Rozvoj obcí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji

odborná konference

Rozvoj obcí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji 13. května 2014 | Hradec Králové | hotel Tereziánský dvůr

• Bezpečnost a rozvoj obcí • Elektronizace ve veřejné správě • Veřejné zakázky • Dopravní infrastruktura

KONFERENCE SE KONÁ POD ZÁŠTITOU

ORGANIZÁTOR

MEDIÁLNÍ PARTNER

SBORNÍK

Rozvoj obcí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji

Hlavní partneři

Partner

Servisní partner

ODBORNÁ KONFERENCE


ODBORNÁ KONFERENCE

Záštity

Odborný garant

Pořadatel

Mediální partner


ODBORNÁ KONFERENCE

Program konference 8:00–9:00

Registrace účastníků

BLOK I.

Bezpečnost a rozvoj obcí

9:00–9:05

Zahájení konference a úvodní zdravice Magda Slaninová, jednatelka, Magnus Regio s. r. o.

9:05–9:25

Sociální bydlení jako nástroj sociálního začleňování Přednášející: PhDr. Martin Scháněl, Ph.D., ředitel Odboru sociálního začleňování, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Jedním z nástrojů podpory sociálně znevýhodněných osob či osob sociálním znevýhodněním ohrožených je prostřednictvím zajištění dostupného bydlení. Za tímto účelem byla zpracována a vládou schválena Strategie sociálního začleňování ČR do roku 2020. Na základě této Strategie bude ČR moci čerpat finanční prostředky určené v Evropském sociálním fondu na sociální začleňování. Přednáška se zaměřuje na základní vymezení osob sociálně znevýhodněných či osob sociálním znevýhodněním ohrožených, definici chudoby v ČR i základní statistické veličiny s tímto jevem spojenými. Zaměřuje se i na vymezení „sociálního bydlení“ a to jak z pohledu Strategie sociálního začleňování, tak prostřednictvím Koncepce sociálního bydlení. Jako příklad řešení podpory bydlení pro různé sociálně znevýhodněné sociální skupiny popíšu dokument „Specifické formy bydlení v Hradci Králové“ a to především z pohledu jeho začleňujícího charakteru.

9:25–9:45

Protipovodňová opatření Pardubického kraje Přednášející: Ing. Jana Hroudová, vedoucí Oddělení vodního hospodářství, Krajský úřad Pardubického kraje

9:45–10:05

Jak se (ne)daří hazardu v Klatovech Přednášející: JUDr. Jiří Štancl, místostarosta, Klatovy

Klatovy měly liberální vyhlášku, která stanovovala vzdálenosti heren od škol na 50 m, u ostatních budov (zdravotnická zařízení, budovy veřejné správy, kostely apod.) na pouhých 15 m. Důsledkem byl prudký nárůst heren a hracích přístrojů. Počátkem roku 2011 začala nová samospráva systematicky hazard regulovat a to podle měnících se legislativních podmínek a judikatury ústavního soudu až k obecně závazné vyhlášce, vydané počátkem roku 2012, která platí dodnes a která hazard na celém území města zakazuje. Jako každé politické rozhodnutí, i toto má své výhody a nevýhody. Co v Klatovech převažuje a jak sjednotit zastupitelstvo, složené ze 6 volebních stran, ke společnému cíli?

10:05–10:35

Panelová diskuze

10:35–10:55

Přestávka na kávu a občerstvení


ODBORNÁ KONFERENCE

BLOK II. Elektronizace ve veřejné správě 10:55–11:25

Aktuální stav elektronizace veřejných zakázek v ČR Přednášející: Ing. Marek Grill, vedoucí Oddělení správy e-tržišť a NEN v odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Obsah přednášky seznámí účastníky konference s aktuálním stavem Národního elektronického nástroje, fungováním elektronických tržišť pro subjekty veřejné správy a profily zadavatele.

11:25–11:45

Interaktivní úřad Přednášející: Radek Soška DiS., programátor analytik, GORDIC spol. s r. o.

Kam směřují peníze z rozpočtu? Jaký je aktuální stav jejich čerpání? Jak hospodaří školy, divadla a další příspěvkové organizace? Jaké má úřad dodavatele? Jaká je efektivita vyřizování dokumentů? Tyto otázky si snadno může zodpovědět každý občan s přístupem k internetu. Aplikace Interaktivní úřad navíc pomůže kompetentním úředníkům zjistit, jaký mají občané názor na aktuální témata.

11:45–12:05

Veřejné zakázky na financování investic Přednášející: Ing. Květoslava Botková, Senior Public Sector Finance Manager, Komerční banka, a. s.

Výběrová řízení na financování municipálních investic jsou svou povahou značně specifickou částí širší problematiky zadávání veřejných zakázek. Kvalitně vypsaná veřejná zakázka na financování může významně přispět k efektivnosti výběrového řízení a získání nejlepší nabídky úvěru. Přednáška se zaměřuje na následující okruhy:

1. Pravidla hospodářské soutěže a zákon o veřejných zakázkách

2. Praktické dopady technické novely ZVZ – změkčení pravidel pro povinnost zrušení VZ v případě jedné nabídky

3. Zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky podle zákona o VZ

4. Typy veřejných zakázek – vhodnost jejich využití

5. Náležitosti veřejné zakázky na úvěr – praktické postřehy a doporučení

6. Nabídková cena – definice a modelový příklad

7. Případy překročení nabídkové ceny

8. Typy úrokových sazeb a zajištění pohyblivých úrokových sazeb

9. Podmínky financování

10. Zadávací dokumentace – nezbytné informace pro banky

12:05–12:35

Panelová diskuze

12:35–12:55

Přestávka na kávu a občerstvení


ODBORNÁ KONFERENCE

BLOK III. Doprava 12:55 –13:15 Rychlostní komunikace R35 Přednášející: Ing. Bohumil Vebr – ředitel Správy Pardubice, Ředitelství silnic a dálnic ČR 13:15–13:35

Ekonomicky výhodné řízení městských systémů v oblasti energetiky a dopravy Přednášející: Ing. Vladimír Ketner, MBA, obchodní ředitel pro silniční telematiku, AŽD Praha s. r. o.

Využití systémů pro řízení dopravy ve více městských aglomeracích z jednoho centra při současné regulaci spotřeby energií prostřednictvím stejného systému.

13:35–13:55

OPŽP 2014–2020. Prioritní osa 5 (veřejné osvětlení). Očima dosavadních zkušeností, lidský faktor, bezpečnost, úspora. Přednášející: Ing. Petr Míka, obchodní ředitel, Artechnic-Schréder

Propojuje prvky, ekonomiky, bezpečnosti a seznamuje s přípravou projektu jako nejdůležitějšího kroku vedoucího k realizaci smysluplného řešení při osvětlování komunikací.

13:55–14:25

Panelová diskuze

14:25–14:40

Tombola o věcné ceny – pro přítomné!

14:40

Oběd

Moderátor: Monika Brindzáková

*ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA


ODBORNÁ KONFERENCE

MEDAILONKY o přednášejících

PhDr. Martin Scháněl, Ph.D. ředitel Odboru sociálního začleňování, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Vystudoval sociální práci na univerzitě v Hradci Králové. Následně magisterské a doktorandské studium veřejné a sociální politiky na Univerzitě Karlově v Praze, Fakultě sociálních věd. V praktické činnosti jsem se zaměřoval na práci s ohroženými dětmi a mládeží. Následně jsem působil jako metodik sociální práce a později jako vedoucí odboru Sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu. Po čtyřletém působení v oblasti zdravotnictví nyní působím na MPSV ČR.

Ing. Jana Hroudová vedoucí Oddělení vodního hospodářství, Krajský úřad Pardubického kraje

Vystudovala jsem České vysoké učení technické v Praze, fakulta stavební, obor vodohospodářské stavby. Pracuji ve státní správě již od konce roku 1988. Tehdy jsem nastoupila ještě na Okresní národní výbor do Chrudimi. Od roku 2007 jsem se stala vedoucí Oddělení vodního hospodářství Okresního úřadu Chrudim, v závěru existence okresních úřadů jsem pracovala jako vedoucí referátu. Od 1. 1. 2003 pracuji na Krajském úřadě Pardubického kraje jako vedoucí Oddělení vodního hospodářství.

JUDr. Jiří Štancl místostarosta, Klatovy

Povoláním advokát, od r. 1990 s jednou výjimkou člen zastupitelstva města Klatovy a v několika obdobích člen rady města, od r. 2010 místostarosta.


ODBORNÁ KONFERENCE

Ing. Marek Grill vedoucí oddělení správy e-tržišť a NEN, Odbor elektronizace veřejných zakázek a koncesí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor regionální rozvoj a veřejná správa. Od roku 2009 působí na Ministerstvu pro místní rozvoj, v Odboru veřejného investování, v Oddělení elektronizace veřejných zakázek a správy ISVZ jako referent, od roku 2012 do současnosti jako vedoucí Oddělení Správy národního elektronického nástroje a elektronických tržišť v Odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí (přejmenovaný Odbor veřejného investování), kde se podílí na plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek ČR pro období let 2011 až 2015.

Radek Soška DiS. programátor analytik, Gordic spol. s r. o.

Již během studijí pracoval u pražské pobočky společnosti GORDIC jako pracovník servisní podpory, kde se podílel na poskytování podpory pro více než 800 organizací, o které se stará pobočka Praha. V roce 2011 se vrátil na Vysočinu, kde nastoupil v centrále společnosti GORDIC jako programátor analytik v oblasti vývoje ekonomických aplikací.

Ing. Květoslav Botková Senior Public Sector Finance Manager, Komerční banka, a. s.

Květoslava Botková po absolvování VŠE v Praze pracovala 5 let v korporátní firmě a následně přešla do bankovního sektoru. Svoji kariéru zahájila v Komerční bance v r. 1991, kde absolvovala 5 let na obchodní pozici v regionu a pak odešla na centrálu v Praze do specializovaného útvaru Restrukturalizace a revitalizace podniků. Na základě svých obchodních zkušeností nastoupila v roce 2000 na pozici Senior manažera risku, kde začala vedle korporátních obchodů posuzovat také úvěrování veřejného sektoru zejména měst a obcí. V letech 2006–2007 stála u zrodu speciálního útvaru Komerční banky pro financování obcí, ve kterém pracuje dodnes na pozici Senior Manažera financování veřejného sektoru. Jedná se o expertní centrum Komerční banky zaměřené na veřejný sektor a municipality, které je zaměřené na analýzu potřeb veřejného sektoru a municipalit a zodpovědné za přípravu strategie k tomuto sektoru a vývoj nových produktů.


ODBORNÁ KONFERENCE

Ing. Bohumil Vebr ředitel Správy Pardubice, Ředitelství silnic a dálnic ČR

Po dokončení vysokoškolského studia na ČVUT Praha nastoupil na Silniční investorský útvar Pardubice (od r. 1997 Ředitelství silnic a dálnic ČR) jako přípravář staveb. V roce 1989 se stal ekonomickým náměstkem ředitele. Následně v roce 1991 uspěl ve výběrovém řízení na pozici ředitele. Tuto funkci vykonává od roku 1992 dodnes.

Ing. Vladimír Ketner, MBA obchodní ředitel pro silniční telematiku, AŽD Praha s. r. o.

Během svého působení v této funkci od roku 2006 vybudoval v rámci společnosti ucelenou organizační strukturu, která svým zákazníkům zajišťuje komplexní služby v oblasti silniční telematiky: výzkum a vývoj, projektování, výrobu, montáž, servis a údržbu dodávaných systémů a technologií. Ve své činnosti se významným způsobem zasadil o vývoj vlastních systémových celků, jako jsou městská dopravní řídicí ústředna včetně adaptivního řízení, systém liniového řízení na dálnicích, komplexní vybavení a řízení tunelů nebo systém regulace veřejného osvětlení. Vladimír Ketner řídí i obchodní aktivity v oblasti silničních systémů a technologií na tuzemském trhu i v zahraničí. Vede strategická jednání s dodavateli, subdodavateli i klienty. Zároveň podporuje rozvoj odborného vzdělávání svých podřízených.

Ing. Petr Míka obchodní ředitel, Artechnic-Schréder, a. s.

Po absolvování ČVUT FEL působil v JME a PRE. Poté se začal zabývat světelnou technikou, jíž se zabývá dodnes. Byl spoluzakladatelem několika společností v tomto oboru. Na pozici obchodního ředitele firmy Artechnic-Schréder, a.s. působí již čtvrtým rokem. V této firmě s tradicí, zkušenostmi a vlastním vývojem se podílí na vytváření nové obchodní strategie.


ODBORNÁ KONFERENCE

Monika Brindzáková moderátorka ČRo Brno, ČT TS Brno

Monika Brindzáková byla 10 let moderátorkou Dobrého rána s Českou televizí. Od roku 2001 moderuje pořad Dobré ráno v Českém rozhlase Brno, věnuje se také moderování společenských a kulturních akcí.

Představujeme odborného garanta

Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. odborný asistent, Fakulta podnikatelská, VUT Brno

V roce 1982 ukončil studium na Vysokém učení technickém v Brně, fakulta strojní, obor Ekonomika a řízení strojírenské výroby. V roce 2003 získal titul Ph.D. absolvováním doktorského studijního programu Ekonomika a řízení podniku na fakultě podnikatelské VUT v Brně. Od roku 1982 do roku 1990 byl zaměstnán jako matematik analytik, poté jako vedoucí systémový programátor v Databance krajských orgánů. Od roku 1990 doposud pracuje jako odborný asistent na fakultě strojní, poté na fakultě podnikatelské, Vysokého učení technického v Brně. Zde garantuje a přednáší v bakalářských i magisterských studijních programech předměty orientované na počítačové sítě a informační bezpečnost. Zastává funkci zástupce ředitele Ústavu informatiky. Podílí se na řešení grantových projektů, výzkumných záměrů jak na úrovni státní, tak i fakultní, projektů OPVK a specifického výzkumu. Je autorem celé řady odborných publikací, skript, článků ve vědeckých časopisech a příspěvků na mezinárodních konferencích v oblasti počítačové komunikace a informační bezpečnosti.


