PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVI UNIVERZITY. Právo a mezinárodní obchod. Katedra mezinárodního a evropského práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVI UNIVERZITY Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a evropského práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE DPH v obchodě mezi členskými státy Vít Uhlíř 2011/2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: DPH v obchodě mezi členskými státy zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

……………………………………………………. 1

Na tomto místě bych chtěl poděkovat prof. JUDr. Vladimíru Týčovi, CSc. za pomoc a metodické vedení při zpracovávání této bakalářské práce. 2

OBSAH 1 Úvod 2 DPH a daňová soustava 2.1 Historie daní 2.2 Význam a funkce daní 2.2.1 Význam daní 2.2.2 Funkce daní 2.3 Daňový systém ČR 2.4 DPH v daňovém systému ČR 2.4.1 Zavedení DPH do daňového systému ČR 2.4.2 Charakteristika DPH 2.4.3 Subjekt DPH 2.4.4 Předmět 2.4.5 Sazba DPH 2.4.6 Správa DPH v ČR 3 Legislativa upravující DPH v EU 3.1 Vývoj legislativy EU ve vztahu k DPH 3.2 Současný stav legislativy EU v oblasti DPH 3.2.1 Účel a působnost směrnice Rady 2006/112/ES 3.2.2 Předmět daně dle směrnice Rady 2006/112/ES 3.2.3 Územní působnost směrnice Rady 2006/112/ES 3.2.4 Místo zdanitelného plnění dle směrnice Rady 2006/112/ES 3.2.5 Osoby povinné k dani dle směrnice Rady 2006/112/ES 3.2.6 Základ daně a sazby dle směrnice Rady 2006/112/ES 3.3 Význam DPH v EU 4 DPH v obchodě mezi členskými státy 4.1 Způsoby daňových podvodů v obchodě mezi členskými státy 4.2 Nejčastější způsoby podvodů s DPH při obchodu v rámci České republiky 4.3 Systém kontroly DPH 4.3.1 Daňové identifikační číslo 4.3.2 Datový systém VIES 4.3.3 Intrastat 4.3.4 Další nástroje EU pro zamezování daňových úniků 5 Návrh opatření proti daňovým podvodům 6 Závěr 7 Resume 8 Použitá literatura 9 Přílohy Zadaní bakalářské práce

3

4 6 6 7 7 8 9 10 10 11 12 13 13 14 15 15 18 18 18 19 19 20 21 22 23 24 27 28 29 30 30 31 32 35 37 39 43

1

Úvod

Obchod je každodenní součástí života každého z nás. Jedná se o směnu zboží či služeb za peníze nebo jinou formu hodnoty, jakou může být jiné zboží či služba. Každý z nás je v podstatě k obchodu nucen, neboť nejsme schopni produkovat si sami veškeré zboží a služby, které potřebujeme k vlastní existenci. Ani jednotlivé státy nejsou schopny produkovat veškeré zboží či služby pro vlastní obyvatele, a proto využívají obchodu s ostatními státy. Obchod slouží nejen k uspokojování potřeb zákazníků a výrobců, ale v mezinárodním pohledu je ukazatelem úrovně ekonomik jednotlivých států. Proto je snahou každého státu, mezinárodní obchod co nejvíce podporovat. Za tímto účelem bylo uzavřeno velké množství mezinárodních smluv ať již dvoustranných nebo vícestranných. Ve dvacátém století vzniklo také několik mezinárodních organizací majících za úkol podporu mezinárodního obchodu. Mezi nejvýznamnější patří Světová obchodní organizace WTO. Na regionální úrovni byly založeny různé unie na všech světových kontinentech. Pro evropské státy je nejdůležitější organizací Evropská unie, do které v roce 2004 vstoupila i Česká republika. Jednou z hlavních zásad Evropské unie je volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Hlavním důvodem vzniku takovéto unie je zjednodušení obchodu mezi členskými státy a také posílení pozice těchto států na mezinárodním trhu. Aby bylo možno vytvořit prostor mezi státy, ve kterém by se mohlo pohybovat volně zboží, služby a kapitál, je nutno vytvořit pravidla, která by měla znemožnit zneužívání tohoto prostoru a vytvořit ochranu a vhodné podmínky pro obchod mezi členskými státy. Z tohoto důvodu vznikly v rámci Evropské unie orgány, které mají za úkol vytvořit tato pravidla a také dohlížet na jejich dodržování. Pro jednotlivé členy Evropské unie je samozřejmě důležitá neustálá kontrola vlastních zájmů, především udržení vlastních ekonomik a příjmů finančních prostředků do vlastních rozpočtů. Výběr a správa daní je nejzákladnějším příjmem všech států nejen v Evropské unii. Proto je velmi důležité, aby umožněním volného pohybu zboží, služeb a kapitálu nedocházelo ke krácení daní, které jsou zákonným a základním příjmem jednotlivých států. Daň z přidané hodnoty nejčastěji uváděna ve zkratce DPH, je již podle svého názvu určitým poplatkem za přidání neboli zvýšení hodnoty zboží. Pro každou ekonomiku je 4

důležité přidanou hodnotu zboží nebo i přímo počáteční suroviny co nejvíce zvyšovat tak, aby výsledné zboží mělo co nejvyšší marži. Pro stát, který je sídlem subjektu výrobce, zpracovatele nebo obchodníka se zbožím s vysokou přidanou hodnotou, je zase důležité zajistit, aby tento subjekt řádně odvedl daň z přidané hodnoty. A to nejen v rámci vnitrostátního obchodu, ale také mezinárodního obchodu. Cílem této bakalářské práce na téma DPH v obchodě mezi členskými státy je zhodnotit současný stav kontroly odvádění DPH mezi jednotlivými členskými státy. Popsat systém kontroly a nejčastější způsoby zneužití DPH. Na základě získaných informací navrhnout změny, které by mohly efektivněji zabránit, páchání podvodů s DPH v obchodě mezi jednotlivými členskými státy.

5

2

DPH a daňová soustava

2.1

Historie daní

Z historického pohledu jsou daně staré jako první státní útvary. V otrokářské společnosti jsou příjmy panovníkovi pokladny, které mají charakter daní, pouze jejím příležitostným zdrojem. Daně hrají v ekonomice druhořadou roli, jsou většinou vybírány v naturální podobě. Hlavním příjmem rozpočtů jsou válečné kořisti a jiné nedaňové příjmy. Toto je dáno i tím, že antický stát nepotřebuje ke svému fungování příliš mnoho financí, mnoho funkcí je např. čestných (senátorství, vojenská služba, funkce ve správě). Potřeby feudálního státu, zvláště peněžitého charakteru, jsou rovněž malé a týkají se především panovnického dvora. Proto i v tomto časovém úseku dějin mají odvody daňového charakteru podpůrnou roli v rámci příjmu rozpočtů. Mezi prvé "daně" je možno zařadit následující čtyři druhy odvodů: [1] 

Domény - odvody z výnosů z panovníkova majetku (v naprosté většině mají naturální povahu)



Regály - poplatky za propůjčení práv, které patří výlučně panovníkovi (např. právo těžby, lovu, vaření piva apod.). Na základě těchto práv vzniká regál horní, solní, celní



Kontribuce - předchůdkyně přímých daní. Vybírají se z hlavy, z majetku i výnosů



Akcízy - představují první formu nepřímých daní, jsou moderní formou regálů

Význam daní narůstá až v období liberalismu a kapitalismu, kdy je sice snahou minimalizovat zásahy státu do ekonomiky, ale na druhou stranu vzrůstá úloha státu v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociální politice. V České republice (lépe řečeno v bývalém Československu) se termín daně používá až od roku 1948, kdy termín daně nahradilo původní „berně“. Toto slovo označovalo daň nebo pomoc a vzniklo (nebo se ho aspoň v tomto smyslu užívalo) teprve v době po nástupu Lucemburků po roce 1310. [2] [1]

ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003. s. 21

[2]

JÁNOŠÍKOVÁ, P., MRKÝVKA, P., TOMAŽIČ, I. et al. Finanční a daňové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. s. 277

6

2.2

Význam a funkce daní

2.2.1 Význam daní Daň se nejčastěji definuje jako povinná, zákonem předem stanovená částka, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu.[3] Každý stát, aby mohl plnit své funkce, potřebuje soustředit peněžní prostředky, a z toho důvodu se všichni obyvatelé musí podílet na veřejných příjmech. Daně jsou sice nejvýznamnějším veřejným příjmem, ale nejsou jediným druhem všech příjmů. [4] Veškeré příjmy státu jsou zahrnovány do státního rozpočtu. Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje poslanecká sněmovna. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. [5] V České republice jsou příjmy státního rozpočtu vymezeny v § 6 zákona č. 218/2000 Sb. Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak: 

výnosy daní včetně příslušenství,



pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na úrazové pojištění včetně penále,



výnosy z podílu na clech, které jsou podle práva Evropských společenství a jsou ponechány členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,



příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,



odvod zbývajícího zisku České národní banky,



sankce za porušení rozpočtové kázně,



správní a soudní poplatky,

[3]

ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003. s. 8

[4]

JÁNOŠÍKOVÁ, P., MRKÝVKA, P., TOMAŽIČ, I. et al. Finanční a daňové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 286

[5]

Státní rozpočet. Wikipedia [online]. Změněno 12. 4. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det

7

2009.



úhrady spojené s realizací státních záruk,



příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním a majetku České republiky, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany,



splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,



peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,



výnosy z majetkových účastí státu,



výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,



penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,



prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu,



pokuty,



další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. [6] Význam odvodu daní pro příjmy státního rozpočtu je patrný ze statistiky Ministerstva

financí České republiky, kdy v plánu pro rok 2009 byly daňové příjmy plánovány na částku 992,2 miliard Kč z celkového plánovaného příjmu 1 114 miliard Kč. Daňový podíl by byl více než 89 %. Daňové příjmy bez sociálního a zdravotního pojistného by činily 595,52 miliard Kč, což je přes 53 % celkových příjmů státního rozpočtu. Celková statistika je uvedena v příloze č. 1. 2.2.2 Funkce daní Daně rozlišujeme podle následujících funkcí: 

funkce fiskální je nejdůležitější funkcí a je to schopnost naplnit veřejný rozpočet



funkce alokační koriguje na některých specifických trzích efektivnost tržních mechanismů. Daně mohou tento stav korigovat a vybírat se proto, aby umísťovaly prostředky tam, kde se jich při tržní alokaci nedostávalo.

[6]

zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění

8

pravidlech

a

o změně

některých

souvisejících



funkce redistribuční přesunuje část důchodů od bohatších jedinců k chudším. Zmírňují rozdíly v důchodech jednotlivých subjektů tím, že vybírají více od bohatších, což umožňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudším.



funkce

stabilizační

umožňuje

přispívat

ke

zmírňování

cyklických

výkyvů

v ekonomice. [7] 2.3

Daňový systém České republiky

Daňový systém České republiky prodělal nejrozsáhlejší reformu v roce 1993. Nejvýznamnější cíle této reformy byly v: 

zavedení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní



oddělení sociálního pojistného od daní z příjmů



sjednocení zdanění všech forem podnikatelských subjektů Další daňová reforma byla v roce 2004 při vstupu České republiky do Evropské unie.

