç a u…itel Tom áše Akvinského. A lberta, provincie na jihozápad K anady pÍi hranicích s U SA ; 661 185 km ², 2,55 m il. obyv. (1991), hl. m . Edm onton. Tžba ropy (82 % kanadské produkce, 1988), zem ního plynu, tekutých pískç a uhlí. Prçm . potr., chem ., hut., rafinace ropy, tžba a zpracování dÍeva. R opovody. Pst. obilnin, chov skotu, rybolov. A lberti [alberty] Leon Battista, 14.2.1404!m ezi 19. a 25.4.1472, it. architekt; pÍedstavitel rané renesance a teoretik (D eset knih o architektuÍe). PÍicházel s novým i m yšlenkam i (ve Florencii na prç…elí paláce Rucellai tektonický systém , na prç…elí got. kostela Santa M aria Novella volutový štít; v M antov kostel San A ndrea; pÍestavba kostela San Francesco v Rim ini s m onum entálním vstupem v podob vítzného oblouku). A lberti [alberty] R afael, *16.12.1902, šp. básník; 1940!76 v A rgentin. V yšel z dom ácí klas. poezie, pÍiklonil se k surrealism u, pozdji k poezii sociáln angažované.

A lbánie!djiny

A lbertovo jezero 5 M obutu Sese Seko pÍ. n. l.

A lbertus M agnus 5 A lbert V eliký

konec 2. tis.

osídlení ilyrským i km eny

2. st.

obsazení albánského teritoria Íím . Ííší

n. l.

A lbertville [albertvil], m . ve východní Francii v kr. R hône-A lpes v Savojských Alpách; 18 121 obyv. (1990). D jišt ZO H 1992.

nadvláda byzantské Ííše narušovaná expanzem i okolních státç

albigen ští, jihofr. náboženské hnutí ve 12. a 13. st.; vycházeli z arianism u, neuznávali oficiální Íím skokatolickou církev. K Íížová výprava proti a. (1209!13) posloužila jako zám inka k pÍipojení jz. fr. územ í k dom én fr. krále.

až po…. 15. st.

obsazení albánského územ í Turky

albinism us [-nyz-], vrozený nedostatek barviva v kçži, vlasech, o…ích a v dalších tkáních.

1443!68

protiturecký odboj vedený Skanderbegem (1405!1468)

1479!1912

turecká nadvláda

1787!1822

stát A li paši Tepelenského

2. pol. 19. st.

rozvoj m oderního albánského národního hnutí

1912

Turecko souhlasilo s auton. postavením A ., v dob 1. balk. války albánské územ í okupováno Srbskem , Ì eckem a „ ernou H orou

29.7.1913

na konferenci velm ocí v Londýn vyhlášena sam ostatnost A lbánie

1914!18

albánské územ í jedním z bojišt,

4.!14. st. konec 14. st.

1. svtové války 1921

konference zástupcç velm ocí potvrdila suverenitu A lbánie v hranicích z 1913

…ervenec až prosinec 1924

vláda F. N oliho (1882!1965), snahy o m odernizaci státu

prosinec 1924 až 1939

diktatura A. Zogua

1926, 1927

uzavÍeny nerovnoprávné sm louvy Itálií

Typy krystalç albitu:

1939

A . okupována Itálií, form áln spojena s Itálií personální unií

a jednoduché krystaly; b dvoj…atné srçsty

1941

k obsazené A . pÍipojeny K osovo, …ást „ erné H ory a …ást záp. M akedonie

1942

po…átek nár.osvob. boje

1943

okupace nm eckou arm ádou

listopad 1944

osvobození A . kom . oddíly

1945

vyhlášena lid. republika, nastolena kom . diktatura

1945!48

A . pod vlivem Jugoslávie

1948

roztržka s Jugoslávií

1955

…len OSN

1961

odm ítnutí liberalizace, pÍíklon k „ ín

1967

prohlášení A. prvním ateistickým státem , zákaz náboženství

1978

pÍerušení spolupráce s „ ínou

1985

sm rt E. Hodži, v …ele režim u R . A lia

1990

po…átek dem okratizace

1992

vítzství D em . strany ve volbách, prez. S. B erisha

1993

turecký prezident T. Ö zal (*1925) navrhl patnáctiletý program obnovy a rozvoje hospodáÍství A lbánie

1994

procesy s prom inenty kom . režim u; A . pÍistoupila k projektu Partnerství pro m ír; referendum se vyslovilo proti nové ústav

1995

…len Rady Evropy

albit, m inerál, N aAlSi 3O 8; obv. bezbarvý, prçsvitný, tvrdost 6,5; ze skupiny plagioklasç. Å lborg [olborg], m . v D ánsku na S Jutského poloostrova, ve fjordu Lim ; 159 980 obyv. (1996). Prçm . stroj. (lo(aÍský), hut. (železo), text., pap., skla a keram iky, cem entárenský. N ám . pÍístav, žel. uzel, m ez. letišt. U niv. (1974). ! Zal. 1342. A lborz, Elborz, Elburs ! nejvyšší poh. Íránu pÍi pobÍeží K aspického m oÍe; D em ávend, 5 670 m (vyhaslá sopka). A lbrecht I. H absburský, …ervenec 1255!1.5.1308, 1298 zvolen v Íím skonm . Ííši jako protikrál A dolfa Nasavského (asi 1250!1298). Zavraždn synovcem Janem Paricidou (1260!1313), jem už zadržoval nárok na pÍem yslovské ddictví. Tato vražda otevÍela Lucem burkçm cestu do „ ech. 5 Jan Lucem burský A lbrecht II. H absburský, 16.8.1397!27.10.1439, od 1404 rak. vévoda, od 1437 …. a uherský, od 1438 Íím skonm ecký král. Podporoval svého tchána císaÍe Zikm unda Lucem burského, bojoval proti husitçm a v U hrách vál…il proti Turkçm . A lbrecht III. R akouský z rodu H absburkç, 1349 až 29.8.1395, zakl. albrechtovské vtve H absburkç. Po sm rti bratra R udolfa IV . 1365 vévoda rak. spole…n s m l. bratrem Leopoldem III., po jehož odboji 1379 pÍistoupil na rozdlení habsburských zem í a rodu na vtve leopoldovskou a albrechtovskou (vládla v D olních a H orních R akousích). A lbrecht z V aldštejna 5 (z) V aldštejna Albrecht V áclav Eusebius albrechtovská vtev 5 A lbrecht III. R akouský; H absburkové A lbrightová [olbrajtová] M adelaine K orbel, *15.5. 1937, am . politi…ka …. pçvodu. A ktivní v D em . stran. 1993!96 zástupkyn U SA v O SN , od 1997 m inistryn zahr.

16

vcí. A lbugo, rod plísní z oddlení oom ycet. C izopasí m j. na brukvovitých rostlinách jako tzv. bílá rez, resp. plíseÁ blostná. album iny, jednoduché, ve vod rozpustné globulární bílkoviny, které neobsahují glycinové jednotky. A lbuquerque [albukerke], m . na JZ U SA , nejvtší ve stát N ové M exiko, na Í. R io G rande; 384 736 obyv. (1990). Prçm . stroj. a elektronický, tžba uranové rudy. Lázn. M ez. letišt. D v univ. (1889, 1940). ! Zal. 1706 Španly. Západn od m sta pueblo indiánç A com a, znám é od 1540; pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . alcabala [alkavala], alkavala ! daÁ vybíraná v K astilii z prodeje a vým ny zboží; zavedená Alfonsem X I. (1312!1350). Postupn uzákonna v celém Španlsku a jeho državách; zrušena 1845. M la negativní vliv na rozvoj obchodu a podnikání. A lcántara [alkantara], m . v jz. Španlsku v Estrem aduÍe u hranic s Portugalskem . H ist. m . se zachovanou pam átkou Íím ského stavitelství ! Alcántarským m ostem pÍes Íeku Tajo s vítzným obloukem císaÍe Traiana. A lcuinus 5 A lkuin z Yorku A ldabra, ostrov v Ind. oceánu v Seychelách; 155 km ². A tol s vnitÍní lagunou je pam átkou svt. pÍír. ddictví U N ESC O . aldehydy, slou…eniny s funk…ní skupinou !C H =O ; jejich názvy se tvoÍí pÍíponou -al od názvu pÍíslušného uhlovodíku (ethanal od ethanu), nebo pÍíponou -aldehyd k základu názvu odpovídající karboxylové kyseliny (acetaldehyd od kyseliny octové). aldosy 5 sacharidy

konsolidaci pom rç v Ì ecku vytáhl proti Thébám a 334 je srovnal se zem í, 333 porazil perského krále D areia III. u H elespontu a Issu a obsadil Egypt. Zbytek perské Ííše dobyl 331 po vítzství u G augam el. B abylon u…inil hl. m . obrovské Ííše, kterou za…al 324 reorganizovat. Jeho tažením i za…alo období helénism u. A lexandreida, …. veršovaný epos z pÍelom u 13. a 14. st. o …inech A lexandra Velikého, podle lat. pÍedlohy Gautiera de Châtillon. Z pçv. 8 500!9 000 veršç se v devíti zlom cích dochovaly celkem dv ptiny textu. A lexan drie, A l Iskandar§yah ! m . v sev. Egypt v delt N ilu; aglom erace 3,38 m il. obyv. (1992). D ruhé nejvtší a hosp. nejvýzn. m . Egypta. Prçm . petrochem ., stroj., text. a potravináÍský. PÍístav, spojený prçplavem s Nilem . M ez. letišt, konec ropovodu a plynovodu. U niv. (1942). ! Zal. 332!331 pÍ. n. l. A lexandrem V elikým ; 305!30 pÍ. n. l. hl. m . ptolem aiovské Ííše, potom sídlo Íím . a byz. guvernérç. D o 15. st. nejdçl. obch. pÍístav vých. StÍedom oÍí; po období úpadku vzrostl v 19. st. ekon. význam m sta. alexandrijská škola, vd., fil. a náb. u…ení a sm ry helénism u (zejm . konec 1. st. pÍ. n. l. a první staletí n. l.), jejichž stÍediskem byla A lexandrie; a) vd. škola pçsobící v ústavu M úseion; navazovala na peripatetiky a pstovala všechny vdy v…. technických; b) škola Filóna A lexandrijského (1. st. n. l.); spojovala Platónovu filozofii s orient. a žid. m ystikou. alexandrín, dvanácti- a tÍináctislabi…ný verš se závaznou intona…ní pÍerývkou po tÍetí stop. Typický verš fr. klas. tragédie, v …. básnictví ojedinlý. A lexandropol 5 G um ri A lexandrov Pavel Sergejevi…, 7.5.1896!16.11. 1982, rus. m atem atik. Zakl. sov. topologické školy.

A ldrin [oldrin] Edw in Eugene, *20.1.1930, am . kosm onaut. V oddílu kosm onautç 1963!72, pilot G em ini 12 (1966), druhý …lovk, který vystoupil na M síc (A pollo 11, 21.7.1969 v 3 h 14 min U T).

alexie, chorobná neschopnost …tení; ztráta schopnosti chápat napsané.

aleatorika, kom pozi…ní technika využívající pÍi realizaci hud. díla prvku náhody.

A lexy Janko, 25.1.1894!22.9.1970, sl. m alíÍ, spisovatel a organizátor kult. života na Slovensku.

A lecsandri [aleksandri] V asile, 2.8.1821!3.9.1890, rum . spisovatel. V básních lid. orientovaný pvec nár. cítní, pro divadlo psal frašky, vaudevilly a historická dram ata.

alexin, pÍirozená obranná látka v krevním séru.

alfa, ” jaz. v abeced klas. Íe…tiny znak (! , ") pro hlásku a. E. E. Aldrin

alef, zn. ! ! první písm eno hebr. abecedy. V teorii m nožin ozn. kardinálních …ísel. alegorie, jinotaj ! obrazné vyjádÍení abstraktních pojm ç, djç, vlastností, které m á vedle doslovného též jiný, pÍenesený význam . N a rozdíl od sym bolu, který je m nohovýznam ový, zakládá se a. na vztazích jednozna…ných, ustálených tradicí (páv!pýcha, lev!síla). V širším sm yslu se hovoÍí o a., vystupují-li v díle osoby jako Spravedlnost, D uše. A leixandre [alejsandre] V icente, 26.4.1898!14.12. 1984, šp. básník, zabývající se v subj. lyrice tem atikou lásky a sm rti. N c (1977). aleluja [hebr. hallelú jáh, chvalte Jahveho] a) výzva vyskytující se v žalm ech, odkud pÍešla do žid. a kÍ. bohoslužby; b) druh bohoslužebného zpvu s pÍipojeným úryvkem ze žalm u. alely, rçzné form y jednoho a téhož genu. Jestliže napÍ. ur…itý gen odpovídá za zbarvení kvtu, pak jeho rçzné a. odpovídají za rçzné typy tohoto zbarvení (…ervená, bílá). K aždý gen m çže existovat nejm én ve dvou form ách ! funk…ní nebo nefunk…ní alely. M nohé geny existují v celé Íad funk…ních alel. d'A lem bert [dalam bér] Jean-B aptiste Le R ond, 17.11.1717!29.10.1783, fr. m atem atik a fyzik; osvícenský filozof. Spoluvydavatel Encyklopedie. V ypracoval nástin djin vzniku a vývoje poznání. Zabýval se m ech., teorií gravitace, diferenciálním i rovnicem i, pohybem planet.

alfa a om ega, první a poslední písm eno Íec. abecedy, po…átek a konec; pÍenesen to podstatné, hlavní. A lfa C en tauri, R igil C entaurus, Tolim an ! jasná dvojhvzda v souhvzdí K entaura, vzdálená 4,3 svtelných rokç; kolem ní obíhá Zem i nejbližší hvzda Proxim a C entauri; jasnost 1,33 m agnitudy. alfa verze, ” výp. tech. vývojová verze program u, která je testována pÍím o na vývojovém pracovišti a není ješt uvolnna m im o toto pracovišt. 5 beta verze alfa záÍení, "-záÍení, záÍení " ! proud rychle letících jader helia 4H e (…ástice "). V zniká pÍi radioakt. pÍem n nkterých at. jader, pÍi které jejich protonové …íslo o dv jednotky klesne. Proniká vrstvou vzduchu o tloušt,ce nkolika cm a velm i tenkým i kovovým i lístky; m á ioniza…ní ú…inky. alfabeta, Íecká abeceda; pojm enovaná podle prvních dvou písm en (alfa, beta). alfabetizace [-ty-], proces zam Íený na rychlé odstranní negram otnosti. alfam ezosaprobie 5 saprobiologie alfanum erické znaky, znaky vyjadÍující písm ena latinské abecedy (A !Z bez diakritiky) a arabské …íslice (0!9).

A leppo 5 H alab

A lfieri [alfjéri] V ittorio, 16.1.1749!8.10.1803, it. spisovatel období klasicism u. Ú stÍedním tém atem jeho dram at i polit. traktátç je m echanism us tyranie (dram ata Saul, Filip, autobiografie Vita ! Život).

alergen 5 alergie

A lföld 5 V elká uherská nížina

alergie, zvýšená citlivost organism u, zejm . zvýšená im unitní reaktivita vyvolaná alergeny (antigeny z vnjšího nebo vnitÍního prostÍedí).

A lfons I. B ojovník, 1104!1134, od 1109 král A ragonu a N avarry. SÁatkem s ddi…kou K astilie Urrakou získal do…asnou vládu ve všech šp. zem ích. 1118 dobyl na M aurech Zaragozu. 1120 zvítzil nad Alm orávidy; 1134 poražen m uslim y.

A lencar [alenkar] José M artiniano de, 1.5.1829 až 12.12.1877, braz. spisovatel na pÍechodu od rom antism u k realism u. Zachycoval problém y tehdejší braz. spole…nosti (novela Iracem a, rom án Vládce pralesa).

A lert 5 Ellesm erçv ostrov A leš M ikoláš, 18.11.1852 až 10.7.1913, …. m alíÍ, kreslíÍ a ilustrátor. D ílem , založeným na dram . výrazu a lid. pádnosti, rozvíjel nár. tradice (m onum entální cykly Vlast, Živly) a form oval pÍedstavu …. historie (Setkání JiÍího z Podbrad s M atyášem K orvínem , ilustrace …. lid. písní, pohádek, pÍísloví, knih A . Jiráska). Podílel se na výzdob ND.

A lfons I. D obyvatel, A lfonso H enriques do B orgonha ! m ezi 1107 a 1112!6.12.1185, zakladatel port. státu; 1128 vyhlásil nezávislost Portugalska na K astilii a po vítzství nad M aury u O urique 1139 prohlášen králem Portugalska. 1143 uznán za ddi…ného panovníka, 1147 dobyl Lisabon a prohlásil jej hl. m . port. království. O rganizoval port. církev.

A l e t s c h s k ý l e d o v e c [a le tš s k ý ] , n  m . G r o ß e r A letschgletscher ! nejvtší údolní ledovec v Alpách, ve Švýcarsku v B ernských A lpách; dl. 24 km , 129 km ². V …. H orního a StÍ. A. l. dl. 38 km , 170 km ². aleurit, klastická sedim entární hornina obsahující více než 50 % …ástic o velikosti 0,01!0,1 m m . 5 silt; siltovec; spraš

!, " #, $ ', ( ), * +, , -, . /, 0 1, h 3, 4 5, i 7, 8 9, : ;, < =, > ?, @ A, B C, D E, F, l I, J K, L M, N O, P Q, R S, T

alfa beta gam m a (gam a) delta epsilon dzéta (zéta) éta théta iota (jota) kappa lam bda mí ný ksí om ikron pí ró sigm a tau ypsilon fí chí psí óm ega

aleuronová zrnka, kulovitá nebo elipsoidovitá zrnka v rostl. buÁkách tvoÍená bílkovinam i. Jsou zásobárnou bílkovin, vyskytují se napÍ. ve zralých sem enech olejnatých rostlin.

A lfons V I. C hrabrý, 1040!30.6.1109, od A lfabeta 1065 král Leónu a od 1072 K astilie, od 1173 G alicie. V reconquist dobyl Toledo, Talaveru a M adrid (1085). 1086 poražen A lm orávidy u Sagrajas. Ztratil V alencii, ale udržel Toledo, které se stalo hl. m . K astilie. Jeho náb. tolerance k židçm a m uslim çm vedla k hosp. a kult. vzestupu K astilie.

alexandr 5 papoušci

A lfons X . M oudrý, 26.11.1221!4.4.1284, od 1252 král K astilie a Leónu. 1257 Íím . král, 1282 zbaven koruny ve prospch svého syna Sancha IV . C hrabrého (1257!1295). PÍispl k rozvoji šp. vzdlanosti. Sjednotil Íím . a dom ácí zvykové právo; autor díla Crónica G eneral de España (Obecná kronika Španlska), m ariánských veršç; znam enitý astronom .

M. Aleš, ilustrace ke slovenským A leuty, angl. A leutian Islands ! sope…né souostroví lidovým baladám v Tichém oceánu m ezi A ljaškou a K om andorským i o., v U SA ; 17 666 km ², 7 768 obyv. (1980), správní stÍedisko D utch Harbor. O strovní skupiny N ear, R at, A ndreanof, Fox. A lexandr I. K aradjordjeviƒ, 17.12.1888!9.10.1934 (zabit pÍi atentátu v M arseille), od 1921 jug. král; 1914!18 regent Srbska, 1918!21 regent K rálovství SH S. Prosazoval centralistickou velkosrbskou koncepci jug. státu. 1929 se pokusil Íešit národnostní a soc. krizi nastolením vl. diktatury. A lexandr II., 29.4.1818!13.3.1881, od 1855 rus. car. Provedl Íadu m oderniza…ních reforem (zrušení nevolnictví), od poloviny 60. let znovu upevÁoval absolutistický režim ; za jeho vlády potla…eno pol. povstání, anektovány rozsáhlé oblasti v A sii. Zabit pÍi atentátu narodovolcç. A lexandr M akedonský 5 Alexandr V eliký

A lfréd V eliký, 848!26.10.899, anglosaský panovník; od 871 král W essexu. 878 porazil D ány a asi 886 s nim i uzavÍel sm louvu o stanovení hranice jejich panství (Danelaw ). Položil základy angl. státnosti a vzdlanosti, v…. spisovného jazyka. A lgae 5 Íasy algebra, jedno z nejst. odvtví m atem atiky, vzniklé z nauky o Íešení rovnic. ZobecÁováním se a. rozšíÍila o další odvtví, napÍ. o teorii grup, okruhç, algebraických tles. 5 B oolova algebra; lineární algebra algebraická funkce, funkce y = f(x), kterou lze zapsat ve tvaru polynom u v prom nné y, jehož koeficienty jsou polynom y prom nné x. Funkce, které nejsou algebraické, se nazývají transcendentní (exponenciální funkce, logaritm ické funkce, goniom etrické funkce).

A lexan dr N vský, 1220!14.11.1263, rus. panovník. 1236!51 kníže novgorodský, 1240 porazil švéd. vojska na N v a 1242 arm ádu Íádu nm . rytíÍç na „ udském jezeÍe. O d 1252 veliký kníže vladim irský; svatý rus. pravoslavné církve. A lexandr V eliký, A lexandr M akedonský ! 356!323 pÍ. n. l., od 336 m ak. král, žák A ristotela. Pokra…oval v dobyva…né polit. svého otce Filipa II. M akedonského. Po

A lfons X III., 17.5.1886!28.2.1941, šp. král. 1923!29 toleroval diktaturu M . Prim o de R ivery a nepÍím o tak pÍispl k pádu m onarchie. Zem Íel v it. exilu.

algebraická geom etrie, odvtví geom etrie studující algebraickým i m etodam i speciální geom . objekty, tzv. variety. algebraická lingvistika 5 m atem atická lingvistika Alexandr Veliký v detailu mozaiky Bitva u Issu

algebraická rovnice, rovnice a 0 x n + a 1 x n!1 + ... + + a n!1 x + a n = 0, kde n $ 1; pokud a 0 = 1, m luví se o a. r. v norm ovaném tvaru. 5 základní vta algebry

algebraické …íslo, reálné …íslo, které je koÍenem algebraické rovnice s celo…íselným i koeficienty. R eálné …íslo, které není algebraické, se nazývá transcendentní. N apÍ. …ísla 2, 3/4, %2 jsou algebraická, …íslo B je transcendentní. A lger 5 A lžír algezie, vním ání bolesti. A lgobionta 5 nižší rostliny A lgol, první znám á zákrytová prom nná hvzda m nící v period 2,87 dne zdánlivou hvzdnou velikost z 2,2 na 3,5 m agnitudy. Leží v souhvzdí Persea. A L G O L , angl. A lgorithm ic Language ! jeden z prvních vyšších program ovacích jazykç univerzálního zam Íení, vyvinutý 1957!60. Pozdji zákl. pro další jazyky, m j. pro jazyk Pascal. algologie, fykologie ! nauka o Íasách. A lgonkinové, jaz. pÍíbuzná indiánská etnika v U SA a K anad (asi 200 000 osob; „ ejeni, K ríové, M ohykáni). Pçv. ko…ovní lovci, sbra…i a rybáÍi, v 17.!19. st. lovci kožešin. algor m ortis [-tys, lat.], chladnutí m rtvého tla; rychlost a. m . závisí na teplot okolí. algoritm us, posloupnost kone…ného po…tu elem entárních krokç vedoucí k vyÍešení daného typu úloh. A lchwine 5 A lkuin z Yorku alchym ie, prvotní form a chem ie. Soubor fil. spekulací o podstat a pÍem nách hm oty, kom binovaný s em pirickým experim entováním a Íem eslnou výrobou, hl. kovç, lékç a barviv. A . um ožnila objevy …etných nových látek a principç dodnes používaných separa…ních postupç.

17

alkalické kovy, chem . prvky skupiny I A (lithium , sodík, draslík, rubidium , cesium a francium ); reakt. kovy existující ve slou…eninách obv. jako ionty s nábojovým …íslem 1 (Li 1+, N a 1+). Používají se v org. syntézách a v jad. technice. alkaloidy, skupina dusíkatých bází rostl. pçvodu, které m ají v m alých dávkách výrazné biol. ú…inky (pozitivní i negativní). V yskytují se v celé rostlin nebo jen v nkterém jejím orgánu. Jejich obsah se v prçbhu vegeta…ního období m ní. Je popsáno více než 5 000 a., asi 1 % se používá jako lé…iva. Rozlišují se a. tropinové (atropin, kokain), nám elové (nacházejí se v nám elu; synteticky pÍipravené L SD ), opiové (obsahují hl. m orfin a papaverin); další a. jsou napÍ. chinin, nikotin, kofein. alkany, hom ologická Íada nasycených uhlovodíkç o obecném vzorci H !(C H 2) n!H (n = 1 až 4). N ázvy prvních …tyÍ a. jsou odvozené od jejich triviálních názvç, názvy vyšších a. m ají km en z Íecké (výj. lat.) …íslovky a zakon…ení -an. A . s vysokým i hodnotam i n tvoÍí polyethylen. alkavala 5 alcabala alkeny, olefiny ! hom ologická Íada nenasycených uhlovodíkç s jednou dvojnou vazbou C =C o vzorci H !(C H 2) m!C H =C H !(C H 2) n!H (m , n = 0 až 4). A lken s m = n = = 0 je ethen. N ázev a. m á km en stejný jako název alkanu o stejném po…tu uhlíkç, ale m á zakon…ení -en. Polohu dvojné vazby ozn. …íselná pÍedpona, napÍ. C H 2=C H (C H 2) 14!H je 1-hexadecen, H =(C H 2) 7!C H =C H !(C H 2) 7!H je 8-hexadecen. A lkibiadés [alkibijadés], asi 450!404 pÍ. n. l. athénský politik a vojevçdce. U siloval o obnovení peloponéské války, 415 pÍim l A théÁany k sicilské výprav, pÍešel však na stranu Sparty. Po návratu k A théÁançm zvítzil nad peloponéským lo(stvem 411 u A bydu a 410 u Kyziku, 408 se stal vrchním velitelem athénského vojska. 404 po pádu A thén odešel k Peršançm , kde byl zavraždn. Proslul ctižádostí, dem agogií a zm nam i polit. postojç.

Alchymistické symboly nkterých chemických prvkç a vody A lí ibn A bí Tálib, asi 600!661 (zavraždn), arab. vojevçdce a od 656 …tvrtý chalífa; pÍíbuzný proroka M uham m ada, m anžel Fátim y. Z jeho popudu prohlášena hidžra za po…. islám ského letopo…tu (622). 657 poražen M u'ávijou, jeho pÍíbuzní a stoupenci vytvoÍili stranu A lího (ší'at A lí ! šíité). 5 A líovci; sunnité A li paša T epelenský, 1744!5.2.1822 (popraven), vl. jm . Tepedelenti, turecký hodnostáÍ albánského pçvodu; paša Janinský. O d konce 80. let 18. st., v období úpadku osm anské Ííše, spravoval jako na sultánovi nezávislý vládce rozsáhlá územ í v již. A lbánii, sev. Ì ecku a záp. M akedonii. 1822 kapituloval pÍed Turky. aliance, ” právo spojenecká sm louva suverénních státç; ” zool. pÍíležitostné a do…asné sdružování jedincç rçzných druhç, poskytující lepší ochranu pÍed nebezpe…ím (pštrosi se zebram i, žirafam i a slony). alias, neboli, pÍezdívkou.

alkiny, hom ologická Íada uhlovodíkç s jednou trojnou vazbou C /C o vzorci H !(C H 2) m!C /C !(C H 2) n!H (m , n = 0 až 4). A lkin s m = n = 0 je ethin. N ázev a. m á km en stejný jako název alkanu o stejném po…tu uhlíkç, ale m á zakon…ení -in. Polohu dvojné vazby ozn. …íselná pÍedpona. 5 alkeny A lkm aar [alkm ár], m sto v záp. N izozem sku v provincii N oord-H olland na Severoholandském prçplavu; 92 421 obyv. (1993). StÍedisko m lékárenského prçm . s tradi…ním i sýrovým i trhy. A lkm aión, ” Íec. m ytol. ú…astník tažení proti Thébám (spolu s otcem A m fiaráem ), kam je jako na sm rt poslala m atka E rifýlé. O tec padl a po vítzné válce Alkm aión na pÍíkaz A pollónçv m atku zabil. alkohol, líh ! obecný název pro ethanol. alkoholism us, chorobný návyk na požívání alkoholu. O becn je považován za drogovou závislost, hypoteticky dokonce genet. podm ínnou. Je užívána tzv. sociální definice, tj. za alkoholika je považován ten, kom u závislost na alkoholu zpçsobuje napÍ. rodinné nebo pracovní problém y. alkoholom etr 5 lihom r

alibi, dçkaz obvinného o tom , že v dob spáchání trestného …inu se zdržoval jinde než na m íst, kde byl …in spáchán.

alkoholy, hydroxyderiváty alifatických a dalších nearom atických uhlovodíkç; obecný vzorec R!O H , kde R je napÍ. alkyl, substituovaný alkyl. System atický název a. se skládá z názvu pÍíslušného uhlovodíku (alkanu) a pÍípony -ol v pÍípad potÍeby doplnnou …íslovkou ozn. její polohu, napÍ. C H 3C H 2O H ethanol, C H 3C H 2C H 2O H 1-propanol, C H 3C H (O H )!C H 3 2-propanol. Podle po…tu C !C vazeb uhlíkového atom u nesoucího hydroxylovou skupinu !O H se a. dlí na prim ární (m ethanol), sekundární a terciární.

A lice Springs [elis], m . ve vnitrozem í A ustrálie na J N orthern Territory, v M acdonnellov poh. 587 m ; 18 395 obyv. (1981). StÍedisko tžby ropy a zem ního plynu. D op. kÍižovatka. ! Založeno 1871.

A lkuin z Yorku [jorku] A lcuinus, A lchw ine ! asi 735!19.5.804, anglosaský u…enec. O d 782 ur…oval kult. vývoj franské Ííše (karolinská renesance). A utor lat. psaných u…ebnic a intim n ladné poezie.

alienace, ” fil. 5 odcizení

alky, podÍád ptákç z Íádu dlouhokÍídlých; m ají krátká kÍídla, pom ocí nichž se potápjí. Žijí na severní polokouli.

aliasing, roztÍepení (schodovitost, vroubkovatost) diagonáln vedených …ar v po…íta…ové grafice, digitální fotografii, ke kterém u dochází v dçsledku om ezené rozlišovací schopnosti.

alifatické slou…eniny [-ty-], nasycené i nenasycené org. slou…eniny s necyklickým i (tj. s lineárním i nebo rozvtveným i) Íetzci. 5 alkany; alkeny; alkiny aligátorovití, …ele( plazç z Íádu krokodýlç. D orçstají 4 m délky, žijí zejm . v A m erice.

alkyl, jednovazná skupina vzniklá odtržením vodíku od m olekuly nasyceného uhlovodíku, napÍ. m ethyl !C H 3 vzniklý z m ethanu C H 4. alkylkyanidy 5 nitrily alla prim a [it.], zpçsob m alby najednou, bez podm aleb, postupného pÍekrývání barevných vrstev a dodate…ných retuší. A lláh, al-Láh ! arab. jm éno jediného boha uctívaného v islám u. allegretto [it.], ” hud. a) m írn rychle; b) skladba nebo její …ást v tom to tem pu. allegro [it.], ” hud. a) rychle, živ; b) skladba nebo její …ást v tom to tem pu. A llen [elin] W oody, *1.12.1935, vl. jm . A llen Stew art K onigsberg, am . film ový režisér, scenárista a herec, spisovatel (…. výbor povídek Vedlejší pÍíznaky). Tvçrce nostalgických kom edií i spole…enských film ç (Annie Hall, M anhattan, H ana a její sestry, M ocná Afrodita). A llende G ossens [aljende] Salvador, 26.7.1908 až 11.9.1973, chilský politik. 1933 spoluzakl. Socialistické strany Chile, 1970!73 prez. C hile a vçd…í pÍedstavitel levicové Lid. jednoty. Zabit pÍi voj. pu…i gen. Pinocheta. A llgem eines bürgerliches G esetzbuch 5 A B G B

Mlá(ata aligátora A lijev G ejdar, *10.5.1923, ázerbájdžánský politik. O d konce 60. let zastával význ. funkce v Á zerbájdžánu, po…. 80. let …len sov. vedení (m j. …len politbyra K SSS). O d 1993 prez. Á zerbájdžánu. alim en ta…ní povinnost 5 vyživovací povinnost A líovci, arab. rod; potom ci chalífy A lího ibn A bí Táliba a Fátim y. Požadovali pro sebe výlu…né náb. a polit. vçdcovství všech m uslim ç, odm ítali uznat panovnické nároky A bbásovcç a Um ajjovcç. V 7.!13. st. vyvolali m nohá vesm s neúspšná povstání svých stoupencç (šíitç). A lism aceae 5 žabníkovité aliterace, bás. figura; opakování shodných hlásek na za…átcích za sebou následujících slov. A ljaška, A ljašský poloostrov, angl. A laska Peninsula ! úzký poloostrov na SZ Sev. A m eriky, oddluje záliv A ljašský od B ristolského. „ inné sopky A leutského pohoÍí, N P K atm ai. A ljaška (stát) 5 A laska A ljašské hory, angl. A laska R ange ! pohoÍí v U SA na Aljašce. V rchol M cKinley (6 194 m ) je nejvyšší horou Sev. A m eriky. H orské ledovce. Nár. park. A ljašský poloostrov 5 A ljaška A lkaios [alkájos], m ezi 630 a 620!pol. 6. st. pÍ. n. l., Íec. básník z M ytiléné na Lesbu; se Sapfou pÍedstavitel sólové lyriky. Zachovaly se zlom ky, napÍ. politické, pijácké a m ilostné písn (…. ve výboru N ejstarší Íecká lyrika).

G. B. Alliprandi, kostel sv. Trojice, Kuks A lliprandi [aliprandy] G iovanni B attista, asi 1665 až 13.3.1720, barokní architekt it. pçvodu, pracující v duchu klasicistního baroka v „ echách (návrhy zám kç v H oÍín, K osm onosích, Liblicích; paláce PÍehoÍovských a Šternberský v Praze). K vrcholçm jeho

díla patÍí areál v K uksu, piaristický kostel sv. K Ííže v Litom yšli a z…ásti realizovaná novostavba radnice v C hebu. allit, hornina obsahující podstatné m nožství hydroxidç hliníku; odrçdou je bauxit. 5 laterit A llium salota 5 šalotka allonym , autorem vypçj…ené jm éno jiného skute…ného …lovka (obv. z polit. a cenzurních dçvodç). 5 pseudonym A lm agest, Syntaxis M egalé (V elká soustava) ! souborné dílo (13 knih) K. Ptolem aia asi z 150 n. l., souhrn astr. znalostí starovku a jejich analýza. O bsahuje za…átky sférické astronom ie, výklad geocentrické soustavy, Íešení nkterých mat. problém ç (Ptolem aiova vta), popis hvzdné oblohy, katalog 1 028 hvzd. alm anach, výbor z lit. dl více autorç. 5 antologie alm andin 5 granáty A lm aty, A lm a-A ta, do 1885 Zailijskoje ukreplenije, do 1921 V ernyj ! m . v K azachstánu, pÍi úpatí Zailijského Alatau, 741 m n. m ., v pásm u ni…ivých zem tÍesení a m ur; 1,16 m il. obyv. (1991). Prçm . stroj. (hut. a energ. zaÍízení, zem d. tech.), bavlnáÍský, potr., kožedlný. U niv. (1934). ! 1854 založena na m íst osady A lm aty ruská pevnost; 1929!95 hl. m . K azachstánu. A lm eida G arrett, 4.2.1799!9.12.1854, vl. jm . João B aptista da Silva Leitão, port. rom ant. spisovatel. A utor lyriky, eposu o C am õesovi, rom ánu Podloubí u Svaté Anny. alod, ve feudalism u nem ovitost v plném (nedleném ) vlastnictví, zejm . šlechtická (svobodný statek na rozdíl od lenního). aloe, rod jednodložných rostlin z …eledi liliovitých s tuhým i špi…atým i listy. alogam ie 5 cizosprašnost alogism us, nelog. soud; výrok, který odporuje logice, pravidlçm správného usuzování. alograf, závt, psaná rukou. alochton, ” geol. horninové tleso, které bylo pÍem ístno na vzdálenost i nkolika desítek km ; ” etnogr. obyvatelstvo, které žije v ur…ité lokalit, ale pochází odjinud. 5 autochton aloi, m nožství drahého kovu ve slitin pro ražbu plnohodnotných m incí, vyjádÍené v procentech. alokace, rozm ístní; ” sdl. tech. rozložení výr. délek kabelç po kabelové trase tak, aby se dosáhlo co nejvtší hom ogenity param etrç kabelu; ” ekon. rozm ístní zdrojç výr. prostÍedkç, deviz, úvrç ap.; oblast nebo obor jejich investování nebo použití. aloka…ní efektivnost [-ty-], ” ekon. zákl. typ efektivnosti vyskytující se na dokonale konkuren…ním trhu. V yjadÍuje rovnost m ezních užitkç spotÍebitelç a m ezních nákladç výrobcç. alopatie [-ty-], lé…ebná m etoda používající lé…iva, která pçsobí proti pÍíznakçm nem oci. Její zásadou je contraria contraribus curantur (opa…né se lé…í opa…ným ), kterou form uloval G alénos z Pergam u. 5 hom eopatie alopatrie, ” zool. výskyt dvou nebo více druhç ve zcela oddlených územ ích. 5 sym patrie alotropie, schopnost prvku existovat ve dvou a více strukturn odlišných m odifikacích, krystalických nebo am orfních, lišících se svým i fyz., nkdy i chem . vlastnostm i (grafit, diam ant). 5 polym orfie; uhlík alpaka, slitina m di (58!66 % ), niklu (11!26 % ) a zinku. A lpha 5 ISS alpinism us [-nyz-], alpské horolezectví ! zlézání hor a skal podle ur…itých zásad v pÍíslušných stupních obtížnosti. Jako sport se a. vyvinul ve 2. pol. 19. st. v A lpách. 5 skialpinism us alpínský typ, západní typ ! jeden z hl. antropologických typç, vyskytující se v obyvatelstvu Evropy. V yzna…uje se stÍední postavou, krátkou širokou hlavou, nízkým a širokým obli…ejem , stÍedním až širokým nosem . K çže je sndé barvy, vlasy hndé, o…i svtlé nebo tem n hndé. alpské horolezectví 5 alpinism us alpské lyžování 5 sjezdové lyžování A lpy, it. A lpi, fr. A lpes, nm . A lpen, slovinsky A lpe ! nejvyšší h. soustava Evropy m ezi pobÍežím Ligurského m oÍe a údolím D unaje u Vídn; oblouk 1 200 km dl. a 150!260 km široký, nejvyšší M ont B lanc (4 807 m ) na fr.-it. hranicích. A . se dlí na Záp. a Vých., rozhraní tvoÍí spojnice údolí m ezi j. B odam ským a C om o. V podélném sm ru jsou nejvyšší centrální pásm a krystalická se skalnatým i hÍebeny, ostrým i štíty a ledovci, nižší jsou vápencová pásm a s krasem . A . byly vyvrásnny v kÍíd a tÍetihorách, ve …tvrtohorách tém Í souvisle zalednny. Zalednní ovlivnilo tvary reliéfu (m orény, kary, jezera), recentní ledovce jsou jen nepatrným zbytkem (4 244 ledovcç, 2 707 km ²; 1975). H orní hranice lesa v 1 700!2 300 m n. m ., výše horské hole a skalnaté svahy. LázeÁská, rekrea…ní a sport. stÍediska. alraun 5 m andragora A lsace [alsas], …. A lsasko ! kr. v sv. Francii u hranic se SRN ; 8 280 km ², 1,62 m il. obyv. (1990), správní stÍedisko Strasbourg. alt, hluboký ženský hlas; tónový rozsah asi e!f 2. A lta, m . v sev. N orsku na pobÍeží fjordu, pÍi ústí Í. A ltaelva. ! A rcheol. lokalita, skalní kresby jsou pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A ltair, A tair ! nejjasnjší hvzda (bílá hvzda hl. posloupnosti) v souhvzdí O rla; jasnost

18

0,77 m ag, vzdálenost 16 svtelných rokç. A ltaj, h. soustava v Asii na rozhraní R us. federace, K azachstánu, „ íny a M ongolska; celková délka 2 000 km , nejvyšší vrchol Blucha, 4 506 m . Ledovce, rozsáhlé lesy i stepi. A ltaj, A ltajská republika, dÍíve H orský A ltaj, H orská altajská republika ! rep. v R us. federaci, na JV regionu Záp. SibiÍ; 92 600 km ², 201 000 obyv. (R usové, A ltajci; 1996), hl. m . G orno-Altajsk. Pastevectví, chov skotu, ovcí, m aralç (jelen evropský). Prçm . potr., dÍevozpracující. ! A utonom ní republika od 1990. altajské jazyky, jaz. rodina dlená na vtev: 1. tureckou; 2. m ongolskou; 3. m andžusko-tunguzskou. Turecké (turkotatarské) jazyky se dlí na jv. (uzbe…tina), jz. (ture…tina), sz. (baškirština), sv. (chakaština), patÍí sem i …uvaština a jakutština. Ture…tina užívala m odifikované arab. písm o, od 1928 psána latinkou. Á zerbájdžánština užívá vl. písm o (na zákl. azbuky). D o kyp…acké skupiny patÍí baškirština (do 1929 psána arab. písm em , 1929!39 latinkou, od 1939 azbukou) a kazaština (základem spisovného jazyka se stal sv. dialekt). PatÍí sem i kyrgyzština, krym ská tatarština, nogajština. M ongolské jazyky jsou aglutina…ní; dlí se na sev. (klas. a chalchská m ongolština), stÍ. (m ongolština) a jv. (burjatština, kalm y…tina). M andžusko-tunguzské jazyky tvoÍí skupinu m alých jazykç vých. SibiÍe a D álného východu; m andžuština je význ. jazykem v djinách „ íny (dyn. „ ching), džur…enština vym Íelý jazyk dyn. M ing, evenkštinou se m luví zejm . na ostrov Sachalin a na D álném východ. A ltam ira, jeskyn v sz. Španlsku, proslulá od 1868 objevem 150 m aleb z m l. paleolitu (po 13 000 pÍ. n. l.), zobrazujících pÍevážn tehdejší lovnou zvÍ (bizony, kon, jeleny). Pam átka svtového kult. ddictví U N ESC O . A ltdorfer A lbrecht, asi 1480!12.2.1538, nm . m alíÍ, grafik a stavitel; pÍedstavitel podunajské školy a jeden ze zakladatelç nm . krajinom alby. A utor krajin bez figurální stafáže, bibl. výjevç a alegorií. alter ego [lat.], druhé já; ” psychol. a) pÍirozený rozpor osobnosti; b) ozn. osoby natolik blízké daném u jedinci, že se zdá být jeho druhým „já“. alterace, zm na, porucha, poškození, napÍ. tkán, osobnosti, nem ocí nebo prostÍedím . alternace, stÍídání; ” jaz. stÍídání hlásek v rçzných tvarech slova pÍi skloÁování, …asování nebo pÍi tvoÍení nových slov. K sam ohláskovým kvantitativním a. patÍí obm na krátké za dlouhou (svítit, svit,!), ke kvalitativním ablaut, diftongizace, pÍehláska, pohyblivé e (lev, lva), pÍesm yk (m elu, m lel), stahování (prý z pçv. praví), úžení (zm na sam ohlásky nižší ve vyšší, napÍ. snhu, sníh); souhláskové a. jsou palatalizace a depalatalizace alternariózy, choroby rostlin vyvolané houbam i rodu Alternaria ze skupiny hub Fungi im p e rfe c ti; š k o d í n a k o š t,á lo v in á c h , bram borech, tabáku. Zpçsobují skvrnitost nadzem ních …ástí nebo suchou hnilobu na hlízách bram bor, u klí…ících rostlin jejich padání. alternativa [-ty-, lat. alter, jeden ze dvou], nutnost výbru m ezi dvm a nebo nkolika vzáj. se vylu…ujícím i m ožnostm i; jedna z m ožností. a ltern a tivn í diva d lo [-ty -], n e tra d i…n í, autorská, otevÍená a jiná divadla od konce 60. let 20. století. Volí rçzné žánry a poetiky, usiluje o osobní výpov(, zdçrazÁuje kolektivnost a proces tvorby. alternátor, synchronní el. stroj, el. generátor na výrobu stÍídavého el. proudu. Skládá se ze Schéma alternátoru: statoru s obv. trojfázovým vinutím (trojfázový J jižní pól elektromagnetu a.) a rotoru tvoÍeného soustavou pólç napájených (buzených) stejnosm rným proudem . Podle konstrukce rotorç se dlí na a. s vyjádÍeným i póly (hydroalternátory) a a. s hladkým rotorem (turboalternátory). alternující posloupnost, ” m at. posloupnost reálných …ísel a 1, a 2, a 3, ..., jejíž …leny jsou stÍídav kladné a záporné. alternující Íada, nekone…ná Íada

a n, jejíž …leny a 1, a 2, a 3, ... jsou stÍídav kladné a

záporné. A lthing [altyng], islandský parlam ent, dvoukom orový; nejst. v Evrop (doložen 930). Jeho význam klesal od pÍipojení Islandu k Norsku (1262). 1271 ztratil zákonodárnou m oc, do 1798 se pravideln scházel. 1800 zrušen dán. vládou, 1843 obnoven. altruism us, m ravní princip vyjadÍující schopnost nezištn obtovat vl. zájem ve prospch druhého. D o etiky term ín zavedl A. C om te. Principiáln tkví ve starovkých m orálních zásadách, napÍ. v kÍest,anství. V 17. a 18. st. složka m nohých etických u…ení. 5 egoism us altruistické chování [-ty-], pom áhající, nesobecké, obtavé chování živo…icha ve prospch jiné živé bytosti, aniž by byla o…ekávána odm na. alveol, ” lék. dutinka, sklípek; napÍ. plicní sklípek nebo zubní lçžko. A lverová B etti, 23.11.1906!19.6.1989, estonská básníÍka. A utorka sbírek Tähetund (H vzdná hodina), Tolm ja tuli (Prach a plam en); …. výbor H rom je m çj bratr. A lves R edol A ntónio, 29.12.1911!22.11.1969, port. spisovatel. V neoreal. rom ánech (Fanga) lí…il sociální problém y dlnictva. A lw eg, dop. systém navržený švéd. prçm yslníkem A elem W ennerem -G renem (1881!1961); vozidla se pohybují obkro…m o po vyvýšené dráze z betonu s jednou nosnou a …tyÍm i vodicím i kolejnicem i. A lžbta I. z dyn. Tudorovcç, 7.9.1533!24.3.1603, od 1558 angl. královna; dcera JindÍicha VIII. a Anny Boleynové. Opírala se o obchodní kruhy a novou šlechtu, podporovala zám oÍské objevy; spory se Španlskem vedly k anglo-šp. válce 1587 až 1604. Spolu s anglikánskou církví vystupovala proti katolíkçm i puritánçm . Za její vlády rozkvt um ní (alžbtinská renesance). A lžbta II. z w indsorské dynastie, *21.4.1926, od 1952 brit. královna. alžbtinky, Íád svaté A lžbty ! ženský Íeholní Íád; zal. v Itálii koncem 14. století. V nuje se pé…i o nem ocné. alžbtinské divadlo, období angl. divadla za vlády A lžbty I., spjaté s tvorbou renes. dram atikç (W . Shakespeare, Ch. M arlow , B . Jonson). V znikaly první profesionální div. soubory a budovy (G lobe, 1599). 5 anglické divadlo. Alžbta II.

19

1943!44

sídlo prozatím ní fr. vlády

2. pol. 40. let

rçst nár. uvdom ní arabského obyv., po…átek úsilí o sam ostatnost

1947

A . poskytnuta om ezená sam ospráva, z velké …ásti nerealizovaná

1954

vznik Fronty národního osvobození (FN O )

1954!62

nár.osvob. válka, Francie ztratila více než 0,5 m il. vojákç

1962

Evianským i dohodam i m ezi FN O a Francií ukon…ena nár.osvob. válka; A . suverénní republika, …len OSN , dom inance FNO v polit. život

1965

svržen prez. A . B en Bella (*1918), hlavou státu H . B oum edienne (1921 až 1978)

70. léta

levicové reform y, zestátnní …ásti prçm yslu, agrární reform a

1979

prez. zvolen Š. B endžedíd (*1929)

80. léta

ekon. potíže, rçst popularity islám ských fundam entalistç

1990

oslaben vliv FN O , povolena …innost polit. stran

1992

po vítzství extrem istické Fronty islám ské spásy v parlam entních volbách nastolena voj. diktatura, prez. A . K áfí (*1928); po…. totální války proti islám ským fundam entalistçm

1994

do…asným prez. jm enován generál L. Ziruál (*1941); pokra…ující ozbrojený boj islám ských extrem istç s vládní voj. m ocí

1997

v parlam entních volbách zvítzilo D em . národní shrom áždní, prez. L. Ziruál

A m 5 am ericium A m ado Jorge, *10.8.1912, braz. spisovatel. V e starší tvorb vycházel z kom . postojç, v pozdjším vývoji od radikalism u upouští (rom ány M ulatka Gabriela, Dona Flor a její dva m anželé). Divadlo Globe v Londýn

A lžír, arab. D žaz~i'r, El-D jaz~ïr, fr. A lger ! hl. m . A lžírska, na pobÍeží StÍedozem ního m oÍe; 1,68 m il. obyv., aglom erace 3 m il. obyv. (1993). H osp., obch. a kult. stÍedisko státu. Prçm . chem ., petrochem ., stroj. a potravináÍský. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav, m ez. letišt; m etro. U niv. (1879, 1974). H ist. …ást m ., K asba, je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . ! Zal. koncem 2. tis. pÍ. n. l. Foini…any, pozdji ovládnut Ì ím any, v 5. st. n. l. zni…en V andaly, v 10. st. obnoven. V e stÍedovku jedno z center stÍedom oÍského obchodu, od 16. st. pod form ální nadvládou osm anské Ííše. 1830 obsazen Francií, hl. m . její kolonie Alžírska, 1943!44 sídlo prozatím ní fr. vlády; od 1962 hl. m . sam ostatného A lžírska. alžírská literatura, vzešla ze spole…né liter. arabské. V 19. st. pÍevládala fr. psaná literatura. Lit. obrození nastalo po…. 20. st. pod eg. vlivem ; upevnilo se postavení arabštiny v m oderní literatuÍe, hl. v poezii. O d 20. let se v a. l. prosazovala francouzsky psaná literatura a v 50. letech kvalitativn pÍevládla. Próza se vyzna…uje hl. rom ánovou tvorbou a pestrou tem atikou. Prosadili se autoÍi, kteÍí pÍinesli v 60. letech nové lit. form y a postupy ! A. Djebarová (*1936), Y. Kateb (*1929), R. B oudjera (*1941). A rab. psaná a. l. se rozvíjí pom aleji (A . R dá Húhú, 1911!1956). A lžírsko, A lžírská dem okratická a lidová republika, arab. A l!Jum hãr§ya al-Jaza'ir§ya ad-D §m ãqr~t§ya ash-Sha#b§ya ! stát v sev. A frice pÍi pobÍeží StÍedozem ního m oÍe; 2 381 741 km ², 27,96 m il. obyv. (1995), hl. m . A lžír. ! Skalnaté pobÍeží lem ují h. pásm a M alého (PÍím oÍského) A tlasu, která se snižují do vnitrozem ské bezodtokové plošiny, lem ované na J V elkým (Saharským ) A tlasem (2 328 m ). V tšinu územ í pokrývá Sahara. S výjim kou nejsev. …ásti neexistuje stálá Í. sít,. Zdrojem vody artéské studny. Subtrop. stÍedom oÍské podnebí pÍi pobÍeží pÍechází k J v trop., výrazn kontinentální suché podnebí. O bdobí bez dešt,ç …asto trvá až nkolik let, typické jsou horké suché vtry a píse…né bouÍe. PÍím oÍská obl. m á stÍedom oÍské rostlinstvo s porosty m acchie, v horách rostou vždyzelené a opadavé lesy. ! 99 % A lžíÍanç arabsko-berberského pçvodu. Ú Í. jaz. arabština. N áb. islám (sunnité). StÍ. délka života 68 let, kojenecká úm rtnost 51 ‰ (1995). ! Zem dlský stát s rozvíjejícím se tžebním prçm .; snaha o diverzifikaci hospodáÍství. PatÍí k nejvysplejším v A frice (H N P 1 600 U S $/obyv., stát. dluh 32,61 m ld. U S $; 1995). ! 80 % rozlohy tvoÍí poušt,; zem d. využívá 17 % , soustÍedno pÍi pobÍeží a v oázách. H l. plodiny bram bory, pšenice, je…m en, datlová palm a, olivovník, vinná réva, ovoce, korkový dub. C hov ovcí, koz, skotu, velbloudç; rybolov. ! Tží se zem ní plyn, ropa, rtut,, fosfáty, rudy železa, zinku, olova. Prçm . potr., m etalurgický, chem . (zpracování ropy, zem ního plynu, fosfátç). ! Pt m ez. letišt, (A lžír, Oran). Hl. nám . pÍístavy A rzew , A lžír, B ejaïa. ! V yváží se ropa a zem ní plyn (97 % pÍíjm ç z exportu), víno, ovoce, korek. M n. jed. 1 alžírský dinár (D ZD ) = 100 centim ç. ! Stát. zÍízení: republika, v …ele prez.; jednokom orové N ár. lid. shrom áždní (od 1992 rozpuštno, od 1994 prozatím ní parlam ent). ! Správní …lenní: 48 okresç (vilájetç).

am algám , slitina rtuti s jedním nebo nkolika kovy (sodík, zinek, olovo, draslík, cín, zlato, stÍíbro). Používá se v eltech., pÍi výr. zrcadel, ve stom atologii. A m apá, spolkový stát v severní Brazílii pÍi pobÍeží A tlantského oceánu; 142 359 km ², 289 050 obyv. (1991), správní stÍedisko M acapá. Ì ídce obydlená oblast trop. lesç. Tžba dÍeva a rud m anganu, vývozní pÍístav M acapá. am ara, lé…iva obsahující pÍír. hoÍké látky (hoͅiny, chinin); slouží ke zvýšení chuti k jídlu a k podpoÍe trávení. am arylkovité, Am aryllidaceae ! …ele( jednodložných rostlin. V ytrvalé byliny s úzkým i …árkovitým i listy. Plodem je tobolka nebo bobule. V „R bžné snženka, bledule, narcis. A m aryllidaceae 5 am arylkovité am atérské d ivadlo 5 ochotnické divadlo am atérský film , film . dílo (hrané, dokum entární, anim ované, experim entální) nato…ené tvçrcem nepracujícím v oboru kinem atografie profesionáln. S rozšíÍením videotechniky ustoupilo natá…ení na klas. film . m ateriál (osm i- nebo šestnáctim ilim etrový). am azoÁan 5 papoušci A m azonas, federální teritorium V enezuely na G uyanské vyso…in; 175 750 km ², 55 717 obyv. (1991), správní stÍedisko Puerto A yacucho. PÍevážn trop. lesy bez pozem ních kom unikací. Indiánské km eny. N ejm én rozvinutá oblast V enezuely. A m azonas, nejvtší stát B razílie, na S Z v povodí A m azonky; 1 567 954 km ², 2,09 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko M anaus. Trop. lesy, zem d. kolonizace, výstavba dop. infrastruktury. Tžba dÍeva a nerostných surovin. A m azonia 5 A m azonská nížina A m azonka, port. i šp. R io A m azonas, Solim ões ! veletok v Již. Am erice, nejvtší na svt prçm rným prçtokem v ústí 220 000 m ³.s !1, povodím 7,18 m il. km ² (s Í. Tocantins) i délkou 7 025 km (s pram enným tokem A purim ac v Peru). V zniká soutokem zdrojnic U cayali a M araÁon (M arañón), nejvtší …ást toku na územ í Brazílie. PÍed nálevkovitým ústím do A tlantského oceánu se Íe…išt rozšiÍuje až na 80 km a Í. se vtví v …etná ram ena. Splavná 4 600 km , do m . M anaus (1 690 km ) pro nám . lod. A m azonky, ” Íec. m ytol. km en bojovných žen v M alé A sii. A m azonská nížina, A m azonia ! v Jižní A m erice v povodí A m azonky, m ezi Andam i a A tlantským oceánem ; 5 m il. km ². N ejvtší aluviální nížina na Zem i. PÍevaha trop. deštného lesa. O zn. jako „plíce Zem “ (velký význ. pro obh kyslíku v atm osféÍe). O hrožena devastací pÍír. zdrojç, zejm . tžbou dÍeva trop. deštného lesa. am bice, ” psychol. ctižádost, životní plány; sebehodnotící m om ent osobnosti, obv. v oblasti zvládnutí úkolç, dosažení kariéry. am bient, ” hud. pÍevážn syntezátorová hudba s využitím pÍír. …i tech. zvukç (start m otoru, zvuk letadla, kapání vody); k tvçrcçm patÍí zejm . m ultiinstrum entalisté. am biofonie [-ny-], ” elektroakustika a) zpçsob ozvu…ení m ístností a prostorç, v nichž se tvoÍí zvukové pole, aby se v celém prostoru dosáhl požadovaný zvukový vjem ; b) vícekanálový pÍenos zvuku, pÍi kterém se aspoÁ jedním kanálem pÍenáší signál odpovídající akustickém u poli odražených vln v prostoru, z nhož se pÍenos dje (efektový kanál). Am biofonii lze kom binovat se stereofonií.

A lžírsko!djiny

am bit 5 rajský dvçr

pÍ. n. l.

am bivalence, dvojakost, dvojzna…nost; vnitÍní nebo form ální m ožnost dvojího význam u, úsudku, závru; vnitÍní rozpornost, rozpolcenost.

konec 2. tis.

kolonizace Foini…any

1. tis.

ve vnitrozem í num idské státy

46

N um idie pÍipojena k Íím ské Ííši

n. l. 5. st.

vpád V andalç

6.!7. st.

nadvláda B yzance

7. st.

po…. arabské expanze

711

A . sou…ást Ííše Um ajjovcç

909!973

Fátim ovci

11.!12. st.

arabizace

1236!1554

dynastie Abdalw adovcç

16. st.

pobÍežní m sta ovládnuta Španlskem

1536

ve spolupráci s islám ským obyv. územ í A . pÍipojeno k Turecku

2. pol. 16. st. až 18. st. 1830 1832!47

korzárská rep. ! form ální sou…ást osm anské Ííše po…átek fr. expanze povstání proti fr. nadvlád vedené em írem A bd al-K ádirem (1808 až 1883)

1847

Francie ovládla vtšinu teritoria, upevnna fr. správa

1. pol. 20. st.

po…. politiky národnostního hnutí

1942

vylodní anglo-am erické arm ády

Typy krystalç amfibolu am blyopie, tupozrakost; stav, kdy zraková ostrost oka je nižší než objektivn zjištný organický nález. O bv. se projevuje už v útlém dtství. Funkcionáln zjištnou a. lze pÍi v…asné diagnóze vylé…it nebo alespoÁ podstatn zlepšit. A m bon, dÍíve A m boina ! m . v Indonésii na o. A m bon; 277 000 obyv. (1990). H osp. a obch. centrum M oluk. Prçm . potr., dÍevozpracující. PÍirozený pÍístav. U niv. (1962). ! V 16. st. obchod koÍením . am bona, vyvýšené Íe…ništ v antice, pÍeneseno do starokÍ. baziliky a um ístno po obou stranách chóru. am brózie, ” Íec. m ytol. jídlo bohç dávající nesm rtelnost a v…né m ládí. 5 nektar am bulakrální soustava, u ostnokožcç soustava vodních cév. Podílí se na pohybu, dýchání, vylu…ování a rozvádní látek po tle. am en [hebr., vpravd, jist], ve Starém zákon zakon…ení m odliteb; shrom áždní se tím to zvoláním pÍipojovalo k m odlitb knze. V 1. st. n. l. pÍešlo i do kÍ. liturgie.

am ence, neschopnost orientovat se v prostÍedí; porucha vdom í vyvolaná nebo doprovázená halucinacem i, vizem i nebo iluzem i. A m enhotep IV . 5 A chnaton A m erican Friend's Service C om m ittee [em erikn frendz servis kom itý], Sdružení kvakerç (U SA ) ! kvakerská organizace zal. 1672 v Sev. A m erice. V duchu kvakerských zásad (pacifism us, tolerance) se podílela na m írovém hnutí v prçbhu 2. svt. války. N c za m ír (1947, s Friend's Service C ouncil). A m erická federace práce, A FL ! nejst. am . odborová ústÍedna; zal. 1881. Z levé frakce, jež se 1935 odtrhla, vznikl 1938 K ongres prçm . organizací (C IO ), 1955 se ob ústÍedny sjednotily v A FL-C IO . am erická hudba a) v širším sm yslu hudba všech obyvatel A m eriky; b) v užším sm yslu hudba obyv. USA od konce 18. st., jejím iž zdroji jsou evr. hudba, lid. …ernošská a indiánská hudba. H l. rozvoj nastal v 19. st., kdy v U SA pçsobili evr. um lci (A . D voÍák) a Íada am . hudebníkç studovala v Evrop; nový im pulz pÍinesli evr. em igranti po 1933 (B . B artók, P. H indem ith, E. K Íenek, B . M artinç, D . M ilhaud, A . Schönberg, I. Stravinskij). Zakladatelem vlastní a. h. je C h. E. Ives, hl. pÍedstaviteli L. B ernstein, C . C opland, G . G ershw in. A m . skladatelé ovlivnili zejm . m uzikál, scénickou, film . a m oderní populární hudbu (E. A . Presley). 5 country and w estern m usic; džez; rhythm and blues am erická kinem atografie, 16.4.1896 bylo v N ew Y orku první veÍ. film . pÍedstavení na am . kontinent. Prvním význ. film em se stala Velká železni…ní loupež (1903). O d 1907 se rozvíjí nejvtší centrum film . prçm yslu na svt H ollyw ood. Za první zvukový film bývá ozna…ován Jazzový zpvák (1927). Prçkopníkem am . film . režie byl D . W . G riffith. V 20. letech získala am . kinem atografie prvenství v oblasti zábavného film u (grotesky, C h. C haplin) i dram . tvorby, od 30. let se v U SA prosazovala sociálnkrit. kinem atografie (J. Ford, 1895!1973, F. C apra, 1897!1991), rozvíjel se kreslený (W . D isney) a tane…ní film . V e vál. a povále…ných letech vynikli režiséÍi O . W elles, W . W yler (1902!1981) a A . H itchcock. H ereckou školu (Actor's Studio), jíž prošla Íada pozdjších film ových hvzd, založil 1947 v N ew Y orku E. K azan, který patÍí spolu s J. H ustonem a S. Lum etem ke klasikçm povále…ného údobí. Po nástupu generace New A m erican C inem a reprezentují sou…asnou am . tvorbu zejm . F. Coppola, W . A llen, S. Spielberg, m oderní experim entální film je dílem A . W arhola. am erická literatura, v období 1492!1620 om ezena na cestopisné a deníkové záznam y prvních kolonistç. 1620!1776 pÍevážn pod vlivem evr. literatur, podobn i po vyhlášení nezávislosti 1776. První autentické projevy am . blošské literatury z 19. st. ozna…ovány „am . renesance“ (filozofové transcendentalism u R . W . Em erson a H . D . Thoreau, prozaici N. H aw thorne a H . M elville, v poezii novátorský W . W hitm an). O sudy am . …ernochç zaznam enávány kolem pol. 19. st. v kom er…ní beletrii (H . B . Stow eová) i serióznji (F. D ouglass, 1817!1895). O riginální rysy nov se rodícího národa zachytil M . Tw ain. V dílech realistç a naturalistç z pÍelom u st. (S. C rane, T. D reiser) pak spole…n s psychol. „literaturou …ajových dýchánkç“ (H . Jam es m l.) vykrystalizovaly základy m oderní am . prózy. N ejvýzn. autory 1. pol. 20. st. spojovalo m odernistické pojetí tvorby; v próze znam enalo dílo W . Faulknera po…. plnokrevné tradice jižanské (R . P. W arren, C . M cC ullersová, T. C apote), úse…ný styl E. H em ingw aye zçstal tém Í bez následovníkç, za epika „džezového vku“ považován F. S. Fitzgerald, v poezii doplÁují tradicionalistický sm r (R. Frost) tvçrci form áln avantgardnjší (C . Sandburg, W . Stevens, W . C . W illiam s, E. Pound) a autoÍi tzv. harlem ské renesance (L. H ughes). Povál. am . poezie (R . Low ell, A . G insberg, S. Plathová) byla panoptikem m nohých škol a vlivç. A m . próza po 2. svt. válce nesla podobn rozm anité podoby ! tradi…ní (R. Ellison, B . M alam ud, S. B ellow , J. H eller, J. B aldw in, J. U pdike), experim entátorskou, zahrnující i tzv. postm oderní autory (V . N abokov, K . V onnegut, J. B arth, T. Pynchon) a nebeletristickou (T. W olfe). N ejnovji lze rozpoznat tzv. m inim alistickou prózu (R . C arver). A m erická Sam oa, angl. A m erican Sam oa ! vých. …ást souostroví Sam oa v Polynésii, auton. zám oÍské územ í U SA ; 197 km ², 57 600 obyv. (1995), správní stÍedisko Pago Pago na nejvtším o. Tutuila. Lov a zpracování ryb, produkce kopry, pst. ovoce. V oj. základna. am erické divadlo, form ovalo se pod vlivem evropského, ko…ovné angl. spole…nosti se objevovaly od pol. 18. st.; 1765 vznikl soubor Am . spole…nost, od pol. 50. let 18. st. uvádno pçvodní am . dram a a postaveny první div. budovy. Zábavné žánry (vaudevilly, burlesky) vedly ke zrodu am . m uzikálu. A m . dram a dosáhlo vysoké úrovn v první tÍetin 20. st. v tvorb E. O 'N eilla. O d 2. pol. 19. st. se vyvinul specifický kom er…ní systém (soubory k uvádní jedné hry). O d konce 19. st. vznikal D iv. syndikát kontrolující provoz nkolika set div. budov, m onopolizace a koncentrace div. produkce vyvrcholila na new yorské tÍíd B roadw ay ve 20. letech. O pozi…ní div. soubory (off-Broadway) se brzy kom ercionalizovaly. 1947 vznikla div. škola Actor's Studio (L. Strasberg, E. K azan) rozvíjející psychol. herectví. PÍedním i dram atiky povál. období byli A . M iller, T. W illiam s, T. W ilder, W . Saroyan. O d 60. let se rozvíjelo hnutí m alých divadel (off-off-B roadw ay), kde pçsobily i avantgardní a exprim entální soubory svt. význam u (1947 Living Theatre, 1961 B read and Puppets Theatre). 1963 zal. v N ew Y orku m oderní div. stÍedisko Lincoln C entre. K sou…. pÍedním am . dram atikçm patÍí E. A lbee, S. Shepard.

20

cedrového dÍeva (totem ové sloupy, m asky, drobné plastiky zvíÍat a …lovka); na jihozápad se pod vlivy StÍ. A m eriky uplatÁuje na drobné dÍevné plastice, na keram ice i tkaninách geom . dekor. am ericko-m exická válka 1846!1848, po pÍipojení Texasu 1845 k U SA a následných konfliktech m ezi osadníky a m ex. vojskem došlo k válce, jež 1848 skon…ila m írem v G uadalupe Hidalgo. M exiko se zÍeklo Texasu a za 15 m il. U S $ odstoupilo U SA územ í K alifornie a N ového M exika ! 1,3 m il. km ² (dnes …ásti K alifornie, A rizony, N evady, U tahu, N ového M exika, Colorada, W yom ingu). am erický balet, do 30. let 20. st. ovlivÁován evr. klas. baletem , sou…. se od po…. st. prosazoval nový tane…ní sm r (I. D uncanová, M . G raham ová). N ár. a. b. se zform oval ve 30. letech; 1934 zal. G . B alanchine The School of Am erican B allet, vznikaly další soubory (N ew Y ork C ity B allet, zal. 1935 jako A m erican B allet), A m erican Ballet Theatre (zal. 1939 jako Ballet Theatre). O d 2. pol. 20. st. se am . tane…ní um ní inspiruje džezovou a rockovou hudbou, …ernošským folklorem a m oderním i sm ry výtv. um ní (M . C unningham ) a sm Íuje k syntetickém u projevu.

HÍišt na americký fotbal: 1 hÍišt, 2 branka; a 120 yardç, b 100 yardç, c 10 yardç, d 53,5 yardç, e 6,1 m, f 3,5 m, g 5,5 m am erický fotbal, angl. football ! sport. hra; vznikla 1875 v USA . M užstvo tvoÍí 11 hrá…ç, …istý herní …as je 60 m in ve 4 …tvrtinách. Pravidla dovolují skládání soupeÍe i bez m í…e. A m eri…ané, obvyklé ozn. obyv. U SA bez ohledu na etnický pçv. (255,1 m il., 77,5 % žije v m etropolitních obl.; 1992). Pçv. obyv. (indiáni a Eskym áci) tvoÍí m alou, ekon. i polit. nevýzn. m enšinu (0,8 % obyv. U SA , 1990). D om inantní skupinou jsou tzv. W asps (bílí anglosaští protestanti) a jiní potom ci evr. pÍisthovalcç (80,3 % ), 12,1 % tvoÍí …ernoši; od 2. svt. války roste podíl pÍisthovalcç z Lat. A m eriky a z A sie. A m erika, svtadíly na záp. polokouli (Sev. a Již. A .) spojené StÍ. A .; 42,2 m il. km ² (28,2 % souše Zem ), 734 m il. obyv. (13,6 % svt. populace, 1992), ro…ní pÍírçstek obyv. 1,5 % (1985!90), hustota zalidnní 17,4 obyv./km ²; podíl m stského obyv. 73 % (1990). Svtadíly m ají spole…né rysy geol. stavby. R ozdlení A . na Sev. a Již. A. je dlením fyzicko-geogr.; z dçvodu odlišného hist. a kult. vývoje územ í ležícího jižn od U SA bývá toto ozna…ováno jako Latinská A m erika. am erikanistika 5 anglistika A m erling K arel Slavoj, 18.9.1807!2.11.1884, …. pedagog a filozof; stoupenec názorç J. A . K om enského, 1848 navrhl dem okratiza…ní reform u školství. am etyst 5 kÍem en am fibiont, organism us schopný žít na souši i ve vod (obojživelníci, krokodýlové, bažinné rostliny). am fibolit, m etam orfovaná hornina složená hl. z am fibolu a plagioklasu; ob…as navíc pÍítom en granát, diopsid nebo biotit. am fiboly, ” m iner. silikáty ze skupiny inosilikátç. K rystalují v soustav rom bické-orto, m onoklinické-klino a jednoduché m onoklinické. Jsou charakteristické dokonalou štpností. am fion, am foterní ion, obojetný ion ! elektroneutrální …ástice nesoucí zároveÁ kladný i záporný el. náboj, napÍ. vnitÍn autoionizovaná m olekula am inokyseliny N H +3!C H R!C O O !. 5 am folyt am fiteátr, budova se stupÁovit se zvedajícím i Íadam i sedadel pro diváky. V znikl v ant. Ì ím  jako uzavÍená budova elipsovitého tvaru; pozdji ozn. pro všechna ant. divadla. am folyt, elektrolyt, jehož m olekuly tvoÍí am fionty. am fora a) ant. nádoba s vej…itou bání, štíhlým hrdlem a dvm a svisle pÍipojeným i uchy. Sloužila k uchovávání potravin.

am erické jazyky, nkolik tisíc jazykç pçv. obyvatel A m eriky. V edle eskym ácko-aleutských jazykç i indiánské jazyky. Severoam . indiánské jazyky se …lení do 57 rodin, z nichž m nohé jsou vym Íelé; živý je jazyk navajo ve stát A rizona, tlingit, algonkinské jazyky. StÍedoam . skupina zastoupena vtším po…tem m luv…ích, napÍ. jazyky nahuatl, yucatec, quiché-tzutujil-cakchiquel. Indiánským i jazyky Již. A m eriky se hovoÍí zejm . v A ndách; nejznám jší jsou ke…ua v Peru a guarani v Paraguayi; Íada jazykç v braz. vnitrozem í je neprobádaná. A m erické Panenské ostrovy, angl. The V irgin Islands of the U nited States ! záp. …ást Panenských ostrovç v M alých A ntilách, zám oÍské teritorium U SA ; 344,5 km ², 97 120 obyv. (1996), správní stÍedisko C harlotte Am alie. H l. ostrovy: Saint C roix, Saint John, Saint Thom as. C est. ruch, zpracování dováženého bauxitu a ropy, výroba rum u. am erické výtvarné um ní a) um ní U SA ; po…. souvisejí s kolonizací územ í; v architektuÍe se koloniální sloh (17.!18. st.) projevil pravidelnou dispozicí m st, pÍevzetím prvkç palladiánského klasicism u a angl. typu venkovského sídla. V období 1776!1830 se architektura zamÍila na tech. stavby a system atickou výstavbu velkom st (výr. prefabrikovaných dílç), do konce 19. st. vznikaly vžové dom y s ocelovou konstrukcí, na které navazují m rakodrapy 20. st. (H om e L ife Insurance B uilding). V m alíÍství 18. a 19. st. pÍevládala krajinom alba, rozvíjela se m ytol. a hist. m alba (B. W est) a portrét (J. W histler). N a pÍelom u 19. a 20. st. se m alíÍství vyrovnávalo s tendencem i im presionism u a postim presionism u, sochaÍství s vlivem A . R odina; v užitém um ní vynikl L. C . Tiffany. 1913 proniklo do USA m oderní sou…. evr. um ní, …ást am . um lcç však tvoÍila dál v tradi…ním duchu. N a um . tvorbu 40. let m la vliv skupina evr. um lcç (A . A rchipenko, L. M oholy-Nagy), na základ evr. podntç se rozvinulo hnutí A ction Painting (J. Pollock, W . de Kooning). V 50. letech jako reakce na abstraktní um ní vznikl pop-art (R . Rauschenberg, R. Lichtenstein, A. W arhol), sou…. existovaly a nov vznikaly nefigurativní i figurativní tendence (m inim al-art, hyperrealism us); b) tvorba pçv. obyvatel Sev. A m eriky; na severu pÍevládá eskym ácké um ní (obli…ejové m asky, pÍívsky, drobné figurky); východ kontinentu stojí pod vlivem um . stylu Irokézç (obli…ejové m asky); pro severozápad a pÍilehlé ostrovy jsou typické ÍezbáÍské práce z

Ìecká amfora z 6. st. pÍ. n. l. am foterní ion 5 am fion A m harové, vl. jm . A m hara ! národnost v Etiopii (19 m il., 37,7 % obyv.; 1990). Jazyk (am harština) patÍí do sem itské vtve afroasijské rodiny. K Íest,ané ! m onofyzité. am idy, anorg. i org. slou…eniny obsahující aminoskupinu !N H 2; používají se napÍ. jako speciální rozpouštdla, lé…iva. A m iens [am jen], m . v sev. Francii na Í. Som m e, správní stÍedisko kr. Picardie; 136 234 obyv. (1990). Text. prçm . s tradicí od 16. st.; prçm . stroj. a chem ický. O bchod zem d. produkty. Univ. (1965). Katedrála N otre D ame z 1220!70 s 22 socham i fr. králç a sochou K rista (kolem 1230) je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . am in, derivát am oniaku; vzniká (odvodí se) náhradou jednoho až tÍí vodíkç m olekuly N H 3 uhlíkatou skupinou, napÍ. alkylem R (R N H 2 alkylam in, R 2N H dialkylam in, R 3N trialkylam in).

am inokyselina, karboxylová kyselina, na jejíž Íetzec je vázaná am inoskupina !N H 2, napÍíklad glycin N H 2!C H 2!CO O H . A . jsou výchozím i látkam i (m onom ery) biosyntézy bílkovin, peptidç a dalších biologicky význ. látek. D çl. pro organism y. Zastoupení a. v bílkovin ur…uje její vlastnosti a je dçl. pro její funkci. A . nezbytné pro zachování života se ozn. jako esenciální. 5 am fion; bílkoviny; enzym y am inoplasty, polym ery, nej…astji teplem tvrzené pryskyÍice, vyrábné polykondenzací form aldehydu s am iny (m elam in, anilin) nebo am idy (m o…ovina); m elam inoplasty jsou zákl. složkou vypalovacích em ailç. N anášením na vhodné m ateriály vznikají vrstvené m ateriály používané napÍ. k obkládání nábytku, ve stavebnictví (um akart, um akur, dukol). A m is [ejm is] K ingsley, 16.4.1922!22.10.1995, angl. spisovatel. V poezii pÍedstavitel H nutí, v próze rozhnvaných m ladých m užç (hum oristické rom ány Luke Jim ! Št,astný Jim, The O ld D evils ! StaÍí part,áci).

21

term ín používán pro odpisování nehm otných a hm otných aktiv; vyjadÍuje úbytek jejich hodnoty. 5 odpisy am ortizér [-ty-], tlum i… ! zaÍízení snižující nepÍíznivý ú…inek pulzujícího pÍívodu energie, obv. kinetické. am pér, zn. A ! jednotka el. proudu, zákl. jednotka SI; proud, který pÍi stálém prçtoku dvm a rovnobžným i vodi…i zanedbatelného kruhového prçÍezu, um ístným i ve vakuu ve vzdálenosti 1 m , vyvolá m ezi tm ito vodi…i sílu 2.10 !7 N na 1 m délky. A m père [am pér] A ndré-M arie, 22.1.1775!10.6.1836, fr. fyzik a m atem atik. V ybudoval zákl. elektrom agnetism u, zejm . elektrodynam iky, navrhl m noho m Íicích technik a pÍístrojç. am pérhodina, zn. A .h ! vedlejší jednotka SI pro el. náboj rovná 3,6.10 3 C .

am itóza, pÍím é dlení jádra bun…ného, spo…ívající v jeho prostém zaškrcení. N kdy je považována za pouhou m odifikaci m itózy. A m m án, A m m ~n ! hl. m . Jordánska v polopouštní hornatin, 918 m n. m .; 1,21 m il. obyv. (1990). Hosp. a kult. centrum státu. Sídlo arab. organizací. Prçm . potr., text., kožedlný. M ez. letišt. D v univ. (1962, 1987). A m m ianus M arcellinus, asi 330!asi 400, Íím . historik Íec. pçvodu. N avázal na Tacita, vylí…il Íím . djiny od 96 do své sou…asnosti. Zachovaly se knihy 14 až 31 o událostech 353!378 (…. Soum rak Íím ské Ííše). A m m óchostos 5 Fam agusta

Schéma zapojení ampérmetru: A ampérmetr, S spotÍebi…, I elektrický proud

am nestie [-ty-], hrom adné udlení m ilosti individuáln neur…eným osobám .

am pérm etr, el. pÍístroj k m Íení el. proudu. A . k m Íení proudç Íádu jednotek až setin m iliam pérç (m ikroam pérç) je m iliam pérm etr (m ikroam pérm etr). A . se zapojuje do série s obvodem , jehož proud se m Íí. Pro m Íení velm i m alých proudç se používá pikoam pérm etr. 5 bo…ník

A m nesty International [em nysty internešenl], A I ! liberáln orientovaná m ez. nevládní organizace se sídlem v Londýn; zal. 1961. Poskytuje pom oc osobám vznným z polit. a náb. dçvodç (vzÁçm svdom í). Sdružuje pÍes 40 nár. sekcí, asi 2 500 m ístních skupin, v nichž pçsobí více než 200 000 aktivistç. ! V 70. a 80. letech 20. st. se význ. angažovala ve prospch …s. disidentç. N c za m ír (1977).

A m pèrovo pravidlo pravé ruky, pravidlo pravé ruky ! pravidlo udávající sm r m ag. induk…ních …ar: a) ukazuje-li palec pravé ruky sm r proudu protékajícího pÍím ým vodi…em , pak ostatní zahnuté prsty ukazují orientaci induk…ních …ar; b) ukazují-li prsty pravé ruky sm r stejnosm rného proudu protékajícího solenoidem , pak palec ukazuje orientaci induk…ních …ar.

am nézie, ztráta pam ti vyvolaná nem ocí nebo úrazem . Je bu( celková, napÍ. u tžké dem ence, nebo …áste…ná, napÍ. pÍi otÍesu m ozku.

am pérsekunda, zn. A .s ! vedlejší jednotka SI pro el. náboj rovná 1 C .

A m m ónios Sakkás [am ónyos], asi 175!asi 242, Íec. filozof; inspirátor a patrn zakl. novoplatonism u, u…itel Plótína, jenž novoplatonism us form uloval a system izoval.

am nion [-ny-], vnitÍní zárode…ný obal pÍím o obklopující zárodek. 5 alantois; chorion A m niota [-ny-], vyšší, tzv. blanatí obratlovci (plazi, ptáci, savci), jejichž zárodky jsou obaleny zárode…ným i obaly. 5 A nam nia A m oebina 5 m Áavky

A m pèrçv zákon, vztah pro výpo…et síly F, kterou pçsobí m ag. pole s indukcí B na vodi… délky l protékaný el. proudem I a svírající se sm rem B úhel n. Platí F = BIlsinn. am pérvoltová charakteristika [-ty-], ” eltech. analytické nebo graf. vyjádÍení vztahu m ezi stejnosm rným proudem a naptím na svorkách m Íeného prvku. 5 voltam pérová charakteristika

am ok, šílenství; náhlá agresivní psychická porucha, pÍenesen zuÍivost, em o…ní vzplanutí.

A m phibia 5 obojživelníci

A m ón 5 egyptské náboženství

A m phipoda 5 rçznonožci

am oniak [-ny-], …pavek, N H 3 ! bezbarvý štiplavý plyn zásadité povahy; rel. m ol. hm otnost 17,030; t. t. !77,75 °C ; t.v. !33,35 °C; hustota 0,682 6 g/cm ³ (kapalný pÍi t. v.), 0,761 g/dm ³ (plyn, 0 °C ). PÍi vdechování poškozuje sliznici, koncentrovaný leptá pokožku. V yrábí se syntézou z prvkç (dusíku a vodíku); klí…ový m eziprodukt výroby dusíkatých hnojiv, kyseliny dusi…né a …etných prçm . a voj. výbušnin a trhavin.

am plion 5 reproduktor

A m phineura 5 paplži

am plituda, rozkm it ! m ax. hodnota periodicky prom nné fyz. veli…iny. am putace, chirurgické odntí perifern uložené …ásti tla nebo …ásti nkterého orgánu, napÍ. kon…etiny, prsu. 5 ablace A m ritsar, m sto v Indii v PaÁdžábu, 231 m n. m .; 709 456 obyv. (1991). Prçm . chem ., text. (vlnaÍský) a potravináÍský. Ì em esla. Univerzita. Posvátné m . sikhç (Zlatý chrám ). ! Zal. 1574 A kbarem V elikým . am ritsarský m asakr, 1919 krvavý zásah brit. arm ády proti pokojné dem onstraci v ind. A m ritsaru. StÍelba si vyžádala asi 1 000 m rtvých a 2 000 ranných. A m sterdam , …. A m sterodam ! hl. m . Nizozem ska, v provincii N oord-H olland v ústí Í. A m stel do IJsselm eeru; 724 856 obyv., aglom erace 1,09 m il. obyv. (1994). Fin., hosp. a vd.-kult. stÍedisko státu. V šestranný prçm . v…etn petrochem . a lo(aÍského, tradice broušení diam antç. D op. kÍižovatka; nám . pÍístav spojený s m oÍem Severom oÍským a Severohol. prçplavem , m ez. letišt Schiphol, m etro, žel. uzel. U niv. (1877, 1880). M ísto konání O H 1928. ! Zal. ve 12. st. jako rybáÍská osada, ve 14.!15. st. …len hanzy. Za niz. revoluce polit. centrum sev. N izozem í, v 17. st. stÍedisko svt. obchodu a financí. 1814!30 hl. m . Spojeného král. niz., od 1830 N iz. království.

Amonit z jury am oniti [-ny-], vym Íelí hlavonožci podtÍídy Am m onoidea charakterizovaní vápnitou vnjší schránkou, obv. v rovin spiráln sto…enou, s rçzn zprohýbaným i septy, která na styku se stnou schránky vytváÍejí rçzn složité švy. D lí se do 11 Íádç. K nejvtším u rozvoji a. docházelo ve druhohorách, koncem druhohor vym Íeli. Znám í pouze z m oÍských usazenin. A m or, lat. C upido (touha), Íec. Erós (láska) ! ” ant. m ytol. syn V enuše a M arta, resp. A frodity a Á rea. Zobrazován s kÍídly, lukem a šípy. Zlatý šíp pçsobí št,astnou lásku, olovný nešt,astnou. B ývá doprovázen m anželkou Psýché a Am orky. A m or, planetka o prçm ru asi 15 km , pÍibližující se k Zem i až na 15 m il. km . am oralism us, etický sm r, který popírá platnost …i existenci jakýchkoli m ravních norem , principç a hodnot, nebo k nim m á nihilistický vztah. A m orejci 5 A m orité

am sterdam ská sm louva, pozm nná verze zákl. dokum entu EU ; pÍijata 1997 v A m sterdam u. Posílila pravom oci Evr. parlam entu, pÍijala soc. protokol a zakotvila pÍím ou souvislost institucionální reform y s rozšíÍením EU . 5 m aastrichtské dohody A M U 5 A kadem ie m úzických um ní A m udarja, Í. ve stÍ. A sii; dl. 1 415 km (s Pjandžem 2 540 km ), povodí 309 000 km ². V zniká soutokem Í. Pjandž a V achš v Tádžikistánu, ústí do A ralského jezera. V poušti voda rozvádna na zavlažování. am ulet, talism an ! drobný pÍedm t nošený na krku nebo jinde na tle; pÍipisují se m u lé…ivé a ochranné ú…inky. A m undsen R oald, 16.7.1872 až 19.6.1928, nor. polární badatel a cestovatel. Jako první proplul 1903 až 1906 Sz. prçjezdem . 14.12.1911 dosáhl již. pólu, 1926 s L . Ellsw orthem (1880!1951) a U . N obilem pÍeletl vzducholodí N orge sev. pól. Zahynul pÍi pátrání po N obileho výprav po katastrof vzducholodi Italia. 5 Scott R obert Falcon

am oret, ” výtv. um . nahé okÍídlené dít; m otiv ant. um ., odvozený z m ytol. pÍedstavy boha Eróta (A m ora). V e stÍed. um ní kÍ. Evropy nahrazen andílkem , novovkou obdobou je nahé dít bez kÍídel ! putto.

A m undsen-Scott [skot], am . stálá vdeckovýzk. stanice v A ntarktid na již. pólu. Zbudovaná pod povrchem ledovce. Zal. 1957.

am orfní kovy, kovová skla ! kovové slitiny vzniklé prudkým ochlazením z kapalného stavu. N ejsou krystalické, m ají velkou pevnost v tahu a dobré m agnetické vlastnosti.

am ur, kaprovitá ryba z Íádu m áloostných. D orçstá délky až 1 m , chová se v rybnících jako doplÁková ryba s kaprem .

am orfní látky, pevné látky nem ající pravidelné prostorové uspoÍádání atom ç (iontç) na dlouhou vzdálenost. A . l. jsou izotropní. Typickým i a. l. jsou skla a kau…ukovité polym erní látky.

A m ur, …ín. C hej-lung-t'iang, H eilong Jiang ! veletok ve vých. A sii na hranicích Ruska s „ ínou; dl. 2 824 km (od pram ene A rguni 4 416 km ), povodí 1,86 m il. km ², prçm rný prçtok v C habarovsku 7 549 m ³.s !1, v ústí 10 900 m ³.s !1. V zniká soutokem Šilky a A rgun, ústí do prçlivu (A m urskij lim an) m ezi pevninou a o. Sachalinem . Splavný, zam rzá až na 6 m sícç.

A m orité, A m orejci ! západosem itské km eny. Koncem 3. tis. pÍ. n. l. se z východu pÍesunuli do M ezopotám ie a napom ohli pádu Sum eru. am oroso [-rózo, it.], ” hud. a) m ilostn, nžn; b) krátká m ilostná skladba. am ortizace [-ty-], úm or ! ” právo um oÍení listiny, její úÍední prohlášení za neplatnou. A m ortizací se odním á právní význam napÍ. ztracené nebo zni…ené listin, aby z ní nebylo m ožné uplatnit právo; ” ekon. m etoda likvidování dluhu splátkam i. V ú…etnictví

R. Amundsen

am ylasy, am ylázy ! tÍída enzym ç štpících škroby nej…astji na di- a m onosacharidy; jsou obsaženy napÍ. ve slinách, trávicích št,ávách, sladu (výr. piva). am ylopektin [-ty-], polysacharid, rozvtvená (164)poly-"-D -glukosa (pÍes uhlík …íslo 6), druhá hl. složka škrobu; m ol. hm . 10!200 m ilionç. am ylosa, am ylóza ! polysacharid, lineární (164)poly-"-D -glukosa; složka škrobu tvoÍící s jodem fialový kom plex (dçkaz škrobç); m ol. hm . 1!2 m il.; rozpustná ve vod. an sich 5 vc o sob a vc pro nás A n-chuej 5 A nhui A n-šan 5 A nshan

Analytické vyjádÍení pÍímky p: x + y ! 4 = 0

22 A nabaena, rod sinic se spiráln vinutým i vlákny a plynovým i vakuolam i v buÁkách.

analýza, rozbor; ” fyz. a chem . získávání inform ací o kvalitativním i kvantitativním chem . složení a o fyz. vlastnostech látek. 5 aktiva…ní analýza; elektroanalytické m etody; ” m at. 5 m atem atická analýza analýza a syntéza, pojm y ozna…ující m yšlenkové nebo faktické rozkládání celku na sou…ásti a optné spojování …ástí v celek. A nalýza rozlišuje na objektu jednotlivé …ásti nebo prvky, vydluje podm ínky vzniku, etapy vývoje atd.; oddluje podstatné od nepodstatného, vede od složitého k jednoduchém u, od m nohosti k jednot. Syntéza spojuje prvky v celek, dodává jednot konkrétnost, doplÁuje analýzu a tvoÍí s ní nedílný celek. analýza …asových Íad, libovolná Íada pozorování uspoÍádaných podle …asu. PÍi a. …. Í. se klade dçraz na zkoum ání závislosti pozorování v rçzných …asových okam žicích, vztahç m ezi bžným i a m inulým i hodnotam i, napÍ. ekon. prom nných, tj. vztahç v …ase.

Anabaena V yskytuje se v planktonu …. rybníkç a tçní, nkteré druhy i v pçd. Sou…ást vodního kvtu. anabaptisté 5 kÍtnci anabióza, do…asné klidové stadium organism u charakterizované nízkou úrovní m etabolism u a zastavením rçstu jako pÍizpçsobení se nepÍíznivým podm ínkám . U rostlin tak pÍežívají výtrusy, sem ena, z živo…ichç napÍ. víÍníci, prvoci. anabolika, látky steroidní povahy blízké m užským pohlavním horm onçm ; zvyšují tvorbu živé hm oty, zvl. svalstva. V lék. se podávají po tžkých, vy…erpávajících chorobách. Jejich používání ve sportu je zakázaný dopink. anabolism us, ” lék. m etabolism us spojený se syntézou nových organických látek a výstavbou struktur. 5 katabolism us A nacardiaceae 5 ledvinovníkovité

analýza lidskéh o pobytu 5 fundam entální ontologie anam néza, rozpom enutí; ” fil. jeden ze zákl. pojm ç Platónovy gnozeologie (anam nésis), kdy poznávání, resp. u…ení spo…ívá v rozpom ínání na to, co spatÍila duše …lovka pÍed vtlením do sm rtelného tla ve svt v…ných idejí; ” lék. pÍedchorobí pacienta; soubor dçl. údajç o prodlaných nem ocech, subj. obtížích a zdravotních, soc. a ekol. podm ínkách nem ocného. O d H ippokratových dob uznávaný dçl. pÍedpoklad správné diagnózy a lé…ení. A nam nia [-ny-], nižší, tzv. bezblanní obratlovci, kteÍí kladou vejce do vody a jejichž zárodky nem ají zárode…né obaly (kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci). 5 A m niota anam orfóza, zm na m Íítka zobrazení v jednom sm ru, využívaná napÍ. v širokoúhlé kinem atografii k záznam u širokého zábru na norm ální obrazové polí…ko stla…ením v jednom sm ru pom ocí anam orfotické pÍedsádky, využívané ke zptném u roztažení obrazu i pÍi prom ítání.

anaerobióza, život organism ç v atm osféÍe bez kyslíku. 5 aerobióza anaerobní organism us [-nyz-], organism us nevyžadující ke svém u životu kyslík. Fakultativn a. o. m ohou žít v prostÍedí bez kyslíku i s kyslíkem , obligátn a. o. jen v prostÍedí bez kyslíku. anafáze 5 m itóza anafora, bás. figura; opakování stejných slov na za…átku veršç, pçlveršç nebo strof. anafrodizie [-dý-], výrazný nedostatek sexuality, pohlavního cítní; frigidita. Zpçsobena obv. sexuálním i (fyziologickým i), nebo psychickým i porucham i v dtství nebo dospívání. anafylaxe, im unitní reakce prudké pÍecitlivlosti, podm ínná pÍítom ností protilátek vzniklých pÍedchozím setkáním s tým ž antigenem . anaglyf, stereoskopické zobrazení s díl…ím i obrazy v doplÁkových barvách (obv. …ervené a zelené), pozorované brýlem i v tchto barvách. anagram , nové slovo vzniklé pÍeskupením písm en nebo slabik výchozího slova; uplatÁuje se jako základ hádanek (pÍesm y…ka), zašifrovaných výpovdí v um . textu a pÍi tvoÍení pseudonym ç. anach oréti, kÍest,ané rozhodného života, kteÍí opouštli m ajetek, rodinu i ob…anskou spole…nost, uchylovali se do sam oty (poustevníci), …asto do poušt (erem ité). První vzm ach anachorétského hnutí lze pozorovat v Egypt ve 2. pol. 3. st. (zakl. A ntonios, asi 250!356). anachronism us [-nyz-], nerespektování souvislostí v …ase; co odporuje dané dob; zaÍazení do jiné doby, než je správné; pÍežitek. anakolut, ” jaz. vybo…ení z vtné vazby; následující …ást vty nenavazuje syntakticky správn na …ást pÍedchozí (oni dva, s nim i to dopadne špatn). anakonda, rod hadç z …eledi hroznýšovitých; dorçstá délky až 10 m , žije v Jižní A m erice. A nakreón, 2. pol. 6. st. pÍ. n. l., Íec. básník z Tea v M alé A sii. D ovršil vývoj sólové lyriky (…. ve výboru N ejstarší Íecká lyrika). Napodobováním A. lyriky vznikla anakreontská poezie. anakreon tská poezie, anakreontika ! poezie opvující lásku, erotiku, víno, pÍátelství; tematicky, stylov i veršovým i form am i navazuje na tvorbu A nakreónta, stala se vzorem i pro novodobé básníky (T. Tasso, A . S. Puškin). anakruze 5 pÍedrážka analeptika [-ty-], látky povzbuzující zákl. životn dçl. funkce, hl. krevní obh a dýchání. analgetika [-ty-], látky tlum ící vním ání bolesti. Podávají se v dávkách, které nesnižují bdlost nem ocného. Jedno z nejrozšíÍenjších a., kyselina acetylsalicylová, je napÍíklad ú…innou složkou A cylpirinu. 5 antipyretika analogie, obdoba, podobnost; ” právo použití právní norm y v pÍípad, který neupravuje, ale který se právn podobá pÍípadu, pro njž je ur…ena a který není upraven jinou právní norm ou. A . um ožÁuje vyplÁovat m ezery v právu; na otázky právem neupravené, lze pÍi a. použít obecné právní zásady (a. práva) nebo jednotlivá ustanovení práv. pÍedpisç (a. zákona). ! A . je nepÍípustná v m oderním trestním právu (v…. práva „ R ) pÍi posuzování trestnosti …inu a pÍi ukládání trestu.

Schéma anamorfotického zobrazování v kinematografii: a anamorfotická pÍedsádka, o objektiv, s snímání, p promítání ananasovník, rod jednodložných rostlin z …eledi brom eliovitých. A . chocholatý, vytrvalá bylina pstovaná v tropech pro žluté bobule (ananas), srçstající se zdužnatlou lodyhou a s listovitým i listeny kvtenství v plodenství zakon…ené chocholem listç. anankastická poru ch a osobnosti [-ty-], psychická porucha; porucha osobnosti vyzna…ující se nadm rnou pozorností vnovanou detailçm , form ální stránce …inností (pravidlçm , poÍádku, seznam çm , organizaci). ananké, princip Íec. filozofie, ur…ující Íád bytí. M oc …i síla nadÍazená i bohçm ; pÍír. nutnost, osud, personifikovaná N utnost. anapest, ” liter. trojslabi…ná vzestupná stopa o dvou krátkých a jedné dlouhé, nebo o dvou nepÍízvu…ných a jedné pÍízvu…né slabice (¯ ¯ !). anarchism us, heterogenní ideologie a polit. sm r; odm ítá stát. m oc, form ální organizaci a právní Íád, hlásá neom ezenou svobodu jednotlivce. R adikální a. požaduje a …asto používá k dosažení svých cílç násilných prostÍedkç. N které teroristické skupiny (vtšinou levicové) jsou a. ideov inspirovány. anastigm at [-ty-], objektiv s odstranným astigm atism em a zklenutím pole. anastom óza, pÍirozené nebo chirurgické spojení dvou dutých orgánç, napÍ. cév, žaludku, stÍev. anastylóza, zpçsob obnovy zboÍené nebo rozebrané stav. pam átky sestavením zachovaných stav. …lánkç a jiných …ástí do pçv. podoby. A natólie 5 M alá A sie A natolská plošina, turecky A nadolu yaylas2 ! ve vnitrozem í M alé Asie, 800!1 200 m n.m . Suché stepi. anatolské jazyky, vtev vym Íelých jazykç indoevr. jaz. rodiny v M alé A sii; napÍ. chetitština, lýdština, palajština.

analogon [Íec., odpovídající] ” fil. výraz užívaný zejm . v teorii poznání, ozna…ující ideální entitu (pojem , dj, teorii) adekvátní pÍedm tu, procesu nebo zákonitosti.

anatom ie, ” zool. a lék. nauka o form  a stavb živo…išného a lidského tla, poloze a stavb jeho …ástí a orgánç.

analogová veli…ina, veli…ina, která se m çže m nit spojit, resp. která m çže nabývat nekone…n m noha rçzných hodnot (el. naptí, el. proud). 5 digitální veli…ina

anatoxin, chem ickým , popÍ. i fyz. postupem pozm nný bakteriální toxin, jehož toxicita byla potla…ena, ale zçstala zachována schopnost vyvolat im unitní reakci. A. se používají k o…kování napÍ. proti tetanu a záškrtu.

analogové zobrazení inform ace, zobrazení vyzna…ující se nepÍetržitým , spojitým sledem hodnot, napÍ. fyz. veli…in. A nalogové …asové údaje ozna…ují hodinové ru…i…ky, plynule se pohybující podél …íselníku. A nalogové inform ace o prçbhu naptí, tlaku a jiných hodnot se zobrazují spojitým i kÍivkam i, grafy. analogov digitální pÍevodník, pÍevodník A /D , angl. A/D converter ! obvod, který provádí pÍevod vzorkovaného analogového signálu na digitální signál. 5 digitáln analogový pÍevodník; kodek; vzorkovací teorém anály 5 letopisy analytická filozofie [-ty-], neur…itý název pro sm ry, které redukují filozofii na analýzu forem …i zpçsobç vyjádÍení, zejm . z log. a lingvistických hledisek.

A naxagorás z Klazom en, asi 500!428 pÍ. n. l., Íec. filozof. Pçsobil v A thénách, odsouzen na sm rt pro bezbožnost, uprchl. V každé vci jsou podle nj obsaženy rçzné proporce …áste…ek všech kvalit (sem ena vcí, zárodky ! sperm ata chrématón), jež do pohybu uvádí sam ostatná vnjší pÍí…ina, rozum (nús). A naxim andros z M ílétu, asi 610!546 pÍ. n. l., Íec. filozof iónské školy. Svty podle nj vznikají bojem protikladných tendencí z pralátky (apeiron) a do ní se periodicky vracejí. V ytvoÍil slune…ní hodiny, m odel oblohy a m apu svta. A naxim enés z M ílétu, asi 588!528 nebo 525 pÍ. n. l., Íec. filozof iónské školy. Považoval za pralátku (arché) neom ezený vzduch (apeiron aér), z njž jsou vci vytváÍeny zhušt,ováním a zÍe(ováním .

analytická funkce [-ty-], funkce, kterou lze rozvinout v m ocninnou Íadu. Je zobecnním pojm u m erom orfní funkce.

A N C 5 A frický národní kongres

analytická geom etrie [-ty-], geom etrie studující geom . útvary prostÍednictvím elem entární algebry (každý bod je vyjádÍen souÍadnicem i, geom . útvary jsou vyjadÍovány rovnicem i, popÍ. nerovnicem i, jim ž vyhovují souÍadnice bodç tchto útvarç).

A ncona [ankóna], m . ve stÍ. Itálii na pobÍeží Jaderského m oÍe; 100 701 obyv. (1992). Správní stÍedisko kr. M arche. Zpracování ropy, lodnice, konzervárny ryb. N ám . pÍístav a voj. základna. U niverzita (1965). ! Zal. 390 pÍ. n. l.

analytická chem ie [-ty-], chem . obor; aplikuje poznatky všech chem . oborç, fyziky, m atem atiky, biologie a inform atiky ke zjišt,ování chem . složení (popÍ. i struktury) látek a jejich sm sí a k teor. studiu, vývoji a zdokonalování m etod chem . analýzy.

A N D 5 logický sou…in

analytická sociologie [-ty-], sociologické sm ry zam Íující se na teoretickou analýzu sociálních jevç (operují s analytickým i pojm y a schém aty). N eobsahuje pÍím ou em pirickou zkušenost. H l. pÍedstavitelé M . W eber a T. Parsons. analytické soudy [-ty-], ” log. soudy, jejichž predikát je obsažen v subjektu. Podle I. K anta jsou analytické soudy nezávislé na zkušenosti (oproti soudçm syntetickým ). analytický ú…et [-ty-], ú…et podrobnji rozkládající souhrnné údaje pÍíslušného syntetického ú…tu.

23

M artinem IV . 1582

protektorské právo fr. hrabat z Foix pÍešlo na fr. krále

1866

ústava; A . konstitu…ní m onarchie pod fr. a šp. protektorátem

1933

rozšíÍení ob…. svobod

1969

všeobecné volební právo

1993

plná suverenita, …len OSN ; ústava ukon…ila feudální závislost na Francii a šp. biskupovi ze Seo de U rgel (zçstali form álním i hlavam i státu); zÍízena funkce m in. pÍedsedy

1994

…len Rady Evropy

A ndorra la V ella, A ndorra ! hlavní m sto A ndorry; 21 984 obyv. (1995). Správní a kult. stÍedisko státu, rozvinuté služby a cest. ruch. andosoly, pçdy vyvinuté z vulkanických m ateriálç v obl. neovulkanické …innosti, s velkou schopností zadržovat vodu. andradit 5 granáty Chrám St. Ciriaco v Ancon A ndalusie [andalúzie], šp. A ndalucía ! auton. region v již. Španlsku; 87 598 km ², 7,04 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko Sevilla. Pst. obilnin, cukrové Íepy, olivovníku, bavlníku. Prçm . zpracování zem d. a nerostných surovin. C est. ruch. ! Ve starovku osídlena iberským i km eny, 1100 pÍ. n. l. kolonizována Foini…any, po dobytí Ì ím any sou…ást H ispánie. 711 dobyta m uslim y. Po pádu G ranady 1492 integrována se šp. státem . C entrum arab. kultury na poloostrov. A ndam any, angl. A ndam an Islands ! protáhlé souostroví m ezi Bengálským zálivem a A ndam anským m oÍem ; 6 475 km ², správní stÍedisko Port B lair. Jsou …ástí pokleslého hÍbetu A rakánského pohoÍí. Sou…ást ind. svazového územ í A ndam any a N ikobary.

andragogika, vzdlávání a výchova dosplých. A ndrea da Pontedera 5 Pisano A ndrea andreceum , soubor všech ty…inek v kvtu krytosem enných rostlin. V kvtních vzorcích se ozn. sym bolem A . A ndrée [andre] Salam on A ugust, 18.10.1854!14.7. 1897, švéd. inženýr. Jako první se pokusil 1897 balonem dosáhnout sev. pólu; pokus se nezdaÍil a ú…astníci výpravy krátce po nouzovém pÍistání zahynuli. A ndrejev Leonid N ikolajevi…, 21.8.1871!12.9.1919, rus. expresionistický spisovatel a dram atik. A utor psychol. próz a naturalistických pÍíbhç („ ervený sm ích, Fixní idea), novelistických (Jidáš Iškariotský) a rom ánových podobenství (Satançv deník), sym bolických a absurdních dram at (Život …lovka, „ erné m asky).

A ndam any a N ikobary [nykobary], dv souostroví oddlující A ndam anské m oÍe od B engálského zálivu. Svazové teritorium Indie; 8 293 km ², 277 989 obyv. (1991), správní stÍedisko Port B lair. Lesy, tropické zem dlství; rybolov. Zbytky negroaustraloidního obyvatelstva.

A ndriƒ [andri…] Ivo, 10.10.1892!13.3.1975, srb. spisovatel. N ám ty vtšiny povídek (M ara m ilostnice) a rom ánových kronik (M ost na D rin) …erpal z m inulosti rodné B osny, tragice lakoty vnoval rom án Sle…na dlá peníze. N c (1961).

andante [it.], ” hud. a) voln, volným tem pem ; b) skladba nebo její …ást v tom to tem pu.

androfobie, chorobný strach žen z m užç. O bv. bývá zpçsoben porucham i norm álního sociálního nebo psychického vývoje.

andl [Íec. angelos, posel], v judaism u, kÍ. a islám u nadlidská bytost (duch) zprostÍedkující styk m ezi B ohem a lidm i. Jednotliví a. nebo jejich skupiny m ají …asto vl. jm éna (M ichael, G abriel, R afael, Uriel, cherubové, serafové). andlika, rod dvoudložných m ohutných bylin z …eledi m iÍíkovitých. R oste podél horských potokç. A nderle JiÍí, *14.9.1936, …. grafik a m alíÍ. A utor cyklç zachycujících …lovka v …asových, hist. a m ytol. souvislostech (Portrét v …ase) a protivál. cyklu obrazç, kreseb a grafik Iluze a realita, využívajících i fotografií.

androgeny 5 nadledviny androgynie 5 herm afroditism us android, um lý …lovk, obv. robot jako napodobenina …lovka. andrologie, nauka o m užském organism u, jeho specifických vývojových, funk…ních i psychických rysech. A ndrom eda, ” Íec. m ytol. m anželka P ersea, který ji zachránil pÍed m oÍskou obludou.

A ndersen [andrsen] B enny, *7.11.1929, dán. básník. V yšel z povále…ného m odernism u, ohlas získal pÍíklonem k všedním u životu, vtipnou form ou a zpvností (Svanteho písn).

andrušovský m ír, m írová sm louva 1667 ukon…ující rus.-pol. válku 1654!67. R usko získalo Sm olensk, „ ernigov, levobÍežní U krajinu a K yjev; Blorusko a územ í záp. od D npru zçstalo Polsku.

A ndersen [andrsen] H ans C hristian, 2.4.1805!4.8. 1875, dán. spisovatel. A utor veršç, rom ánç a více než sto padesáti pohádek, které vycházely v sešitech od 1835 (Princezna na hrášku, O šklivé kachÁátko, C ísaÍçv slavík).

A ndrzejewski [andÍejevski] Jerzy, 19.8.1909!20.4. 1983, pol. spisovatel. V rom ánech ztvárnil m orální a polit. problém y 20. st. (Ì ád srdce, Popel a démant, O nt, se béÍe po horách).

A nderson [enderson] C arl D avid, 3.9.1905!11.1. 1991, am . fyzik. Zabýval se gam a záÍením a kosm ickým záÍením , v nm ž objevil pozitron a m ezon. N c (1936) za objev pozitronu.

A ndské spole…en ství, regionální hosp. sdružení státç Jižní A m eriky (B olívie, Ekvádor, K olum bie a Peru); zal. 1996.

A nderson [enderson] Sherw ood, 13.9.1876!8.3. 1941, am erický spisovatel. A nalytik krutosti všedního dne (soubor povídek W inesburg, O hio ! M ste…ko v O hiu).

A ndy 5 K ordillery

andezin 5 plagioklasy

aném ie, chudokrevnost ! pokles krevního barviva a po…tu …ervených krvinek pod fyziol. hranici.

andezit, výlevná hornina z plagioklasu (oligoklas až andezin) a tm avých m inerálç (biotit, am fibol, pyroxen), porfyrické struktury (vyrostlice).

andulka 5 papoušci anekum ena, územ í trvale neobydlené a hosp. nevyužívané. 5 ekum ena

anem ogam ie, vtrosnubnost, vtrosprašnost ! opylování rostlin vtrem . anem ochorie, rozšiÍování sem en, plodç, výtrusç vtrem .

Á ndhrapradéš, A ndhra Pradesh ! svazový stát v jv. Indii; 276 814 km ², 66,30 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko H aidarábád. O býván drávidským i T elugy. PÍevažuje zem d. (rýže, proso, pšenice, z tržních plodin podzem nice olejná, bavlník). ! V znikl 1953. A ndižan [andyžan], obl. m . ve vých. U zbekistánu ve Ferganské kotlin; 302 000 obyv. (1992). Prçm . stroj. (zem d., eltech.), text. a potravináÍský. V yzrÁování bavlny. ! Znám od 9. století.

anem om etr, pÍístroj k m Íení rychlosti nebo sou…asn rychlosti i sm ru vtru. A . vybavený zapisovacím zaÍízením je anem ograf, jeho záznam anem ogram . anergie, tech. a ekon. bezcenná …ást celkové energie systém u; nelze ji pÍem nit na m ech. práci. 5 exergie aneroid 5 tlakom r anestetika [-ty-], znecitlivující látky; dlí se na a. celková (narkotika) a m ístní (lokální). anestezie, znecitlivní; vylou…ení vním ání bolesti prostÍednictvím anestetik. D lí se na m ístní (lokální) anestezii a celkovou anestezii (narkózu). První celkovou úspšnou anestezii éterem veÍejn provedl 1846 W . M orton v B ostonu. aneuryzm a, výdut, ! lokalizované chorobné rozšíÍení cévy nebo srdce dçsledkem oslabení jejich stny chorobným , nej…astji aterosklerotickým procesem . anexe, ” m ez. právo pÍipojení stát. územ í cizího státu nebo jeho …ásti k územ í jiného (anektujícího) státu jeho jednostranným aktem , zejm . násilným . D o 20. st. m ez. právem dovolený zpçsob odvozeného nabytí stát. územ í. A nežka PÍem yslovna, sv. A nežka ! 20.1.1205 až 2.3.1282, dcera PÍem ysla I. O takara. 1233!34 zal. v Praze klášter sv. Františka Íádu klarisek, 1234!38 první abatyše. V novala se pé…i o nem ocné a chudé. SvatoÍe…ena 1989. A nežský klášter 5 klášter sv. A nežky PÍem yslovny A ngara, Í. v R usku na SibiÍi; dl. 1 779 km , povodí 1,04 m il. km ², stÍ. prçtok v ústí 5 100 m ³.s !1. V ytéká z B ajkalu, ústí do Jeniseje. K askáda pÍehradních nádrží, nejvtší B ratská (objem 169,3 m ld. m ³). A ngel [anchel], Salto A ngel ! vodopád v již. V enezuele na Íece Churun v povodí O rinoka, nejvyšší na Z em i (979 m ). A ngelico [andžéliko] Fra, Fra Giovanni da Fiesole, zv. B eato A ngelico ! 1387 nebo 1400!18.2. 1455, it. m alíÍ. A utor oltáÍních obrazç a fresek spojující got. cítní s prvky florentské renesance. A ngelovci, dyn. vládnoucí v B yzanci 1185!1204. Za jejich vlády oslabena ústÍední m oc, B yzanc ztratila vtšinu balk. teritorií. 1204 po dobytí K onstantinopole kÍižáky A . svrženi.

A ndorra, A ndorrské knížectví, katalánsky Principat d'A ndorra ! stát v jz. Evrop v Pyrenejích na fr.-španlských hranicích; 468 km ², 64 000 obyv. (1995), hl. m . A ndorra la V ella. ! 55 % Španlç, 27 % K ataláncç, 7 % Francouzç. Ú Í. jaz. katalánština. N áb. Íím kat; ro…. pÍírçstek obyv. 1,0 % (1985!90). H l. zdroj pÍíjm ç cest. ruch, prodej znám ek, pastevectví. H N P 9 386 U S $/obyv. (1995). V ývoz vlny, rud olova, cigaret, dÍevného nábytku. M n. jed. fr. frank a šp. peseta. ! Stát. zÍízení: suverénní knížectví; form áln v …ele fr. prezident a šp. biskup ze Seo de U rgel (spoluknížata); zákonodárný sbor jednokom orová G en. rada. ! Správní …lenní: 7 obcí (parròquia). A ndorra!djiny 784

K arel V eliký postoupil územ í biskupovi ze Seo de U rgel

1278

šp. a fr. dohoda o spole…ném protektorátu, 1285 potvrzena papežem

angína, zánt m andlí (patrových nebo m andle jazykové …i hltanové) zpçsobený viry nebo bakteriem i. angina pectoris [pektoris], nem oc vzniklá nedokrevností vn…itých tepen; projevuje se záchvatovou bolestí za hrudní kostí, spojenou s úzkostí a pocením . angiologie, vdní disciplína (sou…ást vnitÍního lék.), která se zabývá stavbou, funkcí, nem ocem i a lé…ením cév a krevního obhu. 5 flebologie A ngiosperm ae 5 krytosem enné rostliny A ngkor, soubor khm érských chrám ç v K am bodži, sev. od j. Tonlesap. A ngkor W at je chrám z 1. pol. 12. st., zasvcený V išnuovi; uprostÍed ohradní zdi centrální stavba s vžem i, m nohakilom etrová reliéfní výzdoba (postavy m užç, žen, bohç, zvíÍat). A ngkor Thom , bývalé hl. m . K am bodže; urbanistický soubor z pÍelom u 12. a 13. st. s vžem i zdobeným i skulpturam i lidských tváÍí. B yl sídlem m nichç, panovnického dvora i správních úÍadç. Po dobytí Thajci 1432 poni…en, hl. m . pÍesunuto 1434 do Phnom penhu.

D efinitivn opuštn po 1587, zarostl džunglí, objeven 1860, postupn obnovován. Pam átka svt. kulturního ddictví U N ESC O . A ngkorské království, K am budžadéša ! khm erský hinduistický stát v 9.!13. st. v K am bodži, hl. m . A ngkor Thom (pçv. Jašódharapura). V e 12.!13. st. m ocenský rozm ach, ve 14. a 15. st. podlehlo thajským nájezdçm . anglická hudba, lid. hudba žánrov rozrçznna (písn duchovní, nám oÍnické, jarm are…ní); doklady um lé a. h. svd…í o rozvoji vícehlasu (13.!14. st.). Tvorba skladatelç 15. st. (J. Dunstable, asi 1390 až 1456) ovlivnila vývoj na evr. kontinentu. V 16. st. se rozvíjela anglikánská chrám ová hudba (W . Byrd, 1543 až 1623), m adrigalová tvorba (J. D ow land, 1563 až 1626) a skladby virginalistç. V 17. st. se prosadil fr. a it. vliv; k pÍedstavitelçm angl. barokní hudby patÍí H . Purcell (1659!1695, první angl. opera D ido a Aeneas, 1689) a N m ec G . F. H ändel. V 19. st. pÍevládal vliv nm . rom antism u (E. Elgar, 1857!1934). H udbu 20. st. reprezentuje zejm . B . B ritten. R ozvoj populární hudby nastal od 60. let (B eatles, R olling Stones, Pink Floyd). anglická kinem atografie, vznikla 1896, v éÍe nm ého film u dom inovala am . film . produkce. K e zm nám došlo po nástupu zvukového film u: vznikaly dokum enty, hist. dram ata a adaptace literárních dl. Po 2. svt. válce vynikli režiséÍi C . R eed (1906 až 1976), L. Olivier a zejm . D . Lean. N a pÍelom u 50. a 60. let vzniklo hnutí Free C inem a (T. R ichardson, 1928!1991, J. Schlesinger, *1925), které bylo obdobou tvorby rozhnvaných m ladých m užç v literatuÍe. anglická literatura, nejstarší staroangl. písem né pam átky spadají do 7. a 8. st. (epos Beow ulf, elegie, hádanky, pÍísloví). V edle toho vznikaly lat. spisy, pÍevážn náb. charakteru, i díla pou…ná a zábavná. Po norm anském záboru 1066 se projevil vliv rom ánských lit. útvarç (rytíÍské rom ány, zejm . pÍíbhy artušovského cyklu, stÍedovká povídka a kronika, v poezii alegorie a dvorská lyrika); nejvtší význam m lo bás. dílo C haucerovo. D ram a dosáhlo vrcholu na pÍelom u 16. a 17. st. za vlády A lžbty I. (alžbtinské divadlo ! C h. M arlow e, W . Shakespeare, B . Jonson). V poezii byl oblíbený sonet a další lyrické žánry, v 17. st. sílila náb. tem atika (m etafyz. škola), vrcholící J. M iltonem . V porestaura…ním období se psala i vybroušená klasic. poezie a vznikly zárodky real. rom ánu, který se za…al rozvíjet v 18. st. (D . D efoe, H . Fielding), byly vydávány spisy fil., náb.-alegorické a sat. (J. Sw ift). V 2. pol. 18. st. se zrodil rom ánový experim ent Sternçv, vznikl rom án sentim entální, pikareskní a gotický. Závr st. byl ve znam ení nastupujícího rom antism u, pÍedznam enaného poezií Blakeovou a pln rozvinutého jezerní školou a G . G . B yronem , P. B . Shelleym a J. K eatsem . V 19. st. dom inoval real. rom án (J. A ustenová, sestry B rontëovy, C h. D ickens, W . M . Thackeray, G . Eliotová, T. H ardy). N a sklonku 19. st. se vlivem estétského hnutí opt rozvíjelo dram a (O . W ilde) a poezie, hl. im pulz pÍišel po…. 20. st. s m odernism em (T. S. Eliot, V . W oolfová, J. Joyce). Po 2. svt. válce se rom án vrátil …áste…n k real. tradici a reflektoval nový vývoj brit. spole…nosti (A ngry Y oung M en ! rozhnvaní m ladí m uži). Podobné tendence lze spatÍovat i u poezie (M ovem ent ! H nutí, G roupe ! Skupina) a dram atu (J. O sborne). ZároveÁ se v próze uplatnily literární experim enty spjaté s postm odernism em , v div. tvorb se projevil vliv absurdního dram atu (H. Pinter) a zejm . v 70. letech rozm ach polit. dram atu. anglická revoluce, období 1640!60 a 1688!89, kdy došlo ke konfliktu m ezi radikálním protestantským parlam entem a absolutistickým i stuartovským i panovníky. Spory krále a parlam entu 1640!42 pÍerostly v ob…. válku 1642!48, 1649!53 následovalo období parlamentní rep., kterou 1653!58 vystÍídala C rom w ellova diktatura. Po restauraci Stuartovcç 1660 byla prom na pçv. absolutistické m onarchie v m onarchii konstitu…ní dovršena slavnou revolucí 1688!89. A nglická revoluce 1640 duben!kvten

krátký parlam ent

listopad

po…átek dlouhého parlam entu (do 1653)

1641

odm ítnutí královy sam ovlády; poslanci vyhlásili právo parlam entu sestavit vlastní vládu

1642

po nezdaÍeném pokusu zatknout pÍedáky opozice opustil K arel I. Londýn a sbíral vojsko proti parlam entu; po…átek ob…anské války

1644

vítzství reorganizovaných parlam entních vojsk vedených O. C rom w ellem u M arston M ooru

1645

rozhodující porážka královských oddílç v bitv u N aseby

1646

K arel I. se vzdal Skotçm , kteÍí jej za uhrazení vále…ných výloh 1647 vydali parlam entu

1647

spory m ezi presbyteriány, levellery a independenty (m ezi parlam entem a Crom w ellovou arm ádou); útk krále

1648

C rom w ellovo rozhodující vítzství u Prestonu, konec ob…anské války, král podruhé zajat; obsazen Londýn, politi…tí odpçrci vyhnáni z parlam entu (kusý parlam ent)

1649

poprava K arla I., potla…ení vzpoury diggerç; 19.5. vyhlášení rep. (zrušení král. hodnosti a H orní snm ovny)

1649!51

vyslání arm ády k pacifikaci Skotska a Irska

1653

O . C rom w ell rozehnal dlouhý parlam ent a stal se lordem protektorem

1658

C rom w ellova sm rt

1659

obnovena parlam entní republika, po…átek jednání s K arlem II.

1660

obnovena m onarchie, restaurace Stuartovcç

1688!89

slavná revoluce ! A nglie konstitu…ní m onarchií

24

N ational Theatre (zal. 1962). anglické výtvarné um ní, form ovalo se pod anglosaským a norm anským vlivem (též podnty um ní severského a irského). M im oÍádných hodnot dosáhla stÍedovká knižní ilustrace a got. architektura, jejíž tradice pÍetrvala do 19. století. M al. škola 17. a 18. st. (J. R eynolds, T. G ainsborough, W . H ogarth) vyvrcholila v pol. 19. st. díly krajináÍç, kteÍí ovlivnili evr. im presionism us (W . Turner, J. C onstable). Na evr. územ í pronikla také vlna angl. rom antism u (preraffaelité). K význ. svt. osobnostem 20. st. patÍí sochaÍ H . M oore a m alíÍ F. B acon. anglický roh, hud. nástroj dechový (dÍevný); altový hoboj v ladní F, psaný rozsah (b)h ! f 3 zní o kvintu níž es (e)!h 2. anglický val…ík 5 w altz A ngli…ané, vl. jm . the English ! národ ve Velké Británii (53,3 m il., 1990), Irsku a v zám oÍí (býv. kolonie). Potom ci keltských a germ . km enç sm íšených s N orm any; tvoÍili jádro evr. pÍisthovalcç do U SA , A ustrálie, Jihoafrické republiky. Jazyk (angli…tina) je nejrozšíÍenjší jazyk m ezietnické kom unikace (jako m ateÍský nebo druhý jazyk jej užívá asi 450 m il. lidí; 1991). angli…tina 5 germ ánské jazyky A nglie, angl. England ! hist. zem  Spojeného král. V elké B ritánie a Sev. Irska, ve stÍ. a již. …ásti o. Velká Británie; 130 357 km ², 48,9 m il. obyv. (1995), hl. m . Londýn. „ lení se na 7 m etropolitních hrabství (v…etn hl. m .) a 39 hrabství. ! A nglosaská územ í sjednocena v 9. st. W essexem (A lfréd V eliký), 1066 dobyta N orm any, 1707 zákonem o unii spojena se Skotskem a 1801 s Irskem . anglikanism us [-nyz-], vedle luterství a kalvinism u tÍetí hl. sm r reform a…ního kÍest,anství. H ist. vychází z reform ace na brit. ostrovech. Zásada, že v církvi nem á být m nno nic, co neodporuje Božím u slovu, zpçsobila, že a. ponechal v platnosti Íadu tradic z pÍedreform a…ního stadia vývoje záp. církve. anglikánské církve, církve hist. navazující na anglikanism us. Jsou organizovány teritoriáln zejm . v býv. brit. koloniích. Jsou sam ostatné, ale v 2. pol. 19. st. se sdružily ve spole…enství církví (Anglican C om m union). M ají biskupské církevní zÍízení. anglistika [-ty-], obor zabývající se jazykem , historií a kulturou angl. m luvících zem í, zejm . V elké Británie, A ustrálie, N ového Zélandu; pro USA se novji užívá pojem am erikanistika. anglo-afghánské války, tÍi války vedené Velkou B ritánií s cílem kolonizovat A fghánistán: v první válce 1838!42 B ritové poraženi; ve druhé 1878!80 obsadili zejm . K andahár a vnutili afghánské vlád protektorátní sm louvu, pÍes velká protibrit. povstání udrželi …áste…n vliv v zem i; tÍetí válka vypukla 1919 po vyhlášení nezávislosti A fghánistánu a skon…ila brit. neúspchem . anglo-am erická válka 1812, v Sev. A m erice m ezi U SA a Velkou B ritánií; ozn. jako druhá válka za nezávislost. V yvolána m ocenským i zájm y a ekon. spory (am . obchod s Francií) za napoleonských válek. Britové uhájili K anadu a vypálili W ashington; m írem 1814 byl uznán pÍedvál. stav a plná suverenita U SA . anglo-búrská válka 1899!1902, ozbrojené konflikty m ezi brit. arm ádou a búrským i rep. Transvaal a O raÁsko, úsilí V elké B ritánie o anexi obou státç. Po tžkých bojích a silném odporu B úrç brit. vojska okupovala jihoafr. územ í a 1902 likvidovala i odpor guerillových jednotek Búrç. anglo-nizozem ské války, tÍi války ve 2. pol. 17. st. o vedoucí postavení ve svt. nám . obchod. V první 1652!54 obhájila Anglie naviga…ní akta nam íÍená proti N izozem sku; ve druhé 1664!67 získala Anglie niz. državy v Sev. A m erice (N ový A m sterdam ); ve tÍetí 1672!74 dosáhla rozhodující pÍevahy nad Nizozem skem za niz. války 1672!78 Ludvíka X IV . anglo-španlská válka 1587!1604, konflikt m ezi anglikánskou A nglií a kat. Španlskem ; za…al 1587 po poprav M arie Stuartovny. Španlé podporovali kat. opozici v Irsku, A nglie protestantské Nizozem sko. Šp. invaze do Anglie se nezdaÍila, odražen i druhý pokus 1601. M ír uzavÍen po nástupu Stuartovcç 1604. 5 A lžbta I.; A rm ada Invencible; D rake, sir Francis; Filip II. anglosaská království, sedm germ . km enových král. v A nglii v 6.!10. st. vytvoÍených km eny Anglç, Sasç a Jutç, které pronikaly do A nglie od pol. 5. st.: tÍi saská (W essex, Sussex, Essex), tÍi A nglç (East A nglia, N orthum bria, M ercia) a jutský K ent. Také užíván název heptarchie (sedm ivládí). V 9. a 10. st. se prosadili pÍi sjednocování vládci W essexu.

anglická východoindická spole…nost 5 východoindické spole…nosti anglické divadlo, po…. stÍedovkého náb. divadla od 11. st., vrcholné období v 14. a 15. st. (m ystéria, m irákly). Svtské divadlo reprezentovaly m orality, interludia a frašky. O d pol. 16. st. existovaly profesionální div. skupiny. H rálo se na nádvoÍích hostincç s ochozy a z tohoto prostorového uspoÍádání se vyvinul typ alžbtinské div. budovy; první postavena 1576. A lžbtinské divadlo se provozovalo jako profesionální m stské divadlo, am atérské divadlo Íem eslníkç, školské divadlo a pozdji i dvorské divadlo. 1642!60 divadla uzavÍena, po 1660 získala v Londýn m onopol dv divadla: D rury Lane (zal. 1663) a Covent G arden. Prosazoval se vliv fr. klasic. dramatu a italské opery. V 18. st. probíhaly spory m ezi m onopolním i a periferním i divadly, vznikaly nové žánry (1728 Žebrácká opera J. G aye), došlo k reform  dram atu (sentim entální dram a, salonní kom edie), hry W . Shakespeara vrátil na jevišt D. G arrick. V rom antism u ovládly jevišt m elodram y, výpravné hry a virtuozní herecké osobnosti (E. K ean). V 2. pol. 19. st. vzrostl po…et divadel, pokra…oval kult hereckých hvzd, uvádl se Shakespeare poprvé bez úprav. K oncem 19. st. za…al vliv naturalism u, kolem 1900 se objevily první m odernistické režie E. G. Craiga. V 1. pol. 20. st. se centrem a. d. stal O ld V ic a shakespearovské festivaly ve Stradfordu. Po 2. svt. válce nastoupila spol. angažovaná generace dram atikç (J. O sborne), poetické dram a (T. S. Eliot), pozdji absurdní dram a (H . Pinter, T. Stoppard) a divadlo krutosti. K význ. režisérçm patÍí P. B rook a J. Littlew oodová. K pÍedním nekom er…ním divadlçm se Íadí Royal Shakespeare C om pany (zal. 1960) a

A ngola, A ngolská republika, port. R epública de A ngola ! stát v jz. A frice pÍi A tlantském oceánu; 1 246 700 km ², 10,77 m il. obyv. (1995), hl. m . Luanda. ! V tšinu územ í zaujím ají náhorní plošiny v nadm oÍské výšce 1 500!1 800 m , nejvyšší je m asiv M oco, 2 620 m . Trop. podnebí je zm írÁováno v pobÍežní nížin studeným B enguelským proudem a ve vnitrozem í nadm oÍskou výškou. V odní toky jsou lem ovány vždyzeleným i galeriovým i lesy, Íídké savanové lesy pÍecházejí k J ve stepi a poušt. ! K m eny skupiny B antu (90 % ). Ú Í. jaz. portugalština. N áb. (1990): kÍ. 88 % , tradi…ní afr. 9,5 % . K ojenecká úm rtnost 170 ‰ , stÍ. délka života 48 let (1995). ! M álo rozvinutý agrární stát se za…ínajícím tžebním prçm yslem . Zna…né surovinové zdroje a pÍedpoklady pro zem d. výrobu. H N P 410 U S $/obyv., státní dluh 11,5 m ld. U S $ (1995). ! Zem d. využívá 3,4 % rozlohy; hl. plodiny kávovník, sisal, bavlník, banánovník, kukuÍice, cukrová tÍtina, m aniok. Savanové a galeriové lesy 42,5 % rozlohy. C hov skotu. ! Tží se ropa, diam anty, sçl. Prçm . potr., chem ., textilní. ! M ez. letišt Luanda. H l. pÍístavy L obito, Luanda, N am ibe. Vyváží se ropa, diam anty, káva. M n. jed. 1 kw anza (A O K ) = 100 lw ei. Státní

zÍízení: republika, v …ele prezident; jednokom orový parlam ent. ! Správní …lenní: 18 provincií. angolská literatura, v port. jazyce existovala pÍed 2. svt. válkou. O d 50. let sílil v a. l. protikolonialistický tón. D om inantní postavení si udržuje poezie ! A . A . N eto (1922!1979, od 1975 prezident A ngoly; …. výbor Posvátná nadje), A . Jacinto (*1924), C . A ndrade (*1936), H . G uerra (*1937). A ngora 5 A nkara A ngra de H eroísm o, pÍístavní m . v Portugalsku, v A zorách na o. Terceira; 12 156 obyv. (1981). Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . A ngola!djiny

25

stÍídáním jednotlivých obrazç. anim al rationale [anym al racionále, lat.], tvor rozum ný, nadaný vdom ím . Pçv. pojem Íec. filozofie (zóon logon echon), který pÍijal zejm . R . D escartes, u njž v m echanistických dçsledcích vede k dualism u ducha a tla. A nim alia 5 živo…ichové anim ism us [-ny-], víra v existenci nadpÍirozených bytostí a sil, projevujících se ve všech pÍedm tech a jevech a pçsobících na …lovka. Považuje se za ranou vývojovou náb. form u. anim ovaný film [-ny-], druh film . tvorby, ve kterém kam era postupn sním á statické obrazy a iluze pohybu vzniká spojením krátkých sním kç (1!2 film . okénka) jednotlivých fází. K rom  klas. zpçsobç anim ace (kresba ! kreslený film , loutka ! loutkový film ) existují i netradi…ní m etody (rytí kresby do em ulze film u, anim ace rçzných m ateriálç: písek, vlna, sklo). O d 60. let 20. st. se vyvíjejí elektronické m etody, pÍi kterých je pohyb vytváÍen vizuální kom pozicí elektronických zaÍízení. Z akl. …eského a. f. jsou H . Týrlová, J. Trnka a K . Zem an. 5 ploškový film

14. st.

v sev. …ásti A . konžská Ííše

15.!17. st.

stát N gola

1482

pÍíchod prvních Portugalcç

16. st.

po…átek port. kolonizace pobÍeží

18.!19. st.

pustošení zem , vyvezeno nkolik m ilionç otrokç

1885

A . oficiáln port. kolonie

anion [-ny-], aniont ! záporný ion; …ástice atom árního nebo m olekulového typu se záporným elektrickým nábojem .

30. léta 20. st.

po…átky rezistence dom orodého obyvatelstva

anizofylie 5 nestejnolistost

1953

A . byla form áln prohlášena zám oÍskou provincií Portugalska

anizogam ety [-ny-], gam ety, které se vzáj. liší velikostí a tvarem .

50.!60. léta

rozvoj nár.osvob. hnutí, vznik odbojových organizací

1974

po pádu Salazarova režim u Portugalsko zahájilo dekolonizaci A ngoly

anizotropie [-ny-], závislost fyz. vlastností látek na sm ru, ve kterém se m Íí. 5 ortotropie

1975

proklam ace nezávislosti

1975!76

ob…. válka m ezi býv. odbojovým i organizacem i; …len OSN ; intervence kubánských jednotek, nastolen m arxistický režim

2.pol. 70. let až

anim ozita [-ny-], pÍedráždnost; zaujatost (pÍedpojatost, nenávistnost) vç…i n…em u, nkom u.

A njouovci [anžuovci], fr. šlechtický rod; vedlejší vtev Kapetovcç; získali vládu 1245 v Provenci, 1246 v Anjou, 1266 v N eapolsku a na S icílii, 1308 v U hrách a 1370 v Polsku. A nka Paul, *30.7.1941, kan. zpvák, skladatel a herec syrského pçvodu. Ú spchu dosáhl písní D iana a spolu s E. Presleyem se stal idolem generace.

1. pol. 80. let

opakované vojenské intervence JA R , okupace jižní …ásti A . vojsky JA R

1979

prezident J. E. dos Santos (*1942, M PLA ! Lid. hnutí za osvobození A ngoly)

A nkara, dÍíve A ngora ! hl. m . Turecka na A natolské plošin, 870 m n. m .; 2,78 m il. obyv. (1994). Prçm ., stroj. a textilní. C entrální úÍady, kult. zaÍízení, nkolik univ. (nejst. 1946). M ez. letišt Esenbo—a. M auzoleum A tatürka. ! Zal. v 7. st. pÍ. n. l., od 4. st. n. l. náležela Byzanci, ve 14. st. dobyta O sm any, v dob A tatürkov sídlo rev. vlády, od 1923 hl. m . Turecka.

80. léta

rezistence N ár. svazu pro úplnou nezávislost A . (U N ITA ) podporovaného JA R

A nna B oleynová [bulinová], 1507!19.5.1536 (popravena), druhá m anželka JindÍicha V III., m atka A lžbty I.; od 1533 angl. královna. A nna K lévská, 22.9.1515!28.7.1557, …tvrtá m anželka JindÍicha V III. od 1540, krátce poté m anželství rozvedeno. 5 C rom w ell Thom as

1988

uzavÍena dohoda o odchodu kubánských jednotek

1989

jihoafr. arm áda vyklidila okupované územ í

1991

ukon…eno stahování kubánských jednotek, dohoda m ezi vládou a organizací U N ITA o zastavení ob…anské války; pÍíchod jednotek O SN

1992

první svobodné volby; prez. opt J. E. dos Santos; zm na ústavy, odklon od m arxism u

1993!94

pokra…ování ob…anské války, hladom or

1994

exkláva C abinda získala autonom ii; sm louva m ezi vládou a organizací U N ITA o ukon…ení ob…. války; am nestie pro pÍíslušníky U N ITA

1997

ustavena vláda národního usm íÍení, zvl. pravom oci pro vçdce U N ITA v parlam entu

angrešt 5 srstka angström [angstrem ], zn. Å ! stará délková jednotka užívaná ve spektroskopii; 1 Å = 10 !10 m . Å ngström [angstrem ] A nders, 13.8.1814!21.6.1874, švéd. fyzik a astronom . Spoluzakl. spektroskopie; zabýval se studiem spektra Slunce, kde 1862 objevil vodík a které 1868 zm apoval.

A nnaba, dÍíve B ône ! m . v sv. A lžírsku u StÍedozem ního m oÍe; 305 526 obyv. (1987). StÍedisko hut. železa. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav (vývoz rud železa, fosfátç, zem d. produkce), m ez. letišt. ! Zal. asi ve 12. st. pÍ. n. l. Foini…any, v Íím . dob název Hippo R egius. 431 zni…ena V andaly, 533 dobyta byz. Justiniánem , 697 pÍipojena k arab. chalífátu. 1832 ovládnuta Francouzi. A nnales [anal], fr. historiografická škola; nazvaná podle …as. Annales d'H istoire Économ ique et Sociale (K ronika hosp. a soc. djin), zal. 1929. K lade dçraz na soc.-ekon. a kult.-antropologickou analýzu a podncuje interdisciplinární výzkum . H l. pÍedstavitelé: M . B loch, F. B raudel. A nnam […ín., pacifikovaný jih], stÍ. …ást V ietnam u. N ázev používán pÍi obsazení „ ínou od konce 7. do po…. 10. st. a po…. 15. st.; pÍevzat Francouzi v dob jejich kolonizace V ietnam u, od 1883 fr. protektorát. 5 Indo…ína A nnapurna, h. štít v H im álaji v N epálu; 8 091 m . První zlezená osm itisícovka (1950, fr. výprava M . H erzoga, *1919). A nnelida 5 kroužkovci anno [anó, lat.], v roce, roku, léta Pán (anno D om ini, A . D .). anoda, kladná elektroda; elektroda, na níž probíhá reakce oxida…ního typu; pÍi elektrolýze elektroda, ke které se pohybují anionty. 5 katoda

A nguilla [engvila], o. v sev. …ásti M alých A ntil; 96 km ² (v…etn o. Som brero), 10 300 obyv. (1994, …ernoši a m ulati), správní stÍedisko The V alley. O . s korálovým i útesy. Trop. podnebí zm írÁované pasáty; trop. cyklony. Ú Í. jaz. angli…tina. Protestantské náboženství. R o…ní pÍírçstek obyv. 1,4 % (1985!90). ! B ritská kolonie s vnitÍní autoA. Ångström nom ií. Pstují se obilniny, zelenina, ovoce, bavlník. C hov skotu a ovcí; rybolov. Získávání m oÍské soli. R ozvíjí se cestovní ruch. M ezinárodní letišt W allblake. M n. jed. 1 východokaribský dolar (X C D ) = 100 centç.

anodická ochrana [-dy-], zpçsob ochrany kovç proti elektrochem . korozi. PÍesun potenciálu korodující soustavy do pasivní oblasti napÍ. pÍipojením vyššího vnjšího potenciálu. 5 katodická ochrana

A nguilliform es 5 holobÍiší

anofeles 5 A nopheles

z A nhaltu K ristián, 11.5.1568!17.4.1630, nm . diplom at a vále…ník; od 1590 ve službách falckých kurfiÍtç. V bitv na Bílé hoÍe 1620 jeden z velitelç …. stavovského vojska.

anoli 5 leguánovití

A nhui, A n-chuej ! provincie na V „ íny; 139 900 km ², 56,18 m il. obyv. (1990), správní stÍedisko H efei. Intenzivní zem d. (rýže, zelenina, …ajovník). Tžba uhlí. Prçm . zpracovává zem d. suroviny. ! 481 pÍ. n. l. po…. …ín. osídlení, ve 2. pol. 19. st. rolnická povstání. Za 2. svt. války vtšina územ í okupována Japonci. 1946!49 pod kontrolou K uom intangu, od 1954 provincie „ íny. anhydrid, slou…enina vzniklá z jiné slou…eniny (svého prekurzoru) odntím jedné …i více m olekul vody, napÍ. acetanhydrid vzniklý dehydratací kyseliny octové: 2 C H 3C O O H 6 C H 3C O !O !C O C H 3 + H 2O . A nchorage [enkoridž], m . v U SA ve stát A laska v A ljašském zálivu; 248 296 obyv. (1995). N ejvýzn. hosp. stÍedisko a nám . pÍístav na A ljašce, voj. a let. základna. Lov a konzervace ryb, prçm . dÍevaÍský. M ez. letišt. U niv. (1957). ! Zal. 1914 v souvislosti se stavbou železnice.

anodická reakce [-dy-], zákl. proces elektrochem . koroze; rozpouštní kovu v korozním prostÍedí. anodické povlaky [-dy-], ochranné povlaky na povrchu kovç, které se v korozním prostÍedí chovají ve spojení s podkladovým kovem jako anoda, napÍ. pozinkovaný ocelový plech.

anom álie, nepravidelnost; ” biol. vývojová odchylka orgánu od norm álního tvaru neum ožÁující jeho norm ální funkci; ” astr. úhel popisující pohyb tlesa po dané eliptické dráze: a) pravá a. ! úhel m ezi prçvodi…em tlesa a pÍím kou apsid; b) excentrická a. ! úhel m ezi spojnicí stÍedu elipsy a prçm tu tlesa na soustÍednou kružnici a pÍím kou apsid; c) stÍední a. ! úhel m Íený u stÍedu elipsy od pericentra, pravideln rostoucí bhem celého obhu. anom alistický m síc [-ty-], doba obhu M síce kolem Zem  vzhledem k perigeu M síce; trvá 27,554 6 dne. M síc bhem a. m . opíše úhel vtší než 360°. anom alistický rok [-ty-], doba m ezi dvm a prçchody Zem  perihéliem ; trvá 365,259 6 stÍ. slune…ního dne. Zem  bhem a. r. opíše úhel vtší než 360°. Je o 4 m in 43,5 s delší než siderický rok. anom er, epim er ! jeden z dvojice izom erç, který se liší pouze konfigurací jediného centra konfigura…ní izom erie, napÍ. "-D -glukosa lišící se od ß-D -glukosy jen konfigurací acetalového uhlíku. 5 diastereoizom erie; glukosa anom erie 5 epim erie anom ie, sociální situace, kdy dochází k rozkladu a zhroucení norm ativního Íádu (soustavy hodnot) spole…nosti nebo spol. skupiny. V sociologii pojem zavedl E. D urkheim . anonym ita, neuvedení nebo zatajení jm éna, bezejm ennost; soc. vztah, v nm ž jeden ze subjektç vztahu (individuum , soc. skupina) vystupuje z rçzných pÍí…in zám rn bez vl. jm éna.

Anihilace párç: a elektron-pozitron, b proton-antiproton; ( gama záÍení, B piony

anonym ní FT P archiv, v Internetu ozna…ení pro uzel fungující v roli veÍejn pÍístupného archivu souborç. U živatel se k archivu pÍihlašuje pod uživatelským jm énem anonym ous (anonym ní uživatel) a soubory si k sob pÍenáší pom ocí protokolu FTP.

anihilace [-ny-], ” fyz. zánik …ástice nebo kvazi…ástice, nej…astji její pÍem nou na jiné …ástice …i pÍi srážce …ástice s anti…ásticí.

A nopheles [-fe-], anofeles ! rod dvoukÍídlého hm yzu z …eledi kom árovitých; nkteré druhy pÍenášejí m alárii.

anilin [-ny-], am inobenzen, C 6H 5N H 2, nejjednodušší arom atický am in; bezbarvá, na vzduchu tm avnoucí toxická kapalina; palivo raketových m otorç, pÍísada barviv, surovina pÍi výrob herbicidç, fungicidç.

A noplura 5 vši

anim ace [-ny-], vytváÍení iluze pohybu pÍi zobrazování; iluze se dosahuje rychlým

anorexie 5 m entální anorexie; nechutenství

anorektikum [-ty-], lé…ivo potla…ující pocit hladu; používá se pÍi lé…b otylosti.

Poloha tla komára vç…i podkladu: a Culicinae, b Anopheles

anorganická chem ie [-ny-], chem ický obor; zabývá se chem ií všech prvkç a jejich slou…enin, krom  tém Í všech slou…enin (organických) uhlíku. Studuje jejich chem. stavbu, m etody pÍípravy a obecné principy tchto m etod, zákonité vztahy m ezi jejich chem ickou stavbou a chem ickým i a fyzikálním i vlastnostm i. 5 organická chem ie anorgasm ie, sexuální porucha spo…ívající v nem ožnosti dosáhnout orgasm u. PÍí…iny m ohou být anat., fyziol., ale zejm . psychického charakteru. anortit [-ty-], m inerál, C aA l 2Si 2O 8; bezbarvý, bílý, žlutavý, tvrdost 6!6,5; ze skupiny plagioklasç. anortozit, hlubinná vyvÍelá hornina z plagioklasu (labradorit až bytow nit), stÍedn až hrub zrnitá. A nostraca 5 žábronožky anotace a) stru…ná poznám ka nebo vysvtlivka k textu; b) obsahová charakteristika díla nebo jeho …ásti s pÍíp. údaji o autorovi, zam Íení, ur…ení.

26

v bun…né št,áv vakuol. V kyselém prostÍedí jsou …ervená, v zásaditém m odrá. M ezi a. patÍí napÍ. delfinin. A nthony [entony], A nthony Island ! ostrov v nejjiž. …ásti ostrovç královny C harlotty v K anad v B rit. K olum bii. ! Pozçstatky osídlení indiánským km enem H aida, zachována …ást vesnice (obydlí, totem y, pohÍební sloupy). Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . A nthozoa 5 korálnatci anthrachinon, 9,10-anthrachinon ! arom atický diketon odvozený od anthracenu C 14H 10; žluté jehli…kovité krystalky; použití k výrob barviv a peroxidu vodíku; ” farm . deriváty a. se vyskytují v houbách, v nkterých …eledích jednodložných a dvoudložných rostlin. U m echorostç a nahosem enných chybjí. O jedinle se vyskytují i u živo…ichç. Je znám o asi 40 rçzných typç (dianthron).

Anthrachinon

A nouilh [anuj] Jean, 23.6.1910!3.10.1987, fr. dram atik (Le Bal des voleurs ! K arneval zlodjç, La Répétition ! Zkouška, Pauvre Bitos ! C hudák Bitos, C her Antoine ! D rahý Antonín, Antigone ! Antigona, L'Alouette ! SkÍivánek).

A nthropoidea 5 opice

A nselm z C anterbury [kentrbery], 1033!21.4. 1109, filozof a teolog it. pçvodu; arcibiskup, pÍedstavitel stÍedovkého real. platonského sm ru, tzv. otec scholastiky. V íru nadÍazoval rozum u a vd. A utor ontologického dçkazu boží existence (i ten, kdo B oha popírá, m á ho již ve své m ysli jako pÍedm t popírání).

antiarytm ika [-ty-], lé…iva, která pÍi poruchách srde…ního rytm u norm alizují vznik a rozvod im pulzç v srde…ním svalu.

A nseriform es 5 vrubozobí A nshan [anšan], A n!šan ! m . na SV „ íny v provincii Liaoning; 1,20 m il. obyv., v adm . hranicích 1,39 m il. obyv. (1990). Tžba uhlí, hut. železa (ocelárny, válcovny, kokAnselm z Canterbury sárny, tžké strojírenství). ! Zal. 1387 jako poštovní stanice, 1587 opevnn M ingy. Za rus.-jap. války 1904!05 tém Í zcela zni…en, po 1909 postupn obnoven. A N SI, angl. A m erican N ational Standards Institute, N árodní standardiza…ní a norm otvorný institut U SA ! am . instituce, která vytvoÍila m noho obch. a kom unika…ních standardç s celosvt. význam em , napÍ. znakovou sadu A SC II, rozhraní SC SI, A N SI verze program ovacích jaz. (C , C O B O L, FO R TR A N ). Zal. 1918, sídlí v N ew Y orku. anšlus, nm . A nschluß ! politika pÍipojování územ í s nm . obyvatelstvem k N m ecku; realizovaná po nástupu nacistç k m oci, uplatÁovaná vç…i R akousku (pokus o pu… 1934; a. 1938) a „ SR (m nichovská konference 1938). antacidum , lé…ivo snižující kyselou reakci žalude…ní št,ávy její neutralizací, napÍ. uhli…itany, nebo absorbcí, napÍ. slou…eniny hliníku, nebo jiným i m echanism y, napÍ. om ezením její sekrece. antae [anté], anta ! zesílené …elo stny ant. architektury, vyjádÍené patkou a hlavicí použitého sloupového Íádu. antagonism us [-nyz-], protiklad, rozpornost, nepÍátelství (a. osobní, tÍídní, národnostní); ” biol. protichçdný, pÍíp. i vzáj. se rušící ú…inek rçzných látek vstupujících do buÁky. V ekologii vztah m ezi populacem i dvou druhç organism ç, které se vzáj. negativn ovlivÁují. A ntalya [antalja], m . na J Turecka na pobÍeží StÍedozem ního m oÍe; 379 000 obyv. (1990). Správní stÍedisko stejnojm enné provincie. R ozvíjející se centrum jihoturecké riviéry. N ám . pÍístav, m ez. letišt. A ntananarivo, A ntanánarive, dÍíve Tananarive ! hl. m . M adagaskaru, ve vnitrozem í 1 431 m n. m .; 1,05 m il. obyv. (1993). H osp., polit. a kult. stÍedisko státu. Zpracovatelský prçm ., hl. potravináÍský. D op. kÍižovatka, m ez. letišt. U niv. (1961). ! Zal. v 17. století. antarktická oblast [-ty-], floristická oblast. Ze všech oblastí svta nejchudší, nejvtší zastoupení m ají m echorosty a lišejníky. antarktické podnebí 5 polární podnebí A ntarktický poloostrov [-ty-], v záp. A ntarktid, oddluje m oÍe W eddellovo od B ellingshausenova. Jeho již. …ást se nazývá Palm erova zem , sev. …ást G raham ova zem . H ornatý, …áste…n zalednný. „ etné sezonní i stálé vdeckovýzk. stanice. A ntarktida [-ty-], A ntarktis ! jihopolární pevnina; 13,2 m il. km ² (8,8 % souše Zem ), v…etn šelfových ledovcç 14,1 m il. km ², bez trvalého osídlení (asi 5 000 osob ro…. ve vd. a m et. stanicích). Je obklopena již. okrajovým i m oÍi A tlantského, Tichého a Ind. oceánu. Pevninský štít pÍekrývá z 99 % ledovcový štít, který pÍedstavuje asi 80 % svt. sladkovodních zásob. V ýchozy skalního podloží (nejvyšší h. V inson, 4 897 m ) jsou jen ojedinle Antický herec obnaženy. StÍední výška povrchu (2 040 m ) je nejvtší ze všech v tuhé masce, kontinentç. D rsné polární podnebí s extrém n suchou ledovou sošném kostýmu pouští (abs. m inim um !89,2 °C ). N edostatek srážek, na vtšin a na koturnech územ í 50!650 m m ro…n. Rostlinstvo a živo…išstvo chudé. V e snaze uchránit životní prostÍedí A . byly pÍijaty: Antarktická sm louva o m írové vdecké spolupráci a dem ilitarizaci (1959; 1992 39 signatáÍç), D ohoda o ochran fauny a flóry Antarktidy (1964), K onvence o ochran antarktických tuleÁç (1972), K onvence o ochran živých m oÍských zdrojç Antarktidy (1980), vyhlášení A . chránným pÍír. parkem (1989), Protokol o ochran pÍírodního prostÍedí Antarktidy a D ohoda o zákazu tžby nerostných surovin do r. 2041 (1991). Sm louva o A. z 1959 pozastavila územ ní nároky státç na jednotlivé …ásti A ntarktidy. A ntarktis [-ty-], již. polární oblast zhruba vym ezená izoterm ou 10 °C nejteplejšího m síce; zahrnuje A ntarktidu s ostrovy a okrajovým i m oÍi. „ asto synonym um pro A ntarktidu. antecedence, pÍedpoklad, podm ínka; ” genet. pÍevládající vliv jednoho z pÍedkç na genotyp jedince. antecedent 5 im plikace anténa, zaÍízení (vodi… ur…itého vhodného geom . tvaru) sloužící k vysílání (vysílací a.) a pÍíjm u (pÍijím ací a.) rádiových elm ag. vln. 5 radioloka…ní anténa; sm rovost antény antenean dertálec 5 …lovk steinheim ský antepozice, ” jaz. postavení jaz. prostÍedku pÍed jiným , s ním ž tvoÍí nedílný celek (…erná díra). 5 postpozice anthelm intika [-ty-], antihelm intika ! lé…iva proti …ervçm cizopasícím ve stÍevech (helm intçm ), kteÍí jsou pçsobením a. usm rceni nebo ochrnuti (a vylou…eni spolu se stolicí). antheridia 5 gam etangia A nthocerotopsida 5 hlevíky anthokyany, deriváty fenylpropanu. R ostlinná barviva kvtç a plodç rozpuštná

A nthurium , chvostokvt ! jednodložná rostlina z …eledi áronovitých s …erveným nebo až bílým toulcem . antianem ika [-ty-], prostÍedky proti chudokrevnosti (aném ii).

antiastm atika [-ty-ty-], lé…iva používaná pÍi prçduškovém astm atu v závislosti na pçv. onem ocnní (napÍ. antihistam inika pÍi astm atu alergického pçv.) a na jeho prçbhu (napÍ. bronchodilatancia). antibiotika [-ty-ty-], org. látky vytváÍené m ikroorganism y nebo synteticky pÍipravované, které i v nízkých koncentracích (10 !5 g/m l) zabraÁují pom nožování bakterií (a. bakteriostatická) nebo je hubí (a. baktericidní). N která a. pçsobí proti houbám (polyenová a.) a nádorçm . antibióza [-ty-], potla…ování životních projevç jednoho organism u jiným organism em . 5 sym bióza antiblokovací systém 5 A B S anticipace [-ty-], pÍedjím ání, pÍedvídání, pÍedzvst; ” fil. pÍedbžné pÍesvd…ení, že nco, co nebylo dokázáno, je pravda. antická dem okracie [-ty-], form a ant. státu, rozvíjející se ve starovkých, zejm . Íec. m stech, pozdji i v Ì ím . B yla pÍím ou dem okracií, tj. organizací všech dosplých svobodných ob…anç (m užç). O b…. práva nem li pÍisthovalci, cizinci a otroci. antická hudba [-ty-], hud. projev starovkých Ì ekç (jednohlasý sólový nebo sborový zpv s doprovodem nástrojç) byl spojen úzce s poezií, divadlem a tancem ; hud. teorie (Pýthagorás, Aristotelés, Platón) se stala vzorem evr. stÍedovké hud. teorie. Ì ím ané pÍejali hud. teorii i praxi od Ì ekç; hudba se uplatÁovala v divadle, cirku a pÍi hostinách; pram enem je spis D e institutione m usica (O základech hudby) od B oëthia (480!524). antická literatura 5 Íecká literatura antická; Íím ská literatura antické d ivadlo [-ty-], Íec. a Íím . divadlo ve starovku od 6. st. pÍ. n. l. v oblasti StÍedozem í a Blízkého východu. V znikly zde základy evr. divadla a dram atu. Po…. v Ì ecku v souvislosti s kultem boha D ionýsa, jehož každoro…ní oslavy se prom nily v poÍádání div. her form ou soutže. Tragédie se vyvinuly z dithyram bu a kom edie z im provizovaných falických písní kom m os. A utory tragédie byli A ischylos, Sofoklés a Eurípidés, starou atickou kom edii reprezentuje A ristofanés a novou atickou kom edii M enandros. U vádly se tÍi tragédie jednoho autora (trilogie) doplnné satyrským dram atem . H rálo se v pÍír. divadlech (theátron) stavných ve svazích; div. prostor se skládal ze stupÁovitého pçlkruhového hledišt, orchestry a proscénia, za kterým stála budova (skéné). 338!326 pÍ. n. l. první kam enné divadlo v A thénách pro 10 000 divákç, další vznikla v Epidauru a Efesu. Zpo…átku hráli dva herci, Sofoklés zavedl tÍetího. H rálo se ve slavnostních kostým ech s m askam i, ženské role hráli m uži. V období helénism u vznikly herecké spolky k poÍádání pÍedstavení. ! Ì ím . divadlo se konalo v rám ci svátkç a scénických her (ludi scaenici) a napodobovalo Íecké. 240 pÍ. n. l. pÍenesl do Ì ím a Livius A ndronicus (asi 284 ! asi 204) Íeckou tragédii a kom edii, N aevius (asi 270 ! asi 200) vytvoÍil Íím ské dram a, vznikly žánry fabula togata (Íím ská kom edie) a fabula palliata (Íecká kom edie), ozn. podle kostým ç hercç. Z autorç kom edií vynikli Plautus a Terentius. D alším i žánry byly attelána, pantom im us a m im us (herci ! poprvé i ženy ! pÍedvádli kratší parodie a satiry na rçzná tém ata). V znikala kam enná divadla podle Íec. vzoru, ovšem ve volném prostoru, a m nila se v uzavÍenou budovu s pçlkruhovým hledištm , pçlkruhovou orchestrou a jevištm s bohatou soch. výzdobou.

Achilles a Ajax hrající v kostky, detail výzdoby Íecké amfory z 6. st. pÍ. n. l. antické výtvarné um ní [-ty-] a) um ní národç ant. svta, zejm . starovké um ní egejské, Íec., etruské, Íím ské, ran kÍ. a ran byz.; b) v užším sm yslu Íec. a Íím . um ní ant. starovku. Ì ec. navázalo na egejské výtv. um ní, pÍekonalo je v archaickém období (8. st. až 1. pol. 5. st. pÍ. n. l.) a dosplo k vl. výtv. projevu ve všech oborech tvorby. V klas. období (480!1. pol. 4. st. pÍ. n. l.) jsou nejpÍízna…njším projevem architektury sloupové chrám y v dórském , iónském a korintském Íádu, klas. m alba (vázové m alíÍství) a sochaÍství (Feidiás, M yrón, Polykleitos z A rgu, Praxitelés, Skopás) dosply k rovnováze ušlechtilého typového idealism u a realism u. V helénistickém období (do 1. st. pÍ. n. l.), kdy se Íec. panství rozšíÍilo na východ a došlo k prolínání Íec. a orient. prvkç, pÍešla klas. um Íenost k projevçm naturalism u a k form alism u. A rch. rozvíjela tech. stavby (m aják na ostrov Faros, vodovody) a divadla, kom binovala arch. Íády, pçv. tektonické …lánky mnila na dekorativní. M alíÍství rozvinulo žánr a krajinom albu. Pro soch. (m onum entální i drobná terakotová plastika) se stal typický dynam ism us, zobrazování krajností a individualizovaný portrét v…. karikatury. Po 2. st. se za…aly napodobovat klas. vzory. Ì ec. výtv. um ní ovlivnilo zejm . um ní ant. Ì ím a, program ov se k nm u pÍihlásila renesance. ! Ì ím . výtv. um ní (3. st. pÍ. n. l. ! 5. st. n. l.) pÍetavilo prvky etruského, z nhož vyšlo, a silný Íec. vliv v osobitý projev, na nm ž stavlo pozdjší evr. um ní. Proti Íec. …lánkové architektuÍe stavlo m asivní zdné stavby s novým i prvky (oblouk, klenba), v plastice a m alb se uplatnil realism us (individuální portrét, konkrétní hist. dj) na rozdíl od Íec. sklonu k typizaci a harm onii. anticyklona 5 tlaková výše

anti…ástice [-ty-], objekt existující ke každé elem entární …ástici; m á s ní stejnou hm otnost, spin a dobu života, opa…né znam énko el. náboje, m ag. m om entu a nkterých kvantových …ísel. PÍi srážce a. s …ásticí dochází k anihilaci. antidepresiva [-ty-], lé…iva ze skupiny psychofarm ak používaná k lé…ení chorobného sm utku, stísnnosti a deprese. 5 thym oleptika antidiabetika [-tydy-ty-], lé…iva používaná pÍi cukrovce (diabetes m ellitus) u pacientç, jejichž onem ocnní nelze zvládnout dietou. Základní a. je injek…n podávaný inzulin. U …ásti pacientç je m ožno použít perorální a. (napÍ. látky podobné sulfonam idçm ), které snižují obsah glukózy v krvi. antidota [-ty-], protijedy ! látky používané k zrušení ú…inkç jedç nebo pÍi pÍedávkování léky. antidum pingová opatÍení [-tydam -], souhrn opatÍení vlády daného státu sm Íujících k ochran proti rçzným form ám dum pingu, napÍ. antidum pingové clo. ! V „ R platí od 1997 zákon na ochranu pÍed dovozem dum pingových výrobkç. antiepileptika [-ty-ty-], antikonvulziva ! lé…iva potla…ující vznik epileptických záchvatç tím , že snižují pohotovost ke vzniku kÍe…í. Pçv. se jako a. používaly nkteré barbituráty, pozdji byla syntetizována Íada látek se specifickým ú…inkem na m otorickou oblast kçry m ozkové. A ntifašistická rada národního osvobození Jugoslávie [-ty-ty-], A V N O J ! nejvyšší polit. orgán kom . kÍídla jug. rezistence za 2. svt. války; partyzánský parlam ent složený ze zástupcç všech národç Jugoslávie a reprezentantç rçzných polit. stran a sm rç. O d svého vzniku 1942 ovládána kom unisty, 1943 zbavila em igra…ní vládu a krále pravom ocí, 1945 po doplnní nkolika nekom . poslanci pÍem nna v prozatím ní parlam ent.

27

nacházejí st. vrstvy, v obalu m ladší. 5 synklinála antikoagulancia [-ty-], lé…iva bránící srážení krve. antikoncepce [-ty-], ochrana pÍed po…etím pom ocí m echanických (prezervativ, nitrodložní tlíska) a horm onálních prostÍedkç a antikoncep…ních m etod. antikonvulziva 5 antiepileptika A ntikristus [-ty-], A ntikrist ! protivník, protihrá… K rista. N ovozákonní pÍedstava A ., který vyšel z lçna kÍest,anstva a bojuje proti Kristu, hrála roli v kritice zloÍádç stÍedovké církve. antikva [-ty-], rod latinkového písm a klasického tvaru. V ýrazné stínování a patky v tloušt,ce vlasových …ar. antilopy [-ty-], rod sudokopytníkç stÍední velikosti. O bývají poušt a stepi A friky a A sie, obv. žijí ve stádech. A ntily [-ty-], dÍíve Západoindické souostroví, šp. A ntillas, fr. a angl. A ntilles ! Íetzec ostrovç ve StÍ. A m erice od Y ucatánského poloostrova k pobÍeží V enezuely. „ lení se na V elké a M alé Antily. antim alarika [-ty-], lé…iva používaná k chem oterapii m alárie. PÍerušují vývoj plasm odia v lidském organism u. N ejstarším a. je chinin. antim on [-ty-], lat. stibium , Sb ! am foterní chem . prvek skupiny V A ; ox. …. !3, 3, 5; šedý kov, žluté krystaly nebo …erná am orfní látka; at. …. 51; rel. at. hm . 121,75; t. t. 630,74 °C ; t. v. 1 635 °C . Trigonální m inerál, tvrdost 3,5, kovov lesklý; vyskytuje se na rudních žilách. R udy: antim onit Sb 2S 3, kerm esit (antim onový kvt) Sb 2O 3; užití k ztvrzování slitin m kkých kovç.

antiferom agnetism us [-ty-tyz-], vlastnost látek (antiferom agnetik) spojená s existencí obv. vzájem n paraleln orientovaných, stejn velkých m ag. dipólových m om entç, vedoucí k nulové spontánní m agnetizaci. A . existuje pod tzv. N éelovou teplotou, nad touto teplotou se látka chová jako param agnetikum . antiflogistika [-ty-ty-], lé…iva pçsobící proti zántçm . PatÍí k nim nkteré steroidy a nkterá analgetika-antipyretika.

Krystal antimonitu

antifona [-ty-], v gregoriánském chorálu zpívaný verš, obv. pÍed žalm em a po nm . O d baroka též sborové a orch. skladby pro potÍeby chrám ové hudby.

antim onit [-ty-ny-], rom bický m inerál, sulfid antim onitý Sb 2S 3; tvrdost 2, dokonale štpný, tvoÍí sloupe…ky až jehli…ky, kovov šedý s odstínem do m odra. V yskytuje se na rudních žilách.

antigeny [-ty-], látky schopné vyvolat za vhodných podm ínek specifickou im unitní reakci (tvorbu protilátek, bun…né reakce nebo specifickou im unologickou toleranci).

antim ykotika [-ty-ty-], lé…iva proti m ykózám . D lí se na fungicida, která pçvodce m ykózy usm rcují, a na fungistatika, která tlum í nkteré jeho životní funkce.

A ntigona [antygona], ” Íec. m ytol. dcera O idipa a Iokasté. Provázela otce do vyhnanství. K dyž po návratu do Théb pohÍbila pÍes král. zákaz svého bratra, byla zavÍena do hrobky, kde se obsila.

antinom ie [-ty-], protim luv, paradox, aporie; dvojice výrokç, jež se navzájem vylu…ují, tÍebaže sam y o sob se jeví jako dostate…n zdçvodnné.

A ntigonovci [antygonovci], m ak. dynastie, založená diadochem A ntigonem I. (†asi 301 pÍ. n. l.). 276 pÍ. n. l. dobyli M akedonii a porazili koalici A thén a Sparty podporovanou Egyptem . R ozšíÍili svou m oc v Ì ecku a spojili se 215 pÍ. n. l. s H annibalem v první m ak. válce proti Ì ím ançm . V e druhé m ak. válce prohráli a uzavÍeli pro M akedonii nepÍíznivý m ír. antigorit 5 serpentin A ntigua [antygva], A ntigua G uatem ala ! m . ve stÍ. G uatem ale, záp. od hl. m sta. ! Pçvodní hl. m . Guatemaly, postižené 1773 zem tÍesením ; zachovány památky koloniální architektury 18. st. (univ., klášter Santa C lara); pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . O d 1776 je hl. m . G uatem ala.

antinom ie lháÍe [-ty-], jeden z klas. log. paradoxç; form ulován ve starovku: K rét,an Epim enidés prohlásil, že všichni Krét,ané jsou lháÍi; m luví-li pravdu, pak je lháÍ i on, lhal-li, pak K rét,ané ani Epim enidés nejsou lháÍi. PÍes chybný poslední závr (správn: alespoÁ jeden K rét,an není lháÍ) tento paradox vede k nutnosti rozlišování jazyka a m etajazyka. A ntiochos III. V eliký [antyochos], 242!187 pÍ. n. l., syrský král z dyn. Seleukovcç; ovládl Parthii, B aktrii a Arm énii; 192!189 prohrál ve válce s Ì ím any a m usel odstoupit územ í v M alé A sii. A ntiochos IV . E pifanés [antyochos], †164 pÍ. n. l., od 175 pÍ. n. l. syrský král z dyn. Seleukovcç. 168 dobyl Egypt, ale po zákroku Ì ím anç ustoupil. N ásilnou helénizací Židç vyvolal povstání M akabejských. antipatie [-ty-ty-], odpor, nechut, i nelibost ve vztahu k ur…itým osobám , …innostem , vcem . D ána obv. nkterou form ou negativní zkušenosti, …asto ovšem jde o podvdom é pÍí…iny, reakce …i im pulzy. A ntipatros [antypatros], asi 400!319 pÍ. n. l., m ak. vojevçdce za Filipa II. a A lexandra V elikého. Po A lexandrov sm rti zvolen 321 pÍ. n. l. regentem jeho Ííše. antipod 5 enantiom erie antipyretika [-ty-ty-], látky snižující hore…ku a pçsobící analgeticky. antisaprobie 5 saprobiologie antisem itism us [-ty-tyz-], projevy rasové, národnostní a náb. nesnášenlivosti a nepÍátelství vç…i Židçm (opovržení ke zpçsobu života, nenávist a práv. diskrim inace, pogrom y, genocida).

A ntigua a Barbuda [antygva], angl. A ntigua and B arbuda ! stát na stejnojm enných ostrovech v sev. …ásti M alých Antil; 442 km ², 65 000 obyv. (1995), hl. m . Saint John's. ! Sope…né o. s trop. podnebím , zm írÁovaným oceánickým i vlivy. ! 94,4 % …ernochç, 3,5 % m ulatç. Ú Íední jaz. angli…tina. Náb. protest. (hl. anglikáni). K ojenecká úm rtnost 19 ‰ , stÍ. délka života 72 let (1995). ! A grární stát s rozvíjejícím se cest. ruchem . H N P 9 385 U S $/obyv. (1995). Pst. cukrové tÍtiny, bavlníku, zeleniny, trop. ovoce. C hov skotu, prasat, drçbeže; rybolov. Prçm . zpracovává zem d. plodiny. R afinerie ropy. V ýr. spotÍební elektroniky. C est. ruch vytváÍí asi 50 % H D P. PÍístav Saint John's, m ez. letišt V ere B ird. M n. jed. 1 východokaribský dolar (X C D ) = 100 centç. ! Státní zÍízení: konstitu…ní m onarchie, v …ele britská královna; dvoukom orový parlam ent. A ntigua a Barbuda!djiny 1493

objevení Antiguy K . K olum bem

1620

pokus o šp. osídlení

1667

A ntigua anglickou kolonií

antisepse [-ty-], ni…ení choroboplodných m ikroorganism ç nebo jejich spor dezinfek…ním i prostÍedky na povrchu tla nebo v tlních dutinách, popÍ. na povrchu nástrojç, které nelze podrobit sterilizaci. D o chirurgie a. zavedl angl. chirurg J. Lister (1827!1912), který první antiseptickou operaci provedl 1865 (k a. užíval roztok kyseliny karbolové). antispastika 5 spasm olytika antiteze [-ty-], protiklad; ” liter. pÍirovnání kontrastem , zdçraznním rozdílç; a. m çže být troj…lenná (obraz, jeho popÍení, závre…ný obraz), nebo dvoj…lenná (neúplná, tj. bez stÍední …ásti). antitoxiny [-ty-], protilátky, vytvoÍené v cizím organism u; váží se s pÍíslušným bakteriálním toxinem , a tím blokují jeho ú…inky. U žití k pasivní im unizaci. antitrustové zákony 5 protitrustové zákony antitusika [-ty-], lé…iva snižující frekvenci a intenzitu kašle tlum ením dýchacího centra v prodloužené m íše, napÍíklad kodein, nebo ovlivÁováním periferních receptorç. antiulcerosa [-ty-óza], lé…iva používaná k lé…ení vÍedové choroby. PatÍí k nim anacida, nkterá antihistam inika a látky, které podporují hojení poškozené sliznice. Pokud se na vzniku vÍedové choroby podílejí bakterie, používají se též nkterá antibiotika a chemoterapeutika.

1668

B arbuda anglickou kolonií

1871!1958

sou…ást brit. kolonie Závtrných ostrovç

antiuratika [-ty-ty-], urikosurika ! lé…iva používaná k lé…ení dny. Snižují tvorbu kyseliny m o…ové vzniklé m etabolism em purinç nebo zvyšují její vylu…ování m o…í.

1958!62

…len Západoindické federace

antiutopie 5 utopie

1967

pÍidružený stát V elké B ritánie s vnitÍní sam osprávou

antivirotika 5 virostatika

1981

parlam entní m onarchie; pÍijata ústava; nezávislost v rám ci brit. Spole…enství; …len O SN a O A S

antivirový program [-ty-], ” výp. tech. program , který slouží na ochranu pÍed po…íta…ovým i viry. A ntivirové program y se dlí na a) scannery ! program y detekující pÍítom nost virç; b) cleanery ! program y odstraÁující již existující virovou nákazu; c) program y prçbžn kontrolující pÍenosy dat v po…íta…i a snažící se bránit šíÍení po…íta…ových virç. A . p. jednotlivých typç existují sam ostatn nebo jsou Íešeny jako jednotné balíky zajišt,ující všechny funkce spojené s antivirovou ochranou.

antihelm intika 5 anthelm intika antihistam inika [-ty-ny-], lé…iva bránící vzniku nebo pçsobení histam inu, který se podílí na projevech alergie a vyvolává též zvýšenou sekreci žalude…ní št,ávy. Podle toho, na který typ receptoru pçsobí, se používají a. k lé…ení alergie nebo k lé…ení vÍedové choroby. antihm ota [-ty-], hm ota složená z anti…ástic. antihypertenziva [-ty-], lé…iva snižující krevní tlak; napÍ. látky pçsobící na centrální nervový systém , na vylu…ování solí (diuretika) a na cévní stny (vasodilatancia). antika [-ty-], období starovkého Ì ecka a Ì ím a. Typickým znakem byla m stská civilizace a jednotná kultura založená Ì eky, kteÍí rozvíjeli krétsko-m ykénské tradice. K las. obdobím bylo 5. st. pÍ. n. l. V e 2. pol. 4. st. pÍ. n. l. za…alo období helénism u. V e 3.!5. st. n. l. nastal úpadek ant. civilizace. antiklim ax 5 gradace antiklinála [-ty-], ohyb vrstev horniny …i souboru hornin do oblouku nahoru; v jádru se

A ntofagasta, m . v sev. C hile na pobÍeží Tichého oceánu v zálivu B ahía Jorge: 221 200 obyv. (1991). Hut. neželezných kovç, chem ie, zpracování ryb. D çl. pÍístav (vývoz m di, síry, ledku). M ez. letišt. ! Zal. 1870. A ntoine [antoan] A ndré, 31.1.1858!19.10.1943, fr. režisér a herec; prçkopník evr. div. m oderny (1887 zal. první naturalistické divadlo Théâtre Libre, 1896 Théâtre A ntoine). O d 1916 film . režisér (D lníci m oÍe, D ívka z Arles). antologie, výbor z lit. dl více autorç. 5 alm anach A nton K arel, 25.10.1898!12.4.1979, …. film . režisér (nm é film y C ikáni, Pohádka m áje, první …. zvukový film Tonka Šibenice); od 1934 v zahr. (Francie, SR N ). A ntonello da M essina, asi 1430!m ezi 14. a 25.2. 1479, it. m alíÍ rané renesance (portréty, oltáÍní obrazy). R ozšíÍil v Itálii novou niz. techniku olejom alby, která vystÍídala tem perové barvy.

A ntonescu [antonesku] Ion, 14.6.1882!1.6.1946 (popraven), rum . m aršál a diktátor. 1937!38 m in. obrany. 1940 v dob vnitÍní krize jm enován pÍedsedou vlády, donutil krále Carola II. k rezignaci a prohlásil se vçdcem R um unska. Inicioval vstup R um unska do 2. svt. války na stran N m ecka. 1944 pÍi pÍevratu zat…en, 1946 odsouzen k trestu sm rti. A ntonioni [antonjóny] M ichelangelo, *29.9.1912, it. režisér dokum entárních a hraných film ç (VýkÍik, N oc, „ ervená pustina, Zvtšenina, Povolání: reportér, Identifikace jedné ženy). A ntonius 5 M arcus A ntonius A ntony… B ohdan Ihor, 5.10.1909!6.7.1937, ukr. básník z prostÍedí národnostní m enšiny v tehdy pol. Lvov (sbírka Rotace). antonym a, opozita ! slova opa…ného význam u (svtlo ! tm a, ostrý ! tupý). 5 hom onym a; synonym a antracit 5 kaustobiolit; uhlí antraknózy, choroby rostlin, zpçsobené hl. houbam i rodu C olletotrichum a G leosporium , projevující se skvrnitostí na nadzem ních …ástech rostlin, hl. luskovin, lnu, jetele, okurek a m elounç, rybízu a révy vinné. antrakoxen, ” m iner. …ernohndý zem ní vosk. antrax, snt, slezinná, uhlák ! vážné celkové onem ocnní zvíÍat a lidí. Pçvodcem je Bacillus anthracis, objevený 1849 A . Pollenderem (1800!1879). O bjev 1876 potvrzen R . K ochem . A ntro della C orchia [korkja], propast, sou…ást jeskynní soustavy Fighiera-Farolfi-C orchia (dl. 40 km , hluboká 1 208 m ) v Itálii v Toskánsku na J A puánských Alp; 1 200 m n. m ., hluboká 950 m . antropické pçdy, antroposoly ! pçdy pÍetvoÍené …lovkem z pÍír. pçd výrazným i antropogenním i procesy (hluboká akum ulace hum usu, zm na vod. režim u) a pçdy vytváÍené na antropických substrátech, napÍ. haldy. antropický princip, ” fil. otázka po „volb“ základních kosm ologických param etrç pÍi vzniku vesm íru a problém , zda m ohl vzniknout i za jiných výchozích zákonitostí. antropocentrism us, ” fil. názor, podle njž je …lovk centrem i cílem svta …i vesm íru. antropofagie 5 kanibalism us antropofyty, rostliny cizího pçvodu, úm ysln zavedené (kulturní, lé…ivé a okrasné rostliny) nebo neúm ysln zavle…ené (plevele). TvoÍí asi 40 % …. flóry. antropogeneze, proces vzniku, vývoje a utváÍení …lovka jako biol. a soc. bytosti. antropogenní jevy, tvary a procesy, které vznikají pÍím ou …inností …lovka nebo jsou jejím následkem (výsypky, lom y; pokleslá, zaplavená nebo vysušená územ í). antropogenní uloženiny, uloženiny vzniklé …inností …lovka (skládky, navážky, násypy, haldy) nebo jako dçsledek jeho …innosti (jílovité sedim enty vznikající vodní erozí zem d. pçd). antropochorie, rozšiÍování sem en, plodç, výtrusç …inností …lovka. antropoid, prim át z podÍádu opic, napÍ. lidoop. antropologický typ, …asto a zákonit se vyskytující kom binace vlastností (napÍ. vzhled osoby), které se projevují u ur…ité skupiny lidí. Lidé m ající ur…itý po…et stejných vlastností patÍí ke stejném u antropologickém u typu.

28 anuloid, torus ! plocha vytvoÍená rotací kružnice kolem pÍím ky o, která leží v rovin této kružnice a neprotíná ji. A nura 5 žáby anxiozita, chorobná úzkostnost. PÍevládající pocit úzkosti pÍi jakém koli kontaktu s neznám ou osobou nebo prostÍedím . anýz, bedrník anýz ! jednoletá bylina z …eledi m iÍíkovitých s heterofylií. Plody (nažky) se užívají v potr. a lih. prçm ., obsahují silici. A N Z A M , tajná dohoda o voj. spolupráci V elké B ritánie, Austrálie a N ového Zélandu pro obranu M alajska; uzavÍena 1949, 1971 na ni navázal A N ZU K . A nzoátegui [anconateigi], spolkový stát V enezuely m ezi K aribským m oÍem a dolním O rinokem ; 43 300 km ², 859 758 obyv. (1991), správní stÍedisko B arcelona. Tžba ropy a petrochem ie (El Tigre, Puerto la C ruz). Chov dobytka (llanos). A N Z U K , voj.-polit. bezpe…nostní pakt A ustrálie, Nového Zélandu, M alajsie, Singapuru a V elké B ritánie; vznikl 1971. N avázal na A N ZA M . A N ZU S, voj.-polit. tichom oÍský bezpe…nostní pakt A ustrálie, N ového Zélandu a U SA ; zal. 1951. C ílem paktu bylo blokovat voj. expanzi kom unism u, zejm . v oblasti jv. A sie. aoidos [aojdos], skladatel a pÍednaše… epických básní v ant. Ì ecku. 5 rapsód aorist, slovesný …as vyjadÍující dj prost m inulý; napÍ. v Íe…tin, staro…eštin. 5 …as slovesný aorta 5 srde…nice A ostalli [avostali] U lrico, †10.5.1597, italský renesan…ní stavitel pracující na stavbách na Pražském hrad; stžejním dílem je zám ek v Litom yšli s G. B . A ostallim (†1575). A pa…i, vl. jm . D ine ! skupina indiánských km enç na pom ezí jz. U SA a sev. M exika. Pçv. ko…ovní lovci a sbra…i, …ást zem dlci (vliv Pueblanç). apage, satanas [lat.], Íec. hypage, Satana ! odstup, satane, pokušiteli; pÍenesen nepokoušej, nesvádj ke hÍíchu, k nepravosti. A pala…ské pohoÍí, angl. A ppalachian M ountains ! horská soustava ve vých. …ásti U SA a jv. K anad, dlouhá 2 600 km ; M itchell, 2 037 m . 5 G reat Sm oky M ountains apartheid [hol., oddlování], oficiální rasistická doktrína v JAR po 2. svt. válce; form áln proklam ovala nutnost oddlené koexistence jednotlivých rasových kom unit v JA R , její realizace zák. cestou však ve skute…nosti zaru…ovala nadvládu blošské m inority a její ekon. výhody a diskrim inovala zejm . …ernošskou vtšinu. O dpor proti a. potla…ován represem i (popravy za polit. delikty, stÍelba do dem onstrací). Z dçvodu a. byla JA R od 60. let v m ez. izolaci, od po…. 90. let byl systém a. postupn odstraÁován. Prozatím ní dem . ústava z kvtna 1994 definitivn ukon…ila systém apartheidu. 5 segregace apatie [-ty-, Íec. pathos, cit], ” psychol. nete…nost vç…i podntçm z okolí; zeslabení em o…ních reakcí na pÍijím ané inform ace. V yskytuje se pÍi nkterých psychických onem ocnních; ” fil. stav bez vášn, lhostejnost, pasivita. V etice u…ení kynické školy a stoikç o fil. klidu, jenž je základem fil. poznání a jednání. apatit [-ty-], hexagonální m inerál, fosfore…nan vápenatý s podíly fluoru, chloru, popÍ. skupiny (O H ); zrnitý, nebo v rçznobarevných krystalech, tvrdost 5.

antropologie, vda o …lovku v nejširším slova sm yslu. Studuje celkový tlesný stav a variabilitu jednotlivých tlesných znakç u sou…., hist. a pÍedhist. skupin obyvatelstva. antropom astika 5 onom astika antropom etrie, m etody m Íení lidského tla. antropom orfism us, pÍenesení lidských vlastností a charakteristik na pÍír. síly a m ytol. bytosti. A ntropom orfní pçvod náb. pÍedstav zastával již X enofanés, pozdji osvícenci a L. Feuerbach.

Typy krystalç apatitu

antropom otorika, vda zkoum ající pohybové pÍedpoklady a projev …lovka, jejich vývoj a vztah k pohybové výkonnosti; podobor kinantropologie. antroposociologie, sociol. disciplína odvozující sociální postavení jedince od jeho anat. znakç. antroposoly 5 antropické pçdy antropozofie [Íec., m oudrost o …lovku], u…ení vycházející z novoplatonism u a ind. filozofie. Tvrdí, že …lovk m á obnovit ztracená spojení s vyšším i svty a odtud utváÍet svçj život. Zakl. R . Steiner (1861 až 1925). Podle a. byly vytvoÍeny alternativní pedagogika a školství. antropozoonózy, infek…ní onem ocnní prim árn postihující zvíÍata, z nichž se m ohou pÍíležitostn pÍenášet na …lovka, zejm . pÍi styku s nem ocným i zvíÍaty. Pçvodci a. jsou bakterie (brucelóza, tuberkulóza, vozhÍivka, listerióza, salm onelózy, tularém ie), chlam ydie (ornitóza, psitakóza), viry (vzteklina, slintavka), leptospiry a prvoci (toxoplazm óza). Zvl. typem jsou helm intozoonózy vyvolané parazity (trichinelóza, teniarynchóza). V ním avost k bakteriálním pçvodcçm je bu( širší pro Íadu živo…išných druhç (salm onelózy), nebo naopak úzká (vozhÍivka). N a šíÍení pçvodcç se význam n podílí hm yz, je potvrzena tzv. pÍírodní ohniskovost nákaz. antuka, drt, z m letých pálených cihel; používá se jako povrchová vrstva venkovních sportovních hÍišt,. A ntw erpen, fr. A nvers, …. A ntverpy ! provincie v sev. B elgii; 2 867 km ², 1,62 m il. obyv. (1993), správní stÍedisko m . A ntw erpen. A ntw erpen, fr. A nvers, …. A ntverpy ! m . v sev. B elgii na dolní Šeld, správní stÍedisko stejnojm enné provincie; 459 072 obyv. (1994). PÍístav; stÍedisko obchodu. Prçm . stroj. (lo(aÍský, autom obilový), petrochem ., potr. (cukrovarnický). Tradice broušení diam antç. D op. kÍižovatka, m ez. letišt. Kult. centrum V lám ç. TÍi univ. (1852, 1965, 1971). M ísto konání O H 1920. ! Zal. v 7. st., ve 14.!15. st. …len hanzy. 1579 pÍistoupily k utrechtské unii, ale dobyty Španly a za…lenny do Šp. (od 1714 R ak.) N izozem í. 1794 až 1814 sou…ást Francie, 1815!30 Spojeného král. nizozem ského, od 1830 B elg. království. anuely 5 byliny anuita, úm or ! form a splácení dluhu; pravidelná, obv. ro…ní um oÍovací splátka, kterou se splácejí dlouhodobé dluhy, napÍ. hypotéky.

apatrida 5 bezdom ovec apeiron [apejron, Íec.], neom ezeno, nekone…no; A naxim andros z M ílétu tak nazýval kvalitativn nediferencovanou a snad i prostorov neom ezenou pralátku. Pozdji term ín pro prostorové, …asové a m at. nekone…no. apeiron aér 5 A naxim enés z M ílétu apelace, ” právo a) odvolání; b) soustava opravného Íízení, zejm . soudního, v níž odvolací orgán projedná rozhodnutí nižšího orgánu, napadené odvoláním , zásadn znovu a sám je potvrdí, zm ní …i zruší (v odvolacím Íízení lze uplatnit nové skute…nosti a dçkazy). 5 kasace apelativum [-ty-], ” jaz. obecné jm éno. A pellés, 2. pol. 4. st. pÍ. n. l., Íec. m alíÍ na dvoÍe Filipa II. M akedonského a A lexandra V elikého. D ílo se nezachovalo. apen dix [-dy-], dodatek; ” lék. výbžek, vybíhající …ást rçzných orgánç. A. verm iforis ! slep zakon…ený …ervovitý pÍívsek po…. …ásti tlustého stÍeva, ozn. slepé stÍevo. A peninský poloostrov [-ny-], it. Penisola di A ppennino ! v již. Evrop, vybíhá do StÍedozem ního m oÍe; asi 149 000 km ². PÍevážn hornatý (A peniny), s pobÍežním i nížinam i. N a A . p. leží vtší …ást Itálie, San M arino a Vatikán. A peniny [-nyny], it. A ppennino ! h. soustava v Itálii, nejvyšší A bruzzi (C orno G rande, 2 914 m ). TvoÍí páteÍ celého poloostrova v délce 1 500 km od A lp po K alábrii. V yvrásnna ve tÍetihorách. apertura, otvor, otevÍení; a) velikost otvoru opt. soustavy; b) num erická (…íselná) a. ! m íra svtelnosti objektivç (hl. m ikroskopických); sou…in indexu lom u opt. prostÍedí, v nm ž je pÍedm t um ístn, a sinu úhlu svíraného hl. osou objektivu a okrajovým paprskem svazku, vym ezeného aperturou. aperturní syntéza, radioastr. m etoda pozorování. V yužívá interferenci signálç pÍijím aných soustavou radioteleskopç um ístných ve vzáj. vzdálených polohách. N ejvtší systém radioteleskopç pro a. s. m á délku 5 km , byl vybudovaný pod vedením angl. astronom a M . R yleho (1918!1984) v brit. C am bridgi. apetence, chut,, touha, obv. erotická, sexuální. apeten…ní chování, soubor aktivit (prvkç chování) vedoucí k bezprostÍedním u uspokojení nkteré aktuální potÍeby, napÍ. hladu.

Anuloid

apex, ” biol. vrchol nkterých orgánç.

