Příloha č. 2, bod 48-17/2014
Posudek k předloženému návrhu reorganizačního plánu 48. zasedání Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod
V Hradci Králové dne 30. 4. 2014
Klient:
Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, IČ: 75082721 se sídlem na adrese Pražská 320/8, 500 04 Hradec Králové
Věc: Stanovisko k návrhu reorganizačního plánu Senior Chrudim s.r.o. ze dne 3. 3. 2014
Zpracoval: Mgr. Ondřej Kubát, advokát
I. Zadání: Klient se obrátil na advokátní kancelář se žádostí o stanovisko k návrhu reorganizačního plánu příjemce dotace Senior Chrudim s.r.o. (dále jen „dlužník“), proti němuž je k návrhu klienta Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. 59 INS 4366/2014 vedeno insolvenční řízení. Toto je ke dni zpracování stanoviska ve fázi před rozhodnutím o úpadku, kromě klienta coby navrhovatele jsou do řízení přihlášeni tři další věřitelé, z nichž jeden (AXA pojišťovna a.s.) je také autorem vlastního insolvenčního návrhu – ten se považuje podle § 107 insolvenčního zákona za připojení k započatému řízení. Pokud jde o návrh reorganizačního plánu, tento je datován dnem 3. 3. 2014, zpracovatelem je královéhradecká advokátní kancelář Podroužek & Moník, a klientovi byl doručen elektronickou poštou se žádostí o „vyjádření předběžného postoje“. Dle sdělení klienta návrh obdržel také zajištěný věřitel Raiffeisenbank a.s. Úkolem zpracovatele stanoviska je vyhodnocení návrhu zejména pokud jde o jeho úplnost, tak aby byly identifikovány skutečnosti, které je třeba objasnit v rámci budoucího osobního jednání věřitelů a dlužníka. Pro úplnost budiž uvedeno, že zpracovatel obdržel pouze samotný text návrhu reorganizačního plánu bez příloh v něm uvedených, a vychází tedy z informací dostupných z insolvenčního rejstříku a ze sdělení klienta k případu. II. Posouzení návrhu reorganizačního plánu Nosnou ideou návrhu je výhodnost řešení v podobě reorganizace oproti „běžnému“ konkursu, který by úpadek dlužníka řešil prodejem majetku. Majetek dlužníka představují podle návrhu pouze nemovitosti, na jejichž rekonstrukci byla dotace poskytnuta, a jejich vybavení. Dle sdělení dlužníka je rekonstrukce předmětného objektu částečně dokončena a v této jeho části provozuje Lůžkové a sociální centrum pro seniory o.p.s. Chrudim sociální pobytové zařízení pro seniory s různými typy demencí – aktuální vytíženost je 54 ze 60 lůžek, v provozu je zaměstnáno 48 zaměstnanců. O.p.s. má s dlužníkem uzavřenu nájemní smlouvu na dobu určitou, a to do roku 2037. Dlužník akcentuje mimo jiné toto „sociální“ hledisko ve vazbě na demografický vývoj a dlouhodobě problematickou situaci v segmentu služeb pro seniory. Také v návaznosti na makroekonomický vývoj a podmínky stanovené pro provoz obdobného zařízení poukazuje na již ustálené poměry, pokud jde o tento konkrétní projekt, a plánované navýšení kapacity na 120
1