Tato reforma spočívala v implementaci daňového práva Evropské unie do právního řádu České republiky. Výsledkem byl především nový zákon o dani z přidané hodnoty a nový zákon o spotřebních daních. [8] Daňový systém České republiky je, po reformě a implementaci komunitárního práva, podobný systémům ostatních evropských zemí. Základní rozdělení daní je na daně přímé a daně nepřímé. Toto rozdělení je dle vazby daně na důchod poplatníka. Daně přímé platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Jsou to daně důchodové a majetkové, případně daně z hlavy. Postihují zdaňovaný příjem při jeho vzniku. U daní nepřímých se předpokládá, že subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšené ceny. Nepřímé daně se spojují s příjmem při jeho upotřebení. [9] [7]

ŠULCOVÁ, M., MORAVEC, L. Daňová soustava [online]. SMEP, 2003 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=73

[8]

VANČUROVÁ, A., Daňové reformy ČR [online]. Komora daňových poradců ČR, 2006- 2011 [cit. 2012-0515]. Dostupné z: http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf

[9]

JÁNOŠÍKOVÁ, P., MRKÝVKA, P., TOMAŽIČ, I. et al. Finanční a daňové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. s. 292

9

Daně přímé 

Daň z příjmů fyzických osob



Daň z příjmů právnických osob



Daň z nemovitostí



Silniční daň



Daň dědická a darovací



Daň z převodu nemovitostí

Nepřímé daně 

Daň z přidané hodnoty



Spotřební daně



Cla



Energetické daně



Ostatní nepřímé daně zahrnují například poplatky za znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad. [10]

2.4

DPH v daňovém systému ČR

Myšlenka o dani z přidané hodnoty (dále jen DPH) vznikla ve Francii (ekonom Roland Laudré) v roce 1954. Po dlouhých diskuzích byla v praxi poprvé zavedena v roce 1968 právě ve Francii, následně Dánsku a SRN. Země Evropské unie byly průkopníky v zavádění DPH (v zemích Unie DPH povinně existuje). [11] 2.4.1 Zavedení DPH do daňového systému ČR Používání DPH v socialistickém hospodářství, bývalého Československa nemělo své opodstatnění, neboť nedocházelo k tak velkému pohybu zboží mezi soukromými subjekty jako v tržním hospodářství, které se začalo rozvíjet po politických a hospodářských změnách

[10]

Daňový systém České republiky [online]. Česká daňová správa, 2006-2011 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/284.html?year=0

[11]

ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003. 249 s. 154

10

v roce 1989. Daň z přidané hodnoty se v Československu nepoužívala ani po roce 1989. Za jejího předchůdce můžeme označit daň z obratu, která se vypočítávala z převodu zboží mezi obchodníky. Od roku 1993 byla tato daň z obratu nahrazena DPH, u které dochází ke zdanění pouze "přidané hodnoty", tzn., že dani podléhá pouze hodnota přidaná zpracováním u druhého, třetího či dalšího výrobce (prodejce) a již se nedaní vstupy. Zavedení DPH znamenalo rozšíření zdaňovaných položek také na většinu služeb.

[12]

DPH byla upravena

zákonem ČNR č. 588/1992 účinného dnem 1. ledna 1993 až do roku 2004. Nejvýraznější změnou prošla DPH v roce 2004. Dnem 1. května 2004 nabyl účinnosti nový zákon č. 235/2004 Sb., jenž nahradil předchozí právní úpravu. Rovněž tím dnem se stala Česká republika členem Evropské unie (dále jen EU), čímž došlo k převzetí právních norem EU do právního řádu České republiky, včetně norem upravujících DPH. 2.4.2 Charakteristika DPH DPH patří mezi nepřímé daně, které jsou charakteristické tím, že postihují spotřebu. Současný trend v zemích EU směřuje k růstu podílu nepřímých daní na celkových daňových výnosech. Důvody upřednostňování nepřímých daní před přímými jsou zejména 

uplatnění principu neutrality,



zajištění dostatečného fiskálního výnosu,



menší pravděpodobnost daňových úniků,



snižování zdanění zisku, a tím také zvýšení množství finančních prostředků, které jsou ponechány k volné dispozici podnikatelům. [13] DPH má svůj princip založený na odvádění daně z tzv. přidané hodnoty, což je

navýšená marže koupí a prodejem zboží u jednoho subjektu. Mechanizmus platby daně spočívá ve dvou fázích a to:

[12]

ONDROVÁ, E., Daň z přidané hodnoty v ČR [online]. Finance.cz, vydáno 29. 7. 2003 [cit. 2012-06-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/31843-dan-z-pridane-hodnoty-v-cr/

[13]

JÁNOŠÍKOVÁ, P., MRKÝVKA, P., TOMAŽIČ, I. et al. Finanční a daňové právo. Plzeň: Aleš Čeněk. s. 367

11

2009.

 daň na vstupu - subjekt při koupi zboží zaplatí kupní cenu včetně DPH, tato daň je mu státem vrácena (refundována).  daň na výstupu - subjekt při prodeji zboží, které zhodnotil nebo jinak navýšil jeho cenu, prodává zboží navýšené o DPH. Tuto daň musí odvést státu.

Daní je tedy podíl z rozdílu mezi kupní a prodejní cenou. Tento mechanismus je podmíněn skutečností, že subjekt uplatňující navrácení DPH je u finančního úřadu zapsán jako plátce DPH a je povinen k této dani odevzdávat daňové přiznání. Největšího odvodu DPH však dochází při prodeji konečného výrobku, zboží či služby konečnému zákazníkovi, kterým jsou spotřebitelé, tedy osoby nepodnikající. Při prodeji těmto osobám prodávající odvede DPH státu, ale kupující si ji nemůže nárokovat zpět. 2.4.3 Subjekt DPH Subjekt daně dle zákona č. 235/2004 Sb. je v 1. odstavci §5 definován takto: Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Subjektem daně jsou tedy veškeré fyzické a právnické osoby, bez ohledu, zda k tomu byly zřízeny za účelem podnikání. Stát a jeho organizační složky, obce a vyšší samosprávní jednotky se za osoby povinné k dani nepovažují, pokud na základě jejich činnosti nerozhodne příslušný orgán jinak. Osobami osvobozenými od uplatňování daně jsou ty, které nedosáhnou obratu 1 000 000 Kč během 12 po sobě jdoucích měsíců. Zákon dává tedy drobným podnikatelům, kteří nedosahují obratu 1 000 000 Kč na výběr, zda se budou chtít stát plátci DPH. Výhoda subjektů DPH je především při pořizování zboží, které je spotřebováno v rámci podnikání, jako je zařízení kanceláří, dopravní prostředky apod. Koupí tohoto zboží dojde k vrácení DPH, ale tím, že jej subjekt dále neprodává, neodvádí ani z něho daň na "výstupu".

12

2.4.4 Předmět DPH Předmět daně je dle §2 odstavce 1. zákona 235/2004 Sb. rozdělen do následujících čtyř skupin: a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Dle zákona č. 235/2004 Sb. se již nedováží zboží např. z Německa, protože zákon důsledně používá pojem dovoz pouze pro třetí země a pro členské státy používá pojem pořízení zboží. [14] 2.4.5 Sazba DPH DPH má základní sazbu, která je v ČR doplněna sníženou sazbou. V současné době je základní sazba 20 % a snížená sazba 14 %. Rozdíl mezi základní a sníženou sazbou se neustále snižuje. Při zavedení DPH do daňového systému zákonem ČNR č. 588/1992 Sb. byla základní sazba 22 % a snížená sazba 5 %. Zboží a služby spadající do snížené sazby DPH jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb. Jejím prostudováním dojdeme k závěru, že ze základní sazby je vyňato zboží určené pro základní životní potřeby, jako jsou potraviny. Dále zboží podporující rodiny s dětmi (pleny, dětské sedačky), zboží podporující kulturu (knihy, kartografické výrobky) a v neposlední řadě pomůcky pro zdravotně handicapované.

[14]

RAMBOUSEK, J. Nový zákon o DPH od vstupu ČR do EU. Praha 2004. s. 9

13

Od zavedení DPH do daňového systému ČR dochází k neustálému zvyšování snížené sazby, přičemž základní sazba byla v některých případech snížena. V novele zákona o DPH č. 370/2011 Sb. je již uvedena v ustanovení čl. I bodě 8 změna základní a snížené sazby na jednotnou sazbu 17,5 %. Tento bod však nabývá účinnosti až dnem 1. 1. 2013. Touto novelou dojde ke sloučení obou sazeb, tedy ke zrušení zvýhodněné snížené sazby, což povede k vyšší daňové zátěži sociálně slabších, rodin s dětmi a zdravotně znevýhodněných občanů. Zboží a služby ve snížené sazbě DPH v České republice jsou uvedeny v příloze č. 2. 2.4.6 Správa DPH v ČR Správu daně z přidané hodnoty vykonává místně příslušný správce daně, tzn. místně příslušný finanční úřad, příslušný buď dle bydliště u fyzické osoby, nebo u právnické osoby dle sídla. Tato místní příslušnost je stanovena zákonem o správě daní a poplatků, přičemž tento zákon dále ještě upravuje specifické způsoby stanovování místní příslušnosti. [15] Osoby registrované k DPH jsou povinny správci daně podávat daňové přiznání, na jehož základě pak plátce odvede daň státu. Zdaňovací období může být měsíční nebo čtvrtletní. Délka zdaňovacího období se řídí podle obratu za kalendářní rok. Osoby dosahující obratu do dvou milionů Kč mají zdaňovací období v délce tří měsíců. Osoby dosahující ročního obratu dva až deset milionů Kč se mohou rozhodnout zda budou měsíční či čtvrtletní plátci a osoby dosahující ročního obratu nad deset milionů Kč jsou měsíčními plátci. Lhůta pro podání daňového přiznání je do 25 dnů po skončení daňového období.

[15]

JÁNOŠÍKOVÁ, P., MRKÝVKA, P., TOMAŽIČ, I., et al. Finanční a daňové právo. 1 Plzeň: 2009. s. 385

14

Aleš

Čeněk,

3

Legislativa upravující DPH v EU

3.1

Vývoj Legislativy EU ve vztahu k DPH Česká republika nevstoupila 1. května 2004 do zaběhnutého právního pořádku, kde

všechno funguje a všechno je jasné. I Evropská unie je z hlediska práva na počátku jeho vývoje, právo se v současné době vytváří a ještě dlouho vytvářet bude.

