Plán péče o Přírodní rezervaci a Evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně

Návrh

Plán péče o Přírodní rezervaci a Evropsky významnou lokalitu

Psí kuchyně

na období 2017 - 2025

Datum úplného zpracování: Říjen 2016

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně

1. Základní údaje o přírodní rezervaci 1.1 Základní identifikační údaje o PR evidenční číslo v ÚSOP: název PR:

Psí kuchyně

druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: právní předpis ze dne, uveřejněn dne: datum účinnosti předpisu:

Nařízení Pardubického kraje Pardubický kraj

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Pardubický Svitavy, Ústí nad Orlicí Česká Třebová, Litomyšl, Svitavy Česká Třebová, Litomyšl, Svitavy Janov, Opatov, Semanín Janov u Litomyšle, Opatov v Čechách, Semanín, (Mikuleč jen ochranné pásmo)

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Přírodní rezervace: Katastrální území: 656950 Janov u Litomyšle Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

2383 -2384 -2385/1 -2385/2 -2386/1 -2386/4 -3038 -3208 -3209/1 -3209/2 -3387 -3388 -Celkem

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

------ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

2

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

499 499 499 499 499 499 499 499 499 499 499 499

777 2554 2411357 104798 29010 23923 862 216 241 1306 2090 8041

Výměra parcely v EVL (m2)

46 37 963030 104798 28138 21243 378 84 118 472 1899 8041 1128284


Katastrální území: 711454 Opatov v Čechách Číslo parcely podle KN


1971 -1977/1 -1977/2 -1977/3 -1977/4 -4321 -4322 -Celkem



lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha

-----ostatní komunikace ostatní komunikace


605 605 605 605 605 605 605

176 2036280 28093 294 2940310 4031 316


176 991576 28093 294 709 3235 316 1024399

Katastrální území: 747157 Semanín Číslo parcely podle KN




--------------

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

742/3 742/10 742/16

----

trvalý travní porost lesní pozemek ostatní plocha

742/17 742/18 742/19 742/20 742/21 742/22 742/23 742/24 742/25 746/5 746/7 746/8

-------------

ostatní plocha lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

------------sportoviště a rekreační plocha --sportoviště a rekreační plocha neplodná půda -------neplodná půda jiná plocha jiná plocha jiná plocha

705/1 705/7 705/18 705/21 705/22 705/23 705/24 705/25 705/26 705/27 705/28 705/29 742/1

3



257 10001 143 257 257 257 257 257 10001 10001 257 257 10001

774607 1289 65084 228 3175 297 63 318 154 1654 87 24 125615

178043 1289 65084 228 3175 297 63 318 154 1654 87 24 125615

376 10002 10001

9917 1503 290

9917 1503 290

257 10002 376 10002 376 277 10002 10002 10001 10002 257 10002

2043 68 1043 237 9338 147 38 4457 719 3928 196 1563

2043 68 1043 237 9338 147 38 4457 719 3928 196 1563

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 748/4 880/6 880/7 880/8 880/9 888/2

-------

lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

888/3 888/33

---

ostatní plocha ostatní plocha

888/34

--

ostatní plocha

888/35 888/36

---

ostatní plocha ostatní plocha

888/65 888/67 888/68 888/69 888/70 888/71 888/72 888/73 888/74 888/75 888/76 888/77 888/78 984/2 984/4 984/5 984/7 1428/1 1428/3

--------------------

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha

1428/17 --

ostatní plocha

1428/18 --

ostatní plocha

Celkem

-neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda sportoviště a rekreační plocha jiná plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha jiná plocha sportoviště a rekreační plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha ----ostatní komunikace sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha

257 257 10001 10001 10001 10001

34248 439 1396 29 38 42106

34248 439 1396 29 38 42106

221 10001

8730 41303

8730 41303

10001

1052

1052

10001 10001

80 3202

80 3202

10002 10001 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 179 257 143 143 257 10001 10001

1082 176 1237 447 1752 45 1055 1000 1855 135 2010 291 130 14390 97 12 8982 1669 1156

1082 176 1237 447 1752 45 1055 1000 1855 135 2010 291 130 14390 97 12 8982 211 1156

10001

402

402

10001

15

15 580621

Ochranné pásmo zvláště chráněného území: Katastrální území: 656950 Janov u Litomyšle Číslo parcely podle KN

2371 2381 2382


----



lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

----


10001 499 499

4

143589 159331 3917

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 2383 2384 2385/1 2386/1 2386/2 2386/3 2386/4 2387 3039 3206 3207 3208 3209/1 3209/2 3387 4043

-----------------

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

----ostatní komunikace ---ostatní komunikace ostatní komunikace -ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

499 499 499 499 499 393 499 499 10001 499 499 499 499 499 499 499

777 2554 2411357 29010 10751 1468631 23923 14351 2158 4798 432 216 241 1306 2090 270

Katastrální území: 694177 Mikuleč Číslo parcely podle KN

1770/1 2155 2156


----



lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

--ostatní komunikace


3 3 3

2674516 7265 263

Katastrální území: 711454 Opatov v Čechách Číslo parcely podle KN

1972 1977/1 1977/4 1977/8 4321


------



lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha

---ostatní komunikace ostatní komunikace


605 605 605 605 605

140 2036280 2940310 11401 4031

Katastrální území: 747157 Semanín Číslo parcely podle KN

st. 310 705/1 705/20 708/3 731


------




zastavěná plocha a nádvoří lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost

stavba na parcele bez čp/če výroba -----

226

934

257 257 10002 10002

774607 354 2487 2098

5

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 732/2 733 738/10 738/12 738/14 738/15 738/17 738/19 738/20 738/21 738/22 772/3 772/8 772/11 772/13 880/10 880/11 880/12 880/13 880/14 880/15 880/16 880/17 880/18 880/19 880/24 880/25 888/1 888/11 888/39 888/41 888/42 888/44 888/46 888/47 888/49 888/51 888/52 888/53 888/55 888/57 888/58 888/63 888/79 888/80 935 938/5 938/6 938/7 938/8

---------------------------------------------------

ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha orná půda ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

jiná plocha --------------neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda jiná plocha jiná plocha jiná plocha

jiná plocha jiná plocha

6

257 10002 380 10001 158 380 158 277 380 380 380 10002 10002 10002 10002 60000 10002 10002 10002 143 143 10002 10002 10002 10002 227 353 221 226 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 380 10002 380 376 179 380 10002 226 10002 377 10002 10002 10002 10002

711 8380 16734 807 1345 1962 7783 11912 5175 7524 7527 637 2175 744 3654 77 169 9 18 561 227 174 322 187 520 21 338 23462 170 3884 93 61 2504 57 4526 832 3363 1154 12513 268 1479 2774 6047 1558 468 15152 1712 3636 116 12

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 938/9 938/10 938/11 938/12 938/13 938/14 938/15 947 976/1 976/6 976/9 976/17 976/18 976/19 976/20 976/21 976/22 976/23 976/24 976/25 976/26 976/27 976/28 976/29 976/31 976/32 976/33 984/8 1428/1 1428/2 1428/19 1428/20 1428/21 1428/22 1428/23 1428/24 1428/25 1428/26 1428/27 1428/29

-----------------------------------------

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha orná půda ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

sportoviště a rekreační plocha jiná plocha

sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

10002 377 179 377 221 377 259 259 226 221 226 10001 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 10002 179 10002 221 221 353 257 10001 10002 257 10001 10001 10002 277 158 158 10002 10002 10002

1541 15867 481 14234 11269 3976 12076 7247 29367 751 3966 24 387 116 375 9 198 163 266 18 168 129 15 278 60 17684 9139 10277 1669 1220 63 203 1074 58 296 20 208 62 208 364

Převážně jsou ochranným pásmem dotčeny pouze části parcel. Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem PR

7


1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

OP ZCHÚ plocha v ha --

Způsob využití pozemku

PR plocha v ha

lesní pozemky

PR plocha v ha 244,8211

vodní plochy

--

--

zamokřená plocha

--

rybník nebo nádrž

--

vodní tok

--

neplodná půda

0,4664

ostatní způsoby využití

25,5489

trvalé travní porosty 2,4940

--

orná půda

--

--

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

--

--

26,0153

--

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

--

--

273,3304

--

Dle nařízení vlády č. 318/2013 Sb. je výměra PR 268,6 ha. Výše uvedené plochy byly zjištěny v evidenci katastru nemovitostí, části parcel na území PR byly zjištěny měřením v GIS s využitím předběžných výstupů geodetického zaměření hranice PR v terénu. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: ÚSES1:

Natura 2000 - ptačí oblast: Chráněné ložiskové území1: Bilancované ložisko1: CHOPAV2: Ochranné pásmo vodních zdrojů2:

--LBC 2 U lomu RBC 446 Psí kuchyně RBK 446 Psí kuchyně RBK 886 U Kamenného vrchu - Psí kuchyně RBK 887 Psí kuchyně - Moravský Lačnov EVL Psí kuchyně (kód: CZ0530027) CHLÚ 17660100 Janov u Litomyšle 3176601 Semanín - žáruvzdorné jíly Východočeská křída (vyhlášena Nařízením vlády č. 85/1981 Sb.) PHOIIb (cca severní polovina území EVL)

Pozn.: 1Zdroj informací ÚP obce Janov, 2HEIS VUV

8


Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace (dle ÚSOP pro PR Psí kuchyně) Dle kategorizace z roku 1994 jde o „území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů.“ Na území celé přírodní rezervace tedy nelze (z pohledu orgánu ochrany přírody) sledovat hospodářské cíle, nýbrž jedině cíle ochrany přírody. Je možné provádět pouze managementové zásahy, přestože v řadě případů se mohou podobat běžným hospodářským postupům. Zásahy však musí být odborně odůvodněné a jednoznačně směřovat ve prospěch předmětu ochrany. Za management stanovišť/druhů lze považovat i ponechání (části) území samovolnému vývoji.

1.7 Předmět ochrany PR podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany PR jsou níže uvedené typy přírodních stanovišť. Typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště/biotop 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně / T1.6 Vlhká tužebníková lada 9130 - Bučiny asociace AsperuloFagetum / L5.1 Květnaté bučiny 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incane, Salicion albae) / L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy

podíl plochy v PR (%)

do 1 %

53 %

6%

popis biotopu typu přírodního stanoviště Výskyt v severovýchodní části území v oblasti Semanínské střelnice. Biotop T1.6 zde tvoří mozaiku a prolíná se nejčastěji s vlhkými pcháčovými loukami (T1.5), ruderální bylinnou vegetací (X7) a střídavě vlhkými bezkolencovými loukami (T1.9). Převážná část území na hydricky normálních půdách (SLT 4B, 4S, 4D, 4F, 4V, 5D). Výskyt převážně v severovýchodní části území v oblasti tzv. Farského lesa na oglejených, podmáčených a lužních stanovištích (SLT 3L, 5P, 5O, 5G).

Pozn.: Symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť EVL. Podíl plochy typu přírodního stanoviště v PR je uveden dle mapováníí biotopů v roce 2013.

1.8 Cíl ochrany Zachování příznivého stavu předmětu ochrany a celistvosti přírodní rezervace a evropsky významné lokality. Lesní ekosystémy: Zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených a přírodě blízkých lesních ekosystémech, tvořících předmět ochrany PR (ponechání části ekosystémů samovolnému vývoji).

9


Nelesní ekosystémy: Omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany PR.

2. Rozbor stavu evropsky významné lokality s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Obecná charakteristika území: Evropsky významná lokalita Psí kuchyně se nachází ve východní části Pardubického kraje. Územím prochází hranice okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy, je vzdáleno asi 1-4 km JZ od obce Semanín a asi 5 km JZ od vlakového nádraží v České Třebové (zeměpisná poloha souřadnice středu lokality: zeměpisná délka 16 26 55 E, zeměpisná šířka 49 50 39 N). Evropsky významná lokalita zaujímá východně až jihovýchodně ukloněné svahy lesnatého Kozlovského hřbetu a prostor bývalé vojenské střelnice s biologicky cennými lučními ekosystémy. Rozkládá se v nadmořské výšce 424-580 m. Celková rozloha lokality je 268,60 ha. Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada), 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum (biotop L5.1 Květnaté bučiny) a prioritní typ přírodního stanoviště 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incane, Salicion albae) (biotop L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy). V území je zřízena původní přírodní rezervace Psí kuchyně (116,53 ha). Geologie: Geologický podklad tvoří svrchnokřídové a kvarterní sedimenty České křídové pánve. V západní polovině území převažují vápnito-jílovité glaukonitické pískovce místy s rohovci, pískovce arkózovité a živcové (facie kvádrovcových pískovců), slínovce s polohami či konkrecemi vápenců (jílovito vápenité prachovce), písčité slínovce až spongilitické jílovce, místy silicifikované (opuky). Ve východní polovině tvoří podloží nivní a deluvioeolické kvarterní sedimenty a kamenité až hlinitokamenité kvarterní sedimenty, které vybíhají v terénních depresích do západní části území. (zdroj: Česká geologická služba)

10


Obr. 1 Geologická mapa (hranice EVL Psí kuchyně červená linie, zdroj: Česká geologická služba), Legenda: 1-pískovce arkózovité a živcové (facie kvádrovcových pískovců), 2-vápnito-jílovité glaukonitické pískovce, 3-slínovce s polohami či konkrecemi vápenců (jílovito vápenité prachovce), 4-písčité slínovce až spongilitické jílovce, místy silicifikované (opuky), 5-kamenité až hlinitokamenité kvarterní sedimenty, 6deluvioeolické kvarterní sedimenty, 7-smíšené kvarterní sedimenty, 8-nivní sedimenty.

11


Půdní poměry: Na svazích v západní polovině území jsou zastoupeny půdy skupiny kambisoly, půdním typem je kambizem (subtypy modální, vyluhovaná, oglejená). Ve východní polovině se vyvinuly hydromorfní půdy ze skupiny stagnosoly a glejsoly, půdním typem jsou pseudoglej modální a kambický a glej modální. (zdroj: Česká geologická služba)

Obr. 2 Půdní mapa (hranice EVL Psí kuchyně červená linie, zdroj: Česká geologická služba), Legenda: KAm-kambizem modální, KAv-kambizem vyluhovaná, KAg-kambizem oglejená, PGm-pseudoglej modální, PGk-pseudoglej kambický, GLm-glej modální

12


Geomorfologie: Území se nachází ve Východočeské tabuli České tabule v Českotřebovské vrchovině Svitavské pahorkatiny. Evropsky významná lokalita je vymezena na východně až jihovýchodně ukloněných svazích Kozlovského hřbetu, východní část území přechází do mírně zvlněné až rovinaté Ústecké brázdy. Reliéf území je členitý, s hřebeny a relativně hlubokými úzkými údolími. Svahy jsou exponovány k severovýchodu, východu a jihovýchodu. Nadmořská výška se pohybuje od 424 do 580 m. Nejnižší bod je v severovýchodní části v oblasti Semenínské střelnice, nejvyšší v severozápadní části pod kótou Svobodka (586 m n.m.). (Zdroj: AOPK ČR) Klima: Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT7, okraj východní části zasahuje do klimatické oblasti MT2 (QUITT, 1971). (Zdroj: AOPK ČR) Hydrologie: Celé území evropsky významné lokality se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída. Severní polovina území je zahrnuta do ochranného pásma vodních zdrojů PHO IIb. EVL je odvodňována několika drobnými bezejmennými vodními toky v povodí Zádolského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-02-02-0470-0-00), který pramení a protéká mimo území EVL, nedaleko její jižní hranice. Pokračuje přes soustavu rybníků (největší Mušlový rybník u Zádolky) a jihovýchodně od České Třebové ústí do Třebovky, která se v Ústí nad Orlicí vlévá do Tiché Orlice. Všechny vodní toky na území EVL jsou ve správě podniku Lesy České republiky, s.p. Ve východní části EVL v blízkosti účelové lesní odvozní komunikace se nachází soustava několika tůní. Dle KOUTECKÉHO (2006) nejsou tůně přirozeného původu, jde o jámy vzniklé při likvidaci válečné munice v roce 1945. Několik umělých vodních tůní se nachází v ploše Semanínské střelnice. Biotopy - lesní ekosystémy: Biotopově rozmanitá lokalita, kde plošně (53 %) převažují květnaté bučiny (L5.1) z okruhu as. Dentario enneaphylli-Fagetum, popř. as. Festuco altissimae-Fagetum. Ve stromovém patře je vedle dominujícího buku lesního (Fagus sylvatica) zastoupena také jedle bělokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus), v keřovém patře pak především zmlazující druhy stromového patra (buk, klen, jasan, smrk), popř. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a v bohatém bylinném patře se vyskytuje např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), árón plamatý (Arum maculatum), česnek medvědí (Allium ursinum) (v jarním aspektu), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), ostřice lesní (Carex sylvatica), kostřava lesní (Festuca altissima), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), strdivka nicí (Melica nutans), kostřava lesní (Festuca altissima), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), k. rozložená (D. dilatata), pšeníčko 13


rozkladité (Milium effusum) aj. Místy jsou časté přechody k acidofilním bučinám (na podloží jemnozrnných pískovců), pro něž je charakteristické ochuzení bylinného patra, které může být samozřejmě často podpořeno i lesním hospodařením. Roztroušeně se na území vyskytují acidofilní bučiny (L5.4) s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), ale velmi časté a mnohdy výrazné je zastoupení smrku ztepilého (Picea abies). Přítomna je však i jedle bělokorá (Abies alba). Bylinný podrost je druhově chudý, tvořen druhy jako pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), v nevyhraněných porostech také kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kostřava lesní (Festuca altissima), svízel vonný (Galium odoratum) aj. Tato jednotka také vykazuje značnou míru přechodů k L5.1. Významnou část lesních porostů (31 %) tvoří lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A). Na východním okraji se v nižších polohách vyskytují říční a typické jasanovo-olšové luhy (L2.2A) a degradované jasanovo-olšové luhy (L2.2B). Degradované typy lze zařadit do as. Piceo-Alnetum, často s velmi hojným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) v jarním aspektu. Zachovalé porosty jsou v prostoru tzv. Farského lesa. Časté jsou stejnověké výsadby olše lepkavé (Alnus glutinosa) a o. šedé (A. incana), místy s poměrně dobře zachovalým bylinným podrostem, často však s výraznou dominancí ostřice třeslicovité (Carex brizoides). Tyto podmáčené polohy jsou bohužel odvodňovány soustavou tzv. melioračních kanálů, což vede k degradaci těchto smrkových olšin. Biotopy - nelesní ekosystémy: Nelesní společenstva jsou zastoupena maloplošně ve východní části lokality. V prostoru bývalé vojenské střelnice u Semanína se zachovaly fragmenty pcháčových luk (T1.5), které často tvoří mozaiku s vrbovými křovinami (K1), tužebníkovými lady (T1.6). Vyskytuje se zde celá řada druhů jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pcháč šedý (Cirsium canum), p. bahenní (C. palustre), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), ostřice odchylná (Carex appropinquata), o. dvouřadá (C. disticha), o. rusá (C. flava), starček potoční (Tephroseris crispa), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata). Vlhká tužebníková lada (T1.6), která jsou předmětem ochrany EVL, se dnes v území vyskytují pouze ve fragmentech. V jejich vegetaci se kromě dominantního tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) vyskytuje ostřice latnatá (Carex paniculata), o. odchylná (C. appropinquata) a vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Bezkolencové louky (T1.9) jsou na území zastoupeny relativně plošně významně. Vyskytují se však v mozaice s T1.5, T1.6, X7 a K1, kde se v zarůstající vegetaci vyskytuje bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), čertkus luční (Succisa pratensis), pcháč šedý (Cirsium canum), krvavec toten (Sanguisorba officinalis). V prostoru bývalé ruské střelnice se vyskytují i nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) s maloplošnými prvky vápnitých slatinišť (R2.1). Nachází se zde řada pozoruhodných druhů jako ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), C. x pieperana (C. flava x C. lepidocarpa), o. plstnatá (C. tomentosa), o. prosová (C. panicea), o. chabá (C. flacca), o. skloněná (C. demissa), len počistivý (Linum catharticum), vítod 14


