Proces tvorby rozpočtu hlavního města Prahy

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Autor: Irena Nováková

Proces tvorby rozpočtu hlavního města Prahy

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Doc. JUDr. Hana Marková, CSc.

Katedra: Finančního práva a finanční vědy

Datum vypracování práce: 15.1.2009

Proces tvorby rozpočtu hl. m. Prahy

Diplomová práce

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.

V Praze, dne 15.1.2009 Irena Nováková

- 2 -


Diplomová práce

Tímto bych chtěla poděkovat Doc. JUDr. Haně Markové, CSc. za její rady a připomínky, které mi poskytla při vypracování diplomové práce a Ing. Vladislavu Novotnému z odboru rozpočtu Magistrátu hl. m. Prahy za pomoc při získávání materiálů.

- 3 -


Diplomová práce

Obsah: 1.

Úvod ___________________________________________________________ 6 1.1.

Pojetí územní samosprávy _______________________________________ 7

1.2.

Vývoj územní samosprávy na území českého státu ___________________ 7

1.3.

Postavení hl. m. Prahy a městských částí ___________________________ 9

1.4.

Pravomoc orgánů hl. m. Prahy v rozpočtové oblasti_________________ 11

1.5.

Rozpočet a jeho funkce_________________________________________ 13

2.

Rozpočtový proces _______________________________________________ 15 2.1.

Zásady rozpočtového práva _____________________________________ 15

2.2.

Zásady pro sestavení rozpočtu hl. m. Prahy________________________ 19

2.2.1.

Závazná pravidla pro tvorbu rozpočtu a rozpočtového výhledu_______ 20

2.2.2.

Obecná pravidla pro tvorbu návrhu rozpočtové soustavy____________ 21

2.2.3.

Pravidla pro návrh rozpočtu a rozpočtového výhledu ______________ 22

3.

Rozpočtový výhled _______________________________________________ 24 3.1.

Konstrukce rozpočtového výhledu _______________________________ 25

3.2.

Harmonogram prací na sestavě rozpočtu a rozpočtového výhledu _____ 27

3.3.

Metodika zpracování rozpočtu __________________________________ 30

4.

5.

Sestavení rozpočtu _______________________________________________ 30 4.1.

Rozpočtová skladba ___________________________________________ 31

4.2.

Obsah rozpočtu hl. m. Prahy ____________________________________ 32

4.2.1.

Příjmy rozpočtu hl. m. Prahy _________________________________ 33

4.2.2.

Výdaje rozpočtu hl. m. Prahy _________________________________ 36

4.2.3.

Kapitoly rozpočtu hl. m. Prahy ________________________________ 37

4.3.

Návrh rozpočtu _______________________________________________ 41

4.4.

Výjezdní zasedání rady hl. m. Prahy k návrhu rozpočtu _____________ 45

4.5.

Dobalancování rozpočtu________________________________________ 47 Schválení rozpočtu _______________________________________________ 48

- 4 -


Diplomová práce

5.1.

Rozpočtové provizorium _______________________________________ 54

5.2.

Rozpis rozpočtu_______________________________________________ 55

5.3.

Úprava rozpočtu v souvislosti se schválením zákona o státním rozpočtu 56

5.4.

Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí ___________ 56

6.

Rozpočty městských částí ve vztahu k rozpočtu hl. m. Prahy ______________ 57 6.1.

Příjmy městských částí _________________________________________ 58

6.1.1.

Návrh dotačních vztahů k městským částem _____________________ 60

6.1.2.

Konstrukce dotačních vztahů _________________________________ 62

6.1.3.

Příspěvek na školství a na výkon státní správy____________________ 64

6.1.4.

Rezerva pro městské části____________________________________ 65

7.

Čerpání rozpočtu ________________________________________________ 66 7.1.

Změny rozpočtu ______________________________________________ 68

7.2.

Průběžné zprávy o plnění rozpočtu_______________________________ 69

8.

Kontrola hospodaření ____________________________________________ 70 8.1.

Porušení rozpočtové kázně______________________________________ 72

8.2.

Závěrečný účet _______________________________________________ 73

8.2.1.

Zpráva o přezkoumání hospodaření ____________________________ 73

8.2.2.

Projednání a schválení závěrečného účtu ________________________ 75

8.3.

Výsledek hospodaření__________________________________________ 78

8.3.1.

Dluhová služba hl. m. Prahy __________________________________ 79

9.

Závěr __________________________________________________________ 84

10.

Použité zdroje ___________________________________________________ 87

11.

Summary_______________________________________________________ 89

- 5 -


Diplomová práce

1. Úvod Diplomová práce si klade za cíl vymezit postavení hl. m. Prahy

a

městských

částí

a

popsat

jednotlivá

stadia

rozpočtového procesu. V úvodní části práce je popsáno postavení územní samosprávy na

našem

území

v historii

a

současnosti

a

obecné

pojetí

rozpočtu jakožto finančního plánu. Hlavní část práce směřuje k rozpočtovému výhledu, obsahu rozpočtu a jednotlivým fázím v procesu

tvorby

rozpočtu.

Vymezeny

jsou

také

základní

rozpočtové zásady, ze kterých se při tvorbě rozpočtu vychází. Rozpočtový přesahují

proces

zahrnuje

jednoleté

řadu

činností,

rozpočtové

období.

které

V úvodní

časově fází

probíhají přípravné práce a sestavení rozpočtu a následné definování

základních

parametrů

(zejména

limitů

běžných

a

kapitálových výdajů) na výjezdním zasedání rady hl. m. Prahy. V další výboru

fázi za

dochází

k projednání

přítomnosti

všech

rozpočtu

správců

ve

kapitol.

finančním Po

tomto

projednání následuje schválení v zastupitelstvu hl. m. Prahy, rozpis rozpočtu a sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které se jím mají řídit. V průběhu rozpočtového roku

dochází

k čerpání

rozpočtu

a

případným

rozpočtovým

úpravám v závislosti na průběžném plnění rozpočtu. Na závěr je

nutné

v souladu

s platnou

legislativou

přezkoumat

hospodaření za uplynulý rok a schválit závěrečný účet včetně auditorské

zprávy.

Samostatnou

problematiku

představuje

rozhodování o výsledku hospodaření a dluhová služba města. V závěru práce jsou naznačeny pozitivní a negativní aspekty rozpočtového procesu a problémy, se kterými se Praha při tvorbě rozpočtu potýká.

- 6 -


Diplomová práce

1.1. Pojetí územní samosprávy Pojem územní samospráva je možné definovat jako právo a schopnost

územních

záležitostí

orgánů

v zájmu

řídit

místního

podstatnou

část

obyvatelstva,

a

veřejných

to

v mezích

daných zákonem, tj. ve všem, co stát nesvěřil státním orgánům k rozhodování1. Pro základní vymezení územní samosprávy jsou klíčové články 99

až

105

územní

Ústavy.

Článek

99

celky

a

samosprávné

vymezuje kraje

obce jako

jako

základní

vyšší

územní

samosprávné celky. Územní samosprávné celky jsou podle ústavy územními

společenstvími

občanů,

která

mají

právo

na

samosprávu, jsou samostatně spravovány zastupitelstvem a jako veřejnoprávní korporace mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Stát může zasahovat do činnosti územních

samosprávných

celků,

jen

vyžaduje-li

to

ochrana

zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Obce, kraje i hl. m. Praha (jakožto kraj i obec) jsou tedy zvláštním druhem korporací, které jsou nadány mocí samostatně plnit veřejné úkoly.

Pro členství v územních korporacích je

rozhodující trvalé bydliště nebo sídlo uvnitř území, v němž obec působí. Postavení územních samosprávných celků je mimo Ústavy upraveno zejména v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích a v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

1.2. Vývoj územní samosprávy na území českého státu Počátky Stadiónovo obecní

územní obecní

samosprávy zřízení

problematiky.

vstoupila

pouze

lze

nalézt

přineslo

Z tohoto

ustanovení

první

předpisu o

v roce

1849,

zákonnou však

domovském

kdy

úpravu

v platnost

právu.

Prvky

samosprávy zmiňuje první ústavní listina habsburských zemí 1

Marková H. Finance obcí, měst a krajů. Orac, 2000, s. 18

- 7 -


Diplomová práce

z roku 1848, ale teprve v roce 1862 byl vydán rámcový říšský zákon obecní. Pro vývoj územní samosprávy byla významná i prosincová ústava z roku 1867. V této době se stát o okruh veřejné správy dělil se zeměmi, okresy a obcemi. Po vzniku samostatného Československa bylo třeba situaci územních

samosprávných

k obecnímu

zřízení

celků

(zákon

č.

radikálně 76/1919

řešit.

Sb.

z.

Novelou

n.)

došlo

k omezení samosprávy- jako nový kontrolní orgán byly zřízeny finanční

komise

k dohlédacímu

s právem

úřadu

co

stěžovat se

týče

si

s odkládacím

všech

usnesení

účinkem finanční

povahy. K významné úpravě došlo přijetím zákona č. 329/1921 Sb. z. n. a č. 334/1921 Sb. z. n.- tyto zákony upravily vedení obecního hospodářství (roční rozpočet a rozšířený dozor nad obecním

hospodářstvím)

a

přikázaly

část

státních

daní

obecním, okresním a zemským rozpočtům. Zákon

č.

329/1921

zákonem

č.

77/1927

Sb. Sb.

z. z.

n.

byl

n.,

o

v roce

nové

1927

úpravě

nahrazen

finančního

hospodaření svazků územní samosprávy. Tento zákon ve znění několika

novel

platil

jako

základní

norma

upravující

hospodaření územních celků až do roku 1949, kdy byl zrušen. V roce 1927 došlo k reformě veřejné správy, přímých daní a hospodaření jednotlivých stupňů samosprávy. Právní úpravou z roku 1927 byl zvýšen dozor vyšších orgánů nad sestavováním a plněním rozpočtu a byly také zřízeny zemské vyrovnávací fondy (v roce 1931 změněny na fondy přídělové) za účelem napomoci oddlužení obcí. Významným zdrojem příjmů obcí v této době byly přirážky k daním, přičemž bylo možné také zavádět obecní

dávky,

stanovila

jako

poplatky

a

příspěvky.

rozhodující

zdroj

Novela

příjmů

z roku

výnosy

1930

obecního

majetku, kdy teprve poté bylo možné pokrýt výdaje prostředky od státu a prostřednictvím přirážek, příspěvků a dávek. Pro zastupitelstva

byla

také

stanovena

přísnější

kriteria

pro

sestavení rozpočtu. Vzhledem ke stále rostoucímu zadlužení - 8 -


Diplomová práce

obcí byla přijata další novela, došlo ke zintenzivnění dozoru nad obecním hospodařením a posilování centrální moci.2 Po druhé světové válce na našem území vznikaly národní výbory, jejichž činnost byla postupně postátněna. V roce 1949 došlo

ke

zrušení

zemského

zřízení

a

byla

vytvořena

trojstupňová soustava národních výborů, jejichž hospodaření bylo

napojeno

na

státní

rozpočet,

došlo

tak

k zániku

ekonomického základu územní samosprávy, který byl obnoven až v roce 1990. V roce

1990

byl

přijat

ústavní

zákon

č.

249/1990

Sb.,

kterým byla změněna sedmá hlava Ústavy týkající se územní samosprávy a dále zákony o volbách, o obecním zřízení a o rozpočtových pravidlech. Otázky týkající se územní samosprávy byly dále řešeny zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích a zákonem č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku obcí. Po

vzniku

upravuje

samostatné

zákon

č.

České

1/1993

republiky

Sb.,

Ústava

postavení České

obcí

republiky

v samostatné hlavě. Významným rokem byl i rok 2000, kdy byly přijaty 157/2000

nové Sb.,

zákony o

o

obcích

přechodu

a

krajích

některých

a

věcí,

také práv

zákon a

č.

závazků

z majetku České republiky do majetku krajů- tímto zákonem byl vytvořen majetkový základ krajské samosprávy.3

1.3. Postavení hl. m. Prahy a městských částí Postavení Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce upravuje na rozdíl od ostatních obcí a krajů (jejichž postavení je upraveno zejména zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích) samostatný zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Tento zákon vymezuje Prahu jako veřejnoprávní korporaci, která má vlastní majetek, 2

Fux B., Wichta E. Samosprávné finance. Orbis, Praha, 1932

3

Marková H. Finance obcí, měst a krajů. Orac, 2000, s. 12-17

- 9 -


vlastní

příjmy

V právních

a

Diplomová práce

hospodaří

podle

vystupuje

Praha

vztazích

vlastního svým

rozpočtu.

jménem

a

nese

odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Hl. m. Praha se člení na městské části, jejichž postavení upravuje zákon o hl. m. Praze a obecně závazná vyhláška č. 55/2000

Sb.,

Statut

hl.

m.

Prahy.

Městské

části

nejsou

právnickými osobami, podle zákona o hl. m. Praze a na jeho základě

vydaného

vystupovat

Statutu

v právních

mají

ale

vztazích,

liší

možnost se

tak

od

samostatně městských

částí statutárních měst. Jak vlastní hl. m. Praha, tak i jednotlivé městské části jsou

samostatně

spravovány

zastupitelstvem.

Z rozhodování

zastupitelstva jsou podle zákona o hl. m. Praze vyloučeny některé záležitosti, které jsou svěřeny radě. Dalšími orgány jsou primátor (resp. starosta u městských částí), Magistrát (resp. úřad městské části) a zvláštní orgány, u hl. m. Prahy také městská policie. Co se týče majetku, vlastníkem je hl. m. Praha, která jej ve

stanoveném

prostřednictvím

rozsahu

svěřuje

Statutu.

jednotlivým

Městským

částem

městským může

být

částem podle

zákona o hl. m. Praze svěřen majetek, který se nachází na jejich území a majetek nacházející se mimo území Prahy, nelze tedy svěřit majetek na území jiné MČ. Zákon také vymezuje možnosti, kdy může dojít k odejmutí správy svěřeného majetku. Praha

i

městské

části

plní

úkoly

patřící

do

jejich

samostatné i přenesené působnosti. Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří podle zákona o hl. m. Praze spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy. Pokud není tedy

v zákoně

přenesenou,

výslovně

jedná

se

uvedeno,

vždy

o

že

působnost

jde

o

působnost

samostatnou.

Do

samostatné působnosti hl. m. Prahy na základě § 16 odst. 2 - 10 -


zákona

o

hl.

m.

Praze

patří

Diplomová práce

záležitosti,

které

do

její

samosprávy svěří zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny

obcím

uvedené

v

a

§59

krajům. a

v ustanoveních,

§68

Jedná

se

zákona

která

o

zejména hl.

obsahují

o

m.

záležitosti Praze,

výčet

tedy

kompetencí

zastupitelstva a rady. Praha především pečuje o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, jedná se zejména o potřeby bydlení, ochrany zdraví, dopravy a spojů, informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

1.4. Pravomoc

orgánů

hl.

m.

Prahy

v rozpočtové

oblasti Zákon o hl. m. Praze co se týče rozpočtu a závěrečného účtu vymezuje v §59 pravomoc zastupitelstva k jeho schvalování, a to po projednání s městskými částmi. Zastupitelstvo je tak hlavním orgánem hl. m. Prahy, který koncem roku rozhoduje o finální podobě rozpočtu na následující rok. Návrh rozpočtu sice

předkládá

zastupitelstvu

rada

hl.

m.

Prahy

po

jeho

odsouhlasení, na jednání zastupitelstva není ale vyloučeno schválení pozměňovacích návrhů jednotlivých zastupitelů nebo neschválení rozpočtu jako celku. V majetkové oblasti zastupitelstvo také např. rozhoduje o zřizování a rušení trvalých a dočasných peněžních fondů hl. m. Prahy, delegování zástupců hl. m. Prahy na valné hromady obchodních společností, v nichž má hl. m. Praha majetkovou účast (ovšem s výjimkou společností 100% vlastněných hl. m. Prahou, kde funkci valné hromady vykonává rada hl. m. Prahy), o vydávání komunálních dluhopisů nebo o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hl. m. Prahy. Některé rozděleny

kompetence podle

rady

finanční

a

zastupitelstva

náročnosti

a

jsou

navíc

zastupitelstvo

rozhoduje v případě, kdy prostředky přesáhnou stanovenou mez.

- 11 -


Diplomová práce

Jedná se např. o majetkové účasti hl. m. Prahy na podnikání jiných osob vyšší než 5 nebo půjčky nad 10 darů nad 2

mil. Kč, přijetí a poskytnutí úvěru

mil. Kč, poskytnutí věcných a peněžních

mil. Kč atd. Podle §59 zákona o hl. m. Praze si

zastupitelstvo v samostatné

navíc

může

působnosti

vyhradit

mimo

těch,

další

které

pravomoci

jsou

zákonem

vyhrazeny radě. V oblasti rozpočtové rada zejména zabezpečuje hospodaření podle

rozpočtu

schváleného

zastupitelstvem,

kontroluje

hospodaření a v rozsahu stanoveném zastupitelstvem provádí rozpočtová opatření. V oblasti rozpočtu má určité kompetence i primátor, který je podle §72 zákona o hl. m. Praze odpovědný za objednání přezkoumání hospodaření hl. m. Prahy. Důležitou úlohu při tvorbě rozpočtu hraje i Magistrát hl. m.

Prahy,

zejména

pak

zástupce

ředitele

Magistrátu

pro

finanční oblast a odbor rozpočtu, kteří provádějí vlastní sestavení návrhu rozpočtu. Finální rozhodnutí je ovšem na volených zástupcích města. Významný

je

i

finanční

výbor

zastupitelstva,

který

je

povinně zřizován na základě zákona o hl. m. Praze, a který kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky hl. m. Prahy i jí zřízených nebo založených právnických osob nebo zařízení.

Na

svých

pravidelných

zasedáních

projednává

rozpočet a zprávy o jeho plnění, závěrečný účet, rozpočtové úpravy,

uvolňování

dotací

pro

městské

části

i

další

záležitosti týkající se majetku a financí. Finanční výbor nemá pouze úlohu kontrolní, může rovněž navrhovat opatření k nápravě. Svoji roli hraje i výbor kontrolní, který dohlíží nad

plněním

usnesení

a

dodržováním

právních

předpisů

ostatními výbory, kontroluje tedy i práci finančního výboru. Ostatní výbory často na své listopadové zasedání zařazují rozpočet na následující rok za oblast, která se jich dotýká a

- 12 -


Diplomová práce

mohou také schválit pozměňovací návrh, který bude následně přednesen na jednání zastupitelstva. V této přípravu Prahy,

souvislosti a

je

vyhotovení

která

byla

potřeba

materiálů

Radou

zmínit pro

přijata

i

Pravidla

jednání

v souladu

pro

rady

hl.

m.

§4

odst.

4

s

Jednacího řádu Rady. Tato pravidla ve své příloze stanoví povinná připomínková místa k materiálům podle problematikyv případě rozpočtu, rozpočtových změn a rozborů hospodaření se

jedná

o

odbor

rozpočtu,

předsedu

finančního

výboru

a

zástupce ředitele Magistrátu pro oblast finanční.

1.5. Rozpočet a jeho funkce Praha jakožto veřejnoprávní korporace hospodaří podle svého rozpočtu příjmů a výdajů. Finanční nezávislost samosprávných celků

zakotvuje

Ústava

ve

svém

čl.

101,

kde

stanoví,

že

samosprávné celky mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Legální vymezení pojmu místní rozpočet obsahuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který

ho

definuje

jako

finanční

financování

územně

samosprávného

zpracováván

v návaznosti

na

plán,

kterým

celku.

rozpočtový

se

řídí

Rozpočet výhled

a

je na

základě rozpisu z platného státního rozpočtu, kterým státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtu hl. m. Prahy. Pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky jsou upravena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona se finanční hospodaření hl. m. Prahy řídí jak ročním rozpočtem, tak rozpočtovým výhledem. Mezi

místní

rozpočtové

jednotky,

které

jsou

napojeny

na

rozpočet hl. m. Prahy se řadí zejména organizační jednotky bez právní subjektivity a příspěvkové organizace. V souladu s §4 zákona o hlavním městě Praze i městské části mají vlastní rozpočet a hospodaří podle něho.

- 13 -


Diplomová práce

Rozpočet je základem pro finanční hospodaření a finanční plánování

města.

Je

proto

nejen

bilancí,

která

vyrovnává

příjmovou a výdajovou stránku, ale zejména finančním plánem a důležitým

nástrojem

sociálního

realizace

rozvoje,

koncepce

prosazování

ekonomického

komunální

politiky

a a

volebního programu. Rozpočty

obcí

rozpočtové

včetně

soustavy

hl.

České

m.

Prahy

se

republiky

staly

součástí

s obnovením

územní

samosprávy v roce 1990. Každý územní rozpočet plní několik základních funkcí:

alokační- prostřednictvím rozpočtu se financují různé potřeby a zabezpečují se veřejné statky

redistribuční- v Praze se realizuje ve vztahu k sociálně slabším

občanům

prostřednictvím

a

také

ve

dotačních

vztahu

vztahů

k městským

je

možné

částem-

ovlivňovat

ekonomický a sociální rozvoj na daném území

stabilizační-

územní

samospráva

může

prostřednictvím

rozpočtu financovat rozvoj např. budováním dopravní a technické infrastruktury Územní rozpočet jakožto decentralizovaný peněžní fond je vytvářen

s využitím

nedobrovolného

nenávratného,

(zejména

u

neekvivalentního

daní)

způsobu

a

financování.