[16]

Toto tvrzení plně

vystihuje harmonizaci právních předpisů týkajících se DPH v obchodě mezi členskými státy. V první fázi harmonizace šlo především o zavedení daně z přidané hodnoty jako unifikovaného systému nepřímého zdanění ve všech členských zemích, ve fázi druhé potom o harmonizaci legislativy daně z přidané hodnoty včetně přiblížení sazeb daní. Oba kroky byly prováděny v úzké součinnosti s primárním cílem, tj. zavedení společného trhu. [17] Společný režim DPH v rámci Společenství byl členskými státy dohodnut I. a II. direktivou, kdy předpokládaný datum jeho zavedení byl posouván následujícími direktivami do doby přijetí VI. direktivy dne 17. května 1977. [18] Již I. direktiva definovala daň z přidané hodnoty jako obratovou všeobecnou daň ze spotřeby stanovenou procentem z prodejní ceny a stanovila i v celku nereálný cíl zavést daň z přidané hodnoty ve všech členských zemích k 1. 1. 1970. [19] Jak je již v předchozím odstavci zmíněno, byla přijatá až VI. směrnice neboli direktiva 77/388/EHS. Tento právní předpis platil až do 31. prosince 2006. O tom, že otázka harmonizace DPH je pro členy EU stále velmi důležitá, svědčí i fakt, že VI. směrnice 77/388/EHS prodělala během své platnosti 32 novelizací. Významnými legislativními dokumenty zasahujícími oblast DPH byla směrnice 91/680/EHS, která zrušila daňové hranice uvnitř Evropských společenství.

[16]

MATTAUSCHOVÁ, B., RAMBOUSEK, J. Daň z přidané hodnoty, Praha 2008. s. 11

[17]

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii, Praha 2012. s. 137

[18]

BREJCHA, P. DPH v Evropské společenství Nový zákon o DPH platný po vstupu ČR do ES z přidané hodnoty, Praha 2004. s. 21

[19]

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii, Praha 2012. s. 137

15

Směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vešla v platnost 1. 1. 2007. Tento právní předpis nahrazuje více právních předpisů, vztahujících se k problematice DPH, než samotnou VI. směrnici 77/388/EHS. Schéma na obr. 1. znázorňuje vývoj a současný stav legislativy Evropské unie v oblasti DPH. Zvýrazněna je legislativa účinná k 1. 1. 2012 Obr. 1 Zásadní předpisy v oblasti daně z přidané hodnoty [20]

Legislativa k dani z přidáné hodnoty

INFORMACE

DEFINICE

SPOLEČNÝ TRH

MINIMÁLNÍ SAZBY

směrnice

směrnice

směrnice

směrnice

77/799/EHS

67/227/EHS

91/680/EHS

92/77/EHS

nařízení

směrnice

směrnice

směrnice

1798/2003

77/388/EHS

2006/112/ES

2005/92/ES

nařízení

směrnice

směrnice

904/2010

2006/112/ES

2006/112/ES

Ve výše uvedeném schématu lze vidět, které důležité předpisy byly nahrazeny směrnicí Rady 2006/112/ES. Účelem této směrnice nebylo přinést žádné věcné změny, ale byla vytvořena z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti. Tato směrnice Rady obsahuje 15 hlav a 12 příloh. Její text se zabývá zejména předmětem daně, teritoriální působností, osobami povinnými k dani, zdanitelnými transakcemi, místem plnění zdanitelných transakcí, uskutečněním zdanitelného plnění, základem daně, sazbami daně, osvobozením od daně, odpočtem daně. V odstavci 58 je stanoven úkol založit poradní výbor pro DPH, který umožní členským státům a komisi úzce spolupracovat v této oblasti. V kapitole 2. čl. 1 je stanoveno složení výboru a činnost.

[20]

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii, Praha 2012. s. 140

16

Dále v textu směrnice Rady 2006/112/ES je již výbor pro DPH zmiňován jako orgán, spravující problematiku DPH. Jednotlivé členské státy jsou povinny s ním konzultovat veškeré odlišnosti od směrnice 2006/112/ES, které chtějí použít ve svém právním řádu. Neboť dle odstavce 59 by členské státy měly mít možnost, s určitým omezením a za určitých podmínek, přijímat nebo nadále uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit výběr daně nebo zamezit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Od svého přijetí byla směrnice 2006/112/ES již několikrát pozměněna. Pozměňovací směrnice Rady jsou uvedeny v obr. 2. Tato směrnice je základním dokumentem pro všechny členské státy v oblasti DPH a je dle pravidel Evropského práva začleněna do právního řádu členských států. V případě České republiky se jedná o zákon č. 235/2004 Sb. Obr. 2 Přehled směrnic pozměňující původní znění směrnice 2006/112/ES [21]

Tyto pozměňovací směrnice upravily stávající směrnici Rady zejména v oblasti pravidel pro stanovení místa plnění u služeb (směrnice 2008/8/ES). Obecně by místo zdaňování služby mělo být místem, kde dochází k jeho spotřebě. Služby rozhlasového a televizního vysílání jsou upraveny směrnicí 2006/138/ES. Směrnice 2007/75/ES kterou se mění některá dočasná ustanovení o sazbách DPH. Směrnice 2009/47/ES zase upravuje sníženou sazbu DPH. Dle této směrnice členské státy mohou zahrnout do snížené sazby [21]

Směrnice Rady 2006/112/ES, [online]. EUR - Lex, aktualizováno 19. 6. 2012 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z:http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2006L0112:20110101:CS:PDF

17

místně poskytované služby. Směrnice Rady 2010/88/EU o trvání povinnosti dodržovat minimální sazbu DPH. Jedná se jen o prodloužení období po které musí být dodržena minimální výše základní sazby na hodnotě 15 %. Dle původního textu směrnice tato minimální sazba byla do 31. 12. 2010. Dle nové směrnice musí být tato sazba dodržována do 31. 12. 2015. 3.2

Současný stav legislativy EU v oblasti DPH Jak již bylo uvedeno v předchozí podkapitole, DPH je v současné době řízeno směrnicí

2006/112/ES. Tato norma byla přijata v listopadu 2006 a s účinností od 1. 1. 2007 byla přijata do právních řádů členských států. Hlavní důvod společné právní úpravy DPH je ve směrnici Rady 2006/112/ES popsán takto: Je nezbytné dosáhnout takové harmonizace daní z obratu pomocí systému DPH, která co nejvíce vyloučí faktory, jež mohou narušovat podmínky hospodářské soutěže, jak na úrovni členských států, tak na úrovni Společenství. 3.2.1 Účel a oblast působnosti směrnice Rady 2006/112/ES Účelem směrnice je zavedení společného systému DPH. Oblast působnosti je založena na zásadě, že se na zboží a služby uplatňuje všeobecná daň ze spotřeby v přesném poměru k ceně zboží a služeb. Každé plnění podléhá zdanění vypočítané z ceny zboží nebo služeb podle sazeb platných pro toto zboží nebo tuto službu. 3.2.2 Předmět daně dle směrnice Rady 2006/112/ES Předmětem DPH jsou tato plnění: 

dodání zboží za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková



pořízení zboží za úplatu uvnitř Společenství uskutečněné v rámci členského státu



poskytnutí služby za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková



dovoz zboží Při porovnání předmětu daně mezi směrnicí Rady a zákonem č. 235/2006 Sb. je

zřejmé že směrnice Rady neřeší předměty daně, které jsou pevně spjaty s územím státu, jako jsou nemovitosti. Ačkoliv jsou volně obchodovatelné, nelze změnit jejich místo zdanění.

18

3.2.3 Územní působnost směrnice Rady 2006/112/ES Pro účely této směrnice se rozumí Společenstvím a územím Společenství souhrn území členských států, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství, s výjimkou třetích území. Třetí území můžeme rozdělit na ty jež jsou součástí celního území Společenství a ty jež jeho součástí nejsou, viz obr. 3. Obr. 3 Rozdělení třetích území dle příslušnosti k celnímu území Společenství. hora Athos Kanárské ostrovy součást celního území

francouzské zámořské departmenty Alandy Normanské ostrovy

ostrov Helgoland

Třetí území

území Büsingen Ceuta mimo celní území

Melilla Livigno Campione d’Italia italské vody jezera Lugano

V územní působnosti směrnice je dále definována třetí země jako stát nebo území, na nějž se nevztahuje smlouva o založení Evropského Společenství. 3.2.4 Místo zdanitelného plnění dle směrnice Rady 2006/112/ES Pro potřeby místa zdanitelného plnění směrnice definuje místo dodání zboží. V případě, že se zboží nepřepravuje nebo neodesílá, je místem dodání místo, kde se zboží nachází v okamžiku, kdy se dodání uskutečňuje. V případě, že se zboží přepravuje nebo odesílá, považuje se za místo dodání místo, kde se zboží nachází v okamžiku zahájení svého odeslání nebo přepravy pořizovateli. Nachází-li se však místo zahájení odeslání nebo přepravy zboží na třetím území nebo v třetí zemi, má se za to, že se místo dodání zboží dovozcem a místo případných následných dodání nacházejí v členském státě dovozu zboží. Za místo pořízení zboží uvnitř Společenství se považuje místo, kde se zboží nachází při ukončení odeslání nebo přepravy pořizovateli.

19

Místem poskytnutí služby se v této směrnici rozumí sídlo právnické osoby povinné k dani je místo poskytnutí služby. V případě poskytnutí služby stálé pobočky osoby povinné k dani, je místem poskytnutí sídlo pobočky. Místem poskytnutí služby osobě nepovinné je k dani je místo sídla poskytovatele daně. 3.2.5 Osoby povinné k dani dle směrnice Rady 2006/112/ES Dle článku 9 je osoba povinná k dani jakákoliv osoba, která vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti. Ekonomickou činností se rozumí veškerá činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby. Považuje se za ni zejména využívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Osobou povinnou k dani se považuje také osoba, která příležitostně dodá nový dopravní prostředek, jenž je v rámci pořízení přepraven mimo území členského státu, avšak na území Společenství. Při porovnání článku 9 směrnice a zákona 235/2004 Sb. zjistíme, že v České republice jsou od registrační povinnosti osvobozeny osoby nedosahující obratu 1 000 000 Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích. Kritérium limitního obratu, dle směrnice Rady hlavy VIII Zvláštní režimy, mohou využít všechny státy. Státy, které byly členy k 17. květnu 1977, poskytovaly osvobození od registrace k dani osobám, které dosahovaly ročního obratu do 5 000 ECU (evropská zúčtovací jednotka), mohou navýšit tento limit až na 5 000 Eur. Členské státy, které přistoupily po 1. lednu 1978, mohou poskytnout osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven ekvivalentu v národní měně následujících částek při kurzu platném ke dni jejich přistoupení, viz tab. 1. Tab. 1: Limitní obrat pro povinnou registraci pro státy, které přistoupily po 1. 1. 1978 limit obratu 10 000 ECU 16 000 ECU 35 000 ECU 15 600 EUR 17 200 EUR 25 000 EUR 25 600 EUR 29 000 EUR

členský stát Finsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Švédsko Estonsko Rakousko Kypr Lotyšsko Slovinsko Bulharsko Litva

