Podnikání na českém trhu formou franchisových společností

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikání na českém trhu formou franchisových společností Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Andrea Hrdličková, Ph.D.

Bc. Klára Holičová

Brno 2015

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce JUDr. Andrei Hrdličkové, Ph.D. za její cenné rady a čas, který mi byla ochotna věnovat. Také bych chtěla poděkovat všem zástupcům společností, které mi poskytly informace o jejich franchisovém systému. A neméně společnosti Profit system franchise services, s pomocí její analýzy a komplexních dat českého franchisového trhu jsem mohla podat přesnější obraz o franchisovém trhu v České republice.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci s názvem Podnikání na českém trhu formou franchisových společností vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 5. ledna 2015

_______________________

Abstract HOLIČOVÁ, K. Franchising as a Type of Business in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2015. This Diploma thesis describes the structure of Czech franchise market. The main focus of the thesis is put on number of franchise systems and franchisants, age of individual systems, origins of foreign systems, and on usual content of a franchise package. Conditions of franchise systems are analyzed on a sample of franchise companies. The results of analysis are used as a source of recommendation especially for new franchisors and franchisants. In the theoretical part of the thesis, a definition of the term franchising is provided as well as a history of franchising, legislation of franchising, positives and negatives of franchising, foundation of franchises, requirements of the system, and organizational structure of franchises. Keywords Franchising, franchising in Czech republic, czech franchise market, type of business, recommendation for franchisor, recommendation for franchisant

Abstrakt HOLIČOVÁ, K. Podnikání na českém trhu formou franchisových společností. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015 Diplomová práce popisuje strukturu českého franchisového trhu. Zejména se zaměřuje na počet franchisových systémů a jejich franchisantů, stáří jednotlivých systémů, podíl zahraničních franchisorů a země původu systémů, obvyklý obsah franchisového balíku a další charakteristiky. Na vzorku firem jsou analyzovány podmínky franchisingu. Na základě analýzy jsou stanovena doporučení zvlášť pro budoucího franchisora a zvlášť pro budoucího franchisanta zejména ve smyslu volby odvětví. V teoretické části je vymezen pojem franchising, popsána právní úprava franchisingu, historie, výhody a nevýhody, postup založení franchisy, náležitosti systému a organizační struktura franchisora. Klíčová slova Franchising, franchising v České republice, český franchisový trh, forma podnikání, doporučení pro franchisora, doporučení pro franchisanta

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ................................................................................................................. 15

1.2

Cíl práce ............................................................................................................ 16

Literární rešerše

18

2.1

Podnikání .......................................................................................................... 18

2.2

Založení podniku .............................................................................................. 19

2.3

Pojem franchising ............................................................................................. 20

2.4

Charakteristické znaky franchisingu ................................................................ 21

2.5

Historie franchisingu ........................................................................................ 22

2.6

Česká asociace franchisingu ............................................................................. 24

2.7

Výhody a nevýhody franchisingu ..................................................................... 25

2.8

Dělení franchisingu ........................................................................................... 28

2.9

Právní úprava franchisingu ............................................................................... 30

2.9.1

Doporučené náležitosti franchisové smlouvy .......................................... 33

2.10 Franchisant – založení franchisy ...................................................................... 34

3

4

2.10.1

Franchisor – náležitosti systému .............................................................. 36

2.10.2

Vhodná organizační struktura franchisora ............................................... 37

2.10.3

Výběr franchisanta ................................................................................... 38

2.10.4

Druhy poplatků......................................................................................... 39

2.10.5

Franchisový balík ..................................................................................... 40

Metodika

42

3.1

Ekonomická přidaná hodnota ........................................................................... 43

3.2

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 44

Praktická část 4.1

47

Obecné charakteristiky franchisového trhu v ČR ............................................. 47

4.1.1

Vývoj počtu franchisových systémů ........................................................ 47

10

Obsah 4.1.2

Podíl zahraničních franchisových systémů na českém trhu ..................... 48

4.1.3

Stáří franchisových systémů ..................................................................... 50

4.1.4

Zkušenosti systémů před vstupem na český franchisový trh .................... 51

4.1.5

Počet vlastních vs.franchisových poboček, počet franchisantů ................ 52

4.1.6

Právní formy franchisorů a master-franchisantů ...................................... 53

4.1.7

Benefity franchisového balíku .................................................................. 54

4.2

5

Struktura odvětví franchisingu .......................................................................... 56

4.2.1

Hodnocení odvětví dle velikosti konkurence ........................................... 58

4.2.2

Gastronomie.............................................................................................. 59

4.2.3

Vzdělávání ................................................................................................ 63

4.2.4

Bankovní a finanční služby ...................................................................... 67

4.2.5

Služby pro cestovní ruch .......................................................................... 71

4.2.6

Bydlení a stavba........................................................................................ 74

4.2.7

Automoto .................................................................................................. 78

Diskuze

82

5.1

Komparace odvětví ........................................................................................... 82

5.2

Doporučení pro franchisanty ............................................................................. 86

5.3

Doporučení pro franchisory .............................................................................. 88

6

Závěr

91

7

Zdroje

94

7.1

Literární zdroje .................................................................................................. 94

7.2

Internetové zdroje ............................................................................................. 96

A

Seznam zjištěných franchisových systémů – Gastronomie

101

B

Seznam zjištěných franchisových systémů – Potraviny

102

C

Seznam zjištěných franchisových systémů – Zdraví, krása, kosmetika a fitness

103

D

Seznam zjištěných franchisových systémů – Vzdělávání

104

E

Seznam zjištěných franchisových systémů – Bankovní a finanční služby

104

F

Seznam zjištěných franchisových systémů – Realitní služby

105

Obsah

G

Seznam zjištěných franchisových systémů – Služby pro cestovní ruch

H

Seznam zjištěných franchisových systémů – Oděvy, obuv, móda

11

105

a doplňky

106

I

Seznam zjištěných franchisových systémů – Bydlení a stavba

107

J

Seznam zjištěných franchisových systémů – Automoto

107

K

Seznam zjištěných franchisových systémů – Speciální

108

L

Výpočet průměrných poplatků v odvětví

108

M

Výpočet průměrné počáteční investice a doby návratnosti v odvětví

110

N

Výpočet průměrného provozního výsledku hospodaření franchisantů

110

O

Dotazník

112

P

Evropský kodex etiky franchisingu

117

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Organizační struktura franchisora

38

Obr. 2

Počet franchisových systémů v České republice v jednotlivých letech

47

Obr. 3

Původ franchisových systémů na českém trhu

48

Obr. 4

Původ zahraničních systémů působících v ČR

49

Obr. 5

Doba, po kterou na českém trhu působí jednotlivé franchisové systémy

50

Obr. 6

Vstup na franchisový trh v ČR po určité době užívání konceptu na trhu

51

Obr. 7

Vlastní pobočky celkem při zahájení franchisingu v České republice (vlevo). Vlastní pobočky zahraničních systémů v České republice při zahájení franchisingu na českém trhu (vpravo).

52

Obr. 8

Podíl vlastních a franchisových poboček, počet franchisantů

53

Obr. 9

Složení právní formy poskytovatelů franchisy v České republice

54

Obr. 10

Benefity franchisového balíku poskytované franchisorem

55

Obr. 11

Zastoupení franchisových konceptů v odvětvích

58

Obr. 12

Ekonomická přidaná hodnota v odvětví gastronomie

62

Obr. 13

Ekonomická přidaná hodnota v odvětví vzdělávání

66

Obr. 14

Ekonomická přidaná hodnota v odvětví finančních a bankovních služeb

70

Obr. 15

Ekonomická přidaná hodnota v odvětví cestovního ruchu

74

Obr. 16

Ekonomická přidaná hodnota v odvětví bydlení a stavba

78

Obr. 17

Ekonomická přidaná hodnota v odvětví automoto

81

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Charakteristické znaky franchisingu

22

Tab. 2

Výhody a nevýhody franchisingu z pohledu franchisora

25

Tab. 3

Výhody a nevýhody z pohledu franchisanta

26

Tab. 4

Podíl respondentů na celkovém počtu oslovených dle odvětví

46

Tab. 5


57

Tab. 6

Základní charakteristiky počtů franchisantů a poboček.

60

Tab. 7

Struktura poplatků v gastronomii

61

Tab. 8

Struktura počáteční investice a doby návratnosti v gastronomii

62

Tab. 9

Základní charakteristiky v odvětví vzdělávání

64

Tab. 10

Struktura poplatků v odvětví vzdělávání

65

Tab. 11

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví vzdělávání

66

Tab. 12

Základní charakteristiky v odvětví bankovních a finančních služeb.

68

Tab. 13

Struktura poplatků v odvětví finančních a bankovních služeb

69

Tab. 14

Struktura počáteční investice a doby návratnosti v odvětví finančních a bankovních služeb

70

Tab. 15

Základní charakteristiky v odvětví cestovního ruchu

72

Tab. 16

Struktura poplatků v odvětví cestovního ruchu

72

Tab. 17

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví cestovního ruchu

73

Tab. 18

Základní charakteristiky v odvětví bydlení a stavba

75

Tab. 19

Struktura poplatků v odvětví bydlení a stavba

76

Tab. 20

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví bydlení a stavba

77

Tab. 21

Základní charakteristiky v odvětví automoto

79

Tab. 22

Struktura poplatků v odvětví automoto

80

Tab. 23

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví automoto

81

Tab. 24

Průměrné výše počáteční investice, doby návratnosti, tržeb, provozních nákladů a provozního zisku ve členění dle odvětví

86

Tab. 25

Hodnotící tabulka pro jednotlivá odvětví z pohledu franchisanta

87

Tab. 26

Hodnotící tabulka pro jednotlivá odvětví z pohledu franchisora

88

14

Seznam tabulek

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Založit si podnik není v dnešní době složitou záležitostí. Stačí si vybrat právní formu, zaslat žádost na příslušný úřad a zaplatit požadované poplatky. Pokud tedy existuje v naší hlavě originální nápad a máme dostatečný kapitál na jeho zrealizování, můžeme téměř hned začít podnikat a záměr zrealizovat. Dokonce i podmínku originality předmětu podnikání lze obejít například inspirací v zahraničí nebo i na tuzemském trhu. Hlavní problém však nastává ve schopnosti vybudovat dlouhodobě prosperující a konkurence schopný podnik. Může nastat situace, kdy se odborník ve svém oboru rozhodne založit si vlastní firmu, následně ale zjistí, že o vedení lidí a organizaci podniku neví zhola nic. A tak i talentovaní lidé s velkým potenciálem po krátké době krachují. Jedním z řešení je právě franchising. Franchising je způsobem podnikání, kdy si investor kupuje podnikatelskou koncepci tzv. na klíč. Koncepce je zpravidla již prověřená trhem a riziko krachu se tak minimalizuje. Součástí je mnohdy poradenství a franchisový manuál s postupy. Franchising přináší své výhody jak pro zájemce o koupi licence, tak pro jejich poskytovatele. Dle výzkumu provedeného Evropskou federací franchisingu v roce 2009 působilo ve vybraných 17 evropských zemích přes 10 000 franchisorů. Nejvíce jich bylo identifikováno ve Francii, která čítala okolo 1 400 systémů. Naproti tomu například v USA, zemi vzniku franchisingu, bylo v té době 2 200 franchisových značek. Přitom mezi lety 2007 a 2009 došlo v průměru k růstu počtu systémů u sledovaných zemí o 8, 1 %. (Franchising v Evropě, Profit system franchise services, 2011, online) Franchising přišel do České republiky se vstupem zahraničních poskytovatelů franchis. Od té doby prošel český franchisový trh mnoha změnami, jak legislativními, tak strukturálními. Přestože je franchising na českém trhu již řadu let, stále nepatří k obecně známým druhům podnikání. Příkladem úspěšných franchisových systémů může být společnost McDonald´s, Subway, kosmetika Yves Rocher, restaurace Potrefená husa, lékárny Benu nebo fitcentrum Hany Bany a koncept Jumping.

Úvod a cíl práce

16

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem práce je doporučit odvětví pro nově vstupující franchisory a franchisanty na český franchisový trh. Jako hodnotící kritéria budou užity charakteristiky jako výše poplatků, náročnost na počáteční investici, doba návratnosti, ukazatel výkonnosti odvětví a počet franchisantů. Dále srovnání průměrných ročních nákladů franchisantů s jejich výnosy u vybraných odvětví. Dílčím cílem je popis struktury franchisového trhu v České republice. Především zkoumání průměrného stáří franchisových systémů, právní forma, množství franchise v jednotlivých odvětvích, nabízené benefity franchisového balíku a množství zkušeností poskytovatelů franchis v době, kdy vstoupily na český franchisový trh. Na základě těchto informací budou stanovena obecná doporučení pro nově vstupující subjekty na český franchisový trh – pro franchisanty a franchisory. V souladu s cíly jsou stanoveny tyto hypotézy, které budou mimo jiné předmětem zkoumání: 

Na českém franchisovém trhu jsou nejvyšší poplatky za poskytnutí franchisy v odvětví finančních služeb a automoto ze zkoumaných.



Na českém franchisovém trhu je nejméně náročné na počáteční kapitál odvětví gastronomie ze zkoumaných.



Na českém franchisovém trhu přinášejí nejrychlejší návratnost investice do franchis v odvětví finančních služeb.



Nejvíce franchisantů je v odvětví gastronomie v ČR.



Na českém franchisovém trhu přináší franchisantům největší průměrné roční zisky odvětví automoto ze zkoumaných.



Na českém franchisovém trhu neustále roste počet franchisových systémů.



Na českém franchisovém trhu je více jak 50 % zahraničních franchisových systémů.



U všech franchisových systémů v České republice je součástí franchisového balíku poradenství, manuál a brožura.



Franchisoři testují svůj koncept alespoň jeden rok a provozují minimálně dvě vlastní pobočky, než vstoupí na český franchisový trh.

Úvod a cíl práce



17

Na českém franchisovém trhu je nepřímá úměrnost stáří systémů a jejich množství na trhu. Starší systémy jsou vzácnější než ty, které jsou na trhu kratší dobu.



Počet franchisových poboček převažuje vlastní pobočky franchisorů na českém franchisovém trhu.



Jako nejčastější právní formu užívají franchisoři resp. master-franchisanté formu s. r. o., pro působení na českém trhu.


18

Literární rešerše 1.3

Podnikání

Přestože podnikání je součástí lidské civilizace už po staletí, dlouhou dobu nebylo předmětem studia. Až v 18. století upozornil Ricardo Cantillon na nově se utvářející profesi, kterou pojmenoval entrepreneur. Tento výraz původem z francouzštiny znamená v doslovném překladu: „někdo, kdo jde mezi“, resp. „prostředník“. Výraz odpovídal realitě, označoval osobu, která se podílela na zprostředkování různých projektů, převážně se jednalo o obchod. Tato činnost byla spojena s rizikem neúspěchu, které přebíral právě zprostředkovatel. V současnosti se entrepreneur překládá jako podnikatel. Postavu podnikatele dnešního významu do ekonomie zavedl a definoval až Jean-Babtiste Say. (Srpová, Řehoř, 2010, s. 18) I po vymezení pojmu a odůvodnění existence podnikání se teoretický rámec vyvíjel pomalu. Až v 80. letech 20. století byla koncipována teorie podnikání jako ucelený vědní systém oddělený od ostatních vědních disciplín. (Srpová, Řehoř, 2010, s. 18) Termíny podnikatel a podnikání zcela zdomácněly, na jejich význam lze nahlížet z různých pohledů. Vymezení pojmu „podnikání“ (Veber, Srpová, 2012, s. 14): 1.

Ekonomické pojetí – Podnikání znamená zapojení ekonomických zdrojů tak, aby došlo ke zvýšení jejich původní hodnoty. Jedná se o dynamický proces vytváření přidané hodnoty.

2.

Psychologické pojetí – Podnikání je činnost, kterou motivuje potřeba něco získat, něčeho dosáhnout, něco si vyzkoušet a něco si splnit. Podnikání je prostředek k seberealizaci, ke zbavení se závislosti, apod.

3.

Sociologické pojetí – Podnikání je vytváření blahobytu pro skupinu zainteresovaných tím, že je hledán způsob lepšího využití zdrojů, jsou vytvářena pracovní místa apod.


4.

19

Právní pojetí – Dle § 2, obchodního zákoníku1 je podnikání soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Výše byl vymezen pojem podnikání definicí z Obchodního zákoníku, který byl v roce 2014 nahrazen občanským zákoníkem (jinak také NOZ). Vzhledem k faktu, že v NOZ již chybí výslovná definice pojmu podnikání, byla použita citace již neplatného zákona. Samotnou definici však lze stále považovat za aktuální a výstižnou, jak dokládá i analogické vymezení pojmu živnost, jednoho z druhů podnikání2. § 420, NOZ3 naproti tomu rozšiřuje legislativní úpravu o pojem podnikatel: "Podnikatel je ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele."

1.4

Založení podniku

Česká legislativa se zabývá mimo jiné vznikem společností a definicí jednotlivých právních forem podnikání v Zákoně o obchodních korporacích, který vešel v platnost v roce 2014. Z § 1, zákona o obchodních korporacích4 plyne, že Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Do obchodních společností legislativa řadí jak české právní formy - veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost, tak mezinárodní – evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Stejně tak družstva zahrnují mezinárodní evropskou družstevní společnost. Dle § 8 a násl., stejného zákona je podnik resp. obchodní korporace zakládána společenskou smlouvou. Je-li zákonem povoleno založení jednou osobou, namísto společenské vzniká korporace zakladatelskou listinou. Zpravidla nejpozději do 6 měsíců od založení musí být podán návrh do obchodního rejstříku, jinak dochází k zániku.

1

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Definici lze naleznout v § 2, Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 3 Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník 4 Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) 2


20

Mezi nejčastější právní formy společností v České republice patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. (ČSÚ, 2013, online) Tyto formy budou níže vymezeny. Dle § 132 a násl., zákona o obchodních korporacích5 je společnost s ručením omezeným obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci do výše nesplaceného vkladu, dle stavu v obchodním rejstříku. Od 1. 1. 2014 je minimální výše základního kapitálu 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí jinak. V § 243 a násl. téhož zákona lze naleznout, že akciovou společností se chápe společnost, která má základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií. Účastnické cenné papíry jsou vydané společností a je s nimi spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovací práva. Výše základního kapitálu je minimálně 2 mil Kč, nebo 80 tisíc EUR.

1.5

Pojem franchising

Výraz „franchising“ je odvozen od francouzského slova „franchise“, které znamená osvobození od daní a cel. (Žák, 2002, s. 284) V českém jazyce chybí pro franchising jednoznačný ekvivalent. Setkáváme se s počeštělým „franšízing“ a z něj plynoucích jazykových úprav franšíza, franšízová společnost ad. Většina literatur ovšem pracuje s anglickým slovem, které se stalo mezinárodně známým. V práci bude užíváno anglické terminologie a anglické výslovnosti, s kterou pracuje také Česká asociace franchisingu: Franchising [frӕnt Franchisa [frӕnt

izing] – podnikatelský systém, forma podnikání izᴧ] – licence / právo poskytované franchisorem

Franchisor [frӕnt

izr] – poskytovatel licence

Franchisant [frӕnt

izant] – příjemce licence

Franchisová smlouva [frӕnt

izova:] – smlouva upravující vzájemný vztah

franchisanta a franchisora Franchisový balík – soubor práv, znalostí a plnění franchisora Franchisová síť – množina franchisora a jeho franchisantů (ČAF, 2008, s. 70) 5

Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)


1.6

21

Charakteristické znaky franchisingu

Franchising je forma podnikání, která se v poslední době stává čím dál více využívanou a oblíbenou. Existuje mnoho definic franchisingu, a přestože většina z nich jsou si podobné a základní znaky se opakují, jednotný výklad tohoto pojmu chybí. V rámci Evropského trhu byla přijata definice Evropskou federací franchisingu (EFF) v roce 1972, kdy byla federace založena, a byl sepsán Evropský kodex etiky franchisingu. Kodex byl přijat již 20 zeměmi, které se staly členem EFF. Česká asociace franchisingu se stala členem v roce 1993. (ČAF, 2005-2012, online) Na jejich stránkách lze nalézt český překlad kodexu, kde je uvedena definice franchisingu6: „Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků, franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost, provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisanta opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy a/nebo jeho ochrannou známku a/nebo servisní známku a/nebo jiná práva z průmyslového a/nebo duševního vlastnictví, jakož i know-how, hospodářské a technické metody a procedurální systém, v rámci a po dobu trvání písemné franchisové smlouvy, za tímto účelem uzavřené mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franchisora.“ Výše uvedená definice vystihuje podstatu franchisingu, další literatura využívá různých definic franchisingu, ale hlavní znaky se v nich ve většině případů opakují, ač většinou nejsou vyjmenovány v takové míře. Mezi jednu z dalších důležitých definic řadíme rozhodnutí Vrchního soudu, které je jedním z mála právních úprav franchisingu v české legislativě. Vrchní soud v Praze se touto problematikou zabýval v roce 1998 a vypracoval poměrně podrobný popis podstaty franchisingu. Zde budou uvedeny nejpodstatnější myšlenky rozhodnutí 7: Předmě-

6

Evropský kodex etiky franchisingu, 1972, v aktuálním znění, překlad ČAF z roku 2004, dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/sites/default/files/evropsky_kodex_etiky_franchisingu.pdf 7 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 7 A 170/1995, ze dne 28.4.1998, dostupné z: http://invenio.nusl.cz/record/156560/files/nusl-156560_1.pdf


22

tem franchisingové smlouvy je poskytnutí výrobního nebo obchodního know-how a jiných průmyslových práv. Obě smluvní strany se stávají partnery, vzniká vertikální dlouhodobý vztah, který přináší oběma stranám zisk a další výhody. Příjemce podniká pod jménem a s pomocí poskytovatele, získává právo užívat jeho ochrannou známku, image, možnost provozovat vlastní podnik na základě ověřeného podnikatelského konceptu. Poskytovateli za to náleží jednorázový poplatek a průběžný franchisingový poplatek z měsíčního obratu (nebo z čistých tržeb, hrubých výnosů apod.) stanovený procentuálně. Přitom přestože se jedná o samostatné právní subjekty a každý ze subjektů podniká na vlastní odpovědnost a riziko, franchisantova suverenita je omezena smluvní povinností užívat komplexní návod k podnikání a strpět kontrolu. Studiem definic dostáváme jednotlivé charakteristické znaky franchisingu. Tyto znaky jsou níže přehledně uspořádány v tabulce. Charakteristické znaky franchisingu

Tab. 1

Charakteristické znaky franchisingu    

Odbytový systém Vertikální dlouhodobý vztah subjektů Spolupráce právně a finančně samostatných subjektů Poskytnutí práva/licence užívat výrobní nebo obchodní know-how a další průmyslová práva  Povinnost franchisanta platit poplatky a dodržovat podnikatelskou koncepci  Právo franchisanta podnikat pod obchodním jménem franchisora  Právo franchisora kontrolovat franchisanty a řídit systém Zdroj: Vlastní práce

1.7

Historie franchisingu

Počátky franchisingu sahají až do středověku, kde ale odpovídaly spíše původnímu významu slova, jež byl popsán v kapitole 2, tedy osvobození od daní a cel, než dnešnímu franchisingu. V té době udělovala vláda licence nejdříve pro udržování pořádku a výběr daní (převážně církvi). Následně k tomu přibyly licence pro provozování trajektů, povolení lovu na určitém území, licence pro stavbu silnic a dalších obchodních aktivit, na které měl monopol panovník. Za ochranu a toto privilegium náležel panovníkovi odpovídající poplatek. (Libava, 2012, chapter 2)


23

Vznik franchisingu lze tedy připisovat spíše Isaacu Merrit Singerovi, zakladateli firmy I. M. Singer & Company, USA. Ten v polovině 19. století vyrobil jako jeden z prvních šicí stroj. Vynález měl obrovský ohlas a poptávka jen rostla. Singer se svým partnerem přemýšleli, jak poptávku uspokojit. Kromě toho, že vytvořili systém splátkových kalendářů, aby byly stroje pro veřejnost dostupnější, začali sjednávat licenční smlouvy s prvky dnešních franchisových. Prodávali právo distribuovat šicí stroje Singer na předem vymezeném území. Součástí byla i licence na zaučování zákazníků pro práci se šicími stroji. Za to náležel firmě Singer poplatek. (Libava, 2012, chapter 2) Po úspěchu I.M.Singera následoval boom automobilového průmyslu, který také začal využívat prvků franchisingu. Nejdříve šlo o samostatné dealery převážně bez poboček. V 90. letech 19. století byla otevřena první automobilová franchisová pobočka, Winton motor vehicles. Otevřel ji H.O.Kohller v Readingu, Pennsylvanie. A byla také sepsána první franchisová smlouva, General Motors. Díky rozvoji automobilového průmyslu následovaly franchisy benzínových pump, autoopraven, motelů a drive-thru restaurací. V počátcích byl franchising vnímán spíše jako forma distribuce. (Libava, 2012, chapter 2) Druhou etapou vývoje franchisingu bylo období po 2. světové válce. Servis a značka obecně získávaly u zákazníků na významu. Franchisoři tak začali zvyšovat množství doprovodných služeb, poskytovat obchodní know-how a zkušenosti, tzv. obchodní koncepci na klíč. A franchising získal podobnou formu, jakou má dnes. (ČAF, 2008, s. 16) Jednou z hlavních osobností franchisingu, po I. M. Singerovi, se stal Raymond Albert Kroc, prodejce původem z Oak Park, Illinois. Ray Kroc při snaze prodat speciální velice rychlý stroj na výrobu shaků, Multimixer, narazil na bratry Mc´Donaldy. Přišel s nápadem rozšířit síť restaurací do celých USA. Bratři Mc´Donaldové se rozhodli Kroce najmout jako franchisového prodejce, to bylo někdy na přelomu padesátých a šedesátých let (Mattern, 2011, s.8-12). Díky jeho vizím, prodejním a marketingovým technikám měla firma Mc´Donald v roce 1963 přes 500 restaurací. A v roce 1968 jich už bylo na 1000. Raymond Kroc se tak zapsal do historie franchisingu a často je považován za ikonu tohoto druhu podnikání. (Gilbert, 2009, s. 14-18)