Rozhodující podíl příjmů a výdajů má charakter nenávratných toků4. Rozpočty obcí a krajů obsahují zejména příjmy a výdaje, které

mají

správy,

vztah

dále

k činnosti

také

finanční

samosprávy vztahy

a

k výkonu

k veřejnému

státní

sektoru,

k podnikatelským subjektům (např. při poskytování dotací nebo jako

úhrady

soukromého rozpočtu

4

za

veřejné

sektoru), a

ke

statky

zajišťované

k rozpočtové

státním

fondům

soustavě

prostřednictvím (ke

státnímu

prostřednictvím

dotací),

Peková, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press,

2004, s. 201- 202

- 14 -


k ostatním základě

obcím

a

společně

sdružováním

krajům

(pokud

zajišťují

prostředků)

Diplomová práce

např.

některé

a

obce

veřejné

k ostatním

na

smluvním

statky,

subjektům

a

to

(např.

k peněžnímu ústavu v případě čerpání úvěru)5.

2. Rozpočtový proces Rozpočtovým sestavování, plnění

orgánů-

řízení i

období

spojeným

hodnocení

trvá

jeden

s činností

a

a

kontrolu je

etapami,

s rokem

také

kterými

rozpočtu,

rozpočtové

hospodaření6.

je shodné

pro

příslušných

zveřejnění

prostředky,

rozpočtového

rok

a

proces

s několika

schvalování,

platný

plnění

Rozpočtový

s rozpočtovými

a

postup

schvalování,

výkonných-

sestavování,

hospodaření

rozumí

rozpočtů.

druhem

volených

kontrola

se

projednávání,

veřejných

zvláštním

jsou

procesem

změny,

Rozpočtové

kalendářním.

Rozpočtový proces je však delší a zahrnuje období 1,5 – 2 let. Rozpočtový

proces

je

upraven

zejména

v zákoně

o

rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který navazuje na ustanovení

čl.

101

odst.

3

Ústavy

podle

kterého

územní

samosprávné celky hospodaří podle vlastního rozpočtu.

2.1. Zásady rozpočtového práva V rozpočtovém právu existují obecné principy, které jsou společné všem veřejným rozpočtům. Tyto základní principy se pak uplatňují i při tvorbě rozpočtu a rozpočtového výhledu. Mezi tyto základní zásady rozpočtového práva se zařazují:

Zásada

roční

platnosti

rozpočtu,

rozpočet je každoročně sestavován a 5

která

znamená,

schvalován k tomu

Peková, J., Pilný, J., Jetmar, M. Veřejná správa a finance veřejného

sektoru. Praha: Aspi, a.s., 2005, s. 234-235 6

že

Marková H., Boháč R. Rozpočtové právo. C.H. Beck, 2007, str. 188

- 15 -


příslušným hl.

m.

orgánem,

Prahy.

Diplomová práce

v případě

Rozpočtový

Prahy

rok

zastupitelstvem

je

shodný

s rokem

kalendářním. Z toho vyplývá i možnost kontroly plnění rozpočtu roce.

v čase

a

Jednotlivé

použitelnost odbory

prostředků

Magistrátu

v daném

prostřednictvím

příslušného radního často před koncem roku předkládají do rady hl. m. Prahy návrhy na přesuny prostředků, které řeší aktuální potřeby financování a snaží se tak vyčerpat

všechny

V případě,

že

jim

se

určené

výdaje

prostředky

do

v běžném

konce

roce

roku.

nepodaří

vyčerpat, nabízí se možnost převodu těchto prostředků do roku následujícího, což se v Praze děje zejména u tzv. strategických akcí- pro rok 2009 se jedná např. o výstavbu

nové

Ústřední

výstavbu

komplexu

výstavbu

Strahovského

zejména

dopravních

rozpočtu

je

pravidlech

tunelů

Blanka

tunelu,

i

odpadních městského

metra

staveb.

vymezena

územních

čistírny

v zákoně

rozpočtů,

okruhu,

nebo

Časová

dalších

ohraničenost

o

podle

vod,

rozpočtových

kterého

se

do

plnění rozpočtu zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly výdajů

uskutečněny se

v kalendářním

zařazuje

pouze

roce.

takové

I

do

čerpání,

plnění

které

se

skutečně uskutečnilo. V tomto ohledu je rozhodující datum připsání nebo odepsání prostředků na bankovní účet. vztahu

Časové

použitelnost

k příjemcům

může

dotací

a

být

stanovena

příspěvků

i

ve

z rozpočtu

města.

Se zásadou každoročního sestavování rozpočtu souvisí také

zásada

stanovení

pravidel

rozpočtového

provizoria, a to jak na úrovni hl. m. Prahy, tak i ve vztahu

k městským

částem.

Hospodaření

v období

provizoria musí být podřízeno pravidlům, která jsou předem dána, aby mohla být v případě potřeby použita. - 16 -


Pravidla

je

oprávněno

Diplomová práce

stanovit

zastupitelstvo

jako

orgán samosprávy schvalující rozpočet. Praha i městské části se ovšem snaží sestavit a schválit své rozpočty včas, aby k hospodaření podle rozpočtového provizoria nemuselo dojít. V případě místních rozpočtů nastane provizorium

v případě,

že

se

nepodaří

rozpočet

schválit před 1. lednem rozpočtového roku.

Zásada úplnosti, přehlednosti a jednotnosti rozpočtu je

zajištěna

především

prostřednictvím

rozpočtové

skladby, která platí pro všechny veřejné rozpočty a zajišťuje jejich vzájemnou srovnatelnost. Rozpočtová skladba je stanovena podzákonným právním předpisemvyhláškou Ministerstva financí ČR. Zásada úplnosti se neuplatňuje zcela doslovně, protože to by znamenalo vyloučení existence fondovního hospodaření.

Zásada sestavení rozpočtu jako brutto rozpočet, který nezkráceně uvádí celkové příjmy a celkové výdaje a umožní tak lepší hodnocení.

Zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu klade velké nároky

na

plánování

příjmů

a

výdajů.

následující

rok

a

schopnost

Čím

reálněji

sestaven,

predikce

tím

budoucích

bude

rozpočet

na

méně

rozpočtových

přesunů bude nutné provádět.

Zásada

účelovosti

znamená,

že

prostředky

mohou

být

použity pouze k účelům, na které byly určeny, do výše stanovené v rozpočtu a v mezích závazných ukazatelů. Účel použití prostředků může být vymezen zejména u přijatých

dotací

ze

státního

rozpočtu

a

státních

úrovni

obecního

fondů.

Zásada

publicity

rozpočtu

se

na

rozpočtu uplatňuje velmi výrazně. Dochází k veřejnému projednání

a

schválení

rozpočtu

zastupitelstvem,

kterého se může každý zúčastnit. 15 dní před jednáním zastupitelstva musí být rozpočet zveřejněn tak, aby se - 17 -


Diplomová práce

s ním měli všichni občané možnost seznámit a mohli uplatnit

svoje

připomínky

písemně

nebo

ústně

na

jednání zastupitelstva. Občané také bývají zastoupeni v různých poradních a iniciativních orgánech obcí.

Zásada

znamená

hospodárnosti

požadavek

efektivního

vynakládání prostředků a hospodaření s majetkem. Praha se v posledních letech snaží zavádět další opatření ke zvýšení transparentnosti a efektivnosti. Příkladem je např. protikorupční portál nebo provádění řady auditů v městských organizacích.

Zásada

dlouhodobé

vyrovnanosti

zakotvuje

rozpočtu

požadavek, aby deficitní financování bylo uplatňováno pouze krátkodobě. U obecních rozpočtů je požadavek na vyrovnanost

rozpočtu

stanoven

přímo

v zákoně

o

rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Schválení schodkového pouze

rozpočet

v případě,

předpokládá

že

schodek

§5

bude

tohoto možné

zákona uhradit

z prostředků z minulých let nebo smluvně zajištěným úvěrem,

půjčkou,

návratnou

výpomocí

nebo

výnosem

z emise vlastních dluhopisů. Při schvalování rozpočtu tedy

musí

být

krytí

dluhu

již

smluvně

zajištěno.

V případě, že je rozpočet schválen jako přebytkový, jsou některé příjmy určeny k využití až v následujícím roce nebo jsou určeny ke splácení úvěrů z minulých let.

Zásada

omezení

přesunů

ve

veřejných

rozpočtech

na

úhrady potřeb v rozpočtu nezajištěných je pro územní samosprávné

celky

vymezena

v zákoně

o

rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů. Při schvalování rozpočtu jsou prostředky určovány k použití na určitý účel a rozpočtová

opatření

mohou

zákonem stanovených podmínek.

- 18 -

být

prováděna

pouze

za


Diplomová práce

2.2. Zásady pro sestavení rozpočtu hl. m. Prahy Proces tvorby rozpočtu začíná tradičně v červnu, kdy je radě hl. m. Prahy předložen tisk k návrhu Zásad, Harmonogramu a Metodiky pro sestavení rozpočtu hl. m. Prahy na následující rok,

střednědobého

rozpočtového

výhledu

na

pět

let

a

dlouhodobého výhledu na deset let. Z Jednacího řádu rady hl. m. Prahy vyplývá, že za přípravu, vyhotovení, náležitosti a úpravu

tohoto

Pravidel

pro

tisku

odpovídá

přípravu

a

jeho

předkladatel

vyhotovení materiálů

pro

podle jednání

Rady. Předkladatelem je příslušný radní pro finanční oblast, jímž je pro toto volební období primátor, v minulém období to byl jeho náměstek. Na zpracování Zásad se významnou měrou podílí zástupce

ředitele

Magistrátu

pro

finanční

oblast

a

jemu

podřízený odbor rozpočtu. Podle Jednacího řádu předkladatelé před předložením materiály projednávají s těmi, kterým se navrhují úkoly

nebo pokud tyto materiály vyžadují posouzení

a stanovisko jiných členů rady, předsedů výborů, ředitele Magistrátu, odborů

zástupců

Magistrátu.

ředitele Materiál

Magistrátu, proto

musí

nebo být

ředitelů

před

jeho

předložením radě projednán také s předsedou finančního výboru zastupitelstva hl. m. Prahy. Sestavování rozpočtu, který je hlavním nástrojem k naplnění cílů městské samosprávy, se tak řídí nejen platnými právními předpisy, ale také Zásadami schválenými radou hl. m. Prahy. Postup

prací

na

Harmonogramem příslušný

prací

rok,

společně

se

Zásadami

pro

sestavení a

které

Zásadami. sestavení

návrhu

Metodikou jsou

radě

Loni

rada

rozpočtu

rozpočtu

zpracování předkládány hl. na

m.

rok

se

řídí

rozpočtu ke

Prahy 2009

na

schválení spolu

schválila

se i

Zásady pro schvalování a realizaci úprav rozpočtu akcí, které jsou evidovány v závazném číselníku hl. m. Prahy.

- 19 -


Po

schválení

formou

radou

informace

jsou

Diplomová práce

Zásady,

předloženy

Harmonogram

zastupitelstvu

a

hl.

Metodika

m.

Prahy,

které je tak vezme na vědomí. Zásady

pro

sestavení

rozpočtu

a

střednědobého

a dlouhodobého výhledu jsou tradičně rozděleny do 4 hlavních částí:

závazná pravidla, která vychází ze zákona č. 250/2000 Sb.,

o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

obecná pravidla pro tvorbu návrhu rozpočtové soustavy včetně rozpočtového výhledu

pravidla

pro

návrh

rozpočtu

na

následující

rok

a

rozpočtového výhledu vlastního hl. m. Prahy

pravidla

pro

stanovení

dotačních

vztahů

k městským

částem na následující rok Sestavování rozpočtu vychází z několika právních předpisů, a to ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů,

z

vyhlášky

Ministerstva

financí

č.

323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ze zákona č. 131/2000 Sb.,

o

hlavním

městě

Praze,

zákona

č.

243/2000

Sb.,

o

rozpočtovém určení daní a Statutu hl. m. Prahy. 2.2.1.

Závazná pravidla pro tvorbu rozpočtu a rozpočtového výhledu

Ze závazných pravidel pro tvorbu návrhu rozpočtové soustavy vyplývají

následující

požadavky,

v souladu

se

zákonem

o

rozpočtových pravidlech územních rozpočtů:

návrh rozpočtu musí vycházet z platné rozpočtové skladby vydané

formou

republiky-

vyhlášky

jedná

se

o

Ministerstvem vyhlášku

č.

financí 323/2002

České Sb.

Rozpočtová skladba je právním nástrojem, který zajišťuje jednotné

třídění

klasifikace

je

všech potřebná

veřejných pro

vzájemnou

rozpočtů a možnost jejich hodnocení,

- 20 -

rozpočtů.

Jednotná

srovnatelnost


Diplomová práce

struktura rozpočtu obsahuje 3 základní okruhy peněžních operací: příjmy, výdaje a financování,

do

návrhu

rozpočtu

nesmí

být

zahrnuty

očekávané

transfery ze státního rozpočtu včetně státních fondů a zapojení

cizích

zdrojů,

jejichž

přijetí

dosud

nebylo

schváleno,

pokud

se

Praha

podílí

na

spolufinancování

projektu

z rozpočtu Evropské unie, musí rozpočet na příslušný rok obsahovat stanovený objem účelově určených prostředků na spolufinancování,

do návrhu rozpočtu musí být promítnuta dluhová služba, tedy

zejména

splátky

úroků,

bankovní

garance,

termínované finanční operace, splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí. Ze

závazných

pravidel

pro

sestavení

střednědobého

rozpočtového výhledu v souladu se zákonem vyplývají některé další požadavky:

rozpočtový výhled je sestavován v oblasti příjmů, výdajů a dluhové služby města,

oblast příjmů je v rozpočtovém výhledu členěna na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery,

oblast výdajů je členěna na výdaje běžné a kapitálové,

dluhová

služba

města

musí

obsahovat

splátky

úvěrů,

půjček, obligací a případně tvorbu rezerv z rozpočtového hospodaření. 2.2.2.

Obecná

pravidla

pro

pravidel

je

tvorbu

návrhu

rozpočtové

soustavy Mimo

závazných

pravidla,

která

stanoví,

potřeba

že

u

dodržovat

jednotlivých

i

obecná

rozpočtů

zahrnutých do soustavy rozpočtů hl. m. Prahy a v rozpočtových výhledech musí být dodrženy tyto zásady:

- 21 -


Diplomová práce

v oblasti příjmů budou zohledněny legislativní úpravy a případně

i

meziroční

tempo

vývoje

příjmů

podle

jednotlivých položek rozpočtu,

v oblasti výdajů se bude vycházet z tempa růstu příjmové základny

s tím,

že

v jednotlivých

kapitolách

budou

zohledněny nové a odpadlé úkoly, legislativní úpravy a jmenovitě budou v samostatné příloze navrženy výdaje, u kterých se předpokládá vícezdrojové financování,

do tř. 8 - financování se na straně zapojených zdrojů rozpočtu uvedou přijaté půjčky, úvěry, výpomoci, včetně nevyčerpaných finančních prostředků z minulých let, na straně výdajů splátky dluhových instrumentů. Ve tř. 8 financování

se

nebude

promítat

zhodnocování

dočasně

volných finančních zdrojů. 2.2.3.

Pravidla pro návrh rozpočtu a rozpočtového výhledu

Součástí zásad pro tvorbu rozpočtu schvalovaných v červnu radou jsou i pravidla pro sestavení návrhu rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Tato pravidla popisují zejména finanční zdroje a výdaje rozpočtu. Finanční

zdroje

návrhu

rozpočtu

tvoří

příjmy

daňové

(jejichž navrhovaná výše vychází z běžného roku a z časové řady

celostátního

výnosu

daňových

příjmů),

nedaňové

(při

jejich rozpočtování se vychází ze skutečnosti I. čtvrtletí běžného roku s přihlédnutím ke skutečnému plnění ke konci minulého roku) a kapitálové (s těmi se ale v návrhu rozpočtu uvažuje pouze ve zdůvodněných případech), převody z vlastních fondů podnikatelské činnosti, transfery ze státního rozpočtu v

rámci

souhrnného

dotačního

vztahu

ve

výši

oznámené

Ministerstvem financí, příjmy ze státních fondů a transfery od městských částí hlavního města Prahy, kterými se podílejí na

společných

programech.

V záporné

celkový dotační vztah k městským částem.

- 22 -

hodnotě

se

promítá


Diplomová práce

V jednotlivých kapitolách musí být podle pravidel uvedeny nevyčerpané

a

radou

odsouhlasené

převody

nevyčerpaných

finančních prostředků z předchozího roku. V posledních letech Praha přistupuje k omezení finančních prostředků, které mohou být převáděny z minulých let, jednotliví správci kapitol se proto snaží předkládat radě ke schválení rozpočtová opatření ještě

před

nevyčerpaných nevyčerpaných

koncem

roku,

peněz

v jimi

prostředků

aby

minimalizovali

svěřené

z minulých

objem

oblasti.

let

Převody

ovšem

zůstávají

zachovány u tzn. strategických investic, jimiž jsou např. protipovodňová

opatření,

rekonstrukce

Ústřední

čistírny

odpadních vod či stavba městského okruhu. V případě, že nebude při tvorbě rozpočtu hl. m. Prahy známa výše

transferu

ze

státního

rozpočtu

v rámci

souhrnného

dotačního vztahu, bude její objem v návrhu rozpočtu nahrazen depozity resp. dočasně volnými finančními zdroji města na úrovni

rozpisu

běžného

roku.

Obdobně

se

postupuje

i

u

transferu na přímé náklady na školství. Co

se

týče

výdajů

rozpočtu,

vychází

se

podle

pravidel

z finančních zdrojů a v jednotlivých kapitolách je zachován princip

rozpočtu

zvýšený

o

běžného

inflaci.

roku,

Výdaje,

v oblasti

které

jsou

běžných

kryty

výdajů

neinvestiční

dotací ze státního rozpočtu (jedná se o náklady školství a dotace na výkon státní správy) se zařazují do návrhu rozpočtu ve

schválené

výši

a

v případě

dosud

neschválených

objemů

státního rozpočtu se vychází z rozpočtu běžného roku. Praha

také

v kapitole

10-

Pokladní

správa

pravidelně

vytváří rezervu v celkové výši 1 mld. Kč, z toho 500 mil Kč jako neúčelovou rezervu a 500 mil Kč jako rezervu pro městské části. Nadto mohou jednotliví správci vytvářet rezervy ve svých kapitolách, považují-li to za nutné. Při stanovení výše neinvestičního příspěvku příspěvkovým organizacím je nutné přihlédnout k možnosti využití vlastních zdrojů, tedy ke stavu rezervního fondu, investičního fondu na - 23 -


údržbu

nemovitého

z doplňkové

činnosti,

příspěvkových převedena

majetku, stavu

organizací

úspora

Diplomová práce

k

předpokládanému

fondu

hl.

finančního

m.

Prahy

neinvestičního

(na

zisku

vypořádání který

příspěvku

byla

z finančního

vypořádání z minulých let). Splátky

úvěrů,

příslušného

půjček

správce

a

dalších

zapracovávány

závazků

jsou

centrálně

do

na kap.

pokyn 10

–

Pokladní správa ve tř. 8 – Financování. Praha se v posledních letech potýká také se značným stupněm rozestavěnosti zejména u infrastrukturních staveb (a to jak dopravních, tak i staveb technické vybavenosti), pro rok 2009 proto

pravidla

pro

návrh

rozpočtu

stanovila

i

základní

prioritu při zařazování kapitálových výdajů, jíž je snižování vysokého stupně rozestavěnosti zejména u akcí celoměstského významu. Přednostně by měly být řešeny rozestavěné akce se spoluúčastí prostředí,

státního Státního

rozpočtu, fondu

Státního

rozvoje

fondu

bydlení,

životního

Státního

fondu

dopravní infrastruktury a akce financované v rámci dotací EU /EHP, kde je podmínkou podílové financování ze strany města jakožto investora. Co se týče střednědobého rozpočtového výhledu, v oblasti příjmů jsou hlavním těžištěm příjmy daňové, kde se vychází ze skutečnosti předchozího roku a očekávané skutečnosti ke konci roku

běžného

nedaňových,

ve

vazbě

na

platnou

kapitálových

a

legislativu.

transferů

se

U

příjmů vychází

z kvalifikovaného odhadu.

3. Rozpočtový výhled Střednědobý

rozpočtový

výhled

je

pomocným

nástrojem

ke

střednědobému finančnímu plánování. Rozpočtový výhled vychází z analýzy vývoje

hospodaření

rozpočtových

minulých položek

let,

která

v budoucím

- 24 -

umožňuje

období.

odhad

Kvalitně


Diplomová práce

vytvořený rozpočtový výhled pak usnadňuje práce na sestavení rozpočtu pro jednotlivé roky a je jejich podkladem. Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se sestavuje zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Jeho sestavení vychází z uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků. Řada práv a

povinností

je

dlouhodobější

povahy

a

ovlivňuje

tak

i

budoucí rozpočty. Jedná se zejména o významné investiční akce přesahující okruhu

apod.),

sestavuje Navíc,

jednoleté

svůj

protože

nebo

období

(výstavba

dlouhodobé

úvěry

střednědobý

rozpočtový

Praha

hlavní

jako

metra, či

dotace.

výhled

město

městského

na

Praha

pět

realizuje

let.

v rámci

svého rozpočtu i řadu investičně velmi náročných akcí, které financuje z návratných zdrojů, sestavuje kromě střednědobého výhledu rovněž výhled dlouhodobý. Dlouhodobý výhled rozpočtu je koncipován na 10 let a obsahuje souhrnné údaje zejména o dlouhodobě realizovaných investičních záměrech a dlouhodobých závazcích.

