Informace pro uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v žádné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Používání elektronické verze knihy je určeno jen osobě, která ji legálně nabyla, a to v rozsahu stanoveném autorským zákonem. Jakékoliv neoprávněné užití jako např. kopírování, úpravy, konverze do jiných formátů, prodej, pronájem, půjčování, darování, umísťování na servery, sdílení atp. je zakázáno!
první vydání 2013 © Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one (elektronická verze) ISBN 978-80-903606-6-2
1
malá
ILUSTROVANÁ ENCYKLOPEDIE Malá ilustrovaná encyklopedie vychází vstříc trvalému zájmu čtenářů o naučný slovník typu A/Ž -jednosvazkový, menšího formátu, stručný a vysoce aktuální. Toto dílo původní české encyklopedické tvorby navazuje na dřívější práce nakladatelství Encyklopedický dům, na Encyklopedický slovník z roku 1993 a na třísvazkovou Ilustrovanou encyklopedii z roku 1995. Více než 30 000 hesel ze všech oblastí lidské činnosti, doplněných 2 500 černobílými ilustracemi a 4 barevnými přílohami, nabízí nejširší vrstvě uživatelů základní obecné i speciální informace z oborů, které netvoří součást jejich odborného vzdělání. Především však tvůrci Malé ilustrované encyklopedie měli při vzniku díla na mysli školní mládež.
2
Informace o původním knižním vydání: Redakční uzávěrka 31.3.1999 Ilustrace elektronicky zpracovali Mgr. František Brabec a RNDr. Miloslava Lavičková Vydal Encyklopedický dům, spol. s r.o. Autoři a konzultanti PhDr. Jan Barták, DrSc.; doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.; doc. Ing. Miroslav Bechyně, DrSc.; PhDr. Mikuláš Bek, Dr.; doc. PhDr. Marie Benešová, DrSc.; PhDr. Jana Benkovská; PhDr. Zdeněk Beran; +Mgr. Hana Bradnová; PhDr. Michal Bregant; doc. Ing. Josef Břečka, CSc.: Ing. Jan Čábelka, CSc.; doc. Ing. Radek Čada, CSc.; PhDr. Zbyněk Černík; doc. PhDr. Petr Čornej, CSc.; PhDr. Marie Dohnalová; prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc.; RNDr., PhMr. Pavel Drábek; PhDr. Petr Dudek; PhDr. Eugenie Dufková; PhDr. Petr Fejtek; prof. ThDr. Pavel Filipi; RNDr. Milan Fišera, CSc.; Jaroslav Folta, CSc.; PhDr. František Fröhlich; doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc.; Ing. Marcel Grün; prof. Ing. Jan Hampl, CSc.; PhDr. Markéta Hejkalová; PhDr. Eduard Hodoušek; doc. Ing. Jaroslav Holoubek, CSc.; JUDr. Daniel Holubkov; doc. PhDr. Jiří Holý, CSc.; doc. RNDr. František Horník, CSc.; PhDr. Anděla Horová; PhDr. Václav Hubinger, CSc.; PhDr. Marcella Husová, CSc.; doc. PhDr. Jan Hyvnar, CSc.; +Kamil Chrobák; PhDr. Eliška Chrobáková; PhDr. Jan Jaroš; +Ing. Jiří Jelen, CSc.; Ing. Milic Jiráček, CSc.; doc. MUDr. Václav Jirásek, CSc.; PhDr. Marie Judlová-Klimešová; +Jaroslav Kabíček; doc. PhDr. Helena Kadečková, CSc.; Ing. arch. Jan Kaigl; PhDr. Jan Kalivoda; Dušan Karpatský; doc. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.; doc. Ing. Hana Klabačková, CSc.; RNDr. Ludvík Kopačka, CSc.; Ing. Martin Košťál; JUDr. Věra Koťátková; prof. MVDr. Karel Koudela, DrSc.; prof. RNDr. Václav Král, DrSc.; PhDr. Jana Křehlová; RNDr. Jiří Kříž, CSc.; Ing. Pavel Kubín, CSc.; PhDr. Karel Kubiš, CSc.; PhDr. Vlasta Kubišová; PhDr. Viktor Kudělka, CSc.; doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.; RNDr. Miloslava Lavičková; Ing. Alena Léblová; doc. PhDr. Jan Lehár, CSc.; Daniela Lehárová; PhDr. Eva Lukášová; Martina Macková; PhDr. Vladimír Macura, DrSc.; Nina Malíková; Marcela Melicharová; PhDr. Milada Motlová; doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc.; doc. PhDr. Vladimír Nálevka, CSc.; PhDr. Jiří Našinec; doc. RNDr. Jan Němeček, DrSc.; Václav Němeček, dipl. tech.; +doc. PhDr. Ladislav Niklíček, CSc.; RNDr. Dagmar Nová; prof. Ing. Václav Novák, DrSc.; PhDr. Ludmila Nováková; RNDr. Jiří Novotný; PhDr. Vladimír Novotný; PhDr. Václava Nývltová, CSc.; doc. PhDr. Jiří Opelík, CSc.; Ing. Jaroslav Oržendovič; doc. PhDr. Bohumil Palek, DrSc.; PhDr. Jan Pargač, CSc.; PhDr. Jiří Pelán; PhDr. Jan Pelikán, CSc.; doc. MUDr. Blahoslav Petr, CSc.; RNDr., Ing. Jiří Peterka; Ing. František Petrásek; doc. Ing. Miroslav Petrásek, CSc.; RNDr. Erika Pflegerová; doc. PhDr. Aleš Pohorský, CSc.; Jitka Polanská; doc. Ing. Vratislav Preclík, CSc.; PhDr. Ondřej Prokop; ThDr. Martin Prudký; RNDr. Vladimír Roskovec, CSc.; PhDr. Vít Roubíček; Miroslav Rozsypal; Jitka Růžičková; PhDr. Petr Skala; doc. RNDr. Ladislav Skokan, CSc.; PhDr. Eleonora Slavíčková, CSc.; Mojmír Sobotka; Mgr. Jan Sokol; PhDr. Kateřina Svobodová; Ivan Šiler; PhDr. Petr Šisler; prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc.; RNDr. Mojmír Šlachta; Alena Šlechtová; RNDr. Milan Špůrek, CSc.; doc. Ing. Jiří Šťastný, CSc.; PhDr. Jiřina Táborská, CSc.; Ing. Jan Tůma; PhDr. Milan Tvrdík, CSc.; PhDr. Zuzana Vimrová; Alena Vlčková; doc. RNDr. Jiří Vohlídal, CSc.; Ing. Jan Vojtek, CSc.; PhDr. Otakar Volenec, CSc.; RNDr. Aleš Ždimera Sestavili PhDr. Eliška Chrobáková; Ladislav Křehla; RNDr. Miloslava Lavičková; Ing. Alena Léblová; RNDr. Erika Pflegerová
3
Hesla jsou řazena abecedně, rozhoduje abecední pořadí prvního tučně vytištěného slova, teprve potom abecední pořadí druhého a následujících tučně vytištěných slov; u biografických hesel stejného příjmení rozhoduje křestní jméno, u panovníků stejného jména rozhodují římské číslice. Z diakritických znamének se přihlíží pouze k písmenům české abecedy č, ř, š, ž, k ostatním diakritickým znaménkům, jako jsou kroužek, háček, přehláska, se nepřihlíží, k délce hlásek se rovněž nepřihlíží. Tučně jsou vyznačeny názvy hesel. Kurzívou jsou vyznačeny názvy oborů, odborné řecké a latinské termíny (především z botaniky, biologie, medicíny a farmacie). Dále jsou kurzívou vyznačeny názvy listin a zákonů, novin a časopisů, vědeckých a uměleckých děl. U vědeckého nebo literárního díla, které nebylo přeloženo do češtiny, je kurzívou uveden originální název a obyčejným písmem překlad tohoto názvu; u díla, které bylo vydáno v českém překladu, je uveden pouze titul českého překladu kurzívou; výjimku tvoří (s ohledem na jazyky vyučované na středních školách) literární díla psaná původně anglicky, francouzsky, italsky, německy, španělsky a latinsky, u nichž je originální název uveden vždy. Zkratky užívané v textech jsou buď uvedeny v Seznamu zkratek, nebo mají samostatné, zpravidla odkazové heslo. Opakování názvu hesla v textu tohoto hesla je nahrazeno prvním písmenem s tečkou, v případě víceslovného názvu hesla prvními písmeny s tečkami. Odkazový aparát je omezen na jediný znak ➲), užívaný jak pro přímý odkaz (viz), tak pro nepřímý odkaz (viz též) upozorňující na související hesla. Ve svém celku je slovník sestaven v uzavřeném informačním okruhu, používané odborné termíny mají samostatná hesla nebo jsou na místě zmínky vysvětleny, osobnosti mají samostatná hesla nebo mají na místě zmínky uvedena životní data. Jazyková stránka slovníku se v zásadě řídí Pravidly českého pravopisu, školní vydání Pansofia, Praha 1993, Pravidly českého pravopisu, Academia, Praha 1993, a Dodatkem ke školnímu vydání Pravidel českého pravopisu z roku 1993, MŠMT, Praha 1994, zpracovaných Ústavem pro jazyk český AV ČR v Praze. Výjimkou jsou názvy hesel obsahující výrazy chemického názvosloví, které se řídí současně platnou terminologií; progresivní tvar podle Pravidel českého pravopisu je pak uveden za názvem hesla jako synonymum, v případě nutnosti i jako odkazové heslo a běžně se užívá v textech. Města, provincie a některé další geografické objekty jsou textovány pod originálním jménem; vžitá česká podoba následuje za názvem hesla jako synonymum, případně je uvedena jako odkazové heslo a běžně se používá v textech. Výslovnost, případně i původ slov se uvádí v hranatých závorkách za tučně psaným názvem hesla. Je vyznačena všude tam, kde se odchyluje od psané podoby. Není uvedena u přepisů z azbuky, alfabety, z orientálních a afrických jazyků, protože již přepis těchto slov do latinky zpravidla výslovnost naznačuje. Přepis výslovnosti se neřídí mezinárodní fonetickou transkripcí, je co nejvíce zjednodušen, i když tím v některých případech dochází k drobným nepřesnostem; cílem bylo zaznamenat výslovnost pouze písmeny české abecedy. Redakční uzávěrka díla byla 31. 3. 1999. Některé politické, geografické a biografické údaje byly převzaty z příručky Der Fischer Weltalmanach 1999. K celkové aktualizaci textů byly v maximální možné míře využity informace z mezinárodní počítačové sítě Internet.
4
Použité zkratky a symboly (zkratky přídavných jmen platí i pro příslovce) abs. absolutní ad. a další adm. administrativa, administrativní afr. africký aj. a jiné akad. akademie, akademik, akademický akt. aktivní am. americký anat. anatomie, anatomický angl. angličtina, anglický anorg. anorganický ant. antika, antický antr. antropologie, antropologický ap. a podobně arab. arabština, arabský arch. architektura, architektonický archeol. archeologie, archeologický as. asijský astr. astronomie, astronomický astrol. astrologie, astrologický at. atomový at. č. atomové číslo atd. a tak dále austr. australský automat. automatický auton. autonomie, autonomní balk. balkánský bank. bankovní bar. baroko, barokní bás. básnický belg. belgický bibl. biblický biol. biologie, biologický bolš. bolševický bot. botanika, botanický braz. brazilský brit. britský bulh. bulharština, bulharský býv. bývalý byz. byzantský celk. celkový centr. centrální cest. cestovní círk. církev, církevní č. čeština, český čas. časopis, časopisecký část. částečný čín. čínština, čínský Čs. československý dán. dánština, dánský dem. demokracie, demokratický dipl. diplomacie, diplomatický div. divadlo, divadelní dl. dlouhý dop. doprava, dopravní dpt. departement dram. dramatický důl. důležitý dyn. dynastie eg. egyptština, egyptský
fak. farm. fašist. feud. fil. filat. film. fin. fot. fr. fyz. fyziol. gen. genet. geod. geof. geogr. geol. geom. germ. got. graf. h. hebr. hist. hl. hl. m. hol. hor. hosp. hud. hum. hut. chem. chorv. ideol. ind. instr. it. J j. j. š. jad. jap. jaz. jed. již. jm. jug. JV jv. JZ jz. kan. kap. kart. kat. kelt. klas. klasic.