35 000 EUR

Maďarsko, Česká republika, Rumunsko, Slovensko 20

Malta jako jediná má limit rozdělen do 3 kategorií. Pokud se ekonomická činnost sestává převážně z prodeje zboží, je limit 37 000 EUR. Při poskytování služeb s nízkou přidanou hodnotou a vysokými vstupy je limit 24 300 EUR a poslední kategorií jsou služby s nízkými vstupy a limitem 14 600 EUR. 3.2.6 Základ daně a sazby dle směrnice Rady 2006/112/ES Základem daně je částka, která u zboží není nižší než kupní cena. U služeb nemůže být základ daně nižší než celkové náklady na poskytnutí této služby. Do základu daně mohou být zahrnuty tyto položky: 

daně, cla, dávky a poplatky, s výjimkou samotné DPH



vedlejší výdaje jako jsou náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, které dodavatel zboží nebo poskytovatel služby účtuje k tíži pořizovatele nebo příjemce Základní sazbu DPH si určí každý členský stát jako procentní podíl ze základu daně,

která je stejná pro dodání zboží i pro poskytnutí služby. Dle směrnice však do 31. 12. 2015 nesmí být základní sazba nižší než 15 %. Směrnice také umožňuje členským státům použít jednu nebo dvě snížené sazby. Využít sníženou sazbu lze jen na zboží a služby uvedené v příloze III směrnice. Výčet tohoto zboží a služeb je v příloze č. 2 této práce. Sníženou sazbu nelze uplatnit u elektronicky uplatněných služeb. Minimální hodnota snížené sazby je 5 %. Sníženou sazbu DPH využívá většina členských států. Jednotná sazba DPH je v EU zavedena pouze v Dánsku (25 %), některé zboží a služby jsou však od DPH osvobozeny. Ve všech ostatních zemích EU je zavedeno více sazeb DPH. Některé země EU dokonce využívají legislativní možnosti a mají zavedeny tři sazby daně (základní, sníženou a super sníženou). Tři sazby daně jsou zavedeny např. v Řecku, Španělsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku. Některé zboží či služby jsou navíc i v těchto zemích od DPH osvobozeny. [22] Přehled jednotlivých sazeb DPH v členských státech platných v roce 2012 je uveden v příloze č. 3 této bakalářské práce.

[22]

GOLA, P., Kde se nejvíce zvýšily sazby DPH? [online]. Finance.cz, vydáno 4. 1. 2012 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/337908-kde-se-nejvice-zvysily-sazby-dph-/

21

3.3

Význam DPH v EU

V předchozích kapitolách byl popsán význam DPH pro jednotlivé členské státy. Je to velmi významný zdroj příjmu státního rozpočtu každého státu. Jedním z důvodů proč se EU intenzivně zabývá úpravou legislativy v oblasti DPH je to, že DPH je jedním ze zdrojů příjmu samotné EU. Zdroje EU můžeme rozdělit na: [23] 

zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND). Stanoví se použitím sazby určené v rámci rozpočtového procesu na HND členských států. Vzhledem k tomu, že rozpočet EU musí být vždy vyrovnaný, zdroj dle HND je variabilní (tzv. doplňkový) zdroj, který se používá na zabezpečení dostatečných příjmů potřebných k pokrytí rozpočtových výdajů. Stanoví se tak, že od celkových potřeb rozpočtu EU se odečtou příjmy a další zdroje rozpočtu EU. Rozdíl, který není pokryt výše uvedenými zdroji, je pokryt vlastním zdrojem dle HND. Jeho sazba se stanoví jako podíl celkové částky, která má být pokryta zdrojem z HND, a souhrnu HND členských zemí. Tato sazba je aplikována na základ HND jednotlivých členských států.



tzv. tradiční vlastní zdroje (TOR). Cla z obchodu se třetími zeměmi stanovená ve společném celním sazebníku a dávky a další poplatky stanovené v rámci společné organizace trhu cukrem.



zdroj založený na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Stanoví se použitím jednotné sazby ve výši 0,30 % platné pro všechny členské státy na harmonizovaný vyměřovací základ DPH určený podle pravidel Unie. Vyměřovací základ pro tyto účely nepřesahuje 50 % hrubého národního důchodu. V případě, že je vyměřovací základ vyšší, použije se jako základna 50 % HND.

Největším zdrojem příjmů je podíl z HND v podílu asi 75 %. Druhým jsou tradiční vlastní zdroje s podílem asi 13 %. Podíl z DPH je přibližně 11 %. Zbývající asi 1,5 % tvoří ostatní zdroje jako jsou pokuty, úroky, přebytky rozpočtu z předchozích období apod. Z výše uvedeného vyplývá povinnost odvádět finanční prostředky do rozpočtu EU, které jsou zpětně čerpány v podobě programů a dotací. Bilance odvodů a čerpání ČR je uvedena v příloze č. 4. [23]

Systém vlastních zdrojů Evropské unie [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2005-2009 [cit. 2012-0621]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_rozpocet_vlastni_zdroje.html

22

4

DPH v obchodě mezi členskými státy EU

V rámci obchodu mezi členskými státy mohou nastat dvě odlišné situace. První je, že kupující není registrován k DPH. V tomto případě koupí zboží s již vyměřenou daní, kterou zaplatí při pořízení zboží a prodávající daň odvede správci daně ve členském státě místa dodání zboží. (viz kapitola 3.2.4). Druhou situací je prodej zboží uskutečněn mezi osobami registrovanými k DPH, tak se daň vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo nebo místo podnikání, nevyměřuje daň z přidané hodnoty nebo obdobnou všeobecnou daň ze spotřeby, nebo pokud je taková daň vybrána, je osobě povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku ve výši vybrané daně vrácena. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.

[24]

To znamená, že osoby registrované k dani

mohou pořizovat zboží mezi členskými státy bez navýšení o DPH. Prodávající neodvádí DPH správci daně v místě pořízení a kupující si nenárokuje vratku DPH od příslušného správce daně. V případě uplatnění vrácení DPH v České republice osobou se sídlem v členském státě mimo Českou republiku je správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1. Při dodání zboží do třetí země nečlenského státu EU, se jedná o vývoz zboží, který je považován za osvobozené plnění s nárokem na odpočet DPH, bez ohledu na to, zdali je pořizovatel zboží ve své zemi registrován k DPH či naopak. Transakce pak podléhá zdanění v zemi pořizovatele zboží. Český plátce bude dodávat zboží za ceny bez daně a transakce deklaruje ve svém přiznání k DPH jako vývoz zboží. Nárok na osvobození bude dále prokazován na základě potvrzené celní deklarace. Pořizovatel zboží sídlící v zemi mimo EU, plátce či neplátce DPH, je pak toto zboží povinen řádně zdanit ve své zemi při přechodu státní hranice v závislosti na tamější právní úpravě. [25]

[24]

DRÁBOVÁ, M., HOLUBOVÁ, O., TOMÍČEK, M. Zákon o dani z přidané hodnoty Komentář, Praha 2011. s. 556

[25]

Mezinárodní spolupráce v oblasti DPH [online]. BusinessInfo, vydáno 10. 5. 2008 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/mezinarodni-spoluprace-voblasti-dph/1001635/43979/

23

4.1

Způsoby daňových podvodů v obchodě mezi členskými státy

Daňové podvody mají velmi citelný dopad nejen na veřejné rozpočty jednotlivých členů, ale nezanedbatelnou měrou ovlivňují i příjmy rozpočtu EU. Ačkoli nebyla provedena šetření rozsahu úniků a podvodů v oblasti DPH ve všech členských státech, bylo zveřejněno několik odhadů. Mezinárodní sdružení pro DPH odhaduje ztráty DPH v celé Evropské unii ve výši 60 až 100 miliard EUR ročně. Jen ve Spojeném království samotném úřad HM Revenue and Customs (HMRC) odhaduje, že ve zdanitelném období 2005–2006 činily ztráty příjmů z DPH 18,2 miliard eur. V Německu zveřejnilo ministerstvo financí výsledky studie, která v roce 2005 odhadla ztráty DPH na 17 miliard eur. [26] Mezi nejčastější podvody patří tzv. kolotočový podvod také někdy označován jako podvod chybějícího obchodníka. Podvody tohoto typu využívají systém refundace daně z přidané hodnoty používaný v rámci Evropského společenství, při kterých zboží prochází řadou na sebe navazujících transakcí uskutečněných zčásti mezi členskými státy. V dodávkách zboží, které za sebou následují v řetězci transakcí, dochází v určitém okamžiku ke krácení daně, daň není přiznána ani zaplacena a příslušný plátce přestane existovat či není k nalezení. Předmětem takových podvodů bývá obyčejně snadno prodejné a skladovatelné zboží s relativně vysokou hodnotou – typickým příkladem jsou mobilní telefony, počítačové čipy nebo jiné elektronické zboží. [27] Aby došlo k uzavření celého kruhu, a celý podvod dostál svého názvu, prodá poslední článek řetězce zboží prvnímu článku, který je v jiném členském státě. Tím dojde k prodeji zboží osvobozeného od daně, takže poslední článek vyfakturuje prvnímu článku zboží bez DPH. V procesu podvodu bývají často zneužívány firmy plnící řádně svoje daňové povinnosti. Tyto mezičlánky ani nemusí mít tušení, že jsou nějakým způsobem do podvodného jednání zapojeny. Na obr. 4 je znázorněno jednoduché schéma principu kolotočového podvodu. [26]

BOWLES, S. Zpráva o koordinované strategii o zlepší boje proti daňovým únikům [online]. Evropský

parlament,

vydáno

17.

7.

2008

[cit.

2012-06-22].

s.

10.

Dostupné

z:

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-20080312+0+DOC +XML+V0//CS [27]

ČAPEK, O., Finanční management 11. EU navrhuje opatření pro boj s daňovými podvody [online]. Economia, vydáno 6. 6. 2008 [cit. 2012-06-22]. s. 1 - 2. Dostupné z: http://ihned.cz/download/ DOT_nwsltr/FinManagement_2008_11.pdf

24

Obr. 4 Princip kolotočového podvodu [28]

Toto schéma znázorňuje firmu Alfa, která je v jiném členském státě, transakce mezi firmou Alfa a Beta je v režimu osvobození od daně. Následně firma Beta prodá zboží další firmě a neodvede daň. Další převod je mezi firmami Delta a Gama, které prodá zboží zpět firmě Alfa v režimu osvobozeném od daně. V

krajních

případech

nedochází

ani

ke

skutečnému pohybu zboží a řetězec dodávek nebo jeho část je pouze podložena falešnými doklady, aniž by uvedené transakce měly jakoukoli ekonomickou podstatu.

