Podnikatelské prostředí a rozvoj malého a středního podnikání v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Podnikatelské prostředí a rozvoj malého a středního podnikání v ČR Diplomová práce

Autor:

Mgr. Zdeňka Hrubá Ekonomika a management, Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Soukup, CSc.

duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze, dne 14. dubna 2009

Zdeňka Hrubá

Autorka děkuje vedoucímu této diplomové práce panu Ing. Petru Soukupovi, CSc. za pomoc a rady při jejím zpracování.

Anotace Předmětem diplomové práce „Podnikatelské prostředí a rozvoj MSP v ČR“ je na jedné straně analýza podnikatelského prostředí zaměřená na jeho vývoj, charakteristiku a možné způsoby zlepšování. Na straně druhé pak práce klasifikuje MSP, definuje jejich postavení, roli a význam v české ekonomice (především MSP z oblasti obchodu), přičemž klade důraz především na možnosti jejich podpory, a to jak z českého tak i evropského pohledu. Součástí je případová studie, která popisuje jednu z forem možné finanční pomoci z prostředků EU. Annotation The analysis of entrepreneurial environment is the subject of the theses „Entrepreneurial Environment and Development of Small and Medium Enterprises in Czech Republic“. The analysis is aimed at formation, functionality, especially with regard to existing obstacles and conditions for improvement and its further progress also in the context of European Common Market. The second part of this dissertation is concentrated on the characteristic of Small and Medium Enterprises, their definition and significance for the Czech and European economy. With regard to the importance of Small and Medium Enterprises, the attention is also paid to the extent and forms of their existing support on the national (Czech) and European level. The case study, which makes another part of this work, describes one of the possible supports of SME´s by EU funding.

OBSAH ÚVOD 1 1.1 1.2 1.3 1.4

2 2.1 2.2

3 3.1 3.2 3.3 3.4

4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5 5.1 5.2 5.3 5.4

6 6.1 6.2 6.3

7

6

CHARAKTERISTIKA ČESKÉHO PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A JEHO VÝVOJ PO ROCE 1989 Vývoj podnikatelského prostředí po roce 1989 do května 2004 Vývoj podnikatelského prostředí po vstupu do EU do současnosti Etika v podnikání Institucionální rámec podnikatelského prostředí

AKTUÁLNÍ PŘÍSTUPY KE ZLEPŠOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ

7 8 11 13 16

21

Vybrané instituce a orgány ovlivňující úroveň podnikatelského prostředí v ČR Vybrané významné aktivity ovlivňující úroveň podnikatelského prostředí v ČR

23 27

POSTAVENÍ A ÚLOHA MSP PODNIKÁNÍ V ČESKÉ EKONOMICE

29

Definice a členění MSP Význam MSP Charakteristika sektoru MSP Východiska MSP

29 31 32 36

EVROPSKÁ POLITIKA PODPORY MSP Evropská charta pro MSP Small Business Act pro Evropu – Akt o drobném podnikání Týden MSP Finanční podpora z EU Konkrétní místa pomoci MSP

KONCEPCE PODPORY MSP V ČR

42 43 45 47 48 51

54

Realizace podpory MSP ze státního rozpočtu Realizace podpory MSP ze strukturálních fondů Realizace podpory MSP z ostatních zdrojů – státní a komerční banky Podpora obchodních MSP z hlediska Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

PROJEKT PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V MALOOBCHODNÍ SÍTI PRODEJEN POTRAVINÁŘSKÉHO ZBOŽÍ (PŘÍPADOVÁ STUDIE) Operační program Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj profesního vzdělávání v oblasti maloobchodních sítí prodejen potravinářského zboží Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

VÝSLEDKY

55 57 58 60

63 64 65 68

69

ZÁVĚR

71

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

73

SEZNAM TABULEK A DIAGRAMŮ

75

PŘÍLOHY

76

5

ÚVOD Podnikatelské prostředí, jeho stav a zejména úroveň podmínek jeho rozvoje, tzn. pozornost a význam, jaké mu společnost přikládá, hodně napovídají o tom, jaká je životní úroveň společnosti, jaká je ekonomika, ale vlastně i česká politika a jak se „budeme mít“ v nejbližších letech doma i „doma v Evropě“. Jde tak o velmi zajímavé a rozsáhlé téma nejen ze socioekonomického hlediska, ale také proto, že se stav podnikatelského prostředí odráží v životě každého lidského jedince. Bez ohledu na to, jde-li o podnikatele, zaměstnance, studenta či důchodce. Podnikání znamená vytváření hodnoty a přidané hodnoty, tedy toho, co má či bude mít společnost k dispozici, aby se mohla postarat o kvalitní životní podmínky svých občanů. I z těchto důvodů se první část práce zaměřuje na charakteristiku podnikatelského prostředí, jeho vývoj a aktuálním přístupy vedoucí k jeho zlepšování. Druhá část diplomové práce je věnována malým a středním podnikům, jako „páteři“ či „motoru“ ekonomiky, jejich postavení a podpoře v české a evropské ekonomice. Při porovnávání a hodnocení různých relevantních statistik, analýz a průzkumů, které se oblastí malých a středních podniků zabývají, nelze než tento fakt potvrdit a zdůrazňovat při vzniku všech reforem, opatření a regulací proto, aby motto „mysli nejdřív na malé“ nebylo jen proklamací a politikařením. Vedle „páteře“ ekonomiky jsou malé a střední podniky také stabilizujícím ekonomickým faktorem, který je zásadní nejen svým významným podílem na ekonomice. Stejně tak jsou i velmi flexibilní základnou pro uplatňování poznatků z vědy a výzkumu a pro zaměstnanost lidí. Součástí diplomové práce je i případová studie týkající se podpory rozvoje profesního vzdělávání v maloobchodní síti prodejen potravinářského zboží. Téma nebylo zvoleno náhodně. Vzdělávání patří k nedílné, ale o to významnější součásti pro zvyšování konkurenceschopnosti zejména u malých a středních podniků. Předkládaná práce nemá s ohledem na závažnost a rozsah problematiky ambice vše podchytit či vyhodnotit. Všímá si jen některých okruhů, které považuje za potřebné a nezbytné k posouzení stavu a podpory podnikatelského prostředí v České republice. s akcentem na vývoj malého a středního podnikání a vytváření podmínek pro jeho naléhavě potřebný rozvoj.

6

1 CHARAKTERISTIKA ČESKÉHO PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A JEHO VÝVOJ PO ROCE 1989 Na podnikatelské prostředí lze pohlížet jako na jeden ze základních faktorů ekonomického rozvoje. Jen ekonomiky s podnikatelsky vstřícným a hlavně kvalitním prostředím jsou schopné obstát v tvrdém konkurenčním boji a vytvářet podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podnikatelských subjektů. Jednotná a přesná definice podnikatelského prostředí je však obtížná. Obecně si ho lze představit jako soubor vnitřních a vnějších vlivů, působících na podnik, podnikatele a podnikání. Tyto faktory ovlivňují ekonomické postavení, motivaci a chování konkrétních podnikatelských subjektů. Dle výše zmíněného je účelné rozdělit podnikatelské prostředí na: a) vnější (externí) – tzv. makro- a mezzoprostředí, které zahrnuje veškeré podnikem těžko ovlivnitelné okolní vlivy, které na něj působí; Vnější – makroprostředí Jde o nejširší pojetí podnikatelského prostředí, které reprezentuje celospolečenské podnikatelské klima. Je ovlivňováno demografickými (věková struktura obyvatelstva), ekonomickými (kupní síla spotřebitele), přírodními (klimatické podmínky) a politickoprávními (zákony a právní předpisy) činiteli. Jako konkrétní faktory lze uvést: inflaci, deflaci, státní rozpočet, zaměstnanost, výkonnost ekonomiky a mimoekonomické parametry. Vnější – mezzoprostředí Je spojeno s působením regionálních a místních faktorů a tím významně přispívá k fungování malých a středních podniků, kterým je věnována druhá část této práce. Mezzoprostředí ovlivňují např. následující faktory: • technická a dopravní infrastruktura; 7

• všeobecná a ekonomická kultura (vzdělanost, pracovitost obyvatelstva); • přírodně ekologické faktory (množství vodních ploch, hornatost krajiny); • ekonomická a podnikatelská infrastruktura (rozvinutost nabízených služeb – hotely, banky apod.). b) vnitřní (interní) – tzv. mikroprostředí, které je specifické pro daný podnikatelský subjekt. Jde o nejužší pojetí podnikatelského prostředí. Mezi vlivy působící na toto prostředí lze zařadit: • umění vlastnit; • umění vést lidi; • umění komunikovat; • umění uspokojovat potřeby; • umění formulovat podnikatelskou filozofii. Podnikatelské prostředí je však determinováno i řadou dalších faktorů, jako jsou právní systém, politické a institucionální uspořádání, legislativa, morální vědomí apod. Hlavním reprezentantem národního podnikatelského prostředí v ČR je Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR. Dalšími nositeli jsou profesní podnikatelské organizace; municipality (obce, kraje); obyvatelstvo v roli spotřebitelů, zaměstnanců nebo voličů; odběratelé nebo dodavatelé apod. Významným dozorovým orgánem nad korektní funkčností podnikatelského prostředí je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně. Specifické oblasti pak dozoruje Živnostenský úřad, Česká obchodní inspekce a další odborné inspekce (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Hlavní hygienik a hygienické stanice apod.).

1.1 Vývoj podnikatelského prostředí po roce 1989 do května 2004 První, velice nesmělé, pokusy o podnikání v tehdejší Československé republice odstartovaly těsně před rokem 1989, kdy v roce 1988 došlo k nepatrnému uvolnění na trhu plně řízeném státem. Na základě žádosti mohl vydávat příslušný národní výbor v místě bydliště povolení k podnikání. Šlo především o drobné provozovny služeb a některá řemesla.

8

Skutečným milníkem pro volnou a svobodnou podnikatelskou činnost byla listopadová revoluce v roce 1989 a především pak následující rok 1990, kdy se podnikatelské prostředí začalo bouřlivě transformovat – od řízené ekonomiky k běžným tržním mechanismům. Bylo to však obtížné a nesystematické a ani jinak být nemohlo. S nadsázkou se dá říci, že podnikání ve svých začátcích bylo něco na způsob „hry bez pravidel“. Nadšení z nových možností bylo velké a byrokratická omezení buď nebyla, anebo byla nepoužitelná. Nové malé podnikatelské subjekty vznikaly jednak tzv. „na zelené louce“ (v panelákových bytech, garážích a sklepních prostorech) a jednak díky restitučnímu řízení, kdy se navrácením majetku obnovovaly staré rodinné podniky. Proto se někdy toto období označuje jako „extrémní liberalismus“. Veškerá legislativa vztahující se k podnikání vznikala a byla přijímána postupně, přičemž docházelo, jak už to u něčeho nově vznikajícího bývá, k různým nepřesnostem a peripetiím (např. na aktuální vývoj reagovala legislativa velmi opožděně, nebyla ujasněna terminologie, pravidla pro legislativní proces byla nedokonalá, podnikatelské prostředí nebylo prakticky ani rámcově organizováno apod.). Prvním podstatným legislativním zásahem do podnikání byl zákon s účinností od 1. května 1990, který přijalo tehdejší Federální shromáždění. Šlo o předchůdce Živnostenského zákona, který byl následně přijat v roce 1992 a od té doby mnohokrát novelizován, což samo o sobě charakterizuje „dramatický“ rozvoj podnikatelského prostředí. Významným krokem vlády pak bylo v roce 1991 zahájení procesu tzv. „malé privatizace“. Ta byla zaměřena především na terciární sféru - obchody, restaurace, drobné dílny a ojediněle na menší výrobní podniky. Prováděla se výhradně za peníze metodou veřejné aukce. Současně s malou privatizací byla spuštěna tzv. „privatizace velká“, která měla za úkol privatizovat střední a větší podniky všech odvětví, s výjimkou majetku, který byl z privatizace vyřazen (např. majetek státní správy, přírodní zdroje, vybraná zdravotnická a sociální zařízení, pošta). Metody používané ve velké privatizaci byly: dražba, veřejná soutěž, přímý prodej, bezúplatný převod a kuponová metoda. Velká privatizace probíhala ve 2 privatizačních vlnách a skončila v roce 1994. 9

Nová daňová soustava, která vstoupila v platnost v roce 1993, naprosto změnila procesní i hmotné daňové předpisy a byla dalším důležitým krokem ve vývoji podnikatelského prostředí. Zavedla např. pět spotřebních daní (z uhlovodíkových paliv a maziv, z piva, z vína, z lihu a lihovin a z tabáku a tabákových výrobků), daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň silniční. Prvním větším zádrhelem byla měnová krize v roce 1997. Ta způsobila, že velká část podnikatelů nedosáhla na úvěry u bank. Toho využili, v horším případě zneužili, zahraniční podnikatelé, kteří se za relativně malé peníze snažili ovládnout dokonce i některá odvětví. Jako největší překážku rozvoje podnikání v minulých letech však většina odborníků vidí nefunkčnost soudů. Tato skutečnost je ČR v pravidelných hodnotících zprávách vytýkána ze strany EU v podstatě dodnes. Nebylo nahodilé, že celá řada podniků zkrachovala ne kvůli špatnému podnikatelskému záměru, ale proto, že jejich kapitál zamrzl v nevymahatelných pohledávkách způsobených druhotnou platební neschopností. Jde o situaci, kdy dlužník není schopen splatit své dluhy řádně a včas, tzn. že není schopen dostát svým smluveným závazkům z důvodu insolvence svých odběratelů. Jedním z neméně důležitých problémů českého podnikatelského prostředí bylo tzv. „tunelování“. Poprvé byl tento termín pravděpodobně použit v ČR v první polovině 90. let 20. století, odkud se pak rozšířil i mimo české prostředí. Vinou nedostatečně rozvinutého a ustáleného právního prostředí dosáhl tento jev v ČR značných rozměrů. Tunelováním se rozumí rozsáhlý finanční podvod, při kterém vedení z firmy ve velkém, avšak tehdy často i legálním způsobem, odčerpá její finanční prostředky do jiných firem, které jsou zpravidla vlastněny stejným managementem. Prostředky nejsou odčerpávány přímo, ale např. prostřednictvím pro tunelovanou firmu výrazně nevýhodných obchodů. V odborném textu se lze setkat s méně expresivním výrazem „vzdalování aktiv“ (anglicky Asset stripping). Druhá polovina 90. let a přelom tisíciletí pak pro ČR znamenala přípravy na vstup do EU. Předstupněm vstupu na jednotný vnitřní trh bylo v roce 1993 podepsání asociační dohody mezi ČR a Evropskými společenstvími. V lednu 1996 ČR podala oficiální přihlášku. To bylo však to „nejjednodušší“. Před samotným přijetím do EU v květnu 2004 musela ČR projít tzv. „přípravným obdobím“. Nejdůležitějším cílem bylo rozsáhlé

10

přizpůsobení českého právního řádu evropskému právu (obnášelo jak úpravy stávajících předpisů, tak zavádění předpisů nových).

1.2 Vývoj podnikatelského prostředí po vstupu do EU do současnosti Vstup ČR do EU v květnu 2004 je historickým mezníkem nejen pro další vývoj ČR, ale logicky ovlivnil i další porovnávání českého podnikatelského prostředí, nyní ovšem v kontextu společného trhu. Jak bylo uvedeno výše, již deset let před vstupem platila pro ČR asociační smlouva s EU, která postupně uvolňovala trh a podmínky dovozu a vývozu pro obě strany. Z tohoto pohledu šlo tedy spíše o rozvoj procesu, který byl už nastartován a přinesl s sebou nejednu výhodu. Největším plusem bylo postupné a úplné otevření trhu EU pro tuzemské firmy. ČR se také stala součástí silného ekonomického celku, který zastupuje zájmy členských zemí jak ve Světové obchodní organizaci (WTO), tak i vůči dalším silným ekonomikám (USA, Čína, Japonsko). Dalším pozitivem tohoto období bylo podstatné snížení daně z příjmu fyzických, ale zejména právnických osob s výhledem dalšího snižování v následujících obdobích. Neustále se také zlepšuje úroveň jednání v obchodním styku z hlediska dodržování úmluv, poctivého a přímého jednání a solidnosti firem. Začala se zlepšovat „kultura“ podnikatelského prostředí, začala se projevovat jeho internacionalizace, začaly se vytvářet kvalitativně vyšší a efektivnější integrační celky. Součástí každé změny jsou mimo výhod i nevýhody. Ty v tomto období souvisely především s hektickým přijímáním nových zákonů a předpisů (tzv. legislativní smršť) a nejednotným výkladem těchto zákonných norem. Také přizpůsobování (implementace) tuzemské legislativy evropskému právu (tzv. gold plated = české zákony a předpisy bývaly totiž mnohdy přísnější než zákony evropské) bylo složité. České podnikatelské subjekty tak byly i jsou často vystavovány nadbytečné až masivní byrokratické zátěži. Nelze než doufat, že až časem dojde k úplnému sladění legislativ, budou tyto transparentnější a srozumitelnější. Nadbytečná administrativní zátěž a zbytečná regulace se postupně staly vážnou brzdou rozvoje nejen českého, ale i celoevropského podnikání a znamenají pro podnikatele výraznou časovou a zejména finanční zátěž. Proto musela Evropská komise přistoupit k famózním programům jako „Cutting Red Tape“ (snižování nadbytečné administrativy) a „Better Regulation“ (snižování, zjednodušování a transparentnost regulace). Jde o velmi 11

náročný, avšak zcela nevyhnutelný proces. Zkoumá se velké množství právních norem vzniklých za dobu existence Evropského společenství. Jako konkrétní případ lze uvést posouzení 8 evropských směrnic týkajících se ochrany spotřebitele s cílem vytvoření jediné normy. Pokud jde o snižování administrativy, čímž je v českém prostředí pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu, i zde jde o dlouhodobý proces. Má však už první sympatické výsledky, za které lze např. považovat založení firmy „z jednoho místa“ (v ČR „CzechPoint“) či nový, velmi zjednodušený Živnostenský zákon. Více k těmto změnám je uvedeno v kapitole 2. V evropském kontextu jde příkladně o založení „evropského podniku“, kde jako kapitál postačuje 1 Euro. Přičemž podmínky pro jeho založení a fungování budou ve všech členských zemích stejné a podnikatelsky vstřícné. S financemi souvisí i přístup k tzv. rizikovému kapitálu (venture capital). Jde o financování soukromých podniků formou navýšení jejich základního jmění. Je to partnerství podnikatele a investora, jež je prostředkem pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkupu. Investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti (akciový kapitál nebo kmenové akcie) na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Je vítanou pomocí především pro malé a střední podniky, které mají minimální šanci financovat svůj rozvoj bankovními úvěry. Další brzdou podnikání je pro české podnikatele zvýhodňování zahraničních firem a investorů na českém trhu (např. formou pobídek, dotací, slev na daních). Největší podpora se navíc ze strany státu dostává velkým a nadnárodním podnikům, které jsou tak lépe schopné vyrovnat se s administrativními nároky, přičemž malé a střední firmy mají situaci velmi komplikovanou. Nemají oporu ve velkém nebo levějším zahraničním kapitálu, administrativní záležitosti řeší menší počet zaměstnanců, a s tím souvisí i méně zkušeností. V poslední době dochází také k přerozdělování stále větších finančních prostředků prostřednictvím veřejných rozpočtů. Takto nastavený systém však vytváří dostatek příležitostí pro korupční jednání. Dalšími faktory, které podnikatelské prostředí zhoršují, jsou např. zvyšující se minimální mzda, zvýšení základu pro platby zdravotního a sociálního pojištění a celková složitost daňového systému (zejména z pohledu malých

12

a středních podniků) a jeho relativně vysoká administrativní náročnost či nepřiměřený růst cen energií. Nelze opomenout ani nízkou vymahatelnost práva – především s ohledem na vymáhání nezaplacených pohledávek a relativně štědrý sociální systém s nedostatečným tlakem na část obyvatelstva k zapojení se do pracovního procesu. Další z těžkostí, hlavně poslední doby, je způsob překladu zákonných norem a předpisů do jednotlivých evropských jazyků. Každý jazyk má své danosti, které nelze zcela transformovat do jazyka druhého1. Zvláště pak např. v oblasti medicíny může při špatném překladu dojít k fatálním chybám.