24

Do České republiky přišel franchising až v roce 1991 po pádu komunistického režimu. Prvními franchisami byly koncepty již uplatňující franchising delší dobu v zahraničí. Rychlému rozšíření na českém trhu však bránilo nedostatečné povědomí, nabídka franchis, kvalitní literatura, poradenské služby a právní úprava. Situace na českém trhu prochází neustálým vývojem a povědomí, jakož i zázemí franchisingu a množství konceptů neustále přibývá. (ČAF, 2005-2012, online)

1.8

Česká asociace franchisingu

Česká asociace franchisingu (ČAF) je nezisková organizace sdružující poskytovatele a odborníky franchisingu na národní úrovni. Asociace byla založena v roce 1993, v době, kdy bylo na českém trhu jen několik málo franchis, jak bylo nastíněno v kapitole Historie. Posláním ČAF je podporovat rozvoj stávajících franchisových systémů a vytvářet příznivější podmínky pro rozvoj tohoto způsobu podnikání. Mezi hlavní aktivity patří informování laické i odborné veřejnosti o podstatě franchisingu (například vlastní publikace, články, konference, účast na veletrzích), sdružování subjektů působících ve franchisingu, zajišťování informační podpory, usilování o srozumitelnost legislativy a další. ČAF je členem Evropské franchisové federace (EFF). Všichni členové ČAF jsou tak vázáni dodržováním Evropského kodexu etiky franchisingu. (ČAF, 2008, s. 6) Řádným členem se může stát tuzemský podnikatelský subjekt, který v České republice úspěšně alespoň jeden rok aplikuje franchising a má nejméně dva franchisanty. Členem se může stát také držitel master-franchisové licence některé z renomovaných franchisových společností, který je pověřen dlouhodobě provozovat franchisovou síť na českém trhu, nebo zde již alespoň rok aktivně působí (např. franchisové poradenství, vzdělávání nebo publikační činnost) a splňuje podmínky Přijímacího řádu. Pokud nejsou splněny některé z podmínek, lze se stát alespoň mimořádným nebo přidruženým členem. Všichni členové se musí zavázat dodržovat Stanovy České asociace franchisingu, splnit podmínky stanovené Etickým kodexem franchisingu, splnit podmínky Přijímacího řádu ČAF, účastnit se aktivit vyvíjených asociací, podrobit se usnesení a rozhodnutí orgánů ČAF a zaplatit členský příspěvek. Členský příspěvek je placen na


25

rok a je účtován v těchto výších: řádní členové franchisoři – 36 000 Kč, řádní členové ostatní – 18 000 Kč, mimořádní členové – 36 000 Kč, přidružení členové – 18 000 Kč. (ČAF, 2005-2012, online)

1.9

Výhody a nevýhody franchisingu

„Potřeboval bych 450 miliónů dollarů, abych mohl založit prvních 2700 obchodů, pokud by měly být vlastnictvím firmy.“ (J. Y. Brown, prezident společnosti KFC, in: Pražská, 2000, s. 98) Franchising jako každá forma podnikání má určité výhody a určité nevýhody. Před jejím využitím by je měla každá ze stran zvážit. Níže je uvedeno několik plusů a mínusů z pohledu franchisanta a zvlášť z pohledu franchisora. Jejich významnost se liší u jednotlivých franchise podle jejich charakteru. Z pohledu franchisora se zdají jako nejvýznamnější výhody dodatečných příjmů, které mu plynou z poskytování know-how, a rozšíření vlastní odbytové sítě bez nutnosti velkých investic a rizik. S druhou výhodou úzce souvisí i další klady jako například větší podíl na trhu, sdílení nákladů a úspory z rozsahu, posílení image a známosti značky. Asi největším negativem je nejistá kvalita poskytovaných služeb a produktů franchisanty a vyzrazení know-how, podstaty podnikatelské výhody franchisora na trhu. Tab. 2

Výhody a nevýhody franchisingu z pohledu franchisora

Franchisor  dodatečné příjmy  rozšiřování odbytové sítě  větší podíl na trhu s minimem kapitálových vstupů a rizika  sdílení nákladů, úspory z rozsahu  využití znalosti trhu franchisantem (např.znalost města, kultury daného státu,..)  právo na kontrolu franchisantů  franchisant je vysoce motivovaným partnerem (podniká na své náklady)

-

nejistota stálé kvality sítě náročnost na kontrolu franchisantů

-

možné konflikty s franchisantem

-

nižší možnost zasahování do řízení

-

neodpovědné chování franchisanta

-

nebezpečí vyzrazení know-how

-

možné vytváření vlastní konkurence

 posílení image, známosti značky Zdroj: Services marketing, Verma, 2012, s.122-123, vlastní překlad a poznatky


26

Franchising přináší prospěch také příjemcům licence, franchisantům. Zejména jde o možnost podnikat pod známou značkou a minimalizovat riziko díky užívání již ozkoušené podnikatelské koncepce. Franchisant se značkou přijímá určitou základnu zákazníků, proto je přístup na trh rychlejší a snazší. Naproti tomu obětuje část své suverenity a musí franchisorovi odvádět určité poplatky. Tab. 3

Výhody a nevýhody z pohledu franchisanta

Franchisant  kompletní podnikatelský plán na klíč 

rychlý vstup na trh



snadnější přístup k úvěru, jinému financování



 

zajištěný servisní koncept (konzultace, vzdělávání, marketing,..) využívání známé značky a image, existující zákaznická základna minimalizace rizika aktuální a ozkoušené know-how



právní samostatnost



sdílení nákladů, úspory z rozsahu



daňová uznatelnost placených poplatků



-

není zaručen úspěch většinou není zaručeno, že nevznikne stejná franchisa v blízkém okolí neztotožnění se s franchisovým konceptem a vizí kontrola ze strany franchisora, nižší samostatnost

-

znalost citlivých informací franchisorem

-

vázanost franchisovou smlouvou platba poplatků, procent z prodeje pověst celé sítě (jednou chybou trpí celá franchisová síť) předkupní právo franchisora na prodejnu

-

Zdroj: Services marketing, Verma, 2012, s.122-123, vlastní překlad a poznatky

Franchising sjednocuje výhody přímého odbytu – např. rozsáhlá jednotná síť a výnosy z rozsahu; s výhodami nepřímého odbytu – právní samostatnost (ČAF, 2008, s. 17-18). Díky šíření již prověřeného know-how, je práce a kapitál produktivnější a hospodárnější. Spotřebitelé profitují z rozsáhlé sítě a dostupnosti výrobků a služeb. Zboží má garantovanou stálou kvalitu, což usnadňuje orientaci na trhu. Jisté nebezpečí může vznikat omezením hospodářské soutěže, vznikem monopolní síly. (Řezníčková, 2009, s. 15-22) Potenciál franchisingu je dále spatřován v integraci mezinárodních trhů, především pak jednotného evropského trhu. Abell (2013, s. 1 a 11) uvádí, že franchising stimuluje ekonomickou aktivitu v EU tím, že zefektivňuje distribuci, poskytuje jednodušší přístup na trhy ostatních členských států a podporuje hospodářskou soutěž tím,


27

že menší podniky jsou schopny čelit větším konkurentům, navíc vzniká jistá konkurence i v rámci franchisingové sítě. Franchising nemá samo naplňující charakter, představuje však potenciál k realizaci úspěšného jednotného trhu EU. Franchising lze komparovat s jinými formami podnikání. Jednou z alternativ jsou licenční systémy. Jak vyplývá z § 2358, NOZ8 licenční smlouvou jsou poskytovány oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném rozsahu, nabyvatel licence se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu. Licenční systémy mají užší význam než franchisové, vliv na příjemce licence je velice omezený, doprovodné služby jsou minimální či nulové a licence je udělována k určitému datu bez potenciálu vývoje předmětu licence (ČAF, 2008, s. 58). Další alternativou je obchodní zastoupení. Jeho definici lze najít v § 2483, NOZ9, kde je, že smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů pro a na účet zastoupeného. Jedná tedy jménem zastoupeného, nepřebírá riziko, nepřináší kapitál a může zastupovat další podnikatele v odvětví (ČAF, 2008, s.58). Dle § 2455, NOZ10 komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet ujednanou konkrétní obchodní záležitost. Nevýhody jsou velmi podobné obchodnímu zastoupení, komisionář nepřináší kapitál, nepřebírá riziko, neuplatňuje firemní image a navíc jde pouze o krátkodobý vztah. Výhodou je, že přináší kontakty a goodwill. (Vochozka, Mulač, 2012, s. 508) Systém dceřiných společností, filiálek představuje většinou velkou kapitálovou náročnost, pokud má mít podnik určitý vliv. Mateřská společnost vlastní až 100 % akcii. S klesajícím podílem akcií, přirozeně klesá i vliv na řízení. Dceřiná společnost je samostatný subjekt, rizika úpadku nepřenáší na mateřskou společnost, má i alespoň částečně odlišné obchodní jméno. Podléhá právní úpravě země, kde sídlí, může docházet ke dvojímu zdanění. (Štrach, Mulač, 2009, s. 36; Synek, Kislingerová, 2010, s. 88) Vlastní pobočky jsou součástí mateřské společnosti, jejich rozhodovací pravomoci jsou omezeny, jejich rozvaha je zařazena do rozvahy celé společnosti. Pobočka obvykle vystupuje pod ob8

Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník 10 Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník 9


28

chodní firmou mateřské společnosti. (Štrach, Mulač, 2009, s. 36) Pro společnost to představuje přímý kontakt s trhem, kontrolu vztahů se zákazníky, ale také velké náklady na založení pobočky a její provoz. Další alternativou jsou různé formy kooperace jako například společné podniky (joint-venture). Joint-venture zvyšuje konkurenceschopnost podniků díky společnému vykonávání některých činností, jako například nákupu, distribuce, výzkumu a vývoji ad. (Blažek, 2014, s. 42-43) Podniky si ponechávají právní subjektivitu, nicméně sdílejí spolu náklady, jakož i riziko některých činností. V případě spojení s tuzemskou společností lze využít její znalosti místního trhu. (Vochozka, Mulač, 2012, s. 514-515)

1.10 Dělení franchisingu Franchising lze dělit z různých úhlů pohledu. Kategorie dělení lze určit například na základě druhu činnosti, know-how, dle geografického hlediska, osoby franchisanta, množství pravomocí franchisanta apod. V práci bude pozornost věnována klasifikaci, kde je hlavním znakem rozdílný smluvní vztah mezi jednotlivými stranami. Toto dělení se zdá důležité především pro reálnou praxi, kde se při nabídce spolupráce běžně rozlišuje druh smluvního vztahu. Dělení dle Barkoff, Selden (2008, s. 52-56):  Individuální franchisové licence – Představuje nejjednodušší formu franchisingu, kde je poskytnuta licence pro jednu konkrétní prodejnu přímo franchisorem. Příjemce, franchisant, pak podniká na vlastní účet a riziko a je v přímém vztahu s franchisorem.  Multifranchising – Při multifranchisingu je poskytována licence na více poboček tzv. area developerovi. Smlouva ukládá právo a zároveň povinnost vystavět jednotlivé pobočky dle daného harmonogramu na předem stanovených místech. Kromě toho jsou sjednány jednotlivé franchisové smlouvy pro každou pobočku zvlášť. Počet franchise je předem znám a zpravidla i datum, do kdy mají být pobočky dokončeny a otevřeny. Poplatky jsou zpravidla nižší než při zakoupení každé licence zvlášť. Naproti tomu franchisorovy náklady jsou redukovány, protože zaškolování


29

a komunikace bývá jednodušší vzhledem k tomu, že jde u všech poboček o stejnou osobu investora. (Seid, Thomas, 2006, s. 30-32) Area development by neměl být zaměňován se subfranchisingem, protože se area developer naproti masterfranchisanta zavazuje vyvíjet a provozovat pobočky na vlastní účet a riziko. (Barkoff, Selden, 2008, s. 53)  Franchising prostřednictvím regionálního zástupce – V angličtině známý jako area representative. Regionální zástupce jménem a pro zahraničního franchisora vyhledává v dané zemi franchisanty. Vykonává zpravidla i další funkce jako poradenství, školení, kontrolu a další. Za tyto služby mu náleží odpovídající odměna a případný podíl na zisku. Výhodou pro franchisora je, že regionální zástupce bývá většinou zkušený manažer, který zná dobře danou oblast resp.trh. (Profit system franchise service, 2014, s. 11; Seid, Thomas, 2006, s. 30-32)  Master-franchising – Je speciálním druhem multifranchisingu. Znamená, povolení otevřít více než jednu pobočku a nabízet a prodávat franchisu dalším zájemcům (Curtis, 2013, s. 45). Master-franchising se uskutečňuje zpravidla na mezinárodní úrovni, kdy se stává master-franchisant franchisorem v dané oblasti – většinou pro celý stát (ČAF, 2005-2012, online). Za to je obvykle placen master-franchisový poplatek. A kromě toho jsou většinou sdíleny poplatky odváděné franchisanty. Jak velký podíl zůstává master-franchisantovi záleží na systému. Mezi masterfranchisantem a franchisantem vzniká tzv. subfranchisový vztah. Franchisor si musí se svým master-franchisantem uzavřít speciální smlouvu, ve které by měl přesně vymezit, jaké úkony může vůči franchisantům vykonávat sám bez svolení franchisora a kde už jeho iniciativa končí. Je několik způsobů master-franchisingu. Například franchisor si může ponechat výhradní právo sjednávat smlouvy, nebo pouze právo schválit subfranchisanta, požadovat přímé zasílání poplatků od subfranchisantů apod. (Seid, Thomas, 2006, s. 33). Subfranchising je velkou výhodou při vstupu na vzdálené trhy a při potřebě rychlého růstu. Master-franchisant totiž zná dobře daný trh a navíc disponuje potřebným kapitálem. Nevýhodou je, že franchisor ztrácí přehled o své síti. Může dojít k poškození dobrého jména a snížení


30

kvality sítě vlivem špatného zaučení, nedostatečného dohledu, špatného výběru franchisora atd. (Barkoff, Selden, 2008, s. 54-55)  Franchising s kvótami exkluzivity – Pro určité území mohou být předem stanoveny množstevní kvóty resp.maximum možných franchisantů. Franchisant si tak může koupit exkluzivitu na určitém území. Poskytnutí licencí v těchto exkluzivních oblastech je samozřejmě dražší než na jiných územích, kde není garantován vývoj počtu franchisových poboček.

1.11 Právní úprava franchisingu Stejně jako ve většině evropských zemí chybí v českém právním řádu výslovná úprava franchisingu. Na druhou stranu ale neexistuje žádná právní norma, která by franchising zakazovala. Při sjednávání franchisových smluv a řízení vztahu s franchisantem je nutné postupovat mimo jiné v souladu s těmito právními předpisy: - Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také NOZ) – především ustanovení o kupní, licenční, příkazní, resp. komisionářské smlouvě - Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů - Smlouva o fungování EU, z 25. března 1957, přejmenována 2007 - Nařízení Komise č.330/2010 - Daňové předpisy – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další - Etický kodex franchisingu Již při úvodních jednáních o vzniku franchisové smlouvy musí obě strany jednat v souladu se zákonem. Jak je uvedeno v § 1728, NOZ11, jakémukoli smluvnímu vztahu je zákonem stanovena předsmluvní informační povinnost. Před uzavřením smlouvy jsou si smluvní strany povinny sdělit veškeré informace, které jsou nezbytné pro jejich roz11

Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník


31

hodnutí, zda vstoupit do smluvního vztahu. Ve franchisingu může být tato povinnost opomíjena, z důvodu strachu prozrazení know-how. Franchisor by si měl předem dobře promyslet, které informace jsou nutné pro předsmluvní jednání, a které spadají do chráněného know-how. Přesto čím více informací franchisant dostane, tím se zvyšuje pravděpodobnost jeho maximálního ztotožnění s franchisovým systémem, vizemi, stylem řízení, image ad., zvyšuje se tak pravděpodobnost dlouhodobě úspěšného partnerství. Předpokladem zahájení podnikání franchisanta je uzavření příslušné franchisové smlouvy. Franchisová smlouva patří mezi smlouvy nepojmenované, což znamená, že není zákonem výslovně upravena, podléhá tak smluvnímu právu. Svojí povahou je nejblíže smlouvě licenční, kterou upravuje § 2358 a násl., NOZ12. „Licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, neníli ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.“ V § 2358 a násl., stejného zákona uzavření licenční smlouvy není zákonem podmíněno písemnou formou, ledaže se jedná o výhradní licenci či licenci, která má být zapsaná do příslušného rejstříku (patent, ochranná známka, užitný nebo průmyslový vzor). Licenční smlouva, ostatně jako kterýkoliv jiný smluvní závazek, musí přesně definovat strany kontraktu a jednoznačně vymezit předmět smlouvy, tj. v tomto případě oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu. Dále by měla obsahovat výši a způsob vyplacení odměny (lze

poskytnout i bezúplatnou licenci) a případné časové omezení platnosti smlouvy a teritoriální vymezení pro užívání, ujednání o sankcích a mlčenlivosti, způsob rozvázání smlouvy. Jak již bylo zmíněno v kapitole Charakteristické znaky franchisingu, franchising spadá do kategorie vertikálních dohod13. Dle § 3 a násl., zákona o ochraně hospodářské soutěže14, jsou zakázány jakékoli dohody, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže. Zakázány jsou kupříkladu dohody obsahující ujednání o cenách, omezeních či kontrole 12

Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník Vertikální dohody – dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží. Zákon č.143/2001 Sb., Hlava 2, § 5. 14 Zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů 13


32

výroby, odbytu a výzkumu či ujednání o rozdělení trhu. A přestože se objevují podobná ujednání často ve franchisových smlouvách je franchising zákonným způsobem podnikání. Existence blokových výjimek vydaných Evropskou Komisí stanovuje případy, kdy jsou vertikální dohody povoleny. Dle nařízení Komise o blokových výjimkách15, nahrazující nařízení Komise č. 2790/1999, některé typy vertikálních dohod mohou zlepšit hospodářskou účinnost uvnitř výrobního nebo distribučního řetězce. Mohou vést ke snížení obchodních a distribučních nákladů, zajistit optimální výši investic a prodejů a přinést další výhody pro trh. Rozhodnutí, zda převažují výhody nad škodlivými účinky, usnadňuje seznam podmínek pro udělení blokové výjimky uvedený v nařízení. Vybrané podmínky pro udělení blokové výjimky (nařízení Komise o blokových výjimkách16):  Dohoda nesmí obsahovat tzv. tvrdá omezení: Nesmí být pevně stanovena prodejní cena, jakož i minimální prodejní cena17. Nesmí docházet k dělení trhu dle území nebo zákazníků, pakliže se nejedná o selektivní nebo výhradní systém distribuce. Distributoři nesmí být omezeni při prodeji konečným uživatelům ze strany systému selektivní distribuce, vyjma práva systému určovat místo usazení. Nesmí být omezen prodej a nákup mezi členy systému selektivní distribuce.  Bloková výjimka se vztahuje pouze na vertikální dohody dodavatele a kupujícího, jejichž tržní podíl nepřesahuje 30 % na relevantním trhu prodávajícího a 30% na relevantním trhu kupujícího.18  Dohoda nesmí obsahovat tzv. vyloučená omezení: Přímý nebo nepřímý zákaz soutěžit, jehož trvání je na neomezenou dobu či po dobu delší 5ti let. Zákaz dále vyrábět, nakupovat nebo prodávat dané zboží a služby po skončení smlouvy až na vý-

15

Nařízení Komise č. 330/2010, o blokových výjimkách Nařízení Komise č. 330/2010, o blokových výjimkách 17 Lze ovšem stanovit maximální a doporučenou prodejní cenu. 18 V případě dodavatele se jedná o jeho tržní podíl na trhu, na který prodává zboží nebo služby. V případě kupujícího se jedná o jeho tržní podíl na příslušném trhu nákupu, tj. trhu, na kterém nakupuje zboží nebo služby. Nařízení Komise č. 330/2010. 16


33

jimky - viz nařízení Komise 330/2010 (čl. 5, odst. 3). Závazek neprodávat značky určitých soutěžících distributorů. Jak je uvedeno v nařízení Komise o blokových výjimkách19, výjimka se mimo jiné vztahuje na vertikální dohody týkající se postoupení práv duševního vlastnictví za předpokladu, že tato ustanovení nejsou hlavním předmětem těchto dohod a že jsou přímo spojená s užíváním, prodejem nebo dalším prodejem zboží nebo služeb kupujícím nebo jeho zákazníky. Výjimka se použije pouze za podmínky, že tato ustanovení neobsahují omezení hospodářské soutěže. Výše byly uvedeny výňatky z nařízení, které přímo ovlivňují franchisové vztahy. Vzhledem k rozsahu práce není prostor pro úplný rozbor právní úpravy, pro další oporu lze využít Etický kodex franchisingu, který může posloužit jako alternativa k chybějící legislativě. Možné je se inspirovat i v zahraničí, kde mají s franchisingem dlouhodobější zkušenosti. Nyní budou uvedeny doporučené náležitosti franchisové smlouvy. 1.11.1

Doporučené náležitosti franchisové smlouvy

Franchisová smlouva by měla být dostatečně obsáhlá, aby z ní jasně vyplývaly všechna práva a povinnosti obou stran. Jejich vztah by měl být jasně vymezen. Na druhou stranu by měla být také dostatečně flexibilní, aby byla schopná pojmout možný vývoj franchisového systému a trhu a nebylo nutno častých dodatků a změn. Seznam doporučených a povinných náležitostí franchisové smlouvy: 1.

Určení stran – název společnosti, sídlo, kontakt, IČ, DIČ, zastupující osoba

2.

Vymezení předmětu plnění – definování franchisy

3.

Dohoda o pronájmu obchodního jména, know-how, licenční ujednání – výslovné udělení práva na užívání

4.

Geografické vymezení (pokud je) – geografické omezení trhu franchisanta

5.

Obsah plnění franchisora – definování plnění franchisora či odkaz na franchisový balík

19

Nařízení Komise č. 330/2010, o blokových výjimkách


34

6.

Práva a povinnosti franchisanta

7.

Podmínky o dodavatelích – vymezení dodavatelsko-odběratelských vztahů, případný závazek odebírat od franchisora určité produkty

8.

Pravidla pro konzultace – způsob komunikace, maximální frekvence,..

9.

Práva franchisora – nahlížet do účetnictví, nájemních smluv, kontrolovat pobočky, předkupní právo k produktům a součástí inventáře franchisy.

10.

Cena, poplatky, způsob jejich platby – výše jednotlivých poplatků, frekvence platby, způsob výpočtu a platby, určení, jakou část ceny tvoří pronájem licence (pro daňové účely)

11.

Dohoda o konkurenční doložce v rámci franchisového systému – jen v mezích zákona

12.

Dohoda o mlčenlivosti – závazek franchisora o nevyzrazení citlivých informací franchisanta a franchisanta o nevyzrazení know-how franchisora

13.

Ujednání o sankcích – smluvní pokuty za prodlení, porušení smluvních povinností, předčasné ukončení smluvního vztahu ad.

14.

Podmínky pro ukončení smlouvy – způsob oznámení druhé straně, důvody rozvázání smlouvy ad.

15.

Časové vymezení vztahu – smlouva je ve většině případů uzavřena na dobu určitou, ovšem může obsahovat i pravidla pro její automatické prodloužení (například v závislosti na výsledcích franchisanta, konkludentního chování stran, apod.)

16.