Poznámky

ODBORNÁ KONFERENCE


ODBORNÁ KONFERENCE

Seznam přednášek:

Sociální bydlení jako nástroj sociálního začleňování

15

Protipovodňová opatření Pardubického kraje

25

Jak se (ne)daří hazardu v Klatovech

37

Aktuální stav elektronizace veřejných zakázek v ČR

43

Interaktivní úřad

57

Veřejné zakázky na financování investic

63

Rychlostní komunikace R35

75

Ekonomicky výhodné řízení městských systémů v oblasti energetiky a dopravy

81

OPŽP 2014–2020. Prioritní osa 5 (veřejné osvětlení). Očima dosavadních zkušeností, lidský faktor, bezpečnost, úspora.

97

Poznámky

14

PhDr. Martin Scháněl, Ph.D. Ředitel odboru sociálního začleňování MPSV ČR 13. 5. 2014, Hradec králové

Proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. K obecným cílům sociálního začleňování tak patří:  Zajištění účasti v zaměstnání a rovného přístupu ke všem zdrojům, právům, zboží a službám;  Prevence rizika sociálního vyloučení;  Pomoc nejvíce zranitelným;  Mobilizace všech relevantních aktérů.

15

V EU využíván souhrnný indikátor „Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením“  ohrožení příjmovou chudobou  silnou materiální deprivací  domácnost s velmi nízkou pracovní intenzitou v ČRdlouhodobě nejnižší vrámci zemí EU 28 , průměr EU 28 byl 24,3 %. Absolutně FFD580 tis. osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením,  Nejohroženější skupina populace ccaWLV  Dlouhodobě nezaměstnané osoby a osoby žijící v neúplných rodinách s dětmi. 

16

      

K 26. 3. 2011 v ČR celkem 572 bytů 4 104 635 bytů bylo obydlených 651 937 bytů neobydlených Relativně malý počet malých bytů (jen 17,7% bytů s 1-2 obytnými místnostmi) Trend více hospodařících domácností v jedné bytové domácnosti ČSÚ- 3. čtvrtletí roku 2012 průměrný čistý měsíční příjem domácnosti 28 777 Kč. Měsíční náklady na bydlení, vodu, energie a paliva ve stejném období5 001 Kč. Podíl nákladů na bydlení, vodu, energie a paliva na čistých měsíčních peněžních příjmech domácností celkem byl  pro domácnosti nájemníků tento podíl činil .  U domácnosti důchodců (. 

Fyzická osoba, pokud nemá možnost užívat žádné obydlí nebo užívá nevhodné obydlí nebo je ohrožena jeho ztrátou. Zároveň jsou její celkové sociální a majetkové poměry takové, že jí neumožňují překonat tuto nepříznivou situaci vlastním přičiněním. Předpokládá se tedy, že tato osoba využila všech existujících nástrojů sociální politiky v oblasti bydlení, zejména dávky v oblasti bydlení či opatření související s úpravou bytu zdravotně postižených osob.  –WLV (50 – 55 tis. domácností kde náklady na bydlení převyšujících 65 % jejich příjmů + cca 30 tis. bezdomovců)

17

MMR - koordinace činností ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení, včetně koordinace financování těchto činností.  Kraje nemají stanovenu žádnou působnost v oblasti bytové politiky.  Obec podle § 35 z. 128/2000 Sb. pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Mezi tyto potřeby zákon zařazuje i uspokojování potřeby bydlení. 

 



MPSV ČR - péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, sociální péči a další otázky sociální politiky. Krajské úřady - především koordinace poskytování sociálních služeb, realizace a koordinace sociální práce Úřad práce ČR - zabezpečení pomoci nízkopříjmovým skupinám občanů poskytováním nepojistných sociálních dávek spojených s úhradou bydlení a osobám se zdravotním postižením poskytnutím příspěvku k úpravě bytu vyplývající z jejich zdravotního postižení.   



18

příspěvek na bydlení (podle zákona č. 117/1995 Sb.), doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc (podle zákona č. 111/2006 Sb.) příspěvek na zvláštní pomůcku (podle zákona č. 329/2011 Sb.).

Obecní úřady II a III. - výkon sociální práce, práce s osobami ohroženými hmotnou nouzí + zabezpečení a koordinace poskytování SS

3URJUDPPodpora výstavby podporovaných bytů (od r. 2003)  Pečovatelský byt (bezbariérové byty pro osoby se sníženou soběstačností) a  Vstupní byt (nájemní byt umožňující sociálně vyloučeným vstup na trh s byty)  Dotace ve výši max. 400 – 600 tis. Kč na jeden byt (pravidlo de minimis) a to na výstavbu, včetně rekonstrukcí bytových i nebytových prostor, nebo na koupi (včetně vydražení) staršího bytu.  Podmínky pro nakládání s dotací platí 20 let, nájemné je limitované na úrovni nákladů spojených s pořízením a provozem bytu.  Pečovatelský byt: osoby se sníženou soběstačností způsobenou věkem (nad 70 let) nebo zdravotním stavem, kdy je osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby, bez testování příjmů  Vstupní byt: samostatně žijící osoba, která prokáže, že je jí poskytována opakovaná dávka v hmotné nouzi nebo osoby s limitovanými příjmy. Výše násobků průměrné měsíční mzdy, které nesmí přesáhnout průměrný čistý měsíční příjem domácnosti v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy:  0,6 násobek – samostatná osoba,  0,8 násobek – domácnost se 2 členy,  0,9 násobek - domácnost se 3 členy,  1,0 násobek - domácnost se 4 členy,  1,2 násobek - domácnost s 5 a více členy  Program Podpora výstavby nájemních bytů Program byl ukončen vURFH z důvodu nepovolené veřejné podpory a překryvu s podporou ze SFRB. Podmínky pro nakládání s dotací platí po neomezenou dobu (uvažuje se o zkrácení vázací doby na 30 let). Dotace byla poskytována ve výši max. 550 tis. Kč na jeden byt, nájemné je limitované. 

 Nedostatek

finančních prostředků obcí na dofinancování,  Nedostatek finančních prostředků obcí na provoz nájemních bytů pro sociální bydlení,  Neochota nebo nezájem obcí,  Nedostatečné vymezení cílové skupiny,  Část sociálního bytového fondu nebyla v minulosti užívána výhradně pro sociální účely,  Nedostatečná sociální práce, spolupráce orgánů veřejné správy

19



Sociální práce

Depistáž Sociální šetření  Individuální plánování  Síťování a multidisciplinární spolupráce  



Sociální služby

Využívání služeb k bydlení bez reálné potřeby zajištění služby  Nedostatečná návaznost služeb propustného bydlení (př. městská ubytovna) 



Sociální dávky   

Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení + Mimořádná okamžitá pomoc Příspěvek na zvláštní pomůcku

 Substandardní

ubytování  Sociální a prostorová stigmatizace  Často trvalé bydlení + migrace mezi ubytovnami  Ne úplně vhodné pro získávání kompetencí k samostatnému bydlení  Nucené sdílení společných prostor  Nevhodné prostředí pro rodiny s dětmi  Předraženost

20

















 



 

 

Pojetí sociálního bydlení –sociální bydlení je funkční systém nástrojů sociální a bytové politiky zajištující přístup a udržení bydlení ohrožených osob Cílová skupina –osoby, které nemají možnost užívat žádné bydlení, které jsou ohrožené ztrátou bydlení, osoby, které žijí v nevhodném bydlení nebo osoby, pro které je adekvátní bydlení z různých důvodů nedostupné, včetně osob definovaných v typologii bezdomovectví ETHOS Individuální přístup –nástroje sociálního bydlení musí být schopny reagovat na různé potřeby různých osob, a to již od okamžiku ohrožení ztrátou bydlení (prevence) po návrat či vstup do bydlení. Princip sociálního začleňování – nástroje sociálního bydlení nesmí podporovat sociální vyloučení osob, naopak mají co nejvíce usilovat o posílení vlastní schopnosti a odpovědnosti osob k nalezení a udržení samostatného bydlení. 3ULQFLSVXEVLGLDULW\– konkrétní výběr nástrojů systému sociálního bydlení i způsoby jejich aplikace v rámci funkčnosti systému, je třeba ponechat v závislosti na místních podmínkách na volbě příslušné úrovně veřejné správy (ORP). Efektivní vynakládání veřejných výdajů – nástroje sociálního bydlení musí vést ke zvýšení efektivity veřejných výdajů a k minimalizaci zneužití veřejných prostředků a vzniku závislosti na sociální pomoci.

Zajištění místní dostupnosti standardního nesegregovaného bydlení  využití stávajícího bytového fondu  zajištění podpory výstavby standardních nájemních bytů zvláště tam, kde nejsou k dispozici nevyužité byty, kde však existuje potřeba takového bydlení. Zajistit prevenci sociální a prostorové segregace v dostupnosti bydlení Vytvořit motivační nástroje, zejména garanční mechanismy, k zapojení soukromých vlastníků bytového fondu do poskytování sociálního bydlení; Podpora programů prevence ztráty bydlení (prevence vyloučení z bydlení), jako je protidluhové poradenství, programy podporující slaďování intervencí a nástrojů, personální zajištění apod.; Podpora koordinace aktivit na místní úrovni za účelem udržení nebo zprostředkování odpovídající formy sociálního bydlení pro osoby vyloučené z bydlení nebo po ztrátě bydlení; Legislativní úprava komplexního řešení přístupu osob (dle vládou schválené funkční definice ETHOS) k bydlení; Zajistit výrazné navýšení státní podpory nájemního bydlení (především pak sociálního bydlení), jež je dlouhodobě poddimenzována ve srovnání s podporou vlastnického bydlení; Rozvoj a podpora sociální práce jako nástroje zprostředkujícího přístup k adekvátnímu bydlení a jeho udržení; Pilotní ověření modelu +RXVLQJ)LUVW(bydlení vprvní řadě) v podmínkách ČR.

21

    

   

Úprava režimů sociálního bydlení a jejich promítnutí do sociální a bytové politiky Koncentrace řešení dostupnosti sociálního bydlení v obci s rozšířenou působností výkonu státní správy (dále jen „ORP“) Provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky k zajištění efektivní pomoci pro ohrožené osoby Poskytování pobytových sociálních služeb pouze na základě nepříznivé sociální situace Zvýšení provázanosti sociálních služeb Sjednocení postupů v oblasti dávkové podpory zaměřené na bydlení Úprava standardů pro bydlení a jejich promítnutí do sociálních dávek na bydlení Zvýšení a rozšíření účinnosti investiční podpory sociálního bydlení Odstranění bariéry snížené dostupnosti bydlení zapříčiněné požadováním kauce

 Neschválení

koncepce SB „Rusnokovou“

vládou  Odmítavé stanovisko VSP PSP  Koncepci zpracovává MPSV ČR 

Pracovní skupina SB: MPSV, MZDr. MMR, MF, MV, AKČR, SMO, Agentura SZ, Platforma SB …

 Příprava 

 

22

legislativního zakotvení SB

Věcný záměr (červen 2015) Návrh zákona (červe 2016) Účinnost (1. 1. 2017)

 Senioři  

Byty zvláštního určení a byty pro důchodce (473) Byty v Objektu Jungmanova (120) 

Harmonie „3“ (50-100 jednotek: 1kk,2kk)

 Zdravotně   

Byty zvláštního určení „bezbariérové byty“ (127) Byty v režimu chráněného bydlení (1byt + 1dům) Tréninkové byty (9)   



postižení

Rozšíření o 2 bezbariérové byty 3+1 Druhý byt pro sluchově postižené Druhý byt pro těžce zdravotně postižené

Rodiny s dětmi Startovací byty pro mladé rodiny s dětmi (130)  Byty pro rodiny s dětmi (155)  Byt pro rodiny zajišťující pěstounskou péči (1) 





Potřeba rozvoje této formy bydlení

Lidé v obtížné životní situaci Noclehárny, azylové domy (20 + 96)  Ubytovna města (34 bytů)  Tréninkové byty (6 bytů)  Komerční ubytovny 

   

Zachovat městskou ubytovnu Zmapovat potřebu AD pro ženy (10) + noclehárna (15) Až 3 další tréninkové byty Rozvoj sociální práce

23

Děkuji za pozornost

24







Pardubický kraj územně přísluší k oblasti povodí Labe, oblasti povodí Moravy a k oblasti povodí Dyje, z toho cca 2/3 území náleží do povodí toku horního a středního Labe Nejvýznamnějším tokem je Labe, které protéká krajem v délce 53 km, nejdelším tokem na území kraje je řeka Chrudimka, která se vlévá do Labe v Pardubicích Dalšími významnými toky na území kraje jsou Divoká a Tichá Orlice, Třebovka, Loučná, Doubrava (spravuje Povodí Labe), Moravská Sázava, Svitava a Třebůvka ( spravuje Povodí Moravy) Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

7.5.2014

1

Významná historická vodní díla na území kraje – přehradní nádrže: 

Hamry, Seč, Křižanovice na řece Chrudimce (kategorie TBD II a III)



Pařížov na řece Doubravě



Pastviny na řece Divoká Orlice Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

7.5.2014

2

25

26

Krajský úřad Pardubikckého kraje, Ing. Jana Hroudová

7.5.2014

3


7.5.2014

4

programu Ministerstva zemědělství program ISPROFIN 229 060 program „Podpora prevence před povodněmi“ I. a II. etapa (329 060, 329 120) 



programu OPŽP



z vlastních zdrojů správců toků

Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

7.5.2014

5

Oblast povodí Labe realizované           

Povodím Labe, s. p. :

Chrudimka, včetně Novohradky – ochranné hráze obcí Labe - Pardubice, Brozany, Ráby - ochranné hráze Dětřichovský potok – Opatov- výstavba poldru č. 4 a 5 Třebovka– nádrž Hvězda- zvýšení ochranné funkce nádrže Třebovka – Opatov – poldr č. 1 a 2, úprava toku Lipkovský potok - Dolní Lipka – výstavba poldru Tichá Orlice – Králíky – výstavba poldru Tichá Orlice – Hylváty, Dlouhá Třebová – úprava toku Tichá Orlice - Brandýs nad Orlicí, Choceň – zvýšení ochrany měst Tichá Orlice – Plchovice – PPO obce Ostřetín – poldr Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