29

Aphanizomenon A phanizom enon [afany-], rod vláknitých sinic vytváÍejících až 2 cm dlouhé kolonie. V planktonu …. rybníkç a tçní sou…ást vod. kvtu. A pia [apja], hl. m . N ezávislého státu Sam oa, na sev. pobÍeží o. U polu; 32 859 obyv. (1991). Letišt, pÍístav. ! N a m íst st. osídlení se od po…. 19. st. usazovali evr. kolonisté, od 1959 hl. m sto A picom plexa [-ko-], výtrusovci ! km en prvokç. V ysoce specializovaní cizopasníci bezobratlých i obratlovcç; napÍ. krvinkovky, kokcidie. V yskytuje se u nich rodozm na. Á pis, eg. H api ! ve starovkém Egypt posvátný …erný býk s bílou lysinou; sym bol plodnosti. aplanace 5 planace aplanát, objektiv s odstrannou otvorovou a barevnou vadou, kom ou a zkreslením , ale se zorným úhlem om ezeným astigm atism em . aplazie, vrozené chybní orgánu nebo …ásti tla zpçsobené poruchou vývoje. aplikace, použití, uplatnní, pÍiložení, pÍenesení; ” výtv. um . dekorativní prvek rçzným zpçsobem upevÁovaný na zákl. m ateriál. aplika…ní program ové vybavení, ” výp. tech. program ové vybavení ur…ené pro provádní specifické funkce požadované uživatelem po…íta…e. aplikované um ní 5 užité um ní

PÍistávací sekce (lunární modul) kosmické lodi Apollo A pollón, ” Íec. m ytol. bçh svtla, slune…ního jasu, um ní, vštní a lé…ení; vládce delfské vštírny a M úz; syn D ia a L étó, bratr Artem idin. Zobrazován se zlatou lyrou a stÍíbrným lukem . A pollónios z Pergy [apolónyos], asi 260!asi 190 pÍ. n. l., Íec. m atem atik. A utor prací o kuželose…kách. Jeho výsledkç využil Ptolem aios u svého m odelu slune…ní soustavy. apologéti, obránci; autoÍi spisç z 2. a 3. st. na obranu kÍest,anství. apologetika 5 teologie apom ixie, vznik nového jedince obv. z neoplozené gam ety. apom orfie, vlastnosti (resp. znaky) u potom kç, které neexistovaly u pÍedka a které se vyskytují jako vývojová novinka jen u …ásti potom kç. apoplexie 5 m rtvice

apocentrum 5 apsida apodiktika [-dykty-], apodiktické soudy, platné bezpodm íne…n, bez výjim ky. Soud log. zdçvodnný, a proto nepopiratelný, vyjadÍuje logickou nutnost. Lze v nm nam ísto výrazu nutno použít též obecný kvantifikátor nebo jen obecný soud, napÍ. výrok (každý) …lovk je sm rtelný. Pojem zavedl A ristotelés, podle I. K anta jsou a. m at. axiom y. apogeum , odzem í ! bod na dráze M síce nebo um lé družice Zem  nejvíce vzdálený od stÍedu Z em . 5 apsida; perigeum apoch rom át, opt. soustava s korigovanou otvorovou a prim ární a sekundární barevnou vadou, vhodná pro barevnou a reproduk…ní fotografii, pro m ikroskopy. apokalypsa [Íec., odhalení, zjevení], lit. dílo rozšíÍené v žid. prostÍedí v období helénism u. Pom ocí fantastických obrazç jsou v a. lí…eny dsivé události, které brzy nastanou pÍi konci djin, které ale nezabrání, aby Bçh nastolil svoji vládu. 5 D aniel; Zjevení Janovo apokopa, ” jaz. vypuštní, zánik hlásky na konci slova (zem  > zem ). 5 apostrof; elize apokryf [Íec. apokryfos, utajený], ” náb. a) Íím kat. náb. spis, který nebyl pojat do kánonu Starého zákona nebo N ového zákona, a…koli je podobného obsahu (K niha H enochova, Tom ášovo evangelium ); b) protestantská deuterokanonická kniha; c) nepravý nebo podvržený spis; ” liter. útvar m oderní literatury využívající znám ého m otivu k alegorické …i parodické konfrontaci s novým výkladem (Apokryfy K . „ apka). apolita 5 bezdom ovec A pollinaire [apolinér] G uillaum e, 26.8.1880!9.11. 1918, vl. jm . W ilhelm A pollinaris de Kostrow icki, fr. spisovatel a teoretik um ní (Peintres cubistes ! K ubisti…tí m alíÍi, m anifest L'Esprit nouveau et poètes ! N ový duch a básníci). A utor polytem atické asociativní poezie (Alcools ! Alkoholy, C alligram m es ! K aligram y), pÍedchçdce surrealism u (Les M am elles de Tirésias ! Prsy Tirésiovy).

aporém a, sporná log. otázka; obtížn Íešitelný m yšlenkový problém , který z takto položené otázky vyplývá. O bv. m á charakter sofism atu. aporie, obtížný …i neÍešitelný problém , paradox. N ejslavnjší jsou Zenónovy a. (želva a A chilles, který ji nikdy nedohoní; letící šíp, který se nepohybuje). apostaze, odpadnutí od víry ! odm ítnutí kÍ. nauky jako celku. 5 hereze apostrof, odsuvník, ' ! znam énko ozn. v písm u vypuštní hlásky (pek' m ísto pekl). 5 apokopa; elize apostrofa, oslovení nepÍítom né osoby, personifikované ideje nebo vci. apoštolové [Íec. apostolos, vyslaný, posel] a) dvanáct u…edníkç vyvolených Ježíšem N azaretským : Šim on Petr, O ndÍej, Jakub a Jan (synové Zebedeovi), Filip, B artolom j, M atouš, Tom áš, Jakub (syn A lfeçv), Tadeáš, Šim on K ananejský, Jidáš Iškariotský (po jeho sebevražd zvolen M atj); b) vyvolení svdkové vzkÍíšeného Ježíše K rista, zejm . Pavel z Tarsu; c) šiÍitelé kÍest,anství, napÍ. a. Slovanç C yril a M etodj. A poštolská církev 5 letni…ní hnutí A poštolská církev Východu, starobylá vých. církev; oddlila se v 5. st. od antiochijského patriarchátu, odm ítla odsouzení N estoria na E fezském koncilu (odtud nestoriáni). U žívá východosyrský ritus. Pçsobila v Persii a vých. Sýrii, rozvinula rozsáhlou m isii až do Indie a „ íny. U chovala a zprostÍedkovávala ant. vzdlanost a písem nictví. O d 13. st. pronásledována islám em , s ním ž pÍedtím žila v dobré shod. Pod tlakem pronásledování uzavÍela …ást církve v pol. 15. st. unii s Íím kat. církví (chaldejská církev). N epo…etné skupiny pÍíslušníkç žijí na Blízkém východ a v U SA . apoštolská sukcese, nástupnictví apoštolç jako pÍedpoklad souvislosti církve s jejím apoštolským pçvodem . V Íím kat. církvi, pravoslaví a anglikanism u je garantována kontinuitou pÍedávaného biskupského úÍadu. Protestantism us m luví o vnitÍní kontinuit apoštolské víry. A poštolské vyznání víry, Apostolicum ! stru…ná form ulace zákl. obsahu kÍ. víry. Sou…. znní pochází z 5. st., vyvinulo se ze stru…njšího vyznání Íím ., doloženého od 3. st. U znáváno všem i kÍ. církvem i. apoštolští otcové, autoÍi kÍ. literatury poapoštolské doby (do pol. 2. st. n. l.). Tyto spisy položily základy círk. Íádç i nkterých dogm atických form ulací. apoteóza, pÍijetí, vyzvednutí m ezi bohy, napÍ. H om éra, C aesara; oslava hrdiny vçbec. apothecium [-té-], ter…ovitá (m iskovitá) plodnice vÍeckovýtrusých hub a lišejníkç. apozice, ” jaz. 5 pÍístavek appeasem ent [epízm ent, angl.], usm iÍovací politika ústupkç, zejm . brit. diplom acie vç…i N m ecku ve 30. letech 20. století. 5 clivedenská skupina A ppia [apja] A dolphe, 1.9.1862!29.2.1928, švýc. režisér, scénograf a teoretik. Zprvu inspirován hud. dram atem R . W agnera, pozdji spolupracoval s E. D alcrozem . applet, ” výp. tech. program v jazyku Java, který lze vložit do hypertextové stránky služby W orld W ide W eb. Jednotlivé a. jsou nezávislé na konkrétní platform , protože jsou pÍi svém provádní interpretovány (nikoli nejprve kom pilovány do pÍím o spustitelného tvaru a pak spouštny). M ohou bžet na libovolném po…íta…i, na kterém je k dispozici interpret jazyka Java. apreciace, ” ekon. zhodnocení m nového kurzu v režim u pružných (plovoucích) m nových kurzç, v jehož dçsledku kupní síla dom ácí m ny ve srovnání s kupní silou zahr. m ny roste. 5 depreciace

Podobizna G. Apollinaira od A. Modiglianiho A pollo, am . program pilotovaných letç na M síc, zahájený 1961, pÍed…asn ukon…ený 1972. Sou…ástí bylo získání technických zkušeností s m anévrováním na obžné dráze (G em ini), konstrukce obÍí rakety (Saturn 5) a výzkum M síce sondam i R anger, Lunar O rbiter a Surveyor. K osm . lo( se skládala z velitelské, pom ocné a m sí…ní (pÍistávací) sekce. C elk. hm otnost 46 t; tÍí…lenná posádka, z níž dva kosm onauti pÍistávali na M síci. A . 8 (1968) první pilotovaný let k M síci, A. 11 (20.7.1969; N. A. Arm strong, E . E . A ldrin) první pÍistání na M síci. PÍi 6 výpravách pÍivezeno 385 kg msí…ních hornin.

apretura, kone…ná úprava (zlepšení vzhledu) tkanin, papíru, kçže. aprobace, schválení, ovÍení, kvalifikace; zpçsobilost vyu…ovat ur…itý pÍedm t na ur…itém druhu školy získaná ukon…ením pÍedepsaného studia. aproxim ace, pÍiblížení; nahrazení …ísla vhodným blízkým …íslem , napÍ. Ludolfovo …íslo B hodnotou 3,14. 5 diferenciál; regula falsi A PS, angl. advanced photo system ! tÍíform átová fot. soustava; sním á na film o šíÍce 24 m m opatÍený m ag. vrstvou pro záznam interaktivní inform ace (pro zpracování i uživatele). apsida, ” arch. prostor polygonálního …i okrouhlého pçdorysu, v nm ž bývá um ístn oltáÍ; je pÍi…lenn k chrám ovém u pçdorysu, nebo ho ukon…uje; ” astr. dvojice bodç na dráze kosm ického tlesa, pohybujícího se kolem jiného tlesa, ve kterých je vzdálenost obou tles nejm enší (pericentrum ) a nejvtší (apocentrum ); napÍíklad perihélium a afélium planet, perigeum a apogeum M síce, družic. Spojnice obou apsid je pÍím ka apsid, v dçsledku gravita…ních poruch dochází k jejím u stá…ení. A pulie, it. Puglia ! kr. v již. Itálii; 19 357 km ², 3,99 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko B ari. Pst. obilnin, olivovníku, vinné révy, fíkovníku, tabáku, zeleniny. Prçm . ve m stech na pobÍeží. A pure, spolkový stát V enezuely v O rinocké nížin; 76 500 km ², 285

Apsida

412 obyv. (1991), správní stÍedisko San Fernando de A pure. Ì ídce zalidnná zem d. obl. s dom inujícím chovem skotu. Trop. lesy, tžba dÍeva. A quincum [akvinkum ], Íím . voj. tábor na m íst dnešní Budapešti. O d konce 1. st. sídlo legie, která za válek M arka A urelia vál…ila na sl. územ í (Tren…ín). A quitaine [akiten], …. A kvitánsko ! kr. v jz. Francii u A tlantského oceánu; 41 308 km ², 2,80 m il. obyv. (1990), správní stÍedisko B ordeaux. ar, zn. a ! starší jednotka plošného obsahu rovná 100 m 2. A r 5 argon ara 5 papoušci arabeska, ” liter. povídka jednoduché stavby a nekom plikovaného dje s hum orným pohledem na drobné události, postavy nebo prostÍedí (J. N eruda); ” výtv. um . soum rn kom ponovaný ornam ent, užívaný zvl. v renesanci a klasicism u. 5 akant A rábie 5 A rabský poloostrov A rabové, jaz. a kult. pÍíbuzné obyv. vtšiny sev. A friky, A rab. poloostrova a …ásti B lízkého východu. Jaz. arabština, s m nožstvím dialektç; vtšinou m uslim ové (sunnité i šíité), v Sýrii a L ibanonu i kÍest,ané. Ze svého pçv. územ í na Arab. poloostrov se A . jako nositelé islám u rozšíÍili od Pyrenejského poloostrova po jv. A sii. arabská gum a 5 kapinice

30

experim entální rom ány (Blanche où l'oubli ! Blanche aneb zapom nní). A ragonie [-ny-], šp. A ragón ! auton. region v sv. Španlsku; 47 720 km ², 1,22 m il. obyv. (1992), správní stÍedisko Zaragoza. Pst. obilnin, chov ovcí. T žba hndého uhlí. Prçm . soustÍedn v Zaragoze. ! Od 2. st. pÍ. n. l. pod nadvládou Ì ím anç, 415 n. l. sou…ást království V izigótç, 715 obsazena m uslim y. V prçbhu reconquisty v 9. st. vzniklo hrabství A ragonské, 1035 král. s hl. m . Zaragozou; 1134 spojeno s K atalánskem , 1479 za…lenno do šp. státu. aragonit [-ny-], rom bický m inerál, uhli…itan vápenatý C aC O 3; tvrdost 3,5, nedokonale štpný, …irý, bezbarvý, žlutavý, rçžový; stébelnaté, vláknité agregáty. V yskytuje se na rudních žilách, v nkterých m etam orfitech; usazuje se z dçlních vod, resp. z horkých pram enç napÍ. na Karlovarsku. O drçdy: hrachovec (kuli…kovité útvary velikosti nkolika m m až cm ), vÍídlovec (rovnobžná vlákna kolm á ke zvrstvení). A ragua [aragva], spolkový stát v centrální …ásti Venezuely; 7 014 km ², 1,12 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko M aracay. H osp. velm i rozvinutá obl. s rçznorodým prçm . a pokro…ilým tržním zem dlstvím . A rachnida 5 pavoukovci arachnologie, obor zool. zabývající se pavoukovci. A raliaceae 5 aralkovité

A rabská liga 5 Liga arabských státç

Arabské písmo arabská literatura, liter. psaná ve spisovné arabštin pçv. A raby, pozdji pÍíslušníky rçzných národností, kteÍí patÍí i do nár. literatur (Íránci, Turci, B erbeÍi). V pÍedislám ské epoše (5.!po…. 7. st.) pÍevládala poezie. Syntéza starovkých kultur (helénism us) s islám skou kulturou vedly k rozm achu pÍír. a spol. vd. V znikala lit. kritika, poetika, rétorika, vyvíjelo se právo a náb. vdy (A bú l-A lá al-M a'arrí). O d 14. st., kdy se Arabové dostali pod nadvládu O sm anç, byla i liter. odrazem úpadku; nejvýzn. postavou byl Ibn C haldún. R ozkvt zaznam enala lid. liter. (Tisíc a jedna noc). 5 alžírská literatura; egyptská literatura arabská; m arocká arabská literatura; palestinsko-jordánská arabská literatura; súdánská arabská literatura; syrská arabská literatura; tuniská arabská literatura A rabská poušt,, V ýchodní poušt,, arab. A Õ Ôahr~' ash Sharq§yah ! v Egypt m ezi N ilem a R udým m oÍem ; 181 300 km ². H ornatá (do 2 187 m ). Tžba ropy a fosfátç. arabská Ííše, chalífát ! stÍedovký arabský stát v 7. až 10. století. Po…átky spjaty s šíÍením islám u. Po M uham m adov sm rti (632) vládli do 661 volení chalífové z M ediny. První vlna výbojç a. Í. rozšíÍila ! sou…ástí Palestina, Sýrie, Egypt, K ypr, K yrenaika, Írán, A rm énie, G ruzie a …ást stÍ. A sie. Expanze pÍerušena vnitÍní válkou m ezi A lím a M u'ávijou (A líovci a Um ajjovci) 656!670; U m ajjovci pÍenesli 661 centrum Ííše do D amašku a zahájili druhou vlnu výbojç 670!720; pÍipojen M aghrib, Pyrenejský poloostrov, záp. Indie a další …ást stÍ. A sie. 732 A rabové poraženi K arlem M artelem u Poitiers. 762 pÍenesli A bbásovci centrum Ííše do B agdádu. V siln centralizované, na provincie rozdlené Ííši od 8. st. decentraliza…ní tendence. Postupn se odtrhly chalífáty córdobský, m arocký, tuniský, eg. a bucharský. K oncem 10. st. a. Í. jako jednotný celek zanikla. 5 Fátim ovci

Aralkovité: bÍe…t,an obecný, a kvt, b list, c pÍí…epivé koÍínky aralkovité, Araliaceae ! …ele( dvoudložných, zejm éna trop. a subtrop. rostlin. O bv. dÍeviny, …asto popínavé, s oboupohlavným i kvty. Plodem je bobule, peckovice. M ezi a. patÍí napÍ. bÍe…t,an, aralka. A ralské jezero, bezodtokové slané j. ve stÍ. A sii v K azachstánu a U zbekistánu; 53 m n.m ., 37 500 km ² (pçv. rozloha 64 500 km ²), m ax. hloubka 55 m . 1960 až 1990 se rozloha zm enšila následkem nadm rných odbrç vody na zavlažování z jediných pÍítokç A m udarji a Syrdarji. A ram ejci, sem itské obyvatelstvo; od 2. tis. pÍ. n. l. sídlili v obl. m ezi Palestinou a Eufratem , ve 12. st. pÍ. n. l. podrobili B abylonii, v 7. st. pÍ. n. l. po porážce A sýrie stáli u zrodu chaldejské Ííše. V 7. st. asim ilováni A raby. 5 C haldejci aram ejská literatura 5 syrská literatura starovká aram ejština 5 afroasijské jazyky A raneae 5 pavouci áranjaky 5 V éd A rarat, turecky A ™ri D a™2, arm énsky M asis ! sope…ný m asiv ve východním Turecku pÍi hranicích Arm énie s Íránem . D va vrcholy: V elký A rarat (5 165 m ), M alý A rarat (3 925 m ). arašídy, plody (lusky) podzem nice olejné; lisuje se z nich olej nebo se praží na burské oÍíšky.

arab ské …íslice, znaky pro zápis …íselné hodnoty 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 0; pçv. z Indie, v Evrop znám é od 9. st., užívané od 13. století.

arat, m ongolský pastevec nebo rolník.

A rabské m oÍe, okrajové m oÍe Ind. oceánu m ezi A rab. poloostrovem a PÍední Indií; 4,6 m il. km ². N ejvtší pÍístavy B om baj a K ará…í.

araukánské války, ozbrojené konflikty 1536!1882 indiánského km ene A raukánç se šp. kolon. m ocí a posléze i s chilskou vládou. Po porážce posledního povstání 1880!82 A raukáni uznali svrchovanost chilské republiky.

arabskoislám ská hudba, hudba národç m luvících arabsky. O bv. vokální, s m noha ozdobným i tóny a m alým doprovodem nástrojç. Tónový systém zal. na rozdlení oktávy nej…astji na 24 …tvrttónç; tónové Íady jsou sam ostatným m elodickým typem s charakteristickým i znaky, pro danou skladbu závazným i; rytm us doprovodu je na rytm u m elodie nezávislý. A rabský poloostrov, A rábie ! nejvtší poloostrov na Zem i, v jz. A sii; 3 m il. km ². O d A friky oddlen R udým m oÍem . PÍevážn aridní územ í s pouštm i. Sou…asná nejvýzn. obl. tžby ropy. ! O sídlen od 3. tis. pÍ. n. l. sem itským i Sabejci, od 2. tis. pÍ. n. l. styky s M ezopotám ií, Egyptem a Indií. V 1. tis. pÍ. n. l. …elily km eny nom ádských pastevcç asyrským a perským útokçm . 106 n. l. vytvoÍena Íím . provincie Arabia. V 7. st. se zde šíÍil islám , jenž napom ohl sjednocování A rabç a pÍispl k jejich následné expanzi. D o 634 A rábie sjednocena, kult. a polit. centrum se pÍesunulo do Sýrie a M ezopotám ie (D am ašek, B agdád). O d 11. st. sam ostatný vývoj H idžázu, Jem enu a O m ánu. V 16. st. A rábie ovládnuta osm anskou Ííší, v 19. st. B ritové obsadili A den, Om án, B ahrajn a Kuvajt, vnitrozem í kontrolováno Saúdovci. Po rozpadu brit. kolon. soustavy po 2. svt. válce vznikly sam ostatné arab. státy.

A raucariales 5 blaho…etotvaré

araukárie 5 blaho…et A rbes Jakub, 12.6.1840!8.4.1914, …. spisovatel a novináÍ. Tvçrce rom aneta (Svatý Xaverius, Newtonçv m ozek), autor soc. rom ánç (Štrajchpudlíci, M esiáš) a psychol. studií o um lcích (K . Sabina). arbitr, rozhod…í soudce ! rozhodce ur…ený všem i ú…astníky právního vztahu (napÍ. rozhod…í sm louvou), resp. stranam i sporu, aby jej rozhodl. 5 rozhod…í soud arbitráž, ” právo a) rozhodování (rozhodnutí) sporu arbitrem nebo rozhod…ím soudem ; b) státní a. ! 1949 až 1991 v „ eskoslovensku státní orgán, který rozhodoval m ezi social. organizacem i spory z hosp. sm luv. Státní a. byla orgánem hosp. Íízení a nebyla vázána návrhy stran sporu; ” m ez. právo m ez. a. ! zpçsob sm írného Íešení sporç m ezi státy prostÍednictvím soudç, jejichž rozhodnutí státy uznají za závazné. arbitrážový obchod, obchod zahrnující sou…asnou koupi a prodej aktiva (kom odity, m ny) na dvou nebo více trzích, m ezi nim iž existují cenové rozdíly za ú…elem zisku z tchto cenových rozdílç.

arabština 5 afroasijské jazyky

arb oreál, oblast pÍír. lesních porostç.

A raceae 5 áronovité

arboretum , parková sbírka živých dÍevin dom ácího i cizího pçvodu. V „ R jsou nejznám jší a. Prçhonice a zám ecký park Lednice.

A rad, m . v západním R um unsku v Sedm ihradsku pÍi hranicích s M a(arskem , na Í. M ureÕ; 190 088 obyv. (1992). Správní stÍedisko stejnojm enné župy. Stroj. (vagony, obrábcí stroje), potr., bavlnáÍství. D op. kÍižovatka, m ez. letišt. Žel. hrani…ní pÍechod (C urtici) do M a(arska. ! Pçv. turecká pevnost ze 17. století. A rafat Jásir, *4.8.1929, palestinský politik. O d 50. let se aktivn ú…astní boje za sam ostatnost palestinského lidu, od poloviny 70. let prosazuje ideu palestinského státu na záp. bÍehu Jordánu a v pásm u G azy. O d 1969 pÍedseda O O P. 1988 vyhlásil form ální nezávislý stát Palestina, od 1989 prezident, 1996 ve volbách ve funkci potvrzen. N c za m ír (1994). A ragac, nejvyšší h. m asiv A rm énie; 4 090 m . Sope…ného pçvodu. A ragon Louis, 3.10.1897!24.12.1982, fr. spisovatel. Zakl. surrealism u (próza Le Paysan de Paris ! PaÍížský venkovan, básnická sbírka Feu de joie ! R adostroj). V e 20. letech obhájce kom . m yšlenek (rom án Les C loches de B âle ! B asilejské zvony). Za 2. svt. války se zú…astnil odboje (sbírka Le Crève-coeur ! V elké hoÍe). N eopustil však zcela tradi…ní lyriku (poém a Le Rom an inachevé ! N edokon…ený rom án). Ke konci života psal

arccos 5 arkuskosinus arccotg 5 arkuskotangens arcibiskup, v Íím kat. církvi titul m etropolitç a biskupç význ. diecézí (arcidiecézí). arcidiecéze 5 arcibiskup A rcim boldo [ar…im boldo] Giuseppe, asi 1527 až 11.7.1593, it. m alíÍ, inženýr, návrháÍ kostým ç, hudebník. 1562!87 pçsobil na pražském dvoÍe Rudolfa II. A utor obrazç sestavených z m otivç kvtin, plodç, pÍedm tç (Rudolf II. jako Vertum nus). arcivévoda, titul užívaný nejvyšším i Ííšským i knížaty; od 14. st. rozšíÍen u H absburkç. arcsin 5 arkussinus arctg 5 arkustangens A rd abíl, A rdab§l ! m . v sz. Íránu v horách íránského Ázerbájdžánu, 1 372 m n. m .; 329 869 obyv. (1994). Zpracování zem d. produktç. V ýr. kobercç. ! B ýv. rezidence perských panovníkç.

A rdašír I. 5 Sasánovci

31

ardenská operace, prosinec 1944!leden 1945, nm . ofenziva usilující zni…it spojenecké síly na záp. front. Ú spch m l usnadnit jednání o separátní m ír s Velkou B ritánií a U SA . Po prvotních nm . úspších byla 16.!31.1.1945 Spojenci zastavena. A rdeny, fr. A rdennes ! vrchovina v jv. B elgii, …ást. v sev. Lucem bursku a sev. Francii; B otrange, 694 m . areál, vym ezená …ást územ í; ” biol. …ást zem ského povrchu, kde se vyskytuje ur…itý taxon. A recaceae 5 arekovité A reios, †336, knz v A lexandrii. Popíral, že by Ježíš K ristus byl s B ohem O tcem téže podstaty. A. a jeho stoupenci vytvoÍili pÍitažlivé u…ení (arianism us), které bylo sice zam ítnuto jako heretické již na I. ekum enickém snm u, ale zçstalo dlouho populární, rychle se šíÍilo a vytvoÍilo své form y zbožnosti a círk. života (ariánství).

A rgentina!djiny 1516

Arekovité. Datlovník pravý: a habitus, výška až 25 m; b …ást laty sam…ích kvtç, 1 toulec; c sam…í kvt; d …ást z laty sami…ích kvtç; e sami…í kvt; f …ást plodenství bobulí; g semeno arekovité, Arecaceae ! …ele( strom ovitých trop. jednodložných rostlin s obv. nevtveným km enem zakon…eným chocholem listç, napÍ. datlovník, kokosovník, ságovník. K vty obv. jednopohlavné, plodem je tobolka, peckovice. D Ííve ozn. jako palm y. aréna a) staroÍím . zápasišt vysypané pískem ; b) letní div. budova. V …. prostÍedí vznikaly a. v 19. st. (Pištkova a. v Praze). arenaviry, obalené živo…. viry obsahující jednovláknovou RN A . Zpçsobují infek…ní onem ocnní m alých hlodavcç, ze kterých m ohou být pÍeneseny i na …lovka a vyvolat vážné onem ocnní. A rendtová H annah, 14.10.1906!4.12.1975, am . filozofka a socioložka nm . pçvodu. A nalyzovala vztah …lovka ke svtu jako starost v trojí podm ínnosti: prací k m inulosti, vyrábním k sou…asnosti a jednáním k budoucnosti. SoustÍedila se též na studium totalitarism u jako form y vlády a analyzovala m echanism us totalitní diktatury. H l. díla: O život ducha, Po…átky totalitarism u.

šp. m oÍeplavec D íaz de S olís (1471 až asi 1516) pÍistál v ústí La Platy

1536

po…. šp. kolonizace, zal. B uenos A ires

1810

po…. války za nezávislost

1816

vyhlášena nezávislost Spojených provincií R io de la Plata

1825!28

brazilsko-argentinská válka

1826

ustavena federativní rep. A rgentina

1864!70

paraguayská válka

1868

po…átek velkého pÍisthovalectví z Evropy

1891

vznik liberálního hnutí

1932!38

orientace na V elkou B ritánii

1940!43

orientace na státy fašistické O sy

1945

vyhlášena válka N m ecku a Japonsku; …len OSN

1946!82

stÍídání voj. a civilních vlád

1946!55

prez. J. D . Perón

1948

…len O A S

1982

pokus o anexi Falklandských ostrovç

1983!89

postupná obnova dem . svobod

1989

prezident C . S. M enem (*1935)

1994

v parlam entních volbách zvítzila vládní Justicialistická strana prez. C . S. M enem a

1995

uzavÍena dohoda o spole…ném trhu s U ruguayí, B razílií a Paraguayí

areopag, ve starovkých Athénách rada býv. archontç s doživotním …lenstvím ; m l správní a soudní pravom oc, od 5. st. pÍ. n. l. pravom oci om ezeny, soudil jen hrdelní zlo…iny. A requipa [arekipa], m . v Peru v údolí Í. C hili v Záp. K ordilleÍe, 2 329 m n. m .; 634 500 obyv. (1990). H osp. a obch. stÍedisko již. Peru. Prçm . potr., bavlnáÍský, kožedlný. D opravní kÍižovatka. U niv. (1821). ! Zal. 1540. A rés, ” Íec. m ytol. bçh zuÍivé války; syn D ia a H éry, m ilenec A frodity. 5 M ars aretace, m ech. zaÍízení chránící choulostivý m Íicí nebo jiný systém . U vádí se v …innost zejm . pÍi doprav nebo pÍem íst,ování systém u. areté [Íec., zdatnost, dokonalost, state…nost], u Sókrata ctnost, spo…ívající zejm . ve starosti a pé…i o duši. D osahováním a. je zároveÁ dosahováno blaženosti, absolutního dobra. A retino [aretýno] Pietro, 19.4.1492!21.10.1556, it. renes. spisovatel. Barvitý obraz polit. a spol. života podávají zejm . jeho dopisy, Íada kom edií (C ortigiana ! K urtizána) a lehce pornografické Rozpravy o m ravech hÍíšných kurtizán. A rgentina [-ty-], A rgentinská republika, šp. R epública A rgentina ! stát na J Již. A m eriky; 2 780 092 km ², 34,66 m il. obyv. (1995, 97 % evr. pçv.), hl. m . B uenos A ires. ! Povrch územ í se zvedá od atlantského pobÍeží pÍes bažinatou Laplatskou nížinu a stepní pam py k h. pásm çm A nd s nejvyšší h. A m eriky A concaguou (6 959 m ). Již. …ást zaujím á suchá Patagonie. V tšina územ í m á subtrop. podnebí. ! N áb. Íím kat. (92,8 % ). Ú Í. jaz. španlština. K ojenecká úm rtnost 24 ‰ , stÍ. délka života 73 let (1995). ! R ozvojový agrárn-prçm . stát se zna…ným zem d. potenciálem . H N P 8 030 U S $/obyv., státní dluh 89 m ld. U S $ (1995). ! V zem d. využíváno 64,3 % rozlohy, vtšinou jako pastviny (pam py). Jeden z nejdçl. svt. producentç zem dlských výrobkç. H l. plodiny pšenice, kukuÍice, bram bory, zelenina, sója, cukrová tÍtina, bavlník, tabák, ovoce, slune…nice. R ozsáhlý chov skotu, ovcí, koní a prasat; rybolov. Tžba dÍeva. Svtov význam ný vývozce obilovin, m asa a kçží. ! Tžba ropy, zem ního plynu, uhlí, rud železa, neželezných kovç a stÍíbra, uranové rudy. Prçm . potr. (m razírny m asa, m lýny), text., hut., stroj., chem ický. N ejvtší m ezinárodní letišt B uenos A ires (Ezeiza); nejvtší pÍístavy B uenos A ires, B ahia B lanca, R osario. ! V ývoz: potravináÍské výrobky (obilí, m aso, tuky a oleje, cukr), rudné koncentráty, chem ické výrobky. M n. jed. 1 argentinské peso (A R S) = 100 centavç. ! Státní zÍízení: federativní republika, v …ele prezident; dvoukom orový N árodní kongres. ! Správní …lenní: 22 provincií, 1 federální distrikt hlavního m sta a 1 národní teritorium .

A rgentino, L ago [-tý-], j. v A rgentin v Patagonii; 187 m n. m ., 1 415 km ², m ax. hloubka 324 m . Ledovcového pçvodu. PÍítok z j. V iedm a, vytéká Í. Santa Cruz. argentinská literatura [-ty-], v dob kolonizace se psala poezie v duchu šp. baroka. N ár. tvorba vznikla koncem 18. st., od 30. let 19. st. nastoupil rom antism us s úsilím o nár. specifi…nost a s bojem proti diktatuÍe, objevila se svérázná poezie gau…ovská a rom án. K e konci st. se v próze prosadil realism us, vyhrocený až do naturalism u, v poezii m odernism us. V e 20. st. sílila soc. angažovaná tem atika, zvl. v rom ánu (R. G üiraldes, 1886!1927). Po pol. století pÍevládl v próze zájem o m etafyziku, existencialism us, fantasti…no a v tom to sm ru se a. l. dostala do …ela svt. vývoje (J. L. B orges, E. Sábato, J. C ortázar). argen tit [-ty-], leštnec stÍíbrný ! kubický m inerál, sulfid stÍíbrný A g 2S; šedý až …erný, kovov lesklý, tvrdost 2. A rghezi [argezi] Tudor, 21.5.1880!14.7.1967, rum . básník. M ísí prvky tradi…ní poetiky s experim entem . Lyrické rom ány (O …i M atky Pán) m ají autobiografický ráz. argilit, sedim entární hornina, zpevnná a slab m etam orfovaná. argon, lat. argonum , A r ! chem ický prvek skupiny inertních plynç; at. …. 18; rel. at. hm . 39,948; t. t. !189,4 °C ; t. v. !185,87 °C ; bezbarvý plyn tžší než vzduch. A rgonauti, ” Íec. m ytol. ú…astníci výpravy pro zlaté rouno do K olchidy pod vedením Iásónovým . 5 M édea A rgos, Á rgos ! m . v Ì ecku na SV Peloponésu; 20 000 obyv. (1990). ! Jedno z center m ykénské kultury. Pozdji hl. soupeÍ Sparty na Peloponésu. V e 3. st. pÍ. n. l. …len achajského spolku. argot, m luva nkterých spol. skupin (vzÁç, zlodjç) ostatním zám rn nesrozum itelná. 5 slang A rguedas [argedas] A lcides, 15.7.1879!6.5.1946, bolivijský spisovatel. A utor rom ánu o bdném život indiánç Rasa de bronce ! Bronzové plém . argum ent, dçkaz, dçvod; ” m at. 5 goniom etrický tvar kom plexního …ísla argum ent pericentra, argum ent šíÍky pericentra, zn. T ! elem ent dráhy kosm ického tlesa; úhlová vzdálenost pericentra od výstupného uzlu dráhy; nabývá hodnot 0°!360°. argu m entace, dokazování, zdçvodÁování nebo vyvracení; ” log. postup soudç A 1, ..., A n, zdçvodÁující njaké tvrzení: T, protože A 1, ..., A n. ZdçvodÁované tvrzení je teze, zdçvodÁující tvrzení (soudy) jsou argum enty. Správná a. m usí být vcná a logicky správná. V m etodologii slouží a. k analýze dçkazç. Å rhus [órhús], m . v D ánsku na vých. pobÍeží Jutského poloostrova; 276 759 obyv. (1996). Prçm . stroj. (lo(aÍský), text., potr., piv., chem . a petrochem ., papírenský. N ám . pÍístav (trajekt na o. Sjæ lland), m ez. letišt. U niv. (1928). ! Jedno z nejst. m st v D ánsku; doloženo 948. arch, list papíru rçzné velikosti; a) autorský arch, zkr. A A !

Archeocyatid z kambria

m rná jednotka rozsahu rukopisu; u textu 36 tisíc tiskových znakç (v…. m ezislovních m ezer), tj. 20 stran rukopisu psaného strojem (papír form átu A 4), u básní 620 veršç, u reprodukcí 2 300 cm ² potištné plochy; b) knižní a. ! m rná jednotka knižního rozsahu; v dokon…ovacím zpracování se skládá do knižní složky, obv. vzniká dlením tiskového a.; c) plánovací a. papíru, zkr. PAP ! jednotka spotÍeby papíru na plánované dílo; knižní a. s norm alizovaným form átem (A 1, 610 × 860 m m ); d) tiskový a. ! oÍíznutý a. papíru, který je ur…en k prçchodu tiskovým strojem (v pÍíslušné podob a rozm rech); po složení zákl. …ást knižního bloku; e) vydavatelský a., zkr. V A ! m rná jednotka rozsahu knihy; m im o autorského textu jsou zahrnuty i redak…ní doplÁky; ” filat. otisk tiskové form y poštovních cenin.

32

archa, ” výtv. um . got. kÍídlový oltáÍ. O ltáÍní skÍíÁ obsahuje sochy nebo reliéf, otá…ivá kÍídla jsou obv. tvoÍena deskovým i obrazy. archa úm luvy, truhla sm louvy, truhla svdectví ! kultovní schrána, v níž podle bibl. tradice uchovával starovký Izrael kam enné desky s desaterem . PÍed zni…ením jeruzalém ského chrám u 586 pÍ. n. l. um ístna v nejsvtjší …ásti svatyn. archaikum 5 prahory

Zdobený architráv

archaism us, ” jaz. zastaralý jaz. nebo stylotvorný prostÍedek. A rchangel'sk, A rhangel'sk ! obl. m . v R usku, pÍístav pÍi ústí Sev. D viny do D vinského zálivu Bílého m oÍe; 411 000 obyv. (1993). StÍedisko zpracování a exportu dÍeva. Prçm . stroj., rybný. Základna Sev. m oÍské cesty a m noha polárních výprav. ! Zal. 1584, do po…. 18. st. nejvýzn. rus. pÍístav, 1918!20 obsazen brit. vojsky. arché [Íec.], po…átek, princip, pçvod; ve filozofii iónské školy používán ve sm yslu pralátky. archebakterie, jedna ze skupin nadÍíše Prokaryota, jež m á vývojov blízko k eukaryotçm . M nohé druhy jsou anaerobní. archegonia 5 gam etangia

architráv, nejspodnjší …ást tÍídílného vodorovného bÍevna (kladí) ant. architektury, spo…ívající na desce hlavice sloupu. archiv a) soubor pam átek dokum entární povahy, vznikající výbrem pro vd. nebo správní ú…ely; b) instituce shrom až(ující, zpracovávající a pe…ující o archiválie podle ur…ené pÍíslušnosti za ú…elem jejich vd. i praktického využití; c) budova …i m ístnost, kde je a. uložen. archiválie, písem nosti a jiné záznam ní m ateriály vzniklé …inností stát. a jiných orgánç, organizací i soukrom ých osob, které m ají trvalou dokum entární hodnotu a jsou uloženy v archivu.

archeocyatidi [-ty-], vyhynulá skupina m oÍských m nohobun…ných živo…ichç km ene Archaeocyatha vytváÍející kuželovité nebo pohárovité, vzácnji m iskovité kostry; …asté koÍenovité výbžky, jim iž byl živo…ich pÍichycen k podkladu.

archivnictví a) vdní obor zabývající se teorií, m etodam i a prostÍedky práce v archivech a jejich vývojem ; b) soustava archivç jako odvtví veÍ. správy (archivní organizace).

archeologická pam átka, hm otný doklad života lidí v pÍeddjinném i hist. období, zpravidla zjištný pod zem í archeol. výzkum em . 5 kulturní pam átka

archonti, sbor devíti nejvyšších úÍedníkç v ant. A thénách, volených na jeden rok. 5 areopag

archeologie, hist. vda zkoum ající a rekonstruující nejst. djiny lidstva. Podle povahy pram enç se dlí na a. pravkou, ran hist., slovanskou, stÍedovkou a relativn sam ostatnou a. klasickou (Íec. a Íím . antika). Zákl. pram eny se získávají terénním i výzkum y a jejich vyhodnocování je spojeno s laboratorním zpracováním a ošetÍením , po nichž následuje jejich vd.-teor. zpracování. 5 pravk; prehistorie

A riadné, A riadna ! ” Íec. m ytol. dcera krétského krále M ínóa. D ala Théseovi klubko niti (A riadnina nit), aby nezabloudil v labyrintu. Pak s ním uprchla, na ostrov N axu si ji zam iloval Dionýsos.

archeopteryx, archaeopteryx ! vym Íelý prapták velikosti holuba ze svrchní jury, s pta…ím i i plazím i znaky.

archivolta, profilované …elo stav. oblouku.

A riane, série raketových nosi…ç ESA . Start první verze 1979. O d 1988 se užívá A. 4 o kapacit 4,4 t na dráhu pÍechodovou ke geostacionární. 1997 ve stadiu zkoušek raketa A riane 5 (asi 20 t na dráhu nízkou nebo 6,8 t na pÍechodovou ke geostacionární). arianism us 5 A reios

archetyp 5 Jung C arl G ustav

ariánství 5 A reios

A rchilochos, 7. st. pÍ. n. l., Íec. básník z ostrova Paru; zakladatel Íec. lyriky, zejm . jam bické poezie. Zachovaly se zlom ky (…. ve výboru N ejstarší Íecká lyrika).

A rias de Á vila [arjas] Pedro, 1440!1531, šp. conquistador; 1519!31 kolonizoval územ í StÍ. A m eriky, zal. m . Panam u. A rias Sánchez [arjas san…es] O scar, *13.9.1941, kostarický politik. 1986!90 prezident, autor m írového plánu pro StÍední A m eriku. N c za m ír (1987). aridita podnebí [-dy-], suchost podnebí ! vlastnost podnebí ur…ité oblasti, kde je pÍevaha výparu nad atm osférickým i srážkam i. aridní oblast, suchá oblast ! klim aticky suchá podnební oblast, teplá (poušt, suché stepi) i studená (polární poušt), v níž pÍevažuje výpar nad m nožstvím spadlých srážek. N edostate…né m nožství srážek neum ožÁuje vznik stálých vodních tokç a jezer, ale m ohou jim i protékat vodné Íeky pram enící v hum idních oblastech. árie, skladba pro sólový zpv s doprovodem hudebních nástrojç. Je sou…ástí opery, oratoria a kantáty, nebo sam ostatná (koncertní árie). O d písn se liší zejm éna rozsahem . Á rijci 5 Á rjové A riosto [arjosto] Ludovico, 8.9.1474!6.7.1533, it. básník vrcholné renesance. A utor lyrických básní, satir a pti kom edií navazujících na P lauta. Hl. dílem je rytíÍská báseÁ v oktávách ZuÍivý Roland. A riovistus, vçdce germ . Svébç; koncem 70. let 1. st. pÍ. n. l. vtrhl do vých. Galie, 58 pÍ. n. l. byl C aesarem poražen a zahnán za Rýn. A ristarchos ze Sam u, asi 320!asi 250 pÍ. n. l., Íec. astronom . Zastával názor, že Zem  se otá…í kolem své osy a s dalším i planetam i obíhá kolem Slunce (stÍedu vesm íru). Pokusil se stanovit rozm ry M síce a Slunce a jejich vzdálenost od Zem . A risteidés [aristejdés], zv. Spravedlivý ! pÍelom 6. a 5. st. pÍ. n. l., athénský vojevçdce; 490 jeden z velitelç v bitv u M arathónu, 479 zvítzil nad Peršany u Plataj.

Archimédés A rchim édés ze Syrákús, asi 287!212 pÍ. n. l., Íec. fyzik a m atem atik. Jeden z nejvtších m atem atikç starovku, m echanik a vynálezce. V yužil Eudoxovu exhaustivní m etodu ! pÍedcházející infinitezim álním u po…tu ! k výpo…tu ploch, objem ç a te…en. Stanovil m eze, v nichž se nalézá …íslo B (22/7, 223/71). Zabýval se teorií páky, ur…ováním tžišt, kladkostrojem , nekone…ným šroubem , konstrukcí vál. strojç. Form uloval zákon nadleh…ování tles v kapalin. Zabit Ì ím any pÍi obran Syrakus. A rchim édçv zákon, zákon, podle kterého na tleso ponoÍené v kapalin (plynu) pçsobí krom  tíhy opa…n orientovaná síla (vztlak), která tleso nadleh…uje. Velikost této síly je rovna tíze kapaliny (plynu) stejného objem u, jaký m á ponoÍené tleso. archipel 5 souostroví A rchipenko A lexander, 30.5.1887!25.2.1964, sochaÍ ukrajinského pçvodu; pçsobil v PaÍíži, B erlín, od 1928 v U SA ; …len Section d'O r. PÍispl k form ování kubism u. A rchipoeta, jm énem neznám ý básník; zm ínky pÍibližují sedm let jeho života (1161!67). A utor lat. žákovské poezie (…. výbor Písn žákç darebákç). architektonická kom pozice [-ny-], pçdorysný nebo prostorový rozvrh stavby. architektonický Íád [-ny-], soubor pravidel pro tvorbu architektury platný v ur…itém slohovém období. V užším sm yslu Íád sloupový. V antice se rozlišuje a. Í. dórský, iónský, korintský, kom pozitní (užívaný v Ì ím ), pozdji toskánský. architektonika [-ny-], vda o architektuÍe nebo o její skladb, arch. kom pozici. architektura, stav. um ní; pÍedm tem a. je prostor form ovaný m yšlenkou architekta, determ inovanou konstrukcí, ú…elem , pÍír. danostm i a kom pozi…ním i zákony a ú…elem krásného objektu, za njž lze pokládat sídlo, form ovanou krajinu, dçm …i interiér; ” výp. tech. 5 po…íta…ová architektura

A ristide [aristyd] Jean-B ertrand, *15.7.1953, haitský politik a kat. knz; vçd…í pÍedstavitel Nár. fronty pro zm nu a dem okracii. 1990!96 prez. (1991!94 po voj. pÍevratu ve vyhnanství). A ristofanés, asi 445!po 388 pÍ. n. l., Íec. dram atik; hl. pÍedstavitel staré atické kom edie. Ze 40 her se zachovalo 11 kom edií (Jezdci, O blaky, M ír, Ptáci, Lysistraté, Žáby). aristokracie [Íec., vláda nejlepších] a) form a vlády, v níž je m oc v rukou privilegované urozené m enšiny; b) šlechta, zejm . velcí vlastníci pçdy; c) privilegovaná nebo vybraná …ást soc. vrstvy nebo profesní skupiny. A ristolochiaceae 5 podražcovité A ristotelés ze Stageiry, asi 384!322 pÍ. n. l., univerzální ant. m yslitel, filozof, zakl. logiky a Íady disciplín. Pçsobil hlavn v Athénách. Ž ák Platónçv, vychovatel A lexandra V elikého, zakl. peripatetické školy. Filozofii dlil na teor. (u…ení o bytí, tzv. první filozofii), praktickou (o lidské …innosti) a poetickou (o tvorb krásna a užitku). PÍi vzniku konkrétních vcí pçsobí 4 pÍí…iny: látka, form a, ú…el a hybná pÍí…ina. PÍí…inou pohybu, Íádu a dobra ve vesm íru je tzv. prvotní hybatel nehybný (Íec. próton kinún akínéton). A nalyzoval zákl. m yšlenkové form y (pojm y, soudy, úsudky) a vytvoÍil první logický systém . Z díla: Analytika, M etafyzika, Fyzika, Politika, O básnictví. aritm etická posloupnost [-ty-], …íselná posloupnost s konstantním rozdílem (diferencí) m ezi dvm a sousedním i …leny.

Aristotelés

aritm etická Íada [-ty-], Íada, jejíž …leny tvoÍí aritm etickou posloupnost. aritm etický prçm r [-ty-], hodnota m pÍiÍazená skupin …ísel x 1, x 2, ..., x n podle pravidla m = (x 1 + x 2 + + ... + x n)/n. aritm etika [-ty-], nauka o …íslech. aritm ologie, m ystická …íselná sym bolika rozvíjená pýthagorejci ! akusm atiky, stoupenci náb. tradic (na rozdíl od m athem atikç). Zvl. roli hrála posvátná …tyÍka a božská desítka. arizace, nucený pÍevod (konfiskace) m ajetku fyzických a právnických osob žid. pçvodu podle rasových pÍedpisç nacist. N m ecka a jím okupovaných a satelitních státç (Slovensko) na pÍelom u 30. a 40. let 20. st. do rukou jiných osob (Á rijcç). ! V protektorát „ echy a M orava a. zahájena 21.6.1939. 5 Á rjové; koncentra…ní tábor;

norim berské zákony

33

A rizona, stát na jihozápad U SA u hranic s M exikem ; 295 024 km ², 3,83 m il. obyv. (1992), hl. m . Phoenix. Prçm . zpracovatelský, tžba zlata, rud m di, m olybdenu a stÍíbra. Závlahové zem d. orientováno na pst. bavlníku, citrusç, obilnin; chov skotu. C est. ruch. Á rjové, ko…ovné indoevr. km eny, které ve 2. tis. pÍ. n. l. osídlily sev. Indii. V 16. a 17. st. postupn ovládli vtšinu Persie. Jejich jazyk byl m yln považován za pÍedchçdce všech indoevr. jaz. a byla vytvoÍena teorie o nadÍazenosti indoevr. rasy (Á rijci). arkáda, stav. útvar, v nm ž sloupy jsou spojeny oblouky. A . zapuštná do zdi je slepá arkáda. A rkádie [-dy-], krajina ve stÍ. Peloponésu v Ì ecku; v poezii idylický dom ov pastýÍç a rolníkç. A rkansas, Íeka v U SA , pravostranný pÍítok M ississippi; dlouhá 2 348 km , povodí 416 000 km ². A rkansas, stát na jihu U SA záp. od M ississippi; 137 539 km ², 2,48 m il. obyv. (1995), hl. m . Little Rock. Prçm . zpracovatelský, tžební (ropa, zem ní plyn, bauxit, vanad) a dÍevaÍský. Zem d., hl. plodiny sója, rýže (více než 40 % produkce U SA ), bavlník, zelenina a ovoce; chov skotu a drçbeže. C est. ruch. arkóza, klastická sedim entární hornina, zpevnlý psam it složený ze živce a kÍem ene. Tm el m çže být prachovito-jílový, karbonátový, vzácn i barytový. arktické podnebí 5 polární podnebí A rktis [arktys], A rktida ! sev. polární obl. zhruba vym ezená izoterm ou 10 °C nejteplejšího m síce; zahrnuje pÍevážn zam rzlý Sev. ledový oceán s okrajovým i m oÍi a s ostrovy a sev. pevninské pobÍeží Eurasie a Sev. A m eriky. A rktogea, zoogeogr. Ííše zahrnující obl. na sev. polokouli, ke které patÍí Evropa, sev. A frika, tém Í celá A sie s Japonskem a celá Sev. A m erika. N kdy se používá název holarktická obl., jindy se dlí na obl. palearktickou a nearktickou. arkus, oblouk; a. úhlu ", arc " ! velikost úhlu " vyjádÍená v obloukové m íÍe; též délka kruhového oblouku o stÍedovém úhlu " a polom ru 1.

A rm én ie!djiny pÍ. n. l.

arkuskosinus, zn. arccos ! inverzní funkce k funkci kosinus definované na intervalu +0, B,. 5 cyklom etrické funkce

9.!6. st.

otrokáÍský stát U rartu

331

územ í A . obsazeno vojsky A lexandra Velikého

arkuskotangens, zn. arccotg ! inverzní funkce k funkci kotangens definované na intervalu (0, B). 5 cyklom etrické funkce

189 až

arkussinus, zn. arcsin ! inverzní funkce k funkci sinus definované na intervalu +!B/2, B/2,. 5 cyklom etrické funkce

n. l. 1.!3. st.

nárazníková oblast m ezi Ì ím em a parthskou Ííší

arkustangens, zn. arctg ! inverzní funkce k funkci tangens definované na intervalu (!B/2, B/2). 5 cyklom etrické funkce

301

oficiální náboženství kÍest,anství

387

A . rozdlena m ezi Íím . Ííši (B yzanc) a Persii

arkýÍ, ” arch. oblý nebo polygonální útvar vystupující z prç…elí. A rlecchino 5 H arlekýn A rles [arl], m . v jižní Francii v kr. Provence-A lpes-Côte d'A zur; 52 593 obyv. (1990). ! V antice Íím . m . A relate. Zachovaný soubor Íím . (aréna ! am fiteátr) a rom . pam átek (katedrála Saint Trophim e z 12. st. je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O ). A rlon, vlám sky A arlen ! m . v jv. B elgii, správní stÍedisko provincie Luxem bourg; 23 422 obyv. (1991). Prçm . vlnaÍský a keram ický. ! N ejst. znám é sídlo na územ í Belgie (Íím . osada O rolaunum ), ve 4. st. opevnno. 1190 se odtud vydal Richard I. Lví Srdce na III. kÍížovou výpravu. arm áda a) souhrn voj. sil daného státu ur…ených k vedení pÍím é bojové …innosti za války; b) opera…ní svaz, skládající se z nkolika svazkç, jednoho nebo nkolika druhç vojsk (vševojsková a., tanková a., letecká a.) ur…ený k vedení operací. ! Úkolem A rm ády „ R , zÍízené 1993 (navázala na …innost zaniklé …s. a.), je bránit svobodu, nezávislost a územ ní celistvost „ R . 5 arm ádní sbor; profesionální arm áda A rm ada Invencible, N eporazitelné lo(stvo ! šp. flotila vyslaná Filipem II. proti Anglii A lžbty I.; 1588 poražena v Lam anšském prçlivu. Porážka pÍedznam enala konec šp.-portugalské vlády na svt. m oÍích. 5 anglo-španlská válka 1587!1604; D rake, sir Francis

konec 1. st.

sam ostatný arm énský stát

pol. 7. st. až 2. pol. 9. st.

sou…ást arab. Ííše; A . si zachovala ur…itou autonom ii

konec 9. st. až 1045

na vtšin územ í A . sam ostatný arm énský stát dyn. B agratovcç

2. pol. 11. st.

nadvláda Seldžukç

13. st.

nájezdy M ongolç

1639

A . rozdlena m ezi osm anskou Ííši a Persii

po…. 19. st.

objekt bojç m ezi Ruskem a Tureckem ; po…. form ov ání m oderního arm énského národa

1801!28

vých. A . postupn anektovalo R usko

po 1830

m asová em igrace arm énského etnika z Turecka do R uské Ííše.

1894!96

série m asakrç arm énského obyv. v Turecku (asi 200 000 m rtvých)

1915!16

genocida A rm énç v Turecku (asi 600 tisíc vyvraždno, více než 1 m il. násiln deportován)

kvten 1918

vyhlášení nezávislosti A rm énie

29.11.1920

nastolen sov. režim

1922!36

sou…ást Zakavkazské federace (svazové jednotky SSSR )

1936!91

svazová republika SSSR

1988

po…. sporç s Á zerbájdžánem o N áhorní K arabach

1991

nezávislá republika; prez. L. Ter-Petrosjan (*1945)

1992

…len OSN ; ozbrojené srážky pÍerostly ve vále…ný konflikt s Á zerbájdžánem o N áhorní K arabach

1994

dohoda s Á zerbájdžánem o pÍím Íí (od 17.5.); rozm ístní m írových sil SN S; A . pÍistoupila k projektu Partnerství pro m ír

A rm én i, vl. jm . H ajer ! národ v A rm énii, G ruzii a Á zerbájdžánu (N áhorní K arabach); 4,6 m il. (1989). D çsledkem genocidy (zejm . ve 20. st.) je po…etná diaspora (hl. U SA , záp. Evropa, Blízký východ; celkem asi 2 m il. osob).

1995

nová ústava pÍijata referendem

1996

podpis D eklarace o m íru, národnostním porozum ní, ekon. a kult. spolupráci kavkazských státç

A rm én ie [-ny-], A rm énská republika, arm énsky Hajastan, H ajkakan H anrapetuthjun ! stát v Zakavkazsku, …len SN S; 29 800 km ², 3,76 m il. obyv. (1995), hl. m . Jerevan. ! H ornatý povrch vyplÁují h. pásm a M alého K avkazu a A rm énské vyso…iny (A ragac, 4 090 m ). 90 % územ í leží v nadm oÍské výšce nad 1 000 m , v 1 900 m n. m . leží vysokohorské j. Sevan. Suché subtrop. kontinentální podnebí s krátkým horkým létem a dlouhou studenou zim ou pÍechází ve vyšších polohách do chladného vysokohorského. R ostlinstvo vtšinou polopouštní a stepní, lesy zaujím ají 13 % rozlohy. ! A rm éni (93 % ), R usové, K urdové, Á zerbájdžánci. N áb. kÍ. (arm énská apoštolská církev od 301). Ú Í. jaz. arm énština. K ojenecká úm rtnost 26 ‰ , stÍ. délka života 73 let (1995). ! H osp. m én rozvinutý prçm .-zem dlský stát. H N P 730 US $/obyv., stát. dluh 374 m il. U S $ (1995). H l. plodiny vinná réva, ovoce, tabák, tykvovité zeleniny. C hov skotu, ovcí. T žba rud m di, m olybdenu. Prçm . stroj., chem ., spotÍební, potr.; hut. m di, hliníku a m olybdenu. V íce než 1/2 prçm . produkce dává Jerevan. ! M ez. letišt Jerevan. V yvážejí se hl. výrobky spotÍebního prçm yslu a strojírenství. M n. jed. 1 dram (A R D ) = 100 lum ç. ! Státní zÍízení: rep., hlavou státu prez.; zákonodárný orgán jednokom orová N ejvyšší rada. ! Správní …lenní: 37 okresç.

1998

dem ise prez. L. Ter-Petrosjana; prez. R . K ho…arjan (*1955)

A rm áda spásy, angl. Salvation A rm y ! nevládní m ez. kÍ. spole…enství se sídlem v Londýn; zal. 1865. Je organizována polovoj. zpçsobem , pom áhá nejchudším vrstvám spole…nosti. N a …innosti se podílí více než 25 000 akt. dçstojníkç. ! V „ SR pçsobila od 1919, 1950 zakázána. V „ R obnovena 1990. arm ádní sbor, vyšší taktický voj. svazek; obv. pçsobí v sestav arm ády, jen výj. sam ostatn. arm atura, pom ocné a ovládací zaÍízení potrubních rozvodç tekutin. M ezi a. se Íadí i pÍístroje, napÍ. tlakom ry, vodom ry, uzavírací a regula…ní zaÍízení. 5 zptná uzavírající arm atura

arm énská církev 5 starobylé východní církve arm énská literatura, po vytvoÍení písm a koncem 4. st. (M esrop M aštoc) za…al lit. rozvoj v 5. st. v dílech historiografç (M ovses C horenaci). V 7.!8. st. za arab. nadvlády pÍevládala scholasticko-dogm atická literatura. Po osvobození se lyrika rozrçznila na fil. a reflexivní (G rigor N arekaci), pÍír. a m ilostnou (N ahapet K hu…ak, kolem 1500!1592) a poezii soc. protestu. Lid. slovesnost vyvrcholila v hrdinském eposu ze 7.!11. st. Sasunci D avith. V rozdlené A rm énii (17. až 18. st.) se tžišt lit. aktivity pÍeneslo do lid. tvorby (Sajath-N ova). Staleté rozdlení zem  vedlo k rozdílném u vývoji záp. a. l., jejíž pÍedstavitelé byli vtšinou vyvraždni za turecké genocidy 1894!1916 (D . V aružan, 1884!1915, M . M ecarenc, 1886!1908, G . Zohrap, 1861!1915), a vých., kde kontinuita lit. vývoje um ožÁovala navázání na evr. literaturu. V 80. letech 19. st. se prosadil krit. realism us, poezie preferovala nám ty soc. a ob…anské (H . Thum anjan, A . Isahakjan), obohacovala se o podnty fr. sym bolism u (V . Terjan). V e 20. st. si udržela hl. postavení poezie (J. „ arenc), real. próza zobrazovala spol. prom ny (A . B akunc). Povál. poezie zachycuje etickou a fil. problem atiku (P. Sevak, R. Davojan), v próze se rozvíjí hist. a spol. rom án (M . M athevosjan, Z. C halaphjan, R . H ovsephjan) a psychol. novela (A . A jvazjan).

Arménské písmo arm énština, jazyk pÍedstavující sam ostatnou vtev indoevropské jaz. rodiny. Stále užívané písm o vytvoÍil 405!406 M esrop M aštoc na základ byz. a severoaram ejského. Staroarm énský flektivní jazyk grabar (vytvoÍena v nm rozsáhlá stará literatura, dosud církevní jazyk) se zm nil na aglutina…ní novoarm énský jazyk ašcharhabar (východní a

34

západní varianta, vznikl v 19. století). A rm ia K rajow a [arm ja], A K ! polská voj. odbojová organizace; zal. 1939. Za 2. svt. války podÍízena londýnské exilové vlád. O rganizovala varšavské povstání 1944. arm ování 5 vyztužování A rm strong [árm stron] Louis, zv. Satchm o, 4.7.1900!6.7.1971, am . zpvák, trum petista a vedoucí orchestru; pÍedstavitel neworleánského džezu. A rm strong [árm stron] Neil A lden, *5.8.1930, am . kosm onaut; v oddílu kosm onautç 1962!70, 1966 velel G em ini 8, první pozem št,an, který vstoupil na povrch jiného vesm írného tlesa (M síce; A pollo 11, 21.7.1969 v 2 h 56 min U T). A rnhem , m . ve stÍ. N izozem sku, správní stÍedisko provincie G elderland na D olním R ýnu (N eder R ijn); 133 272 obyv. (1993). Prçm . text., eltech. a lo(aÍský. Ì . pÍístav. ! Zm ínn 893; od 13. st. …len hanzy, 1672 a 1795 ovládnut Francouzi, 1813 Prusy.

N. A. Armstrong

A rnhem ská zem , angl. A rnhem Land ! poloostrov na S A ustrálie, oddluje C arpentarský záliv od Tim orského m oÍe. Ložiska bauxitu a rud uranu; hosp. m álo rozvinuté územ í. A rn old V ladim ir Igorevi…, *12.6.1937, m atem atik pçsobící v M oskv. H l. práce z teorie oby…ejných diferenciálních rovnic, teorie funkcí reálné prom nné.

Artéská voda: av artéský vrt, nh nepropustná hornina, p pramen, ph propustná hornina, pv hladina podzemní vody A rthropoda 5 …lenovci A rthur 5 A rtuš articulus 5 kloub

A rnošt z Pardubic, 25.3.1297!30.6.1364, od 1344 první pražský arcibiskup; rádce a diplom at K arla IV . Zasloužil se o rozvoj kult. a o círk. správu, usiloval o nápravu m ravç.

artificialism us [-ty-], styl im aginativní m alby na zásad asociací a evokací (J. Štyrský, Toyen); výtv. obdoba lit. poetism u.

arom ata, látky (obv. ve form  synteticky pÍipravených trestí) upravující chut, a vçni potravin a nápojç.

A rtigas [artygas] José Gervasio, 19.6.1764!23.9. 1850, vçdce uruguayského boje za nezávislost. 1811 porazil šp. arm ádu u Las Piedras, 1814 obsadil M ontevideo; odpçrce následné braz. okupace U ruguaye. O d 1820 v exilu v Paraguayi.

arom atické rostliny [-ty-], speciální plodiny, z kterých m nohé jsou zároveÁ lé…ivé i koÍeninové; pstují se pro specifické arom atické látky. Zpracovávají se v kosm etickém , farm . i potr. prçm yslu. O bsahují vonné tkavé silice, ale i hoͅiny, alkaloidy a slizy. arom atické uhlovodíky [-ty-], arom áty ! cyklické nenasycené uhlovodíky s konjugovaným i dvojným i vazbam i; zákl. a. u. je benzen. 5 naftalen; toluen; xyleny arom áty 5 arom atické uhlovodíky arom orfózy, ” biol. zásadní evolu…ní novinky vzniklé v procesu m akroevoluce. áron, rod jednodložných rostlin z …eledi áronovitých. Á. plam atý je ohrožená vytrvalá bylina s živ zeleným i listy a palicí ve žlutozeleném toulci. Plodem je jedovatá bobule. Á ron, starozákonní postava, bratr M ojžíše. U staven ddi…n veleknzem v Izraeli. áron ovité, Araceae ! …ele( jednodložných rostlin. O bv. vytrvalé byliny, m nohé jsou epifyty. K vty oboupohlavné nebo jednopohlavné. Plodem je bobule, nažka …asto strostlá v plodenství (áron, chvostokvt, „filodendron“). A rp Hans (Jean), 16.9. 1887!7.6.1966, nm . a fr. m alíÍ, H. Arp, PÍevrácený stÍevíc sochaÍ a spisovatel (…. básn ve výborech Jazzová inspirace, Na jedné noze). „ len skupiny D er B laue R eiter, 1916 spoluzakl. dadaism u, od 1925 surrealista. A utor reliéfç, geom etrických koláží, tapiserií, plastik pro architekturu. A rp ádovci, král. dynastie v U hrách od pol. 10. st. do 1301; zakladatel vçdce m a(. km enç A rpád (†po 907). B hem vlády A . konstituován v 2. pol. 10. a bhem 11. st. uherský stát a provedena jeho christianizace. R od A . vym Íel králem O ndÍejem II. A rrhenius [arényus] Svante August, 19.2.1859!2.10.1927, švéd. chem ik a fyzik. Zabýval se fyz. chem ií, studoval teplotní závislost rychlostních konstant chem . reakcí, ale i problém y astronom ie, astrofyziky, kosm ogonie (autor teorie pansperm ie). Nejvtší význam m á Arrheniova teorie elektrolytické disociace z 1887, kterou položil základy elektrochem ie ! N c (1903). A rrow [erou] Kenneth Joseph, *23.8.1921, am . ekonom . Zabývá se prognózováním cenového vývoje v tržním m echanism u s použitím optim aliza…ních m etod. N c (1972) za prçkopnické práce ke všeob. teorii ekon. rovnováhy a teorii blahobytu. ars antiqua [antykva, lat.], staré um ní; ve vývoji fr. hudby období raného vícehlasu, asi 1250!1320. N a a. a. navázala ars nova. 5 notredam ská škola ars com binatoria [kom binatória, lat.], Leibnizçv projekt univerzálního jazyka. U m ní vytváÍet složité pojm y kom binací jednoduchých pojm ç. N euskute…nn.

artikulace [-ty-], ” jaz. tvoÍení hlásek pÍi m luvení. A rtiodactyla 5 sudokopytníci A rtuš, A rthur ! legendární král keltských B ritç ze 6. století. Zm iÁován v angl. kronikách z 9. a 10. st., ústÍední postava stÍedovkých rytíÍských rom ánç (Francie). N ám t m noha lit., výtv. a hud. dl. arty…ok, rod dvoudložných rostlin z …eledi hvzdnicovitých. A. kardový (kard, španlský a.) je až 180 cm vysoká vytrvalá bylina. V yblené rostliny se pojídají jako zelenina. A . zelinný se pstuje pro chutné dužnaté úbory. O bsahuje vitam in B , provitam in A , cukry a inulin. A ruba, ostrov v K aribském m oÍi pÍi pobÍeží V enezuely; 193 km ², 66 687 obyv. (1991), správní stÍedisko O ranjestad. Prçm . petrochem ický; zem dlství. C est. ruch. ! 1.1.1986 se A. oddlila od N izozem ských A ntil a stala se separátním zám oÍským auton. územ ím N izozem ska. A runá…alpradéš, A run~chal Pradesh ! svazový stát v sv. Indii; 83 578 km ², 858 392 obyv. (1991), správní stÍedisko Itánagar. K m eny m ongoloidního obyvatelstva. PÍevážn zalesnná obl. v podhçÍí V ých. H im álaje. Trop. zem dlství. ! O d 1972 svazové teritorium , od 1986 svazový stát Indie. aryl, jednovazná skupina vzniklá odtržením vodíku od m olekuly arom atického uhlovodíku, napÍ. fenyl !C 6H 5 vzniklý z benzenu C 6H 6. arze 5 stopa A s 5 arsen Á sám , A ssam ! svazový stát v sv. Indii podél Í. B rahm aputry; 78 523 km ², 22,3 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko D ispur. O býván Á sám ci. Pst. rýže, olejnin, cukrové tÍtiny, juty, …ajovníku. Tžba ropy. Prçm . slab rozvinut. ! O d 1950 svazový stát Indie. asam bláž, výtv. dílo vytvoÍené spojením rçzných m ateriálç a pÍedm tç (i jejich …ástí), trojrozm rná obdoba koláže. Á sám ci, vl. jm . A hóm ija ! národnost hl. v ind. stát Á sám (14 m il., 1990). Jaz. (ásám ština) patÍí do ind. skupiny indoíránské vtve indoevr. rodiny. Hinduisté, …ást m uslim ové. Zem dlci, Íem eslníci. ásám ská literatura, patÍí m ezi novoind. literatury. N ejst. pam átky jsou z konce 13. století. K lasikem byl M . Š. Šankardeb (1449!1568). V 17.!19. st. vznikala díla nau…ná, k rozm achu liter. došlo v nár. obrození v pol. 19. st., ve 20. st. pÍevládá povídka. asanace, soubor opatÍení k ozdravní pÍír. a životního prostÍedí; napÍ. vy…ištní vodního toku, likvidace …erné skládky, odstranní druhov nevhodných dÍevin z chránných územ í.

ars nova [lat.], nové um ní; fr. a it. hudba 14. st., s nadvládou vícehlasu a pÍevahou svtské hudby nad duchovní. N avázala na ars antiqua.

A scaroidea 5 škrkavky

arsen, arzen, lat. arsenicum , A s ! am foterní chem . prvek skupiny V A ; ox. …. !3, 3, 5; stÍíbrošedý kov, žluté krystalky nebo …erná am orfní látka; at. …. 33, rel. at. hm . 74,921 6, t. subl. 613 °C , t. t. 817 °C (tlak 2,8 M Pa). Trigonální m inerál, tvrdost 3; tvoÍí m iskovité agregáty, vyskytuje se v rudních žilách. Získává se hl. z arsenopyritu FeAsS. Slou…eniny a. jsou jedovaté.

A scidiacea 5 sum ky

arsen opyrit, arzenopyrit ! rom bický kovov žlutobílý m inerál, arsenid-sulfid železnatý FeAsS; tvrdost 5,5; hl. ruda arsenu. S. A. Arrhenius aršík, ” filat. m alý tiskový (pÍepážkový) arch ve zvl. úprav s jednou, pÍíp. nkolika poštovním i znám kam i; obv. pÍíležitostný tisk s kresbam i a texty na okrajích, vydaný v om ezeném nákladu. ! V „ R znám ý a. K de dom ov m çj z 1934. art bru t, um ní „v surovém stavu“, tj. spontánní, neškolené projevy (výtvory dtí, duševn chorých, um ní prim itivních národç). Pojem zavedl a v duchu a. b. tvoÍil J. D ubuffet. A rt N ouveau 5 secese art protis 5 tapiserie A rtaud [artó] A ntonin, 4.9.1896!4.3.1948, fr. režisér, herec, básník; …len surreal. hnutí. Program em divadla krutosti inspiroval div. generace od 50. let (J. G rotow ski, P. B rook). A rtaxerxes I., †424 pÍ. n. l., perský král z dynastie Achajm enovcç (od 456). Pokra…oval v bojích svého otce X erxa I. s Ì eky, 448 pÍ. n. l. nucen válku ukon…it. 5 Íecko-perské války

ascendence, ” právo pÍedkové; pÍíbuzenská Íada v pokolení vzestupném . 5 descendence A SC II, angl. A m erican Standard Code for Inform ation Interchange, Am erický standardní kód pro vým nu inform ací ! sada 128 znakç znázorÁovaných v 7 bitech. O bsahuje m j. všechna písm ena (bez há…kç a …árek), …íslice a bžné interpunk…ní znaky. V ýbr znakç a zpçsob jejich kódování do 7 bitç tvoÍí m ez. uznávaný standard (standard A SC II) od A NSI. Zákl. pro další rozšíÍení, která obsahují více než 128 znakç (typicky 256), pro jejichž znázornní používají 8 bitç. A sclepiadaceae 5 klejichovité A scom ycetes 5 vÍeckovýtrusé houby ascus 5 vÍecko A SE A N , angl. A ssociation of South East A sian Nations, Sdružení národç jihovýchodní A sie ! regionální m ez. organizace; zal. 1967. Sdružuje B runej, Filipíny, Indonésii, M alajsii, Singapur, Thajsko, pÍistoupily 1995 V ietnam , 1997 K am bodža, Laos a Barm a. C ílem je urychlit ekon. rçst, soc. pokrok, kult. rozvoj a vzáj. vztahy …lenských státç; spolupracuje i ve vojenskopolit. a m ezinárodnpolit. oblasti. asem bler, angl. assem bler ! a) jazyk sym bolických adres, jazyk sym bolických instrukcí ! programovací jazyk nízké úrovn um ožÁující sestavovat program y pÍím o ze strojových instrukcí pÍíslušného po…íta…e, a zapisovat je v sym bolické form , srozum itelné …lovku, v…. m ožnosti sym bolického vyjádÍení operandç tchto instrukcí, zejm . adres; b) program zajišt,ující pÍevod program u v jazyku sym bolických adres do podoby srozumitelné po…íta…i (ze sym bolického do …íselného tvaru). asepse, soubor opatÍení bránících vniknutí patogenních m ikroorganism ç nebo jejich spor

artefakt, um lý výtvor, lidský výrobek; ” archeol. prehistorický nástroj. A rtl, svépom ocné …. družstvo (1908!34) podporující m oderní Íem eslnou um . výrobu s cílem prosadit vyšší est. úroveÁ pÍedm tç denní potÍeby. A rtem is, ” Íec. m ytol. bohyn lovu a plodnosti pÍírody; dcera D ia a Létó, sestra A pollónova. 5 D iana arteria carotis 5 krkavice artérie 5 tepna artéská voda, podzem ní voda s napjatou hladinou (hladinou nenulového hydrostatického tlaku), nahrom adná v propustné hornin m ezi dvm a nepropustným i vrstvam i. Jím á se v artéských studních. Po navrtání m çže dojít i k pÍelévání vody na povrch. 5 podzem ní voda Athénská triéra

do organism u. ProstÍedkem a. je sterilizace a dezinfekce. aserce, ” log. uznání, že njaký výrok je pravdivý. asertivita [-ty-], ” psychol. soubor verbálních i neverbálních kom unikativních dovedností, s jejichž pom ocí …lovk dokáže prosadit své cíle a potÍeby, ale sou…asn bere v úvahu cíle a potÍeby dalších ú…astníkç kom unikace. Pom yslný stÍed m ezi chováním pasivním (únikovým ) a agresivním (úto…ným ).

35 aspekt, hledisko; ” biol. vzhled biocenózy význa…ný po ur…ité období roku (a. zim ní, jarní, letní, podzim ní); ” astr. význa…ná poloha kosm . objektu na obloze; hl. aspekty

asertorický soud, soud platnosti ! soud, ve kterém se potvrzuje nebo odm ítá existence n…eho, napÍ. „slunce svítí“. U platÁuje se v pÍípad, kdy je znám o pouze to, že pÍedm tu soudu náleží …i nenáleží ur…itá vlastnost. asfalt, …ernohndá až …erná hm ota, m atn lesklá, hoÍlavá, vzniklá sam ovolnou oxidací ropy (pÍírodní a.) nebo jako zbytek po destilaci dehtç a ropy (a. um lý). Používá se na úpravu vozovek, k výr. barev, lakç,izola…ních hm ot (nátry, asfaltovaná lepenka). asfaltová vozovka, st. ozn. vozovky s asfaltobetonovým krytem . asfaltový beton, stavivo z pÍír. hutného drceného kam eniva, z kam enné m ou…ky a pojiva z polotuhých silni…ních asfaltç užívané na asfaltobetonový kryt.

Aspekty: K konjunkce ! Kd dolní, Kh horní, O opozice, E elongace, Q1 a Q2 kvadratura; S Slunce, Z Zem

A shm ore and C artier Islands [ešm or end kartjer ajlends], A shm oreçv a C artierçv ostrov ! korálové o. v Ind. oceánu pÍi sz. pobÍeží A ustrálie; 5 km ². N eobydlené zám oÍské teritorium A ustrálie. Ú tes A shm ore je pÍír. rezervací. A sie [ázie], nejvtší svtadíl, vých. …ást pevniny Eurasie; 44,4 m il. km ² (29,7 % souše Zem ), 3,51 m ld. obyv. (60,5 % svt. populace, 1996), hustota zalidnní 79,1 obyv./km ². N a Z souvisí A . s Evropou (konven…ní hranice), na JZ Suezskou šíjí s Afrikou. Je om ývána Sev. ledovým , Tichým a Ind. oceánem . „ lenité pobÍeží, velká vertikální …lenitost; dosahuje nejvtší výšky na Zem i (M ount Everest, 8 848 m ) i nejhlubší prolákliny (M rtvé m oÍe, !400 m ). StÍ. výška povrchu 960 m . Zákl. jednotkam i v geol. stavb jsou pevninské štíty. Celý kontinent protíná alpsko-him álajská horská soustava. Zna…nou …ást zaujím ají náhorní plošiny a vyso…iny, 40 % bezodtoková pouštní až polopouštní územ í. V elké zásoby nerostných surovin. N ejvtší a nejvodnjší Íeky v sibiÍské a m onzunové oblasti. M noho jezer, nejvtší K aspické m oÍe a A ralské jezero. Zastoupena všechna podnební pásm a, pÍevládá podnebí kontinentálního typu. asiento [asjento], sm louva, kterou šp. koruna poskytovala obch. práva a m onopoly ur…ité osob …i korporaci. A . de negros (povolení m onopolu na dovoz otrokç do šp. kolonií); po utrechtském m íru 1713 ji získaly brit. spole…nosti. asignace, pÍevod, postoupení; písem ný pÍíkaz k zaplacení pohledávky jiné osob. D aÁová a. um ožÁuje ur…itou …ást z placených daní poukázat na nkterý zákonem ur…ený ú…el. A sijút, m . ve stÍedním Egypt na levém bÍehu N ilu; 291 300 obyv. (1986). Prçm . kožedlný a bavlnáÍský. O bch. a dop. stÍedisko, Í. pÍístav. U niv. (1957). StÍedisko K optç. ! Staroeg. Sijút, 1938!asi 1600 pÍ. n. l. provin…ní adm . a obch. stÍedisko. V helénistickém období nazván Lycopolis. R odišt filozofa Plótína. asim ilace, pÍizpçsobení; ” bot. soubor biochem . reakcí, jim iž organism y syntetizují org. látky tvoÍící jejich tlo bu( z anorg. látek (autotrofní a. u zelených rostlin), nebo z org. látek pÍijím aných v potrav (heterotrofní a. u živo…ichç). PÍíklad anabolism u. 5 disim ilace; fotosyntéza; ” petrologie m agm atická a. ! proces, pÍi kterém jsou pevné úlom ky horniny (…i hornin) pohlceny m agm atem a jsou v nm rozpouštny; ” sociol. proces, jím ž se jedna skupina, obv. m enšinová nebo pÍisthovalecká, stává sou…ástí jiné; splývání jedné etnické skupiny nebo národa s druhým ; ” jaz. spodoba ! pÍipodobnní hlásky jiné hlásce (napÍ. a. znlosti slova shoda: schoda nebo zhoda). A sim ov [esim ov] Isaac, 2.1.1920!6.4.1992, am . spisovatel a vdec (biochem ik). A utor sci-fi (rom ánová trilogie Foundation ! N adace). askeze [Íec., cvi…ení], fil. nebo náb. m otivované zÍeknutí se nkterých pokrm ç a nápojç, pohlavního styku, pohodlí a sebeuplatnní; cílem je obv. dosažení m ravní dokonalosti nebo pÍíprava na náro…né úkoly. A sklépios, A eskulap, A esculapius ! Íec. bçh lékaÍství; syn A pollóna a krásné K orónidy, vynikající lékaÍ, kterého Zeus ze žárlivosti zabil. Zobrazován, jak stojí opÍen o hçl ovinutou hadem (znak lé…ícího božství a v…ného života, sym bol lék. stavu). A sm era, A sm ara ! hl. m . Eritrey, v Etiopské vyso…in 2 471 m n. m .; 367 300 obyv. (1991). Prçm . text. a odvní. M ez. letišt, žel. a silni…ní spojení s pÍístavem M itsíw a v R udém m oÍi. U niv. (1967). ! V 19. st. pod nadvládou Egypta, 1936!41 hl. m . Italské vých. A friky, do 1993 správní stÍedisko etiopské provincie Eritrea. asociace, sdružování; ” bot. soubor rostl. spole…enstev s ur…itým floristickým složením , stejným stanovištm a stejnou stavbou. Jeden ze syntaxonç užívaný pÍi klasifikaci rostl. spole…enstev; ” liter. volné sdružování pÍedstav do bás. obrazu; ” sociol. proces seskupování lidí Asklépios: symbol v soc. subjekty; ” právo sdružení, spolek, spole…enství; volné spojení lékaÍského stavu organizací stejného nebo podobného zam Íení; ” psychol. spojování obsahç vdom í (pÍedstav, pojm ç) takovým zpçsobem , že výskyt jedné pÍedstavy autom aticky vyvolá ve vdom í jinou pÍedstavu, která je s ní sdružena; ” astr. 5 hvzdná asociace asocianism us [-nyz-], ” psychol. sm r 19. st., kterým pronikly pÍírodovd. m etody (experim ent) do studia psychiky. Zam Íoval se na zkoum ání tzv. psychických elem entç, na jejichž základ pÍedpokládal asociací vytváÍené složitjší psychické útvary. H l. m etodou byla introspekce, pÍedm t psychologie redukoval na vdom í. asociativita [-ty-], vlastnost algebraických operací: operace * je asociativní, když pro každé tÍi prvky a, b, c platí a * (b * c) = (a * b) * c. A sociativní je napÍ. s…ítání a násobení reálných …ísel, nikoli však jejich od…ítání. asonance, zvuková podobnost slabik na konci veršç, vyvolaná shodou sam ohlásek. „astá v lid. poezii. A sparagaceae 5 chÍestovité

jsou horní a dolní konjunkce, opozice, elongace a kvadratura; ” astrol. význ. vzájem ný úhlový vztah dvou nebo více planet m Íený v rovin ekliptiky; zákl. Íady aspektç jsou odvozeny z pravidelných m nohoúhelníkç. A spergillus, kropidlák ! rod plísní z tÍídy vÍeckovýtrusých hub. N kteÍí zástupci produkují toxiny, napÍ. aflatoxin zpçsobující rakovinu, jiní antibiotika, další prçm . využívané látky (kyselina citronová, enzym y). M ohou zpçsobovat i kažení potravin, onem ocnní zvíÍat, lidí a aspergilovou hnilobu. aspergilová hniloba, hnilobná choroba rostlin zpçsobená houbou rodu Aspergillus, projevující se na plodech, sem enech, skladovaných hlízách, bulvách, koÍenech, oddencích a cibulích. aspik 5 rosol A spinw all 5 C olón aspirace, ” psychol. kvalita a úroveÁ cílç, požadavkç, které si …lovk sám vyty…uje a o jejichž uskute…nní usiluje. Souvisí zejm . s výkonností a sebevdom ím …lovka; závisí na dÍívjších zkušenostech, úspchu …i neúspchu; ” lék. vdechnutí pevných nebo kapalných látek do prçdušnice nebo plic; ” jaz. ve fonetice pÍídech, tj. šum vznikající v závru artikulace nkterých hlásek. A splund Erik G unnard, 22.9.1885!20.10.1940, švéd. architekt; prçkopník …istého vzdušného výrazu arch., podm ínného užitím oceli a skla (Lesní krem atorium ve Stockholm u). A ssalská proláklina, fr. Lac A ssal ! nejnižší m ísto A friky, v D žibutsku; !155 m , se slaným bezodtokovým jezerem . assassínové [arab. haššišín, poživa… hašiše], tajná islám ská šíitská sekta a extrem istická organizace; vznikla koncem 11. st. v Íránu a rozšíÍila se do S ýrie a Libanonu s centrem A lam út v sev. Íránu v Alborzu. Po jeho dobytí H ülegü-chánem 1256 úpadek sekty, definitivn zni…eni 1273 M am lúky. assem bler 5 asem bler A ssen, m . v sev. N izozem sku, správní stÍedisko provincie Drenthe; 51 713 obyv. (1993). Prçplavy spojeno s Í. IJssel a Sev. m oÍem . Prçm . potr. a polygrafický. ! Zal. 1257. assyntské vrásnní 5 kadom ské vrásnní A stacura 5 raci A staire [ester] Fred, 10.5.1899!22.6.1987, vl. jm . Frederik E. A usterlitz, am erický tane…ník, herec, zpvák a choreograf, zam Íený na m uzikály a hudební film y (Sm ím prosit?, D ivotvorný hrnec); vynikl ve stepu. A stana, 1832!1961 A km olinsk, 1961!92 C elinograd, 1992!98 A km ola ! hl. m . K azachstánu, v severní …ásti na horním toku Išim u; 286 000 obyvatel (1991). StÍedisko rozoraných celin (1954!60). Prçm ysl zem dlského strojírenství a potravináÍský. D op. kÍižovatka. ! Zal. 1830, hl. m . od 1995. astat, lat. astatium , A t ! radioakt. chem . prvek skupiny V II A ; at. …. 85; t. t. 302 °C , t. v. 337 °C . astatická soustava [-ty-], ” stroj. soustava, u které se pÍi skokové zm n vstupní veli…iny výstupní veli…ina sam a neustálí na nové kone…né hodnot. A . s. potÍebuje vždy regulaci. 5 statická soustava astenický typ [-ny-], štíhlý typ ! jeden ze zákl. typç tlesné stavby …lovka; vyzna…uje se velm i štíhlou až vyhublou postavou, pom rn dlouhým i kon…etinam i, úzkým dlouhým hrudníkem , jem nou kostrou, tenkou kçží, m alou vrstvou podkožního tuku, slab vyvinutým svalstvem . 5 atletický typ; pyknický typ; schizotym ní typ astenosféra, zem ská vrstva o m ocnosti nkolika desítek km se sníženou viskozitou ležící pod litosférou v hloubkách asi 80!220 km . U m ožÁuje pohyb litosférických desek. 5 tektonika desek A steraceae 5 hvzdnicovité A sterionella, rod rozsivek vytváÍejících pravidelné hvzdicovité kolonie; vyskytují se zejm . v planktonu rybníkç, jezer a pÍehrad. A sterix, první fr. um lá družice Zem  (1965). Jejím startem se Francie stala 3. státem schopným vypouštt vl. technikou um lá kosm . tlesa. asteroid 5 planetka A steroidea 5 hvzdice astigm atism us [-ty-tyz-] a) porucha vidní (pozorované pÍedm ty nejsou vním ány stejn ostÍe), obv. zpçsobená nesprávným zakÍivením rohovky. 1800 jej poprvé pÍesn popsal angl. lékaÍ, fyzik a egyptolog T. Y oung (1773!1829). 5 refrak…ní vady oka; b) vada pÍi zobrazení paprsky, které nejsou rovnobžné s opt. osou, v opt. soustavách, zvl. objektivech. 5 optické vady

A sparagus, chÍest ! rod dvoudom ých bylin, až pÍes 1 m vysokých, z …eledi chÍestovitých. Plodem je …ervená bobule. N které druhy jsou ozdobné, jiné slouží jako zelenina. C hÍest obecný (lékaÍský) je vytrvalá bylina, z jejího oddenku vyrážejí dužnaté prýty (lahçdková zelenina). O bsahují m enší m nožství vitam inu C, vitam iny A , B 1, B 2, PP, silici asparagin a bílkoviny.

A stley [estli] Philip, 1742!1814, angl. organizátor prvního evr. cirkusu (1770 v Londýn, 1782 v PaÍíži).

A sparuch, asi 644!701, chán Protobulharç, jejichž …ást pod vedením A . pÍesídlila z vých. „ ernom oÍí do oblasti V arny. Tam po bojích s B yzancí zal. asi 681 první bulh. stát.

A ston [eston] Francis W illiam , 1.9.1877!20.11.1945, angl. chem ik a fyzik. Zabýval se studiem izotopç, zlepšil hm otnostní spektrom etr. N c (1922) za objevy velkého po…tu izotopç neradioakt. prvkç a za objev pravidla celých …ísel. astra, rod bylin z …eledi hvzdnicovitých. Pçv. z „ íny a Japonska.

Astragal

astragal, perlovec ! arch. dekorativní m otiv ant. architektury a slohç z ní odvozených. A strachan' [astrachaÁ], A strahan', …. A strachaÁ ! obl. m . v R usku, pÍístav pÍi ústí V olhy, rejda v K aspickém m oÍi; 512 000 obyv. (1992). Lodnice a opravny plavidel. Prçm . potr. (rybný), spotÍební, chem ický. A rch. pam átky ze 16. a 17. století. ! Pçv. osada na karavanní cest, od 13. st. stÍedisko tatarského chanátu, jenž pÍetrval po rozpadu Zlaté hordy. 1395 dobyta Tím úrem , 1556 Ivanem IV . H rozným . 1670!71 centrum povstání S. T. R azina. astroblém 5 im paktní kráter astrodynam ika 5 nebeská m echanika astrofyzika, obor astronom ie zabývající se stavbou, fyz. vlastnostm i a chem . složením kosm ických tles. Teoretická a. vysvtluje pozorované jevy pom ocí fyz. zákonç, praktická a. se zabývá konstrukcí pÍístrojç, získáváním a vyhodnocováním údajç. A . vysokých energií studuje tlesa s em isí zejm . rtg., gam a a kosm ického záÍení. R elativistická a. vysvtluje chování hm oty a záÍení v extrém ních podm ínkách pom ocí teorie relativity. astrograf, fot. dalekohled (refraktor) s objektivem s velkou svtelností, u nhož jsou korigovány všechny vady optického zobrazení. astroláb, jednoduchý astrom etrický pÍístroj používaný ve starovku a stÍedovku k ur…ování poloh kosm . tles, zem pisných souÍadnic i …asu.

36

asyrský kelek, vor z nafouknutých kožených m chç z velbloudích kçží (burdjuky) spolu svázaných (až 100 ks), s pÍipevnnou palubou košíkovitého tvaru z proutí, slám y a dÍeva. N osnost do desítek tun, plavba po proudu Tigridu i pÍíbÍežní pom ocí vesel. Používaný v 7. a 8. tis. pÍ. n. l. A syÍany A š, nejzáp. m . „ eské rep. sz. od C hebu, ve Sm r…inách; 12 500 obyv. (1994). Prçm . text., stroj., potravináÍský. Silni…ní hrani…ní pÍechod do SR N . ! První zm ínka z 1270. O d 14. st. zástavní léno zem í K oruny …eské, pÍipojeno 1322, v 16. st. šíÍení reform ace, od 17. st. rozvoj text. výroby. 1777 adm . spojeno s „ echam i. M . od 1872. A šanti [ašanty], A shanti ! územ í v centrální G han se zachovaným i ašantským i tradi…ním i budovam i z po…. 19. st.; jediný doklad civilizace ašantské Ííše (vesnice, svatyn, dom y vládcç). Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . A šantové, etnikum ve stÍ. G han; jaz. patÍí do konžsko-kordofánské skupiny. V 17.!19. st. m li vl. stát. Zem dlci, obchodníci, m nozí žijí ve m stech. ašantská Ííše, v 17.!19. st. africký feud. stát na územ í dnešní G hany. V 19. st. dlouho úspšn odolával pokusçm o pÍipojení k brit. im périu, 1896 podm ann B rity. 5 A šanti A šhabat, do 1919 A schabad, do 1927 Poltorack, do 1992 A šchabad ! hl. m . Turkm enistánu, pÍi K arakum ském kanálu; 517 200 obyv. (1993). Prçm . stroj., text., skláÍ., potravináÍský; výr. kobercç. U niv. (1950). ! Zal. 1881; od základç nov vybudován po zem tÍesení 1948 (110 000 obtí). aškenázové, východoevr. Židé, zejm . nm e…tí a polští. 5 sefardové A škenazy Ludvík, 24.2.1921!18.3.1986, …. spisovatel. A utor reportáží, lyrizovaných povídek (D tské etudy, Vají…ko), rozhl. a div. her (N o…ní host, C .k. státní ženich), tv. a film . scénáÍç (K Íik). O d 1968 v zahrani…í (nm . prózy pro dti a tv. scénáÍe).

astrologie, obor zabývající se hledáním vztahç, popÍ. pÍí…inných vztahç m ezi m om entálním postavením svt. sféry, pozicem i Slunce, M síce, planet a hvzd a práv probíhajícím i i budoucím i …i m inulým i dji na ur…itém m íst zem ského povrchu. 5 horoskop

A šóka, ind. král z dyn. M aurjç, vládl asi 273!232 pÍ. n. l. Sjednotil Indii s výj. jihu; pÍijal buddhism us, jeho šíÍení podporoval v B arm  a Nepálu.

astrom etrie, pozi…ní astronom ie ! obor astronom ie zabývající se ur…ováním poloh kosm . objektç na svt. sféÍe.

A ššur, hist. m etropole asyrské Ííše. 5 A sýrie A ššur, hl. státní asyrský bçh.

astronaut 5 kosm onaut astronautika 5 kosm onautika Astroláb

A ššurbanipal [ašurbanypal], Sardanapal ! asyrský panovník asi 668!630 pÍ. n. l.; pÍes voj. úspchy proti B abylonu a Elam u a podporu vd a um ní (knihovna a stavby v N inive) nezabránil rozpadu novoasyrské Ííše a úpadku centrální m oci.

astronavigace, zjišt,ování polohy letounu vzhledem k Zem i a kurzu jeho letu zam Íením na rçzná kosm . tlesa; používá se sextant …i oktant a astronaviga…ní tabulky s údaji o hvzdách.

A t 5 astat

astronom ická délka 5 ekliptikální souÍadnice

A tacam a 5 A takam a

astronom ická jednotka, angl. astronom ical unit, A U ! vedlejší jednotka SI pro délku, v astronom ii základní jednotka pro m Íení vzdáleností; stÍ. vzdálenost Zem  od Slunce, 1 A U = 149 597 870 km .

A tahualpa, 1500!29.8.1533, poslední vládce incké Ííše; o trçn bojoval s bratrem H uáscarem . Z podntu F. Pizarra obvinn z podncování odporu vç…i šp. conquistadorçm a popraven v C ajam arce.

astronom ická sekunda 5 efem eridová sekunda

A takam a, A tacam a, šp. D esierto de A tacam a ! pruh poušt v Jižní Am erice na severu C hile podél pobÍeží Tichého oceánu; 90 000 km ². Štrková a píse…ná poušt,, kotliny se solným i pánvem i a ložisky rud m di.

astronom ická šíÍka 5 ekliptikální souÍadnice astronom ické souÍadnice 5 soustava souÍadnic astronom ické sym boly, zna…ky používané v astronom ii napÍ. pro souhvzdí zvrokruhu, planety, fáze M síce; pocházejí ze starovku. astronom ie, pÍír. vda zabývající se studiem kosm . tles, jejich soustav, kosm . prostoru a vesm íru jako celku. Základem astr. znalostí jsou pozorování kvantitativního charakteru uskute…Áovaná v astr. observatoÍích. H l. obory a. jsou sférická a., stelární a., kosm ická (nebeská) m echanika, astrofyzika, kosm ogonie a kosm ologie, krom  toho existuje Íada speciálních sm rç. Jednotlivé obory a sm ry spolu tsn souvisejí a navzájem se doplÁují. A sturias [asturjas] M iguel Ángel, 19.10.1899!9.6. 1974, guatem alský spisovatel. O vlivnn expresionism em, surrealism em a indiánským um ním (Legendas de G uatem ala ! G uatemalské legendy, rom án H om bres de m aíz ! K ukuÍi…ní lidé). N c (1967). A sturie, šp. A sturias ! auton. region v sz. Španlsku na pobÍeží B iskajského zálivu; 10 604 km ², 1,09 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko O viedo. Tžba uhlí. H ut, stroj., energetika, chem . výroba. C hov skotu. ! Pçv. osídlena km eny Asturç a Kantabrç. Po m uslim ském vpádu na Pyrenejský poloostrov se stala základnou reconquisty. 718 odražen útok m uslim ç u C ovadongy, 722 po…. asturského státu, od pol. 9. st. sou…ást král. León. Soubor kostelç býv. království A sturie v pÍedrom ánském (tzv. asturském ) slohu vyhlášen pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A suán, arab. A sw~n ! m . v jv. Egypt na pravém bÍehu Nilu, 159 m n. m .; 195 700 obyv. (1986). H osp. stÍedisko již. Egypta. K one…ná stanice žel. trat údolím N ilu, Í. pÍístav. V okolí arch. pam átky eg. um ní (skalní chrám y). Již. od A . pÍehradní nádrže. ! K ontinuální osídlení od eg. starovku; za Ì ím anç, Turkç a B ritç pohrani…ní posádkové m sto. A suánská pÍehrad ní nádrž a) arab. Sadd al-A sw~n ! stará pÍehrada z 1898!1902, objem vody 5,5 m ld. m ³; b) arab. Sadd al-} l§ ! nová pÍehrada z 1971, postavená s pom ocí SSSR ; objem vody 160 m ld. m ³, výkon elektrárny 2 100 M W . A sunción [asunsjon], hl. m . Paraguaye na Í. Paraguay, 105 m n. m .; 607 706 obyv. (1990), 117 km ². Jediné velké hosp. a kult. stÍedisko státu a jeho hl. pÍístav. M ez. letišt. D v univerzity. ! Zal. 1537. asym etrie, nesoum rnost. asym ptota kuželose…ky, pÍím ka, která je m ezní polohou te…ny kuželose…ky, napÍ. hyperboly, vzdaluje-li se její bod dotyku po kuželose…ce do nekone…na. N em á s kuželose…kou žádný spole…ný bod.

A T 5 atom ový …as

atam an, volený ná…elník kozákç. ataraxie, v Íec. filozofii a etice dosahování duševní rovnováhy a klidu ve význam u ovládnutí vášní rozum em i chápání Íádu kosm u, spravedlnosti a nutnosti. atašé, nejnižší dipl. hodnost, pÍidlenec zastupitelského úÍadu jako odborník pro ur…itou oblast, napÍ. vojenství, kulturu, tisk, obchod. A tatürk [atatyrk] (otec T urkç), 1881!10.11.1938, vl. jm . M ustafa K em al, turecký gen., zakl. m oderního tureckého státu, nár. hrdina. Od 1919 vedl rev. hnutí kem alistç, usilující o obnovu suverenity Turecka a odstranní feud. islám ského systém u; jeho vojsko 1922 odrazilo Íeckou agresi. O d 1923 prez. Turecké rep.; pom ocí de facto diktátorských pravom ocí prosadil radikální reform y (sekularizace státu, uzákonní ob…. svobod, pÍiblížení Turecka Evrop). atavism us, pozçstatek, pÍežitek; ” biol. soubor znakç pÍedkç, které se objevují u potom kç, u nichž však již nejsou funk…ní, napÍ. prsní bradavky u m užç. 5 rudim ent A tbara, 'A Ûbarah ! Í. v Etiopii a Súdánu, pravostranný pÍítok N ilu; dl. 1 120 km , povodí 144 000 km ².

Atatürk

ateism us, názor popírající existenci nebo jakoukoli m ožnost poznání boha. atelektáza plic, nevzdušnost plicní tkán; nerozvinutí …ásti plicní tkán u novorozence pÍi porodu. D ruhotn vzniklá a. p. se ozn. jako plicní kolaps. ateliér, ” výtv. um . pracovna um lce; ve starších slohových obdobích um . dílna žákç a spolupracovníkç m istra, jehož díla pom áhali vytváÍet. V 19. st. se a. uznávaných um lcç m nily ve spol. stÍediska; ” film uzavÍený prostor ur…ený k natá…ení film ç. První film . a. vznikaly po…. 20. let 20. st. v U SA a Evrop (v …. zem ích 1921 v Praze na V inohradech, 1933 v Praze na B arrandov). atellána [podle m . Atella v Kam pánii], žánr staroÍím ské im provizované frašky s nám ty z každodenního života. A tény 5 A thény aterom , kulovitý nádorový útvar s kašovitým obsahem , uložený v kçži nebo v podkoží, nebo plát ve stn srde…nice. 5 ateroskleróza ateroskleróza, kornatní tepen charakterizované tvorbou tukových nebo vazivových aterom ových plátç ve vnitÍní vrstv tepenné stny. D çsledkem je zm enšení prçsvitu nebo uzavÍení tepny. N a podklad a. m ohou vznikat napÍ. apoplexie, srde…ní infarkty nebo gangrény kon…etin. atestace, hodnocení kvalifikace nebo zpçsobilosti, napÍ. v lékaÍství. A thabaska, A thabasca ! Í. v K anad, vlévá se do jezera A .; dl. 1 231 km . A thabaska, A thabasca ! j. v K anad v A lbert a Saskatchew anu; 213 m n. m ., 7 935 km ², m axim ální hloubka 60 m . Tektonicko-ledovcového pçvodu. PÍitéká Í. A., vytéká O tro…í Íeka. V okolí tžba rud uranu. N P W ood B uffalo.

Asymptoty hyperboly p, q asyndeton, bás. figura; pÍíznakové spojení slov nebo vt bez spojek. asynchronní pÍenos, zpçsob pÍenosu dat v po…íta…ových sítích m ezi po…íta…i navzájem i m ezi po…íta…i a jejich periferiem i, pÍi kterém m ohou být jednotlivé …ásti pÍenášených dat (znaky, bajty) vysílány s libovolným i odstupy m ezi sebou. 5 synchronní pÍenos asynchronní pÍenosový režim 5 A TM asynchronní stroj, induk…ní stroj ! el. to…ivý stroj na stÍídavý el. proud, jehož otá…ky se liší skluzem od synchronních otá…ek. Podle elm ech. pÍem ny m çže a. s. pracovat jako asynchronní m otor (nejrozšíÍenjší), asynchronní generátor, asynchronní brzda, m ni… km ito…tu. 5 synchronní elektrický stroj A sýrie, hist. územ í v sev. M ezopotám ii. Po…. 2. tis. pÍ. n. l. sjednoceno (centrum A ššur), v 16.!15. st. pÍ. n. l. podm anno Babylonií. V novoasyrském období (930!605 pÍ. n. l.) voj. velm oc PÍedního východu. Podlehla útokçm B abylonie. 5 A ššurbanipal; N inive asyrská literatura 5 m ezopotam ské literatury asyrské výtvarné um ní 5 m ezopotam ské výtvarné umní

A théna, Pallas A théné ! ” Íec. m ytol. bohyn vítzství, m oudrosti a všech dovedností (vynalezla pluh, hráb, vçz, lo(, nau…ila lidi tkát, hrát na flétnu, po…ítat); dcera D iova, jem už vysko…ila z hlavy v plné zbroji. Pom áhala Odysseovi, Perseovi i A rgonautçm . Ì ecku darovala olivový strom , A thénám zákony a ústavu. 5 M inerva athénské lod, staroÍec. lod postavené v A thénách; zákl. rozvoje Íec. nám . plavby a tím i nám . ovládnutí StÍedozem í po Foini…anech. Štíhlejší než lodi korintských i dalších Íec. státç. Z pçv. obch. a vál. lodí foinického typu (jednoÍadé veslice ! m onéry) Ì ekové asi 600 pÍ. n. l. odlišili vál. lod (athénské diéry, triéry). athénský nám oÍní spolek, délský spolek ! federace antických Íec. státç pod vedením A thén, uzavÍená 478!477 pÍ. n. l. na obranu Íec. obcí pÍed Peršany. Po osvobození m aloas. m st od perské nadvlády 449 jeho prostÍednictvím získaly A thény nadvládu ve vých. StÍedom oÍí, po porážce A thén v peloponéské válce 404 se rozpadl. O bnoven 378 pÍ. n. l., ale pçv. význam u nedosáhl a jeho m oc zna…n om ezovaly Théby. A thény, A tény, Íec. A thina, A thénai ! hl. m . Ì ecka na JV poloostrova Atika, 107 m n. m .; 748 110 obyv. (1991), aglom erace (427 km ²) 3,34 m il. obyv. (1992). H osp., obch. a kult. centrum státu; dodává asi 60 % prçm . výroby. PÍístav Pireus, m ez. letišt

Ellinikon. N kolik univ. (nejst. 1836). Ant. pam átky (Akropolis je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O ). C est. ruch. M ísto konám í O H 1896. ! O sídleny od neolitu, v dob m ykénské opevnna Akropolis. A si 800 pÍ. n. l. ovládly A . A tiku, v 6. st. pÍ. n. l. za Solóna zlom ena m oc rodové aristokracie a zavedena tyranie, kterou zdokonalil dem . reform am i K leisthenés, a položil tak základ athénské dem okracii. A . se tak staly silným m . státem (polis) a postavily se do …ela Íec. obcí v boji proti Peršançm . 490 pÍ. n. l. odrazily perský útok u M arathónu a 478!477 zal. athénský nám . spolek, který vytla…il Peršany z egejské oblasti. A . ovládly vých. StÍedom oÍí a od pol. 5. st. za Perikla dosáhla vrcholu jak athénská dem okracie, tak m oc athénského nám . spolku. N advládu A . uznala do…asn i Sparta, ale 431 rozpory m ezi dem . A . a oligarchickou Spartou vyústily v peloponéskou válku, ve které byly A . 404 poraženy. V e 4. st. za…ala A . ohrožovat M akedonie. 338 A. s Thébam i poraženy Filipem II. M akedonským u Chairóneie. Proti m ak. nadvlád bojovaly m arn ve 4. i 3. století. V helénism u jejich význam poklesl. 267 n. l. je vyplenili germ ánští H erulové a 529 uzavÍel Justinián I. poslední fil. školy. Za IV . kÍížové výpravy se A . zm ocnili kÍižáci a 1204 zde zÍídili athénské vévodství. 1459!1829 sou…ást turecké Ííše, jejich rozkvt nastal opt po 1834, kdy se staly hl. m . Íec. státu.

37

výšky 90!95 km je pÍibližn stejné, s výj. oxidu uhli…itého (m ní se v závislosti na …ase a výšce) a ozonu (m ní se v závislosti na výšce, m axim um v ozonosféÍe). Podle prçbhu teploty se a. Z. vertikáln dlí na troposféru, stratosféru, m ezosféru, term osféru a exosféru. 5 ionosféra

A theriniform es 5 gavúni A thos, H ágion O ros, A gion O ros, …. Svatá hora ! sam osprávné círk. územ í (od 1927) na S Ì ecka na poloostrov C halkidikí; 336 km ², 1 472 obyv. (1981), správní stÍedisko K aryai. ! 492 pÍ. n. l. u A . zni…eno bouÍí perské lo(stvo. D uchovní stÍedisko východního (pravoslavného) m nišství (20 pravoslavných klášterç s m užským i Íeholníky). Pam átka svt. kult. a pÍír. ddictví U N ESC O . atika [atyka], nízká stna nad hl. Íím sou prç…elí a nad okrajem stÍechy. A tika [atyka], A ttika, A ttikí ! poloostrov na V stÍ. Ì ecka. V 8. st. pÍ. n. l. došlo ke sjednocení celého územ í s A thénam i, A . se stala sou…ástí athénské polis. A tiyah M ichael Francis, *22.4.1929, brit. m atem atik arab. pçvodu. H l. práce v algebraické, diferenciální a hom otopické topologii, teorii diferenciálních rovnic, K-teorii a kom utativní algebÍe. atlant 5 atlas A tlanta, m sto na jihovýchod U SA , hl. m . státu Georgia; 394 017 obyv., m etropolitní obl. 2,83 m il. obyv. (1990). O bch. a prçm . stÍedisko; hut. železa a oceli, prçm . text., potr., chem ., dÍevozpracující. Žel. uzel, m ez. letišt W . B . H artsfield, m etro. C entrum vysokého školství (4 univerzity). PoÍadatel O H 1996. ! Zal. 1837 jako Term inus, od 1845 A .; od 1887 hl. m . G eorgie. A tlantická charta [-ty-], 14.8.1941 prohlášení F. D . R oosevelta a W . L. S. C hurchilla na kÍižníku u N ew foundlandu o použití síly v m ezinárodních vztazích; význ. pÍi vytváÍení protihitlerovské koalice a jednáních o O SN . A tlantický val [-ty-], 4 000 km dlouhé opevnní; vybudované 1941!42 nacistickým Nm eckem od N orska po Pyreneje. Invazí 1944 v N orm andii byl prolom en Spojenci. A tlantida [atlantyda], legendární bohatá zem  za H éraklovým i sloupy (G ibraltar), která se propadla do m oÍe. B áji o A . zachytil Platón v dialozích Tím aios a K ritiás. A tlantský oceán, druhý nejvtší oceán, na záp. polokouli m ezi Evropou a A frikou na V , Již. a S ev. Am erikou na Z, Grónskem a Islandem na S a A ntarktidou na J; 94,2 m il. km ², m ax. hloubka 8 648 m (stÍední 3 597 m ), objem vody 333,8 m il. km ³, salinita 33!37 ‰ . Ze dna vystupuje StÍedoatlantský hÍbet, který dlí oceánskou pánev na záp. a vých. …ást. O strovç je m álo. Sev. …ást A . o. m á levoto…ivé proudní, již. pravoto…ivé. Podm oÍská ložiska ropy a zem ního plynu na šelfu. atlas, ” geogr. soubor m ap (obv. v knižní form ) vybraných, zpracovaných a sestavených podle ur…itého systém u. Za první a. v m oderním pojetí je považován a. Theatrum orbis terrarum z 1570, který vydal vlám ský kartograf A . O rtelius (1527!1598); ” arch. atlant ! socha m ohutné m užské postavy podpírající nkterý arch. …lánek, napÍ. balkon. A tlas, ” Íec. m ytol. Titán, ú…astník vzpoury proti olym pským bohçm . Potrestán tím , že m usí nést na ram enou nebeskou klenbu, podle jiných zem kouli. A tlas, arab. A l-Atlas ! tÍetihorní soustava pohoÍí v sz. A frice od M aroka po Tunisko, dl. 2 000 km ; nejvyšší V elký (V ysoký) A ., arab. A l-Atlas al-Kabir, s vrcholem Toubkal, 4 165 m . atletický typ [-ty-], stÍední typ, m uskulární typ ! jeden ze zákl. typç tlesné stavby …lovka; vyzna…uje se tm ito znaky: dobÍe vyvinutá kostra a svalstvo, dobÍe klenutý hrudník, široká ram ena, úzká pánev, m álo podkožního tuku. 5 astenický typ; pyknický typ

Prçbh teploty v atmosféÍe Zem: a troposféra, b stratosféra, c mezosféra, d termosféra, o ozonosféra, i ionosféra atm osférická fronta, oblast pÍechodu m ezi dvm a vzduchovým i hm otam i; obv. je charakterizována rychlou zm nou hodnot m et. veli…in a obla…ným systém em . A . f. se dlí na teplé, studené a okluzní. atm osférické srážky, hydrom eteory, výsledky kondenzace, popÍ. sublim ace vodních par v atm osféÍe; vypadávají z oblakç (a. s. vertikální, padající, napÍ. déšt,, m rholení, sníh), nebo se usazují na zem ském povrchu (a. s. horizontální, usazené, napÍ. rosa, jíní, nám raza). PÍi pozorování a. s. se obvykle udává jejich intenzita (m nožství spadlých srážek za ur…itý …asový úsek), doba trvání a úhrn. Ú hrn (m nožství) srážek udává výška vodního sloupce v m m : 1 m m srážek odpovídá 1 litru vody spadlé na plochu 1 m 2. 5 srážkom r atm osférický tlak 5 tlak vzduchu atol, korálový ostrov kruhového tvaru s vnitÍní m lkou lagunou; budován velm i rozm anitým spole…enstvím korálnatcç, žijících za ur…itých teplotních a biochem . podm ínek v m oÍské vod trop. zem pisných šíÍek. N ejvtším a. je tichom oÍský K iritim ati. atom [Íec. atom os, nedlitelný], nejm enší elektroneutrální …ást chem . prvku, která m çže vstupovat do chem . reakce. R ozm r a. je Íádov 10 !10 m , je složen z at. jádra rozm ru asi 10 !14 m obklopeného elektrony, které tvoÍí elektronový obal. A. je charakterizován protonovým a nukleonovým …íslem . 5 m odely atom u atom ism us, pÍedstava o diskrétní struktuÍe látek. V ysvtluje vlastnosti fyz. systém ç z prostorového uspoÍádání a vlastností jednotlivých …ástic, um ožÁuje pochopit povahu tepla, m echanism us chem . reakcí a objasnit statist. charakter Íady pÍírodovdných zákonç. A . se objevil již ve staroÍec. filozofii u D ém okrita z A bdér (ant. atom ism us). Základy vd. a. vybudoval J. D alton. N ové pojetí a. lze nalézt v kvantové fyzice. atom ová fyzika, …ást fyz. zkoum ající strukturu at. obalu a procesy, které v obalu probíhají pÍi reakci s jiným i atom y, …ásticem i nebo elm ag. polem . atom ová hm otnostní jednotka, zn. u ! vedlejší jednotka hm otnosti užívaná k vyjádÍení atom ové hm otnostní konstanty (hm otností atom ç a m olekul); 1 u = 1,660 57.10 !27 kg, tj. 1/12 klidové hm otnosti neutrálního atom u nuklidu 126C uhlíku. atom ová hm otnostní konstanta, zn. m u ! fyz. veli…ina, 1/12 klidové hm otnosti neutrálního atom u nuklidu 126C . U r…uje atom ovou hm otnostní jednotku u, m u = 1u; slouží k ur…ování rel. at. a m ol. hm otností. atom ové …íslo 5 protonové …íslo atom ové hodiny, hodiny udávající at. …as plynoucí rovnom rn s pÍesností Íádov 10 !13. Jsou kontrolovány frekvencí vhodné at. spektrální …áry. atom ové jádro, stÍední …ást atom u o rozm ru asi 10 !14 m , v níž je soustÍedn kladný el. náboj a tém Í celá hm otnost atom u. Je složeno z A nukleonç (Z protonç, N neutronç, A = Z + N ). O zna…uje se sym bolem prvku s indexy Z a A, napÍ. 168O , O 16 8 pro izotop kyslíku (Z = 8, A = 16). 5 jaderná reakce; jaderné síly; m odely atom ového jádra atom ový …as, fr. atom ique tem ps, A T ! rovnom rná …asová stupnice odvozená na zákl. definice sekundy. 5 efem eridový …as atonální hudba, hudba popírající tradi…ní tonalitu (tj. vztah tónç a akordç hud. skladby k jedné tónin). U platnila se zejm . u druhé vídeÁské školy. A T P 5 adenosinfosfáty atraktanty, látky podm iÁující pohyb živo…icha k jejich zdroji, napÍ. sexuální lákadla u hm yzu. atribut, neodlu…itelná vlastnost, podstatný znak; ” fil. nezbytná a podstatná vlastnost entity …i podstaty. 5 akcidens; ” výtv. um . pÍedm t sym bolického význam u, který je poznávacím znam ením zobrazené osoby …i bytosti. V heraldice znam ení kladené nad štít nebo za nj, vyzna…ující hodnost erbovního pána; ” jaz. 5 pÍívlastek atrium , v antice ústÍední …tvercový prostor Íím . obytného dom u, obehnaný ochozem , s krbem a uprostÍed s bazénem , do nhož ze stÍešního otvoru protékala pÍi dešti voda. V m oderní arch. …astý prvek veÍ. i obytných staveb. atrofie, zm enšení norm áln vyvinutého orgánu svraštním nebo zánikem bunk.

Atletická bžecká dráha: délka 400 m, 6 drah v okruhu, 8 drah v rovince; A start a cíl na 400 a 800 m, B cílová rovinka, C start na 100 m, D start na 110 m pÍekážek atletika [-ty-], sport. odvtví, zahrnující pçv. pÍirozené pohybové aktivity …lovka. Sou…. a. zahrnuje bhy hladké, pÍekážkové, rozestavné (štafetové), silni…ní a terénní bhy (krosy), sport. chçzi, víceboje, skok do výšky, o ty…i, do dálky, trojskok, vrh koulí, hod diskem , oštpem a kladivem . ! N ovodobá a. se rozvinula v 19. st. ve V elké B ritánii, odkud se rozšíÍila do U SA, K anady a Evropy. M ez. am atérská atletická federace (IA A F) zal. 1912; „ eská am atérská atletická unie zal. 1897. N ejvýzn. soutže: O H (od 1896), M S (od 1983 každý …tvrtý rok) a M E (od 1934 každý …tvrtý rok). A T M , angl. A synchronous Transfer M ode, asynchronní pÍenosový režim ! pÍenosová technologie vyvinutá v resortu spojç, používaná i v prostÍedí po…íta…ových sítí. Je zam Íena na pÍenos m alých blokç (velikosti 53 bajtç) a jejich zpracování na úrovni, kde je m ožné jej zajistit …ist technickým i prostÍedky, tudíž velm i rychle. atm . 5 atm osféra

atropin, prudce jedovatý tropanový alkaloid obsažený v rulíku, blínu a durm anu. N epostradatelný v o…ním lék., protože udržuje po dlouhou dobu m ax. rozšíÍenou zornici. PatÍí m ezi parasym patolytika. A ttila [atyla], †453 (zavraždn), od 435 vládce Hunç. R ozšíÍil jejich panství od K avkazu po R ýn s centrem v U h. nížin (Panonii). V padl do Íím . G alie, ale 451 poražen v bitv na K atalaunských polích. V lat. pram enech nazýván B i… boží. A ttlee [etlí] C lem ent R ichard, 3.1.1883!8.10.1967, brit. politik; 1935!55 vçdce Labouristické strany. 1940!45 …len Churchillova kabinetu, 1945!51 m in. pÍedseda. Za jeho vlády za…al rozpad brit. kolon. soustavy a ve V elké B ritánii provedena Íada ekon. a soc. reforem . Ú …astník postupim ské konference 1945 po W . L. S. C hurchillovi. atto-, pÍedpona ve význam u násobku 10 !18. A tw oodová [etvúdová] M argaret, *18.11.1939, kan. spisovatelka. A utorka rom ánç o postavení ženy v soudobé spole…nosti (Bodily H arm ! U blížení na tle). A u 5 zlato A U 5 astronom ická jednotka au nom 5 papír na jm éno

atm osféra a) tech. a., zn. at. ! stará jednotka pro tlak, jejíž hodnota byla 98 066,5 Pa; b) fyz. a., zn. atm . ! stará jednotka pro tlak, jejíž hodnota byla 101 325 Pa.

au pair [o pér, fr.], pom ocnice v dom ácnosti nebo v rodin, obvykle za byt, stravu a nízký plat nebo kapesné.

atm osféra Z em , plynný obal (ovzduší) Zem  bez výrazné horní hranice, otá…ející se spolu s ní. V e výšce 30!40 tisíc km pÍechází plynule do m eziplanetárního prostoru. Je sm sí rçzných plynç (…istý suchý vzduch) s rçzným i pevným i a kapalným i …áste…kam i (reálný vzduch), podstatnou …ást tvoÍí dusík a kyslík. V ýzn. je pÍítom nost vody ve všech skupenstvích, zejm . v nižších vrstvách atm osféry do 10 km . C hem . složení a. Z. do

au porteur 5 papír na m ajitele A uber [obér] D aniel François Esprit, 29.1.1782!12. nebo 13.5.1871, fr. skladatel (opery N m á z Portici, Fra D iavolo). d'A ubigné [dobin] Théodore Agrippa, 8.2.1552 až 9.5.1630, fr. spisovatel a historik; hugenot, pÍívrženec JindÍicha IV . N avarrského. A utor m ystické epopeje z dob náb. válek

(Les Tragiques ! Tragické básn), prozaických D jin svta (L'Histoire universelle) a bar. m ilostných básní (Printemps ! Jaro).

38

složek.

A uckland [óklend], m . na Novém Zélandu, na tichooceánském pobÍeží Sev. ostrova; 315 925 obyv., aglom erace 885 571 obyv. (1991). Prçm . stÍedisko státu (dop. stroj. a petrochem .); zpracování zem d. produkce. M ez. letišt, pÍístav. U niv. (1958). ! 1840!65 sídlo brit. koloniální vlády, m . od 1871. audiatur et altera pars [audyátur, lat.], budiž slyšena i druhá strana; princip procesního práva vycházející z rovnosti stran v soudním Íízení. ! U platÁuje se i v …. procesním právu. audiofrekvence [-dy-], frekvence slyšitelných zvukç, signálç. audiologie [-dy-], nauka o sluchu a jeho poruchách; sou…ást otorinolaryngologie. audiovizuální technika [-dy-], zaÍízení pro záznam , uchování a reprodukci zvuku a obrazu. audit [-dy-], ovÍení ú…etnictví, zejm . ro…ní ú…etní závrky, auditorem . auditor [-dy-], daÁový a ú…etní znalec, osoba, která ovÍuje úplnost, prçkaznost a správnost ú…etnictví fyzických a právnických osob, a to soustavn jako nezávislé povolání. ! V „ R m çže být a. jen osoba zapsaná v seznam u Kom ory auditorç „ R , sam osprávné profesní organizace všech a. v „ R , zÍízené zákonem od 1992. A uerspergové, rak. šlechtický rod kraÁského pçv.; doložen z 11. století. O d 1744 v „ echách. PÍíslušníci nm . liberální šlechty. K arel A uersperg (1814!1890) a Adolf A uersperg (1821!1885) v …ele vlád PÍedlitavska. Po nm . okupaci pÍijali nm . národnost; m ajetek zkonfiskován 1945 a byli odsunuti. Ä uezov [auezov] M uchtar, 28.9.1897!27.6.1961, kazašský spisovatel a lit. vdec. A utor prvního kazašského dram atu (G ulik-K ebek) a rom ánç (Abajova cesta). A ugiáš, Íec. A ugeiás ! ” Íec. m ytol. bohatý král, jehož velký zanedbaný chlév (A ugiášçv chlév) H éraklés vy…istil tak, že do nj zavedl dv Íeky. augit, zelenohndý až hndý m inerál ze skupiny jednoklonných pyroxenç; tvrdost 6. augm entativum [-ty-], slovo zveli…eného význam u (chlapisko). 5 dem inutivum A ugsburg, …. A ugšpurk ! m . v SR N v B avorsku na Í. Lechu; 259 699 obyv. (1996). Prçm . stroj., eltech. a elektroniky, text., chem ický. StÍedisko obchodu. U niv. (1970). ! N a m íst voj. ležení založeno v 1. st. Íím . m . A ugusta V indelicorum . V 8. st. sídlo biskupství, ve 13. st. Ííšské m., ve 14.!16. st. stÍedisko obchodu a finan…nictví (Fuggerové), m ísto jednání Ííšských snm ç. O d 1806 sou…ást B avorska. A ugsburská konfese, jedna z reform a…ních konfesí. 1530 ji na Ííšském snm u v A ugsburgu pÍedložila knížata a m sta evang. strany jako vyznání své víry. H lásí se k ní všechny luterské církve. augsburský náboženský m ír, dohoda, která 1555 ukon…ila boj m ezi kat. císaÍem K arlem V . a protest. stavy; stanovil zásadu cuius regio, eius religio (koho vláda, toho víra ! o náb. pÍíslušnosti svých poddaných rozhoduje panovník). A ugšpurk 5 A ugsburg augur, v ant. Ì ím  knz vykládající vštná znam ení, zejm . let ptákç. 5 vštní A ugust, cirkusový klaun a šašek; poprvé v nm . cirkuse 70. let 19. století. 5 R enz Ernst A ugust II. Silný, 12.5.1670!1.2.1733, od 1694 saský kurfiÍt (Fridrich August I.), od 1697 pol. král (1706 až 1709 vyhnán Stanislavem I. Leszcy½skim ). S nástupem na pol. trçn pÍijal kat. víru, …ím ž ztratilo Sasko vedoucí postavení m ezi nm . evang. zem m i ve prospch Pruska. A ugust III., 17.10.1696!5.10.1763, od 1733 pol. král a saský kurfiÍt (Fridrich A ugust II.). Za jeho vlády Sasko zpustošeno válkou o ddictví rakouské. A ugustín I. 5 Itúrbide Augustín de A ugustin O lom oucký [augustyn], 1467!3.11.1513, …. latinsky píšící hum anista (D ialogus in defensionem poetices ! D ialog na obranu básnictví). augustinism us [-tynyz-], stÍedovký fil.-teologický sm r navazující zejm . na platonské rysy A ugustinova u…ení. A ugustinus [augustýnus], A urelius A ., sv. Augustin ! 354!430, kÍ. teolog, filozof, círk. otec; tvçrce zákl. rysç záp. kÍ. civilizace. Svou cestu od pohanství ke kÍest,anství popsal v autobiograf. spisu Confessiones (Vyznání). Zasáhl do všech oblastí teol. i círk. praxe. Položil dçraz na nepodm ínnost B oží m ilosti. V lidské psychice shledával otisk B ožího pçsobení. O branu kÍest,anství a osobitou filozofii djin obsahuje spis D e Civitate D ei (O Boží obci). A uguston Jakub m l., asi 1665!3.2.1735, …. barokní architekt ovlivnný rak. tvorbou a díly J. B . Santiniho a K . I. D ientzenhofera. „ inný v záp. „ echách (klášter dom inikánek s kostelem sv. A nny a arcidkanství v Plzni, zám ky s oválným i sály v Týnci a M irošov). Jeho tvorba vrcholí v kostele sv. V íta v DobÍanech a konventu v C hotšov.

Augustinus na fresce S. Boticelliho

augustus a) …estný titul Íím . císaÍe za principátu; b) v pozdní Íím . Ííši jeden z titulç Íím . císaÍç, ozn. hodnosti panovníka. 5 tetrarchie A ugustus, Gaius Octavius A ., O ctavianus ! 23.9. 63 pÍ. n. l.!19.4.14 n. l., Íím . panovník; zakl. julsko-klaudiovské dynastie. Po C aesarov sm rti se sblížil se senátem , 43 porazil Antonia, dobyl Ì ím a s A ntoniem a Lepidem uzavÍel trium virát proti C aesarovým vrahçm ; 42 trium virát porazil B ruta (85!42 pÍ. n. l.) u Filipp. 36 A . porazil S. Pom peia (75!35 pÍ. n. l.) v H ispánii a 31 Antonia a K leopatru V II. u A ktia. V ytvoÍil principát. Za jeho vlády rozkvt um ní. aukce, dražba ! zpçsob prodeje vci; zvl. form a trhu, na nm ž se …asov a m ístn soustÍe(uje nabídka a poptávka po auk…ním zboží. U bžných a. zboží pÍipadne tom u, kdo nabídne nejvyšší cenu; u tzv. holandských a. se postupuje obrácen (od nejvyšší ceny k nejnižší); zboží pÍipadne tom u, kdo první projeví zájem . A . Íídí aukcionátor, vydražovatel. aureola, ” m et. vnitÍní barevná …ást koróny, barevný prstenec kolem kosm . tlesa (Slunce, M síce) na obloze; obv. se vyzna…uje výrazným vnjším …erveným až hndým kruhem ; ” výtv. um . 5 svatozáÍ auripigm ent, m onoklinický m inerál, sulfid arsenitý A s 2S 3; obv. zlatožlutý; tvrdost 1,5!2. auris 5 ucho A urora, rus. bitevní kÍižník; spuštn 1903. Po výstÍelu z A. zahájily 7.11.(25.10.)1917 revolu…ní jednotky v Petrohradu poslední fázi bolševického pÍevratu v R usku ! útok na Zim ní palác. 5 Ííjnová revoluce v R usku 1917 A urora, Íec. Éós ! ” ant. m ytol. jitÍenka, bohyn ranních …ervánkç; sestra H élia a Selény. auspicium 5 vštní austenit [-ny-], strukturní složka oceli, pevný roztok uhlíku v železe gam a; m kký, tvárný, s m alým m rným el. odporem a tepelnou vodivostí, param agnetický. Podle rychlosti ochlazování se m ní na jiné struktury, napÍ. na bainit, m artenzit, perlit. austenitizace [-nyty-], ohÍev oceli nad krit. teploty s dostate…nou výdrží k uvedení oceli do stavu, pÍi nm ž se dosahuje (podle m ožnosti) úplného rozpuštní karbidç nebo jiných

Elementární buÁka austenitu: F atom železa, M atom uhlíku A ustenová [ostynová] Jane, 16.12.1775!18.7.1817, angl. spisovatelka. V ironických prózách vylí…ila zrání m ladých hrdinek v konfrontaci s pÍedsudky (Pride and Prejudice ! Pýcha a pÍedsudek). A ustin [ostyn], m . na jihu U SA , hl. m . státu Texas na Í. C olorado; 465 622 obyv. (1990). Prçm . stroj. a eltech., text., hutnický. D op. kÍižovatka, m ez. letišt. D v univ. (1876, 1881). ! Stálé sídlo od 1835, hl. m . Texasu od 1838. A ustrálci, pçvodní obyv. A ustrálie (44 000, v…. m íšencç 250 000; 1990), potom ci paleolitických lovcç a sbra…ç, kteÍí osídlili A ustrálii asi ve tÍech vlnách pÍed 40!20 tisíci lety. Jazyky tvoÍí sam ostatnou rodinu (australské jazyky). B hem 19. st. tém Í vybiti. A ustralian C apital T erritory [ostrálijen kepitl teritory], teritorium hl. m . A ustrálie C anberry (v…. Jervis B ay) v enkláv státu N ew South W ales; 2 400 km ², 295 100 obyv. (1992). A ustrálie, nejm enší a nejm én zalidnná pevnina (s výj. neobydlené A ntarktidy), na již. polokouli po obou stranách obratníku K ozoroha m ezi Tichým a Ind. oceánem ; 7,7 m il. km ² (5,2 % souše Zem ), 17,6 m il. obyv. (0,3 % svt. populace, 1991), ro…ní pÍírçstek obyvatelstva 1,4 % (1980!88), hustota zalidnní 2,3 obyv./km ², podíl m stského obyv. 88 % (1991). PobÍeží m álo …lenité, na SV lem ováno V elkým bariérovým útesem . V tší …ást A . zaujím ají pouštní a polopouštní tabulové plošiny a bezodtokové pánve, stÍ. …ást StÍedoaustr. nížina a vých. pobÍeží lem ují pásm a Velkého pÍedlového pohoÍí (nejvyšší M ount K osciusko, 2 228 m ). N ejníže je položena deprese Eyreova j. (!16 m ). StÍ. výška 270 m . Stálá Íí…ní sít, pouze na JV , s nejvtší Í. M urray. 75 % všech druhç rostlinstva je endem ických; blahovi…níkové lesy, kÍovinaté form ace tvrdolisté vegetace a slanom ilné rostlinstvo. Ze zvíÍat nejrozšíÍenjší savci, zejm . va…natci a ptakoÍitní (klokani, koala, poletucha, ptakopysk). A ustrálie ! správní èlenìní stát rozloha v km ²

obyvatelstvo

hl. m sto,

(1992)

správní stÍedisko

N ew South W ales Q ueensland South A ustralia Tasm ania V ictoria W estern A ustralia

801 600 1 727 200 984 000 67 800 227 600 2 525 500

5 962 400 3 021 700 1 458 000 470 300 4 452 200 1 658 000

Sydney B risbane A delaide H obart M elbourne Perth

teritorium A ustralian C apital Territory N orthern Territory

2 400 1 346 200

295 100 168 600

C anberra D arw in

A ustrálie, A ustralský svaz, angl. C om m onw ealth of A ustralia ! stát na austr. kontinent, na Tasm ánii a na pÍilehlých ostrovech m ezi Ind. a Tichým oceánem ; 7 686 848 km ², 18 m il. obyv. (1995), hl. m . C anberra. ! Sv. pobÍeží lem uje V elký bariérový útes korálových ostrovç. V tší …ást pevniny vyplÁují pouštní a polopouštní tabulové plošiny s bezodtokovým i pánvem i (až !16 m ) a vysychajícím i slaným i jezery. Pásm a Velkého pÍedlového pohoÍí pÍi vých. pobÍeží dosahují v A ustr. A lpách 2 228 m . Stálá Í. sít, jen na JV . Podnebí pÍevážn trop. (ve vnitrozem í suché kontinentální, pÍi vých. pobÍeží vlhké); sev. pobÍeží m á podnebí rovníkových m onzunç, nejjiž. …ást subtrop. podnebí. Tém Í 2/3 územ í m ají prçm rnou ro…. teplotu nad 20 °C ; suché vnitrozem í s prçm rným ro…. srážkovým m inim em 100 m m patÍí k nejteplejším obl. na Zem i. Na sz. a sv. pobÍeží jsou v lét a na podzim …asté trop. cyklony. V tšina rostl. druhç je endem ických, typické jsou kÍovinaté form ace tvrdolisté vegetace, slanom ilné rostliny a pobÍežní m angrovy. Trop. deštný les je vyvinutý na S V v obl. dostate…ných srážek. ! 98 % obyv. bloši evr. pçvodu (potom ci pÍisthovalcç zejm . z V elké B ritánie), 250 000 dom orodých A ustrálcç (1990). ÚÍ. jaz. angli…tina. N áb. kÍ. (76 % , hl. katolíci a anglikáni). K ojenecká úm rtnost 7 ‰ , stÍ. délka života 78 let (1995). ! V ysoce rozvinutý prçm . stát s vysplým zem d. a velkým i zásobam i nerostných surovin. H N P 18 720 U S $/obyv., stát. dluh 180 m ld. U S $ (1995). ! Zem d. využívá 61,4 % rozlohy. H l. plodina pšenice, dále je…m en, luskoviny, bavlník, cukrová tÍtina, ovoce. C hov ovcí (163 m il. ks, 1991 ! 1. na svt), skotu, prasat; produkce vlny 843 000 tun (1.); rybolov. ! N ejvtší producent bauxitu (36,6 % svt. tžby, 40,5 m il. t, 1991). Tžba rud železa, rud neželezných kovç (olovo 495 000 t, 2.; zinek 1,05 m il. t, 2.), zlata, uranové rudy, …erného uhlí, zem ního plynu a ropy. D élka ropovodç 3 000 km . Prçm . zpracovatelský (hut., chem ., stroj., potr., textilní). ! N ejvtší m ez. letišt Sydney, M elbourne, A delaide; nám . pÍístavy Port H edland, N ew castle, G ladstone, M elbourne. V yváží se vlna, uhlí, hliník, zlato, žel. ruda, pšenice, m aso. M n. jed. 1 austr. dolar (A U D ) = 100 centç. ! Státní zÍízení: federativní

stát v rám ci brit. Spole…enství, v …ele brit. královna zastupovaná gen. guvernérem ; dvoukom orový parlam ent. ! Správní …lenní: 6 státç a 2 teritoria. A ustrálie!djiny pÍed 40 000 lety

po…. osídlování

1606

H olan(ané pÍistáli na severu kontinentu; název Nové H olandsko, od 19. století A ustrálie

39

odchylku, jako deviace jsou charakterizovány jen v patologických form ách. autoexec.bat, dávkový soubor v opera…ním systém u M S-D O S, ve kterém jsou obsaženy pÍíkazy nutné pro spuštní opera…ního systém u a pÍíkazy zajišt,ující potÍebná nastavení (nastavení vyhledávacích cest, im plicitních adresáÍç). A utom aticky se provádí pÍi každém startu opera…ního systém u M S-D O S (i M S W indow s). autofekondace 5 autogam ie autofokus 5 zaostÍovací autom atika autogam ie, splývání gam et vznikajících na tém ž jedinci. U živo…ichç je bžné sam ooplození (autofekondace) u herm afroditç. U rostlin se hovoÍí o sam osprašnosti (opylení pylem z téhož kvtu).

1642

A . J. Tasm an objevil o. Tasm ánii

1770

J. C ook prozkoum al východní pobÍeží a prohlásil kontinent za brit. kolonii

1788

po…. kolonizace

1796

zakládání chovu ovcí

1. pol. 19. st.

vznik 6 brit. kolonií v A . a na T asm ánii s vnitÍní sam osprávou

po 1851

prudký vzestup pÍisthovalectví po objevu zlata

1901

kolonie se spojily ve federaci, vznik brit. dom inia A ustralský svaz

1914!18

ú…ast v 1. svt. válce po boku D ohody

1931

W estm insterský statut

autochton [Íec.], dom orodec; ” geol. horninové tleso, které nebylo pÍem ístno z m ísta svého vzniku (obv. podloží pÍíkrovu); ” paleont. ozn., napÍ. zkam enliny, reprezentující organism us, který žil v m íst nálezu; ” etnogr. pocházející z m ísta svého nynjšího pobytu. 5 alochton

1939

vypovzení války N m ecku

autoinhibice, ” chem . inhibice reak…ním produktem .

1941

vypovzení války Japonsku

1945

…len OSN

autoionizace [-jony-], pÍem na dvou m olekul téže látky na dvojici opa…n nabitých iontç, napÍíklad 2 A lB r 3 6 A lB r 2+ + A lB r 4!. 5 autoprotolýza; ionizace

1950!53

ú…ast v korejské válce v rám ci vojsk OSN

1965!71

ú…ast v indo…ín. válce po boku U SA

70.!80. léta

stÍídání liberálních a labouristických vlád

po…. 90 let

hluboká ekon. recese

1996

parlam entní volby; Labour Party byla nahrazena konzervativní koalicí Liberální a N ár. strany; m in. pÍedseda J. W . H ow ard (*1939)

australity 5 tektit australopiték, Australopithecus ! rod vyhynulých prim átç z …eledi H om inidae; asi 120!140 cm vysoký, 35!45 kg tžký, lebe…ní kapacita 300!600 cm ³. C hodil po dvou nohách, používal kam enné a kostné nástroje. H l. nalezišt v A frice, stáÍí pozçstatkç 1!5 m ilionç let. australská literatura, za…ala se rozvíjet na konci 18. st. s osídlováním austr. kontinentu. Lit. tvorba 19. st. (prózy dokum entárního charakteru, dobrodružné rom ant. ladné rom ány) zachycovala život pÍisthovalcç a popisovala neobvyklý ráz krajiny a podnebí. V zrçstající národnostní cítní se odrazilo v próze oslavující nár. hrdost a venkovský život (H . Law son, 1867!1922), v poezii byla populární balada (A . B . Paterson, 1864!1941). V e 20. st. se próza soustÍedila na soc. tem atiku a na vztah blochç a pçv. dom orodcç (K . S. Prichardová, 1883!1969). Rozm achu dosáhla po 2. svt. válce (P. W hite). australská oblast, vegeta…n velice rozm anitá floristická oblast, zahrnující form ace od trop. deštného lesa pÍes savany až po poušt. 5 N otogea A ustralské A lpy, angl. A ustralian A lps ! nejvyšší poh. A ustrálie, pÍi jv. pobÍeží; K osciusko, 2 228 m . australské jazyky, rodina asi 150 živých jazykç pçv. obyv. A ustrálie. PÍíbuznost jazykç dána jejich sousedstvím . D lí se na 28 rodin. N ejznám jší jsou aranda a warlbiri. Jazyky Tasm ánie nejsou patrn s a. j. pÍíbuzné. A ustrasie, jedna ze tÍí …ástí franské Ííše v povodí M osely a Rýna. V 7. st. austrasijská šlechta byla oporou Pipinç. A ustria, lat. název R akouska. austroasijské jazyky, rodina jazykç v jihovýchodní A sii, jižní „ ín a severozáp. Indii. D lí se na skupiny: a) viet-m uongskou; b) m iao-jao; c) m undskou; d) m on-khm erskou; e) w a-palaun; f) m alackou; g) nikobarskou. M on-khm erské jsou vtšinou tónové, izola…ního typu; m luví se jim i v K am bodži, Laosu, Thajsku, B arm , V ietnam u, již. „ ín a sz. Indii, nejznám jší je khm erština. M ezi viet-m uongské patÍí vietnam ština (jazyk nevyjasnné vývojové pÍíslušnosti). Z m undských je znám á pÍedevším santálština. austronéské jazyky, m alajsko-polynéské jazyky ! rodina asi 500 jazykç v Indonésii a Tichom oÍí, na M adagaskaru a Filipínách. D lí se na vtev: a) indonéskou; b) polynéskou; c) m elanéskou; d) m ikronéskou. Indonéské jazyky užívány v Indonésii, Zadní Indii, na M alajském poloostrov, M adagaskaru a Filipínách; napÍ. m alajština (do 30. let 20. st. význ. dorozum ívací a obch. jazyk v M alajsii a Indonésii; pçv. používal variantu písm a dévanágarí, v 14.!19. st. arab. písm o, od 19. st. latinku) a z ní odvozená indonéština, filipínština (píše se latinkou), javánština (analytický typ, slovní zásoba ovlivnna arab. a ind. jazykem ).

autogeneze [Íec. autos, sám , genesis, stvoÍení, zrod], sam ozrození, sam ovznik; ” fil. vitalistický názor na schopnosti nem ateriálních sil zpçsobit vznik života. autogenní svaÍování, vžitý, ale nesprávný název pro svaÍování plam enem . autochorie, rozšiÍování sem en, plodç, výtrusç sam otnou rostlinou (vystÍelování sem en u netýkavky).

autokar, m otorové vozidlo pro pÍepravu vtšího po…tu cestujících, s lepším vybavením než autobus (klim atizace, W C , kuchyÁka, video). autokatalýza, ” chem . zvl. pÍípad hom ogenní katalýzy, katalýza reak…ním produktem . autokefální církev, pravoslavná církev, která dosáhla nejvyššího stupn duchovní sam ostatnosti a m çže sam a ustanovovat svého nejvyššího pÍedstavitele. Autokefality církev nabývá uznáním ze strany ostatních autokefálních církví. autokláv, vytápná tlaková nádoba používaná zejm . v chem . a potr. prçm yslu, dále ve stavebnictví pÍi prefabrikaci betonových dílcç k urychlení tuhnutí betonu propaÍováním pÍi teplotách 120!190 °C (autoklávový beton). autokolim ace, zptný chod svtelného paprsku opt. soustavou po pçv. dráze pÍi kolm ém dopadu na odrážející plochu. Používá se napÍ. k nastavení kolm ého sm ru nebo k zaostÍení dalekohledu na nekone…no. autokracie, sam ovláda. autologický predikát [-dy-], autosém antický predikát ! predikát, který vypovídá pravdiv o sob sam ém , napÍ. víceslabi…ný (slovo je sam o víceslabi…né) nebo substantivum (je sam o substantivem ). autom at, pracovní nebo výrobní stroj pracující po svém uvedení do chodu zcela sam o…inn. Provoz je Íízen pom ocí autom atizace tvrdé (kÍivkové bubny, va…ky), pružné (narážkové systém y s elektrohydraulickým i šoupátky a elm ag. spojkam i) nebo se uplatÁuje program ové Íízení. autom atická zbraÁ [-ty-], lehká zbraÁ, jejíž spouštcí zaÍízení um ožÁuje stÍelbu jednotlivým i ranam i i dávkam i, napÍ. sam opal. autom atické Íízení letadel [-ty-], soubor zaÍízení (autom atický pilot, autopilot) um ožÁující sam o…inn udržovat ur…enou výšku a sm r letu. autom atické vyrovnávání citlivosti [-ty-], autom atické Íízení zisku, angl. autom atic volum e control, A V C ! obvod pÍijím a…e, který Íídí zesílení zesilova…e podle intenzity pÍijím aného signálu. U m ožÁuje potla…it signály silné (blízké) rozhlasové stanice a vyzvednout signály vzdálenjší stanice. autom atický pilot 5 autom atické Íízení letadel autom atický text 5 surrealism us autom atism us [-tyz-], ” lék. plynulá sam ovolná …innost rçzných orgánç; bezd…né provádní a opakování rçzné, pÍevážn pohybové …innosti bez kontroly vdom é pozornosti a vçle. Fyziol. základ rçzných návykç, který se patologicky m çže vyskytnout u psychóz; ” um . výraz surrealistç pro zpçsob spontánní m alby a psaní, pÍi nichž se projevuje podvdom í bezprostÍedn, bez kontroly rozum em a bez ú…asti est. konvencí. Iniciátor A. B reton, m etodou a. pracovali napÍ. M . Ernst, A . M asson. autom obil, dvou- nebo vícestopé m otorové vozidlo k pÍeprav osob (osobní a., autobusy) nebo nákladu (a. dodávkové, nákladní). Skládá se z karoserie, podvozku s hnacím , Íídicím a brzdovým systém em , z pÍíslušenství, výstroje a výbavy. H nací sílou je pístový spalovací motor (benzinový, naftový), elektrom otor, plynová turbína, pokusn i slune…ní baterie. ! První silni…ní vozidlo, parní tÍíkolku, pÍedvedl 1769 fr. technik N . J. C ugnot (1725!1804), první parní a. v …. zem ích 1815 J. Božek, první elektrom obil v …. zem ích 1895 F. K Íižík. A . se spalovacím m otorem nechal patentovat 1885 G . D aim ler, a. s benzinovým m otorem 1886 K . F. B enz. První …. a. President byl vyroben 1897 v K opÍivnici. 5 aktivní bezpe…nost

austroslavism us, polit. koncepce prosazující pÍestavbu habsburské m onarchie na federativním principu a požadující polit. práva pro slovanské národy žijící na jejím územ í, avšak bez stát. sam ostatnosti. Z form uloval jej K . H avlí…ek Borovský 1846. PÍedním zastáncem a. byl F. Palacký. V elkého ohlasu a. dosáhl v revoluci 1848!49, v polit. praxi neuspl. autarkie, sobsta…nost ! ” fil. klidná vyrovnanost jako výsledek pÍekonání osobních zájm ç, potÍeb …i vášní, duševní klid, stoicism us; ” polit. a ekon. v m ez. vztazích snaha ur…itého státu nebo skupiny státç uzavÍít se ostatním u svtu (politicky, ekon.), vytvoÍit rel. uzavÍený národohosp. celek spoléhající výhradn na vl. zdroje. D çsledkem bývá zpom alení vývoje. autekologie, oblast ekologie zabývající se vztahem jedince k prostÍedí. 5 dem ekologie; synekologie autenticita [-ty-], pravost, pçvodnost; ” fil. v existencialism u plnohodnotné lidské bytí, chápající struktury starosti a …asovosti své existence. autism us [-tyz-, Íec. autos, sám ], ” psychol. uzavÍení se do vnitÍního psychického svta, zabývání se vlastním i fantazijním i pÍedstavam i. O bv. v nkterých vývojových fázích (dospívání) i pÍi frustraci potÍeby kontaktu. C horobný a. provází nkteré duševní onem ocnní. auto, ” div. žánr dram atu španlského divadla stÍedovku a renesance (Lope de V ega, P. C alderón), vtšinou náb. obsahu (auto sacram entale). autoblok, autom atické trat,ové zabezpe…ovací zaÍízení s oddílovým i návstidly, Íízeným i jízdou vlaku pom ocí kolejových obvodç. autobus, vozidlo pro hrom adnou pÍepravu osob obv. s kapacitou 40 sedících cestujících, bývá povoleno i jejich stání (m stský a.). Kloubový a. je m stský nebo dálkový (popÍ. i patrový) a. využívající zákonem ur…ené m ezní rozm ry, tj. délku až 18 m , výšku 4 m a šíÍku 2,5 m . V patrové verzi m á až 102 lehátkových sedadel. 5 autokar; D uo B us; elektrobus; m ikrobus autoerotism us [-tyz-], pÍehnaná láska k vlastní osob, zám rné sexuální vzrušení pÍi pozorování nebo dotýkání se vl. tla. B žné neobsedantní rysy a. nejsou považovány za

První …eský automobil President

autom obilový sport, odvtví m otorism u; zahrnuje autom obilové závody a soutže (terénní závod, závod na okruhu, závod m otokár). Od 1950 jsou poÍádána M S jezdcç na vozech Form ule 1, M S v autom obilových soutžích zna…ek (rallye), M E cest. vozç, M E v autom obilových soutžích jezdcç. autonom ie, ” právo sam ostatné rozhodování …ásti celku (etnické skupiny, regionu, organizace, jednotlivce) o otázkách jeho specifického zájm u v rám ci vtšího celku. autonom ie vçle stran 5 sm luvní volnost autonom ní nervstvo, vegetativní nervstvo ! …ást periferního nervového systém u ovládajícího funkce vnitÍních orgánç, cév, žláz a hladkého svalstva. autoorganizace [-ny-], ” biol. sam ovolné uspoÍádání stav. prvkç živých systém ç ve výše organizovanou soustavu bez dodání vnjší energie a inform ace (vznik ribozom u, kapsidy viru). autopilot 5 autom atické Íízení letadel

autoportrét 5 portrét

40

autoprotolýza, autoionizace probíhající m echanism em vým ny protonu (respektive protonç), napÍíklad: 2 H 2O 6 H 3O + + H O !. autopsie, vlastní zkušenost; ” lék. poznávání chorobných zm n zrakem ; ohledání m rtvoly s cílem upÍesnit diagnózu pÍí…iny sm rti pro ú…ely studijní, diagnostické nebo soudní. autoregulace, ” biol. schopnost živých systém ç regulovat v nich probíhající procesy a pÍizpçsobovat se zm nným podm ínkám životního prostÍedí systém em zptných vazeb. autorelaxace, psychické i fyzické sebeuvolÁování. Jedna z dçležitých forem autogenní (vdom  vyvolané, navozené) schopnosti odpo…inku. autorem edura, ” právo rozhodování o opravném prostÍedku, napadajícího njaké rozhodnutí, orgánem , který napadené rozhodnutí sám vydal; spo…ívá v tom , že je sám zm ní nebo zruší. ! V procesním právu „ R pÍipadá a. v úvahu jen výj., u nkterých z pÍípadç, v nichž se vyhovuje opravném u prostÍedku v plném rozsahu (jde o výj. z devoluce). autoreprodukce, ” biol. schopnost živých organism ç reprodukovat sam y sebe. autorita, vliv osoby …i názoru; rozlišuje se a. neform ální (faktická), kterou jedinec získává úspšným plnním ur…itých rolí, a form ální, jež je pÍedepsána organiza…ním statusem . autorizace, souhlas autora nebo jiného nositele subjektu autorského práva k uveÍejnní díla. autorotace, sam ovolné otá…ení tlesa v proudní tekutiny. autorské dílo, výsledek duševní tvçr…í …innosti fyzické osoby vyjádÍený ve sm ysly vním atelné podob. 5 autorské právo; duševní vlastnictví autorské právo a) v obj. sm yslu souhrn práv. norem upravujících vztahy, které vznikají pÍi vytváÍení a uplatnní autorských dl. A . p. poskytuje ochranu jejich tvçrcçm (autorçm ), zejm . pÍiznáním výhradního práva disponovat svým autorským dílem ; v kontinentálním práv. systém u sou…ást ob…. práva; b) v subj. sm yslu právo duševního vlastnictví k autorském u dílu. PÍedm tem a. p. jsou díla lit., vd. a um lecká (i pÍeklady dl do jiných jazykç) a program y po…íta…ç. 5 Ženevská úm luva o autorském právu autorský film , film . dílo, na jehož vzniku se rozhodujícím zpçsobem podílel jediný tvçrce, vtšinou režisér, i jako autor nám tu a scénáÍe, nkdy i jako kam eram an a herec. M á výrazné stopy osobitého rukopisu režiséra (Ch. Chaplin, A . A ntonioni, W . A llen). Pojem užíván od 60. let 20. století. autosém antické slovo 5 druhy slov autosém antický predikát 5 autologický predikát autostylizace, prom ítnutí autorovy pÍedstavy o sob do obrazného subjektu básn; napÍ. B ezru…ova a. do postavy havíÍe. autosugesce [Íec. autos, sám ; lat. suggero, podkládám , dodávám ], psychické ovlivÁování sebe sam a; m çže být vdom é i nevdom é, zám rné i nezám rné. M çže vést k navození pozitivních i negativních em ocí, návykç nebo i vlastností osobnosti. autotach ygraf, pÍístroj ur…ený pro m apování; jeho sou…ástí je stereoskopický dálkom r. autotom ie a) zpçsob nepohlavního rozm nožování rozpadem tla na dv nebo více …ástí (nkteÍí ostnokožci); b) schopnost živo…ichç odvrhnout po podráždní nebo v nebezpe…í …ást vl. tla (…ást ocasu u ještrky, kon…etiny seká…ç).

Ilustrace z hebrejského pÍekladu Avicennova Kánonu z 15. století A vicenna, Ibn Síná Abú A lí al-H usajn ibn A bdalláh ! asi 980!1037, arab. filozof, pÍírodovdec, lékaÍ, básník a politik; zprostÍedkoval odkaz antické filozofie a vdy s cílem aristotelovské encyklopedické syntézy (Al-kánún fít tibb ! K ánon lékaÍství). Jeho u…ení ovlivnilo výuku m edicíny na evropských univerzitách ve stÍedovku. A vignon [aviÁon], m . v jižní Francii v kr. Provence-A lpes-C ôte d'A zur, pod soutokem D urance s Rhônou; 89 440 obyv. (1990). Prçm . chem ., potr., kožedlný. R om . bazilika, kam enný m ost z 12. st., papežský palác z 1. pol. 14. st. (1309!76 sídlo papežç, 1378!1417 v dob schism atu vzdoropapežç). Á vila [avila], m . ve stÍ. Španlsku, v K astilii-León; 46 992 obyv. (1990). ! H ist. m sto s katedrálou, rom . kostelem a opevnním s Íadou bastionç je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . avionika [-ny-], soubor let. naviga…ních elektronických pÍístrojç a zaÍízení a ostatního elektronického vybavení pro zajištní bezpe…ného provozu letadel. avirulence, neschopnost m ikroorganism u vyvolat onem ocnní rostliny, živo…icha i …lovka. 5 virulence avitam inózy, onem ocnní zpçsobená nedostatkem vitam inç (skorbut, rachitida, pelagra). aviváž, ochrana text. vláken pÍi zpracování pÍed odíráním a zejm . pÍed trháním a shrnováním vlákének. „ asto se spojuje s antistatickou úpravou; pÍed barvením se m usí odstranit. avízo, návští, zpráva; oznám ení odesílatele pÍíjem ci zásilky, že zásilka se zbožím byla k ur…itém u datu odeslána.

autotransform átor, transform átor, v kterém vstupní a výstupní vinutí m ají spole…nou …ást závitç. „ ást pÍíkonu vstupní strany se transform uje, …ást se galvanickou vazbou pÍevede pÍím o na výstup.

avizská dynastie [dy-ty-], 1385!1580 port. král. dyn.; zal. králem Janem I. Po vym Íení a. d. králem JindÍichem (1512!1580) se port. trçnu zm ocnil šp. král Filip II.

autotrofie, zpçsob výživy, pÍi nm ž se jako zdroj uhlíku využívá oxid uhli…itý a energie se získává bu( oxidací anorg. látek, nebo ve form  svtelné energie. 5 heterotrofie

A vogadro A m adeo, 9.8.1776!9.7. 1856, it. fyzik a chem ik. Studoval vlastnosti plynç, pojm ov rozlišil atom y od m olekul. 1811 vyslovil zákon o po…tu m olekul rçzných plynç ve stejných objem ech (A vogadrçv zákon).

autovakcína, o…kovací látka pÍipravená z usm rcených m ikroorganism ç vypstovaných z chorobného ložiska nem ocného jedince. Používá se k stim ulaci tvorby protilátek zejm . pÍi alergických onem ocnních. autozom , jakýkoli chrom ozom jiný než pohlavní. auxiny, fytohorm ony podporující rçst rostlin. TvoÍí se pÍím o v rostlinách, nebo se pÍipravují um le. A V „ R 5 A kadem ie vd „ R aval, sm ne…ný nebo šekový ru…itel za zaplacení sm nky; ru…ení osvd…uje podpisem sm nky, a stává se tak stejným dlužníkem jako osoba, za kterou se zaru…il. avantgarda, proud m oderního um ní v první tÍetin 20. st., jehož jednotlivé sm ry (kubism us, expresionism us, futurism us, dadaism us, poetism us, surrealism us) se distancovaly od tradi…ních hodnot a est. norem m inulosti a hledaly nová tém ata a form y výpovdi. 5 m odernism us. ! V div. se pojem a. užívá zejm . pro levicov zam Íený proud divadla 20. a 30. let 20. století. V …. prostÍedí se do div. a. zahrnuje tvorba J. H onzla, J. Frejky, E . F . B uriana, v porev. R usku divadlo V . E. M ejercholda a J. B . V achtangova, v N m ecku E. Piscatora a B . B rechta; ve Francii se užívá pojem a. pro m ezivál. období (J. C opeau, L. Jouvet, Ch. D ullin, G . B aty, G . Pittoëff) a 50. léta (absurdní dram a). ! Ve film . tvorb sm r hist. …lenný na první a. (v evr. kinem atografii do 1947; zejm . v R usku a Francii), druhou a. (v am . kinem atografii do 1956) a tÍetí a. (am . underground a nezávislý film asi do po…. 80. let). 5 abstraktní film ; experim entální film avantgard a m usic [m júzik, angl.], ” hud. specifická hud. i m ódní odnož rockové scény 80. let 20. st. blízká alternativním u um ní. A varua, správní stÍedisko Cookových ostrovç, na o. Rarotonga v Polynésii; 10 913 obyv. (1991). PÍístav, letišt. A vaÍi, turkotatarští ko…ovníci; v 6. st. pronikli ze stÍ. A sie do E vropy a po 568 si podm anili slovanské obyv. ve stÍ. Podunají. O hrožovali franskou Ííši i B yzanc. 623!658 stÍety se Slovany vedeným i Sám em . A varská Ííše vyvrácena 791!803 K arlem I. V elikým . A V C 5 autom atické vyrovnávání citlivosti ave, bu( zdráv, bu( vítán. A vebury 5 Stonehenge A vem pace, Ibn B ádždža A bú B akr M uham m ad ! konec 11. st.!1139, arabský filozof m uslim ského Španlska; z novoplatonské em anace vyvozoval m ožnost spojení lidského rozum u s univerzálním …inným rozum em . aven turin 5 kÍem en A verroes, Ibn R ušd A búl-V alíd M uham m ad ibn A hm ad ibn M uham m ad ! 1126!11.12.1198, arab. filozof a lékaÍ m uslim ského Španlska; popularizátor a kom entátor A ristotela, tvçrce u…ení o dvojí pravd. Odm ítal m ysticism us, astrologii a zdçrazÁoval význam lék. zkušenosti. averz, pÍední, hl. strana listiny, m ince, m edaile. 5 reverz averze, prožívání nelibosti až odporu k n…em u …i nkom u; silná antipatie. A ves 5 ptáci A vesta, sbírka posvátných knih zoroastrism u. N ejst. a nejzávažnjší …ásti jsou hym ny (gáthy) pÍipisované Zarathuštrovi; ke kone…né redakci došlo za Sasánovcç.

A V N O J 5 A ntifašistická rada národního osvobození Jugoslávie

A vogadrova konstanta, zn. N A, L ! a) po…et atom ç ve vzorku nuklidu uhlíku 126C o hm otnosti 0,012 kg; b) po…et elem entárních jednotek pÍipadajících na jeden m ol. avokado, hruškovec pÍelahodný ! druh rostlin z …eledi vavÍínovitých. Strom pst. pro peckovice, které m ají vysokou výživnou hodnotu. R ozšíÍený v tropech a subtropech.

A. Avogadro

A V U 5 A kadem ie výtvarných um ní A W A C S, angl. A irborne W arning and C ontrol System ! vzdušný výstražný a kontrolní systém radiolokátorç nesených B oeingy 707, který sleduje a m onitoruje voj. …innost na ur…itém územ í, …ím ž um ožÁuje v…asnou výstrahu pÍed touto …inností. A w ash [avaš], Í. v Etiopii; dl. 900 km . Stéká z E tiopské vyso…iny do A ssalské prolákliny. N a dolním toku v obl. W ollo a Harrar lokalita s nálezy pozçstatkç hom inidç ve vých. A frice; 1974 zde byla objevena první známá kostra raného typu australopitéka; nalezeno celkem 52 pozçstatkç m ladé ženy (archeology zv. Lucy). Pozdji objeveny kosterní pozçstatky Íady osob, ukazující snad na ranou rodinu …i soc. skupinu. Lokalita je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . 5 O m o A xelrod [exelrod] Julius, *30.5.1912, am . biochem ik a farm akolog; N c (1970) za objasnní zákl. m echanism ç funkce nervového systém u. axiologie, tim étika, tim ologie ! ” fil. filozofie hodnot, u…ení o jejich povaze, m íst i vztazích. N kdy je považována za zvláštní fil. disciplínu, jindy za sou…ást etiky. axiom , postulát ! ” log. výchozí tvrzení (vta, která byla bez dçkazu pÍijata jako zákl. axiom aticky budované teorie). Pom ocí pÍedem stanovených pravidel odvozování um ožÁujících pÍechod od jednch vt ke druhým a zavádní nových pojm ç do teorie, lze z a. odvodit všechna ostatní tvrzení teorie. O d antiky zdçvodÁován evidencí, dnes vym ezen pouze požadavkem bezespornosti, nezávislosti a úplnosti axiom atického systém u. axiom rovnobžn osti, jeden z pti axiom ç euklidovské geom etrie: každým bodem neležícím na dané pÍím ce lze vést práv jednu rovnobžku s touto pÍím kou. 5 neeuklidovská geom etrie axolotlovití, …ele( obojživelníkç z podtÍídy ocasatých. C hovají se k výzk. ú…elçm . axonom etrie, zobrazovací m etoda deskriptivní geometrie. Prom ítá se rovnobžn (pravoúhle, kosoúhle) na axonom etrickou prçm tnu (pravoúhlá, kosoúhlá a.), nebo do nkteré z rovin kartézské soustavy souÍadnic (pom ocné prçm tny) a tento prçm t se následn prom ítá také do axonom etrické prçm tny. A xum 5 A ksum A ym é [ém é] M arcel, 29.3.1902!14.10.1967, fr. spisovatel. A utor povídek (Le Passe-m uraille ! M už, který prochází zdí), sat. a fantazijních rom ánç (La Jum et verte ! Zelená kobyla), div. her a pohádek. A yutthaya 5 Phra Nakhon Si A yutthaya Á zád K ašm ír 5 K ašm ír azalka, rod dvoudložných rostlin s m kkým i opadavým i listy z …eledi vÍesovcovitých. Ì adí se do rodu pnišník. A zaña y Díaz [azaÁa y dyjas] M anuel, 10.1.1880 až 4.11.1940, šp. politik a spisovatel; vçd…í pÍedstavitel rep. hnutí. 1931!33 pÍedseda vlády; jeden ze zakladatelç Lid. fronty, 1936!39 prez. republikánského Španlska. Zem Íel ve fr. exilu.

azb est, osinek ! jem n, …asto dlouze vláknité form y chryzotilu nebo nkterých odrçd am fibolç (antofylit, aktinolit, trem olit); t. t. 1 500 °C ; žárovzdorný, chem . odolný, m á dobré elektroizola…ní vlastnosti. V dechování a. zpçsobuje zdravotní problém y, zvyšuje riziko rakoviny plic. azb estocem ent, osinkocem ent ! m ateriál z azbestu, cem entu a vody užívaný na krytiny stÍech (eternit), desky obvodových plášt,ç budov a na vodovodní potrubí. azbuka, písm o vzniklé v Rusku za Petra I. V elikého z cyrilice (ozn. podle prvních dvou písm en ! az, buky). Píší jí napÍ. R usové, U krajinci, B lorusové, B ulhaÍi, M akedonci a Srbové. azeotropní sm s, sm s dvou a více kapalin, která m á stejné složení jako její páry (je v rovnováze s párou o stejném složení), takže ji destilací nelze rozdlit na jednotlivé složky; napÍ. 96% vodní roztok ethanolu.

A zbuka

!, " #, $ %, & ', ( ), * +, , -, . /, 0 1, 2 3, 4 5, 6 7, 8 9, : ;, < =, > ?, @ A, B C, D E, F G, H I, J K, L M, N O, P Q, R S, T U, V W, X Y, Z [, \ ], ^ _, ` a, b

a b v g d je jo ž z i j k l m n o p r s t u f ch c … š š… jer, tvrdý znak y jer, m kký znak e ju ja

Á zerbájdžán, Á zerbájdžánská republika, ázerbájdžánsky A zärbajdžan R espublikasy ! stát ve vých. Zakavkazsku pÍi K aspickém m oÍi, …len SNS; 86 600 km ², 7,5 m il. obyv. (1995), hl. m . B aku. ! M ezi výbžky V elkého (až 4 466 m ) a M alého K avkazu se rozprostírá K uro-arakská nížina. Podnebí subtrop., s výraznou výškovou pásm ovitostí. R ostlinstvo suchých stepí až pouští, v horách listnaté lesy a výše louky. ! Á zerbájdžánci (83 % ), R usové, A rm éni. Ú Í. jaz. ázerbájdžánština. N áb. islám (šíité). Kojenecká úm rtnost 34 ‰ , stÍ. délka života 71 let (1995). ! H osp. m én rozvinutý stát. H N P 480 U S $/obyv., státní dluh 321 m il. U S $ (1995). ! R ostl. výroba pÍes 70 % zem d. produkce. Zem d. pçda tvoÍí 47 % , orná 16 % rozlohy. Hl. plodiny bavlník, vinná réva, ovoce, raná zelenina, tabák. C hov ovcí, bource m orušového. ! Tžba ropy, prçm . ropný, chem . (kau…uk), stroj., hut. železa a hliníku, potr., spotÍební. ! M ez. letišt a pÍístav Baku. V yváží se výrobky potr. a spotÍebního prçm ., ropné produkty. M n. jed. 1 m anat (A ZM ) = = 100 gepikç. ! Státní zÍízení: rep., v …ele prezident; jednokom orové N ár. shrom áždní. ! Správní …lenní: 54 okresç, 9 m st a Nachi…evanská rep. a Náhorní K arabach.

41

331

obsazen vojsky Alexandra Velikého

n. l. 2.!4. st.

christianizace

3.!7. st.

sou…ást perského státu Sasánovcç

pol. 7.!11. st.

sou…ást arab. chalífátu; islam izace

11.!14. st.

nájezdy tureckých km enç, M ongolç, Tím úra

16.!18. st.

boje osm anské Ííše a Persie o nadvládu nad Á ., ázerbájdžánské územ í vtšinou pod nadvládou Persie

1803!28

R usko postupn anektovalo sev. …ást Á ., již. Á . sou…ástí Íránu

1918!1920

brit., nm . a turecká voj. intervence; pÍechodná nezávislost Á . (Á zerbájdžánská republika)

1920

vyhlášena Á zerbájdžánská SSR

1922!36

sou…ást Zakavkazské federace

1936!91

svazová rep. SSSR

1988

po…átek sporç s A rm énií o N áhorní K arabach, pogrom y proti arm énském u obyvatelstvu

1991

nezávislá republika, stupÁování srážek v Náhorním K arabachu

1992

…len OSN ; svržení postkom . režim u, nastolení nacionalistické vlády, konflikt s A rm énií; prezident A . Elçibej (*1938)

1993

vstup do SN S; státní pÍevrat, prezident G. A lijev

1994

A . pÍistoupil k projektu Partnerství pro m ír

1995

pokus o pÍevrat potla…en vládním i vojsky

1996

podpis D eklarace o m íru, národnostním porozum ní, ekon. a kult. spolupráci kavkazských státç

Á zerb ájdžánci, vl. jm . A zerilar ! národ žijící hl. v Á zerbájdžánu (6,8 m il. v býv. SSSR , 1989) a v Íránu (9,5 m il., 1990). Jazyk ázerbájdžánština. M uslim ové (hl. šíité); potom ci tureckých km enç. ázerbájdžánská literatura, ve 12.!16. st. psaná hl. persky (I. N izám í), od 13. st. ázerbájdžánským dialektem ture…tiny, který v 16. st. povýšil M . Füzulî na spisovný jazyk. V edle lid. slovesnosti se rozvíjela um lá poezie. Po pÍipojení sev. …ásti zem  k R usku pçsobily evr. vlivy. Zakladatelem real. literatury se stal M . F. A chundzadä. StÍety s panturkistickým i tendencem i na po…. 20. st. vedly k rozvoji satiry, v m ezivál. literatuÍe pÍevládal obraz venkova. V literatuÍe 2. pol. 20. st. vyniká psychol. zam Íená próza s m stskou tem atikou (bratÍi Ibrahim bekové). ázerbájdžánština 5 altajské jazyky azim ut, vodorovný úhel (0° až 360°) m ezi vertikální rovinou obsahující daný sm r (popÍ. hvzdu) a rovinou m ístního poledníku. M Íí se ve sm ru pohybu hodinových ru…i…ek, obv. od severu pÍes východ, v astronom ii (jedna z obzorníkových souÍadnic) od jihu pÍes západ.

Azimut: A azimut, J jižní bod, Z zenit A zincourt [azenkúr], obec v sev. Francii v kr. N ord-Pas-de-C alais. ! Za stoleté války utrpli Francouzi 1415 v bitv u A . porážku od A ngli…anç. A znavour [aznavúr] C harles, *22.5.1924, fr. šansoniér, skladatel, textaÍ a herec arm énského pçvodu. azolovité, Azollaceae ! …ele( ve vod rostoucích kapradin s krátkým i rozvtveným i lodyham i. R ychle se vegetativn rozm nožují, …asto se pstují v akváriích, napÍ. azola. A zory, port. A çores ! sope…né souostroví v A tlantském oceánu záp. od Pyrenejského poloostrova; 2 247 km ², 236 700 obyv. (1991), správní stÍedisko Ponta D elgada. 9 obydlených o.: São M iguel, Santa M aria, G raciosa, Terceira, São Jorge, Faial, Pico, C orvo, Flores. Let. a nám . kÍižovatka. Zám oÍské auton. územ í Portugalska. A zotobacter [-bak-], rod gram negativních aerobních ty…inkovitých bakterií žijících v pçd. Jsou schopné vázat vzdušný dusík, tj. využívat dusík obsažený ve vzduchu pro syntézu svých bílkovin. O bohacují pçdu o dusík. A zovské m oÍe, sev. …ást „ erného m oÍe oddlená K er…ským prçlivem , pÍi pobÍeží U krajiny a Ruska; 39 000 km ², m ax. hloubka 15 m , salinita 9!13,8 ‰ . „ lenité pobÍeží s lim any a píse…ným i kosam i. D o A . m . se vlévá D on a K uban'. aztécká Ííše, teokratická konfederace indiánských ob…in na územ í pÍedkolum bovského M exika; zal. 1428 Itzcoatlem (†1440). V 15. a na po….16. st. si A ztékové podrobili vtšinu indiánských km enç stÍ. a již. M exika. 1519!21 vyvrácena H . C ortezem . 5 C uauhtém oc; M ontezum a II. aztécké výtvarné um ní, um ní am . pÍedkolum bovské kultury v A nahuaku. A rchitektura rozvíjela zavedené typy (chrám y, paláce) a zam Íovala se na inženýrské a urbanistické stavby, k výzdob používala reliéfy se štukovým i prvky. SochaÍství pÍedstavují zejm . strnulé kam enné sochy bohç a real. plastiky vále…níkç, žánrových figur a zvíÍat. M alíÍství se uplatnilo v nástnných m albách, ilustrovaných rukopisech a na polychrom ované keram ice v…. m onum entálních polychrom ovaných plastik. PÍízna…ný je rozpor m ezi pÍísn tradi…ním podáním kultovních nám tç a uvolnným real. pojetím svtských m otivç. V um . Íem esle se využívalo techniky lití na ztracený vosk, filigránu, m ozaiky s použitím obsidiánu, nefritu a kÍišt,álu. A ztékové, vl. jm . Azteka ! etnikum v M exiku (2 m il., 1990). Jazyk nahuatl. PÍedkové A . se ve 12. st. usadili v m ístech sou…. m . M exika, kde vytvoÍili aztéckou Ííši. A zu ela [asuela] M ariano, 1.1.1873!1.3.1952, m ex. spisovatel. R om ánem Los de abajo (…. Ti zdola nebo Vojáci bídy) se 1915 stal prvním autorem rom ánç z m ex. revoluce, jíž se jako lékaÍ zú…astnil. azu rit, m onoklinický m inerál, zásaditý uhli…itan m ‹natý C u 2(CO 3) 3(OH ) 2; svtle i tm av m odrý, tvrdost 3,5!4.

Á zerbájdžán!djiny pÍ. n. l. 9.!4. st.

postupn sou…ást nkolika starovkých státç

azyl, úto…išt (vstup a pobyt), poskytnuté státem na jeho územ í (územ ní a.) nebo v prostorách dipl. m ise (diplom atický a. v lat.am . zem ích) cizinci …i bezdom ovci pronásledovaném u (ohroženém u) jiným státem . ! Právo „ R zná územ ní azyl. „ R podle Listiny základních práv a svobod poskytuje a. cizincçm pronásledovaným za uplatÁování polit. práv a svobod. ažio, pÍíplatek k nom inální hodnot cenného papíru; rozdíl m ezi jeho nom inální hodnotou a vyšší tržní cenou. 5 disažio

42 b, ” výp. tech. 5 bit

perim entální vìdy. O bjevy v optice, fyziol., m ech. a astronom ii. Pøedjal K operníkovu heliocentrickou soustavu, pøipravil pùdu nom inalism u a em pirism u.

B , ” chem . 5 bor; ” výp. tech. 5 bajt B . 5 bakaláø B a 5 baryum B aal [bál], kanaánský bùh bouøe, deštì a plodnosti. K ult B . v obm ìnách pronikl i do okolních zem í. B aal Šem T ov [bál, hebr., Pán dobrého jm éna], asi 1700!asi 1760, vl. jm . Izrael ben Eliezer, legendární ukr. žid. m yslitel; zakl. chasidism u. B aalbek [bálbek], m . ve vých. Libanonu; 18 000 obyv. (1980). ! Zal. Foinièany (ant. H eliopolis), øím . kolonie; archeol. lokalita s ant. pam átkam i (posvátný okrsek ! Jovùv chrám , okrouhlý chrám ek zv. V enušin). Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . B aar [bár] Jindøich Šim on, 7.2.1869!24.10.1925, è. spisovatel; katolický knìz. Tvùrce národopisného a hist. obrazu C hodska v èrtách, povídkách a rom ánech (Jan Cim bura, Poslední soud, trilogie Paní kom isarka, O sm aètyøicátníci, Lùsy). B aarová [bárová] Lída, *7.9.1914, vl. jm . Ludm ila B abková, è. hereèka (Panenství, D ívka v m odrém , nìm . film Barkarola); 1942!45 a od 1948 v zahr. (Itálie, R akousko). A utorka vzpom ínek Života sladké hoøkosti. Báb al-M andab, B âb el-M andeb ! prùliv m ezi Arab. poloostrovem a afr. pevninou, spojuje R udé m oøe s A denským zálivem ; dl. 109 km . V ýzn. nám oøní cesta. B abák Edw ard, 8.6.1873!30.5. 1926, è. srovnávací fyziolog a m orfolog; prof. univ. v Praze, Brnì a V Š veterinární v B rnì. A utor prací o fyziologii dýchání, stoupenec darw inism u a m endelism u. B abbage [bebidž] C harles, 26.12.1792!18.10.1871, angl. m atem atik a vynálezce m ech. poèítacích strojù. B abel Isaak Em m anuiloviè, 13.7.1894!27.1.1940, rus. spisovatel. A utor expresionistických povídkových cyklù (Rudá jízda, O dìské povídky) a div. her (Západ slunce). O bìt, stalinských represí. B abenberkové, 976!1246, první rakouská dynastie. V 11. st. m arkrabata, od 1156 vévodové. Po vym øení m užské linie B . uplatnil dìdické nároky Pøem ysl O takar II. 5 Fridrich II. B ojovný Babeuf [babef] François N oël G racchus, 23.11. 1760!28.5.1797, fr. revolucionáø; utopický socialista. V yšel z idejí J.-J. R ousseaua a fr. polit. m yslitele G. B . M ablyho (1709!1785). V ùdce Spiknutí rovných, po therm idorském pøevratu popraven. babí léto, ” m et. období m álo vìtrného, suchého, slunného, teplého poèasí v záøí a v øíjnu s chladným i nocem i. Pøíèinou je tlaková výše nad stø. a již. Evropou. Obdobou b. l. v Severní Am erice je indiánské léto; ” zool. dlouhá vlákna vytváøená drobným i pavouky z rodu bìžníkù; vyskytují se v èasném podzim u. B abia hora [babja], pol. B abia Góra ! nejvyšší vrchol O ravských B eskyd na hranicích sev. Slovenska s Polskem ; 1 725 m . Pøír. rezervace, hranièí s pol. nár. parkem . bábism us 5 bahaism us B abits [babiè] M ihály, 26.11.1883!4.8.1941, m a(. spisovatel a pøekladatel. Fil.-m etafyzický lyrik, v próze pøedstavitel intelektuálního lartpourlartism u; è. výbory Ú dolí neklidu, K niha Jonášova, K alif èápem .

F. Bacon, Henrietta Moralesová B acteria 5 bakterie B aczyñski [baèiòski] K rzysztof Kam il, 22.1.1921 až 4.8.1944, pol. básník. Psal reflexivní, vlasteneckou a m ilostnou lyriku. È . výbor Spálené rùže. B ad G odesberg, od 1969 m ístní èást B onnu. ! K ontinuální osídlení od antiky, od 19. st. láznì. 22.9. 1938 m ísto schùzky A . H itlera s A . N . C ham berlainem , na níž kancléø požadoval odstoupení ès. pohranièí ve prospìch Nìm ecka, M a(arska a Polska. 5 m nichovská dohoda Badeni [bádeny] K asim ir Felix, 14.10.1846!9.7. 1909, rak. politik. 1888!95 m ístodržící H alièe, 1895 až 1897 m in. pøedseda Pøedlitavska. Prosadil volební reform u a vydal jaz. naøízení pro È echy a M oravu. Badeniho jazyková naøízení [bádenyho], naøízení vydaná 1897 K . F. B adenim zrovnoprávòující v È echách a na M oravì v urèitých pøípadech èeštinu s nìm èinou. Zavádìla èeštinu jako tzv. vnitøní úø. jazyk. O d úøedníkù požadovala znalost obou zem ských jazykù (nìm èiny a èeštiny) s perspektivou od 1.7.1901. V yvolala odpor v nìm . m luvících obl., což vedlo k B adeniho dem isi. V ládní opatøení po ostrých nacionalistických dem onstracích ve V ídni a Praze platnost B . j. n. fakticky anulovala. B ádensko, nìm . B aden ! hist. územ í SR N . O d konce 11. st. m arkrabství. 1535!1771 rozdìleno na protestantskou (B aden-D urlach) a kat. (Baden-B aden) èást. 1771 sjednoceno, hl. m . K arlsruhe. 1803 kurfiøství. 1806 povýšeno Napoleonem I. na velkovévodství, spojenec Francie. 1818 první m oderní ústava v N ìm ecku. 1871 souèást nìm . císaøství. 1945 rozdìleno do okupaèní zóny fr. (B .) a am . (W ürttem bersko-B .). O d 1952 spolková zem ì B ádensko-W ürttem bersko.

baboèkovití, èele( m otýlù s pestøe zbarveným i køídly a býložravým i housenkam i. V e stø. Evropì žije napø. perlet,ovec, baboèka.

B ádensko-W ürttem bersko [virtenbersko], nìm . B aden-W ürttem berg ! spolková zem ì SR N , v jz. èásti pøi hranicích s Francií a Švýcarskem ; 35 751 km ², 10,37 m il. obyv. (1996), hl. m . Stuttgart.

B abrujsk, rus. B obrujsk ! m ìsto ve støedním Bìlorusku, pøístav na B erezinì; 226 000 obyv. (1996). Prùm ysl døevozpracující (nábytkáøský), stroj., gum árenský, potr., spotøební. D opravní køižovatka. ! Znám od 14. století.

badland [bedlend, angl.], typ krajiny v sem iaridních obl., s erozním i rýham i v m ìkèích, nezpevnìných horninách a v m álo zpevnìných sedim entech. V zniká v obl. støídání suchých období s prudkým i lijáky; èastý v odlesnìném reliéfu.

babyka, javor babyka ! strom z èeledi javorovitých; roste v lesích a køovinách, nìkdy se vysazuje.

badm inton [bed-, angl.], sít,ová sport. hra. V znikla 1873 v brit. B adm intonu podle staré indiánské hry s opeøeným m íèkem (poona). 1934 zal. M ez. badm intonová federace (IB F). N ejvýzn. soutìž: M S (od 1934) a M E (od 1967).

babka 5 sýkorovití

B abylonie, starovìká øíše v M ezopotám ii na územ í A kkadu a Sum eru s centrem v B abylonu. 1894 až 1594 pø. n. l. první vrcholné období ! starobabylonská øíše; význ. panovník C ham m urabi. 626!538 pø. n. l. druhé vrcholné období ! novobabylonská (chaldejská) øíše. Za N abukadnesara II. velm oc na Pøedním východì, 597 a 587 pø. n. l. ovládla Jeruzalém (Židé v babylonském zajetí). 538 pø. n. l. pøipojena k Persii (K ýros II. Starší) a 331 pø. n. l. dobyta A lexandrem V elikým . 5 U r babylonská literatura 5 m ezopotam ské literatury babylonská m apa svìta, nejstarší dochovaná pøedstava o Zem i (z 5. st. pø. n. l.), vyrytá do hlinìné destièky. Zem ì je znázornìna kruhem oblévaným oceánem , ve støedu zobrazen Babylon protékaný Eufratem . M apa je uložena v Brit. m uzeu v Londýnì.

B adoglio [badoljo] Pietro, 28.9.1871!1.11.1956, it. vojevùdce a politik. Za 1. svìt. války jeden z velitelù it. arm ády, 1919!21 náèelník gen. štábu, 1928!34 guvernér Libye, 1935!36 velitel it. vojsk pøi agresi proti H abeši, 1940 odešel do ústraní. 1943 jeden z organizátorù svržení M ussoliniho, 1943!44 pøedseda vlády, která uzavøela pøím ìøí s protifašist. koalicí a vyhlásila válku N ìm ecku; 1944 rezignoval. B aeyer [bejer] A dolf von, 31.10.1835!20.8.1917, nìm . org. chem ik. Provedl úplnou syntézu indiga, objevil kyselinu barbiturovou. Nc (1905) za práce o org. barvivech a hydrogenovaných arom atických slouèeninách a za zásluhy o rozvoj organické chem ie a chem . prùm yslu.

babylonské výtvarné um ìní 5 m ezopotam ské výtvarné um ìní

B affin [befin] W illiam , 1584!23.1.1622, angl. m oøeplavec, úèastník pìti arktických výprav v am . oblasti. O bjevil m j. záliv a nejvìtší ostrov v K an. arktickém souostroví, které nesou jeho jm éno.

babylonské zajetí, násilné pøesídlení asi 70 000 Židù z Palestiny do B abylonie po dobytí Jeruzalém a 597 a 587 pø. n. l. N abukadnesarem II. Po perském vítìzství nad B abylonií dovolil K ýros II. 538 pø. n. l. Židùm návrat.

B affinùv ostrov [befinùv], angl. B affin Island ! nejvìtší o. v K an. arktickém soustroví; 507 451 km ², øídce osídlený, støedisko Frobisher Bay. H ornatý, èásteènì zalednìný. Ložiska uhlí a rud železa. N ár. park A uyuittuq.

B acãu [bakeu], m . v sv. R um unsku na ø. B istriþa, nad ústím do Siretu; 204 495 obyv. (1992). Správní støedisko stejnojm enné župy. Prùm . text., døevozpracující, potr., obuvnický. V okolí tìžba ropy.

B agar A ndrej, 29.10.1900!31.7.1966, sl. herec a režisér. Patøil k zakl. generaci sl. profesionálního divadla (v SN D od 1923).

babylonská vìž 5 zikkurat

Bacchus 5 D ionýsos B acillariophyceae 5 rozsivky B acillus, rod obv. aerobních gram pozitivních tyèinkovitých bakterií schopných akt. pohybu a vytváøení spor. N ìkteré druhy zpùsobují onem ocnìní zvíøat, èlovìka i rostlin, nìkteré se využívají k prùm . výrobì rùzných látek. bacilonosièství, stav, kdy zdánlivì zdravý jedinec v sobì chová a eventuálnì vyluèuje choroboplodné m ikroorganism y. backhand 5 bekhend backup [bekap, angl.], ” výp. tech. kopie (pojišt,ovací kopie) program u, diskety, dat pro pøípad poškození nebo znièení aktivní kopie. N ìkteré aplikaèní program y poøizují tyto kopie autom aticky. B acon [bejkn] Francis, 28.10.1909!28.4.1992, angl. m alíø. Spojoval figurativní prvky s abstrakcí, plošnost s iluzivností a naturalism em . Stìžejním tém atem je rozervanost a osam ocenost èlovìka. B acon [bejkn] Francis, 1561!9.4.1626, angl. filozof a státník; zakl. angl. em pirism u a novodobé experim entální vìdy. K ritik scholastiky, usiloval o klasifikaci a m etodologickou reform u vìd s cílem urychlit poznání pøírody na em pirickém základu a induktivní m etodì. O vlivnil m j. J. A . K om enského. 1623 popsal zpùsob binárního kódování. B acon [bejkn] R oger, 1214!11.6.1296, angl. filozof a pøírodovìdec; první teoretik ex-

Baghdád, B aghdâd, è. B agdád ! hl. m . Iráku, na ø. Tigris, 37 m n. m .; 4,04 m il. obyv. (1990), na 734 km ². H osp. (asi 60 % prùm . výroby) a kult. centrum státu. D vì univ. (1956). Arch. pam átky. ! Zal. 762 A bbásovci jako hl. m . arab. øíše; rozkvìt za H áruna ar-R ašída. 1055 ponièen vpádem Seldžukù, 1258 dobyt H ülegü-chánem , 1392 a 1401 Tím urem , 1534 ovládnut osm anskou øíší, 1623 dobyt A bbásem I. V elikým , od 1638 v osm anské øíši. 1917 obsazen Brity, od 1921 hl. m . Iráku. bagr, plovoucí rypadlo ! tech. plavidlo se zaøízením na tìžení a pøem íst,ování zem iny a sedim entù ze dna vodní cesty. R ozeznávají se b. sací, koreèkové, lžícové a drapákové. 5 hoper; rypadlo Bagrjana Elisaveta, 29.4.1893!24.2.1991, vl. jm . E. Ljubom irovová-B elèevová, bulh. básníøka. A utorka em ocionální lyriky odrážející touhu po volnosti i vyznání nalezeného sm yslu života (è. výbor M eteority). bagrovací èerpadlo, èerpadlo robustní konstrukce z m ateriálù zvláštì odolných proti otìru pro hydraulickou dopravu pevných látek; souèást sacích bagrù. bahaism us, synkretistický náb. proud s hum . tendencem i vzniklý z šíitského islám u v Persii v 1. pol. 19. st. Zakl. první fáze, bábism u, byl Sajid A lí M uham m ad (1820!1850, popraven); jeho žák M izra Husain A li (1817!1892) rozvinul úsilí o celosvìtové rozšíøení.

43

1. tis.

územ í ovládnuto A sýrií

n. l. 3.!4. st.

B aham y, B aham ské spoleèenství, angl. Com m onw ealth of the B aham as ! ostrovní stát v západní èásti A tlantského oceánu; 13 939 km ², 276 000 obyv. (1995), hl. m . N assau (na o. N ew Providence). ! O . nízké, korálové, se vždyzeleným rostlinstvem , s trop. podnebím m írnìným pasátovým i vìtry; èasté trop. cyklony. ! 87 % èernochù a m íšencù, 12 % bìlochù. Ú ø. jaz. angliètina. N áb. (1980): baptisté 32 % , øím kat. 19 % , anglikáni 20 % . K ojenecká úm rtnost 23 ‰ , stø. délka života 74 let (1995). ! H N P 11 940 U S $/obyv. (1995), státní dluh 1,19 m ld. U S $ (1993). H l. zdroj pøíjm ù cestovní ruch. Zem ìd. vytváøí 8 % H D P, prùm . 11 % . H l. plodiny cukrová tøtina, zelenina, ovoce. Lov ryb a rakù. Tìží se aragonit, døevo. Produkce soli (odpaøováním m oøské vody). Prùm . farm ., chem ., lih., spotøební. M ez. letištì N assau a Freeport. N ám oøní obch. lo(stvo (tzv. stát levné vlajky). V ývoz: reexport (67 % , zejm . ropa), chem . a farm . výrobky, m oøské produkty, rum . M ìn. jed. 1 baham ský dolar (B SD ) = = 100 centù. ! Státní zøízení: konstituèní m onarchie v rám ci Spoleèenství, v èele brit. královna; dvoukom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 18 distriktù. B aham y!dìjiny 1492

K . K olum bus objevil o. W atling (pùv. San Salvador); první kontakt K olum ba s Novým svìtem

1647

poè. brit. osídlení

1783

brit. kolonie

1964

auton. s vnitøní sam osprávou

1973

nezávislost; pøijata ústava; èlen brit. Spoleèenství a O SN

Bahdanoviè M aksim , 9.12.1891!25.5.1917, bìlorus. spisovatel a publicista. Bás. sbírkou Vjanok (Vínek) se stal pøedstavitelem nár. a kult. obrození po 1905. bahenka, rod sladkovodních pøedožábrých plžù s velkou ulitou. B ahia [baja], spolkový stát v sv. B razílii pøi pobøeží A tlantského oceánu; 566 979 km ², 11,80 m il. obyv. (1991), správní støedisko Salvador. Produkce tropických plodin (hl. kakaovníku). Tìžba ropy. Prùm ysl zpracovatelský. bahòáci, podøád ptákù z øádu dlouhokøídlých. Žijí èasto u vod, dobøe létají. V È R žije napø. èejka chocholatá, ohrožená sluka lesní, silnì ohrožená bekasina otavní. bahnatka, rod plicnatých plžù žijící ve vodì. M ezihostitel m otolice jaterní. bahníci, ryby z podtøídy dvojdyšných; jsou schopní dýchat vzdušný kyslík.

osídlení A raby

od 7. st.

pronikání islám u a souèást arab. øíše

12. st.

územ í ovládnuto Peršany

1253

nezávislost na P ersii

1521

pronikání Portugalcù

1602

B . dobyt A bbásem I. V elikým a pøipojen k Persii

1782

vytvoøeno samostatné knížectví

1891

brit. protektorát

1971

vyhlášena nezávislost, èlen OSN , v èele em ír

1973

pøijata ústava, vytvoøeno nár. shrom áždìní

1975

nár. shrom áždìní rozpuštìno, ústava pozastavena, polit. strany zakázány

80. léta

sbližováním se Saúdskou A rábií a U SA èelí B . šíitské opozici

1992

em ír jm enoval poradní radu

B ach A lexander, 4.1.1813!12.11.1893, rakouský politik. Pøedstavitel centralistického režim u. 1848!49 m in. spravedlnosti, 1849!59 m in. vnitra. 5 bachovský absolutism us B ach C arl Philipp Em anuel, 8.3.1714!14.12.1788, nìm . skladatel; syn Johanna Sebastiana Bacha. Pøedchùdce vídeòského klasicism u (klavírní sonáty, kom orní tvorba). Pùsobil v B erlínì a Ham burku. Bach Johann Sebastian, 21.3. 1685!28.7.1750, nìm . skladatel. Pùsobil ve V ým aru, Köthenu a od 1723 jako kantor pøi chrám u sv. Tom áše v Lipsku. M istr bar. polyfonie; souèasníky cenìn hl. jako varhaník. Z díla: 200 chrám ových kantát, M atoušovy a Janovy pašije, Vánoèní oratorium , M še h m oll; tvorba varhanní (toccaty, fugy, preludia), klavírní (D obøe tem perovaný klavír, suity) a kom orní; 6 orch. Braniborských koncertù, instr. koncerty, 4 orch. suity; kontrapunktická díla H udební obìtina, U m ìní fugy.

J. S. Bach

B achm annová Ingeborg, 25.6.1926!17.10.1973, rak. spisovatelka. A utorka povídek (D as dreissigste Jahr ! Tøicátý rok), rom ánu M alina, básnických sbírek a rozhlasových her. bachor, první èást složeného žaludku pøežvýkavcù sloužící jako zásobárna potravy. N eobsahuje trávicí enzym y. 5 èepec; kniha; slez báchorka 5 pohádka bachovský absolutism us [-tyz-], vládní systém v R akousku 1851!59 reprezentovaný A . B achem . V yznaèoval se centralistickým i reform am i, absencí ústavy, policejní represí vùèi nár.-polit. snahám nenìm . národností a tìsným spojením státu a církve. Báchtarán, B âkhtarân, døíve Kerm ánšáh ! m . v záp. Íránu v kotlinì poh. Zágros, 1 309 m n. m .; 665 636 obyv. (1994). Správní støedisko stejnojm enné provincie. Prùm . petrochem ., potr. (cukrovarnický), kožedìlný; øem esla. ! Zal. ve 4. st. Sasánovci, 640 dobyt A raby, v 11. st. za Seldžukù centrum Kurdistánu. 1915!17 obsazen tureckou arm ádou. B ach tin M ichail M ichajloviè, 29.11.1895!6.3.1975, rus. literární vìdec, píšící m j. pod pseud. P. N . M edvedìv. A utor m onografie D ostojevskij um ìlec a prací o støedovìké literatuøe (François Rabelais a lidová kultura støedovìku a renesance). V ìtšinu života ve vyhnanství. B aia M are [baja], m . v sz. R um unsku v Sedm ihradsku; 148 815 obyv. (1992). Správní støedisko župy M aram ureº. H ut. neželezných a drahých kovù; prùm . stroj. a potravináøský. bainit [bajnyt], sm ìs pøesyceného tuhého roztoku uhlíku v železe alfa a karbidù. B aird [bérd] John Logie, 13.8.1888!14.6.1946, skotský technik, prùkopník televize; 1926 uskuteènil první veøejný tv. pøenos. Zúèastnil se výzkum u barevné televize. B airiki [bajriki], hl. m . K iribati, na o. Tarawa v G ilbertových o.; 2 226 obyv. (atol 28 802 obyv.), 1992. V ývoz kopry a ryb. ! 1788 atol Taraw a objeven B rity, kolonizován v rám ci G ilbertových ostrovù. 1943 boje m ezi jap. a am . vojsky. B aja C aliforn ia N orte [bacha kalifornja], spolkový stát M exika na S K alifornského poloostrova; 69 921 km ², 1,66 m il. obyv. (1990), správní støedisko M exicali. R ychlý hosp. rozvoj napojený na ekonom iku U SA (bezcelní území). Prùm . zpracovatelský. Pìst. zeleniny, bavlníku, cukrové tøtiny. Baja California Sur [bacha kalifornja], spolkový stát M exika na J K alifornského poloostrova; 73 475 km ², 317 326 obyv. (1990), správní støedisko La Paz. Ø ídce a oázovitì zalidnìná a hosp. m álo využívaná oblast. T ìžba polym etalických rud. ! D o 1974 federální teritorium . bájesloví 5 m ytologie B ajezid 5 B ayezit I. Y ildirim bajka, krátké veršované nebo prozaické vyprávìní alegorického charakteru m íøící k obecnì platném u m ravním u pouèení. V evr. tradici pøevažují b. zvíøecí (podle Aisópa ! Ezopa zv. ezopské), v nichž jsou zvíøata ztìlesnìním rùzných lidských charakterù. B ajkal, sladkovodní jezero na jv. Sibiøi v R us. federaci; 31 500 km ², nejhlubší na svìtì (1 637 m ), nejhlubší kryptodeprese. Leží v pøíkopové propadlinì (456 m n. m ., dno zasahuje 1 181 m pod úroveò m oøské hladiny); obklopeno pøíkrým i svahy poh. vysokých více než 2 000 m . Pøitéká Selenga, jediný výtok A ngara. B ohatství ryb, vzácná fauna.

Bahrajn, B ahrajnský stát, arab. D aulat al-B ahrain ! stát na stejnojm enných o. pøi pobøeží Perského zálivu; 695 km ², 577 000 obyv. (1995), hl. m . M anám a. Tøi velké a 30 m alých ostrovù. ! È etné artéské pram eny zajišt,ují dostatek vody. Podnebí trop., suché, zm írnìné ostrovní polohou. Letní období tém ìø bez srážek. Polopouštní rostlinstvo. ! 68 % A rabù, 16 % Indù, 5 % Pákistáncù, 9 % Íráncù. Ú ø. jaz. arabština. N áb. (1990): islám (62 % šíitù, 27 % sunnitù). K ojenecká úm rtnost 17 ‰ , stø. délka života 72 let (1995). ! R ozvojový stát hosp. závislý na tìžbì a zpracování ropy. Støedisko fin. operací a reexportu pro okolní arab. státy. HN P 7 840 U S $/obyv. (1995). Zem ìd. nekryje potøebu potravin. H l. plodiny: datlová palm a, citrusy, zelenina. Lov ryb a krevet, tradièní lov perel na ústupu. ! Tìžba ropy a zem ního plynu. Petrochem . kom binát zásobován ropovodem ze Saúdské A rábie. V ýr. hliníku, cem entu, stav. prefabrikátù, plastù, barev a lakù. O dsolování m oøské vody. ! Silnièní m ostní estakáda do Saúdské A rábie. Hl. pøístav M iná Sulm án. M ez. letištì na o. M uharrak. ! V yváží se ropa a ropné výrobky, hliník, plasty. M ìn. jed. 1 bahrajnský dinár (B H D ) = 1 000 filù. ! Státní zøízení: m onarchie (em irát), nejvyšší pøedstavitel em ír. ! Správní èlenìní: 11 oblastí.

Bajkonur 5 kosm odrom bajonet a) bodák s rukojetí uzpùsobenou k nasazení na pušku nebo sam opal; b) m echanism us pøipojení souèásti, kdy zasunutím , pøíp. pootoèením souèásti dojde k pevném u zajištìní západkou. bajt, angl. byte, slabika, oktet, zn. B ! datová položka velikosti 8 bitù. M ùže nabývat jedné z 256 (2 8) m ožných hodnot, každá z nich m ùže reprezentovat napø. jeden z 256 rùzných znakù, jedno z èísel od 0 do 255 a podobnì. V ìtší datovou položkou je slovo. bakaláø, B c., B . ! titul, který získá absolvent ucelené, speciálnì zam ìøené èásti vysokoškolského studia. bakch análie 5 D ionýsos Bakî, 1526!7.4.1600, vl. jm . M ahm ud A bdülbaki, turecký básník. M istr lyrických forem , znam enal vrchol klas. osm anského básnictví. baklažán, lilek vejcoplodý, lilek jedlý ! druh rostlin z èeledi lilkovitých. M ohutná jednoletá bylina pìst. i v È R pro jedlou bobuli. bakšiš, spropitné; drobný peníz, úplatek; pùvodnì alm užna.

B ahrajn!dìjiny pø. n. l. 3. tis.

doloženy obch. styky se Sum erem

baktericidy, látky usm rcující bakterie, napø. form aldehyd, fenoly, kresoly.