Podpisy a datum (Sherman, 2011, s. 115-121, vlastní překlad a poznatky)

1.12 Franchisant – založení franchisy Franchisant podniká vlastním jménem na vlastní účet, má právo, ale zároveň povinnost využívat franchisový balík, za což je povinen zaplatit odpovídající odměnu. Franchisant představuje partnera, který si kupuje určitý výrobek, službu, know-how a image fungující a zavedené firmy. (Řezníčková, 2009, s. 5 a 7) Úlohou a závazkem franchisanta je zajistit pro zákazníka nejlepší možné služby, optimalizovat své prodejní aktivity a výsledky a dodržovat zásady provozu, jak jsou uvedeny ve smlouvě, především re-


35

spektovat jednotnou identitu, dobrou pověst sítě a důvěrnost know-how. (EFF, 2014, online) Doporučený proces založení nové franchisové pobočky ze strany franchisanta má několik fází - přípravná fáze, prověřování, osobní styk, podrobná analýza, sjednání smlouvy o smlouvě budoucí, fáze finalizace, realizace a spolupráce. Opomenutí některých kroků může vést až k zamítnutí žádosti o zapojení se do systému či dokonce budoucímu úpadku. Přípravná fáze - před samotným oslovením franchisora a zvolením franchisingu jako formy podnikání by mělo dojít ke kritickému sebehodnocení. Jsem ochoten přijmout nastavený rámec? Budu akceptovat časté kontroly? Je pro mne franchising vhodný? Je vybraný trh vhodný pro franchising? Budu mít dostatek financí? Pokud je odpověď na tyto otázky kladná, můžete pokračovat v dalších fázích. Je důležité dobře si promyslet odvětví, ve kterém chcete působit. Vybrat si franchisové koncepty, které vás zaujaly. Nemělo by jich být mnoho, ale zase je dobré mít srovnání. Koncepty si postavte proti sobě a prověřujte. Lze vycházet z jejich internetových stránek, ze stránek České asociace franchisingu, z katalogu franchising.cz nebo z justice.cz. Zaměřit byste se měli především na tyto oblasti: historie firmy, image, corporate identity, pravidla, úspěšnost konceptu, finanční požadavky, obsah franchisového balíku, finanční situace firmy, trvající a ukončená soudní řízení. Samozřejmě ne všechny tyto informace naleznete na internetu, ale odkrytí alespoň některých Vám pomůže vyloučit některé franchisory a naopak zvolit ty, u kterých má cenu další jednání. Další fází je osobní styk s franchisorem. Při osobní schůzce byste měli získat podrobné informace o projektu, vyjasnit si nejasnosti, seznámit se s franchisorem, jeho vizemi a stylem jednání. (Profit system franchise services, 2010, online) Zejména je vhodné se zaměřit na informace o pilotním projektu, počtu současných a plánovaných franchise, počtu vlastních poboček, na ekonomické ukazatele, počet franchisantů s nimiž byla za poslední rok ukončena spolupráce, poskytované služby, poplatky a další. (ČAF, 2008, s. 20) Na základě získaných informací by mělo dojít k podrobné analýze. Doporučuje se alespoň pět základních analýz. Analýza PESTEL, která popíše vnější prostředí, makroprostředí. Pět hybných sil Portera, které se zaměřuje na vnější mikroprostředí. Analy-


36

zuje současnou a potenciální konkurenci, substituty, sílu odběratelů a dodavatelů. Dále analýza trhu, která popíše velikost, potenciál, tržní podíl a bariéry vstupu na daném trhu. Analýza poptávky, především pak odhad ročních nákupů, růstu prodejů, popsání sezónnosti, demografických a socioekonomických faktorů, geografické koncentrace zákazníků, kupní motivy, nákupní a po nákupní chování. Na závěr analýza SWOT, která kombinuje faktory vnějšího prostředí – OT, příležitosti a hrozby; a vnitřního prostředí – SW, silné a slabé stránky. (Jakubíková, 2013, s. 67-129) Pro analýzy lze využít sekundárních dat (ČSÚ, EUROSTAT, vlastní evidence, PIMS a další) a primárních dat získaných marketingovým výzkumem (dotazování, pozorování, experiment).20 Pokud dojde ke shodě při jednání s některým franchisorem, je zpravidla sjednávána smlouva o smlouvě budoucí, nebo alespoň dohoda o ochraně důvěrných informací. Může být vyměřen poplatek za konzultace, který může být započten v případě sjednání smlouvy. Následuje fáze finalizace, při které jsou dolaďovány veškeré smluvní podmínky a pravidla vzájemné spolupráce. Je vybráno místo pobočky a vyřešeno financování. Jakmile dojde k podpisu smlouvy a ke stvrzení kontraktu, je franchisantovi předána dokumentace, resp.franchisový balík. Při fázi realizace je nejdříve společně s franchisorem vytvořen plán a následně postupně plněn. Po otevření franchise nekončí vzájemná spolupráce, franchisor a franchisant spolu navzájem dále komunikují a vzájemně se ovlivňují. Franchisor pomáhá a dohlíží na franchisanta. Franchisant pomáhá zdokonalovat franchisový koncept a vede pobočku dle pravidel a svého nejlepšího přesvědčení. (ČAF, 2008, s. 20) 1.12.1

Franchisor – náležitosti systému

Franchisor je původcem a majitelem podnikatelského nápadu, který se stává předmětem franchisové dohody, je poskytovatelem licence. Franchisor představuje koordinační centrum celého systému. (Řezníčková, 2009, s. 6-7) Franchisová koncepce je vhodná pro majitele společností s již fungující sítí prodejen. Podnikatel by měl nejdříve analyzovat vlastní postupy a systém. Objektivně 20

Bohužel v této práci není prostor pro rozebrání jednotlivých analýz. Byly ale uvedeny názvy, dle kterých lze na internetu nebo v odborné literatuře jednotlivé techniky jednoduše dohledat. Doporučena je například literatura Strategický marketing, Jakubíková, 2013.


37

zhodnotit zda je výjimečný, lze ho opakovat a je dostatečně univerzální, aby jej mohli užívat různí investoři na různých místech. Je nezbytné si zodpovědět mnoho otázek, než lze říci, že se jedná o systém vhodný k distribuci. Bylo by totiž nezodpovědné nabízet neúplný koncept. Co všechno by měl správný franchisový systém obsahovat? Samozřejmostí je dostatečně testovaný a ověřený prototyp podnikatelského konceptu. Důležitá je také výrazná a dobře chráněná obchodní identita, která zahrnuje jednotnou image, známou značku a logo, jakož i design prodejen, webových stránek a oblečení personálu. Především název a logo by měly být registrovány na úřadu průmyslového vlastnictví jako ochranná známka. Dále dobře propracovaný franchisový manuál, který je lehce pochopitelný, snadno aktualizovatelný, obecně aplikovatelný, licenčně chráněný a zahrnující odpovědi na nejčastější dotazy. Součástí franchisového balíku by měla být vybudovaná distribuční síť, resp.vztahy s dodavateli a zákazníky. Velký význam by se měl věnovat sestavení kvalitní a dostatečně univerzální franchisové smlouvy, která především chrání celý systém. Proto, aby vše fungovalo, je nutné mít vybudovaný systém kontroly, vedení záznamů (někdy součástí i vedení účetnictví) a systém pro komunikaci s franchisanty (hot line linky, emailové poradenství, návštěvy na místě). A v neposlední řadě oddělení věnující se marketingu a PR, vzdělávání franchisantů, vývoji a výzkumu pro rozvoj koncepce. (Sherman, 2011, s. 16-17) Franchisor se zavazuje vyvíjet a neustále zlepšovat svou koncepci, kupříkladu vyhledávat a zajišťovat lepší ceny od dodavatelů, optimalizovat řízení, zlepšovat kvalitu předmětu podnikání a vzdělávacího systému. (EFF, 2014, online) Z výše uvedeného je jasné, že být franchisorem je velice náročné jak administrativně, tak finančně (především vysoká počáteční kapitálová náročnost). Proto franchising není vhodný k řešení finančních potíží podniku, jak by se mohlo zdát. 1.12.2

Vhodná organizační struktura franchisora

Organizační struktura níže uvedená nemá představovat jedinou možnou formu. Měla by se tvořit především s ohledem na velikost franchisora a jeho sítě, množství poskytovaných služeb, oboru podnikání a dalších vlastností.


38

Obr. 1 Organizační struktura franchisora Zdroj: Sherman, 2011, s. 298

Tato organizační struktura je funkční. Organizační jednotky jsou seskupovány podle činností se stejným nebo podobným obsah. (Janišová, Křivánek, 2013, s. 329) CEO, neboli chief executive officer resp.generální ředitel, je na vrcholu organizační struktury. Mezi jeho pravomoci spadá především vytváření vizí, dlouhodobé plánování a řízení. Organizační struktura se dále větví do tři hlavních oblastí řízení – finance, operace a výběr kandidátů. Mezi zodpovědnost chief financial officer (CFO), finančního ředitele spadá účetnictví, platby, finanční analýzy, vztah s bankami, finanční plány, cenová politika. COO, chief operating officer, je provozní ředitel, který je odpovědný za veškeré každodenní operace ve firmě. Řídí každodenní provoz firmy, takticky plánuje, kontroluje a motivuje. Mezi jednotlivá oddělení, která má na starosti, patří například: oddělení výzkumu a vývoje, marketingové oddělení, oddělení nákupu a prodeje, oddělení vzdělávání atd. Vedle COO stojí Senior Viceprezident rozvoje (Senior VP), který je hlavou výběru franchisantů. (Sherman, 2011, s. 298) 1.12.3

Výběr franchisanta

Jednou z nejdůležitějších věcí pro budoucí úspěch franchisy jsou aktivity před samotným sjednáním smlouvy. Franchisor a franchisant by se měli navzájem poznat a sdělit si


39

své vize a představy o spolupráci a budoucím vývoji. Franchisant potřebuje spoustu informací, jak již bylo nastíněno v kapitole „Franchisant – založení franchisy“, aby se dokázal rozhodnout, zda je daný koncept pro něj vhodný. Ale i franchisor musí poznat potencionálního člena sítě. Dostatečným poznáním a prověřením zájemce lze předejít budoucím sporům, vzniku nedobytných pohledávek, ba dokonce poškození jména franchisy. Franchisor by měl aktivně hledat své franchisanty. Jednak zvyšuje pravděpodobnost, že naváže spojení se spolehlivým partnerem, ale také rozšiřuje známost systému. Potenciální franchisanty lze oslovit na výstavách a veletrzích franchisingu, prostřednictvím reklamy v médiích a ve vlastních prodejnách. Jako nosiče lze využít mimo jiné televize, rozhlasu, tisku, internetu, vlastních prostor a webových stránek, či direkt mailu. (Profit system franchise services, 2011, online) 1.12.4

Druhy poplatků

Základní příjmem franchisora z franchisového systému jsou poplatky. Je více druhů poplatků a každý z jednotlivých franchisorů jich libovolně využívá. Přitom se používají různé kombinace. Je vhodné při sjednání smlouvy požadovat od franchisanta kauci, určitý obnos peněz předem, který bude započítáván s poplatky. Lze se tak vyhnout opoždění plateb v době rozjezdu franchisy. Druhy franchisových poplatků:  Jednorázový vstupní poplatek – Placeno pouze na začátku smluvního vztahu. Slouží ke krytí různých nákladů franchisora, především nákladů na vývoj konceptu, testování pilotního projektu, popsání know-how, vyhledávání franchisantů, na podporu při zavádění na trh, zaškolení a další.  Licenční poplatek, royalities – Je obvykle placen jako procento z tržeb, resp. ze zisku. Někdy také určen pevnou částkou, která je pravidelně odváděna na účet franchisora. Při procentním určení může být stanovena minimální nebo maximální výše poplatku. Frekvence plateb je různá – týdenní, měsíční, čtvrtletní, roční apod. Slouží franchisorovi především k amortizaci počáteční investice, dále


40

také ke krytí nákladů na průběžná školení, konzultace, poskytnutí ochranné známky, k vývoji a inovacím atd.  Příspěvek na marketing – Určován podobně jako licenční poplatek, avšak většinou s mnohem nižší hodnotou. Franchisor by měl veškeré finanční prostředky získané z příspěvků na marketing použít na propagaci značky a další marketingové aktivity.  Příspěvek na vývoj – Není moc obvyklým poplatkem, ale můžeme se s ním setkat. Jeho určení je podobné jako u marketingového poplatku. I zde by měla být celková vybraná částka věnována výhradně na vývoj konceptu a produktu. (Blair, Lafontaine, 2011, s. 56-78; ČAF, 2008, s. 56; Bisio, 2011, s. 71-72) 1.12.5

Franchisový balík

Podstatou franchisorova plnění je franchise package (franchisový balík), který zahrnuje nákupní, odbytovou a organizační koncepci, způsob užití licenčních práv, školící služby a závazek franchisora koncepci dále rozvíjet. Poskytnutím příslušných práv franchisor umožňuje užívat své obchodní jméno, ochranné známky na výrobcích a službách franchisanta, profitovat z vlastních reklamních aktivit. (Řezníčková, 2009, s. 5-6) Obsah franchisového balíku dle Shermana (2011, s. 25-31):  Firemní filozofie, politika, základní pravidla řízení  Franchisová smlouva  Franchise Manuál -

Představení – strategie, historie, manažerský tým, přehled franchise

-

Předmět podnikání resp.poskytnutí licence

-

Způsob výroby, přípravy, skladování

-

Časový harmonogram realizace – příprava, otevření,..

-

Značka, jednotný vizuální styl – design manuál

-

Požadavky na provozovnu – architektura, vybavení, interiér, parkovací místa, destinace, dostupnost mhd, oblečení zaměstnanců,..

-

Systému dodavatelů a dodávek


41

-

Tvorba systému řízení – struktura managementu

-

Požadavky na zaměstnance – popis jednotlivých pozic, kvalifikace, povinnosti, zodpovědnost, administrativní povinnost, možnost vzoru pracovních smluv

-

Zajištění vhodných pracovních podmínek – bezpečnost, rozsah dovolené, pracovní doba

-

Vedení záznamů (software, způsob vedení administrativy a účetnictví, vzory formulářů a protokolů, periodicita), způsob archivace

-

Systém komunikace – komunikační kanály, způsob podávání reportu, obsah zpráv, periodicita, možnosti dotazování,..

-

Pojištění

-

Řízení vztahu se zákazníkem, služby, standart kvality, proces řízení stížností

-

Cenová politika

-

Společenská zodpovědnost

-

Marketing a propagace – požadavky na webové stránky, sociální sítě, způsob jejich správy, PR kontakty, další požadavky na propagaci ze strany franchisora

-

Pravidla ochrany know-how

 Marketing, PR kit realizovaný franchisorem  Systém vzdělávání  Oddělení výzkumu a vývoje  Web a vybavení pokud jsou zajišťované franchisorem  Systém pro účetnictví a reporting – heslo, přístup,...  Zprávy kontroly kvality

42

Metodika

2 Metodika Diplomová práce se skládá z literárního přehledu a vlastní práce. Na závěr jsou důležité poznatky a vlastní úvahy krátce rozebrány v kapitole Diskuze a práce je celkově shrnuta v kapitole Závěr. Ve vlastní práci byl nejdříve charakterizován franchisový trh v České republice jako celek. Zkoumány byly charakteristiky jako počet franchisových systémů v průběhu let, podíl zahraničních franchisových systémů, stáří systémů, zkušenosti jednotlivých franchisorů

před

spuštěním

franchisingu

v České

republice,

počet

vlastních

a franchisových poboček, počet franchisantů v průběhu let, užívané právní formy a obsah franchisového balíku. Většina charakteristik byla popsána na základě šetření prováděném v roce 2013 společností Profit system franchise services 21. Důvodem užití analýzy byla komplexnost dat všech franchisových systémů a zkoumání v průběhu let. Zkušenosti franchisorů, právní formy a obsah franchisového balíku byly popsány na základě dat uveřejněných na internetu a na základě vlastního dotazníkového šetření. Hlavním cílem práce bylo doporučit odvětví franchisingu pro vstup nových subjektů na trh. Pro tyto účely byly nejdříve identifikovány franchisové systémy v České republice. Díky katalogu franchisových systémů na stránkách franchising.cz a czechfranchise.cz, dále díky informacím poskytnutým společností Profit system a díky vlastnímu šetření bylo identifikováno celkem 163 franchisových systémů na českém trhu, z toho u pěti systémů bylo zjištěno, že zde v současné době nemají žádného franchisanta (v tabulkách příloh zvýrazněno kurzívou). Seznam systémů lze nalézt v kapitole Přílohy. Dle počtu jednotlivých franchisových systémů v odvětví, byl proveden před-výběr vhodných franchisových odvětví, které byly blíže analyzovány. Odvětví byly vždy nejdříve charakterizovány odpovídajícími kategoriemi klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Tento popis byl zvolen z důvodu kompatibili-

21

PROFIT system franchise services je konzultační firma, která se zabývá komplexním poradenstvím ve franchisingu. Působí na území střední a východní Evropy. Specializuje se na přípravu franchisových systémů, podporuje majitele franchisových systémů, je provozovatelem portálu Franchising.cz, vydavatelem tištěného magazínu Vlastní firma FRANCHISING, připravuje průzkumy o postoji české veřejnosti k franchisingu. PROFIT system spolupracuje s Českou asociací franchisingu při podpoře rozvoje franchisingu.

Metodika

43

ty s veřejnými statistikami, jež se v práci objevují. Vládní organizace totiž využívají právě dělení dle CZ-NACE. K hodnocení vhodnosti odvětví pro nové franchisory a franchisanty bylo zvoleno několik charakteristik, které byly podrobeny zkoumání a vzájemné komparaci. Každé odvětví je rozděleno do témat jako počet franchisantů a poboček v odvětví, poplatky a výše počáteční investice franchisantů a doba návratnosti. Tyto informace byly získány díky vlastnímu dotazníkovému šetření. Na závěr je vždy uváděn ukazatel ekonomické přidané hodnoty či jiná vhodná charakteristika, pokud nebyly data k výpočtu EVA dostupné. Ukazatel EVA byl zvolen pro charakteristiku výkonnosti odvětví, jelikož oproti jiným ukazatelům rentability kapitálu zohledňuje mimo jiné náklady na vlastní kapitál (jinak také náklady ušlé příležitosti). V kapitole Diskuze došlo k přímé komparaci jednotlivých odvětví na základě manažerské hodnotící tabulky, kde jednotlivým hodnotícím faktorům byly přiřazeny váhy dle uvážení autorky. Tyto váhy pak byly vynásobeny s pořadím, jak se dle jednotlivých charakteristik odvětví umístila. Přitom při součtu těchto hodnot pro každé odvětví bylo zvoleno jako nejvhodnější to odvětví s nejmenší hodnotou součtu.

2.1

Ekonomická přidaná hodnota

EVA neboli ekonomická přidaná hodnota je ukazatel vytvořený konzultační firmou Stern Stewart & Co. Ukazatel měří výkonnost podniku, jeho hodnotu. Je důležitý pro různé zájmové skupiny podniku, především pak pro investory a akcionáře. EVA má více způsobů výpočtu, pro účely této práce byla zvolena metoda, kterou používá Ministerstvo obchodu a průmyslu a která je také původním výpočtem společnosti Stern Steward & Co (vzorec [1]). (Marinič, 2008, s.39-42; Stern Stewart & Co., 2000, online) Ze vzorce plyne, že EVA je rovna rentabilitě vlastního kapitálu ROE sníženého o požadovanou návratnost tohoto kapitálu re, přepočtené na absolutní hodnotu vynásobením výše vlastního kapitálu VK. Vzorce pro výpočet EVA dle Finanční analýzy podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013, MPO, 2014: [1] EVA = (ROE – re) * VK

44

Metodika

[2] ROE = [3] re = rf + RP Zkratka C znamená celkový investovaný kapitál a je součtem úročených cizích zdrojů a vlastního kapitálu VK. Zkratka UM představuje úrokovou míru a EBIT zisk před zdaněním a úroky. Dalšími užitými hodnotami ve vzorcích je čistý zisk ČZ, aktiva A a zisk Z. Pro stanovení rizik a požadované výnosnosti vlastního kapitálu byla použita Ministerstvem průmyslu a obchodu metoda INFA. Výše alternativního nákladu vlastního kapitálu re se potom vypočítá jako součet bezrizikového výnosového procenta rf a rizikové přirážky RP, která se stává z rizikové přirážky za finanční strukturu finanční stabilitu cií

, za podnikové riziko

,

a velikost podniku či likviditu ak-

. Pro podrobný postup výpočtu viz finanční analýzy MPO. (Finanční analýza

podnikové sféry 2013, MPO, 2014, online) Pro výpočet ukazatele EVA byly použity data uveřejňované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Data obsahují zjednodušené rozvahy, výkazy zisků a ztrát, vlastní propočty a analýzy souhrnně za jednotlivá odvětví, členěné dle klasifikace CZ-NACE. Především bylo využito již spočtených ukazatelů ROE a re a stavové hodnoty vlastního kapitálu. V datech MPO nejsou zahrnuty veškeré subjekty působící na českém trhu, nýbrž všechny velké podniky a reprezentativní výběr středně velkých podniků. Malé podniky se v datech prakticky nevyskytují. Výsledky tak mohou být mírně zkreslené. (Finanční analýza podnikové sféry 2013, MPO, 2014, online) Interpretace výsledků ukazatele EVA je následující. Pokud je EVA větší jak nula, podnik tvoří přidanou hodnotu. V případě, že je EVA rovna 0, výnosnost investovaného kapitálu je rovna nákladům na jeho pořízení. A pokud je hodnota EVA záporná, investice resp. podnik je ztrátový. (Marinič, 2008, s.39-42)

2.2

Dotazníkové šetření

Pro účely komparace jednotlivých odvětví a také pro obecná doporučení franchisorům a franchisantům bylo prováděno dotazníkové šetření. Dotazník byl určen všem franchisorům resp. master-franchisantům, dceřiným společnostem a regionálním zástupcům

Metodika

45

působícím na českém franchisovém trhu. Dotazník byl sestaven z celkem 24 otázek. První otázka byla filtrační, dotazník tak vyžadoval vyplnění pouze po franchisorech nebo master-franchisantech nebo regionálních zástupcích anebo dceřiných společnostech. Celkem bylo v dotazníku 15 otázek uzavřených (1 x dichotomická, 14 x výběrová), 3 otázky polouzavřené (2 x výběrová a 1 x výčtová otázka s doplněním možnosti „jiné“) a 6 otázek otevřených. Cílem bylo zjistit jednotlivé charakteristiky franchisových systémů v odvětvích jako například množství zkušeností před spuštěním franchisingu v ČR, obsah franchisového balíku, výše poplatků, počet franchisantů atd. Šetření probíhalo v období od 12. 11. 2014 do 5. 12. 2014. Dotazník byl rozeslán celkem 169 společnostem. Kontakty byly získány díky „katalogu franšíz“ na stránkách franchising.cz, seznamu členů ČAF, poskytnutým informacím společností Profit system a vlastnímu šetření. Z celkového počtu oslovených se 6 společností vyjádřilo, že franchisy v současnosti neposkytují, a 14 společností výslovně odmítlo vyplnění s odvoláním na obchodní tajemství. Celkem nakonec vyplnilo 68 subjektů, na základě poskytnutých dat však muselo být pět z nich vyloučeno z výzkumu, protože zatím nemají žádného franchisanta na českém trhu. Celkem 14 formulářů bylo vyplněno pouze částečně (bez právní formy, průměrných výnosů a nákladů, či jiných údajů) a 4 anonymně. Dotazník

byl

nejdříve

dvakrát

rozeslán

emailem,

následně

bylo

přistoupeno

k telefonickému sběru dat. Po ukončení sběru dat, byla nejdříve provedena analýza získaných dat, následně došlo k jejich vzájemné komparaci a konfrontaci odvětví. Na závěr byla provedena syntéza dat a informací z nich získaných, když byly vytvářeny obecné doporučení a nacházeny obecné trendy. Z každého odvětví vyplnili alespoň dva poskytovatelé franchis. Podíl vyplnění na každém odvětví představoval průměrně 42 %. Bohužel nebyl získán vzorek nadpoloviční většiny firem, nicméně získaná data jsou považována za významná a má se za to, že dokážou přiblížit situaci franchisingu na českém trhu.

46

Tab. 4

Metodika

Podíl respondentů na celkovém počtu oslovených dle odvětví

Předmět podnikání Služby pro cestovní ruch Realitní služby Bankovní a finanční služby Vzdělávání Automoto Bydlení a stavba Oděvy, obuv, móda a doplňky Zdraví, krása, kosmetika a fitness Potraviny Gastronomie Speciální Suma Zdroj: Vlastní šetření v roce 2014

Počet vyplněných dotazníků 2 3 3 8 3 6 4 15 8 12 4 68

Celkem ve skupině franchisových systémů 4 8 9 13 7 13 20 31 19 24 15 163

Vyplnilo % z celku 50,00 % 37,50 % 33,33 % 61,54 % 42,86 % 46,15 % 20,00 % 48,39 % 42,11 % 50,00 % 28,57 % 41,98 %

Vzhledem k tomu, že vlastní šetření probíhalo na konci roku 2014 a průzkum společnosti Profit systém je uváděn k 31. 12. 2013, může docházet k jistým odchylkám. Navíc je pravděpodobné, že se při vlastním šetření nepovedlo pokrýt celý franchisový trh a některé systémy nebyly vůbec identifikovány.

Praktická část

47

3 Praktická část 3.1 3.1.1

Obecné charakteristiky franchisového trhu v ČR Vývoj počtu franchisových systémů

Dle provedeného průzkumu společností Profit system franchise services bylo k 31. 12. 2013 zjištěno celkem 219 franchisových systémů. Aby mohly být systémy zařazeny do statistiky, musely vykazovat určité charakteristiky, jako provozování činnosti na území České republiky a alespoň jeden franchisant v systému. Franchising Report Česká republika, jak byl výzkum nazván, prováděla společnost Profit system již čtvrtým rokem. V roce 2010 bylo v ČR identifikováno celkem 150 franchisových systémů. O rok později, v roce 2011, jich bylo již 168 (růst o 12 %). V roce 2012 se uskutečnil největší nárůst celkového počtu systémů za zjišťovaná období, vzniklo více než 32 systémů a na trhu tak působilo celkem 200 franchisových systémů (růst o 19 %). Na konci roku 2013 bylo zaznamenáno celkem 219 franchisových systémů, což představovalo nárůst o 9, 5 % oproti předchozímu roku.

Obr. 2 Počet franchisových systémů v České republice v jednotlivých letech Zdroj: Franchising Report Česká republika 2011 a 2013, Profit system franchise services, 2012, 2014; vlastní predikce možného vývoje * Jedná se pouze o velmi hrubý odhad vzhledem k nedostatku historických dat.

Přestože Franchising Report je sestavován až od roku 2010, jsou jisté informace i o předešlých letech. Například v roce 2003 mělo působit na trhu cca 90 franchisových

Praktická část

48

systémů a v roce 2007 již 131. Také bylo zjištěno, že v roce 2011 se uskutečnil největší nárůst celkového počtu fungujících systémů od roku 1990. Jak bylo zmíněno výše, tento růst byl překonán v roce 2012. (Profit system franchise services, 2012) 3.1.2

Podíl zahraničních franchisových systémů na českém trhu

Kromě vývoje počtu franchisových systémů dochází také k významným změnám ve složení zahraničních a českých systémů na českém trhu. Dle výzkumu Franchising Report je stále běžnější pro české podnikatele využívat franchisového způsobu podnikání. A ač zde působí velké množství zahraničních franchisorů, mnohdy patřících mezi největší franchisory na českém trhu, v počtu systémů se situace již obrátila. V roce 2013 byl poměr 39, 7 % zahraničních oproti 60, 3 % českým subjektům. Zatímco v roce 2010 byl poměr téměř roven.

Obr. 3 Původ franchisových systémů na českém trhu Zdroj: Franchising Report Česká republika 2013, Profit system franchise services, 2014

Pravděpodobně nebude žádným překvapením fakt, že nejčastější zemí původu zahraničních konceptů jsou Spojené státy americké, kde i tato forma podnikání vznikla. Větším překvapením už však může být množství italských konceptů na českém trhu. Celkem k 31. 12. 2013 na českém trhu působilo 14 amerických a 14 italských systémů. (Prrofit system franchise services, 2014)

Praktická část

49

Obr. 4 Původ zahraničních systémů působících v ČR Zdroj: Franchising Report Česká republika 2013, Profit system franchise services, 2014

Jak je možné si všimnout v tabulkách v kapitole Přílohy, dle vlastního šetření bylo zjištěno, že americké společnosti zde přinášejí franchisové systémy zaměřené převážně na gastronomii (výhradně sítě rychlého občerstvení) a realitní služby. Naproti tomu italské značky ovládají odvětví módy. Zatímco Maďarsko působí na českém franchisovém trhu pouze v odvětví potravin, německé systémy můžeme nalézt napříč odvětvími (stavebnictví a bydlení, móda, pojišťovací služby, vzdělávání, autopůjčovna a autoservis). Slovenské franchisové koncepty expandovaly na český trh do odvětví gastronomie a realit. Mimo to zde působí také anglické, dánské, francouzské, japonské, kanadské, kyperské, nizozemské, polské, portugalské, rakouské, španělské a švédské koncepty. České koncepty v poměru k zahraničním převažují v oblasti potravin, krásy, zdraví, kosmetiky a fitness, gastronomie, stavebnictví a bydlení. Největší podíl zastupují české koncepty především v potravinářství (cca 79 % české koncepty) a službách pro krásu, zdraví a fitness (cca 76 % české koncepty). Naopak nejmenší procentní zastoupení mají české koncepty v oblasti realit (cca 22 % české koncepty) a módy (cca 26 % české koncepty). Ze zkoumaných odvětví byl zjištěn vždy alespoň jeden český koncept v každém z odvětví.