ostrokřídlý (Polygala multicaulis), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj. V území dnes plošně převažují mezofilní ovsíkové louky (T1.1), inklinující k as. TrifolioFestucetum rubrae na mělčích půdách. Z nejčastěji se vyskytujících druhů lze jmenovat ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), kostřavu luční (Festuca pratensis), zvonek rozkladitý (Campanula patula), chrastavec rolní (Knautia arvensis), svízel bílý (Galium album), chrpu černající (Centaurea pratensis), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), škardu dvouletou (Crepis biennis), máchelku srstnatou (Leontodon hispidus), kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare) aj. Pouze jediný segment horských a podhorských smilkových trávníků (T2.3B) byl mapován na dopadové ploše střelnice, kde byly zaznamenány na mírně vlhkých místech fragmenty nízkých trávníků s psinečkem obecným (Agrostis capillaris), violkou psí (Viola canina), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella), všivcem lesním (Pedicularis sylvatica), ostřicí černou (Carex nigra), o. kulkonosnou (C. pilulifera), vítodem ostrokřídlým (Polygala multicaulis) a vřesem obecným (Calluna vulgaris). Dle fytogeografického členění ČR se jedná o českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 63 Českomoravské mezihoří, podokres 63d Kozlovská vrchovina; jižní cípek území náleží do 63g Opatovské rozvodí. (Zdroj: www.natura2000.cz, upraveno dle aktuálního stavu). Mykologie: Dle výsledků mykologického průzkumu výskytu makromycetů v přírodní rezervaci Psí kuchyně (KRAMOLIŠ, TMEJ, 2007) se jedná o druhově bohatou lokalitu, která hostí celou řadu nehojných a vzácných druhů hub (stupeň ohrožení je uveden dle Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky, 2006). Lze uvést např. ohroženou muchomůrku stroupkatou (Amanita ceciliae), muchomůrku šedopochvou (Amanita submembranacea), zranitelnou oranžovku vřetenovýtrusou (Byssonectria terrestris), velmi vzácný (v Pradubickém kraji pouze jediný nález) kyj herkulův (Clavariadelphus pistillaris), ohrožený symbiont buku pavučinec mirabelkový (Cortinarius amoenolens), symbiont smrku nebo jedle pavučinec elegantní (Cortinarius elegantior), pralesní druh korálovec bukový (Hericium coralloides) rozkládající kmeny buků (vlivem nedostatku starých kmenů v naších lesích je dnes jeho výskyt omezen už pouze na rezervace), prvonález pro Východní Čechy čapulku jedlovou (Heyderia abietis), ohroženou a po larvách drvopleně páchnoucí šťavnatku drvopleňovou (Hygrophorus discoxanthus), ohrožený symbiont buku a dubu vláknici jurskou (Inocybe adaequata), téměř ohrožený druh podmáčených smrčin vláknici dymnivkovou (Inocybe corydalina), ohrožený mykorhizní symbiont buku ryzec ostrý (Lactarius acris), mykorhizní symbiont buku ryzec bukový (Lactarius fluens), ohrožený symbiont buku ryzec řídkolupenný (Lactarius ruginosus), vzácný ryzec lososový (Lactarius salmonicolor) rostoucí pod jedlí, velmi vzácná kuřátka Krieglsteinerova (Ramaria krieglsteineri) - prvonález pro Pardubický kraj a druhý nález pro Českou republiku, ohrožený mykorhizní symbiont rostoucí především v bukových lesích holubinku černobílou (Russula albonigra), mykorhizní symbiont rostoucí výhradně v bučinách holubinku sluneční (Russula solaris) - bioindikační druh přirozeně se vyvíjejících bučin, velmi vzácný prvonález pro Pardubický kraj čirůvku vlnatou (Tricholoma gausapatum) a další. Z hlediska zachování mykoflory je žádoucí ponechání veškeré dřevní hmoty k samovolnému rozkladu na vybraných stanovištích, minimálně na území původní rezervace. To znamená neodstraňovat staré, odumírající, odumřelé, padlé kmeny, torza a 15


větve. Nevhodá je i jakákoliv manipulace s jíž padlými stromy. Tato dřevní hmota je důležitou součástí přírodní rezervace. Důležité je také omezit vjezd lesní techniky a ostatních vozidel do porostů původní rezervace. Důvodem je stabilita terestrické mykoflory. Negativním jevem v posledních letech je nelegální těžba dřeva, která probíhá převážně při okraji tamní lesní cesty. Arachnofauna a fauna motýlů lesních biotopů: Na území původní přírodní rezervace Psí kuchyně byl proveden inventarizační průzkum archnofauny a fauny motýlů (HULA, V.). Fauna pavouků PR Psí kuchyně se jeví jako velmi významná. Vyskytuje se zde několik druhů charakteristických pro lesy nejvyšších poloh České republiky (především Centromerus arcanus či Araniella alpica), celá řada druhů charakteristických pro zachovalé bukové či bukojedlové lesy (Macrargus rufus či Centromerus sellarius) či dokonce několik druhů relativně teplomilných (Haplodrassus silvetsris či Neriene emphana). Dosavadní výsledky lze považovat spíše za předběžné, celá lokalita slibuje mnohem bohatší a ještě zajímavější druhové spektrum, při dalším zkoumání lokality. O potenciální bohatosti svědčí i to, že celkově bylo během jednoho roku odchyceno 47 druhů pavouků, ale z toho 46 % patří mezi reliktní druhy (sensu Buchar, 1993). Z významných druhů pavouků lze uvést např. pakřižáka smrkového (Hyptiotes paradoxus) a regionálně významné nálezy plachetnatek (Centromerus arcanus) a (Centromerus sellarius). Zjištěné druhové spektrum motýlů je velmi bohaté se zastoupením velmi významných druhů. Asi nejvýznamnějším je můra Calliergis ramosa, která je v České republice obecně lovena velmi zřídka, recentně je známá například z Moravského krasu (LAŠTŮVKA & MAREK, 2002 in HULA, V.) a Kunštátu (LAŠTŮVKA, osobní sdělení). Z dalších je nutné jmenovat typicky horské druhy, jako Lasionycta proxima, Papestra biren, Eupithecia abietaria, Thera britanica, Pungeleria capreolaria, Alcys bastelbergeri, Petrophora chlorosata či Pharmacis fusconebulosus. Velmi zajímavým druhem je píďalka Eupithecia immundata, která je potravně vázaná na samorostlík klasnatý (Actaea spicata), který je častý ve vlhkých partiích v prameništi bezejmenného přítoku Zádolského potoka. Významný je i nález píďalky Operophtera fagata, která bývá v podobných průzkumech opomíjená (doba letu spadá do druhé poloviny října!). Jedná se o charakteristický druh pro bukové a jedlobukové porosty a jedná se o regionálně velmi významný nález. Z dalších významných druhů je to vždy jednotlivě lovena R. subhastata, která je typická pro různá zamokřená místa, nejčastěji olšiny či rašeliniště a navíc není často lákána světelnými zdroji, takže je možné, že je částečně přehlížena. Celkově lze druhové spektrum hodnotit jako velmi významné se zastoupením celé řady typicky lesních druhů, kteří zde navíc dosahují až neuvěřitelných abundancí (nejhojnější Drymonia dodonaea – 263 jedinců a Colocasia coryli dokonce 301 jedinců!). Součástí inventarizačních prací bylo I svícení v časně jarním (25. 4.) a pozdním (22. 10.) termínu, tedy v období, kdy již neprobíhá většina inventarizací – byly zaznamenány vesměs běžné druhy (rod Orthosia), ale i jeden významný (Operophtera fagata). Fauna PR Psí kuchyně slibuje mnoho dalších zajímavých a významných nálezů. Především v případě píďalek je pravděpodobné, že se zde vyskytují významné druhy, které však dosud nebyly zaznamenány. Fauna motýlů nelesních biotopů (Semanínská střelnice) Inventarizační průzkum motýlů s denní aktivitou byl proveden na území Semanínské střelnice (ZÁMEČNÍK J., 2007). V roce 2007 zde byl prokázán výskyt 46 druhů motýlů. Ze zvláště 16


chráněných (dle vyhl. č. 395/1992 Sb.) druhů lze uvést např. ohroženého batolce červeného (Apatura ilia), ohroženého bělopáska topolového (Limenitis populi), ohroženého otakárka fenyklového (Papilio machaon) a silně ohroženého ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). Ze vzácných a významných druhů (dle Červeného seznamu ČR) zde byl zjištěn výskyt např. zranitelných perleťovce prostředního (Argynnis adippe) a bělopáska dvouřadého (Limenitis camilla), z dalších významných druhů se zde vyskytuje např. ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), babočka jilmová (Nymphalis polychloros) a modrásek černolemý (Plebeius argus). Brouci Během realizovaných průzkumů zaznamenáno 185 druhů brouků (včetně druhů z předchozích průzkumů zde byl zjištěn výskyt celkem 285 druhů). Druhové spektrum je tak poměrně značně pestré, vzhledem k tomu že některé skupiny nebyly zatím zpracovány vůbec (např. Chrysomelidae), nebo jen okrajově (např. Staphylinidae). Ani ve skupinách, které byly podrobněji zpracovány, nelze výčet druhů považovat za konečný a pravděpodobný je výskyt řady dalších, i ochranářsky významných druhů. Převažují druhy široce rozšířené od nížin do vyšších poloh a druhy typické pro střední a vyšší polohy. Významný je výskyt celé řady ochranářsky zajímavých saproxylofágních druhů, typických pro zachovalé staré listnaté lesy s velkým množstvím odumřelého dřeva (Saphanus piceus, Stictoleptura scutelata, Tillus elongatus, Endomychus coccineus, Platycis cosnardi, Abdera affinis, Hallomenus axillaris, Orchesia micans, O. undulata, Phloiotrya rufipes, Eucnemis capucina, Hylis foveicollis a další). Ze vzácných a ohrožených druhů zjištěných zde v minulosti se nepodařilo potvrdit výskyt řady druhů, z nejzajímavějších jsou to Benitobarus taygetanus a Rabocerus gabrieli. Vzhledem k jejich skrytému způsobu života, vzácnosti a malé pravděpodobnosti nálezu během jedno sezonního průzkumu, se zde ale stále velmi pravděpodobně vyskytují. Historický výskyt tesaříka alpského se rovněž nepodařilo potvrdit, u tohoto druhu je ale pravděpodobnost, že se zde stále vyskytuje, malá. Tyto příklady ukazují na ochuzování fauny saproxylických druhů brouků vlivem nevhodných lesnických zásahů v uplynulých desetiletích. Výskyt zdobence zelenavého se daří opakovaně prokazovat v celém území evropsky významné lokality Psí kuchyně Z nejvýznamnějších chráněných druhů byl nově nalezen silně ohrožený lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), u kterého se jedná o jeden z prvních nálezů v celé oblasti Českomoravské vysočiny. Zvláště chráněné druhy brouků: střevlík-Carabus scheidleri, ohrožený. Lokálně hojný druh lesů i luk, pastvin a polí od nížin do hor. svižník polní – Cicindela campestris, ohrožený. Běžný druh osluněných lesních cest, pasek a lesních okrajů. Vyskytuje se na vhodných místech v PR i EVL, zaznamenán i na bývalé vojenské střelnici ve více exemplářích. zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus), ohrožený, NT. Vývoj probíhá ve starém trouchnivém dřevě různých listnatých stromů, nejčastěji v pahorkatinách a podhůří. Dospělci na různých bíle kvetoucích rostlinách. Zaznamenán na bývalé vojenské střelnici ve více exemplářích a na dalších místech. lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus, silně ohrožený, EN, NATURA 2000. Do 90. let znám jen z několika lokalit v lužních lesích na Moravě a v pralese Mionší. Dnes je druh znám 17


z více lokalit ještě ze středních Čech (Polabí, Poohří), Bílých Karpat a povodí Bečvy a dále se šíří. Obývá především podhorské a horské bukojedlové lesy a nížinné lužní lesy. Vývoj probíhá pod kůrou odumřelých listnatých stromů. Vyskytuje se v místech s koncentrovaným větším množstvím odumřelého dřeva. Torzo jednoho exempláře pod kůrou bukového zlomu v severní části území: 49.8543567°N, 16.4511689°E. Další druhy zařazené v červeném seznamu: tesařík Saphanus piceus, NT. V Čechách poměrně rozšířený, na Moravě vzácnější druh. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích od nížin do hor. Vývoj probíhá v mrtvém dřevě pařízků, kořenových nábězích a dolních částech uhynulých listnatých stromů. 2 jedinci v nárazových pastech. nosatci Acalles camellus, A. fallax, Echinodera hypocrita, NT. Druhy těchto rodů jsou bezkřídlé a jsou pokládány za reliktní indikátory kontinuity vývoje lesa. Žijí v detritu a na opadaných větvičkách, kde se zřejmě živí houbami. Víc exemplářů v prosevech. pýchavovník červcový-Endomychus coccineus, VU. Nehojný druh zachovalých přirozených listnatých a smíšených lesů od nížin do vyšších poloh, žije ve stromových houbách a dřevě porostlém houbami. Více exemplářů na mrtvém dřevě i v nárazových pastech. světluška-Phosphaenus hemipterus, VU. Vzácný a lokálně se vyskytující druh světlušky v zachovalých lesích od nížin do vyšších poloh. Bezkřídlý a skrytě na zemi žijící druh s dravými larvami. Víc jedinců v nárazových pastech. Eucnemis capucina, Hylis foveicollis, EN. Vzácné druhy zachovalých listnatých lesů od nížin do středních poloh. Vývoj probíhá nejčastěji v tlejících větvích a kmenech na zemi nebo ve vývratech kmenů a zlomených větvích, částečně se země dotýkajících, ale také v rozkládajícím se dřevě dutin živých stromů. Více exemplářů obou druhů v nárazových pastech. lesklec-Rhizophagus cribratus, VU. Řídký druh, nacházený pouze jednotlivě. Jeho výskyt charakterizuje zachovalé lesní prostředí zejména v dubových a dubohabrových lesích. Žije jako saprofág pod kůrou listnáčů. Triphyllus bicolor, VU. Vyskytuje se především ve starých zachovalých listnatých lesích. Vývoj probíhá v dřevních houbách na listnatých stromech, např. pstřeň dubový, sírovec žlutooranžový nebo hlívy. lesknáček-Ipidia binotata, VU. Vzácný druh původních bukových a bukojedlových lesů. Na odumřelém dřevě. Víc exemplářů na dřevě, pod kůrou, v prosevech i nárazových pastech. Další ochranářsky významné druhy: tesařík-Stictoleptura scutelata, řídký druh, typický pro staré zachovalé bukové lesy. Vývoj v odumřelém dřevě listnatých stromů. Víc jedinců ve starých porostech. pestrokrovečník-Tillus elongatus, Řídký a velmi lokální druh přirozených listnatých lesů, především pralesního charakteru. Larva žije v odumřelém dřevě starých listnatých stromů, kde se živí larvami jiného hmyzu, nejčastěji červotočů. Několik jedinců v nárazových pastech. Jeden z typických druhů přírodní rezervace vyskytující se zejména na bukových zlomech (Hrubý in litt.). Dlouhoústec-Platycis cosnardi, Vzácný druh přirozených listnatých lesů. Typickými stanovišti jsou především staré buky s dlouhými vlhkými vertikálními dutinami, rostoucí v zástinu a zapojené do okolního porostu. Druh se může na vhodném stromě vyskytovat desítky let, pokud nedojde ke změnám v okolním porostu. Populace druhu ve starých bukových porostech se jeví jako dlouhodobě stabilizovaná (Hrubý in litt.) 18


lencovití-Abdera affinis, Hallomenus axillaris, Orchesia micans, O. undulata, Phloiotrya rufipes, druhy přirozených listnatých a smíšených lesů od nížin do hor. V hnijícím a houbami porostlém dřevě listnatých stromů. Většinu druhů této čeledi je možné považovat za indikátory přírodně bohatých a zachovalých biotopů, některé jsou považovány za pralesní relikty. Zde uvedené druhy patří k relativně běžnějším v rámci čeledi. Nemozoma elongatum, vzácný druh přirozených lesů. Žije pod kůrou stromů, kde pronásleduje larvy kůrovců. Obojživelníci a plazi V roce 2014 bylo zaznamenáno 7 taxonů obojživelníků a u všech bylo potvrzeno rozmnožování. Nebyla zaznamenána ropucha obecná a mlok skvrnitý zjištěné v předchozích průzkumech. Potěšitelné je potvrzení rozmnožující se populace čolka velkého v rybníčku pod lesem. Zvláště chráněné druhy: skokan zelený – Rana kl. esculenta, silně ohrožený NT. Vyskytuje se ve vodních nádržích a tocích po celém území státu. Svým výskytem je celoročně vázán na přítomnost vody. V EVL se vyskytuje ve všech vhodných tůních na ploše bývalé střelnice, i na některých lesních cestách. skokan krátkonohý (=skokan menší) – Rana lessonae, silně ohrožený, VU. Vyskytuje se ve vodních nádržích a tocích po celém území státu. Svým výskytem je celoročně vázán na přítomnost vody. V EVL se vyskytuje ve všech vhodných tůních na ploše bývalé střelnice, i na některých lesních cestách. rosnička zelená – Hyla arborea, silně ohrožená NT. Vyskytuje se od nižších poloh po vyšší polohy, více však v nižších oblastech. Upřednostňuje otevřená stanoviště, v blízkosti lučních ploch a stromové vegetace. Vyskytuje se v menších tůních i rybnících, na mělčinách velkých vodních ploch, v pískovnách, slepých ramenech a různých typech umělých vodních nádrží. V EVL zjištěna středně silná rozmnožující se populace v rybníčku pod lesem a jednotlivě i v dalších tůních. čolek horský – Mesotriton (Triturus) alpestris – silně ohrožený, NT. Vyskytuje se převážně v lesnatých oblastech a ve vyšších polohách, v nižších polohách se vyskytuje v rozsáhlých lesnatých oblastech a v hlubokých zastíněných údolích. V horských oblastech se může vyskytovat i na otevřenějších stanovištích. Výskyt larev byl potvrzen v jedné z tůní navazující na Farský les. čolek obecný – Lisotriton (Triturus) vulgaris silně ohrožený, NT. Vyskytuje se v různých typech krajin od nižších po vyšší polohy od otevřených oblastí po silně zalesněné krajiny. Vyskytuje se i v menších i rozsáhlejších vodních plochách, obvykle s přítomností mělkých osluněných partií a bohatou ponořenou a vzplývavou vegetací. V EVL se vyskytuje bohatá populace v rybníčku pod lesem a v tůni při kontaktu s Farským lesem. čolek velký – Triturus cristatus, silně ohrožený EN. Vyskytuje se od nížin do podhůří, dává ale přednost nižším a teplejším polohám. Upřednostňuje větší a hlubší vodní plochy, vyhýbá se příliš kyselým vodám. Vyskytuje se v různých typech vodních ploch, s hojným výskytem vegetace, i téměř bez vegetace, v nádržích s přírodním charakterem ale i betonových koupalištích s (téměř) kolmými stěnami. S oblibou vyhledává místa s více vodními plochami. Předpokládá se, že populace mohou mít metapopulační strukturu. Jako suchozemská stanoviště jsou vhodné různé typy otevřené krajiny s polopřirozenými trávníky a dřevinnou 19