44

Balduin z Bouillonu [bujonu], 1058!2.4.1118, šlechtic, úèastník I. køížové výpravy a od 1100 král jeruzalém ský. B aldus de U baldis [ubaldys] Petrus, 1327!1400, it. právník, kom entátor; prof. univ. v Perugii, Pise, B ologni. Zabýval se øím . i kanonickým právem . Po staletí neotøesitelná autorita a sym bol právnické uèenosti. B aldw in [bóldvin] Jam es, 2.8.1924!1.12.1987, am . spisovatel. A utor rom ánù (G o Tell It on the M ountain ! Jdi a hlásej to z vrchù z èernošského ghetta), dram at a sbírek esejù. B aleárské ostrovy, B aleáry, šp. Islas B aleares ! v záp. èásti Støedozem ního m oøe; 5 014 km ², 745 944 obyv. (1991), správní støedisko Palm a de M allorca. N ejvìtší o. M allorca (3 618 km ²) a M enorca (702 km ²), ostrovní skupina P ityusy (Ibiza, Form entera). A utonom ní region Španìlska. balet 5 tanec akadem ický Balfour [belfur] A rthur Jam es, 25.7.1848!19.3. 1930, brit. konzervativní politik. 1902!06 pøedseda vlády, 1916!19 m in. zahranièí. S Francií uzavøel 1904 spojenectví (entente cordiale). 1917 autor Balfourovy deklarace ! podpora brit. vlády ke zøizování židovské „nár. dom oviny“ v Palestinì.

Základní tvary bakterií: a tyèinky, b koky, c spirily, d tvar prostékatý, e spirochety bakterie, Bacteria, Schizom ycetes ! obv. jednobunìèné, všudypøítom né prokaryotické organism y, velké nìkolik tisícin m m . Podle barvitelnosti se dìlí na gram pozitivní a gram negativní. R ozm nožují se pøíèným dìlením , m ají tvar kulovitý (koky) nebo tyèinkovitý (tyèinky, vibria, spirily, vlákna). N ìkteré vyvolávají onem ocnìní èlovìka, rostlin a živoèichù, jiné se využívají k výrobì øady produktù. V ekosystém ech se èasto uplatòují jako dekom pozitoøi. bakteriofág, fág ! virus, jehož hostitelem jsou bakterie. N ositelem genet. inform ace je jednovláknová nebo dvouvláknová D N A nebo R N A obalená bílkovinným obalem . Používají se jako výzk. objekty v m olekulární biologii.

B alchaš, m ìlké (26 m ), bezodtokové j. ve stø. A sii ve vých. K azachstánu; 342 m n. m ., 17 000!19 000 km ²; záp. èást je sladkovodní, vých. slaná. B ali, o. v M alých Sundách, vých. od Jávy; 5 561 km ², 2,78 m il. obyv. (1990), správní støedisko D enpasar. H ornatý (èinná sopka A gung, 3 142 m ). C entrum indonéské kult. a lid. um ìní. B alík Jaroslav, 23.6.1924!17.10.1996, è. film . režisér a scenárista (Bom ba, psychol. film y M ilenci v roce jedna, Stín létajícího ptáèka ! oba s J. O tèenáškem , H ordubal, tv. Rom eo a Julie na konci listopadu). balistická dráha [-ty-], dráha rakety v atm osféøe, pøi níž jsou vztlakové síly zanedbatelné v porovnání se silam i tahu m otorù a setrvaènosti tìlesa, ale uplatòuje se odpor prostøedí.

bakteriologie, nauka o m orfologii, fyziologii a genetice bakterií; souèást m ikrobiologie. bakteriolýza, rozklad bakterie specifickou protilátkou, napø. dezinfekcí, antibiotiky. bakteriózy rostlin, choroby rostlin zpùsobené fytogenním i bakteriem i; projevují se napø. skvrnitostí listù a plodù, m okrou hnilobou plodù, koøenù a hlíz, nádorovitostí, vadnutím , bujením pletiv. V yskytují se u m noha zem ìd. a zahradních plodin. bakterizace, oèkování osiva bobovitých rostlin obsahujícím krom ì hlízkových bakterií sm ìs stopových prvkù (M o, C o, B , Zn a Cu); zvyšuje výnosy, obsah bílkovin a m ikrobiální aktivitu pùdy. Baku, ázerbájdžánsky B aky ! hl. m . Á zerbájdžánu, na Apšeronském polostrovì; 1,68 m il. obyv. (1991), aglom erace 1,76 m il. obyv. (1990). Tìžba a zpracování ropy, prùm . petrochem ., stroj., potr., spotøební. N ám . pøístav na pobøeží K aspického m oøe; trajekt do K rasnovodska. M ez. letištì, m etro. U niv. (1919). ! Zal. v 8. století. Bakunc A ksel, 25.6.1899!1937, arm énský spisovatel. V povídkách z venkovského prostøedí (è. výbor O sévaè èerných brázd) zakl. novìjší arm énské prózy. O bìt, stalinských represí. B akunin M ichail A lexandroviè, 30.5.1814!1.7.1876, ruský revolucionáø, vùdce a teoretik anarchistického hnutí; od 1840 v em igraci. 1848!49 èelný úèastník nìkolika rev. bouøí, vìznìn, dvakrát odsouzen k sm rti, po vydání rus. vládì 1857!61 ve vyhnanství na Sibiøi, 1861 uprchl a žil v em igraci. V ùdce anarchistického sm ìru v I. internacionále. B akw anga 5 M buji-M ayi B alabán Josef, 5.6.1894!3.10.1941 (popraven), è. dùstojník; úèastník dom ácího odboje za 2. svìt. války. Spolu s J. M ašínem a V. M orávkem (1904!1942) vedl zpravodajsko-diverzní skupinu O brany národa. balada, ” liter. a) epická báseò folklorního pùv. (b. lidová), od konce 18. st. pìstovaná v um . literatuøe; m á ponurý dìj s tragickým vyústìním , dìjový spád potlaèuje epické složky ve prospìch dram atických. V è. literatuøe b. pìstoval K. J. Erben, sociální b. J. N eruda, P. B ezruè, J. W olker. 5 rom ance; b) b. francouzská, podle F. V illona zv. villonská ! útvar fr. lyriky 14.!15. st., vyznaèující se složitou výstavbou strofickou a rytm ickou; závazným kom pozièním prvkem je závìreèné poslání (envoi), jehož poslední verš se refrénovitì opakuje na konci každé strofy; ” hud. a) form a støedovìké fr. m ilostné písnì; b) v lid. hudbì píseò epického charakteru s tragickým koncem ; c) od období hud. rom antism u um ìlá písòová kom pozice. B alakirev M ilij A lexejeviè, 2.1.1837!29.5.1910, rus. skladatel, klavírista, dirigent a pedagog; vùdce M ocné hrstky. Z díla: klavírní fantazie Islam ej, sym f. básnì Tam ara, V È echách, písnì. B alakirevùv kroužek 5 M ocná hrstka balalajka, rus. lid. hudební drnkací tøístrunný nástroj s trojhranným korpusem a dlouhým krkem . Balanchine [balanèin] G eorge, 9.1.1904!30.4.1983, vl. jm . Geogrij B alanèivadze, am . taneèník a choreograf gruzínského pùvodu. 1934 založil The School of A m erican Ballet. Balaton, B latenské jezero ! j. v M a(arsku, nejvìtší ve støední Evropì; 106 m n. m ., 595 km ², støední hloubka 2 m (m ax. 11 m ). Tektonického pùvodu. H l. pøítok Zala, vytéká regulovaná Sió. R ekreaèní oblast. B albín B ohuslav, 3.12.1621!28.11.1688, è. latinsky píšící historik; jezuita. Autor spisù Bohem ia docta (U èené È echy), Epitom e rerum Bohem icarum (V ýtah z dìjin È ech), vlastivìdné encyklopedie È ech M iscellanea historica regni Bohem iae a D issertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecipue Bohem ica (O brana jazyka slovanského, zvláštì èeského). B alboa V asco Núñez de, asi 1475!1517 (popraven), šp. conquistador; od 1511 generální kapitán „Zlaté Kastilie“ (obl. Panam y). 29.9.1513 po pøekroèení Panam ské šíje dosáhl jako první Evropan Tichého oceánu (nazval jej Jižní m oøe). B alcar Jiøí, 26.8.1929!28.8.1968, è. m alíø a grafik; pøedstavitel lettrism u, prùkopník abstrakce, pop-artu a nové figurace, ironicky kom entující lidskou každodennost (D ekrety, D eska I!X, M ùj velký týden). Balco V ladim ír, *16.7.1949, sl. režisér dokum entárních (H om o im m unis) a hraných film ù (U hol pohl,adu, Pasodoble pre troch, Rivers of Babylon). baldachýn, ” arch. støíška (pùv. látková) nad trùnem , oltáøem , lùžkem . O d rom ánského období støíška na konzolách èi sloupech nad socham i èi oltáøi. B aldová Zdeòka, 20.2.1885!26.9.1958, è. hereèka. 1907!22 èlenka M ìstského div. na K rál. V inohradech, od 1922 N D . B alduin I. Flanderský, 1171!1205, hrabì, od 1204 první císaø lat. císaøství po dobytí K onstantinopole køižáky; 1205 poražen u D rinopole Bulhary, zajat, zem øel v bulh. vìzení.

Balistická køivka pøi zanedbání odporu prostøedí balistická køivka [-ty-], dráha tìlesa vrženého vodorovnì nebo šikm o a ovlivòovaného pouze zem skou pøitažlivostí a odporem prostøedí. Pøi zanedbání odporu prostøedí je b. k. parabola. balistická raketa [-ty-], raketa pohybující se po balistické dráze rychlostí m enší než je kruhová kosm . rychlost. balistika [-ty-], nauka o pohybu støel a raket. V nìjší b. urèuje pohyb tìlesa v atm osféøe; tìžištì tìlesa se pohybuje po balistické køivce. V nitøní b. studuje pohyb støely uvnitø hlavnì, resp. procesy hoøení v raketových m otorech. Balkán, vžitý název pro územ í a státy na Balkánském poloostrovì. balkanistika [-nysty-], balkanologie ! obor zabývající se jazyky, historií a kulturou národù žijících na B alkánì. balkánské války, dva ozbrojené konflikty v jv. Evropì pøed 1. svìt. válkou. V první b. v. (1912!13) zaútoèily B ulharsko, Srbsko, È erná H ora a Ø ecko na T urecko a vytlaèily osm anskou øíši z B alk. poloostrova. N eshody vítìzných státù (zejm . Bulharska a Srbska) o rozdìlení dobytých územ í vedly v èervnu 1913 k druhé balk. válce, v níž proti B ulharsku bojovaly Srbsko, È erná H ora, Ø ecko, pøidaly se Rum unsko a Turecko; po m ìsíci B ulharsko kapitulovalo. V ýsledkem b. v. bylo rozdìlení M akedonie m ezi Ø ecko, Srbsko a Bulharsko; Thrákie m ezi Ø ecko a Bulharsko; Srbsko získalo Sandžak a K osovo; B ulharsko pøedalo R um unsku již. D obrudžu. V znikla sam ostatná A lbánie. balkánský jazykový svaz, vývojovì nepøíbuzné jazyky B alk. poloostrova, u nichž se v souvislosti s podobným hist. a kulturním vývojem vyvinuly spoleèné rysy v gram atice (ztráta infinitivu, postpozitivní èlen u jm en) a slovní zásobì; napø. albánština, bulh., m ak., rum unština. B alkánský poloostrov, v jv. Evropì již. od øek Sávy a D unaje; k J vybíhá øec. poloostrov s Peloponéským poloostrovem . 5 B alkán B alla G iacom o, 18.7.1871!1.3.1958, it. m alíø; sam ouk, pøedstavitel futurism u. Zachycoval soubìžnì jednotlivé èasové fáze pohybu; vìtšina díla do konce 1. svìt. války se blíží abstraktní m albì. Balladur [baladýr] Edouard, *2.5.1929, fr. politik, republikán. 1993!95 pøedseda vlády. 1993 navrhl B alladurùv plán (øešení problém ù národnostních m enšin, hranièních sporù a polit. nestability), zdùrazòující odpovìdnost vyspìlých státù za proces stabilizace Evropy jako celku. B allek Ladislav, *2.4.1941, sl. spisovatel, èerpající nám ìty svých próz zejm . z již. Slovenska (Agáty, Južná pošta, Lesné divadlo). B allet du X X e Siècle 5 B éjart M aurice balneologie, nauka o léèení pøír. léèivým i zdroji (m inerální vody, bahna, rašeliny, klim a) a lázeòským i léèebným i m etodam i. balneotechnika [-ny-], lázeòská technika ! obor øešící tech. zaøízení lázní k využití všech léèivých zdrojù. balon, letadlo lehèí než vzduch; skládá se z obalu plnìného plynem lehèím než vzduch nebo horkým vzduchem , ze závìsných lan a koše s posádkou. Ø ídit lze jen výšku letu. B . se využívají pro sport., voj. a m et. úèely; m et. b. jsou vybaveny radiosondam i. ! První vzlet b. bez posádky uskuteènili 1783 bratøi M ontgolfierové. B alsam inaceae 5 netýkavkovité B alšánek A ntonín, 5.6.1865!22.2.1921, è. architekt historism u a secese; prof. È V U T. Tvoøil v Plzni (M ìstské divadlo), v Praze (M uzeum hl. m . Prahy, s O . Polívkou O becní dùm ). baltický typ [-ty-], východní typ ! jeden z hl. antropologických typù; vyskytuje se v Evropì. M á m enší postavu, kratší a širší hlavu, širší a kratší nos. K ùže a vlasy jsou svìtlé, oèi m odré nebo šedé, oblièej nízký a široký. B altim ore [bóltym ór], m . v U SA ve státì M aryland, v zálivu C hesapeake; 726 100 obyv., m etropolitní oblast 2,38 m il. obyv. (1995). Prùm . letecký, lo(aøský, chem . a petrochem ., hut. železa a oceli. D op. køižovatka, význ. nám . pøístav, m etro. Šest univ. (nejst. 1791). ! Zal. 1729.

baltistika [-tysty-], obor zabývající se jazyky, historií a kulturou baltských národù.

45

baltské jazyky, letto-litevské jazyky ! vìtev indoevr. jaz. rodiny, blízká slovanským jazykùm . Z jižní skupiny se v textech ze 14.!16. st. dochovala pruština (od 17. st. vytlaèena nìm èinou). Sev. skupinu, s rozvinutou flexí, tvoøí litevština (východobaltský jazyk s èetným i archaickým i rysy) a lotyština (spisovná podoba se vyvinula ze støedolotyšského dialektu). B altské m oøe, nìm . O stsee, pol. B a³tyk, rus. B altijskoje m ore, finsky Itäm eri, švéd. Ö stersjön, dán. Ø stersø ! vnitøní m oøe Atlantského oceánu m ezi Skandinávským poloostrovem a stø. Evropou; 422 000 km ², m ax. hloubka 470 m , salinita 6!11 ‰ ; silnì zneèištìno. Zálivy B otnický, Finský, R ižský; nejvìtší o. G otland, A landské, Ö land, B ornholm . V zniklo zatopením strukturnì tektonické sníženiny po ústupu pevninského ledovce. B alúèové, národnost v Pákistánu (3,7 m il., 1990), Íránu (1,3 m il., 1990), A fghánistánu a jinde. Jaz. patøí do indoíránské vìtve indoevropské jazykové rodiny. M uslim ové (sunnité). V ìtšinou koèovní pastevci, èást zem ìdìlci. balúèská literatura, patøí m ezi novoind. literatury. V ychází z bohatého folkloru, uchovaného ve sbornících z pol. 18. století. Tradièní lyrická poezie s m ilostným i nám ìty se podle persko-arab. vzorù rozvíjela od konce 17. st.; próza (zejm . krátká povídka) vznikla ve 20. st. v Pákistánu se vznikem prvních lit. èasopisù. balustráda, zábradlí vytvoøené z kuželek (balustrù), kam enné nebo døevìné. balza, m ìkké velm i lehké døevo svìtle žluté barvy z trop. strom u O chrom a lagopus, pùv. z Již. A m eriky; použití v let. prùm yslu, m odeláøství, k výr. izolací. B alzac [balzak] H onoré de, 20.5.1799!18.8.1850, fr. spisovatel. A utor Lidské kom edie (La C om édie humaine), rom ánového cyklu kriticky zobrazujícího fr. spoleènost od V elké fr. revoluce do 1848. Jednotlivé prózy (Eugénie G randet ! Evženie Grandetová, Le P ère G oriot ! O tec G oriot, Illusions perdues ! Ztracené iluze, Splendeurs et m isères des courtisanes ! Lesk a bída kurtizán, La C ousine Bette ! Sestøenice Bìta, Le C ousin Pons ! Bratranec Pons) jsou sestaveny do Studií m ravù (Etudes des m oeurs), Studií filozofických (Etudes philosophiques) a Studií analytických (Etudes analytiques).

B angladéš!dìjiny do 1947

souèást kolonie B ritská Indie

1947!71

souèást Pákistánu

1966

separatistické snahy vyvrcholily vyhlášením program u zrovnoprávnìní a autonom ie

1971

vyhlášena Lid. republika B ., indicko-pákistánská válka, Pákistán donucen ke kapitulaci. 5 B engálsko

1972

èlen brit. Spoleèenství

1974

èlen OSN

1975!82

státní pøevraty; obè. válka

B am ako, hl. m . M ali, na øece N igeru, 333 m n. m .; 745 787 obyv. (1992). Prùm ., obch. a fin. støedisko státu. Prùm . potr. (piv., konzervárenský, m razírenský), stroj., text. a chem ický. M ez. letištì, ø. pøístav, žel. trat, do D akaru. ! 1880 obsazena pùv. vesnice Francouzi, od 1908 hl. m . kolonie Francouzský Súdán. O d 1960 hl. m . M ali.

1988

v B . byla vyhlášena islám ská republika

1991

prez. A . R . B isw as (*1926)

1996

v parlam entních volbách zvítìzila centristická Lidová liga, prem iérka H . V adžídová (*1947)

bam busovník, bam bus ! rod jednodìložných rostlin z èeledi lipnicovitých. V ytrvalá tráva dosahující výšky až 30 m . M ladé výhonky se jedí jako zelenina, obilky jsou využívány jako potravina.

1997

m írová dohoda se separatisty, konec obè. války

balzám , viskózní roztok rostlinných pryskyøic a silic obv. obsahující kyselinu benzoovou a skoøicovou, získávaný z naøíznutých trop. a subtrop. døevin. Pro své protim ikrobní vlastnosti byly b. èasto používány k léèení ran. Pozdìji se tento název rozšíøil i na olejové roztoky léèiv a pøenesenì i na další hojivé a tišící prostøedky. balzam ování, um ìlé konzervování lidských i zvíøecích m rtvol napuštìním antiseptickým i látkam i zabraòujícím i rozkladu. 5 m um ie

B anach Stefan, 30.3.1892!3.8.1945, pol. m atem atik. Spoluzakl. funkcionální analýzy (Banachovy prostory). banalita, všednost, otøelost; bezvýznam ná, všední vìc nebo m yšlenka. banánové republiky, pejorativní ozn. pro støedoam . státy ve 20. st. závislé na produkci banánù a ovlivòované severoam . spoleèností U nited Fruit C om pany. banánovník, rod jednodìložných rostlin z èeledi banánovníkovitých, øádu zázvorníkotvarých. V ysoká bylina pìstovaná v tropech pro podlouhlé bobule (banány).

Bangui [bangi], hl. m . Støedoafrické republiky, na ø. U bangi, 369 m n. m .; 706 000 obyv. (1990). H osp. a kult. støedisko státu, burza diam antù. M ez. letištì, ø. pøístav. U niv. (1969). ! St. osídlení na trase karavanních, od 16. st. otrokáøských cest. O d 1889 støedisko fr. koloniální m oci ve stø. A frice, od 1958 hl. m . Støedoafr. republiky. B anja L uka, m . v sev. B osnì a H ercegovinì na ø. V rbas; 142 644 obyv. (1995). Prùm . stroj., potr., text., pap., elektronický. Term ální pram eny. ! Pùv. øím . pevnost; význ. zejm . v 16.!18. století. banjo 5 bendžo

banánovníkovité, M usaceae ! èele( jednodìložných rostlin. B yliny, èasto m ohutné, jejichž listy svým i pochvam i tvoøí zdánlivý km en, napø. banánovník. K vìty jsou obounebo jednopohlavné, plodem je tobolka nebo bobule.

Banjul [bendžul], do 1973 B athurst ! hl. m . G am bie u ústí ø. G am bie do Atlantského oceánu; aglom erace 150 000 obyv. (1989). H osp. støedisko; prùm . potr., døevozpracující, obuvnický; m ontáž autom obilù. M ez. letištì, nám . pøístav. ! Zal. 1816.

B andar A bbás, m . v již. Íránu u Horm uzského prùlivu; 383 515 obyv. (1994). Správní støedisko provincie Horm ozgan. K onzervárny ryb, bavlnáøství. N ám . pøístav, m ez. letištì; voj. základna. ! Zal. 1623 A bbásem I., v 17. st. nejvýzn. perský pøístav, 1793 až 1868 pronajat vládcùm M askatu.

banka, penìžní instituce, která shrom až(uje volné penìžní prostøedky, zprostøedkovává rùzné bankovní operace, obchody a transakce (poskytování úvìrù, služeb, inkas). Za vklady b. vyplácí úrok (pasivní bankovní obchod), pøi poskytování úvìrù vybírá od dlužníkù vyšší úrok (aktivní bankovní obchod); rozdíl m ezi tìm ito úroky tvoøí bankovní zisk. K rom ì zprostøedkování úvìrù provádí b. zúètování m ezi podniky, plní penìžní pøíkazy klientù a poskytuje další služby. Podle hosp. cíle b. se rozlišuje b. centrální (cedulová, em isní) a kom erèní, podle okruhu bankovních operací b. univerzální a specializovaná, podle teritoriální pùsobnosti b. m ez., nár. a zahranièní. ! V È R jsou b. právnické osoby, zal. jako a. s. nebo státní penìžní ústav, centrální b. je È N B . 5 centrální banka; È eská národní banka; depozitní banka; kom erèní banka

Bandar Seri Begawan, do 1970 B runei, B runei Tow n ! hl. m . B runeje blízko Jihoèín. m oøe; 21 484 obyv. (1991). Hosp., obch. a kult. centrum státu. M ez. letištì. È ást m . na kùlech, m oderní architektura. U niv. (1985). ! Staré sídelní m . sultanátu tém ìø znièeno za 2. svìt. války, po 1945 pøestavìno. banderovci [podle voj. velitele S. B andery, 1908 až 1959], pøíslušníci oddílù tzv. U kr. povstalecké arm ády (U PA ), zform ované v závìru 2. svìt. války. Po válce podnikali diverzní akce proti kom . m oci na U krajinì a v Polsku, 1947 se stáhli na územ í vých. a stø. Slovenska s cílem probít se do am . okupaèní zóny v Nìm ecku nebo Rakousku. Po zásahu ès. arm ády, Sboru národní bezpeènosti a býv. partyzánù (A kce B ) hl. síly b. rozptýleny a zlikvidovány. B andung, m . v Indonésii na o. Jáva, 743 m n. m .; 2,36 m il. obyv. (1995). Zpracování kauèuku, èaje; stroj. (m ontáž letadel), výr. chininu, nábytku. N ìkolik univ., ústav jad. výzkum u. ! Zal. 1810. bandungská konference, schùzka hlav 29 asijských a afr. státù 1955 v B andungu. Podpoøila m yšlenku hnutí nezúèastnìných (zem í neangažovaných ve voj. blocích), polit. m írového soužití a odsoudila kolon. praktiky a rasovou diskrim inaci. Bang H erm an, 20.4.1857!29.1.1912, dán. spisovatel. A utor povídek o „tichých existencích“ i im presionistických „scénických“ rom ánù (U cesty, Tina, Štuk). 1886!87 žil v Praze. B angkok 5 K rungthep Bangladéš, Bangladéšská lidová republika, bengálsky G anapradžátantri Bángládéš ! stát v již. A sii u B engálského zálivu v deltì G angy a B rahm aputry; 147 570 km ², 119,77 m il. obyv. (1995), hl. m . D háka. ! N ížinný bažinatý povrch je èasto zaplavován, hornatý je pouze S a JV územ í. Podnebí rovníkových m onzunù; m onzunové deštì (od poè. léta do podzim u) doprovázeny každoroè. záplavam i. È asté nièivé trop. cyklony devastují pobøežní pás. Trop. rostlinstvo. ! 98 % B engálcù, 1 % B ihárcù, 0,5 % horské km eny. Ú øední jaz. bengálština. N áb. (1990): islám (86,4 % , od 1988 stát. náb.), hinduism us (12,1 % ). K ojenecká úm rtnost 85 ‰ , stø. délka života 57 let (1995). ! R ozvojový agrární stát, jeden z nejchudších; vzhledem k hosp. základnì znaènì pøelidnìný. H N P 240 U S $/obyv., stát. dluh 16,4 m ld. U S $ (1995). ! O bdìlává se 68,6 % územ í (zalesnìno 13,6 % ). Hl. plodiny: rýže, pšenice, zelenina, jutovník (872 000 t juty, 1990, 2. na svìtì), èajovník, banánovník, citrusy, cukrová tøtina. V zem ìd. až tøi skliznì do roka, výnosy nízké. C hov skotu, buvolù, koz; rybolov. ! Tìžba døeva, zem ního plynu a soli. Prùm . potr., text., pap., chem ický. ! Sít, splavných tokù a prùplavù; hl. nám . pøístavy È itágáon a È alna. M ez. letištì D háka, È itágáon, Sylhet. ! V yváží se juta, kùže, ryby, èaj. M ìn. jed. 1 taka (BD T) = 100 pajsù. ! Státní zøízení: rep., v èele prezident, jednokom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 4 provincie s 21 distrikty.

bankocetle, penìžní poukázky vydávané Vídeòskou m ìstskou bankou. 1762!1806 provedeno 6 em isí b., které postupnì ztrácely jakékoli krytí. 1797 zastavena jejich vým ìna za kov, 1800 zaveden jejich nucený obìh. Patentem 1811 oznám eno znehodnocení b. a vedle konvenèní m ìny zøízena vídeòská m ìna W iener W ährung (W . W .). Stát provedl vyrovnání inflaèních b. s vídeòskou m ìnou redukcí nom inální hodnoty b. na jednu pìtinu. bankom at, autom atizovaný výdejní autom at hotovostních penìz prostøednictvím platební karty a èíselného kódu. bankovka, papírový peníz dávaný do obìhu centrální bankou, na rozdíl od státovky dávané do obìhu státem . B . vznikají z funkce penìz jako platidla. 5 m ince bankovní rezervy, m nožství drahých kovù a deviz, kterým je kryta em ise penìz, pøíp. závazky banky. bankovní soustava, soubor podnikù a institucí státu zabývajících se bankovním i operacem i. D vojstupòová b. s. rozlišuje èinnost centrální banky a obchodnì-bankovní èinnosti kom erèních bank a spoøitelen. bankovní škola, teorie penìz a bankovnictví, podle které se em ise penìz nem á om ezovat zák. opatøením , ale pouze potøebam i nár. hospodáøství; vznikla poè. 19. st. v A nglii, hl. pøedstavitelé: J. Fullarton (1780 až 1849) a T. Took (1777!1858). ! Existují rùzné teorie b. š., které se liší zejm . chápáním podstaty a funkce penìz a principy em isní politiky. bankovní tajem ství, povinnost banky uchovat inform ace o fin. pom ìrech svých klientù v tajnosti. bankovnictví, oblast ekonom iky státu zahrnující bankovní soustavu, její organizaci a náplò èinnosti. bankrot 5 konkurz B anská Bystrica, m . na stø. Slovensku v ohybu H ronu; 84 919 obyv. (1995). H ist. královské m . s báòskou tradicí v okolí (rudy støíbra, m ìdi). Prùm . stroj., stav. hm ot (cem entárna), text., potr., døevozpracující. D op. køižovatka, letištì Sliaè. K ult. støedisko stø. Slovenska. U niv. (1992). H ist. centrum s nám ìstím . ! 1255!56 obdržela m . výsady. V e støedovìku dùl. nalezištì rud m ìdi. 29.8.!26.10.1944 støedisko SNP.

B anská Štiavnica, m . na stø. Slovensku uprostøed Štiavnických vrchù; 10 457 obyv. (1992). Tìžba a hut. neželezných kovù (olovo, m ì(, zinek), prùm . text., døevozpracující, potr., tabákový. ! O sídlení od neolitu, od poè. dìjinné éry dolování zlata, støíbra a dalších rud (písem né doklady z 1156 a 1217, od 1245 výsady horního m ìsta). V rchol báòského podnikání v 15. st., 1526 vzpoura horníkù, 1627 zde poprvé na svìtì použit pøi dùlních pracích støelný prach, 1752 použit k èerpání vody parní stroj. 1763 zal. první báòská akadem ie v Evropì. O d 19. st. úpadek hornictví. B antam , islám ský sultanát na záp. Jávì v 16.!19. st.; vrchol na pøelom u 16. a 17. st., kdy usiloval o hegem onii nad celou Jávou. O d 17. st. pronikání port., niz. a brit. obchodníkù. O d 1683 v závislosti na niz. východoind. spol., v 18. a 19. st. dìjištì protiniz. povstání. Zánik 1813 v dobì brit. nadvlády 1811!16. 5 Jakarta

46

B arbados!dìjiny 1519

o. objeven šp. m oøeplavci

1536

vylodìní Portugalcù

15.!17. st.

ozbrojený zápas m ezi Španìlskem , Francií, N izozem ím a A nglií o kontrolu ostrova

1627

obsazen B rity

1630

poè. pìstování cukrové tøtiny, dovoz otrokù z Afriky

1652!1966

brit. korunní kolonie

1958!62

èlen Západoind. federace

1966

nezávislost; pøijata ústava; èlen brit. Spoleèenství a O SN

Banting [bentyng], sir Frederick Grant, 14.11.1891 až 21.2.1941, kan. lékaø, fyziolog a biochem ik. N c (1923) za objev inzulinu.

1967

èlen O A S

B antuové, velká skupina jaz. pøíbuzných etnik subsaharské A friky; hovoøí bantuským i jazyky. Souèasné rozšíøení je výsledkem m igrací od 4. tis. pø. n. l. z obl. K am erunu a N igérie. V ìtšinou zem ìdìlci, èást pastevci; vyspìlá øem esla. V øadì m íst vytvoøili vlastní státy (obì K onga, Zim babw e).

barbakan, pøedsunuté opevnìní pùlkruhového, podkovovitého èi polygonálního pùdorysu.

bantuské jazyky, asi 250 jazykù B antuù ve vých. a stø. A frice; øazeny do skupiny benue-kongo konžsko-kordofánských jazykù. Svahilština slouží jako obch. øeè ve vých. A frice. baobab, rod dvoudìložných rostlin z èeledi bavlníkovitých. B . prstnatý, nízký strom s m ohutným km enem , v suchém období bezlistý. R oste na savanách v A frice, plodem je tobolka s m ouènatým i jedlým i sem eny. baptisté [-ty-], pøíslušníci evang. svobodné církve, která koná a uznává pouze køest v dospìlosti na zákl. osobního vyznání. Navazují na reform aèní hnutí køtìncù. První sbory vznikly v A nglii poè. 17. st; rozšíøeni zejm . v U SA . V È R pùsobí Bratrská jednota baptistù. baptisterium [-ty-] a) køestní kaple (obv. sam ostatná stavba); b) køtitelnice.

B arbarossa 5 plán B arbarossa barbarské øíše, ranì feudální státy; zal. v 5. st. na územ í øím . øíše. Zahrnovaly: království V izigótù v již. Francii a Španìlsku, O strogótù v Itálii, B urgundù v povodí R hôny, Frankù v dolním Porýní a sev. Francii, Svébù v sev. Portugalsku a V andalù v sev. A frice. V 6.!8. st. byly b. ø. dobyty B yzancí (král. V andalù a Ostrogótù), A raby (vizigótské a svébské král.) a Franky (èást øíše Vizigótù v již. Francii, král. burgundské a langobardské). 5 stìhování národù barb arství, fáze kult. vývoje lidstva m ezi divošstvím a civilizací (podle periodizace navržené v 18. st. a pøevládající v 19. století). Zaèíná vznikem hrnèíøství a konèí vznikem písm a. R ozpracováno H. L. M organem (1818!1881). barbituráty, heterocyklické slouèeniny, deriváty kyseliny barbiturové; užívají se jako sedativa, hypnotika a nitrožilní anestetika. barbizonská škola, fr. krajináøi (T. R ousseau, C h. F. D aubigny, J. F. M illet), kteøí se asi 1830 usadili ve vsi Barbizon u Fontainebleau a m alovali v plenéru, ovlivnìni hol. a angl. krajinom albou. R eal. pøístupem ke krajinì ovlivnili im presionisty, z è. m alíøù A . C hitussiho. Barbuda 5 A ntigua a B arbuda Barcelona [barselona], m . v sv. Španìlsku na pobøeží Støedozem ního m oøe; 1,64 m il. obyv. (aglom erace 4,75 m il. obyv., 1995), 91 km ². Správní støedisko K atalánska. Prùm . a obch. centrum státu. Prùm . text., chem ., stroj. (autom obily). Pøístav, m ez. letištì El Prat. D vì univ. (1450, 1968). Arch. pam átky; palác a park G üell s m ozaikam i a Casa M ilá (vše A . G audi) jsou pam átkam i svìt. kult. dìdictví U N ESC O . M ísto konání O H 1992. ! Zal. asi Foinièany nebo K artaginci, za císaøe A ugusta øím . kolonie. Ve 4. st. biskupství. 415 ovládnuta V izigóty, asi 717 A raby, 801 dobyta K arlovci, 985 vyplenìna vojsky córdobského chalífátu. V 10.!11. st. B. obnovila nadvládu nad Katalánií. Po 1137 (unie K atalánie s A ragonií) centrum støedom oøského obchodu. Po 1442 úpadek. 1714 za války o dìdictví šp. dobyta Filipem V . 1808!13 okupována N apoleonem I. O d konce 19. st. šp. prùm . centrum , støedisko katalánského nár. hnutí. 1909 anarchistické povstání, 1937!39 hl. m . K atalánské republiky. bard, keltský nár. pìvec; pøenesenì nár. básník, m luvèí lidu. B ardejov [bardìjov], è. B ardìjov ! m . v sev. èásti vých. Slovenska v Ondavské vrchovinì; 31 852 obyv. (1992). Prùm . obuvnický, kožedìlný, stroj., døevozpracující, nábytkáøský, text., odìvní, polygr., potravináøský. ! První zm ínka 1347, od 1376 král. m ìsto. V 15.!16. st. význ. obch. m ísto. ! Severnì od B . láznì B ardejovské K úpele. B ardem Juan Antonio, *2.6.1922, šp. film . režisér. Tvùrce spol.-kritických a psychologických sním kù o frankistickém Španìlsku (Sm rt cyklisty, Hlavní tøída, N evinní). B ardotová B rigitte, *28.9.1934, fr. film . hereèka (...a Bùh stvoøil ženu, Pravda, Soukrom ý život, Pohrdání).

Baptisterium v Pise bar, st. jednotka tlaku rovná 10 5 Pa. B ar, m . v È erné H oøe na pobøeží Jaderského m oøe; asi 15 000 obyvatel. Pøístav (1,5 m il. t roè.), koneèná stanice žel. tratì z Bìlehradu. ! Po zem ìtøesení 1979 nová výstavba. Bar K ochba Šim on, †135 (padl), 132!135 vùdce žid. povstání proti Ø ím u. Po poè. úspìších (dobytí Jeruzalém a) podlehl pøi dobytí pevnosti Bethar legionáøùm císaøe H adriana; povstání poraženo. 5 Judea B aranauskas A ntanas, 17.1.1835!26.11.1902, litevský básník a filolog; kat. knìz. K lasik litevského prerom antism u a rom antism u (poém a Anykšèiø šilelis ! A nykšèiajský háj). Barba Eugenio, *1936, div. režisér it. pùvodu; od 1954 v zahranièí. N avazuje na koncepci chudého divadla J. G rotow ského, inspiruje se orient. divadlem .

B arents W illem , 1550!20.6.1597, niz. m oøeplavec; objevitel Špicberkù pøi hledání Sv. prùjezdu. D ùl. jsou jeho m ìøení m oøských hloubek a záznam y o roèním prùbìhu poèasí. Poprvé pøezim oval v A rktidì. 5 Severní m oøská cesta B arentsovo m oøe, okrajové m oøe Sev. ledového oceánu m ezi pobøežím sev. Evropy a o. V ajgaèem , N ovou zem í, zem í Františka Josefa a Špicberky; 1,4 m il. km ². H l. pøístav M urm ansk. W. Barents barevná fotografie, fot. záznam barev, využívající pøím ý záznam záøení jednotlivých vlnových délek (Lippm annova fotografie) nebo rozdìlení jejich spektra alespoò do tøí dílèích složek a jejich oddìleného záznam u na sam ostatné nosièe záznam u ( 5 fotografická citlivá vrstva) nebo v prostorovém rozložení pom ocí pøedøazených barevných nebo opt. rastrù. barevná vada, chrom atická vada ! opt. vada vznikající pøi zobrazení složeným (bílým ) svìtlem v dùsledku závislosti indexu lom u opt. m ateriálu na vlnové délce svìtla; projevuje se zm ìnou polohy a velikosti obrazu s barvou svìtla. 5 achrom át; apochrom át barevný tisk, tisk pestrým i barvam i bez ohledu na jejich poèet a tiskovou techniku. 5 barvotisk B ari, m . v již. Itálii na pobøeží Jaderského m oøe; 337 190 obyv. (1995). Správní støedisko A pulie. Prùm . stroj., potr., chem ., text.; veletrhy. N ám . pøístav. U niv. (1924). ! Zal. ve 2. st. pø. n. l. barický útvar 5 tlakový útvar bariéra, pøekážka, zábrana, hráz; hranice, jejíž pøekonání pøináší kvalitativnì jiné jevy, okolnosti, dùsledky (potenciálová b., b. rychlosti zvuku, v organism u m em brána). B arinas, spolkový stát na Z V enezuely; 35 200 km ², 424 491 obyv. (1991), správní støedisko m . B arinas. Zem ìd. obl. (kukuøice, rýže, bavlník, tabák), chov dobytka. Tìžba ropy, rafinerie v San Silvestre.

B arbados, stát na stejnojm enném ostrovì v M alých Antilách; 430 km ², 266 000 obyv. (1995), hl. m . B ridgetow n. ! V lhké trop. podnebí s obdobím dešt,ù od èervna do záøí, zm íròované pasáty. Trop. rostlinstvo. ! 92 % èernochù, 3 % m ulatù. Ú ø. jaz. angliètina. N áb. protestantské (90 % ). K ojenecká úm rtnost 9 ‰ , støední délka života 76 let (1995). ! Prùm .-zem ìd. stát s rozvinutým cest. ruchem . HN P 6 560 U S $/obyv. (1995), státní dluh 566 m il. U S $ (1993). Zem ìd. orientováno na pìst. cukrové tøtiny, batatù, kukuøice, trop. ovoce, zeleniny, bavlníku. C hov skotu a prasat; rybolov. Tìžba ropy a zem ního plynu (i na šelfu). Prùm . potr. (cukr, rum , oleje, pivo, konzervárny ovoce a ryb), text., petrochem ., eltech. a elektronický. C estovní ruch vytváøí asi 25 % H D P. D op. silnièní; pøístav a m ez. letištì B ridgetow n. V yváží se cukr, eltech. souèástky, chem ikálie. M ìn. jed. 1 barbadoský dolar (B B D ) = 100 centù. ! Státní zøízení: konstituèní m onarchie v rám ci Spoleèenství, v èele brit. královna; dvoukom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 11 farností (parish).

bárka, ” stav. podpìra m ostù, sestavená z jedné i více øad døevìných, ocelových nebo železobetonových pilot, zaberanìných do podloží a spojených nahoøe stativem (trám em ); ” dop. m enší veslový èlun, nìkdy s pom ocnou plachtou. barkarola, ” hud. a) píseò benátských gondoliérù, obv. v šestiosm inovém taktu; b) instr. skladba podobného rázu. B arla A ndrej, *29.11.1940, sl. kam eram an (film y Zlatá reneta, Rom ance pro køídlovku, K oèièí princ); žije v È R . B arlach Ernst, 2.1.1870!24.10.1938, nìm . sochaø, grafik a dram atik. V ycházel ze sym bolism u a expresionism u, nám ìtovì se zam ìøil na sm utek a bídu lidského osudu. B arm a, B arm ský svaz, M yanm ar, barm sky M yanm a, Pyijtchaunsu M yanm a nainngam to ! stát v jv. A sii pøi pobøeží A ndam anského m oøe a B engálského zálivu; 676 552 km ², 45,1 m il. obyv. (1995), hl. m . Rangún. ! N a S horská pásm a tibeto-him álajské soustavy

(až 5 881 m n. m .), k J vybíhají pásm a barm sko-ásám ské h. soustavy. Støed vyplòuje nížina podél ø. Iravadi. H ornatá vých. èást s Šanskou plošinou je èlenìna hlubokým údolím Salw inu a jeho pøítokù. Podnebí rovníkových m onzunù s obdobím dešt,ù od kvìtna do záøí. R ozsáhlé porosty trop. lesù pøecházejí ve vyšších polohách v jehliènaté a opadavé lesy, v sušších obl. v savany. ! 68,0 % B arm áncù, 6,9 % Šanù, 6,6 % K arenù, 4,4 % A rakáncù (1983). Ú ø. jaz. barm ština. N áb. (1990): 89,4 % buddhisté, 4,9 % køest,ané, 3,8 % m uslim ové. K ojenecká úm rtnost 105 ‰ , stø. délka života 59 let (1995). ! R ozvojový agrární stát, jeden z nejchudších. Silné autarkické tendence, m ez. izolace. H N P 765 U S $/obyv., stát. dluh 5,77 m ld. U S $ (1995). ! O bdìlává se 14,8 % územ í (zalesnìno 47,9 % ). H l. plodiny: rýže, cukrová tøtina, podzem nice olejná, fazole, bavlník, sezam , jutovník, tabák, kauèukovník. V živoèišné výr. dom inuje chov skotu a buvolù. Znaèná tìžba døeva. Tìžba ropy, zem ního plynu, rud neželezných kovù (C u, Pb, Sn, Z n, A g), m oøské soli, diam antù. Prùm . zpracovává zem ìd. produkty a tìžené suroviny. ! H l. nám . pøístavy R angún a M oulm ein. Splavná ø. Iravadi. ! V yváží se rýže, døevo (teak), rudné koncentráty, kauèuk, ilegálnì opium . M ìn. jed. 1 kyat (M M K ) = 100 pyasù. ! Státní zøízení: federativní rep., v èele prezident, jednokom orový N ár. konvent. ! Správní èlenìní: 7 státù a 7 provincií.

47 B aroja [barocha] Pío, 28.12.1872!30.10.1956, šp. spisovatel. N ám ìty èerpal hl. z rodného Baskicka. R om ány èasto øadil do trilogií (La Lucha por la vida ! Boj o život). baroko, vùdèí sloh evr. um ìní 17. a 18. st.; zákl. znakem je pohyb forem pod tlakem pom yslných sil, patetický výraz vzrušení, pøekypující bohatost a velkolepost výzdoby. V arch. navázalo na renes. principy, ale zároveò je rozvinulo v další narušování klasicistní tektoniky dynam ickým vztahem èlánkù nesoucích a nesených. Zákl. sm ìry b. klasicistního a dynam ického se form ovaly v 17. st. v Itálii. D alší slohový vývoj se od poè. 18. st. realizoval ve stø. Evropì na územ í R akouska, è. zem í a Bavorska. Pro pozdní období je charakteristické b. klasicistní a rokoko. V m alíøství a sochaøství se b. zam ìøilo na dram . výrazy napìtí a duševních stavù. V baroku se Barokní sloup spojily všechny prostøedky um ìní v jediné m onum entální dílo s cílem dosáhnout co nejpùsobivìjšího úèinku. V è. zem ích spojeno s protireform ací, postupným zdom ácnìním v è. prostøedí nabývalo b. pøíznaèných rysù a zasahovalo do lid. um ìní. Pro è. b. je charakteristické krajní rozvinutí bar. tendencí. Hudba je charakteristická patosem , vzrušenou m elodikou a na odiv stavìnou virtuozitou form y i výrazu. Pøevládal koncertní styl (concerto grosso, sonáta, suita, sinfonia, fuga), dotvoøily se další hud. form y (opera, oratorium , kantáta, árie, recitativ). O pera se rozvíjela od konce 16. st. ve Florencii, rychle se rozšíøila po celé Evropì (v Praze první pøedstavení 1627). D vorský balet se rozvinul v 17. st. ve Francii na dvoøe L udvíka X IV . Liter. zpracovávala zejm . náb., ale i svìtské nám ìty. Snaha o výrazný jaz. projev (novotvary, duchaplné obraty, slovní høíèky) nabyla v rùzných liter. specifických forem : fr. preciózní liter., šp. gongorism us (podle L. de G óngory), it. m arinism us (podle G . M arina), è. bar. lyrika (B . B ridel, F. K adlinský). Z žánrù stály v popøedí lyrika a dram a. V div. dùraz kladen na pøepychovou vizuálnost (perspektivní m alované dekorace, svìtelné a zvukové efekty), došlo k zásadní prom ìnì div. prostoru. V Itálii vznikl nový typ div. budovy s ostrým oddìlením hledištì od jevištì (kukátková scéna); m ezi jevištì a hledištì byl um ístìn orchestr (poprvé 1637 v Benátkách), užívala se opona. D ošlo k prudkém u rozvoji scénografie a div. architektury. B ohatou dekoraci pøejalo i jezuitské divadlo. V è. prostøedí se rozvíjelo bar. divadlo i v lid. prostøedí jako sousedské divadlo.

B arm ánci, vl. jm . B am a ! nejvìtší národnost v B arm ì (28,3 m il., tj. 68 % obyv., 1990). Jazyk patøí k tibetsko-barm ské vìtvi tibetoèín. rodiny. Pøedkové pocházejí z jv. Tibetu. N áb. buddhistické. Zem ìdìlci, zahradníci, rybáøi. barm ská literatura, nejstarší pam átky z 11.!13. st; od 13. st. se rozvíjela poezie. V rcholem 1. pol. 19. st. bylo klas. dram a. M oderní liter. se zrodila v koloniálním období (1886!1948), m ìla nacionální a protibrit. charakter; vznikl rom án, povídka. barn, jednotka plošného obsahu rovná 10 !28 m 2. D osud užívaná v jad. fyzice. barn abité 5 øeholní klerikové B arnard C hristian, *8.11.1922, jihoafrický chirurg. 3.12.1967 provedl první transplantaci lidského srdce; pacient žil po zákroku 18 dní. A utor vzpom ínkové knihy D ruhý dech. Barnardova hvìzda, Barnardova šipka ! hvìzda s nejvìtším znám ým vlastním pohybem (10,34O za rok) a Zem i nejbližší hvìzda na severní obloze (6 svìtelných rokù); jasnost 9 m ag. Leží v souhvìzdí Hadonoše. Pojm enovaná podle am . astronom a E. E. B arnarda (1857!1923), který ji 1916 objevil. 5 Proxim a C entauri B arn aul, kr. m . v R usku na západní Sibiøi; 601 000 obyv. (1993). Prùm . stroj., text., gum árenský. D op. køižovatka. U niv. (1973). ! Zal. 1730, od 1771 støedisko A ltajského kraje. Barnum [bárnem ] Phineas Taylor, 5.7.1810!7.4. 1891, am . cirkusový podnikatel. 1873 vybudoval nejvìtší cirkus své doby (zanikl 1956). Zakladatel agresivní reklam y. barograf, pøístroj zaznam enávající èasový prùbìh zm ìn tlaku vzduchu, záznam se nazývá barogram . V letectví se používá jako záznam ník výšky po celou dobu letu. 5 tlakom ìr

Barokní portál barom etr 5 tlakom ìr barom etrické m ìøení výšek, zpùsob urèování nadm oøských výšek nebo výškových rozdílù na zákl. skuteènosti, že s rostoucí nadm oøskou výškou ubývá tlaku vzduchu; k m ìøení se používají aneroidy upravené ke ètení nadm oøských výšek. 5 nivelace; trigonom etrické m ìøení výšek barom etrický tlak 5 tlak vzduchu baron, pùv. pøíslušník panovnické družiny, pozdìji nejnižší titul pøíslušníka vysoké šlechty. baronet, pøíslušník angl. nižší šlechty.

3.!4. st.

období m . státù, vliv Indie

7.!9. st.

pøíchod Barm áncù

baronská válka, 1263!65 konflikt m ezi anglickou šlechtickou opozicí vedenou S. M ontfortem a králem Jindøichem III. (1207!1272), po jehož porážce svolali vítìzové 1265 shrom áždìní baronù, nižší šlechty a m ìšt,anù, které om ezilo m oc krále. R ozhodující m ezník v dìjinách angl. parlam entu. 5 Eduard I.

1044

vznik øíše Pugam (poprvé sjednoceno územ í B arm y)

baroterm om etr 5 tlakom ìr

11.!12. st.

poè. buddhism u

1283

Pugam vyvrácen M ongoly

16. st.

pøíchod prvních Evropanù (Portugalci); územ ní expanze B . za vlády krále B ajinnaunga (1551!81)

Barrande [barand] Joachim , 11.8. 1799!5.10.1883, fr. paleontolog a geolog; proslul výzkum em st. prvohor stø. a jz. È ech (obl. na jeho poèest nazvána barrandien). 1852 vydal první svazek Systèm e silurien du C entre de la Bohêm e (Silur stø. È ech).

17. st.

opìtovné sjednocení B ., pøíchod prvních A nglièanù

1752!1855

centralizovaný stát

po 1824

války s B rity

1886

B . souèást Britské Indie

1937

statut sam ostatné kolonie

1942!45

jap. okupace

B arm a!dìjiny

1945

porážka Japoncù, rùst nár.osvob. protibrit. hnutí

4.1.1948

vyhlášena nezávislost (federativní republika B arm ský svaz); èlen OSN

1962

voj. pøevrat, vyhlášen program barm ské cesty k socialism u

1974

nová ústava, zm ìna názvu na Social. republika B arm ský svaz

1987!88

rozsáhlé nepokoje, stát na pokraji bankrotu; opozice tvrdì potlaèena arm ádou

1989

oficiální zm ìna názvu státu na M yanm ar

1990

vítìzství opozice ve volbách, voj. vláda nadále u m oci

1992

reorganizace voj. junty, pøíslib nové ústavy; zrušen výj. stav

1993

jednání o ukonèení obè. války

1997

ukonèeno zbrojní a hosp. em bargo státù EU a U SA ; èlen A SEA N

barrandien 5 Barrande Joachim J. Barrande B arranquilla [barankilja], m ìsto v K olum bii na ø. M agdalenì, 18 km od jejího ústí do K aribského m oøe; 1,03 m il. obyv. (1990). N ejvìtší nám . pøístav státu, pásm o svobodného obchodu. Prùm . støedisko. M ez. letištì Soledad. U niv. (1950). ! Zal. 1629. B arrault [baró] Jean Louis, 8.9.1910!22.1.1994, fr. herec a režisér. Navázal na m ezivál. avantgardu, rozvíjel ideu totálního divadla, podílel se na obnovì fr. pantom im y. barrel a) st. jednotka užívaná pro hm otnost i pro objem s regionálnì velm i odlišným i hodnotam i; b) zn. bbl (UK ) ! brit. objem ová jednotka rovná 163,659 l; c) zn. bbl (U S) ! am . objem ová jednotka pro kapaliny rovná 158,987 l; d) dry barrel, zn. bbl (US) dry ! am . objem ová jednotka pro sušiny rovná 115,627 l. B arringerùv kráter [be-, podle am erického geologa D. M . B arringera, 1860!1929], im paktní kráter nedaleko W inslow u v A rizonì (U SA ) o prùm ìru 1 200 m , hloubce 174 m . V znikl dopadem m eteoritu o hm otnosti 2!3 m il. t pøed více než 10 000 lety. Barry [bery], sir Charles, 23.5.1795!12.5.1860, angl. architekt rom antism u. Autor areálu budov obou snìm oven parlam entu, Travellers' a Reform klubu v Londýnì, chrám u sv. Petra v Brightonu, A thenaea v M anchesteru a radnice v H alifaxu. B arta Jiøí, *26.11.1948, èeský výtvarník, tvùrce anim ovaných film ù (Zaniklý svìt rukavic, K rysaø, K lub odložených). barter, obm ìna ! druh vým ìnného obchodu; vzáj. zúètování dodávek prostøednictvím

dohodnutého platebního m ísta (banky) bez použití hotovostního placení, napø. na základì vzáj. otevøených akreditivù ve stejné výši.

48

baryt, bílý až hnìdý rom bický m inerál, síran barnatý B aSO 4; tvrdost 3.

B arth [bart] H einrich, 16.2.1821 až 25.11.1865, nìm . geograf, filolog a cestovatel v sev. a stø. A frice. Zahájil klas. období vìd. výzkum ù Sahary a záp. a stø. Súdánu. Prošel a zm apoval 20 000 km cest. B arth [bart] K arl, 10.5.1886!10.12. 1968, švýc. evang. teolog; zakl. dialektické teol., jejím ž tém atem je svobodný B ùh a svobodný èlovìk. H l. dílo: K irchliche D ogm atik (Círk. dogm atika). B artók B éla, 25.3.1881!26.9.1945, m a(. skladatel, etnom uzikolog a H. Barth klavírista; od 1940 v U SA . Sbíral lid. hudbu, zapsal asi 2 600 m elodií a poøídil asi 8 000 fonograf. záznam ù; napsal nìkolik teor. prací. A utor instr. a kom orní hudby, opery M odrovousùv hrad, baletu Podivuhodný m andarín. B artolom ìj z C hlum ce 5 K laret bartolom ìjská noc, vraždìní hugenotù katolíky v noci z 23. na 24.8.1572 na podnìt K ateøiny M edicejské a rodu G uisù u pøíležitosti svatby Jindøicha (IV .) N avarrského s M arkétou z Valois (3 000 obìtí). B artolom eo Fra, 28.3.1472!6.10.1517, vl. jm . B accio della Porta, it. m alíø. V pozadí jeho náb. obrazù se objevují první pohledy na skuteènou krajinu kolem Florencie. B artolus de Sassoferrato, 1314!1357, it. právník, kom entátor; prof. univerzity v Perugii. Zabýval se øím . i soudobým právem . Po staletí neotøesitelná právní autorita. B arton D erek Harold R ichard, 8.9.1918!16.3.1998, angl. org. chem ik. Studoval strukturu pøír. látek, rozvinul dynam ickou stereochemii, zavedl pojem konform ace. N c (1969) za rozvoj teorie konform ace a její využití v chem ii. B artoš František, 16.3.1837!11.6.1906, è. národopisec a filolog (D ialektický slovník m oravský), sbìratel a vydavatel lid. písní. B artoš Jan, 23.2.1893!6.5.1946, è. dram atik (K rkavci, Vzbouøení na jevišti), div. kritik a historik (Budování Národního divadla). B artoška Jiøí, *24.3.1947, è. herec. È inný v divadle (1978!91 èlen D iv. N a zábradlí v Praze), ve film u (K atapult) a televizi. barva, ” fyz. a) charakteristika tìlesa daná jeho schopností absorbovat, odrážet a rozptylovat (popø. em itovat) opt. záøení a též spektrálním složením dopadajícího záøení; b) zrakový vjem (poèitek) buzený záøením rùzných vlnových délek; vzniká selektivním vním áním ve tøech pásm ech (èerveném ! R , zeleném ! G , m odrém ! B ). T oho se využívá k zobrazení b. v barevném tisku, fotografii, televizi. B . lze skládat aditivnì (pøekládáním tøí barevných svìtel v zákl. b. R, G , B ) nebo subtraktivnì (filtrací bílého svìtla filtry m odrozeleným ! C , purpurovým ! M a žlutým ! Y ). B . lze popsat i jejím barevným tónem (ekvivaletní vlnovou délkou) a sytostí (podílem pøím ìsi bílé). K èíselném u popisu b. slouží diagram chrom atiènosti. 5 chrom atiènost; trichrom atická soustava; c) 5 tón; d) 5 kvarky; ” výtv. um . vedle linie a svìtla zákl. prvek m alby; u b. se rozlišuje tinta (odstín pestré b.), sytost (intenzita a svìtlost, tj. valér). Teplé b. (žlutá, èervená) pùsobí radostnì a vystupují do popøedí, studené b. (m odrá, zelená) sm utnì a ustupují do pozadí; na tom je zal. barevná perspektiva v krajinom albì. B . m ùže bu( charakterizovat pøedm ìty, nebo pouze dekorovat plochu, v rùzných obdobích a sm ìrech se m ìnila pøevaha jedné èi druhé tendence. Im presionism us rozložením pøedm ìtu na barevné skvrny zahájil proces sm ìøující k osam ostatnìní b., zbavené popisné a charakterizaèní funkce. barváøi, skupina plem en loveckých psù s výborným èichem , používaná k dohledání a zadržení poranìné vysoké, popø. i èerné zvìøe, napø. b. hannoverský a bavorský. barven í, ” biol. m etoda obarvení nìkterých struktur bunìk nebo pletiv a tkání s cílem jejich lepšího pozorování. V m ikrobiol. m etoda používaná k rozlišení bakterií na gram pozitivní a gram negativní. barvínek 5 brèál barvíøství, proces, pøi kterém dochází ke zm ìnì barevného odstínu text. m ateriálù v rùzné form ì (pøíze, tkanina, úplet) na rùzných technol. zaøízeních vniknutím barviva do vlákna.

Typy krystalù barytu baryton, støední m užský hlas; tónový rozsah asi (G ) H ! e 1(a 1). barytový beton 5 tìžký beton baryum , B a ! chem . prvek skupiny II A , at. è. 56, rel. at. hm . 137,34, t. t. 725 °C , t. v. 1 637 °C ; žluto-støíbøitý kov; rudy: baryt B aSO 4 a w itherit B aCO 3; reaguje s vodou na hydroxid barnatý B a(O H ) 2 a s kyselinami na barnaté soli; rozpustné slouèeniny b. jsou jedovaté. bas, hluboký m užský hlas; tónový rozsah asi (C)E ! f 1(g 1). base station 5 základnová stanice baseball [bejzból], sport. pálkovací hra. V znikla koncem 1. pol. 19. st. v U SA , snad z angl. kriketu. N ejpopulárnìjší profesionální hra v USA a Japonsku. B asedow [bazedó] K arl von, 28.3.1799!11.4.1854, nìm . lékaø. 1840 popsal projevy zvýšené èinnosti štítné žlázy (B asedow ova nem oc). B asel [bázel], fr. B âle, è. Basilej ! m . ve Švýcarsku, v severozáp. èásti na R ýnu na hranicích s Francií a SR N ; 172 945 obyv. (1996). Správní støedisko polokantonu B asel-Stadt. Prùm . chem ., farm ., polygr., stroj., eltech. a hedvábnický. D op. køižovatka, ø. pøístav, m ez. letištì (na územ í Francie). U niv. (1460). V eletrhy. ! První zm ínka z 374 (øím . B asilea), v 7. st. biskupství. 917 znièena M a(ary, poté opevnìna. O d 14. st. øíšské m ìsto. 1431!49 m ísto konání koncilu. O d 1501 souèást Švýcarska. 1795 zde byl uzavøen m ír m ezi Francií a Pruskem . báseò a) každé veršované dílo epické (epos), lyrické (sonet) nebo dram . (dram . báseò); b) kratší, zpravidla lyricky ladìná veršovaná skladba. báseò v próze, kratší lyricky ladìná próza bez ucelené dìjové linie, využívající nìkterých rytm ických prostøedkù verše. B A SIC [bejzik], angl. B eginner's A ll-purpose Sym bolic Instruction C ode ! program ovací jazyk vyvinutý v polovinì 60. let 20. st. am erickým i m atem atiky J. G . K em enym (1926!1992) a T . E. K urtzem (*1928) na D artm outh C ollege (H anover, stát N ew H ampshire, USA ). Jeho jednoduchost um ožòuje rychlou tvorbu jednoduchých program ù, ale vytváøí špatné program átorské návyky. Existuje v m noha rùzných verzích a rozšíøeních. B asic E nglish [bejzik ingliš], um ìle zjednodušená angliètina; vytvoøena ve 30. letech 20. století. basidie [-dy-], výtrusorodá stopka ! u stopkovýtrusých hub kyjovitá nebo válcovitá buòka, ve které dochází ke splývání dvou jader, m eióze a tvorbì jader, ze kterých vznikají ètyøi výtrusy zvané basidiospory. B asidiom ycetes 5 stopkovýtrusé houby B asie [bejzi] C ount, 21.8.1904!26.4.1984, vl. jm . W illiam B ., am . džezový klavírista a skladatel; pøedstavitel velkokapelového džezu, vedl vlastní sw ingový big band. Basile [bazíle] G iambattista, 1575!23.2.1632, it. spisovatel. O sobité nadání projevil v dílech napsaných neapolským náøeèím . A utor prvního souboru lid. pohádek v Evropì (Pentam erone ! Pentam eron aneb Pohádka pohádek). B asileios I. M akedonský [bazilejos], asi 812!29.8. 886, od 867 byz. císaø; zakladatel m ak. dynastie. V edl úspìšné války s A raby a s jihoslovanským i km eny. N a západì B alk. poloostrova obnovil vliv B yzance. B asileios II. B ulgaroktonos (B ulharobijce) [bazilejos], asi 958!15.12.1025, od 976 byz. císaø z m ak. dynastie; za jeho vlády nejvìtší územ ní rozsah Byzance. 1018 porazil bulh. vojsko a obnovil byz. nadvládu nad B ulharskem . Stabilizoval byz. državy v již. Itálii. B asilej 5 Basel basileus, v hom érském Ø ecku král, tj. vojevùdce, soudce a veleknìz obce. Pozdìji jen nejvyšší knìz; pouze ve S partì zùstali zachováni dva b. s neom ezenou m ocí. Titul používán i za helénism u a v B yzanci.

A. Barvitius, nádraží Františka Josefa I. v Praze (zboøeno 1901!05) Barvitius [barvícius] A ntonín, 14.7.1823!20.7.1901, è. architekt generace N D ; bratr Viktora B arvitia. V Praze projektoval nádraží Františka Josefa I., spolupracoval s I. V . U llm annem na projektech Lippm annovy a Lannovy vily. V rcholem tvorby je vila Gröbe na Vinohradech a kostel sv. V áclava na Sm íchovì. Barvitius [barvícius] V iktor, 28.3.1834!9.6.1902, è. m alíø a ilustrátor; bratr Antonína B arvitia. Koloristický talent uplatnil v im presivnì zam ìøeném realism u (N árodní slavnost ve H vìzdì). barviva, barevné org. slouèeniny rozpustné alespoò v nìkterém rozpouštìdle (vodì, alkoholech, tucích). Podle pùv. se dìlí na b. pøír. (rostlinná ! indigo, hena nebo živoèišná ! purpur) a um ìlá (syntetická), která jsou vyrábìná hl. z èernouhelného dehtu. Používají se napø. k barvení rùzných m ateriálù, jako indikátory stavù a složení soustav. Zvl. skupinu tvoøí biol. b. (pigm enty), napø. látky obsažené v rostl. buòce zpùsobující nápadné zbarvení kvìtù, plodù, listù, pøíp. v plastidech (fotosyntetická b. ! karoteny, xantofyly, chlorofyly), kde se podílejí na fotosyntéze, nebo u živoèichù, napø. látky podílející se na zbarvení tìla, pøenosu kyslíku (hem oglobin, hem ocyanin). barvoslepost, daltonism us ! nedostatek schopnosti rozeznávat barvy. barvotisk, tisk polotónových obrázkù pøesným soutiskem základních, popø. doplòovacích barev. 5 barevný tisk; ètyøbarvotisk baryon ové èíslo 5 zobecnìný náboj baryony, skupina tìžších elem entárních èástic s poloèíselným spinem (ferm iony); patøí m ezi hadrony. D ìlí se na hyperony a nukleony. N ejlehèím b. je proton. B aryšnikov (B aryshnikov) M ichail, *27.1.1948, rus. taneèník a choreograf; od 1974 v zahranièí (K anada, U SA ), od 1980 v èele A m erican B allet Theatre.

B asilicata [bazilikáta], kr. v již. Itálii; 9 992 km ², 605 940 obyv. (1991), správní støedisko Potenza. N erozvinutá zem ìd. oblast. Pastevectví, pìst. obilnin a støedom oøských kultur. B asilios V eliký [bazilijos], svatý B asilios ! 329!379, biskup v m aloasijské C aesareji (K ayseri); autor èetných teol. spisù, organizátor východního m nišství. Je m u pøipisováno autorství jedné z hl. liturgií pravoslavných církví.

Basilios Veliký

B askerville [beskervil] John, 28.1.1706!8.1.1775, brit. písm olijec a knihtiskaø; vytvoøil sym etrická kontrastní písm a. basketbal, košíková ! sport. branková hra, pøi níž se dosahuje bodù házením do košù, upevnìných ve výši 3,05 m . V znikl koncem 19. st. v U SA , do Evropy se dostal po 1. svìt. válce. 1931 zal. M ez. basketbalová federace (FIB A ); È SR se stala jedním z prvních èlenù. D ružstvo tvoøí 5 hráèù; doba hry je 2 × 20 m in. N ejvyšší soutìže: O H (od 1936 m uži, od 1976 ženy), M S (od 1950 m uži, od 1953 ženy). 5 N B A baskická literatura, nejst. pam átkou jsou epické zlom ky ze 14.!15. st.; první kniha vyšla 1545. V dalších dvou st. se pìstovala hl. náb. literatura. Zájem o lid. slovesnost se zrodil v 19. st., usilovalo se o nár. svébytnost. K oncem 19. st. se objevil i rom án s vesnickou tem atikou a dram a. 1910 zal. B askická akadem ie, která si pøedsevzala ustálit jednotný spisovný jazyk. N ìkteøí B askové však psali šp. (P. B aroja, M . de U nam uno). O d pol. 20. st. se rozvíjí zejm . rom án, do nìhož pronikají i m oderní svìt. proudy.

Høištì na basketbal

49 B askicko, šp. País V asco, V ascongadas, V asconia, baskicky Euskadi ! auton. region v sev. Španìlsku; 7 234 km ², 2,11 m il. obyv. (1991), správní støedisko V itoria. O býváno zèásti Basky. Prùm . hut., stroj., chem ., pap.; tìžba rud železa a neželezných kovù. ! V 16. st. ztráta vl. státnosti. N ár. hnutí završeno 1979 pøiznáním autonom ie. baskiètina, euskera ! izolovaný jazyk aglutinaèního typu, charakteristickým znakem je ergativ; pøíbuzenství s kavkazským i jazyky není prokázané. B askové, vl. jm . Euskaldunak ! národnost zejm . v B askicku (900 000, 1990), již. Francii (80 000) a v zám oøí. Jazyk baskiètina. N áb. katolické. R ybáøi, zem ìdìlci; chov skotu. básnická figura, výrazový prostøedek bás. øeèi s expresivní, význam ovou a okrasnou funkcí. Spoèívá v opakování slov (anafora, epanastrofa, epifora, epizeuxis), v odchylkách od bìžné syntaxe (asyndeton, polysydenton, zeugm a), v seskupování slov (gradace) nebo jejich vypouštìní (elipsa), v hrom adìní stejných hlásek, km enù nebo koøenù slov (aliterace, onom atopoie, paronom ázie), v hrom adìní význam ù (pleonasm us, tautologie) nebo v zám ìnì stejnì znìjících slov (kalam búr). básnická licence, odchylka od jaz. norem nebo od obsahové vìcné správnosti; je spjata s povìdom ím o zvláštnostech um . (zejm . básnického) projevu. básnická povídka, byronská povídka ! veršovaný lyrickoepický útvar, v nìm ž èasto jen náznakový dìj slouží k vyjádøení básníkových osobních postojù; napø. G . G . B yron, C hilde Haroldova pout,, K . H . M ácha, M áj.

batysféra a) vodní prostor pod hladinou; b) ponorná ocelová vodotìsná a tlaková kom ora tvaru koule s posádkou a pøístroji, um ožòující m ìøení a pøím é pozorování ve velkých m oøských hloubkách. Navrhl ji am . pøírodovìdec C h. W . B eebe (1877!1962) a 1934 s ní sestoupil poblíž B erm ud do hloubky 923 m . batyskaf, speciální podm oøské plavidlo k vìd. úèelùm ; um ožòuje sestup do velkých hloubek. První b. sestrojil A . Piccard (sestoupil do hloubky 3 150 m ). 1960 byla b. Trieste dosažena hloubka 10 899 m ! nejvìtší dosažená hloubka, dno M arianské pøedhlubnì ! sestup trval asi 5 hodin. baud [bód, podle fr. inženýra J. M . E. B audota, 1845 až 1903], zn. B d ! jednotka m odulaèní rychlosti vyjadøující poèet signálových prvkù digitálního signálu pøenesených za 1 s. Baudelaire [bodlér] C harles, 21.4.1821!31.8.1867, fr. básník. Pokraèovatel rom antism u a pøedchùdce sym bolism u (bás. sbírka Fleurs du m al ! K vìty zla, Petits poèm es en prose ! M alé básnì v próze, teor. práce L'Art rom antique ! Rom antické umìní) stál u zrodu m oderní vním avosti. B audouin I. [boduen], 7.9.1930!31.7.1993, od 1951 belg. král z dynastie sasko-koburské; nejstarší syn Leopolda III. (1901!1983), po jehož abdikaci nastoupil na trùn; bratr A lberta II. B audouin de C ourtenay [boduen de kurtene] Jan, 13.3.1845!3.11.1929, pol. jazykovìdec. Zabýval se obecnou jazykovìdou a slavistikou.

basreliéf 5 reliéf

Bauhaus, um ìleckohist. škola nového typu, zal. 1919 ve V ým aru W . G ropiem . V yuèovací postup spoèíval v exaktním studiu výtv. prvkù a zákonù výstavby um . díla. Žáci souèasnì zpracovávali v dílnách døevo, textil, keram iku a sklo; studium vrcholilo školou architektury. Ze spolupráce všech druhù um ìní m ìlo vzniknout um . dílo jako jednotný funkèní a est. celek. N a B . pùsobili m j. L. Feininger, P. K lee, V . K andinskij a L. M oholy-N agy. O d 1925 sídlila škola v Dessau, 1932!33 v B erlínì; nacisty uzavøena.

Bass Eduard, 1.1.1888!2.10.1946, vl. jm . Eduard Schm idt, è. novináø (Potulky pražského reportéra) a spisovatel (povídky K lapzubova jedenáctka, Lidé z m aringotek, rom án C irkus H um berto).

B auch Jan, 16.11.1898!9.1.1995, è. m alíø, grafik a sochaø. Expresivní styl s exaltovanou barevností uplatnil v zátiších, portrétech a pražských m otivech. A utor m onum entální tvorby pro architekturu.

Bassano [basáno] Jacopo, 1510 nebo 1515!13.2. 1592, vl. jm . G iacom o da Ponte, it. m alíø. Zájm em o svìtelné efekty pøedjím al m albu 17. st., sm ysl pro pøírodu ho pøivedl ke krajinom albì a venkovském u žánru, který pøevzali jeho synové Francesco (1549 až 1592), Leandro (1557!1622), G iovanni Battista (1553 až 1613) a G irolam o (1566!1621).

Baum eister [baumajster] W illi, 22.1.1889!31.8.1955, nìm . m alíø. Inspirován afr., orient. a aztéckým um ìním , od reliéfních geom etrizujících obrazù dospìl ke konstruktivism u a nefigurativní tvorbì.

básnictví 5 poezie B asra, A l B asrah ! m . v již. Iráku na Šatt al-A rabu; 616 700 obyv. (1985). Správní, hosp. a tržní centrum již. Iráku. R afinerie ropy, potr. výr. (datle). Ø . pøístav dostupný nám . lodím . ! M . poškozeno za irácko-íránské války 1980!88.

B assùv prùliv [be-], angl. B ass Strait ! m ezi A ustrálií a Tasm ánií, spojuje V elký australský záliv s Tasm anovým m oøem ; dl. 317 km . Podm oøská ložiska ropy a zem ního plynu. bastard, ” genet. st. ozn. pro køížence (m íšenec, hybrid, neèistokrevný jedinec). bastion [-ty-], vystupující, obvykle kruhová èást opevnìní. B aškirie, B aškortostán, B aškirská republika, baškirsky B aškort R espublikasy ! rep. v R us. federaci, na U ralu; 143 600 km ², 4,06 m il. obyv. (R usové, B aškiøi, Tataøi, È uvaši; 1995), hl. m . U fa. Tìžba ropy, zem ního plynu, rud železa a m ìdi. Prùm . petrochem ., stroj. (zaøízení pro tìžbu a petrochem .), hut., døevozpracující, spotøební, potravináøský. Pìstování obilnin, bram bor, zeleniny. Chov skotu, ovcí, prasat; vèelaøství. H ustá sít, potrubí. baškirská literatura, vznikala na základì ústní slovesnosti a v kontextu literatur tureckých národù; ovlivnìna zejm . tatarskou. B aškirsky zaèal psát v 19. st. M . G hafuri (1880!1934). baškirština 5 altajské jazyky B ašó, 1644!12.10.1694, vl. jm . D žinšièiró M acuo, jap. básník. D ovršil form u haiku, zam ìøoval se na pøír. lyriku s fil. podtextem . È . výbor M ìsíce, kvìty. B at,a Tom áš, 3.4.1876!12.7.1932, è. podnikatel; 1894 zakl. obuvnického závodu ve Zlínì. Zavedl nové m etody výroby, které vedly k rùstu produktivity práce. B at,a Tom áš John, *17.9.1914, kan. podnikatel è. pùv.; syn Tom áše B ati. Jeden z nejvìtších výrobcù a prodejcù obuvi na svìtì. batatovník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi svlaècovitých. B . jedlý (povíjnice jedlá) je pìst. v tropech pro hlízy (bataty), které se rùznì upravují (m ouka, alkohol, škrob, sirup). T. J. Bat,a

B atavská republika, rep. vytvoøená 1795 rev. Francií na okupovaném územ í N izozem í; první tzv. sesterská republika. 1806!10 pøem ìnìna v Holandské království, 1810!14 souèást Francie. baterie, ” eltech. sériové nebo paralelní spojení galvanických èlánkù prim árních nebo sekundárních (akum ulátorù), èím ž se získávají zdroje stejnosm ìrného proudu s vyšším napìtím (sériové spojení), nebo vyšší kapacitou (paralelní spojení). N apø. b. startovací (m otorová vozidla, letadla), b. pro telefonní ústøedny, napájení pøístrojù; ” voj. 5 rota B athurst 5 B anjul batch file 5 dávkový soubor batikování [-ty-], indoèín. zpùsob vzorování látek; látka pom alovaná voskem pøijm e barvu jen na nepokrytých m ístech. Nepravá batika vzniká vyvazováním vytažených cípù látky; po obarvení tvoøí pùv. svázaná m ísta v ploše látky neprobarvené skvrny. B atista y Z aldívar [batysta y saldyvar] Fulgencio, 16.1.1901!6.8.1973, kubánský státník. 1933 se podílel na pádu diktatury G . M achada (1871!1939), 1940!44 prez. republiky, 1952!59 diktátor. Svržen partyzány F. C astra; zem øel v exilu. batolit, hlubinné m agm atické tìleso utuhlé v dutinì zem ské kùry; plošnì rozsáhlé, rozšiøující se do hloubky, se zrnitou strukturou horniny. B at,ova soustava øízení, systém zásad charakteristický pro zpùsoby øízení, organizaci a m etody èinnosti B at,ova koncernu. Jeho základem byl taylorism us a fordism us. batrachologie, vìdní obor, který se zabývá obojživelníky. Batu-chán, 1208!1255, m ongolský chán, od 1243 chán Zlaté hordy; Èingischánùv vnuk. 1236!40 vedl m ongolsko-tatarská tažení do R uska a 1241!42 do stø. a již. Evropy. Po zprávì o sm rti velikého chána Ö gedeje se obrátil zpìt na východ a 1243 ovládl v Povolží Zlatou hordu. B atum i, hl. m . A džarska v G ruzii, nám . pøístav a pøím oøské láznì na pobøeží È erného m oøe; 137 500 obyv. (1991). Zpracování ropy. Lodìnice. V ýr. zaøízení pro zpracování èaje. Potr. prùm ., výr. kofeinu. ! Zal. v 11. století. B aty G aston, 26.5.1885!13.10.1952, fr. režisér, div. teoretik a dram atik (Paní Bovaryová); èlen K artelu. O d 40. let se vìnoval loutkovém u divadlu. batygrafická køivka 5 hypsografická køivka batym etr 5 hloubkom ìr

B autzen [baucen], B udyšín ! m . na V SR N v Sasku na ø. Sprévì; 48 100 obyv. (1991). ! Støedisko Lužických Srbù, 10.!11. st. støídavì øíšský, pol. a è. vliv, ve 12.!pol. 13. st. v è. rukou. 1158 m . práva. 1319 až 1634 souèást è. koruny. Pražským m írem 1635 pøedán H absburky spolu s H orní Lužicí saském u kurfiøtovi. V kvìtnu 1945 zde byla zahájena pražská operace. bauxit, sedim entární hornina obv. vyplòující deprese v karbonátových horninách; èervené, èervenohnìdé, ale i žluté a zelené barvy. O bv. obsahuje böhm it, diaspor nebo obojí, dále goethit, lepidokrokit nebo hem atit, nìkdy kaolinit. N ejdùl. surovina pro výrobu hliníku. bavlna, jednobunìèná vlákna (10!60 m m dlouhá, o tloušt,ce 10!40 ìm ) obalující bavlníková sem ena, obsahující asi 94 % celulózy. Jedno z nejdùl. text. vláken, tkají se z ní tkaniny dobøe sající pot a pøíjem né na dotyk, uplatòují se i ve sm ìsích s chem . vlákny. Zpracovává se napø. i na vatu a obvazový m ateriál, slouží k oplétání izolovaných vodièù a šòùr. ! N ejst. zpráva o b. pochází z pol. 5. st. pø. n. l. od H érodota, který se zm iòuje o bavlnìných šatech perských vojsk. D o è. zem í se dovážela již ve 13. st. z Turecka. bavlník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi bavlníkovitých. N ejpìstovanìjším druhem je b. srstnatý, jehož plod (tobolka) obsahuje sem ena hustì porostlá vlákny (bavlna). Ze sem en se také lisuje olej. Podobnì se využívá i b. bylinný. bavlníkovité, bom bakovité, Bom bacaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. O bv. døeviny s celistvým i listy a oboupohlavným i kvìty. Plodem je tobolka obsahující Bavlník: a nezralá tobolka, b zralá tobolka dlouhá bílá vlákna, surovinu pro výrobu bavlny.

B atalpašinsk 5 È erkessk

B atavia 5 Jakarta

Baum garten A lexander G ottlieb, 17.7.1714!26.5. 1762, nìm . filozof a estetik ovlivnìný G . Leibnizem . Zavedl term ín estetika a založil její term inologii.

B avorsko, nìm . B ayern ! spolková zem ì SR N , na J pøi hranicích s Rakouskem a È R ; 70 554 km ², 12,04 m il. obyv. (1996), hl. m . M nichov. ! N a m ístì st. osídlení poè. 6. st. germ . km enové vévodství s centrem v Ø eznì, v 6.!8. st. tlak Slovanù a A varù, 788 souèást franské øíše, v 9. st. souèást východofranské øíše, od 947 øím skonìm . øíše (976 oddìlena V ých. m arka). 1070 až 1180 pod vládou W elfù, 1180!1918 W ittelsbachù. M ocenský vzestup ve 14. st. za L udvíka IV . B avora. Za tøicetileté války v èele kat. Ligy (M axm ilián I.), 1623 zisk H orní Falce a kurfiøtského hlasu. V e válce o dìdictví rak. 1740!48 usiloval Karel V II. A lbert o císaøskou korunu. Za napoleonských válek pøipojena pod vlivem Francie územ í nìkterých øíšských m . a 1806 prohlášeno král.; 1871 souèást nìm . císaøství. 1918 vyhlášena rep., 1919 rep. rad. Po její porážce souèást N ìm ecka. 1945!49 souèást am . zóny, od 1949 spolková zem ì SR N . B avorský les, nìm . B ayerischer W ald ! èást h. soustavy Šum avy na územ í B avorska; G roßer A rber (V elký Javor, 1 457 m ). B ayer [bajer] Johann, 1572!7.3.1625, nìm . astronom a právník. 1603 vydal spis U ranom etria se zobrazením a popisem souhvìzdí a s oznaèením hvìzd podle jasnosti písm eny øec. a pak lat. abecedy. B ayerischer W ald 5 B avorský les B ayezit I. Y ildirim [bajezit jildyrim ], Bajezid, 1360 až 1403, 1389!1402 turecký sultán. 1389 dovršil porážku srb. vojska na K osovì poli. Do konce 14. st. obsadil jv. èást B alk. poloostrova. D onutil B yzanc k vazalské závislosti na osm anské øíši. 1402 poražen a zajat M ongoly. bazalka, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hluchavkovitých. R ostlina pìstovaná pro bazalkovou silici a pro nat,, z níž se pøipravuje koøení, obsahující silici (estragol) a tøísloviny. bazalt, èediè ! výlevná hornina složená z plagioklasu (labradorit!anortit), pyroxenu (klino), m énì èasto olivínu; nepodstatnì se uplatòují m agnetit, ilm enit, nìkdy am fibol, biotit a pyroxen (orto). báze, základna, základ, opìrný bod; ” eltech. 5 tranzistor; ” biochem . zásadité heterocyklické slouèeniny nukleových kyselin. D ìlí se na purinové ! adenin, guanin a pyrim idinové ! cytosin, thym in a uracil; ” chem . 5 zásada báze vektorového prostoru, koneèná m nožina lineárnì nezávislých vektorù s vlastností, že každý vektor je jejich lineární kom binací. Je-li ve vektorovém prostoru definován skalární souèin, nazývá se báze ortogonální, když pro každé

Bazilika

dva její rùzné prvky u, v platí u.v = 0 (ortogonální vektory). Pokud navíc pro každý prvek báze platí u.u = 1, nazývá se báze ortonorm ální. bazicita, zásaditost. 5 acidita; pH ; zásada bazické horniny 5 vyvøelé horniny bazilika, v ant. architektuøe obchodní nebo soudní budova, v kø. architektuøe zákl. typ podélného troj-, pìti- až sedm ilodního kostela, jehož pøevýšenou hl. lo( osvìtlují okna v boèních stìnách m ezi lodìm i hlavní a sousedním i. bazilišek, rod plazù z èeledi leguánovitých; žijí ve Støední Am erice. bázlivec, rod broukù z èeledi m andelinkovitých; škodí na rostlinách.

50

10

silná vichøice

24,5!28,4

11

m ohutná vichøice

28,5!32,6

12

orkán

$ 32,7

Beaum archais [bom aršé] Pierre!A ugustin Caron de, 24.1.1732!18.5.1799, fr. dramatik. D obrodruh a volnom yšlenkáø, duchaplný ironický kritik soudobé spoleènosti (Le Barbier de Seville ! Lazebník sevillský, Le M ariage de Figaro ! Figarova svatba). B eauvoirová [bovoárová] Sim one de, 9.1.1908 až 14.4.1986, fr. spisovatelka. A utorka esejù (D euxièm e sexe ! D ruhé pohlaví), rom ánù (Les M andarins ! M andaríni), div. her a vzpom ínkové prózy M ém oires d'une jeune fille rangée (Pam ìti spoøádané dívky).

B azovský M iloš A lexander, 11.1.1899!15.12.1968, sl. m alíø. Jeden ze zakladatelù sl. m oderního um ìní s dùrazem na barevné vyjádøení a kom pozici; oslavil sl. krajinu a lid. hrdinu.

bebop 5 džez

B ažan M ykola, 9.10.1904!23.11.1983, ukr. básník a veø. èinitel. R aná epizující tvorba è. ve výboru Roky, pozdní reflexivní ve výboru Tvar vìtru.

B eck [bek] Józef, 4.10.1894!5.6.1944, pol. politik a diplom at období sanace. Spolupracovník J. Pi³sudského, úèastník jeho pøevratu 1926. 1932!39 m inistr zahranièí, od 1934 orientace na spolupráci s nacistickým N ìm eckem ; potvrzena nìm .-pol. sm louvou, pronìm . postojem v dobì m nichovské krize v záøí 1938 a obsazením Tìšínska. 1939 uzavøel sm louvu s V elkou B ritánií. Po okupaci Polska odešel do em igrace, kde v internaci zem øel.

bažanka, rod dvoudìložných rostlin z èeledi pryšcovitých. Jedovatá dvoudom á bylina rostoucí v lesích, podél cest a jako plevel v polích. bažantovití, èele( ptákù z øádu hrabavých. Pøevážnì na zem i žijící lesní a stepní druhy, sam ci m ají nápadnì prodloužený ocas. V È R žijí napø. koroptev polní, køepelka polní, bažant obecný. bažinné pùdy, pùdy vznikající v m ístech, kde je hladina podzem ní vody trvale pøi povrchu a periodicky vystupuje až na povrch, nebo pùda je dlouhodobì zatopena povrchovou vodou. D ochází v nich k hrom adìní špatnì rozložených zbytkù rostlin a intenzivnì v nich probíhá glejový proces. Zem ìd. využití není m ožné. BB S, angl. B ulletin B oard System ! form a poskytování služeb v poèítaèových sítích. N a centrální poèítaè (stanici B B S) se pøipojují jiné poèítaèe v roli jeho term inálù (obv. s využitím veøejné telefonní sítì), a jejich uživatelé kom unikují s program em , který na centrálním poèítaèi bìží. M ohou napø. získávat inform ace pøedem pøipravené na stanici B B S, zanechávat zde vzkazy (elektronická pošta), nahrávat si nabízené soubory. B c. 5 bakaláø B d 5 baud B e 5 beryllium B each B oys [bíè bojz], am . rocková skupina, pøedstavující v 60. letech 20. st. w est coast džez. beach-volleybal [bíèvoliból, angl.], plážový volejbal ! sport. sít,ová hra, volejbal na m ìkkém písku. D ružstvo tvoøí 2 hráèi. N ejvyšší soutìže: M E, M S, O H (od 1996). B eam on [bím on] Robert, *29.8.1946, am . atlet. 1968 olym pijský vítìz ve skoku do dálky výkonem 890 cm . B eardm oreùv ledovec [bírdm órùv], údolní ledovec v A ntarktidì, jeden z nejvìtších na Zem i; dl. 150 km , široký 40 km . Stéká z Transantarktického pohoøí do R ossova šelfového ledovce. B eardsley [bírdzli] Aubrey V incent, 24.8.1872 až 16.3.1898, angl. grafik; pøedstavitel secese, ovlivnìný jap. døevoøezem . A utor erotických a sarkastických kreseb a ilustrátor.

Bécaud [beko] G ilbert, *24.10.1927, vl. jm . François Léopold G illy, fr. šansoniér, herec a skladatel (film Zem ì, odkud pøicházím ).

B ecke [beke] Friedrich, 31.12.1855!18.1.1931, rak. m ineralog a petrograf. Studoval hl. m etam orfované a m ladé výlevné horniny. Svìtelný proužek, vznikající na styku dvou m inerálù, byl na zákl. jeho výzkum ù nazván B eckeho linka. B ecker [beker] B oris, *22.11.1967, nìm . tenista. V ítìz dvouhry ve W im bledonu 1985, 1986 a 1989. N ejlepší sportovec svìta roku 1985. V ítìz turnaje m istrù (m istr svìta) 1988, 1992 a 1995. B ecker [beker] G ary, *2.12.1930, am . ekonom . Zabývá se zejm . aplikací ekon. analýzy do neekon. oblastí (ochrana proti zloèinu, rodina). N c (1992) za rozšíøení oboru m ikroekon. analýzy na široké spektrum lidského chování. B ecket [bekit] Thom as, sv. Tom áš B ecket ! 1117 až 29.12.1170, angl. stát. a círk. èinitel; od 1155 kancléø, od 1162 arcibiskup canterburský. V e sporech s králem Jindøichem II. hájil práva církve, 1164 odm ítl clarendonské konstituce. Po návratu z exilu ve Francii z popudu krále zavraždìn. Svatoøeèen 1173. Beckett [bekit] Sam uel, 13.4.1906!22.12.1989, fr. dramatik irského pùvodu; pøedstavitel absurdního dram atu (En Attendant G odot ! È ekání na G odota, Fin de Partie ! K onec hry); absurdita a tragika pronikaly i do próz (M urphy). N c (1969). Beckm ann [bekm an] M ax, 12.2.1884!27.12.1950, nìm . m alíø a grafik; od 1937 v em igraci, od 1947 v U SA . Pøedstavitel expresionism u a soc.krit. m alíøství, hl. nám ìtem díla je èlovìk postavený do krutého m oderního svìta. becquerel [bekerel], zn. B q ! jednotka SI pro aktivitu záøièe. Becquerel [bekerel] A ntoine, 15. 12.1852!25.8.1908, francouzský fyzik. Zabýval se m agnetism em , fosforescencí a polarizací svìtla, 1896 objevil radioaktivitu sm olince a zjistil, že radioaktivní substancí je uran. Nc (1903) za objev pøirozené radioaktivity.

beat [bít, angl.], big beat ! v 1. pol. 60. let 20. st. bìžnì užívaný název pro veškerou rockovou hudbu.

B eèuánci, Tsw ana ! bantuská národnost v JAR a v B otsw anì, èásteènì i v Zam bii (asi 3 m il., 1990). Jaz. patøí k bantuským jazykùm . N áb. christianizováno; hl. zam ìstnání chov skotu.

beatifikace [-ty-], v øím kat. církvi prohlášení za blahoslaveného (blahoslavení), pøedbìžný stupeò k svatoøeèení.

B eèuánsko 5 B otsw ana

B eatles [bítls], brit. vokálnì-instrum entální beatová skupina s originálním autorským repertoárem . È lenové: J. Lennon (doprovodná kytara, foukací harm onika, zpìv), G . H arrison (*25.2.1943, sólová kytara, zpìv), P. M cCartney (*18.6.1942, basová kytara, klávesové nástroje, zpìv), R . Starr (*7.7.1940, bicí). Zal. 1960 v Liverpoolu, 1970 se rozpadla. O vlivnila celý další vývoj rockové a populární hudby.

A. Becquerel

B eèva, ø. na sv. M oravì, levostranný pøítok M oravy u Tovaèova; dl. 120 km , povodí 1 625 km ², prùm ìrný prùtok v ústí 17,5 m ³.s !1. Vzniká soutokem Vsetínské a R ožnovské B . u V alašského M eziøíèí. B ed a V en erabilis (C tihodný), 672 nebo 673!735, angl. teolog, uèenec a historik. V díle H istoria ecclesiastica gentis Anglorum (C írk. dìjiny A nglie) podal i polit. a kult. dìjiny brit. ostrovù. bedekr, knižní cest. turistický prùvodce; nazván podle nìm eckého vydavatele zahranièních prùvodcù K . B aedekera (1801 až 1859). bedla, rod obv. jedlých lupenatých hub s prstencem na vysokém tøeni; patøí do tøídy stopkovýtrusých hub. bed lobytkovití, èele( dvoukøídlého hm yzu; larvy žijí v houbách, zpùsobují èervivost hub. B ed nárik Jozef, *17.9.1947, sl. režisér. 1971!90 èlen (do 1981 herec) D ivadla A . Bagara v N itøe, 1990 až 1996 N ové scény v B ratislavì. È asto pracuje v È R . Bednáø K am il, 4.7.1912!23.5.1972, è. básník. M editativní lyrik vyjadøující generaèní i osobní skepsi (K am enný pláè, Veliký m rtvý), autor knížek pro dìti a pøekladatel (z angl. ! R . Jeffers).

Beatles ve filmu Perný den: zleva J. Lennon, G. Harrison, R. Starr, P. McCartney beatnici [bítnici, angl. beat generation, zbitá generace], nonkonform ní lit. hnutí am . m ládeže na pøelom u 50. a 60. let 20. st. (v poezii A. G insberg, v próze J. K erouac). B eato A ngelico 5 A ngelico Fra B eaton [bíton], sir C ecil, 14.1.1904!19.1.1980, angl. fotograf a scénický výtvarník (výprava a kostým y k M y Fair Lady). V ùdèí osobnost fotografie m ezivál. a povál. doby, prùkopník barevné fotografie (vál. reportáže z A friky). B eatrix W ilhelm ina Arm gard, *31.1.1938, od 1980 niz. královna z dyn. oranžsko-nasavské. B eaufortova stupnice [bofórtova; podle angl. adm irála F. B eauforta, 1774!1857], stupnice na urèení síly (rychlosti) vìtru ve stupních B eauforta (1!12) podle úèinkù vìtru na rùzné objekty. B eaufortova stupnice stupeò

oznaèení

rychlost m .s -1 # 0,2

0

bezvìtøí

1

vánek

0,3!1,5 1,6!3,3

2

slabý vítr

3

m írný vítr

3,4!5,4

4

dosti èerstvý vítr

5,5!7,9

5

èerstvý vítr

6

silný vítr

10,8!13,8

7

prudký vítr

13,9!17,1

8

bouølivý vítr

17,2!20,7

9

vichøice

20,8!24,4

8,0!10,7

Bedla vysoká Bednáø V áclav, 20.12.1905!12.11.1987, è. operní pìvec ! baryton. V ynikl v lyrických rolích Sm etanových a Dvoøákových oper. Pùsobil v O stravì, B rnì, od 1945 èlen N D . bednìní, ” stav. form a, obv. døevìná (z jehliènatého øeziva, vodovzdorné pøekližky), na betonové konstrukce, plnìná betonovou sm ìsí. 5 posuvné bednìní; svlak Bedrna Jan, 16.9.1897!25.9.1956, è. chirurg; prof. U K a V oj. lék. akadem ie v H radci K rálové. Zakl. è. kardiochirurgie. 1951 provedl první úspìšnou operaci srdce na ès. územ í. bedrník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi m iøíkovitých. B . obecný a b. vìtší jsou léèivé rostliny. K oøen obsahuje silici, kum ariny, tøísloviny. bed uíni, pùv. koèovné km eny na A rab. poloostrovì, pozdìji ozn. arab. koèovníkù a chovatelù velbloudù. B ee G ees [bí džíz], austr. sourozenecký vokální soubor (bratøi Robin, M aurice a B arry G ibbové); prosadil se v 70. letech 20. st. v hudbì disco (film H oreèka sobotní noci). B eethoven [betóven i béthófen] Ludw ig van, 16. nebo 17.12.1770!26.3.1827, nìm . skladatel; od 1792 ve V ídni. O d 1800 trpìl ušní chorobou, asi 1819 ohluchl. Dovršil vídeòský klasicism us, novátorskou stylovou syntézou ovlivnil hudbu 19. st., význ. m om entem tvùrèího projevu uèinil m im ohud. výpovì(. Z díla: 9 sym fonií, instr. koncerty (5 klavírních, houslový), opera Fidelio, klavírní (32 sonát, variace), tvorba kom orní (16 sm yècových kvartetù) a vokální (M issa solem nis, písnì), pøedehry (Leonora, Egm ont, C oriolan). B egin M enachem , 16.8.1913 až 9.3.1992, izraelský politik. 1977!83 pøedseda vlády. 1979 podepsal v C am p D avidu za zprostøedkování U SA m írovou sm louvu s Egyptem . N c za m ír (1978).

L. van Beethoven

B egoniaceae 5 kysalovité begónie [-ny-], kysala ! rod dvoudìložných rostlin z èeledi kysalovitých. Pìstují se rùzné kultivary. B egoviæ [begoviè] M ilan, 1.1.1876!13.5.1948, chorv. spisovatel; pøedstavitel m oderny. A utor erotické lyriky, rom ánù (K doule v truhle) a div. her (Boží èlovìk, Bez tøetího, Bílá jachta ve Splitu). bìh na lyžích a) pohybová èinnost vytrvalostního charakteru, využívající odrazy nohou, odpichy holem i a skluz lyží po snìhu; b) závodní disciplíny pro m uže (15, 30 a 50 km ), pro ženy (5, 10 a 20 km ); pøibližnì jednu tøetinu trati tvoøí výstupy, tøetinu sjezdy a tøetinu rovinky. Zpùsoby b. n. l.: klasický styl a volný styl; c) souèást tech. sportù, jedna z disciplín závodu sdruženého. B eh aim [béhajm ] M artin, 1459!29.7.1507, nìm . kosm ograf v port. službách; autor nejstaršího zachovaného zem ského glóbu z 1492. bìhák, prodloužená èást nohy ptákù krytá rohovitým i štítky, vzniklá srùstem dolní øady zánártních a všech nártních kùstek. beh aviorální ekonom ie [bihejviorální], ekon. teorie, která se zabývá em pirickou platností neoklas. pøedpokladù o chování lidí, vyvozováním dùsledkù odchylek skuteèného chování od neoklas. pøedpokladù pro fungování ekon. systém u a jeho institucí a pro veø. politiku. C ílem b. e. je poskytnout prùkazný m ateriál o cílech a m otivacích lidí se zám ìrem zkvalitnit pøedpoklady, které lze èinit o ekon. chování lidí. H l. pøedstavitel am . ekonom H . A . Sim on (*1916). beh aviorální psychoterapie [bihejviorální], psychoterapeutické postupy, pøi nichž se patologické zpùsoby chování a prožívání odstraòují prostøednictvím uèení (nápodoby, podm iòování, zpevòování). beh aviorální teratologie [bihejviorální], obor teratologie, zabývající se funkèním i odchylkam i vývoje lidského a živoèišného zárodku. Tyto zm ìny se po narození projevují zm ìnou chování, napø. porucham i pam ìti a pohybové aktivity. behaviorism us [bihejviorizm us, angl. behavior, chování], psychol. škola 20. st.; vznikl v U SA , zakl. J. B . W atson. Za pøedm ìt studia považuje chování subjektù, zdùrazòuje obj. m etody, odm ítá introspekci (studium vnitøních podm ínek), pojím á individuum jako èernou schránku a užívá m etodu stim ul ! reakce. B . ovlivnil sociologii, antropologii, pedagogiku a soc. psychologii. 5 neobehaviorism us B ìhounek František, 27.10.1898!1.1.1973, è. fyzik; akad. È SA V (1960). Zabýval se experim entálním výzkum em radioakt. a kosm . záøení. Ú èastník výpravy U. N obileho k severním u pólu (1928). A utor knih pro m ládež (Troseèníci na køe ledové). Behrens [bérens] Peter, 14.4.1868!27.2.1940, nìm . architekt; prùkopník nìm . m oderní architektury. Propagoval jednotu arch. a prùm . výtvarnictví. Své nejvýzn. dílo vytvoøil pro prùm . spoleènost A EG v B erlínì, vrcholem tvorby 20. let byla adm . budova závodù na výr. barev v Hoechstu. Behring [béring] Em il von, 15.3. 1854!31.3.1917, nìm . bakteriolog a im unolog. První N c (1901) za objev využití séroterapie v léèbì záškrtu. B echynì, m . v již. È echách na ø. Lužnici; 6 100 obyv. (1994). Prùm . keram ický (od 16. st., stø. prùm . keram ická škola), konfekèní, text., døevozpracující. R ašelinné láznì, voj. letištì, 50 m vysoký železobetonový m ost (1928). M ezim ìstská žel. el. dráha z Tábora, postavená 1903 F. K øižíkem , byla nejstarší v R akousko-U hersku. ! Pùv. knížecí hrad, od 12. st. v držení pražských biskupù, od konce 13. st. do 1340 král. m ajetek, do 19. st. vlastnictví šlechtických rodù. R enes. zám ek. M . od 1323. B echynì R udolf, 6.4.1881!1.1.1948, è. soc. dem . politik a novináø. 1911!18 poslanec øíšské rady, 1918 až 1938 poslanec NS. 1940!45 èlen, 1940!41 pøedseda ès. stát. rady v Londýnì. B eijing, Pej-t'ing, Peking ! hl. m . È íny na okraji pøím oøské nížiny, 37 m n. m .; 5,78 m il. obyv., v adm . hranicích 7,00 m il. obyv., aglom erace 10,28 m il. obyv. (1990). Pestrý prùm ysl (hl. strojírenský). D vì univ. (1898, 1950). Staré sídelní m . s hist. pam átkam i. ! Poè. osídlení ze 2. tis. pø. n. l., v 1. tis. pø. n. l.!10. st. uvádìn pod jm . i; 936!pol. 12. st. již. rezidence v kitanské øíši, 1215 dobyt M ongoly, 1264!1368 sídelní m . dyn. Jüan, od 1421 hl. m . za dynastie M ing (Pei-t'ing), zùstalo jím i po nástupu m andžuské dynastie È ching do 1911. O d 1912 hl. m . È íny, s výj. 1927 až 1949, kdy byl hl. m . N anking. B eira, m . v M osam biku v M osam bickém prùlivu v zálivu Sofala; 298 847 obyv. (1991). Petrochem . prùm ., ropovod do Zim babw e. Pøístav, žel., m ez. letištì. ! 1891 zal. správní centrum na m ístì st. m uslim ské osady. B éjart [bežár] M aurice, *1.1.1927, vl. jm . M . B erger, fr. taneèník a choreograf. Od zal. 1960 vede m ez. soubor B allet du X X e Siècle (sídlo v B ruselu). Spojením tance, hudby, film u a slova sm ìøuje k totálním u divadlu.

51

B elém , B elém do Pará ! m . na severu B razílie, správní støedisko spolkového státu Pará; 1,14 m il. obyv. (1996). Prùm . a obch. centrum sev. B razílie. N ám . pøístav v deltì A m azonky na ram enu Pará; letištì. U niv. (1957). ! Zal. 1616. B elém (Portugalsko) 5 Lisboa belem niti [-ny-], vym øelí dvoužábøí hlavonožci øádu Belemnitida, charakterizovaní vnitøní schránkou s dobøe vyvinutým rovným , kuželovitým fragm okonem (stø. kužel) s pøepážkam i a rostrem (zadní hrot), které je na prùøezu kruhovité nebo rùznì zploštìlé. V yskytovali se od prvohorního karbonu do tøetihorního eocénu. V ýzn. vùdèí zkam enìliny. bìlení, ” text. zušlecht,ovací proces, jehož úèelem je zbavit text. m ateriál pøirozených neèistot a pøím ìsí (pektinù, bílkovin, tukù, voskù, pigm entù, hem icelulózy) i látek získaných bìhem pøedchozího zpracování (šlicht, aviváže a prachu); ” fot. pøevedení kovového støíbra na rozpustnou slouèeninu pøi zpracování nìkterých fot. m ateriálù (inverzních, barevných). beletrie, krásná literatura ! um ìlecká literatura. B elfast, m ìsto ve Velké B ritánii u Sev. prùlivu, hl. m . Sev. Irska; 296 700 obyv. (1996). Prùm . stroj. (lo(aøský, letecký), eltech., text., potr., petrochem ., tabákový. N ám . pøístav, m ez. letištì. D vì univ. (1908, 1984). Støedisko irského protestantism u. ! V e 12. st. hrad, v 17. st. kolonisté z A nglie a Francie (hugenoti), 1613 m . práva. O d 1922 hl. m . Sev. Irska. belgická literatura, fr. psaná vznikla po vyhlášení sam ostatnosti Rostrum belemnita B elgie (1830). D o té doby byl vztah k fr. literatuøe velm i tìsný; ze støední jury: nìkterá díla fr. literatury vzešla z belg. územ í (Aucassin et N icolette a bøišní strana, ! Aucassin a N icoletta, 13. st.), belg. pùvodu byli patrnì kronikáøi b pøíèný øez, J. Froissart (14. st.) a G. C hastellain (15. st.). R om antism us c boèní strana pøedstavují hl. básníci A . V an Hasselt (1805!1874), T. W eustenraad (1805!1849) a Ch. Potvin (1818!1902), realism us Ch. D e C oster (1827 až 1879). N a konci 19. st. se rozvinulo hnutí M ladé B elgie, reprezentované zejm . sym bolisty (M . M aeterlinck, M . Elskam p) a naturalisty (C . Lem onnier, 1844 až 1913). V e 20. st. vynikli F. H ellens (1881!1972), F. C rom m elynck, M . Thiry (1897!1977). 5 nizozem ská literatura belgická revoluce 1830, rev. za sam ostatnost B elgie (od 1815 souèást Spojeného král. nizozem ského). N iz. králi se ji nepodaøilo potlaèit, 1830 bylo vyhlášeno B elg. království. belgické výtvarné um ìní 5 nizozem ské výtvarné um ìní B elgie, B elgické království, fr. R oyaum e de B elgique, vlám sky K oninkrijk B elgië ! stát v záp. Evropì pøi pobøeží Severního m oøe; 30 518 km ², 10,1 m il. obyv. (1995), hl. m . B russel. ! N ízký plochý povrch se zvedá k JV do pohoøí A rdeny a kulm inuje v H ohes V enn (694 m ). H l. ø. jsou Šelda a M aas. O ceánické podnebí m írného pásm a s rel. chladným létem a m írnou zim ou. V e vyšších polohách vøesovištì a lesnaté porosty. ! 57,8 % V lám ù, 32,7 % V alonù (1991). Ú ø. jaz. vlám ština a francouzština. N áb. øím kat. (90 % ). Støední délka života 77 let, kojenecká úm rtnost 8 ‰ (1995). ! H osp. velm i vyspìlý stát s vysokou koncentrací výroby a intenzivním zem ìdìlstvím . H N P 24 710 U S $/obyv. (1995). ! Zem ìd. využívá 41,6 % rozlohy; vysoký stupeò m echanizace. Pøevažuje živoè. produkce (intenzivní chov prasat a skotu); rybolov. Pìst. obilniny, cukrová øepa, len, chm el. ! Tìží se èerné uhlí, zem ní plyn. Prùm . hut. (železo, ocel, neželezné kovy), stroj., text., petrochem ., potr. (cukrovarnický, piv.); brusírny diam antù. V ýroba el. energie 62 m ld. kW h (1988), asi 60 % v jad. elektrárnách. ! V elm i hustá dop. sít,; 1 569 km prùplavù a splavných øek; nejvìtší m ez. letištì B rusel a Antverpy; hl. pøístavy A ntverpy, G ent. ! V yvážejí se kovy, stroje, auta, chem . a farm . výr., diam anty, textil. M ìn. jed. 1 belg. frank (B EF) = 100 centim ù, od 1.1.1999 i euro. ! Státní zøízení: konstituèní m onarchie, federativní stát; král na dìdièném trùnu (sasko-koburská dynastie); dvoukom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 10 provincií a 3 autonom ní oblasti (V lám sko, Valonsko, dvojjazyèný B russel); vnitøní autonom ii m á i nìm ecky m luvící spoleèenství. B elgie!dìjiny pø. n. l. 4. st.

osídlování územ í keltským km enem B elgù

n. l. 3.!4. st.

osídlování Frísy, Sasy, Franky

5. st.!843

souèást franské øíše

11.!12. st.

vznik hrabství (Flandry, B rabant, H enegavsko)

bejlom orkovití, èele( dvoukøídlého hm yzu; larvy škodí na rostlinách, kde vytváøejí hálky.

14.!15. st.

hrabství sjednocena pod vládou burgundských vévodù

od 1477

souèást habsburských niz. držav

B ejrút, B eyrût ! hl. m . Libanonu, u Støedozem ního m oøe; 1,9 m il. obyv. (1990). H osp., obch. a fin. centrum státu. Spotøební prùm ., služby. Pøístav, m ez. letištì. N ìkolik univ. (nejst. 1866). ! O d 15. st. pø. n. l. význ. støedisko vých. Støedom oøí, 15 pø. n. l. dobyt Ø ím any, 635 n. l. A raby. O d 1110 souèást jeruzalém ského král., 1291 obsazen m am lúky. 1516!1918 souèást osm anské øíše. Od 1920 centrum fr. m andátního územ í, 1941!46 obsazen brit.-fr. vojsky. V pol. 70. až pol. 80. let vleklá obè. válka na pozadí izraelsko-palestinského konfliktu.

1516!1713

vláda šp. H absburkù

1714!90

vláda rak. H absburkù

1790

protihabsburské povstání (brabantská revoluce), vyhlášeny Spojené státy belgické

1792!94

obsazování zem ì fr. rev. arm ádou

1794!1814

souèást Francie

B ek Josef, 21.12.1918!5.5.1995, è. herec. 1954!85 èlen M ìstských div. pražských). R ole ve film u (H rátky s èertem ), televizi a rozhlase.

1815!30

souèást Spojeného království nizozem ského

1830

belg. revoluce, vyhlášena sam ostatnost Belgie

bekasina 5 bahòáci

1831

Békéscsaba [békéšèaba], m . v jv. M a(arsku ve V elké uh. nížinì, 90 m n. m .; 68 000 obyv. (1990). Správní støedisko župy Békés. Prùm . potr. (èabajské klobásy), text., strojírenský. Støedisko sl. m enšiny.

B . prohlášena konstituèní m onarchií, králem zvolen vévoda sasko-koburský Leopold I. (1790!1865)

2. pol. 19. st.

zisk kolonií v A frice

1914!18

B . v 1. svìtové válce na stranì D ohody; nìm . okupace

bekhend, angl. backhand ! ve sport. hrách úder ve sm ìru proti ruce, pro praváky zleva. 5 forhend

1940!44

okupace nacist. N ìm eckem , král internován, vláda v exilu ve Velké B ritánii

bekyòovití, èele( m otýlù, jejichž housenky škodí v lesích a sadech. B ekynì m niška škodí na sm rku a borovici, štìtconoš na ovocných, jehliènatých a listnatých strom ech.

1945

èlen OSN

1948

sm louva o Beneluxu

bel canto [belkanto, it.], pìvecký styl it. operní školy 17.!19. st., založený na kráse a plnosti tónu.

1949

spoluzakladatel N A TO

1951

král B audouin I.

1957

vstup do EH S

60. léta

sílící národnostní rozpory m ezi V lám y a Valony

1980

schválena èásteèná auton. V lám ska a V alonska

bìláskovití, èele( m otýlù svìtle (žlutì, bíle, oranžovì) zbarvených. Housenky se vyvíjejí na zeleninì, které tím škodí. V È R je bìžný napø. bìlásek zelný.

1993

pøem ìna na federativní stát; král A lbert II.

B ìlehrad 5 B eograd

B elianske T atry, èást V ých. Tater na severu Slovenska; H avran, 2 152 m . Souèást

B éla IV ., 1206!3.5.1270, od 1235 uh. král z rodu A rpádovcù. Za jeho vlády, pøes pustošivý vpád Tatarù (1241), hosp. rozvoj a m ocenská expanze uh. státu. Pøi pronikání na Z se B . IV. støetl s Pøem yslem Otakarem II., který ho 1260 porazil v bitvì u K ressenbrunnu.

Tatranského N P; pøevážnì vápencové, s jeskynìm i a vzácnou kvìtenou. bìlim a, bìlm o oèní, skléra ! bìlavá povrchová vrstva oèní koule. B ìlinskij V issarion G rigorjeviè, 11.6.1811!7.6. 1848, rus. lit. kritik a publicista; teoretik naturální školy, m luvèí dem . osvícenství, nejvýzn. kritický duch R uska v 19. st. (Literární snìní), vykladaè díla N . V . G ogola. B elize, nejvìtší a býv. hl. m . státu B elize na bažinatém pobøeží K aribského m oøe; 52 670 obyv. (1996). H l. pøístav, prùm . a obch. støedisko státu. O hrožován trop. cyklonam i. B elize, stát ve Stø. A m erice pøi pobøeží K aribského m oøe; 22 965 km ², 216 000 obyv. (1995), hl. m . B elm opan. ! Sev. èást územ í tvoøí pahorkatina, na J vystupuje poh. M aya do 1 122 m n. m . Podnebí trop., ovlivòované pasáty. R ostlinstvo trop., tém ìø polovinu rozlohy zaujím ají trop. lesy. ! A si 73 % èernochù a m íšencù. Ú øední jaz. angliètina. N áb. (1990): øím kat. (61 % ) a anglikánské (11 % ). K ojenecká úm rtnost 32 ‰ , stø. délka života 69 let (1995). ! R ozvojový stát závislý na agrární výrobì a exploataci lesù. H N P 2 630 U S $/obyv. (1995), stát. dluh 184,5 m il. U S $ (1993). H l. plodiny: cukrová tøtina, citrusy, kukuøice, rýže, banánovník, kokosová palm a. C hov skotu a prasat. Zalesnìno 44,1 % územ í, tìžba døeva a sbìr št,ávy èikle. Lov ryb a langust. Prùm . døevozpracující, potr., textilní. ! Dop. silnièní. H l. pøístav a m ez. letištì B elize. V yváží se cukr, døevo, konzervované ovoce, langusty, textil. M ìn. jed. 1 belizský dolar (B ZD ) = = 100 centù. ! Státní zøízení: konstituèní m onarchie v rám ci Spoleèenství, v èele brit. královna; dvoukom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 6 distriktù.

52

pøechází v B ìloruskou pahorkatinu (do 345 m ). H ustá vodní sít,, m noho bažinatých územ í a m alých jezer. Podnebí m írných šíøek pøechodného typu; v létì vliv A tlantského oceánu, v zim ì je podnebí kontinentální. R ostlinstvo sm íšených lesù. ! B ìlorusové (78 % ), R usové (13 % ), Poláci, U krajinci, Ž idé. N áb. pravoslaví. Ú ø. jaz. bìloruština. K ojenecká úm rtnost 17 ‰ , stø. délka života 70 let (1995). ! H osp. støednì rozvinutý prùm .-zem ìd. stát. H N P 2 070 US $/obyv., státní dluh 1,64 m iliardy U S $ (1995). H l. plodiny žito, pšenice, bram bory, len, krm né plodiny. C hov skotu, prasat. T ìžba draselné soli. Prùm . stroj., chem ., døevozpracující, potr., spotøební. Zpracování ropy; tranzit m ezi R uskem a stø. Evropou. Vyvážejí se hl. výrobky stroj., spotøebního a potr. prùm yslu. M ìn. jed. 1 bìloruský rubl = 100 kopejek. ! Státní zøízení: rep., v èele prez.; jednokom orový parlam ent (N ejvyšší sovìt). ! Správní èlenìní: 6 oblastí. B ìlorusko!dìjiny 9.!11. st.

souèást K yjevské R usi

od 14. st.

souèást Litevského velikého knížectví

1569

souèást pol.-litevského státu

1795

anektováno R uskem

19. st.

pozvolný hospodáøský rozvoj; m asová em igrace

1918

okupace nìm . arm ádou

1919

sov. m oc vyhlásila Bìloruskou rep.

B elize!dìjiny

1920!39

záp. B . souèást Polska

3.!16. st.

souèást m ayské civilizace

1922

z východního B . vytvoøena svazová rep. SSSR

1524

územ í B. rozdìleno m ezi N ové Španìlsko a generální kapitanát G uatem ala

1939

po okupaci Polska záp. bìlorus. teritoria pøièlenìna k Bìlorus. SSR

18. st.

støet brit. a šp. zájm ù

1945

zakl. èlen OSN

1798

brit. kolonie (1840 pod názvem B ritský H onduras)

1991

po rozpadu SSSR vyhlášena nezávislost

1862

brit. korunní kolonie

1994

nová ústava, prez. A . G . Lukašenko (*1954, odpùrce reforem )

1964

vnitøní samospráva

1995

B . pøistoupilo k projektu Partnerství pro m ír

1973

název B elize

1996

1981

nezávislost; èlen brit. Spoleèenství; neúspìšný pokus G uatem aly o anexi územ í B.; èlen OSN

vstup do Euroasijského spoleèenství; vrchol polit. krize m ezi parlam entem a prezidentem , zm ìna ústavy posílila prez. pravom oci

1997

dohoda prezidentù Lukašenka a Jelcina o vytvoøení unie m ezi B . a R uskem

Bell Alexander, 3.3.1847!2.8.1922, am . vynálezce skotského pùvodu. Vynalezl m ikrofon a zkonstruoval první použitelný telefon (1876) a gram ofon. Položil základy spojovací techniky.

B ìlorusové, vl. jm . B elarusy ! národ hl. v B ìlorusku (10 m il. v býv. SSSR , 1989). Jazyk bìloruština. V ìøící pravoslavní, èást katolíci.

B ell D aniel, *10.5.1919, am . sociolog, politolog a publicista. Zabývá se analýzou postindustriální a m oderní spoleènosti. H l. spis K onec ideologie.

bìloøit, rod ptákù z èeledi drozdovitých. V È R žije silnì ohrožený b. šedý.

B elli G iuseppe G ioacchino, 10.7.1791!21.12.1863, it. básník. Tìžištìm tvorby je soubor 2 279 sonetù napsaných v øím . dialektu, v nichž podal real. vizi papežského Ø ím a své doby. B e l l i n g s g a u s e n ( B e l l i n g s h a u s e n ) [ b e l i n g s g a u z e n ] F a d d ì j F a d d ì j e v iè , 20.9.1778!25.1.1852, rus. adm irál a m oøeplavec. 1803!06 s rus. výpravou obeplul Zem i, 1820!21 A ntarktidu (28.1.1820 se bezprostøednì pøiblížil k jejím u pobøeží, aniž je však spatøil). O bjevil o. Petra I. a Alexandra I. Podle Rusù objevitel A ntarktidy. Bellini [belíny] Giovanni, zv. G iam bellino, asi 1430 až 29.11.1516, it. m alíø. Zakl. benátské renes. m alby (kolorism u benátské školy), lyrickým stylem usiloval o vyjádøení sm yslové krásy.

bìloruština 5 slovanské jazyky B ìloves 5 N áchod B ìlovìžský národní park, pol. B ia³ow ieski Park N arodow y, bìlorus. B elovežskaja pušèa ! nár. park v hranièní oblasti Polska (506 km ²) a Bìloruska (876 km ²); kom plex pøirozeného nížinného lesa s výskytem zubra je biosférickou rezervací a pam átkou svìt. pøír. dìdictví U N ESC O . bìlozáøka, rod ohrožených jednodìložných rostlin s bílým okvìtím , z èeledi liliovitých. bìlozubka, rod savcù z èeledi rejskovitých. V È R žije ohrožená b. bìlobøichá. B els A lberts, *16.10.1938, vl. jm . Jânis Cîrulis, lotyšský prozaik. V novelách staví m odelové situace èlovìka v kleci falešné m orálky (Vyšetøovatel, K lec, Støelnice).

Bellini [belíny] V incenzo, 3.11.1801!23.9.1835, it. skladatel. O peram i belcantového stylu (N ám ìsíèná, N orm a) ovlivnil vývoj opery. B ellm an C arl M ichael, 4.2.1740!11.2.1795, básník švéd. rokoka. V pijáckých písních na m elodie fr. oper líèil život stockholm ských nižších vrstev. B ellotto B ernardo, zv. C analetto, 30.1.1720!17.10. 1780, it. m alíø m ìstských vedut. Pùsobil u dvora A ugusta III. (série pohledù na D ráž(any) a jako dvorní m alíø Stanislava II. A ugusta Poniatow ského. B ellow [belou] Saul, *10.7.1915, am erický spisovatel. V rom ánech (The Victim ! O bìt,, H erzog, H um boldt's G ift ! H um boldtùv dar) zachycuje žid. hrdiny v životních krizích. N c (1976). Belluš Em il, 19.9.1899!14.12.1979, sl. architekt; prof. tech. v B ratislavì. Prùkopník sl. m oderní m ezivál. architektury (krytý m ost v Piešt,anech, obilní silo v Trnavì). bìlm o oèní 5 bìlim a Belm ondo Jean-Paul, *9.4.1933, fr. herec (film y U konce s dechem, Statek, Žena je žena, M už z Ria, Bláznivý Petøíèek, Zlodìj, Zvíøe). Belm opan, od 1970 hl. m . B elize; 6 490 obyvatel (1996). ! Zal. 1967. bìlnina, glazovaná pórovina na obkládaèky, tech. i zdravotnickou keram iku a el. izolátory. B elo H orizonte, m . v jv. B razílii, 783 m n. m .; 2,09 m il. obyv., aglom erace 3,46 m il. obyv. (1996). Správní støedisko spolkového státu M inas G erais, prùm . centrum (hutì, strojírenství). D op. køižovatka. ! Zal. 1895, plánovitá výstavba. bìloba a) olovnatá b. ! zásaditý uhlièitan olovnatý 2PbC O 3.Pb(O H ) 2, na vzduchu èerná; b) titanová b. ! syntetický oxid titanièitý T iO 2, m odifikace typu rutil, kvalitní bílý pigm ent; c) zinková b. ! oxid zineènatý Z nO , bìžný bílý pigm ent; urychlovaè vulkanizace. bìlogvardìjci, pøíslušníci vojsk bojujících 1918!20 v R usku proti sov. m oci. B ìlohradská H ana, *12.1.1929, è. spisovatelka (psychol. novely Bez krásy, bez lím ce; N ebezpeèné výpravy) a film . scenáristka. B ìlohradský V áclav, *17.1.1944, è. filozof, sociolog a esejista (Pøirozený svìt jako politický problém , M yslet zeleò svìta). 1970 em igroval do Itálie; po 1989 pùsobí v È R . bìlolanýž, rod vøeckovýtrusých hub s podzem ním i uzavøeným i plodnicem i podobným i bram boru. Silnì koøennì voní. bìloruská literatura, m á spoleèné poèátky s rus. a ukrajinskou literaturou v písem nictví K yjevské Rusi. V e 13.!16. st. vznikaly zejm . v klášterech letopisy (Sm alenski letapis) a kroniky. Pøedstavitelem hum anism u byl v 16. st. F. Skaryna, jehož kom entáøe k vl. pøekladu hl. knih Starého zákona jsou poèátkem bìlorus. poezie. Lit. baroko v 17. st. se nem ìlo èas rozvinout (Sim eon Polockij). Novodobá b. l. se vyvíjela v 19. st. od anonym ních travestií (Taras na Parnasu) pøes vesnické obrázky k realistickým pøíbìhùm , základem bylo dílo pøedstavitelù nár. obrozeneckého hnutí po 1905 (J. K olas, J. K upala, 1882!1942, M . B ahdanoviè), dovršením rozvoj rom ánového žánru (C. H artný, K . È orný, P. H alavaè). V social. fázi vývoje zaznìl silnì hlas básníka M . Tanka, tvoøícího do 1939 v záp. B ìlorusku. O brodu všech žánrù prózy i nový vzm ach poezie pøineslo rozhraní 50. a 60. let (A . A dam oviè, V . B ykav, U . K aratkeviè, 1930!1984, I. M ìlìž, 1921!1976, I. Ptašnikav, *1932). B ìlorusko, Belarus, B ìloruská republika, bìlorus. R espublika B elarus ! stát ve vých. Evropì, èlen SN S; 207 595 km ², 10,34 m il. obyv. (1995), hl. m . M insk. ! R uská rovina

Belveder ve Versailles belveder, stavba v zahradì um ístìná tak, aby tvoøila krásnou vyhlídku. B ìlyj A ndrej, 26.10.1880!8.1.1934, vl. jm . B oris N ikolajeviè B ugajev, rus. spisovatel; pøedstavitel a teoretik sym bolism u (poém a První setkání, rom ány Petrohrad a Støíbrný holub). B en G urion D avid, 16.10.1886 až 1.12.1973, izraelský politik; 1948 spoluzakladatel státu Izrael. 1935 až 1948 pøedseda Žid. agentury v Palestinì, od 1944 pøedseda Svìt. žid. organizace. 1948!53 a 1955!63 m inisterský pøedseda. B en N evis, nejvyšší h. V elké Británie v Gram pianách ve Skotsku; 1 343 m . B eòaèková G abriela, *25.3.1947, sl. operní pìvkynì ! soprán; žije v È R . 1970!73 a 1974!81 èlenka N D ; host pøedních svìt. operních scén.

D. Ben Gurion

B enâres 5 V áránasí B enátky 5 V enezia benátská republika, v 9.!18. st. stát vytvoøený územ ní expanzí B enátek, do 11. st. form álnì závislý na Byzanci. V ládnoucí vrstvou kupecká oligarchie; hlavou státu volený dóže jako nejvyšší správce. V 9. až 12. st. b. r. postupnì ovládla dalm atské pobøeží, záp. Istrii. R ozm ach po IV . køížové výpravì. 1204 ovládla èásti Peloponésu, A lbánie, Krétu a ve 14.!16. st. i územ í v sev. a vých. Itálii. Základem m oci b. r. byla kontrola obchodu s východem . Jejím i soupeøi byly janovská rep. (1379 poražena) a v 15.!18. st. osm anská øíše. O d 16. st. význam b. r. slábl v dùsledku rozvoje obchodu se zám oøím . 1797 zrušena

po dobytí N apoleonem I. a územ í rozdìleno m ezi R akousko a cisalpinskou republiku. ben átská škola 5 italská hudba; italské výtvarné um ìní B enátsko, it. V eneto ! kr. v sev. Itálii; 18 365 km ², 4,36 m il. obyv. (1991), správní støedisko B enátky. Intenzivní zem ìd., rùznorodý prùm .; cest. ruch. Benavente Jacinto, 12.8.1866!14.7.1954, šp. dramatik. Psal hlavnì m ravolièné kom edie, nesené duchem ironie a skepse (Los Intereses creados ! Vzbuzené zájm y). N c (1922). Benda B øetislav, 28.3.1897!19.8.1983, è. sochaø. A utor ženských aktù v duchu štursovské senzitivnosti a portrétù osobností kult. života Benda František, 22.11.1709!7.3.1786, houslista a skladatel è. pùvodu. Pùsobil v Polsku a sev. N ìm ecku. Autor houslových skladeb pozdnì bar. stylu s prvky raného klasicism u. Benda Jiøí Antonín, 30.6.1722 až 6.11.1795, skladatel è. pùvodu. O d 1742 èlen královské pruské kapely v B erlínì, od 1750 pùsobil na dvoøe v Gotì (od 1770 dvorní kapelník). A utor skladeb pro klávesové nástroje, scénických m elodram ù (Ariadne auf N axos ! A riadna na N axu, M edea, Pygm alion) a singspielù (D er D orfjahrm arkt ! V esnický jarm ark). Bendl K arel, 16.4.1838!20.9.1897, èeský skladatel a sborm istr. Pøíslušník zakladatelské generace è. m oderní hudby. A utor rozsáhlého díla, zvl. sborù a oper (Lejla, Starý ženich, M áti M íla).

53

B engálský záliv, angl. B ay of B engal ! okrajové m oøe Indického oceánu m ezi pobøežím Pøední a Zadní Indie a souostrovím i A ndam any a N ikobary; 2,2 m il. km ². D o B . z. se vlévá G anga s B rahm aputrou. V ýzn. pøístavy K alkata, M adrás, È attagrám . bengálština 5 indoíránské jazyky Béngalúru, B angalore ! m . v již. Indii na náhorní plošinì, 910 m n. m .; 3,30 m il. obyv., aglom erace 4,13 m il. obyv. (1991). Správní støedisko svazového státu Karnataka. Prùm . stroj., text., farm ., papírenský. D vì univ. (1964). ! 1537 vybudováno opevnìní, 1761 kam enná pevnost. 1831!81 sídlo brit. kolon. adm ., po obnovení rádžovy vlády brit. pøítom nost do 1947. B en ghází, B anghází, B anghâzî ! m . v Libyi v zálivu V elká S yrta; 446 250 obyv. (1988). Prùm . a obch. støedisko; øem esla. Pøístav, m ez. letištì. U niv. (1955). ! V 5. st. pø. n. l. zal. øec. osada H esperides, ve 3. st. pø. n. l. ovládnuta Ptolem aiovci a pojm enována B ereniké, od 7. st. n. l. souèást arab. øíše jako Benghází, 1578!1911 pod tureckou nadvládou, 1911!42 it. voj. nám . základna. 1951!69 král. rezidenèní m ìsto. benchm ark [benèm árk, angl.], ” výp. tech. soubor speciálních testovacích program ù sloužících k hodnocení výkonnosti poèítaèe.

J. A. Benda

bendžo, banjo ! hud. nástroj strunný drnkací. Pùv. nástroj am . èernochù, pronikl do džezového orchestru. Benedek Ludwig A ugust von, 14.7.1804!27.4.1881, rak. generál. Podílel se na potlaèení revoluce 1848!49 v Itálii a Uhrách. 1850!57 šéf R adeckého štábu, od 1860 vrchní velitel v B enátsku. 1866 poražen Prusy u H radce Králové. B enedikt z N ursie [benedykt], sv. B enedikt ! 480 až 547, organizátor západního m nišství a autor vzorové øehole benediktinù Regula Benedicti. A si 529 zal. klášter M onte Cassino v Itálii v kr. Lazio. benediktini [-dykty-], øád sv. B enedikta ! m nišský øád zal. B enediktem z N ursie. Rychle se rozšíøili po Evropì, podle zásady O ra et labora (m odli se a pracuj) se benediktini vìnovali liturgii, vìdám , um ìní, výchovì i zem ìdìlství. První kláštery v È echách: 973 u sv. Jiøí na Pražském hradì (ženský), 993 bøevnovský klášter.

B en in [-ny-], B eninská republika, fr. R épublique du Bénin ! stát v záp. A frice pøi pobøeží G uinejského zálivu; 112 622 km ², 5,47 m il. obyv. (1995), hl. m . Porto N ovo. ! N ízké lagunové pobøeží s m angrovovým i porosty a trop. deštným i lesy pøechází do náhorní plošiny se savanovým i lesy a travnatým i savanam i; na SZ pohoøí Atakora (641 m ). Podnebí na J vlhké rovníkové se dvìm a obdobím i dešt,ù, na S rovníkových m onzunù s deštivým létem a suchou zim ou. ! G uinejská a gurská etnika, zejm . Fonové (47 % ), Jorubové, A džové. Ú ø. jaz. francouzština. N áb. (1990): tradièní afr. 61 % , øím kat. 18,5 % , islám 15 % . K ojenecká úm rtnost 85 ‰ , stø. délka života 48 let (1995). ! R ozvojový agrární stát, jeden z nejchudších; H N P 370 U S $/obyv., stát. dluh 1,64 m ld. U S $ (1995). Pìst. m aniok, kukuøice, proso, palm a olejná, bavlník, kávovník, ovoce. Chov dobytka v sev. èásti; rybolov v lagunách. N erostná ložiska dosud m álo prozkoum ána, pøi pobøeží se tìží ropa. Prùm . slabì rozvinut; vyrábí se cukr, rostlinné oleje, pivo, cem ent. N ejvìtší pøístav a letištì v C otonou. V yváží se palm ový olej, bavlna, ropa. M ìn. jed. 1 frank C FA = 100 centim ù. ! Státní zøízení: rep., v èele prezident; jednokom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 6 provincií.

beneficium a) v lenním právu statek udìlovaný panovníkem za prokázané služby, pùv. jen na dobu života, pozdìji i dìdiènì; b) v øím kat. církvi dùchod i svìøený úøad, ze kterého tento dùchod plyne. B enelux, evr. integraèní seskupení; zal. 1948 jako celní unie B elgie, Lucem burska a N izozem ska, od 1960 hosp. unie. B eneš, pøelom 13. a 14. st., kanovník a knihovník benediktinského kláštera na Pražském hradì, písaø a ilum inátor Pasionálu abatyše K unhuty. B eneš Edvard, 28.5.1884 až 3.9.1948, è. politik; spolupracovník T. G . M asaryka, prof. U K . Jedna z vùdèích osobností protirak. odboje za 1. svìt. války. 1918!35 m in. zahr. vìcí, 1921!22 pøedseda vlády, 1935 až 1938 prez. È SR , po m nichovské dohodì se vzdal funkce a odjel do zahranièí. 1945!48 znovu prezident obnovené È SR . V kvìtnu 1948 odm ítl podepsat kom unisty zpracovanou ústavu a 7.6. rezignoval. 5 retribuèní dekrety

Socha Benedikta z Nursie B eneš K arel Josef, 21.2.1896!27.3.1969, è. spisovatel. A utor na dvoøe kláštera v Monte psychol. (U loupený život, K ouzelný dùm ) a hist. rom ánù Cassinu (trilogie o 1848 M ezi dvìm a bøehy, D raèí setba, Ú tok) a próz s tém atem války (Past). B eneš Pavel, 14.7.1894!31.5. 1956, è. let. konstruktér, pùv. m odeláø, publicista, propagátor letectví; dùsledný zastánce jednoplošníkù (letouny A via, zn. B H ).

B en in!dìjiny

B eneš Svatopluk, *24.2.1918, è. herec. V e 30.!50. letech populární m ilovnickými rolem i ve film u (M inulost Jany K osinové, Pohádka m áje), v div. pøedstavitel charakterních rolí (1950!85 èlen M ìstských div. pražských).

konec 15. a 16. st.

port. expanze

16.!19. st.

centrum obchodu s otroky

17.!19. st.

ve vnitrozem í dahom ská øíše

2. pol. 19. st.

stupòování fr. koloniální expanze

1894

po válkách s dahom skou øíší územ í B. ovládnuto Francií

1904!58

souèást Fr. západní A friky

1959!60

auton. stát D ahom e; èlen Fr. spoleèenství

1960

vyhlášena suverénní rep. D ahom e; èlen OSN

B eneš Tøebízský V áclav, 27.2.1849!20.6.1884, è. spisovatel; kat. knìz. A utor rom antických vlasteneckých hist. próz (V záøi kalicha, Trnová koruna, Bludné duše).

60. léta

politická nestabilita, èasté støídání vlád, stát. pøevraty

1972

voj. pøevrat, nastolena diktatura (M . K érékou, *1933)

1975

vyhlášena B eninská lid. republika, levicová orientace

B enešov, m . ve støed. È echách 45 km jv. od Prahy, v B enešovské pahorkatinì; 16 050 obyv. (1994). Prùm ysl stroj., døevozpracující, pap., potr. (m lékárenský, piv., m asný), stav. hm ot. ! O pevnìná osada doložena 1219; do 1800 poddanské m ìsteèko hradu Konopištì.

1989

odklon od m arxism u; zm ìna názvu státu na Beninskou republiku

1991

svobodné prez. volby; prezident N . Soglo (*1934)

1996

prez. zvolen M . K érékou

B eneš V incenc, 22.1.1883!27.3.1979, è. m alíø; èlen skupiny O sm a. Po kubistických zaèátcích pøešel k intim ním nám ìtùm a osobitém u koloristickém u senzualism u (cyklus krajin pro N D ).

E. Beneš

B enešov nad Plouènicí, m . v sev. È echách jv. od D ìèína, na ø. P. Beneš Plouènici; 4 233 obyv. (1991). Text. prùm ysl. ! O sada zal. po 1300, m . od 1392. R enes. kom plex Horního a Dolního zám ku; pozdnì got. kostel.

Benin, Edo ! støedovìký afr. stát v záp. A frice; zal. ve 12. století. Pùv. m . stát v 15. st. obsadil znaènou èást dnešního územ í N igérie, profitoval na obchodu s otroky; od 18. st. úpadek, 1897 pøipojeno územ í B . k brit. kolon. øíši. 5 africké øíše; dahom ská øíše

B enešová B ožena, 30.11.1873!8.4.1936, è. spisovatelka. A utorka próz o citovém zrání m ladých lidí (D on Pablo, D on Pedro a Vìra Lukášová), jejich tragických støetech s konvencem i (K ruté mládí) a vál. trilogie Ú der, Podzemní plam eny, Tragická duha.

B eníšková Otýlie, 25.10.1882!22.8.1967, è. hereèka. B ìhem dlouhé um . dráhy prošla všem i typy rolí. 1906 až 1907 a 1909!32 èlenka M ìstského divadla v Plzni, 1948!60 D iv. E. F. B uriana v Praze.

B enešová Libuše, *5.7.1948, è. politièka (O D S). O d 1996 senátorka, od 1998 m ístopøedsedkynì O D S, od 1998 pøedsedkynì Senátu È R .

B enka M artin, 21.9.1888!28.6.1971, sl. m alíø a grafik. Jeden za zakladatelù sl. výtv. um ìní zejm . v krajinom albì a m onum entální tvorbì.

B en gálci, národ v B angladéši (110 m il., 1990) a v Indii (64,5 m il., 1990), hl. v deltì G angy a Brahm aputry. Jazyk bengálština. V Indii jsou B . pøevážnì hinduisté, èást m uslim ové, džinisté a køest,ané; v B angladéši m uslim ové (sunnité).

Benn Gottfried, 2.5.1886!7.7.1956, nìm . spisovatel; pøedstavitel expresionism u (bás. sbírka M orgue und andere G edichte ! M orgue a jiné básnì). O vlivnil nìm . literaturu 50. let.

bengálská literatura, patøí m ezi novoind. literatury. V e starém období (10.!18. st.) pøevládala hinduistická produkce navazující na staroind. písem nictví; liter. byla veršovaná a s výj. m uslim ské èásti (16.!18. st.) náboženská. M oderní etapa zaèala v 19. st.; vznikaly nové žánry ! dram a, rom án (Š. È áttopádhjáj, 1876 až 1937) a m oderní poezie; proces dovršil R . Thákur. Po rozdìlení B engálska je význam nìjší ind. západobengálská liter. (N . G angopádhjáj); vých. èást (Bangladéš) navazuje na folklor.

Benoniová [-ny-] H ana, 26.11.1868!9.9.1922, è. hereèka. O blíbená hl. v rolích salonních dam ; 1894 první pøedstavitelka M aryši bratøí M rštíkù. 1885!1910 èlenka N D .

B engálsko, historické územ í na dolním toku G angy a B rahm aputry. O d 8. st. sam ostatný stát, poè. 13. st. dobyt dillíským sultanátem , od pol. 14. st. sam ostatný, 1575 dobyt M ughaly. O d poè. 17. st. na územ í Biháru a U rísy sam ostatný stát. Po válce s angl. východoind. spol. 1756!57 B . poraženo, souèást B rit. Indie. 1905 rozdìleno na vých. a záp. B., 1911 na nátlak obyv. znovu sjednoceno. 1947 záp. èást pøipojena k Indii (svazový stát Z áp. B .) a vých. èást k Pákistánu (od 1971 B angladéš). 5 Palásí

A. Benš, Elektrické podniky v Praze

Benš A dolf, 18.5.1894!8.3.1982, è. architekt; pøedstavitel è. m eziváleèné funkcionalistické architektury; prof. V ŠU P v Praze. Spoluautor (s è. architektem J. K øížem , 1895!1988) stìžejního díla tohoto období, budovy El. podnikù v Praze. ben tál, oblast dna vod, zasahující od bøehu do hlubin. 5 abysál; hadál B entham [bentem ] Jerem y, 15.2.1748!6.6.1832, anglický národohospodáø a filozof; zakl. utilitarism u, vycházejícího z m orální aritm etiky ! souhrnu radostí a strastí, které vznikají jako dùsledek jakéhokoli jednání. Ú lohu státu spatøoval v ochranì velkého soukrom ého vlastnictví. ben tonit [-ny-], reziduální hornina vznikající zvìtrávacím procesem pyroklastických hornin. V elm i jem nozrnný jíl se znaènou absorpèní schopností; obsahuje hl. m ontm orillonit. Používá se jako pojivo, vyžadující m alou vlhkost, hl. ve slévárenství pro syntetické form ovací sm ìsi, jako pøísady do keram ických hm ot (zvyšuje plastiènost), a ke stabilizaci zem iny pøi hlubinném zakládání staveb. 5 jílové m inerály bentos, spoleèenstvo organism ù žijících na dnì m oøí i sladkých vod. B en ven iste [benvenyst] Em il, 27.5.1902!3.10.1976, fr. jazykovìdec. Zabýval se indoevropeistikou a obecnou jazykovìdou. Benz [benc] Carl, 25.11.1844!4.4.1929, nìm . konstruktér benzinových m otorových vozidel; propagátor autom obilism u. 1883 založil podnik B enz a spol. (od 1926 po slouèení koncern D aim ler-B enz A G ).

54

Bering V itus Jonassen, 1681 až 19.12.1741, dán. m oøeplavec v ruských službách; 1728 znovuobjevil (po D ìžnìvovi) prùliv m ezi A sií a Am erikou, 1741 sz. pobøeží Severní A m eriky. Pojm enován po nìm ostrov, na nìm ž zem øel, prùliv a K om andorské ostrovy, které objevil 1741 (v hodnosti kom andora). B eringovo m oøe, polouzavøené okrajové m oøe Tichého oceánu sev. od A leut, m ezi pobøežím K am èatky a È ukotky (A sie) a Aljašky (Sev. A m erika); 2,3 m il. km ². B eringovým prùlivem spojeno se Sev. ledovým oceánem .

V. J. Bering

Beringùv prùliv, angl. B ering Strait, rus. B eringov proliv ! m ezi A sií a Sev. A m erikou, spojuje Sev. ledový oceán s Tichým oceánem ; dl. 96 km , m in. šíøka 86 km . ! V geol. m inulosti byl opakovanì pevninským m ostem , který um ožnil pøechod suchozem ských živoèichù vèetnì èlovìka. Berisha [beriša] Sali, *1.8.1944, albánský politik; pùv. lékaø. Po 1990 vùdce opozice proti režim u R . A lii (*1925); spoluzakl. a pøedseda D em . strany; 1992 až 1997 prezident. B erkeley [bárkli] G eorge, 12.3.1685!14.1.1753, irský filozof a teolog. Z pozic nom inalism u a senzualism u obhajoval názor, že èlovìk m ùže vním at jen své vjem y a ideje. I bùh je pak vním ající substance. berkelium , B k ! um ìlý chem . prvek skupiny aktinoidù, kov; at. è. 97. B erková A lexandra, *2.7.1949, è. spisovatelka (expresivní novely M agorie, U trpení oddaného Všiváka) a tv. scenáristka (C o te( a co potom ?). B erlage [berláche] H endrik Petrus, 21.2.1856!12.8. 1934, niz. architekt; jeden z evr. odpùrcù slohového eklekticism u 19. století. Propagoval užívání pøirozených m ateriálù, odm ítal dekor (burza a Dùm brusièù diam antù v A m sterdam u).

Benzen: a strukturní vzorec, b schematický zápis benzen, C 6H 6, cyklohexatrien ! nejjednodušší arom atický uhlovodík, bezbarvá kapalina; t. t. 5,53 °C , t. v. 80,10 °C ; rozpouštìdlo (hoølavina I. tøídy), petrochem ická surovina; karcinogen. Šestiúhelníkový skelet m olekuly b. se nazývá benzenové jádro. 5 fenyl benzin, sm ìs uhlovodíkù C 5 až C 11 získávaná frakèní destilací ropy a krakovacím i, izom erizaèním i, pyrolýzním i a dalším i procesy. Podle rozm ezí t. v. (dané složením ) se rozlišují benziny lehké, stø. a tìžké; podle užití m otorové, lékaøské, lakaøské (øedidlo), technické. K valita b. se stanovuje oktanovým èíslem . Beograd, è. B ìlehrad ! hl. m . Srbska a Svazové rep. Jugoslávie nad soutokem Sávy s Dunajem , 120 m n. m .; 1,55 m il. obyv. (1991). O bch. a dop. støedisko, dodává asi 1/5 prùm . výroby Srbska; prùm . zejm . stroj. a chem ický. Ø . pøístav, m ez. letištì. U niv. (1863), sídlo Srbské A V . ! Zal. Ø ím any; od 1427 uh. pevnost, 1521 pøipojen k turecké øíši (turecká posádka do 1867), v 17. a 18. st. tøikrát obsazen rak. arm ádou, od 1806 hl. m . srb. státu, od 1918 hl. m . K rál. SH S (od 1929 Jugoslávie), od 1992 Svazové republiky Jugoslávie.

Berlin, è. B erlín ! hl. m . SR N a stejnojm enná spolková zem ì, na ø. H avole a Sprévì 43 m n. m .; 889,1 km ², 3,45 m il. obyv. (1996). Prùm . eltech., stroj., chem ., text. a odìvní, polygr., jem né m ech. a opt., potravináøský. D vì m ez. letištì, vnitrozem ský pøístav spojený prùplavy se Sev. a B altským m oøem . Žel. rychlodráha, m etro. C entrum vìdy, kultury a školství; univ. (tech. 1799, H um boldtova 1809). Zám ek C harlottenburg, zal. Fridrichem I. a vybudovaný 1695 až 1743, je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . M ísto konání O H 1936. ! N a m ístì st. slovanského osídlení zal. 1237 m ìsto C ölln a 1240 B erlin, 1307 spojena v jedno m ìsto. O d 1486 sídelní m . braniborských kurfiøtù, 1709 pruských králù. 1871!1945 hl. m . N ìm ecka. 1945 rozdìlen do 4 okupaèních sektorù. V ých. èást (sov. sektor) 1949!90 hl. m . N D R , od Záp. B . (W est B erlin) oddìlen 1961!89 berlínskou zdí. Statut Záp. B . form álnì upraven ètyøstrannou dohodou 1971, fakticky ale volnì spojen se SR N 1949. O d 1991 hl. m . sjednoceného N ìm ecka; od 1994 postupné pøem íst,ování sídla vlády a parlam entu z B onnu do B erlína.

B eow ulf [bejouvulf], staroangl. hrdinský epos (asi 8. st.) o vál. èinech pozdìjšího krále B eowulfa; jedna z nejst. angl. psaných pam átek. bér, rod jednodìložných rostlin z èeledi lipnicovitých. N ìkteré druhy jsou plevele, b. vlašský se pìstuje jako ptaèí zob a jako pícnina. B eran Josef, 29.12.1888!17.5.1969, è. øím kat. teolog; círk. hodnostáø. 1942!45 vìznìn, od 1946 pražský arcibiskup; 1949!63 internován, od 1965 kardinál, donucen odjet do Ø ím a. N a II. vatikánském koncilu se vyslovil pro rehabilitaci J. H usa. B eran R udolf, 28.12.1887!28.2.1954, è. politik. 1919 až 1933 gen. tajem ník, 1933!38 pøedseda agrární strany, 1919!39 poslanec NS. 1938!39 m in. pøedseda, 16.3.!24.4.1939 pøedseda první protektorátní vlády. 1947 odsouzen N ár. soudem k 20 letùm vìzení. beranìní 5 beranidlo beranidlo, zaøízení k beranìní, tj. zarážení pilot, štìtovnic a jiných pøedm ìtù do podloží opakovaným i rázy tìžkých tìles. B erberidaceae 5 døišt,álovité berberské jazyky 5 afroasijské jazyky Berbeøi [øec. barbaros, divoch, v dobì arab. expanze do sev. A friky ve význ. N earab, nevìøící], antropologicky zvl. skupina europoidní rasy. Jaz. tvoøí berberskou skupinu afroas. jazykù. V liv berberštiny hl. v A lžírsku a v M aroku. Pùv. pastevci. B erg A lban, 9.2.1885!24.12.1935, rak. skladatel; pøedstavitel tzv. druhé vídeòské školy (opery Vojcek, Lulu, houslový koncert, kom orní a orch. skladby, písnì). B erg Josef, 8.3.1927!26.2.1971, è. skladatel. V 60. letech èlen brnìnské Tvùrèí skupiny A , sdružující m odernì orientované skladatele. Autor dìl kom orních a zejm . scénických (Eufrides pøed hradbam i Tym én, Johannes D oktor Faust). Bergen, m . v jz. Norsku na pobøeží Sev. m oøe; 223 238 obyv. (1996). Pøístav. Lov a zpracování ryb, prùm . stroj. (výr. lodí, el. a kanceláøských strojù); rafinerie ropy. U niv. (1948). Stará ètvrt, Bryggen s pùv. hanzovním i dom y a rom . chrám em Panny M arie (sídlo nor. prim ase) je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESCO . ! Zal. 1070, korunovaèní m . norských králù. 1450 zde uzavøena bergenská unie, jíž uznalo N orsko své spojení s D ánskem . B erger A ugustin, 11.8.1861!1.6.1945, è. taneèník a choreograf. 1884!1923 (s pøerušením ) baletní m istr N D , 1923!32 M etropolitní opery v N ew Y orku. B ergler Josef, 1.5.1753!25.6.1829, nìm . m alíø; od 1800 první øeditel M alíøské akadem ie v Praze. A utor obrazù ve stylu pozdního klasicism u (Libušin soud, oltáøní obrazy, opona pro Stavovské divadlo), v kresbách a grafice pøecházel do em píru. B ergm an [berjm an i bergm an] Ingm ar, *14.7.1918, švéd. div. a J. Berg film . režisér. Tvùrce expresionistických, fil. a psychol. sním kù (Veèer kejklíøù, Sedmá peèet,, Tváø, Jako v zrcadle, H anba, Scény z m anželského života, H adí vejce, Fanny a Alexandr). A utor knih (Laterna m agica, Soukrom é rozhovory). B ergson H enri, 18.10.1859!4.1.1941, fr. filozof; pøedstavitel intuitivism u a tvùrce vitalism u. Tvoøivý proces svìta je veden životním vzm achem (élan vital), jehož strukturu tvoøí trvání (durée), subjektivnì prožívaný èas. H l. dílo: Evolution créatrice (Vývoj tvoøivý). N c za literaturu (1927). beri-beri, avitam inóza B 1. B erija Lavrentij Pavloviè, 29.3.1899!23.12.1953, sov. politik gruzínského pùvodu. Pøedstavitel bolševické strany v Ázerbájdžánu, po 1920 náèelník N K V D v B aku, zavedl praxi tajných procesù a poprav bez soudu. Po 1945 nám ìstek J. V. Stalina v radì m inistrù, držitel obrovské m oci. Po Stalinovì sm rti 1953 první m už v sovìtském státu. N a pokyn N. S. C hrušèova zatèen a popraven.

Braniborská brána v Berlínì B erliner E nsem ble [berlíner ansám bl], divadlo v B erlínì; 1949 zal. a do 1956 vedené B . B rechtem , od 1956 jeho m anželkou H . W eiglovou. berlínská konference 1884!1885, m ez. konference o sporných otázkách, které vznikly pøi kolon. dìlení A friky; zúèastnìné státy souhlasily s vytvoøením tzv. Svobodného konžského státu ovládaného belg. králem Leopoldem II. K onference zakázala obchod s otroky, vìtšinu konfliktù m ezi koloniálním i velm ocem i se však nepodaøilo zm írnit. berlínská operace, jedna ze závìreèných operací Rudé arm ády za 2. svìtové války; cílem bylo rozdìlit a obklíèit vojska nìm . arm ády v prostoru B erlína. Skonèila 2.5.1945 kapitulací nacist. vojsk. berlínská škola 5 nìm ecká hudba berlínský kongres 1878, m ez. konference R uska, R akousko-U herska, V elké B ritánie, N ìm ecka, Francie, Itálie, Turecka o revizi m írové sm louvy R uska s Tureckem po vítìzné válce. V ýsledkem byla nezávislost R um unska, Srbska a È erné Hory; R akousko-U hersko m ohlo obsadit B osnu a Hercegovinu a novopazarský sandžak. Pøevahu na konferenci m ìla brit. politika, za podporu Turecka obdržela K ypr. B erlioz [berljoz] H ector, 11.12. 1803!8.3.1869, fr. skladatel, dirigent a hud. publicista. Tvùrce program ní sym fonie (Fantastická symfonie, Lelio, H arold v Itálii, Rom eo a

Julie), autor oratorií (Faustovo prokletí), oper (Trójané, Benvenuto C ellini, Beatrice a Benedikt) a sborù. berm a 5 lavièka B erm an K arel, 14.4.1919!11.8.1995, è. operní pìvec ! bas. 1953!91 èlen ND , spolupracoval s dalším i è. (O pava, Plzeò) a evropským i divadly (B erlín, Lipsko); prof. A M U . B erm ejo [berm echo], ø. v B olívii a A rgentinì, pravostranný pøítok Paraguaye; dl. 1 047 km . berm udský trojúhelník, obl. v záp. èásti A tlantského oceánu u jz. pobøeží U SA m ezi B erm udam i, Floridou a Portorikem . Do oblasti b. t. je situován výskyt pozoruhodných jevù a poruch, z nichž nìkteré byly vìd. dokum entovány. B erm udy, angl. B erm uda ! korálové souostroví v sz. èásti A tlantského oceánu vých. od pobøeží USA ; 53,5 km ², 63 000 obyv. (1994; èernoši, m ulati, bìloši), správní støedisko H am ilton. ! Pøíjem né subtrop. pøím oøské podnebí. ! B rit. kolonie s èást. auton., strategická nám . a let. základna V elké Británie a U SA . Základ ekon. tvoøí m ez. pojišt,ovnictví a cest. ruch (pøíjm y 475 m il. U S $, 1991). H N P 21 300 U S $/obyv. (1990). Pìst. kvìtiny, ovoce, zelenina; rybolov. Prùm . potr., text., opravny lodí. N ám . obch. lo(stvo (tzv. stát levné vlajky) 3,0 m il. B R T (1992). M ìn. jed. 1 berm udský dolar (B M D ) = 100 centù. Berm udy!dìjiny 1515

ostrovy objeveny španìlským m oøeplavcem J. B erm údezem (1495!?)

1609

první britské osídlení

1684

britská korunní kolonie

1968

vnitøní autonom ie; pøijata ústava; v èele guvernér jm enovaný brit. královnou

Bern, fr. B erne ! hl. m . Švýcarska, na øece A are; 125 936 obyv. (1995). Sídlo spolkových úøadù a správní støedisko stejnojm enného kantonu. Prùm . pøesného stroj. a eltech., chem ., text., polygr., farm ., potravináøský. M ez. letištì jv. od B. Sídlo Svìt. poštovní unie. U niv. (1528, statut 1834). H ist. èást m . (katedrála sv. V incence s vìží M ünster, radnice, H odinová vìž, M edvìdí pohøebištì, m osty) je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . ! Zal. 1191, ve 13. st. øíšské m ., od 1353 èlen švýc. spøíseženectva. 1798 obsazen Francouzi. Po definitivní porážce kat. kantonù 1848 uznán oficiálnì hl. spolkovým m ìstem . 5 helvetská republika

55

m ální poèet. Zakl. poètu pravdìpodobnosti, teorie chyb, variaèního poètu; objevil zákon velkých èísel. B ernoulli [bernuli] Johann I., 6.8.1667!1.1.1748, švýc. m atem atik a lékaø. Spolu s bratrem Jakobem B . se vìnoval diferenciálním u a integrálním u poètu, teorii diferenciálních rovnic, pøispìl ke vzniku variaèního poètu a k aplikacím m at. v m echanice. Bernoulliova rovnice [bernuliova, podle D . Bernoulliho], m at. vztah, vyjadøující zákon zachování m ech. energie v proudící ideální kapalinì: Pøi jinak stejných podm ínkách tlak v kapalinì klesá s rychlostí jejího proudìní. Bernstein [bérnstajn] Leonard, 25.8.1918!14.10.1990, am . skladatel, klavírista a orch. i operní dirigent. A utor m uzikálu W est Side Story.

Johann I. Bernoulli

Beroun, m . ve stø. È echách jz. od Prahy na B erounce a Litavce, v H oøovické pahorkatinì; 17 800 obyv. (1994). Prùm . stroj., text., potr. (pivovar). Žel. uzel. Jz. K rálùv D vùr s železárnam i a cem entárnou. V okolí rekreaèní oblast, vých. C H K O È . kras (K onìpruské jeskynì). ! První zm ínky 1179, 1260 doložena trhová osada, od 1295 hrazené král. m ìsto.

L. Bernstein B erounka, ø. v È echách, levostranný pøítok V ltavy v Praze-Z braslavi; dl. 136 km , povodí 8 861 km ², prùm ìrný prùtok v ústí 36 m ³.s !1. V zniká soutokem M že a R adbuzy v Plzni, za pram enný tok se považuje M že. Protéká C H K O Køivoklátsko a C H K O È eský kras.

B ertolucci [bertolúèi] Bernardo, *16.3.1941, it. film ový režisér. Tvùrce psychol. a spol.kritických sním kù (Strategie pavouka, Konform ista, Poslední tango v Paøíži, Poslední císaø). beruška, rod korýšù z øádu stejnonožcù; žijí na dnì stojatých vod. beryl, hexagonální m inerál, hlinitokøem ièitan berylnatý Be 3A l 2Si 6O 18; tvrdost 7,5, štìpnost nedokonalá; sloupcovitý, zrnitý, stébelnatý. V yskytuje se v pegm atitech. D rahokam ové odrùdy: akvam arín (m odrý), heliodor (zelenavì žlutý až žlutý), m organit (rùžový), sm aragd (zelený), vorobjevit (rùžový, v jádrech žlutý). beryllium , B e ! chem . prvek skupiny II A , šedý kov; at. è. 4, rel. at. hm . 9,012 18, t. t. 1 283 °C , t. v. 2 970 °C; ruda: beryl B e 3A l 2Si 6O 18, fenakit B e 2SiO 4. R ozpustné slouèeniny b. jsou jedovaté.

B ernadotte Jean-B aptiste de 5 K arel X IV . Johan B ernard [bernár] C laude, 12.7.1813!10.2.1878, fr. lékaø, fyziolog a filozof. Zakl. experim entální m edicíny; objasnil øadu otázek fyziologie trávení, regulace krevního tlaku a význam u regulaèních m echanism ù. Bernard [bernár] Ém ile, 28.4.1868!16.4.1941, fr. m alíø; pøedstavitel cloisonism u. M aloval figurální kom pozice, ženské akty, krajiny a zátiší. Bernard z C lairvaux [bernár z klérvó], sv. B ernard ! asi 1090!1153, fr. teolog. Spoluzakladatel øádu cisterciákù, organizátor II. køížové výpravy (1146). V díle D e consideratione (O zpùsobu uvažování) prosazoval legitim itu m ystického prožívání tajem ství kø. víry. K anonizován 1173. B ernhard Thom as, 9.2.1931!12.2.1989, rak. spisovatel. Autor autobiograf. pentalogie o povál. Rakousku, dram at (Pøed penzí, N ám ìstí Hrdinù) a rom ánù (H olzfällen ! R ubání døeva, Auslöschung ! V yhlazení, K alkw erk ! V ápenka). Bernhardtová [bernártová] Sarah, 22.10.1844!26.3.1923, fr. hereèka. 1862!80 (s pøerušením ) èlenka C om édie Française; od 1899 s vlastním Théâtre Sarah Bernhardt hostovala v evr. i am . divadlech. B ernheim [berhajm ] Ernst, 10.2.1850!3.3.1942, nìm . historik. Zabýval se støedovìkým i dìjinam i a m etodickým i otázkam i hist. poznání (Lehrbuch der historischen M ethode ! U èebnice hist. m etody).

Typy krystalù berylu Berzelius [bersélius] Jöns Jacob, 29.8.1779!7.8. 1848, švéd. chem ik; prùkopník analytické chem ie, zastánce vitalism u. R ozdìlil chem ii na org. a anorg., vytvoøil elchem . teorii vazby, stanovil rel. at. hm . øady prvkù. 1813!14 zavedl systém chem . sym bolù používaných i v souèasnosti. B esaráb ie, historické územ í m ezi D nìstrem , Prutem a È erným m oøem . O d 14. st. souèást m oldavského knížectví, od poè.16. st. pod kontrolou osm anské øíše, 1812 pøedáno pod nátlakem Rusku, 1919!40 souèást Rum unska, 1940 anektováno SSSR , 1941!44 okupováno rum . arm ádou, 1944!91 vìtšina Besarábie souèást M oldavské SSR (zbytek pøièlenìn k U krajinì), od 1991 sam ostatné rep. M oldova.

berní rula, první soupis nem ovitostí pro daòové úèely v È echách; vyhotovený 1653!56. Evidoval poddanské usedlosti a m ìšt,anské dom y v zem i, registroval údaje o svobodnících (svobodných sedlácích) a Židech; vytvoøil tak podklad pro daòové zatížení po skonèení tøicetileté války a m apoval její ekonom ické dùsledky. 5 tereziánský katastr

Detail plakátu A. Muchy berní úøad, stát. orgán, jehož úkolem je vybírání daní a kontrola pro S. Bernhardtovou daòových pøiznání od firem , spoleèností, organizací a obyvatelstva. ! V È R fin. úøad.

Bernina [bernýna], zalednìný h. m asiv v A lpách na švýc.-it. hranicích; Piz B ernina, 4 049 m .

beseda, spol. øadový tanec ètverylkového typu sestavený z nár. tancù. È . b. sestavena K . Linkem (1832 až 1911) z podnìtu J. N erudy, hudbu složil F. H eller (1824!1912). M or. b. sestavil R. K aska (1859!1917). B eskydy, název h. pásem v Záp. K arpatech. C H K O B . (1 160 km ², od 1973) zaujím á M oravskoslezské B., V setínské vrchy a Javorníky. Druhotné sm rkové lesy poškozeny im isem i; zbytky pùv. sm íšených pralesù (M ionší). 5 N ízké B eskydy B eºleagã [bešleag] V ladim ir, *25.7.1931, m oldavský spisovatel. A utor lyrizovaných m oralistních rom ánù z venkova (Acasã ! D om a, Spálená køídla) a hist. rom ánu Sînge pe zãpadã (Krev na snìhu). B essel Friedrich W ilhelm , 22.7.1784!17.3.1846, nìm . astronom , fyzik a m atem atik. V ìnoval se teorii astr. pozorování a astr. výpoètù, význ. ovlivnil rozvoj num erických m etod (B esselovy funkce). 1838 jako první zm ìøil roèní paralaxu hvìzdy 61 C ygni a tím urèil její vzdálenost. 1841 urèil poloosy zem ského referenèního elipsoidu (Besselùv elipsoid). B esselùv rok, A nnus fictus ! rok zaèínající a konèící v okam žiku, kdy stø. Slunce dosáhne v rektascenzi 280° (kolem 1. ledna). B essem erùv konvertorový pochod [besim erùv, podle angl. technika H. B essem era, 1813!1898], ocelárenský pochod v kysele vyzdìném Bessem erovì konvertoru, pøi nìm ž se surové železo zkujòuje úèinkem kyslíku ze vzduchu, dm ýchaného do láznì otvory ve dnì konvertoru; teplo k ohøívání láznì se získává hl. spalováním køem íku v surovém železe. 5 kyslíkový konvertorový pochod; Thom asùv konvertorový pochod bestseler, bestseller ! ètenáøsky i obchodnì úspìšná kniha. beta, ” jaz. v abecedì klas. øeètiny znak ( , â ) pro hlásku b.

G. L. Bernini, Vidìní svaté Terezie Bernini [bernýny] G ian Lorenzo, 7.12.1598!28.11. 1680, it. sochaø a architekt vrcholného baroka. V architektuøe usiloval o m onum entální vyváženost (kolonádové nám ìstí pøed chrám em sv. Petra ve V atikánu), v sochaøství o dynam iku a dram atiènost výrazu. B ernolák A nton, 3.10. 1762!15.1.1813, sl. jazykovìdec; kodifikátor prvního slovenského spisovného jazyka (bernolákovština). B ernoulli [bernuli] D aniel, 29.1.1700!17.3.1782, švýc. m atem atik, fyzik a lékaø; syn Johanna I. B ernoulliho. Zabýval se hydrodynam ikou, kinetickou teorií plynù, teorií km itání, teorií pravdìpodobnosti, diferenciálním i rovnicem i. B ernoulli [bernuli] Jakob, 27.12. 1654!16.8.1705, švýc. m atem atik, fyzik a astronom . Spolu s bratrem Johannem I. B. rozvíjel infinitezi-

beta verze, ” výp. tech. vývojová verze program u, která ještì není uvolnìna pro bìžné kom erèní využití, ale již je poskytnuta vybraném u okruhu uživatelù, kteøí spolupracují na testování program u. 5 alfa verze beta záøen í, â-záøení, záøení â ! em ise elektronù, pozitronù nebo zachycení obalového elektronu jádrem pøi radioakt. pøem ìnì nìkterých radionuklidù, provázené em isí neutrina; protonové èíslo radionuklidu o jednotku stoupne (em ise elektronù) nebo o jednotku klesne (zbylé dva pøípady). Je stokrát pronikavìjší než alfa záøení, m á m enší ionizaèní úèinky; rychlost proudu elektronù m ùže dosáhnout až 99 % rychlosti svìtla. betam ezosaprobie 5 saprobiologie betatron, kruhový urychlovaè elektronù (na energii m ax. 3.10 8 eV) sloužící jako zdroj brzdného záøení. V yužití v lék., defektoskopii.

Jacob Bernoulli

betel, pepøovník betelový ! liána s drobným i kvìty a velkým i listy z èeledi pepøovníkovitých rostoucí v tropech A sie a A m eriky. Listy se po úpravì žvýkají.

Betheùv-W eizsäckerùv cyklus 5 uhlíkový cyklus B ethlen G ábor, 1580!15.11.1629, od 1613 sedm ihradský kníže. 1618 zahájil odboj proti H absburkùm (spolupráce s è. stavy i osm anskou øíší). 1620 se nechal zvolit uh. králem . 1626 uzavøel kom prom isní m ír s Ferdinandem II. H absburským , na jehož zákl. si zachoval m oc ve vých. U hrách. betlém , výtv. zobrazení narození Ježíše Nazaretského ve m . B etlém ì, rozšíøené v kat. svìtì. Poè. tradice ve 4. st., více ve 13. st. v Itálii, kde v 17. st. došlo k jejím u zlidovìní. V è. zem ích se zvyk stavìní b. ujal koncem 18. století. B etlém , arab. B ayt Lahm ! m . v Jordánsku (od 1967 okupováno Izraelem ) 7 km již. od Jeruzalém a; 25 000 obyv. (1986). Rodištì krále D avida a podle evangelií Ježíše N azaretského. B etlém ská kaple, got. stavba sálového typu na Starém M ìstì pražském ; pøi založení 1391 urèena, podle odkazu M ilièe z K rom ìøíže, ke kázání B ožího slova. K ázali zde univerzitní m istøi, 1402!12 J. H us. 1536 až 1548 pøestavìna na stejnolodí o šesti lodích. 1609!21 sloužila jednotì bratrské. 1786 poboøena, 1950!54 rekonstruována. beton, stavivo vyrobené obv. v m íchaèkách z kam eniva, cem entu a vody, popø. i z pøísad, upravujících jeho vlastnosti. È erstvý b. vzniká po zhutnìní betonové sm ìsi uložené do bednìní, do vrstvy podlahy nebo vozovky. K e zhutnìní se užívá vibrátorù. N árùst pevnosti b. nepøíznivì ovlivòuje nízká teplota (m ráz). Podle konstrukèního využití se rozeznává prostý b., který je schopen pøejím at tlakové napìtí, ale pøi m alých hodnotách nam áhání tahem se porušuje, železobeton a pøedpjatý beton. 5 autokláv; tìžký beton betonáøská ocel, výrobky oceláren, z nichž se pøipravuje výztuž železobetonových konstrukcí; válcované pruty hladké i žebírkované, s kruhovým prùøezem o prùm ìru 5,5!32 m m , svaøované m øížoviny a sítì. betonová konstrukce, nosný systém z prostého, železového nebo pøedpjatého betonu. B . k. z prostého betonu jsou m asivní (zdi, pilíøe, klenby a plošné základy). Železobetonové konstrukce vytváøejí nosné systém y vìtšiny staveb a b. k. pøedpjaté um ožòují další snížení jejich hm otnosti a zvýšení trvanlivosti. 5 m onolitická betonová konstrukce; pøedpjatý beton; rám ová konstrukce betonová vozovka, st. ozn. vozovky s cem entobetonovým krytem . betonování, proces vytváøení betonu z betonové sm ìsi; doprava sm ìsi do bednìní, její zhutnìní a ošetøení èerstvého betonu. B etta 5 bojovnice B etulaceae 5 bøízovité B everidge [beveridž] W illiam H enry, 5.3.1879!16.3. 1963, brit. ekonom . Zabýval se zejm . otázkam i nezam ìstnanosti. 1942 navrhl plán na všeob. soc. pojištìní, který se po 2. svìt. válce stal základem pro soc. reform y v západoevr. státech. B eysehir [bejšehir], j. v T urecku ve støední A natólii; 1 116 m n. m ., 651 km ², m ax. hloubka 9 m . Tektonického pùvodu.

56

bezostní, C lupeiformes ! øád kostnatých ryb považovaný za výchozí skupinu kostnatých ryb. M ají ploutve s m ìkkým i paprsky, žijí v m oøích i ve sladké vodì. M nohé z nich jsou hosp. význam né (sle(, sardinka, losos). bezpeènostní pás, text. pás k pøipoutání øidièe a cestujících, prvek pasivní bezpeènosti. Pøi nárazu vozidla snižuje zpoždìní pùsobící na lidské tìlo, zabraòuje vypadnutí z vozidla a nárazu na volant, panel nebo èelní okno. bezpeènostní vak, angl. airbag ! záchranný vzduchový vak, prvek pasivní bezpeènosti chránící øidièe a spolujezdce pøi nárazu tím , že se pøi srážce bìhem 0,06 s nafoukne a podpírá hlavu èlovìka; m á jednorázové použití. B ezruè Petr, 15.9.1867!17.2.1958, vl. jm . V ladim ír V ašek, è. básník. Ve stylizaci do postavy barda slezského lidu vyslovil sbírkou Slezské písnì odpor proti národnostním u a soc. útlaku. beztíže, beztížný stav ! stav tìlesa pøi volném posuvném pohybu v gravitaèním poli, kdy je gravitaèní síla kom penzována setrvaènou (odstøedivou) silou. N astává napø. pøi volném pádu nebo pøi pohybu na obìžné dráze. Ideální stav narušuje m ikrogravitace. beztrestnost 5 indem nita bezvìdom í, porucha vìdom í, kdy postižená osoba pøestane být v kontaktu s okolím a na zevní podnìty reaguje m álo nebo vùbec ne. H loubka poruchy vìdom í m á velký klinický význam a rozdìluje se do nìkolika vzáj. se prolínajících skupin: kóm a, sopor, som nolence, m dloba, stupor. bìžci, Palaeognathae ! nadøád ptákù zahrnující ptáky neschopné letu, ale dobøe bìhající. M ezi b. patøí napø. pštrosi, tinam y, kiviové. bìžn íkovití, èele( drobných pavoukù, kteøí nepøedou sítì, ale velm i rychle bìhají. 5 babí léto bìžný úèet, form a zúètování vzáj. pohledávek a závazkù m ezi dvìm a obch. partnery, kteøí jsou v trvalém spojení; zákl. form a vedení úètù klientù v bankách. 5 kontokorent B h 5 bohrium B hagavadgíta 5 M ahábhárata B haratovci, km enový svaz védských Á rjù; v pol. 1. tis. ovládli územ í m ezi ø. Sarasvastí a Jam unou, zv. B háratavaršu (odtud B hárat, sanskrtský název Indie). B hartrhari, asi 7. st., staroind. básník. Autor tøí set fil. strof o lásce a um ìní askeze (è. ve výboru Sloky o lásce, m oudrosti a odøíkání). B hópál, B hopâl ! m . ve stø. Indii na plošinì M álva, 512 m n. m .; 1,06 m il. obyv. (1991). Správní støedisko svazového státu M adhjapradéš. Prùm . stroj., chem ., pap., potravináøský. U niverzita. ! Støedisko stejnojm enného knížectví zal. 1723, asi 1728 vybudována pevnost a paláce, m . od 1903, 1956 zaèlenìn do M adhjapradéše. 1984 nejvìtší prùm . katastrofa na svìtì (po úniku plynu z chem . továrny zahynulo asi 2 500 lidí).

bez a) rod keøù nebo nízkých strom ù z èeledi zim olezovitých. K vìty b. èerného obsahují silici, flavonoidy, sliz, ve form ì nálevu se užívají jako diaforetikum a diuretikum . Plody (lid. bezinky) obsahují flavonoidy, anthokyany, org. kyseliny, vitam iny a ve form ì nálevu nebo odvaru se užívají jako laxativum , diaforetikum a diuretikum ; b) nesprávné ozn. pro šeøík. B ezdìz, dvojitý vrchol (V elký a M alý B .) sopeèného pùvodu v R alské pahorkatinì u D oks. N a Velkém B . (604 m ) vybudován 1264!78 ranì got. hrad (opevnìn 1628!32, po 1844 pøestavován). 1279 zde byla vìznìna královna K unhuta se synem V áclavem II. Bezdíèek Josef, 30.9.1900!6.7.1962, è. div. a rozhl. herec a režisér; prof. D A M U . Tvùrce è. rozhlasové režie. bezdom ovec, ” právo apolita, apatrida ! a) fyzická osoba, která není obèanem (stát. pøíslušníkem ) jiného státu (podle jeho vnitrostát. práva). Je podøízen vnitrostát. m oci státu pobytu a nepožívá ochrany jiného státu; b) ve státì, v nìm ž existuje dom ovské právo (na územ í È R do 1950), obèan, který nem á v žádné obci státu dom ovské právo. bezesporn ost, ” log. konzistence ! vlastnost teorií, systém ù, zvláštì axiom atických systém ù, v nichž nedochází k logickém u sporu. V bezesporných systém ech nelze zároveò odvodit nìjaké tvrzení a jeho negaci. 5 absurdum bezhotovostní obìh, žirový obìh ! souhrn rùzných platebních operací a zúètování m ezi plátcem a pøíjem cem platby, pøi kterém se nepoužívají hotovostní peníze, ale pøesun penìz je realizován zm ìnam i na bankovních úètech. bezkøídlí, Apterygota ! podtøída tøídy hm yzu zahrnující druhy, které nikdy nem ìly køídla. M ezi b. patøí jediný øád ! šupinušky. bezlebeèní, Acrania ! podkm en strunatcù. M oøští živoèichové podobní m alým rybám , m ající m noho znakù spoleèných všem strunatcùm . C hybí jim m j. kostra hlavy. Zástupcem je kopinatec. beznozí, Apoda ! podtøída obojživelníkù èervovitého tìla; podobají se velkým kroužkovcùm . K onèetiny zcela chybìjí, napø. èervor kroužkovaný. bezobratlí, Evertebrata ! tradièní ozn. m nohobunìèných živoèichù, kteøí nem ají vyvinutou páteø (obratle) nebo chordu dorsalis. M ezi b. patøí všechny km eny živoèichù krom ì strunatcù. bezocasé letadlo, letadlo bez vodorovných ocasních ploch. Plochy pro udržení stability a zm ìnu výšky letu jsou um ístìny pouze na køídle. 5 létající køídlo bezocasí, Salientia ! podtøída obojživelníkù se zkráceným a zploštìlým tìlem bez krku a ocasu, s m ohutným i zadním i konèetinam i. Larvy (pulci) se nepodobají dospìlcùm , m ají vnitøní žábry (ropucha, rosnièka, skokan).

Bhútán, B hútánské království, bhútánsky D rukjul ! vnitrozem ský stát v již. A sii m ezi Indií a È ínou ve vých. H im álaji; 46 500 km ², 1,64 m il. obyv. (1995), hl. m . Thim pu. ! Leží na již. svazích V ysokého H im álaje, jehož m nohé vrcholy na hranicích s È ínou pøesahují 7 000 m n. m . Povrch, èlenìný ø. údolím i, se snižuje k J do nížiny ø. B rahm aputry. Podnebí subtrop. m onzunové s obdobím dešt,ù od èervence do øíjna, ve velehorách extrém nì chladné vysokohorské. M onzunové lesy pøecházejí ve vyšších polohách v h. lesy a alpínské louky, nad snìžnou èarou územ í s trvalým snìhovým a ledovcovým pokryvem . ! Pøes 50 % B hútiù, 30 % D rukpù, 14 % N epálcù. Ú ø. jaz. dzongkä (tibetoèínský). Náb. (1990): 71 % buddhistù (stát. náb. lám aism us), 25 % hinduistù. Kojenecká úm rtnost 122 ‰ , stø. délka života 52 let (1995). ! Zaostalý agrární stát na prahu hosp. rozvoje, ekon. plnì orientovaný na Indii. H N P 420 U S $/obyv. (1995), stát. dluh 85 m il. U S $ (1993). ! O bdìlává se 2,8 % územ í; 5,7 % pastviny, 55,3 % zalesnìno. H l. plodiny: rýže, pšenice, kukuøice, proso, bram bory, luskoviny, zelenina, jutovník, cukrová tøtina. C hov skotu, prasat, jakù. Tìžba døeva. Surovinové zdroje využívány m inim álnì (vápenec, dolom it, grafit). Prùm . potr., døevozpracující, text., cem entárenský. Ø em eslná malovýroba. D op. silnièní; dvì letištì. ! Vyváží se døevo, obiloviny, léèivé byliny, textilie. M ìn. jed. 1 ngultrum (B TN ) = 100 èetrum ù (chetrum ), užívána i indická rupie. ! Státní zøízení: sam ostatné království pod ochranou Indie, v èele král; jednokom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 18 distriktù. B hútán!dìjiny od 7. st.

Slezské písnì postupnì vycházely v èasopise Èas, 1903 byly vydány jako Slezské èíslo

pronikání tibetských km enù

13. st.

šíøení lám aism u

1720

nadvláda È íny

1774

protektorát angl. východoind. spoleènosti

1865

protektorát V elké B ritánie

1907

dìdièná m onarchie

1949

nezávislost; sm louva s Indií o zastupování zahr. zájm ù

1953

ustaven parlam ent

60. léta

zrušeno otroctví a kastovní systém , vyhlášeno zrovnoprávnìní žen, pozem ková reform a

57

kinem atografie. B ielsko-B ia³a [bjelsko-bjala], m . v již. Polsku na ø. B ia³a; 184 100 obyv. (1992). Prùm . stroj. (osobní autom obily), zpracování vlny a lnu. ! D vojm ìstí od 1951.

1969

konstituèní m onarchie

1971

sam ostatná zahr. politika; èlen OSN

bienále, um . pøehlídka poøádaná vždy po dvou letech.

od 1972

posilování král. m oci

bieny 5 byliny

1985

navázány první dipl. styky s neasijským i státy

1991

poè. dem okratizace

bifenyl, fenylbenzen, C 6H 5!C 6H 5, bílé krystalky; t. t. 71 °C , t. v. 255 °C . O bsažen v uhelném dehtu.

Bifenyl

bifurkace, rozdvojení; ” geogr. rozvìtvení toku øeky na plochém rozvodí a v náplavových kuželech. R am ena øeky odtékají do rùzných øíèních systém ù nebo m oøí.

B i 5 bism ut B iafra, R epublika B iafra ! 1967!70 separatistický stát na územ í východní Nigérie. Jeho vzniku pøedcházel 1966 m asakr m enšinového km ene Ibo v N igérii (10 000 obìtí), nezávislost proklam ována 30.5.1967. U znána nìkolika afr. státy, podporována Francií; nedokázala však èelit pøesile nigerijské arm ády, která v lednu 1970 obsadila celé územ í; ve válce v B . padlo nìkolik m il. lidí.

Big Bang 5 velký tøesk big beat 5 beat bigam ie, dvojí m anželství. V zniká sòatkem ženatého m uže, resp. vdané ženy, s jinou ženou, resp. s jiným m užem . ! Podle è. práva je druhé m anželství rel. neplatné a dvojí m anželství je trestným èinem proti rodinì.

B ia³o szew ski [bjaloševski] M iron, 30.6.1922! 17.6. 1983, pol. spisovatel. Experim entoval v oblasti jazyka i form y, do poezie uvedl hovorovou polštinu. A utor bás. sbírek (è. výbor M 'ironie), m em oárové prózy Pam átník z Varšavského povstání a experim entálních dram at Teatr O sobny (Zvláštní, osobní divadlo).

B ignoniaceae 5 trubaèovité

B ia³ystok [bjalystok], m . v severovýchodním Polsku na ø. B ia³a; 275 500 obyv. (1995). Správní støedisko, hosp. a kult. centrum Podleského vojvodství. Prùm ysl text., stroj., kožedìlný. D opravní køižovatka. ! Založen ve 14. století.

bijekce, bijektivní zobrazení, vzájem nì jednoznaèné zobrazení ! prosté zobrazení m nožiny A do m nožiny B, jehož oborem hodnot je celá m nožina B.

bianko [it. bianco, bílý, èistý], nevyplnìný doklad, šek. Pøenesenì plná m oc nebo otevøený, neom ezený úèet. biatlon, zim ní dvojboj (bìh na lyžích se zbraní a sport. støelba). B . jednotlivcù se bìží na trati 20 km , b. družstev (štafet) 4 × 7,5 km . M ez. federace m oderního pìtiboje a b. (U IPM B ), zal. 1948. N ejvyšší soutìže: M S (od 1958), ZO H (od 1960). B ible [øec. biblia, knihy], Písm o svaté, Písm o ! soubor knih, o nichž køest,ané vìøí, že obsahují pravdy B ohem zjevené, že jsou B ohem inspirovanou norm ou víry a života. B . m á dvì èásti: Starý zákon, který kø. pøevzalo z judaism u, a N ový zákon obsahující kø. zvìst (kérygm a). bible chudých, lat. biblia pauperum ! obrázková bible urèená vìøícím neovládajícím ètení a psaní. B ible kralická, reform aèní pøeklad Bible z hebr. a øec. do è., poøízený uèenci jednoty bratrské (pøeklad N ového zákona je dílem J. B lahoslava). V yšla 1579 až 1594 v šesti svazcích (Šestidílka) s jaz., vìcným i a teol. vysvìtlivkam i, 1596 a 1613 v jednom svazku v bratrské tiskárnì v K ralicích na M oravì. B ible svatováclavská, øím kat. pøeklad Bible do è., poøízený jezuity jako protiváha Bible kralické. M . V . Šteyer (1630!1692), J. K onstanc (1607!1673) a J. B arner (1643!1708) pøekládali z Vulgáty s využitím starších è. pøekladù vè. Bible kralické. První vydání ve tøech svazcích 1677!1715. B ible V áclava IV ., nìm ecky psaná pam átka støedovìké knižní m alby (kolem 1390), tvoøila jádro knihovny V áclava IV . biblia pauperum 5 bible chudých bibliofilie a) sbìratelství vzácných nebo krásných knih a tiskù; b) vzácná nebo krásná kniha nebo tisk; c) tisk vydávaný v èíslované edici. bibliografická inform ace, sekundární inform ace, která slouží k identifikaci dokum entu, jeho èástí a obsahu. bibliografie a) vìdní obor soc. inform atiky, který zkoum á proces pøenosu, zpracování a užití bibliograf. inform ací ve spoleènosti, studuje a vypracovává m etodiku, technologii a organizaci bibliograf. èinnosti; b) bibliografický soupis, bibliografikum ! funkènì a obsahovì ucelený soubor bibliograf. záznamù, dokum entù uspoøádaný podle odborných pravidel; c) bibliografická èinnost ! profesní inform aèní èinnost zam ìøená na zjišt,ování, zpracování a šíøení bibliograf. inform ací. B ican Josef, *25.9.1913, è. fotbalista. Pùv. hráè R apidu V ídeò, 1937!56 útoèník SK Slavia Praha. bièenky, Polymastigina ! øád prvokù, z nichž nìkteøí cizopasí u živoèichù i u èlovìka. V urogenitálním systém u èlovìka žije bièenka poševní (Trichom onas vaginalis) zpùsobující trichom onózu. bièík, flagellum ! struktura podobná øasince. N a povrchu je kryt plazm atickou m em bránou. U m ožòuje pohyb buòky.