7.5.2014

6

27









Brložský potok – Pelechov, Brloh, Lipoltice, Sovolusky, úprava koryta, vybudovány 2 poldry Heřmanský potok – Heřmanice u Králík odbahnění a rekonstrukce hráze stávající nádrže Heřmanice, úprava koryta a jeho stabilizace, odtěžení sedimentu Povodí Čermné – k.ú. Horní Čermná – poldr (akce vyhodnocena jako nejlepší stavba VH v roce 2006 v kategorii do 50 mil. Kč) Povodí Čermné – k.ú. Dolní Čermná – poldr Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

        

7

Jamenský potok – k.ú. k ú Jamné nad Orlicí zkapacitnění koryta toku Nekořský potok – k.ú. Nekoř - úpravy toku Těchonínský potok- k.ú. Těchonín- zkapacitnění koryta Loukotínský potok a Dolenský potok- k.ú. Brandýs nad Orlicí- úpravy toků a jejich zkapacitnění Bělský potok- k.ú. Bělá nad Sázavou a Brněnec – úpravy koryta toku a jeho zkapacitnění Libáňský potok – k.ú. Libáň –úpravy koryta toku Lovětínský potok – k.ú. Ronov nad Doubravou- úprava toku Desná – k.ú. Poříčí u Litomyšle – zkapacitnění koryta a jeho úpravy Bílá voda – k.ú. Červená Voda – úpravy toku Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

28

7.5.2014

7.5.2014

8

Stavby realizované Povodím Moravy, s.p.:  



Třebůvka – k.ú. Radkov – úprava toku Svitava - k.ú. Svitavy - I. a II. etapa protipovodňové ochrany města – stavební úpravy koryta toku Moravská Sázava – k.ú. Žichlínek, Rychnov na Moravě - stavba poldru Žichlínek – největší suchá nádrž ve střední Evropě o objemu akumulované vody 6 mil m3.s-1, vybudovaná především k ochraně města Litovel a Olomouc, ležících v Olomouckém kraji. Poldr protíná významný železniční koridor – trať Praha – Olomouc. Ochranné hráze jsou dlouhé téměř 2 km (hrázemi je ochráněno i těleso dráhy). Stavba byla vybudována přírodě blízkým způsobem – ve zdrži byla provedena revitalizace toku Moravská Sázava a Lukovského potoka, výsadba keřů a stromů a 6 menších vodních nádrží Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

7.5.2014

9


7.5.2014

10

29

30


7.5.2014

11


7.5.2014

12


7.5.2014

13


7.5.2014

14

31

32


7.5.2014

15


7.5.2014

16







Příprava protipovodňových zdlouhavá

opatření

je







a

Investoři staveb se musí vypořádat s požadavky orgánů ochrany přírody, ale především s postoji vlastníků dotčených pozemků, kteří s využitím pozemků na PPO buď nesouhlasí anebo výkup pozemků podmiňují nepřiměřenými požadavky (většinou finančními)

Ačkoliv s účinností novely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (zákon č. 181/2008) lze podle § 55a pozemky pro veřejně prospěšné stavby na PPO vyvlastnit podle zákona 184/2006 Sb., (zákon o vyvlastnění) jsou vyvlastňovací řízení pro odnětí nebo omezení vlastnického práva tak komplikovaná, časově náročná a naší společností negativně přijímaná, že investoři staveb od realizace PPO v takovém případě raději odstupují Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová



náročná

7.5.2014

17

Jako nejvýznamnější stavba na úseku ochrany před povodněmi je Pardubickým krajem v současnosti vnímána a podporována stavba „Poldru Kutřín“, která by měla být vybudována na řece Krounce v katastru obcí Perálec, Mířetín a Hněvětice k ochraně obcí na řece Novohradce (Krounka je jejím hlavním přítokem) Poldr je navržen o objemu 3,8 mil. m3 akumulované povrchové vody a délce hráze 140 m Obce v povodí řeky Novohradky jsou historicky ohrožovány povodňovými průtoky, stavba poldru by měla snížit velikost povrchového odtoku z Q100 (48 m3.s-1) na Q 20 (6 m3.s-1) Akce je investorem připravována již od roku 2008, aktuální stav je takový, že jsou prozatím projektové práce pozastaveny, protože 14 vlastníků pozemků vyslovilo k nutnému odkupu pozemků pro stavbu buď zásadní nesouhlas, podmiňuje souhlas postojem OS Kutřín 42 (sdružení proti stavbě poldru) anebo klade nepřiměřené požadavky na výkup případně směnu pozemků


7.5.2014

18

33





Pardubický kraj i krajský úřad se již od začátku snaží politicky – jednáním s obyvateli obce Perálec (Kutřín je místní částí obce Perálec) i finančně (na projektové práce přispěl doposud Pardubický kraj finančním příspěvkem ve výši 1 mil Kč) maximálně podpořit výstavbu poldru (obec Perálec obdržela další finanční prostředky na odstranění dusičnanů z obecního zdroje pitné vody).

Obce v povodí řeky Novohradky, které mají být poldrem ochráněny, na podporu jeho výstavby rovněž založily OS, zorganizovaly petice občanů ve prospěch stavby, oslovily dopisem Ministerstvo zemědělství i investora stavby. Zástupci nejvíce ohrožených obcí se zúčastnili několika jednání v Perálci, aby apelovali na solidaritu občanů Kutřína. Tyto snahy se rovněž doposud minuly účinkem. Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová

7.5.2014

19

Novohradka – ochrana obcí Hrochův Týnec, Čankovice, Bližňovice a Stíčany ochrannými hrázemi podél toku  Divoká Orlice – ochranné hráze v intravilánu města Žamberk - tyto stavby již mají většinou stavební povolení  Tichá Orlice – ochranné hráze v Ústí nad Orlicí  Chrudimka – protipovodňová ochrana města  Loučná – protipovodňová ochrana města Litomyšl a města Vysoké Mýto - stavby prozatím nemají ani dokumentaci k ÚR (nevypořádání vlastnických práv k dotčeným pozemkům) 


34

7.5.2014

20

Povodí Moravy , s.p. – výhledové stavby na PPO  Svitava – obec Hradec nad Svitavou, výstavba suché nádrže, úprava toku  Rohozenský potok, úprava toku, ochrana obce Rohozná  Pravý přítok Třebářovského potoka, výstavba příčných hrázek, ochrana obce Třebářov  Třebůvka, poldr Boršov, Útěchov – ochrana města Moravská Třebová








7.5.2014

21

Pardubický kraj ze svého rozpočtu každoročně vyčleňuje částku na podporu projektů na protipovodňovou ochranu jednotlivým správcům toků i jednotlivým obcím. Pardubický kraj uvolnil v rámci protipovodňové ochrany od roku 2002 do současnosti ze svého rozpočtu více než 39 mil. korun. V roce 2006 byla dokončena koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje, která hodnotí současný stav a stanovuje cíle protipovodňové ochrany i opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy. Koncepci zpracoval Hydroprojekt CZ, a.s. Praha a je dále využívána pro tvorbu Programů opatření v rámci plánování v oblasti vod.


7.5.2014

22

35




Krajský úřad Pardubického kraje, Ing. Jana Hroudová 7.5.2014

36

23

Hazard v Klatovech Jiří Štancl, místostarosta Klatov

Klatovy Plzeňský kraj, 23.000 obyvatel

37

Výchozí situace • „regulace“ hazardu z r. 2005 – 15m a 50m

Následky - nárůst přístrojů v letech 2007 - 2011 • 2007 – 169 ks • 2008 – 232 ks • 2009 – 206 ks • 2010 – 293 ks • 2011 – 320 ks

350 300 250 200 150

celkem 23 provozoven

38

2007

2008

2009

2010

2011

Naše regulace • Jaro 2011 – dosavadní vzdálenosti prodlouženy na 100 m • Podzim 2011 – plošný zákaz s 3letým odkladem

• Únor 2012 plošný zákaz okamžitý

Po regulaci • • • •

320 přístrojů ve 23 hernách k 1.1. 2011 267 přístrojů ve 22 hernách k 1.1. 2012 230 přístrojů v 19 hernách k 1.1. 2013 93 přístrojů v 12 herních k 31.3.2014 350 300 250 200 150

2011

1/2012

9/2012

39

O co se v bitvě proti hernám hraje • Přijdeme o roční příjem 12.000.000,- Kč (stav k 31.12.2013) • Co získáme?

• STOJÍ TO ZA TO ?

X.000.000,- Kč • Tolik museli občané naházet do beden v Klatovech,aby z toho město získalo 12.000.000,- Kč

40

Mýty o hazardu • Město zákazem přijde o peníze • Hazard je podnikání jako každé jiné • Provozovatelé přijdou o zisk, budou vymáhat náhradu škody • Zavřením heren zaniknou pracovní místa

Ústavní soud • V květnu 2012 podalo město stížnost k Ústavnímu soudu proti MF • V srpnu 2012 zahájilo MF řízení o rušení licencí,byl to ale jen krycí manévr • V dubnu 2013 Klatovy zvítězily před Ústavním soudem

41

MF couvá Po nálezu ÚS začíná rušit přístroje v Kt Zrychlení na konci r. 2013

STOJÍ TO ZA TO! • Děkuji vám za pozornost • Jiří Štancl, Klatovy, duben 2014

42

Aktuální stav elektronizace veřejných zakázek v ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Hradec Králové , 13.5. 2014, Ing. Marek Grill Rozvoj obcí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji

&ŝŶ͘ŽďũĞŵǀŵůĚ͘Kč

Makroekonomické ukazatele a trh VZ

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Vývoj HDP, rozpočtových výdajů a trhu s 3 848

3 663

1 092

2007 &ŝŶ͘ŽďũĞŵǀŵůĚ͘Kčvč. W,

600

1 157

2009

1 156

594

2010

1 152

493

501

499

2011

1 181

2012

Výdaje státního rozpočtu KďũĞŵƚƌŚƵs

2013*

Vývoj trhu sĂŽďũĞŵƵsevidovaných v /^s(mld. Kč včetně DPH) 594

583

535

501

499

474

400 300

2008

HDP (v běžných cenách)

583

535

474

700

500

1 084

1 167

3 852

3 844

3 841

3 800

3 759

359

349

318

252

279

493

317

KďũĞŵƚƌŚƵs 292

Objem prostředků evidovaných v /^s

200 100 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013*

43

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Evropský kontext

• Směrnice evropského parlamentu a rady o:

• zadávání veřejných zakázek • udělování koncesí • zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

Věstník veřejných zakázek IS VZ – centrální moduly plnící zákonem stanovené povinnosti

• Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek (Evropská komise) • Standardizační iniciativy EU (PEPPOL, eCERTIS, IDABC, IDA, CEN)

Číselník NIPEZ

Národní kontext • • • •

Elektronická tržiště

Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ Usnesení vlády o Smart Administration Národní plán zavedení elektronického zadávání VZ Strategii elektronizace zadávání VZ pro období 2011 až 2015

(Centrum VZ, Český trh, Tendermarket, Gemin, vortalGOV)

Národní elektronický nástroj (NEN)

Individuální elektronické nástroje (IEN)

TED, eGovernment, IS zadavatelů a dodavatelů

Východiska realizace NIPEZ

NEN existuje!

Ukončení projektu „Vývoj Národního elektronického nástroje (NEN) - systémový integrátor“

Zahájení v závislosti na dokončení zadávacího řízení „Výběr provozovatele NEN na období 5 let“

͘ϮŘádný pilotní ƉƌŽǀŽǌ

(Realizován v součinnosti s Provozovatelem NEN)

͘ϭZjednodušený pilotní provoz

(Služby provozu zajištěny SI NEN)

͘ϮOtevřený zkušební provoz (NEN zpřístupněn všem zadavatelům dle §2 ZVZ pro dobrovolné použití)

W͘ϭIndividuální podpora vybraných ÚOSS při zahájení používání NEN (Odborná podpora zajišťována především odbornými pracovníky OEVZK)

1.4.2014

44

͘Povinné používání NEN

͘ϭUzavřený zkušební provoz (Interní a následně externí pracovní skupina)

(NEN zpřístupněn stanoveným zadavatelům v UV pro povinné použití a ostatním zadavatelům dle §2 ZVZ pro dobrovolné použití)

W͘ϮPlošná informační a školící kampaň (Kampaň zajišťována v rámci projektu z OPLZZ, doplněná odbornou podporou zajišťovanou především odbornými pracovníky OEVZK)

1.7.2014

1.1.2015

Účel

Komplexní nástroj pro administraci a řízení všech druhů zadávacích postupů upravených v ZVZ a KZ Stávající stav VVZ

Profily Profily Profily zadavatelů zadavatelů zadavatelů Profily Profily Evidenční zadavatelů zadavatelů nástroje

Profily Profily E-tržiště zadavatelů zadavatelů

Profily Nástroje pro Profily realizaci zadavatelů zadavatelů vybraných úkonů (DNS)

IS VZ Profily Profily Aukční zadavatelů zadavatelů nástroje

Cílový stav - NIPEZ VVZ

NEN

IS VZ

Profily Profily E-tržiště zadavatelů zadavatelů

IEN

Charakteristika stávajícího stavu − Heterogenní soustava nástrojů, které nedostatečné pokrývají proces zadávání. − Opožděné promítnutí novel ZVZ a nedostatečné promítnutí souvisejících vyhlášek a metodických pokynů. − Obtížné metodické vedení zadavatelů. − Dílčí a nehospodárné Charakteristika cílového stavu: Komplexní pokrytí procesů zadávání. Jednotné a konsolidované údaje pro další vyhodnocení. Metodické vedení zadavatelů a přímočaré promítnutí vládní politiky do chování zadavatelů (transparentnost, centralizace, snížení administrativní zátěže, katalog jednotkových cen VZ, …). Komplexní a hospodárné

NIPEZ jako součást Smart Administration  NIPEZ je strategickým projektem Smart Administration v ČR.  Všechny aktivity v rámci projektu NIPEZ jsou zaštítěny strategickým záměrem č. 36 "Podpora a rozvoj procesů zadávání veřejných zakázek", který je uveden na Seznamu strategických projektů Smart Administration.