vegetací. V EVL zjištěna rozmnožující se populace v rybníčku pod lesem o odhadované velikosti desítky dospělců. slepýš křehký – Anguis fragilis, silně ohrožený, LC. Vyskytuje se v lesnaté i parkové krajině s přítomností rozptýlené zeleně, v hájích, zahradách parcích, od nižších do středních poloh. V EVL zjištěn na bývalé vojenské střelnici a nedaleko severní hranice EVL. Předpokládá se stabilní rozmnožující se populace. ještěrka obecná – Lacerta agilis, silně ohrožená, LC. Vyskytuje se na výslunných místech s nižší vegetací, teplomilných trávnících, výslunných stráních, okrajích cest apod. V EVL zjištěna na bývalé střelnici na více místech, zejména v partiích s nízkostébelnými porosty a v okolí navážek kamenů a suti. ještěrka živorodá – Zootoca vivipara, silně ohrožená, LC. Vyskytuje se ve vlhčích, ale osluněných lesních porostech, na pasekách, v okolí lesních cest apod. Zjištěna ve více exemplářích na území bývalé vojenské střelnice. Předpokládá se stabilní rozmnožující se populace. užovka obojková – Natrix natrix, ohrožená, LC. Široce rozšířený druh, vyskytuje se v blízkosti vodních ploch i toků, v různých typech krajin. V EVL zjištěni dospělí i mladí jedinci, ve vodních plochách i v terestrickém prostředí, hojně zejména v rybníčku pod lesem. Další druhy zařazené v červeném seznamu: skokan hnědý – Rana temporaria NT. Vyskytuje se v různých typech lesnaté krajiny, podél lesních potoků a potůčků, v zastíněných údolích apod. V EVL se vyskytuje ve Farském lese, rozmnožování slabší populace bylo potvrzeno v loužích na cestě na střelnici. Ptáci Celkem bylo zjištěno během průzkumu 77 druhů ptáků, další 3 druhy byly v tomto roce zaznamenány kolegou (F. Jetmar in verb), další druhy byly zaznamenány v nedávné minulosti. EVL tedy poskytuje hnízdní, resp. potravní biotopy pro značně pestré druhové spektrum ptáků. Mnoho význačných druhů s vazbou na lokalitu bylo zaznamenáno v lesním prostředí, méně na bývalé vojenské střelnici na otevřených plochách s rozptýlenou zelení. Nejvýznačnějšími druhy lesního prostředí jsou orel mořský, lejsek malý, holub doupňák, strakapoud prostřední, sýc rousný, kulíšek nejmenší, žluva hajní. Z druhů nelesního prostředí je nejvýznamnější chřástal polní a nově zjištěný jeřáb popelavý, u něhož ovšem může jít o ojedinělou potulku. Oproti minulým průzkumům nebyly zaznamenány některé význačné druhy charakteristické pro bývalé vojenské prostory – strnad luční, pěnice vlašská, bramborníček černohlavý, bramborníček hnědý. Úbytek těchto druhů může souviset i s managementem lokality – odstraňováním křovin – v současnosti zde patrně pěnice vlašská nenachází dostatečně rozsáhlé zapojené křoviny. Pravidelná péče o luční porosty rovněž nevytváří vhodné prostředí pro oba druhy bramborníčků, kteří vyžadují luční lada. Zvláště chráněné druhy ptáků: orel mořský – Haliaaetus albicilla, kriticky ohrožený, CR. Vyskytuje se v rybničnatých oblastech a v lesních celcích v blízkosti vodních ploch. Na území v roce 2014 hnízdil při východním okraji přírodní rezervace ve stejném hnízdě jako v roce 2013. Hnízdo je umístěno na smrku v torzu starého bukového porostu podrůstajícího listnatou tyčovinou. V roce 2014 došlo k vyvedení dvou mláďat. 20


jeřáb popelavý – Grus grus, kriticky ohrožený, CR. Hnízdí v bažinatém území v otevřené i lesnaté krajině, v současnosti se hnízdící ptáci šíří na nová hnízdiště. Na území EVL nehnízdí, byly ale pozorovány dva exempláře (nejspíše pár) v květnu pasoucí se na vlhké pcháčové louce s prstnatci. Může jednat o pár hnízdící v nedalekém okolí. Území EVL je jeřáby využíváno jako potravní zdroj. včelojed lesní – Pernis apivorus, silně ohrožený, EN. Vyskytuje se v různých typech lesnatých krajin střídajících se s otevřenými plochami. Zjištěno ojedinělé pozorování, hnízdění v EVL nepotvrzeno. pisík obecný – Actitis hypoleucos, silně ohrožený, EN. Hnízdním prostředím pisíka jsou písčité a štěrkovité náplavy na řekách a říčkách, během tahu se vyskytuje v okolí vodních ploch a toků. V EVL nehnízdí, byl zaznamenán jedinkrát, na rybníčku pod lesem. Jedná se o tahovou záležitost nebo potulku krahujec obecný – Accipiter nisus, silně ohrožený, VU. Vyskytuje se v otevřené krajině a lesy, háji a remízky, i v lesnatějších krajinách. Hnízdí v mladých jehličnatých porostech. V území pravděpodobně hnízdí 1 pár. křepelka polní – Coturnix coturnix, silně ohrožená, NT. Vyskytuje se v otevřené zemědělské krajině, na obilných polích, vojtěškovištích, jetelištích, na loukách a lučních ladech. Opakovaně se ozýval 1 samec ze střední části bývalé vojenské střelnice. chřástal polní – Crex crex, silně ohrožený, VU. Vyskytuje se na sečených i nesečených lukách, často na vlhkých či podmáčených lokalitách, méně v polních kulturách (jetel, vojtěška). Na území bývalé vojenské střelnice se vyskytoval 1 volající samec od konce května do konce července, pohyboval se od střední po severozápadní a západní část. V území pravděpodobně hnízdí, hnízdění nedokladováno. rorýs obecný – Apus apus, ohrožený. Původní obyvatel štěrbin skal a dutin stromů se přizpůsobil životu ve městech, kde využívá výškové budovy k hnízdění. Do území zalétá za potravou. holub doupňák – Columba oenas, silně ohrožený, VU. Charakteristický druh starších listnatých lesů s dutinami po datlu černém. Vyskytuje se především v bučinách. V EVL hnízdí stabilní populace v přírodní rezervaci a v navazujících bukových porostech či porostech s převahou buku. Odhadovaná velikost populace je 10 – 15 párů. sýc rousný – Aegolius funereus, silně ohrožený, VU. Vyskytuje se především v jehličnatých a smíšených lesích vyšších poloh a v rozsáhlejších komplexech v nižších a středních polohách. Využívá dutiny zejména po datlu černém a žlunách. V EVL zjištěn houkající samec dvakrát při severovýchodním okraji. Vzhledem k tomu, že se jednalo o květnové a červnové pozorování, tj. období, kdy mají sýci již obvykle mláďata, mohlo se jednat o nespárovaného samce. Znalost o jeho výskytu ale může být podhodnocena vzhledem k absenci zjišťování v únoru a březnu, kdy nejintenzivněji probíhají hlasové projevy samců. Navíc hlasové projevy tohoto druhu bývají natolik individuální, že může snadno unikat pozornosti. ledňáček říční – Alcedo atthis, silně ohrožený, VU. Vyskytuje se v okolí vodních toků s kolmými jílovitohlinitými stěnami, ve kterých hnízdí. Mimo období hnízdění je možné se s ním setkat i v okolí vodních ploch s výskytem ryb. V EVL nehnízdí, zjištěn při lovu na rybníčku pod lesem, jeho výskyt je spíše příležitostný. krutihlav obecný – Jynx torquilla, silně ohrožený, VU. Vyskytuje se parcích, zahradách, hřbitovech, stromořadích, příbřežních porostech a dalších prvcích rozptýlené zeleně se staršími stromy s dutinami a v řidších lesích a na okraji lesních porostů. V roce 2013 pravděpodobně hnízdil (zalézání do dutiny, opakované zjištění – F.Jetmar in litt.). 21


vlaštovka obecná – Hirundo rustica, ohrožená, LC. Vyskytuje se v blízkosti lidských sídlišť od nížin do hor, hnízdí nejčastěji v hospodářských budovách či uvnitř jiných typů budov. Do území zaletuje v hejncích za potravou, užší vazba na EVL neexistuje. lejsek malý – Ficedula parva, silně ohrožený, VU. Nejčastěji se vyskytuje ve středně starých a starých bukových porostech v podhorských a horských polohách, též v dobře strukturovaných porostech buku se smrkem, méně v doubravách. Během průzkumu zjištěni zpívající samci na třech lokalitách v PR, další lokalita byla zjištěna kolegou (F. Jetmar in verb) v EVL mimo PR. Ve třech případech se jednalo o nevybarvené samce, tj. o mladé jedince, kteří se ještě nemusí zapojit do rozmnožování, v jednom případě se jednalo o dospělého, plně vybarveného samce. Nedospělí samci se mohou potulovat a měnit místo, odkud zpívají a proto mohou zkreslit celkový počet zjištěných jedinců. Celková početnost populace v EVL je odhadována na 1-3 páry. lejsek šedý – Muscicapa striata, ohrožený, LC. Obývá nejčastěji aleje starých listnatých horských lesích, parcích, hřbitovech a zahradách. V území EVL se vyskytuje stabilní populace, odhadovaná početnost 10 – 12 párů. žluva hajní – Oriolus oriolus, ohrožená, LC. Obývá světlé listnaté lesy v nižších a středních polohách. V území zjištěn 1 samec, na kontaktu bývalé střelnice a přírodní rezervace. ťuhýk obecný – Lanius collurio, ohrožený, NT. Vyskytuje se v otevřené krajině s roztroušenými křovinami či pásy křovin, ale i na lesních pasekách s řidším keřovým porostem. Na území bývalé vojenské střelnice hnízdí 3 páry. krkavec velký – Corvus corax, silně ohrožený VU. Vyskytuje se v lesích i v otevřené krajině. Hnízdo staví v korunách vysokých stromů, na skalních stěnách či na stožárech vysokého napětí. V EVL se vyskytuje 1 pár.

22


Další druhy zařazené v červeném seznamu: kulík říční – Charadrius dubius, VU. Vyskytuje se na otevřených stanovištích s minimem vegetace, vypuštěných dnech vodních nádrží a na obnažených březích, na ruderálních plochách, polích se špatně vzešlou plodinou apod. V území pozorován opakovaně 1 – 2 ex. během hnízdní doby, patrně hnízdí někde v okolí. žluna šedá – Picus canus, VU. Vyskytuje se převážně v listnatých lesích středních a vyšších poloh, především v doubravách a bučinách, též v sadech, parcích a zahradách. V PR zjištěna v přírodní rezervaci, předpokládá se hnízdění jednoho páru. strakapoud prostřední – Dendrocopos medius, VU. Hnízdí v listnatých, případně smíšených lesích nižších a středních poloh, především je vázán na staré porosty s dubem. V EVL zjištěn při severovýchodním okraji přírodní rezervace. strakapoud malý – Dendrocopos minor, VU. Vyhledává menší lesíky či okraje lesních porostů, břehové porosty, parky, sady, zahrady, především v nižších polohách. S oblibou vyhledává lokality s vyšším podílem mrtvých stromů. Zjištěny dva exempláře na bývalé střelnici. zmije obecná – Vipera berus, silně ohrožená, VU. Během průzkumu nezjištěna, ale na území bývalé vojenské střelnice se vyskytují vhodné biotopy. Výskyt zmije byl ale recentně zaznamenán v roce 2014 panem Tomášem Langerem, zástupcem stavební firmy Rydo, která na střelnici provádí revitalizaci (Jetmar in litt.). kulíšek nejmenší – Glaucidium passerinum, silně ohrožený, VU. Vyskytuje se především v rozsáhlejších jehličnatých a smíšených lesních celcích s výskytem dospělých porostů i mlazin. Využívá dutiny zejména po strakapoudech, umělé dutiny nevyhledává. Během průzkumu nezjištěn, což může být způsobeno i použitou metodikou, kdy nejlépe jsou zjišťováni teritoriální samci během března a začátku dubna. Nicméně volání samce bylo v roce 2014 zjištěno v prostoru Farského lesa (F. Jetmar in verb.). výr velký – Bubo bubo, silně ohrožený, EN. Hnízdí v členitém terénu, v hlubokých zaříznutých údolích potoků a řek, ve skalnatých územích, činných i opuštěných lomech. Během průzkumu nezaznamenán, nicméně to může být způsobeno i skutečností, že nejlépe se dají výři zjistit během teritoriálního volání samců, které probíhá obvykle během února a března. Teritoriální volání samce bylo zjištěno v letošním roce v únoru při severním okraji EVL (F. Jetmar in verb.). Hnízdění v PR potvrzeno v roce 2016. čáp černý – Ciconia nigra, silně ohrožený, EN. Hnízdí převážně v rozsáhlejších lesních komplexech, podmínkou je dostačující potravní nabídka ryb v okolních rybnících a tocích. V EVL hnízdění prokázáno v roce 2003, později bylo hnízdo obsazeno orlem mořským – patrně již v roce 2006, prokázáno v roce 2007 (Jetmar in litt.). střevlík Carabus arcensis, ohrožený. Žije na loukách, pastvinách, v lesích, vřesovištích, rašeliníštích, i v alpínském pásmu hor, lokálně hojný. Druh z území uvádí Beránek (2006)

23


zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis), silně ohrožený, VU. Vývoj v trouchnivějícím dřevě listnatých stromů. Význačný druh přírodně zachovalých podhorských listnatých lesů, hlavně bukových. Během průzkumu nezaznamenán, ale pravidelně na lokalitě pozorován a dokladován od 80. let do současnosti (col., observ. Hrubý, Jetmar). tesařík alpský (Rosalia alpina), kriticky ohrožený, prioritní druh soustavy Natura 2000. V území naposledy pozorován v 60. letech minulého století (Hrubý in lit.). Možnost recentního výskytu je malá. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

1, 5

áron plamatý (Arum maculatum) 3 batolec červený (Apatura ilia) 6 batolec duhový (Apatura iris) 4, 5

bekasina otavní (Gallinago gallinago) 5 bělopásek topolový (Limenitis populi) 3 bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) 1

bledule jarní (Leucojum vernum) 4

bramborníček černohlavý (Saxicola toquata) 4, 5 bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) 1

čáp černý (Ciconia nigra)

4, 5

čolek horský (Triturus alpestris) 4,5 čolek obecný (Triturus vulgaris) 4, 5 čolek velký (Triturus cristatus) 4 hladýš pruský (Laserpitium prutenicum)

aktuální početnost kategorie nebo vitalita populace podle vyhlášky v EVL č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

vitální populace

ohrožený

několik vlhkých lokalit, po celé EVL

neznámá

ohrožený

neznámá

ohrožený

jednotlivá pozorování

silně ohrožený

neznámá

ohrožený

neznámá, aktuálně v roce 2014 nebyl zjištěn stabilní populace

ohrožený

ohrožený

naposledy pozorován r. ohrožený 2007 jednotlivá pozorování, ohrožený početnost zřejmě klesající tendence hnízdění 1 páru silně ohrožený

stabilní populace

silně ohrožený

stabilní populace

silně ohrožený

jednotky dospělců

silně ohrožený silně ohrožený

24

poblíž kaluží na cestě u rybníčku pod lesem, u Farského lesa Semanínská střelnice

je vázán na zimolez černý, který se vyskytuje v lesích jižně od bývalé střelnice hojný druh v lesích EVL přilehlých k Semanínské střelnici i na samotné střelnici Semanínská střelnice Semanínská střelnice

celé území původní PR (Naposledy prokázáno v roce 2000 (3 mláďata na hnízdě), v poslední době hnízdění nezjištěno Semanínská střelnice (zejména tzv. rybníček pod lesem) Semanínská střelnice (zejména tzv. rybníček pod lesem) Semanínská střelnice (zejména tzv. rybníček pod lesem) Semanínská střelnice

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně holub doupňák1, 5 (Columba oenas)

chřástal polní (Crex crex)

4, 5,6

1

jestřáb lesní (Accipiter gentilis) 6 jeřáb popelavý (Grus grus)

1, 5

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) ještěrka obecná (Lacerta agilis) kavka obecná (Corvus monedula) koroptev polní (Perdix perdix) 4, 5 krahujec obecný (Accipiter nisus) 1, 5

krkavec velký (Corvus corax) 1 kruštík modrofialový (Epipactis purpurata)

4, 5

krutihlav obecný (Jynx torquilla) 4, 5 křepelka polní (Coturnix coturnix) 6 kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum ) 6

ledňáček říční (Alcedo atthis) 1,6

lejsek malý (Ficedula parva) 4, 5 lejsek šedý (Muscicapa striata) 6

lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)

pravidelné hnízdění

silně ohrožený

pravděpodobné hnízdění 1-2 párů

silně ohrožený


ohrožený


kriticky ohrožený


silně ohrožený


silně ohrožený

nad lokalitou pouze přeletuje akusticky zjištěn jeden volající samec jednotlivá pozorování

ohrožený

hnízdění 1-2 párů

ohrožený

v r. 2014 1 trs a 1 samostatná lodyha

ohrožený


silně ohrožený

Semanínská střelnice, jediný záznam v roce 2014 Jetmar 1 lovící ex. pozorován na Semanínské střelnici celé území původní PR, i v okolí Semanínské střelnice jedna lokalita na světlině u asfaltové cesty v SZ části původní PR (u posezení 815C101) Semanínská střelnice


silně ohrožený

Semanínská střelnice


silně ohrožený


silně ohrožený


silně ohrožený

stabilní populace

ohrožený

nalezeno jedno torzo

silně ohrožený

lesní porost v sousedství Semanínská střelnice v EVL nehnízdí, zjištěn při lovu na rybníčku pod lesem, jeho výskyt je spíše příležitostný celé území původní PR a na hranici porostů 958 C a 958 D pozorován na Semanínské střelnici Torzo jednoho exempláře pod kůrou bukového zlomu v severní části EVL: 49.8543567°N, 16.4511689°E

25

ohrožený silně ohrožený

celé území původní PR a okolí Také v bučinách mimo současnou PR (nad střelnicí, jižní část EVL) opakovaně zjištěn akusticky volající samec, střední, severozápadní až západní části Semanínské střelnice celé území původní PR v území EVL nehnízdí: Byly pozorovány dva exempláře (nejspíše pár) v květnu pasoucí se na vlhké pcháčové louce celé území původní PR, Semanínská střelnice Semanínská střelnice, jediný záznam v roce 2013 Jetmar