1.3 Etika v podnikání Sebelépe organizovaný formální systém určující podnikatelské prostředí by nemohl fakticky fungovat bez dodržování legálních norem a určitých etických zásad, které následně vymezují úroveň a úspěšnost funkčnosti celého systému. Proto je nutné zabývat se otázkou etických zásad podnikání jako jednoho z předpokladů jeho celospolečenské prospěšnosti. Pro vymezení podnikatelské etiky je nutné uvést, co to etika vůbec je. V obecném měřítku jde o filozofickou disciplínu, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Podnikatelské etika je nová vědní disciplína, jejíž snahou je aplikace etických zásad do podnikání (zásady slušného jednání s obchodními partnery při dodržování úmluv), s cílem zlepšit podnikatelskou praxi ve veškerých podnikatelských aktivitách. Nelze ji však zaměňovat za dodržování přijatých a daných norem, jako legislativních, technických apod. Vždy by mělo jít o jakýsi „nadstandard“ k daným povinnostem, který něco pozitivně a přínosně ovlivňuje. Vlastní podnikatelská etika zohledňuje následující čtyři úrovně2: 1. individuální etika – týká se jednotlivce; 2. podniková etika – etické normy na úrovni institucí a organizací; 1

konkrétním příkladem je překlad anglických slov shall vs. should Etika v podnikání. [online] 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

2

13

3. etika hospodářství – týká se společnosti jako celku; 4. etika nadnárodních společností – souvisí s globalizací mezinárodního podnikání. Pro institucionalizaci etiky ve firmě se využívají etické kodexy3, kodexy chování, etické výbory či etický audit. Příkladem mezinárodně uznávaného kodexu podnikatelského chování je Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti z června roku 2000. Co však udělat proto, aby pravidla etiky byla v podnikání více zakořeněna a stala se standardem? Je především nutné mít k dispozici transparentní a jednoznačné zákony. S tím souvisí i lepší vymahatelnost práva (ubude negativních příkladů, zvýší se kontrola). Zároveň je však nutná vnitřní změna ve společnosti, změna morálky, myšlení a hodnot jednotlivců (dobrý konkrétní příklad – čili tzv. „best practice“ nějakého subjektu jsou považovány za největší sílu, která může ovlivňovat chování ostatních lidí). I sdružování do obchodních a hospodářských komor a jiných organizací, které hájí zájmy podnikatelů, přináší možnost ovlivňování legislativy a lobbování a etické řízení tak může firmám přinést mimo jiné i vyšší ekonomickou výkonnost. Obecně však prostředí v ČR není etickému podnikání dosud příliš nakloněno, i když se rok od roku zlepšuje a trend se zdá být pozitivní. Hodně by mohlo napomoci bezprostřední propojení do evropského společného trhu a nutnost přizpůsobení se jeho historicky vzniklým podnikatelským hodnotám. Hlavním problémem je existence korupčního jednání, které pramení z celkové atmosféry, kultury společnosti, masivní administrativy a především nedokonalosti a netransparentnosti legislativy. K české společnosti patří i tendence k bagatelizování užitečnosti nařízení a předpisů. Zdá se být zcela normální a přirozené tyto předpisy obcházet. Dalším nešvarem, týkajícím se podnikatelské legislativy, je nadbytečné rozšiřování a „přitvrzování“ (tzv. „gold plated“) dané evropské legislativy při její implementaci do českého práva. Mnohdy to vzniká i z poslaneckých iniciativ, které tak často z důvodu vlastního zviditelnění předkladatele zanášejí do českého práva násilné formulace a nepřehlednost. Česká podnikatelská veřejnost, ale i státní instituce a zákonodárci zřejmě ještě plně neabsorbovali skutečnost, že tržní prostředí s sebou přináší sice svobodné podnikání, ale i osobní odpovědnost a ukázněnost. Dosud spíš převládá euforie nad pokorou. Podnikatelská etika je často porušována ve státním sektoru, a to konkrétně při zadávání veřejných 3

kodex = systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, které vymezují a upravují vztahy mezi členy určité komunity

14

zakázek, kdy hlavní roli hrají osobní kontakty. Často se tak lze také setkat s nastavením parametrů výběrového řízení tak, aby jim vyhověl předem vybraný kandidát. Nelze opomenout ani poskytování častých výjimek a časté měnění pravidel státem. V soukromém sektoru pak dochází k porušování pravidel etiky především při nákupu či prodeji zboží a služeb. Konkrétně se jedná o nedodržování plateb, neserióznost v nabídkovém řízení, nedodržování slibů, závazků, termínů či kvality. Vážným problémem je i diskriminace drobných podnikatelů např. v jejich nerovném postavení vůči velkým podnikatelským subjektům. V dlouhodobém horizontu se firmám neetické podnikání nevyplatí, nebo by se vyplácet nemělo, a to především z důvodu ztráty „dobrého jména“ firmy, což může ovlivnit její prosperitu. Etické chování se tak může stát důležitou konkurenční výhodou (např. při poskytování úvěrů, preference zákazníků). Pokud je však firma zaměřená pouze na krátkodobý úspěch, může neetické jednání, bohužel, přinést i profit. I větší množství odhalených, potrestaných a hlavně medializovaných korupčních případů by mohlo podpořit snahu o lepší etické podnikatelské prostředí.

Společenská odpovědnost firem Pojem společenská odpovědnost firem je českým překladem anglického výrazu Corporate Social Responsibility (CSR). Tento koncept se objevil počátkem 2. poloviny 20. století a znamená takový způsob vedení firmy a budování vztahů s partnery, který přispívá ke zlepšení reputace a zvýšení důvěryhodnosti podniku. Evropská komise definuje CSR takto: „Společenská odpovědnost firem dobrovolně integruje sociální a ekologické ohledy do podnikatelských činností firmy, a to ve spolupráci se zainteresovanými stranami podniku“. CSR disponuje třemi rovinami aktivit. Jsou jimi – ekonomická činnost firmy, sociální rozvoj a ochrana životního prostředí. CSR je jednou z hlavních priorit vyspělých podnikatelských subjektů, které si včas uvědomily, že dobrá kvalita a pověst jejich výrobků, je stejně důležitá jako prezentace jejich vztahu k životnímu prostředí, zaměstnancům a občanům a je tak podstatnou konkurenční výhodou.

15

1.4 Institucionální rámec podnikatelského prostředí Pro vymezení podnikatelského prostředí ČR je nezbytné přiblížit jeho institucionální rámec, který je však velmi rozsáhlý, proto následující výčet a s ním spojené stručné definice nebudou vyčerpávající.

a) Vybrané ústřední orgány státní správy • Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je ústředním orgánem státní správy (např. pro obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, zahraniční obchod a podporu exportu, vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, věci malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání) a koordinátorem zahraničně obchodní politiky ČR ve vztahu k jednotlivým státům. Mimo jiné zabezpečuje také sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně dohod komoditních a realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, WTO a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními. • Ministerstvo financí (MF) je ústředním orgánem státní správy mj. pro státní rozpočet a státní pokladnu ČR, finanční trh (s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem), daně, poplatky a clo, finanční kontrolu a hospodaření, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové vč. pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, privatizaci majetku státu, pro věci penzijních fondů, pojišťoven a ceny. • Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má kompetence ke státní správě např. v oblasti regionální politiky včetně regionální podpory podnikání, rozvoje domovního a bytového fondu. Významné funkce zabezpečuje MMR ve vztahu k realizaci regionální a strukturální politiky EU, tzv. politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou do praxe uváděny prostřednictvím strukturálních fondů. • Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je ústředním orgánem státní správy např. pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení či sociální péči.

16

b) Vybrané normy (legislativní prostředí) • Ústava České republiky je základní právní normou českého právního systému. Hlava první obsahuje základní ustanovení (např. definice státního zřízení, politického systému, postavení lidských práv); další tři hlavy jsou věnovány každé ze tří základních „mocí“ v ČR - moci zákonodárné (Parlament; definice legislativního procesu), moci výkonné (prezident; vláda) a moci soudní (Ústavní soud; soudy). Další hlavy jsou věnovány NKÚ; ČNB nebo úpravě územní samosprávy. • Listina základních práv a svobod je přímou součástí ústavního pořádku ČR. Jedná se o nejdůležitější dokument v oblasti ochrany práv jednotlivce v ČR. • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související a zapracovává příslušné předpisy EU. Obchodní zákoník upravuje základní formy podnikatelských subjektů - obchodní společnost a družstvo. Dále stanovuje základní předpoklady pro podnikání - úpravu obchodních závazkových vztahu (např. ujednání, různé druhy smluv), evidenci firem v Obchodním rejstříku a základní úpravu pravidel hospodářské soutěže. • Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. • Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakož i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů. Nevztahuje se na podpory poskytované do oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby. • Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů nebo spojením soutěžitelů.

17

• Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách upravuje regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonu, prací a služeb (obecně zboží) pro tuzemský trh. Vztahuje se i na ceny zboží z dovozu a na ceny zboží určeného pro vývoz.

c) Vybrané banky specializované na podporu podnikání • Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. • Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. • Česká exportní banka, a.s. Podpoře, kterou poskytují specializované (i komerční) banky, je věnována část 5. kapitoly.

d) Účelové a podnikatelské instituce • Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) je státní příspěvkovou organizací, založenou MMR. Jeho činnost je zaměřena na řízení realizace programů EU v ČR a vybraných projektů podpory regionálního rozvoje, regionálního informačního systému, včetně poskytování služeb v oblasti podpory malým a středním podnikům. • Hospodářská komora ČR (HK ČR) je samostatnou organizací působící nezávisle na politických stranách, státních orgánech a orgánech územní samosprávy. Zastupuje českou podnikatelskou veřejnost (malé, střední a velké podniky, které se sdružují v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech). Hlavním posláním HK ČR je podpora podnikatelských aktivit, prosazování a ochrana zájmů a zajišťování potřeb členů komory. • Agrární komora ČR (AK ČR) sdružuje většinu podnikatelů ze sektorů zemědělství, lesnictví a potravinářství. Jejími prioritami jsou zastupování a ochrana zájmů jejích členů, poskytování konzultací, poradenství v legislativní a právní oblasti nebo celní a certifikační problematika. • Potravinářská komora ČR (PK ČR) je zájmové sdružení právnických osob z odvětví potravinářského průmyslu a zpracovatelů zemědělské produkce. Reprezentuje obor potravinářství vůči orgánům státní správy a obdobným organizacím v členských státech EU.

18

• Národní asociace pro rozvoj podnikání (NARP) je profesní organizací Regionálních poradenských a informačních center (RPIC) a dalších poradenských společností poskytujících poradenské, vzdělávací, organizační a jiné služby pro malé a střední podniky. Hlavním posláním organizace NARP je koordinovat činnost sítě RPIC, spolupracovat s donátory, pečovat o profesionální úroveň a profesní zdatnost poradců a pracovníků členských organizací. • CzechTrade je příspěvkovou organizací MPO a součástí státního systému podpory exportu. Služby agentury na podporu obchodu se soustřeďují především na podporu sdružování malých a středních podniků, rozvíjení jejich exportních aktivit či podporu jejich subdodavatelského potenciálu ve vztahu k velkým nadnárodním společnostem • CzechInvest je příspěvkovou organizací MPO, která posiluje konkurenceschopnost celé ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podniků, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. • Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism spadající pod MMR se zabývá propagací ČR jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu.

e) Vybrané zaměstnavatelské svazy • Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP) je dobrovolnou organizací sdružující české zaměstnavatele a podnikatele z oblasti průmyslu a dopravy. Posláním SP je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády ČR a hájit společné zájmy svých členů. Cílem je vytvářet vhodné podnikatelské a zaměstnavatelské prostředí, které při respektování etických zásad podnikání povede k dlouhodobě udržitelné prosperitě české společnosti. • Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) je nezávislé, dobrovolné a otevřené profesní sdružení právnických a fyzických osob, podnikajících v obchodě a v cestovním ruchu a v odvětvích a oborech navazujících, které se sdružily na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů v souladu s českými právními předpisy. Je podnikatelským a zaměstnavatelským svazem a v rámci platných právních předpisů sociálním partnerem.

19

• Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) je nezávislým zájmovým sdružením. Sdružuje právnické osoby za účelem koordinace a prosazování podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních zájmů svých členů vůči zákonodárným sborům, orgánům státní správy, odborům a dalším subjektům v ČR i zahraničí. Jejími členy jsou např. Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, Družstevní Asociace ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Aby byl výčet ucelený je v příloze 1. na konci práce uveden ještě přehled vybraných odborných (profesních) organizací podnikatelů.

20

2 AKTUÁLNÍ PŘÍSTUPY KE ZLEPŠOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ Podnikatelské prostředí je velmi rozsáhlý pojem zahrnující nesčetně aspektů. Jde o rámec, ve kterém se pohybují a operují podnikatelské subjekty všech forem a velikostí. Všeobecně vzato, je podnikání ovlivňováno prostředím, které vytvářejí politické, sociální, ekonomické, národní, právní a podobné instituce. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány reprezentované zákonodárnými sbory a ministerstvy a jim na roveň postavenými orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy a orgány veřejné samosprávy. Podnikatelé od státu očekávají, že vytvoří stabilní prostředí, ve kterém je možno dovolat se jednoduchým a rychlým způsobem práva a ochrany vlastního majetku. Stát musí také zajistit funkčnost infrastruktury, kterou ke svému podnikání potřebují. Prostřednictvím školství pak existenci kvalifikované pracovní síly. Vedle toho však stát ovlivňuje podnikatelské prostředí celou řadou dalších prvků a opatření ve škále od skoro nepostřehnutelných zásahů až po opatření zásadní, bohužel mnohdy nadbytečná. Podnikatelské prostředí ČR má, i díky členství v EU, poměrně otevřenou ekonomiku, kompatibilní s právním prostředím EU. Český trh je v podstatě liberální (zejména terciární sféra), s dosud příznivou cenou pracovní síly a dobrou úrovní její kvality. Má vstřícný systém úlev pro zahraniční investory, což však pohříchu příliš neplatí pro české podnikatele. V poslední době se vyznačuje klesající mírou daně z příjmu, na druhou stranu je stávající systém stále složitý především pro malé a střední podniky. Složená daňová zátěž je jedna z nejvyšších v Evropě, přičemž dnes i pouhý evropský průměr je v globálním srovnání neudržitelný. Navíc má daňová zátěž pro podnikání prohibitivní charakter, neboť znevýhodňuje investice (včetně investic do vzdělání) a zvyšuje cenu práce příliš vysokým sociálním pojištěním. Současná světová finanční krize, která postihuje samozřejmě i ČR, na druhou stranu prokázala, že český bankovní systém je funkční a konsolidovaný. Soudní soustava je však těžkopádná, množství různých veřejnoprávních ochran znamená byrokratickou zátěž

21

a mnohdy až neuvěřitelné termíny řešení soudních sporů. Vymahatelnost práva se zlepšuje pouze pomalu. Legislativní prostředí je v ČR nepřehledné, zahlcené i zcela nadbytečnými předpisy (i nad rámec normativů z EU), se spoustou novel a sněmovním hobby v „přílepcích“. Trh pracovní síly se vyznačuje malou flexibilitou, vysokou mírou ochrany zaměstnanců, v poslední době i s nedostatečnou nabídkou kvalifikovaných technických profesí, paradoxně při vzrůstající nezaměstnanosti v období hospodářského poklesu. Dosud nedostatečně je rozvinut systém výzkumu a vývoje a přenos jejich výsledků do komerčního využití. Spolupráce s EU a svým způsobem i tlak z její strany znamená rostoucí nabídku podpor a dalších produktů pro podnikatele. Došlo k vytvoření potřebných struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů; stále však převládají poměrně administrativně náročné procedury pro získání a vyplácení většiny typů podpor. Uvedené aspekty charakterizující stav a zejména negativa podnikatelského prostředí v ČR bere v potaz také Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013, která je sice prioritně zaměřena na malé a střední podniky, ale závažná opatření na tato období, které koncepce představuje, se týkají celého podnikatelského prostředí. Pro jeho zkvalitnění a rozvoj konkurenceschopnosti a zaměstnanosti jde zejména o následující opatření: • zjednodušení daňové legislativy a snižování administrativy jako faktorů působících na vytváření příznivějšího podnikatelského prostředí za podpory administrativních registrů veřejné správy; • povinné posuzování dopadu navrhované legislativní změny do podnikatelské sféry (RIA – Regulatory Impact Assessment) včetně dopadu na malé a střední podniky v rámci legislativního procesu; • snižování daňového a dalšího finančního zatížení podnikatelů způsobem přijatelným pro systém veřejných financí a zjednodušování daňové legislativy; • snížení

administrativní

zátěže,

kterou

podnikatelům

způsobuje

regulace

prostřednictvím informačních povinností s využitím sdílení informací v rámci databází spravovaných orgány státní správy;

22

• odstranění nadbytečných informačních povinností, snížení frekvence jejího plnění a omezení okruhu povinných subjektů na nezbytné minimum; • zavedení povinnosti měření administrativní zátěže podnikatelů na základě Standardního nákladového modelu u veškeré připravované legislativy; • zveřejňování právních předpisů před datem jejich účinností v dostatečném předstihu; • promítání požadavků legislativy EU v oblasti ekologie, DPH a spotřebních daní na pohonné hmoty do národní legislativy v potřebném rozsahu (odmítat přístup „gold plated“); • dodržování režimu pro dovoz zboží a celních, daňových, technických a zdravotních předpisů důslednou činností orgánů Celní správy ČR (ale i dozorových orgánů); • zavedení všeobecné editační povinnosti daňových orgánů, tj. institut závazného výkladu příslušného předpisu poskytovaného podnikatelským subjektům bezplatně nebo za minimální správní poplatek; • posílení práva věřitelů a vytvoření podmínek pro konstruktivní postupy řešení insolvence podnikatelů i osob. V daných souvislostech a k uvedeným problematikám fungují v ČR v následujících podkapitolách uvedené instituce a orgány.

