Možnosti využití a rozvoj CNG v ČR

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Tetjana Bondarčuk

Možnosti využití a rozvoj CNG v ČR Diplomová práce

2015

Možnosti využití a rozvoj CNG v ČR

Diplomová práce


Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra: Marketingu

Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 7. 05. 2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dissertation

Possibilities of application and development of CNG in Czech Republic


The Instutute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of: Management

Major: Marketing Communication Thesis Advisor: doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D. Date of Submission: 7. 05. 2015 E-mail: [email protected] Praha 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Možnosti využití a rozvoj CNG v ČR samostatně zpracovala a veškerou použitou literaturu i další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a svázaná i elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………………

Bc. Tetjana Bondarčuk V Praze dne 6. 05. 2015

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu JUDr. Vladimíru Ermakovovi, jednateli a generálnímu řediteli společnosti VEMEX s.r.o. za souhlas k čerpání podkladů z interních zdrojů společnosti. Dále bych ráda poděkovala doc. Ing. Dagmaře Jakubíkové., vedoucí mé diplomové práce, za vstřícnost, věnovaný čas, cenné rady a připomínky, které mi při vypracování práce poskytla. Děkuji za velmi užitečné informace z praxe Marcelu Ederovi, jednateli společnosti Eco Power Energy s.r.o., Ing. Zuzaně Vrkoslavové, autorizované osobě technického a stavebního dozoru.

Název diplomové práce: Možnosti využití a rozvoj CNG v ČR

Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití a rozvoje CNG (stlačeného zemního plynu) v České republice. Jedná se o relativně nový druh paliva, který nachází využití zejména v dopravě. Hlavním cílem této práce je zjistit praktické možností využití a rozvoje CNG v každodenním životě v rámci ČR, a to zejména v dopravě. V této diplomové práci jsem hodnotila CNG z hledisek ekonomického, ekologického a bezpečnostního, která jsem si stanovila jako hlavní kritéria analýzy této komodity. Závěrem této práce je, že CNG v ČR má velký potenciál pro využití v dopravě. CNG je ekonomické výhodné, ekologické a bezpečné palivo.

Klíčová slova: CNG, stlačený zemní plyn, plnicí stanice, alternativní pohon vozidla, LPG, ekologie, bezpečnost.

Title of the Master ´s Thesis: Possibilities of application and development of CNG in the Czech Republic

Abstract: This thesis is about the possibilities of using and development of CNG (compressed natural gas) in the Czech Republic. CNG is a relatively new kind of fuel, which is used mainly in transportation. The main intention of this work was to find the possibilities of practical uses and development of CNG in everyday life in the Czech Republic, especially in transport. In this thesis, I evaluated economic, ecological and security aspects of CNG, which I have set as the main criteria for analysis of this commodity. The conclusion of this work is that CNG in the Czech Republic has great potential for use in transportation. CNG is economical, ecological and safe fuel.

Key words: CNG, Compressed Natural Gas, CNG filling station, alternative drive, LPG (liquified petroleum gas), ecology, safe

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1. Základní charakteristika, vývoj a historie využití zemního plynu .............................. 3 1.1 Co je plyn, základní charakteristika zemního plynu .................................................. 3 1.2. Historie - od svítiplynu k CNG v dopravě .................................................................. 5 1.2.1 Svítiplyn ................................................................................................................ 5 1.2.2 LPG ....................................................................................................................... 6 1.2.3 CNG ...................................................................................................................... 8 1.3 Rozdíly mezi CNG, LPG a svítiplynem ....................................................................... 9 2. Alternativní paliva, historie a vývoj ............................................................................. 11 3. Plynofikace ČR včetně rizik dodávek zemního plynu ................................................ 15 4. CNG v ČR, možnosti jeho využití, přednosti a přínos v dopravě ............................. 18 4.2 Výrobci osobních, užitkových vozidel, autobusů a nákladních aut na CNG ......... 22 4.3 Mechanizace s pohonem na CNG ............................................................................... 25 4.4 Železniční a ostatní doprava ....................................................................................... 27 5. Síť plnicích stanic v ČR a zahraničí ............................................................................. 29 5.1 Síť plnicích stanic CNG v ČR ..................................................................................... 32 5.2 Sít PS CNG v zahraničí. .............................................................................................. 37 5.3 Ukázka plnicí stanice CNG ........................................................................................ 37 6. Podpora státu a legislativa CNG .................................................................................. 42 6.1 Podpora státu pro CNG .............................................................................................. 43 6.2 Legislativa pro CNG .................................................................................................... 45 7. Společenská odpovědnost firem, marketingová podpora CNG................................. 48 7.1 Společenská odpovědnost firem .................................................................................. 48 7.2 Marketingová podpora produktu CNG ..................................................................... 50 8. Hodnocení CNG z hlediska ekonomického, ekologického a bezpečnostního ........... 59 8.1 Ekonomické hledisko CNG ......................................................................................... 59

8.2 Ekologické aspekty CNG............................................................................................. 67 8.3. Bezpečnost ................................................................................................................... 72 8.4 Faktory ovlivňující návratnost plnicí stanice CNG ................................................. 73 9. Návrhy a doporučení ..................................................................................................... 74 Závěr ................................................................................................................................... 76 Zdroje .................................................................................................................................. 78

Seznam tabulek Tabulka 1: Vlastnosti zemního plynu ................................................................................ 3 Tabulka 2: Vývoj počtu vozidel na CNG v letech 2004-2014 ........................................ 22 Tabulka 3: Počet čerpacích stanic v ČR .......................................................................... 29 Tabulka 4: Přehled o vývoji čerpacích stanic ................................................................. 29 Tabulka 5: Počty CNG plnicích stanic k 30. 4. 2015 ...................................................... 30 Tabulka 6: Počty CNG plnicích stanic v zahraničí ......................................................... 31 Tabulka 7:Statistika plnicích stanic v ČR ....................................................................... 31 Tabulka 8: Počet veřejných plnicích stanic v jednotlivých krajích ČR (duben) ......... 33 Tabulka 9: Evidence plnicích stanic v Evropě ................................................................ 37 Tabulka 10: Tabulka návratnosti MERCEDES-BENC B 20 ........................................ 64 Tabulka 11: Tabulka návratnosti SEAT Leon/VW Golf 1.4 TGI ................................. 64 Tabulka 12: Tabulka návratnosti Škoda Octavia G-TEC ............................................. 64 Tabulka 13: Tabulka návratnosti KIA SOUL EV .......................................................... 64 Tabulka 14 Tabulka návratnosti Toyota Auris Hybrid ................................................. 65 Tabulka 15 Tabulka návratnosti Mitsubishi Outlander PHEV .................................. 65

Seznam grafů Graf 1: Vývoj spotřeby zemního plynu v ČR v letech 2004 - 2014 ............................... 16 Graf 2: Prodej CHG v ČR (v mil. m3).............................................................................. 19 Graf 3: Vývoj spotřební daně na CNG ............................................................................ 45 Graf 4: Vývoj cen pohonných hmot a výše sazeb spotřební daně v ČR 2009-2014 ..... 67 Graf 5: Srovnání paliv ....................................................................................................... 71

Seznam obrázků Obrázek 1: Označení LPG a CNG vozidel ...................................................................... 10 Obrázek 2: LNG................................................................................................................. 14 Obrázek 3: Umístění plynových nádob ve vozidle CNG ................................................ 22 Obrázek 4: Osobní auta CNG........................................................................................... 23 Obrázek 5: Autobusy, dodávky, kamiony ....................................................................... 24 Obrázek 6: První CNG traktor v ČR............................................................................... 26 Obrázek 7: Vysokozdvižný vozík s pohonem CNG ........................................................ 26 Obrázek 8: Lokomotiva s pohonem CNG ....................................................................... 27 Obrázek 9: Motorový vlak na stlačený zemní plyn /Usedom/ ....................................... 28 Obrázek 10: Vyhlídkové lodě v Amsterdamu jezdí na CNG ......................................... 28 Obrázek 11: Mapa CNG stanic v ČR............................................................................... 34 Obrázek 12: Mobilní CNG stanice ................................................................................... 35 Obrázek 13: Dopravní značení CNG PS .......................................................................... 36 Obrázek 14: Technologie CNG - skladovací banka, kompresor, výdejní stojan ......... 39 Obrázek 15: Plnicí stanice CNG V Kolíně....................................................................... 41 Obrázek 16: Schéma plnicí stanice CNG ......................................................................... 41 Obrázek 17: Veletrh Coneco ............................................................................................. 53 Obrázek 18: Reklamní stánek společnosti Adast Systems, a. s. .................................... 54 Obrázek 19: Logo propagační akce „Zelený koridor 2014“ .......................................... 57 Obrázek 20: Ukázka vozu s pohonem na CNG, akce „ Modrý koridor 2014„ ............ 58 Obrázek 21: Reklamní CNG vozidlo společnosti VEMEX s.r.o.................................... 58 Obrázek 22: Plnicí stanice CNG v areálu ČP.................................................................. 60 Obrázek 23: Úspora vysokozdvižných vozíků................................................................. 63 Obrázek 24: Ekonomická efektivita Škoda Octavia ....................................................... 66 Obrázek 25: Ekonomika při používaní CNG .................................................................. 66 Obrázek 26: Kapesníková zkouška .................................................................................. 70

Úvod Jako téma diplomové práce jsem zvolila „Možnosti využití a rozvoj CNG v ČR“. V současné době se využívá veškerých nalezených zdrojů zemního plynu ve světě. Těchto zdrojů se začíná využívat pro nové alternativní projekty v oblasti dopravy, zemědělství, stavebnictví apod. Dalším důvodem výběru této problematiky byl i fakt, že se stlačeným zemním plynem (CNG), ale i s plynem jako takovým setkávám každodenně při svých pracovních činnostech. Tato problematika mne zajímá z hlediska ekonomiky, ale hlavně z hlediska ekologie, což je pro mne jedno z prioritních hledisek v pohledu na životní strategii. Osobně se s touto problematikou setkávám nejen já, ale i každý z nás, a to doma, ale například i při cestě do práce, při přepravě zboží a při mnoha dalších situacích. Z toho vyplývá, že CNG má a bude mít široké uplatnění v našem každodenním životě, předpoklad rozvoje je tedy jednoznačně daný. V tomto století alternativních projektů a možností využití těchto zdrojů, vidím CNG jako jeden z prioritních programů v oblasti alternativních paliv nejen pro dopravu, ale například i zemědělství či stavebnictví. Hlavní cíl této práce je zjistit praktické možností využití a rozvoje CNG v každodenním životě v rámci ČR, a to zejména v dopravě. Budu hodnotit CNG z hledisek ekonomického, ekologického a bezpečnostního, která jsem si stanovila jako hlavní kritéria analýzy této komodity. Ze svého pohledu vidím CNG jako jedno z nejlépe využitelných ekologických paliv v oblasti dopravy. Proto ve své diplomové práci stanovuji pouze jednu jedinou hypotézu a to, že „ CNG je komodita budoucnosti a má velký rozvojový potenciál, a to zejména v České republice, po vzoru sousedních států, například Německa, Rakouska, Italie či Španělska.“ Tyto státy čerpaly zkušenosti z poznatků zejména v Asii a Americe. V Evropě patří k lídrům ve využívání CNG vedle Itálie i Německo, které má v provozu více než 900 čerpacích stanic pro zhruba sto tisíc vozidel na CNG. (http://www.cngauta.cz/cng-ve-svete/)

1

Ve světě je využívání stlačeného zemního plynu v dopravě v pokročilejší fázi vývoje. Například nejvíce CNG vozidel je využíváno v Argentině (více než 1 milion), v Brazílii (550 tisíc), Itálii (412 tisíc). (https://www.cgoa.cz/o-c-p-s.onas/) Metody a techniky diplomové práce. Při zpracování diplomové práce byly použity metody srovnávání a přirovnání na základě zjištěných dostupných informací. Hlavním zdrojem pro čerpání informací byl Český plynárenský svaz, webový portál CNG +, který provozuje společnost ET biogas s.r.o. Dále jsem při zpracování této práce použila vlastních zkušeností z praxe, znalostí získaných osobní účastí na velké řadě konferencí, školeních či veřejných prezentacích různých společností. Dalším zdrojem informací byla odborná literatura, výroční zprávy, odborné časopisy a periodika. V této práci byla použita metoda systematického sledování určitých skutečností - pozorování, získávání primárních dat bylo provedeno technikami - rozhovorů, řízených rozhovorů, expertních rozhovorů a dotazováním.

2

1. Základní charakteristika, vývoj a historie využití zemního plynu 1.1 Co je plyn, základní charakteristika zemního plynu Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn využívaný jako významné plynné fosilní palivo. Jeho hlavní složkou je metan. Zemní plyn se těží z porézních sedimentárních hornin uzavřených ve strukturních pastech podobně jako ropa. Nachází se buď samostatně, společně s ropou či černým uhlím. Používá se také jako zdroj vodíku při výrobě dusíkatých hnojiv. Díky tomu, že obsahuje především metan, má v porovnání s ostatními fosilními palivy při spalování nejmenší podíl CO2 na jednotku uvolněné energie. Je proto považován za ekologické palivo. (http://www.cng4you.cz/cng -info/co-je-zemni-plyn.html) Zemní plyn je bezbarvý, sám o sobě nezapáchající, hořlavý plyn. Patří do skupiny topných plynů, využívá se k vytápění, vaření a ohřevu vody, v elektrárnách, teplárnách, v kogeneračních

jednotkách

a

v

dopravě

(jako

pohon

motorových

vozidel).

Může se vyskytovat ve dvou formách: CNG (Compressed Natural Gas), což je stlačený zemní plyn při tlaku 200 barů a LNG (Liquefied Natural Gas), zkapalněný zemní plyn při teplotě -162 °C. Skládá se převážně z metanu a vyšších uhlovodíků s malou příměsí inertních plynů. Zemní plyn je nejedovatý, nedýchatelný a lehčí než vzduch. V tabulce č. 1 uvádím složení zemního plynu. (http://www.cng4you.cz/cng-info/co-je-zemni-plyn.html) Tabulka 1: Vlastnosti zemního plynu

Zdroj: Místní provozní řád. Veřejná plnicí stanice CNG Most. Vzhledem k tomu, že zemní plyn sám o sobě je bez jakéhokoliv zápachu, přidávají se k němu z bezpečnostního hlediska, kvůli rozpoznání plynu, odorizační látky se specifickým zápachem (pachová signalizace), tento proces se nazývá odorizace zemního plynu. Odorizace plynu se provádí již v distribuční síti zemního plynu, a tak se ke konečnému spotřebiteli dostává odorizovaný zemní plyn, který je rozpoznatelný čichem, a 3

proto je bezpečný pro použití v domácnostech, garážích, dílnách atd. Zemní plyn je podstatně lehčí než vzduch a tak v případě havárie nebo úniku stoupá do výšky na rozdíl od propan-butanu (LPG), který se drží dole a lehce se rozptyluje. LPG není zemní plyn, ale je směsí plynu, což vysvětluji v kapitole 1.2.2. Bohužel velmi často, mezi spotřebiteli, dochází k zaměňování zemního plynu (CNG) s LPG, který je mnohem nebezpečnější a v minulosti docházelo k častým výbuchům kvůli nesprávné manipulaci s tímto produktem. Podle mého názoru v současné době se spíše využívá zemní plyn před propan-butanem. K otázce, proč tomu tak je, se postupně dostanu v následujících kapitolách své diplomové práci, kde budu srovnávat a hodnotit různé druhy plynu, z hlediska jejich využití jako pohonu motorových vozidel. Specifické vlastnosti zemního plynu a šíře jeho využití významně ovlivňují trendy v energetickém průmyslu, kde je otázka cen energií a úspora tepla klíčovým tématem. Zemní plyn je bezesporu ekonomicky hospodárné, šetrné a moderní palivo. Novou oblastí použití zemního plynu se stala oblast dopravy, kde zemní plyn efektivně nahrazuje tradiční pohonné hmoty. Na rozdíl od nafty a benzínu motory spalující zemní plyn produkují minimum škodlivých exhalací. Hlavní výhody zemního plynu: 

zemní plyn je jediným primárním palivem, které lze bez nákladných úprav a energetických přeměn dovést přímo k zákazníkovi



dopravní a distribuční systém je nezávislý na klimatických podmínkách



zemní plyn je odběratelům k dispozici bez omezení 24 hodin denně 365 dní v roce



zákazník nepotřebuje prostor pro skladování paliva



plynové spotřebiče lze snadno ovládat a regulovat



zemní plyn je nejšetrnější ze všech neobnovitelných zdrojů energie (http://www.rwe.cz/o-rwe/zemni-plyn/) O výhodách zemního plynu, jeho vlastnostech a využití, existuje velké množství

publikaci, článků, knížek, ale já se v této diplomové práci budu zabývat zemním plynem jako alternativním ekologickým, bezpečným a ekonomicky výhodným palivem využívaným v dopravě ve formě stlačeného zemního plynu CNG .

4

1.2. Historie - od svítiplynu k CNG v dopravě Od té doby, kdy lidstvo přišlo na to, že oheň není jen zdroj nebezpečí a že jej lze využít za určitých opatření jako zdroj tepla, začal sloužit - k ohřevu a k vaření. S vývojem lidstva a naší rostoucí potřeby zkoumat jednotlivé procesy, jako například spalovaní dřeva, lidé přišli na to, že během procesu změny dřeva v popel se produkuje nejen teplo, ale vzniká i hořlavý plyn. Tato skutečnost byla známá již v období 16. století. V praxi však tento poznatek nikdo nevyužíval. S rozvojem laboratoří se však začaly provádět pokusy i s plynem. Svítiplyn byl „objeven“ na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Teprve Francouz Lebon konal první pokusy vysloveně za tím účelem, aby získal svítiplyn. A pánové Samuel Clegg, William Murdoch a další, kteří vycházeli z výzkumů a praktických pokusů svých předchůdců, přivedli v uvedeném období tento poznatek technicky do takové podoby, že mohl začít sloužit lidem. Už název svítiplyn naznačuje, v čem spočívala podstata jeho tehdejšího používání. Využívalo se jeho vlastnosti hořet jasným svítivým plamenem. (Juříček, Marek, 2006, s. 26)

1.2.1 Svítiplyn První využívání svítiplynu, jak jeho název napovídá, bylo takřka výhradně pro svícení. Svítiplyn byl dlouhá léta bez konkurence. Budovaly se nové plynárny, spotřeba plynu neustále rostla. Tato příznivá pozice trvala asi šedesát let. Velkou ránu svítiplynu zasadilo světlo elektrické, které díky Edisonovu vynálezu žárovky s uhlíkovým vláknem začalo na přelomu 19. a 20. století dosahovat prvních úspěchů. (Žákovec, 2009, s. 30) Svítiplyn je technický plyn, tvořený směsí vodíku, oxidu uhelnatého, metanu, a dalších plynů (dusík, oxid uhličitý). (Wikipedie, 2015) Plynové světlo se významným způsobem zapsalo do historie veřejného i interiérového osvětlení. Nenaplnila se ale slova J. E Purkyně v první české publikaci o svítiplynu z roku 1891: „Zdá se, že nikdy nenastane doba, kdy pokládáno by bylo světlo plynové za překonané“. (Žákovec, 2009 s. 94) Jako surovina pro svítiplyn sloužilo uhlí, i když v počátku se svítiplyn vyráběl i z olejů. Zmínka o tzv. „plynárnách“ se objevuje v období manufaktur a následně v továrnách, kde tyto plynárny sloužily především k výrobě světla. V průběhu dalších let se „plynárny“ začaly uplatňovat ve veřejném osvětlení ulic tj. ve službách města. To pak vedlo k tomu, že se postupně obor plynárenství přesunul do veřejné sféry. Svítiplyn se využíval nejen pro osvětlení, ale i pro vaření a výrobu tepla. Jeho využití v domácnostech 5

bylo velmi rozšířené, ale docházelo k častým otravám, proto se od používání svítiplynu ustoupilo. První zmínky o využití svítiplynu (stlačeného svítiplynu v dopravě) respektive k pohonu spalovacích motorů se mi podařilo najít v našich podmínkách ve třicátých letech dvacátého století. Ve světě však byl v dopravě stlačený svítiplyn využíván jako zdroj pohonu pro vzducholodě. Toto využití plynu se váže na počátek 20. století. Vzducholodě byly typickým dopravním prostředkem, které využívaly tohoto pohonu. Toto vnímám jako počátky využití plynu v dopravě. Plynový pohon byl hlavně využíván u vzducholodí Graf Zeppelin. Tato éra byla završena množstvím katastrof vzducholodí zejména známou vzducholodí Hindenburg v roce 1937, která byla na pohon plynu hélium. Po této události již o rozvoj tohoto dopravního prostředku nebyl takový zájem a vývoj dopravy se přenesl hlavně na silnice. Jako příklad uvádím, že i v našich podmínkách byly nákladní automobily, traktory přestavěny na svítiplyn a tyto vozidla – Škoda a Tatra jezdila v oblasti severní Moravy pro železárny Vítkovice.