fakulta, fakultní farmacie, farmaceutický fašistický feudalismus, feudální filozofie, filozofický filatelie, filatelistický filmový finance, finanční fotografie, fotografický francouzština, francouzský fyzika, fyzikální fyziologie, fyziologický generál, generální genetika, genetický geodézie, geodetický geofyzika, geofyzikální geografie, geografický geologie, geologický geometrie, geometrický germánský gotika, gotický grafika, grafický hora, horský hebrejština, hebrejský historie, historický hlavní hlavní město holandština, holandský hornictví, hornický hospodářství, hospodářský hudba, hudební humanismus, humanistický hutnictví, hutní, hutnický chemie, chemický chorvatština, chorvatský ideologický indický instrumentální italština, italský jih jezero, jezerní jižní šířka jaderný japonština, japonský jazyk, jazykový, jazykověda jednotka jižní jméno jugoslávský jihovýchod jihovýchodní jihozápad jihozápadní kanadský kapitalismus, kapitalistický kartografie, kartografický katolický keltský klasický klasicismus, klasicistický
5
ekol. ekon. el. elchem. elmag. elmech. elstat. eltech. energ. est. etnogr. evang. evr. lat. lat.am. lék. les. let. lid. lih. lit. liter. log. m n. m. m. maď. mag. mak. mat. max. ME mech. měn. jed. met. mex. mez. mil. min. min. miner. mj. ml. mld. mol. hm. mor. MS muz. mytol. n. l. náb. nacist. nám. např. nár. nár.osvob. Nc něm. niz. nor. o. obč. obch.
ekologie, ekologický ekonomie, ekonomika, ekonomický elektrický elektrochemický elektromagnetický elektromechanický elektrostatický elektrotechnika, elektrotechnický energetický estetika, estetický etnografie, etnografický evangelický evropský latina, latinský latinskoamerický lékařství, lékařský lesnictví, lesnický letectví, letecký lidový lihovarnictví, lihovarnický literární literatura logika, logický metrů nad mořem město, městský maďarština, maďarský magnetický makedonština, makedonský matematika, matematický maximum, maximální mistrovství Evropy mechanika, mechanický měnová jednotka meteorologie, meteorologický mexický mezinárodní milion minimum, minimální ministr, ministerstvo, ministerský mineralogie, mineralogický mimo jiné mladší miliarda molekulová hmotnost moravský mistrovství světa muzeum mytologie, mytologický našeho letopočtu náboženství, náboženský nacistický námořní například národní národněosvobozenecký Nobelova cena němčina, německý nizozemština, nizozemský norština, norský ostrov, ostrovní občanský obchod, obchodní
klimat. kolon. kom. kosm. kožel. kr. kr. m. král. krit. kř. ks KS kult. port. potr. prac. práv. prez. prof. protest. prům. př. n. l. překl. příp. přír. pseud. psychol. pův. radioakt. rak. rak.-uh. real. rel. rel. at. hm. rel. mol. hm. renes. Rep. resp. Rev. Roč. Rom. romant. rostl. rozhl. rtg. Rum. Rus. ř. Řec. Řed. Řím. římkat. S s. š. Sat. sděl. Sev. sklář. sl. Soc. Soc.dem. social.
klimatologie, klimatologický kolonie, koloniální komunismus, komunistický kosmonautika, kosmický koželužství, koželužský kraj, krajský krajské město království, královský kritický křesťanství, křesťanský kus komunistická strana kultura, kulturní portugalština, portugalský potravinářství, potravinářský pracovník, pracovní právní prezident, prezidentský profesor protestantství, protestantský průmysl, průmyslový před naším letopočtem překladatel, překladatelský případně přírodní pseudonym psychologie, psychologický původ, původní radioaktivní rakouský rakousko-uherský realismus, realistický relativní relativní atomová hmotnost relativní molekulová hmotnost renesance, renesanční republika, republikánský respektive revoluce, revoluční roční románský romantismus, romantický rostlinný rozhlasový rentgenový rumunština, rumunský ruština, ruský řeka, říční řečtina, řecký ředitel římský římskokatolický sever severní šířka satirický sdělovací severní sklářství, sklářský slovenština, slovenský sociální sociálnědemokratický socialistický
6
obj. obl. obl. m. obv. obyv. odb. okr. opt. org. orch. orient. osvob. ox. č. ozn. paleont. pap. pedag. pedol. pěst. piv. poč. poh. pol. pol. polit. polygr. popř. švýc. t. subl. t. t. t. v. tech. technol. těl. teol. teor. text. tis. tj. trop. tur. tv. tzv. úč. uh. ukr. um. univ. úř. ÚV V vál. vč. v. d. věd. věd.-tech. veř. veter. vin. vl. vl. jm.
objektivní oblast, oblastní oblastní město obvyklý obyvatel, obyvatelstvo odborný okres, okresní optika, optický organický orchestr, orchestrální orientální osvobozenecký oxidační číslo označení, označovaný, označuje se paleontologie, paleontologický papírenství, papírenský pedagogika, pedagogický pedologie, pedologický pěstování, pěstuje se pivovar, pivovarnictví, pivovarnický počátek, počáteční pohoří polovina polština, polský politika, politický, politologie polygrafie, polygrafický popřípadě švýcarský teplota sublimace teplota tání teplota varu technika, technický technologie, technologický tělovýchova, tělovýchovný teologie, teologický teorie, teoretický textilnictví, textilní tisíc, tisíciletí to jest tropický turistický televize, televizní tak zvaný účetnictví, účetní uherský ukrajinština, ukrajinský umění, umělecký univerzita, univerzitní úřední ústřední výbor východ válečný včetně východní délka vědecký vědecko-technický veřejnost, veřejný veterinární vinařství, vinařský vlastní vlastním jménem
sociol. souč. Sov. spol. sport. srb. srbch. st. st. stát. statist. stav. stroj. stř. střed. stsl. subj. SV sv. sv. svět. svob. symf. SZ sz. šp. švéd. vod. voj. VS všeob. vých. výj. výp. tech. výr. výtv. výzk. význ. vzáj. Z z. d. zahr. zák. zák. č. zakl. zákl. zal. záp. zejm. zeměd. zkr. zn. zool. zv. zvl. žel. žid. živoč.
sociologie, sociologický současnost, současný sovětský společnost, společenský sportovní srbština, srbský srbochorvatština, srbochorvatský starší století státní statistický stavebnictví, stavební strojírenství, strojírenský střední středověk, středověký staroslověnština, staroslověnský subjektivní severovýchod severovýchodní svatý světový svobodný symfonie, symfonický severozápad severozápadní španělština, španělský švédština, švédský vodní vojenství, vojenský vysoká škola všeobecný východní výjimka, výjimečný výpočetní technika výroba, výrobní výtvarný výzkum, výzkumný význam, významný vzájemný západ západní délka zahraničí, zahraniční zákon, zákonný zákon číslo zakladatel, zakladatelský, zakládající základ, základní založený, založil západní zejména zemědělství, zemědělský zkratka značka zoologie, zoologický zvaný zvláštní železnice, železniční židovský živočišný
➲ ❒
viz, viz též přiřazení hesla k oboru
7 a 5 ar à, po, za (po nkolika kusech, za danou cenu). A 5 am pér Å 5 angström a capella [ka-, it.], hud. vokální vícehlasá skladba bez doprovodu hud. nástrojç. a dato [á dató, lat.], od data, datováno; ode dne vystavení, vydání. à fond perdu [á fon perdy, fr.], na ú
et ztrát; poskytnutí
ástky,
asto form áln úvrem , u níž se nepo
ítá s jejím vrácením .
A bélard [abelár] Pierre, 1079!21.4.1142, fr. filozof a teolog; prçkopník racionalism u, um írnný nom inalista. O bhajoval prvenství rozum u nad zjevením a vírou. A utor kom entáÍç k A ristotelovi a Porfyriovi (asi 234 až 305). Jeho názory církev odm ítala jako kacíÍské. aberace, odchylka, úchylka; astr. úhlová odchylka zdánlivé polohy kosm . tlesa od jeho skute
né polohy zpçsobená kone
nou rychlostí šíÍení svtla a pohybem pozorovatele; fyz. 5 optické vady; biol. chrom ozom ová a. ! jakákoli strukturní zm na chrom ozom u podm ínná zlom y a znovuspojením , popÍ. vým nam i nehom ologních
ástí chrom ozom ç. Stabilní chrom ozom ové a. se také nazývají chrom ozom ové m utace.
à konto, v ú
etnictví a pÍi bankovních a platebních operacích na vrub ú
tu; též
áste
né placení pÍedem . à la [fr.], jako, podle, po zpçsobu. a posteriori [lat.], od pozdjšího; fil. poznání, které pochází ze zkušenosti. 5 a priori a priori [lat.], pÍedem ; fil. poznání nezávislé na zkušenosti. 5 a posteriori à propos [apropo, fr.], m im ochodem , abych nezapom nl, zrovna m napadlo. a vista, na vidnou, tj. bez lhçty, neterm ínovaný (inkaso, vklad, sm nka); ekon. okam žit disponibilní zdroje z hlediska držitele (napÍ. bžný ú
et), ovšem okam žit splatné z hlediska dlužníka (banky). Jako bankovní zdroje bývají
áste
n kryty m inim álním i rezervam i. A . D . [lat.], anno D om ini ! léta Pán; výraz užívaný pÍed letopo
tem , po
ítaným od pÍedpokládaného narození Ježíše Nazaretského.
abera
ní konstanta, zn. A ! podíl stÍední rychlosti v Zem na její dráze kolem Slunce a rychlosti šíÍení svtla c: A Ñ sin A = v/c; A = 20,50O.
a. s. 5 akciová spole
nost A A 5 arch A achen [áchen],
. C áchy ! m . na západ SR N v Sev. Porýní-V estfálsku u belgických a niz. hranic; 247 923 obyv. (1996). Prçm ysl chem ., text., eltech., stroj., skláÍský. Žel. uzel. Term ální lázn. Tech. univerzita (1870). ! N a m íst staršího galorom ánského osídlení zal. Pipin III. M ladší falc, jež byla od 788 jednou z rezidencí K arla Velikého. 936!1531 zde bylo korunováno 30 Íím skonm . králç. K atedrála, jejíž sou
ástí je palácová kaple Panny M arie, zbudovaná 796-814 je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A achen [áchen] H ans von, 1552!4.3.1615, nm . m alíÍ
inný též v Itálii, od 1592 dvorní m alíÍ R udolfa II.; pÍedstavitel m anýrism u. D ílo zahrnuje portréty, alegorie, m ytol., náb. a žánrové scény. A alto [álto] A lvar, 3.2.1898!11.5.1976, finský architekt. Jeho díla se vyzna
ují
istou a vlá
nou form ou (knihovna ve V yborgu, továrna na celulózu v Sunile, kostel ve V uoksennisce). A arlen 5 A rlon ab ovo [ovó, lat., od vejce], od po
átku. Á bádán, } b~d~n ! m . v jz. Íránu na ostrov v Šatt al-A rabu 50 km od Perského zálivu; 294 068 obyv. (1976). R afinerie ropy. Ì í
ní pÍístav dostupný nám . lodím . ! Pohrani
ní m . tžce poškozené a vylidnné v irácko-íránské válce 1980!88. A baja, A baya H ayk ! j. v již. Etiopii; 1 268 m n. m ., 1 256 km ², m ax. hloubka 13 m . abaka, m anilské konopí ! vlákno banánovníku M usa textilis, pst. zejm . na Filipínách. A bakan, hl. m . C hakaské republiky v R usku, pÍístav na Í. A bakan; 158 000 obyv. (1993). V ýr. nákladních vagonç, prçm . spotÍební a potravináÍský. Žel. uzel. ! V znikl koncem 18. století. abakus, staré po
ítadlo pçv. z íny; Íada kuli
ek pÍedstavujících jednotky, desítky, stovky, tisíce. Pom çcka pro s
ítání, ode
ítání, násobení, dlení; arch. nadhlavice ! deska nad hlavicí sloupu, na níž spo
ívá vodorovný
lánek, kladí.
A bbás I. V eliký z dyn. Safíjovcç, 27.1.1571!19.1. 1629, perský šáh. Za jeho vlády politický rozm ach a územ ní expanze (ovládl B ahrajn, K andahár, Irák) a rozkvt um ní. N avázal kontakty s evr. zem m i. 1597 až 1598 pÍenesl hl. m . do Isfahánu.