Praktická část

50

3.1.3

Stáří franchisových systémů

Jak již bylo zmíněno v kapitole Historie, franchising přišel na český trh v roce 1991, tedy nejstarší systém může mít maximálně 24 let. Díky dotazníkovému šetření bylo zjištěno, že po 21-24 let působí v ČR okolo 8 % franchisových systémů. Navíc z šetření také vyplývá, že s ubývajícím počtem let systémů narůstá jejich množství. Franchisových konceptů starých 11-20 let se v České republice vyskytuje přibližně 12, 5 %. Koncepty staré 6-10 let jsou zde přibližně ve 28, 5 % případů a koncepty staré 2-5 let již ve 32 % případů. Překvapivě množství systémů, které jsou na českém trhu méně než 2 roky, bylo pouze 19 %.

Obr. 5 Doba, po kterou na českém trhu působí jednotlivé franchisové systémy Zdroj: Vlastní šetření

Pokud se podíváme na stáří franchisových systémů v jednotlivých odvětvích, nejstarším odvětvím je dle šetření gastronomie a potravinářství. V závěsu následovalo odvětví automoto a vzdělávání. Například McDonald´s otevřel svou první pobočku v ČR v roce 1992, Dobrá čajovna a hudební škola Yamaha v roce 1994. Naproti tomu jako nejmladší odvětví se zdá bankovnictví a finanční služby. Například společnost Expense Reduction Analysts zaměřující se na optimalizaci nákladů spustila franchising v ČR až v roce 2011 a společnost Partners poskytující finanční poradenství v roce 2012.

Praktická část

3.1.4

51

Zkušenosti systémů před vstupem na český franchisový trh

Jedním z cílů dotazníkového šetření bylo zjistit, po jak dlouhé době testování konceptů společnosti přistupují k franchisingu na českém trhu. Dle vlastního šetření nejčastěji firmy daný koncept testují 11 a více let než vstoupí na český franchisový trh (33 % respondentů). Je ale i velké množství systémů, které spouštějí franchisingovou síť ve stejný rok jako vlastní podnikání (27 % systémů). Celkem 50 % respondentů testovalo svůj koncept alespoň 4 roky.

Obr. 6 Vstup na franchisový trh v ČR po určité době užívání konceptu na trhu Zdroj: Vlastní šetření

Jedním z dalších faktorů charakterizující množství zkušeností před založením franchisového systémů je množství provozujících vlastních poboček22. Respondenti byli dotazováni jak na počet poboček ve všech zemích, tak na počet poboček v ČR před jejich spuštěním franchisingu v České republice. Můžeme tak usuzovat, zda je pro franchisora důležité získat nejdříve určité zkušenosti z místního trhu a otestovat koncept, nebo upřednostňuje rychlý vstup na trh. Obecně mají společnosti vždy několik vlastních poboček, než spouštějí franchising, ale není to pravidlem. Nejobvyklejší je, dle dotazníkového šetření, mít 1 vlastní pobočku (28, 6 % systémů), 16 a více poboček (27 % systémů), nebo 2-4 pobočky (24 % systémů). Pouze jedna společnost uvedla, že spustila franchising a neměla žád22

Pro tyto účely je uvažováno jako vlastní pobočky, ty spadající pod franchisora, master-franchisanty a dceřiné společnosti.

Praktická část

52

nou fungující vlastní pobočku. O to zajímavější je, že ani v současnosti žádnou neprovozuje. Jedná se o společnost zabývající se individuálním kruhovým tréninkem. Zahraničních společností, které vstoupily na český franchisový trh aniž by měly vlastní pobočku v České republice, bylo celkem 33 %. Vzhledem k tomu, že zahraniční franchisy v převážné většině případů využívají pro vznik české franchisové sítě prostředníků (master-franchisantů 83 %, regionálních zástupců 5, 5 %), kteří se pohybují na tuzemském trhu delší dobu, nemusí být potřeba ozkoušení systému v ČR považována za nezbytnou. Někteří zahraniční franchisoři naproti tomu upřednostňují určitou dobu pro testování konceptu a zaučení master-franchisanta. Dle dotazníkového šetření zahraniční společnosti spustily franchising v ČR a měli přitom zde 1 vlastní pobočku (27, 7 % systémů), 2-4 pobočky (16, 7 % systémů), 5-15 poboček (16, 7 % systémů) a 16 a více poboček (5, 6 % systémů).

Obr. 7 Vlastní pobočky celkem při zahájení franchisingu v České republice (vlevo). Vlastní pobočky zahraničních systémů v České republice při zahájení franchisingu na českém trhu (vpravo). Zdroj: Vlastní šetření

3.1.5

Počet vlastních vs.franchisových poboček, počet franchisantů Dle průzkumu Franchising Report Česká Republika 2013 bylo zjištěno, že v roce

2013 působilo v České republice celkem 219 franchisorů resp. master-franchisantů, kteří provozovali v souhrnu 5 781 poboček, v přepočtu na jednoho franchisora okolo 26-ti poboček. Celkem bylo na českém trhu zjištěno 4 966 franchisantů, kteří měli celkem 6 152 poboček. Což tedy znamená 1 až 2 pobočky na franchisanta. Z toho můžeme

Praktická část

53

usoudit, že není typické, aby si franchisant otevřel více než jednu pobočku. Průměrné množství franchisantů na jeden franchisový systém je přitom cca 23 franchisantů. Velice důležitým poznatkem je, že díky franchisingu majitelé systému v roce 2013 rozšířili své pobočky více jak o dvojnásobek (54, 5 poboček na franchisora). Za zkoumané období si lze povšimnout, že dochází k neustálému růstu počtu franchisových poboček bez větších výkyvů. Počet franchisantů se také rok od roku zvyšuje. Ta sledované období se nárůst počtu franchisantů uskutečňuje se stále menšími rozdíly než v předchozím roce. Z průzkumu vyplývá, že v roce 2013 klesl počet vlastních poboček. Vzhledem k tomuto faktu a k tomu, že vzrostl počet franchisových poboček, se lze domnívat, že franchisoři prodali své zavedené pobočky franchisantům, případně ukončili jejich provoz. Příkladem může být Česká pošta, která postupně převádí většinu svých vlastních poboček na franchisové partnery (Přeměna České pošty, Profit system franchise services, 26. 11. 2014, online).

Obr. 8 Podíl vlastních a franchisových poboček, počet franchisantů Zdroj: Franchising Report Česká republika 2013, Profit system franchise services, 2014

3.1.6

Právní formy franchisorů a master-franchisantů

V rámci vlastního průzkumu byla zkoumána právní forma franchisorů či masterfranchisantů, resp. dceřiných společností, kteří na českém trhu poskytují franchisovou licenci. Z celkového počtu 163 zjištěných systémů má 114 společností českou právní formu společnost s ručením omezeným – s. r. o. (69, 9 % systémů). Druhou nejpočet-

Praktická část

54

nější skupinou jsou subjekty podnikající jako česká akciová společnost – a. s. (16, 6 % systémů). Bylo zjištěno celkem 4, 9 % živnostníků na českém franchisovém trhu, ti podnikají převážně v odvětví krása, zdraví, kosmetika a fitness a v odvětví vzdělávání, a jeden státní podnik – s. p. Mimo to se objevuje i několik subjektů se zahraniční právní formou - evropská akciová společnost (SE), britská společnost s ručením omezeným (Ltd.), nizozemská společnost s ručením omezeným B. V., polská akciová společnost (SA), polská společnost s ručením omezeným (Sp. Z. o. o.) a portugalská společnost s ručením omezeným (Lda.). Zahraniční právní formy většinou odpovídají zemi původu franchisové koncepce. Britská právní forma Ltd. se používá i u jiných než britských konceptů, lze se s ní setkat i u konceptů, které pocházejí ze třetích zemí se sídlem mimo Evropskou unii. Dalo by se tedy předpokládat, že společnosti z jiného než členského státu EU volí jako svého master-franchisanta pro evropský trh společnost z Velké Británie. Toto rozhodnutí může být přisuzováno především snazší komunikaci mezi partnery. Společnosti z Velké Británie zastupují především americké a kanadské franchisory.

Obr. 9 Složení právní formy poskytovatelů franchisy v České republice Zdroj: Vlastní šetření

3.1.7

Benefity franchisového balíku

Jak si lze povšimnout v Obrázku č. 9, franchisoři nabízejí velké množství dodatečných služeb jako součást franchisového balíku. Dle vlastního šetření všichni franchisoři nabízejí vybavení prodejny v rámci zakoupené licence a placené zvlášť, a design oblečení

Praktická část

55

personálu. Mezi další nejčastěji nabízené benefity (nad 70 % respondentů) patří dle dotazníkového šetření franchisový manuál, software (účetní, pokladní ad.), vstupní zaškolení, finanční analýzy, zpracování účetnictví a logistický systém (vztahy s distributory, slevy u distributorů atd.). Nad 50 % respondentů dále poskytuje průběžná školení, manažerské poradenství, konzultace, polotovary či produkty a jiné suroviny, marketing a webové stránky.

Obr. 10 Benefity franchisového balíku poskytované franchisorem Zdroj: Vlastní šetření

Možným překvapením může být, že franchisový manuál, který je dle odborné literatury mnohdy považován za nezbytnou součást, je poskytován přibližně 81 % franchisorů. Ze zkoumaného vzorku manuál neposkytuje 12 systémů (3 x Zdraví, krása, kosmetika a fitness, 3 x Automoto, 3 x Bydlení a stavba, 1 x Oděvy, obuv, móda a doplňky, 1 x realitní služby). Kromě toho byla ještě jedena z hypotéz vyvrácena. A to že marketing je zajišťován téměř všemi franchisory. Dle dotazníkového šetření poskytuje marketingové služby pouze 67 % respondentů, public relations již jen 52 % respondentů.

Praktická část

56

Kromě předem uvedených možností mohli respondenti doplnit služby, které dále poskytují. Jeden ze systémů uvedl garanci návratnosti a pokuty pro franchisora (kosmetické služby). Dále doplnil jeden franchisor věrnostní systém, mobilní aplikace a IT podporu (gastronomie). Technologie byly uváděny také na realitním trhu. A jeden ze systémů pořádá teambuildingové akce pro své franchisanty (bydlení a stavba).

3.2

Struktura odvětví franchisingu

Struktura odvětví na českém franchisovém trhu je poměrně vyrovnaná. Žádné z odvětví není zastoupeno výrazně větším počtem franchisových konceptů než jiné. Nejpočetnější jsou však odvětví potravinářství (13, 24 % systémů), gastronomie (11, 87 % systémů), zdraví a krásy (12, 33 % systémů), realitních služeb a módy (10, 5 % systémů). Naopak nejméně početnou skupinu představují produkty pro děti. Ty však většinou představují buď vzdělávací služby, oblečení či sportovní vyžití. Jedná se tedy spíše o podskupinu jiných odvětví. Druhou nejméně početnou skupinou a jak bylo zmíněno výše i nejmladší skupinou je odvětví bankovních a finančních služeb. Celkem v roce 2013 působilo na českém trhu 121 franchisových systémů zaměřených na služby (55 %) a 98 zaměřených na obchod (45 %). Služby pravidelně převyšují obchod ve franchisingu na českém trhu.

Praktická část

57


Tab. 5

Odvětví

Počet franchise

Podíl v %

Gastronomie

26

11,87

Potraviny

29

13,24

Zdraví, krása, kosmetika a fitness

27

12,33

Vzdělávání

9

4,11

Bankovní a finanční služby

7

3,20

23

10,50

9

4,11

Oděvy a obuv

24

10,96

Bydlení a stavba

11

5,02

Automoto

10

4,57

5

2,28

8

3,65

12

5,48

19

8,68

Realitní služby Služby pro cestovní ruch

Produkty pro děti

23

Obchodní služby (B2B) 25

Služby různé

Maloobchod různé

26

24

Celkem 219 100 Zdroj: Franchising Report Česká republika 2013, Profit system franchise services, 2014

Při porovnání s celkovým českým trhem si lze všimnou absence některých odvětví. Například zemědělství, lesnictví a rybářství, těžebního průmyslu, většiny zpracovatelského průmyslu27, činností souvisejících s odpady a zásobováním vodou, energetika, doprava a skladování, informační a komunikační, právní, účetní, architektonické a inženýrské činnosti, marketingové agentury, lékařství, veterinářství a stomatologie, činnost heren a kasin a podobně. Dle § 2 a § 3, živnostenského zákona28 je většina těchto povolání označena jako povolání nespadající pod režim živnostenského zákona. Z toho lze usuzovat, že franchising není vhodný pro odvětví vyžadující pro jejich výkon

23

Ve vlastním šetření součástí odvětví vzdělávání, fitness a móda. Ve vlastním šetření součástí odvětví služby pro cestovní ruch, speciální služby a obchod. 25 Ve vlastním šetření součástí odvětví automoto (myčky aut), bydlení a stavba (stěhování), speciální. 26 Ve vlastním šetření součástí odvětví speciální služby a obchod. 27 Zpracovatelský průmysl se někdy objevuje ve formě výrobků vyráběných franchisorem, které je franchisant povinen odebírat – potraviny, drogistické výrobky, oděvy, nábytek.. 28 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 24

Praktická část

58

speciální autorizační zkoušky, veřejnoprávní oprávnění a určité nepřenositelné znalosti a dovednosti.

Obr. 11 Zastoupení franchisových konceptů v odvětvích Zdroj: Franchising Report Česká republika 2013, Profit system franchise services, 2014

3.2.1

Hodnocení odvětví dle velikosti konkurence

Z dostupných informací se jeví jako odvětví s nejvíce konkurenty na českém franchisovém trhu odvětví gastronomie, potravinářství, zdraví, krásy, kosmetiky a fitness, realitních služeb a módy. Tyto odvětví nebudou dále analyzovány. Výše uvedená odvětví nazvané jako produkty pro děti, obchodní služby B2B, služby různé a maloobchod různé jsou ve vlastním šetření zařazeny do jiných odvětví, do kterých se dle předmětu podnikání nejvíce hodily. Jejich analýza bude tedy součástí jiných odvětví. Odvětvová analýza se bude tedy zaměřovat na odvětví vzdělávání, bankovních a finančních služeb, služeb pro cestovní ruch, bydlení a stavba a automoto. Pro srovnání s většími odvětvími dojde ke zkoumání také gastronomie jako nejstaršího českého franchisového odvětví. Skupina speciálních franchisových systémů nebude níže analyzována, protože zahrnuje zatím rozvíjející se odvětví, která mají nyní ve většině případů pouze jednu franchisovou síť. Jde tedy o data získaná dotazníkovým šetřením, které nedokážou reprezentovat celou tuto skupinu podniků.

Praktická část

3.2.2

59

Gastronomie

Odvětví gastronomie je v CZ-NACI řazeno pod sekci I do kategorie 56 – Stravování a pohostinství. V rámci franchisového trhu bylo zjištěno celkem 9 fast foodů, 6 restaurací a hospod, 3 ovocné bary, 3 kavárny, čajovna a specializovaná zařízení (automat na hranolky, rozvoz pizzy). Gastronomie je jedním z nejpočetnějších odvětví franchisingu v ČR (viz kapitola Struktura odvětví franchisingu). Počet franchisantů a poboček V dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že pouze 1 systém má jen jednoho franchisanta (rozvoz pizzy – 6 let franchisingu v ČR). Ostatní koncepty operují na trhu s minimálně 4 franchisanty, maximálně však s 20 franchisanty. Na jednoho franchisora v průměru připadá téměř 11 franchisantů. Za posledních pět let přitom předčasně ukončil provoz právě 1 franchisant (50 % systémů), žádný franchisant (30 % systémů), 2-5 franchisantů (20 % systémů). Lze tedy soudit, že v tomto odvětví nedochází často ke krachu franchisanta či jiným neshodám mezi ním a systémem. Z komparace množství předčasně ukončené spolupráce a počtu franchisantů v současnosti nevyplývá žádná závislost. Stejně tak u porovnání množství předčasně ukončené spolupráce a stáří franchisových systémů nebyl nalezen žádný významný vztah. Většina systémů v tomto odvětví má více franchisových poboček než franchisantů. To znamená, že někteří provozují více než jednu pobočku tzv. multi-franchising. Průměrně připadá na jednoho franchisanta 1, 8 poboček. Pouze u jednoho systému bylo zjištěno, že každý franchisant má jen jednu pobočku (síť restaurací). V tomto případě, vzhledem k množství franchisantů (celkem 15), lze předpokládat, že otevření více poboček je franchisorem zakázáno. Majitel franchisy může usilovat o zachování vysoké exkluzivity těchto luxusních restaurací. To potvrzuje i poměrně vysoký vstupní poplatek, jakož i požadavky na počáteční investici, které mohou splnit jen vysoce schopní investoři. U všech ostatních systémů v tomto odvětví je pravděpodobně právo na otevření více poboček ponecháno franchisantům, protože každý ze systémů má alespoň jednoho franchisanta s více než jednou pobočku.

Praktická část

60

Celkem 3 systémy již nemají vlastní pobočky v České republice, ačkoliv při zahájení franchisingu v ČR je zde měli. Z toho pouze jeden systém je zahraniční. Lze se domnívat, že pobočky byly převedeny na franchisové nebo úplně uzavřeny a franchisor se zaměřil pouze na vedení franchisantů. I to je důkazem, že franchising v tomto odvětví dobře funguje. Všichni ostatní franchisoři provozují alespoň 2 vlastní pobočky. Dokonce většina jich provozuje více jak 14. Přesto množství franchisových poboček obvykle převažuje počet vlastních (v 70 % systémů). Základní charakteristiky počtů franchisantů a poboček.

Tab. 6

Základní charakteristiky V průměru připadá 11 franchisantů na systém. V průměru připadá na jednoho franchisanta 1, 8 franchisových poboček. V průměru připadá téměř 20 franchisových poboček na systém. 36 % systémů nezaznamenalo za posledních 5 let předčasné ukončení spolupráce. Celkem 45 % zaznamenalo ukončení spolupráce 1 krát. Zdroj: Vlastní šetření

Poplatky Rozdělení výše jednorázového vstupního poplatku za licenci se jeví v tomto odvětví jako různorodé. Jeden z respondentů tento poplatek nevyžaduje vůbec (síť čajoven). To může být způsobeno tím, že má podmíněno odebírání surovin od franchisora, který tak vydělává na tržbách z prodeje. Odběr polotovarů a surovin se však objevoval u většiny dalších společností v odvětví, které tento poplatek ale vyžadují. Nejčastěji účtovaným jednorázovým poplatkem byla zjištěna výše nad 50 tisíc avšak do 100 tisíc Kč (27, 3 % systémů) a nad 100 tisíc avšak do 300 tisíc Kč (27, 3 % systémů). U výše pravidelného poplatku se respondenti shodli alespoň ve způsobu jeho určení. Všichni jej stanovují jako procento z tržeb. Ale jeho výše je opět velmi rozmanitá. Všichni respondenti poplatek vyžadují. Nejčastěji je pravidelný poplatek stanoven ve výši do 2 % z tržeb (27, 3 % systémů). Marketingový poplatek byl opět ve všech případech určen procentuálně. Celkem 27, 3 % respondentů jej nevyžaduje, přesto marketing a ve většině případů i public relations zajišťují. Ostatní systémy nejčastěji účtují poplatek 2, 1-4 % z tržeb (27, 3 %).

Praktická část

Tab. 7

61

Struktura poplatků v gastronomii Poplatek

poplatek není účtován 1-50 000 Kč 50 001-100 000 Kč 100 001-300 000 Kč 300 001-500 000 Kč 500 001-800 000 Kč 800 001-1 000 000 Kč 1 000 000 Kč a více Zdroj: Vlastní šetření

jednorázový 9,09 % 0,00 % 27,27 % 27,27 % 0,00 % 18,18 % 0,00 % 9,09 %

poplatek není účtován 0,1-2 % z tržeb 2,1-4 % z tržeb 4,1-7 % z tržeb 7,1-10 % z tržeb 10,1-15 % z tržeb

pravidelný 0,00 % 27,27 % 18,18 % 18,18 % 18,18 % 9,09 %

marketingový 27,27 % 18,18 % 27,27 % 18,18 % 0,00 % 0,00 %

Byla zkoumána závislost vstupního poplatku na stáří systémů, množství franchisantů a franchisových poboček, době návratnosti. Žádný vztah však nebyl potvrzen. Zdá se však, že franchisoři požadující vyšší vstupní poplatky, poskytují jako protihodnotu delší dobu platnosti smlouvy. Při zkoumání závislosti výše pravidelného poplatku nebyl potvrzen vztah s množstvím franchisantů, ani stářím systémů. Mírný vztah byl nalezen u množství franchisových poboček. Čím více je franchisových poboček, tím většinou roste i pravidelný poplatek. Navíc franchisy ze Spojených států vždy účtují střední výši tohoto poplatku, spíše s tendencí k vyšším hodnotám oproti českým respondentům. Při zkoumání doby návratnosti si lze povšimnout, že u systémů s vyššími pravidelnými poplatky je doba návratnosti vždy 1-2 roky, oproti ostatním, které mají většinou 3-5 letou návratnost. Nezdá se, že by se výše pravidelného poplatku měnila dle výše vstupního. Pouze 30 % franchisorů vyžaduje po franchisantech kauci, jako jistotu platební schopnosti. Jedná se o ovocné bary a síť restaurací, jejíž investice je kapitálově velmi náročná. Jako další poplatky byly uvedeny jedním systémem dodatečné poplatky za hudební obsah (jukebox) a za mimořádný provozní audit. Jiné další poplatky nejsou účtovány. Výše počáteční investice, doba návratnosti, provozní VH Hodnoty počáteční investice v rámci odvětví dosahují různorodých výši. Nejčastěji se pohybovaly investice dle dotazníkového šetření mezi 500 001 až 1 500 000 Kč (u 40 %

Praktická část

62

systémů). Její výše přesáhla i hranici 5, 5 miliónu Kč (20 % systémů). Doba návratnosti je převážně 3-5 let. Průměrné roční tržby franchisantů se pohybují okolo 9, 5 mil Kč dle respondentů a průměrné roční provozní náklady okolo 5, 3 mil Kč. Roční provozní výsledek hospodaření byl zjištěn ve výši cca 4, 17 mil Kč. Tab. 8

Struktura počáteční investice a doby návratnosti v gastronomii

Počáteční investice do 500 000 Kč 500 001-1 500 000 Kč 1 500 001-2 500 000 Kč 2 500 001-3 500 000 Kč 3 500 001-4 500 000 Kč 4 500 001-5 500 000 Kč 5 500 001 Kč a více Zdroj: Vlastní šetření

Četnost systémů 0,00 % 40,00 % 10,00 % 20,00 % 0,00 % 10,00 % 20,00 %

Návratnosti investice

Typ systému

3-5 let, 3-5 let, 1-2 roky, 1-2 roky 1-2 roky 3-5 let, 3-5 let

2 x ovocný bar, čajovna, pizzerie anonym 2x kavárny

3-5 let 3-5 let, 6 a více

pohostinství restaurace, fast food

Hodnocení výkonnosti odvětví – EVA Ukazatel EVA vyšel v roce 2013 pro odvětví stravování a pohostinství v kladných číslech (240 mil. Kč), což tedy znamená, že podniky v tomto odvětví jako celek tvoří hodnotu pro své majitele resp. investory. Dokonce z časové řady dat za předchozí roky si lze povšimnout rostoucí tendence.

Obr. 12 Ekonomická přidaná hodnota v odvětví gastronomie Zdroj: Vlastní práce, data viz Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013, MPO, 2014, online

Praktická část

3.2.3

63

Vzdělávání

Vzdělávání je zařazeno v CZ-NACE do sekce P, kategorie 85 – Vzdělávání. Dle vlastního šetření bylo zjištěno celkem 13 franchisových systémů. Nejčastěji se objevovalo zaměření na jazyky (5 systémů) a kurzy pro děti, především předškolní vzdělávání (6 systémy). Mimo to zde fungují také franchisy zaměřené na kurzy hudby a matematiky. Počet franchisantů a poboček V rámci tohoto odvětví se pohybuje množství franchisantů na systém od 1 do 45 subjektů dle šetření. Přesto, že se jeví množství franchisantů nahodile, 50 % systémů operuje s 10 až 45 franchisanty, zbylých 50 % s 1-4 franchisanty. Průměrně je v odvětví 13 franchisantů na systém. K předčasnému ukončování smluv zde pravděpodobně moc nedochází. Za posledních pět let jen tři systémy z osmi zaznamenaly konec spolupráce. Šlo přitom o 1 subjekt, 2-5 subjektů a 6-10 subjektů, s kterými byla ukončena spolupráce. Že je v tomto odvětví méně ukončených partnerství může být dáno právě menším počtem franchisantů. Což potvrzuje i dotazníkové šetření. Například právě franchisový systém s extrémním počtem franchisantů – 45, zaznamenal 6-10 ukončení spolupráce. Navíc se na zkoumaném vzorku projevila závislost na stáří. Čím jsou systémy déle na franchisovém trhu v ČR mají více předčasně ukončených smluv. A vhledem k tomu, že za poslední 3 roky vzniklo celkem 50 % systémů, není v tomto odvětví mnoho zaznamenaných případů ukončené spolupráce. U sedmi systémů z osmi se vyskytuje vždy jedna pobočka na franchisanta. Průměrně připadá na jednoho franchisanta 2, 6 poboček. Je to dáno jedním systémem, jehož franchisanti v průměru mají téměř 5 poboček. Celkem polovina systémů má menší počet vlastních než franchisových poboček. Počet vlastních poboček nepřesáhl u jednotlivých systémů počet pět. Převážně jsou tedy koncepty rozšiřovány prostřednictvím partnerů.