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 2, 5

mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) 4, 5

moták pochop (Circus aeruginosus) 3

ohniváček černočárný (Lycaena dispar) 1 okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) oměj vlčí (Aconitum vulparia) 1

orel mořský (Haliaeetus albicilla) 1 ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) 2 ostřice Davallova (Vignea davalliana) 2 ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa) ostřice blešní (Carex pulicaris) ostříž lesní (Falco subbuteo) 3 otakárek fenyklový (Papilio machaon) 4, 5 pěnice vlašská (Sylvia nisoria) 2 pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) pisík obecný (Actitis hyoleucos) plch velký (Glis glis) 4, 5

plšík lískový (Muscardinus avellanarius) 2

prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) 1 ropucha obecná (Bufo bufo) 4, 5 rorýs obecný (Apus apus) 2, 5 rosnička zelená (Hyla arborea)

rozmnožování v okrajové části EVL

silně ohrožený


ohrožený

neznámá

silně ohrožený

16 exemplářů

ohrožený

bohatá populace

ohrožený

hnízdění 1 páru

kriticky ohrožený


ohrožený

v blízkosti východní hranice původní PR celé území původní PR

neznámá

ohrožený

nelesní biotopy

neznámá

silně ohrožený

neznámá

ohrožený

ve slatinné louce v jižní části střelnice nelesní biotopy

jednotlivé pozorování 1ks neznámá

silně ohrožený

Semanínská střelnice (Jetmar)

ohrožený


neznámá

silně ohrožený


neznámá

ohrožený

nelesní biotopy

jednotlivé pozorování 1 ex. 3x pozorován v průběhu let 19942013 r. 2012 zjištěn 1 ex.

silně ohrožený

Semenínská střelnice – na tahu v r. 2014 (Pokorný) lesní biotop, (údaj uvedl ČSOP Rybák Svitavy)

stabilní populace (více než 1000 ex.) stabilní populace

ohrožený

zaletuje za potravou

ohrožený

stovky jedinců

silně ohrožený

26

ohrožený

silně ohrožený

ohrožený

okrajové partie EVL, v r. 2011 larvy ve studánce cca 500 m SZ od tzv. rybníčka pod lesem na Semanínské střelnici pozorován 1 samec zamokřené louky na Semanínské střelnici jedna lokalita v bučině u asfaltové cesty v SZ části původní PR porost 817 A 15, 817 D 9 (údaj uvedl ČSOP Rybák Svitavy)

Semanínská střelnice – louka u rybníčku pod lesem nelesní biotopy tůňky u asfaltové cesty v JV části původní PR Semanínská střelnice hojná na mnoha místech Střelnice, zejména však v jihovýchodní a severovýchodní části

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 2

skokan krátkonohý (Rana lessonae)

4, 5

skokan zelený (Rana kl. esculenta)

4, 5

slepýš křehký (Anguis fragilis) 4, 5 sluka lesní (Scolopax rusticola) sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) 4, 5

strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 4

strnad luční (Miliaria calandra) 1

střevlík polní (Carabus arcensis) 6 střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) 1 svižník polní (Cicindela campestris) 1 sýc rousný (Aegolius funereus) 4, 5 ťuhýk obecný (Lanius collurio) 4

ťuhýk šedý (Lanius excubitor) 1, 4, 5 užovka obojková (Natrix matrix) 1 včelojed lesní (Pernis apivorus) 1 vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) 1 veverka obecná (Sciurus vulgaris) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) všivec lesní (Pedikularis sylvatica)

neznámá

silně ohrožený

desítky jedinců

silně ohrožený


silně ohrožený

obecně – typickým stanovištěm jsou malé a mělké vodní nádrže, obklopené bažinatými loukami vyskytuje se na vhodných místech po celé Střelnici, nejhojnější je však v rybníčku pod lesem Semanínská střelnice


ohrožený



ohrožený


ohrožený

pravděpodobné rozmnožování stabilní populace

kriticky ohrožený

menší populace v por. sk. 958E11 (údaj uvedl ČSOP Rybák Svitavy) pozorován mezi Semanínskou střelnicí a Farským lesem (r. 2006, 2013) Semanínská střelnice

ohrožený

celé území původní PR

hojný

ohrožený

celá EVL

stabilní populace

ohrožený



silně ohrožený


pravidelně hnízdí do 10 ohrožený párů, poslední roky do 4 párů jednotlivá pozorování ohrožený



ohrožený


silně ohrožený

jižní část původní PR, Semanínská střelnice celé území původní PR

hojný

ohrožený


ohrožený


ohrožený

100 ks na jediné lokalitě

silně ohrožený

27


dopadová plocha a východní část Semanínské střelnice celé území původní PR pozorován přelet a lov nad lokalitou,(údaj uvedl ČSOP Rybák Svitavy) okraj slatinné louky na střelnici,(údaj uvedl ČSOP Rybák Svitavy)

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 1, 5

výr velký (Bubo bubo)

občasné hnízdění

ohrožený

Zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) 6 zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus)

hojný

ohrožený

hojný

ohrožený

stabilní populace

silně ohrožený


kriticky ohrožený

jeden samec

ohrožený

1

zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis)

1, 5

zmije obecná (Vipera berus) 6 žluva hajní (Oriolus oriolus)

celé území původní PR, lesní porosty nad Semanínskou střelnicí Semanínská střelnice celé území PR v listnatých porostech s dostatkem vhodných stromů, imága zalétají za potravou na světliny a Semanínskou střelnici celé území PR, především v bukových a olšových porostech s dostatkem vhodných stromů s dutinami a podkorními kapsami celé území původní PR, Semanínská střelnice na kontaktu bývalé střelnice a přírodní rezervace

Pozn.: Výskyt tesaříka alpského (Rosalia alpina) uvedený v roce 1964 nebyl při pozdějších průzkumech potvrzen. Zdroj: 1KOUTECKÝ B., 2006, 2www.natura2000.cz, 3ZÁMEČNÍK J., 2007, 4ENVICONS, 2012,5JETMAR F., 2012 UPOZORŇUJEME, ŽE VÝSKYT ZCHD SE MŮŽE V PRŮBĚHU PLATNOSTI PLÁNU MĚNIT (AKTUÁLNÍ SITUACI JE VŽDY VHODNÉ SI PŘED REALIZACÍ ZÁSAHŮ OVĚŘIT U KRAJSKÉHO ÚŘADU PARDUBICKÉHO KRAJE).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti A) Ochrana přírody Záměrnou ochranu části území EVL lze datovat do 90. let 20. stol. Dne 1. 6. 1994 zde byla vyhláškou Okresního úřadu ve Svitavách zřízena přírodní památka Psí kuchyně. Rozkládala se na území o rozloze 35,64 ha. Byla vymezena na části p.č. 1977/1v k.ú. Opatov a na části p.č. 2385/2 v k.ú. Janov v LHC Lanškroun, zahrnovala porosty 558A2, A3, A4, A12, B3, B10, C2, C3, C11. Předmětem ochrany byl “zachovalý přirozený ekotyp jedlových bučin charakteristických pro Třebovské mezihoří”. Tato vyhláška byla zrušena nařízením Okresního úřadu Svitavy č. 2/1999, ze dne 29. 3. 1999, s účinností od 15. 6. 1999, kterou byla zřízena přírodní rezervace Psí kuchyně. Přírodní rezervace byla zřízena na p.č. 2385/1, 2385/2, 3388 v k.ú. Janov a p.č. 1977/1, 1977/2, 1977/3, 4321, 4322 v k.ú. Opatov v LHC Lanškroun, ve kterém zahrnuje oddělení 558 a 559 a LHC Svitavy v části oddělení 707 a 708, na rozloze 116,5349 ha. Návrh na zřízení rezervace byl zpracováván již od 60. let 20. stol. (KOUTECKÝ, 2006). 28


Dle některých pramenů (např. ZÁMEČNÍK, 2007) byla na území EVL v oblasti Semanínské střelnice a Farského lesa navrhována přírodní památka Střelnice u Semanína. Její zřízení se neuskutečnilo. Na území EVL je vymezeno lokální biocentrum 2 U lomu, regionální biocentrum 446 Psí kuchyně, územím prochází regionální biokoridory 446 Psí kuchyně, 886 U Kamenného vrchu - Psí kuchyně a 887 Psí kuchyně - Moravský Lačnov.

29


30

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně Obr. 3 Překryv zájmů ochrany přírody a krajiny (ÚSES dle ZÚR Pardubického kraje, 2010 - fialová šrafa), ÚSES je zpřesněn a doplněn v územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí.

B) Lesní hospodářství

Historické údaje o lesním hospodářství v této lokalitě nebyly při zpracování plánu péče k dispozici. Jelikož se téměř 90 % rozlohy území nachází na lesních pozemcích má lesní hospodářství na současný stav a budoucí vývoj EVL zásadní vliv. Až na existenci vojenské střelnice neexistovaly zřejmě v minulosti v daném území žádné jiné faktory, které by omezovaly hospodářské využití lesa. Limitujícím faktorem zde nejsou ani extrémní stanoviště, která by omezovala přístup do území. Lesní porosty jsou historicky rozčleněny průseky, místy v pravidelném uspořádání (viz mapa III. vojenské mapování). Území disponuje relativně hustou sítí lesních cest sloužících i historicky k soustřeďování dříví. Lze však předpokládat, že současné bučiny vznikaly přirozenou obnovou původních přirozených lesů, avšak za účasti lidských zásahů ve formě různých výběrů či plošných disturbancí. Ještě v 50. letech 20. stol. zde měly bučiny významnější plošné zastoupení než dnes (viz ortofoto mapa z roku 1954, http://kontaminace.cenia.cz/). Při srovnání aktuální dřevinné skladby s modelovou přirozenou skladbou je patrný významný úbytek zejména jedle bělokoré a dubu a nárůst podílu smrku ztepilého. K podstatným změnám druhového složení lesů zde docházelo i v období od 60. do počátku 90. let 20. stol., ve kterém byly uměle založeny dnešní mladé a středně staré porosty smrku. Smrk sem však byl uměle vnášen již před více než 100 lety (např. 816B12, 12a v LHC Lanškroun). Intenzivní disturbance porostů v minulosti zřejmě naznačuje i zastoupení modřínu opadavého ve starých bučinách. Tato geograficky nepůvodní dřevina s pionýrskou strategií růstu se do 130 let starých bučin, kde tvoří jednotlivě vtroušenou příměs, mohla dostat jednak uměle výsadbou či přirozeně generativně náletem semen z okolních porostů, ale vždy se zřejmě muselo jednat o silně narušené prosvětlené porosty. Navzdory výše uvedeným skutečnostem se v centrální části území, v prostoru PR Psí kuchyně (území vymezené v nařízení OkÚ Svitavy č. 2/1999), dochovaly biologicky velmi cenné bučiny místy pralesního charakteru s relativně vysokým podílem odumřelého dřeva a diferencovanou bohatou strukturou s vysokým potenciálem návratu k původní vývojové trajektorii, ale zřejmě bez významné účasti některých dřevin (JD a DB). Vybrané porosty na ploše cca 33 ha jsou na základě rozhodnutí OOP od roku 2009 ponechány bez zásahu (viz mapa bezzásahových lesů). Vysoký podíl na území EVL však zaujímají i bučiny kulturního charakteru. Jedná se zejména o porosty mimo území PR Psí kuchyně vymezené nařízením OkÚ Svitavy, které jsou do současné doby předmětem běžného lesnického hospodaření. V současné době již nehrozí přeměny těchto bučin na porosty nepůvodních dřevin. Důvodem je vedle zájmů ochrany přírody i existence genových základen, do kterých je podstatná část EVL zahrnuta. Nejvíce jsou pozměněny porosty v severovýchodní části EVL na oglejených a podmáčených stanovištích. Zde se jedná o kulturní smrkové porosty a převážně sekundární olšiny. Lesní hospodářství může pozitivně ovlivnit budoucí vývoj EVL zejména realizací rekonstrukčního managementu cíleného na postupnou úpravu struktury kulturních lesů jehličnatých stanovištně a geograficky nepůvodních druhů dřevin a využíváním citlivých přírodě blízkých principů hospodaření v ostatních k tomu určených porostech.

31


Obr. 4 Mapa III. vojenského mapování - historické rozčlenění porostů je zřetelné dodnes (zdroj: http://mapy.vugtk.cz/)

32


Obr. 5 Mapa bezzásahových zón dle rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. OŽPZ/43932-18/06, ze dne 11. 2. 2009, s platností do 31. 12. 2016 (do konce doby platnosti LHP pro LHC Lanškroun).

33


C) Zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření se v minulosti týkalo pouze oblasti Semanínské střelnice. Dle historických ortofotomap z roku 1954 je patrné standardní zemědělské využití. Celá plocha je bez jakékoliv keřové a dřevinné vegetace. Následně zde byla zřízena vojenská střelnice, která fungovala do počátku 90. let 20. stol. Plocha byla intenzivně narušována pojezdem vojenské techniky a explozemi vojenských střel. Po odchodu vojsk již nebylo území k zemědělským účelům využíváno (vyjma louky v severní části EVL, ta je zřejmě dlouhodobě mechanizovaně kosena). Následovaly tedy dynamické procesy sukcese s intenzivním rozvojem dřevinné vegetace.

Obr. 6 Historická ortofotomapa lokality Semanínská střelnice z roku 1954 (zdroj: http://kontaminace.cenia.cz/).

D) Myslivost Evropsky významná lokalita se nachází na území dvou uznaných honiteb. Severní část EVL náleží do honitby Česká Třebová - Semanín (CZ5301110001), jižní část do honitby Mendryka (CZ5312206016). Hranici mezi honitbami tvoří na území EVL asfaltová lesní účelová komunikace mezi rozcestími Nad Janovem a Psí kuchyně - rozcestí. (Zdroj: ÚHÚL) V oblasti Psí kuchyně v minulosti existovala obora. Nasvědčují tomu popisy v historických mapách - Thiergarten v mapě III. vojenského mapování (viz mapa výše). Existenci obory spolu s informací, že se zřejmě jednalo o oboru s chovem vysoké zvěře, zmiňuje i obec Janov (zdroj: http://www.janov-sy.cz/mendryka-pg13.php). Existence obory měla rovněž podstatný vliv na vývoj lesních ekosystémů v oblasti. Vysoká zvěř v nadměrných stavech se mohla spolupodílet zejména na vymizení jedle v tomto území.

34


E) Rekreace a sport Přes území EVL a po její hranici prochází řada turistických a cykloturistických tras. V prostoru Semanínské střelnice je zřízena naučná stezka. V území byly zjištěny známky negativního vlivu turistiky či sportu (odpadky u odpočívadla, vjezd motorovými vozidly do lesa).

Obr. 7 Mapa cykloturistických tras (zdroj: http://www.mapy.cz/)

35


Obr. 8 Mapa turistických tras (zdroj: http://www.mapy.cz/)

F) Těžba nerostných surovin V území EVL je evidováno chráněné ložiskové území a bilancované ložisko, tedy surovinový potenciál jílů. Na území EVL byla zjištěna řada zabezpečených vstupů průzkumných geologických vrtů. V jihovýchodním okraji EVL je povrchový lom s ukončenou těžbou. V případě záměru těžby suroviny nelze vyloučit významný negativní vliv na předmět ochrany EVL.

36


Obr. 9 Surovinový potenciál (zdroj: Česká geologická služba). Legenda: Hranice EVL Psí kuchyně červená linie, Zelená šrafa - Ložiska výhradní plocha Semanín, surovina jíly, nerost jílovec, dosud netěženo, Fialová linie - chráněné ložiskové území Janov u Litomyšle I. – Jíly.

37


G) Jiné způsoby využívání Semanínská střelnice byla využívána jako střelnice Československou a po roce 1968 Sovětskou armádou. Tento způsob využívání dal vzniknout unikátní jemné mozaice různých nepravidelně narušovaných stanovišť, na která jsou vázány různé druhy organizmů, které v posledních desetiletích díky intenzifikaci zemědělství z krajiny rychle mizí. Od počátku devadesátých let nebylo toto území hospodářsky využívané. Díky absenci jakéhokoliv managementu došlo k masivnímu zarůstání náletovými dřevinami a expanzi nitrofilních druhů a travin. K celkové degradaci území přispělo i vyvážení organických zbytků (pravděpodobně močůvky nebo fekálií) v 90. letech 20. stol. a nelegální ukládání domovního a stavebního odpadu. V posledních letech byla na území realizována opatření na záchranu jeho přírodních hodnot (vyřezávky náletu, kosení nejcennějších partií, vybudování tůní, pastva, úklid odpadu). Tato opatření řešila konkrétní dílčí partie území. Řešení území jako celku je stále nanejvýš žádoucí i s ohledem na zachování perspektivy udržitelné péče v dlouhodobém pohledu. Ideálním řešením z pohledu ochrany přírody je větší část území „vrátit v čase“. Tedy pomocí různých disturbančních zásahů obnovit stanovištní rozmanitost a co nejvíce eliminovat rozrůstání konkurenčně silných druhů (dřeviny, nitrofyty apod.). Pyl úspěšně provedena realizace projektu Revitalizace střelnice - I. etapa. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy A) Plánovací dokumentace ochrany přírody Tento plán péče nahrazuje plán péče o přírodní rezervaci Psí kuchyně s platností pro období let 2007-2017 zpracovaný Ing. Bohuslavem Kouteckým. B) Územně plánovací dokumentace -

Územní plán obce Janov - datum vydání územního plánu 21. 12. 2012, vydaný opatřením obecné povahy obce Janov č. 1/2012, č.j. usnesení obce Janov OUJ/10/USN/2012, datum nabytí účinnosti územního plánu 5. 1. 2013 Územní plán obce Opatov - datum nabytí účinnosti územního plánu 3. 2. 2003, Změna ÚP č. 1 - účinnost od 21. 11. 2008, Změna ÚP č. 2 - účinnost od 28. 6. 2013 Územní plán obce Semanín – schválen usnesením obce Semanín č. 60/06 dne 28. 12. 2006, obecně závazná vyhláška obce Semanín č. 1/2006 o závazných částech územního plánu Zásady územního rozvoje Pardubického kraje

C) Genová základna Na části území EVL jsou vyhlášeny genové základny (dále jen GZ): GZ 255 - Bukové rezervace Údaje o rozhodnutí: OŽPZ/11204-3/07/Vl Zájmová dřevina: buk lesní (Fagus sylvatica) Celková výměra GZ: 271,58 ha 38


GZ 130 - Boršov Údaje o rozhodnutí: OŽPZ/35820-3/09/Vl Zájmová dřevina: buk lesní (Fagus sylvatica), javor (Acer sp.) Celková výměra GZ: 765,45 ha

Obr. 10 Mapa vyhlášených genových základen (GZ-zelená linie) na území EVL (zdroj: ÚHÚL, WMS OPRL)

39


D) Správní rozhodnutí -

-

-

-

Rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. OŽPZ/43932-18/06, ze dne 11. 2. 2009 - stanovení podmínek podle §66 ZOPK pro výkon lesnické činnosti v území PR Psí kuchyně - vymezení bezzásahových zón, platnost rozhodnutí je stanovena do 31. 12. 2016 (do konce doby platnosti LHP pro LHC Lanškroun). Rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. OŽPZ/40409/2010/Sv, ze dne 2. 6. 2010 - Rozhodnutí o udělení výjimky dle § 43 ZOPK v přírodní rezervaci Psí kuchyně - povolení výjimky k aplikaci insekticidů k asanaci kůrovcové hmoty, platnost rozhodnutí je stanovena do 31. 12. 2018. Rozhodnutí Správy CHKO Moravský kras, č.j. 01425/MK/2008, ze dne 2. 9. 2008 - o udělení výjimky ze základních podmínek ochrany (§50 odst. 2 ZOPK) zvláště chráněných druhů - orla mořského (Haliaeetus albicilla). Rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. 61120/2010/OŽPZ/Si, ze dne 12. 8. 2010 - změna rozhodnutí Správy CHKO Moravský kras, č.j. 01425/MK/2008, ze dne 2. 9. 2008 - zrušení podmínky 1-4 tohoto rozhodnutí a stanovení nových podmínek rozhodnutí. Rozhodnutí krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. Krú15679/2012/OŽPZ/Se, ze dne 5. 3. 2012 - Rozhodnutí o udělení výjimky dle § 43 odst. 3 ZOPK - povolení výjimky ze zákazu sbírat či odchytávat rostliny a živočichy - sběr zvláště chráněných druhů hub, platnost rozhodnutí je stanovena do 31. 12. 2016.