2.1 Vybrané instituce a orgány ovlivňující úroveň podnikatelského prostředí v ČR a) Podnikatelská rada Je poradním orgánem MPO meziresortního charakteru se zástupci veřejného i soukromého sektoru pro oblast podpory podnikatelského prostředí. Jejím posláním je rozvoj podnikatelského prostředí a zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Definuje problémy v oblasti spolupráce podnikatelů se státní správou a předkládá návrhy řešení identifikovaných problémů v této oblasti se zvláštním zřetelem na malé a střední podniky. Níže předkládaný výčet uvádí některé z aktuálních témat či výstupů Podnikatelské rady. Tři z nejpodstatnějších jsou blíže specifikovány: o plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do r. 2010; o novela Živnostenského zákona; 23

o podání jednotného registračního formuláře (zřízení Centrálních registračních míst); o koordinace kontrolní (dozorové) činnosti; o zavedení systému alternativního řešení sporů ze spotřebitelských smluv; o proaktivní imigrační politika (Zelené karty); o autorské poplatky (novelizace vyhlášky č.488/2006 Sb.). • Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 Usnesením vlády ČR dne 13. dubna 2005 č. 421 byl schválen Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 (dále jen Plán). Předložený Plán je členěn do šesti samostatných částí, které stanoví postup snižování nákladů v jednotlivých resortech (MF, MPSV, MZ, Mze, MŽP, MPO), jejichž právní předpisy působí největší celkovou administrativní zátěž vyčíslenou na 76,5 mld. Kč ročně. Cílem Plánu je v první řadě zlepšit, či spíše vytvořit co nejlepší podmínky pro podnikání. Pod pojmem „administrativní zátěž“ (někdy „správní břemeno“ z anglického „administrative burden“ či „Red Tape“) se dle usnesení rozumí náklady, které fyzické a právnické osoby (podniky, neziskový sektor, veřejné orgány, občané) musí vynakládat na splnění informačních povinností, které na ně uvaluje stát prostřednictvím právních norem a další regulace. Součástí jsou i informace o činnosti nebo produkci podnikatelů, které musí poskytovat třetím stranám (např. odborům, spotřebitelům apod.). Informace je nutno chápat v širokém slova smyslu – tzn. včetně nákladů na označování, podávání zpráv, monitorování a posuzování nutných pro poskytnutí informací a registraci. Nejnovějším příspěvkem vlády, týkajícím se administrativní zátěže, bylo Usnesení č. 1478 ze dne 24. listopadu 2008 zabývající se upřesněním Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 o 20 %. Současně byla vyčíslena dosavadní roční úspora (k 31. 12. 2008) podnikatelů ve výši 6,1 mld. Kč (tzn. 8,0 %). Celkovou administrativní zátěž, která po analýze provedené Úřadem vlády ČR v roce 2005, činila 75.607.385 tis. Kč a tvořila tak až 88 % z celkové administrativní zátěže, zapříčiňuje především 18 právních předpisů (15 zákonů a 3 prováděcí předpisy), které jsou v gescích 9 úřadů (viz příloha č. 2 uvedená v závěru práce). Administrativní zátěž je u většiny těchto právních předpisů spojena s informačními povinnostmi.

24

Při stanovování výše administrativních nákladů se nelze zcela vyhnout odhadům a zjednodušením. Aby byl tento problém minimalizován, jsou odhady prováděny na základě jednotné metodiky tak, aby administrativní zátěž byla mezi sebou porovnatelná. Rok 2007 díky tomu znamenal změnu či zrušení 70 informačních povinností u 24 právních předpisů a úsporu 2.610 mld. Kč. Dosavadní výsledky ve snižování administrativní zátěže: o novela živnostenského zákona; o zrušení povinnosti dokládání bezdlužnosti; o zrušení registračních pokladen; o zrušení minimální daně; o optimalizace formulářů, prostřednictvím redukce stran a kolonek. • Novela Živnostenského zákona Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů reaguje na problémy, na které podnikatelé nejčastěji upozorňují. Novela živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. účinná od 1. 7. 2008 by měla přinést roční úsporu nákladů podnikatelů až 480 mil. Kč/rok. Benefity novely Živnostenského zákona: o živnostenská oprávnění byla nahrazena jediným dokumentem (živnostenské listy a koncesní listiny, které dříve sloužily jako průkazy živnostenského oprávnění, byly nahrazeny jediným dokladem – konkrétně výpisem z živnostenského rejstříku); o byla zavedena jen jedna volná živnost (dříve existovalo 125 volných živností s 622 předměty živnosti – podnikateli teď stačí jen nahlásit jeden nebo více z 80 oborů činnosti, které bude v rámci živnosti vykonávat); o byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů (v současné době tak již může podnikatel splnit ohlašovací nebo oznamovací povinnost související s podnikáním na kterémkoli obecním živnostenském úřadě); o byla omezena oznamovací povinnost podnikatele (oznamovat se nově budou jen údaje, které nejsou zjistitelné z databází veřejné a státní správy); o pro začínající podnikatele byly výrazně sníženy nároky na povinnou praxi (pokud má živnostník vzdělání v oboru, může nově začít podnikat okamžitě).

25

• Jednotný registrační formulář (Centrální registrační místa - CRM) CRM byla na obecních živnostenských úřadech zřízena k 1. srpnu 2006. Klientovi je zde umožněno při ohlášení živnosti / podání žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům – finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Veškeré typy formulářů, které musel dříve podnikatel při vstupu, ale i během podnikání na různých správních úřadech vyplnit, nahrazuje v současné době jeden jediný – tzv. Jednotný registrační formulář (JRF). Bylo tak docíleno především odstranění opakovaného vyplňování totožných, zejména identifikačních údajů. Existují dva základní typy tohoto 2-stránkového formuláře – jeden pro právnické a druhý pro fyzické osoby.

b) Rada kvality ČR Jde o poradní, iniciační a koordinační orgán vlády ČR, který se soustředí na podporu rozvoje managementu a uplatňování Národní politiky kvality v ČR. Rada vychází ve své činnosti z vládou schválených zásad Národní politiky podpory jakosti a Strategie Národní politiky kvality na období 2008-2013. Aktivně se podílí na přípravě legislativy týkající se problematiky kvality, ochrany oprávněných zájmů, životního prostředí, zásad společenské odpovědnosti organizací a ochrany spotřebitele. Navrhuje, zpracovává a koordinuje realizaci programů a projektů pro rozvoj Národní politiky kvality v ČR.

c) Česká rada pro obchod a investice Rada, jejímž zřizovatelem je MPO, je složena ze zástupců soukromého sektoru a zástupců státní správy. Je součástí Exportní strategie ČR pro období 2006—2010, která reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do EU a zahrnuje vizi prosadit ČR ve světě prostřednictvím obchodu a investic. Rada působí i jako "zkušební laboratoř" pro nová nebo uvažovaná opatření v rámci podpory exportu, obchodu a podnikání.

d) Národní ekonomická rada vlády (NERV) Byla zřízena počátkem roku 2009 jako odborný poradní a konzultační orgán vlády ČR pro oblast ekonomiky a hospodářství. Vznikla jako reakce na potenciální rizika a 26

hrozby pro ČR, které plynou ze světové finanční krize. Aktuálním úkolem Rady je analýza rizik a potenciálních dopadů světové finanční krize na ČR, a návrhy opatření, které budou potenciální dopady světové krize na ČR eliminovat a zmírňovat. Trvalým úkolem Rady je hledání a navrhování přístupů, které by vedly k udržení a zvýšení ekonomického růstu ČR.

2.2 Vybrané významné aktivity ovlivňující úroveň podnikatelského prostředí v ČR a) Czech Point Od 1. ledna 2009 nejen podnikatelé, ale i široká veřejnost může využívat služby Czech POINTU (neboli Českého Podacího Ověřovacího Informačního Národního Terminálu) na 51 kontaktních místech HK ČR. Seznam stávajících poskytovaných služeb, (mezi které patří např. vydávání výpisů z Obchodního rejstříku či z Rejstříku trestů) se stále rozšiřuje. Nově je možné získat např. výpis bodového hodnocení z Registru řidičů, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a z dalších podobných registrů. Všechny výše zmiňované výpisy lze získat na počkání. Od poloviny roku 2009 budou moci klienti na těchto kontaktních místech HK ČR rovněž využívat služby ověřování dokumentů a podpisů, které dnes poskytují pouze matriční úřady a notáři. Czech POINT také nabízí pomoc při vyhledání údajů, které chce klient ověřit. Lze zde najít potřebné informace k získání výpisu, a to i na základě neúplných nebo nepřímých údajů, za pomoci dalších veřejných i soukromě provozovaných rejstříků a seznamů.

b) Informační místa pro podnikatele (InMP) Jde o projekt HK ČR zajišťující informace a konzultace pro podnikatele, který je už od roku 2003 součástí programu na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Kromě odpovědí na přímé dotazy podnikatelů vydává také informační materiály a publikace pro podnikatele s cílem usnadnit orientaci ve složitém ekonomickém, právním a oborovém prostředí. Na území ČR je do projektu InMP zahrnuto téměř 180 kontaktních míst, kde podnikatelé mohou formou nárokové služby zdarma získat informace o podnikání a pro podnikání.

27

c) Jednotná místa pro podnikatele Jednotná místa pro podnikatele (JMP), jejichž zřizovatelem je HK ČR, slouží k podpoře podnikání a podnikatelů ve všech krajských městech ČR. Podnikatelům poskytují prostřednictvím kvalifikovaných konzultantů poradenství mj. z oblasti vstupu do podnikání či v systému podpory podnikání dostupné z EU, států a krajů. Pomohou i v dalších situacích jako je obecné poradenství pro podnikání, dotační poradenství či zprostředkování obchodních kontaktů. Další funkcí JMP je zajištění fungování „Projektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů“ (viz níže) a vydávání ověřených výpisů (např. výpis z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, z bodového systému řidiče) z Informační a veřejné správy prostřednictvím služby Czech POINT.

d) Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (dále jen ADR – z anglického Alternative Dispute Resolution), který připravilo MPO ve spolupráci především s HK ČR, začal fungovat 1. dubna 2008. Jde o systém, který při řešení sporu (při neplnění smluvních závazků – např. uznání reklamace vad zboží koupeného v obchodě či odstoupení od smlouvy) mezi spotřebiteli a podnikateli umožňuje jiný postup než soudní cestu, která bývá obvykle dlouhá a nákladná. ADR je po celém světě využíváno jako rychlý, levný, jednoduchý a tím pádem vhodný způsob vyřešení nároku spotřebitele. Funkčnost ADR je založena na dobrovolné účasti obou stran, objektivitě a nestrannosti řízení. Spory jsou řešeny v přítomnosti třetí, neutrální, strany, a to buď prostřednictvím mediace nebo arbitráže. Systém ADR tak stojí na třech pilířích. 1. Poskytnutí kvalifikované informace a doporučení. 2. Mediace (smírčí řízení) – spor je řešen vzájemnou komunikací prostřednictvím kvalifikované osoby, tzv. „mediátora“. 3. Arbitráž (rozhodčí řízení) - je-li mediace neúspěšná, přechází se k arbitráži. Ta se koná za účasti nezávislého rozhodce u Rozhodčího soudu při HK ČR.

28

3 POSTAVENÍ A ÚLOHA MALÉHO A STŘ. PODNIKÁNÍ V ČESKÉ EKONOMICE K charakteristice malého a středního podnikání (MSP) je nutné uvést některé pojmy, které vycházejí z Obchodního zákoníku a bezprostředně s MSP souvisí. • Podnikání je soustavnou činností prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. • Podnikatelem podle tohoto zákona je: o osoba zapsaná v obchodním rejstříku podnikající na základě živnostenského oprávnění; o osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů a o osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. • Podnik je soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.

3.1 Definice a členění MSP Vymezení pojmu MSP není vůbec jednoduché. Odborná literatura rozeznává několik přístupů, podle kterých lze MSP rozčlenit4. a) statistické pojetí Evropský statistický úřad rozděluje firmy do tří skupin podle počtu zaměstnanců: 1. malé – do 20 zaměstnanců; 2. střední – do 100 zaměstnanců; 3. velké – 100 a více zaměstnanců.

4

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6.

29

b) doporučení Evropské komise (2003/361/EC z 6. 5. 2003) Evropská komise dělí podnikatele dle následujících 4 kritérií: počet zaměstnanců, roční tržby, resp. příjmy (dle toho, zda subjekt vede účetnictví či daň. evidenci), hodnota aktiv, resp. majetku (v závislosti na užití účetní soustavy), nezávislost. Dle těchto hledisek lze firmy klasifikovat následovně: 1. mikrofirma – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. €, aktiva do 2 mil. €; 2. malá firma – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. €, aktiva do 10 mil. €; 3. střední firma – do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. €, aktiva do 43 mil. €. c) pojetí zákona na podporu podnikání (dle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře MSP, v aktuálním znění) I v zákoně č. 47/2002 Sb. jsou firmy klasifikovány dle čtyř základních kritérií: počet zaměstnanců, hodnota aktiv, čistý obrat a nezávislost . Z výše zmíněného členění vyplývá, že nejdůležitějším rozlišovacím znamením je počet zaměstnanců ve firmě. Existují tři úrovně: 1. mikroúroveň – 1-9 pracovníků; 2. malá firma – 10-49 pracovníků; 3. střední firma – 50-249 pracovníků. Firmy s více jak 250 zaměstnanci jsou pak považované za velké. ČR se stejně jako ostatní členské země EU řídí v oblasti rozčlenění MSP doporučením Evropské komise (REC 2003/361/EC), které vstoupilo v platnost ke dni 1. ledna 2005. Jak již bylo zmíněno dříve, tvoří MSP více než 99% z celkového počtu podniků v ČR Podnikatelskou činnost pak dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2007 v ČR vykonávalo 999.182 MSP. V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu o 290 subjektů, tzn. 0,03 %. Naopak k nárůstu celkového počtu MSP došlo proti roku 2006 v průmyslu a ve stavebnictví. Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2007 vyšplhal na 2.018 tis. zaměstnanců. Rok 2007 tak znamenal oproti roku 2006 nárůst o 35 tis. (tzn. 1,77 %)

30

zaměstnanců. Nejvyšší absolutní nárůst zaměstnanosti pocítila především oblast průmyslu, obchodu, dopravy a služeb. Pokles se naopak dotknul především stavebnictví.

3.2 Význam MSP MSP mají nejen v ČR, ale i v Evropě drtivou převahu (99,8 % všech firem v EU, což obnáší 19 milionu MSP, které zaměstnávají více než 74 milionů lidí)5 a jsou tak bezesporu považovány za páteř celého sektoru tržní ekonomiky a hybnou sílu zaměstnanosti a sociální integrace. MSP umožňují lidem se samostatně realizovat, svobodně si vybrat oblast podnikání. Více než kde jinde je zde totiž nutná velká dávka osobní zodpovědnosti a motivace k výkonu, protože jakákoli chyba může pro takovýto podnik znamenat vysokou ztrátu, či dokonce definitivní krach. Velkou výhodou takovýchto subjektů je ale především jejich schopnost mnohem citlivěji, flexibilněji a rychleji reagovat na potřeby trhu a změny ekonomických podmínek. Z pohledu jednotlivých regionů, či obecně státu, kde MSP působí, je důležitým pozitivem fakt, že valná většina firem tohoto typu není zpravidla vlastněna zahraničními podnikatelskými subjekty a reprezentuje tak místní kapitál. Ekonomické i sociální přínosy podnikání tak zůstávají v daném regionu. Nelze opomenout ani těsnější provázanost MSP s místem podnikání, kterému zvyšují zaměstnanost vytvářením nových pracovních míst. Podstatnou výhodou je i jejich role „subdodavatele“, kdy vyplňují mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi výrobními či obchodními podniky. Příkladem mohou být automobilky, které si jako dodavatele vybírají MSP, které jim dodávají buď jednotlivé komponenty nebo poskytují služby. Oblasti, kde jsou MSP více než úspěšné, jsou ty, které jsou pro velké podniky nezajímavé (tam, kde se nevyplatí velkovýroba – některé autodoplňky či autodíly; věci na zakázku). MSP však neskýtají jen samá pozitiva, musí překonat i spoustu překážek a omezení. Zásadním problémem je přístup ke kapitálu resp. potíže při financování běžné podnikatelské činnosti. Nemají tak dostatek prostoru k rozvoji svých kapacit a záměrů. Z pohledu finančních institucí tu totiž přetrvává obava ze zvýšeného rizika investování do těchto podniků, z omezených možností krytí úvěrů a mnohdy i krátké podnikatelské historie. Tím jsou tyto podniky už předem vyloučeny z oblastí podnikání, kde je potřeba vysokých investic, rad a pomoci špičkových vědců či manažerů. I přístup k informacím a 5 SME Definition [online]. [cit. 2009-03-18]. Dostupný na WWW: .

