Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ROZVOJ PODNIKÁNÍ A INOVACÍ V OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Business and innovation development in the Olomouc region and the Moravian-Silesian region Diplomová práce
Autor: Miriam BATLOVÁ Brno, duben 2013
J m éno a pří j m ení aut ora:
Miriam Batlová
Náz ev di pl om ové práce:
Rozvoj podnikání a inovací v Olomouckém a Moravskoslezském kraji
Náz ev prác e v an gl i čt i ně :
Business and innovation development in the Olomouc region and the Moravian-Silesian region
Kat edra:
Regionální ekonomie a správy
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2013
Anotace Předmětem
diplomové
práce
„Rozvoj
podnikání
a
inovací
v Olomouckém
a
Moravskoslezském kraji“ je komparace Olomouckého a Moravskoslezského kraje v oblasti rozvoje inovačního podnikání. První část je zaměřena na teoretický úvod do problematiky, kde je představen regionální inovační systém, související dokumenty a přehled financování a programů podpory. Druhá a třetí kapitola shrnují důležité údaje za oba kraje. Čtvrtá závěrečná kapitola se pak věnuje komparaci těchto krajů a její součástí je dotazníkové šetření o spolupráci firem v klastrech.
Annotation The thesis „ Business and innovation development in the Olomouc region and the MoravianSilesian region“ aims at comparing these two regions in the field of innovative entrepreneurship. Its first part presents theoretical context of support to innovative entrepreneurship by introducing the concept of regional innovation system and related documentation as well as offering an outline of financing and support programmes. The second and third chapters summarize relevant data for the both regions. The final forth chapter is concerned with a comparison of the two regions; moreover, it also presents outcomes of a survey that has been conducted among enterprises in clusters.
Klíčová slova Regionální
inovační
systém,
Olomoucký
kraj,
Moravskoslezský
kraj,
klastry,
vědeckotechnické parky.
Keywords Regional innovation system, Olomouc region, Moravian-Silesian region, clusters, sciencetechnology parks.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Rozvoj podnikání a inovací v Olomouckém a Moravskoslezském kraji vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 25. dubna 2013
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Ing. Dagmar Matznerové (administrátor projektu Vědecko-technologického parku Ostrava) a Ing. Radkovi Žilkovi (projektový manažer ve Vědeckotechnickém parku v Olomouci) za poskytnuté konzultace.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1
PODNIKÁNÍ A INOVACE ........................................................................................................................ 13 1.1 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ SYSTÉM ............................................................................................................. 14 1.1.1 Vědeckotechnické parky ................................................................................................................. 15 1.1.2 Klastry ............................................................................................................................................ 17 1.1.3 Instituce .......................................................................................................................................... 18 1.2 DOKUMENTY VZTAHUJÍCÍ SE K PODNIKÁNÍ A INOVACÍM ......................................................................... 19 1.2.1 Na evropské úrovni ........................................................................................................................ 19 1.2.2 Na národní úrovni .......................................................................................................................... 21 1.2.3 Na regionální úrovni ...................................................................................................................... 23 1.3 FINANCOVÁNÍ A PROGRAMY PODPORY ................................................................................................... 24 1.3.1 Veřejné zdroje financování ............................................................................................................ 24 1.3.2 Soukromé zdroje financování ......................................................................................................... 28 1.3.3 Společné zdroje financování (veřejné a soukromé) ........................................................................ 28
2
PODNIKÁNÍ A INOVACE V OLOMOUCKÉM KRAJI ....................................................................... 29 2.1 CHARAKTERISTIKA KRAJE ...................................................................................................................... 29 2.1.1 Demografické údaje, zaměstnanost a struktura průmyslu ............................................................. 29 2.1.2 Ekonomické údaje .......................................................................................................................... 31 2.2 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KRAJE .............................................................................................. 32 2.2.1 První prioritní oblast ..................................................................................................................... 33 2.2.2 Druhá prioritní oblast .................................................................................................................... 34 2.2.3 Třetí prioritní oblast ...................................................................................................................... 35 2.3 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ SYSTÉM KRAJE ................................................................................................... 35 2.3.1 Podniky .......................................................................................................................................... 36 2.3.2 Vysoké školy a výzkumné ústavy .................................................................................................... 36 2.3.3 Podpora ekonomického rozvoje – zprostředkovatelé ..................................................................... 38 2.3.4 Vědeckotechnický park ................................................................................................................... 38 2.3.5 Klastry ............................................................................................................................................ 41
3
PODNIKÁNÍ A INOVACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI......................................................... 43 3.1 CHARAKTERISTIKA KRAJE ...................................................................................................................... 43 3.1.1 Demografické údaje, zaměstnanost a struktura průmyslu ............................................................. 43 3.1.2 Ekonomické údaje .......................................................................................................................... 45 3.2 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KRAJE .............................................................................................. 46 3.2.1 První a druhá prioritní oblast ........................................................................................................ 47 3.2.2 Třetí a čtvrtá prioritní oblast ......................................................................................................... 48 3.3 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ SYSTÉM KRAJE ................................................................................................... 49 3.3.1 Podniky .......................................................................................................................................... 49 3.3.2 Vysoké školy a výzkumné ústavy .................................................................................................... 50 3.3.3 Podpora ekonomického rozvoje - zprostředkovatelé...................................................................... 52 3.3.4 Vědecko-technologický park .......................................................................................................... 53 3.3.5 Klastry ............................................................................................................................................ 55
4
KOMPARACE KRAJŮ .............................................................................................................................. 59 4.1 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE ......................................................................................................... 59 4.2 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ SYSTÉM ............................................................................................................. 61 4.2.1 Inovační podniky ............................................................................................................................ 61 4.2.2 Vysoké školy ................................................................................................................................... 62 4.2.3 Vědeckotechnické parky a další instituce ....................................................................................... 63 4.3 KLASTRY A JEJICH DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM .......................................................................................... 64 4.4 VÝZKUM A VÝVOJ .................................................................................................................................. 73
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 81 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................................................................................. 85 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 87 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 88
ÚVOD „Na přelomu milénia se inovační podnikání stává jedním z dominantních jevů světové ekonomiky. Podniky, které se prosazují nebo se hodlají prosadit na domácích i světových trzích, vynakládají na inovace značné prostředky finanční, materiálové, technické, orientují na ně své lidské zdroje a hledají adekvátní metody řízení, které realizaci inovací umožňují.“1 Inovační podnikání se uskutečňuje v rámci regionálních inovačních systémů. Tento koncept navazuje na starší koncept národních inovačních systémů, staví na poznatku, že k inovacím a technologickým změnám nedochází izolovaně v jednotlivých firmách jako výsledek jejich vnitřních zdrojů, ale že inovace jsou závislé na vnějších podmínkách firem, tedy na interakci s ostatními subjekty v daném prostředí. Toto prostředí lze chápat jako síť jednotlivých aktérů, mezi kterými se dané aktivity odehrávají.2 Předkládaná diplomová práce se zabývá rozvojem podnikání a inovací, především s důrazem na klastry, vědeckotechnické parky a další instituce podobného charakteru. Cílem diplomové práce je komparace Olomouckého a Moravskoslezského kraje v oblasti rozvoje inovačního podnikání. Komparace bude zaměřena na aktéry regionálního inovačního systému, inovační strategie a charakteristiky výzkumu a vývoje. Dílčím cílem je pak pomocí dotazníkového šetření analyzovat přínosy ze vstupu do klastru, faktory rozvoje klastru a oblasti spolupráce s univerzitami či zahraničními klastry. V souladu s tím je tato práce členěna do čtyř kapitol. První kapitola je věnována teoretickému úvodu do problematiky, bude zde rozveden pojem regionálního inovačního systému a jeho aktérů, dále dokumenty vztahující se k tomuto tématu a také přehled financování a programů podpory. V této části práce bude použita převážně metoda deskriptivní. Druhá a třetí kapitola práce zahrnuje vždy charakteristiku kraje, regionální inovační strategii kraje a podrobněji regionální inovační systém daného kraje. Zde budou využity metody analýzy, syntézy a řízených rozhovorů. Závěrečná čtvrtá kapitola je zaměřena nejen na komparaci krajů v souvislosti s regionální inovační strategií, regionálním inovačním systémem a údaji o výzkumu a vývoji, ale také na spolupráci mezi firmami v klastrech. V rámci této části bude 1
Asociace inovačního podnikání: Publikace Základy inovačního podnikání [on-line]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné na: http://www.aipcr.cz/inovacni_podnikani.asp 2 Adámek P. a spol., 2007, str. 2 11
aplikována metody analýzy, syntézy, pozorování a bude provedeno vlastní dotazníkové šetření. Kombinací těchto metod bylo možné získat relativně ucelený a vyvážený obrázek o podpoře inovací v obou krajích.
12
1 PODNIKÁNÍ A INOVACE Význam slova inovace, na jejíž velmi důležitou úlohu jako první poukázal Joseph Schumpeter3, spočívá v obnovení, zdokonalení, zlepšení, zavedení něčeho nového či v novince ve výrobě, je to v podstatě vše, co mění potenciál již existujících zdrojů vytvářet bohatství. V posledních letech je stále více kladena pozornost právě na inovace, neboť mají klíčový význam pro růst produktivity práce a kapitálu, což přispívá k ekonomickému rozvoji.4 Podnikání a inovace spolu úzce souvisí, neboť například Peter. F. Drucker píše, že inovace je specifickým nástrojem podnikatelů a také prostředkem, který slouží jako příležitosti pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Je to teoretická disciplína, kterou se lze naučit a kterou lze prakticky využívat. Podnikatelé musí záměrně vyhledávat zdroje inovací, změny a jejich symptomy, které jsou příležitostmi vedoucími k úspěšným inovacím. A měli by znát a umět aplikovat principy úspěšných inovací.5 Jak uvádí K. Skokan, přechod k tzv. ekonomice založené na znalostech charakterizují jak globalizace, tak rychlé technologické změny a rozsáhlá výměna informací a znalostí. Inovace hrají stále důležitější roli. Vznikají jako výsledek komplexní interakce mezi mnoha individuálními, organizačními a environmentálními faktory. Zásadní úlohu při posilování ekonomické výkonnosti prostřednictvím strukturální politiky a strukturálních reforem hraje právě inovační politika.6 O některých souvisejících dokumentech bude pojednáno níže. Koncem minulého století nastala změna významu úlohy regionů v ekonomickém rozvoji a v oblasti podpory a šíření inovací. Změna spočívala v přechodu od systému inovací na národní úrovni na úroveň regionální. Regiony totiž představovaly významnou sílu v přechodu ke znalostní společnosti a mohly sehrát roli jakéhosi „motoru“ v celkovém kontextu ekonomického růstu založeného na výzkumu, technologiích a inovacích. Role místa pro rozvoj inovací byla stále důležitější. Geografická blízkost tak umožnila sdílení tzv. tacitních znalostí7 a navýšení kapacity pro učení umístěné v určité lokalitě. Firmy tak spolu v regionu
3
Joseph Sumpeter se narodil v Rakousku, žil na přelomu 19. a 20. století, byl významnou osobností v dějinách ekonomického myšlení a napsal spoustu publikací. 4 Dvořák, 2006, str. 22 5 Drucker, 1993, str. 31 a 42 6 Skokan, 2004, str. 8 7 Tacitní znalosti jsou znalosti neuvědomělé, nevědomé či neverbalizované. 13
sdílejí společnou regionální kulturu a společnou základnu regionálních institucí, které učení usnadňují.8
1.1 Regionální inovační systém Důležitým nástrojem pro analýzu regionální výkonnosti je regionální systém inovací, resp. regionální inovační systém. Regionální systém inovací totiž popisuje soubor organizací, institucí a politik, které ovlivňují inovační procesy na regionální úrovni. Regionální systém inovací, který je z velké části determinován národními systémy inovací, je víceúrovňový systém institucí, které podporují tvorbu a šíření znalostí a procesy učení. Hlavními komponentami jsou:9 -
firmy;
-
organizace poskytující vzdělávání a znalosti (univerzity a výzkumné ústavy);
-
zprostředkovatelé, kterými se rozumí organizace na podporu transferu technologií (vědecko-technické parky, konzultanti, asociace, apod.); organizace poskytující finanční podporu tvorbě inovací (banky, rizikový kapitál, podnikatelští andělé – business angels); organizace poskytující technické informace (patenty, standardy, technické publikace) a další.
Hlavní funkcí efektivního inovačního systému je tedy podpora vytváření nových technologicky orientovaných firem a nových firem využívajících znalosti, a také podpora inovačních procesů – tedy tvorby, šíření a využívání inovací.10 V této souvislosti je nutno zmínit i pojem inovační podnikání, které lze chápat jako soubor podnikatelských aktivit specializujících se na soustavnou realizaci inovací. Předmětem podnikání ve vztahu k výzkumu a vývoji je pak uvádění výsledků vědy a výzkumu na trh, k čemuž slouží transfer technologií. Mezi inovační firmy se zpravidla řadí malé a střední podniky, které realizují projekt uvedení nového produktu (výrobku, technologie, služby) na trh. Inovační podniky by měly mít například vynikající schopnosti, praktiky a návyky v oblasti systematického shromažďování všech podnětů, které by mohly vést k inovaci,
8
Skokan, 2004, str. 8 a 85 Skokan, 2005, str. 6 10 Skokan, 2005, str. 6 9
14
v oblasti kreativity pracovníků, ve schopnosti posoudit reálnost inovačního nápadu, v oblasti spolupráce s externími odbornými kapacitami (vysoké školy, výzkumná pracoviště), atd.11 Neodmyslitelnou součástí inovačního procesu (což je způsob, jak je inovace navržena, implementována a rozšířena – jsou do něj zahrnuty jak činnosti výzkumu, tak aplikace jeho výsledků i komerční využití12) je ochrana duševního vlastnictví, které lze chápat jako nehmotné statky, které byly vytvořeny člověkem/jedincem. Nehmotným statkem se rozumí vlastnictví, jež má obsah, ale nelze jej zhmotnit a využívat v materiální podobě. Inovátoři by neměli přijít o konkurenční výhodu a kontrolu nad využitím daného poznatku, proto by měli zavčas poznatek právně ochránit a poté kvalifikovaně zveřejnit, což jim přinese dočasné monopolní postavení a z toho plynoucí výhody.13 Ne vždy je ale úspěšnost podnikání vysoká. Často dochází k nepříznivému ekonomickému vývoji, omezenému přístupu ke kapitálu, inflaci, což lze označit jako externí příčiny nezdaru podnikání, nebo podnikatelé nemají dostatek zkušeností v daném oboru, podceňují cíle a výrobní či obchodní strategie, mají přehnané optimistické představy o velikosti trhu, podceňují volbu vhodného okamžiku pro zahájení podnikání a délku přípravných prací pro podnikání, atd., což se dá považovat za subjektivní příčiny. Na základě právě těchto a i jiných příčin nezdaru podnikání lze podnikům doporučit spojování do větších celků, tzn. vytváření podnikových sítí či zapojení do klastrů. Tím jim bude umožněno získat stabilnější postavení subdodavatele pro větší firmy nebo zapojení do rozvoje nových výrobků při využití strategického propojení s kapitálově zdatnějším tuzemským nebo zahraničním partnerem.14 V následující části textu budou podrobněji uvedeny informace k vědeckotechnickým parkům (dále také VTP), klastrům a také k vybraným veřejným a dalším institucím.
1.1.1 Vědeckotechnické parky Vědeckotechnický park, nebo jinak také vědecký park, centrum, technologický park, podnikatelské či inovační centrum, je instituce orientovaná na oblast vědy, technologie a inovačního podnikání. Park vytváří podmínky především pro dynamický rozvoj činností
11
Jáč, Ryvaldová, Žižka, 2005, str. 58 Klímová, 2006, str. 22 13 Jáč, Ryvaldová, Žižka, 2005, str. 60 14 Jáč, Ryvaldová, Žižka, 2005, str. 16-17 12
15
inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií a přispívá k rozvoji inovačního podnikání.15 Mezi zakladatele VTP většinou patří státní a regionální orgány, univerzity, výzkumné a vývojové organizace, průmyslové podniky, hospodářské komory, finanční instituce, soukromé firmy, sdružení a svazy.16 Terminologicky se pojem vědeckotechnický park používá jako nadřazený pojem pro tři hlavní druhy VTP v ČR:17 -
Vědecký park (centrum) – v závislosti na rozsahu svého předmětu činnosti působí pod názvy jako vědecko-výzkumné parky, vědeckotechnologické parky a vědeckovýrobní parky. Jsou to vědeckovýzkumné, projekční, konstrukční či výrobní organizace, které se podílí na inovačním podnikaní a jsou umístěny většinou v blízkosti VŠ a pracovišť Akademie věd ČR.
-
Technologický park – působí především ve formách jako technologická centra, technologické parky, techno-centra, techno-parky, technopolis atp. Jejich posláním je podpora technologického transferu a rozvoje high-tech (špičkové technologie např. v oblasti biotechnologie).
-
Podnikatelská a inovační centra – nebo jinak taky Business and Innovative Centre (BIC) – poskytují podporu pro začínající podnikatele, kteří tvoří inovační projekty a zakládají firmy a dále také nabízí pomoc při tvorbě inovačních příležitostí, při podpoře kooperace mezi inovačními firmami atd.
Mezi hlavní cíle VTP patří zejména podpora při uskutečňování hospodářského programu rozvoje regionu, využití výzkumného a vývojového potenciálu, vznik malých a středních inovačních firem, konkurenční schopnost výrobků, zajišťování transferu technologií, výchova k inovačnímu podnikání či vytváření nových pracovních příležitostí. 18
15
Švejda, 2010, str. 16 Společnost vědeckotechnický parků ČR: O společnosti [on-line]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné na: http://www.svtp.cz/o-spolecnosti/ 17 Švejda, Pavel, 2012, str. 5 18 Švejda, Pavel, 2012, str. 5 16
16
1.1.2 Klastry Jak uvádí D. Pavelková a kol., z makroekonomického hlediska je vytváření klastrů velmi důležitým a účinným nástrojem regionální politiky. Klastry (jako jsou např. CzechBio ve Středočeském kraji, Czech Glass Cluster v Libereckém kraji nebo ENERGOKLASTR v Jihomoravském kraji) totiž umožňují stimulaci hospodářského růstu národní ekonomiky tím, že zvyšují konkurenceschopnost a výkonnost podniků; podněcují inovace včetně efektivnějšího využití výzkumu a vývoje; podporují vznik nových podniků; získávají zahraniční investice; zvyšují export a ovlivňují zaměstnanost v daném regionu.19 Pro pojem klastr existuje několik definic, bude zde uvedeno několik následujících. Podle OECD je to: „Lokální seskupení horizontálně nebo vertikálně propojených firem z příbuzných oborů s podpůrnými organizacemi.“20 Dle CzechInvest: „Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.“21 Ministerstvo financí a hospodářství v Bádensku-Württembersku v Německu uvádí tuto definici: Pojem klastr či inovativní hospodářský klastr označuje geograficky ohraničené území, kde probíhá cílově zaměřená spolupráce podniků s jinými výzkumnými partnery, kteří si také mohou vzájemně konkurovat.22 Za zmínku stojí, že region Bádensko-Württembersko patří svou inovační intenzitou k velmi významným nejen v rámci Německa, ale i v rámci celé Evropy. Klastrová politika zde hraje velmi významnou roli. Výdaje na výzkum a vývoj za rok 2009 k HDP činilo 4,8 %, což bylo nejvíce ze všech spolkových zemí Německa. Další údaje jsou dostupné na stránkách Evropské komise.23
19
Pavelková a kol., 2009, str. 27 OECD: Rozvoj lokání ekonomiky a zaměstnanost - Obchodní klastry: Podpora podnikání ve Střední a Východní Evropě - Přehled v českém jazyce [on-line]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné na: http://www.oecd.org/czech/35136908.pdf 21 CzechInvest: Klastry [on-line]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné na: http://www.prumyslovezony.cz/klastry 22 Přeloženo z Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württemberg: Cluster-Strategie [on-line]. [cit. 2013-02-18]. Dostupné na: http://www.mfw.baden-wuerttemberg.de/cluster-strategie/296577.html 23 Evropská komise:Výzkum a vývoj v Baden-Württemberg [on-line]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné na: http://cordis.europa.eu/baden-wuerttemberg/rd_de.html 20
17
Podniky, které jsou zapojeny do klastru, tedy mohou těžit z konkurenceschopnosti a z větší výkonnosti mimo jiné tím, že zvyšují produktivitu, protože mají lepší přístup ke specializovaným dodavatelům, technologiím a informacím.24 Tabulka č. 1 shrnuje přehled přínosů pro podniky, které jsou zapojeny do klastrové spolupráce. Tabulka 1: Přínosy plynoucí z účasti v klastru Přínosy: úspory z rozsahu, možnost sdílení nákladů a investic internacionalizace a zvýšení exportu přístup ke specializovaným vstupům a pracovní síle zlepšení image firmy a lepší možnosti propagace přístup k optimalizaci dodavatelského řetězce přístup k informacím získání nových zákazníků a otevření trhu zvýšení inovačního potenciálu větší moc a hlas firem prostřednictvím lobbování přístup k institucím a veřejným zdrojům Zdroj: Vlastní zpracování na základě Pavelková a kol., 2009, str. 41-43
Od klastrů se musí odlišovat klastrové iniciativy, které představují organizované úsilí zaměřené na zvýšení růstu a konkurenceschopnosti klastrů v regionu za účasti klastrových firem, vlády a/nebo výzkumné komunity. Klastrové iniciativy (jako jsou např. Mechatronický klastr v Plzeňském kraji nebo Klastr kreativního průmyslu CreaClust ve Zlínském kraji) se staly ústředním prvkem zlepšování růstu a konkurenceschopnosti klastrů.25
1.1.3 Instituce Do systému inovačního podnikání v ČR je zapojeno několik aktérů, kteří se větším či menším dílem účastní na zvýšení inovační činnosti a celkové konkurenceschopnosti. Tabulka 2: Aktéři národního inovačního systému Vláda ČR Parlament ČR Regionální orgány Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Asociace inovačního podnikání ČR Společnost vědeckotechnických parků ČR Asociace výzkumných organizací ČR Národní klastrová asociace CzechInno Hospodářská komora ČR
Veřejné instituce Úřad průmyslového vlastnictví Rada pro výzkum, vývoj a inovace Grantová agentura ČR Technologická agentura ČR Akademie věd CR Centrum pro regionální rozvoj ČR CzechInvest Další instituce Enterprise Europe Network Pracoviště transferu technologií Vědeckotechnické parky Inovační firmy Další podnikatelské subjekty
Zdroj: Vlastní zpracování 24 25
Pavelková a kol., 2009, str. 41 Sölvell, Lindqvist, Ketels, 2006, str. 9 18
Tabulka č. 2 uvádí stručný přehled těchto organizací. V příloze č. 1 je pak uveden výčet některých výše uvedených institucí, u kterých jsou zmíněny jejich činnosti a poslání.
1.2 Dokumenty vztahující se k podnikání a inovacím Jelikož je rozvoj podnikání a inovací v České republice ovlivňován různými legislativními nařízeními a dokumenty, které byly vydány nejen v ČR, ale například i v Evropské unii, bude následující text věnován nejvýznamnějším z těchto dokumentů.