E) Lesnická plánovací dokumentace, kategorizace lesů -

Lesní hospodářský plán pro lesní hospodářský celek Lanškroun (kód 510000) s platností od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016 Lesní hospodářský plán pro lesní hospodářský celek Svitavy (kód 511000) s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018 Lesy jsou na území EVL zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení (subkategorie 32a - přírodní rezervace a 32f - genové základny a jejich překryvů) a lesů hospodářských.

F) Projekt „Semanínská střelnice - revitalizační opatření“ Projekt zpracovaný obchodní firmou ENVICONS, s.r.o., Pardubice, řeší obnovu degradovaných stanovišť v areálu bývalé vojenské střelnice. Byla navržena opatření k potlačení nežádoucích vlivů (zarůstání dřevinami, expanze agresivních druhů rostlin), zlepšení podmínek pro zajištění péče o lokalitu v dlouhodobém pohledu. Realizace projektu byla započata v roce 2013, tedy v průběhu zpracování tohoto plánu péče, a dokončena v roce 2014..

40


2.4 Současný stav evropsky významné lokality a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

31 Českomoravské mezihoří Lanškroun (kód LHC 510000) porostní půda: 145,45 od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016 Lesy České republiky, s.p. Lesní správa Lanškroun

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

31 Českomoravské mezihoří Svitavy (kód LHC 511000) porostní půda: 99,94 od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018 Lesy České republiky, s.p. Lesní správa Svitavy

Přílohy: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - lesnická mapa typologická podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5

41


Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů

Přírodní lesní oblast: 31 Českomoravské mezihoří Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra typů (SLT) (ha) OLL 40-70, JS 15-30, SM+-30, JV+-2, 3L jasanová olšina 1,29 BR+, OS+, VR 0+-, OLŠ 0+BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP +4K kyselá bučina 1,60 12, BR +-5, HB 0-3 BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 54S svěží bučina 88,54 15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 BK 50-70, JD 10-20, DBZ 3-25, LP 54F svahová bučina 15, HB 0-10, JL 0-3, JV +-20, JS +-1, 1,52 SM 0-+ BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 54B bohatá bučina 77,91 15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 54D obohacená bučina 29,94 15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 BK 20-40, JD 30-40, DB 15-35, LP 24V vlhká bučina 15, HB 0-5, JV +-5, JS +-2, JL +-1, SM 0,52 0-+, OS+ JD 35-65, DBL 35-65, SM +-10, BO +4G podmáčená dubová jedlina 8, BK 0-5, OLL +-6, LP +-5, OS +-1, 0,07 HB 0-+, BR + BK 40-65, JD 30-40, SM 3-15, JV +-8, 5D obohacená jedlová bučina 2,39 LP +-3, JL +-1, JS + JD 40-65, SM 10-45, BK 10-30, OS +5O svěží (buková) jedlina 24,29 3, OLL + JD 40-65, SM 10-55, BK 5-20, BO 05P kyselá jedlina 2,08 15, OS 0-2, BR + JD 30-60, SM 20-55, BO +-15, BK 0-5, 5G podmáčená jedlina OLL +-6, OS +-1, DBL 0-+, JV 0-+, 16,18 BR +, JR + Celkem 246,33 Pozn.: Přirozená dřevinná skladba SLT byla stanovena dle Planeta, 2006.

42

Podíl (%) + + 36 + 32 12 + + 1 10 1 7 100 %


5D 4G 1% 0% 4V 0%

3L 0%

5P 1%

4K 0%

5G 7%

5O 10%

4S 36%

4D 12%

4B 32% 4F 0%

Obr. 11 Zastoupení souborů lesních typů (ÚHÚL, OPRL 2011).

Porovnání přirozené a současné skladby lesa

Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany BO borovice lesní DG douglaska tisolistá JD jedle bělokorá JDO jedle obrovská MD modřín opadavý SM smrk ztepilý Listnáče BK buk lesní BR bříza DB dub zimní a letní HB habr obecný JIV vrba jíva JL jilm JR jeřáb JS jasan ztepilý JV javor mléč a klen LP lípa OLL olše lepkavá OLŠ olše šedá OS topol osika TP topol VR vrba Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

+ + 0,39 0,02 3,58 81,92

0 0 0 0 2 32

1,76 0,00 47,48 0,00 0,00 13,29

1 0 19 0 0 5

126,97 0,64 2,32 + 0,13 + 0,19 9,12 4,19 + 15,51 + 0,16 + + 245,39

51 1 1 0 0 0 0 5 2 0 6 0 0 0 0 100 %

126,64 0,05 33,99 3,98 + 2,01

51 + 14 2 + 1

2,37 2,16 10,07 1,62 + 0,91

1 1 4 1 + +

+ -----

+ -----

43

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně Pozn.: Současné zastoupení dřevin bylo zjištěno v rámci terénních šetření v roce 2013. Přirozené zastoupení dřevin je stanoveno dle Planeta, 2006. 140

Plocha dřeviny (ha)

120 100 80 60 40 20 0 BO DG JD JDO MD SM BK BR DB HB JIV Současné zastoupení dřevin

JL

JR

JS

JV

LP OL OS TP VR

Přirozené zastoupení dřevin

Obr. 12 Porovnání přirozené a současné druhové skladby lesa.

Přehled biotopů na lesních pozemcích Kód biotopu

Název biotopu

L5.1*

Květnaté bučiny

L2.2*

Údolní jasanovo-olšové luhy

X9A

Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami

Poznámka převážná část území na hydricky normálních půdách (SLT 4B, 4S, 4D, 4F, 4V, 5D), zahrnuje i přechody či drobné segmenty L5.4 výskyt převážně v severovýchodní části území v oblasti tzv. Farského lesa na oglejených, podmáčených a lužních stanovištích (SLT 3L, 5P, 5O, 5G), vyjma olšin na SLT 3L se částečně jedná o sekundární olšiny výskyt v různě velkých segmentech roztroušeně po celém území EVL (na lesních pozemcích)

Celkem

Plocha (ha) 142,13

17,36

85,07 244,56

*) Předmět ochrany EVL. Pozn.: Plocha biotopů zjištěna měřením v GIS.

44


X9A 35%

L5.1 58% L2.2 7%

Obr. 13 Zastoupení biotopů na lesních pozemcích (stav v roce 2013).

2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky se nachází pouze v severovýchodní části EVL v oblasti tzv. Semanínské střelnice. V území probíhaly až do odchodu sovětských vojsk počátkem 90. let 20. století pravidelné disturbance působené činností armády. V následujících letech byla lokalita víceméně ponechána bez hospodářského využití s dynamickým samovolným vývojem ekosystémů, kdy zejména v jižní a jihozápadní části došlo k intenzivnímu nástupu keřové a stromové vegetace. V poslední době jsou v území realizována relativně intenzivní revitalizační opatření s velmi pozitivním efektem. Současná struktura nelesních biotopů je následující: Kód biotopu

Název biotopu

L2.2

Údolní jasanovo-olšové luhy

R2.2

Nevápnitá mechová slatiniště

T1.1

Mezofilní ovsíkové louky

Poznámka na nelesních pozemcích výskyt v jižní části Semanínské střelnice v mozaice s X12 biologicky nejcennější část střelnice, maloplošný mozaikovitý výskyt R2.1 v severní a východní části střelnice, v segmentu ve východní části aktuálně proběhla mechanizovaná

45

Plocha (ha) 0,63 0,34 8,63

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně úprava povrchu terénu T1.5

místy v mozaice s T1.6, T1.9, často degradované s přechody k X7 jeden segment v JV části střelnice, s přechody k T1.5 a X7, v J polovině střelnice maloplošně v Vlhká tužebníková lada mozaice s T1.5, T1.9 a X7 převážně v západní polovině střelnice s plošně Střídavě vlhké bezkolencové louky významnými přechody k X7 a nevylišitelnými fragmenty T1.5 asi na 20 % rozlohy Podhorské a horské smilkové jeden segment v Z části střelnice, v mozaice s T1.9 trávníky Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních zazemněná vodní plocha s fragmenty K1, M1.1 a stojatých vod, porosty bez M1.7 (tzv. rybníček pod lesem) a nově vytvořené ochranářsky významných vodních tůně makrofytů Ruderální bylinná vegetace mimo převážně silně degradováno, fragmenty T1.5, T1.6 sídla místy i T1.9 Nálety pionýrských dřevin místy s fragmenty travních společenstev Vlhké pcháčové louky

T1.6* T1.9 T2.3

V1G

X7 X12 Celkem

0,44 3,73 0,84

0,07

2,59 5,88 27,02

*) Předmět ochrany EVL. Pozn.: Plocha biotopů zjištěna měřením v GIS.

L2.2 R2.2 2% 1% X7 10% T1.1 32%

X12 22%

V1G 0% T2.3 3%

3,87

T1.9 14%

T1.5 14%

T1.6 2%

Obr. 14 Zastoupení biotopů v rámci Semanínské střelnice (stav v roce 2013).

46


2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Záměrné managementové zásahy sledující cíle ochrany přírody byly prozatím prováděny pouze na území PR Psí kuchyně (v území vymezeném nařízením OkÚ Svitavy č. 2/1999), ostatní území EVL nebylo doposud součástí žádného zvláště chráněného území, záměrný management z důvodu ochrany přírody zde tedy nebyl realizován. Výjimkou je plocha Semanínské střelnice, kde jsou od roku 2009 prováděny zásahy pro podporu biotopů a druhů, v rámci kterých byly realizovány následující zásahy (zdroj revitalizační projekt ENVICONS): 1. Vyřezávky náletových dřevin (ZO ČSOP Rybák Svitavy, ZO ČSOP Jaro Jaroměř, obec Semanín) Intenzivnější zásahy do dřevin byly prováděny až v posledních 4 letech, a to jednak z důvodu obnovy lučních společenstev s následným managementem kosení a jednak z důvodu prosvětlení porostů. Zásahy lze hodnotit jako citlivé, s příznivým vlivem na předměty ochrany. Je třeba nadále pokračovat především v redukci rychle se rozrůstajících vrb, jív a stanovištně nepůvodní olše šedé. 2. Kosení z Programu péče o krajinu (ZO ČSOP Jaro Jaroměř) Kosení s úklidem biomasy bylo prováděno v letech 2009, 2010 a 2012, a to vždy v letním období. I když na některých, zejména obnovených plochách, lze už nyní sledovat zlepšení stavu vegetace, pro potlačení expanzivních druhů (třtina, pcháč oset) bude potřeba dlouhodobější péče, ale také časnější zahájení seče alespoň v některých letech nebo na některých plochách. „Jádrové“ plochy jako slatina s prstnatcem májovým nebo všivcem ladním nevykazují žádné výrazné změny stavu, což lze také hodnotit spíše pozitivně, neboť se je daří uchránit před zarůstáním agresivnějšími druhy. 3. Pastva ovcí a koz z Programu péče o krajinu (ZO ČSOP Jaro Jaroměř) Tento způsob managementu byl vyzkoušen v dopadové ploše pod lesem v srpnu 2012. Přestože některá místa byla pastvou příznivě ovlivněna (vypasení a narušení povrchu), zůstalo velké množství nedopasků. To bylo způsobeno jednak pozdním zahájením pastvy, jednak málo atraktivním druhovým složením travního porostu (bezkolenec), který pasoucím se zvířatům příliš nechutnal. Pastvu ovcí lze hodnotit jako vhodný typ managementu, nejprve bude ale nutno obnovit luční charakter zarůstajících ploch vyřezáním náletu a především kosením a sklizením biomasy alespoň 2x ročně. 4. Pastva krav z AEO (Ekofarma Kolínová) V roce 2011 byly vymezeny půdní bloky, na kterých byla od léta do listopadu 2011 a od května do konce října 2012 realizována pastva 9 resp. 10 jalovic. Už po dvou letech je zřejmý velice příznivý vliv na stav vegetace, kdy dobytek dokázal spásat i „nepohodlné“ druhy jako je třtina a jejich rozvoj poněkud utlumit. Spásané plochy disponují také zvýšenou nebo alespoň přístupnější potravní nabídkou například pro ptáky. Bohužel při dlouhodobé přítomnosti dobytka na lokalitě ubylo hnízdního výskytu ptáků (pěnice, bramborníčci). Ideálním managementem by bylo jednak časnější zahájení pastvy na místech, kde je žádoucí potlačovat porosty třtiny a bezkolence, jednak změna způsobu pastvy, kdy budou dílčí plochy intenzívně vypaseny větším počtem zvířat, jejichž přítomnost na dané ploše bude však jen krátkodobá (maximálně měsíc). Tím by na vypasených a opuštěných (někdy i celou jednu nebo dvě sezóny) plochách vzniklo prostředí s dostatečnou potravní nabídkou i vhodnými úkryty pro nerušené hnízdění (nebo rozmnožení bezobratlých). Pastva dobytka přispěla také ke zhodnocení území z hlediska estetického a krajinotvorného. 47


5. Čištění lokality od odpadků (obec Semanín, ZO ČSOP Rybák Svitavy, ZO ČSOP Podorlicko Česká Třebová) Akce se zapojením veřejnosti proběhla v rámci kampaně Clean Up the World (Ukliďme svět!) v březnu 2012. Doprovodným programem byla ukázka odchytu a kroužkování ptáků. V budoucnu bude vhodné podobnou akci zorganizovat - určité množství odpadu na lokalitě ještě zůstalo, další během posledního půl roku přibyl, jde o příležitost k ekologické výchově a osvětě místní veřejnosti. 6. Tůně z projektu Think Big (Jakub Vrána ve spolupráci se ZO ČSOP Rybák Svitavy) Vyhloubení tůní a narušení vegetačního krytu bylo realizováno v říjnu 2012 na vybraných malých plochách. Sledováním sukcese a obsazování nově vytvořených ploch organizmy budou získány poznatky, které bude možno zohlednit při plánování dalších revitalizačních opatření, zejména úpravách vodního režimu a vytváření dalších (plošně větších) tůní. 7. I. etapa revitalizace Semanínské střelnice z OP ŽP V lokalitě Semanínská střelnice proběhla revitalizace dle projektu zpracovaného firmou ENVICONS, s.r.o v roce 2013 - 2014. Došlo k úpravě povrchu terénu těžkou technikou, k jeho urovnání a přípravě pro finančně méně nákladné mechanizované kosení a pastvu. Bylo provedeno odtěžení sedimentu z tzv. rybníčku pod lesem a jeho rozšíření. Byla vyřezána část náletových dřevin. V soušasné době je realizován přechod na standardní péči spočívající v zásazích zaměřených na blokování sukcese, tedy rámcově v kosení, pastvě a výřezech náletových dřevin. V lesních porostech byly provedeny některé rekonstrukční zásahy redukující zastoupení smrku ve prospěch dřevin přirozené druhové skladby. Zvláště hodnotný je zvyšující se podíl dřeva ponechaného v porostech do fyzického rozpadu Tato opatření měla příznivý dopad na celkový stav ekosystému, včetně populací hmyzu vázaného na “mrtvé” dřevo nebo populace holuba doupňáka. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize -

před případnou realizací biotopových tůní je předem nezbytné provedení botanického průzkumu dotčené lokality; předmět ochrany EVL biotop T1.6 a ochrana zvláště chráněných či vzácných druhů rostlin mají vyšší prioritu před odstraněním sedimentů z biotopových tůní je nezbytné provedení zoologického a botanického průzkumu; ochrana zvláště chráněných a vzácných druhů má vyšší prioritu management lesních či lučních porostů může za určitých podmínek znamenat škodlivý zásah do přirozeného vývoje zde se vyskytujících zvláště chráněných živočichů, zejména orla mořského, lejska malého, holuba doupňáka, zdobence zelenavého, zdobence skvrnitého, lesáka rumělkového, vázaných na lesní porosty a modráska očkovaného, celé řady obojživelníků a rostlin vázaných na mokřadní biotopy a podmáčené louky. Ochrana zvláště chráněných druhů má vyšší prioritu a managementu lesů a nelesních ploch je nutné tomu přiměřeně přizpůsobit, stejně tak má vyšší prioritu ochrana zvláště chráněných druhů rostlin.