 Všechny dílčí projekty v rámci NIPEZ byly posouzeny a schváleny hlavním architektem Ğ'ŽǀĞƌŶŵĞŶƚƵ͘  NIPEZ je propojen s ostatními projekty Smart Administration (datové schránky, napojení na základní ƌĞŐŝƐƚƌǇ, výpisy z ǌĞĐŚWK/Edapod.) – NIPEZ přispívá významně k rozšíření nástrojů eGovernmentu v ČR (elektronická komunikace s úřady, využití e-podpisů apod.).

45

NEN – klíčový prvek NIPEZ Životní cyklus VZ podpořený funkcionalitou NEN

Plánování VZ

Role NEN v rámci NIPEZ 

Specifikace VZ Zadávací řízení pro: • • • •

VZMR Podlimitní a nadlimitní VZ Soutěž o návrh Koncesní řízení

Podpora pro komplexní (strategické) nákupy u zboží, služeb a staveb. prací:  Podpora pro všechny druhy zadávacích postupů upravených v ZVZ a KZ (veřejné zakázky malého rozsahu a v režimu ZVZ, soutěž o návrh, koncesní řízení, výběr subdodavatele).  Podpora dalších institutů ZVZ a KZ – centralizované zadávání, eaukce, dynamický nákupní systém, opční právo apod.  Podpora pro všechny kategorie zadavatelů, vč. sektorových.  Podpora všech rozsahů elektronizace – evidenční, kombinovaná i plně elektronická podoba zadávání.  Možnost integrace na interní systémy zadavatelů i dodavatelů, či systémy eGovernmentu v ČR.

Přínosy a klíčové vlastnosti NEN Podpis smlouvy

 

Dodání předmětu VZ (eOrdering)

Uhrazení ceny předmětu VZ (eInvoicing)



Kompletní elektronicky uchovávané údaje o stavu a průběhu VZ. Modulárně členěna infrastruktura - lze rozšiřovat (škálovat, parametrizovat)  Možnost rozšíření o registr smluv veřejné správy.  Registr jednotkových cen - posílení standardizace s využitím číselníku NIPEZ (ceny obvyklé u komodit kupovaných veřejnou správou).  Další moduly mohou pokrývat příbuzné agendy (dražby, prodej státního majetku – otočení toku). Provázání s MS2014+ tak, aby mohla efektivně probíhat kontrola zadávacích řízení ze strany poskytovatelů finanční podpory (součást NIPEZ III).

Cílové skupiny > Uživatelé systému > Zadavatelé (ÚOSS/podřízené organizace, ...) > Dodavatelé

> Veřejnost

> Garant ZVZ, KZ a významných opatření Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek > Ministerstvo pro místní rozvoj

46

Harmonogram a aktuální stav NIPEZ Návrh modelu fungování NIPEZ

Současný stav

Jednotlivé projekty v rámci NIPEZ

Vytvoření technické specifikace e-tržišť

Vytvoření e-tržišť

Provoz e-tržišť

Autorský dozor NIPEZ Vzdělávání uživatelů e-tržišť Vytvoření technické specifikace NEN Vytvoření NEN Provoz NEN Vytvoření IK NIPEZ Rozvoj NIPEZ Vzdělávání NEN

2009

2010

2011

2012

2013

2015

Koncepce zavedení NEN do praxe

Ukončení projektu „Vývoj Národního elektronického nástroje (NEN) - systémový integrátor“

Zahájení v závislosti na dokončení zadávacího řízení „Výběr provozovatele NEN na období 5 let“

͘ϮŘádný pilotní ƉƌŽǀŽǌ

(Realizován v součinnosti s Provozovatelem NEN)

͘ϭZjednodušený pilotní provoz

(Služby provozu zajištěny SI NEN)

͘ϮOtevřený zkušební provoz (NEN zpřístupněn všem zadavatelům dle §2 ZVZ pro dobrovolné použití)

W͘ϭIndividuální podpora vybraných ÚOSS při zahájení používání NEN (Odborná podpora zajišťována především odbornými pracovníky OEVZK)

1.4.2014

͘Povinné používání NEN

͘ϭUzavřený zkušební provoz (Interní a následně externí pracovní skupina)

(NEN zpřístupněn stanoveným zadavatelům v UV pro povinné použití a ostatním zadavatelům dle §2 ZVZ pro dobrovolné použití)

W͘ϮPlošná informační a školící kampaň (Kampaň zajišťována v rámci projektu z OPLZZ, doplněná odbornou podporou zajišťovanou především odbornými pracovníky OEVZK)

1.7.2014

1.1.2015

47

Evropský kontext

• Směrnice evropského parlamentu a rady o:

• zadávání veřejných zakázek • udělování koncesí • zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

• Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek (Evropská komise) • Standardizační iniciativy EU (PEPPOL, eCERTIS, IDABC, IDA, CEN)

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Věstník veřejných zakázek

(uveřejňování základních informací o veřejných zakázkách prostřednictvím formulářů) Informační systém o veřejných zakázkách (centrální moduly plnící zákonem stanovené povinnosti)

Číselník NIPEZ

Národní kontext • • • •

Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ Usnesení vlády o Smart Administration Národní plán zavedení elektronického zadávání VZ Strategii elektronizace zadávání VZ pro období 2011 až 2015

Elektronická tržiště

(Centrum VZ, Český trh, Tendermarket, Gemin, vortalGOV)

Národní elektronický nástroj (NEN)

Individuální elektronické nástroje

TED, eGovernment, IS zadavatelů a dodavatelů

Východiska realizace NIPEZ v gesci MMR

(IEN)

> Elektronické tržiště je: > elektronický nástroj ve smyslu § 149 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů > webová aplikace pro elektronické zadávání veřejných zakázek > plně elektronický systém, na němž jsou úkony zadávacího řízení prováděny elektronicky (ve většině případů nahrazuje dosavadní listinný způsob zadávání VZ) > určeno pro rychlé operativní nákupy snadno standardizovaných komodit v určených zadávacích řízeních dle Pravidel

48

Legislativní rámec e-tržišť > Právní předpisy: • zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, • vyhláška č. 9/2011 Sb. (elektronické nástroje a úkony, certifikace EN), • vyhláška č. 339/2010 Sb. (uveřejňování VZ) > Další dokumenty:

• UV č. 343/2010 (Pravidla, Strategie používání e-tržišť) • UV č. 451/2011 (Seznamu komodit, Provozní řád) • UV č. 933/2011 (posun termínu spuštění na 1. 4. 2012)

>Aktualizace právní úpravy e-tržišť >UV č. 981/2013

-

změna limitů jednotlivých typů řízení

-

úprava lhůt pro podání nabídek a dodatečných informací

-

možnost zadávání pro sektorové zadavatele

-

rozšíření možnosti využití pro VZ na základě RS

-

upřesnění textace

49

Rok 2013 42 872 zadaných VZ

591

4,1

registrovaných zadavatelů

mld. Kč s DPH

10 200 registrovaných dodavatelů

31,4 mil. Kč s DPH

Kontrolní činnost správce

ISVZ

• přenosu statistických dat z e-tržišť do IS VZ; • přenosu záznamových souborů z e-tržišť do IS VZ; • číselníků elek. úkonů, uživatelských operací a činností nástroje; • přenosu informací o systémových stavech e-tržišť do IS VZ

NKU

• červen – prosinec 2013 – kontrolní tým NKU (6-8) • kontrola činností MMR 2009 - 2013 • kontrolní závěr – uveřejnění duben 2014

eTržiště

50

• kontrola souladu řešení s „technickou specifikací“ etržišť • připomínky k řešením • úprava TS etržišť

Plánované činnosti

• Předložení Zprávy o fungování eTržišť za rok 2013 vládě ČR • Aktualizace UV č. 451/2011 – „Seznam komodit“ • Metodická činnost – aktualizace F&Q • Transpozice evropských zadávacích směrnic – návrh sankčního a kontrolního mechanismu • Kontrolní činnost provozovatelů eTržišť

> Zpráva o fungování eTržišť za rok 2013 > Online dotazník – osloveno 591 zadavatelů, návratnost 46,5% > Transparentnost - 37,6% (102)

> Formální kontrola postupu – 24% (65) > Stabilizace systému

51

Dopady na transakční náklady Transakční náklady stejné

Snížení transakčních nákladů

Zvýšení transakčních nákladů

4% 22%

74% N=271

Dopady na časovou náročnost Časová náročnost je stejná

Snížení časové náročnosti

Zvýšení časové náročnosti

30%

45%

25% N=271

52

Zakladní hodnotící kritérium Nejnižší nabídková cena

Ekonomická výhodnost nabídky

10%

90% N=34 816 VZ

>Trendy

-

výrazný podíl zakázek zadaných otevřenou výzvou

-

výrazný podíl zadaných veřejných zakázek, kde žádná z položek předmětu nebyla zahrnuta v Seznamu

-

vysoký podíl realizovaných veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota nedosahovala limitu 50 000 Kč bez DPH

>Rezervy -

využívání e-tržišť nepovinnými subjekty

-

kvalita uživatelského rozhraní

-

složitost procesů a postupů zadávání VZ na e-tržištích

-

využívání cNIPEZ – parametrický popis

53

Profil zadavatele nástroj k posílení transparentnosti

Za vytvoření, provoz a zprávu odpovídá zadavatel Převážně zajištěno formou služby u třetího subjektu

10 společností - cca 80 % profilů zadavatele Prováděcím předpisem stanoveny technické a formální náležitosti Od 1.1.2013 povinnost uveřejnit vybrané údaje jako strukturovaná data

Profil zadavatele nástroj k posílení transparentnosti Nejčastější otázky:

- Neomezený a přímý dálkový přístup - registrace? - Prokázání shody s požadavky zákona - Poskytování dat ve strukturované podobě

Portál o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz): Seznam certifikačních orgánů Seznam certifikovaných nástrojů Metodika k uveřejňování

Informační systém o veřejných zakázkách (http://www.isvz.cz): Popis xml a xsd Testovací prostředi

54

Výrazné posílení úlohy profilu zadavatele od 1.4. 2012 - k 22.3.2014 evidováno cca

10 000 profilů

- k 30.11.2013 evidováno cca

9 500 profilů


7 000 profilů


1 760 profilů


750 profilů

Podrobné informace o veřejných zakázkách zadavatele

„Seznam“ profilů zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek

Ověřování dat ve strukturované podobě na profilu:

- březen 2013 – ověření, zda profil zadavatele vrací xml - říjen 2013 - ověření úplnosti informací o VZ, porovnání s VVZ Výsledky ověřování k 26.10.2013: Celkem ověřovaných profilů

9 340

Bez ověřovaných chyb

5 436

S varováním

1 515

S chybou

2 389

Chybí profil zadavatele ( porovnání s výsledky VZ ve VVZ za rok 2013): 97 zadavatelů

Výsledky ověřování k 22.3.2013: Celkem ověřovaných profilů

10 000

Bez ověřovaných chyb

7 043

S varováním

569

S chybou

2 388

Chybí profil zadavatele ( porovnání s výsledky VZ ve VVZ do 15.3.2014): 85 zadavatelů

55

Profil zadavatele nástroj k posílení transparentnosti Rozšíření xml schémat o nepovinné položky - K dispozici od 1.3.2014 - Možnost poskytovat ve strukturované podobě informace nad rámec požadavků vyhlášky

Děkuji za pozornost. Ing. Marek Grill Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor elektronizace veřejných zakázek a koncesí Praha 1, Na Příkopě 3 Tel.: 234 154 203 Mail: [email protected] www.mmr.cz www.portal-vz.cz

56

6.5.2014


Interaktivní úřad, www.gordic.cz

Interaktivní úřad a další cloudová řešení


6.5.2014

Interaktivní úřad a další cloudová řešení, www.gordic.cz

2

57


Ucelený přehled o fungování organizace

6.5.2014


3


Interaktivní úřad - komponenty Rozklikávací rozpočet Ekonomika příspěvkových organizací Přehledy smluv Přehledy zpracování dokumentů Elektronické připomínkování

6.5.2014

58


4


Co přináší Interaktivní úřad?  Přehledné informace o stavu a vývoji hospodaření  Podporuje efektivní rozhodování managementu  Transparentně prezentuje fungování úřadu  Zajišťuje komunikaci s občany


6.5.2014

5


Požadavky na Interaktivní úřad  Srozumitelný  Přehledný

 Aktuální

6.5.2014


6

59


Rozklikávací rozpočet - rok 2012

6.5.2014


7


Rozklikávací rozpočet „nové generace“

6.5.2014

60


8


Přehledy smluv

6.5.2014


9


rozpocet.gloud.cz/urad

6.5.2014


10

61



6.5.2014

62


11

Veřejné zakázky na financování investic Co je dobře/ co je špatně – praktické zkušenosti Komerční banky Rozvoj obcí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji 13. května 2014, Hradec Králové

Pravidla hospodářské soutěže a zákon o VZ

2

►

Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže ve znění pozdějších předpisů - základní pravidla hospodářské soutěže ► transparentnost - schopnost prokázat porovnatelnost nabídek ( zadání pro modelový propočet nabídkové ceny, hodnotící kriteria ) ► zákaz diskriminace – zákaz omezování účasti ( např. v rámci kvalifikačních předpokladů) ► rovné zacházení - rovný přístup k informacím

►

Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. ve znění pozdějších předpisů ( dále jen ZVZ) - poslední změny ► Zákon č. 55/2012 Sb. kterým se změnil ZVZ č. 137/2006 Sb. - účinnost od 1.4. 2012 tzv. „velká“ novela ( některá ustanovení účinnost od r. 2014) ► Zákonné opatření Senátu č.341/2013 Sb. kterým se změnil s účinností od 1.1. 2014 ZVZ a zákon č. 55/2012 Sb. tzv. „technická“ novela