1.2.2 LPG LPG (z angličtiny Liquefied Petroleum Gas) neboli zkapalněný ropný plyn je směs uhlovodíkových plynů používaná jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel. Jde o novodobější označení pro směs topného plynu, známou jako propan-butan. Používá se jako palivo pro vaření, vytápění i osvětlování, dále také jako palivo pro zážehové motory. Běžně se plní do tlakových lahví různých velikostí, které se pak používají jakožto přenosné zásobníky topného plynu v domácnostech a při pobytu v přírodě. Protože narušuje přírodní (http://cs.wikipedia.org/wiki/LPG ) LPG je syntetizován rafinací ropy nebo kapalného zemního plynu, tzn., že je převážně získáván z fosilních zdrojů energie. Hoří čistě bez sazí a s jen velmi malým obsahem emise síry, která nepředstavuje žádná rizika znečištění země nebo vody. U LPG se udává výhřevnost 46,1 MJ / kg ve srovnání s 42,5 MJ / kg u nafty a 43,5 MJ / kg u benzínu. Nicméně jeho energetická hustota je nižší než u benzínu a nafty a tomu odpovídá i jeho vyšší spotřeba. (http://www. fiat.cz/lpg/vse -o-lpg/co-je-lpg/) Podle informací, získaných od odborníků tohoto odvětví většinou obsahuje 50% propanu a 50% butanu. Jedná se o vedlejší produkt při zpracování ropy v rafineriích nebo při těžbě zemního plynu. Jeho největší nevýhodou je, že při plynném stavu je těžší než vzduch a tím klesá k zemi. Z tohoto důvodu se může v případě netěsností a jiných úniků 6

hromadit v kanálech a podzemních prostorech. Jeho kvalita záleží na zdroji zpracování a distributorovi. Co se týká největší míry využití LPG v dopravě, hovoříme dle mého názoru o období 80. - 90. let minulého století a to hlavně v osobní automobilové dopravě. Dalším využitím tohoto paliva v dopravě bylo a je využití u dopravních prostředků ve výrobní sféře, např. u vysokozdvižných vozíků a podobné mechanizace. V současné době se již od LPG v dopravě ustupuje a přechází se na výkonnější a lépe zpracovatelné typy zemního plynu. Propan-butan byl hlavně využíván v domácnostech zejména pro vytápění a vaření. Další jeho využití bylo v oblasti menších provozoven pro vytápění. Toto se týká 90. let minulého století a počátku našeho století. Tento mobilní systém byl využíván nejvíce v oblastech, kde nebyla možná plynofikace či plynofikace byla ekonomicky nevýhodná. LPG (propan- butan) v době svého rozmachu byl využívání počátkem alternativních paliv a zejména v dopravě ho bylo využíváno jako ekologického a levnějšího paliva. Z pohledu systémového využití alternativního paliva pro automobilovou dopravu bylo LPG prvotní. V rámci České a Slovenské republiky byla vytvořena síť čerpacích stanic po vzoru Itálie. Tyto stanice vznikaly hlavně u sítě čerpacích stanic běžných pohonných hmot (ČS PHM), ale i samostatně nebo vnitropodnikově. Největší síť LPG je dle mého názoru v Itálii, Německu, Polsku, ale i na Slovensku a Maďarsku. LPG se u nás v republice nejvíce využívalo v Moravskoslezském kraji. Nejvíce čerpacích stanic LPG se postavilo v letech 2003-2008. V Evropě je více než 17 tisíc ČS LPG a z toho jen v Itálii je více než 3.000 ČS LPG. (http://www.eurogasauto.org/it/egmsearch/findbusinessbylocation/1/CC) Jedna z největších sítí je v Německu přes 6.700 ČS LPG. (http://www.autogas-umruestungen.de/autogas-tankstellen-finder.html) V Rakousku je pouze 22 ČS LPG. (http://cz.inaustria.at/stanice-lpg-v-rakousku) V ČR se touto problematikou míněno výrobou technologii LPG se zabývalo hodně firem např. Bonett Bohemia, a.s., TOMAGAS, s.r.o. LPG, jak jsem již zmínila, bylo prvním koncepčním řešením z pohledu využití alternativního paliva v automobilové dopravě, a to hlavně u osobních aut. Toto vedlo firmy (koncerny) zabývající se distribucí pohonných hmot tuto alternativu začlenit do svých služeb pro motoristy. V tomto období se dostalo LPG do popředí v oblasti alternativních pohonných paliv. A i široká veřejnost se dostala k diskuzi na téma ekologie v oblasti dopravy. 7

Jednou z nevýhod LPG je, že v podvědomí spotřebitelské veřejnosti je uložen strach z nebezpečí výbuchu propan-butanu. To pramení z mnoha případů neštěstí při používání propan-butanových lahví v domácnostech.

1.2.3 CNG CNG je zkratka pro stlačený zemní plyn (compressed natural gas). Je to plyn, který je dostupný v plynovodné síti nejen v Evropě a ČR a je využíván k výrobě tepelné a elektrické energie. Pro účely využití v dopravě se z hlediska koncentrace energie musí stlačit 200x pomocí vysokotlakých kompresorů. I po stlačení zůstává CNG v plynné formě. (http://www.cngplus.cz/o-cng/definice.html) Stlačený zemní plyn, jak uvádí odborníci v různých technických příručkách, většinou obsahuje 96 až 98% metanu, je lehčí než vzduch, což znamená v praxi při jeho využití, že se dá snadno odvětrat a ve volném prostoru se snadno rozptýlí. Uvádí se, že se jedná o nejbezpečnější pohonnou hmotu vůbec. Jeho kvalita záleží také na distributorovi, ale ne v takové míře, aby to ohrozilo jeho o zaručenou kvalitu. CNG vidím jako jedno z nejvíce perspektivních alternativních paliv budoucnosti palivo 21. Století, a to zejména v dopravě. CNG přirozeným vývojem začíná postupně nahrazovat (vytlačovat) palivo LPG, a to i v souvislosti s opotřebením vozového parku upraveného na pohonné palivo LPG. Automobilové koncerny již reagují i na využití alternativních paliv a od začátku 21. století začleňují toto plynné palivo do svých výrobních programů - výrobních řad. V prvním desetiletí našeho století byly tyto hybridní automobily ve výzkumu – vývoji a po éře ověřování a testování se nyní již běžně objevují jako standardní řady produktů automobilových výrobců. Těmito produkty se oproti LPG zabývají automobilové koncerny nejen na výrobu osobních a dodávkových vozidel, ale i koncerny pro výrobu autobusů, nákladních automobilů, skútrů a k těmto koncernům se postupně přidávají i další výrobci například výrobci zemědělské techniky, stavebních strojů, sněhových a ledových roleb, přibývají experimenty i v železniční dopravě a lodní dopravě. Po zahraničních zkušenostech ve světě a to zejména v Asii, Severní Americe a následně v Evropě – Německu, Itálii, Rakousku…, se během posledních deseti let i v naší republice vytváří silná síť čerpacích stanic na CNG. Tato síť se jako již u zmíněného LPG, rozvijí po několika liniích. Jedna linie se soustřeďuje na již vybudovanou ČS PHM, a to zejména v oblastech, kde se v blízkosti těchto stanic nachází plynovody vysokotlaké (VTL) a středotlaké (STL). Druhá linie čerpacích stanic CNG vzniká v areálech s velkým 8

vozovým parkem firem, dopravců a logistických center s možností jejich využití i pro širokou veřejnost. Poslední nemalou linií se stávají samostatné plnicí CNG stanice ve městech i při dopravní síti ČR. CNG jako alternativní pohonné palivo se takto den ode dne stává součástí našeho běžného života.

1.3 Rozdíly mezi CNG, LPG a svítiplynem Na závěr této kapitoly bych se pokusila o srovnání ve využití jednotlivých komodit. V tomto srovnání budu srovnávat LPG s CNG, jelikož svítiplyn vidím v této oblasti jako již překonanou komoditu. Rozdíly mezi CNG a LPG popíši hlavně v technických, bezpečnostních a strategických bodech. Ekonomickým a ekologickým zhodnocením se budu zabývat v dalších kapitolách této práce. a) Technické rozdíly CNG a LPG 

CNG (Compressed Natural Gas) :

 Stlačený zemní plyn - obsahuje přibližně 96-98% metanu  Těžba plynu – z uhelných, či karbonových ložisek (tato ložiska jsou již na ústupu) nebo ropných (naftových ložisek), která se nyní využívají  Vysoký tlak, přibližně 200 bar  Uskladnění v plynném skupenství v tlakových silnostěnných nádobách  Vysoké oktanové číslo - cca 130 

LPG (Liquefied Petroleum Gas) :

 Zkapalněný ropný plyn – obsahuje cca 50% propanu a 50% butanu (letní, zimní směs)  Jedná se o vedlejší produkt při zpracování ropy v rafineriích nebo při těžbě zemního plynu  Uskladnění v kapalném skupenství v tlakových nádobách b) Bezpečnostní rozdíly 

CNG(Compressed Natural Gas) :

 Je lehčí než vzduch, volně se rozptyluje  Teplota vznícení až 537 °C  Propracovanější technologie, která je stále ve vývoji  Parkovaní možné již i v podzemních garážích  Samoobslužné plnění (provoz) 9




 Je těžší než vzduch a klesá, proto se hromadí se v kanálech a podzemních prostorech  Propracovaná technologie, která je již na ústupu  Parkování v podzemí je zakázáno  Plnění pouze za přítomnosti obsluhy c) Strategické rozdíly 

CNG(Compressed Natural Gas)

 Zaručená kvalita plynu v celé ČR  Distribuční síť se vybudovává a každým dnem se rozšiřuje  Široké spektrum využití v dopravě (osobní automobily, nákladní auta, autobusy)  Možnost domácích plnicích stanic  Je výhodné pro vozové parky i jednotlivce  Dojezdová vzdálenost na CNG cca 300km + nádrž na benzín cca 800-1000km 


 Nejednotná kvalita  Vybudovaná síť plnicích stanic v ČR, dále se rozvíjí jen ojediněle  Výhodné pouze pro jednotlivce (soukromé osoby, popřípadě u využití areálových vysokozdvižných vozíků a jiné areálové mechanizace)  Omezené využití – jen u menších dopravních prostředků. Obrázek 1: Označení LPG a CNG vozidel

Zdroj:http://www.obrazky.cz/?q=cng#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=link& utm_term=cng&utm_content=list

10

2. Alternativní paliva, historie a vývoj V předešlé části jsem se věnovala nejvíce rozšířeným druhům alternativních paliv, jako je LPG a CNG. Nyní navážu zejména pro širokou veřejnost méně známými druhy alternativních paliv, jako je např. zkapalnělý zemní plyn (LNG), který často lidé, a to občas i odborníci, kvůli obdobné zkratce zaměňují za propan-butan. Nějaké informace se mi podařilo zjistit i o vodíku a také elektromobilech. V této kapitole své diplomové práce tedy popíši všechny mně známé druhy alternativních paliv, krátce se dotknu i jejich historického vývoje.

Vodík / palivové články Využití vodíku v dopravě je v podstatě dvojí. 1. Spalování vodíku v klasických motorech Vodík (stlačený nebo zkapalněný) se spaluje obdobně jako běžné pohonné hmoty. Při spalování vodíku vzniká jen neškodná voda a malé množství kysličníků dusíku. Tento způsob má v současnosti ovšem dvě podstatné nevýhody: - výroba vodíku je v dnešní době nákladná - vodík ve směsi se vzduchem je silně výbušný. 2. Využití vodíku v palivových článcích Pohonnou jednotkou ve vozidle je elektromotor a elektřina pro něj je, na rozdíl od elektromobilů poháněných akumulátory, vyráběna přímo ve vozidle v palivových článcích. Elektřina vzniká exotermní elektrochemickou reakcí samotného vodíku (stlačeného nebo zkapalněného), nebo vodíku chemicky vyvinutého rovněž v automobilu (např. ze zemního plynu, metanolu, benzínu apod.) s kyslíkem (ze vzduchu). Kromě elektřiny vzniká také voda nebo vodní pára. Nejedná se tedy o spalování paliva, nýbrž o chemickou reakci opak elektrolýzy. (http://www.cng.cz/cs/alternativni-pohonne-hmoty-123/ ) Tímto pohonem se nebudu více zabývat, jelikož se jedná o ojedinělé využití a výzkum.

11

Elektromobily Podle mého osobního zjištění v současné době v České republice jezdí zhruba jen 150 elektromobilů. Dovolím si tvrdit, že ve srovnání s větším množstvím automobilů s pohonem na CNG, se tady v ČR jedná svým způsobem o testovací fázi či ojedinělé programové využití v praxi a to zejména v propagaci distributorů elektrické energie u nás. Moderní elektromobily již umí dobíjet své akumulátory na bezmála 80% kapacity během 15-20 min, hmotnost akumulátorů se díky novým technologiím a materiálům také razantně snížila, a dojezd elektromobilů se pomalu, ale jistě prodlužuje. Zvláště pro pohyb ve městě je dnes běžný stokilometrový akční rádius prakticky využitelný, nicméně většímu rozvoji elektro-mobility zatím brání vedle nerozvinuté infrastruktury, kterou představuje přiměřené hustá sít dobíjecích stanic, pořizovací ceny elektromobilů. I když rok od roku klesají, stálé elektromobil ani při dlouhodobém používání nesrovná krok s podobně velkým a výkonným vozidlem, který má pod kapotou turbo-diesel. (Busta, 2014, s. 44) Ze svého osobního pohledu vidím hlavně nevýhody ve využití elektromobilu:  Nedostačující dojezdová vzdálenost  Velmi řídká síť dobíjecích stanic  Dlouhá čekací doba dobíjení  Velmi vysoká pořizovací cena elektromobilů  Z ekonomického hlediska je zařazena do kolonky ztrátové  Takzvaná „zelená“ energie je v současnosti silně dotována  Obraz elektromobilů jako ideálního ekologicky čistého vozidla (nulové emise), neodpovídá skutečnosti a není úplně pravdivý  Není úplně vyřešena ekologická recyklace baterií využívaných pro elektromobily  Nízký výkon motorů  Malá nabídka elektromobilů na trhu  Velmi vysoké servisní – provozní náklady. Velmi dlouho jsem uvažovala a hledala, zda vůbec existují nějaké výhody elektromobilů a jen ztěžka nacházím pozitivum z pohledu uživatele:  Elektromobil nepotřebuje benzinovou nádrž a to znamená zvětšení například zavazadlového prostoru, ale znám jen malé typy automobilů s menším výkonem, které se hodí do městského provozu 12

 Je možno získat státní dotace  Daňové úlevy  Jednoduchost ovládání elektromobilu Když zhodnotím výše uvedené informace, já osobně jako zákazník bych se nerozhodla pro pořízení automobilu s pohonem na elektrobaterie a to hlavně z pohledu k šetření životního prostředí.

LNG LNG (liquefied natur gas) neboli zkapalněný zemní plyn je zemní plyn (především metan)převedený do kapalného stavu pomocí snížení jeho teploty na – 162 °C při atmosférickém tlaku. (http://www.chartindustries.com/Businesses/Chart-Ferox) V současné době, kdy nastává doopravdy nutnost uvažovat o ekologii, se velmi často v médiích můžeme setkat s propagací přírodního paliva, jako je zkapalněný zemní plyn (LNG). Když budeme hlouběji pátrat po tom, co je vlastně LNG, tak se dá v podstatě použít výraz „tekutý zemní plyn“. Plyn je podchlazen ve speciální výrobní jednotce a ještě více stlačen než CNG, aby ho nádrže vozidla pojmuly co nejvíce. Takto tekutý produkt se pak musí převážet na místo spotřeby. Používá se zejména v dálkové kamionové dopravě v lodní

(USA),

dopravě a první

pokusy byly učiněny i

v dopravě letecké.

(http://nextenergy.cz/) Zkapalněný zemní plyn nachází své uplatnění nejen v dopravě, ale slouží i jako zdroj zemního plynu v oblastech a zemích, kde není možné z různých důvodů provést plynofikaci. Zkušenost s LNG mají země jako je Norsko, Španělsko, Polsko a další. Na území České republiky sídlí velmi významná a světové uznávaná společnost, která je v tomto odvětví skutečně průkopníkem. Jedná se o společnost Chart Ferox, a.s. a považuji za velké štěstí a přínos pro svůj vlastní rozvoj v této oblasti osobní návštěvu tohoto děčínského podniku. Při prohlídce výrobních a skladovacích hal pro nádrže na LNG jsem byla doprovázena odborníky velmi zkušenými v tomto odvětví. Byla mi zodpovězena řada dotazů tykajících se technických parametrů nejen výroby, ale i možností využiti LNG v praxi. U nás se tohoto systému zatím moc nevyužívá ani v jiném odvětví, jelikož tento systém je velice nákladný. V našich podmínkách, si myslím v těchto letech dochází k zviditelnění tohoto pohonu na konferencích a propagačních akcích jako druhého možného paliva po CNG a to hlavně u nákladních automobilů a autobusů. 13

Česká republika má pro širší zavedení LNG dobré předpoklady, protože leží ve středu Evropy a přes její území projíždí velká část evropské dopravy. Gazprom Germania má ve svém programu vybudování dvou až tří stanic v České republice a maximálně dvou stanic na Slovensku. Co se týká lokalit, v současnosti má Vemex vyhlédnutá čtyři logistická centra, v jejichž blízkosti by LNG stanice mohli postavit. Jedna stanice by měla být ve Zdibech a jedna na dálnici D1. Další stanici pak má v okolí Brna v plánu stavět společnost E. ON. "Musíme spolupracovat, protože naše vize v České republice počítá se třemi stanicemi na všech hlavních tazích. Tedy na dálnicích směrem na Polsko, Slovensko a Německo. Pokud by se podařilo, že tady v roce 2017 budou již tři funkční stanice, tak mohou logistické firmy už dnes přemýšlet nad tím, zda nechtějí za pár let jezdit na LNG," uzavírá Hugo Kysilka.(Kolář, 2015) Obrázek 2: LNG

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/102732/v-cesku-se-planuji-stanice-na-lng

14

3. Plynofikace ČR včetně rizik dodávek zemního plynu K plynofikaci v ČR bylo přistoupeno v devadesátých letech minulého století v rámci státní politiky v souvislosti s ekologickými programy pro domácnosti na výměnu stávajících systémů topných soustav na tuhá paliva za moderní plynová média. V rámci celé republiky byla plynofikace provedena nejen ve velkých městech, ale i malých obcích v rámci různých dotačních programů, úlev a dalších bonusů. Toto vše bylo učiněno pro ekologii, aby došlo ke snížení nežádoucích exhalací do ovzduší. Podle údajů získaných na odborném semináři bylo v ČR v roce 2014 připojeno k distribuční síti se zemním plynem 66 % obcí. (Konference „Dokumentace staveb plynárenských zařízení“) Páteřní plynofikační síť je napojena na Evropský plynovod z Ruské federace a je propojen s plynovodem Norska - Nord Stream. Z toho vyplývá, že z větší časti je plynofikace v naší republice již hotová. To však neznamená, že nemusíme neustále distribuční plynovou síť obnovovat a rozšiřovat. Tyto projekty zajišťují hlavně velké distribuční společnosti pro infrastrukturu v ČR potažmo pro obce, města, případně sdružení obcí. Mezi další investice pro plynovody patří údržba a revize plynárenských zařízení. Plynovody v rámci republiky rozdělujeme na vysokotlaký plynovod (VTL) a středotlaký plynovod (STL). Mezi vysokotlakým plynovodem a středotlakým plynovodem je osazena regulační stanice. Středotlaké potrubí plynu je vedené jako páteřní ve většině obcí a měst. Jednotlivá odběrná místa se napojují za hlavním uzávěrem plynu, který bývá osazen na hranici pozemku areálů nebo ve společných částech činžovních domů s příslušným měřením plynu. Pro připojení CNG plnicí stanice k distribuční soustavě je nejčastěji využíváno připojení na středotlaký plynovod, ale je možné se připojit přímo na vysokotlaké potrubí. Parametry pro připojení CNG stanic jsou dány velikostí technologie a tlakem v příslušné síti plynovodu. To jsou dva základní parametry, které se musí nutně respektovat při plánování a návrhu umístění konkrétní plnicí stanice na CNG. Pro potřeby CNG plnicích stanic bylo zjištěno, že využití v dálniční síti je možné pouze v omezené míře, jelikož se v blízkosti této sítě málokde vyskytuje plynovodní síť STL nebo VTL. Nevýhodou pro naši republiku je závislost v této oblasti na jiných státech, jelikož ČR nemá dostatečné množství zdrojů pro těžbu zemního plynu. U nás se nacházejí pouze 15

malá naleziště pro těžbu zemního plynu a to v oblasti jižní Moravy. Pro toto odvětví jsou v podstatě bezvýznamná. Graf 1: Vývoj spotřeby zemního plynu v ČR v letech 2004 - 2014 Vývoj spotřeby zemního plynu v ČR v letech 2004-2014 (množství plynu v mil. m ³ ) rok