[1]

Podobnými

podvody, založenými na převodu zboží mezi firmami a neodvádění daně jsou tzv. úniky daně pomocí řetězení firem. Tento typ daňového podvodu se často používá při obchodování s pohonnými hmotami. Právě mezi "překupníky" vzniká nejvíce řetězených daňových podvodů s DPH, k jejíž platbě se různé pochybné firmy sice přihlásí, ale pak často kvůli vykonstruovaným důvodům před samotnou platbou skončí v insolvenci a DPH nezaplatí. Majitelé okamžitě založí jinou firmu a v obchodování pokračují dál. Tyto případy se těžko prokazují, dotyčnému musejí policisté nejprve dokázat úmyslný záměr. [29] [28]

ČAPEK, O., Finanční management 11. EU navrhuje opatření pro boj s daňovými podvody [online]. Economia, vydáno 6. 6. 2008 [cit. 2012-06-22]. s. 1 - 2. Dostupné z: http://ihned.cz/download/ DOT_nwsltr/FinManagement_2008_11.pdf

[29]

PETR, M. Celníci zveřejnili registr obchodníků s palivy [online]. Hospodářské noviny, vydáno 14. 6. 2011, [cit. 2012-06-23]. Dostupné z: http://m.ihned.cz/c4-10140700-52081560-700000_d-celnicizverejnili-registr-obchodniku-s-palivy-je-jich-pres-700

25

Jak v případě řetězení firem, tak systému kolotoče podvodníci zneužívají systému osvobození zboží od daně při obchodu mezi členskými státy. Výše popsané podvody patří k organizovaným podvodům. Osvobozením od daně při přechodu zboží mezi členskými státy dochází také k podvodům, které spočívají v doložení dokladů o prodeji zboží do jiného členského státu fiktivní firmě nebo firmě založené za podvodným účelem. Zboží zůstane u první firmy, která jej pak bez faktury prodá. Tím se původní firma obohatí o daň, kterou měla na výstupu přiznat správci daně. Naopak při dovozu dochází k podvodnému jednání, kdy firma registrovaná k dani pořídí v jiném členském státě zboží, které prodá konečnému spotřebiteli, tedy osobě neregistrované k dani a neodvede daň správci daně. Tento typ daňových podvodů zneužívají např. dovozci ojetých vozidel. Někteří dovozci se specializují na nákup vozů bez DPH od velkých německých či rakouských aukčních domů. Tuto DPH by následně měli zaplatit po dovozu do České republiky. Mnoho z nich to však nedělá a vůz prodají do spřízněného autobazaru. Jedná se o takzvané "účelově založené firmy", které jsou po pár měsících zrušeny. [30] Dalším případem podvodu je umělé navyšování ceny zboží a následného prodeje do jiného členského státu. Případ daňového úniku založeném na tomto principu byl v ČR zaznamenán koncem loňského roku. Případ pod krycím názvem KARTA objasnili detektivové ostravské expozitury Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování. Jedná se o úplně nový případ páchání daňové trestné činnosti. V této věci jde o velice sofistikovanou trestnou činnost. Obvinění měli předstírat nákup karet na předplacenou službu internetového webhostingu systému „Ikropolis.com“. Tyto karty pak měly v mnoha set tisícových sériích fiktivně prodávat na Slovensko, čímž došlo k dodání zboží do jiného členského státu EU. Tímto způsobem měl vzniknout neoprávněný nárok na nadměrný odpočet DPH, který se následně obvinění měli snažit uplatnit. [31] Tento příklad daňového podvodu jen dokazuje, že způsobů páchání daňové trestné činnosti není uzavřený [30]

ČAPEK, O., Finanční management 11. EU navrhuje opatření pro boj s daňovými podvody [online]. Economia, vydáno 6. 6. 2008 [cit. 2012-06-22]. s. 1 - 2. Dostupné z: http://ihned.cz/download/ DOT_nwsltr/FinManagement_2008_11.pdf

[31]

IBEHEJ, J. Dokončení operace karta [online]. Policie České republiky, vydáno 27. 5. 2012 [cit. 2012-0623]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/dokonceni-operace-karta.aspx

26

počet a pachatelé této trestné činnosti jsou velmi důmyslní. Proto lze očekávat jejich reakci na jakýkoliv systém kontroly snažící se daňovým podvodům předcházet. 4.2

Nejčastější způsoby podvodů s DPH při obchodu v rámci České republiky

Problematika daňových podvodů s DPH není jen ve zneužívání osvobození od daně při pořízení zboží v jiném členském státě. Daňové podvody se dějí i v rámci jednotlivých členských států. Česká republika kvůli daňovým únikům přichází podle odhadů o 25 až 30 miliard korun. Z toho deset až 15 miliard činí daňové úniky související s daní z přidané hodnoty a pět až osm miliard s podvody kolem pohonných hmot. [32] Nejčastěji se vyskytují a největší škody jsou páchány daňovými podvody v oblasti pohonných hmot. Pohonné hmoty podléhají nejen DPH, ale také spotřební dani. Způsobů daňových podvodů při obchodě s pohonnými hmotami je více, může se jednat o záměrně mylné označování typu pohonných hmot (záměna za lehký topný olej), přimíchávání jiných látek do pohonných hmot, krácení spotřební daně nebo krácení DPH. Mechanismus krácení DPH je uveden na obr. 5. Subjekt podá daňové přiznání správci daně, ale úmyslně s chybným výpočtem snižujícím správnou výši daně. Obr. 5 Mechanismus daňových úniků v rámci daňového skladu [33]

[32]

Díra v rozpočtu [online]. Týden, vydáno 7. 2. 2012 [cit.2012-06-23]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/ rubriky/byznys/cesko/knizek-stat-trati-na-danovych-unicich-az-30-miliard-rocne_224680.html

[33]

BOROVEC, J., Úniky na spotřební dani a DPH v oblasti pohonných hmot z pohledu ČEPRO, as. [online]. Hospodářská komora České republiky, vydáno 24. 11. 2011 [cit. 2012-06-23]. s. 4 Dostupné z: www.komora.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=6922

27

4.3

Systém kontroly DPH

Základním kontrolním mechanismem je správce daně v jednotlivých členských státech. Jak bylo popsáno v kapitole 2.4.6, správce daně v České republice je místně příslušný finanční úřad. Jednotlivé členské státy mají stejný zájem na správné fungování odvodu daně z DPH jako EU. Proto je důležité správně nastavit systém výběru daně přímo v jednotlivých členských státech. V České republice byl od 1. 1. 2012 zaveden do soustavy územních finančních orgánů Specializovaný finanční úřad (dále jen SFÚ) s celostátní působností. Tento úřad má sídlo v Praze a pobočky v šesti největších městech, a to v Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a v Ostravě. Tento úřad se bude zabývat vybranými subjekty, které jsou zásadní pro výši vybraných daní. Daňovým subjektem, který bude spravován SFÚ, je: [34] 

právnická osoba založená za účelem podnikání, která za zdaňovací období dosáhla obratu více než 2 miliardy Kč



banka



pobočka zahraniční banky



pojišťovna



zajišťovna

Tento specializovaný úřad má za úkol snížit zátěž na místně příslušné finanční úřady, kterou mají s velkými podniky, tím by měl zbýt větší prostor pro důslednější kontrolu menších a středních firem. Pravděpodobnost daňového úniku je přeci jen vyšší u menších firem. Systém kontroly v obchodě mezi členskými státy spočívá hlavně ve vzájemné informovanosti jednotlivých správců daně. Již směrnice 79/1070/EHS ze dne 16. prosince 1979 uvádí, že k účinnějšímu boji proti daňovým únikům je třeba posílit spolupráci mezi správci daně uvnitř Společenství v souladu se společnými zásadami a pravidly. Pro záhajení spolupráce Rada přijala dne 19. prosince 1977 směrnici 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní. Bylo nutné rozšířit tuto vzájemnou spolupráci na oblast nepřímých daní, aby bylo zajištěno jejich správné vyměřování a výběr. [34]

Informace o Specializovaném finančním úřadu [online]. Česká daňová správa, 2006-2011 [cit. 2012-0622]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/14473.html?year=0#book1

28

Důvody pro rozšíření vzájemné pomoci jsou dle směrnice 79/1070/EHS proto, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem vedou k rozpočtovým ztrátám, k popření zásady daňové spravedlnosti a ohrožují poctivou hospodářskou soutěž, a proto ovlivňují řádné fungování společného trhu. Okamžikem zavedení vnitřního jednotného trhu (k 1. 1. 1993) vstoupilo v účinnost nařízení Rady č. 218/92, na jehož základě a na základě dalších aktů (nařízení Rady č. 3330/91) byly pro usnadnění vzájemného obchodu a kontroly v EU povinně zavedeny: [35] 

Daňové identifikační číslo



Datový systém VIES



Kontrolní statistický systém Intrastat

4.3.1 Daňové identifikační číslo Daňové identifikační číslo (dále jen DIČ) bylo v ČR používáno již před vstupem do EU v roce 2004. Po vstupu do EU bylo označování DIČ změněno z důvodu kompatibility s ostatními členskými státy. Dříve byl kmenový kód doplněn třímístným předčíslím označující správce daně. Po vstupu do EU bylo toto předčíslí nahrazeno dvoumístným kódem země, v případě ČR kódem CZ. [36] Na obr. 6 je uveden systém přidělování DIČ plátcům daně v ČR. Obr. 6. Systém přidělování DIČ plátcům daně v ČR [37]

[35]

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii, Praha 2012. str. 140

[36]

Nová podoba daňového identifikačního čísla (DIČ) [online]. Česká daňová správa, 2004 [cit. 2012-0622]. Dostupné z: http://cds2005.mfcr.cz/dane/archivDPH/nove_DIC.html

[37]

Celostátní registr plátců DPH [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2005-2009 [cit. 2012-06-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/platci_dph.html

29

Pomocí kódu DIČ lze velmi snadno identifikovat, ve které členském státě je plátce registrován k dani. Přehled kódů DIČ členských států je uveden v příloze č. 5. Význam DIČ je hlavně pro identifikaci plátce a možnost ověření, zda je plátce registrován k DPH nebo není. Možnost ověření nabízí množství webových portálů mimo jiné i portál Ministerstva financí či Celní správy. Ověření DIČ je možné i prostřednictvím datového systému VIES. 4.2.2 Datový systém VIES VIES je elektronický systém, který umožňuje přenos informací týkajících se registrace k DPH v rámci Evropské unie (tzv. ověřování platnosti DIČ k DPH). Prostřednictvím systému VIES jsou zároveň mezi daňovými správami jednotlivých členských zemí elektronicky přenášeny informace o intrakomunitárních dodání zboží.