Praktická část

64

Základní charakteristiky v odvětví vzdělávání

Tab. 9

Základní charakteristiky V průměru připadá 13 franchisantů na systém. V průměru připadá na jednoho franchisanta 2, 6 franchisových poboček. Při očištění extrému 1 franchisová pobočka na franchisanta. V průměru připadá více než 33,8 franchisových poboček na systém. Pouze 37,5 % systémů zaznamenalo za posledních 5 let předčasné ukončení spolupráce. Zdroj: Vlastní šetření

Poplatky Výše jednorázového vstupního poplatku bývá obvykle v tomto odvětví nízká, jak vyplývá z odpovědí respondentů. Naprostá většina účtuje poplatek do 50 tisíc Kč (62, 5 % systémů) nebo vůbec (0, 25 % systémů). Objevil se však jeden systém, který stanovuje poplatek ve výši nad 500 tisíc avšak do 800 tisíc Kč. Jedná se o zahraničního franchisora z USA. Mezi respondenty je zde sice množství dalších zahraničních subjektů, žádný ale ze Spojených států amerických. Všechny ostatní jsou původem z EU a jeden ze třetích zemí. Doba, pro kterou franchisor sjednává své smlouvy je stejná jako u ostatních systémů pouze na 1-5 let. Průběžný poplatek je nejčastěji stanovován jako procento z tržeb a obvykle ve výši 7, 1-10 % z tržeb (37, 5 % systémů). Pouze jeden z respondentů stanovuje poplatek pevnou částkou za měsíc. I zde je vidět u amerického konceptu vyšší hodnoty poplatku. Pokud se však podíváme na vztah výše pravidelného poplatku a původu systému, nebylo potvrzeno, že zahraniční subjekty jsou v tomto ohledu dražší. Marketingový poplatek převážně není vyžadován (62, 5 %). A v případě, že je, tak je stanoven na minimálních hodnotách. Pouze polovina systémů poskytuje marketingové služby a public relations jen jeden systém. Zajímavé je, že dva subjekty poplatek účtují, ale marketing ani PR neposkytují, poskytují pouze webové stránky. Americkým franchisorem není poplatek od svých členů požadován, přesto tyto služby zajišťuje.

Praktická část

Tab. 10

65

Struktura poplatků v odvětví vzdělávání Poplatek

poplatek není účtován 1-50 000 Kč 50 001-100 000 Kč 100 001-300 000 Kč 300 001-500 000 Kč 500 001-800 000 Kč 800 001-1 000 000 Kč 1 000 000 Kč a více

jednorázový 25,00 % 62,50 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 12,50 %

poplatek není účtován 0,1-2 % z tržeb 2,1-4 % z tržeb 4,1-7 % z tržeb 7,1-10 % z tržeb 10,1-15 % z tržeb 1-1 000 Kč za měsíc 1 001-2 000 Kč za měsíc 2 001-5 000 Kč za měsíc

pravidelný 0,00 % 0,00 % 12,50 % 12,50 % 37,50 % 25,00 %

12,50 %

marketingový 62,50 % 12,50 %

25,00 % 0,00 % 7,14 %

Zdroj: Vlastní šetřen

Při zkoumání vztahu doby platnosti smlouvy na jednorázových poplatcích nebyla žádná závislost potvrzena. Stejně tak ve vztahu k době návratnosti, počtu franchisantů a počtu jejich poboček, na stáří franchisových systémů, ani na době platnosti smlouvy nebyla potvrzena závislost a to jak jednorázového, tak pravidelného poplatku. Zahraniční systémy nejsou obecně dražší než české v odvětví vzdělávání, nicméně americká franchisa má převážně vyšší poplatky než je obvyklé v tomto odvětví. Kauce jako záruka před neplacením poplatků je požadována pouze jedním systémem, jedná se právě o již zmiňovaný americký koncept. Jeden z respondentů uvedl, že účtuje zvláštní poplatky za školení. Jeho pravidelný poplatek je 7, 1-10 % z tržeb, což nepatří k nejnižším. Výše počáteční investice, doba návratnosti, provozní VH Výše počáteční investice je odhadována u převážné většiny respondentů do 500 000 Kč (87, 5 %). Pouze jeden systém odhaduje náklady nad 2, 5 miliónu a do 3, 5 miliónu Kč, jeho odhadovaná doba návratnosti je 3-5 let. Průměrně je v odvětví nejčastěji odhadována návratnost 1-2 roky (62, 5 %), což koresponduje s nízkou potřebou počátečního kapitálu systémů. Průměrné roční tržby v odvětví dle respondentů jsou okolo 1, 7 mil Kč a provozní náklady okolo 0, 5 mil Kč. Průměrný roční provozní výsledek hospodaření byl stanoven na cca 1, 14 mil Kč.

Praktická část

66

Tab. 11

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví vzdělávání

Počáteční investice

do 500 000 Kč 500 001-1 500 000 Kč 1 500 001-2 500 000 Kč 2 500 001-3 500 000 Kč Zdroj: Vlastní šetření

Četnost systémů

Návratnosti investice

3-5 let,1-2 roky, 1-2 roky, 1-2 roky, 1-2 roky, do 1 87,50 % roku, 1-2 roky 0,00 % 0,00 % 12,50 % 3-5 let

Typ systému vzdělávání dětí, hudební škola, matematická škola, jazyková škola, 2 x předškolní vzdělávání, mateřská školka

předškolní vzdělávání

Hodnocení výkonnosti odvětví – EVA Ukazatel EVA v tomto odvětví dosahuje nevyrovnaných hodnot v rámci let. V roce 2011 došlo k velkému propadu o cca 10, 8 mld. Kč. O rok později se ukazatel EVA zlepšil o 11, 5 mld. Kč. A v roce 2013 došlo opět k mírnému poklesu. Za zkoumané období ale ukazatel nezasáhl do kladných hodnot. Po očištění o rok 2010, který se vychýlil z obvyklých hodnot, lze říci, že se ukazatel EVA v tomto odvětví pohybuje mezi 4 až -5, 4 mld. Kč. Výsledek je ale zkreslen společnostmi spadajícími v CZ-NACE do sekce Q – odvětví zdravotní a sociální péče, sekce R - kulturní, zábavní a rekreační činnost, sekce S – ostatní činnosti. A navíc hospodařením veřejného sektoru ve školství.

Obr. 13 Ekonomická přidaná hodnota v odvětví vzdělávání Zdroj: Vlastní práce, data viz Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013, MPO, 2014, online

Praktická část

3.2.4

67

Bankovní a finanční služby

Finanční a pojišťovací služby jsou řazeny v CZ-NACE do sekce K především do kategorie 66 – Ostatní finanční služby, a kategorii 65 – Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení. Bankovnictví lze naleznout v kategorii 64 – Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování. Poradenství potom v sekci M kategorii 70 – Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení, a 74 – Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti. Na českém trhu je minimálně 9 subjektů poskytujících franchisy v tomto odvětví, jak plyne z tabulek v Příloze. Jedná se o 3 společnosti se zaměřením na pojištění, 2 brokerské společnosti, 2 společnosti poskytující poradenství pro optimalizaci nákladů, 1 společnost poskytující finanční poradenství a 1 banka. Zajímavá je především odvaha UniCredit Bank provozovat franchising. Bankovnictví nepatří k typickým odvětvím tohoto druhu podnikání možná právě kvůli významnosti důvěry klientů vůči bance, které svěřují své finanční prostředky. Počet franchisantů a poboček Z výzkumu plyne, že firmy s finančním poradenstvím mají spíše větší množství franchisantů (okolo 40-ti). V průměru má každý systém necelých 31 franchisantů. Celkem 67 % respondentů tohoto odvětví neukončilo za posledních 5 let předčasně smlouvu se svými franchisanty. Jeden systém však zaznamenal dokonce 11 a více předčasné ukončení spolupráce. Jedná se o společnost, která jako jediná na franchisouvém trhu působí více jak 5 let a má pod sebou více jak 40 franchisantů. Tedy může být předpokládána částečná závislost předčasného ukončení na stáří a množství členů. Lze říci, že je obvyklé (67 % systémů), že má systém franchisanty s více jak jednou pobočkou. Celkem průměr na franchisanta je 1, 2 poboček. Co se týká množství vlastních poboček, tak 67 % respondentů má jen jednu pobočku v ČR pod vlastní správou. Bylo však zaznamenáno i 40 vlastních poboček jednoho franchisora. Průměr na systém je 14 poboček.

Praktická část

68

Základní charakteristiky v odvětví bankovních a finančních služeb.

Tab. 12

Základní charakteristiky V průměru připadá téměř 31 franchisantů na systém. V průměru připadá na jednoho franchisanta 1, 2 franchisových poboček. V průměru připadá více než 51 franchisových poboček na systém. 67 % systémů nezaznamenalo za posledních 5 let předčasné ukončení spolupráce. Zdroj: Vlastní šetření

Poplatky Z šetření nevyplývá žádný jednotný trend výše jednorázového poplatku pro celé odvětví. Avšak vstupní poplatek je obvykle u finančních poradenství nižší. Jedna z firem ho totiž nevyžaduje vůbec, druhá dotazovaná firma účtuje pouze 1-50 000 Kč. Firmy se zaměřením na optimalizaci nákladů mají naproti tomu pravděpodobně vyšší vstupní poplatky. Jeden respondent poskytující tyto služby totiž účtuje poplatek ve výši nad 800 tisíc do 1 mil Kč. Platnost smlouvy je ale prodloužena na 6-10 let oproti finančním poradenstvím. Výše pravidelného poplatku se u finančních poradenství již tak neshoduje. Jedna z firem jej vyžaduje ve výši 1-1000 Kč měsíčně druhá jako maximální hodnotu z nabízených procentuálních určení – 15, 1 % z tržeb a více. Firma na optimalizaci nákladů si drží svůj vyšší standard poplatků a účtuje poplatek ve výši 15, 1 % z tržeb a více. Podobný vztah jako u jednorázového poplatku se objevuje i u výše marketingového poplatku. Finanční poradci jej buď nevyžadují vůbec, nebo jen ve výši 0, 1-2 % z tržeb. Franchisa poskytující optimalizaci nákladů jej stanovuje jako 2, 1-4 % z tržeb. Tato společnost poskytuje marketing a vytváří webové stránky franchisantům. Finanční poradenství neposkytují marketing vůbec, ani nevytváří webové stránky pro partnery. Public relations poskytuje pouze společnost finančních poradců, která neúčtuje marketingový poplatek. Můžeme se tedy domnívat, že dotaz na obsah franchisového balíku byl špatně pochopen. A společnost, která účtuje marketingový poplatek, marketing poskytuje, avšak je právě zpoplatněn zvlášť tímto poplatkem a tak není považován za součást franchisového balíku.

Praktická část

Tab. 13

69

Struktura poplatků v odvětví finančních a bankovních služeb Poplatek

poplatek není účtován 1-50 000 Kč 50 001-100 000 Kč 100 001-300 000 Kč 300 001-500 000 Kč 500 001-800 000 Kč 800 001-1 000 000 Kč 1 000 000 Kč a více Zdroj: Vlastní šetření

jednorázový 33,33 % 33,33 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 33,33 %

pravidelný poplatek není účtován 0,1-2 % z tržeb 2,1-4 % z tržeb 4,1-7 % z tržeb 7,1-10 % z tržeb 10,1-15 % z tržeb 15 % z tržeb a více 1-1 000 Kč za měsíc

marketingový 33,33 % 33,33 % 33,33 %

66,67% 33,33%

Byl zjištěn možný vztah výše vstupního poplatku a množství franchisantů a souvztažně i jejich poboček. Lze tvrdit, že nižší vstupní poplatek přináší více franchisantů a jejich poboček. Vztah množství franchisantů a jejich poboček s pravidelným poplatkem však nebyl potvrzen. Nezdá se, že by byla výše vstupního poplatku závislá na stáří franchisy, ani na době návratnosti a době platnosti smlouvy. U pravidelného poplatku se jeví jistá závislost na stáří franchisové sítě, mladší franchisy mají vyšší pravidelný poplatek. Závislost na době návratnosti a výši vstupního poplatku už se ale nepotvrdila. Lze si všimnout, že společnost na optimalizaci nákladů firem, která měla vyšší poplatky, pochází z jiné země mimo EU a USA. Vztah výše poplatků na zemi původu tedy není vyloučen. Žádný z respondentů nevyžaduje od svých členů zaplacení počáteční kauce. Jako další speciální poplatky účtované franchisantům jedna ze společností uvedla poplatek za bankovní hardware, bankomat, nebo vkladomat. Výše počáteční investice, doba návratnosti, provozní VH Výše počáteční investice je odhadována u 67 % respondentů nad 500 tisíc avšak do 1, 5 mil Kč. Zbylých 32 % připadá na počáteční investici do 500 tisíc Kč. Doba návratnosti je odhadována 67 % subjektů na 1-2 roky, 33 % očekává návratnost za 3-5 let. Přitom průměrné tržby za rok se pohybují okolo 3, 7 mil Kč a roční provozní náklady plynoucí franchisantům z užívání licence okolo 1, 8 mil Kč. Roční provozní zisk byl vypočten na průměrnou hodnotu 1, 9 mil Kč.

Praktická část

70

Tab. 14

Struktura počáteční investice a doby návratnosti v odvětví finančních a bankovních služeb

Počáteční investice do 500 000 Kč

Četnost systémů Návratnosti investice 33,33 % 1-2 roky

500 001-1 500 000 Kč 1 500 001-2 500 000 Kč 2 500 001-3 500 000 Kč Zdroj: Vlastní šetření

66,66 % 3-5 let, 1-2 roky 0,00 % 0,00 %

Typ systému finanční poradenství optimalizace nákladů, finanční poradenství

Hodnocení výkonnosti odvětví – EVA Ukazatel EVA je u obou odvětví záporný po celé sledované období. Příznivějších hodnot však dosahuje odvětví, které pojímá brokerské společnosti, oproti podnikům poskytujícím optimalizace nákladů. V odvětví vedení podniků a poskytování poradenství byla hodnota EVA pro rok 2013 ve výši -27 393 miliónů Kč. V odvětví ostatních profesních, vědeckých a technických činností byla hodnota EVA vypočtena na -142 miliónů Kč.

Obr. 14 Ekonomická přidaná hodnota v odvětví finančních a bankovních služeb Zdroj: Vlastní práce, data viz Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013, MPO, 2014, online

Vzhledem k tomu, že se ve finančních statistikách MPO objevovala data pouze o nefinančních

podnicích,

byl

ukazatel

EVA

pro

sekci

K–

peněžnictví

a pojišťovnictví nahrazen informacemi z jiných statistik, které budou nyní stručně popsány. V době hospodářské recese došlo k posílení vlivu finančních institucí v ČR, jejich

Praktická část

71

podíl na celkové přidané hodnotě dosáhl za toto období nejvyšší hodnoty od poloviny 90. let. Pro rok 2012 byl zjištěn podíl peněžnictví a pojišťovnictví na HDP ve výši 4, 9 %. (ČSÚ, 2013, online) V roce 2013 se dařilo především hypotéčnímu trhu. Objem hypoték se dostal na rekordní hodnoty, celkem bylo sjednáno na českém trhu hypoték za 155, 8 mld. Kč. V meziročním srovnání vzrostl objem hypoték o 26, 7 %. Jedním z hlavních důvodů můžou být dlouhodobě nízké úrokové sazby. Většina úvěrů tak byla sjednána jako refinancování starší hypotéky. Refinancování se tak stalo významnou součástí peněžního trhu. (Analýza ekonomické situace ČR, MPO, 2014, online) 3.2.5

Služby pro cestovní ruch

Odvětví cestovního ruchu lze naleznout v kategorii 79 - Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti, a v kategorii 55 – Ubytování, a 56 – Stravování a pohostinství. Celkem byly v rámci franchisingu zjištěny 3 cestovní agentury a 1 síť hotelů. Počet franchisantů a poboček Rozdíl v počtu franchisantů byl v rámci dotazníkového šetření značný. Jeden franchisor má pod sebou 130 franchisantů a druhý master-franchisant pouze 2. Celkem vychází průměr 66 franchisantů na systém. Žádný z dotazovaných nezaznamenal předčasné ukončení smlouvy za posledních 5 let. Zajímavé je, že jeden systém má větší počet franchisantů než franchisových poboček. Důvodem může být provozování internetového prodeje zájezdů bez zřízení kamenné prodejny. Průměrně vychází 0, 85 poboček na franchisanta. Četnost vlastních poboček je velmi malá. Jedna z prodejen, ta s větším počtem franchisantů, má 4 vlastní pobočky. Druhá společnost pouze jednu. Žádný z dotazovaných franchisorů nemá v ČR větší počet vlastních poboček než počet franchisových.

Praktická část

72

Základní charakteristiky v odvětví cestovního ruchu

Tab. 15

Základní charakteristiky V průměru připadá téměř 66 franchisantů na systém. V průměru připadá na jednoho franchisanta 0, 85 franchisových poboček. V průměru připadá 56 franchisových poboček na systém. Žádný ze systémů nezaznamenal předčasné ukončování spolupráce za posledních 5 let. Zdroj: Vlastní šetření

Poplatky Ve výši poplatků nejsou respondenti jednotní. Systém s extrémním počtem franchisantů má však nižší či žádné tyto poplatky. Jednorázový vstupní poplatek jedna společnost nevyžaduje vůbec, druhá ve výši nad 300 tisíc do 500 tisíc Kč. Pravidelný poplatek má opět poměrně velké rozdíly, avšak v obou systémech je určován pevnou částkou za měsíc. Jeden subjekt požaduje 2 001-5 000 Kč za měsíc, druhý více jak 10 000 Kč za měsíc. Marketingový poplatek není jednou ze společností vůbec vyžadován, druhou je účtován ve výši 2 001-5 000 Kč za měsíc. Kauce je požadována pouze jedním z franchisorů, jedná se o levnější ze systémů. Tab. 16

Struktura poplatků v odvětví cestovního ruchu Poplatek

poplatek není účtován 1-50 000 Kč 50 001-100 000 Kč 100 001-300 000 Kč 300 001-500 000 Kč 500 001-800 000 Kč Zdroj: Vlastní šetření

jednorázový 50,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 50,00 % 0,00 %

poplatek není účtován 1-1 000 Kč za měsíc 1 001-2 000 Kč za měsíc 2 001-5 000 Kč za měsíc 5 001-10 000 Kč za měsíc 10 001 Kč a více za měsíc

pravidelný 0,00 % 0,00 % 0,00 % 50,00 % 0,00 % 50,00 %

marketingový 50,00 % 0,00 % 0,00 % 50,00 % 0,00 % 0,00 %

Vzhledem k tomu, že v tomto odvětví byli pouze dva respondenti, vztahy s jinými charakteristikami nelze většinou vyvozovat. Přesto se zdá, že levnější systém přitahuje větší počet franchisantů. A jednotlivé systémy si udržují výši poplatků odpovídající vstupnímu poplatku. Tedy každý ze systémů má buď všechny poplatky na nižší úrovni, nebo všechny na vyšší úrovni. Zajímavé je také, že společnost s nižšími poplat-

Praktická část

73

ky sjednává smlouvy na dobu neurčitou a druhá na 6-10 let. Opět se projevila teze, že zahraniční systémy požadují vyšší poplatky. V tomto případě se jedná o zemi mimo EU a USA. Výše počáteční investice, doba návratnosti, provozní VH Oba z respondentů odhadují výší počáteční investice do 500 tisíc Kč. Avšak odhad pro dobu návratnosti je rozdílný. Jedna společnost předpokládá návratnost do 1 roku, druhá za 3-5 let. Může to být důvodem vyšších poplatků, ale také nižšího zisku. V tomto odvětví vyplnil otázku tržeb a provozních nákladů pouze jeden z franchisorů. Odhadované tržby franchisantů se dle něj pohybují v rozmezí 5-10 mil. Kč, stejně jako očekávané průměrné provozní náklady. Tab. 17

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví cestovního ruchu

Počáteční investice do 500 000 Kč 500 001-1 500 000 Kč 1 500 001-2 500 000 Kč 2 500 001-3 500 000 Kč Zdroj: Vlastní šetření

Četnost systémů Návratnosti investice 100,00 % do 1 roku, 3-5 let 0,00 % 0,00 % 0,00 %

Typ systému 2 x cestovní agentura

Hodnocení výkonnosti odvětví – EVA V oblasti ubytovávání došlo v roce 2012 k jistému propadu, nicméně v průměru se hodnota pohybuje okolo -2, 5 mld. Kč, při absenci roku 2012. V roce 2013 byl ukazatel EVA u ubytovacích zařízení ve výši cca -2 miliardy korun. U cestovních agentur jsou informace pouze za poslední dva roky. V roce 2013 dosáhl ukazatel EVA výše 130 mil Kč. Cestovní agentury tedy přinášely zisk vyšší než náklady na vlastní kapitál.

Praktická část

74

Obr. 15 Ekonomická přidaná hodnota v odvětví cestovního ruchu Zdroj: Vlastní práce, data viz Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013, MPO, 2014, online

3.2.6

Bydlení a stavba

Odvětví nazvané bydlení a stavba ve franchisingu zahrnuje zejména prodej nábytku a jiného vybavení do bytů a domů. V rámci klasifikace CZ-NACE nalezneme toto odvětví s ohledem na franchising pod kategoriemi 46 – Velkoobchod, kromě motorových vozidel a 47 – Maloobchod, kromě motorových vozidel, dále v sekci M kategorii 71.1 – Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství, v sekci C kategorii 31 – Výroba nábytku, 23.3 – Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů a 16.2 – Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, v sekci L kategorii 68 – Činnosti v oblasti nemovitostí, v sekci N kategorii 81.2 – Úklidové činnosti, v sekci F kategorii 43 – Specializované stavební činnosti a kategorii 41 – Výstavba budov. V odvětví bydlení a stavba v rámci franchisingu existuje 13 společností dle vlastního šetření. Tyto systémy se zaměřují na výrobu a prodej dveří a zárubní (2 x), kuchyní (2 x), nábytku (2 x), barev, mobilních domů, stěhovací služby, úklidové služby a správu budov, výstavbu a opravy nemovitostí, prodej stavebních potřeb a potřeb do domácností.

Praktická část

75

Počet franchisantů a poboček Dle šetření mají systémy tohoto odvětví tendenci spíše (66, 7 % systémů) k menšímu množství franchisantů do 5 subjektů. Jsou tu ale i dva systémy s více jak 25 franchisanty (prodej nábytku a barev). Průměr je 15 franchisantů na systém. Předčasné ukončení smlouvy s 2-5 členy přitom mělo 50 % systémů. Ostatní systémy neměly žádné předčasné ukončení spolupráce. Dle šetření více franchisantů v systému znamená i více předčasně ukončené spolupráce. Stejně tak starší systémy mají více ukončení. U 50 % systémů vychází více jak jedna franchisová pobočka na franchisanta. Průměrně vychází 1, 35 poboček na franchisanta. Množství vlastních poboček se pohybuje většinou (u 66, 7 % systémů) do deseti. Zbylé dvě sítě mají nad 40 vlastních poboček. Nejvíce jich má systém s největším počtem franchisantů a franchisových poboček (prodej barev). Důvodem velkého zájmu franchisantů můžou být rozsáhlé vlastní zkušenosti, originalita projektu, ale také neúčtování poplatků. Základní charakteristiky v odvětví bydlení a stavba

Tab. 18

Základní charakteristiky V průměru připadá 15 franchisantů na systém. V průměru připadá na jednoho franchisanta 1, 35 franchisových poboček. V průměru připadá 20, 5 franchisových poboček na systém. 50 % respondentů zaznamenalo předčasné ukončování spolupráce s 2-5 subjekty. 50 % systémů nezaznamenalo předčasné ukončení spolupráce za posledních 5 let. Zdroj: Vlastní šetření

Poplatky Jako nejčastější výše vstupního poplatku (u 50 % systémů) se v šetření objevovalo 100 001-300 000 Kč. Přitom jedna třetina systémů tento poplatek nevyžaduje. Lze si tedy všimnout, že vstupní poplatky nejsou ve velkých výších. Pravidelný poplatek není vyžadován celkem v 50 % případů. Jedná se přitom většinou o stejné systémy, které nepožadují ani vstupní poplatek. Systémy, které jej účtují, se neshodují na výši poplatku. Všechny jej však určují jako procento z tržeb. Byly zjištěny tyto výše průběžného poplatku: 0, 1-2 % z tržeb, 2, 1-4 % z tržeb a 4, 1-7 % z tržeb.