Skutečná spotřeba zemního plynu 2003 - 2014

9692,3 9562,8 9269,4

8652,6 8685,2

8161,3

8979,2

8085,8 8158,2 8277,1

7280,3

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Zdroj: ERÚ, vlastní zpracování http://www.eru.cz/cs/plyn/statistika-a-sledovani-kvality/vykazovani Naše republika je zcela závislá na dodávkách této komodity z jiných států, a to zejména Ruské federace, z toho vyplývají možná rizika. Jedním z možných rizik je tranzit ruského plynu přes Ukrajinu, což se nám již historii v roce 2009 ukázalo. Problém nebyl ani tak v dodávkách plynu, ale v ohrožení tranzitu přes tuto tranzitní zemi. Tento komerční spor mohl ohrozit odběratele v celé Evropě. Dané riziko vedlo k dalším diskusím o propojení mezinárodních tranzitních plynovodů a výstavbě nového plynovodu z Norska Nord Stream, čímž by se toto riziko snížilo. V odpovědi na otázku Jaké se dnes nabízejí možnosti zvolit jiné trasy k využití kapacit zásobníků plynu či zpětného toku plynu pro zásobování? náměstek generálního ředitele a ředitele úseku nákupu, logistiky a skladování společnosti VEMEX s.r.o. Václav Lerch uvádí: "Z evropského pohledu je klíčovým zjištěním to, že fyzicky k nám ukrajinskou tranzitní cestou nemusí dorazit veškeré množství zemního plynu, které je zákazníky společnosti Gazprom Export, jež zabezpečuje export ruského zemního plynu, objednáno. Od roku 2009 se však situace změnila. Byl např. vybudován plynovod Nord Stream, který má celkovou přepravní kapacitu 55 miliard m³ plynu za rok. Kromě toho došlo i k intenzifikaci zásobníků zemního plynu. Co se týká zpětného toku plynu, existují sice fyzické možnosti 16

jeho zpětné přepravy na Slovensko, ale celé plánované propojení sever - jih v evropském kontextu ještě zdaleka ukončené není. A je také otázkou, zda s ohledem na avizovaný projekt South Stream mezi Gazpromem a jeho evropskými partnery má rozšíření plynovodů v Evropě smysl" (Novotný, 2014, s. 11) Dalším rizikem při budování nových tras je vyřešení majetkoprávních vztahů, jako jsou věcná břemena k pozemkům, popřípadě výkup pozemků od původních vlastníků pozemků. Rizikem, o kterém bych se ještě chtěla zmínit, je při výstavbě nových plynovodů také vyřízení jednotlivých povolení, což zasahuje do samostatného plánování - projektu výstavby. Tyto náležitosti mohou trvat i několik let. Další riziko je insolvence odběratelů. Tato problematika se dá a řeší se bankovními instrumenty (záruky a kredity), nebo pojištěním pohledávek. Poslední riziko, které bývá zmiňováno, souvisí s následujícím zamyšlením. K tomuto tématu jsem si vybrala úvahu, kterou uvádím v citaci: Uvazujeme-li o zemním plynu jako o ekologické pohonné komoditě, logicky nás napadá otázka: jaké jsou světové zásoby zemního plynu, na jak dlouho nám a budoucím generacím tyto zdroje vystačí? Toto téma je v dnešní době předmětem velkého zájmu odborné veřejnosti a představitelů světových velmocí, které tyto zásoby mají a ovlivňují i mezinárodní politické a ekonomické dění. Konkrétní odpověď na tuto otázku a otázky spojené s využitím zemního plynu zejména v dopravě poskytl zpravodajství Bus Press, jeden z nejuznanějších odborníků v této oblasti Eugene Pronin, koordinátor pro zahraniční trhy NGV GAZPROM Export, výkonný ředitel NGVRUS a předseda IGU WOC5: „Pokud hovoříme o konvenčních i nekonvenčních zásobách plynu, tak při současné spotřebě mohou tyto zásoby vydržet 500 až 800 let. Je to podobné jako s ropou, přestože zásoby plynu jsou mnohem větší. Mluvíme však o nejlevnější vrstvě jak plynu, tak ropy, a musíme proto počítat s tím, že jednou, při složitějším získávání, budou ceny určitě vyšší. V žádném případě zásoby nevykazují nedostatek, zmíním konvenční plyn, bioplyn, břidlicový plyn, metan z ložisek uhlí, jedná se vždy o plyn na bázi metanu CH4.“ (BusPress cz, 2013)

17

4. CNG v ČR, možnosti jeho využití, přednosti a přínos v dopravě V předešlých kapitolách jsem se zmínila o tom, že CNG je pro budoucnost podle mnoho názorů jedna z komodit s největší možností využití v dopravě jako takové. Pro využití CNG v souvislosti s dopravou v ČR se již nacházejí koncepční řešení nejen ve státní správě, ale ve všech oblastech souvisejících s dopravou. Tato problematika se řeší a vyvíjí se bezmála deset let. Zejména v posledních třech letech se investují nemalé peníze do dopravní infrastruktury pro vozidla s tím to pohonem. V této kapitole bych ráda uvedla možnosti využití, přednosti a přínos CNG v dopravě. I když se to nezdá, patříme mezi národy s konzervativním myšlením a každá nová myšlenka se v širší oblasti do povědomí lidí velice těžce dostává. Co se týká CNG jako alternativní technologie, mohu hlavně ze zkušenosti z praxe, toto potvrdit. Zejména při začlenění této technologie v rámci naší republiky do celkové koncepce v dopravě. Nejsme zcela otevření k přijímání těchto alternativ a v povědomí nám spíše přetrvávají negace a těžko přijímáme a zdůrazňujeme klady. Toto vše myslím je velikou brzdou v průběhu vývoje při zavádění těchto technologií do praxe. Jsem osobně velmi nadšena, že v posledních 3-4 letech se o této technologii ve větším měřítku nejen píše, ale konají se různé kongresy a přednášky pro odbornou veřejnost a do podvědomí široké veřejnosti se také dostává a není již tato komodita tak zcela neznámá a to i díky výrobcům osobních automobilů. Hlavně se o to v naší zemi zasloužil největší prodejce a výrobce osobních a dodávkových aut koncern VW zejména část produkce Škoda a Volkswagen. V posledních dvou letech se CNG jako takové přiblížilo díky velké medializaci a propagačním akcím největších energetických koncernů v souvislosti s ekonomikou a to v období krize. Dále se do popředí zájmu dostala i ekologie v oblasti životního prostředí.

18

Z grafu č. 2 můžeme vidět rostoucí tendenci prodeje CNG v ČR. Každým rokem prodej stlačeného plynu narůstá, což je pozitivní přínos pro ekonomiku státu. Graf 2: Prodej CHG v ČR (v mil. m3)

Zdroj: Statistiky ČPS: http://www.cng4you.cz/cng-info/statistiky.html Dále nemalou měrou přispěli k této problematice výrobci dopravních prostředků a to zejména v autobusové dopravě. Kladně hodnotím, že i ve státním sektoru se přechází na toto alternativní palivo. Velkou roli v rozvoji alternativního pohonu CNG hrají města, obce a kraje jako subjekt odpovídající za veřejnou dopravu místní a dálkovou. Další vlnou pro CNG jsou státní podniky a organizace se státní účastí, kteří potřebují modernizovat vozový park a tím snížit i provozní náklady, na které se nyní klade velký důraz. Jako příklad mohu uvést autobusovou dopravu ve městech jako je Přerov, Prostějov, Tábor, Liberec, Brno, Kladno, Havířov a přibývají další. Ze státních organizací mohu uvést například Českou poštu, s. p., Vojenské lesy a statky, s.p. a u dalších organizací probíhají a připravují se výběrová řízení, či si tyto organizace sbírají a hodnotí informace od „průkopnických organizací – podniků“ v této problematice. V oblasti soukromého sektoru o toto alternativní palivo mají zájem zejména „dopravci“ jak v autobusové, osobní tak i nákladní přepravě.

19

V posledním roce registruji velký zájem i široké veřejnosti o osobní a dodávkové automobily na tento pohon. Velkou měrou se na tom podílí nejoblíbenější výrobce automobilů v ČR, jak jsem již zmínila, a to automobilový koncern ŠKODA a.s.

a

Volkswagen Group, který je jeden z největších světových automobilových koncernů vůbec. Tyto koncerny dodávají na český trh kvalitní a hlavně bezpečné vozy s pohonem na CNG, podrobně se této otázce budu věnovat v subkapitole 4.2. Narůstá zájem i o další zahraničí značky jako Opel, Mercedes, Fiat a další. Největší přednost využití CNG je ekonomická stránka, zanedbatelná není ani ekologická stránka provozu. Pro zákazníka jako takového je hledisko snížení provozních nákladů - snížení ceny za pohonné hmoty jedno ze zásadních kritérií koupi či přestavby svého vozidla či vozového parku. Další předností je velké spektrum plnicích stanic CNG od dálničních až po možnosti domácích plnicích stanic. Plnicí stanice nejsou tak velkou investicí jako klasické čerpací stanice na pohonné hmoty jako je nafta a benzín. Tyto plnicí stanice CNG se ve větší míře dají zakomponovat do stávající sítě ČS PHM nebo jako samostatné bezobslužné plnicí stanice nebo jen místa. Dalším přínosem užití CNG je hledisko ekologické, a to snížení emisí CO2 a NOx,, nulové emise aromatických uhlovodíků a aldehydů, prakticky nulová prašnost (nulová emise pevných částic). Automobily s tím to pohonem vykazují výrazně nižší emisi hluku a minimální emisi oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Toto palivo nekontaminuje vůbec půdu. Zemní plyn při případném úniku je lehčí než vzduch a volně se rozptyluje a tudíž nekontaminuje půdu. Nezanedbatelným hlediskem je také bezpečnost. Technologie CNG jak u plnicích stanic, tak i u dopravních prostředků je velice propracovaná a využívá veškerých dostupných bezpečnostních opatření jako např. bezpečnostní ventily u nádrže, elektromagnetické ventily, zpětné ventily pro případnou nehodu, které v případě poškození systému přeruší dodávku plynu. Dalšími bezpečnostními prvky jsou tepelné a tlakové pojistky. Toto jsou jen hlavní výhody CNG . A nyní bych ráda popsala jednak technologii CNG plnicích stanic a jejich výrobců, jednak produkty – vozy výrobců dopravních prostředků a mechanizace a jejich využití v dopravě. Možnost využití plnicích stanic CNG je tam, kde je možné připojení na distribuční síť zemního plynu VTL i STL. Dle tohoto kritéria se volí umístění plnicí stanice CNG. 20

4.1 Výrobci a druhy technologie CNG V ČR jsou jak výrobci, tak i dodavatelé technologií CNG, a to z důvodů, že některé komponenty technologie se dovážejí z jiných zemí. Technologie CNG patří mezi nové obory s malou historií. V oblasti výroby jde o přirozený vývoj ve využití zemního plynu, proto jsou u nás výrobci i dovozci jak komponentů, tak i ucelených technologií - systémů CNG. Převážná část výrobců hlavně velkokapacitních plnících stanic dováží komponentkompresor pro stlačování zemního plynu. Tato technologie je velice specifická jak z pohledu kapacitního řešení plnící stanice i z hlediska umístění a využití. Obecně se dá říci, že každá plnicí stanice CNG

je tzv. “šita na míru konkrétnímu zákazníkovi“.

Vzhledem k velikosti ČR se jedná o obor, kde těchto výrobců a dovozců není mnoho, a to i kvůli složitým licenčním oprávněním a dalším legislativním požadavkům, které musí splňovat pro uvedení konkrétní technologie do provozu. Jako příklad uvádím firmy, které se řadí mezi největší „hráče na tom to trhu“ - Gascontrol spol. s. r. o., Bonett Bohemia, a.s., Motor Jikov, s. r. o, Tvaja, s. r. o. a další. Plnicí stanice CNG jsou vždy bezobslužné a skládají se z třech hlavních částí. 

První část je samotná technologie pro stlačování zemního plynu



Druhá část je odběrné místo pro automobily – zákazníky



Poslední nedílnou častí je stavební část – tzv. stavební připravenost neboli stavební úpravy

1) Technologie stlačení zemního plynu – skládá se z kompresoru, skladovací banky, elektrorozvaděče, a dalších propojovacích částí, které jsou v mobilní jednotce, tzv. kontejneru. Z tohoto místa se data přenášejí pomocí internetu. 2) Výdejní místo – skládá se ze stojanu, tankomatu a přestřešení, jedná se o ostrůvek, na kterém je buďto jeden komponent – výdejní stojan vč. tankomatu s platebním terminálem nebo se jedná o samostatný stojan – na výdej paliva a samostatný přístroj tankomat a platební terminál v jednom. To celé je pod přestřešením. Z tohoto místa se také přenášejí do kontejneru data o výdeji a chybách. 3) Stavební připravenost – je vlastně stavební činnost (stavební práce) pro vytvoření plnicího místa, příjezdu a odjezdu aut a autobusů, úpravy jeho okolí.

21

4.2 Výrobci osobních, užitkových vozidel, autobusů a nákladních aut na CNG Již od začátku tohoto století a některé firmy i dříve se vývojem nových technologií pro automobilový průmysl začaly zabývat tzv. „hybridními automobily“ a to proto, že neustále se vyvíjí tlak na snížení spotřebu pohonných hmot, na snížení emisí a skleníkových plynů. Na obrázku č. 3 můžeme vidět umístění plynových lahví v osobních vozech. Obrázek 3: Umístění plynových nádob ve vozidle CNG

Zdroj: http://nextenergy.cz/ V diplomové práci jsou již zmíněny některé možnosti hybridních aut, ale já vidím auta, autobusy na pohon CNG v současné době jako nejvíce se rozvíjející a nejvíce žádané. Je vytvářen tlak nejen na spotřebu, ale i na použité materiály těchto vozidel, jejich recyklaci. Výrobci tento fakt vzaly na vědomí a začaly své výrobní technologie ubírat novým moderním směrem. Dalším ne zanedbatelným hlediskem je i hledisko bezpečnosti provozu jako takového. Tyto i další parametry jsou výrobci aut a autobusů na CNG schopni splnit a dále vyvíjet. V tabulce č. 2 uvádím posun v posledních 10 letech na trhu s CNG pohonem. Tabulka 2: Vývoj počtu vozidel na CNG v letech 2004-2014 Z toho Osobní vozy 2004 250 150 2006 580 400 2008 1200 950 2010 2500 2112 2012 4300 3818 2014 8055 7205 Zdroj: Statistiky ČPS: http://www.cng4you.cz/cng-info/statistiky.html Vozidla celkem

22

Autobusy 100 180 215 300 362 518

Za zmínku stojí také výroba skútrů s tímto pohonem a tyto vozidla jsou vidět zejména v Itálii. Lahve CNG bývají ukryty pod sedadlem či stupátky skútru. Jednou z oblastí, kde můžeme tyto malé vozidla vidět je Rimini. V další tabulce jsou uvedeni výrobci těchto vozidel, kteří každým rokem uvádějí další a další modely a tak škála výběru nejen v osobní dopravě roste, ale dále se rozšiřuje pro užitková vozidla přes nákladní dopravu až po autobusy pro veřejnou dopravu. Výrobci se snaží s tímto pohonem pokrýt celou škálu nabízených modelů, tipů a variant pro veškeré zákazníky a nejsou výjimkou ani nejluxusnější modely, terénní modely a najdou se i mezi nimi závodní automobily, které patří v konkurenci s ostatními palivy mezi úspěšné. Nejširší spektrum je u osobních automobilů (obrázek č. 4) – od malých vozidel přes rodinné až po mikrobusy. V tomto světě výrobců se neztrácí ani zastoupení „naší“ automobilky ŠKODA. Obrázek 4: Osobní auta CNG

Osobní auta CNG

Fiat Panda

Fiat 500 L

Fiat Punto Evo

VW Up!

Fiat Fiorino

Lancia Ypsilon Ecochic

Mercedes-Benz B Mercedes-Benz E

Opel Zafira Tourer

Fiat Qubo

Opel Zafira

Opel Combo

VW Golf

VW Passat

Fiat Doblo

Volvo V70

Seat Mii CNG

Saab 9-3 Sport Combi

Skoda Citigo CNG Škoda Octavia CNG

VW Touran

VW Caddy

Zdroj: Veřejná prezentace společnosti Eco Power Erergy s. r. o.

23

Audi A3

Audi A4

Výrobci autobusů, užitkových a nákladních vozidel nezaostávají za výrobci osobních vozidel a stále s nimi drží krok. V konkurenčním boji o zákazníka v posledních letech došlo k velkému posunu a to zejména v oblasti veřejné správy a myšlení v oblasti ekologie, což je mezinárodně podporováno nejrůznějšími programy a úsporou v oblasti úlevy ze silniční daně. V prvopočátku bylo velkou překážkou, kde natankovat pohonné hmoty CNG. Ale každým dnem či týdnem v naší republice přibývají další a další plnící stanice. To vše bylo a je ve vývoji tohoto trhu pro výrobce zásadní. V oblasti bezpečnosti se provedly a stále provádějí testy na vozidlech v souvislosti s technologií CNG a pomalu, ale jistě přestávají obavy, které se ukazují nepodstatné. Já mohu říci z vlastní zkušenosti, že poslední tři roky už nemusím tuto technologii u vozidel tak obhajovat hlavně u společností, kteří jsou našimi partnery, ale naopak vidím i z jejich strany zájem a načerpané vědomosti. Zákazníci opravdu mají možnost si vybírat, viz další obrázek č. 5. Obrázek 5: Autobusy, dodávky, kamiony

Autobusy, dodávky, kamiony

IVECO Stralis CNG

Irisbus Iveco Citelis

Irisbus Iveco Citelis

Daimler Econic CNG

MB Citaro

MB Citaro G

MAN Lions City 12

MAN Lions City 18

Fiat Ducato

Fiat Doblò Cargo

IVECO Daily CNG

Scania CNG

Mercedes-Benz Sprinter

Van Hool CNG

Volvo Dual Fuel

Fiat Fiorino

Volvo 7700 City Bus Volvo 7700 Art City Bus

VW Caddy Maxi

TEDOM CNG Bus C12

Rosero - P First FCLLI

Zdroj: Veřejná prezentace společnosti Eco Power Energy s. r. o. 24

Volkswagen T5

4.3 Mechanizace s pohonem na CNG Na letošní 8. Mezinárodní plynárenské konferenci, která se konala v Praze pod záštitou Českého plynárenského svazu (ČPS), ke svému velkému překvapení jsem se dozvěděla, že na pohon CNG jezdí nejen osobní automobily, autobusy, nákladní vozidla ale i traktory. Tento druh techniky je určený pro provádění zemědělských prací jak pro rostlinnou tak i živočišnou výrobu. Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták se rozhodlo s pomoci různých odborných firem, provést přestavbu vysokovýkonného traktoru na jednopalivový systém CNG. Celý projekt od zahájení po realizaci trval skoro dva roky. Vzhledem k tomu, že velké traktory jsou spíše určené pro polní práce, vznikal problém s dojezdem, ale s vývojem nových typů se tento problém vyřešil a přestavba traktoru na pohon CNG byla zrealizovaná. Podle slov koordinátora projektu Ing. Václava Tomášek (Tomášek, 2015), byl vyroben a ověřen prototyp stroje, ekonomická návratnost, kterého je odhadnuta na 1,5-2 roky a je to tedy cesta ke zlevnění dopravně-manipulačního procesu v zemědělství. Případ provozu CNG traktoru je úplně první v ČR, traktor v současné době se provozuje ve zkušebním provozu a v případě, že se provoz bude bezproblémový, budou určitě přestavba rozšiřovat. 