A berdeen [eberdýn], m . ve Velké Británii ve vých. Skotsku na pobÍeží Sev. m oÍe; 219 100 obyv. (1995). O bch. a prçm . stÍedisko, nám . pÍístav. Prçm . lo(aÍský, chem . (hnojiva), text., pap.; rybolov. M ez. letišt. ! Zal. 580 (keltská kÍ. m isie a biskupství), 1336 zni
en A ngli
any; círk. sídlo obnoveno koncem 15. století. Pçvodní kat. kolej z 1494 a protestantská kolej z 1593 spojeny 1860 v univerzitu. A B G B , nm . A llgem eines bürgerliches G esetzbuch, V šeobecný ob
anský zákoník ! rak. ob
. zákoník z 1811, ovlivnný pÍirozenoprávní teorií. K odifikoval ob
. právo (v
etn pracovního a rodinného) v PÍedlitavsku v
etn
eských zem í. Platí v R akousku. ! V
. zem ích nahrazen 1951 prvním (tzv. stÍedním )
s. ob
. zákoníkem z 1950. A bchazové, vl. jm . A psua ! národ v G ruzii, zejm . v A bchazsku (105 000, 1989) a Turecku, kam em igrovali v 19. století. Jazyk (abchazština) patÍí do kavkazské rodiny; m uslim ové (hl. sunnité). abchazská literatura, do 19. st. se rozvíjela v ústní podob na bázi folkloru. Zakladatelem a. l. byl D . G ulia. V e 20. st. dom inuje poezie. A bchazsko, A bchazie ! auton. republika (1921!31 suverenní sov. republika) v sz. Gruzii pÍi pobÍeží erného m oÍe; 8 600 km ², 506 000 obyv. (G ruzíni, A bchazové 18 % , R usové; 1993), správní stÍedisko Suchum i. PÍím oÍská lázeÁská oblast. Pst. a zpracování subtrop. plodin. Tžba
erného uhlí, spotÍební prçm ysl. ! 1992 vyhlášena nezávislost, následoval voj. zásah G ruzie. Od 1993 labilní pÍím Íí, pod kontrolou m írové m ise O SN a vojsk SNS. A bidjan [abidžan], A bidžan ! m . v C ôte d'Ivoire na bÍezích pobÍežní laguny G uinejského zálivu; aglom erace 2,78 m il. obyv. (1988). Prçm ., kult. a vd. stÍedisko státu, sídlo vlády. PÍístav; m ez. letišt, silni
ní kÍižovatka. Sídlo Africké rozvojové banky. Prçm ysl potr., stavebních hm ot, stroj. a petrochem ický. U niv. (1964). ! M oderní výstavné m sto, zal. 1903, 1960 až 1983 hl. m . státu. abiogeneze, jedna z hypotéz o pçv. života na Zem i vysvtlující vznik života zákonitým vývojem organizace hm oty (neživé pÍírody). 5 biogeneze abiotické faktory [-ty-], ekol. faktory fyz.-chem . povahy; nejdçl. jsou slune
ní záÍení, svtlo, teplo, atm osféra a její proudní, vlhkost a voda, pçda, exhaláty, nesprávná agrotechnika. 5 biotické faktory
A B B A, švéd. hud. skupina (zkratka z iniciál A nna, B jörn, B enny, A gneta), v 70. a po
. 80. let 20. st. úspšná v oblasti kultivované kom er
ní populární hudby.
abiózy, poruchy rostlin vyvolané abiotickým i faktory, kterým se rostlina nedokáže pÍizpçsobit. Dórský abakus
A bbásovci, dyn. arabských chalífç; vládla v Bagdádu 750!1258 a v Egypt 1261!1517. V dob rozkvtu sahala jejich m oc od A lžírska k Indii (H árún ar-R ašíd). O d 10. st. úpadek a postupný rozpad Ííše, 1258 vyvrácena M ongoly. O bnovení abbásovského chalífátu v Egypt 1261 bylo ryze form ální, poslední egyptský chalífa z rodu A . odvezen 1517 do ¤stanbulu Turky. 5 A líovci; U m ajjovci abatyše, pÍedstavená kláštera nkterých ženských Íádç (benediktinky, cistercia
ky). 5 opat abbé, kat. duchovní bez círk. (knžského) úÍadu. A bd al-K arím , 1882!7.2.1963, em ír rífských B erberç; bojovník za nezávislost severoafr. arab. územ í. 1921!26 vedl povstání proti šp. a fr. nadvlád (rífské povstání), 1926 zajat a internován fr. úÍady; po 2. svt. válce se podílel na organizaci antikoloniálního hnutí. A bdalw adovci, arabsko-berberská dyn. vládnoucí od 1236 v záp. A lžírsku. 1554 zbaveni m oci Turky a jejich územ í pÍipojeno k osm anské Ííši. abdikace [-dy-], zÍeknutí (vzdání) se úÍadu, zejm . odstoupení individuální hlavy státu (panovníka, prezidenta) pÍed uplynutím období, na nž byla ustanovena. ! V R se m çže prez. republiky vzdát svého úÍadu do rukou pÍedsedy Poslanecké snm ovny. abdom en, anat. bÍicho, podbÍišek
lovka; zool. zade
ek
lenovcç. A be K óbó, 7.3.1924!21.1.1993, jap. prozaik (rom án Píse
ná žena) a dram atik; obdivovatel surrealism u, F. K afky a R. M . R ilka. abeceda, jaz. a) soubor lat. písm en, nazvaný podle prvních
tyÍ (a, be, ce, de); b) soustava hláskových písem (a. Íec., rus., arm énská). 5 alfabeta; azbuka A béché, m sto v adu; 187 757 obyvatel (1995). StÍedisko vých.
ásti státu; zpracování živo
išné produkce a sbr arab. gum y. Letišt. ! H ist. centrum staré afr. Ííše W adaj z 16. st., po 1630 islam izované. V ýchodišt karavanní cesty pÍes Saharu do B enghází.
Aberace: 1 vznik; 2 abera
ní úhel "; c rychlost svtla, v rychlost Zem
ablace, snesení, odntí; lék. opera
ní odstranní, napÍ. snesení nehtu. 5 am putace; glaciologie ubývání ledovce napÍ. táním , sublim ací, deštm , zem ským teplem . 5 deglaciace ablativ [-ty-], jaz. pád vyjadÍující (napÍ. v latin) východisko, odluku. ablaut, km enostup, stÍída ! stÍídání sam ohlásek ve spole
ném základu etym ologicky pÍíbuzných slov, napÍ. viset, povsit. abolice 5 m ilost abolicionism us [-nyz-] a) hnutí za zrušení njakého zákona, napÍ. za zrušení trestu sm rti; b) hnutí za zrušení otroctví v U SA v 18. a 19. století. 5 B row n John; Franklin B enjam in; R ekonstrukce Jihu A bom ey [abom e], m . v již. B eninu; 53 000 obyv. (1984). H istorický kom plex královského sídla (40 ha) s Íadou staveb, napÍ. Salle des A ssins, je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . abort, abortus 5 potrat; zm etání A bovjan C ha
atur, 15.10.1809!14.4.1848 (nezvstný), arm énský spisovatel a nár. buditel; zakl. novodobé arm énské prózy i lit. jazyka. A braham [hebr., otec zástupç], postava starozákonní knihy G enesis. H ospodinovým povoláním A braham a za
íná pÍíbh Izraele (zaslíbení zem a potom stva). A. je v judaism u, islám u i kÍest,anství „praotcem víry“. abraxas, m ystické
íslo (365), m agické slovo, ozn. boha; pçv. nejvyšší bytost, pram en 365 em anací nkterých starovkých sekt gnostikç. abraze, broušení, obrušování; geol. porušení m oÍského pobÍeží pÍíbojem a m oÍským i proudy; lék. 5 kyretáž abreviace, jaz. 5 tvoÍení slov; zkratka abreviatura, jaz. 5 zkratka A brhám Josef, *14.12.1939,
. herec. inný v divadle (1965!92
len inoherního klubu v Praze, 1992 až 1994 N D ), ve film u (Pension pro svobodné pány, Vrchní, prchni!) a v televizi. abrogace 5 derogace
Archaická latinská abeceda
A bel, podle starozákonní knihy G enesis druhý syn prvních rodi
ç A dam a a Evy, povoláním pastýÍ. Zavraždn bratrem Kainem . A bel N iels, 5.8.1802!6.4.1829, nor. m atem atik. Zabýval se zejm . algebrou, teorií algebraických rovnic a eliptických funkcí.
A bruzzi [abruci], it. A ppennino A bruzzese ! pohoÍí ve stÍední Itálii, nejvyšší
ást A penin; C orno G rande (2 914 m ) ve vápencovém pásm u G ran Sasso d'Italia. A bruzzi [abruci], it. A bruzzo ! kraj ve stÍední Itálii; 10 794 km ², 1,24 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko L'A quila. M álo rozvinutá zem d. oblast v A peninách. Pastevectví, obilnáÍství. N P G ran Sasso. A BS, angl. A nti-B lock System , antiblokovací systém ! systém zabraÁující zablokování
8
absces, lék. hlíza ! dutina vyplnná hnisem , hnisavé zkapalnní tkán.
A bú Sim bel, dvojice skalních chrám ç se
tyÍm i kolosy a dalším i plastikam i, postavená za R am esse II. V elikého v Horním Egypt. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . PÍed zaplavením pÍi stavb A suánské pÍehrady chrám y z
ásti pÍem ístny výše.
A bsolon K arel, 16.6.1877!6.10.1960,
. geograf, speleolog a archeolog; popularizátor M or. krasu a M acochy. H l. dílo: M oravský kras.
A bú Z abí, A bã D habi ! nejvtší em irát ve Spojených arab. em irátech; 67 350 km ², 928 400 obyv. (1995), hl. m . A bú Zabí.
absoluce, prom inutí viny; právo upustit od potrestání; náb. hl. sou
ást svátosti sm íÍení, rozhÍešení udílené knzem .
A bú Z abí, A bã D habi ! hl. m . Spojených arab. em irátç na pobÍeží Perského zálivu; aglom erace 363 432 obyv. (1989). Správní stÍedisko stejnojm enného em irátu. Prçm . spotÍební; služby. N ám . pÍístav s doky, m ez. letišt. M oderní architektura.
otá
ejících se kol pÍi brzdní vozidla, protože sm ýkající se kolo vyvozuje m enší brzdicí ú
inek a zhoršuje jeho ovladatelnost a stabilitu.
absolutism us [-tyz-], polit. sam ovláda; stát. m oc (v
. zákonodárné) je soustÍedná v rukou jedné osoby nebo m alé skupiny, neexistuje práv. nebo zvykové om ezení autority vlády. V Evrop v 17.!18. st. a. postupn nahrazoval stavovské m onarchie. Pod vlivem osvícenství se prosadil osvícenský a. (rušení stavovských privilegií, soc. reform y); fil. u
ení o nesporné platnosti fil. pojm ç (pravdy, krásy). absolutn
erné tleso,
erný záÍi
! idealizované tleso pohlcující veškeré elm ag. záÍení na n dopadající. M á pro všechny frekvence nejvyšší m ožnou objem ovou hustotu vyzaÍování ur
enou Planckovým vyzaÍovacím zákonem . absolutní datování, m etoda ur
ování absolutního stáÍí hornin podle rozpadu pÍirozených radionuklidç, zejm . s dlouhým polo
asem pÍem ny: uranu 235U a 238U , thoria 232 Th, draslíku 40K , rubidia 87R b. M Íí se koncentrace výchozího prvku a kone
ného produktu pÍem ny. 5 radiouhlíkové datování
A buja [abudža], hl. m . N igérie, ve vnitrozem í (budované od 1976); správní jednotka federální teritorium 7 315 km ², 298 300 obyv. (1992). Statut hl. m sta od 1992. A buladze Thengiz, 31.1.1924!6.3.1994, gruzínský film . režisér. Tvçrce alegorických sním kç ze sou
asnosti i nár. djin (Prosba, Strom pÍání, Pokání). abulie, nerozhodnost, chorobný nedostatek vçle, napÍ. ve vztahu k jídlu. PÍíznak nkterých psychických nem ocí nebo depresí. 5 bulim ie abundance, biol. po
etnost ! po
et jedincç nacházejících se na jednotce plochy nebo prostoru (po
et hrabošç na 1 km ², po
et sm rkç na 1 ha). abúzus, zneužití; lék. nadm rné,
asto návykové užívání napÍ. alkoholu, lé
iv, drog; jeden z projevç toxikom anie.
Absolutn
erné tleso
absolutní hodnota, a. h.