B ihár, B ihâr ! svazový stát v sv. Indii v povodí G angy; 173 876 km ², 86,34 m il. obyv. (1991), správní støedisko Patna. H indské obyvatelstvo. Pìst. obilnin (rýže) a cukrové tøtiny. Tìžba rud železa a m ìdi, uhlí, bauxitu. Tìžký prùm . (m etalurgie, strojírenství).

bika, rod jednodìložných bylin z èeledi sítinovitých. Trsnatá bylina b. ladní roste na stráních a suchých loukách. B ikelas 5 V ikélas D em etrius B ikila A bebe, 7.8.1932!25.10.1973 (následky autohavárie), etiopský atlet, bìžec. D vojnásobný olym pijský vítìz v m aratonu (1960, 1964). 1969 ochrnul. Bikini [bikiny], B ikini A toll ! korálový o. v Tichém oceánu v M arshallových ostrovech ve skupinì R alik; atol 6 km ² (s lagunou 594 km ²). ! 1946 zde U SA provedly první pováleèný jad. pokus. bikros, m ládežnická cyklistická disciplína, kom binace cyklokrosu a m otokrosu. V znikl 1975 v U SA , M S od 1983. B ílá Lucie, *7.4.1966, vl. jm . H ana Zaòáková, èeská zpìvaèka populární hudby (m uzikál D racula). B ílá hora, plošina na záp. okraji Prahy (380 m n.m .). ! 8.11.1620 m ísto rozhodující bitvy è. fáze tøicetileté války. Stavovská vojska v ní podlehla sborùm Ferdinanda II., posíleným o oddíly M axm iliána I. B ìlohorskou porážkou skonèilo období è. stavovského státu a H absburkùm se otevøela cesta k prosazování absolutistického centralism u. bílá rez 5 A lbugo Bil,ak V asil, *11.8.1917, sl. politik. 1954!89 èlen Ú V K SÈ, 1968!88 èlen pøedsednictva Ú V K SÈ (1989 vylouèen z K SÈ ). Pøední èinitel norm alizace, odpovìdný za deform ace v kult., ideové a zahraniènìpolit. sféøe. bilance, celkový pøehled nebo výsledek nìjaké èinnosti; ” ekon. vyjádøení vyváženosti dvojic bilancovaných velièin, napø. potøeby a zdroje, vstupy a výstupy, náklady a výnosy, pøíjm y a výdaje, aktiva a pasiva. 5 úèetní rozvaha bilanèní zisk, úèetní zisk ! zisk daného hosp. subjektu urèený jako rozdíl m ezi výkony (vè. m im oøádných výnosù) a celkovým i náklady; zjišt,uje se ve výsledovce. bilateralita, dvoustrannost ! zpùsob jednání a úpravy zejm . m ezistát. vztahù m ezi dvìm a státy form ou dvoustranných sm luv nebo dohod. 5 m ultilateralita B ilbao, m . v sev. Španìlsku pøi ústí ø. N ervión do B iskajského zálivu; 370 997 obyv. (1995). Správní støedisko provincie Vizcaya. R ozsáhlý prùm ysl. N ám . pøístav; m ez. letištì. D vì univ. (1886, 1968). K ult. centrum B askù. ! Zal. 1300. B ílé K arpaty, sl. B iele Karpaty ! h. pásm o na hranicích È R a SR; V elká Javoøina, 970 m . Pískovcové zalesnìné høbety, na sl. územ í též vápencová bradla. V È R C H K O B . K . (715 km ², od 1980; od 1996 biosférická rezervace U N ESC O ), v SR C H K O B iele K arpaty (435 km ², od 1979). bílé krvinky, leukocyty ! bunìèné krevní elem enty s jádry, s tvarovou a funkèní rozm anitostí. Jsou schopny vl. pohybu a m ají význam pro obranu organism u hl. pøi infekcích. 5 lym focyty B ílé m oøe, rus. B eloje m ore ! uzavøené okrajové m oøe Sev. ledového oceánu u pobøeží evr. èásti R uska; 90 000 km ². Spojeno Bìlom oøsko-baltským prùplavem s B altským m oøem . H l. pøístavy A rchangel,sk, K andalakša. bílek, ” zool. sekundární vajeèný obal u plazù a ptákù tvoøený sm ìsí bílkovin typu album inù; slouží výživì zárodku. B ílek František, 6.11.1872!13.10.1941, è. sochaø a grafik; pøedstavitel secese a sym bolism u. Spojoval kø. a orient. náboženství v m ystické jednotì svìta (Výklad slova M adonna). B ilhana, konec 11. st., ind. básník, lit. teoretik a historik. A utor eposu Vikram ánkadévaèarita (Život V ikram ánkadévùv) a m ilostné poezie (D nes ještì). biliár 5 kuleèník

Bièíkovci: a trofozoid, b cysta bièíkovci, M astigophora ! jeden z podkm enù prvokù; pohybují se pom ocí jednoho nebo více bièíkù, žijí volnì nebo jako paraziti, nìkteøí jsou sym bionti nebo kom enzálové. V yskytují se od kam bria. Parazitem èlovìka je trypanozom a spavièná a giardie (lam blie) støevní. B idlo František, 3.9.1895!9.5.1945, è. karikaturista a ilustrátor. T ìžištì tvorby pøedstavuje polit. kresba. B idlo Jaroslav, 17.11.1868!1.12.1937, è. historik. Zabýval se hl. byz. dìjinam i a osudy jednoty bratrské (K ultura byzantská, Jednota bratrská v prvním vyhnanství). B idpaj [sanskrt vidjápati, pán vìdìní], dom nìlý staroindický autor bajek, pohádek a pøíbìhù neznám ého jm éna. Biebl [bíbl] K onstantin, 26.2.1898!12.11.1951, è. básník; pøedstavitel proletáøské poezie (Zlom ) a poetism u (S lodí, jež dováží èaj a kávu, N ový Ikaros). biederm eier [bídrm ajer], m ìšt,anský styl 2. ètvrtiny 19. st., projevující se zejm . v bytovém zaøízení a odívání; m ìšt,anská obdoba em píru. V ýtv. um ìní se soustøe(ovalo na podobiznu a vedutu, vyznaèuje se vìcným realism em a peèlivým provedením . B ielik Pal,o, 11.12.1910!23.4. 1983, slovenský film . herec (Jánošík ! 1936, H ordubalové, Varúj!) a režisér (Vlèie diery, Jánošík I, II ! 1962, 1963); jeden ze zakladatelù sl.

biliárová hùl 5 tágo B ílina, m . v sev. È echách vých. od M ostu v È . støedohoøí na B ílinì pod h. B oøeò; 16 652 obyv. (1994). V okolí tìžba hnìdého uhlí, elektrárna Ledvice. Prùm . potr., text., skláøský. Láznì, m inerální pram en Bílinská kyselka. ! O d 10. st. knížecí hradištì, ve 13. st. vybudován hrad a m . v podhradí. 1502!1945 hrad v držení Lobkovicù. K om plex budov lázní K yselka z 18.!19. století. bilingvism us, dvojjazyènost ! akt. užívání dvou jazykù na úrovni jaz. m ateøského jednotlivcem nebo spoleèností (bilingvní národy, napø. B askové). bilion, èíslo 10 12. V nìkterých zem ích, napø. v U SA , se pojem b. používá pro m iliardu (èíslo 10 9). bilirubin, žluèové barvivo; vzniká z hem oglobinu napø. v játrech a slezinì. Jeho nadprodukce provází žloutenku (i novorozeneckou). bílkoviny, proteiny, polypeptidy ! z chem . hlediska kopolym ery z m onom erních jednotek L-á-am inokyselin propojených peptidovým i vazbam i. D ìlí se na fibrilární (vláknité), jež jsou klíèovou složkou tìlesných a orgánových struktur živoèichù, napø. keratin (vlasy), fibroin (hedvábí), elastin (svalovina), a globulární (kulovité), napø. globuliny, album iny, obsažené ve všech organism ech, nebot, jsou zákl. složkou enzym ù katalyzujících m etabolické dìje. 5 enzym y; krm né proteiny B ill M ax, 22.12.1908!9.12.1994, švýc. sochaø, architekt, m alíø, grafik a teoretik vý-

tvarného um ìní, èinný i v N ìm ecku. Prosazoval syntézu um ìní v duchu Bauhausu. V sochaøství vycházel ze zákl. geom . forem , rozvíjel problém nepøetržitého pohybu a zaèlenìní díla do prostoru. B ill of R ights 5 Jefferson Thom as B illroth [bilrót] Theodor, 26.4.1829!6.2.1894, rak. chirurg; zakl. m oderní chirurgie, zejm . jícnu a bøišních orgánù. B ílý dùm , angl. W hite H ouse ! sídlo am . prezidentù; první vládní budova postavená ve W ashingtonu, dokonèená 1800. bílý trpaslík, kom paktní hvìzda m alých rozm ìrù (asi jako Z em ì), vysoké povrchové teploty, s hm otností m enší než 1,4 hm otnosti Slunce, v jejím ž nitru atom y tvoøí degenerovaný (elektronový) plyn. 5 èerný trpaslík; hnìdý trpaslík

58

biochem ická spotøeba kyslíku, BSK ! m nožství kyslíku spotøebovaného m ikroorganism y pøi rozkladu organických látek za aerobních podm ínek. V yjadøuje se v m g/l. O bv. se stanovuje B SK 5, tj. b. s. k. za 5 dní (pøi teplotì 20 EC , bez pøístupu svìtla). Jedno z kritérií urèování tøídy èistoty odpadních vod. biochem ie, interdisciplinární vìdní obor, který z chem . hlediska zkoum á hm otnou podstatu zákl. biol. procesù, které podm iòují a provázejí život ve všech jeho form ách. bioindikátor [-dy-], obv. organism us, který svým vý skytem na urèitém stanovišti dokládá (indikuje) specifickou vlastnost prostøedí. B . je citlivý na pùsobení nìkterých faktorù prostøedí (zneèištìní vzduchu, vody, obsah prvku v pùdì, svìtlo, vlhkost). biokoridor, krajinný segm ent, který vzáj. propojuje izolovaná biocentra a um ožòuje m ezi nim i m igraci organism ù; tím vzniká vzáj. se ovlivòující systém . V ìtšina b. v otevøené krajinì vede podél vodních tokù. O rganism y schopné akt. èi pasivního pohybu nejsou na existenci b. závislé. Lidskou èinností vznikly èetné b., napø. žel. tratì, silnice, trasy lodní a let. dopravy. biokybernetika [-ty-], hranièní vìda m ezi biol. a kybernetikou. Zabývá se procesy øízení, uložení, zpracování a využívání inform ace v živých soustavách. biologická m em brána 5 biom em brána biologické zem ìdìlství, pøírodní zem ìd. vycházející z org. hnojiv (hnùj, kom post, zelené hnojení). Pùda se zpracovává pouze v povrchové vrstvì, paraziti se potírají biol. bojem . biologický boj, boj proti škùdcùm jejich pøirozeným i nepøáteli (dravci, cizopasníky, nákazam i), pøíp. i pozm ìnìným i jedinci téhož druhu. biologický filtr 5 biofiltr

Bimetal: a kov s vyšší tepelnou roztažností, b kov s nižší tepelnou roztažností

biologický výnos, m nožství vyprodukované biom asy rostlinou (plodinou) z jednotky plochy. 5 hospodáøský výnos

bim etal, dvojkov ! m ateriál ze dvou pevnì spojených kovových páskù s rùznou tepelnou roztažností. Jako celek se deform uje tím více, èím vìtší je zm ìna teploty a èím vìtší je rozdíl roztažností; použití napø. pro výrobu teplotních èidel. binárn í èíslice 5 bit binárn í èíslo, dvojkové èíslo ! èíslo vyjádøené v dvojkové (binární) èíselné soustavì. binární funkce, B oolova funkce ! pøedpis, jím ž je daném u poètu binárních prom ìnných pøiøazena výsledná hodnota, jež je opìt binární. Pøedpis m ùže sestávat jen z binárních operací. binární hodnota, hodnota velièiny, která m ùže nabývat jen hodnot 0 a 1. binární kód, zpùsob vyjádøení prvkù dané m nožiny znakù binárním i èísly. Pro vyjádøení všech používaných písm en a dekadických èíslic i nìkterých speciálních znakù se obv. používá m nožina binárních èíslic sestávajících z osm i (bajt) nebo sedm i bitù. Používané (a norm alizované) kódy, napø. A SC II, ISO , se navzájem liší konkrétním zpùsobem znázornìní jednotlivých znakù v sedm i èi osm i bitech, které jsou pro jejich znázornìní k dispozici.

biologie, vìda zabývající se studiem živých soustav. První biol. poznatky se vyvíjely v závislosti na praktických potøebách lidí v souvislosti s chovem živoèichù a pìst. rostlin. Pozdìjší, ucelenìjší koncepce vznikaly již ve starovìku v souvislosti s lékaøstvím . V novovìku se zájem zam ìøoval zejm . na další poznávání živoèichù, rostlin a anat. èlovìka. Po objevu m ikroskopu a form ulaci bunìèné teorie se do popøedí dostalo poznání evoluce a zejm . od poè. 20. st. se výzkum zam ìøoval nejen na organism y, ale i na buòky a pozdìji na spoleèenstva a ekosystém y. V znikly zákl. disciplíny b., které se dále diferencují a specializují, více se prosazují i tendence k syntetickém u pøístupu. biologism us, ” sociol. sm ìr m echanicky aplikující biol. pojm y a zákonitosti pøi analýze soc. jevù. N a b. jsou založeny soc. darw inism us, m althuziánství, bioorganická, antroporasová a eugenická škola. biolum iniscence [-ny-], svìtélkování ! schopnost nìkterých organism ù vydávat viditelné záøení, vznikající pøi chem ilum iniscenci (nìkteøí zástupci m oøských prvokù, ryb a hm yzu). biom , spoleèenstva organism ù rozsáhlých geogr. obl. se svým prostøedím a m akroklim atem (tundry, pouštì, stepi). Životní prostor b. se nazývá bioregion.

binární operace 5 B oolova algebra

biom asa, celková hm otnost všech organism ù pøítom ných v urèitém okam žiku v biocenóze. V ztahuje se na jednotku plochy nebo objem u.

binární relace, b. r. na m nožinì A je každá podm nožina R kartézského souèinu A × A. M ísto (x, y) 0 R se obv. píše xRy. Relace se nazývá reflexivní, když pro každý prvek x 0 A platí xRx. K dyž xRy 6 yRx, nazývá se R sym etrická. A ntisym etrická relace splòuje xRy, yRx 6 x = y, tranzitivní relace splòuje xRy, yRz 6 xRz. 5 ekvivalence; uspoøádání

biom echanika [-ny-], ” biol. nauka o struktuøe a m echanism ech chování živých organism ù. U m ožòuje aplikaci m odelových zákonù m ech. na rùzné stránky hybnosti èlovìka; ” div. herecká m etoda V . E. M ejercholda, zal. na reflexivních reakcích herce vùèi partnerovi a vnìjším u okolí.

binokulárn í vidìní, souèasné pozorování obìm a oèim a, um ožòující vním at prostorovì.

biom em brána, biologická m em brána ! plošný útvar složený z lipidù a bílkovin. O hranièuje buòku od okolí a vytváøí ohranièené prostory v buòce, zvané kom partm enty. 5 kom partm entace buòky; plazm atická m em brána

binom , dvojèlen ! polynom o dvou èlenech, napø. x 2 + 2y. binom ická vìta, vìta o um ocòování dvojèlenu (binom u). Pro každé pøirozené n a libovolná èísla a, b platí (a + b) n =

(kn) a

n b , kde k jsou kom binaèní èísla (bino-

n!k k

()

bionika [-ny-], hranièní obor m ezi biologií a technikou zabývající se využitím poznatkù o stavbì a funkcích živých soustav k øešení tech. problém ù. bionom ie, vìda o zpùsobu života živoèichù zahrnující ekologii a etologii druhu nebo jedince.

m ické koeficienty). binom ické rozložení, vztah udávající pravdìpodobnost p k toho, že z n provedených n pokusù bude právì k zdaøilých, kde k = 0, 1, ..., n. Pøi b. r. platí p k = = k p k(1 ! p) n!k, kde p je pravdìpodobnost zdaru v každém jednotlivém pokusu. binom inální nom enklatura, m ez. platné biol. názvosloví, v nìm ž se každý druh ozn. dvìm a lat. slovy.

bioplyn, kalový plyn ! plynné zplodiny, zejm . m ethan a oxid uhlièitý, vznikající pøi vyhnívání kalu. Používá se k vytápìní, k vyhøívání vody, k pohonu výbušných m otorù.

bioakum ulace, proces koncentrace látek pøítom ných v ekosystém u v tìle organism ù, napø. D D T v tìle dravcù a èlovìka.

bioregion 5 biom

()

bioastronom ie 5 exobiologie biocenologie, nauka o spoleèenstvech organism ù v pøírodì. biocenóza, cenóza ! ekologicky vyvážené spoleèenstvo rostlin (fytocenóza), živoèichù (zoocenóza) a m ikroorganism ù (m ikrobiocenóza) obývající urèitý prostor. biocentrum , krajinný celek um ožòující svojí rozlohou a stavem ekol. podm ínek dlouhodobou existenci druhù nebo spoleèenstev pøirozeného druhového i genového bohatství krajiny. S rostoucím i zásahy èlovìka do krajiny ubývá lokalit s naprosto pùv., pøirozenou skladbou spoleèenstev. Izolovaná biocentra propojuje biokoridor. biocyklus, soubor organism ù a jejich vnìjšího neživého svìta na úrovni tøí zákl. typù životního prostøedí ! m oøské vody, sladké vody a vzduchu. Tyto tøi b. vytváøejí biosféru. bioenergetika [-ty-], oblast biologie studující procesy získávání, pøenosu, skladování a využívání energie v živých soustavách. biofarm acie, odvìtví farm acie zkoum ající vztahy m ezi složením léèivého pøípravku a jeho pùsobením na organism us. biofiltr, biologický filtr ! zaøízení k biol. èistìní odpadních vod využívající životní procesy, které probíhají v organism ech, k odstranìní nebo zneškodnìní neèistot. biogenetický zákon [-ty-], zákon form ulovaný nìm . biologem E. Haeckelem (1834!1919), podle kterého je individuální vývoj jedince zkráceným a více èi m énì pozm ìnìným opakováním hl. etap evoluce skupiny, k níž jedinec patøí. biogeneze a) tvorba org. látek živým i organism y; b) vznik a vývoj živých organism ù. 5 abiogeneze biogenní prvky, chem . prvky obsažené v živých soustavách. O bv. se dìlí na m akrobiogenní (vyskytují se ve velkém m nožství), oligobiogenní (vyskytují se v m enším m nožství) a m ikrobiogenní (zastoupeny nepatrnì).

biopsie, m ikroskopické vyšetøování tkáòového vzorku nebo èástí orgánù vyòatých z živého organism u za úèelem potvrzení nebo stanovení diagnózy èi sledování prùbìhu nem oci. biorytm y, biologické rytm y ! pravidelné støídání, opakování èi kolísání životních dìjù (spánek, bdìní, sexuální aktivita). Jsou geneticky podm ínìné a závislé na vnìjších vlivech, resp. jim i ovlivòované. 5 cirkadiánní rytm y BIO S, angl. B asic Input O utput System ! u osobních poèítaèù standardu IBM PC program y zajišt,ující ovládání systémových zdrojù (pam ìti, vstupnì/výstupních zaøízení) na nejnižší úrovni. biosféra, èást zem ského povrchu osídlená živým i organism y, resp. hierarchicky nejvyšší svìt. ekosystém se všem i organism y Zem ì. 5 biocyklus biosférická rezervace, velkoplošné chránìné územ í pøírody, z globálního pohledu m im oøádnì význ., zejm . z hlediska zachování pùv. genofondu. O bv. s urèitým nár. statutem územ ní ochrany; vyhlašované v rám ci celosvìt. budovaného m ez. program u U N ESC O È lovìk a biosféra. Cílem b. r. je zachování typických nebo unikátních ekosystém ù urèité biogeogr. provincie Zem ì. biostrom a, plochý útvar vznikající rùstem organism ù v m oøi; na rozdíl od bioherm y nepøevyšuje okolní dno. B . jsou vrstevnaté. biosyntéza, ” m olekulová biol. soubor syntetických dìjù probíhajících v buòce za úèasti enzym ù; spotøebovává energii. biota, zkratkový term ín pro živé organism y nebo pøenesenì soubor taxonù urèitého m ísta nebo územ í, napø. soubor všech rostlin a živoèichù v biom u. biotechnologie, soubor výr. a servisních procesù zal. na využívání pøirozených biol. dìjù (výr. kvasných produktù, lékù, krm iv). biotické faktory [-ty-], ekol. faktory dané pùsobením okolních organism ù vè. èlovìka (faktory potravní, vlivy jedincù téhož druhu, vlivy jedincù jiného druhu). 5 abiotické faktory

biogeocenóza 5 ekosystém

biotit [-ty-], èerný nebo tem nì zelený m inerál ze skupiny slíd, složitý køem ièitan hoøeènato-hlinitý a draselný K (M g,Fe) 3(A l,Fe)Si 3O 10(O H ,F) 2; tvrdost 2,5!3, zákl. m inerál vyvøelých hornin.

biogeografie, vìda studující rozšíøení rostlin (fytogeografie) a živoèichù (zoogeografie) na Z em i.

biotop, stanovištì ! soubor abiotických a biotických podm ínek vytváøející prostøedí biocenózy.

biogeoch em ické cykly 5 kolobìh látek

biotronika [-ny-], interdisciplinární obor vycházející z názoru, že biol. procesy v organism u lze detektovat a ovlivòovat koncentrovaným pùsobením jiného organism u. Jde obv. o kom unikaci s hypotetickým polem tzv. aury form am i vìd. nepotvrzené interakce. 5 psychotronika

biohelm inti 5 helm inti bioherm a, kupovitý útvar v m oøi, tvoøený na m ístì rostoucím i organism y; napø. korálový útes.

59 biped ie [-dy-], pohyb po zadních konèetinách, typický pro èlovìka. bipolita, fyzická osoba, která je obèanem (státním pøíslušníkem ) více státù. B . se nem ùže odvolávat na jiné své státní obèanství vùèi státu, jehož je rovnìž obèanem . B irara, døíve Nová B ritánie, angl. N ew B ritain ! sopeèný o. v Tichém oceánu, nejvìtší o. v B ism arckovì souostroví; 36 650 km ², 263 500 obyv. (1989), správní støedisko R abaul.

B iw a, B iw a-K o ! nejvìtší jezero v Japonsku, na jihu H onšú; 86 m n. m ., 674 km ², m ax. hloubka 95 m . Tektonického pùvodu. bizam 5 ondatra B izet [bize] G eorges, 25.10.1838!3.6.1875, fr. skladatel. K om ponoval zejm . opery (C armen, Lovci perel), dále orch. svity, vokální a klavírní skladby. bizon, nejvìtší severoam . savec z øádu sudokopytníkù. D osahuje hm otnosti až 1 300 kg.

B irátnagar, B irâtnagar ! m . v jv. N epálu v nížinné obl.; 129 388 obyv. (1991). Prùm . støedisko: zpracování juty, výr. cukru, zápalek.

Bjørnson [bjernson] Bjørnstjerne, 8.12.1832!26.4. 1910, nor. spisovatel. A utor Selských povídek, rom ánù (M agnhild, N a božích cestách) a real. dram at (N ovom anželé, Bankrot, Rukavièka). N c (1903).

B irkenau 5 B rzezinka

B k 5 berkelium

B irkhoff G arrett, *10.1.1911, am . m atem atik. Hl. práce z algebry, teorie struktur, teorie m nožin, m at. logiky, dynam ických systém ù hydrodynam iky.

black box 5 èerná schránka

B irm ingham [bérm ingem ], m . ve V elké B ritánii ve stø. A nglii, støedisko m etropolitního hrabství W est M idlands; 1,02 m il. obyv. (1995). Prùm ., obch. a dop. støedisko. Prùm . stroj. (dop. prostøedky, zem ìd. stroje), eltech., gum árenský, chem ., skláøský. M ez. letištì, prùplavy. D vì univ. (1900, 1966). ! Doložen od 1086; od 18. st. hosp. rozm ach. Birnbaum V ojtìch, 7.1.1877!30.5.1934, è. historik um ìní; prof. U K . Zabýval se zejm . støedovìkou architekturou (teor. práce Románská renesance koncem støedovìku, Barokní princip v dìjinách architektury). B irobidžan, správní støedisko Židovské auton. oblasti R uska na D álném východì v C habarovském kr.; 80 000 obyv. (1986). Tìžba a zpracování døeva, prùm . stroj. (zem ìd. technika). U niv. (1994). ! Zal. 1928 jako žel. stanice Tichonkaja, od 1934 støedisko Žid. auton. oblasti, m . od 1937. biøm ování, v øím skokat. církvi svátost, v níž jsou køest,ané obohaceni dary D ucha svatého a posilnìni k šíøení a hájení víry. V l. úkonem je pronesení pøedepsané form ule spojené s vzložením rukou a m azáním posvìceným olejem . B. udìluje biskup, m im oøádnì i knìz; je m ožno jej pøijm out jen jednou za život. 5 charism a; konfirm ace bisexuální chování, sexuální aktivita støídavì s partnery obou pohlaví. 5 heterosexuální chování; hom osexuální chování B iskajský záliv, fr. G olfe de G ascogne, šp. G olfo de V izcaya ! otevøené okrajové m oøe A tlantského oceánu m ezi jz. pobøežím Francie a sev. pobøežím Pyrenejského poloostrova; 194 000 km ². biskup, v øím skokatolické, pravoslavných a anglikánských církvích duchovní s nejvyšším stupnìm svìcení, spravující církev na urèitém územ í a s pravom ocí udìlovat svátost svìcení. Insignie b. jsou berla, m itra, náprsní køíž a pastýøský prsten. Pokud byla v protest. církvích zachována funkce b., spoèívá pøedevším v péèi o kazatele, není však spojena s øídícím i pravom ocem i. B iskupec z P elhøim ova M ikuláš, † asi 1459, è. teolog. O d 1420 starší táborských knìží s biskupskou pravom ocí. A utor lat. psané Táborské obrany a Táborské kroniky. biskupství 5 diecéze biskvit 5 porcelán

B laga Lucian, 9.5.1895!6.5.1961, rum unský básník a filozof. Tvùrce reflexivní lyriky (Poem ele lum inii ! B ásnì svìtla) a lyrických div. m ystérií. V e fil. pracích pøíznivce m alých kultur. B lahník V ojtìch Kristián, 12.8.1888!11.6.1934, è. divadelní a literární vìdec (Sm ysl a podstata divadelního um ìní, Svìtové dìjiny divadla), režisér, publicista a pøekladatel. blahoèet, araukárie ! rod štíhlých, vysokých strom ù s tvrdým døevem z øádu blahoèetotvarých. Pìst. pro kvalitní døevo a jedlá sem ena, jiné v ozdobné zakrslé form ì v bytech. blahoèetotvaré, Araucariales ! øád nahosem enných rostlin z oddìlení jehliènanù. Pøeslenitì vìtvené strom y s plochým i nebo jehlicovitým i listy, dvoudom é. Zralé šištice se rozpadají. B lahoslav Jan, 20.2.1523!24.11.1571, èeský teolog, knìz a biskup jednoty bratrské. R edaktor Šam otulského kancionálu a Ivanèického kancionálu, pøekladatel N ového zákona, autor Filipiky proti m isom usùm (nepøátelùm vzdìlání), G ram atiky èeské a prvního è. spisu o hud. teorii M usica. blahoslavení 5 beatifikace blahovièník, eukalyptus ! vyšší strom s heterofylií z èeledi m yrtovitých. V ysazuje se na bažinatých m ístech, která vysušuje. Listy obsahují silici (cineol) a tøísloviny. Blachut B eno, 14.6.1913!10.1.1985, è. operní pìvec ! tenor. V ynikl zejm . v operách Sm etanových a Janáèkových. O d 1941 èlen N D . Blake [blejk] W illiam , 28.11.1757!12.8.1827, anglický spisovatel a grafik období rom antism u. V lyrice (Songs of Innocence ! Zpìvy nevinnosti, Songs of Experience ! Zpìvy zkušenosti) zachytil dva protikladné stavy lidské duše. B laník 5 V elký B laník blankvers, nerým ovaný pìtistopý jam bický verš bez rým ù a strof, deseti- nebo jedenáctislabièný; pùv. verš starofr. hrdinské epiky, èastý v angl. literatuøe (W . Shakespeare). blanokøídlí, H ym enoptera ! velm i poèetný øád hm yzu s prom ìnou dokonalou. M ají ústní ústrojí kousací nebo lízací, dva páry blanitých køídel s redukovanou žilnatinou, zadeèek nese kladélko nebo žahadlo. M ezi b. patøí napø. pilatky, lum ci, lum èíci, vèely, vosy, èm eláci.

B ism arck [bism ark] O tto von, kníže, 1.4.1815!30.7.1898, nìm . O. von Bismarck státník; pruský junker. 1862 pøedseda vlády a m inistr zahranièí Pruska, prosazoval polit. sjednocení N ìm ecka pod Pruskem . Od 1867 stál u zrodu Severonìm . spolku jako spolkový kancléø. Po porážce Francie 1870!71 a vyhlášení nìm . císaøství 1871 první øíšský kancléø. 1882 dosáhl vytvoøení Trojspolku, 1887 zajišt,ovací sm louvy s R uskem . R ezignoval 1890 po volebním úspìchu katolíkù a socialistù, proti kterým vždy ostøe vystupoval. B ism arckovo souostroví [bism arkovo], angl. B ism arck Archipelago ! sopeèné o. s korálovým i útesy v Tichém oceánu; 49 726 km ², 288 464 obyv. (1980), správní støedisko R abaul na nejvìtším o. B irara. K B . s. patøí i A dm iralitní ostrovy. Souèást Papuy-N ové G uineje. bism ut, lat. bism uthum , B i ! chem . prvek skupiny V A , narùžovìlý kov; at. è. 83, rel. at. hm . 208,980 4, t. t. 271,44 °C , t. v. 1 560 °C . Trigonální m inerál, tvrdost 3, štìpný. R udy: bism it B i 2O 3, bism utin B i 2S 3; využití: nízkotající slitiny (W oodùv kov). N ìkteré slouèeniny b. se užívají jako léèiva. bism utin [-ty-], leštìnec ! rom bický m inerál, sulfid bism utitý B i 2S 3; šedý až bílý, kovovì lesklý, tvrdost 2. Bissau, hl. m . G uineje-B issau, na pobøeží A tlantského oceánu; 125 000 obyv. (1988). Prùm . støedisko státu; zpracování zem ìd. produkce a pøír. surovin. Pøístav, m ez. letištì. ! Zal. 1687. B iškek, do 1926 Pišpek, do 1991 Frunze ! hl. m . K yrgyzstánu, v kotlinì ø. È u, 664 m n. m .; 641 400 obyv. (1991). Prùm . stroj. (m ontáž nákladních aut, zem ìd. tech., eltech.), potr., spotøební. U niv. (1951). ! Zal. 1864, m . od 1878. bit, zn. b, angl. binary digit, binární èíslice ! binární hodnota, jeden øád binární èíslice; jednotka m nožství inform ace. bitm apa 5 rastrový obrázek B ítov, obec na již. M oravì jz. od M or. B udìjovic; 171 obyv. (1991). ! N a m ístì pøem yslovského hradištì z 11. st. postaven kolem 1270 got. hrad, rozšiøovaný v 15. a renesanènì v 16. st., v 19. st. upravený do rom ant. podoby.

Blanokøídlí: a dospìlec vèely medonosné b její lízací ústrojí, c housenice B lansko, m . na M oravì sev. od B rna v údolí ø. Svitavy v D rahanské vrchovinì; 21 264 obyv. (1997). Prùm . stroj. (vodní turbíny, m ìøicí pøístroje), chem ., stav. hm ot. V okolí C H K O M or. kras. ! O sada doložena 1131, tvrz ze 14. st., v 16. a 17. st. pøestavìna v zám ek. K oncem 17. st. postaven první ham r a 1823 jedna z prvních válcoven železa v è. zem ích. B lanský les 5 K let, Blantyre-Lim be [blentajr], m . na J M alaw i, 900 m n. m .; 446 800 obyv. (1994). Prùm . a obch. støedisko státu; zpracování døeva a zem ìd. produkce. M ez. letištì. Poboèka univ. v Lilingw e. ! 1876 zal. jako skotská m isijní stanice, m . od 1895.

B itov A ndrej G eorgijeviè, *27.5.1937, rus. prozaik. A utor psychol. povídek (Pénelopé) a experim entálního generaèního rom ánu Puškinùv dùm .

B lasco Ibáñez [blasko ivanìs] V icente, 29.1.1867 až 28.1.1928, šp. spisovatel. A utor ètenáøsky efektních dìl Sangre y arena (K rev a písek), Los C uatro jinetes del apocalipsis (È tyøi jezdci z Apokalypsy); nám ìty èerpal hl. z rodné V alencie.

bitová m apa 5 rastrový obrázek

blastocoel 5 blastula

bitum en, živice ! ” petrologie pøír. sm ìs pevných a kapalných uhlovodíkù, vyskytujících se v nìkterých sedim entech; napø. asfalt, ozokerit, ropa.

blastocysta, dutý kulový útvar, èasné stadium ve vývoji savèího zárodku.

B ivalvia 5 m lži

blastogeneze, v rám ci em bryogeneze proces, pøi kterém se oplodnìné vajíèko rýhováním dìlí na m nožství bunìk, které pak pøi gastrulaci tvoøí zárodeèné listy, ze kterých se form ují orgánové základy. blastom era, jedna z bunìk vznikající rýhováním vajíèka na poè. zárodeèného vývoje. blaston 5 tum or blastula, kulovitý útvar vzniklý po rýhování oplodnìného vajíèka z m oruly. Je tvoøena vrstvou bunìk jednoho typu (blastoderm ) uzavírající dutinu zvanou blastocoel. M ìní se v gastrulu. 5 blastogeneze blata 5 rašeliništì B latenské jezero 5 B alaton B latná, m . v již. È echách sev. od Strakonic na ø. Lom nici; 6 809 obyv. (1997). Stroj. a potr. prùm ysl. V okolí rybníkáøská oblast. ! Doložena 1253, m . od 1601. K olem 1400 got. hrad, rozšíøený 1520!30, po 1763 upraven v bar. zám ek, v pol. 19. st. regotizovaný (vodní zám ek s angl. parkem ).

Blastula

blatnicovití, èele( žab z podtøídy bezocasých obojživelníkù. Pulci v È R žijící krit. Bizon

60

ohrožené blatnice skvrnité m ohou dorùstat délky až 15 cm . B latný Ivan, 21.12.1919!5.8.1990, è. básník. M elancholický m editativní lyrik (Paní Jitøenka, M elancholické procházky, Tento veèer, H ledání pøekonaného èasu). O d 1948 žil ve V elké B ritánii, pøevážnì v psychiatrické léèebnì (sbírky Stará bydlištì, Pom ocná škola Bixley).

k izolaci urèitého objektu narušením jeho vnìjších spojù; ” m ez. právo polit. nebo dipl. izolace urèitého státu nebo skupiny státù; ” ekon. soustava hosp. opatøení znem ožòujících styky izolovaného objektu s vnìjškem , cílem je jeho oslabení, hosp. zhroucení èi dosažení polit. zm ìn. 5 bojkot; ” lék. doèasné vyøazení nìkterého úseku autonom ního nervstva anestetiky.

Blatný Pavel, *14.9.1931, è. skladatel, spojující džez a m oderní vážnou hudbu (K oncert pro jazzový orchestr). Svá díla obv. sám provádí jako interpret (dirigent, klavírista).

blokdiagram [-dy-], prùm ìt (pravoúhlý, kosoúhlý, støedový) výøezu topograf. plochy na prùm ìtnu tak, aby vznikl prostorový dojem .

blatouch, rod dvoudìložných rostlin z èeledi pryskyøníkovitých. V ytrvalá bylina se žlutým i kvìty, rostoucí na vlhkých m ístech. Jedovatý.

blokové schém a 5 vývojový diagram

B lattodea 5 švábi D er B laue R eiter [rajter, nìm ., m odrý jezdec], um . skupina v M nichovì; zal. 1911 s cílem zrušit soudobé om ezení um . výrazu a zm ocnit se obrazu novým i zpùsoby. Položila zákl. pro vznik abstraktní m alby. Patøili k ní V . K andinskij, F. M arc, A . K ubin, A . M acke a P. K lee. R ozešla se poè. 1. svìt. války. B laum anis [blaum anys] R ûdolfs, 1.1.1863!4.9.1908, lotyšský spisovatel a dram atik. K lasik krátké povídky; è. výbory Lotyšské povídky, Sm rt na køe. B lažek Jiøí, *5.7.1923, è. taneèník a choreograf. 1946 až 1988 èlen (od 1967 choreograf) ND. B lažek V ratislav, 31.8.1925!28.4.1973, è. dram atik (Kde je Kut,ák?, Pøíliš štìdrý veèer), film . dram aturg a scenárista (H udba z M arsu, Starci na chm elu) a autor písòových textù; po 1969 v SR N . Bled, m . v sz. Slovinsku na bøehu Bledského j., 475 m n. m .; asi 5 000 obyvatel. Cest. ruch. Term ální láznì. B ledský hrad. blednièka 5 chloróza bledule, rod jednodìložných rostlin z èeledi am arylkovitých. V È R roste na jaøe na vlhèích m ístech ohrožená b. jarní. blechy, Siphonaptera, Aphaniptera ! øád hm yzu s prom ìnou dokonalou. M alé bezkøídlé tìlo m ají z boku zploštìlé, ústní ústrojí je bodavì sací. D ospìlci sají krev a m ohou pøenášet øadu nem ocí. V yskytují se od tøetihor do souèasnosti; napø. blecha obecná. B lenheim [blenhajm ], sídlo ve V elké B ritánii ve stø. A nglii v hrabství O xfordshire. Zám ek Blenheim Palace z 1705!24, postavený pro vévodu z M arlborough, je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O .

blud, ” psychol. porucha m yšlení; m ylné pøesvìdèení o nìèem , co není realita. Pøíznak nìkterých psychických poruch a onem ocnìní. bludný kruh, log. chyba: a) kruh v dùkazu; jako argum entu je v dùkazu užito prem isy, jež byla vyvozena pom ocí dokazovaného tvrzení, tj. závìr se vyvozuje na zákl. pøedpokladu, jenž m á být sám dokázán; b) kruh v definici; v tom , èím se definuje, se explicitnì nebo im plicitnì používá ten pojem , který je definován. Pøenesenì zaèarovaný kruh, bezvýchodná situace. blues [blús, angl.] a) dvanáctitaktová písòová form a afroam . hud. folkloru. V zniklo po pol. 19. st., vývoj postupoval od country b. pøes urban b. k vyvrcholení klas. b. ve 20. letech 20. st. Jedna ze základních forem džezu; b) tanec v sudém taktu, volného tem pa. B lücher [blícher] Gebhard Leberecht, 16.12.1742 až 12.9.1819, pruský generál; úèastník napoleonských válek. Pøispìl k porážkám N apoleona I. u Lipska a W aterloo. Blum [blim ] Léon, 9.4.1872!30.3.1950, fr. novináø a politik. 1936!37 a 1938 pøedseda vlády lid. fronty, zakázal fašist. organizace, zastával polit. nevm ìšování do šp. obè. války. blýskavice, blesky velm i vzdálené bouøky, kdy již není slyšitelné høm ìní. bob, ” bot. rod dvoudìložných rostlin z èeledi bobovitých. B . obecný, jednoletá, až 1,5 m vysoká bylina, se pìst. jako pícnina nebo luskovina. Stará kult. rostlina, z hlediska krm né hodnoty øazena hned za sóju. Zahradní b. se využívá i jako zelenina. B obová m ouka se pøidává do pšenièné nebo žitné pro zlepšení peèivosti; ” sport závodní øiditelné dvou- nebo ètyøsedadlové sanì. bobkový list 5 vavøín bobovité, Fabaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. Strom y i byliny se složeným i i jednoduchým i listy, nìkdy pøem ìnìným i v úponky, s palisty. K vìty jsou oboupohlavné, plodem je lusk, struk, nažka. N a koøenech m ají hlízkové bakterie. M ezi b. patøí øada užitkových rostlin (jetel, fazol, hrách, èoèka, bob).

Blériot [blérjo] Louis, 1.7.1872 až 1.8.1936, francouzský letec a konstruktér; 1905 spoluzakl. první letecké dílny na svìtì. 25.7.1909 jako první na svìtì pøeletìl kanál La M anche, let trval 37 m inut. blesk, el. výboj atm osférické elektøiny m ezi oblaky navzájem , m ezi èástm i oblaku neb o m ezi oblakem a zem í, zpùsobený elektrostatickým i náboji v oblacích. N ejèastìjší je èárový b., šíøící se shora dolù, výjim eènì zezdola nahoru. Zvl. druhem je m énì èastý kulový blesk.

Bloom field [blúm fíld] Leonard, 1.4.1887!18.4.1949, am . jazykovìdec; zakl. deskriptivism u. H l. dílo: Language (Jazyk).

bobový sport, závodìní na bobech na um ìle upravených ledových drahách s velkým spádem a klopeným i zatáèkam i. V znikl poè. 80. let 19. st. ve Švýcarsku, rozšíøen zejm . v alpských zem ích. M ez. federace saní a bobù (FIB T) zal. 1923. O d 1924 souèást ZO H . L. Blériot

bobr, rod velkých hlodavcù; žije ve skupinách, staví hráze na vodì. V È R žije krit. ohrožený b. evropský. bobrovka, pálená taška (z lepší cihláøské hlíny) deskového tvaru s výstupkem (k zachycení za latì); užívá se jako støešní krytina. B obrujsk 5 B abrujsk bobtnání 5 botnání bobule, nepukavý dužnatý nebo št,avnatý plod z nìkolika nebo z jednoho plodolistu, s více nebo jen jedním sem enem . Oplodí nem á uvnitø sklerenchym atickou vrstvu (rybíz, borùvka, rajèe, okurka). bobuloviny, ovocné rostliny, jejichž plody jsou bobule nebo plody s podobným i vlastnostm i, napø. angrešt, rybíz, borùvky, jahody, brusinky. B occaccio [bokaèo] G iovanni, 1313!21.12.1375, it. spisovatel. Jeho vrcholné dílo, cyklus sta novel D ecam erone (D ekam eron), význ. pøispìlo k rozvoji nár. literatury a jazyka. Z další tvorby napø. básnická skladba v oktávách N infale Fiesolano (Fiesolské nym fy).

Èárový blesk bleskojistka, svodiè pøepìtí, jehož úèelem je om ezit atm osférická nebo provozní pøepìtí tak, že se svedou do zem ì. bleskosvod, hrom osvod ! zaøízení k ochranì budov a jiných objektù pøed bleskem , svádící bleskové výboje do zem ì. blesková exp ozim etrie, ve fot. sním ání se zábleskovým zaøízením urèení doby expozice dobou vyzaøování blesku, jehož svìtelný výkon je vyjádøen pro fot. m ateriál urèité citlivosti sm ìrným èíslem , tj. násobkem vzdálenosti sním aného pøedm ìtu a clonového èísla. K m ìøení se užívá bleskových expozim etrù.

Boccioni [boèóny] U m berto, 19.10.1882!17.8.1916, italský m alíø a teoretik futurism u. V obrazech oslavujících pohyb a rychlost se dynam ikou a barevnou expresí potlaèující význam pøedm ìtu blížil abstraktním u projevu. B öcklin [beklin] A rnold, 16.10.1827!16.1.1901, švýcarský m alíø; pøedstavitel sym bolism u. A utor m ytol. a alegorických výjevù s figuram i sym bolizujícím i pøír. síly a ideálních krajin se stafáží. B oèan H ynek, *29.4.1938, è. film . režisér (N ikdo se nebude smát, Soukrom á vichøice, È est a sláva, Tváø za sklem , Past,ák, S èerty nejsou žerty, Bum erang); pracuje i pro televizi.

blešivci, rod korýšù z øádu rùznonožcù; žijí ve vodì, kde jsou potravou ryb.

B oèkaj (Bocskay) Štìpán, 1.1.1557!29.12.1606, uh. šlechtic, sedm ihradský vévoda. 1604!06 vedl stavovské povstání proti R udolfovi II., které skonèilo vídeòskou sm louvou, jež uherským stavùm garantovala dosavadní práva a náb. svobody.

blín, rod dvoudìložných rostlin z èeledi lilkovitých. A ž 70 cm vysoká chlupatá bylina, roste na rum ištích i na polích jako plevel. O bsahuje alkaloidy (hyoscym in) využívané k pøípravì lékù. Jedovatý.

boèník, šunt ! odporník vyrobený z m ateriálu s m in. teplotním souèinitelem zapojený paralelnì k m ìøicím u ústrojí am pérm etru pro zvìtšení m ìøicího rozsahu proudu. Pro nìkolik rozsahù se používají b. pøepínatelné. 5 dìliè proudu

B lixenová K aren, 17.4.1885!7.9.1962, dánská spisovatelka. V e Vzpom ínkách na Afriku vylíèila svá léta na farm ì v K eni. A utorka pìti sbírek m ístnì i dobovì exotických novel (Babetina hostina, N esm rtelný pøíbìh).

bod, ” geod. trvale vyznaèený bod v terénu urèený geodetickým i souøadnicem i svého prùm ìtu do referenèní plochy, popø. pravoúhlým i souøadnicem i rovinného obrazu prùm ìtu a výškou b. nad ním . 5 m ìøický bod; referenèní bod; ” polygr. 5 typografický bod

Blízký východ, Pøední východ ! geopolit. název èásti A sie a A friky; zahrnuje oblast jz. A sie vèetnì A rab. poloostrova a E gypt. Ú zem í vyspìlých starovìkých civilizací, zahrnovalo hist. Levantu; pozdìji souèást osm anské øíše. V 19. a 20. st. cíl kolon. expanze evr. m ocností. H l. svìt. oblast tìžby ropy. blizna, svrchní èást sem eníku, pøíp. pestíku u krytosem enných rostlin. Je èasto lepkavá a m á rùzný tvar. Pøichycují se na ni pylová zrna pøi opylení. B lodek V ilém , 3.10.1834!1.5.1874, èeský skladatel. O vlivnìn tvorbou B . Sm etany. Znám zejm . jako autor flétnových skladeb (koncert D dur pro flétnu a orchestr) a opery V studni. B loch Felix, 23.10.1905!10.9.1983, am . fyzik švýc. pùvodu. 1954!55 první generální øed. C ER N . Zabýval se pásovou teorií pevných látek, m agnetism em , at. a jadernou fyzikou; spoluobjevitel jad. m ag. rezonance. Nc (1952) za vypracování m etod pøesných jad. m ag. m ìøení. B loch [blok] M arc, 6.7.1886!16.6.1944, fr. historik. Zabýval se soc. a hosp. dìjinam i støedovìku; spoluzakl. èas. Annales. Aktivní v protihitlerovském odboji, popraven nacisty. Z díla: La Société féodale (Feud. spoleènost). B lok A lexandr A lexandroviè, 28.11.1880!7.8.1921, ruský básník, dram atik a esejista. A utor sym bolistní lyriky (sbírky Snìhová m aska, H rùzný svìt), epických poém (Slavièí sad, D vanáct) a dram at (Rùže a køíž, Panoptikum). blokáda, ” voj. opatøení ozbrojených sil (pozem ní, vzdušné, nám . nebo kom binované)

bod ekvivalence, ” chem . 5 titrace bod vadnutí, obsah vody v pùdì, pøi jehož dosažení je voda vázána tak pevnì, že nem ùže být rostlinam i pøijata a rostlina vadne. bodalka, rod dvoukøídlého hm yzu sající krev na dom ácích zvíøatech i èlovìku. B odam ské jezero, nìm . B odensee ! na hranicích SRN , Švýcarska a R akouska; 395 m n. m ., 583,5 km ², m ax. hloubka 252 m . Ledovcového pùvodu; protékané R ýnem . bodlák, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hvìzdnicovitých. Pøes 1 m vysoká bylina s ostnitou lodyhou; roste napø. na pastvinách, rum ištích, u cest. Bodoni [bodóny] G iam battista, 16.2.1740!29.11. 1813, it. tiskaø z Parm y a m ajitel tiskárny. Tvùrce kontrastní klas. antikvy a dokonalých titulních listù. bodová porucha 5 porucha v krystalu bodová tiskárna, m ozaiková tiskárna ! tiskárna, která sestavuje tištìný obraz z jednotlivých bodù; napø. jehlièková tiskárna (dot-m atrix printer) pracující na úderovém principu. Její tiskací hlava je tvoøena soustavou jehlièek vychylovaných elektrom agnetem , které pøi úderu na tiskací pásku vytváøejí na bílém podkladì èerný bod. B . t. pracující na bezúderovém (non-im pact) principu jsou napø. tiskárny laserové a tryskové. 5 konturová tiskárna B odrci 5 O bodrité

61

Bobovité: hrách setý: a, b kvt a jeho …ásti, c gyneceum, d lusk B odrog, ø. na vých. Slovensku a v M a(arsku, pravostranný pøítok Tisy; dl. 123 km , povodí 11 356 km ², prùm . prùtok na hranicích 110 m ³.s !1. Vzniká soutokem Latorice a O ndavy.

organizace Synové svobody 1773

bostonské pití èaje

1774

1. kontinentální kongres

1775

poè. války kolonií proti V elké Británii; 2. kontinentální kongres; srážky u C oncordu, Lexingtonu a B unker H ill

1776

D eklarace nezávislosti Spojených státù am erických

1777

vítìzství am . oddílù u Saratogy; pøijaty È lánky konfederace (první ústava U SA )

1781

vítìzství am erických vojsk u Y orktow nu; È lánky konfederace vstoupily v platnost

1782

V elká Británie uznala nezávislost U SA

1783

versailleský m ír

boj o investituru [-ty-], spor m ezi papežem a císaøem o právo volby biskupù v 11.!12. st., jím ž vyvrcholil jejich dlouhodobý m ocenský souboj o svrchovanost, probíhající na pozadí snah o reform u církve. K ulm inoval 1075!1122 za Jindøicha IV . a Jindøicha V . a papežù Ø ehoøe VII. a Urbana II. Skonèil 1122 ve prospìch nezávislé, kanonické volby biskupù. 5 w orm ský konkordát bojaøi, v 10.!18. st. pøíslušníci rus. vyšší šlechty.

Boëthius [boétyus], A nicius M anlius Torquatus Severinus B ., 480!524, øím . filozof a politik. Spojoval uèení Aristotela, Platóna, novoplatonism u i stoicism u s køest,anstvím . N apsal D e institutione m usica (O základech hudby).

bóje, plavatka, plovák ! plovoucí zakotvená orientaèní znaèka pro øíèní nebo nám oøní dopravu, oznaèující hranici splavnosti plavebních drah, polohu kotvy (kotevní b.), nebezpeèná m ísta.

B oghazköy [bojhaskej], C hattušaš ! archeol. lokalita v Turecku, vých. od A nkary; historické hl. m . chetitské øíše z konce 18. st. pø. n. l. Pozùstatky 5 chrám ù, hradby z kam enných blokù, král. brána. N edaleko m . je pøír. svatynì Y azilikaya se skalním i reliéfy. Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O .

bojínek, rod jednodìložných rostlin z èeledi lipnicovitých. Tráva s m ohutným koøenovým systém em až 1 m vysoká, rozšíøená na pastvinách, m ezích, podél cest a v luèních porostech.

B ogotá, Santa Fé de Bogotá ! hl. m . K olum bie v horském údolí A nd, 2 630 m n. m .; distrikt hl. m . 5,24 m il. obyv. (1995), 1 587 km ². D odává 20 % prùm yslové výroby státu. M ez. letištì El D orado. U niv. (1572). ! Zal. 1538. B ogurodzica, nejst. anonym ní polská duchovní píseò (pøelom 13. a 14. století). Bogus³aw ski W ojciech, 9.4.1757!23.7.1829, pol. osvícenský dram atik, herec a režisér. 1783!1814 (s pøestávkam i) øeditel N ár. divadla ve Varšavì. 1811 založil první pol. dram . školu. Boháè Ladislav, 14.4.1907!4.7.1978, è. herec a režisér. 1929!74 (s pøerušením 1968!72, kdy pùsobil v D iv. Za branou) èlen (1949!53 øeditel) N D . A utor vzpom ínek Tisíc a jeden život. bohatství, v ekon. sm yslu vše, co m á tržní hodnotu. B . se rovná èistém u jm ìní osoby, státu ap., tj. veškerým aktivùm m inus veškerá pasiva. Na rozdíl od dùchodu (tj. toku hodnot za urèité èasové období) je b. stavem hodnot k daném u okam žiku. B ohdalová Jiøina, *3.5.1931, è. hereèka. È inná v divadle (1967!90 èlenka, nadále host D iv. na Vinohradech), ve film u (U cho, D ám a na kolejích, Fany), televizi (veèerníèky, Televarieté) a rozhlase. B ohdanová B lanka, *4.3.1930, è. hereèka. È inná hl. v divadle (1951!57 èlenka div. v Pardubicích, 1957 až 1960 M ìstských div. pražských, 1960!66 D ivadla E. F. B uriana, od 1966 N D ) a výtvarnì (obrazy). bohem ism us, jaz. prvek pøejatý z èeštiny do jiného jaz. nebo v nìm podle èeštiny utvoøený. bohem istika [-ty-], obor zabývající se jazykem , historií a kulturou è. národa. Form ovala se od 14. st., zakladateli vìd. b. byli J. D obrovský a J. Jungm ann.

bojkot [podle Ch. B oycotta, 1832!1897, angl. správce statku v Irsku, ignorovaného pro jeho bezohlednost], pøehlížení, izolování, odm ítání jakýchkoli stykù (obch., dop., osobních); form a boje, zejm . m ezi státy, sledující zám ìr znièit konkurenta nebo nepøítele. 5 blokáda B ójové, keltský km en znám ý od 4. st. pø. n. l., nejstarší hist. obyvatelé È ech (doloženi z konce 2. st. pø. n. l.). O d jm . jejich sídel (B ojohem um ) odvozen i lat. název È ech (B ohem ia). bojovnice, Betta ! rod m alých ryb z øádu ostnoploutvých, èasto chovaných v akváriích. bolehlav, rod dvoudìložných rostlin z èeledi m iøíkovitých. B ylina do 2 m vysoká; roste na rum ištích a v køovinách. Prudce jedovatý. D øíve sbírán jako léèivá rostlina. bolen, rod velkých ryb z øádu m áloostných; živí se dravì, dorùstá délky až 1 m . bolero, šp. tanec z 18. st., ve tøíètvrteèním taktu; taneèní píseò m á kastanìtové pøedehry a m ezihry. Jako lid. tanec b. zaniklo. B oleslav I., asi 910!asi 972, è. kníže z dyn. Pøem yslovcù, syn V ratislava I. a Drahom íry, bratr knížete V áclava (sv.), na jehož vraždì se podílel. V ládl od 935. B ojoval s císaøem O tou I. V elikým , jehož svrchovanost 950 uznal, a 955 m u pom áhal v boji proti M a(arùm . B oleslav I. Chrabrý, 966 nebo 967!17.6.1025, od 992 pol. kníže, 1025 první pol. král; syn M ìška I. a D oubravky. D osáhl nezávislosti Polska na øím skonìm . øíši, 1003!04 ovládl M oravu a È echy. B oleslav II., po 930!7.2.999, od 972 è. kníže z dyn. Pøem yslovcù, syn B oleslava I. 973 podnítil zøízení pražského biskupství, jeho sestra M lada zal. klášter benediktinek sv. Jiøí na Pražském hradì. 995 dal vyvraždit rod Slavníkovcù. Podstatnì rozšíøil územ í è. státu.

B öhm -B aw erk [bém báverk] Eugen, 12.2.1851 až 27.8.1914, rak. ekonom ; 1895!1904 nìkolikrát m in. financí v R akousko-U hersku, od 1911 prezident rak. A V . N ejvýzn. pøedstavitel rak. národohosp. školy. Základem jeho ekon. uèení je teorie mezního užitku.

B oleslav III. z dyn. Pøem yslovcù, asi 966!asi 1037, è. kníže; syn B oleslava II., bratr Jarom íra a O ldøicha. V ládl 999!1002 a 1003. Za jeho panování se è. stát ocitl v hluboké krizi, k níž B . III. pøispìl svým i osobním i vlastnostm i (krutost, pom stychtivost). 1003 definitivnì zbaven vlády, oslepen a internován v Polsku, kde zem øel.

B öhm e [bém e] Jakob, 1575!17.11.1624, nìm ecký filozof; panteista a m ystik. Proplétal naturfilozofii s m ystikou, dialektické ideje s reprodukcí biblických, kabalistických, astrologických a podobných textù.

B oleslav III. K øivoústý, 20.8.1085!28.10.1138, od 1102 pol. kníže; válèil s øím skonìm . øíší a È echam i. Svou závìtí rozdìlil Polsko na ètyøi údìly, èím ž zapøíèinil rozpad státu.

bohosloví 5 teologie bohoslužba, kultovní veøejnì nebo soukrom ì vykonávané úkony nebo obøady (napø. m še). 5 kult Bohr [bór] A age, *19.6.1922, dán. fyzik; syn N ielse Bohra. Zabývá se kvantovou a jad. fyzikou a supravodivostí. N c (1975) za rozvoj teor. fyziky, zejm . za zobecnìný m odel at. jádra. Bohr [bór] N iels, 7.10.1885!18.11. 1962, dán. fyzik. Zabýval se at. a jadernou fyzikou a kvantovou m echanikou. A utor první kvantové teorie atom u, vùdèí osobnost kodaòské školy. 1918 fil. dospìl k principu korespondence, 1927 zform uloval princip kom plem entarity. N c (1922) za výzkum struktury atom ù a jejich záøení. bohrium [bór-], B h ! um ìlý chem . prvek, transuran s at. è. 107. N. Bohr Bohrùv princip kom plem entarity [bórùv, podle N. B ohra], princip, podle nìhož jevy v m ikrosvìtì nelze popsat pom ocí kanonických prom ìnných s takovou úplností jako v klas. fyzice. D ùsledek relací neurèitosti. Bohum ín, m . v È R ve Slezsku sev. od O stravy, v O stravské pánvi na O døe u pol. hranic; 24 100 obyv. (1994). Prùm . hut. (železárny a drátovny), chem ., stav. hm ot, text., potr. (m razírny ryb). Žel. uzel; žel. a silnièní hranièní pøechod do Polska. ! V znikl 1973 slouèením N ového B . a Starého B . (zm ínìn 1256 jako osada u brodu pøes O dru, od 14. st. m ìsto. 1938!39 pøipojen k Polsku, 1939!45 k N ìm . øíši). Bocheñski [bocheòski] Josef M aria, *30.8.1902, švýc. filozof pol. pùvodu; novotom ista, dom inikán. A utor prací z hist. a m etodologie filozofie, form ální logiky a teologie. Ostrý kritik totalitárních ideologií. Bôcher [becher] M axim e, 28.8.1867!12.9.1918, am . m atem atik. H l. práce z mat. analýzy (teorie øad, diferenciální rovnice). K aždých 5 let A m . m at. spoleènost udìluje za práce v analýze cenu M . B ôchera. B oisguillebert [boagijbér] Pierre le Pesant Sieur de, 17.2.1646!10.10.1714, fr. ekonom . Pøedchùdce fyziokratù, zakl. fr. klasické polit. ekonom ie, spoluzakl. pracovní teorie hodnoty. boj am erických osad za nezávislost, válka za nezávislost ! 1775!83 boj tøinácti am erických kolonií proti V elké Británii, v jehož prùbìhu vznikly U SA . B oj am erických osad za nezávislost 1763

utužování britské správy, zákaz kolonizace územ í za A palaèským pohoøím

1765!70

tvrdá britská daòová politika vùèi koloniím (zák. o kolkovném , Tow nshendovy zák.), rozm íst,ování brit. vojsk; bojkot brit. zboží, zal.

B oletaceae 5 høibovité bolid, velm i jasný m eteor. B olívar, spolkový stát Venezuely v G uyanské vysoèinì; 238 100 km ², 900 310 obyv. (1991), správní støedisko C iudad B olívar. Tìžba a úprava rud železa a m anganu, bauxitu (E l Pao, C erro B olívar), hutì v M atanze. H ydroelektrárna G uri na ø. C aroni. Splavné O rinoko. Trop. lesy, Indiáni. B olívar y Ponte Sim on José Antonio, 24.7.1783!17.12.1830, pøedstavitel jihoam . boje za nezávislost 1810!26. 1812 úèastník neúspìšného povstání venezuelských republikánù, 1819 osvobodil Novou Granadu, zvolen prezidentem V elké Kolum bie, 1824 porazil šp. arm ádu v bitvì u A yacucha, 1825 v èele republiky S. J. A. Bolívar y Ponte B olívie. 1826 neuspìl jeho projekt panam erické jednoty.

B olívie, B olivijská republika, šp. R epública de B olivia ! vnitrozem ský stát v Již. A m erice; 1 098 581 km ², 7,41 m il. obyv. (1995), hl. m . Sucre, sídlo vlády La Paz. ! Záp. èást územ í prostupují vysokohorská pásm a A nd (Illim ani, 6 402 m ), uzavírající náhorní plošinu ve výšce 3 000!4 000 m n. m . Povrch klesá k V, kam zasahují výbìžky Laplatské a A m azonské nížiny. Je zde pram enná oblast horních pøítokù M adeiry, JV patøí k povodí ø. Paraguay. Pøi hranicích s Peru leží j. Titicaca. Sev. B . m á podnebí rovníkových m onzunù, A ndy a náhorní plošiny trop. vysokohorské, v záp. èásti suché, roviny a nížiny ve vých. èásti vlhké tropické. R ostlinstvo trop. deštných lesù, v suchých obl. stepi, v horách vysokohorské porosty. ! A si 42 % Indiánù, 31 % m esticù, 15 % kreolù. Ú ø. jaz. španìlština, indiánské jaz. keèuánština a ajm arština. N áb. øím kat. (94 % ). K ojenecká úm rtnost 73 ‰ , stø. délka života 60 let (1995). ! A grární stát s rozvinutým tìžebním prùm ., jeden z nejchudších v Lat. A m erice. H N P 800 U S $/obyv., stát. dluh 5,2 m ld. U S $ (1995). ! H l. plodiny: obilniny (kukuøice), bram bory, m aniok, sója, banánovník, kávovník, cukrová tøtina, citroníky, zelenina. Pøedevším v A ndách chov ovcí, skotu, koz a lam . ! Tìžba rud cínu, olova, zinku, antim onu a støíbra; zlata, ropy, zem ního plynu, síry. Prùm ysl potr., text., kožedìlný, chem ický. ! M ez. letištì La Paz, Santa C ruz, C ochabam ba. Lodní doprava po j. T iticaca. ! V yváží se ropa a zem ní plyn, koncentráty rud neželezných kovù, vzácné kovy, ilegálnì kokain. M ìn. jed. 1 boliviano (BO B ) = 100 centavù. ! Státní zøízení: republika, v èele prezident; dvoukom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 9 departem entù. B olívie!dìjiny od 14. st.

souèást incké øíše

1538

územ í dobyto Španìly

1544!76

souèást m ístokrálovství Peru

1776!1810

souèást m ístokrálovství Rio de la Plata

1825

vyhlášena nezávislá rep. (pùv. H orní Peru)

1836!39

konfederace s Peru

1879!83

tichom oøská válka

62

Letištì Santa Cruz. U niv. (1857). Film . ateliéry. Støedisko Pársù. ! Zal. na poè. n. l., 1534 ovládnuta Portugalci, 1661 pøešla do rukou A nglièanù, od 1668 m ajetek a od 1708 sídlo angl. východoind. spoleènosti. O d 1960 správní støedisko státu M aháráštra. ! N a ostrovì Elephanta (G harapurí) v bom bajské zátoce skalní svatynì z 2. pol. 9. st. zasvìcená trojí podobì boha Šivy; pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . bom bakovité 5 bavlníkovité B onaire 5 N izozem ské A ntily B onaparte, B uonaparte ! korsický rod, z nìhož pocházel N apoleon. Jeho bratr Josef B . (1768!1844) 1806!08 neapolský a 1803!13 šp. král; bratr Ludvík B . (1778!1846, otec N apoleona III.) 1806!10 nizozem ský král. 5 Napoleon I.; N apoleon II.; Napoleon III. Bonaventura, sv., 1221!15.7.1274, vl. jm . G iovanni Fidanza, it. filozof, teolog a m ystik; generál františkánského øádu, kardinál. H ájil prim át teologie pøed filozofií i vìdam i a m ožnost poznání Boha pouze m ystickou kontem plací. N a jeho tezi, že form a nem ùže existovat bez látky (proti Tom áši A kvinském u), navázal D uns Scotus a nom inalisté. 1482 kanonizován, 1588 prohlášen uèitelem církve. bond a) dluhopis, urèený k obchodování na burze; rozlišují se b. jako krátkodobé a dlouhodobé státní obligace; b) angl. ozn. pevnì úroèeného a obchodovatelného cenného papíru. B ondy Egon, *20.1.1930, è. spisovatel. A utor civilistní a polit. poezie (Totální realismus, N esm rtelná dívka), m luvèí lit. undergroundu po 1948 (prózy Invalidní sourozenci, Cesta È eskem našich otcù), pod vl. jm . Zbynìk Fišer publikoval filozofické spisy (Ú tìcha z ontologie, Buddha). Bonhoeffer [bonhéfr] Dietrich, 4.2.1906!9.4.1945, nìm . evang. teolog. Jako úèastník protihitlerovského spiknutí vìznìn a popraven. V zápiscích z vìzení N a cestì k svobodì naznaèil program „nenáboženské interpretace“ kø. v „dospìlém svìtì“. bonifikace [-ny-], zvýhodnìní, náhrada, odškodné; ” ekon. náhrada za poškozené zboží, poskytnutá ve form ì srážky z ceny èi m nožstvím zboží.

1914!18

neutralita v 1. svìt. válce

1932!35

bolivijsko-paraguayská válka

bonita [-ny-], dobrá jakost, hodnota; ” ekon. obchodní povìst a zejm . úvìruschopnost; zjišt,uje se zvláštì u nových obch. spojení.

1943

vyhlášena válka N ìm ecku, Itálii a Japonsku

bonm ot, vtipné slovo, rèení, úsloví, vtip. Bonn, m . v SR N v Sev. Porýní-V estfálsku na levém bøehu Rýna, 56 m n. m .; 291 431 obyv. (1996). Zpracovatelský prùm ., centrum pojišt,ovnictví a vydavatelství. U niv. (1777). ! V 1. st. øím . tábor, koncem 4. st. pøíchod Frankù, ve 12. st. patøil kolínským arcibiskupùm , 1346 m ísto korunovace K arla IV . øím skonìm . králem , 1525!1794 rezidence kolínského kurfiøta, 1815 pøipadl Prusku. 1945!49 v brit. zónì, od 1949 v SR N , spolková zem ì Sev. Porýní-V estfálsko (jeho souèástí B . od 1946), 1949!90 hl. m . SR N . Po sjednocení Nìm ecka (1990) nadále sídlo èásti centrálních úøadù, od 1994 vláda a parlam ent postupnì pøem íst,ovány do B erlína.

1943!82

období vnitropolit. nestability; støídání voj. vlád

1945

èlen OSN

1948

èlen O A S

1971

voj. puè; prez. generál H . B ánzer Suárez (*1926)

1982

obnoven ústavní systém , civilní dem . režim

1994

vláda zahájila protidrogovou politiku

1997

prez. zvolen býv. diktátor H. B ánzer Suárez

D. Bonhoeffer

bolivijsko-paraguayská válka 1932!1935 [paragvajská], konflikt o ropné územ í G ran C haco m ezi ø. Pilcom ayo a Paraguay. Po porážce Bolívie pøipadla vìtší èást C haca Paraguayi. V álky se na bolivijské stranì aktivnì úèastnila i ès. voj. m ise.

B onnard [bonár] Pierre, 13.10.1867!23.1.1947, fr. m alíø; pøedstavitel postim presionism u, èlen skupiny N abis. A utor výjevù v interiéru (ženy pøi toaletì) vym ezoval své kom pozice nezvyklým i výøezy a užíval jem né barevnosti.

B öll [bel] H einrich, 21.12.1917!16.7.1985, nìm . spisovatel. Z pozic kø. hum anism u spoluvytváøel nìm . literaturu po 1945 (rom ány U nd sagte kein einziges W ort ! A neøekl jediné slovo, Billiard um halbzehn ! Biliár o pùl desáté, Ansichten eines C low ns ! K launovy názory). A utor esejù. N c (1972).

Bonny 5 Port Harcourt

Bologna [boloòa], m . v sev. Itálii na již. okraji Pádské nížiny, 54 m n. m .; 388 436 obyv. (1995). Správní støedisko kr. Em ilia-Rom agna. Prùm . centrum ; m ez. letištì. K ult. a um . pam átky. ! Etruská Felsina, v 5. st. pø. n. l. dobyta Bóji, 192 pø. n. l. Ø ím any, v 5. st. n. l. O strogóty, 727 Langobardy. V 11.!13. st. pùsobištì glosátorù, asi 1200 zal. nejstarší univ. v Evropì.

bonobo, lidoop pøíbuzný šim panzovi, od kterého se liší chováním a m enší výškou. bonsaj, bonsai ! a) odvìtví zahradnického um ìní vých. A sie, pokus o um . form u pøír. strom u (keøe) v m iniatuøe; b) rostlina (strom , keø) pìst. v ploché, obv. um ìlecky ztvárnìné m isce. D osahuje výšky desítek centim etrù, ale m á vlastnosti plnì vyvinutých rostlin rostoucích ve volné pøírodì; dožívá se stáøí desítek i stovek let.

bolševici, pøíslušníci levicové radikální frakce ruské soc.dem . strany, zform ované 1903 na sjezdu Soc. dem . dìl. strany R uska pod vedením V . I. Lenina, kde získali vìtšinu (rus. bol,šinstvo). O rientovali se na násilné pøevzetí m oci. Od 1912 sam ostatná polit. strana. Po únorové rev. 1917 postupný rùst popularity, po øíjnové rev. 1917 pøevzali v Rusku polit. m oc a nastolili diktaturu. 5 K om unistická strana Sovìtského svazu; m enševici bolševník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi m iøíkovitých. Statná vytrvalá bylina dorùstající až 4 m výšky a prùm ìru lodyh 10 cm . Jedovatý; št,áva vytékající z rostliny po jejím poranìní m á zpuchýøující úèinky obdobnì jako yperit. B ol,šoj T ìatr, V elké divadlo ! operní a baletní divadlo v M oskvì. Soubor zahájil èinnost 1776; souè. budova z 1825, pøestavována 1856. boltcovitka, ucho Jidášovo ! druh stopkovýtrusých hub rostoucích od jara do zim y, zvl. na èerném bezu. Šedohnìdé m asité plodnice m ají tvar ušního boltce. Jedlá. boltec 5 ucho

bonton, spol. dobré chování; vybrané zpùsoby.

Boltzm ann [bolcm an] Ludw ig, 20.2.1844!5.9.1906, rakouský fyzik; zakl. kinetické teorie plynù a statist. fyziky. Teor. odvodil jeden z vyzaøovacích zákonù, souè. s J. M axw ellem zform uloval ekvipartièní teorém , objevil souvislost entropie s pravdìpodobností stavù soustavy. B oltzm annovo rozdìlení [bolcm anovo], statist. rozdìlení urèující pro m olekulu ideálního plynu v term odynam ické rovnováze v daném vnìjším silovém poli pravdìpodobnost polohy a velikosti hybnosti.

bonus, dobropis, sleva z kupní ceny, prém ie, náhrada, odm ìna, napø. pøi vìtším obratu. booking [búking, angl.], knihování ! zápis, registrace, zaúètování; rezervace, zajištìní. bookm aker [búkm ejkr, angl.], osoba pøijím ající sázky a vyplácející výhry pøi dostizích, závodech a soutìžích. B oole [búl] G eorge, 2.11.1815 až 8.12.1864, angl. logik a m atem atik; prùkopník logické algebry (B oolova algebra). L. Boltzmann

bolus, jem ná žlutá až èervená hlinka, užívaná ve starovìku k výrobì nádob (terra sigillata), v baroku k pøípravì rudé podkladové vrstvy pod zlacení èi m albu. B ílý b. se užíval k výr. klihové barvy, pastelù a pøi pøípravì bílého šepsu. B olyai [bójai] János, 15.12.1802 až 27.1.1860, m a(. m atem atik. N ezávisle na N . I. Lobaèevském vybudoval základy neeuklidovské geom etrie. B olzano, nìm . B ozen ! m . v sev. Itálii v A lpách (262 m n. m .), v kr. Trentino-A lto A dige; 98 350 obyv. (1992). K lim atické láznì. Støedisko nìm . hovoøících Jihotyrolanù. Bolzano B ernard, 5.10.1781 až 18.12.1848, pražský (nìm . píšící) filozof, m atem atik a logik; katolický knìz. V tradici leibnizovského racionalism u chápal vìdu jako sam ostatnou instituci poznání, která m á vl. øád, log. i stavbu. Pøedjím al teorii vìdy: pojem log. pravdy, rozdíl vyplývání a odvoditelnosti, form uloval východiska teorie m nožin.

Boolova algebra [búlova], neprázdná m nožina B se dvìm a binárním i operacem i sèítáním (+) a násobením (.) a jednou unární operací, tzv. doplòkem . K aždá z operací sèítání a násobení je kom utativní a asociativní, existuje neutrální prvek 0 vzhledem k operaci + i neutrální prvek 1 vzhledem k operaci ., pro všechna a, b 0 B platí zákony absorpce a + (a.b) = a, a.(a + + b) = a a zákony distributivní. Pro doplnìk â každého prvku a 0 B platí a.â = 0, a + â = 1. Typickým pøíkladem B. a. je systém všech podm nožin dané m nožiny s operacem i sjednocení, prùniku a doplòku. V tech. aplikacích se obv. pracuje s dvouprvkovou B. a., kde B = {0, 1}, operace . se nazývá log. souèin, + log. souèet, doplnìk se nazývá negace a operace se nazývají binární log. (boolovské) operace a B . a. se nazývá log. algebra. B oolova funkce 5 binární funkce

J. Bolyai

boolovská operace 5 B oolova algebra boom 5 expanze booster, ” eltech. 5 natáèivý transform átor; ” kosm . 5 startovací raketa boot [bút, angl.], ” výp. tech. a) sloužící k zavedení operaèního systém u, napø. boot sektor je sektor, v nìm ž je na m édiu diskové pam ìti uložen zavádìcí program ; b) zkrácenì ozn. èinnosti zavádìní operaèního systém u do operaèní pam ìti poèítaèe.

B om bacaceae 5 bavlníkovité B om baj, Bom bay, M um baí ! m . v Indii, na pobøeží A rab. m oøe; 15,09 m il. obyv. (1995). Prùm . text. (bavlnáøský), stroj., chem ický. Pøístav.

Bonsaj

bop 5 džez B. Bolzano

bor, lat. borum , B ! chem . prvek skupiny III A , šedoèerné krystaly nebo hnìdý prášek; at. è. 5, rel. at. hm . 10,811, t. t. 2 180 °C , t. v. asi 3 650 °C, tvrdost 9,3. R udy: borax

N a 2B 4O 7.10H 2O , kernit Na 2B 4O 7.4H 2O . V yužití: borová vlákna do kom pozitù, oxid boritý B 2O 3 do teplotnì odolných skel, karbid boru B 12C 3 pro brusné m ateriály; dezoxidaèní èinidlo pøi lití m ìdi.

63

terpentýnu. 5 kleè horská

B or Jan, 16.2.1886!25.3.1943, vl. jm . J. Jaroslav Strejèek, è. režisér a spisovatel (studie Eduard Vojan). 1924!38 režisér (od 1930 šéf) èinohry M ìstského div. na K rál. V inohradech, od 1939 šéf èinohry N D . B or V ladim ír, *25.11.1915, è. film . dram aturg a scenárista (M orgiana, Sestøièky), hudební a film ový kritik (O film ové hudebnosti, H udba, film , kritika); prof. FA M U ; syn Jana B ora. B oraginaceae 5 brutnákovité Bordeaux [bordó], m . v jz. Francii nad ústím G aronny do G ironde, správní støedisko kraje A quitaine; 213 274 obyv. (1990). Prùm . lo(aøský, chem . a petrochem . (ropovod, plynovod); tradice vinaøství. O bch. støedisko; nám . pøístav; m ez. letištì. Univ. (1441). ! V e starovìku keltské oppidum B urdigala, za øím . øíše správní støedisko, m . práva od 1199. B ordet [borde] Jules, 13.6.1870!6.4.1961, belg. bakteriolog a virolog. N c (1919) za objevy v im unologii a sérologii. B ordetella, rod aerobních gram negativních tyèinkovitých bakterií, vyvolávající infekce dýchacích cest živoèichù i èlovìka. U èlovìka vyvolává dávivý kašel (èerný kašel), u m alých dìtí a kojencù jeho lehké form y Bordetella pertussis. bordura 5 tapiserie B orel Ém ile, 7.1.1871!4.2.1956, fr. m atem atik a politik. Zabýval se zejm . m atem atickou analýzou, teorií m íry a teorií pravdìpodobnosti. borelióza 5 B orrellia

Borovicovité: a modøín opadavý, b tis èervený, c smrk, d jedle bìlokorá, e borovice lesní

B orges [borches] Jorge Luis, 24.8.1899!14.6.1986, argentinský spisovatel. M ilovník fantastiky, m ýtù a m etafyziky i hum oru (prózy O becné dìjiny hanebnosti, Brodiova zpráva, èesky soubor Artefakty); psal i poezii.

borovicovité, Pinaceae ! jediná èele( øádu borovicotvarých z oddìlení jehliènanù. Strom y s nápadným i brachyblasty, jehlicovitým i listy a pryskyøièným i kanálky ve døevì a kùøe. O bv. rostliny jednodom é. Tvoøí jehliènaté lesy (jedle, borovice, sm rk, m odøín).

B orgia [bordža], it. šlechtický rod šp. pùvodu; v 15. až 17. st. èlenové rodu zastávali význ. postavení v polit., círk. a kult. životì Itálie. K ardinálové, papežové (K alixt III., †1458; Alexandr V I., †1503); Francisco B. (†1572), generál jezuitského øádu; G iovanni B . (†1497), C esare B . (†1507) se pokusili v Itálii vytvoøit dìdièné království B .; Lucrezia B. (†1519) znám a jako m ecenáška um ìní.

B orovièka V áclav Pavel, *8.9.1920, è. spisovatel a scenárista. A utor literatury faktu (Atentáty, které m ìly zm ìnit svìt), rozhl. her, tv. scénáøù podle vl. knih pro dìti (K ouzelné m ìsteèko, Spadla z nebe) a film . scénáøù (M ùj brácha má prim a bráchu). B orový František, 31.1.1874!20.3.1936, è. nakladatel; 1900 pøevzal otcovo nakladatelství (zal. 1877), vydával zejm . dobovou è. beletrii (K . È apek). B orowski Tadeusz, 12.11.1922!3.7.1951, pol. spisovatel. V povídkových souborech Rozlouèení s M arií a Kam enný svìt zachytil krutou realitu nacist. koncentraèních táborù. B orrellia, rod gram negativních tyèinkovitých bakterií šroubovitého tvaru zpùsobujících lym skou nem oc (klíšt,ovou boreliózu). Pøenáší je m j. klíštì. Borrom ini [borom íny] Francesco, 25.9.1599!2.8. 1667, it. architekt; jeden ze zakl. dynam ického baroka (kostel San Carlo alle Quattro Fontane v Ø ím ì, univ. kaple San Ivo alla Sapienza). První konvexkonkávní prùèelí vytvoøil u øím . O ratoria di San Filippo N eri.

Lucrezia Borgia na obraze B. Veneta B oris I., †907, bulh. chán (kníže), pøi køtu pøijal jm . M ichal. Za jeho panování (852!889) provedena christianizace B ulharska prostøednictvím øec. ortodoxní církve. M anévrováním m ezi Ø ím em a C aøihradem posílil bulh. stát. 889 odešel dobrovolnì do kláštera. B oris III., 30.1.1894!28.8.1943, od 1918 bulharský car; syn Ferdinanda I. K oburského. O bratnì posiloval osobní m oc; 1935 nastolil diktaturu. Za jeho vlády vstoupilo B ulharsko do 2. svìtové války na stranì N ìm ecka. borka, soubor m rtvých pletiv z lýka a periderm u. Zesiluje ochrannou funkci periderm u, napø. u bøízy. Borm ann M artin, 17.6.1900!nezvìstný od kvìtna 1945, 1954 prohlášen za m rtvého; nìm . nacist. politik, vál. zloèinec. O d 1925 pùsobil v aparátu N SD A P, èinný v SA . O d 1941 vysoké státní a stranické funkce, H itlerùv osobní tajem ník a blízký spolupracovník. B orn A dolf, *12.6.1930, è. m alíø, grafik, ilustrátor a spoluautor anim ovaných film ù (M ach a Šebestová), uplatòující v nezam ìnitelné kresbì sm ysl pro groteskní nadsázku a hum or. B orn M ax, 11.12.1882!5.1.1970, nìm . teor. fyzik (od 1933 v A nglii). Spoluzakl. kvantové m ech., kterou aplikoval zejm . ve fyz. pevných látek, at. fyzice a optice. Zabýval se též teorií relativity. N c (1954) za statist. interpretaci vlnové funkce. B orneo, indonésky K alim antan ! nejvìtší o. ve V elkých Sundách; 746 546 km ². H ornaté vnitrozem í (K inabalu, 4 101 m ) s trop. deštným lesem , bažinaté pobøeží. T ìžba nerostných surovin a døeva. V ìtší èást B . patøí Indonésii, na S je sultanát B runej a územ í M alajsie (Saraw ak a Sabah). B ornholm , o. v jz. èásti B altského m oøe; 588 km ², 45 000 obyv. (1992), správní støedisko R ønne. Souèást D ánska. B orob udur, chrám ový kom plex v Indonésii na støední Jávì sz. od Y ogyakarty. V ybudován v 1. pol. 9. st. a zasvìcen B uddhovi, zdoben socham i a reliéfy s epizodam i z jeho života. Pam átka svìt. kulturního dìdictví U N ESC O . B orodin A lexandr Porfirjeviè, 12.11.1833!27.2. 1887, rus. skladatel, lékaø a chem ik; èlen M ocné hrstky. A utor opery K níže Igor na vlastní libreto (souèástí jsou Polovecké tance), 2 sym fonií (2. Bohatýrská), 2 sm yècových kvartetù a klavírních skladeb.

F. Borromini, kostel San Carlo alle Quattro Fontane v Øímì

B oru ta K azys, 6.1.1905!9.3.1965, litevský básník (expresivní lyrika) a prozaik (folklorní rom ány Baltaragisùv m lýn, D øevìné zázraky). 1930 iniciátor pokrokového antifašist. alm anachu Treèias frontas (Tøetí fronta). borùvka, brusnice borùvka ! rostlina z èeledi vøesovcovitých. N ízký keøík s opadavým i listy. B obule je èerná s èernou dužninou (borùvka). Listy a nat, obsahují tøísloviny, flavonoidy. Plody obsahují tøísloviny a anthokyany. B oøický Em anuel, 12.12.1840!27.1.1881, è. m ineralog a petrograf; zakladatel m ikrochem ického výzkum u v m ineralogii. B oøivoj I., asi 852!888 nebo 889, první hist. znám ý pøem yslovský kníže (první zm ínka 872), pùv. sídlo Levý H radec. Pøijal køest s m anželkou Ludm ilou, zal. kostel, zasvìcený sv. K lim entovi. A si 885 pøenesl sídlo na pražské hradištì (pozdìjší Pražský hrad) a ovládl odtud vltavskou kotlinu. Boøkovec Pavel, 10.6.1894!22.7.1972, è. skladatel; prof. A M U ; pøedstavitel neoklasicism u. A utor dìl orch. (3 sym fonie) a scénických (balet K rysaø). B osáková Eva, 18.12.1931!11.1.1991, èeská sport. gym nastka. M istrynì svìta 1958 (prostná, kladina), 1962 (kladina), olym pijská vítìzka 1960 (kladina).

borom ejky, M ilosrdné sestry sv. K arla Borom ejského ! ženská kongregace zal. 1652 v N ancy ve Francii; peèují o nem ocné, sirotky a tìlesnì postižené.

bosáž, zdivo s plasticky vystupujícím i èely.

B orovanský Ladislav, 1.4.1897!4.1.1971, è. anatom ; prof. U K . Zakl. m oderní pražské m orfologické školy.

Bosenská K rajina 5 R epublika Srbská

borovice, Pinus ! rod jehliènatých rostlin z èeledi borovicovitých. Jehlice jsou ve svazeècích po dvou, tøech nebo pìti, šišky obsahují podpùrnou šupinu, kterou pøi dozrávání pøerùstá døevnatá sem enná šupina. Je znám o asi 115 druhù; napø. b. lesní, b. kleè, b. blatka, b. lim ba. D øevo je m ìkké, používá se ve stav., nábytkáøství, na výr.

B ose Šatendranáth, 1.1.1892!4.2.1974, ind. fyzik. Spoluzakl. kvantové statistiky. bosenská krize 1908!1909, m ez. konflikt vyvolaný rak.-uh. anexí Bosny a H ercegoviny. Srbsko podporované R uskem požadujícím svolání m ez. konference anexi odm ítlo. R us. návrh neprošel pro polit. postoje V elké Británie a Francie. R akousko-U hersko m obilizovalo, válkou hrozilo i Nìm ecko; R usko a Srbsko pod nátlakem anexi 1909 uznaly. bosenskohercegovská literatura, m á staroslovìnské poèátky, první rukopisné hlaholské

pam átky jsou z 12. st.; ve 13. st. zaèaly vznikat kodexy i bohatá epigrafická literatura na náhrobcích. Po dobytí B osny a Hercegoviny Turky (1463, 1481) se rozvíjelo soubìžnì nìkolik literatur: kat. chorv. psaná lid. jazykem a zprvu cyrilicí, pak latinkou, pøíp. latinsky; pravoslavná srb. v cyrilici a jazyce s pøevahou círk. slovanštiny; m uslim ská v nár. jazyce a arab. písm em (tzv. aljam iado-literatura), ale i v tureètinì, arabštinì a perštinì; od pol. 16. st. i žid.-sefardská psaná tzv. ladinem (variantou španìlštiny). V šichni m ìli i svou lid. slovesnost; køest,ané i m uslim ové krom ì lyriky junácké zpìvy, židé rom ance. R ozvoj m oderní literatury nastal po rak.-uh. okupaci (1878) a anexi (1908). Zasloužili se o nìj m j. P. K oèiæ, I. A ndriæ, M . Selim oviæ, M . D izdar, I. Sam okovlija. bosenština 5 slovanské jazyky

64

1908

souèást K rálovství SH S (od 1929 Jugoslávie)

1941

po okupaci Jugoslávie B . a H . pøièlenìna k ustašovském u N ezávislém u státu C horvatsko

1941!45

genocida srb. a žid. obyv. ustašovci, vyvraž(ování m uslim ù a Chorvatù oddíly srb. nekom . rezistence; partyzánský odboj

1945

vyhlášení Svazové rep. B . a H . jako jedné ze svazových rep. Jugoslávie

1950!80

hosp. vzestup, národnostní tolerance

1990

ve svobodných volbách zvítìzily nacionalisticky orientované strany

1992

srb. kom unita vyhlásila Srb. republiku, parlam ent bez srb. poslancù pøijal rozhodnutí o sam ostatnosti R epubliky B . a H ., èlen OSN ; poè. obè. války; etnické èistky; na Srby kontrolovaném územ í vyhlášena separátní R ep. Srbská; na Chorvaty kontrolovaném územ í vyhlášena separátní R ep. H erceg-B osna; poè. blokády Sarajeva; rozm ístìny jednotky ozbrojených sil O SN ; prez. zvolen A. Izetbegoviè

1993

poèátek konfliktu m ezi C horvaty a M uslim y

1994

dohoda o vytvoøení m uslim sko-chorv. federace

1995

let. útoky vojsk N A TO a útoky m uslim ských a chorv. vojsk na srb. pozice; po jednáních o B alkánì v D aytonu (USA ) uzavøena dohoda o m íru v B osnì a H ercegovinì

1996

zahájeno pùsobení m ez. m írových jednotek; parlam entní volby vyhráli nacionalisté, ustaveny státní orgány B . a H . s m inim álním i pravom ocem i a funkce rotujícího pøedsedy pøedsednictva pro zástupce M uslim ù, C horvatù a S rbù

1998

schválena nová státní vlajka

Boseovo-Einsteinovo rozdìlení; e energie, n èetnost B oseovo-E insteinovo rozdìlení [ajnštajnovo], statist. rozdìlení udávající støední poèet èástic v daném kvantovém stavu, platné pro kvantovì nerozlišitelné èástice, pro nìž neplatí Pauliho princip (bosony). 5 Ferm iho-D irakovo rozdìlení B osch [bos] H ieronym us, asi 1450!pohøben 9.8. 1516, vl. jm . H . van A ken, niz. m alíø. V e fantastických výjevech spojil vìrné napodobení pøírody s extrém ní zrùdností a groteskností (Zahrada rozkoší, Poslední soud). O vlivnil pozdìjší krajinom albu a karikaturu, ve 20. st. se k jeho dílu program ovì hlásili surrealisté. Boskovice, m . na M oravì sev. od B lanska, v B oskovické brázdì na záp. okraji D rahanské vrchoviny; 11 573 obyv. (1997). Prùm . stroj., odìvní, nábytkáøský, stav. hm ot. ! První zm ínka z 1312, v držení pánù z Boskovic do 1547. Poè. 17. st. náb. nepokoje, 1622 m . vydrancováno. ! Zbytky got. hradu ze 13.!16. století. Zám ek ze 17. st. pøestavìn em pírovì 1819!26.

anexe R akousko-U herskem

1.12.1918

bosony, spoleèný název pro kvantovì nerozlišitelné èástice s celoèíselným spinem (fotony, m ezony). Poèet b. v daném kvantovém stavu m ùže být libovolný. 5 B oseovo-Einsteinovo rozdìlení B ospor, tur. K aradeniz B o™azý ! prùliv v Turecku m ezi evr. pevninou a poloostrovem M alá A sie, spojuje È erné m oøe s M arm arským ; m in. šíøka 660 m , dl. 31,7 km . V Ýstanbulu pøem ostìn. Frekventovaná nám . cesta. Boston, m . na sv. pobøeží U SA , hl. m . státu M assachusetts, nám . pøístav u Atlantského oceánu; 574 283 obyv., m etropolitní obl. 4,17 m il. obyv. (1990). Prùm ., obch. a fin. støedisko; nejvìtší centrum obch. vlnou v U SA , velké rybí trhy. Prùm . lo(aøský, polygr., elektronický, chem ., odìvní. D op. køižovatka, m ez. letištì, m etro. Støedisko vysokého školství (4 univerzity). ! Zal. 1630 angl. puritány, pùv. název Trim ountaine. D ùl. støedisko N ové A nglie a boje am erických osad za nezávislost. bostonské p ití èaje, 16.12.1773 naházeli am . osadníci pøevleèení za indiány na protest proti brit. kolon. politice náklad dovezeného èaje do m oøe. 5 boj am erických osad za nezávislost; Synové svobody B osw orth [bozvers], lokalita ve V elké B ritánii ve stø. A nglii u m . Leicester. ! 1485 m ísto bitvy ukonèující válku rùží. Skonèila sm rtí R icharda III. a vítìzstvím Jindøicha V II. Tudora. B oštík Václav, *6.11.1913, è. m alíø a kreslíø; èlen U m . besedy. M editativní dílo se obrací k elem entární geom . èlenìné obrazové struktuøe a delikátní svìtelnosti m alby (K rychle, Lebky, Antický bojovník, Velké pole, K ruhy). botanika [-ny-], vìda o rostlinách. Lze ji dìlit napø. na algologii, bryologii, lichenologii, dendrologii. B otev C hristo, 6.1.1848!1.6.1876 (padl v boji), bulh. spisovatel, revolucionáø, nár. hrdina. V pol. 60. let 19. st. se zapojil do bulh. protiturecké em igrace. Za dubnového povstání 1876 se neúspìšnì pokusil vpadnout s m alým oddílem do týla tureckých vojsk. R ozsahem nevelká poezie patøí k vrcholùm bulh. bás. tvorby 19. st. (Básnì, M oje píseò), z rozsáhlé èinnosti publicistické è. Výbor politických statí. botka, válcovitý blanitý útvar vzniklý srùstem palistù a objím ající stonek u spodiny øapíku (rdesnovité).

B osna a H ercegovina, R epublika B osna a H ercegovina, srbch. R epublika B osna i H ercegovina ! stát v jv. Evropì na Balk. poloostrovì; 51 129 km ², 4,38 m il. obyv. (1995), hl. m . Sarajevo. ! Povrch pøevážnì hornatý, krasový, nížina jen na S podél ø. Sávy. Podnebí m írných šíøek, ve vnitrozem í a v m ezihorských kotlinách s kontinentálním i vlivy. Lesy kryjí asi 40 % územ í, pøi dolním toku N eretvy rozšíøena støedom oøská subtropická vegetace. È astá zem ìtøesení. ! 43,7 % M uslim ù, 31,4 % Srbù, 17,3 % C horvatù (1991). Ú ø. jaz. bosenština, chorvatština, srbština. N áb. islám , pravoslaví, øím kat. K ojenecká úm rtnost 15 ‰ , støední délka života 73 let (1995). ! A grárnì-prùm . stát s význ. surovinovým i zdroji. Existují velké územ ní rozdíly v rozvoji hospodáøského potenciálu. H N P 765 U S $ /obyv., stát. dluh 3,36 m ld U S $ (1995). Pøevažuje rostl. výroba; hl. plodiny kukuøice, pšenice, oves, zelenina, bram bory, ovoce (švestky), tabák, vinná réva, len. C hov ovcí, koz, skotu. Zalesnìno asi 46 % územ í. T ìžba lignitu a hnìdého uhlí, rud železa, m anganu, olova, zinku; azbestu, bauxitu, kam enné soli. H ut. železa a neželezných kovù, prùm . stroj., døevozpracující, text., chem ., potravináøský. V dùsledku obè. války 1992!95 rozvrat ekonom iky a hluboký pokles prùm . i zem ìd. výroby. Ú zký pøístup k Jaderském u m oøi (pøístav N eum ). M ez. letištì Sarajevo. M ìn. jed. 1 konvertibilní m arka (B A M ) = 100 para. ! Státní zøízení: federativní republika, v èele pøedseda pøedsednictva; zákonodárná dvoukom orová Skupština. ! Správní èlenìní: M uslim sko-chorvatská federace, R epublika Srbská a hl. m . Sarajevo.

botnání, bobtnání ! nabývání na objem u, zvláštì vlhnutím . botrytidy [-ty-], choroby rostlin zpùsobené houbam i z rodu Botrytis ze skupiny hub Fungi im perfecti. N a povrchu napadených rostlin vytváøejí husté šedé povlaky, zpùsobující hniloby; rozšíøená je plíseò šedá.

Bosna a H ercegovina!dìjiny pø. n. l. konec 3. st.

vznik ilyrských státù

n. l. 1.!5. st.

souèást øím ské øíše

6. st.

poè. usazování Slovanù

6.!12. st.

form ální nadvláda B yzance

12.!14. st.

polosam ostatné knížectví

1353!91

vláda krále Tvrtka I. (1338!1391), upevnìní nezávislosti

1448

oddìlení H ercegoviny

1463

poè. turecké okupace

1583

spojení B . a H. v jeden správní celek (bosenský pašalik) osm anské øíše

1. pol. 19. st.

rùst odporu kø. obyv. proti turecké nadvládì, souè. rezistence m uslim ù proti centralizaci osm anské (turecké) øíše

1875!78

povstání kø. obyvatelstva Bosny

1878

okupace R akousko-U herskem (B. a H . form álnì nadále souèást osm anské øíše)

B otsw ana, B otsw anská republika, angl. R epublic of B otsw ana ! stát ve vnitrozem í již. A friky; 582 000 km ², 1,45 m il. obyv. (1995), hl. m . G aborone. ! Ú zem í vyplòují rozsáhlé bezodtokové pánve a píseèná poušt, K alahari. Podnebí trop. kontinentální s obdobím dešt,ù od prosince do dubna. Pøevažují savany a savanové opadavé lesy, na JZ pouštní rostlinstvo. ! N ejpoèetnìjší B antuové (Tsw anové 76 % ). Ú ø. jaz. angliètina. N áb. tradièní afr. (49 % ) a protestantské (29 % ). K ojenecká úm rtnost 41 ‰ , stø. délka života 66 let (1995). ! Rozvojový agrární stát s význ. tìžebním prùm ., hospodáøsky znaènì závislý na JA R (celní unie). H NP 3 020 U S $/obyv., státní dluh 699 m il. U S $ (1995). ! V zem ìd. pøevažuje živoè. výr. (chov skotu). B . patøí k nejvìtším vývozcùm m asa a m asných výrobkù v Africe. H l. plodiny proso, boby, kukuøice. ! Tìží se diam an-

ty (2. na svìtì), rudy niklu a m ìdi, uhlí. Potr. prùm ysl (m asokom bináty). M ez. letištì G aborone. ! V ývoz: diam anty (80 % pøíjm ù, 1990), m ì( a nikl, m aso a m asné výrobky. M ìn. jed. 1 pula (B W P) = 100 thebe. ! Státní zøízení: rep., v èele prezident; parlam ent a poradní orgán náèelníkù. ! Správní èlenìní: 11 distriktù.

65

tìžší a vìtší koulí než kuželky. V znikl v U SA v 17. st.; M S m užù od 1954, žen od 1963.

Botsw ana!dìjiny 18. st.

na územ í žilo 8 nezávislých km enù

poè. 19. st.

poèátky evropských m isijních stanic; burští osadníci

1855!1966

brit. protektorát B eèuánsko

1963

neúspìšný pokus o pøipojení k JA R

1966

vyhlášena rep.; èlen brit. Spoleèenství

1976!81

plán hosp. rozvoje

konec 70. let

dokonèeno strategické dálnièní spojení se Zam bií; pøijím ání uprchlíkù a èernošských guerillových skupin z R hodesie

1980!94

prezident K. J. M asire (*1925, D em . strana)

1998

prez. zvolen F. G . M ogae (*1939, D em . strana)

B öttger [betger] Johann, 4.2.1682!13.3.1719, nìm . lékárník a alchym ista. O bjevil výrobu evr. porcelánu na bázi kaolinu (M íšeò 1708).

Boxerský ring box, ” sport rohování ! úpolový sport, pìstní souboj dvou soupeøù stejných hm otnostních kategorií. Ú dery jsou povoleny do pravidly vym ezených èástí tìla a hlavy. Vítìzství se získává bodovou pøevahou nebo K. O . Soutìží se v ringu obv. ve tøech kolech (po tøech m inutách) s pøestávkam i (po jedné m inutì). ! N ovodobý b. vznikl v 18. st. v A nglii, pravidla byla postupnì upøesòována. O d 1911 b. øídí M ez. kom ise boxu (IBA ). První utkání v È echách 1911. N ejvyšší soutìže: O H (od 1908), M S (od 1974). boxerské povstání 5 ichetchuanské povstání

B otticelli [botyèeli] Sandro, 1445!17.5.1510, vl. jm . A lessandro di M ariano Filipepi, it. m alíø na dvoøe M edicejských ve Florencii. A utor m ytol. a alegorických scén (Zrození Venuše), zdùrazòoval kresbu; v pozdním díle pøešel k asketické vážnosti a expresi. Botto Ján, 27.1.1829!28.4.1881, sl. rom ant. básník (Sm rt, Jánošíkova); èlen Štúrovy bás. družiny. botulism us, otrava lidí a zvíøat botulotoxinem (klobásovým jedem ), vznikajícím v závadných potravinách èinností bakterie C lostridium botulinum . Postihuje hl. CN S. Projevuje se porucham i vidìní, dechu, bolestm i hlavy, žaludku a nevolností. Sm rtelnì nebezpeèný. O branou je dokonalá tepelná pøíprava potravin, pøíp. podání séra. boubel, cysticercus ! váèkovitý útvar vyskytující se jako larvální stadium tasem nice u m ezihostitele. Boubín, h. na Šum avì u V im perka; 1 362 m . Z bytek bukojedlového pralesa je jednou z nejst. (1858) pøír. rezervací na územ í È R . B ouda, divadlo na K oòském trhu (V áclavském nám ìstí) v Praze 1786!89. È esky a nìm ecky uvádìlo vlastenecké hry. Bouda Cyril, 14.11.1901!29.8.1984, è. m alíø a grafik; prof. U K . Tìžištìm díla je knižní ilustrace, vynikl také jako autor tapiserií, vitrailí, knižních vazeb a znám ek. B oudin [buden] Eugène, 13.7.1824!8.8.1898, fr. m alíø; jeden z prùkopníkù m alby v plenéru (pohledy na pøístavy a m oøské pobøeží v N orm andii). B oudník V ladim ír, 17.3.1924!5.12.1968, è. m alíø a grafik; osobitý pøedstavitel lyrické abstrakce. Prosazoval nové tech. a obsahové cesty v grafice.

R. Boyle B oyle [bojl], sir R obert, 25.1.1627!30.12.1691, anglický fyzik a chem ik; zakladatel vìd. chem ie. V ym ezil zákl. chem ické pojm y (prvek, slouèenina, sm ìs) v knize The Sceptical C hym ist (Skeptický chem ik). 1662 objevil vztah m ezi tlakem a objem em plynù. B oylùv-M ariottùv zákon 5 ideální plyn B ozdìch Em anuel, 21.7.1841!10.2.1889 (nezvìstný), è. dram atik (veselohry Z doby kotiliónù, Svìta pán v županu, hist. dram a Baron G oertz), div. publicista a dram aturg.

B ougainville [bugenvil], sopeèný o. v záp. èásti Tichého oceánu, nejvìtší ze Šalom ounových o.; 8 800 km ², støedisko K ieta. È inná sopka B albi, 2 743 m . Tìžba rud m ìdi.

B ožek Josef, 28.2.1782!21.10.1835, è. konstruktér; konstrukce parních autom obilù (1815 pøedvedl v Praze první parní autom obil pro dopravu osob) a parních lodí (1817 první parní lo().

B ougainville [bugenvil] Louis A ntoine de, 11.11. 1729!31.8.1811, fr. m oøeplavec a vìdec. 1763 založil fr. kolonii na Falklandských o. nazvanou M alvíny (po fr. m ìstì St. M alo) a 1766!69 podnikl první plavbu Francouzù kolem svìta.

B ožena, †1052, è. knìžna; podle K osm y m anželka K øesiny, kterou unesl kníže O ldøich, a aè ženat, uèinil ji svou chotí. 5 B øetislav I.

B oucher [buše] François, 29.9.1703!30.5.1770, fr. m alíø a grafik; pøedstavitel rokoka. N ávrhy pro tapiserie vytvoøil nový dekoraèní sloh 18. století. A utor vzdušnì podaných galantních scén a figurálních výjevù, jim ž dom inuje nahé ženské tìlo. B oulez [bule] Pierre, *26.3.1925, fr. skladatel, dirigent, klavírista a hud. teoretik; propagátor nových um . sm ìrù (skladba K ladivo bez pána, teor. dílo H udební myšlení dneška). Boulle [bul] A ndré Charles, 11.11.1642!19.2.1732, fr. nábytkáø a bronzaø Ludvíka X IV .; autor nového typu výzdoby vykládáním nábytku perletí (boullew erk). boulovitost, nádorovitost ! choroba rostlin (zpùsobená houbou Plasmodiophora brassicae) zpùsobující nádorky na koøenech brukvovitých plodin; oslabuje rostliny a zpom aluje jejich rùst. bourání m asa, dìlení m asa v jateèné úpravì (hovìzí ètvrti, vepøové pùlky) na m enší celky stejné jakosti s dalším i úpravam i (vykostìní, odstranìní tuku). Rozlišuje se b. m . pro výsek (do obchodu), výrobu a m razírenské uskladnìní. B ourbonové [burbonové], fr. královská dynastie, zal. Jindøichem IV . N avarrským ; pùvodnì vedlejší linie Kapetovcù. 1589!1792 a 1814!30 vládli ve Francii, 1700!1808 a 1813!1931 ve Španìlsku, 1735!1805 a 1816!60 v K rál. obojí Sicílie. bourb onsko-anjouovská dynastie [bur-anžuo- -ty-], panovnický rod ve Španìlsku; zal. Filipem V . z A njou, od 1700 šp. králem . V edlejší linie vládly v Parm ì a na Sicílii. Pøíslušníkem dynastie je šp. král Juan C arlos I. bourcovití, èele( m otýlù; bourec m orušový se chová pro zám otky housenek, z nichž se získává pøírodní hedvábí.

bozzetto 5 sochaøství boží m ír, lat. pax D ei ! instituce práva støedovìké kø. Evropy, zejm . Francie; zaveden z iniciativy kat. církve. C hránil proti soukrom é válce (m ezi feudály) urèité osoby, napø. duchovní, poutníky, a vìci. Obdoba b. m . je boží pøím ìøí (lat. treuga D ei), které zakazovalo soukrom ou válku o círk. svátcích (V elikonoce, V ánoce) a v urèitých dnech v týdnu, zejm . v nedìli. boží m uka, stavba v podobì sloupku, døíku, nebo kaplièky v polích, u cest, s obrázkem èi sochou svatého, pøipom ínající m ístní událost. N ázev podle ukøižování Ježíše N azaretského. B oží pøikázání 5 desatero B q 5 becquerel B r 5 brom B rabant, hist. kraj v N izozem sku; od 1335 pod vládou Lucem burkù, od 1430 burgundských vévodù, od 1477 H absburkù. V 16. st. jedno z center niz. revoluce, 1585 pøipojen ke Šp. (od 1714 R ak.) N izozem í, 1789 centrum brabantské revoluce, 1794 anektován Francií, od 1830 ústøední provincie B elg. království (Brabant) a niz. provincie N oord-B rabant. B rabant, è. B rabantsko ! provincie ve stø. B elgii; 3 358 km ², 2,26 m il. obyv. (1992), správní støedisko B ruxelles. 1994 rozdìlen na provincii vlám skou a valonskou. B rabec V ladim ír, *15.5.1934, è. herec. È inný v div. (1959!75 a 1981!93 èlen ND ), ve film u, televizi, rozhlase a dabingu.

B ourd elle [burdel] A ntoine, 30.10.1861!1.10.1929, fr. sochaø. A utor m onum entálnì pùsobících dìl ztìlesòujících skrytou sílu.

bradáèek, rod krit. ohrožených rostlin z èeledi vstavaèovitých. B ylina s lodyhou až 40 cm vysokou, pouze se dvìm a širokým i pøisedlým i listy, rostoucí na lukách a ve vlhèích lesích.

B ourges [burž], m . ve støední Francii v kr. Centre; 78 773 obyv. (1990). Prùm . let. a zbrojní. ! K atedrála ze 13. st. s pùv. vitrailem i a tym panonem s vyobrazením posledního soudu je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O .

bradatice, Pogonophora ! km en bezobratlých živoèichù èervovitého tvaru s tìlem rozdìleným do 4 èástí. Žijí na dnì m oøí, èasto ve velkých hloubkách.

Bourgogne [burgoò], è. B urgundsko ! kraj ve stø. Francii; 31 582 km ², 1,61 m il. obyv. (1990), správní støedisko D ijon. B ourn onville [burnonvil] A uguste, 21.8.1805 až 30.11.1879, dán. taneèník, choreograf a autor baletních libret. 1829!77 choreograf D án. král. baletu. B ouøe a vzdor 5 Sturm und D rang bouøka, atm osférický jev s blesky a høm ìním provázený nárazovým vìtrem , silným i výstupným i a sestupným i proudy, intenzivním i pøeháòkam i ap. Souvisí s vývojem kum ulonim bù (bouøkových oblakù). D ìlí se na frontální a nefrontální (uvnitø vzduchové hm oty). B ouvetùv ostrov [buvetùv], nor. B ouvetøya ! v již. èásti A tlantského oceánu v antarktické oblasti; 59 km ². Zalednìná èinná sopka (939 m ). N eobydlená zám oøská dependence N orska. B ouzov, obec na sev. M oravì záp. od Litovle; 1 473 obyv. (1991). ! 1699!1939 m ajetek øádu nìm . rytíøù. Pùv. got. hrad ze 13.!14. st. nabyl souè. podoby pøestavbou 1896!1911. bovden, ocelové lanko v ohebné trubici, um ožòující pøenos tahové, pøíp. tlakové síly. O hebná trubice plní nosnou a zároveò ochrannou funkci. B ovet [bove] D aniel, 23.3.1907!8.4.1992, it. biochem ik a farm akolog. N c (1957) za objevy syntetických látek ovlivòujících cévní soustavu a svalstvo. bowling [bouling, angl.], kuželkáøský sport hraný na parketové dráze na 10 kuželek s

Bradbury [bredbery] Ray, *22.8.1920, am . spisovatel (sci-fi prózy The M artian C hronicles ! M art,anská kronika, The Golden Applaes of the Sun ! Slunce a stín, Fahrenheit 451 ! 451 stupòù Fahrenheita). B ráf A lbín, 27.2.1851!1.7.1912, è. národohospodáø a politik; prof. univ. v Praze. Zakladatel è. národohosp. školy, autor è. národohosp. názvosloví. Zet, F. L. R iegra. V ýbor z jeho prací vyšel posm rtnì (Život a dílo I!V). B ragg [breg], sir W illiam H enry, 2.7.1862!12.3. 1942, angl. fyzik a m atem atik; otec W illiam a Law rence B . N c (1915) za analýzu krystalové struktury pom ocí rtg. záøení.

W. L. Bragg

B r a g g [b re g ], sir W illia m L a u re n c e , 31.3.1890!1.7.1971, angl. fyzik; syn sira W illiam a H enryho B ragga. Zabýval se rtg. strukturní analýzou a spektroskopií. N c (1915) za analýzu krystalové struktury látky pom ocí rtg. záøení. Brahe Tycho, 14.12.1546!24.10.1601, dánský astro nom ; jeden z nejlepších pozorovatelù. 1572 popsal novu v K asiopeji, 1580 dokonèil na ostrovì H veen Náhrobek T. Brahe v pražském (V en, Švédsko) astr. observatoø. 1583 vydal popis chrámu Panny Marie pøed Týnem

pozorování kom ety z 1577, vytvoøil kom prom isní m odel sluneèní soustavy (planety obíhají kolem Slunce a Slunce se stálicem i kolem Zem ì). O d 1599 pùsobil v Praze jako dvorní astronom R udolfa II., spolupracoval s J. Keplerem a m j. zm ìøil zem ìpisnou šíøku Prahy. Brahm [brám ] O tto, 5.2.1856!28.11.1912, vl. jm . O . A braham , nìm . div. øeditel, režisér a kritik. 1889 zal. naturalistické divadlo Freie B ühne v B erlínì, prosadil na nìm . jevištì hry H . Ibsena a A. G . H auptm anna. brahm a, v ind. náb. kouzelná prùpovì(, pozdìji posvátná m oc slova; v upanišadách nejvyšší bytí, svìtový princip. B rahm a, stvoøitel; první z trojice hinduistických bohù (B rahm a tvoøí, V išnu zachovává a Šiva nièí).

66

odvedení se b. stává odvedencem . 5 branná povinnost; odvod; vojenská základní služba B ranchiura 5 kapøivci B raniborsko, nìm . B randenburg ! spolková zem ì SR N pøi hranicích s Polskem , na územ í býv. N D R ; 29 053 km ², 2,55 m il. obyv. (1996), hl. m . Potsdam . ! V e 4.!6. st. germ .-slovanské osídlení, 784!812 útoky franské øíše. V 10. st. šíøení saského vlivu. 1157 øíšské knížectví (m arkrabství) s kurfiøtským hlasem . 1323 pod vládou W ittelsbachù, 1373 Lucem burkù. 1415 udìleno Zikm undem Lucem burským rodu H ohenzollernù, centrum pøesunuto z Brandenburgu do B erlína. 1539 pøijato luteránství, rozsáhlá sekularizace círk. m ajetku. 1618 poè. pøipojování pruského vévodství, s ním ž 1701 bylo povýšeno na pruské království. 1945 až 1949 souèást sov. okupaèní zóny, 1949!90 v N D R , od 1990 spolková zem ì SR N . 5 Prusko

bráhm ani, pøíslušníci nejvyšší hinduistické kasty, pùv. první ze ètyø stavù (varna) staroind. spoleènosti. O d starovìku nositelé ind. kultury a vzdìlanosti, dnes rozdìleni na více než 1 800 podskupin. 5 V éd; védské náboženství

bránice, diafragm a ! plochý tenký sval oddìlující dutinu hrudní od dutiny bøišní; svým i stahy usnadòuje dýchání.

bráhm anism us [-nyz-], pozdní podoba védského náb. v Indii (upanišady) s dùrazem na zákon èinù (karm an), vìèné pøevtìlování do nižších èi vyšších bytostí.

branná pohotovost státu, stav, pøi kterém se ve státì realizují opatøení k jeho obranì, resp. k válce. Týkají se všech obèanù státu, ozbrojených sil a hosp. sektoru. V stupuje v platnost vyhlášením m obilizace, vál. stavu nebo vypovìzením války.

B rahm aputra, tibetsky Tsangpo, èín. M aquan H e, Y aluzangbujiang, Ja-lu-cang-pu-t,iang ! ø. v È ínì v Tibetu, Indii a Bangladéši; dl. 2 900 km , povodí 935 000 km ². Ú stí do B engálského zálivu rozsáhlou deltou spoleènou s G angou. B rahm asútry, V édánsútry ! dílo staroind. m yslitele Bádarajány ze 3.!4. st. o panteistickém uèení védánty; bez výkladu nesrozum itelné, rùznì interpretováno. B rahm s [brám s] Johannes, 7.3.1833!3.4.1897, nìm ecký skladatel, klavírista a dirigent; od 1862 ve V ídni. Pøedstavitel klasicizujícího proudu v rom antism u, dokázal životaschopnost starých forem . A utor 4 sym fonií, instr. koncertù (2 klavírní, houslový), vokálních (N ìm ecké requiem , písnì), klavírních (U herské tance, sonáty, rapsodie), kom orních a jiných dìl. brachiace, ruèkování ! zpùsob pohybu u nadèeledi H om inoidea, spoèívající v houpání v závìsu na pøedních konèetinách, pøièem ž tìlo se pohybuje pom ocí støídavých silných km ihù obou paží. B rach iopterygii 5 násadcoploutví

braniènatky 5 septoriózy

branná povinnost, veøejnoprávní povinnost obèana zúèastnit se osobnì voj. výcviku (zejm . zákl. výcviku a cvièení) a obrany státu. ! O bèanovi È R b. p. vzniká 1.1. roku, v nìm ž dovrší 17 let, a konèí 31.12. roku, v nìm ž dovrší 60 let. 5 civilní služba branné sporty 5 technické sporty B ransfield [brensfíld] Edw ard, pøed 1759!1852, anglický m oøeplavec. 1820 m apoval ostrov Trojice u bøehù A ntarktického poloostrova; podle A nglièanù objevitel A ntarktidy (30.1.1820). 5 Palm er N athaniel B row n brány, zem ìd. náøadí na povrchové kypøení (vláèení) pùdy, rozm ìlòování hrud, nièení plevelù, popø. zapravení osiva do pùdy. Braque [brak] G eorges, 13.5.1882!31.8.1963, fr. m alíø, grafik a sochaø. Spoluzakl. kubism u, s P. Picassem vypracoval zásady kubistického obrazového prostoru. K ubistická zátiší obohatil opìtovným uplatnìním konkrétního prvku (písm o, útržky papíru, textilu).

brachyblast, trvale zkrácená postranní vìtev døevnatých stonkù nesoucí listy (u m odøínu, borovice) nebo listy a kvìty. brachygrafie, psaní zkráceným zpùsobem (užívání zkratek, tìsnopis). B rãila [brajla], m . ve vých. R um unsku na levém bøehu D unaje, 20 m n. m .; 234 706 obyv. (1992). Správní støedisko stejnojm enné župy. Lodìnice, válcovna; výr. celulózy, potravin. Ø íèní pøístav dostupný i nám oøním lodím . B raillovo písm o [brajovo], ražené slepecké písm o, které lze èíst hm atem ; vytvoøeno fr. nevidom ým uèitelem L. B raillem (1809!1852). brainstorm ing [brejnstórm ing, angl. brain, m ozek; storm , bouøe], m etoda skupinového tvoøivého øešení problém ù, pøi níž se využívá vzáj. inspirace: v úvodní fázi se shrom až(ují nápady, které se pak podrobují krit. hodnocení. brainwashing [brejnvošing, angl. brain, m ozek; w ash, prát], m etody a prostøedky psychického nátlaku k dosažení zlom u osobnosti (zm ìny hodnotové orientace, názoru, pøesvìdèení), pøi nichž se navozuje frustrace zákl. psychických potøeb. brak, odpad, chybné zboží, zm etek; podøadná, pokleslá literatura. brakická voda, voda, jejíž obsah solí se pohybuje m ezi obsahem solí ve sladké a m oøské vodì. V yskytuje se pøi ústí velkých ø. do m oøe, ve vnitøních m oøích a rel. uzavøených m oøích okrajových, napø. v B altském m oøi. brakteáty, m ince zavedené v È echách ve druhém desetiletí 13. st., z tenkého plechu, s jednostrannou ražbou bez opisu, s prùm ìrem až 45 m m . U žívaly se do m ìnové reform y V áclava II. 1300. brakýøi, honièi ! skupina plem en loveckých psù používaných k nahánìní, štvaní, stržení, popø. stavìní zvìøe; jsou velm i odvážní a vytrvalí, používají se i pøi dohledávce. M ezi b. patøí napø. basset, b. jezevèíkovitý, štýrský, beagle a slovenský kopov. B ram ante D onato, 1444!11.3.1514, vl. jm . D. d'A ngelo Lazzari, it. renes. architekt. V yuèil se m alíøem , v M ilánì využil požadavku dostavby chórù kostelù Santa M aria delle G razie a Santa M aria presso San Satiro k pøipojení centrální stavby. V Ø ím ì postavil tem pietto di San Pietro in M ontorio, navrhl novostavbu chrám u sv. Petra, pøestavby dvorù B elvedere a sv. D am ase ve V atikánu. bram bor, druh rodu lilek èeledi lilkovitých, jednoletá bylina. Pìst. pro oddenkové hlízy s vysokým obsahem škrobu (70!80 % sušiny) a velkým m nožstvím vitam inu C . Plodem je bobule s 50!100 sem eny. bram boøík, rod dvoudìložných rostlin z èeledi prvosenkovitých. V ytrvalá bylina. Branald A dolf, *4.10.1910, è. spisovatel. A utor faktograficky nebo reportážnì zal. beletrie (rom ány Støíbrná paruka, K rál železnic, Vizita, vzpom ínky Skøíòka s líèidly, Andìlské schody, Živé obrazy). B ranco [branku], ø. v B razílii, levostranný pøítok N egra; dl. 1 400 km . B rãncuºi [brenkuš] C onstantin, 21.2.1876!16.3. 1957, rum . sochaø; pùsobil v Paøíži. Zjednodušením pøírodních tvarù nacházel zákl. tvarové hodnoty ! archetypy; povrch dìl dokonale upravoval hlazením a leštìním . B randauer Klaus M aria, *22.6.1944, rak. herec (film y M efisto, Plukovník Redl, Vzpom ínky na Afriku). Brandl Petr Jan, 24.10.1668 (køtìn)!24.9.1735, è. m alíø vrcholného baroka. A utor oltáøních obrazù a podobizen s psychol. charakteristikou (Podobizna F. A. Šporka). Brando [brendou] M arlon, *3.4.1924, am . herec (film y V pøístavu, Tram vaj do stanice Touha, K m otr, N ynìjší apokalypsa, Štvanice, Vzpoura na Bounty). Brandt [brant] W illy, 18.12.1913 až 8.10.1992, vl. jm . H erbert K arl Frahm , nìm . soc.dem . politik. 1933 1945 v em igraci ve Skandinávii, 1957!66 starosta Západního B erlína, 1969!74 spolkový kancléø. 1964 až 1987 pøedseda SPD . Prosadil politiku norm alizace vztahù SR N s vých. sousedy a SSSR . N c za m ír (1971).

G. Braque, Továrna v Rio Tinto B rasília [brazilja], hl. m . B razílie na B raz. vysoèinì, 1 172 m n. m .; aglom erace 1,82 m il. obyv. (1996). Tvoøí správní jednotku D istrito Federal. M oderní m . (L. C osta, O . N iem eyer), plánovitá výstavba od 1956, hl. m . B razílie od 1960. Plní správní a kult. funkce. U niv. (1961). Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . B raÕo v [brašov], è. B rašov, 1953!61 O raºul Stalin ! m . ve stø. R um unsku v Sedm ihradsku, v karpatské kotlinì 592 m n. m .; 323 835 obyv. (1992). Správní støedisko stejnojm enné župy. N ìm . m enšina. Prùm . stroj. (nákladní auta, traktory, tìžební zaøízení), chem ., potravináøský. A rch. pam átky. ! Zal. 1211. B rassicaceae 5 brukvovité B rašov 5 B raºov B ratislava, do 1918 Prešpurk, Prešporok, m a(. Pozsony ! hl. m . Slovenské rep., v excentrické jz. poloze na styku úpatí M alých K arpat s Podunajskou nížinou, na D unaji východnì od soutoku s M oravou pøi hranicích s R akouskem a M a(arskem ; 367 km ², 452 053 obyv. (1995). Polit. a hosp. centrum Slovenska, sídlo vrcholných orgánù a institucí SR. Prùm . petrochem ., chem ., stroj. (autom obilový), eltech., text., odìvní, kožedìlný, døevozpracující, nábytkáøský, skláøský, polygr., film ., potravináøský. M ez. chem . veletrh Incheba. Pøím ìstské zem ìdìlství. Žel. uzel, dálnièní a silnièní køižovatka, m ez. letištì Ivanka, ø. pøístav, potrubní doprava. Cest. ruch. Støedisko školství (univ. 1919; 1467 A cadem ia Istropolitana, první sl. vysoká škola), vìdy (SA V , výzk. ústavy), kult., sportu. H ist. èást m . s B ratislavským hradem (M PR ) na levém dunajském bøehu, sídlištì Petržalka na pravém bøehu. H ranièní pøechody R usovce-R ajka (M a(arsko) a Petržalka-B erg (R akousko). ! V ýzn. úlohu zaujím ala po rozpadu V elké M oravy v 10. st., 1291 plné m . výsady, ve støedovìku centrum obchodu a kultury, od 12. st. kapitulní škola. Po dobytí èásti U her Turky 1536 až 1784 hl. m . uherského král., v 19. st. rozvoj prùm yslu, centrum nár. života. Po vzniku È SR de facto, od rozdìlení È SFR 31.12.1992 de iure hl. m . Slovenska. bratislavský m ír, prešpurský m ír ! m írová sm louva 1805 po Napoleonovì vítìzství u Slavkova. František I. byl nucen Francii odstoupit Istrii a Dalm ácii, B avorsku Tyrolsko a souhlasit s vytvoøením rýnského spolku. B ratrská jednota baptistù, baptistická církev pùsobící v è. zem ích. První baptistické sbory na è. územ í vznikaly po 1880. bratøíci, voj. skupiny pùsobící od poè. 40. let 15. st. do 1467 na Slovensku a èást. v D olních R akousích. Základem byli husitští i kat. bojovníci, kteøí po 1434 hledali uplatnìní v žoldnéøských službách, zejm . ve vojsku J. Jiskry z Brandýsa. V ýzn. hejtm ani J. Talafús, P. A ksam it (†1458). V bitvách 1458 u B latného Potoka a 1467 u V el,kých K ostol,an b. porazil M atyáš I. K orvín; zbytky b. vstoupily do M atyášových služeb.

B randýs nad L abem -Stará Boleslav, dvojm ìstí (rozdìlené Labem ) ve stø. Èechách sv. od Prahy ve stø. Polabí; 15 600 obyv. (1997). Prùm . potr., stroj., stav. hm ot. Pedag. fak. U K . ! B randýs nad W. Brandt Labem od 1290 trhová osada, poè. 14. st. hrad, v 16. st. m ìsto. 1960 spojen se Starou B oleslaví. H istorické pam átky: v B randýse zám ek, ve Staré Boleslavi pùvodnì rom . bazilika a rom . kostel (svatováclavská tradice).

B ratsk, m . v R usku na vých. Sibiøi, pøístav na A ngaøe; 259 000 obyv. (1993). B ratská hydroelektrárna (4 500 M W ). H ut. hliníku, prùm ysl døevozpracující a stav. hm ot. ! Zal. 1631.

branec, fyzická osoba podléhající podle zákona daného státu odvodní povinnosti. D nem

B raudel [brodel] Fernand, 24.8.1902!27.11.1985, fr. historik (La M éditerranée et le

m onde m éditerranéen à l'époque de P hillipe II ! Støedom oøí a støedom oøský svìt v dobì Filipa II.); pøedstavitel povál. generace školy A nnales. Braun M atyáš B ernard, 1684!15.2.1738, è. sochaø a øezbáø tyrolského pùvodu. Jeho dynam ická a expresivní díla jsou vrcholem barokního iluzionism u (C tnosti a N ectnosti v K uksu).

67

tech s m enším m nožstvím srážek se vyskytují lesostepi a stepi. ! 54,8 % bìlochù, 38,4 % m ulatù, 5,8 % èernochù. Ú ø. jaz. portugalština. N áb. øím kat. (89 % ). K ojenecká úm rtnost 51 ‰ , stø. délka života 67 let (1995). ! R ozvojový agrárnì-prùm . stát s velkým surovinovým bohatstvím , rozsáhlou zem ìd. výrobou a pokroèilou prùm yslovou základnou. R egionální velm oc. H N P 3 640 U S $/obyv., stát. dluh 159 m ld. U S $ (1995). Svìt. význ. produkce m noha plodin trop. i m írného klim atického pásm a (1991): kávy (1,5 m il. t, 1. na svìtì), cukrové tøtiny (263,4 m il. t, 1.), fazolí, sóji (14,9 m il. t, 2.), kukuøice, banánù (5,5 m il. t, 2.), kakaových bobù (320 000 t, 2.), sisalu, pom eranèù (19 m il. t, 1.), tabáku, palm ových jader a oleje, ananasu. Tìžba døeva. Rozsáhlý chov skotu a prasat; rybolov. Tìžba rud železa, neželezných kovù (m angan, chrom ity, bauxit), uranové rudy, zlata, diam antù, ropy, zem ního plynu. Prùm ysl potr., text., hut., stroj., chem ., døevozpracující. ! N ejvìtší m ez. letištì São Paulo, Santos Dum ont, R ecife, B rasília; hl. pøístavy Tubarão, Itaqui, São Sebastião, A ngra dos R eis, Santos. ! V yváží se káva, cukr, rudy. M ìn. jed. 1 real (B R R ) = = 100 centavù. ! Státní zøízení: federativní republika, v èele prezident; dvoukom orový N árodní kongres. ! Správní èlenìní: 26 spolkových státù a federální distrikt hlavního m ìsta. B razílie!dìjiny do 1500

územ í osídleno indiánským i km eny A ravakù, Tupíù, G uaraniù

1500

územ í objevil portugalský m oøeplavec P. A . C abral

1530

poè. port. kolonizace

1549

král. kolonie, pøíchod jezuitù

16.!17. st.

války Portugalcù o územ í B . s N izozem ci a Španìly

17.!18. st.

kolonizace vnitrozem í

1822

vyhlášeno nezávislé císaøství (Pedro I. O svoboditel, 1798!1834)

1825!28

brazilsko-argentinská válka

1831!89

císaø Pedro II. (1825!1891)

1864!70

paraguayská válka

1888

zrušeno otroctví

1889

pád císaøství; vyhlášena federativní republika

1917!18

úèast v 1. svìtové válce na stranì D ohody

1937

zavedena voj. diktatura

Braun W ernher von, 23.3.1912 až 16.6.1977, am . raketový konstruktér nìm . pùvodu. 1937!45 tech. øeditel støediska Peenem ünde, tvùrce rakety V 2. O d 1945 v U SA , m j. šéfkonstruktér raket Saturn.

1942!45

úèast ve 2. svìt. válce na stranì antifašist. koalice

1945

èlen OSN

1945!85

støídání voj. a civilních vlád

B rauner B ohuslav, 8.5.1855 až 15.2.1935, èeský chem ik; prof. U K ; bratr Z. B raunerové. Pøítel D . I. M endìlejeva, propagátor periodického zákona a periodického systém u prvkù. Pracoval zejm . v chem ii prvkù skupiny III A periodického systém u, zabýval se stanovením rel. at. hm . a zaøazením lanthanoidù a vzácných plynù. Pøedpovìdìl existenci izotopù. 1888 navrhl jako základ rel. at. hm . kyslík (pøijato 1904, platil do 1961). 1902 pøedpovìdìl existenci prom ethia (pøipraveno 1945).

1948

èlen O A S

1988

pøijata ústava; federativní republika

1994

první pøím é volby; prez. F. H . C ardoso (*1931)

1995

uzavøena dohoda o spoleèném trhu s Argentinou, Uruguayí a Paraguayí

B raunerová Zdeòka, 9.4.1858!23.5.1934, è. m alíøka a grafièka; sestra B . B raunera. Podílela se na obnovì è. knižní grafiky a typografie. M al. dílo ovlivnìno barbizonskou školou.

brazilská literatura, do tzv. lusitánsko-braz. období se poèítají lit. projevy Portugalcù vzniklé na braz. územ í do získání nezávislosti 1822. V lastní b. l. zaèala po doznívání klasicism u rom antism em , z nìhož vyšla øada básníkù i rom anopiscù, zabývajících se zprvu hl. problem atikou indiánskou a èernošskou, objevily se i první m ravolièné kom edie. Od 60. let se v próze uplatòoval realism us, pøecházející v naturalism us (A . A zevedo, 1857!1913), v poezii nadlouho pøevládl parnasism us, který pozdìji pøešel v sym bolism us. R evoluèním pøevratem byl nástup m odernism u (1922), zprvu v poezii (C . D rum m ond de A ndrade, 1902 až 1987), pozdìji i v rom ánu, kde se výraznì uplatnily sm ìry regionální až nacionální (J. A m ado, E. V eríssim o, 1905!1975), v pozdìjším vývoji se rom án dále diferencoval a tøíbil (J. G uim arães R osa, C . Lispectorová, 1917!1977). V ýzn. se uplatnila konkrétní poezie a dram a (G . Figueiredo, *1915).

M. B. Braun, Smilstvo z cyklu Nectnosti

B raunschw eig [braunšvajg], è. B runšvik ! m ìsto v SR N v D olním Sasku; 252 544 obyv. (1996). Prùm . stroj. (autom obilový) a chem ., výroba opt. pøístrojù a kanceláøských strojù. Technická univ. (1745, statut 1968). ! V e 12. a 13. st. rezidence W elfù, koncem 13. st. dovršeno konstituování m ., èlen hanzy. 1235 vytvoøili W elfové ze svých držav B runšvicko-Lünebursko, v nìm ž m ìl B. sam ostatné postavení. O d 1753 hl. m . brunšvicko-w olfenbüttelského vévodství. Za napoleonských válek 1807!13 souèást vestfálského království, od 1871 nìm . císaøství. B ravais [brave] Auguste, 23.8.1811!30.3.1863, fr. fyzik. Zabýval se optikou, m agnetism em a zejm . krystalografií. brávník 5 drozdovití brázda nízkého tlaku 5 tlakový útvar

B razilská vysoèina, port. Planalto do B rasil ! v Již. A m erice m ezi A m azonskou a Laplatskou nížinou; Pico da Bandeira, 2 890 m . Starý pevninský štít z pøem ìnìných hornin; velké nerostné bohatství. brazilsko-argentinská válka 1825!1828, konflikt vyvolaný braz. okupací U ruguaye 1821 a následným osvob. hnutím vedeným J. A . Lavallejou (1784!1858). B razílie obvinila A rgentinu z podpory uruguayského em ancipaèního zápasu a vypovìdìla jí válku. V m írové sm louvì 1828 uznána nezávislost U ruguaye. B razzaville [brazavil], hl. m . K onžské rep., ø. pøístav na dolním K ongu; 937 579 obyv. (1992). H osp. a vìd. støedisko státu. Prùm . text., potr., chem ., døevozpracující. D op. køižovatka na transkontinentální žel., m ez. letištì. U niv. (1972). ! Zal. 1883. 1910!58 hl. m . Fr. rovníkové Afriky, od 1960 K onžské republiky. brèál, rod dvoudìložných rostlin z èeledi toješt,ovitých. V ždyzelená bylina se vstøícným i kožovitým i listy a m odrým i kvìty. V zahradách se pìstuje jedovatý b. m enší, barvínek. B R D 5 N ìm ecko Brdeèka Jiøí, 24.12.1917!2.6.1982, è. film . scenárista a režisér. Tvùrce anim ovaných film ù (Jak se èlovìk nauèil létat), scenárista film ù J. Trnky (Staré povìsti èeské) a hraných film ù (C ísaøùv pekaø ! Pekaøùv císaø; Až pøijde kocour; podle vl. prózy Lim onádový Joe). Brdièka R udolf, 25.2.1906!25.6.1970, è. fyz. chem ik; žák J. H eyrovského, od 1948 profesor UK , akad. È SA V (1952). Zakladatel è. fyz.chem . školy. Zabýval se kinetikou rychlých reakcí v roztocích a aplikacem i polarografie v lék. biochem ii. B rd lík Jiøí, 24.10.1883!6.7.1965, è. pediatr; prof. univ. v B ratislavì a Praze. Zabýval se zejm . dìtským i infekèním i a kožním i nem ocem i. brdo, souèást tkalcovského stavu, souhrn všech nitìnek opatøených oèky, jim iž se vedou nitì; b. listové m á ve vazbì až 24 nití, žakárské i více.

B razílie, B razilská federativní republika, port. R epública Federativa do B rasil ! nejvìtší stát Jižní Am eriky (48 % kontinentu); 8 511 996 km ², 159,22 m il. obyv. (1995), hl. m . B rasília. ! V íce jak polovinu územ í zaujím á Am azonská nížina, sev. od ní se zvedá G uyanská vysoèina, již. B razilská vysoèina a h. pásm o Serra do M ar podél atlantského pobøeží. Podnebí sev. B razílie rovníkové, dále k J podnebí rovníkových m onzunù; B razilská vysoèina m á trop. podnebí, které pøechází k JV v subtropické. N ejvíce srážek v A m azonské nížinì (roè. prùm ìr 3 000 m m ), nejsušší je sv. èást B razilské vysoèiny (500 m m ). N a vých. pobøeží a na B razilské vysoèinì vane po celý rok jv. pasát. Trop. deštné lesy zaujím ají 65 % rozlohy a jsou nejvìtší obl. deštných lesù na Zem i. V oblas-

B rdy, vrchovina ve stø. È echách záp. od Pøíbram i; Tok, 865 m . Zalesnìné m írné høbety a náhorní plošiny složené z bøidlic a slepencù. K SV vybíhá køemencové pásm o H øebeny (Studený vrch, 660 m ). B read and Puppets T heatre 5 am erické divadlo; Schum ann P eter Bregenz [bregenc], m . v záp. Rakousku u Bodam ského j.; 27 236 obyv. (1991). Hl. m . V orarlberska. Prùm . chem ., text., eltech., pivovarnický; pøístav na jezeøe; cest. ruch. Brecht B ertolt, 10.2.1898!14.8.1956, nìm . spisovatel, div. režisér a teoretik. 1933!48 v em igraci (Skandinávie, U SA ). 1949 založil B erliner Ensem ble, kde realizoval svou koncepci epického divadla. Autor dram at (D ie D reigroschenoper ! Žebrácká opera, M utter C ourage und ihre K inder ! M atka K uráž a její dìti, Leben des G alilei ! Život G alileùv, D er kaukasische K reidekreis ! Kavkazský køídový kruh), próz (D reigrosc-

henrom an ! K rejcarový rom án, K alendergeschichte ! K alendáøové historky). B rejchová Jana, *20.1.1940, è. film . hereèka (Vlèí jám a, Probuzení, Faráøùv konec, N oc nevìsty, Skalpel, prosím , C itlivá m ísta). B rém y, nìm . B rem en ! m ìsto v SR N na dolním toku V ezery, ve stejnojm enné spolkové zem i; 549 357 obyv. (1996). Prùm ysl lo(aøský, hut. a eltech.; pøístav, m ez. letištì. U niv. (1971). ! 787 biskupství, 845 arcibiskupství ham bursko-brém ské. 1186 m . práva, 1358 èlen hanzy, v 18. st. pøístav svìtového význam u. Za napoleonských válek 1810!13 pøipojen k F rancii. Leden!únor 1919 brém ská rep. rad, 1945!49 v am . zónì, od 1949 v SR N , souèást spolkové zem ì B rém y. B rém y, nìm . B rem en, Freie Hansestadt B rem en ! spolková zem ì SRN , na SZ pøi dolním toku V ezery; 404 km ², 677 770 obyv. (1996). Tvoøená m ìstem B . a exklávou nám . pøístavem B rem erhaven (130 400 obyvatel, 1996). Brentano Clem ens, 8.9.1778!28.7.1842, nìm . spisovatel. A utor rom ant. básní, pohádek, dram at (D ie Gründung Prags ! Založení Prahy). S A . von A rnim (1781!1831) vydal sbírku nìm . lid. písní (D es K naben W underhorn ! C hlapcùv kouzelný roh). Brentano Franz, 16.1.1838!17.3.1917, rak. filozof a psycholog; pøedchùdce fenom enologie. Za zákl. znak psychických jevù pokládal intencionalitu ! zam ìøenost na reálný nebo ideální objekt, pravdu vyvozoval ze zážitkù poznávání. Psychologie podle nìj m ùže zkoum at pouze jednotlivé psychické akty.

68

Bridel Bedøich (Fridrich), 1619!15.10.1680, è. básník; jezuita. Pøedstavitel bar. m editativní poezie (báseò C o Bùh? È lovìk?, souborné vydání Básnické dílo), psal i prózu a pøekládal. B ridgetow n [bridžtaun], hl. m . a pøístav Barbadosu na jz. pobøeží ostrova; 6 070 obyv. (1990). Prùm . potravináøský, text., rafinerie ropy, nová prùm . odvìtví (léky, elektrospotøebièe, hraèky). M ez. letištì, cestovní ruch. ! Zal. 1628. bridž, karetní hra s fr. kartam i pro dvì dvojice hráèù. V zhledem ke své podstatì a charakteru pravidel získal b. (obdobnì jako šachy) statut sport. hry (bridžové soutìže). N ejvyšší soutìž: M S (od 1937). brífink, briefing ! krátké setkání èinitele nebo m luvèího s novináøi, inform ativní schùzka. brigáda, ” voj. svazek útvarù a jednotek jednoho nebo nìkolika druhù vojsk, obv. s vl. týlovým i orgány a zaøízením i. Podle druhu vojska se rozlišuje napø. b. m otostøelecká, pìší, tanková, raketová, ženijní, výsadková. U voj. nám oønictva taktický nebo operaèní svazek vytvoøený z vál. lodí stejné tøídy. B riggs H enry, únor 1561!26.1.1630, angl. m atem atik. Zabýval se logaritm y, vypoèítal a 1624 vydal ètrnáctim ístné tabulky dekadických logaritm ù. B righton [brajtn], m . ve Velké Británii v již. A nglii na pobøeží La M anche; 143 100 obyv. (1989). Pøím oøské láznì s železitým i pram eny. Prùm . eltech. a stroj. (dop. prostøedky). V eletrhy hraèek. U niv. (1961). ! Zm ínìn 1086.

B rescia [breša], m . v sev. Itálii v Lom bardii, na sev. okraji Pádské nížiny; 190 783 obyv. (1995). Správní støedisko stejnojm enné provincie. H ut. železa; prùm . stroj., potr., textilní. U niv. (1970). A rch. pam átky.

B rikcius Eugen, *30.8.1942, è. spisovatel; od 1980 v zahr. (R akousko). A utor happeningù, neolatinské poezie (C adus rotundus) a esejù o um ìní (Vyložení um ìlci).

B rest, m . v sz. Francii v kr. B retagne na pobøeží A tlantského oceánu; 153 099 obyv. (1990). Prùm . lo(aøský, chem ., text., obuvnický; obch. pøístav; voj. nám . základna. U niv. (1969).

briliant, typ výbrusu diam antu a jiných drahokam ù do tvaru s horní ploškou (tabulkou) a nìkolika øadam i dokola sestavených plošek (faset) s cílem co nejefektnìji využít odrazy a lom svìtla.

B rest, do 1921 B rest-Litovsk ! obl. m . v záp. B ìlorusku na hranicích s Polskem na ø. Bugu; 277 000 obyv. (1991). Prùm . stroj. (eltech., prùm . a zem ìd. zaøízení), spotøební, potr., stav. hm ot. Ž el. pøekladištì, ø. pøístav. B restská pevnost. ! Zal. koncem 10. st., od 1319 souèást Litvy, od 1569 pol.-litevského státu, 1595!96 zde dojednána brestská unie, 1795 pøièlenìn k R usku. 1918 zde podepsán brestlitevský mír. 1939 B. anektován SSSR, od 1991 souèást Bìloruska.

Brisbane [brizbejn], m ìsto v A ustrálii, hl. m . státu Q ueensland, na pobøeží K orálového m oøe; aglom erace 1,42 m il. obyv. (1993). Støedisko stroj. a petrochem ie. D op. køižovatka, nám . pøístav, letištì. U niv. (1909). ! Zal. 1824 jako trestanecká kolonie.

brestlitevský m ír, m írová sm louva m ezi sovìtským R uskem a státy È tyøspolku (N ìm ecko, R akousko-U hersko, Turecko, B ulharsko); uzavøená 3.3.1918 v B restu (BrestLitovsk). Jednání zahájena 3.12.1917 z iniciativy Leninovy vlády; pro pøem rštìné nároky N ìm ecka pøerušena L . D . T rockým v únoru 1918, po postupu nìm . arm ády akceptovala sov. vláda nìm . ultim ativní požadavky. Zøekla se územ í v Polsku, vìtšiny Pobaltí, U krajiny, Bìloruska a odstoupila èást kavkazských území Turecku. B. m . zrušen v listopadu 1918 po porážce Nìm ecka v 1. svìt. válce. brestská unie [-ny-], uzavøena 1595!96; podøízení pravoslavné církve na územ í pol.-litevského státu papežské autoritì pøi zachování ortodoxní liturgie a staroslovìnského jazyka. Zrušena 1946. B rešan Ivo, *27.5.1936, chorv. prozaik a dram atik (groteskní tragédie Pøedstavení H am leta ve vsi D olní M rduša, Slavnostní veèeøe v pohøebním ústavu). Bretagne [bretaò], è. B retaò ! kraj v sz. Francii; 27 208 km ², 2,80 m il. obyv. (1990), správní støedisko R ennes. ! Po pøíchodu kelt. B ritù v 5. a 6. st. sam ostatné království. N a poè. 10. st. dobyta N orm any, od 13. st. se polit. sbližovala s Francií. Po vym øení hl. linie bretaòských vévodù 1351 byl boj o B . souèástí stoleté války. O d 1379 vláda angl. rodu M ontfortù, dìdièka jejich dyn. A nna B retaòská (1477!1514) se postupnì provdala za fr. krále Karla VIII. a Ludvíka XII., a B. se tak stala souèástí fr. království. B retaòský poloostrov, fr. B retagne ! v západní Francii m ezi prùlivem La M anche a A tlantským oceánem . È lenité skalnaté (riové) pobøeží. B retholz [bretholc] B erthold, 9.7.1862!27.11.1936, nìm . historik; brnìnský m . archiváø a zem ský historiograf M oravy. Podílel se na vydávání pram enné edice M onum enta G erm aniae historica (Pram eny k nìm . dìjinám ). Jeho silnì nacionalisticky pronìm . pojetí je patrné v tøísvazkovém díle G eschichte Böhm ens und M ährens (D ìjiny È ech a M oravy). B reton A ndré, 19.2.1896!28.9.1966, fr. spisovatel. Jeden ze zakl. a m luvèích surrealism u (m anifesty 1924, 1930, 1942), inspirovaný S. Freudem , H . B ergsonem a neuropsychologií (bás. díla Les Vases com m unicants ! Spojité nádoby, L'Am our fou ! Šílená láska, poetická próza N adja). B retonci, keltská národnost v B retani (560 000, 1990). Jazyk bretonština (používán hl. na venkovì). K atolíci. Zem ìdìlci, rybáøi a nám oøníci. bretonština 5 keltské jazyky bretton-w oodské dohody [vúdské], soubor dohod o uspoøádání m ez. fin. a m ìnové soustavy po 2. svìt. válce; pøijaty na m ìnové a fin. konferenci OSN 1944 v Bretton-W oods (N ew H am pshire, U SA ). D o 70. let 20. st. základ svìt. m ìnového systém u.

B ristol, m . ve V elké B ritánii v jz. A nglii pøi ústí ø. A von do B ristolského zálivu; 400 700 obyv. (1995). Støedisko obchodu. Prùm . let., lo(aøský, petrochem ., hut., text., keram iky, cukrovarnický, tabáku. N ám . pøístav, m ez. letištì. U niv. (1909). ! Zal. 1155 jako støedisko obchodu. B ritish C olum bia [brityš kolam bje], è. B ritská K olum bie ! nejvìtší provincie Kanady, na JZ pøi pobøeží T ichého oceánu; 948 596 km ², 3,28 m il. obyv. (1991), hl. m . V ictoria. Tìžba rud m ìdi a støíbra, uhlí, zem ního plynu, ropy, zlata. Prùm . døevaøský a pap., hutnictví hliníku, zpracování ropy z A lberty. H ydroelektrárny. N edostatek orné pùdy (4 % ). R ybolov.

Briliant

The British Com m onwealth of N ations 5 Spoleèenství B ritish therm al unit [brityš term al junit], B TU , B tu ! brit. jed. práce (energie, tepla) rovná 1 055,06 J. britská guayana [gvajána], ” filat. èervená poštovní znám ka Brit. G uayany v hodnotì 1 c (z 1856), zachovaná v jediném exem pláøi, objeveném 1873. N ejdražší znám ka svìta (1981 prodána za 860 000 U S $). B ritská Indie [-dy-], korunní kolonie Velké Británie zahrnující územ í Indie, Pákistánu, B angladéše, B arm y; vytvoøena 1858, zanikla 1947 vyhlášením sam ostatnosti Indie a Pákistánu. B ritská jihoafrická spoleènost, brit. kolon. spoleènost; zal. 1889. B rit. vláda jí pøedala správu územ í dnešních státù Zim babw e a Zam bie, které zùstalo v držení B . j. s. do 1923. B ritská K olum bie 5 B ritish C olum bia B ritské antarktické územ í [-ty-], angl. B ritish A ntarctic Territory ! územ í v již. polární obl. jižnì od 60° j. š.; zahrnuje souostroví Již. Shetlandy a Již. O rkneje a G raham ovu zem i v A ntarktidì. V ìd.-výzk. stanice. ! U staveno 1962. Britské im périum 5 Spoleèenství B ritské indickooceánské územ í [-dy-], angl. B ritish Indian Ocean Territory ! brit. kolonie v Ind. oceánu na È agoském souostroví; 60 km ², 2 000 obyv. (1992). V oj. a nám . základna V elké B ritánie a U SA ; hl. ostrov D iego G arcia (44 km ²). ! U staveno 1965, do 1976 vèetnì Seychel. B ritské Panenské ostrovy, angl. B ritish V irgin Islands ! vých. èást Panenských o. v M alých A ntilách, britská kolonie; 153 km ², 17 000 obyv. (1992), správní støedisko R oad Tow n. Pìst. ovoce; rybolov. C est. ruch. 5 Panenské ostrovy B ritské souostroví, angl. B ritish Isles ! v A tlantském oceánu pøi záp. pobøeží pevninské Evropy; 313 700 km ². Zahrnuje o. V elká Británie, Irsko, H ebridy, O rkneje a Shetlandy.

B reuer [brojer] M arcel, 21.5.1902!1.7.1981, am erický architekt m a(. pùvodu; studoval a pracoval v B auhausu (tvorba nábytku, návrh nem ocnice v Elberfeldu). O d 1935 v Londýnì a U SA , prof. H arvardské univerzity v C am bridgi, M assachusetts (tìlocvièna v Litchfieldu, kostel opatství sv. Jana v C ollegeville v C onnecticutu).

B ritské spoleèenství národù 5 Spoleèenství

breviáø, pøíruèní m odlitební kniha obsahující texty officia v prùbìhu círk. roku.

B ritský H onduras 5 B elize

B režnìv Leonid Iljiè, 19.12.1906!10.11.1982, sov. politik. V 50. letech pøedák kom . organizací v M oldavsku a Kazachstánu, od 1957 èlen nejužšího sov. vedení, spolupracovník N . S. C hrušèova, 1964 jeden z iniciátorù vnitrostranického puèe, od 1964 gen. tajem ník KS, od 1977 pøedseda N ejvyššího sovìtu. S jeho érou jsou spjaty sovìtská voj. intervence v È SSR (1968) a A fghánistánu (1979) a prohlubující se soc.- -ekon. krize v SSSR .

B ritten B enjam in, 22.11.1913!4.12.1976, brit. skladatel, dirigent, klavírista a organizátor hud. života. Zasáhl tém ìø do všech hud. žánrù (opera Peter G rim es).

britsko-nìm ecká nám oøní dohoda, sm louva m ezi V elkou B ritánií a nacist. N ìm eckem z 1935; porušovala versailleskou m írovou sm louvu z 1919 tím , že povolovala N ìm ecku legálnì postavit vál. lo(stvo vè. ponorek.

brh líkovití, èele( krátkoocasých ptákù z øádu pìvcù; živí se hm yzem a hnízdí v dutinách strom ù. Briand [brjan] A ristide, 28.3.1862!7.3.1932, fr. politik; 1906!09 m inistr zahr., 1909!29 s pøestávkam i m inisterský pøedseda. Pokusil se zapojit N ìm ecko do systém u kolektivní bezpeènosti. 1925 delegát konference v Locarnu; spoluautor B riand-K elloggova paktu. N c za m ír (1926). B riand-K elloggùv pakt [brjan], m ez. sm louva sjednaná Brhlík z iniciativy A . B rianda a F. B . K ellogga (1856 až 1937); podepsaná 1928 v Paøíži. První dokum ent zakazující válku (krom ì sebeobranné); pøijat vìtšinou státù svìta vè. È SR . Po 2. svìt. válce základ pro souzení hl. nìm . a jap. váleèných zloèincù N orim berským voj. a Tokijským tribunálem . F. X. Brixi, Missa integra, rukopis úvodního listu pøedlohy

69 B rixi František X aver, 2.1.1732!14.10.1771, è. skladatel. T ìžištìm tvorby byla chrám ová hudba. Po 1749 pùsobil v Praze jako varhaník, od 1759 kapelník pøi chrám u sv. V íta. Brixi Šim on, 28.10.1693!2.11.1735 (pohøben), èeský skladatel; pøedstavitel hud. baroka, od 1727 øeditel kùru u sv. M artina ve zdi v Praze. bríza, slabý vítr na bøezích m oøí a velkých jezer s výrazným denním chodem . D enní (m oøská) bríza vane z m oøe na ohøátou pevninu, noèní (pobøežní) bríza z chladnìjší pevniny na m oøe. brizance, nièivý úèinek výbuchu na nejbližší okolí. Závisí na síle výbušniny, na hustotì a tvaru nálože, na pevnosti obalu i jiných faktorech. brk 5 pero

zvíøata, napø. krùty, husy, kachny, králíky. Podstatou je intenzivní rychlovýkrm m ladého organism u. broker 5 dohodce B rokoff Ferdinand M axm ilián, 12.9.1688!8.3.1731, è. barokní sochaø a øezbáø nìm . pùvodu. U m ìøeností a m onum entalitou byl protipólem expresivního dynam ism u M . B . B rauna (sousoší na Karlovì m ostì, sochy na M orzinském paláci v Praze). B rokoff Jan, 1652!28.12.1718, è. sochaø a øezbáø nìm . pùvodu; otec Ferdinanda M axmiliána B .; autor soch v È astolovicích, Piety na Karlovì m ostì v Praze. brokolice, košt,álová zelenina z èeledi brukvovitých, pøechodná form a m ezi kvìtákem a ostatním i košt,álovinam i. O bsahuje více vitam inù než kvìták (C , E, provitam in A ). 5 brukev brokovnice, lovecká palná zbraò s jednou nebo více hladkým i hlavnìm i, používaná ke støelbì hl. broky na drobnou srstnatou a pernatou zvìø.

brkoslavovití, èele( ptákù z øádu pìvcù.

broky, drobné olovìné i železné kulièky (o prùm ìru 1,5!5 m m ) vytváøející tzv. hrom adnou støelu brokového náboje. 5 brokovnice brom , lat. brom um , B r ! chem . prvek skupiny V II A , hnìdá tìžká kapalina; at. è. 35, rel. at. hm . 79,904, t. t. !7,25 °C , t. v. 58,78 °C . V yskytuje se pouze ve slouèeninách, páry B r 2 jsou jedovaté. Zdrojem b. je m oøe (67 m g/dm ³ vody). B rom G ustav, 22.5.1921!25.9.1995, vl. jm . G . Frkal, è. džezový kapelník a skladatel. 1940!93 vedl v B rnì džezový orchestr, který zejm . v 60. letech dosahoval špièkové úrovnì. brom eliovité, Brom eliaceae ! èele( jednodìložných rostlin. B yliny s pentlicovitým i listy v pøízem ní rùžici a s oboupohlavným i kvìty skládajícím i kvìtenství s nápadnì zbarveným i listeny. Plodem je tobolka nebo bobule. R ostou v tropech a subtropech A m eriky (brom elie, ananasovník). bronchiolus 5 prùdušinka bronch odilatancia [-dy-], léèiva uvolòující stahy hladkého svalstva v prùduškách. Používají se jako antiastm atika. bronch oskopie 5 endoskopie bronchus 5 prùduška B rønsted [brensted] Johannes N icolaus, 22.2.1879 až 17.12.1947, dán. fyz. chem ik; autor protolytické teorie kyselin a zásad v roztocích. B rontëová [brontyová] E m ily, 20.8.1818!19.12. 1848, angl. spisovatelka; sestra C harlotty B rontëové. V jediném rom ánu W uthering H eights (N a vìtrné hùrce) vylíèila lásku dvou rom ant. výluèných lidí na pozadí dobové m orálky. B rontëová [brontyová] C harlotte, 21.4.1816!31.3. 1855, angl. spisovatelka (rom ány Jane E yre ! Jana Eyrová, Shirley, Villette); sestra Em ily B rontëové.

Chrám sv. Petra a Pavla v Brnì B rno, statutární m . na již. M oravì nad soutokem Svratky a Svitavy, v již. èásti D rahanské vrchoviny; 230 km ², 385 866 obyv. (1997). N ejvìtší m . M oravy, druhé nejvìtší m . a prùm . centrum È R. Prùm . text. (vlnaøství), odìvní, stroj., eltech., chem ., potr., døevozpracující, polygr., stav. hm ot (cem entárenský). Žel. uzel, silnièní a dálnièní køižovatka, letištì. C entrum obchodu (veletrhy), služeb, školství (M U , V FU , V U T, M ZLU , V A , JA M U ), vìdy, kultury, sportu. R ekreaèní zázem í (M oravský kras, pøehradní nádrž na Svratce). ! O sídlení od doby kam enné. V 11. st. sídelní hrad údìlných knížat, 1243 m . práva, centrum M or. m arkrabství, 1918!28 hl. m . M oravské a 1928!38 a 1945 až 1948 M oravskoslezské zem ì. ! Pùv. král. hrad Špilberk z 1234!77 pøebudován ve 2. pol. 17. st. na bar. pevnost, upravovanou 1792!99; 1621!1858 sloužil jako stát. vìzení. N a kopci Petrov dóm sv. Petra a Pavla z 12.!19. st., regotizovaný 1904!10. H istorické jádro je M PR : got. M ìnínská brána, pozdnì got. Stará radnice s portálem od A . Pilgram a, got. kostel sv. Jakuba (14.! 16. st.), augustiniánský klášter s kostelem sv. Tom áše (pøestavba M . G rim m a 1732!52), dom inikánský klášter s kostelem sv. M ichala (od 14. st. m ísto zasedání zem ského snìm u a soudu, pro jehož potøeby 1584!88 postaven tzv. zem ský dùm ! N ová radnice), na Z elném trhu bar. kašna Parnas (J. B . Fischer z Erlachu), klášter cisterciaèek na Starém B rnì (zal. 1322 Eliškou R ejèkou), areál výstavištì (zal. 1928), vila Tugendhat (L. M ies van den R ohe).

bronz, slitina m ìdi a cínu, popø. dalších kovù krom ì slitin se zinkem (m osaz) a niklem . Používal se hl. v 3.!1. tis. pø. n. l. (odtud název období ! bronzová doba). N ejpoužívanìjší jsou b. cínové (eltech. a chem . prùm ysl, ozdobné pøedm ìty), kadm iové (dráty telefonního vedení), hliníkové (jedna z nejpevnìjších slitin m ìdi). bronzová doba, hist.-kult. období (3. tis.!poè. 1. tis. pø. n. l.). S rozvojem øem esla (hl. hutnictví bronzu a jeho zpracování) a obchodu (vým ìna za jantar) vznikala km enová spoleèenství. D ìlí se na starší, støední, m ladší a pozdní. V e stø. Evropì 1800!700 pø. n. l., pak bronz nahrazen železem ; archeol. kultury: únìtická, m a(arovská, otom anská, vìteøovská (starší b. d.), m ohylová (støední b. d.), popelnicových polí ! tj. lužická, knovízská, m ilaveèská, velatická (m ladší a pozdní bronzová doba). 5 halštatské období B rook [bruk] Peter, *21.3.1925, brit. režisér a div. teoretik (Prázdný prostor). Zam ìøen na díla W . Shakespeara a am . dram atikù 20. st.; spojuje m oderní koncepce (B . B rechta, A . A rtauda, J. G rotow ského). broskvoò obecná, slivoò broskev ! druh rostlin z èeledi rùžovitých. N ízký strom nebo keø, pìstovaný pro žluté velké peckovice (broskve). C hut,ovým i vlastnostm i a chem . složením (cukry, vitam iny, provitam in A ) patøí m ezi nejhodnotnìjší ovocné druhy, hodné k pøím ém u konzum u i konzervaci.

B roadway [brodvej], hl. tøída m ìstské ètvrti M anhattan v N ew Y orku, znám á svým i divadly. 5 am erické divadlo B rod M ax, 27.5.1884!20.12.1968, pražský nìm . spisovatel; od 1939 v Palestinì. Pøítel F. K afky, vydavatel a propagátor jeho díla a autor jeho životopisu. Prostøedí pražské nìm . literatury odrážejí jeho autobiografie Streitbares Leben (Život plný bojù) a D er Prager K reis (Pražský kruh). A utor rom ánù, esejù, m onografie Leoš Janáèek. Leben und W erk (Leoš Janáèek. Život a dílo). brodiví, C iconiiformes ! øád velkých ptákù s dlouhým zobákem , krkem a noham a. Živí se živoè. potravou. M ezi b. patøí napø. volavka, ibis, èáp. B rodskij Josif A lexandroviè, 24.5.1940!28.1.1996, rus. básník a pøekladatel; od 1970 v zahranièí. Tvùrce neoklasicistické lyriky (Podzim ní køik jestøába) a fil. esejù. N c (1987). B rodský V lastim il, *15.12.1920, è. herec. È inný v divadle (1948!90 èlen Div. na V inohradech), ve film u (Ztracená tváø, Rozm arné léto, Jakub lháø), televizi (Pøípad Platfus) a rozhlase. B roggio [brodžo] O ctavián, 2.1.1670!24.7.1742, è. architekt; pøedstavitel dynam ického baroka. S otcem G iuliem B . (asi 1630!1703) postavil poutní kostel Panny M arie v Bohosudovì, v Litom ìøicích postavil jezuitský kostel a kapli sv. V áclava. V rcholným dílem je barokizace klášterního kostela v O seku a s F. M . K aòkou realizovaná pøestavba klášterního kostela v Roudnici nad Labem ve stylu bar. gotiky. de B roglie [broj] Louis, 15.8.1892 až 19.3.1987, fr. fyzik. A utor vlnové m echaniky. Zabýval se též relativistickou kvantovou m ech., strukturou at. jádra, elem entárním i èásticem i a šíøením elm ag. vlnìní ve vlnovodech. N c (1929) za objev vlnové podstaty elektronù. de B rogliova hypotéza [brojova], ” kvantová mech. pøedstava, podle které m ají všechny èástice též vlnové vlastnosti a každé èástici pøísluší de B rogliova vlnová délka ë = h/p, kde p je hybnost èástice, h Planckova konstanta. Experim entálnì byla potvrzena ohybem svazkù èástic na periodické struktuøe krystalu. 5 korpuskulárnì vlnový dualism us

Brouci: a dosplec; b vývoj dÍep…íka zeleného, 1 vají…ka, 2 larva, 3 kukla, 4 dosplec brouci, C oleoptera ! poèetný øád hm yzu s prom ì nou dokonalou. M ají kousací ústní ústrojí, první pár køídel jsou krovky. Žijí v rùzném prostøedí, m nohé druhy škodí. V yskytují se od perm u. B roum ov, m . v sv. È echách v B roum ovském výbìžku za B roum ovským i stìnam i, na ø. Stìnavì; 8 493 obyv. (1997). Prùm . text. (od støedovìku soukenická výr.), stroj., pap., potr. (pivovar zal. 1345). ! M . od 1256, od 1348 král. m ìsto. 1322 zal. benediktinský klášter (kostel z 1684!94 na m ístì got., konvent novì postaven 1726!48 K . I. D ientzenhoferem ). H øbitovní kostel z 1449 je nejst. døevìný kostel v È R . B. je centrem C H K O B roum ovsko. B roum ovsko 5 A dršpašsko-teplické skály B rousek A ntonín, *25.9.1941, è. básník; od 1969 v SR N . R acionalistický lyrik zdùrazòujicí m ravní odpovìdnost èlovìka (Spodní vody, N etrpìlivost, Zim ní spánek, Vteøinové sm rti).

L. de Broglie

B roch H erm ann, 1.11.1886!31.5.1951, rak. spisovatel; od 1938 v U SA . N ovátor rom ánové form y (D ie Schlafw andler ! N ám ìsíèníci, Der Tod des Vergil ! Sm rt Vergilova, D er Versucher ! Pokušitel). A utor esejù o rozpadu kult. hodnot. brojler, pùv. angl. název pro jateèná kuøata, pozdìji název rozšíøen i na jiná jateèná

B rousek O takar, *28.9.1924, è. herec. È inný v divadle (1959!90 èlen, nadále host D iv. na V inohradech), rozhlase a jako recitátor. B rousil A ntonín M atìj, 25.5.1907!23.6.1986, è. film . a div. teoretik a kritik; 1945 spoluzakl., od 1947 prof. A M U . D louholetý pøedstavitel ès. kinem atografie na m ez. poli. broušení, m etoda obrábìní spoèívající v hrom adném oddìlování m ikroèástic povrchových vrstev obrobkù zrny brusiva pojivem stm eleným i v brusný kotouè. H l. pohyb brusného kotouèe je rotaèní s obvodovou rychlostí nejm énì 30 m .s !1.

Brouw er [brúvr] Luitzen, 27.2.1881!2.12.1966, niz. m atem atik a logik. Zabýval se zejm . algebrou, topologií a log. základy výstavby m atem atiky. Zakl. intuicionism u v m atem atice, který popíral m nohé uznávané postupy. brouzdání ” výp. tech. 5 brow sing B row n [braun] John, 9.5.1800!2.12.1859, bojovník proti otroctví v U SA . 1859 v èele èernošského povstání ve V irgínii; zajat a popraven. 5 abolicionism us B row n [braun] R obert, 21.12.1773!10.6.1858, skotský botanik. 1827 pozoroval pohyb m ikroskopických èástic v tekutinì pozdìji po nìm nazvaný B row nùv pohyb. 1831 objevil jádro v buòkách rostlin.

70

a zem ního plynu. HN P 9 386 U S $/obyv. (1995). Hl. plodiny rýže, zelenina, m aniok, banánovník, kokosová palm a. A si 75 % potravin nutno dovážet. R ybolov. Tìžba ropy a zem ního plynu pøevážnì z podm oøských ložisek. Prùm . petrochem ., zkapalòování zem ního plynu, text., potr., døevozpracující, gum árenský. H l. pøístav M uara, m ez. letištì v hl. m ìstì. ! V yváží se zkapalnìný zem ní plyn (hl. do Japonska), ropa a její deriváty. O bchodní i platební bilance B . vykazuje vysoké pøebytky. M ìn. jed. 1 brunejský dolar (B N D ) = 100 senù (centù). ! Státní zøízení: m onarchie (sultanát) s jm enovaným poradním sborem , nejvyšší pøedstavitel sultán. ! Správní èlenìní: 4 distrikty.

B row nùv pohyb [braunùv], nepravidelný pohyb èástic v tekutinì, vyvolaný tepelným pohybem jejích m olekul. brow ser [brauzer, angl.], prohlížeè ! a) program , který pom áhá orientovat se a prohlížet hypertextové dokum enty a databáze; b) program , jehož prostøednictvím uživatelé pracují v prostøedí Internetu nebo intranetu se službou W orld W ide W eb; prohlíží si jednotlivé W W W stránky. 5 H otJava; M osaic

Brownùv pohyb: a pùsobení molekul disperzního prostøedí na disperzní èástici, b výsledný Brownùv pohyb disperzní èástice browsing [brauzing, angl.], brouzdání ! zpùsob práce uživatele služby W orld W ide W eb, který prostøednictvím hypertextových odkazù pøeskakuje z jednoho hypertextového dokum entu (W W W stránky) na jiný, a tím prochází soustavou W W W stránek. 5 hypertext B roz Josip 5 Tito B rož Jaroslav, 13.1.1907!3.9.1977, è. film . kritik a historik (H istorie ès. film u v obrazech, 666 profilù zahranièních režisérù ! obì s M . Frídou). B rožek K arel, *24.8.1935, è. režisér èinoherního a loutkového divadla. O d 1990 øeditel loutkového div. Lam pion v K ladnì. B rožík Václav, 5.3.1851!15.4.1901, è. m alíø; pøedstavitel è. hist. m alby a generace N D . A utor rozm ìrných kom pozic s nám ìty z è. dìjin (O dsouzení M istra Jana H usa), podobizen a krajin. brslen, rod dvoudìložných rostlin z èeledi jesencovitých. K eø s èervenou dužnatou jedovatou tobolkou. bršlice, rod dvoudìložných rostlin z èeledi m iøíkovitých. V ytrvalá statná bylina rostoucí v lužních lesech, køovinách a jako plevel.

B runej!dìjiny

B R T 5 brutto rejstøíková tuna; prostornost lodi

15.!16. st.

šíøení islám u v nezávislém sultanátu, územ ní expanze

B rucella, rod gram negativních aerobních tyèinkovitých bakterií, které zpùsobují brucelózu.

1578!80

B . pøechodnì obsazen Španìly, poè. úpadku

18.!19. st.

zøízena faktorie britské východoind. spoleènosti, od konce 18. st. støedisko pirátství a obchodu s otroky, sílící brit. pronikání

1888

B . oficiálnì brit. protektorát

1941!45

jap. okupace

D ie B rücke [brike, nìm ., m ost] ! um . skupina zal. 1905 v D ráž(anech, 1913 se rozešla. Pøedstavuje nástup nìm . expresionism u, její èlenové (E . L. K irchner, K . Schm idt-Rottluff, E. N olde, M . Pechstein) položili základy m oderní nìm . grafice.

1962!63

potlaèeny snahy o pøipojení k M alajsii a povstání za nezávislost sev. K alim antanu

1984

nezávislý stát, v èele sultán; èlen britského Spoleèenství, èlen A SEA N

B ruckner [brukner] A nton, 4.9.1824!11.10.1896, rak. skladatel, varhaník a pedagog. Tìžištì tvorby leží v sym f. a chrám ové hudbì (9 sym fonií, m še, žalm y, m oteta).

1988

zákaz polit. stran

1990

koncentrace m oci v rukou sultána

bruèen í, ” sdìl. tech. brum ! slangové ozn. pro nežádoucí rušivou složku zvukového èi obrazového signálu, která pochází od frekvence sítì 50 H z a jeho násobkù pronikajícího do sdìl. cest.

1992

navázány dipl. vztahy s V ietnam em ; èlen H nutí nezúèastnìných zem í

brucelózy, infekèní bakteriální onem ocnìní skotu, koz, ovcí a prasat, projevující se zm etáním nebo vlnivou horeèkou (støídáním období horeènatých a nehoreènatých). Stykem s nakaženým zvíøetem nebo požitím nepasterovaného m léka se m ùže nakazit i èlovìk, u nìhož se nem oc projevuje horeèkam i, bolestm i kloubù, celkovou slabostí.

B ruegh el [brechel] Pieter st., zvaný Selský, m ezi 1523 a 1525!5.9.1569, niz. m alíø a kreslíø. A utor krajin a žánrových výjevù z lid. života s m nožstvím figur, podaných se sm yslem pro detail. Tem aticky navázal na H . B osche. B rugge [briche], fr. B ruges, è. B ruggy ! m . v záp. B elgii, správní støedisko provincie W est-Vlaanderen; 116 273 obyv. (1994). O bch. støedisko spojené prùplavy se severom oøským i pøístavy (Zeebrugge, O ostende). Prùm . lo(aøský, potr., chem . a elektronický. V ýr. krajek. ! Zal. v 7. st., od 11. st. sídlo flanderských hrabat, ve 13.!15. st. èlen hanzy, ve 14.!15. st. obch. a fin. centrum Evropy. O d 1382 souèást burgundského vévodství, od 1477 habsburského Nizozem í. V 16. st. úpadek.

B runelleschi [bruneleski] Filippo, 1377!15.4.1446, it. architekt; zakl. it. renesance. 1419 navrhl první renes. stavbu ! nalezinec O spedale dei Innocenti ve Florencii, kde vybudoval i dvouplášt,ovou kopuli dóm u Santa M aria del Fiore, navrhl trojlodní baziliku San Lorenzo a pøi ní starou sakristii s m elounovou klenbou, baziliku San Spirito, kapli Pazzi pøi kostele Santa Croce a palác Pitti s bosovaným prùèelím .

Brugm ann K arl, 16.3.1849!29.6.1919, nìm . jazykovìdec m ladogram atické školy (G rundriss der vergleichenden G ram m atik der idg. Sprachen ! Srovnávací gram atika indoevr. jazykù). Brühl [bríl], m . v N ìm ecku v Sev. Porýní-V estfálsku, již. od K olína nad R ýnem ; 42 000 obyv. (1991). H rady A ugustusburg a Falkenlust jsou pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . brukev, rod dvoudìložných rostlin z èeledi brukvovitých. B . zelná je pìstována v m noha kultivarech, které lze roztøídit do nìkolika kult. convariet, napø. convar. capitata (hlávkové zelí), pìst. jako cv. alba (bílé zelí hlávkové) a cv. rubra (èervené zelí hlávkové), convar. sabauda (kapusta), convar. viridis (jarm uz), convar. gem m ifera (rùžièková kapusta). Pøíbuzná b. krétská se pìstuje v convar. botrytis (kvìták), convar. asparagoides (brokolice). B . skalní se pìstuje v convar. gongylodes (kedluben). V ÈR se zavádí b. pekingská (pekingské zelí) a b. èínská (èín. zelí, èín. kapusta) jako salátová zelenina. brukvovité, Brassicaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. V esm ìs byliny s oboupohlavným i kvìty. Plodem je šešule, šešulka, struk nebo nažka. M ezi b. patøí øada druhù poskytujících zeleninu (brukev, køen), olejnatá sem ena (øepka, hoøèice). Pìst. pro okrasu (m ìsíènice), jiné jsou obtížné plevele (ohnice, penízek). brum 5 bruèení B rundtlandová [bríntlandová] G ro Harlem , *20.4. 1939, nor. politièka. O d 1981 pøedsedkynì N orské dìl. strany. 1981 jako první žena v dìjinách N orska m in. pøedsedkynì; znovu zvolena 1986, 1990 B runei 5 B andar Seri B egaw an B ru nej, Brunejský stát, m alajsky N egara B runei D arussalam ! stát v jv. A sii na pobøeží o. B orneo; 5 765 km ², 285 000 obyv. (1995), hl. m . B andar Seri B egaw an. ! V ýbìžkem m alajského územ í je B. rozdìlen na dvì èásti. Pøi pobøeží Jihoèín. m oøe je nížina, pøi ústí øek bažinatá. N a JV se povrch zvedá do 1 850 m n. m . Podnebí rovníkové, vlhké. Pøi pobøeží rostou m angrovy, ve vnitrozem í trop. rostlinstvo se vždyzeleným deštným lesem . ! 70 % M alajcù, 17 % È íòanù, 3 % pralesní km eny (1991). Ú ø. jaz. m alajština. N áb. (1990): 66,4 % m uslim ù (islám stát. náb.), 12 % buddhistù. K ojenecká úm rtnost 8 ‰ , støední délka života 75 let (1995). ! R ozvojový stát, ekonom ika zal. na tìžbì ropy

F. Brunelleschi, dóm Santa Maria del Fiore ve Florencii Brüning [brinyng] H einrich, 26.11.1885!30.3.1970, nìm . katolický politik. 1930!32 øíšský kancléø. Pom ocí nouzových opatøení se snažil pøekonat dùsledky hosp. krize. Po nezdaøeném pokusu parcelovat junkerské velkostatky (spor s P. H indenburgem ) a zákazu SA jeho vláda padla (um ožnìna cesta k m oci nacistùm ). 1934 em igroval do U SA . B runner V ratislav H ugo, 15.10.1886!13.7.1928, è. m alíø, grafik a karikaturista. Tvùrce prvních ès. znám ek a osobnost è. knižní grafiky. Bruno G iordano, 1548!17.2.1600, it. m yslitel; jeho uèením vyvrcholila renes. filozofie. V ycházel z ant. fil. a dom ýšlel zejm . K operníkùv heliocentrismus. U važoval o m nohosti svìtù, pohybu Zem ì. Panteista, kritik scholastiky, církve a antropom orfních pøedstav. Pojetím pøírodní substance ovlivnil napø. B . Spinozu, G . Leibnize, J. H erdera. Pronásledován církví, odsouzen inkvizicí a po dlouhém vìznìní v Ø ím ì upálen. Brunovský A lbín, 25.12.1935!19.1.1997, sl. grafik, m alíø a ilustrátor. O živil techniky starých m istrù ! kam enorytinu, škrábanou litografii, suchou jehlu a lept; autor návrhù ès. bankovek.

G. Bruno

B ru nšvik 5 B raunschw eig B ru ntál, m . v È R v záp. èásti Slezska v N ízkém Jeseníku na È erném potoce; 17 735 obyv. (1997). Prùm . stav. hm ot, stroj., text., hut. (úpravna neželezných kovù), potr.,

nábytkáøský. ! Zal. pøed 1213. 1621!1939 panství øádu nìm . rytíøù. R enesanèní zám ek pøestavìn z gotického hradu v 16.!17. st., 1766!69 èást upravena baroknì. B rusel 5 B russel brusièství, ” jaz. péèe o jaz. kulturu soustøedìná na potlaèování nových prvkù; obv. provázeno purism em , nerespektuje pøirozený jaz. vývoj. sev. bÍehu jezera Tanganika; 30 000 obyv. (1993). H osp. stÍedisko státu. Zpracování kávy, …aje, bavlny, olejnin a ryb. PÍístav, m ez. letišt. Univ. (1964). buk, rod dvoudìložných rostlin z èeledi bukovitých. B . lesní je strom s šedou kùrou a s vejèitým i listy. V ùdèí døevina bukového lesa; od 19. st. byly buèiny nahrazovány výsadbou sm rkových kultur. Poskytuje tvrdé døevo vhodné pro truhláøství. bukaè, vìtší pták z øádu brodivých; žije v rákosí u vod, v È R krit. ohrožený. bukáèek, pták z øádu brodivých, veliký jako sojka. Žije v rákosí, v È R krit. ohrožený. bukanýøi [fr. boucaniers, lovci buvolù; indiánské ozn. bukani, sušárna m asa]; piráti v oblasti K aribského m oøe. V 17.!18. st. b. využíváni V elkou B ritánií, Francií a N izozem ím proti španìlské pøítom nosti v Latinské A m erice. buket, jem né arom a vína nebo ušlechtilých destilátù. Vinný b. se skládá nejm énì z 200 rùzných složek; vzniká transform ací složek pøi kvašení a zrání vína. bukolická poezie 5 pastorální literatura B ukovina, historické územ í v sev. èásti vých. oblouku K arpat. O d 14. st. souèást m oldavského knížectví, 1775 odtržena Rakouskem , 1849!1918 korunní zem ì habsburské m onarchie, 1918 pøipojena k R um unsku, 1940 anektována SSSR (souèást U kr. SSR ), od 1991 teritorium U krajiny.

71

prozaici (E. Stanev, I. Petrov, J. R adièkov, B . R ajnov, N . C hajtov, A . D onèev, *1930, L. D ilov, *1927). B ulharsko, B ulharská republika, bulh. R epublika B ãlgarija ! stát v jv. Evropì na Balk. poloostrovì; 110 994 km ², 8,4 m il. obyv. (1995), hl. m . Sofija. ! N ížina Podunajské plošiny pøi sev. hranicích se zvedá k J do m ohutného poh. Stara Planina, které prostupuje územ ím v celé délce až k èernom oøském u pobøeží. Hornotrácká nížina v povodí M aricy oddìluje trácko-m akedonský h. m asiv s R ilou (s nejvyšší h. B alk. poloostrova M usalou, 2 925 m ), Pirinem a Rodopam i. Již. od Sofije poh. Vitoša. Poh. Stara Planina je podnebným pøedìlem ; sev. èást m á kontinentální podnebí m írných šíøek, již. a vých. èást kontinentálnì støedom oøské subtrop. podnebí. H orské obl. m ají drsné vysokohorské podnebí. Lesní porosty zaujím ají 35 % rozlohy, dále jsou rozšíøeny pastviny a na JV keøovitá m acchie. ! O byv. (1990): B ulhaøi (85 % ), Turci (8,4 % ), R om ové (2,6 % ), M akedonci (2,4 % ). Ú ø. jaz. bulharština. N áb. (1990): pravoslaví (27 % ), islám (7,4 % ). K ojenecká úm rtnost 16 ‰ , stø. délka života 71 let (1995). ! Prùm .-zem ìd. stát v procesu transform ace ze socialistické na tržní ekonom iku. H N P 1 330 U S $/obyv. (1995), stát. dluh 10 m ld. U S $ (1996). Pøevažuje rostl. výroba; hl. plodiny pšenice, kukuøice, cukrová øepa, zelenina, ovoce, vinná réva, tabák; pìst. rùží na vonné oleje. Chov ovcí, prasat, skotu, m ezkù; rybolov. ! Tìžba rud železa, neželezných kovù, lignitu, uranové rudy, ropy. Prùm ysl stroj., potr., chem ., hutnický. Splavný D unaj (471 km ); hl. nám . pøístavy V arna, B urgas, R use. M ez. letištì Sofija, V arna, Plovdiv, R use. ! V yvážejí se stroje a zaøízení, potraviny, spotøební zboží a kovy. M ìn. jed. 1 lev (B G L) = 100 stotinek. ! Státní zøízení: rep., v èele prez. volený ve všeob. volbách; jednokom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 8 oblastí a hl. m ìsto.

B ulharsko!dìjiny pø. n. l. Buk lesní: a list, b èíška se dvìma nažkami, c èást kvetoucí vìtvièky, d prašníkový kvìt, e pestíkový kvìt bukovité, Fagaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. Pøevážnì strom y s jednoduchým i listy a palisty, napø. buk, dub. K vìty jednopohlavné, rostliny jednodom é. Plodem je nažka, oøíšek. B ukowski Charles, 16.8.1920!9.3.1994, am . spisovatel; svérázný pokraèovatel beatnikù (H ollywood, South of U o N orth ! Všechny øitì svìta i ta m á).

poè. 1. tis.

thrácká civilizace

7. st.

poè. zakládání øec. kolonií na èernom oøském pobøeží

n. l. poè. 1. st.

nadvláda øím ské øíše

7. st.

vznik svazu slovanských km enù, expanze Protobulharù

681

vznik prvního státu (chán A sparuch), spojení Protobulharù se slovanským etnikem

681!1018

první bulharská øíše

865

pøijato køest,anství

1018!1185

byzantská nadvláda

1185!1396

druhá bulharská øíše

bula a) papežská, pøíp. panovnická listina, obsahující rozhodnutí zásadního význam u, opatøená kovovou visutou peèetí; b) kovová peèet,, obv. olovìná, zøídka zlatá nebo støíbrná. 5 sfragistika

1396!1878

souèást osm anské (turecké) øíše

B ulatoviæ [bulatoviè] M iodrag, 20.2.1930!15.3. 1991, srb. spisovatel z È erné Hory. A utor povídek o bìlehradské bohém ì (Ï áblové z m ansardy), baladického rom ánu È ervený kohout letí k nebi, polem iky se S. B eckettem G odot pøišel.

B ukurešt, 5 B ucureºti bukvice a) rod dvoudìložných rostlin z èeledi hluchavkovitých. Statná bylina rostoucí na vlhkých loukách a doubravách; b) nažka buku uzavøená v ostnité èíšce užívaná jako krm ivo pro lesní zvìø.

poè. 19. st.

poè. m oderního bulh. národního hnutí

1870!76

protiturecký odpor

1878

B ulaw ayo [bulevejou], m . v Zim babwe, 1 343 m n. m .; 620 936 obyv. (1992). Prùm . text. a stroj., v okolí tìžba zlata a azbestu. D op. køižovatka, m ez. letištì. Již. od m . N P R hodes M atopos. ! Zal. 1893.

rusko-turecká válka ukonèila tureckou nadvládu, vznik B . (souèástí jeho územ í i M akedonie a èást Thrákie); po berlínském kongresu vytvoøeno B ulh. knížectví (form álnì závislé na Turecku) a Východní R um elie jako auton. souèást osm anské øíše

1885

pøipojením V ých. R um elie dokonèeno sjednocení zem ì

1908

vyhlášení plné suverenity; car Ferdinand I. K oburský

buldozer, stroj pro zem ní práce, silný traktor s m ohutnou pøední vodorovnou radlicí (zvedatelnou), kolm ou k podélné ose stroje. 5 dozer

1912, 1913

balkánské války, porážka B . ve 2. balkánské válce

1915

vstup B . do 1. svìtové války na stranì Trojspolku

bulevnaté plodiny 5 bulevniny bulevniny, bulevnaté plodiny ! plodiny, náležející k rùzným èeledím , pìstované pro ztlustlou bulvu i nadzem ní hm otu ke krm ení; napø. øepa, tuøín, krm ný kedluben, èekanka. B ulgakov M ichail A fanasjeviè, 14.5.1891!10.3. 1940, rus. spisovatel. A utor antiutopických novel (Psí srdce), dram at o obè. válce (D ni Turbinových, Ú tìk) a spol. rom ánù o osudech um ìní (D ivadelní rom án, M istr a M arkétka). bulharská literatura, zaèala v 9. st. obdobím staroslovìnským , kdy z Velké M oravy pøišli žáci K onstantina a M etodìje. O d 16. st. byly lid. ètenáøùm urèeny sborníky náb. a m ravouèného charakteru psané hovorovým jazykem . Soubìžnì se rozvíjela i lid. slovesnost. N ár. obrození zahájil D ìjinam i Paisij C hilendarski (1722!asi 1798), postupnì sílilo úsilí o rozvoj nár. uvìdom ìní (Sofronij Vraèanski, 1739!1813). N ovobulh. literatura vznikla ve 40.!60. letech 19. st. (C h. B otev). Po osvobození B ulharska z turecké nadvlády 1878 nastal rozkvìt b. l. (I. V azov, Z. Stojanov, pozdìji Elin Pelin, J. Jovkov). Form ovala se m oderna (P. Slavejkov), pronikal sym bolism us (P. Javorov, D . D ebeljanov, N. Liliev), akm éism us (A . D alèev) a expresionism us (G . M ilev). N a soc. poezii 20. let (C h. Sm irnenski) navázal i N . V apcarov. Tradici real. prózy rozvíjeli A . Strašim irov (1872!1937), G . K araslavov, D . D im ov. V 2. pol. 20. st. pokraèují v tvorbì básníci starší (E. B agrjana) i m l. generace (V . Petrov, B . D im itrovová, M . B aševová, *1947) i

1918

porážka v 1. svìt. válce; car B oris III.

1919!23

levicová vláda A . Stam bolijského

1923!26

pravicová vláda A . C ankova

1935

nastolení diktatury cara B orise III.

1941

vstup B. do 2. svìt. války na stranì N ìm ecka, okupace èásti øec. a jug. územ í

záøí 1944

obsazení B . R udou arm ádou, levicový pøevrat

1946

dovršení kom . diktatury (nástup G . D im itrova)

1955

èlen OSN

1956!89

m ocenské postavení T. Živkova

1988!89

snaha o pobulharštìní a nucená em igrace turecké m inority

1989

pád T. Živkova; poè. dem okratizace

1990

prezident Ž. Želev

1994

B . pøistoupilo k projektu Partnerství pro m ír; v parlam entních volbách zvítìzila postkom . Bulharská social. strana (BSS)

1996

B . podalo žádost o pøijetí do EU ; prezident P. Stojanov (*1952)

1997

v m im oøádných parlam entních volbách zvítìzila pravicovì-centristická koalice Svaz dem . sil (SDS)

72

burgus 5 lim es

bulharština 5 slovanské jazyky Bulhaøi, národ v B ulharsku (8,2 m il., 1991), m enšiny v sousedních státech. Jaz. bulharština. V ìøící jsou kø. (pravoslavní, èást protestanti a øím kat.), m alá èást m uslim ové. Potom ci slovanských km enù sm íšených s turkickým i B ulhary (Protobulhaøi, pøišli na B alkán v 7. století). bulim ie 5 m entální bulim ie bulletin [biltén, fr.], vìstník, souhrn zpráv; inform aèní tiskovina urèená obv. pro daný okruh ètenáøù. bullish [buliš, angl.], ” ekon. burzovní strategie, spekulace na vzestup kurzu akcií. bulva, rostl. dužnatý orgán, který vzniká ztloustnutím koøene a splývající s hypokotylem a se ztloustlou dolní èástí stonku (u celeru, øepy cukrové, øepy krm né). bulvár, široká a živá ulice ve velkom ìstì; pøenesenì nízká úroveò, senzacechtivost. bulvárn í divadlo a) v 19. st. divadla na paøížských bulvárech se zábavním repertoárem , hereckým i hvìzdam i a jevištním i efekty; b) zábavní a kom erèní divadlo.

Amonit z jury

K. Burian

B urian Em il, 12.12.1875!9.10.1926, è. operní pìvec ! baryton; bratr K arla B uriana, otec Em ila Františka B uriana. K rom ì N D (èlen od 1906) pùsobil v B rnì, Plzni, Záhøebu, Freiburgu, H am burku a D ráž(anech.

Bunèák Pavel, *4.3.1915, sl. básník; pøedstavitel surrealism u (Je to pravda, je to sen; Škola nostalgie).

B urian Em il František, 11.6.1904!9.8.1959, è. režisér, dram atik, spisovatel a skladatel; syn Em ila B uriana. Jeden z tvùrcù è. avantgardního divadla, 1933 zakl. D 34. Autor div. her a dram atizací, scénických m elodram ù (Krysaø), hud. dìl (opera M aryša), próz a teor. statí o divadle.

Bundesw ehr [bundesvér], od 1956 oficiální ozn. arm ády SR N ; vzniku B . pøedcházelo pøijetí rozhodnutí R ady N A TO o rem ilitarizaci SR N a jejím pøijetí do N A TO (1955).

Burian František, 17.9.1881 až 15.10.1965, è. chirurg; prof. univ. v Praze, akad. È SA V (1955). Zakl. è. a jeden z prùkopníkù svìt. plastické chirurgie.

bunìèná biologie 5 cytologie

B urian K arel, 7.1.1870!25.9.1924, è. operní pìvec ! tenor; bratr Em ila B uriana. Pùsobil pøevážnì v zahr. (1902!11 v D ráž(anech). V ynikl hl. ve W agnerových operách.

bunìèná kultura 5 tkáòová kultura bunìèná stìna, bunìèná struktura vyskytující se u bakterií, bunìk rostlin a hub, tvoøená zejm . polysacharidy, a podm iòující tvar buòky. bunìèná teorie, celulární teorie ! jedna ze zákl. biol. teorií, podle níž všechny životní dìje probíhají pouze v buòkách nebo jsou realizovány interakcem i m ezi buòkam i a buòka je považována za zákl. jednotku života schopnou sam ostatné existence. N a form ulaci b. t. se podíleli nìm eètí pøírodovìdci M . J. Schleiden (1804!1881), T. Schwann (1810!1882) a J. E. Purkynì. bunìèné souèásti, organely, organoidy, útvary, složky ! souborné ozn. pro všechny útvary v buòce, které jsou m etabolicky akt. hm otou buòky nebo jsou jejím i produkty. bunìèný cyklus, sled dìjù probíhajících v buòce od skonèení jedné m itózy do konce následující m itózy. bungee jum ping [bangí džam ping, angl.], skok z výšky (obv. z m ostu nebo jeøábu), pøi kterém je skokan pružným lanem pøivázaným za kotníky (nad tìžištìm tìla, letí hlavou dolù) nìkolikrát katapultován zpìt do výšky. První pokus 1979. B unin Ivan Alexejeviè, 22.10.1870!8.11.1953, rus. spisovatel; od 1920 v zahranièí. A utor kom orní fil. lyriky a existenciálních m ilostných próz (Pán ze San Franciska, Tem né aleje, autobiograf. rom án Život Alexeje Arseòjeva). N c (1933). buòka, cellula ! zákl. strukturní a funkèní prvek organism ù. N ejjednodušší živá soustava schopná sam ostatné existence a rozm nožování. 5 bunìèné souèásti buòkový princip 5 celulární princip bunraku a) jap. tradièní loutkové divadlo (poè. 19. st.); b) loutkáøská technika vedení loutky tøem i herci.

B urian V lasta (V lastim il Josef), 9.4.1891!31.1.1962, èeský herec; kabaretní, div. a film . kom ik (D ucháèek to zaøídí, Anton Špelec, ostrostøelec, Revizor, Pøednosta stanice). 1925!44 m ìl vlastní D ivadlo V lasty B uriana. B urian Zdenìk, 11.2.1905 až 1.7.1981, è. m alíø a ilustrátor popularizaèních publikací z paleobotaniky, paleozoologie a paleoantropologie. B uridan Jean, asi 1300!1358, fr. filozof nom inalista; propagátor O ccam ových m yšlenek ve Francii. V e svém fil. uèení zdùrazòoval V. Burian ve høe m etodologii, teorii poznání a pøír. filozofii. Je m u pøipisován pøíbìh C. k. polní maršálek o oslu, který pošel hlady, protože si nedokázal vybrat m ezi dvìm a otýpkam i sena (B uridanùv osel). B urjati, národ v R us. federaci v B urjatsku (421 000, 1989), m enšiny v M ongolsku (40 000, 1990) a È ínì. Jazyk patøí do m ongolské vìtve altajské rodiny. Lám aisté, dochovaly se zbytky šam anism u; èást pravoslavní. burjatská literatura, vyšla z bohaté ústní tvorby (hrdinský epos O G eserovi). Starom ongolské písm o (hl. buddhistická liter. a hist. kroniky) vystøídala po 1931 latinka a 1939 azbuka. Zakl. m oderní b. l. byl C h. N am sarajev (1889!1959). B urjatsko, B urjatská republika, burjatsky B urjaadaj R espublika ! rep. v R us. federaci, v regionu V ých. Sibiø; 351 300 km ², 1,04 m il. obyvatel (R usové, B urjati; 1995), hl. m . U lan-U de. Tìžba rud (W , M o), zlata, uhlí. Prùm . stroj. (let.), døevozpracující. C hov ovcí, skotu, kožešinové zvìøe. Pìstování plodin. ! V øíjnu 1990 vyhlášena svrchovanost.

B unsen [bunzen] R obert W ilhelm , 31.3.1811!16.8.1899, nìm . chem ik; spoluzakl. spektrální analýzy s G. Kirchhoffem . Znám ý objevem B unsenova kahanu. 1860 objevil cesium (první spektroskopický objev chem . prvku) a rubidium . Zabýval se hl. analytickou chem ií. B uñuel [buòuel] Luis, 22.2.1900!30.7.1983, šp. film . režisér. Tvùrce surreal. sním kù (Andaluský pes, Zlatý vìk, Zapom enutí, N azarin, Viridiana, D eník kom orné, Tristana, N enápadný pùvab buržoazie). bunyaviry, obalené živoè. viry obsahující jednovláknovou R N A . N a èlovìka je pøenášejí kom áøi, klíšt,ata. V yvolávají napø. zánìty m ozku.

R. W. Bunsen

B uquoyové [bukvojové], B ucquoyové ! pùv. fr. šlechtický rod; získal m ajetek z pobìlohorských konfiskací. V È echách pùsobil jako první K arel Bonaventura B uquoy de Longueval (1571!1621), velitel císaøské arm ády, jeden z vítìzù bitvy na Bílé hoøe. František August Buquoy (1781!1851) se vìnoval fyzice, filozofii a ekonom ii. È . sídla B .: N ové Hrady, R ožm berk, H orní H rad. Po nìm . okupaci pøijali nìm . národnost, 1945 byl jejich m ajetek zkonfiskován. B uran 5 kosm ický raketoplán burel, pyroluzit, pyrolusit ! èerný m inerál, oxid m anganièitý M nO 2; ruda m anganu; vláknitý zem itý, tvrdost 2!7,5. Burešová M arie, 1.11.1907!14.4.1972, è. hereèka. 1940 první pøedstavitelka N ezvalovy M anon Lescaut. 1934!41 èlenka D 34, 1946!67 N D . B urgas, m . ve vých. B ulharsku v B urgaském zálivu È erného m oøe; 195 990 obyv. (1992). Správní støedisko stejnojm enného kraje. Prùm ysl petrochem ., dop. stroj., potravináøský. Pøístav, mez. letištì. Cestovní ruch, v okolí pøím oøská rekreaèní støediska. ! Pùvodnì thrácká osada; m . od 18. století. Burgenland, spolková zem ì R akouska pøi hranicích s M a(arskem ; 3 965 km ², 275 778 obyv. (1996), hl. m . Eisenstadt. Pøevážnì zem ìd. (obilniny, vinná réva, tabák). Prùm . odìvní, eltech., tìžba hnìdého uhlí. B ürger [birger] G ottfried August, 31.12.1747!8.6. 1794, nìm . spisovatel. Tvùrce nìm . balady, zal. na lidových baladách a jarm areèních zpìvech (Lenore ! Lenora, D er w ilde Jäger ! D ivoký lovec), kterou ovlivnil è. literaturu (K . J. Erben). A utor satiry D es Freiherrn M ünchhauser... (Baron Prášil). B urgos, m . v sev. Španìlsku v údolí ø. A rlanzón, 856 m n. m .; 160 381 obyv. (1991). Správní støedisko stejnojm enné provincie. Prùm . text., stroj., potravináøský. A rch. pam átky; got. katedrála stavìná 1221!60, 1442!53 (prùèelní vìže) a 1567 (renes. vìž nad køížením ) je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . ! Zal. 884; do 1560 král. sídlo a hl. m . království K astilie a León. B urgtheater [burgteátr], D vorní divadlo ! èinoherní div. ve Vídni. Zal. 1741; budova z 1888 poškozena 1945, obnovena 1955. burgundská škola 5 nizozem ská polyfonie B urgundsko, hist. územ í ve vých. Francii. Za stoleté války burgundští vévodové na stranì A nglie; v 2. pol. 15. st. sam ostatný stát. Po sm rti K arla Sm ìlého (1477) pøipadlo B . Francii a jeho niz. državy (Zeeland, H enegavsko, N am ur) H absburkùm .

B urkina, B urkina Faso, R epublika Burkina, fr. R épublique de B urkina, do 1984 H orní V olta ! vnitrozem ský stát v záp. A frice; 274 200 km ², 10,37 m il. obyv. (1995), hl. m . O uagadougou. ! Ze zvlnìné náhorní plošiny vystupují žulové m asivy a pískovcová souvrství. Ú zem í je pram ennou oblastí zdrojnic V olty. Podnebí rovníkových m onzunù, na J se dvìm a obdobím i dešt,ù, na S s deštivým létem a suchou zim ou. O d S vanou horké a suché saharské vìtry. Pøevažují køovinaté savany, pøecházející v polopouštì. ! Pøevažují bantoidní km eny; nejpoèetnìjší M osiové (48 % ), Fulbové (10 % ), M andingové, Lobiové, B obové. Ú ø. jaz. francouzština. N áb. (1990): anim ism us 50 % , islám 40 % , øím kat. 10 % . Stø. délka života 47 let, kojenecká úm rtnost 86 ‰ (1995). ! R ozvojový agrární stát s nepøíznivým i pøír. podm ínkam i (periodická sucha, špatné podm ínky pro tìžbu nerostných surovin), se zastaralým i výr. m etodam i, s nedostatkem investic a kvalifikovaných prac. sil. Ø adí se k nejchudším státùm svìta; H N P 230 U S $/obyv., stát. dluh 1,26 m ld. US $ (1995). ! Pìst. èirok, proso, rýže, podzem nice olejná, bavlník, cukrová tøtina. V ýzn. chov koz, ovcí, skotu. ! Prùm . zpracovává zem ìd. produkty (potr., text., kožedìlný). Tìžba nerostných surovin (rudy m anganu, støíbra, zinku; fosfáty, zlato, bauxit) om ezena špatným i dop. podm ínkam i. ! M ez. letištì O uagadougou a B obo-D ioulasso. ! V yváží se bavlna, dobytek, zlato, podzem nice olejná. M ìn. jed. 1 frank C FA (FC FA ) = 100 centim ù. ! Státní zøízení: republika, v èele prezident; jednokom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 45 provincií.

Burkina!dìjiny do konce 16. st.

souèást staré afr. songhajské øíše

1896

vpád fr. kolon. jednotek

od 1904

souèást Fr. západní A friky

1919!32

sam ostatná kolonie Horní V olta v rám ci Fr. západní A friky

1932!47

H orní V olta rozdìlena m ezi fr. kolonie Pobøeží slonoviny, N iger a Fr. Súdán

1947!58

H orní V olta zám oøské územ í Francie v rám ci Fr. západní A friky

1958

auton. republika v rám ci Fr. spoleèenství

1960

vyhlášena nezávislá republika H orní V olta; vstup do O SN

1966!83

polit. labilita, voj. pøevraty

1983

nár.dem . revoluce, orientace na spolupráci se social. státy

1987

voj. pøevrat; prez. B . C om paoré (*1951)

1991

pøijata ústava

burleska, divadelní a literární žánr zesm ìšòující prostøednictvím parodie, ironie, nadsázky a travestie nìjaké znám é a vážné tém a. Pøenesenì i drsná a fraškovitá kom ika. B urnham [bérnem ] Jam es, 22.11.1905!28.7.1988, am . ekonom a sociolog. Zakladatel teorie m anažerské revoluce. B úrové 5 A frikánci B ursa, m . na SZ Turecka poblíž M arm arského m oøe, 225 m n. m .; 996 600 obyv. (1994). Správní støedisko stejnojm enné provincie. V ýr. kobercù a hedvábí; prùm . potr. a obuvnický. Léèivé pram eny. ! 1327!61 hl. m . osm anské øíše. bursch en schafty [buršenšafty], spolky nìm . vlasteneckých studentù bojujících v osvob. válce 1813!14; zal. po 1815 na nìm . univ. (v Jenì 1818 zal. celonìm . burschenschaft). D em onstrovaly pøedevším za jednotu N ìm ecka (øíjen 1817 na hradì W artburg v D urynsku), s nárùstem liberálních požadavkù 1819 zakázány. O bnoveny ve 2. pol. 19. st., ve vilém ovské nìm . øíši však m ìly vypjatì nacionalistický a m ilitaristický charakter.

73

1987

voj. pøevrat, prez. P. B uyoya (*1949, km en Tutsi)

1992

pøijata ústava

1993

pokus o voj. pøevrat; krvavé boje m ezi km eny Hutu a Tutsi, útìk uprchlíkù (0,6 m il.) do zahranièí

1994

obè. válka; pokus o voj. pøevrat; prez. zvolen S. N tibantunganya (km en H utu)

1996

voj. pøevrat, prez. opìt P. B uyoya

buru šaski, izolovaný jazyk v K ašm íru; hledané souvislosti s kavkazským i jazyky neprokázány. burza, m ísto, kde se prostøednictvím osob oprávnìných k burzovním obchodùm kupují a prodávají cenné papíry (b. cenných papírù) nebo zboží urèitého druhu (b. kom oditní). ! Podle práva È R jsou kom oditní b. a burzy cenných papírù právnickým i osobam i. 5 burzovnictví burzovní kotování, kotace ! znam enání kurzù, stanovování úøedního kurzu cenného papíru na burze. B . k. je podm ínkou pøipuštìní zboží (cenného papíru) k obchodùm na burze. burzovnictví, oblast fin. a m ìnové teorie i politiky zabývající se problem atikou burz, zejm . obchodem s cenným i papíry. ! První burzy vznikly poè. 15. st. v Itálii, pozdìji v B ruggách a A ntverpách, v 16. st. v A nglii, N ìm ecku, Francii. 1608 založením am sterdam ské burzy zaèalo druhé období b., zejm . obchod s akciem i. V 18. st. byly zal. burzy v R akousku, U SA , K anadì, Japonsku, v 19. st. ve Š výcarsku. N ejvìtší rozm ach svìt. b. od 70. a 80. let 20. st. zejm . využitím výp. tech., rozvojem specializovaných burz, internacionalizací burzovních obchodù. ! V È R poè. b. spadají do 50. let 19. st., kdy bylo pod vlivem vídeòské a budapešt,ské burzy. 1871 zal. první Pražská burza pro zboží a cenné papíry, na které byly kotovány zejm . akcie podnikù sídlících v è. zem ích, 1892 zal. plodinová burza. 1938 obchod uzavøen, 1945 nebyl obnoven. 1993 zal. Pražská burza cenných papírù.

burské oøíšky 5 podzem nice

buržoazie, pùv. m ìšt,anstvo, postupnì vytváøející podnikatelský stav (vlastníci výr. prostøedkù); ve feud. spoleènosti pøíslušníci stø. vrstvy (tøetí stav). B . vzniká s rozvojem m oderní strojové velkovýroby, je vnitønì diferencována (drobná, støední, velká, prùm ., obch., fin.); jeden z význ. nositelù a tvùrcù industriální a liberální spoleènosti.

B urton [bérton] R ichard, 10.11.1925!5.8.1984, vl. jm . R . Jenkins, brit. div. (hry W . Shakespeara) a film . herec (K do se bojí Virginie W oolfové?).

buøeò, travní a bylinný porost, keøe i døeviny bez hosp. význam u v lese, ztìžující obnovu a pìstování lesa.