lůžek (s vytvořením dalších cca 25 pracovních míst) v případě jeho dokončení. Přímo dlužník nicméně zaměstnává pouze dva zaměstnance. Je skutečností, že provedení konkursu by vedlo k uspokojení zajištěného věřitele Raiffeisenbank a.s., neboť ten má neotřesitelné prioritní postavení (zástavní právo k nemovitostem dlužníka bylo zapsáno již v roce 2011) a hodnota jeho pohledávky z titulu úvěru poskytnutého dlužníkovi se pohybuje kolem částky 30.000.000,- Kč. Dlužník k reorganizačnímu plánu přiložil dva znalecké posudky – obsah prvního je nám znám, neboť se jedná o posudek zpracovaný pro účely exekučního řízení 158 EX 1161/13. Druhý posudek, vyčíslující hodnotu nemovitostí na částku 30.000.000,- Kč, má pocházet z řízení předcházejícího schválení blíže nespecifikovaného úvěru. Pakliže zadavatelem byla banka, u níž dlužník dle svých tvrzení jednal či jedná o poskytnutí úvěru, lze danou hodnotu považovat za odpovídající skutečnosti. Reálný výtěžek zpeněžení majetku dlužníka je pochopitelně otázkou, dlužníkovi tak lze přisvědčit, pokud jde o nevýhodnost tohoto řešení pro ostatní věřitele pouze v porovnání realizace konkursu s dalšími variantami řešení, které dlužník v návrhu dále předestírá. Zde je vhodné poukázat na okolnost, která nemá v reorganizačním plánu své místo, ale je ji nutné vzít v potaz při úvahách o variantách řešení - za současného stavu obeznámenosti s poměry dlužníka lze předpokládat, že jeho statutární orgán bude osobně odpovídat věřitelům za neuspokojené pohledávky ve smyslu § 99 insolvenčního zákona. Kromě této výhrady lze však souhlasit se závěrem dlužníka, že konkurs by v měřítku uspokojení všech věřitelů nebyl řešením uspokojivým, neboť pro všechny z nich kromě Raiffeisenbank a.s. by pravděpodobně znamenal nulové či minimální uspokojení a nutnost pokračování ve vymáhání pohledávek. Jinak je tomu v případě tzv. „první alternativy realizace reorganizačního plánu“, popsané v části IV.1.2. návrhu, tedy získání úvěru dlužníkem. Procento uspokojení, které vyplývá z návrhu, je v případě klienta sice značně nízké, a je nezbytně nutné vyžadovat po dlužníkovi bližší informace (neboť pouze vágně hovoří o „jednání s bankou“ o poskytnutí úvěru), i tak však má toto řešení nezanedbatelně větší šanci na provedení ve srovnání s dlužníkem zjevně preferovanou variantou druhou. Ověřitelnost tohoto řešení předem je také pozitivní faktor. Naopak „druhá varianta“ v podobě zachování provozu objektu, dokončení projektu a postupného splácení pohledávek z generovaného zisku přináší podle projekce dlužníka výrazně vysokou míru uspokojení jak prvnímu zajištěnému věřiteli, tak relativně přijatelnou míru uspokojení (35%) věřitelům ostatním, tedy i klientovi. O to problematičtější je však závěr o možnosti splnění této varianty. Předně není znám časový horizont této verze reorganizačního plánu, a není ani zřejmé, jak dlužník dospěl k uváděnému čistému zisku určenému k rozdělení mezi věřitele. Ověření této informace bude vyžadovat pečlivé prostudování ekonomické situace dlužníka, zejména jeho příjmů a výdajů. Součástí tohoto posouzení bude nezbytně muset být i obeznámení s aktuální nájemní smlouvou, tak i návrhem smlouvy pro „budoucího nájemce“ dnes nedokončené části objektu.