Ekonomické výhody traktoru s pohon CNG:

 Osvobození této techniky od silniční daně  Rychlá návratnost investice (1,5-2 roky)  CNG ve srovnání s naftou je levnější palivo 

Ekologické výhody traktoru s pohon CNG

 Nízké emise  Nehrozí kontaminace zemědělské půdy Na obrázku č. 6 můžeme vidět prototyp CNG traktoru, který vlastní Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták. Plynové lahve (žluté lahve) jsou umístěné na střeše, na blatníku a také na přední části, kde jsou kvůli bezpečnosti chráněné přídavnou kovovou konstrukcí. Ve srovnání s Českou republikou, jiné státy v zahraničí jsou s přestavbou traktorů o podstatný krok dále. Například v Rusku v současné době koncernem „Traktorové závody“ je přestavěná celá řada výrobků s použitím komprimovaného zemního plynu. (Fabik,2015) 25

Po příkladu zahraničních i tuzemských firem, které prokazuji ekonomické a ekologické výhody, vidím budoucnost využití pohonu CNG i v odvětví - zemědělství. Další firmou, která má ve svém výrobním programu traktory je např. STEYR, která se věnuje i biogasu. Obrázek 6: První CNG traktor v ČR

Zdroj: CNG +, http://www.ngva.cz/novinky/prvni-cng-traktor.html Mezi mechanizaci, která využívá CNG pohon patří dnes i vysokozdvižné vozíky, viz obrázek č. 7. Obrázek 7: Vysokozdvižný vozík s pohonem CNG

Zdroj: http://www.linde-mh.cz/cng/ 26

Myslím si, že po těchto prvotních „vlaštovkách“ přijde na řadu i další mechanizace jako např. ve stavebnictví, kde jsou obdobné stroje jako traktory a tím se využití s pohonem CNG dále rozšíří.

4.4 Železniční a ostatní doprava Pro železniční a další dopravu je využití pohonu CNG opravdu netradiční, ale není ojedinělé. Vyskytují se nejen lokomotivy na toto palivo a to i u nás, ale jsou další příklady jako výletní lodě, rolby pro úpravu sjezdovek a i pro úpravu ledu jako např. na zimním stadionu Liberec. Po úspěšném startu s přestavbami automobilů na pohon CNG a také s budováním infrastruktury (plnící stanice CNG včetně systému zásobování) se firma Vítkovice Doprava začala zabývat uplatněním CNG v železniční dopravě. První "vítkovickou" lokomotivou s pohonem na CNG se stala v roce 2010 lokomotiva 703.821, přestavěná z lokomotivy 703.023. Tato lokomotiva je vhodná pro lehčí posun v depech a na vlečkách a sloužila spíše k ověření technologie v prostředí železničního provozu. Vývoj pokračoval dál, směrem k výkonnějším lokomotivám určeným také pro traťovou službu. Vzhledem k tomu, že v době vývoje výkonnější lokomotivy poháněné CNG nebyl na trhu k dispozici dostatečně výkonný motor, vydala se firma Vítkovice Doprava cestou rekonstrukce lokomotivy řady 714, která je poháněná dvěma spalovacími motory. Koncem 1. desetiletí nynějšího století byla k rekonstrukci na pohon CNG vybrána lokomotiva 714.010 (obrázek č. 8) Českých drah. (http://www.ozk-opava.cz/news/lokomotiva-s-pohonem-na-cngnasazena-v-opave/) Obrázek 8: Lokomotiva s pohonem CNG

Zdroj: http://www.ozk-opava.cz/news/lokomotiva-s-pohonem-na-cng-nasazena-v-opave/ 27

Ze zahraničí můžeme uvést příklad (obrázek č. 9) ze železniční dopravy na CNG – motorové vlaky na ostrově Usedom v Německu. Jako rarita je zde i plnicí stanice. Z jedné strany je pro vlak a z druhé pro silniční vozidla. Obrázek 9: Motorový vlak na stlačený zemní plyn /Usedom/

Zdroj: http://www.cng.cz/cs/zajimavosti-137/ Dosavadní zkušenosti s provozem CNG lodí jsou spolehlivost, tichý provoz, bezpečnost, ekologie. V současnosti provozuje společnost Canal Bus BV 65 % vyhlídkových lodí na zemní plyn, záměrem je každý rok uvést do provozu novou CNG loď. Faktem ale je, že Canal Bus BV je pouze jedním z řady provozovatelů těchto plavidel na amsterdamských kanálech. Ostatní provozovatelé zatím s přechodem na zemní plyn neuvažovali. Obrázek 10: Vyhlídkové lodě v Amsterdamu jezdí na CNG

Zdroj: http://www.cng.cz/cs/zajimavosti-137/ 28

5. Síť plnicích stanic v ČR a zahraničí V ČR se za období posledních dvaceti let síť čerpacích stanic ČS PHM velice rozšířila, zmodernizovala a zrekonstruovala až na současný počet 7.013 ke dni 31. 12. 2014. (http://www.mpo.cz/dokument155392.html) Tato síť se skládá z několika typů ČS PHM dle jejich umístění u silnic a dálnic. V evropském měřítku naše síť patří mezi nejvíce zahuštěnou. Přehled o celkovém počtu evidovaných čerpacích stanic v rozdělení na veřejné, neveřejné, s vymezeným přístupem a prodejem v členění na stavby a zařízení k 31. 12. 2014 je uveden v následující tabulce: Tabulka 3: Počet čerpacích stanic v ČR

ČS celkem v tom: veřejné s vymezeným přístupem neveřejné

počet ČS celkem 7 013 3 792

% podílu — 54,1

počet ČS stavby 5 919 3 752

% stavby 84,4 99,0

% zařízení 15,6 1,0

614

8,8

533

86,8

13,2

2 607

37,2

1 634

62,7

37,3

Přehled o vývoji počtu evidovaných čerpacích stanic v časové řadě let 2009 až 2014 je znázorněn v následující tabulce. Tabulka 4: Přehled o vývoji čerpacích stanic 2009 2010 2011 2012 ČS celkem 6 499 6 591 6 690 6 790 v tom: veřejné 3 615 3 672 3 717 3 728 s vymezeným přístupem

251

293

397

472

neveřejné 2 633 2 626 2 576 2 590 Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument155392.html

2013 6 918 3 745

2014 7 013 3 792

index13/14 101,4 101,3

573

614

107,2

2 600

2 607

100,3

Během zmíněného období docházelo i k výměně tzv. „hráčů na trhu“ neboli provozovatelů a distributorů pohonných hmot. I v současnosti dochází ke změně majitelů jednotlivých sítí ČS PHM a sjednocování menších privátních sítí ČS PHM. Síť stanic provozují v naší republice velké nadnárodní společnosti například: Benzina-Orlen,

29

SHELL, MOL, OMV. Mimo tyto velké řetězce existují i menši sítě ČS PHM lokální a podnikové. Ve průběhu těchto uplynulých let docházelo i k rozšíření a začleňování nových technologií plnicích stanic. LPG je jejich průkopníkem ve vytvoření další sítě plnicích stanic v ČR. V této diplomové práci již bylo zmíněno o vývoji technologií LPG a jeho nástupce. CNG. Mimo tyto technologie se začínají objevovat na trhu s pohonnými hmotami i další možnosti jako plnicí – dobíjející stanice (místa) na elektřinu. Myslím si, že v průběhu dalších let vytvoří svoje samostatné sítě dobíjecích míst, popřípadě se tato místa objeví na již stávajících ČS PHM. Ostatní státy v EU nemají tak vysoce zahuštěnou sít ČS PHM jako je u nás. Nové technologie jako jsou LPG a CNG patří také v naší republice již obvyklým standardům a to zejména v posledních několika let. V zahraničí jsou plnicí stanice CNG ve větším měřítku rozšířené například v Itálii, Německu, Rakousku a dalších státech EU. V těchto státech jsou již zavedeny více let než u nás a jejich síť je ucelenější oproti naší zemi. Je to i proto, že uvedené vyspělé státy začaly s těmito technologiemi již dříve a jejich zavádění vidím pružnější než u nás. Domnívám se, že v krátkém časovém horizontu se k těmto státům připojíme. Toto konstatování mohu dovolit na základě svých zkušeností z praxe, jelikož se podílím na vytváření jedné ze sítí plnicích stanic CNG. Pohybuji se mezi distributory, výrobci a dodavateli technologií. Investory, kteří mají zájem i o vlastní CNG plnicí stanice. Jedná se zejména o řetězce nákupních center, ale i logistické firmy apod. V tabulce č. 5 uvádím počty CNG plnících stanic k 30. 4. 2015. Tabulka 5: Počty CNG plnicích stanic k 30. 4. 2015 Oblast

Počet

Svět

25 288

Evropa

4 570

ČR

83

Zdroj: http://www.cng.cz/cs/statiska-cr-evropa-svet/

30

Tabulka 6: Počty CNG plnicích stanic v zahraničí Země

Počet

Německo

904

Itálie

903

Rakousko

203

Zdroj: http://www.cng.cz/cs/statiska-cr-evropa-svet/ V další tabulce (7) je statistika ke konci minulého roku a z toho vyplývá, že moje úvaha je správná. Během první třetiny roku bylo otevřeno dalších 8 veřejných plnicích stanic CNG na našem území. Statistiky však neuvádějí podnikové areálové plnicí stanice, které jsou jen pro potřeby jednotlivých firem. Tabulka 7:Statistika plnicích stanic v ČR Rok

Počet stanic

Vozů celkem

z toho busů

2004

9

250

100

Prodej CNG (mil. m3) 2,773

2005

9

450

165

3,010

2006

11

580

180

3,584

2007

17

900

195

5,790

2008

17

1 200

215

6,758

2009

23

1 800

270

8,082

2010

32

2 500

300

10,058

2011

34

3 250

336

12,089

2012

45

4 300

362

15,242

2013

50

6 300

410

21,952

2014 75 8 055 518 29,912 Zdroj: http://www.cng.cz/cs/statiska-cr-evropa-svet/

31

5.1 Síť plnicích stanic CNG v ČR Na území ČR jak jsem již zmínila, je částečně již vytvořena síť plnicích stanic CNG. Jedná se jak o plnicí stanice veřejné tak i neveřejné. S vývojem alternativní dopravy v ČR a to zejména CNG přibývají dopravní prostředky na tento alternativní pohon. Tento vývoj si vyžádal i rozvoj v sítí plnicích stanic v ČR. Ke dni 30. 4. 2015 je veřejných plnicích stanic CNG 83. (http://www.cng.cz/cs/stanice/) Nejvíc kladenou otázkou v této souvislosti je, zda máme vybudovat síť plnicích stanic bez ohledu na množství dopravních prostředků, či počkat až těchto prostředků bude v dopravě dostatečné množství. Tato otázka je již dnes prakticky zodpovězena, jelikož již dochází k nárůstu nových plnicích stanic CNG i dopravních prostředků na CNG. Rok 2014 přinesl významný posun i v počtu provozovaných plnicích stanic - během roku bylo v ČR otevřeno tolik CNG veřejných stanic, jako za 5 celých předcházejících let. Na začátku roku 2014 bylo v ČR v provozu 50 veřejných plnicích stanic, na konci roku jich bylo o 25 více, což představuje 50% nárůstu CNG stanic za jediný rok. Ke konci roku 2014 bylo v ČR v provozu evidováno 75 veřejných plnicích stanic CNG, z toho 33 postavily plynárenské společnosti (tj. cca 43%). Nejvíce veřejných plnicích stanic v ČR mají dnes společnost Bonett (12), VEMEX (11), Vítkovice Doprava (10), dále RWE Energo (9), E. ON Energie (8) a Pražská plynárenská (5). Je potěšující, že stojany s CNG mohou řidiči stálé častěji najít na čerpacích stanicích; mezi společnosti, které instalují stojany s CNG, patří Benzina, Shell, Agip, EuroOil, Lukoil (MOL) aj. Počet veřejných plnicích stanic neustále roste, bohužel mezi jednotlivými kraji pokud jde o počet provozovaných stanic - jsou velké rozdíly. Nejvíce veřejných CNG stanic je v Praze a ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, nejméně stanic je na západě ČR, v Karlovarském a Plzeňskem kraji.

32

Pro orientaci uvádím tabulku, ve které jsou počty plnicích stanic CNG: Tabulka 8: Počet veřejných plnicích stanic v jednotlivých krajích ČR (duben)

Počet veřejných PS CNG

Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský CELKEM

10 13 5 4 2 4 3 6 4 5 8 4 7 9 84

Zdroj: Statistiky ČPS: http://www.cng4you.cz/cng-info/statistiky.html Plynárenské společnosti plánují otevřít desítky dalších stanic – VEMEX se v roce 2015 chystá otevřít 8 stanic (do konce roku by měl mít v provozu 20 CNG stanic), E. ON Energie do konce letošního roku by měl provozovat celkem 13 stanic, v roce 2019 pak celkem 40 stanic, RWE Energo chce každý rok otevřít minimálně 3 další CNG stanice atd. Na většině CNG stanicích v ČR mohou zákazníci zaplatit jak CCS kartou, tak i klasickou platební kartou, hotově nebo CNG kartou. Přehledná mapa CNG stanic a bližší informace k jednotlivým stanicím (otevírací doba, platební možnost, počet plnicích míst, GPS souřadnice) lze nalézt např. na www. cng4you.cz nebo www.cng+.cz (obrázek č. 11). Vedle toho existuje již několik aplikací pro „chytré“ telefony, které usnadňují motoristům plnicí stanice v ČR pohodlně vyhledat (např. LPG CNG Finder, CNG Vitall, ŠKODA CNG aj.).

33

Obrázek 11: Mapa CNG stanic v ČR

Zdroj: www.ngva.cz http://www.cngplus.cz/mapa-cng-stanic.html Mimo veřejné plnicí stanice mají v ČR své soukromé plnicí stanice společnosti ve svých areálech (např. dopravní podniky, společnosti s.r.o. aj.). U těchto stanic nemohou zpravidla plnit majitelé cizích vozidel. Dále je v ČR 130 domácích plnicích stanic, které vlastní drobní podnikatelé, živnostníci, rodiny aj. (Novák, Plyn/Gas, 2/2015, s. 43-44) Síť plnicích stanic lze rozdělit z několika hledisek: 

veřejné a neveřejné. Veřejné stanice jsou určeny pro širokou veřejnost, neveřejné pouze pro určité skupiny.



dle polohy (umístění a kapacity):  dálniční plnicí stanice CNG – jedná se zejména o doplnění stávajících dálničních stanic ČS PHM. Stávající ČS PHM jsou takto doplňovány o technologie CNG ojediněle a pouze v případech, kde je možné připojení k plynovodnímu potrubí min. STL a VTL. V současné době je v rámci naší republiky pouze 5 stanic. Do této kategorie se započítávají i plnicí stanice nedaleko dálničních sjezdů. V této kategorii se plnicí stanice navrhují o střední až velké kapacitě, jelikož se předpokládá i plnění pro autobusovou a nákladní dopravu.

34

 městská plnicí stanice CNG – tento typ PS je v intravilánu měst a obcí. Jedná se jednak o doplnění technologie CNG ke stávajícím ČS PHM, ale i také o výstavbu samostatných veřejně přístupních samoobslužných čerpacích plnicích stanic. Tyto plnicí stanice jsou většinou z hlediska kapacity střední, v menší míře velké, a to zejména v místech, kde tankuje autobusová doprava.  areálová plnicí stanice CNG – takové plnicí stanice jsou zvláštní v tom, že se vždy jedná o umístění v nějakém areálu. Jeden typ těchto stanic je určen pouze pro využití určité skupiny (podniky). U druhého typu jde o umístění také v areálu, ale jedná se o stanici veřejně přístupnou. Navržené bývají jako středně výkonné plnicí stanice. U podnikových areálů, kde je předpoklad vozového parku (autobus, nákladní auta) se navrhují i velkokapacitní.  domácí plnicí stanice CNG – jsou to malé kapacitní plničky. Pro jednotlivé zákazníky a pro využití osobních a dodávkových vozidel v domácnostech a malých provozovnách (max. pro 2-3 vozidla).  mobilní plnicí stanice CNG (obrázek č. 12) – jedná se o specifickou PS, která se využívá v případě odstávky nebo poruchy PS. Další využití je hlavně pro tzv. „promo“ akce, při automobilových závodech, a dalších propagačních akcích této technologie nejen u nás, ale i v zahraničí. Obrázek 12: Mobilní CNG stanice

Zdroj: vlastní zdroj 35



Neopomenutelným hlediskem je také rychlost plnění vozidel, respektive doba plnění vozidla. Dle tohoto dělíme plnicí stanice:  Stanice CNG pro rychlé plnění - doba plnění je srovnatelná s ostatními palivy (u automobilů odhaduji dle velikosti nádrže, na 5 min, u autobusů a větších vozidel odhaduji na 10-15 min)  Stanice CNG pro pomalé plnění - toto plnění trvá několik hodin a jde o plnění zemním plynem pomocí kompresorů, jedná se zejména o domácí plničky (domácí plničky, plničky malých provozoven)

Plnicí CNG stanice, pro lepší orientaci zákazníků, se v ČR značí Ministerstvem dopravy předepsanou svislou dopravní značkou tohoto typu: Obrázek 13: Dopravní značení CNG PS

Zdroj: interní zdroj VEMEX s.r.o.

36

5.2 Síť PS CNG v zahraničí. Evropa Ve 40 zemích Evropy (včetně Ruska, Běloruska a Turecka) je evidováno celkem: 1 848 550 CNG vozidel a 4 570 veřejných plnicích stanic CNG Tabulka 9: Evidence plnicích stanic v Evropě

Rok

Počet NGV vozidel

Počet veřejných plnicích stanic CNG

2009

1 120 992

2 628

2010

1 452 798

2 649

2011

1 559 005

2 728

2012

1 730 693

4 180

2013

1 848 550

4 570

Zdroj: Statistiky ČPS: http://www.cng4you.cz/cng-info/statistiky.html

5.3 Ukázka plnicí stanice CNG Jako ukázkovou ČS CNG jsem si vybrala jednu z plnicích stanic firmy VEMEX, a to městskou stanici - Kolín, protože reprezentuje typ stanic, který je v naší republice dost rozšířen a to z důvodů, které jsem již v této práci uváděla (využití, jak pro firmu, tak i pro veřejnost). Otázka - CO VLASTNĚ SE MUSÍ PRO CNG PLNICÍ STANICI PROVÉST, CO SI MUSÍ INVESTOR ČI BUDOUCÍ PROVOZOVATEL PŘIPRAVIT A JAKÁ ÚSKALÍ MU TO V RÁMCI PŘÍPRAVNÉHO A REALIZAČNÍHO PROCESU PŘINESE?: Samostatné realizací plnicí stanice předchází tzv. investiční záměr, následuje projektová dokumentace a vyřízení povolení pro realizaci plnicí stanice a po realizaci samotné se plnicí stanice uvede do provozu – kolaudace. Tyto části v krátkosti popíši. Prvotní je – investiční záměr, což je vlastně návrh umístění CNG plnicí stanice či doplnění technologie ke stávající ČSPHM. Dále se prověří místo napojení na plyn a situace se doplní o ochranná pásmo, napojí se na stávající komunikace apod. Tento návrh projektant předloží k odsouhlasení investorovi, popř. o vyjádření, požádá tzv. územní informaci, ze které je patrné – potvrdí se nám záměr, je-li v souladu s územním plánem. 37

Takové to podklady, vč. podkladů od správců sítí jsou již podkladem pro zpracování - provedení samotné projektové dokumentace pro CNG vč. přípojek tak, abychom byli na tomto základě schopni získat potřebná povolení (územní rozhodnutí – souhlas, stavební povolení - ohlášení stavby či veřejnoprávní smlouvu) pro realizaci záměru. Dalším krokem je projednávání s úřady tzv. inženýrská činnost, které se vyjadřují v rámci získání povolení vč. písemných stanovisek státních organizací a správců sítí, popř. vynětí ZPF apod. Tyto státní organizace stanoví i případné podmínky, za kterých je možné stavbu - záměr provést a co bude k jeho uvedení do provozu a následnému – užívání stavby zapotřebí. Tento krok je uzavřen povolením ke stavbě a její vlastní realizaci ukončenou kolaudací stavby či uvedením stavby do užívání (což v praxi znamená vlastní používání ČS CNG pro zákazníky). K tomuto závěru jsou zapotřebí splnit veškerá legislativní opatření, která jsou popsána v jiné kapitole této diplomové práce (např. ty nejhlavnější požadavky jako – souhlas TIČR, kladné revize plynu a elektro, atesty jednotlivých částí technologie apod.). Pokud povolení jsou tzv. rozhodnutí je nutno vyčkat na nabytí právní moci těchto zmíněných povolení. U souhlasů a ohlášení apod. není tato doba pro možnost odvolání či námitek, ty musí být vypořádány před samotným podáním. Před skutečným zprovoznění CNG stanice se ještě vypracují provozní a havarijní plány, proškolí se „obsluha“, což je osoba, která vizuálně provádí kontrolu plnicí stanice podle pokynu pro kontrolu provozu. Pokyny pro kontrolu provozu Kontrolou pověřená osoba čerpací stanice musí pravidelně jednou měsíčně kontrolovat: 

vizuální prohlídku stavu celého zařízení



kontrolu funkce zabezpečovacího zařízení (CENTRAL STOP)



kontrolu vybavení požárně bezpečnostními zařízeními



kontrolu těsnosti spojů za provozu zařízení

Odborná způsobilost obsluhovatelů 

Obsluhu plnicího zařízení provádí pouze osoba:



starší 18 let



zdravotně způsobilá



proškolená a prokazatelně přezkoušená revizním technikem



seznámena s místním provozním řádem 38



zacvičená pro případ havárie



technicky zdatná (EDER, 2014, s. 10)

Doba trvání od záměru po zprovoznění CNG se z praxe odhaduje na 1-2 roky a to dle umístění a složitosti potřebných stavebních úprav a komplikací při projednávání investičního záměru. Vlastní ČS CNG se skládá z několika částí: 

Technologie



Přípojky



Stavební připravenost



Technologie - se skládá z kontejneru (kompresor, tlakové lahve skladovací banka pro stlačený plyn, elektro rozvaděč apod.), samostatného měření a připojení jak plynu tak i elektro a výdejního místa – stojanu, což je místo pro zákazníka, kde dochází k vlastnímu plnění do vozidla.