Při

střednědobém

i

dlouhodobém

plánování

je

nejpodstatnější schopnost reálně odhadnout zejména budoucí příjmy

a

vyjasnit

koncepci

finančních

vztahů

zejména

ke

státnímu rozpočtu. Návrh rozpočtového výhledu je v Praze vždy schvalován spolu s rozpočtem

na

následující

rok

na

jednání

zastupitelstva

koncem roku.

3.1. Konstrukce rozpočtového výhledu Výhled se zpracovává s ohledem na rozpočtovou skladbu podle vyhlášky Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., v Praze velmi konzervativně. Běžné a kapitálové výdaje a splátky závazků se odvíjí od plánovaného objemu celkových rozpočtových příjmů. Z celkových

příjmů,

které

se

v následujících

letech

odhadují asi na 50 mld. Kč ročně, tvoří největší objem příjmy daňové-

v návrhu

rozpočtového

- 25 -

výhledu

se

nepočítá

se


zapojením

cizích

zdrojů

nebo

Diplomová práce

úspor

hospodaření

z minulých

let. Zapojení cizích zdrojů je strategickým rozhodnutím, o kterém orgány hl. m. Prahy rozhodují samostatně. Co se týče daňových příjmů, vychází se z predikce Ministerstva financí, přičemž

v následujících

letech

se

počítá

s meziročním

nárůstem okolo 1,5%. Rozpočtový

výhled

zahrnuje

také

návrhy

běžných

a

kapitálových výdajů a jejich meziroční navyšování. Např. ve výhledu

sestaveném

v roce

2008

běžné

výdaje

představují

maximálně 67% celkových výdajů, ve výhledu sestaveném v roce 2007 představovaly maximálně 73% celkových výdajů. Na následujících 5 let je rozpočet podle výhledu navrhován jako přebytkový v rozmezí 2 až 3 mld. Kč. Zastupitelstvo může následně

rozhodnout

o

využití

přebytku

k navýšení

kapitálových výdajů nebo ke splácení závazků vyplývajících z dluhové služby. Dlouhodobé

finanční

závazky

hl.

m.

Prahy

k 31.12.

2007

dosahovaly hodnoty necelých 32 mld. Kč. Jednotlivé závazky mají

na

základě

kalendáře,

což

smluvních je

třeba

ujednání zohlednit

stanoveny i

při

splátkové

střednědobém

plánování. Zpracování

rozpočtového

výhledu

je

poměrně

náročným

procesem jak z hlediska časového, tak z hlediska odborného. Zastupitelstvu hl. m. Prahy bývá koncem roku předkládán ke schválení

rozpočtový

výhled

ve

velmi

stručné

podobě,

v podstatě se jedná pouze o jednu tabulku. Domnívám se, že by v této oblasti mělo dojít ke změně stávající praxe, neboť existuje i detailnější výhled např. kapitálových výdajů podle jednotlivých kapitol a akcí a zastupitelé by s ním vzhledem k významu dlouhodobé investiční strategie měli být seznámeni. V oblasti kapitálových výdajů se při sběru požadavků provádí aktualizace

ve

vztahu

k investičním

akcím,

u

kterých

je

k dispozici tzv. zásobník akcí, který v sobě zahrnuje akce rozestavěné,

zahajované,

připravované - 26 -

i

do

budoucna


Diplomová práce

plánované. Vzhledem k aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy, která byla odsouhlasena koncem roku 2008, bude potřeba v rámci

existujícího

zásobníku

určit

investiční

priority

vyplývající z této aktualizace. V souvislosti s rozpočtových výhledem je třeba rozlišovat rozpočtový výhled vlastního hl. m. Prahy a rozpočtový výhled za hlavní město celkem (tedy včetně městských částí). Celkový výhled

je

zpracován

obdobně velmi

jako

výhled

konzervativně

za

se

vlastní

hl.

zohledněním

m.

Prahu

dlouhodobého

vztahu mezi rozpočtem vlastního hl. m. Prahy a městských částí.

3.2. Harmonogram

prací

na

sestavě

rozpočtu

a

rozpočtového výhledu Pravidelně

v červnu

rada

hl.

m.

Prahy

schvaluje

také

harmonogram, který stanoví termíny a jednotlivé úkoly při sestavování rozpočtu. Následující

tabulka

uvádí

vybrané

podstatné

části

harmonogramu schváleného pro tvorbu rozpočtu na rok 2009. Harmonogram způsobem

schvalovaný

nelišil.

v některých

letech

v předchozích

Rozdíl

spočíval

(např.

v roce

letech

se

zejména 2005)

zásadním

v tom,

bylo

že

plánováno

předložení konečné verze rozpočtu zastupitelstvu hl. m. Prahy až na prosincové jednání. V posledních letech se ovšem Praha přiklání

spíše

ke

schválení

rozpočtu

již

na

listopadovém

zasedání zastupitelstva, aby měly městské části dostatek času pro sestavení a odsouhlasení vlastních rozpočtů.

- 27 -


Diplomová práce

HARMONOGRAM prací na sestavě rozpočtu hlavního města Prahy na rok 2009 a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2014 (rozpočtová sféra): Úkol předložení rozpočtu

návrhu

Zásad

hl.m.Prahy

na

pro

sestavu

rok

2009

Termín

Provádí

10.6.2008

Primátor

a

hl.m.Prahy

rozpočtových výhledů, Harmonogramu prací a Metodiky zpracování požadavků na rok 2009 Radě HMP začátek pořizování dat jednotlivými odbory za

vlastní

odbor

a

za

23.6.2008

příspěvkové

Odbory MHMP

organizace v působnosti odboru předložení

návrhu

finančních

vztahů

k MČ

červenec 2008

HMP na rok 2009 včetně vzorových Zásad pro hospodaření

MČ

HMP

v období

Primátor hl.m.Prahy

rozpočtového

provizoria do Rady HMP sdělení

návrhu

finančních

vztahů

na

rok

srpen 2008

Odbor rozpočtu MHMP

8.8.2008

Odbory

2009 včetně vzorových Zásad pro hospodaření MČ

HMP

v období

rozpočtového

provizoria

jednotlivým městským částem ukončení pořizování návrhu rozpočtu na rok 2009

MHMP

provedení kontroly dat návrhu rozpočtu na

11. – 22.8.2008

rok 2009 ve spolupráci s odbory MHMP předložení rok

návrhu

2009

rozpočtových

zpracovaný

k průběžným

výsledkům

MHMP

příjmů

na

12.8.2008

s přihlédnutím

hospodaření

Odbor rozpočtu

za


rok

2008 do Rady HMP zpracování předkladů požadavků na rozpočet

do 29.8.2008

vl.hl.m.Prahy na rok 2009 pro členy Rady

Odbor rozpočtu MHMP

HMP a výbory ZHMP MČ HMP sdělí HMP a MHMP (odboru rozpočtu) svá

stanoviska

k návrhu finančních

do 5.9.2008

vztahů

Městské části HMP

na rok 2009 projednání základních parametrů příjmové a

do 11.9.2008

výdajové části rozpočtu se správci kapitol


rozpočtu HMP balancování návrhu rozpočtu na rok 2009 –

1.9. –12.9. 2008

I.verze

Správci kapitol a správce rozpočtuzástupce ředitele MHMP pro finanční oblast

projednání návrhu I.verze rozpočtu na rok

září 2008

Rada HMP

2009, na výjezdním zasedání projednání

stanoviska

k finančním

vztahům

do 19.9.2008

HMP k MČ HMP se starosty MČ HMP projednání

převodů

nečerpaných


finančních

prostředků v roce 2008 do návrhu rozpočtu na rok 2009 v příslušných orgánech města

- 28 -

do 26.9.2008

Správci kapitol


předložení

souhrnné

zprávy

o

projednání

Diplomová práce

7.10.2008

dotačních vztahů se starosty MČ Radě HMP

Primátor l.m.Prahy

balancování návrhu rozpočtu na rok 2009 –

do 17.10.2008

II.verze

Správci kapitol a správce rozpočtuzástupce ředitele MHMP pro finanční oblast

projednání návrhu II.verze rozpočtu na rok

21.10.2008

Rada HMP

HMP

do 31.10.2008

Odbor rozpočtu

uzávěrka rozpočtu (dobalancování) – konečný

do 31.10.2008

Správci kapitol

2009 včetně finančních vztahů k MČ HMP a dále

návrhu

střednědobého

rozpočtového

výhledu do roku 2014 a návrhu požadavků na investiční výdaje do roku 2019 na zasedání Rady HMP předání

II.verze

návrhu

rozpočtu

k projednání MČ HMP

MHMP

návrh rozpočtu na rok 2009

a zástupce ředitele MHMP pro finanční oblast

MČ

HMP

sdělí

svá

stanoviska

k II.verzi

do 14.11.2008

MČ HMP

návrhu rozpočtu vl.HMP na rok 2009 projednání konečného návrhu rozpočtu na rok 2009

a

finančních

vztahů

k MČ

HMP

11/2008

ve

Primátor hl.m.Prahy,

Finančním výboru ZHMP

správci kapitol a správce rozpočtu

předložení konečného návrhu rozpočtu na rok 2009

včetně

výsledku

dotačních

projednání

vztahů

k MČ

stanovisek

MČ

11/2008

a


HMP

k projednání Radě HMP po

schválení

Radou

HMP

zveřejnění

návrhu

listopad 2008

Odbor rozpočtu

2009

11/2008

Rada HMP

prosinec 2008

Městské části

rozpočtu na rok 2009 (vývěska) předložení

návrhu

rozpočtu

MHMP na

rok

včetně návrhu dotačních vztahů k MČ a dále návrhu

střednědobého

do roku 2014 sestavení městských

rozpočtového

výhledu

do Zastupitelstva HMP návrhu

částí,

vlastních případně

rozpočtů

rozpočtových

provizorií na rok 2009

- 29 -

HMP


Diplomová práce

3.3. Metodika zpracování rozpočtu Rada hl. m. Prahy pravidelně schvaluje na svém červnovém zasedání

vedle

zásad

také

metodiku

zpracování

rozpočtu,

střednědobého a dlouhodobého rozpočtového výhledu. Návrh rozpočtu vlastního hl. m. Prahy je zpracováván ve 2 samostatných programech, z nichž jeden je určen pouze pro sběr

požadavků

uplatňují program-

na

investiční

k financování balanční

výdaje,

z rozpočtu

modul

rozpočtu-

které

hl. je

městské

části

Prahy.

Druhý

m.

funkční

pro

všechny

operace týkající se tvorby rozpočtu, to znamená od pořizování nových

požadavků,

vlastní

aktualizace

balancování

až

po

stávajících konečný

požadavků,

výstup-

tedy

přes návrh

rozpočtu. Nové

požadavky

Magistrátu,

na

případně

rozpočet útvary

pořizují

hl.

m.

zásadně

Prahy,

a

odbory

to

včetně

požadavků za jimi řízené organizace. Co se týče investičních požadavků

od

městských

částí,

jejich

zapracování

je

v kompetenci odboru rozpočtu. Ohledně investičních akcí je pořizování požadavků rozděleno do

2

skupin.

První

skupinou

jsou

akce

rozestavěné,

kde

upřesnění požadavků provede přímo odbor rozpočtu z podkladů předaných

jednotlivými

odbory,

útvary

hl.

m.

Prahy

a

městskými částmi. Druhou skupinu tvoří požadavky na akce nově zahajované,

které

pořizují

přímo

v balančním

modulu

jednotlivé odbory a útvary města. V prvé řadě se aktualizují již dříve pořízené ale nepokryté požadavky. Správnost údajů i za

akce

nárokované

jimi

řízenými

organizacemi

garantují

jednotlivé odbory.

4. Sestavení rozpočtu Práce na vlastním sestavení rozpočtu začínají již koncem prvního pololetí, kdy je zahájen sběr požadavků na výdaje.

- 30 -


Sebrané svého

požadavky

jsou

charakteru

do

Diplomová práce

zkontrolovány

jednotlivých

a

přerozděleny

rozpočtových

podle

kapitol

do

oblasti běžných a kapitálových výdajů. V této době jsou také odhadovány příjmové možnosti města. Právě kvalita odhadu je důležitá pro naplnění zásady reálnosti rozpočtu. Je proto potřeba správně definovat nejen očekávané daňové výnosy a státní

dotace,

financování

ale

nových

i

obligatorní

potřeb

se

výdaje

zohledněním

a

výdaje

vlivu

na

inflace.

Důležité je i vytvoření rezervy pro případ nenadálých změn a mimořádných okolností. Při

sestavování

rozpočtu

se

vychází

z platné

rozpočtové

skladby vydané formou vyhlášky Ministerstvem financí České republiky,

která

je

právním

nástrojem,

který

zajišťuje

jednotné třídění všech veřejných rozpočtů.

4.1. Rozpočtová skladba Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou

stanoví

zákona

o

vyhláška

Ministerstva

rozpočtových

Rozpočtová

skladba

pravidlech

je

právním

financí

na

územních

nástrojem,

základě rozpočtů.

kterým

se

zabezpečuje jednotné třídění všech veřejných rozpočtů, které zajistí srovnatelnost a možnost jejich vzájemného hodnocení. Rozpočtová skladba tak umožňuje přehlednou analýzu v čase i prostoru a sumarizaci příjmů a výdajů. Rozpočtová kapitolního

skladba

rozděluje

peněžní

(odpovědnostního),

(odvětvového)

a

konsolidačního.

vyjadřuje

okruh

státnímu

rozpočtu

samosprávných

působnosti

celků

podle je

a

z hlediska

druhového,

funkčního

Odpovědnostní

odpovědnosti

správců

jeho

operace

kapitol,

stanovení

ve

třídění

vztahu u

ke

územních

v působnosti

daného

celku a může být proto u jednotlivých subjektů rozdílné. Odvětvové třídění se používá zejména pro členění vymezených skupin výdajů, které dělí z hlediska účelu, na který jsou

- 31 -


Diplomová práce

vynakládány. Druhové třídění klasifikuje peněžní operace na příjmy, výdaje a financující operace. Financujícími operacemi jsou

zejména

veškerá

přijetí

prostředků,

které

musí

být

v daném termínu vráceny a návratně poskytované prostředky, např. poskytnuté půjčky či nákupy akcií, jejichž cílem je zhodnocení

dočasně

volných

prostředků.

Financujícími

operacemi nejsou ale přijaté a poskytnuté úroky, dividendy a podíly

na

zisku,

které

se

zahrnují

do

příjmů

a

výdajů.

Nejvyššími jednotkami druhového třídění jsou třídy, které se dále

dělí

na

seskupení

položek,

podseskupení

položek

a

položky, které jsou nejnižšími jednotkami členění. Rozpočtová skladba třídí peněžní operace do 7 tříd, a to na: příjmové operace 1) daňové příjmy 2) nedaňové příjmy 3) kapitálové příjmy 4) přijaté dotace

- 41 neinvestiční - 42 investiční

výdajové operace 5) běžné výdaje 6) kapitálové výdaje financování 8) třída 8

4.2. Obsah rozpočtu hl. m. Prahy Obsahem rozpočtu územních samosprávných celků jsou příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních

fondů,

pokud

neprobíhají

mimo

rozpočet.

Peněžní

fondy se tvoří jako účelové nebo bez účelového určení. Jejich zdrojem příjmy

jsou

zejména

běžného

k využití.

roku,

Využívání

přebytky které

hospodaření

nejsou

v běžném

mimorozpočtových

- 32 -

minulých

fondů

roce

let

a

určeny

vychází

z


Diplomová práce

rozpočtových pravidel územních rozpočtů a rozhodnutí o jejich tvorbě

je

v

kompetenci

zastupitelstva.

Mimorozpočtovými

operacemi jsou ty, které se týkají cizích nebo sdružených finančních činnosti

prostředků.

hl.

m.

Prahy

Příjmy se

a

výdaje

sledují

z podnikatelské

účetně

mimo

rozpočet

a

nejpozději na konci roku se do rozpočtu promítnou, aby byly součástí závěrečného účtu. 4.2.1.

Příjmy rozpočtu hl. m. Prahy

Příjmy rozpočtu hl. m. Prahy i dalších obcí a krajů jsou od roku 2001 vymezeny v § 7 a § 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech

územních

rozpočtů.

Příjmy

se

zařazují podle vyhlášky Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o

rozpočtové

skladbě

podle

různých

kriterií-

z hlediska

odpovědnostního, druhového, odvětvového a konsolidačního. Z hlediska druhového se příjmy dělí do 4 tříd, a to na příjmy

daňové,

nedaňové,

kapitálové

a

přijaté

transfery.

Vypůjčené prostředky a úspory minulých let se mezi příjmy nezahrnují

a do rozpočtu se zapojují prostřednictvím třídy

8- financování. Nejvýznamnější složku tvoří příjmy daňové (např. pro rok 2009 představují přes 42 mld. Kč), zejména DPH. Zákon č. 243/2000

Sb.,

o

rozpočtovém

územním

samosprávným

celkům

určení a

výnosů

některým

některých státním

daní

fondům

vymezuje, které druhy daní a v jakém poměru jsou příjmem rozpočtu jednotlivých územně samosprávných celků.

Daňové příjmy rozpočtu hl. m. Prahy jako kraje tvoří:

podíl

ve

výši

3,183684

%

na

8,92

%

z celostátního

hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a vybírané srážkou podle zvláštní sazby

- 33 -


Diplomová práce

podíl ve výši 3,183684 % na 8,92 % z 60% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání

podíl

ve

hrubého

výši

3,183684

výnosu

daně

%

na

8,92

z příjmů

%

z celostátního

právnických

osob,

s výjimkou případů, kdy je poplatníkem obec

Daňové příjmy rozpočtu hl. m. Prahy jako obce tvoří:

podíl

na

21,4

z přidané

%

hodnoty

z celostátního a

daně

hrubého

z příjmů

výnosu

fyzických

daně

osob

ze

závislé činnosti a funkčních požitků a vybírané srážkou podle zvláštní sazby

podíl na 21,4 % z 60% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání

podíl

na

z příjmů

21,4

%

z

právnických

celostátního osob

s

hrubého

výjimkou

výnosu

daně

případů,

kde

poplatníkem je obec Procento, kterým se hlavní město podílí na procentní části celostátního

hrubého

výnosu

těchto

daní

se

vypočítá

jako

součet několika veličin, při zohlednění výměry území, počtu obyvatel

a

přepočítacího

koeficientu

uvedeného

v příloze

zákona.

podíl

na

1,5

%

z celostátního

hrubého

výnosu

daně

z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků s výjimkou daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na výnosu této daně se stanovuje v závislosti na počtu zaměstnanců v obci.

výnos

daně

z nemovitostí-

příjemcem

je

obec

(městská

část), na jejímž území se nemovitost nachází

30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště (mimo daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků)

- 34 -


daň

z příjmů

právnických

Diplomová práce

osob

v případech,

kdy

poplatníkem je obec

K ostatním daňovým příjmům se zařazují správní a místní poplatky a poplatek za komunální odpad. Příjmy hl. m. Prahy tvoří

také

část

výnosu

některých

poplatků

ukládaných

na

základě zákona, např. za odběr podzemní vody, za odnětí půdy ze

zemědělského

půdního

fondu

nebo

lesního

fondu.

Výnosy

těchto poplatků mohou být použity pouze na vymezený účel. Příjmy

nedaňové

se

skládají

z příjmů

z vlastní

činnosti

(např. příjmy z tržeb a poplatků za parkovné, poplatky za zhotovení kopií nebo poplatky za rešerše), příjmů z úroků a realizace finančního majetku (úložky dočasně volných zdrojů města) a přijatých sankčních plateb (zejména příjmy spojené s odtahy motorových vozidel a pokuty). S kapitálovými

příjmy

návrh

rozpočtu

počítá

pouze

ve

zdůvodněných případech- jednalo by se o investiční dary a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Pro rok 2009 nejsou kapitálové příjmy rozpočtovány. Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku se odehrávají na účtech hospodářské činnosti, tedy odděleně

od

rozpočtového

hospodaření

a

do

rozpočtu

se

zapojují prostřednictvím rozpočtové třídy 4. Velmi důležitým zdrojem příjmů jsou v Praze také přijaté dotace,

zejména

převody

z vlastních

dohromady

tvoří

ze

až

státního fondů 30%

rozpočtu

a

státních

podnikatelské

celkových

fondů

činnosti,

příjmů.

Mezi

a

které

příjmy

se

zahrnují i příjmy z hospodářské činnosti právnických osob a organizací

založených

nebo

zřízených

Prahou.

Přijaté

transfery zahrnují i dotace pro městské části z rozpočtu hl. m. Prahy, které snižují celkové saldo. Nejvyšší

položku

v rámci

dotací

tvoří

transfery

Ministerstva školství na přímé náklady na vzdělání, které ročně představují přes 7 mld. Kč. Při schvalování rozpočtu hl.

m.

Prahy

koncem

roku

bývají - 35 -

jako

náhrada

zapojovány


Diplomová práce

dočasně volné zdroje města, které jsou po rozpisu přijatého transferu z Ministerstva školství tímto transferem nahrazeny. Jako svůj příjem může Praha využít i návratných zdrojů, např. prostřednictvím úvěru nebo emise vlastních dluhopisů. Tyto

příjmy

jsou

strategických

ale

využívány

investic,

např.

pouze

na

pro

financování

výstavbu

metra

nebo

městského okruhu. V nadcházejících letech hodlá Praha svoje zadlužení výrazným způsobem snížit. 4.2.2.