ísla c = a + bi je nezáporné
íslo ozn. *c* ur
ené vztahem *c* = %(a 2 + b 2). Je-li c reálné, *c* = c pro c $ 0, *c* = ! c pro c < 0. V G aussov rovin vyjadÍuje a. h. vzdálenost obrazu
ísla c od po
átku souÍadnic. absolutní hudba 5 program ní hudba absolutní nula, nulová hodnota term odynam ické teploty (!273,15 K). St. název pro 0 K . 5 term odynam ické zákony absolutní obchod, závazkový právní vztah, který se Íídí obchodním právem (v R zejm . obch. zákoníkem ) i tehdy, když jeho ú
astníci nejsou podnikateli. ! V R jsou a. o. napÍ. vztahy m ezi obch. spole
ností a jejím i spole
níky, vztahy ze sm louvy o bžném nebo vkladovém ú
tu. 5 fakultativní obchod; relativní obchod absolutní výhoda, ekon. výroba ur
itého statku s nižším i náklady, než s jakým i jej nabízejí ostatní ekon. subjekty. Pojem pçv. užíván v zahr. obchod, kdy stát vyváží ur
ité zboží, pÍi jehož výrob m á nižší náklady než jiné státy. absolutno, fil. pojem ozna
ující to, co existuje sam o sebou, co je nepodm ínné, neom ezené, v
né, dokonalé a nezávislé, co v sob obsahuje vše existující, co zapÍí
iÁuje vše ostatní. V náb. sm yslu je a. bçh. absorbance, kvantitativní m íra absorpce záÍení daným vzorkem látky, záporný dekadický logaritm us transm itance. absorbér, zaÍízení sloužící k pohlcování plynç v kapalin. R ychlost pohlcování závisí na velikosti stykového povrchu m ezi kapalinou a plynem . Se stoupající teplotou klesá schopnost pohlcování plynç v kapalin. 5 adsorbér absorpce, fyz. zeslabení energie elm ag. záÍení, zvuku, popÍ. snížení po
tu
ástic pÍi prçchodu látkou, zpçsobené pÍem nou jejich energie na jiné form y energie; fyz. chem . a. jedné látky v druhé, objem ový proces, pÍi kterém dochází k hom ogenním u rozdlení absorbované látky (absorbátu) v látce absorbující (absorbentu). O d a. je nutné odlišit adsorpci vznikající vlivem nevazebné interakce, která je výhradn povrchovým jevem . K a. a adsorpci dochází obv. sou
asn; m luví se o fyz. sorpci. D j, pÍi nm ž dochází m ezi adsorbovaným i
ásticem i a adsorbentem k chem . vazb, pÍi které se vytvoÍí pouze jedna vrstva adsorbovaných
ástic, se nazývá chem isorpce. Spole
ný název pro všechny tyto procesy je sorpce. O pa
ný pochod k sorpci se nazývá desorpce. 5 absorbance; adsorpce absorp
ní
ára 5 spektrální
ára absorptance,
initel pohlcení ! podíl záÍivého toku tlesem pohlceného a na tleso dopadajícího. Závisí na vlnové délce, úhlu dopadu a polarizaci dopadajícího záÍení. 5 transm itance abstinence [-ty-], zdrženlivost od njakého požitku (alkoholu, nikotinu) z dçvodç napÍ. etických, zdravotních, rozum ových nebo náboženských (pçst). abstinen
ní syndrom [-ty-], souhrn fyziol. reakcí organism u a psychického stresu po náhlém pÍerušení užívání drogy. A bstraction-C réation [abstraksjon kreasjon], sdružení um lcç rçzných abstraktních sm rç (A . Pevsner, F. K upka, T. van D oesburg, N . G abo),
inné 1931!36 v PaÍíži, s cílem navázat na skupinu C ercle et C arré a podpoÍit nefigurativní tvorbu. abstrakce, zobecnní; jeden z podstatných m om entç procesu poznání; a) proces abstrahování, tj. zpçsob tvorby pojm ç, pÍi nm ž se odhlížením od odlišností a zvláštností jedine
ných jevç zjišt,ují jejich obecné, podstatné vlastnosti a vztahy; b) výsledky procesu abstrahování: zákonitosti, m odely a zejm . pojm y. abstraktní expresionism us [-nyz-], sm r am . m alíÍství 40. a 50. let 20. st., zal. na spontánní práci s m al. prostÍedky. 5 ak
ní m alba; inform el; lyrická abstrakce; tašism us abstraktní film , experim entální styl film . tvorby. V znikl ve 20. letech 20. st. ve Francii. Tvçrci vycházeli z vizuální pçsobivosti díla, netradi
ním i postupy sním ali pohyb abstraktních tvarç, m ontáží popírali tradi
ní fabula
ní postupy. abstraktní um ní, nezobrazující um ní, nefigurativní um ní ! nerealistické sm ry v m alíÍství a sochaÍství 20. st., kde obraz
i plastické dílo sestává z pom yslných (abstraktních) tvarç, svébytných kom pozic
ar, barevných ploch a struktur. V yvíjí se v Íadu rçznorodých sm rç (ak
ní m alba, orfism us). ! A bstraktní ráz byl charakteristický i pro historické etapy vývoje um ní (rom ánské, nkteré fáze gotiky). 5 nová figurace abstraktum , abstraktní pojem ; jaz. podstatné jm éno abstraktní (soucit, vlastnost). 5 konkrétum absurd ita [-dy-], nesm yslnost; fil. lidská situace paradoxu v
ného a
asového, božského a pozem ského, tem né iracionality svta a lidské touhy po jasnosti. A tribut lidského bytí ve svt. absurdní divadlo, sm r dram atu a divadla 50.!60. let 20. st. vyjadÍující tragikom ickou form ou existenciální pocit m etafyzické úzkosti
lovka. PÍedstavitelé: S. Beckett, E. Ionesco, H . Pinter, E. A lbee, T. R óóew icz, V . H avel. absurdum , sporný výraz odvoditelný do form y log. sporu (x je A a sou
asn non A). Jde-li o syntakticky správn utvoÍený výraz (na rozdíl od nonsensu), dokazuje inkonzistenci (spornost) pÍedpokladç. Používá se v nepÍím ých dçkazech. 5 zákon sporu A bú B akr Ibn Tufajl, ^1185, arab. filozof novoplatonsko-aristotelské orientace; pçsobil v m uslim ském Španlsku. A bu M ena, lokalita v Egypt, u A lexandrie. Pam átky kÍ. období, hrob sv. M enase a ran kÍ. poutní m ísto. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O .
A bwehr [abvér], organizace nm . vojenské rozvdky a kontrarozvdky; zal. 1925. 1935!44 pod vedením W . C anarise. 5 SD abysál,
ást bentálu od 1 000 m do 6 000 m hloubky. 5 hadál abysální rovina, hlubokom oÍská rovina ! rozsáhlá rovina (s výškovým i rozdíly do 100 m ) ve velkých hloubkách oceánç. TvoÍena sedim enty, které pÍekrývají pçv. reliéf. A c 5 aktinium A capulco [akapulko], A capulco de Juárez ! m . v již. M exiku na pobÍeží Tichého oceánu; 592 187 obyv. (1990). N ejvtší pÍím oÍské letovisko v M exiku. R ozsáhlé služby; nám . pÍístav. ! Zal. 1550. A cari 5 rozto
i accelerando [a
e-, it.], hud. zrychlen, stále rychleji. A ccra [akra], A kkra ! hl. m . G hany, na pobÍeží G uinejského zálivu; 949 113 obyv., aglom erace 1,9 m il. obyv. (1994). Fin., obch., prçm . a kult. stÍedisko státu. Prçm . hut., stroj., potr. a chem ický. Tradi
ní kovotepecká výroba. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav, m ez. letišt. U niv. (1948). ! Zal. asi v 16. st., 1876!1957 adm . centrum brit. kolonie Zlatonosné pobÍeží; od 1957 hl. m . G hany. A ceraceae 5 javorovité A cetobacter [acetobakter], rod ty
inkovitých aerobních gram negativních bakterií, které oxidují ethanol na kyselinu octovou (octové kvašení). Zpçsobují zkysnutí piva nebo vína. aceton, C H 3!C O !C H 3 propanon, dim ethylketon ! nejjednodušší keton; bezbarvá siln zapáchající kapalina, neom ezen m ísitelná s vodou; rel. m ol. hm . 58,081, t. t. !94,7 °C , t. v. 56,29 °C, hustota 0,784 g/cm ³ (25 °C), viskozita 0,304 m PaAs (25 °C ); rozpouští soli, tuky, pryskyÍice a syntetické polym ery s esterovým i skupinam i. V yrábí se oxidací kum enu (2-propylbenzenu) nebo propenu. acetylen, ethin, H C /C H ! nejjednodušší uhlovodík s trojnou vazbou (alkin); bezbarvý plyn rozpustný v acetonu; výroba pyrolýzou m ethanu; m eziprodukt chem . výrob, ve sm si s kyslíkem se používá k svaÍování (až 3 000 °C ). istý a. pÍi tlacích nad 0,2 M Pa m çže sam ovoln explodovat, se vzduchem tvoÍí tÍaskavou sm s. acida, lé
iva obnovující kyselou reakci žalude
ní št,ávy na hodnotu potÍebnou pro
innost trávicích enzymç. Jako a. se používají kyseliny (chlorovodíková, aminokyseliny) nebo látky stim ulující vylu
ování žalude
ní št,ávy. acidifikace 5 okyselení acidita [-dy-], kyselost, m íra kyselosti; kvantitativn se obv. vyjadÍuje hodnotou ve stupnici pH . 5 kyseliny acidní horniny 5 vyvÍelé horniny acidum , kyselina. A cipenseriform es 5 jeseteÍi A com a 5 A lbuquerque A concagua [akonkagva], nejvyšší h. A m eriky v argentinských Andách; 6 959 m . Snžná
ára na severu ve 4 000 m n. m ., horské ledovce. V rcholu dosáhl poprvé 1897 Švýcar M . Zurbriggen (1855!1917). A crania 5 bezlebe
ní acre [ejkr, angl.], zn. ac, akr ! britsko-am erická jednotka plošného obsahu rovná 4 046,86 m 2. A cre [akre], spolkový stát v záp. B razílii pÍi hranicích s B olívií a Peru; 153 698 km ², 483 500 obyv. (1996), správní stÍedisko R io B ranco. O btížn dostupná, Íídce obydlená oblast trop. lesç. Tžba dÍeva. N ové zem d. zóny. A critarcha 5 akritarcha A ctiniaria 5 sasanky A ctinopterygii 5 paprskoploutví A ction Painting 5 ak
ní m alba A ctium 5 A ktium A ctiveX [ektyviks], technologie firm y M icrosoft ur
ená pro Internet a službu W orld W ide W eb. Jejím cílem je (podobn jako u jazyka Java a jeho appletç) pÍidávat do W W W stránek nejrçznjší proveditelné program y ozna
ované zde jako controls. A ctor's Studio 5 am erické divadlo; am erická kinem atografie acyl, skupina R !C O !, kde R je alkyl nebo aryl; zbytek karboxylové kyseliny po odtržení skupiny !O H z karboxylové skupiny !C O !O H . acylglyceroly 5 glyceridy ad absurdum [lat.], argum entace snažící se postupem dovedení do krajností (pÍedkládaných obv. jako dçsledky) z ur
itých prem is vyvodit nebo prokázat spornost, nesm yslnost n
eho, obv. onch prem is nebo jejich kom patibility. Z tohoto hlediska vtšinou není log. úsudkem , protože je syntakticky nesprávný (nonsens). Správn vytvoÍený (sm ysluplný) výraz je nepÍím ým dçkazem vycházejícím ze zákona sporu. ad acta [akta, lat.], ke spisçm ; odložit jako vyÍízené; odložení nedokon
ené vci. ad hoc [hók, lat.], jen pro tento pÍípad, k tom uto ú
elu. ad infinitum [-ný-, lat.], donekone
na, stále. ad libitum [lat.], jak je libo, podle libosti. ad rem [lat.], k vci, k tém atu. 5 in m edias res ad valorem [lat.], podle hodnoty; vym Íení výše cla procentní sazbou proporcionáln k
hodnot dováženého zboží; obdobn stanovení dan z prodávaného zboží procentní sazbou z ceny zboží
i hodnoty pÍidané zpracováním . adagio [adádžo, it.], hud. a) pom alu, voln; b) skladba nebo její
ást v tom to tem pu. A dam , podle knihy G enesis první
lovk, m už stvoÍený B ohem v ráji: tlo z hlíny (odtud význam pçv. hebrejského jm éna A . ze zem , z
ervené hlíny,
lovk pozem št,an), život vdechnutý B ohem . A dam z V eleslavína D aniel, 31.8.1546!18.10. 1599,
. knihtiskaÍ a organizátor lit. života; zet, a nástupce J. M elantricha z A ventina. V ydával populárn-nau
né spisy, Íadu z nich pÍeložil nebo jaz. upravil (tzv. veleslavínská
eština se stala zákl. spisovného jazyka).
9
Som álským poloostrovem ; prçlivem Báb al-M andab spojen s R udým m oÍem . PÍístavy A den a D jibouti. adheze, fyz. pÍilnavost ! pçsobení pÍitažlivých sil m ezi
ásticem i povrchových vrstev dvou dotýkajících se chem icky rçznorodých látek. V ýzn. napÍ. v doprav, kde um ožÁuje hnacím kolçm vozidel valit se bez skluzu po jízdní dráze. Tažná síla na obvodu hnacích kol nesm í pÍekro
it nejvyšší hodnotu, tzv. tažnou sílu z adheze. Její velikost je závislá na rychlosti, stavu jízdní dráhy (kolejnic, vozovky) a na konstrukci hnacího vozidla; právo dodate
né pÍistoupení k m nohostranné sm louv, zejm . m ezinárodní, pÍi nm ž pÍistupující stát pÍijím á jen nkterá její ustanovení. adiabata [ady-],
ára znázorÁující ve stavovém diagram u adiabatický dj.