1.2.1 Na evropské úrovni Významným dlouhodobým rozvojovým plánem, který přijala Evropská rada na jaře roku 2000, byla tzv. lisabonská strategie. Tato strategie, kterou schválilo všech patnáct členských zemí EU, byla rozvržena na celé desetiletí 2000 – 2010 a jejím cílem bylo stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou, založenou na znalostech, schopnou dosáhnout udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností. Důležitý byl požadavek, naplnit tento cíl jako celek.26
Strategie
stála
na
tzv.
třech
pilířích:
ekonomickém,
sociálním
a
ekologickém
(environmentálním). Do roku 2001 bylo vytyčeno celkem devět směrů, kterými se má ubírat transformace evropské ekonomiky. Byly to například: Informační společnost pro všechny; Vytvoření evropského výzkumného prostoru; Odstranění překážek pro podnikání, zejména pro malé střední podniky; Ekonomická reforma spojená s dokončováním vnitřního trhu atd.27 Zhodnocení prvních pěti let strategie bylo uvedeno ve Wim Kokově zprávě, kterou zpracoval tým odborníků. Hlavní negativa byla spatřena v promarněných šancích a ve zklamání nad vývojem evropské ekonomiky. Bylo zde uvedeno, že se sice podařilo zvýšit počet nových pracovních míst, ale že cíl do roku 2010 je pro EU jako celek nesplnitelný. Dalšími nedostatky byly stagnace podílu výdajů na výzkum a vývoj v HDP, pomalý postup ekonomických reforem, ale také to, že stanovené cíle strategie si mnohdy protiřečily a mnohé země podporovaly strategii pouze verbálně, nikoli prakticky.28
26
Fondy Evropské unie: Lisabonská strategie [on-line]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné na: http://www.strukturalnifondy.cz/Glosar/L/Lisabonska-strategie 27 Evropská komise: Lisabonská strategie [on-line]. [cit. 2012-09-27]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm 28 Euroskop.cz: Lisabonská strategie a vnitřní trh [on-line]. [cit. 2012-09-27]. Dostupné na: https://www.euroskop.cz/8742/sekce/lisabonska-strategie-a-vnitrni-trh/ 19
Nová strategie, která má nahradit lisabonskou strategii, je strategie Evropa 2020. Je to opět desetiletá strategie EU, která má za cíl dosáhnout nového růstu. Jedná se jak o překonání krize, která postihuje řadu evropských ekonomik, tak o vyřešení nedostatků současného modelu hospodářského růstu a zároveň vytvoření podmínek pro růst inteligentnější (efektivní investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelnější (konkurenceschopný průmysl a nízkouhlíková ekonomika) a podporující sociální začlenění (důraz na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby).29 V této strategii je stanoveno 5 hlavních cílů, mezi něž patří:30 1. Zaměstnanost - zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let. 2. Výzkum a vývoj - investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie. 3. Změna klimatu a energetika - snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990; zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. 4. Vzdělávání - snížit míru nedokončení studia pod 10 % a dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. 5. Chudoba a sociální vyloučení - snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení. Stěžejní iniciativy, kterých je sedm, jsou uvedeny v příloze č. 2. Oproti Lisabonské strategii jsou tyto iniciativy závazné jak pro EU, tak pro členské státy. Aby bylo dosaženo výsledků, bude třeba lepšího řízení ekonomiky. Evropa 2020 vychází jak z kombinací priorit a hlavních cílů, tak ze zpráv o jednotlivých zemích, které členským státům pomáhají rozvíjet jejich strategie návratu do stavu udržitelných veřejných financí a růstu. Evropská rada má plnou zodpovědnost za tuto strategii. Komise má sledovat pokrok vedoucí k dosažení cílů, usnadňovat výměnu politických postupů a provádět stěžejní iniciativy EU. Evropský
29
Evropská komise: Evropa 2020 – Priority [on-line]. [cit. 2012-09-27]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/priorities/index_cs.htm 30 Evropská komise: Evropa 2020 – Cíle strategie Evropa 2020 [on-line]. [cit. 2012-09-27]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm 20
parlament má mobilizovat občany a být spolutvůrcem právních předpisů v oblasti klíčových iniciativ.31 Každý rok obdrží členské státy od Evropské komise tzv. doporučení strategie Evropy 2020 pro každý stát. Na jeho základě, ale i na základě např. Programového prohlášení vlády ČR, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, Strategického rámce udržitelného růstu, atd., sestavuje každá země Národní program reforem. V ČR bylo pro rok 2012 stanoveno sedm tematických oblastí, které byly sestaveny na základě vytyčených problémových oblastí, jako jsou např. vysoké strukturální deficity a dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, přetrvávající strukturální nedostatky na trhu práce či trvající překážky podnikatelského prostředí a nedostatečná efektivita veřejné správy a právního rámce.32
1.2.2 Na národní úrovni V této podkapitole budou popsány stěžejní dokumenty ovlivňující rozvoj podnikání a inovací na národní úrovni, tedy Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na roky 2009 – 2015, Národní inovační strategie a zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na roky 2009 – 2015 (dále také NP VaVaI) vychází z reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, z novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, z evropských strategických dokumentů, atd. Cíl NP VaVaI zní: vytvořit rámec pro realizaci opatření v oblasti VaVaI stimulujících
rozvoj
znalostní
společnosti,
který
povede
k dalšímu
růstu
konkurenceschopnosti české ekonomiky a ke zlepšení kvality života obyvatel ČR. NP VaVaI chce přispět k vytvoření prostředí, které bude motivovat jednak k excelentnímu výzkumu a tvorbě nových poznatků využitelných v aplikacích, a zároveň povede k růstu poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje (dále také VaV) z aplikační sféry a jejich transformaci do inovačních produktů a služeb.33
31
Businessinfo: Strategie Evropa 2020 [on-line]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/strategie-evropa-2020-5155.html#!&chapter=1 32 Evropská komise: Národní program reforem ČR 2012 [on-line]. [cit. 2012-10-30]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nd/nrp2012_czech_cs.pdf 33 Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na roky 2009 – 2015 [on-line]. [cit. 2012-10-30]. Dostupné na: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844 21
NP VaVaI se zaměřuje na devět oblastí, pro které stanovuje dílčí cíle a soubor navazujících aktivit, které by měly společně přispět k dosažení hlavního cíle. Dílčími cíli je například zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních; zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného rozvoje; zvýšit efektivitu systému veřejné podpory VaVaI aj. 34 Vláda schválila Národní inovační strategii České republiky (dále také NIS) usnesením č. 714 dne 27. září 2011. „Hlavním cílem NIS je posílení významu inovací a využívání špičkových technologií jako zdroje konkurenceschopnosti ČR a zvyšování jejich přínosů pro dlouhodobý hospodářský růst, pro tvorbu kvalitních pracovních míst a pro rozvoj kvality života na území ČR.“35 Národní inovační strategie vychází z doporučení evropského strategického dokumentu Unie inovací a je podkladem pro aktuální Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací České republiky na roky 2009 – 2015. Strategie je rozdělena do čtyř hlavních částí – prioritních os, které jsou nazvány:36 1. Excelentní výzkum; 2. Rozvoj spolupráce pro transfer znalostí mezi podnikovým a akademickým sektorem; 3. Inovační podnikání; 4. Lidé: hlavní nositelé nových nápadů a iniciátoři změn. Aby bylo dosaženo daného cíle, strategie uvádí, že je zapotřebí zvýšit počet a podíl firem, které aktivně usilují o růst svého významu na trzích a zakládají svoji konkurenční výhodu na vlastních inovacích; zlepšit externí prostředí pro inovace; zlepšit podmínky, které ovlivňují způsoby, jimiž firmy zdroje externího prostředí využívají, včetně zvyšování vlastní poptávky firem po inovacích a také synergického působení soukromých a veřejných finančních prostředků v souladu s pravidly hospodářské soutěže.37 Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byl doposud změněn dvanácti novelami. Přesné znění lze najít na stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jsou zde uvedena např. práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob, úkoly organizačních složek státu a úkoly organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi a dále 34
Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na roky 2009 – 2015 [on-line]. [cit. 2012-10-30]. Dostupné na: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844 35 Národní inovační strategie, str. 3 36 Businessinfo: Narodní inovační strategie ČR [on-line]. [cit. 2012-09-23]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/narodni-inovacni-strategie-cast-i-3329.html#!&chapter=1 37 Národní inovační strategie, str. 13 22
podmínky podpory a veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích či poskytování informací o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, nebo jsou zde vymezeny pojmy jako základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj, inovace a mnoho dalších.38
1.2.3 Na regionální úrovni V tzv. pilotních akcích s názvem Regionální technologické programy (RTP-Regional Technology Programmes), které na počátku 90. let zahájila Evropská komise prostřednictvím Generálního ředitelství pro regionální politiku, bylo zdůrazněno, že jsou-li inovace hlavní hybnou silou ekonomického rozvoje, pak regionální úroveň je nejvhodnější pro řešení inovací a transferu technologií a pro přípravu strategií a zavádění regionální technické politiky. Program RTP byl později transformován do programu Regionální inovační strategie (nebo také RIS-Regional Innovation Strategies). Hlavním smyslem byla iniciace přípravy regionálních inovačních strategií v regionech a zvýšení kapacity regionálních vlád pro realizaci politik, které budou brát v úvahu reálné potřeby výrobního sektoru, úroveň a možnosti regionálního výzkumu a vývoje a celé inovační komunity. Dále také poskytnutí rámce orgánům EU a regionům k optimalizaci politických rozhodnutí, která se týkají budoucích investic do výzkumu a vývoje, inovací a transferu technologií na regionální úrovni.39 Aby byl nalezen konsenzus všestranně přijatelných a nejvhodnějších forem podpory inovací a inovačního podnikání v regionu a aby byl zajištěn rozvoj regionálního inovačního systému a aby byly odstraněny bariéry mezi regionálními subjekty při podpoře a tvorbě inovací, musí být regionální inovační strategie dlouhodobě a řádně připravována. Před samotným schválením by jí mělo předcházet několik kroků: analýza existujícího podnikatelského prostředí a aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; formulace strategických cílů a opatření; iniciace diskuze mezi zainteresovanými subjekty v regionu.40 Jak uvádí Ing. Jan Přikryl v podkladu pro 2. jednání Pražské rady pro výzkum a ekonomiku, podstatným faktorem úspěchu spolupráce krajských samospráv a místních pracovišť výzkumu 38
Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [on-line]. [cit. 2012-09-23]. Dostupné na: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=858 39 Skokan, 2010, str. 37-38 40 Skokan, 2010, str. 39 a Skokan, 2010, snímek 8 23
a vývoje se jeví nikoli obsah a formální struktura RIS, nýbrž osobní angažovanost místních politiků, kteří za realizaci RIS ručí. Záleží především na tom, do jaké míry dokážou prezentovat oblast VaV jako důležité téma a získat si pro spolupráci ostatní aktéry.41 Regionální inovační strategie se samozřejmě kraj od kraje liší, jelikož i podmínky v jednotlivých regionech jsou různé. Jejím obsahem je globální cíl, ke kterému by mělo být v daném regionu v souvislosti s rozvojem inovací směřováno, dále dílčí cíle, opatření a nástroje. Některé kraje mají již několikátou inovační strategii, některé ji ale ještě nemají ani schválenou. Jelikož se nadále text bude věnovat podnikání a inovacím v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, budou v podkapitolách 2.2 a 3.2 zmíněny podrobněji tyto dvě regionální inovační strategie.
1.3 Financování a programy podpory Disponování dostatkem finančních prostředků je jedním z velmi důležitých aspektů fungování společností. Jelikož se investice do výzkumu, vývoje a inovací vyznačují značnou mírou rizika a nejistoty, nastává redukce možného počtu zájemců o financování inovačních a výzkumných projektů. V následujícím textu budou popsány některé možnosti získaní financí rozdělené dle původu zdrojů financování, jelikož toto dělení je nejčastější.
1.3.1 Veřejné zdroje financování V následujícím textu budou uvedeny rámcové programy – Sedmý rámcový program a Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace. Ze strukturálních fondů zde budou zmíněny Operační program Podnikání a inovace (dále také OPPI), Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (dále také OP VaVpI) a dále také programy EUREKA a EUROSTARS. Na národní úrovni se pak jedná o finanční podporu projektů z Grantové agentury ČR (dále také GA ČR) a Technologické agentury ČR (dále také TA ČR), ale také z krajského rozpočtu či o podporu univerzit. Sedmý rámcový program „Rámcové programy Evropské unie jsou zaměřeny na výzkum a technologický vývoj s důrazem na uplatnění jeho výsledků v praxi.“42 Od prvního rámcového programu výzkumu a vývoje a demonstračních aktivit, který byl stanoven na období 1984-1987, proběhlo již 41 42
Přikryl, 2010 Jáč, Ryvaldová, Žižka, 2005, str. 27 24
několik dalších programů. V tomto období 2007-2013 běží sedmý rámcový program a již je připravován osmý rámcový program. Rozpočet sedmého rámcového programu byl vymezen na 73 miliard EUR a jeho struktura je členěna do 4 specifických programů:43 1. Cooperation (Spolupráce) – mezinárodní výzkumné spolupráce 2. Ideas (Myšlenky) – základní výzkum vymezený Evropskou výzkumnou radou 3. People (Lidé) – akce Marie Curie 4. Capacities (Kapacity) – podpora výzkumných infrastruktur a malých a středně velkých podniků Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace The Competitiveness and Innovation Framework Programme (nebo také CIP) je programem, který se zaměřuje především na malé a střední podniky, podporu inovací (včetně ekologických), dále na lepší přístup k finančním prostředkům a na poskytování služeb na podporu podnikání v regionech. Jeho celkový rozpočet činí 3 621 milionů eur a dále je členěn do tří operačních programů, které se týkají podnikání a inovací, podpory politiky informačních a komunikačních technologií a energetických záležitostí.44 Operační program Podnikání a inovace OPPI spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, které zajišťuje výkon funkce Řídícího orgánu tohoto operačního programu. Je to hlavní nástroj pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále také ERDF) v letech 2007 – 2013. OPPI vychází z Národního strategického referenčního rámce ČR na léta 2007 – 2013, ze Strategie hospodářského
růstu,
ze
Strategie
regionálního
rozvoje
atd.
Cílem
je
zvýšit
konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb v ČR úrovni předních průmyslových zemí EU. OPPI je rozdělen do sedmi prioritních os s názvy: Vznik firem, Rozvoj firem, Efektivní energie, Inovace, Prostředí pro podnikání a inovace, Služby pro rozvoj podnikání a Technická pomoc.45
43
Evropská komise: Sedmý rámcový program [on-line]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné na: http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html 44 Evropská komise: Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) [on-line]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/cip/index_cs.htm 45 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Operační program podnikání a inovace 2007-2013 (OPPI) [on-line]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument94351.html 25
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VaVpI spadá do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je jedním z významných operačních programů, který spolu s OPPI přispívá k posílení růstu a konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. Cílem je posilování výzkumného, vývojového a
inovačního
potenciálu ČR, který přispěje k
růstu,
konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. OP VaVpI je rozdělen do pěti prioritních os, jimiž jsou: Evropská centra excelence, Regionální VaV centra, Komercializace a popularizace VaV, Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojená s výzkumem a Technická pomoc.46 Součástí je program ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele), jehož cílem je pomocí zvýhodněných záruk umožnit realizaci podnikatelských záměrů malých podnikatelů. Poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Zvýhodněná záruka je poskytována pouze k úvěrům bank, které mají s ČMZRB uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným postupem a je poskytována až do výše 70 % jistiny zaručovaného bankovního úvěru na dobu maximálně 6 let. Zaručovány mohou být úvěry do výše 5 mil. Kč.47
EUREKA Program EUREKA byl vyhlášen již v roce 1985, ale ČR se k němu připojila až v roce 1995. Cílem je podporovat nadnárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovačních aktivit mezi průmyslovými podniky, vysokými školami a výzkumnými ústavy a díky tomu dosahovat zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti evropského výzkumného prostoru. Projekty EUREKA jsou zaměřeny hlavně na: informační technologie, nové materiály, životní prostředí, biotechnologie, atd.48
EUROSTARS Program EUROSTARS je evropský program výzkumu a vývoje, který poskytuje možnost spolufinancování z rozpočtu Evropského společenství. Jde o podporu založenou na pravidlech programu EUREKA. Příprava programu Eurostars byla jednou z důležitých aktivit českého předsednictví programu EUREKA v období 2005/2006. Program je zaměřen na podporu 46
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: OP výzkum a vývoj pro inovace období 2007-2013 [on-line]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné na: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi 47 Českomoravská záruční a rozvojová banka: ZÁRUKA [on-line]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/uploads/soubory/podpora_podnikani/Program_ZARUKA.pdf 48 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Eureka [on-line]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné na: http://aplikace.msmt.cz/htm/JMEurekac10.html 26
malých a středních podniků, které mimo svoji činnost (např. výrobní), provádějí vlastní výzkum a vývoj.49 Projekty Grantové agentury ČR GA ČR podporuje standardní grantové projekty (projekty zaměřené na základní výzkum), doktorské grantové projekty (projekty základního výzkumu studentů doktorského studia), postdoktorské grantové projekty (projekty základního výzkumu mladých vědeckých pracovníků), mezinárodní grantové projekty (projekty základního výzkumu na základě bilaterálních dohod GA ČR s různými zahraničními institucemi), účast v mezinárodních programech EUROCORES a také projekty na podporu excelence v základním výzkumu.50 Projekty Technologické agentury ČR TA ČR se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu skrze různé programy, mezi které patří Centra kompetence (podpora vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním a inovativním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti České republiky), Program ALFA (podpora aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy), program BETA (což je program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy „BETA“) a program OMEGA (podpora projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel České republiky).51
INNOSTART Cílem programu INNOSTART je umožnit získání úvěrů k realizaci inovativních projektů (definice: „projekt zaměřený na tvorbu nových či zlepšování existujících výrobních technologií, výrobků a poskytovaných služeb. Inovace v tomto smyslu představuje proces provádění změn v technickém řešení výrobku, v technologii výroby, v použitých materiálech apod.“) začínajících podnikatelů realizovaných na území Moravskoslezského a Olomouckého 49
Regionální kontaktní organizace: Eurostars [on-line]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné na: http://www.rkoera.cz/cs/dalsi-programy/program-eurostars a Dvořák, 2006, str. 224 50 Grantová agentura ČR: Podpora výzkumu [on-line]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné na: http://www.gacr.cz/podpora-vyzkumu/ 51 Technologická agentura ČR: Programy TA ČR [on-line]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné na: http://www.tacr.cz/ 27
kraje a podpora udržitelnosti podpořených inovativních projektů částečnou úhradou nákladů na poradenství zajišťované Českou spořitelnou v případě zájmu ze strany příjemce podpory.52
1.3.2 Soukromé zdroje financování U soukromých zdrojů financování jde o interní a externí podnikové zdroje. Mezi podnikové interní zdroje se řadí především zisky, u kterých je nutno sledovat míru zdanění zisku podniku, jelikož při nižším zdanění se dá očekávat růst zájmu podniků investovat do inovací, ale také rozsah daňově uznatelných nákladů, ke kterým patří odpisy. K externím zdrojům se řadí například emise podnikových akcií, které ale zatím příliš často využívány nejsou. 53 K externím zdrojům patří např. banky, které vystupují vůči podnikům hlavně jako poskytovatelé dlouhodobých bankovních úvěrů, přičemž rozdíl od vlastního financování spočívá v tom, že cizí kapitál nezakládá nárok na spoluúčast na řízení podniku.54 Nebo se jedná o financování formou vstupu do základního kapitálu jako je business angels (individuální investor, který využívá vlastního kapitálu na financování perspektivních podniků s výrazným růstovým potenciálem a který do firem přináší i své odborné znalosti a zkušenosti) nebo rizikový kapitál (představován finančními prostředky investora, které se stanou základním kapitálem společnosti a které slouží k investování do velmi rychle rostoucích inovativních projektů).
1.3.3 Společné zdroje financování (veřejné a soukromé) Na financování se podílejí oba účastníci, jak veřejný tak soukromý sektor. Veřejný sektor se začíná angažovat tehdy, vidí-li v podpoře daného projektu nástroj regionální průmyslové dynamiky. Většinou se jedná o nejrůznější modely společného financování s využitím strukturálních fondů, regionálních a státních rozpočtů formou grantových schémat a programů, které vyžadují spolufinancování firem.55
52
Českomoravská záruční a rozvojová banka: ZÁRUKA [on-line]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/uploads/soubory/produkty_a_sluzby/program_INOSTART_120910.pdf 53 Dvořák, 2006, str. 212 54 Dvořák, 2006, str. 213 55 CzechInvest: Průvodce klastrem [on-line]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf, str. 98-99 28
2 PODNIKÁNÍ A INOVACE V OLOMOUCKÉM KRAJI V Olomouckém kraji (dále také OK) o rozloze 5 266,6 km2 žilo 638 871 obyvatel (k 1. 1. 2012). Z hlediska správního tvoří Olomoucký kraj spolu se Zlínským krajem Region soudržnosti NUTS II – Střední Morava. Olomoucký kraj, jehož mapa je uvedena v příloze č. 3, se člení na pět okresů (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk); třináct správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Hranice, Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh) a 399 obcí.
2.1 Charakteristika kraje U charakteristiky kraje budou zmíněny demografické údaje, údaje o zaměstnanosti a struktuře průmyslu a ekonomické údaje.
2.1.1 Demografické údaje, zaměstnanost a struktura průmyslu Ačkoli si Olomoucký kraj zachovává pozici šestého největšího kraje co do počtu obyvatel, sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, ukázalo, že dochází k dalšímu poklesu počtu obyvatel kraje (především ve větších městech). K tomuto zápornému vývoji došlo ve čtyřech z pěti okresů – pouze Olomoucký okres zaznamenal meziroční nárůst počtu obyvatel, čímž byl potvrzen dlouhodobý populační růst okresu. Hlavními důvody jsou: záporný přirozený přírůstek způsobený sníženou porodností (trend projevující se v celé ČR) a záporné saldo migrace způsobené vysokým počtem vystěhovaných. Dále se projevuje také růst průměrného věku obyvatele, což je zapříčiněno navýšením počtu dětí a seniorů při současném snížení počtu osob v produktivním věku.56 Velikost pracovní síly se v roce 2011 zvětšila a skupina ekonomicky neaktivních se naopak snížila. Proto byl zaznamenán meziroční růst počtu zaměstnaných, a to především u osob starších 60 let a u vysokoškoláků. Míra ekonomické aktivity - 56,9 % - byla nejnižší v ČR a míra registrované nezaměstnanosti se oproti předešlým letům snížila, nicméně i nadále zůstává vysoká, k 1. 1. 2012 činila 10,03 %. Průměrná měsíční mzda je 21 536,- Kč. Zajímavý je i údaj, že v roce 2011 byl zaznamenán nejvyšší počet studentů vysokých škol v historii kraje. V roce 2011 činil počet zaměstnaných 283,9 tis. Nejvíce osob pracovalo v
56
Český statistický úřad, 2012, str. 7-10 29
odvětví zpracovatelského průmyslu, dále ve velkoobchodě, maloobchodě, stavebnictví atd.57 Podrobnější přehled uvádí tabulka č. 3. Tabulka 3: Přehled zaměstnaných v národním hospodářství v roce 2011 dle odvětví CZ–NACE v Ol. kraji Odvětví CZ – NACE Počet zam. v tis. Zemědělství, lesnictví, rybářství 10,0 Těžba a dobývání 0,9 Zpracovatelský průmysl 86,3 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 2,1 Zásob. vodou, činnosti související s odpady 2,8 Stavebnictví 25,1 Velkoobchod a maloob., opr. mot. vozidel 36,0 Doprava a skladování 18,1 Ubytování, stravování a pohostinství 7,8 Informační a komunikační činnosti 2,9 Peněžnictví a pojišťovnictví 5,9 Činnosti v oblasti nemovitostí 1,8 Profesní, vědecké a technické činnosti 8,7 Administrativní a podpůrné činnosti 5,6 Veřej. správa a obrana, pov. soc. zabezpečení 24,1 Vzdělávání 17,1 Zdravotní a sociální péče 21,8 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2,3 Ostatní činnosti 3,3 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů www.czso.cz
Tabulka č. 4 pak uvádí přehled průmyslových podniků zaměřených na zpracovatelský průmysl, které jsou nejvíce zastoupeny výrobou strojů a zařízení, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, potravinářských výrobků a elektrických zařízení. Tabulka 4: Přehled průměrného počtu podniků (se 100 a více zaměstnanci) podle CZ–NACE v roce 2011 v Olomouckém kraji Počet průmyslových podniků z toho zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výroba dřevěných, korkových a proutěných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 57
Český statistický úřad, 2012, str. 11-16 30
157 152 16 4 2 3 2 4 3 2 4 10 9 8
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů na www.czso.cz
18 6 14 24 8 5 2 4 5
V Olomouckém kraji se tedy vyskytují zejména tradiční odvětví, u kterých budou uvedeny významné firmy. U potravinářského průmyslu lze zmínit firmu OLMA, a.s., která je zameřena na výrobu mléčných výrobků, Nestlé – závod Zora a také firmu Pivovar Litovel, a.s. V oblasti textilního průmyslu zde mají sídlo firmy jako např. Draps spol. s.r.o. (sportovní oblečení), Koutný spol. s.r.o. (pánská konfekce), Van Den Berg a.s. (sportovní oblečení), aj. Firmy jako Miele technika s.r.o. (myčky, pračky, sušičky) a Mora-Top s.r.o. (topná technika) spadají svým zaměřením pod elektrotechnický průmysl. Firem ve strojírenském průmyslu je zde velmi mnoho, budou zde uvedeny jen následující vybrané: ISH&MSA Čerpadla a.s., Moravské potravinářské strojírny, a.s., Sigma Group a.s. (čerpadla a čerpací zařízení), Honeywell Aerospace, a.s. (součástky do leteckých motorů), Mora Moravia, s.r.o. (strojírenské a metalurgické výrobky) a Meopta – optika, s.r.o. V kovodělném průmyslu se jedná o firmy jako Kovotoplast, s.r.o., Hanakov, s.r.o., Kovo Topič a.s., Klein & Blažek spol. s.r.o.58
2.1.2 Ekonomické údaje Olomoucký kraj patří k dlouhodobě zaostalým regionům v ČR. Co se týče vývoje HDP, nastalo po vstupu ČR do EU nejen v Olomouckém kraji období prudké hospodářské expanze. V roce 2004 se hodnota HDP zvýšila, stejně tak došlo k nárůstu čistého disponibilního důchodu domácnosti. V roce 2008 ale nastala recese – propad krajského HDP. V roce 2010 dosáhla výše krajskeho HDP 173 882 mil. Kč v běžných cenách, což se rovnalo 4,6 % podílu kraje na celkovém HDP ČR. Nicméně hladina HDP byla pod úrovní předkrizového roku 2008. Jak bylo již zmíněno, hlavním pilířem krajské ekonomiky zůstává i nadále zpracovatelský průmysl. Dále podle registru ekonomických subjektů byl v kraji evidován nejvyšší počet podnikatelských subjektů v historii – růst počtu obchodních společností, stejně tak růst počtu živnostníků a naopak pokles státních podniků. Pokud podniky rozdělíme dle 58
Olomoucký kraj: Významné firmy Olomouckého kraje [on-line]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné na: http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/125/publikace-vfok-2010.pdf 31
velikosti – přibylo podniků velkých (počet zaměstnanců 250 a více), počet středních, malých a podniků s 1-5 zaměstnanci naopak poklesl.59 V Socio-ekonomické analýze, která byla vypracována v roce 2010, jsou uvedeny faktory, na které by se měl kraj zaměřit a napomoci tak hospodářskému růstu v regionu. V souvislosti s nižší produktivitou, nižší ekonomickou aktivitou a také podprůměrnou investiční aktivitou, jsou zde uvedena opatření jako podpora nástrojů na podporu vzniku nových aktivit (spolupráce mezi podniky a VŠ či vzdělávání v manažerských a inovačních kompetencích), podpora vzniku nových firem nebo podpora slaďování nabídky a poptávky na trhu práce.60
2.2 Regionální inovační strategie kraje Vypracování Regionální inovační strategie Olomouckého kraje (dále také RIS OK) provedla v srpnu 2011 firma BermanGroup – služby ekonomického rozvoje s.r.o.61 spolu s Olomouckým krajem, který zřídil tzv. Řídící výbor, do kterého byli zapojení další aktéři na regionální úrovni – zejména univerzity, vysoké školy a hospodářský sektor. Cíl zněl: „podpora růstu konkurenceschopnosti místní ekonomiky a tvorby kvalitních pracovních míst prostřednictvím systematického vytváření příznivých podmínek pro rozvoj inovačního podnikání a excelentního výzkumu v kraji“.62 Na základě zjištění kvantitativních (součást aktualizované Socioekonomické analýzy Olomouckého kraje) a hlavně kvalitativních informací (např. hloubkové rozhovory s vrcholovými manažery firem, představiteli místní akademické sféry, atd.) o výchozí situaci kraje pro další rozvoj v oblasti inovací byla sestavena analytická část dokumentu. Poté byly vytvořeny pracovní skupiny pro klíčová témata a osloveni místní experti, čímž bylo započato projednávání hlavních problémových okruhů. Na mezinárodní konferenci „Inovace v Olomouckém kraji“ byly pak detailně diskutovány oblasti a cíle RIS OK. Rada Olomouckého kraje uložila rozpracovat zapojení Olomouckého kraje do realizace prvního 59
Český statistický úřad, 2012, str. 18-23 Olomoucký kraj: S-E analýza Olomouckého kraje [on-line]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://www.krolomoucky.cz/clanky/dokumenty/1759/se-analyza-olomouckeho-kraje-final-revised.pdf 61 Firma BermanGroup vypracovávala taktéž vysoce oceňovanou Regionální inovační strategii Jihomoravského kraje. 62 Olomoucký kraj: Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje [on-line]. [cit. 201211-03]. Dostupné na: http://www.kr-olomoucky.cz/regionalni-inovacni-strategie-a-inovacni-potencialolomouckeho-kraje-cl-1100.html 60
32
akčního plánu a souhlasila se založením zájmového sdružení právnických osob s názvem OK4INOVACE, které bude mít na starosti implementaci RIS OK. Dokument RIS OK není izolován od ostatních dokumentů, nýbrž je součásti Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.63 Řídící výbor zároveň v rámci stanoveného globálního cíle vymezil následující tři prioritní oblasti: 1. Lidské zdroje pro řízení a implementaci procesů inovací 2. Regionální systém podpory transferu technologií 3. Služby a podpora pro inovativní firmy v klíčových oborech / hodnotových řetězcích kraje U každé prioritní oblasti jsou zmíněny tyto aspekty: problémové vymezení prioritní oblasti, strategické cíle a nástroje. U každé priority jsou navrženy další nástroje, které zde pro větší přehlednost nebudou uvedeny. Úplné znění RIS OK lze nalézt na stránkách Olomouckého kraje.64
2.2.1 První prioritní oblast První prioritní oblast Lidské zdroje pro řízení a implementaci procesů inovací reaguje na záporné saldo migrace talentů a špičkových odborníků, které je způsobeno jak odchodem nadaných mladých lidí za studiem i po něm mimo Olomoucký kraj, nízkou atraktivitou kraje pro dlouhodobý pobyt špičkových odborníků a jejich rodin, tak omezenou nabídkou atraktivních pracovních příležitostí. Stejně negativně lze hodnotit dlouhodobou tradici/ zakořenění „způsobů myšlení, hodnot a vzorců chování“, které nevytvářejí společenské prostředí podporující podnikavost a inovace. Mezi strategickými cíli je zde zařazeno zvýšení podílu vysoce talentovaných mladých lidí vracejících se po absolvování VŠ nebo získání první pracovní zkušenosti zpět do Olomouckého kraje a zvýšení počtu nejtalentovanějších mladých lidí, kteří zůstanou v kraji studovat a následně pracovat. K tomu by měla dopomoci specializovaná stipendia spolufinancovaná ze strany veřejné samosprávy v regionu, čímž se např. zvýší motivace
63
Regionální inovační strategie Olomouckého kraje, str. 4-6 Olomoucký kraj: Regionální inovační strategie [on-line]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné na: http://www.krolomoucky.cz/clanky/dokumenty/254/ris-olk.pdf 64
33
místních firem využívat podniková stipendia jako nástroj pro vyhledávání a získávání talentovaných absolventů VŠ. Dále by měly být vytvořeny nové mezioborové studijní programy, takže firmy by měly moci získat absolventy lépe připravené na rostoucí interdicsiplinaritu požadavků v klíčových oborech kraje, a měl by být založen „Olomoucký klub“ krajského setkání odborníků na lidské zdroje místních firem za účelem sdílení informací, koordinace spolupráce, šíření dobré praxe apod. Druhým strategickým cílem je zvýšení počtu vysoce talentovaných mladých lidí přicházejících žít, pracovat a studovat do Olomouckého kraje a zkvalitnit služby zvyšující atraktivitu a připravenost kraje a jeho metropole pro dlouhodobý pobyt špičkových zahraničních odborníků a manažerů. Toho by mělo být dosáhnuto např. zajištěním asistenční služby pro manažery, čímž by vznikla podpora a koordinace zapojení do sítě EURAXESS, která podporuje služby zaměřující se na mobilitu výzkumníků. Třetím cílem je větší rozšíření podnikavosti, kreativity a osobní motivace ve společnosti, k čemuž by měla sloužit příprava expertů pro implementaci podpůrných nástrojů RIS OK, podpora (nejen) zahraničních pracovních stáží pro talentované studenty a absolventy SŠ a VŠ s původem v regionu i mimo, studujících v regionu i mimo s cílem jejich udržení v regionu poté, co studium ukončí.