Výdaje rozpočtu hl. m. Prahy

Během

roku

finančních

se

sleduje

prostředků

na

plnění

rozpočtu,

bankovních

tedy

účtech.

spotřeba

Výdaje,

které

jsou hlavním ukazatelem plnění rozpočtu, se podle rozpočtové skladby

člení

provozní

na

potřeby

k financování

výdaje a

na

běžné, výdaje

dlouhodobých,

ze

kterých

kapitálové,

zejména

se

financují

které

slouží

investičních

potřeb

přesahujících jedno rozpočtové období. Rozhodnou hranicí pro zatřídění je pro hmotný investiční majetek částka 40.000 Kč a pro nehmotný investiční majetek částka 60.000 Kč. Výdaje

hl.

m.

Prahy

vymezuje

§

9

a

§

10

zákona

o

rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Z rozpočtu Prahy se hradí zejména:

závazky

vyplývající

z plnění

povinností

uložených

zvláštními právními předpisy, např. náklady na označení ulic

a

veřejných

prostranství

nebo

výdaje

spojené

s konáním místního referenda

výdaje na činnost orgánů v samostatné působnosti, např. péče o vlastní majetek a jeho rozvoj, výdaje na rozvoj dopravy, vzdělání, bydlení a kultury

výdaje pověřena

na ze

výkon

státní

zákona-

správy,

jedná

se

ke

které

zejména

o

je

výdaje

personální a materiální zajištění činnosti

závazky vyplývající z uzavřených smluvních vztahů

- 36 -

Praha na


dotace městským částem

závazky celky

přijaté nebo

s

v rámci dalšími

Diplomová práce

spolupráce subjekty

s jinými

včetně

územními

příspěvků

na

společnou činnost

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, výdaje na emise vlastních

dluhopisů

náležejících, jistin

splátky

vlastních

a

na

půjček

dluhopisů-

úhradu a

výnosů

finančních tedy

z nich

výpomocí

a

výdaje

spojené

provádějících

veřejně

s návratnými zdroji

výdaje

na

prospěšné

podporu činnosti

subjektů a

na

podporu

soukromého

podnikání

prospěšného pro hl. m. Prahu

výdaje na dary a přípěvky na sociální a jiné humanitární účely

dotace Regionální radě regionu soudržnosti

4.2.3.

Kapitoly rozpočtu hl. m. Prahy

Rozpočet hl. m. Prahy se člení na 10 kapitol. Následující graf zobrazuje podíl kapitol na výdajích hl. m. Prahy na rok 2009. Z grafu je patrné, že nejvíce finančních prostředků jako tradičně získává kapitola 03- Doprava (44%) a kapitola 04- Školství (18%).

Zdroj: rozpočet hl. m. Prahy na rok 2009- důvodová zpráva

- 37 -


Diplomová práce

Každá kapitola se v tabulkové části návrhu rozpočtu člení na 4 základní části: 1) rozpočtové příjmy 2) běžné výdaje 3) kapitálové výdaje 4) financování Rozpočtové

příjmy

Hospodářství,

kde

se se

promítají evidují

zejména

převody

v kapitole

z vlastních

08fondů

hospodářské činnosti a v kapitole 10- vnitřní správa, ve které jsou zahrnuty daně, poplatky, příjmy z úroků a dotační vztahy k městským částem. Co se týče výdajů, člení se podle jednotlivých odborů, organizací nebo městských částí a jejich investičních nebo neinvestičních akcí. Tabulka výdajů tedy obsahuje vždy název organizace, která je za danou položku odpovědná. Jednotlivé kapitoly mají více správců. Správcem je buď příslušný podle

jeho

kompetencí

nebo

ředitel

Magistrátu.

radní V rámci

jednoho odboru a jedná kapitoly tak může být uvedeno více spravujících osob. Jednotlivé akce jsou členěny u běžných výdajů podle čísla paragrafu, u kapitálových výdajů podle přiděleného popisek

čísla

dané

stavby.

akce

Tabulka

vždy

obsahuje

a

částku

navrženou

01-

Rozvoj

obce

na

i

krátký

následující

rozpočtový rok. V rámci výdaje,

kapitoly které

ale

v posledních

převažují

letech

kapitálové

značně

klesají.

Prostředky této kapitoly jsou určeny např. na rekonstrukce domů,

kolektorové

veřejných

a

infrastrukturní

prostranství.

V rámci

sítě

běžných

a

revitalizace

výdajů

nejvíce

prostředků připadá na územní plánování. V kapitole 02- Městská infrastruktura jsou zahrnuty zejména výdaje na výstavbu technické vybavenosti v městských částech, tedy

na

výstavbu

vodovodních

a

kanalizačních

řadů

včetně

souvisejících úprav komunikací, dále na celkovou rekonstrukci Ústřední čistírny odpadních vod a výstavbu protipovodňových - 38 -


Diplomová práce

opatření. Běžné výdaje této kapitoly připadají zejména odboru ochrany

prostředí

prostředím.

Je

na

zde

správu

zahrnut

související

i

investiční

se a

životním

neinvestiční

příspěvek pro ZOO a Botanickou zahradu. Investiční prostředky této kapitoly jsou dlouhodobě nedostatečné, zejména vzhledem k historickému

dluhu

hl.

m.

Prahy

a

velmi

zanedbané

vodohospodářské síti. Rozhodující

podíl

běžných

výdajů

kapitoly

Doprava

03-

směřuje do Dopravního podniku na provoz MHD. Běžné prostředky z kapitoly

doprava

komunikací, dopravy.

jsou

určeny

organizátora

V oblasti

i

pražské

pro

Technickou

dopravy

kapitálových

výdajů

ROPID

správu

a

prostředky

odbor směřují

zejména na výstavbu městského okruhu a další dopravní stavby, rekonstrukce komunikací, výstavbu parkovišť P+R, protihluková opatření,

výstavbu

metra

nebo

obnovu

vozového

parku

Dopravního podniku. V kapitole 04- Školství výrazným způsobem převažují běžné výdaje zejména na provoz školských zařízení a mzdové náklady. Přímé náklady na školství, tedy náklady na mzdy a odvody, jsou získávány od Ministerstva školství, provozní prostředky poskytuje Praha ze svého rozpočtu jako neinvestiční dotaci. Běžné

výdaje

zahrnují

i

prostředky

na

granty

na

podporu

využití volného času dětí a mládeže nebo prostředky na akce BESIP. Kapitálové výdaje slouží na opravy a údržbu škol a školských zařízení. V rámci sociální

běžných oblast

v sociální

a

výdajů

tvoří

kapitoly

důležitou

zdravotní

oblasti

05-

položku a

Zdravotnictví výdaje

v oblasti

na

a

granty

národnostních

menšin, výdaje na výkon státní správy, neinvestiční dotace na provoz

zařízení

prostředky

na

poskytujících

zajištění

sociální

lékařské

služby

služby první

a

dále

pomoci

a

zdravotnické záchranné služby. Kapitálové výdaje jsou určeny zejména

na

rekonstrukce

a

výstavbu

domovů

pro

nemocnic, ústavů sociální péče a dalších zařízení. - 39 -

seniory,


Diplomová práce

Část běžných výdajů kapitoly 06- Kultura, sport a cestovní ruch je určena na provoz kulturních organizací zřízených hl. m.

Prahou.

Další

prostředky

jsou

vyhrazeny

na

granty

v oblasti kultury, památkové péče, cestovního ruchu a sportu a

tělovýchovy.

Z kapitálových

výdajů

se

hradí

zejména

rekonstrukce objektů organizací hl. m. Prahy. V rámci

kapitoly

07-

Bezpečnost

je

většina

provozních

prostředky poskytována Městské policii hl. m. Prahy, dále i Správě

služeb

městské

policie

a

odboru

krizového

řízení.

Kapitálové prostředky jsou určeny např. na rekonstrukce a vybavení hasičských zbrojnic, rekonstrukce služeben městské policie nebo rozšíření kamerového systému. Z kapitoly

Hospodářství

08-

jsou

poskytovány

provozní

prostředky Správě pražských hřbitovů, běžné výdaje slouží i na údržbu a služby spojené s provozem obecního majetku a údržbu

veřejného

osvětlení.

Kapitálové

výdaje

jsou

určeny

např. na rekonstrukce hřbitovů a objektů ve vlastnictví města nebo výkupy pozemků zastavěných stavbami, která vlastní hl. m. Praha. Nejvyšší položku v rámci kapitoly 09- Vnitřní správa tvoří prostředky evidují

na

platy

např.

zaměstnanců

prostředky

na

Magistrátu.

činnost

odboru

Dále

se

zde

hospodářské

správy, archivní činnost a provoz zastoupení hl. m. Prahy v Bruselu. V rámci kapitálových výdajů jsou zahrnuty zejména projekty odboru informatiky a dále investice do úprav objektů Magistrátu a prostředky na obměnu majetku. V rámci kapitoly 10- Pokladní správa jsou kapitálové výdaje rozpočtovány ve velmi nepatrné nebo nulové výši. V kapitole se promítá zejména tvorba neúčelové rezervy a rezervy pro městské

části

na

krytí

rozpočtem

nekrytých

nebo

nepředvídaných potřeb. V posledních letech jsou obě rezervy vytvářeny

ve

výši

500

mil

Kč.

V rámci

financování

jsou

rozpočtovány splátky dluhů města a dočasné náhrady státních dotací. - 40 -


Diplomová práce

4.3. Návrh rozpočtu Co

se

týče

plánování

a

sestavování

příjmů

a

výdajů,

objevují se v teorii občas spory o to, zda začít plánováním výdajů primárně

a

k nim příjmy

bilancovat a

příjmy

nebo

naopak

je

striktně

za

považovat

plánovat rozpočtová

omezení. Právě kvalita odhadu příjmů a výdajů, provozních a investičních potřeb i nových výdajů souvisejících se sociálně ekonomickým rozvojem určuje kvalitu rozpočtu jako finančního plánu.

Rozpočtové

plánování

je

proto

důležitou

etapou

rozpočtového procesu. V územní samosprávě se na úrovni jednotlivých odborů bere většinou v úvahu vývoj příjmů a výdajů v minulých letech a skutečný vývoj příjmů a výdajů od začátku roku do doby, kdy se na návrhu rozpočtu začíná pracovat, tedy za prvních šest až devět měsíců roku. Na základě vývoje se provede odhad plnění příjmů a výdajů v závěrečné části roku s ohledem na vliv přepokládané inflace, vliv změn daňového určení a změn potřeb. Na základě tohoto odhadu se naplánují příjmy a výdaje daného odboru na příští rok. Odbory přitom vycházejí také z požadavků organizací, které řídí. Za všechny odbory se pak provede

sumarizace

jednotlivých

odborů

a

většinou vzhledem

i

krácení

k omezenosti

požadavků finančních

prostředků. Při sestavování návrhu rozpočtu se tedy často využívá indexová metoda rozpočtování7. Ze zákona o hl. m. Praze vyplývá, že Praha upravuje svoje vnitřní

poměry

Statutem,

který

obsahuje

způsob

projednání

návrhu rozpočtu hl. m. Prahy i návrhu rozpočtu městských částí.

Co

se

týče

organizací

hl.

m.

Prahy,

obsahuje

požadavek, aby do 30. června Magistrátu předložili návrhy rozpočtu na následující rozpočtový rok. Pojem Organizace je

7

Peková J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press,

2004, str. 207

- 41 -


Diplomová práce

vymezen v části čtvrté zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jedná se zejména o organizační složky

bez

právní

subjektivity,

příspěvkové

organizace,

obchodní společnosti, obecně prospěšné společnosti, školské právnické

osoby,

veřejné

výzkumné

instituce

a

veřejné

neziskové organizace zřízené nebo založené hl. m. Prahou. Na

základě

těchto

návrhů

pak

Magistrát

sestavuje

návrh

rozpočtu na následující rok s přihlédnutím k možnostem jeho krytí včetně návrhu finančních vztahů k městským částem a organizacím hl. m. Prahy a rozpočtový výhled na následujících 5

let.

Odbory

Magistrátu

dokončují

práce

na

sestavení

rozpočtu v průběhu srpna. V souladu předložen

s harmonogramem materiál

následující

rok

k

je

v polovině

návrhu

zpracovaný

srpna

rozpočtových s přihlédnutím

do

rady

příjmů

na

k průběžným

výsledkům hospodaření běžného roku. Celkový objem je rozdělen na

rozpočtové

příjmy

a

na

zdroje

zařazené

do

třídy

8-

financování. Návrh rozpočtu daňových příjmů vychází z očekávaného vývoje plnění daňových příjmů běžného roku, se zohledněním vývoje plnění jednotlivých druhů daní a jejich převodů od finančních úřadů v běžném roce i očekávané skutečnosti v závěru

roku.

V úvahu

se

bere

i

predikce

těchto příjmů Ministerstva

financí o výhledu vývoje celorepublikových daňových výnosů na příští rok a jejich rozdělení mezi státní rozpočet a

územní

rozpočty. V Praze jsou ale předpoklady Ministerstva financí ohledně

výnosů

daní

do

návrhu

rozpočtu

zapracovány

pouze

částečně a objemy jsou proto nižší s ohledem na opakující se nepřesnosti ve výhledech ministerstva. Největší rozdíl můžeme pozorovat

u

DPH,

kde

ministerstvo

pro

rok

2009

očekává

meziroční nárůst o 9,2%, Praha ale s ohledem na dosavadní plnění počítala v návrhu rozpočtu pouze s nárůstem o 3,6%pokud by se v průběhu roku ukázalo, že jsou skutečné převody

- 42 -


Diplomová práce

od finančních úřadů vyšší, bude možné upravit rozpočet o toto navýšení. Co

se

týče

ostatních

daňových

výnosů,

místní

poplatky

zůstaly pro rok 2009 na úrovni očekávané skutečnosti rozpočtu 2008, protože se neočekávají žádné změny v sazbách. Změna sazby se nepředpokládá ani u poplatku za komunální odpad. Při sestavení

návrhu

rozpočtu

správních

poplatků

se

vychází

z očekávané skutečnosti výběru běžného roku. Pro rok 2009 činí meziroční nárůst 20%, a to s ohledem na fakt, že již v průběhu roku 2008 byl skutečný výběr těchto poplatků nad úrovní schváleného rozpočtu. Pro rok 2009 nejsou rozpočtovány kapitálové výnosy, protože příjmy z prodeje dlouhodobého majetku se promítají na účtech hospodářské

činnosti,

tedy

odděleně

od

rozpočtového

hospodaření a do rozpočtu se zapojují prostřednictvím třídy 4. Do rozpočtu se zapojuje i třída 8- financování, ve které se promítá náhrada transferu ze státního rozpočtu pro školy a školská

zařízení

transferu

na

v rámci

přímé

náklady

souhrnného

na

vzdělání

dotačního

vztahu

a

náhrada

určená

na

školství a výkon státní správy. Jako náhrada jsou zapojeny dočasně

volné

prostředky

města,

které

jsou

po

schválení

transferů Parlamentem a příslušným ministerstvem uvolněny a dále použity na splátku závazků. Proto např. pro rok 2009, kdy

je

splatná

emise

obligací

ve

výši

200

mil

Eur,

neobsahoval návrh rozpočtu tento závazek. Zdroje použitelné k jeho splacení se v návrhu rozpočtu použily jako každoročně k dočasnému schválení

krytí

státních

rozpočtu

hl.

m.

dotací, Prahy

aby

bez

mohlo

vazby

na

dojít

ke

schválení

státního rozpočtu. Splacení emise 200 mil Eur bude řešeno samostatně

v první

polovině

roku

2009.

Ve

třídě

8-

financování se promítají i splátky půjček městských částí z fondu obnovy a modernizace bytového fondu. Výdaje třídy 8 zahrnují

splátky

úvěrů

a

půjček, - 43 -

dále

je

zde

rozpočtová


Diplomová práce

tvorba rezerv ve vazbě na optimalizaci řízení cash flow, rezerva

na

dluhovou

modernizace

a

službu

obnovy

a

vytvořené

bytového

fondu

rezervy hl.

ve

m.

fondu

Prahy

ze

splacených půjček od městských částí. V oblasti vychází

běžných

výdajů

v jednotlivých

se

při

tvorbě

kapitolách

návrhu

z úrovně

rozpočtu

běžného

roku,

přičemž se zohledňují případné platové úpravy, odpisy nebo nové úkoly a také inflace. Nové úkoly, které ovlivňují výši běžných výdajů, se do návrhu rozpočtu zařazují po schválení zastupitelstvem,

např.

ústavů,

rozšíření

zabezpečení

mimořádného

odpadlé

úkoly,

v příspěvkových převedené letech

se

při

rozšíření

předmětu úkolu.

úspory

stalo

činnosti Běžné

hl.

roku.

hledání

m.

se

Hlavním

a

o

cílem

úspor

nebo

nutnosti snižují

s výsledky Prahy

vnitřních

škol

nebo

výdaje

v souladu

organizacích

z předchozího

kapacity

o

auditů

prostředky

v posledních v jednotlivých

kapitolách. Běžné výdaje se ve většině případů každoročně opakují, i když některé mají i nahodilý charakter. Do běžných výdajů jednotlivých kapitol se zařazují také prostředky na granty (jedná se o výdaje soukromým osobám, u nichž Praha neplní

funkci

zřizovatele-

Praha

vypisuje

granty

např.

v oblasti životního prostředí, v oblasti menšin, protidrogové politiky, prevence kriminality, sportu, volného času atd.). Při

stanovení

neinvestičního

příspěvku

příspěvkovým

organizacím se přihlíží k možnosti využití vlastních zdrojů, tedy

stavu

rezervního

předpokládaného finančního

zisku

vypořádání,

neinvestičního

fondu,

z doplňkové na

příspěvku

investičního činnosti

který

se

a

stavu

převádí

z finančního

fondu, účtu úspora

vypořádání

z předchozích let. V oblasti kapitálových výdajů je v souladu se zásadami pro sestavení rozpočtu schvalovanými radou hl. m. Prahy v červnu prioritou snížení vysokého stupně rozestavěnosti zejména u akcí celoměstského významu. K těmto strategickým akcím se pro - 44 -


rok

2009

zařazuje

celková

Diplomová práce

přestavba

a

rozšíření

ústřední

čistírny odpadních vod, výstavba protipovodňových opatření, příprava

výstavby

prodloužení

trasy

A

a

trasy

D

metra,

výstavba městského okruhu a některé informatické projekty. Při

prodlužování

realizace

rozestavěných

akcí

z důvodu

nedostatečného přidělení prostředků vzrůstají náklady akcí i při dodržení původních parametrů. V rámci

jednotlivých

rozpočtových

kapitol

pravidlech

se

v souladu

územních

rozpočtů

se

zákonem

vyčleňují

o i

prostředky na krytí nákladů spojených s realizací projektů Evropské unie. Základní parametry rozpočtu, jako finanční zdroje, limity běžných i kapitálových výdajů a dluhová služba města jsou projednávány na výjezdním zasedání rady hl. m. Prahy.

4.4. Výjezdní zasedání rady hl. m. Prahy k návrhu rozpočtu Podle

schváleného

kapitol

spolu

se

harmonogramu správcem

prací

rozpočtu-

jednotliví zástupcem

správci ředitele

Magistrátu pro finanční oblast- provádějí začátkem září první verzi

balancování

návrhu

rozpočtu

na

následující

rok.

K projednání I. verze návrhu rozpočtu dochází na výjezdním zasedání Rady konaném v průběhu září během 2 dní. Účastníci výjezdního zasedání, tedy radní, ředitel Magistrátu a jeho zástupci, Útvaru

ředitelé

rozvoje,

odborů

a

Dopravního

některých podniku

a

organizací

(zejm.

Technické

správy

komunikací) a uvolnění předsedové výborů (předseda finančního výboru, předseda kontrolního výboru, předseda hospodářského výboru, předseda výboru infrastruktury) obdrží před zasedáním několik materiálů- zejména požadavky na rozpočet v členění na běžné a kapitálové výdaje řazené podle jednotlivých správců a rozpočtových kapitol, dále finanční zdroje návrhu rozpočtu, aktualizaci dluhové služby a pro rok 2009 i návrh řešení

- 45 -


Diplomová práce

splatnosti emise obligací. Požadavky na rozpočet jsou před výjezdním zasedáním předávány v pracovní verzi, mohou se zde tudíž ještě vyskytovat chyby, např. v řazení požadavků pod jednotlivé správce rozpočtových kapitol. Během

výjezdního

prioritních rozpočtu.

zasedání

oblastí

Při

dochází

výdajové

stanovování

zejména

stránky

limitů

ke

stanovení

jednotlivých

jednotlivých

kapitol

kapitol

se

prolínají faktory ekonomické i politické. Často pak záleží na politické schopnosti příslušného radního či náměstka vyjednat si pro jemu svěřenou oblast dostatek finančních prostředků. Na

výjezdním

zasedání

bývají

projednávány

aktualizované

odhady rozpočtových příjmů na následující rok, aktualizace dluhové služby, limity běžných výdajů jednotlivých kapitol a možné

úspory

strategické

běžných

výdajů,

investice

a

rozestavěné ostatní

investiční

kapitálové

akce,

výdaje.