Obrázek 14: Technologie CNG - skladovací banka, kompresor, výdejní stojan

Zdroj: Vlastní zdroj  Přípojky - jsou plynové a elektro, které jsou hlavní součástí plnicí stanice. Plynové přípojky se pak dělí dle připojované kapacity a to na středotlaké plynové přípojky (STL) a vysokotlaké plynové přípojky (VTL). Pro CNG stanice je praktičtější a lépe vyhovuje VTL přípojka. Což jsou kritéria pro výběr technologie. K fungování technologie je také zapotřebí elektrická energie, jak silnoproudá tak i slaboproudá, což jsou vlastní datové přenosy, které slouží k přenosu dat. Tyto data poskytují údaje o čerpání pohonné hmoty, placení a servisu – kontrole funkce plnicí 39

stanice, ale i pro různé statistiky. Tyto servisní a statistické údaje se dále vyhodnocují a zpracovávají ku prospěchu dalšího rozvoje plnicích stanic, hlavně její samostatné technologie a výdejních míst.  Stavební připravenost – je nedílnou součástí plnicí stanice. Může jít o malé stavební či jiné úpravy stávajících stanic ČS PHM až po vybudování nové plnicí stanice CNG tzv. „plnicí stanice na zelené louce“. Stavební připravenost jsou vlastně stavební práce a dodávky pro technologii plnicí stanice a úpravu pro příjezd vozidel k této plnicí stanici, plnicímu místu. Pro technologii - kontejner je nutné nejen připravit základ, ale i přizpůsobit okolí pro přístup obsluhy, kontrol apod. Tyto úpravy spočívají zejména ve vybudování zpevněných ploch – chodníků a upravení okolního terénu včetně sadových úprav. Dalšími potřebnými úpravami je zejména vytvoření zpevněných ploch – komunikací pro motorová vozidla a to dle tonáže vozidel, které budou tuto plnicí stanici využívat. Jedná se ve většině případů o vytvoření dvou průjezdních pruhů okolo ostrůvku – výdejního místa stojanu popř. platebního terminálu, pokud není součástí výdejního stojanu. Tato část bývá přestřešena, aby jednak uživatelé, ale i výdejní stojany byly alespoň částečně ochráněny před deštěm a sněhem. Jelikož se jedná o samoobslužné stanice, jsou tyto stavební práce a dodávky minimalizovány a to proto, aby celkové investiční náklady byly co nejmenší. U těchto plnicích stanic (pokud nejsou součástí ČS PHM) nejsou poskytovány dodatkové služby pro motoristy jako kiosky s doplňky či poskytování servisních služeb, stravování, což vede k jejich minimalizaci a to zejména ve finančním ohledu. Toto je v krátkosti shrnutí toho co vlastně plnicí stanice obsahuje a co se během investičního záměru – procesu děje, na co se musíme zaměřit a s čím počítat, než je záměr realizován a stanice uvedena do provozu.

40

Obrázek 15: Plnicí stanice CNG V Kolíně

Zdroj: Vlastní zdroj Zemní plyn je k čerpací stanici přiveden potrubím z normální plynové sítě – takové, která slouží pro všeobecně používané rozvody do domácností a podniků. Pro tankování do vozidla je stlačen na cca 250 – 300 bar speciální kompresorovou jednotkou se zásobníky tlaku. K vlastnímu výdeji je zapotřebí speciálního výdejního stojanu, který je velmi podobný stojanu na benzín nebo diesel. Celý systém si představme s jako velký kompresor na pneumatiky, ovšem se 100x větším „hustícím“ tlakem a plynem namísto vzduchu. (http://nextenergy.cz/) Obrázek 16: Schéma plnicí stanice CNG

Zdroj: http://nextenergy.cz/ 41

6. Podpora státu a legislativa CNG Již několik let vláda ČR se snaží podporovat ekologické aktivity a to zejména v dopravě. Toto vyplývá z Usnesení vlády č. 1592 z 16. 12. 2008 k programu postupní obměny vozového parku veřejné správy za „ekologická přátelská vozidla“. Tuto výzvu, podporuje i MŽP a to tím, že podporuje rozvoj alternativně městské hromadné dopravy a to zejména v oblastech jako je Moravskoslezský kraj, Praha a další aglomerace, kde je třeba zlepšit znečistěné ovzduší. Jedná se jak o podporu výstavby PS zejména provozovatele autobusové dopravy tak i pro vlastní nákup těchto prostředků - autobusů s pohonem CNG. Tyto výzvy jsou podporované i ze stran zastupitelů obcí a měst, hejtmanů jednotlivých krajů. Toto chápu jako podporu napřič politickým spektrem a to od ústavních činitelů až po obce. Podpora spočívá jednak v úlevě daňového systému (nulová silniční daň, snížená spotřební daň), ale i v podpoře investic pro výstavbu těchto PS z programu státu a EU. Tak i v programově podpoře obnovy vozového parku a to zejména veřejné správy, státních podniků, zřizovatelů městské autobusové a dálkové dopravy a dalších článků statní zprávy. To však v průběhu let se ukazuje, že není v reálně plněno. Usnesení vlády sice existuje, ale nejsou stanoveny sankce a tak v průběžném vyhodnocení se zjistilo, že naplnění tohoto programu nepřináší výsledky, jaké očekávaly. Největší zaměstnavatel v Česku - Česká pošta- si pořizuje 412 dodávek na stlačený plyn. Do čtyř let by mohla mít až 2900 vozů s tímto pohonem, tady asi polovinu firemní flotily.(Zeithaml, 2012, s. 21) Legislativa CNG

je obsažena jak v předpisech pro plyn tak i ve předpisech

spojených s výstavbou a umístěním plnicích stanic CNG. Další předpisy se dotýkají samostatného provozu těchto PS. Jde zejména o technické předpisy pro plyn – tzv. TPG, stavební zákon č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek, předpisy pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků - BOZP, požární ochrany atd. Proces pro výstavbu a zprovoznění vlastní PS je dlouhodobý a je nutno využít spolupráce autorizovaných osob, revizních techniků apod.

42

6.1 Podpora státu pro CNG Čistá mobilita Koncem roku 2014 se za účasti 4 ministerstev uskutečnilo setkání k vyhodnocení celoročních prací Národního akčního plánu (NAP) čisté mobility. Cílem této zásadní koncepce rozvoje udržitelné dopravy v ČR je cílem je snižování emisí a závislosti na klasických kapalných palivech. Setkání přineslo velmi pozitivní výsledky v otázce zvyšování počtu vozidel na CNG a budování související infrastruktury po celé České republice. CNG je na poli alternativních paliv nyní nejen u nás, ale i ve světě, největším dravcem. Finální materiál NAP čistá mobilita by měl být předložen vládě k projednání v první polovině roku 2015 Plán čisté mobility navazuje na jiné české i evropské strategické dokumenty, z nichž nejdůležitější je směrnice o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva, která byla finálně přijata Evropským parlamentem i Radou dne 29. září 2014. „Směrnice požaduje po členských státech, aby vypracovaly národní politické rámce pro rozvoj trhu všech alternativních paliv a infrastruktury, nicméně třetím nejrozšířenějším palivem po benzínu a naftě bude jednoznačně zemní plyn,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). Současně směrnice požaduje přijetí společných technických standardů tak, aby všechny čerpací a dobíjecí stanice byly navzájem interoperabilní. Směrnice také ukazuje směr nastavení příslušných informací pro spotřebitele o alternativních palivech včetně jasné a spolehlivé metodiky srovnání cen. Z dalších navazujících dokumentů je to Strategie Evropa 2020, která byla přijata v EU už v roce 2010. Zpracování NAP ČR je současně jedním z nástrojů prosazování aktualizované státní energetické koncepce. Ta počítá se zvýšením podílu CNG a LNG v dopravě. „Využití CNG je klíčovým trendem snižování spotřeby vozidel a nástupu alternativních pohonů v dopravě,“ uvádí se v ASEK. „V souvislosti s výstavbou plnicích stanic CNG se očekává podle ASEK rozšíření vozidel s tímto pohonem také u městské dopravy, komunálních vozidel pro svoz odpadu, vozových parků velkých organizací aj. Podpora ekologických dopravních prostředků patří v ASEK mezi sedm hlavních cílů v oblasti dopravy, a to silniční i železniční,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Plán čisté mobility se promítá i do dalších českých strategických dokumentů, jako například Dopravní politika do roku 2020. Pro realizaci NAP čistá mobilita je možné 43

využít některých fondů EU, jako např. Integrovaného regionálního operačního programu, OP Doprava, IROP, Horizont 2020, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo evropského fondu CEF, který podporuje vznik různých studií a pilotních programů. Jen na tento program uvolnila Evropská komise pro rok 2015 celkem 160 milionů eur. Žádosti se přijímají do konce února 2015. Operační program Doprava sice zatím Evropská komise ještě neschválila, ale mělo by se tak stát v prvních měsících letošního roku. „EU schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO2 o 40 procent a vozy na CNG mají o 25 až 30 procent méně CO2, podporovat zemní plyn je tedy to nejjednodušší, jak tyto emise snížit,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „Zemní plyn má ze všech alternativních paliv největší ekonomické výhody, už zvýšenou nabídku až 65 druhů vozidel, nyní rychlý nárůst infrastruktury a neoddiskutovatelný přínos pro životní prostředí,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS). Při využití CNG navíc máte výraznou úsporu, prokazatelně bezpečnější provoz než s vozy na tradiční paliva, výhodu úlev třeba na silničních daních a dobrý pocit, že šetříte životní prostředí,“ uvádí Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Plán čisté mobility má část analytickou (vliv dopravy na životní prostředí, pobídky při nákupu čistých vozidel atd.) a část implementační (cíle v oblasti čisté mobility v ČR, infrastruktura, atd.). Podobné národní strategie mají i ostatní členské státy EU.(Tisková zprava ČPS, www.cng4you) Osvobození od silniční daně ze Zákona o silniční dani - č. 16/1993 Sb. § 3 zákona o silniční dani uvádí, která vozidla jsou od silniční daně osvobozena. Ze zajímavějších jsou to vozidla pod 12 tun na elektrický, hybridní nebo plynový pohon. Silniční daň se netýká všech motoristů, ale odvádí se s určitými výjimkami za všechna vozidla určená k podnikání. Novela osvobozuje od daně nákladní auta do 12 tun, která jezdí na pohon šetrný k životnímu prostředí. Jde o auta na elektrický pohon, na hybridní pohon, zkapalněný ropný plyn (LPG), stlačený zemní plyn (CNG) nebo mohou spalovat směs benzínu a etanolu označenou jako E 85. (http://www.azdata.net/silnicni-dan.php)

44



Snížená spotřební daň ze Zákona o spotřebních daních - č. 353/2003 Sb.

Česká republika a podpora CNG se projevuje sníženou sazbou spotřební daně. Ta je stanovená až do roku 2020 a je v následujících úrovních: 2007 - 2011 sazba 0 Kč/t (0 Kč/m3); 2012 - 2014 sazba 500 Kč/t (0,36 Kč/m3); 2015 - 2017 sazba 1 000 Kč/t (0,7 Kč/m3); 2018 - 2019 sazba 2 000 Kč/t (1,4 Kč/m3); od 2020 - sazba 3 355 Kč/t (2,36 Kč/m3), resp. minimální úroveň dle EU.(Eder, 2014) Graf 3: Vývoj spotřební daně na CNG

Zdroj: Statistiky ČPS: http://www.cng4you.cz/legislativa/dane/vyvoj-spotrebni-dane- na-cng-v-cr.html

6.2 Legislativa pro CNG V České republice máme dobře propracovaný systém legislativních opatření v jednotlivých oborech. Obecně se dá říci, že tento systém je ve všech oblastech dán a to jednak normami ČSN, oborovými normami a dalšími nařízeními vlády, vyhláškami a zákony pro jednotlivé obory výroby, podnikání atd. Již několik let se tento propracovaný systém postupně slaďuje v rámci Evropy jako jednotný systém legislativy pro EU, a tak se promítá do jednotlivých oblastí v naší republice. Jednotlivé normy ČSN se přepracovávají a sjednocují s normami evropskými, což vede k jednotlivým normám ČSN EN v jednotlivých oborech a specifikacích.

45

V této souvislosti se v této práci zmíním o oblasti hlavně pro plyn, elektro a pro realizaci plnicích stanic CNG a jejich příslušnou legislativu. Jako jednou ze stěžejních legislativních norem resp. Technických pravidel pro plyn obecně jsou „tzv. TPG“ – technická pravidla pro gas (plyn) – zařízení pro plnění nádob plyny, jedná se zejména o TPG č. 304 02 PLNÍCÍ STANICE STLAČENÉHO ZEMNÍHO PLYNU PRO MOTOROVÁ VOZIDLA Z ROKU 2011, schválení proběhlo 15. 12. 2011. Tato technická pravidla stanovují základní podmínky pro stavbu nových a rekonstrukce stávajících plnicích stanic, jejich umísťování, provedení a provoz. Platí pro plnící stanice stlačeného zemního plynu pro motorová vozidla i pro čerpací stanice s tradičními kapalnými palivy, které slouží zároveň i pro vydávání zemního plynu. Neustále se zvyšující úroveň ochrany životního prostředí a též i ekonomické hledisko je příčinou znovuoživení zájmu o zemní plyn jako o palivo pro motorová vozidla. Plnící stanice stlačeného zemního plynu se nepovažují za plynárenská zařízení ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. ( TPG 304 02 str. 3) Mezi další předpisy patří zejména zákon č.86/2002 Sb. O ochraně ovzduší. Dle toho zákona je CNG plnící stanice zařazena mezi malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší, ale rozhodující zařazení mají Krajské úřady místně příslušné, resp. Jejich odbory životního prostředí. Stavební zákon a územní plánování č. 183/2006 Sb. stanovuje technická pravidla pro výstavbu, rekonstrukci a údržbu CNG plnicích stanic ve znění příslušných prováděcích vyhlášek. Zákon o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot vč. jejich změn č. 311/Sb. 2006 se zabývá technickými parametry na kvalitu pohonných hmot vč. zemního plynu. Výdejem, prodejem pohonných hmot a provozováním čerpacích stanic. Také stanovuje, kdo a jak vede evidenci čerpacích stanic a jejich kontrol. Pro provoz a výdej plnicích stanic je také dána legislativou resp. Živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb. Tím to legislativním předpisem se stanoví kdo a za jakých podmínek může v této dané oblasti podnikat resp. provozovat ČS CNG, za jakých podmínek může výrobce vyrábět technologii CNG, kdo může tuto technologii servisovat – opravovat. Zákon o silniční dani č. 16/1993 Sb. Stanovuje podmínky, za kterých se může poskytnout sleva na silniční dani pro motorová vozidla nebo dochází k osvobození od silniční daně pro motorová vozidla na alternativní paliva v našem případě CNG.

46

Protože se neustále legislativa mění a vyvíjí zejména ve prospěch životního prostředí a s tím souvisí další navazující předpisy, zákony, vyhlášky, normy apod. pro tuto problematiku se v této práci uvádí pouze ty stěžejní a technicky nejpodstatnější. Dalšími předpisy jsou předpisy řešící bezpečnost a ochranu zdraví BOZP a to nejen v souvislosti s výstavbou plnicích stanic, ale hlavně řeší jejich provozování. Předpisy v oblasti požární ochrany jsou jednak předpisy pro elektro prostředí, prostředí plynu, ale i výbuchu. Jednotlivé předpisy se zde jen uvádí pro upřesnění technických požadavků, nerozebírají se a ani se jinak nevymezují, jelikož jsou dost obsáhlé a není snadné shrnutí v obecné rovině. Stanovení limitů emisí CO2 z osobních a lehkých užitkových vozidel bude také předmětem nové legislativy úpravy EU a současné době je předmětem projednávání orgánů EU. (citace str. 40) Prvního dubna 2015 vstoupila v platnost novela Zákona 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA). Změny se týkají hlavně povolovacích procesů. Pro naše potřeby je důležité tato citace: „Negativní závěr zjišťovacího řízení (=záměr nebude posuzován) bude nově vydáván formou správního rozhodnutí podle ustanovení § 67 správního řádu, vylučuje se působnost směrnice a zákona o posuzování, EIA neproběhne. Negativní závěr zjišťovacího řízení nebude obsahovat ve výrokové části žádné podmínky“. Negativní závěr zjišťovacího řízení bude nově podle § 9d) soudně přezkoumatelný, může být napadena nejen procesní zákonnost, ale nově i hmotná zákonnost vydaného rozhodnutí. Žalobu může podat dotčená veřejnost (definice viz výše). (http://www.paukertova.cz/view.php?cisloclanku=2015030007) Mezi další materiály patří například Usnesení vlády a Evropské unie pro pořizování vozového parku, to jsou však pouze doporučení.

47

7. Společenská odpovědnost firem, marketingová podpora CNG 7.1 Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem (z ang. Corporate Social Responsibility, CSR) je důležitým aspektem strategického chování firem a jako takový je uznáván i na úrovni Evropské unie. V rámci tohoto konceptu se podnik chová odpovědně nejen v oblasti obchodních rozhodnutí a strategie, ale také v oblasti životního prostředí a sociálního dopadu fungování firmy. Podstatou CSR je přesvědčení, že k dlouhodobě udržitelné prosperitě firmy vede odpovědný a transparentní způsob podnikání. (http://www.byznysprospolecnost.cz/lbg/spolecenska-odpovednost-firem.html)

Součásti

Oblasti

Politická

Trh

CSR

Ekonomická Etická

Pracovní prostředí

Corporate Social

Místní komunita

Responsibility

Životní prostředí

Filantropická Právní

Zdroj :(Kotler, Keller, 2007) Pět základních součástí CSR. 1. Politická odpovědnost: objektivita, neutralita a nepodléhat politickým vlivům. Základní odpovědností firmy je fungovat řádně jako ekonomická jednotka a udržet se v konkurenčním prostředí trhu. 2. Ekonomická odpovědnost: firma je zodpovědná  vůči svým akcionářům, kteří vyžadují rozumnou návratnost svých investic  vůči svým zaměstnancům, kteří potřebují stabilní a placená místa  vůči svým zákazníkům, kteří potřebují jistý typ produktů či služeb. 3. Právní odpovědnost: odpovědnost firem vzhledem k právu, dodržování zákonů. 4. Etická odpovědnost: chovat se podle toho, co je správné a spravedlivé, i mimo požadavky stanovené zákonem. Etické kodexy, očekávání veřejnosti. 48

5. Filantropická odpovědnost: široké spektrum témat a činností, ať už se jedná o dárcovství, péči o zaměstnance či komunitní rozvoj – firemní filantropie.