Komerční banka, a.s. / Expertní centrum pro veřejný sektor

63

„Velká“ novela ZVZ - účinnost od dubna 2012 ►

►

3

Snaha o větší transparentnost – celá řada nových institutů a různých změn, drobných i zásadnějších ►

Snížení limitů  menší prostor pro zakázky malého rozsahu

►

Vyšší administrativní a časová náročnost - schvalování ekonomického zdůvodnění , předběžné oznámení min. měsíc před zahájením VZ

►

Nový pojem – významná veřejná zakázka ( 50 M CZK specifické postupy (prodloužení lhůt VZ)

►

Povinné zveřejňování na profilu zadavatele – následné zveřejňování smlouvy a skutečného plnění, skutečná cena

a 300 M CZK)

Povinnost zrušení VZ v případě, že zadavatel obdrží 1 nabídku a nebo zbude k hodnocení pouze 1 nabídka (novela účinná od 1.1.2014 změkčila tuto podmínku viz slide č. 5 )


„Velká“ novela ZVZ - účinnost od dubna 2012

► Nárůst počtu veřejných zakázek ve zjednodušeném podlimitním řízení ► Výhodné pro veřejného zadavatele – jednodušší proces zveřejnění a kratší lhůty (lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 15 dní)

► Veřejný zadavatel by měl písemně oslovit 5 uchazečů dopisem ( Výzva k podání nabídky) ► Současně povinnost zveřejnit na profilu zadavatele - nárůst počtu profilů zadavatele (1 760 profilů k 3/2012 , 7 000 profilů k 3/2013, 10 000 profilů k 3/ 2014) ► Veřejný zadavatel může určit v zadávací dokumentaci, že pro komunikaci v rámci VZ bude používat pouze profil zadavatele (dotazy a odpovědi k zadávací dokumentaci ) ► Pokud si veřejný zadavatel vyhradí v zadávací dokumentaci další zveřejňování pouze přes profil zadavatele - uveřejňuje na profilu rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, rozhodnutí o vyloučení uchazeče ( není uchazeči odesláno dopisem) . ► Zkrácena lhůta pro námitky z 15 na 10 dnů 4

64


„Technická“ novela ZVZ – změny od 1.1. 2014 ► Zvýšení

limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu

Veřejné zakázky na služby a dodávky: sníženo na 1 milion Kč vráceno zpět na 2 miliony Kč ► Veřejné zakázky na stavební práce sníženy ze 6 milionů na 3 miliony Kč vráceno zpět na 6 milionů Kč ►

►

►

Změkčení povinnosti zrušit VZ z důvodu 1 nabídky ►

Zadavatel, který musel zrušit předchozí zadávací řízení z důvodu jediné nabídky, může v následujícím opakovaném výběrovém řízení vybrat vítěznou nabídku, i když obdržel nebo mu zbyla pouze jedna nabídka.

►

Opakované výběrové řízení musí být vypsáno formou výběrového řízení zveřejněného ve věstníku VZ – otevřeného výběrového řízení ( případně užšího). A to i v případě, že první neúspěšné výběrové řízení bylo vypsáno jako zjednodušené podlimitní řízení.

Nahlížení do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ►

Právo nahlížet do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nemají pouze ti uchazeči, jejichž nabídka byla hodnocena, ale také ti, jejichž nabídka byla posouzena a v rámci posuzování vyřazena, čili nedošlo k jejímu hodnocení.


5

Aktuální limity pro veřejné zakázky ►

LIMIT do 2 M CZK - předpokládaná hodnota VZ (cena úvěru ) ► Zakázky malého rozsahu ► Základní pravidla hospodářské soutěže - transparentnost , zákaz diskriminace a rovné zacházení

►

LIMIT nad 2 M CZK - předpokládaná hodnota VZ (cena úvěru ) řídí se ZVZ ► Zakázky podlimitní 2,000 – 5, 244 M CZK ► Zveřejňování ve věstníku VZ ► Zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení – profil zadavatele ► Zakázky nadlimitní > 5,244 M CZK ► Zveřejňování ve věstníku VZ ► Zveřejňování ve věstníku EU – účast i zahraničních bank

Co dělat pokud se předpokládána hodnota VZ přiblíží těsně k limitu (zejména u zakázek malého rozsahu) ? 6


65

Druhy zadávacích řízení - stručný přehled ►

Otevřené řízení - univerzálně využitelné ve všech případech, jeho využitím nelze udělat chybu (pro podlimitní VZ je však vhodné zvážit spíše zjednodušené podlimitní řízení)

►

Zjednodušené podlimitní řízení - veřejný / dotovaný zadavatel může využít pro podlimitní VZ (výhodou je jednodušší, méně formální postup, kratší lhůty)

►

Užší řízení - dvoukolové řízení ( prokazování kvalifikace a pak vlastní podání nabídek ) stejně jako otevřené řízení je univerzálně využitelné, ale pro zadávání úvěrů zřejmě zbytečně komplikované.

►

Jednací řízení s uveřejněním - veřejný zadavatel může využít pouze v případech, které umožňuje ZVZ (sektorový zadavatel kdykoli) Příklad využití veřejným zadavatelem: „náhrada za neúspěšné zadávací řízení“ – v případě, že: ► v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či soutěžním dialogu (= JŘSU musí navazovat na jiné, neúspěšné řízení) sice byly podány nabídky, ale byly posouzeny jako neúplné nebo nepřijatelné nabídky, ► zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky, a ► zahájí JŘSU bezodkladně (= nutná je bezodkladnost).

7


Druhy zadávacích řízení - stručný přehled ►

Jednací řízení bez uveřejnění - zadavatel může využít pouze v případech, které umožňuje ZVZ Příklad využití veřejným zadavatelem: „náhrada za neúspěšné zadávací řízení“ – v případě, že: ► v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či soutěžním dialogu (= JŘSU musí navazovat na jiné, neúspěšné řízení) nebyly podány žádné nabídky / žádosti o účast, ► zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky, a ► zahájí JŘBU bezodkladně (= nutná je bezodkladnost).

►

POZOR: odlišovat situaci, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku – obdržení jedné nabídky neopravňuje zadavatele k využití jednacího řízení.

►

Soutěžní dialog - veřejný zadavatel může využít pro zadání VZ se zvláště složitým předmětem plnění, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné - tj. v případě, že objektivně není schopen přesně vymezit technické podmínky nebo právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky.

8

66


Veřejná zakázka na financování - definice nabídkové ceny ►

Předmět zadávané VZ na služby s užitím kódu dle CPV: 66113000-5 Poskytování úvěrů

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (nabídková cena služby )  cena úvěru (dost často se plete s objemem úvěru) ► Předpokládaná hodnota VZ se stanoví jako souhrn úroků a poplatků a jakýchkoliv dalších odměn, jež budou hrazeny zadavatelem v souvislosti s úvěrem za celou dobu trvání úvěru (závazková provize také poplatek) ► Dva typy veřejných zakázek z pohledu soutěžních kritérií ► Výběrové řízení na nejnižší nabídkovou cenu - pouze 1 kritérium, ostatní obchodní podmínky definovány v ZD (zákaz vybraných podmínek , určení max zajištění, které může uchazeč požadovat). Diskutabilní trend – vyšší využití VZ na nejnižší nabídkovou cenu ( kvalita ?). ► Výběrové řízení na ekonomickou výhodnost - více kriterií - nabídková cena bývá kriteriem s největší váhou (ale není to povinnost), ostatní omezující podmínky, zajištění . POZOR - z hlediska zásad transparentnosti nutno přesně specifikovat subkriteria a jejich váhy (případně přesně popsat varianty ) a způsob bodového hodnocení. ►

9


Náležitosti zadávací dokumentace pro úvěrové obchody ► Vymezení předmětu veřejné zakázky (dále jen „VZ“) ► Předmět zadávané VZ na služby s užitím kódu dle CPV: 66113000-5 Poskytování úvěrů ► Účel úvěru – jeden projekt versus zásobník projektů/investic ► Výše úvěru ► Doba a způsob čerpání/splácení úvěru ► Podklady týkající se požadovaného účelu úvěru a doklady nezbytné pro posouzení bonity zadavatele a návratnosti úvěru (do přílohy k zadávací dokumentaci)

10


67

Struktura financování a předmět veřejné zakázky ► Fáze předfinancování ( v případě EU dotací )

► Nejčastěji revolvingový úvěr (čerpání + splácení) – nelze aplikovat pevnou (fixní ) úrokovou sazbu ► Fáze spolufinancování ► Obvykle středně až dlouhodobý investiční úvěr - rovnoměrné splácení ( modifikace degresivní nebo progresivní ) ► Lze využít pevnou (fixní) úrokovou sazbu nebo plovoucí sazbu (eventuálně s úrokovým zajištěním) – KB doporučuje pohyblivou sazbu 3 až 6 M Pribor , max. 12 M Pribor (pevná sazba na 1 rok) ► Běžně řešeno jednou úvěrovou smlouvou ( lze řešit i dvěma úvěrovými smlouvami) ► Investiční úvěr s postupným čerpáním – fáze čerpání ( bance se dopředu oznamují termíny čerpání – obvykle 20 dní předem) 11


Struktura financování – PONTE II průběh dotovaného projektu Vyplacení dotace

rezerva

Čerpání a průběžné splácení úvěru (revolving)

dotace pravidelné splátky

úvěr

vl. zdroje předfinancování 12

68


spolufinancování

splatnost

Náležitosti zadávací dokumentace pro úvěrové obchody ► Vhodné typy úrokových sazeb podle požadovaného úvěru ► Revolvingový/ kontokorentní úvěr - pohyblivá sazba ( PRIBOR* + pevná odchylka) ► Dlouhodobý splácený investiční úvěr – pevná nebo pohyblivá sazba ► Program PONTE - mohou být kombinovány různé typy sazeb - na předfinancování KB doporučuje 3M Pribor a spolufinancování stejný nebo delší Pribor ► Kombinace pohyblivé sazby na předfinancování a pevné sazby na spolufinancování výše pevné sazby je negativně ovlivněna zejména v případě, že část úvěru na předfinancování je delší než 12M ( odložené čerpání části úvěru na spolufinancování) ► Metoda úročení (úrokové schéma) – pro výpočet denního nárůstu úroků. U pohyblivé sazby XM Pribor se vždy používá úrokové schéma 365/360 ( skutečný počet dnů v měsíci / 360 dní v roce). * PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate ) - je referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit, která se počítá (fixuje) z kotací referenčních bank pro prodej depozit (offer) podle algoritmu uvedeného v Pravidlech ČNB pro výpočet (fixing) referenčních úrokových sazeb (PRIBID a PRIBOR) viz Úřední sdělení ČNB ze dne 8. srpna 2013 . Výpočet (fixing) hodnot referenčních sazeb PRIBID a PRIBOR je prováděn a vyvěšován každý den v 11:00 hod. místního času.

13


Náležitosti zadávací dokumentace pro úvěrové obchody ►

14

Frekvence změny úrokových a splácení jistiny ► Volit frekvenci změny pohyblivé úrokové sazby v souladu se zvolenou splatností pohyblivé sazby (např. 1M PRIBOR přeceňovat měsíčně) ►

Přizpůsobovat frekvenci splácení jistiny a úroků zvolené splatnosti pohyblivé sazby (jistina je splácena ke dni změny pohyblivé sazby)

►

Např. při 3M PRIBORu splácet jistinu čtvrtletně a úroky buď se stejnou frekvencí s jakou je měněna pohyblivá sazba nebo častěji ( měsíčně)

►

K pohyblivé úrokové sazbě nelze požadovat anuitní splácení - nelze technicky zajistit

►

Anuitní splácení lze nastavit pouze v případě fixní sazby.


69


Možnost předčasného splacení úvěru ►

Úrokové sazby a předčasné splácení – možnost kdykoliv předčasně splatit úvěr bez sankcí - častý požadavek zadavatelů ( téměř 100% VZ na financování ) Pribor 1M - zanedbatelné riziko pro banky Pribor 3M, 6M a 12M - banka musí ošetřit riziko Fixní sazby - banka musí ošetřit riziko

►

Doporučení KB - využít možnosti předčasného splacení k datu splatnosti pohyblivé sazby a zvážit požadovaný typ úrokové sazby


15


Možnosti zajištění úrokových rizik u pohyblivých úrokových sazeb ►

Aktivní řízení dluhové služby – omezení rizik růstu pohyblivých sazeb

►

Standardní produkt investičního bankovnictví Interest Rate Swap

►

Je možné řešit samostatně mimo VZ na financování (neřídí se ZVZ)

► banky nabízejí až od určitého objemu úvěru ( min. objem 5-10 mil. Kč.)

►

16

70

•

možnost přejít na fixní sazbu pouze na určitý omezený časový úsek během splácení úvěru a nebo na zůstatkovou splatnost úvěru

•

nelze poskytnou bez sankce za předčasné splacení

•

lze zajistit pouze část úvěru - např . 50 % zůstatku jistiny zůstane na pohyblivé sazbě a 50 % na pevné sazbě (výhodné pro případné předčasné splátky úvěru , které se dají realizovat na části jistiny s pohyblivou sazbou k datu její splatnosti )

KB vyvinula speciální úvěrovou smlouvu s tzv. strukturovanou sazbou zajištění úrokových sazeb lze řešit v rámci VZ na financování ( ujednání ve smlouvě o změně typu sazby, které zadavatel může ale nemusí využít).