Buru, Piaí ! m ys, nejjižnìjší bod as. pevniny na M alajském poloostrovì; 1° 16N s. š., 103° 31N vých. délky.

bus, ” výp. tech. 5 sbìrnice

buøòák 5 trubkonosí B usan 5 Pusan B ush [buš] G eorge Herbert W alker, *12.6.1924, am . politik. 1975!76 øeditel C IA , 1981!88 viceprez., 1989!93 prezident USA (republikán). Za jeho adm . došlo k rozpadu SSSR a vých. bloku, 1991 z jeho iniciativy spoleèný zásah vojsk O SN proti anexi K uvajtu Irákem . bushel [bušl, angl.] a) zn. bu (U K ) ! brit. objem ová jednotka rovná 36,368 7 litru; b) zn. bu (U S) ! am . objem ová jednotka rovná 35,239 1 litru. V yskytuje se i v è. podobì bušl. busta 5 sochaøství bustr, ” eltech. 5 natáèivý transform átor; ” kosm . 5 startovací raketa Bustam antùv kodex, C ódigo B ustam ante ! kodifikace m ez. práva soukrom ého z 1928, platná ve vìtšinì státù Lat. A m eriky. buš, porost tvoøený suchom ilným i keøi a nízkým i strom y v oblasti savan a polopouští. bušidó [jap., cesta bojovníka], zákl. principy chování sam uraje (vìrnost pánu, bezpodm íneèné plnìní povinností, m álom luvnost). Pøevzaty z buddhism u, šintoism u a konfucianism u. bušl 5 bushel butadien [-dy-], C H 2=C H !C H =C H 2 ! nenasycený plynný uhlovodík, t. v. !4,41 °C , m onom er pro syntetické kauèuky. butan, C 4H 10 ! nasycený plynný uhlovodík, t. v. !0,5 °C ; zdroj: zem ní plyn, produkty krakování a pyrolýzy ropy. Sm ìs b. s propanem se používá k svícení a topení, pro svaøování, jako pohonná látka. 5 alkany B utlerov A lexandr M ichajloviè, 15.9.1828!17.8.1886, rus. chem ik; zakl. teorie chem . struktury v organické chem ii. U pozornil na dùležitost vazeb m ezi atom y, zavedl vzorce vystihující vnitøní stavbu org. slouèenin, objasnil strukturu izom erù. D okázal existenci terciárních alkoholù.

Burundi [-dy], B urundská republika, v jaz. kirundi Republika y'U burundi, fr. République du B urundi ! stát ve vnitrozem í stø. A friky pøi sv. bøehu j. Tanganika; 27 834 km ², 6,26 m il. obyv. (1995), hl. m . B ujum bura. ! Ú zem í vyplòuje náhorní plošina dosahující 2 600 m n. m . H orké a vlhké rovníkové podnebí se dvìm a obdobím i dešt,ù je ve vyšších nadm oøských výškách m írnìjší. Jsou rozšíøeny druhotné savany, v záp. vlhèí oblasti trop. lesy. ! Obyv. (1990): nejpoèetnìjší etnikum H utu (82 % ), Tutsi (14 % ) a Tw a. Ú ø. jaz. francouzština a kirundi. N áb. (1990): øím kat. 78 % , anim ism us 14 % . Stø. délka života 51 let, kojenecká úm rtnost 106 ‰ (1995). ! H osp. m álo rozvinutý agrární stát s pastevním chovem dobytka, jeden z nejchudších. H N P 160 U S $/obyv., stát. dluh 1,15 m ld. U S $ (1995). ! Zem ìd. využívá 86 % rozlohy; hl. plodiny m aniok, luskoviny, kukuøice, batáty, podzem nice olejná, banánovník; na vývoz kávovník, èajovník a bavlník. Extenzivní chov koz, ovcí a prasat; rybolov v j. T anganika. ! Tìžební prùm . rozvinut nedostateènì (zlato, rudy cínu a niklu). ! Pouze 7 % silnic s pevným povrchem . N ávaznost na žel. v Tanzanii a Konžské dem . republice um ožòuje lodní dop. po Tanganice. M ez. letištì B ujum bura. ! V ývoz kávy (81 % pøíjm ù, 1991), èaje a kùží. M ìn. jed. 1 burundský frank (B IF) = 100 centim ù. ! Státní zøízení: republika, v èele prezident; jednokom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 15 provincií.

buvol, rod sudokopytníkù z èeledi turovitých. D osahují hm otnosti až 800 kg. Žijí v A frice, již. a jv. A sii.

Burundi!dìjiny

buzola, úhlom ìrný pøístroj k m ìøení m ag. azim utù; m agnetka doplnìná skøíòkou s dìleným kruhem a zam ìøovacím zaøízením .

B utom aceae 5 šm elovité B utor M ichel, *14.9.1926, francouzský spisovatel a kritik. A. M. Butlerov Pøedstavitel nového rom ánu (La M odification ! Prom ìna, L'Em ploi du temps ! R ozvrh hodin, D egrés ! Stupnì); nad otázkam i kultury se zam ýšlí i v lit.krit. esejích a úvahách.

B uxaceae 5 zim ostrázovité Buzãu [buceu], m . v jv. Rum unsku na úpatí K arpat, 118 m n. m .; 148 247 obyv. (1992). Správní støedisko stejnojm enné župy. R afinerie ropy, válcovna oceli, výr. plastù a nábytku. B uzici, è. šlechtický rod; doložený poè. 12. st.; ve 13. až 14. st. rozdìlen na vìtve pánù z V aldeka, R ožm itálu, Žebráka, Šelm berka a H ázm burka. D ržitelé statkù v okolí B rd, pozdìji i jinde v È echách. V e znaku m ìli sviní hlavu.

16.!19. st.

království (km en Tutsi ovládal zem ìd. km en Hutu)

19. st.

zakládány evr. m isijní stanice

od 1899

souèást Nìm ecké vých. A friky

buzolní teodolit, úhlom ìrný pøístroj k m ìøení m ag. azim utù; teodolit opatøený buzolou k nastavení dalekohledu do sm ìru m ag. poledníku, používá se napø. v dùlním m ìøictví, v lesním vym ìøování.

1920!46

belg. m andátní územ í Spol. národù

B yblos 5 Jubayl

1946!62

poruèenské územ í pod belg. správou

1962

nezávislé království; èlen OSN

1966

vyhlášena republika Burundi

B ydgoszcz [bydgošè], è. B ydhošt, ! m . ve stø. Polsku na prùplavu V isla-N oteè, 36 m n. m .; 386 100 obyv. (1995). Spolu s m . Toruñ správní støedisko K ujaw sko-pom oøanského vojvodství. Prùm . stroj., døevozpracující, odìvní, potravináøský. D op. køižovatka.

1966!90

polit. labilita, voj. pøevraty, etnické boje

B ykav V asil, *19.6.1924, bìlorus. spisovatel. A utor vál. próz (M rtvé to nebolí, Sotnikov, O belisk, Žít do svítání, Cesta bez návratu, Vlèí sm eèka, Znam ení zla, Lom ).

bylanská kultura [podle Bylan u È . B rodu, okres K olín], kultura st. doby železné; popelnicové a kom orové (tzv. knížecí) hroby s bohatým i nálezy keram iky, bronzových a železných nástrojù. B ylany, m ístní èást M iskovic, okres Kutná H ora. ! A rcheol. nalezištì (zkoum áno zejm . neolitické sídlištì ! osídlení zem ìdìlcù z 5. tis. pø. n. l.). byliny, ” bot. rostliny s nedøevnatìjícím nadzem ním stonkem . D ìlí se na anuely (letnièky, jednoleté b.) žijící jedno vegetaèní období, bieny (dvouleté b.), které potøebují k úplném u vývoji dvì vegetaèní období, pereny (trvalky, vytrvalé b.), které kvetou a plodí po m noho let, víceleté b. (plurieny), které kvetou a plodí v posledním roce svého života. Jako efem ery se ozn. b. žijící jen nìkolik týdnù. Ozim é b. (ozim y) vyklíèí na podzim a po pøezim ování vykvetou na jaøe dalšího roku; ” liter. rus. lid. epické písnì, odrážející v heroizované a hyperbolizované podobì historické události v 10.!16. st.; hrdiny vìtšinou nejsou hist. postavy, ale výtvory lid. obrazivosti (Ilja M urom ec) s nadlidským i vlastnostm i. býložravci, herbivora ! živoèichové specializovaní na pøíjem rostl. potravy. B yrd [bérd] R ichard Evelyn, 25.10.1888!11.3.1957, am . polární badatel, prùkopník leteckého prùzkum u polárních oblastí. První pøeletìl letadlem sev. pól (1926, nìkdy zpochybòováno) i již. pól (1929); zal. antarktickou základnu Little Am erica. 1928!30, 1933!36, 1939!41 a 1946!47 vedl antarktické výpravy. 1955!56 pøipravoval v A ntarktidì výzkum y M ez. geof. roku. byrokracie a) soc. skupina profesionálnì specializovaná na správu a øízení, zejm . v polit. a ekon. oblasti; b) vláda úøadu èi úøednictva. B yron [bajron] G eorge G ordon, lord, 22.1.1788 až 19.4.1824, angl. spisovatel. Tvùrce rom ant. poezie s individualistickým hrdinou toužícím po nezávislosti (The G iaour ! D žaur, The C orsair ! K orzár, C ain ! Kain, Childe H arold' s Pilgrim age ! C hilde H aroldova pout,).

74

byzantologie, obor zabývající se jazykem , historií a kulturou B yzance. byzantská literatura, datuje se asi 330!1453, navázala na ant. øec.-øím . tradice a spojila je s køest,anstvím . Pøijala orientální a od 13. st. i západní podnìty. V ýzn. m ísto zaujím ala teol. literatura (Jan z D am ašku, Fótios) a historiografie (Prokopios z K aisareie, A . K om néné). V e fil. se vedle aristotelism u od 11. st. prosazoval platonism us (M . Psellos). V e 12. st. ožil rom án podle ant. vzorù (T. Prodrom os, 12. st.). V edle uvedených dìl psaných klas. øeètinou se zachoval i m enší poèet dìl v lid. jazyce, napø. kroniky (G eórgios Ham artolos, 9. st.), životy svatých, anonym ní veršované rom ány K allim achos a C hrýsorrhoé, Belthandros a C hrysantza, Flórios a P latziaflóra (všechny 13. st.), Lybistros a Rhodam né (15. st.), epos D igenis Akritas, veršované skladby na ant. nám ìty (Alexand reis, 13. až 14. st., Achilleis, 14.!15. st.), novely s orient. nám ìty (Barlaam a Joasaf, 7. st., Syntipas, 11. st., Stefanités a Ichnelatés, 11. st.). B yz. hum anisté v Itálii pøispìli k rozvoji hum anism u. byzantská (východoøím ská) øíše 5 B yzanc byzantské výtvarné um ìní, vzniklo spojením kø. stát. náboženství s øeckohelénistickou tradicí pod vlivem orient. kultury. Støetávaly se dva slohové názory: helénistický ! prostorový a iluzivní a orient. ! dvourozm ìrný, hieratický a geom etrizující. Typickým projevem byla ikona, m ozaiková chrám ová výzdoba (San Vitale v Ravennì) a knižní m alba; Portugalská obchodní lo( volná plastika neexistovala. A rch. spojila centrální a podélný z konce 15. století typ chrám u v jediný prostorový útvar, stavbu završila jednou èi více kupolem i (H agia Sofia v Ýstanbulu). Tech. dokonalosti dosáhlo užité um ìní (øezba ve slonovinì, zlatnictví, em ailérství, tkaní látek s figurálním i výjevy). B. v. u. v nìkolika vlnách ovlivnilo evr. støedovìké um ìní, po vyvrácení východoøím ské øíše Turky (1453) pokraèovala jeho tradice v oblastech ortodoxní církve.

byronská povídka 5 básnická povídka

bzikavka, rod dvoukøídlého hm yzu z èeledi ovádovitých, sající krev na zvíøatech i èlovìku.

B yss Jan Rudolf, m ezi 1660 a 1662!11.12.1738, nìm . m alíø èinný v Praze. A utor obrazù zvíøat, hist. scén, krajin, kvìtinových zátiší a nástìnných dekorací; spojoval niz. a it. podnìty.

bzuèivkovití, èele( dvoukøídlého hm yzu; zahrnuje kovovì zelené nebo m odré m ouchy, jejichž larvy se vyvíjejí zejm . v rozkládajícím se m ase.

bysta 5 sochaøství B ystøice nad Pernštejnem , m . na záp. M oravì na È eskom or. vrchovinì jv. od Ž(árských vrchù na ø. B ystøici; 9 213 obyv. (1997). Prùm . lnáøský, odìvní. Jv. hrad Pernštejn, sv. pøehrada V ír na Svratce. ! První zm ínka 1222. V 16. st. šíøení reform ace (bratrská škola). byte 5 bajt bytí, jedna z ústøedních fil. kategorií stejného druhu jako existence, jsoucno ap. Pojím áno jako vyšší kategorie než pouhá existence, protože obsahuje ducha. N ejprve je b. vykládáno v rám ci m ytol. m yšlení (m ýty o vzniku a stvoøení svìta), v druhé etapì jako bytí o sobì z ontologických východisek, ve tøetí, fil.-kritické, poèínající Kantem v úzké souvislosti s poznávací a praktickou èinností èlovìka. bytnost, è. fil. term ín um ìle vytvoøený podle vzoru lat. essentia. Pøekládá se jím A ristotelùv pojem úsia ! esence, podstata, která urèuje vìc jako takovou a odlišuje ji od jiných. bytové jádro, stav. prvek soustøe(ující zdravotní instalace (vana, um ývadlo, klozet) a kuchyòské zaøízení tak, aby instalaèní rozvody byly zapojeny do prùbìžné instalaèní šachty. 5 instalaèní jádro bytow nit 5 plagioklasy B yzan c, byzantská (východoøím ská) øíše ! stát vzniklý 395 rozdìlením øím ské øíše v její vých. èásti; považován za dìdice øím ského im péria i v jeho právním a správním systém u. V eškerá stát. i círk. m oc v rukou panovníka. Jádrem B . s centrem ve m . K onstantinopol byla M alá A sie a øec. územ í. V obdobích územ ního rozm achu ovládala též B alk. poloostrov, vìtšinu Itálie, èást sev. A friky, obl. na Pyrenejském poloostrovì a nìkteré støedom oøské ostrovy. Feud. vztahy se v øadì sm ìrù znaènì odlišovaly od záp. typu feudalism u (centralizace, poèetné osobnì svobodné obyvatelstvo). Byzanc!dìjiny 395

po rozdìlení øím . øíše vznik východoøím . (byz.) øíše

1. pol. 6. st.

územ ní rozm ach, obsazena velká èást teritorií býv. západoøím ské øíše

610!717

vláda H érakleiovy dynastie

7.!8. st.

obrana pøed arab. expanzí

717!802

vláda syrské dynastie

8.!9. st.

ikonoklasm us, boje s bulh. øíší

867!1056

vláda m akedonské dynastie

pøelom 10. a 11. st.

územ ní rozm ach

1018!1185

bulh. územ í souèástí B yzance

1054

rozkol m ezi vých. a záp. køest,anskou církví

70. léta 11. st.

porážky od seldžucké øíše a N orm anù

1057!59 a 1081!1185

vláda dynastie Kom nénovcù

1185!1204

vláda dynastie Angelovcù

1204

IV . køížová výprava dobyla K onstantinopol; vznik lat. císaøství a nikajského císaøství

1261

likvidace latinského císaøství, obnova byz. øíše

1259!1453

vláda dynastie Palaiologovcù

poè. 14. st.

expanze osm anské (turecké) øíše

1361

Turci ovládali Thrákii

poè. 15. st.

m ongolská expanze pozastavila turecké útoky proti B yzanci

1439

dohoda o spojení ortodoxní a katolické církve

1444

Turci porazili køižácké vojsko v bitvì u V arny

1453

turecké vojsko dobylo K onstantinopol, byz. øíše zanikla

byzantinism us [-tynyz-] a) kult., um ., náb. a životní styl, který se uplatnil na císaøském dvoøe v K onstantinopoli a v celé oblasti odtud ovládané; b) okázalé projevy úcty k vládci, též ze strany církve.

bzunka, rod dvoukøídlého hm yzu z èeledi zelenuškovitých. Larvy škodí na obilninách.

75 c 5 cykl; m ìrná tepelná kapacita EC 5 C elsiùv stupeò C , ” chem . 5 uhlík; ” fyz. 5 coulom b; ” výp. tech. m oderní vyšší program ovací jazyk; standardní program ovací jazyk operaèního systém u U nix. C ++, ” výp. tech. program ovací jazyk C rozšíøený o prvky objektovì orientovaného program ování. c. f. 5 cantus firm us c. k., císaøský královský, nìm . k. k., kaiserlich königlich ! ozn. stát. institucí v rak.-uh. Pøedlitavsku; v Zalitavsku (Uhrách) se užívalo pouze k. (král.), zatím co pro celou m onarchii R akousko-Uhersko c. a k. (císaøský a královský). c'est la vie [se la vi, fr.], to je život. C a 5 vápník C aballéová [kavaljéová] M ontserrat, *12.4.1933, šp. operní pìvkynì ! soprán; host pøedních svìt. operních scén. C abinda [kabinda], exkláva A ngoly na pobøeží A tlantského oceánu u hranic Konžské rep. a K onžské dem . republiky; 7 270 km ², 114 000 obyv. (1988). Tìžba a vývoz ropy, pøístavní m . C abinda. ! 1884!85 získána Portugalskem , 1975!76 obdržela nezávislost, 1976 pøipojena k A ngole. 1994 získala autonom ii za podporu boje proti organizaci U N ITA . cabo 5 m ys C aboto [kabóto] G iovanni, 1450!asi 1498, it. m oøeplavec; otec Sebastiana C abota. O d 1491 žil v B ristolu (od té doby John C abot). 1497 a 1498 hledal Severozáp. prùjezd do A sie a objevil N ew foundland a Labrador a dospìl zøejm ì až k zálivu C hesapeake.

C ali [kali], m . v K olum bii v údolí C auca na øece C alio v A ndách, 1 914 m n. m .; 1,64 m il. obyv. (1990). R ychlý populaèní a hospodáøský rùst, nová odvìtví zpracovatelského prùm yslu. O bchodní støedisko, dopravní køižovatka. U niverzita. ! Zal. 1536. C aliforn ia [kelifórnja], è. K alifornie ! stát na záp. pobøeží U SA u Tichého oceánu; 411 015 km ², 31,59 m il. obyv. (1995), hl. m . Sacram ento. H osp. nejvýzn., nejlidnatìjší a tøetí nejvìtší stát U SA . V ýzn. zem ìd., zpracovatelský prùm . (letecký), služby a obchod. Tìží se ropa, zem ní plyn, zlato, azbest. N ejvìtší producent vinné révy; pìst. bavlníku, kvìtin, citrusù a zeleniny. Pøevažuje chov skotu. C est. ruch. ! Pobøeží objeveno 1542 Španìly, osídlováno od 2. pol. 18. st., 1821 m ex. provincie, 1826 první am . pøistìhovalci. Po m íru v G uadalupe Hidalgo 1848 souèást U SA (neotrokáøský stát). 1848 po nálezu zlata v Sacram entu vypukla zlatá horeèka, pøíliv populace. 5 am ericko-m exická válka 1846!1848 C aligula [kaligula], G aius C aesar C . ! 12!41, od 37 øím . císaø z julsko-klaudiovské dynastie. M ìl tyranské sklony, vládl despoticky, obohacoval se konfiskacem i m ajetku senátorù. N espokojenost s jeho vládou vyvrcholila spiknutím a Caligulovým zavraždìním . C ãlinescu [kalinesku] G eorge, 19.6.1899!12.3. 1965, rum . spisovatel (rom án O týliina záhada) a lit. vìdec (m onografie o nár. klasicích, Istoria literaturii rom âne de la origini pîina în prezent ! D ìjiny rum . literatury od poè. po souèasnost). callanetics 5 kalanetika C allao [kaljo], m . v Peru na pobøeží Tichého oceánu; 648 000 obyv. (1993), 147 km ². Prùm . m . v aglom eraci hl. m . Lim y. N ejvìtší pøístav a m ez. letištì (Jorge Chávez) Peru. ! Zal. 1537.

C aboto [kabóto] Sebastiano, asi 1477!1557, it. m oøeplavec; syn G iovanniho C abota. 1526 objevil ve šp. službách ústí La Platy. O d 1547 v A nglii, iniciátor výprav hledajících sev. cestu do È íny. 1544 vytvoøil v Seville dobovì nejúplnìjší m apu svìta.

C allasová [kalasová] M aria, 2.12.1923!16.9.1977, vl. jm . K alogeropoulos, øecká operní pìvkynì ! soprán. N a pøedních svìtových scénách vytvoøila vìtšinu postav koloraturního i dram . oboru.

C abral [kabral] Pedro A lvarez, asi 1467!asi 1526, port. m oøeplavec. Po návratu V . da G am y byl 1500 vyslán do Indie jako velitel 12 port. lodí a zahájil port. kolon. expanzi v Ind. oceánu. N a své cestì objevil Brazílii (Ilha de V era C ruz) a doplul až do K alikatu v Pøední Indii.

C alm ette [kalm et] A lbert, 12.7.1863!29.10.1933, fr. lékaø, m ikrobiolog a im unolog; objevitel séra proti hadím u uštknutí (1896), diagnostického testu a oèkování dìtí proti tuberkulóze (kalm etizace).

C actaceae 5 opunciovité

calofrig [kalofrig], tepelnìizolaèní stavivo pro výrobu tvárnic a desek, lisovaných ze sm ìsi køem eliny, døevìných pilin, cem entu a vápna.

C A D , angl. Com puter A ided Design, autom atizované projektování ! program um ožòující využít poèítaè pro autom atizaci návrhu a konstrukce. C ádiz [kadys], m . v jz. Španìlsku na pobøeží A tlantského oceánu; 153 550 obyv. (1991). Správní støedisko stejnojm enné provincie. Lodìnice, zpracování ryb, tabáku, oliv. N ám . pøístav a voj. základna. U niverzita. ! Zal. 1100 pø. n. l. caducum 5 odúm rt, C A E , angl. C om puter A ided Engineering ! program ové vybavení um ožòující využít èíslicový poèítaè pro autom atizaci kontrolních a rozhodovacích èinností spojených s organizací výroby. C aen [kan], m . v sz. Francii na ø. O rne, správní støedisko kr. B asse-N orm andie; 113 000 obyv. (1990). H ut. železa a oceli, prùm . stroj. a eltech., chem ., textilní. Pøístav, m ez. letištì. U niv. (1432). ! V 10. a 11. st. pod vládou norm anských vévodù, do pol. 15. st. pøedm ìt soupeøení m ezi fr. a angl. panovníky, od 1450 francouzské. Protestantské m . upadlo po 1685 (zrušení ediktu nantského). Za V elké fr. rev. centrum girondistù. Pøi osvobozování 1944 silnì ponièeno. C aesalpiniaceae 5 sapanovité C aesalpinus [cézalpinus] (C esalpino) A ndreas, 1519!1603, it. filozof, lékaø a botanik považovaný za zakl. m oderní botaniky. 1598 uveøejnil publikaci D e plantis libri XVI (16 knih o rostlinách), obsahující tøídìní rostlin. caesar 5 césar C aesar [cézar], G aius Iulius C . ! 100!15.3.44 pø. n. l., øím . politik a vojevùdce. 60 uzavøel s G . Pom peiem a Crassem trium virát. 58!51 dobyl zaalpskou G alii. 49 se rozešel s Pom peiem , což m ìlo za následek obè. válku; 48 porazil Pom peia u Farsalu v Thesálii a 45 jeho syny u M undy v H ispánii. Z reorganizoval správu øím . øíše a zreform oval kalendáø. V senátu ubodán odpùrci z øad optim átù. Z lit. díla dochovány spisy C om m entarii de bello G allico (Zápisky o válce galské) a C om m entarii de bello civilis (Zápisky o válce obèanské). C age [kejdž] John, 5.9.1912!12.8.1992, am . skladatel; pøedstavitel hud. happeningu. C agliari [kaljari], m . v Itálii na již. pobøeží Sardinie; 175 181 obyv. (1995). Správní støedisko ostrova. Hut. neželezných kovù, výr. cem entu, získávání soli z m oøské vody odpaøováním . N ám . pøístav, vojenská základna. U niv. (1626). ! Zal. Foinièany.

M. Callasová v titulní roli opery G. Pucciniho Turandot

C alvin [kalven] Jean, Jan K alvín ! 10.7.1509!27.5.1564, fr. teolog a círk. reform átor; spoluzakl. švýc. (kalvinistické) reform ace. Pùsobil ve Štrasburku a zejm . v Ženevì, která se pod jeho vedením stala po 1541 hl. m . evropské reform ace. Zdùrazòoval víru v predestinaci a svrchovanou m oc B oží, prosazoval roli laikù (presbyterù) v církvi a odm ítal obøadnost bohoslužeb.

C alvin [kelvin] M elvin, 8.4.1911!8.1.1997, am . biochem ik. N c (1961) za výzkum fotosyntézy. 5 C alvinùv cyklus C alvino [kalvíno] Italo, 15.10.1923!19.9.1985, it. spisovatel. A utor J. Calvin próz kom binujících real. zobrazení s fantastickým i prvky. A legorizující postupy slouží eticky m otivované výpovìdi. H l. díla: Il Sentiero del nidi del ragno (C estièka pavouèích hnízd), I N ostri antenati (N aši pøedkové), soubor Fiabe italiane (Italské pohádky). C alvinùv cyklus [kel-, podle M . Calvina], soubor biochem . reakcí pøi fotosyntéze; oxid uhlièitý se váže do pìtiuhlíkatého sacharidu, vzniklý produkt je rozštìpen a redukován, je z nìj syntetizován šestiuhlíkatý sacharid a obnoven pùv. pìtiuhlíkatý sacharid. C A M , angl. C om puter A ided M anufacturing ! program ové vybavení um ožòující využít èíslicový poèítaè pro øízení výrobních postupù. C am agüey [kam agvej], do 1899 C iudad del Principe ! m . ve stø. èásti K uby; 293 961 obyv. (1994). Støedisko pìst. cukrové tøtiny, chov skotu; potr. prùm ysl. D op. køižovatka, letištì. ! Zal. 1530. C am brian M ountains 5 K am brické hory C am bridge [kejm bridž], m . ve Velké Británii v již. Anglii; 90 440 obyv. (1991). Prùm . polygr. a elektronický. ! Ø ím . m . s m ostem pøes ø. C am obnoveno 875, od 11. st. sídlo hrabství. 1209 zal. druhá nejst. angl. univerzita. cam bridžská škola [kejm bridž-], ekon. teorie zabývající se popisem ekon. jevù a procesù, zejm . teorií ceny. V yvíjela se od 90. let 19. st. do 1. pol. 20. st. v Cam bridgi (V elká B ritánie); hl. pøedstavitelé: A . M arshall, A . C . Pigou (1877!1959). cam corder 5 kam kordér

cache [keš, angl.], rychlá vyrovnávací pam ìt, ! rychlá pam ìt, m alého objem u zaøazovaná m ezi procesor a operaèní pam ìt,. Pøedstírá procesoru, že pracuje s rychlejší operaèní pam ìtí, než jaká doopravdy je. Z operaèní pam ìti se do pam ìti c. pøesouvají celé bloky dat (velikosti jednotek až desítek bajtù), u kterých lze pøedpokládat, že jejich obsah bude v nejbližší dobì èten. Pøi každém požadavku procesoru na ètení dat z operaèní pam ìti se data nejprve hledají v pam ìti c., a teprve když se zde nenacházejí, jsou ètena z pom alejší operaèní pam ìti. C áchy 5 A achen C alaiský prùliv [kaleský], C alaiská úžina, D overský prùliv, fr. Pas de C alais, angl. Strait of D over ! prùliv m ezi Francií a V elkou B ritánií, spojuje Sev. m oøe s prùlivem La M anche; m in. šíøka 32 km , hluboký do 72 m . V ýzn. nám . cesta, žel. trajekt; pøístavy C alais, D over. Pod C . p. podm oøský železnièní tunel Eurotunel. C aldara [kaldára] A ntonio, asi 1670!28.12.1736, it. skladatel. A utor asi 100 oper, dram . kantát, oratorií, svìtských vokálních dìl. C alder [kólder] A lexander, 22.7.1898!11.11.1976, am . sochaø a m alíø. Tvùrce m obilù, jejichž principem je využití m rtvého bodu rovnováhy, a stabilù, m onum entálních objektù pevnì zakotvených v zem i. Poprvé využil v um ìní kinetický prvek. C alderón de la B arca [kalderon barka] Pedro, 17.1.1600!25.5.1681, šp. dram atik; vrcholný pøedstavitel bar. období zlatého vìku šp. literatury. A utor více než 200 veršovaných her (La Vida es sueño ! Život je sen, El Alcalde de Zlam ea ! Zalam ejský rychtáø, veselohra La D am a duende ! D ám a skøítek, náb. El G ran teatro del m undo ! Velké divadlo svìta). C ale John 5 V elvet U nderground C algary [kelgery i kalgery], m . v K anadì na J provincie A lberta; 710 677 obyv. (1991). O bch. støedisko zem ìd. oblasti. V okolí tìžba ropy a zem ního plynu. Prùm . petrochem . a chem ., stav. hm ot, potravináøský. Dop. køižovatka, m ez. letištì, m etro. U niv. (1945). M ísto konání Z O H 1988. ! Zal. 1875.

Camera obscura cam era obscura [ka- obskú-, lat.], uzavøený prostor s otvorem v jedné stìnì; svìtlo procházející otvorem vytvoøí na protilehlé stìnì pøevrácený obraz objektù nacházejících se pøed ní. C . o., po staletí využívaná jako kreslíøská pom ùcka, se stala zákl. vývoje fot. pøístrojù. cam era recorder 5 kam kordér C am ões [kam ójnš] Luís de, asi 1524!10.6.1580, port. básník. B ásnický epos Lusovci o tém ìø 9 000 verších líèí objevnou cestu V . da Gam y do Indie. O bsahovì i form álnì bohatá lyrika navazuje na dom ácí bás. tradice. C am pana [kam pána] D ino, 20.8.1885!1.3.1932, it. básník; pøedstavitel m odernism u. Jeho tvorba souzní s poezií fr. prokletých básníkù, zejm . A . R im bauda (sbírka C anti orfici ! O rfické zpìvy, è. výbor z díla Šílený O rfeus). C am panella [kampanela] Tom m aso, 5.9.1568!21.5. 1639, it. teolog, dom inikán; kritik scholastiky, stoupenec utopické teokracie (Sluneèní stát) až orw elovského typu. Pronásledován a vìznìn vlastním øádem . C am panulaceae 5 zvonkovité C am panus V odòanský [kam panus] Jan, 27.12. 1572!13.12.1622, è. latinsky píšící básník. A utor hist. zpracování è. dìjin C echias a hist. dram atu Bretislaus (B øetislav). C am peche [kam peèe], spolkový stát M exika na poloostrovì Y ucatán; 50 812 km ²,

76 528 824 obyv. (1990), správní støedisko m . C am peche. Tìžba a rafinace ropy (vèetnì šelfu M ex. zálivu). Zem ní plyn. Plantážní kultivace trop. plodin. Lesy. C am poform io [kam poform jo], C am poform ido ! obec v Itálii v kr. Friuli-V enezia G iulia. ! 1797 zde uzavøen m ír m ezi N apoleonem a Františkem I., jím ž Rakousko odstoupilo Francii R ak. N izozem í a C isalpinské rep. pøedalo Lom bardsko; oplátkou získalo znaènou èást územ í benátské rep., jež m írem z C. zanikla. cam pus 5 college C am us [kam i] A lbert, 7.11.1913!4.1.1960, francouzský spisovatel a filozof existencialism u. Pocit absurdity ze ztráty tradièních hodnot øešil ve svém díle „zbožností bez boha“, vírou v hum anism us, soucit i lidskou povinnost. V esejích (Le M ythe de Sisyphe ! M ýtus o Sisyfovi), rom ánech (L'Etranger ! C izinec, La Peste ! M or, La C hute ! Pád), povídkách a novelách (L'Exil et le royaum e ! Exil a království) a div. hrách (Le M alentendu ! N edorozum ìní, C aligula) vyjádøil zejm . pocit absurdity jedince „odsouzeného“ ke svobodì. A utor vzpom ínek Le Prem ier H om m e (První èlovìk). N c (1957).

C apparidaceae 5 kaparovité C apri [kapri], ostrov v N eapolském zálivu Tyrhénského m oøe, v Itálii; 10,4 km ². V ápencový, s M odrou jeskyní. capriccio [kaprièo, it.], ” hud. instr. skladba volné form y a rozm arného rázu. capriccioso [kaprièózo, it.], ” hud. rozm arnì, hravì. C aprim ulgiform es 5 lelkové C apua [kápua], m . v Itálii v K am pánii. ! Starovìké m . zal. Etrusky. 340 pø. n. l. se spojilo s Ø ím em . 73 pø. n. l. v gladiátorské škole zahájeno Spartakovo povstání. 456 znièeno V andaly, 841 Saracény. V e støedovìku centrum hrabství, od 968 arcibiskupství. 1860 v C . poslední odpor vojsk K rálovství obojí Sicílie proti G . G aribaldim u. car [z lat. jm . C aesar], titul panovníka od 10. st. v B ulharsku, od pol. 16. st. v R usku. C arabobo [karavovo], spolkový stát V enezuely na pobøeží Karibského m oøe; 4 650 km ², 1,45 m il. obyv. (1991), správní støedisko V alencia. H ustì osídlená a hosp. vyspìlá oblast. Pøístav Puerto C abello.

C analetto [kanaleto], 18.10.1697!20.4.1768, vl. jm . A ntonio C anal, it. m alíø a grafik; hl. pøedstavitel benátské rokokové veduty. O d kontrastního šerosvitu dospìl k prùzraèné atm osférické svìtlosti, usiloval o dokum entární pøesnost. Strýc a uèitel B . B ellotta (zv. C analetto).

C aracas [karakas], hl. m . V enezuely ve federálním distriktu v pobøežních horách, 950 m n. m .; 1,82 m il. obyv., aglom erace 3,44 m il. obyv. (1991). N ejvìtší hosp. a kult. støedisko státu. R ozsáhlý prùm ysl. M ez. letištì M aiquetía, pøístav La G uaira. U niverzita. ! Zal. 1567 Španìly jako Santiago de León.

C anaris [kanaris] W ilhelm , 1.1.1877!9.4.1945, nìm . nacist. adm irál, šéf tajné služby. 1935!45 náèelník abw ehru. Podílel se na diverzních a voj. akcích fašist. N ìm ecka. Popraven za úèast v hnutí 20. èervence 1944.

C aragiale [karadžale] Ion Luca, 30.1.1852!9.6.1912, rum . spisovatel. Psal hum oristické a fantastické povídky a sat. kom edie (Ztracený dopis).

C anaveral [keneverl], angl. C ape C anaveral, 1964 až 1973 C ape K ennedy ! m ys na vých. pobøeží Floridy v U SA ; 28° 27N s. š., 80° 32N z. d. K osm . støedisko a kosm odrom . C anberra [kenbere], hl. m . A ustrálie, v A ustralian Capital Territory, ve vnitrozem í 600 m n. m .; aglom erace 325 400 obyv. (1993). U niv. (1946). ! Zal. 1913 (na federálním územ í vyèlenìném ze státu N ew South W ales) jako nové hl. m . A ustrálie. candát, rod velkých ryb z èeledi okounovitých øádu ostnoploutvých. C . obecný dosahuje délky až 1 m , chová se spolu s kaprem v rybnících. C andida [kandyda], rod kvasinek kulovitého až vejèitého tvaru. N ìkteré jsou pùvodci onem ocnìní èlovìka, rostlin i zvíøat. C . utilis se používá v biotechnologii, je schopná žít na zbytcích po zpracování døeva (tzv. sulfitové louhy); po vysušení slouží jako krm ivo pro dobytek. C andilis [kandylis] G eorges, 11.4.1913!9.5.1995, fr. architekt a urbanista øec. pùvodu. Stoupenec m oderní funkcionální arch. form ované z pøím oøského prostøedí (N ové m ìsto v Toulouse ! Toulouse-le-M irail, m ezonetové dom y v A ix-en-Provence, hotel Rotschild ve m . Q isarya v Izraeli). C anetti [kanety i kenty] Elias, 25.7.1905!17.8.1994, rak. spisovatel; od 1939 v Londýnì. A utor rom ánu D ie Blendung (Zaslepení), sbírky esejù M asse und M acht (M asa a m oc) a m em oárové trilogie D ie gerettete Zunge (Zachránìný jazyk), D ie Fackel im O hr (Pochodeò v uchu) a D as Augenspiel (H ra pohledù). N c (1981). C ankar Ivan, 10.5.1876!11.12.1918, slovinský spisovatel; vùdèí zjev slovinské m oderny. A utor div. her (Pro blaho národa, K rál na Betajnové, È eládka) a sym bolizujících próz (D ùm M arie Pom ocné, È eledín Jernej a jeho právo, Vidiny).

C aravaggio [karavadžo], zv. Am erighi da C . ! 28.9.1573!18.7.1610, vl. jm . M ichelangelo M erisi, it. m alíø; zakladatel it. barokního realism u. Ideální postavy m ytol. a bibl. výjevù m aloval jako skuteèné prosté lidi své doby. C harakteristické je svìtlo vržené jakoby reflektorem soubìžnì s obrazovou plochou. C ardanus [kardánus] Hieronym us, Girolam o (G eronim o) C ardano ! 24.9.1501!21.9.1576, it. m atem atik, lékaø, astrolog a filozof. Jeden z hl. reprezentantù pøír. filozofie období renesance, spojoval panteism us s novoplatonským m ysticism em . N azvány podle nìj C ardanùv kloub a C ardanùv závìs. C ardanùv kloub [ka-], kardanùv kloub, kardan ! kloub um ožòující spojení dvou rùznobìžných høídelù, jejichž osy svírají úhel m ax. 30°. H. Cardanus Skládá se ze dvou vidlic a køíže, ke kterém u jsou otoènì pøipojeny. Zvl. druhem je hom okinetický kloub používaný v rùzných m odifikacích v autom obilovém prùm yslu. C ardanùv závìs [ka-], kardanùv závìs ! jednoduché zaøízení se dvìm a stupni volnosti k zavìšení tìlesa. Používá se pro pøístroje, které m ají na pohybujících se tìlesech zachovávat stálou polohu. C ard iff [kárdyf], velšsky C aerdydd ! m . ve V elké B ritánii u B ristolského zálivu, hl. m . W alesu; 302 700 obyv. (1995). Cardanùv kloub H osp. a kult. støedisko W alesu. Prùm . oceláøský, stroj. (autom obilový, lo(aøský), chem ., pap., piv., m razírenský. N ám oøní pøístav, m ez. letištì. D vì univ. (1893, 1988). ! H rad z 1090, hl. m . od 1955. C ardinalová [kardynálová] C laudia, *15.4.1939, it. hereèka (film y Statek, Rocco a jeho bratøi, K rásný Antonio, Stárnutí, G epard, H vìzdy Velkého vozu, Rodinný portrét, K ùže).

C ankov A lexandar, 29.6.1879!27.7.1959, bulharský politik, ekonom . 1923 v èele koalice, která svrhla vládu A. Stam bo lijského. 1923 až 1926 pøedseda vlády, 1926 až 1929 pøedseda N S. 1932 zal. ultrapravicové N ár. social. hnutí inspirované fašism em . Po revoluce v záøí 1944 pøedseda em igraèní fašist. vlády.

C arducci [karduèi] G iosuè, 27.7.1835!16.2.1907, it. básník a literární kritik. Jeho verše jsou ladìny republikánsky a protiklerikálnì (G iam bi ed epodi ! Jamby a epódy, O di barbare ! Ó dy barbarské). N c (1906).

C annabaceae 5 konopovité

C aricaceae 5 papájovité

C annaceae 5 dosnovité

C arissim i [karisim i] G iacom o, 18.4.1605!12.1.1674, it. skladatel, varhaník a kapelník. Tìžištìm díla (m še, m oteta, kantáty) jsou oratoria (Jefta, Abraham a Izák).

C annae [kané], K anny ! lokalita v Itálii, v A pulii záp. od m . B arletta. ! 216 pø. n. l. porazil v bitvì u C . kartaginský vojevùdce Hannibal øím . vojsko. 5 Fabius C anova [kanóva] A ntonio, 1.11.1757!13.10.1822, it. sochaø; pøedstavitel klasicism u. Autor figurálních kom pozic na ant. m ytol. nám ìty, podobizen a reliéfù. cantabile [kantábile], ” hud. zpìvnì, m elodicky.

A. Canova, Podobizna Napoleonovy sestry C antem ir [kantem ir] Dim itrie, 26.10.1673!21.8.1723, m oldav- Pauliny Borghesové ský kníže, hum anistický uèenec. A utor prvního rum . rom ánu (Istoria ieroglificã ! D ìje hieroglyfické), dìjepisných, m uzikolog. a etnogr. dìl. V rus. exilu tajný rádce Petra I. V elikého C antabria 5 K antabrie

C anterbury [kentrbery], m . ve Velké Británii v jv. A nglii, v hrabství K ent; 131 800 obyv. (1989). ! Ø ím . osada D urovernum , od 6. st. pod jm . C . støedisko anglosaského král. Kent, od 597 arcibiskupství, sídlo hlavy kat. a od 1534 anglikánské církve v A nglii. ! Katedrála (krypta, hl. chór a vìž ze 7. st., 1174!75 obnovena, pøestavována do 1503) s opatstvím sv. A ugustina a kostelem sv. M artina je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O .

C arl X V I. G ustaf [karl], *30.4.1946, od 1973 švéd. král z dyn. B ernadotte. O d ústavních zm ìn 1975, jež zásadnì zm ìnily podobu švéd. m onarchie, hraje král ve správì státu pouze form ální roli. carm en figuratum 5 kaligram C arnap [karnap] R udolf, 18.5.1891!14.9.1970, rak. filozof a logik; vedoucí pøedstavitel log. pozitivism u (Vídeòského kruhu). O d 1936 v U SA . Za úkol filozofie považoval analýzu struktury pøírodovìd. poznání, upøesnìní zákl. vìd. pojm ù na základì m at. logiky. Svou induktivní logiku budoval na sém antickém zákl. jako logiku pravdìpodobnostní. N ìkteré výsledky byly užity v kybernetice. C arné [karne] M arcel, 18.8.1909!31.10.1996, fr. film ový kritik a režisér. Tvùrce psychol. dram at a poetických sním kù (N ábøeží m lh, D en zaèíná, Brány noci, Tereza Raquinová). C arnivora 5 šelm y C arnot [karnot] N icolas, 1.6.1796!24.8.1832, fr. fyzik; zakl. term om echaniky a teorie tepelných strojù. Z jistil souvislost m ezi prací a teplem a existenci m ech. ekvivalentu tepla.

C antor [kantor] G eorg, 3.3.1845 až 6.1.1918, nìm . m atem atik. Zakl. teorie m nožin; pom ocí teorie m etrických prostorù vybudoval teorii reálných èísel. O rganizátor m ez. m at. kongresù. cantus firm us [kantus firm us, lat.], c.f. ! ve vícehlasé skladbì hlavní m elodie užívaná jako základ pro tvoøení protihlasù. U platòoval se zejm . v polyfonii 11.!16. st., do 14. st. byl jeho zdrojem gregoriánský chorál. G. Cantor canzona [kancona, it.], ” hud. a) form a svìtské lyrické písnì 13.!17. st.; b) v 16. a 17. st. instr. skladba navazující na chanson; ” liter. 5 kancona C ão [kao] Diego, asi 1440!1486, port. m oøeplavec. N a dvou výpravách (1481!84, 1485!86) prozkoum al 2 500 km západoafr. pobøeží a ústí ø. K ongo.

Carnotùv dokonalý kruhový obìh: diagram T!s; T1 , T0 teploty lázní, s entropie, 1!2, 3!4 izotermy, 1!4, 2!3 adiabaty, 1!2!5!6 plocha úmìrná dodanému teplu, 1!2!3!4 plocha úmìrná vykonané mechanické práci

cap 5 m ys cape 5 m ys C ape Canaveral 5 C anaveral C ape K ennedy 5 C anaveral C ape T ow n [kejp taun], afrikánsky K aapstad, è. K apské M ìsto ! m . v JA R , v provincii Záp. K apsko na úpatí Stolové hory, na pobøeží A tlantského oceánu; aglom erace 2,35 m il. obyv. (1991). Sídlo parlam entu (legislativní hl. m ìsto). Prùm ysl dop. stroj., petrochem ., chem ., text. a potravináøský. D op. køižovatka, m ez. letištì, nám . pøístav. U niv. (1918). ! Zal. 1652. C apote [kepouty] Trum an, 30.9.1924!25.8.1984, am . spisovatel. A utor rom ánu In C old Blood (C hladnokrevnì), stìžejního díla am . non-fiction.

C arnotùv obìh [ka-], C arnotùv cyklus ! ideální tepelný obìh složený z vratných zm ìn (dvou adiabat a dvou izoterm ), probíhající m ezi dvìm a rùznì teplým i láznìm i. V daném rozsahu teplot m á nejvyšší m ožnou tepelnou úèinnost. C arol II. [karol], 15.10.1893!4.4.1953, 1930!40 rum . král. 1925 se z osobních dùvodù zøekl následnictví a em igroval, 1930 po návratu do vlasti korunován, 1938 nastolil vlastní diktaturu, 1940 se zøekl trùnu a em igroval. C arolides z K arlsperka [karolides] Jiøí, 11.4.1569 až 21.10.1612, è. latinsky píšící hum anista (sbírky drobné lyriky a epigram ù Sophonias propheta ! Sofoniáš prorok, Parentalia ! R odinné tryzny). carpe diem [karpe dyem , lat. carpe diem , carpe horam , utrhni den, utrhni hodinu], èást

77 m ìsíci Titan. C assiniho dìlení [kasinyho, podle fr. astronom a G. D . C assiniho, 1625!1712], asi 5 000 km široká tm avá m ezera m ezi vnìjším a vnitøním Saturnovým prstencem ve vzdálenosti 120 000 km od støedu planety. C assirer [kasirer] Ernst, 28.7.1874!15.5.1945, nìm . filozof novokantovec; pøedstavitel m arburské školy (novokantovský sm ìr vycházející z Kantovy gnozeologie, užité zejm . k analýze pojm ù pøír. vìd). O d 1933 v em igraci. Zpoèátku orientován na m etodologii pøír. vìd, pozdìji se vìnoval otázkám duchovních vìd, kultury a filozofie èlovìka. castellum 5 lim es C astelo B ranco [kaštelu branku] C am ilo, 16.3.1825 až 1.6.1890, port. spisovatel na pøechodu od pozdního rom antism u k realism u (èásteènì autobiograf. rom án Zhoubná láska). C astries [kástriz], hl. m . a pøístav Svaté Lucie na sz. pobøeží; 54 568 obyv. (1993). D om inantní postavení v ekon., obch. i kultuøe. Poboèka Západoind. univerzity. ! Poè. spjaty s fr. kolon. expanzí na S vaté Lucii.

Bobovité: hrách setý: a, b kvt a jeho …ásti, c gyneceum, d lusk H oratiova verše vyjadøující hédonistickou m orálku, oslavu m om entálního potìšení (ve význ. užívej dne, užívej života). C arpeaux [karpo] Jean-Baptiste, 11.5.1827!11.10. 1875, fr. sochaø, m alíø a grafik. A utor psychologizujících portrétù a velkých dekorativních dìl, jejichž hl. prvkem je pohyb. Carpentier [karpentjer] Alejo, 26.12.1904!24.4.1980, kubánský spisovatel. Zdùrazòováním lat.am . osobitosti byl iniciátorem m agického realism u (Los Pasos perdidos ! Ztracené kroky, El Siglo de las luces ! O svícené století, El Recurso del m étodo ! N áprava dle metody).

C astro Ruz [kastro] Fidel, *13.8. 1927, kubánský politik. 1953 organizátor ozbrojeného vystoupení proti B atistovì diktatuøe; 1957!58 v èele partyzánské války, 1959!76 pøedseda rev. vlády, od 1965 v èele K S K uby, od 1976 prez., faktický diktátor. Po rozpadu kom . bloku koncem 80. let donucen k èásteèným ústupkùm v hospodáøské i polit. oblasti. castrum [kastrum , lat.], opevnìný tábor øím ských legií budovaný podle závazných plánù. Ze stálých c. vznikala m ìsta (V indobona ! V ídeò, A quincum ! B udapešt,). 5 lim es

F. Castro Ruz

C arrà [kara] C arlo, 11.2.1881!13.4.1966, it. m alíø. S poluzakl. futurism u, pod vlivem G . de Chirico pøešel k m etafyzické m albì. C arracci [karaèi] Annibale, 3.11.1560!15.7.1609, it. m alíø. Spojoval m albu it. vrcholné renesance s dìdictvím antiky v nový sloh, z kterého vyšly dvì hl. tendence m alíøství v 17. st. ! radikálnì barokní a klasicistická. C arrel [karel] A lexis, 28.6.1873!5.11.1944, fr. chirurg, patofyziolog a biolog. N c (1912) za objev tepenného stehu a transplantaci cév a jiných orgánù. C arreras [kareras] José, *5.12.1946, šp. operní pìvec ! tenor lyrického oboru. C arroll [kerol] Lew is, 27.1.1832!14.1.1898, vl. jm . C harles Lutw idge D odgson, angl. autor dìtských knížek Alice's Adventures in W onderland (Alenka v kraji divù) a Through the looking G lass (Za zrcadlem ). C arstenztop 5 Puncak Jaya C artagena [kartachena], m . v jv. Španìlsku v autonom ním regionu M urcia, na pobøeží Støedozem ního m oøe; 166 736 obyv. (1991). Prùm . stroj. (lodìnice), hut. neželezných kovù, petrochem ie. Pøístav, voj. nám . základna. ! Zal. 227 pø. n. l. C artagena [kartachena], m . v K olum bii na pobøeží K aribského m oøe; 745 689 obyv. (1995). Pøístav, lodìnice. Petrochem ie; prùm . potr., stroj., textilní. U niv. (1827). ! Zal. 1533. H ist. m ìsto (pøístav, pevnost, opevnìní, katedrála) v raném koloniálním stylu 16. st. je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . C artesius 5 D escartes R ené

casus [kazus, lat.], pøípad, dùvod; ” jaz. 5 pád casus belli [kazus belí, lat.], skuteènost nebo situace, kterou stát považuje za dùvod svého vstupu do války. casus foed eris [kazus féderis, lat.], skuteènost vym ezená m ez. sm louvou, která zakládá povinnost státu plnit sm luvní závazek, zejm . vstoupit do války na stranì jiného sm luvního státu.

Cartier [kartje] Jacques, 31.12.1491!1.9.1557, fr. m oøeplavec. Podnikl tøi výpravy do K anady, zabral ji pro Francii a pøivezl tam první fr. osadníky (1543 se m useli pro nedostateèné vybavení vrátit).

cášský m ír [podle m . C áchy] a) sm louva z 1668 ukonèující devoluèní válku m ezi Francií a Španìlskem ; b) diplom atické ukonèení války o dìdictví rakouské 1748: R akousko ztratilo Slezsko a K ladsko ve prospìch Pruska, Parm u ve prospìch sekundogenitury šp. B ourbonù, Francie odstoupila V elké B ritánii ind. M adrás. Evr. státy uznaly platnost pragm atické sankce ze 1713.

C aruso [karúzo] Enrico, 27.2.1873!2.8.1921, italský operní pìvec ! tenor. Pùsobil v Itálii a Londýnì, 1903!20 èlen M etropolitní opery v N ew Y orku. C aryophyllaceae 5 hvozdíkovité C aøihrad 5 Ýstanbul

C asuariiform es 5 kasuáøi

J. Cartier

caøihradský patriarcha, nejvyšší pøedstavitel caøihradské pravoslavné církve. Sídlí v Ýstanbulu. V pravoslaví m á zvláštní postavení (èestný prim át). Do schism atu 1054 význ. ovlivòoval vývoj køest,anství. C asablanca [kasablanka], arab. D âr el-B ejdâ ! m . v M aroku na pobøeží A tlantského oceánu; aglom erace 2,94 m il. obyv. (1994). Hosp. støedisko státu s hut., stroj., chem ., text. a potr. prùm yslem . D vì m ez. letištì. Pøístav (vývoz fosfátù). V eletrhy. U niv. (1976), O ceánograf. institut. ! M . vybudováno ve 2. pol. 18. st. (na m ístì m . Anfa ze 7. st., poboøeného 1468 Portugalci). 1907 okupováno fr. arm ádou, od 1912 centrum fr. protektorátu. 1943 m ísto konání casablanské konference. E. Caruso jako Vévoda casablanská konference [ka-], v lednu 1943 jednání U SA a ve Verdiho opeøe Rigoletto V elké Británie o odložení invaze do záp. Evropy na 1944 a vylodìní na Sicílii 1943. Castrum: 1 brány, 2 forum, 3 hlavní ulice, 4 vrchní velitel, 5 vyšší dùstojníci, 6 lehkoodìnci, 7 váleèná pokladna C asals [kasals] Pablo, 29.12.1876!22.10.1973, šp. violoncellista, skladatel, dirigent a pedagog. Podnikl èetná koncertní turné po Evropì a A m erice. C asanova [kasanova] G iovanni Giacom o, 2.4.1725 až 4.6.1798, it. dobrodruh a spisovatel. Fr. napsal H istoire de m a vie (Pam ìti), kde zaznam enal svá galantní dobrodružství a spol. život v Evropì l8. st. Poslední léta života byl knihovníkem na zám ku v D uchcovì. C A SE , angl. C om puter A ided Softw are Engineering ! program ové prostøedky sloužící jako nástroje pro návrh a tvorbu rozsáhlejších program ových celkù, vycházející ze zásad softwarového inženýrství. C asiquiare [kasikjare], øeka v již. V enezuele; dl. 410 km . R am eno øeky Orinoco, odvádìjící èást toku do povodí A m azonky (tzv. bifurkace) pøes øeku G uainia-R io N egro. C asona [kasona] Alejandro, 23.3.1903!17.9.1965, vl. jm . A . R odríguez Á lvarez, šp. dram atik (La D am a del alba ! Jitøní paní, Los Arborls m ueren de pie ! Strom y um írají vstoje, La C asa di siete balcones ! D ùm se sedmi balkony). C assini [kasíny], am . kosm . sonda; startovala v øíjnu 1997. Na m ez. vybavení se podílela i È R (analyzátor kosm . prachu, H vìzdárna a planetárium hl. m . Prahy). C ílem je vytvoøení první um ìlé družice Saturnu a pøistání evr. pouzdra Huygens na Saturnovì

C atania [katánja], m . v Itálii na V Sicílie na úpatí Etny; 348 684 obyv. (1995). H osp. a obch. centrum . Prùm . potr., stroj., text., chem ický. Pøístav, rybáøská základna. M ez. letištì. C est. ruch. U niv. (1434). ! Zal. 729 pø. n. l. C atilina [katylína], Lucius Sergius C . ! 108!62 pø. n. l., øím ský politik. 67 správce provincie Africa. Jeho snahu o nastolení sam ovlády 63 pø. n. l. odhalil C icero. C atlin [ketlin] G eorge, 27.7.1796!23.12.1872, am . m alíø a autor lit. dìl z indiánského prostøedí (M anners, C ustom s and C ondition of the North Am erican Indians ! Zpùsoby, zvyky a podm ínky severoam . indiánù, Life Am ong the Indians ! Život m ezi indiány). C ato Censorius [kató cenzórius], M arcus Porcius C . C . ! 234!149 pø. n. l., øím . politik a spisovatel. Pøíznivec øím . expanze ve Støedom oøí (nepøítel K artága). A utor hist. díla O rigines (Poèátky). Jeho jediné zachované dílo D e agricultura (O zem ìdìlství) je nejst. dochovaným lat. prozaickým spisem . C atullus [katulus], G aius V alerius C . ! asi 84!asi 54 pø. n. l., øím . básník. Zachovalo se 116 básní (m ilostná lyrika, epigram y); è. ve výboru Pìvci lásky. C audata 5 ocasatí caudillo [kaudyljo] a) ve støedovìkém Španìlsku ozn. pro vojevùdce s polit. pravom ocí; b) v 19. a 20. st. název vojenských diktátorù v Lat. A m erice; c) 1936!75 oficiální titul generála F. Franka. C auchy [koši] A ugustin, 21.8. 1789!23.5.1857, francouzský m atem atik. Zpøesnil základy m at. analýzy, zabýval se teorií kom plexních funkcí, teorií diferenciálních rovnic, teorií determ inantù, teorií grup, teorií èísel, algebrou, aplikovanou m atem atikou, teorií pružnosti a pevnosti a optikou. C aulerpa [kaulerpa], lazucha ! rod zelených øas žijících v litorálu teplých m oøí. Stélku m á rozlišenou v rhizoidy, bezbarvou èást zvanou kauloid a zelené fyloidy až nìkolik desítek cm dlouhé.

A. Cauchy

causa sui [kauza suí, lat.], pøíèina sebe sam a; ve scholastice oznaèení nepodm ínìnosti a nezávislosti. U B . Spinozy sam ostatnost substance, kterou ztotožòoval ve svém panteistickém systém u s pøírodou a která pak ve své existenci nepotøebuje žádnou vnìjší pøíèinu nebo skuteènost. causerie [kozrí, fr.], vtipná, literárnì vytøíbená úvaha na urèité tém a, vedená v nenuceném tónu, vzbuzujícím dojem bezprostøední besedy se ètenáøem (J. N eruda, K . È apek). C avalieri [kavaljeri] Francesco Bonaventura, 1598 až 1647, italský m atem atik. V yvinul m etodu urèování ploch a objem ù, obsahující ideje infinitezim álního poètu. C avendish [kevendyš] H enry, 10.10.1731!24.2.1810, brit. fyzik a chem ik. Znám ý pracem i z oblasti chem ie plynù a teorie elektøiny

H. Cavendish

78 (pojem el. potenciálu), experim entálnì stanovil gravitaèní konstantu, hustotu Zem ì, urèil složení vzduchu, vody a kyseliny dusièné, 1766 objevil vodík a stanovil jeho vlastnosti.

celík, zlatobýl ! rod dvoudìložných rostlin z èeledi hvìzdnicovitých. Statné byliny rostoucí na pasekách a pastvinách. N at, obsahuje saponiny, flavonoidy, tøísloviny, silice.

C avour [kavur] C am illo B enzo hrabì, 10.8.1810!6.6.1861, italský politik. Propagátor sjednocení Itálie pod vládou savojské dynastie; 1852!61 (s krátkou pøestávkou) pøedseda vlády sardinského král., provedl øadu m odernizaèních reforem , obratnou politikou získal podporu Francie, 1861 pøes odpor radikálních republikánù prosadil ve sjednocené Itálii m onarchii. 5 V iktor Em anuel II. C ayenne [kajen], hl. m . Fr. G uyany na o. pøi pobøeží A tlantského oceánu; 41 067 obyv. (1990). H osp. a obchodní støedisko, hl. pøístav. M ez. letištì R ocham beau. ! Zal. 1643.

celibát, stav osob, které se zøekly m ožnosti uzavøít m anželství i m im om anželského pohlavního styku. V c. žijí (podle kanonického práva) napø. klerikové øím kat. církve.

celina, ” filat. poštovní cenina s vytištìnou poštovní znám kou nebo s její kresbou (dopisnice, obálka, aerogram , zálepka); ” zem ìd. panenská, dosud neobdìlaná pùda. C éline [selin] Louis-Ferdinand, 27.5.1894!1.7.1961, vl. jm . L.-F. D estouches, fr. spisovatel. D ílo v lidovém , pøevážnì argotickém jazyce, je odsudkem spoøádané fr. spoleènosti (Voyage au bout de la nuit ! C esta do hlubin noci, M ort à crédit ! Sm rt na úvìr). C. B. Cavour

C ayley [kejli] A rthur, 16.8.1821!26.1.1895, angl. m atem atik. Zakl. teorie m atic, teorie invariantù a abstraktní teorie koneèných grup. C C D , angl. charge-coupled device, obvod s nábojovou vazbou ! integrovaný obvod s postupným sériovým pøenosem nosièù nábojù potenciálovým i jám am i, form ovaným i prùbìhem napìtí na elektrodách. V yužívají se jako zpož(ovací linky, pam ìt,ové obvody, obvody aritm etiky; ve spojení s fotodiodam i jako m ìnièe prostorovì rozložených svìtelných signálù na stejnì uspoøádané el. náboje. Ø ádkovì nebo plošnì uspoøádané sním ací obvody se uplatòují jako obrazové sním aèe v tv. kam erách, sním acích videokam erách, digitálních fotografických pøístrojích, opt. sním aèích (skenerech). C C IR 5 M ezinárodní poradní sbor pro radiokom unikace C C IT T 5 M ezinárodní poradní sbor pro telegrafii a telefonii cd 5 kandela C d 5 kadm ium C D 5 kom paktní disk C D -R O M , C D R O M ! ” výp. tech. aplikace technologie kom paktních diskù pro záznam a uchovávání dat ve výpoèetní technice; kom paktní disk pouze pro ètení. V nìjší pam ìt,ové m édium osobního poèítaèe s velkou kapacitou (680 M B ); uplatòuje se napø. v m ultim ediálních aplikacích. C D PD , angl. C ellular D igital Packet Data ! technologie, která um ožòuje pøenos dat rozdìlených do m alých datových paketù po m om entálnì nevyužitých pøenosových kanálech v systém ech celulární telefonie. C D U 5 K øest,anskodem okratická unie (N ìm ecka) C e 5 cer C E 5 R ada Evropy

celistvost, ” fil. vnitøní jednota objektu, jeho nezávislost, odlišnost od okolí; objekt m ající tyto vlastnosti; ” filat. obálka, lístek, celina nebo poštovní form uláø s nalepenou a orazítkovanou poštovní znám kou, dokum entující poštovní použití. celkové náklady, m inim ální dosažitelné náklady firm y, schopné zajistit danou úroveò technologie a vstupních cen. K rátkodobé c. n. využívají existující zaøízení a ostatní fixní náklady; dlouhodobé c. n. pøedstavují vynaložené náklady za pøedpokladu úplné pružnosti firm y s ohledem na vstupy a rozhodování. celkový tlak, ” fyz. 5 parciální tlak; tlak v proudící tekutinì celkový vzhled 5 habitus C ellini [èelíny] B envenuto, 3.11.1500!14.2.1571, it. sochaø, zlatník a rytec. A utor dvou traktátù o zlatnictví a vl. životopisu. cellula 5 buòka celní dohoda, m ez. sm louva m ezi dvìm a i více státy o úpravì celního øízení (souhrnu úkonù v celním projednávání zboží). celní hodnota, hodnota zboží, která je podle celních pøedpisù dovozního státu základem pro vym ìøení cla. celní preference, celní výhody, které z obch.-politických dùvodù poskytuje urèitý stát jiném u státu. celní unie [-ny-], nižší stupeò ekonom ické integrace; sm luvní spojení dvou nebo více státù (celních územ í) v jednotné celní územ í, kde se ruší celní pøekážky m ezi èlenským i státy a zavádí se spoleèný celní sazebník vùèi neèlenským státùm . celostat, coelostat ! pom ocný pøístroj k pozorování Slunce; dvojice zrcadel, hl. zrcadlo se otáèí kolem svìtové osy polovièní rychlostí rotace Zem ì a odráží paprsky na pevné pom ocné zrcadlo, od nìhož jdou svisle (c. vertikální) nebo vodorovnì (c. horizontální) do objektivu, kde se pozoruje nepohyblivý obraz Slunce. 5 heliostat; sluneèní vìž

C eará [sjara], spolkový stát v sv. B razílii na pobøeží A tlantského oceánu; 145 694 km ², 6,35 m il. obyv. (1991), správní støedisko Fortaleza. Pìst. trop. plodin (bavlník, banánovník, oøechy kešu). R ybolov. Tìžba uranové rudy. Prùm . potravináøský. C eará (m ìsto) 5 Fortaleza C eauºescu [èeaušesku] N icolae, 26.1.1918!25.12. 1989 (popraven), rum . politik. O d 1965 gen. tajem ník R um unské K S a vùdce kom . režim u, od 1974 prezident. Po 1965 provedl om ezené liberální reform y. O d poè. 70. let prohluboval osobní diktaturu a om ezoval zákl. svobody. Za jeho vlády urèité om ezení vazeb R um unska se SSSR . V prosinci 1989 svržen lid. povstáním , voj. soudem odsouzen k trestu sm rti. C ebu, C ity of C ebu ! m . na Filipínách na vých. pobøeží stejnojm enného o.; 662 299 obyv. (1995). Prùm . potr., hut., strojírenský. Pøirozený pøístav. N ìkolik univ. (1950). ! N ejst. španìlské m . na Filipínách (1565). cedent 5 cese cédille [sedyj], diakritické znam énko pod písm enem , napø. pod c (ç) oznaèující výslovnost s (ve fr. a port.), c nebo è (v albánštinì a tureètinì). cedr, rod jehliènatých døevin z èeledi borovicovitých. M ají vytrvalé jehlice a vzpøím ené, nerozpadavé šištice. Poskytují vonné døevo, v È R pìstovány ojedinìle. cedulová banka 5 centrální banka cefalosporiny, polosyntetická antibiotika odvozená od pøír. látky cefalosporinu C (produkt houby rodu C ephalosporinum ). M ají širší spektrum úèinku proti bakteriím než peniciliny, jim ž se svojí zákl. strukturou podobají.

Schéma celostatu: s sluneèní paprsky, P smìr k pólu, z1 hlavní zrcadlo, z2 pomocné zrcadlo, d dalekohled celostní psych ologie 5 gestaltism us celostnost, ” fil. charakteristika kom plexnosti souvislostí pøedm ìtu poznání v jejich zejm . gnozeolog. aspektech. N a rozdíl od pojetí celistvosti, vztahující se k objektu, vyjadøuje c. nutnost rozboru nejrùznìjších hledisek, aspektù a struktur zkoum aného objektu, problém u nebo oblasti. C elovec 5 K lagenfurt

cefeidy 5 pulzující prom ìnná hvìzda

celoživotní dùchod 5 teorie spotøební funkce

C E FT A , angl. Central European Free Trade Agreem ent, Støedoevropská dohoda o volném obchodu ! dohoda o postupném odstraòování obch. om ezení a vzniku pásm a volného obchodu m ezi È R , M a(arskem , Polskem a SR; v platnosti od 1993. 1995 pøistoupilo Slovinsko, 1997 R um unsko.

C elsiova teplota [celzi-], zn. t ! teplota definovaná vztahem t = T ! T 0, kde T je term odynam ická teplota, T 0 = 273,15 K . Jednotkou pro vyjádøení C . t. je C elsiùv stupeò. 5 teplotní stupnice

cech, m onopolní støedovìká organizace m . øem eslníkù. Pùv. chránily pøed konkurencí, kontrolovaly trh a hájily stavovské zájm y svých pøíslušníkù. V è. zem ích doloženy od 13. st., vrchol v 15. století. Strnulá cechovní pravidla a m onopol výr. se s rozvojem trhu stával pøekážkou, jež byla od 2. pol. 18. st. postupnì odstraòována. V è. zem ích zrušeny 1859.

C elsius [celzius] A nders, 27.11.1701!25.4.1744, švéd. fyzik a astronom . Studoval polární záøi, úèastnil se stupòových m ìøení Zem ì v polárních oblastech (ovìøení N ewtonovy hypotézy zploštìní Zem ì na pólech), autor teplotní stupnice. C elsiùv stupeò [celzi-], zn. EC ! jednotka C elsiovy teplotní stupnice. Teplotní rozdíl 1 EC je roven teplotním u rozdílu 1 kelvin.

cejchování, úøední ovìøení pøesnosti a správnosti funkce pøístrojù a m ìøidel. O vìøuje se funkce, spolehlivost a zjišt,uje se pøesnost údajù v celém rozsahu stupnice pøístroje; ” dop. c. plavidla ! úøední vym ìøování vnitrozem ských plavidel ke stanovení vztahu ponoru k nosnosti.

celulární princip, buòkový princip ! ” telefonie obecný princip používaný pøi budování m obilních radiotelefonních sítí. Spoèívá v rozdìlení pokrytého územ í na èásti tvaru m nohoúhelníkù (pøipom ínající buòky èi plástve m edu) takovým zpùsobem , aby vysílací frekvence použité v jedné èásti (buòce) nebyly znovu použity v sousedních buòkách, ale m ohly být znovu využity ve vzdálenìjších (nesousedních) buòkách bez nebezpeèí vzájem né interference. N a c. p. jsou budovány napø. sítì G SM .

C ejlon 5 Srí Lanka

celulárn í teorie 5 bunìèná teorie

cejn, rod ryb z èeledi kaprovitých øádu m áloostných. C. velký dosahuje 60 cm délky, vyskytuje se v rybnících a dolních úsecích øek. 5 pásm o

celuloid, plast z nitrocelulosy zm ìkèené kafrem , používaný již v 19. st.; hoølavý.

C E I 5 Støedoevropská iniciativa

cejnek, rod ryb z èeledi kaprovitých. C . m alý dorùstá až 35 cm délky, žije podobnì jako cejn velký.

celulosa, celulóza ! (164)poly-ß-D -glukosa, polysacharid, nejrozšíøenìjší pøír. polym er, zákl. bunìèných stìn rostl. tkání; bílá sem ikrystalická vlákna, hustota 1,58!1,63 g/cm ³,

cela 5 náos C ela [sela] C am ilo José, *11.5.1916, šp. spisovatel. M istr jazyka, pìstující tém ìø všechny žánry (rom ány La Fam ilia de Pasqual D uarte ! Rodina Pascuala D uarta, La C olm ena ! Ú l). N c (1989). celá èást, c. è. reálného èísla x, zn. [x], je celé èíslo, pro které platí [x] # x < < [x] + 1. C elastraceae 5 jesencovité C elebes, indonésky Sulaw esi ! ostrov ve V elkých Sundách v Indonésii; 179 416 km ², 12,5 m il. obyv. (1990), støedisko U jung Pandang. Sopeèný povrch (R antekom bola, 3 455 m ). Ložiska rud chrom u, železa, niklu. celer, m iøík celer ! dvoudìložná bylina z èeledi m iøíkovitých. Pìst. se c. bulevnatý jako bulevnatá a c. øapíkatý jako listová zelenina. V bulvách, listech i sem enech jsou obsaženy silice s arom atickou chutí, bulvy obsahují bílkoviny a m inerální látky, št,áva vitam iny C , A .

Úsek makromolekuly celulosy: a Haworthùv vzorec, b pøibližný prostorový vzorec ve vodì botná, ale nerozpouští se. È istou c. jsou bavlnìná vlákna; tech. c. se získává ze døeva (obsah asi 50 % c.) vyloužením ligninù, terpenù a dalších látek procesem a) sul-

79 fátovým , tj. vaøením v roztoku sulfidu sodného Na 2S, získaného redukcí síranu sodného N a 2SO 4 (na kartony); b) sulfitovým , tj. vaøením v roztoku hydrogensiøièitanù N a, M g, C a (na papír a pro chem . zpracování na celofán, viskózová vlákna a deriváty celulosy: nitro-, acetyl-, m ethyl-). 5 nitrocelulosa; viskóza cem balo [èem balo, it.], hud. nástroj strunný deskový, s klávesnicí; pøedchùdce klavíru. M enší form ou c. byl virginal, vìtší form ou clavecin, zvl. druhem c. spinet. O blíbeno v 17. a 18. století. cem en t, práškové hydraulické pojivo, používané do m alt, om ítek a betonù. Portlandský c. se vyrábí m letím slínkù a vhodných pøísad, po pøidání vysokopecní granulované strusky až 40 % vzniká struskoportlandský c., až 80 % c. vysokopecní. H linitanový c. tvrdne do !6 °C . cem entace, druhotné zpevnìní, ztvrdnutí; ” hut. sycení povrchu oceli uhlíkem ; ” geol. pøirozené zpevnìní usazené horniny, stm elení. cem entová m alta, m alta z cem entu, písku a vody. Používá se pøi zdìní silnì zatížených zdí a pilíøù, k om ítání, zálivkám , potìrùm (cem entová m azanina), spárování zdiva a ke kladení dlažeb. cem en tování oceli, povrchové tvrzení m ìkké oceli sycením jejího povrchu uhlíkem za pøim ìøenì vysoké teploty, obv. v šachtových pecích.

C entre d'A rt et de Culture G eorges Pom pidou [sántr dár e d kiltyr žorž pom pidú], Støedisko um ìní a kultury G . Pom pidoua ! v Paøíži; otevøeno 1977. Sluèuje funkce um . galerie (m uz. m oderního um ìní) a vzdìlávacího a inform aèního støediska. centrifuga, ” tech. odstøedivka ! zaøízení k rozdìlení sm ìsí více složek, je-li alespoò jedna z nich kapalná. Potøebné silové pole je vyvozeno rotací. 5 ultraodstøedivka; ” kosm . zaøízení, v nìm ž rotací vzniká odstøedivá síla, sim ulující pøetížení pøi kosm . letu. centriol, ” biol. bunìèná souèást podílející se na m itóze tím , že indukuje tvorbu dìlicího vøeténka. centrism us, støedovost; obv. charakteristika m ísta na polit. spektru. Zvl. význam m ìl c. v sociálnìdem okratických stranách pøed 1. svìt. válkou. C entronics [sentrnyks, angl.], prùm . standard pro pøipojování vnìjších zaøízení s paralelním rozhraním (zejm . tiskáren) k poèítaèi. centrování, ” tech. ztotožnìní geom . osy souèásti s reálnou osou rotace. centrozom , ” biol. bunìèná souèást v blízkosti jádra; pøi m itóze se dìlí na dva centrioly. cenzová statistika [-tysty-], em pirická dokum entace ! kvantitativní údaje získané ze statist. pram enù, napø. sèítání lidu. cenzura, dozor, dohled s vynucovacím i pravom ocem i, zejm . nad m asovým i sdìl. prostøedky.

cem entové m léko, sm ìs cem entu a vody; používá se zejm . pøi injektování.

cenzus, census ! a) v ant. Ø ím ì sèítání a m ajetkový odhad provádìný cenzory; byl zákl. pro zdanìní a voj. povinnost; b) ” dem ografie 5 sèítání lidu

cena, penìžní vyjádøení hodnoty zboží a služeb; závisí na nabídce a poptávce, nem usí být totožná s hodnotou zboží (služby). 5 sm luvní cena

C ep halaspidom orp hii 5 štítohlaví

C endrars [sandrár] Blaise, 1.9.1887!21.1.1961, vl. jm . Frédéric Sauser-Sall, fr. spisovatel, žurnalista, kritik a režisér švýc. pùvodu (polytem atická poém a Les Pâques à N ew York ! Velikonoce v New Yorku, rom án L'O r ! Zlato). cenina, úèetní ozn. pro znám ky, kolky, poukázky. cenný papír, obecné ozn. zejm . pro akcie, zatím ní listy, podílové listy, dluhopisy, investièní kupony, kupony, sm ìnky, šeky, náložné listy, které jsou písem ným vyjádøením urèitého práva, pohledávky, m ajetku, pøesné v èase i ve velikosti. Podle obsahu se rozlišuje c. p. korporaèní (zajišt,uje èlenství, a tím i podíl na m ajetku), c. p. obligaèní (slibuje vyplacení urèité sum y penìz) a c. p. depozitní (opravòuje k pøevzetí pøipravovaného nebo skladovaného zboží). Podle formy se rozlišují c. p. listinné a zaknihované. cenobium , seskupení bunìk jednobunìèných øas s pravidelným uspoøádáním bunìk jedné generace. Buòky jsou navzájem srostlé, spojené i funkènì specializované (napø. u váleèe). K olonie je volné seskupení bunìk jedné nebo nìkolika generací, udržovaných pohrom adì èasto slizem . cenová elasticita poptávky [-ty-], m íra citlivosti poptávaného m nožství kom odity na její cenu. V yjadøuje se jako procentní zm ìna poptávaného m nožství kom odity k procentní zm ìnì její Cenobium se šesti ceny. K øížová c. e. p. je sym bol m ìøící citlivost poptávaného dceøinými buòkami m nožství dané kom odity na cenu jiných kom odit. cenová hladina, úroveò souboru cen daných kom odit v daném okam žiku. Znalost c. h. um ožòuje sledovat zm ìnu c. h. v èase nebo porovnat c. h. rùzných ekon. jednotek indexním i èísly. 5 cenový index cenová revoluce, ozn. pøílivu zlata a støíbra z novì objevených zem í v A m erice v 16.!17. st., jež vedlo ke zvýšení hladiny cen až na ètyønásobek.

C ephalopoda 5 hlavonožci cephalothorax 5 hlavohru( cer, lat. cerium , C e ! chem ický prvek skupiny lanthanoidù; at. è. 58, rel. at. hm . 140,12; reaktivní šedý kov; t. t. 799 °C , t. v. 3 250 °C , tvrdost 2,5, ox. è. 3 a 4. R udy: bastnasit (C e,La,Y ) (CO 3)F, m onazit (C e,Y b)PO 4. V yužití do slitin hliníku a ocelí a pro lum inofory. C eratium [-ty-], rod bièíkovcù z oddìlení obrnìnek. Jejich bunìèná stìna tvoøí pancíø s dlouhým i výbìžky. Žijí v planktonu m oøí jako význam ní producenti organických látek. C eratocystis [-ty-], rod vøeckovýtrusých hub napadající jilm y. H oubu rozšiøují kùrovci, její podhoubí ucpává cévní svazky a zpùsobuje usychání strom u. C eratophyllaceae 5 rùžkatcovité C erberus 5 K erberos C ercle et C arré [serkl e kare], um ìlecká skupina èinná 1929!31 v Paøíži, s cílem definovat konstruktivisticko-abstraktní um ìní. Sdružovala um ìlce celé Evropy, na její program navázala skupina Abstraction-C réation. C ercospora [-ko-], skvrnatièka ! rod hub ze skupiny Fungi imperfecti. 5 cerkosporiózy cereálie, ” bot. 5 obilniny cerebrum 5 m ozek C eres, staroitalská bohynì setby a úrody. Ztotožnìna s øec. D ém étér. C eres, nejvìtší planetka o prùm ìru asi 1 000 km . O bíhá Slunce ve stø. vzdálenosti 412 m il. km s periodou 4,6 roku. cerkarie 5 m otolice cerkosporiózy, choroby rostlin zpùsobené houbou C ercospora; projevují se obv. kruhovitým i, èervenì nebo fialovì ohranièeným i skvrnam i na listech rostliny (øepy, bobu).

cenový index, èíselný ukazatel vyjadøující na pevnì daném koši kom odit zm ìnu prùm ìrné úrovnì cen za rùzná období. U žívá se napø. pøi deflování, k m ìøení zm ìn v kupní síle dùchodù.

C ER N , fr. C onseil Européen pour la Recherche N ucléaire ! evr. sdružení pro jad. výzkum se sídlem v Ženevì; zal. 1952. N ejvìtší evr. urychlovací kom plex SPS pro protony, antiprotony a ionty, LEP pro elektrony a pozitrony.

cenový m echanism us [-nyz-], pùsobení cen v tržním systém u, kdy ceny vystupují jako autom atické signály, které koordinují aktivity jednotlivých rozhodovacích jednotek. Pùsobením c. m . m ohou zm ìny v poptávce a nabídce ovlivòovat alokaèní efektivnost zdrojù.

C ernan [sernen] Eugen A ndrew , *14.3.1934, am erický kosm onaut; po dìdovi Slovák, po m atce È ech. V oddílu kosm onautù 1963!76, lety G em ini 9A (1966), A pollo 10 (1969), A pollo 17 (1972, 11. èlovìk na M ìsíci).

cenóza 5 biocenóza

certifikát [-ty-], prùkaz, osvìdèení, potvrzení, ovìøení správnosti, napø. pùvodu a kvality zboží.

census 5 cenzus

E. A. Cernan

cent, ” fyz. m etrický cent, zn. q ! jednotka hm otnosti rovná 100 kg. C entaur [kentaur], horní stupeò nìkterých am . kosm . raket. Používán od 1962; první aplikace m otoru na kapalný kyslík a vodík. centi- [ty], pøedpona ozn. setinu, 10 !2. centrála, ústøedna, ústøedí; ” arch. budova se støedovou soum ìrností na pùdorysu ètverce, kruhu, polygonu, rovnoram enného køíže.

M. de Cervantes y Saavedra C ervantes y Saavedra [servantes sávedra] M iguel de, 29.9.1547!23.4.1616, španìlský spisovatel. D o dìjin svìtové literatury se zapsal rom ánem El Ingenioso hidalgo don Q uijote de la M ancha (D ùm yslný rytíø don Q uijote de la M ancha). Z dalších dìl: idylicko-pastýøský rom án G alatea, dvanáct Pøíkladných novel (N ovelas ejem plares), veršované hry (tragédie N um ancia, soubor O cho com edias y ocho entrem eses ! O sm kom edií a osm m eziher). césar [cézar], caesar ! a) za principátu jeden z titulù øím . císaøe; za dom inátu m ladší spoluvladaø a nástupce augustùv. 5 tetrarchie; b) nejvyšší panovnický titul pøejatý rùzným i jazyky (è. císaø, rus. car, nìm . K aiser). C ésar [cézar], fr. film . cena udìlovaná od 1976 A kadem ií film . um ìní a film . techniky (A cadém ie des A rts et Technique du C iném a); analogie am . O scara. Centrála: Tádž Mahal centralita, ” soc. psychol. postavení individua v kom unikaèní struktuøe m alé skupiny. centrální banka, em isní banka, cedulová banka, ústøední banka ! vrcholný èlánek bankovní soustavy; ústøední orgán realizace m ìnové politiky státu. Je bankou ostatních bank, bankou státu (reguluje penìžní nabídku státu a jeho bankovní systém ), disponuje m onopolem em ise bankovek. ! C . b. v È eskoslovensku byla 1926!49 N ár. banka èeskoslovenská, 1950 až 1992 Státní banka èeskoslovenská. C . b. v È R je È N B . centrální m ocnosti, ústøední m ocnosti, È tyøspolek ! aliance N ìm ecka, Rakousko-U herska, B ulharska a T urecka za 1. svìtové války. Zákl. byl Trojspolek. centrální nervový systém , C N S, system a nervorum centrale ! u obratlovcù vèetnì èlovìka soubor hierarchicky uspoøádaných nervových center øídících èinnost organism u. Tvoøí jej m ozek, uložený v dutinì lebeèní, a m ícha høbetní, uložená v kanálu páteøním .

C ésar [sézár], *1.1.1921, vl. jm . C . B aldaccini, fr. sochaø. A utor plastik ze svaøovaného kovu, kovových struktur a reliéfù z lisovaných karoserií aut, m onum entálních a figurálních kom pozic a zvìtšenin anatom ických otiskù. C esarini [èezaríny] G iuliano, 1398!1444, od 1426 it. kardinál a papežský legát. 1431 vedl V . køížovou protihusitskou výpravu, která uprchla bez boje od Dom ažlic; od podzim u 1431 stoupenec jednání s husity. 1431!38 pøedseda basilejského koncilu; zahynul v bitvì proti Turkùm u V arny. cese, ” právo postoupení pohledávky ! zm ìna v subjektu závazkového práv. vztahu, do nìjž za jeho trvání vstupuje na m ísto dosavadního vìøitele (cedenta, postupitele) nový vìøitel (cesionáø, postupník). K c. dochází zejm . sm louvou dlužníka s vìøitelem ; ” m ez. právo c. územ í ! postoupení èásti územ í státu jiném u státu m ez. sm louvou (napø. c. Podkarpatské R usi È eskoslovenskem Sov. svazu 1945). Zpùsob odvozeného nabytí státního

80 územ í.

cibetka, rod šelem z èeledi cibetkovitých.

cesium , lat. caesium , C s ! chem ický prvek skupiny I A, støíbrolesklý m ìkký reakt. kov; at. è. 55, rel. at. hm . 132,905 4. R uda: pollucit H 4C s 4A l 4Si 9O 27. V yužití: fotonky, fotonásobièe, slitiny. cesm ína, rod rostlin z èeledi cesm ínovitých. V ždyzelený keø nebo strom ek dorùstající až 6 m výšky. D voudom á rostlina vysazovaná v parcích a živých plotech. Jedovatá. cesm ínovité, Aquifoliaceae, Ilicaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. D øeviny s jednoi oboupohlavným i kvìty, napø. cesm ína. Plodem je èervená peckovice se 4 sem eny. C estoda 5 tasem nice cestovní ruch, turistický ruch ! èást terciární sféry ekonom iky státu, která se zabývá cestováním , poskytováním ubytování, stravování a jiných služeb turistùm . R ozlišuje se cestovní ruch aktivní (A C R ), který zahrnuje tuzem ské turisty cestující do zahranièí, a pasivní (PC R ), který tvoøí zahranièní turisté pøijíždìjící do tuzem ska. cestovní šek, cenný papír opravòující osobu v nìm uvedenou k pøijetí èástky v nìm uvedené pøi jeho pøedložení k výplatì; platební dokum ent poøizovaný (na rozdíl od šeku) v cest. styku do zahranièí. C etacea 5 kytovci cetan, hexadekan, C 16H 34 ! lineární nasycený uhlovodík, t. t. 18,1 °C , t. v. 286 °C ; cetanové èíslo (obdoba oktanového èísla benzinù) udává kvalitu dieselových paliv. 5 alkany cetanové èíslo 5 cetan C eu ta a M elilla [seuta m elilja], poloenklávy v sev. A frice na územ í M aroka, na pobøeží Støedozem ního m oøe; 33 km ², 124 215 obyv. (1991). Svobodné bezcelní pøístavy C euta (šp. od 1580) a M elilla (šp. od 1496) s m alým i okolním i ostrovy od 1939 integrální souèástí Španìlska (tzv. Šp. sev. A frika); 1991 získaly zvl. statut šp. provincie. céva, ” bot. trachea ! souèást cévních svazkù cévnatých rostlin, m rtvé prodloužené buòky, jejichž pøíèné pøehrádky jsou úplnì nebo èásteènì rozpuštìné, øadí se nad sebou a vytváøejí rourky vodící vodu a rozpuštìné anorg. látky; ” zool. trubicovitý orgán v tìle nìkterých živoèichù a èlovìka podílející se na rozvodu tìlních tekutin (krevní c. ! tepny a žíly, m ízní cévy). 5 cévní soustava C evenny [seveny], fr. C évennes ! poh. v již. Francii na jv. okraji Fr. støedohoøí; Lozère, 1 699 m . N ár. park. cévice, tracheida ! souèást cévních svazkù cévnatých rostlin. M rtvé prodloužené buòky, jejichž pøíèné pøehrádky nejsou prodìravìlé. Ø adí se nad sebou a vytváøejí rourky vodící vodu a rozpuštìné anorganické látky. cévnaté rostliny, Tracheophyta ! pøevážná èást vyšších rostlin s vyvinutým i cévním i svazky (kapra(orosty, cykasy, jehliènany a krytosem enné rostliny). Tìlo je rozlišeno na koøen, stonek a listy, sporofyt pøevažuje nad gam etofytem . cévnatka, choriodea ! vnitøní èást oka m ezi bìlim ou a sítnicí. O bsahuje m nožství cév a pigm entových bunìk. cévní soustava, soustava zajišt,ující obìh tìlních tekutin. M ùže být uzavøená (tvoøená soustavou trubic navzájem v sebe pøecházejících), nebo otevøená (vedle cév zde existují prostory, do nichž se tìlní tekutina vylévá, napø. u èlenovcù, m ìkkýšù). O bìh tìlní tekutiny je zajišt,ován sm ršt,ováním srdce nebo nìkteré z hl. cév.

cibetkovití, poèetná èele( šelem podobných kunovitým . Žijí v subtropech a tropech A sie a A friky a subtropech Evropy (cibetka, prom yka). cibule a) útvar vzniklý bu( pøem ìnou jediného listu, tzv. plná cibule, napø. u snìženky, nebo zdužnatìním spodních èástí vìtšího poètu listù, napø. u c. obecné; b) èesnek c., c. obecná ! druh jednodìložných rostlin z èeledi liliovitých. Zelenina, jejíž podzem ní suknièité cibule obsahují siliènaté látky s fytoncidním i vlastnostm i, cukry, m inerální soli, vitam iny B, C a E. C ibulka Josef, 1.7.1886!3.3.1968, è. historik um ìní (D ìjiny církevního zlatnictví); 1939!45 øeditel N G ; prof. U K a univ. v B ratislavì. C IC a) angl. C ounterintelligence Corps, Protišpionážní sbor ! voj. kontrarozvìdka U SA ; od 1968 podøízena C IA ; b) 5 C orpus iuris canonici; c) 5 C odex iuris canonici cicero, zákl. délková m íra v typograf. m ìrné soustavì. 5 stupeò velikosti písm a C icero, M arcus Tullius C . ! 106!7.12.43 pø. n. l. (zavraždìn), øím . øeèník a politik. O bhajoval oligarchickou republiku, jako konzul odhalil a likvidoval 63 pø. n. l. spiknutí C atilinovo. V e fil. se zabýval problem atikou ideálního stát. zøízení a etikou, popularizoval øec. filozofii, zvl. skepticism us; vytvoøil lat. fil. term inologii. D ílo je dovršením øec.-øím . kulturní syntézy a ovlivnilo vývoj evr. prózy a filozofie. H l. díla: D e re publica (O státì), D e legibus (O zákonech), In C atilinam orationes (Øeèi proti C atilinovi), Academ ica (Akadem ika). C iconiiform es 5 brodiví el C id [sid, arab., pán], 1043!10.7.1099, vl. jm . R odrigo D íaz de V ivar, pøedstavitel reconquisty za A lfonse V I. 1094 dobyl em irát V alencii. H rdina šp. støedovìkého eposu Píseò o C idovi. C idlina, ø. v È echách, pravostranný pøítok Labe u Podìbrad; dl. 81 km , povodí 1 177 km ², prùm ìrný prùtok v ústí 4,7 m ³.s !1. C ieszyn [èešyn], è. Tìšín ! m . v jižním Polsku na ø. O lza; 36 600 obyv. (1987). V ýroba elektrom otorù a spotøebního zboží. H ranièní pøechod do È R . 5 È eský Tìšín C IF 5 cost, insurance, freight ciferný souèet, c. s. pøirozeného èísla zapsaného v desítkové soustavì, souèet èísel, která jsou vyjádøena jeho èíslicem i. N apø. ciferný souèet èísla 375 je 3 + 7 + 5 = 15. C íger-H ronský Jozef, 23.2.1896!13.7.1960, sl. spisovatel; od 1945 v em igraci (1959 zal. M atici slovenskou v zahranièí). A utor povídek, novel a rom ánù pro dospìlé (Pisár gráè) i pro m ládež a pohádek. cihelná konstrukce, nosný systém z cihel s prvky: ze(, pilíø, klenba, nadezdívka, kom ínové tìleso. 5 zdìná vertikální konstrukce cihla, kusové stavivo urèené pro zdìní. Pálené c. z cihláøské hlíny m ohou být plné, podélnì nebo pøíènì dìrované i lehèené; studenou cestou se vyrábìjí napø. c. vápenopískové a struskocem entové. 5 hurdiska; kanálka; klenák; lícovka cichlidovití, èele( sladkovodních ryb trop. A m eriky a A friky z øádu ostnoploutvých. V yznaèují se péèí o potom stvo, m nohé se chovají v akváriích, napø. cichlidky, skalárky, tlam ovci. cikádovití, èele( hm yzu z øádu stejnokøídlých. Sam ci vydávají cvrèivé zvuky, nym fy žijí v pùdì, jejich vývoj m ùže trvat i nìkolik let. C ikán M iroslav, 11.2.1896!1.2.1962, è. film ový režisér (U nás v Kocourkovì, Batalión ! 1937, O ševci M atoušovi). C ikáni 5 Rom ové cikánština 5 indoíránské jazyky C ikker Ján, 29.7.1911!21.12.1989, sl. skladatel. A utor oper (Juro Jánošík, Vzkøíšení, H ra o lásce a smrti, Ze života hm yzu), sym f., kom orních, vokálnì-instr. a vokálních dìl. cilie 5 øasinka C iliophora 5 nálevníci C iller Jozef, *8.2.1942, sl. scénograf. 1967!90 èlen D ivadla SN P v M artinì. Spolupracuje s è. divadly. cílová funkce, úèelová funkce ! funkèní vztah m ezi stupnìm realizace cíle, resp. èíselnì vyjádøeným i dùsledky rozhodnutí a souborem prom ìnných. C im arosa [èim aróza] D om enico, 17.12.1749!11.1. 1801, it. skladatel (kom ická opera Tajné m anželství). cim bál, hud. nástroj strunný deskový; rozeznívá se údery dvou døevìných palièek. Používá se hl. v lid. hudbì.

Cévní svazky. Vnitøní stavba stonku: a dvoudìložné rostliny, b jednodìložné rostliny; 1 kùra, 2 døeò, 3 kambium, 4 lýko, 5 døevo, 6 cévní svazek, 7 sklerenchym, 8 pokožka, 9 zpevòovací pletivo v kùøe, 10 parenchym s chloroplasty v kùøe cévní svazky, charakteristické útvary cévnatých rostlin tvoøené vodivým i pletivy. O bv. se skládají z èásti døevní, tvoøené zejm . cévam i a cévicem i, a èásti lýkové, tvoøené hl. sítkovicem i. M ezi èástí døevní a lýkovou je u dvoudìložných a nahosem enných rostlin kam bium . C ézanne [sezan] Paul, 19.1.1839!22.10.1906, fr. m alíø. N ovì vyjádøil objem a prostor, další vývoj ovlivnila jeho m yšlenka o redukci všech pøír. tvarù na základì geom . form y a úvahy o obrazové ploše jako sam ostatném organism u vytváøejícím autonom ní svìt obrazu. cézura, pøerývka ! m ezislovní pøedìl ve verši spadající dovnitø stopy. 5 diereze C f 5 kalifornium C FL N 5 Francouzský výbor národního osvobození

cín, lat. stannum , Sn ! chem ický prvek skupiny IV A , ox. è. 2 a 4, støíbrobílý kov, pod 0 °C šedé krystaly (cínový m or); at. è. 50, rel. at. hm . 118,69, t. t. 231,968 1 °C , t. v. 2 270 °C, tvrdost 1,8; rudy: stannin C u 2S.FeS.SnS 2, kassiterit SnO 2. V yužití: slitiny, napø. pájecí kovy, bronz. cinabarit, cinnabarit, rum ìlka ! trigonální m inerál, sulfid rtut,natý H gS; èervený, nìkdy s diam antovým leskem ; tvrdost 2!2,5. cínaøství, um . øem eslo zpracovávající cín. D oloženo asi od 2. pol. 3. tis. pø. n. l.; vrcholu dosáhlo v evr. støedovìku (liturgické a užitkové pøedm ìty, zvony, varhany). V ýrobky ozn. cínaøským i znaèkam i. ciném a direct [sinem a dyrekt, fr.], m etoda film ové tvorby usilující o co nejvìtší m íru autenticity. U platòuje se bezprostøední, èasto dokum entaristické sním ání pom ocí snadno ovladatelné techniky. Styl c. d. se objevil v am . undergroundovém film u 50. a 60. let 20. st., který navázal na alternativní proud am . kultury. ciném a verité [sinem a, fr.], m etoda film . tvorby, která se uplatnila hl. ve fr. dokum entaristice pøelom u 50. a 60. let 20. století. C ílem bylo odhalení bezprostøední pravdivé skuteènosti s dùrazem na psychol. a sociol. hledisko. A utoøi používali napø. pøím ých výpovìdí, skrytou kam eru. cinerace, zpopelnìní, pohøeb žehem .

C G A , adaptér zobrazení pro zobrazovací jednotky osobních poèítaèù PC (s m ax. rozlišením 320 × 200 bodù).

cinie [-ny-], ostalka ! rod rostlin èeledi hvìzdnicovitých. O krasná letnièka.

C G S, cgs ! abs. m etrická fyz. soustava jednotek z pol. 19. st. (centim etr!gram !sekunda). D ále se dìlila napø. na soustavu elstat. C G SES (CG S es, cgs es) pro velièiny el. a m ag., elm ag. C G SEM (C G S em, cgs em), G aussovu (sm íšenou) CG SG (CG S g, cgs g).

cínovec 5 kassiterit

C ch invali, 1934!61 Staliniri ! správní støedisko Již. O setie v Gruzii; 43 000 obyv. (1991). V ýr. el. vibrátorù. Prùm . potravináøský. ! M . od 1922.

cinnabarit 5 cinabarit cinquecen to [èinkveèento, it.], ” výtv. um . 16. st., období it. vrcholné a pozdní renesance a m anýrism u 1500!1600. C IO 5 A m erická federace práce; M ezinárodní olym pijský výbor

Krystal cinabaritu

C IA , angl. C entral Intelligence A gency, Ú støední zpravodajská služba ! civilní a voj. rozvìdka USA ; vytvoøena 1947. 5 C IC

C iolkovského èíslo, zn. C ! pom ìr startovní (m 0) a koneèné hm otnosti (m ) rakety: C = m 0/m ; dùl. velièina v C iolkovského rovnici.

C iano [èáno] G aleazzo hrabì, 18.3.1903!11.1.1944 (popraven), it. fašist. politik; zet, B . M ussoliniho. 1936!44 m in. zahranièí, prosazoval expanzionistickou polit., 1943 se postavil proti M ussoliniho režim u; zajat N ìm ci a it. fašisty odsouzen k sm rti.

C iolkovského rovnice, m at. výraz pro celkový pøírùstek rychlosti rakety v, na kterou nepùsobí žádné vnìjší síly; souèin výtokové rychlosti w a pøirozeného logaritm u C iolkovského èísla C: v = w .ln C = = w .ln m 0/m .

81 C iolkovskij K onstantin Eduardoviè, 17.9.1857!19.9.1935, rus. fyzik; jeden ze zakladatelù kosm onautiky. V ytvoøil teorii pohybu rakety jako tìlesa s prom ìnnou hm otností, navrhl kapalinový raketový m otor a zdùvodnil potøebu vícestupòové rakety. ciom pi [èom pi, it.], nám ezdní text. dìlníci ve støedovìké Florencii. 1378 úspìšnì povstali spolu s drobným i øem eslníky proti m . patriciátu. cire-perdue 5 ztracený vosk cirhóza jater, cirrhosis hepatis ! závìreèná fáze chronického K. E. Ciolkovskij jaterního poškození; je charakterizována pøestavbou vaziva jaterní tkánì, poruchou jejího krevního zásobení a om ezením a nakonec selháváním jaterních funkcí.

v È echách: 1143 Sedlec u K utné Hory, 1144 Plasy. cistovité, C istaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. K eøe až byliny s jednoduchým i listy porostlým i chlupy a s oboupohlavným i kvìty. Plodem je tobolka. M ezi c. patøí napø. devaterník, bylina s velkým i žlutým i kvìty rostoucí na slunných m ístech. citace a) doslovné uvedení cizího textu nebo hud. m otivu; b) citát ! doslovnì uvedený cizí text nebo hud. m otiv. citaèní rejstøík, citaèní index ! rejstøík obsahující jm éna autorù a názvy jejich dìl citovaných jiným i autory s uvedením bibliograf. citací tìch dokum entù, v nichž se citace nalézají. N ejvýzn. am . Science C itation Index, SC I (zal. 1965). citadela, obranná m ìstská pevnost.

cirk 5 kar cirkadiánní rytm y [-dy-], periodické zm ìny fyziol. funkcí organism ù m ající zhruba jednodenní frekvenci (tìlesná teplota, intenzita m etabolism u). 5 biorytm y církev [øec. kyriaké ekklésiá, shrom áždìní Pánì], form a náb. sdružování; v kø. pøedm ìt víry, že prostøednictvím c. pùsobí Bùh. C írkev adventistù sedm ého dne 5 adventisté sedm ého dne C írkev bratrská, svobodná evangelická církev vzešlá z probuzeneckého hnutí. Poè. její práce v è. zem ích spadají do 2. pol. 19. století. Pùv. oznaèení svobodná reform ovaná církev, od 1919 Jednota èeskobratrská, od 1968 souè. název. C írkev èeskoslovenská husitská, vznikla 1920 jako Církev èeskoslovenská, po neúspìšných pokusech dosáhnout reforem øím kat. církve v È SR . Pøihlásila se k husitským tradicím a ke svob. protestantism u. O d uèení a praxe tehdejší øím kat. církve se odchýlila napø. bohoslužbou v nár. jazyku, zrušením celibátu a pøijím áním chleba i vína pøi eucharistii. Souè. název od 1971. Ú zem nì se èlení na 5 diecézí (Praha, Plzeò, H radec K rálové, B rno, O lom ouc), v èele patriarcha.

Charakter citadely má napø. hrad ve Zvolenu citát 5 citace citera, hud. nástroj strunný, drnkací, deskový, s pìti strunam i nad pražcovým hm atníkem a vìtším poètem doprovodných strun. V znikla ve 2. pol. 18. st., v alpských zem ích lid. nástroj. citlivka 5 citlivkovité; m im óza

C írkev Ježíše K rista Svatých posledních dnù 5 m orm oni

citlivkovité, M im osaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. H lavnì døeviny se složeným i listy s palisty i bez nich a s oboupohlavným i kvìty, napø. citlivka (m im óza) znám á náhlým i pohyby listù po dotyku. Plodem je lusk.

církevní otcové, autoøi kø. teol. spisù ze 2.!8. st., kteøí význ. ovlivnili život a m yšlení církve; napø. vých. Athanasios, Chrysostom os, záp. A m brosius, A ugustinus. 5 patristika; patrologie

citlivost a) c. pøístroje ! nejm enší pøírùstek m ìøené velièiny, který zpùsobí odeèitatelnou výchylku; b) c. regulátoru ! m in. zm ìna regulované velièiny, která je schopná vyvolat odezvu regulátoru; ” fot. 5 fotografická citlivost

církevní právo a) konfesní právo ! právní norm y státu, které upravují záležitosti církví a náb. spoleèností a záležitosti obèanù, vyplývající z jejich èlenství v nich; b) právo církve, právo náb. spoleènosti ! souhrn norem (obv. považovaných za právní), vydaných církví èi náb. spoleèností, napø. kanonické právo.

citoslovce, interjekce ! ” jaz. druh neohebných pom ocných slov vyjadøujících citové reakce (brrr), projevy vùle (pst) nebo napodobující zvuky (bum ). K c. se øadí i ustrnulé tvary jm en (bìda) nebo sloves (vi(). C . není vìtným èlenem . 5 druhy slov

církevní provincie, v øím skokat. církvi spojení nìkolika diecézí na urèitém územ í (c. p. èeská, m oravská). V èele je m etropolita. církevní rok, èlenìní roku podle kø. svátkù. Zaèíná první nedìlí adventní. církevní slovanština a) m ladší (asi od 11. st.) varianta staroslovìnštiny, kdy se pøizpùsobovala jednotlivým slovanským jazykùm a vznikly rùzné m odifikace, napø. è., bulh., ruská; b) liturgický jazyk pravoslavné církve; jako písm o užívá cyrilici. 5 slovanské jazyky církevní stát 5 papežský stát církevní zøízení, zásady správy církve, popø. zákl. dokum ent, upravující její výkon. R ozlišují se: biskupské (svrchovanost biskupa v pøíslušné diecézi), kongregaèní (svrchovanost shrom áždìní m ístní obce), presbyternì-synodní (svrchovanost shrom áždìní volených zástupcù pøi paritním zastoupení laikù), konzistorní (církev spravuje úøednì jm enovaný kolektivní orgán). cirkum flex, ” jaz. v øeètinì prùtažný pøízvuk (Þ) ; v nìkterých slovanských (chorv.) a baltských (litevština) jazycích tažená intonace; ve fr. diakritické znam énko nad nìkterým i sam ohláskam i (^). cirkum polární, obtoènový ! nikdy nezapadající pod obzor v daném m ístì na Zem i, napø. cirkum polární hvìzda. cirkus a) v ant. Ø ím ì kruhový nebo oválný prostor pro závody a jiné produkce; b) od konce 18. st. zábavní instituce pro pøedvádìní artistických disciplín. První c. zal. 1770 v Londýnì P. A stley, v 19. st. se c. stal populární zábavou (c. E. R enze v B erlínì, P. T. B arnum a v USA , v è. prostøedí poè. 19. st. c. B eránek, k nejznám ìjším patøí c. Kludský).

citrín 5 køem en citroník, C itrus ! rod dvoudìložných rostlin z èeledi routovitých. Strom až keø pìst. pro plody (bobule) bohaté vitam inem C . C . èínský (pom eranèovník èínský) poskytuje pom eranèe, c. lim onový citrony, c. m andarinka m andarinky a c. grapefruit grapefruity. city, ” psychol. psychické stavy prožitku; v širším sm yslu zahrnují nižší city (em oce, které prožívají i zvíøata) a specificky lidské city, v nichž èlovìk prožívá svùj vztah ke spol. prostøedí. city [sity, angl.], støed velkom ìsta s pøevahou funkce obch., správní, kult. a hist. nad funkcí obytnou. C iudad Juárez [sjudad chuares], m . v sev. M exiku na ø. R io B ravo del N orte, 1 120 m n. m .; 797 679 obyv. (1990). Pohranièní m . na hl. kom unikaèním tahu do USA . H osp. kontakty s U SA , prvotní výroba pro am . podniky. C est. ruch. ! Zal. v 17. století. civilism us, um . tendence poè. 20. st. obracející pozornost k všedním u životu a zdùrazòující støízlivý vztah ke skuteènosti a obdiv k tech. civilizaci. Prosadil se zejm . v poezii (S. K . N eum ann, E. V erhaeren) a v divadle (kom orní tém ata, zám ìrnì oproštìný herecký projev). civilistika [-ty-], vìda obè. práva. civilizace [lat., civilis, obèanský], hm otné a duchovní projevy lidské spol. v jejím hist. vývoji. Pojem c. se užívá jako a) synonym um pojm u kultura, zejm . kult. m ateriální; b) ozn. stupnì nebo úrovnì spol. vývoje, m ateriální a duchovní kultury (ant. c.); c) dlouhodobé období vývoje spol. zejm . ve sm yslu fr. osvícenství jako ozn. spoleènosti založené na principech rozum u a spravedlnosti. 5 barbarství; divošství civilizaèní nem oci, skupina nem ocí, na jejichž etiologii se výraznì podílejí negativní faktory m oderní civilizace (nem oci srdce a cév, onkologická onem ocnìní, cukrovka). civilní služba, služba, kterou je povinen vykonat obèan, podléhající branné povinnosti, odm ítl-li vykonání voj. služby. ! V È R existuje m ožnost vykonávat m ísto voj. služby c. s. od 1990. C . s. je o 1/2 delší než nevykonaná voj. zákl. služba nebo voj. cvièení. cívka, uspoøádání vodièù el. proudu sloužící k vytvoøení m ag. pole u el. strojù toèivých i netoèivých nebo k realizaci vl. indukènosti. V l. indukènost c. je pøím o úm ìrná druhé m ocninì poètu závitù a nepøím o úm ìrná m ag. odporu prostøedí. 5 toroid cizelování, koneèná úprava um . pøedm ìtù odlitých z kovu opracováním a zdobením povrchu speciálním i rydly a pilníky. cizinec, fyzická osoba, která není obèanem státu, z jehož hlediska se tento stav posuzuje. C . je na územ í státu, jehož není obèanem , podøízen jeho územ ní výsosti, ale svým státním obèanstvím zùstává vázán ke svém u státu.

Circus maximus v Øímì, rekonstrukce

cizoložství, vìdom á m im om anželská soulož dvou osob, z nichž alespoò jedna žije v platném m anželství. ! V nìkterých práv. øádech je c. trestným èinem nebo pøestupkem , na územ í È R od 1950 nikoli.

C irriped ia 5 svijonožci

cizopasní èervi 5 helm inti

cis-, stereochem . pøedpona. 5 geom etrická izom erie

cizopasnictví 5 parazitism us

cisalpinská republika, fr. vazalský stát v sev. Itálii vytvoøený 1797 N apoleonem I.; jeden z tzv. sesterských státù Francie. 1803 pøem ìnìna na It. republiku a 1805 na It. král., zrušené 1815 po porážce N apoleona I. 5 benátská republika

cizosprašnost, alogam ie ! opylování rostliny pylem z jiného kvìtu téhož nebo jiného jedince.

císaø, nejvyšší panovnický titul pøevzatý ve støedovìku franským i K arlovci a panovníky øím skonìm . øíše z tradic øím . im péria. 5 césar

C ladocera 5 perlooèky

C ísaøská kniha zem ského a lenního práva 5 Švábské zrcadlo císaøský královský 5 c. k. C ísaøský les 5 Slavkovský les C ísaøský prùplav 5 V elký prùplav císaøský øez, sectio caesarea ! chirurgické otevøení dutiny dìložní k vybavení plodu bøišní cestou. C islajtánie 5 Pøedlitavsko C istaceae 5 cistovité cisterciáci, m nišský øád, reform ovaná vìtev benediktinù vzniklá poè. 12. st. v klášteøe v C iteaux (lat. C istercium ) u D ijonu ve Francii. R ozšíøili se po Evropì, první kláštery

C l 5 chlor C ladophora [kladofora], žabí vlas ! rod zelených øas s vìtvenou m nohojadernou stélkou, rostoucí ve slaných i sladkých vodách. M ùže zpùsobovat zarùstání nádrží, v tekoucích vodách pøispívá k sam oèištìní vody. C lair [klér] R ené, 11.11.1898!15.3.1981, fr. film ový kritik, herec a režisér. Tvùrce groteskních satir a poetických sním kù (Slam ìný klobouk, Pod krovy Paøíže, M ilión, At, žije svoboda, M lèeti zlato, Šeøíková brána). C lapton [klepton] Eric, *30.3.1945, am . zpìvák angl. pùvodu, kytarista a skladatel, jeden z nestorù tzv. bílého (bìlošského) blues, kterým obohacuje i rockový projev (Laila). 5 C ream C larendon [klerendon] Edw ard hrabì, 18.2.1609 až 9.12.1674, vl. jm . H yde, angl. politik a historik; po restauraci Stuartovcù 1660!67 v èele vlády, donucen k abdikaci, em igroval. Napsal H istory of the Rebellion (D ìjiny rebelie).

82 clarend onské konstituce [kleren- -ty-], soubor práv. ustanovení vyhlášený 1164 angl. králem Jindøichem II. v m . C larendon u Salisbury, urèující jurisdikci angl. soudù a panovníka nad duchovním i. V yvolaly konflikt krále s T. B ecketem . C laretus ze Solentia 5 K laret C lark [klárk] John B ate, 26.1.1874!23.3.1938, am . ekonom . V syntetické teorii m ezní produktivity se snažil dokázat, že rozdìlování v kap. spoleènosti je spravedlivé, protože je ovlivnìno pøirozeným zákonem hranièní produktivity.

clona, zaøízení k om ezení prùtoku plynù, kapalin, resp. toku záøení, napø. optického; ” fot. fotografická c. ! souèást fot. objektivu m ìnící plynulou nebo krokovou zm ìnou velikosti otvoru m nožství procházejícího svìtla; zm enšením prùm ìru se zvyšuje hloubka ostrosti a snižují okrajové zobrazovací chyby objektivu. 5 sluneèní clona; ” stroj. prùtokom ìrné zaøízení použitelné pro tekutiny. Z rozdílu statických tlakù pøed a za c. lze stanovit objem ový prùtok tekutiny.

C larke [klárk] A rthur C harles, *16.12.1917, angl. technik; propagátor kosm onautiky. A utor m yšlenky systém u geostacionárních spojových družic; autor dìl sci-fi (2001: Vesm írná odysea).

clonové èíslo, èíslo clony ! pom ìr ohniskové vzdálenosti objektivu a prùm ìru vstupního otvoru objektivu vym ezeného clonou. O bv. se používá øady c. è. odstupòovaných s %2 (0,5; 0,7; 1; 1,4; ...). È ím vyšší je c. è., tím vìtší je hloubka pole. 5 pom ìrný otvor

classis 5 tøída

C loos [klós] H ans, 8.11.1885!26.9.1951, nìm . geolog a petrograf. Studoval zejm . m agm atické horniny (jejich strukturu, genezi a problém y diferenciace).

C laudel [klodel] Paul, 6.8.1868!23.2.1955, fr. dram atik a básník kat. a m ystické inspirace (poezie: C ing G randes O des ! Pìt velkých ód, dram ata Tête d'or ! Zlatohlav, L'Annonce fait à M arie ! Zvìstování Pannì M arii, Le Soulier de satin ! Saténový støevíèek). C laudius [klaudyus], Tiberius C. N ero G erm anicus ! 10 pø. n. l. ! 54 n. l. (zavraždìn), od 41 øím . císaø z julsko-klaudiovské dynastie. Pøipojil k øím . øíši již. B ritánii, M auretánii a Thrákii. C laus [klaus] H ugo, *5.4.1929, vlám ský spisovatel, m alíø, film . režisér a dram aturg. A utor experim entální poezie a rom ánù (Ú žas, H et verdriet van België ! Sm utek B elgie). C lausew itz [klauzevic] Carl Philipp Gottfried von, 1.6.1780!16.11.1831, pruský generál, vojenský teoretik a stoupenec voj. reforem . O d 1815 šéf štábu pruské arm ády, 1818!30 v èele voj. akadem ie v B erlínì. A utor klas. voj. doktríny: válka je pokraèování politiky jiným i prostøedky, jejím cílem je znièení nepøítele. C lausius [klauzius] R udolf, 2.1. 1822!24.8.1888, nìm . fyzik a m atem atik. Form uloval 1. a 2. term odynam ický zákon, zavedl pojm y nevratný proces, entropie. Zakl. kinetické teorie plynù.

C lostridium [klostridyum ], rod gram pozitivních tyèinkovitých bakterií schopných tvoøit spory. Žijí hl.v pùdì. Closterium Produkují toxiny zpùsobující napø. ochrnutí nervù. C . tetani zpùsobuje tetanus, C . botulinum botulism us, jiné druhy zpùsobují plynatou snìt,. C luj-N apoca [kluž-napoka], è. K luž ! m . v sz. R um unsku v Sedm ihradsku na ø. Som eºul M ic, 346 m n. m .; 328 008 obyv. (1992). Správní støedisko stejnojm enné župy. Prùm ysl stroj., chem ., obuvnický, textilní. Silnièní uzel. Stav. pam átky. K ulturní centrum rum unských M a(arù. U niv. (1872). ! H istorické hl. m . Sedm ihradska. C lupeiform es 5 bezostní C lyde [klajd], ø. ve S kotsku; dl. 170 km . Ú stím Firth of Clyde splavná po G lasgow pro nám . lodì. C m 5 curium C M O S, angl. com plem entary m etal-oxide sem iconductor ! unipolární èíslicové integrované obvody, u nichž jsou log. funkce realizované dvojicí kom plementárních obvodù tvoøených unipolárním i tranzistory.

clavichord 5 klavír C lay [klej] Cassius, M uham m ad A li ! *17.1.1942, am . boxer. V ítìz O H 1960; profesionální m istr svìta bez rozdílu hm otnosti 1964!65, 1967, 1974!79.

C losterium [klostérium ], vøetenovka ! rod jednobunìèných zelených øas s pùlm ìsíèitou nebo rohlíèkovitou stélkou.

C nidaria 5 žahavci C N O -cyklus 5 uhlíkový cyklus R. Clausius

C N S 5 centrální nervový systém

clearing [klíring, angl.], form a platebního styku, pøi níž si penìžní ústavy vyrovnávají své vzáj. pohledávky a závazky vznikající z platebního styku jejich klientù, pøièem ž se hotovostním i nebo bezhotovostním i penìzi uhrazuje pouze saldo; použití i v m ez. vztazích pøi vyrovnávání pohledávek a závazkù z vývozu a dovozu.

C o 5 kobalt

C lém enceau [klem ansó] G eorges Benjamin, 28.9. 1841!24.11.1929, fr. politik; radikální republikán, organizátor revize D reyfusova procesu. 1906!09 a 1917 až 1920 m in. pøedseda, pøedseda paøížské m írové konference.

C oase [kous] R onald H arry, *29.12.1910, am . ekonom brit. pùvodu. Zabývá se m ikroekonom ií, zejm . teorií firm y, problem atikou odvìtví a trhu; první analyzoval podstatu práva jako ekon. instituce. Provedl analýzu spol. nákladù, kdy pøi nulových transakèních nákladech vedou jednání m ezi zúèastìným i subjekty k dohodám m axim alizujícím prospìch (tzv. C oasùv teorém ). N c (1991) za celoživotní dílo.

C lem ens A lexandrijský [klem ens], asi 150!asi 212, øec. kø. teolog; vytvoøil syntézu kø. s dobovým platonism em . C lem en ti [klem enty] M uzio, 23.1.1752!10.3.1832, it. skladatel, klavírista a hudební nakladatel; od 1766 ve Velké Británii. Dílo je základem klavírní pedagogické literatury. C lem en tis [klem entys] V ladim ír, 20.9.1902!3.12. 1952, slovenský politik, publicista a diplom at. 1935 až 1938 a 1945!51 poslanec NS; 1939!45 úèastník zahr. odboje ve Francii a Velké Británii. 1945!48 stát. tajem ník, 1948!50 m inistr zahranièních vìcí. N a zákl. vykonstruovaných obvinìní 1951 zatèen, 1952 odsouzen k trestu sm rti a popraven. C leveland [klívlend], m . na SV U SA ve státì Ohio u Erijského j.; 502 500 obyv., aglom erace 2,76 m il. obyv. (1995). H ut. železa a oceli, prùm . chem ., eltech. a elektroniky, autom obilový; rafinerie ropy. Dop. køižovatka, mez. letištì, pøístav, m etro. Tøi univ. (1826, 1886, 1923). ! Zal. 1814, m . od 1836. C levelandská dohoda [klívlend-], první dokum ent o spoleèném postupu am . È echù a Slovákù v boji za nár. osvobození; pøijata v øíjnu 1915 v C levelandu. Požadovala vytvoøení sam ostatného federativnì uspoøádaného státu È echù a Slovákù s autonom ií Slovenska. V kvìtnu 1918 nahrazena Pittsburskou dohodou. cliens 5 panoš C linton [klinton] W illiam Jefferson (Bill), *19.8.1946, am . politik (dem okrat) a právník. 1979 až 1981 a 1983!93 guvernér státu A rkansas, od 1993 prezident U SA .

C oast R anges [koust rejndžiz], pobøežní pásm a severoam . K ordiller pøi pobøeží Tichého oceánu; nejvyšší Thom pson Peak (2 744 m ) v poh. K lam ath. C obb-Douglasova funkce [kob-daglesova], typ produkèní nebo užitkové funkce, vyjadøující závislost velikosti výstupu na vstupu kapitálu a vstupu práce. C.-D . f. navrhl J. W icksell (1851!1926) a statist. ji 1928 otestovali C . C obb a P. D ouglas. C O BO L [kobol], angl. C om m on B usiness O riented Language ! vyšší program ovací jazyk orientovaný na hrom adné zpracování dat. C obra [kobra], m ez. um ìlecké sdružení èinné 1948 až 1951 v Paøíži. V yznaèovalo se kolektivním i pracovním i m etodam i a úsilím o bezprostøední vyjadøování (inspirace dìtskou kresbou). coccyx 5 kostrè C ockcroft [kokroft], sir John, 27.5.1897!18.9.1967, brit. fyzik. 1932 uskuteènil první jad. reakci pom ocí urychlovaèe. N c (1951) za pøem ìnu at. jader um ìle urychleným i èásticem i. C octeau [kokto] Jean, 5.7.1889!11.10.1963, fr. spisovatel a m alíø, spjatý s avantgardou. A utor rom ánù (Les Enfants terribles ! H rozné dìti, Thom as l'Imposteur ! Tom áš lháø) a div. her (Les Parents terribles ! H rozní rodièe, La Voix hum aine ! Lidský hlas) a film . scénáøù (Básníkova krev, Vìèný návrat, K ráska a zvíøe). coda 5 kóda

clipboard [klipbórd, angl.], ” výp. tech. schránka ! vyrovnávací pam ìt, sloužící pro doèasné ukládání dat, pro potøeby jejich pøesunu v rám ci jedné aplikace nebo m ezi aplikacem i. Funguje na principu nástìnky, na kterou m ùže uživatel kdykoli urèitá data pøipíchnout, posléze je sejm out a vložit na nové m ísto. W. J. Clinton

clipper 5 klipr

C oahuila [koavila], spolkový stát v sev. M exiku v polopouštích M ex. plošiny; 149 982 km ², 1,97 m il. obyv. (1990), správní støedisko Saltillo. H ornický region; tìžba uhlí, rud železa a polym etalických rud. M etalurgie, strojírenství. C hov dobytka.

C litellata 5 opaskovci clivedenská skupina [klajvden-, podle zám ku C liveden], krajnì konzervativní polit. seskupení v A nglii, 1935!39 prosazující politiku appeasem entu vùèi fašist. m ocnostem . H l. pøedstavitel A . N . C ham berlain. clo, daò uvalená na zboží dovážené do státu, pøíp. vyvážené ze státu. C . m ùže být specifické, je-li stanoveno pevnì na jednotku m nožství, nebo hodnotové (ad valorem), je-li stanoveno procentní sazbou z hodnoty dovozu. Podle úèelu se rozlišuje c. fin., ochranné a odvetné, podle sm ìru pohybu zboží c. dovozní, vývozní a prùvozní, podle rozsahu platnosti c. autonom ní a sm luvní. cloisonism us [kloazonyzm us], zpùsob m alby spoèívající v ohranièení barevných ploch silným i liniem i na zpùsob pøihrádkového em ailu (cloisonné), èasto užívaný v secesi.

C odex iuris canonici [kodex júris kanonycí, lat.], C IC , kodex kanonického práva ! a) zákoník øím kat. církve vyhlášený papežem Piem X . 27.5.1917 s úèinností od 19.5.1918. A ž na výjim ky výluèný. Zrušil a nahradil C orpus iuris canonici a èetné další pøedpisy kanonického práva; b) zákoník øím kat. církve vyhlášený papežem Janem Pavlem II. 25.1.1983 s úèinností od 27.11.1983 (pøipravovaný od 60. let 20. století). Zrušil a nahradil C IC z 1917. Redukoval úpravu m ajetkového práva (zrušil beneficia) a trestního a disciplinárního kanonického práva. C odicillus z Tulechova [kodycilus] Petr, 24.2.1533 až 29.10.1598, è. m atem atik, astronom a básník. Psal è. i lat.; pøekládal z lat. a øeètiny. 1572!73 a 1582!89 rektor univ. v Praze. Sestavil O rdo studiorum (Školský øád). coelom [célom ], druhotná tìlní dutina vícebunìèných živoèichù. V zniká v souvislosti s m ezoderm em . coelostat 5 celostat cogito, ergo sum [kogitó ergó, lat., m yslím , tedy jsem ], D escartova teze (Principia philosophiae ! Základy filozofie), která je jistým východiskem teorie poznání: m ohu pochybovat o existenci svìta i svého tìla, nikoli však o tom , že pochybuji; pochybování je aktem m yšlení pøedpokládajícím toho, kdo m yslí. C ohen [koen] Paul, *2.4.1934, am . m atem atik. H l. výsledky v teorii m nožin (hypotéza kontinua), m at. logice a zákl. m atem atiky. C och in 5 K óèín C ochise [koèis], asi 1812!1874, náèelník A paèù-È irikavù; obránce km enového územ í v A rizonì pøed bílým i osadníky a arm ádou. H rdina pøíbìhù z D ivokého západu. 5 indiánské války C oim bra [kuim bra], m . na Z stø. Portugalska v pobøežní nížinì na ø. M ondego; 147 722 obyv. (1991). V ýr. keram iky a textilu, zpracování zem ìd. surovin. U niv. (zal. 1290 v Lisabonu, do C . pøeložena 1537). Stav. pam átky. ! 1139!1260 hl. m . Portugalska.

Clona pro mìøení objemového prùtoku tekutin: d prùmìr clony

C ojedes [kochedes], spolkový stát V enezuely v O rinocké nížinì; 14 800 km ², 182 066 obyvatel (1991), správní støedisko San Carlos. D obytkáøský kraj llanos. Pìst. kukuøice, kávovníku, tabáku. Tìžba a zpracování døeva. C ola di R ienzo [kola dy rjenco], 1313!8.10.1354 (zabit v boji), vl. jm . N icollò di

83 Lorenzo G abrini, it. hum anista; zastánce obnovy ant. øím . im péria. 1347 se zm ocnil vlády v Ø ím ì, pokusil se o radikální reform y; 1350 uvìznìn v È echách K arlem IV ., jehož chtìl získat pro své plány. 1354 obnovil svoji m oc, svržen povstáním . C olbert [kolbér] Jean-Baptiste, 29.8.1619!6.9.1683, fr. politik a ekonom . Zakladatel tzv. colbertism u (fr. varianta m erkantilism u prosazující politiku akt. obch. bilance jako hl. zdroje národního bohatství). A utor stát. hosp. politiky, v níž prosazoval vznik obch. spoleèností pro obchod se zám oøím a fr. kolon. expanzi. Ve vnitøní politice podporoval zakládání m anufaktur a inicioval zákony napom áhající jednotné správì zem ì. Program em hosp. rekonstrukce pøispìl k rozhodujícím u velm ocenském u postavení Francie v tehdejší evr. ekonom ice.

com m on law [kam onló, angl.], obecné právo ! èást objektivního práva v práv. systém u angloam erickém . V zniklo v A nglii v 11. st. spojením anglosaských a norm anských práv. obyèejù a král. soudních rozkazù. Pram enem c. l. jsou zejm . precedenty. C om m onw ealth 5 Spoleèenství C om o 5 C om ské jezero C om pton [kom pton] A rthur, 10.9.1892!15.3.1962, am . fyzik. Zabýval se rtg., kosm . a gam a záøením , realizoval ohyb rtg. záøení na um ìlé m øížce, nazval svìtelné kvantum fotonem . N c (1927) za objev Com ptonova jevu.

C O L E C T , fr. C entre International de Liaison des Écoles de Ciném a et de Télévision, M ezinárodní støedisko film ových a televizních škol ! zal. 1955. Pom áhá zajišt,ovat výuku na film . školách, organizuje jejich spolupráci, pøehlídky studentských film ù. C oleoptera 5 brouci C oleridge [koulridž] Sam uel Taylor, 21.10.1772 až 25.7.1834, angl. spisovatel; pøedstavitel rom ant. jezerní školy (The Rim e of the Ancient M ariner ! Píseò o starém nám oøníku, C hristabel). C olettová [koletová] Sidonie-G abrielle, 28.1.1873 až 3.8.1954, fr. spisovatelka. A utorka psychol. próz o ženské duši a složitostech m ilostných vztahù. C oligny [koliòi] G aspard de, 16.2.1519!24.8.1572, od 1522 fr. adm irál; po sm rti L. C ondého (1530 až 1569) velitel hugenotských vojsk. 1570 pøispìl k usm íøení s katolíky; za bartolom ìjské noci zavraždìn. C olim a [kolim a], spolkový stát M exika pøi pobøeží Tichého oceánu; 5 191 km ², 424 656 obyvatel (1990), správní støedisko m . C olim a. M álo rozvinutá agrární obl., prùm . potravináøský. D ùl. pøístav M anzanillo. college [kolidž, angl.], v anglosaských zem ích a U SA typ støední, vyšší nebo vysoké školy; obv. vèetnì m ìsteèka (cam pus), kde jsou koleje studentù i byty profesorù.

Comptonùv jev: ë, ë' vlnová délka záøení pøed rozptylem a po rozptylu; èást energie je pøedávána elektronùm e! C om ptonùv jev [kom pton-], rozptyl elm ag. záøení na elektronech, pøi nìm ž dochází ke zm ìnì jeho vlnové délky v závislosti na úhlu rozptylu. Potvrdil hypotézu o korpuskulární povaze záøení (existenci fotonù). C om ské jezero [kom ské], C om o, it. Lago di C om o, Lario ! v sev. Itálii v A lpách; 198 m n. m ., 146 km ², m ax. hloubka 410 m . Tektonicko-ledovcového pùvodu. Protékané A ddou. C om te [kónt] A ugust, 19.1.1798!5.9.1857, fr. filozof; jeden ze zakl. sociologie a filozofie pozitivism u. V ývoj lidstva vyjadøuje tzv. zákonem tøí stadií: teol., m etafyzického a pozitivního. Teprve v pozitivním období lidský duch nehledá vnitøní pøíèiny jevù (boha, abstrakci) a sm ysl dìní, ale zabývá se tím , co je dáno ze zkušenosti.

C ollem bola 5 chvostoskoci C ollins [kolinz] M ichael, *31.10. 1930, am . kosm onaut; v oddílu kosm onautù 1993!70, lety v kosm . lodích Gem ini 10 (1966) a Apollo 11 (1969).

C ollinus 5 K olín z Chotìøiny M atouš

C onakry [konakry], K onakry ! hl. m . G uineje, na pobøeží A tlantského oceánu; 950 000 obyv. (1992). H osp. støedisko s vìtšinou zpracovatelského prùm yslu G uineje. D op. køižovatka, m ez. letištì, vývozní pøístav. ! Zal. 1884; od 1893 centrum kolonie Fr. G uinea, od 1958 hl. m . G uineje.

C ollodi [kolódy] C arlo, 24.11.1826!26.10.1890, vl. jm . Lorenzini, it. spisovatel a novináø. Autor oblíbené knihy pro dìti Le Aventure di Pinocchio (Pinocchiova dobrodružství).

C oncepción [konsepsjon], m . ve stø. C hile na ø. B ío-B ío, u A tlantského oceánu; 350 268 obyvatel (1995). Správní støedisko regionu Bío-B ío. C entrum prùm . zóny (doly, železárny, chem ie). D vì univ. ! Zal. 1550.

C ollins [kolinz] Phil, *31.1.1951, brit. bubeník, zpìvák, skladatel, herec a producent. Podílel se i na úspìchu skupiny G enesis (zal. 1970).

C olom bo 5 K olam ba

M. Collins

C olom bo Christoforo 5 K olum bus K ryštof C olón [kolon], døíve A spinw all ! m . v Panam ì pøi vyústìní Panam ského prùplavu do K aribského m oøe; 137 800 obyv. (1992). Pøístav, bezcelní zóna, svobodné pásm o pro podnikání. Petrochem ie. H osp. a obch. støedisko Panam y. ! Zal. 1850. C olón 5 K olum bus K ryštof C olorado [kolorádou i kolorádo], ø. na JZ U SA a SZ M exika; dl. 2 333 km , povodí 590 000 km ². Protéká V elkým kaòonem (až 1 800 m hluboký) v K oloradské plošinì, ústí do K alifornského zálivu. Pøehrady. C olorado [kolorádou i kolorádo], øeka na J U SA v Texasu; dl. 1 450 km , ústí do M exického zálivu.

conceptual-art [konseptjuel árt, angl.], výtv. sm ìr 60. let 20. st., který m ísto definitivního um . díla pøedkládá nápad, projekt, koncepci. Navazuje na pop-art a m inim al-art. concertino [konèertýno, it.] a) koncert m enšího rozsahu i tech. obtížnosti; b) 5 concerto grosso concerto grosso [konèerto groso, it.], druh barokního instr. koncertu, zal. na støídání skupiny sólových nástrojù (concertino) s orchestrem (c. g. nebo tutti). 5 koncert config.sys, konfiguraèní soubor v operaèním systém u M S-D O S, který ovlivòuje spouštìní a nastavení operaèního systém u a jeho souèástí (vèetnì spouštìní a nastavení ovladaèù). N ení to dávkový soubor, ale speciální textový soubor, který operaèní systém zpracovává na zaèátku svého spouštìní. 5 autoexec.bat C onjugatophyceae 5 spájivky

C olorado [kolorádou i kolorádo], stát ve stø. èásti U SA ve Skalnatých horách; 269 998 km ², 3,74 m il. obyv. (1995), hl. m . D enver. B ohatá ložiska nerostných surovin (ropa, rudy, uhlí, zlato). Zpracovatelský prùm ., cest. ruch. Pìst. kukuøice, pšenice, cukrová øepa, jeèm en, zelenina. C hov skotu.

C onnecticut [konektyket], stát na SV U SA pøi pobøeží A tlantského oceánu; 12 973 km ², 3,27 m il. obyv. (1995), hl. m . H artford. Zpracovatelský prùm . (dop. stroj., elektronický, eltech.), obchod a služby. Pìst. zelenina, tabák, ovoce. Lesnictví.

C olorado Springs [kolorádou i kolorádo springz], m . v U SA ve Skalnatých horách ve státì C olorado; 281 140 obyv. (1990). Støedisko zim ních sportù. Letištì. V oj. let. akadem ie (1954). ! Zal. 1871.

conquista [konkista, šp.], období dobývání a ovládnutí N ového svìta Španìly: poè. 16. st. obsazena H ispaniola (H aiti), Portoriko, Jam ajka, 1511 D . V elásquez ovládl K ubu, l522!29 c. rozšíøena do N ikaragui, K ostariky a Hondurasu. 1519!21 vyvrácena øíše A ztékù, 1532!72 incká øíše, v 2. pol. 16. st. M exiko s m ayskou civilizací, 1535 dobyto C hile a argentinské pobøeží. V ýsledkem c. je splynutí šp. a dom orodých civilizací v osobitý celek.

C olum bia [kolam bja i kolum bia], ø. v jz. K anadì a sz. U SA ; dl. 1 954 km , povodí 671 000 km ², ústí do Tichého oceánu. Pøehradní nádrže. C olum biform es 5 m ìkkozobí C olum bus [kolam bes i kolum bus], m . v USA, hl. m . státu O hio; 632 910 obyv. (1990). Prùm . a obch. støedisko zem ìd. obl., v okolí ložiska uhlí, rud železa, zem ního plynu. Prùm . autom obilový, eltech., skláø., potravináøský. D vì letištì. Tøi univ. (1850, 1870, 1902). ! O sídleno 1797, od 1812 hl. m . O hia. colum na vertebralis 5 páteø com e-back [kam bek, angl.], návrat (k pùv. postavení, do veø. života). C om édie Française [kom edy franséz], èinoherní divadlo v Paøíži; vzniklo 1680. Zachovává tradièní repertoár a styl. com ics [kom iks, angl. comic strips], obrázkový seriál, obv. kom ický nebo dobrodružný. com m e il faut [kom ilfó, fr.], jak se sluší, vzornì, patøiènì.

C onodonta 5 konodonti

conquistador [konkistador, šp.], dobyvatel Stø. a Již. Am eriky v 16. století. C onrad [konred] Joseph, 3.12.1857!3.8.1924, vl. jm . Teodor Józef Korzeniow ski, angl. spisovatel pol. pùvodu. R om ány a novelam i z nám . prostøedí øešil etické problém y (Lord Jim, H eart of D arkness ! Srdce tem noty, N ostrom o, C hance ! N áhoda, Victory ! Vítìzství, The Arow of G old ! Zlatý šíp, The Rescue ! Záchrana). C onrad von H ötzendorf [konrád fon hecendorf] Franz, 11.11.1852!25.8.1925, rak.-uh. polní m aršál. R eorganizátor arm ády, 1906!17 náèelník gen. štábu. Stoupenec preventivní války proti Srbsku a Itálii. Po nástupu K arla I. odvolán. C O N SO L , ” let. všesm ìrový radiom aják pracující na dlouhých vlnách. D osah nad pevninou až 1 000 km , nad m oøem až 2 500 km . C onstable [konstebl] John, 11.6.1776!31.3.1837, angl. m alíø; zakl. m oderní real. krajinom alby 19. století. Studoval prom ìny atm osféry a pøír. osvìtlení. N a jeho zpùsob m alby barevným i skvrnam i kladeným i hustì vedle sebe navázali im presionisté. C onstant de R ebecque [konstant d rebek] B enjam in, 25.10.1767!8.12.1830, fr. spisovatel a politik; odpùrce N apoleonùv. A utor psychol. autobiografického rom ánu Adolphe (Adolf). C onstanþa [konstanca], è. K onstanca ! m . ve východním R um unsku v D obrudži na pobøeží È erného m oøe; 350 476 obyv. (1992). Správní støedisko stejnojm enné župy. Jediný nám . pøístav státu. V yústìní prùplavu D unaj!È erné m oøe. Lodìnice, výr. potravin. C est. ruch (pøím oøské láznì M am aia, Eforie). ! Zal. v 7. st. pø. n. l. Ø eky jako osada Tom is, v øím . dobì obch. osada (m ísto O vidiova vyhnanství). 1413!1878 pod tureckou nadvládou.

Typické postavy commedie dell+arte

C onstantine [konstantyn], K usantína ! m . v sv. A lžírsku v Pobøežním A tlasu, 650 m n. m .; 440 842 obyv. (1987). Stroj. prùm ysl; tradièní zem ìd. trhy. D op. køižovatka; m ez. letištì. U niv. (1969), islám ská V Š. ! Pøír. pevnost, osídlení od pravìku. 112 pø. n. l. dobyta Ø ím any (válka s Jugurthou), centrum øím . kolonií v sev. A frice. Po pøechodném úpadku 313 obnovena a na poèest císaøe Konstantina I. V elikého pøejm enována. V 7. st. ovládnuta Araby, ve 12. st. obch. centrum Støedom oøí. O d 16. st. pod tureckou nadvládou, 1836!37 dobyta Francouzi. 1942!43 velitelské centrum Spojencù.

com m ed ia dell'arte [kom édja delarte, it.], it. im provizovaná kom edie. V znikla ve 14. st., vyrcholila v 16. a 17. století. Vážné m otivy (postavy m ilencù) se prolínaly s hrou kom ických postav (Pantalone, H arlekýn, K olom bína). H erci im provizovali podle stanoveného scénáøe a do hry vkládali kom ická èísla. Pùsobení it. souborù ovlivnilo rozvoj im provizovaného divadla v celé Evropì.

C onstitutio crim inalis Josephina [konstytúció krim inális jozefína], lat. psaný trestní zákoník císaøe Josefa I. z 1707 (è. 1708); nevýluèný. Sjednotil trestní právo v È echách, na M oravì a ve Slezsku vè. procesního, poprvé form álnì zavedl v è. zem ích inkvizièní øízení.

C om m elinaceae 5 køížatkovité

C onstitutio crim inalis Theresiana [konstytúció krim inális tereziána], lat. psaný trestní

84 zákoník M arie Terezie ze 1768 (è. 1769); výluèný. U nifikoval trestní právo v habsburských zem ích vè. procesního (m j. zrušil trestní norm y èeského, zejm . m ìstského a zem ského práva). Zal. na presum pci viny a na chápání trestu jako pom sty, um ožòoval trestnì stíhat i èiny v zákonì neuvedené; za rozhodující dùkazní prostøedek považoval torturu (m uèení). B yl zrušen 1787!88 Josefem II.

C oriolis [koriolis] G aspard de, 21.5.1792!19.9. 1843, fr. fyzik a m atem atik. Zabýval se pohybem tìles na rotujících plochách, objevil Coriolisovu sílu. Pøesnì definoval kinetickou energii.

consul 5 konzul contra bonos m ores [kontrá bonós m órés, lat.], proti dobrým m ravùm . contradictio in adjecto [kontrádykció in adjektó, lat.], spor s pøívlastkem ; složený výraz, kde jedna èást je negací druhé (kulatý ètverec), nebo k této negaci vede (bezdìtný otec). convarieta [ko-], convarietas, convar. ! ozn. pro více kultivarù vyšlechtìných z jednoho planého druhu. C onvolvulaceae 5 svlaècovité C ook [kuk] Frederick Albert, 1865!1940, am . lékaø a polárník. Podle vl. údajù 1906 vystoupil na h. M cK inley a 1908 (pøed R. E. Pearym ) prý dosáhl severního pólu. Coriolisova síla:

C ook [kuk] Jam es, 27.10. 1728!14.2.1779, angl. m oøeplavec. 1766!71 podnikl cestu kolem svìta záp. sm ìrem , 1772!75 a 1776!79 vých. sm ìrem . Pøi poslední, bìhem níž na H avaji zahynul, se neúspìšnì pokusil najít Severozápadní prùjezd. U èinil velké m nožství zem ìpisných objevù a položil základy k rozvoji nám oøního m apování. C ookovy ostrovy [kuk-], angl. C ook Islands ! v Tichém oceánu v Polynésii; 240 km ², 19 000 obyv. (1994), správní støedisko A varua na nejvìtším o. R arotonga. Sopeèné a korálové o., sev. o. skupina M anihiki a již. C ookovy ostrovy. Pìst. a zpracování trop. ovoce, rybolov a sbìr perel. Sam osprávné volnì pøidružené územ í N ového Zélandu. ! N a o. pøistál 1773 J. C ook. 1888!1901 pod brit. správou, od 1901 souèást N ového Zélandu.

ù úhlová rychlost otáèení Zemì, v relativní rychlost, F Coriolisova síla C oriolisova síla [ko-], zdánlivá síla F pùsobící na tìleso pohybující se vzhledem k soustavì, která rotuje úhlovou rychlostí ù vzhledem k soustavì inerciální. N a hm otný bod hm otnosti m o rychlosti v vzhledem k rotující soustavì pùsobí C . s. F = 2m (v ×ù ). Pozorování C . s. na Zem i (napø. pom ocí Foucoultova kyvadla) dokazuje, že soustava spojená se Z em í není inerciální. corium 5 korium J. Cook

C ookùv prùliv [kuk-], angl. C ook Strait, m aorsky R aukaw a ! m ezi Sev. a Již. ostrovem N ového Zélandu, spojuje T asm anovo m oøe s Tichým oceánem ; dl. 205 km , široký 25!150 km . Pøístav W ellington, žel. trajekt. ! 1770 proplul prùlivem J. C ook.

C orm ack [kórm ek] A llan, *23.2.1924, am . fyzik. N c za fyziologii a lékaøství (1979) za objev a realizaci poèítaèové tom ografie. C orm obionta 5 vyšší rostliny C ornaceae 5 døínovité cornea 5 rohovka

C ooper [kúper] G ary, 7.5.1901!13.5.1962, am . herec (film y Ú žasná událost, To je John D oe, V pravé poledne, K om u zvoní hrana).

C orn eille [kornej] Pierre, 6.6.1606!1.10.1684, fr. dram atik. Tragikom edií C id vyvolal lit. spor o èistotu klasicistní doktríny. Autor tragédií (C inna, Polyeucte ! Polyektos), kom edií (M élite ! M elita, Le M enteur ! Lháø) a teoretických prací (D iscours sur la poésie dram atique ! Projevy).

C ooper [kúper] James Fenim ore, 15.9.1789!14.9. 1851, am . spisovatel. V sérii rom ánù K ožená punèocha (Leatherstocking Series) vytvoøil typ neohroženého hranièáøe.

corner [kórner, angl.], skoupení veškeré nebo vìtší èásti zásoby kom odity s úm yslem prodávat pozdìji za vyšší cenu v dùsledku m onopolistického postavení.

C ooper [kúper] Leon, *28.2.1930, am erický fyzik. N c (1972) za m ikroskopickou teorii supravodivosti.

C orot [koro] C am ille, 16.7.1796!22.2.1875, fr. m alíø; krajináø, pøedchùdce im presionism u. Studoval úèinky svìtla a atm osféry, pøíznaèný je støíbøitý opar ze svìtelnì odstupòovaných barevných skvrn.

cool 5 džez

C opán [kopan], archeol. lokalita v záp. H ondurasu pøi hranici s G uatem alou. H ist. m ayské m . ze 7.!8. st.; zachovány pozùstatky m ayské civilizace (obøadní nám ìstí s oltáøi a m onolity, m íèový dvùr, Schodištì hieroglyfù, Schodištì jaguárù). Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . C opeau [kopo] Jacques, 4.2.1879!20.10.1949, fr. režisér a herec; odpùrce kom erèního divadla usilující o návrat k poezii. C opelata 5 vršenky C opepoda 5 buchanky Æ opiæ [èopiè] B ranko, 1.1.1915!26.3.1984, srb. prozaik z Bosny a Hercegoviny. A utor Partyzánských pøíbìhù, rom ánù z války (Prùlom ), hum ornì ladìných Pøíhod N ikoletiny Bursaæe i vzpom ínkové Zahrady slézové barvy.

corpus [korpus, lat.], korpus, tìleso, vyvýšenina; ” lék. corpus uteri ! tìlo dìložní; corpus luteum ! žluté tìlísko vajeèníku. corp us delicti 5 dolièný pøedm ìt C orpus iuris canonici [korpus júris kanonycí, lat.], C IC ! soubor zákoníkù a soukrom ých sbírek kanonického práva (revidoval m j. G ratianùv dekret), vydaný v 16. století. N eplatil výluènì. Zrušen 1918. C orreggio [koredžo], 1489!5.3.1534, vl. jm . A ntonio A llegri, it. m alíø vrcholné renesance. A utor nástìnných m aleb a oltáøních obrazù, kde vedle nadpozemských scén zachycoval i m otivy z prostého života. corregidor [korechidor, šp.], ve šp. kolon. systém u správce m enšího adm . celku.

C opland [koplend] A aron, 14.11.1900!2.12.1990, vl. jm . A aron C aplan, am . skladatel, klavírista, dirigent a hud. publicista. Inspiroval se fr. hudbou, dílem I. Stravinského, džezem a m ex. folklorem .

C ortázar [kortasar] Julio, 26.8.1914!10.2.1984, argentinský spisovatel. V souborech povídek i v rom ánech (Rayuela ! N ebe, peklo, ráj) se zabýval problém y m oderního èlovìka, èasto s využitím neobvyklých postupù a stylù.

C oppola [kopola] Francis Ford, *7.4.1939, am . film ový režisér. Adaptoval spol. látky (K m otr, Rozhovor), m uzikálové rom ance (D ivotvorný hrnec) a vál. alegorie (N ynìjší apokalypsa).

C ortez [kortez] H ernando, 1485!2.12.1547, šp. conquistador. 1511 úèastník výpravy na K ubu, 1519!21 dobyl øíši A ztékù a zal. C iudad de M éxico, 1522 gen. kapitán v N ovém Španìlsku (dnešní M exiko), 1524 až 1526 podnikl tažení do H ondurasu a 1536 do K alifornie. 1541 upadl v nem ilost.

copyright [kopyrajt, angl.], doložka o výhradì autorského práva, podm iòující právní ochranu autorského díla; povinnì uvedena na všech rozm noženinách díla. 5 Ženevská úm luva o autorském právu C oquelin [koklén] B enoit C onstant, 23.1.1841 až 27.1.1909, fr. herec; první pøedstavitel R ostandova C yrana z Bergeraku. cor 5 srdce C oraciiform es 5 srostloprstí C oral Sea Islands Territory [koral sí ajlends], Teritorium ostrovù K orálového m oøe ! austr. zám oøské teritorium na ostrovech Velkého bariérového útesu v K orálovém m oøi; obydlen o. W illis. N ár. park. C O R B A , angl. C om m on O bject R equest B roker A rchitecture ! specifikace urèená pro prostøedí distribuovaných aplikací. Zajišt,uje m ožnost kom unikace m ezi jednotlivým i kom ponentam i objektovì orientovaných distribuovaných aplikací, i když tyto bìží na rùzných platform ách. C orbière [korbjér] Tristan, 17.7.1845!1.3.1875, vl. jm . Edouard-Joachim C., fr. prokletý básník (sbírka Les Am ours jaunes ! Žluté lásky). C orbusier 5 Le Corbusier C orcaigh [korkig], angl. C ork ! m . v jižním Irsku pøi ústí ø. Lee do A tlantského oceánu; 127 024 obyv. (1991). Prùm . chem ., petrochem ., stroj., gum árenský, potr., kožedìlný. N ám . pøístav, m ez. letištì. U niv. (1908). ! V 9.!11. st. zpustošen D ány; 1172 obsazen Jindøichem II. a 1649 O . C rom wellem . C órdoba [kordova], m . v jižním Španìlsku v nížinì ø. G uadalquivir; 318 030 obyv. (1995). Správní støedisko stejnojm enné provincie. Prùm . potr., chem ., textilní. U m . øem esla. D op. køižovatka. U niv. (1972). A rch. pam átky. V elká m ešita, zal. 785, dílo islám ské arch. (arkádová pøedsíò C apella del M ihrab, m ozaiky, štuky) je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . ! Zal. Foinièany, 152 pø. n. l. pøipojena k øím . øíši, od pol. 8. st. centrum córdobského chalífátu. 1236 dobyta K astilci. C órdoba [kordova], m . ve vnitrozem í A rgentiny na ø. Prim ero na záp. okraji pam py, 384 m n. m .; 1,18 m il. obyv. (1991). Správní støedisko stejnojm enné provincie. Prùm . velkom ìsto. R ozsáhlé stroj., dále chem ie, text., potravináøství. U niv. (1613). ! Založena 1573. córdobský chalífát [kordó-], um ajjovský m uslim ský stát na Pyrenejském poloostrovì. V znikl 929 z pùv. em irátu zal. 756 A bd ar-R ahm ánem I. N a severu soupeøil s kø. panovníky A ragonu, A sturie, Katalánie a N avarry, v sev. A frice ovládl Ceutu a T anger. Poè. 12. st. se rozpadl na m alé sam ostatné državy. C orelli [koreli] A rcangelo, 17.2.1653!8.1.1713, it. skladatel a houslový virtuos. A utor instr. dìl (houslové sonáty, concerta grossa, triové sonáty).

C orynebacterium [ko-kté-], rod aerobních gram pozitivních tyèinkovitých až kyjovitých bakterií, hojnì rozšíøených v pøírodì. Pùsobí onem ocnìní èlovìka a zvíøat, napø. C . diphteriae zpùsobuje záškrt. C osa nostra 5 m afie C oºbuc [kožbuk] G eorge, 3.10.1866!9.5.1918, rum . básník ze Sedm ihradska. O vlivnìn neoklasicism em a lid. poezií (Balade ºi idile ! B alady a idyly). Æ osiæ [èosiè] D obrica, *29.12. 1921, srb. prozaik a politik; 1992!93 prez. Svazové rep. Jugoslávie. A utor partyzánského rom ánu (D aleko je slunce) a rodinného cyklu o m oderních dìjinách Srbska (K oøeny, È as sm rti I!IV, Legenda o noži, Vreme zla I!III ! È as zla). C osm arium [ko-], krásivka ! rod jednobunìèných zelených øas s buòkam i uprostøed zaškrceným i. V yskytuje se v rašeliništích a bažinách. C O S PA R , angl. C om m ittee on Space R esearch, K om itét pro kosm ický výzkum ! m ez. organizace zal. 1958 s cílem koordinovat kosm ický výzkum . Sídlí v Paøíži, È eskoslovensko èlenem od 1960. cost, insurance, freight [kost inšuranc frajt, angl.], CIF ! výlohy, pojistné, dopravné placeny; jedna z dodacích doložek Incoterm s 1990, podle níž prodávající hradí uvedené náklady až do m ísta urèení. C osta [kosta] Lúcio, 27.2.1902!14.6.1998, braz. architekt. Zakl. m oderní brazilské architektury svým um ìleckým (budova m in. pro vzdìlání a zdravotnictví v R iu de Janeiro, urbanistický koncept m . B rasília), lit. i pedag. dílem . C oster [koster] Laurens Janszoon, D onat ! asi 1405!1484, niz. tiskaø; je m u pøisuzováno prvenství knihtisku. C ostin [kostyn] M iron, 30.3.1633!prosinec 1691 (zavraždìn), rum . kronikáø, hum anistický básník a etnograf. A utor Letopisu zem ì m oldavské od knížete Aarona po naše dny (Letopiseþul þãrii M oldovei de la Aaron vodã încoace).

Cosmarium

C ôte d'Ivoire [kot dyvuár], R epublika Pobøeží slonoviny, fr. République de C ôte d'Ivoire ! stát v záp. A frice pøi pobøeží G uinejského zálivu; 322 463 km ², 13,97 m il. obyv. (1995), hl. m . Y am oussoukro. ! Ploché lagunové pobøeží pøechází v náhorní plošinu a na Z ve vysoèinu N im ba (1 752 m n. m .). Podnebí na jihu vlhké rovníkové se dvìm a obdobím i dešt,ù, sm ìrem na S se m ìní v sušší a teplejší podnebí rovníkových m onzunù s jedním obdobím dešt,ù. V období sucha èasto vane suchý harm atan. N a J vlhké trop. lesy, pøi pobøeží a podél øek m angrovové porosty; v sušší sev. èásti travnaté savany. ! O byv. súdánských km enù B aule, B ete, Senufo aj. Ú ø. jaz. francouzština. N áb. (1990):

85 anim ism us 62 % , islám 23 % , kø. 13 % . Stø. délka života 50 let, kojenecká úm rtnost 90 ‰ (1995). ! R ozvojový agrární stát s dobrým i pøedpoklady pro ekon. rozvoj; patøí k hosp. vyspìlejším afr. státùm . Typická vysoká úèast zahr. kapitálu a závislost ekonom iky na svìt. cenách vývozních produktù. HN P 660 US $/obyv., vysoká zadluženost (18,9 m ld. U S $, 1995). ! Plantážní pìstování plodin, zejm . kakaovníku (750 000 t bobù, 1991; 1. na svìtì), kávovníku, bavlníku, palm y olejné, rýže, m anioku, prosa. C hov dobytka ohrožován m ouchou tse-tse. R oste význam rybolovu a tìžby døeva, zejm . m ahagonu a ebenu. ! Tìží se diam anty a zlato, na šelfu ropa a zem ní plyn. V prùm yslu dom inuje zpracování zem ìd. produkce a rafinace ropy (dovoz z N igérie). ! Ø ídká dopravní sít,; m ez. letištì A bidjan, nejvìtší nám oøní pøístav A bidjan a San Pedro. ! V yvážejí se kakaové boby (41 % pøíjm ù), ropné produkty, døevo, káva. M ìn. jed. 1 frank C FA = 100 centim ù. ! Státní zøízení: republika, v èele prezident; jednokom orové N ár. shrom áždìní. ! Správní èlenìní: 49 departem entù.

C ourier [kurje] Paul-Louis, 4.1.1772!10.4.1825, fr. spisovatel. Ú èastník a kritik napoleonských výbojù, autor protirestauraèních pam fletù (Lettres écrites de France et d'Italie ! D opisy z F rancie a z Itálie). C ournot [kurno] A ntoine Augustine, 28.8.1801 až 31.3.1877, fr. ekonom a m atem atik. Spoluzakladatel m at. školy politické ekonom ie. C enu vysvìtloval jako funkci nabídky a poptávky. court d'honneur [kúr donér, fr.], èestný dvùr vytvoøený uspoøádáním køídel budovy do tvaru písm ena U . Pøíznaèný pro zám eckou architekturu baroka. C ousteau [kustó] Jacques-Y ves, 11.6.1910!25.6. 1997, fr. oceánograf; prùkopník podm oøského výzkum u a film ování pod vodou, autor vìdeckých film . dokum entù (Svìt ticha) a knih o m oøi. covelin [kovelin], covellin ! m onoklinický m inerál, sulfid m ì(natý C uS; m odrý, kovovì lesklý, tvrdost 2. C ovent G arden [kovent gárden], O pera London ! div. v Londýnì; zal. 1732, nová budova od 1858. O d 1892 K rál. operní div. (R oyal O pera H ouse C . G .). C oventry [koventry], m . ve Velké Británii v Anglii v m etropolitním hrabství W est M idlands; 303 600 obyv. (1995). Prùm . stroj. a eltech.; výr. syntetických vláken. U niv. (1965). ! Tìžce poškozeno nìm . nálety 1940. c p 5 m ìrná tepelná kapacita C PI 5 index spotøebitelských cen C PM , angl. C ritical Path M ethod, m etoda kritické cesty ! jedna ze zákl. m etod sít,ové analýzy užívaná pro pøípady, kdy dobu trvání èinnosti a projektu lze pøesnì urèit (investièní výstavba, prùm . výroba). C PU , angl. C entral Processing U nit ! procesor èíslicového poèítaèe. C r 5 chrom C rafoordova cena [krefúrdova], cena udìlovaná K rál. švéd. akadem ií vìd v nìkterých oborech, za které není udìlována N c: astr., biol., geof., m atem atika. C raig [krejg] Edw ard G ordon, 16.1.1872!29.7.1966, vl. jm . H enry E. G . G odw in W ardell, brit. div. režisér, herec, scénograf a teoretik; od 1904 pùsobil hl. v N ìm ecku, Francii a Itálii. K ladl dùraz na pohyb a scénu. C raiova [krajova], m . v již. R um unsku ve V alašské nížinì; 303 520 obyv. (1992). Správní støedisko župy Dolj. H osp. centrum . Prùm . stroj., chem . (um ìlá hnojiva, plasty), potravináøský. D opravní køižovatka. U niv. (1950). ! Poè. 2. st. øím . pevnost; m . doloženo v 15. st., kdy se stalo centrem banátu, který byl v unii s Valašskem . O d 16. st. souèást V alašska, od 1862 R um unska. C ram erovo pravidlo [kramerovo, podle švýc. m atem atika G . Cram era, 1704!1752], pravidlo um ožòující øešit nehom ogenní soustavu n lineárních rovnic o n neznámých s regulární m aticí užitím determ inantù.

C ôte d'Ivoire!dìjiny 15. st.

vznik ranì feud. státù

1475

u pobøeží pøistáli Portugalci

1893

vyhlášena fr. kolonie

1904!58

ekon. nejsilnìjší souèást Fr. záp. A friky

1946!58

statut fr. zám oøského územ í

1960

nezávislost; èlen OSN

1963

èlen O A J

1990

zaveden pluralitní systém

1993

prezident H . K . B édié (*1934)

C ranach [kranach] Lucas st., 1472!16.10. 1553, vl. jm . Sunder nebo M üller, nìm . m alíø a grafik; zakl. saské renes. m al. školy. A utor oltáøních obrazù, žánrù a portrétù; nestylizovaným i pøír. zábìry pøedjal krajinu podunajské školy.

C otonou [kotonu], m . v již. B eninu na pobøeží Beninského zálivu; 536 827 obyv. (1992). Sídlo vlády a prezidenta, hosp. støedisko s prùm . potr., cem entárenským , chem ., text. a døevozpracujícím ; m ontáž dop. prostøedkù. N ám . pøístav, m ez. letištì, žel. trat, podél pobøeží a do vnitrozem í. U niv. (1970). C otopaxi [kotopaxi], èinná sopka v Ekvádoru; 5 897 m . 1972 první sestup na dno kráteru (èeskoslovensko-polská výprava). C oubertin [kuberten] Pierre de Fredi, baron, 1.1. 1863!8.2.1937, fr. pedagog a historik. 1894 zakl. novodobých OH a 1896!1925 pøedseda M O V . C oubine O thon 5 K ubín O takar coudé m ontáž [kudé], lom ená m ontáž ! astr. reflektor, jehož optická osa je lom ená pom ocí dvou zrcadel. O kulárová èást je totožná s polární osou pøístroje a druhá èást tubusu je deklinaèní osou. Pozorovatel pozoruje v prodloužení polární osy. N evyžaduje zm ìnu polohy pozorovatele bìhem rotace (ostatní m ontáže ano). Poprvé použita 1883 v Paøíži. 5 m ontáž dalekohledu coulom b [kulom b], zn. C ! jednotka SI pro elektrický náboj; 1 C je el. náboj, který proteèe vodièem pøi stálém proudu 1 A .s !1. C oulom b [kulon i kulom b] C harles de, 14.6.1736!23.8. 1806, fr. fyzik. Experim entálnì se zabýval elektøinou, m agnetism em a technickou m echanikou. C oulom bùv zákon [kulom b-], vztah pro sílu, kterou na sebe pùsobí dva bodové elektrické náboje. Síla m á sm ìr spojnice obou nábojù a její velikost F je pøím o úm ìrná souèinu velikosti obou nábojù Q 1 a Q 2 a nepøím o úm ìrná druhé m ocninì jejich vzdálenosti r, F = kQ 1Q 2/r 2, konstanta úm ìrnosti k závisí na prostøedí. O bdobný zákon platí i pro vzáj. pùsobení koncù velm i dlouhých tyèových m agnetù. C ouncil of Europe 5 R ada Evropy

L. Cranach, Venuše a Amor, døevoøez, 1506 C rane [krejn] Stephen, 1.11.1871!5.6.1900, am erický prozaik; prùkopník realism u (M aggie, A G irl of the Streets ! M aggie, dítì ulice, The D er Badge of Courage ! Rudý odznak odvahy). C rane [krejn] W alter, 15.8.1845!17.3.1915, angl. m alíø a grafik; pøedstavitel secese, prùkopník m oderního užitého um ìní. V yvinul vl. ornam entálnì dekorativní styl (výzdoba interiérù, ilustrace dìtských knih). cranium 5 lebka C rassulaceae 5 tlusticovité C rassus [krasus], M arcus Licinius C . ! 115!53 pø. n. l., øím ský vojevùdce a politik. 71 potlaèil Spartakovo povstání, 60 uzavøel s C aesarem a G. Pom peiem trium virát. Padl v boji s Parthy. crazy kom ed ie [krejzy], žánrový typ kom edie, charakteristický ztøeštìným i situacem i a využívající gagù, zejm . ve film u. C R C , angl. cyclic redundancy code ! nejèastìjší zpùsob zabezpeèení dat proti chybám používaný v datových kom unikacích. U m ožòuje rozpoznat pøípadné poškození dat s velm i vysokou pravdìpodobností (vìtší než v pøípadì zabezpeèení paritou èi pom ocí kontrolního souètu).

country and w estern m usic [kantry end vestern m júzik, angl.], hud. form y am . venkova a styly z nich vycházející, jejichž zdrojem byly písnì a balady pøistìhovalcù z Evropy, Ch. Coulomb usazených na jihu U SA . O d 20. let 20. st. prodìlala znaènou diferenciaci žánrù (hillbilly, tradièní country, bluegrass, western sw ing, m oderní country, rockabilly, cajun, country-rock, country-pop, country-punk).

C ream [krím ], am . rocková skupina, v níž doèasnì pùsobili špièkoví sólisté, napø. E. C lapton, J. M ayal.

C ouperin [kupren] François, 10.11.1668!11.9.1733, fr. skladatel, cem balista a varhaník. A utor uèebnice cem balové hry.

C reangã [kreanga] Ion, 1.3.1839!31.12.1889, rum . spisovatel (Vzpom ínky z dìtství), prùkopník real. pohádky blízké renes. novele.

C ouperus [kupéres] Louis, 10.6.1863!16.7.1923, niz. spisovatel. A utor psychol. (K nihy m alých duší, C o dávno odnesl èas) a hist. rom ánù (H ora svìtla).

C récy-en-Pon thieu 5 K resèak

C ourbet [kurbe] G ustave, 10.6.1819!31.12.1877, fr. m alíø. Po raných rom antických figurálních kom pozicích, krajinách a portrétech se stal pøedstavitelem realism u a pøedchùdcem im presionism u

C redo [krédó, lat. vìøím ] a) závaznì form ulované vyznání víry kø. církví; b) zaèátek a název lat. pøekladu N icejsko-caøihradského vyznání víry. O bjevuje se ve m ši øím . ritu od 6. st.; c) èást hud. form y m še; d) pøenesenì krédo, životní vyznání.

credit card 5 úvìrová karta

86 crescendo [krešendo, it.], zn. < ! ” hud. postupnì zesilovat. 5 decrescendo C rick [krik] Francis H arry C om pton, *8.7.1916, angl. biochem ik. N c (1962) za objevy m olekulární struktury nukleových kyselin a jejich význam u pro pøenos dìdièné inform ace v živém m ateriálu. C rinitus z H laváèova [krinýtus] D avid, 10.8.1531 až 6.4.1586, èeský hum anistický básník (psal lat. i èesky). Autor duchovní poezie (parafráze žalm ù D avidis regis et prophetae psalm i a Písnì písní C anticum C anticorum ). C rinoidea 5 lilijice

C ugarský prùliv, jap. C ugaru kaikjó ! m ezi o. Honšú a H okkaidó v Japonsku; m in. šíøka 20 km , hluboký až 455 m . O d 1985 v provozu podm oøský žel. tunel Seikan. Pøístavy H akodate a Fukušim a. cu ius regio, eius religio [kujus régió ejus relígió, lat.], èí vláda nad územ ím , toho i náboženství. 5 augsburský náboženský m ír cuketa, odrùda tykve turek se zeleným i až pruhovaným i bobulem i používaným i k pøípravì jídla. cukr, ” potr. triviální a obchodní název pro sacharózu; m ezi c. se øadí i jejich deriváty, napø. cukerné kyseliny, alkoholické cukry, am inocukry; ” chem . 5 sacharidy

C rnjanski M iloš, 26.10.1893!30.11.1977, srb. spisovatel; 1941!65 v em igraci. V poezii expresionista, v próze kronikáø života srb. vystìhovalcù do V ojvodiny (Bìženci panonských bažin) i rus. em igrantù.

cukr hroznový 5 glukosa

C rocodylia 5 krokodýlové

cukr škrobový 5 glukosa

C rom m elynck [krom lénk] Fernand, 12.11.1886 až 17.3.1970, belg. spisovatel francouzského jazyka (expresionistická tragikom edie Le C ocu m agnifique ! Velkolepý paroháè).

cukrová tøtina, cukrovník lékaøský ! druh jednodìložných rostlin z èeledi lipnicovitých. V ytrvalá bylina se silným i lodyham i a døení a až 2 m dl. listy. Pìst. v tropech a subtropech celého svìta.

C rom w ell [krom vel] O liver, 25.4.1599!3.9.1658, vùdce parlam entní strany za obè. války v A nglii. 1628 až 1629 a od 1640 poslanec parlam entu, za obè. války v èele arm ády, vùdce independentù. Souhlasil s popravou krále a 1649 stál u zrodu republiky. Porobil Irsko a Skotsko, 1651 vyhlásil navigaèní akta, úspìšnì válèil 1652!54 s N izozem ím a 1655 se Španìlskem . 1653 rozehnal parlam ent, stal se doživotním lordem protektorem (C rom w ellova diktatura). 5 anglická revoluce

cu krovarn ictví, prùm . odvìtví, jehož hl. produktem je bílý cukr v rùzných form ách, dále št,ávní krystal, kandys a speciální výrobky, napø. karam el.

cukr ovocný 5 fruktosa

cukrovka, ” bot. varieta, pøíp. poddruh øepy obecné, nìkdy ozn. jako øepa cukrová. Pìstuje se pro bulvy s vysokým obsahem (12!22 % ) sacharózy. C hrást, øepné øízky a m elasa jsou dùl. krm ivem . 5 polocukrovka; ” lék. 5 diabetes m ellitus cukrovník lékaøský 5 cukrová tøtina culpa [ku-, lat.], vina, provinìní; ” právo nedbalost. 5 trestný èin C um brian M ountains [kam brien m auntynz], poh. v sz. A nglii pøi pobøeží Irského m oøe; Scafell Pike, 978 m . Souèást N P Lake D istrict. cu nam i, tsunam i ! nièivé m oøské vlny vznikající porucham i m oøského dna. N a volném m oøi jsou tém ìø nepozorovatelné, protože m ají obrovskou délku vlny (více než 100 km ). Šíøí se rychlostí až 950 km .h !1 a v pobøežních oblastech dosahují výšky až 3 m . V yskytují se v Tichém a Indickém oceánu. C unctator 5 Fabius C unningham [kanyngem ] M erce, *16.4.1919, am . taneèník a choreograf; pøedstavitel m oderního výrazového baletu. C upák Eduard, 10.3.1932!23.6.1996, è. herec. 1961 až 1967 èlen M ìstských div. pražských. È inný ve film u (M ladá léta, M ìsíc nad øekou, Støíbrný vítr, M ladý m už a bílá velryba), v televizi a rozhlase, recitátor. C upido 5 Erós C upressaceae 5 cypøišovité C uraçao [kirasou i kiraso], ostrov v K aribském m oøi v N izozem ských A ntilách; 444 km ², 143 816 obyvatel (1991), správní støedisko W illem stad. R afinace venezuelské ropy, prùm . lihovarnický (likér curaçao). cu rie [kiri], zn. C i ! starší jednotka aktivity rovná 3,7.10 10 B q.

O. Cromwell C rom w ell [krom vel] Thom as hrabì z Essexu, baron C rom well of O akham ! asi 1485!28.7.1540, angl. politik. O d 1514 ve službách kardinála W olseye, od 1531 Jindøicha V III., jehož círk. politiku prosazoval (konfiskace m ajetku øím kat. církve). N epodaøilo se m u pøevést krále k otevøeném u protestantism u (m j. zorganizoval sòatek s protestantkou A nnou K lévskou); upadl v nem ilost, obvinìn z velezrady a popraven.

C urie [kiri] Pierre, 15.5.1859!19.4.1906, fr. fyzik a chem ik. Zabýval se sym etrií krystalù, vlivem tepla na m ag. vlastnosti látek, objevil piezoelektrický jev. N c (1903) za výzkum pøirozené radioaktivity objevené A . B ecquerelem .

C ronin [krounyn] Jam es, *29.9.1931, am . fyzik. Experim entátor v oblasti elem entárních èástic. N c (1980) za objev narušení zákl. principù sym etrie pøi rozpadu neutrálních m ezonù K .

1 kombinace alel v gametách bez uplatnìní crossing-overu, 2 kombinace alel v gametách s uplatnìním crossing-overu M. Curieová-Sk³odowská crossing-over [krosing ouvr, angl.], náhodné vým ìny èástí chrom atid pøi m eióze vedoucí ke zm ìnì v uspoøádání (rekom binaci) m ezi alelam i v daném chrom ozom ovém páru. C rossopterygii 5 lalokoploutví

C urieová-Sk³odow ská [kiriová] M arie, 7.11.1867 až 4.7.1934, fr. fyzièka a chem ièka pol. pùvodu; zakl. radiochem ie. 1898 s m anželem P. C uriem objevila v jáchym ovském

C rozetovy ostrovy [krozetovy], fr. Îles C rozet ! skupina m alých o. v jz. èásti Ind. oceánu; 476 km ². Souèást Fr. již. a antarktických územ í. V ìd.-výzk. stanice A lfred-Faure. cruising [krujzing, angl.], anonym ní sexuální kontakty, obv. hom osexuální. C rum b [kram ] G eorge, *24.10.1929, am . skladatel. O d 60. let používá speciální nástrojové efekty a vytváøí hudbu nezvyklé zvukové pøedstavivosti (Ancient Voices of C hildren ! D ávné hlasy dìtí, Black Angels ! È erní andìlé, M akrokosmos I!II). C rustacea 5 korýši C ruz [kruz] Juana Inés de la, 12.11.1651!17.4. 1695, vl. jm . J. I. de A sbaje, m ex. jeptiška a barokní básníøka (fil. skladba Primero sueòo ! První sen). C ryptophyta 5 skrytìnky C s 5 cesium C Sc., lat. candidatus scientiarum , kandidát vìd. C SU 5 K øest,anskosociální unie C tenophora 5 žebernatci C u 5 m ì( C uauhtém oc [kvautem ok], 1495!1525, 1520!21 poslední aztécký panovník; nástupce M ontezum y II. 1521 zajat Španìly, obvinìn ze zrady a popraven. M exický nár. hrdina. C ubr František, 8.1.1911!30.6.1976, è. architekt (rekonstrukce kláštera sv. Jiøí pro N ár. galerii v Praze, obrazárna Pražského hradu, budova ès. velvyslanectví v A thénách). Spolutvùrce ès. výstavních pavilonù na m ez. a svìt. výstavách, zejm . na EX PO '58 v B ruselu. C uculiform es 5 kukaèky C ucurbitaceae 5 tykvovité

Cyklometrické funkce: a arkussinus, b arkustangens

87 sm olinci polonium a radium . N c za fyziku (1903) za výzkum pøirozené radioaktivity objevené A . B ecquerelem ; N c za chem ii (1911) za objev radia a polonia, za izolaci radia, výzkum jeho vlastností a slouèenin.

cyklotron, kruhový urychlovaè tìžkých nabitých èástic, napø. protonù, na energii asi 2,5.10 7 eV . V yužívá se zejm . k výrobì radionuklidù. 5 synchrocyklotron

C uritiba [kurityba], m . v již. B razílii, 908 m n. m .; 1,46 m il. obyv. (1991). Správní støedisko spolkového státu Paraná. Prùm . a obch. centrum úrodné zem ìd. oblasti. D vì univ. (1912, 1959). ! Zal. 1654, v 19. st. cíl evr. vystìhovalectví.

cyklotym ní typ, soubor rysù tem peram entu související s pyknickým typem tìlesné stavby. Typické jsou výkyvy tem peram entu m ezi stavem veselí a sm utku, otevøenost, spoleèenskost a spontánnost, náchylnost ke sm yslovým požitkùm .

curium [ki-], C m ! um ìlý chem . prvek skupiny aktinoidù; at. è. 96. curling [kerling, angl.], druh m etané; sport. soutìž ètyøèlenných družstev, skotského pùvodu. C ílem je um ístit kotouè klouzající po ledové ploše do kruhového terèe. H ráè vypouští koutouè, ostatní hráèi pom ocí košt,átek zrychlují èi zpom alují pohyb kotouèe po ledu. N ejvyšší soutìž: M S (m užù od 1959, žen od 1979), ZO H (od 1998).

cyklus, obìh; pravidelnì se opakující øada období, etap; ” fyz. 5 obìh

current contents [karent kontents, angl.], sekundární periodický dokum ent s obsahy prùbìžnì vycházejících èísel vybraných odb. periodik; pøináší signální inform ace o nových èláncích z daného oboru.

cynism us [-nyz-], ” fil. a) pohrdání m orálním i postoji, ušlechtilostí, jem ností a taktem . Nehum ánní, egoistické nebo antim orální názory a jednání; b) kynism us 5 kynická škola

curriculum vitae [kuríkulum víté, lat.], C V ! životopis.

C yperaceae 5 šáchorovité

C urych 5 Zürich

C ypriniform es 5 m áloostní

C uryšské jezero, nìm . Zürichsee ! v sv. Švýcarsku v alpském pøedhoøí; 406 m n. m ., 88,5 km ², m ax. hloubka 143 m . Ledovcového pùvodu. Pøitéká L inth, vytéká L im m at.

cypøiš, rod jehliènatých døevin z èeledi cypøišovitých. Štíhlý kuželovitý tm avozelený strom vysazovaný hl. na høbitoCyklotron: 1, 2 urychlovací vech. Podnebí v È R nesnáší. elektrody (duanty), 3 vakuová cypøišek, rod jehliènatých døevin z èeledi cypøišovitých. krabice, 4 elektromagnet, 5 cypøišotvaré, C upressales ! øád jehliènanù. D øeviny iontový zdroj, 6 vychylovací s jehlicovitým i nebo šupinovitým i listy. Šištice za zralosti elektroda døevnatí, kožovatí nebo dužnatí.

C urzon [kérzon] George Nathaniel, 11.1.1859 až 20.3.1925, brit. konzervativní politik. 1898!1905 vicekrál a gen. guvernér Indie, 1919!24 m in. zahranièí. 1920 navrhl pol.-sov. hranici. 5 C urzonova linie C urzonova linie [kér- -ny-], návrh pol.-sov. dem arkaèní linie; doporuèený 1919 Dohodou jako vých. hranice Polska. C. l. se stala zákl. sov.-pol. sm louvy z 1945 o spoleèné hranici. C uscutaceae 5 kokoticovité C ushing [kašing] H arvey, 8.4.1869!8.10.1939, am . chirurg; zakl. m oderní neurochirurgie. 1932 popsal onem ocnìní zpùsobené hyperfunkcí hypofýzy a nadledvin (C ushingùv syndrom ). C uster [kaster] G eorge Arm strong, 5.12.1839!25.6. 1876, am . generál; úèastník obè. války. O d 1864 bojoval na západì v indiánských válkách. Zahynul u Little Big H ornu. C ustozza [kustodza], C ustoza ! obec v sv. Itálii v kr. V eneto. ! 1848 zde R adeckého rak. arm áda porazila vojska sardinského království. 1866 ve válce s R akouskem zde it. vojska utrpìla porážku. cu t and paste [kat end pejst, angl., vystøihni a pøilep], zpùsob práce obv. v aplikacích pracujících s graf. uživatelským rozhraním . Používá se pro pøem íst,ování (pøesun, kopírování) objektù (èástí textu, obrázkù) pøes schránku; nejprve je pøíslušný objekt zkopírován (copy) èi pøem ístìn (vystøižen, cut) do schránky, poté je ze schránky pøenesen (paste) na jiné m ísto. cu tis 5 kùže cu tisin [kutyzín, lat.], obch. název pro klihovková støeva, vyrábìná chem . a m ech. zpracováním hovìzí štìpenkové klihovky (spodní èásti kùže). C uzco [kusko], m . v Peru v horské dolinì Kordiller, 3 410 m n. m . (jedno z nejvýše položených m ìst na Zem i); 257 7510 obyv. (1993). Støedisko zem ìd. oblasti. Prùm . potr.; øem esla (keram ika). U niv. (1692). ! M etropole incké øíše; zal. v 15. st., 1533 obsazeno Španìly. H ist. jádro je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O (Sluneèní chrám , pevnost Jestøábí hnízdo; z kolon. období katedrála a renes. palác). c v 5 m ìrná tepelná kapacita cv. 5 kultivar C vejièová M arie (M áša), 10.12.1901!26.3.1977, è. choreografka. 1930!67 èlenka S tát. divadla v B rnì (1930!36 a 1941!44 um . šéf baletu). C vìtajevová M arina Ivanovna, 8.10.1892!31.8. 1941, rus. básníøka a esejistka; 1919!39 v exilu (krátce i v È SR ). A utorka expresivní m ilostné a psychol. lyriky a vìtších bás. skladeb (Labutí ležení, Poém a hory) i úvah o um ìní. cvikl, trojúhelný arch. èlánek, plošný nebo sférický, nad archivoltou. cvikla 5 øepa cvrèala 5 drozdovití cvrèci, nadèele( øádu rovnokøídlých. Sam eèci produkují zvuk tøením køídel o sebe. B ìžný je cvrèek polní a v dom ácnostech žijící cvrèek dom ácí. cvrèilka 5 pìnicovití C yanophyta 5 sinice cyanóza, cyanosis ! m odrofialové zbarvení kùže a sliznic vznikající nedostateèným nasycením èervených krvinek kyslíkem ; pøíznak nìkterých nem ocí srdce a plic. C ycadophyta 5 cykasy C yclostom ata 5 kruhoústí cykasy, C ycadophyta ! oddìlení vyšších rostlin. D øeviny s nevìtveným nebo slabì vìtveným km enem a zpeøeným i listy nahlouèeným i na vrcholu km ene. M ezi c. patøí cykas (až 3 m dlouhé listy), D ioon, Zam ia. cykl, zn. c ! st. jednotka frekvence; 1 c.s !1 = 1 H z. cyklistika [-ty-] a) jízda na jízdním kole s rekreaèním , tur. nebo dop. zam ìøením ; b) sport. odvìtví; èlení se na c. rychlostní (silnièní, dráhová), terénní (cyklokros, cyklotrial) a sálovou (kolová, krasojízda). ! C. jako sport. odvìtví vznikla ve Francii v 60. letech 19. st., odkud se rychle rozšíøila do ostatních evr. zem í Cvikl a U SA. 1892 zal. M ez. cyklistická asociace (ICA ). Poè. cyklistického hnutí v è. zem ích spadají do konce 19. st., 1881 zal. È . klub velocipedistù v Praze. Souèástí O H jsou jen disciplíny v rychlostní cyklistice (od 1896), ostatní disciplíny m ají vlastní M S. cykloida 5 kotálnice cyklokros, terénní cyklistický závod spojený s bìhem a nesením kola, pøekonáváním pøír., nebo um ìlých pøekážek. N ejvyšší soutìž: M S (od 1950). 5 kros cyklom etrické funkce, souhrnné ozn. funkcí arkussinus, arkuskosinus, arkustangens, arkuskotangens. cyklon, ” tech. odstøedivý odluèovaè válcového tvaru s teèným vstupem a osovým výstupem odluèované sm ìsi. Používá se k oddìlování drobných èástic z proudu vzduchu nebo jiného plynu pùsobením odstøedivé síly; ” m et. 5 tropická cyklona cyklona 5 tlaková níže; tropická cyklona cyklotrial, terénní cyklistická soutìž spoèívající v pøekonávání obtížných pøekážek bez dotekù zem ì noham a.

cypøišovité, C upressaceae ! èele( cypøišotvarých. Jednodom é i dvoudom é strom y nižšího až keøovitého vzrùstu se šupinovitým i nebo jehlicovitým i listy (cypøiš, jalovec, zerav, zeravec). C yrano de B ergerac [syrano d beržerak], 1619 až 28.7.1655, vl. jm . H ector Savinien Cyrano, fr. spisovatel (kom edie Le Pédant joué ! Pøelstìný pedant, fantasticko-utopické cestopisy C esta na M ìsíc a C esta do Sluneèní øíše souhrnnì L'Autre mond ! Jiný svìt); hl. postava hry E. R ostanda. C yril 5 K onstantin cyrilice, kyrilice ! slovanské písm o vytvoøené koncem 9. st. pravdìpodobnì M etodìjovým žákem K lim entem z øec. unciály a èásteènì z hlaholice. Tvoøilo ji 43 písm en. cysta, ” lék. uzavøená chorobná dutina v orgánu s rùzným obsahem (kapalina, hlen, m az). cystein, H S!CH 2!CH (N H 2)!COOH; am inokyselina, jejíž jednotky se význam nì podílejí na fixaci prostorové struktury bílkovin (pøem ìna na cystin). cysticercus 5 boubel cystin [-ty-], [!S!CH 2!CH (N H 2)!CO O H ]2, am inokyselina vzniklá oxidaèním spojením dvou m olekul cysteinu disulfidickým m ùstkem !S!S!; význam ná pro strukturu bílkovin. cystoskopie 5 endoskopie cytogenetika [-ty-], obor genetiky studující genetické jevy na bunìèné a jaderné úrovni. cytochrom y, složené bílkoviny, které se podílejí na pøenosu elektronù v dýchacím øetìzci. cytokineze, etapa bunìèného cyklu, v níž dochází k vl. rozdìlení buòky. 5 bunìèný cyklus; m itóza cytokininy, rostl. horm ony odvozené od adeninu. Podporují bunìèný rùst. cytologie, bunìèná biologie ! vìda zabývající se kom plexním studiem buòky. cytolýza, rozpouštìní, rozpad, rozklad buòky. cytoplazm a, protoplazm a vyskytující se m im o jádro buòky. cytoskelet, vláknité struktury v buòce, které se podílejí na pohybu buòky a jejích souèástí, na urèování tvaru buòky a jejích souèástí, na udržování rozložení organel v buòce a patrnì i na uchovávání a pøenosu inform ace. cytostatika [-ty-], karcinostatika ! látky zastavující rùst a rozm nožování bunìk, hl. nádorových tkání. cytosin, jedna z pyrim idinových bází podílející se na stavbì D N A a R N A . cytozom y, bunìèné struktury uzavøené biom em bránou. Podle obsahu enzym ù se dìlí na peroxyzom y, glyoxyzom y, urikozom y, hydrogenozom y. C zartoryski [èartoryski] A dam Jerzy, 14.1.1770 až 15.7.1861, pol. politik. 1804!06 m inistr zahr. R uska, 1831 se pøidal k pol. listopadovém u povstání, od 1833 vùdce pol. em igrace v Paøíži, snažil se zøídit pol. vojsko v em igraci. C zartoryští [èartoryští], pol.-litevský šlechtický rod. 1623 získali knížecí práva øíšská, 1785 rak. a 1808 pøijati m ezi uh. m agnáty. C zechow icz [èechoviè] Józef, 15.3.1903!9.9.1939, pol. avantgardní básník (è. výbor Zaklínání kamene). O vlivnìn pol. rom antiky a fr. sym bolisty, èerpal z folkloru. Pøekládal z fr., rus. a è. literatury (F. H alas, J. Seifert). C zern in [èernin] Ottokar, O takar È ernín ! 26.9. 1872!4.4.1932, rak.-uh. diplom at. 1917!18 m inistr zahr., usiloval o zachování celistvosti m onarchie. V dubnu 1918 odstoupil po odhalení tajných vyjednávání s Francií. C zerninové 5 È ernínové z C hudenic C zêstochow a [èenstochova], è. È enstochová ! m ìsto v jižním Polsku v M alopolské vrchovinì, 243 m n. m .; 259 100 obyvatel (1995). H utnictví železa, prùm ysl strojírenský a textilní. Železnièní uzel. M ariánské poutní m ísto (Jasna G óra). ! Založena v 15. st., 1655 a 1705 obsazena Švédy, 1772 R usy a 1793 Prusy.

88 èa-èa 5 cha-cha

Strom y èi keøe s jednoduchým i kožovitým i listy a oboupohlavným i kvìty. Plodem je tobolka nebo bobule. R ostou v tropech a subtropech (èajovník, kam élie).

È aadajev Petr Jakovleviè, 7.6.1794!26.4.1856, rus. m yslitel a publicista. V cyklu Filozofických listù (vydaných v úplnosti ve 20. st.) prosazoval kulturotvorný význam západoevropské civilizace a katolického náboženství.

È ák T renèiansky M atúš, asi 1260!18.3.1321, uherský m agnát, od 1297 palatin. Po vym øení A rpádovcù ovládl znaènou èást záp. Slovenska, kde si poèínal jako sam ostatný panovník.

È ad, È adská republika, fr. R épublique du Tchad ! vnitrozem ský stát ve stø. A frice; 1 284 000 km ², 6,44 m il. obyv. (1995), hl. m . N 'D jam ena. ! Povrch tvoøí pøevážnì pahorkatiny a plošiny, z nichž vystupují h. m asivy (nejvyšší Tibesti, 3 415 m n. m .). N a J podnebí rovníkových m onzunù, na S trop., pøevážnì suché. D o vysychajícího m írnì slaného bezodtokového È adského j. pøitéká ø. C hari s pøítokem Logone. N a S územ í jsou následkem vysoké aridity rozšíøeny pouštì se suchým i øeèišti vádí, na vlhèím jihu savany. ! M noho národností a km enù, nejpoèetnìjší Sarové, B agirm ové, Tibbuové, H ausové; na S A rabové (27 % ). Ú ø. jaz. francouzština. N áb. (1990): islám 45 % , kø. 34 % , anim ism us 23 % . Stø. délka života 49 let, kojenecká úm rtnost 94 ‰ (1995). ! R ozvojový agrární stát, jeden z nejchudších. H osp. rozvráceno dlouholetou obè. válkou. H N P 180 U S $/obyv., stát. dluh 908 m il. U S $ (1995). ! N edostatek vhodné pùdy, periodická sucha. H l. plodina bavlník; pro dom ácí spotøebu proso, rýže, kukuøice, yam y, cukrová tøtina. Chov skotu, ovcí a koz; rybolov v È adském jezeøe. ! Potvrzena ložiska uranové rudy, bauxitu, zlata; tìží se sùl a ropa. Prùm . om ezen na zpracování zem ìd. produktù. N eexistuje železnice; m ez. letištì N 'D jam ena. ! V ývoz bavlny a bavlnìných výrobkù (90 % pøíjm ù), dobytka, m asa, kùží. M ìn. jed. 1 frank C FA = 100 centim ù. ! Státní zøízení: rep., v èele prez.; jednokom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 14 prefektur.

È aklais M âris, *16.6.1940, lotyšský básník (sbírky reflexivní lyriky Sastrçgum stunda ! Špièková hodina, Zâïu diena ! D en trávy). èakra [sanskrt] a) kruh, kolo, sluneèní kotouè; sym bol neúprosného bìhu èasu; b) staroindická m etací zbraò; c) body na tìle považované za energetická centra v hm otném tìle. È aks A lexandrs, 27.10.1902!8.2.1950, vl. jm . È adarainis, lotyšský spisovatel. A utor experim entátorské poezie (Sirds uz trotuâra ! Srdce na chodníku, Apašs frakâ ! A paè ve fraku) a lyrické prózy (Eògelis aiz letes ! A ndìl za pultem , Aizslçgtâs durvis ! Zam èené dveøe). È alfa M arián, *7.5.1946, sl. politik a právník. 1988 až 1989 m in. vlády È SSR odpovìdný za legislativu. 10.12.1989!1992 pøedseda ès. vlády. È andar K rišan, 26.11.1914!7.3.1977, ind. prozaik píšící urdsky, hindsky a anglicky. N ám ìty èerpal z bojù as. národù za svobodu (è. ve výboru Ú plòková noc a jiné povídky). È andígarh [-dý-], C handîgarh ! svazové teritorium Indie; 114 km ², 640 725 obyv. (1991). Správní støedisko m . È andígarh (373 789 obyv.), které je souèasnì i sídlem správy státù Paòdžáb a Harijána; m oderní m . stavìné od 50. let 20. st.; univerzita (1947). È andragupta I., zakladatel guptovské øíše, vládl asi 320!340. D obyl èást B engálska a stø. èást nížiny podél G angy. È andragupta II. V ikram áditja [-dý-], vládl asi 375!413 nebo 414, král z dyn. G uptovcù; za jeho vlády rozvoj kult. a um ìní. È andragupta M aurja, zakl. dyn. a øíše M aurjù, vládl 322!298 pø. n. l. Porazil nástupce A lexandra V elikého, sjednotil severní Indii a získal èást A fghánistánu a Pákistánu. Za jeho vlády m ìla øíše styky se Støedom oøím a helénistickým svìtem . È ankajšek, iang ie-š' ! 31.10.1887!5.4.1975, èínský nár. liberální politik; generál. O d 1926 v èele Kuom intangu, 1927!37 zahájil obè. válku proti kom unistùm ; na pøelom u 1936 a 1937 došlo k vzáj. kom prom isu. Po jap. útoku od 1937 v èele jednotné protijap. fronty, od 1943 prez. republiky. Za obnovené obè. války 1946!49 v èele boje proti M ao C e-tungovým kom . oddílùm . Po porážce 1949 uprchl na Taiw an, kde 1950 obnovil svùj úøad prez. È ínské republiky. 5 D louhý pochod; obèanské a revoluèní války v È ínì

Èankajšek È apek Josef, 23.3.1887 až duben 1945 (v koncentraèním táboøe), è. m alíø, grafik, spisovatel a výtv. kritik. V e výtv. oblasti vedoucí osobnost a teoretik Tvrdošíjných, dílo charakterizuje osobitá m odifikace kubism u. Literárnì èinný s bratrem K arlem È . (div. hry Ze života hm yzu, Lásky hra osudná, Adam Stvoøitel, prózy Stín kapradiny, K ulhavý poutník, pro dìti Povídání o pejskovi a koèièce) i sam ostatnì (prózy Záøivé hlubiny, K rakonošova zahrada). È apek K arel, 9.1.1890!25.12.1938, è. spisovatel a novináø (Lidové noviny). D ílo zahrnuje tem atiku fil.-noetickou (prózy Boží m uka, Trapné povídky, trilogie H ordubal ! Povìtroò ! O byèejný život, Život a dílo skladatele Foltýna), fantasticko-utopickou (rom ány Továrna na Absolutno, K rakatit, dram ata R.U .R., Vìc M akropulos), reakci na ohrožení fašism em (rom án Válka s M loky, dram ata Bílá nem oc, M atka). Autor Apokryfù, cestopisných causerií (Italské listy, Cesta na sever), esejù (M arsyas), knih pro dìti (D evatero pohádek, D ášeòka), pøekladù (Francouzská poesie nové doby) a H ovorù s T. G . M .

È ad!dìjiny 8. st.

berberská kolonizace

9.!19. st.

na územ í È . nìkolik feud. státù

90. léta19. st.

fr. expanze

1900

Francie ovládla územ í È adu; fr. voj. teritorium

1910

vèlenìní do Fr. rovníkové Afriky

1946

statut fr. zám oøského územ í

1958

získána autonom ie v rám ci Fr. spoleèenství

1960

vyhlášena sam ostatná republika; èlen OSN

60. léta

napìtí m ezi m uslim ským obyv. na severu a èernošským , zejm . køest,anským obyv. na jihu pøerostlo v ozbrojené konflikty

70. a 80. léta

obè. v álk a m ez i nìk o lik a frak cem i, úèa st z ahra nièních jedno tek (Francie, A fr. m írový sbor); ozbrojená intervence Libye

1988

pøechodná konsolidace È ., hlavou státu H . H abré (*1942)

1990

prez. I. D éby (*1952)

1996

nová ústava; v prvních svobodných volbách do funkce prez. zvolen I. D éby

Ilustrace J. Èapka k Devateru pohádek K. Èapka

È apek ze Sán Jan, †po 1450, è. váleèník; 1430!34 nejvyšší hejtm an husitského sirotèího polního vojska, po bitvì u Lipan 1434 pùsobil v pol. voj. službách.

È adca, m . v sz. cípu Slovenska na sl.-m or.-pol. pom ezí, v údolí K ysuce obklopeném Javorníky, M oravskoslezským i a Sl. B eskydam i; 25 900 obyv. (1992). Prùm ysl stroj., potr., vlnaøský, nábytkáøský. Poloha na železnièní trati do B ohum ína. ! 1525!40 zal. poddanská osada. 1848 v budovì fary sídlo SN R . R ozvoj po 1945. èadské jazyky 5 afroasijské jazyky È adské jezero, fr. Lac Tchad ! na již. okraji Sahary na hranicích È adu s K am erunem , N igérií a Nigerem ; 240 m n. m ., 10 000!26 000 km ², hluboké 1!11 m . R eliktní bezodtokové m írnì slané vysychající jezero Pøitéká ø. C hari a obèas K om adugu Y obe. È agoské souostroví, È agoské ostrovy, angl. C hagos A rchipelago ! skupina korálových o. v Ind. oceánu již. od M alediv; 57 km ². N ejvìtší je atol D iego G arcia (27 km 2) s voj. základnou. Souèást Brit. indickooceánského územ í. èaj, m ladé lístky a výhonky èajovníku. H l. typem je èerný è., m énì èastý je è. zelený.