Oblasti odpovědného podnikání. 1. Trh.  Transparentní podnikání a pozitivní vztahy s investory, zákazníky, dodavateli a dalšími obchodními partnery.  Finanční instituce stálé více zahrnují společenská a environmentální kritéria do hodnocení požadovaných projektů. 2. Pracovní prostředí.  Odpovědné firemní praktiky umožňuji nabírat, rozvíjet a udržet kvalitní pracovníky  Motivování zaměstnanci jsou velmi produktivní, ať již pocit hrdosti pochází a chování firmy ke svému okolí či z firemní politiky orientované na zaměstnance. 3. Místní komunita. Společenská odpovědná firma vyvíjí snahu o navázání dobrých sousedských vztahů – zmírňuje své negativní dopady a podílí se na řešení místních problémů. 4. Životní prostředí.  Podnik aktivní v environmentální oblasti má možnost ucházet se o tendry velkých korporací a veřejné správy nebo získat nové zákazníky z řad ekologicky uvědomělých spotřebitelů.  Ekologický způsob podnikání rovněž přináší finanční úspory. Šetrné využití energie, prevence znečišťování, minimalizace odpadu a recyklace, to vše může přinést podniku zefektivnění provozu, značné snížení nákladů a jiné výhody. Společenská odpovědnost firem – firma vstupuje dobrovolně: 

podniká v souladu s vysokými etickými principy



pěstuje dobré vztahy se svými obchodními partnery



pečuje o své zaměstnance



podporuje region, ve kterém působí



snaží se minimalizovat negativní dopady na životní prostředí

49

V sociálním marketingu jsou využívané následující nástroje PR a komunikačního mixu: 

reklama



podpora prodeje



sponzorování



public relations



komunikace v místě organizace



výstavy a veletrhy



přivý marketing



osobní prodej



marketingová komunikace na internetu (Dohnalová, 2014) Podniky podnikající v odvětví CNG můžeme začlenit do kategorie společenský

odpovědných firem. Svoji podnikatelskou činnosti přispívají k zlepšení životního prostředí, vnímají zodpovědně environmentální politiku. Této společností odpovědně se chovají k místní komunitě v místě podnikání tím, že používají ekologická vozidla, která neznečišťují ovzduší, využívají šetrné k životnímu prostředí plnící stanice. Jako příklad CSR podniku můžu uvést plynárenskou společnost VEMEX s.r.o. která již se vícekrát umístila na prestižním řebříčku nejlepších firem CZECH TOP 100. Tato společnost podniká v plynárenství, vybudovala a provozuje 15 CNG plnících stanic, svůj vozový park postupně převádí na ekologická vozidla a motivuje i zaměstnance chovat se ekologický k životnímu prostředí. Mimo této činnosti podporuje i sponzorskou činnost, financuje ekologické projekty a kampaně. V následující podkapitole se budu zabývat podrobněji projekty na podporu ekologického rozvoje.

7.2 Marketingová podpora produktu CNG Marketing představuje integrovaný komplex činností od provádění výzkumu trhu, analýzy prostředí, průzkumů potřeb a přání zákazníků a studia nákupního rozhodovacího procesu spotřebitelů přes koncepční činnosti, plánování, tvorbu produktu, volbu distribučních cest, cenovou a kontraktační politiku až k promotion, marketingovému managementu a dalším činnostem. Cílem, marketingu je prostřednictvím směny uspokojovat potřeby, přání a poptávku zákazníku, vytvořit pro zákazníky hodnoty, a tímto zabezpečit splnění stanovených cílů firmy.(Jakubíková, 2008, s. 41) 50

Produkt CNG je relativně novým produktem na českém trhu a proto vyžaduje prozatím velkou marketingovou podporu. Nezbytně nutnou součástí implementaci produktu na trh jsou marketingové kampaně, veřejná prezentace, veletrhy, výstavy, reklama, PR články, dopravní značení, ekologické štafety, předváděcí akce. Velkou roli při zavádění produktu CNG jako ekologicky čistého a ekonomicky výhodného a bezpečného paliva pro pohon automobilů, zemědělské techniky, vysokozdvižných vozíků v podnicích, hrála osvěta, jak pro veřejnost, tak i pro vedení soukromých a státních podniků, které vlastní flotily osobních nebo nákladních aut, autobusů a jiných dopravních prostředku. Bohužel, většina obyvatelstva na území České republiky vždy s obavou přijímá nové věci, nové produkty. I když je nový produkt kolikrát mnohem lepší, levnější, bezpečnější a ekologičtější.

V případě CNG je

neoprávněná obava široké veřejnosti, že tento produkt je nebezpečný. Tato obava přetrvává z doby „svítiplynu“. Existují tři neustále se opakující hesla pro marketingové kampaně produktu CNG, a to: CNG je ekologické! V porovnání s benzínem má CNG o 30 % nižší emise CO2, až o 90% nižší emise CO a nulové emise prachových částic. CNG je ekonomicky výhodné! CNG jako pohonné palivo je bezkonkurenčně nejvýhodnější a spoří při každém čerpání peníze. Oproti benzínu je možné uspořit až 50%. CNG je bezpečné! Vozidla na zemní plyn jsou bezpečná a dokonce bezpečnější než vozidla s pohonem na benzín nebo naftu. (Eco Power Energy s.r.o.) V České republice marketingové propagaci CNG bylo již věnováno velké množství akcí. Velmi často mívám příležitost, kvůli svému působení v plynárenské společnosti, osobně se zúčastnit těchto akcí. Dovolím si, několik z nich stručně popsat a hlavně přenést získané a načerpané informace dále, třeba budoucím potencionálním příznivcům ekologického paliva, jakým se v současné době postupně stává stlačený zemní plyn.

Veletrh CZECHBUS CZECHBUS je interaktivním, specializovaným B2B veletrhem se zaměřením na problematiku české a středoevropské silniční hromadné dopravy. Využívá rozšířené kreativní prostředky pro zviditelnění vystavovatelů a partnerů v dlouhodobém horizontu. Cílem je zvýšit prodej nových autobusů v České republice a podpořit exportní politiku státu. (www.czechbus.eu)

51

Veletrh CZECHBUS v České republice má již pětiletou tradici, prvně se konal v roce 2011 v prostorách Výstaviště Praha – Holešovice. Od samého počátku Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje myšlenku samostatného oborového veletrhu, který na českém i středoevropském veletržním poli citelně chyběl. Prezident Svazu Ing. Jaroslav Hanák v souladu s tím poskytl záštitu i jubilejnímu, již pátému, ročníku středoevropského veletrhu autobusů a hromadné dopravy CZECHBUS 2015. Ve svém dopisu vyjádřil přesvědčení, že trend reprezentující vynikající výsledky veletrhu v roce minulém bude pokračovat i nadále. (www.czechbus.eu) Na veletrhu bylo představeno velké množství nových typu autobusů, různé technické novinky, a v neposlední řadě technika s alternativním typem pohonu jako je CNG. V rámci této výstavy vždy konají odborné konference, které se účastní nejen odborníci na CNG z České republiky, ale i zahraničí jako jsou například odborníci ze Španělska, Německa atd. Organizátorem těchto konferenci je Český plynárenský svaz. V našich podmínkách je veletrh ojedinělý, ale během pěti let vstoupil do podvědomí nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Velký zájem o tento veletrh je zejména ze strany technických škol a učebních oborů, které implementují nové poznatky do výuky. Dalšími veletrhy u nás i v dalších státech jsou např.: Strojírenský veletrh Brno, Bratislava CONECO a další.

Incheba CONECO/RÁCIONERGIA Velký veletrh „Coneco“, který se každoročně koná již tradičně koncem března, na Slovenku v Bratislavě. V roce 2015 se konal již 36. ročník veletrhu CONECO a 25. ročník veletrhu RACIOENERGIA. Tento, již tradiční veletrh, každoročně přináší nové trendy ve stavebnictví, architektuře a nově představuje i směr spojený s ekologickou dopravou. Společnost VEMEX Energo s.r.o. v roce 2014 představila, jako první na tomto veletrhu, malou domácí plnicí stanici CNG. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že zájem široké veřejností o tento ekologický směr byl obrovský. Na obrázku níže můžeme vidět propagační stánek slovenské plynárenské společnosti VEMEX Energo, s. r. o, jehož dominantou byla hlavně CNG technologie (obrázek č. 17). Musím podotknout, že rozvoj ekologického projektu výstavby CNG stanic na Slovensku v předchozích letech byl velmi pomalý a některé projekty byly pozastaveny. V současné době Slovenská republika, po vzoru velmi dobrých výsledků v České republice, začíná velmi intenzivně uvažovat o rozvoji v tomto směru. 52

Obrázek 17: Veletrh Coneco

Zdroj: Vlastní

Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) Mezinárodní strojírenský veletrh, který se koná každoročně v Brně, je velmi významný průmyslový veletrh ve střední Evropě. V září 2015 budeme mít možnost navštívit již 57 ročník. MSV představuje obory průmyslové automatizace, strojírenství, automatizační a řídící techniky atd. V roce 2014 prostřednictvím společnosti Adast Systems, a. s, která sídlí právě nedaleko Brna v Adamově, byl představen ekologický produkt CNG a technologie s tím spojené. Hlavním tématem MSV je průmyslová automatizace, prezentace měřící, řídící, automatizační a regulační techniky zahrnující všechny obory veletrhu. Obor elektronika, automatizace a měřící technika je po obráběcí technice a materiálech a komponentech ve strojírenství třetím nejobsazenějším specializovaným celkem MSV. K vidění byly výdejní stojany CNG v kombinaci s klasickými palivy i kompaktní plnící zařízení pro CNG. Celá expozice byla oživena zapůjčenými vozy Škoda Octavia a Škoda Citigo, které byly taktéž konstruovány pro využití CNG. Všichni návštěvníci včetně pana prezidenta Miloše Zemana, který naši expozici navštívil v pondělí 29. 9. 2014, si tak mohli přímo na místě vyzkoušet, jak jednoduché je plnění CNG vozů. (http://www.adastengineering.cz/veletrhy/mezinarodni-strojirensky-veletrh-2014) 53

Na fotografii dole můžeme názorně vidět reklamní stánek společnosti Adast Systems, a. s. Obrázek 18: Reklamní stánek společnosti Adast Systems, a. s.

Zdroj: Adast Systems, a. s . http://www.adastsystems.cz/novinky

Propagační akce společnosti Pražská plynárenská, a. s V rámci propagačního programu plynárenské společnosti Pražská plynárenská, a.s., dne 10 června 2014, v areálu této společnosti (U Plynárny 500/4, Praha 4), se konala akce „Kolik ušetří vaše firma při provozu aut na CNG?“. V návaznosti na dlouholetou spolupráci v rámci ČPS jsem dostala od organizátora osobní pozvání na tuto akci. Propagačního programu, který se konal ve všední pracovní den, k mému velkému překvapení, se zúčastnil velký počet zástupců široké veřejnosti. Účastníci této akce využili možnost osobně vyzkoušet nové vozy na CNG. K dispozici byli vozy těchto renomovaných značek: Fiat, Škoda, Mercedes, Iveco, Opel. V rámci této akce byla provedena ve spolupráci s magazínem Flotila, velmi užitečná anketa na téma CNG. Výsledky ankety byly vyhodnoceny a zveřejněny. Získané informace prostřednictvím této ankety, použijeme jako jeden ze zdrojů pro analýzu v této diplomové práci.

54

Anketa magazínu Flotila ze dne 10. 6. 2014 na téma CNG Celkem se ankety zúčastnilo 211 respondentů 1. Velikost vozového parku respondentů: 1 až 10 vozů

58

27,5 %

10 až 50 vozů

82

38,8 %

50 až 100 vozů

43

20,4 %

> 100 vozů

28

13,3 %

2. Kolik máte lehkých užitkových vozů ve své firemní flotile? 0 vozů LUV

73

34,6 %

1 až 10 vozů LUV

110

52,1 %

> 10 vozů LUV

28

13, 3 %

3. Měli jste již možnost se v praxi seznámit s automobilem na zemní plyn – CNG? ANO

103 – 48,8 %

NE

108 – 51,2 %

4. Znáte palivové náklady za CNG oproti benzínu či naftě? ANO

153 – 72,5 %

NE

58 – 27,5 %

5. Máte ve vaší firmě vůz nebo více vozů na CNG? ANO

20 – 9,5 %

NE

192 – 90,5 %

6. Uvažujete výhledově o pořízení takového vozu? ANO

66 – 31,3 %

NE

145 – 68,7 %

7. Plánujete pořízení vozu na CNG v tomto roce? ANO

31 – 14,7 %

NE

180 – 85,3 %

8. Jak často obměňujete vozidla ve vaší společnosti? Každý rok

16

7,6 %

Interval 2 až 4 roky

72

34,1 %

Déle než 4 roky

97

46 %

Jiné

26

12,3 %

55

9. Jaký máte průměrný nájezd na jedno vozidlo? < 20 000 km/rok

65

30,8 %

20 000 až 40 000 km/rok

97

46 %

> 40 000 km/rok

49

23, 2 %

10. Jaké jsou vaše důvody pro případně proti pořízení vozu s pohonem na zemní plyn? (nejčastěji zmiňované důvody dle četnosti) 



PRO 

Snížení provozních nákladů



Ekologický provoz

PROTI 

Omezená síť plnicích stanic



Problémy při parkování v podzemních garážích



Neumožňující Car policy



Omezený dojezd



Cena vozidel

(Flotila, č. 4, 2014)

Zelený koridor 2014 (Green Corridor) v ČR Velká osvětová kampaň pod názvem „Zelený koridor 2014“(Green Corridor) propagující CNG proběhla v rámci ČR na počátku června 2014. Tato akce se konala pod záštitou Českého plynárenského svazu za účasti a finanční podpory plynárenských společností jako je E. ON Česká republika, s.r.o., Pražská plynárenská, a.s, VEMEX s.r.o. a také výrobce autobusů, včetně těch na pohon CNG, Iveco Czech Republic, a.s., S nápadem, uspořádat tuto skvělou propagační akci přišel Ing. Hugo Kysilka, ředitel marketingu společnosti VEMEX s.r.o., díky podpoře uvedených firem, se myšlenka stala skutečností. Z loga propagační akce, které vidíme níže na obrázku (č. 19), můžeme vyčíst konkrétní trasu automobilové štafety. Během čtyřdenní túry vozidla na pohon CNG postupně navštívila tato města: Vysoké Mýto, Hradec Králové, Pardubice, Mladou Boleslav.

56

Obrázek 19: Logo propagační akce „Zelený koridor 2014“

Zdroj: Prezentace „Zelený koridor 2014“ Celá propagační akce byla určena jak pro širokou veřejnost, tak pro žáky středních škol se zaměřením na plynárenství a automobilový průmysl. V dopoledních hodinách se konaly odborné přednášky a následně odpolední program umožňoval testovací jízdy s auty na pohon CNG, k dispozici byla vozidla pěti renomovaných značek: Fiat, Mercedes, Škoda, Opel, Iveco. Odborníci v oblasti CNG odpovídali na velké množství dotazů občanům, dělili se se zkušenostmi s využitím pohonu CNG v praxi. Osobně jsem se zúčastnila této akce jako řidička jednoho z vozidel, a s radostí musím konstatovat, že byl skutečně velký zájem jak ze strany studentů, tak i ze strany obyvatel navštívených měst. V roce 2014 se konal první ročník projektu „Green Corridor 2014“ a do budoucna se počítá s pokračováním již osvědčeného počinu a s návštěvou dalších vybraných měst na území České republiky. Tato osvětová kampaň je „mladší dcerou“ mezinárodní automobilové štafety „ Modrý koridor„ ( Blue Corridor). Poprvé tato štafeta startovala v Rusku v roce 2008, následně každý rok se trasy prodlužovaly a počet účastníků zvyšoval. Blue Corridor Rallye pořádá Gazprom a E. ON spolu s další dvacítkou lokálních plynárenských společností a také s výrobci automobilů, aby tak společně demonstrovali

57

výhody používání zemního plynu jako automobilového paliva. (CNG+, 2013, http://www.cngplus.cz/) V roce 2013 se tato kampaň rozšířila i do dalších evropských zemí jako je Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko. V České republice se tato štafeta zastavila v roce 2012 a následně v roce 2014. Osobně jsem se zúčastnila této akce s vozidlem Fiat Qubo s pohonem CNG (č. 21). Na fotografii (č. 20) můžeme vidět automobily, které byly dále zastoupeny. Obrázek 20: Ukázka vozu s pohonem na CNG, akce „ Modrý koridor 2014„

Zdroj: Vlastní Obrázek 21: Reklamní CNG vozidlo společnosti VEMEX s.r.o.

Zdroj: Vlastní

58

8. Hodnocení CNG z hlediska ekonomického, ekologického a bezpečnostního Podle slov obchodního ředitele společnosti VEMEX s.r.o. Ing. Jaroslava Horycha: „Prodej stlačeného zemního plynu se výrazně rozvíjí a toto tempo se bude zrychlovat. Není divu, vždyť je to levné, a především ekologické palivo. Předpokládáme, že řada měst přejde v oblasti své hromadné dopravy na CNG, a vážně přemýšlet o tom začnou především korporace a řetězce, kde je doprava zboží významnou složkou. Již dnes zaznamenáváme největší dynamiku přechodu na CNG u středních a malých soukromých firem s flotilou tří až šesti vozidel, kde si majitelé rychle uvědomují provozní nákladovou výhodnost využívání CNG. (Novotný, 2014, s. 3)

8.1 Ekonomické hledisko CNG Ekonomika ve všech podobách je protkaná naším životem. V současnosti je velký tlak nejen na šetrnost při koupi nových výrobků, ale i na jejich provoz. S tímto problémem se obor jako je doprava, potýká. Denně se setkáváme a to nejen jako s přepravou nás osob, ale i dopravou zboží. V této diplomové práci se budu zabývat jednou z částí dopravy a to je doprava s využitím CNG jako pohonné hmoty. Uvedu zde několik příkladů z praxe, jak lze ušetřit nejen na koupi dopravních prostředků, ale hlavně na jejich provozu, servisu a tím i snížit návratnost investice jako takové. Cenová politika podniku zahrnuje všechna rozhodnutí, na trhu zaměřené kroky, které se promítají do stanovení ceny produktu. Zákazník musí být s účtovanou cenou spokojen a tato cena by zároveň měla přinášet podniku zisk. (Kašík, Havlíček, 2004, s. 15) Jedním z prvních, kdo začal řešit svůj vozový park ve státní sféře je Česká pošta, s.p. (ČP). Tento podnik se denně zabývá jak přepravou zásilek, tak i servisem a obnovou vozového parku. Ve svých plánech jak ušetřit, se vyjádřil ředitel sekce řízení dopravy ČP na níže uvedené konferenci. ČP přistoupily i k jednání s plynárenskou společností VEMEX, s.r.o. o výstavbě a provozování ČS CNG ve svých areálech a možnosti využití těchto plnicích stanic i pro veřejnost. Tímto krokem přispělo vedení podniku ČP nejen k úspoře vlastní, ale poskytnulo tak rozšíření služeb pro motoristickou veřejnost.