2.2.2 Druhá prioritní oblast Druhá prioritní oblast s názvem Regionální systém podpory transferu technologií je zaměřena na to, že cíle a potřeby místních firem se ve velké míře míjejí s cíli a potřebami místních výzkumníků, což významně ovlivňuje motivaci a možnosti ke spolupráci mezi místním podnikovým a akademickým sektorem. Je to způsobeno např. převahou inovací založených na imitaci a přebírání cizího know-how, malým podílem místních firem, které staví svou konkurenční výhodu na inovacích založených na vlastním know-how, nízkou vzájemnou informovaností o možnostech spolupráce akademického výzkumu a firem a dalšími faktory. Jako strategický cíl je zde formulováno zvýšení rozsahu a intenzity spolupráce a transferu znalostí mezi akademickou sférou a firmami v kraji. Toho by mělo být dosáhnuto např. zřízením Pracoviště transferu technologií UP jako součást VTP UP – posláním tohoto pracoviště bude poskytování služeb usnadňující transfer znalostí a technologií do aplikační 34
sféry (např. asistence při ochraně duševního vlastnictví atp.), vybudováním Centra inovací Olomouc, které bude rozvíjet spolupráci mezi akademickou a podnikatelskou sférou, podporovat inovace v podnicích v kraji, zahájením projektu Inovační vouchery – spolufinancovací poukázky pro firmy na poskytnutí služby v oblasti výzkumu od vybraných výzkumných institucí, což by mělo podpořit spolupráci firem a výzkumných institucí a mnohými dalšími aktivitami.
2.2.3 Třetí prioritní oblast Třetí prioritní oblast nese název Služby a podpora pro inovativní firmy v klíčových oborech / hodnotových řetězcích kraje. Reaguje na problémy, jako jsou netechnické kompetence firem zejména v oblasti strategického plánování, práci s trhy a zákazníky, řízení inovací apod., malé zastoupení velkých a silných klíčových firem a silná závislost místní ekonomiky na veřejném sektoru (veřejné služby ve zdravotnictví, vzdělávání, …). Strategického cíle - podpořit inovace ve stávajících firmách s největším potenciálem rozvoje, cestou poskytování specializovaných informací, služeb a potřebné infrastruktury – by mělo být dosaženo pomocí právního servisu pro malé a střední firmy – např. pomoc s ochranou vlastních výsledků výzkumu a vývoje atd., dále prověřením kvality a zprostředkování nabídky existujících služeb pro místní firmy na míru, zapojením firem do mezinárodních programů – např. CzechAccelerator65 a další projekty. Další strategický cíl má za úkol podpořit vznik nových inovativních firem a aktivit, k čemuž by
měly
sloužit
tyto
aktivity:
zřízení
druhého
podnikatelského
inkubátoru
Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého (dále také VTP UP), jelikož první je již naplněn, aktivní politika atrakce žádoucích typů přímých zahraničních investic do kraje a další.
2.3 Regionální inovační systém kraje V následujícím textu bude podrobněji popsán regionální inovační systém Olomouckého kraje, tedy údaje o podnicích, vysokých školách a zprostředkovatelích.
65
CzechAccelerator je projekt, který je zaměřen na rozvoj českých technologických malých a středních podniků na zahraničních trzích. Mezi cíle projektu patří nejen rozvoj manažerských zkušeností, ale především pomoc při komercionalizaci produktu, praktickém uplatnění podnikatelského plánu a posílení marketingových a manažerských schopností. Projekt je realizován v rámci OPPI – prioritní osa 6. 35
2.3.1 Podniky Počet ekonomických subjektů v Olomouckém kraji je 135 134, v tabulce č. 5 je pak uveden výčet vybraných subjektů. Tabulka 5: Přehled vybraných ekonomických subjektů v Olomouckém kraji Celkový počet ekonomických subjektů (stav k 30. 6. 2012) - FO podnikající dle ŽZ nezapsané v OR - FO podnikající dle jiných zákonů než živ. a zákona o zem. nezapsané v OR - Společnosti s ručením omezeným - Akciové společnosti - Družstva - Zahraniční osoby - a další Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů www.czso.cz
135 134 101 699 8 847 10 738 768 606 2 208 10 268
V katalogu Asociace inovačního podnikání lze najít databázi s přehledem inovačních firem v regionech. V Olomouckém kraji jich je zaznamenáno 147 (18 v okrese Prostějov, 66 v okrese Olomouc, 26 v okrese Přerov, 32 v okrese Šumperk a pět v okrese Jeseník). V okrese Olomouc jsou to například tyto: BioApex, s.r.o., BioPatterns, s.r.o., DSL Food, s.r.o., Farmak, a.s., Grundfos, s.r.o., Moravské železárny, a.s., NanoTrade, s.r.o., OLPRAN, s.r.o. a další.66
2.3.2 Vysoké školy a výzkumné ústavy K veřejným vysokým školám patří v Olomouckém kraji Univerzita Palackého v Olomouci (dále také UP OL) a k soukromým pak Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. a Vysoká škola logistiky o.p.s. (Přerov). Tabulka č. 6 obsahuje přehled počtu studentů na jednotlivých školách a fakultách. Nejvíce studentů (přes 93 %) je zaznamenáno samozřejmě na Univerzitě Palackého v Olomouci, která má dlouhou historii – rok založení 1573. Na jejích osmi fakultách jsou v rámci bakalářských, magisterských a doktorských programů nabízeny různé obory. Ačkoli nejvíce studentů je na Filozofické fakultě, budou zde uvedeny některé obory, které korespondují se zaměřením firem ve zdejších klastrech a VTP. Jsou to hlavně obory nabízené na Přírodovědecké fakultě, tedy obory chemie, geografie, výpočetní technika, optometrie, biologie, nanotechnologie, mamtematika, fyzika, biochemie, biofyzika, bioinformatika, molekulární a buněčná biologie, aj.67
66
Asociace inovačního podnikání: Podrobný výběr [on-line]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné http://www.techprofil.cz/find.asp?SearchForm=Detail 67 Univerzita Palackého Olomouc: Studijní obory [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné http://www.upol.cz/nc/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory 36
na: na:
Tabulka 6: Přehled počtu studentů a absolventů VŠ v Olomouckém kraji v roce 2011
Vysoké školy, fakulty
Studenti státního občanství ČR v tom studium distanč z toho celkem prezen ní ženy celkem ční a kombinované
Absolventi
jiného státního občanství
celkem
Univerzita Palackého v Olomouci 22 367 15 431 21 022 15 315 5 820 1 345 Lékařská fakulta 2 131 1 382 1 501 1 245 256 630 Fakulta zdravotnických věd 747 672 729 352 377 18 Filozofická fakulta 5 547 4 088 5 194 3 917 1 282 353 Právnická fakulta 2 007 1 324 1 911 1 865 46 96 Cyrilometodějská teologická Fakulta 1 327 988 1 279 567 712 48 Přírodovědecká fakulta 3 804 2 059 3 677 3 435 244 127 Pedagogická fakulta 4 736 3 992 4 707 2 821 1 913 29 Fakulta tělesné kultury 2 271 1 059 2 222 1 234 1 004 49 Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 847 352 744 306 438 103 Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. 738 421 726 406 320 12 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů www.czso.cz
z toho ženy
4 969 318 283 1 369 346
3 801 213 275 1 107 263
277 693 1 235 453
215 414 1 077 242
322
154
205
133
Vedle vzdělávacích aktivit je hlavní činností školy také výzkumná a tvůrčí činnost. Mezi vědecká pracoviště patří např. Společná laboratoř optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR, Laboratoř
růstových
regulátorů,
Laboratoř
experimentální
medicíny
či
Centrum
kinantropologického výzkumu. UP OL zahájila také realizaci projektů Biomedicína pro regionální
rozvoj
a lidské zdroje (BIOMERDEG),
Centrum
regionu
Haná pro
biotechnologický a zemědelský výzkum (CRH), atd. Zajímavou informací je, že finanční podíl určený na podporu vědy a výzkumu dosáhl cca 34% rozpočtu UP. Univerzita dosahuje výborných výsledků ve vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti (počet nejprestižnějších publikací činil 0,5 publikace na akademického pracovníka).68 Na Vysoké škole logistiky v Přerově studuje 847 studentů, což je zhruba 3,5 % z celkového počtu studentů VŠ v kraji. Tato vysoká škola nabízí v bakalářském programu obory jako
68
Univerzita Palackého Olomouc: Věda, výzkum, tvorba [on-line]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné na: http://www.upol.cz/veda-vyzkum-tvorba/ 37
Dopravní logistika, Logistika služeb, Informační management, Logistika cestovního ruchu a Logistika letecké dopravy. V magisterském a doktorském lze pak studovat dále Logistiku.69 Moravskou vysokou školu Olomouc v roce 2011 navštěvovalo 738 studentů, což je cca 3 % celého počtu VŠ studentů v kraji. Mezi bakalářské studijní obory, které tato VŠ poskytuje, patří Podniková ekonomie a management, Management a ekonomika ve veřejném sektoru, Podnikové informační systémy (Manažerská informatika). Další navazující programy škola nemá.70
2.3.3 Podpora ekonomického rozvoje – zprostředkovatelé Olomoucký kraj se ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Olomouckého kraje, regionální pobočkou Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Agentury CzechTrade snaží vytvářet optimální podmínky pro rozvoj všech oblastí podnikatelských aktivit. Svazek obcí střední Moravy (SOSM) je dobrovolným svazkem obcí převážně Olomouckého kraje, ale zasahuje i do oblastí kolem Moravské Třebové, Rýmařova a jižní Moravy. Zabezpečuje zejména koordinační a poradní funkce a usiluje o hospodářský a kulturní rozvoj měst a obcí střední Moravy (v současnosti sdružuje 133 obcí). Podporou ekonomického rozvoje se dále zabývá Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy, jejíž náplní je řešení regionálních problémů a koordinace strategií rozvoje regionu. Dále je to taktéž Agrární komora České republiky, která podporuje podnikatelské aktivity v zemědělství, potravinářství a lesnictví, a Místní akční skupiny a Mikroregiony.71 K růstu inovačního potenciálu přispívají i zdejší klastry a vědeckotechnický park, o kterých bude pojednáno níže.
2.3.4 Vědeckotechnický park Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci72, založený v roce 2000 pod názvem Centrum pro inovaci a transfer technologií UP, je samostatnou hospodářskou jednotkou Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem VTP UP je přispívat k růstu ekonomické úrovně kraje prostřednictvím podpory rozvoje inovativních firem, vzniku spin-off a start-up 69
Vysoká škola logistiky o.p.s.: Studijní programy a obory [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.vslg.cz/page/67820.studijni-programy-a-obory/ 70 Moravská vysoká škola Olomouc: Studijní obory [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.mvso.cz/o-mvso/studijni-obory/ 71 Olomoucký kraj: Informace pro investory [on-line]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: http://www.krolomoucky.cz/clanky/dokumenty/125/informace-pro-investory.pdf 72 Konzultace s panem Ing. Radkem Žilkou a Vědeckotechnický park Univerzity Palackého: O nás [on-line]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné na: http://www.vtpup.cz/o-nas.html
38
firem s důrazem na využití potenciálu UP OL. Provoz VTP UP probíhá ve dvou budovách. V bloku A se nachází 8 víceúčelových místností – laboratoří na rozloze 1 707 m2. V bloku B je k dispozici 1040 m2, kde je umístěno 19 kanceláří, dva poloprovozy, virtuální kancelář a školicí místnost. V příštím roce je pak v plánu výstavba bloku C, která má být financována z programu Prosperita v rámci OPPI. V ní by měly být zřízeny hlavně laboratoře. Tento záměr byl zmíněn již v RIS OK. Jelikož je VTP UP hospodářskou jednotkou UP OL, je tento park financován převážně univerzitou, z menší části pak svými provozními činnostmi. K tomu byl vytvořen Fond investičního majetku (FIM), do kterého plynou hlavně příjmy z nájmů. Vznik VTP UP byl podpořen získáním grantové podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a z prostředků pilotního programu Phare. Výstavba druhé budovy byla financována taktéž z programu Phare a dovybavení prostor a provoz Podnikatelského inkubátoru pak z prostředků OPPI, prostředků Krajského úřadu a Univerzity Palackého. Hlavní službou, kterou VTP UP nabízí, je pronájem prostor v nemovitostech spravovaných VTP UP. Výše zmíněné budovy jsou určeny k pronájmu pro účely podnikání začínajících subjektů a inovativních podniků. V tomto případě je přihlíženo k osobě žadatele a předmětu jeho podnikání. Část prostor je pak pronajímána v Podnikatelském inkubátoru, kde je poskytován pronájem a poradenské služby za zvýhodněné ceny nebo zdarma pro firmy, které budou vybrány do inkubačního programu. Tento program trvá zpravidla tři až pět let. Postupně je jim poskytována sleva ve výši 50 %, 30 % a 20 % z výše regulérního nájmu. Způsob výběru firem probíhá na základě vyplnění formuláře, předložení podnikatelského záměru o několika stranách a splnění alespoň dvou ze čtyř kritérií, kterými jsou: -
působení
v jednom
ze
sektorů
hi-tech
(letecký,
kosmický,
farmaceutický,
elektrotechnický, výroba počítačů) nebo výroba hi-tech produktů – mělo by jít o vývoj a výrobu progresivních technologií či výrobků; -
spolupráce s vysokou školou či předpoklad k zahájení takové spolupráce;
-
využívání výstupů vědy a výzkumu při podnikání;
-
činnosti musí mít povahu moderních aktivit s nízkým podílem surovinových a energetických vstupů v objemu finálního produktu a jeho ceně, atd.
Následně dochází ke schvalování Radou VTP UP, jejímiž členy jsou rektor UP, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro regionální rozvoj, vedoucí odboru strategického rozvoje 39
Olomouckého kraje, primátor statutárního města Olomouc a vedoucí oddělení hospodářského rozvoje statutárního města Olomouc. Většinou je schváleno asi osm z deseti případů. Existují ale i výjimky, jsou přijaty neinkubované firmy – např. STORMWARE, s.r.o., které byly přijaty z jiných důvodů, a zároveň tím bylo umožněno profinancování aktivit parku. Dále jsou zde poskytovány služby odborného poradenství akademickým pracovníkům, zaměstnancům a studentům UP ohledně zahájení a rozvoje podnikání mimo UP. Konzultant se věnuje případnému zájemci o toto poradenství např. se záležitostmi jako je podnikatelský záměr, marketingový průzkum, průzkum trhu, vedení účetních a ekonomických agend atd. V roce 2011 bylo toto poradenství poskytnuto více jak dvaceti zájemcům. Za zmínku stojí i projekt „Podnikavá hlava“, který je realizován každoročně od roku 2010. V minulém roce bylo 60 přihlášených a 45 odevzdaných podnikatelských záměrů, vítězem se stala paní Kamila Báťková, jejíž soutěžní příspěvek nesl název „Výroba bylinkových sirupů“. VTP UP slouží jako kontaktní místo UP pro třetí osoby z podnikatelské sféry s cílem podpořit transfer vědy a výzkumu do praxe. Jelikož univerzita disponuje kvalitním přístrojovým zaměřením, mohou tak firmy využít tohoto technického vybavení díky Katalogu přístrojů a služeb univerzity, na základě kterého si mohou vybrat přístroje a následně je ve spolupráci s VTP UP použít ke svému záměru. Tato činnost má ale spíše charakter doplňkový. K dalším činnostem ještě patří zajišťování ochrany duševního vlastnictví UP (patentové poradenství, pomoc s publikací vědeckých výsledků, atd.), poskytování virtuálních kanceláří a jiné. Jak bylo zmíněno výše, spolupráce s univerzitou funguje na několika úrovních. Za zmínku ještě stojí školící moduly vytvořené jako předměty typu C, které si mohou zapisovat všichni studenti UP. Předměty s názvy – Zaměstnanec, Budoucí zaměstnavatel, Budoucí podnikatel, Manažer, Znalostní pracovník, Absolvent modulu, Práce a podnikání v EU a Praxe ve virtuálním prostředí – jsou koncipovány velmi prakticky a jsou vyučovány odborníky. Pro veřejnost je pak pořádán cyklus seminářů JsmePodnikání a JsmeMarketing, které jsou někdy zdarma, někdy za poplatek. Semináře vedou úspěšní podnikatelé jako je např. pan inženýr Radim Jančura. Cyklus s názvem JsmeMarketing navštěvuje zhruba 75 % firem a 25 % studentů, druhý cyklus naopak navštěvují více studenti (70 %), méně pak firmy (30 %). Nedávno byl založen taktéž UP Business Club, který nabízí pro registrované členy přístup
40
k databázi různých videonahrávek z prezentací. Členové klubu mají první setkání v dubnu tohoto roku přímo ve VTP, kde budou sdílet zkušenosti, absolvovat konzultace, atd. Obsazenost ve VTP UP je v poslední době cca 80 - 90 % (momentálně 3-4 kanceláře volné). Podíl zahraničních firem na celkovém počtu firem ve VTP UP je nulový, ale ve vizi, kterou si VTP UP stanovilo do roku 2015, zaznělo, že by se zde v budoucnu měly zasídlit tři mezinárodní firmy z oboru. Zaměření firem je převážně na obory, jako jsou nanotechnologie, biomedicína, mezi ostatní firmy patří IT (10 %) a jiné. Podíl absolventů VŠ zaměstnaných ve VTP UP se pohybuje mezi deseti až patnácti procenty. Zástupce VTP UP se aktivně podílel na přípravě RIS OK, byl členem odborné komise. VTP UP je tedy součástí regionálního inovačního systému. Spolupráce s krajem a městem funguje, již výše bylo zmíněno, že VTP UP vznikl za přispění Krajského úřadu a města. Město Olomouc pronajímá pozemky, na kterých VTP UP stojí, kraj i město jsou partnery soutěží (Podnikavá hlava, Podnikatel v sukni, …) a jejich zástupci jsou členy Rady VTP UP. VTP UP je zapojen do projektu SPINNET (spolupráce, inovace, networking), což je společný projekt vybraných vysokých škol, VTP a členů Společnosti vědeckotechnických parků. Cílem je podpora spolupráce mezi partnery projektu, která by měla přispět k rozvoji a podpoře inovačních aktivit např. formou workshopů, neformálních setkání či výměny zkušeností, atd.
2.3.5 Klastry V Olomouckém kraji se nachází tři klastry, které se zaměřují na nanotechnologie, medicínu a chemii. Níže budou blíže představeny. Seznam firem, které jsou součástí klastru, je přiložen v příloze č. 5. Cílem Českého nanotechnologického klastru je vybudovat v Olomouckém kraji silné zastoupení úzce spolupracujících
Obrázek 1:Logo Českého nanotechnologického klastru
firem a institucí, které se zaměřují na nanotechnologie ve vzdělávání, výzkumu a vývoji, technologiích a které navzájem spolupracují. Hlavní náplní je informační a technologický transfer, poradenství, vzdělávání, věda a výzkum a propagace. Mezi přínosy tohoto klastru se řadí
41
Zdroj: Webové stránky Českého nanotechnologického klastru
informační potenciál klastru, vzdělávání firem o nanotechnologiích, zlepšení výzkumu a vývoje, informovanost včetně vytvoření databáze informací.73 Olomoucký
klastr
inovací
je
seskupení
regionálně
propojených společností a institucí terciálního vzdělávání za účelem
podpory
a
rozvoje
inovací
a
Obrázek 2: Logo Olomouckého klastru inovací
zvýšení
konkurenceschopnosti členů družstva. Jedná se např. o tyto činnosti poskytování software a poradenství v oblasti software a hardware; zpracování dat, služby databank, správa sítí; výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo
Zdroj: Webové stránky Olomouckého klastru inovací
společenských věd atd.74 Strategie klastru MedChemBio spočívá ve vybudování
struktury,
která
by
Obrázek 3: Logo klastru MedChemBio
nabízela
podporu jak členům klastru, tak novým subjektům a celkově by umožnila nový rozvoj dané vědecko-technické oblasti a regionu.
Zdroj: Webové stránky klastru MedChemBio
Mezi hlavní cíle patří poradenská činnost pro česká vědecká pracoviště v oblasti přenosu technologií, vznik spin-off firem v dané oblasti, zhodnocení duševního vlastnictví, atd.75
73
Český nanotechnologický klastr: Český nanotechnologický klastr [on-line]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné na: http://www.nanoklastr.cz/ 74 Olomoucký klastr inovací: Olomoucký klastr inovací [on-line]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné na: http://www.ok-i.cz/Defaultcz.aspx 75 MedChemBio: Klastr MedChemBio [on-line]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné na: http://www.medchembio.cz/onas/klastr-medchembio.html 42
3 PODNIKÁNÍ A INOVACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Moravskoslezský kraj (dále také MSK) je totožný se správní jednotkou NUTS II – Moravskoslezsko, jeho rozloha je 5 426,8 km2. Počet obyvatel byl 1 247 373 (k 1. 1. 2012). Tento kraj se člení na šest okresů (Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek); 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Bruntál, Krnov, Rýmařov, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Třinec, Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná, Orlová, Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín, Odry, Hlučín, Kravaře, Opava, Vítkov, Ostrava) a 300 obcí. Mapa kraje je přiložena v příloze č. 4.