[38]

Prodávající zboží nebo službu

do jiného členského státu by si měl ověřit, zda kupující je plátcem DPH nebo není. DIČ kupujícího by mělo být vyznačeno na platebních dokladech a také vyplněno v souhrnném hlášení. Souhrnné hlášení je povinen plátce DPH doručit správci daně v případě prodeje zboží do jiného členského státu. Na základě souhrnných hlášení se provádí kontrola přiznání k DPH. Hlavním úkolem systému VIES je tedy v možnosti prověření, zda obchodního partner v jiném členském státě je registrován k DPH. Druhým úkolem je výměna informací jednotlivých správců daně souhrnným hlášením. 4.3.3 Intrastat Intrastat je statistický systém jenž sleduje pohyb zboží mezi jednotlivými členskými státy EU. Povinnost vykazovat data pro Intrastat mají pouze osoby registrované k DPH, které překročí práh pro vykazování. Práh pro vykazování je stanoven na 8 milionu Kč během roku a to, jak na přijaté, tak na vyvezené zboží. Dosažením prahu pro vykazování se z dané osoby stává takzvaná zpravodajská jednotka.[39] Intrastat slouží pouze pro statistiku pohybu zboží, ne pro služby. V právním řádu České republiky je upraven vyhláškou č. 317/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 210/2010 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování [38]

Co je to systém VIES (Vat Information exchynge system) ? [online]. European Commission, aktualizováno 22. 6. 2012 [cit. 2012-06-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/ faq.html

[39]

Intrastat [online]. Czech International, aktualozováno 26. 5. 2012 [cit. 2012-06-24]. Dostupné z: http://www.czechint.cz/cs/intrastat.html

30

údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství. V evropském právu je upraven nařízením Komise č. 96/2010 ze dne 4. 2. 2010. Toto nařízení upravuje zajištění harmonizovaného sestavování statistik obchodu a také jejich zjednodušení. Dle tohoto nařízení dodavatel i odběratel nesou odpovědnost za správné vyplnění Intrastatu samostatně. Ve všech členských státech se vykazuje stejná struktura hlášení dat - jednotný formulář. Správou statistiky pohybu zboží mezi členskými státy je v ČR pověřena Celní správa, která jej spravuje ve spolupráci s českým statistickým úřadem. 4.3.4 Další nástroje EU pro zamezení daňových úniků Pro zkvalitnění spolupráce při výměně informací k zabránění podvodů s DPH bylo Radou EU 7. října 2010 přijato Nařízení Rady č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty. V rámci tohoto nařízení měla být zřízena decentralizovaná síť bez právní subjektivity nazvaná Eurofisc, jež by ve všech členských státech podporovala a usnadňovala mnohostrannou a decentralizovanou spolupráci, díky níž bude možno v boji proti konkrétním typům podvodů postupovat cíleně a pohotově. Eurofisc je obdobou systému pro výměnu informací EUROCANET, který vyvinula belgická daňová správa ve spolupráci s ostatními členskými státy. Účast v EUROCANET je dobrovolná. [40] Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen OLAF). Posláním úřadu OLAF je vyšetřovat podvodnou činnost týkající se rozpočtu EU, případy korupce v orgánech a institucích EU a závažného pochybení ze strany jejich pracovníků. Kompetence OLAFu je tedy kontrola nejen správného výběru daní, ale také správného rozdělování dotací. OLAF je administrativně součástí Komise EU, ve svých aktivitách je však nezávislým orgánem. OLAF byl založen v roce 1999 a za dobu své existence již zachránil před zneužitím 1,1 miliardy EUR.[41] V roce 2001 byla vytvořena síť komunikátoru (OAFCN) seskupující mluvčího OLAFu s útvary pro styk s veřejností v národních vyšetřujících službách. Tato síť má za úkol poskytovat informace a spolupracovat s veřejností při potírání podvodů směřujících proti finančním zájmům EU. [40]

EU report 2010 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, vydáno 2. 6. 2010 [cit. 2012-06-24].

Dostupné

http://www.nku.cz/cz/publikace/eu-report.htm [41]

Fraud in figures [online]. European Commission, aktualizováno 22. 6. 2012 [cit. 2012- 06-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/anti_fraud/investigations/fraud-in-figures/index_en.htm

31

z:

5

Návrh opatření proti daňovým podvodům

V předcházejících kapitolách byl shrnut význam a současná správa DPH, její systém kontroly a spolupráce jednotlivých správců při obchodu mezi jednotlivými členskými státy. Největším problémem harmonizace daňového systému EU jsou neustále vysoké daňové podvody, které dosahují v EU 60 - 100 miliard EUR ročně. Při řešení problematiky zamezení daňových podvodů je nutno se touto problematikou zabývat ze tří různých pohledů: 

harmonizace DPH



harmonizace správy daní



změna daňového systému

HARMONIZACE DPH Harmonizací daňového systému by došlo k vytvoření stejného systému DPH ve všech členských státech, což by vedlo ke zjednodušení výběru daně, neboť sazba DPH by byla ve všech státech stejná. Stejné by muselo být také rozdělení zboží se základní a sníženou sazbou, tím by se zamezilo podvodům při krácení daně, tzn. nesprávném vyměřování daňového základu. HARMONIZACE SPRÁVY DANÍ Vytvoření centralizovaného úřadu EU, který by měl na starost výběr daní v jednotlivých členských státech pomocí místně příslušných finančních úřadů. Znamenalo by to zrychlení a zkvalitnění přísunu informací, neboť by veškeré informace byly v jednom registru, který by byl jednotným systémem, čímž by se snížily možné chyby, které mohou nastat spojováním různých systémů. ZMĚNA DAŇOVÉHO SYSTÉMU Pokud dochází k velkým daňovým unikům při správě DPH, je otázkou, zda by nebylo lépe vyvolat změnu celého systému a daňovou zátěž z DPH nepřesunout na jinou formu daně nebo zcela změnit systém refundace DPH v obchodě mezi členskými státy. Pokud by došlo ke zrušení refundace DPH, obchody by probíhaly stejně jako při vnitrostátních platbách za zboží, tzn. zboží by bylo fakturováno s DPH. 32

Výše uvedené možnosti nejsou v současné době proveditelné, ale možná v budoucnosti se na základě integrace a posilování moci EU mezi členskými státy stanou realitou. Harmonizace daňových systémů členských států je velmi složitou otázkou a neustále naráží na neochotu členských států z důvodů ekonomických, politických, sociálních a také historických. Neboť pokud budeme porovnávat jenom DPH mezi jednotlivými členskými státy, zjistíme rozdíly nejen v sazbách DPH, ale také v různém rozdělení zboží a služeb do základní a snížené sazby této daně. Tyto odlišnosti jsou mimo jiné způsobeny rozdílným systém vyměřování přímých daní a poplatků. Čímž by muselo dojít ke změně nejen daňového systému ve všech členských státech, ale i ke změně všech odvodů. Opatření, která by mohla snížit daňové podvody v současném systému, by měla vycházet z již prokázaných daňových podvodů tak, aby opravná opatření již neumožňovala znovu stejným způsobem zneužít DPH. Dle mého názoru by mohlo snížení daňových podvodů pomoci: 

provádění kontroly zboží při přiznání nároku na vysoký odpočet DPH - v případě, že dojde k nároku na refundaci v částce překračující určitou hodnotu (např. 2 000 000 Kč) měl by místně příslušný správce vykonat fyzickou kontrolu zboží. Tyto kontroly by měly proběhnout vždy u subjektů, které nedosahují odpovídajícího obratu. A měly by být provedeny dříve než proběhne refundace DPH.



zvýšení kontroly u nových subjektů - nově založené subjekty bez ekonomické historie by měly být častěji kontrolovány.



zjednodušení daňového systému v České republice - dle studie Světové banky a společnosti PwC s názvem „Paying Taxes 2012: The Global Pictures“ (zveřejněného v lidových novinách 18. 12. 2011) patří český daňový systém k nejkomplikovanějším na světě. Česká firma musí v průměru věnovat daňové agendě 557 hodin ročně. Například v Německu pouze 221 a Rakousku 160.



zvýšení informovanosti plátců DPH o současných změnách v legislativě - často může docházek k daňovým úniků a krácení daně i z důvodu špatné znalosti plátce aktuálních daňových předpisů



propojením systému VIES, Intrastatu a ostatních informačních portálů v jeden systém. Došlo by ke zjednodušení systému a snížení počtu různých informaci. Vytvořil by se systém, kde by bylo možno zjistit informace, zda je kupující plátce DPH, zda 33

třeba není firma v úpadku, a v případě realizace obchodu by se v tomto systému provedlo jeho souhrnné hlášení a splnění informační povinnosti Intrastu. 

zvýšení sankcí za vědomé daňové podvody - v případě zjištění daňového podvodu nastrčenou osobou, zavést povinnost majetkového přiznání i pro blízké osoby a případně je postihnout finanční sankcí.



zpřísnění kontroly a evidence nejvíce zneužívaného zboží - jako jsou pohonné hmoty.

34

6

Závěr

Cílem bakalářská práce na téma DPH v obchodě mezi členskými státy bylo zhodnotit současný stav kontroly odvádění DPH mezi jednotlivými členskými státy. Popsat systém kontroly a nejčastější způsoby zneužití DPH. Na základě získaných informací navrhnout změny, které by mohly efektivněji zabránit, páchání podvodů s DPH v obchodě mezi jednotlivými členskými státy. Jednotlivé části cíle práce byly zpracovány a popsány v příslušných kapitolách. DPH je jedním z hlavních příjmů státních rozpočtů členských států a rozpočtu EU. Ačkoliv princip této daně je velmi jednoduchý, není snadné zabránit podvodníkům v jejím zneužití. V přechodném režimu, v němž se harmonizace DPH v současnosti nalézá, musí snaha o zamezení daňových podvodů vycházet z jednotlivých členských států. V návrzích opatření proti daňovým únikům jsou uvedena opatření, která mohou snížit daňové podvody již na národní úrovni. Dle mého názoru je důležitá kontrola nově vzniklých plátců, jenž mají ihned po svém založení nároky na refundaci DPH. Je zde velké riziko, že se může jednat o fiktivní firmy nebo firmy založené bílými koni jako jsou sociálně slabí a na drogách závislí občané. Neméně důležité je také provádění kontrol zboží při vysokých požadavcích na refundaci daně, proplacení DPH by mělo proběhnout až po kontrole zboží. Systém kontroly správy DPH je řešen pomocí správců daně v jednotlivých členských státech. Tyto orgány správy mají za úkol provádět kontrolu daňových přiznání plátců DPH, patřících do jejich místní příslušnosti. Celý systém správy je pak řízen orgánem s celostátní působností. Systém kontroly v obchodě mezi členskými státy spočívá ve výměně informací mezi jednotlivými správci daně dotčených členských států. Pro ověřování a správnou identifikaci bylo EU povinně zavedeno označování plátců pomocí DIČ, systém Intrastat pro kontrolu pohybu zboží mezi členskými státy a systém VIES, který umožňuje ověření DIČ jednotlivých plátců DPH v EU. Tyto kontrolní mechanismy usnadňují spolupráci jednotlivých správců daně, avšak nedokážou zabránit daňovým únikům, které jen v DPH činí 60 - 100 miliard EUR ročně v celé EU. Probíhající harmonizace DPH evropskými právními dokumenty je stále zaměřena na zkvalitnění přístupu a výměny informací jednotlivých správců daně, ale již neřeší přímíý způsob kontroly a řízení jednotlivých správců daně. Pokud by se kontrola a potírání daňových 35

podvodů měly stát účinnými, mělo by jejich řízení být jednotné. V současné době není politická vůle pro vytvoření Evropského vrcholného orgánu řídícího jednotlivé správce daní v členských zemích. Jsou rozličné důvody, proč se členské státy EU brání vytvoření jednoho systému daní. Mezi nejvýznamnější patří: Ekonomicko-hospodářské – rozdělením zboží do základní a snížené sazby dochází k podpoře některých skupin výrobců a podpoře prodeje určitých skupin zboží. Politické – jsou založeny na postoji státu k míře integrace do EU. Sociální – jednotlivé státy mají různý systém odvodů daní, sjednocením daňového systému by mohlo znevýhodnit sociálně slabší skupiny obyvatel. Je na zástupcích jednotlivých členských státu do jaké míry se stane Evropa jednotnou i v otázce správy daní.