V jednotlivých rozpočtových kapitolách jsou stanoveny limity kapitálových výdajů. Co

se

týče

běžných

výdajů,

jednotliví

správci

při

přípravných pracích vycházejí ze schváleného rozpočtu běžného roku

se

zohledněním

vyplývajících auditů,

z realizovaných

které

organizací.

inflace

Na

v poslední výjezdním

a

při

respektování

organizačních době

Praha

zasedání

a

personálních

provádí

jsou

úspor

u

běžné

řady výdaje

projednávány podle jednotlivých kapitol, a příslušní správci uplatňují svoje požadavky. Tyto požadavky jsou pak kráceny (např. pro rok 2009 došlo na výjezdním zasedání ke krácení požadavků v rozpočtu běžných výdajů o 5 mld. Kč) a následně je

odsouhlasen

limit

běžných

výdajů

podle

kapitol

na

následující rok. V oblasti strategických kapitálových

kapitálových investic, výdajů

a

výdajů

dochází

priorit odsouhlasení

k vydefinování

v oblasti krytí

ostatních

strategických

investičních akcí a limitů podle rozpočtových kapitol.

- 46 -


Diplomová práce

Vzhledem k tomu, že v roce 2009 je splatná emise z roku 1999 ve výši 200 mil Eur (cca 6,9 mld. Kč) rada na svém výjezdním zasedání definovala i zdroje, ze kterých bude tato splátka pokryta. Toto rozhodnutí má velký význam pro rozpočet na rok 2009, zejména s ohledem na to, kolik prostředků bude na splátku využito z vlastních zdrojů a kolik si bude muset Praha půjčit. Rada

na

výjezdním

zasedání

také

samostatně

projednává

speciální oblasti, pro rok 2009 jimi jsou zejména financování Dopravního

podniku,

Technické

správy

komunikací,

Městské

policie, rozvoje informačních technologií a mzdová politika Magistrátu.

Rozpočet

Dopravního

podniku

a

výše

provozní

dotace je předmětem obsáhlých diskusí již řadu let- provozní dotace pro Dopravní podnik totiž ročně přesahuje částku 7 mld. Kč. Samostatným

bodem

výjezdního

zasedání

je

v posledních

letech také informace k plnění programového prohlášení rady hl. m. Prahy, kde jednotliví garanti informují o aktuálním stavu

plnění

úkolů

a

upozorňují

na

problematické

okruhy.

Programové prohlášení je velice důležitým dokumentem, neboť od něho se odvíjí i požadavky na rozpočet- radní se totiž snaží

svým

naplnění

slibům,

cílů

které

v jimi

dali

řízené

v prohlášení, oblasti

dostát

potřebují

a

na

dostatek

finančních prostředků do své kapitoly.

4.5. Dobalancování rozpočtu Po

projednání

I.

verze

návrhu

rozpočtu

na

výjezdním

zasedání Rady probíhá II. verze balancování návrhu rozpočtu a zároveň

se

prostředků v říjnu

sumarizují do

rada

převody

následujícího projednává

II.

nevyčerpaných

roku.

Přibližně

verzi

návrhu

finančních třetí

rozpočtu

týden včetně

finančních vztahů k městským částem a střednědobého výhledu, tentokrát

již

ve

své

stálé

zasedací

- 47 -

síni

po

skončení


Diplomová práce

projednání běžných bodů zařazených na pořad jednání8. Rada hl. m. Prahy tedy projednává rozpočet v rámci několika kol. Během

2.

čtení

se

diskutují

zejména

nedořešené

oblasti

běžných a kapitálových výdajů. II. verze návrhu rozpočtu se předává městským částem, které mohou sdělit svá stanoviska. Podle

Statutu

rozpočtu

včetně

rada

hl.

m.

rozpočtového

Prahy

musí

výhledu

projednat

do

konce

návrh

října

a

následně ho předloží městským částem, které do 20. listopadu sdělí k návrhu svoje stanoviska. Tato stanoviska projednává rada

hl.

m.

Prahy

v rámci

odsouhlasení

návrhu

rozpočtu.

V posledních letech se Praha snaží, aby ke schválení konečné verze

rozpočtu

došlo

již

na

listopadovém

zasedání

zastupitelstva. Pro rok 2009 proto již zásady pro tvorbu rozpočtu schválené radou hl. m. Prahy v červnu 2008 stanovily termín dobalancování, tedy uzávěrku rozpočtu k 31.10. 2008 a termín ke sdělení stanovisek městských částí k rozpočtu do 14.11. 2008. V listopadu

bývá

konečný

návrh

rozpočtu

spolu

s návrhy

dotačních vztahů k městským částem projednáván ve finančním výboru zastupitelstva hl. m. Prahy.

5. Schválení rozpočtu Finální

rozpočet

hl.

m.

Prahy

včetně

návrhu

dotačních

vztahů bývá začátkem listopadu odsouhlasen radou hl. m. Prahy a následně předkládán na jednání zastupitelstva. V radě hl. m. Prahy probíhá také projednání stanovisek městských částí k rozpočtu hl. m. Prahy. Z §59 zákona o hlavním městě Praze vyplývá, že schvalování rozpočtu po projednání s městskými částmi je vyhrazeno zastupitelstvu hl. m. Prahy. Rozpočet na rok 2009 byl, stejně jako rozpočet předchozí, předložen ke schválení

8

dříve,

než

rozpočet

státní

a

proto

Rada hl. m. Prahy se schází pravidelně každý týden v úterý

- 48 -

vycházel


Diplomová práce

z vlastních příjmů města. Do doby schválení státního rozpočtu Praha

jako

náhradu

předpokládaných

transferů

ze

státního

rozpočtu používá dočasně volné zdroje města. Pokud by Praha neměla dostatek vlastních prostředků, musela by situaci řešit krátkodobým úvěrem. V návrhu

rozpočtu

nevyčerpané v radě

předkládaném

prostředky

schvalovány

schválení

do

z minulého

samostatným

zapracovány

rady

roku,

nejsou protože

materiálem

do

zahrnuty

a

rozpočtu

ty

po

a

jsou jejich

předloženy

zastupitelstvu. O tyto převody prostředků z minulého roku se tak

zvyšují

rozpočtových

finanční příjmů

zdroje

zůstává

návrhu

nezměněna,

rozpočtudochází

výše

k navýšení

zdrojů třídy 8- financování. Převody prostředků z minulého roku byly pro rok 2009 schváleny v celkové výši téměř 4 mld. Kč.

Právě

jednání

to

se

stalo

předmětem

zastupitelstva

a

zastupitelé

pro

opoziční

nehlasovali.

Předmětem

jedním návrh

kritiky

kritiky z

na

důvodů,

rozpočtu

byla

zejména

listopadovém proč

na

někteří

rok

podle

2009

opozice

špatná investiční strategie města, kdy i pro rok 2009 rada hl. m. Prahy plánuje rozsáhlé investiční akce, které se jí nemusí vzhledem k objemu podařit proinvestovat (např. 1 mld. na stavbu Ústřední čistírny odpadních vod, které ještě nemá ani územní rozhodnutí nebo 8 mld. na stavbu městského okruhu, když

ani

v roce

2008

se

téměř

3

mld.

Kč

nepodařilo

proinvestovat). Celkové výdaje jsou ve schvalovaném návrhu rozpočtu rozděleny na rozpočtové výdaje a výdaje třídy 8financování. Materiál ke konečnému návrhu rozpočtu předkládá do rady hl. m. Prahy primátor, který je zodpovědný za finanční oblast, po projednání s předsedou finančního výboru a ředitelem odboru legislativy. Po jeho odsouhlasení radou a zveřejnění primátor předkládá návrh rozpočtu ke schválení zastupitelstvu hl. m. Prahy.

- 49 -


Diplomová práce

Konečný návrh rozpočtu na následující rok, dotační vztahy k městským částem a rozpočtový výhled jsou schvalovány na listopadovém nebo prosincovém zasedání zastupitelstva hl. m. Prahy. Jedná se pravidelně o první bod na pořadu jednání, který provázejí obsáhlé mnohahodinové debaty. V souladu s platnou legislativou odbor rozpočtu zajišťuje zveřejnění návrhu rozpočtu na úředních deskách tak, aby se s ním mohla seznámit veřejnost nejméně 15 dní před jednáním zastupitelstva. základě

Magistrát hlavního města Prahy rovněž na

ustanovení

informuje

občany

§ o

60

odst.

místě,

3

době

zákona a

o

hl.

m.

navrženém

Praze

programu

připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce, a to nejméně 7 dní před jeho konáním. Podle

zákona

o

hlavním

městě

Praze

mají

občané,

kteří

dosáhli věku 18 let, právo vyjadřovat se v souladu s jednacím řádem na zasedání zastupitelstva. Co se týče rozpočtu, mají právo buď písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na jednání zastupitelstva

vyjadřovat

svoje

návrhy.

Lhůta

k podání

písemných připomínek je v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovena při zveřejnění návrhu rozpočtu

na

úřední

hlavního

města

ve

desce.

Stejná

vztahu

oprávnění

k rozpočtu

mají

jako i

občané

příslušníci

z jiného státu, kteří jsou v Praze hlášeni k trvalému pobytu, pokud

tak

stanoví

mezinárodní

smlouva

a

fyzické

osoby

zastupitelstvem

jsou

vlastnící v Praze nemovitost. V rámci

hlasování

o

rozpočtu

schvalovány následující body:

převody

nevyčerpaných

finančních

prostředků

vlastního

hl. m. Prahy předchozího roku a jejich zapracování do návrhu

rozpočtu

na

rok

následující,

v členění

na

strategické a ostatní akce (k převodům dochází zejména u tzv. strategických akcí, u ostatních akcí se prostředky z minulého roku převádí ve výjimečných případech),

- 50 -


dotační

vztahy

z rozpočtu

Diplomová práce

hl.

m.

Prahy

k městským

částem,

finanční zdroje rozpočtu- v členění na daňové, nedaňové a

kapitálové

transfery

příjmy

(tedy

(včetně

podnikatelské

vlastní

převodů

činnosti)

a

na

příjmy),

přijaté

z vlastních

fondů

třídu

8-

financování

zahrnující zejména náhradu státních transferů v rámci souhrnného

dotačního

vztahu

a

přímých

nákladů

ve

školství a převody nevyčerpaných prostředků z minulého roku,

návrh

rozpočtu

příjmů,

výdajů

a

financování

podle

rozpočtových kapitol a správců za vlastní hl. m. Prahu a plánovaný

schodek-

zpracovány

v rámci

komentáře

jednotlivých

k jednotlivým

kapitol

akcím

jsou

navrženým

k zařazení do rozpočtu; tabulková část návrhu rozpočtu obsahuje

celkovou

bilanci

a

dále

limity

rozpočtu

v členění na příjmy, běžné výdaje, kapitálové výdaje, výdaje

celkem,

financování-

finanční

zdroje

a

financování- závazky vše v členění podle kapitol,

způsob usměrňování prostředků vynakládaných na platy a odměny

za

pracovní

organizacích

hl.

m.

pohotovost Prahy,

v příspěvkových

které

odměňují

své

zaměstnance podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb.jedná

se

o

polikliniku

Zdravotnickou Praha,

záchrannou

Nemocnici

následné

službu, péče

a

Městskou Centrum

léčebné rehabilitace,

návrh limitu počtu zaměstnanců a prostředků na platy zaměstnanců Městské

příspěvkových

policie

a

organizací

Magistrátu

hl.

m.

hl.

m.

Prahy-

Prahy, výchozí

základnou je běžný rok, do které je zapracován procentní meziroční nárůst, dále nárůst z důvodu zajištění nových úkolů

(např.

rozšíření

kapacity,

rozšíření

předmětu

činnosti nebo zabezpečení mimořádného úkolu) a úspory

- 51 -


v důsledku

provedených

Diplomová práce

organizačních

a

personálních

auditů,

návrh závazných ukazatelů rozpočtu a počtu zaměstnanců škol a školských zařízení zřizovaných hl. m Prahou a městskými

částmi-

v členění

podle

jednotlivých

činnosti

vlastního

druhů

škol,

návrh

rozpočtu

Prahy,

který

hospodářské nebytových správy

zahrnuje činnosti

objektů,

portfolia

hospodářských zón,

hospodářské

předpokládané v oblastech

pronájmu cenných

činnostech

hospodářská

a

správy prodeje

papírů

(např.

činnost

příjmy

a

a

m.

výdaje

bytových

a

nemovitostí, v

pronájem

archivu,

hl.

ostatních parkovacích

odboru

městského

investora nebo odboru hospodářské správy…),

návrh

rozdělení

částem

hl.

dotací

města

ze

státního

Prahy,

s tím,

rozpočtu

že

městským

navržený

rozpis

vychází z vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na následující rok, který schvaluje Parlament ĆR. V případě změny vládního návrhu finančního vztahu k hl. m. Praze dochází

k jeho

zpřesnění;

jednotlivé

městské

části

získávají podíl na dotaci ze státního rozpočtu na výkon státní správy a pro oblast školství,

návrh rozpočtového výhledu vlastního hl. m. Prahy na 5 let- v podstatě pouze stručná tabulka zahrnující odhad celkových

příjmů

kapitálových

a

výdajů,

tomu

odpovídajících

výsledku

provozních

hospodaření

a

a

úhrady

dlouhodobých finančních závazků,

zmocnění rady hl. m. Prahy, na základě § 68 odst. 2 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, k

provádění

s přijímáním

rozpočtových transferů

opatření

poskytovaných

v souvislosti na

základě

rozhodnutí jednotlivých ministerstev a státních fondů, až do výše příslušných rozhodnutí,

případné pozměňovací návrhy. - 52 -


Diplomová práce

Rozpočet vlastního hlavního města Prahy na rok 2009 byl navržen zdrojově vyrovnaný, nicméně podle

platné metodiky

zapojením finančních prostředků vytvořených v minulých letech je

klasifikován

jako

schodkový.

z důvodu platné metodiky

Schodek

rozpočtu

vznikl

- vyhlášky Ministerstva financí č.

323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě. Vyjadřuje pouze dočasné použití finančních zdrojů vytvořených v minulých letech náhradu

státní

schválení

dotace

zejména

pro

oblast

školství.

jako Po

transferů příslušejících hlavnímu městu Praze ze

státního rozpočtu dochází ke snížení schodku hospodaření. Proto

na

svém

listopadovém

zasedání

zastupitelstvo

schválilo rozpočet na rok 2009 s celkovým objemem příjmů ve výši 40 197 090,00 tis. Kč, s objemem výdajů ve výši 48 873 329,00 tis. Kč a schodkem ve výši 8 676 239,00 tis. Kč, který je kryt třídou 8- financování. Pro schválení rozpočtu je nezbytné, aby s návrhem vyslovila souhlas

nadpoloviční

většina

všech

členů

zastupitelstva.

V případě, že by zastupitelstvo nebylo usnášeníschopné, tedy že by nebyla přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, předsedající, zpravidla primátor, by jednání ukončil a do 15 dní by muselo být svoláno nové zasedání. Rozpočet je schvalován v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby vyjadřoval závazné ukazatele, kterými se mají řídit jak výkonné orgány města při hospodaření podle rozpočtu, tak i právnické osoby zřízené a založené Prahou a další osoby, které mají být příjemcem dotací nebo příspěvků z rozpočtu města-

tyto

podmínky

vyplývají

ze

zákona

o

rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů. Hl. m. Praha se vždy snaží o to, aby byl rozpočet schválen nejpozději v první polovině prosince, aby měly městské části dostatek

času

sestavit

a

schválit

vlastní

rozpočty.

Starostové městských částí jsou usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy pravidelně žádáni, aby zajistili schválení rozpočtů městských částí na následující rok nejpozději do 31.března. - 53 -


Diplomová práce

Městským částem je také ukládáno, aby po schválení jejich rozpočtu příslušná data poskytly odboru rozpočtu Magistrátu hl. m. Prahy.

5.1. Rozpočtové provizorium V případě, že by se zastupitelstvu hl. m. Prahy nepodařilo rozpočet

schválit

hospodaření

v době

před do

1.

lednem,

schválení

řídilo

návrhu

by

se

rozpočtu

jeho

pravidly

rozpočtového provizoria z důvodu nutnosti zajistit plynulost hospodaření. Pravidla rozpočtového provizoria v souladu s §13 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovuje zastupitelstvo. Příjmy a výdaje uskutečněné v době provizoria by se pak staly součástí rozpočtu po jeho schválení. Rozpočtové projevit státním článků

provizorium

jednak

jako

rozpočtu, místních

uvnitř

důsledek

jednak

rozpočtů.

místních

rozpočtů

rozpočtového

z vlastních Pravidla

může

provizoria

příčin

nutná

se

ve

jednotlivých

pro

zabezpečení

plynulého hospodaření se proto musí určit na úrovni, která je příčinou rozpočtového provizoria. Tato pravidla vyplynou buď z realizace úkolů ukládaných pro takový případ rozpočtovými pravidly anebo je musí určit příslušný orgán, který vychází z reálných místních podmínek, např. z návrhu vypracovaného radou

nebo

pokud

tento

návrh

zastupitelstvo

nepřijalo,

z jiných dokumentů, zejména ze schváleného rozpočtu minulého roku9. Co se týče městských částí, rada hl. m. Prahy schvaluje zásadní

zásady,

které

by

měly

být

obsaženy

ve

vlastních

pravidlech pro hospodaření v období rozpočtového provizoria jednotlivých zajistit

9

městských

plynulost

částí.

Povinnost

hospodaření

městských

stanovením

částí

pravidel


- 54 -


rozpočtového

provizoria

ukládá

Diplomová práce

zákon

č.

250/2000

Sb.,

o

rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Vzorové zásady schvalované radou hl. m. Prahy, které by měly

být

některá

vodítkem pravidla

pravidlech

pro

jednotlivé

obsažená

územních

již

rozpočtů,

městské

části,

v zákoně

např.

to,

o že

stanoví

rozpočtových se

rozpočtové

příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. Městské části

by

také

v období

rozpočtového

provizoria

neměly

uzavírat nové smlouvy, pokud není jisté, že na jejich plnění budou mít potřebné finanční prostředky. Městské části by měly čerpat

měsíční

výdaje

maximálně

do

výše

1/12

schváleného

rozpočtu předchozího roku, přičemž nejdůležitější je plnění zejména zákonných, ale i smluvních povinností.

5.2. Rozpis rozpočtu Po

schválení

rozpočtu

zastupitelstvem

hl.

m.

Prahy

se

provádí jeho rozpis. Rozpis rozpočtu je v souladu s § 14 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů etapou

rozpočtového

procesu,

která

přímo

další

navazuje

na

schválení rozpočtu. Po schválení rozpočtu je potřeba zajistit detailní třídění rozpočtu podle rozpočtové skladby. Součástí rozpisu je i sdělení závazných ukazatelů rozpočtu subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Při v jaké

schvalování podrobnosti

rozpočtu svůj

závisí

rozpočet

na

příslušném

schválí.

Při

orgánu,

schvalování

není ani technicky možné, aby se rozpočet zabýval každou podrobnou

číselnou

hodnotou.

Pro

zpracování

podrobností

slouží etapa, ve které se provádí rozpis rozpočtu. Rozpisem rozpočtu je souhrn prací, které jsou spojeny s rozpracováním závazných

ukazatelů

schváleného

- 55 -

rozpočtu,

které

se


Diplomová práce

rozpracovávají

třídění

až

do

nejpodrobnějšího

podle

rozpočtové skladby a na všech úrovních10.

5.3. Úprava

rozpočtu

v souvislosti

se

schválením

zákona o státním rozpočtu Vzhledem

k tomu,

že

rozpočet

hl.

m.

Prahy

a

vztahy

k městským částem bývají zastupitelstvem schvalovány dříve, než dojde ke schválení státního rozpočtu a není tudíž známa přesná výše státních transferů v rámci souhrnného dotačního vztahu,

schvaluje

rozpočtového

zastupitelstvo

roku

upravený

hl.

m.

rozpočet,

Prahy

který

začátkem

zahrnuje

již

přesnou výši převodů ze státního rozpočtu. Tyto převody- tedy příspěvek na školství a na výkon státní správyjejich

ve

schvalovaném

náhrada

V návaznosti

se

na

rozpočtu

zahrnuje

státní

do

rozpočet

nejsou

zdrojem

třídy

8-

dochází

příjmů,

financování.

následně

k úpravě

schváleného rozpočtu příjmů, výdajů a schodku vlastního hl. m. Prahy. Zastupitelstvo tak začátkem roku bere na vědomí rozdělení městské

transferu

části

rozpočtu, poskytnutí

a

ze

státního

schvaluje

úpravu

rozpočtu

dotací

přijetí příjmů

městským

rozpočtu

částem

pro

transferu

vlastního (za

jednotlivé ze

hl.

státního m.

současného

Prahy, snížení

rozpočtu příjmů vlastního hl. m. Prahy), úpravu třídy 8financování a úpravu rozpočtu běžných výdajů vlastního hl. m. Prahy v kapitole 09- Vnitřní správa na výkon státní správy ve vazbě na přijatý transfer.

5.4. Soubor

rozpočtů

vlastního

hl.

m.

Prahy

a

městských částí Celkový přehled schválených rozpočtů na území hl. m. Prahy podává 10

materiál

nazvaný

soubor

rozpočtů

vlastního

hl.


- 56 -

m.