31

znalostem (zejména v oblasti řízení a marketingu) je daleko omezenější a obtížnější. Vzhledem k jejich velikosti jim jednak hrozí nebezpečí úpadku z důvodu dumpingových cen6 prosazovaných velkými nadnárodními firmami a filiálkovými společnostmi a jednak disponují i slabší pozicí ve veřejných soutěžích o státní zakázky. Překážkou pro MSP je také nadměrná byrokracie (neustále rostoucí počet a změny právních předpisů), se kterou se poměrně často setkávají a s jejímž omezením by byl průběh podnikání jednodušší a transparentnější. S tím nepřímo souvisí i nedostatečná orientace v možnostech podpory MSP. Některé z MSP navíc dosud nevyhovují oborovým normám a předpisům EU. Tématu zjednodušování překážek v podnikání MSP se věnují následující kapitoly. Lze najít několik důležitých kroků, které by měly vést k dalšímu rozvoji a úspěšnému řízení MSP. Za prvé je nutné si vytvořit pevnou odběratelskou základnu, kterou neodradí ani příchod nových konkurentů na trh. Podstatnou roli hraje jednak investice do vlastních zaměstnanců, nejen v podobě odpovídajících mzdových podmínek, ale i různých zaměstnaneckých benefitů (školení, příspěvky na kulturu, sport, jazykové kurzy, příspěvky na dovolenou apod.) a nehmatatelných výhod (odpovídající a motivující pracovní náplň, odpovědnost atd.) a jednak investice do nových, především informačních, technologií, samozřejmě v rámci finančních možností podniku. Samozřejmostí pak je nutnost neustálého monitorování konkurence a to nejen tuzemské, ale především, díky vstupu do EU, té mezinárodní.

3.3 Charakteristika sektoru MSP V posledních několika letech je pozice MSP na trhu v ČR relativně stabilní, a to především s ohledem na zaměstnanost, která dosahuje více jak 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou růstovou tendencí, přičemž nejvyššího podílu (až 80 %) na zaměstnanosti i přidané hodnotě dosahují v oblasti pohostinství, ve službách, v obchodě a ve stavebnictví. V průmyslu a dopravě vyprodukují třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty. Podíl na HDP a vývozu se pohybuje okolo 35 %, což dokládá, že MSP jsou schopny držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. Ani co se týče investic nezůstávají MSP pozadu. Na celkových investicích realizovaných v ČR se podílí více jak 50 % s každoroční stoupající tendencí. Mínusem je však přetrvávající nedostatečné technologické vybavení v řadě odvětví, relativně dlouhá reálná 6 dumpingová cena = zkráceně dumping je jedna z forem nekalé soutěže, která je postižitelná antimonopolním úřadem – je to cena zboží či služby, která nepokrývá náklady na výrobu – musí být proto dotovaná

32

pracovní doba a s ní překvapivě spojené nižší mzdové náklady způsobené snahou o lepší konkurenceschopnost velkým podnikům. Podrobnější přehled o podílu MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích se nachází v kapitole Výsledky.

Pozice MSP v obchodním sektoru a souvisejících službách MSP v obchodě a pohostinství (v širším slova smyslu je do obchodu totiž zařazována i pohostinská a ubytovací činnost) má zásadní význam nejen v samotném obchodě a ve fungování vnitřního trhu, ale pro celou ekonomiku a vývoj životní úrovně. Současně je však nutné respektovat, že tyto MSP mají svá vážná specifika, která se v jiných odvětvích natolik neopakují nebo nemají takovou intenzitu; někdy jsou považována za samozřejmost, jindy – zejména v očích obchodních podnikatelů – nejsou ani doceněna. Jedním ze specifik oblasti obchodu je chápání velikosti podniků. Vzhledem k tomu, že český obchod je odvětvím malých resp. nejmenších podniků (firmy bez zaměstnanců tvoří zhruba 90 % všech subjektů, podniky s méně jak 100 zaměstnanci pak již cca 99,9 %), jsou za velké firmy v obchodě ČR považovány podniky se 100 a více zaměstnanci (oproti tradičnímu chápání MSP do 250 zaměstnanců). Do odvětví obchodu se v ČR řadí tři oddíly Klasifikace ekonomických činností (tzv. CZ-NACE) sekce G (velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel) a dva oddíly sekce I (ubytování, stravování a pohostinství): • oddíl 45 (velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel) • oddíl 46 (velkoobchod, kromě motorových vozidel) • oddíl 47 (maloobchod, kromě motorových vozidel) • oddíl 55 (ubytování) • oddíl 56 (stravování a pohostinství). Klasifikace CZ-NACE7 s účinností od 1. ledna 2008 nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (tzv. OKEČ). Tato klasifikace byla vypracována v souladu s mezinárodní statistickou klasifikací ekonomických činností, za respektování nařízení Evropského parlamentu a Rady ES, kterým byla zavedena statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2. OKEČ byla CZ-NACE nahrazena především 7

zkratka NACE = Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes

33

z důvodu větší relevantnosti s ohledem na hospodářskou realitu a lepší srovnatelnosti s jinými mezinárodními klasifikacemi. Dle NACE je každé statistické jednotce, která vykonává nějakou ekonomickou činnost, přiřazen kód NACE. Ekonomická činnost je v této souvislosti definována jako výroba určitého produktu nebo služby za použití kombinace výrobních prostředků, práce, výrobních postupů a meziproduktů, přičemž činnost může zahrnovat jeden výrobní postup (např. tkaní), nebo se může skládat z několika postupů, z nichž každý je popsán v jiné kategorii klasifikace (např. výroba automobilů – odlévání, kování, sváření, lakování atd.). Tato diplomová práce však vzhledem k datu svého vzniku (březen 2009) a dostupným údajům vychází ještě z původní klasifikace OKEČ, a proto je nutné přiblížit si i již zaniklou OKEČ. OKEČ byla jednou ze základních ekonomických univerzálních klasifikací. Univerzální proto, že umožňovala odvětvové zařazení jak státní správy a činnosti vlád, tak i velkých komerčních organizací i drobných podnikatelů. Byla výchozím bodem pro tvorbu statistických přehledů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Při její přípravě se vycházelo ze statistické klasifikace ekonomických činností EU – NACE revize 1. Struktura obchodu byla dle OKEČ členěna do následujících 4 sekcí, oddílů OKEČ: • OKEČ 50 (prodej, údržba, opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot) • OKEČ 51 (velkoobchod, zprostředkování obchodu) • OKEČ 52 (maloobchod, opravy spotřebního zboží) • OKEČ 55 (ubytování a stravování). Pokud jde o ekonomické ukazatele odvětví obchodu, poměřují se jeho výkony především tržbami. Následující tabulka dokládá nárůst tržeb ve všech oblastech obchodu. Tab. č. 1: Tržby v mil. Kč bez DPH v běžných cenách Odvětví Obchod v motorismu (OKEČ 50) Velkoobchod a zprostředkování (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52) Ubytování a stravování (OKEČ 55)

2006 472.302 1.856.019 750.713 112.494

Zdroj: ČSÚ

34

2007 514.387 2.024.997 814.862 117.452

2008 523.685 2.090.742 836.464 119.818

Analýza již léta trvající souběžné existence MSP a velkých převážně nadnárodních obchodních společností - zvláště v retailu - prokazuje soustavný tlak globalizačních trendů a narůstající tržní podíly maloobchodních řetězců a velkých filiálkových firem v rámci CZNACE 47 (dříve OKEČ 52). V ostatních sekcích obchodu CZ-NACE 45, 46 (dříve OKEČ G) ve velkoobchodě a v obchodě v motorismu, jakož i v odvětví CZ-NACE 55 a 56 (dříve OKEČ H 55) ubytování a stravování naopak čísla dokládají spíše relativní stabilitu tržních a výkonových podílů firem definovaných podle velikosti jako MSP. Z celkového vyhodnocení situace lze v obchodě a pohostinství činit tyto závěry: • obchodní podnikání představuje podle příslušných registrů (živnostenského a obchodního) zhruba jednu třetinu všech podnikatelů MSP; velká četnost sama o sobě – zejména

v maloobchodě

–

nedává

možnost

plošnému

uplatnění

centrálně

poskytovaných podpor státem, nehledě na to, že obchodní podnikání nemá zvláštní technologické a inovační nároky, na které se v posledních letech podpory z evropských i dalších zdrojů soustřeďují → tento handicap je třeba kompenzovat lokálními aktivitami, vlastní podnikatelskou iniciativou obchodního MSP; • MSP v obchodě, zejména v maloobchodě, našly samy o sobě v posledních 8 – 10 letech vlastní východiska existence a prosperity především v kooperativním podnikání tak, že provozují své maloobchodní sítě, jakož i nákupní a odběratelské aktivity v různých seskupeních – aliancích, které také svojí velikostí umožňují implementaci moderního podnikatelského, manažerského a provozního know-how, se kterým jsou schopny podstupovat i obchodní soutěž se sítěmi filiálek velkých společností, resp. nacházet i při jejich sílícím působení „své místo na trhu“; při tom nelze pomíjet skutečnost, že působení relativně velkého množství velkých, hlavně nadnárodních, řetězců, značně pomohlo kultivovat trh a síť obchodu v ČR a je při vzájemné obchodní soutěži důležitým faktorem udržování přijatelné hladiny tržních spotřebitelských cen a postupného růstu poptávky a spotřeby; • kompletace výsledků analýzy vývoje MSP v obchodě a v pohostinství potvrzuje mnohotvárnost možností pozitivně jej ovlivňovat, ale často i nedoceňovat; tudíž je pro MSP principiálně důležité „držet krok“ s celkovým vývojem v obchodě, s inovacemi technologií, zdokonalováním a rozšiřováním nabídky a kvalitativním růstem managementu; analýza ukazuje, kde jsou mezery a rezervy v obchodních aktivitách,

35

v poskytování služeb a v marketingu jejich šíření; vývoj retailu v ČR významně pokročil, rozšířila se spotřeba, mění se nároky na obchodní sítě; velkokapacitní prodejny nadále vytvářejí podstatu prostředí pro uspokojování poptávky, nicméně v důsledku kvalitativních nároků vznikají nové potřeby lokálního uspokojování potřeb, což vede velké společnosti k zavádění menších lokalizovaných formátů, ale současně se vytvářejí nové podmínky pro soutěž s formáty provozovanými MSP, resp. aliancemi dobrovolných sítí; venkovský prostor nadále zůstává obchodní příležitostí, a to i ve spojitosti s jinými žádoucími službami pro tamní obyvatelstvo; nepostradatelné jsou v současných podmínkách fungování MSP služby, které jim nabízejí a zajišťují velkoobchodní firmy s takto účelově zaměřeným předmětem činnosti; • sektor MSP obchodu a pohostinství je trvale ubezpečován státní a veřejnou správou o jeho důležitosti, stojí za ním jeho podnikatelské instituce a je nesporné, že každoročně se reálně uskutečňuje řada opatření; příležitostí je též vhodně orientované využívání evropských zdrojů; jde o to, aby podnikatelská zastoupení MSP (komory, asociace, svazy) s využitím evropských iniciativ nadále soustavně vytvářely tlak na příznivější podnikatelské prostředí v legislativní a organizátorské oblasti.

3.4 Východiska MSP • Zákon č. 47 o podpoře MSP Zákon č.47/200 Sb. o podpoře MSP ze dne 11. ledna 2002 stanoví tuto podporu pro období při zahájení podnikání a pro upevňování ekonomického postavení MSP. Podpora může být např. poskytnuta na projekty zaměřené na investice; na výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem; na zvyšování odbornosti dospělých; na hospodářské a technické poradenství; na projekty sdružení pro rozvoj MSP a k posílení jejich postavení na trhu; na získávání informací o podnikání a na projekty výzkumu a vývoje, jejichž výsledky MSP využívají, na vytváření nových pracovních míst a na zavedení systémů zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a využití služeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti.

36

• Koncepce podpory MSP na období 2007 – 2013 Strategický dokument „Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013“ (dále jen Koncepce II.) vydaná MPO v dubnu 2006 se snaží co nejpřesněji a nejsrozumitelněji přiblížit současnou a budoucí situaci v oblasti MSP. Vychází přitom z výsledků realizace záměrů „Koncepce podpory malého a středního podnikání v letech 2005 – 2006“ (dále jen Koncepce I.), jejímž hlavním cílem bylo zjednodušení a zpřehlednění možností a povinností MSP. Koncepce I. přinesla např. následující výsledky: o došlo ke snížení sazby daně z příjmu právnických osob (z 28 % až na 24 %) a některých sazeb daně z příjmu fyzických osob (z 15 % na 12 % a z 20 % na 19 %) ve zdaňovacím období 2004 – 2006; o zkrátila se doba odpisování v odpisových skupinách 1 – 3 u movitého majetku; o byla zavedena odpočitatelná položka ve výši 100 % vynaložených nákladů na výzkum a vývoj od základu daně; o daňově uznatelné náklady byly rozšířeny o náklady zaměstnavatele vynaložené na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání a o náklady na přechodné ubytování zaměstnanců; o byla přijata koncepce zjednodušení administrativních postupů při podnikání prostřednictvím zřízení centrálních registračních míst při živnostenských úřadech; o bylo zahájeno měření administrativní zátěže způsobované podnikatelům právními předpisy a práce na snižování této zátěže s cílem snížit ji minimálně o 20 %. I programy a přístupy pro zlepšování a rozvoj infrastruktury pro rozvoj podnikání přinesly pozitivní ohlasy a hlavně výsledky. Šlo především o program PROSPERITA, prostřednictvím něhož došlo k prvním pokusům o vytvoření prostředí k efektivní spolupráci podnikatelského sektoru s vědeckovýzkumnými institucemi a vysokými školami. Současně s tím došlo ke zkvalitnění infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace. Dalším programem, který přinesl významné efekty, byl program ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA doprovázený Operačním programem „Rozvoj lidských zdrojů“ (kterému je věnována případová studie v 6. kapitole). V programu šlo v první řadě o zvýšení profesní kvalifikace zaměstnanců. Neméně důležitým momentem bylo zavedení možnosti intenzivnějšího a hlavně kvalitnějšího poskytování poradenských služeb pro MSP např.

37

prostřednictvím Regionálních poradenských a informačních center či vytvořením Informačních míst pro podnikatele pod dohledem HK ČR. Koncepce I. se zabývala i přímými finančními podporami pro MSP. Hlavními jejími poznatky byly: o existence značného převisu poptávky nad nabídkou u programů, které podnikatelům poskytovaly přístup k dotacím zaměřeným na rozvoj konkurenceschopnosti a inovace; o prokázání opodstatněnosti programů na poskytování zvýhodněných úvěrů a záruk ve spolupráci s bankami; o růst zájmu o programy financované ze strukturálních fondů na podporu úspory a využití obnovitelných zdrojů energie. Současná Koncepce II. se zaměřuje především na vymezení základních směrů, které by ve svém důsledku měly vést ke zlepšení českého podnikatelského prostředí a současně

by

byly

předpokladem

pro

zvýšení

konkurenceschopnosti

průmyslu

v mezinárodním kontextu. K dosažení výše zmíněného si Koncepce II. vymezuje čtyři hlavní body: 1. vize stavu sektoru MSP na konci období, které je vymezeno rokem 2013, jako např.: • zabezpečování zaměstnanosti nadpoloviční většiny obyvatelstva v produktivním věku; • úzká spolupráce některých podnikatelů zejména střední velikosti s vysoce exportně orientovanými velkými podniky nejen z ČR, ale i ze sousedních zemí, a to především v oblasti výroby nebo prodeje výrobků a služeb; • drobní a malí podnikatelé by pak měli pronikat do oblasti software, designu a poradenských služeb; • zvýší se poptávka po kvalifikované pracovní síle. 2. cíle Koncepce II: Hlavním cílem je zajištění konkurenceschopnosti MSP (s tím souvisí možnost tvorby nových pracovních příležitostí, ovlivňování ekonomického růstu a vyrovnávání disproporcí v rozvoji jednotlivých regionů) a sjednocení procesů s existujícími i připravovanými politikami EU (zejména Politikou malého a středního podnikání) a těsná koordinace s organizacemi podnikatelské samosprávy. 38

K dílčím cílům pak např. patří: • zlepšení podnikatelského prostředí spočívající především ve zjednodušení daňového systému, zakládání podniků a vymahatelnosti práva; • posílení úlohy MSP jako tvůrce nových pracovních míst a podílení se na zabezpečení potřeb lokálních trhů (v oblasti služeb, vzdělávání, zdravotnictví); • jednodušší přístup k poskytování přímých podpor v podobě záruk, zvýhodněných úvěrů či rizikového kapitálu, a to s využitím prostředků strukturálních fondů. 3. směry realizace Koncepce II: Koncepce II. přináší čtyři hlavní směry k zrealizování výše zmíněných cílů, tj. zlepšování podnikatelského prostředí, rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury pro rozvoj MSP, přímá podpora MSP a nástroje přímé podpory podnikatelů a rozvoje infrastruktury podnikání a jejich financování. Zde se Koncepce II zaměřuje především na podpory vstupu do podnikání ve formě cenově zvýhodněných záruk za bankovní úvěry, úvěry se sníženou úrokovou sazbou či dotace. Je plánováno ve větší míře využívat prostředky ze strukturálních fondů a státního rozpočtu. Programy, které budou mít šanci na úspěch, by měly být zaměřeny především na vstup do podnikání, úspory energií či podporu rozvoje lidských zdrojů. 4. základní principy a priority v alokaci finančních prostředků k realizaci Koncepce II: Správnou realizaci Koncepce II. budou zabezpečovat opatření k její realizaci, vyhlašování programů podpory MSP, které budou schváleny vládou na základě zákona č. 47/2002 Sb. a grantovými schématy a programy podpory, které vyhlásí jednotlivé kraje v rámci regionálních operačních programů. Na realizaci plánů Koncepce II. budou využívány zdroje státního rozpočtu a zdroje Evropských společenství (prostředky ze strukturálních fondů, především z Evropského fondu pro regionální rozvoj). Koncepce II. předpokládá, že v tříletém horizontu bude na podporu MSP ze státního rozpočtu vynaloženo celkem 5 700 mil. Kč, z toho v roce 2007 1 800 mil. Kč, v roce 2008 1 900 mil. Kč a v roce 2009 2 mil. Kč. Do roku 2013 se předpokládá vynaložení dalších 13 600 mil. Kč. Mimo výše dva zmíněné zdroje financování počítá Koncepce II. i s pomocí soukromých prostředků (vlastních, od komerčních bank a soukromých investorů).