3.1 Charakteristika kraje I u tohoto kraje budou zmíněny demografické údaje, údaje o zaměstnanosti a struktuře průmyslu a ekonomické údaje.
3.1.1 Demografické údaje, zaměstnanost a struktura průmyslu Pokles počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji se opakuje od roku 2009. Důvodem je opět výrazný přirozený pokles a vysoké migrační saldo (extrémně malý počet přistěhovaných). Kraj má tak ve své historii nejnižší počet obyvatel, navíc žádný z krajů, kde je evidovan také pokles počtu obyvatelstva, nezaregistroval úbytek až v tak velkém měřítku. I nadále ale kraj zůstává třetím největším co do počtu obyvatel (hned po Praze a Středočeském kraji).76 Míra ekonomické aktivity se v posledních letech nijak výrazně neměnila, v roce 2012 činila 56,8 %. V souvislosti s mírou registrované zaměstnanosti nelze mluvit o pozitivním vývoji, k 1. 1. 2012 se rovnala 10,8 %. Co se zde ale projevuje, je rostoucí míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Průměrná měsíční mzda dosahovala na začátku roku 2012 k částce 22 779,Kč. Počet zaměstnaných v národním hospodářství v roce 2011 byl 546,2 tis., nejvyšší počet z nich byl zaznamenán u zpracovatelského průmyslu, menší měrou pak u velkoobchodu a maloobchodu, stavebnictví a zdravotní a sociální péče.77 Podrobnější přehled je uveden v tabulce č. 7.
76 77
Český statistický úřad, 2012, str. 7-8 Český statistický uřad, 2012, str. 12-17 43
Tabulka 7: Přehled zaměstnanosti v NH v roce 2011 dle CZ - NACE v Moravskoslezském kraji Odvětví CZ - NACE
Počet zam. v tis. Zemědělství, lesnictví, rybářství 11,0 Těžba a dobývání 20,7 Zpracovatelský průmysl 165,1 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 7,7 Zásob. vodou, činnosti související s odpady 4,9 Stavebnictví 39,9 Velkoobchod a maloob., opr. mot. vozidel 63,3 Doprava a skladování 33,2 Ubytování, stravování a pohostinství 15,6 Informační a komunikační činnosti 14,4 Peněžnictví a pojišťovnictví 11,9 Činnosti v oblasti nemovitostí 3,7 Profesní, vědecké a technické činnosti 14,9 Administrativní a podpůrné činnosti 16,6 Veřej. správa a obrana, pov. soc. zabezpečení 32,2 Vzdělávání 31,5 Zdravotní a sociální péče 39,9 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 6,0 Ostatní činnosti 9,4 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů www.czso.cz
V tabulce č. 8 lze vidět, že vyšší zastoupení ve zpracovatelském průmyslu mají podniky zaměřené na výrobu kovových konstrukcí, strojů a zařízení, motorových vozidel, základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství a výrobu potravinářských výrobků. Tabulka 8: Přehled průměrného počtu podniků podle CZ – NACE v roce 2011 v Moravskoslezském kraji Počet průmyslových podniků – z toho zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výroba dřevěných, korkových a proutěných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl 44
233 - 214 18 1 3 3 2 5 3 1 3 3 9 8 19 38 5 8 28 27 8 4 1
Opravy a instalace strojů a zařízení Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů na www.czso.cz
17
Mezi významné firmy v oblasti zpracování kovů patří např. Novogear, v oblasti strojírenství to jsou BONATRANS Group, Czech Slag – Nová Huť, Dakon, Kovona, a další. Firmy působící v hutnictví jsou ArcelorMittal Ostrava a.s. či EVRAZ VÍTKOVICE STEEL. V potravinářském průmyslu Pivovar Ostravar, Pivovar Radegast, Opavia LU, Nowaco Czech Republic. U automobilového průmyslu jsou to firmy jako AUTO Heller, Hyundai Motor Manufacturing Czech, Rossingnol Galvanik CZ, Tatra. K dalším pak bezesporu patří OKD, a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a ČEZ, a.s.78
3.1.2 Ekonomické údaje HDP Moravskoslezského kraje mělo obdobný vývoj jako v celé republice, tzn. po vstupu do EU růst, v období recese pokles a od té doby opět růst. V roce 2010 byla výše HDP 369 908 mil. Kč b.c., což činilo 9,8 % podílu kraje na HDP ČR. Výdaje na výzkum a vývoj mají podobný průběh, v posledních letech vědeckovýzkumná základna zaměstnává stále více lidí a i výdaje do této oblasti rostou. Počet registrovaných ekonomických subjektů taktéž roste – mimořádný nárůst počtu osob podnikajících podle živnostenského zákona.79 V rámci projektu “Rozvoj kompetencí strategického, procesního a projektového řízení a kvality”, který měl za cíl lépe zaměřit nástroje finanční podpory do znevýhodněných oblastí, byla zpracována Socioekonomická analýza Moravskoslezského kraje (v Návrhu řešení socioekonomicky znevýhodněných oblastí MSK – analytická část), kde jsou definovány znevýhodněné oblasti. V návrhové části jsou pak dle území navržena konkrétní opatření, která by měla vést ke snížení disparit v kraji. V oblasti Jesenicka jsou např. uvedeny u problémového okruhu Podpora podnikání tato opatření: Vzdělávání a poradenství pro začínající podnikatele, Aktivní marketing investičních příloežitostí a další. Na Karvinsku je pak navrženo v rámci problémového okruhu Podpora zvyšování zaměstnanosti opatření s názvem Koordinace programů a projektů na podporu zaměstnanosti na krajské a místní úrovni a efektivní využití finančních zdrojů EU pro tyto účely.80 78
Moravskoslezský kraj: Úspěšní investoři v kraji [on-line]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: http://podnikatel.krmoravskoslezsky.cz/uspesni_investori.html 79 Český statistický úřad, 2012, str. 20-24 80 Moravskoslezský kraj: Návrh řešení socioekonomicky znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/rozvoj_kraje/navrh-resenisocioekonomicky-znevyhodnenych-oblasti-moravskoslezskeho-kraje-15905/ 45
3.2 Regionální inovační strategie kraje První regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje byla stanovena pro období 20032009, od té doby byla ale již vypracována druhá strategie, a to Agenturou pro regionální rozvoj, a.s. v lednu roku 2012. Zastupitelstvo kraje nejprve schválilo Regionální inovační strategii Moravskoslezského kraje (dále také RIS MSK) na období 2010 – 2016, a to v září roku 2010, ale poté se v souvislosti s přípravami na nové programovací období EU 2014+ rozhodlo strategii aktualizovat dle strategických dokumentů EU a ČR a zároveň tedy prodloužit do roku 2020. V dokumentu RIS MSK je definována vize, která je: „Moravskoslezský kraj usiluje stát se progresivně a dynamicky se rozvíjejícím znalostně orientovaným regionem střední Evropy stavějícím na specifickém know-how koncentrovaném v tradičních odvětvích kraje ve vzájemné interakci s novými perspektivními odvětvími odrážejícími trendy současné globální ekonomiky. Klíčovým faktorem tohoto rozvoje se stane koordinovaná a systémová podpora excelentního výzkumu a vývoje s důrazem na aplikaci jeho výsledků v podobě inovací v komerční sféře se schopností prosadit se na globálních trzích. K tomu dopomůže kvalitní systém celoživotního učení rozvíjející kvalifikaci pracovní síly, která je tvořena technicky zdatnými a kreativními lidmi.“ A z této formulované vize vyplývá cíl, který zní takto: „Zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Moravskoslezského kraje na globálních trzích.“ Již původní strategie se soustředila na vybraná tradiční regionální odvětví se silným inovačním potenciálem do budoucna, na nová perspektivní odvětví, na podporu navazování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji atd. Zároveň i tam byla zdůrazněna spolupráce a výměna informací mezi subjekty regionálního inovačního systému formou partnerství při přípravě a realizaci společných projektů strategie. To vše v nové strategii zůstalo a dále zde byly zahrnuty nové specifické cíle a inovační nástroje vycházející zejména ze strategie Evropa 2020 za účelem získání velkého portfolia inovačních nástrojů do RIS MSK, ale také za účelem vytvoření podmínek pro získání maximálního množství prostředků ze SF a dalších finančních zdrojů EU na výzkum a vývoj. Analytická část byla zpracována již pro původní strategii a vzhledem ke krátkému časovému rozestupu obou strategií ji nebylo nutno vytvářet znovu. Co ale přibylo u jednotlivých cílů, jsou indikátory naplňování s cílovou hodnotou do 46
roku 2020. Aktualizace RIS probíhala společně s aktualizací Strategie rozvoje kraje za účasti odborníků z řad firem, univerzit, výzkumných ústavů, klastrových organizací a veřejného sektoru, čímž bylo zabráněno eventuální duplicitě podporovaných aktivit. Je nutno podotknout, že v této verzi byly zohledněny původní nedokonalosti. V RIS MSK jsou stanoveny následující priority: 1. Transfer technologií 2. Lidské zdroje 3. Internacionalizace 4. Koordinace a implementace RIS Zde jsou u jednotlivých priorit uvedeny specifické cíle a indikátory naplňování cíle. Celá strategie je k dispozici na stránkách Moravskoslezského kraje.81
3.2.1 První a druhá prioritní oblast První priorita s názvem Transfer technologií je zaměřena na posílení transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti ze znalostních institucí do firem, na realizaci smluvního výzkumu ve výzkumných institucích a také na zakládání nových spin-offs a inovativních start-ups firem. K naplnění priority bylo formulováno několik specifických cílů jako: podpora transferu a komercializace výsledků výzkumné a vývojové činnosti (indikátorem je zde počet podniků s produktovou inovací novou na trhu / celkový počet podniků – úroveň Jihomoravského kraje (indikativně 20 %) do roku 2020); podpora realizace smluvního výzkumu pro soukromý sektor ve výzkumných organizacích v MSK (indikátory: nárůst objemu smluvního výzkumu pro soukromý sektor na univerzitách a zvyšování podílů smluvního výzkumu pro soukromý sektor na celkových příjmech univerzit – stanoveno konkrétně); podpora zakládání a rozvoje spin-offs a inovativních start-ups (indikátor: počet nově založených spin-offs/inovativních start-ups82/ – 20 firem v roce 2020 (2 firmy ročně); a další cíle.
81
Moravskoslezský kraj: Regionální inovační strategie [on-line]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné na: http://verejnasprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/ris_msk_2010_2020.pdf 82 Firma spin-off je dle Národní inovační strategie firma vzniklá za účelem komercializace výsledků výzkumu, tím způsobem, že jeden či několik zaměstnanců organizaci opustí a vytvoří novou. Start-up je pak dle Podnikatelského inkubátoru VŠB-TUO začínající firma se zajímavým nápadem a inovační myšlenkou. 47
Priorita druhá - Lidské zdroje – je zacílena na potřebu zvýšit odborné kompetence lidských zdrojů o znalostní ekonomice, potřebu zvýšit odbornou kvalifikaci lidských zdrojů ve znalostních institucích pomocí motivačních systémů a na přilákání špičkových výzkumníků ze zahraničí pro zajištění úspěšné realizace projektů výzkumných center podpořených z OP VaVpI. K tomu by měly sloužit specifické cíle: zvýšení odborných kompetencí lidských zdrojů o znalostní ekonomice (indikátor: počet vzdělávacích akcí – 20 akcí do roku 2020); zvýšení odborné kvalifikace a dalších dovedností lidských zdrojů ve znalostních institucích (indikátory: počet finančně podpořených doktorandů a absolventů doktorského studia na univerzitách v MSK – 805 do roku 2020 a počet uskutečněných vzdělávacích projektů – 15 do roku 2020) a také cíl zvýšení žádoucí mobility lidských zdrojů ve znalostních institucích (z/do MSK), měřen indikátory: počet zahraničních výzkumných pracovníků na univerzitách v MSK – 390 do roku 2020 a počet výzkumných pracovníků a PhD studentů účastnících se zahraničních stáží – 540 do roku 2020.
3.2.2 Třetí a čtvrtá prioritní oblast Třetí prioritou je Internacionalizace, ta by měla být zaměřena na využívání příležitostí v oblasti navazování kontaktů a transferu know-how, na slabou účast subjektů inovačního systému MSK v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje a na analýzu budoucích trendů vývoje technologií a poptávky po nich na zahraničních trzích v klíčových odvětvích. K tomu by měly sloužit specifické cíle: podpora navázání mezinárodních kontaktů a účasti v mezinárodních iniciativách a projektech VaV (indikátory: počet identifikovaných příležitostí k mezinárodní spolupráci – 100 do roku 2020 a počet mezinárodních VaV projektů s účastí subjektů MSK – 30 do roku 2020) a také zvyšování informovanosti malých a středních firem o trendech vývoje technologií a zahraničních trhů (indikátor: počet zpracovaných studií o technologických trendech a vývoji poptávky na zahraničních trzích – 4 studie do roku 2020). Čtvrtá priorita s názvem Koordinace a implementace RIS je věnována odstraňování paralelnosti a duplicit aktivit ve výzkumu a vývoji u jednotlivých subjektů inovačního systému, nastavení efektivního a transparentního systému implementace strategie založeného na jednoletých akčních plánech a propagaci a medializaci RIS. Specifickým cílem je zajištění koordinace subjektů inovačního systému, implementace a propagace RIS, což by mělo být 48
zajištěno určitým počtem zasedání Koordinační rady RIS, určitým počtem realizovaných kulatých stolů, několika zpracovanými akčními plány a monitorovacími zprávami a deseti zpracovanými propagačními plány do roku 2020. K této strategii byly již sestaveny dva akční plány, poslední zveřejněný na rok 2012, kde jsou u jednotlivých prioritních oblastí uvedena konkrétní opatření v podobě projektů. Součástí akčního plánu mimo popisu projektů je i harmonogram, souhrnný a podrobný finanční plán. Celé znění akčního plánu je k dispozici na stránkách Regionální inovační strategie MSK.83
3.3 Regionální inovační systém kraje Stejně jako u Olomouckého kraje, budou i zde popsáni aktéři regionálního inovačního systému Moravskoslezského kraje.
3.3.1 Podniky Tabulka č. 9 uvádí přehled vybraných ekonomických subjektů v kraji, kterých je zde 244 756, z toho nejvyšší zastoupení je z řad fyzických osob podnikající dle ŽZ nezapsané v OR. Tabulka 9: Přehled vybraných ekonomických subjektů v Moravskoslezském kraji Celkový počet ekonomických subjektů (stav k 30. 6. 2012) - FO podnikající dle ŽZ nezapsané v OR - FO podnikající dle jiných zákonů než živ. a zákona o zem. nezapsané v OR - Společnosti s ručením omezeným - Akciové společnosti - Družstva - Zahraniční osoby - a další Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů www.czso.cz
244 756 183 023 8 638 22 801 2 023 1 671 4 964 21 636
V tomto kraji je v databázi Asociace inovačního podnikání zaznamenáno 182 inovačních firem, z toho 10 firem v okrese Bruntál, 26 v okrese Frýdek-Místek, 22 v okrese Karviná, 18 v okrese Nový Jičín, 21 v okrese Opava a nejvíce 85 v okrese Ostrava. K inovačním firmám v okrese Ostrava se řadí např. AGRO-EKO spol s.r.o., Dalkia Česká republika, a.s., Energosteel, s.r.o., Ferrmon, s.r.o., Moravskoslezské Drátovny, a.s., Vítkovice, a.s. aj.84
83
Regionální inovační strategie MSK: Akční plán 2012 [on-line]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné na: http://www.rismsk.cz/soubory_materialy/6_1.pdf 84 Asociace inovačního podnikání: Podrobný výběr [on-line]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné na: http://www.techprofil.cz/find.asp?SearchForm=Detail 49
3.3.2 Vysoké školy a výzkumné ústavy Mezi veřejné vysoké školy v Moravskosleském kraji patří Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (dále také VŠB – TUO). Soukromé jsou pak tyto: Vysoká škola podnikání, a.s. (Ostrava) a Vysoká škola sociálně správní a Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s.. Tabulka č. 10 uvádí přehle počtu studentů a absolventů na jednotlivých školách a fakultách v kraji. Tabulka 10: Přehled počtu studentů a absolventů v Moravskoslezském kraji v roce 2011
Vysoké školy, fakulty celkem
z toho ženy
Studenti Absolventi státního občanství ČR v tom studium jiného distanč státního z toho celkem ní občanženy celkem prezenč a ství ní kombinované 9 802 6 710 3 128 359 2 555 1 852 1 220 831 390 110 465 354 738 380 358 1 136 119 2 370 1 773 602 95 576 463 2 105 1 730 375 66 407 224 3 057 1 668 1 403 36 856 610 355 355 51 118 84 7 912 4 872 3 061 518 1 957 1 576 2 466 1 678 793 130 484 377 1 413 626 788 3 493 431
Ostravská univerzita v Ostravě 10 161 7 249 Lékařská f. 1 330 1 037 F. sociálních studií 739 661 Filozofická f. 2 465 1 940 Přírodovědecká f. 2 171 1 100 Pedagogická f. 3 093 2 289 Fakulta umění 406 260 Slezská univerzita v Opavě 8 430 6 003 Filozoficko-přírodovědecká f. 2 596 1 707 F. veřejných politik 1 416 1 166 Obchodně podnikatelská f. v Karviné 4 214 3 004 3 836 2 361 1 480 studenti nezařazení pod fakultu 220 140 213 211 2 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 21 313 8 065 20 137 14 224 5 976 F. stavební 2 304 776 2 193 1 565 632 F. bezpečnostního inženýrství 1 656 432 1 609 979 630 F. strojní 2 221 152 2 173 1 587 587 F. elektrotechniky a informatiky 3 483 245 3 179 2 414 770 Hornicko-geologická f. 3 317 1 510 3 094 1 839 1 264 F. metalurgie a materiálového inženýrství 2 313 957 2 209 1 033 1 185 Ekonomická f. 5 985 4 001 5 647 4 737 911 studenti nezařazení pod fakultu 113 22 107 103 5 Vysoká škola podnikání, a. s., Ostrava 2 093 1 146 1 957 295 1 662 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. 399 299 396 134 262 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů www.czso.cz
50
378 7
962 18
753 15
1 177 111 47 48 305 223
5 057 367 326 540 612 982
2 360 129 95 42 37 498
104 338 6
437 1 776 18
206 1 352 2
136
1 022
595
3
93
68
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (dále také VŠB-TUO) existuje již více než 160 let, ale ve srovnání s olomouckou univerzitou je podstatně mladší. Ze všech VŠ v kraji má nejvyšší počet studentů – přes 21 tisíc v roce 2011. Výuka probíhá na sedmi fakultách s možností bakalářského, magisterského i doktorského studia. Na Hornickogeologické fakultě je možnost studovat např. v těchto programech: Geodézie a kartografie, Geologické inženýrství, Hornictví či Nerostné suroviny. Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství nabízí programy zaměřené na Ekonomiku a řízení průmyslových systémů, Materiálové inženýrství, Metalurgické inženýrství a Procesní inženýrství. Fakulta strojní poskytuje programy Strojírenství či Technologie letecké dopravy. Fakulta elektrotechniky a informatiky je zaměřena na programy Elektrotechnika, Informační a komunikační technologie či Projektování elektrických zařízení.85 Mezi vědecko-technologické organizace univerzity patří např. Centrum Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie, Centrum pokročilých inovačních technologií, Transfer technologií, Superpočítačové centrum VŠB-TU Ostrava a mnohé další.86 Druhý nejvyšší počet studentů je zaznamenán u Ostravské univerzity v Ostravě, která měla v roce 2011 počet studentů přes 10 tisíc. Nejvíce studentů bylo na fakultě Pedagogické, dále na Filozofické a Přírodovědecké. Nabízené studijní programy (bakalářské, magisterské i doktorské) nejsou nijak odlišné či významné. Věda, výzkum a tvorba tu probíhá, nikoli ale na významné úrovni.87 Slezská univerzita v Opavě měla v roce 2011 zaznamenáno přes 8 tisíc studentů, z nichž je nejvíce na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné, kde mohou studovat např. Bankovnictví, Ekonomiku podnikání, Evropskou integraci, Finance, Logistiku, Marketing a management či Veřejnou ekonomiku a správu. Na filozoficko-přírodovědné fakultě se studují jazyky, Archeologie, Český jazyk, Historie, Knihovnictví, Tvůrčí fotorafie a mnohé další. Fakulta veřejných politik v Opavě pak nabízí studium Moderních dějin, Sociální patologie
85
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava: Studijní programy [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.vsb.cz/cs/uchazeci/studijni-programy/home 86 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava: Věda a výzkum [on-line]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné na: http://www.vsb.cz/cs/univerzita/veda-a-vyzkum/ 87 Ostravská univerzita v Ostravě: Studijní programy [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.osu.cz/index.php?kategorie=13 51
nebo Ošetřovatelství. Obory lze zde studovat v programech bakalářských, magisterských i doktorských.88 Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě nabízí studium v jediném programu Ekonomika a management (bakalářské a navazující magisterské) – ve studijních oborech Podnikání, Podnikání a management v obchodu, Informatika a internet v podnikání.89 Na Vysoké škole sociálně-správní, Institutu celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. je možno studovat taktéž v jednom programu (pouze bakalářském), a to Hospodářská politika a správa, pod kterou spadají dva obory: Veřejná ekonomika a správa a taky Management v sociální sféře.90 Vědeckým výzkumem se v kraji zabývá např. Ústav geoniky Akademie Věd a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., pobočka Ostrava.
3.3.3 Podpora ekonomického rozvoje - zprostředkovatelé Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje, regionální
pobočka
Agentury
CzechInvest
a
CzechTrade
se
podílí
na
rozvoji
Moravskoslezského kraje. Dále se také na rozvoji a podpoře inovací účastní Podnikatelský inkubátor při VŠB – TUO, Podnikatelské a inovační centrum (BIC) Ostrava, Podnikatelský inkubátor STEEL IT a Vědecko-technologický park Ostrava.91 O vybraných institucích bude pojednáno v textu níže. BIC Ostrava, s.r.o. působí v rámci Moravskoslezského kraje od roku 1993, kdy probíhala restrukturalizace výrob u většiny velkých průmyslových firem. Nabídka služeb se od té doby rozrostla a momentálně jsou zde nabízeny služby spojené s pronájmem kanceláří ve Vědeckotechnickém parku a Podnikatelském inkubátoru nebo s poradenstvím, projektovým řízením a pomocí se žádáním o dotace. Dále je zde možnost využívat vybavení a služby
88
Slezská univerzita v Opavě: Studijní programy a katalog předmětů [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://ects.slu.cz/?lang=cs 89 Vysoká škola podnikání: O škole [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.vsp.cz/o-skole 90 Vysoká škola sociálně-správní Havířov: Obory [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.vsss.cz/studium/prog_hosp.html 91 Moravskoslezský kraj: Instituce VaV [on-line]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné na: http://podnikatel.krmoravskoslezsky.cz/instituce_vav.html 52
Vědeckovýzkumného centra průmyslových aplikací anebo se přihlásit na vzdělávací kurzy. Plocha prostor k pronájmu činí 23 531 m2.92 Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava byl do provozu uveden v roce 2008. Tento inkubátor byl podpořen prostředky strukturálních fondů EU, statutárního města Ostravy, Nadačního fondu EVRAZ a vlastními prostředky univerzity. Firmy mají možnost buď si zde pronajmout prostory pro podnikání, nebo využít nejrůznějších vzdělávacích a poradenských služeb. Nejvíce firem, které se nachází v inkubátoru, se zabývá oblastí IT. Obsazenost se pohybuje okolo 95 %. Plocha pronajímatelných prostorů celkem je 2 831 m2.93 Podnikatelský inkubátor STEEL IT ve Třinci je provozován institutem EuroSchola, který nabízí teambuildingové kurzy, firemní vzdělávání, vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií či zapojení do příhraniční a mezinárodní spolupráce. Cílem je přenos nových nápadů a poznatků z ICT do praxe a vytvoření odpovídajících podmínek pro podnikání.94
3.3.4 Vědecko-technologický park V Moravskoslezském kraji se dále nachází Vědecko-technologický park Ostrava (dále také VTPO)95, což je akciová společnost založená v roce 1997. Cílem bylo vybudování pracoviště, a to ve spolupráci s univerzitami a vědeckými institucemi, které by sloužilo ke koordinaci vědeckého a technologického výzkumu. Obchodní podíly jednotlivých akcionářů, kteří stáli u zrodu tohoto projektu, jsou následující: -
Statutární město Ostrava (59, %)
-
Agentura pro regionální rozvoj (9,1 %)
-
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (13,6 %)
-
Ostravská univerzita v Ostravě (9,1 %)
-
Slezská univerzita v Opavě (9,1 %)
VTPO se nachází v těsném sousedství areálu VŠB-TUO. V provozu jsou momentálně čtyři budovy – provozní budova společnosti Ingeteam, a.s. (výstavba financovaná z vlastních 92
BIC Ostrava: BIC Ostrava, s.r.o. [on-line]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: http://www.bicova.cz/ Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava: O nás [on-line]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: http://inkubator.vsb.cz/ 94 STEEL IT: O inkubátoru [on-line]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: http://www.steel-it.cz/O-inkubatoru/ 95 Konzultace s paní Ing. Dagmar Matznerovou a Vědecko-technologický park Ostrava: Co je VTPO a jeho historie [on-line]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné na: http://www.vtpo.cz/profil/co-je-vtpo-a-jeho-historie 93
53
zdrojů), dále multifunkční budova PIANO (ve vlastnictví statutárního města Ostravy), která plní funkci nabídky pronájmu kancelářských ploch a administrativního a provozního centra parku, budova TANDEM s kancelářskými prostorami (ve vlastnictví statutárního města Ostravy, VTPO provozovatel) a Technologické centrum společnosti Elcom, a.s. (financováno ze soukromých zdrojů). Plocha celého areálu činí 10 ha, poměr zelených ploch v areálu je 30 – 40 %, komunikace tvoří cca 15 %, cca 30 % území areálu je zastavěno, kapacita pronajímatelných ploch tvoří 5 614 m2 a celkově zde bylo vytvořeno doposud cca 680 pracovních míst. Z hlediska hospodaření se jedná o obchodní společnost, která je samofinancovatelná, tj. generuje zisk. K financování zvýhodněných služeb pro klienty inkubátorů slouží vlastní výnosy z poskytovaných služeb. Prostředky EU jsou využívány z hlediska investičních akcí, minimálně na provoz VTPO. Služby VTPO by se daly rozdělit do dvou oblastí. První službou je IDEA Inkubátor, zde jsou přijímány především lidé/firmy s myšlenkou, která hodlá přinést na trh něco nového (např. novou technologii, know-how, atp.), je zde nabídnuta pomoc a podmínky tvůrčím lidem, kteří chtějí uplatnit své nápady, či si jen vyzkoušet jejich potenciál. Ti, kterým budou služby poskytnuty, budou mít k dispozici kancelářské prostory s připojením na internet na dobu cca 4 – 6 měsíců a také odbornou pomoc v podobě konzultantských služeb. Tato služba je poskytována za velice symbolickou cenu, což je i pro studenty velmi dostupné. Posláním je tedy zpřístupnit a podpořit vznik inovačního podnikání. Počet firem začínajících v IDEA Inkubátoru není příliš vysoký, podnikavých jedinců je v naší společnosti stále málo. Počet firem, které nepřežijí počáteční období je oproti tomu relativně velký, což je u firem typu start-up běžné a tuto skutečnost nelze vnímat negativně. Inkubátor je místo pro testování myšlenek. Na základě zkušeností nejen VTPO bylo zjištěno, že studenti a absolventi nejsou příliš motivováni zvolit jako cestu svého kariérního uplatnění vlastní podnikatelskou činnost. Proto VTPO pořádá semináře pro studenty, kde se setkávají s manažery z firem a diskutují o podnikání a oboru, který studují. Pokud je firma po absolvování IDEA Inkubátoru úspěšná, přesouvá se do Technologického Inkubátoru, který je zaměřen na technologicky orientované firmy nebo firmy s inovačním produktem. Technologický inkubátor je určen také pro firmy, které již existují delší dobu, ale přihází do VTPO s novým projektem. Při výběru firem jsou brána v potaz především 54
kvalitativní hlediska. Podmínkami umístění firem ve VTPO jsou charakter firmy (obor s vysokou přidanou hodnotou), charakter projektu, se kterým přichází, kvalitní podnikatelský plán a vytvoření pracovních míst. Hlavní podporou v Technologickém inkubátoru je poskytování zvýhodněného nájmu prostor a zastřešení činnosti firmy již zavedenou značkou VTPO. Smlouva se uzavírá na tři roky a nájemné je účtováno první rok se slevou 50 %, druhý rok 30 % a třetí rok 20 % z běžného komerčního nájmu ve VTPO. Firmy pak každý rok podávají reporty o jejich fungování. Obsazenost se od roku 2008 ve VTPO pohybuje v rozmezí 94 – 100 %. Na celkovém počtu firem mají jistý podíl i zahraniční firmy, některé jsou jen české, některé jsou v ČR založené, ale podíly vlastní zahraniční firmy. Oborové zaměření firem je z 80 % IT, dále pak elektrotechnika, strojírenství či alternativní energetické zdroje. Jednou z nutných podmínek zasídlení firmy ve VTPO je spolupráce s vysokými školami. Forma spolupráce je různá, od diplomových prací, přes stáže ve firmách pro společné projekty s univerzitami. Firma ELCOM, a.s. je příkladem spin-off firmy v Ostravě. VŠB-TU Ostrava je mimo akcionářského vztahu také partnerem v projektu SPINNET. VTPO se podílelo také na tvorbě RIS MSK. O tom, že RIS MSK není jen mrtvý dokument (z hlediska podpory inovačního podnikání), svědčí fungování Pracovní skupiny pro start-upy, jimiž členy jsou vedle VTPO také Centrum podpory inovací VŠB – TU Ostrava, BIC Ostrava, IT Steel Třinec a Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání Ostrava. Pracovní skupina se podílela na definování podmínek Fondu mikropůjček a připravuje s MSK další formy podpory začínajícím podnikatelům.