Diplomová práce

Prahy a městských částí. Dokument, který zpracovává odbor rozpočtu

Magistrátu,

je

projednáván

v květnu

rozpočtového

roku ve finančním výboru, radě hl. m. Prahy a zastupitelstvu. Jeho obsahem je rekapitulace bilančních ukazatelů za hl. m. Prahu celkem, za vlastní hl. m. Prahu a za jednotlivé městské části. Jedná se o sumarizační přehled schválených rozpočtů a promítnutých úprav v souvislosti s přijetím zákona o státním rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se jedná o rutinní materiál, všechny orgány ho pouze berou na vědomí. V materiálu je konstatováno, že bylo v Praze schváleno 58 samostatných výdajů,

rozpočtů

plánovaný

a

bere

schodek

se

krytý

na

vědomí

třídou

8-

objem

příjmů,

financování

a

střednědobý rozpočtový výhled.

6. Rozpočty městských částí ve vztahu k rozpočtu hl. m. Prahy V podmínkách

hl.

m.

Prahy

tvoří

rozpočtovou

soustavu

rozpočet hospodaření vlastního hl. m. Prahy a rozpočty 57 městských částí. Nejvýznamnějším je rozpočet vlastního hl. m. Prahy, ve kterém jsou zakotveny dotační vztahy k jednotlivým městským částem. Pražské městské části mají proti obcím i městským částem jiných statutárních měst svá specifika. Základem příjmů hl. m. Prahy jsou daně, naproti tomu u městských částí jsou základem zejména přijaté transferu od státu a od hl. m. Prahy. Městské části mezi své daňové příjmy zařazují

pouze

výnosy

z

daně

z

nemovitostí,

které

se

nacházejí na jejím území a které jsou ve 100% výši převáděny z rozpočtu hlavního města Prahy. Další zdroj městských částí označovaný jako daňový tvoří místní a správní poplatky. Daňové

příjmy

jsou

těžištěm

příjmové

stránky

veřejných

rozpočtů. V rámci České republiky jsou rozdělovány mezi stát, kraje a obce. Co se týče městských částí hl. m. Prahy, jejich

- 57 -


Diplomová práce

podíl na daňových příjmech je poskytován ve formě transferu z rozpočtu hl. m. Prahy. U vlastního hl. m. Prahy se tento transfer městských

projevuje částí

zápornou

na

hodnotou

témže

místě

na

straně

kladnou

příjmů,

hodnotou,

u

takže

v úhrnu za celé hlavní město se rovná nule. Pro rok 2009 došlo k nárůstu dotačního vztahu pro MČ o 8,7% oproti

roku

meziroční

2008.

vývoj

V

tomto

daňových

navýšení

příjmů

se

promítl

vlastního

hl.

průměrný m.

Prahy

v letech 2004-2007. Celkový objem k rozdělení pro MČ Praha 1Praha

22

tak

pro

rok

2009

představuje

3,4

mld.

Kč,

pro

ostatní MČ 322 mil Kč. Městské

části

tedy

v rámci

schvalování

svých

rozpočtů

zapracovávají jak dotace z rozpočtu hl. m. Prahy (dotační vztahy), tak i dotace ze státního rozpočtu (příspěvek na školství

a

na

výkon

státní

správy

v rámci

souhrnného

dotačního vztahu).

6.1. Příjmy městských částí Struktura příjmů městských částí zahrnuje příjmy daňové, nedaňové,

kapitálové

a

přijaté

transfery.

Objemově

nejvýznamnější jsou přijaté transfery, které např. pro rok 2008 činili asi 85% celkových příjmů městských částí. Zde je ale třeba vzít v úvahu, že přijaté transfery zahrnují podle vyhlášky Ministerstva financí o rozpočtové skladbě i převody z vlastních fondů zdaňované činnosti, která představuje asi 50% na přijatých transferech. Přesto ale dotace (a zejména dotační vztahy z rozpočtu hl. m. Prahy) tvoří nejvýznamnější část příjmů městských částí.

- 58 -


Struktura

přijatých

transferů

Diplomová práce

ve

schválených

rozpočtech

městských částí za rok 2008: Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu- příspěvek na školství a na výkon státní správy Neinvestiční dotační vztah hl. m. Prahy k městským částem Neinvestiční dotace od obcí z území jiného kraje Převody z vlastních fondů podnikatelské činnosti Finanční spoluúčast MČ na investičních akcích realizovaných hl. m. Prahou

559 629,O tis. Kč

3 422 139,6 tis. Kč 3 387,0 tis. Kč 3 991 546,4 tis. Kč - 522,7 tis. Kč

V souvislosti s neinvestiční dotací ze státního rozpočtu je třeba zmínit, že její výše byla před rokem 2007 více než dvojnásobná oproti stávající úpravě. Důvodem je legislativní změna v sociální oblasti, kdy do konce roku 2006 byla ve finančních vztazích státního rozpočtu zahrnuta navíc i dotace na

dávky

sociální

péče

a

dotace

na

částečnou

úhradu

provozních výdajů sociálních zařízení. Z daňových příjmů, které např. v roce 2008 tvořili přes 80% vlastních městských poplatků

příjmů částí, a

městských jsou

služeb,

částí

a

13%

nejvýznamnější správní

poplatky

celkových příjmy a

příjmů

z místních výnos

daně

z nemovitosti. V souladu s §9 obecně závazné vyhlášky hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb., kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, je příjmem rozpočtu městské části výnos daně z nemovitostí, které se nachází na území městské části. Rozpis orientačních ukazatelů provádí odbor daní Magistrátu podle jednotlivých městských

částí,

tyto

objemy

jsou

pak

orientačními

pro

sestavení rozpočtů městských částí. Další příjmy městských částí stanovuje Statut hl. m. Prahy. Statut také stanoví, že městská část může k úhradě svých potřeb využít i návratné zdroje při splnění daných podmínek.

- 59 -


6.1.1.

Diplomová práce

Návrh dotačních vztahů k městským částem

V souladu rozpočtu

se

rada

zásadami hl.

m.

a

harmonogramem

Prahy

v červenci

pro

sestavení

projednává

návrh

dotačních vztahů k městským částem na následující rok. Materiál

předkládá

primátor

jako

příslušný

odpovědný

za

finanční

oblast,

po

projednání

ředitele

pro

finanční

oblast,

s

ředitelem

člen

se

rady

zástupcem

legislativního

odboru a s předsedou finančního výboru. Spolu s návrhem dotačních vztahů rada souhlasí i s návrhem vzorových

zásad

pro

hospodaření

v období

rozpočtového

provizoria pro městské části. Po odsouhlasení radou je návrh dotačních vztahů projednán se starosty městských částí. Informaci o projednání dotačních vztahů

předkládá

finančního

výboru

primátor a

se

po

projednání

zástupcem

ředitele

s předsedou

Magistrátu

pro

finanční oblast do rady hl. m. Prahy, která ji vezme na vědomí. V roce 2008 proběhlo projednání dotačních vztahů nejprve se starosty tzv. malých MČ, tedy MČ Praha 23-57, se kterými návrh projednala zástupkyně ředitele pro finanční oblast a pracovníci z odboru rozpočtu. Písemná vyjádření předložily pouze 4 městské části, s návrhy na úpravu konstrukce vztahů ve

svůj

prospěch.

Během

jednání

současně

městské

části

definovaly prioritní investiční požadavky na rozpočet v roce 2009,

na

základě

kterých

byl

vypracován

jejich

přehled

v členění podle kapitol a jednotlivých městských částí a byli s nimi také seznámeni správci jednotlivých kapitol. Následně proběhlo jednání se starosty tzv. velkých městských částí, tedy s MČ Praha 1- Praha

22, které vedl primátor. Písemné

vyjádření předložilo pouze 5 městských částí s cílem možného navýšení dotačních vztahů ve vztahu k velkým městským částem do budoucna. Některé městské části zejména usilují o zavedení obdobné

konstrukce,

jaká

se

uplatňuje

- 60 -

u

malých

městských


částí,

tedy

aby

se

v modelu

Diplomová práce

pro

velké

městské

části

uplatňovaly i kriteria počtu žáků a plochy zeleně. Koncem října nebo začátkem listopadu je do rady předložen aktualizovaný

návrh

počtu

a

žáků

dotačních

počtu

vztahů

obyvatel

na

základě

s případným

upřesnění

zohledněním

připomínek městských částí. Aktualizovaný propočet dotačních vztahů bývá radou odsouhlasen v rámci projednání konečného návrhu rozpočtu na následující rok. Materiály k dotačním vztahům jsou předkládány v souladu se zněním

Statutu

hl.

m.

Prahy,

který

zakotvuje

způsob

projednání návrhu rozpočtu městských částí. Statut ve svém §6 stanoví, že návrh finančních vztahů na následující rok musí být ze strany Magistrátu sdělen jednotlivým městským částem do 10. září, městské části mají 14 dní na sdělení svých stanovisek. Pokud by městská část svoje stanovisko nesdělila, má se za to, že nemá připomínky. Následně podle Statutu hl. m. Prahy Magistrát projednává stanoviska s městskými částmi do 14 dnů poté, co je obdržel. V případě,

že

městská

část

nesouhlasí

s výsledkem

projednání svých finančních vztahů, doručí Magistrátu námitky s odůvodněním svého nesouhlasu do 7 dnů ode dne ukončení projednání. O případných námitkách městských částí rozhoduje rada hl. m. Prahy. Pokud dojde k situaci, kdy rada nesouhlasí s námitkami městské části, musí postupovat podle Statutu předložit

tyto

námitky

včetně

návrhu

finančního

a

vztahu

k projednání orgánu příslušnému ke schválení rozpočtu, tedy zastupitelstvu hl. m. Prahy. V rámci schvalování rozpočtu hl. m. Prahy dochází i ke schvalování

dotačních

vztahů

k městským

částem.

Návrh

finančních vztahů upravený na základě projednání s městskými částmi je vstupním dokumentem pro sestavení rozpočtu městské části.

Městské

schválení

části

rozpočtu

proto

hl.

m.

schvalují Prahy

- 61 -

a

své

rozpočty

v případě,

že

až se

po tak


nestane

do

konce

roku,

Diplomová práce

hospodaří

podle

rozpočtového

provizoria. 6.1.2.

Konstrukce dotačních vztahů

Pravidla pro stanovení dotačních vztahů k městským částem se

v letech

2000-2005

prakticky

neměnila

a

každoročně

docházelo pouze ke stanovení indexu růstu dotačního vztahu oproti

minulému

roku.

V roce

2005

došlo

k zásadní

úpravě

dotačních vztahů, kdy městské části byly rozděleny na velké a malé a kdy byly stanoveny váhové ukazatele pro promítnutí míry jednotlivých veličin do dotačního vztahu. Konstrukce

dotačních

vztahů

k městským

částem

v letech

2007, 2008 i 2009 vycházela ze stejných principů, na rok 2009 už ale nebyly uplatněny korekce zmírňující výkyvy, ke kterým došlo v důsledku nového modelu dotačních vztahů od roku 2007. Tyto korekce měly být původně uplatňovány po 3 roky a pak mělo

dojít

k plnému

zapojení

nového

modelu.

Vzhledem

k příznivému vývoji daňových příjmů hl. m. Prahy za poslední léta

byl

ale

důvod

k provádění

korekcí

pro

rok

2009

eliminován. Korekce byly použity při tvorbě rozpočtu na rok 2008 a to z toho důvodu, že u městských částí v důsledku použití

nového

modelu

docházelo

k výkyvům-

a

to

jak

k nárůstům, tak k poklesům objemů prostředků- a bylo proto dohodnuto,

že

pro

zmírnění

dopadů

bude

meziroční

saldo

rozloženo do 3 let. Co se týče dotačních vztahů z rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2009,

celkový

z objemu

objem

ve

předchozího

vztahu

k městským

částem

roku

s promítnutím

vychází

průměrného

meziročního vývoje daňových příjmů vlastního hl. m. Prahy v letech

2004-2007

(průměrný

index

za

uvedená

léta

činí

108,7%). Průměr meziročních indexů dosažených v posledních 4 letech byl poprvé použit při tvorbě dotačních vztahů na rok 2008.

Při

tvorbě

dotačních

vztahů

- 62 -

na

rok

2007

byl

ještě


meziroční

index

růstu

Diplomová práce

stanoven

promítnutím

očekávaného

meziročního vývoje daňových příjmů hl. m. Prahy (očekávaná skutečnost 2006/skutečnost 2005). Dotační vztahy k městským částem Praha 1-22 vychází z údajů o průměrném inkasu daně z příjmu fyzických osob z podnikání v letech 2005-2007 z území příslušné městské části a z údajů o počtu obyvatel městské části (váha 75 %) a rozloze území (váha 25%). U městských částí Praha 23-57 konstrukce vychází z počtu obyvatel (váha 40%), rozlohy území MČ (váha 15%), počtu žáků mateřských a základních škol, jejichž zřizovatelem je městská část (váha 20%), plochy komunikací, které nejsou ve správě Technické správy komunikací a.s. (váha 10%), výměry zeleně (váha 10%) a existence sboru dobrovolných hasičů (váha 5%). U malých městských částí není propočet dotačních vztahů vázán na daňové výnosy z příjmů fyzických osob z podnikání, protože vzhledem k omezenému počtu samostatně podnikajících osob na území těchto městských částí vykazuje inkaso daně značnou rozkolísanost. Stejně vztahů

jako na

v předchozích

rok

2009

letech

uplatněn

je

v návrhu

princip

tzv.

dotačních

minimálního

dotačního vztahu na jednoho obyvatele městské části- a to pro obě

skupiny

městských

částí

ve

výši

2400

Kč

na

jednoho

obyvatele (v roce 2008 činila částka na jednoho obyvatele 2300 Kč). U MČ Březiněves a Ďáblice je v důsledku smlouvy o skládkování,

kterou

tyto

MČ

s hl.

m.

Prahou

uzavřely,

zapracováno v části dotačního vztahu vázaného na smlouvu o skládkování navýšení o inflaci předchozího roku. Dotační vztahy schválené radou hl. m. Prahy v červenci jsou aktualizovány v říjnu v souvislosti s novými údaji o počtu žáků

základních

a

mateřských

škol,

které

vychází

ze

zahajovacích výkazů školských zařízení pro příslušný školní rok. Aktualizace se provádí i ve vztahu k počtu obyvatel podle

registru

obyvatel.

Zastupitelstvem - 63 -

hl.

m.

Prahy


Diplomová práce

schválené dotační vztahy jsou pro městské části závazné a jejich povinností vyplývající ze Statutu je zpracovat tyto vztahy do svých rozpočtů. 6.1.3.

Příspěvek na školství a na výkon státní správy

Příjmem městských částí je i podíl na příspěvku na školství a na příspěvku na výkon státní správy ze státního rozpočtu11tedy podíl na přijatých transferech ze souhrnného finančního vztahu ze státního rozpočtu. Příspěvek na školství je určen na

částečnou

úhradu

provozních

výdajů

a

jeho

výše

je

stanovena pevně na jednoho žáka přičemž se vychází z počtu žáků

podle

zahajovacích

výkazů

škol.

Příspěvek

na

výkon

státní správy je konstruován tak, že se vyčlení příspěvek, který

se

váže

k hl.

m.

Praze

v působnosti

kraje,

ze

zbývajícího objemu se část ponechá pro vlastní hl. m. Prahu ve

funkci

obce

(pro

rok

2009

to

bylo

10%)

a

zbytek

je

rozdělen mezi městské části (všechny městské části obdrží na činnosti

vykonávané

v přenesené

působnosti

pevnou

částku

podle počtu obyvatel, správní obvody Praha 1-22 navíc ještě další

příspěvek

podle

počtu

obyvatel

a

výměry

správního

obvodu). Ani jeden z těchto příspěvků nepodléhá finančnímu vypořádání se státním rozpočtem. Příspěvek na výkon státní správy je nedostatečný a ze strany městských částí je výkon státní správy dotován cca 0,5 mld. Kč ročně. V tomto ohledu by

z pohledu

obce

mělo

dojít

ke

změně

stávající

praxe

a

navýšení prostředků na potřebnou výši. Rozpis

obou

těchto

příspěvků

vychází

z vládního

návrhu

zákona o státním rozpočtu, v případě změn po jeho schválení Poslaneckou

sněmovnou

dochází

k jeho

zpřesnění.

Vzhledem

k tomu, že rozpočet hl. m. Prahy bývá schvalován dříve než

11

V roce 2007 příspěvek na výkon státní správy obsahoval i příspěvek

na dobrovolné hasiče, od roku 2008 tomu tak již v souladu s usnesením vlády č. 841/2007 není

- 64 -


rozpočet

státní

(a

ve

vztahu

Diplomová práce

k transferům

ze

souhrnného

dotačního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy se přistupuje

pouze

ke

schválení

rozpisu

transferů),

dochází

začátkem rozpočtového roku k úpravě schváleného rozpočtu hl. m. Prahy ve vazbě na transfery ze státního rozpočtu a teprve začátkem

rozpočtového

roku

zastupitelstvo

schvaluje

poskytnutí

dotace

jednotlivým

hl.

m.

městským

Prahy částem.

Městské části totiž mohou schválit ve svých příjmech přijetí státní dotace až po schválení státního rozpočtu a v případě prodlení s jeho schvalováním mohou nahradit budoucí státní příspěvky vlastními zdroji. 6.1.4. Ve

Rezerva pro městské části

vztahu

k městským

částem

je

důležitá

i

rezerva

pro

městské části vytvořená v kapitole 10 schváleného rozpočtu hl. m. Prahy. V průběhu rozpočtového roku dochází k jejímu uvolňování, a to zejména na krytí investičních potřeb. Tato rezerva bývá v rozpočtu hl. m. Prahy vytvářena ve výši cca 500

mil

z rezervy

Kč.

S postupem

jsou

městské

při části

uvolňování seznámeny

účelových ihned

dotací

po

jeho

projednání v radě hl. m. Prahy. Postup městských částí při uplatňování žádostí o dotace z rezervy,

způsob

jejich

vyhodnocování

a

formulář

žádosti

bývá v radě hl. m. Prahy projednáván v lednu rozpočtového roku. Každá městská část může uplatnit maximálně 3 žádosti, které

zasílá

primátorovi,

příslušnému

správci

rozpočtu

a

zástupci ředitele pro finanční oblast. Větší část rezervy bývá

rozpuštěna

již

v prvním

kole.

Pokud

po

prvním

kole

zůstane v rezervě méně než 10% původního objemu, druhé kolo sběru požadavků neprobíhá a zbývající částka je ponechána jako zdroj k řešení náhlých a nepředvídaných potřeb městských částí.

- 65 -


Diplomová práce

Při posuzování žádostí o dotace věcně příslušní správci určují

za

stanoviska

jimi

řízenou

předávají

oblast

naléhavost

primátorovi,

který

žádostí

ve

a

svá

spolupráci

se

zástupcem ředitele Magistrátu pro finanční oblast požadavky projedná se správci s ohledem na finanční náročnost, možnost krytí z jiných zdrojů a možnost spoluúčasti městské části. Požadavky následně projednává finanční výbor zastupitelstva, rada a zastupitelstvo hl. m. Prahy, které rozhodne o snížení rezervy

a

městským odboru

uvolnění

částem,

případně

městského

prostřednictvím předpokládá

investičních o

investora OMI

plné

bývá

a

neinvestičních

navýšení

Magistrátu rozhodnuto,

financování

dotací

kapitálových (o

realizaci

akce

městská

část

pokud

z rozpočtu

výdajů

hl.

m.

Prahy

bez

účasti vlastních zdrojů městské části). V rozpočtu hl. m. Prahy bývá nadto vytvářena rezerva určená k poskytování dostatečné

půjček

vlastní

městským zdroje

částem,

které

k financování

nebudou

nákladů

mít

projektů

v rámci programů JPD. Tyto půjčky městským částem nahrazují budoucí příspěvky z fondů EU nebo z rozpočtu hl. m. Prahy, které se uvolňují až po odsouhlasení daného projektu.

7. Čerpání rozpočtu Po schválení rozpočtu jednotlivé odbory a organizace během roku hospodaří podle rozpočtu. V průběhu roku se sleduje plnění

rozpočtu,

tedy

spotřeba

finančních

prostředků

na

bankovních účtech. O

hospodaření

složky,

které

s prostředky hospodaří

dbají

jménem

zejména

Prahy

a

organizační

nejsou

účetní

jednotkou. O jejich vzniku rozhoduje zastupitelstvo hl. m. Prahy. Rozpočet organizačních složek je součástí rozpočtu hl. m. Prahy. Praha zřizuje i řadu příspěvkových organizací, které jsou zpravidla neziskové a mají samostatnou právní subjektivitu. - 66 -


Diplomová práce

Tyto organizace hospodaří s prostředky z vlastní činnosti, významný podíl tvoří ale prostředky získané od zřizovatele. Hospodaří

také

s prostředky

svých

fondů

(rezervní

fond,

investiční fond, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb), s dary od fyzických a právnických osob a případně i s prostředky leasing

z Národního

může

fondu

příspěvková

a

ze

zahraničí.

organizace

pořizovat

Úvěry pouze

a se

souhlasem zřizovatele a navíc není oprávněna nakupovat cenné papíry a poskytovat dary, vyjma darů z fondu sociálních a kulturních potřeb. Na provoz příspěvkových organizací je poskytován příspěvek. Pokud organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může ho

použít

pouze

zřizovatel

může

ve

prospěch

povolit

i

své

hlavní

využití

činnosti,

jiné.

i

Pokud

když

výnosy

přesáhnou náklady organizace, může zřizovatel nařídit odvod do

svého

rozpočtu,

a

to

jako

závazný

ukazatel

rozpočtu,

jestliže jsou investiční zdroje vyšší, než je jejich potřeba podle rozhodnutí zřizovatele nebo pokud organizace porušila rozpočtovou k rozpočtu

kázeň.