39

• Národní klastrová strategie 2005 - 2008 OECD uznává klastry jako významný nástroj pro rozvoj konkurenceschopných ekonomik. Definuje klastry jako „sítě vzájemně provázaných podniků, institucí produkujících znalosti, podpůrných institucí (např. centra pro transfer technologií, vědeckotechnické parky apod.) a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu.“ Agentura pro podporu podnikání a investic pak definuje klastry jako „soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.“8 Primárním cílem Národní klastrové strategie je zvýšení konkurenceschopnosti a inovací ve firmách v ČR. K tomu je potřeba následujících dílčích cílů: 1. využití klastrů k propojení zdrojů MPO, MMR, MPSV a krajů ČR za předpokladu integrování programových opatření jiných strategií a koncepcí (např. rozvoj MSP, inovací, výzkumu a vývoje); 2. zefektivnění komunikace s kraji, institucemi terciárního vzdělávání a soukromým sektorem s cílem rozvoje společných priorit; 3. zajištění identifikace a podpory odvětví a oborů s potřebným růstovým potenciálem a vůlí zvyšovat konkurenceschopnost cestou spolupráce a inovací; 4. pomoc skupinám MSP pracovat společně na identifikaci příležitostí ke sdílení nákladů a překonání tradičních bariér růstu (např. obtížný přístup k financím); 5. vytvoření rámce pro analýzu, monitoring a vyhodnocování výkonnosti klastrových iniciativ, jejich dopadu na regionální a národní hospodářství; 6. vypracování Národní klastrové studie v ČR, jejímž výsledkem bude identifikace odvětví s exportním potenciálem v regionech. Je proto důležité dát dohromady hlavní důvody, obecné zásady, opatření a cíle tak, aby model klastrů mohl být implementován v podmínkách ČR. Vzorem modelu se staly již fungující mezinárodní klastrové iniciativy, které jsou hlavním iniciátorem tvorby

8

CzechInvest. Klastry. [online]. [2009-04-01]. Dostupný z WWW: .

40

průmyslových, regionálních a inovačních politik ve vyspělých státech světa a které se stále více uplatňují v procesech oživení stagnujících regionů i podpoře průmyslových odvětví založených na nových vědeckých poznatcích.

41

4 EVROPSKÁ POLITIKA PODPORY MSP Evropské podnikatelské prostředí je, stejně jako to české, tvořeno z 99 % MSP, které tak naplňují jeden z hlavních cílů EU - jsou zdrojem nových pracovních příležitostí a zvyšují tak konkurenceschopnost celé Evropy. Ačkoli mají MSP v podnikatelské sféře většinové zastoupení, nemají moc možností a příležitostí k ovlivňování evropských zákonodárců (především z nedostatku času a finančních prostředků, které by vynaložily na lobbying). V důsledku toho se Evropská komise rozhodla jmenovat zástupce MSP, který bude kontaktní osobou pro evropské MSP a současně bude hájit jejich zájmy při tvorbě nových nebo úpravě stávajících evropských zákonů. Názory a návrhy MSP tak budou na evropské půdě více brány v potaz, nejen s přístupem „mysli nejdříve v malém“ , o kterém bude pojednáno dále. V průběhu posledních několika let se Evropské komisi podařilo navrhnout a posléze zavést celou řadu opatření resp. politik, které si kladou za cíl pomáhat právě evropským MSP (omezení byrokracie, odstranění administrativních požadavků, které již nejsou potřebné). Tyto politiky se soustředí především na vytváření vstřícných podnikatelských podmínek, ve kterých by mohly MSP bez větších překážek a omezení (vysoké administrativní náklady, zlepšení přístupu na zahraniční trhy) vznikat a úspěšně růst (přijímat více zaměstnanců, rozšiřovat svou nabídku výrobků a služeb, zvyšovat svůj obrat). K podstatnému růstu podniku však mnohdy nestačí jen odbornost a zkušenosti podnikatele. Je důležité sledovat vývoj nových (především informačních) technologií a know-how pro jejich implementaci. Nelze zapomínat ani na přijímání nového personálu, který s sebou může přinést mnoho nových a hodnotných zkušeností a dovedností. Nedílnou součástí růstu firmy a hlavním požadavkem však zůstává finanční investice. Strategickým dokumentem, který je platný v oblasti rozvoje MSP, je Evropská charta pro malé podniky, ve které se členské státy zavázaly k podpoře rozvoje podnikatelského prostředí vstřícného k MSP. Tím, že Evropa a evropské podnikatelské prostředí potřebuje stále více podnikatelů, snaží se Komise motivovat potenciální podnikatele k zakládání nových firem. Jedním z důležitých bodů je její plná podpora členských států v předávání si osobních zkušeností a sdílení nástrojů, které se osvědčily, při zavádění jednotlivých politik.

42

Dalším důležitým bodem pro zvýšení konkurenceschopnosti a růstu hodnoty MSP jsou inovace (případně inovační politika), které jsou považovány za hnací motor ekonomického růstu a jejichž hlavními prvotními strůjci jsou právě MSP (ať už se jedná o zcela nový výrobek či službu, či o nalezení efektivnějšího způsobu výroby již existujících produktů). I když později se výroby a marketingu při zavádění nového inovovaného výrobku na trh mohou ujmout velké podniky. K rozvoji nových výrobků však přispívají i specializované podpůrné služby (nabízející pomoc především na místní úrovni), které poskytují zkušení odborníci s kontakty po celé Evropě. Prvním takovým nejobecnějším kontaktním místem pro MSP je síť „Enterprise Europe Network“, která bude ještě zmíněna a popsána. Dalšími kontaktními místy jsou různá specializovaná pracoviště. Velkou výhodou MSP podnikajících v EU je relativně snadný přístup na evropský vnitřní trh (na kterém se pohybuje skoro 500 milionů spotřebitelů). Společný vnitřní trh byl jednou z největších priorit Evropské komise. Podařilo se ho dosáhnout prostřednictvím sjednocování směrnic jednotlivých členských zemí a postupným odstraňováním bariér bránících obchodu. Aby k tomuto mohlo dojít, musela EU odsouhlasit stejná „pravidla hry“ pro všechny zúčastněné podniky, a to v několika důležitých oblastech (bezpečnost výrobků, ochrana podniků před konkurencí, nediskriminující pracovní prostředí, zdravotní a bezpečnostní standardy). Obecnou zásadou zůstává, že pokud určitá společnost splní požadovaná pravidla na území jednoho členského státu, nemusí je již pak plnit v ostatních členských státech, pokud na jejich trh bude vstupovat a odpadají jí tak další náklady. Na závěr je nutné ještě připomenout tzv. odvětvové politiky. EU je zavádí s cílem připravit pro všechny evropské podniky co nejlepší podnikatelské prostředí, které by odpovídalo požadavkům a nárokům té či které sféry podnikání (např. stavební průmysl má jiné požadavky či potřeby než odvětví komunikace). Odvětvové politiky se však týkají všech podniků v příslušném odvětví a nemusí se tak vztahovat jen na MSP, a proto na tomto místě nebudou blíže specifikovány.

4.1 Evropská charta pro MSP Evropská charta pro MSP (dále jen Charta) byla přijata a schválena Evropskou radou (členskými státy EU) v červnu 2000, přičemž celý proces byl zahájen o 2 roky později, kdy Komise uzavřela dohodu o spolupráci s kandidátskými zeměmi EU a následně, v roce 2003, se zeměmi západního Balkánu. V současné době se procesu

43

uskutečňování Charty účastní 34 zemí. Prvotní snahou bylo vytvoření základních pravidel přístupu k MSP, jako hnacímu motoru evropské ekonomiky. Charta popisuje, co všechno členské státy a Komise musí udělat pro to, aby došlo ke zlepšení podnikatelského prostředí pro MSP. Schválením Charty se účastníci zavázali ve všech programových opatřeních „myslet především v malých dimenzích“. Pozornost je věnována především následujícím oblastem a opatřením se zohledněním potřeb MSP: • vzdělávání a školení pro podnikatelskou veřejnost - všeobecné znalosti o obchodu a podnikání je nutné vyučovat na všech vzdělávacích úrovních; podpora podnikatelského ducha a rozvíjení nových dovednosti již u mládeže; vývoj vhodných školicích programů pro manažery MSP; • levnější a rychlejší založení podniku - náklady na založení firmy by se měly vyvíjet směrem k maximální konkurenceschopnosti ve světě; měl by se rozšířit přístup k registraci on-line; • lepší legislativa a předpisy - nové předpisy na vnitrostátní a komunitární úrovni by měly být důkladně zkoumány k určení jejich dopadu na MSP; kdekoliv je to možné, měly by být vnitrostátní předpisy a předpisy EU zjednodušeny; • dostupnost dovedností - vzdělávací instituce a vnitropodnikové školicí programy by měly předávat odpovídající objem dovedností přizpůsobených potřebám MSP a poskytovat celoživotní vzdělávání a poradenství; • zlepšování přístupu on-line - orgány veřejné správy by měly být důrazně vedeny k tomu, aby zlepšily elektronickou komunikaci se sektorem MSP; Komise musí jít v této oblasti příkladem; • více z jednotného trhu - Komise a členské státy musí usilovat o reformy zaměřené na dotvoření skutečného vnitřního trhu EU, který bude k MSP vstřícný, a to zejména v oblastech

kritických

pro

rozvoj

MSP

(vč.

elektronického

obchodování,

telekomunikací, služeb); současně by měla být důkladně uplatňována evropská a vnitrostátní pravidla týkající se hospodářské soutěže, aby bylo zaručeno, že MSP budou mít neomezenou možnost vstoupit na nové trhy a soutěžit za rovných podmínek;

44

• daňové a finanční záležitosti - daňové systémy by měly být přizpůsobeny tak, aby byly odměňovány úspěšné podniky, povzbuzováno zakládání podniků, podporováno rozšiřování MSP a vytváření pracovních příležitostí; pro zlepšení přístupu MSP k finančním službám je nutné zlepšovat vztah mezi bankovním systémem a MSP či zjednodušovat přístup ke strukturálním fondům; • posílení technologické kapacity MSP – je nezbytné posílit existující programy zaměřené na šíření technologií směrem k MSP a na schopnost MSP určovat, vybírat a přizpůsobovat technologie; • úspěšné modely elektronického obchodování a podpora špičkových malých podniků - koordinace činnosti členských států a EU s cílem vytvořit informační systémy, sítě a služby pro podporu obchodu, k nimž bude snadný přístup, jež budou srozumitelné a budou odpovídat potřebám podniků; zajišťovat přístup v rámci celé EU k informacím a podpoře od privátních investorů (tzv. „business angels“); • rozvoj silnějšího a účinnějšího zastoupení zájmů MSP na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni - dokončení průzkumu zastoupení zájmů MSP na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, včetně využití sociálního dialogu.

4.2 Small Business Act pro Evropu – Akt o drobném podnikání Small Business Act (SBA) byl předložen a schválen Evropskou komisí v červnu 2008 a je považován za vyvrcholení jejích aktivit v oblasti MSP. Nesprávně nastavená pravidla volné soutěže na trhu ve své podstatě znevýhodňují MSP, a to bez ohledu na kvalitu jejich nabídky. Důvodem je nedůvěra k těmto firmám, která jednak souvisí s jejich velikostí a jednak s dobou působení na trhu. SBA obsahuje kombinaci legislativních opatření, politických závazků a konkrétních praktických kroků, stěžejních pro růst MSP, zlepšení jejich přístupu na domácí i zahraniční trhy a k financím. Mezi jeho cíle patří zjednodušení přístupu MSP na vnitřní trh EU i na trhy třetích zemí, ke kapitálu, inovacím a eko-inovacím a snížení administrativní zátěže. Hlavním pozitivem, které by SBA měl přinést, je zahrnutí principů „mysli nejdříve na malé“ a „Zelenou MSP“ do všech relevantních politik, aby došlo k ulehčení podnikání v rámci EU a tím růstu konkurenceschopnosti celé evropské ekonomiky. S tím souvisí i

45

přesvědčení, že pro dosažení nejlepších možných rámcových podmínek pro MSP je potřeba především uznání podnikatelů společností. SBA obsahuje soubor 10 principů k usměrnění koncepce a implementace politik jak na úrovni EU, tak i členských států. Tyto principy jsou zásadní svým přínosem pro podnikání na úrovni EU, k vytvoření prostoru pro MSP a pro zlepšení právního a administrativního prostředí po celé EU. Jednotlivé principy: • vytvořit prostředí, ve kterém podnikatelé a rodinné podnikání mohou prosperovat a podnikání se vyplácí - EU a členské státy se musí lépe starat o budoucí podnikatele, zejména napomáháním ke zvyšování zájmu o podnikání a k rozvoji podnikatelského talentu (obzvláště mezi mladými lidmi a ženami) a zjednodušováním podmínek pro předání podnikání nástupci; • zajistit, aby poctiví podnikatelé, kteří zbankrotovali, dostali rychle další šanci; • přizpůsobit pravidla dle principu „mysli nejdřív na malé“ - zohledněním charakteristiky MSP při tvorbě legislativy a zjednodušením stávajícího regulatorního prostředí; • udělat veřejnou správu vnímavější k potřebám MSP - co nejvíce zjednodušit život MSP, zejména prosazováním elektronické správy a pomocí systémů umožňujících vyřizování z jednoho místa; • adaptovat nástroje veřejné politiky na potřeby MSP - využívat Kodexu dobrých příkladů, který poskytuje návod úřadům, jak uplatňovat rámcová pravidla pro veřejné zakázky tak, aby usnadnily účast MSP; pochopit tržní potíže, kterým MSP čelí v průběhu svého životního cyklu a nabídnout lepší využití možností, které poskytují pravidla komunitární státní podpory k nastartování a stimulaci MSP; • usnadnit přístup MSP k financím (obzvláště k rizikovému kapitálu, mikroúvěrům a mezaninovému financování9) a rozvíjet právní a podnikatelské prostředí podporující včasné placení při obchodních operacích;

9

mezaninové financování = financování za použití hybridního dluhu a vlastního kapitálu mající převážně charakter podřízeného dluhu se zástavním právem na akcie nebo obchodní podíl

46

• pomoci MSP k většímu užitku z možností nabízených společným trhem - zejména zlepšením informací o politice vnitřního trhu, umožněním lepší prezentace zájmů MSP na vývoji norem a usnadněním přístupu MSP k patentům a obchodním značkám; • podporovat zlepšování dovedností v oblasti MSP a všechny formy inovace - EU a členské státy musí podpořit investice do výzkumu v MSP a jeho účast na programech k podpoře výzkumu a rozvoje, mezinárodnímu výzkumu, v klastrech a na aktivním využívání duševního vlastnictví MSP; • umožnit MSP přeměnu ekologických úkolů v příležitost - EU a členské státy musí poskytovat více informací, expertíz a finančních stimulů pro plné využití příležitostí pro nové „zelené“ trhy a zvyšování energetické účinnosti, částečně implementací ekologických řídících systémů do MSP; • povzbudit a podpořit MSP k využívání rozvoje třetích trhů - zejména poskytováním tržních a souvisejících informací o těchto trzích a výcvikem zaměřeným na znalosti obchodních operací.

4.3 Týden MSP Jde o kampaň, která se bude poprvé konat v letošním roce, a to konkrétně v týdnu od 6. do 14. května. Jejím cílem je podpora podnikání a podnikatelského prostředí MSP v Evropě a podávání informací podnikatelům o podpoře, kterou jim nabízí evropská, národní i místní úroveň. MSP se tak dostanou k informacím, podporám a nápadům, které jim mohou pomoci při jejich dalším rozvoji. Nejen v tomto týdnu, ale i v průběhu celého roku 2009, budou probíhat rozmanité akce zaměřené na informování, pomoc a propojení stávajících a potenciálních podnikatelů. Prostřednictvím Týdne MSP chce Evropská komise: • informovat (poskytovat a šířit informace o tom, co nabízí EU a národní orgány v oblasti podpory MSP); • podporovat (vytvořit partnerství EU s MSP, které vychází z předpokladu, že konkurenceschopnější MSP činí evropskou ekonomiku silnější, a že EU jim je proto schopna a ochotna nabídnout adekvátní podporu a poradenství);

47

• inspirovat (motivace již fungujících MSP pro další získávání širší perspektivy a další rozvoj svého podnikání); • sdílet (uvést do oběhu nápady a vyměňovat si osobní zkušenosti mezi podnikateli); • motivovat (přesvědčit především mladé lidi, že podnikání je jedna z atraktivních možností pro vybudování kariéry).