Praktická část

76

Marketingový poplatek není vyžadován opět 50 % respondentů. Zde už ale nejde o stejné systémy, které nevyžadují ani vstupní poplatek. Franchisoři se neshodují na jeho určení ani ve výši tohoto poplatku. Dva subjekty účtují pevnou měsíční částku (ve výši 5 001-10 000 Kč a ve výši nad 10 000 Kč). Jeden subjekt účtuje 0, 1-2 % z tržeb. Dále je jedním systémem požadován poplatek na zapůjčení strojů a zařízení. Kauce není vybírána ani jedním systémem. Tab. 19

Struktura poplatků v odvětví bydlení a stavba Poplatek

poplatek není účtován 1-50 000 Kč 50 001-100 000 Kč 100 001-300 000 Kč 300 001-500 000 Kč 500 001-800 000 Kč

jednorázový 33,33 % 16,67 % 0,00 % 50,00 % 0,00 % 0,00 %

Poplatek není účtován 0,1-2 % z tržeb 2,1-4 % z tržeb 4,1-7 % z tržeb 5 001-10 000 Kč za měsíc 10 001 Kč a více za měsíc

pravidelný 50,00 % 16,67 % 16,67 % 16,67 %

marketingový 50,00 % 16,67 % 0,00 % 0,00 %

0,00 % 0,00 %

16,67 % 16,67 %

Zdroj: Vlastní šetření

Zdá se, že vstupní poplatek závisí na době platnosti smlouvy, avšak opačně, než bylo očekáváno. Systémy bez vstupních poplatků sjednávají smlouvu na dobu neurčitou. Dle šetření navíc starší systémy mají nižší či žádné vstupní poplatky. Částečně se potvrdila teze, že levnější systém přináší větší počet franchisantů a franchisových poboček. Ve vztahu k průběžnému poplatku se projevila závislost částečně na stáří a počtu franchisantů a franchisových poboček. Závislost je stejná jako u vstupního poplatku. Nebyla potvrzena závislost na době návratnosti a zemi původu (všichni respondenti byli z ČR) ani jednoho z poplatků. Výše počáteční investice, doba návratnosti, provozní VH Nejčastěji (50 %) byla odhadována výše počáteční investice nad 500 tisíc do 1, 5 miliónu Kč. Mezi systémy nejvíce náročné na počáteční kapitál přitom patří prodej kuchyní a mobilních domů. Doba návratnosti je odhadována polovinou systémů na 1-2 roky, druhá polovina systémů odhaduje 3-5 let. Průměrné roční tržby franchisantů plynoucí z franchisingu jsou v tomto odvětví odhadovány na cca 7, 5 mil Kč. Roční provozní

Praktická část

77

náklady jsou přitom cca 1, 5 mil Kč. Průměrný provozní výsledek hospodaření je tak cca 5, 97 mil Kč. Tab. 20

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví bydlení a stavba

Počáteční investice do 500 000 Kč 500 001-1 500 000 Kč 1 500 001-2 500 000 Kč 2 500 001-3 500 000 Kč 3 500 001-4 500 000 Kč

Četnost Návratnosti investice systémů 16,67 % 1-2 roky 50,00 % 1-2 roky, 3-5 let, 1-2 roky 0,00 % 16,67 % 3-5 let 16,67 % 3-5 let

Typ systému prodej barev úklidové služby, dveře a zárubně, nábytek mobilní domy prodej kuchyní

Zdroj: Vlastní šetření

Hodnocení výkonnosti odvětví – EVA Nejhůře se v tomto odvětví umístil dle ukazatele EVA obor činností v oblasti nemovitostí, například stěhovací služby. Pro rok 2013 dosáhla jeho ekonomická přidaná hodnota -18 mld. Kč. Velkoobchod a maloobchod dosáhly v tomto roce -9, 1 mld. Kč – MO a -10, 7 mld. Kč – VO hodnoty EVA. Výstavba budov měla hodnotu EVA ve výši -3, 1 mld. Kč. Nejlepších výsledků dosáhlo v této skupině odvětví specializovaných stavebních činností (např. elektroinstalační a instalatérské práce, demolice a příprava staveniště, kompletační a dokončovací práce) a výroba nábytku. Ekonomická přidaná hodnota byla u specializovaných činností ve výši -0, 36 mld. Kč a u výroby nábytku ve výši -0, 31 mld. Kč.

Praktická část

78

Obr. 16 Ekonomická přidaná hodnota v odvětví bydlení a stavba Zdroj: Vlastní práce, data viz Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013, MPO, 2014, online

3.2.7

Automoto

Odvětví Automoto můžeme nalézt v klasifikaci CZ-NACE jednak v sekci G kategorii 45.2 – Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů, 45.3 – Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů, a jednak v sekci N kategorii 77.1 – Pronájem a leasing motorových vozidel, kromě motocyklů. Celkem byly zjištěny koncepty zabývající se mytím aut (3 x), autoservisem a pneuservisem (2 x) a půjčováním aut (2 x). Počet franchisantů a poboček Dle dotazníkového šetření je tendence tohoto odvětví vést jedním franchisorem resp. master-franchisantem maximálně 10 franchisantů (systémy suchého mytí aut). Přesto se objevuje i jeden subjekt s 90 franchisanty. Průměrně má každý systém 34 franchisantů. Po očištění o extrémní hodnotu je to 6 franchisantů na systém. Celkem dvě třetiny dotazovaných museli ukončit předčasně smlouvu se svými členy (s 2-5 franchisanty a s 6-10 franchisanty). Jedna třetina respondentů nezaznamenala žádné předčasné ukončení smlouvy za posledních 5 let. Tato charakteristika je

Praktická část

79

pravděpodobně závislá na počtu franchisorů, s jejich množstvím ukončování narůstá. Možná je i závislost na stáří, starší systém má více ukončení než mladší. U většiny systémů (66, 7 %) se rovná počet franchisantů a franchisových poboček. Právě systémy na suché mytí aut mají franchisanty s pouze jednou pobočkou. Průměrně provozuje jeden franchisant 1, 1 poboček. Vlastních poboček mají franchisové systémy obecně (66, 7 % systémů) méně než franchisových. Průměrně připadá 26, 3 vlastních poboček na systém. Při očištění extrému je to 4, 5 poboček. Základní charakteristiky v odvětví automoto

Tab. 21

Základní charakteristiky V průměru připadá 34 franchisantů na systém. Po očištění extrému 6 franchisantů na systém. V průměru připadá na jednoho franchisanta 1, 1 franchisových poboček. V průměru připadá 37, 3 franchisových poboček na systém. Po očištění o extrém 6 poboček na systém. 66, 7 % respondentů zaznamenalo předčasné ukončování spolupráce s 2 a více subjekty. 33, 3 % respondentů nezaznamenalo za posledních 5 let předčasné ukončení smlouvy. Zdroj: Vlastní šetření

Poplatky V 66, 7 % případů se franchisoři shodli, že vyžadují počáteční poplatek ve výši nad 50 tisíc avšak do 100 tisíc Kč (jednalo se o systémy na suché mytí aut). Obecně lze předpokládat, že v tomto odvětví nejsou vysoké vstupní poplatky. Dle šetření nemá pravidelný poplatek žádný trend v odvětví. Systémy účtují tyto výše pravidelných poplatku: 1 001-2 000 Kč za měsíc (33, 3 % systémů), 2, 1-4 % z tržeb (33, 3 % systémů) a 4, 1-7 % z tržeb (33, 3 % systémů). Marketingový poplatek není u dvou třetin systémů vůbec účtován. Pouze jeden ze systémů jej vyžaduje po franchisantech a to ve výši (2,1-4 % z tržeb). Kauce není vyžadována žádným franchisorem. Jeden ze systémů navíc požaduje speciální poplatek na zaškolování. Hodnocení vztahů i v tomto odvětví není plně vypovídající, vzhledem k pouze třem respondentům v dotazníkovém šetření. Přesto výše vstupního poplatku se jeví jako závislá na stáří systémů, a to tak, že starší systém účtuje nižší vstupní poplatek. Dále také počet franchisantů je u tohoto levnějšího systému výrazně vyšší, jakož i počet po-

Praktická část

80

boček. Doba návratnosti tohoto systému oproti ostatním je překvapivě větší (na 610 let). Tento levnější koncept má zahraničního franchisora (z EU), lze tedy říci, že zde je vztah na zemi původu opačný než se projevilo v jiných odvětvích. Nebyl potvrzen vztah průběžného poplatku na stáří, počtu franchisantů a jejich poboček, době návratnosti, zemi původu a výši vstupního poplatku. Zajímavé je, že nákladnější ze systémů zaměřujících se na suché mytí aut má mírně větší počet franchisantů. Může to být tím, že tento systém provádí centrálně marketing a tak o něm ví více investorů. Tab. 22

Struktura poplatků v odvětví automoto Poplatek

poplatek není účtován 1-50 000 Kč 50 001-100 000 Kč 100 001-300 000 Kč 300 001-500 000 Kč 500 001-800 000 Kč Zdroj: Vlastní šetření

jednorázový 0,00 % 33,33 % 66,67 % 0,00 % 0,00 % 0,00 %

Poplatek není účtován 0,1-2 % z tržeb 2,1-4 % z tržeb 4,1-7 % z tržeb 1 001-2 000 Kč za měsíc

pravidelný 0,00 % 0,00 % 33,33 % 33,33 %

marketingový 66,67 % 0,00 % 33,33 % 0,00 %

33,33 %

0,00 %

Výše počáteční investice, doba návratnosti, provozní VH Počáteční investice se poměrně liší. Jsou odhadovány tyto výše: do 500 tisíc Kč, nad 500 tisíc do 1,5 miliónu Kč a nad 3, 5 do 4, 5 miliónu Kč. Více méně tomuto vývoji odpovídá i doba návratnosti. Největší investice si vyžaduje dobu návratnosti 6 let a více. Překvapivé ale je, že tento systém sjednává smlouvy na 1-5 let. Což tedy znamená, že by investoři neměli šanci na návratnost své investice, pokud by nesjednali prodloužení smlouvy. Ostatní dva systémy předpokládají návratnost do 1 roku. Odhadované roční tržby franchisantů se pohybovaly okolo 4 mil Kč, přitom průměrné roční provozní náklady okolo 2 mil Kč. Průměrný roční provozní výsledek hospodaření byl stanoven na 1, 9 mil Kč.

Praktická část

Tab. 23

81

Počáteční investice a doba návratnosti v odvětví automoto

Počáteční investice do 500 000 Kč 500 001-1 500 000 Kč 1 500 001-2 500 000 Kč 2 500 001-3 500 000 Kč 3 500 001-4 500 000 Kč Zdroj: Vlastní šetření

Četnost systémů Návratnosti investice 33,33 % 1-2 roky 33,33 % 1-2 roky 0,00 % 0,00 % 33,33 % 6 a více let

Typ systému suché mytí aut suché mytí aut

anonym

Hodnocení výkonnosti odvětví – EVA Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel je odvětví, do kterého spadají franchisové systémy na mytí aut, autoservis a pneuservis. Toto odvětví mělo po celé sledované období záporné ekonomické přidané hodnoty. V roce 2013 EVA dosáhla výše -1, 2 mld. Kč. Avšak pronájem aut, který patří do odvětví administrativních a podpůrných činností, mělo v roce 2013 kladnou hodnotu EVA ve výši 1, 7 mld. Kč.

Obr. 17 Ekonomická přidaná hodnota v odvětví automoto Zdroj: Vlastní práce, data viz Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013, MPO, 2014, online

82

Diskuze

4 Diskuze Franchisový trh prochází neustálým vývojem. Jak si lze povšimnout v obrázku č. 2, počet systémů každoročně narůstá a tento trend je očekáván i v budoucnu. Jednou ze stanovených hypotéz byla právě rostoucí tendence počtu franchisových systémů na českém trhu. Tuto hypotézu lze tedy považovat za potvrzenou. Přitom podíl zahraničních franchisových systémů na celkovém počtu systémů v České republice se stále snižuje. Naposledy v roce 2010 převažovaly zahraniční franchisy nad českými. Tedy hypotéza, že je na českém trhu více jak 50 % zahraničních franchisových systémů byla vyvrácena. Franchising v České republice vznikl v roce 1991 a stále zde můžeme nalézt systémy, které zde franchising zakládaly. Na českém trhu převažují především mladší systémy. Největší podíl je zde systémů působících na českém franchisovém trhu 2-5 let dle dotazníkového šetření. Hypotéza o nepřímé úměře stáří systémů a jejich množství však potvrzena nebyla. Nicméně až na skupinu nejmladších franchisových systémů se opravdu tento trend projevoval. Počet franchisových poboček a stejně tak počet franchisantů má rostoucí tendenci v průběhu let na českém trhu. U počtu vlastních poboček byl však zaznamenán meziroční pokles mezi lety 2012 a 2013. Jedním z možných vysvětlení je, že franchisoři své pobočky převádějí na franchisanty a začínají se soustředit více na franchisovou podporu, protože jim z franchisingu plynou dostatečné zisky. Poprvé v roce 2013 převýšil počet franchisových poboček počet poboček vlastněných poskytovateli licence. Hypotéza, že na českém trhu převažuje počet vlastních poboček nad franchisovými byla takto popřena.

4.1

Komparace odvětví

Prvním z charakteristických rysů pro volbu odvětví byl užit počet franchisových systémů. Bylo zjištěno, že nejvíce systémů je v odvětví potravinářství (29 systémů), zdraví, krásy, kosmetiky a fitness (27 systémů) a gastronomie (26 systémů). Přitom potravinářství a gastronomie patří také mezi nejstarší franchisové odvětví v České republice. Z toho lze usuzovat, že tato odvětví jsou pravděpodobně nejvíce rozvinutá ve franchi-

Diskuze

83

singu, avšak přináší největší konkurenci. Vhodnější pro vstup nových subjektů by měly být odvětví finančních a bankovních služeb (7 systémů), vzdělávání (9 systémů), služby pro cestovní ruch (9 systémů), automoto (10 systémů) a bydlení a stavba (11 systémů). V dalších úvahách byly již zkoumány pouze tato odvětví, plus pro porovnání bylo analyzováno také odvětví gastronomie. Hypotéza, že ve finančnictví je nejméně poskytovatelů franchis, byla potvrzena. Dle šetření průměrně nejvíce franchisantů na systém z před-vybraných odvětví připadá v odvětví cestovního ruchu (66 franchisantů na systém), následuje odvětví automoto (34 franchisantů na systém) a finanční a bankovní služby (31 franchisantů na systém). Tedy hypotéza, že nejvíce franchisantů je v odvětví gastronomie, byla vyvrácena. Přitom nejvíce franchisových poboček je v průměru taktéž v systémech v odvětví cestovního ruch (56 fr. poboček na systém), finančních a bankovních služeb (51 fr. poboček na systém) a automoto (37 fr. poboček na systém). Při komparaci odvětví dle počtu ukončené spolupráce se jeví nejlépe odvětví cestovního ruchu, které nezaznamenalo za posledních 5 let žádné předčasné ukončení smlouvy. Za cestovním ruchem následují finanční a bankovní služby (67 % respondentů nezaznamenalo předčasné ukončení) a vzdělávání (62, 5 % respondentů nezaznamenalo předčasné ukončení). Nejhůře si přitom stálo odvětví automoto s celkem 66, 7 % předčasných ukončení se 2 a více subjekty. Jedním z hlavních příjmů franchisora a důležitým nákladem franchisanta jsou poplatky účtované franchisorem. Odvětvím s nejnižšími vstupními poplatky je dle dotazníkového šetření odvětví automoto, následuje vzdělávání a bydlení a stavba. Při uvažování nejvyššího poplatku ze zatrhnuté intervalové možnosti respondenty vychází průměrný vstupní poplatek v odvětví automoto 83 335 Kč, v odvětví vzdělávání 131 250 Kč a v odvětví bydlení a stavba 158 335 Kč. Naproti tomu nejvyšší průměrné vstupní poplatky lze nalézt v odvětví gastronomie (cca 434 520 Kč), finačních a bankovních služeb (cca 349 965 Kč) a v odvětví cestovního ruchu (cca 250 000 Kč). Při analýze pravidelného poplatku jsou nejnižší poplatky v odvětví automoto (průměrně 8 819 Kč měsíčně), cestovního ruchu (průměrně 10 000 Kč měsíčně) a vzdělávání (průměrně 11 534 Kč měsíčně). Naproti tomu nejvyšší poplatek účtují systémy v gastronomii (průměrně 45 353 Kč měsíčně) a finančních a bankovních služeb

84

Diskuze

(průměrně 27 510 Kč měsíčně). Marketingový poplatek je nejnižší v odvětví vzdělávání (průměrně 513 Kč měsíčně), cestovního ruchu (průměrně 2 500 Kč měsíčně) a automoto (průměrně 4 433 Kč měsíčně). Nejvyšší marketingový poplatek lze naleznout v odvětví gastronomie (21 589 Kč měsíčně) a finančních a bankovních služeb (průměrně 6 111 Kč měsíčně)29. Hypotéza, že nejvyšší poplatky jsou v odvětví automoto byla vyvrácena. Franchisové systémy zabývající se motorismem měly totiž dle šetření nejnižší vstupní i pravidelný poplatek a jeden z nejnižších marketingových poplatků ze skupiny předvybraných odvětví. Hypotéza, že odvětví finančnictví má nejvyšší poplatky, se téměř potvrdila. Pouze podniky v odvětví gastronomie účtují vyšší poplatky. V práci byla zkoumána různá závislost výše poplatků a jiných charakteristik. Bylo zjištěno, že ve všech zkoumaných případech amerických systémů (odvětví gastronomie a vzdělávání), měly tyto systémy tendenci k vyšším poplatkům, než bylo pro odvětví typické. A u zkoumání franchis ze zemí ležících mimo EU a mimo USA, se opět projevila tendence k stanovování vyšší úrovně poplatků. Celkem ve dvou odvětvích ze tří byly zahraničními subjekty ze třetích zemí stanoveny vyšší než obvyklé poplatky (bankovní a finanční služby, cestovní ruch). Naproti tomu u franchis původem ze země EU i mimo ČR a Slovensko, nebyly vyšší poplatky pozorovány. Lze se tedy domnívat, že vlivem velké vzdálenosti českého a mimoevropského trhu vzniká cenové zkreslení. Franchisoři vyžadují poplatky obvyklé pro jejich zemi, neupravují již výši poplatků dle cenové hladiny země, ve které franchising aplikují. Dále se jeví jistá závislost výše vstupního poplatku a množství franchisantů, jakož i jejich poboček. Totiž celkem ve čtyřech odvětvích z šesti zkoumaných (tedy v 66, 67 % odvětvích) mají systémy s nižším vstupním poplatkem více franchisantů. U pravidelného poplatku se tato závislost projevila také, zde ale jen ve dvou odvětvích (33, 33 % odvětví). Vztah výše poplatků a stáří systémů, doby návratnosti, doby platnosti smlouvy a výše vstupního poplatku nebyl prokázán. Jednotlivé závislosti se sice v některých odvětvích projevily, ale za celý franchisový trh nelze mluvit o trendu, pro-

29

Výpočet všech průměrných poplatků je uváděn v kapitole Přílohy.

Diskuze

85

tože buď šlo pouze o projevení se v jednom odvětví, nebo si vzájemný vztah v rámci odvětví odporoval (závislost byla opačná). V rámci šetření bylo zjištěno, že jeden systém sjednává dobu platnosti smlouvy na dobu kratší než je jeho očekávaná návratnost investice franchisantů. To je považováno za hrubou chybu poskytovatele licencí. Dle výše počáteční investice franchisantů vychází nejlépe z před-vybraných odvětví cestovního ruchu, vzdělávání a bankovních a finančních služeb. Průměrná výše potřeby počátečního kapitálu v odvětví cestovního ruchu je 500 000 Kč, v odvětví vzdělávání 875 000 Kč a v odvětví finančních a bankovních služeb 1, 17 mil. Kč. Hypotéza, že nejméně náročné na počáteční náklady je odvětví gastronomie, byla vyvrácena. Počáteční kapitál se v odvětví gastronomie pro franchisanty pohybuje v průměru okolo 3, 4 mil Kč, což znamená dokonce největší náročnost na kapitál ze zkoumaných. Výše počáteční investice by však měla být zkoumána i ve vztahu k době návratnosti investice. Ač některá odvětví vyžadují velký počáteční kapitál, ve výsledku může dojít k rychlejšímu splacení investice než u jiných odvětví. Nejrychlejší návratnost investice je průměrně v odvětví vzdělávání (3 roky), finančních a bankovních služeb (3 roky), cestovního ruchu (3 roky). Tedy v odvětvích s nejmenší potřebou počátečního kapitálu. Hypotéza, že nejrychlejší návratnost investice franchisantů se uskutečňuje v odvětví finančnictví, nebyla vyvrácena. Z hlediska dlouhodobé spolupráce je významným faktorem pro výběr odvětví franchisanty velikost zisků. Dle dotazníkového šetření má nejvyšší hodnoty provozního výsledku

hospodaření

odvětví

bydlení

a stavba

(5, 97 mil Kč),

gastronomie

(4, 17 mil Kč) a automoto (1, 93 mil Kč). Hypotéza, že největší zisky přináší odvětví automoto, se nepotvrdila.

86

Diskuze

Tab. 24 Průměrné výše počáteční investice, doby návratnosti, tržeb, provozních nákladů a provozního zisku ve členění dle odvětví

GASTRONOMIE VZDĚLÁVÁNÍ FINANCE A BANKOVNICTVÍ

3, 40 mil Kč 0, 88 mil Kč

Průměrná odhadovaná doba návratnosti investice franchisantů 4, 6 let 2, 6 let

1, 17 mil Kč

3 roky

3 666 800 Kč

1 799 840 Kč

1 866 960 Kč

CESTOVNÍ RUCH

0, 5 mil Kč

3 roky

5 – 10 000 000 Kč

5 – 10 000 000 Kč

-

3, 5 let

7 500 000 Kč

1 533 540 Kč

5 966 460 Kč

4 roky

3 999 700 Kč

2 066 460 Kč

1 933 240 Kč

Odvětví

Průměrná výše počáteční investice franchisantů

BYDLENÍ 2, 17 mil Kč A STAVBA AUTOMOTO 2, 17 mil Kč Zdroj: Vlastní šetření

Průměrné roční tržby franchisantů

Průměrné roční provozní náklady franchisantů vč. všech poplatků

Průměrný roční provozní výsledek hospodaření

9 500 000 Kč 1 685 680 Kč

5 332 800 Kč 542 880 Kč

4 167 200 Kč 1 142 800 Kč

Na závěr bylo u každého odvětví uváděno hodnocení výkonnosti odvětví dle ukazatele EVA. Jedná se o jedinou charakteristiku v této práci určenou nejen pro franchising, ale pro odvětví jako celek. Dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu činnosti v oblasti pronájmu aut tvoří pro investory největší hodnotu ze zkoumaných odvětví. Za rok 2013 přinesl investovaný kapitál do tohoto odvětví podnikání celkem 1, 7 mld. Kč ekonomického zisku. Následuje odvětví gastronomie, které v roce 2013 uskutečnilo ekonomický zisk ve výši 240 miliónů Kč, a odvětví činnosti cestovních agentur, které dosáhlo ekonomického zisku pro rok 2013 celkem 130 mil Kč. Mimo to lze považovat za úspěšné i bankovnictví a pojišťovnictví. Ostatní odvětví již měly hodnoty EVA v roce 2013 záporné, tedy netvořily jako celek pro své investory hodnotu a zisk se nevyrovnal nákladům na investovaný kapitál. Nejhůře si přitom stály činnosti v oblasti nemovitostí (součástí jsou i stěhovací služby) a činnosti vedení podniků a poradenství v oblasti řízení (součástí je i finanční poradenství).

4.2

Doporučení pro franchisanty

V tabulce si lze povšimnout vyhodnocení jednotlivých odvětví dle zkoumaných charakteristik. Jako nejvhodnější odvětví pro vstup franchisantů na český franchisový trh se jeví odvětví cestovního ruchu, následně pak automoto, odvětví vzdělávání, odvětví fi-

Diskuze

87

nančních a bankovních služeb a odvětví bydlení a stavba. Nejhůře si přitom stojí odvětví gastronomie.

Body

Pořadí

Automoto Pořadí

Bydlení Body

Cest.ruch Body

Body

Fin., banko. Pořadí

Body

Vzdělávání Pořadí

Gastro Pořadí

Váha*

Pořadí

Hodnotící tabulka pro jednotlivá odvětví z pohledu franchisanta

Body

Tab. 25

Počet 16 6. 96 5. 80 3. 48 1. 16 4. 64 2. 32 systémů Počet předčasných 14 5. 70 3. 42 2. 28 1. 14 4. 56 6. 84 ukončení Vstupní 12 6. 72 2. 24 5. 60 4. 48 3. 36 1. 12 poplatek Pravidelný 12 6. 72 3. 36 5. 60 2. 24 4. 48 1. 12 poplatek Market. 12 6. 72 1. 12 5. 60 2. 24 4. 48 3. 36 poplatek Počáteční 8 6. 48 2. 16 3. 24 1. 8 5. 40 4. 32 investice Doba 8 6. 48 1. 8 2. 16 3. 24 4. 32 5. 40 návratnosti Provozní hospodářský 8 3. 24 6. 48 5. 40 2. 16 1. 8 4. 32 výsledek EVA 10 1. 10 6. 60 4. 40 3. 30 5. 50 2. 20 SUMA 100 512 326 376 204 382 300 Zdroj: Vlastní práce * Bylo rozděleno 100 bodů mezi zkoumaná odvětví. Přitom nejzávažnější charakteristika získala nejmenší váhu.

Pro budoucí franchisanty je doporučeno kromě výběru odvětví zaměřit se na jednotlivé společnosti v odvětví a porovnat jednotlivé charakteristiky, které se také staly předmětem zkoumání této práce. Franchisanté mohou podrobit nabídky spolupráce jednotlivých franchisových systémů vzájemné komparaci, ale také mohou porovnávat jednotlivé nabídky s průměrem trhu, o kterém bylo pojednáno v této práci. Je doporučeno zaměřit se především na výši všech poplatků, nabízené benefity franchisového balíku, množství zkušeností poskytovatele v roli franchisora resp. master-franchisanta, dobu testování konceptu, odhadovanou návratnost investice a počáteční náklady. Výše vstupního poplatku by měla být hodnocena souvztažně k době platnosti smlouvy, protože

88

Diskuze

při prodloužení smlouvy po jejím vypršení by mohl být tento poplatek účtován znovu. Franchisanté by si také měli zkontrolovat, zda pokud je účtován marketingový poplatek, tak jsou marketingové služby franchisorem zajišťovány. Přesný postup výběru franchisora byl popsán v kapitole Franchisant – založení franchisy.

4.3

Doporučení pro franchisory

Dle analýzy se zdá jako nejvhodnější odvětví pro vstup nových franchisových systémů odvětví cestovního ruchu. V závěsu jsou pak odvětví finančních a bankovních služeb, odvětví gastronomie, bydlení a stavby a automoto. Přestože se odvětví gastronomie umístilo v hodnocení na třetí nejlepší pozici, vzhledem k množství již existujících systémů není doporučováno. Jako nejméně vhodné se zdá odvětví vzdělávání.