3.3.5 Klastry Moravskoslezský kraj je významný z hlediska počtu klastrů v něm umístěných. Následující přehled uvádí zaměření klastrů.
55
Moravskoslezský dřevařský klastr byl založen jako občanské sdružení v roce 2005 na základě výsledku
Obrázek 4: Logo Moravskoslezského dřevařského klastru
projektu – vyhledávací studie, jehož garantem je Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Hlavním cílem klastru je inovovat a rozvíjet klastr o aktivity, které
zlepšují
podmínky
pro
podnikání
v dřevozpracujícím průmyslu a které posilují vazby
Zdroj: Webové stránky Moravskoslezského dřevařského klastru
mezi výzkumem, VŠ a firmami.96 Národní strojírenský klastr, o.s. je dobrovolné sdružení organizací, které je zaměřeno strojírenské a
Obrázek 5: Logo Národního strojírenského klastru
související obory. Tento klastr propojuje velké firmy s jejich dodavateli obslužnými a logistickými firmami a s odbornými institucemi zaměřenými na vědu a výzkum, marketing, rozvoj lidských zdrojů a terciární vzdělání. Cílem je zvýšení konkurenceschopnosti členů
Zdroj: Webové stránky Národního strojírenského klastru
na domácích i zahraničních trzích. Lídry v tomto klastru jsou: Vítkovice Machinery Group, ŽĎAS, a.s. a Strojírny Třinec, a.s. Mezi aktivity patří nákupní aliance, dodavatelské řetězce, inovační projekty, vzdělávací projekty a propagační a rozvojové aktivity.97 Cílem IT Cluster je aplikace dosažených výsledků
Obrázek 6: Logo IT Cluster
v oblasti vědy a výzkumu a zajištění transferu do podoby komerčně orientovaných produktů. K posláním sdružení patří zejména vytvářet prostředí pro všestranný rozvoj odborníků v oblasti IT s cílem zajistit rozvoj lidských zdrojů pro členy sdružení; vytvářet podmínky
Zdroj: Webové stránky IT Cluster
pro maximální využití synergií výrobního a rozvojového potenciálu v IT a v souvisejících oborech či podporovat inovační procesy, výzkum a rozvoj činností provozovaných členy sdružení.98
96
Moravskoslezský dřevařský klastr: O klastru [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.msdk.cz/oklastru/ 97 Národní strojírenský klastr: Profil [on-line]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné na: http://www.nskova.cz/index.php?article=klastr 98 IT Cluster: IT Cluster – o nás [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.itcluster.cz/informace-oklastru/it-cluster-o-nas.aspx 56
Moravskoslezský automobilový klastr má taktéž statut občanského sdružení, byl založen za účelem
Obrázek 7: Logo Moravskoslezského automobilového klastru
podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti a také za účelem vybudování společné identity firem v klastru. Přínosy jsou například rozvoj a podpora
Zdroj: Webové stránky Moravskoslezského automobilového klastru
inovačních projektů a procesů, vzdělávání a rozvoj kompetencí, nižší náklady a přístup k novým trhům, atd. 99 O klastru HYDROGEN je dostupná pouze
Obrázek 8: Logo Klastru HYDROGEN
informace, že je to klastr zaměřený na podporu aktivit směřujících k rozvoji a aplikaci vědy a Zdroj: Webové stránky google.com
výzkumu vodíkových technologií. Klastr ENVICRACK, jehož právní forma je
Obrázek 9: Logo klastru ENVICRACK
družstvo, je zaměřen na využití alternativních a obnovitelných
zdrojů
energie.
Hlavními
vědeckovýzkumnými činnostmi jsou pyrolýzní technologie – zpracování odpadů, solární energie –
Zdroj: Webové stránky klastru ENVICRACK
přeměna slunečního záření na tepelnou a elektrickou energii a také inovace v železniční dopravě – snížení spotřeby energií.100 Knowledge Management Cluster je občanské sdružení zaměřené na informační a komunikační
Obrázek 10: Logo Knowledge management cluster
technologie a na transfer znalostí o podnikání v kraji
Moravskoslezském
a
Zlínském.
Mezi
poskytované služby se řadí: pomoc s dotacemi EU, investiční a finanční poradenství, PR marketing,
Zdroj: Webové stránky Knowledge management cluster
systémy řízení, atd.101
99
Moravskoslezský automobilový klastr: Klastr pro vás [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.autoklastr.cz/klastr-pro-vas/ 100 Klastr ENVICRACK: Úvod [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.envicrack.cz/ 101 Knowledge management cluster: O klastru [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.kmcluster.cz/ 57
Cílem Klastru cestovního ruchu je posílení povědomí o turistickém potenciálu kraje a
Obrázek 11: Logo Klastru cestovního ruchu
zvýšení jeho návštěvnosti. Úkolem je vytvoření konkurenceschopného regionu, koordinace aktivit v oblasti
cestovního
ruchu,
komunikace
s veřejným sektorem a spolupráce subjektů
Zdroj: Webové stránky Klastru cestovního ruchu
v cestovním ruchu s podporou inovací.102 V Moravskoslezském
energetickém klastru,
založeném v roce 2008, jsou sdruženy společnosti působící
v energetickém
průmyslu.
Cílem
energetické
je
a
např.
koncepci
Obrázek 12: Logo Moravskoslezského energetického klastru
teplárenském spolupráce
státu,
na
podpora
implementace legislativy EU do legislativy ČR,
Zdroj: Webové stránky Moravskoslezského energetického klastru
podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, podpora výzkumu a vývoje v oblasti energetiky a životního prostředí, atp. 103 Občanské sdružení Bezpečnostně technologický klastr byl založen v roce 2010. Klastr usiluje o
Obrázek 13: Logo Bezpečnostně technologického klastru
dosahování pozice rovnocenného partnera při vyjednávání s dodavateli, o rozvoj výzkumně vývojové základny v regionu, o budování funkční infrastruktury
klastru
a
o
směřování
Zdroj: Webové stránky Bezpečnostně technologického klastru
k samofinancovatelnosti.104 Přehled všech firem, které jsou členy Moravskoslezských klastrů, jsou uvedeny v příloze č. 6.
102
Klastr cestovního ruchu: Strategie rozvoje [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.klacr.cz/strategie-rozvoje.html 103 Moravskoslezský energetický klastr: O MSEK a systém financování [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.msek.cz/cz/o-klastru/sdruzeni/ 104 Bezpečnostně technologický klastr: O nás [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné na: http://www.btklastr.cz/onas/ 58
4 KOMPARACE KRAJŮ Vybrané kraje – Olomoucký a Moravskoslezský – leží na východě České republiky vedle sebe v těsné blízkosti. V textu byly již výše zmíněny informace o inovačním potenciálu v krajích, který je možno definovat jako „schopnost regionu za daných okolností efektivně využívat vlastní vnitřní zdroje, flexibilně reagovat na vnější rozvojové podněty, vytvářet a rozvíjet aktivity s vyšší přidanou hodnotou, a tím nabývat nových, hierarchicky vyšších kvalit“.105 Rozloha obou krajů činí něco málo přes 5 000 km2. Počtem obyvatel však Moravskoslezský kraj téměř dvakrát převyšuje kraj Olomoucký. V obou krajích je pak již déle zaznamenáváno snížení počtu obyvatel, které je dáno nižší porodností, ale také tím, že většina lidí odchází do jiných krajských měst či přímo do hlavního města Prahy. Vzhledem k ostatním krajům se Olomoucký kraj podílí na HDP 4,6 %, kdežto Moravskoslezský 9,8 %, čímž se řadí na třetí pozici s ohledem na výši podílu na HDP (Praha: 25,8 % HDP a Středočeský kraj: 10,7 % HDP). Situace s mírou nezaměstnanosti je v obou krajích velmi podobná, svou výší se v ČR řadí mezi velmi vysoké. Mezi příčiny lze např. uvést historický vývoj v těchto regionech – převaha těžkého průmyslu (hutnictví, strojírenství, těžba uhlí). V celé ČR přetrvávají také značné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř krajů. V Olomouckém kraji je nejvíce zasažena oblast Jesenicka, kterou provází špatná dopravní obslužnost a nedostatek pracovních příležitostí. V Moravskoslezském je to pak okres Bruntál.
4.1 Regionální inovační strategie Vznik regionálních inovačních strategií je v Moravskoslezském kraji evidován mnohem dříve než v Olomouckém. První verze RIS MSK byla vypracována pro období 2003-2009, druhá verze pak byla vyhotovena v roce 2010, aktualizována, takže momentálně je platný dokument pro období 2010-2020. V Olomouckém kraji byla první strategie dokončena v roce 2011, která byla rámcové stanovena na deset let. V dokumentu RIS MSK je definována vize a cíl, které jsou velmi podobné s cílem RIS OK, akorát v RIS MSK je však stanovení cílů obsáhlejší. V zásadě jde ale u obou strategií o zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, což je v v souladu se strategií Evropa 2020, Národním programem reforem a i Národní inovační strategií České republiky. Obě 105
Pokorný, 2008, str. 16 59
srovnávané inovační strategie mají podobnou strukturu. Prioritní oblasti jsou v RIS OK stanoveny tři, a to lidské zdroje pro řízení a implementaci procesů inovací, regionální systém podpory transferu technologií a služby a podpora pro inovativní firmy v klíčových oborech. První dvě jsou velmi podobně stanoveny taktéž v RIS MSK, která má uvedeny ještě další dvě oblasti, což jsou internacionalizace a následně koordinace a implementace RIS. Prioritní oblast zaměřená na lidské zdroje je v RIS OK zaměřena spíše na mladé vysoce talentované lidi vracející se po studiu či po první pracovní zkušenosti, dále na lidi, kteří do kraje přichází žít, pracovat či studovat a také na rozšíření podnikavosti. Nástroje, které mají pomoci tyto cíle naplnit, jsou stipendia, vytvoření mezioborových studijních programů, asistenční služby pro manažery a podpora zahraničních pracovních stáží, z čehož vyplývá zaměření se především na studenty a jejich budoucí setrvání v kraji. V RIS MSK je tato priorita zaměřena spíše na všeobecné zvýšení kompetencí, kvalifikace a dovedností lidských zdrojů. Jako nástroje jsou zde uvedeny kvantifikované indikátory, dle kterých pak lze lépe hodnotit naplnění strategie (např. počty vzdělávacích akcí, počty finančně podpořených doktorandů atd.). I zde je vytyčen cíl zvýšení mobility lidských zdrojů, který zahrnuje jak studenty, tak i výzkumné pracovníky. Shodná priorita transfer technologií je v RIS OK stanovena s cílem zvýšení a rozsahu intenzity spolupráce a transferu znalostí mezi akademickou sférou a firmami v kraji s tím, že jsou uvedeny k tomu určené nástroje jako zřízení Pracoviště transferu technologií UP jako součást VTP UP, vybudování Centra inovací Olomouc, Inovační vouchery, tematická setkávání, internetový portál atd. V RIS MSK je u této priority vytyčeno více cílů a jsou i jinak zaměřené. Jedná se např. o dosažení cca 20 % podniků s produktovou inovací novou na trhu, dvě nově založené spin-offs firmy ročně, počet udělených patentů. Lze tedy konstatovat, že se jedná o stejný cíl, který ale bude naplněn různými způsoby. V RIS OK je pak už stanovena jen jedna priorita, služby a podpora pro inovativní firmy, kde se jedná především o podporu inovací ve stávajících firmách a o podporu vzniku nových inovativních firem. K tomu by měly sloužit nástroje jako právní servis pro malé a střední firmy, zprostředkování nabídky existujících služeb, zřízení druhého podnikatelského inkubátoru VTP UP, zvýšení aktivit stávajících investorů či zapojení firem do mezinárodních programů, což se jen velmi málo překrývá s prioritou internacionalizace v RIS MSK, kde by
60
mělo být dosaženo 100 identifikovaných příležitostí k mezinárodní spolupráci nebo 30 mezinárodních VaV projektů. V RIS MSK je pak ještě čtvrtá priorita s názvem Koordinace a implementace RIS, která má za cíl zajistit koordinaci subjektů inovačního systému dosažením určitého počtu zasedání Koordinační rady RIS, zpracovaných propagačních plánů atd. Celkově jsou obě regionální inovační strategie podobně zaměřené, ale různí se co se týče stanovených nástrojů/indikátorů k dosažení naplnění cílů. Dále lze říci, že RIS MSK je stanovena konkrétněji – na základě přesných číselných údajů u jednotlivých indikátorů. RIS MSK má také rozpracovány již dva Akční plány, což lze hodnotit pozitivně. O tom, která strategie je lepší či více dosažitelnější rozhodne až čas, jelikož obě strategie byly vydány teprve nedávno. U obou strategií lze hovořit o aktuálnosti, kterou dokládá např. probíhající realizace projektů, jako jsou Inovační vouchery a další aktivity.
4.2 Regionální inovační systém Oba kraje mají podobnou inovační infrastrukturu, ale přesto se zde nachází některé odlišnosti.
4.2.1 Inovační podniky Tabulka č. 11 shrnuje inovační aktivity podniků za roky 2008 – 2010. Jsou zde uvedeny podíly na celkovém počtu podniků v krajích, pokud není uvedeno jinak. Tabulka 11: Přehled inovačních aktivit podniků v krajích v období 2008 - 2010 Podíl inovujících podniků celkem (v %) Podíl podniků s technickou inovací (v %) Podíl podniků pouze s produktovou inovací Podíl podniků pouze s procesní inovací Podíl podniků s produktovou a procesní inovací Podíl podniků s pouze neukončenými či zastavenými tech. inovacemi Podíl podniků s netechnickou inovací (v %) Podíl podniků pouze s marketingovou inovací Podíl podniků pouze s organizační inovací Podíl podniků s marketingovou a organizační inovací Náklady na technické inovace celkem (v mil. Kč) Vnitropodnikový výzkum a vývoj Nákup služeb výzkumu a vývoje Pořízení strojů, zařízení a softwaru Pořízení jiných externích znalostí Tržby za inovované produkty celkem (v mil. Kč) Podíl podniků, které obdržely veřejnou podporu celkem (v %)* 61
OK 47,0 35,4 7,6 9,1 14,0 4,7 32,8 7,8 11,6 13,4 3 712 457 143 3 085 27 69 923 34,8
MSK 53,5 33,5 11,1 9,8 11,7 1,0 45,4 12,2 13,6 19,6 8 690 1 536 256 6 212 686 320 459 39,7
Podíl podniků, které obdržely veřejnou podporu z EU Podíl podniků, které obdržely veřejnou podporu od vlády ČR Podíl podniků, které obdržely veř. podporu od místní/regionální samosprávy Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.czso.cz
25,0 10,5 3,1
26,7 18,3 7,3
(* Podíly na celkovém počtu technicky inovujících podniků v daném kraji)
Podílem inovujících podniků celkem se Olomoucký kraj s 47 % řadí k třetímu nejnižšímu podílu v ČR a Moravskoslezský s 53,5 % k čtvrtému nejvyššímu. Tento údaj ale není nijak alarmující, jelikož v ostatních krajích se tento podíl pohybuje v rozmezí mezi 45 a 56,4 %. Podíl podniků s technickou inovací je vyšší v Olomouckém kraji (35,4 %) než v Moravskoslezském kraji (33,5 %). Ve srovnání s ostatními kraji na tom byl v tomto ohledu nejlépe kraj Liberecký s 39,0 %, nejhůře kraj Plzeňský (29,1 %). Podíl podniků s netechnickou inovací byl naopak vyšší v Moravskoslezském kraji (45,4 %) než v Olomouckém kraji (32,8 %), čímž se tak řadí na třetí nejlepší místo v ČR. Náklady na technické inovace činily v Olomouckém kraji 3 712 mil. Kč, kdežto v Moravskoslezském kraji pak 8 690 mil. Kč, čímž se Moravskoslezský kraj řadí opět na třetí příčku vzhledem k ostatním krajům ČR. Tržby za inovované produkty vynesly v Moravskoslezském kraji třetí nejvyšší částku z celé ČR, a to přes cca 320 mld. Kč, v Olomouckém pak necelých 70 mld. Kč, což je zase částka třetí nejnižší. Podílem podniků, které v krajích obdržely veřejnou podporu, se jak Moravskoslezský tak Olomoucký kraj řadí k nejvíce podpořeným. To je dáno tím, že oba kraje patří mezi méně vyspělé a dotační programy jak z EU, tak od vlády ČR a regionální samosprávy jsou zaměřeny právě na ně.
4.2.2 Vysoké školy V Olomouckém kraji se nachází jedna veřejná vysoká škola, kdežto v Moravskoslezském kraji jsou tři. Výzkumem a vývojem se ale významně zabývá pouze Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě a Univerzita Palackého v Olomouci. Tabulka 12: Počet studentů v krajích Olomoucký kraj Počet studentů - veřejné VŠ 22 367 - podíl studentů na lékařské, přírodovědecké či technicky zaměřené fakultě 26,5 % Počet studentů - soukromé VŠ 1 585 Počet studentů – celkem 23 952 Zdroj: Vlastní zpracování
62
Moravskoslezský kraj 39 904 53,6 % 2 492 42 396
Jak lze spatřit z tabulky č. 12, počet studentů na veřejných vysokých školách v obou krajích značně převyšuje počet studentů na školách soukromých. V Moravskoslezském jich je skoro dvakrát tolik než v Olomouckém kraji, ale pokud bychom tento počet vztáhli k počtu obyvatel, poměr by byl téměř stejný. Podíl studentů, kteří v roce 2011 studovali obory lékařské, přírodovědecké či technicky zaměřené, je ale vyšší v Moravskoslezském kraji, což je dáno hlavně existencí VŠB – TU Ostrava.
4.2.3 Vědeckotechnické parky a další instituce V každém kraji pak lze nalézt podpůrné organizace, které se snaží o rozvoj podnikání a inovací v kraji. V Olomouckém kraji se tímto významně zabývá především Vědeckotechnický park UP, v Moravskoslezském je to pak Vědecko-technologický park v Ostravě a další. VTP UP je samostatnou hospodářskou jednotkou UP OL, kdežto VTPO je akciovou společností, což významně ovlivňuje fungování obou parků. Na rozdíl od VTP UP, využívá ke své existenci VTPO minimum dotací. Většina VTP nebo inkubátorů (zejména univerzitních, bez vlastní právní subjektivity) tedy může mít v dalším programovacím období značné potíže se svým fungováním vzhledem ke své závislosti na dotačních titulech EU. Samofinancování provozu ve VTPO lze tedy považovat za výhodu. Z hlediska zaměření služeb lze konstatovat, že VTP UP poskytuje širší nabídku, což ale může být také dáno tím, že v Olomouckém kraji tyto služby pokrývá především VTP UP, kdežto v Moravskoslezském kraji je takto zaměřených organizací více. Je otázkou, zda je to lépe. Pokud v kraji působí jedna organizace, která pokrývá většinu potřebných služeb, pak je to někdy efektivnější, než když v kraji působí několik organizací, které poskytují velmi podobné služby, což je zbytečné. V Moravskoslezském kraji ale v posledním roce začíná fungovat spolupráce mezi těmito institucemi, což je velmi pozitivní a důležité. Obsazenost u obou parků se pohybuje okolo 90 %, což je vcelku vysoké číslo. Oborové zaměření je ale jiné. Ve VTP UP sídlí především firmy zaměřené na biotechnologie, nanotechnologie, chemii, kdežto ve VTPO se jedná hlavně o IT firmy. Oba parky jsou zapojeny do projektu SPINNET. Co se týče RIS krajů, v obou případech lze konstatovat, že to RIS není jen dokumentem, ale že se na jejich základě uskutečňují reálné akce. V Moravskoslezském kraji je dobrým 63
příkladem vznik Pracovní skupiny složené z jednotlivých aktérů zprostředkovávající podobně zaměřené služby.
4.3 Klastry a jejich dotazníkový průzkum Co lze hodnotit pozitivně, je počet klastrů v Moravskoslezském kraji, ve kterém se nachází deset klastrů, které se podílí na rozvoji regionu. V Olomouckém kraji se vyskytují ale také, a to tři. V následující části pak bude provedeno šetření o spolupráci mezi firmami, které jsou v klastrech umístěny. Cílem bylo zjistit očekávané a skutečné přínosy ze zapojení do klastrové spolupráce, klíčové faktory úspěšnosti fungování klastru a v případech, kdy existuje spolupráce s univerzitou či zahraničními firmami, jak taková spolupráce probíhá. Získání odpovědí bylo náročné, jelikož u některých firem byly těžko dohledatelné kontaktní adresy a především ochota firem zaslat dotazník zpět byla nízká. Původním záměrem bylo získat přehled o spolupráci v jednotlivých klastrech, ale vzhledem k tomu, že návratnost přes 13 % není vysoká, jsem se rozhodla pro analýzu spolupráce obecně za všechny firmy v klastrech dohromady, které budou doplněny několika málo získanými dodatky, které respondenti k dotazníku připojili. V grafech jsou uvedeny součty odpovědí firem za jednotlivé výběry v dotazníku (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne). Dotazníkového šetření, v kterém bylo rozesláno okolo 300 dotazníků prostřednictvím e-mailu, se zúčastnilo 40 firem, které jsou zapojeny do klastrové spolupráce. Z Olomouckého kraje se vrátilo 8 odpovědí (2 z Českého nanotechnologického klastru a 6 z klastru MedChemBio). V Moravskoslezském kraji se zúčastnilo 32 firem (1 z Bezpečnostně technologického klastru, 2 z klastru ENVICRACK, 7 z IT Cluster, 4 z Klastru cestovního ruchu, 2 z Knowledge Management
Cluster,
7
z
Moravskoslezského
automobilového
klastru,
3
z
Moravskoslezského dřevařského klastru a 6 z Národního strojírenského klastru), což je dáno tím, že v Moravskoslezském kraji existuje o sedm klastrů více. Výsledky a další informace k nim jsou uvedeny v následující části textu.