È apek-C hod K arel M atìj, 21.2.1860!3.11.1927, è. spisovatel a novináø; pøedstavitel naturalism u (rom ány K ašpar Lén m stitel, Antonín Vondrejc, Turbína, Vilém Rozkoè). èápovití, èele( ptákù z øádu brodivých. V È R se vyskytuje ohrožený èáp bílý a silnì ohrožený èáp èerný. èára 21 cm , spektrální èára rádiového záøení neutrálního m ezihvìzdného vodíku vlnové délky 21 cm . 5 m ezihvìzdná hm ota èardáš, m a(. párový tanec z 19. st., divokého rázu; po volné pøedehøe s typickým i znám kam i cikánské rytm iky následuje èást v rychlém sudém taktu. È arek Jan, 29.12.1898!27.3.1966, è. básník; pøedstavitel ruralism u. Lyrik jihoèeského venkova (C hudá rodina z H eøm anì), autor veršù pro dìti (C o zvíøátka dovedou). È arenc Jeghiše, 28.9.1897!29.11.1937, arm énský spisovatel; Èáp bílý zakl. m oderní arm énské literatury. A utor intim ní em ocionální lyriky (è. výbor Sladký ohnivý svìt) a satirických rom ánù (Zem ì N airi). O bìt, stalinských represí. èárkovitost, virová choroba rostlin projevující se nekrotickým odum íráním nervù na listech a stoncích a èárkovitostí na listech; u bram bor snižuje výnosy až o 80 % . èarodìjnictví 5 m agie èárová porucha 5 porucha v krystalu èarovìníky, choroby rostlin vyvolávané vøeckovýtrusou houbou rodu Taphrina, ale i roztoèi a viry. Projevují se nadm ìrným m etlovitým vìtvením stonku a pozdìji zasycháním napadených vìtví.

È ajkovskij Pjotr Iljiè, 7.5. 1840!6.11.1893, ruský skladatel. D ospìl k osobité klasicisticko-rom antické a evropsko-ruské stylové syntéze. Z díla: 6 sym fonií (6. Patetická), Slavnostní pøedehra 1812, sym fonická fantazie Francesca da Rim ini, 3 klavírní koncerty (1. b m oll), houslový koncert, kom orní a klavírní tvorba (cyklus Roèní doby); 10 oper (Evžen O nìgin, Piková dám a), balety (Labutí jezero, Louskáèek).

èárový kód, proužkový kód ! graf. zápis dekadických èísel, pøi nìm ž jsou jednotlivé èíslice vyjádøeny kom binacem i èar rùzné tloušt,ky. V hodný pro sním ání optoelektronickým i prostøedky.

èajovník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi èajovníkovitých. V ždyzelený keø s kožovitým i tm avozeleným i listy, pìstovaný pro listy obsahující m j. alkaloidy tein, teobrom in. èajovníkovité, Theaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. P. I. Èajkovskij

èas, ” fil. pojem k vyjádøení trvání bytí. A ristotelés chápal èas jako neustálou pøítom nost, která se vždy rozpadá do dvou zákl. m odalit ! m inulosti a budoucnosti. Podle M . H eideggera bytí sam o m á uplývající charakter èasu a je vlastnì tím to èasem sam ým ; ” fyz. zákl. velièina, vyjadøující trvání a posloupnost fyz. dìjù. È . se trvale a spojitì m ìní a nelze ho zpìtnì reprodukovat. Jeho m ìøení vychází z rùzných periodických procesù m akroskopických (napø. otáèení Zem ì kolem osy) a m ikroskopických (napø. elektronové pøechody v atom ech); jednotkou v SI je sekunda; ” astr. základem èasové soustavy jsou hvìzdný a sluneèní èas, zákl. jednotky èasu hvìzdný a sluneèní den, hvìzdná sekunda.

5

89

efem eridový èas; hodiny; chronom etr; kalendáø; rok; svìtový èas

È as, è. kult. a polit. list stoupencù M asarykova realism u vycházející 1887!1915, tiskový orgán È . strany pokrokové (real.), šéfredaktor J. H erben. 1920!23 nezávislý deník,

È eèna 5 È eèensko èediè 5 bazalt È ech, ” hist. praotec È ech ! legendární praotec è. národa. Poprvé zaznam enán v díle kronikáøe K osm ase.

èas a prostor, fyz. a fil. kategorie, zpùsob vním ání svìta èlovìkem . V ycházejí ze zkušenostního tøírozm ìrného vjem u prostoru a jednosm ìrného toku èasu. I. K ant je považoval za „apriorní nazírací form y“, za form y uspoøádání dat a poèitkù je pokládá pozitivism us. Existencialism us považuje èasovost za základní strukturu lidského bytí (zcela závislou na subjektu), tvoøící podstatu starosti. M oderní fyz. chápe è. a p. pouze ve spojení èasoprostoru.

È ech A dolf, 11.12.1841 až 27.12.1903, vl. jm . A . Tausík, è. dirigent. Ø ídil prem iéry oper B . Sm etany, A . D voøáka a Z. Fibicha, poprvé uvedl Sm etanùv cyklus sym f. básní M á vlast. 1876!1900 první kapelník Prozatím ního a N ár. divadla.

èas slovesný, gram atická kategorie sloves vyjadøující èasové zaøazení dìje vzhledem k okam žiku m luvního aktu. R ozlišují se tøi zákl. èasové stupnì: èas pøítom ný (prézens), m inulý (préteritum ) a budoucí (futurum ). V yjadøuje se jednoduchým i (píši) nebo složeným i (psal jsem, budu psát) slovesným i tvary. R ùzné jazyky m ají rùznì bohatý systém èasù, zejm . m inulých (aorist, im perfektum , perfektum , plusquam perfektum ). K rom ì abs. vyjádøení èasu se vyjadøuje i relativní èas (souèasnost, pøedèasnost a následnost dìjù). 5 souslednost èasù; vid slovesný

È ech Svatopluk, 21.2.1846!23.2. 1908, è. spisovatel; pøedstavitel ruchovcù. A utor lyriky (Jitøní písnì, Písnì otroka), epiky (veršované povídky Ve stínu lípy) a prozaických satir Pravý výlet pánì Brouèkùv do M ìsíce a N ový epochální výlet pana Brouèka tentokráte do XV. století.

È áslav, m . ve stø. È echách v úrodné nížinì m ezi Støedoè. pahorkatinou a Železným i horam i jv. od K utné H ory; 10 052 obyv. (1997). Prùm . stroj., pletárenský, døevozpracující, potr. (tukový). ! O d 1134 knížecí hrad, osada pod ním asi od 1253 král. m ìstem . V ýzn. centrum husitství; m ísto pohøbu J. Žižky. G ot. kostel ze 14. st. upravován 1908!11 K . H ilbertem . È áslavská V ìra, *3.5.1942, è. sport. gym nastka. O lym pijská vítìzka 1964 (víceboj, kladina), 1968 (víceboj, pøeskok, bradla, prostná); m istrynì svìta 1962 (pøeskok) a 1966 (víceboj, pøeskok, družstvo). Jedenáctinásobná m istrynì Evropy 1959 (kladina), 1965 a 1967 (ve všech disciplínách). N ejlepší sportovkynì svìta 1968. 1990!92 poradkynì prezidenta È SFR . 1990!92 pøedsedkynì È SO V , 1993!96 pøedsedkynì È O V . È áslavský K arel, *28.1.1937, è. film . historik. Zam ìøen na poè. kinem atografie, am . grotesku a hist. dokum entární film (tv. cyklus H ledání ztraceného èasu). èasom íra 5 verzifikaèní systém èasopis, periodická publikace speciálního zam ìøení, vycházející nejm énì dvakrát roènì (týdeník, m ìsíèník). 5 noviny èasoprostor, prostoroèas ! ” teorie relativity ètyørozm ìrný prostor, jehož tøi rozm ìry odpovídají prostorovým souøadnicím a ètvrtý rozm ìr èasu. 5 èas a prostor; M inkow ského prostor

È ech Eduard, 29.6.1893!15.3. 1960, èeský m atem atik; prof. M U a U K , akad. È SA V (1952). O vlivnil rozvoj ès. m at. a její výuky. Zabýval se diferenciální geom . a topologií. Spoluzakl. projektivní diferenciální geom etrie.

È echoslovák, polooficiální èasopis ès. exilové vlády v Londýnì za 2. svìt. války; vycházel 1940!45, navazoval na èas. È echoslovák v Anglii (1939!40). èechoslovakism us, politická koncepce vycházející z fikce o jednotném ès. národì. Form ulován T. G . M asarykem , E. B enešem a V . Šrobárem . Za 1. svìt. války è. pøispìl ke spojení È echù a Slovákù v jeden m nohonárodní stát s jejich pøevahou, 1920 zakotven v ústavì. M yšlenka è. odm ítána ve slovenském nár. orientovaném prostøedí. È echov A nton Pavloviè, 29.5. 1860!15.7.1904, rus. spisovatel; klasik svìt. short story, psychol. novel (Step, È erný m nich, D ám a s psíèkem ) a lyrických kom edií (Racek, Tøi sestry, Strýèek Váòa, Višòový sad). È echov M ichail A lexandroviè, 28.8.1891!30.9.1955, rus. herec a režisér. 1912!27 èlen M C H A T, od 1928 v zahr. (N ìm ecko, Francie, od 1935 U SA , kde vedl div. školu a hrál v divadle i film u). èechraè, stroj nebo souèást stroje, který uvolòuje slehlý m ateriál, napø. øádky pokosu píce, popø. je rozprostírá, nebo uvolòuje a zprùchodòuje pohyb m ateriálu ze zásobníku.

A. P. Èechov

èechrání, ” text. postup, pøi nìm ž dochází k rozvolnìní vláken a souèasnì k odstranìní m ech. neèistot (písku, prachu) a nespøadatelných vláken. èechratka, rod stopkovýtrusých hub. N ìkteré druhy jsou jedlé, è. podvinutá je jedovatá.

èasová konstanta, velièina charakterizující rychlost zm ìny exponenciálního prùbìhu fyz. param etru.

È echy, hist. zem ì, spolu s M oravou tvoøily jádro zem í K oruny èeské. 5 È eská republika

èasová m zda, m zda, jejíž výše závisí na odpracovaném èase, pøíp. na m zdovém tarifu za práci dané kvalifikace.

È eka, V šeruská m im oøádná kom ise ! 1917!22 tajná politická policie sov. státu. M ìla hl. podíl na represích proti oponentùm bolševické m oci; disponovala i soudní pravom ocí. O bdobnou úlohu v SSSR dále postupnì plnily (Sjednocená) Státní polit. správa (G PU ), Lid. kom isariát vnitøních vìcí (N K V D ) a 1954!91 V ýbor pro stát. bezpeènost (K G B ).

èasová rovn ice, ” astr. rozdíl m ezi pravým a støedním sluneèním èasem ; m axim um je 16 m inut. èasová øada, hodnoty urèité prom ìnné v èasových obdobích následujících po sobì. èasová základna a) v systém ech PC M (pulznì kódová m odulace) zaøízení odm ìøující èas v pøenosovém digitálním systém u; b) v elektronickém oscilografu elektronický obvod generující pilovité napìtí (napìtí rostoucí po urèitou nastavitelnou dobu lineárnì s èasem a pak rychle klesající na výchozí úroveò). Slouží k posunu paprsku oscilografu zleva doprava pøi sledování èasové závislosti prùbìhù. èasování, konjugace ! slovesná flexe, vyjadøování m luvnických kategorií slovesa (osoby, èísla, èasu, zpùsobu, rodu) pom ocí jednoduchých a složených slovesných tvarù. 5 paradigm a èasovost, tem poralita ! ” fil. chápání bytí v èase; zákl. struktura lidského života, pohroužení èlovìka v èase. èást a celek, obraz m yšlenkových postupù analýzy a syntézy, abstrakce prvku, struktury a systém u. èástice, ” fyz. a) látkové è. ! fyz. objekty m alých rozm ìrù (m olekuly, ionty, atom y, at. jádra, elem entární èástice). Jsou charakterizovány napø. hm otností, el. nábojem , rozm ìrem , tvarem , složením , vzáj. pùsobením , pøi kvantovém popisu též kvantovým i èísly; b) polní è. ! elem entární è. pøiøazené v kvantové teorii polím (kvanta tìchto polí); napø. foton pro elm ag. pole, graviton pro gravitaèní pole; ” jaz. partikule ! druh neohebných pom ocných slov vyjadøujících v návaznosti na kontext rùzné význam ové odstíny; è. uvozují sam ostatné vìty a naznaèují jejich druh (rozkazovací, tázací, pøací) nebo m odální (kdyby, kéž) i citové (copak) odstíny. È . není vìtným èlenem . 5 druhy slov È astolovice, obec ve vých. È echách jz. od R ychnova nad K nìžnou, na ø. K nìžnì a Bìlé pøed ústím do D ivoké O rlice; 1 438 obyv. (1991). Prùm . stroj. a døevozpracující. ! Pøipom ínány 1342. R enes. zám ek, postavený kolem 1600 na m ístì pùv. vodní tvrze, upravován kolem 1870 a po 1910. 1694!1948 m ajetek rodu Šternberkù (po 1990 vrácen). èastuška, krátký písòový žánr ruské lid. poezie. È ašule K ole, *2.3.1921, m ak. spisovatel. A utor div. her s form álním i výboji (Vejka vo vetrot ! V ìtvièka ve vìtru, Trojca i vistinata ! O ni tøi a pravda) a rom ánù (Prem reže ! N ebezpeèí). È attagrám 5 È itágáon È e-t'iang 5 Zhejiang È eboksary, èuvašsky Šupaškar ! hl. m . È uvašské rep. v R us. federaci, na Volze ve V olžsko-vjateckém regionu; 444 000 obyv. (1993). Prùm . stroj., text., chem ický. Ø . pøístav. U niv. (1967). È ebyšov Pafnutij Lvoviè, 16.5. 1821!8.12.1894, ruský m atem atik a m echanik. Zakl. petrohradské m at. školy. Zabýval se teorií èísel, teorií pravdìpodobnosti, m at. fyzikou, balistikou a teorií strojù.

èeèetka, m alý pták z èeledi pìnkavovitých. V È R žije è. zim ní.

èekaná, zpùsob osam ìlého lovu zvìøe (hl. spárkaté a škodné); lovec èeká na zvìø blízko ochozù, kterým i zvìø vychází na pastvu. 5 posed; šoulaèka èekanka, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hvìzdnicovitých. È . obecná (koøenová), až 1 m vysoká vytrvalá bylina s m odrým i pøisedlým i úbory, se pìst. pro zdužnatìlou bulvu, z níž se vyrábìjí kávoviny, a è. listová jako listová zelenina. N at, obsahuje inulin a hoøèiny (ciichorin). È elákovice, m . ve stø. È echách sv. od Prahy na levém bøehu L abe pøed soutokem s Jizerou; 10 300 obyv. (1994). H ut. neželezných kovù; prùm . stroj., potr., stav. hm ot. ! D oloženy 1290, m . od 1547. È elakovský František Ladislav, 7.3.1799!5.8.1852, è. básník a vìdec; otec Ladislava È elakovského. B adatel v oblasti lid. slovesnosti slovanských národù (Slovanské národní písnì, M udrosloví národu slovanského ve pøíslovích), z níž èerpal inspiraci pro vl. um . tvorbu (O hlas písní èeských, O hlas písní ruských). È elakovský L adislav, 29.11.1834!24.11.1902, èeský botanik; prof. univ. v Praze, od 1860 kustod bot. sbírek M usea K rál. èeského. Syn Františka Ladislava È elakovského. Zabýval se hl. fylogenezí rostlin. 1868 až 1883 uveøejnil spis Prodrom us kvìteny èeské. èele(, fam ilia ! taxonom ická kategorie nižší než øád a vyšší než rod. èelist, u èlenovcù útvar vzniklý pøem ìnou konèetin. U obratlovcù jsou horní a dolní è. souèástí oblièejové èásti lebky. È eljabinsk, obl. m . v R usku, na Uralu; 1,14 m il. obyv. (1993). H ut. železa a zinku. Prùm . stroj. (traktory), chem ., potravináøský. Žel. uzel, poè. Sibiøské m agistrály. U niv. (1974). ! Zal. 1736. È eljuskinùv m ys, rus. m ys È eljuskin ! nejsevernìjší bod asijské pevniny, na poloostrovì Tajm yru v R usku; 77° 43N s. š. N azván podle rus. m oøeplavce S. I. È eljuskina (asi 1700!po 1760). èem eøice, rod dvoudìložných rostlin z èeledi pryskyøníkovitých. V ykvétá pøed rašením listù; jedovatá. È eng-èou 5 Zhengzhou È enstochová 5 C zêstochow a È ep Jan, 31.12.1902!25.1.1974, è. spisovatel a pøekladatel; od 1948 ve Francii. A utor kø. inspirace (povídky Zem ìžluè, Letnice, rom án H ranice stínu); v zahranièí psal hl. eseje (O lidský svìt, Sam om luvy a rozhovory, autobiografie Sestra úzkost). èepec, ” zool. druhá, svalnatá èást složeného žaludku pøežvýkavcù. Slouží jako zásobárna potravy a neobsahuje trávicí enzym y. Potrava je z è. vyvrhována zpìt do dutiny ústní a znovu rozm ìlòována. 5 bachor; kniha; slez È epek Petr, 16.9.1940!20.9.1994, è. herec. Spojoval psychol. hloubku s expresivitou, vedle charakterních rolí vytváøel i postavy kom ické. O d 1965 èlen È inoherního klubu v Praze. È inný ve film u (Adelheid, Petrolejové lam py, Tøi veteráni, Lekce Faust), televizi (N ikola Šuhaj loupežník, Jasnovidec).

È eèenové, nejvìtší národnost sev. K avkazu (957 000, 1989). Za stalinism u násilnì pøesídlováni. N áb. islám ské (sunnité). V ìnovali se hl. pastevectví, zem ìd.; význ. øem esla. È eèensko, È eèenská republika, È eèna ! rep. v R us. federaci, v regionu Sev. K avkazsko; 15 700 km ², 1,2 m il. obyv. (È eèenové, R usové, Inguši; 1995); hl. m . G roznyj. T ìžba a zpracování ropy. Prùm . petrochem ., stroj., potr., døevozpracující, stav. hm ot. Pìst. ovoce, vinné révy, zeleniny, obilnin. C hov ovcí, skotu. ! 1990 vyhlášena svrchovanost, 1991 nezávislost (nikým neuznaná); È . nepodepsalo ústavu Rus. federace a vede hranièní spor s Ingušskem . 1994 prez. D žochar D udajev (1945!1996) vyhlásil šaríu, na pøelom u 1994 a 1995 do È . vstoupila rus. vojska a obsadila G roznyj. O d 1996 v èele A. M aschadov (*1951). 1997 byla vyhlášena È eèenská islám ská republika.

èejka, rod ptákù z øádu dlouhokøídlých. V È R na loukách hnízdí è. chocholatá.

P. L. Èebyšov

èep el, ” bot. plochá lupenitá èást listu rostlin. N asedá na stonek pøím o, nebo se zužuje v øapík. Je jednoduchá (jednoduchý list), nebo rozdìlená na sam ostatné lístky (list zpeøený nebo složený). È epelák Ladislav, *25.6.1924, è. grafik; prof. A V U . Soustøedil se na expresivní pojetí krajiny abstrahované na citový záznam . èepièka, ” bot. a) pletivo chránící vrchol koøene rostlin; b) zbytek zárodeèníku kryjící tobolku m echorostù. È erenkov Pavel A lexejeviè, 28.7. 1904!6.1.1990, ruský fyzik. N c (1958) za objev a interpretaci È erenkovova záøení.

Èeèetka E. Èech zimní

èerkeská literatura, tvorba tøí národù, zahrnovaných pod etnický pojem È erkesové ! K abar(anù, vl. È erkesù a A dygejcù. Psaná literatura vznikala v 1. pol. 19. st., etnograf a historik Šora N ogm a

P. A. Èerenkov

(1801!1844) ovlivnil rozvoj è. l. ve 20. st. (kabardský básník A . Sodžancuk, 1900!1941, adygejští autoøi T . È aráša, 1902!1987, a N . K ujoko, *1938). È erkesové, zastarale Cirkasové ! souhrnné ozn. pøíbuzných autochtonních národností sev. K avkazu a u ø. K ubáò; jaz. patøí do èerkeské skupiny abchazsko-adygejské vìtve kavkazské rodiny. N áb. islám (sunnité). N ejpoèetnìjší jsou vlastní È erkesové (vl. jm . Á dyge, 52 000, 1989). È erkessk, do 1939 B atalpašinsk ! hl. m . K araèajevsko-È erkeska v R us. federaci, v Sev. K avkazsku, výchozí bod Voj. suchum ské silnice; 119 000 obyv. (1993). Výr. chladnièek, technické pryže; prùm ysl eltech., cem entárenský.

elektrárny v È ernobylu (na U krajinì sev. od K yjeva) 26.4.1986. D va výbuchy páry a vodíku zapøíèinily, že štìpná reakce se vym kla kontrole, následoval výbuch a požár grafitu, únik radioakt. m ateriálu (aktivity 10 18 B q), silné zam oøení okolí elektrárny, zvýšení radiaèní dávkové zátìže obyv. Evropy. B ezprostøednì pøi havárii zahynulo 31 lidí. B ezprostøedním dùvodem havárie byla chyba obsluhy (porušení bezpeènostních pravidel), zásadní pøíèinou konstrukce reaktoru (technol. m énì nároèná, ale náchylná k fyz. nestabilitì). èernohlávek, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hluchavkovitých. B ylina s chlupatou lodyhou a fialovým i kvìty; roste na lukách a pastvinách. È ernohorci, národ v È erné H oøe (asi 360 000) a v Srbsku (120 000, 1971). Jazyk srbochorvatština. N áb. pravoslaví. Tradice rodových a km enových vztahù. Zem ìd., chov dobytka, øem esla.

È erm ák Jaroslav, 1.8. 1830!23.4.1878, è. m alíø. A utor realistických m arín, selských interiérù, historických kom pozic z è. dìjin (Prokop H olý pøed N aum burkem ) a z bojù È ernohorcù proti Turkùm (Ranìný È ernohorec). È erm ínová M arie 5 Toyen èerná díra, kolapsar ! zbytek po gravitaèním kolapsu hvìzdy s hm otností vìtší než dvì hm otnosti Slunce, pøi kterém se polom ìr hvìzdy zm enší pod Schw arzschildùv polom ìr. N em ùže z ní unikat žádné elm ag. záøení ani hm ota. Navenek se projevuje gravitací.

90

J. Èermák, Èernohorka

È erná H ora, R epublika È erná H ora, srbch. Republika C rna G ora ! federativní rep. v jv. Evropì na B alk. poloostrovì, od 1992 souèást Svazové rep. Jugoslávie; 13 812 km ², 616 327 obyv. (1991), hl. m . Podgorica. ! 68,5 % È ernohorcù, 13,4 % M uslim ù, 6,5 % A lbáncù, 3,3 % Srbù (1981). Ú ø. jaz. srbština. N áb. pravoslaví a islám . ! A grárnì-prùm . stát. Zem ìd. využívá asi 40 % rozlohy (zejm . pastviny, orná pùda 6 % ); nekryje potøebu zákl. potravin. H l. plodiny kukuøice, pšenice, bram bory, ovoce, olivovník. C hov ovcí a skotu m á extenzivní charakter. Tìží se hnìdé uhlí, rudy neželezných kovù, bauxit, m oøská sùl. Prùm . hut., stroj., text., chem ., døevozpracující. H ydroelektrárny. C est. ruch na pobøeží. H l. pøístav B ar. M ìn. jed. 1 nový dinár = 100 para. ! Správní èlenìní: 20 opštin.

èernohorská literatura, zaèala se rozvíjet zprvu v pøím oøském B aru, kde ve 2. pol. 12. st. vznikla nejst. jihoslovanská lit. pam átka D ukljanský letopis neboli K rálovství Slovanù. V 14. st. se centrem lit. života stal K otor, kde vznikl hum anistický kruh, a zùstal jím do 19. st., kdy jeho roli pøejalo sídlo èernohorského pravoslavného biskupa a zároveò panovníka Cetinje; Petar II. Petroviæ-N jegoš se stal zakl. novodobé èernohorské (a spoluzakl. srbské) literatury. K rozvoji m oderní è. l. došlo po 2. svìt. válce (M . B ulatoviæ, M . Laliæ, B . Šæepanoviæ, B . Pekiæ). È ernohorský B ohuslav M atìj, 16.2.1684!1.7.1742, è. barokní skladatel a varhaník. Znaènou èást života strávil v Itálii. Dílo dochováno zlom kovitì, znám y zvl. jeho varhanní skladby. èernotisk, ” filat. výsadní èerný otisk poštovní znám ky pro filat. úèely, èasto ve form ì aršíku. èernozem ì, pùdy stepí a lesostepí m írných šíøek (prùm ìrné roè. teploty 8!10 EC , prùm ìrný roè. úhrn srážek 300!650 m m ) s m ocným tm avošedým hum usovým horizontem (0,4!0,8 m ). V znikly v nížinách a rovinách do výšky 300 m n. m ., hl. na spraších s obsahem vápníku. Patøí k nejúrodnìjším pùdním typùm . ! V È R se vyskytují v m or. úvalech, v dolním Povltaví, stø. Polabí a dolním Poohøí.

È erná H ora!dìjiny pø. n. l. pøed 2. tis.

ilyrské osídlení

n. l. od 1. st.

nadvláda øím ské øíše

od pol. 6. st.

dom inance B yzance

od 6. st.

usídlování slovanských km enù

9.!13. st.

slovanský stát Zeta

1499

územ í È . H . dobyto Turky

16.!17. st.

form ální nadvláda osm anské (turecké), fakticky však È . H . nezávislá

1697!1918

vláda dyn. Petroviæ-N jegošù

1830!51

vláda Petra II. Petroviæe-N jegoše, reform y sm ìøující k m odernizaci státu

1878

na berlínském kongresu È . H . uznána suverénním státem

1910

vyhlášeno království

1912, 1913

po balk. válkách rozšíøeno územ í

1914

vstup È . H . do 1. svìt. války na stranì D ohody

1916!18

okupace Rakousko-U herskem

1.12.1918

souèást K rálovství SH S (Jugoslávie)

1941!43

it. okupace, È . H . form álnì spojena s Itálií personální unií

1943!44

nìm . okupace

1945

vyhlášení svazové rep. È . H . v rám ci jug. federace

1990!92

v dobì jug. krize podporovala È . H . zachování Jugoslávie

1992

È . H . vytvoøila se Srbskem Svazovou rep. Jugoslávii

1997

reform nì orientovaný prezident M . D jukanoviæ (*1963)

èerná noha 5 èernání èerná schránka, angl. black box ! systém , jehož vnitøní struktura a èinnost není znám a. Znám je pouze vstup a výstup systém u (im pulzy, signály, zprávy) a vztah m ezi nim i, tj. podnìty pùsobící na systém a reakce (odezva) systém u jim i vyvolaná.

Èernozemì: A horizont ochuzovaný vsakující vodou, C mateèná hornina

È ernozem ní støed, ekon. region R uska; 167 700 km ², 7,8 m il. obyv. (1993). Zahrnuje obl. B ìlgorodskou, K urskou, Lipeckou, Tam bovskou a Voronìžskou. Pøíznivé podm ínky pro zem ìd., rezervy prac. sil, rudy železa v K urské m agnetické anom álii. Prùm ysl hut., stroj., chem ., potravináøský. È erný František, *21.2.1926, è. div. vìdec (knihy H ana K vapilová, H raje František Sm olík, K alendárium dìjin èeského divadla, hl. redaktor D ìjin èeského divadla); prof. UK. È erný František M aria, 13.8.1903!9.11.1978, è. architekt; žák J. G oèára, pøedstavitel m eziváleèné arch. avantgardy. A utor projektu Ú razové pojišt,ovny dìlnické v Praze. È erný K arel, 19.2.1910!18.10.1960, è. m alíø; èlen SVU M ánes. O vlivnìn Paøížskou školou a E. M unchem , spojoval fauvism us, expresionism us, kubism us i konstruktivism us v syntéze rustikálního typu (Zahrada s lam piony).

èerná vdova 5 snovaèkovití

È erný V áclav, 26.3.1905!2.7.1987, è. lit. kritik a historik (rom anista, kom paratista), pøekladatel; prof. M U a U K . Z díla: První sešit o existencialism u, K nížka o Babièce, Studie a eseje z m oderní svìtové literatury, O povaze naší kultury, Z kritické teorie a pøekladatelské praxe, Pam ìti.

èerná zvìø, ” m yslivost ozn. pro prase divoké.

èerný rom án 5 gotický rom án

èernání, choroby rostlin zpùsobené bakteriem i nebo houbam i a projevující se zahníváním a èernáním celé podzem ní èásti rostliny; napadané trsy vadnou, odum írají. V yskytuje se u bram bor (è. stonku bram bor, èerná noha) a obilovin.

èerný trpaslík, koneèné stadium vývoje hvìzdy s hm otností m enší než 2!3 hm otnosti Slunce. Tvoøí ji degenerovaný plyn, nevyzaøuje energii, je v nejnižším energ. stavu. 5 bílý trpaslík; hnìdý trpaslík

èernì, ozn. hub vytváøejících sazovité tm avé povlaky zvl. na listech, napø. na švestkách. R ovnìž ozn. chorob zpùsobených tìm ito houbam i.

èerný záøiè 5 absolutnì èerné tìleso èernýš, poloparazitická bylina z èeledi krtièníkovitých; dosahuje délky až 30 cm .

èerné divadlo, divadlo, kde èernì obleèení herci, na èerném pozadí neviditelní, pohybují na jevišti neživým i pøedm ìty. È erné jezero, nejvìtší j. v È R , na Šum avì u Železné Rudy; 1 008 m n. m .; 18,5 ha, hluboké 40 m . Ledovcového pùvodu. S È ertovým j. (10,3 ha) tvoøí N PR È erné a È ertovo jezero. È erné m oøe, rus. È ërnoje m ore, bulh. È erno m ore, rum . M area N eagrã, turecky K ara D eniz ! vnitøní m oøe A tlantského oceánu m ezi jv. Evropou a poloostrovem M alá A sie, propojené pøes Bospor a D ardanely se Støedozem ním m oøem , a K erèským prùlivem s m oøem Azovským ; 413 000 km ², m ax. hloubka 2 245 m , salinita 13!18 ‰ , velký obsah sirovodíku. H l. pøítoky D unaj, D nìstr a D nìpr. èernice 5 lužní pùdy È ernín O takar 5 C zernin O ttokar È ernínové z C hudenic, C zerninové ! è. šlechtický rod; znám ý od konce 12. st.; pùv. vlastnili statky v sv., po B ílé hoøe i v již. a jz. È echách. V ýzn. èlenové rodu: D iviš, úèastník è. stavovského povstání, popravený 21.6.1621; jeho bratr H eøm an (†1651), diplom at v habsburských službách a od 1650 nejvyšší kom oøí a hofm istr; H um precht Jan (†po 1666), politik, který dal postavit È ernínský palác v Praze a zám ek H um precht. È ást rodu pøijala nìm . národnost, m ajetek po 1945 zkonfiskován a È ernínové byli odsunuti; è. dym okurské vìtvi po 1990 vrácen zám ek D ym okury. 5 D rslavici èernob ílá fotografie, fot. záznam jasù a barev obrazu pøedm ìtu v èernobílé stupnici; pøevod barev na èernobílou stupnici závisí na spektrální citlivosti èernobílého m ateriálu a využití barevných filtrù. 5 fotografie èernob ylská jaderná havárie, jad. havárie (7. tøídy m ez. stupnice) na 4. reaktoru jad.

Èernýš luèní È ernyševskij N ikolaj G avriloviè, 24.7.1828!29.10. 1889, rus. filozof, spisovatel, publicista a lit. kritik; pøedstavitel osvícenského encyklopedism u, utopický socialista (C o dìlat?, Prolog), jeden z vùdcù a ideologù rus. osvobozovacího boje proti carism u (1864!83 v sibiøském vyhnanství). èerpadlo, stroj k dopravì kapaliny nebo ke zvyšování jejího tlaku. Potøebného úèinku se dosahuje a) pøím ým úèinkem na kapalinu pom ocí zm ìny objem u pracovního prostoru (è. hydrostatické); b) pøím ým úèinkem tlaku plynu nebo páry na hladinu kapaliny (è. plynotlaké, napø. m onžík); c) rotaèním pohybem obìžného kola (è. hydrostatické); d) kinetickou energií hnací kapaliny (è. proudové); e) snížením hustoty dopravované kapaliny (è. m am utové).

èerpadlová turbína, stroj, který m ùže pracovat jako turbína i jako èerpadlo.

91

È erského pohoøí, rus. chrebet È erskogo ! pohoøí ve východní Sibiøi v povodí øeky Indigirky; Pobìda, 3 147 m . K otliny v È . p. patøí k nejstudenìjším m ístùm na zem ském povrchu. È ertova stìna, žulový skalní sráz s kam enným m oøem nad hlubokým údolím V ltavy v již. È echách u V yššího B rodu. N ár. pøír. rezervace. È ertovo jezero 5 È erné jezero èervci, nadèele( hm yzu z øádu stejnokøídlých; sam ice jsou bezkøídlé. N ìkteøí škodí v zem ìdìlství. èervená kniha, publikace sestavená z údajù o krit. ohrožených druzích rostlin a živoèichù. È ervená Lhota, zám ek v již. È echách sz. od Jindøichova H radce, v obci Pluhùv Ž(ár. Pùv. got. tvrz ze 14. st. pøestavìna po 1530 na renes. zám ek (v 17., 19. a 20. st. upravován). èervená øepa, varieta øepy obecné (var. conditiva), nìkdy považovaná rovnìž za poddruh. Pìst. od 12. st. jako zelenina. È ervená sedm a, kabaretní scéna v Praze 1909!21, zal. J. È erveným (1887!1962). èervencová revoluce 1830, povstání 27.!29.7. ve Francii, které svrhlo K arla X., jenž se pokusil anulovat svobodné volby a om ezit ústavní svobody; nastolila konstituèní m onarchii; na trùn povolán Ludvík Filip O rleánský. È ervencový m anifest 1944, první dokum ent lid. vlády v Polsku vydaný Polským výborem nár. osvobození. V yhlásil válku N ìm ecku, požadoval posunutí pol. hranic na západ k O døe a vyhlašoval spol. pøem ìny v Polsku. èervené krvinky, erytrocyty ! bunìèné krevní elem enty bez jader, obsahující krevní barvivo. Tvoøí se v kostní døeni. èervenka, rod ptákù z èeledi drozdovitých s nápadnì rezatoèerveným hrdlem . È ervenka M iroslav, *5.11.1932, è. lit. teoretik (Styl a význam ), básník (Lijáky, N ápisy, Strojopisná trilogie, Za øekou) a pøekladatel. èervenozem ì, pùdy vlhkých subtrop. oblastí, zejm . m onzunových. K yselé, silnì zvìtralé pùdy, m inerálnì chudé. È ervenavé zbarvení je zpùsobeno oxidy železa. Pøi vhodném obdìlávání poskytují dobrou úrodu, pøi intenzivním zem ìd. se rychle vyèerpávají. È ervený V áclav František, 27.9.1819!19.1.1896, è. hud. nástrojaø. Jeho firm a, pùsobící v H radci K rálové, úspìšnì pronikla do zahranièí. È ervený køíž, È K ! dobrovolná organizace zdravotní služby; zal. 1863 z podnìtu J. D unanta, pùv. jen pro ranìné a nem ocné za války, pozdìji i pro zajatce, obìti pøír. katastrof. È innost È K vychází z neutrality. Zaøízení i personál È K jsou nedotknutelné (ozn. èerveným køížem v bílém poli ! vznikl pøehozením barev švýc. vlajky). V islám ských zem ích se organizace nazývá È ervený pùlm ìsíc (zal. 1919). ! M ez. È K je tvoøen výborem È K , složeným z 25 švýc. obèanù, Ligou spoleènosti È K a È erveného pùlm ìsíce a nár. organizacem i È K . N c za m ír (1917, 1944). ! N a èinnost È eskoslovenského È K (È SÈ K , 1919!92) navazuje od 1993 È eský È K . È ervený pùlm ìsíc 5 È ervený køíž èervnové povstání 1848 a) v Praze ! svatodušní bouøe 12.!17.6.1848, souèást rev. 1848!49 v Evropì. B oje radikálních studentù a dìlníkù na barikádách s vojskem gen. A . W indischgrätze. 17.6. Praha kapitulovala, 18.6. vyhlášen stav obležení, trvající do 20.7. 1848. È . liberálové (F. Palacký a K . H avlíèek B orovský) se povstání neúèastnili; b) ve F rancii ! po únorové rev. 1848 povstání paøížských dìlníkù na protest proti rušení nár. dílen, které m ìly øešit nezam ìstnanost; potlaèeno gen. L. E. C avaignakem (1802!1857). èervoøi, G ymnophiona ! øád prim itivních obojživelníkù èervovitého tvaru tìla bez konèetin. èervotoèovití, èele( m enších broukù, jejichž larvy žijí ve døevì, které poškozují. N ìkteøí jsou škùdci potravin. èeøen, ètvercová rybáøská sít,, napjatá v rozích na zkøížené ploché oblouky; slouží ke kontrolním lovùm . èesaèka, stroj oddìlující èesáním plody od rostlin, napø. hlávky chm ele ze štoku, dále je èistí a pytluje. èesání, ” text. odstraòování krátkých vláken a pøím ìskù z text. surovin, zejm . u dlouhovlákenného m ateriálu, pøièem ž se zlepšuje stejnom ìrnost suroviny, vzhled a pevnost pøíze; následuje za m ykáním . È eská a Slovenská Federativní R epublika 5 È eskoslovensko èeská dvorská kanceláø, od 12. st. nejdùl. úøad è. státu vedený kancléøem , se sídlem v Praze. 1624 pøenesena do V ídnì jako nejvyšší správní a soudní instance vlády H absburkù nad zem ìm i K oruny èeské. Zrušena 1749. È eská filharm onie, È F ! è. sym f. orchestr. Zal. 1894, um . èinnost zahájila 1896. èeská hudba, oznaèení hud. produkce z è. zem í, které se užívá ve dvou zákl. význam ech: 1) pøísnì teritoriálním , kdy zahrnuje hudbu všech etnik obývajících dané územ í; 2) nár. kult. jev ve sm yslu pojetí novodobého národa. Zejm . pro st. období je druhé, užší vym ezení, neadekvátní. Ze støedovìku èásteènì zachován dom ácí repertoár liturgické hudby a produkce duchovních (H ospodine, pom iluj ny; Svatý Václave) a svìtských písní. D alší písòovou produkci na è. texty podnítilo husitství (K tož jsú boží bojovníci). Zachovány jsou pram eny støed. vícehlasu jednodušších typù. 16. st. pøineslo rozvoj nìkterých druhù renes. polyfonie (J. T. Turnovský, J. C am panus V odòanský) a duchovní písnì (kancionály jednoty bratrské). V yspìlá hud. kultura byla pìstována v prostøedí císaøské kapely R udolfa II. N ástup baroka dokládá dílo A . M ichny z O tradovic. Koncem 17. st. došlo k rozvoji barokní chrám ové a zám ecké hud. kultury (P. J. V ejvanovský). Po 1720 se soustavnì provozovala it. opera (Jarom ìøice nad Rokytnou, K uks, Praha, Brno). V 18. st. se è. zem ì stylovì vyrovnaly evr. standardu (B . M . È ernohorský) a v období pøechodu od baroka ke klasicism u se èetní hudebníci z è. zem í úspìšnì uplatòovali v m noha evr. zem ích (J. D . Zelenka, J. M ysliveèek, J. A . B enda, J. V . A . Stam ic). V okruhu vídeòského klasicism u se prosadili L. K oželuh, P. V ranický, J. V . H . V oøíšek. K líèovou osobností hud. Prahy 1. pol. 19. st. byl V . J. Tom ášek. V 19. st. došlo k rozvoji dom ácí è. nár. hud. kultury, nejprve v oblasti spol. zpìvu (Vìnec ze zpìvù vlastenských). Soubìžnì s vytvoøením institucí m oderního hud. života (H lahol a další pìvecké sbory, Prozatím ní, pozdìji N ár. divadlo) tento vývoj vyvrcholil v díle B . Sm etany a A . D voøáka, na M oravì v tvorbì L. Janáèka. V 1. pol. 20. st. se rozvíjel tradiènìjší (J. B . Foerster, J. Suk, V . N ovák) i m odernì evr. zam ìøený stylový proud è. hudby (B . M artinù, A . H ába). Svébytné hodnoty vytvoøili pražští nìm . skladatelé (E. Schulhoff, V . Ullm ann). Z povál. hudby vyniká zejm . dílo M . K abeláèe, M . Ištvana, P. Ebena, J. K lusáka a M . K opelenta. V oblasti interpretaèního um ìní dosáhli m ez. význam u dirigenti V . Talich, R . K ubelík, V . N eum ann, M . Turnovský, L. Pešek, P. V ronský, instrum entalisté F. O ndøíèek, J. K ubelík, J. K ocian, R . Firkušný, J. Suk, pìvci K . B urian, E. D estinnová, J. N ovotná.

Zábìr z filmu J. Menzla Postøižiny èeská kinem atografie, první „oživené fotografie“ natoèil 1898 J. K øíženecký. O d 1907 vznikaly stálé biografy (V . Ponrepo), pùjèovny, od 1910 první è. film . výrobny. Po 1918 se è. film . výroba prudce rozvíjela (1921 vybudován film . ateliér A .B . v Praze na V inohradech, 1926 na K avalírce). N ìm é film y natáèeny podle lit. nám ìtù (K . A nton, C ikáni), um . nároènìjší díla vznikala ve 2. pol. 20. let (G . M achatý, Erotikon, P. Pražský, Batalión). První è. zvukový film Tonka Šibenice natoèil 1930 K . A nton. V e 30. letech Znak studia èeského animozal. film ové ateliéry v Praze na B arrandovì a ve Z línì, vaného filmu Bratøi v triku zesílila snaha o um ìlecké film ové vyjádøení (V . V anèura, J. Honzl, J. Voskovec, J. W erich, E. F. B urian, M . Friè, O . V ávra, V . K rška, V . K ubásek, J. R ovenský), zaèala se prosazovat dokum entární tvorba (K . Plicka, Zem spieva) a vznikly první anim ované film y (K . D odal, H . Týrlová). V dobì 2. svìt. války se podaøilo è. k. zachovat, 1945 došlo k jejím u znárodnìní. 1945!48 byla natoèena øada film ù s okupaèní tem atikou, po 1948 a zejm . v 50. letech vznikaly schem atické film y propagující kom . ideje, patrné i v životopisných sním cích a veselohrách. D aøilo se anim ované (J. Trnka) a trikové (K . Zem an) tvorbì, byly položeny základy tvorby pro dìti a m ládež. N a sklonku 50. let se zvýšil zájem o souè. tém ata (V . K rška, L. H elge). G enerace nastupující v 60. letech usilovala o nový pohled na souèasnost a o netradièní zpùsob vyjadøování (M . Form an, V . Jasný, E. Schorm , V . C hytilová, J. Jireš, K . K achyòa, Z. Sirový, J. K adár ! E. K los, J. M enzel). V hist. film u dosáhli význ. úspìchù O . V ávra a F. V láèil. V ýznam u nabyla dokum entaristika. Tvorba 70. a 80. let byla ovlivnìna norm alizaèní ideologií, pøesto se natáèely i kvalitní sním ky (K . K achyòa, J. H erz, V . C hytilová, K . Sm yczek, J. M enzel, V . D rha, L. Sm oljak, V . O lm er, O . Lipský, Z. Podskalský, J. K rejèík). Po 1989 došlo ke kvantitativním u útlum u tvorby, zaèala vznikat díla v soukrom é produkci; k význ. dílùm patøí Šakalí léta (J. H øebejk, *1967), Requiem pro panenku (F. R enè), O becná škola, K olja (J. Svìrák), Lekce Faust (J. Švankm ajer). èeská kom ora, úøad pro správu a povznesení král. hospodáøství v è. státì. Zøízena Ferdinandem I. 1527 za úèelem jednotné správy král. financí pro è. korunu. O d poè. podøízena centrální habsburské dvorské kom oøe. Zanikla 1749. È eská konfederace, ústava è. státu, pøijatá gen. snìm em è. zem í 1619. Zm ìnila è. stát v konfederaci È ech, M oravy, Slezska a H orní a D olní Lužice se spoleèným voleným panovníkem , gen. snìm em a ochranou protestantského vyznání. Podle È . k. byl zvolen è. panovníkem Fridrich V . Falcký. Fakticky platila do porážky è. stavovského povstání 1620. È eská konfese, spoleèné vyznání víry è. luteránù, husitù a jednoty bratrské; text È eské konfese pøedložily 1575 nekatolické stavy M axm iliánovi II., který ji ústnì potvrdil, ale její tisk zakázal. Potvrzena 1609 M ajestátem Rudolfa II.; zrušena po B ílé hoøe Ferdinandem II. èeská koruna a) koruna svatováclavská 5 èeské korunovaèní klenoty; b) zjednodušené ozn. stát. útvaru zem ì K oruny èeské. È eská K ubice 5 D om ažlice È eská Lípa, m . v sev. È echách na již. svazích výbìžku È eského støedohoøí, na Plouènici; 40 117 obyv. (1997). Prùm . stroj., text., eltech., potr., døevozpracující. Žel. uzel a dílny. V 70. a 80. letech 20. st. bytová výstavba pro uranový prùm . v obl. Stráže pod R alskem a H am ru. V zázem í rekreaèní obl. (M áchùv kraj, È . støedohoøí). ! A si 1250 poddanské m ìsteèko Lipá, 1384 m . práva. O d 18. st. název È . Lípa. èeská literatura, è. ústní slovesnost doložena nepøím o. Prvním lit. jazykem na è. územ í byla v 9. st. staroslovìnština, psaná hlaholicí (Život Konstantinùv, Život M etodìjùv); po zániku Velkom oravské øíše doznívala do 11. st. v È echách (H ospodine, pom iluj ny), zejm . v Sázavském klášteøe (zal. 1032). V 11.!14. st. pøevládala v literatuøe latina (K osm as, Zbraslavská kronika); od 13. st. zaèalo lit. užívání èeštiny (Svatý Václave, Alexandreida, Dalimilova kronika, M astièkáø, Tkadleèek, Klaretovy slovníky), která s husitstvím pronikla i do odb. literatury (J. H us, P. C helèický) a polit. bojù (polem iky, m anifesty, K tož jsú boží bojovníci). V livy it. renesance zasáhly jen nìkteré osobnosti (H ynek z Podìbrad). V ýraznìji se uplatnil uèený hum anism us užívající latiny (J. z Rabštejna, B . H asištejnský z Lobkovic) a è. nár. hum anism us (V . K ornel ze V šehrd, M . K onáè z H odiškova), s ním ž souvisel i rozvoj vydavatelské èinnosti (J. M elantrich z A ventina, D . Adam z Veleslavína). Na ustálení spisovného è. jazyka m ìla vliv èinnost jednoty bratrské (Bible kralická, J. Blahoslav). Po bitvì na Bílé hoøe odešla do em igrace znaèná èást nekatolické inteligence (J. A . K om enský, P. Stránský ze Zapské Stránky); v è. zem ích se rozvíjela kat. literatura psaná latinsky (B . B albín), è. lid. kronikáøství a ústní lid. tvorba, rozm achu dosáhla barokní poezie (F. K adlinský, A . M ichna z O tradovic) vrcholící v díle B. Bridela. Poèátky nár. obrození (poslední tøetina 18. st.) se nejdøíve projevily ve vìd. oblasti (jazykovìda ! J. D obrovský; historiografie ! G . D obner), díla však psána latinsky nebo nìm ecky. Snaha vytvoøit vìd. literaturu èeskou duchem i jazykem se objevovala od poè. 19. st. (J. Jungm ann, J. E. Purkynì, F. Palacký, P. J. Šafaøík). È . um . literatura se vyvíjela od knížek lidového ètení (V . M . K ram erius) a deklam ovánek k nároènìjší poezii (A . J. Puchm ajer, pøeklady J. Jungm anna, J. K ollár, F. L. È elakovský) a div. tvorbì (V . K . K licpera, J. K . Tyl). N ár. m yšlenku podpoøila lit. falza RK Z. V celkovém zam ìøení è. l. na vlastenecké cíle bylo výjim kou rom antické dílo K . H . M áchy. A si 1848 se literatura politizovala (K . H avlíèek B orovský) a pøiblížila souè. denní skuteènosti (B . N ìm cová). N a tyto podnìty a dílo M áchovo navázala generace m ájovcù (J. N eruda, V . H álek, K . Svìtlá), pøijím ající i im pulzy evr. literatur. V lasteneckou složku literatury posilovali ruchovci (S. È ech) se svým nár. program em , kteøí tak stáli v opozici proti lum írovcùm , vèleòujícím è. l. do evr. kontextu (J. V rchlický, J. V . Sládek, J. Zeyer). O d 80. let se v dram atu (L. Stroupežnický, G . Preissová, A. a V . M rštíkové) a v próze prosazoval realism us, spisovatelé pøešli k rozsáhlým rom ánovým pracem s hist. a venkovským i nám ìty (A . Jirásek, Z. W inter, K . V . R ais, T. N ováková, A . Stašek). 90. léta pøinesla odklon od vlastenectví a vznik m oderní literatury (M anifest È eské m oderny, 1895), jež stála ve znam ení osobního prožitku. Poezie se rozrùzòovala tem aticky i um . vyjádøením (realism us J. S. M achara, sym bolism us A. Sovy, O . B øeziny, K . H laváèka); teor. oporu poskytla kritika (F. X . Šalda). O d poè. 20. st. pokraèoval pøíliv nových um . sm ìrù do poezie i do prózy (deziluzivní obraz osobního prožitku ! P. B ezruè, F. Šrám ek, F. G ellner, V . D yk, K . Tom an,

J. D em l, R . W einer; zesm ìšnìní tradièních ideologií ! L. K lím a, J. H ašek; avantgardní civilism us ! S. K . N eum ann, K . a J. È apkové). Poè. 20. let zesílily soc. m otivy (proletáøská poezie ! J. W olker), vývoj básnictví urèovala zejm . avantgarda (teoretik K . Teige), tj. poetism us a surrealism us (K . B iebl, V . N ezval), ve 30. letech i poezie existenciálnì orientovaná (J. H ora, F. H alas, V . H olan, J. Zahradníèek). M eziváleèná próza vyvrcholila dílem K. È apka, V . V anèury, J. D urycha, I. O lbrachta a J. È epa. N a ohrožení fašism em a na válku reagovala è. l. pøíklonem k tradici a dom ovu (J. Seifert, J. H ora, rozvoj hist. rom ánu), ale také obrazy rozvratu a dezintegrace (J. O rten, V . H olan) a obratem k drsné skuteènosti i k m ýtu každodenního života (Skupina 42; J. K oláø, J. K ainar, I. B latný). Po M nichovu se è. l. rozdìlila na tøi proudy: dom a vydávaný, sam izdatový a exilový. Toto rozdìlení trvalo (s interm ezzem 1945 až 1948) až do 1989. Po únoru 1948 se dom a vydávaná è. l. zúžila na pøitakání „budování socialism u“ (V . Ø ezáè, V . N ezval); nìkteøí spisovatelé byli uvìznìni (J. Zahradníèek), jiní odešli do exilu (E. H ostovský, J. È ep, I. B latný). V nepublikované literatuøe (V . H olan, J. K oláø, surrealisté) pokraèoval násilnì pøerušený vývoj. K èásteèném u uvolnìní došlo po 1956, v 60. letech se è. l. opìt diferencovala (vzestup prózy ! B . H rabal, M . K undera, V . Linhartová, V . Páral; absurdní dram a ! V . H avel; dram a lyricko-existenciální ! J. Topol; poezie ! F. H rubín, O . M ikulášek, J. Seifert, J. Skácel). Tento vývoj pøet,ala od 1969 norm alizace, pokraèoval ovšem v dom ácí sam izdatové literatuøe (L. V aculík, J. G ruša, K . Šiktanc, V . H avel) a v exilu (J. Škvorecký, M . K undera, I. D iviš). Pøevažujícím sklonem èeské literatury 70. a 80. let 20. st. bylo zam ìøení k autentiènosti prožitku (J. Žáèek; písnièkáøi; underground), nebo složitá m odelace výpovìdi (I. W ernisch). 5 O bec spisovatelù; PEN È eská národní banka, È N B ! centrální banka È R . Jejím hl. cílem je péèe o stabilitu è. m ìny. È N B je nezávislá na pokynech vlády. È leny Bankovní rady È N B jm enuje prez. republiky. ! V znikla 1.1.1993 rozdìlením SBÈ S, která byla zrušena v souvislosti se zánikem ès. státu. È eská národní rada, È N R ! a) 29.4.!11.5.1945 orgán è. protifašist. odboje, zejm . v Praze. Pøedseda A . Pražák. O d 5.5.1945 vedla è. povstání. Prohlásila se za zplnom ocnìnce ès. vlády v Košicích, které 10.5. 1945 pøedala veškerou m oc; b) 1.1.1969!31.12.1992 jednokom orový parlam ent È R jako èlenského státu ès. vnitrostátní federace o 200 poslancích, zøízený ústavním zákonem o ès. federaci. První poslance È N R zvolilo 1968 ès. N S. Podle Ú stavy È R se È N R , zvolená 1992, stala od 1.1.1993 Poslaneckou snìm ovnou è. Parlam entu.

92

m il. t ropy (93 % z R uska), 9,4 m ld. m ³ zem ního plynu (93 % z R uska). ! V ýroba (1997): pivo (18,8 m il. hl), obuv (13,6 m il. párù), cem ent (4,9 m il. t), surové železo (4,9 m il. t), osobní autom obily (357 000 ks), elektøina (64,6 m ld. kW h, z toho tepelné elektrárny 75 % , jaderné 20 % , vodní 3,7 % ). Na pøevažující tìžký prùm ysl vázána investièní výstavba, dop., infrastruktura, osídlení, zahr. obch., škody na životním prostøedí. Tradièní jsou odvìtví prùm . text., odìvního, potr., døevozpracujícího, skláø., keram iky a porcelánu, kožedìlného a obuvnického. ! Z hlediska ekonom iky, krajiny a osídlení m á tradiènì význ. postavení zem ìdìlství, lesnictví a rybolov. Živoèišná výr. (55 % zem ìd. produkce) je silnì koncentrovaná, klesají stavy dobytka, produkce m léka, sýrù, m asa, konzerv. V rostlinné výrobì je vedle obilovin a bram bor význ. produkce tech. plodin (sladovnický jeèm en, cukrovka, chm el, len). ! V yužití pùdy (1996): zem ìd. pùda 54,3 % (orná 39,3 % , louky 8,4 % , pastviny 3,6 % , zahrady a sady 2,6 % , vinice a chm elnice), nezem ìd. pùda 45,7 % (lesní 33,3 % , vodní plochy 2 % , zastavìné a ostatní plochy 10,4 % ). D louhodobý trend úbytku zem ìd. a orné pùdy. N a více než 7 % územ í ÈR (se 6,8 m il. obyv., tj. 57 % ) je silnì poškozené životní prostøedí. ! D oprava (1996): 9 435 km žel. tratí (20 % dvoukolejných a 30,3 % elektrifikovaných), 55 000 km silnic (423 km dálnic), 303 km splavných tokù (øíèní dop. po Labi a V ltavì). Let. dop. (m ez. letištì Praha-R uzynì), potrubní (ropa a zem ní plyn z Ruska, 1996 dokonèen ropovod z nìm . Ingolstadtu do K ralup nad V ltavou a Litvínova). ! Zahr. obch. (1997): celk. obrat 1 570 m ld. K è, bilance !141 m ld. K è; nejvìtší podíl vyspìlých státù s tržní ekonom ikou (68,3 % : státy EU 61,3 % , z nich SRN 30,9 % ), SR 10,4 % ; další obch. partneøi: evr. státy s tranzitivní ekonom ikou a státy SN S (15,3 % ), rozvojové zem ì (4,9 % ). V dovozu podíl vyspìlých státù 70,8 % , ve vývozu 65,4 % . V e vývozu se uplatòuje (1996): prùm . zboží podle m ateriálu a hotové výrobky (43,5 % ), stroje a dop. prostøedky (32,7 % ), chem . výrobky (9,0 % ), potraviny (5,1 % ), energ. suroviny (4,5 % ), suroviny (4,9 % ); v dovozu stroje a dop. prostøedky (38,2 % ), prùm . zboží a hotové výrobky (30,7 % ), chem . výrobky (11,8 % ), energ. suroviny (8,7 % ), potraviny (6,6 % ). M ìn. jed. 1 koruna èeská (K è, m ez. zkratka C ZK ) = 100 haléøù. ! Státní zøízení: republika, nejvyšší pøedstavitel prezident. V ýkonným orgánem je vláda, zákonodárným Parlam ent tvoøený Poslaneckou snìm ovnou a Senátem . ! Správní èlenìní: 76 okresù a hl. m . Praha; v pøípravì nové regionální èlenìní (14 krajù a hl. m . Praha). È eská republika!dìjiny

È eská obec sokolská 5 Sokol

pø. n. l.

èeská oliva 5 hlošina

700 000

È eská republika, È esko, È R ! stát ve stø. Evropì na hist. územ í È ech (66 % územ í), M oravy a Slezska; 78 866 km ², 10,3 m il. obyv. (1997), hl. m . Praha. ! V nitrozem ský stát na hl. evr. rozvodí. V ìtšinu povrchu tvoøí vrchoviny a pahorkatiny, nejvyšší jsou okrajová hranièní poh. (Snìžka, 1 602 m n. m . v K rkonoších). È eská kotlina je obklopena k Polsku, N ìm ecku a Rakousku hornatinam i a odvodòována pøevážnì Labem do Sev. m oøe; k východu tvoøí pøechod k M oravì È eskom or. vrchovina. Podnebí m írných šíøek, na pøechodu m ezi oceánickým a kontinentálním . Pøevládající západní vìtry pøinášejí srážky, m axim (asi 1 600 m m ) je dosahováno na návìtrných svazích hor; prùm ìrný roèní úhrn srážek èiní v Praze 483 m m , v B rnì 525 m m . Prùm ìrná èervencová teplota je 19,4 °C , lednová v P raze !1,5 °C a v B rnì !0,6 °C . Ú zem í leží v rostlinném pásu jehliènatých a sm íšených lesù. H ranice, pøevážnì probíhající po horských høebenech, jsou nejdelší s Nìm eckem (810 km ), dále s Polskem (762 km ), R akouskem (466 km ), Sloven-

až 600 000

první stopy po èinnosti èlovìka

2.!1. st.

K eltové na è. územ í; podle keltského km ene B ójù odvozen lat. název È ech (B ohem ia)

pøelom letopoètu

na è. územ í germ . km en M arkom anù

n. l. 6. st.

pøíchod Slovanù

asi 623 až asi 659

Sám ova øíše

asi 880

B oøivoj I. s m anželkou Ludm ilou pøijal køest od M etodìje a uznal svrchovanost V elkom oravské øíše nad svým knížectvím ; pøenesl své sídlo z Levého H radce na pražské hradištì (pozdìjší Pražský hrad)

895

Spytihnìv (vládl 894!915) uznal v Ø eznì svrchovanost východofranských panovníkù nad è. knížectvím

929

skem (252 km ). ! Poloha a pestrost územ í a klim atu se prom ítla v historii, kultuøe (Praha jako køižovatka è., nìm . a žid. kultury), ekonom ice a m nohonárodnostním složení obyvatelstva. Pronikavá zm ìna nastala po 2. svìt. válce; z 3,2 m il. obyv. nìm . národnosti (29 % obyv. na územ í È R , 1937) zùstalo po odsunu nìm . m enšiny do 1947 pouze 180 000 (5,6 % pøedvál. stavu). Podle sèítání lidu 1991 tvoøilo èeské etnikum 95 % (národnost è. 81,3 % , m or. 13,2 % , slezská 0,4 % ), zbytek národnost sl. (3 % ), pol. (0,6 % ), nìm . (0,5 % ), rom ská (0,3 % , de facto m in. ètyøikrát více). Pøirozený pøírùstek obyv. se od 1994 zm ìnil v úbytek (0,1 ‰ 1994, !2,2 ‰ 1996), nepøíznivá je vìková struktura (do 1997 pokles podílu dìtí na 17,8 % , rùst obyv. produktivního vìku na 61,5 % , skupina poproduktivní na 20,7 % ), roste i stø. délka života (m uži 70,4 a ženy 77,3 let, 1996). Ú ø. jazyk èeština. ! N áb. struktura (1991): øím kat. 39,2 % , evang. církve 4,1 % , bez vyznání 39,7 % a nezjištìno 16,2 % . ! H ospodáøství v období 1948!89: geopolitická a geoekon. orientace na východ spolu se zavádìním centrálnì øízeného plánovaného hosp. se projevily velkým i zm ìnam i struktury a rozm ístìní s dopady na osídlení, územ í, krajinu, životní prostøedí; byl budován rozsáhlý prùm . s pøevahou tìžkého pøi chudé surovinové a energ. základnì. Po 1989 transform ace na tržní hosp.; projevil se vliv nových geopolit. a geoekon. podm ínek a silný úèinek reform ních krokù (devalvace, liberalizace cen, daòová reform a, privatizace, restituce). ! H N P 3 870 U S $/obyv., stát. dluh 21,4 m ld. U S $ (1998). H DP 1,52 m ld. K è (1996, v bìžných cenách; tj. 147,8 tis. K è/obyv.). Podíl na tvorbì H D P: prùm . 39,6 % , stavebnictví 4,1 % , zem ìd., les. a rybolov 6 % . Zm ìny ekon. aktivity obyv., vlastnické, velikostní, sektorové a odvìtvové struktury hospodáøství a územ ního rozm ístìní. Pokles stále vysoké m íry ekon. aktivity (celkem 50,5 % , 1996), pøesun ze sektoru prim árního (zem ìd. a lesnictví 6 % , 1996) a sekundárního (prùm . a stav., 41 % ) do terciárního (53 % ). ! 1997 pracovalo v prùm yslu 32 % celkového poètu ekon. aktivních obyv.; v rám ci prùm yslu tvoøil podíl tìžby 5,3 % , prùm yslu zpracovatelského 89,3 % , výroba a rozvod elektøiny, plynu a vody 5,4 % . ! Tìžba (1997): èerné uhlí 16,2 m il. t, hnìdé uhlí 56,7 m il. t; dovoz: 7,1

nebo 935

zavraždìní knížete V áclava ve S taré B oleslavi; nástup B oleslava I.

973

B oleslav II. zøídil pražské biskupství (biskup D ìtm ar)

995

vyvraždìním Slavníkovcù È echy sjednoceny pod vládou Pøem yslovcù

997

m uèednická sm rt druhého pražského biskupa V ojtìcha Slavníkovce pøi m isijní cestì k vých. Prusùm

asi 1019

kníže O ldøich pøipojil k è. státu M oravu

1034!55

vláda B øetislava I.

1085

V ratislav II. získal král. titul pro svou osobu

1158

V ladislav II. korunován králem

25.9.1212

Pøem ysl I. O takar získal Zlatou bulu sicilskou

13. st.

rozm ach vesnické i m ìstské kolonizace, tìžba støíbra

1253!78

vláda Pøem ysla O takara II.

1300!05

m incovní reform a V áclava II. (ražba pražského groše)

1306

sm rtí V áclava III. vym øeli Pøem yslovci v m užské linii

1310

nástup Lucem burkù (Jan Lucem burský) na è. trùn

1344

povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (arcibiskup A rnošt z Pardubic) a zøízení biskupství v Litom yšli

1346

nástup K arla IV . na è. a øím . trùn

1348

zal. N ové M ìsto pražské, pražská univ. a ustaveny zem ì K oruny èeské

1356

Zlatá bula Karla IV.

1378!1419

vláda V áclava IV .; hosp. a spol. krize

1402

J. H us zaèal kázat v B etlém ské kapli; poè. husitství

6.7.1415

upálení J. H usa v K ostnici

1420!31

køížové výpravy proti husitùm

1434

bitva u L ipan

1436

pøijetí kom paktát

1458

Jiøí z Podìbrad zvolen è. králem

asi 1460

poè. jednoty bratrské

1471

sm rt Jiøího z Podìbrad, nástup Jagelloncù na è. trùn

1485 a

kutnohorská sm louva m ezi katolíky utrakvisty

1517

svatováclavská sm louva m ezi è. šlechtou a král. m ìsty

1526

volba F erdinanda I. z dyn. H absburkù è. králem

1547

neúspìch stavovského odboje v È echách 1546!47 proti centralizaci a absolutism u

1575

císaø M axm ilián II. ústnì potvrdil È eskou konfesi

1576!1611

vláda R udolfa II.

1609

M ajestát Rudolfa II.

23.5.1618

tzv. druhá pražská defenestrace zahájila è. stavovské povstání 1618!20, poè. tøicetileté války

8.11.1620

bitva na B ílé hoøe

21.6.1621

poprava 27 pøedstavitelù è. stavovského odboje na Starom ìstském

nám ìstí (starom ìstská exekuce) 1627, 1628

O bnovené zøízení zem ské

1634

zavraždìn A lbrecht z Valdštejna

1648

švéd. vojska oblehla Prahu; vestfálský m ír uzavøel tøicetiletou válku

1680

velké selské povstání proti zavádìní nových robotních povinností

1740!90

vláda M arie Terezie a Josefa II.

1749

zrušení è. dvorské kanceláøe

1756!63

sedm iletá válka; ztráta Slezska a K ladska ve prospìch Pruska

1775

nevolnické povstání, poraženo u Chlum ce nad Cidlinou

1781

toleranèní patent a patent o zrušení nevolnictví

konec 18. st.

poè. nár. obrození

1848!49

èeské polit., kult. a ekon.-soc. požadavky souèástí revoluce

1851!59

bachovský absolutism us

1861

zform ulování nového è. polit. program u a vznik N ár. strany

1862

založení Sokola

1863

rozštìpení nár. bloku na staroèechy a m ladoèechy

1871

fundam entální èlánky; ukonèeno táborové hnutí

1874

m ladoèeši ustavili N ár. stranu svobodom yslnou

1878

zal. È eskoslovanské soc.dem . strany

1883

definitivní otevøení N D

1891

vítìzství m ladoèechù ve volbách do rak. øíšské rady (dùsledek punktací); jubilejní zem ská výstava v Praze

1897

B adeniho jazyková naøízení; zal. národnì socialistické strany

1899

zal. agrární strany

1905

boje za všeobecné hlasovací právo

1907

ve volbách do rak. øíšské rady na zákl. zákonù o všeob. hlasovacím právu v è. zem ích zvítìzili agrárníci pøed soc. dem okraty a m ladoèechy

28.7.1914

R akousko-U hersko vyhlásilo válku Srbsku, obyv. è. zem í zataženo do 1. svìt. války

6.7.1915

T. G . M asaryk zahájil v Ženevì zahr. protirak. akci s cílem vytvoøit sam ostatné È eskoslovensko

17.5.1917

M anifest èeských spisovatelù

1918 13.7.

vytvoøen N ár. výbor èeskoslovenský

14.10.

ustavena prozatím ní ès. vláda s T. G . M asarykem jako prezidentem ; generální stávka v è. zem ích; na mnoha m ístech vyhlašována sam ostatnost

28.10.

vyhlášení sam ostatného ès. státu

1918!92

5

È eskoslovensko

1993 1.1.

vznik È eské republiky; èlen KB SE

19.1.

èlen OSN

26.1.

prezident V. H avel

8.2.

oddìlena m ìna È R a SR

30.6.

èlen Rady Evropy

4.10.

sm louva o pøidruženém èlenství È R k EU

1994

È R se pøipojila k projektu Partnerství pro m ír

1995

èlen O rganizace pro hosp. spolupráci a rozvoj (O EC D )

1996 leden

È R podala pøihlášku do EU

èerven

volby do Poslanecké snìm ovny; ustavena m enšinová vláda pravicové koalice (O D S, O D A , K D U -È SL), pøedseda vlády V. K laus

listopad

senátní volby; naplnìn Senát jako horní kom ora Parlam entu È R

1997 leden

pøijata èesko-nìm ecká deklarace

listopad

dem ise vlády

1998 leden

prezident jm enoval pøechodnou vládu (K D U -È SL, O D A , U S, nezávislí), pøedseda vlády J. Tošovský

jaro

zahájen proces ratifikace èlenským i státy N A TO o pøijetí È R , M a(arska a Polska do N A TO

èerven

m im oøádné volby do Poslanecké snìm ovny; ustavena m enšinová vláda È SSD, pøedseda vlády M . Zem an

12.3.1999

èlen NA TO

È eská spoleènost nauk, vìd. spoleènost zal. 1784 v Praze, od 1790 po reorganizaci název K rálovská èeská spoleènost nauk. È eská státoprávní dem okracie, polit. strana vytvoøená 1918 slouèením N ár. strany svobodom yslné ! m ladoèeši (zal. 1874), È . strany státoprávnì pokrokové (zal. 1908), M or. strany lid. pokrokové (zal. 1891), èásti N ár. strany ! staroèeši (zal. v 60. letech 19. st.) a È . strany pokrokové (zal. 1900); v èele K. K ram áø a A . R ašín. O d 1919 È s. nár. dem okracie. È eská strana agrární 5 R epublikánská strana zem ìdìlského a m alorolnického lidu È eská strana národnì sociální 5 È eskoslovenská strana socialistická È eská strana sociálnì dem okratická, ÈSSD ! polit. strana; vznikla 1993 zm ìnou názvu È s. soc. dem okracie. Pøedseda M . Zem an (od 1993). V e volbách do Poslanecké snìm ovny 1996 druhá nejsilnìší strana, 1998 zvítìzila. 5 È eskoslovenská sociální dem okracie È eská tabule, územ í v sev. èásti È . vysoèiny; složená z pískovcù, jílovcù a slínovcù køídového útvaru, vìtšinou vodorovnì uložených. R oviny a pahorkatiny (na sev. okraji znaènì èlenité) od dolního Poohøí pøes støedoè. Polabí až po povodí horní Svitavy. M á nejvìtší zásoby podzem ních vod v È R . È eská Tøebová, m . ve vých. È echách na hl. žel. tahu z È ech na stø. M oravu; 17 688 obyv. (1997). Žel. uzel, seøadištì, dílny, žel. stø. škola. Prùm . stroj. a textilní. ! 1292 a 1304 první zm ínky, m ìsto od 1365. èeská válka 1618!1620 5 èeské stavovské povstání 1618!1620 È eská vysoèina, soubor všech hornatin, vrchovin, pahorkatin, rovin i kotlin v È R po linii Znojm o!B rno !Pøerov!O strava. O dpovídá geol. jednotce è. m asivu. D ìlí se na 6 zákl. geom orfolog. subprovincií (soustav): Šum avskou, È esko-m oravskou, K rušnohorskou, Sudetskou, Poberounskou a È eskou tabuli.

93

È eská zem ìdìlská univerzita v Praze, È ZU ! vysoká škola se sídlem v Praze; zøízena 1952 z Fakulty zem ìd. a les. È V U T (1951), do 1994 V ysoká škola zem ìd. (V ŠZ). Fakulty: A gronom ická (1952); Les. (1952 jako fakulta È V U T, zrušena 1959, obnovena 1990); Provoznì ekon. (1952); Tech. (1952). È eské Budìjovice, statutární m . v již. È echách na jv. okraji È eskobudìjovické pánve na soutoku V ltavy a M alše; 99 548 obyv. (1997). Pøirozené hist., geogr., hosp. a kult. centrum již. È ech. V ýr. sm altovaného nádobí (zn. Sfinx), tužek a psacích potøeb (zn. K oh-i--noor), jehel, piva (od 1795 B udvar; od 1895 Sam son); prùm . stroj., nábytkáøský, pap., polygr., text., potr. (m lékárenský, pekárenský, m asný, konzervárenský). Silnièní køižovatka a žel. uzel. Støedisko školství (JU ), vìdy, kultury. A grosalon Zem ì živitelka. ! Zal. asi 1265 jako král. m ., 1528!31 m ísto konání zem ských snìm ù, od 1784 sídlo biskupství. M PR : m . pravidelného šachovnicového pùdorysu s ètvercovým nám ìstím ; býv. m asné krám y (kolem 1560); katedrální kostel z 13. st. pøestavovaný v 17. st.; got. dom inikánský klášter s kostelem ze 13. a 14. st.; renes. È erná vìž (1549!77). 1832 zahájen provoz celé trati konìspøežné železnice È . B udìjovice!Linec. O bch. a od 19. st. prùm . støedisko. èeské divadlo, rozvíjí se od støedovìku v náb. a lid. obøadech, slavnostech, zvycích a hrách (M astièkáø). O d konce 15. st. se uplatnily vlivy hum . divadla, hrálo se na pražské univ. (od 1535) a školách, nejdøíve lat., pozdìji è. (hry J. C am pana V odòanského, J. A . K om enského). Od pol. 16. st. se rozvíjely dvorské slavnosti, è. zem ì navštìvovaly angl. koèovné spoleènosti. Po B ílé hoøe se è. hrály jen na vesnici a v m alých m . (sousedské divadlo) hry o svìtcích (H ra o sv. D orotì), pašijové hry a lid. zpìvohry. 1739 vzniklo v Praze Div. v K otcích, od 60. let se objevily první pokusy o div. v è. jazyce. 1783 otevøeno H rabìcí N osticovo nár. div. (Stavovské), postupnì vznikala další. È . se hrálo od 1785 v N osticovì div., 1786!89 v B oudì, od 1824 pravidelnì na rùzných m ístech v Praze. 1849 vznikla první è. koèovná spol., 1850 Sbor pro zøízení è. N D . Za nár. obrození se rozvinuly zákl. è. dram atu (V . Thám , J. N . Štìpánek, V . K . K licpera, J. K . Tyl, J. J. K olár). 1862 otevøeno první è. sam ostatné Prozatím ní divadlo a 1881, resp. 1883 ND . Profesionální div. vznikla v B rnì a Plzni, od 60. let se rozvíjela div. ochotnická. D ram a reprezentuje tvorba E. B ozdìcha, J. V rchlického, J. Zeyera, F. F. Šam berka, k pøedním hercùm pozdnì rom ant. školy patøí O . Sklenáøová-M alá, J. Seifert aj. V 80. a 90. letech 19. st. se prosadil v N D realism us a naturalism us (dram atici L. Stroupežnický, A . a V . M rštíkové, G . Preissová, A . Jirásek, F. A . Šubert, režisér J. Šm aha, herci J. M ošna, F. K . K olár). O d poè. 20. st. byla v popøedí vývoje generace N D vedená J. K vapilem , s herci H . K vapilovou, E. V ojanem a M . H übnerovou. D ram a a kritiku reprezentovali F. X . Šalda, V . D yk, V . Tille, J. V odák, J. H ilbert, F. Šrám ek, J. M ahen. Expresionism us se prosadil v režiích K. H . H ilara ve V inohradském div. a v N D , kde spolu s K . D ostalem pracovali význ. herci (L. D ostalová, V . V ydra, E. K ohout, Z. Štìpánek, H . H aas) a scénografové (V . H ofm an, B . Feuerstein, F. Tröster). M ezivál. dram a reprezentuje tvorba K . È apka, F. Langra, A . D voøáka. V pol. 20. let vznikla è. div. avantgarda (O svobozené divadlo) v režiích J. H onzla a J. Frejky, vrcholila ve 30. letech v polit. revuích V +W a v D 34 E . F . B uriana. Z okruhu avantgardy vyšlo dram a V . V anèury a V . N ezvala. Za války div. 1944 uzavøena. 1945 divadla znárodnìna, po 1948 se rozšíøila sít, profesionálních divadel. V 50. letech byl direktivnì prosazován social. realism us, od 1956 se divadlo obnovovalo nástupem nové režisérské generace (A . R adok, O . K rejèa, E. Sokolovský) a dram atikù (F. H rubín, J. Topol, M . K undera, P. K ohout, F. Pavlíèek). V zniklo hnutí div. m alých forem (1958 D iv. N a zábradlí, 1959 Sem afor, 1959 V eèerní Brno), kde vyrostla nová generace dram atikù (V . Havel, M . U hde, I. V yskoèil) i režisérù (J. G rossm an), na dvojici V +W navázali J. Suchý a J. Šlitr, tradici è. m oderní pantom im y zal. L. Fialka. K oncem 60. let dosáhlo è. d. vysoké úrovnì a bylo cenìno i v zahranièí. 1965 vzniklo D iv. Za branou (O . K rejèa) a È inoherní klub (J. K aèer, J. V ostrý, J. M enzel), 1958 Laterna m agika. Em igrace, zákazy pùsobení a cenzura zabrzdily v 70. a 80. letech další vývoj. Postupnì se rozvíjely soubory netradièního studiového div. (1963 D iv. Y , 1969 D iv. H usa na provázku a D ivadlo na okraji, 1972 È inoherní studio, 1974 H anácké div.), kde pùsobili režiséøi E. Schorm , P. Scherhaufer, I. R ajm ont, J. Schm id, A . G oldflam . K pøedním dram atikùm patøí O . D anìk, J. H ubaè, K . Steigerw ald, D . Fischerová. B ìhem listopadu 1989 se divadla stala centrem polit. dìní. O d 1990 è. d. prochází složitou institucionální, ekon., um . i generaèní prom ìnou. èeské korunovaèní klenoty, sym bol stát. svrchovanosti è. království. N ejst. je svatováclavská koruna, panovnický diadém , zhotovený 1346 na podnìt K arla IV . snad z pùv. pøem yslovské koruny; sv. V áclav jako vìèný è. vládce ji propùjèoval è. králùm pro slavnost korunovace; uložena v korunovaèní kom oøe katedrály sv. V íta na Pražském hradì. D alší èásti, žezlo a jablko, pocházejí z 2. pol. 16. století. èeské loutkové divadlo, loutky se užívaly od støedovìku, první è. koèovní loutkáøi se objevili v 18. st. (M . K opecký, P. K onopásek, 1785!1828). V ýzn. obdobím è. l. d. byla 1. pol. 20. st. (1920 zal. Ø íše loutek; 1929 ustavena UN IM A ; 1930 zal. J. Skupa první profesionální soubor). Sít, profesionálních loutkových divadel vznikla 1949. 1972 zal. v C hrudim i M uzeum loutkáøských kultur. È eské slovo, è. deník; zal. 1907, do 1938 ústøední tiskový orgán È ., resp. È s. nár. social. strany, 1939 až 1945 list N árodní souruèenství. Pro kolaboraci s nacisty 1945 zastaven; pokraèovatelem od 1945 Svobodné slovo. èeské stavovské povstání 1618!1620, èeská válka 1618!1620 ! è. (první) fáze tøicetileté války; odboj è., pøevážnì nekat. stavù, hájících své polit. a náb. výsady proti nastupujícím u habsburském u absolutism u, opírajícím u se o katolicism us. Zaèalo 23.5. 1618 defenestrací m ístodržících na Pražském hradì, pokraèovalo boji m ezi stavovským i a císaøským i vojsky a volbou Fridricha V . Falckého è. králem (1619), ukonèeno porážkou è. stavù na Bílé hoøe 8.11.1620. Vítìzní H absburkové využili porážky povstání k postupném u prosazení panovnického absolutism u a k rekatolizaci è. zem í. 5 starom ìstská exekuce È eské støedohoøí, hornatina sopeèného pùv. v sev. È echách m ezi M ostem a Novým B orem , proražená údolím L abe; M ilešovka, 837 m . C H K O È . s. (1 070 km ², od 1976), vzácné druhy rostlin i živoèichù. È eské vysoké uèení technické, È V U T ! V Š se sídlem v Praze; zøízeno 1707 jako È . stavovská inženýrská škola. 1803 pøem ìnìná na Polytech. ústav, kde se postupnì vytvoøila è. a nìm . èást. Z è. èásti vznikla 1869 È . vysoká škola tech., která 1920 zm ìnila název na È V U T. Fakulty: Fakulta arch. (1920, 1960 slouèena s Fakultou inženýrského stavitelství na F akultu stav., obnovena 1976); Fakulta elektrotech. (1920); Fakulta stav. (1920); Fakulta strojní (1920); Fakulta jad. a fyz. inženýrská (1955). èeské výtvarné um ìní, vyvíjelo se od 8. st. pod ant. a euroas. vlivem (um . øem esla). K am enná arch. se zrodila na územ í V elkom or. øíše, odkud se od 2. pol. 9. st. šíøila do è. oblasti (rotundy), kde se rozvíjela pod bavorským a saským vlivem . R om . styl od 13. st. nahrazován gotikou, která vyvrcholila v dobì vlády Karla IV . a V áclava IV . V edle Prahy (M istr Theodorik, P. Parléø) se ve 14. st. støediskem è. v. u. stala oblast již. È ech (M istr tøeboòského oltáøe). U m ìní krásného slohu (od 1390) exportováno do m noha zem í Evropy. R enesance zasáhla è. v. u. okrajovì, v dobì m anýrism u za R udolfa II. se stala Praha støediskem výtv. dìní. O d 17. st. ovládal è. v. u. barokní sloh, který v è. zem ích zdom ácnìl. O d 18. st. byl prostoupen duchem it. radikálního baroka (architekt K . I. D ientzenhofer, sochaø F. M . B raun, m alíø P. B randl). O sobitý pøínos pøedstavují Santiniho stavby bar. gotiky (klášterní kostel ve Ž(áru nad Sázavou). D ruhá pol. 18. st. byla ve znam ení nástupu rokoka, vystøídaného klasicism em a poè. 19. st. em pírem . U m . m nohotvárné dìní 19. st. krystalizovalo tvorbou generace N D (J. M ánes, M . A leš).

G enerace 90. let pøedznam enala nástup m oderního um ìní (J. Preisler, A . Slavíèek, M . Jiránek, J. Štursa), datovaný 1907 (skupina O sm a). O sobitých hodnot dosáhla è. secese (A. M ucha), kubism us (B . K ubišta, E. Filla, A . Procházka, O . G utfreund), konstruktivism us a poetism us (F. M uzika, K . Teige), surrealism us (Toyen, J. Štyrský), abstrakce (F. K upka, F. Foltýn) èi im aginativní m alba (J. Ším a). M oderní m ezivál. architektura pozm ìnila tváønost m ìst (Praha, B rno, H radec K rálové). T vorbu m ladé vál. generace poznam enalo civilistní dìní (Skupina 42), zatímco období 50. let bylo ve znam ení social. realism u, plnilo reprezentaèní úkoly m onum entální povahy, architektura øešila zejm . bytovou výstavbu. O d 60. let zaèala pøevažovat abstrakce a nová figurace (J. N aèeradský), znovu se objevily surreal. prvky; m alíøství se široce rozrùznilo (im aginativnost ! M . M edek, V . B oudník, expresivnost ! J. Jíra, konstruktivism us ! K . M alich, S. K olíbal); stylové rozpìtí sochaøství sahalo od èistého soch. tvaru k absurdním projevùm , od neoreal. hm otnosti k odhm otnìné stylizaci (O . Zoubek). R ozrùznìní stylù pokraèovalo v 70. a 80. letech 20. st. nástupem postm odernism u (skupina T vrdohlaví) a dalších sm ìrù.

94

È eskoslovensko!dìjiny

Národnostní složení „eskoslovenska 1930: „eši a Slováci (66,2 %), Nmci (22,5 %), Ma‹aÍi (4,9 %), Rusové a Ukrajinci (3,9 %), Poláci (0,7 %), ostatní 1,8 %

èeské zem ì, zem ì K oruny èeské, po 1918 záp. èásti È eskoslovenska, od 1969 È R . È esko 5 È eská republika

1918

èesko-rakouské vyrovnání 5 fundam entální èlánky

28.10.

v Praze vyhlášen ès. stát

È eskobratrská církev evangelická, vznikla 1918 spojením è. sborù evang. církví helvetského a augsburského vyznání na územ í È ech a M oravy. Pøijetím ètvera vyznání se pøihlásila k dìdictví è. (Bratrská konfese, È eská konfese) i svìtové (Augsburská konfese, D ruhá helvetská konfese) reform ace. C írk. zøízení presbyternì-synodní, nejvyšší duchovní pøedstavitel synodní senior; územ nì se èlení na 13 seniorátù.

30.10.

SN R pøijala D eklaraci slovenského národa

È eskom oravská vrchovina, døíve Èeskom oravská vysoèina ! rozsáhlé území na pom ezí È ech a M oravy; Javoøice, 837 m . V geol. stavbì pøevládají ruly a žuly, na vrcholech skaliska a kam enná m oøe. È etné pøír. rezervace, v pram enné obl. Svratky a Sázavy C H K O Ž(árské vrchy (715 km ², od 1970). È eskoslovenská akadem ie vìd, È SA V ! nejvyšší ès. vìd. instituce se sídlem v Praze. V znikla 1952 pøevzetím K rál. è. spol. nauk a dalších institucí. 1992 zanikla. 5 A kadem ie vìd È R È eskoslovenská národní dem okracie, pravicová, výraznì nacionalisticky orientovaná polit. strana, spjatá s è. kapitálem ; zal. 1918 pod názvem È . státoprávní dem okracie. Ta vznikla slouèením nìkolika stran (m j. staroèeši, m ladoèeši). N ázev È s. nár. dem okracie od 1919. V èele K . K ram áø (pøedseda) a A. R ašín; tiskový orgán N árodní listy. 1934 splynula s N ár. ligou a Nár. frontou v N ár. sjednocení, které 1938 ukonèilo èinnost. È eskoslovenská obec legionáøská, sdružení bývalých pøíslušníkù ès. legií z 1. svìt. války; vznikla 1921 splynutím nìkolika legionáøských organizací. Opora polit. linie H radu. O d 1924 tiskový orgán N árodní osvobození. 1939 rozpuštìna, 1945 obnovena a 1948 zaèlenìna do Svazu bojovníkù za svobodu, resp. Zväzu l,udových bojovníkov, ze kterých 1951 vznikl Svaz protifašist. bojovníkù.

29.10.!3.11.

v è. pohranièí vyhlášeny 4 nìm . provincie

14.11.

prez. zvolen T. G . M asaryk; pøedseda vlády K . K ram áø

29.11.!18.12.

è. pohranièí obsazeno ès. vojskem

1919

zákon o pozem kové reform ì; pøipojení Podkarpatské R usi

1920 20.1.

È SR spoluzakl. Spoleènosti národù

29.2.

N S pøijalo ústavní listinu È SR

1928

uzavøen m odus vivendi m ezi È SR a Svatým stolcem

1933 16.2.

v Ženevì podepsán organizaèní pakt M alé dohody

2.10.

K . H enlein založil Sudetonìm eckou stranu

1935 14.12.

abdikoval T. G . M asaryk

18.12.

prez. zvolen E. B eneš

1938 30.9.

vláda pøijala m nichovskou dohodu

1.!11.10.

è. pohranièí pøedáno N ìm ecku

1.10.

è. Tìšínsko odstoupeno Polsku

È eskoslovenská obec sokolská 5 Sokol

5.10.

abdikoval E. B eneš

È eskoslovenská republika 5 È eskoslovensko

2.11.

vídeòská arbitráž

È eskoslovenská socialistická republika 5 È eskoslovensko

9.!10.11.

køišt,álová noc v è. pohranièí

È eskoslovenská sociální dem okracie, È SSD ! polit. strana; zal. 1878 pod názvem È eskoslovanská sociálnìdem . strana; zakl.: L. Zápotocký (1852!1916), J. B . Pecka (1849!1897), J. H ybeš (1850!1921). O d 1897 tiskový orgán Právo lidu. V ysoký kredit získala 1905!07 v bojích za všeob. hlasovací právo; ve volbách 1907 nejsilnìjší politická strana v èeských zem ích. 1920 došlo ve stranì k vnitøním u zápasu, který skonèil odchodem a organizaèním oddìlením pøívržencù rev. m arxism u-leninism u v K SÈ . Spolu s È SN S byla È SSD v m ezivál. období oporou H radu; za 2. svìt. války její èetní èlenové zapojeni v odboji i v londýnské exilové vládì. 1945 obnovena jako souèást N F, 27.6.1948 pod vedením Z . Fierlingera a B . Laušm ana splynula s K SÈ ; protikom . opozice potlaèena èi v em igraci. Po listopadu 1989 obnovena v rám ci O bè. fóra, od 1992 parlam entní strana, 1993 zm ìna názvu na È eská strana sociálnì dem okratická.

30.11.

prez. zvolen E. H ácha

È eskoslovenská strana lidová, È SL ! polit. strana orientovaná v kø. soc. duchu; vznikla 1919 spojením È . strany kø. soc. (zal. 1894), K at. strany nár. (zal. 1896) a Soc. reform ní kø. strany (zal. 1899). V m ezivál. období øízena výkonným výborem v èele s J. Šrám kem . 1922!38 tiskový orgán Lidové listy. 1938 strana rozpuštìna; za 2. svìt. války øada èlenù èinná v odboji i v londýnské exilové vládì (J. Šrám ek pøedseda vlády). 1945 strana obnovena jako složka N F, 1945!48 oponent K SÈ . Po únoru 1948 postižena èistkou, provedenou kom . spolupracovníky (J. Plojhar, 1902!1981). Pokusy o reform u se pøed 1989 nezdaøily. Po listopadu 1989 sam ostatná politika kø. soc. orientace, parlam entní strana; od 1990 pøedseda J. Lux. 1992 se È SL transform ovala na K øest,anskou a dem . unii ! È eskou stranu lidovou (K D U !È SL). È eskoslovenská strana národnì socialistická, È SNS ! politická strana; zal. 1897 pod názvem È eská strana národnì socialistická. Sdružovala národnì orientované dìlníky a živnostníky, v èele býv. m ladoèech V . J. K lofáè. O d 1897 tiskový orgán È eské slovo. 1918 zm ìnìn název strany na È s. strana socialistická, od 1926 È SN S. V m eziváleèném období spolu se soc. dem okraty opora politiky H radu (do 1935 E. B eneš èlen strany). Za 2. svìt. války její èlenové èinní v odboji i v exilové londýnské vládì. 1945 obnovena jako složka N F, 1945!48 hl. protivník K SÈ . Po únoru 1948 došlo uvnitø strany k èistce, vedené prokom unistickým i funkcionáøi (A . Neum ann, 1901!1977; E. Šlechta, 1895!1960); strana reorganizována na È s. stranu socialistickou (È SS). È eskoslovenská strana socialistická, È SS ! polit. strana; vznikla po únoru 1948 reorganizací È s. strany národnì socialistické. D o 1989 èlen NF, vùdèí pøedstavitelé E. Šlechta (1895 až 1960), A. Neum an (1901 až 1977), od 1968 B. K uèera (*1923). O d 1987 èást èlenstva vystupovala kriticky vùèi oficiální stát. politice, v listopadu 1989 jako první oficiální organizace odsoudila brutální zásah v Praze na N ár. tøídì. N eúspìch ve volbách 1990 vedl èást èlenù k odchodu a založení È s. strany nár. sociální. 1991!92 È SS souèástí Liberálnì-soc. unie, 1992!96 parlam entní strana, 1993 zm ìna názvu na Liberální strana nár. sociální (LSN S), od 1994 v koalici s È eskom or. stranou støedu; 1995 až 1997 slouèena se stranou Svobodní dem okraté, 1997 název È eská strana nár. sociální (È SN S). O d 1998 pøedseda J. Šula (*1954). èeskoslovenské legie, dobrovolnické jednotky È echù a Slovákù za 1. svìt. války; utvoøené z iniciativy ès. zahr. odboje 1917 v R usku a ve Francii a 1918 v Itálii z è. a sl. zajatcù. B ojovaly po boku D ohody proti R akousko-U hersku a N ìm ecku, 1918!20 zasáhly do prùbìhu obè. války v R usku. V ýraznì se zasloužily o m ezinárodní kredit M asarykovy zahr. akce a pøispìly ke vzniku È eskoslovenska. 5 È eskoslovenská obec legionáøská Èeskoslovensko, 1918!39 Èeskoslovenská republika (ÈSR), 1939!45 protektorát Èechy a M orava a Slovenská republika, 1945!60 È eskoslovenská republika (È SR ), 1960!90 È eskoslovenská socialistická republika (È SSR ), 1990!92 È eská a Slovenská Federativní R epublika (È SFR ) ! stát ve stø. Evropì; 127 900 km ², 15,6 m il. obyv. (1991), hl. m . Praha. ! Po dobu spoleèných dìjin od 1918 došlo k postupném u vyrovnání propastných poèáteèních ekon.-soc. rozdílù m ezi vyspìlým i è. zem ìm i a zaostalým Slovenskem . Po 17.11.1989 rùst nacionálních em ancipaèních snah na Slovensku, po parlam entních volbách 1992 jednání o rozdìlení federace. K 1.1.1993 se È . rozdìlilo na dva sam ostatné nástupnické státy: È eskou republiku (v západní èásti na územ í hist. zem í È ech, M oravy a Slezska, 62 % celku) a na Slovenskou republiku (ve vých. èásti, 38 % ).

1939 14.3.

v B ratislavì vyhlášena Sl. republika

14.!15.3.

vnitrozem í èeských zem í okupováno Nìm eckem ; zøízen protektorát È echy a M orava jako souèást V elkonìm . øíše

21.7.

sl. snìm pøijal sl. ústavu

17.11.

nacisté uzavøeli è. vysoké školy

1940

v Londýnì ustaveno státní zøízení È SR v exilu v èele s E. B enešem

24.11.1941

do žid. ghetta v Terezínì pøijel první transport

1942 27.5.

atentát ès. výsadkáøù z V elké B ritánie na R . H eydricha v Praze

10.6.

vyhlazení Lidic

1944 29.8.!27.10.

Sl. národní povstání (v èele SN R )

1945 5.4.

vyhlášen K ošický vládní program

5.!9.5.

K vìtnové povstání (v èele È N R ); skonèilo pøíjezdem R udé arm ády do Prahy

12.5.

u M ilína skonèily boje 2. svìt. války v Evropì; zatèen E. H ácha

19.6.

prez. zvolen E. B eneš

26.6.

È SR spoluzakladatel O SN

24.10.

E. B eneš podepsal retribuèní dekrety

1945!46

vysídlení Nìm cù z È SR

1948 25.2.

K SÈ pøevzala m oc v È SR

9.5.

N S pøijalo Ú stavu 9. kvìtna

7.6.

abdikoval E. B eneš

14.6.

prez. zvolen K . G ottwald

leden 1949

È SR spoluzakladatel R V H P

1. pol. 50. let

politické procesy (M . H oráková, R . Slánský)

1953 14.3.

zem øel K . G ottw ald21.3.prez. zvolen A. Zápotocký

1.6.

m ìnová reform a

14.5.1955

È SR spoluzakladatel V aršavské sm louvy

1957 13.11.

zem øel A . Zápotocký

19.11.

prez. zvolen A. N ovotný

11.7.1960

N S pøijalo Ú stavu È SSR

60. léta

liberalizace kult. a spol. života

1968 leden

prvním tajem níkem Ú V K SÈ zvolen A. D ubèek

22.3.

abdikoval A . N ovotný

30.3.

prez. zvolen L. Svoboda

duben

pøijat akèní program K SÈ

27.6.

zveøejnìno D va tisíce slov

21.8.

okupace È SSR vojsky 5 státù V aršavské sm louvy

27.10.

N S pøijalo ústavní zákon o ès. federaci

1969

95

16.1.

v Praze se upálil J. Palach

17.4.

prvním tajem níkem Ú V K SÈ zvolen G . H usák

prosinec 1970

poèátky norm alizace (Ú V K SÈ pøijal Pouèení z krizového vývoje)

nech) položeny zákl. è. národnosti. ! N ovodobý è. národ se form oval koncem 18. a poè. 19. st., státnost obnovena 1918 vznikem È SR . Pøi sèítání lidu 1991 se 1,36 m il. obyv. È R hlásilo k m oravské a 45 000 ke slezské národnosti. È eští bratøi 5 jednota bratrská

1975 29.5.

z funkce prez. uvolnìn L. Svoboda; prez. zvolen G . H usák

1.8.

È SSR v H elsinkách podepsala Závìreèný akt K BSE

leden 1977

zveøejnìn dokum ent C harta 77

1989 17.11.

brutální zákrok proti studentské dem onstraci v Praze

10.12.

z funkce prez. abdikoval G . H usák

29.12.

prez. zvolen V . H avel

èerven 1990

O F a V PN nejsilnìjším i stranam i v parlam entních volbách

1991 9.1.

FS pøijalo Listinu základních práv a svobod

16.12.

podepsána dohoda o pøidružení È SFR k ES

1992 èerven

O D S a H ZD S nejsilnìjším i stranam i v parlam entních volbách

20.7.

abdikoval V . H avel

3.9.

SN R pøijala Ú stavu SR

25.11.

FS pøijalo zákon o zániku È SFR k 31.12.1992

16.12.

È N R pøijala Ú stavu È R

1.1.1993

vznik sam ostatných státù È eské republiky a Slovenské republiky

èeština, jazyk ze skupiny západoslovanských jazykù. Z rozdílnosti funkcí vyplynulo její vnitøní rozvrstvení na: a) è. spisovnou (jazyk stát. adm inistrativy, veø. projevù, literatury, tisku, vyuèuje se jí na školách), která je jako dùl. sjednocující èinitel kodifikována po stránce tvarové, grafické i výslovnostní; b) è. bìžnì m luvenou, v níž se rozlišují tradièní náøeèí (èeská, hanácká, lašská a m oravskoslovenská); rozdíly m ezi náøeèím i se pøirozeným vývojem stírají a vznikají interdialekty, z nich nejvýzn. je obecná èeština, jejíž nìkteré znaky pronikají do m luvené podoby spisovného jazyka a pùsobí vìtší prom ìnlivost jeho norm y. Z typologického hlediska je è. flektivní jazyk. N a rozdíl od ostatních západoslovanských jaz. m á ra, la, øe, le za praslovanské or, ol, er, el m ezi souhláskam i, za dj, tj, kt m á z, c, za g m á h, typická je souhláska ø. R ozlišuje krátké a dlouhé sam ohlásky, m á dvojhlásku ou. Pøízvuk je na první slabice. D o slovní zásoby è. pøejala øadu slov cizího pùvodu (lat., nìm ., pol., rus., fr., anglických). èešule, pohárkovitá dolní èást kvìtu vzniklá srùstem kvìtního lùžka s dolním i èástm i kvìtního obalu a nitek tyèinek. O baluje zèásti nebo úplnì plod nebo soubor plodù, napø. u rùžovitých. èetnici a) guerillové oddíly (èety) pravoslavných již. Slovanù bojující v 19. st. proti turecké nadvládì; b) ravnogurské hnutí, dražovci ! ozbrojené jednotky srb. antikom . hnutí odporu; 1941!45 pùsobili v Srbsku, B osnì a È erné H oøe. O dvetou za genocidu pravoslavného etnika pronásledovali C horvaty a M uslim y. V obè. válce poraženi kom . rezistencí; hl. organizátor D . M ihailoviæ. èetnost, absolutní èetnost ! poèet pøípadù zahrnutých do urèité tøídy vzniklé pøi tøídìní statist. údajù. A bs. è. dìlená celkovým rozsahem souboru se nazývá relativní èetnost. Soustava è. pøíslušejících jednotlivým tøídám se nazývá rozložení (rozdìlení) èetností. Znázoròuje se tabulkou nebo grafem .

È eskoslovenský národ ní výbor, 1939!40 vrcholný orgán ès. zahr. odboje; vznikl v listopadu 1939 z popudu pøedstavitelù È SR v exilu (pøedseda E. B eneš, m ístopøedseda J. Šrám ek). 9.7.1940 po pøesunu z Francie do Londýna transform ován v ès. exilovou vládu. 5 N árodní výbor èeskoslovenský èeský balet, baletní pøedstavení provozována od 16. století. První stálý baletní soubor vznikl v Prozatím ním divadle. V N D form ovali baletní soubor A . B erger (výpravné balety it. typu) a A . V iscusi (balety O. N edbala). K olem 1920 zesílil vliv rus. baletu. Po 1919 se è. balet rozvíjel i m im o Prahu (Plzeò, O strava, B rno). O rozbití konvencí usiloval ve 30. letech J. Jenèík. Po 1945 ovlivnili vývoj è. baletu choreografové S. M achov v N D a I. V . Psota v B rnì; na nì navázali od 50. let J. B lažek, J. N ìm eèek a J. N erm ut, od 60. let L . O goun, od 70. let M . K ùra, od 90. let V . H arapes; pøevážnì v zahr. tvoøí J. Kylián. Baletní soubor m á N D , divadlo v Plzni, Ú stí nad Labem , È . B udìjovicích, B rnì, O lom ouci a O stravì. K rom ì nich pùsobí další baletní soubory, napø. Pražský kom orní balet (P. Šm ok) a taneèní skupina U N O (R. H es). È eský kras, vápencové územ í s èetným i jeskynìm i (K onìpruské) m ezi Prahou a B erounem . V zácná teplom ilná flóra, paleontologická nalezištì. C H K O È . k. (131 km ², od 1972).

Èetnost n statistického údaje È F 5 È eská filharm onie È ho Oju, èín. C ho O yu ! h. v H im álaji sz. od Everestu; 8 201 m . Poprvé zlezena 1954 rak. výpravou H . Tichyho (*1912). È chang-èchun 5 C hangchun È chang-ša 5 C hangsha

È eský K rum lov, m . v již. È echách jz. od È . Budìjovic, v Šum avském podhùøí na úpatí K leti v m eandrech V ltavy; 14 623 obyv. (1997). Prùm . text., nábytkáøský, stav. hm ot, potr. (piv. od 1560). ! Pùv. hrad rodu V ítkovcù, doložený 1216, pøed 1253 poddanské m ., 14.!poè. 17. st. sídelní m . rodu R ožm berkù, kteøí m u 1494 udìlili práva král. m ìsta. O bch. støedisko na cestì m ezi È . B udìjovicem i a Lincem . O d tøicetileté války v držení Eggenbergù, 1719!1947 Schw arzenbergù. ! Pam átku svìt. kult. dìdictví U N ESC O tvoøí støedovìké m ìsto (M PR ) a kom plex Dolního (tzv. H rádek) a H orního hradu (14.!15. st., v 16. st. pøestavìn na renes. zám ek, v 17. st. bar. upravován, 1765 až 1767 pøistavìno zám ecké divadlo; M aškarní sál); v parku letní div. s otáèivým hledištìm z 1958.

È chin, èín. dynastie 221!207 pø. n. l.; nazvaná podle stejnojm enného státu. Za její vlády È ína prvnì polit. sjednocena, budován centralistický m ocenský systém vlády; 215 pø. n. l. stavba È ín. zdi. Svržena rolnickým povstáním . 5 È ou; C han

È eský les, horský høbet na hranicích È R se SR N severozáp. od D om ažlic; È erchov, 1 042 m . Sm rkové m onokultury.

È chin-ling-šan, èín. Q in Ling Shan ! horské pásm o ve stø. È ínì; nejvyšší vrchol 4 113 m.

È eský olym pijský výbor, È O V ! nejvyšší orgán olym pijského hnutí v È R ; zal. 1899. D o 1918 byl hl. náplní èinnosti È O V boj za olym pijskou sam ostatnost È R , 1919!92 existoval jako È s. olym pijský výbor, 1992 obnoven È O V (pøedsedkynì V . È áslavská). O d 1996 pøedseda M . Jirásek (*1936).

È ching, m andžuská èín. dynastie 1644!1911; vrchol m oci v 17. a 18. století. V 19. st. nebyla schopna èelit kolon. expanzi velm ocí. Svržena sinchajskou revolucí 1911. V ýzn. panovníci: A bachaj (1592!1643), È chien-lung, K chang-si.

È eský ráj, chránìná krajinná oblast v sev. È echách jižnì od Turnova; 92 km ², vyhlášena 1955 (nejst. C H K O v È R ). M orfologicky èlenité pískovcové územ í se skalním i m ìsty, m ísty výrazné elevace tøetihorních vyvøelin. È eský Šternberk, obec ve støedních È echách sev. od V lašim i na ø. Sázavì; 153 obyv. (1991). ! H rad zal. Šternberky po 1240 (v držení rodu do 1949 a od 1991), rozšíøen a pøestavìn pozdnì got. koncem 15. a poè. 16. st. a ranì baroknì po tøicetileté válce. V 18. st. doplnìn o D olní zám ek. È eský Tìšín, m . ve vých. Slezsku jv. od O stravy, hranièní ø. O lší oddìleno od pol. Cieszyna; 28 104 obyv. (1997). Prùm . papírenský, polygr., stroj., døevozpracující, stav. hm ot. K ult. støedisko polské m enšiny na Ostravsku. H ranièní pøechod do Polska. ! V znikl po 1920 z bývalého pøedm ìstí Tìšína. V 8. až 10. st. slovanské hradištì, 1282!1653 centrum jednoho z piastovských knížectví, které bylo od 1291 èeským lénem . 1364 m . práva. 1653 pøipadl èeské korunì (H absburkùm ). 1938 pøipojen k Polsku a 1939!45 k V elkonìm ecké øíši. èesle, øada rovnobìžných tyèí (èeslic) k zachycování vìtších neèistot, plovoucích pøedm ìtù a k zam ezování jejich proniknutí do rùzných vodohospodáøských objektù, hydroelektráren, náhonù, turbín. Látky zachycené na è. se nazývají shrabky (jsou stírány a dále se zpracovávají). èeslice 5 èesle

È chi-lien-šan, Q ilian Shan, N anšan ! horská soustava ve stø. È ínì v provincii K an-su a È ching-chaj, dl. 900 km ; nejvyšší h. 5 934 m . N ad 4 000 m n. m . zalednìní. È chien-lung, K ao-cung ! 1711!1799, 1736!96 èín. císaø z dynastie È ching. O bdobí rozkvìtu a územ ní expanze, 1756 zakázal cizincùm pøístup do èín. pøístavù (s výj. M acaa) a èínským kupcùm podnikat dálkové plavby. Též lit. èinný.

È ching-chaj (jezero) 5 K ukunor È ching-chaj (provincie) 5 Q inghai È ch ongdžin 5 C ho¢ ngjin È chü Jüan, asi 300 pø. n. l., èín. básník. Dílo zachováno v souboru È chu cch', v nìm ž je jeho autorství nesporné u lyrickoepické básnì Li-sao (Setkání s hoøkostí). È chung-èching 5 C hongqing È iba, C hiba ! m . v Japonsku na o. H onšú v Tokijském zálivu; 834 545 obyv. (1991). D ruhý nejvìtší jap. pøístav (1/3 pøístavního obratu tvoøí ropa). O bch. støedisko; hut. hliníku. U niv. (1949). ! D oložena od 12. století. È ibèové, C hibchové ! pøedkolum bovský indiánský km en na územ í dnešní K olum bie. Zabývají se lovem , sbìraèstvím , prim itivním zem ìdìlstvím . èièorka, rod dvoudìložných rostlin z èeledi bobovitých. È . pestrá, v È R rostoucí, až 60 cm vysoká, je jedovatá bylina. èidlo, èást m ìøicího pøístroje, bezprostøednì sním ající velikost nebo zm ìnu m ìøené velièiny. M ùže být um ístìno i m im o vl. m ìøicí pøístroj. èichavec 5 lezounovití È iladze O thar, *20.3.1933, gruzínský spisovatel; bratr Tham aze È. A utor lyrických poém a fil.-hist. rom ánù (Pùjdu za svým hnìvem , K ainovo znam ení). È iladze Tham az, *5.3.1931, gruzínský spisovatel; bratr O thara È iladze. V poezii, próze i dram atu zam ìøen na m ìstskou tem atiku (Projíž(ka v koèáru s poníkem , Kdo žije na hvìzdách).

èeslo 5 kardie È esm ièki Ivan 5 Pannonius Janus èesnáèek, rod dvoudìložných rostlin z èeledi brukvovitých. Jednoletá, až 1 m vysoká bylina páchnoucí po rozem nutí po èesneku.

èilim ník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi bobovitých. A ž 2 m vysoký keø se žlutým i kvìty, obv. rostoucí na slunných m ístech. èim išník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi bobovitých. K eø se žlutým i kvìty.

èesnek, èesnek kuchyòský ! rostlina z èeledi liliovitých. C ibule složená z více cibulek (stroužky è.) se sází pro výraznì páchnoucí silici obsahující fytoncid aliin a slouèeniny síry; pochutina. 5 pažitka; pór zahradní

È im kent 5 Šym kent È im úové, C him úové ! v 10. st. indiánský km en v sev. Peru v údolí ø. M oche; øíše C him or. V ynikali vyspìlou kulturou; napø. stavby, kom unikace, zpracování kovù, keram iky, tkanin.

èest, pojem m orálního vìdom í vyjadøující vztah jedince k sobì sam ém u, k vlastní m inulosti a vztah spoleènosti k jedinci; usm ìròuje chování èlovìka. È eši, slovanský národ ve stø. Evropì (8,36 m il. v È R , 1991), m enšiny na Slovensku, v R akousku, R um unsku a v zám oøí. ! Západoslovanský km en sídlící od 6. st. v È echách. V 9. a 10. st. postupnì sjednocený rodem Pøem yslovcù (z km ene È echù); ostatní è. km eny: Zlièané, Pšované, Litom ìøici, D ìèané, Charváti, Lem úzi, Luèané, Sedlièané, Doudlebi. Spojením È ech s M oravou v 1. pol. 11. st. (m or. km eny sjednoceny døíve než v È echách, proto nezachyceno v pram e-

È ch en g-tu 5 C hengdu

Èesnáèek

È ína, È ínská lidová republika, È LR , èín. Zhonghua Renm in G ongheguo (È ung-chua žen-m in kung-che-kuo) ! stát ve vých. A sii; vèetnì Taiw anu 9 572 384 km ², 1,2 m ld. obyv. (1995), hl. m . B eijing (Peking). ! Rozlehlé územ í zahrnuje veškerá výšková pásm a od proláklin pøes nížiny po vysokohorský reliéf nejvyššího pohoøí H im álaje s M ount E verestem (8 848 m ). A si 2 m il. km ² zaujím á Tibetská náhorní plošina, o prùm ìrné nadm oøské výšce 4 500 m . Ú zem í se snižuje sm ìrem k V do oblasti pahorkatin a nížin s m ocným i uloženinam i úrodných spraší. M ohutné vodní toky Jang-c'-t'iang, C huag-che (Žlutá øeka), Si-t'iang a C hej-lung-t'iang (A m ur) odvodòují vìtší èást územ í do okrajových m oøí Tichého oceánu. K lim atické podm ínky jsou vzhledem k rozlehlosti územ í velm i rozdílné. V ìtšina územ í leží v subtrop. pásm u, pouze SV m á podnebí m írných šíøek a JZ podnebí rovníkových m onzunù. V ysokohorské oblasti

m ají chladné podnebí s trvalou snìhovou pokrývkou a ledovci nad snìžnou èarou. Záp. vnitrozem ská èást m á extrém nì kontinentální podnebí s nedostatkem srážek a se suchým i prašným i vìtry. V ých. èást je pod vlivem m onzunù, které v létì pøinášejí dostatek srážek; již. pobøeží bývá postihováno trop. cyklonam i. Zim ní m onzuny jsou suché a chladné. N a S rostlinstvo jehliènatých až listnatých opadavých lesù m írného pásm a, které pøechází až do rostlinstva subtropù a tropù na J; v aridních obl. pouštì a stepi. ! 92 % È íòanù, 8 % nár. m enšiny (nejpoèetnìjší È uangové, C huejové, U jguøi). Ú ø. jaz. èínština. N áb. konfuciánství, buddhism us, taoism us, islám . K ojenecká úm rtnost 38 ‰ , stø. délka života 69 let (1995). ! A grárnì-prùm . stát, svìt. velm oc. H N P 620 U S $/obyv. (1995), stát. dluh 116,3 m ld. US $ (1996). ! O bdìlává se 10,1 % rozlohy, pastviny tvoøí 33,2 % a lesy 12,2 % územ í. H lavní plodiny (1992): rýže (187,2 m il. t; 1. na svìtì), pšenice (101,0 m il. t; 1.), kukuøice (95,0 m il. t; 2.), sója, bram bory, zelenina, cukrová øepa i tøtina, bavlník, ovoce, tabák, èajovník (568 000 t èaje, 1991; 2.). Intenzivní chov prasat (371 m il. ks, 1991; 1.). Sladkovodní i m oøský rybolov. Zem ìd. zajišt,uje zákl. potravinovou sobìstaènost; rezervy v užití um ìlých hnojiv a agrotechniky. ! R ozsáhlá prùm . výroba se širokým sortim entem produktù (1991): železo, ocel, cem ent (244,7 m il. t; 1.), benzin, televizory (26,2 m il. ks, 1.). Jad. a raketový potenciál, podíl na kosm . výzkum u. ! H l. pøístavy Shanghai, Guangzhou, Tianjin, D alian, Q ingdao. N ejvìtší m ezinárodní letištì B eijing, Shangai, G uangzhou, C hengdu. ! V yvážejí se látky a odìvy, potraviny, suroviny. M ìn. jed. 1 jüan (renm inbi yuan, C N Y ) = 10 t,iao = 100 fenù. ! Státní zøízení: lid. rep. s parlam entem (Všeèín. shrom áždìní lid. zástupcù) a vedoucí rolí K S. V èele státu prezident a pøedseda vlády (stát. rady). ! Správní èlenìní: 23 provincií (vè. Taiw anu), 5 auton. oblastí, 3 sam osprávná m ìsta.

96

1932!45

stát M andžukuo

1934!36

D louhý pochod

1937

dohoda K uom intangu a kom unistù o spoleèném protijap. boji

1937!45

èínsko-japonská válka

1946!49

èín. revoluce, obnovení obè. války m ezi K uom intangem a kom unisty

1.10.1949

vyhlášena È ín. lid. republika; nastolen režim M ao Ce-tunga

1950

prez. È ankajšek obnovil na Taiw anu režim È ín. republiky

1958!60

politika Velkého skoku

1965!69

V elká proletáøská kult. revoluce

1969

ozbrojené konflikty na èín.-sov. hranici u ø. U ssuri

1976

zem øel M ao Ce-tung

1979

navázání dipl. stykù s U SA ; válka s V ietnam skou social. republikou

80. léta

politické procesy se spolupracovníky M ao Ce-tunga

1984

zahájení ekon. reforem (Ten Siao-pching)

1989

protestní akce za dem okratizaèní reform y (m ilionové shrom áždìní na pekingském N ám ìstí nebeského klidu) brutálnì potlaèeny arm ádou

1991

norm alizace vztahù s Japonskem a V ietnam em

1993

prez. iang C e-m in (*1926), vùdce èín. kom unistù

1.7.1997

pøechod H onkongu pod èínskou správu

È íòané, souhrnné ozn. pro obyv. È íny (1,2 m ld., 1995), jehož 92 % tvoøí vl. È íòané (vl. jm . C hanové). Zbytek tvoøí velký poèet národnostních m enšin (È uangové, C huejové, U jgurové, M iaové, M andžuové, M ongolové). èinèilovití, èele( savcù z øádu hlodavcù; m ají dlouhou hustou a jem nou srst, chovají se na farm ách. èinely, talíøe ! hudební nástroj kovový, neladìný. Používá se ve dvojici, rozezvuèuje se úderem jednoho o druhý. èinìní kùže, vyèiòování kùže, vydìlávání kùže ! výr. proces, pøi nìm ž se surová, odchlupená kùže (holina) pøevádí na vydìlanou kùži (useò). 5 koželužství È ingischán, asi 1161!1227, vl. jm . Tem üdžin, 1206 zvolením È . velikým chánem M ongolù vyvrcholil sjednocování proces m ongolských km enù probíhající od konce 12. století. È . dobyl 1211!15 sev. È ínu, 1218!21 Turkestán, A fghánistán a sev. Indii, 1223 porazil rus. vojsko na ø. K alce; položil tak základ obrovské m ongolské øíše. V dobyvaèné polit. pokraèovali i jeho nástupci; v pol. 13. st. se vnitønì nejednotná øíše rozpadla do více sam ostatných celkù. 5 B atu-chán; Džuèi; Hülegü-chán; Chubilaj; Ö gedej È ingo Živko, 13.8.1936!11.8.1987, m ak. prozaik. A utor osobitých rom ánù (G olem ata voda ! O hrom ná voda), povídek (N ova Paskvelija ! N ová P askvelie) a novel (Bunilo ! Strašák). èinitel odrazu 5 reflektance èinitel pohlcení 5 absorptance èinitel prostupu 5 transm itance èinnost, ” fil. form a interakce èlovìka se svìtem i s jiným i lidm i. Patøí k podstatì èlovìka a kultury, at, jde o hru, uèení nebo úèelnou èinnost, a patøí zejm . k vyšším u sm yslu lidského bytí.

È ína!dìjiny

èinný odpor 5 rezistance pø. n. l. asi 500 000

nejst. doklady lidského osídlení

asi 4000

poèátky èín. civilizace

26. st.

legendární poè. èínských dìjin (císaø C huang-ti)

asi 1766!1022

první hist. doložená dynastie v sev. È ínì (Šang)

1027!256

dynastie È ou; poè. konfucianism u a taoism u

221!207

dynastie È chin (první polit. sjednocení È íny); stavba È ínské zdi

206!220 n. l.

dynastie Chan; pronikání buddhism u; otevøena cesta na západ (hedvábná cesta)

n. l. 4.!7. st.

nájezdy koèovných km enù z M ongolska a Sibiøe

618!906

dynastie Tchang; upevòování buddhism u

868

první tištìná kniha

907!1125

øíše koèovných K itanù

960!1279

dynastie Sung

1271!1368

m ongolská dynastie Jüan

1271!95

cesta M . Pola do È íny

1351!68

rolnické povstání R udých turbanù

1368!1644

dynastie M ing

1514

pøíchod prvních Portugalcù do È íny

pol. 16. st.

zakládány port. obch. stanice a evr. kø. m isie

1644!1911

m andžuská dynastie È ching; nejvìtší územ ní rozm ach øíše

1662!1722

vláda císaøe K chang-si

1736!96

vláda císaøe È chien-lunga

1839!42

první opiová válka

1842

nankingská sm louva

1850!64

tchajpchingské povstání

1856!58

druhá opiová válka

1859!60

tøetí opiová válka

1894!95

èínsko-japonská válka

1898!1901

ichetchuanské povstání

1911!12

sinchajská revoluce

1.1.1912

vyhlášena È ínská republika

1912

založen K uom intang

1916

Sunjatsen vytvoøil v K antonu jihoèín. vládu

1916!28

období rozvratu a vzniku fakticky auton. regionálních vlád v provinciích

1924!27

obè. válka za nár. sjednocení È . vedená K uom intangem a kom unisty

1927

rozkol v Kuom intangu, rozpad kuom intangsko-kom unistické koalice; È ankajšek v èele vlády v Nankingu

1927!37

obèanská válka m ezi K uom intangem a kom unisty usilujícím i o sovìtizaci Èíny

záøí 1931

Japonci obsadili tøi provincie na severu

èinný výkon, zdánlivý výkon násobený úèiníkem ; m íra elm ag. energie, která se ve spotøebièi nevratnì m ìní na jiné druhy energie (m ech., tepelnou). Jednotkou v SI je w att. èinohra a) m luvené divadlo; b) soubor pro uvádìní dram atu; c) žánrový typ dram atu vzniklý splynutím znakù tragédie (vážnost tém atu a konfliktu) a kom edie (všednost tém atu a charakterù). èínská hudba, poè. sahají do 2. tis. pø. n. l.; v lid. hudbì jednohlasý zpìv doprovázen nástroji v paralelních oktávách, kvintách nebo kvartách. Tónový systém postupnì pìtistupòový (pentatonický), sedm istupòový a dvanáctistupòový. H ud. teorii se vìnovali m atem atici, filozofové a knìží. Z um ìlé hudby nejrozšíøenìjší liturgická a dvorská; poè. opery spadají do 13. st., vrchol do 19. st. (pekingská opera). V e 20. st. je i pøes pronikání evr. hudby kladen hl. dùraz na tradici. èínská literatura, první autentické texty pocházejí z 1. tis. pø. n. l. (W u-t,ing, soubory dokum entù, kom entáøù, básník È chü Jüan). Po sjednocení È íny (dyn. C han, 206 pø. n. l.!220 n. l.) se vytvoøil jednotný psaný jazyk. Próza byla stylovì i obsahovì elegantní, v poezii vznikly básnì v próze, pozdìji pìtislabièný verš. V 3.!7. st. vznikla lyrickom editativní poezie pod vlivem taoism u a buddhism u, próza usilovala o rytm us. Za dynastie Tchang (618!906) dospìla poezie k form ální dokonalosti (Li Po, Tu Fu, Po t,ü-i), v próze se rozvíjela povídka. Šíøila se tvorba lid. vypravìèù, hl. za dynastie Sung (960!1279), kdy vznikaly hovorové povídky a prototypy pozdìjších rom ánù, um ìlá próza vynikala eseji, lit. kritickou, fil. a hist. tvorbou. Za dyn. M ing (1368!1644) napodobovala oficiální próza i poezie staré vzory, kdežto „vulgární“ próza v hovorovém jazyce vytvoøila velká díla. D ram . tvorba ztratila lid. charakter a stala se knižním projevem vzdìlancù. Za m andžuské dyn. È ching (1644 až 1911) zesílil návrat ke klasikùm ; výjim kou bylo dílo Pchu Sung-linga. K vrcholu dospìla i rom ánová tvorba (Literáti a m andaríni, Sen R udé vìže). O d pol. 19. st. pronikaly do È íny m yšlenkové proudy z E vropy. Po 1911 zesílily snahy o m odernizaci È íny, v liter. o odstranìní klas. psaného jazyka a zavedení m luveného jazyka do literatury. O d 1915 se centrem nové è. l. staly osvìtová publicistika a vznikající lit. spoleènosti, kde prosazovali lit. realism us Lu Sün, M ao Tun a L ao Še. M oderní básnictví èerpalo z evr. a am . poezie a oživovalo lid. tvorbu. Za kult. revoluce 60. let poklesla úroveò liter., nastal odklon od tradic. Pøelom 70. a 80. let 20. st. pøinesl oživení spjaté s tzv. literaturou ran, jež se vyrovnává s tragédiem i m inulého období. È ínská národní strana 5 K uom intang èínská revoluce 1946!1949 5 obèanské a revoluèní války v È ínì È ínská ze(, V elká èínská ze( ! asi 4 800 km dlouhá obranná hradba v severoèínském pohranièí; stavba zahájena v 7. st. pø. n. l. budováním jednotlivých opìrných bodù, dokonèena 215 pø. n. l. proti hunským nájezdùm ; bìhem staletí rekonstruována, za dyn. M ing m ìla asi 20 000 opevnìných bran a strážních vìží. D nešní podoba (hradby vysoké až 11 m a více než 5 m široké) je z 15. století. Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . èínské divadlo, pram eny od prvních st. n. l. v akcích taneèníkù, m im ù, zpìvákù, vypravìèù a akrobatù. Za dyn. Thang (618!906) zøízena škola pro tato um ìní, vznikaly taneèní pantom im y. Za dyn. Sung (960 až 1279) se poøádaly dvorské slavnosti s dialogickým i výstupy, vznikaly první dram . texty. È. d. získalo syntetický charakter spojením slova, hudby, tance, pantom im y i akrobacie. Za dyn. Jüan (1271!1368) se centrum div. kultury pøestìhovalo na sever, kde vznikaly hry z m ìstského prostøedí. Za dyn. M ing (1368!1644) se tìžištì divadla pøeneslo do jv. È íny a zform oval se hud. dram . styl kchun-èchü; jeho orientace na dvorské prostøedí a vzdìlance v 17. a 18. st. vytøíbila herecký projev do složitého systém u konvenèních znakù. O d konce 19. st. m ìla èelné postavení tzv. pekingská opera, která navázala na styl kchun-èchü; zde pùsobil ve 20.

st. i herec M ej Lan-fang. N a pøelom u 19. a 20. st. sílil vliv evr. divadla, po 1919 se uvádìl H . Ibsen a A . P. È echov, od 20. let se objevily i pùv. èín. hry. Po vzniku È L R rozvoj divadla po celé zem i, od 60. let 20. st. vlivem kult. revoluce úpadek a v souè. dobì opìt rozkvìt divadla a návrat k tradièním div. form ám a žánrùm . Znaèné obliby dosahovalo èín. stínové divadlo a loutkové div. m arionet. èínské výtvarné um ìní, dom énou je m alíøství a kaligrafie, glyptika, bronzy, keram ika a lakové výrobky. A rchitektura rozvíjela urbanistické, chrám ové a palácové kom plexy vè. zahradní architektury a závlahových a pevnostních staveb (È ínská ze(). Pro periodizaci è. v. u. se užívá názvù vládnoucích dynastií. Zpoèátku (5.!2. tis. pø. n. l.) úzce spojeno s náb. rity, k uvolnìní došlo v 1. tis. pø. n. l. za dynastie È ou. K rom ì taoism u a konfucianism u ovlivnil è. v. u. buddhism us (zejm . od 3. st. n. l.), který pøinesl nové nám ìty a postupy. V elký rozkvìt zaznam enalo è. v. u. od 6. do 13. st. ve všech odvìtvích (v m alíøství a sochaøství real. zobrazení figur, m onum entální tušová krajinom alba, m alíøství kvìtin a ptákù). S rozvojem knihtisku souvisí knižní ilustrace (v 15. st. èernobílý døevoøez). O d 17. st. se rozšíøila dom ácí výr. skla a text. výroba, v 18. st. vyvrcholil vývoj keram iky a porcelánu. V 19. st. význ. rozvoj m alíøství, ovlivnìného ve 20. st. záp. kulturou (technika olejom alby); pod evr. vlivem vznikla i m oderní grafika. èínsko-japonská válka 1894!1895, po jap. útoku a zhroucení èín. arm ády získalo Japonsko m j. Taiw an a L iao-tungský poloostrov, obch. privilegia a výsadní vliv v K oreji. To narazilo na odpor R uska, jehož zájm y byly ohroženy; Japonsko m uselo vrátit Liao-tungský poloostrov, soupeøení obou m ocností vedlo k rus.-jap. válce 1904!05. èínsko-japonská válka 1937!1945, jap. akce proti È ínì zaèaly 1931 obsazením tøí provincií na S; vl. útok zaèal 1937, což pøinutilo Kuom intang a kom unisty pøekonat vzáj. rozpory a zastavit obè. válku, aby spoleènì èelili Japoncùm . Tìm se podaøilo vìtšinu územ í ovládnout a vytvoøit loutkový stát M andžukuo a vládu v Nankingu; Japonci poraženi v srpnu 1945 po sov. ofenzivì v M andžusku. èínsko-tibetské jazyky 5 tibetoèínské jazyky èínština 5 tibetoèínské jazyky èip, neform ální ozn. integrovaného obvodu. èípek, ” lék. è. dìložní ! dolní úsek hrdla dìložního vyènívající do pochvy; ” farm . tvarovì specifická léková form a urèená k zavedení do koneèníku. èírka, rod kachen z øádu vrubozobých. èirok, sorgo ! jednoletá, až 3 m vysoká bylina z èeledi lipnicovitých. V è. zem ích pìst. na zelené krm ení, jinde užíván k výrobì kartáèù a košt,at. V È ínì pod názvem kaoliang dùl. obilnina.

97

charakteru. 5 druhy slov èistá ekonom ická renta, druh pozem kové renty; platba výr. faktoru a) je-li jeho celková nabídka fixní, dokonale neelastická; b) nem á-li žádné jiné použití. èistá linie [-ny-], ” biol. soubor hom ozygotù vzniklý pohlavním rozm nožováním . èistá výroba, penìžní ukazatel produkce charakterizující objem novì vytvoøené hodnoty ve výrobní jednotce za urèité období; urèuje se pom ocí ukazatele hrubá výroba, od nìhož se odeèítá hodnota hm otných nákladù. èisté a hrubé investice [-ty-], èisté investice pøedstavují investice firm y na rozšíøení, nikoli obnovení výroby; hrubé investice pøedstavují souhrn èistých a obnovovacích investic. èistec, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hluchavkovitých. Statná bylina. èistièka, stroj, který odstraòuje ze sm ìsi pøím ìsi a neèistoty tak, aby zùstala tém ìø èistá. èistírenské nádrže, nádrže používané pøi èištìní odpadních vod, nazývané podle svého úèelu nádrže aktivaèní (aktivace odpadních vod), dosazovací (usazování aktivovaného kalu), usazovací (usazování a separace usaditelných látek), vyhnívací (vyhnívání kalu), egalizaèní (èištìní prùm . odpadních vod). èistý dom ácí produkt, angl. N et D om estic Product, N D P ! m akroekon. velièina; rozdíl m ezi hrubým dom ácím produktem (G D P) a odpisy z opotøebovaného (znehodnoceného) kapitálu; proti èistém u nár. produktu (N N P) se zapoèítává také produkt cizincù na územ í státu i jejich tam ní investice.

Èistec lesní

èistý ekonom ický blahobyt, angl. N et Econom ic W elfare, N EW ! m akroekon. velièina, která jako výkon ekonom iky zapoèítává pouze ty položky, které jsou skuteèným pøínosem k blahobytu, a odeèítá položky, které blahobyt daného státu snižují, zejm . škody vznikající v dùsledku ekon. èinností na životním prostøedí. èistý národní produkt, angl. N et N ational Product, N N P ! m akroekon. velièina; rozdíl m ezi hrubým nár. produktem (G N P) a odpisy ze znehodnocení kapitálu. N N P na jednoho obyvatele je jeden z nejdùl. ukazatelù m ìøení výkonnosti nár. hospodáøství. èistý zisk, èistý pøíjem ! souhrn finanèních prostøedkù, který zùstává daném u subjektu po pokrytí všech výdajù. èíše, nádoba na nápoje kónického tvaru bez nohy. Postupnì se z ní vyvinul pohár, tj. zm enšená èíše na krátké noze.

èirùvka, rod lupenatých stopkovýtrusých hub. Ø ada druhù je jedlá. èiøen í, ” potr. operace sm ìøující k opt. vyjasòování kapalin (olejù, cukrových št,áv) pøídavkem vhodného èinidla, schopného reagovat s nepøíznivým i složkam i (bílkovinam i, barvivy). èiøidla, látky užívané k èiøení v potr. výrobì, napø. želatina, tanin, akt. uhlí, vajeèný bílek, v cukrovarnictví vápenné m léko, v analytice cukrù m j. octan olovnatý, C arrezovo èiøidlo, v hut. k èištìní tavenin.

Èíselná osa èíselná osa, pøím ka, na níž jsou zobrazena reálná èísla. Jsou-li na pøím ce dány dva rùzné body, lze jejich vzdálenost považovat za jednotkovou. Pak lze sestrojit bijekci m ezi m nožinou všech reálných èísel a m nožinou všech bodù této pøím ky. Pøi této bijekci odpovídá jednom u ze zvolených bodù èíslo 0 a druhém u èíslo 1. Tato geom . interpretace reálných èísel se užívá ve školské m atem atice. 5 reálná osa èíselná soustava, zpùsob zápisu èísel pom ocí znakù zvaných èíslice (cifry). V g-adické è. s., jejím ž základem je celé èíslo g > 1, se užívá g rùzných znakù, které reprezentují èísla 0, 1, 2, ..., (g ! 1). N apø. je-li g deset (desítková, dekadická è. s.), používají se cifry 0, 1, ..., 9 a zápis 20,3 znam ená 2A10 1 + 0A10 0 + + 3A10 !1. Poèítaèe pracují obvykle ve dvojkové (binární) è. s. (g = 2), která používá cifry 0 a 1. 5 øím ské èíslice èíselná výstøednost 5 excentricita èíslice 5 arabské èíslice; èíselná soustava; øím ské èíslice èíslicové øízení, program ové øízení výr. strojù, pøi nìm ž je øídicí program zadán ve form ì èísel. Inform ace jsou kódovány na záznam ovém m édiu, které se založí do èteèky øídicího systém u, nebo se vytváøí pøím o prostøednictvím øídicího systém u stroje a ukládají se do pam ìti. èíslicový poèítaè, sestava tech. prostøedkù, urèená pro provádìní výpoètù nebo zpracování inform ace, øízených zadaným program em . Program y, èíselné hodnoty i zpracovávaná inform ace jsou vyjádøeny diskrétním i, obv. binárním i velièinam i. èíslo, jeden ze zákl. m at. pojm ù. Pùv. poèet pøedm ìtù, pozdìji byla tato tzv. pøirozená è. 1, 2, 3, ... zobecnìna na è. celá, racionální, reálná, kom plexní. Teorie è. patøí k nejst. m at. disciplínám , m á však znaèný význam i v souè. m atem atice. 5 algebraické èíslo; im aginární èíslo; kardinální èíslo; kom binaèní èíslo; kom plexní èíslo; kvaterniony; prvoèíslo; pøirozené èíslo; racionální èíslo; reálné èíslo èíslo clony 5 clonové èíslo

Sklenìná èíše, 1605

Pozlacený cechovní pohár, 17. století

èíška, ” bot. pohárkovitì prohloubené kvìtní lùžko, zèásti nebo zcela obalující kvìt a plod (u dubu). èíšník, vyšší dvorský úøedník, pùv. povìøený dozorem nad sklepy a vinicem i panovníkova dvora. V øím skonìm . øíši titul arcièíšník spojen s kurfiøstvím a svìøen èeském u panovníkovi. Ú øad nejvyššího è. byl od 12. st. i v èeském království. Zanikl v 17. století. èištìní odpadních vod, odstranìní zneèišt,ujících látek z odpadních vod; a) m ech. ! odstraòuje hrubé unášené látky èesly, síty, lapáky; b) fyz.-chem . ! provádí se pom ocí srážedel, flotací, dezinfekcí, reverzní osm ózou; c) biol. ! zpùsob odstraòování koloidnì dispergovaných org. látek za pøítom nosti kyslíku (aerobnì), nebo bez pøístupu kyslíku (anaerobnì). 5 koøenová èistírna odpadních vod È ita, obl. m . v R usku na východní Sibiøi v Zabajkalí; 369 000 obyv. (1993). M ontáž nákladních autom obilù, zpracování ovèích kožešin. ! Znám a od 1653. È itágáon, C hittagong, È attagrám ! m . v B angladéši na ø. K arnaphulí, 20 km od ústí do Bengálského zálivu; 1,57 m il. obyv. (1991). Prùm . text. (juta), potr., stroj.; ocelárny, rafinerie ropy. H l. pøístav Bangladéše, lodìnice, doky; m ez. letištì. U niv. (1966).

èíslo m luvnické, gram atická kategorie pro rozlišování m nožství pom ocí tvarù (podstatných jm en, pøídavných jm en, zájm en a sloves). Rozlišuje se jednotné èíslo (singulár, vyjadøuje jednost) a m nožné èíslo (plurál, vyjadøuje m nohost), v nìkterých jazycích dvojné èíslo (duál) a trojné èíslo (triál).

È itván, angl. C hitw an ! nár. park v N epálu, pam átka svìt. pøír. dìdictví U N ESC O .

èíslo v pevné øádové èárce, èíslo, které je v dané èíselné soustavì m ožné vyjádøit stanoveným m ax. poètem èíslic a u nìhož je pevnì urèena pozice desetinné èárky.

È K 5 È ervený køíž

èíslo v pohyblivé øádové èárce, èíslo v plovoucí øádové èárce ! èíslo, které je v dané èíselné soustavì m ožné vyjádøit stanoveným m ax. poètem èíslic a jehož zápis je proveden tak, že sestává ze dvou èástí ! m antisy a exponentu a hodnota èísla je dána souèinem m antisy a základu um ocnìného na exponent. Exponent se obvykle znaèí písm enem E a m ùže nabývat kladných i záporných hodnot (zápis 0,945E4 v dekadické soustavì znam ená dekadické èíslo 9 450). Zápis v pohyblivé øádové èárce um ožòuje oproti zápisu v pevné øádové èárce (pøi stejném m axim álním poètu èíslic) za cenu m írného zm enšení pøesnosti (m enší poèet øádù m antisy) vyjádøit podstatnì vìtší rozsah èísel (daný m ožnou velikostí exponentu). N evýhodou je nutnost norm alizace èísel pøi provádìní operací sèítání a odèítání. èíslování pøízí, vyjádøení jem nosti pøíze; èíslování délkové, udávající poèet délkových jednotek na jednotku hm otnosti (napø. èíslo m etrické, èm , poèet m na 1 g) je nahrazováno èíslováním hm otnostním : a) titr udává v gram ech hm otnost 9 000 m pøíze, èíselnì se vyjadøuje v denierech (den), napøíklad titr 120 den znam ená, že pøadeno dlouhé 9 000 m m á hm otnost 120 g; b) tex udává hm otnost 1 000 m délkové textilie v g ! 1 tex je ozn. pøíze, jejíž 1 000 m m á hm otnost 1 g. èíslovka, num erale ! ” jaz. druh plnovýznam ových slov s èíselným význam em . Podle význam u se è. dìlí na základní (tøi), øadové (tøetí), druhové (trojí) a násobné (tøikrát, trojnásobný). Z hlediska m orfologicko-syntaktického jsou è. podstatná jm . (tøi), pøídavná jm . (tøetí) nebo pøíslovce (tøikrát), ohýbají se podle svého slovnìdruhového

èížek, rod ptákù z èeledi pìnkavovitých; hojnì hnízdí v jehliènatých lesích. èlánek, ” bot. èást stonku m ezi dvìm a po sobì následujícím i listy. È . jsou oddìleny uzlinam i; ” zool. 5 èlánkování èlánkování, ” zool. segm entace, m etam erie ! rozdìlení tìla živoèichù nebo nìkterých jejich orgánù do øady za sebou položených èlánkù, ve kterých se opakují nìkteré orgány (kroužkovci, èlenovci). èlen, ” jaz. a) form ální výraz gram atické kategorie urèenosti, obv. vázaný na jm éno; stojí pøed slovem nebo za slovem . È . urèitý (pùv. zájm eno ukazovací), è. neurèitý (pùv. èíslovka jeden), è. dìlivý, partitivní; b) vìtný èlen. 5 doplnìk; podm ìt; pøedm ìt; pøísudek; pøísloveèné urèení; pøívlastek; vìta èlenitost reliéfu, celkový ráz povrchu; a) horizontální ! ” geogr. v globálním m ìøítku

„o…ka: a dvojvypuklá, b ploskovypuklá, c dutovypuklá, d dvojdutá, e ploskodutá rozložení pevnin (29 % povrchu) a oceánù (71 % povrchu) na Zem i. Je výraznì asym etrické; na sev. polokouli zaujím ají pevniny 39 % a oceány 61 % rozlohy, na jižní polokouli pevniny 19 % a oceány 81 % ; ” zem ìd. rozèlenìní povrchu rùzným i objekty a pøekážkam i (lesy, vodní toky, cesty); b) vertikální ! ” geogr. v globálním m ìøítku

zastoupení ploch jednotlivých výškových stupòù nad i pod hladinou svìt. oceánu; graf. vyjádøením je hypsograf. køivka. N a urèitém územ í pøedstavuje vertikální è. r. rozdílnost nadm oøských výšek; ” zem ìd. stupeò svažitosti územ í.

98

èlenovci, Arthropoda ! nejvìtší km en bezobratlých živoèichù. Tìlo je složeno z vìtšího poètu nestejnocenných èlánkù, rozlišuje se hlava (cephalon), hru( (thorax) a zadeèek

Nekonvexní ètyøúhelník

Vývoj …lovka: a spole…ný pÍedek …lovka a lidoopç, b ramapiték, c australopiték, d …lovk zru…ný, e …lovk vzpÍímený, f …lovk neandertálský, g, h …lovk vysplý (abdom en). M ají èlánkované konèetiny a vnìjší kostru krytou silnou kutikulou s chitinem , otevøenou cévní soustavu a žebøíèkovitou nervovou soustavu. Jejich vývoj je pøím ý nebo nepøím ý. V yskytují se od kam bria. èlovìk 5 H om o èlovìk krom aòonský 5 krom aòonec èlovìk m oudrý, H om o sapiens ! vývojový stupeò èlovìka zahrnující m j. èlovìka steinheim ského, èlovìka neandertálského a èlovìka vyspìlého. èlovìk neandertálský, neandertálec, praèlovìk, H om o sapiens neanderthalensis ! vyhynulá vývojová form a èlovìka rozšíøená v Evropì, A frice a A sii. Tìlesným i znaky stojí pøibližnì m ezi èlovìkem vzpøím eným a èlovìkem vyspìlým . R obustnì stavìný, s lebeèní kapacitou 1 350!1 700 cm ³. M ìl systém kultù a rituálù. N álezy klas. neandertálcù se kladou do období pøed 100 000!35 000 lety, èasní neandertálci (protoneandertálci) žili asi pøed 150 000 lety. èlovìk steinheim ský [štajnhajm ský], anteneandertálec, H om o sapiens steinheim ensis ! geol. nejst. nálezy èlovìka neandertálského, jejichž stáøí se odhaduje na 250 000!300 000 let. Lebeèní kapacita asi 1 150!1 250 cm ³. N a rozdíl od klas. neandertálcù byli jem nìjší, více podobní souè. èlovìku. èlovìk vyspìlý, H om o sapiens sapiens ! dnes žijící form a èlovìka, která vystøídala vývojový stupeò èlovìka neandertálského. N ejst. znám é form y žily asi pøed 35 000 lety. D øíve dìlen na èlovìka pøedvìkého a èlovìka souèasného, dnes je tendence používat jednotný název èlovìk vyspìlý. èlovìk vzpøím ený, opoèlovìk, H om o erectus ! vyhynulá form a èlovìka žijícího pøed 350 000 až 1 m il. let. T ìlesná výška 155!175 cm , kapacita m ozkovny 775!1 250 cm ³. V yrábìl a používal nástroje, byl schopný prim itivních forem m yšlení. èlovìk zruèný, pøedchùdce èlovìka, H om o habilis ! vyhynulá form a èlovìka žijícího pøed 1,7!2 m il. lety. Žil souè. s australopitéky. K apacita m ozkovny 657 cm ³, výška 120 cm , hm otnost 40!50 kg. Pohyboval se vzpøím enì, vyrábìl a používal nástroje. èlun, plavidlo se speciálním urèením , úèelem (è. nákladní, vleèný, bojový, dop., rekreaèní), popø. m enší otevøené, polozakryté a zakryté plavidlo (è. sport., záchranný, m otorový, veslový), dále plachetnice, jachty. K pohonu se používají vesla, m otor, lugová nebo šalupová takeláž s jedním nebo dvìm a stìžni.

Ètverec: A, B, C, D vrcholy ètverce, S støed ètverce, a strany ètverce, u1 , u2 úhlopøíèky ètverce ètverec, ” m at. rovnobìžník, jehož sousední strany m ají stejnou velikost a a jsou k sobì kolm é. O bvod è. o = 4a, obsah P = a 2. 5 square ètvereèná krystalografická soustava 5 tetragonální krystalografická soustava ètverylka, quadrille ! spol. øadový tanec složený z nìkolika èástí, tanèený obv. ètyøm i páry. Vyvíjela se v 17.!19. st., vrchol v 18. století. 5 beseda È tvrtek V áclav, 4.4.1911!6.11.1976, è. spisovatel. A utor pohádek (o R um cajsovi, M akové panence, K øem ílkovi a Vochom ùrkovi), próz pro dìti (M y tøi a pes z Pìtipes) i dospìlé (N ezbedné povìsti). ètvrtohory, kvartér ! geol. éra v historii Zem ì, jež zaujím á èasový úsek 1,8 m il. let do souèasnosti. R ozdìluje se na starší (pleistocén, 1,8!0,01 m il. let) a mladší (holocén, 0,01 m il. let až souèasnost). D ìlení na jednotlivé stupnì je odlišné na severní a jižní polokouli. ètvrttónová hudba, hudba z tónového m ateriálu rozdìleného v rám ci oktávy na 24 stejných dílù. Znám a z lid. hudby rùzných zem í; tvùrcem èeské è. h. byl A . H ába. ètyøbarvotisk, tisk polotónových barevných obrázkù zhotovených soutiskem tøí dílèích tiskových desek ve stanovených barvách (obv. žlutá, èervená, m odrá), doplnìných tiskovou deskou ve ètvrté neutrální barvì (obv. èerné), k zvýšení kontrastu a barevné vìrnosti. 5 barvotisk È tyødohoda 5 D ohoda ètyøi artikuly pražské [-ty-], pražské èlánky ! spoleèný program husitských stran vypracovaný v èervenci 1420 a pøijatý na snìm u v È áslavi 1421. Požadoval: 1. svobodné hlásání B ožího slova; 2. podávání eucharistie pod obojí zpùsobou (chleba i vína) všem køest,anùm ; 3. zákaz panování knìží nad svìtským m ajetkem ; 4. trestání sm rtelných høíchù. ètyølístek 5 št,avel ètyølist, ” arch. køížový útvar ze ètyø kruhových segm entù. ètyøpól, ” eltech. a) prvek el. obvodu související s jiným i èástm i obvodu ètyøm i svorkam i. Proudy tøem i svorkam i obvodu jsou libovolné, proud ètvrtou svorkou závislý; b) nesprávné ozn. dvojbranu. ètyørozm ìrný prostor 5 èasoprostor È tyøspolek 5 centrální m ocnosti

èm elák, rod spoleèensky žijícího hm yzu z øádu blanokøídlých. V ýzn. opylovaèi kvìtù.

ètyøstìn 5 tetraedr

èm elíkovití, èele( roztoèù; cizopasníci ptákù a savcù. N apadají i èlovìka a zpùsobují vyrážky.

ètyøúhelník, m nohoúhelník se ètyøm i vrcholy A, B, C , D , stranam i a, b, c, d, vnitøním i úhly á, â, ã, ä. M ùže být konvexní (vypuklý, všechny vnitøní úhly jsou ostré, jejich souèet se rovná 360E), nebo nekonvexní. 5 ètverec; deltoid; lichobìžník; obdélník

È N B 5 È eská národní banka ènìlka, horní, obv. dutá èást pestíku rostlin spojující sem eník s bliznou. U nìkterých rostlin chybí. È N R 5 È eská národní rada èoèinka 5 lenticela èoèka, ” anat. lens ! prùhledná diskovitá èást oka uložená za duhovkou a upevnìná po celém obvodu k øasnatém u tìlesu. Stahy svalu øasnatého tìlesa um ožòují zm ìny zakøivení è., a tím zm ìny ohniskové vzdálenosti. 5 akom odace; ” fyz. èást prùhledné látky om ezená dvìm a, nejèastìji kulovým i, plocham i. Slouží k opt. zobrazení pøedm ìtù, dìlí se na spojky a rozptylky; ” bot. rod dvoudìložných rostlin z èeledi bobovitých. È . jedlá je jednoletá bylina, luskovina pìst. pro dobøe vaøivá sem ena s tenkou slupkou. È ogori, èín. Q ogir Feng, st. názvy G odw in Austen, D apsang, K 2 ! nejvyšší hora K arakoram u, na hranicích È íny s Indií (Pákistánem obsazená èást ind. K ašm íru); 8 611 m . Poprvé zlezena 1954 it. výpravou; 1983 bez kyslíkového pøístroje J. R akoncajem a Italem A . da Polenzou.

Konvexní ètyøúhelník È u-m u-lang-m a 5 Everest È uangská autonom ní oblast K uang-si 5 G uangxi Zhuangzu Zizhiqu èuèky, dekorativní m otivy renes. štítù v podobì vázièek, koulí, šišek.

È ondžu 5 Jo¢ nju

È udské jezero, È udsko-pskovské jezero, rus. È udskoje ozero, estonsky Peipsi järv ! v hranièní obl. Ruska a Estonska; 30 m n. m ., 3 650 km ² (vè. Pskovského j., s kterým je spojeno prùlivem ), m ax. hloubka 14 m . Tektonicko-ledovcového pùvodu. Z j. vytéká ø. N arva. ! 1242 porazil na zam rzlém j. kníže A lexandr N ìvský vojska øádu nìm . rytíøù.

È orný K uzm a, 24.6.1900!22.11.1944, vl. jm . M ikalaj R om anouski, bìlorus. spisovatel. D ovršil zakladatelskou etapu bìlorus. rom ánu (Backaušèyna ! O tèina, Trecjaje pakalìnnì ! Tøetí pokolení, M lìèny šlajch ! M léèná dráha).

È ukèové, národnost v M agadanské obl. na V Ruska (15 200, 1989). Jaz. patøí m ezi paleoas. jazyky. N áb. šam anism us a anim ism us. Pøevažuje koèovný chov sobù, u jiných skupin lov m oøských savcù a ryb.

È ou a) èín. dyn. 1027!256 pø. n. l. V znikla po porážce Šangù a sjednocení sev. èín. km enù. D ìlí se na st. období 1027!771 pø. n. l. (Záp. È ou) a období 771 až 256 pø. n. l. (V ých. È ou). Zanikla po dobytí státem È chin; b) hist. období dyn. È ., spjaté se vznikem konfucianism u a taoism u a s tradièním i základy um ìní.

èukèská literatura, vznikla na základì folklorní tradice a pod vlivem rus. klas. a sov. literatury. V l. písm o užívá od 1931.

èolek, rod obojživelníkù z podtøídy ocasatých; larvy m ají vnìjší žábry.

È ou E n-laj, 1898!8.1.1976, èín. politik; spolubojovník M ao C e-tunga, jeden z vùdcù D louhého pochodu. 1949 stál u zrodu È LR . 1949!58 m in. zahr., od 1954 pøedseda vlády, od 1956 èlen vedení K S. È ou-kchou-tien 5 Zhoukoudian È O V 5 È eský olym pijský výbor èpavek 5 am oniak È R 5 È eská republika È SA V 5 È eskoslovenská akadem ie vìd È SFR 5 È eskoslovensko È SL 5 È eskoslovenská strana lidová È SN S 5 È eskoslovenská strana národnì socialistická È SR 5 È eskoslovensko È SS 5 È eskoslovenská strana socialistická È SSD 5 È eská strana sociálnì dem okratická; È eskoslovenská sociální dem okracie È SSR 5 È eskoslovensko ètrnáct bodù prezidenta W ilsona [vilzona], podm ínky prez. USA T. W . W ilsona pro ukonèení 1. svìt. války, pøednesené K ongresu U SA v lednu 1918. Zahrnovaly napø. odstranìní kabinetní diplom acie, om ezení zbrojení, vyøešení kolon. otázky a øešení povál. uspoøádání Evropy a svìta za pom oci Spol. národù; staly se zákl. pro m írová jednání m ezi Dohodou a centrálním i m ocnostm i. Desátý bod požadoval volný auton. vývoj pro národy rak.-uh. øíše.

È ukotský autonom ní okruh, v R uské federaci v M agadanské obl.; 737 700 km ², 124 000 obyv. (R u-sové, È ukèové, U krajinci; 1993), správní støedisko A nadyr'. Tìžba zlata, rtuti, uhlí, rud cínu a w olfram u. Prùm . rybný. Jad. teplárna (B ilibino). C hov sobù; lov ryb a kožešinové zvìøe. ! O d 1991 snahy o spolupráci s A ljaškou (U SA ). È ukotský poloostrov, nejzazší výbìžek na SV A sie, územ í R uska. O bklopen na S m oøem È ukotským , na J B eringovým . È upr František, 11.4.1821!29.6.1882, è. pedagog a filozof; vypracoval novou soustavu školství vè. nového typu reálného gym názia. È uøík Jan, 1.11.1924!4.12.1996, è. kam eram an (krátké a dokum entární film y, hrané film y Transport z ráje, Bloudìní, Valérie a týden divù, tv. Zlatí úhoøi). èuvašská literatura, vyrùstala z ústní lid. slovesnosti; první záznam y pocházejí z 18. století. Ve 2. pol. 19. st. se èuvaština prosadila jako lit. jazyk. Zùstává vìrná real. m etodì. È uvašsko, È uvašská republika, èuvašsky È aváš R espubliki ! rep. v R uské federaci, ve V olžsko-vjateckém regionu; 18 300 km ², 1,36 m il. obyv. (Èuvaši, Rusové, Tataøi, 1993), hl. m . Šupaškar (È eboksary). Prùm . stroj., eltech., text., potr., døevozpracující. H ydroelektrárna. Pìst. žita, pšenice, chm ele, bram bor. C hov skotu, prasat. D op. po V olze. ! V øíjnu 1990 vyhlášena svrchovanost. È V U T 5 È eské vysoké uèení technické È Z U 5 È eská zem ìdìlská univerzita v Praze

99 d 5 den D , ” chem . 5 deuterium ; ” fyz. 5 dioptrie D -8, D eveloping countries ! organizace pro hosp. spolupráci islám ských státù; zal. 1997 Istanbulskou deklarací. È lenské státy: B angladéš, Egypt, Indonésie, Írán, M alajsie, Pákistán, N igérie, Turecko. D 34, divadlo v Praze, zal. 1933 E. F. B urianem jako avantgardní kult. støedisko. 1941!45 uzavøeno, 1955 až 1959 opìt D 34, 1959!91 D iv. E. F. B uriana. D 'Annunzio [danuncjo] G abriele, 12.3.1863!1.3. 1938, it. spisovatel. V lyrice, próze a dram atu hl. pøedstavitel dekadence v it. literatuøe (rom ány Il Piacere ! Rozkoš, Il Trionfo della m orte ! Trium f sm rti). (ábel, zosobnìní zla; v Bibli totéž co satan, protivník B oha a pokušitel èlovìka. dabing [angl.], nahrazení m luveného slova v pùv. zvukovém film u m luveným slovem v jiné øeèi. 5 playback (áblùv advokát 5 advocatus diaboli D ¹browská [dom brovská] M aria, 6.10.1889!19.5. 1965, pol. spisovatelka. A utorka rom ánové ságy N oci a dny o úpadku pol. zem anstva na pøelom u 19. a 20. st., povídek a novel (Lidé kdoví odkud), próz pro m ládež (È istá srdce) a esejù.

106!271 souèást øím . øíše. D akotové, vl. jm . D akota (Spojenci), nesprávnì Siouxové ! souhrnné ozn. sedm i pøíbuzných km enù severoam . indiánské jaz. rodiny siu. Usídleni v rezervacích v Sev. a Již. D akotì, N ebrasce a M ontanì (35 000, odhad 1978). O d 18. st. typiètí prérijní indiáni (lov bizonù, kožené odìvy a stany, péøové ozdoby). D ákové, vìtev Thrákù sídlící asi od doby bronzové na územ í Rum unska. Za krále D ecebala (87!106) podlehli øím . císaøi Traianovi ! vznik provincie D ácie. Rom anizovaní D. spolu s gótským (3. st.) a slovanským (6. st.) etnikem vytvoøili zákl. pozdìjšího rum . národa. daktyl, trojslabièná sestupná stopa o jedné dlouhé a dvou krátkých, nebo jedné pøízvuèné a dvou nepøízvuèných slabikách (!¯ ¯ ). U žíván zejm . v hexam etru a pentam etru. daktyloskopie, derm atoglyfika ! nauka o kožních lištách na prstech rukou, nohou, na dlaních a ploskách chodidel. Prùbìh kožních lišt je pro jedince charakteristický a nem ìní se vlivem prostøedí. Používá se m j. v krim inalistice k identifikaci osob. D al, D alälven ! øeka ve støedním Švédsku; dl. 530 km . Ústí do B otnického zálivu B altského m oøe. H ydroelektrárny.

D ácie 5 D ákie

D aladier [daladje] Édouard, 18.6.1884!10.10.1970, fr. politik. 1933, 1934, 1938!40 m in. pøedseda; pøedstavitel politiky appeasem entu, podílel se na m nichovské dohodì. Po porážce Francie vìznìn, po válce odpùrce Evr. obranného spoleèenství a od 1958 kritik gaullistické ústavy.

dacit, výlevná hornina složená z plagioklasu (oligoklas až andezin) a køem ene; pøítom en bývá i biotit, am fibol, pyroxen (klino i orto).

D alaj-núr, C hu-lun-èch', H ulun N ur ! j. v È ínì v auton. oblasti V nitøní M ongolsko; 539 m n. m ., 2 315 km ², m ax. hloubka 8 m . Poloslané, pøitéká ø. C herlen.

D aèice, m . v jz. cípu M oravy v D aèické kotlinì na ø. M or. D yje, severnì od hranic s R akouskem ; 8 080 obyv. (1997). V ýroba psacích potøeb, prùm . stroj., text., konfekèní, potr., døevozpracující. 1841!42 v D . vyroben první kostkový cukr na svìtì z cukrové øepy. ! R enesanèní zám ek z poè. 17. st. byl v 19. st. upraven em pírovì.

dalajlám a [tibetština], nejvyšší duchovní i svìtský pøedstavitel Tibetu, prostøedník m ezi nebem a zem í. Je považován za pøevtìlení m ytického svìtce (bódhisattvy) A valokitéšvary. Titul získal poprvé 1578. Po sm rti d. je nový vybrán podle urèitých znakù z novorozených dìtí. D o 1951 sídlil v paláci Potala ve Lhase. 5 G jam ccho Tändzin; panèenlám a

D aèický z Heslova M ikuláš, 23.12.1555!25.9.1626, è. básník (sat. soubor Prostopravda) a kronikáø K utné Hory (Pam ìti). dadaism us, avantgardní sm ìr pùsobící 1916!24 hl. ve Švýcarsku, Francii, N ìm ecku a U SA , pøedchùdce surrealism u. K onstituoval se v období 1. svìt. války v C urychu, v em igraèním prostøedí um ìlcù a intelektuálù. O dm ítal evr. kult. tradice, stávající spol. a polit. instituce, všechny konvence v životì i v um ìní, zdùrazòoval nesluèitelnost um ìní s logikou, postuloval abs. nadvládu spontaneity, destrukci všech um . forem i jazyka. V e výtv. um ìní ironickou syntézou prim itivity a banality s m oderní technikou zesm ìšòoval form ální snahy kubism u a futurism u. H l. pøedstavitelé: T. Tzara, H . A rp, A . Breton, L. A ragon, P. Eluard, J. C octeau. V è. prostøedí m ìl vliv na poetism us. D adra a N agar H avélí, angl. D adra and N agar H aveli ! svazové teritorium v záp. Indii na hranicích státù M aháráštra a G udžarát; 491 km ², 138 542 obyv. (1991), správní støedisko Silvassa. ! D o 1954 port. država v zázem í D am anu, k Indii pøipojena 1961. dafnie 5 hrotnatka D agerm an Stig, 5.10.1923!4.11.1954, švéd. spisovatel. È astým i tém aty jeho próz (rom ány Popálené dítì, Starosti se svatbou) a dram at jsou existenciální úzkost a pocit viny.

D alälven 5 D al D alcroze [dalkróz] Em ile, 6.7.1865!1.7.1950, vl. jm . E. Jaques, švýc. tvùrce rytm iky, m etody spojující pohyb s rytm ickým a hud. vním áním . 1911 zal. studio rytm iky v H ellerau u D ráž(an, 1915 v Ženevì Institut Jaques-D alcroze. Spolupracoval s A . A ppiou. D alèev A tanas, 12.6.1904!17.1.1978, bulh. básník a pøekladatel. Spolutvùrce m oderní bulh. poetiky (sbírky Prozorec ! O kno, Stichotvorenija ! B ásnì; è. výbor Svátky v drobných starostech). dalekohled, teleskop ! opt. pøístroj k pozorování vzdálených nebo slabì záøících objektù. Skládá se z objektivu, okuláru, popø. dalších opt. èlenù. O bjektiv d. je èoèkový (refraktor) nebo zrcadlový (reflektor). Speciální d. se používají v geodézii, ve voj. technice; v astr. slouží k vytváøení zvìtšeného obrazu vesm írného tìlesa, k rozlišení úhlovì blízkých pøedm ìtù a pøi pozorování slabých objektù ke koncentraci záøení na m alou plochu. 5 m ontáž dalekohledu dalekozrakost 5 refrakèní vady oka

D agestán, D agestánská republika ! rep. v R uské federaci, v regionu Sev. K avkazsko; 50 300 km ², 2 m il. obyv. (zejm . A vaøi, R usové, D argové; 1995), hl. m . M achaèkala. Tìžba ropy a zem ního plynu. Prùm ysl potr., spotøební. H ydroelektrárny. C hov ovcí. Pìst. vinné révy, ovoce, obilnin. ! Po vyhlášení sam ostatnosti (1990) zesílilo m ezietnické napìtí, projevují se odstøedivé snahy nìkterých etnik (Lezgù, K um ykù). D agestánci, souhrnné ozn. více než 30 etnických skupin v D agestánu a pøilehlých oblastech (1,7 m il. obyv.: A varové 601 000; Lezgové 466 000; 1989). 80 % hovoøí jaz. dagestánské vìtve kavkazské rodiny, zbytek jaz. altajským i (N ogajci) a íránským i (Tátové, Talyši). Ï agilev Sergej Pavloviè, 31.3.1872!19.8.1929, rus. divadelník. 1907!13 organizoval hostování rus. um ìlcù v zahr. (R uské sezony); od zal. 1911 vedl skupinu R uský balet. 5 Fokin M ichail M ichajloviè D agm ar, pùv. jm . M arkéta, 1186!1213, dán. královna; dcera Pøem ysla I. O takara, m anželka V aldem ara II. V ítìzného. dagoba 5 pagoda D agobert I. z dyn. M erovejcù, 600!639, franský král. 632 sjednotil øíši Frankù, bojoval s A vary a Sám em , který odrazil jeho vpád. D ägu 5 Tägu D aguerre [dagér] Louis Jacques M andé, 18.11. 1787!10.7.1851, fr. m alíø. N a zákl. pokusù fr. vynálezce J. N . N ièpceho (1765!1833) vyvinul fotografickou techniku (daguerrotypii), s kterou 1839 získal první trvalé fot. sním ky. D ahna, Ad D ahnâ, M alý N afúd ! píseèná poušt, v severových. èásti Saúdské A rábie; 80 000 km ². Spojuje poušt, N afúd a R ub al-C hálí. D ahom e 5 B enin dahom ská øíše, africký stát zal. v 17. st. na územ í dnešního B eninu; od pol. 19. st. pod silným vlivem Francie, která ji 1894 pøem ìnila ve svùj protektorát. D ahrendorf [dárendorf] R alf G ustav, *1.5.1929, nìm . sociolog, politolog a politik (FD P). Zabývá se prùm . sociologií, sociologií výchovy. Pøední teoretik soc. tøíd a konfliktù, kritik m arxism u. D achsteinské jeskynì [dachštajnské], nìm . Dachsteinhöhlen ! jeskynní systém v Rakousku v m asivu D achsteinu; nejvìtší M am utí jeskynì (dl. 37,3 km , hluboká 1 180 m ) a 2 km dl. ledová jeskynì R ieseneishöhle. D aidalos, ” øec. mytol. um ìlec, který postavil labyrint pro M ínotaura. Pøi spoleèném útìku z Kréty pom ocí um ìlých ptaèích køídel zahynul jeho syn Ikaros. D aim ler G ottlieb, 17.3.1834!6.3.1900, nìm . konstruktér prvního úspìšného ètyøkolového autom obilu a m otocyklu, vynálezce rychlobìžného ètyødobého m otoru, spolutvùrce autom obilu zn. M ercedes. 5 B enz C arl daim ón, ” øec. m ytol. dobrý nebo zlý duch ovládající èlovìka. 5 dém on daim onion [-ny-], hlas boží nebo hlas rozum u èi svìdom í, m ravní zákon. U Sókrata vnitøní hlas, oslovující filozofa. Platóna jen odvracel od nesprávného. D akar, hl. m . Senegalu, na poloostrovì Z elený m ys u A tlantského oceánu; 1,73 m il. obyv. (1992). Prùm ., obch., dop. i kult. centrum záp. Afriky. Potr., chem . a petrochem . prùm ysl. M ezikontinentální køižovatka nám . a let. linek, žel. trat, z vnitrozem í. U niv. (1957). ! Zal. 1857 jako fr. pevnost; základna fr. koloniální expanze v záp. A frice. 1904!58 správní støedisko Fr. záp. A friky. Za 2. svìt. války základna Spojencù a opìrný bod de G aullovy Svobodné Francie. 1959!60 hl. m . Federace M ali, od 1960 hl. m . Senegalu. D ákie, D ácie ! hist. územ í pøi dolním D unaji, ve starovìku obývané D áky a G ety.

S. Dalí, Kanibalismus podzimu D alí y D om enech Salvador, 11.5.1904!23.1.1989, šp. m alíø veristického surrealism u, èinný ve Francii a U SA . A utor fantaskních kom pozic èasto sexuální a protináboženské tem atiky. D alian, Ta-lien, rus. D alnij ! m . na SV È íny v provincii Liaoning na pobøeží Žlutého m oøe; 1,72 m il. obyv., v adm . hranicích 2,40 m il. obyv. (1990). Prùm . text., ocelárna, lodìnice; pøístav. D alibor z K ozojed, †bøezen 1498, pøíslušník è. nižší šlechty. Zastal se poddaných A dama Ploskovského z Drahonic proti jejich pánu, vzbouøené sedláky pøijal do svého poddanství. Za to byl uvìznìn v nové vìži Pražského hradu (odtud název D aliborka) a popraven. D alila, hebr. D elíla ! podle starozákonní knihy Soudcù družka Sam sonova, která jej podvedla a vyzradila tajem ství jeho síly. D alim ilova kronika, nejst. è. veršovaná kronika anonym ního autora; vznikla asi po 1309. Líèí è. dìjiny od nejst. dob po poè. vlády Jana Lucem burského. dálkom ìr, ” geod. m ìøický pøístroj k nepøím ém u m ìøení vzdáleností; d. se dìlí na opt., m ech. a elektronické; ” fot. èást fot. pøístroje dovolující urèit vzdálenost sním aného pøedm ìtu a popø. poloautom aticky nebo autom aticky zaostøit objektiv. Pasivní d. vyhodnocuje pøekrytí dvou dílèích obrazù, jejich kontrast; akt. d. vysílá akustický nebo infraèervený signál a vyhodnocuje jeho odraženou èást. dálková volba, ” pøenosová tech. systém dálkového pøenosu signalizace nutné pro vytvoøení spojení v dálkové autom atické telefonní síti. dálkové m ìøení 5 telem etrie dálkové p lavání, plavání v pøír. podm ínkách na tratích delších než 1 500 m . V zniklo v 2. pol. 19. st. ve V elké B ritánii; 1875 A nglièan M . W ebb (1848 až 1883) jako první pøekonal kanál La M anche. dálkové p otrubí, zaøízení k dopravì plynu (plynovod), ropy (ropovod) nebo jiných tekutin, napø. páry (parovod) z m ísta tìžby nebo výroby do pøístavù a spotøebních uzlù.

dálkový prùzkum Z em ì, aerokosm ický prùzkum ! pozorování povrchu a atm osféry planety v rùzných oborech vlnových délek elektrom agnetického záøení pro praktické úèely napø. geologie, zem ìdìlství, ekologie, urbanistiky. D allas, m . na J U SA na S státu Texas; 1,01 m il. obyv., m etropolitní obl. D .-Fort W orth 3,89 m il. obyv. (1990). Fin. a obch. centrum , tìžba a zpracování ropy, obchod bavlnou. Prùm . stroj. (vèetnì let.), elektronický, polygr., textilní. D op. køižovatka, m ezinárodní letištì D .-Fort W orth (2. nejvìtší na svìtì, 1991). Sedm univerzit. ! Poè. osídlení 1841. D alm ácie, územ í podél vých. pobøeží Jaderského m oøe sev. od A lbánie k Zadaru, popø. až k Rijece. Jeho souèástí jsou D inárské hory, èetné ostrovy. ! V dobì øím . øíše rom anizována, v 6.!10. st. spravována Byzancí, od 10. st. souèást chorv., resp. od 1102 uh. král., od 14. st. pod kontrolou benátské rep., 1797 pøièlenìna k habsburské øíši, od 1805 pod fr. správou, 1814!1918 èást R akouska, od 1918 souèást K rál. SH S, 1939!41 jedno z teritorií chorv. bánoviny, od 1945 (m im o m enší územ í pøièlenìné k È erné H oøe) souèást C horvatska. dalm atika 5 liturgický úbor dálnice, autostráda ! pozem ní kom unikace nejvyšší kategorie jen pro m otorová vozidla. M á oddìlené protism ìrné vozovky a m im oúrovòové køížení s ostatním i kom unikacem i. D . jsou obvykle souèástí sítì m ez. silnic (v Evropì ozn. E). ! N ejdelší d. svìta je Panam erická dálnice; m ìøí více než 47 000 km , vede z A ljašky do C hile, s pøerušením v Panam ì a K olum bii. 5 vozovka

pøedm ìtem jsou zejm . pøíjm y ze závislé èinnosti, z podnikání a jiné sam ostatné výdìleèné èinnosti, z kapitálového m ajetku a pronájm u; b) d. z p. právnických osob, jejím ž pøedm ìtem jsou jejich pøíjm y (výnosy) z veškeré èinnosti a z nakládání s veškerým m ajetkem ; poplatníky jsou právnické osoby krom ì veøejných obchodních spoleèností. D ana [dejne] Jam es D w ight, 12.2.1813!15.4.1895, am . m ineralog a geolog. Jeho uèebnice System of M ineralogy (System atická m ineralogie) a Text-Book of G eology (U èebnice geologie) jsou zákl. díly svìt. geologické literatury. D anaé, ” øec. m ytol. 5 Perseus danajský dar, døevìný kùò, kterého D anaové (Ø ekové) zanechali pøed Trójou jako dar na usm íøenou, a pøedstírali ukonèení války. V koni ukrytí vojáci pom ohli Tróju dobýt. Pøenesenì dar pøinášející zkázu. 5 Láokoón D anaové, u H om éra ozn. všech Ø ekù pøed Trójou. 5 danajský dar D anaovny, ” øec. m ytol. padesát dcer krále Danaa. K dyž byly pøinuceny k svatbì se syny jeho bratra A igypta, dostala každá od otce dýku a krom ì jediné, H yperm éstry, své m uže zabily. dance-floor m usic [dáns fló m júzik, angl.], ” hud. specifická taneèní diskotéková scéna poplatná vlastním hud. trendùm . D andin [dandyn], asi 7. st., ind. spisovatel a literární teoretik. A utor hum ornì ladìného rom ánu D obrodružství deseti princù. danìk, rod savcù z èeledi jelenovitých øádu sudokopytníkù.

D alnij 5 D alian dálnopis, zaøízení, které el. cestou na dálku pøenáší psaný text, vytvoøený pom ocí písm enové klávesnice a na pøijím ací stranì otiskuje el. ovládanou tiskárnou. Písm ena jsou vyjádøena znaèkam i podle dálnopisného kódu, synchronism u m ezi vysílaèem a pøijím aèem se dosahuje vysíláním start a stop im pulzu v každé znaèce. Rychlost pøenosu je až 420 znakù za m inutu. V pøípadì, že se dálnopisné signály pøenášejí rádiovou cestou, jde o radiodálnopis. D álný východ, územ í ve vých. A sii podél pobøeží Tichého oceánu; zahrnuje Japonsko, K orejský poloostrov, nejvých. èást R uska a È íny. D álný východ, ekonom ický region R uské federace; 6 216 000 km ², 7,9 m il. obyv. (1993). „B rána k Tichém u oceánu“. Sporadické osídlení, nedostateèná dop. sít,, obtížná pøístupnost nejzazšího severu, m nohostranné pøír. bohatství. T ìžba vzácných nerostù (diam antù, zlata, cínu, w olfram u, fluoritu), døeva. Prùm . rybný. Lov a chov kožešinové zvìøe, na S chov sobù. Pøístavy Nachodka, Vladivostok.

D anìk Ludvík, 6.1.1937!15.11.1998, è. atlet; nìkolikanásobný svìtový rekordm an v hodu diskem , m istr Evropy 1971, olym pijský vítìz 1972. D anìk O ldøich, *16.1.1927, è. spisovatel (hist. trilogie K rál utíká z boje, Král bez pøílby, Vražda v O lom ouci), dram atik (Pohled do oèí, Vévodkynì valdštejnských vojsk), film . (K rálovský om yl) a tv. scenárista a režisér (cyklus H øíèky o královnách). D anìk V incenc (Èenìk), 5.4.1827 až 19.3.1893, è. technik, vynálezce a podnikatel. V ýzn. se podílel na pokroku v cukrovarnictví; spoluzakl. strojírny D anìk& C o. (1854), která se specializovala hl. na výr. strojního zaøízení pro cukrovary a rafinerie. 1872 spojením se strojírnou B reitfeld& Evans vznikla akciová spoleènost B reitfeld, D anìk a spol. (pozdìji A .s. strojírny), která 1927 fúzí s È eskom o r a v s k o u - K o l b e n a .s . v y t v o ø i l a k o n c e r n È e s k o m o ravská-K olben-D anìk (È K D ). D aneš František, *23.7.1919, èeský jazykovìdec. Zabývá se bohem istikou, slavistikou a obecnou jazykovìdou.

D alton [dólton] John, 6.9.1766 až 27.7.1844, brit. chem ik a fyzik; zakl. vìd. atom ism u, jehož pom ocí vysvìtlil chem . sluèování (D altonovy zákony). První popsal barvoslepost.

V. Danìk

D aniel [-ny-, hebr., m ùj soudce je Bùh], hl. postava stejnojm enné starozákonní knihy líèící jeho vìrnost v dobì pronásledování a vidìní událostí posledního èasu. 5 apokalypsa; eschatologie

daltonism us 5 barvoslepost D aluege [dalíge] K urt, 15.10. 1897!23.10.1946, nìm . nacistický gen. a politik. O d 1928 vùdce berlínských SS, od 1933 náèelník p ru sk é p olicie, 1942! 43 zastu pující øíšský protektor v protektorátu È echy a M orava; 1946 v Praze odsouzen a popraven.

100

daòová defraudace, trestnì postižitelný daòový únik. D opouští se jí daòový poplatník nesplnìním èi chybným splnìním daòové povinnosti, pokud m u tím vzniká m ajetkový prospìch. J. Dalton

dám a a) desková hra s 12 èerným i a 12 bílým i kam eny na šachovnici; b) nejsilnìjší figura v šachu (královna); c) karta, která pøedchází v poøadí pøed králem (svršek). D am an a D iu [dyu], svazové teritorium Indie na pobøeží A rab. m oøe v K ham bátském zálivu; 112 km ², 101 439 obyv. (1991), správní støedisko D am an. R ybolov, získávání soli z m oøské vody. ! D o ind. obsazení 1961 port. državy, do 1987 vè. državy G oa. dam ani, H yracoidea ! øád býložravých savcù velikosti zajícù; jejich prsty nesou nehtovitá kopýtka; žijí v A frice. dam aroò, až 60 m vysoký strom z øádu blahoèetotvarých. Roste na již. polokouli, poskytuje velm i tvrdé døevo a pryskyøici. D am ašek, D im ašk aš-Šám , D im ashq ash Shâm ! hl. m . Sýrie, v oáze na ø. B arada pøi úpatí A ntilibanonu, 686 m n. m .; 1,45 m il. obyv. (1992), 573 km ². Starobylé tržní centrum . Prùm . text., stroj., potravináøský. U m . øem esla. M ez. letištì. U niv. (1923). H istorické jádro je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESCO (stavby islám ské architektury ! V elká m ešita kalifa A l-W alída, m adrasa N úrijja). ! D oložen od 16. st. pø. n. l.; od 732 pø. n. l. souèást A sýrie, 312!64 pø. n. l. ovládnut Seleukovci, poté souèást øím . øíše, od konce 4. st. pod vlivem Byzance. 635 dobyt A raby (patøí ke svatým islám ským m ìstùm ), 661!750 centrum chalífátu U m ajjovcù. V 10.!11. st. v držení Fátim ovcù, ve 2. pol. 11. st. dobyt Seldžuky a 1260!1516 ovládán M am lúky. 1516!1918 souèást osm anské øíše. 1920!43 centrum fr. m andátního územ í Sýrie, od 1943 hl. m . Sýrie. D am m ám , A d D am m âm ! m . v Saúdské Arábii na pobøeží Perského zálivu; 200 000 obyv. (1986). Prùm . chem . a cem entárenský, tìžba ropy a zem ního plynu. Pøístav, žel. do R ijádu. M ez. letištì. U niverzita. D ám oklés, ve 4. st. pø. n. l. dvoøan tyrana v Syrakúsách vychvalující jeho štìstí. N a dùkaz vratkosti postavení m u dal tyran pøi hostinì zavìsit nad hlavu m eè na koòské žíni. O dtud D am oklùv m eè ! sym bol stálého ohrožení.

daòová politika [-ty-], souèást m ìnové, složka fiskální politiky státu. Soustøe(uje se na dopad daní na ekonom iku z hlediska m íry a zpùsobu zdanìní. daòová reform a, jednorázová nebo postupná pøestavba daòové soustavy státu. ! V È eskoslovensku uskuteènìna 1947!50 k odstranìní tzv. kap. daòové soustavy, 1953 jako nová, jednorázová d. r., 1990!93 postupná pøestavba daòové soustavy v souladu s daòovým i soustavam i zem í ES. daòová soustava, soustava daní platných v daném státì. 5 daò; daòová reform a; nepøím á daò; pøím á daò D ánové, germ . národ v D ánsku (5 m il., 1990), m enšiny v SR N , Švédsku a U SA . Potom ci km ene D ánù, který v 5. st. pøišel z již. Švédska. Jaz. dánština. N áb. protestantské. daòový únik 5 daòová defraudace dánská literatura, vrcholem ranì støedovìké d. l. je lat. psaná Saxova kronika G esta D anorum a lid. písnì. V hum anism u vynikl T. Brahe, v renesanci dcera krále K ristiána IV . Leonora Christina (Vzpom ínky na utrpení), v osvícenství L. H olberg hl. kom ediem i ve fr. klas. stylu. Z rom antism u vyrostli A . O ehlenschläger (1779!1850, H akon Jarl ! nám ìt Sm etanovy sym f. básnì), H . C h. A ndersen a filozof S. K ierkegaard, z jehož m yšlenkového odkazu vyšel m oderní existencialism us. R eal.-naturalistický sm ìr uvedl G . B randes (1842!1927), vynikli prozaici J. P. Jacobsen, H . B ang a H . Pontoppidan. V e 20. st. se na rozkvìtu prózy podíleli zejm . J. V . Jensen (1873!1950), M . A . N exø, K . B lixenová, K . R ifbjerg, na rozvoji poezie, hl. m odernistické po 2. svìt. válce, B . A ndersen, J. Ø rnsbo (*1932) a I. C hristensenová (*1935). ! Z literatury Faerských ostrovù se prosadil zejm . dánsky píšící W . H einesen (1900!1991). dánská válka 1625!1629, souèást tøicetileté války; dán. a nor. král K ristián IV . se v ní pøidal na stranu A nglie, Francie a N izozem í.

dan a) m istr nebo uèitel džuda, aikida a karate; b) v džudu a karate m istrovský stupeò vyjadøující tech. vyspìlost zápasníka. Stupnice d. (v džudu i karate 10 d.) navazuje na žákovské stupnì kiu, k identifikaci jednotlivých d. používá zvl. rozlišení barevným i pásy. daò, platební povinnost stanovená státem za úèelem pøíjm ù pro úhradu státních výdajù. R ozlišuje se d. pøím á (d. z pøíjm ù a m ajetkové) a nepøím á (univerzální a selektivní). ! V È R lze poplatníkùm ukládat d. a poplatky jen na zákl. zákona. Soustavu d. v È R tvoøí od 1993 výluènì: d. z pøíjm ù, m ajetkové danì (d. z nem ovitostí, d. dìdická, d. darovací, d. z pøevodu nem ovitostí a d. silnièní) a nepøím é danì (univerzální d. z pøidané hodnoty a selektivní: d. spotøební a d. k ochranì životního prostøedí). Právo È R nepovažuje za d. cla (nìkdy se øadí m ezi nepøím é d.) ani povinné platby do stát. fondù (napø. na soc. a zdravotní pojištìní). 5 daòová reform a; daòová soustava daò z n em ovitostí, m ajetková pøím á daò tvoøená daní z pozem kù a daní ze staveb, jejím ž pøedm ìtem je vìtšina pozem kù, resp. staveb, na územ í È R ; v È R od 1993. Poplatníkem je obv. jejich vlastník. daò z pøevodu nem ovitostí, m ajetková pøím á daò, jejím ž pøedm ìtem je zejm . pøevod (pøechod) vlastnictví k nemovitostem , pokud k nìm u dochází zcela nebo zèásti úplatnì; v È R od 1993. Poplatníkem je obv. pøevodce (prodávající), výj. nabyvatel. daò z pøidané hodnoty, D PH ! univerzální nepøím á daò. ! V È R od 1993, podléhá jí dodání zboží (a stavebních objektù) a poskytování služeb v tuzem sku a zboží z dovozu. D PH platí osoby, v jejichž prospìch se zdanitelné plnìní uskuteèòuje, a pøi dovozu osoby, jim ž se zdaòované zboží propouští. Ø ada plnìní (výchova a vzdìlávání, poštovní a zdravotnické služby, fin. èinnosti) je od D PH osvobozena. V È R sazba D PH èiní 5 % a 22 % (od 1995). daò z pøíjm ù, druh pøím é danì. ! V È R od 1993; a) d. z p. fyzických osob, jejím ž

D ánsko, D ánské království, dánsky K ongeriget D anm ark ! stát v sz. Evropì na Jutském poloostrovì a pøilehlých ostrovech; 43 092 km ², 5,23 m il. obyv. (1995), hl. m . K øbenhavn (K odaò). ! Prùlivy Skagerrakem a Kattegatem je D. oddìleno od Skandinávského poloostrova. N ízký povrch tvoøí zvlnìná pahorkatina, m odelovaná ètvrtohorním pevninským ledovcem ; èetná m alá j. ledovcového pùvodu. V lhké oceánické

podnebí m írných šíøek. Rostlinstvo listnatých a sm íšených lesù, èetná vøesovištì a píseèné duny. ! D ánové (97 % ) a N ìm ci (2 % ). Ú ø. jaz. dánština. N áb. protestantské. Stø. délka života 76 let, kojenecká úm rtnost 6 ‰ (1995). ! Prùm yslovì vyspìlý stát s vysoce rozvinutým zem ìdìlstvím . H N P 29 890 U S $/obyv., stát. dluh 48,9 m ld. U S $ (1995). ! Zem ìd. využívá 64 % rozlohy; hl. plodiny obilniny, pícniny, bram bory. Pøevaha živoè. výroby; chov prasat, skotu, drùbeže; rybolov. ! Prùm . stroj. (stavba lodí, eltech., zem ìd. stroje), potr., chem ., textilní. T ìžba surovin (ropa, sùl). ! N ejvìtší letištì K øbenhavn. N ám oøní lo(stvo (tzv. stát levné vlajky), hl. pøístavy København, Å lborg, Frederikshavn. ! V yvážejí se prùm . výrobky, potraviny (vepøové m aso, m áslo, m léko). M ìn. jed. 1 dán. koruna (D K K ) = 100 øre. ! Státní zøízení: konstituèní m onarchie; jednokom orový parlam ent (Folketing). ! Správní èlenìní: 12 okresù (am tskom m uner), 2 m ìsta. Souèástí D ánska je i G rónsko a Faerské ostrovy. D ánsko!dìjiny 5.!6. st.

pøíchod D ánù z již. Švédska

9.!10. st.

výpravy Vikingù, vytváøení feud. vztahù

asi 950

vytvoøeno jednotné dán. království

1018!35

vláda K nuta II. V elikého (král angl., dán. a norský)

1169

V aldem ar I. V eliký (1131!1182) porazil pobaltské Slovany

1380

dánsko-norská personální unie

1397!1523

kalm arská unie

1563!70

dán.-švédská (severní sedm iletá) válka o nadvládu v oblasti

1625!29

dán. válka jako souèást tøicetileté války

1643!45

101

D arw in, døíve Palm erston ! m . v A ustrálii, správní støedisko N orthern Territory, v Arnhem ské zem i na pobøeží Tim orského m oøe; 72 800 obyv. (1990). ! Støedisko øídce osídleného územ í. Pøístav, letištì a železnice. ! Zal. 1869. D arw in C harles, 12.2.1809!19.4. 1882, brit. pøírodovìdec; zakl. evoluèní teorie a m oderní biologie. Pracoval v oblasti geol., paleontologie a biologie. O bjasnil vznik a vývoj rostl. a živoè. druhù. Za hl. pøíèinu pøem ìny organism ù bìhem generací pokládal pøír. výbìr. V yvrátil pøedstavy o nem ìnnosti organism ù. H l. díla: O vzniku druhù pøírodním výbìrem (1859), Pùvod èlovìka a pohlavní výbìr (1871) a Prom ìnlivost rostlin a živoèichù vlivem dom estikace (1868). darw inism us [-nyz-], vývojová teorie druhù organism ù zal. na pøirozeném výbìru; pøežití nejlépe pøizpùsobených.

Ch. Darwin

dasein [dázajn, nìm ., pobyt, bytí zde], ” fil. urèení pøedm ìtu jako konkrétnì existujícího. Term ín zavedl C h. W olff (1679!1754) jako pøeklad lat. existentia. 5 existencialism us dáseò, gingiva ! sliznice dutiny ústní pokrývající alveolární výbìžky èelisti v oblasti pøiléhající k zubùm . M ezi krèky zubù vytváøí m ezizubní papilu. D astich [dastych] Josef, 27.2.1835!21.3.1870, è. filozof; stoupenec a propagátor herbartism u. A utor uèebnic a spolutvùrce è. fil. term inologie. data, form alizované vyjádøení inform ace urèené pro poèítaèové zpracování nebo výsledek takového zpracování. Tvoøí posloupnost èísel nebo jiných sym bolù. databáze a) soubor program ových prostøedkù pro vytváøení, zpracování a využívání dat organizovaných ve form ì datové báze; b) datová báze ! organizovaná struktura dat s vyjádøeným i vztahy m ezi daty. databázový jazyk, vyšší program ovací jazyk problém ovì orientovaný na práci s datovou bází.

a 1657!58

dán.-švédské války, ve kterých D . ztratilo rozsáhlá územ í

datel, rod hm yzožravých ptákù z èeledi datlovitých, z øádu šplhavcù.

1648!70

vláda Frederika III., nastolení absolutism u

dativ [-ty-], ” jaz. pøi skloòování tøetí pád.

1700!21

úèast D . (s R uskem , Polskem , Saskem a Pruskem ) v sev. válce proti Švédsku

datlovití, èele( ptákù z øádu šplhavcù; živí se hm yzem . M ezi d. patøí napø. datel, žluna, strakapoud, krutihlav.

1849

èervnovou ústavou uzákonìna konstituèní m onarchie s dvoukom orovým parlam entem

1914!18

za 1. svìt. války D . neutrální

datlovník, rod jednodìložných rostlin z èeledi arekovitých. D . obecný, až 30 m vysoký dvoudom ý strom , pìst. pro oválné nebo kulovité peckovice (datle), obsahující až 70 % cukru. Jedí se syrové, vaøené, peèené, zpracovávají se na m ouku, m ed, pálenku.

1940!45

okupace nacist. N ìm eckem

1944

Island vystoupil z unie s D ánskem

1945

zakl. èlen OSN

1948

Faerské o. získaly autonom ii

1953

parlam entní m onarchie; pøijata ústava

1972

královna M argrethe II.

1973

vstup do EH S

1993

D . pøistoupilo k m aastrichtské sm louvì o EU

1998

v pøedèasných parlam entních volbách zvítìzili soc. dem okraté

dánština 5 germ ánské jazyky D ante A lighieri [aligjéri], kvìten 1265!14.9.1321, it. básník. V alegorické skladbì La D ivina C om m edia (Božská kom edie) popisuje pout, duše k spáse a k B ohu. Lyrikou (Vita nuova ! N ový život) se øadí k bás. sm ìru dolce stil nuovo. V polit. traktátu M onarchia (O jediné vládì) oddìluje císaøskou a papežskou m oc. D anton G eorges Jacques, 28.10.1759!5.4.1794, fr. revolucionáø. Za 1. republiky m inistr spravedlnosti a pøedseda výkonné rady, èlen Výboru veøejného blaha. O blíbený øeèník, vystupoval proti radikalizaci jakobínù a hébertovcù, byl proto obvinìn z korupce a gilotinován. D anubius 5 D unaj D aphnia 5 hrotnatka D ar es-Salaam [salám ], D áresalám ! m . v Tanzanii na pobøeží Ind. oceánu, fungující jako hl. m . i po stanovení nového hl. m . Dodom y; 1,47 m il. obyv. (1990). H osp. a kult. støedisko státu. Prùm . stroj. (i lo(aøský), potr., text., papíru a celulózy, chem . a petrochem ., døevozpracující, stav. hm ot. Poè. transkontinentální železnice. N ám . pøístav pro tankery; ropovod do Zam bie. M ez. letištì. U niv. (1970). ! Zal. 1862.

datová èára, datová hranice, datová m ez ! m ez. úm luvou stanovená m yšlená èára (pøibližnì 180. poledník), na níž je tøeba m ìnit datum . N a východ od d. è. je datum o den nižší, na západ o den vyšší. D . è. prochází m álo osídleným i oblastm i Tichého oceánu a Beringovým prùlivem . datování 5 absolutní datování; radiouhlíkové datování datový spoj, soubor prostøedkù um ožòujících pøenos dat m ezi dvìm a nebo více datovým i stanicem i. M ùže být sestaven doèasnì propojením datových okruhù (kom utovaný d. s.) nebo trvale (pevný, pronajatý datový spoj). D aubigny [dobini] C harles-François, 15.2.1817 až 19.2.1878, fr. m alíø a grafik; pøedstavitel barbizonské školy. Jeho krajinom alby postihují v barevných skvrnách svìtelnou a vzdušnou atm osféru øíèních krajin. D audet [dode] A lphonse, 13.5.1840!16.12.1897, fr. spisovatel. A utor próz s žánrovým líèením každodenního života fr. jihu i Paøíže (rom án Le Petit C hose ! D robeèek, trilogie Les Aventures prodigieuses de Tartarin de Tarascon ! Podivuhodná dobrodružství Tartarina z Tarasconu, povídky Lettres de mon m oulin ! Listy z mého m lýna, C ontes de L undi ! Pondìlní povídky). D augavpils, pùv. D ünaburg, 1893!1917 D vinsk ! m . v jv. Lotyšsku, pøístav na ø. D augavì; 129 000 obyv. (1991). V ýr. chem . vláken, nástrojù, nábytku, obuvi, prùm . potravináøský. O pravny lokom otiv. ! Zal. 1275 øeholním øádem m eèových rytíøù. D auhá, Dohá, A d D awhah ! hl. m . K ataru na pobøeží Perského zálivu; 217 294 obyv. (1986). Sídlo sultána. O bchod, služby. O dsolování m oøské vody. M ez. letištì, nám oøní pøístav. U niverzita. ! Pùvodní osada byla støediskem pirátù v Perském zálivu; znièena 1867 ve válce s B ahrajnem a Abú Zabí (faktický konec pirátství). K oncem 19. st. pod tureckým vlivem , od 1916 støedisko brit. kolon. správy, od 1971 hl. m . K ataru.

darbisté, Plym outhští bratøi ! kø. spoleèenství, vzniklé asi 1830 v Plym outhu pùsobením anglikánského knìze J. N . D arbyho (1800!1882). O dm ítá círk. organizaci a úøady. V rùzných zem ích existují darbisté pod ozn. K øest,anské shrom áždìní, Shrom áždìní bratøí, v È R pod názvem Køest,anské sbory. D ardanely, tur. Ç anakkale B o™azý, staroøec. H ellespont ! prùliv v Turecku m ezi evr. pevninou a poloostrovem M alá A sie, spojuje m oøe Egejské s M arm arským ; dl. 120,5 km , široký 1,3!7 km . V ýzn. dop. cesta, pøístav Ç anakkale. D árdžiling, D arjeeling ! m . v sv. Indii v Záp. B engálsku ve V ých. H im álaji, 2 178 m n. m .; asi 45 000 obyvatel. Letovisko. Zpracování èaje. ! O d 1850 sam osprávné m ., 1988 získali m ístní G urkhové èásteènou autonom ii. D areios I. V eliký [darejos], 550!486 pø. n. l., od 522 perský král; rozšíøil vládu A chajm enovcù na Írán, sz. Indii, èást Stø. A sie, M ezopotám ii, Egypt a M alou A sii. R ozdìlil øíši na satrapie s centr. správou, podporoval stav. èinnost (Persepolis, Súsy). Po ovládnutí m aloas. Ø ekù se pokusil dobýt Ø ecko, 490 poražen v bitvì u M arathónu. 5 øecko-perské války

H. Daumier, Thiers ve svém parlamentním divadélku

D areios III. [darejos], †330 pø. n. l. (zavraždìn v B aktrii), od 336 poslední perský král z dyn. A chajm enovcù. Poražen A lexandrem Velikým . D áresalám 5 D ar es-Salaam D arién [darjen], nejvìtší a nejvýzn. nár. park v Panam ì, s lesním i ekosystém y trop. A m eriky; 5 970 km ². Pam átka svìt. pøír. dìdictví U N ESC O . D arío [darjo] R ubén, 18.1.1867!6.2.1916, vl. jm . Félix R ubén G arcía y Sarm iento, nikaragujský básník; tvùrce lat.am . m odernism u (C antos de vida y esperanza ! Zpìvy života a nadìje). Žil i v C hile, A rgentinì a Španìlsku. D arjaèaje-nam ak, D aryâcheh-ye Nam ak ! bezodtokové slané j. v Íránu, již. od Teheránu; 800 m n. m ., 2 500!2 960 km ². D arling, ø. ve vých. A ustrálii, pravostranný pøítok ø. M urray; dl. 2 740 km . V dolním toku vysychá. darovací daò, m ajetková pøím á daò, jejím ž pøedmìtem je nabytí m ajetku na základì práv. úkonu; v È R od 1993. Poplatníkem je obv. nabyvatel, dárce je obv. ruèitelem . D arrieuxová [darjezová] D anielle, *1.5.1917, fr. hereèka (film y Port Arthur, M adam e de..., È ervený a èerný). darts 5 šipky

D aum ier [dom je] H onoré, 26.2.1808!10.2.1879, fr. m alíø, grafik a sochaø. V obrazech s nám ìty z literatury, divadla i všedního života projevil sm ysl pro dram atiènost dìje, kontrasty svìtla a stínu a dynam ický m al. rukopis. A utor ostrých polit. karikatur. D aun Leopold Josef M aria, 24.9.1705!5.2.1766, rak. m aršál. Ú spìšný velitel ve válkách o dìdictví rak., 1757 za sedm ileté války porazil Prusy u K olína a vyhnal je z È ech. dauphin [dofen, fr.], titul fr. následníka trùnu; užívaný od 1349, kdy fr. koruna získala D auphiné (hist. územ í v jihových. Francii). (aur 5 džaur dav, ” sociol. soubor osob doèasnì nahodile nebo za urèitým cílem seskupených. V d. vznikají specifické form y kolektivního chování (davová psychóza, zvýšená em ocialita, iracionalita). D avao, C ity of D avao ! m . na Filipínách na o. M indanao; 1 m il. obyv. (1995). H osp. a obch. støedisko již. oblasti. Prùm . text. (m anilské konopí), stroj., døevozpracující. N ám . pøístav (vývoz kopry, rýže). U niv. (1965). ! Zal. 1849. D avièo O skar, 18.1.1909!2.10.1989, srb. spisovatel. A utor veršù surreal., vlasteneckých, rev., m ilostných i reflexivních a øady m oderních real. rom ánù (Báseò).