Pořadí

Body

Automoto

Body

Bydlení Pořadí

Body

Cest.ruch Pořadí

Body

Fin, banko Pořadí

Vzdělání Body

Gastro Body

Váha*

Pořadí

Hodnotící tabulka pro jednotlivá odvětví z pohledu franchisora

Pořadí

Tab. 26

Počet 14 6. 84 5. 70 3. 42 1. 14 4. 56 2. 28 systémů Počet 11 6. 66 5. 55 3. 33 1. 11 4. 44 2. 22 franchisantů Počet franchis. 12 6. 72 4. 48 2. 24 1. 12 5. 60 3. 36 poboček Počet předčasných 17 5. 85 3. 51 2. 34 1. 17 4. 68 6. 102 ukončení Vstupní 9 1. 9 5. 45 2. 18 3. 27 4. 36 6. 54 poplatek Pravidelný 9 1. 9 4. 36 2. 18 5. 45 3. 27 6. 54 poplatek Market. 10 1. 10 6. 60 2. 20 5. 50 3. 30 4. 40 poplatek Provozní hospodářský 9 3. 27 6. 54 5. 45 2. 18 1. 9 4. 36 výsledek EVA 9 1. 9 6. 54 4. 36 3. 27 5. 45 2. 18 SUMA 100 371 419 270 221 375 390 Zdroj: Vlastní práce * Bylo rozděleno 100 bodů mezi zkoumaná odvětví. Přitom nejzávažnější charakteristika získala nejmenší váhu.

Diskuze

89

Kromě výběru odvětví by se měli franchisoři zaměřit na několik dalších náležitostí před vznikem franchisového systému a i při jeho uplatňování. Například dostatečné otestování konceptu, právní forma franchisora, obsah franchisového balíku, výše poplatků nebo doba platnosti smluv. Obecně bývá pravidlem testování franchisového konceptu alespoň jeden rok. Přestože jsou i systémy, které byly spuštěny v roce vzniku konceptu, který je předmětem franchisingu, je jich menšina. Autorkou není doporučováno přistupovat k franchisingu, aniž je koncept dostatečně ověřený. Dle dotazníkového šetření si lze povšimnout, že čím přibývá let testování, tím je v této skupině více systémů. S testováním konceptu souvisí i počet vlastních poboček fungujících před a při spuštění franchisingu. Typické je mít jak pouze jednu vlastní pobočku, tak i 16 a více poboček. Při vstupu zahraničních subjektů na český trh je obvyklý vstup na trh bez vlastních poboček, nebo s jednou vlastní pobočkou umístěnou v České republice. Hypotéza, že jsou koncepty testovány alespoň jeden rok a na dvou a více vlastních pobočkách, byla vyvrácena. Nejčastější právní formou je přitom společnost s ručením omezeným a u větších subjektů také akciová společnost. Hypotéza, že nejčastější právní formou je forma s. r. o., se tedy potvrdila. Právní forma je však odvislá především od potřeb investora. Důležité je dodržení legislativy. Obsah franchisového balíku by se měl odvíjet od předmětu podnikání a výše poplatků. Tedy s vyššími poplatky, než jsou v odvětví obvyklé, by mělo být nabízeno také větší množství služeb a dalších benefitů. Přestože se v šetření nepotvrdila hypotéza, že součástí každého franchisového balíku je poradenství a manuál s postupy. Je doporučeno poskytovat alespoň vybavení prodejny, design oblečení personálu a franchisový manuál jako podporu franchisantů. Franchisor by měl volit poplatky s ohledem na konkurenci v odvětví a jím nabízené služby a know-how. U zahraničních systémů by mělo dojít před stanovením výše poplatků ke zjištění cenové hladiny na daném trhu (v dané zemi). Je doporučováno účtovat vstupní, pravidelný a marketingový poplatek, ačkoliv není vyloučeno požadovat také jiné druhy poplatků, nebo nepožadovat žádné. Důležité je, aby vždy, když je poplatek účtován, za něj franchisantovi náležela jistá protihodnota. Nemělo by se stávat, že je

90

Diskuze

například účtován marketingový poplatek, ale centrální marketing není poskytován. Na začátku smluvního vztahu může být požadována kauce jako jistota platební schopnosti. Na trhu ji požaduje ale jen zhruba 16 % systémů. Většina franchisorů (78 % systémů) se svými franchisanty sjednává smlouvy na dobu určitou. Převážně jsou smlouvy sjednávány na 1-5 let (57 % systémů). Franchisor by se měl přitom zamyslet, jaká je odhadovaná doba návratnosti investice franchisantů, a zvolit platnost smlouvy delší než je tato doba. Dobré je také porovnávat výši vstupního poplatku a doby platnosti smlouvy. Jak bylo zmíněno již v doporučeních pro nové franchisanty, při kratších platnostech smlouvy lze účtovat nižší vstupní poplatky, které mohou být požadovány při prodloužení smlouvy znovu.

Závěr

91

5 Závěr Franchising je stále se rozvíjející druh podnikání. Poprvé byl v České republice použit v roce 1991. Od té doby došlo k vývoji jak struktury franchisového trhu, tak legislativní úpravy. Ačkoli franchisová smlouva nepatří mezi smlouvy pojmenované, jistou úpravou a definicí franchisingu se již zabýval Vrchní soud v Praze v roce 1995. Také evropské právo se jistým způsobem vyjadřuje k franchisingu. V současné době franchisové smlouvy spadají do blokové výjimky o vertikálních dohodách vydané Evropskou Komisí, pokud neporušují hospodářskou soutěž. Na českém trhu působí několik organizací poskytujících podporu franchisorům a franchisantům. Nejdůležitější z nich je pravděpodobně Česká asociace franchisingu, která v České republice sdružuje franchisory a master-franchisanty a dálší důležité subjekty franchisingu, poskytuje poradenství, organizuje různé akce pro veřejnost a provádí výzkumnou činnost. Pro všechny její členy je závazný Evropský kodex franchisingu, který je jistou alternativou chybějící legislativní úpravy. Franchising přináší výhody jak pro poskytovatele licencí, tak pro jejich příjemce. Mezi výhody pro franchisora plynoucí mu z franchisingu se jeví jako hlavní dodatečné příjmy, rozšíření podílu na trhu s minimem kapitálových vstupů a rizik, sdílení nákladů a využití znalosti místního trhu franchisantem. Franchisant přitom profituje především z již prověřeného podnikatelského konceptu, image, existující podnikatelské základny, minimalizace rizik, z nákladů z rozsahu při provozu, snadnějšího přístupu k úvěru a přístupu na trh. Franchising má ovšem i své negativa. Franchisantovi většinou není nijak garantován úspěch (někdy se objevují pokuty franchisora ve smlouvě). Navíc franchisant je vázán smlouvou a ačkoli je právně samostatný, jeho suverenita je omezená. Chybou jednoho člena trpní pověst celé sítě. Franchisor částečně ztrácí kontrolu nad prováděnými činnostmi sítě, kvalita služeb a produktů se tak může snižovat. Franchisor je navíc omezen v řízení, ve srovnání kdyby byly pobočky jeho vlastnictvím. Podle výzkumu prováděného společností Profit system services v roce 2014 plyne několik podstatných charakteristik pro celý franchisový trh v České republice. Jednak počet franchisových systémů se neustále zvyšuje a podobný vývoj lze očekávat i v budoucnosti. Zajímavý je i fakt, že vývoj počtu systémů nijak neovlivnila celosvěto-

Závěr

92

vá ekonomická krize. Podobně je to i s počtem franchisantů a franchisových poboček, který taktéž rok od roku stoupá. V roce 2013 bylo zjištěno celkem 219 franchisových systémů, 4 966 franchisantů, kteří provozovali 6 152 franchisových poboček. Bylo zjištěno, že díky franchisingu majitelé licencí v roce 2013 rozšířili své pobočky více jak o dvojnásobek (54, 5 poboček na franchisora). Růstové tendenci počtu franchisových systémů odpovídá i struktura stáří systémů na českém trhu. Tedy s narůstajícím stářím systémů ubývá jejich počet. Největší skupinu přitom tvoří systémy staré 2-5 let (celkem 32 % systémů). Vývoj podílu zahraničních systémů na českém franchisovém trhu má spíše klesající tendenci. V roce 2011 došlo k převýšení podílu českých franchisových systémů oproti zahraničním. Rozdíl se přitom každý rok zvětšoval. Nejčastějšími zahraničními franchisovými sítěmi jsou americké a italské. Na základě dotazníkového šetření byly zkoumány různé charakteristiky, dle kterých pak byly vybrány nejzajímavější odvětví jak pro franchisora, tak pro franchisanta, navíc byly vytvořeny obecná doporučení pro tyto subjekty. Jako nejatraktivnější odvětví z pohledu franchisanta se zdají odvětví cestovního ruchu, automoto a odvětví vzdělávání. Pro franchisora naproti tomu odvětví cestovního ruch a finančních a bankovních služeb. Velmi dobře se pro franchisora umístilo také odvětví gastronomie, nicméně vzhledem k množství již existujících systémů není považováno za atraktivní. Kromě těchto odvětví je budoucím franchisantům doporučováno při výběru franchisových systémů komparovat jednotlivé nabídky franchisorů v rámci jim předem zvolených odvětví. Přitom je doporučeno zaměřit se například na výši všech poplatků, nabízené benefity franchisového balíku, množství zkušeností poskytovatele v roli franchisora resp. master-franchisanta, dobu testování konceptu, odhadovanou návratnost investice a počáteční náklady. Franchisant by si měl uvědomit vztah výše vstupního poplatku a doby platnosti smlouvy. Charakteristiky lze porovnávat také s průměrem na trhu, o kterém bylo pojednáno v této práci Mezi doporučení pro budoucího franchisora patří mimo jiné testování franchisového konceptu minimálně jeden rok při provozu vlastních poboček. U zahraničních subjektů je možné vstupovat na český trh prostřednictvím master-franchisantů či využívat jiných subjektů, kteří znají dobře tuzemský trh, pak není zapotřebí mít vlastní pobočku

Závěr

93

v České republice. Nejčastější právní formou využívanou franchisory resp. masterfranchisanty na českém franchisovém trhu je společnost s ručením omezeným a u větších subjektů také akciová společnost. Právní forma je však spíše otázkou potřeb investora, pokud jedná dle legislativy. Obsah franchisového balíku by se měl odvíjet od předmětu povolání a výše poplatků, doporučuje se poskytovat alespoň vybavení prodejny, design oblečení personálu a franchisový manuál. Poplatky je třeba volit mimo jiné s ohledem na obsah franchisového balíku a konkurenci v odvětví. Zahraniční systémy by si měly předem ověřit výši cenové hladiny na daném trhu. Pro dobu platnosti smlouvy s franchisantem je považováno za vhodnější volit dobu určitou. V této diplomové práci byly doporučeny odvětví pro vstup nových subjektů na český franchisový trh. Jednalo se o výběr z již existujících franchisových odvětví. Nicméně je mnoho dalších odvětví, která jsou buď v počátcích, nebo se v nich zatím franchisingu vůbec neužívá. I v těchto nových odvětvích je spatřován potenciál pro další rozvoj franchisingu.

94

Zdroje

6 Zdroje 6.1

Literární zdroje

ABELL, Mark. The law and regulation of franchising in the EU. Northampton, MA, USA: Edward Elgar, c2013, xxvi, 340 p. Elgar intellectual property law and practice. ISBN 17-819-5235-3. BARKOFF, Rupert M, SELDEN, Andrew C. Fundamentals of franchising. 3rd ed. Chicago: American Bar Association, Forum on Franchising, c2008, xxi, 401 p. ISBN 978-160-4420-531. BISIO, By Rick a Written with Mike KOHLER. The educated franchisee: the how-to book for choosing a winning franchise. 2nd ed. Minneapolis, MN: Bascom Hill Pub. Group Ltd, 2011. ISBN 978-193-5098-539. BLAIR, Roger D a Francine LAFONTAINE. The economics of franchising. 1st paperback ed. New York: Cambridge University Press, 2011, xvii, 338 s. ISBN 978-0521-77589-2. BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 211 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4429-2. CURTIS, Veechi a R THOMAS. Small business for dummies. 4th Australian. Richmond, Vic: John Wiley, 2013, xx, 382 p. ISBN 978-111-8222-805. ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU, P. Franchising v České republice. Praha: Daranus, 2008. 147 s. ISBN 978-80-254-2136-9. GILBERT, Sara. The story of McDonald's. Mankato, MN: Creative Education, 2009, 46 p. ISBN 978-158-3416-068. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: strategie a trendy. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 362 s. ISBN 978-80-247-4670-8. JANIŠOVÁ, Dana a Mirko KŘIVÁNEK. Velká kniha o řízení firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 394 s. ISBN 978-802-4743-370.

Zdroje

95

LIBAVA, Joel. Become a franchise owner!: the start-up guide to lowering risk, making money, and owning what you do. Hoboken, N.J.: Wiley, c2012, xx, 261 p. ISBN 11-180-9402-6. MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2432-4. MATTERN, Joanne. Ray Kroc: McDonald's restaurants builder. Edina, Minn.: ABDO Pub., c2011, 32 p. ISBN 16-161-3559-X. PRAŽSKÁ, Lenka. Globalizace a obchod. 1.vyd. Praha: VŠE, 2000, 175 s. ISBN 80245-0043-4. ŘEZNÍČKOVÁ, M. Franchising: podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009. 190 s. ISBN 978-80-7400-174-1. SEID, Michael a R THOMAS. Franchising for dummies. 2nd ed. Indianapolis, IN: Wiley Pub. Inc., 2006, xx, 382 p. ISBN 04-700-4581-7. SHERMAN, Andrew J. Franchising & licensing: two powerful ways to grow your business in any economy. 4th ed. New York: Amacom, 2011, xi, 451 s. ISBN 9780814415566. SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80247-3339-5. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-336-3. ŠTENCOVÁ, A. Franchising. Bratislava: EKONÓM, 2002, 2012. 94 s. ISBN 80-2251499-3 ŠTRACH, Pavel a Petr MULAČ. Mezinárodní management. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 167 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2987-9. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6.

96

Zdroje

VERMA, Harsh V. Services marketing: text and cases. 2nd ed. Noida: Dorling Kindersley, 2012, 660 s. ISBN 978-81-317-5447-4. VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 570 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1. ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2., rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN 80-7201-381-5.

6.2

Judikatura

Nařízení Komise č. 330/2010 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 1998, sp. zn. 7 A 170/1995, SJS 725/2000 Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (o obchodních korporacích) Zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

6.3

Internetové zdroje

Česká asociace franchisingu [online]. 2005-2012 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/ Česká asociace franchisingu. Etický kodex [online]. 2005-2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/franchising/eticky-kodex-franchisingu Česká asociace franchisingu. Franchising v ČR [online]. 2005-2012 [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/franchising/franchising-v-cr Česká asociace franchisingu. Jak se stát členem. [online]. 2005-2012 [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: http://www.czech-franchise.cz/franchising/jak-se-stat-clenem Český statistický úřad. Organizační struktura národního hospodářství. [online]. 2013 [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-1200

Zdroje

97

Český statistický úřad. Tendence a faktory makroekonomického vývoje a kvality života v ČR v roce 2012. [online]. 2013 [cit. 2014-12-04]. kód 1101-12. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1101-13-r_2013 Evropský kodex etiky franchisingu, 1972, v aktuálním znění, překlad ČAF z roku 2004, s. 2. Dostupné online: http://www.czechfranchise.cz/sites/default/files/evropsky_kodex_etiky_franchisingu.pdf MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2013. [online]. 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149564.html MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013. [online]. 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument150081.html NEČADOVÁ, Marta a Lubomíra BREŇOVÁ. Změna ve výkonnosti firem v podmínkách krize a jejich adaptace na změněné tržní podmínky. Redakce periodika Ekonomika a management, Vysoká škola ekonomická v Praze. 2010, roč. 2010, č. 4., Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/prg/jnleam/v2010y2010i4id113.html#biblio PROFIT system franchise services s.r.o.. Franchising.cz. Přeměna České pošty [online]. 26. 11. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://franchising.cz/clanek/2161/premena-ceske-posty/ PROFIT system franchise services s.r.o.. Profil firmy. [online]. 2009-2014 [cit. 201412-12]. Dostupné z: http://profitsystem.cz/profil-firmy PROFIT system franchise services s.r.o.. Franchising.cz [online]. 2008-2014 [cit. 201410-16]. Dostupné z:http://franchising.cz/ PROFIT system franchise services s.r.o.. Franchising.cz. Franchising v Evropě [online]. 2011 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://franchising.cz/clanek/999/franchising-europe/

98

Zdroje

PROFIT system franchise services s.r.o.. Franchising.cz. Jak najít franchisanty [online]. 2010 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://franchising.cz/abcfranchisingu/501/jak-najit-franchisanty/ PROFIT system franchise services s.r.o.. Franchising.cz. Jak si vybrat nejlepší podnikatelský záměr? [online]. 2010 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://franchising.cz/abc-franchisingu/489/jak-si-vybrat-nejlepsi-podnikatelskyzamer/ PROFIT system franchise services s.r.o.. Franchising.cz. Tvoříme franchisový podnikatelský plán [online]. 2011 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://franchising.cz/abcfranchisingu/904/tvorime-franchisovy-podnikatelsky-plan/ Stern Stewart & Co. EVA and Strategy. [online]. 2000 [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: http://www.sternstewart.com.br/publicacoes/pdfs/EVA_and_strategy.pdf The European Franchise Federation. What is Franchising [online]. 2014 [cit. 2014-1016]. Dostupné z: http://www.eff-franchise.com/spip.php?rubrique6

Přílohy

99

Přílohy

100

Přílohy

A

101

Seznam zjištěných franchisových systémů – Gastronomie Název konceptu

Franchisor / Master-fr.

Původ konceptu

USP

Hlavní kategorie CZ-NACE

Angusmeat s. r. o.

CZ

Rychlé občerstvení, eko hovězí maso z farmy

Crocodille ČR, spol. s. r. o.

CZ

francouzské bagety, rych- 56, 10.8, lé občerstvení 10.71

Tizia CSC, s. r. o.

AT

CrossCafe original s. r. o.

6.

Forty´s Pizza French fries vending

7.

Chi-Chi´s

1.

Angus Burger

3.

Bageterie Boulevard Coffeeshop company

4.

CrossCafe original

2.

56, 47

56

CZ

vídeňská kavárna nekuřácká kavárna, domácí zákusky, vlastní směs kávy

FORTYS PIZZA s. r. o.

CZ

rozvoz a prodej pizza

56

FOTOLOOK s. r. o.

SK

automat na hranolky

56

AVEX systems s. r. o.

USA

texasko-mexická samoobslužná restaurace 56

McDonald´s Mr.Kebab NUDE Fresh & 10. Juicy 11. Subway

McDonald´s ČR, spol. s. r. o. Mr. KEBAB s. r. o. NUDE Juice and Smoothie co., s. r. o. Subway International B. V.*

USA SK

rychlé občerstvení rychlé občerstvení

56 56

CZ USA

ovocný koktejlový bar rychlé občerstvení

56 56

12. Šatlava

3E PROJEKT, a. s.

CZ

56

13. The PUB Ugova čerstvá 14. šťáva

The PUB Franchising s. r. o.

CZ

Restaurace, hospoda restaurace se samovýčepy, pilsner urqel

UGO trade s. r. o.

CZ

ovocný koktejlový bar

56

15. Výtopna AMBIENTE RE16. STAURACE

EFEF spol. s. r. o

CZ

restaurace, funkční model vláčkodráhy 56

AMBI CZ, s. r. o.

CZ

restaurace

56

17. Fruitisimo.

ARNB s. r. o.

CZ

ovocný koktejlový bar

56

18. Daniel´s Donuts

DANIEL´S DONUTS s. r. o.

USA

minikoblížky

56

19. Potrefená Husa

Pivovary Staropramen a.s.

CZ

restaurace

56

20. Dobrá čajovna

Spolek milců čaje s. r. o.

CZ

čajovna

56, 10.8

21. KFC

Amrest s. r. o.

USA

rychlé občerstvení

56

22. Burger King

V-Consulting Ltd.**

USA

56

23. Pizza Mizza

GastroNet PM, s. r. o.

SK

rychlé občerstvení restaurace a rychlé občerstvení

5.

8. 9.

56, 10.8

56

56

24. Starbucks AmRest Coffee s. r. o. USA Samoobslužná kvárna 56, 10.8 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES *B.V. – Besloten vennootschap, nizozemská společnost s ručením omezeným ** Ltd. – private company limited by shares, britská společnost s ručením omezeným

102

B

Seznam zjištěných franchisových systémů – Potraviny

1. 2.

Název konceptu BonBon Boutique Gurmán

3.

Fornetti

Franchisor / Master-fr. Kovandovi s. r. o. Boutique Gurmán s. r. o. FORNETTI BOHEMIA, spol. s. r. o.

4.

ICE´N´GO!

ICE´N´GO! CZ s. r. o.

Hlavní Původ kategorie konceptu USP CZ-NACE CZ síť obchodů s čokoládou 10.8 CZ sýrárna 46 56, 10.7, HU minipekárna 47, 46 zmrzlina, chlazený ná46, 47, HU poj 10.8

5.

Kaas met Smaak

KAAS HANDEL a. s.

CZ

6.

Náš grunt

NÁŠ GRUNT s. r. o.

CZ

7.

OXALIS

CZ

8. 9.

PONT Ráj sýrů

OXALIS, spol. s. r. o. JPServis, a. s. – Prodejny PONT RÁJ SYRŮ, s. r. o

10. Okey market

OKAY Market s. r. o.

CZ

11. Daily Fresh stores

V. E. AGENCY, spol. s. r. o.

CZ

čaje a kávy potraviny, malé prodejny sýrárna potraviny, malé prodejny potraviny, malé prodejny

12. Paneria

FORESTER GROUP, a. s.

CZ

pekárny, občerstvení

13. Hradecká pekárna

Hradecká pekárna s. r. o. CZ General Mills Eastern Europe, s. r. o. USA

14. Haagen-Dazs 15. Pochutnej si 16. Brněnka 17. Žabka 18. Sklizeno

Enaxa s. r. o. Maloobchodní síť BRNĚNKA, spol. s. r. o. Tesco Franchise Stores ČR, a. s.

CZ CZ-NL

CZ CZ CZ

sýrárna prodej tradičních českých potravin

pekárny zmrzlinárny online obchod s potravinami potraviny, malé prodejny potraviny, malé prodejny

46, 47 47, 46 10.8, 47, 46 47, 46 47, 46 47, 46 47, 46 56, 10.7, 47, 46 10.7, 47, 46 46, 47, 10.8 47, 46 47, 46 47, 46

Sklizeno s. r. o. CZ farmářské potraviny 47, 46 Maloobchodní síť Hruška, potraviny, malé prodej19. Hruška spol. s. r. o. CZ ny 47, 46 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES

Přílohy

C

103

Seznam zjištěných franchisových systémů – Zdraví, krása, kosmetika a fitness

1.

Název Affinage Salon Professional

Affinage Česká republika

VB

Hlavní kategorie USP CZ-NACE 96, 47, 46, kadeřnické salóny, produkty 21

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Benu Doktor Klain Fitness food menu Konopná lékárna Naturhouse Svět zdraví Yves Rocher

BENU Česká republika a. s. DOKTOR KLAIN s. r. o. Lucie Volfová CARUN PHARMACY s. r. o. REDUCCIA s. r. o. SUNKINS® a. s. Yves Rocher spol. s. r. o.

CZ CZ CZ CZ ES CZ FR

lékárna, samoobslužné zóny optika, měření zraku sestavení jídelníčku konopná lékárna dietická centra nutriční poradenství kosmetika

47.7, 21 47.7, 21 47, 74 47.7, 21 46, 47, 74 46, 47, 74 47.7

9.

Amaryllis

MEDI HEALTH and BEAUTY, s. r. o.

CZ

47.7

10. BodyBody

Fitness Revolution s. r. o.

CZ

kosmetické centrum fitness studio, elektrická stimulace svalů

11. BodyConcept 12. Contours

PROFIT system franchise services s. r. o. Alfréd s. r. o.

PT USA

kosmetické a kadeřnické sl. fitness pro ženy

96, 47 93

13. Expreska Fitness Olgy Šíp14. kové Systém asistova15. ného hubnutí 16. The Little Gym

EXPRESKA s. r. o.

CZ

fitness, kruhový trénink pro ženy, nutriční poradenství

93, 47, 74

Sport park a. s. Systém asistovaného hubnutí s. r. o. FunLand s. r. o.,

CZ

fitness

93

CZ USA

nutriční poradenství tělocvična pro děti

46, 47, 74 93

17. Novodobá Sanitka

Novodobá Sanitka s. r. o.

CZ

přeprava nemocných

49.4

18. Botanicus

Botanicus, spol. s. r. o.

CZ

kosmetické přípravky

47.7

19. Fitmami

Pavla Maříková

CZ

fitness pro maminky

93

20. Diet plus

GIFTIGA, s. r. o.

CZ

46, 47, 74

21. Dietfitness

DietFitness s. r. o.

CZ

nutriční poradenství kruhový tréning, osobní trenér

22. Vibrostation

VIBROSTATION s. r. o.

CZ

fitness, vibrační plošiny

93

23. Boot Camp

BOOTCAMPS, s. r. o.

CZ

sportovní camp

93

24. Hany Bany

FUTURE FIT s. r. o.

CZ

dámské wellness, fitness

93

25. Hair ateliér Kotlár

Tomáš Kotlár

CZ

96

26. Dieta do domu

CHRISTIN CZ s. r. o.

CZ

27. Profimed

Profimed, s. r. o.

CZ

kadeřnické salóny krabičková dieta, rozvoz jídel prodej stomatologických produktů

28. DepilConcept

HEALTHY & ESTHETIC s. r. o. PT

salóny pro depilaci

96

29. Jumping

JSTB International s. r. o.

CZ

fitness na trampolínách

93

30. Teta drogerie

p.k. Solvent s. r. o.

CZ

drogerie

46, 47

Franchisor / Master-fr.

Původ konceptu

93

93

46, 47, 74 47.7

31. Proticare HOMEO SAPIENS s. r. o. CZ nutriční poradenství 46, 47, 74 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s. r. o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES

104

D

Seznam zjištěných franchisových systémů – Vzdělávání

Název 1.

Franchisor

Původ konceptu


CZ

USP kurzy pro děti, montessori metoda 85.5, 47

VB

jazyková škola

85.5

IT

85.5

3.

Go Kids Centrum Nuerasoft s. r. o. Helen Doron Early English Angličtina pro děti s. r. o. Hocus a Lotus - Light Point Light Point, s. r. o.

4.

Maple Bear Canadian Schools

Maple Bear Global Schools Ltd.

CA

Orange Academy 2plus2 Škola Matematiky Hudební škola Yamaha

Orange Academy s. r. o.