48

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně Mapa turisticky atraktivních cest

49


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v PR 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Území je pro potřeby dlouhodobého rámcového plánování řízení vývoje rozděleno do 3 zón. Cílem péče o PR je zachovat příznivý stav předmětu ochrany a celistvost PR/EVL. Obecným předpokladem realizace těžeb je jejich vhodné umístění (s ohledem na konkrétní stromy či biotop zvláště chráněných druhů živočichů). Je tedy nanejvýš vhodné, aby bylo konkrétní vyznačení těžeb umístěno po konzultaci s orgánem ochrany přírody či za jeho přítomnosti. Ponechání porostů samovolnému vývoji či řízenému přírodě blízkému vývoji může znamenat zvýšený výskyt nebezpečných jedinců (stojících stromů či torz) v lesních porostech, v případě, že se budou vyskytovat v blízkosti zpevněných cest) s vyšší frekvencí pohybu osob, je možné (po dohodě s OOP) zajistit bezpečnost osob na těchto cestách vhodnými opatřeními (ořez na torzo, kácení s ponecháním na místě, kácení s odstraněním dřevní hmoty) viz „Mapa turisticky atraktivních cest“. Zvýšené riziko pro osoby a jejich majetek u porostů bez zásahu nebo s omezeným zásahem (nebezpečí pádu stromů v porostech či nahromadění padlé hmoty) může být minimalizováno značením (info cedule s informací o riziku) rozmístěná orgánem ochrany přírody po souhlasu vlastníků. 1. ZÓNA - JÁDROVÉ ÚZEMÍ (116 ha, 42 % plochy PR) Do 1. zóny je zahrnuto území přírodní rezervace Psí kuchyně zřízené nařízením Okresního úřadu Svitavy č. 2/1999 s účinností od 15. 6. 1999 a z arondačních důvodů úzký pás lesa mezi západní hranicí přírodní rezervace z roku 1999 a hranicí EVL. Jedná se pouze o lesní pozemky. Z hlediska stupňů přirozenosti lesních porostů se jedná o lesy přírodě blízké (82,78 ha, 78 % plochy lesů 1. zóny) a lesy nepůvodní (22,87 ha, 22 % plochy lesů 1. zóny). V tomto území je aktuálně vymezeno rozhodnutím krajského úřadu Pardubického kraje č.j. OŽPZ/43932-18/06, ze dne 11. 2. 2009, 5 samostatných segmentů tzv. bezzásahových zón o celkové ploše cca 33 ha. Platnost tohoto rozhodnutí je stanovena do 31. 12. 2016. Stanovení cílů péče o lesní porosty 1.zóny: Krátkodobý cíl (časový horizont do 20 let): - rekonstrukční management - úprava struktury porostů mýtní úmyslnou těžbou geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin (domýcení a přeměna stávajících porostů starších než 100 let, zahájení přeměny stávajících porostů starších než 80 let, resp. 70 let) - zachování stávajících bezzásahových zón a postupné omezování zásahů v dalších porostech s dokončenou rekonstrukcí struktury 50


-

údržba ploch bezlesí - udržování malých ploch bezlesí (lučních enkláv), zejména v okrajích cest – nechemickou cestou

Střednědobý cíl (časový horizont 21-50 let): - rekonstrukční management - úprava struktury porostů mýtní úmyslnou těžbou geograficky a stanovištně nepůvodních druhů dřevin (domýcení a přeměna stávajících porostů starších než 80 let, zahájení přeměny stávajících 30-50 letých porostů) - rozšíření bezzásahových zón do porostů s dokončenou rekonstrukcí struktury, resp. vymezení souvislých ploch ponechaných trvale samovolnému vývoji (min. souvislá plocha cca 30 ha) Dlouhodobý cíl (časový horizont 51-100 let): - dokončení přeměny všech nepůvodních porostů a poslední již minimální rekonstrukční zásahy - trvalý SAMOVOLNÝ VÝVOJ celého jádrového území s cílem zachovat a zlepšit příznivý stav předmětu ochrany a celistvost PR/EVL, trvale zajistit příznivý stav biotopu zvláště chráněných a vzácných rostlinných a živočišných druhů vázaných na všechny vývojové fáze předmětu ochrany PR. 2. ZÓNA – LESY MIMO JÁDROVÉ ÚZEMÍ (131 ha, 48 % plochy PR/EVL) Do 2. zóny jsou zahrnuty lesní pozemky na území PR/EVL mimo jádrové území. Z hlediska stupňů přirozenosti lesních porostů se jedná o lesy kulturní (98,38 ha, 76 % plochy lesů 2. zóny) a nepůvodní (31,27 ha, 24 % plochy lesů 2. zóny), které do současné doby nebyly součástí zvláště chráněného území a vznikaly a vznikají vědomou činností člověka. Stanovení cílů péče o lesní porosty 2. zóny: Krátkodobý cíl (časový horizont do 20 let): - zahájení přeměny nepůvodních lesů - maximální vnos dřevin cílové druhové skladby - rekonstrukční management přírodě blízkých lesů - úprava druhové skladby lesa směrem k modelu přirozené druhové skladby včetně tvorby a podpory přírodě blízké prostorové struktury - sběr semenného materiálu (zejména DB) z porostů a napěstování dostatku sadebního materiálu z místních zdrojů pro umělou obnovu nepůvodních lesů 2. zóny - údržba ploch bezlesí - udržování malých ploch bezlesí (lučních enkláv), zejména v okrajích -

cest – nechemickou cestou

Střednědobý cíl (časový horizont 21-50 let): - rekonstrukční management lesů – pokračování v úpravě druhové skladby lesa směrem k modelu přirozené druhové skladby včetně tvorby a podpory přírodě blízké prostorové struktury Dlouhodobý cíl (časový horizont 51-100 let): - TRVALÁ PÉČE s cílem zachovat a zlepšit příznivý stav předmětu ochrany a zajistit celistvost PR/EVL (ponechání ekosystémů samovolnému vývoji není vyloučeno) 51


3. ZÓNA – NELESNÍ EKOSYSTÉMY (27 ha, 10 % plochy PR/EVL) Do 3. zóny jsou zahrnuty nelesní pozemky s lučními a vodními ekosystémy a porosty dřevin a keřů na nelesních pozemcích. Stanovení cílů péče o nelesní ekosystémy: Krátkodobý cíl (časový horizont do 10 let): - vytvoření podmínek pro extenzivní hospodářské využívání lokality, které efektivně, ekonomicky únosně a trvale zajistí optimální (nutnou minimální) péči o nelesní ekosystémy - vytvoření podmínek pro dokončení revitalizace Semanínské střelnice případně její realizace (ve vzájemné spolupráci s vlastníky, dle finančních možností) Střednědobý a dlouhodobý cíl (časový horizont 10 a více let): - TRVALÁ PÉČE s cílem zachovat a zlepšit příznivý stav předmětu ochrany a celistvost PR/EVL, rámcově se jedná o trvalé blokování sukcese k zajištění existence lučních ekosystémů, které by bez aktivního managementu zanikly a s nimi i biotop řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

A) Péče o lesy Obecná pravidla pro realizaci úmyslných mýtních těžeb a umělé obnovy V případě realizace úmyslných mýtných těžeb se snažit o výsledný nepravidelný tvar (členité okraje) vytěženého místa. Cílem tohoto opatření je zvýšení plochy okraje lesa a tím i posílení pozitivního okrajového efektu (na okrajích žije „nejvíce“ druhů). Stejně tak je žádoucí v případě umělé obnovy upřednostňovat směs dřevin a v rámci možností se vyvarovat strojové přesnosti výsadby v řádcích.

52


1. ZÓNA - JÁDROVÉ ÚZEMÍ Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

1

Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního 4S, 4F, 4B, 4D určení (32a, 32f)

(CHS 40, 44) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin (CDS) SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4S BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4F BK 50-70, JD 10-20, DBZ 3-25, LP 5-15, HB 0-10, JL 0-3, JV +-20, JS +-1, SM 0-+ 4B BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4D BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C BUKOVÝ SMRKOVÝ (smíšený se SM, MD) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) PODROSTNÍ PODROSTNÍ, NÁSEČNÝ, (jednotlivý výběr, skupinovitý HOLOSEČNÝ (skupinovitý) výběr) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk

nepřetržitá

120

40

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty SAMOVOLNÝ VÝVOJ

SAMOVOLNÝ VÝVOJ

cílová struktura: přirozené bukové cílová struktura: přirozené bukové porosty s příměsí JD, DBZ, LP a porosty s příměsí JD, DBZ, LP a dalších dřevin CDS, horizontálně dalších dřevin CDS, horizontálně plně zapojené s diferencovanou plně zapojené s diferencovanou vertikální výstavbou vertikální výstavbou Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Rekonstrukční management → Rekonstrukční management → pouze výběr stanovištně a přeměna porostů nepůvodních geograficky nepůvodních dřevin dřevin → tvorba cílové struktury (jednotlivý výběr, skupinové clonné (L5.1, L5.4) → kombinace nebo holé seče), max. využít přirozené a umělé obnovy dřevin přirozenou obnovu dřevin CDS, CDS, clonné seče, skupinovité holina výjimečně max. 0,10 ha → clonné či holé seče, holé náseky, na holině (přirozené světlině) umělá holina max. 0,50 ha, (využít obnova nezastoupených dřevin semenný materiál z místních CDS (převážně stinné druhy), těžby zdrojů). realizovat přednostně v semenném roce BK. technologie: těžba motomanuální, technologie: těžba motomanuální, UKT, LKT, kůň, vyvážecí UKT, LKT, kůň, vyvážecí souprava, technika s nízkým souprava, technika s nízkým tlakem tlakem na půdu na půdu Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Způsob zalesnění: stinné druhy výsadba na plochy do 0,20 ha nebo do stinných okrajů holých náseků či podsadeb, DBZ na osluněné holiny, míšení skupinovité, listnáče sadba štěrbinová (jamková), DBZ i výsev

53

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně z místních zdrojů, jedle sadba jamková Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD): SLT 4F (CHS 40): MZD 100 %, BK, DBZ, JD, LP SLT 4S, 4B, 4D (CHS 44): MZD 100 %, BK, DBZ, JD, LP, JV, JS, JL, HB Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4S JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4F JD 10-20, DBZ 3-25, LP 5-15, HB 0-10, JL 0-3, JV +-20, JS +-1, SM 0-+ 4B JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4D JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 Pro obnovu ideálně využívat semenný materiál z místních zdrojů - zejména DBZ. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Péče: Mechanická ochrana proti buřeni, individuální či skupinová ochrana proti zvěři. Výchova: Bez výchovných zásahů - pouze redukce nepůvodních druhů

Péče: Mechanická ochrana proti buřeni, individuální či skupinová ochrana proti zvěři, výjimečně kurativní postřik klikoroha borového v kulturách JD. Výchova: Ve SM standardní výchova, podpora dřevin CDS (i jedinců z hlediska produkce nekvalitních), redukce nepůvodních druhů

Technologie: - péče - vyžínání manuální či motomanuální, ochrana proti zvěři repelenty, oplůtky, tubusy, skupinovým oplocením - klikoroh-kurativní postřik v případě zvýšeného nebo kalamitního stavu jen v případě JD - výchova - motomanuálně, kůň, UKT, LKT, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií

Technologie: - péče - vyžínání manuální či motomanuální, ochrana proti zvěři repelenty, oplůtky, tubusy, skupinovým oplocením - výchova - motomanuálně, kůň, UKT, LKT, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu

Zjišťování výskytu a obrana proti lýkožroutům na SM: - základní stav: nepoužívat lapáky, feromonové lapače jen v nezbytné míře, kůrovcové dříví asanovat odvozem nebo mechanicky odkorněním - zvýšený a kalamitní stav: nepoužívat lapáky, odchyt do feromonových lapačů, kůrovcové dříví asanovat odvozem nebo mechanicky odkorněním Ochrana proti klikorohu borovému: - kurativní postřik v případě zvýšeného nebo kalamitního stavu jen v případě poškození JD (výsadba jiných jehličnatých dřevin není plánována) Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Dřeviny CDS bez zásahu, nepůvodní dřeviny zpracovat v době vegetačního klidu bez omezení, v době vegetace nutné posouzení a vyjádření OOP s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů (v případě výskytu orla mořského platí řada omezení i v době vegetačního klidu viz kap. 3.1.1 e)). V porostních skupinách, ve kterých není plánován žádný zásah (uvedeno BEZ ZÁSAHU) je VŽDY nutné ke zpracování nahodilé těžby nepůvodních dřevin souhlasné stanovisko OOP, dřeviny CDS ponechat bez zásahu. Doporučuje se vydat

54

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně souhlas pouze v případech s výrazným rizikem nárůstu populační hustoty kalamitních škůdců a rizika poškození kulturních a nepůvodních porostů či skupin nepůvodních dřevin v přírodě blízkých lesích. V těchto dílčích plochách se doporučuje přednostně využít v případě potřeby mechanickou asanaci odkorněním s ponecháním dřeva na místě do fyzického rozpadu. Poznámka Úmyslnou těžbu provádět v době vegetačního klidu (od 1. 11. do 31. 3.), nahodilou těžbu přednostně v době vegetačního klidu jinak nutné posouzení a souhlas OOP. PODMÍNKY ROZHODUTÍ OOP TÍMTO NEJSOU DOTČENY – POZOR NA ROZHODNUTÍ K OCHRANĚ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ!!! (např. orel mořský viz kap. 3.1.1 e) apod.)

55


2. ZÓNA – LESY MIMO JÁDROVÉ ÚZEMÍ Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

2 Les zvláštního 4K, 4S, 4B, 4D, 4V, 5D (CHS 40, 42, určení (32a, 32f) 44, 46, 54) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin (CDS) SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4K BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP +-12, BR +-5, HB 0-3 4S BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4B BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4D BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4V BK 20-40, JD 30-40, DB 15-35, LP 2-15, HB 0-5, JV +-5, JS +-2, JL +-1, SM 0-+, OS+ 5D BK 40-65, JD 30-40, SM 3-15, JV +-8, LP +-3, JL +-1, JS + Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C BUKOVÝ SMRKOVÝ (smíšený se SM, MD) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) PODROSTNÍ PODROSTNÍ, NÁSEČNÝ, (jednotlivý výběr, skupinovitý HOLOSEČNÝ (skupinovitý) výběr) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk

nepřetržitá

100

40

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty KULTURNÍ BUČINY

KULTURNÍ BUČINY

cílová struktura: kulturní bukové porosty s příměsí JD, DBZ, LP a dalších dřevin CDS, horizontálně plně zapojené s diferencovanou vertikální výstavbou (dřevinná skladba a prostorová struktura srovnatelná nebo jednodušší než v přírodě blízkém lese) → přeměna stávajících nepůvodních porostů na kulturní bučiny → trvalá péče za účelem zachování či zlepšení stavu porostního typu bučin biotop L5.1 (L5.4) Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova dřevin CDS → Přeměna porostů nepůvodních podpora a tvorba diferencované dřevin → tvorba cílové struktury prostorové struktury jednotlivým (L5.1, L5.4) → převážně umělá výběrem až skupinovitými obnova dřevin CDS, max. využití clonnými sečemi v BK o velikosti přirozené obnovy vtroušených do 0,20 ha (velikost holých světlin dřevin CDS, vkládání do 0,08 ha), těžbu realizovat ve více předsunutých obnovních prvků pro vnos stinných dřevin CDS etapách a neprovádět plně domýtnou fázi clonné seče → (skupinovité holé či clonné cílová struktura: kulturní bukové porosty s příměsí JD, DBZ, LP a dalších dřevin CDS, horizontálně plně zapojené s diferencovanou vertikální výstavbou (dřevinná skladba a prostorová struktura srovnatelná nebo jednodušší než v přírodě blízkém lese) → trvalá péče za účelem zachování či zlepšení stavu porostního typu bučin biotop L5.1 (L5.4)

56

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně obnovní těžbu ukončit při zakmenění mateřského porostu na obnovované ploše 0,2 (zachovat přednostně doupné stromy apod.). Uvolňovat nedostatečně zastoupené dřeviny CDS. Umělá obnova nedostatečně zastoupených dřevin CDS za účelem rekonstrukce přirozené druhové skladby dřevin → vnášení stinných dřevin CDS do přirozených světlin a v případě neúspěchu přirozené obnovy. V případě realizace úmyslné těžby bude ponecháno maximum již ležícího dřeva druhů CDS k zetlení na místě a maximum stojících souší (které neohrožují bezpečnost provozů na turisticky atraktivních cestách). K těžbě nebudou záměrně vybírány doupné stromy a zlomce.

obnovní prvky o velikosti do 0,20 ha), holé náseky o velikosti do 0,50 ha pro vnos DBZ, uvolňování korun dřevin CDS pro iniciaci či podporu jejich přirozené obnovy. V případě realizace úmyslné těžby bude ponecháno maximum již ležícího dřeva druhů CDS k zetlení na místě a maximum stojících souší (které neohrožují bezpečnost provozů na turisticky atraktivních cestách). K těžbě nebudou záměrně vybírány doupné stromy a zlomce. technologie: těžba motomanuální, harvestorové technologie, UKT, LKT, kůň, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu

technologie: těžba motomanuální, UKT, LKT, kůň, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Způsob zalesnění: stinné druhy výsadba na plochy do 0,20 ha nebo do stinných okrajů holých náseků či podsadeb, DBZ na osluněné holiny, míšení skupinovité, spon na holině pravidelný, listnáče sadba štěrbinová (jamková), DBZ i výsev z místních zdrojů, jedle sadba jamková Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD): SLT 4K (CHS 42): MZD 100 %, BK, DBZ, JD, LP, HB SLT 4S, 4B, 4D (CHS 40, 44): MZD 100 %, BK, DBZ, JD, LP, JV, JS, JL, HB (DB v CHS 40 do 15 %) SLT 4V (CHS 46): MZD 100 %, BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB SLT 5D (CHS 54): MZD 100 %, BK, JD, JV, JL, LP, JS Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 4K BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP +-12, BR +-5, HB 0-3 4S BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4B BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4D BK 50-70, JD 7-20, DBZ 5-30, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 4V BK 20-40, JD 30-40, DB 15-35, LP 2-15, HB 0-5, JV +-5, JS +-2, JL +-1, SM 0-+, OS+ 5D BK 40-65, JD 30-40, SM 3-15, JV +-8, LP +-3, JL +-1, JS + V současných bučinách neprovádět umělou obnovu bukem. Pro obnovu ideálně využívat semenný materiál z místních zdrojů - zejména DBZ a BK. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Péče: Mechanická ochrana proti buřeni, individuální či skupinová ochrana proti zvěři.

Péče: Mechanická ochrana proti buřeni, individuální či skupinová ochrana proti zvěři, výjimečně kurativní postřik klikoroha

57

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně Výchova: tvorba diferencované struktury, Redukce nepůvodních druhů (i MD), podpora všech druhů CDS. Technologie: - péče - vyžínání manuální či motomanuální, ochrana proti zvěři repelenty, oplůtky, tubusy, skupinovým oplocením - výchova - motomanuálně, kůň, UKT, LKT, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu

borového v kulturách JD. Výchova: Ve SM standardní výchova, podpora dřevin CDS (i jedinců z hlediska produkce nekvalitních), redukce nepůvodních druhů (i MD).

Technologie: - péče - vyžínání manuální či motomanuální, ochrana proti zvěři repelenty, oplůtky, tubusy, skupinovým oplocením - klikoroh - kurativní postřik v případě zvýšeného nebo kalamitního stavu jen v případě JD - výchova - motomanuálně, kůň, UKT, LKT, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Zjišťování výskytu a obrana proti lýkožroutům na SM: - základní stav: nepoužívat lapáky, feromonové lapače jen v nezbytné míře, kůrovcové dříví asanovat odvozem nebo mechanicky odkorněním - zvýšený a kalamitní stav: nepoužívat lapáky, lze používat stojící lapáky s feromonovým odparníkem – musí být zajištěna včasná asanace odvozem nebo odkorněním (do 4 týdnů od napadení), odchyt do feromonových lapačů, kůrovcové dříví asanovat odvozem nebo mechanicky odkorněním (nepoužívat insekticidy) Obranu proti dalším kalamitním škůdcům řešit individuálně pokud možno bez využití biocidů. Ochrana proti klikorohu borovému: - kurativní postřik v případě zvýšeného nebo kalamitního stavu jen v případě poškození JD (výsadba jiných jehličnatých dřevin není plánována) Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ve SM pouze asanace kůrovcových SM, souše, zlomy a vývraty ponechávat. V případě dřevin CDS ponechávat všechny souše, zlomce, pahýly, doupné stromy a jednotlivé vývraty (které neohrožují bezpečnost provozu na turisticky atraktivních cestách). Větší polomy lze částečně zpracovat po projednání s orgánem ochrany přírody a s ohledem na předměty ochrany a výskyt ZCHD. Poznámka Úmyslnou těžbu provádět v době vegetačního klidu (od 1. 11. do 31. 3.), nahodilou těžbu přednostně v době vegetačního klidu jinak nutné posouzení a souhlas OOP. PODMÍNKY ROZHODUTÍ OOP TÍMTO NEJSOU DOTČENY – POZOR NA ROZHODNUTÍ K OCHRANĚ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ!!! (např. orel mořský viz kap. 3.1.1 e) apod.)

