strategie rozvoje /návrh + manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy —
náhled dokumentů —
Kancelář veřejného prostoru
strategie rozvoje /návrh + manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy — náhled dokumentů — Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Sekce detailu města Kancelář veřejného prostoru
Jaké jsou podle Vás největší nedostatky veřejných prostranství Prahy?
Mezi chronicky problematická místa je třeba zařadit nejen okrajové oblasti města, ale bohužel také jeho centrum, kde většina náměstí (Václavské, Staroměstské, Malostranské a mnohá další) ztratila původní význam, aniž by za něj získala adekvátní náhradu. Ztráta přirozených funkcí, radikální úbytek obyvatel, vytváření paralelních komerčních „pseudoveřejných“ prostor, turistická komercializace centra i komerční vybydlení domů, které náměstí obklopují, zde vytvořily situaci, která se v mnoha ohledech zdá být bezvýchodnou. PhDr. Richard Biegel, Ph.D. (historik architektury a místopředseda Klubu Za starou Prahu)
Častá situace viditelná na pražských ulicích a náměstích je, že například dopravní infrastruktura má výraznou přednost před všemi ostatními komponenty, a tím pak dotyčnému veřejnému prostoru absolutně dominuje. Toto by nemělo byt pravidlem. I platné normy by měly být flexibilní v zájmu kvality veřejného prostranství (jako je to v jiných zemích a městech). Ing. arch. ak. arch. Jiří Klokočka (architekt a urbanista, pedagog na Sint-Lucas Architectuur v Gentu)
Mám pocit, že se tomuto tématu věnuje pozornost až v poslední době a dohání se vlak. Veřejná prostranství v Praze jsou nekoncepčně řešena, ale často mám spíš dojem, že se jimi vlastně dosud nikdo seriózně nezabýval. Ing. arch. Zdeněk Lukeš (historik architektury)
Obecně považuji za největší nešvar veřejných prostranství Prahy cosi, co lze označil za vítězství partikularismu. Dílčí zájem motoristy, dopravního inženýra, správce sítě či komunikace, stánkového prodejce, majitele reklamy či provozovatele nějaké atrakce má zdánlivě vždy přednost před celkovou koncepcí, přehledností, otevřeností, dlouhodobým zájmem. doc. Ing. arch. Michal Kohout (architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT)
Absence celkové vize. Nedostatek odvahy k velkorysejším projektům, které by byly impulzem k zásadnímu obratu v přístupu k veřejnému prostoru (jak se stalo kdysi třeba v Barceloně). Nekoordinovanost zásahů, kdy nakonec převáží vždy hlediska technicistní (nejdříve se uvažuje o infrastruktuře dopravní či technické, o možnostech řešení veřejného prostoru až sekundárně). doc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. (historik a teoretik architektury)
3
Co právě držíte v rukou? Náhled dokumentů Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy a návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství obsahuje výtah stěžejních témat a jeho smyslem je přístupnou formou představit základní principy, které z dokumentů vyplývají. Materiál slouží pro informační účely. Není a nesmí být pokládán za plnou verzi Manuálu a návrhu Strategie, kterou lze získat v elektronické podobě zde:
www.iprpraha.cz/manual
V Praze do dnešní doby neexistoval žádný celostní a koncepční přístup k rozvoji veřejných prostranství.
V roce 2013 Praha založila nové pracoviště — Kancelář veřejného prostoru jako součást Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Cílem této kanceláře je postupně vytvářet celkovou Koncepci rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy, která je prvním a nezbytným předpokladem jejich kvality. Město si uvědomilo význam veřejných prostranství pro kvalitu života ve městě a pro kvalitní rozvoj města jako propojeného celku. Návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství a Manuál tvorby veřejných prostranství jsou jedním z prvních nástrojů, jak začít tuto kvalitu naplňovat. Manuál a návrh Strategie jsou v obecné rovině určeny všem aktérům, kteří jsou součástí procesů tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy v rovině strategie, ekonomie, investic, plánování, navrhování, schvalování, provádění, spravování, údržby, provozu a užívání: —— samospráva —— městské části, státní správa —— příspěvkové organizace a organizace čerpající z rozpočtu —— odborník, zhotovitel strategické územně plánovací, projekční a technické přípravy —— soukromí investoři —— veřejnost
7
Čím se zabývá návrh Strategie?
Návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy je základním podkladem pro připravovanou Strategii rozvoje veřejných prostranství. Dokument analyzuje současné problémy, formuluje východiska a cíle kvalitního rozvoje veřejných prostranství a nastiňuje možné nástroje k jeho dosažení. Návrh Strategie lze současně chápat jako důvodovou zprávu a úvod k Manuálu.
Komu je návrh Strategie určen?
Cílovou skupinou dokumentu Strategie kvality veřejných prostranství jsou zejména aktéři procesu v rovině politiky města, investic, ekonomie a užívání, tzn. především správa města – samospráva a státní správa.
8
Náhled Strategie
—— Neexistuje formulovaná politická vize města, která by definovala cíle rozvoje veřejných prostranství. —— Neexistuje koncepce priorit města v rozvoji veřejného prostoru a veřejných prostranství a na jejich základě časový a investiční dlouhodobý plán rozvoje. Chybí hierarchie veřejných prostranství, která bude mj. podkladem pro prioritizaci investic do zvyšování jejich kvality.
—— Nevyužití kvalitního potenciálu města. Praha má kvalitní výchozí potenciál v urbánní i sociální struktuře města pro vysokou kvalitu veřejných prostranství, kterému však jejich reálný stav a způsob využití neodpovídá. —— Rozpočet hl. m. Prahy neobsahuje samostatnou kapitolu investičních výdajů na veřejná prostranství. Zvyšování kvality veřejných prostranství je tak v rozpočtu, a tedy i politice hl. města v podstatě redukováno na technické a infrastrukturní investice.
9
Vybrané teze analýzy současného stavu
—— Neexistuje koordinace jednotlivých složek utvářejících veřejná prostranství. Investice jsou roztříštěny mezi jednotlivé městské správce a organizace. —— Při projektování úprav veřejných prostranství vetšinou chybí erudovaný odborník na celkovou kvalitu prostoru– architekt. V důsledku toho jsou řešeny pouze dílčí části prostorového celku bez vyhodnocení vlivu uvažovaných úprav na kvalitu celkového prostoru i na související širší oblast města.
—— Dopravní řešení často dominantně určuje podobu prostoru. Estetická a pobytová kvalita velké části veřejných prostranství je nízká. Vysoká míra zatížení automobilovou dopravou a související způsob fyzického uspořádání a organizace prostoru často degradují, až znemožňují plnohodnotné užívání veřejných prostranství. —— Na úklid a údržbu veřejných prostranství je kladen nedostatečný důraz.
10
Náhled Strategie
Základní vlastnosti kvality veřejných prostranství
pobytové kvality
zdravé prostředí
kvalita pohybu
identita místa
možnost užívání
dostupnost, prostupnost
svoboda volby
čitelnost, identifikace
11
flexibilita
komunikativnost
lidské měřítko
udržitelnost
sociální kontakt
bezpečnost
12
Náhled Strategie
Schéma správců jednotlivých částí a prvků veřejných prostranství
Sloupky a skříně dopravní a technické infrastruktury • Silnoproud: PRE distribuce • veřejné osvětlení: ELTODO CITELUM, s. r. o. • Řadiče SSZ: TSK • ZDS, NDS, EOV: DP Praha a.s. - JDCT • HUP: Pražská plynárenská, a. s. • Řadiče telefonní sítě: O2 Czech Republic, a. s.
Světelně signalizační zařízení • TSK (správce ELTODO, a. s.)