Vztah

zřizovatele

rozpočtu

lze

během

příspěvkové roku

měnit

organizace v neprospěch

organizace pouze ze závažných objektivně působících příčin. Pokud nestanoví zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává

vztah

příspěvkové

organizace

ke

státnímu

12

rozpočtu a k Národnímu fondu . V rozpočtovém procesu je krátkodobé plánování během roku, kdy se sleduje pohyb peněžních prostředků a jejich časové rozložení,

velmi

důležité.

Získává

se

tak

přehled,

kolik

prostředků bude potřeba týdně, měsíčně apod., aby bylo možné hradit

všechny

výdaje.

Je

tedy

důležité

mít

průběžně

zajištěnou likviditu obce. Důležitým nástrojem kontroly čerpání rozpočtu během roku jsou

12

čtvrtletní

zprávy

o

plnění

rozpočtu,

prostřednictvím

H. Marková, R. Boháč- Rozpočtové právo, C.H. Beck 2007- str. 223-224

- 67 -


kterých

mají

zastupitelé

Diplomová práce

možnost

seznámit

se

s vývojem

naplňování příjmů a čerpání výdajů.

7.1. Změny rozpočtu V průběhu třetího čtvrtletí s ohledem na čerpání příjmů a výdajů běžného roku dochází zpravidla k prvním významnějším rozpočtovým v maximální

úpravám. míře

V rámci

měla

být

sestavování

dodržena

zásada

rozpočtu

by

reálnosti,

aby

přesuny byly co nejmenší. Přesto ale dochází občas k přesunům prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů. Důvodem může

být

např.

přehodnocení

naléhavosti

jednotlivých

investic, příznivé plnění příjmů nebo úspora, které umožní přesun prostředků na jinou důležitou akci. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve svém §16 taxativně uvádí důvody, za kterých může být rozpočet změněn po jeho schválení. Jedná se o tyto důvody:

Organizační změny, ke kterým dochází v důsledku změn v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem

Metodické

změny,

ke

právních

předpisů

kterým

dochází

ovlivňujících

v důsledku

výši

změn

rozpočtovaných

příjmů nebo výdajů

Věcné

změny,

ke

kterým

dochází

v důsledku

změn

objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění příjmů nebo výdajů, např. mimořádné události Změny

se provádějí

rozpočtovými

opatřeními,

které

se

evidují podle časové posloupnosti. Podle § 16 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou rozpočtovými opatřeními:

Přesuny

rozpočtových

prostředků,

při

nichž

se

jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by

se

změnil

jejich

celkový

rozdíl celkových příjmů a výdajů

- 68 -

objem

nebo

schválený


Použití

nových,

Diplomová práce

rozpočtem

nepředvídaných

příjmů

k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu

Vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo

neplněním

rozpočtových

příjmů;

tímto

opatřením se objem rozpočtu snižuje. Rozpočtová

opatření

územních

rozpočtů

prováděna

povinně

situace.

Podle

rozpočtových uskutečňuje finančních

§

zákon

o

rozlišuje nebo 16

rozpočtové vztazích

podle

zda

jsou

odst.

pravidlech

rozpočtových

4

pouze

zákona

územních opatření,

k jinému

toho,

pravidlech

zda

důsledkem

č.

250/2000

rozpočtů, pokud

rozpočtu,

musí

se

jde o

o

být

vzniklé Sb.,

o

povinně změnu

změny

ve

závazných

ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. Ohledně rozpočtových opatření je třeba vzít v úvahu znění § 68 odst. 2 zákona o hl. m. Praze, který umožňuje radě hl. m. Prahy

provádět

zastupitelstvem

rozpočtová hl.

m.

opatření

Prahy.

Je

v rozsahu

tedy

pouze

stanoveném v kompetenci

zastupitelstva jakožto orgánu schvalujícího rozpočet, v jaké míře

zmocní

radu

k provádění

rozpočtových

změn.

V rámci

schvalování rozpočtu zastupitelstvo hl. m. Prahy schvaluje i bod, jímž zmocňuje radu k provádění rozpočtových opatření v souvislosti s přijímáním transferů poskytovaných na základě rozhodnutí jednotlivých ministerstev a státních fondů, až do výše

příslušných

rozhodnutí,

tedy

např.

v souvislosti

s přijímáním dotací od Ministerstva školství na provoz škol a školských zařízení.

7.2. Průběžné zprávy o plnění rozpočtu V průběhu rozpočtového roku rada hl. m. Prahy pravidelně schvaluje zprávy o plnění rozpočtu za jednotlivá čtvrtletí a ukládá radnímu zodpovědnému za finanční oblast předložit je

- 69 -


jako

informaci

radní

i

zastupitelstvu

členové

hl.

finančního

Diplomová práce

m.

výboru

Prahy. jsou

Zastupitelé,

tak

seznámeni

s dosaženými výsledky hospodaření v daném období, s vývojem naplňování příjmů a čerpání výdajů a s jednotlivými ukazateli v absolutním i relativním vyjádření. Příjmy a výdaje jsou v tabulkových přílohách uvedeny jednak jako celková bilance, jednak podle jednotlivých rozpočtových kapitol. Povinnost předkládat čtvrtletní zprávy o plnění rozpočtu vyplývá

z

§

pravidlech.

20

zákona

Zde

je

č.

218/2000

upraveno

Sb.,

hodnocení

o

rozpočtových

plnění

státního

rozpočtu a územních samosprávných celků. Je zde stanovena povinnost

pro

územně

samosprávné

celky

předkládat

údaje

potřebné pro průběžné hodnocení státního rozpočtu. Způsob, termíny

a

rozsah

předkládaných

údajů

stanoví

ministerstvo

vyhláškou. Již z ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech lze ale vyčíst, že vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o plnění po skončení pololetí. Ministerstvo navíc průběžně hodnotí

pokladní

prvního

a

plnění

třetího

a

podává

kalendářního

informaci

čtvrtletí

po

vládě,

uplynutí která

ji

následně předkládá rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

8. Kontrola hospodaření S veřejným rozhodováním v demokratických zemích souvisí i možnost veřejné kontroly. Občané, kteří zvolili své zástupce, kteří

za

ně

rozhodují

o

použití

finančních

prostředků

a

rozvoji obce, tak musí mít možnost vyjádřit své názory na hospodaření,

možnost

kontrolních

orgánech

účastnit a

musí

se mít

práce také

v iniciativních přístup

ke

a

všem

informacím, které se týkají využívání majetku a hospodaření. Tyto požadavky jsou zakotveny např. v zákoně č. 131/2000 Sb., o

hlavním

městě

Praze

nebo

v

zákoně

svobodném přístupu k informacím.

- 70 -

č.

106/1999

Sb.,

o


Diplomová práce

Praha uskutečňuje, stejně jako ostatní územní samosprávné celky, svoje hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a zároveň

provádí

pravidelnou

kontrolu

svého

hospodaření

i

hospodaření jí založených nebo zřízených právnických osob a zařízení-

jedná

se

vlastními

orgány.

o

tzn.

Kontrola

vnitřní

kontrolu

hospodaření

podle

prováděnou rozpočtu

je

základním právem, ale i povinností všech územně samosprávných celků. Na úseku vnitřní kontroly má důležité postavení rada jakožto

výkonný

orgán

a

příslušné

odbory,

ale

i

zastupitelstvo, které povinně zřizuje finanční a kontrolní výbor, které mají určitě kontrolní funkce. Územní

samosprávné

celky

vytvářejí

systém

finanční

kontroly, kterým zajišťují kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací. Současně zajišťují i prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a jeho pravidelné hodnocení13. Cílem vnitřního

kontrolního

systému

je

tak

ovlivnění

řízení,

zjištění chyb a nedostatků a navržení postupů ke zlepšení nevyhovujícího stavu. Vnější kontrola může být prováděna nezávisle na vůli obce a to na základě zákonného zmocnění. Při rozpočtové kontrole dochází zejména ke kontrole postupu při schvalování rozpočtu, jeho

plnění,

rozpočtových

změn

a

nakládání

s majetkem

a

souhlasu zastupitelstva s takovými úkony. Pokud je zjištěno, že

byly

neoprávněně

použity

nebo

zadrženy

prostředky

ze

státního rozpočtu, nastupují sankce. Pro

zlepšení

finanční

analýza

finančního

rozhodování

minulého

hospodaření,

má

významnou

která

může

úlohu

odhalit

pozitivní i negativní faktory, které hospodaření ovlivnily. Hlavními oblastmi finanční analýzy jsou běžné hospodaření, investiční

činnost

s majetkem.

Finanční

13

a

její

analýza

financování se

a

soustřeďuje

hospodaření na

analýzu

H. Marková, R. Boháč- Rozpočtové právo, C.H. Beck 2007- str. 227

- 71 -


hospodaření

v běžném

roce,

Diplomová práce

tendence

vývoje,

analýzy

druhů

příjmů a výdajů se zřetelem na to, které lze ovlivnit a které nikoli, dále na analýzu salda rozpočtu, analýzu dosahovaných úspor, jejich reálnost a dosažitelnost, analýzu hospodaření v kapitálovém

rozpočtu,

analýzu

zajišťování

a

financování

oprav a údržby, analýzu vytváření a využití rezerv, analýzu dluhů a analýzu majetku. Cílem je vyhodnotit silné a slabé stránky

v hospodaření

vyhodnocuje

údaje

územní

samosprávy.

zachycené

Finanční

v účetních

analýza

výkazech,

tedy

v rozvaze, výsledovce a výkazu cash flow. Pomocí časového a prostorového srovnání umožňuje jednak přijmout opatření pro zlepšení

hospodaření,

jednak

je

důležitým

předpokladem

14

finanční kontroly . V souvislosti zastupitelstva projednávají

s kontrolou a

jak

rady,

je

které

průběžné

důležitá v souladu

čtvrtletní

pravomoc se

zprávy

zákonem o

plnění

rozpočtu, tak i závěrečný účet, který je finální kontrolou hospodaření za předchozí rozpočtové období.

8.1. Porušení rozpočtové kázně Ze

zákona

o

rozpočtových

pravidlech

vyplývá

pro

územní

samosprávné celky několik druhů porušení rozpočtové kázně. Porušením

rozpočtové

kázně

se

rozumí

každé

použití nebo zadržení peněžních prostředků státního Porušením

rozpočtu,

státních

rozpočtové

kázně

fondů je

i

nebo

neoprávněné

poskytnutých ze Národního

neoprávněné

fondu.

použití

nebo

zadržení prostředků patřících nebo svěřených územnímu celku, který uloží osobě, která se porušení dopustila, odvod do svého

rozpočtu

ve

výši

částky

neoprávněně

použitých

nebo

zadržených prostředků spolu s penále.

14

J. Peková- Hospodaření a finance územní samosprávy- Management Press

2004, str. 215-216

- 72 -


Za

porušení

povinností

rozpočtové

stanovených

kázně

Diplomová práce

se

zákonem

považuje

pro

i

nesplnění

hospodaření

územních

samosprávných celků, v případě Prahy by k němu mohlo dojít pokud by např. nebylo zajištěno přezkoumání hospodaření za uplynulý

rok

nebo

stanovené

pro

přípravu

takové

porušení

pokud

se

a

by

nebyly

projednání

ukládá

splněny

povinnosti

závěrečného

pokuta,

o

které

účtu.

Za

rozhoduje

Ministerstvo financí.

8.2. Závěrečný účet Po

skončení

kalendářního

roku

nastává

další

etapa

rozpočtového procesu a v souladu s § 17 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se údaje o ročním hospodaření zpracovávají

do

závěrečného

účtu.

Závěrečný

účet

obsahuje

údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a údaje o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů. Obsah závěrečného účtu musí mít dostatečnou vypovídací hodnotu, aby bylo možné posoudit hospodaření města i jím řízených nebo založených právnických osob. Jeho součástí je i vyúčtování finančních vztahů ke státnímu

rozpočtu,

k městským

částem,

státním

fondům

a

k organizacím v působnosti hl. m. Prahy. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů také v § 17 ukládá samosprávným celkům povinnost nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Zpráva o výsledku tohoto přezkoumání je pak součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech města. 8.2.1.

Zpráva o přezkoumání hospodaření

Podle ustanovení § 38 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze

přezkoumá

kalendářní

rok

hospodaření Ministerstvo

hl.

m.

financí

Prahy nebo

za

uplynulý

auditor

či

auditorská společnost. Volbu musí Praha provést v souladu s - 73 -


§4 odst. 1

Diplomová práce

zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření

územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí do 30. června rozpočtového roku. Praha v posledních letech volí variantu

přezkoumání

společností,

pouze

Ministerstvem

hospodaření

v roce

financí.

2005

soukromou

bylo

Náklady

na

auditorskou

přezkoumání

přezkoumání

provedeno

hospodaření

auditorem hradí Praha ze svých prostředků. Co

se

týče

městských

částí,

jejich

hospodaření

je

přezkoumáváno Magistrátem hl. m. Prahy nebo auditorem. Na rozdíl od vlastního hl. m. Prahy, které si nechává přezkoumat své

hospodaření

městských

částí

auditorskou žádá

o

společností,

přezkoumání

čím

dál

svého

více

hospodaření

Magistrát, což přináší zvýšené personální nároky. Hl. m. Praha i její městské části mohou v průběhu roku požádat o mimořádné přezkoumání hospodaření. Přezkoumání

hospodaření

se

provádí

na

základě

údajů

o

ročním hospodaření a zahrnuje ověření údajů o plnění příjmů a výdajů, o finančních operacích, o tvorbě a použití peněžních fondů,

o

cizích

podnikatelské

zdrojích,

činnosti,

o

o

nákladech

peněžních

a

operacích

výnosech atd.

Při

přezkoumání je ověřováno také vypořádání finančních vztahů, nakládání

s majetkem,

pohledávek a

zadávání

veřejných

zakázek,

stav

závazků, ručení a zřizování věcných břemen. Při

přezkoumání se ověřuje rovněž dodržování právních předpisů (např. zákona o účetnictví, zákona o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů),

dodržování

účelu

zohledňují

závěry

městských

částí.

věcná

a

poskytnutých

formální dotací.

z přezkoumání Obsahem

zprávy

správnost Při

přezkoumání

hospodaření o

dokladů

přezkoumání

a se

jednotlivých je

shrnutí

závěrů za vlastní hl. m. Prahu i za jednotlivé městské části. Primátor hl. m. Prahy v souladu s §7 odst. 1 písm. f) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, doručuje auditorovi stanovisko k návrhu

- 74 -


zprávy,

které

je

pak

ke

Diplomová práce

zprávě

o

výsledku

přezkoumání

hospodaření přiloženo. Zprávu

o

výsledku

přezkoumání

hospodaření

bere

rada

na

vědomí samostatným materiálem, zastupitelstvu je předložena ke schválení v rámci Zprávy o plnění rozpočtu za předchozí kalendářní ukládáno

rok

(závěrečného

řediteli

účtu).

Magistrátu

a

Usnesením

starostům

rady

městských

bývá částí

zajistit odstranění chyb a nedostatků, které z přezkoumání hospodaření vyplynuly. 8.2.2.

Projednání a schválení závěrečného účtu

Postup schvalování vyúčtování hospodaření a principy jeho sestavení upravuje zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze,

zákon

územních

č.

rozpočtů

hospodaření

250/2000

Sb.

a

č.

zákon

územních

o

rozpočtových

420/2004

samosprávných

Sb.

celků

pravidlech

o a

přezkoumání dobrovolných

svazků obcí. Schvalování

závěrečného

účtu

po

projednání

s městskými

částmi je v souladu s § 59 odst. 2 písm. f) zákona o hl. m. Praze v kompetenci zastupitelstva. Rada

hl.

kterým

m.

Prahy

schvaluje

každý

rok

Časový

v

lednu

plán

přijímá

k vyúčtování

usnesení, výsledků

hospodaření, ve kterém stanoví rámcové termíny a organizační opatření

k provedení

V časovém

plánu

souhrnného

jsou

pro

vyúčtování

jednotlivé

hospodaření.

subjekty

stanoveny

maximální lhůty pro práce potřebné k vypracování závěrečného účtu, termíny respektují harmonogram pro sestavení účetních závěrek. Gestorem pro zpracování vyúčtování je odbor rozpočtu Magistrátu. Co se týče městských částí, Rada hl. m. Prahy schvaluje začátkem

roku

pravidla

pro

finanční

vypořádání

městských

částí za předchozí rozpočtový rok. Městské části provádějí vyúčtování

účelových

prostředků

- 75 -

ze

státního

rozpočtu

a


Diplomová práce

rozpočtu hl. m. Prahy a vyúčtování odvodů místních poplatků do rozpočtu hl. m. Prahy. Rady městských částí stanovují pro organizace

ve

své

působnosti

vlastní

časové

plány,

které

respektují časový plán hl. m. Prahy. V rámci projednávání finančního

vypořádání

městských

částí

nedočerpaných

s městskými

uplatňují

účelových

také

částmi

představitelé

požadavky

investičních

na

a

ponechání

neinvestičních

prostředků poskytnutých z rozpočtu hl. m. Prahy na stejný nebo jiný účel i v následujícím roce. Proces projednávání závěrečného účtu upravuje vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb., kterou se vydává Statut hl. m. Prahy. Na jeho základě jsou organizace hl. m. Prahy povinny předložit

do

15.

února

následujícího

vyúčtování finančních vztahů.

roku

podklady

pro

Informace o plnění rozpočtu

příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření předkládají do 28. února. V průběhu vypořádání

ledna za

a

února

minulý

rok

předkládají včetně

návrh

finančního

vyúčtování

účelových

prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a z rozpočtu hl. m. Prahy mimo organizací hl. m. Prahy i odbory Magistrátu, městské části a podniky v působnosti hl. m. Prahy, např. Dopravní odboru

podnik

rozpočtu

a.s.

Městské

zprávu

o

části

vyúčtování

během

února

výsledků

zasílají

hospodaření

městské části za předchozí rok. V souladu se Statutem po projednání

vyúčtování

finančních

vztahů

s Magistrátem

sestavují městské části návrh vlastního závěrečného účtu a o jeho projednání a schválení neprodleně informují hlavní město Prahu. Co

se

týče

vypořádání

vztahů

se

státním

rozpočtem

a

Národním fondem, je třeba řídit se vyhláškou č. 551/2004 Sb. Podle této vyhlášky musí být nevyužité prostředky připsány na účet poskytovatele již 15. února u resortních ministerstev a - 76 -


Diplomová práce

15. března u Ministerstva financí. Proto je v časovém plánu schvalovaném radou uloženo příslušným odborům Magistrátu ve spolupráci

s odborem

případných

rozpočtu

nevyčerpaných

Magistrátu

pak

předkládá

zajistit

včasné

převedení

Odbor

rozpočtu

prostředků. finanční

vypořádání

se

státním

rozpočtem včetně vyúčtování účelově poskytnutých prostředků resortním ministerstvům a Ministerstvu financí v termínech a rozsahu podle jimi vydaných pokynů v souladu s výše uvedenými termíny. V další etapě provedou městské části i odbory Magistrátu závěrečné

hodnocení

působnosti

a

odbor

u

organizací

účetnictví

spadajících

spolu

do

s odborem

jejich rozpočtu

dokončí roční účetní závěrku. Následně je návrh finančního vypořádání

projednán

s městskými

částmi

a

odbor

rozpočtu

vypracuje návrh části souhrnné zprávy o vyúčtování výsledků hospodaření za hlavní město a návrh finančního vypořádání podle jednotlivých kapitol. Koncem března odbor rozpočtu návrh části souhrnné zprávy o výsledku hospodaření za jednotlivé kapitoly předá příslušným členům

rady

a

řediteli

Magistrátu

k připomínkám,

dotčené

osoby se vyjádří podle svých kompetencí. Po

projednání

všech

podkladů

s

předkladateli

sestaví

Magistrát hl. m. Prahy návrh závěrečného účtu a nejpozději do 15. dubna (v souladu se Statutem hl. m. Prahy) ho zašle městským částem, které mají 14 dnů na případné sdělení svých stanovisek. Odbor rozpočtu následně zpracuje souhrnný návrh zprávy o plnění rozpočtu a vyúčtování výsledků hospodaření včetně stanovisek městských částí a předloží ho k projednání v radě a finančním výboru zastupitelstva. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn nejméně 15 dní před

jeho

projednáním

v zastupitelstvu,

aby

mohli

občané

uplatnit své připomínky, a to buď písemně ve lhůtě stanovené při

zveřejnění

závěrečného

účtu

zastupitelstva. - 77 -

nebo

ústně

na

jednání


Diplomová práce

Vzhledem k tomu, že postup a termíny jsou pevně stanoveny, sumarizaci a dokončení všech prací na vyúčtování výsledků hospodaření lze dokončit a souhrnnou zprávu zastupitelstvu předložit ke schválení až na jeho červnové zasedání. Je tak ale dodržen termín stanovený v § 39 zákona o hl. m. Praze, kde

je

stanoveno,

že

závěrečný

účet

spolu

se

zprávou

o

výsledcích přezkoumání hospodaření projedná zastupitelstvo do 30. června. Závěrečný účet je projednáván včetně stanovisek městských

částí

a

připomínek

občanů

uplatněných

v rámci

patnáctidenní lhůty. Podle

§ 17 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových

pravidlech územních rozpočtů, po projednání závěrečného účtu může

zastupitelstvo

buď

vyjádřit

souhlas

s celoročním

hospodařením bez výhrad nebo s výhradou. Souhlas bez výhrad je vyjádřen i v případě, pokud byly v hospodaření nalezeny menší chyby. Souhlas bez výhrad tak znamená,

že

hospodaření,

účetní

závěrka

i

závěrečný

účet

odpovídají daným požadavkům a drobné nedostatky neovlivňují významnou měrou finanční výkazy. V případě souhlasu s výhradou musí územně samosprávný celek přijmout

opatření

k nápravě

a

vyvodit

odpovědnost

vůči

osobám, které územnímu samosprávnému celku způsobily škodu. Souhlas

s výhradou

se

použije

v případě,

kdy

zjištěné

skutečnosti ovlivnily správnost účetnictví zásadním způsobem. Pokud tyto skutečnosti znamenají porušení rozpočtové kázně, např. pokud byly neoprávněně použity rozpočtové prostředky, je možné závěr označit jako závěr s vážnou výhradou15.