59

„Kdybychom v horizontu čtyř let obnovili 2900 vozidel na CNG, tak oproti běžným palivům vychází úspora až na 360 milionů korun“, vysvětluje Patrik Zeithaml, ředitel sekce řízení dopravy České pošty. (Zeithaml, 2012, st. 21) Na 8. mezinárodní konferenci „Perspektivy rozvoje a využití CNG/LNG v dopravě“, která se konala v Praze 18 února 2015, Jan Kubásek, ředitel odboru dopravy České pošty, konstatoval, že v roce 2014 Česká pošta provozovala 700 vozidel, dalších 303 Fiatů Dobló s pohonem na stlačený zemní plyn plánují pořídit do konce prvního kvartálu 2015. Statní podnik Česká pošta využívá vozidla na pohon CNG nejen od zmíněně renomované značky Fiat, ale ve vozovém parku vidíme, automobily značek jako jsou Volkswagen a Iveco. Tento velký státní podnik servis a údržbu vozidel zajišťuje formou operativního leasingu (full servis). Pro čerpání paliva CNG řidiči ČP využívají nejen veřejných plnicích stanic, které se nachází v blízkosti areálů České pošty, ale i plnicích stanic ve svých areálech. Při plánovaní umístění plnicích stanic CNG berou investoři a provozovatelé jako jsou společnosti VEMEX, s.r.o. a další výstavbu stanic CNG pro tak významného zákazníka velice vážně a přizpůsobují projekt jeho strategii při využívání této alternativní pohonné hmoty. Několik projektů výstavby plnicích stanic CNG bylo provedeno přímo v areálu depa, na pronajatém pozemku od ČP. Jako příklad takovéto realizace můžeme uvést plnicí stanici v depu Plzeň, Most, Hodonín, Brno a Příbram. Tyto projekty byly realizované plynárenskou společnosti VEMEX s.r.o., kde jsem byla součástí realizačního týmu na pozici projektové manažerky. Na níže uvedené fotografii (č. 22) můžeme vidět spojení České pošty s ekonomickým a ekologickým palivem CNG. Obrázek 22: Plnicí stanice CNG v areálu ČP

Zdroj: Vlastní 60

„Hlavním cílem nasazení vozidel s pohonem CNG v ČP bylo snížení nákladů na provoz vozidel a samozřejmě příspěvek ke kvalitě životního prostředí,“ uvedl na 8. mezinárodní konferenci „Perspektivy rozvoje a využití CNG/LNG v dopravě“ Jan Kubásek, ředitel odboru dopravy České pošty.(Kubásek, 2015) Výsledky reálného provozu, které vidíme níže, mluví sama za sebe. Nezanedbatelné jsou i možnosti úspory pro obyvatele a podnikatele, kteří vlastní či budou vlastnit vozidla na pohon CNG, z blízkého okolí či projíždějících. Areály jsou umístěny nejen na okraji měst v průmyslových zónách, ale i v blízkosti jejich středů jako např. v Brně. Výsledky reálného provozu užitkových vozidel kategorie N1 České pošty Renault Kangoo Expres VAN 1.2 BA 95 Počet ujetých kilometrů za rok: 26.041 km Náklady na PHM: 75 519, - Kč Náklady na kilometr: 2,90 Kč

Fiat Doblo Cargo Van 1,4 CNG Počet ujetých kilometrů za rok: 2.604 km Náklady na PHM: 45 832, - Kč Náklady na kilometr: 1,76 Kč Úspora při provozu užitkového vozidla kategorie N1 na CNG činí 40%. Výsledky reálného provozu nákladních vozidel kategorie N2 – celková hmotnost 7t České pošty IVECO Daily řada 65, 70 NM Počet ujetých kilometrů za rok: 44.450 km Náklady na PHM: 192.024, - Kč Náklady na kilometr: 4,32 Kč

IVECO Daily 70C14G CNG Počet ujetých kilometrů za rok: 44.450 km Náklady na PHM: 120.015, - Kč Náklady na kilometr: 2,70 Kč Úspora při provozu nákladního vozidla kategorie N2 – celková hmotnost 7t na CNG činí 37,5%.

61

Zdrojem těchto údajů byla prezentace ČP na 8. mezinárodní konferenci „Perspektivy rozvoje a využití CNG/LNG v dopravě“. (Kubásek, 2015) Česká pošta, s.p. je jeden z prvních, který k řešení úspor a ekologických aspektů zaujal správný postoj. Kladný výsledek byl dosažen díky zvolenému výběru vozového parku na CNG. Další zkušenosti vycházejí z veřejné osobní dopravy jako např. městská hromadná přeprava osob v Brně, a Ústí nad Labem a dalších městech. Na konferenci přednesl zkušenosti provozní ředitel Dopravního podniku města Brno, a.s. Nebyly sice srovnány náklady, ale úspora byla uvedena. Uvedeny byly i vložené prostředky do dopravních prostředků a výstavby plnících stanic. (Prezentace na 8. mezinárodní konferenci „Perspektivy rozvoje a využití CNG/LNG v dopravě“, Dopravní podnik města Brno, a.s.

-Ing. Valníček, 2015

Úspora při provozu Autobusu IVECO Urbanway 12m CNG činí 3,70 Kč/km. Předpokládaná úspora za 100 autobusů při provozu 12 let je 250 mil. Kč. (úspora na 1 autobus/rok se předpokládá cca 208 tis. Kč) Za Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a.s. představil prezentaci p. Jiří Randák, náměstek ředitele a uvedl tyto data – kolik má podnik autobusů na CNG a jaké procento zaujímají ve vozovém parku vč. konkrétních typů. Autobusy na CNG: 9 ks, 11 % vozového parku (Autobusy Solaris Urbino - 12, 15 a 18m, Tedom - 18m a Iveco Citelis -18m). (Randák, Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a.s., 2015) Mezi dalšími, které zaujaly pozitivní přístup k úsporám ve veřejné předpravě osob, patří tyto zmíněné dopravní podniky. V současné době začínají s obnovou vozového parku a tak se propočet úspor získává jen ojediněle jako např. u Dopravního podniku Brno. Na tomto příkladu staví své plány v obnově autobusů i další podniky. Na výše uvedené konferenci byly předneseny možné úspory z hlediska životnosti autobusu a tím jsou stanoveny propočty úspor na celé vozové parky. Na nákup dalších autobusů se předpokládá i čerpání z dotací EU. V diplomové práci bylo zmíněno i využívání další mechanizace jako jsou vysokozdvižné vozíky. Pro ekonomické zhodnocení uvádíme tabulku úspor provozu těchto dopravních prostředků. Tyto údaje jsou z veřejné prezentace Eco Power Energy, s.r.o., kterou představil p. Marcel Eder, jednatel společnosti. Prezentace byla určena firmám, které využívají další mechanizaci např. v logistických areálech, výrobních areálech. 62

Na obrázku č. 23 je uvedena konkrétní úspora vysokozdvižných vozíků na pohon CNG ve srovnání s naftovým pohonem. Obrázek 23: Úspora vysokozdvižných vozíků

Zdroj: Prezentace Eco Power Energi s.r.o. Ekonomická úspora provozu vysokozdvižných vozíků na CNG je velmi vysoká a návratnost se ukazuje během 1-2 let. Jako příklad firmy, kde se vysokozdvižné vozíky na CNG

pohon

využívají

od

roku

2012,

je

výrobce

cihlářských

produktů

WIENERBERGER, a.s. Posledním ekonomickým srovnáním uvádím osobní vozidla. V poslední době se automobilové závody přizpůsobily novým trendům hlavně v šetrných a ekonomických pohonech. Ve srovnání uvádíme hybridní pohony s pohony na benzín a naftu. Mezi nejpoužívanější hybridy patří benzín + CNG a nafta + elektřina. Vybrané modely srovnáváme v tabulkách č. 10-15 Data jsou převzaty z časopisu Business Car č. 5 z 10/2014 - ekologická příloha (testy vozů s pohony nové generace). Jsou vybrány vozidla podobných typů střední třídy s motory o výkonu 73 – 115 kW a značek na našem trhu, které patří mezi dobře prodávaná vozidla. Zákazníci si však mohou nyní vybrat z více než 60 typů vozidel. 63

Tabulka 10: Tabulka návratnosti MERCEDES-BENC B 20 MERCEDES-BENC B 20 Palivo Cena za PHM Spotřeba dle metodiky EU Cena za km Cena vozu Cenový rozdíl Návratnost

Tabulka návratnosti B200 NGD B200 benzín +CNG benzín 27,00 Kč/kg 36,80 Kč/l 4,2kg/100km 5,6l/100km 1,13Kč 2,61Kč 715 110 Kč 646 140 Kč x 68 970Kč x 46 601 km

B200CDI nafta 36,20 Kč/l 4,3l/100km 1,56Kč 693 330 Kč 21 780Kč 50 651 km

Zdroj: Business Car. Ekologická příloha. Číslo 5.10/ 2014 Tabulka 11: Tabulka návratnosti SEAT Leon/VW Golf 1.4 TGI SEAT Leon/VW Golf 1.4 TGI Palivo Cena za PHM Spotřeba dle metodiky EU Cena za km Cena vozu Cenový rozdíl Návratnost

Tabulka návratnosti 1,4 TGI 1,4 TSI benzín +CNG benzín 27,00 Kč/kg 36,80 Kč/l 3,5kg/100km 5,2l/100km 0,95Kč 1,91Kč 462 900 Kč 400 900 Kč x 62 000Kč x 64 249 km

1,6 TDI nafta 36,20 Kč/l 3,9l/100km 1,41Kč 453 900 Kč 9000Kč 19355 km

Zdroj: Business Car. Ekologická příloha. Číslo 5.10/ 2014 Tabulka 12: Tabulka návratnosti Škoda Octavia G-TEC Škoda Octavia G-TEC Palivo Cena za PHM Spotřeba dle metodiky EU Cena za km Cena vozu Cenový rozdíl Návratnost

Tabulka návratnosti 1,4 TSI 1,2 TSI benzín +CNG benzín 27,00 Kč/kg 36,80 Kč/l 3,5kg/100km 4,9l/100km 0,90Kč 1,76Kč 433 900 Kč 367 900 Kč x 57 500 x 32 670 km

1,6 TDI nafta 36,20 Kč/l 3,8l/100km 1,37Kč 431 200 Kč 8 500 Kč 0 km

Zdroj: Business Car. Ekologická příloha. Číslo 5.10/ 2014 Tabulka 13: Tabulka návratnosti KIA SOUL EV Tabulka návratnosti KIA SOUL EV Palivo Cena za PHM Spotřeba dle testu Cena za km Cena vozu Cenový rozdíl Návratnost

elektřina 4,30Kč/kWh 14,7kWh/100km 0,63Kč 849 980 Kč x x

benzín 36,80 Kč/l 6,8l/100km 2,50Kč 369 980 Kč 480 000Kč 256 684 km

Zdroj: Business Car. Ekologická příloha. Číslo 5.10/ 2014

64

nafta 36,20 Kč/l 5,0l/100km 1,81Kč 424 980 Kč 425 000Kč 360 169 km

Tabulka 14 Tabulka návratnosti Toyota Auris Hybrid Toyota Auris Hybrid Palivo Cena za PHM Spotřeba dle metodiky EU Cena za km Cena vozu Cenový rozdíl Návratnost

Tabulka návratnosti Hybrid 1,6i benzín /elektřina benzín 36,80 Kč/l 36,80 Kč/l 3,9l/100km 5,9l/100km 1,44Kč 2,17Kč 499 900 Kč 389 900 Kč x 110 000Kč x 150 685 km

2.0 D-4D nafta 36,20 Kč/l 4,3l/100km 1,56Kč 469 900 Kč 30 000Kč 250 000 km

Zdroj: Business Car. Ekologická příloha. Číslo 5.10/ 2014 Tabulka 15 Tabulka návratnosti Mitsubishi Outlander PHEV Mitsubishi Outlander PHEV Palivo Cena za PHM Spotřeba dle metodiky EU Cena za km Cena vozu Cenový rozdíl Návratnost

Tabulka návratnosti PHEV 2.0 MIVEC benzín +elektřina benzín 36,80 Kč/l 36,80 Kč/l 1,9 l/100km 6,8l/100km 0,70Kč 2,50Kč 1 250 000 Kč 550 000 Kč x 700 000Kč x 388 889 km

2.2 DI-D 180k nafta 36,20 Kč/l 6,8l/100km 2,46Kč 900 000 Kč 350 000 Kč 198 864 km

Zdroj: Business Car. Ekologická příloha. Číslo 5.10/ 2014 Ve srovnání docházíme k tomu, že osobní automobily s hybridním pohonem na CNG/ benzín jsou jednoznačně nejvýhodnější. Pouze jeden typ automobilu Škoda Octavia na naftový pohon – 1,6 TDI se skoro vyrovnává jak cenově, tak i návratností s modelem Škoda Octavia benzin/ CNG. Automobily se již vyplácí při najetých 20.000 km ve srovnání s naftovými pohony a při cca 30.000 km ve srovnání s benzínovými pohony. Dále je pak jednoznačně výhodnější provoz hybrid CNG/ benzín. Vyšší počáteční cena vozidla není markantní, pohybuje se v rozmezí 2-3% vyšší cena než u naftových pohonů a 10-15% u aut s benzínovým pohonem. V porovnání hybridních vozidel benzín/ CNG a benzín/ elektřina také vychází jednoznačně výhodnější hybridní auta s CNG pohonem. Návratnost aut s pohonem na elektřinu jsou mnohem delší, protože automobily této kategorie jsou podstatně dražší než auta s klasickým pohonem a i dražší než hybridní pohony CNG/ benzín. Počáteční cena vozidla je cca od 22% dražší, ale v průměru se pohybuje okolo 40-45%, vyrovnává se až od najetých 150.000 km, což v praxi znamená více investovat. Další provoz je u některých vozidel přibližně stejný či o pár procent menší než u CNG. A toto je pouze v případě dojezdové vzdálenosti na elektřinu, dojezdová vzdálenost na elektřinu v porovnání s CNG je menší. Tato vzdálenost se u hybridů benzín/elektřina kalkuluje cca 100 km, pak se již musí počítat s kalkulací i na pohon benzín, což provoz prodraží., u automobilů s pohonem CNG lze již počítat s dojezdovou vzdáleností cca 300 km. Dále hybridní auta benzín/ elektřina při takto najetých kilometrech potřebují častější servis a obnovu elektrobaterie. 65

Obrázek č. 24 efektivity provozu nejprodávanějších automobilů – Škoda Octavia u nás. Obrázek 24: Ekonomická efektivita Škoda Octavia

Ekonomická efektivita Škoda Octavia G- tec

Náklady na 100 km

Úspora

3,8 kg

25,80 Kč/kg

98,50 Kč

5,8 l

35,96 Kč/kg

208,60 Kč

53 %

6,3 l

36,28 Kč/l

228,60 Kč

57 %

CNG 1,4 TSI 81 kW

Nafta 1,9 TDI 77 kW

Benzin 1,4 TSI 103 kW

13

Zdroj: Veřejná prezentace společnosti Eco Power Energy s.r.o.

Srovnání cen a metodika přepočtu PHM s CNG vč. vývoje cen Pro upřesnění uvádíme ještě ekonomiku a metodiku výpočtu množství paliva pro srovnání s palivem CNG. Na níže uvedeném obrázku můžeme vidět srovnání ceny CNG s cenami jiných dostupných pohonných hmot. Obrázek 25: Ekonomika při používaní CNG

Ekonomika při používaní CNG • V 1 kg CNG je tolik energie, kolik odpovídá 1,4 l benzínu a cca 1,3 litrům nafty, popř. 1,9 litrům LPG. Z toho pak vychází porovnatelné ceny v ČR 1 kg CNG

16

16 Kč/l

=

1,4 m³ ZP

Kč/l

=

1,3 l Nafta

36

=

1,4 l Benzin

=

1,9 l LPG

23

36,3

23 Kč/l

• Výpočty jasně ukazují, že s CNG vozem šetříme jednak životní prostředí, ale také peníze, a to i díky snížené spotřební dani uplatněné na zemní plyn v dopravě 9

Zdroj: Veřejná prezentace společnosti Eco Power Erergy s.r.o. 66

Další tabulka se týká vývoje cen za období posledních pěti let v České republice: Graf 4: Vývoj cen pohonných hmot a výše sazeb spotřební daně v ČR 2009-2014

Vývoj cen pohonných hmot a výše sazeb spotřební daně v ČR 2009-2014

40

Spotřební daň Benzin Spotřební daň Nafta

35

Spotřební daň CNG Benzin

30

Doba

Nafta 25

CNG

Sazba

2007 - 2011 0

20

2012 - 2014 0,36 Kč/m3

15

2015 - 2017 0,72 Kč/m3 2018 - 2019 1,44 Kč/m3

10

od 2020 2,40 Kč/m3 5 0 8-09

8-10

8-11

8-12

8-13

8-14

8-15

8-16

8-17

8-18

8-19

8-20

Zdroj: www.energy.eu, www.cngplus.cz

8.2 Ekologické aspekty CNG V dnešní době si začínáme více uvědomovat, co pro nás znamená dobré životní prostředí, co bychom měli dělat pro další generace, aby na naší planetě život byl přijatelný a jí moc nedevastoval. Přijímají se další a další opatření pro ochranu životního prostředí a my se je musíme naučit uvádět do reálného života a to bez zbytku. V rámci EU se přijímají a nastolují nejen opatření, ale jejich proti váhu zaujímají podpůrné programy, dotace a úlevy. Toto vše můžeme využít při obnově vozového parku, nákupu nových prostředků nejen v dopravě, ale i např. zemědělství, stavebnictví, logistice apod. a to zejména s využitím CNG technologie. V některých částech této práce je již zmíněna otázka ekologie, ale tady bych chtěla tyto body shrnout a znovu klady CNG připomenout v souvislosti s hodnocením technologie jako celku oproti jiným technologiím.

67



Odhadované zásoby zemního plynu jsou odhadované zhruba dvounásobně větší než zásoby ropy, která je nosným prvkem pro výrobu klasických pohonných hmot a propanu-butanu pro technologie LPG.



Nehrozí kontaminace jak vod tak ani půdy nejen při tankování do vozidel, ale i při případném úniku z technologie jako takové (zemní plyn je lehčí než vzduch a rozplyne se). To neplatí pro kapalná paliva, u kterých může ke kontaminaci půdy dojít.



Dopravní prostředky na CNG produkují výrazně méně škodlivin (sledované emisní limity jako Nox, oxid uhelnatý CO, prašné částice, ale i karcinogenní látky, aldehydy, benzen apod.). A posledním vlivem je i tzv. skleníkový efekt, také u tohoto vlivu je pro pohonnou hmotu CNG příznivější. (v porovnání s klasickými palivy je tento vliv menší).



Při provozu samotných vozidel výrobci uvádí lepší směšování plynu se vzduchem, což v důsledku vede k menší zátěži motorů. Vysoké oktanové číslo také přispívá k lepšímu chodu motoru a to se odráží v menším vyvolávaném hluku motorem. U elektromobilů není dostatečně vyřešena recyklace elektrobaterií, při výrobě vozidel na CNG se na recyklaci již myslelo a většina dílů je recyklovatelná. Co se kvality ovzduší týká, která je nutná pro zdraví lidí, musí se zohlednit

s přibývající rozvíjející se automobilovou dopravou, její dopad i na populaci a to zejména ve městech a větších aglomeracích ovlivňuje život těchto obyvatel. S nárůstem dopravy pro logistická centra apod. se tyto oblasti neustále potýkají se zvyšujícím se nárůstem emisí z naftových i benzínových motorů. Tato problematika musí být chápaná nejen místně, ale v širokém územním kontextu – dá se říci v celoevropském měřítku jako celek. Emise z dopravy patří mezi ty, které neustále rostou v souvislosti s narůstající jak osobní automobilovou dopravou tak i s nárůstem dopravy nákladní, autobusové. Tyto dopady se odráží zejména v oblasti skleníkových plynů, výfukové plyny ovlivňují tvorbu přízemního troposférického ozónu – tzv. „letní smog“. Neustále se vede boj s těmito negativními vlivy na životní prostředí a proto je nutné i dopravu v této souvislosti nenechat stranou a začlenit ji v boji o lepší životní prostředí a to zcela zásadně. Jelikož automobil jako takový je součástí našeho každodenního života a patří k němu již neodmyslitelně, musí být v rámci rovnováhy neutralizovány následky této automobilové výroby. Proto se přijímají jednotlivá a místní či mezinárodní opatření Kvóty apod. Dále neustále vyvíjen tlak na nové a účinnější technologie nezatěžující tak životní prostředí a to 68

zejména emise CO2. Mezi tyto rozvíjející technologie patří i pohonné palivo na stlačený plyn – CNG. Evropská komise navrhla zavedení povinných požadavků, zaměřených na postupnou dekarbonizaci paliv používaných v silniční dopravě, prostřednictvím změny směrnice jakosti paliv. Pro automobily komise určila řadu opatření, která přispívají k dosažení cíle EU. Jedná se zejména o stanovení příznivějších úrovní účinnosti využívání motorových paliv pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, jakož i další technická zlepšení. Klíčem k dosažení tohoto cíle je zlepšení účinnosti spalování ve vozidlech spolu se zvýšením využíváním alternativních paliv. Silniční doprava je druhým největším odvětvím produkujícím emise skleníkových plynů v EU. Zůstává jedním z odvětví, jehož emise nadále rostou. Silniční doprava představuje 26,5% celkové spotřeby energie v EU. Snížení emisí CO2 z automobilů znamená snížení spotřeby paliv a tím i pozitivní dopad na bezpečnost dodávek energie v EU. (STRATEGY ONE,a.s. a Eco Power Energy, s.r.o s. 40) V České republice je v porovnání se státy EU menší stupeň a počet ujetých km na obyvatele také menší (počet ujetých km za rok je v České republice 6 617 km a v EU je 10 624 km). V některých zemích EU se růst zpomalil a projevuje se nasycenost i v ujetých kilometrech. V České republice však lze očekávat další výrazný nárůst individuální automobilové dopravy. Růst automobilové dopravy vyvolává vyšší spotřebu pohonných hmot a tím i zvyšování závislosti na dovozu ropy a také zvyšování emisí majících lokální a globální negativní dopady na životní prostředí.(STRATEGY ONE ,a. s. a Eco Power Energy, s.r.o s. 41) Tyto problémy mohou vyřešit alespoň z části vozidla na alternativní paliva a příkladem je tomu i vozidla na CNG, která mají již dobře tzv. „nastartováno“ a to i zejména v oblasti státní správy, kde se hodnotí především její finanční stránka věci a přístupnosti v širším měřítku a to i v oblasti servisů. (STRATEGY ONE,a.s. a Eco Power Energy, s.r.o.)