Náležitosti zadávací dokumentace pro úvěrové obchody ► Objektivní podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny Možnosti překročení nabídkové ceny v případě: ► změn výše pohyblivé úrokové sazby v důsledku změny výchozí hodnoty (M PRIBOR) užité pro účely kalkulace nabídkové ceny

► odchylek od předpokládaných termínů čerpání a splácení úvěru uvedených v časovém harmonogramu čerpání a splácení pro účely výpočtu nabídkové ceny ► změn ve zdanění služeb banky daní z přidané hodnoty

► změny typu sazby v důsledku zajištění úrokové sazby ( u úvěrových smluv se strukturovanou sazbou )

17



18

Model pro propočet nabídkové ceny ► Stejné zadání pro všechny uchazeče • Typ úrokové sazby • Výchozí datum u pohyblivé sazby určit (datum ke kterému se použije daný typ Priboru ) (Pozor - nutné zvolit datum s dostatečným časovým předstihem před vlastním předkládáním nabídek) • Harmonogram čerpání - termíny a objemy • Harmonogram splácení - termíny a objemy ►

Nezadávat zbytečně složité modely ( např. u revolvingu) - slouží k zajištění porovnatelnosti nabídek - transparentnost VZ

►

Úvěrová smlouva pak obsahuje vlastní skutečný popis čerpání a splácení úvěru – např. „ možnost opakovaného čerpání a splácení podobu rozestavěnosti stavby“


71

Další podmínky financování ►

Podmínky ve smlouvě o úvěru ► Předložení uzavřené smlouvy o přijetí dotace, event. nájemní smlouvy na provozování vybudovaného majetku ► Zřízení běžného účtu používaného výhradně pro příjmy a výdaje spojené s realizací projektu – není nezbytné ► Účelové čerpání úvěru prostřednictvím účtu pro financování projektu ► Možnost nedočerpání úvěru – poplatek za rezervaci zdrojů ( závazková provize) ► Možnost předčasného splacení úvěrů – viz doporučení k datu splatnosti úrokové sazby

20

72


Přílohy k zadávací dokumentaci ► Výkaz plnění rozpočtu územně samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí za uplynulý rok (výkaz Fin 2-12M) ► Aktuální výkaz plnění rozpočtu ► Rozpočet na běžný rok schválený zastupitelstvem ► Rozvaha úz. samosprávných celků/příspěvkových organizací za uplynulý rok ► Rozpočtový výhled na další roky ► Plán investic - v rozdělení na nezbytné investice a ostatní ► Plán obnovy majetku – pokud možno víceletý ► U právnických osob založených municipalitou klasické finanční výkazy ve formě účetní závěrky a aktuálního výkazu zisku a ztrát a rozvahy + další podklady vyžadované u municipalit ► V případě financování investičních projektů alespoň stručný popis předmětu financování, celkových nákladů, zdrojů financování a o informace o stavu žádosti o dotaci/ resp. smlouvy o přijetí dotace 21


Doplňující dotazy Dotaz : možnost navýšení úvěru vysoutěženého v rámci ZVZ formou dodatku (např. v případě , že úroky za dobu poskytnutí z navýšené částky nepřevýší hodnotu 2 M Kč a ostatní původní zakázky zůstávají shodné). ► Odpověď : Navýšení vysoutěženého úvěru nelze provést dodatkem . Jedná se o podstatnou náležitost VZ ( předmět VZ ) a nelze tedy upravit dodatkem k úvěrové smlouvě. ►

Dodatkem lze upravovat pouze takové podmínky, kdy : ►

nedochází k podstatným změnám původního zadání VZ

►

nedochází ke zhoršení původních podmínek smlouvy

Dotaz: Nutnost vyhlášení veřejné soutěže v případě financování formou směnečného programu. ► Odpověď: Není nutno vypisovat VZ - výjimka z působnosti ZVZ viz § 18 bod 2 odst. b) VZ jejichž předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi ►

22


73

Děkuji vám za pozornost Prostor pro dotazy Ing. Květoslava Botková

Senior manažer financování veřejného sektoru

Komerční banka, a.s. Na Příkopě 33 114 07 Praha 1   

21

74

Tel.: 955 532 093 E-mail: [email protected] www.kb.cz


E2

Rychlostní silnice R35 stavba Opatovice – Časy

D O P R AV N Í V Ý Z N AM S T AV B Y Směrové a výškové vedení stávající silnice I/35, včetně šířkového uspořádání, nevyhovuje současné dopravní zátěži. Po dokončení výstavby R35 a odvedení tranzitní dopravy ze stávající trasy na novou, vedenou mimo zástavbu, budou splněny veškeré požadavky na bezpečnou a plynulou dopravu i požadavky na zlepšení životního prostředí obyvatel a minimalizaci vlivů na přírodní složky životního prostředí v daném úseku. V současnosti je R35 plánována v trase Liberec – Jičín – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou. Tato trasa propojuje čtyři krajská města a kříží dalších šest tahů dálniční sítě, konkrétně R10, D11, R43, R46, R55 a D1. S celkovou délkou asi 260 km půjde

o nejdelší českou rychlostní silnici. R35 je v celé svojí délce součástí doplňkového tahu E442 evropské sítě E-silnic. Z celé R35 je již v provozu několik vzájemně nepropojených částí. Konkrétně se jedná o úseky Liberec – Turnov, Sedlice – Opatovice, Mohelnice – Olomouc, obchvat Olomouce a Olomouc – Lipník. Zejména chybějící část R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí tvoří v návaznosti na dálnici D11 z Prahy páteřní část této komunikace. Jsou zde předpokládány nejvyšší intenzity dopravy z celé R35. Neexistencí této části komunikace trpí zejména lidé v obcích ležících na současné silnici I/35. S postupnou dostavbou dalších úseků R35 také vzrůstá atraktivita této silnice jako spojení středních a východní Čech se střední a severní Moravou. Tím dochází k dalšímu nárůstu dopravního zatížení na stávající trase.

D AT A P Ř Í P R AV Y Stanovisko EIA: ............................................................ 12/2006 Schválení investičního záměru: .................................... 07/2008 Vydání územního rozhodnutí: ....................................... 06/2011 Vydání stavebního povolení: .................................................. -/Vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele: ........................... -/Zahájení výstavby: ................................................................. -/Uvedení do provozu: .............................................................. -/-

U M Í S T Ě N Í A P O P I S S T AV B Y Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci, s dvěmi mimoúrovňovými křižovatkami. Mimoúrovňové křížení je navrženo se silnicemi II/298 – MÚK Rokytno a I/36 – MÚK Časy. Křížení R35 s ostatními komunikacemi je vždy mimoúrovňové, a to navrženými mostními objekty. Další mostní objekty jsou navrženy v místech křižujících vodotečí. Nejvýznamnějším mostním objektem je 1 060 metrů dlouhá estakáda přes Labe a jeho inundační území. Na začátku, v km 4,190, navazuje na dokončenou stavbu R35 Sedlice – Opatovice a na konci, v km 16,800, na připravovanou stavbu R35 Časy – Ostrov. Komunikace je navržena v kategorii R 25,5/120, délka předmětného úseku je 12 610 metrů. Rychlostní silnice R35 za estakádou přes MÚK Opatovice pokračuje náspem k estakádě přes Labe a jeho inundační území, severně míjí Bukovinu nad Labem. Trasa prochází jižně od Borku a stáčí se na jih. Západně od Rokytna je navržena MÚK Rokytno se silnicí II/298. Odtud pokračuje mezi obcemi Choteč a Dolní Ředice, východně míjí Časy. Stavba končí za MÚK Časy (MÚK s přeložkou silnice I/36).

Navrhovaná trasa rychlostní silnice R35 je vedena mimo stávající zástavbu převážně po zemědělské půdě, lesními porosty prochází v nezbytném rozsahu u obcí Rokytno a Časy. Na konci prochází trasa, v délce přibližně 400 metrů, podél vymezené ptačí oblasti Komárov. Z pohledu stavby se jedná o území bezproblémové s podmínkami obvyklými pro stavbu. Stavba bude realizována na etapy. Etapizaci vyvolává snaha o maximální ponechání stávající dopravy v provozu a minimalizace uzavírek. Stavba bude rozdělena na 3 etapy. Z důvodu převádění dopravy pro uvolnění staveniště budou v 1. etapě realizována provizoria, a sice: provizorní přeložka silnice II/298 – v oblasti MÚK Rokytno a provizorní přeložka silnice I/36 – v napojení na silnici I/36 směr Holice. V 1. etapě budou dále realizovány přeložky stávajících inženýrských sítí. Ve 2. etapě bude realizována rychlostní silnice R35 v plném rozsahu mimo úseky, kde dochází ke křížení komunikací s ponecháním provozu. Realizovány budou v této etapě také nosné konstrukce všech mostů. Ve 3. etapě dojde ke kompletnímu dokončení stavby.

75

D AT A O S T AV B Ě Hlavní trasa délka: .........................................................12 610 m kategorie: ............................................... R 25,5/120 plocha vozovek: .................................... 277 606 m2 počet stavebních objektů: ................................. 186 Mostní objekty počet celkem: ....................................................... 25 z toho na rychlostní silnici: .................................. 17 nad rychlostní silnicí: ............................................. 7 Mimoúrovňové křižovatky počet: ...................................................................... 2 Protihlukové stěny počet objektů: ......................................................... 6 délka stěn: ...................................................3 552 m

76

Přeložky a úpravy ostatních komunikací počet objektů: ....................................................... 18 celková délka přeložek: ........................... 21 802 m Přeložky a úpravy inženýrských sítí vodohospodářské objekty: .................................. 28 objekty elektro: ..................................................... 24 přeložka plynovodu: ............................................. 10 Celkový objem zemních prací výkopy: .................................................. 679 595 m3 násypy: ............................................... 2 371 358 m3 Název stavby R35 Opatovice – Časy Místo stavby Pardubický kraj

Katastrální území Opatovice n. L., Bukovina n. L., Borek, Újezd u Sezemic, Rokytno, Choteč u Holic, Dolní Ředice, Časy Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 Projektant DSP PRAGOPROJEKT, a.s. ve sdružení s Pudis a.s. a AF-CityPlan s.r.o. K Ryšánce 16, 147 54 Praha 4 Předpokládaná cena stavby 5 102 966 000 Kč (bez DPH)

E3

Rychlostní silnice R35 stavba Časy – Ostrov

D O P R AV N Í V Ý Z N AM S T AV B Y Výstavba rychlostní silnice R35 v úseku Časy – Ostrov umožní převedení dopravy ze silnice I/35 mezi Holicemi a Zámrskem. Potřebnost a naléhavost stavby vyplývá z dopravní funkce a zatížení silnice I/35 Hradec Králové – Holice – Vysoké Mýto, která je v současné době na hranici únosnosti z hlediska kapacity, bezpečnosti dopravy a obyvatel, tak i z vlivů provozu na životní prostředí. V současnosti je R35 plánována v trase Liberec – Jičín – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou. Tato trasa propojuje čtyři krajská města a kříží dalších šest tahů dálniční sítě, konkrétně R10, D11, R43, R46, R55 a D1. S celkovou délkou asi 260 km půjde


D AT A P Ř Í P R AV Y Stanovisko EIA: ............................................................ 12/2006 Schválení investičního záměru: .................................... 07/2008 Vydání územního rozhodnutí: ....................................... 11/2010 Vydání stavebního povolení: .................................................. -/Vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele: ........................... -/Zahájení výstavby: ................................................................. -/Uvedení do provozu: .............................................................. -/-

U M Í S T Ě N Í A P O P I S S T AV B Y Trasa začíná u obce Časy a prochází rovinatou krajinou jihovýchodním směrem mezi obcí Roveň na severu a obcemi Dašice, Prachovice, Platěnice a Čeradice na jihu. Mezi Turovem a Uherskem přechází Loučnou a mírně zvlněnou krajinou se stáčí k Vysokému Mýtu a končí mezi Opočnem a Ostrovem. Zájmové území pro stavbu je rovinaté až mírně zvlněné. Stavba vede na všech katastrálních územích většinou po volných neosídlených pozemcích, převážně využívaných k zemědělské činnosti. Začátek stavby navazuje, v km 16,800, na předchozí stavbu R35 Opatovice – Časy. Od Časů trasa pokračuje kolem vyhlášené ptačí oblasti Komárov do prostoru MÚK Dašice, kde kříží silnici II/322. Dále trasa pokračuje podél jižní strany Horní a Dolní Rovně a obloukem se stáčí jihovýchodně do prostoru mezi Turovem a Uherskem. Železniční trať Praha – Česká Třebová kříží nadjezdem v železniční stanici Uhersko a pokračuje k obci Ostrov. Konec stavby je v provizorním napojení na silnici I/17 za budoucí MÚK Ostrov. Rychlostní silnice R35 Časy – Ostrov je v celém úseku navržena v kategorii R 25,5/120, tj. volná šířka komunikace 25,5 metrů s návrhovou rychlostí 120 km/h, čemuž odpovídá

směrodatná rychlost 14 500 metrů.

130

km/h.

Celková

délka

stavby

je

Součástí stavby je kromě hlavní trasy také výstavba křižovatek, přeložky a úpravy silnic II. třídy, III. tříd, přístupových komunikací na pozemky, výstavba mostních objektů a protihlukových stěn. Na rychlostní silnici R35 Časy – Ostrov jsou napojeny mimoúrovňově silnice I. třídy I/17 a silnice II. třídy II/322. V km 20,820 bude vybudována MÚK Dašice, která zajistí napojení R35 na stávající silniční síť. Na konci stavby je napojení trasy R35 na stávající silniční síť řešeno MÚK Ostrov. Stavba bude za MÚK Ostrov provizorně připojena na silnici I/17 tak, aby tranzit neprojížděl obcí. Nejvýznamnějšími mostními objekty jsou přechody přes vodní toky Zadní Lodrantka, Lodrantka, Točívý potok a Loučná. Trasa rychlostní silnice R35 kříží nadjezdy také dvě železniční tratě, a sice: Praha – Česká Třebová (ve stanici Uhersko) a trať Chrudim – Borohrádek. S etapizací výstavby se neuvažuje. Stavbu lze případně rozdělit na samostatné části, na nichž budou v předstihu zahájeny práce na dlouhých mostech nebo realizovány přeložky inženýrských sítí.