58


Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

3 Les zvláštního 3L, 5O, 5P, 5G (CHS 28, 56, určení (32a) 58) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin (CDS) SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3L OLL 40-70, JS 15-30, SM+-30, JV+-2, BR+, OS+, VR 0+-, OLŠ 0+5O JD 40-65, SM 10-45, BK 10-30, OS +-3, OLL + 5P JD 40-65, SM 10-55, BK 5-20, BO 0-15, OS 0-2, BR + 5G JD 30-60, SM 20-55, BO +-15, BK 0-5, OLL +-6, OS +-1, DBL 0-+, JV 0-+, BR +, JR + Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C BUKOVÝ OLŠOVÝ SMRKOVÝ (smíšený se SM) (smíšený se SM) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) PODROSTNÍ PODROSTNÍ, NÁSEČNÝ, (jednotlivý výběr, skupinovitý VÝBĚRNÝ HOLOSEČNÝ (skupinovitý) výběr) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk

nepřetržitá

100

40

fyzický věk

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty KULTURNÍ BUKOVÉ JEDLINY cílová struktura: kulturní jedlobukové porosty s příměsí SM a dalších dřevin CDS, horizontálně plně zapojené s diferencovanou vertikální výstavbou (dřevinná skladba a prostorová struktura srovnatelná nebo jednodušší než v přírodě blízkém lese) → trvalá péče za účelem zachování či zlepšení stavu porostního typu zvýšením zastoupení JD (týká se SLT 5O, na ostatních SLT se aktuálně bučiny nenachází)

KULTURNÍ JEDLINY A BUKOVÉ JEDLINY, JASANOVÉ OLŠINY

JASANOVÉ OLŠINY

cílová struktura: kulturní nebo přirozené porosty tvořené cílová struktura: kulturní nebo dominantní OL nebo JS s příměsí přirozené jedlové a jedlobukové dalších dřevin dle CDS a s porosty, na podmáčených přirozeným výskytem odumřelé stanovištích také olšiny, s relativně dřevní hmoty. vysokým zastoupením SM (do cca 50 % dle SLT) a dalších dřevin CDS, horizontálně plně zapojené s diferencovanou vertikální výstavbou (dřevinná skladba a prostorová struktura srovnatelná nebo jednodušší než v přírodě blízkém lese) → trvalá péče za účelem přeměny struktury porostů (úprava druhové skladby směrem ke skladbě přirozené a diferenciace prostorové výstavby) Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova dřevin CDS → Přeměna druhové skladby směrem Přirozená generativní i vegetativní podpora a tvorba diferencované ke skladbě přirozené → max. vnos obnova geneticky vhodných prostorové struktury jednotlivým chybějících dřevin CDS – umělá porostů (zachovat jedince (SM, výběrem až skupinovitými obnova JD. Max. využití přirozené OL) s chůdovitými kořeny, mnohokmeny vzniklé z výmladků clonnými sečemi v BK o velikosti obnovy vtroušených dřevin CDS, do 0,20 ha (velikost holých světlin vkládání předsunutých obnovních apod.), umělá obnova v případě neúspěchu přirozené obnovy. do 0,08 ha) , těžbu rozložit na více prvků pro vnos stinných dřevin S ohledem na pionýrskou růstovou etap a neprovádět plně domýtnou CDS (skupinovité holé či clonné fázi clonné seče → obnovní těžbu obnovní prvky o velikosti do 0,20 strategii hlavní porostotvorné

59

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně ukončit při zakmenění mateřského porostu na obnovované ploše 0,2 (zachovat přednostně doupné stromy, zlomce, souše apod.). Uvolňovat nedostatečně zastoupené dřeviny CDS. Umělá obnova nedostatečně zastoupených dřevin CDS za účelem rekonstrukce přirozené druhové skladby dřevin → vnášení stinných dřevin CDS do přirozených světlin a v případě neúspěchu přirozené obnovy – přednostně vnos JD. Nesmí docházet k záměrnému výběru doupných stromů, stojících souší a zlomců (vyjma případů, kdy budou tyto prokazatelně ohrožovat bezpečnost na turisticky atraktivních cestách) technologie: těžba motomanuální, lanovkové systémy, UKT, LKT, kůň, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu – těžba a soustřeďování dříví jen při zmrzlé půdě, předem vždy provést technické opatření ke zvýšení únosnosti transportních tras (např. uložení klestu aj.)

ha), využívat i stinné okraje holých náseků. SM v geneticky vhodných porostech obnovovat přednostně přirozeně. Světlomilné dřeviny (DB, OLL, BO ad.) obnovovat na osluněných plochách → využívat zejména případné pokalamitní plochy, přípustné jsou holé, nepravidelné náseky o velikosti do 0,50 ha. Nesmí docházet k záměrnému výběru doupných stromů, stojících souší a zlomců (vyjma případů, kdy budou tyto prokazatelně ohrožovat bezpečnost na turisticky atraktivních cestách) technologie: těžba motomanuální, lanovkové systémy, UKT, LKT, kůň, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu, na únosnějších stanovištích harvestorové technologie – těžba a soustřeďování dříví jen při zmrzlé půdě, předem vždy provést technické opatření ke zvýšení únosnosti transportních tras (např. uložení klestu aj.)

dřeviny OLL s relativně vysokými nároky na oslunění nelze k obnově využívat principy přírodě blízkého podrostního hospodářského způsobu. Na SLT 5O, 5G a 5P olšiny obnovovat v silně podmáčených lokalitách → jinde je přípustná postupná obnova potenciálně přirozených lesních společenstev jedlin a bukových jedlin → pak je nutné olšiny považovat za přípravný porost a pro vnášení JD využívat principy podrostního hospodářského způsobu (skupinovité clonné seče a podsadby). Staré olšiny s výskytem zvláště chráněných druhů a olšiny na SLT 3L je nutné aktuálně zachovat bez mýtní úmyslné těžby, která by znamenala dočasnou destrukci společenstva. Nesmí docházet k záměrnému výběru doupných stromů, stojících souší a zlomců (vyjma případů, kdy budou tyto prokazatelně ohrožovat bezpečnost na turisticky atraktivních cestách)

technologie: těžba motomanuální, lanovkové systémy, UKT, LKT, kůň, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu – těžba a soustřeďování dříví jen při zmrzlé půdě, předem vždy provést technické opatření ke zvýšení únosnosti transportních tras (např. uložení klestu aj.) Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Způsob zalesnění: Přednostně využívat přirozenou obnovu zastoupených dřevin CDS. U nedostatečně zastoupených druhů pak obnova umělá: stinné druhy výsadba na plochy do 0,20 ha nebo do stinných okrajů holých náseků či podsadeb, světlomilné druhy (DBL, OLL aj.) na osluněné holiny, míšení skupinovité, spon na holině pravidelný, listnáče sadba štěrbinová (jamková), jedle a smrk sadba jamková Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD): SLT 3L (CHS 28): MZD 100 %, JV, OLL SLT 5O, 5P (CHS 56): MZD 50 %, BK, JD, BŘ, OS SLT 5G (CHS 58): MZD 50 %, BK, JD, JV, OLL, OS Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3L OLL 40-70, JS 15-30, SM+-30, JV+-2, BR+, OS+, VR 0+-, OLŠ 0+5O JD 40-65, SM 10-45, BK 10-30, OS +-3, OLL + 5P JD 40-65, SM 10-55, BK 5-20, BO 0-15, OS 0-2, BR + 5G JD 30-60, SM 20-55, BO +-15, BK 0-5, OLL +-6, OS +-1, DBL 0-+, JV 0-+, BR +, JR +

60

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Péče: Mechanická ochrana proti buřeni, individuální či skupinová ochrana proti zvěři. Výchova: Standardní výchova s max. využitím autoredukčních a autoregulačních mechanizmů, tvorba diferencované struktury. Redukce nepůvodních druhů , podpora všech druhů CDS. Technologie: - péče - vyžínání manuální či motomanuální, ochrana proti zvěři repelenty, oplůtky, tubusy, skupinovým oplocením - výchova - motomanuálně, kůň, UKT, LKT, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu

Péče: Mechanická ochrana proti buřeni, individuální či skupinová ochrana proti zvěři, výjimečně kurativní postřik klikoroha borového v kulturách JD, SM, BO. Výchova: Ve SM standardní výchova zaměřená na podporu mechanické stability, podpora dřevin CDS (i jedinců z hlediska produkce nekvalitních), redukce nepůvodních druhů.

Technologie: - péče - vyžínání manuální či motomanuální, ochrana proti zvěři repelenty, oplůtky, tubusy, skupinovým oplocením - klikoroh - kurativní postřik v případě zvýšeného nebo kalamitního stavu - výchova - motomanuálně, kůň, UKT, LKT, vyvážecí souprava, technika s nízkým tlakem na půdu Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií

Péče: Mechanická ochrana proti buřeni, individuální či skupinová ochrana proti zvěři. Výchova: Standardní výchova s max. využitím autoredukčních a autoregulačních mechanizmů. Redukce případných nepůvodních druhů, podpora všech druhů CDS. Technologie: - péče - vyžínání manuální či motomanuální, ochrana proti zvěři repelenty, oplůtky, tubusy, skupinovým oplocením - výchova - motomanuálně, kůň, UKT, LKT, vyvážecí souprava, lanovkové systémy, technika s nízkým tlakem na půdu

Zjišťování výskytu a obrana proti lýkožroutům na SM: - základní stav: nepoužívat lapáky, feromonové lapače jen v nezbytné míře, kůrovcové dříví asanovat odvozem nebo mechanicky odkorněním - zvýšený a kalamitní stav: nepoužívat lapáky, lze používat stojící lapáky s feromonovým odparníkem – musí být zajištěna včasná asanace odvozem nebo odkorněním (do 4 týdnů od napadení), odchyt do feromonových lapačů, kůrovcové dříví asanovat odvozem nebo mechanicky odkorněním (nepoužívat insekticidy) Obranu proti dalším kalamitním škůdcům řešit individuálně pokud možno bez využití biocidů. Ochrana proti klikorohu borovému: - kurativní postřik v případě zvýšeného nebo kalamitního stavu jen v případě poškození dřevin CDS Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ve SM pouze asanace kůrovcových SM, souše, zlomy a vývraty ponechávat. V případě dřevin CDS ponechávat všechny souše, zlomce, pahýly, doupné stromy a jednotlivé vývraty (které neohrožují bezpečnost provozu na turisticky atraktivních cestách). Větší polomy lze částečně zpracovat po projednání s orgánem ochrany přírody a s ohledem na předměty ochrany a výskyt ZCHD. Poznámka Úmyslnou těžbu provádět v době vegetačního klidu (od 1. 11. do 31. 3.), nahodilou těžbu přednostně v době vegetačního klidu jinak nutné posouzení a souhlas OOP. PODMÍNKY ROZHODUTÍ OOP TÍMTO NEJSOU DOTČENY – POZOR NA ROZHODNUTÍ K OCHRANĚ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ!!! (např. orel mořský viz kap. 3.1.1 e) apod.) Stanoviště s vysokou hladinou podzemní vody se sníženou únosností terénu – těžba a soustřeďování dříví pouze při zámrzu půdního povrchu. Nerozšiřovat síť melioračních odvodňovacích příkopů. Případný záměr údržby stávajících meliorací podléhá podrobnému posouzení vlivu na předmět ochrany EVL podle zákona č. 114/1992 Sb.

61


Přílohy: - mapa cílových hospodářských souborů (CHS) – č. M3b - lesnická mapa typologická podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5 - mapa zón rámcového plánování - příloha č. M6 B) Péče o vodní plochy V území se nachází několik uměle vytvořených vodních ploch. Tůně byly zjištěny v terénním zářezu při lesní odvozní komunikaci (porost č. 957A, B, LHC Svitavy) a v prostoru Semanínské střelnice. Tůně v lesním porostu jsou zřízeny na periodicky zvodnělém vodním toku. Na Semanínské střelnici jsou všechny tůně bez povrchového přítoku vody. Vodní plochy nejsou předmětem ochrany. Jedná se však o biotopy zvláště chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků. V území je zaznamenán výskyt např. silně ohrožených čolků (Triturus vulgaris, T. alpestris, T. cristatus) ad., proto se navrhuje péče i o tyto biotopy. Rámcové zásady péče: - neměnit vodní režim v oblasti tůní ve smyslu zvýšení odtoku vody z lokality (hloubka vodního sloupce v tůních je závislá na hladině spodní vody) - v případě potřeby čištění dna a břehů a odtěžení sedimentů biologického materiálu (údržba dostatečné hloubky vodního sloupce) - v případě technických zásahů do dna a břehů tůní je nezbytné zachovat či zajistit alespoň u části břehu mírný sklon svahů (alespoň 1:3-1:5) z důvodu zajištění stability neopevněných břehů, rozvinutí příbřežní zóny a zejména zajištění přístupu živočichů do/z vodního prostředí - v případě tůní na nelesních pozemcích je žádoucí údržba volné osluněné vodní hladiny pravidelným mechanickým odstraňováním škodící vegetace - nepovolovat použití biocidů v blízkosti tůní (ve vzdálenosti min. 20 m od tůní) - odlov rybí obsádky v případě jejího výskytu (zejména odlov druhů vytvářejících predační tlak na obojživelníky), omezení vodních makrofyt (v případě jejich nadměrného rozvoje) býložravými druhy ryb je v případě potřeby žádoucí - doporučuje se i další tvorba nových biotopových tůní, při výběru vhodné lokality musí být vždy proveden botanický průzkum (riziko zásahu do zvláště chráněných druhů rostlin či škodlivý zásah do přírodního stanoviště), nové tůně by měly splňovat následující parametry: mírný sklon svahů břehů 1:3-1:5 (alespoň na části), nezámrzná hloubka (hloubka vodního sloupce min. 0,8-1,0 m) na části plochy tůně, ideálně nepravidelný tvar s diverzifikovanými ekologickými podmínkami (např. i různý stupeň oslunění vodní hladiny) Revitalizace vodních toků v oblasti Farského lesa (oddělení 817) V oblasti Farského lesa a okolí (oddělení 817) jsou podmáčené lokality odvodňovány rozsáhlou soustavou melioračních kanálů, což představuje z pohledu ochrany přírody nežádoucí jev. Po dohodě s vlasníkem (dle finančních možností) je potřebné realizovat obnovu původního hydrologického režimu . Bez uvedení hydrologického režimu do původního (či přijatelného) stavu nemohou být jakékoliv snahy o udržení či obnovení přirozeného stavu jasanovo-olšových luhů a smrkových olšin úspěšné. Je žádoucí připravit projekt s cílem co nejefektivněji obnovit či jinak zajistit vhodný hydrologický režim.

62


C) Péče o nelesní pozemky Níže jsou uvedeny rámcové zásady péče o nelesní biotopy. Zřejmě bude nutné provedení revize stavu biotopů a případně úprava navrženého managementu v průběhu platnosti tohoto plánu péče tak, aby odpovídal skutečnému stavu a potřebám nově se vyvíjejících lučních ekosystémů a potřebám zde se vyskytujících ZCHD. Biotop R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště (s prvky R2.1) Rašeliniště sycená převážně minerálně bohatší podzemní vodou, u vápnitých slatinišť s vysokým obsahem vápníku a dalších iontů. Biotopy jsou nejvíce ohroženy odvodněním a jinými zásahy do vodního režimu, eutrofizací, mechanickým narušením těžkou technikou nebo zvěří, absencí vhodného managementu a zalesňováním. Lokality by se především neměly hnojit a využívat pro pastvu hospodářských zvířat, při výskytu biotopu v pastevním areálu je nezbytné jeho oplocení. Biotopy (zejména vápnitá slatiniště) zpravidla vyžadují alespoň občasný management, jinak dochází ke zhoršování jejich stavu. Pouze u některých trvale zamokřených nízkoproduktivních mechových společenstev nemusí být management vůbec nutný nebo postačí dlouhý interval. U zachovalých porostů na vodou vydatně sycených stanovištích lze např. interval sečení prodloužit až na 3 – 5 let. Dobu sečení je třeba přizpůsobit regionálním poměrům i zralosti semen přítomných ohrožených druhů rostlin. Období uvedená v tabulce níže jsou proto orientační! – Optimální je kosit v suché periodě v pozdním létě. Na více zamokřených stanovištích a při výskytu vybraných ohrožených druhů (např. vstavačovité) se doba seče obecně posouvá k pozdějším termínům. Dobu seče a periodu lze upřesnit dle přítomnosti expanzivní dominanty, je např. možné kosit v některém roce 2x s první sečí na jaře. Obecně je nutné zabránit eutrofizaci stanoviště z okolních zdrojů (skládky hnoje, aplikace kejdy nebo příliš intenzivní pastva v těsném okolí, apod.). Rámcová směrnice péče o biotop R2.2 Sečení s odklizením zelené píce, sečení se sušením píce a odvozem sena Typ managementu 1x 1 – 2 roky, příp. 2x ročně (v případě nízké intenzity nástupu vegetace Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj Kalendář pro management Nevhodný management

lze interval prodloužit) 1x za 3 – 5 roků, nebo bez zásahu Ruční nástroje - kosa, křovinořez VI.-IX., optimálně VII.-VIII. (konflikt s ochranou modrásků) Pastva hospodářských zvířat, kosení těžkou mechanizací, vápnění, hnojiva, odvodnění

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj Kalendář pro management Nevhodný management

Mechanické odstraňování náletu 1x 2 – 3 roky (dle stavu případně delší interval nebo bez zásahu) 1x za 10 roků (dle stavu případně bez zásahu) Ruční nástroje (pila, křovinořez, ...), ruční vynášení vyřezané hmoty XI.-III. Pastva hospodářských zvířat, pohyb těžké mechanizace

63


Biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Kosit alespoň jednou za rok. Místo sečení otavy je možná extenzivní pastva skotu nebo ovcí zhruba od poloviny září do října, s důsledným dokosením nedopasků. Pastvu neprovádět každým rokem. Není vhodné přihnojovat a vápnit! Trávu vždy sklidit, nenechávat na lokalitě (pouze výjimečně při mulčování nedopasků. Při velmi nízké seči, která naruší přízemní růžici některých druhů rostlin (pampeliška – Taraxacum sp., řebříček – Achillea sp.), dochází k nežádoucímu zmnožení těchto jedinců. Rámcová směrnice péče o biotop T1.1 Sečení se sušením píce a odvozem sena (sečení s odklizením zelené píce, Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Nevhodný management

ohradníková pastva) 1 – 2x/rok seč, 1x/3roky pastva 1x/rok seč Ruční nástroje, samohybná lehká technika, samohybná těžká technika / skot, ovce seč 1.: VI.-VIII., seč 2.: 15. IX.-15.XI., pastva: (1.VIII) 15.IX-15.X (31.X) Vápnění, hnojení