2
Informace uvedené v části IV.1.2. návrhu si navíc protiřečí s částí IX. návrhu, neboť na prvém místě se uvádí, že suma 2.900.000,- Kč ročně má být dosažena při provozování nemovitosti po jejím celkovém dokončení, ale část IX. plánu hovoří v prvé řadě o podmínce stavebního dokončení, kde predikuje lhůtu cca 3-4 měsíce (taktéž nutné podrobnější seznámení se stavem „předjednanosti“, o kterém hovoří dlužník). Tato ovšem nezbytně může započít až po schválení reorganizačního plánu a získání prostředků na dostavbu, kde lze uvažovat o řadě možností, má-li práce financovat „budoucí nájemce“ – zde tedy bude nutný výrazně podrobnější popis procesu dofinancování/dostavby. Z hlediska rozporu mezi uvedenými body návrhu je však významnější druhá podmínka, a sice uplynutí pětileté doby „umořování investice“ ve formě slev z nájemného, než bude dosaženo parametrů zisku vytyčených dlužníkem. Mají-li dle dlužníka věřitelé při jím navrhovaném řešení v podobě splátek pohledávek obdržet 46.000.000,- Kč, pak lze konstatovat, že za oněch pět let se jim dostane částky 7.000.000,- Kč – otázkou přitom je způsob rozdělení tohoto plnění mezi Raiffeisenbank a.s. a ostatní věřitele - a při dosažení dlužníkem uváděného zisku k rozdělení ve výši 2.900.000,- Kč ročně by se zůstatek uspokojoval po dobu dalších čtrnácti let (uvažovali-li bychom pouze o „obecných věřitelích“, kterým by se mělo reálně dostat cca 20,5 milionu korun coby 35% objemu jejich pohledávek, pak i částka 2,9 milionu korun ročně by vedla ke splnění povinnosti dlužníka v období sedmi let). Tak či onak dlužník opakovaně uvádí, že současná situace je způsobena jednáním klienta, nepřipouští tedy ani náznakem vlastní přičinění – přitom pohledávka, pro kterou byla zahájena exekuce (oprávněný KIMPTON Trading Ltd), musela být nějakým způsobem seznatelná z dokumentů předávaných při převodu obchodního podílu z předchozích majitelů společnosti na současného společníka a jednatele, a především vykonatelnost pohledávky byla dílem právě Ing. Jirušky, který podepsal notářský zápis s přivolením k vykonatelnosti. O určité neurovnanosti poměrů u dlužníka svědčí i pohledávky věřitelů AXA životní pojišťovna a.s. a FEDS Praha s.r.o., o nichž dlužník tvrdí, že mu o nich není nic známo a bude zřejmě iniciovat incidenční spory (pokud už nejsou v běhu u civilních soudů z doby před zahájením insolvenčního řízení). V neposlední řadě je nutné přihlédnout i k tomu, že aktivity dlužníka resp. jeho jednatele jsou předmětem šetření Policie České republiky. Byť je nezbytné ctít presumpci neviny, těžko lze při vyhodnocení důvěryhodnosti záměrů dlužníka tuto okolnost ignorovat. Závěrem tohoto rozboru je nutné poukázat shodou okolností taktéž na Závěr (část XV.) návrhu, neboť z této části ani části XIII. není možné dovodit, jakým způsobem by úspěch v incidenčních sporech, v nichž se jedná o částky v úhrnné výši cca 11,2 milionu korun, mohl vést k „zajištění finančních prostředků na realizaci reorganizačního plánu“. O tom by bylo možno uvažovat v případě, že by to byl dlužník, kdo se po věřitelích domáhá určitého plnění – z přihlášek oněch pohledávek však vyplývá vztah opačný. Nehledě na to, uvedená suma nekoresponduje s výší pohledávek ostatních věřitelů, jejichž uspokojení by se díky ní mělo rovnat míře 100%. Tato část návrhu si tedy zasluhuje zvláštní vysvětlení. III. Závěr Aktuálně dostupné informace nedovolují kvalifikovaně vyhodnotit všechny dlužníkem nabízené varianty řešení. Je nezbytné vyžadovat od dlužníka co možná nejúplnější a nejpřesnější údaje o
3
jeho ekonomické kondici, zdrojích příjmů, výši výdajů atd., z nichž by bylo možné učinit závěr o dosažitelnosti jím tvrzeného zisku, z něhož by mohli být věřitelé uspokojováni. Sem patří i seznámení s podmínkami nájemní smlouvy uzavřené s Lůžkovým a sociálním centrem pro seniory o.p.s. Chrudim, jakož i potenciálním novým nájemcem dnes nedokončené části objektu. S tím je spjata i nezbytnost podrobnějšího vysvětlení ze strany dlužníka, pokud jde o závaznost příslibů financování ať už úvěru na výplatu plnění věřitelům nebo na dostavbu objektu. Prvním krokem by však mělo být vysvětlení rozporů mezi výše uvedenými informacemi poskytnutými dlužníkem v rámci návrhu reorganizačního plánu a v návaznosti na to především časový harmonogram reorganizace a očekávaná doba splnění dlužníkových závazků.
4