4.4 Finanční podpora z EU Prioritou a současně strategií, na kterou EU poskytuje největší finanční pomoc, je podpora růstu a konkurenceschopnost MSP a vytváření nových pracovních příležitostí v evropské ekonomice, jejíž hlavní hnací silou jsou MSP. Podpora je dostupná v různých formách – granty, půjčky či záruky. Buď přímo prostřednictvím vnitrostátních či regionálních programů (např. strukturální fondy EU), anebo nepřímo prostřednictvím nefinančních pomocných opatření (různé programy a služby na podporu podnikání). Hlavní evropské podpůrné programy, které pomáhají a jsou pro MSP dostupné, se dělí do čtyř kategorií: 1. Tématické možnosti financování Jak už název napovídá, jedná se o financování zaměřené na specifickou oblast (např. oborovou) či konkrétní cíl (životní prostředí, výzkum nebo vzdělávání). Spadá do gesce různých oddělení Evropské komise. Žádost o finanční pomoc je přijata v případě, že MSP předloží udržitelné projekty s přidanou hodnotou. Z této pomoci nejsou vyloučena ani průmyslová seskupení, podnikatelské asociace, poskytovatelé podnikatelské podpory nebo poradci. Základním pravidlem je spolufinancování – EU poskytne finanční prostředky v podobě dotací, které však pokrývají jen část nákladů na uskutečnění celého projektu. 2. Strukturální fondy Strukturální fondy (SF) jsou nástrojem regionální politiky EU. Ta má za cíl eliminovat rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Finanční prostředky jsou čerpány v průběhu několikaletých cyklů na základě definování konkrétních cílů a priorit. Existují dva SF a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský

48

sociální fond (ESF). Mimo tyto dva existuje i tzv. Fond soudržnosti (FS) neboli Kohezní fond, který je však oproti SF určen na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti životního prostředí či rozvoje dopravy. Finanční prostředky jsou rozdělovány

mezi

žadatele

prostřednictvím

různých

tematických

programů

prováděných na národní nebo regionální úrovni. Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím sektorových a regionálních operačních programů. Pro ČR je na období let 2007 – 2013 z tří výše jmenovaných fondů vyčleněno cca 26,7 mld. Euro, přičemž spolufinancovat musí ČR projekty až cca 132,83 mld. Kč z národních zdrojů (EU financuje max. 85 % způsobilých výdajů). Hlavní priority politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro období 20072013 jsou definovány v nejvyšším strategickém dokumentu tzv. Strategických obecných zásadách Společenství. Dále každý stát EU definuje svůj Národní rozvojový plán, ve kterém specifikuje hlavní rozvojové problémy své země. Posledním důležitým dokumentem v této oblasti je tzv. Národní strategický referenční rámec (NSRR) pro využívání finančních prostředků z fondů EU (SF, Fond soudržnosti). Je souladem Národního rozvojového plánu a Strategických obecných zásad Společenství. NSRR stanovuje prioritní oblasti a základní strategii pro čerpání financí z EU. Jeho globální a strategické cíle uvádí následující diagramy. Diagram č. 1: Globální a strategické cíle NSRR Globální cíle

růst zaměstnanosti a harmonický rozvoj regionů

posilování konkurenceschopnosti pro udržitelný růst

49

přeměna socioekonom. prostředí – přitažlivá ČR pro investory a obyvatele

Strategické cíle

Konkurenceschopná česká ekonomika

Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

Atraktivní prostředí

Vyvážený rozvoj území

Zdroj: MPO

Finanční prostředky, které má ČR pro toto období k dispozici (cca 770 mld. Kč), jsou čerpány prostřednictvím operačních programů. Ty jsou sektorově a regionálně vymezené a specifikují cíle, jichž chtějí pomocí realizovaných projektů dosáhnout. V období 2007-2013 disponuje ČR 26 operačními programy, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti: • Cíl první: Konvergence o podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států; o v ČR jde o všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy; o obsahuje 8 tématických operačních programů (např. OP doprava, OP lidské zdroje a zaměstnanost) a 7 regionálních operačních programů (např. ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Jihozápad); o v ČR je na tento cíl vyčleněno 25,89 mld. Euro. • Cíl druhý: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost o podpora regionů, které nespadají pod cíl první; o v ČR se týká Hl. m. Prahy; o disponuje 2 operačními programy (OP Praha konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita); o v ČR je na tento cíl vyčleněno 0,42 mld. Euro.

50

• Cíl třetí: Evropská územní spolupráce o v ČR se týká všech regionů o čerpání podpory je možné prostřednictvím 9 operačních programů (např. OP přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko) o v ČR je na tento cíl vyčleněno 0,39 mld. Euro. Jedním z nejdůležitějších pravidel pro poskytování podpory z operačních programů je pravidlo de minimis (podpora malého rozsahu). De minimis označuje takovou podporu, která nesmí spolu s jinými podporami de minimis poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout pevně stanovenou výši. Podle článku 2 nařízení Komise č. 998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis nesmí podnikatel získat za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období podpory malého rozsahu (bez ohledu na formu či účel podpory) přesahující v součtu částku 200.000 Euro (výjimka: v případě podpory v odvětví silniční dopravy 100.000 Euro). 3. Finanční nástroje Velká většina finančních nástrojů je dostupná pouze nepřímo (prostřednictvím finančních prostředníků). Jsou spravovány Evropským investičním fondem. 4. Podpora mezinárodního působení MSP Jedná se o pomoc MSP při jejich vstupu na trhy ležící mimo členské státy EU.

4.5 Konkrétní místa pomoci MSP a) Enterprise Europe Network (síť EEN) Je největší evropská síť pro podporu podnikání a inovací, která MSP poskytuje integrované a vysoce kvalitní služby v podobě informací a obchodní spolupráce. V neposlední řadě zajišťuje i služby pro přenos inovací a technologií na podporu stávajících i nově založených MSP. Posláním sítě EEN je např.: • informování podnikatelů o záležitostech týkajících se EU; • pomoc podnikům při hledání nových obchodních partnerů (zejména v jiných zemích či regionech než daný podnik působí) včetně sjednávání různých (obchodních) setkání; • pomoc MSP při vývoji nových výrobků a vstupu na nové trhy; 51

• poradenství v oblasti technických záležitostí (práva k duševnímu vlastnictví, normy a právní předpisy EU), inovací a získávání rizikového kapitálu; • objasnění možností financování, které existují v rámci dotačních titulů EU. Síť EEN byla poprvé představena začátkem roku 2008 na konferenci v Bruselu. Kontaktní centra sítě se nacházejí ve 27 zemích EU a dalších evropských (např. Island) i neevropských zemích (např. Arménie, Izrael). V celkovém měřítku disponují více jak 500 kancelářemi. V ČR pak působí 11 kontaktních center (např. Praha, Brno, Ostrava). b) Národní kontaktní místa pro MSP v rámci programu RP7 (NKM) Jedná se o místa poskytující v členských státech praktické informace, poradenství, pomoc a školení potenciálním účastníkům, zájemcům a smluvním dodavatelům v rámci 7. rámcového programu pro výzkum. c) Evropský podnikatelský konzultační panel (EBTP – European Business Test Panel) Panel EBTP navazuje na pilotní projekt „Business Test Panel“ a jeho snahou je zlepšování a rozvoj konzultačních vazeb s konkrétními podniky. Členství v Panelu je bezplatné, dobrovolné, trvající 3 roky a je iniciativou Evropské komise a členských států EU (národních koordinátorů EBTP). Panel může kontaktovat až 3.000 podniků sídlících na území EU a konzultovat s nimi jejich názory a stanoviska, kdykoli potřebuje posoudit významné legislativní návrhy nebo konkrétní dopady unijních politik na jejich podnikání. Panel EBTP funguje výhradně prostřednictvím internetu. Názory zúčastněných firem jsou tak zjišťovány a zaznamenávány on-line do elektronického dotazníku. Národním koordinátorem pro ČR se stalo MPO. Panel EBTP je součástí plánu EU tzv. „Better Regulation“, který byl zahájen v polovině roku 2002 a který je klíčovou složkou kampaně EU za přeměnu Evropy na nejdynamičtější ekonomiku s nejvyšší konkurenceschopností v celosvětovém měřítku. d) Evropská investiční banka (EIB - European Investment Bank) EIB je autonomní organizací, která poskytuje finanční kapitál k podpoře ekonomické politiky EU. Podporuje zejména projekty soustřeďující se na regionální rozvoj, ochranu životního prostředí nebo racionální využití zdrojů. Jde o neziskovou 52

banku poskytující dlouhodobé úvěry na projekty kapitálových investic (především do dlouhodobých aktiv), avšak neposkytující dotace. Jejím vlastníkem jsou členské státy EU. Státy společně upisují kapitál banky na základě klíče, jenž odráží jejich hospodářský význam v Unii. EIB nevyužívá žádné prostředky z rozpočtu EU, nýbrž se samofinancuje prostřednictvím půjček na finančních trzích. Projekty, do kterých banka investuje, jsou pečlivě vybírány na základě 3 kritérií: musí přispívat k dosahování cílů EU; musí být ekonomicky, finančně a technicky smysluplné a šetrné k životnímu prostředí a měly by přitahovat další zdroje financování. e) Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD - The European Bank for Reconstruction and Development) EBRD pomáhá zemím střední a východní Evropy a zemím bývalého SSSR při jejich přechodu na tržní ekonomiku. Kromě evropských zemí jsou členy mj. USA, Austrálie, Egypt či Japonsko a z institucí pak Evropská investiční banka. Investice, které banka poskytuje obvykle společně s dalšími soukromými investory, jdou ze zhruba 70 % do soukromého sektoru a 30 % jde do sektoru veřejného (půjčky a investice např. na rozvoj soukromého podnikání, privatizaci či restrukturalizaci státních firem).

53

5 KONCEPCE PODPORY MSP V ČR Primárním cílem podpory MSP v ČR, stejně jako v EU, je především zvýšení jejich konkurenceschopnosti ve vztahu k velkým, mnohdy nadnárodním podnikům. Podpora může být přímá nebo nepřímá. a) Přímá podpora Přímou podporou jsou myšleny finanční prostředky, které lze čerpat z následujících programů: • programy podpory s využitím prostředků strukturálních fondů EU; • programy podpory z prostředků státního rozpočtu (uskutečněné většinou se střednědobým rozpočtovým výhledem); • programy podpory České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti; • programy komerčních bank. b) Nepřímá podpora Týká se zejména zlepšování podnikatelského prostředí formou zjednodušování administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání. Je řešena především prostřednictvím opatření, která přijala vláda usnesením č. 172/2003 k návrhům na zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí. Za nepřímou podporu je považováno i vytváření průmyslových zón a podpora rozvoje informačních služeb pro podnikatele. Systém nepřímých podpor má následující záměry: • pokračování v postupném snižování daní z příjmu právnických osob; • postupné sbližování snížené a základní sazby daně z přidané hodnoty; • zjednodušení administrativy spojené s účetnictvím a daňovou agendou; • posílení programů na podporu nových exportérů; • rozvoj kvalifikací na trhu práce (s důrazem na celoživotní vzdělávání); • rozvoj kvalitních expertních poradenských služeb pro podnikatele; • zapojení sektoru MSP do systému partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. „Public Private Partnership“).

54

5.1 Realizace podpory MSP ze státního rozpočtu Podpora podnikání je jednou ze základních priorit vlády ČR. Zásadním legislativním předpisem stanovujícím pravidla pro poskytování podpor MSP z prostředků státního rozpočtu je již zmiňovaný zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a dále zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. Dalšími doplňujícími a rozšiřujícími nařízeními jsou nařízení Komise implementovaná do českého právního prostředí. Podpory pro MSP jsou realizovány a vypláceny prostřednictvím konkrétních národních programů podpory, které schválí vláda ČR a které spadají zejména pod gesci MPO a MMR, případně krajské úřady (Regionální operační programy).

a) Národní programy podpory MSP - MPO Národní programy podpory MSP jsou vládní programy, které společně s programy Operačního programu Podnikání a inovace podporují projekty MSP. Podporu poskytují podnikatelům ve formě záruk za bankovní úvěry pro MSP a bezúročných úvěrů pro začínající podnikatele na území Prahy a dále příspěvků a dotací pro podnikatele v celé ČR. Rok 2007 znamenal pro MSP realizaci jednak 5-ti vládou schválených programů (TRH, CERTIFIKACE, ALIANCE, DESIGN a VÝVOJ) a jednak z dřívějších let (2005 – 2006) zbylé „nedodělky“ v podobě programů ZÁRUKA 2006 a TRH 2006, které z časových důvodů nemohly být vyřízeny v roce jejich uvedení. Mimo tyto programy došlo ještě k uskutečnění finančního plnění v rámci úvěrového programu KREDIT, který byl v roce 2006 začleněn do Operačního programu průmysl a podnikání. Národní programy podpory MSP na rok 2007 (pro rok 2008 nebyly žádné vyhlášeny) byly schváleny usnesením vlády ze dne 12.12.2006 č. 1425. Jejich cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti tohoto sektoru prostřednictvím jednoduššího přístupu k odborným poradenským službám, účasti na zahraničních výstavách a veletrzích a ke kapitálu na realizaci podnikatelských projektů. Přestože jednotlivé programy měly společné zaměření - podporu MSP zejména při zrodu a začínajícím podnikání - každý z nich obsahoval svá specifika a své vlastní zaměření. Uživatelem mohl být každý podnikatel, jenž v souladu se zákonem č. 47/2004 Sb., o podpoře malého a středního podnikání v ČR, splňoval obecná kritéria. Zaměstnával méně než 250 zaměstnanců a jeho 55

majetek (aktiva) nepřesahoval korunový ekvivalent 43 mil. Euro či jeho příjmy (obrat) nepřesahovaly korunový ekvivalent 50 mil. Euro. Za rok 2007 bylo poskytnuto 1.063 podpor za celkovou částku 150,3 mil. Kč jak uvádí následující tabulka. Tab. č. 2: Počet udělených podpor v mil. Kč Název programu TRH CERTIFIKACE DESIGN ALIANCE VÝVOJ

Cílová podpora MSP zvýhodněné záruky pro začínající MSP na území Prahy bezúročné úvěry pro začínající MSP na území Prahy podpora certifikace a účasti ve výběrových řízení (získávání ISO a zapojování do programu EMAS) podpora tvorby špičkového designu podpora při vytváření aliancí a jejich prezentace v zahraničí řešení projektů výzkumu, technického rozvoje

Počet udělených podpor 26 14

Mil. Kč 44,8 16,6

905

71,7

95

10,0

16

6,6

7

0,6

Zdroj: MPO

b) Národní programy podpory MSP - MMR V programovacím období 2004-2006 (s přesahem realizace až do současnosti) byl uskutečněn Společný regionální operační program (SROP). Byl souhrnným dokumentem zahrnujícím rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti (celé území ČR s výjimkou Hl. m. Prahy), které byly podporovány ze strukturálních fondů EU. SROP byl zaměřen především na aktivity podporující vyvážený a udržitelný ekonomický rozvoj regionů, přičemž realizace spadala do působnosti obcí nebo krajů (ostatní operační programy spadaly převážně do působnosti státu). V programovacím období 2007 – 2013 jsou a budou v ČR realizovány tematické a regionální operační programy. Jedním z tematických operačních programů je Integrovaný operační program (IOP). Je komplementární k ostatním připravovaným tematickým a regionálním operačním programům. V rámci IOP se integruje několik tematických oblastí podpory, které musí být z hlediska vymezených kompetencí, subsidiarity a dělby práce zajišťovány z centrální úrovně orgány státní správy nebo orgány územní veřejné správy (modernizace veřejné správy, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, podpora územního rozvoje). Společným cílem těchto tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných a navazujících služeb na území ČR s cílem zvýšit kvalitu života obyvatel a atraktivitu ČR pro investory. 56

IOP se zaměřuje především na podporu aktivit Cíle Konvergence v ČR, částečně je zaměřen na podporu v rámci Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. IOP vymezuje tři základní okruhy prioritních oblastí, které pokrývají: • problematiku modernizace veřejné správy prostřednictvím informačních technologií; • problematiku veřejných služeb zaměřených na lidské zdroje v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik; • problematiku veřejných služeb zaměřených na územní rozvoj ve vybraných oblastech cestovního ruchu, kulturního dědictví, bydlení a územních politik.

5.2 Realizace podpory MSP ze strukturálních fondů a) Operační program Průmysl a podnikání Hlavním cílem programu byl rozvoj podnikatelského prostředí, který obnášel rozvoj nových a modernizaci stávajících průmyslových lokalit. Současně se usilovalo o zvýšení konkurenceschopnosti a potenciálu průmyslu (a s tím spojené dokončení potřebných strukturálních změn) a podnikatelských služeb. Program byl spolufinancován ze strukturálních fondů EU.

b) Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) navazuje na Operační program Průmysl a podnikání. Je zaměřený na podporu rozvoje a konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí a současně podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Hlavním cílem je propojení osy výzkum-vývoj-inovace-podnikání (jde o těsnější spolupráci vědecko-výzkumné základny s podnikateli prostřednictvím např. podpory vybudování vědeckotechnických parků či rozvojem venture kapitálu). Je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V současnosti je základním programem podpory resortu průmyslu a obchodu na další období. Vláda ČR schválila tento program usnesením ze dne 15. 11. 2006 č. 1302, který je doplněn o Národní programy podpory malého a středního podnikání schváleným usnesením vlády ze dne 12. 12. 2006 č. 1425. Pro programy podpory v rámci OPPI je na

57

období 2007 – 2013 připraveno cca 100 mld. Kč, přičemž podnikatelé mohou projekt financovat a realizovat až do roku 2015. V rámci OPPI mohou MSP se sídlem na území ČR, avšak mimo Hl. m. Prahu, čerpat finanční prostředky z 16 programů. Přehled programů, doplněný o informace týkající se implementační instituce, potenciálních příjemců podpory, cílů programů a formy podpory je uveden v příloze č. 3.

c) Ostatní operační programy Mimo programů OPPI mohou MSP čerpat v období 2007 – 2013 programovou podporu i z některých dalších operačních programů NSRR. Tím, že se jedná o specificky zaměřené programy, jsou možnosti MSP do jisté míry omezeny. To samé platí i pro možnost získání podpory v rámci regionálních operačních programů (ROP), i když podmínky pro získání by v tomto případě měly být nejpříznivější. Podpora v rámci ROP bude vymezena územně (rámcem příslušného NUTS II) a věcně v návaznosti na příslušné prioritní osy a jejich zaměření. Za všechny ostatní operační programy je však pro účely této diplomové práce nutné zmínit Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který je konkretizován v 6. kapitole. Kapitola 6 je případovou studií rozvoje profesionálního vzdělávání v konkrétní maloobchodní síti, která využila možnosti podat projekt na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů.

5.3 Realizace podpory MSP z ostatních zdrojů – státní a komerční banky • Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČZMRB) Banka poskytuje především podpory MSP formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Právě v této oblasti jsou přednosti ČMRZB, protože dokáže najít optimální program pro financování kvalitního podnikatelského záměru či využít nabízené dotace. Mezi často využívané služby patří zvýhodněné podnikatelské bezúročné úvěry pro začínající podnikatele (program START), běžné podnikatelské úvěry pro MSP se 4% úrokovou roční sazbou či dotace na obnovu podnikání pro podnikatele postižené povodní.

58

Byla založena v roce 1992. V současné době je jejím hlavním posláním usnadňovat prostřednictvím specializovaných bankovních produktů přístup k finančním prostředkům zejména MSP a napomáhat rozvoji dalších vybraných oblastí ekonomiky, které vyžadují veřejnou podporu. • Česká exportní banka, a.s. (ČEB) ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu. Tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky. Poskytuje státní podporu vývozu prostřednictvím vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících. Doplňuje tak služby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Umožňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěže na mezinárodním trhu za srovnatelných konkurenčních podmínek. Pro MSP nabízí financování výroby určené pro vývoz a krátkodobé i dlouhodobé financování

vývozu.