77

D AT A O S T AV B Ě Hlavní trasa délka: .........................................................14 500 m kategorie: ............................................... R 25,5/120 plocha vozovek: .................................... 297 200 m2 počet stavebních objektů: ................................. 136 Mostní objekty počet celkem: ....................................................... 20 z toho na rychlostní silnici: .................................. 14 nad rychlostní silnicí: ............................................. 4 na přístupech na pozemky: ................................... 2 Mimoúrovňové křižovatky počet:.......................................... 2 (Dašice, Ostrov) Protihlukové stěny počet objektů:......................................................... 4 délka stěn: ................................................... 6 887 m

78

Přeložky a úpravy ostatních komunikací počet objektů: ....................................................... 18 celková délka přeložek: ........................... 22 667 m Přeložky a úpravy inženýrských sítí vodohospodářské objekty: .................................. 36 objekty elektro: ..................................................... 38 přeložka plynovodu: ............................................... 8 Celkový objem zemních prací výkopy: .................................................. 424 150 m3 násypy: ................................................ 1 504 537 m3 Název stavby R35 Časy – Ostrov Místo stavby Pardubický kraj

Katastrální území Časy, Čeradice nad Loučnou, Dašice, Dolní Roveň, Horní Roveň, Komárov u Holic, Lány u Dašic, Městec, Ostrov, Prachovice u Dašic, Turov nad Loučnou, Uhersko, Velké Koloděje Druh stavby novostavba Objednatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 Projektant DSP VALBEK spol. s.r.o. ve sdružení se SATRA, spol. s r. o. Vaňurova 505/17, 460 02 Liberec 3 Předpokládaná cena stavby 4 475 226 000 Kč (bez DPH)

E4

Rychlostní silnice R35 stavba Ostrov – Staré město

D O P R AV N Í V Ý Z N AM S T AV B Y Výstavba rychlostní silnice R35 v úseku Ostrov – Staré Město umožní převedení dopravy ze silnice I/35 na kapacitně vyhovující komunikaci. Potřebnost a naléhavost stavby vyplývá z dopravní funkce a zatížení silnice I/35 mezi obcí Zámrsk přes Litomyšl až k Moravské Třebové, která je v současné době na hranici únosnosti z hlediska kapacity, bezpečnosti dopravy a obyvatel, tak i z vlivů provozu na životní prostředí. V současnosti je R35 plánována v trase Liberec – Jičín – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou. Tato trasa propojuje čtyři krajská města a kříží dalších šest tahů dálniční sítě, konkrétně R10, D11, R43, R46, R55 a D1. S celkovou délkou asi 260 km půjde


D AT A P Ř Í P R AV Y Stanovisko EIA: ............................................................ 10/2012 Schválení investičního záměru: .............................................. -/Vydání územního rozhodnutí: ................................................. -/Vydání stavebního povolení: .................................................. -/Vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele: ........................... -/Zahájení výstavby: ................................................................. -/Uvedení do provozu: .............................................................. -/-

U M Í S T Ě N Í A P O P I S S T AV B Y Posuzovaná trasa R35 navazuje na stavbu R35 Časy – Ostrov, na konci navazuje na plánovaný úsek R35 Staré Město – Mohelnice. Silnice je navrhována v kategorii R 25,5/120, délka řešeného úseku je v základní variantě 61 186 m. Trasa rychlostní silnice R35 je vedena převážně otevřenou krajinou přes pole a travní porosty, kontakt s lesními porosty a sídly bude minimální. Křížení několika vodních toků bude řešeno mostními objekty nebo rámovými propusty. Terénní zlomy, citlivé přírodní oblasti a významné krajinné prvky v průběhu trasy jsou řešeny dvěma tunely. Začátek navržené trasy silnice je tedy umístěn severovýchodně od obce Ostrov, kde navazuje na předchozí úsek. Trasa zde vede v širokém oblouku, kterým se stáčí do východního směru. Severně od obce Vraclav silnice podchází 475 metrů dlouhým tunelem Vraclav vrch Homole a následně se stáčí do jižního směru a obchází ze západu a z jihu Vysoké Mýto. Na severozápadě a jihovýchodě od města jsou navrženy mimoúrovňové křižovatky (MÚK). Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí sleduje navržená trasa hlavní komunikační osy v území – stávající silnici I/35 a železniční trať.

Mezi Hrušovou a Cerekvicemi trasa R35 tyto linie přechází, a dále vede v území severně od nich. U obce Řídký je navržena MÚK, za níž se trasa rychlostní komunikace R35 odklání od koridoru silnice I/35 a míří východním směrem severně od obcí Sedliště a Kornice. U obce Kornice je navržena další MÚK. Za touto křižovatkou trasa směřuje opět jihovýchodním směrem a vede západně od Strakova a východně od Janova, kde využívá stávající těleso silnice I/35 jako levou polovinu čtyřpruhové komunikace. U Janova, stejně jako o pět kilometrů dále u Mikulče, jsou navrženy MÚK se stávající silnicí I/35. Odtud trasa rychlostní komunikace R35 prochází průsekem v lese, obchází jižně Valdek, Opatovec a Košíře, a v místě křížení s železniční tratí opouští koridor silnice I/35 a stáčí se na sever k Dětřichovu. Zde podchází tunelem Mladějovský vrch. Druhý, východní portál 3 700 metrů dlouhého tunelu Dětřichov, je navržen severně od Nové Vsi, kde trasa rychlostní komunikace R35 směruje na východ. U Kunčiny je navržena křižovatka s přeložkou silnice Moravská Třebová – Lanškroun. Ze severu pak obchází Radišov a prochází mezi Starým Městem a Třebařovem přes silnici II/368, na kterou není napojena. Další mimoúrovňová křižovatka (MÚK Staré Město) je navržena v místě budoucího vedení rychlostní silnice R43, kde tato část R35 končí.

79

D AT A O S T AV B Ě Hlavní trasa délka: ......................................................... 61 186 m kategorie: ............................................... R 25,5/120 Tunely Vraclav: .......................................................... 475 m Dětřichov: .................................................... 3 700 m celková délka: ............................................. 4 175 m Mimoúrovňové křižovatky počet:...................................................................... 9 MÚK Ostrov, km ........................................... 30,000 MÚK Vysoké Mýto – západ, km .................. 39,055 MÚK Džbánov, km ....................................... 44,440 MÚK Řídký, km ............................................. 51,590 MÚK Litomyšl – sever, km ........................... 56,430 MÚK Janov, km ............................................ 63,211 MÚK Mikuleč, km.......................................... 68,240 MÚK Opatovec, km ...................................... 73,920

80

MÚK Kunčina, km .........................................84,220 MÚK Staré Město – východ Výškové a sklonové poměry Maximální podélný sklon: ............................... 4,5 % Minimální podélný sklon: ................................0,5 % Maximální výška stoupání: ............................452 m Minimální poloměr směrového oblouku: ...... 800 m Maximální hloubka zářezů: .......................... 14,2 m Maximální výška náspů: ............................... 15,1 m Název úseku R35 Ostrov – Staré Město Místo stavby Pardubický kraj Katastrální území Bohuňovice u Litom., Cerekvice n/Loučnou, Pekla, Čistá u Litom., Městec, Dětřichov u Svitav, Dětřichov u Mor. Tř., Džbánov u V. Mýta,

Hrušová, Janov u Litom., Kunčina, Nová Ves u Mor. Tř., Kornice, Lány u Litom., Litomyšl, Záhraď, Nedošín, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Opatov v Čechách, Opatovec, Ostrov, Řídký, Sedliště u Litomyšle, Radišov, Staré Město u Mor. Tř., Stradouň, Strakov, Moravský Lačnov, Opočno n. Loučnou, Tržek u Litom., Vraclav, Vysoké Mýto, Janovičky u Zámrsku, Zámrsk Druh stavby novostavba Objednatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 Zpracovatel dokumentace EIA ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Hvožďanská 3, 148 01 Praha 4

AŽD Praha s.r.o. Sjednocené řízení dopravy

a veřejného osvětlení v Královehradeckém a Pardubickém okrese Obchodní úsek pro silniční telematiku Ing. Vladimír Ketner, MBA

7. května 2014, AŽD Praha s.r.o.

Historie VO Za posledních cca 150 let systémy veřejného osvětlení doznaly značné proměny od individuálního svícení loučí po moderní LED svítidla, mezi hlavní trendy patřily:  ,,3RORYLQDstolení –plynové osvětlení, lojové lampy, petrolejové lampy  Přelom 19. a 20. století –postupná elektrifikace soustav VO (obloukové lampy, sodíkové výbojky, rtuťové výbojky a halogenidové výbojky)  Počátek 21. století –/(']GURMH

81

Historie správy VO Počátky provozu VO  Masivní rozvoj VO 

osobní správa lampáře bez přílišné centralizace

(v období před a kolem energetické krize v 70. létech 20.století)

Opatření: Úspory ve venkovní výstroji optické systémy, úspornější zdroje Úspory zajištěné centralizací jednotná správa, regulace a řízení, energetický dispečink

Venkovní výstroj VO Světelné zdroje:  Vysokotlaká sodíková výbojka (nejrozšířenější)  Halogenidová výbojka  Rtuťová výbojka (již pouze dožívá ve straších instalacích)  LED (spíše v rámci experimentálního a ověřovacího nasazení) Zapínací místa:  Elektroměrová skříň  Dálkový odečet  Spínací hodiny / čidlo osvětlení  0RQLWRULQJHQHUJLH  5HJXODFH

82

Venkovní výstroj VO Centralizací a využitím vzdálené správy dochází k prokazatelným úsporám spojených s lidskou prací, energetickou bilancí, rychlostí reakce na mimořádné stavy a výpadky. Centralizace = soustředění řídících a monitorovacích funkcí zpravidla do jediného nadřazeného uzlu

Venkovní výstroj VO Zapínací místa –RVO (rozvaděče veřejného osvětlení) umožňují centrálně dohlížet a řídit:

 Monitorovat:        

výpadek hlavního jističe výpadek napájecího napětí zrozvodné sítě otevření dveří rozvaděče stavy stykačů zapnutí %<3$66 výpadek proudu vjednotlivých větvích stav elektroměru hodnoty proudů a napětí vjednotlivých větvích

 Řídit:     

vypínání a zapínání RVO vypínání a zapínání BY3$66 UHJXODFLYjednotlivých fázích tvorbu kalendářů, časů sepnutí tvorbu regulačních profilů

83

Venkovní výstroj VO Starý RVO

YV

Nový RVO

Dispečink VO DispečinkDQJOLFN\GLVSDWFK–Y\VODW MHodbornýSRMHP označující IRUPX ústředního operativního řízení D RUJDQL]DFH nějakého složitějšího technologického FHONX např Y elektrárně, při GLVWULEXFL energetických VXURYLQ či elektrické HQHUJLH ] míst MHMLFK výroby či skladování GR míst MHMLFK konečné spotřeby, YdopravníchsystémechDWG Operativní dispečerské řízení takovýchto velkých, často plošně YHOLFH rozsáhlých celků, vyžaduje využívání nejrůznějších prvků D složitých systémů ] REODVWL 6: telekomunikační, řídící, regulační, sdělovacíDvýpočetníWHFKQLN\

84

Dispečink VO Dispečink VO v sobě zahrnuje několik rozdílných funkcí které musí SW postihnout:  Monitoring stavu technologií  ,QYHQWDUL]DFHWHFKQRORJLL  +HOSGHVN  Publikační systém

Dispečink VO      

Lidské zdroje –třísměnný provoz Záložní HW a SW prostředky Záložní napájecí a komunikační kanály Technologie navržené pro provoz 7x24 Velkoplošné zobrazení $WG

Investice na vybudování a provoz dispečinku je vysoká! S výhodou lze kumulovat počet připojených zařízení! Lze kombinovat dispečink pro více technologií!

85

Dispečink VO – přehled funkcí Ergonomie, mapa, intuitivní ovládání

Dispečink VO – přehled funkcí Pokročilá správa nastavení, práv, kalendářů

86

Dispečink VO – přehled funkcí Inventarizace technologií

Dispečink VO – přehled funkcí Umisťování technologií a vizualizace v mapě

87

Dispečink VO – přehled funkcí Možnost dohledu více regionů

Dispečink VO – přehled funkcí Snadné vyhledávání informací

88

Dispečink VO – přehled funkcí Podrobný energetický management

Dispečink VO – přehled funkcí Statistiky svícení

89

Dispečink VO – přehled funkcí Statistiky svícení

Dispečink VO – přehled funkcí +HOSGHVNa nástroj pro hlášení závad

90

Dispečink – možná rozšíření Vybudováním dispečinku s komunikačním rozhraním pro centrální ovládání veřejného osvětlení se nabízí jeho využití i pro příbuzná odvětví ve správě městských organizací:  Kontrola a řízení světelného signalizačního zařízení  Monitoring parkovacích automatů  Jednotné ohlašovací místo  Pro městský kamerový systém  Pracoviště místního rozhlasu  Sledování pohybu MHD, preference MHD  Informace cestujícím  $WG

Dispečink SSZ Shodná SW platforma, výběr z řady modulů

91

Dispečink SSZ Uživatelské nastavení a pohledy

Dispečink SSZ Statistická data pro řízení a plánování dopravy

92

Dispečink SSZ 6WDWLVWLN\GRSUDY\

Dispečink SSZ Vizualizace koordinovaných tahů

93

Dispečink SSZ Predikce dopravních zátěží, adaptivní řízení, EDSA logika

Dispečink SSZ a          

94

spoustu dalších funkcí.. 3URWRNRO2&,7 9zdálené ruční řízení 6pouštění IZS trasy 6kupinové operace 9yvolání plánovaných scénářů Integrace strategických detektorů Webový klient pro veřejnost Dopravní zátěže Dokumentované API pro implementace 3tíchVWUDQ …

Výhody centralizace dispečinků  Sjednocení řízení dopravy a veřejného osvětlení v Pardubickém a .UDORYHKradeckémRNUHVX  Možnost rozšíření na další obce  Komplexní řízení SSZ a světelných bodů na daném území  Předdefinování a uvolnění trasy IZS  Preference vozidel MHD a IZS na křižovatkách  Dohled nad parkovacími plochami  Použití nejmodernějších řadičů řady MR  Celková optimalizace dopravy a průtahů měst  Pozitivní dopad na životní prostředí ve městech (snížení externalit dopravy a veřejného osvětlení)

Děkuji za pozornost NHWQHUYODGLPLU#D]GF]

95

Poznámky

96

SCHRÉDER: OPŽP 2014 - 2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) OČIMA DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ LIDSKÝ FAKTOR, BEZPEČNOST, ÚSPORA

VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ ING PETR MÍKA ARTECHNIC - SCHRÉDER

25/4/14

Schréder presentation

1

OPŢP 2014 – 2020, prioritní osa 5 Podpořené projekty budou muset prokázat významnou úsporu elektřiny na provoz systému veřejného osvětlení a splnit následující podmínky:  Dodrţení poţadavků na omezení rušivého světla (platné evropské normy);  Osvětlovací soustava musí splňovat jak kvalitativní, tak kvantitativní poţadavky na osvětlení veřejných komunikací a prostor dle platných norem (především normy ČSN EN 13 201);  Pouţití velmi úsporných světelných zdrojů;  Optimalizace pozic a výšky sloupů, pokud to povede k významné dodatečné úspoře;  Aplikace technologie stmívání v závislosti na noční době a frekvenci provozu

25/4/14


2

97

VÝSLEDKY VÝZKUMU VO FIRMY ARTECHNIC-SSHRÉDER VZOREK: 126 OBCÍ

25/4/14


3

VÝSLEDKY VÝZKUMU VO FIRMY ARTECHNIC-SSHRÉDER VZOREK: 126 OBCÍ

Podíl regulovaných soustav na zkoumaném vzorku ANO

NE

37% 63%

25/4/14

98


4

TECHNOLOGIE • světelný zdroj (HID, LED, zářivka apod.) • předřadník (stmívatelný, programovatelný) • optický systém • řídící systém

ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU • stanovení světelné situace a třídy osvětlení dle ČSN CEN/TR 13201-1 (formulář)

• porovnání se stávajícím stavem (kontrolní měření) • volba vstupních parametrů pro výpočet Činitel údrţby Hodnota světelného toku zdroje Typ povrchu komunikace

• srovnávací tabulka poţadovaných hodnot dle ČSN 13201 s hodnotami vypočtenými.