69

Ekologické aspekty CNG Obrázek 26: Kapesníková zkouška

Zdroj: Prezentace CZECHBUS 2014 Byla provedena tzv. „Kapesníková zkouška“ u autobusu s naftovým a CNG pohonem. Z této zkoušky je patrné k jakému znečištění ovzduší a prachových částic dochází u naftových autobusů při městském provozu.

70

Relativní obsah toxických látek ve výfukových plynech motorů (za 100% je benzín, saze 100% - diesel) 100%

38%

50%

60%

8%

8% 3%

15%

10%

5%

20%

10%

40%

7% 6% 0%

65%

80%

50% 60%

100%

100% 100% 100% 100%

Graf 5: Srovnání paliv

0% Benžín

Diesel СО

CH

NОx

Zemní plyn

Propan benzapyren

saze

Zdroj: Prezentace „Zelený koridor“ ANALÝZA REALIZACE USNESENÍ VLÁDY Č. 1592 Z 16,12,2008 K PROGRAMU POSTUPNÉ

OBMĚNY

VOZOVÉHO

PARKU

VEŘEJNÉ

SPRÁVY

ZA „EKOLOGICKY PŘÁTELSKÁ VOZIDLA“. (STRATEGY ONE, a. s. a Eco Power Energy, s.r.o.) Z toho zdroje je čerpáno z pohledu - jak vypadá vozový park pro státní správu: - jak stanovuje Směrnice EU v legislativě mezní hodnoty emisí pro osobní auta - odpovědi na otázky a jejich analýza kolik aut, jak starých je ve státní správě, kolik je na CNG či jiná ekologická paliva Definice „ekologicky přátelského“ vozidla pro Českou republiku – je vozidlo kategorie M1 a N1, která splňuje emisní limity EURO 5, popřípadě vyšší – I. kategorie, jehož: Mezní hodnota emisí CO2 ve výši 120g/km u vozidel se vznětovým motorem a 135g/km u vozidel se zážehovým motorem. Kritérium mezní hodnoty emisí CO2 stanovuje v podstatě mezní spotřebu pohonných hmot, a to 5l na 100km u vozidel na benzín a 4,7l u vozidel na motorovou naftu. Kritérium emisí splňuje v současné době asi 60 typů vozidel. Jedná se o osobní auta s naftovým motorem obvykle o obsahu 1,4l a benzínovým motorem o obsahu 1l. Převažuje naftový pohon. (strana 5) – bráno v čase 11/2014 71

Více palivová vozidla, kde alespoň jednou alternativní pohonnou hmotou je stlačený zemní plyn (CNG), z důvodu nižší produkce limitovaných škodlivých látek uvedené limity emisí CO2 plnit taktéž nemusí. (citace str. 7) Finální hodnocení programu k začátku roku 2014 : a) Ministerstva: využívání „ ekologický přátelských“ vozidel – dále jen EPV 3.334 osobních aut a dodávek všech ministerstev z toho 11,92% (396 vozidel) b) Veřejná správa: využívání „ ekologický přátelských“ vozidel – dále jen EPV : 975 osobních aut a dodávek všech ostatních úřadů a institucí z toho 25,54% (249 vozidel) c) Veřejná správa s doporučením (Horní a Dolní komora Parlamentu, kancelář prezidenta, krajů a statutárních měst ČR): využívání „ ekologický přátelských“ vozidel – dále jen EPV : 499 osobních aut a dodávek všech krajských úřadů z toho 33,27% (166 vozidel) (Časopis Flotila č. 3 -2014) Z tohoto vyplývá, že státní sektor toto usnesení nenaplňuje zcela a to zejména z důvodu, že pro tyto organizace nejsou stanoveny žádné sankce. Z mého podhledu toto vidím jako neúspěch a minimální podporu CNG a z pohledu daňového poplatníka stát nešetří, jak by měl.

8.3. Bezpečnost Z hlediska bezpečnosti nemusíme mít strach. Uvedu tady několik důvodů proč. 

CNG je při provozu a manipulaci bezpečné a to díky stabilním vlastnostem



Tlakové nádoby jsou z kompozitních materiálů či oceli odolávající až 200 barů a prochází přísnými kontroly



Celý systém je vybaven řadou pojistných mechanizmů



Zemní plyn se odorizuje a pokud dojde k úniku volně se rozptýlí do prostoru, nehrozí hromadění a neklesá (je lehčí než vzduch) z toho důvodu nekontaminuje ani půdu ani vody a můžeme parkovat i v podzemních garážích



Stručně řečeno obavy jsou neopodstatněné a pramení z neznalosti CNG vozidel a technologií plnicích stanic. Naopak systémy vozidel na CNG jsou propracovanější a bezpečnější oproti jiným vozidlům.

72

8.4 Faktory ovlivňující návratnost plnicí stanice CNG 

Efektivní nákup zemního plynu jako vstupní komodity pro výrobu CNG  Nákup na burze  Nákup od smluvního partnera (dlouhodobá smlouva, zaručená fixní cena)



Vstupní cena nákupu elektřiny pro připojení CNG stanice



Nájem pozemku pro výstavbu  Je nutno vyjednat výhodné podmínky



Pomocí nejmodernějšího vybavení technologie je možno snížit náklady na údržbu, provoz a personál  Dálkový dohled plnicí stanice pomocí instalovaného systému  Restart stanice pomocí dálkového přístupu, bez nutnosti dojezdu smluvní servisní organizace  Pořízení bezolejového kompresu, jako je například GREENFILD-typu DM Tento typ kompresoru je bezolejový, a tak jeho provoz je ekonomicky výhodný a zároveň ekologický.



Použití moderních platebních systémů, účast na věrnostních programech)  Jednoduchá komunikace s finančními institucemi  Možnost implementace věrnostního programu pro stálé zákazníky



Plnicí stanice CNG musí být k dispozici široké veřejnosti, což pozitivně ovlivňuje narůst prodeje a i zisk z prodaného množství plynu.

73

9. Návrhy a doporučení Ve svém doporučení bych ráda uvedla hlavní důvody, které vidím pro dopravu na zemní plyn CNG. Jsou to doporučení z hlediska ekonomického, ekologické, bezpečnostního, ale i hlediska provozní a z hlediska perspektivy.

Důvody proč jezdit na CNG : 1. Úspora provozu 

Jedná se o nejlevnější pohonné palivo na trhu s nulovou spotřební daní



jezdíte pouze za 1 - 1,30 Kč/km u osobních automobilů, za 1,80 - 2,00 Kč/km u dodávkových vozidel a u nákladních vozidel za 2,70 – 3,00 Kč/ km



vozidla jsou osvobozena od silniční daně do 12t

2. Šetrnost k přírodě 

Zemní plyn neobsahuje žádná karcinogenní aditiva



Oxid siřičitý není obsažen ve spalinách



Dochází ke snížení CO2 cca o 20 - 25%



Nekontaminuje povrchové vody ani půdu



Vozidla s CNG pohonem mají tišší chod a to přibližně až o 40% vně vozidel a až o 60% uvnitř



Manipulace s palivem a tankování do vozidel je čistší



Nejsou žádné odpary

3. Nová osobní a dodávková vozidla 

Náklady na investici do nového vozidla je srovnatelná s vozidly na naftový pohon



Některé leasingové společnosti jsou ochotné poskytnout i slevy



Návratnost zvýšené investice se odhaduje na 2 – 3 roky a to zejména při koupi 2 a více aut – firemní vozidla

4. Provoz vozidla 

Dobrá startovatelnost motoru při nízkých teplotách (některé typy motorů jsou spouštěn výhradně na CNG, nikoliv na benzín)



Vyšší životnost motoru



Servisní náklady srovnatelné s vozidly na klasická paliva

5. Možnost tankování 

Plnicí stanice v ČR se rozšiřují o několik procent každým měsícem 74



Možnost tankovat v pohodlí domova (v sídle firmy apod.) z vlastní plničky a levněji



Plnicí stanice nejen u klasických čerpacích stanic, ale i v různých areálech či samostatně

6. Bezpečnost provozu 

CNG vozidla jsou bezpečnější než ostatní vozidla na klasické kapalné pohonné látky i LPG



Odpovídají přísným zkušebním procesům, systém je vícekrát zabezpečen oproti klasickým vozidlům

7. Moderní palivo 

CNG šetří zásoby ropy



Které má velikou budoucnost

8. Široké využití v autodopravě 

CNG se využívá v osobní, užitkové, nákladní, komunální dopravě, ale i pro vlaky, lodě, letadla, sekačky na trávu, rolby na úpravu ledu, vysokozdvižné vozíky, tahače, traktory, karavany, ad. Jednoznačně doporučuji vozidla s pohonem CNG. Z mého pohledu vidím

jednoznačně klady a nebojím se říci, že negativa v podstatě nejsou. Z dlouhodobého hlediska je jednak výběr vozidel jednotlivých značek a typů již dostatečný, přibývají plnící stanice. Dojezdová vzdálenost je tak dostatečná a s přihlédnutím na možnost dalšího paliva, je delší než u klasických vozidel na benzín či naftu. Nebojme se nových možností a přijímejme je. Pohled ekologie je dalším pozitivem. U těchto vozidel výrobci zohlednily i bezpečnost provozu vozidel. Dopravní prostředky podléhají daleko přísnějším zkouškám a testům než tomu je u vozidel na klasický pohon. I z tohoto pohledu je na místě doporučení. V této diplomové práci nebyl prostor na rozebrání a srovnání dalších kritérií z pohledu výběru dopravních prostředků a jednotlivých parametrů. Myslím si, že by toto vydalo na další práci.

75

Závěr Jedním z významných zdrojů energie je zemní plyn a jeho využití ve formě stlačeného zemního plynu CNG se jeví jako rozvíjející komodita nejen u nás, ale i ve světě. Česká republika se již významně podílí na jeho distribuci a rozvíjí možnosti pro tuto komoditu hlavně v oblasti dopravy. Hlavním cílem mojí diplomové práce bylo zjistit praktické možnosti využití a rozvoj CNG v každodenním životě v rámci ČR a to zejména v dopravě. Přes historii až po současnost jsem zjistila využití CNG a toto zjištění přineslo, že nejperspektivnější využití pro tuto komoditu je doprava a to ve všech jejích podobách. Jako optimální je pro segment osobní dopravy, veřejné autobusové dopravy a nákladní dopravy neboli přepravy produktů či výrobků. Dalšími rozvíjejícími segmenty jsou navazující možnosti jak v logistice a výrobních závodech tak u zemědělské techniky a další mechanizace např. v oblasti stavebních strojů. Toto vše mě utvrdilo, že CNG je opravdu komodita budoucnosti, má velký rozvojový potenciál a již dnes mohu říci, že v dopravě je toto pohonné palivo adekvátní alternativou klasických pohonných hmot. Stanovená hypotéza „CNG je komodita budoucnosti a má velký rozvojový potenciál a to zejména v ČR po vzoru sousedních států“ v mojí diplomové práci byla potvrzena veškerými uvedenými poznatky, zkušenostmi, propočty a srovnáním. Pro schnutí těchto poznatků ještě musím neopomenout, že obecně oblast uvádění tohoto alternativního paliva do reality má jednu negativní stránku a to tu, že ne všechny podniky, státní správy, ministerstva a úřady nejsou ochotni toto přijmout a jít příkladem. Naopak musím konstatovat, že ze strany veřejnosti a podnikatelského sektoru se CNG dostává do popředí zájmu. Toto vše je za pomocí stanovené legislativy, propagace plynárenského svazu a ostatních plynárenských společností a distributorů, dotačních programů a úlev dáno do podvědomí lidské populace v naší republice. CNG je jednoznačně ekonomicky výhodné, ekologické a bezpečné a to se velice dobře aplikuje pro každodenní potřebu v oblasti dopravy jako celku. Problematiku CNG sleduji a budu sledovat i nadále, jelikož nejen v tomto oboru pracuji, ale také proto, že mi není lhostejná budoucnost naší planety. To se týká hlavně nerostných zdrojů a zdrojů energie s využitím alternativních možností. Tyto možnosti však 76

je nutno vidět z pohledu nejen ekonomického, ale hlavně z pohledu životního prostředí jako takového Závěrem bych chtěla dodat, že není a nebylo možné obsáhnout detailně veškeré poznatky, zkušenosti za tak krátké období rozvoje CNG. Mnohé statistické údaje v současné době nejsou jednotné a budoucnost určitě ukáže i další pozitiva, která jsou dnes jen předpokladem.

77

Zdroje [1]

ATTL, P; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2014.85 s. ISBN 978-80-87411-63-6.

[2]

Autoatlas CNG-Německo. 2012-2013. Guide to CNG-Station in Germany online www.gibgas.de.

[3]

Autogas (LPG) Tankstellen -Finder. Dostupné z: http://www.autogas-umruestungen.de/autogas-tankstellen-finder.html.

[4]

BusPresscz Zásoby zemního plynu. http://www.buspress.eu/blue-corridor-rallyevozu-na-zemni-plyn-cng-projede-devet-zemi/

[5]

BUSTA, M. Business Car, 2014, s. 44.

[6]

CNG lokomotiva. http://www.ozk-opava.cz/news/lokomotiva-s-pohonem-na-cngnasazena-v-opave/.

[7]

CNG ve světě. CNG auta-auta na zemní plyn. 2010. Dostupné z: http://www.cngauta.cz/cng-ve-svete/

[8]

CNG4YOU. Co je zemní plyn. Dostupné z: http://www.cng4you.cz/cng-info/co-jezemni-plyn.html

[9]

Český plynárenský svaz. O ČPS. 2011. Dostupné z: https://www.cgoa.cz/o-c-p-s.onas/

[10]

EDER, M. Místní provozní řad. Veřejná plnicí stanice CNG Most. 2014. Interní zdroj společnosti VEMEX s. r.o.

[11]

EDER, M. Veřejná prezentace společnosti Eco Power Energy, s. r. o. „CNG v ČR“. Praha. 2015. 26 s.

[12]

ERÚ. http://www.eru.cz/cs/plyn/statistika-a-sledovani-kvality/vykazovani.

[13]

ERÚ. Roční zprávy o provozu. Dostupné z: http://www.eru.cz/cs/plyn/statistika-asledovani-kvality/rocni-zpravy-o-provozu.

[14]

EuroGasAuto.http://www.eurogasauto.org/it/egmsearch/findbusinessbylocation/CC

[15]

Fiat ČR. Co je LPG. Dostupné z: http://www.fiat.cz/lpg/vse-o-lpg/co-je-lpg/.

[16]

Incheba. Veletrh Czechbus. 2014. Dostupné z: http://www.czechbus.eu/.

[17]

Interní zdroj společnosti Gazprom export. Working Scenario of Blue Corridor2013: Hansa.

[18]

JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Strategie a trendy. Praha: Grada Publishing 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. 78

[19]

JUŘIČEK, L; MAREK, J. Svítiplyn na Severní Moravě a Slezsku. Ostrava: Severomoravská plynárenská, a. s., člen skupiny RWE. 2006. 94 s.

[20]

KAŠÍK, M.; HAVLIČEK, K. Podnikový marketing. Jak získat a udržet zákazníka. Praha: VŠFS, o. p. s. 2004. ISBN 80-245-0902-4.

[21]

KOLÁR, V. LNG. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/102732/vcesku-se-planuji-stanice-na-lng.

[22]

KOLOČ, J. Elektřina v plenkách, hybridy na vzestupu. BusinessCar, roč. 5, 2014, číslo 5. Praha: Institut Fleet Managera s.r.o., s. 65 www.business-car.cz.

[23]

KUBÁSEK, J. Prezentace „ Česká pošta a využití CNG“ 8. Mezinárodní konference „Perspektivy rozvoje a využití CNG/LNG v dopravě“. Praha 2015. Dostupné z: https://www.cgoa.cz/vzdelavani.ngv2015/

[24]

LNG. Dostupné z: http://nextenergy.cz/.

[25]

LPG v Rakousku. Dostupné z: http://cz.inaustria.at/stanice-lpg-v-rakousku.

[26]

MPO. Síť plnicích stanic v ČR. http://www.mpo.cz/dokument155392.html.

[27]

NOVÁK, P. CNG v roce 2014. PLYN/GAS. Odborný měsíčník pro plynárenství. Ročník XVC, č. 2. 2015.75 s. ISSN 0032-1761

[28]

NOVOTNÝ, J. Jezděme na stlačený zemní plyn, ušetříme. PROSPERITA. Ročník 16 (6/2014). 16 s. Dostupné z: http://www.iprosperita.cz/.

[29]

NOVOTNÝ, J. O možných rizicích tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. PROSPERITA. Ročník 16 (7/2014). 16 s. Dostupné z: http://www.iprosperita.cz/.

[30]

NOVOTNÝ, J. VEMEX: Prodej zemního plynu i CNG roste. PROSPERITA. Ročník 16 (8/2014). 16 s. Dostupné z: http://www.iprosperita.cz/.

[31]

Poptal CNG +. Definice. Dostupné z: http://www.cngplus.cz/o-cng/definice.html.

[32]

Používání CNG ve světě. Motor Jikov. 2014. Dostupné z: http://www.jikovcng.cz/o-cng/pouzivani-cng-ve-svete/.

[33]

Propagační materiály společnosti Eco Power Energy s. r. o. 2014. www.ecope.cz.

[34]

RWE v ČR. Vlastnosti. Dostupné z: http://www.rwe.cz/o-rwe/zemni-plyn/.

[35]

Seminář „ Dokumentace staveb plynárenských zařízení“. 2014. Praha.

[36]

Společnost Chart Ferox, a. s. Dostupné z: http://www.chartindustries.com/Businesses/Chart-Ferox.

[37]

Tisková zprava ČPS „ Zvyšování počtu vozidel na CNG je součástí koncepce čisté dopravy v ČR“, Praha 21. ledna 2015. Dostupné z: www.cng4you.cz.

[38]

TOMAŠEK, V. 8. mezinárodní plynárenská konference. 2015. Z 16014 přestavba “CNG“ jednopalivový systém. https://www.cgoa.cz/vzdelavani.ngv2015/. 79

[39]

Vodík/palivové články. Dostupné z:http://www.cng.cz/cs/alternativni-pohonnehmoty-123/ .

[40]

Wikipedie 2014. LPG. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/LPG

[41]

Wikipedie 2015. Dostupnéz:http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%ADtiplyn#Souvisej.C3.ADc.C3.A D_.C4.8Dl.C3.A1nky.

[42]

ZEITHAML, P. CNG vozidla. Výroční zpráva 2012. Česká pošta, s. p., 110s.

[43]

Zemní plyn. Wikipedie . 2015. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemn%C3%AD_plyn

[44]

ŽAKOVEC, J. Plynové lampy. Praha: GAS s.r.o. 2009.107 s. ISBN 978-80-7328-216-5

[45]

TGP č. 304 02 plnicí stanice stlačeného zemního plynu pro motorová vozidla z roku 2011.

[46]

Novela Zákona 39/2015 Sb., zákon č. 100/2001 Sb.

[47]

Společenská odpovědnost firmy. Dostupné z: http://www.byznysprospolecnost.cz/lbg/spolecenska-odpovednost-firem.html

[48]

MSV. Dostupné z: http://www.adastengineering.cz/veletrhy/mezinarodni-strojirensky-veletrh-2014

[49]

Flotila. Zájem o CNG roste. 2014. č. 4. Dostupné z: www.e-flotila.cz

[50]

VALNÍČEK, J. Dopravní podnik města Brno, a.s. 2015.

[51]

RANDÁK, J. Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a.s., 2015.

[52]

STRATEGY ONE, a. s. Alternativní doprava v ČR-CNG. Dostupné z: www. strategyone.cz.

[53]

STRATEGY ONE, a. s. Analýza realizace Usnesení vlády č. 1592 z 16.12 2008 k Programu postupné obměny vozového parku veřejné správy za „ekologicky přátelská „vozidla. 2014. 50s.

[54]

STRATEGY ONE, a. s. Rozbor povinností plynoucích z nového zákona EIA s platností od 1. 1. 2015 ve vztahu k aspektu rozšíření ČS PHM o nové medium -CNG.2014.21s.

[55]

GAZPROM GERMANIA. Natural gas for transport. https://www.gazpromgermania.de/en/

[56]

GAZPROM . Новости «Газпрома». http://www.gazprom.com/

80

Možnosti využití a rozvoj CNG v ČR

Recommend Documents