64
Očekávané a skutečné přínosy ze zapojení do klastrové spolupráce Lepší
přístup
k informacím
Graf 1: Lepší přístup k informacím
očekávala ze vstupu do klastru většina firem. Z grafu lze vidět, že ve skutečnosti tomu tak je, jen u čtyř firem tato skutečnost nebyla zaznamenána, což se týká firmy
v
Českém
nanotechnologickém klastru či
25 20 15 10 5 0
Očekávané přínosy URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
URČITĚ NE
v klastru MedChemBio. Celkově Zdroj: Vlastní zpracování
to lze ale hodnotit jako pozitivní
faktor, kdy na základě lépe dostupných informací získavají tyto firmy konkurenční výhodu oproti firmám, které v klastru nejsou.
V souvislosti
s dobrou
Graf 2: Dobrá komunikace a prohloubení/
komunikací a prohloubením či
navázání vztahů s partnery
navázáním vztahů s partnery lze hovořit o velmi podobném
30
výsledku. Z grafu je patrné, že
20
v tomto ohledu spolupráce mezi firmami
v klastru
funguje.
Základ dobré komunikace je velmi důležitým předpokladem
10 0 Očekávané přínosy URČITĚ ANO
k úspěšnému zapojení např. do
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
společných projektů. Negativní odpovědi byly registrovány jen u několika firem, např. v Českém nanotechnologickém klastru, klastru MedChemBio či v Bezpečnostně technologickém klastru.
65
Spolupráci v oblasti společného marketingu
jako
jsou
veletrhy, prezentace, průzkumy trhů, atd. firmy spíše očekávaly, toto očekávání se však naplnilo částečně.
jen
spolupráce v Klastru
Graf 3: Společný marketing
např.
Tato
forma
probíhá
např.
cestovního
ruchu.
15 10 5 0 Očekávané přínosy URČITĚ ANO
Mohlo by to být dáno tím, že v klastrech
nefunguje
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
dobrá
koordinace těchto aktivit. Přínos v podobě snížení nákladů očekávala
zhruba
Graf 4: Snížení nákladů
polovina
dotázaných firem. Ve skutečnosti se však realizae např. společným nákupem
či
logistikou
uskutečňuje
pouze
v případě
20 15 10 5 0 Očekávané přínosy
malého počtu firem, a to např. u některých
firem
v rámci
URČITĚ ANO
Moravskoslezského dřevařského klastru
či
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
Moravskoslezského
automobilového klastru. Zvýšení exportu firmy spíše
Graf 5: Zvýšení exportu díky vzájemné spolupráci
neočekávaly, proto tato aktivita s odpovědí
určitě
ano
byla
zanamenána pouze u jedné firmy, a
to
v Moravskoslezském
automobilovém klastru. Expanze na trh tedy není prioritní motivací firem, které do klastru vstupují.
25 20 15 10 5 0 Očekávané přínosy URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
Zdroj: Vlastní zpracování
66
URČITĚ NE
Očekávání
inovací,
odborných
řešení
problémů
Graf 6: Inovace, řešení odborných problémů, společný VaV
a
společného výzkumu a vývoje
15
se projevilo u více než poloviny
10
firem, které dotazník vyplnily. Ve skutečnosti
se
tento
5
faktor
0
projevuje u velké části firem, což
Očekávané přínosy
lze považovat za pozitivní jev.
URČITĚ ANO
Může to být dáno tím, že ve většině
klastrů
jsou
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
členy i
univerzity, což je dobrým předpokladem pro spolupráci v oblasti společného řešení otázky výzkumu a vývoje. Stejně tak asi polovina firem
Graf 7: Lobbování pro lepší infrastrukturu, legislativu apod.
očekávala, že pokud se stanou členy klastru, budou mít lepší
20
příležitosti při lobbování pro lepší
15
infrastrukturu, legislativu atd.
10
Nejčastěji
se
nejspíš
lobbování
jedná
v souvislosti
o se
získáváním dotací. Nicméně ve skutečnosti
se
toto
5 0 Očekávané přínosy URČITĚ ANO
využívání
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
lobbování příliš nenaplnilo.
Snížení konkurence mezi členy klastru
dotázané
neočekávaly
a
firmy
jak
spíše vidět
20
v grafu, tento jev se opravdu skoro
15
nikde
tedy
10
cílem
5
neprojevil.
pravděpodobně
lze
Graf 8: Snížení konkurence mezi členy klastru
Toto
nebylo
firem, které do klastru vstoupily.
0 Očekávané přínosy URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
Zdroj: Vlastní zpracování
67
URČITĚ NE
Před
vstupem
do
klastru
firmy
očekávaly, že poté budou moci
Graf 9: Expanze firmy v podobě nových trhů, nových zákazníků apod.
expandovat na nové trhy, že získají nové
zákazníky,
skutečnost
atp.,
tato
nicméně
30
očekávání
20
nepotvrdila. Což opět potvrzuje to, že
10 0
přínosem pro firmy v klastrech není
Očekávané přínosy
posílení tržní pozice, nýbrž spíše
URČITĚ ANO
lepší informovanost.
Skutečné přínosy
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
Lepší přístup k finančním zdrojům
Graf 10: Přístup k finančním zdrojům
po vstupu do klastru očekávala skoro polovina dotázaných firem. Nicméně skutečnost
tato
očekávání
neprokázala. Ke kladné odpovědi se zde
přiznaly firmy z Knowledge
Management
Cluster
a
20 15 10 5 0 Očekávané přínosy
z Klastru
cestovního ruchu.
URČITĚ ANO
Skutečné přínosy
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
Zlepšení finanční výkonnosti firmy
Graf 11: Zlepšení finanční výkonnosti firmy
neočekávala ani polovina firem, takže ani u tohoto faktoru se nepotvrdilo,
30
že by byl přínosem pro firmy. Jediné
20
dvě firmy dosvědčily pozitivní efekt,
10
a to opět jedna firma z Knowledge
0 Očekávané přínosy
Management Cluster a druhá taktéž z Klastru cestovního ruchu.
URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
Zdroj: Vlastní zpracování
68
URČITĚ NE
Zvýšení specializace firmy příliš
Graf 12: Zvýšení specializace
neočekávaly, tedy ani realita tento aspekt spolupráce moc nepotvrdila.
20
Diverzifikace
15
role
jednotlivých
firem se spíše nepotvrdila.
10 5 0 Očekávané přínosy URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
Skutečné přínosy SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
Celkově z této části šetření vyplynulo, že ze všech dvanácti dotázaných aspektů v souvislosti s přínosy ze spolupráce firem v klastru potvrdila více jak polovina firem dva aspekty: lepší přístup k informacím a fungující dobrou komunikaci či prohloubení vztahů s partnery. Částečně se pak dá pozitivně ohodnotit organizace společného marketingu, inovace, řešení odborných problémů a společný výzkum a vývoj. Ostatní faktory (snížení nákladů, zvýšení exportu díky vzájemné spolupráci, lobbování pro lepší infrastrukturu, snížení konkurence mezi členy klastru, expanze firmy v podobě nových trhů, přístup k finančním zdrojům, zlepšení finanční výkonnosti nebo zvýšení specializace) byly pozitivně zhodnoceny jen malým množstvím firem, což lze spíše označit jako nerealizované přínosy. To dokládají i některé odpovědi z firem, které dotazník nevyplnily, ale napsaly proč. Jedna firma z klastru ENVICRACK napsala, že jde pouze o formální členství (jednou za rok se účastní členské schůze) a jinak se ničeho neúčastní. Další firma z Českého nanotechnologického klastru uvádí, že doposud pouze za členství v klastru platí, ale nepřináší jim to žádné výstupy ani výsledky, takže uvažují o zrušení členství. Zajímavou odpovědí byla odpověď jedné firmy z Moravskoslezského energetického klastru, napsali, že odpovědi by nejspíše zkreslily výsledky dotazníku. Označili svoji společnost jako velmi specifickou jak svou oblastí podnikání, tak i svou formou přirozeného monopolu, čemuž odpovídají i její cíle a motivy pro vstup do Moravskoslezského energetického klastru. Jejich společnost si neklade za cíl expandovat na další trhy, navýšit tržby nebo prodej svého výrobku jako ostatní firmy. V klastru je tato společnost zástupcem a odborníkem z praxe, který konzultuje a koordinuje v klastru vznikající vize, plány a projekty. Dalším postřehem je to, že firma z Moravskoslezského dřevařského klastru je na stránkách klastru uvedena jako partner, ale ve skutečnosti tomu tak není.
69
Z toho plyne, že spolupráce firem v klastrech spočívá spíše v dobré komunikaci než např. ve společném plánování ohledně nákupu a tím snížení nákladů. Na druhou stranu je nutné vzít v potaz malé procento návratnosti, ačkoli několik odpovědí výše zmíněných naznačuje, že se spíše jedná o formální spolupráci než o spolupráci pro všechny partnery přínosnou. Klíčové faktory rozvoje klastru Faktorů, které ovlivňují rozvoj klastrů je mnoho, počínaje danými podmínkami v kraji, zaměřením firem v dané lokalitě, přes národní a jiné strategie a podmínkami a samotným fungováním klastru konče. Graf 13: Klíčové faktory úspěšnosti klastru
0 URČITĚ ANO
5
10
15
SPÍŠE ANO
20 SPÍŠE NE
25
30
35
40
45
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
Z grafu číslo 13, který shrnuje odpovědi na otázku, co firmy považují za klíčové faktory úspěšnosti klastru, vyplývá, že nejvíce se na úspěšném fungování klastru podílí profesionalita managementu klastru, vytváření sítě spolupráce, vzájemná komunikace mezi členy klastru, 70
přístup k informacím a vzájemná důvěra mezi členy v klastru. To všechno je velmi důležité pro vybudování úspešné spolupráce mezi firmami. Obzvláště management klastru by měl dohlížet a podporovat komunikaci mezi všemi členy klastru. Naopak za nejméně klíčové oblasti jsou považovány konkurence mezi firmami, podpora formou dotací jak při vzniku tak při rozvoji, což lze považovat za zajímavou informaci. Oblasti spolupráce s univerzitou Spolupráce klastrů s univerzitou je mnohdy velmi významná. V některých případech vznik klastru univerzita sama iniciuje. Z dotázaných 40 firem 24 firem uvedlo, že spolupracují s univerzitou. To se týká firem např. v Českém nanotechnologickém klastru, klastru MedChemBio, Knowledge Management Cluster, IT Cluster, aj. Graf 14: Spolupráce s univerzitou Praxe (stáže) studentů, diplomové a disertační práce,… Společný průzkum trhu Ovlivňování studijních programů univerzit z hlediska potřeb praxe Společná propagace Sdílení odborných informací, vypracování expertních studií Využití zařízení univerzity pro účely klastru (zkušebna, laboratoř, …) Rozvoj lidských zdrojů (odborné semináře, konference, vzdělávání,…) Spolupráce na projektech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací 0 URČITĚ ANO
5
SPÍŠE ANO
10
SPÍŠE NE
15
20
25
30
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
Spolupráci ale neuvedly vždy všechny firmy z uvedených, v některých případech nejspíš tedy spolupráce neprobíhá. Cílem bylo získat přehled, v kterých aspektech je spolupráce nejintenzivnější. Ve většině firem probíhá s univerzitou spolupráce na projektech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, dále také ve využívání zařízení univerzity pro účely klastru, ve sdílení odborných informací či vypracovávání expertních studií. Nemalý podíl také tvoří 71
spolupráce v oblasti poskytování praxí pro studenty a diplomových či disertačních prací. Naopak ovlivňování studijních programů univerzit z hlediska potřeb praxe byla zaznamenána u malého počtu firem, byla ale evidována u dvou firem, jedné v rámci Moravskoslezského dřevařského klastru a jedné v rámci IT Cluster. Podrobnější přehled nabízí graf č. 14. Oblasti spolupráce se zahraničními klastry Na spolupráci se zahraničními klastry odpovědělo kladně pouze devět firem, z čehož lze usuzovat, že takováto forma spolupráce není příliš častá. Pokud ale probíhá, pak je to nejvíce v souvislosti s výměnou informací a zkušeností a méně pak v oblasti výzkumu a vývoje či společném marketingu a propagaci. Graf 15: Spolupráce se zahraničními klastry
6 5 4 3 2 1 0
Výměna informací a zkušeností URČITĚ ANO
Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje
Společný marketing a propagace
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
Společný nákup
URČITĚ NE
Zdroj: Vlastní zpracování
Firmy, které toto v dotazníku uvedly, jsou součástí Českého nanotechnologického klastru, klastru MedChemBio, Klastru cestovního ruchu, IT Cluster a Moravskoslezského automobilového klastru. Graf č. 15 ilustruje přehled o aspektech, ve kterých tato spolupráce funguje. Vysledovat zde nějakou rozdílnost mezi klastry v Olomouckém a Moravskoslezském kraji na základě získaných odpovědí bylo sice původním záměrem, nicméně na základě nízké návratnosti dat to není možné. Zaslaný dotazník je přiložen v příloze č. 7.
72
4.4 Výzkum a vývoj Výzkum a vývoj představuje rozhodující potenciál pro rozvoj v kraji a pro udržení vysoce kvalifikovaných pracovníků v regionu. Tabulka č. 13 ilustruje přehled jednotlivých údajů za VaV v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Tabulka 13: Vybrané údaje VaV v Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji Olomoucký kraj 2009 2010 2011 113 122 129
Moravskoslezský kraj 2009 2010 2011 201 228 259
Subjekty provádějící VaV celkem (dle sektoru provádění) 92 102 109 117 201 Podnikatelský 6 4 4 4 5 Vládní 10 10 10 19 21 Vysokoškolský 5 6 6 1 1 soukromý neziskový Zaměstnanci VaV celkem 1 996 2 110 2 310 3 191 3 459 (dle sektoru provádění - přepočtené os.) 1 144 1 090 1 164 1 819 1 944 podnikatelský 16 20 22 118 153 vládní 820 981 1 107 1 254 1 361 vysokoškolský 16 20 16 1 1 soukromý neziskový Výdaje na VaV cekem - v mil. Kč 1 620 1 599 2 126 3 030 3 114 (dle sektoru provádění) 966 854 1 061 2 309 2 371 podnikatelský 19 10 12 86 80 vládní 622 712 1 041 633 661 vysokoškolský 13 22 12 1 1 soukromý neziskový Výdaje na VaV financované ze státního 904 842 897 763 743 rozpočtu celkem - v mil. Kč (dle typu hlavních příjemců) 72 65 veřejné výzkumné instituce 504 475 524 405 369 vysoké školy 145 117 148 245 252 soukromé podniky 225 250 224 41 57 ostatní Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.czso.cz (Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012)
230 5 21 3 3 965 2 304 115 1 505 41 4 941 3 025 155 1 704 56 1 217
65 406 276 470
Jak vyplývá z tabulky č. 13, u subjektů provádějících VaV je v Olomouckém kraji od roku 2009 stoupající tendence, což lze označit za pozitivní vývoj. Z toho údaje vyplývá, že je tomu tak i u počtu zaměstnanců ve VaV. Celkové výdaje na VaV – dle sektoru provádění jsou v těchto třech letech různé, stejně tak výdaje na VaV financované za státního rozpočtu. Z hlediska rozdělení dle sektoru měl nejvyšší výdaje na VaV sektor podnikatelský a v zápětí pak vysokoškolský. Naopak nejvíce financí obdržely vysoké školy, v roce 2011 to bylo 524 mil. Kč. V Moravskoslezském kraji je počet subjektů provádějících VaV a počet zaměstnanců ve VaV taktéž rostoucí. Výdaje na VaV od roku 2009 mají rostoucí tendenci, největší podíl je stejně jako v Olomouckém kraji zaznamenán v podnikatelském sektoru a dále pak u
73
vysokoškolského sektoru. Ze státního rozpočtu bylo přijato nejvíce finančních prostředků na VaV vysokými školami a dále pak soukromými podniky. Při zohlednění počtu obyvatel za oba kraje je podíl subjektů provádějící VaV stejný. Podíl zaměstnanců ve VaV je v Olomouckém kraji o něco vvyšší než v Moravskoslezském. Naproti tomu výdaje na VaV jsou vzhledem k počtu obyvatel vyšší v kraji Moravskoslezském. Ze státního rozpočtu jsou však výdaje na VaV vzhledem k počtu obyvatel vyšší v Olomouckém kraji. Tabulka 14: Vybrané údaje o VaV v podnikatelském sektoru dle okresů v Olomouckém kraji v roce 2011 VaV pracoviště Výdaje na VaV (mil. Kč) Zaměstnanci VaV Olomoucký kraj 109 1 061 1 630 Jeseník 3 7 11 Olomouc 20 330 576 Prostějov 16 113 180 Přerov 13 105 205 Šumperk 27 506 658 Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.czso.cz (Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012)
Tabulka č. 14 pak uvádí přehled údajů rozdělených dle jednotlivých okresů v Olomouckém kraji. Nejvíce VaV pracovišť se nenachází v Olomouci, jak by se mohlo předpokládat, nýbrž v okrese Šumperk. Stejně tak nejvyšší výdaje na VaV jsou zaznamenány v okrese Šumperk – 506 mil. Kč, v okrese Olomouc dosahují výdaje na VaV zhruba třetinové výše výdajů v okrese Šumperk. Nejvíce zaměstnanců je taktéž v okrese Šumperk, nicméně vysoký počet – o cca 100 zaměstnanců méně - je zaznamenán i v okrese Olomouc. Tabulka 15: Vybrané údaje o VaV v podnikatelském sektoru dle okresů v Moravskosl. kraji v roce 2011 VaV pracoviště Výdaje na VaV (mil. Kč) Zaměstnanci VaV Moravskoslezský kraj 230 3 025 3 307 Bruntál 9 47 98 Frýdek-Místek 36 188 378 Karviná 16 129 166 Nový Jičín 33 1 187 923 Opava 29 23 432 Ostrava-město 107 1 236 1 310 Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.czso.cz (Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012)
Co se týče jednotlivých okresů v rámci Moravskoslezského kraje, z tabulky č. 15 vyplývá, že nejvyšší počet VaV pracovišť se podle předpokladu nachází v okrese Ostrava-město, stejně tak je tomu i u výdajů na VaV a zaměstnanců. Z tohoto jasně plyne to, že nejvyšší
74
koncentrace VaV je umístěna právě do okolí města Ostravy, kdežto v ostatních částech kraje jsou tyto údaje značně nižší. Zde lze vidět, že větší rozdíly mezi počty jednotlivých údajů jsou zaznamenány v Moravskoslezském kraji, kdežto v Olomouckém kraji jsou rozdíly mezi jednotlivými okresy podstatně nižší. Tabulka č. 16 pak uvádí přehled celkových výdajů na VaV v rámci všech krajů za období 2006 – 2011. U jednotlivých krajů nelze pozorovat znatelné výkyvy v průběhu těchto let. Tabulka 16: Celkové výdaje na VaV v ČR v letech 2006 – 2011 2006 2007 2008 2009 2010 Praha 19 186 22 914 22 481 20 906 20 998 Středočeský 8 525 10 560 9 782 10 051 11 900 Jihočeský 1 713 1 787 1 967 2 123 2 116 Plzeňský 1 334 1 394 1 767 1 599 2 295 Karlovarský 71 78 98 92 106 Ústecký 588 692 808 652 696 Liberecký 1 483 1 312 1 517 1 329 1 449 Královéhradecký 985 1 268 1 213 1 651 1 568 Pardubický 1 932 2 018 2 002 1 939 2 228 Vysočina 517 538 698 646 743 Jihomoravský 5 057 5 726 6 047 8 127 8 411 Olomoucký 1328 1 511 1 433 1 620 1 599 Zlínský 1 646 1 721 1 633 1 583 1 809 Moravskoslezský 5 535 2 765 2 661 3 030 3 114 Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.czso.cz (Ukazatele výzkumu a vývoje 2011)
2011 23 180 14 082 2 169 3 130 124 784 1 861 1 675 2 564 780 11 170 2 126 2 109 4 941
Při porovnání Olomouckého a Moravskoslezského kraje s ostatními kraji v ČR lze vyvodit, že v Moravskoslezském kraji jsou celkové výdaje na VaV poměrně vysoké. V absolutní hodnotě bez přepočtu na počet obyvatel se tak Moravskoslezský kraj řadí na čtvrté místo, kdežto Olomoucký kraj na střední pozici. Projekty podpořené z OPPI Tabulka č. 17 uvádí přehled počtu žádostí a udělených dotací nebo úvěrů v rámci OPPI. Nejvíce přiznaných dotací bylo doposud zaznamenáno u obou krajů v programu podpory
75
Rozvoj, ze kterého jsou finanční prostředky určeny především na technologické vybavení malých a středních podniků, což má podnítit rozvoj firem ve vybraných regionech.106
Školicí střediska
Rozvoj
Prosperita
Potenciál
Poradenství
Nemovitosti
Marketing
Spolupráce
Inovace - Ochrana průmyslového vlastnictví
Inovace - inovační projekty
Ict a strategické služby
136/ 212/ 112/ 20/ 238/ 227/ 113/ 157/ 30/ 693/ 131/ 72 89 56 9 135 112 66 40 9 278 64 47/ 142/ 41/ 4/ 122/ 175/ 70/ 101/ 13/ 438/ 83/ 26 43 19 2 73 67 42 23 5 131 40 Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistiky CzechInvest k 14. 3. 2013
Celkem
271/ 169 159/ 91
Technologické platformy
405/ 11 261/ OLK 71
MSK
Ict v podnicích
Eko-energie
Kraj
Tabulka 17: Přehled počtu podaných žádostí a udělených dotací nebo úvěrů v rámci OPPI
4/ 1 2/ 0
2749/ 1211 1658/ 633
(celkový počet podaných žádostí/počet přiznaných dotací či zvýhodněných úvěrů)
V Moravskoslezském i Olomouckém kraji pak bylo dále podpořeno mnoho projektů v programu podpory ICT v podnicích, což je program, který slouží k rozšíření či zavedení informačních a komunikačních technologií (hardware, software) v malých a středních podnicích. Cílem je zefektivnění např. vnitřního chodu nebo vnějších vztahů podniku.107 Při srovnání obou krajů bylo více projektů – nutno podotknout skoro u všech programů podpory schváleno v rámci Moravskoslezského kraje. Významné projekty podpořené z OP VaVpI Jak tvrdí ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje MPO Petr Očko: „Investiční projekty z oblasti biomedicíny a biotechnologií představují přidanou hodnotu, která je jedním z pilířů konkurenceschopnosti naší země. Cílem ministerstva průmyslu a obchodu a CzechInvestu je umístit do parku co nejvíce kvalitních zahraničních a tuzemských investorů, kteří pomohou tento perspektivní obor v České republice dále rozvíjet“.108 Právě na takto a nejen takto zaměřené projekty obdržela v Olomouckém kraji doposud Univerzita Palackého v Olomouci osm dotací v celkové výši 3 163 603 991,02,- Kč. 106
CzechInvest: Rozvoj [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/rozvoj-vyzva-ivyzva-ii 107 CzechInvest: ICT v podnicích [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/ict-vpodnicich 108 Ústav molekulární a translační medicíny: Ke stažení – Na Moravě vznikne národní biomedicínský a biotechnologický park [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://www.umtm.cz/cs/ke-stazeni 76
Nejvyšší částka – 883 877 406,- Kč (z toho 85 % financováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj) byla použita na projekt Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMERDEG). V rámci tohoto projektu vzniká od 1. 4. 2010 (začátek realizace) Ústav molekulární a translační medicíny při Lékařské fakultě UP OL, datum ukončení je stanoveno na konec března 2014. Cílem projektu je studium mechanismů vzniku a léčby nádorových a infekčních onemocnění, vytvoření národní platformy pro chemickou biologii a vývoj léčiv a také identifikace nových cílů a diagnostických postupů směřujících k individualizované terapii.109 Dalším projektem je vybudování Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, na které získala UP OL taktéž přes 830 mil. Projekt byl zahájen na začátku března 2010, předpokládané datum ukončení realizace projektu je pak konec roku 2013. Cílem je nový rozměr spolupráce mezi univerzitou a olomouckými pracovišti Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Ústavu experimentální botaniky. Očekává se, že absolventi řady magisterských a doktorských oborů na Přírodovědecké fakultě UP budou mít velkou motivaci pro uplatnění ve výzkumné sféře biotechnologií v České republice.110 Třetím významným projektem je Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výuku na Lékařské fakultě UP. Tento projekt byl taktéž podpořen z OP VaVpI spolu s financemi ze státního rozpočtu v celkové výši necelých 700 mil. Dostavba Teoretických ústavů Lékařské fakulty UP vznikla na základě narůstající výukové zátěže pracovišť lokalizovaných v limitovaných prostorách Teoretických ústavů. Projekt přináší významné rozšíření výzkumné a výukové kapacity pro oblast biomedicíny v rámci UP. V nové budově Teoretických ústavů tak vzniká adekvátní laboratorní zázemí pro doktorské studijní programy se zaměřením na patologickou anatomii a soudní lékařství, lékařskou mikrobiologii, imunologii, lékařskou biologii, anatomii, histologii a embryologii, což jsou obory, které u studentů nabývají na zájmu.111
109
Ústav molekulární a translační medicíny: Cíle projektu [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.umtm.cz/cs/o-projektu/cile-projektu 110 Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum: O Centru [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.cr-hana.eu/ocentru/index.html a Úroda: V hanácké metropoli se rozvíjí výzkum rostlin [on-line]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné na: http://www.uroda.cz/@AGRO/informacni-servis/V-hanackemetropoli-se-rozviji-vyzkum-rostlin__s457x57376.html 111 Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výuku: O projektu [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://dostavba.upol.cz/cs/o-projektu a Ústav molekulární a translační medicíny: Ke stažení – Výzkum a výuka medicíny v Olomouci na nové úrovni [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://www.umtm.cz/cs/kestazeni 77
V Moravskoslezském kraji se mezi příjemci dotací z OP VaVpI vyskytly nejen VŠB-TUO, ale i Ostravská univerzita v Ostravě a Dolní oblast Vítkovice. Celkem tito příjemci obdrželi 5 827 389 666,- Kč, což je skoro dvakrát tolik jako v Olomouckém kraji. Pokud by se tyto částky přepočítaly na počet obyvatel v kraji, byla by částka téměř srovnatelná. Nejvyšší částka v Moravskoslezském kraji (1 819 490 241,- Kč) byla vynaložena na vybudování Centra excelence IT4Innovations, což je projekt, který má fungovat jako národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. Součástí projektu je pořízení velmi výkonného superpočítače, který by se měl zařadit mezi 100 nejvýkonnějších počítačů na světě. Cílem centra je sjednocení celé řady vědních oborů okolo informačních technologií a dosažení nejen rozvoje informatiky a výpočetní matematiky jako takové, ale i zajištění rozvoje dalších oborů. Podrobnější informace jsou dostupné na stránkách projektu.112 Druhým zmíněným projektem je projekt s názvem Nová FEI VŠB-TU Ostrava, který byl podpořen částkou ve výši 875 162 317,- Kč. Tyto prostředky mají být použity na výstavbu nové multifunkční budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky a dislokované těžké laboratoře Automatizovaného dopravního centra Ostrava v areálu VŠB-TUO v OstravěPorubě. Konkrétně se bude jednat o pracovny pedagogů a doktorandů, učebny a zejména těžké laboratoře, lehké laboratoře a počítačové učebny. V dislokované těžké laboratoři bude umožněno zkoumat a inovovat technologie ve spolupráci s pracovišti celé fakulty.113 Dalším zmíněným projektem je Regionální materiálově technologické výzkumné centrum, které bylo podpořeno částkou ve výši 680 107 000,- Kč. Cílem je vybudovat laboratoře a týmy, které budou vyvíjet, připravovat, zkoumat a optimalizovat pokročilé materiály a technologie jejich přípravy pro aplikační sféru. Dalším z cílů je například i vytvoření potřebného technického zázemí pro zvýšení zájmu mladé generace o studium materiálově technologických oborů, zlepšení kvality odborné přípravy budoucích VaV pracovníků a mnohé další.114 Přehled všech dotací z OP VaVpI v Olomouckém a Moravskoslezském kraji k datu 26. 3. 2013 je k dispozici v příloze č. 8. 112
IT4Innovations Centrum excelence: Co je to IT4Innovations [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://www.it4i.cz/index.php 113 Fakulta elektrotechniky a informatiky: Nová FEI VŠB-TO Ostrava [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://www.fei.vsb.cz/cs/okruhy/o-fakulte/nova-fei-vsb-tu-ostrava/ 114 Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství: Popis projektu [on-line]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné na: http://www.fmmi.vsb.cz/rmtvc/cs/okruhy/popis-projektu/
78
ZÁVĚR Olomoucký a Moravskoslezský kraj mají hodně společného. Oba leží v rámci České republiky ve východní části, čili daleko od nejrozvinutějšího regionu Praha, který má na rozdíl od těchto krajů nejnižší nezaměstnanost, nejvyšší podíl na celkovém HDP ČR atd. Nutno ale podotknout, že ačkoli se jedná o kraje strukturálně postižené, oba se snaží o rozvoj a podporu nejen podnikání, ale i o rozvoj ostatních oblastí (zlepšení životního prostředí, posílení aktivit ve výzkumu a vývoji, atd.). Významnou rozvojovou strategií, která ovlivňuje rozvoj podnikání a inovací, je regionální inovační strategie. V obou krajích je tento dokument vypracován, v Moravskoslezském již druhá verze, v Olomouckém první. Obě strategie mají nejen podobnou strukturu, ale i podobné zaměření. Liší se stanovenými nástroji a indikátory, ale také tím, že RIS OK je prozatím spíše dokumentem výhradně strategického charakteru, kdežto RIS MSK je o poznání specifičtější, cílenější v navržených intervencích a má (vzhledem k delší zkušenosti s RIS logicky) rozvinutější struktury pro implementaci svých opatření. Oba dokumenty jsou koncipovány s tím, že mají za cíl posílení konkurenceschopnosti ekonomiky. Formální struktura obou regionálních inovačních systémů je podobná, přesto lze zde najít několik odlišností. Z přehledu aktivit inovačních podniků vyplývá, že skoro ve všech sledovaných aspektech je na tom lépe kraj Moravskoslezský. Co se týče vysokých škol v kraji, už jen počet VŠ naznačuje, že VŠ mají větší význam v kraji Moravskoslezském. Stejně tak to potvrzuje podíl počtu studentů na lékařských, přírodovědeckých a technicky zaměřených fakultách. K podpoře transferu technologií mezi podniky a univerzitami slouží vědeckotechnické parky a další podobně zaměřené instituce. V Moravskoslezském mezi tyto instituce spadá několik takových zařízení, což lze označit za pozitivní. Je nutno ale podotknout, že např. VTP UP oproti VTPO poskytuje širší záběr služeb, což může být výhodné z toho hlediska, že zde je plná kontrola nad koordinací poskytovaných služeb v regionu. Z teorie vyplývá, že klastry by se měly významně podílet na rozvoji regionu, ať už se jedná o zvýšení specializace a snížení omezení menších firem, snížení nákladů a poskytování úspor z rozsahu či lákání zahraničních investorů. Dotazníkové šetření, které bylo provedeno v rámci
79
firem začleněných v klastrech, naznačilo, že tato spolupráce má často charakter spíše formální. Nejvíce se spolupráce projevila v lepším přístupu k informacím a v dobré komunikaci či prohloubení vztahů s partnery, dále pak částečně v organizaci společného marketingu či společném výzkumu a vývoji. Z klíčových faktorů rozvoje klastru jsou za významné považovány profesionalita managementu klastru, vytváření sítě spolupráce či vzájemná komunikace mezi členy klastru, což koresponduje se skutečnými přínosy spolupráce firem v klastru. V oblasti spolupráce s univerzitou byla nejvíce ceněna spolupráce na projektech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Výměna informací a zkušeností dominuje v oblasti spolupráce se zahraničními klastry, pokud vůbec existuje. Dle mého názoru ale klastry nefungují tak, jak se o nich píše v teoriích. Z většiny odpovědí vyplývá, že spolupráce nabývá spíše nevýznamného charakteru, což může být dáno tím, že některé klastry vznikly za finanční podpory z prostředků EU nebo tím, že firmy měly zájem pouze o zajištění reprezentativního označení. Výsledky dotazníkového šetření tuto domněnku do značné míry potvrzují. Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že očekávání, která si firmy spojovaly se vstupem do klastru, byla naplněna například jistým zefektivněním nákladů na v klastru sdílené služby (to se však již nutně nemusí týkat jejich kvality). Údaje za výzkum a vývoj v krajích potvrzují, že v kraji Moravskoslezském je rozvoj podnikání a inovací na lepší úrovni než v kraji Olomouckém. Nutno ale brát v potaz, že toto srovnání bylo učiněno na několika vybraných faktorech, proto to není úplné. Co se týče projektů podpořených v rámci OPPI, u většiny programů podpory bylo podpořeno více projektů v kraji Moravskoslezském. Stejně tak vyšší částka, která byla vynaložena na projekty z OP VaVpI, byla zaznamenána v kraji Moravskoslezském. Závěrem lze tedy říci, že Moravskoslezský kraj má vybudován regionální inovační systém, který vykazuje o něco vyšší kvalitu (viz například charakter regionálních inovačních strategií) i kapacitu (mimo jiné několikanásobně vyšší počet firem zapojených do VTP a klastrů) než kraj Olomoucký. Tato skutečnost se zároveň odráží v kumulativních kvantitativních výsledcích krajů skoro na všech indikátorech výzkumu, vývoje a inovací (a to i v případě jejich přepočtu na obyvatele).