Umožňuje

financovat

průzkum

zahraničního

trhu.

Nabízí

předexportní úvěr na financování výroby pro vývoz, přímý dodavatelský nebo odběratelský úvěr či úvěr na investice v zahraničí. Pro český vývoz umožňuje odkup pohledávek z L/C nebo odkup vývozních pohledávek s pojištěním proti rizikům. • Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) Jde o úvěrovou pojišťovnu se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z ČR. Je součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Rozhodující činností společnosti je pojišťování úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik. Státní podpora spočívá zejména v ručení státu za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik.

59

• Programy komerčních bank V neposlední řadě jsou to i komerční banky, které se, především v poslední době, začaly zajímat o klientelu z řad MSP. Ta je pro ně rizikovější, přičemž ale požaduje relativně nízké úvěry. Důvodem zájmu je hlavně tento poměrně rychle rostoucí sektor ekonomiky, který se rozšířil díky finanční podpoře ze strukturálních fondů EU. Na bankovní úvěry tak díky speciálním programům komerčních bank dosáhnou i ti kapitálově nejslabší, drobní podnikatelé. Mezi banky pomáhající prostřednictvím možnosti úvěrů růstu MSP patří např. Komerční banka či Česká spořitelna.

5.4 Podpora obchodních MSP z hlediska Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR V daných souvislostech je zajímavé rovněž zmínit pozici a zkušenosti profesního reprezentanta podnikatelů v obchodu, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, k finančním i nefinančním podporám MSP v obchodním sektoru. Obchod a služby jsou nedílnou součástí života jednotlivých regionů, od malých měst až po města velká. Jsou doménou především MSP, které se však neobejdou bez vytváření vhodných podmínek pro svůj další rozvoj, a to především v oblasti přístupu k potřebnému kapitálu, přístupu k novým poznatkům z netechnologických inovací, z dobré dopravní obslužnosti. Dominantní podíl na rozvoji MSP má trvalé odstraňování administrativní zátěže MSP a zjednodušování administrativy. I. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013 – doporučení a připomínky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR : a) přijmout taková opatření a podmínky, které budou postupně narovnávat rozdíly mezi českými podnikatelskými subjekty z oblasti MSP a podmínkami, které v ČR získávají a budou získávat zahraniční investoři (především v odvětví obchodu a souvisejících služeb): o jednoduchý a transparentní přístup k potřebnému kapitálu pro rozvoj podnikatelské činnosti MSP; o doplnit o programy, které budou podporovat obslužnost venkova a stabilizovat především obchod a služby ve venkovském prostoru;

60

b) s ohledem na značnou míru koncentrace MSP, zejména v obchodě, vytvořit vhodné programy a projekty na podporu jeho konkurenceschopnosti a dalšího ekonomického rozvoje; přijmout vhodné programy na podporu kooperačních a integračních činností subjektů spadajících do MSP (spojování do různých sdružení, aliancí a také vyšších integračních forem apod.); c) zařadit taková opatření, která by odstraňovala současnou dílčí „diskriminaci“ subjektů z oblasti obchodu a služeb, spočívající v přístupu podnikatelských subjektů, kteří podnikají ve velkoobchodu (CZ-NACE 46, dříve OKEČ 51) a v maloobchodu (CZ NACE 47, dříve OKEČ 52) ke všem vyhlašovaným programům ze strukturálních fondů a z prostředků státního rozpočtu; d) legislativně zakotvit povinnost důsledně a objektivně vyhodnocovat dopady všech stávajících, ale zejména nově přijímaných legislativních opatření na MSP. II. Stanovisko Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR ke Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2007 : a) doporučit, aby pravidlo "mysli nejdřív na malé" bylo také uplatňováno při posuzování návrhů daňových změn; každoroční zasahování do daňových pravidel (čili permanentní změny pravidel hry v jejím průběhu) je trvalou a možná i tou hlavní příčinou potíží MSP; b) konečně zajistit lepší regulaci pouze v nejnutnějším rozsahu („better regulation“); namísto zavádějících, vágních a logice odporujících elaborátů typu "významné tržní síly a jejím zneužívání" musí zákony jasně stanovit, co je ještě dovoleno a co bude jako nepřípustné tvrdě postihováno; bez ohledu na to, jestli přestupníkem je malý nebo velký podnikatel; c) k zajištění rozvoje obchodních služeb a obchodních firem je potřebné prosadit opatření vedoucí k : o vytvoření podpůrných programů k regeneraci a oživení tradičních obchodních center měst; o vytvoření programů podpory učňovského a středního školství zaměřeného na kvalitní odbornou přípravu obchodníků;

61

o podpoře malých firem či družstevních uskupení, které zajišťují zásobování venkova; o podpoře podnikatelů z oblasti MSP v obchodě vytvářejících nové pracovní příležitosti. Jak vyplývá z dokumentů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nemají obchodní MSP, pokud jde o národní podporu ze státního rozpočtu či strukturálních fondů, příliš na růžích ustláno. I přesto, že se situace v poslední době posunula k lepšímu (např. v oblasti odstraňování administrativních bariér), možnost přístupu obchodníků, zejména k OPPI, zůstává dosud stále přáním. Obchodní MSP se tím cítí právem poškozeny, neboť stejně tak jako např. výrobní MSP i ony potřebují nové technologie, modernizaci, pořízení prodejen apod. Situace je poněkud lepší např. v oblasti vzdělávání díky operačnímu programu Rozvoj lidských zdrojů.

62

6 PROJEKT PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V MALOOBCHODNÍ SÍTI PRODEJEN POTRAVINÁŘSKÉHO ZBOŽÍ (PŘÍPADOVÁ STUDIE) Následující část diplomové práce je věnována případové studii zaměřené na projekt profesního vzdělávání v maloobchodní síty integrovaného MSP, který byl prvním operačním programem pro maloobchodní sítě z oblasti obchodu. Projekt vypracovala a finanční prostředky na realizaci získala maloobchodní síť BRNĚNKA. Maloobchodní síť BRNĚNKA, spol. s r.o., je franšízový řetězec maloobchodních prodejen potravin, který byl založen v červenci 1997. V době vzniku bylo v síti sdruženo 23 prodejen nacházejících se především na území Brna. Hlavním záměrem bylo etablovat se jako samostatní podnikatelé na trhu a získat vliv. Veškeré činnosti související s provozem (od řízení prodejny, přes objednávání zboží a komunikaci s dodavateli, až po údržbu provozu) vykonávali majitelé sami. V současné době disponuje tento franšízový řetězec 225 regionálními prodejnami. Meziroční nárůst je každoročně cca 20 nových prodejen. Počet zaměstnanců, poskytujících služby více než 150.000 zákazníkům denně, se pohybuje kolem 1.000. Firma je velmi dobrý příkladem úspěšného řešení problematiky středního podnikání v regionu i v ČR. Od jejího postupného přerůstání z malé firmy, k plně samostatné, zdravé, dobře vedené střední firmě. V kontextu franšízy dokonce i k větší firmě, která zaujímá důstojnou pozici na maloobchodním trhu s potravinami. Již od dob svého vzniku se BRNĚNKA zaměřuje na sedmidenní provoz s rozsáhlou otevírací dobrou a dobrým standardem poskytovaných služeb. Vedle obchodních aktivit se firma angažuje i ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (zde podepsala Kodex korektního podnikání) a v Hospodářské komoře ČR. Do budoucna se očekává další úspěšný rozvoj při přehodnocení strategie jejího dalšího směřování, správnosti pojetí způsobů a metod řízení tak, aby byla i dále schopna

63

obstát ve vysoce konkurenčním tržním prostředí. Následující tabulka uvádí její základní principy a hodnoty, pomocí nichž chce tohoto cíle dosáhnout. Tab. č. 3: Základní principy a hodnoty MS BRNĚNKA Základní principy široký sortiment značkové a kvalitní produkty rychloobrátkové zboží centralizované dobré nákupní podmínky samoobslužný systém nikdy neprodávat pod nákupní ceny nízké náklady na pronájem

Základní hodnoty kultivovat firemní obchodní koncepci požadovat vysokou obchodní etiku myslet pozitivně a ofenzivně řídit se zásadou „náš zákazník, náš pán“ hovořit s druhými a ne o druhých

Zdroj: Propagační materiály MS BRNĚNKA

Pro splnění výše zmíněného cíle je nezbytná nejen dobrá obchodní politika, ale také kvalifikovaná pracovní síla. Z toho důvodu se MS BRNĚNKA rozhodla zapojit a využít finanční podpory z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, kterou poskytuje a zastřešuje EU prostřednictvím strukturálních fondů.

6.1 Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) byl neinvestičním projektem ČR spolufinancovaným z Evropského sociálního fondu pro období let 2004 – 2006. Finanční rozpočet OP RLZ byl stanoven až do výše 422,43 mil. Euro (přičemž 318,82 mil. Euro připadá na Evropský sociální fond a zbývajících 103,61 mil. Euro na státní rozpočet). Program byl realizován ve všech regionech ČR mimo Hl. m. Prahy (pomoc tohoto projektu mohla směřovat jen do regionů s HDP na obyvatele pod 75 % průměru EU). Hlavním cílem programu bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti, která spočívá v kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků za současného respektování principů udržitelného rozvoje. Program vymezoval 5 priorit a 10 opatření, které se týkaly mimo jiné následujících oblastí: aktivní politika zaměstnanosti, integrace specifických skupin ohrožených sociálním vyloučením nebo adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. Přehledné rozdělení priorit a opatření zobrazuje diagram uvedený v příloze č. 4 této diplomové práce.

64

Základními principy (tzv. horizontálními prioritami10) OP RLZ byly: • rovné příležitosti (zákaz diskriminace z důvodu pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace); • udržitelný rozvoj (dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a enviromentální oblastí); • informační společnost; • vyvážený rozvoj regionů (podpora místním iniciativám). MS BRNĚNKA (jako podnikatelský subjekt a MSP) tak po seznámení se s tímto operačním programem spustila prostřednictvím žadatele, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (dále jen SOCR ČR) a spolu se svým partnerem, vzdělávací institucí, projekt nazvaný „Rozvoj profesního vzdělávání v oblasti maloobchodních sítí prodejen potravinářského zboží“ (zkráceně pak „Rozvoj profesního vzdělávání v maloobchodní síti“).

6.2 Rozvoj profesního vzdělávání v oblasti maloobchodních sítí prodejen potravinářského zboží Úspěšnost projektu, minimálně formální, musela odpovídat jedné z priorit a jednomu z opatření, které si OP RLZ vytyčil. Projekt byl tak svým zaměřením zařazen pod prioritu „Rozvoj celoživotního učení“ a pod konkrétní opatření „Rozvoj dalšího profesního vzdělávání“. Převažujícím místem realizace byl Jihomoravský kraj. Projekt probíhal 12 měsíců (od září 2006 do konce srpna 2007). Důvodem podané žádosti o finanční podporu byla v té době aktuální situace v maloobchodě. Maloobchod byl v průběhu posledních let vystaven působení velkých změn ve společnosti. Musel a musí čelit rychlé expanzi velkých nákupních center převážně na perifériích měst, které přináší nejen účelný prvek nákupu potravin spojený s ostatním zbožím denní spotřeby, ale jsou i místem zábavy a centrem setkávání. Nezávislé sítě prodejen s potravinami určitým způsobem zaostávají za obchodními řetězci, zejména z hlediska dalšího profesního růstu svých zaměstnanců.

10

horizontální priority = takové priority, které jsou klíčové pro rozvoj společnosti a jdou napříč všemi oblastmi, všemi operačními programy, a které by měly být respektovány všemi žadateli o finanční prostředky

65

Cílem projektu bylo vytvoření vzdělávacího programu pro pracovníky malých nezávislých obchodů, resp. sítě těchto obchodů. V té době neexistoval komplexní vzdělávací systém, který by reagoval na potřeby dalšího vzdělávání pracovníků v maloobchodu s potravinami. Celoživotní vzdělání bylo a je v této oblasti podceňováno a systematicky se nijak nepřipravovalo. Specifickým cílem projektu byla snaha vytvořit systém dalšího profesního vzdělávání a odpovídající regionální infrastrukturu. Ta měla poskytovat další a specializované kvalifikace dospělým občanům s praxí na základě moderních forem, metod a přístupů založených na rozvoji kompetencí v přímé vazbě na potřeby trhu práce. Projekt měl pomoci rozšířit znalosti pracovníků (nejen prodejního personálu, ale i majitelů či vedoucích prodejen) v oblasti nezávislého potravinářského maloobchodu, což je nesmírně důležité nejen z hlediska jejich konkurenceschopnosti na trhu, ale také v souvislosti s oprávněně narůstajícími požadavky na kvalitu a bezpečnost prodeje potravin ze strany zákazníků. Pro každou skupinu byl nachystán jiný vzdělávací modul. V rámci projektu měl být vytvořen i jeden zcela nový produkt – manuál „Profilace sítě“, který měl shrnovat všechny poznatky a doporučení pro profesní růst těchto nezávislých sítí prodejen s potravinami. Tento typ manuálu vlastní každý velký obchodní řetězec. V rámci nezávislých sítí malých prodejen však zcela chybí, případně je jeho zpracování velmi nákladné.

Výsledky Ačkoli šlo o plně hrazený program dalšího vzdělávání, byl o něj, z pohledu především prodejního personálu, ale i vedoucích prodejen, malý zájem. Nejčastější argumentací proti účasti byl nedostatek času a nutnost dozorovat prodejnu. Globální cíl projektu, tzn. vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání odpovídající potřebám znalostí společnosti, byl však i přesto splněn, stejně jako byly splněny i již výše zmiňované specifické cíle. Smyslem projektu nebylo jen pouhé předání informací. Základním principem bylo podněcování aktivního přístupu všech zúčastněných tak, aby byl vytvořen, ověřen a zrealizován moderní vzdělávací program pro široké spektrum účastníků.

66

Pro splnění cílů projektu byla zrealizována analýza vzdělávacích potřeb; mystery shopping11; sestavení definitivní struktury vzdělávacího programu; realizace pilotních kurzů a byl vytvořen manuál „Profilace sítě“. Inovativnost projektu spočívá v jeho přidané hodnotě. Tou je vytvoření zcela nového, moderního, praxí ověřeného vzdělávacího programu pro sítě nezávislých obchodů s potravinami, se zaměřením nejen na vzdělávání vrcholového managementu sítě, ale zejména na vzdělávání osob s nižší kvalifikací, které v současné době nemají velké možnosti osobního profesního růstu. Byla tak vytvořena profilace sítí prodejen nezávislého maloobchodu, který zahrnuje systém profesionálního růstu všech členů maloobchodní sítě, marketingové aktivity, grafické manuály a zejména systematické vzdělávání týkající se dovedností a managementu těchto sítí s potravinami v určitém regionu. Takovýto produkt nebyl do této doby na českém trhu vypracován. Další inovací je manuál „Profilace sítě“, který nabízí nový pohled na fungování maloobchodní sítě nezávislých prodejen a vyzdvihuje jejich přednosti oproti nadnárodním řetězcům. Podle tohoto manuálu je možné využívat potenciálu malých prodejen s potravinářským zbožím a nastartovat jejich ekonomický růst. Toho lze dosáhnout především díky zvýšení zájmu ze strany zákazníků, kteří budou do těchto malých prodejen přitahováni pomocí nejen nového image prodejny, ale i novým vstřícnějším přístupem personálu k zákazníkovi a nabídkou regionálních produktů. Stejně jako jiné finanční podpory čerpané ze strukturálních fondů, musela i tato respektovat princip udržitelnosti. Po skončení podpory z Evropského sociálního fondu tak byl systém vzdělávacích programů a rozšířená nabídka dalšího profesního vzdělávání poskytnuta maloobchodům, malým nezávislým podnikům s potravinami, kteří se dle svého uvážení účastnily vzdělávacího programu – školení. Vyškolení pracovníci pak své nabyté znalosti předají svým spolupracovníkům v prodejně. Tím je zajištěn řetězový efekt školení, který tak obecně zajistí vyšší efektivitu výstupům projektu. Po úspěšně zakončeném čerpání finančních prostředků z OP RLZ se jednatelé rozhodli zažádat o další finanční podporu, tentokrát z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

11

mystery shopping = metoda získávání dat pro analýzu potřeb v terénu – přímý výzkum v prodejně

67

6.3 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je neinvestičním vícecílovým tematickým projektem spolufinancovaným z Evropského sociálního fondu (především z prostředků Cíle Konvergence). Je vytvářen na období let 2007 – 2013 a jeho řídícím orgánem je MPSV. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. Euro. Zaměřuje se jednak na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce a dalšího profesního vzdělávání podporovaného zaměstnavateli, jednak na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti. Dalšími cíli je zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráce, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti nebo podpora začínajícím OSVČ. OP LZZ zahrnuje 6 prioritních os, které program rozdělují na logické celky, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastních podpor. Ty určují, jaké typy projektů mohou být v rámci prioritní osy podpořeny. MS BRNĚNKA se v průběhu roku 2008 ucházela prostřednictvím svého projektu „Inovace vzdělávacího procesu pro konkurenceschopnost MS BRNĚNKA“ o finanční pomoc v rámci prioritní osy „Adaptabilita“ (konkrétně se jednalo o oblast podpory „Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků“). Bohužel v tomto případě Komise její projekt neschválila, a proto se jím tato diplomová práce dále nebude zabývat.