A dam ec Ladislav, *10.9.1926,
. politik. 1969!87 m ístopÍedseda vlády SR , 1987!88 pÍedseda vlády SR , 1988!89 pÍedseda vlády SSR . 1989!90 pÍedseda K S . A dam íra JiÍí, 2.4.1926!14.8.1993,
. herec. 1952!62
len Státního divadla v O strav, 1962!90 R eal. divadla v Praze, od 1990 N D . inný i ve film u (Stíhán a podezÍelý), televizi (Egyptologové, Španlé v P raze), rozhlase a dabingu, recitátor. adam ité, náb. sekta hlásající návrat k pÍirozeném u životu, zahrnujícím u i sexuální uvolnnost. V
. prostÍedí doloženi za husitství, kdy se odštpili od táborç a 1421 vytváÍeli kom uny; zlikvidováni J. Žižkou. A dam ová Jaroslava, *15.3.1925,
. here
ka. inná zejm . v divadle (1962!90
lenka M stských div. pražských) a jako recitátorka (m onodram a J. C octeaua Lidský hlas). A dam ovi
A ls, 3.9.1927!26.1.1994, blorus. spisovatel; m luv
í generace pÍelom u 50. a 60. let. A utor rom ánç a dokum entárních próz s tem atikou 2. svt. války (N ávrat do C hatyn, K atani). A dam s [edem z] Robert, *5.10.1917, angl. sochaÍ. Jeho díla ze dÍeva, kam ene, betonu i kovu m ají stÍízlivý nefigurativní výraz se sklonem ke geom etrizaci a architektuÍe. A dana, m . na J Turecka na dolním toku Íeky Seyhan; 1,05 m il. obyv. (1995). Správní stÍedisko stejnojm enné provincie. H osp. a obch. centrum pÍím oÍské zemd. oblasti. D op. kÍižovatka. M ez. letišt. U niverzita. ! Chetitské osídlení asi 1400 pÍ. n. l., 335!334 pÍ. n. l. dobyta A lexandrem V elikým , od konce 7. st. v rukou A bbásovcç, 1378!1516 turkm enská nadvláda. 1516 dobyta Selim em I. Od 1867 provin
ní stÍedisko osm anské Ííše. adaptabilita, pÍizpçsobivost ! psychol. soubor osobnostních vlastností, které usnadÁují
lovku snazší akt. pÍizpçsobení prom nlivým podm ínkám prostÍedí, zejm . sociálního. adaptace, pÍizpçsobení organism u ur
itým prvkçm prostÍedí, um ožÁující úspšnou existenci a rozm nožování v podm ínkách tohoto prostÍedí. Probíhá bhem fylogenetického vývoje organism ç, v m enší m íÍe i bhem individuálního vývoje. Projevy a. lze sledovat m orfologicky (zm nou tvaru) a fyziologicky (zm nou funkcí a výkonç). 5 aklim atizace adapta
ní syndrom , nervov hum orální, fylogeneticky fixovaná reakce na stresory zevního nebo vnitÍního prostÍedí organism u. O bv. se projevuje m obilizací horm onç kçry a dÍen nadledvin. C ílem této reakce (celkový a. s.) je aktivizace kardiovaskulárního systém u (systém u srdce a cév) a energ. zdrojç aktivizujících organism us. N epÍim Íené spuštní adapta
ní reakce se m çže stát jednou z pÍí
in nkterých onem ocnní, napÍ. hypertenze, onem ocnní vn
itých tepen (srde
ní koronární choroby) a vÍedové choroby. adaptér, pÍídavné zaÍízení um ožÁující rozšíÍení funkce zaÍízení pro jiný druh
innosti; výp. tech. konstruk
ní prvek, ur
ený k rozšíÍení schopností a funkcí hardw aru po
íta
ç. O bv. m á form u m odulu
i zásuvné desky, instalované do volných pozic na systém ové desce po
íta
e. Funkce a. pokrývají širokou škálu potÍeb, od zobrazování až po tvorbu rozhraní pro pÍipojování vnjších zaÍízení. 5 slot
Prçbh adiabaty pro dokonalý dj, a adiabatická expanze, p tlak, v objem adiabatický dj [ady-ty-], term odynam ika dj, který není doprovázen vým nou tepla m ezi soustavou a jejím okolím . adice [ady-], pÍidávání, slu
ování; chem . slou
ení dvou
ástic v jedinou; nejbžnjší jsou a. na násobné vazby, napÍ.: C l2 + C H 2=C H 2 6 C lC H 2!C H 2C l. aditiva [adyty-], chem . pÍísady do m otorových olejç snižující jejich stárnutí a zvyšující jejich trvanlivost a odolnost proti oxidaci, korozi a jiným nepÍíznivým vlivçm . adjektivum 5 pÍídavné jm éno adjustace, vnjší úprava, vybavení potÍebným pÍíslušenstvím ; ekon. a) a. zboží nebo obalu ! ochrana zboží pÍed poškozením ; zvyšuje jeho atraktivnost; b) a. ú
tu ! porovnání ú
tu s doklady a pÍezkoum ání správnosti pÍed jeho odesláním . adm inistrativa [-ny-ty-] a) správa, zejm . státní nebo hospodáÍská; b) instituce nebo soustava institucí správy; c) osoby pracující ve správ; d)
innost spojená s vyÍizováním spisové agendy. A dm iralitní ostrovy 5 B ism arckovo souostroví adm itance, zn. Y ! veli
ina, která charakterizuje vztah m ezi proudem I a naptím U lineárního dvojpólu v stÍídavém el. obvodu. O perátorová a. je pom r Laplaceových obrazç proudu a naptí pÍi nulových po
. podm ínkách: Y(p) = I(p)/U (p), kde p je kom plexní
íslo. K om plexní a. je pom r fázorç proudu a naptí: Y = I m/U m = Ye jR = G + jB, kde Y je abs. hodnota (m odul), R fázový posun m ezi harm onickým proudem a naptím (m Íený od naptí k proudu). Jednotkou v SI je siem ens. R eálná složka kom plexní a. G se nazývá konduktance, im aginární složka B susceptance. PÍevrácená hodnota a. je im pedance. adolescence, stadium ontogenetického vývoje (asi m ezi 15. a 20. rokem ), v nm ž se dospívající stává po stránce biol., psychické a sociální dosplým
lovkem . A donaj 5 Jahve A dónis [adónys], Íec. m ytol. krásný m už, do nhož se zam ilovala A frodita. Po sm rti se m ohl každoro
n na pçl roku vracet z podsvtí na zem .
adaptivní radiace 5 divergence
adopce 5 osvojení
A ddis A beba [adys], hl. m . Etiopie, v Etiopské vyso
in, 2 362 m n. m .; 2,21 m il. obyv. (1995). H osp., polit. a kult. stÍedisko státu, sídlo Organizace afr. jednoty (O A J) a Hosp. kom ise OSN pro Afriku. Prçm . potr., bavlnáÍský a zpracování kçží; m ontáž dop. prostÍedkç a zem d. strojç. Silni
ní kÍižovatka, železnice do D žíbútí, m ez. letišt. U niv. (1961). ! Zal. 1885, od 1889 hl. m . Etiopie. Po obsazení it. vojsky 1936!41 hl. m . Italské vých. A friky.
A dorno Theodor, 11.9.1903!6.8.1969, nm . filozof, sociolog a estetik; pÍedstavitel frankfurtské školy. Pokusil se slou
it fil. proudy levicový existencialism us, novohegelovskou dialektiku, m arxism us a freudism us do krit. teorie spole
nosti a negativní dialektiky.
adekvace, fil. vlastnost poznání, vrnost poznání adekvátní cíli (poznávaném u), jeho sm yslu a kontextu. Zákl. problém filozofie, zejm . teorie poznání. A delaide [edelid], m . v A ustrálii, hl. m . státu South A ustralia, v zálivu sv. V incence; aglom erace 1,05 m il. obyv. (1993). Prçm . a obch. stÍedisko. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav, letišt. U niverzity Adenin (1874, 1966). ! Zal. 1836. A den, A dan ! m . na jihu Jem enu na pobÍeží A denského zálivu Ind. oceánu; 400 783 obyv. (1993). Rafinerie ropy. Prçm . potr., textilní. Ì em esla. M oderní tranzitní pÍístav, m ez. letišt. ! Pçvodn sou
ást státu Sába, od 7. st. sou
ást Jem enu. B ohatý obch. pÍístav na cest m ezi Evropou a Indií. V 16.!18. st. pod tureckým vlivem , 1939!67 strategická brit. nám . základna, do 1990 hl. m . JLD R . A denauer K onrad, 5.1.1876 až 19.4.1967, nm . kÍest,anskodem . politik. 1949!63 první spolkový kancléÍ SR N , spoluzakl. C D U . Stoupenec kÍest,anskodem . koncepcí evr. integrace, podporoval úplné za
lenní SR N do atlantické politiky, SR N odm ítala uznání hranice na O dÍe a Nise. Za jeho vlády byla SR N zakládajícím
lenem evr. integrace, 1955 pÍijata do NA TO , 1957 spoluzakl. EH S. Adenosin O stÍe vystupoval proti kom . levici. S A . je spojována povál. obnova a vzestup SR N . aden in [-ny-], 6-am inopurin ! purinová báze; klí
ová složka nukleových kyselin (D N A , R N A ), nkterých koenzym ç a nukleotidç. 5 adenosin
adrenalin, epinefrin ! am in; horm on, který se tvoÍí v dÍeni nadledvinek; 1!(3,4-ihydroxyfenyl)-2-m ethylam inoethanol, (H O ) 2C 6H 3!C H (O H )!C H 2!N H !C H 3. O vlivÁuje krevní tlak, m etabolism us sacharidç, pÍenos nervových vzruchç. 5 noradrenalin adresa, výp. tech. a)
íslo nebo údaj charakterizující um ístní datové položky v pam ti po
íta
e (
íslo pam t,ové buÁky, ve které je uložena strojová instrukce nebo položka dat); pojem a. se užívá pouze v souvislosti s pam t,m i s pÍím ým pÍístupem , resp. pam t,m i s libovolným výbrem . 5 R A M ; b) v po
íta
ových sítích údaj jednozna
n charakterizující sít, jako takovou (sít,ová a.), nebo jednotlivé uzly; c) v rám ci elektronické pošty údaj, který identifikuje pÍíjem ce (i odesilatele) zpráv. adresáÍ, složka ! výp. tech. prostÍedek pro organizování a seskupování souborç podle rçzných kritérií. O bsahem a. m ohou být i další a. (podadresáÍe), vzniká tak hierarchická struktura a. (v D O S jde o obrácenou strom ovou strukturu) za
ínající koÍenovým adresáÍem . 5 aktuální adresáÍ; im plicitní adresáÍ adriatický typ 5 dinárský typ A dršpašsko-teplické skály, pískovcové skalní m sto v B roum ovské vrchovin na N áchodsku; áp, 786 m . Skalní vže až 80 m vysoké. Sou
ást C H K O B roum ovsko (410 km ², od 1991). adsorbér, zaÍízení sloužící k pohlcování plynç, par a rozpuštných látek na povrchu tuhých, obvykle sypkých hm ot, napÍ. aktivní uhlí. 5 absorbér adsorpce, zachycování m olekul, atom ç, iontç, radikálç ap. látky (adsorbátu) obv. z plynné nebo kapalné fáze v obl. fázového rozhraní m ezi touto fází a jinou, obv. pevnou látkou (adsorbentem ). Je to jev výhradn povrchový, a to i v pÍípad porézních látek (zachycování na vnitÍních površích pórç). A . m á klí
ové postavení v chem . analýze a preparativních i analytických separa
ních m etodách. 5 absorpce
adenosin, nukleosid, adenin navázaný na D-ribosu.
adenosinfosfáty, adenosin chem icky vázaný s jednou až tÍem i fosfátovým i skupinam i. N ukleotidy, jejichž energeticky bohatých fosfátových vazeb využívají organism y ke skladování a k transportçm energie (hl. adenosintrifosfát, ATP).
Adsorpce; a
ástice adsorbátu v tekuté fázi; b adsorbované
ástice adsorbátu; c mezifází
adenoviry, neobalené živo
. viry obsahující jako nositele genet. inform ace dvouvláknovou D N A . V yvolávají infek
ní onem ocnní dýchací soustavy živo
ichç v
.
lovka, nkteré jsou i onkogenní.
adulár 5 živce
A denský záliv, v A rab. m oÍi m ezi A rab. a Adenosintrifosfát
adven t, pÍíchod; první
ást círk. roku vym ezená
tyÍm i nedlem i pÍed svátkem narození
advekce, m et. a) pÍem íst,ování vzduchových hm ot daných vlastností ve vodorovném sm ru; b) pÍenos ur
ité fyzikální vlastnosti vzduchu vodorovným proudním (vtrem ) v atm osféÍe.