80
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY LITERATURA
[1]
ADÁMEK, P., CSANK, P., ŽÍŽALOVÁ, P. Regionální inovační systémy a jejich veřejná
podpora.
2007.
Dostupné
na:
http://www.vsem.cz/data/data/ces-
soubory/working-paper/gf_WPNo707.pdf [2]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Olomouckého kraje v roce 2011. 1. vyd. Olomouc. 2012. ISBN 9788025022214
[3]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Moravskoslezského kraje v roce 2011. 1. vyd. Ostrava. 2012. ISBN 9788025022238
[4]
DRUCKER, P. F. Inovace a podnikavost. 1. vyd. Praha: Management press, 1993. 266 s. ISBN 8085603292
[5]
DVOŘÁK, J. Management inovací. 1. vyd. Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2006. 246 s. ISBN 8086847187
[6]
JÁČ, I., RYVALDOVÁ P., ŽIŽKA M. Inovace v malém a středním podnikání. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 174 s. ISBN 8025108538
[7]
KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta, 2006. 181 s. ISBN 8021041668
[8]
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Národní inovační strategie. Dostupná na: http://www.mpo.cz/dokument91200.html
[9]
PAVELKOVÁ, D. a kol. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 265 s. ISBN 9788024726892
[10]
POKORNÝ, O. a kol. Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 137 s. ISBN 9788086429908
[11]
PŘIKRYL, J. Regionální inovační strategie v ostatních krajích ČR a zkušenosti ze spolupráce samospráv s výzkumem a vývojem ve Vídni a Mnichově. 2010. Dostupné na: http://www.rishmp.cz/public/a5/8f/71/1306163_206272_RIS_v_krajich.pdf
81
[12]
SKOKAN, K. Inovační paradox a regionální inovační strategie. 2010. Dostupné na: http://www.cjournal.cz/files/32.pdf
[13]
SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. 1. vyd. Ostrava: Repronis, 2004. 159 s. ISBN 8073290596
[14]
SKOKAN, K. Regionální inovační strategie v regionálním rozvoji. 2010. Dostupné na: http://www.stripe.sk/att/presentations/Skokan.ppt
[15]
SKOKAN, K. Systémy inovací v regionálním rozvoji. 2005. Dostupné na: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/12374/1/2005_Skokan_RIS_in_RegDev-cz.pdf
[16]
SÖLVELL, Ö., LINDQVIST, G., KETELS, Ch. Zelená kniha klastrových iniciativ. 1. vyd. Český překlad, 2006. 92 s. ISBN 9197478318
[17]
ŠVEJDA, P. Inovační trendy v regionech. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010. 28 s. ISBN 9788087240144
[18]
ŠVEJDA,
P.
Vědeckotechnické
parky
v ČR.
2012.
Dostupné
na:
http://www.aipcr.cz/doc/IPTT-4-2012-komplet.pdf [19]
ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. Národní program reforem České republiky 2012. Dostupné na: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nd/nrp2012_czech_cs.pdf
INTERNETOVÉ ZDROJE
[20]
Akademie věd ČR. Dostupné na: http://www.cas.cz/
[21]
Asociace inovačního podnikání. Dostupné na: http://www.aipcr.cz/
[22]
Bezpečnostně technologický klastr. Dostupné na: http://www.btklastr.cz/
[23]
BIC Ostrava. Dostupné na: http://www.bicova.cz/
[24]
Businessinfo. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/
[25]
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Dostupné na: http://www.cr-hana.eu/
[26]
CzechAccelerator. Dostupné na: http://www.czechaccelerator.cz/
[27]
CzechInvest. Dostupné na: http://www.czechinvest.cz/
[28]
Českomoravská záruční a rozvojová banka. Dostupné na: http://www.cmzrb.cz/
[29]
Český nanotechnologický klastr. Dostupné na: http://www.nanoklastr.cz/
[30]
Činnost obecně prospěšné společnosti Aktivity pro výzkumné organizace. Dostupné na: http://www.avo.cz/
[31]
ENVICRACK. Dostupné na: http://www.envicrack.cz/
82
[32]
Euroskop. Dostupné na: http://www.euroskop.cz/
[33]
Evropská komise. Dostupné na: http://www.ec.europa.eu/
[34]
Fakulta elektrotechniky a informatiky: Dostupné na: http://www.fei.vsb.cz/
[35]
Fakulta
metalurgie
a
materiálového
inženýrství.
Dostupné
na:
http://www.fmmi.vsb.cz/ [36]
Fondy Evropské unie. Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/
[37]
Grantová agentura ČR. Dostupné na: http://www.gacr.cz/
[38]
IT Cluster. Dostupné na: http://www.itcluster.cz/
[39]
IT4Innovations Centrum excelence. Dostupné na: http://www.it4i.cz/
[40]
Klastr cestovního ruchu. Dostupné na: http://www.klacr.cz/
[41]
Knowledge Management Cluster. Dostupné na: http://www.kmcluster.cz/
[42]
MedChemBio. Dostupné na: http://www.medchembio.cz/
[43]
Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württemberg. Dostupné na: http://www.mfw.baden-wuerttemberg.de/
[44]
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné na: http://www.mpo.cz/
[45]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné na: http://www.msmt.cz/
[46]
Moravská vysoká škola Olomouc. Dostupné na: http://www.mvso.cz/
[47]
Moravskoslezský automobilový klastr. Dostupné na: http://www.autoklastr.cz/
[48]
Moravskoslezský dřevařský klastr. Dostupné na: http://www.msdk.cz/
[49]
Moravskoslezský energetický klastr. Dostupné na: http://www.msek.cz/
[50]
Moravskoslezský kraj. Dostupné na: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/
[51]
Munich Personal RePEc Archive. Dostupné na: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/
[52]
Národní klastrová asociace. Dostupné na: http://www.nca.cz/
[53]
Národní strojírenský klastr. Dostupné na: http://www.nskova.cz/
[54]
OECD. Dostupné na: http://www.oecd.org/
[55]
Olomoucký klastr inovací. Dostupné na: http://www.o-k-i.cz/
[56]
Olomoucký kraj. Dostupné na: http://www.kr-olomoucky.cz/
[57]
Ostravská univerzita v Ostravě. Dostupné na: http://www.osu.cz/
[58]
Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava. Dostupné na: http://www.inkubator.vsb.cz/
[59]
Průmyslové zóny. Dostupné na: http://www.prumyslovezony.cz/
[60]
Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné na: http://www.vyzkum.cz/
[61]
Regionální
inovační
strategie
Moravskoslezského
http://www.rismsk.cz/
83
kraje.
Dostupné
na:
[62]
Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výuku. Dostupné na: http://dostavba.upol.cz/
[63]
Regionální kontaktní organizace. Dostupné na: http://www.rko-era.cz/
[64]
Slezská univerzita v Opavě. Dostupné na: http://www.ects.slu.cz/
[65]
Společnost vědeckotechnických parků ČR. Dostupné na: http://www.svtp.cz/
[66]
STEEL IT. Dostupné na: http://www.steel-it.cz/
[67]
Technologická agentura ČR. Dostupné na: http://www.tacr.cz/
[68]
Univerzita Palackého Olomouc. Dostupné na: http://www.upol.cz/
[69]
Ústav molekulární a translační medicíny. Dostupné na: http://www.umtm.cz/
[70]
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. Dostupné na: http://www.vtpup.cz/
[71]
Vědecko-technologický park Ostrava. Dostupné na: http://www.vtpo.cz/
[72]
Vysoká škola báňská. Dostupné na: http://www.vsb.cz/
[73]
Vysoká škola logistiky o.p.s. Dostupné na: http://www.vslg.cz/
[74]
Vysoká škola podnikání. Dostupné na: http://www.vsp.cz/
[75]
Vysoká škola sociálně-správní Havířov. Dostupné na: http://www.vsss.cz/
84
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ
Tabulky Tabulka 1: Přínosy plynoucí z účasti v klastru .........................................................................18 Tabulka 2: Aktéři národního inovačního systému ....................................................................18 Tabulka 3: Přehled zaměstnaných v národním hospodářství v roce 2011 dle odvětví CZ– NACE v Ol. kraji ......................................................................................................................30 Tabulka 4: Přehled průměrného počtu podniků (se 100 a více zaměstnanci) podle CZ–NACE v roce 2011 v Olomouckém kraji .............................................................................................30 Tabulka 5: Přehled vybraných ekonomických subjektů v Olomouckém kraji .........................36 Tabulka 6: Přehled počtu studentů a absolventů VŠ v Olomouckém kraji v roce 2011 ..........37 Tabulka 7: Přehled zaměstnanosti v NH v roce 2011 dle CZ - NACE v Moravskoslezském kraji ...........................................................................................................................................44 Tabulka 8: Přehled průměrného počtu podniků podle CZ – NACE v roce 2011 v Moravskoslezském kraji ...........................................................................................................44 Tabulka 9: Přehled vybraných ekonomických subjektů v Moravskoslezském kraji ................49 Tabulka 10: Přehled počtu studentů a absolventů v Moravskoslezském kraji v roce 2011 .....50 Tabulka 11: Přehled inovačních aktivit podniků v krajích v období 2008 - 2010....................61 Tabulka 12: Počet studentů v krajích ........................................................................................62 Tabulka 13: Vybrané údaje VaV v Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji .................73 Tabulka 14: Vybrané údaje o VaV v podnikatelském sektoru dle okresů v Olomouckém kraji v roce 2011................................................................................................................................74 Tabulka 15: Vybrané údaje o VaV v podnikatelském sektoru dle okresů v Moravskosl. kraji v roce 2011................................................................................................................................74 Tabulka 16: Celkové výdaje na VaV v ČR v letech 2006 – 2011 ............................................75 Tabulka 17: Přehled počtu podaných žádostí a udělených dotací nebo úvěrů v rámci OPPI ................................ 76
Obrázky Obrázek 1:Logo Českého nanotechnologického klastru ..........................................................41 Obrázek 2: Logo Olomouckého klastru inovací .......................................................................42 Obrázek 3: Logo klastru MedChemBio ....................................................................................42 Obrázek 4: Logo Moravskoslezského dřevařského klastru ......................................................56 Obrázek 5: Logo Národního strojírenského klastru ..................................................................56 Obrázek 6: Logo IT Cluster ......................................................................................................56 Obrázek 7: Logo Moravskoslezského automobilového klastru ................................................57 Obrázek 8: Logo Klastru HYDROGEN ...................................................................................57 Obrázek 9: Logo klastru ENVICRACK ...................................................................................57 Obrázek 10: Logo Knowledge management cluster .................................................................57 Obrázek 11: Logo Klastru cestovního ruchu ............................................................................58 Obrázek 12: Logo Moravskoslezského energetického klastru .................................................58 Obrázek 13: Logo Bezpečnostně technologického klastru .......................................................58
85
Grafy Graf 1: Lepší přístup k informacím .......................................................................................... 65 Graf 2: Dobrá komunikace a prohloubení/ ............................................................................... 65 Graf 3: Společný marketing ...................................................................................................... 66 Graf 4: Snížení nákladů ............................................................................................................ 66 Graf 5: Zvýšení exportu díky vzájemné spolupráci .................................................................. 66 Graf 6: Inovace, řešení odborných problémů, společný VaV .................................................. 67 Graf 7: Lobbování pro lepší infrastrukturu, legislativu apod. .................................................. 67 Graf 8: Snížení konkurence mezi členy klastru ........................................................................ 67 Graf 9: Expanze firmy v podobě nových trhů, nových zákazníků apod. ................................. 68 Graf 10: Přístup k finančním zdrojům ...................................................................................... 68 Graf 11: Zlepšení finanční výkonnosti firmy ........................................................................... 68 Graf 12: Zvýšení specializace ................................................................................................... 69 Graf 13: Klíčové faktory úspěšnosti klastru ............................................................................. 70 Graf 14: Spolupráce s univerzitou ............................................................................................ 71 Graf 15: Spolupráce se zahraničními klastry ............................................................................ 72
86
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
MSK
Moravskoslezský kraj
NIS
Národní inovační strategie
NP VaVaI
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací
OK
Olomoucký kraj
OPPI
Operační program podnikání a inovace
OP VaVpI
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
RIS
Regionální inovační strategie
RIS MSK
Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje
RIS OK
Regionální inovační strategie Olomouckého kraje
UP OL
Univerzita Palackého Olomouc
VaV
Výzkum a vývoj
VŠB-TUO
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
VTP
Vědeckotechnický park
VTPO
Vědecko-technologický park Ostrava
VTP UP
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého
87
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Přehled vybraných veřejných a dalších institucí Příloha 2: Přehled stěžejních iniciativ Evropa 2020 Příloha 3: Mapa Olomouckého kraje Příloha 4: Mapa Moravskoslezského kraje Příloha 5: Přehled firem v klastrech v Olomouckém kraji Příloha 6: Přehled firem v klastru v Moravskoslezském kraji Příloha 7: Dotazník pro členy klastru Příloha 8: Seznam projektů Příloha 9: Fotografie Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého – budova B Příloha 10: Fotografie Vědecko-technologického parku Ostrava – budova PIANO
88
Příloha 1: Přehled vybraných veřejných a dalších institucí Vybrané veřejné instituce a jejich poslání Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky, který byl zřízen zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Rada zabezpečuje např. přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě.115 Grantová agentura ČR Grantová agentura České republiky (GA ČR) byla založena v roce 1993. Je to nezávislá státní instituce, která podporuje základní vědecký výzkum v České republice, tím že v rámci vyhlášených programů poskytuje finanční podporu na vědecké projekty jak pro erudované vědce a týmy, tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky. Dále také financuje bilaterální projekty a projekty řešené v rámci evropských mezinárodních programů. Mezi cíle GA ČR patří třeba v rámci veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji financování vědeckých projektů základního výzkumu s vysokým potenciálem pro dosažení výsledků světové úrovně a mnohé další.116 Technologická agentura ČR Technologická agentura ČR (TA ČR) je organizační složkou státu, která vznikla v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Založení TA ČR bylo jedním z důležitých implementačních kroků Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací. Technologická agentura ČR má za úkol centralizovat státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, která byla do té doby roztříštěna mezi velký počet poskytovatelů. TA ČR zabezpečuje například přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek.117
115
Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Působnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace [on-line]. [cit. 2012-1020]. Dostupné na: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=627 116 Grantová agentura ČR: O GA ČR [on-line]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné na: http://www.gacr.cz/o-ga-cr/ 117 Technologická agentura ČR: Technologická agentura ČR [on-line]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné na: http://www.tacr.cz/o-ta-cr/technologicka-agentura-cr/
Akademie věd ČR Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č. 283/1992 Sb. a je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť. Má téměř 7000 zaměstnanců, z nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním. Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum co se týče přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem.118 Centrum pro regionální rozvoj ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR (dále též CRR) je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj ČR, jejíž náplní práce je především administrace a kontrola čerpání evropských fondů z Integrovaného operačního programu, operačního programu Technická pomoc a všech programů přeshraniční spolupráce. CRR je také součástí celoevropské poradenské sítě pro malé a střední podnikatele Enterprise Europe Network.119
CzechInvest CzechInvest je agentura pro podporu podnikání a investic: Je to státní příspěvková organizace, která je podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Jejím posláním je posilovat konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získávat zahraniční investice z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V roce 2004 byla založena síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech, čímž byla rozšířena nabídka služeb.120 Vybrané další instituce a jejich poslání Asociace inovačního podnikání ČR AIP ČR je nevládní organizací pro oblast inovačního podnikání v ČR (od roku 1993). AIP ČR je od zahájení svojí činnosti iniciátorem a hlavním subjektem Systému inovačního podnikání v ČR a vytváření Inovační infrastruktury v ČR, čímž je naplňována její základní funkce
118
Akademie věd ČR: Poslání AV ČR [on-line]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné na: http://www.cas.cz/o_avcr/poslani/ 119 Centrum pro regionální rozvoj ČR: O nás [on-line]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné na: http://www.crr.cz/cs/onas/o-nas/ 120 CzechInvest: O CzechInvestu [on-line]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/oczechinvestu
občanského sdružení. Mezi hlavní činnosti AIP ČR patří výzkum a vývoj v oblasti inovačního podnikání.121 Společnost vědeckotechnických parků ČR Společnost vědeckotechnických parků ČR (SVTP ČR) je samostatnou právnickou osobou, která vznikla v roce 1990. SVTP ČR je dobrovolné sdružení individuálních a kolektivních členů s bydlištěm (sídlem) v České republice - kolektivními členy mohou být i zahraniční VTP. Mezi hlavní činnosti SVTP ČR se řadí výzkum a vývoj v oblasti přípravy, zakládání, provozu a dalším rozvoji vědeckotechnických parků (VTP). 122 Asociace výzkumných organizací ČR Asociace výzkumných organizací (AVO) usiluje dlouhodobě o zlepšení podmínek pro přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Jde o vytvoření spojovacího můstku mezi institucemi základního výzkumu (zejména vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR) a budoucími uživateli výsledků výzkumu a vývoje, zejména průmyslovými podniky. Protože Asociace s postupem doby cítila svoji omezenou akceschopnost, danou zejména právním uspořádáním, rozhodla se na sklonku roku 2003 založit obecně prospěšnou společnost Aktivity pro výzkumné organizace o. p. s., která je institucionálně disponována k řešení některých konkrétních projektů, přispívajících ke zdokonalení systému podpory VaV v České republice a zejména k lepšímu využívání výsledků výzkumu a vývoje v praxi.123
CzechInno CzechInno je sdružení právnických osob, které vzniklo jako reakce na postkrizový hospodářský vývoj Ten v současnosti klade velký důraz na znalostní ekonomiku, inovace a inovační procesy. Proto posláním CzechInno je všestranný rozvoj a podpora inovačních procesů a vše, co úzce souvisí se znalostní ekonomikou 21. století. Cílem sdružení je poskytovat informace z oblasti inovací a s nimi souvisejících služeb. Jejich vizí je vybudovat tzv. „MATCHPOINT“, kde se budou setkávat partneři a zájemci o inovace a informace z oblasti inovačních procesů.124 121
Švejda, 2010, str. 4 Společnost vědeckotechnických parků ČR: Stanovy [on-line]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné na: http://www.svtp.cz/stanovy/ 123 Činnost obecně prospěšné společnosti Aktivity pro výzkumné organizace: Vznik společnosti a činnost společnosti [on-line]. [cit. 2012-09-22]. Dostupné na: http://www.avo.cz/ops/index.htm 124 CzechInno: Představení sdružení [on-line]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné na: http://www.czechinno.cz/onas/predstaveni-sdruzeni/predstaveni-sdruzeni-8.aspx 122
Národní klastrová asociace Národní klastrová asociace (NCA) sdružuje subjekty a jednotlivce s cílem koordinovaného a udržitelného rozvoje klastrových iniciativ a rozvíjení klastrové politiky v České republice. Misí NCA je vytvořit dlouhodobou a kompetentní platformu pro rozvoj klastrových iniciativ České republiky a aktivní rozhraní pro jejich internacionalizaci.K přínosům NCA patří kupříkladu posílení funkce klastrů v inovačních procesech a rozvojových strategiích České republiky.125 Hospodářská komora ČR Hospodářská komora ČR (dále také HK ČR), která zastupuje podnikatelskou veřejnost dle zákona o HK ČR a Agrární komoře ČR, vytváří příležitosti pro podnikání, prosazuje a podporuje opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Sdružuje skoro 14 000 členů organizovaných v 61 regionálních a 85 oborových asociacích HK ČR.126
Enterprise Europe Network Síť Enterprise Europe Network (dále také EEN), která působí v 56 zemích světa, je v ČR zastoupena konsorciem jedenácti partnerů koordinovaném Technologickým centrem AV ČR. Síť je financována Evropskou unií z Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Jejím cílem je poskytování odborných služeb zaměřených na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků.127 Mezi další instituce, které podporují inovační podnikání v ČR, se řadí podnikatelská a inovační centra, jejichž hlavním posláním je podpora začínajících podnikatelů při tvorbě inovačních projektů, startu firmy a samotném podnikání, pomoc při tvorbě inovačních příležitostí, podpora kooperace mezi inovačními firmami, zprostředkování přístupu firmám na mezinárodní trhy, kontaktů s firmami v tuzemsku i zahraničí, zabezpečení propagace, účasti na výstavách, atp.128 125
Národní klastrová asociace: NCA [on-line]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné na: http://www.nca.cz/cs/nca Hospodářská komora ČR: Hospodářská komora ČR [on-line]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné na: http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hkcr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/hospodarska-komora-ceske-republiky.aspx 127 Enterprise Europe Network: Síť v ČR [on-line]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné na: http://www.enterpriseeurope-network.cz/cs/o-nas/sit-v-cr 128 Švejda, 2010, str. 16-17 126
Příloha 2: Přehled stěžejních iniciativ Evropa 2020 Priorita – inteligentní růst: -
Digitální agenda pro Evropu (rozvoj vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky)
-
Unie inovací (zlepšením podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací má být zajištěna přeměna inovativních nápadů na výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa)
-
Mládež v pohybu (zlepšení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh)
Priorita – udržitelný růst -
Evropa méně náročná na zdroje (podpora oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti)
-
Průmyslová politika pro éru globalizace (především zlepšení podnikatelského prostředí u malých a středních podniků, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku)
Priorita – růst podporující začlenění -
Program pro nové dovednosti a pracovní místa (modernizace pracovních trhů, rozvoj dovedností občanů v průběhu celého života lepší vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce)
-
Evropská platforma pro boj proti chudobě (zajištění sociální a územní soudržnosti, umožnění důstojného života a aktivního zapojení se do společnosti pro lidi postižené chudobou a sociálním vyloučením)
Zdroj: Evropská komise: Evropa 2020 – Stěžejní iniciativy [on-line]. [cit. 2012-09-28]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/flagship-initiatives/index_cs.htm a
Businessinfo:
Strategie
Evropa
2020.