8.3. Výsledek hospodaření Praha v rámci schvalování závěrečného účtu schvaluje nejen finanční vypořádání se státním rozpočtem, s příspěvkovými a

15

H. Marková, R. Boháč- Rozpočtové právo, C.H. Beck 2007- str. 231

- 78 -


Diplomová práce

jinými organizacemi (např. Dopravním podnikem), s městskými částmi

a

vypořádání

podnikatelské

činnosti

a

dotací

poskytnutých MŠMT, ale také výsledek hospodaření. Kladný zůstatek hospodaření se převádí k použití v dalším roce nebo do peněžních fondů. Výjimkou jsou nevyužité účelové a

časově

omezené

dotace,

které

poskytovatel

požaduje

po

skončení roku vyúčtovat a nespotřebovanou část vrátit. Schodek hospodaření se uhrazuje z prostředků minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu let následujících. Na základě rozboru hospodaření za předchozí období a také na základě nových skutečností ovlivňujících hospodaření města (např.

pokud

dojde

k rozhodnutí

o

předčasném

splacení

závazku, k významné úpravě rozpočtu nebo změně rozpočtového určení

daní)

Praha

pravidelně

aktualizuje

svoji

dluhovou

službu. 8.3.1.

Dluhová služba hl. m. Prahy

Materiál k aktualizaci dluhové služby bývá předkládán již na

výjezdním

zasedání

rady.

Jeho

obsahem

je

sumarizace

základních parametrů vztahujících se k dlouhodobým závazkům a predikce

jejich

současného

vývoje.

stavu

Predikční

příjmů,

část

výdajů,

vychází

nejen

finančních

ze

závazků,

splátkového kalendáře a úrokových a měnových sazeb, ale i z realizovaných

a

očekávaných

zásadních

ekonomických

rozhodnutí města a z predikce makroekonomického vývoje včetně očekávaného vývoje finančních trhů. Podle usnesení vlády ČR č. 346 ze dne 14. dubna 2004 o regulaci zadluženosti obcí a krajů Praha v uplynulých letech i

v roce

2008

porovnávala

svůj

ukazatel

dluhové

služby

s koeficientem určeným vládou, který byl stanoven maximálně na 30%- zjednodušeně řečeno, podíl úroků a splátek (dluhová služba) vůči daňovým a nedaňovým příjmům a přijatým dotacím

- 79 -


(dluhová

základna)

podle

Diplomová práce

ukazatele

nesmí

přesáhnout

30%.

Praha zatím dobře zvládá dluhovou službu a v následujících několika letech by koeficient neměl přesáhnout 15%. Predikce ukazatele

dluhové

který

schvalován

je

služby

vychází

v rámci

z rozpočtového

schvalování

výhledu,

rozpočtu

hl.

m.

Prahy. V souvislosti upozornit

na

s ukazatelem

usnesení

dluhové

vlády

č.

1395

služby

je

z listopadu

třeba 2008,

o

monitoringu hospodaření obcí a o zrušení usnesení vlády České republiky

č.

zadluženosti komplexně

346 obcí

a

ze a

dne

14.

dubna

2004

krajů.

Jeho

účelem

je

objektivně

hodnotit

stav

o

regulaci

transparentně, hospodaření

a

zadluženosti jednotlivých obcí. Hospodaření obcí se bude nově monitorovat

pomocí

soustavy

18

vzájemně

propojených

informativních a monitorujících ukazatelů (např. ukazatele podílu Potřebná

cizích

zdrojů

data

účetních

a

pro

nebo

výpočet

finančních

příspěvkových

ukazatele ukazatelů

výkazů

organizací.

Proto

celkové se

obcí

likvidity).

budou a

získávat

jimi

tímto

z

zřízených

usnesením

obcím

nevzniká žádná nová povinnost. Naopak budou mít možnost se relativně snadno a rychle srovnávat s jinými obcemi. Výpočet bude provádět Ministerstvo financí ČR, poprvé za rok 2008. Obce, jejichž ukazatel celkové likvidity bude spadat do rizikového

intervalu

a

zároveň

podíl

cizích

zdrojů

a

přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům bude vyšší než 25 % včetně, osloví dopisem ministr financí. Požádá

je

hospodaření

o a

zdůvodnění o

neuspokojivého

stanovisko

zastupitelstva.

stavu

jejich

Následně

po

zdůvodnění a obdržení stanovisek bude ministerstvo financí o výsledku monitoringu hospodaření obcí informovat vládu České republiky. První rok fungování monitoringu hospodaření obcí

- 80 -


považuje

ministerstvo

za

Diplomová práce

zkušební,

proto

do

dalších

let

nejsou vyloučeny jeho úpravy16.

K 31.12.2007

dosáhly

dlouhodobé

Prahy (včetně městských částí)

finanční

závazky

hl.m.

objemu 31,7 mld. Kč. Vlastní HMP (v Kč)

MČ (v Kč)

Přijaté úvěry

16 392 779 341

146 654 644

Emitované obligace

14 849 400 000

0

Dlouhodobé vratné finanční výpomoci

148 761 523

157 985 125

CELKEM

31 695 580 633

Podstatnou část z celkových dlouhodobých závazků tvoří dluh vlastního hl. m. Prahy. Níže je uveden přehled dlouhodobých finančních závazků vlastního hl.m.Prahy včetně účelu použití:

Rok

Typ

zahájení čerpání / rok emise

Částka v měně Stav závazku

dluhového

přijatých

instrumentu

úvěrů

II.emise

1999

obligací

III.emise

2001

obligací

k 31.12.2007 (v

tis.CZK)

Tramvajová trať na Barrandov, dostavba 200000000 €

5324000

EMTN

Koupě nových a modernizace starších 5000000000 CZK

5000000

16

vozů metra, výstavba JZ části Městského okruhu Výstavba JZ části Městského okruhu,

170000000 €

4525400

tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov včetně technologie

Programu

trasy metra B, protipovodňová opatření, bytová výstavba

1.tranše z 2003

Účel použití

kol. pracovníků odboru financování územních rozpočtu MF ČR:

Nový způsob sledování hospodaření a zadluženosti obcí, Moderní obec, prosinec 2008

- 81 -


Diplomová práce

Úvěr od EIB 1999

(50 mil.

50000000 €

1397724

Vodohospodářská infrastruktura

75000000 €

1937713

Výstavba trasy IV.C1 metra

75000000 €

2246808

Výstavba trasy IV.C1 metra

80000000 €

2539680

70000000 €

2242392

EUR) Úvěr od EIB 1999

1.etapa (75 mil. EUR) Úvěr od EIB

2003

2.etapa (75 mil. EUR)

Úvěr od EIB

2003

(80 mil.EUR)

Úvěr od EIB 2003

(70 mil.

Rekonstrukce metra v důsledku povodně ze srpna 2002

Rekonstrukce infrastruktury v důsledku povodně v r. 2002

EUR) Úvěr od EIB 2004

Financování výstavby části provozního

(75 mil.

1998

75000000 €

2278462

úseku trasy metra IV.C2 (Ládví-

EUR) AFI -A

Letňany)

Syndikovaný

Restrukturalizace syndikovaného úvěru

úvěr od ING 3750000000 CZK

3750000

Barings

ve výši 105 mil. USD se splatností 5 let aranžovaného bankou ING Bank

Zdroj: Dluhová služba města- základní informace září 2008- odbor ROZ MHMP

Z přehledu je patrné, že zapojení cizích zdrojů se využívá pouze pro financování dlouhodobých strategických investičních akcí. Tyto akce mohou být hrazeny nejen čerpáním úvěrů či emisí

dluhopisů,

ale

i

za

finanční

spoluúčasti

jiných

subjektů, např. z fondů EU, státního rozpočtu nebo jako PPP projekt. V následujících letech by v Praze mělo dojít ke skokovému nárůstu

úhrad

povinnosti

dlouhodobých

města

splatit

finančních výraznou

závazků

část

z důvodu

svých

úvěrů.

V případě, že nebudou přijaty nové úvěry nebo emitovány další dluhopisy, klesne podle plánu zadlužení hl. m. Prahy z 31,7 mld. Kč (stav k 31.12. 2007) na cca 14 mld. Kč v roce 2014. Tyto

enormní

náklady

na

dluhovou

službu

budou

muset

být

promítnuty při plánovaní výdajů města. Dlouhodobě naplánovat je

potřeba

především

jednorázově

splatné

závazky

(zejména

obligace). Jejich splacení lze řešit buď nahrazením splatného - 82 -


Diplomová práce

závazku novým závazkem, kdy ale nedojde ke snížení celkového zadlužení nebo využitím vlastních zdrojů, které s sebou ale přinese snížení zejména kapitálových výdajů. V roce 2009 je splatná emise z roku 1999, tedy částka 200 mil EUR, což je asi 6,9 mld. Kč. Tato splátka by měla být pokryta kombinací vlastních zdrojů města, zejména z vytvořené rezervy

na

zbývající

dluhovou

část

službu

a

z přebytku

prostřednictvím

půjčky.

hospodaření

Návrh

a

detailního

postupu řešení tohoto závazku rada hl. m. Prahy projednávala na svém výjezdním zasedání v září 2008.

Předpokládaný vývoj úrokových výdajů a splátek jistin (v tis. Kč):

Platby úroků a jistin za HMP, včetně dalšího očekávání

10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Platba jistin 55 166 293 Platba úroků

890

831

607 5 850

894

1 073 1 158 1 192 1 182 1 436 1 498 1 562 1 319 1 282

368

340

429

770

403 4 155 7 357

977

Platba úroků

5 034 896 1 171 1 117 1 056 1 016 1 017 936

725

685

633

584

537

491

860 449

Platba jistin

Zdroj: Dluhová služba města- základní informace září 2008

Z výše uvedeného grafu jsou patrné 4 vrcholy, kdy by mělo dojít nebo došlo ke skokovému nárůstu splátek- jedná se o úhradu úvěru od ING v roce 2008, splátku II. emise obligací v objemu

200

mil.

EUR

v roce

2009,

- 83 -

splátku

III.

emise


Diplomová práce

obligací v objemu 5 mld. Kč v roce 2011 a splátku I. tranše v rámci EMTN programu o objemu 170 mil. EUR v roce 2013. Některé závazky hl. m. Prahy jsou v cizí měně a měnový vývoj koruny vůči euru může mít vliv na vývoj jejich celkové výše. Z důvodu politiku

nutnosti Praha

naplnit

průběžně

dlouhodobě

sleduje

stabilní

svoji

finanční

finanční pozici

a

zajišťuje se proti měnovým a úrokovým rizikům prostřednictvím derivativních transakcí. Od roku 2000 vytvářela Praha kvůli obligacím s jednorázovou splatností

rezervu

na

dluhovou

službu,

která

měla

být

pravidelně navyšována. V roce 2005, kdy tato rezerva činila 5,6 mld. Kč, bylo rozhodnuto, že další tvorba rezervy od roku 2006 bude vázána na optimalizaci řízení cash flow a bude tedy záviset

na

konkrétním

hospodaření

města

(a

nikoli

na

proporcionelním objemu závazků) o jaký objem prostředků bude rezerva v jednotlivých letech navyšována.

9. Závěr Rozpočtový proces hl. m. Prahy je téměř nekončící činností jednotlivých orgánů města. Nepostihuje tedy pouze jednoroční rozpočtové předcházejí

období, a

ale

následují

zahrnuje

i

schválení

další

rozpočtu

etapy, na

které

příslušný

kalendářní rok. V prvním čtvrtletí, kdy se začíná hospodařit podle schváleného rozpočtu, jsou zároveň zahájeny práce na závěrečném účtu za předcházející rozpočtové období, následně je

ve

druhém

čtvrtletí

závěrečný

účet

včetně

zprávy

o

přezkoumání hospodaření projednáván v radě a zastupitelstvu hl. m. Prahy. V průběhu druhého čtvrtletí je také zahájen sběr požadavků na rozpočet na nadcházející rok. V průběhu třetího

čtvrtletí

jsou

dokončovány

práce

na

sestavení

rozpočtu na příští rok a s ohledem na plnění příjmů a výdajů běžného

roku

rozpočtovým

dochází úpravám.

zpravidla V posledním - 84 -

k prvním

významnějším

čtvrtletí

dochází


Diplomová práce

k finálnímu schválení rozpočtu, kterým se hl. m. Praha bude řídit v roce následujícím. Co se týče vlastního rozpočtového procesu, pozitivně lze z mého pohledu hodnotit zejména schválení Zásad, Harmonogramu a

Metodiky

pro

sestavení

rozpočtu

v červnu

běžného

roku.

Tento materiál je dobrým vodítkem pro další postup. Pozitivně vnímám

i

zavedení

praxe

projednání

první

verze

návrhu

rozpočtu na výjezdním zasedání, na kterém je dostatek času diskutovat jednotlivé problematické body a priority města. Problém, se kterým se Praha potýká, a který byl zřetelně vidět

i

na

jednání

rozpočtu

na

rok

2009,

Praha

se

potýká

města.

zastupitelstva je

hl.

dlouhodobá

se

značným

m.

Prahy

investiční

stupněm

k návrhu strategie

rozestavěnosti

staveb, zejména v oblasti infrastruktury. Tyto stavby jsou zahájeny, ale nakonec není dostatek finančních prostředků na jejich dokončení, což realizaci nejen výrazně protahuje, ale přináší i zvýšené náklady, a to i při zachování stávajících parametrů. S problémem finančních

rozestavěnosti

prostředků

do

souvisí

staveb,

u

i

směřování

kterých

je

části

skutečná

potřeba pro daný rok nadhodnocena a dochází tak k nedočerpání prostředků, které by mohly být využity jinde. Příkladem je výstavba Ústřední čistírny odpadních vod, kde v předchozích dvou letech nebyly prostředky téměř čerpány a musely být převáděny

do

prostředky

následujícího

do

výstavby

roku.

Stejně

městského

okruhu

tak

nadhodnocené

v minulém

roce

způsobily, že se téměř 3 mld. Kč převáděly do rozpočtu roku 2009.

Praha

by

investičních daného

akcí

roku,

měla

stanovit

s adekvátní

který

by

byl

jasný

výší

systém

požadavků

projednáván

i

prioritních na

rozpočet

na

jednání

zastupitelstva. Jak již bylo zmíněno v kapitole zabývající se rozpočtovým

výhledem,

zastupitelstvu

je

předkládána

ke

schválení pouze velmi stručná tabulka bez vazby na konkrétní dlouhodobě

realizované

záměry. - 85 -

Významné

investiční

akce


Diplomová práce

přitom přesahují jedno volební období a proto by s nimi mělo být zastupitelstvo složené i ze zástupců opozice seznámeno. Problémem je i poskytování prostředků na různé investiční akce jednotlivým městským částem- a to jak z rezervy pro městské části, tak i prostřednictvím výstavby magistrátního odboru

městského

investora.

Upřednostňování

některých

městských částí na úkor jiných je při pohledu na rozpočet zřetelné.

I

zde

by

měla

být

stanovena

jasnější

kriteria

přidělování prostředků. Závěrem nezbývá než doufat, že Praha při tvorbě rozpočtu na další

léta

bude

nadále

hledat

úspory

provozních

výdajů,

eliminuje některé projekty, které nepřinášejí žádný užitek obyvatelům hl. m. Prahy a pokusí se klást mnohem větší důraz na

aktuální

potřeby

města

bez

podnikatelské tlaky.

- 86 -

ohledu

na

politické

a


Diplomová práce

10. Použité zdroje Právní předpisy:

zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích

zákon

č.

250/2000

Sb.,

o

rozpočtových

pravidlech

Sb.,

o

přezkoumání

hospodaření

územních rozpočtů

zákon

č.

územních

420/2004

samosprávných

celků

a

dobrovolných

svazků

obcí

zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům

obecně

závazná

vyhláška

55/2000

Sb.

hl.

m.

Prahy-

Statut hl. m. Prahy

vyhláška Ministerstva financí ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

Literatura:

Bakeš Milan a kolektiv: Finanční právo, C.H.Beck, 2006

Marková Hana: Finance obcí, měst a krajů, Orac, 2000

Marková Hana, Boháč Radim: Rozpočtové právo, C.H.Beck, 2007

Peková Jitka, Pilný Jaroslav, Jetmar Marek: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, Aspi a.s., 2005

Peková Jitka: Hospodaření a finance územní samosprávy, Management Press, 2004

Fux

Boleslav,

Wichta

Eduard:

Samosprávné

Orbis, Praha 1932

Flögel J.: Obecní zřízení, Praha 1932

- 87 -

finance,


Diplomová práce

Ostatní:

Rozpočet hlavního města Prahy pro rok 2009, dotační vztahy k městským částem hl. m. Prahy na rok 2009 a rozpočtový výhled, včetně důvodové zprávy

Rozpočty hlavního města Prahy včetně návrhu dotačních vztahů a rozpočtového výhledu pro roky 2008, 2007 a 2006

Zprávy o plnění rozpočtu hl. m. Prahy- závěrečné účty za roky 2007 a 2006

Zprávy o plnění rozpočtu hl. m. Prahy za jednotlivá čtvrtletí za roky 2008 a 2007

Zásady, Harmonogram a Metodika pro sestavení rozpočtu hl. m. Prahy a střednědobého

a dlouhodobého výhledu

z roku 2008 a 2007

Pravidla

pro

přípravu

a

vyhotovení

materiálů

pro

jednání Rady hl. m. Prahy

Jednací řád Zastupitelstva a Rady hl. m. Prahy

Časový plán k vyúčtování výsledků hospodaření hl. m. Prahy pro rok 2008

Dluhová

služba

města-

základní

informace:

odbor

rozpočtu Magistrátu hl. m. Prahy, září 2008

Příručka

pro

členy

zastupitelstva

obce

pro

volbách

v roce 2006: Svaz měst a obcí České republiky, Praha 2006

Internetové zdroje: www.obecnifinance.cz

E. Komárek: Státní rozpočet a územní rozpočty na rok 2009: Rizika a rezervy, Moderní obec, leden 2009

kol. pracovníků odboru financování územních rozpočtu MF

ČR:

Nový

způsob

sledování

hospodaření

a

zadluženosti obcí, Moderní obec, prosinec 2008

J. Haas: Zadluženost obcí se stabilizovala, Moderní obec, listopad 2008

- 88 -


Diplomová práce

11. Summary Budget process of the City of Prague

This

thesis

discusses

the

main

aspects

of

the

budget

process of the City of Prague. At

the

beginning

of

the

thesis

there

is

a

general

description of the budget, position of the City of Prague and its

municipal

districts

and

the

competence

of

local

authorities in the sphere of budget. The first part is also focused on the rules of creation of the budget defined by law, the application of this rules in Prague as well as the procedures defined by the municipality itself. The

position

of

Prague

as

the

capital

city

of

Czech

Republic is defined in the Constitution of Czech Republic and in

the

Act

No.

131/2000.

The

administrative

powers

of

municipal districts are laid down in the Charter of the City of Prague. Together with the Prague City Hall, the municipal districts

provide

functions

of

for

state

both

self-government

administration.

The

and

statutory

city’s

principal

administrative bodies are the Prague Assembly and the Prague Council. They are elected for a four-year term. The executive body is the Prague City Hall with its specialised departments and sections. Major issue of this thesis aims at the budget outlook and the creation of the budget as a unigue kind of procedure consisting of several phases. The first phase consists of the preliminary tasks and budgeting followed by the procedure of approval of the budget (the agreement of the city government, the hearing in the financial committee and final approval in the city assembly). The budget includes the incomes, expenditures and other monetary operations. The income structure of the budget is - 89 -


Diplomová práce

constituted by tax income, non-tax income, subsidies, and by capital income. Expenses are divided into current and capital expenditures and into 10 chapters depending on the field of interest. The thesis also defines the relation between the capital city

and

its

districts

in

the

budget

area

and

budgetary

corrective actions during the year. Final

chapter

specifies

the

evaluation

process

and

the

approval procedure of the Prague final financial statement. The separate task presents the decision about the bond and credit

redemption,

which

depends

on

savings

and

economic

results. The thesis summarises the budget process in Prague and provides general overview about this matter.

- 90 -


Klíčová slova, Key words:

Praha, rozpočet, rozpočtový proces

City of Prague, budget, budget process

- 91 -

Diplomová práce

Proces tvorby rozpočtu hlavního města Prahy

Recommend Documents