Reklama • soukromé vlastnictví a správa (reguluje samospráva)
Chodník • MČ (správce MČ nebo TSK) • MHMP (správce TSK)
Kontejnery a odpadkové koše mimo zastávky VHD • TSK • MČ • MHMP • Parky: MZO MHMP (správce Lesy hl. m. Prahy)
Stromy a vegetace • Stromy u silnice: TSK • Parky: MZO MHMP (správce Lesy hl. m. Prahy) • MČ
Označník zastávek • Tram (MHD): DP Praha, a. s. • Bus (MHD): DP Praha, a. s. (u zastávek aspoň jedné linky DPP) nebo TSK (u ostatních zastávek) nebo MČ (dočasně před předáním TSK do správy)
Trakční vedení • DP Praha, a. s.
Veřejné osvětlení • MHMP (správce ELTODO CITELUM, s. r. o.)
Sloupy a stožáry • stožáry trakčního vedení: DP Praha, a. s. • sloupy veřejného osvětlení: ELTODO CITELUM, s. r. o. • kombinované: DP Praha, a. s. + ELTODO CITELUM, s. r. o.
Přístřešek • JCDecaux • DP Praha, a. s. • MČ
Restaurační předzahrádky • soukromý nájemce • pronajímá MČ • pronajímá TSK Teplovod • Pražská teplárenská, a. s.
Zábradlí u zastávek • DP Praha, a. s. Lavičky mimo přístřešky • DP Praha, a. s. Městský mobiliář • MČ • soukromé subjekty
kanalizace a vodovod • PVS (síť) • PVK (služba - distribuce)
Tramvajové těleso Zastávkový • DP Praha a. s. ostrůvek nebo mys, nástupiště tram • nástupiště tramvajových zastávek: DP Praha, a. s. • správce komunikace (TSK, MČ, ŘSD)
Vozovka • dálnice: ŘSD • vybraná síť místních komunikací: MHMP (správce TSK) • ostatní komunikace: MČ (správce TSK nebo MČ)
Kabely • NN silnoproud: PRE distribuce • signální a datové: různí správci Plynovod • Pražská plynárenská, a. s.
„Je poměrně jednoduché utratit peníze za dálnici nebo stavbu mostu, ale je podstatně náročnější udělat to takovým způsobem, aby zároveň vznikl kvalitní veřejný prostor. Je normální, že to vyvolává konflikty, protože se musí sladit velmi odlišné zájmové skupiny.“ Jean-Pierre Charbonneau (urbanista a konzultant městského plánování, Francie)
16
Náhled Manuálu
Účel a použití manuálu Manuál slouží jako základní podklad pro koncepční přístup k rozvoji veřejných prostranství v hlavním městě Praze. Je dokumentem reagujícím na dlouhodobě neřešené problémy města, jehož cílem je přímý dopad na kvalitu veřejných prostranství. Na rozdíl od většiny vyspělých metropolí, Praha doposud žádný podobný dokument oficiálně neměla. Manuál tvorby veřejných prostranství je tedy prvním krokem. Dokument by měl být následně aktualizován a doplňován zejména na základě zpětné vazby při používání. Při přípravě dokumentu byly využity osvědčené příklady manuálů vyspělých metropolí, ve kterých v posledním období došlo k výraznému zvýšení kvality veřejných prostranství, současně však bylo nutné zohlednit odlišnosti vyplývající z legislativního prostředí, ze společenské, politické a kulturní situace. Dokument definuje kvalitu veřejných prostranství a možné nástroje pro její dosažení. Určuje způsoby dosažení kvality na základě principů a pravidel, doplněných vzorovými řešeními a příklady dobré a špatné praxe.
Komu je manuál určen?
Cílovou skupinou jsou zejména aktéři podílející se na projektové a technické přípravě a realizaci veřejných prostranství. Dokument není v této fázi právním předpisem. Schválením Radou hl. m. Prahy je manuál závazným pro městské orgány a organizace. Městským částem je dokument doporučen hl. m. Prahou jako nástroj sledování jednotné kvality veřejných prostranství města. Cílem je, aby městské části učinily manuál závazným pro orgány a organizace ve své kompetenci.