Pán, doba duchovní pÍípravy na V ánoce. adventisté sedm ého dne [-ty-], kÍ. spole
enství, vzniklé v pol. 19. st. v U SA. ZdçrazÁuje o
ekávání druhého pÍíchodu Ježíše K rista a z toho vyplývající životní vážnost. Zachovává sobotu jako den bohoslužby a odpo
inku. ! V R pçsobí pod názvem C írkev adventistç sedm ého dne.
10
aerosol, disperzní soustava složená z kapalných (m lha), pevných (prach, dým ) nebo sou
asn kapalných i pevných (kouÍ)
ástic rozptýlených v plynném prostÍedí. aerostatika [-ty-], sou
ást aerom echaniky; zkoum á podm ínky rovnováhy hm otných tles pod vlivem vnjších sil. V yužívá se napÍ. pÍi konstrukci balonç.
adventivní pupen 5 pacibulka
aerotriangulace, ur
ování geodetických souÍadnic m Íických bodç ze vzáj. se pÍekrývajících leteckých sním kç.
adverbiale 5 pÍíslove
né ur
ení
A esculaceae 5 jírovcovité
adverbium 5 pÍíslovce
A esculapius 5 A sklépios
adverzní selekce 5 negativní výbr
A etius Flavius [écius], asi 390!454, západoÍím . vojevçdce; 451 porazil H uny na K atalaunských polích.
advocatus diaboli [advokátus dyabolí, lat.], (áblçv advokát ! a) form ální odpçrce pÍi svatoÍe
ení v Íím kat. církvi; b) obhájce špatné vci. advokát, právník poskytující právní služby soustavn jako nezávislé povolání (zejm . zastupuje fyzické a právnické osoby pÍed soudy a jiným i orgány). ! V R m çže být a. jen fyzická osoba, zapsaná v seznam u . advokátní kom ory, sam osprávné stavovské organizace všech a. v R , zÍízené zákonem 1990 (1996 se ze zákona stali a. kom er
ní právníci, kteÍí 1990!96 poskytovali právní pom oc v podnikatelských vcech v R vedle advokátç). A dy Endre, 22.11.1877!27.1.1919, m a(arský básník; tvçrce m oderní m a(. lyriky form ované francouzským i vlivy, secesí a sym bolism em ;
. výbory K rev a zlato, Sám s m oÍem . A dygejsko, A dygejská republika ! rep. v R us. federaci, v regionu Severní K avkazsko; 7 600 km ², 447 000 obyv. (R usové, A dygejci; 1993), hl. m . M ajkop. Pst. pšenice, kukuÍice, slune
nice, cukrová Íepa, ovoce, zelenina. Chov skotu. Prçm . potr., stroj., dÍevozpracující. A džanta, A janta ! vesnice v Indii ve stát M aháráštra, sv. od m . A urangábád. ! Skalní chrám y s m albam i a skulpturam i, vytesané v údolí asi od 2. st. pÍ. n. l. do 7. st. n. l. buddhistickým i m nichy, jsou pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A džarsko, A džarie ! auton. republika v jz. Gruzii pÍi pobÍeží erného m oÍe; 3 000 km ², 386 400 obyv. (Gruzíni, 83 % A džarové; 1993), správní stÍedisko Batum i. Prçm . lo(aÍský, rafinace ropy, konzervárny. Pstování subtrop. plodin. PÍím oÍská a vysokohorská rekrea
ní stÍediska. A džm án, A jm ~n ! nejm enší em irát ve Spojených arab. em irátech; 250 km ², 118 900 obyv. (1995), hl. m . A džm án. A E N 5 útlum srozum itelnosti A eneas [éneás], A ineiás ! ant. m ytol. syn krále Anchísa a bohyn A frodity, jeden z obráncç Tróje. Po pádu m sta odplul do Itálie, kde sjednotil národ Latinç a stal se jeho králem . 5 D idó aerace a) pÍirozené vtrání, pÍi kterém se vým na vzduchu ve vtraném prostoru realizuje prostÍednictvím rozdílu tlaku vzduchu, vyvolaného rozdílnou teplotou uvnitÍ a vn vtraného prostoru a ú
inkem vtru; b) provzdušÁování sypkých hm ot a kapalin za ú
elem okysli
ení. O kysli
ení vody se uskute
Áuje absorpcí vzdušného kyslíku pÍirozen nebo um le. A . je napÍ. nezbytná pro vývoj kvasinek v záparách nebo k stim ulaci biochem . procesç v tst. 5 aktivace; deaerace
afázie, ztráta nebo porucha Íe
i, vzniklá narušením Íe
ových oblastí m ozku. afekt, krátkodobá intenzivní em o
ní reakce doprovázená výrazným i m otorickým i, m im ickým i a vegetativním i projevy. afélium , afel, odsluní ! bod na dráze tlesa obíhajícího kolem Slunce, v kterém je vzdálenost tlesa od Slunce nejvtší. 5 apsida; perihélium affettuoso [afetuózo, it.], hud. vzrušen, s citem . A fghánci, souhrnné ozn. obyvatel A fghánistánu (15,6 m il., 1990), tvoÍené více než 20 národnostm i. N ejpo
etnjší Paštunové (tzv. vlastní A ., 8,15 m il.), Tádžikové (3,17 m il.), H azárové (1,36 m il.), U zbekové (1,36 m il.). V tšina Afgháncç jsou m uslim ové (74 % sunnité). PÍevážn zem dlci a chovatelé dobytka. A fghánistán [-ny-], Islám ský stát A fghánistán, paštsky D e A fghanistan Islam i Daulat, darijsky D aulate Islam i A fghanistan ! vnitrozem ský stát v jihozáp. Asii; 652 090 km ², 23,48 m il. obyv. (1995), hl. m . K ábul. ! V nitrozem ský, pÍevážn hornatý stát. Jih územ í je aridní, s pís
itým i a kam enitým i pouštm i. Podnebí subtrop. kontinentální, pÍevážn suché. PÍevažuje suchom ilné pouštní a stepní rostlinstvo. ! M ezi A fghánci jsou nejpo
etnjší Paštunové (55 % ), Tádžikové (20 % ), U zbekové (9 % ), H azárové (9 % ). Ú Í. jaz. paštština a afghánská perština (darí). N áb. islám . StÍední délka života 45 let, kojenecká úm rtnost 165 ‰ (1995). ! Rozvojový agrární stát s ekonom ikou rozvrácenou dlouholetou ob
. válkou; hodnotou H N P se Íadí m ezi nejchudší státy (765 U S $/obyv., 1995). Stát. dluh 1,5 m ld. U S $ (1987). ! Zem d. využívá 12,4 % rozlohy (dalších 46 % pastviny); prim itivní výr. m etody, nutné zavlažování. PÍevažuje rostl. produkce; hl. plodiny obilniny (pšenice), zelenina, bram bory, cukrová tÍtina a Íepa, olejniny a bavlník. Pastevní chov ovcí, koz a skotu; asi 10 % obyvatel ko
uje. ! Tží se zem ní plyn, uhlí, kam enná sçl, polodrahokam y, zlato. Prçm . text. (zpracování bavlny a vlny), potr., chem . (hnojiva), stav. hm ot. Ì em esla. ! Ì ídká dop. sít,;
ást. splavná Íeka A m udar'ja; m ez. letišt K ábul a K andahár. ! V yváží se zejm . ovoce, koberce a rohože, zem ní plyn, kçže, vlna, bavlna. M n. jed. 1 afghání (A FA ) = 100 púlç. ! Stát. zÍízení: islám ská republika, nejvyšší pÍedstavitel prezident. D voukom orové N ár. shrom áždní (Šúra, od 1992 rozpuštno). ! Správní
lenní: 31 provincií (vilájat).
aerobik pohybov-rytm ická
innost provádná ur
itou intenzitou, zatžující obhovou, srde
ní a dýchací soustavu a vyžadující velkou spotÍebu kyslíku. Nejvyšší soutže: M E, M S. aerobióza, život v atm osféÍe obsahující kyslík. 5 anaerobióza aerobní organism us [-nyz-], organism us vyžadující ke svém u životu kyslík. aerobus, dopravní letoun s velkou kapacitou cestujících (250!380) ur
ený hl. pro stÍední trat. aerodisperze [-dy-], léková form a typu aerosolu, ur
ená k ošetÍení kçže, sliznice nebo obnažené tkán, k dezinfekci vzduchu a povrchu pÍedm tç nebo k inhalaci ústy
i nosem (v tom to pÍípad m usí být vybavena dávkovacím ventilem ). aerodynam ická brzda, brzdicí klapka, brzdicí štít ! plocha na letadle, jejím ž vhodným nastavením (kolm o nebo šikm o k ose letounu) se sníží rychlost letu. A fghánistán!djiny 3.!7. st.
sou
ást Ííše Sasánovcç
asi 1221
ingischánçv vpád
asi 1398
Tím úrçv vpád
od 16. st.
sou
ást Ííše M ughalç
1747
sam ostatná afghánská Ííše
1838!42
první anglo-afghánská válka
1878!80
druhá anglo-afghánská válka
1885
R usko uznalo brit. vliv v A fghánistánu
1919
vyhlášena nezávislost (uznána sov. vládou, neuznána brit. vládou); tÍetí anglo-afghánská válka
1933!73
vláda krále Záhir Šáha (*1914)
1973
svržena m onarchie, vyhlášena republika
1977
vznik Lid. dem . strany A fghánistánu (kom . levice ! LD SA )
1978
státní pÍevrat, LD SA se zm ocnila vlády
1979
aerodynam ický tvar, proudnicový tvar ! tvar, pÍi kterém tleso daného objem u a za ur
itých podm ínek klade nejm enší odpor pÍi jeho obtékání reálnou tekutinou. PÍibližn a. t. m ají napÍ. tla ryb nebo letadla.
roztržky a frak
ní boje v LD SA vedly k prokom . palácovém u pÍevratu, jenž 28.12. vyústil v žádost o sov. voj. zásah
1979!89
sov. intervence v A., ob
. válka
1989
aerodynam ický tÍesk, akustický jev slyšitelný na zem i pÍi prçletu letadla nadzvukovou rychlostí. V zniká okam žitou zm nou tlaku vzduchu v rázové vln v okam žiku, kdy letoun pÍechází z podzvukové do nadzvukové rychlosti.
po vnitropolit. zm nách v Sov. svazu stažena sov. vojska, pokra
ování ob
. války m ezi stoupenci kábulského kom . režim u a islám skou opozicí
1992
K ábul dobyt islámským i bojovníky; po
átek vojenského soupeÍení o m oc m ezi vítzi; prez. N adžíbulláh (1947!1996) zbaven m oci, v
ervnu zvolen prez. B . R abbání (*1940)
1993
pokra
ování voj. srážek m ezi um írnným i a fundam entalisty; v lednu schváleno nové státní zÍízení založené na islám u a sestaven prozatím ní parlam ent; v
ervnu ustavena koali
ní vláda
1994
tžké boje m ezi voj. jednotkam i prez. R abbáního a prokom . povstalci
1996
voj. pÍevrat; u m oci islám ští fundam entalisté (hnutí Taliban, zavedeny islám ské zákony; obsazen Kábul, popraven býv. prez. N adžíbulláh, jednání o pÍím Íí neúspšná
1997
zal. opozi
ní seskupení proti Talibanu ! N ár. islám ská fronta pro osvobození A fghánistánu
Aerodynamická brzda aerodynam ická jem nost, pom r vztlaku k
elním u odporu pÍi aerodynam ickém sestupu um lého kosm . tlesa z obžné dráhy. Pro ur
itou rychlost je podm ínna tvarem tlesa s asym etricky uloženým tžištm . aerodynam ická síla, odpor prostÍedí kladený pohybu tlesa v plynu, napÍ. v atm osféÍe. aerodynam ický profil, let. tvar Íezu vedeného svisle kÍídlem ve sm ru letu. C harakterizuje vlastnosti kÍídla nebo jiné plochy, pom r vztlaku k odporu, schopnost létat rychle
i spíše podporovat nosnost letounu a jiné. aerodynam ický tunel, zaÍízení, v nm ž se napodobují jevy odehrávající se pÍi skute
ném letu. N a
ásti letadel
i na celé stroje nebo jejich m odely se nechá proudit vzduch a vzniklé síly a jevy se m Íí, zpracovávají a vyhodnocují.
aerodynam ika, nauka popisující pohyb plynç proudících okolo tlesa, popÍ. protékajících tím to tlesem , a jejich vzáj. pçsobení. aerofon 5 hudební nástroje aerokosm ický prçzkum 5 dálkový prçzkum Zem aerologie,
ást m eteorologie, která studuje fyzikální dje probíhající ve vyšších vrstvách atm osféry, zejm . v troposféÍe. aerom echanika [-ny-],
ást m echaniky zabývající se pohybem plynç a interakcí m ezi plynem a pevným i tlesy. Zahrnuje aerostatiku a aerodynam iku. aeronom ie, nauka o horních vrstvách atm osféry s výraznou ionizací a disociací. Studuje ozonosféru, stratosféru, ionosféru, vnjší m ag. pole Zem , vztahy m ezi polární záÍí a m agnetosférou, m eteorické jevy pom ocí pozem ních stanic, raket a družic.
afghánská literatura, literatury národç a národností A fghánistánu. Písem nou podobu m ají paštská (a. l. v užším sm yslu) a darí (do 19. st. splývala s perskou). N ejst. paštskou písem nou pam átkou je Život svatých Sulajm ána M aku (13. st.); m ezi klasiky patÍí B . A nsárí (asi 1525!1585) a Chušhál C hatak (1613!1689); v m oderní literatuÍe nejvýzn. G . U lfat (1909!1977), S. Lájik (*1930), B . Šafíjí (*1931). V m oderní darí literatuÍe se prosadili M . Tárzí (1868!1935) a A. Bétáb (1888!1969). N kteÍí autoÍi tvoÍí v obou jazycích.