[on-line]
[cit.
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/strategie-evropa-2020-5155.html
2012-09-26].
Dostupné
na:
Příloha 3: Mapa Olomouckého kraje
Zdroj:Český statistický úřad, Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012, Mapy a kartogramy
Příloha 4: Mapa Moravskoslezského kraje
Zdroj:Český statistický úřad, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012, Mapy a kartogramy
Příloha 5: Přehled firem v klastrech v Olomouckém kraji
Český nanotechnologický klastr Bratři Wilhelmové – TOPAS spol. s r.o.
Prádelny a čistírny Náchod, a.s.
Ekotest-Aqua, s.r.o.
Výzkumný ústav pletařský, a.s.
ENVI-AQUA, s.r.o.
W & O DATA SERVIS
Inova Pro, s.r.o.
Prof. RNDr. Miloslav Mašláň, CSc.
Leoš Milata
Ing. Ladislav Torčík Olomoucký klastr inovací Moravská vysoká škola
Tesco SW a.s. Regionální centrum Olomouc (RCO)
Klastr MedChemBio Univerzita Palackého v Olomouci
Nadace pro výzkum rakoviny
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
IntellMed, s.r.o.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. V.v.i.
Circle Line Associates, spol. s.r.o.
Česká společnost chemická
Farmak, a.s.
Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii
BioApex, s.r.o.
QUINTA-ANALYTICA s.r.o.
AB Pharma s. r. o.
LIFE SCIENCES CAPITAL s.r.o.
BioTest s.r.o.
OlChemIm s.r.o.
Mendel Therapeutics, s.r.o.
MD - Pharm, s.r.o.
INVENTIA s.r.o.
SciTech spol. s.r.o.
APIGENEX s. r. o. / RE&D VÚFB, s.r.o.
EUROTEX, spol. s.r.o.
SHIMADZU Handels GmbH - organizační složka
BioPatterns s.r.o.
PharmChem Solution s.r.o.
STAR Czech s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování
Příloha 6: Přehled firem v klastru v Moravskoslezském kraji ABEX Substráty a.s.
Moravskoslezský dřevařský klastr Mayr-Melnhof Pellets Paskov s.r.o.
AKASTAV s.r.o.
MTM Bezuchov s.r.o.
Asociace dodavatelů montovaných domů
PROFINVESTIK s.r.o.
AXIMA MORAVA s.r.o.
RADEK BLAHUŠ
BIOCEL Paskov a.s.
RD Rýmařov s.r.o.
CB s.r.o.
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje
CIDEM Hranice, a.s., divize CETRIS
Střední průmyslová škola Hranice
Dřevěné konstrukce ŠOPÍK, s.r.o.
Střední škola stavební a dřevozpr., Ostrava
FM PROLES CZ s.r.o.
Střední odborná škola, Frýdek-Místek
JEWA, s.r.o.
Špinar – software s.r.o.
KATR a.s.
TIMBER PRODUCTION s.r.o.
Lesostavby Frýdek-Místek a.s.
TP EUROokna s.r.o.
LYON s.r.o.
VELOX-WERK s.r.o.
Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o.
VŠB -TUP, Fakulta stavební
Armaturka Krnov a.s.
Národní strojírenský klastr První železářská společnost Kladno, s.r.o.
ARMATURY Group a.s.
RENETRA s.r.o.
BAEST Machines and Structures, a.s.
SANDVIK CHOMUTOV TUBES spol. s.r.o.
BAT Engeneering a.s.
Sdružení pro rozvoj MSK
BIS Czech s.r.o.
Seco Tools CZ s.r.o.
Colorspol s.r.o.
SIGMA GROUP a.s.
dataPartner s.r.o.
SPŠ, OA a Jazyková škola, FM, p.o.
DEVIMEX s.r.o.
SPŠ, Ostrava - Vítkovice, p.o.
ECOFER s.r.o.
STELMAR s.r.o.
EKOAUDIT, spol. s.r.o.
STROJFERR, s.r.o.
ETS Holding a.s.
Strojírny Třinec, a.s.
EXCON Steel, a.s.
TEPLOTECHNA Ostrava a.s.
FERRCOMP, a.s.
TES s.r.o.
FERRIT s.r.o.
TT-CONTACT s.r.o.
Flash Steel Power, a.s.
TÜV SÜD Czech s.r.o.
HA-VEL internet s.r.o.
Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.
Hutní montáže-Svarservis
V-NASS, a.s.
Hutní montáže, a.s.
VÍTKOVICE CYLINDERS a.s.
Hydac spol s.r.o.
VÍTKOVICE GEARWORKS a.s.
IVITAS, a.s.
VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s.
KOFING a.s.
VÍTKOVICE MECHANIKA a.s.
KOMA - Industry s.r.o.
VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s.
Květoslav Bašista
VÍTKOVICE TESTING CENTER S.R.O.
MEZ, a.s.
VÍTKOVICE ÚAM A.S.
MORE, s.r.o.
VÍTKOVICE A.S.
MUT Tubes, s.r.o.
VÍTKOVICKÁ SPŠ A GYMNÁZIUM
OCHI-Inženýring spol s.r.o.
Vítkovické slévárny, spol. s.r.o.
OSTRAVOPOL BETA s.r.o.
VŠB - TU Ostrava
PARS Děčín spol s.r.o.
Vysoké učení technické v Brně
PKS servis spol s.r.o.
ZAT a.s.
Projekt HTL, s.r.o.
ŽĎAS, a.s.
PROVITAS a.s. IT Cluster Mezinárodní laboratoř RFID
AutoCont CZ a.s. AŽD Praha s.r.o.
Mgr. Petr Mika AKIM
Bull s.r.o.
NAM Systém a.s.
Crux information technology s.r.o.
NetDirect s.r.o.
D3Soft s.r.o.
PEGATRON Czech s.r.o.
DATAMAR OSTRAVA
POLAR televize Ostrava, s.r.o.
EDUCA - Střední odborná škola, s.r.o.
Proact Czech Republic, s.r.o.
Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava
Pronix s.r.o.
ELTODO EG, a.s.
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
ELVAC a.s.
RPIC-ViP s.r.o.
Fakulta aplikované informatiky UTB ve Zlíně
Rudolf Kuzník - Informatika
Fakulta informatiky a elektrotechniky VŠB TUO
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje
GABEN spol s.r.o.
SILICON GRAPHIC, s.r.o.
GS1 Czech Republic
Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o.
HEWLETT-PACKARD s.r.o.
Středisko služeb PEMIC s.r.o.
IBM Česká republika, spol. s.r.o.
Střední průmyslová škola elektroniky a inform.
Ing. Jiří Bernatík
TECHNISERV IT, spol. s.r.o.
Ing. Radim Adam
Tieto Czech s.r.o.
Ing. Václav Jakubec
T.Mobile Czech Republic a.s.
K2 atmitec s.r.o.
TRIFID CONSULT a.s.
KVADOS a.s.
VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.
Anamet, s.r.o.
MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR MGL s.r.o.
Batz Czech s.r.o.
MS technik spol. s.r.o.
Brano Group, a.s.
PFEIFER Vacuum Austria GmbH
Brembo Czech s.r.o.
Proact Czech Republic s.r.o.
Brose spol. s.r.o.
Protocom s.r.o.
Centre of Excellence Pargue, s.r.o.
Remarkplast, s.r.o.
CIRRUS CZ, a.s.
ROSSIGNOL Technology CZ, s.r.o.
Continental Automotive CR, s.r.o.
RB SOU autoopravárenské s.r.o.
CROMODORA WHEELS, s.r.o.
Schoeller Arca Systems
CTS Corporation
SimulPlast s.r.o.
ČVUT Praha
SLAVÍK - Technické plasty s.r.o.
Dytron s.r.o.
SMARTPLAST, s.r.o.
Eduard Mikeš
SOLEA CZ, výrobní družstvo
Erich Jaeger, s.r.o.
SOŠ a SOU Jablunkov
ESOS Ostrava, s.r.o.
Spš Vítkovice
EVC Group s.r.o.
SŠTO Havířov - Šumbark
Exact Systems Czech Republic s.r.o.
VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice
Favex s.r.o.
Sdružení pro rozvoj MSK
Fortex - AGS
Šroubárna Turnov a.s.
Galvan CZ s.r.o.
SWELL spol s.r.o.
GandP Quality Management s.r.o.
TOP Function
GRIOS s.r.o.
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.
HM PARTNERS s.r.o.
TÜV SÜD Czech
Ing. Petr Gros s.r.o.
United Polymers s.r.o.
Klein and Blažek spol s.r.o.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Koma Industry s.r.o.
Varroc Automotive Systems, s.r.o.
KOMAS spol. s.r.o.
Visteon - Autopal, s.r.o.
Kovona Karviná, a.s.
VŠB - TU Ostrava
LICHNA TRADE CZ, s.r.o.
VÚHŽ a.s.
MAZETA spol. s.r.o.
100%Rework
MetalPlast Lipník n. B. a.s. ENVICRACK Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje
Cekometal s.r.o.
Arrow line, a.s.
TEDOM a.s.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita
Van Gansewinkel HBSS s.r.o.
Advise & Win POLSKA
VÚHŽ a.s.
Strojírny Bohdalice, a.s
Ing. Luděk Žáček
GASCONTROL, společnost s r.o
České lupkové závody, a.s.
Frýdecká skládka, a.s.
SEEIF Ceramic, a.s.
Dodávky automatizace, spol. s r.o.
JIP Papírny Větřní, a.s.
PPD - Group, a.s.
HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s.
Automatizace průmyslu, s.r.o.
EXIMO Trading, spol. s r.o.
Wastech, a.s.
NEREZ VÝROBA JEŽ, s.r.o.
MAR servis s.r.o.
ORINEA s.r.o.
GREN, a.s.
INOVAČNÍ a.s.
ELVAC, a.s.
Green Technology s.r.o.
AIM.CZ – družstvo
Knowledge Management Cluster RENARDS dotační s.r.o.
ALGOMAN, s.r.o.
ROSIVA Šumperk s.r.o.
ASB NOSTA, s.r.o.
RPG RE Management, s. r. o.
ATELIER ARCHPLAN OSTRAVA
RPG Služby, s.r.o.
D5, a.s. Třinec
Sdružení pro rozvoj MSK
FITE a. s.
Slezská univerzita v Opavě
Ing. Drahomíra Cahelová
SMO, a.s.
Ing. Ivo Šnajdr
SPARK spol. s r.o.
JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
Stavby-Okna-Doležal, s.r.o
Krajská hospodářská komora MSK
Vědecko-technologický park Ostrava, a.s.
NOSTA KOMUNIKACE, s.r.o.
VOKD, a.s.
NOSTA METAL, s.r.o.
Vysoká škola Karla Engliše, a.s.
NOSTA, s.r.o.
Vysoká škola podnikání, a.s.
O.K.D.C. mont s.r.o.
Vysoká škola sociálně-správní, Havířov
Ostravská univerzita v Ostravě
Závěr: Čestní členové
POLAR televize Ostrava, s.r.o.
Ing. Pavel Bartoš, Miroslav Novák, Ing. Aleš Zedník, Ph.D., Ing. Antonín Maštalíř,Ing. Jiří Havlíček
REKTIMONT s.r.o.
Zebu Webdesign, s.r.o. Klastr cestovního ruchu KOPČAJ - SILMA 90
AHOL - Vyšší odborná škola AP Partner Consulting, a.s.
Letiště Ostrava a.s.
Asociace hotelů a restaurací v ČR
Montycon gastro, s.r.o.
CK ATIS
Motýl media s.r.o.
CK Kovotour Plus
Nakladatelství Mise s.r.o.
BESKYDY - VALAŠSKO, racr
P A M Market s.r.o.
CK Juhász
Regionální rada rozvoje a spolupráce
IN Agency Service
Sdružení pro rzvoj MSK
CK NIKOLAS TOUR
SD Resort
CK Relax Adriatic
SE-MO Data
CK Válek tour
Richard Švéda - SMILEX
Dům kultury Akord Ostrava - Zábřeh s.r.o.
Hotel, penzion a bungalovy Sepetná
SŠ EDUCA Nový Jičín
SŠSS Ostrava - Hrabůvka
CK Favorit
Tiskárna Kleinwächter
EVS Consulting s.r.o
Valero s.r.o.
Golf Brothers , s.r.o. (Ropice)
VAM LT s.r.o.
Ing. Miroslav Lysek
World Meia Partners s.r.o.
Mediální agentura PŽ
Worm musics production
AUTEL, a.s.
Moravskoslezský energetický klastr MENERGO a.s.
ČEPS, a.s.
MPS Mont, a.s.
ČKD PRAHA DIZ
Ostravská univerzita v Ostravě Pedagogická f.
Dalkia Česká republika, a.s.
Phoenix-Zeppelin, spol. s.r.o.
DISTEP a.s.
PYROENERGY CZ s.r.o.
Done, s.r.o.
RD Rýmařov s.r.o.
EVECO Brno, s.r.o.
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje
INTOZA s.r.o.
TENZA, a.s.
Krajská hospodářská komora MSK
VŠB-TUO Výzkumné energetické centrum
LOYD Group s.r.o.
VŠB-TUO Fakulta stavební
M and C Energy s.r.o. Bezpečnostně technologický klastr U. T.Bati ve Zlíně, Fakulta aplik. informatiky NEW ELTOM Ostrava, s. r. o. VŠB-TUO, FBI
OKD, HBZS, a. s.
5 Points Group, a. s.
P.U.L.E.C.E.,s.r.o.
CENTR GROUP, a.s
SLD – REACONT, a.s.
Crux information technology, s.r.o.
RESPECT OSTRAVA, s. r. o.
ČEMAT TRADING, spol. s r.o.
RSBP, spol. s r. o.
ENVIFORM a. s.
SIEMENS, s. r. o.
e-signature s.r.o.
SLEZSKÁ MECHATRONIKA, a. s.
F.S.C. – BEZPEČNOSTNÍ PORADENSTVÍ, a.s.
TECH. SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ
FITE, a. s.
TLP, spol. s r. o.
HOBES, spol. s r.o.
VVUÚ, a. s.
IHAS, s. r. o.
Z.L.D. s.r.o.
IPO SECURITY, s.r.o.
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
K2 atmitec s.r.o.
Česká technol. platforma bezpečnosti průmyslu
Libor Pindur – IBEX
Sdružení pro rozvoj MSK
NAM systém, a.s.
Společenství průmyslových podniků MSK Zdroj: Vlastní zpracování
Příloha 7: Dotazník pro členy klastru 1. Co všechno jste očekávali od vstupu do klastru? URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
URČITĚ NE
SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Lepší přístup k informacím Dobrá komunikace a prohloubení/ navázání vztahů s partnery Společný marketing – veletrhy, prezentace, průzkumy trhů Snížení nákladů např. společným nákupem, logistika Zvýšení exportu díky vzájemné spolupráci Inovace, řešení odborných problémů, společný výzkum a vývoj Lobbování pro lepší infrastrukturu, legislativu apod. Snížení konkurence mezi členy klastru Expanze firmy v podobě nových trhů, nových zákazníků apod. Přístup k finančním zdrojům Zlepšení finanční výkonnosti firmy Zvýšení specializace
2. Jaké jsou skutečné přínosy ze vstupu do klastru? URČITĚ ANO Lepší přístup k informacím Dobrá komunikace a prohloubení/ navázání vztahů s partnery Společný marketing – veletrhy, prezentace, průzkumy trhů Snížení nákladů např. společným nákupem, logistika Zvýšení exportu díky vzájemné spolupráci Inovace, řešení odborných problémů, společný výzkum a vývoj Lobbování pro lepší infrastrukturu, legislativu apod. Snížení konkurence mezi členy klastru Expanze firmy v podobě nových trhů, nových zákazníků apod. Přístup k finančním zdrojům Zlepšení finanční výkonnosti firmy Zvýšení specializace
SPÍŠE ANO
3. Jaké jsou klíčové faktory (faktory úspěšnosti) rozvoje klastru? URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Profesionalita managementu klastru Vytváření sítě spolupráce Vzájemná komunikace mezi členy klastru Přístup k informacím Konkurence mezi firmami Inovativní technologie Společný výzkum s výzk. institucemi Vzdělávání lidského kapitálu Podpora formou dotací – při vzniku Podpora formou dotací – při rozvoji Vzájemná důvěra mezi členy klastru Jiné
4. Pokud existuje - jak probíhá spolupráce s univerzitou? V případě, že spolupráce neexistuje, tabulku nevyplňujte. URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Spolupráce na projektech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Rozvoj lidských zdrojů (odborné semináře, konference, vzdělávání,…) Využití zařízení univerzity pro účely klastru (zkušebna, laboratoř, …) Sdílení odborných informací, vypracování expertních studií Společná propagace Ovlivňování studijních programů univerzit z hlediska potřeb praxe Společný průzkum trhu Praxe (stáže) studentů, diplomové a disertační práce,… Jiné
5. Pokud existuje – jak probíhá spolupráce se zahraničními klastry? V případě, že spolupráce neexistuje, tabulku nevyplňujte. URČITĚ ANO
SPÍŠE ANO
SPÍŠE NE
URČITĚ NE
Výměna informací a zkušeností Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje Společný marketing a propagace Společný nákup Jiné
Mnohokrát děkuji za čas strávený nad vyplňováním tohoto dotazníku. Miriam Batlová Zdroj: Vlastní zpracování na základě Pavelková a kol., 2009
Příloha 8: Seznam projektů Registrační číslo Výzva 1.2 CZ.1.05/2.1.00/01.0007
CZ.1.05/2.1.00/01.0030 CZ.1.05/2.1.00/01.0040 CZ.1.05/2.1.00/01.0036 Výzva 1.1 CZ.1.05/1.1.00/02.0070 Výzva 2.2 CZ.1.05/2.1.00/03.0069 CZ.1.05/2.1.00/03.0082 CZ.1.05/2.1.00/03.0100 Výzva 1.4 CZ.1.05/4.1.00/04.0136 CZ.1.05/4.1.00/04.0150
CZ.1.05/4.1.00/04.0151
CZ.1.05/4.1.00/04.0202 CZ.1.05/4.1.00/04.0130 Výzva 2.4 CZ.1.05/4.1.00/11.0243
Název projektu
Název příjemce
Rozhodnutí o financování vydáno dne
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMEDREG) Regionální materiálově technologické výzkumné centrum Inovace pro efektivitu a ţivotní prostředí
UP OL
15. 2. 2010
707 997 497,20
124 940 734,80
832 938 232,00
UP OL
29. 3. 2010
751 295 795,10
132 581 610,90
883 877 406,00
VŠB - TUO
15. 2. 2010
578 090 950,00
102 016 050,00
680 107 000,00
VŠB - TUO
29. 3. 2010
145 201 424,25
25 623 780,75
170 825 205,00
Centrum excelence IT4Innovations
VŠB - TUO
30. 6. 2011
1 546 566 704,85
272 923 536,15
1 819 490 241,00
ENET - Energetické jednotky pro vyuţití netradičních zdrojů energie Institut čistých technologií těţby a uţití energetických surovin Institut environmentálních technologií
VŠB - TUO
23. 9. 2010
269 110 600,95
47 490 106,05
316 600 707,00
VŠB - TUO
20. 12. 2010
250 362 553,00
44 181 627,00
294 544 180,00
VŠB - TUO
20. 12. 2010
229 979 569,15
40 584 629,85
270 564 199,00
Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výuku na Lékařské fakultě UP Výzkumně vzdělávací areál Pedagogické fakulty univerzity Palackého v Olomouci Infrastruktura pro realizaci lékařských a souvisejících sociálních a přírodovědných oborů a výzkumu Ostravské univerzity Celková rekonstrukce FBI - II. etapa Nová FEI VŠB_TU Ostrava
UP OL
31. 1. 2011
586 221 763,56
103 450 899,46
689 672 663,02
UP OL
29. 4. 2011
254 810 409,20
44 966 542,80
299 776 952,00
Ostravská univerzita v Ostravě
14. 11. 2011
320 635 616,20
56 582 755,80
377 218 372,00
VŠB - TUO VŠB - TUO
29. 11. 2011 31. 1. 2011
116 194 721,20 743 887 969,45
20 504 950,80 131 274 347,55
136 699 672,00 875 162 317,00
Centrum doktorských studií na FF
UP OL
18. 3. 2013
80 841 671,65
14 266 177,35
95 107 849,00
ERDF (85 %)
Státní rozpočet (15 %)
Celková výše dotace
CZ.1.05/4.1.00/11.0245
UP v Olomouci Centrum biologických oborů PřF UP Olomouc-Holice
UP OL
18. 3. 2013
80 507 705,80
14 207 242,20
94 714 948,00
Vesmírná brána - moderní centrum komunikace vědy Pevnost poznání Svět techniky - Science and Technology Centrum
VŠB - TUO
29. 11. 2011
126 384 471,05
22 303 141,95
148 687 613,00
UP OL Dolní oblast VÍTKOVICE
29. 11. 2011 29. 11. 2011
127 473 249,65 485 630 500,00
22 495 279,35 85 699 500,00
149 968 529,00 571 330 000,00
Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-TUO
VŠB - TUO
25. 9. 2012
29 916 840,55
5 279 442,45
35 196 283,00
Informační infrastruktura výzkumu pro techniku Natura: vědecké informační zdroje přírodních věd
VŠB - TUO
30. 11. 2012
56 273 666,05
9 930 646,95
66 204 313,00
UP OL
7. 1. 2013
99 915 300,20
17 632 111,80
117 547 412,00
Pre-seed aktivity VŠB-TUO VŠB - TUO 17. 10. 2012 24 197 597,70 4 270 164,30 Strojírenství CZ.1.05/3.1.00/13.0282 Pre-seed aktivity VŠB-TUO VŠB - TUO 17. 10. 2012 30 848 031,70 5 443 770,30 Energetické zdroje Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Seznamu příjemců podpory z OP VaVpI - www.msmt.cz (stav k 26. 3. 2013)
28 467 762,00
Výzva 1.3 CZ.1.05/3.2.00/09.0168 CZ.1.05/3.2.00/09.0171 CZ.1.05/3.2.00/09.0185 Výzva 3.3 CZ.1.05/3.1.00/10.0218 Výzva 4.3 CZ.1.05/3.2.00/12.0226 CZ.1.05/3.2.00/12.0228 Výzva 6.3 CZ.1.05/3.1.00/13.0279
36 291 802,00
Příloha 9: Fotografie Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého – budova B
Zdroj: Vlastní fotografie
Příloha 10: Fotografie Vědecko-technologického parku Ostrava – budova PIANO
Zdroj: Vlastní fotografie