17
18
Náhled Manuálu
19
Vymezení tematického rozsahu Detaily a objekty, ne návrh urbanismu Manuál se zabývá tématem tvorby veřejných prostranství především z hlediska nástrojů tvorby detailů a objektů, které jsou součástí veřejných prostranství. Nezabývá se tedy záměrně nástroji celkového prostorového urbanismu města.
Fyzický prostor, ne děje Cílem manuálu je primárně řešit fyzickou podobu veřejných prostranství.
Iniciační, nikoliv pouze regulační Manuál má být především iniciačním, nikoliv pouze regulačním dokumentem. Principy a pravidla jsou formulovány v obecné rovině a nelze je přejímat mechanicky. Vždy je nutné současně zohlednit individuální kontext místa a situace.
Obecný, ne místopisný Manuál se zabývá principy a pravidly v obecné, nikoliv v místopisné rovině. Místopis konkrétních jednotlivých veřejných prostranství či oblastí by měl být součástí Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy.
20
Náhled Manuálu
Obsah manuálu
Manuál je rozdělen do čtyř základních částí, které definují kvalitu veřejných prostranství a nástroje jejího dosažení ve struktuře od obecného po detail.
A. Úvod představuje základní cíle a charakter dokumentu a způsob jakým manuál používat.
B. Část Typologie popisuje v obecné rovině jednotlivé typy veřejných prostranství a jejich roli ve městě. Slouží jako podklad při definování charakteru prostorů a z něj vyplývajících principů a pravidel jejich tvorby.
21
C. Část Uspořádání se věnuje kvalitě veřejných prostranství z hlediska organizace provozu a dílčích celků veřejných prostranství.
D. V části Prvky jsou popsána jednotlivá pravidla a principy k jednotlivým komponentům veřejných prostranství, strukturovaných dle typových kategorií.
22
Náhled Manuálu
Příklady typů veřejných prostranství Ulice
Náměstí
Plácek v místě křížení dvou ulic jako příjemné prostranství s posezením ve stínu stromu [ Praha 1, Vojtěšská - Pštrossova | foto: Kateřina Frejlachová ]
Náměstí je tradičním veřejným prostranstvím. Je místem reprezentace národa, města, lokality, společenství. Místem setkávání, orientačním bodem a salonem města [ Praha 1, Staroměstské náměstí | foto: Tomáš Cach ]
Nábřeží
Park
Atraktivita nábřeží a náplavek spočívá v samotné kvalitě prostranství. Kontakt s řekou, charakteristické výhledy. Umělé atrakce by neměly přebíjet přirozenou atmosféru místa [ Praha 2, Rašínovo nábřeží | foto: Martin Špičák ]
Praha má mnoho parků, které mohou často nepatrnými zásahy dobře sloužit k pobytu a načerpání duševních i fyzických sil. Jsou však také součástí ekosystému města [ Praha 1, Kampa | foto: Kateřina Frejlachová ]
23
Pasáže a průchody
Prostranství dopravní infrastruktury
Pasáže a průchody patří k pražským specifikám a měly by být jako fenomén chráněny a rozvíjeny [ Praha 1, pasáž Lucerna | foto: Kateřina Frejlachová ]
Viadukt v městském prostředí nevytváří takovou bariéru jako vedení železnice na valu. Oblouky viaduktu se dají využít i jako alternativní parter, čímž oživují přilehlá prostranství [ Švýcarsko, Curych | foto: Marie Gelová ]
Sídliště
Veřejná prostranství veřejných budov
Centrální park je pro mnohá pražská sídliště ústředním prostranstvím, kde se odehrávají společenské a rekreační aktivity. Jejich vhodnou kultivací lze zvýšit kvalitu života na sídlišti [ Praha 9, sídliště Prosek, park Přátelství | foto: Veronika Kučerová ]
Předprostor školy by měl být jedním ze styčných bodů mezi veřejností a vzdělávací institucí vhodným k neformálním setkáním, trávení volných chvil i k prezentaci školy a konání společenských akcí [ Praha 6, Dejvice, Fakulta architektury ČVUT | foto: Zdeňka Havlová ]
24
Náhled Manuálu
Uspořádání Hospodaření s dešťovou vodou
Vozovka a jízdní pruhy Zastávky tramvají a autobusů Pěší prostor
Cyklistická opatření
Parkování Hřiště
Křižovatky a křížení
Ve veřejném prostoru je třeba zohlednit potřeby všech zejména s ohledem na slabší a zranitelnější uživatele. Tak vzniká vyvážené místo přístupné všem. Cílem manuálu je definovat maximální kvalitativní potenciál odpovídající významu ulice.