11
podskupinu tvoÍí egyptština s vývojovým i fázem i: stará egyptština (32. až 22. st. pÍ. n.
afilace, obch. spole
nost zÍízená v zahrani
í m ateÍským podnikem . Z právního hlediska (na rozdíl od filiálek) je a. sam ostatný subjekt bez zjevného spojení s m ateÍským podnikem . afinita [-ny-], podobnost; m at. speciální pÍípad zobrazení euklidovského prostoru do sebe. StÍed každé dvojice bodç se zobrazuje na stÍed jejich obrazç, obrazem rovnobžek jsou rovnobžky; chem . schopnost chem . látek slu
ovat se s jinou látkou nebo
ásticí;
ím je hodnota a. vtší, tím rychleji probíhá chem . reakce.
Agáve
PÍíklad afinního zobrazení
afinní geom etrie, geom etrie studující ty vlastnosti objektç, které se nem ní pÍi afinit.
l.), stÍední ! klasická egyptština (22. až 16. st. pÍ. n. l.), novoegyptština (16.!8. st. pÍ. n. l.), dém otština (9. st. pÍ. n. l.!5. st. n. l.), poslední fází je koptština (od 3. st., od 7. st. vytla
ována arabštinou, ješt v 17. st. živá, v sou
asnosti jazyk koptské církve); jako písm o se postupn užívaly hieroglyfy a jejich další vývojové form y (písm o hieratické, dém otické), koptština psána upraveným Íec. písm em . B erberskou skupinu tvoÍí asi 300 jazykç. K ušitské jazyky se vyskytují zejm . v Etiopii a Som álsku (som álština). Z
adských jazykç je znám a zejm . hauština (užívaná v záp. a stÍ. A frice jako obch. jazyk ! lingua franca). A frodita [-dy-], A frodíté ! Íec. m ytol. bohyn lásky; zrozena z m oÍské pny. Sym bol ženské krásy, nevrná m anželka H éfaistova. 5 V enuše
afirm ace, kladné tvrzení, ujištní, pÍisvd
ení.
afrodiziaka [-dy-], prostÍedky zvyšující pohlavní touhu a aktivitu.
afix, gram atický m orfém (prefix, infix, sufix), který se pÍipojuje ke koÍeni slova.
A g 5 stÍíbro
A FL 5 A m erická federace práce
agalakcie, neschopnost m lé
né žlázy produkovat m léko. V yskytuje se obv. bezprostÍedn po porodu, ale i v kterékoli fázi laktace. Je zpçsobena vývojovým i porucham i, zm nam i v
innosti nervové a endokrinní soustavy, závadam i ve výživ, chorobam i. 5 hypogalakcie
aflatoxiny, toxiny produkované nkterým i m ikroorganism y (plísnm i) ve žluknoucích potravinách a krm ivech (káva, burské oÍíšky); m nohé a. m ají karcinogenní ú
inky. 5 A spergillus afonie [-ny-], ztráta hlasu, nej
astji se vyskytující pÍi zántu nebo porušení hlasivek nebo pÍi zántu hrtanu. aforism us, lit. form a vtšinou o jedné
i dvou vtách, vyjadÍující vtipn, napÍ. form ou paradoxu, obecnou pravdu fil., psychol., m orální. africká hudba a) hudba obyvatel celého afr. kontinentu (i arabskoislám ská); b) lidová hudba
erných obyvatel A friky, spjatá s kultovním i obÍady a prací. Žánrov a typov je zna
n rozrçznná, pÍevládá rytm us, v tónovém systém u pentatonika. asto je vokální, z hudebních nástrojç (z bam busu, km enç strom ç, plodç tykvovitých rostlin, slonoviny a kçží) používány zejm . bicí, dechové a strunné drnkací. V e 20. st. se rozvíjí profesionální hudba. africké jazyky, asi 700!1 000 jazykç obyvatel A friky. D lení: jazyky záp. A friky, jazyky centrálních afr. plošin, jazyky vých. a stÍ. A friky (bantuské), jazyky sev. A friky, afroasijské (ham itosem itské), jazyky již. A friky (khoisanské). V A frice jsou
asté kreolské jazyky a jazyky typu lingua franca: Pidgin English a Íada jazykç širší nadetnické kom unikace, napÍ. svahilština a hauština. africké výtvarné um ní, um ní zahrnující tvorbu tradi
ní i na ni úzce navazující sou
. um ní. C harakteristická je pÍevaha plastiky a um . Íem esla. N ejst. jsou prehist. a starovké skalní m alby a rytiny, nej
astjším projevem obÍadní m asky, figury pÍedkç a fetiše; krom náb. a m agických soch existují i svtské, zejm . ozdobné užitkové pÍedm ty. C harakteristická je vertikalita, sym etrie, stati
nost, deform ace proporcí a transform ace detailç do geom . forem . O vlivnilo evr. um . sm ry pÍelom u 19. a 20. století. Zam Íuje se na aktuální problém y afr. života, pÍevažuje figurální tvorba,
asto pÍejím ající tradi
ní expresivní nadsázku a používající tradi
ní sym boly. A frický národní kongres, angl. A frican N ational C ongress, A N C ! nejstarší
ernošská polit. organizace v JA R ; zal. 1912. Ideov spjat s Jihoafrickou K S. Pçv. cílem bylo zakotvení práv
ernochç do ústavy JA R , 1961 zahájil ozbrojený boj s cílem násilného svržení blošské vlády. 1960!90 v ilegalit, od 1990 v
ele hnutí za odstranní blošské nadvlády a zakotvení volebního práva pro všechny ob
any JA R , od vítzství v prvních všerasových volbách 1994 vládnoucí polit. subjekt v JA R ; od 1997 pÍedseda T. M beki (*1942). A frický roh 5 Som álský poloostrov A frika, druhá nejvtší pevnina na Zem i, pÍevážn na vých. polokouli, s 75 % v trop. pásm u, m ezi oceány A tlantským a Indickým ; 30,3 m il. km ² (20,3 % souše Zem ), 748 m il. obyv. (12,9 % svt. populace, 1996), vykazuje nejvtší ro
. pÍírçstek obyv. (3 % , 1985!90), hustota zalidnní 24,7 obyv./km ²; podíl m stského obyv. 34 % (1990). O d Evropy oddlena G ibraltarským prçlivem , s A sií souvisí Suezskou šíjí. M alá
lenitost pobÍeží. Z ákladem geologické stavby je afr. štít, který byl rozlám án a zprohýbán. PÍevažují náhorní plošiny a roviny, nejvyšší horský m asiv K ilim andžáro (U huru, 5 895 m ). Podél obratníkç rozsáhlé pouštní oblasti, nejvtší Sahara. StÍ. výška pevniny 750 m , nejnižší bod A ssalská proláklina !155 m . N ejvtší vodní toky N il, K ongo, N iger, Zam bezi; tÍetinu povrchu tvoÍí bezodtokové pánve. Ve Východoafr. pÍíkopu rozlehlá jezera. Podnebí rovníkové, subekvatoriální, trop., sev. a již.
ást pÍechází do subtropç. A frika-K orps, bojový svazek W ehrm achtu zform ovaný 1941 v Libyi pod vedením gen. E. R om m ela. Po porážce u al-A lam ejnu 1942 ustoupil do již. Tuniska, kde s 5. tankovou arm ádou a it. arm ádou 1943 vytvoÍil skupinu A frika, která 13.5.1943 kapitulovala. afrikaans 5 germ ánské jazyky afrikán 5 aksam itník A frikánci, dÍíve B úrové, vl. jm . A frikaner ! potom ci holandských usedlíkç v JA R a okolních státech. Jazyk afrikaans. V Íící hlavn protestanti. afrikanistika [-nysty-], obor zabývající se jazyky, historií a kulturam i afr. národç. afroasijské jazyky, ham itosem itská (sem itoham itská) jaz. rodina; zahrnují sev. A friku a B lízký východ !
lení se na jazyky: 1. sem itské (A rab. poloostrov, M ezopotám ie, Sýrie); 2. egyptštinu; 3. kušitské (sev. A frika, okolí jezera ad). Ze sem itských jsou dçležité: hebrejština (od 6. st. pÍ. n. l. zatla
ována aram ejštinou, v 18. st. oživena), aram ejština (zbytky dialektç se zachovaly v
ástech Iráku, Libanonu a Zakavkazska, aram ejsky psány
ásti Bible), syrština (pçvodní název pro aram ejštinu, v užším sm yslu název nejvýzn. aram ejského dialektu z okolí U rfy v Turecku), arabština (náÍe
í se liší od m oderní arabštiny, úÍ. jazyka Íady státç v sev. a sz. A frice a na B lízkém východ), ze 70!90 etiopských jazykç
ást náleží ke kušitským , vtšina k sem itským . Sam ostatnou
A gam em nón, Íec. m ytol. m ykénský král; otec Ifigenie, Élektry a O resta. V edl Íec. vojsko proti Tróji, po návratu zabit m anželkou K lytaim éstrou a jejím m ilencem A igisthem . agam ogonie 5 agam ospecies agam ospecies, organism y rozm nožující se pouze nepohlavn. N ový jedinec vzniká z tlesných bunk. Protože nedochází ke splývání rçzných pohlavních bunk, ozn. se tento zpçsob rozm nožování jako agam ogonie nebo m onogonie. agam ovití,
ele( z tÍídy plazç zahrnující stÍedn velké ještry s rohovitým i výrçstky, lím ci nebo hÍebeny. Živí se hl. hm yzem , žijí ve stÍ. A sii, v A frice, A ustrálii a jv. Evrop. A gana, A gaña ! správní stÍedisko o. G uam v M arianách; 4 800 obyv. (1990). V ývoz trop. plodin, m ez. letišt. agapé [Íec., láska] a) v kÍ. u
ení výraz pro B oží sebeobtovnou lásku a její odezvu v život vÍících; b) (m nožné
íslo agapai), ozn. pro „hody lásky“ (spole
né stolování), jež v po
. kÍ. provázely bohoslužbu jako výraz vzájem nosti a starosti o chudé. agar 5 G elidium A garicales 5 lupenaté houby A gassiz 5 W innipežské jezero A gavaceae 5 agávovité agáve, rod jednodložných rostlin z
eledi agávovitých. A . am erické, bylina s pÍízem ní rçžicí velikých tuhých zašpi
atlých a na okraji ostnitých listç. K vete po m noha (až 30) letech, po odkvtu odum írá. agávovité, Agavaceae !