25/4/14


5

STANOVENÍ TŘÍDY OSVĚTLENÍ DLE ČSN CEN/TR 13201-1 Podklad pro zhotovení projektu osvětlení Stanovení světelné situace • druh uţivatele • typická rychlost hlavního uţivatele

LED

Stanovení tříd osvětlení • konfliktní oblast • křiţovatka : úrovňová a mimoúrovňová • intenzita silničního provozu: průměrná denní v obou směrech • náročnost navigace • riziko kriminality • sloţitost zorného pole • úroveň jasu okolí • převládající počasí

VÝBOJKA

25/4/14


6

99

STANOVENÍ SVĚTELNÉ SITUACE Typická rychlost hlavního Druh uživatelů v relevantní oblasti (komunikace) Formulář uživatele km/h vstupních údajů pro stanovení požadované třídy osvětlení Světelná situace hlavní uživatel další povolený uživatel nepovolený uživatel

> 60

Motorová doprava, velmi pomalá vozidla Motorová doprava, velmi pomalá vozidla, cyklisté

Velmi pomalá vozidla, cyklisté, chodci

A3

Cyklisté, chodci

B1

Cyklisté

Chodci

Cyklisté

Chodci

>  30 Motorová doprava, cyklisté Motorová doprava, velmi pomalá vozidla, cyklisté, chodci Motorová doprava, velmi pomalá vozidla, cyklisté, chodci,

B2 Motorová doprava, velmi pomalá vozidla Motorová doprava, velmi pomalá vozidla

C1

C1

Velmi pomalá vozidla, cyklisté

D1

Velmi pomalá vozidla, cyklisté

D2

Velmi pomalá vozidla, chodci

D3 D4 D4 Motorová doprava, velmi pomalá vozidla, cyklisté

Chodci

E1

Motorová doprava, velmi pomalá vozidla, cyklisté

Chodci

25/4/14

A2

Chodci

Motorová doprava, chodci

Rychlost chůze

A1

Cyklisté, chodci

Velmi pomalá vozidla

Motorová doprava

>  60

Velmi pomalá vozidla, cyklisté, chodci

E2

7


STANOVENÍ TŘÍDY OSVĚTLENÍ Suché Vlhké

Převládající počasí

Směrově rozdělená komunikace

Ano Ne

Stavební opatření ke zklidnění dopravy

Ano Ne Běžné Větší než běžné

Risiko kriminality

Není potřeba Je zapotřebí

Rozpoznání obličeje

Křižovatky

Mimoúrovňové

Úrovňové

Vzdálenost mezi křižovatkami

Počet křižovatek na 1km

>

Intensita silničního provozu počet vozidel/den Konfliktní oblast Složitost zorného pole

100

≥ < 15000

3

≥ < 25000

> 25 000

Ano Ne Běžná Velká Ano Ne

Jas okolí

Malý

Intensita pěšího provozu

25/4/14

< 7 000

Parkující vozidla

Intensita cyklistického provozu

>3

 Běžná Větší než běžná

Náročnost navigace

Střední

Velký

Běžná Velká Běžná Velká


8

ZJIŠTĚNÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU •

Měření osvětlení v daných úsecích ( ČSN EN 13201-4)

První ukazatel smysluplnosti Vašeho záměru Porovnejte: poţadovanou třídu osvětlení (stanovenou na základě výše uvedeného formuláře) a třídu osvětlení zjištěnou měřením.

• Energetická náročnost stávající soustavy (energetická analýza) Druhý ukazatel smysluplnosti Vašeho záměru Porovnejte: energetickou náročnost stávající soustavy a energetickou náročnost nově navrhované soustavy

• Náročnost soustavy z pohledu údrţby

Třetí ukazatel smysluplnosti Vašeho záměru Náročnost údrţby poţadované technologie si ověřte nejlépe na základě zkušeností majitelů jiţ provozovaných soustav a porovnejte s náklady stávající soustavy.

25/4/14


9

VÝPOČET OSVĚTLENÍ Volba vstupních parametrů pro výpočet V čem se nejvíc „chybuje“ ?

Činitel údržby ( maintenance factor) a jaký je jeho vliv na výsledek projektu? Obvykle používané hodnoty pro veřejné osvětlení se pohybují v rozmezí 0,80 až 0,85 (uvedené hodnoty vyjadřují pokles osvětlení od 15% do 20%). Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu a zdůvodnění hodnoty použitého koeficientu. Co je světelný tok zdroje a jaký je jeho vliv na výsledek projektu? Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu a zdůvodnění hodnoty zvoleného světelného toku. Co je jas povrchu vozovky a jak ovlivní volba povrchu výsledek projektu? Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu zvoleného typu povrchu a zdůvodnění jeho volby. Výsledky výpočtu osvětlení mohou být projektantem ovlivněny nevhodnou volbou uvedených vstupních parametrů.

25/4/14


10

101

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKU DOPORUČUJI POROVNÁNÍ VARIANT OD VÍCE DODAVATELU Porovnávací tabulka Pro přehledné porovnání výsledků poţadujte zpracování porovnávací tabulky stávajícího stavu, poţadovaného stavu a navrţeného řešení. Tabulka bude slouţit jako přehledný podklad v rozhodovacím procesu.

U srovnávaných hodnot poţadujte vţdy slovní vyjádření vyhovuje nebo nevyhovuje. Poţadavkem takto jednoduchého sdělení se vyvarujete v budoucnu mnoha nedorozuměním. Uvedená doporučení posuzování projektů osvětlení platí bez rozdílu pouţité technologie (Výbojek všech typů, LED, zářivek, ţárovek atp.).

25/4/14


11

REALIZACE SOUSTAVY

Snaha o získání zakázky nejniţší nabídkovou cenou Například cestou: • náhrady navrţených svítidel (změna charakteristiky, světelného zdroje) • náhrady regulačních systémů ( spotřeba, návratnost ) • změna výšky a rozmístění stoţárů • změna výzbroje • apod. Důsledky: • Změna parametrů osvětlovací soustavy oproti projektu (můţe dojít aţ k vrácení dotací)

25/4/14

102


12

KONTROLA OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY PŘÍKLADY KONTROLY FUNKCNOŠTI ZAŘÍZENÍ Správná funkce svítidel má přímý vliv na kvalitu osvětlení i spotřebu energie. • Soustavy malého rozsahu – fyzická kontrola • Soustavy velkého rozsahu – elektronická kontrola Správná funkce regulačních prvků a regulačních systémů • Soustavy malého rozsahu – indikátor funkce přímo na svítidle • Soustavy velkého rozsahu – elektronická indikace pomocí dálkového přenosu

25/4/14


13

Schréder Vám děkuje za pozornost a těší se na možnou vzájemnou spolupráci.

25/4/14


14

103

Poznámky

104

Kvalitní a dostupná LED svítidla Kvalitní aArtechnic-Schréder dostupná LED svítidla a.s. Artechnic-Schréder a.s.

NANO LED je univerzální a dostupné LED svítidlo určené pro veřejné NANO LED osvětlení ve městech SKIDO je optimální LED řešení nenáročných osvětlovacích soustav. SKIDO

Svítidlo SKIDO byloLED vyvinuto je optimální řešení jako náhrada za venkovnísoustav. svítidla nenáročných osvětlovacích se zářivkovými Svítidlo SKIDO bylotrubicemi. vyvinuto Kompa Kompaktní LED svítidla svítidlo jako náhrada za venkovní ssepříkonem 15W je ideální zářivkovými trubicemi. pro osvětlení komunikací nižších tříd, Kompa Kompaktní LED svítidlo chodníků, pěších zón, cyklostezek apod. s příkonem 15W je ideální pro osvětlení komunikací nižších tříd, chodníků, pěších zón, cyklostezek apod.

a obcích s vynikajícími světelně je univerzální a dostupné LED svítidlo technickými parametry. určené pro veřejné osvětlení ve městech Svítidlo zejména jako náhrada a obcíchjes vhodné vynikajícími světelně za 50 W a 70parametry. W výbojková svítidla. technickými Svítidlo je vhodné zejména jako náhrada za 50 W a 70 W výbojková svítidla.

AŽD Praha silniční doprava železniční doprava telekomunikace

Řízení dopravy ve městech – ústředna, dispečink  Informační a naváděcí systémy  Křižovatkové systémy  Aktivní zabezpečení přechodů pro chodce  Měření úsekové rychlosti, detekce jízdy na červenou a další kamerové systémy  Parkovací systémy  Liniové řízení dopravy  Tunelové systémy  Servis tunelových technologií  Inženýrské činnosti a projekční práce  Výstavba, obnova, správa, údržba a provozování veřejného osvětlení  Instalace, montáž, údržba a servis dodávaných technologií 

Bezpečně k cíli www.azd.cz

Interaktivní úřad Kam směřují peníze z rozpočtu? Jaký je aktuální stav jejich čerpání? Jak hospodaří školy, divadla a další příspěvkové organizace? Jaké má úřad dodavatele? Jaká je efektivita vyřizování dokumentů? Tyto otázky si snadno může zodpovědět každý občan s přístupem k internetu. Aplikace Interaktivní úřad navíc pomůže kompetentním úředníkům zjistit, jaký mají občané názor na aktuální témata.

Přínosy aplikace • • • •

Nabízí veřejnosti ucelený přehled o hospodaření organizace a fungování úřadu Posiluje důvěru občanů k vedení města a správě veřejných financí Pomáhá kompetentním úředníkům zjistit názory občanů k aktuálním tématům Je symbolem moderního, otevřeného a přátelského úřadu 21. století

Komponenty Interaktivního úřadu Rozklikávací rozpočet Nabízí široké veřejnosti přehled o příjmech a výdajích organizace.

Přehled smluv Zprostředkovává informace o smluvních vztazích.

Přehled zpracovávaných dokumentů Informuje občany o fungování úřadu v oblasti správy dokumentů.

Hospodaření příspěvkových organizací Zpřístupňuje veřejnosti informace o hospodaření příspěvkových organizací.

Elektronické připomínkování Formou „elektronického minireferenda“ umožňuje občanům vyjádřit svůj názor k aktuálním tématům města či kraje. www.gordic.cz GORDIC spol. s r. o., Erbenova 4, 586 01 Jihlava, Česká Republika, tel.: +420 567 309 136, fax: +420 567 307 343, e-mail: [email protected] | GORDIC® Pobočka Praha – Italská 35, 120 00 Praha 2, tel.: +420 227 201 711, e-mail: [email protected]; GORDIC® Pobočka Brno – Kounicova 6, 602 00 Brno, tel.: +420 541 244 201, e-mail: [email protected] | GORDIC® Pobočka Ostrava – 28. října 121a, 702 18 Ostrava, tel.: +420 595 627 142, e-mail: [email protected] | GORDIC® Distributor KMS software s. r. o., Brněnská 22, 586 01 Jihlava, tel.: +420 567 304 247, e-mail: [email protected] | GORDIC® Distributor BNSOFT s. r. o., Bezručova 3, 669 02 Znojmo, tel.: +420 515 300 611, e-mail: [email protected] | GORDIC® Distributor HAiDA s. r. o., Gen. Svobody 802, 473 01 Nový Bor, tel.: +420 487 722 291, e-mail: [email protected] | GORDIC® Distributor DATAB consult s. r. o., Josefa Stancla 151, 686 01 Uherské Hradiště, tel.: 572 570 087, e-mail: [email protected] GORDIC®, UCR®, GINIS® jsou ochrannými známkami společnosti GORDIC spol. s r. o. Použité názvy společností a produktů mohou být ochrannými známkami nebo obchodními značkami příslušných vlastníků. Žádná část tohoto materiálu nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného souhlasu společnosti GORDIC spol. s r. o.

JSME SOUČÁSTÍ VAŠEHO ROZVOJE

golem 180x267 Rozvoj.indd 1

21.3.14 15:17

VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ Jsme výhradním provozovatelem elektroenergetické přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přístup k přenosové soustavě za rovných a transparentních podmínek. Aktivně se podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě.

ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/2 101 52 Praha 10 tel.: +420 211 044 111 fax: +420 211 044 568 e-mail: [email protected] www.ceps.cz

Magnus Regio s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno Tel.: 542 425 210 • Fax: 542 425 231 E-mail: [email protected] IČO: 28346114 DIČ: CZ 28346114 www.magnusregio.cz

Rozvoj obcí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji

Recommend Documents