25
Prvky Venkovní osvětlení
Objekty a zařízení pro služby
Stromy a vegetace Venkovní reklama
Mobiliář Materiály a povrchy
Dopravní prvky a technická infrastruktura
Objekty k usnadnění pohybu a přístupu
Umění na veřejných prostranstvích
Cílem části Prvky není popsat prvek sám o sobě, ale stanovit zásady jeho navrhování s ohledem na celek.
26
Náhled Manuálu | Vybraná pravidla s příklady
Pěší prostor Živý chodník dostatečné šířky v ulicích s aktivním parterem
Živý chodník alespoň 5 m až 10 m a více Vhodné pro rušnější části města s vysokou intenzitou pěšího pohybu, zejména pro významné ulice. Odehrávají se zde četné pobytové aktivity, šířka musí vycházet z urbanistických souvislostí a významu místa.
Předzahrádka v ploše chodníku podél fasády i v prostoru mezi stromy doplňuje příjemné prostředí ulice [ Praha 8, Křižíkova | foto: Veronika Kučerová ]
27
Stromy a stromořadí Hodnota a význam stromů a stromořadí pro příjemný pobyt ve městě
Správně uspořádaná skupina stromů je schopna vytvářet kompozici podobnými prostředky jaké používá architektura. Některá náměstí mohou být „zastřešena“ zapojenými korunami a přispět k pestřejší nabídce typů veřejných prostranství.
Strom ve veřejném prostoru zvyšuje jeho pobytovou kvalitu [ Praha 1, plácek na křižovatce Dlouhé, Kozí, V Kolkovně a Masné | foto: Vladimír Sitta ]
Křižovatky a křížení Přímé vazby pro pěší
Oddalování od přirozené přímé linie průchodu je nevhodné (obdobně platí v případě cyklistického průjezdu).
Křižovatka zklidněných ulic s vysazenými chodníky sníženými do úrovně vozovky a přechody na všech ramenech křižovatky [ Praha 6, Eliášova | foto: Tomáš Cach ]
28
Náhled Manuálu | Vybraná pravidla s příklady
Zábrany a bariéry ve městě Snížení množství bariér ve městě a zlepšování prostupnosti
Ochranu chodce je nutné přednostně řešit způsobem nezabraňujícím v průchodnosti, např. snížením rychlosti projíždějících vozidel nebo vhodným umístěním prvků umožňujících průchod.
Příklad nadbytečného užití dvojitého zábradlí v místě, kde by vzhledem k jeho charakteru reálně nemuselo vůbec být [ Praha 6, Jugoslávských partyzánů | foto: Jan Harciník ]
V oblastech, kde není možné uchycení trakčního vedení na převěsech mezi budovami, je vhodné umísťovat na převěsech mezi sloupy sdruženými s veřejným osvětlením. Stožáry je vždy nutné umísťovat tak, aby nepřekážely provozu.
Nekoncepční umísťování sloupů trakčního tramvajového vedení do prostoru chodníku pouze dle požadavků na statiku vytváří bariéry pro pohyb po chodníku a degraduje celkové vnímání prostoru náměstí [ Praha 2, Karlovo náměstí | foto: Jan Harciník ]
29
Mobiliář Umístění mobiliáře pro zpříjemnění pobytu
Všechny standardní nadzemní kovové prvky umísťované ve veřejném prostoru (včetně všech prvků technické a dopravní infrastruktury, tj. zábradlí, sloupků, sloupů atd.) by měly mít sjednocenou barevnost.