D avid, asi 1010!970 pø. n. l., druhý král judsko-izraelského král.; zakl. dyn., která vládla do zániku judského království 586 pø. n. l. V edl války proti Pelištejcùm , sídelním m . uèinil Jeruzalém . Titul Syn D avidùv se stal v judaism u jedním z ozn. m esiáše. D avid Jacques Louis, 30.8.1748!29.12.1825, fr. m alíø; zakladatel fr. klasicism u. Jako èlen konventu a pøedseda klubu jakobínù se úèastnil V elké fr. revoluce, pozdìji se stal N apoleonovým pøívržencem a autorem jeho reprezentaèních oficiálních obrazù. D avidovo m ìsto 5 Jeruzalém D avis [dejvis] Jefferson, 3.6.1808!6.12.1889, am . politik, 1853!57 m in. války. 1860 kandidát D em . strany na prezidenta. 1861!65 prez. K onfederovaných státù am erických.

102

pøíèiny, G igant). D ebeljanov D im èo, 10.4.1887!2.10.1916, bulh. básník a pøekladatel; pøedstavitel sym bolism u (sbírka Stichotvorenija ! B ásnì, hum oristická báseò Zlatna pepel ! Zlatý popel). debet a) v úèetnictví levá strana úètu; odpovídá názvu m á dáti (M D ). D o d. se od vzniku podvojného úèetnictví zapisují dluhy toho, na jehož jm éno úèet zní. 5 kredit; b) v platební bilanci dovozní (ekvivalentní) položka, snižující rezervy zahr. m ìn státu. debilita, ” psychol. nejm írnìjší (lehký) stupeò slabom yslnosti. 5 oligofrenie

D avis [dejvis] John, asi 1550!25.12.1605, angl. m oøeplavec. Tøikrát m arnì hledal Severozáp. prùjezd do A sie. Znovuobjevil G rónsko (1585) a Eskym áky. 1592 poznal Falklandské ostrovy. Zahynul u M alakky v boji s piráty. D avis [dejvis] M iles, 25.5.1926!28.9.1991, am . džezový trum petista, skladatel a kapelník sledující vždy vývoj hud. avantgardy (bop, cool, jazzrock). D avis [dejvis] W illiam , 12.2.1850!5.2.1934, am . geolog; zakl. m oderní geom orfologie. A utor teorie geogr. cyklu (The G eographic C ycle ! G eografický cyklus). D avisùv pohár [dejvisùv], angl. D avis cup ! m ez. tenisová soutìž družstev m užù; zal. 1900 v U SA pod názvem The International Law n Tennis C ham pionship. N azvaná po am . tenistovi D . D avisovi (1879!1945). È eskoslovensko vstoupilo do soutìže 1921; nejvìtšího úspìchu dosáhlo 1980, kdy se ès. tým (J. K odeš, I. Lendl, P. Složil, *1955, a T. Šm íd, *1956) stal držitelem trofeje. D avisùv prùliv [dejvisùv], angl. D avis Strait ! m ezi G rónskem a B affinovým o., spojuje B affinùv záliv s Atlantským oceánem ; dl. 1 170 km , m inim ální šíøka 330 km . Pøístav N uuk. ! O bjeven 1585 J. D avisem pøi hledání Severozápadního prùjezdu. dávka, ” ekon. jednorázová nebo pravidelnì opakovaná povinná platba ve prospìch stát. rozpoètu, placená z hodnoty m ajetku nebo z pøíjm ù; d. penìžní placená v penìzích, napø. clo, d. vìcná odvádìná naturálnì, napø. v obilí. 5 sociální dávky; ” fyz. absorbovaná d. ! podíl energie ionizujícího záøení absorbovaného nìjakým objem ovým elem entem a hm otnosti látky obsažené v tom to objem u. Jednotkou v SI je gray. Speciální jed. užívanou v dozim etrii je 1 rad = 10 !2 gray. dávka v nezam ìstnanosti, druh soc. dávky; penìžní plnìní poskytované obv. státem fyzickým osobám , které nem ohou nalézt zam ìstnání. dávkové zpracování, zpùsob èinnosti poèítaèe, pøi nìm ž jsou pøedem pøipravené úlohy zpracovávány postupnì, bez interakce s uživatelem . 5 interaktivní èinnost poèítaèe dávkový ekvivalent, souèin dávky a jakostního faktoru. V yjadøuje biol. úèinek ionizujícího záøení. Jednotkou v SI je sievert. dávkový soubor, pøíkazový soubor, angl. batch file ! skupina pøíkazù operaèním u systém u sestavená dopøedu a uložená ve form ì souboru. M á stejné postavení jako pøíkaz operaèního systém u a je m ožné jej spustit. V prostøedí operaèního systém u M S-D O S m ají d. s. pøíponu .bat, napø. soubor autoexec.bat. D avojan R azm ik, *3.7.1940, arm énský básník (lyrika, lyrickoepické cykly; è. výbor Pergam enová hora). D avy [dejvy], sir Hum phry, 17.12.1778!29.5.1829, britský chem ik; zakl. elektrochem ie. V ysvìtlil elektrolýzu vody, objevil a izoloval øadu elektropozitivních prvkù (hoøèík, sodík, vápník, stroncium ), vypracoval teorii kyselin. D aw esùv plán [dózùv], spojenecká dohoda z 1924 o placení nìm . reparací po 1. svìt. válce, nazvaná podle C h. G . D aw ese (1865!1951). Stavìl doèasnì nìm . hospodáøství pod m ez. kontrolu a otevøel cestu am . kapitálu do Evropy, zejm . do N ìm ecka. 1929 nahrazen Y oungovým plánem .

J.-B. G. Deburau v roli Pierota deblokace, uvolnìní, odstranìní pøekážek; ” ekon. uvolnìní pohledávek zejm . v cizím státì nebo od nesolventního partnera, obv. s využitím i nestandardních podm ínek nebo vazbových obchodù. D ebrecen, è. D ebrecín ! m . ve vých. M a(arsku ve V elké uh. nížinì, 121 m n. m .; 214 700 obyv. (1992). Správní støedisko župy H ajdú-B ihar, term ální láznì. O bch. støedisko zem ìd. oblasti. Prùm ysl stroj., potr., farm ., textilní. Žel. uzel. U niverzita. N edaleko N P H ortobágy. ! Zal. ve 14. století. debugger [dibager, angl.], ladicí program ! program um ožòující odhalování chyb ve fungování jiných program ù (ladìní). U m ožòuje napø. postupné provádìní ladìného program u po jednotlivých instrukcích a prùbìžné zobrazování stavu jeho prom ìnných a dalších datových struktur nebo zastavení program u na pøedem zadaném m ístì (breakpointu). D eburau [debiro] Jean-B aptiste Gaspard, 31.7. 1796!17.6.1846, fr. m im è. pùvodu; proslulý pøedstavitel Pierota a tvùrce jeho m oderní podoby. D ebussy [debisy] C laude, 22.8.1862!25.3.1918, fr. skladatel. Tvùrce hud. im presionism u (orch. Faunovo odpoledne, opera Pelléas a M élisanda), autor klavírních dìl a písní. D ecapoda 5 desetinožci

H. Davy D azai O sam u, 19.6.1909!13.6.1948, vl. jm . Šúdži C ušim e, jap. spisovatel. Prosazoval subj. styl. Z a války psal historické novely, vrcholným dílem je rom án Šajó (V eèerní slunce); è. Zapadající slunce a výbor z povídek.

D ecca [deka], radionavigaèní systém vyvinutý ve Velké Británii; zakresluje okam žitou polohu letounu na posuvné m apì, zachycující i polohu letišt,, radiom ajákù a jiných zaøízení. 5 D EC TR A ; D ELR A C

dB 5 decibel

decelerace, zpom alování, snižování rychlosti, výkonu, vývoje.

D b 5 dubnium

decem viri [lat.], v ant. Ø ím ì desetièlenný sbor m užù vybraný pro urèitý úøední úkon (napø. v pol. 5. st. pø. n. l. d. de legibus scribundis ! k napsání zákonù).

dceøiná spoleènost, kapitálová spoleènost, jež je sam ostatnou právnickou osobou, ale je ovládána jinou, tzv. m ateøskou spoleèností. D D T , 2,2-bis-(4-chlorfenyl)-1,1,1-trichlorethan, insekticid typu chlorovaných uhlovodíkù; nejznám ìjší a nejdéle užívaný insekticid, ve vodì nerozpustný. Protože jeho rozsáhlé používání vyvolalo vážné ekol. problém y, je používání DD T v m noha zem ích silnì om ezeno, popø. pøím o zakázáno. de facto [dé faktó, lat.], skuteènì, podle skuteèného stavu; v m ez. právu napø. uznání (státu nebo vlády) d. f. je om ezené, prozatím ní a odvolatelné. 5 de iure D e Filippo Eduardo, 24.5.1900!1.11.1984, it. divadelník (obnovil tradici lid. divadla) a dram atik (psychol. hry s kom ickým i prvky ! N apoli m ilionaria ! N eapol, m ìsto m ilionù). D e G asperi A lcide, 3.4.1881!19.8.1954, it. dem . kat. politik. O d 1919 jeden z pøedákù lid. strany, po 1922 v opozici proti M ussoliniho režim u, perzekvován. Za 2. svìt. války spoluzakl. K ø.dem . strany, 1944 až 1953 èlen it. vlády, od 1945 její pøedseda; prosadil zavedení dem . režim u záp. typu, podporoval evropskou integraci. de iure [dé júre, lat.], podle práva, právnì; napø. uznání (státu, vlády) d. i. je plné, koneèné a neodvolatelné. 5 de facto de lege ferenda [dé lége ferendá, lat.], z hlediska (podle) práva, jaké by m ìlo nebo m ohlo být (nikoli podle platného práva). de lege lata [dé lége látá, lat.], z hlediska (podle) platného (pozitivního) práva. de om nibus dubitandum est [dé om nybus, lat., o všem je nutno pochybovat], D escartùv princip m etody vìd. poznání. D e Sica [sika] V ittorio, 7.7.1901!13.11.1974, it. film . herec a režisér; pøedstavitel neorealism u (soc. film y D ìti ulice, Zlodìji kol, U m berto D ) a tvùrce vál. rem iniscencí (H oralka). dead line [ded lajn, angl., hranice sm rti], linie, za kterou nelze jít (pùv. v am . vìznicích); pøenesenì nejzazší term ín. deadweight 5 nosnost lodi deaerace, odvzdušòování ! zbavování kapalin i sypkých látek vzduchu (kyslíku) evakuací, popø. lisováním , k zam ezení škodlivých oxidativních pochodù. 5 aerace

decennium [-ny-, lat.], desetiletí, 10. výroèí. decentralizace, pøenášení funkcí a kom petencí z orgánù vyšších na orgány nižší. 5 m unicipalism us decibel, zn. dB ! bezrozm ìrná logaritm ická jednotka SI napø. pro m ìøení výkonu, útlum u, zisku, hladiny intenzity zvuku, akustického tlaku. N apøíklad útlum v dB je 10 log(N 1/N 2), kde N 1 je vstupní, N 2 výstupní výkon. decim a, ” hud. 5 interval; ” liter. desetiveršová rým ovaná sloka provensálského pùv., oblíbená ve støedovìku. decrescendo [dekrešendo, it.], ” hud. postupnì zeslabovat (zn. >). 5 crescendo D E C TR A [dektra], angl. D ecca Track and R ange ! radionavigaèní systém D ecca pro dlouhé tratì, zejm . transatlantické. 5 D ELR A C D ìèín, m . v severních È echách v údolí Labe m ezi È . støedohoøím a D ìèínskou vrchovinou; 53 276 obyv. (1997). Ø . pøístav s pøekladištìm a lodìnicem i. Prùm . stroj., hut., eltech., text., polygr., potr. (èokoládovny, piv. od 1707). Žel. uzel, hranièní pøechod do SR N . ! V 9.!10. st. slovanské hradištì, 1128 doložen pøem yslovský hrad (1305!1511 v dìdièné držbì V artem berkù, asi 1573!1784 z hradu pohranièní pevnost). Pøed 1283 poddanské m ìsteèko. D ìèínská vrchovina, územ í s pískovcovým i skalním i stìnam i, skalním i m ìsty a soutìskam i m ezi K rušným i h. na Z a L užickým i h. na V , pokraèují na územ í SR N (Elbsandsteingebirge); D ìèínský Snìžník, 726 m . CH K O Labské pískovce (300 km ², od 1972). D edekind R ichard, 6.10.1831!12.2.1916, nìm . m atem atik. Zabýval se algebrou, vybudoval teorii reálných èísel (D edekindovy øezy). dìdická daò, m ajetková pøím á daò, jejím ž pøedm ìtem je nabytí m ajetku dìdìním ; v È R od 1993. Poplatníkem je dìdic, který nabyl dìdictví. dìdické právo a) v obj. sm yslu souhrn práv. norem upravujících dìdìní a práv. vztahy, které pøi nìm vznikají. ! V právu È R souèást obè. práva; b) v subj. sm yslu m ajetkové právo urèité fyzické nebo právnické osoby stát se dìdicem po zem øelé fyzické osobì. dìdièné choroby, nem oce vznikající novou genetickou zm ìnou, nebo pøenášené z generace na generaci zpùsobem dom inantním nebo recesivním .

dealer [dýler, angl.] a) sam ostatný zástupce firm y, povìøený k jednání a k uzavírání obchodù jejím jm énem ; b) bankovní pracovník provádìjící okam žité nákupní a prodejní operace na zákl. analýzy situace svìt. devizových trhù.

dìdiènost, heredita ! základní vlastnost živé hm oty. Skuteènost, že se potom ci podobají více než jiným jedincùm svým rodièùm , resp. schopnost organism u reagovat urèitým zpùsobem na urèité podm ínky vnìjšího prostøedí a na zm ìny tìchto podm ínek. Spoèívá v pøedávání vlastností organism u na potom stvo. Je neodluèitelnì spojena s prom ìnlivostí.

D ean [dýn] Jam es, 8.2.1931!30.9.1955, am . herec (film y N a východ od ráje, Rebel bez

dìdièný høích, ” kø. teol. stav, v nìm ž se lidé rodí poznam enáni høíšnou situací celého

lidstva. dedikace [-dy-], vìnování, pøipsání; vìnovací text. dìdivost, heritabilita ! zákl. ukazatel kvantitativní genetiky. U vnitø populace ozn. podíl celkové fenotypové variace podm ínìné dìdièností. È íselným a kvantitativním vyjádøením je koeficient d., který nabývá hodnot 0!1. dedukce, typ usuzování a m etoda zkoum ání, pøi níž se z prem is použitím urèitých pravidel dospívá k novém u tvrzení, tzv. závìru, dùsledku; postup od obecného k zvláštním u. 5 indukce deem fáze, ” sdìl. tech. proces, pøi kterém se obnovuje pùvodní velikost frekvenèních složek signálu po pøenosu, pokud pøed vysíláním byly upraveny pom ocí preem fáze. D eep Purp le [dýp pérpl], britský rockový soubor; koncem 70. let 20. st. proslul hutným hard-rockovým projevem . deetatizace 5 privatizace default directory 5 im plicitní adresáø defekt, poškození, porucha, nedostatek, vada. defektologie, obor zkoum ající zdravotnì postižené dìti (zejm . s defektním i orgány, napø. slepé, hluchonìm é èi nepohyblivé), jejich psychol. vývoj i adaptabilitu. Defektoskopie: difrakce na výènìlcích povrchu vzorku defektoskopie, m etoda využívající nìkterý fyzikální jev ke zjištìní zm ìn (defektu) v m akroskopické struktuøe nebo chem . složení tìles; napø. pøi kontrole povrchových i vnitøních vad m ateriálu bez porušení jejich celistvosti (d. ultrazvuková, rtg., gam a).

103

D egas [dega] Edgar, 19.6.1834!26.9.1917, fr. m alíø, grafik a sochaø. R ozšíøil tem atiku m oderního m alíøství o nové oblasti života ! sport, kavárny, balet, cirkus; usiloval o vyjádøení pohybu a zachycení okam žiku. degenerace, úpadek schopnosti, vývojový ústup; ” biol. ztráta nebo zeslabení jedné nebo nìkolika funkcí, schopností, struktur nebo redukce orgánù. degenerovaná hvìzda, hvìzda, jejíž vìtšinu hm oty tvoøí degenerovaný plyn, napø. bílí trpaslíci, neutronové hvìzdy. degenerovaný plyn, plyn s vysokou hustotou, k jehož popisu je nutno použít zákony kvantové m echaniky. D . p. je napø. elektronový plyn (látka složená z volných elektronù) v kovech, ve hvìzdách (bílých trpaslících) pøi hustotách nad 5.10 2 g.cm !3, nebo neutronový plyn (látka složená z volných neutronù) pøi hustotách nad 10 12 g.cm !3 v neutronových hvìzdách. deglaciace, ” glaciologie ústup nebo roztátí ledovce. N astává pøi negativní bilanci ledovce (pøevaha tání nad vyživováním ) trvající nìkolik století nebo tisíciletí. V ýsledkem je postglaciální reliéf. degradace, snížení, znehodnocení; ” chem . odbourávání, rozklad vìtších m olekul na m enší. Pøi d. polym erù se štìpí hl. øetìzce m akrom olekul na nízkom olekulární látky, obv. jiné než m onom ery. Podle pøíèin a m echanism u se rozlišují napø. d. tepelné, fotochem ., oxidaèní, fotooxidaèní, hydrolytické, m echanicko-chem ické. 5 depolym erizace; ” zool. zhoršení jakosti ekosystému spojené se ztrácením živin a vym íráním druhù. degradace pùdy, zhoršování pùdních vlastností jako dùsledek pøír. procesù (podzolizace, acidifikace) i podm ínìných lidskou èinností. V globálním m ìøítku je význ. eroze, dezertifikace, podm áèení, zasolení pùd, v lokálním m ìøítku napø. kyselé im ise, toxické elem enty vpravené do pùdy, použití pesticidù. degrese, klesání, pokles. dìhel, rod dvoudìložných rostlin z èeledi m iøíkovitých. Statná bylina s lodyham i až 2 m vysokým i. K oøen obsahuje silici, kum ariny a hoøèiny. deh et, sm ìs uhlovodíkù, pøevážnì arom atických, vznikající pyrolýzou org. látek bez pøístupu vzduchu (suchou destilací). Z d. se destilaènì izolují rozpouštìdla (benzen, toluen, xyleny), fenoly a další látky, m eziprodukty chem . výrob; destilaèním i zbytky jsou sm oly. D . jsou toxické a karcinogenní látky. Pro pøítom nost antisepticky pùsobících látek se d. užívá v derm atologii. dehydratace, ” biol. chorobná ztráta kapalin a m inerálních látek z organism u; ” chem . a) odejm utí (elim inace) vody z organické slouèeniny, napø. z ethanolu: C H 3!C H 2O H 6 C H 2=C H 2 + H 2O ; b) odstraòování krystalové vody z krystalohydrátù dehydrogenace, elim inace vodíku z organické látky, napø. C H 3!C H 2!C H 3 6 C H 2=C H !CH 3 + H 2.

Defenestrace 23.5.1618, vyobrazení z díla Theatrum Europeum

deism us [lat. deus, bùh], názor uznávající B oha za stvoøitele svìta, ale popírající jeho další pùsobení ve svìtì, zejm . nadpøirozené zjevení. R ozšíøení od 17. st., zvl. v osvícenství (Voltaire).

defenestrace [lat. de fenestra, z okna], svržení osoby èi osob z oken. ! V è. dìjinách byla první pražská d. 30.7.1419, kdy husité svrhli z oken N ovom ìstské radnice konšely a zahájili revoluci; další d. probìhla 24.9.1483, kdy pražští kališníci zúètovali s èástí èlenù rad pražských m ìst; 23.5.1618 došlo k tzv. druhé pražské d., kdy vùdci stavovské opozice svrhli z oken Pražského hradu prohabsburské m ístodržící J. B oøitu z M artinic, V . Slavatu z C hlum u a písaøe Fabricia, èím ž zavdali podnìt k rozpoutání è. stavovského povstání.

dìj, ” liter. a) ve starším pojetí ekvivalent pro fabuli; b) v novìjším pojetí urèitý typ fabule v epickém a dram . díle, vyznaèující se dynam ikou prùbìhu událostí, spjatých jednotou sm yslu a organizovaných jistým i zásadam i výstavby: expozice (seznám ení s hl. postavam i a prostøedím ), kolize (zauzlení d., konflikt), krize (vyvrcholení konfliktu), peripetie (zvrat ve vývoji d.), katastrofa, rozuzlení (zakonèení, vyústìní dìje). V ýchodiskem klas. vzorce výstavby je Aristotelovo èlenìní d. v tragédii. V nejvýraznìjší podobì vystupuje v dram atických dílech (tragédie, kom edie), v klasicky budované novele a ve všech odrùdách akèního rom ánu (zvl. dobrodružného a krim inálního). 5 syžet

defétism us [-tyz-], poraženectví, nedostatek sebedùvìry, nevíra v úspìch nebo vítìzství. defibrilátor, pøístroj pro jednorázové podráždìní srdce el. proudem . Používá se k obnovení srdeèního rytm u pøi fibrilaci srdeèních kom or nebo pøedsíní. deficit, schodek ! pøevýšení výdajù nad pøíjm y nebo potøeb nad zdroji; výraz nerovnováhy bilance. D . obchodní bilance je pøevaha dovozu nad vývozem za urèité období, obv. za rok; d. platební bilance je pøevaha plateb do zahranièí nad pøíjm y (inkasem ) ze zahranièí za urèité období, obv. za rok. deficit teploty rosného bodu 5 vlhkost vzduchu defilé, slavnostní pochod, pøehlídka. definice [-ny-], zavedení a urèení nebo objasnìní význam u pojm u. V ýraz, který se objasòuje (definiendum ), vym ezuje d. výrazy, jim iž se definiendum objasòuje (definiens). A nalytická d. objasòuje obsah již daného pojm u, syntetická d. zavádí nový pojem do urèitého jazyka, klasická d. urèuje nejbližším rodem , tj. nadøazenou tøídou a druhovým rozdílem , napø. „ètverec je ètyøúhelník pravoúhlý rovnostranný“.

déjà vu [deža vi, fr., již vidìné], ” psychol. sm yslový klam (iluze), pøi nìm ž m á èlovìk pocit, jakoby již døíve vidìl to, co ve skuteènosti vidí poprvé. dìjinnost, dìjinné vìdom í ! pojem filozofie dìjin, který oznaèuje spojení (nebo konfrontaci) vìdom í souèasnosti s vìdom ím m inulých dob. Snaha pøekonat historicism us, hist. faktografism us. V existencialism u, zejm . Jaspersovì, jedna ze zákl. struktur lidské existence, která um ožòuje spojení okam žiku s vìèností. dìjství 5 dram a dìkabristé, úèastníci povstání proti sam odìržaví v R usku v prosinci 1825 (odtud název), které pøipravily tajné spolky liberálnì orientované šlechty usilující o m odernizaci Ruska. V yužili bezvládí po sm rti cara Alexandra I. (1777!1825).V zpoura potlaèena novým carem M ikulášem I. È elní d. popraveni, další posláni do vyhnanství. dekáda, soubor deseti prvkù, období deseti dnù, desetiletí.

definitiva [-nyty-], trvalé ustanovení zam ìstnance, zejm . ve státní službì. deflace, ” geom orfologie odnos vìtrem , odvátí volných èástic hornin; ” ekon. proces setrvalého poklesu cenové hladiny a zároveò rùstu kupní síly m ìnové jednotky. 5 inflace deflátor, cenový index, který ze zmìn nom inálního hrubého dom ácího produktu oddìluje složku vyplývající z cenových zm ìn a složku vyplývající ze zm ìn reálného fyzického výstupu. deflorace, zbavení panenství natržením hym enu. deflování, ” ekon. transform ace nominálních (penìžních) prom ìnných na reálné prom ìnné vhodným cenovým indexem (deflátorem ). D efoe [dýfou] D aniel, asi 1660!24.4.1731, angl. spisovatel; zakladatel real. rom ánu (dobrodružný rom án Robinson C rusoe). defoliace, odlistìní ! opad listù zpùsobený speciálním i chem . látkam i, defolianty; využívá se pro usnadnìní strojní skliznì, pøi výsadbì sazenic ap. K d. dochází i nárùstem zneèišt,ujících látek v ovzduší a pùdì. R ozsah d. udává stupeò poškození lesù; silnì poškozené a odum írající (tzv. m rtvé) lesy se stávají snadnou obìtí škùdcù.

Dekadence: K. Hlaváèek, Upír dekadence, m yšlenkový a um . proud v um ìní poslední tøetiny 19. a poè. 20. st. charakterizovaný zvýšeným individualism em , vyhrocenou citovostí, sbližováním literatury s hudbou a výtv. um ìním a dùrazem na form ální stránku um . díla. D o popøedí se dostala m etaforicky bohatá lyrická poezie zjem nìlého výrazu a m elancholického vyznìní. K hl. pøedstavitelùm patøí S. M allarm é, P. V erlaine, G . D 'A nnunzio, O . W ilde, v è. literatuøe K . H laváèek, J. Karásek ze Lvovic; prvky d. se prom ítly do øady um ìleckých sm ìrù pøelom u století. dekadické èíslo [-dy-], èíslo v dekadické èíselné soustavì. dekadický logaritm us [-dy-], logaritm us o základu 10. Pro každý d. l. platí log x = c + m , kde c je celé èíslo udávající øád první nenulové èíslice èísla x a nazývá se charakteristika log x a m (0 # m < 1) se nazývá m antisa log x. dekalk, surrealistická m al. technika vycházející z náhody. Skvrny tuše èi barvy otištìné na papír jsou dotváøeny a interpretovány podle autorovy fantazie. 1936 ji objevil O . D om ínguez.

Tìleso deformované silou F deform ace, pøetvoøení, zm ìny form y nebo fyziol. funkcí organism u; ” fyz. zm ìna objem u a tvaru tìlesa vyvolaná pùsobením vnìjších sil. Elastická (pružná) d. m izí, pøestanou-li vnìjší síly na tìleso pùsobit, plastická d. èásteènì zùstává i po skonèení pùsobení vnìjších sil na tìleso. 5 H ookùv zákon

dekan, C 10H 22, lineární nasycený uhlovodík, rel. m ol. hm . 142,285, t. t. !29,66 EC , t. v. 174,12 EC , hustota 0,730 g/cm ³ (20 EC ), viskozita 0,92 m Pa.s (20 EC ); rozpouštìdlo, složka paliv. 5 alkany

deform ace zkam enìlin, zm ìna tvaru fosilních zbytkù po odum øení organism u. M ùže být zpùsobena ještì pøed fosilizací (m ìknutí schránek m ìkkýšù odvápnìním ) nebo tlakem nadložních hornin, tektonickým i pohyby a tlaky.

dìkan a) círk. hodnostáø, pøedstavený nìkolika farností, èestný titul duchovního význam ného kostela; b) akad. hodnostáø stojící v èele fakulty vysoké školy; podléhá rektorovi.

deform aèní zóna autom obilu, èást konstrukce autom obilu schopná deform ace, pøi které se velká èást kinetické energie nárazu spotøebuje na deform aèní práci. Zvyšuje pasivní bezpeènost posádky.

D ekánská plošina, D ákkhin, D ákšin, angl. D eccan plateau ! ve støední a jižní Indii, støední výška 500!800 m ; sopeèného pùvodu.

defraudace, zpronevìra svìøených penìz. 5 daòová defraudace

dekalog 5 desatero

dekantace, vypírání rozpustných složek ze sraženiny, využívající její sedim entace; roztok nad usazeninou se odèerpá, sedim ent se prom ísí s èistou kapalinou a nechá se usadit;

postup se nìkolikrát opakuje. dekarboxylace, odštìpení CO 2 z karboxylové skupiny: R!C O O H 6 R !H + C O 2. deklarace, veøejné, obv. slavnostní prohlášení; ” polit. prohlášení k závažné vnitropolit. nebo zahraniènìpolit. otázce vládou nebo význ. èinitelem ; ” ekon. v obch. praxi list pøipojený k zásilce a udávající obsah zásilky k proclení. D eklarace nezávislosti Spojených státù am erických, prohlášení vzniku U SA na 2. kontinentálním kongresu ve Filadelfii 4.7.1776. A utor T. Jefferson. D en nezávislosti je stát. svátek U SA . D eklarace slovenského národa, M artinská deklarácia ! dokum ent pøijatý na zasedání SN R 30.10. 1918 v Turèianském Sv. M artinì; její text proklam oval právo sebeurèení Slovákù na zákl. jejich úplné nezávislosti a jednoznaènì vyjadøoval vùli slovenského lidu žít ve spoleèném státì s è. národem . deklaratorn í rozhodnutí, rozhodnutí stát. orgánu, zejm . soudu, jím ž se autoritativnì zjišt,uje (potvrzuje) urèitý práv. vztah, vzniklý pøed vydáním deklaratorního rozhodnutí. 5 konstitutivní rozhodnutí; správní akt

104

dìlení jádra, karyokineze ! jediný zpùsob vzniku, resp. rozm nožování bunìèných jader. Existuje ve dvou form ách, jako am itóza a m itóza. dìlení m asa 5 bourání m asa dìlení Polska a) první d. P. 1772 ! likvidace pol.-litevského státu dìlením m ezi R usko (získalo pol. èást L ivonska, èást Bìloruska až po D vinu a D nìpr), R akousko (pol. èást Slezska, èást K rakovska, È ervenou R us a èást Podolí) a Prusko (záp. Pom oøany, èást V elkopolska a K ujavska); b) druhé d. P. 1793 ! nìm . Prusko obsadilo V elkopolsko, M azovsko, G daòsk; R usko získalo vìtšinu bìlorus. a ukr. územ í; c) po tøetím d. P. 1794 a 1795 pol. král Stanislav II. A ugust Poniatow ski abdikoval a pol. stát pøestal existovat. Jeho územ í si rozdìlilo R akousko (územ í m ezi B ugem a Vislou a Krakov), Prusko (na S od dolního Bugu a na V od N ìm enu) a Rusko (územ í na vých. od B ugu a N ìm enu); d) tzv. ètvrté d. P. ! rozdìlení sfér vlivu v Polsku m ezi Nìm eckem a SSSR , jako souèást sm louvy o pøátelství m ezi Nìm eckem a SSSR z 1939. delfínovití, èele( ozubených savcù z øádu kytovcù schopných se uèit. M ezi d. patøí napø. delfín, kosatka, plískavice, sviòucha. D elft, m ìsto v jihozápadním N izozem sku v provincii Zuid-H olland na prùplavu Schie; 91 013 obyvatel (1993). Prùm . stroj., farm . a lihovarnický. V nitrozem ský pøístav spojený s R otterdam em . Tech. univ. (1905). ! È etné got. a renes. stavby; rezidence V ilém a I. O ranžského. V 17. a 18. st. støedisko výr. fajánse.

Tvar tìla žraloka a delfína

D elfy, D elfoi ! m . v Ø ecku, sev. od K orintského zálivu. ! V antice nejvýzn. kultovní m ísto s vìštírnou Pýthie. Pozùstatky okrsku s A pollónovým chrám em a vìštírnou a tzv. pokladnicem i, divadlo, stadion. Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . D elibes [delíb] Leo, 21.2.1836!16.1.1891, fr. skladatel (balet C oppélia, opera Lakm é). D elibes [delib] M iguel, *17.10.1920, šp. spisovatel kriticky a ironicky zam ìøených rom ánù (C inco horas con M ario ! Pìt hodin s M ariem, Parábola del naufrago ! Podobenství o ztroskotanci). Deklinace: ä deklinace, d deklinaèní kružnice; S sever, J jih, Z zenit, PS svìtový pól, s svìtová sféra, r svìtový rovník deklinace, sklon, naklonìní; ” astr. jedna z rovníkových souøadnic (obdoba zem ìpisné šíøky); oblouk na deklinaèní kružnici m ìøený od rovníku k pólùm od 0E do 90E, na sever kladnì a na jih zápornì. 5 pólová vzdálenost; ” geof. m agnetická d. ! úhel m ezi geom ag. a geogr. poledníkem v daném m ístì; je kladná, odeèítá-li se od severu pøes východ. V urèitém m ístì není konstantní, m ìní se s èasem ; ” jaz. 5 skloòování deklinaèní kružnice, hl. kružnice na svìtové sféøe (obdoba zem ských poledníkù); prùseènice rovin procházejících svìtovou osou (spojnicí svìt. polù) se svìt. sférou. dekodér, zaøízení, které pøiøazuje posloupnosti vstupních kódových kom binací (znaèek) posloupnost znakù èi stavù na svém výstupu. 5 kód; kodek; kodér dekom penzace, ” lék. zhoršování nebo selhávání funkce nìkterých orgánù, napø. jater, srdce, ledvin. dekom pozice, ” zool. rozklad m rtvé organické hm oty v ekosystém ech až na výchozí prvky a vodu. 5 dekom pozitoøi dekom pozitoøi, destruenti ! organism y (bakterie, aktinom ycety) rozkládající v ekosystém ech m rtvou org. hm otu. 5 konzum ent; producent dekontam inace, odstraòování m ikrobù, jejich zbytkù nebo jiných škodlivých látek z prostøedí nebo lidského èi zvíøecího organism u. dekorativism us [-ty-], ” výtv. um . tvùrèí pojetí, v nìm ž se hojnì uplatòuje nebo kde pøevládá zdobnost. Typický pro závìreèné fáze jednotlivých um . slohù (pozdní gotika, rokoko).

dìlicí vøeténko, m itotické vøeténko ! souèást m itotického aparátu buòky. V lákna tvoøená m ikrotubuly podílející se na rozchodu chrom atid pøi m itóze. dìliè km itoètu, elektronický obvod, jehož výstupní signál m á km itoèet rovný zlom ku km itoètu vstupního signálu (obv. celistvý podíl nebo celistvý ryzí zlom ek). Pom ìr km itoètù se nazývá dìlicí pom ìr. dìliè napìtí, el. obvod zm enšující dané napìtí ve zvoleném pom ìru. N ejjednodušší d. n. je sériové spojení im pedancí Z 1 a Z 2. Pom ìr napìtí U 2 na im pedanci Z 2 k napìtí U na sériovém spojení je Z 2/(Z 1 + Z 2). dìliè proudu, el. obvod um ožòující rozdìlit daný proud do dvou èi více vìtví ve zvoleném pom ìru. N ejjednodušší d. p. je paralelní spojení adm itancí Y 1 a Y 2. Pom ìr proudu I 2 adm itancí Y 2 k proudu I tekoucím u do paralelní kom binace je Y 2/(Y 1 + Y 2). N ejèastìji se d. p. používá k zvìtšení rozsahu am pérm etrù a galvanom etrù. 5 boèník delikt, protiprávní chování, zakládající právní odpovìdnost, napø. obèanskoprávní, trestnìprávní (trestný èin), adm inistrativnìprávní (pøestupek), m ezinárodnìprávní. delikvence, páchání deliktù; v užším sm yslu páchání soudnì trestných deliktù, trestná èinnost. delineavit 5 del. delirium , blouznìní, zm atenost s halucinacem i a neklidem , napø. pøi horeèkách, otravì, úžehu. D . tremens ! blouznìní spojené s halucinacem i, zejm . zrakovým i; následek chronické otravy alkoholem . dìlitelnost, pøirozené èíslo a je dìlitelné pøirozeným èíslem b, je-li podíl a : b pøirozené èíslo. 5 prvoèinitel; prvoèíslo

dekorativní um ìní 5 užité um ìní

D elius [dýljes] Frederick, 29.1.1862!10.6.1934, brit. skladatel nìm . pùvodu; od 1888 ve Francii. Jeho individuální harm onický a m elodický styl se projevuje v sym f. básních a rapsodiích, instr. koncertech, operách, kantátách a v kom orní tvorbì.

dekret a) ozn. práv. pøedpisu, zejm . vydaného panovníkem (napø. D ekreta Bøetislavova) nebo jiným orgánem (v ès. právu 1940!45 dekrety prez. E. B eneše, zpìtnì prohlášené parlam entem 1946 za zákony); b) ozn. správního rozhodnutí (napø. 1945!91 dekret na byt).

délka, zákl. fyz. velièina. H l. jednotkou v SI je m etr, vedlejší jednotkou je napø. parsek a svìtelný rok. U žívají se i m ikron, nám oøní m íle, angström , ferm i a další. D . je zákl. geom . vlastnost m ateriálního svìta a patøí k ní i pojm y šíøka, výška, hloubka, tloušt,ka, rozteè, polom ìr, prùm ìr, ohnisková vzdálenost, vlnová délka a podobnì.

D ekret kutnohorský, zákon vydaný 18.1.1409 è. králem V áclavem IV . v K utné H oøe; novì upravoval pom ìry na pražské univ.: è. národu pøiznával pøi rozhodování 3 hlasy, cizím národùm (bavorském u, saském u a pol.) pouze 1 hlas, èím ž obrátil dosavadní relaci. Univ. se tak dostala pod kontrolu husitsky orientovaných m istrù. C izí, pøevážnì nìm . studenti a uèitelé na protest opustili Prahu.

délka vektoru 5 norm a vektoru

D ekreta B øetislavova, zákon è. knížete Bøetislava I. vyhlášený 1039 nad hrobem V ojtìcha S lavníkovce v pol. H nìzdnì. Obsahoval v souladu s círk. øádem první právní norm y z obè. a trestního práva. N ejst. dochovaný záznam D . B. obsahuje Kosm ova K ronika èeská z 1125. dekretisté [-ty-], dekretalisté, kanonisté ! støedovìcí právníci zabývající se na rozdíl od legistù kanonickým právem . dekubitus 5 proleženina del. a) deleatur, zn. h ! vypustit, korekturní zn. pro vypuštìní èásti textu; b) delineavit ! nakreslil, zkratka uvádìjící jm éno autora kreslené pøedlohy. D elacroix [delakroa] Eugène, 26.4.1798!13.8.1863, fr. m alíø a teoretik um ìní; pøedstavitel rom antism u (krajiny, podobizny, hist. výjevy). Spojoval záøivý kolorit benátské m alby s m oderní m al. technikou založenou na dìlených plošných skvrnách, kterou pøedjal im presionism us. D elaunay [delone] R obert, 12.4.1885!25.10.1941, fr. m alíø. Tvorbou založenou na barevné stupnici svìtelného spektra vytvoøil orfism us. A utor teor. knihy o svìtle. D elaw are [delever], stát na vých. pobøeží U SA u A tlantského oceánu; 5 328 km ², 717 000 obyv. (1995), hl. m . D over. Pøevážnì prùm . stát (chem ie, petrochem ie, výr. dop. prostøedkù a potravináøství). C hov drùbeže. dìlba m oci, jeden ze zákl. principù parlam entních systém ù; form ulován J. Lockem a Ch. L. M ontesquiem v kritice abs. m onarchie: struktura stát. m oci se m á dìlit na legislativní (zákonodárnou), exekutivní (výkonnou) a justièní (soudní), jež jsou na sobì vzáj. nezávislé. N erespektování d. m . je pøíèinou zneužívání m oci a obv. vede k despotism u.

délka výstupného uzlu, zn. Ù ! elem ent dráhy kosm . tìlesa; úhlová vzdálenost výstupného uzlu od jarního bodu ve sm ìru pohybu Zem ì. dìloha, ” bot. plochý listovitý útvar, který je souèástí zárodku rostlin. U nìkterých rostlin obsahuje zásobní látky využívané pøi klíèení rostliny. D voudìložné rostliny m ají 2 d., jednodìložné 1 d., nahosem enné rostliny èasto vìtší poèet dìloh; ” zool. uterus ! èást pohlavních vývodù sam ic bezobratlých a nižších obratlovcù, kde se hrom adí vajíèka. U savcù orgán, kde se vyvíjí vajíèko nebo zárodek; ” anat. ženský dutý svalový orgán hruškovitého tvaru uložený v m alé pánvi m ezi m oèovým m ìchýøem a koneèníkem . D o jeho sliznice se m ùže uhnízdit rozrýhované vajíèko a pak zde probíhá vývoj zárodku a jeho obalù. Zevnì je vìtší èást d. pokryta pobøišnicí.

Dìloha: a plodová voda, D elon A lain, *8.11.1935, fr. herec (film y Rocco a jeho b plodový vak, c dìložní bratøi, Zatmìní, G epard, D va m uži ve mìstì, Sw annova hrdlo, d pupeèník, láska). e placenta D elors [delór] Jacques Lucien Jean, *20.7.1925, fr. ekonom a diplom at; 1981!85 hl. hosp. poradce prezidenta F. M . M itteranda. 1985!94 pøedseda K om ise ES. A utor tzv. D elorsova plánu (harm onogram u budování hosp., m ìnové a polit. unie státù ES), pøijatého 1986. D élos, D ílos ! o. v Egejském m oøi, m ezi pevninským Ø eckem a M alou A sií, nejm enší o. v K ykladách; 5 km ². Kultovní støedisko a obch. centrum . Pam átka svìt. kult. dìdictví UNESCO: posvátný okrsek s A pollónovým chrám em , kolonádou a pokladnicem i, chrám bohynì Létó a helénistické sídlo s divadlem a pøístavem . ! 478!454 pø. n. l. byla na D . uložena pokladnice athénského nám . spolku.

dìlba práce, zpùsob alokace práce, kdy se každý pracovník (firm a, stát) specializuje na jednu nebo nìkolik funkcí ve výr. procesu.

D E L RA C , angl. D ecca Long R ange A rea Coverage ! hyperbolický radionavigaèní systém pro zvlášt, velké vzdálenosti, schopný vyhodnocovat rozdíl fáze nosné vlny pøi stanovení polohy letadla. 5 D ecca; D EC TR A

deleatur 5 del.

délský spolek 5 athénský nám oøní spolek

delece, jedna z chrom ozom ových aberací. Ztráta koncové nebo vnitøní èásti chrom ozom u.

delta, ” jaz. v abecedì klas. øeètiny znak (Ä, ä) pro hlásku d; ” geogr. typ øíèního ústí vìtvící se ve vl. náplavech do více ø. ram en. N ázev podle ústí N ilu, podobného tvarem øec. velkém u písm enu delta.

D eleddová G razia, 27.9.1871!15.8.1936, it. spisovatelka. V rom ánech (Elias Portolu ! Eliáš Portolu, La Via del m ale ! C estou zla) a povídkách zobrazila lyricko-veristicky rodnou Sardinii. N c (1926). dìlená kom prese, nìkolikastupòové stlaèování, um ožòující snížit vzrùst teploty bìhem kom prese a snížit potøebnou energii na stlaèení plynu. dìlení, ” biol. zpùsob nepohlavního rozm nožování. V yskytuje se napø. u jednobunìèných rostlin, u prvokù a jako podélné a pøíèné d. i u m nohobunìèných živoèichù.

D elta 5 D olní Egypt D elta A m acuro [am akuro], teritorium na S V V enezuely v deltì Orinoca; 40 200 km ², 84 564 obyv. (1991), správní støedisko Tucupita. V ìtšinou bažinatý kraj s trop. lesy. R ozvoj zem ìd., tìžby ropy a zem ního plynu. deltoid, konvexní ètyøúhelník, jehož úhlopøíèky jsou na

Deltoid

sebe kolm é a právì jedna z nich je druhou pùlená.

105

postoje obyv. ve vztahu k otázkám ekonom iky, politiky a kultury.

Delvaux [delvo] Paul, 23.9.1897!20.7.1994, belg. m alíø. Po expresionistických zaèátcích pøešel od 30. let k osobitém u surrealism u pod vlivem R . M agritta a S. D alího. Typickým nám ìtem jsou ženské akty v ideální krajinì. dem agnetizace [-ty-], odm agnetování ferom ag. látky klesajícím elm ag. polem nebo zahøátím nad tzv. C urieovu teplotu. dem agogie, zkreslování skuteèností, zneužívání zdánlivì racionálních a log., ale v podstatì falešných argum entù k ovlivòování a manipulaci jedincù, skupin a m as. È asto provázena líbivým i, ale nesplnitelným i sliby, napø. ve volebních kam paních. D em änovské jaskyne [dìm enovské], systém jeskyò v D em änovské dolinì v N P N ízke Tatry, dl. asi 10 km ; pøírodní rezervace. Zpøístupnìná jeskynì Slobody a Dem änovská l,adová jaskyòa. dem arkaèní èára, èára v terénu a) oddìlující od sebe vojska válèících stran po uzavøení pøím ìøí až do urèení stálé hranice; b) oddìlující územ í poraženého státu m ezi vojska vítìzných státù; c) rozdìlující sporné územ í. D em artini [dem artýny] H ugo, *11.7.1931, èeský sochaø; prof A V U . K onstruktivistickou tvorbu 60. let vystøídaly m inim alistické sádrové projekty zhroucených arch. a m ìst.

Národnostní složení „eskoslovenska 1930: „eši a Slováci (66,2 %), Nmci (22,5 %), Ma‹aÍi (4,9 %), Rusové a Ukrajinci (3,9 %), Poláci (0,7 %), ostatní 1,8 % D ém osthenés, 384!322 pø. n. l., øec. øeèník a politik. O dpùrce m ak. nadvlády nad Ø eckem . V ìtšina z 61 dochovaných øeèí jsou politické (Øeèi olynthské a Filippiky proti Filippovi II. M akedonském u). dém otština 5 afroasijské jazyky

dem ekologie, oblast ekologie zabývající se studiem populací. 5 autekologie; synekologie

dem overze, ” výp. tech. verze kom erènì šíøeného program ového produktu, distribuovaná zdarm a nebo jen za cenu m édia, urèená k seznám ení potenciálních zájem cù s daným program ovým produktem . O proti plnohodnotné (ostré) verzi program u je vždy nìjakým zpùsobem om ezena, aby ji nebylo m ožné používat m ísto ostré verze.

dem ence, otupìlost m ysli ! vážná zániková choroba nevratného charakteru, která postihuje celou psychiku osobnosti.

den, ” fyz. zn. d ! a) vedlejší jednotka SI pro èas odvozená z rotace Zem ì; 1 d = 86 400 sekund; b) doba, kdy je Slunce nad obzorem . 5 hvìzdný den; lunární den; siderický den; sluneèní den

dem ence senilní [-ny-], staøecká dem ence ! dùsledek patologických zm ìn zpùsobených stárnutím .

den, ” text. 5 èíslování pøízí

D em ávend 5 A lborz

dem entia praecox [-ncia prékox, lat.], ” psychol. starší term ín pro schizofrenii. D ém étér, ” øec. m ytol. bohynì rolnictví; dcera Titána K rona a Rheie, sestra D iova, s ním ž m ìla dceru Persefoné, kterou unesl do podsvìtí Hádés. D. si vym ohla, aby dcera žila dvì tøetiny roku s ní na zemi a jen tøetinu roku s m anželem v podsvìtí. 5 C eres; eleusínská m ystéria D ém étrios I. Poliorkétés, 336!283 pø. n. l., jeden z diado- Demarkaèní èára mezi Izrachù bojující o nástupnictví po A lexandru V elikém . 307 elem a Jordánskem, 1949 dobyl A thény a byl uvítán jako obnovitel dem okracie. V dobytých m . Ø ecka a M alé A sie však vládu neudržel. 294!287 m ak. král. dem ilitarizace, úplný nebo èásteèný zákaz udržovat nebo zvìtšovat ozbrojené síly a opevnìní, vydaný urèitém u státu na zákl. m írové nebo jiné sm louvy. dem inutivum [-ty-], zdrobnìlina (vláèek, m ilouèký). 5 augm entativum dem ise, zøeknutí se (vzdání se) úøadu, zejm . vládní funkce. ! Podle Ú stavy È R m ohou jednotliví èlenové vlády nebo vláda jako celek podat d. do rukou prez. republiky. dem iurg [øec. demiurgos], pùv. m istr, øem eslník, pøenesenì stvoøitel, tvùrce; ” fil. tvùrèí role ideálního (principu, bytosti) vùèi svìtu; napø. u Platóna tvùrce svìta, stvoøitel vesm íru z pùv. chaosu, jedno z urèení boha. D em l Jakub, 20.8.1878!10.2.1961, è. spisovatel; kat. knìz. A utor veršù, básní v próze (M oji pøátelé), lyrických próz (Tanec sm rti), povídek (H las mluví k Slovu) a osobitých deníkù Šlépìje (26 svazkù). dem odulátor, obvod, zaøízení k opìtném u získání pùv. m odulujícího signálu. Podle typu m odulace jsou napø. d. am plitudové, frekvenèní, fázové, im pulzové. dem ografická exp loze, vysoké tem po pøírùstku obyv.; od pol. 20. st. zejm . v rozvojových zem ích. Poè. 20. st. žilo na Zem i 1,5 m ld., 1950 2,4 m ld. lidí; podle odhadù koncem 20. st. 6,1 m ld. a 2050 11 m ld. lidí. dem ografická reprodukce, pøirozený pohyb obyvatelstva, pøirozená m ìna ! neustálá obnova lidských populací v dùsledku probíhajících procesù rození a um írání. dem ografická revoluce, dem ografický pøechod ! zm ìna režim u dem ograf. reprodukce od vysokých a neregulovaných hodnot porodnosti a úm rtnosti k nízkým hodnotám . V e vyspìlých zem ích d. r. skonèila v 1. pol. 20. st. (první d. r.). Jako druhá d. r. se ozn. období výrazných zm ìn sòateènosti, rozvodovosti a plodnosti v pol. 60. a poè. 70. let 20. století. dem ografie, vìda zabývající se reprodukcí obyv. vèetnì podm ínek a dùsledkù; nachází se na rozhraní vìd pøír. a spoleèenských. D . se èlení na dem ograf. analýzu (zkoum á vývoj celých dem ograf. systém ù a složek tohoto vývoje) a dem ograf. teorii (hledá zákonitosti tohoto vývoje). dem okracie [øec., vláda lidu], pùvodnì øec. oznaèení polit. zøízení m ìstských státù (polis), napø. A thény 6.!4. st. pø. n. l. Dem . zøízení je zal. na principu podøízení m enšiny vìtšinì a uznání rovnosti, svobod a polit. práv obèanù. Souèástí m oderní d. jsou tradièní lidská práva (svoboda projevu, vyznání, spolèování), princip suverenity lidu (m oc vychází z vùle lidu), tvorba vùle lidu se realizuje všeob. volbam i. Z ákl. form y d. jsou pøím á (referendum ) a zastupitelská. D em okratická strana [-ty-], angl. D em ocratic Party ! jedna ze dvou hl. polit. stran U SA ; zal. 1828, navázala na rep.-dem okratickou stranu T. Jeffersona. Hájila zájm y velkých plantážníkù, ale i farm áøù a živnostníkù, což 1854 pøivodilo ve stranì krizi a rozkol. Za obèanské války tìsnì spjata s J, po vítìzství S ztratila vliv. N ový vzestup koncem 19. století. N ejvýzn. prez.: T. W . W ilson, F. D . R oosevelt, H . S. Trum an, J. F. K ennedy, W . J. C linton. 5 obèanská válka v USA 1861!1865; R epublikánská strana D em okratická strana [-ty-], D S ! sl. polit. strana, zal. 1944; sdružovala pøíslušníky dom ácího køídla obè. odboje; zastoupeni bývalí sl. agrárníci, evangelíci. V program u m ìla obnovení dem . È eskoslovenska a požadavek rovnoprávného postavení Slovenska v nìm . V e volbách 1946 nejsilnìjší polit. stranou na Slovensku. Pøedstavitelé J. Lettrich (1905!1968) a J. U rsíny (1896!1972). K om unisté v kam pani oslabili její pozice. È lenové ès. vlády za D S podali v únoru 1948 dem isi. Po 25.2.1948 D S zanikla. O bnovena 1989. D ém okritos z Abdér, asi 460!370 pø. n. l., øec. filozof; pøedstavitel atom ism u. V jeho pojetí se dva základní principy (nedìlitelné ! atom os a prázdno) m echanicky spojují a rozdìlují, pøíèinnost ztotožnil s nutností. dem olice, bourání a odstraòování (hl. odstøelem ) nevyhovujících staveb. dém on, v kø. zlý duch. 5 daim ón dem onstrace, pøedvedení, ukázka; ” sociol. veø. hrom adné proklam ování požadavkù, cílù, vùle; obv. ekon. nebo polit. charakteru. de M organova pravidla, ” m at. pravidla pro poèítání s m nožinam i. Znaèí-li ' doplnìk m nožiny, platí (A c B)' = A' 1 B', (A 1 B)' = A' c B'. 5 doplnìk; m nožinové operace dém os, v ant. Ø ecku a) veškeré obyv. urèitého územ í; b) lid jako vrstva svob. obèanù m ajících na rozdíl od cizincù a otrokù obè. práva; c) územ ní jednotka m . státu a jeho obyvatel. dem oskopie, výzkum veø. m ínìní na základì sociol. m etod; pøedm ìtem jsou názory a

D en B osch 5 ('s-)H ertogenbosch D en H aag 5 ('s-)G ravenhage denacifikace, proces polit. oèišt,ování veø. života v pováleèném N ìm ecku od nacism u a nacistù na zákl. rozhodnutí postupim ské konference 1945. denár, støíbrná m ince užívaná již v øím . øíši. Za K arla I. V elikého se stal støíbrný d. základem m incovního a m ìnového systém u. Støíbrný d. se zaèal po pol. 10. st. razit i v è. zem ích, po jeho znehodnocení zavedl Pøem ysl I. O takar novou m ìnovou jednotku ! brakteát. denaturace a) zm ìna struktury pøír. polym eru (bílkoviny, nukleové kyseliny) vedoucí k doèasné (reverzibilní d.) nebo trvalé (ireverzibilní d.) ztrátì jeho pøirozené biol. aktivity. D . lze vyvolat zm ìnou pH a teploty roztoku pøír. polym eru nebo pøidáním solí, alkoholù ap.; b) úm yslná kontam inace látky Denár Boleslava I. znem ožòující její konzum aci, ale nebránící jejím u tech. využití, napø. d. lihu. V potr. se provádí d. bílkovin napø. teplem , kdy se m ìní konstituce, senzorické vlastnosti i výživová hodnota. D . je obv. nežádoucí, ale m ùže být i potøebná (peèení). dendrogram , ” biol. graf. znázornìní vývojových vztahù taxonù form ou vìtvícího se strom u. dendrologie, nauka o døevinách, souèást botaniky; zabývá se vlastnostm i jednotlivých døevin a jejich stanovištním i nároky. dendrom etrie, nauka o zpùsobech a m etodice m ìøení taxaèních velièin (porostní výšky, bonity, zakm enìní, pøírùstkù jednotlivých døevin a jejich plochy) v lesním hospodáøství. dìní, obecnì filozofické pojetí všeobecnosti zm ìn, zvl. dynam ické povahy bytí, vznikání a zanikání. V ant. filozofii H érakleitovo panta rei (vše je v pohybu), u H egela prvotní jednota protikladù. denier 5 èíslování pøízí D en is [deny] Ernest, 3.1.1849!5.1.1921, fr. historik a slavista. Zabýval se è. dìjinam i (K onec sam ostatnosti èeské, È echy po Bílé hoøe), podporoval vytvoøení È eskoslovenska. D en is [deny] M aurice, 25.11.1870!13.11.1943, fr. m alíø, teoretik skupiny N abis; v opozici proti im presionism u uvádìl do um ìní fil. a náb. nám ìty. denitrifikace [-ny-], ” biol. redukce dusiènanu na vzdušný dusík provádìná nìkterým i pùdním i bakteriem i. D ochází pøi ní k ochuzení pùdy o slouèeniny dusíku. denivelizace [-ny-], odstraòování shodné úrovnì, napø. m zdové. denivka, ” bot. jednodìložná rostlina z èeledi liliovitých. B ylina se žlutým i, bledì èerveným i až oranžovým i kvìty; ” zool. 5 sít,okøídlí D en ktaº [denktaš] Rauf, *27.1. 1924, kyperský politik; vùdèí pøedstavitel tureckého etnika. 1973!83 viceprezident Kyperské republiky, od 1983 prez. Severokyperské turecké republiky. denom inace, pojm enování; ” náb. v anglosaském svìtì ozn. jednotlivých protestantských spoleèenství; ” ekon. snížení nom inální hodnoty penìz nebo akcií v prùbìhu jejich prudkého znehodnocování. denotace, log. vztah m ezi výrazem a tím , co ozn. (denotátem ). D enotátem jedineèného jm éna je individuální pøedm ìt, denotátem obecného jm éna tøída pøedm ìtù, napø. denotátem slova „dùm “ jsou všechny objekty, které lze jako dùm pojm enovat. dentes 5 zuby dentice 5 chrup

Denivka plavá

denudace, obnažování, odkrytí; ” geol. proces odkrytí podložních hornin, nebo snižování zem ského povrchu. denunciace, udání, naøèení, pom luva, donášení. D enver, m . v U SA ve Skalnatých horách, hl. m . státu C olorado; 467 610 obyv., m etropolitní obl. D .-B oulder 1,85 m il. obyv. (1990). Fin., prùm . a dop. støedisko Skalnatých hor, centrum tìžby zlata, rud støíbra a uhlí. Prùm . stroj. (tìžební stroje, letadla, vìd. pøístroje), gum árenský. D vì univerzity. ! O sídleno 1858 zlatokopy a horníky. denzim etr, hustom ìr, areom etr ! pøístroj k m ìøení hustoty kapalin se stupnicí hustoty vyznaèenou na plováku a odeèítanou na úrovni ponoru. denzita, hustota ! ” ekol. populaèní hustota ! poèet jedincù téhož druhu na jednotce plochy nebo objem u. 5 hustota zalidnìní depalatalizace, ztráta m ìkkosti, zm ìna m ìkké (palatalizované) souhlásky v tvrdou. 5 palatalizace D epardieu [depardje] G érard, *27.12.1948, fr. herec (film y Poslední metro, Žena od vedle, Danton, Pod sluncem satanovým , C yrano de B ergerac, D obytí ráje). D epeche M ode [depeš m ód], brit. hud. skupina patøící v 80. letech 20. st. k pøedním souborùm v oblasti tzv. syntezátorové scény. depersonalizace, odosobnìní; ” psychol. a) ztráta pocitu prožitku sebe sam a, svého já, pocitu osobní identity; b) porucha vìdom í, pøi níž jedinec své vlastní psychické procesy

a stavy (eventuálnì i tìlesné pohyby) vním á jako cizí. V yskytuje se u nìkterých psychických poruch a onem ocnìní. depistáž, preventivní m etoda; akt. vyhledávání urèitých onem ocnìní v populaci nebo v jejích vybraných, napø. rizikových skupinách. deplacem ent [deplasm án, fr.], výtlak ! hm otnost vody (v tunách) vytlaèené prázdnou nebo naloženou lodí; ozn. pohotovostní hm otnost lodì (u vál. lodì), popø. hm otnost i s nákladem (u obch. lodí nahrazen N R T a B R T). deplanace 5 planace depo, sklad, úschovna; ” dop. výkonná jednotka zajišt,ující provoz a údržbu kolejových vozidel. depolym erizace, inverzní reakce k polym erizaci; pøem ìna polym eru na monom er, lim itní pøípad degradace polym eru. dep ozitáø, prostor pro uložení cenných m uzejních exponátù. depozitní banka, banka, jejíž hl. èinností je pøijím ání, úschova a správa depozit a cenných papírù. depozitní certifikát [-ty-], krátkodobý cenný papír em itovaný bankou vým ìnou za term ínovaný vklad; je vydaný na m ajitele s uvedením data splatnosti a úrokové m íry. depozitní obchod, druh pasivního bankovního obchodu, spoèívající v pøijím ání depozit, ze kterých penìžní ústav vyplácí úroky; sm yslem d. o. je získat dostatek depozit v žádoucí èasové struktuøe tak, aby banka m ohla rozvinout akt. bankovní operace, zejm . úvìrové obchody. depozitum 5 vklad depreciace, ” ekon. znehodnocení m ìnového kurzu v režim u pružných (plovoucích) m ìnových kurzù, v jehož dùsledku kupní síla dom ácí m ìny ve srovnání s kupní silou zahr. m ìny klesá. 5 apreciace deprese, sklíèenost, snížení; ” psychol. déletrvající psychický stav projevující se sm utnou náladou, zpom alením všech psychických procesù a psychom otorického tem pa, pesim istickým postojem k vl. životu a okolí; ” fyz. kapilární d. ! snížení støedu hladiny kapaliny v kapiláøe, jejíž povrch daná kapalina nesm áèí; ” geom orfol. sníženina ! vhloubený povrchový tvar, oproti okolí s rel. nižším i nadm oøským i výškam i. 5 kryptodeprese; proláklina; ” ekon. a) form a hosp. poklesu; b) fáze hosp. cyklu; delší období charakteristické vysokou nezam ìstnaností, nízkým nár. produktem a investicem i, klesajícím i cenam i a èetným i bankroty podnikù. 5 recese deprivace, ” psychol. dlouhodobé neuspokojování základních tìlesných a psychických potøeb (senzorická, em oèní, spánková). dep utát, odm ìna v naturáliích, používaná zejm . v zem ìdìlství. D erain [deren] A ndré, 10.6.1880!8.9.1954, fr. m alíø a scénograf. V raném díle pøedstavitel fauvism u a kubism u, po 1911 se zaèal obracet k real. m albì. deratizace [-ty-], hubení škodlivých hlodavcù (potkanù a m yší) v uzavøených objektech nebo v pøírodì. derby a) význ. koòské dostihy pro tøíleté konì; poprvé 1780 v Bostonu. D élka dostihu 2 400 m (v U SA 2 000 m ); b) ve sport. tým ových hrách utkání tradièních, obv. m ístních soupeøù.

106

am erickém pop-festivalu). D ES, angl. D ata Encryption Standard ! oficiální standard v U SA pro šifrování neutajovaných dokum entù, zal. na používání tajného klíèe o velikosti 56 bitù. D es Fours-W alderode 5 D esfoursové D esátého stupnì, prùliv, angl. Ten D egree Channel, hindsky Das Digrí D žalm árg ! prùliv v Ind. oceánu m ezi A ndam anam i a Nikobaram i, na 10E s. š.; široký 140 km . desatero, desatero B ožích pøikázání, øec. dekalog ! podle knihy Exodus a D euteronom ium deset výrokù, jež M ojžíš pøijal na Sinaji od H ospodina na dvou kam enných deskách jako sm louvu pro Izrael. Zákl. sm ìrnice pro lidské jednání v judaism u a kø., která se na pùdì židokø. tradice stala vyjádøením m ravní norm y. 5 archa úm luvy; Tóra D escartes [dekart] René, C artesius ! 31.3.1596 !11.2.1650, fr. filozof a m atem atik; jeden ze zakl. novovìké vìdy a fil., pøedstavitel klas. racionalism u. Požadoval založit vìdìní na rozum u a sebereflexi, filozofii na evidentnosti poznatkù, provìøenou skepsí. Jeho princip jistoty vl. m yšlení (cogito, ergo sum ! m yslím , tedy jsem ) klade prvenství dedukce pøed sm yslovou zkušeností. D uševní substance je ovšem dualisticky oddìlena od tìlesné, která je dána rozprostranìností. Pravdivé poznání m ùže zajistit jen správná m etoda. V m atem atice zavedl pojem prom ìnné velièiny, funkce, soustavu souøadnic (kartézských) a zal. analytickou geom etrii. O bjevy v kosm ologii, m ech. a fyziologii. H luboce a m nohostrannì ovlivnil novovìkou vìdu i filozofii, na jeho racionalism us pøím o navázalo osvícenství.

R. Descartes

descendence, zpìtná, sestupná posloupnost; ” právo potom stvo; pøíbuzenství v pokolení sestupném . 5 ascendence desenzibilace, snížení citlivosti; ” psychol. psychoterapeutická tech. užívaná k odnauèení chorobného strachu z urèitých situací; ” fot. snížení citlivosti fot. vrstvy pùsobením chem . látek po osvitu. desetiboj, atletický víceboj m užù probíhající ve dvou dnech. Zahrnuje bìh na 100 m , skok daleký, vrh koulí, skok vysoký a bìh na 400 m (1. den), bìh na 110 m pøekážek, hod diskem , skok o tyèi, hod oštìpem a bìh na 1 500 m (2. den). První d. vypsán 1884 v U SA ; od 1912 souèást O H . desetiletá válka na Kubì 1868!1878, osvob. zápas kubánských vlastencù vedený M . G óm ezem (1836!1905) a A. M aceem (1845!1896). U konèena „m írem bez vítìzství“, kdy Španìlé obnovili svou nadvládu. desetinné tøídìní, knihovnická klasifikace tøídící poznatky ze všech oborù do deseti oborù. U žívá se a) D ew eyho d. t. (vypracované 1876 am . knihovníkem M . D ew eyem , 1851!1931), hl. v angloam . knihovnách; b) M ezinárodní d. t. (M D T) z 1895 (1. úplné z 1905), rozpracované zvláštì pro oblast tech. a pøír. vìd. desetinožci, D ecapoda ! druhovì nejpoèetnìjší øád korýšù z podtøídy rakovcù. Tìlo m á tvar raka nebo kraba (existují i pøechodné form y). V yskytují se od triasu. M ezi d. patøí napø. kreveta, garnát, langusta, hum r, rak, krab. M nozí se loví a konzum ují. D esfoursové, D es Fours-W alderode ! nìm ecký šlechtický rod; v È echách od 17. st.; pùv. sídlo H rubý R ohozec, vlastnili pùdu na Sem ilsku, Turnovsku a Jablonecku. Po nìm . okupaci pøijali nìm . národnost, 1945 získali zpìt ès. obèanství; m ajetek zkonfiskován 1945. V restituci po 1990 vrácena èást m ajetku.

D erby, m . ve V elké B ritánii ve stø. A nglii; 231 900 obyv. (1995). Prùm . let., autom obilový, chem ., slévárenský, text., porcelánu. M ez. letištì. ! Zal. v 9. st.; král. privilegia 1154!56 a 1204. Prùm . výroba hedvábí po 1719; 1750 poè. m anufaktury na výr. porcelánu, 1770 spojena s C helsea.

D esiderius Erasm us 5 Erasm us R otterdam ský

deregulace, rušení (om ezení) regulaèních zásahù, zejm . ovlivòování ekon. aktivit soukrom ého sektoru vládou.

design [dyzajn, angl.], vzhled, tvar; a) povrchová úprava výrobku èi díla; b) zpùsob tvarování pøedm ìtù, spojující úèelnost a funkènost s est. hodnotam i.

derelikce, faktické opuštìní vìci, projev vùle jejího vlastníka, jím ž se úm yslnì vzdává vlastnictví k vìci. ! Podle práva È R pøechází okam žikem d. vìc do vlastnictví státu.

desikanty, pøípravky urèené k pøedèasném u pøerušení vegetace a k vysušení rostlin pøed dozráním . deska, ” stav. nosný prvek vym ezený dvìm a rovnobìžným i rovinam i, kolm ým i ke sm ìru obv. pùsobících zatížení.

Derivace derivace, odchýlení, úchylka; ” m at. jeden ze zákl. pojm ù m at. analýzy. D . funkce f(x) v bodì x 0 jejího definièního oboru je definována jako lim ita podílu (f(x) ! f(x 0))/(x ! x 0) pro x 6 x 0. Pokud tato lim ita existuje a je vlastní, ozn. se obvykle f '(x 0). M á-li funkce v bodì d., je v tom to bodì spojitá a f '(x 0) je sm ìrnicí teèny ke grafu dané funkce v bodì [x 0, f(x 0)]. M á-li funkce f(x) v každém bodì x 0 intervalu I d. f '(x 0), je takto na I definována nová funkce, tzv. d. funkce f(x). Zn. f '(x) nebo df(x)/dx. N apø. (sin x)N = = cos x. Pro funkce více prom ìnných se analogicky zavádí parciální derivace; ” sociol. pseudolog. tvrzení a názorové systém y, kterým i lidé vyjadøují a ospravedlòují své instinktivní a iracionální postoje, zájm y, potøeby a èiny; ” jaz. 5 tvoøení slov derivát, slouèenina odvozená (popø. i vzniklá) z odpovídající základní slouèeniny, napø. C H 2C l 2 je derivát m ethanu C H 4. derm a 5 kùže D erm aptera 5 škvoøi derm atofyta, skupina vøeckovýtrusých hub a hub z tøídy Endom ycetes, které zpùsobují kožní onem ocnìní zvané derm atom ykózy (postihují živoèichy vè. èlovìka). derm atologie 5 derm atovenerologie derm atovenerologie, obor lék. zabývající se prevencí, diagnostikou a léèením chorob kùže vèetnì kožních projevù vnitøních nem ocí a kosm etických vad (derm atologie) a chorob pohlavních, jejich evidencí a kontrolou (venerologie). D erm optera 5 letuchy derniéra [-ny- i -ni-], poslední pøedstavení, poslední uvedení um . díla, zejm . div. hry. 5 prem iéra derogace, abrogace ! zrušení práv. pøedpisu nebo jeho èásti výslovným ustanovením nebo novou odlišnou úpravou téže vìci v novém práv. pøedpisu stejné nebo vyšší práv. síly. D erpt 5 Tartu D errida Jacques, *15.7.1930, fr. filozof; teoretik poznání a herm eneutiky blízký strukturalism u. K ritik m etafyzických tendencí evr. vìdom í, za východisko pokládá analýzu jazyka i textù (tzv. dekonstrukci). derviš [perština], žebrák; islám ský potulný m ystik èi poustevník. D éry Tibor, 18.10.1894!18.8.1977, m a(. spisovatel. A utor rom ánù i drobných próz ze života m eziváleèné m a(. spoleènosti (N edokonèená vìta, O dpovì(), církve (Žezlo a m itra), z roku 1956 (Láska; N iki, pøíbìh jednoho psa) a rocku (Pomyslná reportáž o

Desknatí koráli ze siluru desknatí koráli, Tabulata ! vym øelá, patrnì heterogenní skupina koloniálních korálnatcù vytváøejících drobné korality s dobøe vyvinutým i dny, sdružené do øad èi velkých trsù. K jejich rozvoji docházelo hl. v ordoviku, siluru a devonu, vym øeli koncem prvohor.V teplých m oøích se podíleli na vytváøení biostrom a bioherm . deskotisk, tisk z døevìných desek s ruènì øezaným i obrázky a písm em ; pøedchùdce knihtisku. desková hra, druh spol. hry, spoèívající v kom binaèních propoètech; oba soupeøi se pravidelnì støídají na tahu. M ezi d. h. patøí napø. dám a, go, šachy. desková tektonika 5 tektonika desek deskové m alíøství, m alba na døevìné desce opatøené podkladem . Znám o v antice, v byz. um ìní (ikony), rozkvìtu dosáhlo v gotice. Po rozšíøení olejom alby na plátnì bìhem 16. a 17. st. ustoupilo. deskriptivní geom etrie [-ty-], èást geom etrie zabývající se zobrazovacím i m etodam i. 5 axonom etrie; prom ítání deskriptivism us 5 strukturalism us desktop a) konstrukèní provedení zaøízení (poèítaèe) um ožòující jeho um ístìní na stole (na ležato). 5 tow er; b) prac. plocha, kterou na zobrazovací jednotce vytváøejí aplikaèní program y. D esm idiales 5 krásivky D esnica [desnyca] Vladan, 17.9.1905!4.3.1967, srb. prozaik z Chorvatska; autor psychol. povídek a sebezpytného rom ánu Proljeæa Ivana Galeba (Jara I. G .). D esnos [desno] R obert, 4.7.1900!8.6.1945, fr. básník. V yvíjel se od surrealism u k lyrism u bezprostøedního života (è. výbor Prostory spánku). desorpce 5 absorpce despekt, pohrdání, opovržení. despotism us [-tyz-], tyranská form a vlády, neom ezená vláda jednotlivce nebo skupiny. destabilizace, znerovnovážnìní, ztráta rovnováhy; znejistìní, ztráta stability, sm ìru, hodnot, jistot.

destilace [-ty-], ” chem . m etoda oddìlování kapalin od tuhých látek v nich rozpuštìných (vyvaøení kapaliny a zkondenzování jejích par) a zároveò i m etoda separace kapalných látek z jejich sm ìsí zal. na rozdílných zastoupeních jednotlivých složek v kapalné sm ìsi a v párách nad ní. E. Destinnová jako Santuzza v opeøe Sedlák kavalír P. Mascagniho D estinnová [destynová] Em a, 26.2.1878!28.1.1930, vl. jm . K ittlová, è. operní pìvkynì ! soprán. D osáhla svìt. úspìchu na scénách v B erlínì, C ovent G arden v Londýnì a M etropolitní opery v N ew Y orku. Lit. èinná (rom án Pan doktor C asanova). destruen ti 5 dekom pozitoøi destrukce, znièení, porušení, rozboøení, rozvrat, rozklad. desublim ace, pøím á zm ìna plynného skupenství látky ve skupenství pevné. 5 sublim ace déšt,, vertikální atm osférické srážky tvoøené kapkam i o prùm ìru 0,5!8 m m (nejèastìji 1!3 m m ). Podle intenzity se rozlišuje d. slabý, m írný, silný, velm i silný, liják, pøíval, prùtrž m raèen, podle délky výskytu d. trvalý, obèasný, pøeháòky. 5 m rholení detektor, ” eltech. usm ìròovaè m ìnící støídavé el. napìtí (proud) na napìtí (proud) stejnosm ìrné. Používá se v radiotechnice a m ìøicí a øídicí technice; ” dozim etrie pøístroj zjišt,ující pøítom nost, popø. i vlastnosti korpuskulárního i elm ag. záøení prostøednictvím interakce záøení s prac. látkou detektoru. N a principu ionizace plynù pracují plynové d., scintilaèní d. využívají lum iniscenci, zm ìna vodivosti se užívá u d. polovodièových. D ráhy nabitých èástic jsou detektovány napø. detektory m lžným i a bublinkovým i. detergenty, složené prací a èisticí prostøedky, jejichž úèinnou složkou jsou tenzidy. Ú èinnost je zvyšována pøísadam i (fosfáty, opt. zjasòovací prostøedky, m ikrobicidní látky, parfém y). determ inace, urèování pøíslušnosti organism u k taxonu na zákl. jeho vlastností. V zárodeèném vývoji postupné om ezování vývojových m ožností bunìk, tkání ap. a usm ìròování jejich vývoje pouze v urèitý typ bunìk, tkání.

107

devaterník 5 cistovité D eveloping countries 5 D -8 D evìt skal, h. v È eskom oravské vrchovinì, nejvyšší ve Ž(árských vrších; 836 m . Skalnatý vrchol (m igm atity, ruly). devìtsil, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hvìzdnicovitých. B ylina s listy až 1,5 m dlouhým i, rostoucí na vlhèích m ístech. O ddenek a list obsahují pyrrolizidinové alkaloidy (karcinogen). D evìtsil, um . sdružení è. avantgardy 20. let; zal. 1920. K zakládajícím èlenùm patøili V . V anèura, K . Teige, J. Seifert, A . H offm eister, J. H avlíèek, pøistoupili V . N ezval, K . B iebl, J. H onzl, E. F. B urian, J. Ším a, J. Štyrský, Toyen, O . M rkvièka. Poèáteèní zam ìøení na proletáøské um ìní a m agický realism us se v 1. pol. 20. let obrátilo ke konstruktivism u a poetism u jako program u nového životního stylu a tvorby ve všech um . oborech. deviace, odchylka, úchylka; ” tech. a) d. kom pasu ! rozdíl m ezi skuteèným m ag. severem a severem , který ukazuje kom pas, zpùsobený rušivým m ag. polem v jeho okolí; odstraòuje se kom penzací kom pasu; b) d. radiokom pasu ! rozdíl m ezi sm ìrem , odkud vysílá signály pozem ní stanice, a sm ìrem signálu, který zachytí palubní rám ová anténa. Je zpùsobena rušivým elm ag. polem v okolí tìlesa. D evín [dìvín], è. D ìvín ! hrad na JZ Slovenska nad soutokem M oravy a D unaje. ! N ávrší osídleno od neolitu, v dobì V elkom or. øíše jedno z nejdùl. fortifikaèních pohranièních center. 1836 zde studenti vedení L,. Štúrem zahájili tradici nár. poutí. C entrum sl. kult. života. deviza, platební prostøedek a pohledávka v cizí m ìnì; slouží zejm . k úhradì zahr. závazkù. 5 valuta devizová politika, souèást m ìnové politiky státu; spoèívá v devizových om ezeních, chránících vnitøní ekonom iku, nebo v liberalizaèních opatøeních. H l. pøedm ìtem je hospodaøení s devizam i, valutam i a m ìnovým zlatem . devizový kurz 5 m ìnový kurz devizový úèet, bìžný èi term ínovaný úèet u penìžního ústavu vedený v cizí m ìnì. devoluce, ” právo rozhodování o opravném prostøedku, napadajícím nìjaké rozhodnutí, orgánem vyššího stupnì (nadøízeným orgánu, který napadené rozhodnutí vydal). ! V procesním právu È R je devolutivní úèinek opravných prostøedkù pravidlem (výj. je autorem edura). devoluèní válka 1667!1668, dobyvaèná válka Ludvíka X IV ., který se na základì devoluèního práva (na dìdictví m ají vìtší nárok dcery z prvního m anželství než synové z druhého m anželství) pokusil získat èást šp. Nizozem í pro svou m anželku. Po cášském m íru 1668 pøipadla Francii nìkterá jihoflanderská m ., napø. Lille a C harleroi. devon, ” geol. stratigraf. útvar prvohor; dìlí se na oddìlení spodní, stø. a svrchní. Stáøí 410!355 m il. let. D ew arova nádoba [djúerova, podle brit. fyzika a chem ika J. D ewara, 1842!1923], sklenìná nebo kovová nádoba s dvojitým i stìnam i oddìleným i vzduchoprázdným prostorem zam ezujícím tepelným ztrátám vedením a proudìním . K potlaèení sálavé ztráty jsou stìny obv. postøíbøeny. Z D . n. je odvozena term oska. D ew ey [djuj] John, 20.10.1859!1.6.1952, am . filozof, psycholog a sociolog; vùdèí pøedstavitel pragm atism u a tvùrce školy instrum entalism u, kde poznání pokládá za nástroj pøizpùsobení èlovìka jeho prostøedí. Stoupenec liberalism u a reform ism u (m eliorism u). dextran, vysokom olekulární polysacharid bakteriálního pùvodu. Pøeèištìný se používá ve form ì infuzního roztoku pøi ztrátách krve jako náhrada krevní plazm y. D eyl [dejl] Jan, 25.6.1855!16.2.1924, è. lékaø; prof. U K . Zakl. m oderní è. oftalm ologické školy. 1910 zal. v Praze slepecký ústav, pozdìji nazvaný jeho jm énem .

Sarrusovo pravidlo pro výpoèet determinantù

D eyl [dejl], Rudolf st., 6.4.1876!16.4.1972, è. herec. Pøedstavitel ibsenovských a shakespearovských postav. È len divadel v Lublani, Plzni, 1905!42 N D . A utor vzpom ínek (Vojan zblízka, M ilován a nenávidìn ! o V . B udilovi). dezerce 5 zbìhnutí

determ inant, jeden ze zákl. pojm ù lineární algebry. È íslo, které je jistým kom plikovaným zpùsobem pøiøazeno ètvercové m atici. Ø ádem (stupnìm ) d. se rozum í øád pøíslušné m atice. Pro výpoèet d. existuje øada pravidel, napø. Sarrusovo. D . hrají dùl. úlohu v teorii lineárních rovnic. 5 C ram erovo pravidlo determ inism us a indeterm inism us [-nyz- -nyz-], ” fil. protikladná stanoviska v otázce podm ínìnosti a pøíèinnosti. D eterm inism us vychází ze vzáj. pøíèinnosti aktù i jevù, indeterm inism us ji nepovažuje za nutnou. detezaurace, snižování zásoby hotovostních penìz držených obyvatelstvem . D ìtm ar, ^982, saský duchovní; od 973 první pražský biskup. detonaèní m otor, pístový spalovací m otor, který stlaèuje zápalnou sm ìs lehkého kapalného paliva tak, aby se pøi kom presi sam a vznítila (kom presním teplem ). Používá se pro velm i m alé výkony, napø. v let. m odeláøství.

dezerta 5 poušt, dezertifikace [-ty-], desertifikace ! prostorové rozšíøení pouští zásahem èlovìka, hl. na okrajích pouští. Je zpùsobena napø. nadm ìrnou pastvou, pìstováním nevhodných plodin, nedostatkem hnojiv; dochází k vysoušení povrchové vrstvy pùdy. Z pùdního horizontu jsou odnášeny nejen èásteèky m ateèné horniny, ale i hum usová složka. deziluze, zbavení iluzí, vystøízlivìní; rozèarování, zklam ání. dezinfekce, opatøení, jejichž úèelem je usm rtit choroboplodné zárodky s cílem zam ezit jejich šíøení od zdroje nákazy k vním avém u jedinci. Podle zpùsobu provádìní se dìlí na fyzikální (teplo), chem ickou a kom binovanou. dezinform ace, zám ìrnì zkreslená inform ace, uvedení v om yl. dezinsekce, desinsekce ! odhm yzení.

D etroit [dytrojt], m . v U SA ve státì M ichigan, záp. od j. Saint C lair na ø. D .; 1,03 m il. obyv., m etropolitní oblast D .-A nn A rbor 4,67 m il. obyv. (1990). N ejvýzn. centrum autom obilového prùm . U SA (výr. od 1899), dále prùm . let., hut. hliníku, chem ., farm ., pap., gum árenský. Letištì, pøístav. D vì univ. (1868, 1877). ! Zal. Francouzi 1701. H l. m . M ichiganu 1837!47.

dezintegrace, rozpad, rozklad, rozpolcení, rozdìlení celku; ztráta system atiènosti a organizace.

D ìtský fond O SN 5 U N ICEF

D ìžnìv (D ìžòov) Sem jon Ivanoviè, asi 1605!1673, rus. m oøeplavec a cestovatel na Sibiøi. 1648 objevil prùliv m ezi A m erikou a Asií, ale jeho zpráva se nedostala na patøièná m ísta, takže až do B eringovy výpravy (1728) nebyl tento problém vyjasnìn.

D eukalión a Pyrrha, ” øec. m ytol. m anželé, obnovitelé lidského pokolení; jako jediní lidé pøežili potopu, jíž Zeus vyhubil zkažené lidstvo, z kam enù házených D eukaliónem byli m uži, z kam enù házených Pyrrhou ženy. Jejich syn H ellén byl praotcem Ø ekù (H ellénù). deus ex m achina [m akiná, lat., bùh ze stroje], ” div. náhlé vyøešení zápletky ant. tragédie bohem ; pøenesenì neoèekávané vyøešení problém u, sporu autoritou, rozhodnutí shùry. deus sive natura [lat., bùh neboli pøíroda], východisko panteism u, který substanci boha, jež je pøíèinou sebe sam é (causa sui), jakoby rozpouští v pøírodì. 5 Spinoza B enedictus (B aruch) de deuterium , tìžký vodík, D ! izotop vodíku, 2H ; jádro (deuteron) je složeno z jednoho protonu a jednoho neutronu; at. è. 1, rel. at. hm . 2,014 10, t. t. !254,50 EC , t. v. !249,48 EC , hustota d. je 0,138 9 hustoty vzduchu; tvoøí 0,015 % pøír. vodíku; slouèeninou d. je napø. tìžká voda, z níž se d. pøipravuje. Slouèeniny d. se používají napø. v lék., jad. technice.

dezod orace, odstranìní senzoricky nežádoucích složek z polorafinovaných tukù a olejù, hl. rozkladných produktù m astných kyselin, bílkovin. Provádí se destilací s vodní párou za sníženého tlaku (0,7!1,9 kPa) pøi teplotách kolem 200 EC , bez pøístupu vzduchu.

D ìžnìvùv m ys, rus. m ys Dìžòova ! nejvých. bod as. pevniny, na È ukotském poloostrovì; 169E 38N záp. délky. D háka, D acca ! hl. m ìsto B angladéše na ram eni M eghna delty G angy a B rahm aputry; 3,64 m il. obyv. (1991). Prùm . text. (zpracování bavlny, juty, hedvábí), chem ., skláøský. Ø íèní pøístav, m ez. letištì. D vì univ. (1921, 1961). ! O sídlení od 1. tis., 1608!39 a 1660 až 1704 za M ughalù hl. m . provincie B engálsko; od 1765 pod brit. kontrolou, od 1864 sam osprávné m ., 1905 až 1912 hl. m . V ých. B engálska a Á sám u, od 1947 hl. m . V ých. B engálska a od 1956 V ých. Pákistánu. O d 1971 hl. m . B angladéše. dhám m apada [sanskrt, cesta ctnosti], pam átka raného buddhism u, obsahující nábožensko-etické výroky. Souèást buddhistického kánonu Tripitaka. dharm a a) v hinduism u kosm . øád; b) v buddhism u uèení B uddhovo. D ia 5 Zeus

deu terium oxid 5 tìžká voda

diabas 5 bazalt

deuterokanonické knihy [-ny-], knihy Starého zákona obsažené v Septuagintì navíc oproti palestinském u kánonu. R eform ace tyto knihy neuznala za Bohem inspirované a závazné, øím kat. církev je na tridentském koncilu 1546 prohlásila za nedílnou souèást bibl. kánonu. 5 apokryf

diabetes insipidus [dy-], úplavice m oèová ! endokrinologické onem ocnìní charakterizované tvorbou velkého m nožství m álo koncentrované m oèi a úpornou žízní.

D euterom ycetes 5 Fungi im perfecti deuteron 5 deuterium

diabetes m ellitus [dy-], úplavice cukrová, cukrovka ! chronické onem ocnìní charakterizované poruchou pøem ìny glukózy a provázené odchylkam i v m etabolism u bílkovin, tukù a glykoproteinù. Pøedpokladem chorobného dìje je nedostateèná sekrece inzulinu ze slinivky bøišní. N eléèený d. m . se projevuje zejm . žízní, zvýšeným m oèením a nìkdy hubnutím .

devalvace, m ìnová operace státu spoèívající ve snížení oficiálního zlatého obsahu penìžní jednotky, resp. ve snížení m ìnové parity vùèi zahr. m ìnám . D . je dùsledek silné inflace a prostøedek zlepšení platební bilance státu vùèi zahranièí. 5 revalvace

diabetologie [dy-], podobor vnitøního lékaøství. Z abývá se prevencí, vèasným rozpoznáváním a léèením cukrovky.

devastace, nièení, vyplenìní, zpustošení.

diadém [dy-], ozdobná èelenka, pùv. tkaná, pozdìji kovová. Z drahokam y zdobeného d.

byz. císaøù se vyvinula koruna.

108

dialýza [dy-], ” chem . m em bránová m etoda odstraòování nízkom olekulárních látek, pronikajících póry m em brány do èistého rozpouštìdla, z roztokù m akrom olekulárních nebo koloidních látek, jejichž velké m olekuly (disperzní èástice) m em bránou pronikat nem ohou; ” lék. m etoda odstraòující z organism u zplodiny látkové pøem ìny zadržované v organism u pøi selhání ledvin. 5 um ìlá ledvina diam agnetism us [dy-tyz-], vznik m agnetizace, která je orientovaná proti m agnetujícím u poli. V yskytuje se ve všech látkách; pokud není pøekryt jiným i m ag. jevy, je susceptibilita látky (diam agnetika) záporná. diam ant [dy-], alotropická m odifikace uhlíku, kubický m inerál; tvrdost 10, je dokonale štìpný, èirý, slabì zbarvený (žlutavý, vzácnìji m odrý, rùžový); t. t. 3 550 EC , hustota 3,513 g/cm³ (25 EC ), index lom u 2,417 3 (20 EC , D -linie N a); drahokam . V yskytuje se v kim berlitu, ve štìrcích a píscích náplavù øek. Použití v šperkaøství, tech. d. se používá pøi broušení a vrtání (osazení korunek diam anty). 5 briliant

Románský diadém z 12. st., nalezený ve Vltavì u Èeských Budìjovic diadochové [dy-], voj. velitelé A lexandra Velikého a po jeho sm rti jeho nástupci. B ojovali m ezi sebou o nadvládu v m ak. øíši. 311 pø. n. l. se dohodli Ptolem aios I. Sótér, A ntigonos (†asi 301 pø. n. l.), Lýsim achos (†281 pø. n. l.) a K assandros o rozdìlení správy, ale spory pokraèovaly. 306 pø. n. l. uzurpoval pro sebe a svého syna D ém étria I. Poliorkéta král. titul A ntigonos. V zápìtí se ostatní d. prohlásili za krále na svém územ í a založili dynastie v helénistických øíších (A ntigonovci, Seleukovci, Ptolem aiovci). diaforetika [dy-ty-], prostøedky zvyšující sekreci potních žláz. diafragm a [dy-], ” chem . porézní pøepážka kladoucí rùzný odpor vùèi pronikání rùzných m olekul nebo iontù; ” lék. 5 bránice

diam etr 5 prùm ìr Krystalová møížka diamantu D iana [dy-], ” øím . m ytol. staroit. bohynì svìtla a života; ztotožnìna s øec. A rtem is. dianetika [dy-ty-], m etoda zvyšování duševního potenciálu zejm . autogenním i, koncentraèním i a jiným i m entálním i praktikam i (obv. jen krátkodobì úèinným i, ovšem s m ožným i dezintegraèním i dopady na osobnost). D . provozuje Scientologická církev (C hurch of Scientology) založená 1954 v Kalifornii L. H ubbardem (1911!1986); uznává nesm rtelnou lidskou duši, která se m usí pøevtìlovat a rùzným i praktikam i a výchovou se snaží duši od pøevtìlování osvobodit. diapauza 5 dorm ance diapozitiv [dy-ty-], pozitivní obraz na prùhledné nebo prùsvitné podložce (sklo, film ) urèený na prom ítání napø. diaprojektorem nebo na pøím é prohlížení proti svìtlu. diaprojektor [dy-], pøístroj k prom ítání diapozitivù zasazených obv. do rám eèkù.

diageneze [dy-], ” petrologie soubor procesù probíhajících v dobì m ezi uložením sedim entu a jeho pøíp. zvìtráváním nebo m etam orfózou. D ochází napø. ke krystalizaci a rekrystalizaci, k m igraci látek a roztokù, k oxidaci a redukci, adsorpci, rozpouštìní. diagnostika [dy-ty-], ” lék. proces rozpoznávání nem ocí (urèení diagnózy); soubor m etod pom áhajících urèit nem oc. diagonála 5 úhlopøíèka

Schéma diaprojektoru: 1 reflektor, 2 žárovka, 3 kondenzor, 4 tepelný filtr, 5 diapozitiv, 6 objektiv diarchie [dy-], dvojvládí. Dias (Diaz) [dyjaš] Bartolom eo, 1450!29.5.1500, port. m oøeplavec. Pokraèoval po Diegu C ão v prùzkum u afr. pobøeží. O beplul již. cíp A friky, dostal se až do ústí Velké rybí øeky (Great Fish), pro vzpouru posádky se však m usel vrátit. Na zpáteèní cestì objevil 1488 m ys B ouøí (m ys Dobré nadìje).

Diagonální matice diagon ální m atice [dy-], ètvercová m atice (a ik), jejíž všechny prvky neležící v hl. diagonále jsou nuly, tj. a ik = 0 pro všechna i, k, i … k. diagram [dy-], graf prùbìhu nìjakého procesu, vztahu, závislosti; schem atický nákres. V m at. statistice rozložení èetnosti jevu. D . jsou napø. kruhové, sloupkové, spojnicové.

diaspora [dy-, øec., rozptýlení], ” polit. dlouhodobý pobyt etnické nebo náb. kom unity m im o obl. svého pùvodu, napø. Židù m im o Izrael, A rm énù m im o A rm énii; ” bot. orgán nebo èást rostliny oddìlená od m ateøské rostliny, zajišt,ující rozm nožování a rozšiøování druhu (výtrus, sem eno, plod, cibulka). diastereoizom erie [dy-], diastereom erie ! konfiguraèní izom erie m olekul s chirálním i centry. D iastereoizom erní jsou jakékoli dva konfiguraèní izom ery, které nejsou svým i enantiom ery. D . vykazují hl. steroidy, sacharidy. 5 enantiom erie; epim erie diastola [dy-], ” lék. období m ezi stahy srdeèního svalu, kdy se ochablé èásti srdce plní krví. 5 srdeèní ozvy diaterm ie [dy-], léèebná m etoda zal. na prohøívání tìlesných tkání a orgánù pom ocí vysokofrekvenèního el. pole. diatéza [dy-], dispozice organism u k urèitém u onem ocnìní (d. hem oragická ! dispozice ke zvýšené krvácivosti). D iatom ae 5 rozsivky

Diagram: a sloupkový, b hùlkový, c obrázkový, d kruhový diagram spektrum !svítivost 5 H ertzsprungùv-Russellùv diagram diach ronie [dy-ny-], ” jaz. zkoum ání jaz. jevù ve vývoji. 5 synchronie diakon [dy-, øec. diakonos, pom ocník], jáhen ! v kø. církvích obv. duchovní, který vykonává pouze nìkteré knìžské funkce, pom áhá pøi správì farnosti zejm . v soc. oblasti a pøi vyuèování. diakonie [dy-ny-], kø. služba lásky ve všech oblastech lidské nouze, nedílná souèást kø. poslání. V prvních st. n. l. byli v církvi touto službou povìøováni diakoni. diakritická znam énka [dy-ty-], znam énka používaná k rozlišení rùzné platnosti téhož písm ene (è, æ, ç, ‰). D o è. je poprvé zavedl J. H us. dialekt [dy-], náøeèí ! jaz. form a, kterou se m luví jen na urèité èásti územ í nár. jazyka a která m á od nár. jazyka system aticky odlišné tvary (hl. v m orfologii). 5 èeština; interdialekt dialektický m aterialism us [dy-ty-], fil. základ m arxism u a jeho svìt. názoru. Jedna z tzv. tøí souèástí m arxism u jakožto vìda o nejobecnìjších fil. zákonech i jako obecná m etoda poznání a „revoluèního pøetváøení“ svìta. Za jedinou podstatu svìta i vìdom í uznává pouze hm otu a dialektikou vysvìtluje všeobecnou souvislost a vzáj. pùsobení vìcí a jevù. V ìdom í vysvìtluje jako form u vysoce organizované hm oty (m ozku) ! subjektivní odraz objektivního svìta. dialektika [dy-ty-], fil. pojetí rùznosti, rozporu i sporu (øec. dialektiké techné ! um ìní vést rozhovor, spor, dialog), až pozdìji rozšíøené i na dìní svìta. Souvislosti, jež m ùže toto pojetí uchopit a pøiblížit, se pak stávají zdánlivì všeobecným i, neom ezeným i. D . se tak stává jakým si vrcholem abstrakce a bývá proto kladena do protikladu k m etafyzice, která zde ovšem neprávem zastupuje jednotnost, strnulost. dialektism us [dy-tyz-], náøeèní prvek použitý ve spisovném jaz. projevu. dialektologie [dy-], odvìtví jazykovìdy zabývající se studiem náøeèí (dialektù) a jejich vývojem . dialog [dy-, øec. dia logos, skrze rozum , skrze jazyk, skrze slovo], rozm luva, rozhovor; jaz. projev dvou nebo více m luvèích, kteøí si navzájem adresují své repliky; vyjádøení více stanovisek a jejich konfrontace. V dram atu spolu s m onologem zákl. složka textu. V liter. žánr esejistické a fil. povahy; ” fil. form a platonského d. induktivnì vede ètenáøe cestou úvah, v existencialistickém pojetí vyjadøuje dùležitost akt. kom unikace m ezi lidm i. dialog Sever!Jih [dy-], jednání prùm . vyspìlých a rozvojových zem í o zm ìnách v systém u m ez. ekon. vztahù; zahájen v Paøíži 1975 na zákl. C harty ekonomických práv a povinností státù, schválené V S O SN 1974.

diatonika [dy-ny-], ” hud. tónový systém založený na rozdìlení oktávy na pìt celých tónù a dva pùltóny. 5 chrom atika D íaz de la Cruz [dyjas kruz] Porfirio, 15.9.1830 až 2.7.1915, m exický generál a politik. Ú èastník války s U SA (1846!48) a s m ex. císaøem M axm iliánem H absburským ; 1876!80 prezident, 1884!1911 diktátor. Svržen m exickou rev.; zem øel v paøížském exilu. D íaz d el C astillo [dyjas kastyljo] B ernal, 1492 až 1582, šp. kronikáø conquisty. 1518 úèastník G rijalvovy výpravy na Y ucatán a posléze i C ortezova dobytí M exika. A utor díla Verdadera historia de la conquista de la nueva España (Pravdivá historie dobývání M exika). diblastika [dy-ty-], živoèichové se dvìm a zárodeèným i listy a obv. radiální tìlesnou soum ìrností. D ickens [dykinz] C harles, 7.2.1812!8.6.1870, angl. spisovatel; pøedstavitel krit. realism u. V rom ánech (Oliver Tw ist, N icholas N ickleby ! M ikuláš N ickleby, Little D orrit ! M alá D oritka) pranýøoval soc. zloøády své doby. D ickinsonová [dykinzonová] Em ily, 10.12.1830 až 15.5.1886, am . básníøka prùzraèné im aginace; è. výbory Jediný ohaø, Záblesky m elodie, M ùj dopis svìtu. D icotyledones 5 dvoudìložné rostliny didaktika [dy-ty-], teorie vzdìlávání a vyuèování; souèást pedagogiky zabývající se form am i, postupy i cíli vyuèování. D iderot [dydro] D enis, 5.10.1713!31.7.1784, fr. filozof, spisovatel, kritik a encyklopedista; osvícenec. V teorii poznání a hodnocení úlohy vìdìní navázal na em pirism us J. Locka a R . B acona, ale nepodlehl zcela m ech. m aterialism u (idea o všeob. citlivosti hm oty). Proti feudalism u hájil osvícenou m onarchii, za hl. nástroj pokroku považoval rozum a vìdu. R edaktor Encyklopedie; autor rom ánù La Réligieuse (Jeptiška), Jacques le Fataliste (Jakub fatalista) a dram at. D idó [dydó], ” ant. m ytol. zakladatelka a první královna Kartága. Zam ilovala se do A enea, a když ji m usel opustit, nalehla na jeho m eè. D idot [dydo] François A m broise, 7.1.1730!10.7. 1804, fr. nakladatel a tiskaø. V ytvoøil krásná písm a a typom etrický systém se zákl. jednotkou 1 bod. diecéze [dy-] a) správní jednotka v øím . øíši za dom inátu. Každá d. m ìla nìkolik provincií; b) biskupství, územ í spravované biskupem ; jednotka územ ní organizace nìkterých kø. církví (øím kat., pravoslavné, anglikánské, luterské). È lení se na farnosti. diefenbach ie [dý-], rod jednodìložných rostlin z èeledi áronovitých. Prudce jedovatá bylina rostoucí v tropech. dielektrická konstanta 5 perm itivita

109

dielektrická pevnost 5 elektrická pevnost izolantu dielektrikum [dy-], elektrický nevodiè ! látka s nepatrným m nožstvím volných el. nábojù (s konduktivitou asi 10 !10 Ù !1 cm 1); dielektrika jsou anorganické slouèeniny, øada slouèenin org. a všechny látky ve skupenství plynném . D iên Biên Phu [djenbjenfu], m . v sz. V ietnam u pøi hranicích s Laosem . ! 7.5.1954 zde V ietnam ci dobyli stejnojm ennou fr. voj. základnu. R ozhodující m ezník v nár.osvob. válce znam enající konec fr. koloniální pøítom nosti ve V ietnam u. 5 Ženevská konference o Indoèínì D ienstbier [dýnstbír] Jiøí, *20.4.1937, èeský politik. 1989!92 Deformace siloèar zpùsom in. zahr. vìcí ès. vlády; 1991!93 pøedseda O H , 1993!96 bená vložením dielektrika do homogenního pole pøedseda Svobodných dem okratù (SD -LSN S). D ientzenhofer [dýncenhófer] K ilián Ignác, 1.9.1689 až 18.12.1751, pøední architekt è. baroka. N avázal na tradici dynam ického baroka, pokraèoval ve stavbách svého otce K ryštofa D .; ovlivnìn i J. B . Santinim a rokokem . Jeho stavby vynikají arch. pojetím i urbanistickým zaèlenìním do sídel a krajiny, v kostelích uplatnil rùzná prostorová øešení. V Praze k jeho pracím náleží letohrádek A m erika, kostely sv. Jana N epom uckého na H radèanech a N a Skalce, sv. M ikuláše a sv. B artolom ìje na Starém M ìstì, východní èást m alostranského kostela sv. M ikuláše, kostel sv. Tom áše, palác Sylva-Taroucca. K nejvýznam nìjším stavbám m im opražským patøí kostel sv. M aøí M agdalény v Karlových Varech, konventní budovy v B roum ovì, K ladrubech a Plasích, klášter voršilek v K utné H oøe a vesnické kostely (sv. Jana K øtitele v Paštikách, na B roum ovsku).

” stroj. soustava spoluzabírajících ozubených kol s více (obvykle dvìm a) stupni volnosti. Používá se hl. jako pøevodové ústrojí m otorových vozidel; um ožòuje rozdílné otáèky pravého a levého kola v zatáèce. 5 planetové soukolí; závìr diferenciálu

diferen ciální geom etrie [dy-], geom . užívající m etody m at. analýzy. diferenciální operátor [dy-], zobrazení F, které funkcím více prom ìnných pøiøazuje funkci téhož poètu prom ìnných, pøièem ž funkèní hodnota F(u) je urèena funkcí u a jejím i parciálním i derivacem i. N apø. operátor nabla, Laplaceùv operátor, divergence, gradient a rotace. diferenciální poèet [dy-], èást m at. analýzy. Ú støedním pojm em je derivace funkce. Typické úlohy jsou vyšetøování prùbìhu funkce a hledání jejích extrém ù. diferenciální rovnice [dy-], rovnice, v nichž neznám ou je funkce jedné, resp. více prom ìnných a v nichž krom ì této funkce vystupují i její derivace (tzv. obyèejné d. r.), resp. parciální derivace (tzv. parciální d. r.). Je-li funkce f funkcí pouze jedné prom ìnné, m luví se o obyèejné d. r., je-li funkcí více prom ìnných, m luví se o parciální d. r. O byèejná d. r. m á tvar F(t, x, dx/dt, ..., d nx/dt n) = 0, kde n $ 1. Je-li dáno m d. r. o n neznám ých, jde o soustavu d. r. Parciální d. r. m á tvar F(x 1, x 2, ..., x n, z, Mz/Mx 1, ..., Mz/Mx n, M 2z/Mx 1 2, ..., M kz/Mx 1k, ...) = 0, kde n $ 2. O becnìji se øeší soustava parciálních d. r. pro neznám é funkce z 1, z 2, ..., z r. Ø ád nejvyšší derivace vyskytující se v rovnici se nazývá øádem d. r. D . r. nem usí m ít žádné øešení, m ùže jich m ít však i nekoneènì m noho. K nalezení jednoznaèného øešení je nutné udat další, tzv. poèáteèní (okrajové) podm ínky. D. r. jsou význ. m at. nástrojem k form ulování pøír. zákonù a vyskytují se v øadì aplikací v pøír. i spol. vìdách. diferenèní gen ová aktivita [dy- -ty-], pøedstava, že urèité cytoplazm atické prostøedí aktivuje k funkci jen urèité geny, jejichž produkty toto prostøedí m odifikují, a to zase vede k aktivizaci jiných genù. difrakce záøení [dy-], ohyb záøení ! zm ìna sm ìru šíøení záøení vyvolaná pøekážkou a zpùsobená vlnovou povahou záøení. diftong [dy-], dvojhláska; v èeštinì ou. 5 m onoftong diftongizace [dy-], zm ìna dlouhé sam ohlásky dvojhlásku (m úka > m ouka). 5 m onoftongizace

na

difuze [dy-], ” fyz. a chem . pohyb èástic (m olekul, iontù) vyvolaný spádem (gradientem ), napø. jejich koncentrace nebo teploty soustavy (term odifuze). D . probíhá nejen v plynech a roztocích, ale i v tuhých látkách; ” biol. pøi pøechodu látek pøes biom em bránu se rozlišuje tzv. volná d. a zprostøedkovaná èi usnadnìná d., tj. pøenos pom ocí Difrakce záøení jednou štìrpøenašeèù po koncentraèním spádu; ” sociol. procesy binou: s šíøka štìrbiny, á úhel vedoucí ke vzniku kult. podobností v odlišných spole- difrakce èenstvech.

K. Dientzenhofer, kostel sv. Kláry v Chebu D ientzenhofer [dýncenhófer] K ryštof, 7.7.1655 až 20.6.1722, stavitel a architekt vrcholného baroka, èinný v È echách. Pracoval na opevnìní v C hebu a klášteøe v Teplé, postavil kapli sv. M aøí M agdalény na Skalce u M níšku pod Brdy. Je spojován se skupinou šesti dynam icko barokních kostelù v È echách, u tøí je archivnì zm iòován (sv. M arkéty v Praze-B øevnovì, sv. M ikuláše v Praze na M alé Stranì, sv. K láry v C hebu). Podílel se na výstavbì pražské Lorety. dieny [dy-], uhlovodíky s dvìm a dvojným i vazbam i C =C ; a) d. kum ulované (allenového typu): R !C H =C =C H !R ; b) d. konjugované (butadienového typu):

Znázornìní prùbìhu difuze difuzní fotografické procesy [dy-], fot. procesy, pøi kterých difundují neexponované složky z negativní fot. citlivé vrstvy do pøijím ací vrstvy, v níž vzniká po zpracování pozitivní obraz. V yužití v dokum entaèním kopírování a pro okam žitou fotografii. difuzor [dy-], trubicový kanál s plynule se zvìtšujícím prùtokovým prùøezem ve sm ìru toku tekutiny. Používá se k èásteèné transform aci kinetické energie tekutiny na energii tlakovou. D ùl. stav. prvek hydrodynam ických strojù. 5 èerpadlo; dýza D igenis A kritas [dygenys], anonym ní hrdinský epos (2. pol. 10. st., poslední redakce 11.!12. st.) o bojích Byzantincù s A raby na Eufratu.

R !C H =C H !C H =C H !R ; c) d. izolované (diolefinového typu):

digesce [dy-], ” lék. fyziologické pochody rozkladu a využití živin.

R !C H =C H !(C H 2) n!C H =C H !R , R je alkyl. N ázvy d. se odvozují od názvu alkanu o stejném poètu uhlíkù s použitím pøípony -dien a pøípadnì èíslic udávajících polohu dvojných vazeb: C H 2=C H !C H 2!C H =C H !C H 3 je 1,4!hexadien. diereze [dy-], m ezislovní pøedìl ve verši shodný s hranicem i stop. 5 cézura diergol [dy-], dvousložková kapalná pohonná látka raketových m otorù; jedna složka je palivem , druhá okyslièovadlem . N ejvýkonnìjší kom binace kyslík a vodík byla poprvé použita v C entauru. 5 m onergol

D igesta 5 justiniánské kodifikace digestiva [dy-ty-], eupeptika ! látky užívané k podpoøe trávicích funkcí a doplòující sníženou hladinu trávicích enzym ù, napø. sklenka ušlechtilé lihoviny podávaná na závìr bohatšího stolování. digitalizace [dy-], pøem ìna analogového signálu (el., zvukového, obrazového) na digitální, tj. na sled èísel obv. v dvojkové soustavì. Signál se dìlí (èasovì, prostorovì) na diskrétní úseky, v každém se nalezne jediná hodnota signálu, vyjadøovaného též v diskrétnì odstupòované øadì hodnot (kvantizace). 5 digitalizace obrazové inform ace

D ieselùv m otor 5 vznìtový m otor

digitalizace obrazové inform ace [dy-], dìlení obrazu na jednotlivé plošky (pixely); jasový údaj každé plošky se vyjádøí binárním èíslem , napø. osm ibitovým (256 stupòù), u barevného obrazu napø. ve tøech zákl. barvách (R , G , B ) trojicí èísel.

diethylether [dyetyléter], ether, éter, (C 2H 5) 2O ! hoølavá, tìkavá kapalina, ve vodì èásteènì rozpustná; t. v. 35 EC . M á narkotické úèinky; vyrábí se dehydratací ethanolu.

digitálnì analogový pøevodník [dy-], pøevodník D /A , angl. D /A converter ! obvod, který provádí pøevod signálu digitálního na analogový. 5 analogovì digitální pøevodník

D ietl [dýtl] Jaroslav, 22.5.1929!29.6.1985, è. dram atik (N ehoda), film . a tv. scenárista (seriál N em ocnice na kraji mìsta).

digitální fotografie [dy-], postup sním ání, záznam u a reprodukce obrazové inform ace její zm ìnou na soubor digitálních dat v digitální kam eøe nebo na obrazovém m ìnièi (skeneru), obv. pom ocí sním acího obvodu C C D . D ata se zapíší do pam ìti (polovodièové, diskové), z které se m ohou pøepsat do poèítaèe, zobrazit na obrazovce, vytisknout na obrazové tiskárnì, pøedávat po telefonní èi poèítaèové síti. D ata lze na poèítaèi upravovat ( 5 zpracování obrazu) a pøerozdìlit na zákl. barvy, napø. pro tisk.

D ies irae [dyés íré, lat., den hnìvu], zaèátek sekvence užívané pøi rekviem a líèící poslední soud.

dietologie [dy-], podobor vnitøního lékaøství. Zabývá se prevencí, diagnózou a léèením poruch výživy. D ietrichová [dytrichová] M arlene, 27.12.1901!6.5. 1992, vl. jm . M aria M agdalena von Losch, nìm . film . hereèka; od 1930 v U SA (film y M odrý andìl, Plavovlasá Venuše, Šanghajský expres). D ietrichštejnové [dytrichštejnové], rak. rod korutanského pùvodu; v 15. a 16. st. se jeho pøíslušníci úèastnili tureckých válek. Adam z Dietrichštejna (1527 až 1590) zal. 1575 v M ikulovì m or. vìtev rodu, která patøila zejm . v pobìlohorském období k nejm ocnìjší a nejbohatší šlechtì è. království. František z Dietrichštejna (1570!1636), olom oucký biskup a kardinál, po bitvì na Bílé hoøe 1620 jm enován m ístodržícím na M oravì. D ieudonné [djedoné] Jean, 1.7.1906!1996, fr. m atem atik. H l. výsledky ve funkcionální analýze, topologii, m at. analýze a hist. m atem atiky.

digitální pøekryvná sít, [dy-], angl. D igital O verload N etw ork, D O N ! telekom unikaèní sít, používající digitální technol. a poskytující tom u odpovídající telekom unikaèní služby. Je budována paralelnì ke stávající analogové síti s výhledem jejího nahrazení. digitální sít, integrovaných služeb [dy-], angl. Integrated Service D igital N etw ork, ISD N ! svìtovì rozšíøená telekom unikaèní sít,, která na bázi digitálního tvaru signálu uspokojuje specifické kom unikaèní potøeby rùzných uživatelù. digitální velièina [dy-], velièina, která m ùže nabývat jen koneènì m noha diskrétních hodnot, a m usí se tudíž m ìnit vždy skokem . 5 analogová velièina

diference [dy-], rozdíl, rozpor, odlišnost; ” m at. 5 aritm etická posloupnost

digitizér [dygity-], ” výp. tech. pohyblivá sním ací hlavice udávající prùbìžnì polohu (souøadnice v ploše) pom ocí diskrétních èíselných hodnot. 5 tablet

diferenciace [dy-], rozrùznìní; ” psychol. schopnost vním ání velm i podobných podnìtù; ” biol. proces, pøi kterém bìhem zárodeèného vývoje vznikají z nerozlišených bunìk buòky specializované. diferenciál [dy-], ” m at. d. funkce f(x) v bodì a, v nìm ž existuje derivace f N(a), je lineární funkce f N(a).h prom ìnné h. Pro funkce více prom ìnných se analogicky zavádí tzv. totální diferenciál. K jeho existenci staèí existence spojitých parciálních derivací v tom to bodì. Pom ocí d. lze výhodnì aproxim ovat danou funkci v okolí daného bodu;

digitální kam era [dy-], fot. pøístroj pro sním ání a záznam obrazových dat v digitálním tvaru, složený z opt. a fototech. èástí (objektiv, hledáèek, závìrka), sním acího obvodu (C C D ), ovládací elektroniky a pam ìti (pevné èi vým ìnné). 5 elektronická kam era

D ijon [dyžon], m . ve vých. Francii, správní støedisko kraje Bourgogne; 151 636 obyv. (1990). Výroba el. a opt. pøístrojù, prùm . farm aceutický. D op. køižovatka, letištì. U niv. (1722). ! Od 10. st. hl. m . Burgundska; nejvìtší rozm ach 1364!1477 za vlády dyn. V alois. Diferenciál: 1 pastorek stálého pøevodu, 2 talíøové kolo stálého pøevodu, 3 skøíò diferenciálu, 4 planetové kolo, 5 satelit

dikce [dy-], soubor výrazových prostøedkù jednotlivce nebo skupiny; osobitý zpùsob vyjadøování, øeèi. díké [dý-, øec., spravedlnost], vyjádøení vnitøní zákonitosti svìta, rovnováhy a proporce kosm ické spravedlnosti (A naxim andros), vyjádøení právní zákonnosti jako neúprosné pøírodní zákonitosti (Solón).

dikobrazovití [dy-], èele( savcù z øádu hlodavcù; jejich tìlo je kryto ostny. D ikobraz obecný žije od sev. A friky po již. A sii, je býložravý a m ùže škodit na polích a v sadech. diktátor [dy-], neom ezený sam ovládce; za øím . republiky senátem m im oøádnì jm enovaný (nejvýše na šest m ìsícù) úøedník se svrchovanou m ocí. Zvl. zákonem byly upraveny diktatury Sullova a C aesarova, které nebyly èasovì om ezeny. diktatura [dy-], nedem okratická form a vlády jednotlivce, skupiny nebo polit. strany, kdy vládnoucí subjekt soustøe(uje veškerou èi podstatnou m oc. diktatura proletariátu [dy-], jedna z forem diktatury ve 20. st.; pùv. term ín K . M arxe rozpracoval a v Rusku aplikoval V . I. Lenin jako vládu dìl. tøídy. V praxi znam ená vládu stranicko-byrokratické nom enklatury opøené o m ocenské složky; provázena system atickým porušováním lidských práv, m asovým i represáliem i a ekon. neefektivností. dilatace [dy-], rozšíøení, roztažení, zvìtšení; ” lék. patolog. rozšíøení nìkterého dutého orgánu (srdce, aorty, žaludku) nebo um ìlé rozšíøení zúžených m íst nebo vývodných cest pom ocí nástroje (dilatátoru). dilatace èasu [dy-], relativistické zpom alení bìhu èasu pøi pohybech blízkých rychlosti svìtla vùèi pozorovateli. dilatom etr [dy-], pøístroj k m ìøení objem ové nebo délkové roztažnosti vlivem teploty. Zm ìna objem u u kapalin se odeèítá na stupnici vynesené na kapiláøe, pøipojené k odm ìrné nádobì, nebo pom ocí U trubice s ram eny v lázních s rùznou teplotou.

110

žravé. Tìlo bylo kryto silnou kùží nebo kožní kostrou ze silných desek, plátù èi trnù. Podle stavby pánve se d. dìlí na dva øády ! plazopánví a ptakopánví. Jedni z nejvýznam nìjších druhohorních obyvatel souše. D iocletianus [dyokleciánus] G aius A urelius V alerius D . ! asi 234!313, od 284 øím . císaø. 293 zøídil tetrarchii. Ú zem í øíše rozdìlil na diecéze a reform oval správní, daòový i voj. systém . Pronásledoval køest,any. 305 se podle svého nástupnického zák. vzdal vlády a dožil ve svém paláci v dnešním Splitu.

Polovodièová dioda zapojená 1 v propustném smìru, 2 v zá vìrném smìru; P, N typ polo vodièe, A ampérmetr, I elekt rický proud; 3 pøíslušné sche matické znaèky polovodièo vých diod dioda [dy-], elektrický ventil, dvoupólový nelineární elektronický prvek s výraznì nesoum ìrnou voltam pérovou charakteristikou. D . jsou polovodièové (využití nelinearity pøechodu PN ) nebo vakuové (elektronky). Proud jim i protéká pouze v jednom sm ìru, v opaèném velm i m alý zbytkový proud. Používají se napø. k usm ìròování el. proudù

dilem a [dy-], nutná obtížná volba m ezi dvìm a vzáj. se vyluèujícím i m ožnostm i; rozpaky, které taková obtížná situace pøináší. D ili [dyli], m . v Indonésii na sv. pobøeží o. Tim or; 60 150 obyv. (1980). Zpracování zem ìd. produktù (kopry, kávy, døeva). Pøístav, letištì. ! D o 1975 správní støedisko port. državy V ých. Tim or. D illí [dylí], svazové teritorium v sev. Indii na územ í m . Dillí a jeho okolí; 1 483 km ², 9,37 m il. obyv. (1991), správní støedisko N aí D illí. ! V ytvoøeno 1912 jako centrum adm inistrativy po vyhlášení m . D illí hl. m . B ritské Indie. Svazovým teritoriem od 1956.

Hámájúnovo mauzoleum v Dillí

D illí [dylí], D elhi, O ld D elhi ! m . v Indii na ø. Jam unì, 239 m n. m .; 8,38 m il. obyv. (1991). V elké prùm ., obch. i kult. støedisko. Ø em esla. D op. køižovatka. M ez. letištì. U niv. (1922). H ist. pam átky. ! Zal. ve starovìku, 1206!1526 hl. m . dillíského sultanátu, 1526!1858 hl. a sídelní m . M ughalù, 1803 dobyto B rity, 1857 jedno z center povstání sipáhiù, od 1911 hl. m . B rit. Indie, od 1947 hl. m . Indie. ! V již. èásti bylo zbudováno m oderní sídlo ind. vlády N aí D illí (New D elhi), v provozu od 1931, považované za hl. m . Indie a správní støedisko teritoria D illí; 301 297 obyv. (1991). dillíský sultanát [dy-], 1206!1526 m uslim ský stát v sev. Indii, hl. m . D illí; nejvìtší rozsah na pøelom u 13. a 14. st.; po Tím úrovì vpádu do Indie (1398!99) se zaèal rozpadat, 1526 dobyt M ughaly. 5 Pánípat dilogie [dy-], um . dílo skládající se ze dvou rel. sam ostatných èástí, obv. spjatých tém atem , m otivem nebo problém em .

Hlavní vývojové stupn dinosaurç, trias až kÍída (usm ìròovací d.), jako spínací prvek el. obvodù (spínací d.), ke stabilizaci napìtí (stabilizaèní d.), k detekci, dem odulaci, sm ìšování, násobení km itoètu. 5 elektrolum iniscenèní dioda; Schottkyho dioda; tunelová dioda; Zenerova dioda

D ilthey [dyltej] W ilhelm , 19.11.1833!1.10.1911, nìm ecký filozof a historik kultury; zakl. herm eneutické psychologie a pøedstavitel filozofie života. Zákl. m ísto v jeho díle zaujím á pojetí života jako zpùsobu bytí èlovìka, dìjin a kult. skuteènosti, v dìjinách se zjevuje, èím èlovìk ve skuteènosti je.

diofantická rovnice [dy-ty-], algebraická rovnice s celoèíselným i koeficienty o n neznám ých, za nìž sepøipouštìjí pouze celá èísla. 5 Ferm atùv problém

dim enze [dy-], rozm ìr; ” m at. d. vektorového prostoru je poèet prvkù jeho báze.

D iogenés ze Sinopé [dyogenés], asi 400!asi 323 pø. n. l., øec. filozof; svérázný pøedstavitel kynické školy. Zpùsobem života (údajnì bydlel v sudu) m anifestoval kynický ideál nezávislosti na okolním svìtì a bezprostøedního vztahu k pøírodì, oproštìného od pøání, tužeb i potøeb.

dim er [dy-], èástice, popø. slouèenina vzniklá spojením dvou m olekul téže látky (m onom e r u ) ; N H 2! C H 2 ! C O O H , g ly c in ( k y s e lin a a m in o o c to v á ) ; N H 2! C H 2!C O O!N H !C H 2!C O O H , N !glycylglycin (dim er glycinu). dim erizace [dy-], proces tvorby dim eru. dim ethylketon 5 aceton D im itrov [dym itrov] G eorgi, 18.6.1882!2.7.1949, bulh. politik. Po neúspìšném povstání v záøí 1923 em igroval. 1933 obvinìn v N ìm ecku z úèasti na požáru Ø íšského snìm u. V lipském procesu 1933 osvobozen. 1934!45 v exilu v SSSR , 1935!43 generální tajem ník K om . internacionály. O d 1945 v èele Bulh. K S, od 1946 pøedseda vlády. D im itrovová [dym itrovová] Blaga, *2.1.1922, bulh. spisovatelka. A utorka sbírek lyrické poezie (è. výbor Svìt m nohorozm ìrný), rom ánù (C esta k sobì, O bjíž(ka, Lavina) a dram at. dim orfism us [dy-], dvojtvárnost ! jev, kdy se u jednoho druhu organism u vyskytují dvì m orfologicky odlišné form y. N ejznám ìjší je pohlavní (sexuální) d., tj. rozdílný tvar, zbarvení, chování sam cù a sam ic téhož druhu, napø. jelen a laò.

D iofantos z A lexandrie [dyofantos], asi 3. st., øec. m atem atik. Autor algebraické sym boliky, form uloval problem atiku neurèitých rovnic; podnítil rozvoj teorie èísel.

D iom edovy ostrovy [dyom edovy], angl. D iom ede Islands, rus. D iom ida ostrova ! v B eringovì prùlivu; m ezi ruským ostrovem R atm anova (V elký D iom edùv o.) a M alým D iom edovým o. (U SA ) probíhá datová èára. D ionisij [dyonysij], asi 1440!pøed 1508, rus. m alíø ikon. Od A. Rubljova se lišil schem atièností, lineárností a plošností postav, vynikal jem nou a bohatou barevností. D ionýsios A reopagitás (A reopagita) [dyonýsios], 1. st., øec. m yslitel, kterého údajnì apoštol Pavel obrátil na kø. víru. Jeho jm éno použil jako pseudonym neznám ý autor asi syrského pùv. z pøelom u 5. a 6. st., jehož spisy vycházející z novoplatonism u (O božských jm énech, O m ystické teologii, O církevní hierarchii, O nebeské hierarchii) výraznì ovlivnily støed. teologii, filozofii i got. um ìní. D ionýsos [dyonýsos], lat. B acchus ! ” ant. m ytol. bùh úrody, pøír. sil a plodnosti, vína a hluèného veselí; syn D iùv. Provázen satyry, kentaury, bakchantkam i a M úzam i. D ivoké jarní slavnosti, dionýzie (bakchanálie), provázela hudba, zpìv a orgie.

D im ov [dym ov] Dim itãr, 25.6. 1909!1.4.1966, bulh. spisovatel. A utor rom ánù (z 1. svìt. války Láska poruèíka Bentze, ze šp. obè. války O dsouzené duše, z 2. svìt. války Tabák) a div. her (K do je vinen).

dioptr [dy-], prùzor ! jednoduchá zam ìøovací pom ùcka k hrubém u vytyèování sm ìru prùhledem dvìm a štìrbinam i; nejjednodušší d. je m uška s hledím na pušce.

D inárské hory [dy-] a) srbch. D inarske planine ! tøetihorní vrásná h. soustava pøi pobøeží Jaderského m oøe od S lovinska po sev. A lbánii; b) srbch. D inara planina ! dílèí pásm o D . h. sev. od Splitu; T roglav, 1 913 m . 5 D urm itor

dioptrie [dy-], zn. D ! jednotka SI pro opt. m ohutnost; optickou m ohutnost 1 D m á èoèka, jejíž obrazová ohnisková vzdálenost se rovná 1 m . N apø. èoèka o optické m ohutnosti 2 D m á ohniskovou vzdálenost 0,5 m .

dinárský typ [dy-], adriatický typ ! jeden z hl. antropolog. typù v Evropì s vysokou postavou, širokou a vysokou hlavou, dlouhým úzkým oblièejem , ostøe zahnutým nosem . K ùže, oèi, vlasy jsou hnìdé.

diorám a [dy-] a) m alba na obou stranách prùhledné látky (vynález L. J. M . D aguerra); b) panorám a ! obraz velkých rozm ìrù, obv. s plastickým popøedím .

D ine [dajn] Jim , *16.6.1935, am . m alíø, grafik, sochaø, básník a scénograf. Spojuje jednoduchou figuraci s prvky expresivní abstrakce, obraz kom binuje s pøedm ìty denní potøeby. D ing an sich 5 vìc o sobì a vìc pro nás

diorit [dy-], hlubinná vyvøelá hornina. N a m inerálním složení se podílí plagioklas (oligoklas!andezin), dále am fibol a biotit, am fibol nebo biotit a pyroxen (klino). Žilná hornina m ající složení d. se nazývá dioritový porfyrit. D ioscoreaceae 5 sm ldnicovité D ioskoridés [dyoskoridés] Pedanius, 40!68, øec. lékaø. Jeho dílo o léèivých drogách a rostlinách, jež je poskytují, bylo do renesance základem nauky o léèivech a o botanice vùbec. A utor term ínu botanika.

dingo [dy-], prim itivní austr. divoký pes typu ovèáckého psa, èervenožluté barvy. D o A ustrálie se dostal pravdìpodobnì již jako dom ácí zvíøe s pøistìhovalci a opìtovnì zdivoèel.

D iospyrales 5 ebenovníkotvaré

D inobryon [dy-], rod ve stojatých vodách žijících øas z tøídy zlativek; tvoøí keøovitì vìtvené kolonie. H ojný v planktonu è. rybníkù a jezer.

diploidie [dy-dye], existence dvou identických sad chrom ozom ù v jádrech tìlních bunìk (každý chrom ozom je zde pøítom en dvakrát). 5 haploidie

D inophyta 5 obrnìnky

diplom acie [dy-] a) oficiální èinnost zam ìøená na realizaci cílù, zájm ù a úkolù zahranièní politiky státu a uskuteèòovaná povìøeným i stát. orgány a dipl. zástupci; b) um ìní vyjednávat, obratný postup.

dinosauøi [dy-], vym øelí plazi rùzné velikosti, øazení do nadøádu D inosauria. N esprávnì ozn. jako veleještìøi, kteøí jsou pouze jedním z podøádù d. gigantických rozm ìrù (Sauropodom orpha). N ejstarší dinosauøi z triasu byli m asožraví, pozdìjší form y býlo-

111 diplom atický zástupce [dy-ty-], zástupce státu v jiném státì nebo u m ez. organizace. Podle Vídeòského reglem entu z 1815, doplnìného zejm . C ášským protokolem z 1818 se d. z. dìlí do 4 tøíd: 1. velvyslanec, papežský legát a nuncius, 2. m im oøádný vyslanec, zplnom ocnìný m inistr a papežský internuncius, 3. m inistr-rezident, 4. chargé d'affairs. diplom atika [dy-ty-], pom ocná vìda hist. zabývající se studiem písem ností úøední povahy, které hodnotí po stránce vnitøní i vnìjší jako produkt urèitého právního, soc. a kult. prostøedí a respektující provenienèní princip.

disim ilace [dy-], rozlišení; ” bot. v organism ech probíhající odbourávání org. látek (sacharidù, bílkovin, lipidù) na anorg. látky (vodu, oxid uhlièitý, am oniak) spojené s uvolòováním energie vázané do m akroergických vazeb; ” jaz. rozlišení pùvodnì stejných nebo podobných hlásek. 5 asim ilace disim ulace [dy-], zastírání skuteèného stavu, utajování; ” lék. zastírání pøíznakù choroby. 5 sim ulace disipace [dy-], rozptýlení, nevratná pøem ìna, napø. èásti celkové energie v jiné druhy energie, zejm . teplo. disipativní struktura [dy-ty-], nerovnovážný term odynamický systém periodicky mìnící své param etry. Její existence je um ožnìna dodáváním energie z okolí.

D iplopoda 5 m nohonožky D iplura 5 vidliènatky D ipnoi 5 dvojdyšní dipodie [dy-dye], ” liter. m etrický celek ze dvou úzce spjatých stop, z nichž jedna obv. nese silnìjší m etrický dùraz. 5 m onopodie

Dipól: E intenzita elektrického pole, m dipólový moment, q velikost náboje, l vzdálenost nábojù

disjunkce [dy-], zn. º ! ” log. výrok složený nejm énì ze dvou výrokù jednoduchých, spojených log. spojkou „nebo“. D . je pravdivý výrok, je-li alespoò jeden ze spojovaných výrokù pravdivý.

p

q

pºq

0

0

0

0

1

1

1

0

1

1

1

1

Pravdivostní tabulka disjunkce výrokù p a q (1 ! pravdivost, 0 ! nepravdivost)

dipól [dy-], elektrický (m agnetický) dipól ! dva od sebe oddìlené el. náboje (m ag. m nožství) stejné velikosti, avšak opaèné polarity. Velièinou charakterizující d. je el. (m ag.) dipólový m om ent m definovaný vztahem m = l.q, kde l je vzdálenost nábojù (m ag. m nožství), q velikost náboje (m ag. m nožství).

diskant [dy-], ” hud. vysoký ženský nebo dìtský hlas.

dipólové p ole [dy-], ” geof. nejjednodušší m odel geom ag. pole odpovídající poli elem entárního m ag. dipólu um ístìného ve støedu Z em ì.

diskont [dy-] a) úroková srážka z nom inální hodnoty pohledávky splatné až za urèitou dobu, napø. pøi prodeji sm ìnky; b) v obch. styku sleva poskytovaná prodávajícím kupujícím u. 5 diskontní sazba; rediskont

dipólový m om ent 5 dipól D ipsacaceae 5 štìtkovité

disjunktní m nožiny [dy-], ” m at. m nožiny, které nem ají spoleèný prvek. disketa 5 pružný m agnetický disk disketová jednotka 5 FD D

Zemský magnetický dipól a dráha zachycených nabitých èástic

D iptera 5 dvoukøídlí diptych [dy-], diptychon ! a) ant. voskované tabulky ke psaní; b) ve støedovìku dvoukøídlý m alovaný oltáø; c) um . dílo koncipované do dvou úzce souvisejících èástí. díra, ” fyz. chybìjící elektron ve vrchní èásti valenèního pásu pevné látky, kvazièástice s elem entárním nábojem . V zniká pøeskokem elektronu z valenèního pásu do vodivostního, v el. poli se m ùže v krystalu pøem íst,ovat prostøednictvím pøeskokù elektronù m ezi sousedním i vazbam i. 5 exciton; pásová teorie pevných látek D irac [dyrak] Paul, 8.8.1902!20.10.1984, angl. m atem atik a teor. fyzik. A utor m at. aparátu kvantové m echaniky a autor relativistické kvantové m echaniky. Pøedpovìdìl existenci pozitronu. N c (1933) za rozvoj kvantové teorie. D irakova rovn ice [dyrak-], vlnová rovnice relativistické kvantové m ech. pro èástice s poloèíselným spinem . D irakova teorie [dyrak-], relativistická kvantová teorie elektronu vycházející z D irakovy rovnice. Základ kvantové elektrodynam iky, ze kterého plyne existence spinu elektronu a existence pozitronu. Popisuje chování i dalších èástic s poloèíselným spinem . direktorium [dy-], zpùsob vlády ustavený 1794 ve Francii po therm idorském pøevratu; název podle pìti direktorù jm enovaných Radou pìti set (parlam ent), kteøí m ìli výkonnou m oc. U konèeno 18. brum airu (9.11.) 1799 voj. pøevratem N apoleona I. D irichlet [dyrichlet] Peter G ustav Lejeune, 13.2. 1805!5.5.1859, nìm . m atem atik. Zabýval se teorií èísel, m at. analýzou a m at. fyzikou. a dírkonošec, b fosilní dírkonošec

diskontinuita [dy-ty-], pøetržitost, nesouvislost, nespojitost. 5 kontinuita; ” geof. plocha, na které se skokem m ìní fyz. vlastnosti nebo složení zem ského nitra a na které dochází k náhlé zm ìnì rychlostí nebo sm ìru šíøení seizm ických vln. diskontní sazba [dy-], úroková sazba z pùjèek centrální banky bankám kom erèním nebo státu. disková populace [dy-], galaktický disk ! fyzikálnì stejnorodá složka G alaxie; dává G alaxii charakteristický tvar zploštìlé èoèky. Patøí k ní vìtšina hvìzd okolí Slunce, prom ìnné hvìzdy typu M ira C eti, planetární m lhoviny. 5 kulový systém ; plochý systém diskrétnost [dy-] a) jevová pøetržitost, diskontinuita objektù, která je dovoluje napø. poèítat. Souèasná fyzika i filozofie chápe diskrétnost jako abstrakci, platnou vždy jen na urèitém stupni idealizace; b) m lèenlivost o svìøených inform acích, zachování tajem ství. diskrim inace [dy-], rozlišování, om ezování nebo odnìtí práv urèité kategorii obyv. z tøídních, náb., rasových, jaz., etnických a jiných dùvodù; ” ekon. zám ìrné znevýhodnìní urèitých subjektù v obch. a ekon. vztazích vytváøením nerovných podm ínek (celních, daòových, v pøístupu k veø. zakázkám ). diskrim inant [dy-], diskrim inant kvadratické rovnice ax 2 + bx + c = 0 (kde a, b, c jsou reálná èísla; a … 0) je výraz D = b 2 ! 4ac vystupující pod odm ocninou ve vzorci pro výpoèet koøenù této rovnice. Je-li D kladný, m á rovnice dva rùzné reálné koøeny, je-li D = 0, m á dvojnásobný reálný koøen, je-li D záporný, nem á rovnice reálný koøen, m á však dva kom plexnì sdružené koøeny. diskurz [dy-], rozm luva, rozhovor, rozprava. Pùvodní D escartùv pojem užívá souè. strukturalism us k oznaèení projevu (struktury øeèi), který vykazuje typické znaky své doby a prostøedí. diskurzivní m yšlení [dy-], m yšlení po jednotlivých, logicky stanovených krocích. dislokace [dy-], rozložení, rozm ístìní; ” geol. 5 zlom ; ” fyz. 5 porucha v krystalu D isney [dyzny] W alt, 5.12.1901!15.12.1966, am . kreslíø a tvùrce kreslených grotesek s m yšákem M ickeyem a celoveèerních kreslených film ù (Snìhurka a sedm trpaslíkù, D um bo, Popelka, K niha džunglí), zakladatel zábavního parku D isneyland na Floridì.

dírkonošci, dírkovci, Foram inifera ! tøída m oøských prvokù z podkm ene koøenonožcù. M ají schránky z uhlièitanu vápenatého, které po odum øení vytváøejí vápencové sedim enty (je jim i pokryta asi tøetina dna oceánù). V yskytují se od kam bria. dírková kom ora, fot. pøístroj s m alým pøesným otvorem m ísto objektivu vhodný pro speciální aplikace a pro zobrazování v úsecích spektra, pro které nelze sestrojit opt. elem enty. D . k. nelze zaznam enat pohybující se pøedm ìty. 5 cam era obscura dírkovci 5 dírkonošci disažio [dy-], rozdíl m ezi nom inální hodnotou cenného papíru, zejm . akcie a jeho nižší tržní cenou; dùl. pøi term ínových obchodech. 5 ažio disco [dysko], hud. útvar urèený k taneèním u doprovodu. V yvinul se z èernošského soulu v první polovinì 70. let 20. st., rozdìlil se na m nožství svébytných proudù, shodných v zákl. rysech ! strojovì pøesné rytm ice, rozsáhlejších písòových strukturách (5!7 m in), nelineárním prùbìhu skladby. D iscom ycetes 5 terèoplodé houby D iscoverer [dyskaverer], am . um ìlé družice Zem ì, urèené k vývoji techniky návratu z obìžné dráhy (1959!62, 38 startù). D . 13 (1960) první úspìšný návrat pouzdra z vesm íru. Discovery [dyskavery], am . program výzkum u sluneèní soustavy levným i kosm . sondam i (N EA R , M ars Pathfinder, Lunar Prospector, Stardust). disent 5 disident disertaèní práce 5 postgraduální studium disfunkce [dy-], èinnost nìjakého prvku systém u, která je v konfliktu s jeho potøebam i, hodnocená z hlediska celku jako negativní, nežádoucí. 5 funkcionalism us disharm onie [dy-ny-], nesoulad, nelibozvuk, neladící souzvuk. disident [dy-], obèan, který je v opozici vùèi vládním u režim u; projevuje otevøenou ideovou a polit. kritiku, kterou nem ùže vyjádøit v oficiálních m édiích. Skupiny d. (disent) jsou v nedem . režim ech obv. potlaèovány m ocenským i prostøedky, m ají význ. roli v polit. opozici.

Jeden z kaèerù W. Disneye disociace [dy-], rozštìpení složité m olekuly nebo krystalu látky na dvì èi více m enších èástic. Podle pøíèin štìpení se rozlišuje disociace a) elektrolytická, vyvolaná pùsobením polárního rozpouštìdla, produktem jsou solvatované ionty výchozí látky: NaC l(s) + n H 2O (l) 6 N a +(aq) + C l !(aq), kde s oznaèuje látku v pevné fázi, l v kapalné fázi a aq ve vodním roztoku; b) fotochem ická, zpùsobená absorpcí kvanta záøení disociující m olekulou, která obvykle vede ke vzniku radikálù (index ÿ) èi ion!radikálù: R!N =N !R + foton 6 2 R ÿ + N 2, kde R je napø. acyl; c) term ická, vyvolaná tepelným pohybem fragm entù disociující èástice: B r 2 6 2 B rÿ. 5 hydrolýza

112

divadelní prostor, prostor pro jevištní akci a kom unikaci m ezi herci a diváky; jeho vlastnosti a typologii urèuje uspoøádání a vztah jevištì a hledištì. V tradièním divadle kukátkové jevištì výraznì oddìlené (ram pou, oponou) od hledištì, v divadle 20. st. snahy narušit toto oddìlení a zám ìrná organizace spoleèného d. p. hercù i divákù (hra na pøedscénì, studiové d. p., divadlo v arénì). divadelní reform a, m odernistické sm ìry v div. od konce 19. do pol. 20. století. V znikla v opozici vùèi oficiálním u i kom erèním u div. a pøedstavovala obnovu všech složek div. struktury. U silovala o vznik m oderního dram atu, vypracovala nové pojetí um . režie (stala se urèující pro vývoj divadla 20. st.), vytvoøila nové herecké m etody (systém Stanislavského), rozvinula m oderní scénografii. Div. pojím ala jako svobodné, nezávislé, všeob. pøístupné a um ìlecké. V znikala èetná studia a experim entální laboratoøe. divadelní vìda, teatrologie ! spoleèenskovìdní obor zabývající se historií a teorií divadla. Poè. koncem 19. st. na nìm . univerzitách, základy èeské d. v. vytvoøili O . H ostinský. O . Zich a J. M ukaøovský.

Elektrolytická disociace: a iontového krystalu, b polární molekuly v polárním rozpouštìdle disociaèní energie 5 chem ická vazba disonance [dy-], ” hud. nelibozvuk; souzvuk dvou nebo více tónù, ve kterém je vnitøní napìtí. 5 konsonance disparita [dy-], nerovnost, rùznost, rozdílnost; nepom ìr m ezi jevy, podm ínkam i (sm louvy) nebo hodnotam i (cen nebo kurzù). dispenzarizace [dy-], soustavné akt. sledování zdravotního stavu obyvatelstva nebo jeho vybraných skupin, spojené s preventivní a léèebnou péèí. Napø. tìhotných žen, kojencù, diabetikù, nem ocných tuberkulózou. dispergace [dy-], pøíprava disperzní soustavy; rozptylování disperzních èástic do disperzního prostøedí. disperze [dy-], ” fyz. a) závislost indexu lom u prostøedí na vlnové délce záøení; b) rozdìlení složeného elm ag. záøení na m onofrekvenèní složky; c) schopnost prostøedí zpùsobit rozklad; ” zool. rozptýlení jedincù jedné populace na ploše nebo v prostoru. disperzní soustava [dy-], vícesložková soustava s alespoò jednou složkou vytváøející spojitou fázi (disperzní prostøedí) s rozptýleným i dalším i složkam i (disperzní podíl) obv. ve form ì disperzních èástic. Podle velikosti èástic se rozlišují d. s. a) analytické, tj. hom ogenní (do 5 nm ); b) koloidní (5!1 000 nm ) ! soly (aerosol, lyosol); c) hrubé, tj. heterogenní (nad 1 000 nm ). Podle struktury disperzního podílu se rozlišují disperzní soustavy a) m olekulární (pravé roztoky), jejichž disperzním i èásticem i jsou dispergované ionty, m olekuly nebo m akrom olekuly; b) agregátní (fázové), jejichž disperzním i èásticem i jsou agregáty iontù a m olekul; c) gely. displej 5 zobrazovací jednotka disponent 5 obchodní zm ocnìnec disponibilní dùchod [dy-ny-], dùchod, který m á v prùbìhu daného roku dom ácnost k dispozici; d. d. se získá odeètením veškerých daní z pøíjm ù od osobního dùchodu. R ozdìluje se na výdaje na spotøebu a na èisté úspory. dispozice [dy-], sklon, náchylnost, pøedpoklad, pokyny; ” právo a) èást právní norm y, která stanoví pravidlo chování úèastníkù (jí upravených) práv. vztahù; b) nakládání s nìèím , zejm . s vìcí nebo se subj. právem , napø. jejich pøenechání jiném u, spotøebování, sm ìna èi znièení; ” psychol. hypotetická psychická vlastnost podm iòující sklon èlovìka k urèitém u chování, jednání, prožívání; podm iòuje kvalitu výkonu a èinnosti, pùsobí na prùbìh psychických procesù a vznik psychických stavù. D . m ohou být vrozené, ale i získané (osvojené) v prùbìhu života. dispozitivní norm a [dy-ty-], právní norm a um ožòující úèastníkùm práv. vztahù, které upravuje, urèit vzáj. práva a povinnosti dohodou odchylnì od d. n. (jejím i ustanovením i se øídí vztah jen tehdy, nedohodnou-li se úèastníci na jiné úpravì). D . n. pøevládají v soukrom ém právu, zejm . obchodním . 5 kogentní norm a disproporce [dy-], nepom ìr, nerovnom ìrnost, neúm ìrnost, nevyrovnanost. disproporcionace [dy-], oxidaènì redukèní reakce, pøem ìna m olekul jedné látky na m olekuly rozdílných látek, napø. 2 R C H =C H 2 6 R C H =C H R + C H 2=CH 2 nebo 4 K C lO 3 6 3 K C lO 4 + K C l. disputace [dy-], rozprava (pùv. na støedovìké univerzitì); debata, odborná diskuse. D israeli [dyzrejli] B enjam in, 21.12.1804!19.4.1881, brit. politik; 1868 a 1874!80 m in. pøedseda, od 40. let vùdce konzervativcù. S E. D erbym (1799!1869) dosáhl zrušení východoind. spol. a 1867 inicioval volební reform u. Pøipravil brit. pronikání do Egypta, ve vých. otázce èelil rus. pronikání do sfér vlivu osm anské øíše. distanèní vzdìlávání [dy-], vzdìlávání na dálku, kdy dochází k om ezeném u kontaktu uèitele a žáka; uèitel plní zejm . konzultaèní roli. R ealizuje se napø. korespondenènì, pom ocí poèítaèù, televize. distichon 5 elegické distichon distorze [dy-], pøekroucení, zkreslení; ” lék. podvrtnutí, vyvrtnutí; ” fyz. 5 zkreslení distribuce [dy-], rozdìlování, rozšiøování, šíøení; ” bot. šíøení organism ù v prostoru aktivnì (let, plavání živoèichù) nebo pasivnì (zanášení sem en vìtrem , vodou); ” m at. zobecnìná funkce. Pøíkladem d. je D irakova funkce. distributivní zákon [dy-ty-], zákon platící napø. pro binární operace sèítání (+) a násobení (.) v oboru reálných èísel: a . b + a . c = a . (b + c); tzv. vytýkání pøed závorkou. O perace splòující d. z. se nazývají distributivní. D . z. lze definovat i podstatnì obecnìji. D istrict of C olum bia [dystrikt of kolam bja], D . C. ! federální územ í U SA (s hl. m . W ashingtonem ), enkláva na SV USA v M arylandu na øece Potom ac, nedaleko vých. pobøeží; 174 km ², 589 000 obyv. (1992), m etropolitní obl. 3,92 m il. obyv. (1990). ! O d 1790 sídlo vlády. D istrito Federal [dystrito], D . F., è. Federální distrikt ! správní jed. v B razílii spravovaná guvernérem , územ í hl. m . B rasília vyòaté 1954 ze spolkového státu G oiás; 5 794 km ², 1,60 m il. obyv. (1991). M ìsto se satelitním i sídlišti obklopené savanou.

divadla m alých forem , netradièní è. divadla od pol. 50. let 20. st. (Sem afor, D iv. N a zábradlí), vyznaèující se žánrovou pestrostí, syntetièností projevu, osobnostním herectvím , spojením hercù a divákù. Typy disperzních soustav disperzní soustava

disperzní prostÍedí

disperzní podíl

aerosol

plyn

kapky kapaliny (m lhy), tuhé …ástice (dým y), obojí (kouÍe)

pna

kapalina, kau…uk

bublinky plynu

pravý roztok

kapalina

solvatované m olekuly nebo ionty

lyosol

kapalina

agregáty m olekul a iontç tuhých látek

em ulze

kapalina

kapi…ky jiné kapaliny nebo kau…uku

suspenze

kapalina

krystalky a jejich shluky, …ástice am orfních látek

inkluze

pevná látka

bublinky plynu, kapky kapaliny, …áste…ky jiné tuhé látky

gel

kapalina

sít, propojených disperzních …ástic

xerogel (suchý gel)

plyn

sít, propojených disperzních …ástic

divadlo a) druh um ìní. V d. tvoøí kolektiv tvùrcù (herci, režisér, scénograf, hud. skladatel, choreograf, dram aturg a èasto i dram atik) a tech. spolupracovníkù (jevištní technici, zvukaøi, osvìtlovaèi) div. inscenaci, která je pøedvádìna jednorázovì nebo na více pøedstaveních (reprízách) divákùm . Tvorba div. inscenace zaèíná volbou dram . textu (dram atu, scénáøe), pokraèuje zkouškam i, na kterých je text pøevádìn do jevištní podoby hrou hercù, scénografií, hudbou a tancem ; jednotící a øídicí funkci m á režisér. D . plní vedle est. øadu dalších funkcí (etickou, výchovnou, polit., zábavnou, náb.), které urèují jeho postavení a prestiž v dané kultuøe. D ruhy a žánry d. jsou vyznaèeny podle rùzných kritérií; podle hercova projevu se èlení na èinoherní, hud. (opera, opereta, m uzikál), pohybové (tanec, balet, pantom im a) a loutkové (resp. stínové). È asté je èlenìní podle vážného a kom ického m om entu (tragédie, kom edie), funkce (polit., náb.), lit. druhù (dram ., epické, lyrické). Spolu s film ., tv. a rozhl. um . tvorbou se d. zaøazuje do systém u dram . (scénických) um ìní. Prvky d. se objevovaly v slavnostech, obøadech a rituálech nejst. kultur, pro vývoj evr. d. m ìlo význam d. ant. a støedovìké. N ovodobá podoba d. se tvoøila v období renesance, hum anism u, baroka a klasicism u, kdy se form ovaly nár. div. kultury (alžbìtinské d., šp. d. zlatého vìku, it. renes. a bar. d., fr. klasicism us), vznikala profesionální d., spolu s èinohrou i opera, balet. Proces rozvoje nár. kultur pokraèoval v 18. a 19. st. (N ìm ecko, R usko, Polsko, Skandinávie, è. zem ì), kdy rostl poèet profesionálních div. souborù a budov. Prostøedkem obch. podnikání se stalo bulvární divadlo. O d konce 19. st. snahy o kom plexní div. reform u, støídaly se um . styly a sm ìry, objevila se m oderní div. režie, nové herectví a m etody herecké práce, m oderní výtv. scénografie, vznikaly nové form y d. (experim entální, studiová). O d 60. let 20. st. nástup nové generace s netradièním , alternativním divadlem . V l. vývoj m ìly bohaté div. kultury O rientu, které ovlivòovaly evr. divadlo od 19. st.; b) div. budova ! stavba urèená k provozování divadla. Skládá se z hledištì, jevištì, pøilehlých prostor pro diváky (šatny, bufet) a zákulisních prostor pro div. tvùrce (šatny hercù, sklady dekorací, zkušebny). V ant. Ø ecku budováno na svahu, skládalo se z hledištì, orchestry, proscénia a skéné (budova pro herce a dekorace), v Ø ím ì am fiteátr tvoøil uzavøený celek budovaný na rovinì. Speciální div. budovy vznikly v renes. A nglii (G lobe, 1599), ve Španìlsku (corral), první uzavøená, která m ìla být rekonstrukcí ant., byla postavena v Itálii (Teatro O lym pico ve V icenze, 1585). O d 17. st. rozkvìt div. arch. v celé Evropì, vznikala reprezentaèní dvorská i m ìstská d. s kukátkovým jevištìm , perspektivním i iluzivním i dekoracem i a èlenìním hledištì na lóže, pøízem í (parter) a galerie. Od konce 19. st. snahy o reform u div. budovy rekonstrukcem i ant., støedovìkého a alžbìtinského div. prostoru (d. v B ayreuthu, 1876, K ünstlertheater v M nichovì, 1904), ve 20. st. se v rám ci div. reform y m ìnil i charakter div. budovy. V znikaly funkcionalistické stavby, rušily se lóže a galerie, kukátkové jevištì, dbalo se o prostory pro herce, objevila se div. studia, div. arény a projekty d. budoucnosti; c) v pøeneseném význam u soubor, pøedstavení, tištìná dram ata (K licperovo divadlo). D ivadlo D R A K , loutkové div. v H radci K rálové, zal. 1958 jako Východoè. loutkové divadlo D R A K (tj. div. rozm anitostí a kouzel), souè. název od 1990. divadlo faktu, dram a faktu ! dokum entární sm ìr, navazující na m eziváleèné polit. divadlo; vznikl v pol. 60. let v SR N .

D istrito Federal [dystrito], D . F., è. Federální distrikt ! oblast hl. m . M exika; 1 479 km ², 8,24 m il. obyv. (1990). H osp. tìžištì státu, rozm anitý prùm ysl. Souvislá obytná a prùm . zástavba až za hranice D . F.; ekol. problém y.

divadlo kru tosti, program A. Artauda usilující o návrat m agického pùsobení divadla. O vlivnilo øadu tvùrcù (E. Ionesco, A . C am us, P. B rook, J. G rotow ski).

dithyram b [dy-], form a lyrické oslavné poezie, s nám ìtem nevázané radosti a nadšeného opojení životem . M á pùvod v øec. ant. sborové písni na poèest boha D ionýsa. 5 tragédie

D ivadlo na T agance, M oskevské divadlo dram atu a kom edie na Tagance ! zal. 1964 J. Ljubim ovem a skupinou absolventù div. školy.

diuretika [dy-ty-], m oèopudné prostøedky.

D ivadlo Spejbla a H urvínka, loutkové divadlo, zal. 1930 J. Skupou v Plzni (od 1945 v Praze), s bohatou zájezdovou èinností.

diuréza [dy-], vyluèování m oèi. divadelní festivaly, žánrovì, tem aticky, program ovì nebo volnì vybraná pøehlídka div. pøedstavení vìtšinou v jednom m ìstì s nár. nebo m ez. úèastí. První d. f. vznikly koncem 19. st. jako pøehlídky díla jednoho autora (R . W agnera v Bayreuthu, 1876, W . Shakespeara ve Stratfordu, 1879). D alší význ. d. f.: Salzburg (1920), A vignon (1947), Edinburg (1946), B ìlehrad (1967) a W roc³av (1967).

113

s bøitkým dadaistickým hum orem se pohybuje m ezi surrealism em , pop-artem a hyperrealism em . dlouhý parlam en t, angl. parlam ent svolaný 1640 Karlem I. a rozehnaný 1653 O . C rom w ellem . Po vyhnání presbyteriánské opozice 1648 nazýván kusým parlam entem . 5 anglická revoluce; krátký parlam ent D louhý pochod, V elký pochod ! m anévr, jím ž se v øíjnu 1934 probily èínské kom . oddíly z kuom intangského obklíèení; následovalo jejich dvouleté pronásledování, bìhem nìhož prošly celou È ínou a snažily se pøitom vzbouøit venkov. D . p. pom ohl zachránit ozbrojené jádro kom . sil v È ínì, k èem už pøispìl i japonský útok 1937. 5 È ankajšek; èínsko-japonská válka 1937!1945; M ao Ce-tung dluh, ” ekon. fin. èástka, zboží nebo služba nedodaná jiném u subjektu v rozporu s pøedchozí dohodou. 5 debet

Spejbl a Hurvínek D ivadlo v K otcích, první stálá profesionální scéna v Praze; vzniklo 1739. U vádìlo opery, balety a èinohry i první hry v è. jazyce (1771 K níže H onzík podle nìm . hry J. C h. K rügera, 1722!1750). D ivadlo Za branou, èinoherní divadlo v Praze, zal. 1965, uzavøeno 1972; obnoveno 1990!94. V ùdèí osobností byl O . K rejèa. divergence [dy-], odchýlení, rozbíhání; ” biol. adaptivní radiace ! tvarové rozrùznìní vývojovì blízkých forem , které vzniklo jako dùsledek pøizpùsobení k rùzným èinnostem nebo podm ínkám prostøedí; ” m at. a) skalární souèin H am iltonova operátoru nabla a vektoru a, zn. div a. D iferenciální operátor užívaný pøi studiu vektorových polí; b) 5 øada; ” ekon. úèetní ukazatel, používaný EM S; stanoví odchylku m ìnového kurzu m ìny èlenského státu od EC U . divergentní m yšlení [dy-], ” psychol. m yšlení, jehož výsledkem je vìtší poèet øešení problém u; zjišt,ováno v testech tvoøivosti, vyznaèují se jím nápadití, tvoøiví lidé. divertikl [dy-ty-], vychlípení dutého orgánu, napø. støeva, hltanu, m oèového m ìchýøe, žaludku. divertim en to [dy-ty-], od pol. 18. st. vícevìtá instr. skladba, v níž se støídají èásti taneèního charakteru s variacem i. diverze [dy-], druh podvratné èinnosti provádìné na nepøátelském nebo nepøítelem obsazeném územ í. diverzifikace [dy-], rozlišování, rozèlenìní; rozptýlení (èinností, rizik); ” ekon. d. aktiv ! rozlišování jednotlivých skupin aktiv (m ajetku) rozvahy. diverzita [dy-], rozm anitost; ” zool. druhová rozm anitost ! jeden ze zákl. znakù biocenózy. Zahrnuje poèet druhù i poèet jedincù každého druhu v biocenóze. dividenda [dy-], dùchod akcionáøe plynoucí z vlastnictví akcie; bývá vyjádøena v procentech akciového kapitálu k rozdìlovaném u zisku. U zvýhodnìných akcií lze stanovit pevnou nižší d. vyplácenou nezávisle na zisku spoleènosti; tím se blíží úroku z obligací. divis 5 spojovník divisio 5 oddìlení D iviš Ivan, *18.4.1924, è. básník; od 1969 v SR N . R eflexivní lyrik expresivního výrazu zam ìøený na existenciální otázky (První hudba bratøím , U zlové písm o, C hrlení krve, U m briana, Thanatea, N oé vypouští krkavce, Beránek na snìhu, Žalm y, Tresty). D iviš Jiøí, 4.5.1896!2.7.1959, è. chirurg; prof. U K , akad. È SA V (1954). Zakl. è. hrudní chirurgie. 1926 provedl první resekci plic pro vøetenobunìèný sarkom , 1931 první lobektom ii v È SR pro rakovinný plicní nádor. D iviš Prokop, 1.8.1696!21.12.1765, è. pøírodovìdec; kat. knìz. Zabýval se pokusy s atm osférickou elektøinou a na zákl. pokusù postavil bleskosvod.

dluhopis, obligace ! cenný papír, s ním ž je spojeno právo jeho m ajitele požadovat k urèitém u datu splácení urèité (dlužné) èástky v nom inálních hodnotách a vyplácení výnosù z dluhopisu. Em itent d. je povinen dlužnou èástku a výnosy platit. D . jsou vydávány státem (státní d.) nebo jiným i subjekty (napø. bankovní dluhopis). ! V È R je k em isi d. nutné povolení stát. orgánu. 5 bond D M A , angl. D irect M em ory A ccess, pøím ý pøístup do pam ìti ! technika pøenosu dat v rám ci jednotlivých èástí poèítaèe, používaná hl. pro realizaci vstupnì-výstupních operací. Spoèívá v tom , že data jsou ze vstupního zaøízení pøenášena do operaèní pam ìti, resp. obráceným sm ìrem pøím o, aniž by m usela procházet pøes procesor. D M E , angl. D istance-M easuring Equipm ent ! zaøízení na palubì letounu, které se rádiovì dotáže pozem ní stanice (odpovídaèe) a zjistí pøesnou vzájem nou vzdálenost. dm ychadlo, stroj k stlaèování plynù z atm osférického tlaku na tlak nejvýše 0,3 M Pa. Používá se hl. v hutnictví, ocelárnách a v chem . prùm yslu; ” let. a) plnicí kom presor pístových m otorù; b) kom presor obtokového proudu dvouproudových m otorù. 5 obtok dna, podagra, pakostnice ! chronické kloubní onem ocnìní vyvolané poruchou m etabolism u purinù a hrom adìním jejich solí v kloubních chrupavkách, vazech a šlachách. Provázejí ji náhlé bolestivé záchvaty v kloubu, hl. u palcù nohou, a druhotné deform ace postižených kloubù. D N A 5 kyselina deoxyribonukleová D nìpr, ukr. D nipro, bìlorus. D njapro ! ø. ve vých. Evropì; dl. 2 200 km , povodí 504 000 km ², prùm ìrný prùtok v ústí 1 700 m ³.s !1. Pram ení ve V aldajské vrchovinì v R uské federaci, protéká B ìloruskem a U krajinou, ústí do È erného m oøe. K askáda pøehradních nádrží. D nìpropetrovsk 5 D nipropetrovsk D nìstr, ukr. D nister, rum . N istru ! ø. v záp. U krajinì a v M oldavsku; dl. 1 350 km , povodí 72 100 km ², prùm ìrný prùtok 310 m ³.s !1. Pram ení ve V ých. K arpatech, ústí do È erného m oøe. D nipropetrovsk, rus. D nìpropetrovsk, do 1796 a 1802!1926 K aterynoslav, 1796!1802 N ovorosijsk ! obl. m . na U krajinì, pøístav na D nìpru; 1,16 m il. obyv. (1995). H ut. železa; prùm . stroj. (hut. zaøízení, lisy, kom bajny, obrábìcí stroje), chem . (koksochem ., pneum atiky), spotøební, potravináøský. D op. køižovatka, m etro. U niv. (1918). D N SA P 5 N ìm ecká nacionálnì socialistická strana dìlnická do 5 solm izace doba osvitu 5 expozièní doba doba života, ” fyz. charakteristická doba existence nerovnovážného stavu systém u. Je nepøím o úm ìrná rychlosti pøechodu do rovnovážného stavu èi dalších m ožných stavù systém u. 5 støední doba života

divizna, rod dvoudìložných rostlin z èeledi krtièníkovitých. Statná bylina s lodyhou pøes 1 m vysokou, rostoucí na slunných m ístech. K vìty obsahují saponiny, slizy a flavonoidy.

D öblin [deblin] A lfred, 10.8.1878!26.6.1957, nìm . spisovatel; 1933!45 a 1953!56 v em igraci (Francie, U SA ). Jeden z tvùrcù m oderního rom ánu 20. st. (Berlin Alexanderplatz ! Berlín, Alexandrovo námìstí; W allenstein ! Valdštejn, tetralogie N ovem ber 1918. Eine deutsche Revolution ! Listopad 1918. N ìm ecká revoluce).

divošství, nejstarší fáze kult. vývoje lidstva (podle evoluèní teorie L. H . M organa). Typický lov (vynález luku, šípu a ohnì) a rybolov. V m oderní vìdì se term ín d. nepoužívá.

D obner G elasius, 30.5.1719!24.5.1790, è. osvícenský historik; èlen øádu piaristù. Požadavkem krit. pøístupu k pram enùm (lat. kom entáø k H ájkovì K ronice èeské) se stal zakl. novodobého è. dìjepisectví.

D ix [dyx] Otto, 2.12.1891!25.7.1969, nìm ecký m alíø a grafik; pøedstavitel expresionism u. N aturalisticky líèil záporné jevy lidské spoleènosti, v portrétech pøecházel ke karikaturní nadsázce.

dobrá víra, dobrý úm ysl, lat. bona fide ! pøesvìdèení osoby, že koná v souladu s právem . 5 m ala fide

D ixie [dyxi], D ixieland ! ozn. již. státù USA ; pravdìpodobnì podle M asonovy-D ixonovy linie. dixieland 5 džez D ixieland 5 D ixie D iyarbakýr [dyjarbakir], m . na JV Turecka v údolí ø. Tigris, 660 m n. m .; 448 300 obyv. (1994). Správní støedisko stejnojm enné provincie. O bch. trhy (m ì(, vlna, m ohér); øem esla. K ult. centrum tureckých K urdù. ! 230 øím ská kolonie; opakovanì pod perskou a arab. nadvládou. O d 1515 v Turecku. D izdar [dyzdar] M ak (M ehm edalija), 17.10.1917 až 14.8.1971, bosenskohercegovský básník (è. výbor Zápis o èlovìku). D jajapura 5 Jayapura D jakarta 5 Jakarta D jilas [džilas] M ilovan, 12.6.1911!20.4.1995, jug. politik a publicista èernohorského pùvodu. O d konce 30. let èlen nejužšího vedení K S, pøíslušník štábu partyzánských vojsk, 1945!54 èlen vládnoucí oligarchie, od 1950 prosazoval demokratizaci politického systém u, 1954 zbaven všech funkcí, 1954!89 nejvýzn. jug. disident, 1956!66 s krátkou pøestávkou vìznìn. dlask, rod ptákù z èeledi pìnkavovitých s m ohutným zobákem ; živí se sem eny. dlátování pùdy, agrotech. zásah do hloubky 0,45 m pom ocí speciálních kypøicích tìles (dlát); provzdušòuje se pùda, zvyšuje propustnost pro vodu a podporuje rozvoj koøenového systém u. dlažba, stavební úprava podlah i krytù vozovek, sestavená z jednotlivých prvkù kam enných, døevìných nebo z dlaždic. dlaždice, dílec podlahové krytiny m ístností s vlhkým provozem (d. keram ické z glazované kam eniny nebo teracové) nebo pro dlažby dvorù a chodníkù (d. betonové). dlouhodenní rostliny, rostliny, které kvetou, jsou-li osvìtleny m in. 10!14 hodin dennì (pšenice, oves, cukrovka, jetel). dlouhokøídlí, C haradriiformes, Lariformes ! øád vod. ptákù; obv. m ají dl. úzká køídla a plovací nohy, dobøe plachtí. M ezi d. patøí napø. racek. dlouhošíjky, Raphidioptera ! øád dravého hm yzu s prom ìnou dokonalou, s výraznì prodlouženou pøedohrudí. D louhý B edøich, *2.8.1932, è. m alíø a kreslíø; prof. A V U . Tech. dokonalost spojená

dobré m ravy, ” právo souhrn m ravních (m orálních) pravidel, užívaných v právu, zejm . soukrom ém , jako korektiv výkonu subj. práv a povinností, napø. obch. slušnost v obch. právu. D obré nadìje, m ys, angl. C ape of Good H ope ! m ys na J A friky; 34E 21N j. š., 18E 29N v. d. ! Poprvé jej obeplul 1488 B . D ias, 1497 V . da G am a cestou do Indie. D obriè, m . v sv. B ulharsku na plošinì D obrudže; 115 786 obyv. (1991). Prùm . potr., stroj., textilní. Zem ìd. trhy. ! O d 15. st. souèást osm anské øíše pod názvem B azardžik, od 1878 D obriè; 1913!40 souèást R um unska jako Bazargic; 1949!91 Tolbuchin. dobro a zlo, ” fil. norm ativní i hodnotící pojm y m orálního význam u; kategorie etiky a m orálního vìdom í. Evr. kultura reflektuje zejm . ant. a kø. hodnoty. dobrom ysl, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hluchavkovitých. Statná, až 60 cm vysoká bylina, rostoucí na teplých m ístech. N at, obsahuje silici, tøísloviny, flavonoidy. K oøení. dobropis, pøipsání urèité èástky ve prospìch; m á form u úhrady za dodané zboží, bonifikace za uznanou reklam aci, dodateèné slevy a podobnì. D obrovský Josef, 17.8.1753 až 6.1.1829, èeský uèenec; kat. knìz. V ùdèí osobnost poèátku národního obrození; zakl. slavistiky (m luvnice staroslovìnštiny Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris) a bohem istiky (Ausfürliches Lehrgebäude der böhm ischen Sprache ! Podrobná m luvnice jazyka èeského, G eschichte der böhm ischen Sprache und Literatur ! D ìjiny èeské øeèi a literatury, nìm .-è. slovník).

J. Dobrovský D obrudža, územ í m ezi dolním tokem D unaje a èernom oøským pobøežím ; ve støedovìku støídavì pod kontrolou Byzance a Bulharska, ve 14. st. pøechodnì sam ostatné knížectví, od 15. st. souèást turecké øíše. 1878 rozdìlena m ezi R um unsko (sev. D .) a Bulharsko (již. D .); 1913!40 již. D . souèást R um unska, 1940 vrácena B ulharsku. D obøíš, m . ve stø. È echách na jv. úpatí H øebenù sv. od Pøíbram i; 7 852 obyv. (1997). R ukavièkáøská výroba, prùm . stroj., potr., døevozpracující; v okolí rybníky. ! Pøipom ínána ve 14. st., od 1675 m ìsteèko; do konce 19. st. v okolí tìžba železné rudy. B ar. zám ek (1745!65) byl po 1945 sídlem è. spisovatelù; ve fr. parku soch. výzdoba I. F. Platzera. dobson, D obsonova jednotka, angl. D obson U nit, zn. D U ! jednotka celkového obsahu ozonu v atm osféøe; 1 D U odpovídá takovém u m nožství ozonu v atm osférickém sloupci, které by pøi hladinì m oøe za norm álního tlaku a teploty odpovídalo vrstvì ozonu o síle

114

1/100 m m . D obšinská l,adová jaskyòa, ledová jeskynì na Slovensku, ve Sl. raji v údolí ø. H nilce. C hránìná; pøístupná veøejnosti. dobytèí jednotka, D J ! spoleèný jm enovatel pro pøevod hospodáøských zvíøat rovný 500 kg živé hm otnosti. Pro rùzná zvíøata se používají rùzné pøepoètové koeficienty.

spojující provensálský a sicilský typ trubadúrské lyriky s platonským intelektuálnì m ystickým pojetím lásky. D olejšek V áclav, 20.2.1895!3.1.1945, è. fyzik; prof. U K . Zabýval se rtg. spektroskopií, 1931 zal. Spektroskopický ústav U K . D olgansko-nìnecký autonom ní okruh 5 Tajm yrský autonom ní okruh

docent, titul vysokoškolského uèitele udìlovaný na zákl. habilitaèního øízení, jehož souèástí je posouzení habilitaèní práce vìd. radou fakulty.

dolièný pøedm ìt, lat. corpus delicti ! vìc, která m á význam pro soudní, zejm . trestní øízení svým vztahem ke skuteènostem , které jsou v nìm zjišt,ovány.

D octorow [doktorou] Edgar L awrence, *6.1.1931, am . spisovatel. A utor fiktivnì historizujících rom ánù (Ragtim e).

D ollfuss Engelbert, 4.10.1892!25.7.1934, rak. kø. sociální politik, stoupenec it. fašism u. O d 1932 kancléø a m in. zahr., 1933 rozpustil parlam ent a vládl pom ocí dekretù a s oporou heim w ehru, v únoru 1934 krvavì potlaèil pokus o levicový pøevrat, v èervenci 1934 zavraždìn pøi nezdaøeném pokusu pronìm . fašistù o anšlus R akouska k Nìm ecku.

doèasný soubor, angl. tem porary file ! ” výp. tech. soubor, obv. sloužící pro uchovávání prac. dat, který si pro svou interní potøebu vytváøí konkrétní aplikace. D . s. nejsou urèeny pro uživatele (ti o jejich existenci nem usí vùbec vìdìt) a aplikace je nejpozdìji pøed svým ukonèením sam a sm aže. 5 konfiguraèní soubor D oèolom anský M ichal, *25.3.1942, sl. herec. Od 1964 èlen SN D . Èinný ve film u (M edená veža, Tisícroèná vèela), televizi a rozhlase. D odal K arel, 28.1.1900 až 6.7.1981, è. film . režisér; jeden z prùkopníkù è. anim ovaného film u (H ra bublinek, Tajem ství lucerny); od 1938 v A rgentinì. dodekaedr, dvanáctistìn ! jedno z platonských tìles.

dolm en, m egalitická hrobka z kam enných blokù s krytem . 5 m enhir D olní Egypt, D elta ! hist. územ í v Egyptì od delty N ilu k M ennoferu. Po sjednocení s H orním Egyptem sym bolizován èervenou korunou faraona, zatím co Horní Egypt korunou bílou. 5 M eni D olní R akousy, nìm . N iederösterreich ! spolková zem ì R akouska, na SV státu; 19 174 km ², 1,53 m il. obyv. (1996), hl. m . Sankt Pölten. Zahrnuje enklávu spolkové zem ì V ídeò. V ýzn. prùm . i zem ìd. oblast. T ìžba ropy a zem ního plynu, tìžký a zpracovatelský prùm ysl. ! V znikly z V ých. m arky zal. v 9. st.; od 976 v držení Babenberkù. O d 1156 dìdièné vévodství. 1246!47 a 1251!76 v rukou Pøem yslovcù, poté do 1918 pod vládou H absburkù. 5 H orní Rakousy

dodekafonie [-ny-], dvanáctitónová technika ! skladebná technika založená na rovnoprávnosti všech 12 tónù Dodekaedr: a délka hrany chrom atické stupnice. Poprvé ji uplatnil 1920 až 1923 A . Schönberg. 5 seriální hudba

D olní Sasko, nìm . N iedersachsen ! spolková zem ì SR N pøi pobøeží Sev. m oøe; 47 348 km ², 7,81 m il. obyv. (1996), hl. m . H annover.

D odom a, hl. m . T anzanie, ve vnitrozem í; 203 833 obyv. (1988). Prùm . potr. a døevozpracující; dop. køižovatka. ! 1974 urèena za hl. m . Tanzanie; pøeložení hl. m . z D áresalám u zahájeno poè. 80. let.

D olní Vìstonice, obec na již. M oravì na D yji. ! A si pøed 25 000 lety v m l. paleolitu táboøištì lovcù m am utù. N alezištì kostrových pozùstatkù a sošek žen a zvíøat, vè. proslulé V ìstonické venuše.

D oesburg [dúzbirch] Theo van, 30.8.1883!7.3. 1931, vl. jm . C hristian K üpper, niz. m alíø, architekt, spisovatel a teoretik um ìní; èlen skupiny D e Stijl. V ytváøel kom pozice se ètyøúhelníky, uvedením diagonál do obrazu vytvoøil elem entarism us.

D olní zem ì, sl. D olná zem , m a(. A lföld ! hist. geogr. název již. èásti U her užívaný od 15. století. V dobách turecké expanze vìtší èást D . z. obsazena Turky. D . z. vesm ìs obydlena m a(. etnikem , Slováci zde žili jen v m enších enklávách. 5 H orní zem ì

dogm a, výchozí pouèka, základní teze nepøipouštìjící pochyby; neom ylné tvrzení, postulované za východisko uèení, víry nebo doktríny. V køest,anské teologii tvrzení církví oficiálnì prohlášené za pravdu Bohem zjevenou.

T. van Doesburg, Kontrakompozice XII dogm atism us [-tyz-], zpùsob m yšlení, pøi nìm ž se urèitá teze, teorie nebo doktrína m ìní ve strnulé a nezm ìnitelné závìry; d. nepøihlíží k novým poznatkùm , napø. vìdy, ani ke konkrétním podm ínkám m ísta a èasu, ignoruje praxi i realitu.

dogm atika 5 teologie

dohledávka, povinné sledování a hledání postøelené (poranìné) drobné srstnaté a pernaté zvìøe pøi lovu a po jeho skonèení s pom ocí lovecky upotøebitelných psù (ohaøi, slídièi). 5 dosled D ohoda, Trojdohoda, È tyødohoda, V elká pìtka ! pùv. voj.-polit. blok V elké B ritánie, Francie a R uska; vznikl 1893!1907 jako protiváha Trojspolku. Za 1. svìtové války rozšíøena na 25 státù (1915 pøistoupila Itálie, 1917 U SA a vystoupilo R usko), které bojovaly proti centrálním m ocnostem . 5 entente cordiale; Spojenci dohodce, broker ! druh zprostøedkovatele obchodu za úhradu (dohodné); fyzická nebo právnická osoba, která jedná jm énem a na úèet dvou pøíkazcù; zprostøedkovává uzavøení obchodu cizím jm énem a na cizí úèet. 5 m akléø dok, zaøízení, v nìm ž se v suchu staví, opravují lodì nebo èistí podponorová èást trupu; dìlí se na d. suché, plovoucí, popø. pontonové (zvedání potopených lodí). 5 lodìnice D okeský rybník, Velký Dokeský rybník, M áchovo jezero ! rybník v sev. È echách u D oks; 284 ha. R ekreaèní støedisko. dokonalá konkurence, stav trhu, který pøedpokládá velké m nožství výrobcù a spotøebitelù, z nichž ani jeden nem á vliv na cenu, standardizovanou produkci a volný vstup na trh pro nové firm y, nebot, neexistují žádné bariéry vstupu. 5 nedokonalá konkurence

D olný Kubín, m . na sev. Slovensku na øece Oravì; 19 387 obyv. (1992). R ozvoj po 1945; prùm . eltech., stroj., potr., døevozpracující. H osp. a kult. centrum obl. O rava. Sv. od m ìsta O ravský hrad. R ekreaèní zázem í. ! Zal. ve 14. st., 1632 m ìsto. 1683!1922 støedisko oravské župy. dolom it, ” m iner. trigonální m inerál, uhlièitan hoøeènato-vápenatý CaM g(CO 3) 2; šedý, bílý, èervenavý, jem nozrnný až stø. zrnitý; tvrdost 3,5; ” petrologie sedim entární hornina tvoøená hlavnì m inerálem do- Krystal dolomitu lom it (m in. 90 % ), zbytek je vápenec. Použití jako stav. kám en, k výr. žárovzdorného m ateriálu pro hut. prùm ., k výr. nìkterých druhù vápna. D olom ity, it. D olom iti ! poh. v it. A lpách m ezi údolím i A diže a Piavy; M arm olada, 3 342 m . Skalní vìže a stìny z dolom itù a vápencù. doloroso [dolorózo, it.], ” hud. bolestnì, žalostnì. doložka 5 klauzule doložka nejvyšších výhod, ustanovení m ezinárodní sm louvy, jím ž se sm luvní strany zavazují autom at. rozšíøit na své vzáj. vztahy všechny výhody, které kdy poskytly nebo poskytnou kterém ukoli tøetím u státu (zejm . v oblasti cel, obchodu a cizineckého režim u). dolus 5 trestný èin dóm , ” arch. katedrála; hl. chrám v sídle biskupa. D om H enrique el N avegador 5 Jindøich Plavec dom ácí zvíøata, zvíøata, která prošla procesem dom estikace. È lovìk ovlivnil jejich pøirozený výbìr, øídí jejich rozm nožování a upravuje jejich životní podm ínky. Pøesnou hranici m ezi pojm y zvíøe dom ácí, užiteèné a hosp. nelze spolehlivì stanovit. dom ácn ost, pøirozená elem entární soc. skupina, v níž se sdružují jednotlivci ke spoleèném u hospodaøení a bydlení, obv. na rodinném základì. D om agk G erhard, 30.9.1895!24.4.1964, nìm . patolog, m ikrobiolog a biochem ik. N c (1939) za objev antibakteriálního úèinku sulfonam idù. D om alíp K arel, 24.6.1846!19.11.1909, èeský fyzik a elektrotechnik; od 1893 první øádný prof. elektrotechniky na è. technice v Praze (význ. žáci: N . Tesla, E. K olben, L. Šim ek), s V. K. Zengerem zakl. elektrotechnického studia v è. zem ích. Zasloužil se o elektrifikaci Prahy. D om anínská Libuše, *4.7.1924, vl. jm . K lobásková, è. operní pìvkynì ! soprán. 1955!90 èlenka N D . Dom anoviæ [dom anoviè] Radoje, 4.2.1873!4.8. 1908, srb. prozaik (politické sat. alegorie C ejch, Vùdce, K rálevic M arko podruhé mezi Srby). D om aslav, D om aslaus ! 14. st., dom inikán, jeden z prvních autorù latinské duchovní poezie v è. zem ích (D ulce m elos ! Sladký zpìv, D e suprem a ierarchia ! O nebeské hierarchii).

Princip dokreslovaèky na skle: 1 reálná dekorace, 2 malba na skle dokreslovaèka, film ová triková m etoda vytváøející výsledný obraz spojením reálné èásti scény s èástí tvoøenou m albou. doktrína, nauka, uèení, soustava vìd. pouèek, systém principù a názorù na konkrétní problém ; v zahr. politice vym ezuje zájm y a cíle urèitého státu a definuje nástroje a zpùsoby jejich prosazení. D okulil M iloš, *5.7.1912, è. jazykovìdec. B ohem ista zam ìøený na souè. jazyk a na tvoøení slov (Teorie odvozování slov). dokum en t, druh inform aèního pram enu a m ediátoru v sociální kom unikaci; prostøedek dokum entové a inform aèní kom unikace tvoøený nosièem inform ací v podobì hm otného pøedm ìtu a na nìm fixovaným i a obsahovì i form álnì uspoøádaným i daty nebo inform acem i. dokum entární film , druh film ové tvorby, který autenticky zachycuje reálnou situaci v jejím vývoji, nebo rekonstruuje starší skuteèné události. V yužívá m etody reportáže, ankety, interview ap. Stál na poèátku kinem atografie. dokum en tová telegrafie 5 faksim ile dolar, $ ! m ìn. jed. U SA (od 1786, zkr. U SD ) a více než 30 státù svìta, napø. d. kan., austr., novozélandský. 5 tolar D olby, ” elektroakustika tech. prostøedek k potlaèení šum u pøi m ag. èi opt. záznam u zvuku a jeho reprodukci. Pracuje s frekvenènì závislou kom presí a expanzí dynam iky signálu. dolce [dolèe, it.], ” hud. s citem , sladce. dolce stil nuovo [dolèe styl nuóvo, it.], sladký nový styl ! it. bás. sm ìr 13. a 14. st.

D om ažlice, m . v záp. È echách sev. od sníženého rozhraní m ezi È . lesem a Šum avou v Dom ažlickém a Všerubském prùsm yku; 11 275 obyv. (1997). Prùm ysl text., stroj., døevozpracující, potr. (pivovarnictví od 1341). U m . øem esla. H ranièní pøechody do SR N (Folm ava ! silnièní, È . K ubice ! železnièní). M PR (hist. jádro støedovìkého m . s got. a renes. zástavbou; pùv. strážní hrad pøestavìn v 18. st. na zám ek). ! Z tržní osady vzniklo král. m ìsto. O d 13. st. na hradì purkrabství, pozdìji chodské rychtáøství. 1431 v bitvì u D . porazili husité V . køížovou výpravu. V 19. st. støedisko národního kult. života. C entrum národopisné oblasti C hodska. dom éna, pùsobištì; ” fyz. oblast stejné m agnetizace (el. polarizace) ve ferom agnetiku (feroelektriku). dom estikace [-ty-], proces ochoèování, zdom ácòování zvíøat; nelze ho považovat za skonèený. D om ica, krápníková jeskynì na vých. Slovensku ve Sl. krasu u Plešivce; pøístupná veøejnosti. M á 21 km podzem ních chodeb, je spojená s m a(. jeskyní B aradla. dom icil, sídlo; ” právo platební m ísto sm ìnky, odchylné od m ísta bydlištì osoby, která m á platit (trasát), pøíp. obsahuje údaj tøetí osoby (dom iciliát), u které bude sm ìnka splatná. dom inance, pøevládání ! ” etologie výsadní postavení jedince vùèi ostatním jedincùm skupiny; ” psychol. osobnostní vlastnost projevující se v chování vùdcovským i sklony, snahou vést druhé lidi, nezávislostí aj. V ýsledné chování dom inantního èlovìka závisí na tom , s jakým i osobnostním i vlastnostm i (zejm . m orálním i) se d. kom binuje. 5 subm ise; ” biocenologie pøevaha urèitého druhu ve spoleèenstvu; ” genet. pøevládnutí jednoho znaku organism u (dom inantní znak) nad znakem

Magnetická doména: a nezmagnetováno, b pohyb stìny, c stoèení domény; H intenzita magnetického pole

druhým (recesivní znak) v potom stvu po køížení dvou rodièovských jedincù, kteøí se v pøíslušném znaku liší.

115

1822!44

sjednocení s republikou H aiti

1844

vyhlášena nezávislost

dom inanta, pøevládající, øídící složka, m otiv nebo prvek; ” hud. pátý tón diatonické stupnice a akord na nìm postavený.

1861!65

územ í obsazeno Španìlskem

od pol. 19. st.

silný vliv USA

dom inát, stát. form a posledního období øím . øíše vytvoøená D iocletianem , dovršená K onstantinem I. V elikým . Øím . tradice a úloha senátu ustoupily osobní m oci císaøù, kteøí m ìli v rukou m oc zákonodárnou, výkonnou i soudní. S úpadkem antické civilizace se uplatòovaly nové ekon.-soc. jevy (naturální a pozem ková daò, pøipoutání kolónù k pùdì a øem eslníkù a obchodníkù ke kolegiím ).

od 1930

støídání vojenských a civilních vlád

1945

èlen OSN

1948

èlen O A S

1966

pøijata ústava

1996

prez. L. Fernández Reyna (*1953, Strana osvobození D om inikánské rep.)

D om ingo Placido, *21.1.1941, šp. operní pìvec ! tenor dram . oboru. H ost pøedních svìt. operních scén. D om ínguez [dom inges] O scar, 7.1.1906!31.12. 1957, šp. m alíø; pøedstavitel surrealism u, ovlivnìný S. D alím a P. Picassem . O bjevil dekalk.

dom inium [-íny-], územ í, panství; a) pùv. každá brit. zám oøská država; b) 1931 po W estm insterském statutu ozn. státù v B rit. spoleèenství národù (K anada, A ustrálie). H lavou d. je britský panovník jm enující gen. guvernéra. dom nìnka 5 hypotéza dom nìnky otcovství, vyvratitelné právní dom nìnky o tom , který m už zplodil urèité dítì. ! Právo È R zná 3 zákonné d. o. (nepøipadá-li pøedchozí v úvahu, nastupuje následující), podle nichž se za otce dítìte považuje: 1. m anžel jeho m atky, 2. m už, jehož otcovství k dítìti bylo urèeno souhlasným prohlášením rodièù, 3. m už, který s m atkou dítìte souložil v dobì 300!180 dnù pøed narozením dítìte, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevyluèují. dom ovská stránka 5 hom e page don, titul šp. šlechtice. V ìtšinou užíván ve spojení s køestním jm énem . D om inika [-ny-], D om inické spoleèenství, angl. C om m onw ealth of D om inica ! stát na stejnojm enném o. v M alých A ntilách; 751 km ², 73 000 obyv. (1995), hl. m . R oseau. ! Povrch hornatý, sopeèný (do 1 447 m ), podnebí trop., vlhké. È asté trop. cyklony. Trop. rostlinstvo. ! 91 % èernochù, 6 % m íšencù. Ú ø. jaz. angliètina. N áb. øím kat. (80 % ). K ojenecká úm rtnost 17 ‰ , stø. délka života 73 let (1995). ! R ozvojový agrární stát, vzrùstá význam cest. ruchu. H N P 2 990 U S $/obyv. (1995), státní dluh 89 m il. U S $ (1993). H l. plodiny banánovník, citrusy, kokosová palm a, okopaniny, cukrová tøtina, kakaovník. R ybolov. Tìžba vápence a pem zy. Zpracování ovoce (št,ávy, džem y, želé, kom poty), výr. cukru, rum u, jedlých tukù a olejù, m ýdla, prádla, cem entu. R ozvíjí se cestovní ruch. D op. silnièní. H l. pøístav R oseau, letištì M elville Hall a Canefield. V yvážejí se banány a jiné potraviny, m ýdlo, pem za. M ìn. jed. 1 východokaribský dolar (X C D ) = 100 centù. ! Státní zøízení: republika, v èele prezident; jednokom orová Poslanecká snìm ovna. ! Správní èlenìní: 10 farností (parish). D om inika!dìjiny 1493

K . K olum bus objevil ostrov D om iniku

18. st.

poèátky fr. kolonizace; boj o územ í m ezi B rity a Francouzi

1805

souèást brit. kolon. im péria

1958!62

souèást Západoind. federace

1967!78

status auton. pøidruženého státu

1978

nezávislost; pøijata ústava; èlen brit. Spoleèenství; èlen O SN a O A S

1993

prez. C . Sorhaindo

D on, ø. v R usku; dl. 1 870 km , povodí 422 000 km ², prùm ìrný prùtok 935 m ³.s !1. Pram ení ve Støedorus. vrchovinì, ústí do A zovského m oøe. Splavný; C im ljanská pøehrada, V olžsko-donský prùplav. D on C arlos [karlos] z rodu H absburkù, 8.7.1545 až 24.7.1568, následník šp. trùnu; syn Filipa II. a M arie Portugalské. U vìznìn otcem za údajné spiknutí, ve vìzení zem øel. C arlosùv idealizovaný osud se stal nám ìtem stejnojm enné S chillerovy tragédie a opery G . V erdiho. doòa, šp. šlechtický a èestný titul žen. donace, darování, veøejný dar; ” hist. ve støedovìku darování círk. institucím . D onatello, 1386!13.12.1466, vl. jm . D onato di N iccolò di B etto B ardi, it. sochaø rané renesance. D ílo vyšlo z got. a ant. tradice a dospìlo k m onum entálním u real. projevu, v pozdních dílech se uplatnil dram atický výraz askeze. donátor, dárce; napø. obrazu, oltáøe, popø. jiné souèásti výzdoby kostela. V got. a renes. um ìní byla jeho podoba vkom ponována do darovaného díla. D onau 5 D unaj D oneck [donìck], do 1924 Juzivka, do 1961 Stalino ! obl. m . na U krajinì, centrum D onìcké pánve (D onbasu); 1,12 m il. obyv. (1995). Souèástí aglom erace je M akijivka. Tìžba koksovatelného uhlí. H ut. železa, prùm . stroj. (tìžební a hut. zaøízení), chem ický. D opravní køižovatka. U niverzita (1965). ! Zal. 1869. D onìcko-dnìperský region, ekon. region U krajiny; 221 000 km ², 21,8 m il. obyv. (1989). Prùm yslová vých. U krajina. Tìžba uhlí (D onbas), rud železa a m anganu. Prùm . hut., stroj., chem ., potravináøský. Elektrárenství. Pìst. obilnin, sluneènice, cukrové øepy. C hov skotu, prasat, drùbeže. D onelaitis [donelajtys] K ristijonas, 1.1.1714!18.2. 1780, litevský básník; luteránský pastor. N ár. klasik; autor klasicistní, hexam etrem psané poém y Roèní doby o životì venkovského lidu ve V ých. Prusku, tzv. M alé Litvì.

dom inikál [-ny-], vrchnostenské pozem ky, tzv. panská pùda v è. zem ích; do 1757 nebyla podrobena berni, tj. daòovém u zatížení. 5 tereziánský katastr

D önitz [dényc] K arl, 16.9.1891!24.12.1980, nìm . velkoadm irál, vál. zloèinec. 1936 jm enován velitelem ponorkového lo(stva, 1943 vrchním velitelem vál. nám oønictva, 1945 H itlerùv nástupce. V norim berském procesu odsouzen k 10 letùm vìzení.

dom inikáni [-nyk-], øád bratøí kazatelù ! žebravý øád zal. v již. Francii poè. 1216 sv. D om inikem (1170 až 1221). Øídí se øeholí sv. A ugustina, dùraz klade na teol. studium (èleny napø. A lbert V eliký, Tom áš A kvinský). O d 13. st. øídili inkvizici.

D onizetti [donydzety] G aetano, 29.11.1797!8.4. 1848, it. skladatel. O pery (N ápoj lásky, Lucia di Lam m erm oor, Favoritka) tvoøí pøechod od G . R ossiniho k G . V erdim u. donjon [donžón, fr.], sam ostatnì stojící obytná obranná vìž støedovìkého hradu; poslední útoèištì obráncù. D onne [dan] John, asi 1572!31.3.1631, anglický básník pozdní renesance (Songs and Sonnets ! Písnì a sonety, H oly Sonnets ! Svaté sonety). donor, ” fyz. a) porucha krystalové m øížky polovodièe; uvolòuje elektron do vodivostního pásu; b) centrum , které lze v krystalu excitovat pøím o z vnìjšího zdroje elm ag. záøení, které m ùže dále pøedat èást získané energie akceptoru; ” chem . èástice (m olekula, ion, atom ) pøedávající jiné obdobné èástici elektron (d. elektronù, zásada) nebo proton (d. protonù, kyselina). donor-akceptorová vazba 5 koordinaèní vazba D onutil M iroslav, *7.2.1951, è. herec. È inný v divadle (1973!90 èlen D iv. H usa na provázku, od 1990 N D ), ve film u (Balada pro banditu) a televizi.