ele( trop. jednodložných rostlin. B yliny s dÍevnatjícím stonkem , podlouhlým i tuhým i listy a oboupohlavným i kvty. Plod je tobolka
i bobule (agáve, sanseviéra). agens,
initel, pçvodce; jaz. log. podm t
innosti ve vt. 5 patiens; lék. ú
inná látka, pÍí
ina chorobného procesu, pçvodce nem oci, napÍ. m ikroorganism us, který je pÍí
inou infek
ní nem oci. agentura 5 tisková agentura aggiorn am en to [adžor-, it.], zdnešnní ! program otevÍení Íím kat. církve požadavkçm dnešní doby. V yty
il jej papež Jan X X III. (1881!1963, papež od 1958) pro II. vatikánský koncil (1962!65). A ginský burjatský autonom ní okruh, v R uské federaci v itské oblasti; 19 000 km ², 79 000 obyv. (Burjati, R usové; 1993), správní stÍedisko A ginskoje. C hov skotu a ovcí. Tžba a obohacování rud vzácných kovç. Prçm . dÍevaÍský. A gion O ros 5 A thos agitace, program ové šíÍení, cílené pÍesvd
ování; získávání stoupencç. agitato [adžitáto, it.], hud. prudce, bouÍliv. aglom erace, seskupení, shlukování; geogr. seskupení velkého po
tu obyv. (sídelní a.) nebo prçm . zaÍízení (prçm . a.) v ur
ité
ásti krajiny, bez ohledu na správní hranice. 5 konurbace; hut. a. rud ! spojování drobné nebo jem n m leté rudy spékáním . aglom era
ní sm s, m írn navlh
ená sm s jem n m letých a drobných rud (do 10 m m ) s jem n m letým palivem (až 3 m m ), popÍ. jiným i pÍísadam i (vápenec, vratný aglom erát, okuje). aglom erát, petrologie pyroklastická hornina z lávových útržkç, sope
ných bom b, lapil a sope
ného popele; hut. spe
enec ! dostate
n pevná, pórovitá a snadno redukovatelná kusová hm ota vznikající spékáním aglom era
ní sm si. agloporit, um lé kam enivo, pórovité plnivo do betonu vyrábné spékáním létavého popílku. aglutinace [-ty-], shlukování, pÍipojování
ástic (bunk, krvinek, bakterií), reakce m ezi antigenem a protilátkou; diagnostická m etoda napÍ. u infek
ních nem ocí k ur
ení protilátek v séru nem ocných. aglutina
ní jazyky 5 jazyková typologie A gnon Šm uel Josef, 17.7.1888!17.2.1970, vl. jm . C zaczkeÕ, hebr. prozaik píšící anglicky; od 1908 žil v Palestin, B erlín a Izraeli. erpal z rodného hali
ského prostÍedí, lí
il rozklad východoevr. židovství. N c (1966). agnosticism us [-ty-], fil. názor popírající m ožnost poznání svta, zvl. poznání podstaty
433
R akousko bylo zastáncem nìm . spolku (volná federace nìm eckých státù od 1815); Prusko usilovalo o sjednocení Nìm ecka pod svou vládou, zajistilo si spojenectví Itálie a neutralitu Ruska a Francie. Rakousko bylo úspìšné na it. bojištích (C ustoza), ale prohrálo rozhodující bitvu u H radce Králové. Pražským m írem byl konflikt dipl. ukonèen; následnou vnitropolitickou krizi v R akousku vyøešilo 1867 rak.-uh. vyrovnání. rakousko-turecká válka 1716!1718, pokraèování staletého konfliktu m ezi H absburky a tureckou øíší. Po vítìzstvích u Petrovaradina, Tem ešváru a po dobytí Bìlehradu pokraèovali H absburkové ve vytlaèování Turkù z Balkánu. Požarevackým m írem 1718 získali do té doby nejvìtší územ ní zisky. rakousko-uherské vyrovnání, ústavní reform a v rak. císaøství potvrzená prosincovou ústavou 1867. D osavadní centralizovaná m onarchie se 1866 v dùsledku prohrané rak.-pruské války a nár. em ancipaèního hnutí nenìm . národù rozpadla v dualistickou m onarchii R akousko-U hersko. R akousko-U hersko, 1867!1918 dualistická monarchie navazující po rak.-uh. vyrovnání 1867 na rak. císaøství. Skládala se z království a zem í na øíšské radì zastoupených (Pøedlitavsko) a Zem í koruny svatoštìpánské, tj. uherského král. (Zalitavsko); byly dìdiènì spojeny osobou panovníka z habsbursko-lotrinské dyn., zahr. politikou, arm ádou a èást. financem i. K aždá z obou èástí m ìla svou vládu a parlam ent (øíšská rada a uherský snìm ). 5 H absburkové rakovci, M alacostraca ! druhovì a vývojovì nejdokonalejší podtøída korýšù, k níž patøí garnát, langusta, krab, kreveta, rak. V yskytují se od kam bria.
R akousko!dìjiny 4. st.
poè. stìhování národù
5. st.
Ø ím ané opustili lim es na Dunaji; vpád Hunù
5.!6. st.
souèást ostrogótské øíše
6.!8. st.
pøíchod Slovanù, útoky A varù
788!843
souèást franské øíše
976
V ých. m arka udìlena v léno B abenberkùm (Leopold I.)
1156
R . povýšeno na vévodství
1230!46
vláda Fridricha II. B ojovného
1251!76
vláda Pøem ysla O takara II.
1282
R udolf I. H absburský udìlil R . a Štýrsko v léno svým synùm
1358!65
vláda R udolfa IV .
1457
sm rtí Ladislava Pohrobka vym øela albrechtovská vìtev H absburkù, D olní a H orní R akousy zdìdila leopoldovská vìtev
1521
w orm skou sm louvou zal. Ferdinand I. rak. vìtev H absburkù
1556
korunovací Ferdinanda I. øím skonìm . císaøem získali rak. H absburkové trvale císaøskou korunu
1611!1918
V ídeò císaøskou rezidencí
1618!48
tøicetiletá válka
1683
porážka T urkù u V ídnì (K arel Leopold Lotrinský, Jan III. Sobieski)
1700!14
válka o dìdictví španìlské
rakovina, fytopatologie choroba rostlin vyvolaná obv. patogenem ; projevuje se nadm ìrným rùstem nìkterých pletiv na rùzných orgánech, kde se tvoøí nádory nebo nekrotické skvrny; lék. hovorové ozn. pro karcinom , pøíp. pro zhoubné nádory vùbec. R akovník, m . ve stø. È echách záp. od Prahy v R akovnické pahorkatinì; 17 182 obyv. (1997). Prùm . chem ., stroj., keram ický (dlaždice, obkladaèky), potr. (pivovar od 1454). Støedisko chm elaøské oblasti. ! M . zal. 1286 na m ístì osady doložené 1119; od 1587 král. m ìsto, poè. 16. st. zdìné hradby. R akovski G eorgi, 24.4.1821!2.10.1867, vl. jm . Sava Popoviè, bulh. básník a revolucionáø; organizátor odporu proti turecké nadvládì. R akovský M artin, 1535!1579, sl. hum anistický básník; pùsobil i v Praze a Lounech. rakytník, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hlošinovitých. R . øešetlákový, až 2 m vysoký trnitý keø pìst. v zahradách, obsahuje v peckovicích vitam iny C , A . R aleigh [róli], sir W alter, asi 1552!29.10.1618, angl. m oøeplavec. 1584!85 se neúspìšnì pokusil zal. první angl. osadu v Sev. A m erice (V irgínii). Po nástupu Jakuba I. 1603 byl obvinìn ze spiknutí a odsouzen k sm rti. Žaláøování v londýnském Tow eru 1617 bylo pøerušeno, R aleigh se v èele výpravy vydal za zlatem O rinoka. Porušil slib králi, že nebude bojovat se Španìly; po návratu byl podle pùv. rozsudku popraven. R alsko, nejvyšší h. R alské pahorkatiny, v sev. È echách u M im onì; 696 m . K uželovitý vrch z èedièe na pískovcovém podkladu. K amenité sutì, zøícenina hradu. Pøír. rezervace.
1713
pragm atická sankce
R A M , angl. R andom A ccess M em ory, pam ìt, s pøím ým pøístupem , pam ìt, s libovolným výbìrem ! výp. tech. pam ìt,, která um ožòuje pøistupovat k jednotlivým pam ìt,ovým m ístùm v libovolném poøadí, bez ohledu na naposledy zpøístupnìné pam ìt,ové m ísto (na rozdíl od sekvenèní a asociativní pam ìti). N esprávnì pam ìt,, která um ožòuje jak ètení, tak i zápis (jako protiklad k pam ìti R O M , která um ožòuje pouze ètení).
1714
rastattský m ír
R ám a 5 R ám ájana
1740!48
válka o dìdictví rakouské (M arie Terezie)
ram adán, devátý m ìsíc v islám ském kalendáøi (únor až bøezen), m ìsíc postu.
1753!92
kancléø V . A . K ounic
1756!63
sedm iletá válka
1772
pøi prvním dìlení Polska získalo R . H aliè
R ám ájana, sanskrtem psaný indický hrdinský epos (24 000 dvojverší). Líèí v sedm i knihách osudy prince R ám y a jeho ženy Síty. A utorství se pøipisuje V álm íkim u (3. st. pø. n. l.).
1781!85
zrušení nevolnictví
1781
toleranèní patent
1792!97
války s rev. Francií
1795
tøetí dìlení Polska
1799!1815
napoleonské války
1804
rak. císaøství (František I.)
1806
zánik Sv. øíše øím ské národa nìm eckého
1809!48
kancléø K . W . M etternich
1814!15
vídeòský kongres
R am eau [ram ó] Jean Philippe, 25.9.1683!12.9. 1764, fr. skladatel, varhaník, clavecinista a hud. teoretik. D ovršitel fr. barokní opery (C astor a Pollux).
1848!49
revoluce (povstání ve V ídni, Praze, M ilánì, B enátkách, U hrách)
ram enonožci 5 chapadlovci
øíjen 1848
císaøský dvùr v O lom ouci, øíšský snìm v K rom ìøíži
1848!1916
vláda Františka Josefa I.
R am esse II. Veliký, eg. panovník asi 1298!1230 pø. n. l.; vedl bezvýslednì války s C hetity. Jeden z nejvýznam nìjších faraonù, vynikl rozsáhlou stav. èinností.
1851!59
bachovský absolutism us
1859
ztráta Lom bardie
1860
øíjnový diplom
1866
rak.-pruská válka; ztráta Benátska
1867
rak.-uherské vyrovnání; vznik R akousko-U herska
1878
okupace Bosny a Hercegoviny
1882
Trojspolek
1897
B adeniho jaz. naøízení
1907
všeob. hlasovací právo
1908
anexe Bosny a Hercegoviny
28.6.1914
atentát na následníka trùnu Františka Ferdinanda d+Este v Sarajevu
1914!18
1. svìt. válka
1918
rozpad R akousko-U herska a vznik nástupnických státù
1919
saintgerm ainská sm louva
1920
trianonská sm louva
1933!34
diktatura E. D ollfusse
1938
anšlus R akouska; kancléø K . Schuschnigg uvìznìn
1945
obnovení R. z 1937 (K . R enner)
1955
zrušení okupaèních zón, podpis Stát. sm louvy o obnovení nezávislého a dem . R .; èlen O SN ; pøijetí neutrality
1992
spolkový prez. T. K lestil
1995
èlen EU ; R . pøistoupilo k Partnerství pro m ír
1996
ustavena koalièní vláda soc. dem okratù s lidovci
1997
spolkový kancléø V . K lim a (*1947)
rakousko-pruská válka 1866, vyhrocení dlouholetých sporù o pøevahu v N ìm ecku:
R am an, sir C handrasekhar, 7.11.1888!21.11.1970, ind. fyzik. Zabýval se difrakcí svìtla a fyz. krystalù. N c (1930) za objev kom binaèního rozptylu svìtla. ram apiték, Ram apithecus ! rod z èeledi H om inidae; žil pøed 12!14 m il. lety. Tìlesná výška asi 100 až 110 cm , hm otnost 20!25 kg, objem m ozku 350 až 380 cm ³. Patrnì první pøedchùdce m oderního èlovìka. D íky postupùm v m olekulární biol. se m nohé tradièní názory v této oblasti neustále m ìní. R am bousek Jan, 24.5.1895!29.5.1976, è. m alíø, grafik, typograf a písm aø; pøedstavitel sociální grafiky, zdùrazòující kontrasty svìtla a stínu.
ram ie, rod dvoudìložných rostlin z èeledi kopøivovitých. R. snìhobílá, 2!3 m vysoký keø pìst. v tropech až m írném pásu jako nároèná kult. plodina, z níž se získávají pøadná vlákna, hladká, lesklá a velm i pevná.
Rámová konstrukce rám ová konstrukce, prutová rovinná nebo prostorová soustava, jejíž pravoúhle se køižující pruty jsou vzáj. spojeny tuhým i styèníky. N ejèastìjší aplikací jsou patrové rám y skeletových staveb. ram pa, vyvýšená plošina; div. a) prostor oddìlující jevištì od hledištì; b) osvìtlovací r. ! ukrytá øada svítidel um ístìných dole na proscéniu, na bocích nebo nahoøe za portálem . R am say [rem zi], sir W illiam , 2.10.1852!23.7.1916, skotský chem ik. N ejprve se vìnoval organické, pozdìji fyzikální chem ii. 1894 spoluobjevitel argonu, 1898 kryptonu, xenonu, neonu, 1904 helia. Zkonstruoval m ikrováhy, navrhl podzem ní plynofikaci kam enného uhlí. Nc (1904) za objev vzácných plynù ve vzduchu a za urèení jejich m ísta v periodickém systém u chem . prvkù. R ance [ráns], ø. na Z Francie na sev. pobøeží Bretaòského poloostrova. V nálevkovitém ústí u m . Saint-M alo vybudována 1962!66 pøílivová elektrárna (240 M W ), využívající 14 m rozdílu m ezi výškou pøílivu a odlivu. R áòèí, R ânchi ! m . v sv. Indii v B iháru, 660 m n. m .; 489 626 obyv. (1981). Tìžký
620
648