Vhodné řešení umísťování laviček čelem do veřejného prostoru s krytými zády [ Dánsko, Kodaň | foto: Adam Gebrian ]
Z hlediska komfortu sedacího mobiliáře je nutné klást důraz také na jeho dobré umístění a příjemné mikroklima (např. krytá záda, umístění mezi stromy, umístění po stranách průchozích koridorů, atraktivní výhled).
30
Náhled Manuálu | Vybraná pravidla s příklady
Odpadkové koše Umístění a podoba košů vhodné z hlediska údržby
V souvislé městské zástavbě a na významných prostranstvích na celém území Prahy je vhodné umísťovat podzemní kontejnery na tříděný odpad.
Příklad obtížně udržovatelného plastového koše, který podléhá rychlé degradaci [ Praha 6, Vítězné náměstí | foto: Žofie Raimanová ]
Schodiště, lávky, podchody Úrovňové křížení nahrazující podchody a lávky
Podchody a lávky je vhodné v maximální možné míře nahrazovat úrovňovým křížením.
Měl by být kladen důraz na kvalitní technické řešení a estetickou úroveň. Na lávky by neměly být umísťovány reklamní prvky [ Praha 10, Vršovice | foto: Jakub Henrdrych ]
31
Reklama Podpora kulturní reklamy, kultivace veřejného prostoru omezením velikosti reklamy, regulace reklamy na městském mobiliáři
Propagace kulturní činnosti na veřejných prostranstvích přiléhajících k historicky cenným objektům a na objektech samotných vyžaduje koncepční přístup a vysokou estetickou úroveň grafického řešení.
Umísťování reklamy na lavičky a na koše je na celém území hl. m. Prahy zásadně nevhodné.
Kampaň kulturní instituce, jejíž vizuální podoba je v souladu s architekturou historicky cenného objektu [ Praha 1, Rudolfinum | foto: Martin Špičák ]
strategie rozvoje /návrh + manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy — náhled dokumentů — Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Sekce detailu města Kancelář veřejného prostoru Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2 — www.iprpraha.cz/manual vedoucí projektu: Ing. arch. Pavla Melková vedoucí týmu: MgA. Žofie Raimanová Ing. arch. Tomáš Cach, Mgr. Daniela Doležalová, Ing. arch. Vladimír Fialka, Ing. arch. Kateřina Frejlachová, Ing. arch. Jan Harciník, Ing. arch. Jakub Hendrych, Ing. arch. Jan Kadlas, Veronika Kučerová, Ing. arch. Zuzana Kuldová, MgA. Marek Kundrata, Ing. arch. Radek Novotný, Ing. akad. arch. Jan Šépka, Ing. arch. Martin Špičák, Ing. Štěpán Špoula ilustrace: MgA. Marek Kundrata schémata: Ing. arch. Tomáš Cach, Jakub Benda, Ing. arch. Zuzana Kuldová, Ing. arch. Vladimír Sitta grafický návrh / sazba: Ing. arch. Jakub Hendrych, Ing. arch. Zuzana Kuldová, Ing. arch. Kateřina Dolejšová (koncept / supervize)
32 stran © ipr/sdm/kvp, 2014–06 Vydal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Samostatné obrazy, text i dílčí části je možné (s ohledem na autorský zákon) šířit, kopírovat a rozmnožovat libovolnou technikou. Rozsáhlejší citaci nebo vyšší náklad je nutno dojednat s vydavatelem. Vždy je nutné uvést zdroj.
Město si uvědomilo význam veřejných prostranství pro kvalitu života ve městě a pro kvalitní rozvoj města jako propojeného celku. Návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství a Manuál tvorby veřejných prostranství jsou jedním z prvních nástrojů, jak začít tuto kvalitu naplňovat.
www.iprpraha.cz/manual