68

7 VÝSLEDKY Zásadní význam, který má MSP pro jakoukoliv ekonomiku, je zcela nezpochybnitelný, jak vyplývá z následujících údajů uvedených v tabulce č. 4. Tab. č. 4: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích v % Ukazatel Počet podniků Počet zaměstnanců Výkony Účetní přidaná hodnota Mzdové náklady /bez OON/* Investice Vývoz Dovoz HDP

1999 99,80 58,84 53,63 53,17 54,57 41,03 36,54 50,74 31,54

2000 99,71 59,42 51,53 51,93 54,42 40,48 36,15 49,43 31,17

2001 99,81 59,73 51,44 51,33 55,72 37,81 35,74 47,12 31,63

2002 99,85 61,34 52,46 52,98 55,82 44,52 34,16 50,33 34,59

Zdroj: propočty MPO z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ)

Rok 2003 99,81 61,63 52,79 54,46 55,90 49,88 34,00 49,80 34,86

2004 99,84 61,48 52,29 53,02 55,61 51,43 34,30 52,50 34,69

2005 99,85 61,63 52,42 53,68 55,88 52,57 40,70 54,70 34,60

2006 99,84 61,76 52,94 55,12 56,03 55,33 45,20 56,30 36,68

2007 99,83 61,41 51,70 53,69 55,92 54,54 44,80 54,40 35,49

*ostatní osobní náklady

K tomu, aby MSP mohly čelit konkurenceschopnosti v globální ekonomice, potřebují kvalitní právní a finanční prostředí, infrastrukturu a vstřícnější daňové systémy. Je nezbytné vytvářet prostředí, které bude podporovat obchodování. Ve své podstatě jde o vytváření takového podnikatelského i okolního prostředí, které bude omezovat byrokracii, zjednoduší legislativu včetně zohledňování jejího dopadu na MSP, umožní lepší přístup k počátečnímu kapitálu a kapitálu pro podnikání. K tomu je potřeba prověřit nejrůznější modely zakládání společností a podporovat přístup MSP k sofistikovaným technologiím. Podnikavost, sebedůvěru a zodpovědnost je nutné podporovat již v úvodním vzdělávacím procesu. Za jeden z možných příkladů lze považovat i uskutečňování Charty MSP, což je jedním ze základních předpokladů pro dosažení cílů z Lisabonu. Charta pro MSP zavazuje členské státy EU k podpoře rozvoje podnikatelského prostředí vstřícného k MSP. Jde např. o pružné předpisy na trhu pracovních sil, o odstraňování regulačních zátěží a lepší přístup k informacím, financování i kapitálovému trhu, usnadňování sofistikovaných investic v oblasti výzkumu a technologií a podporu inovací. V návaznosti na Chartu byla v roce 2005 přijata nová strategie pro MSP „Moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“, která usiluje o zlepšení podnikatelského prostředí pro MSP, omezení administrativní zátěže, zjednodušení a urychlení administrativních procedur a zvýšení konkurenceschopnosti MSP. Jedním 69

z hlavních principů této nové politiky MSP je důsledné uplatňování zásady „mysli nejdříve na malé“. V souladu s tímto principem mají být všechna opatření v oblasti podnikání posuzována z hlediska dopadu na menší firmy. Tato zásada již příznivě ovlivňuje vytváření prostředí přátelštějšího k MSP. Jak Evropa, tak i ČR, si jsou těchto výzev a naléhavosti vědomy. Proto se již řada opatření, které vznikaly a vznikají na půdě EU, postupně implementuje do českého legislativního a podnikatelského prostředí. Tímto směrem jde i „Small Business Act“, jehož hlavním cílem je formování principů a konkrétních opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro MSP při respektování jejich různorodosti a podpora potenciálu MSP pro růst, inovace a vytváření pracovních míst. Případová studie „Projekt profesního vzdělávání v maloobchodní síti integrovaného MSP“ přinesla také své výsledky. Z pohledu jednatele MS Brněnka byl tento vzdělávací proces, částečně hrazený prostředky ze strukturálních fondů (konkrétně z Operačního programu rozvoj lidských zdrojů), velkým přínosem - jak pro zaměstnance, tak i střední a vyšší management. Zrealizovaný program pomáhá zlepšovat konkurenceschopnost MS BRNĚNKA především díky lepším znalostem zaměstnanců, které jsou v rámci udržitelnosti projektu předávány dalším jejich kolegům.

70

ZÁVĚR V období dokončování této práce (březen 2009) prochází světová, evropská a logicky i česká (otevřená) ekonomika velmi složitým finančním a hospodářským obdobím, o kterém se ani netuší, v jaké fázi svého vývoje se nachází. Že finanční krize i hospodářský pokles neskončí v nejbližší době (letech?) je však bohužel zcela zřejmé. Přitom ani největší odborníci nejsou schopni jak další průběh tak i časový horizont alespoň předpovědět. Je zcela evidentní, že evropské i státní zásahy směřují zejména k ochraně podnikatelského prostředí, k vytváření podmínek pro udržení jeho funkčnosti a z logiky věci k podpoře toho nejzranitelnějšího a na makroekonomické výkyvy nejcitlivějšího, tedy na malé a střední podnikání. V takové situaci už nemůže jít pouze o proklamace a různé, byť barvité a líbivé, programy podpory. Jde o „lámání chleba“ a zásah na správném místě, když už ne ve správnou chvíli (ta byla poněkud virtuálně a celosvětově přehlédnuta). Svým způsobem (ale určitě ne cíleně) mi tato situace „nahrává“ při závěrečném ohlédnutí se po materiálech a podkladech, se kterými jsem se seznamovala, abych mohla, v rámci svých poznatků, které vycházejí zatím pouze z teoretických zkušeností, posuzovat význam podnikatelského prostředí, jeho stav a paralelně i pozici MSP. Nemůže být proto lepší příklad pro hodnocení významu podnikatelského prostředí a specificky i MSP než opatření, která jsou pro „udržitelnost“ jeho úrovně a nutný rozvoj zaváděna na úrovni Evropské unie a konkrétně v České republice. Balíček protikrizových opatření, přijatých českou vládou, to jasně dokládá. Zaměřuje se totiž často globálně na podporu podnikání, snaží se zmírnit růst nezaměstnanosti a udržet stabilitu veřejných financí. Přitom i opatření nepřímá (tematická) jsou posuzována z pohledu podpory podnikání a udržení relevantní zaměstnanosti (např. zateplování budov, investice do vědy a výzkumu). Významná a zásadní je základní filosofie balíčku: akcentuje spíše důraz na pomoc podnikové sféře než domácnostem (nárůst spotřeby domácností). O tom, jak významná opatření dělá také Evropská unie, svědčí například fakt, že nové země EU mohou v roce 2009 předčasně vyčerpat až 210 mld. Kč z evropských fondů určených k přerozdělení do roku 2013 (České republice je k dispozici téměř 10 mld. Kč). Cílem je pomoc k novému nastartování ekonomiky a udržení pracovních míst.

71

V závěru si k otázce dalšího rozvoje podnikatelského prostředí a podpory MSP dovolím tvrdit, že taková opatření, jako jsou odstraňování administrativní zátěže pro podnikatele, redukování zátěže byrokratické a zejména zásahy ve prospěch lepší, transparentní a zejména jednodušší legislativy, budou mít pro kvalitu podnikatelského prostředí neklesající význam bez ohledu na fázi hospodářského cyklu. Další reformní zásahy, které jsou bezesporu nutné v oblasti daňové, pracovně právní, sociální, soudnictví atd., jsou ovlivněny především politickými rozhodnutími a politickým konsensem. Velmi výrazným momentem bude, jak si ČR úspěšně poradí s čerpáním strukturálních fondů, jaká zde bude podpora MSP, aby si zejména poradilo se souvisejícím administrativním procesem. Mluvíme-li o jakémkoliv prostředí, musíme přihlížet i k úrovni jeho celkové kultury. Můžeme si jen přát, aby se dále zlepšovala etika nejen v podnikatelském prostředí, ale aby i podnikatelé, vědomi si svého významu pro celou společnost, se zřetelněji podíleli i na takových aktivitách, jakými je třeba jejich společenská odpovědnost.

72

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie 1. CIMLER, P., ŠÍPEK, L. Obchod v České republice – struktura a změny. 1. vydání Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1442-0. 2. GRUBLOVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 1. vydání. Ostrava: Repronis, 2001. ISBN 80-86122-75-1. 3. KUBEČKOVÁ, M., DRASTÍKOVÁ, J. Bariéry podnikání na vnitřním trhu EU – aneb Jak zdolat všechny překážky. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita, 2008. ISBN 978-80-248-1903-7. 4. PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J. a kol. Obchodní podnikání. 2. vydání Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-059-7. 5. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vydání Praha: C.H. Beck, 2006. ISBN 807179-892-4. 6. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6. Zákony 1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 2. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. 3. Zákon č. 47/200 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Internetové zdroje 1. BusinessInfo.cz. Finanční průvodce pro MSP. [online]. [2009-04-01]. Dostupný z WWW:


pruvodce-pro-msp/1000164/20821/>. 2. BusinessInfo.cz. Místo a role malých a středních podniků v ekonomice ČR. [online]. [2009-04-01]. Dostupný z WWW: . 73

3. BusinessInfo.cz. Základní informace o rizikovém kapitálu. [online]. [2009-02-12]. Dostupný z WWW: . 4. Enterprise – SME Definition. [online]. [2009-03-12]. Dostupný z WWW: . 5. Etika

v podnikání.

[online]

2009

[cit.

2009-03-15].

Dostupný

z

WWW:

. 6. European Parliament. Draft report on Small Business Act. [online]. [2009-03-15]. Dostupný

z

WWW:


//EP//NONSGML+COMPARL+PE413.994+01+DOC+PDF+V0//EN&language=EN>. 7. Euroskop.cz. Akt o drobném podnikání. [online]. [2009-03-18]. Dostupný z WWW: . 8. Evropský portál pro MSP. Evropská politika MSP. [online]. [2009-02-15]. Dostupný z WWW: . 9. FinExpert. Co přináší novela živnostenského zákona. [online]. [2009-01-04]. Dostupný z WWW: < http://www.finexpert.cz/Autori/Co-prinasi-novela-zivnostenskehozakona/sc-48-sr-1-a-21233/default.aspx>. 10. MPO. Informace z EU | Evropský týden malého a středního podnikání. [online]. [200903-01]. Dostupný z WWW: . 11. MPO. Malé a střední podnikání. | Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období

2007-2013.

[online].

[2009-02-20].

Dostupný

z

WWW:

. 12. MPO. Malé a střední podnikání | Národní klastrová strategie. [online]. [2009-03-01]. Dostupný z WWW: . 13. MPO. Malé a střední podnikání. | Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2007. [online]. [2009-02-20]. Dostupný z WWW: . 14. MPO.

Podnikatelská

rada.

[online].

[2009-03-11].

.

74

Dostupný

z

WWW:

15. MPO. Programy podpory malého a středního podnikání | Národní programy podpory malého a středního podnikání na rok 2007. [online]. [2009-02-15]. Dostupný z WWW: . 16. MPO. Programy podpory z OPPI | Programy Operačního programu Podnikání a inovace. [online]. [2009-03-01]. Dostupný z WWW: . 17. MPO. Snižování administrativní zátěže | Vláda schválila plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010. [online]. [2009-03-01]. Dostupný z WWW: . 18. The European Charter for small enterprises. [online]. [2009-02-25] Dostupný z WWW: . 19. Tiscali Peníze. Malé a střední podniky: Jak přežít? [online]. [2009-02-12]. Dostupný z WWW: . 20. Transparency International - ČR. Výzkum etiky podnikatelského prostředí v ČR. [online]. [2009-02-20] Dostupný z WWW: .

SEZNAM TABULEK A DIAGRAMŮ Tab. č. 1: Tržby v mil. Kč bez DPH v běžných cenách....................................................... 34 Tab. č. 2: Počet udělených podpor v mil. Kč ...................................................................... 56 Tab. č. 3: Základní principy a hodnoty MS BRNĚNKA..................................................... 64 Tab. č. 4: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích ............................... 69

Diagram č. 1: Globální a strategické cíle NSRR................................................................. 49

75

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Vybrané odborné (profesní) organizace podnikatelů Průmysl, obchod, služby a řemesla Asociace exportérů

Agrární unie ČR

Asociace hotelů a restaurací

Český svaz včelařů

Asociace průvodců ČR

Lnářský svaz

Cech kamnářů ČR Česká asociace franchisingu Česká obuvnická asociace Družstevní asociace ČR Sdružení podnikatelů ČR Svaz dopravy ČR Unie malých a středních podniků ČR

Ovocnářská unie Rybářské sdružení Sdružení kafilérií Svaz pěstitelů chmele ČR Svaz vinařů ČR Unie chovatelů hosp. zvířat

Agrární sektor

Zemědělský svaz ČR

Zdroj: vlastní tvorba

76

Potravinářský sektor Asociace výrobců lahůdek Český svaz pivovarů a sladoven Český svaz zpracovatelů masa Společenstvo cukrářů ČR Svaz lihovarů ČR Svaz minerálních vod Svaz vinařů ČR Unie výrobců lihovin ČR

Příloha č. 2 Právní předpisy s nejvyšší administrativní zátěží

Právní předpis Zákon č. 110/1997 Sb. Zákon č. 592/1992 Sb. Zákon č. 582/1991 Sb. Zákon č. 586/1992 Sb. Vyhláška č. 31/1993 Sb. Zákon č. 48/1997 Sb. Zákon č. 589/1992 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb. Zákon č. 79/1997 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb. Zákon č. 56/2001 Sb.

Název právního předpisu o potravinách a tabákových výrobcích o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění o organizaci a provádění soc. zabez. o daních z příjmů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely soc. zabez. o veřejném zdravotním pojištění o pojistném na soc. zabez. a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vodní zákon o léčivech o odpadech a o změně některých dalších zákonů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích o zaměstnanosti živnostenský zákon o tech. požadavcích na výrobky obchodní zákoník plemenářský zákon

Zákon č. 435/2004 Sb. Zákon č. 455/1991 Sb. Zákon č. 22/1997 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb. Zákon č. 154/2000 Sb. Vyhláška č. 115/2002 o podrobnostech nakládání s obaly Sb. Prováděcí předpis o statní statistické službě k zákonu č. 89/1995 Sb. Celkem

Gestor* MZe

Administrativní zátěž (v tis. Kč) 12.961.445

MZ

8.096.366

MPSV MF

7.680.108 5.835.923

MPSV

4.899.328

MZ

4.719.038

MPSV

4.704.387

MZe/MŽP MZ

4.524.590 4.249.591

MŽP

4.037.460

MD

3.201.785

MPSV MPO MPO MS MZe

2.765.799 1.599.446 1.408.000 1.376.739 1.366.904

MPO

1.160.432

ČSÚ

1.020.044 75.607.385

Zdroj: MVČR * MZe – Ministerstvo zemědělství; MZ – Ministerstvo zdravotnictví; MPSV – Ministerstvo práce a soc. věcí; MF – Ministerstvo financí; MŽP – Ministerstvo životního prostředí; MD – Ministerstvo dopravy; MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu; ČSÚ – Český statistický úřad

77

Příloha č. 3 Přehled programů Operačního programu podnikání a inovace Prioritní osa Osa č. 1 Vznik firem

Podpora začínajícím podnikatelům

Program

Implementace

Příjemci podpory

Cíl programu

START

ČMZRB

drobní podnikatelé

podpora začínajícím podnikatelům

PROGRES

ČMZRB

MSP

podpora rozvoje firmy, podpora oblasti energetických služeb

ZÁRUKA

ČMZRB

MSP

ROZVOJ

CzechInvest

podnikatelé

ICT a strategické služby

CzechInvest

MSP

ICT v podnicích

CzechInvest

MSP; sdružení podnikatelů

Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

EKOENERGIE

Česká energetická agentura; CzechInvest

MSP (projekt uskutečněný mimo Prahu)

Zvyšování inovační výkonnosti podniků

INOVACE

CzechInvest

podnikatelé; výzkumné instituce; VŠ; FO

Bankovní nástroje podpory MSP

Osa č. 2 Rozvoj firem

Osa č. 3 Efektivní energie

Osa č. 4 Inovace

Podpora nových technologií, ICT a vybraných strategických služeb

Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

usnadnění realizace podnikatel. záměrů MSP zaměřených na investice za zvyšování konkurences. zvýšení konkurenceschop. zejm. MSP především v regionech s vysokou nezaměstnaností rozvoj informační a znalostní společnosti podporováním nabídky nových ICT produktů a služeb rozšíření či zavedení informačních a komunikačních technologií v MSP snížení výdajů na energii; obměnění starých technologií; výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů zvyšování inovační výkonnosti podpora při zavádění a rozšiřování kapacity potřebné pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit jejichž výsledky jsou následně využity ve výrobě podporu vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – Klastrů a Technolog. platforem podpora zakládání a další rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace; rozvoj podnikatelských inkubátorů; rozvoj sítí Business Angels

Forma podpory bezúročný úvěr; zvýhodněné záruky podřízený úvěr; zvýhodněná záruka / úvěr zvýhodněná záruka

dotace

dotace

dotace

dotace

dotace

POTENCIÁL

CzechInvest

podnikatelé

SPOLUPRÁCE

CzechInvest

PO

PROSPERITA

CzechInvest

PO

podpora na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místnost

dotace

podněcovat vznik a rozvoj podnikatel. nemovitostí včetně související infrastruktury

přímá dotace

Platformy spolupráce

Osa č. 5 Prostředí pro podnikání a inovace Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

ŠKOLICÍ STŘEDISKA

CzechInvest

podnikatelé; sdružení podnikatelů; ÚSC; neziskové organizace

Infrastruktura pro podnikání

NEMOVITOSTI

CzechInvest

ÚSC; podnikatelé; CzechTrade

78

dotace

dotace

dotace

Osa č. 6 Služby pro rozvoj podnikání

MARKETING

CzechInvest

MSP; velké podniky; CzechTrade

PORADENS TVÍ

CzechInvest

MSP

Podpora poradenských služeb

Osa č. 7 Technická pomoc Zdroj: MPO, vlastní tvorba

79

snazší pronikání na zahr. trhy při posílení konkurenceschopnosti prostřednictvím odborných marketingových konzultací zlepšení kvality a dostupnosti info, poraden. a vzdělávacích služeb pro MSP

dotace

dotace

Příloha č. 4 Operační program rozvoj lidských zdrojů: priority a opatření OP RLZ

Prioritní osa 1 Adaptabilita

Prioritní osa 2 Aktivní politiky trhu práce

Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti

Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků

Posílení aktivních politik zaměstnanosti

Podpora soc. integrace a soc. služeb

Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků

Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj

Podpora soc. integrace příslušníků romských lokalit

Integrace soc. vyloučených skupin na trhu práce

Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života

Zdroj: Evropské strukturální fondy v ČR; vlastní tvorba

80

Prioritní osa 4 Veřejná správa a veřejné služby

Prioritní osa 5 Mezinárodní spolupráce

Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy

Mezinárodní spolupráce