D om inikánská republika [-ny-], šp. R epública D om inicana ! stát v karibské obl. Stø. A m eriky na východì o. H ispaniola; 48 422 km ², 7,82 m il. obyv. (1995), hl. m . Santo D om ingo. ! Pobøeží èlenité, s nížinam i, ve vnitrozem í Centr. K ordillera (3 175 m ). Podnebí trop., vlhké, ovlivnìné pasáty. È asté trop. cyklony. R ostlinstvo trop., v nejvlhèích obl. deštné lesy, ve stø. sušší obl. køovinaté savany. ! A si 73 % m ulatù, 16 % bìlochù, 11 % èernochù. Ú øední jaz. španìlština. N áb. øím kat. (83,5 % , 1990). K ojenecká úm rtnost 37 ‰ , stø. délka života 70 let (1995). ! R ozvojový prùm .-zem ìd. stát s nerostným i zdroji. H N P 1 460 U S $/obyv., stát. dluh 4,25 m ld. U S $ (1995). Pìst. cukrová tøtina, kávovník, kakaovník, tabák, banánovník, bavlník, rýže, fazole, m angovník, zelenina (rajèata). Tìžba døeva. C hov skotu; rybolov. ! Tìží se rudy niklu a støíbra, zlato, bauxit. Prùm . zpracovává zem ìd. produkty a vyrábí spotøební zboží (hl. textil, elektrotechniku) a cem ent. N ejdùl. produkce cukru, cem entu, nápojù a cigaret. ! V žel. dopravì 91 % tratí na plantáže. N ejvìtší pøístav a m ez. letištì Santo D om ingo. ! V yvážejí se zem ìd. produkty (cukr, káva) a nerostné suroviny (ferronikl, slitiny zlata). M ìn. jed. 1 dom inikánské peso (D O P) = 100 centavù. ! Stát. zøízení: republika, v èele prezident; dvoukom orový N ár. kongres. ! Správní èlenìní: 26 provincií a nár. distrikt hl. m ìsta. D om inikánská republika!dìjiny 1492

K . K olum bus objevil ostrov Hispaniola (H aiti)

1697

Španìlsko postoupilo západní èást ostrova Francii

1795

Francie získala zbývající èást ostrova

1791!1803

osvobozenecké války èerných otrokù

Donjon hradu v Niort v západní Francii, kolem 1175

dopink, doping ! nedovolené používání látek stim ulujících zvyšování sport. výkonnosti. M á dvì stránky: a) zdravotní ! poruchy zdravotního stavu sportovce; b) m orální ! zvýhodnìní sportovce v soutìži. Od 1963 je zakázán a jsou zavedeny dopinkové zkoušky zjišt,ující pøítom nost zakázaných preparátù, resp. jejich m etabolitù v krvi, m oèi, ve slinách. V pøípadì pozitivních nálezù jsou uplatòovány postihy. dopisnice, ” filat. do 1918 korespondenèní lístek (term ín pøetrvává); filat. lístek z tuhého papíru form átu asi A6 s vytištìnou poštovní znám kou. D . zavedena 1869 v Rakousku. Široké použití jako dopisnice polní pošty, zavedené 1902 v rak.-uh. arm ádì. doplnìk, ” m at. a) doplnìk (kom plem ent) podm nožiny A zadané m nožiny Z je rozdíl Z ! A; b) 5 B oolova algebra; ” jaz. vìtný èlen rozvíjející sloveso (obv. v pøísudku) a souèasnì se vztahující ke jm énu v podm ìtu nebo v pøedm ìtu; vyjadøuje vlastnost nebo stav, které m á jm éno za daného dìje (dìti šly bosy) nebo které se m u dìjem pøisuzují (vidím chlapce bosého). V ytváøí vìtnou dvojici s pøísudkovým slovesem i se jm énem v podm ìtu nebo pøedm ìtu. doplòkové barvy, barvy, jejichž adièním sm ícháním ve vhodném pom ìru vznikne barva bílá; napø. zelená a fialová. D oppler C hristian, 29.11.1803!17.3.1853, rak. fyzik a m atem atik; prof. tech. v Praze, B áòské akadem ie v Banské Štiavnici a univerzity ve V ídni. 1842 objevil D opplerùv jev. dopplerovský navigaèní systém , palubní zaøízení vysílající obv. ve ètyøech úhlopøíèných sm ìrech radarové signály a vyhodnocující jejich odraz od pozem ních zaøízení. Pom ocí D opplerova jevu se zjistí pøesná poloha letounu. dopplerovský radar, radar využívající D opplerova jevu k pøesném u rozlišení pohyblivých a pevných cílù; palubní zaøízení pro stanovení rychlosti letu a snosu vlivem vìtru. D opplerùv jev, zm ìna pozorovatelem registrovaného km itoètu elm ag. nebo akustických vln pøi vzáj. pohybu zdroje vlnìní a pozorovatele. Pøi optickém D . j. dochází k posuvu

k delším vlnovým délkám pro vzdalující se objekty (rudý posuv) a naopak.

116

poètu.

dopravní znaèky, znaèky um íst,ované na pravé stranì silnice, výj. nad jejím støedem nebo nad dop. pruhy; a) výstražné (køižovatka, žel. pøejezd, pøechod pro chodce); b) vyjadøující zákazy a pøíkazy (zákaz vjezdu, odboèení, stání, zastavení); c) inform aèní (k orientaci øidièe: parkovištì, nem ocnice, jednosm ìrný provoz).

D ouglas [dagles] M ichael, *25.9.1944, am erický herec (film y W all Street, Válka Roseových, Základní instinkt).

dopružování 5 H ookùv zákon

D oupovské hory, v záp. È echách vých. od K arlových V arù; H radištì, 934 m . Zbytek tøetihorního stratovulkánu.

D ordogne [dordoò], ø. v jz. Francii, pravostranný pøítok Garonny; dl. 472 km . V povodí D . jeskynì s nálezy po prehist. èlovìku. D ord rech t, m . v jz. N izozem sku v provincii Zuid-Holland na ø. ram enech rýnské delty; 113 394 obyv. (1994). Ø íèní pøístav a støedisko obchodu; prùm . hut. a chem ický. ! Zal. 1008.

douglaska [daglaska i duglaska], rod jehliènatých strom ù z èeledi borovicovitých. V ysoký strom s nerozpadavou šišticí.

doved nost, ” psychol. vrozená i získaná psychická dispozice um ožòující provádìt urèitý ustálený zpùsob èinnosti (senzom otorické, intelektové, kom unikativní). D over [douver], m . ve Velké Británii v jv. A nglii na pobøeží D overského prùlivu; 107 100 obyv. (1989). V ýzn. osobní pøístav, nám . základna, pøím oøské láznì, trajekty, Eurotunel. ! O d 1. st. øím . pøístav Dubris, od 4. st. pevnost. V 11.!14. st. nabýval na význam u. Považován za klíè k A nglii. V ýzn. obrana za 2. svìt. války.

dorm ance, ve vývoji organism u klidové období se sníženým m etabolism em . U rostlin stav, kdy sem ena nem ohou vyklíèit. U živoèichù se rozlišuje diapauza (dìdiènì podm ínìná d.) a kviescence (d. následkem zm ìny životních podm ínek). 5 estivace; hibernace

D overský prùliv 5 C alaiský prùliv

dorm itáø, ložnice v ant. Ø ím ì; v kø. klášterech spoleèná ložnice m nichù.

dovolený pás 5 pásová teorie pevných látek

D órové, jeden z hl. ant. øec. km enù; pøišel do Ø ecka koncem 2. tis. pø. n. l. Pøíchod D . znièil m ykénskou kulturu A chajù. D . obsadili Peloponés, K rétu, jz. pobøeží M alé A sie a již. Itálii vè. Sicílie.

dovozní daò, nepøím á daò, které podléhají výrobky a služby zahr. pùvodu.

dórský øád, sloupový øád, jeho tvary jsou odvozeny z døevìné konstrukce. Sloup spoèívá bez patky na podnoži, je kanelovaný. N ezdobená hlavice se skládá z krèku, podvalku (polštáøe) a desky.

D ovženko Oleksandr Petroviè, 11.9.1894!25.11. 1956, ukr. film . režisér a spisovatel. Tvùrce spol. a poetických sním kù (Zvenyhora, Arsenál, Zem ì). D ow -Jonesùv index 5 index kurzù dow nload [daunloud, angl.], ” výp. tech. a) zpùsob vytváøení zobrazovaných nebo tištìných znakù plnìním interního generátoru znakù výstupního zaøízení inform ací z pam ìti poèítaèe; b) v poèítaèových sítích pøenos souborù sm ìrem k uživateli, napø. ze stanice B B S na uživatelùv poèítaè. 5 upload

D ortm und, m . v SR N v Severním Porýní-V estfálsku, na vých. okraji konurbace Porúøí; 598 840 obyv. (1996). Støedisko kam enouhelné pánve. Prùm . hut. (ocel, železo), chem ., stav. hm ot, stroj., pivovarnický. Ø . pøístav spojený D ortm undsko-em žským prùplavem se Sev. m oøem . Žel. uzel. U niv. (1966). ! Zm ínìný 885.

doxa, v øec. fil. tradici nepravé poznání (sm yslové), pouhé m ínìní. D . je pro Parm enida „cesta sm rtelníkù“ na rozdíl od poznání rozum ového (epistém é) jako cesty pravdy (alétheia).

D O S, angl. D isc O perating System ! kategorie operaèních systém ù orientovaných na využívání diskových pam ìtí jako hl. pam ìt,ových zaøízení sestavy poèítaèe.

doxale, um ìlecky zpracovaná m øíž m ezi chórem a chrám ovou lodí. doyen [doajen, fr.], staøešina; od 18. st. hlava dipl. sboru, vedoucí jedné z dipl. m isí, obv. služebnì nejstarší, v pøijím ajícím státì.

dosled, povinné dohledání postøelené (poranìné) spárkaté a èerné zvìøe pøi lovu s pom ocí psù vycvièených v práci na barvì (barváøi, ohaøi, jezevèíci). 5 dohledávka

dozer, pluhový stroj pro zem ní práce; silný traktor s m ohutnou radlicí. Podle m ožných poloh radlice se rozlišuje: buldozer, angldozer s radlicí odklonitelnou v pùdorysné rovinì a tiltdozer s radlicí pootáèitelnou ve svislé rovinì.

dosna, rod jednodìložných rostlin z èeledi dosnovitých. A ž pøes 1,5 m vysoká bylina. dosnovité, C annaceae ! èele( jednodìložných rostlin. B yliny s hustì listnatým stonkem a oboupohlavným i kvìty, napøíklad dosna indická. Plodem je tobolka.

dovozní funkce, funkèní vztah m ezi dovozy, resp. výdaji na dovoz státu a faktory, které je ovlivòují, napø. nár. dùchod, reálný kurz m ìny.

dozim etrie, obor zabývající se m ìøením aktivity radioakt. záøièù a velièin charakterizujících interakci ionizujícího záøení s prostøedím . 5 dávka; detektor Dórský øád

dospìlost, vývojové stadium organism u; ” živoè. výr. a) pohlavní d. nastává, když se u zvíøat zaènou projevovat pohlavní pudy; b) chovatelská d. nastává ve stáøí zvíøat, ve kterém m ohou být poprvé použita k plem enitbì; c) tìlesná d. nastává u hosp. zvíøat s ukonèením jejich rùstu a tìlesného vývinu. D ostal K arel, 14.3.1884!1.3.1966, è. režisér a herec; bratr L. D ostalové. V režii zam ìøen na fil. závažná díla. 1922!55 èlen (1935!52 vrchní režisér, 1945!47 šéf) èinohry N D . D ostál Zeno, 12.11.1934!30.1.1996, è. spisovatel a film . režisér (G olet v údolí). A utor cyklu psychol. rom ánù z pøedvál. a povál. života støedom or. venkova (Býk, Beran, Váhy, Vrata, Rekrut). D ostalová Leopolda, 23.1.1879!17.6.1972, è. hereèka; sestra K. Dostala. Pøedstavitelka hrdinek a tragických postav. 1901!20, 1924!42 a 1945!59 èlenka (do 1969 host) N D , od 1969 hrála v Div. Za branou. dostihový sport, dostihy ! výkonnostní zkoušky závodních koní na speciálních dostihových drahách; nìkteré z nich jsou poøádány jako sport. soutìže. D ìlí se na dostihy cvalové (rovinové, pøekážkové) a klusácké (klas., podle stáøí klusákù a tzv. handicapy). 5 jezdectví D ostojevskij Fjodor M ichajloviè, 11.11.1821!9.2. 1881, rus. spisovatel. A utor psychol. a groteskních próz (C hudí lidé, Zápisky z podzemí, Plachá), spol. rom ánù s fil. problem atikou lidstva a R uska (Zloèin a trest, Idiot, B ìsi, Výrostek, Bratøi K aram azovovi), cyklu úvah D eník spisovatele a dokum entu o vìznìní a vyhnanství Zápisky z M rtvého dom u. dostøel, vzdálenost støedu rozptylu nárazù støel od zbranì; vodorovný d. je vzdálenost od poèátku dráhy støely po bod doletu. D . závisí na poèáteèní rychlosti støely a úhlu výstøelu. Term ín d. užíván též jako tech. taktická charakteristika zbranì, ozn. její m ax. dostøel. 5 balistika F. M. Dostojevskij dostup a) absolutní d. ! dosažení výšky, kdy už letoun nedokáže stoupat; b) praktický d. ! um ožòuje ještì nepatrné, obv. nevyužitelné stoupání; c) cestovní d. ! nejvìtší výška optim álního pohybu letounu. dosvit, postupnì slábnoucí záøení lum inoforu po ukonèení buzení. V yjadøuje se dobou, za kterou záøení poklesne na 37 % , 10 % nebo 1 % poè. hodnoty od okam žiku ukonèení buzení. C harakterizuje napø. vlastnost stínítka obrazovky. dotace, poskytnutí penìžních prostøedkù z veø. rozpoètù (stát., m ístních) jednotlivým subjektùm . D . nem á, oproti subvenci, pøesné urèení úèelu použití. dotisk, ” polygr. dodateèný tisk z téže nebo nové tiskové form y, s novou pøípravou, ale bez podstatných zm ìn.

doznívání 5 dozvuk dozorèí rada, kontrolní orgán nìkterých obch. spoleèností, zejm . akciových. Vedle kontrolní funkce plní i jiné funkce urèené valnou hrom adou spoleènosti, napø. jm enuje správní radu spoleènosti. D ózsa G yörgy 5 D óža Jiøí dozvuk, doznívání, reverbace ! zvuk setrvávající uvnitø uzavøeného prostoru vlivem m nohonásobné ozvìny vzniklé odrazem od stìny. C harakterizuje se dobou d., tj. dobou, za kterou poklesne hladina akustického tlaku o 60 dB . D óža Jiøí, D ózsa György ! asi 1470!20.7.1514 (upálen), uh. šlechtic; vùdce selského povstání. 1514 jako velitel køižácké arm ády zaútoèil proti šlechtì a ovládl velkou èást U her. Povstání bylo v èervenci 1514 pro nejednotnost a program ovou neujasnìnost poraženo. dóže, v benátské (od 809) a janovské (od 1339) republice titul voleného vládce. D PH 5 daò z pøidané hodnoty dpi [angl. dots per inch, poèet bodù na palec], jednotka rozlišovací schopnosti výstupních zaøízení; m íra hustoty bodù èi plošek form ujících obraz (polygrafie, obrazové tiskárny). D r., dr. ! doktor. 5 postgraduální studium dr.h.c., lat. doctor honoris causa, èestný doktor; èestný titul, udìlovaný význ. osobnostem univerzitou nebo jinou vysokou školou. drabèíkovití, èele( broukù se silnì zkráceným i krovkam i; živí se dravì. D raè 5 D urrës D raè Ivan, *17.10.1936, ukr. básník. A utor bás. sbírek (è. výbory Teliženské léto, D ívèí prsty, Sicilská obrana), dram . poém (cyklus È ernobylská madona) a esejù. draèí body 5 uzel D raèí hory, angl. D rakensberg M ountains ! poh. v Jihoafr. rep. a L esothu; nejvyšší hora 3 482 m . draft [angl.], ” sport výbìr nových hráèù do profesionálních m užstev. drag and drop [dreg end drop, angl., uchop a táhni], ” výp. tech. zpùsob práce obv. v prostøedích s graf. uživatelským rozhraním zam ìøený na zvýšení intuitivnosti práce uživatele. Spoèívá v uchopení graf. reprezentace urèitého objektu (ikony souboru) pom ocí m yši (kliknutím m yši nad objektem a držením tlaèítka), následném pøesunu (tažením ikony) nad graf. reprezentaci jiného objektu (koše, adresáøe souborù, tiskárny) a uvolnìní pøesouvaného objektu. G raf. uživatelské rozhraní interpretuje takovou akci jako konkrétní požadavek a zajistí jeho vykonání. dragouni, od 16. st. jezdecká pìchota; pozdìji druh pravidelného jezdectva. dráha, trajektorie ! m nožina bodù, jim iž prochází hm otný bod pøi svém pohybu. Pøi pohybu je d. funkcí èasu s = f(t); platí s = dvdt, kde v je rychlost, t èas. Pro rovnom ìrný pøím oèarý pohyb je v = konst. a platí s = vt.

D ouala [duala], D uala ! m . v K am erunu na pobøeží G uinejského zálivu; 1,2 m il. obyv. (1992). H osp. støedisko státu. M ontáž stroj. výrobkù, prùm ysl potr., text., chem ., cem entárenský a døevozpracující. Žel. spojení s vnitrozem ím , nám oøní pøístav, m ez. letištì. Ekon. fakulta univ. v Y aounde. ! 1901!16 hl. m . nìm . protektorátu v K am erunu, 1940!46 hl. m . K am erunu. double-bind [dabl, angl., dvojí vazba], ” psychol. situace, v nichž jsou jedinci v kom unikaci sdìlovány rozporuplné, am bivalentní inform ace (jiný obsah je sdìlován verbálnì, jiný neverbálnì; dochází k rychlém u støídání protikladných obsahù nebo je jedinec vystaven odporujícím si požadavkùm ). U dítìte m ùže vést k psychickým poruchám . D oubrava, øeka v È echách, levostranný pøítok Labe na Kolínsku; dl. 74 km , povodí 599 km ², prùm ìrný prùtok v ústí 3 m ³.s !1. Pram ení v C H K O Ž(árské vrchy, protéká C H K O Železné hory. D oubravka, †977, dcera è. knížete Boleslava I., m anželka pol. knížete M ìška a m atka B oleslava I. C hrabrého. Po jejím pøíchodu do Polska 956 bylo v Polsku pøijato køest,anství. z D oubravky Jan Skála 5 D ubravius Jan D oudleby nad O rlicí, obec ve vých. È echách již. od R ychnova nad K nìžnou, na soutoku Zdobnice s D ivokou O rlicí; 1 887 obyv. (1991). V ýroba potr. strojù a linolea; pøádelny, drùbežáøský závod. ! Zal. asi v 10. st.; renes. zám ek z konce 16. st. se sgrafitovou výzdobou. D ouglas [dagles] Jessie, 3.7.1897!7.10.1965, am . m atem atik. H l. práce z variaèního

Elementy dráhy: Ù délka výstupného uzlu, ù argument perihélia, i sklon dráhy; S Slunce, P perihélium, e rovina ekliptiky, r rovina dráhy tìlesa, u uzlová pøímka, UV výstupný uzel, U S sestupný uzel dráha kosm ického tìlesa, køivka, po níž se pohybuje kosm . tìleso v prostoru (skuteèná dráha), její prùm ìt na svìtové sféøe (zdánlivá dráha) nebo d. k. t. vztažená k jiném u kosm . tìlesu (relativní dráha). R elativní dráha je jednoznaènì urèena 6 prvky (elem enty dráhy): velká poloosa a, num erická excentricita e, sklon dráhy i, délka výstupného uzlu

Ù , argum ent pericentra ù , èasový okam žik prùchodu kosm . tìlesa pericentrem T. 5 nebeská m echanika; pohyb; polární dráha; poruchy dráhy; posigrádní dráha; retrográdní pohyb Drahanská vrchovina, na stø. M oravì m ezi Brnem , Prostìjovem a Boskovicem i; Skalky, 735 m . Souèástí je M oravský kras (C H K O , 92 km ², od 1955). D rahom íra, 1. pol. 10. st., è. knìžna z km ene Stodoranù; m anželka Vratislava I., m atka V áclava I. (sv.) a B oleslava I. D rahoòovský Josef, 27.3.1877!20.7.1938, è. sochaø, glyptik a skláøský výtvarník. U siloval o obrodu glyptiky. Pracoval v technice barevnì vrstveného skla, kom binoval lept s rytinou. dráhová cyklistika [-ty-], odvìtví rychlostní cyklistiky provozované na um ìlé oválné dráze s klopeným i zatáèkam i. Závodí jednotlivci, dvojice (tandem y) nebo družstva ve sprintu, stíhacím , bodovacím , vyluèovacím závodì a závodì za m otorovým i vodièi. Souèást O H od 1896. 5 keirin

117

D resden, è. D ráž(any ! m . v SRN na Labi, hl. m . Saska; 485 132 obyv. (1992). Prùm . pøesného stroj., eltech., opt., skla a keram iky. Ø . pøístav, m ez. letištì. C entrum vysokého školství (tech. univ. 1828, statut 1961), vìdy a kultury (Zw inger). ! Pùv. slovanské osídlení, od 11. st. souèást M íšeòska, 1299 m agdeburské m . právo, 1485 hl. m . Saska, v 16. st. šíøení luterství. Stav. rozkvìt kurfiøtsko-král. rezidence za Augusta II. Silného poè. 18. st.; 1945 silnì ponièeny spojeneckým náletem , 1945!49 v sov. zónì, 1949!90 v N D R , od 1990 v SR N , hl. m . spolkové zem ì Sasko. D reyer [drajer] C arl Theodor, 3.2.1889!20.3.1968, dán. film . režisér. Tvùrce expresionistických sním kù (U trpení Panny orleánské, U pír, D en hnìvu). D reyfusova aféra [drajfusova], 1894 zinscenovaný soudní proces ve Francii proti dùstojníkovi fr. gen. štábu žid. pùvodu A . D reyfusovi (1859!1935). O bvinìní z údajné špionáže ve prospìch Nìm ecka vyvolalo protižid. kam paò s útoky vysokých voj. kruhù proti republikánském u zøízení. D em okratická veøejnost (hl. E. Zola, A. France) dosáhla revizi procesu; 1899 byl A . D reyfus am nestován a 1906 rehabilitován.

dráhový m aják, kurzový m aják ! pøesný pøibližovací radiom aják um ístìný na konci pøistávací dráhy. Svým i vyzaøovaným i paprsky vym ezuje osu pøistávací dráhy. Souèást radionavigaèní soustavy pro pøistávání letadel za snížené viditelnosti. 5 ILS

drezina a) døevìné jízdní kolo bez šlapadel sestrojené 1817 v M annheim u lesm istrem K . von D raisem (1785 až 1851); b) drobné kolejové m otorové vozidlo, používané pro služební úèely, hl. pøi pøepravì m ateriálu a pracovníkù údržby.

drak, ” let. a) konstrukce letounu èi vrtulníku bez pohonné jednotky a jejího pøíslušenství. Skládá se z nosného systém u, napø. køídel, trupu, ovládacích prvkù a podvozku; b) létací pøístroj upevnìný pohyblivì k zem i a udržovaný ve vzduchu vztlakem na šikm o nastavené ploše.

drezura a) form a výcviku zvíøat podøizováním vùli èlovìka; b) cirkusový žánr k veø. dem onstraci cvièených zvíøat; c) disciplína jezdectví.

D rake [drejk], sir Francis, asi 1540!27.1.1596, angl. m oøeplavec a pirát, viceadm irál. 1577!80 jako první A nglièan vykonal plavbu kolem svìta. 1588 se podílel na znièení šp. Arm ady Invencible. 5 anglo-španìlská válka 1587!1604 D rakeùv prùliv [drejkùv], angl. D rake Strait ! m ezi jihoam . pevninou a Již. Shetlandam i, spojuje oceán A tlantský s Tichým ; široký 800!950 km (nejširší na Zem i), dl. 460 km . O blast èastých bouøí. ! 1578 jím proplul F. D rake. drakonický m ìsíc [-ny-], doba obìhu M ìsíce kolem Zem ì vzhledem k uzlu dráhy M ìsíce; trvá 27,212 22 dne. M ìsíc bìhem d. m . opíše úhel m enší než 360E. D ùl. pro výpoèet zatm ìní Slunce a M ìsíce. D R A M 5 dynam ická polovodièová pam ìt, dram a a) zákl. lit. druh (vedle lyriky a epiky) a souè. jedna z hl. složek div. inscenace. Skládá se z pøím ých prom luv dram . postav (dialog, m onolog) a autorových scénických poznám ek (didaskalia). O bv. urèeno k jevištním u provedení, m ùže existovat i jako lit. dílo (knižní dram a). Základ tvoøí konflikt, který se v klas. d. rozvíjí podle schém atu expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa. Bývá psáno prózou nebo veršem , existuje d. m luvené a zpívané (hud. dram a). V e výstavbì d. existují v historii dvì zákl. tendence: zobrazení jediného a jednotného dìje (d. ant., klasic.) nebo volnìjší spojování epizod s bohatším i dìji (alžbìtinské, epické). D . je nìkdy uvedeno prologem a ukonèeno epilogem . È lení se na dìjství (jednání, akty), scény a výstupy. V e vývoji evr. d. se ustálilo zákl. èlenìní na žánry vážné a kom ické (tragédie ! kom edie), ale každá doba si vytvoøila øadu specifických ozn. dram . žánrù: v antice tragédie, kom edie, satyrské d., m im us, atellána, pantom im us; ve støedovìku žánry náb. d. (m ystérium , m irákl, pašijové hry, auto) a svìtského d. (frašky, m orality, interludia); v renesanci vedle tragických a kom ických d. pastorály (pastýøské d.) a tragikom edie; k pøísném u èlenìní na tragédie a kom edie se vrátil klasicism us; od 18. st. vznikaly naopak sm íšené žánry m ìšt,anského d. (vážné d., slzavá kom edie, m elodram a) a rom ant. d. (osudová tragédie, tragikom edie, jevištní báchorka, lokální fraška, kouzelná hra); real. d. užívalo žánrové ozn. v užším slova sm yslu; pro 20. st. je pøíznaèný synkretism us žánrù d. (epické, lyrické, dokum entární, groteska); b) od 19. st. hra s vážným obsahem (H . Ibsen).

D rha V ladim ír, *7.5.1944, è. režisér dokum entárních (V nadìji, O n, tv. Alkoholici) a hraných film ù (D neska pøišel nový kluk, M ezek, C itlivá m ísta, D otyky); spolupracuje s televizí. drhlík, stroj k získávání sem en z palic kukuøice nebo tobolek lnu. U volòování sem en je zejm . vytíráním , nikoli rázem . drchnièka, rod dvoudìložných rostlin z èeledi prvosenkovitých. D robná bylina s èerveným i kvìty. D riesch [dríš] H ans, 28.10.1867!16.4.1941, nìm . biolog a filozof; zakl. neovitalism u (form a novodobého vitalism u v pøír. filozofii a biologii 20. století). Zastával názor, že v biol. procesech se projevuje autonom ie živého. R ozvinul „filozofii organièna“, v níž nejvýzn. je entelechie ! nepoznatelný, nem ateriální a sam ostatný èinitel, urèující organický život. drift, pom alá zm ìna vstupní velièiny (napìtí, proudu) zaøízení, která není vyvolána užiteèným signálem , ale zm ìnou pracovních podm ínek zaøízení, napø. teplotou; ” geol. 5 kontinentální drift D rin, ø. v A lbánii; dl. 332 km , povodí 12 600 km ², ústí do Jaderského m oøe. V zniká soutokem È erného D . (m ak. C rni D rim , albánsky D rini i Zi, výtok O hridského j.) a Bílého D . (srb. B eli D rim , albánsky D rini i B ardhë, pram ení v K osovu). D rina, ø. v jv. Evropì, pravostranný pøítok Sávy; dl. 346 km , povodí 19 677 km ², prùm ìrný prùtok v ústí 370 m ³.s !1. V zniká soutokem Pivy a Tary. V elkou èástí toku hranièní ø. m ezi Srbskem a B osnou a H ercegovinou. ! Pøekroèením D . 1914 zaèal útok R akousko-Uherska proti Srbsku za 1. svìt. války. D rinopol 5 Edirne dripping, m alíøská technika volného støíkání a stékání barev na plátno. U žíval ji napø. J. Pollock. driver 5 ovladaè

dram a faktu 5 divadlo faktu dráp, rohovitý útvar pokožky chránící poslední èlánek konèetin (plazi, ptáci, šelm y). drapák a) sam oèinné zaøízení k nabírání a pøem íst,ování sypkých a hrubozrnných m ateriálù, tvoøený dvojdílnou nádobou, klešt,ovitì se otevírající a zavírající pùsobením nosného zaøízení; b) souèást drapákového m echanism u pro posun perforovaného film u. drápatka, rod obojživelníkù z podtøídy bezocasých; chovají se i v laboratoøích. draperie, dekorativnì naøasená látka šatu, závìsu, pokrývky. drápková sonda, zaøízení um ožòující stanovit velikost a sm ìr rychlosti proudící tekutiny. Pro rovinné proudìní m á tøi, pro prostorové pìt trubièek, sym etricky uspoøádaných, které sním ají tlak z rùzných sm ìrù. Z rozdílu tlakù lze stanovit sm ìr a velikost rychlosti. drápkovci, O nychophora ! km en bezobratlých živoèichù spojující znaky kroužkovcù a èlenovcù. draslík, lat. kalium , K ! chem ický prvek skupiny I A , alkalický kov; at. è. 19, rel. at. hm . 39,098, t. t. 63,65 EC , t. v. 774 EC . O bsah v m oøské vodì 70 ppm ; rudy: sylvin, carnallit aj. Biogenní prvek, jehož ionty K + ovlivòují krevní tlak, èinnost srdce a ostatních svalù a jsou esenciální i pro rostliny. drátovci, larvy broukù z èeledi kovaøíkovitých; škodí ohryzáváním koøínkù. D ráva, slovinsky a chorv. D rava, nìm . D rau ! ø. v již. Evropì, pravostranný pøítok D unaje v C horvatsku; dl. 707 km , povodí 40 150 km ². Pram ení na it. územ í, protéká již. R akouskem , Slovinskem a tvoøí hranice m a(.-chorvatské. dravci, Falconiformes ! øád ptákù se silným hákovitým zobákem (luòák, m oták, poštolka, orel); loví živoèišnou potravu, obv. jsou chránìní. drávidské jazyky, rodina jazykù stø. a již. Indie; dìlí se na skupinu již. (tam ilština, kannadština, m alajálám ština), stø. (telugština) a sev. (brahujština). dražba 5 aukce dráž(anský m ír, sm louva m ezi M arií Terezií a Fridrichem II. V elikým z 1745; ukonèil války o dìdictví rakouské ve stø. Evropì. Prusko si podrželo Slezsko a K ladsko a uznalo Františka I. Štìpána L otrinského za øím skonìm . císaøe. 5 slezské války D ráž(any 5 D resden dražé 5 tableta drážkový høídel, høídel s podélným i drážkam i k uložení osovì posuvných souèástí (ozubených kol v pøevodovce). dražování sem en, peletování ! obalování sem en rùzným i látkam i, do nichž se pøidávají výživné a ochranné prostøedky, vè. regulátorù rùstu. Sm yslem je zvìtšení drobných sem en a podpora a ochrana vzcházejících rostlin. dražovci 5 èetnici D rda Jan, 4.4.1915!28.11.1970, è. spisovatel a novináø. M ísil reálné a pohádkové prvky (rom án M ìsteèko na dlani, hra H rátky s èertem ), oslavil odpùrce nìm . okupantù (povídky N ìm á barikáda). D reiser [drajzer] Theodore, 27.8.1871!28.12.1945, am . spisovatel a žurnalista. O vlivnìn soc. darw inism em (rom án Sister C arrie ! Sestøièka C arrie). drén, ” lék. prostøedek, obv. trubièka, k odvádìní sekretù (hnisu, výpotkù, krve) z rány nebo tìlní dutiny; ” vod. hosp. 5 drenáž drenáž, ” vod. hosp. soustava podzem ních kanálkù (drénù) na odvodnìní zam okøených pozem kù, základù staveb, silnic, na zavlažování i provzdušnìní pùdy. D renthe, D rente ! provincie v sv. N izozem sku; 2 654 km ², 448 300 obyv. (1993), správní støedisko A ssen.

Drkalka drkalka, rod vláknitých sinic žijících ve stojatých vodách m ezi øasam i. Podílí se na tvorbì vod. kvìtu. droba, klastická sedim entární hornina, zpevnìlý psam it složený ze živce, køem ene a úlom kù hornin. Tm el m ùže být karbonátový. D robeta-Turnu Severin, døíve Turnu Severin ! m . v jz. R um unsku na levém bøehu D unaje, 70 m n. m .; 115 526 obyv. (1992). Správní støedisko župy M ehedinþi. Prùm . stroj., døevozpracující, potravináøský. Ø íèní pøístav. N edaleko hydroelektrárna Železná vrata. drobnìnkovití, èele( drobného hm yzu z øádu blanokøídlých; používají se v biol. boji se škùdci. drobnušky, Pauropoda ! tøída podkm ene vzdušnicovcù; žijí v pùdì, jsou slepí. droby, poživatelné èásti tìl jateèných zvíøat, nepoèítané k m asu; krom ì vnitøních orgánù k nim patøí napø. i hlavy, m aso z jícnù, nožky. droga, pùv. usušené léèivo pøír. pùvodu, pozdìji též om am ná látka. Pro rozlišení se pro léèiva rostl. pùvodu používá ozn. rostlinná droga. V užším sm yslu psychoaktivní látka, om am ný prostøedek. drogová závislost 5 toxikom anie drôle de guerre 5 podivná válka drolerie, m ravolièné nebo žertovné scény a m otivy (figurální, zoom orfní, fantastické) zdobící okraje stránek got. knih. drom edár, velbloud jednohrbý ! hospodáøsky význam ný živoèich z èeledi velbloudovitých, chovaný na vìtším územ í horké a suché A friky a Asie než velbloud dvouhrbý. dropovití, èele( stepních ptákù z øádu krátkokøídlých. V È R žije vzácný krit. ohrožený drop velký. D roseraceae 5 rosnatkovité D rosophila [drozofila], drozofila, octom ilka ! drobná m uška z èeledi octom ilkovitých; pokusný objekt v genetice. drozd ovití, èele( støednì velkých ptákù z øádu pìvcù, napø. kos, drozd, brávník, cvrèala, kvíèala. D obøe zpívají. drozofila 5 D rosophila drož(aøství, sektor kvasného prùm yslu s hl. produktem pekaøského droždí. V yšlechtìné km eny kvasinek Saccharom yces cerevisiae H ancen se pìstují na øepné m elase obohacené živinam i. Po proprání se biol. m asa filtruje. drožd í, kvasnice ! ” potr. pekaøské d. ! vylisované kvasnièné buòky velikosti 5!10 ìm ; dìlí se puèením , používají se bìžnì v dom ácnostech. Ú kolem d. je nakypøení tìsta oxidem uhlièitým a ovlivnìní senzorických vlastností peèiva. D rSc., lat. doctor scientiarum , doktor vìd. D rslavici, è. šlechtický rod; doložený od 12. století. R ozdìlili se na vìtve pánù ze Žinkov, R ýzm berka, Skály, D olan a È ernínù z Chudenic. D rželi statky v západních a východních È echách. drsnatí koráli, Rugosa ! vym øelí solitérní, m énì èasto

Drsnatý korál z karbonu

koloniální korálnatci, øazení do podtøídy Zoantharia; pøedstavováni 3 podøády. V yluèovali silnou vápenitou kostru. N ejst. znám í zástupci jsou z ordoviku, hl. rozvoj v siluru, vym øeli koncem prvohor. V ýznam né vùdèí zkam enìliny. dršt,ky, žaludek (slez) a pøedžaludky hovìzích i jiných jateèných pøežvýkavcù. drt,, ” stav. drcené kam enivo, jehož zrna projdou sítem se ètvercovým i oky o stranì 22 m m ; ” pedol. 5 pùdní zrnitost drtiè, zaøízení k rozm ìlòování tvrdých hm ot, zejm . hornin a nerostù, na drobnìjší kusy; napø. d. èelist,ový, jehlový, kotouèový, kuželový a válcový. D rtikol František, 3.3.1883!13.1.1961, è. fotograf, m alíø a filozof. A utor psychologických portrétù a výtvarnì aranžovaných aktù. N ázorovì zakotven v secesi a sym bolism u, m al. tvorba po 1935 dokládá pøíklon k vých. m ystice.

118

druhotné dìlivé pletivo 5 m eristém druhová rozm anitost 5 diverzita dru hý odboj, ès. odboj 1939!45 proti nacist. N ìm ecku s cílem obnovit È SR v hranicích pøed uzavøením m nichovské dohody. V dom ácím i zahr. d. o. existovaly dvì složky: a) dem . (obè.), vycházející z tradic m eziváleèné È SR , uznávající za své øídicí centrum ès. em igraci v Londýnì v èele s E. Benešem ; b) orientovaná na M oskvu a kalkulující s pøedstavou pøem ìny osvobozené È SR v socialistický stát, øízená pokyny m oskevského vedení K SÈ . 5 první odboj; tøetí odboj druhy slov, skupiny slov tøídící slova podle stránky tvaroslovné, skladebné a význam ové. Tvaroslovné hledisko rozlišuje ohebné d. s.: podstatná jm éna, pøídavná jm éna, zájm ena, èíslovky, slovesa, a neohebné d. s.: pøíslovce, pøedložky, spojky, èástice, citoslovce. Skladebné hledisko respektuje podíl slovních druhù na urèení vìtných èlenù (rozlišení predikátu a jím vázaných objektù vedle volnì pøipojených èlenù). Význam ové hledisko rozlišuje slova plnovýznamová (lexikální, autosém antická): podstatná jm éna, pøídavná jm éna, èíslovky, slovesa, pøíslovce, a slova pom ocná (gram atická, synsém antická): zájm ena, pøedložky, spojky, èástice, citoslovce. druidové, kelt. knìží znám í zejm . z Galie a B ritánie; tvoøili vlivnou skupinu tìsnì spjatou s duchovním , náb. a kultovním životem K eltù. D rury Lane 5 anglické divadlo

F. Drtikol, Kompozice s kruhem, 1929 D rtina František, 3.10.1861!14.1.1925, è. filozof a pedagog. Pozitivista, žák a stoupenec T. G . M asaryka. Jeho etický systém vycházel z panteism u. D rtina Jaroslav, 16.8.1908!8.8.1967, è. knihovník a bibliograf (È eská bibliografie, Vìcná katalogizace, Pøedmìtový katalog, Základy bibliografie). D rtina Prokop, 13.4.1900!16.10.1980, è. politik. 1936!38 osobní tajem ník a 1940!45 polit. referent prez. B eneše; 1939 jeden ze zakl. odbojové organizace Polit. ústøedí, 1940!45 v em igraci v Londýnì, kde pùsobil i jako kom entátor è. vysílání brit. rozhlasu pod pseud. Pavel Svatý; 1945!48 èlen pøedsednictva národnìsocial. strany a m inistr spravedlnosti. V únoru 1948 podal dem isi na protest proti politice K SÈ ; po pokusu o sebevraždu 1948 zatèen a do 1960 vìznìn. A utor m em oárù È eskoslovensko, m ùj osud. drùbež, dom estikovaní ptáci chovaní pro m aso, vejce a peøí; a) d. hrabavá (øád hrabavých, èele( bažantovitých), napø. kur dom ácí, krùta, perlièka; b) d. vodní (øád vrubozobých), napø. kachna a husa. drùbky, poživatelné èásti tìl jateèné drùbeže nepoèítané k m asu; krom ì vnitøních orgánù i odøezky (krky, køídla).

D ruþã [druce] (D ruce) Ion, *3.9.1928, m oldavský prozaik a dram atik. Autor próz z venkovského prostøedí (Bøímì naší dobroty, Vùnì zralých kdoulí) a hist. próz (C esta N ávratu, Opuková hlava keltského D vì K ateøiny). druida z Mšeckých Žehrovic, drúza, ” m iner. shluk srostlých krystalù na spoleèném z posledních let pøed zmìnou podkladì. letopoètu dru žení, ” biol. 5 kopulace; ” text. spojování pram enù v rouno (po m ykání) a jeho navinutí na cívku. družice, satelit ! tìleso pohybující se po uzavøené dráze v gravitaèním poli centrálního tìlesa. 5 m ìsíc; um ìlá družice družicová navigace 5 kosm ická navigace družicová stanice 5 orbitální stanice družicové spoje, kosm ické spoje, kosm ické telekom unikace ! rádiový sdìlovací systém používající k pøenosu retranslaci signálù zaøízením um ístìným na telekom unikaèní družici. družina, m ocenská, vnitønì diferencovaná a privilegovaná skupina obklopující v raném støed. panovníka. Tvoøila jádro pozdìjší šlechty a zárodek panovnického dvora. S existencí d. spojeno rovnìž vytváøení prvních stát. útvarù raného støedovìku. V è. zem ích se form ovala od 9. st., feudalizovala se ve 12. století. družnost 5 sociabilita družstevní záložna, družstvo, které pro své èleny pøijím á vklady, poskytuje úvìry, záruky a jiné služby, zejm . penìžní. ! V È R od 1996, hlásí se k tradici kam pelièek, pøíp. raiffeisenek.

druh, ” biol. species ! soubor genet. pøíbuzných populací. Pro každý druh je charakteristický jeho jedineèný evoluèní pùvod a historie, soubor výluèných spoleèných vlastností, unikátní ekologická nika a pøekryvy, které jej oddìlují od ostatních druhù. N ejnižší klasifikaèní kategorie organism ù.

družstvo, ” právo spoleèenství neuzavøeného poètu fyzických i právnických osob, zal. za úèelem podnikání nebo zajišt,ování hosp., soc. èi jiných potøeb svých èlenù. ! V È R upravuje práv. pom ìry d. od 1992 obch. zákoník. D . je právnickou osobou, za porušení svých závazkù odpovídá celým svým m ajetkem . È len d. za závazky d. neruèí. D . m usí m ít nejm énì 5 èlenù, nebo nejm énì 2 èleny, jim iž jsou právnické osoby.

druhá avantgarda 5 avantgarda; m odernism us

drvopleòovití, èele( velkých m otýlù; škodí v zem ìd. a lesnictví.

druhá filozofie, pøi uspoøádání A ristotelova díla ozn. pro fyziku jako nauku o pøírodì, vè. biol. a psychol. koncepcí.

dryády, ” øec. m ytol. lesní nym fy, duše strom ù.

D ruce Ion 5 D ruþã Ion

druhá fronta, ozn. fronty vytvoøené Spojenci za 2. svìtové války proti nacistickém u N ìm ecku; otevøena vylodìním v N orm andii 6.6.1944 (operace O verlord) pod velením generála D . Eisenhow era, èím ž bylo zahájeno osvobozování západní Evropy od nacistických vojsk. druhá republika, úsek dìjin È s. republiky m ezi pøijetím m nichovské dohody ès. vládou 30.9.1938 a rozbitím È eskoslovenska 14.!15.3.1939. druhá svìtová válka, 1939!45, nejvìtší ozbrojený konflikt ve svìt. dìjinách s úèastí postupnì 61 státù a více než 100 m il. vojákù. Zaèala nìm . pøepadením Polska 1.9.1939 (hlivický incident), 3.9.1939 vyhlášena válka N ìm ecku V elkou B ritánií a Francií (podivná válka). V dubnu 1940 obsazeno Dánsko, N orsko, v kvìtnu Lucem bursko, N izozem sko, B elgie a Francie nacist. arm ádou. V èervnu 1940 kapitulace Francie a vyhlášení války Francii a Velké Británii fašist. Itálií, která v øíjnu napadla Ø ecko. H itlerova operace proti B ritánii zahájena v srpnu 1940 (bitva o A nglii), nedošlo však k plánované invazi. Zaèátkem 1941 nìm . gen. E. R om m el operoval v sev. A frice, na jaøe 1941 obsadila nìm . a it. vojska B alkán. 22.6.1941 zaèal nìm ecký útok na SSSR (s Itálií, Finskem , Slovenskem , M a(arskem a Rum unskem ), zastaven u M oskvy (m oskevská bitva); inicioval vznik protifašist. koalice (pùv. SSSR a Velká B ritánie), k níž se po napadení Pearl H arboru Japonskem 7.12.1941 pøidaly U SA . 1942 pronikla nìm ecká arm áda k V olze a na K avkaz. V Tichom oøí vítìzili Japonci, kteøí do jara 1942 pronikli do È íny, Fr. Indoèíny, M alajska, Indonésie, na Barm u a Filipíny. V sev. A frice E. R om m el pronikl až k Egyptu, na podzim 1942 poražen B rity u al-A lam ejnu, 8.11.1942 došlo k vylodìní brit.-am . vojsk v sev. A frice. 1943 nastal obrat vítìzstvím R udé arm ády ve stalingradské bitvì. V kvìtnu 1943 brit.-am . invaze vytlaèila zbytky nìm . arm ády z A friky. 10.7.1943 se vylodili Spojenci na Sicílii a v záøí v již. Itálii. Po kapitulaci it. arm ády bojovali N ìm ci ve válce v Itálii sam i. Po vítìzství u K urska (léto 1943) Rudá arm áda postupovala rychle na západ. N a podzim 1943 se uskuteènilo první setkání zástupcù protihitlerovské koalice (teheránská konference, strategie dalšího vedení války). 1944 rozpad fašist. útoèného bloku. 6.6. 1944 došlo k otevøení druhé fronty invazí Spojencù v N orm andii, protiútok N ìm ecka v Ardenách na pøelom u 1944 a 1945 ztroskotal. Po viselsko-oderské operaci se Rudá arm áda pøiblížila k Berlínu, na Z Spojenci pøekroèili R ýn. 8.5.1945 bezpodm íneèná kapitulace Nìm ecka. N a jaltské (únor 1945) a postupim ské (léto 1945) konferenci se jednalo o budoucnosti N ìm ecka a povál. uspoøádání Evropy. N a Dálném východì Spojenci v kvìtnu 1942 zabránili bezprostøedním u ohrožení A ustrálie Japonci, v èervnu zvítìzili u o. M idw ay. 1942!44 U SA vítìzily v Tichom oøí, pokraèovaly výsadkové operace, na pøelom u 1944 a 1945 dobyty Filipíny, 1.4.1945 obsazena O kinawa, 6. a 9.8.1945 svrženy am . jaderné pum y na H irošim u a N agasaki, 8.8.1945 vyhlásil SSSR válku Japonsku. K apitulace Japonska podepsána 2.9.1945. druhá vídeòská škola 5 rakouská hudba druhé císaøství, 2.12.1852!4.9.1870 vláda N apoleona III. ve Francii. druhé rokoko 5 historism us druhohory, m ezozoikum ! geol. éra v historii Zem ì; zaujím á èasový úsek m ezi 250 a 65 m il. let. R ozdìluje se na trias, juru a køídu. druhorozenectví 5 sekundogenitura druhotná dutina tìlní 5 coelom

dryopiték, D ryopithecus ! rod vyhynulých býložravých lidoopù žijící pøed 8!25 m il. lety, považovaný za pøedka šim panze a gorily. D ržiæ [držiè] M arin, 1508!1567, chorv. renes. dram atik a básník z Dubrovníku. A utor m asopustních a pastýøských her, veršem i prózou psaných kom edií (D undo M aroje). døeò, ” biol. souèást støedního válce ve støedu stonku tvoøená parenchym atickým pletivem obklopeným cévním i svazky; m ùže vybíhat v tzv. døeòové paprsky m ezi cévním i svazky. N esprávnì duše. døepèík, rod broukù z èeledi m andelinkovitých. Patøí m ezi škùdce. døevina, rostlina, jejíž stonek a koøen je z podstatné èásti tvoøen zdøevnatìlým i pletivy. Podle rùstové form y se dìlí na strom y (km en nahoøe rozvìtvený v korunu, napø. lípa), keøe (stonky se vìtví od zem ì a jsou celé døevnaté, napø. tavolník) a polokeøe (stonky se vìtví od zem ì a jsou v dolní èásti døevnaté, v horní bylinné na zim u odum írající, napø. šalvìj). M alý keø se nazývá keøík, napø. vøes. døevnatìní, lignifikace ! proces, kdy se do bunìèné stìny rostl. bunìk ukládá lignin, napø. u cév a cévic. døevo, xylém ! døevní èást cévního svazku tvoøená cévam i, cévicem i, døevním parenchym em a sklerenchym atickým i vlákny. V ede hl. vodu s rozpuštìným i anorg. látkam i z koøene do stonkù a listù. døevokaz, rod broukù z èeledi kùrovcovitých; škodí na døevì. døevokazné houby, houby napadající a rozrušující døevo; a) saprofytní, rozrušující døevo již nežijících døevin (koøenom orka, choroš, døevom orka, lencovník); b) parazitní, cizopasící na živých strom ech, zejm . listnatých (choroš a tram etka, václavka, šupinovky, hlíva a penízovka). døevom orka, rod stopkovýtrusých hub napadající trvale vlhké døevo, které hnije a ztrácí pevnost. Zákl. podm ínkou boje proti d. je trvalé vysušení ohrožených prostor.

Døevorytový špalíèek a rýtka døevoryt a) um ìlecká graf. technika pro tisk z výšky vyvinutá kolem 1771 angl. grafikem T. B ewickem (1753!1828); b) tisková deska, m atrice z pøíèného øezu døeva zhotovená vyrytím obrazu do døeva; c) otisk z této desky. 5 grafika døevoøez a) um ìlecká graf. technika pro tisk z výšky vyvinutá v È ínì asi v 7. st.; b) tisková deska, m atrice z podélného øezu døeva zhotovená odøezáním netisknoucích ploch; c) otisk z této desky. 5 grafika

119

D uero, port. Douro ! ø. na Pyrenejském poloostrovì; dl. 938 km , ústí do A tlantského oceánu u m ìsta Porto. Pøehradní nádrže a hydroelektrárny. dueto, duet ! ” hud. 5 duo D ufy [dyfy] R aoul, 3.6.1877!23.3.1953, fr. m alíø, text. návrháø a scénograf. Svùj fauvistický m al. styl založil na jednoduché kresbì èistou barvou.

Døevoøezový špalíèek a nože

døezovec, rod dvoudìložných rostlin z èeledi sapanovitých. A ž pøes 30 m vysoký strom . døík, ” arch. hl. èást svislého arch. prvku (pilíøe, sloupu); ” stroj. válcová nefunkèní èást rotaèního nástroje, napø. vrtáku, sloužící k upnutí a pøenosu silového úèinku. døín, rod dvoudìložných rostlin z èeledi døínovitých. O hrožený. Statný keø až strom ek s drobným i žlutým i kvìty rozkvétajícím i pøed rašením listù. døínovité, C ornaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. O bv. døeviny s jednoduchým i listy a oboupohlavným i kvìty, napø. døín, svída. Plodem jsou peckovice nebo bobule. døípatka, rod dvoudìložných rostlin z èeledi prvosenkovitých. O hrožená bylina s bezlistou lodyhou až 20 cm vysokou a fialovým i kvìty. døišt,ál, rod dvoudìložných rostlin z èeledi døišt,álovitých. K eø s nápadným i trny a žlutým i kvìty. Je jedovatý. døišt,álovité, Berberidaceae ! èele( dvoudìložných rostlin. N ízké strom y, keøe nebo byliny s jednoduchým i nebo složeným i listy s oboupohlavným i kvìty. Plodem jsou obv. bobule. D S 5 D em okratická strana D TP, angl. desktop publishing ! program ové vybavení um ožòující na poèítaèi zpracovávat texty a grafiku do tvaru dokum entù urèených k publikaci. D U 5 dobson duál, dvojné èíslo ! tvary jm en a sloves vztahující se ke dvìm a osobám nebo vìcem . Existuje napø. ve slovinštinì a litevštinì. Zbytky d. v èeštinì zachovány u skloòování substantiv ozn. nìkteré párové èásti tìla (oèi, oèim a; uši, ušim a; ruce, rukam a; nohy, noham a) a u nìkterých èíslovek (dvì, dvìm a; obì, obìm a).

duha, fotom eteor vznikající lom em a vnitøním i odrazy sluneèních paprskù na vodních kapkách atm osférických srážek; viditelný jako sedm ibarevný oblouk (obv. s èervenou barvou na vnìjší a fialovou barvou na vnitøní stranì oblouku, tzv. d. hlavní) na opaèné stranì oblohy než Slunce. duhovka, ” anat. pøední úsek støední vrstvy oèní koule. Její støedový otvor se nazývá zornice. Tvoøena vazivem , ve kterém jsou pigm entové buòky, cévy a hladké svaly. N a m nožství pigm entu a cév závisí barva oèí. duch, lat. spiritus, ” fil. nem ateriální a srozum itelný princip; rùznorodá pojetí odvozují tento duchovní princip od pojm u, M. Duchamp, Akt (studie), substance, spravedlnosti, øádu, rozum u nebo boha. Smutný mladý muž ve vlaku D uch svatý, tøetí božská osoba Trojice; B ùh, který se projevuje prom ìnou lidského nitra a vztahù m ezi lidm i. D ucham p [dyšam ] M arcel, 28.7.1887!2.10.1968, fr. m alíø a sochaø. Zakl. osobnost um ìní 20. st., prùkopník dadaism u, objevitel ready-m ade. V opozici proti vžitém u chápání tradièního um ìní se snažil em ancipovat sám akt tvorby jako um ìlecký tvùrèí èin. D uchcov, m . v sev. È echách v M ostecké pánvi jz. od Teplic; 9 049 obyv. (1997). Tìžba hnìdého uhlí, energetika (elektrárna Ledvice); prùm . stroj., skláø., keram ický. ! A si 1240 zal. poddanské m ìsteèko. 1642!1921 panství v držení V aldštejnù (od 1785 byl jejich knihovníkem G . G . C asanova). Zám ek (pùv. renes., rozšíøen po 1700 baroknì a 1812!18 klasicisticky). 1931 støelba èetnictva do nezam ìstnaných.

dualism us, dvojitost, podvojnost; ” fil. teorie a koncepce, zal. na dvou sam ostatných, neodvoditelných a m nohdy se vyluèujících principech (dobro a zlo, hm ota a duch, látka a tvar, objekt a subjekt); ” hist. 5 rakousko-uherské vyrovnání

dùchod, ” právo dávka dùchodového pojištìní, v È R povinného pojištìní pro pøípad stáøí, invalidity a úm rtí živitele. ! V È R existují (od 1995) starobní d., invalidní a èásteènì invalidní d., vdovský a vdovecký d., sirotèí d., d. a èásteèný d. za výsluhu let, d. m anželky, sociální d., výchovné k d. a zvýšení d. a výchovného k d. pro bezm ocnost; ” ekon. pravidelný pøíjem právnické nebo fyzické osoby, podle kapitálových zdrojù se d. rozlišuje na d. z práce (m zda, plat), d. z vlastnictví penìžního kapitálu (úrok), d. z pùdy (renta), d. z produktivního kapitálu (zisk). 5 národní dùchod; osobní dùchod

duální prostor, d. p. k vektorovém u prostoru V nad tìlesem reálných èísel R, resp. kom plexních èísel C , je vektorový prostor všech lineárních funkcí, resp. lineárních funkcionálù f : V 6 R, resp. f : V 6 C .

dùchodová elasticita poptávky [-ty-], m íra citlivosti poptávaného m nožství kom odity na zm ìnu úrovnì dùchodù osob poptávajících kom oditu. V yjadøuje se jako procentní zm ìna poptávaného m nožství kom odity k procentní zm ìnì dùchodu.

dub, Q uercus ! rod dvoudìložných rostlin z èeledi bukovitých, pùv. v Sev. A m erice, ve vých. A sii a èásteènì v Evropì. Znám o asi 600 druhù, v È R jsou pùv. 4 druhy: d. letní a d. zim ní, v teplejších oblastech ohrožený d. pýøitý (šípák) a d. cer. Poskytuje cenné tvrdé døevo, používané hl. ve stav. a k výr. nábytku. K ùra a žaludy jsou bohaté na tøísloviny (kyselina gallová, ellagová, katechin).

dùchodová politika [-ty-], nástroj hosp. politiky státu; prostøednictvím om ezování rùstových tendencí m ezd a cen pùsobí na stabilizaci cenové hladiny a potlaèování inflaèních tlakù.

D ubaj, D ubai, D ubayy ! m . ve Spojených arab. em irátech na pobøeží Perského zálivu; 674 100 obyv. (1995). Hl. m . stejnojm enného em irátu. Cem entárna, spotøební prùm ., øem esla. Støedisko obchodu. Hlubokovodní pøístav. M ez. letištì. ! 1799 doložena osada. D ubaj, D ubai, D ubayy ! em irát ve Spojených arab. em irátech; 3 900 km ², 501 000 obyv. (1991), hl. m . D ubaj. ! D o 1833 územ í závislé na A bú Zabí. 1892 až 1971 brit. protektorát Sm luvní O m án. 1971 D . patøil k zakl. èlenùm Spojených arab. em irátù. D ubèek A lexander, 27.11.1921!7.11.1992, sl. politik. 1962!68 èlen pøedsednictva a 1963!68 první tajem ník Ú V K SS, 1968!69 první tajem ník Ú V K SÈ , pøedstavitel reform ních sil v K SÈ a sym bol Pražského jara 1968; 1969 pøedseda FS, 1969!70 ès. velvyslanec v Turecku. 1970 vylouèen z K SÈ ; od 1989 pøedstavitel V PN , 1990!92 pøedseda FS, od 1992 èlen a pøedseda Sl. soc.dem . strany. dublet 5 m ultiplet dublety, dvojtvary ! hláskové, tvarové nebo pravopisné dvojice téhož slova. D ublin, irsky B aile Átha Cliath ! hl. m . Irska, na pobøeží Irského m oøe v D ublinském zálivu; aglom erace 915 516 obyv. (1991). K ult. a hosp. støedisko státu. Prùm . lo(aøský, potr. (lih., piv.), text., tabáku, chem . (hnojiva), cem entárenský, obuvnický. Pøístav, m ez. letištì, žel. uzel. D vì univ. (1591, 1908). ! Osídlení od 3. st., 832!1170 støedisko vikinského dublinského král., 1152 arcibiskupství. 1170 dobyt A nglièany, støedisko angl. kolonizace Irska. 1916 dublinské povstání. O d 1922 hl. m . Irského svobodného státu, od 1937 Irské republiky. dublinské povstání 1916, velikonoèní povstání, rudé V elikonoce ! irské nár. orientované povstání vedené J. C onnolym (1870!1916) proti Britùm se snahou prosadit úplnou nezávislost na Velké Británii; na velikonoèní pondìlí (24.4.1916) vyhlášena Irská rep., po týdnu povstalci voj. rozdrceni, vùdcové popraveni. D ubnica nad V áhom , m . na záp. Slovensku v Ilavské kotlinì na V áhu, sv. od Trenèína; 25 364 obyv. (1992). Od 30. let 20. st. rozvoj m . spojen se stroj., hut. a zbrojním prùm yslem . H ydroelektrárna na kanálu V áhu. ! V pravìku paleolitická a neolitická sídlištì. 1193 první zm ínka o osadì, 1639 poddanské m ìsteèko, od 1730 m . práva. dubnium [-ny-], D b ! um ìlý chem . prvek, transuran s at. è. 105. D ubravius Jan, Jan Skála z D oubravky ! asi 1486 až 9.9.1553, è. hum anista a diplom at, od 1541 biskup olom oucký; historik (H istoria regni Bohem iae ! D ìjiny K rálovství è.), lat. píšící básník (Theriobulia) a autor nauèného spisku D e piscinis (O rybnících).

dùch odový efekt, zm ìna m nožství nakupovaného zboží vyvolaná zm ìnou dùchodù. K ladný d. e. pøedstavuje vyšší spotøebu v dùsledku rùstu dùchodù; záporný d. e. pøedstavuje pokles spotøeby z dùvodu poklesu dùchodù. D uisburg [dýsburg], m . v SR N v Sev. Porýní-V estfálsku pøi ústí R uhru do R ýna; 535 250 obyv. (1996). V ýzn. evr. vnitrozem ský pøístav se zázem ím prùm . Porýní a Porúøí. T ìžký prùm . (ocelárny, železárny, lodìnice, tìžká chem ie a petrochem ie). D op. køižovatka. ! Zal. 1129, od 1290 svobodné øíšské m ìsto. Po 1614 spolu s K leve souèást B raniborska. V 16.!17. st. poškozeno za válek v N izozem í a za tøicetileté války. 1655!1818 sídlo protestantské univerzity. O d 1815 souèást Pruska. 1945!49 v brit. zónì, od 1949 v SR N . dukát, zlatá m ince pùv. benátská (od 1285), ražená od 1325 i v È echách; na rozdíl od uh. (krem nických) d. se v Èechách razily m énì. V ýtvarnì èeské d. sledovaly nejprve it. vzory (odtud florény). Za K arla IV . ražen obraz panovníka, za V áclava IV . obraz sv. V áclava. V novovìku raženy jako pam ìtní m ince. dùkaz, ” m at. a log. logický postup, jím ž lze ovìøit platnost teorém u nebo potvrdit pravdivost výroku; ” právo prostøedek ke zjištìní skuteèného stavu vìci v øízení pøed stát. orgánem , zejm . soudem , napø. listina, dolièný pøedm ìt, výslech svìdka, posudek znalce. dùkaz sporem 5 nepøím ý dùkaz D ukelský prùsm yk, sl. D ukliansky priesm yk, Svidnícke sedlo ! na vých. Slovensku na hranicích s Polskem v Nízkých B eskydech, nejnižší pøechod pøes V ých. K arpaty; 494 m . B oje za obou svìt. válek. duktus, ” lék. ductus ! kanál, vývod, cesta, prùchod, trubice; ductus choledocus, vývod žluèový, ductus venosus, kanálek žilný; ” paleografie charakter psaného písm a. dùl, ” hor. systém šachet, chodeb a dalších prostor vyhloubených v zem ské kùøe za úèelem tìžby užitkových m inerálù. D ulles [dales] John Foster, 25.2.1888!24.5.1959, am . politik a právník. 1953!59 stát. tajem ník, podílel se na vzniku M arshallova plánu a N A TO ; stoupenec jednání z pozice voj. síly. D ullin [dylen] C harles, 12.3.1885!12.12.1949, fr. režisér a herec. 1922 zal. divadlo A telier, kde do 1941 usiloval o divadlo podle J. Copeaua. Z div. školy A telieru vyšli i J. V ilar, J.-L. B arrault, A . A rtaud. dùlní plyn, vìtšinou m ethan, který vzniká pøi procesu prouhelnatìní. Pøítom en v puklinách uhelných slojí nebo v pórovitých horninách v jejich nadloží.

D ubrovnik, è. D ubrovník ! m . v již. C horvatsku na pobøeží Jaderského m oøe; 71 000 obyv. (1991). C est. ruch, hist. a kult. pam átky. N evelký prùm . a pøístav. M ez. letištì. H ist. jádro m . je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . ! Zal. v 7. st., centrum m ìstské rep. ovládající èást jaderského pobøeží a ostrovù. Dubrovnická rep. støídavì ve vazalském pom ìru k B yzanci, B enátkám , U hrám , osm anské øíši, 1806 obsazena Francií a zrušena. 1992!94 bìhem obè. války v C horvatsku znaènì ponièen.

dum a, m yšlenka, pøedstava, pøem ýšlení; ” hist. a) v 16.!18. st. poradní orgán rus. cara složený z pøedstavitelù vyšší šlechty; b) 1916!17 a od 1992 Stát. d. ! zastupitelský orgán v R usku (parlam ent); ” hud., liter. 5 dum ka; dum y

D ubuffet [dybife] Jean, 31.7.1901!12.5.1985, fr. m alíø a sochaø; pøedstavitel inform elu a art brut. R ozšíøil škálu výtv. postupù a m ateriálù (používal odpadové a nevýtv. m ateriály).

D um as [dym a] A lexandre st., 24.7.1802!5.12.1870, vl. jm . D avy de la Pailleterie, fr. spisovatel. Populární prozaik rom antism u (rom ány Le Trois m ousquetaires ! Tøi m ušketýøi, Le Com te de M onte Christo ! H rabì M onte C risto) a dram atik (Antony, K ean).

D udek Jaroslav, *17.1.1932, è. režisér. È inný v divadle (1962!92 èlen, nadále host D iv. na V inohradech) a v televizi (seriál N em ocnice na kraji mìsta).

Ï um bier, nejvyšší h. N ízkých Tater; 2 043 m . Žulový skalnatý reliéf, subalpinské hole, kleè, na sev. svahu jehliènatý les. Pøír. rezervace v NP N ízke Tatry.

dudkovití, èele( ptákù z øádu srostloprstých. V È R žijící silnì ohrožený dudek chocholatý m á vztyèitelnou chocholku peøí na hlavì.

dum ping [dam ping, angl.], form a nekalé soutìže; cenové podbízení, obv. v m ez. obchodì. Existuje d. cenový, daòový, m ìnový a m zdový. 5 antidum pingová opatøení

D udok W illiam N., 6.6. 1884!6.4.1974, nizozem ský architekt. Pøedstavitel klas. m oderny. V yužíval výtvarné schopnosti režného zdiva. Svým dílem ovlivnil charakter m ìsta H ilversum (radnice, láznì, Sueliova škola). dudy, lid. hud. nástroj vzduchový; pøední (šalm ajová) a zadní (bordurové) píšt,aly se rozezvuèují vzduchem z m ìchu (kozla), který hráè ovládá loktem . W. N. Dudok, radnice v Hilversumu

D um as [dym a] A lexandre m l., 27.7.1824!27.11. 1895, fr. spisovatel. A utor div. her se spol. tem atikou (La D am e aux cam élias ! D ám a s kam éliem i, Le F ils naturel ! N em anželský syn).

dum ka, dum a ! ukr. a pol. lyrická lid. píseò nebo instr. skladba m elancholického rázu.

dum y a) ukr. hrdinské lid. písnì 16. a 17. st., podobné rus. bylinám ; b) básnický žánr s hist. tem atikou, pìst. v rus. a pol. liter. na pøelom u 18. a 19. století. duna 5 pøesyp D unaj, nìm . D onau, m a(. Duna, srb. a bulh. Dunav, rum . Dunarea, lat. D anubius ! ø. v Evropì; dl. 2 850 km , povodí 817 000 km ², prùm ìrný prùtok v ústí pøed deltou 6 430 m ³.s !1. Pram ennou obl. je Schw arzw ald v SR N , protéká R akouskem a je vìtšinou hranièním tokem Slovenska, M a(arska, Chorvatska, Srbska, R um unska, B ulharska a Ukrajiny. Evr. vodní cesta splavná od U lm u a spojená prùplavem s R ýnem (v SR N ). N ejvìtší

hydroelektrárna v Železných vratech, vodní dílo G abèíkovo na sl.-m a(. hranicích. Ú zem í dunajské delty v R um unsku je pam átkou svìt. pøír. dìdictví U N ESC O .

120

D ürren m att [dyrenm at] Friedrich, 5.1.1921!14.12. 1990, švýc. spisovatel; pøední osobnost švýc. literatury 20. století. A utor dram at s absurdním i prvky (D er Besuch der altern D am e ! N ávštìva staré dám y, D ie Physiker ! Fyzikové) a próz s detektivní zápletkou (D er Richter und sein H enker ! Soudce a jeho kat, D er Verdacht ! Podezøení). D urrës [duras], è. D raè, døíve Enver H oxha ! m . v A lbánii na pobøeží Jaderského m oøe; 85 000 obyv. (1990). Prùm . stroj. (lodìnice, eltech.), chem . (plasty), gum árenský, potravináøský. N ejvìtší pøístav A lbánie, žel. tratì do vnitrozem í. D urych Jaroslav, 2.12.1886!7.4.1962, è. spisovatel. M yšlenkovì, tem aticky i um . inspirovaný kat. barokem . A utor veršù (Žebrácké písnì), próz (tzv. valdštejnské trilogie Bloudìní a Rekviem ) a esejù (Váhy života a um ìní).

Soutok Dunaje s Innem a Ilzem v Pasovì D unaj-È erné m oøe, prùplav v Rum unsku m ezi D unajem (u m . C ernavodã) a È erným m oøem ; dlouhý 64,2 km , široký 110!140 m , hluboký 7 m , pro lodi do 5 000 BR T. Zkracuje plavbu o 400 km . V provozu od 1984. D unajec, ø. na sev. Slovensku a v Polsku, pravostranný pøítok V isly; dl. 251 km , povodí 6 798 km ². Pram ení v Tatrách, protéká Pieninský nár. park. D unant [dynan] Jean, 8.5.1828!30.10.1910, švýc. obchodník, filantrop. 1863 vydal knihu Vzpom ínky na Solferino, kde popsal osud vojákù zranìných ve válce. K niha a další jeho aktivity byly podnìtem k uzavøení Ženevské konvence a k zal. M ez. výboru È erveného køíže. N c za m ír (1901). D unaújváros [dunaújvároš], do 1961 Sztálinváros ! m . ve stø. M a(arsku na pravém bøehu Dunaje; 62 000 obyv. (1990). H utní kom binát, prùm . stroj., chem ., stav. hm ot. V ysoká škola hutnická. ! O d 1950 výstavba na m ístì obce D unapentele. D uncanová [dankenová] Isadora, 27.5.1878!14.9. 1927, am . taneènice irského pùvodu. Spoluvytváøela m oderní tanec vycházející z pøirozeného pohybu tìla. D undee [dandy], m . ve Velké Británii ve vých. Skotsku, ve fjordu ø. Tay na pobøeží Sev. m oøe; 174 345 obyv. (1991). Prùm . text. (zpracování juty a lnu), chem ., slévárenský, piv., lo(aøský. N ám . pøístav. U niv. (1967). ! K oncem 12. st. král. hrad, od poè. 13. st. m ìsto. V 16. st. støedisko skotské reform ace (tzv. druhá Ženeva). D o 17. st. opakované vpády A nglièanù. D uns Scotus [skótus] Johannes, asi 1265!8.11. 1308, skotský filozof. Pøedstavitel scholastiky a odpùrce Tom áše Akvinského ! filozofie nem á sloužit teologii a m ezi vírou a vìdìním m á být harm onie. duo, ” hud. a) duet, dueto ! skladba pro dva nástroje nebo pro dva hlasy a její provedení; b) soubor dvou hudebníkù nebo zpìvákù. D uo B us, nekonvenèní el. hnané vozidlo m ìstské dopravy, vedené v centru m ìsta autom aticky ve stopì na betonových pásech, napájené sbìraèem z troleje. N a periferii vyjede ze stopy, øízení pøevezm e øidiè a je pohánìno z akum ulátorù, které se jízdou pod trolejí dobíjely. Jezdí od 1983 v Essenu a od 1985 v A delaide. 5 elektrobus duodenum 5 dvanáctník duopol, situace, kdy na trhu kom odity existují právì dva prodávající. duopson, situace, kdy na trhu kom odity existují právì dva kupující. duplex, duplexní provoz ! telekom unikaèní provoz um ožòující souè. pøenos zpráv v obou sm ìrech telekomunikaèní cesty. 5 poloduplex; sim plex duplicita, zdvojení, dvojitost, dvojkolejnost; dvojí provádìní. duplikát, druhé vyhotovení podle originálu m ající stejnou platnost jako originál. 5 kopie dur-m ollový systém , tonální základna hudby baroka, klasicism u a rom antism u; užívá tonálních prostøedkù durových (m ají velkou tercii od zákl. tónu a pùltóny m ezi 3. a 4., 7. a 8. stupnìm ) a m ollových (m ají m alou tercii od zákl. tónu a pùltóny m ezi 2. a 3., 5. a 6. stupnìm ) stupnic. 5 m odalita D urango, spolkový stát M exika na M ex. plošinì; 123 181 km ², 1,35 m il. obyv. (1990). Správní støedisko m . D urango. Zem ìd. na zavlažovaných pùdách, pastevní chov skotu. Tìžba a úprava rud neželezných kovù, prùm . potr. a textilní. D urasová [dyrasová] M arguerite, 4.4.1914!3.3. 1993, fr. spisovatelka; pøedstavitelka nového rom ánu. Prózy (M oderato cantabile, Le V ice-consul ! Vicekonsul, L'Am ant ! M ilenec), div. hry, film y (India Song) a scénáøe (H irošim a, m á láska) jsou obžalobou kult. a spol. odcizení. durativum 5 vid slovesný D urban [dérben], Port Natal ! m . v JA R v provincii K w azulu/N atal, na pobøeží Ind. oceánu; aglom erace 1,14 m il. obyv. (1991). Prùm . lo(aøský, petrochem ., chem ., cukrovarnický a konzervárenský. Jeden z nejvìtších afr. pøístavù na pobøeží Ind. oceánu; m ez. letištì. U niv. (1960). ! Zal. 1824. Ï urèanský Ferdinand, 18.12.1906!15.3.1974, sl. politik; pøedstavitel H SL,S. 1938!39 m in. spravedlnosti, soc. péèe a zdravotnictví, 1939 m in. dop. a veø. prací auton. sl. vlády, 1938!40 m in. zahr. vìcí Sl. republiky. N a jaøe 1945 uprchl do N ìm ecka, kde se stal m luvèím l,u(ácké em igrace. 1947 odsouzen v nepøítom nosti v È eskoslovensku k trestu sm rti jako váleèný zloèinec. D urd ík Josef, 15.10.1837!30.6.1902, èeský filozof a estetik; pøedstavitel herbartism u, pozdìji ovlivnìn I. K antem , A . C om tem , C h. D arw inem . System izoval m oderní è. fil. term inologii, autor první è. obecné estetiky. durée [dyré, fr.], trvání, doba; B ergsonùv pojem pro prožívaný, žitý èas na rozdíl od abstraktního (temps) jako velièiny. D . je postižitelný pouze intuicí. D ürer [dýrer] A lbrecht, 21.5.1471!6.4.1528, nìm . m alíø a grafik. Portrétista a kreslíø, autor teor. knih o perspektivì a proporcích. Spojil nìm . gotickou tradici s podnìty it. renes. um ìní a støed. zálibu v rozm anitosti s renesanèní touhou po um . øádu. D urham [dyrhem ], m . ve V elké B ritánii v sev. A nglii na ø. W ear. U niv. (1832). ! H rad a katedrála z 1093 až 1128 (kaple Panny M arie s pozùstatky B edy Venerabilis) jsou pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O .

D urynský les, nìm . Thüringer W ald ! zalesnìné poh. v SR N v D urynsku; B eerberg, 982 m . D useová Eleonora, 3.10. 1858!21.4.1924, it. hereèka; v 80. a 90. letech 19. st. populární v Evropì i A m erice. V ynikla psychol. kresbou postav v soudobých dram atech (H . Ibsen, A . D um as m l.). dusiènany, nitráty, soli kyseliny dusièné; ve vodì dobøe rozpustné, oxidaèní èinidla. Použití jako prùm . hnojiva (ledek), na výrobu fot. m ateriálù, v lékaøství (d. støíbrný A gNO 3), chem ickém prùm yslu. Zvýšený výskyt d. ve vodì, E. Duseová ovoci a zeleninì škodí zdraví. V organism u se d. m ohou pøem ìòovat na dusitany, zpùsobující pøem ìnu hem oglobinu na m ethem oglobin, který není schopen pøenášet kyslík. dusík, lat. nitrogenium , N ! biogenní chem . prvek skupiny V A , bezbarvý nereakt. plyn složený z m olekul N 2; at. è. 7, rel. at. hm . 14,006 7, t. t. !209,86 EC , t. v. !195,802 EC , hustota 1,125 g/dm ³ (20 EC ), ox. è. ve slouèeninách od !3 do +5. Podstatná složka vzduchu (78 % objem u). Souèást bílkovin, nukleových kyselin, hem u; nejvíce d. v lidském tìle obsahují bílkoviny svalù. È istý d. se získává destilací kapalného vzduchu; surovina pro výrobu dusíkatých hnojiv. D usík G ejza, 1.4.1907!6.5.1988, sl. skladatel. A utor taneèních písní, hud. kom edií a operet (M odrá rùže, H rnèíøský bál). D usík Jan Ladislav, 12.2.1760 až 20.3.1812, è. skladatel a klavírista. Jako klavírní virtuos pùsobil v øadì evr. zem í. V e sklabì vyšel z klasicism u, pøedjím al rom antism us. dùsledek 5 dedukce; závìr D üsseldorf [dyseldorf], m . v SR N na dolním R ýnu, hl. m . Sev. Porýní-V estfálska; 571 030 obyv. (1996). H ut. železa a oceli, prùm . autom obilový, chem ., pap., odìvní. Ø íèní pøístav, m ez. letištì, m etro. Støedisko obch. a veletrhù. U niv. (1965). ! Zal. pøed 11. st., m . od 1288.

J. L. Dusík

D ušanbe, do 1929 D jušam be, do 1961 Stalinabad ! hl. m . Tádžikistánu, v H issarském údolí; 732 m n. m .; 582 400 obyv. (1991). Prùm . stroj., stav. hm ot, spotøební. U niv. (1948). duše, ” fil. oživující princip (pùv. souvisí s dechem ); nositel m ravního a duchovního života, prùseèík vìdom í, etiky a citu jako bytostnì individuálních schopností. V panteism u životní princip celé pøírody (vesm íru), v køest,anství princip bohem stvoøený, ale pøísnì individuální. Podle I. K anta je pojem d. transcendentální idea pøesahující zkušenost, ale podm iòující m ožnost lidského poznání. D ušek František X aver, 8.12.1731!12.2.1799, è. skladatel a hud. pedagog; pøedstavitel pražského hud. klasicism u. S m anželkou J. D uškovou pøátelé W . A . M ozarta. duševní hygiena, m entální hygiena ! systém pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví a rovnováhy. O bor na rozhraní lék., psychol. a soc. vìd. duševní vlastnictví, souhrn práv k rùzným , sm ysly vním atelnì vyjádøeným , nehm otným pøedm ìtùm , které jsou jako m ajetkové hodnoty zpùsobilé být sam ostatným i pøedm ìty právních vztahù (nejde o vìci v práv. sm yslu). Pøedm ìtem d. v. je napø. autorské dílo. 5 vynálezecké právo D ušková Josefína, 6.3.1754!8.1.1824, è. pìvkynì; m anželka F. X. Duška. K oncertovala s W . A . M ozartem a L. van B eethovenem . dutohlávka, rod lišejníkù rostoucí v hustých trsech, èasto i v è. lesích. D uun [dýn] O lav, 21.11.1876!13.9.1939, nor. spisovatel. A utor real. rom ánù (cyklus Lidé z Juviku, H oši z ostrova, Pam átka, Lidé a živly), vesm ìs z nor. venkova a pobøeží. dùvod, ” log. to, co svìdèí pro pravdivost nìjakého výroku. dužnina, m ìkká stø. èást oplodí u peckovic a m alvic, pøíp. vnitøní èást oplodí u bobulí. D va tisíce slov, 2 000 slov ! m anifest stylizovaný L. V aculíkem a zveøejnìný 27.6.1968 v Literárních listech, M ladé frontì, Práci a Zem ìdìlských novinách. Požadoval prohloubení dem okratických reforem , zahájených v lednu 1968. Signován øadou osobností veø. a kult. života. Sov. vedením i ès. stranickým i orgány byl m anifest oznaèen za kontrarev. projev. D vacátý osm ý øíjen 1918, den vyhlášení sam ostatného ès. státu; došlo k nìm u ve chvíli, kdy vešla ve znám ost žádost rakousko-uh. vlády o uzavøení separátního m íru s D ohodou. V l. prohlášení nezávislosti vydali pøedstavitelé Nár. výboru èeskoslovenského. dvacetistìn 5 ikosaedr dvanáctistìn 5 dodekaedr dvanáctitónová technika 5 dodekafonie dvanáctník, duodenum ! zaèáteèní úsek tenkého støeva pøirostlý k zadní stìnì bøišní, do kterého ústí žluèovod a vývody slinivky bøišní. Název odvozen od délky dvanácti palcù.

D urkheim [dyrkém ] Em il, 15.4.1858!13.11.1917, fr. sociolog a filozof; tvùrce fr. sociol. školy. R eprezentant sociologism u, podle nìhož je spoleènost zákl. sférou lidského života, z níž jsou odvozeny biol. a psychol. jevy a kterou je nutno zkoum at specifickou sociol. m etodou. 5 anom ie

D V D , angl. digital video disc ! univerzální opt. záznam ové m édium , které navazuje na technologii C D . Slouží k èíslicovém u záznam u digitálních dat (zvukových, obrazových, datových) na diskový nosiè o prùm ìru 120 m m a to jedno- i oboustrannì, pøíp. i ve dvou vrstvách na každé stranì. K apacita záznam u je 4,7!17 G B ; pøehrávací doba jedné strany (až 133 m inut) dovoluje záznam celoveèerního film u s volbou jaz. verze a titulkù ve více jazycích. První disky D V D a ètecí m echaniky se na trhu objevily koncem 1996, byly urèeny hl. pro m ultim ediální trh.

durm an, rod dvoudìložných rostlin z èeledi lilkovitých. Statná, až 80 cm vysoká jednoletá jedovatá bylina, hojná na rum ištích.

D vinsk 5 D augavpils

D urm itor, h. m asiv v D inárských horách ve Svazové rep. Jugoslávii v È erné H oøe; 2 522 m . Národní park (340 km ²), pam átka svìt. pøír. dìdictví U N ESC O . D ürnkrut 5 M oravské pole

D urynsko, nìm . Thüringen ! spolková zem ì ve stø. èásti SR N ; 16 171 km ², 2,49 m il. obyv. (1996), hl. m . Erfurt. ! Ú zem í germ . D urynkù pøipojeno v 6.!7. st. k franské øíši, v 9. st. m arkrabství, v 10. st. pod saským vlivem , 1130 lankrabství s rezidencí na hradì W artburgu, od 2. pol. 13. st. v rukou W ettinù, ve 14. a 15. st. se územ í D . rozpadlo na øadu držav, vìtšina spojena názvem Sasko. 1525 význ. centrum nìm . selské války. 1828 uzavøely wettinské državy obch. spolek, od 1833 souèást nìm . celního spolku, od 1871 nìm . císaøství. 1945!49 souèást sov. zóny, 1949!90 N D R , od 1990 spolková zem ì SR N .

A. Dürer, Vlastní podobizna v kožichu, 1500

dvojbran, ” eltech. prvek el. obvodu spojený s dalším i èástm i obvodu vstupní a výstupní dvojicí svorek, pro nìž je splnìna podm ínka rovnosti el. proudù protékajících obìm a svorkam i téže dvojice (brány). Starší, již nesprávný název d. je ètyøpól. 5 gyrátor dvojèatkovité øasy 5 krásivky

dvojèatný zákon, ” m iner. zpùsob vzáj. orientace dvou èi více jedincù (dvojèat) m inerálu v pøíslušné dvojèatné poloze.

121

renesance a m anýrism u (U m ìní jako projev ducha).

dvojèe, ” m iner. srùst dvou krystalových jedincù m inerálu podle urèitého dvojèatného zákona.

D voøák Tom áš, *11.5.1972, è. atlet, desetibojaø. M istr svìta 1997, držitel støíbrné m edaile z halového M S 1995 a z halového M E 1996, držitel bronzové m edaile z O H 1996.

dvojèinný stroj, pístový stroj, u kterého se na pøem ìnì energie akt. podílejí obì strany pístu. 5 jednoèinný stroj

D voøáková Ludm ila, *11.7.1923, è. operní pìvkynì ! soprán. Pùsobila v O stravì, N D a v B ratislavì, 1960!85 èlenka opery v B erlínì.

dvojèitý stroj, stroj složený ze dvou prac. jednotek téhož druhu vedle sebe tak, že jejich èinnost je ve vzáj. vazbì (napø. dvì jednoválcová pístová èerpadla se spoleèným klikovým høídelem ).

dvoudìložné rostliny, M agnoliopsida, D icotyledones ! tøída krytosem enných rostlin. K líèení dvìm a dìloham i; cévní svazky jsou uspoøádány kruhovitì a m ají kam bium , listy se sít,natou žilnatinou m ají obv. øapík a kvìty m ají obv. kvìtní obaly rozlišené na kalich a korunu. Zahrnují asi 210 tisíc druhù. 5 jednodìložné rostliny

dvojèlen 5 binom dvojdyšní, D ipnoi ! podtøída ryb schopných dýchat vzdušný kyslík. 5 bahníci dvojhvìzda a) zdánlivá d. ! dvì hvìzdy na svìt. sféøe náhodnì se prom ítající do tìsné blízkosti; b) fyzická d. ! soustava dvou hvìzd obíhající kolem spoleèného tìžištì. Složky vizuální d. jsou rozlišitelné pouhým okem , dalekohledem . N ejsou-li složky rozlišitelné, jejich pøítom nost se projevuje periodickým i posuvy nebo rozdvojováním spektrálních èar (spektroskopická d.), periodickým i zm ìnam i pohybu viditelné složky (astrom etrická d.) nebo jasnosti vznikajícím i pøi zákrytu jedné složky druhou (zákrytová prom ìnná dvojhvìzda). 5 tìsná dvojhvìzda dvojí pravda, uèení o vzáj. nezávislosti fil. (vìdecké) a teol. pravdy, zform ulované A verroem , ve støedovìku rozvíjené hl. averroisty a nom inalisty. Ø ím kat. církev uèení 1512 prohlásila za kacíøské. dvojjazyènost 5 bilingvism us dvojkov 5 bim etal dvojková soustava 5 èíselná soustava

dvoudom é rostliny, rostliny s jednopohlavným i kvìty na rùzných jedincích; napø. chm el, vrba. 5 jednodom é rostliny dvouhrotec, rod m echù. R ostlinka vysoká 3 až 10 cm ; roste napø. ve stinných lesích, pøi úpatí strom ù. dvoukøídlí, D iptera ! poèetný øád hm yzu s prom ìnou dokonalou. M ají pouze první pár køídel, druhý pár je zakrnìlý. Ú stní ústrojí je sací, bodavì sací nebo lízací. V ìtší èást d. patøí m ezi škodlivé druhy. dvouleté rostliny 5 byliny dvoulodí, chrám ová nebo i jiná stavba, jejíž vnitøek je utvoøen dvìm a podélným i prostoram i, lodìm i. dvoupístový m otor, m otor se dvìm a písty v každém válci, které pøi svém pohybu plní i funkci otevírání a zavírání vstupních a výstupních otvorù válce. Používá se nìkdy u m otocyklových m otorù. dvouproudový m otor, proudový m otor, kolem jehož vnìjšího pláštì je um ístìn další plášt,, jím ž protékají plyny urychlované dm ychadlem , avšak neprocházejí turbínou. 5 obtok

dvojkové èíslo 5 binární èíslo

dvoustrannost 5 bilateralita dvùr, ” hist. a) za feudalism u zákl. hosp. jednotka (statek), pozdìji šlechtický velkostatek (panský d.); b) sídlo panovníka (král. d.), v raném støedovìku také jeho družiny, od 13. st. sídlo dvorských úøadù. D vùr K rálové nad L abem , m . v sv. È echách na JV od K rkonošského podhùøí, na Labi sev. od H radce K rálové; 16 797 obyv. (1997). Prùm . text. (tkaní, barvení a potiskování látek), text. stroj., výr. vánoèních ozdob. ZO O -Safari, bar. zám ek K uks. ! Zal. ve 13. st. Pøem yslem O takarem II. jako vìnné m .; ponièeno za tøicetileté války a za slezských válek. 1817 zde byl nalezen Rukopis královédvorský. O d 19. st. støedisko text. výroby. D y 5 dysprosium dyáda, dvojice; vztah dvou jedincù. D yck [dejk] A ntonius van, 22.3.1599!9.12.1641, vlám ský m alíø; èinný i v Itálii a A nglii. Pøispìl ke vzniku reprezentativního šlechtického portrétu lehce idealizujícího osobní rysy a vlastnosti m odelu.

dvojlom svìtla, rozdìlení svìtelného paprsku na dva: øádný (øídí se zákonem lom u) a m im oøádný (neøídí se zákonem lom u). N astává pøi prùchodu svìtla opt. anizotropním prostøedím (krystaly køem ene, vápence). D . s. m ùže být i um ìlý, když se pùv. izotropní prostDvojlom svìtla: o øádný paprsek, e mimoøádný paprsek øedí vlivem vnìjších sil, napø. m ech., stane anizotropní (tzv. deform aèní dvojlom svìtla). 5 fotoelasticim etrie; polarizace

dých ací øetìzec, ” zool. soubor následných reakcí, pøi nichž jsou pøenášeny elektrony z org. látek na kyslík. Tento pøenos elektronù je spojený se syntézou A TP (adenosintrifosfát), energeticky bohaté slouèeniny uplatòující se pøi vìtšinì procesù spojených se získáváním , pøenosem , skladováním a využíváním energie v buòce. 5 m akroergické vazby dýchání 5 respirace D yje, nìm . Thaya ! ø. na již. M oravì a v R akousku; dl. 306 km , povodí 13 419 km ², prùm ìrný prùtok v ústí 44 m ³.s !1. V zniká soutokem M oravské a R akouské D yje, ústí zprava do M oravy na B øeclavsku. Pøehradní nádrže V ranov, Znojm o a Nové M lýny. H luboké údolí D yje s m eandry nad Znojm em od 1991 NP Podyjí; na dolním toku obtéká C H K O Pálavu. D yk V iktor, 31.12.1877!14.5.1931, è. spisovatel, novináø a politik. V poezii (G iuseppe M oro, Váleèná tetralogie), próze (novela K rysaø, polit. rom ány) a dram atu (Zm oudøení dona Q uijota) hájil jako zákl. hodnotu vìrnost ideálu, zejm . ideji svobodného národa.

dvojnásobný integrál 5 urèitý integrál dvojné èíslo 5 duál dvojný integrál 5 urèitý integrál

D ylan [dylen] B ob, *24.5.1941, vl. jm . R obert A llen Zim m erm ann, am . folk-rockový zpìvák a skladatel.

dvojpom ìr, d. ètyø bodù A, B, C , D na pøím ce je

dým 5 aerosol; disperzní soustava èíslo (A, B, C , D ) = ( / orientované úseèky AC ap.).

):(

/

); (

je délka

dym ián 5 m ateøídouška dym nivka, rod dvoudìložných rostlin z èeledi zem ìdým ovitých. Jedovatá bylina rostoucí v lužních lesích a dubohabrových hájích.

dvojstìžník, plachetnice, u které veškerou plochu plachet nesou dva (nìkdy i ènìlkam i prodloužené) stìžnì, které jsou jen nepatrnì od svislice naklonìné k zádi. Podle zpùsobu oplachtìní se rozlišuje briga, brigantina, škuner, keè a galeasa. dvojtvárnost 5 dim orfism us dvojvrstva a) el. d. ! dvì nekoneènì blízké vrstvy nabité opaèným i el. náboji; b) m ag. d. ! deskový m agnet nekoneènì m alé tloušt,ky. D vorn í divadlo 5 B urgtheater dvorská literatura 5 kurtoazní literatura D vorská M ilena, *7.9.1938, è. hereèka. È inná v divadle (1960!70 a 1972!91 èlenka D iv. E. F. B uriana, 1970!72 a 1991!94 D iv. Za branou), film u, televizi a rozhlase.

dyn, st. jednotka síly rovná 10 !5 N .

Dvoudìložné rostliny: a zárodek se dvìma dìlohami, b typ koøenové soustavy, c uspoøádání a typ cévních svazkù ve stonku, d typ žilnatiny v listech, e stavba kvìtu

dvorské úøady, ve støedovìku správní orgány, které obsazoval panovník zpravidla èleny vl. družiny pro výkon soudní, fin. a polit. adm inistrativy. V è. zem ích doloženy od 11. století. N ìkteré d. ú. (m aršálek, stolník, èíšník) byly dìdièné ve význ. šlechtických rodech, jiné úøady se oddìlily jako tzv. zem ské (kom orník, sudí, písaø, purkrabí Pražského hradu). O d 16. st. byly jen èestným i funkcem i. 5 kurfiøti D vorský Peter, *25.9.1951, sl. operní pìvec ! tenor. 1972!96 èlen SN D , od 1977 stálý host V ídeòské stát. opery; host pøedních svìt. scén. D vorský R . A . (R udolf A ntonín), 24.3.1899!2.8. 1966, è. kapelník, skladatel a zpìvák populární hudby džezového okruhu. D voøák A ntonín, 8.9.1841!1.5. 1904, èeský skladatel. 1862!71 violista v orchestru Prozatím ního divadla. Úspìch M oravských dvojzpìvù a Slovanských tancù m u otevøel cestu do svìta. 1892!95 øed. N árodní konzervatoøe hudby v N ew Y orku. Pedagog pražské konzervatoøe (prof. od 1891). A utor devíti sym fonií (9. e m oll Z nového svìta), sym f. básní a ouvertur (cyklus V pøírodì, sym f. básnì podle Erbenovy K ytice), instr. koncertù (g m oll pro klavír a orch., a m oll pro housle a orch., h m oll pro violoncello a orch.), oper (Jakobín, È ert a K áèa, Rusalka), oratorií (Sv. Ludm ila), Rekviem a m noha kom orních dìl (sm yècový kvartet F dur Am erický, písnì).

dynam ická polovodièová pam ìt,, pam ìt, D R A M (D ynam ic R A M ) ! polovodièová pam ìt, um ožòující ètení i zápis; pro uchovávání dat využívá fyz. principu, který um ožòuje pouze èasovì om ezené udržení užiteèné inform ace (typicky 1!2 m s). Její obsah m usí být proto pravidelnì obnovován (osvìžován). D ynam ické pam ìti jsou pom alejší než pam ìti statické, ale jsou lacinìjší a m ívají vìtší kapacitu. O peraèní pam ìti poèítaèù jsou realizovány prakticky výhradnì pom ocí dynam ických pam ìtí. 5 statická polovodièová pam ìt, dynam ická psychologie, teoretický systém usilující o objasnìní pøíèin dynam ických zm ìn v psychice, osobnosti a chování. Zam ìøení zejm éna na studium m otivace a nevìdom í. dynam ická výška, rozdíl tíhového potenciálu v daném a výchozím bodì, dìlený norm álním tíhovým zrychlením pro 45E zem ìpisné šíøky. D . v. bodù téže hladinové plochy jsou stejné. dynam ická zkouška, zkouška m ateriálu nebo souèásti pøi rychlé zm ìnì zatìžující síly nebo pøi rázovém úèinku zatížení. dynam ický tlak 5 tlak v proudící tekutinì dynam ika, hybnost, živost, síla; ” fyz. obor m ech. studující pohyb tìles a hm otných prostøedí a jeho pøíèiny; ” sociol. obor zkoum ající spol. zm ìny, vývoj a jeho zdroje; ” soc. psychol. obor zkoum ající vznik, vývoj a fungování zejm . m alých soc. skupin; ” hud. zvuková intenzita jako výrazový prostøedek pro vním ání hudebního díla. M á abs. m eze (hranice slyšitelnosti a hranice fyz. snesitelnosti). dynam ika staveb ních konstrukcí, èást m echaniky zabývající se pohybem konstrukcí (km itáním ) vyvolaným opakovanì pùsobícím i silovým i impulzy (úèinky strojù, zem ìtøesení, vìtru).

A. Dvoøák

D voøák A rnošt, 1.1.1881!22.10.1933, è. dram atik (hist. hry H usité, Král Václav IV.), div. vìdec a kritik.

dynam ism us, ” teol. víra v existenci neosobní nadpøirozené, m agicky ovladatelné síly (m ana, núm en) prostupující celou pøírodu i spoleènost; ” fil. uèení, která pokládají za prvotní podstatu svìta nem ateriální sílu. Prvky d. jsou zastoupeny v renes. fil. soustavách (J. B öhm e), systém d. propracoval G . L eibniz v m onadologii, význ. je pro fil. F. Schellinga, A . Schopenhauera a F. N ietzscheho, novìji u H . B ergsona a S. Freuda.

D voøák K arel, 1.1.1893!28.2.1950, è. sochaø; prof. a rektor U m .-prùm . školy v Praze. Inspiroval se it. renesancí, ve 20. letech se pøiklonil k soc. um ìní, za 2. svìt. války tvoøil nár. alegorie (È eské øeky, Ranìná vlast).

dynam it, prùm . trhavina, hlinka napuštìná nitrátem glycerolu. V ynález A . N obela.

D voøák M ax, 14.6.1874!8.2.1921, è. historik a teoretik um ìní; pøedstavitel vídeòské školy dìjin um ìní, prof. univerzity ve V ídni. Zabýval se m alíøstvím støedovìku,

Schéma dynama: pn pulzující napìtí, S severní pól elektro magnetu, J jižní pól elektro magnetu

dynam o, generátor na výr. stejnosm ìrného el. proudu. Skládá se z nepohyblivého statoru, tvoøícího m agnetový vìnec (jho), který nese hl. póly s budicím vinutím a pom ocné póly, a z rotující kotvy z eltech. plechù, v jejichž drážkách je stejnosm ìrné vinutí. Jednotlivé cívky vinutí jsou pøipojeny na m ìdìné lam ely kom utátoru, na který dosedají uhlíkové kartáèe. Po konstrukèní stránce se stejnosm ìrné el. m otory neliší od dynam . 5 tachodynam o dynam om etr, zaøízení k m ìøení velikosti krouticího m om entu, popø. síly (silom ìr). R ozlišují se napø. d. torzní, pružinové. N ejrozšíøenìjší je el. d., stejnosm ìrný nebo støídavý el. stroj s výkyvnì uloženým statorem a pákovou váhou. Používá se zejm . ke zkoušení toèivých el. strojù.

122

Ísové (50 % ) a A farové (40 % ), uprchlíci z Etiopie a Som álska. Ú ø. jaz. arabština a francouzština. N áb. islám (sunnité 94 % ). K ojenecká úm rtnost 113 ‰ , stø. délka života 49 let (1995). ! H osp. zaostalý stát. H N P 780 U S $/obyv., stát. dluh 225,4 m il. U S $ (1993). ! N edostatek orné pùdy. K oèovný chov dobytka (kozy, ovce, skot, velbloudi). V oázách pìst. zeleniny a kávovníku. V ýr. potravin; øem esla. Žel. trat, D žíbútí!A ddis A beba 106 km , 3 000 km silnic. Letištì a pøístav D žíbútí. V ývoz hl. kùží, dobytka, kávy. M ìn. jed. 1 džibutský frank (D JF) = 100 centim ù. ! Stát. zøízení: rep., v èele prez.; jednokom orová Poslanecká snìm ovna. ! Správní èlenìní: 4 okresy.

dynastie [-ty-], panovnický rod v m onarchii. dýnì, rod dvoudìložných rostlin z èeledi tykvovitých. 5 m eloun; okurka D yrynk K arel, 25.3.1876!2.9.1949, è. typograf; od 1919 tech. øed. Státní tiskárny v Praze. K rom ì vl. písem (1927 M alostranská antikva, 1929 D yrynkova antikva, 1930 G régrova rom ana) realizoval Preissigovu antikvu. S B . H rozným spolupracoval na typografii chetitských hieroglyfù. dysfunkce, ” lék., psychol. narušená nebo odchylná funkce orgánù; porucha jejich pøirozené funkce. dysgrafie, porucha m otorické složky psaní; podm ínìna drobným i porucham i m otoriky, koordinace m otoriky se zrakovým a sluchovým vním áním . Patøí m ezi poruchy školních dovedností. dyskalkulie, porucha ètení a psaní èíslic, chápání m at. pojm ù a vztahù m ezi nim i. N a rozdíl od zbývajících poruch školních dovedností bývá spojena s nižší úrovní rozum ových schopností. dyslalie, patlavost, žvatlavost, porucha výslovnosti; neschopnost tvoøit správnì nìkteré hlásky. dyslexie a) ozn. všech poruch školních dovedností podm ínìných dílèím i, drobným i porucham i v poznávacích funkcích a jem né m otorice; b) v užším sm yslu porucha ètení podm ínìná dílèím i porucham i ve zrakovém vním ání, v analýze zrakových podnìtù. dysm enorea, intenzivní bolest v podbøišku pøi m enstruaci. dysm úzie, porucha hud. schopností; neschopnost rozpoznat tóny a m elodie, sam ostatnì je vyjadøovat, reprodukovat. dysortografie, porucha, pøi níž dítì dìlá specifické pravopisné chyby; je podm ínìna dílèím i porucham i ve sluchovém vním ání, v analýze a syntéze sluchových podnìtù.

D žibutsko!dìjiny

dyspareunie [-ny-], sexuální porucha hl. u žen, projevující se nepøíjem ným i pocity pøi pohlavním styku.

7. st.

dyspepsie, funkèní porucha trávení; projevuje se zažívacím i obtížem i, napø. øíháním , pálením žáhy.

16.!19. st.

souèást osm anské øíše

1857

poè. fr. kolon. expanze

dyspraxie, neobratnost pøi vykonávání bìžných m otorických èinností; porucha jem né m otoriky a m otorické koordinace. dysprosium , D y ! chem . prvek skupiny lanthanoidù, reakt. kov; ox. è. 3 a 4, at. è. 66, rel. at. hm . 162,50, t. t. 1 412 EC , t. v. 2 562 EC ; použití jako pøím ìs do kovového ceru.

územ í ovládnuto A raby

1896!1946

kolonie Fr. Som álsko

1946!77

fr. zám oøské územ í (1966!77 pod názvem Fr. pobøeží A farù a Ísù)

1977

vyhlášena sam ostatná republika D .; èlen OSN

1992

pøijata ústava

dystrofie, chorobný stav zpùsobený poruchou výživy, z nedostateèného pøívodu živin nebo z jejich nesprávného složení. Také pøi poruše vstøebávání potravy èi zm ìnì m etabolism u bunìk a tkání. dysurie, obtížné, bolestivé m oèení pøi urologických onem ocnìních, napø. pøi hypertrofii prostaty. dýza, konfuzor ! trubicový, obv. zužující se kanál, um ožòující transform ovat tlakovou energii tekutiny na kinetickou. Zužující se d. lze použít pouze do výstupní rychlosti rovné rychlosti zvuku. dyzenterie 5 úplavice dzéta 5 zéta D žahángír, 1569!1627, panovník øíše M ughalù. Za jeho vlády zaèalo pronikání angl. východoind. spoleènosti. 1622 dobyl K andahár a K ašm ír. al-D žáhiz, asi 767!868, vl. jm . A bú U sm án Am r ibn B ahr, arab. spisovatel a teolog. R ozšíøil arab. prózu o m yšlenky a tém ata vyhrazená zatím poezii. Znám o asi 200 dìl (K niha lakom cù). D žajpur, Jaipur ! m . v sz. Indii, 416 m n. m .; 1,46 m il. obyv. (1991), správní støedisko svazového státu R ádžasthán. Text. a stroj. prùm .; um . øem esla (klenotnictví). D op. køižovatka. U niv. (1947). ! Zal. 1727 a plánovitì budováno. Stav. pam átky. D žälil [dželil] M usa, 15.2.1906!25.8.1944, tatarský básník; zakl. tatarského divadla. È . výbor M oabitský sešit. D žam bul 5 Žam byl D žám í M auláná N úruddín A bdurráhm án, 1414 až 1492, perský básník, filozof a náb. m yslitel. V žánrovì rozm anitém díle vyniká soubor eposù H aft aurang (Sedm trùnù); è. výbor Jarní zahrada. D žam m ú a K ašm ír, angl. Jam m u and K ashm ir ! svazový stát v sev. Indii v K arakoram u a v H im álaji; 100 569 km ², 7,72 m il. obyv. (1991), správní støedisko Šrínagar (letní), D žam m ú (zim ní). Územ í opakovaných vál. konfliktù. Ind. m uslim ští K ašm íøané usilují o vznik nezávislého státu. 5 K ašm ír

Èínská pìtistìžòová džunka D židda, Jiddah, Jeddah ! m . v Saúdské Arábii na pobøeží R udého m oøe; 1,4 m il. obyv. (1986). Sídlo m ez. islám ských organizací. Prùm . chem ., stav. hm ot, potr.; hut. železa. O dsolování m oøské vody. Pøístav, mezinárodní letištì. Univerzita. V ýchodisko poutníkù do M ekky. džihád [arab., svatá válka], podle K oránu boj proti nevìøícím . džin, nadpøirozená, pohádková bytost v islám u; dobrý èi zlý duch beroucí na sebe podobu lidskou èi zvíøecí, popø. vstupující do lidí a ovlivòující jejich jednání (být posedlý džinem ).

džanna 5 islám

džinism us [-nyz-], náb.-fil. systém vzniklý ve vých. Indii v 6. st. pø. n. l. Legendární zakl. Vardham ána (asi 540!468 pø. n. l.) po letech m editací a pøísné askeze dosáhl osvícení a nirvány a stal se D žinou (V ítìzem ); d. uznává karm an a usiluje o dosažení nirvány, zdùrazòuje askezi a dodržování pøíkazu ahinsá (neubližovat živým tvorùm ).

al-D žaríd, šott, arab. C hott el-D jerid ! bezodtoková proláklina v Tunisku; 16 m n. m . V dobì dešt,ù vzniká slané j. o rozloze až 7 500 km ².

D žinnáh M uham m ad Alí, 25.12.1876!11.9.1948, zakl. pákistánského státu. O d 1934 pøedseda m uslim ské ligy, od 1947 gen. guvernér Pákistánu.

džaur, (aur ! v islám ských zem ích hanlivé ozn. pro pohany a nevìøící, tj. nem uslim y.

džíp, angl. jeep ! a) m nohaúèelové voj. osobní vozidlo s pohonem všech náprav. H rom adnou výrobu prvních d. v U SA zahájila 1941 firm a W illys O verland (Toledo) a 1942 v licenci Ford M otor C om pany. N ázev vznikl z angl. G P (dží-pí), G eneral Purpose C ar, vládního ozn. voj. vozidel; b) výkonný, obratný m alý terénní autom obil.

D žavach išvili M icheil, 20.11.1880!1937, gruzínský spisovatel (novela Bílý lím eèek, rom án K vaèi K vaèintiradze). O bìt, stalinských represí. džez, jazz ! hud. žánr severoam . pùvodu, utváøející se prolínáním prvkù afroam . folkloru s tradicem i evr. hudby. H l. znaky jsou výrazný rytm us, im provizace a svérázný zpùsob tvoøení tónu; pùv. form am i byly spirituál a blues. V yvinul se koncem 19. st. v N ew O rleansu (new orleánský d.), po 1917 se tìžištì pøesunulo do C hicaga (chicagský d.), bìlošskou obdobou byl dixieland. V e 30. letech vznikl sw ing, charakteristický ètyødobým rytm em se zdùraznìnou 2. a 4. dobou taktu. Jako reakce na bop (bebop, rebop) z poèátku 40. let, vyznaèující se prudkým rytm em a skoènou m elodikou, vznikl po 1945 chladný d. (cool) s více evr. prvky a plynulejší m elodikou. M odifikací stylu cool byl v 1. pol. 50. let w est coast jazz. Po 1960 se prosadil zejm . free jazz, vyznaèující se uvolnìním tradièní rytm iky, harm onie i m elodiky a dùrazem na im provizaci. Pozdìji docházelo k syntéze d. s rockem (jazzrock). D . zpùsobil zásadní pøevrat v populární hudbì 20. st. a inspiroval evr. hud. m odernu. džezgym nastika [-ty-], kondièní gym nastika provádìná pøi hudbì. D žíbútí, D jibouti ! hlavní m ìsto D žibutska na pobøeží A denského zálivu; 317 000 obyv. (1991). H osp., správní i kult. støedisko státu. Prùm . potr. a kožedìlný. Tranzitní pøístav pro Etiopii. M ez. letištì. D žibutsko, D žibutská republika, arab. Jum hûrîya Jîbûtî, fr. R épublique de D jibouti ! stát v sv. A frice u prùlivu B áb al-M andab; 23 200 km ², 634 000 obyv. (1995), hl. m . D žíbútí. ! Ú zká pobøežní nížina pøechází v planinu o nadm oøské výšce 300!1 500 m , na okraji s j. a A ssalskou proláklinou (!155 m ). H ornatý sever pøesahuje 2 000 m . Podnebí tropické, suché. R ostlinstvo pøevážnì pouštní a polopouštní. ! O byv. (1992):

džiu-džitsu, jiu-jitsu ! jap. zpùsob sebeobrany, pùv. výcvik sam urajù pro boj zblízka beze zbranì. D žosér, asi 2778!2760 pø. n. l., zakl. III. dyn. eg. faraonù. U dnešní Sakkáry dal postavit stupòovitou pyram idu, považovanou za nejstarší zachovanou. 5 Stará øíše D žuèi, †asi 1227, m ongolský vojevùdce; nejst. Èingischánùv syn a otec Batu-chána. V edl tažení na Sibiø, do sev. È íny a za Ural do již. Povolží, kde položil zákl. pozdìjší Zlaté hordy. džudo, judo ! a) systém sebeobrany jap. pùvodu; novodobé pokraèování staršího jap. bojového um ìní džiu-džitsu; b) úpolový sport, zápas dvou osob na speciálním zápasišti (tatam i). ! V zniklo v Japonsku zdokonalením chvatù støedovìkého boje sam urajù v 80. letech 19. století. D o è. zem í se dostalo 1907. M ezinárodní federace d. (FIJ) založena 1951. Souèást O H od 1964. D žu gašvili 5 Stalin Josif V issarionoviè džungle, trop. lesní nebo køovinatý tìžko prostupný porost. džunka, èín. bezkýlová plachetní lo( (asi 100 typù a velikostí); vznikla v 1. st. pø. n. l. Typický je rozšiøující se trup s jednou, popø. více palubam i na zvýšené zádi, a s atypickou takeláží ! dva nebo tøi pøí(ové stìžnì a tøi, popø. dva zá(ové m enší stìžnì s jednou ráhnovou žaluziovou plachtou (bam busové nebo rýžové rohože, pozdìji bavlnìné plachty).

123 e, transcendentní èíslo nazývané též Eulerovo, které je zákl. pøirozených logaritm ù. Jeho pøibližná hodnota je 2,718 281 828 459 045... e o 5 støední délka života pøi narození E -m ail, e-m ail [ím ejl, angl.], angl. electronic m ail, elektronická pošta ! zpùsob pøenosu zpráv, který využívá pøenosových m ožností lokálních i rozlehlých poèítaèových sítí. E A C 5 V ýchodoafrické spoleèenství E A R 5 Egypt

ností. 1882 uvedl v N ew Y orku do provozu první veøejnou elektrárnu na svìtì. Spoluautor 1 300 patentù (autom at na sèítání hlasù, psací stroj, fonograf, el. žárovka, el. brzdìní na železnici, kinem atograf, el. akum ulátor, litý beton, vrtulník). editor [-dy-], vydavatel; ” výp. tech. program pro vytváøení a úpravu textu a rastrových nebo vektorových obrázkù. Edm onton, m . v K anadì na ø. N orth Saskatchew an, hl. m . provincie A lberta; 616 741 obyv. (1991). O bch. støedisko zem ìdìlské oblasti. Prùm . chem . a petrochem ., stroj., konzervárenský (m aso), døevozpracující. Žel. uzel, m ez. letištì. U niv. (1906). ! 1795!1810 pevnost a obch. stanice. O d 1864 m .; rozvoj po 1891 (železnice a zlatá horeèka). O d 1905 hl. m . provincie A lberta.

earl [érl, angl.], angl. šlechtický titul. A nglosasové jej pøevzali v 9. st. od vikingù. Pozdìji používán ve význam u hrabì (angl. vyšší šlechta). 5 jarl

Edo (m ìsto) 5 Tókjó

eben 5 ebenovníkotvaré

Edo (africký stát) 5 B enin

E ben Petr, *22.1.1929, è. skladatel a klavírista; prof. A M U . A utor dìl orch. (Pražské nokturno) a zvl. varhanních (N edìlní hudba, Laudes, Faust, Job) a duchovních (Te D eum).

E duard I. z dyn. Plantagenetù, 17.6.1239!7.7.1307, od 1272 angl. král; syn Jindøicha III. (1207!1272). 1265 v baronské válce porazil Sim ona z M ontfortu. Posílil stát, om ezil m oc církve a aristokracie; 1283 trvale pøipojil W ales, podnikal úspìšné výpravy do Skotska.

ebenovníkotvaré, tom elotvaré, Ebenales, D iospyrales ! øád dvoudìložných rostlin. D øeviny s jednoduchým i listy a oboupohlavným i kvìty. Plodem je bobule. Trop. strom y s pevným , hustým , tìžkým a trvanlivým døevem (eben) a jedlým i bobulem i, napø. tom el. E bert Friedrich, 4.2.1871!28.2.1925, nìm . soc.dem . politik. Po pádu císaøství 1918 kancléø, od 1919 øíšský prezident. E bro, ø. v sv. Španìlsku; dl. 909 km , ústí do Støedozem ního m oøe. ebstorfská m apa, støedovìká kruhová m apa svìta (asi z 1235). Pùv. oltáøní obraz o prùm ìru 356 cm , složený ze 30 sešitých pergam enových listù. V e støedu byl znázornìn Jeruzalém , biblický ráj na východì. N alezena 1830 v Ebstorfu u H annoveru, 1943 znièena pøi bom bardování. E B U 5 Evropská rozhlasová a televizní unie E C 5 Evropská spoleèenství E ça de Q ueirós [esa de kejroš] José M aria, 25.11. 1845!16.8.1900, port. spisovatel; pøedstavitel realism u zejm . v rom ánech Zloèin pátera Am ara, Bratranec Basílio a M aiové. E C B 5 Evropská centrální banka ecce hom o [ekce hom ó, lat.], ejhle èlovìk, biblická Pilátova slova o Ježíši K ristu pøed ukøižováním (zbièovaném a s trnovou korunou) ! zdùraznìní i zpochybnìní podstaty lidství. Eckert [ekrt] O tto, 4.3.1910!1.1.1995, è. keram ik; prof. V ŠU P. A utor užité a dekorativní keram iky, sledující vedle úèelnosti ušlechtilost povrchu a eleganci tvaru. E ckhart [ekhart] Johannes z H ochheim u, zv. M istr Eckhart ! 1260!1327, nìm . teolog a filozof; pøedstavitel spekulativní a panteistické m ystiky, m istr paøížské univ., dom inikán. N ìkteré z jeho názorù byly odsouzeny církví. O vlivnil zejm . nìm . filozofii (G . H egela, F. Schellinga, M . H eideggera). E ckstein [ekštajn] František Ø ehoø Ignác, asi 1689 až 1740, è. m alíø, èinný na M oravì a ve S lezsku. A utor barokních oltáøních obrazù a fresek (N ová radnice v B rnì, kostel ve V elehradì). E co [eko] Um berto, *5.1.1932, it. spisovatel (rom án Il N om e della rosa ! Jméno rùže) a lit. teoretik, zabývající se estetikou a sém iotikou (kniha esejù O pera aperta ! O tevøené dílo). E C U 5 evropská m ìnová jednotka E È 5 efem eridový èas edafon, soubor všech organism ù žijících v pùdì. Edda a) starší Edda ! anonym ní sbírka m ytologických a hrdinských písní z 9.!12. st., zapsaná v rukopise C odex regius z 1270; b) m ladší Edda ! dílo Snorriho Sturlusona, pøíruèka pro skaldy, obsahuje i pøehled severské m ytologie.

E duard III. z dyn. Plantagenetù, 13.11.1312!21.6. 1377, od 1327 angl. král. Vystoupil s nároky na kapetovské dìdictví ve F rancii a tím zahájil stoletou válku; 1346 zvítìzil u K resèaku a 1356 u Poitiers. E duard III. V yznavaè, sv. Eduard ! asi 1002!5.1. 1066, od 1042 anglosaský král v A nglii; poslední z rodu C erdikovcù. D o 1042 žil v N orm andii u vévody V ilém a I. D obyvatele, kterém u údajnì slíbil nástupnictví, což vedlo k norm anské invazi 1066. 1161 kanonizován. 5 H astings E duard IV . z dyn. Y orkù, 28.3.1442!9.4.1483, od 1461 anglický král. Za války rùží porazil Jindøicha V I. (1421!1471). Om ezil práva parlam entu, podporoval m ìsta a obchod. E duard V II. z hannoverské dyn., 9.11.1841!6.5.1910, od 1901 brit. král. A ktivnì ovlivòoval brit. zahr. politiku, pøispìl k vytvoøení D ohody. E duard V III. z windsorské dyn., 23.6.1894!28.5. 1972, 1936 brit. král. U zavøel m organatický (nerovný) sòatek. O tevøenì sym patizoval s nìm . fašism em ; donucen k abdikaci. E dvardovo jezero 5 Idi A m in D ada Edžm iacin, rus. Eèm iadzin, do 1945 V agharšapat ! m . v A rm énii západnì od Jerevanu; 52 000 obyv. (1986). Støedisko arm énské církve a sídlo jejího pøedstavitele katholikose. C írk. arch. pam átky. E E C 5 Evropské hospodáøské spoleèenství E E G 5 elektroencefalografie E E S 5 Evropský hospodáøský prostor efekt pøelévání 5 vnìjší efekt efekt reálného zùstatku 5 Pigoùv efekt efekt vytìsòování, ” ekon. pokles soukrom ých investic nebo spotøeby v dùsledku zvyšování stát. výdajù, jež vede k rùstu úrokových m ìr, a tím snižuje dostupnost úvìru pro soukrom ý sektor. efektivní velièiny [-ty-], hodnoty stejnosm ìrného el. proudu a napìtí, které by v obvodu s ohm ickým odporem m ìly stejný výkon jako vyšetøované støídavé velièiny. Platí I = I m/%2, U = U m/%2, kde I m je am plituda støídavého proudu, U m am plituda støídavého napìtí. 5 zdánlivý výkon efektivnost [-ty-], úèinnost; pom ìr m ezi pøínosem nìjaké èinnosti a náklady na ni vynaloženým i; ” ekon. alokaèní e. slouží k vyjádøení alokace ekon. zdrojù, pøi kterých se dosahuje max. úroveò uspokojení dosažitelná pøi daných zdrojích a technologii, pøièem ž pøi žádné jiné alokaci zdrojù nelze zvýšit uspokojení dané osoby bez snížení uspokojení jiné osoby. R ozlišuje se napø. e. trhù, daní, ekon. rùstu.

E ddington [edyngton], sir A rthur Stanley, 28.12. 1882!22.11.1944, angl. astrofyzik; jeden z prvních zastáncù teorie relativity. Experim entálnì prokázal odchylku svìtla v gravitaèním poli Slunce, objevil souvislost m ezi hm otností a svítivostí hvìzd. Studoval bílé trpaslíky, m ezihvìzdnou hm otu, vnitøní stavbu hvìzd.

efem erida a) vypoètená poloha kosm . tìlesa na zákl. znám é trajektorie pro urèité datum ; b) astr. roèenka s údaji o nejdùl. kosm . tìlesech.

edém , otok ! nahrom adìní kapaliny v tkáních, napø. e. plic, nahrom adìní kapaliny v plicních sklípcích nebo vm ezeøeném plicním pojivu.

efem eridový èas, EÈ , angl. ephem eris tim e, ET ! rovnom ìrnì plynoucí èas nezávislý na rotaci Zem ì, urèený z délky trop. roku. 5 efem eridová sekunda

E den [ídn], sir R obert A nthony, 12.6.1897!14.1. 1977, brit. konzervativní politik; spolupracovník W . L. S. C hurchilla. 1935!38, 1940!45 a 1951!55 m in. zahranièí, 1955!57 pøedseda vlády. Jeden z tvùrcù protihitlerovské diplom acie.

efem ery 5 byliny

E den tata 5 chudozubí ED ES, N árodnìdem okratický øecký svaz ! øec. odbojová organizace bojující od 1941 za osvobození zem ì od nacist. okupace. V prùbìhu rezistence rozpory m ezi kom . odbojem a antikom . zam ìøeným ED ES. ed esské knížectví, první kø. stát v Palestinì zal. 1098 úèastníky I. køížové výpravy; hl. m . Edessa. Zakladatelem vládnoucí dyn. byl B alduin z Bouillonu. Zaniklo 1144 pod náporem Seldžukù. ediakarská fauna [-dy-], ” paleont. nejst. znám é spoleèenstvo m nohobunìèných organism ù, nalezené v A ustrálii. Zastoupeni jsou živoèichové bez vyvinutých pevných schránek s pøíbuzenským i vztahy k láèkovcùm , kroužkovcùm a ostnokožcùm . Pochází z hornin nejvyššího prekam bria, je znám á již z více oblastí. edikt [-dy-], vyhláška, naøízení, vyzvání, úø. výnos.

efem eridová sekunda, astronom ická sekunda ! základ efem eridového èasu; 1/31 556 925,947 7 trop. roku 1900.

E fesos, Ephesos ! zøíceniny øec. m ìsta v Turecku v M alé A sii jižnì od Ýzm iru. ! O sídlen od 11. st. pø. n. l. O d 6. st. pø. n. l. pod perskou nadvládou, po vítìzství Ø ekù se pøidal k athénském u nám . spolku, za peloponéské války na stranì Sparty. A lexandr V eliký jej prohlásil sam ostatným m ìstem . O d 313 pø. n. l. hl. m . øím . provincie Asie. D o vpádu G ótù 263 obch. a kult. støedisko. Artem idin chrám v E. poèítán k sedm i divùm svìta, 356 pø. n. l. zapálen Hérostratem . E ffel Jean, 12.2.1908!11.10.1982, vl. jm . François Lejeune, fr. kreslíø a karikaturista (kresby pro l'H um anité, cyklus Stvoøení svìta). E ffenberger V ratislav, 22.4.1923!10.8.1986, è. teoretik um ìní, literát a kritik; pøedstavitel Surreal. skupiny, organizátor sborníkù a výstav surrealism u. A utor studií (Výtvarné projevy surrealism u) a surreal. textù (Básnì na zdi, Surovost života a cynism us fantasie). eflorescence 5 výkvìt E fros A natolij V asiljeviè, 3.6.1925!13.1.1987, rus. herec, režisér, divadelní teoretik a pedagog. O d 1967 režisér M oskevského dram . divadla. È inný ve film u a televizi.

edikt m ilánský [-dy-], 313 úm luva m ezi císaøi K onstantinem I. V elikým a Liciniem (asi 250!325), potvrzující kø. jako tolerované náb. v øím . øíši.

E FT A 5 Evropské sdružení volného obchodu

edikt nantský [-dy-], 1598 výnos fr. krále Jindøicha IV . N avarrského zaruèující náb. svobodu a obè. rovnost hugenotùm . 1685 zrušen Ludvíkem X IV .

efuzivní horniny 5 vyvøelé horniny

E dinburgh [edynbere i edynburg], m . ve V elké B ritánii, hl. m . Skotska, na jižním pobøeží zálivu Forth; 447 600 obyv. (1995). Hist., kult. a náb. støedisko Skotska. Prùm . lo(aøský, polygr., chem ., piv., skláøský. M ez. letištì (Turnhouse). D vì univ. (1583, 1966). ! V 7. st. zal. hrad, osada v podhradí získala 1329 m . práva. Od 1437 hl. m . Skotska. V 16. st. støedisko reform ace. Po nástupu Stuartovcù na angl. trùn 1603 a po vytvoøení V elké B ritánie 1707 polit. význam E. poklesl.

egalitarism us, sociálnìpolit. koncepce proklam ující rovnostáøství jako všeob. princip organizace spol. života. Jedním z atributù dem . systému je rovnost obèanù pøed zákonem a polit. rovnost. Požadavek rovnosti byl poprvé nastolen za V elké fr. revoluce.

Edirne [edyrne], døíve A drianopolis, D rinopol ! m . v evr. èásti Turecka pøi ústí øeky Tundži do M arice; 102 345 obyv. (1990). Správní støedisko stejnojm enné provincie. Leží na hl. dop. tahu z Evropy do A sie. H ist. pam átky. ! Zal. 117, 395!1361 souèást B yzance, 1205 u E. bulh. arm áda porazila vojska lat. císaøství; 1361 pøipojeno k osm anské øíši, do 1453 sídlo sultánù, po 1. svìtové válce obsazeno Ø eckem , 1923 pøedáno Turecku. E dison [edyson] Thom as A lva, 11.2.1847!18.10. 1931, am . vynálezce, podnikatel; prùkopník praktického využití el. energie. Zakl. m noha velkých eltech. závodù a spoleè-

efuze 5 výlev E G A , videoadaptér pro zobrazovací jednotky osobních poèítaèù standardu IB M PC (s m axim álním rozlišením 640 × 350 bodù).

egalizace, standardizace ! vyrovnávání, nivelizace; ” potr. e. m léka ! úprava tuènosti m léka na pøedepsanou hodnotu sm íšením plnotuèného a odstøedìného m léka nebo upraveného m léka se sm etanou. egejská kultura, krétsko-m ykénská kultura ! kultura doby bronzové v oblasti Egejského m oøe (pevninské Ø ecko, K réta, K yklady, K ypr, èást M alé A sie). V yvíjela se pod vlivem vyspìlých kultur Asie a Egypta. G eograficky se dìlí na kykladskou (na K ykladách), m ínojskou, resp. krétskou (na K rétì) a heladskou (na øec. pevninì). V raném období (3000!2300 pø. n. l.) pøevládala kykladská. V e støedním období (2300!1600 pø. n. l.) se do popøedí dostala krétská ! vyspìlá palácová kultura s nástìnným i m albam i (K nóssos, Faistos) a m . architekturou; tvoøilo se písm o. V pozdním období (1600!1200 pø.

n. l.) se krétský vliv zaèal uplatòovat na øec. pevninì a centrem vývoje se stala heladská, resp. m ykénská ! um ìní m ìlo sklon ke geom . stylizaci forem , vyznaèovalo se obrysovou kresbou a úsilím o m onum entalitu; arch. reprezentují m ohutné paláce, fortifikace a šachtové hroby s nepravou klenbou (M ykény, A rgos).

124

641

E. dobyt A raby

2. pol. 7. st.

islam izace, arabizace

969!1172

panování Fátim ovcù, hosp. rozkvìt

1250!1517

vláda m am lúckých dynastií, hosp. a kult. úpadek

1517

E. pøipojen k osm anské øíši

1798

E. dobyt fr. arm ádou

1801

okupace B rity

Egm ont Lam oral, 18.11.1522!5.6.1568, niz. šlechtic, vojevùdce K arla V . a Filipa II. O d 1559 m ístodržící ve Flandrech a Artois, jeden z vùdcù protišp. šlechtické opozice za niz. revoluce. 1567 zajat; popraven. H rdina Goethova dram atu Egm ont.

1805

vlády se zm ocnil M uhamm ad A lí (1769!1849), za jeho panování m odernizaèní reform y; E. de facto nezávislý stát

1819

pøipojen Súdán

ego 5 já

1831!33

egocentrism us, ” psychol. zam ìøení na vl. osobu, své já (vl. prožívání, m yšlení, zájm y, potøeby), touha být v centru pozornosti druhých. U m alých dìtí bìžný vývojový jev.

a 1839!47 2. pol. 19. st.

rùst vlivu evr. m ocností

egoism us, sobectví; jednání zam ìøené na prosazení vl. zájm u, dosažení vl. prospìchu na úkor druhých. 5 altruism us

1869

otevøení Suezského prùplavu

1882

okupace brit. arm ádou

egutace, èinnost skapávající vody, která se spolupodílí na vzniku egutaèních jam ek, stalagm itù a sintrových jezírek. U platòuje se hlavnì v jeskyních a pod pøevisy.

1914

vyhlášen britský protektorát

1922

vyhlášeno nezávislé království (de facto pod brit. dom inancí)

1936

uzavøena spojenecká sm louva s V elkou B ritánií

1945

èlen OSN

1948!49

neúspìch v agresivní válce proti Izraeli, E. anektoval pásm o G azy

1951

zrušena spojenecká sm louva s V elkou B ritánií

1952

pøevrat vedený organizací Svobodní dùstojníci (G . A . N ásir)

1953

proklam ace republiky

1956

zestátnìn Suezský prùplav; válka s Izraelem , voj. intervence Francie a V elké B ritánie, sblížení E. s vých. blokem

1958

vyhlášena Sjednocená arab. republika (E., Sýrie, Jem en), po zániku 1961 si E. název ponechal

1967

porážka ve válce s Izraelem , Izrael okupoval Sinajský poloostrov

1970

prez. A . Sadat

1971

Sjednocená arab. rep. pøejm enována na E gyptskou arabskou republiku

1973

válka s Izraelem

po 1973

orientace vnitøní i zahr. politiky na Západ, liberalizace ekonom iky

1979

m írová sm louva s Izraelem , Izrael vyklidil okupovaná územ í E., poè. bojkotu E. arabským i státy

1981

po atentátu na A . Sadata prez. M . H . M ubarak

1982

Izrael vrátil E. poslední èást okupovaného Sinajského poloostrova

Egerm ann B edøich, 5.4.1777!1.1.1864, è. m alíø skla. Objevil nové postupy skláøských technik: achátování (m atování m léèného skla pøed vlastní m albou, 1809), žlutá lazura (1818), perlet,ový a biskvitový em ail (1824), lithyalinové sklo (1828), èervená lazura (1830).

E gypt, Egyptská arabská republika, EA R , arab. Jum hûrîya M isr al-#A rabîya ! stát v sv. A frice pøi pobøeží Støedozem ního a R udého m oøe a na Sinajském poloostrovì; 997 739 km ², 57,8 m il. obyv. (1995), hl. m . A l Q âhirah (K áhira). ! O su státu tvoøí m ohutný N il, který oddìluje Libyjskou poušt, s proláklinam i (K attarská až !133 m ) od hornaté Arab. pouštì a N úbijské pouštì na jihu. N ejvyšší je skalnatý m asiv K atharina (2 637 m ) na Sinajském poloostrovì. Ú zký pás pobøeží na S m á subtrop. støedom oøské podnebí. K jihu pøibývá kontinentality, podnebí je trop., horké a suché. V pouštních obl. prší nepravidelnì (3!10 m m srážek roènì), nìkdy neprší nìkolik let. M ráz se m ùže vyskytnout v celém údolí N ilu až k 20° s. š.; na JZ èasté horké píseèné bouøe. Pøevažuje pouštní rostlinstvo, v údolí N ilu a v oázách kult. plodiny, ve Støedom oøí subtrop. rostliny. ! Egypt,ané (zejm . A rabové) 99 % (1990). Úø. jaz. arabština. N áb. islám (86 % sunnité). Stø. délka života 65 let, kojenecká úm rtnost 40 ‰ (1995). ! Patøí k hosp. nejvyspìlejším afr. státùm agrárnì-prùm . typu. H N P 790 US $/obyv., stát. dluh 31 m ld. U S $ (1995). ! Zem ìd. využívá 3 % rozlohy; hl. obl. údolí N ilu. Pìst. bavlník, pšenice, kukuøice, rýže, cukrová tøtina, palm a datlová (datle 580 000 t, 1991, 1. na svìtì), rajèata. Chov skotu, ovcí, koz, velbloudù; rybolov zejm . sladkovodní. ! Tìží se ropa, zem ní plyn, fosfáty, Egejská kultura: ruda železa, sùl. Prùm . chem . a petrochem ., hut., stroj., text. (bavlnáø- kykladský mramoství). ! 3 500 km splavných vnitrozem ských tokù; nejvìtší nám . rový idol pøístavy A lexandrie a Port Said; m ez. letištì K áhira. V ýzn. zdrojem pøíjm ù je Suezský prùplav. ! V yváží se ropa a ropné výrobky (54 % pøíjm ù, 1991), surová bavlna, vlákno a látky. M ìn. jed. 1 eg. libra (EG P) = 100 piastrù. ! Stát. zøízení: republika, v èele prezident; dvoukom orový parlam ent. ! Správní èlenìní: 26 guvernorátù.

války s Tureckem

2. pol. 80. let

prolom ena izolace E . v arab. svìtì; E. opìt èlen Ligy arab. státù

1992

aktivizace náb. extrem istù

1994!95

E. spolutvùrce m írového procesu na Blízkém východì

1996!97

teroristické akce m uslim ských extrem istù

1998

ve volbách do Poradní rady zvítìzila Nár. dem . strana

Egypt,ané, obyv. Egypta. Tém ìø 90 % tvoøí A rabové, zbytek Núbijci, B erbeøi a národnostní m enšiny (A rm éni, Ø ekové, Syøané, Židé). Jazyk arabština; náb. islám (sunnité), 5 % køest,anù. egyptienka, rod latinkového písm a. Jednoduchá, obv. robustní kresba bez stínování, s patkam i v tloušt,ce kresby písm a. egyptologie, vìdní obor o dìjinách, kult. a jaz. starých Egypt,anù; zakl. v 19. st. J.-F. C ham pollion. È . pøedstavitelé F. Lexa (1876!1960), J. È erný (1898 až 1970), Z. Žába (1917!1971) a M . V erner (*1941). egyptská literatura arabská, vznikala od poè. 19. st., spojují se v ní dom ácí tradice s evr. vlivy. Po 1. svìt. válce vystoupili m odernisté. Po 2. svìt. válce pokraèoval rom antism us a vytváøel se krit. realism us (N adžíb M ahfúz), vyzrálo dram a, lit. kritika, publicistika a filozofie. egyptská literatura starovìká, bohaté pam átky pocházejí z 2700!1080 pø. n. l. N áb. texty (texty pyram id, K niha m rtvých) obsahují m agické pøedpisy a m odlitby pro pøechod do svìta m rtvých. R eorganizaci sluneèního kultu odrážejí hym ny na boha R é, na papyrech objevena vìd. díla. Svìtskou literaturu zastupuje lyrika a próza s nám ìty nauèení, pøíbìhy s náb. a hist. obsahem (vyprávìní Sinuhetovo) a životopisy. È . Papyrus vezíra Ptahhotepa, výbory Beletristická literatura staroegyptská, Náboženská literatura staroegyptská.

Egypt!dìjiny pø. n. l. 5. tis.

poèátky zem ìdìlství

3200!3000

sjednocování zem ì (M eni), vznikl H orní a Dolní Egypt

2778!2263

období Staré øíše (I.!V I. dynastie)

2263!1991

první pøechodné období (VII.!X . dynastie)

1991!1786

období Stø. øíše (X I. a X II. dynastie)

1786!1580

druhé pøechodné období (X III. až X V II. dyn.), nadvláda H yksósù

1580!1085

období N ové øíše (X V III.!X X . dynastie)

1364!47

A chnatonovy reform y

asi 1298!30

vláda R am esse II. V elikého

asi 1200

odražení vpádu m oøských národù

1085!332

pozdní doba (X X I.!X X X I. dynastie)

525!404 a 341!333

nadvláda perské øíše

332

A lexandr V eliký dobyl E.; založena A lexandrie

332!30

vláda Ptolem aiovcù

30!395 n. l.

nadvláda øím ské øíše

n. l. 395!638

egyptské lodì, øíèní (nilské) a nám . lodì starovìkého Egypta. Staroeg. èlun (5.!2. tis. pø. n. l.) m ìl podélnì prohnutý trup ze døeva s plochým dnem a palubou, pøí( a zá( spojenou nad palubou napínacím vyztužujícím lanem a ukonèenou svislým vazem . Pro pohon se používalo tažení lidm i nebo koòm i, pádly, pozdìji vesly a ráhnovou plachtou na dvojitém rozkroèeném a sklopném stožáru; jako korm idla 4!6 boèních vesel. N ovoeg. lodì (2.!1. tis. pø. n. l.) se lišily velikostí, vybavením , stavbou trupu, m ìly jeden pevný stìžeò s obdélníkovou plachtou s dvìm a ráhny. egyptské n áboženství, polyteistické náb. starovìkého Egypta. N ejdùl. rysy bylo uctívání slunce (bohové Am ón, R é, A tum , H ór), vody a kult uctívání m rtvých. Faraon byl pokládán za vtìlení boha H óra, pozdìji za syna boha Ré; po sm rti se faraon ztotožnil s vládcem podsvìtí U sírem . egyptské výtvarné um ìní, um ìní starovìkého Egypta, asi ve 4. až 1. tis. pø. n. l. Jeho svébytnost vyplývala z odlehlé zem ìpisné polohy, pøíznivých hosp. podm ínek a setrvaènosti náboženských pøedstav; sloužilo zejm . faraonovi a náboženství. A rchitekturu, zal. na principu svislé podpory a vodorovného kladí, pøedstavovaly náhrobní stavby (pyram idy, m astaby) a chrám ové kom plexy (K arnak, Luxor, A bú Sim bel). Sochaøství ve volné figurální plastice zdùrazòovalo idealizované pojetí lidské postavy a podoby faraonù a bohù, osoby hierarchicky níže postavené zpodobòovalo s realism em a sm yslem pro individualitu. Pøíznaèné bylo spojení reliéfu a m alby zobrazující reprezentativní a kultovní výjevy i nám ìty z dalších oblastí života. M alíøství se krom ì nástìnných reliéfù uplatnilo zejm . pøi výzdobì sarkofágù a v portrétech zem øelých. V yspìlé bylo um . øem eslo (zlatnictví, glyptika, textil). egyptština 5 afroasijské jazyky

nadvláda B yzance

E hrlich

[érlich]

Paul,

14.3.1854!20.8.1915,

nìm .

histolog,

Zlatá soška boha Amóna, kolem 900 pø. n. l.

hem atolog, im unolog, biochem ik a farm akolog; zakladatel m oderní chem oterapie. N c (1908) za práce o im unitì.

125

nahrazující nedostatek vl. invence èerpáním z cizích vzorù souè. nebo jiných slohových údobí.

E H S 5 Evropské hospodáøské spoleèenství

eklesiologie, ” teol. nauka o církvi.

E chegaray [eèegaraj] José, 19.4.1832!14.9.1916, šp. dram atik. Z jeho více než 100 her hrány zvláštì O locura o santidad (Svìtec èi blázen) a El G ran G eleoto (Velký G aleoto). N c (1904).

ekliptika [-ty-], prùseènice roviny dráhy Zem ì kolem Slunce (roviny ekliptiky) se svìt. sférou. Sklon e. vzhledem k svìt. rovníku je asi 23° 27N.

E chinoidea 5 ježovky echinos, echinus ! podvalek; bochníkovitý útvar ant. hlavice. Echiurida 5 rypohlavci

ekliptikální souøadnice [-ty-], sférické souøadnice, jejichž zákl. rovinu tvoøí rovina ekliptiky. Poèátek e. s. je v jarním bodì, odkud se m ìøí ekliptikální (astronom ická) délka od 0° do 360° proti sm ìru denního pohybu oblohy; ekliptikální (astronom ická) šíøka se m ìøí od roviny ekliptiky k pólùm ekliptiky od 0° do 90° na sever kladnì, na jih zápornì.

E chó, ” ant. m ytol. lesní nym fa. Zdržovala H éru, aby nepøistihla D ia na záletech. H éra jí vzala hlas, takže E. jen opakuje, co slyšela (øec. echó, ozvìna). U trápila se z nešt,astné lásky k N arcisovi echografie, sonografie ! ” lék. diagnostická m etoda, která využívá odraz ultrazvuku od tkání s rùzným i akustickým i vlastnostm i. echolokace, orientace nìkterých živoèichù (netopýøi, delfíni) v prostoru vysíláním ultrazvuku a jeho zpìtnou registrací po odrazu od pøekážek nebo koøisti. echolot 5 hloubkom ìr eidetism us [-tyz-], eidetická vloha ! ” psychol. zøetelná, detailní vizuální pøedstava døíve vním ané reality. E. je typický pro dìtskou pøedstavivost, pozdìji se vìtšinou ztrácí. eidos, pùv. øecky ve význam u vzhled, zjev; u Platóna idea, vzor všech pøedm ìtù zkušenosti, u A ristotela a pozdìji form a (tvar) nebo úèel v protikladu k látce pøedm ìtu, u H usserla obecná a nutná podstata vìci odvozená z jevu. E ifel [ajfel], vrchovina v SRN na levobøeží stø. Porýní; H ohe A cht, 747 m . E iffel [efel i ajfel] A lexandre Gustave, 15.12.1832 až 28.12.1923, fr. inženýr; autor 307 m vysoké ocelové vyhlídkové vìže v Paøíži (1889). E ichler [ajchler] K arel, *27.10.1921, è. spisovatel. A utor groteskních perzifláží bibl. i souè. nám ìtù (Antipašije, Poèetí leguána, H osté od svatého Diviše, Zlodìj rùží). Eichm ann [ajchm an] A dolf, 19.3.1906!1.6.1962 (popraven), nìm . nacist. váleèný zloèinec; podílel se na vyhlazovací politice fašistù vùèi Židùm . 1945 em igroval do A rgentiny, 1960 unesen do Izraele a 1961 odsouzen k sm rti. E ilenberg [ajlenberk] Sam uel, *30.9.1913, am . m atem atik. H l. pøínos v topologii, hom ologické algebøe a teorii kategorií. E indhoven [ejnthófen], m . v již. N izozem sku, v provincii N oord-B rabant; 196 130 obyv. (1994). Prùm . elektronický a eltech. (Philips), autom obilový, text., tabákový. Tech. univerzita (1956). ! Zal. 1232. E inhart [aihárt], asi 770!14.3.840, nìm . uèenec; životopisec K arla I. V elikého, na jehož dvoøe pùsobil (Vita C aroli ! Život K arlùv). E inhorn [ajnhorn] Erich, *7.4.1928, è. fotograf. Fotoreportér, prùkopník è. novináøské reportážní fotografie; autor barevných sním kù pro vlastivìdné publikace. O rganizátor fot. výstav (1989 oslavy 150 let od vzniku fotografie). E instein [ajnštajn] A lbert, 14.3.1879!18.4.1955, nìm . fyzik; od 1933 v U SA . 1911!12 prof. nìm . univerzity v Praze. A utor speciální (1905) a obecné (1916) teorie relativity. Zabýval se i kvantovou a statist. fyzikou. N c (1921) za rozvoj teoretické fyziky, zejm . za teorii fotoefektu. einsteinium [ajnštajnyum ], Es ! um ìlý chem . prvek skupiny aktinoidù; at. è. 99. E insteinovy postuláty 5 teorie relativity E insteinùv vesm ír 5 m odely vesm íru

Ekliptikální souøadnice: ë ekliptikální délka, â ekliptikální šíøka; H hvìzda, e ekliptika, o osa ekliptiky, Se severní pól ekliptiky, Je jižní pól ekliptiky, J jižní bod ekloga, kratší báseò s nám ìtem z pastýøského života, psaná zpravidla form ou dialogu; pøíznaèný žánr pastorální literatury. E kloga, byz. zákoník z 762; výbor ze zákonù byz. císaøù, vydaných v 8. století. První význam nìjší m odifikace justiniánských kodifikací v Byzanci. Z rušena v 9. století. 5 Zakon sudnyj ljudem ekoelem en t, ekologický prvek ! zákl. jednotka tøídìní druhù rostlin nebo živoèichù z hlediska jejich vztahù k nìkterém u faktoru prostøedí. Podle zvoleného dílèího èinitele se používají rùzné tøídicí kategorie elem entù, napø. s ohledem na svìtlo, teplotu, vlhkost. ekofyziologie, hranièní obor m ezi ekologií a fyziologií, zabývající se výzkum em vlivù vnìjších èinitelù na funkci organism ù, jejich reakcem i a adaptacem i. ekogeneze, vývoj vztahù m ezi organism em a prostøedím v prùbìhu fylogeneze. ekologická bariéra, pøekážka obv. geogr. povahy (hory, pouštì) oddìlující od sebe populace. ekologická krize, zánik rùzných forem života na Zem i daný zhoršením životních podm ínek. 5 trvale udržitelný rozvoj ekologická labilita, ekologická nestabilita ! neschopnost ekosystém u pøetrvávat za pùsobení rušivého vlivu zvenèí, nebo neschopnost návratu do pùv. stavu po pøíp. zm ìnì. Labilní ekosystém y m ají snížené autoregulaèní m echanism y, a tím sníženou odolnost. ekologická potence, schopnost organism u vyrovnávat se s faktory prostøedí a optim álnì je využívat. ekologická rovnováha, dynam ický stav ekosystém u, který se trvale udržuje tém ìø konstantní, nebo do nìhož se systém po pøíp. zm ìnì spontánnì vrací. U držuje se pøír. procesy z vnitøních zdrojù (autoregulaèním i m echanism y).

A. Einstein E ISA , angl. Extended Industry Standard A rchitecture ! dvaatøicetibitová V /V sbìrnice poèítaèù PC vyvinutá 1988 konsorciem devíti pøedních výrobcù osobních poèítaèù v reakci na sbìrnici M C A . EISA zachovává zpìtnou kom patibilitu se sbìrnicí ISA . 5 slot

ekologická stabilita, schopnost ekosystém u pøetrvávat i za pùsobení rušivého vlivu a uchovávat své podstatné charakteristiky v podm ínkách vnìjšího narušování. U držuje se pøír. procesy z vnitøních zdrojù (autoregulaèním i m echanism y). Reakcí na pùsobení rušivých vlivù je pouze m in. zm ìna nebo zm ìna spontánním návratem do pùv. stavu; zákl. typy e. s. jsou stálost, odolnost, cykliènost a elastiènost.

E iselt [ajzelt] B ohum il, 28.8.1831!22.8.1908, è. lékaø, internista; prof. U K . Jeden ze zakl. È asopisu lékaøù èeských a Spolku è. lékaøù (1862). Zakl. a od 1871 pøednosta první è. interní kliniky. Zabýval se zejm . infekèním i nem ocem i.

ekologická valence, rozsah intenzity nebo koncentrace kteréhokoli faktoru v prostøedí, kterém u se organism us pøizpùsobuje.

eisenašský kongres 1869 [ajzenašský], zakládající sjezd nìm . soc.dem . dìlnické strany; konaný 7.!9.8. 1869 v Eisenachu. Program ovì se pøihlásil k m arxism u. 5 Liebknecht K arl; neudörfelský sjezd E isenhow er [ajzenhauer] D w ight D avid, 14.10.1890 až 28.3.1969, am . generál a politik; 1953!61 prez. (republikán). 1942!45 vrchní velitel spojeneckých vojsk v severní A frice a v Evropì, 1950!52 vrchní velitel N A TO . Jako státník pøispìl k ukonèení korejské války a ke stabilizaci m ez. pom ìrù za studené války. E isner [ajsner] Pavel, 16.1.1889!8.7.1958, è. básník (Sonety knìžnì), jazykozpytec, autor knih o è. jazyce (C hrám i tvrz, È eština poklepem a poslechem ) a pøekl. z nìm èiny. ejakulace, vystøíknutí sem ene ze sam èího pohlavního orgánu. ejektor, proudový stroj bez pohyblivých souèástí, složený z konfuzoru, sm ìšovací kom ory a difuzoru. D odavatelem energie je tekutina, jejíž tlaková energie se m ìní na kinetickou a naopak, což um ožòuje pøisátí a dopravu tekutiny, popø. sypké látky.

ekologické h nutí, zájm ové a obè. iniciativy ochráncù životního prostøedí; zaèaly se prosazovat na pøelom u 70. a 80. let 20. století. Polit. projevem e. h. je existence stran zelených. ekologické úrovnì, živé systém y stupòovitì uspoøádané a udržované v rovnováze s prostøedím . N ejnižší e. ú. je jedinec, nejvyšší biosféra. ekologický prvek 5 ekoelem ent ekologie, vìda zkoum ající vztahy m ezi organism y navzájem a m ezi organism y a prostøedím . ekologizace, snižování negativních vlivù na životní prostøedí; vnášení ekol. aspektu do m ateriální lidské èinnosti a do m yšlení a chování lidí. ekom orfóza, odchylka ve tvaru orgánu nebo celého organism u vyvolaná vlivem prostøedí, napø. zm ìna tvaru strom u vyvolaná vìtrem .

Ejchenbaum B oris M ichajloviè, 16.10.1886!24.11. 1959, rus. literární vìdec (rus. form ální škola); vykladaè A . S. Puškina, M . J. Lerm ontova a editor díla L. N . Tolstého.

ekonom etrie, vìdní disciplína, obor statistiky. Zabývá se testováním ekon. hypotéz a odhadováním ekon. param etrù, zejm . použitím m etod regresní analýzy. Zakl. e. (1932) je R. A . K . Frisch.

E jlat, Elat ! m . v již. Izraeli na bøehu A kabského zálivu R udého m oøe; 24 700 obyv. (1988). R opný term inál. Pøím oøské letovisko. Pøístav. M ez. letištì. ! M . budováno od 1948.

ekonom ická reform a, transform ace ekonom iky ! pøechod od urèitého systém u øízení nár. hosp. k jiném u; je charakterizovaná novým vym ezením vlastnických vztahù, øešením problém u cen, obv. i novou koncepcí soc. politiky.

E jzenštejn Sergej M ichajloviè, 22.1.1898!11.2. 1948, rus. div. a film . režisér. Teoretik avantgardního film u, tvùrce historických a um ìlecko-dokum entárních sním kù (K øižník Potìm kin, Øíjen, G enerální linie, Alexandr Nìvský, Ivan Hrozný).

ekonom ická velièina, ukazatel výkonnosti ekonomiky urèitého subjektu. Jednorozm ìrná e. v. (stavová prom ìnná) vyjadøuje zásoby, dvourozm ìrná e. v. (toková prom ìnná) vyjadøuje zm ìnu stavu za urèité èasové období. 5 tok a stav

ekdyse, proces vým ìny pokožky bezobratlých (èlenovci) i obratlovcù (plazi).

ekonom ické prognózování, vìd. pøedvídání zm ìn ve stavu, struktuøe a dynam ice rozvoje ekonom iky.

ekdyson 5 aktivaèní horm on E kelöf [ekeléf] Gunnar, 15.9.1907!16.3.1968, švéd. básník. V yšel ze surrealism u, našel však osobitý lyrický projev, èerpající m j. z orient. m yšlení a m ystiky (cyklus En M ölna-elegi ! M ölnská elegie). E K G 5 elektrokardiografie ekistika [-ty-], vìda o lidských sídlech; zal. øec. architektem C . A . D oxiadisem (1913!1975) v 50. letech 20. století. Zkoum á vývoj a strukturu lidských sídel za úèelem pøedvídání a usm ìrnìní jejich rùstu. ekklésia, v ant. A thénách snìm s rozsáhlou pravom ocí, zasedající m inim álnì ètyøicetkrát do roka. N ázev pøevzali køest,ané pro ozn. svých obcí (církví) i obecné církve. eklekticism us [-ty-], ” fil. sm ìr, který si vybírá a kom binuje rùzné i protichùdné názory, pøedpoklady i hodnocení bez ohledu na pøípadné rozpory; ” výtv. um . druh um . práce

ekonom icky aktivní obyvatelstvo [-ty-], èást populace, která je zam ìstnána nebo o nalezení práce aktivnì usiluje. ekonom ický rùst, zvýšení reálné úrovnì èistého nár. produktu státu za dané období ve srovnání s obdobím pøedchozím . ekonom ický statek, kom odita, která je pøedm ìtem ekon. volby a k jejíž výrobì je zapotøebí ekon. èinnosti a dalších ekon. zdrojù (pùdy, práce, kapitálu). ekonom ie a) spol. interdisciplinární vìda využívající m etody a výsledky m noha vìd. disciplín; zkoum á optim ální alokaci om ezených výr. zdrojù za pøedpokladu racionálního chování ekon. subjektù. Pozitivní e. se zabývá jevy, které jsou vìd. m etodam i zjistitelné a dokazatelné; norm ativní e. spojuje efektivní fungování ekonom iky s otázkam i soc., etickým i, lidským i. Podle pøedm ìtu zkoum ání se e. dìlí na m ikroekonom ii a m akroekonom ii; b) hospodárnost, úspornost.

ekonom ie blahobytu, teorie stanovící za hl. cíl hosp. politiky státu dosažení m ax. užitku pro spoleènost jako celek pøi zachování rovnom ìrného rozdìlování nár. dùchodu v podm ínkách systém u soukrom ého podnikání. 5 norm ativní ekonom ie

126

1822!30

svržení šp. nadvlády; souèást V elké K olum bie

1830

vyhlášena nezávislost

1852

zrušeno otroctví

ekonom ie m yšlení 5 princip ekonom ie m yšlení

60. léta 19. st.

vál. konflikty

ekonom ie strany nabídky, neokonzervativní ekon. teorie vyjadøující m otivaci ekon. subjektù k práci, spoøení a podnikání jejich m írou zdanìní.

1875!1911

období vnitropolit. nestability, støety liberálù s konzervativci

1911!12

obè. válka

1925!44

støídání konzervativních vlád

1945

pøijata dem . ústava; èlen OSN

ekonom ika, národní hospodáøství ! a) systém , ve kterém se uskuteèòuje hosp. proces vym ezený hranicem i státu. Podle vztahu ke stát. rozpoètu se hosp. subjekty dìlí na podnikatelské, rozpoètové a pøíspìvkové organizace; podle pøedm ìtu èinnosti se rozlišuje sektor prim ární, sekundární, terciární a kvartér; b) vìdní disciplína, která zkoum á zvláštnosti hosp. èinnosti v urèitém úseku nebo odvìtví ekonom iky (e. prùm yslu, dopravy). 5 pøíkazová ekonom ika; sm íšená ekonom ika; tržní ekonom ika; zvyková ekonom ika ekosféra, ” astr. oblast kolem hvìzdy s pøíznivým i podm ínkam i pro vznik a udržení života; e. Slunce sahá od dráhy Venuše po dráhu M arsu.

od 1947

støídání voj. a civilních vlád

1994!95

dlouhodobý spor s Peru o hranièní územ í s nerostným i zdroji pøerostl v ozbrojený konflikt, který skonèil dohodou o dem ilitarizaci sporného územ í

1998

prez. zvolen J. M ahuad W itt (*1949, D em . lid. strana)

ekostratigrafie [-ty-], kom plexní m etoda výzkum u usazenin vzniklých v geol. m inulosti, využívající výsledky ekol. studia k poznání vývoje životního prostøedí v èase i prostoru.

ekvatoreální souøadnice 5 rovníkové souøadnice

ekosystém , geobiocenóza, biogeocenóza ! zákl. funkèní jednotka v pøírodì, ekol. systém , ve kterém jsou ve vzáj. vztazích všechny živé složky se souborem fyz. a chem . faktorù prostøedí (prostøedí ekosystém u). Živé složky jsou producenti (autotrofní organism y), konzum enti (heterotrofní organism y) a dekom pozitoøi.

ekvinokcium , ” astr. a) datum , na které se vztahuje soustava souøadnic vázaná na m ìnící se polohu jarního bodu na obloze. 5 epocha; b) 5 rovnodennost

ekoton, pøechodné územ í m ezi dvìm a biocenózam i. ekotop, stanovištì se stejným i abiotickým i faktory. V krajinné ekologii zákl. krajinná jednotka. ektázie, rozšíøení dutých tìlních orgánù, napø. prùdušek, krevních cév, žlázových vývodù. ektoderm , exoderm , ektoblast ! zevní zárodeèný list vznikající pøi vývoji em brya živoèichù ve stadiu gastruly. V yvíjí se z nìj pokožka s kožním i žlázam i, nervový systém a sm yslové orgány. ektohorm ony 5 ferom ony ektoparazit 5 parazitism us ekum ena, terra habitabilis ! trvale obydlená èást Zem ì, pozm ìnìná èinností èlovìka. 5 anekum ena ekum en ické hnutí [-ny-, øec. oikum ené gé, obydlená zem ì], hnutí usilující o sblížení, spolupráci a jednotu kø. církví pøes hranice konfesí a národù. Poèátky jsou v protestantism u 19. st., první organizované form y se objevily poè. 20. století. 5 Svìtová rada církví ekum enický snìm [-ny-], koncil ! shrom áždìní všech biskupù øím kat. církve svolané papežem ; rozhoduje o nejdùl. záležitostech círk. nauky a disciplíny. (Tabulka na stranì 256) E kvádor, Ekvádorská republika, šp. R epública del Ecuador ! stát na SZ Jižní A m eriky pøi pobøeží T ichého oceánu; 272 045 km ², 11,48 m il. obyv. (1995), hl. m . Q uito. ! Ú zem í prostupují vysokohorská pásm a A nd s èinným i i vyhaslým i sopkam i. N ejvyšší je zalednìné C him borazo, 6 310 m . Podnebí rovníkové, pøi jz. pobøeží trop., suché, v horách vysokohorské. Teploty a srážky se znaènì liší v závislosti na nadm oøské výšce a kontinentalitì, srážek ubývá od severu k jihu. D o vých. èásti zasahují trop. deštné lesy A m azonské nížiny, v horách vysokohorské stepi, pøi suchém již. pobøeží je aridní oblast. ! A si 35 % m esticù, 25 % kreolù, 20 % indiánù. Ú ø. jaz. španìlština. N áb. øím kat. (93,5 % , 1990). K ojenecká úm rtnost 31 ‰ , stø. délka života 69 let (1995). ! A grární stát s rozvíjejícím se tìžebním prùm yslem . H N P 1 390 U S $/obyv. (1995), stát. dluh 14,5 m ld. U S $ (1996). ! Zem ìd. využívá 27,2 % rozlohy. Hl. plodiny kávovník, kakaovník, banánovník (3,5 m il. t banánù, 1991; 2. na svìtì), obilniny, bram bory, m aniok, zelenina, citrusy. C hov prasat, skotu, ovcí; rybolov. Trop. lesy kryjí 43 % územ í; roè. se tìží asi 9 m il. m ³ døeva. ! Z ákl. ekonom iky je tìžba ropy; tìží se i zlato, rudy neželezných kovù, síra, zem ní plyn. Prùm ysl potr., text., chem ., papírenský. ! M ezinárodní letištì Q uito a G uayaquil. H l. pøístav G uayaquil. ! V yváží se ropa a její deriváty, banány, káva, kakao, ryby. M ìn. jed. 1 sucre (EC S) = 100 centavù. ! Státní zøízení: republika, v èele prezident; jednokom orové N ár. shrom áždìní. ! Správní èlenìní: 21 provincie (vè. G alapág).

ekvatoriální podnebí 5 rovníkové podnebí

ekvipartièní teorém [-ty-], tvrzení statist. fyziky, že všechny stupnì volnosti pøispívají k celkové stø. kinetické energii stejným dílem kT/2, kde k je Boltzm annova konstanta a T term odynam ická teplota. V obl. teplot, kde není tøeba uvažovat kvantové jevy, vyplývá z e. t. nezávislost m ìrného tepla na teplotì. ekvipotenciální plocha, hladina potenciální energie ! plocha v silovém poli, na níž m á potenciál tohoto pole stejnou hodnotu. 5 hladinová plocha ekvivalence, zn. ] ! ” log. vzáj. vyplývání dvou výrokù (výrokových funkcí) ze sebe sam a. V ýrazy A, B jsou ekvivalentní (A platí, právì když platí B), když každý z nich plyne z druhého. E. v m nožinì je reflexivní, sym etrická a tranzitivní binární relace na dané m nožinì.ekvivalent, stejná, resp. odpovídající hodnota; ” ekon. všeobecný e. ! statek (zboží), vyjadøující hodnotu ostatních statkù a sloužící k jejich sm ìnì; pùv. rùzné druhy zboží, pozdìji zlato a peníze. ekvivalentní rovn ice, rovnice, které m ají stejný definièní obor a stejnou m nožinu øešení. ekvivalentní úprava rovn ice, úprava, pøi které m nožina všech øešení dané rovnice zùstává nezm ìnìna, tj. žádný koøen rovnice neubyl ani nepøibyl. E kw ensi C yprian, *26.11.1921, nigerijský spisovatel píšící anglicky. A utor povídek a real.-psychol. rom ánù z prostøedí Lagosu (Lidé z m ìsta, Svìtla Lagosu, Iska) o problém ech novodobé afr. spoleènosti. ekzém , kožní zánìtlivé onem ocnìní podm ínìné pøecitlivìlostí organism u vùèi alergenùm org. i anorg. pùvodu. E l, sem itský název boha; bibl. Elohím je plurál, arab. A lláh je téhož pùvodu. El A aiún [el ajun], al-A iún ! správní støedisko Záp. Sahary; distrikt 139 000 obyv. (1990). Tìžba fosfátù. M ez. letištì. E l Paso, m . na J USA ve státì Texas, na Riu G rande na hranicích s M exikem ; 515 342 obyv. (1990). H osp. støedisko zem ìd. oblasti. Prùm . hut. (zlato, m ì(), rafinerie ropy, konzervárny. Žel. uzel, m ez. letištì, let. voj. základna. U niv. (1913). ! O sídleno 1827, rozvoj po zavedení žel. 1881. E l-D jem [eldžem ], El-D žem ! m . v sv. Tunisku sev. od Safákisu. ! A m fiteátr v lokalitì býv. øím ského m . Thysdrus z poè. 3. st. je pam átkou svìt. kult. dìdictví U N ESC O . El-Tajin, lokalita ve vých. M exiku ve státì V eracruz. ! Zachovány pozùstatky pøedhispánského m ìsta; èetné pam átky klas. období (Výklenková pyram ida). Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . E laeagnaceae 5 hlošinovité E lam , starovìký stát v jz. Íránu. K oncem 3. tis. pø. n. l. pod nadvládou Sum eru, Elam ité napom ohli k pádu III. urské dyn. a ovládli èást Sum eru. K onflikty s B abylonií a A sýrií skonèily 646 pø. n. l. dobytím hl. m . Sús A ššurbanipalem . Po pádu Asýrie souèást B abylonie, od 539 pø. n. l. perské øíše. 5 M ezopotám ie élan vital [fr., životní energie, vzm ach], v B ergsonovì vitalism u kosm ická síla, podstata života, která m u dává vznik, pohyb a uchovává vývoj jeho forem a druhù. EL A S, Ø ecká národnìosvobozenecká arm áda ! øec. ozbrojená odbojová form ace kontrolovaná K S; zal. 1941. 1943!44 osvobodila velkou èást øec. územ í, kde byly vytváøeny kom . m ocenské orgány, po brit. voj. intervenci a nìkolika porážkách 1945 rozpuštìna. E lasm obranch ii 5 pøíènoústí elasticita [-ty-], pružnost ! ” fyz. a) èást m ech. kontinua zabývající se oblastí vztahù m ezi deform ací a napìtím látek, kde platí H ookùv zákon. 5 term oelasticita; b) m íra schopnosti sam ovolného vym izení deform ace m ateriálu po odstranìní vnìjších zatìžujících

p

q

p]q

0

0

1

0

1

0

1

0

0

1

1

1

Pravdivostní tabulka ekvivalence výrokù p a q (1 ! pravdivost, 0 ! nepravdivost) sil; ” ekon. m íra zm ìny jedné prom ìnné pøi zm ìnì jiné prom ìnné (vyjadøená v procentech). elastin 5 bílkoviny elastom er, kauèukovì elastický m ateriál; vulkanizovaný polym er s velkým rozsahem vratné deform ace.

E kvádor!dìjiny 15. st.

územ í E. souèástí incké øíše

1531!33

šp. conquista

1544!1822

šp. kolonie

1563!1739

souèást m ístokrálovství Peru

1739!1810

souèást m ístokrálovství N ová Granada

1810!26

válka za nezávislost šp. kolonií

elativ [-ty-], ” jaz. a) vyjádøení stupnì vlastnosti bez srovnávání kom parativem (starší pán), superlativem (pán v nejlepších letech) nebo prefixem (pram álo) èi sufixem (velikánský); b) v ugrofinských jaz. pád pro pohyb zevnitø ven. E lba, o. v Tyrhénském m oøi východnì od Korsiky; 223,5 km ², støedisko Portoferraio. ! O d 11. st. postupnì v držení Pisy, janovské rep., knížectví Piom bino, Toskánska, N eapolska; 1802 anektována Francií, 1814 pøidìlena po porážce Francie jako exil N apoleonovi I., který odtud 1815 zahájil pokus o obnovu svého im péria; 1815 vídeòským kongresem pøiøèena Toskánsku, od 1861 souèást Itálie. Elbasan, m . ve stø. A lbánii na ø. Shkum bin; 83 000 obyv. (1990). O bch. støedisko zem ìd. oblasti. H ut. kom binát, cem entárna; prùm . potr. a chem ický. N ejprùm . m . A lbánie. Stav. pam átky.

Elbe 5 Labe Elbl¹g [elblong], m . v sev. Polsku nad ústím ram ene V isly do B altského m oøe; 126 500 obyv. (1992). V ýr. turbín a elektrom otorù, odìvù, potravin. Støedovìké stav. pam átky. ! Zal. 1237; 1642!48 zde pobýval J. A . K om enský. E l,brus, nejvyšší h. K avkazu i celé Rus. federace poblíž hranic s G ruzií; 5 642 m . V yhaslý dvojvulkán pokrytý ledovci (139 km ²). Lanová dráha do 4 200 m . Eldorado [šp. el dorado, pozlacený], jm éno bájného jihoam . panovníka a zem ì oplývající zlatem ; pøenesenì m ísto bohatství a blahobytu, zaslíbená zem ì. eleaté, elejská škola ! øec. filozofická škola (6.!5. st. pø. n. l.) nesoucí jm éno starovìkého jihoit. m . Elea v K am pánii, odkud pocházeli X enofanés, Parm enidés a Zénón z Eleje. U èením o jediném nem ìnném bytí vytvoøili první racionální fil. systém , rozlišující m ezi poznáním a nejistým èi klam ným zdáním (doxa). E lefsína, Eleusis ! m . v Ø ecku severozápadnì od A thén; 20 320 obyv. (1981). Prùm . chem a petrochem ický. ! M ykénská svatynì, v 6. st. pø. n. l. obnovena v dórském øádu, 480 pø. n. l. znièena Peršany a znovu obnovena. 5 eleusínská m ystéria elegan ce, uhlazenost, ladnost, vkus v odívání, chování i v øeèi. elegické distichon [-ty-], dvojverší složené z daktylského hexam etru a daktylského pentam etru; typický útvar ant. elegie a epigram u. elegie, v ant. øec. poezii báseò rùznorodého obsahu, psaná elegickým distichem ; od øím . období se obsah ustálil na líèení žalosti (O vidius, J. W . G oethe, J. O rten). elejská škola 5 eleaté É lektrá, ” øec. m ytol. dcera krále A gam em nóna a K lytaim éstry. Pøim ìla bratra O resta pom stít vraždu jejich otce zabitím m atky. elektrárna, prùm . zaøízení k výrobì el. energie transform ací èásti dodávané energie, nejèastìji tepelné, jaderné, vodní a vìtrné. Posledním stupnìm e. je elm ech. pøem ìna, nejèastìji v trojfázovém synchronním generátoru. 5 geoterm ální elektrárna; hydroelektrárna; jaderná elektrárna; špièková elektrárna; tepelná elektrárna; teplárna elektret, dielektrikum udržující polarizaci i po odstranìní vnìjšího elektrického pole. A nalogie perm anentního m agnetu. elektrická energie, energie pøenášená el. proudem . Protéká-li vodièem o odporu R, na jehož koncích je napìtí U, stejnosm ìrný proud I, pøem ìní se za jednotku èasu v jinou form u energie el. energie rovná souèinu napìtí a proudu. elektrická pevnost izolantu, prùrazná pevnost, dielektrická pevnost ! pom ìr napìtí, pøi nìm ž vznikne prùraz (nebo pøeskok), k tloušt,ce izolantu (dielektrika deskového tvaru) v m ístì prùrazu. Schopnost izolantù odolávat nam áhání el. proudem . lektrická polarizace, vektorová velièina vyjadøující úèinek vnìjšího el. pole na dielektrikum . Je dána podílem souètu el. dipólových m om entù a objem u dielektrika. Jednotkou v SI je coulom b na m etr ètvereèný. 5 susceptibilita elektrická sít, a) rozvìtvený el. obvod, jehož èásti tvoøí uzly a vìtve (vodivé spojení m ezi dvìm a uzly); b) souhrn el. vedení téhož napìtí pro pøenos energie. Podle provedení jsou e. s. venkovní a kabelové, podle jm enovitého napìtí se rozeznává vedení m alého napìtí, nízkého napìtí, vysokého napìtí, velm i vysokého napìtí, ultravysokého napìtí. elektrické napìtí, rozdíl el. potenciálù m ezi dvìm a body nebo póly zdroje. K dyž se sm ìr spádu e. n. nem ìní, jde o e. n. stejnosm ìrné, když se periodicky m ìní, o e. n. støídavé. Jednotkou v SI je volt. elektrické orgány, pøem ìnìné pøíènì pruhované svalstvo nìkterých živoèichù, v nìm ž vzniká el. energie (nìkteøí rejnoci, ryby). elektrické teplo, teplo vzniklé pøem ìnou el. energie na energii tepelnou, uskuteèòované na fyz. rùzných principech. R ozeznává se napø. ohøev odporový, obloukový, indukèní, diel., infraèervený, elektronovým i paprsky, plazm ový, laserový, ultrazvukový. elektrický generátor, toèivý el. stroj m ìnící m ech. energii na elektrickou. 5 alternátor; dynam o elektrický høídel, zapojení skupiny dvou nebo více toèivých el. strojù (obv. asynchronních m otorù) s el. propojeným i rotory a statory. M á podobné vlastnosti jako pružný m ech. høídel; slouží k dálkovém u synchronním u pøenosu toèivého pohybu. elektrický m otor 5 elektrom otor elektrický náboj, skalární velièina urèující m íru schopnosti èástic úèastnit se elm ag. interakce. Existuje kladný a záporný, je vždy spojen s látkou a je pouze celistvým násobkem elem entárního náboje (s výj. kvarkù). Jednotkou v SI je coulom b. 5 vázaný náboj; volný náboj elektrický nevodiè 5 dielektrikum elektrický oblouk 5 výboj elektrický obvod, vodièi propojená soustava el. prvkù aktivních (zdroje) i pasivních (vodièe, spotøebièe, pojistky) urèená k vedení el. proudu. Podle použití se rozeznávají napø. e. o. silové, napájecí, øídicí; podle zpùsobu øazení spotøebièù nerozvìtvené (øazeny za sebou, v sérii) a rozvìtvené (vedle sebe, paralelnì); dále otevøené a uzavøené. E. o., v nìm ž je alespoò jeden elektronický prvek, je elektronický obvod. elektrický potenciál, skalární velièina m ìøená prací, která se vykoná proti síle el. pole, pùsobící na kladný jednotkový el. náboj pøi jeho pøenesení z m ísta s nulovým e. p. do uvažovaného bodu. Za hladinu nulového e. p. m ùže být zvolena libovolná ekvipotenciální plocha, fyz. význam m á pouze rozdíl potenciálù; obv. se volí v nekoneènu nebo na povrchu Zem ì. Jednotkou v SI je volt. elektrický proud a) uspoøádaný pohyb nosièù el. náboje (elektrony, ionty, kvazièástice); b) skalární velièina I kvantitativnì charakterizující e. p. velikostí el. náboje dQ , který projde danou plochou za èasový interval dt (I = dQ /dt). Jednotkou v SI je am pér. E. p., který nem ìní svùj sm ìr, se nazývá stejnosm ìrný, pokud navíc nem ìní ani velikost, nazývá se stejnosm ìrný ustálený. Støídavý e. p. periodicky m ìní svùj sm ìr i velikost. elektrický pøístroj, tech. zaøízení, obv. nekonající práci, m ající souvislost s el. proudem . K dyž obsahuje elektronické prvky, jde o elektronický pøístroj. Podle použití jsou e. p. rozvodné, øídicí, ovládací, m ìøicí, spouštìcí, regulaèní, lékaøské, sdìlovací. elektrický spotøebiè, pøedm ìt nebo zaøízení, v kterém se el. energie m ìní na jinou (svìtelnou, tepelnou, m ech., akustickou); pasivní prvek el. obvodu. elektrický stroj, v širším sm yslu všechny stroje k pøem ìnì energií, z nichž alespoò jedna je elektrická. N ejèastìji uskuteèòují elm ech. pøem ìnu energie, kde prostøedníkem pøem ìny je energie m agnetického, popø. el. pole. Podle zpùsobu pøem ìny energie se e. s. rozdìlují na el. generátory, el. m otory a m ìnièe (transform átory); podle konstrukce na toèivé a netoèivé; podle druhu elektrického proudu na stejnosm ìrné a støídavé. 5 elektrický pøístroj elektrický vodiè, vodiè elektrického proudu ! látka s velkou el. vodivostí. R ozlišují se e. v. I. tøídy (kovy), kde se pøenos el. energie dìje pohybem volných elektronù bez chem . zm ìn a bez zjevného pøenosu hm oty, e. v. II. tøídy (elektrolyty), kde se pøenos el. energie dìje pohybem iontù a dochází k chem . zm ìnám , a polovodièe. V eltech. je e. v. nejèastìji m ì(, hliník, bronz, m osaz, ocel, ve tvaru drátu, lana, šòùry, kabelu; slouží k pøenosu el. energie nebo slaboproudých signálù. Používají se e. v. holé i izolované s jádrem v ochranném obalu. 5 vodivost elektrizaèní soustava, èást energetické soustavy zahrnující výrobny el. energie (elektrárny, teplárny), soustavy el. pøenosu a rozvodu a el. spotøebièe.

127

elektroakustika [-ty-], odvìtví sdìl. tech., které se zabývá teorií, konstrukcí a provozem elektroakustických m ìnièù (m ikrofonù, sluchátek, reproduktorù), záznam ových a reprodukèních akustických zaøízení. elektroanalytické m etody [-ty-], m etody kvalitativní a kvantitativní chem . analýzy zal. na m ìøení vodivosti roztokù a tavenin elektrolytù a na elektrodových dìjích a rovnováhách. elektrobus, bezhluèný a ekologicky èistý m ìstský autobus pohánìný elektøinou z akum ulátorù, které se po vybití ve vým ìnné stanici nahradí nabitým i. 5 Duo B us; elektrom obil elektroda, ” fyz. èást vodièe, kterou se pøivádí el. proud do dané soustavy (roztoku elektrolytu, pevné látky, plynu); ” chem . poloèlánek, heterogenní soustava skládající se alespoò ze dvou fází, z nichž jednou je el. vodiè I. tøídy a druhou el. vodiè II. tøídy, která pøenáší el. náboj m ezi dvìm a fázem i s rùzným i typy vodivosti prostøednictvím elektrodových dìjù. 5 anoda; katoda. elektrodové dìje a) prim ární e. d. ! redoxní reakce, do nichž vstupují složky obou fází elektrody a jejichž výsledkem je m ezifázový pøenos náboje, napøíklad H 3O + (roztok) + e ! (kov) 6 H ÿ (kov) + H 2O (roztok); b) sekundární e. d. ! chem . reakce s úèastí produktù prim árních e. d., napø. 2 H ÿ 6 H 2. elektrodový potenciál, rovnovážné napìtí galvanického èlánku složeného z uvažované elektrody a zvolené referenèní elektrody. Je-li referenèní elektrodou standardní vodíková elektroda a uvažovaná elektroda m á standardní složení, jedná se o e. p. standardní. elektrodynam ika, nauka o pohybu el. nabitých tìles v prom ìnných elm ag. polích. K lasická e. se zabývá elm ag. interakcí m ezi m akroskopickým i tìlesy, kvantová e. interakcí m ezi m ikroobjekty pøi kvantovém pojetí elm ag. polí. elektroencefalografie, EEG ! ” lék. diagnostická m etoda zachycující akèní el. potenciály nervových bunìk v m ozku. elektroendoosm óza 5 elektroosm óza elektrografie, ” fot. technika zobrazování pøedm ìtù pøím o na fot. citlivou vrstvu pom ocí vysokonapìt,ového el. pole. elektrochem ický èlánek, soustava složená ze dvou chem . rùzných elektrod ponoøených do roztoku elektrolytu, která m ùže být pøi pøem ìòování energie chem . v elektrickou zdrojem el. energie. D ìlí se na prim ární e. è. (galvanický èlánek), sekundární e. è. (akum ulátor) a palivové èlánky. elektrochem ický ekvivalent 5 Faradayovy elektrolytické zákony elektrochem ie, obor fyz. chem ie studující rovnováhy a transportní dìje v roztocích elektrolytù a v heterogenních soustavách obsahujících elektrolyty. 5 H eyrovský Jaroslav elektrokard iografie [-dy-], EK G ! ” lék. diagnostická m etoda zachycující akèní el. srdeèní potenciály z rùzných m íst tìlesného povrchu. elektrokinetika [-ty-], èást nauky o elektøinì, která se zabývá jevy vznikajícím i pøi pohybu el. nábojù. elektrolum iniscence 5 lum iniscence elektrolum iniscenèní dioda [-ny- -dy-], polovodièová dioda, v níž se na zákl. elektrolum iniscence pøem ìòuje s velkou úèinností el. energie na infraèervené nebo viditelné m onochrom atické záøení. elektrolyt a) el. vodiè II. tøídy, v nìm ž je el. náboj pøenášen transportem iontù. Silné e. jsou ve svých roztocích disociovány prakticky úplnì; slabé e. jsou v rovnováze se svým i nedisociovaným i m olekulam i. 5 elektrolýza; b) slouèenina, která je v taveninì nebo v roztoku pøítom na ve form ì iontù. elektrolýza, rozklad elektrolytu el. proudem , pøesnìji elektrodovým i reakcem i, napø. pøi e. roztoku N aC l reakcem i N a + + e ! (katoda) 6 N a, C l ! v C lÿ + e ! (anoda). N a katodì probíhá redukce (vyluèují se kovy a vodík), na anodì oxidace (vyluèují se elektronegativní složky). E. se øídí Faradayovým i zákony a využívá se napø. k analytickým úèelùm , k výrobì a rafinaci kovù, pokovování pøedm ìtù. elektrom agnet a) cívka, kterou prochází jednosm ìrný nebo støídavý el. proud, sloužící k získání m ag. pole požadovaných vlastností; b) zaøízení (el. pøístroj, netoèivý el. stroj) tvoøené cívkou s ferom ag. jádrem , které netvoøí uzavøený m ag. obvod. Prùtokem el. proudu cívkou vzniká m ag. pole, jehož pùsobením jádro získává m ag. vlastnosti. E. m á velkou nosnost, jeho sílu lze m ìnit zm ìnou proudu protékajícího cívkou. Silových úèinkù m ag. polí vytvoøených e. se využívá napø. ve zvedacích a upínacích zaøízeních, elektrom otorech, indukèních úèinkù v el. generátorech. elektrom agnetická en ergie [-ty-], energie elm ag. pole; souèet energie el. pole a energie m ag. pole v uvažovaném bodì. elektrom agnetická indukce [-ty-], jev objevený 1831 M . Faradayem a zobecnìný J. M axw ellem : K aždá èasová zm ìna m ag. indukèního toku je provázena vznikem èasovì prom ìnného el. pole. Toto indukované el. pole je, na rozdíl od elstat. pole buzeného náboji, vírové, tj. existují v nìm uzavøené el. siloèáry. elektrom agnetická vlna 5 elektrom agnetické vlnìní elektrom agnetické èerpadlo [-ty-], èerpadlo využívající ke své èinnosti vzájemné elm ag. pùsobení statoru a èerpané vodivé kapaliny. elektrom agnetické p ole [-ty-], silové pole, jehož prostøednictvím se uskuteèòují elm ag. interakce m ezi el. nabitým i èásticem i. Skládá se z el. a m ag. pole, jejichž vztah obecnì udává soustava M axwellových rovnic. E. p. m á urèitou energii, hybnost, setrvaènost a šíøí se prostorem rychlostí svìtla. K vantem je foton. 5 M axw ellova teorie elektrom agnetického pole elektrom agnetické spektrum [-ty-], spektrum jednotlivých druhù elm ag. záøení podle vlnové délky, frekvence, energie jednoho fotonu, vlnoètu, popø. charakteristické teploty. 5 elektrom agnetické vlnìní elektrom agnetické vlnìní [-ty-], elektrom agnetická vlna ! lokálnì vzniklá zm ìna elm ag. pole šíøící se v dielektriku nebo vakuu rychlostí v = 1/ , kde å je perm itivita a ì je permeabilita prostøedí. O bsahuje vzájem nì související el. a m ag. složku. 5 elektrom agnetické pole; M axwellova teorie elektrom agnetického pole

Elektronová konfigurace: E energie, n hlavní elektrom agnetické záøení [-ty-], pøenos energie ve form ì kvantové èíslo elm ag. vlnìní. M ezi e. z. patøí (postupnì podle vzrùstající vlnové délky): gam a záøení, rtg. záøení, ultrafialové záøení, viditelné záøení, infraèervené záøení, m ikrovlny a rádiové vlny. (Tabulka na stranì 259)

elektrom agnetický obvod 5 m agnetický obvod elektrom agnetický ven til [-ty- -ty-], druh uzávìru na stlaèený vzduch složený z elektrom agnetu, pom ocného ventilu a vl. ventilu, který ovládá pøívod stlaèeného vzduchu. elektrom agnetism us [-tyz-], obor zabývající se studiem elm ag. pole. elektrom eteor, optický nebo zvukový projev atm osférické elektøiny; napø. bouøky, blýskavice, polární záøe, Eliášùv oheò. elektrom etr, citlivý el. m ìøicí pøístroj s velkým odporem m ezi vstupním i svorkam i; používá se napø. k m ìøení velm i m alých stejnosm ìrných proudù a nábojù. D ìlí se na elektrom ech. a elektronické.

elektrom obil, ekologicky èisté vozidlo, jehož pohonnou jednotkou je elektrom otor napájený z akum ulátorù, popø. solárních èlánkù. 5 elektrobus elektrom otor, elektrický m otor ! toèivý el. stroj m ìnící energii el. na m echanickou. elektrom otorické napìtí, skalární velièina, jíž se m ìøí schopnost zdroje el. proudu pøenášet uzavøeným obvodem el. náboj. U nezatíženého zdroje je e. n. rovno napìtí na svorkách. elektrom yografie, EM G ! ” lék. diagnostická m etoda zachycující el. aktivitu, jež vychází z jednoho nebo ze skupin svalových vláken. elektron, zápornì nabitá stabilní elem entární èástice, která patøí m ezi leptony. 5 pozitron elektronická fotografie [-ny-], záznam , reprodukce nebo pøenos statického obrazu elektronickým i prostøedky. E. f. lze využívat jako univerzálního obrazového inform aèního systém u. 5 elektronická kam era elektronická hudba [-ny-], sm ìr syntetické hudby; tvorba zákl. zvukových prvkù, jejich transform ace a m ontáž probíhá na elektroakustickém zaøízení. Rozvíjela se od 50. let 20. století. 5 konkrétní hudba elektronická kam era [-ny-], fot. zaøízení pro záznam statického obrazu pøem ìnìného na analogový nebo digitální el. signál. 5 digitální fotografie; digitální kam era; elektronická fotografie; still-video elektronická pošta 5 E-m ail elektronické hudební nástroje [-ny-], nástroje, jejichž zvuk vzniká nejdøíve jako el. km itání. N em ají pohyblivé souèástky pro tvoøení tónù. K m ity el. obvodù se vhodnì tvarují, upravují a jsou slyšitelné prostøednictvím reproduktoru. elektronický obvod 5 elektrický obvod elektronický oscilograf 5 osciloskop elektronický prvek [-ny-], elektronická souèástka ! prvek el. obvodu, jehož vlastnosti jsou založeny na zákonitostech pohybu nosièù el. náboje; rozlišují se e. p. polovodièové, vakuové a výbojové. elektronika [-ny-], oblast vìdy a techniky zabývající se studiem a využíváním jevù el. vodivosti v pevných látkách (polovodièové prvky), ve vakuu (elektronky) a v plynech (výbojky). Elektronka: k anoda, z kato da, b sklenìná baòka, v žha vicí vlákno, Z zdroj napìtí elektronka, prvek elektronických obvodù; sklenìná, kovová nebo keram ická baòka s vakuem øádu 10 !5!10 !4 Pa. Tok elektronù em itovaných katodou je urychlován a pøechází na anodu (dioda) nebo je øízen další jednou (trioda) nebo více (tetroda, pentoda, hexoda, oktoda, anioda) m øížkam i.

128

sloužil k indikaci pøítom nosti statického el. náboje. E. se stupnicí je elektrom etr. E lektrostal,, do 1928 Zatiš,je ! m . v R usku vých. od M oskvy; 152 000 obyv. (1993). H ut. ušlechtilých ocelí, prùm . strojírenský. ! Zal. 1916. elektrostatická indukce [-ty-], jev, pøi kterém se volný náboj ve vodièi um ístìném v el. poli pøesune tak, že konce vodièe se nabijí opaèným i, stejnì velkým i el. náboji. elektrostatické p ole [-ty-], el. pole èástic nebo tìles, jež jsou v klidu vùèi uvažované inerciální soustavì. elektrostatické váhy [-ty-], citlivé rovnoram enné váhy, jejichž jedna m iska je tvoøená kondenzátorem , po nabití kondenzátoru tvoøeném pohyblivou deskou P 1 a pevnou deskou P 2 se udržuje poloha pohyblivé desky závažím G na druhé m isce. E. v. um ožòují abs. m ìøení el. napìtí pøivedeného na kondenzátor vah. elektrostatický odluèovaè [-ty-], zaøízení, ve kterém se prachové èástice z kouøových a jiných plynù odluèují pùsobením elstat. pole stejnosm ìrného vysokého napìtí. Podle tvaru elektrod se dìlí na deskové a trubkové. elektrostatický tisk [-ty-], technika tisku z plochy bez tlaku; k pøenosu barvy dochází rozdílným elstat. nábojem , pøenesená barva se ustálí chem icky nebo teplem . 5 tiskové techniky; xerografie elektrostatika [-ty-], obor zabývající se studiem elstat. pole. elektrotechnika [-ny-], odvìtví techniky, vìdní obor zabývající se elm ech. pøem ìnou a m nohostranným využitím vlastností el. proudu (energie). Jednotlivé obory se prolínají, nelze m ezi nim i nalézt pøesnou hranici, obv. se podle el. proudu a napìtí dìlí na e. silnoproudou a slaboproudou. elektrotechnologie, technický obor, který se zabývá uplatòováním poznatkù vìdy a techniky pøi výr. postupech souvisejících s elektrotechnikou a naukou o m ateriálech z hlediska elektrotechniky. elem en t, prvek, složka; ” ant. fil. zákl. prvek, z nìhož je vytvoøen svìt; ” biol. tøídicí kategorie pøi dìlení rostlin (floristický e.) a živoèichù (faunistický e.) podle rùzných hledisek, napø. podle geograf. rozšíøení (geoelem ent), m ísta vzniku (genoelem ent). elem entarism us 5 neoplasticism us elem entární buòka 5 základní buòka elem en tárn í èástice, zákl. hm otné objekty tvoøící látku nebo pole; vyskytují se v kosm . záøení nebo jsou produkované v urychlovaèi. K aždá e. è. je charakterizována klidovou hm otností, klidovou energií, el. nábojem , dobou života, spinem a dalším i kvantovým i èísly. Poèet objevených e. è. neustále vzrùstá, 1998 dosáhl nìkolika set. 5 fyzika elementárních èástic; rezonance elem en tárn í náboj, nejm enší el. náboj, který je roven velikosti náboje protonu. elem enty dráhy 5 dráha kosm ického tìlesa E leonora A quitánská [akvitánská], 1122!1.4.1204, vévodkynì, dìdièka jz. Francie, královna; 1137 sòatkem s ní sjednotil Ludvík VII. z dyn. K apetovcù Francii, 1152 sòatek anulován. E. A . se provdala za Jindøicha II. Plantageneta; m atka Richarda I. Lví srdce a Jana I. B ezzem ka.

elektronová konfigurace, obsazení elektronových hladin v a to m e c h, m olekulách, ion te c h ne b o k r ysta le c h v jednoelektronovém pøiblížení, pøièem ž obsazení se øídí Pauliho principem . Znázoròuje se zápisem obsazení orbitalù elektrony. N apø. v atom u sym bol 3p 5 znam ená, že ve slupce M (hl. kvantové èíslo 3) je orbital p (vedlejší kvantové èíslo 1) obsazen pìti elektrony. Zkrácenì se e. k. zapisuje pom ocí nejbližšího pøedcházejícího vzácného plynu a následujících obsazených orbitalù.

elevátor, zaøízení ke kontinuální dopravì m ateriálu svislým nebo šikm ým sm ìrem pom ocí koreèkù (lopatkovitých nádob), kapes, plošinek.

elektronová optika [-ty-], èást fyziky zabývající se øízením toku elektronù el. nebo m ag. polem . 5 elektronový m ikroskop

elevony, øídicí plošky na køídlech letounù pøevážnì bezocasých; vykonávají spoleènou funkci køidélek a výškových korm idel.

elektronová tryska, elektronovì opt. systém s term okatodou u tv. obrazovek. V ytváøí dostateèný proud elektronù k dosažení potøebného jasu obrazovky. elektronový m ikroskop, m ikroskop, v nìm ž se na rozdíl od opt. m ikroskopu používají nikoli svìtelné paprsky, ale svazek rychlých elektronù. E. m . dosahují vysoké rozlišovací schopnosti (asi 0,2 nm ) a velkého zvìtšení (až stotisíckrát). elektronový obal atom u, soustava elektronù vázaná k at. jádru el. silam i. Poèet elektronù v e. o. a. je roven poètu protonù v jádru. Struktura a energetické zm ìny v e. o. a. urèují chem . vlastnosti atom ù, chem . vazbu, ovlivòují chem . reakce, absorbci a em isi opt. a rtg. záøení a další. K onfiguraci e. o. a. lze urèit napø. ze znalosti spekter látek. elektronový oktet, poslední elektronová slupka obsazená osm i elektrony. N ejstabilnìjší uspoøádání elektronù v atom u.

E lephanta 5 B om baj eleusínská m ystéria, Eleusínia ! slavnosti konané v srpnu!záøí asi od 7. st. pø. n. l. do 4. st. n. l. v chrám u obce E lefsína (ant. Eleusis). Zákl. kultu byl m ýtus o bohyni D ém étér.

elf, skøítek, pøírodní duch, dém on pùvodnì germ ánské m ytologie. Eliade [eljade] M ircea, 9.3.1907!22.4.1986, rum . spisovatel a historik náboženství; od 1940 v zahranièí. V e fantastických prózách vycházel z rum . folkloru a tradièního ind. m yšlení, jinak blízký vitalism u (rom án H uliganii ! Chuligáni). Z odb. dìl: H istoire des croyances et des idées religieuses (D ìjiny náb. víry a m yšlení). E liáš 5 Elijáš E liáš A lois, 29.9.1890!19.6.1942, è. voják a politik. Za 1. svìt. války dùstojník ès. legií v Rusku a ve Francii, 1929!38 zástupce náèelníka gen. štábu, 1938 až 1939 m in. dopravy, 1939!41 pøedseda protektorátní vlády; spolupracoval s dom ácím odbojem (Obrana národa) a udržoval kontakt s ès. em igrací v Londýnì. Za stanného práva popraven. E liášùv oheò, svìtélkující tichý výboj atm osférické elektøiny pozorovatelný za tm y pøi silném el. poli obv. pod bouøkovým oblakem , napø. na hrotech vìží nebo stožárù. E lijáš, Eliáš ! starozákonní postava; nejvýznam nìjší izraelský prorok, žijící za krále A chaba (1. pol. 9. st. pø. n. l.). elim inace, vylouèení, odstraòování; ” chem . reakce rozkladného typu; odštìpení m enších skupin (atom ù) z m olekuly reaktantu, napø. C H 2B r!C H 3 + K O H 6 6 C H 2=C H 2 + K B r + H 2O . elim inaèní m etoda, G aussova elim inaèní m etoda ! m etoda øešení soustavy n lineárních rovnic s n neznám ým i, pøi které se postupnì ekvivalentním i úpravam i rovnic vyluèují (elim inují) neznám é, a tak se snižuje jejich poèet. Elin Pelin, 18.7.1877!3.12.1949, vl. jm . D im itãr Ivanov Stojanov, bulh. prozaik; krit. realista, klasik bulh. vesnické prózy a krátké povídky (è. výbor Vìtrný m lýn). A utor rom ánù a novel (G erakové) i próz pro dìti (Jan Bibiján, Strýèek Pejo). Eliot [eljet] Thom as Stearns, 26.9.1888!4.1.1965, angl. spisovatel am . pùvodu. V m odernistické poezii se odráží civilizaèní skepse (The W aste Land ! Pustina, The H ollow M en ! D utí lidé). N c (1948). Eliotová [eljetová] G eorge, 22.11.1819!22.12.1880, vl. jm . M ary Ann Evansová-Crossová, angl. spisovatelka. V rom ánech se zam ìøila na etické otázky (The M ill of the Floss ! È ervený m lýn, Silas M arner, M iddlem arch).

Princip elektrostatického tisku: a nabíjení polovodièové vrstvy (1) koronárním výbojem (+), b osvit pøes pozitivní pøedlohu, c vyvolání zápornì nabitým práškem (!); 2 podložka elektronový paprsek, úzký svazek elektronù. Pokud na nìj nepùsobí žádné síly, je pøím oèarý; v el. i m ag. poli se ohýbá. Pøi prùchodu látkou ji zahøívá, zpùsobuje svìtélkování, m á chem . úèinky a rozptyluje se. Pøi dopadu na kovové m ateriály s velkou rel. at. hm otností vyvolává rtg. záøení. elektronvolt, zn. eV ! speciální vedlejší jednotka SI pro energii. 1 eV je energie udìlená èástici s elem entárním nábojem potenciálním rozdílem 1 volt. 1 eV Ñ Ñ 1,6.10 !19 J. elektroop tický jev [-ty-], vznik nebo zm ìna dvojlom u svìtla v látce vlivem el. pole. Podle typu látky je rozdíl indexù lom u øádného a m im oøádného paprsku úm ìrný ètverci intenzity el. pole (K errùv jev), nebo intenzitì el. pole (Pockelsùv jev). elektroosm óza, elektroendoosm óza ! elektrokinetický jev, kdy dochází vlivem el. proudu k pohybu kapaliny pórovitou pøekážkou (diafragm ou). V yužití v praxi napø. pøi vysušování zdiva, èištìní vody. elektroskop, nejstarší typ elektrostatického m ìøicího pøístroje; nem á stupnici, pùvodnì

Elipsa: S støed, F1 , F2 ohniska, a, b poloosy elipsa, ” m at. m nožina bodù v rovinì, které m ají od dvou daných bodù této roviny (ohnisek) stálý souèet vzdáleností vìtší než vzdálenost ohnisek. Patøí m ezi kuželoseèky. O sová rovnice e. v kartézské souøadné soustavì m á tvar x 2/a 2 + y 2/b 2 = 1, kde a, b jsou délky hl., resp. vedlejší poloosy; ” jaz. vypuštìní vìtného èlenu nebo èásti vìty bez porušení sm yslu; ” liter. bás. figura; vynechání m énì dùl. slov.

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.