36

7

Resume

A tax system is very important instrument for each state budget income. one of the most important tax is a value added tax (VAT). The VAT is classified as an indirect tax which is following from using of goods ar services. An apptopriate tax controllis an essential impact for a national budget and it is securing an equal trade conditions. A main target this bachelor work aimed on a VAT in the Trade between Member State is to evaluate acurrent of VAT control among state Member State. An additional target is to describe a VAT payment system control and basse on available information propose changes which could make this control more effectove and break possible VAT frauds. The VAT is a one of three main Europe union (EU) incomes. Each EU member is bringing 0,3 % from this VAT, which is about 11 % of the EU incomes. An implementation of a global EU market brought a free goods and services trade whitout a necessity of the VAT payments. The VAT back payment can be used by corresponding state tax administrator. Such system is bringing a possibility to vommit VAT frands - the most important is a Carousel frauds. Through Carousel fraud, also called missing trader intra- community VAT fraud, fraudsters import goods VAT-free from other countries, then sell the goods to domestic buyers, charging them VAT. The sellers then disappear without paying the tax to the coresponding state tax administrator. The main mechanism of reduction of VAT frauds set Regulation No. 218/92. This Regulation starting three mechnism for redustion of VAT frauds: 

VAT identification number - is an identifier of VAT register company in each Member State.



VIES system - VAT identification number can be verifies online at the EU´s official system VIES. The VIES website confirms that number is currently allocated and can provide the name and if is the company registered for VAT.

37



Intrastat - is a system for collecting information and producing statistics on the trade in goods between Member State.

The Member state and EU are provading the reduction of VAt frauds througt exchange of information. But for a stoping of VAT frauds and and next tax crime is a better way to create a common tax control system. In this transition period of harmonization a common low is important focus on reduction of VAT frauds in each Member State. Most important is make control of goods by charging biger sum of VAT. Importan is control of new company registered to VAT and demand a charging of biger sum VAT.

38

8

Použitá literatura

Literární zdroje BREJCHA, P. DPH v Evropské společenství Nový zákon o DPH platný po vstupu ČR do ES, Praha: EKON 2004, 518 s. DRÁBOVÁ, M., HOLUBOVÁ, O., TOMÍČEK, M. Zákon o dani z přidané hodnoty Komentář. 4., aktualizované vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR 2011, ISBN 978-807357-657-8 JÁNOŠÍKOVÁ, P., MRKÝVKA, P., TOMAŽIČ, I., et al. Finanční a daňové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 525 s. ISBN 978-80-7380-155-7 MATTAUSCHOVÁ, B., RAMBOUSEK, J. Daň z přidané hodnoty. 2., aktualizované a rozšířené vydání, Praha. ASPI 2008, 508 s. ISBN 978-80-7357-369-0 RAMBOUSEK, J. Nový zákon o DPH od vstupu ČR do EU, Praha: ASPI 2004, 552 s. ISBN 80-7357-07-33 ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 5. vydání, Praha: Linde 2012, 400 s. ISBN 978-80-7201-881-9 Právní předpisy České republiky zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) zákon č. 235/20004 Sb. o dani z přidané hodnoty zákon ČNR č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty zákon č. 370/2011 Sb. kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

39

Vyhláška č. 317/2010 Sb. kterou se mění vyhláška č. 210/2010 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství

Evropské právní předpisy Směrnice 77/388/EHS Směrnice 91/680/EHS Směrnice Rady 2006/112/ES Směrnice Rady 2008/8/ES Směrnice Rady 2006/138/ES Směrnice Rady 2007/75/ES Směrnice Rady 2009/47/ES Směrnice Rady 2010/88/EU Směrnice Rady 79/1070/EHS Směrnice Rady 77/788/EHS Nařízení Rady č. 218/92 Nařízení Rady č. 3330/91 Nařízení Rady č. 904/2010 Nařízení Komise č. 96/2010

Internetové zdroje Státní rozpočet. Wikipedia [online]. Změněno 12. 4. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det ŠULCOVÁ, M., MORAVEC, L. Daňová soustava [online]. SMEP, 2003 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=73 VANČUROVÁ, A., Daňové reformy ČR [online]. Komora daňových poradců ČR, 20062011[cit. 2012-05-15].Dostupné z:http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf Daňový systém České republiky [online]. Česká daňová správa, 2006-2011 [cit. 201205-15]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/284.html?year=0 ONDROVÁ, E., Daň z přidané hodnoty v ČR [online]. Finance.cz, vydáno 29. 7. 2003 [cit. 2012-06-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/31843-dan-zpridane-hodnoty-v-cr/ 40

Směrnice Rady 2006/112/ES, [online]. EUR - Lex, aktualizováno 19. 6. 2012 [cit. 201206-21]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG: 2006L0112:20110101:CS:PDF GOLA, P., Kde se nejvíce zvýšily sazby DPH? [online]. Finance.cz, vydáno 4. 1. 2012 [cit. 2012-06-21] dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/337908-kde-senejvice-zvysily-sazby-dph-/ Systém vlastních zdrojů Evropské unie [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, 20052009 [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ eu_rozpocet_vlastni_zdroje.html Mezinárodní spolupráce v oblasti DPH [online]. BusinessInfo, vydáno 10. 5. 2008 [cit. 2012-06-22].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-

hodnoty/mezinarodni-spoluprace-v-oblasti-dph/1001635/43979/ BOWLES, S. Zpráva o koordinované strategii o zlepší boje proti daňovým únikům [online]. Evropský parlament, vydáno 17. 7. 2008 [cit. 2012-06-22]. s. 10. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A620080312+0+DOC+XML+V0//CS ČAPEK, O., Finanční management 11. EU navrhuje opatření pro boj s daňovými podvody [online]. Economia, vydáno 6. 6. 2008 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://ihned.cz/download/DOT_nwsltr/FinManagement_2008_11.pdf PETR, M. Celníci zveřejnili registr obchodníků s palivy [online]. Hospodářské noviny, vydáno 14. 6. 2011, [cit. 2012-06-23]. Dostupné z: http://m.ihned.cz/c4-1014070052081560-700000_d-celnici- zverejnili-registr-obchodniku-s-palivy-je-jich-pres-700 IBEHEJ, J. Dokončení operace karta [online]. Policie České republiky, vydáno 27. 5. 2012 [cit. 2012-06-23]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/dokoncenioperace-karta.aspx Díra v rozpočtu [online]. Týden, vydáno 7. 2. 2012 [cit.2012-06-23]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/knizek-stat-trati-na-danovych-unicich-az30-miliard-rocne_224680.html

41

BOROVEC, J., Úniky na spotřební dani a DPH v oblasti pohonných hmot z pohledu ČEPRO, as. [online]. Hospodářská komora České republiky, vydáno 24. 11. 2011 [cit.

2012-06-23]. s. 4 Dostupné z: www.komora.cz/download.aspx?dontparse=

true&FileID=6922 Informace o Specializovaném finančním úřadu [online]. Česká daňová správa, 20062011 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/14473. html?year=0#book1 Nová podoba daňového identifikačního čísla (DIČ) [online]. Česká daňová správa, 2004 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://cds2005.mfcr.cz/dane/archivDPH/nove_ DIC.html Celostátní registr plátců DPH [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2005-2009 [cit. 2012-06-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/platci_dph.html Co je to systém VIES [online]. European Commission, aktualizováno 22. 6. 2012 [cit. 2012-06-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/faq.html Intrastat [online]. Czech International, aktualozováno 26. 5. 2012 [cit. 2012-06-24]. Dostupné z: http://www.czechint.cz/cs/intrastat.html EU report 2010 [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, vydáno 2. 6. 2010 [cit. 2012-06-24]. Dostupné z: http://www.nku.cz/cz/publikace/eu-report.htm Fraud in figures [online]. European Commission, aktualizováno 22. 6. 2012 [cit. 201206-25]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/anti_fraud/investigations/fraud-in-figures/ index_en.htm

42

9

Přílohy

Příloha č. 1

Příjmy státního rozpočtu ČR v letech 2008 a 2009

Příloha č. 2

Zboží a služby ve snížené sazbě DPH

Příloha č. 3

Sazby DPH v EU pro rok 2012 (v %)

Příloha č. 4

Bilance odvodů a příjmu ČR

Příloha č. 5

Přehled DIČ členských států EU

43

Příloha č. 1

Příjmy státního rozpočtu ČR v letech 2008 a 2009 v mld. Kč Příjmy státního rozpočtu

Příjmy celkem v tom: Daňové příjmy celkem Daňové příjmy (bez pojistného SZ) v tom: - DPH - spotřební daně (vč. tzv. ekologických daní) - daně z příjmů PO - daně z příjmů FO vybíraná srážkou ze závislé činnosti z přiznání - správní poplatky - majetkové daně - clo - poplatky za uložení odpadů (kapitola OSFA) - ostatní daňové příjmy**) Pojistné SZ z toho: na důchody Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery v tom: - kapitoly z toho: transfery přijaté od EU a Národního fondu převody z fondů OSS přijaté sankční platby ***)

2008 Skutečnost leden-září

Schválený rozpočet 1 2 794,46 1114,00

2009 Rozpočet po Skutečnost % plnění změnách*) leden-září 3 4 5=4:3 1128,51 726,78 64,4

% plnění SR leden-září 2008 6

Index skutečnost 2009/2008

76,3

7=4:1 91,5

693,55 406,51

992,20 595,52

992,20 595,52

616,19 355,28

62,1 59,7

73,9 73,7

88,8 87,4

127,70 92,52 102,97 68,95 5,26 57,01 6,68 2,95 7,84 1,74 1,06 0,80 287,04 236,38 100,91

194,10 143,90 130,30 107,20 6,80 87,40 13,00 2,41 11,80 1,60 1,35 2,86 396,68 352,61 121,80

194,10 143,90 130,30 107,20 6,80 87,40 13,00 2,41 11,80 1,60 1,35 2,86 396,68 352,61 136,31

127,28 89,37 65,61 61,42 5,26 54,40 1,76 1,75 5,95 1,05 1,04 1,80 260,92 231,93 110,58