CZ

jazyková škola předškolní, základní a středoškolské vzdělávání ekonomická a jazyková škola

CZ

kurzy matematiky

85.5

Hudební škola YAMAHA Mgr. Zdeněk Simek

JAP

hudební škola

85.5

FasTracKids Mortimer English Club

KinderSkills, spol.s. r. o.

USA

předškolní vzdělávání

85.5

English Menu, s. r. o. Jazykový Institut Praha, s. r. o.

DE

jazyková škola

85.5

CZ

jazykové služby

85.5, 74.3

Ing. Petr Ludvík KinderGarten Services s. r. o.

CZ

kurzy pro předškoláky

85.5

CZ

mateřské školky

74.3, 85.5

2.

5. 6. 7. 8. 9.

10. Jipka 11. Ostrov objevů 12. KinderGarten

Business Language Centre

85.5 85.5

kroužek pro děti a rodiče prohlubující vzájemný 13. Trdlohrátky Lenka Cacková CZ vztah a dovednosti dětí 85.5 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES

E

Seznam zjištěných franchisových systémů – Bankovní a finanční služby

1. Gepard Finance

GEPARD FINANCE a. s.

CZ

2. INSIA

INSIA, a. s.

CZ

Hlavní kategorie USP CZ-NACE brokerská společnost, 66.2, finanční poradenství 64.9, 46 66.1, 66.2, 65, pojišťovací služby 46

TELE TRADE-DJ INTERNATIONAL CON3. SULTING

TELE TRADE-DJ INTERNATIONAL CONSULTING LTD organizační složka Partners Financial Services, a. s. UniCredit Bank Czech Re-

CY

brokerská společnost

CZ IT

finanční poradenství bankovní služby

Název

4. Partners 5. UniCredit Bank

Franchisor

Původ konceptu

74, 66.1, 66.2 66.2, 64.9, 46 66.1,

Přílohy

105

Expense Reduction 6. Analysts 7. EZ Trade Center 8. Allianz

public, a. s. ERA Global Management Ltd. (Velká Británie), reprezentovaná prostřednictvím Authenta s. r. o. EZ Trade Center PT Allianz pojišťovna, a. s. DE

optimalizce nákladů optimalizce nákladů pojišťovací služby

9. Renomia

Renomia a. s.

pojišťovací služby

CZ

64.1, 65

70.2 70.3 65 66.1, 66.2, 65, 46

Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES

F

Seznam zjištěných franchisových systémů – Realitní služby

Název A Buyer´s Choice 1. HOME EXPERTS Coldwell Banker 2. Czech Republic 3. ERA Reality EVROPA realitní 4. kancelář 5. Quick expert 6. Century 21 7. RE/MAX 8. Directreal

Franchisor ABCHI HOME EXPERTS, spol. s. r. o. Top Czech Partners a. s. REAL ESTATE BROKER SERVICES s. r. o. EUROPE real estate agency S. E.* Quick expert s. r. o. ALL DONE s. r. o. Prague Top Estates, s. r. o. Directreal spol. s. r. o.

Původ konceptu

USP


USA

ověření nemovitosti 68.31

USA

realitní kancelář

68.31

USA

realitní kancelář

68.31

CZ CZ USA USA SK

realitní kancelář realitní kancelář realitní kancelář realitní kancelář realitní kancelář

68.31 68.31 68.31 68.31 68.31

Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES * S.E. – Evropská akciová společnost

G

Seznam zjištěných franchisových systémů – Služby pro cestovní ruch

Název

Franchisor

Původ konceptu

USP


1. UNIGLOBE Travel

UNIGLOBE Travel Czech Republic and Slovakia, s. r. o.

CA

cestovní agentura pro firmy

79

2. EXIMtours

EXIM TOURS a. s.

CZ

cestovní agentura

79

3. Invia

Invia.cz, a. s.

CZ

cestovní agentura

79 55.1, 55, 4. Sivek hotels Viliam Sivek - Sivek Hotels CZ hotel 56 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES

106

H

Seznam zjištěných franchisových systémů – Oděvy, obuv, móda a doplňky

Název 1.

CiPO&BAXX

2.

HUSKY

3.

Franchisor Yilba Tekstil Sp. z o. o.*

Původ konceptu

USP


PL

obchod s oděvy

CZ

sportovní oblečení

Levi Strauss (Levi´s)

Husky cz, s. r. o. Levi Strauss Praha, spol. s. r. o.

USA

oblečení, jeans

4.

Marella

MaxPraga s. r. o.

IT

luxusní móda

5.

Marina Rinaldi

MaxPraga s. r. o.

IT

luxusní XL móda

6.

MZGZ

EDGE TEAM

PL

obchod s oděvy

7.

WEEKEND MaxMara

MaxPraga s. r. o.

IT

luxusní móda

8.

LIU JO Twin-set Simona Barbieri

Elite Mode s. r. o. Twin-set Simona Barbieri

IT

luxusní móda

IT

luxusní móda

CZ


11. Steilmann

HUDYsport a. s. STEILMANN PRAHA spol. s. r. o.

DE

luxusní móda

47.7, 46 47.7, 47, 46 47.7, 47, 46 47.7, 47, 46, 13.9 47.7, 47, 46 47.7, 47, 13.9, 46

12. Nordblanc

MULTIBRAND s. r. o.


47.7, 46

9.

10. Hudy sport

47.7, 46 47.7, 46, 32.3 47.7, 46 47.7, 47, 46 47.7, 47, 46

13. Intersport

INTERSPORT ČR s. r. o.

AT, BE, DK, FR, DE, IT, NL, NO, SE, sportovní oblečení CH a náčiní

14. Alpinepro

ALPINE PRO, a. s.

CZ


47.6 47.7, 13.9, 46

15. Wittchen

PL

obchod s oděvy

47.7, 46

16. Triumph

WITTCHEN S. A.** TRIUMPH Česká republika s. r. o.

DE

spodní prádlo

47.7, 46

17. Envy

PONATURE, s. r. o.

CZ


47.7, 46

18. LEGO wear

SmartLife s. r. o. DK oděvy pro děti 47.7, 46 CDRL TRADE spol. 19. Coccodrillo s. r. o. oděvy pro děti 47.7, 13 Little Things for little Věcičky pro malé 47.7, 13, 20. people lidičky s. r. o. CZ oděvy pro děti 14 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES * Sp. z o.o. - Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością, polská společnost s ručením omezeným **S.A. - Spółka akcyjna, polská akciová společnost; Société anonyme, belgická akciová společnost

Přílohy

I

107

Seznam zjištěných franchisových systémů – Bydlení a stavba

CZ

2.

Marvel mobilní domy ORION-český obchod pro domácnost

Franchisor MARVEL-INTERNATIONAL spol. s. r. o. Velkoobchod ORION, spol. s. r. o.

Hlavní kategorie USP CZ-NACE 47, 46, prodej mobilních domů 71.1

CZ

zboží pro domácnost

47, 46

3.

SOLODOOR

SOLODOOR CENTRUM s. r. o.

CZ

dveře a zárubně

4.

EXTRA STĚHOVÁNÍ

EXTRA STĚHOVÁNÍ s. r. o.

CZ

47, 46, 31 38, 68, 46, 47

5.

OBI

OBI Česká republika s. r. o.

DE

6.

ATALIAN

ATALIAN CZ, s. r. o.

FR

7.

Sapeli

SAPELI, a. s.

CZ

8.

kuchyně SCHMIDT

ELEKTRO Cígler, s. r. o.

DE

stěhovací služby prodej stavebních potřeb 46, 47 úklidové služby, správa 81.2, 38, budov 96.01 16.2, 46, dveře a zárubně 47 43.3, 46, prodej kuchyní 47, 71.1

9.

INDECO CZ

INDECO CZ s. r. o.

CZ

vestavěné skříně

31, 46

10. BO Concept

Decoland s. r. o.

DK

nábytek

31, 46, 47

11. ORESI kuchyně

Oresi s. r. o. Realstone Mediação Imobiliária, Lda.*

CZ

prodej kuchyní výstavba a opravy nemovitostí

46, 47

Název 1.

12. IMO24h

Původ konceptu

PT

13. Dům barev PPG Deco Czech a. s. CZ prodej barev Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES * Lda. – Limitada, portugalská společnost s ručením omezeným J

41, 43 20.3, 46, 47

Seznam zjištěných franchisových systémů – Automoto

Název

Franchisor

Původ konceptu

USP


1. Bez vody

BEZVODY s. r. o.

CZ

mytí aut bez vody

45.2

2. iDry

iDry, s. r. o.

CZ

mytí aut bez vody

3. BestDrive Automyčka Ex4. press

ContiTrade Services s. r. o.

DE

auto a pneuservis

45.2 45.3, 45.2, 22.1

Automyčka Express s. r. o.

CZ

mytí aut

45.2

5. Europcar

Czech Rent a Car s. r. o.

FR

autopůjčovna

6. Euromaster

Euromaster Česká republika s. r. o.

77.1 45.3, 45.2, 22.1

auto a pneuservis

7. Sixt SPEED LEASE a. s. DE autopůjčovna 77.1 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES

108

K

Seznam zjištěných franchisových systémů – Speciální

Název 1. 2.

Franchisor

Původ konceptu

HUSSE RODAS česká svíčkárna

KONY trade, s. r. o.

SE

krmiva pro zvířata

Daniela Netíková

CZ

Senior agentura

Senior agentura s. r. o. Wincott People, a. s., organizační složka

výroba a prodej svíček slevový program pro seniory

3. 4. Wincott People 5.

USP

5áSec

Hlavní kategorie CZ-NACE 46, 47 20.4, 32, 46, 47 46, 47

personální agentura

78 96, 13.3

FR

čistírna

Business for Breakfast

IDEAL ČESKÁ s. r. o. Business for Breakfast Česká republika s. r. o.

UK

podnikatelský klub

L Q Z CZECHIA MERIGLOBE Advisory House

L Q Z CZECHIA spol. s. r. o. MERIGLOBE Advisory House s. r. o.

CZ

63.9

CZ

barterové obchody poradenství pro podnikatele

O2

UK

telekomunikační služby

61.2

Vodafone

O2 Czech Republic a. s Vodafone Czech Republic a. s.

UK

telekomunikační služby

CZC

CZC.cz s. r. o.

CZ

Modrý slon

MODRÝ SLON s. r. o.

CZ

13. QuickWash

Primus CE s. r. o.

CZ

obchod s elektronikou vydavatelství dětských knih výroba zařízení pro prádelny

61.2 47.9, 46, 27.9 58.1, 46, 47 28.9, 46, 47

14. Česká pošta

Česká pošta, s. p.

CZ

poštovní služby

53

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

69.2

15. NBB M&A Advisors NBB M&A advisors s. r. o. PT firemní poradenství 69.2 Zdroj: Vlastní šetření; PROFIT system franchise services s.r.o., 2008-2014; ČAF, 2005-2012, ARES

L

Výpočet průměrných poplatků v odvětví

Při výpočtu průměrných poplatků byly uvažovány maximální hodnoty z intervalových možností dotazníku. Přitom možnosti „a více“ byly uvažovány tak, jakoby šlo o uzavřenou otázku v logickém pokračování jednotlivých intervalů možností. Průměrné poplatky jsou vypočítány jako hodnota vynásobená četností odpovědí respondentů v sumě všech odpovědí. VSTUPNÍ POPLATEK:  Gastronomie: 0 * 0, 0909 + 100 000 * 0, 2727 + 300 000 * 0, 2727 + 800 000 * 0, 1818 + 2 000 000 * 0, 09 = 434 520 Kč  Vzdělávání: 0 * 0, 25 + 50 000 * 0, 625 + 800 000 * 0, 125 = 131 250 Kč  Finanční a bankovní služby: 0 * 0, 3333 + 50 000 * 0, 3333 + 1 000 000 * 0, 3333 = 349 965 Kč  Cestovní ruch: 0 * 0, 5 + 500 000 * 0, 5 = 250 000 Kč  Bydlení a stavba: 0 * 0, 3333 + 50 000 * 0, 1667 + 300 000 * 0, 5 = 158 335 Kč  Automoto: 50 000 * 0, 3333 + 100 000 * 0, 6667 = 83 335 Kč

Přílohy

109

PRAVIDELNÝ POPLATEK  Gastronomie: 2 * 0, 2727 + 4 * 0, 1818 + 7 * 0, 1818 + 10 * 0, 1818 + 15 * 0, 0909 = 5, 7267 % v přepočtu: 0, 0573 * (9 500 000 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 45 353 Kč/měsíc  Vzdělávání: 4 * 0, 125 + 7 * 0, 125 + 10 * 0, 375 + 15 * 0, 25 = 8, 875 % v přepočtu: 0, 08875 * (1 685 680 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 12 467 Kč / měsíc 12 467 * 0, 875 + 5000 * 0, 125 = 11 534 Kč/měsíc  Finanční a bankovní služby: 20 * 0, 6667 = 13, 334 % v přepočtu: 0, 1334 * (3 666 800 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 40 763 Kč / měsíc 40 763 * 0, 6667 + 1 000 * 0, 3333 = 27 510 Kč/měsíc  Cestovní ruch: 5 000 * 0, 5 + 15 000 * 0, 5 = 10 000 Kč/měsíc  Bydlení a stavba: 0 * 0, 5 + 2 * 0, 1667 + 4 * 0, 1667 + 7 * 0, 1667 = 2, 667 % v přepočtu: 0, 02667 * (7 500 000 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 16 669 Kč/měsíc  Automoto: 4 * 0, 3333 + 7 * 0, 3333 = 3, 666 % v přepočtu: 0, 03667 * (3 999 700 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 12 222 Kč 12 222 * 0, 667 + 2000 * 0, 3333 = 8 819 Kč/za měsíc

MARKETINGOVÝ POPLATEK  Gastronomie: 0 * 0, 2727 + 2 * 0, 1818 + 4 * 0, 2727 + 7 * 0, 1818 = 2, 727 % v přepočtu: 0, 02727 * (9 500 000 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 21 589 Kč/měsíc  Vzdělávání: 0 * 0, 6250 + 2 * 0, 125 = 0, 25 % v přepočtu: 0, 0025 * (1 685 680 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 351 Kč/měsíc 351 * 0, 75 + 1 000 * 0, 25 = 513 Kč/měsíc  Finanční a bankovní služby: 0 * 0, 3333 + 2 * 0, 3333 + 4 * 0, 3333 = 1, 9998 % v přepočtu: 0, 02 * (3 666 800 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 6 111 Kč/měsíc  Cestovní ruch: 0 * 0, 5 + 5 000 * 0, 5 = 2 500 Kč/měsíc

110

 Bydlení a stavba: 0 * 0, 5 + 2 * 0, 1667 = 0, 3334 % v přepočtu: 0, 00334 * (7 500 000 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 2 088 Kč/měsíc 2 088 * 0, 667 + 10 000 * 0, 1667 + 15 000 * 0, 1667 = 5 560 Kč/měsíc  Automoto: 0 * 0, 6667 + 4 * 0, 3333 = 1, 3332 % v přepočtu: 0, 0133 * (3 999 700 Kč roční průměrné tržby odvětví / 12) = 4 433 Kč/měsíc

M

Výpočet průměrné počáteční investice a doby návratnosti v odvětví

Při výpočtu průměrné počáteční investice a doby návratnosti byly uvažovány maximální hodnoty z intervalových možností dotazníku. Přitom možnosti „a více“ byly uvažovány tak, jakoby šlo o uzavřenou otázku v logickém pokračování jednotlivých intervalů možností. Průměrná počáteční investice a doba návratnosti jsou vypočítány jako hodnota vynásobená četností odpovědí respondentů v sumě všech odpovědí.  Gastronomie: 1 500 000 * 0, 4 + 2 500 000 * 0, 1 + 3 500 000 * 0, 2 + 5 500 000 * 0, 1 + 6 500 000 * 0, 2 = 3 400 000 Kč 2 roky * 0, 2727 + 5 let * 0, 636 + 10 let * 0, 0909 = 5 let (4, 63)  Vzdělávání: 500 000 * 0, 875 + 3 500 000 * 0, 125 = 875 000 Kč 1 rok * 0, 125 + 2 roky * 0, 625 + 5 let * 0, 25 = 3 roky (2, 63)  Finanční a bankovní služby: 500 000 * 0, 3333 + 1 500 000 * 0, 6666 = 1 166 550 Kč 2 roky * 0, 6667 + 5 let * 0, 3333 = 3 roky (2, 99)  Cestovní ruch: 500 000 Kč 1 rok * 0, 5 + 5 let * 0, 5 = 3 roky  Bydlení a stavba: 500 000 * 0, 1667 + 1 500 000 * 0, 5 + 3 500 000 * 0, 1667 + 4 500 000 * 0, 1667 = 2 166 950 Kč 2 roky * 0, 5 + 5 let * 0, 5 = 4 roky (3, 5)  Automoto: 500 000 * 0, 3333 + 1 500 000 * 0, 3333 + 4 500 000 * 0, 3333 = 2 166 450 Kč 1 rok * 0, 6667 + 10 * 0, 3333 = 4 roky (3, 99)

N

Výpočet průměrného provozního výsledku hospodaření franchisantů

Při výpočtu průměrných provozních výsledků hospodaření byly uvažovány maximální hodnoty z intervalových možností dotazníku. Přitom možnosti „a více“ byly uvažovány tak, jakoby šlo o uzavřenou otázku v logickém pokračování jednotlivých intervalů možností. Průměrné provozní výsledky hospodaření jsou vypočítány jako rozdíl průměrných ročních tržeb

Přílohy

111

a průměrných ročních provozních nákladů franchisových poboček, ty jsou přitom vypočteny jako hodnota vynásobená četností odpovědí respondentů v sumě všech odpovědí.  Gastronomie: Tržby: 1 000 000 * 0, 1 + 5 000 000 * 0, 3 + 10 000 000 * 0, 4 + 15 000 000 * 0, 2 = 9 500 000 Kč Provozní náklady: 1 mil * 0, 3333 + 5 000 000 * 0, 4444 + 10 000 000 * 0, 1111 + 15 000 000 * 0, 1111 = 5 332 800 Kč Provozní VH: 4 167 200 Kč  Vzdělávání: Tržby: 200 000 * 0, 5714 + 1 000 000 * 0, 1429 + 5 000 000 * 0, 2857 = 1 685 680 Kč Provozní náklady: 200 000 * 0, 5714 + 1 000 000 * 0, 4286 = 542 880 Kč Provozní VH: 1 142 800 Kč  Finanční a bankovní služby: Tržby: 1 000 000 * 0, 3333 + 5 000 000 * 0, 6667 = 3 666 800 Kč Provozní náklady: 200 000 * 0, 6667 + 5 000 000 * 0, 3333 = 1 799 840 Kč Provozní VH: 1 866 960 Kč  Cestovní ruch: Tržby: 15 000 000 Kč Provozní náklady: 10 000 000 Kč Provozní VH: 5 000 000 Kč  Bydlení a stavba: Tržby: 5 000 000 * 0, 5 + 10 000 000 * 0, 5 = 7 500 000 Kč Provozní náklady: 200 000 * 0, 1667 + 1 000 000 * 0, 6667 + 5 000 000 * 0, 1667 = 1 533 540 Kč Provozní VH: 5 966 460 Kč  Automoto: Tržby: 1 000 000 * 0, 6667 + 10 000 000 * 0, 3333 = 3 999 700 Kč Provozní náklady: 200 000 * 0, 3333 + 1 000 000 * 0, 3333 + 5 000 000 * 0, 3333 = 2 066 460 Kč Provozní VH: 1 933 240 Kč

112

O

Dotazník

Vážení respondenti, jmenuji se Klára Holičová a jsem studentkou 5. ročníku Mendelovy univerzity v Brně. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který bude složit jako hodnotný zdroj pro mou diplomovou práci zaměřující se na průzkum situace franchisingu na českém trhu. Všechny Vámi poskytnuté údaje poslouží pouze pro tuto práci. Vyplnění Vám zabere přibližně 5 minut. V případě zájmu Vám budou zaslány výsledky šetření bez uvedených názvů franchisových systémů. V případě nejasností se na mne neváhejte obrátit ([email protected]). Za vyplnění Vám předem děkuji. 1. Do jaké skupiny byste zařadili Vaši společnost?  Franchisor  Master-franchisant  Regionální zástupce (pro výběr franchisantů)  Dceřiná společnost  Jiné (Děkuji za Váš čas, dále nemusíte pokračovat ve vyplňování.) 2. Jaká je právní forma Vaší společnosti?  živnostník  Společnost s ručením omezeným – s. r. o.  Akciová společnost - a. s.  Veřejná obchodní společnost – v. o. s.  Komanditní společnost – k. s.  Evropská společnost – SE  Jiná (Uveďte, prosím, o jakou právní formu se jedná): 3. Jaký je předmět podnikání Vaší společnosti?  Služby pro cestovní ruch  Realitní služby  Bankovní a finanční služby  Vzdělávání  Gastronomie  Potraviny  Bydlení a stavba  Automoto  Zdraví, krása, kosmetika a fitness  Oděvy, obuv, móda a doplňky  Jiné (Zkuste, prosím, definovat předmět podnikání Vaší společnosti.):

Přílohy

113

4. Jak se jmenuje Váš franchisový systém (ochranná známka konceptu): 5. Kde vznikl Váš franchisový koncept (odkud pochází franchisor)?  Česká Republika  Slovensko  USA  Stát EU (mimo České republiky a Slovenska)  Jiné 6. Jak dlouho na trhu užíváte podnikatelský koncept, který je podstatou Vašeho franchisového systému?  Do 2 let  2-5 let  6-10 let  11-20 let  21-40 let  41 let a více 7. V jakém roce byl v České republice spuštěn Váš franchisový systém: 8. Kolik jste měli vlastních provozoven umístěných v České republice při zahájení Vašeho franchisového systému v České republice? (provozovny jak franchisora, tak master-franchisanta, či dceřiné společnosti)  0  1  2-4  5-15  16 a více 9. Kolik jste měli vlastních provozoven celkem (tj. i mimo Českou republiku) při zahájení franchisového systému v České republice? (provozovny jak franchisora, tak masterfranchisanta, či dceřiné společnosti)  0  1  2-4  5-15  16 a více 10. Co obsahuje Váš franchisový balík? (můžete zatrhnout i více možností) o Návrh architektury prodejny, vizualizace (v rámci zakoupené licence) o Návrh architektury prodejny, vizualizace (placené zvlášť) o Vybavení prodejny (v rámci zakoupené licence)

114

o o o o o o o o o o o o o o o o o o o

Vybavení prodejny (placené zvlášť) Design oblečení personálu Software Zpracovávání účetnictví Finanční analýzy Franchisový manuál (brožura s postupy a návody) Vstupní zaškolení Průběžná školení Manažerské poradenství Konzultace, poradenství Logistický systém, vztahy s distributory Polotovary, suroviny Zajištění marketingu Zajištění PR Webové stránky Vývoj produktů, postupů Systém kontroly kvality Asistence při výběru místa provozovny Jiné (Uveďte, prosím, další prvky Vašeho franchisového balíku.):

11. Jaká je přibližná výše počáteční investice na založení franchisové provozovny pod Vaší značkou (vč. všech poplatků, bez DPH)?  do 500 000 Kč  500 001-1 500 000 Kč  1 500 001-2 500 000 Kč  2 500 001-3 500 000 Kč  3 500 001-4 500 000 Kč  4 500 001-5 500 000 Kč  5 500 001 Kč a více 12. Jaká je výše jednorázového vstupního poplatku?  poplatek není účtován  1-50 000 Kč  50 001-100 000 Kč  100 001-300 000 Kč  300 001-500 000 Kč  500 001-800 000 Kč  800 001-1 000 000 Kč  1 000 000 Kč a více

Přílohy

115

13. Jaká je výše průběžného poplatku stanoveného z tržeb či pevnou částkou za měsíc (royalties), kterou obvykle účtujete svým franchisantům?  0,1-2 %  1-1 000 Kč  2,1-4 %  1 001-2 000 Kč  4,1-7 %  2 001-5 000 Kč  7,1-10 %  5 001-10 000 Kč  10,1-15 %  10 001 Kč a více  15,1 % a více  poplatek není účtován 14. Jaká je výše marketingového poplatku stanoveného z tržeb či pevnou částkou za měsíc, kterou obvykle účtujete svým franchisantům?  0,1-2 %  1-1 000 Kč  2,1-4 %  1 001-2 000 Kč  4,1-7 %  2 001-5 000 Kč  7,1-10 %  5 001-10 000 Kč  10,1-15 %  10 001 Kč a více  15,1 % a více  poplatek není účtován 15. Vyžadujete po svých franchisantech kauci za účelem snížení rizika jejich platební schopnosti (tj. určitou částku placenou předem)?  Ano  Ne 16. Jaké další poplatky a v jaké výši franchisantům účtujete: 17. Na jak dlouhou dobu bývá Vámi sjednána platnost smlouvy s Vašimi franchisanty?  Záleží na individuální domluvě.  1-5 let  6-10 let  11 a více let  na dobu neurčitou 18. Kolik vlastních provozoven máte v současnosti v České republice (provozovny jak franchisora, tak master-franchisanta, či dceřiné společnosti): 19. Kolik máte franchisantů v současnosti v České republice: 20. Kolik máte franchisových provozoven v současnosti v České republice (pouze provozovny franchisantů):

116

Dotazník

21. Kolik franchisantů Vašeho systému ukončilo provoz za posledních 5 let v České republice?  0  1  2-5  6-10  11 a více 22. Jaká je odhadovaná doba návratnosti investice franchisanta Vašeho systému?  do 1 roku  1-2 roky  3-5 let  6 let a více 23. Jaké jsou průměrné roční tržby franchisových provozoven Vašeho systému?  do 200 000 Kč  200 001-1 000 000 Kč  1 000 001-5 000 000 Kč  5 000 001-10 000 000 Kč  10 000 001 Kč a více 24. Jaké jsou průměrné roční náklady na provoz franchisové provozovny Vašeho systému (vč. veškerých poplatků)?  do 200 000 Kč  200 001-1 000 000 Kč  1 000 001-5 000 000 Kč  5 000 001-10 000 000 Kč  10 000 001 Kč a více Děkuji a přeji pěkný den.


P


117

Podnikání na českém trhu formou franchisových společností

Recommend Documents