65,6 62,1 50,4 57,3 77,4 62,2 13,6 72,7 50,4 65,7 77,0 62,8 65,8 65,8 81,1

66,5 68,6 87,3 76,4 134,9 73,1 80,5 64,1 89,0 133,5 81,2 160,2 74,2 73,6 98,7

99,7 96,6 63,7 89,1 100,0 95,4 26,4 59,4 75,9 60,5 98,5 224,2 90,9 98,1 109,6

76,24 26,87 41,54 0,05

107,31 96,25 0,00 1,24

118,21 107,20 0,00 1,24

58,24 40,95 9,22 1,80

49,3 38,2

85,0 33,9

76,4 152,4 22,2 3534,3

44

x 145,3

x 3,6

soudní poplatky ***) dobrovolné pojistné - kapitola Operace SFA - kapitola Státní dluh - VPS v tom : - příjmy z úroků a real.fin.majet. - splátky půjček ze zahraničí - ostatní příjmy VPS**)

0,70 0,60 1,61 5,49 17,57

0,60 0,82 3,50 6,68 4,31

0,58 0,82 3,50 6,68 7,92

0,86 0,40 4,40 5,22 42,72

147,7 49,4 125,8 78,2 539,4

100,5 62,2 61,8 376,3 207,6

122,5 67,6 273,1 95,1 243,2

0,08 0,16 17,33

0,07 0,16 4,09

0,07 0,16 7,70

0,04 0,44 42,24

60,3 276,4 548,9

121,2 23,2 225,0

49,7 275,6 243,8

*)

Rozpočet upravený k 30.6.2009 dopočet do celku ***) skutečnost roku 2008 byla součástí příjmů kapitoly VPS **)

Pokladní plnění státního rozpočtu [online]. Ministerstvo financí České republiky, Archiv 2009 [cit. 2012-05-15] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_50680.html#k2

45

Příloha č. 2

Zboží a služby ve snížené sazbě DPH

PŘÍLOHA III Směrnice Rady 2006/112/ES SEZNAM DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽEB, KTERÁ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM SNÍŽENÉ SAZBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 98 1) Potraviny (včetně nápojů, avšak s výjimkou alkoholických nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu; živá zvířata, semena, rostliny a přísady obvykle určené k použití při přípravě potravin; výrobky obvykle určené k použití jako doplněk nebo náhražka potravin; 2) rozvod vody; 3) farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně; 4) lékařské vybavení, pomůcky a ostatní zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených, včetně oprav takového zboží, jakož i dodání dětských sedaček do automobilu; 5) přeprava osob a jejich doprovodných zavazadel; 6. dodání knih na jakémkoli fyzickém nosiči (včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných, vodopisných nebo obdobných map), novin a časopisů, nejsou-li výlučně nebo převážně určeny k propagaci, včetně dodání na výpůjčku knihovnami; 7) oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; 8) zpřístupnění příjmu televizních nebo rozhlasových pořadů; 9) poskytnutí služeb spisovateli, skladateli a výkonnými umělci a jejich autorské odměny; 10) dodání, výstavba, renovace a přestavba bytů v rámci sociální politiky; 10a) renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů, s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby; 10b) čištění oken a úklid v domácnostech; 11) dodání zboží a poskytnutí služeb obvykle určených k použití v zemědělské výrobě, vyjma investiční majetek, jako jsou stroje a budovy; 12) poskytnutí ubytování hotelovými a jinými obdobnými zařízeními, včetně poskytnutí ubytování v prázdninových táborech a na místěch uprvených k využívání jako tábořiště a parkovišť pro obytné přívěsy; 12a) restaurační a cateringové služby, přičemž je možné vyloučit dodání (alkoholických nebo nealkoholických) nápojů; 13) oprávnění ke vstupu na sportovní akce; 14) oprávnění k využívání sportovních zařízení; 15) dodání zboží a poskytnutí služeb organizacemi, které členské státy uznávají za dobročinné a které provádějí činnost v oblasti sociální péče a sociálního zabezpečení, nejsou-li tato plnění osvobozena od daně podle článků 132, 135 a 136; 16) poskytnutí služeb pohřebními ústavy a krematorii, jakož i dodání souvisejícího zboží; 17) poskytnutí lékařské, zubolékařské a lázeňské péče, není-li osvobozeno od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. b) až e); 18) poskytnutí služeb v souvislosti s úklidem veřejných komunikací, a s odvozem a zpracováním domovního odpadu, nejedná-li se o takové služby poskytované subjekty uvedenými v článku 13. 19) drobné opravy jízdních kol, obuvi a koženého zboží, oděvů a bytového textilu (včetně spravování a přešívání); 20) domácí pečovatelské služby (např. pomoc v domácnosti a péče o děti, staré, nemocné nebo postižené osoby); 21) holičství a kadeřnictví

Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

46

Příloha č. 3

Sazby DPH v EU pro rok 2012 (v %) Země

Maďarsko Dánsko Švédsko Rumunsko Finsko Řecko Polsko Portugalsko Irsko Itálie Lotyšsko Belgie Litva Rakousko Bulharsko Česko Estonsko Slovinsko Velká Británie Slovensko Francie Německo Nizozemí Malta Španělsko Kypr Lucembursko

Základní sazba DPH 27 25 25 24 23 23 23 23 23 23* 22 21 21 20 20 20 20 20 20 20 19,6 19 19 18 18 17* 15

Snížená sazba DPH 5 12 a 6 9 13 a 9 13 a 6,5 8,5 13 a 6 13,5 a 4,8 12* a 4 12 12 a 6 9a5 12 a 10 7 14 9 8,5 5 10 7, 5,5 a 2,1 7 6 8 8a4 5 12, 9, 6 a 3

*Na Kypru bude 17% sazba DPH od března, v Itálii od září Prameny: European Commission, Taxation and Customs Union and WorlWide Tax „Tax Rates Around The World“ and TMF Group „Vates Rates“

GOLA, P., Kde se nejvíce zvýšily sazby DPH? [online]. Finance.cz, vydáno 4. 1. 2012 [cit. 2012-06-21] dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/337908-kde-se-nejvice-zvysily-sazby-dph-/

47

Příloha č. 4

Bilance odvodů a příjmu ČR

Vývoj čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU od roku 2004 do 31. prosince 2011

2004 - 2006 mil €

2007

mil Kč

mil €

2008

2009

2010

2011

2004 - 2011

mil Kč

mil €

mil Kč

mil €

mil Kč

mil €

mil Kč

mil €

mil Kč

mil €

mil Kč

Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce

873,9

26 278,80

992,9

27 565,40

1 680,10

41 905,80

1 962,80

51 907,30

2 192,90

55 457,40

1 767,50

43 9 470,10 455,50

246 570,10

SF

551,8

16 748,40

760,6

21 116,30

1 084,70

27 054,40

1 239,00

32 764,60

1 606,20

40 619,40

1 726,80

42 6 969,00 454,80

180 758,00

CF

322,1 9 530,40

232,3 6 449,10

595,4

14 851,30

723,9

19 142,70

586,7

14 837,90

40,7 1 000,60 2 501,10

65 812,10

Zemědělství

992,3

29 804,00

634,9

17 626,50

584,2

14 571,20

876

23 167,00

1 042,10

26 353,30

1 076,40

Tržní operace

133,2 4 020,60

5,5

153,2

28,4

707,9

44,6 1 127,70

11,5

Přímé platby

453,1

13 568,60

321,3 8 919,90

338 8 431,00

656

398

11 987,50

304,4 8 450,80

212,6 5 303,30

Veterinární opatření

8

227,3

1,8

50

3,3

81,7

3,1

Rybářství

0

0

1,9

52,7

1,9

47,3

0

Rozvoj venkova

Vnitřní politiky

131,4 4 245,90

Budování institucí

14,5

449,7

Komunitární programy

117 3 796,20

56,8 1 576,90 10,9

302,6

45,9 1 274,30

85,6 2 134,50 1,5

37,2

87,4 2 312,50

26 5 206,00 465,20 282,1

137 987,10

310,6

8 603,90

16 2 733,60 129,20

71 939,90

397,5 9 772,80 2 120,50

56 372,20

11 073,50

546,4

13 817,60

366,7 9 697,80

441,3

11 160,10

83,1

6,5

164,7

3,8

92,5

26,5

699,3

0

3,3

83,3

7,7

188,6

14,8

371,9

104 2 557,20

564,7

15 441,00

-19,4

28

822,6

104,8 2 576,60

536,7

14 618,40

418,7

83 2 299,40 2,9

75,8

84,1 2 097,30

80,1 2 223,60

103,9 2 627,00 -0,9

-23,3

104,8 2 650,40

-0,8

Předvstupní nástroje

319,7 9 837,80

19,7

546,1

24,5

610,6

29,2

772,1

22,9

579,8

-0,1

-1,4

415,9

12 345,00

Phare

191,2 5 889,30

-0,03

-0,9

-10,5

-262,4

-1,8

-46,6

-0,1

-2,3

0

-0,6

178,8

5 576,40

Ispa

80,5 2 415,70

15,1

419,2

35

873

31

818,8

23

582,1

0,3

6,8

184,9

5 115,50

Sapard

47,9 1 532,90

4,6

127,7

0

0

0

0

0

0

-0,3

-7,5

52,2

1 653,10

25 116,70

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

834,2

25 116,70

Kompenzace

834,2

48

Celkové příjmy z rozpočtu EU

3 151,50

95 283,20

1 704,30

47 314,90

2 374,40

59 222,00

2 951,10

78 145,80

3 361,70

85 017,50

2 947,90

72 476,50

16 490,90

437 459,90

tradiční vlastní zdroje (cla)

344,7

10 516,80

178,9 4 967,60

207,6 5 178,00

167,9 4 441,20

189,5 4 791,50

220,3 5 416,19 1 308,90

35 311,20

Zdroj z DPH

393,3

11 990,80

198,1 5 500,60

224,7 5 603,30

174,2 4 606,00

182,6 4 618,90

207,39 5 098,84 1 380,20

37 418,40

Zdroj z HND

1 846,30

56 561,80

780

21 653,90

989

24 667,30

1 012,70

26 780,90

1 094,90

27 689,70

1 270,16

31 6 993,10 228,14

188 581,80

Celkové platby do rozpočtu EU

2 584,20

79 069,40

1 157,10

32 122,10

1 421,20

35 448,60

1 354,80

35 828,10

1 467,00

37 100,10

1 697,80

41 9 682,20 743,20

261 311,40

567,3

16 213,80

547,3

15 192,80

953,1

23 773,40

1 596,30

42 317,70

1 894,70

47 917,40

1 250,00

30 6 808,70 733,40

176

Platby do rozpočtu EU

Čistá pozice vůči rozpočtu EU

Souhrnná čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004 - 31. 12. 2011 [online]. Ministerstvo financí České republiky, Archiv 2009 [cit. 2012-06-21] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_cista_pozice_cr_67517.html

49

Příloha č. 5

Přehled DIČ členských států EU

50

Daňové identifikační číslo. Wikipedia [online]. Změněno 28. 3. 2012 [cit. 2012-06-8]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88ov%C3%A9_identifika%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8D%C3%ADslo

51