Biotop T1.5 Vlhké pcháčové louky Louky vyžadují vysokou hladinu spodní vody, vyrovnaný vodní režim a snášejí krátkodobé přeplavení. Nesečení vlhkých pcháčových luk vede k sukcesi přes tužebníkové lado k mokřadním olšinám. Sečení optimálně 2x ročně lehkou samochodnou mechanizací, v málo únosném terénu, zejména v okolí pramenišť i ručně (kosa, křovinořez). U některých druhově chudších a mokrých typů (např. u porostů s dominantní skřípinou lesní Scirpus sylvaticus, nebo s druhy rodu ostřice Carex) postačí seč 1x ročně. Jedna seč také u přechodů k rašelinným a bezkolencovým loukám. Optimální je usušení sena s následným odvozem. Pokud to není technicky možné, je potřebné neprodleně důsledně odklidit pokosenou zelenou biomasu; výjimečně nechat pokosenou biomasu uschnout a spálit na ploše, na předem určených místech. Tedy biomasu vždy sklidit. Porosty nehnojit a nevápnit. Na přechodech k jednotce T1.1 – mezofilní ovsíkové louky možno přepást v pozdním létě jednorázovou pastvou. Pak pokosit nedopasky. Brát v úvahu druhovou ochranu ohrožených a vzácných organismů (např. nepokosené pásy nebo posunutá seč – dokončení vývoje hmyzu, generativní rozmnožování rostlin). Z rostlin nutno přihlédnout k biologickým nárokům druhů např. z čeledě vstavačovitých (Orchidaceae). Těžkou techniku nepoužívat příliš často – možnost zavlékání nežádoucích ruderálních druhů. Na druhou stranu občasné použití nevadí – v kolejích se mohou uchytit některé vzácné, konkurenčně slabší druhy. Rámcová směrnice péče o biotop T1.5 Sečení se sušením píce a odvozem sena (alternativně sečení s odklizením Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj Kalendář pro management Nevhodný management

zelené píce, sečení s pálením sena) 1 – 2x/rok 1x/2 roky Ruční nástroje, samohybná lehká technika, samohybná těžká technika (1.VI.) 15.VI.-31.VIII. (30.IX.) Hospodářská zvířata, vápnění a hnojiva

64


Biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada (předmět ochrany EVL) Nevyžadují tak časté sečení, jako klasické louky. Nároky na management jsou tedy nízké. Při dlouhodobém neobhospodařování dochází k výraznému druhovému ochuzení a k zapojení náletových dřevin. Interval sečí záleží na rychlosti degradace porostu podle místních podmínek. Delší intervaly vedou k degradaci porostů a posléze k přechodu ke keřovým a stromovým formacím. Pozor na ruderalizaci. Pokosenou hmotu, která je většinou jinak nevyužitelná, je nejvhodnější buď ihned odvézt (na skládku), nebo nechat uschnout a neprodleně spálit na určených místech. Odvoz nebo spálení biomasy jsou nezbytné. Při delších intervalech sečení je potřebné likvidovat náletové dřeviny (olše, topol, vrba, bříza, krušina apod.). Dřeviny je možno spálit na hromadách. Ve vegetačním období po odstranění dřevin je vhodná také seč – likvidace zmlazujících výmladků. Jsou-li součástí likvidace dřevin zemní práce (vykopání pařezů), je nejvhodnějším obdobím vrcholné léto, kdy jsou aktivní obojživelníci a plazi, kteří se zde mohou ukrývat. V případě mozaikovitého výskytu spolu s pcháčovými loukami je nutné se přizpůsobit managementu určenému pro biotop T1.5! Rámcová směrnice péče o biotop T1.6 Sečení s odklizením zelené píce (sečení s pálením sena, odstraňování Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj Kalendář pro management Nevhodný management

náletu mechanicky) 1x/3 – 5 roků, 1x/10 roků nálet 1x/10 roků seč+nálet Ruční nástroje, samohybná lehká technika seč (1.VII.) 1.VIII.-30.IX. (31.X.), likvidace dřevin XI.-III. Skot, hnojení a vápnění

Biotop T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky Rámcová směrnice péče o biotop T1.9 Sečení s odklizením zelené píce (sečení se sušením píce a odvozem sena, Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Nevhodný management

sečení s pálením sena, pastva jednorázová) 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva 1x/2 – 3 roky seč Ruční nástroje, samohybná lehká technika, ostatní technika / skot, ovce seč (15.VI.) 1.VII.-15.VIII. (31.VIII.), pastva 15.VIII.-31.X. Hnojení a vápnění

Biotop T2.3 Podhorské a horské smilkové trávníky Rostlinná společenstva jsou ohrožena eutrofizací, lokálním zalesňováním a zánikem obhospodařování. Sečení v (červnu) červenci až srpnu, s přiměřeným odstupem následuje krátkodobé jednorázové přepasení v období (půlka srpna) září – říjen. Fázový posun sečí v případě přítomnosti dalších chráněných druhů rostlin a živočichů (hmyz, ptáci).

65


Pro udržení biotopu a charakteristických druhů by mělo stačit sečení s přepasením louky jednou za 2 – 5 let, nebo pouze sečení s částečným narušením drnu, vhodná je rovněž jednorázová pastva s následným pozdním (září) kosením nedopasků. K dispozici je více způsobů péče o smilkové trávníky, jako optimální se jeví kombinace krátkodobé pastvy a sečení v obou pořadích, vždy je však třeba předejít eutrofizaci stanoviště. Možno jen kosit s náhodným narušením drnu (což je při kosení např. křovinořezem obvyklé), a to zcela bez pastvy nebo lépe s přepasením jednou za několik let, nebo rotační pastvu s nejvíce 3 cykly za sezónu a pokosení nedopasků. Rámcová směrnice péče o biotop T2.3 Sečení se sušením píce a odvozem sena / pastva jednorázová Typ managementu 1 x ročně Vhodný interval 1 x za 2 – 3 roky Minimální interval Ruční nástroje, samohybná lehká technika, samohybná těžká technika / Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Nevhodný management

ovce, skot, kůň seč (15.VI.) 15.VII.-30.IX. (15.X.) --

Biotop V1G Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů Zahrnuje vegetaci rostlin ponořených až plovoucích na hladině, v obou případech mohou rostliny kořenovat ve dně nebo volně splývat. Skupina je vázána na trvalé vody vysychající jen při výjimečných okolnostech. Častá je hlubší vrstva sedimentu na dně. Zde se jedná o vegetaci tůní. Nenavrhuje se speciální management – souvisí s managementem tůní. Biotop X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla Tento biotop byl předmětem revitalizačních opatření navržených firmou ENVICONS. Cílem projektu byla obnova přírodních stanovišť a následné blokování sukcese kosením, pastvou a výřezem náletových dřevin. Rámcová směrnice péče o biotop X7 (po revitalizaci se předpokládá změna typu biotopu) Sečení se sušením píce a odvozem sena (sečení s odklizením zelené píce, Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Nevhodný management

ohradníková pastva) 1 – 2x/rok seč, 1x/3roky pastva 1x/rok seč Ruční nástroje, samohybná lehká technika, samohybná těžká technika / skot, ovce seč 1.: VI.-VIII., seč 2.: 15. IX.-15.XI., pastva: (1.VIII) 15.IX-15.X (31.X) Vápnění, hnojení

Biotop X12 Nálety pionýrských dřevin a L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy -

souvislé porosty dřevin v jižní části Semanínské střelnice vzniklé v rámci sekundární sukcese jako důsledek ponechání lokality ladem lze z důvodu dlouhodobé 66


-

udržitelnosti péče o plošně rozsáhlé nelesní biotopy využívat k produkci palivového dříví s výrazným potenciálem vzniku biotopů zejména bezobratlých živočichů (KADAVÝ A KOL., 2011), kdy bude přirozeně generován vedlejší pozitivní ekologický produkt ekonomicky efektivního způsobu péče. S ohledem na výše uvedené se jako velmi vhodný způsob péče jeví pěstování souvislých porostů těchto dřevin formou lesa nízkého (středního). Za les nízký (pařezinu) lze považovat les obnovovaný z jedinců převážně vegetativního původu. Z důvodu udržení dobré výmladnosti v čase se doporučuje zajistit určitý podíl generativních jedinců. Za tímto účelem je však nutné využívat pouze geograficky původní druhy dřevin odpovídající místním stanovištním poměrům (DBL, JS, JV, JL, OL a LP). Postupy zakládání a pěstování nízkého lesa jsou podrobně zpracovány např. v publikaci (KADAVÝ A KOL., 2011). skupiny pionýrských dřevin vyskytující se roztroušeně po ploše Semanínské střelnice se doporučuje redukovat výřezem podle potřeby a vývoje stavu lokality. Na ploše je vhodné ponechat část dřevin do fyzického rozpadu, zejména souše či doupné stromy. V případě intenzivní výmladnosti, kterou nebude možné redukovat mechanicky výřezem, kosením nebo pastvou a kterou bude potřeba dále redukovat, se doporučuje k jejich potlačení využití herbicidů, resp. arboricidů. Aplikace musí být prováděna bodově, nejlépe nátěrem na pařezy. Po aplikaci je nutné monitorovat případný negativní vliv biocidů na necílové organizmy. Na základě výsledků monitoringu v aplikaci v dalším období pokračovat, nebo ji upravit či vyloučit. (Před aplikací je nutné zajistit všechna potřebná povolení či výjimky podle zákona č. 114/1992 Sb., případně dalších).

D) Péče o rostliny V území se vyskytuje řada vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a hub vázaných na přírodní stanoviště, z nichž některá jsou předmětem ochrany PR. Nenavrhuje se speciální péče o vybrané druhy. Péče o rostliny a houby spočívá především v péči o jejich biotopy. Rámcová péče o rostliny a houby v lesních ekosystémech - v 1. zóně zachovat maximum dřeva listnáčů a jedle různé dimenze do fyzického rozpadu (tímto se nevylučuje ponechání i dřeva smrku k fyzickému rozpadu, ovšem s ohledem na rizika spojená s rozvojem populační hustoty hmyzích kalamitních škůdců ve smyslu vyhl. č. 101/1996 Sb. a potenciálu ohrožení nepůvodních porostů uvnitř i v okolí PR) - ve 2. zóně v bukovém porostním typu neprovádět domýtnou fázi clonné seče, úmyslnou těžbu ukončit při zakmenění alespoň 0,2 zachovat staré listnaté stromy a případně jedli do fyzického rozpadu - úmyslnou těžbu provádět v době vegetačního klidu, tj. od 1.9. do 31. 3. - na podmáčených a lužních stanovištích (edafická kategorie G, L) těžbu provádět v době zámrzu - postupně redukovat geograficky a stanovištně nepůvodní druhy rostlin - nepovolovat rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin - v 1. zóně nepovolovat použití herbicidů, ve 2. a 3. zóně ve výjimečných případech v zájmu ochrany přírody, nebo pokud neexistuje jiné šetrnější a efektivní řešení (např. při likvidaci nepůvodních druhů nebo likvidaci výmladků bodovou aplikací arboricidů 67


na pařezy apod.) (platnost a účinnost stávajících výjimek či souhlasů OOP tímto není dotčena) Rámcová péče o rostliny v nelesních ekosystémech - nenavrhuje se speciální management, péče viz management nelesních biotopů E) Péče o živočichy Obecné principy péče o živočichy - v 1. zóně zachovat maximum dřeva listnáčů a jedle různé dimenze do fyzického rozpadu (tímto se nevylučuje ponechání i dřeva smrku k fyzickému rozpadu, ovšem s ohledem na rizika spojená s rozvojem populační hustoty hmyzích kalamitních škůdců ve smyslu vyhl. č. 101/1996 Sb. a potenciálu ohrožení nepůvodních porostů uvnitř i v okolí PR) - na celém území PR a EVL netěžit doupné stromy a stromy s dutinami s potenciálem obsazení ornitofaunou a entomofaunou - na celém území PR a EVL ponechávat veškeré odumřelé dřevo dřevin CDS, stojící i ležící, do rozpadu - vytěžené dříví neskladovat v době vegetace na území PR a EVL a 50 m od její hranice déle než 14 dní z důvodu rizika likvidace části populací saproxylických druhů entomofauny odvozem dříví (princip lapáků) - úmyslnou těžbu provádět v době vegetačního klidu, tj. od 1. 9. do 31. 3. (pokud není dále stanoveno jinak viz péče o orla mořského) - nahodilou těžbu nepůvodních dřevin provádět přednostně v době vegetačního klidu, tj. od 1. 11. do 31. 3. (pokud není dále stanoveno jinak viz péče o orla mořského), v případě vzniku dříví k nahodilé těžbě v době vegetace postupovat dle rámcových směrnic péče o les - udržovat a případně vytvářet biotopové tůně pro obojživelníky (podrobně viz péče o vodní plochy) - pro podporu plazů se navrhuje vytvoření několika tzv. „plazníků“, tedy umělých biotopů ve formě osluněných kamenných zídek či kup organického materiálu;plazníky je nutné situovat mimo přírodní stanoviště, která jsou předmětem ochrany EVL a mimo lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin - v lokalitě Semanínská střelnice byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných a vzácných druhů motýlů (ZÁMEČNÍK, 2007), některé druhy (Limenitis camilla) jsou vázány na okraje a světliny listnatých lesů s výskytem zimolezů, především zimolezu černého (Lonicera nigra); pro podporu druhů motýlů ale i dalších živočichů vázáných na tento typ biotopu se jeví jako vhodné i s ohledem na udržitelnost péče (i ekonomický výnos vlastníka z držby pozemků) vytvoření prosvětleného porostu charakteru nízkého nebo středního lesa v náletových dřevinách v jižní části střelnice a dostatečně prosvětlených sousedních lesních porostů (na lesních pozemcích k umělému prosvětlení přistoupit až v případě, že by přirozené prosvětlení nebylo dostatečné a docházelo by k plošnému úbytku zimolezu). - v 1. zóně nepovolovat použití biocidů, ve 2. a 3. zóně ve výjimečných případech v zájmu ochrany přírody, nebo pokud neexistuje jiné šetrnější a efektivní řešení (platnost a účinnost stávajících výjimek či souhlasů OOP tímto není dotčena) 68


-

v 1. a 2. zóně neumisťovat zařízení k přikrmování zvěře, lov spárkaté zvěře (zejména černé) je naopak žádoucí, proto je umístění zařízení k lovu možné po odsouhlasení umístění orgánem ochrany přírody

Závěry péče o živočichy vyplývající ze zoologických průzkumů: Při praktické ochraně živočichů je zapotřebí vycházet z biologie cílových druhů živočichů. Je neadekvátní se domnívat, že pro dané druhy živočichů postačí chránit zjištěná místa výskytu a jejich bezprostřední okolí. Je zapotřebí zajistit ochranu biotopu, resp. biotopům, které daný druh může využívat v různých obdobích svého životního cyklu, v co nejširším rozsahu v rámci daného území. Tzn. např. u modráska očkovaného není postačující chránit jen zjištěná místa výskytu, ale všechny vlhké louky s výskytem krvavce totenu a potenciálem výskytu hostitelských mravenců rodu Myrmica. Nebo např. pro vývoj lesáka rumělkového může být odumřelý kmen, kde byl nalezen vhodný dva či tři roky, poté se musí přesunout na jiné vhodné, nově vzniklé stanoviště třeba v jiné části území a těchto stanovišť musí být dostatek. Je zapotřebí počítat i s tím, že jednotlivá vývojová stadia stejného druhu mohou mít odlišné požadavky na prostředí a že se nároky na prostředí mohou měnit v průběhu vegetační sezony, v závislosti na počasí atp. Z hlediska cílů ochrany živočichů i navrhovaných opatření lze EVL rozdělit na tři části: 1) současnou přírodní rezervaci, kde se vyskytují přírodě blízké lesní porosty s relativně zachovalou dřevinnou skladbou, bohatou porostní strukturou a zachovalým bylinným patrem, 2) Semanínskou střelnici, jejíž vegetace je dána disturbančními zásahy spojenými s vojenským využíváním a následnou přirozenou sukcesí, 3) ostatní lesní porosty v EVL, které mají významněji pozměněnou dřevinnou skladbu či porostní strukturu a které jsou běžně lesnicky obhospodařovány, kde se ale vyskytují i fragmenty porostů s přirozeným charakterem (bohatší porostní strukturou, množstvím odumřelého dřeva atp.). Na území stávající PR vyčlenit nejstarší zachovalé bukové porosty nebo porosty s převahou buku se zachovalou porostní strukturou a přirozenou dynamikou obnovy jako bezzásahové, směřující k přirozené dynamice samovolného vývoje. Vzhledem k současnému charakteru nejstarších bukových porostů v jádrové zóně, které jsou již většinou velmi diverzifikované s přirozenou dynamikou obnovy, odrůstajícím zmlazením, a jejichž struktura se blíží cílové, je žádoucí ponechat tyto porosty jako bezzásahové, resp. ponechat je samovolnému vývoji. Díky samovolnému vývoji dojde k zachování, popř. i zvýšení rozmanitosti jednotlivých stanovišť – pestré nabídce stojících zdravých, odumírajících a odumřelých stromů, zlomů a souší, i padlého dřeva v různé tloušťce a různém stadiu rozpadu a na ně vázané vzácné a ohrožené druhy saproxylických brouků a dalšího hmyzu. Rozsah bezzásahových porostů by měl být minimálně stejný jako současně platné nařízení Krajského úřadu Pardubického kraje z roku 2009. Minimální rozloha lesa ponechaného samovolnému vývoji nutná pro dlouhodobé přežívání ohrožených druhů organismů závisí na typu lesního stanoviště a nárocích konkrétního druhu – obecně se předpokládá, že činí nejméně 100 ha (Hanski a Walsh 2004). Vzhledem k nemalé ploše jádrové zóny lze očekávat, že bude místy docházet i k porušení horizontálního zápoje a výskytu drobných světlin, které vyhovují mnohým druhům saproxylofágního hmyzu (např. druhy navštěvující květy: zdobenec zelenavý, tesařík 69


pižmový; druhy, jejichž vývoj probíhá v osluněném dřevě: různí tesaříci a krasci včetně tesaříka alpského). Ponechání většiny starých porostů samovolnému vývoji v jádrové zóně bude vyhovovat např. i holubu doupňákovi a sýci rousnému. Na území PR zlepšovat dřevinnou skladbu a strukturu mýtní těžbou pouze na úkor stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin. Porosty dřevin PDS v mýtním věku v jádrové zóně jsou cennými stanovišti výskytu vzácných a ohrožených saproxylofágních brouků včetně výskytu zvláště chráněných druhů zdobence zelenavého a lesáka rumělkového. Protože naše znalosti ohledně rozšíření těchto druhů v EVL jsou omezené a protože každá těžba v mýtním porostu dřevin PDS může znamenat riziko zničení mikro stanoviště těchto nebo jiných vzácných a ohrožených druhů saproxylofágních brouků, navrhujeme obnovní těžbu provádět jen v porostech stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin. Na území stávající PR ponechat veškerou dřevní hmotu listnáčů a jedle fyzickému rozpadu. Ponechat fyzickému rozpadu i smrkové dřevo, pokud se vyskytuje jednotlivě či v menších skupinkách a nehrozí rozvoj populační hustoty kalamitních škůdců. Opatření je žádoucí provést mj. pro lejska malého, který se vyskytuje ve větších populačních hustotách v porostech s vyšším zastoupením dřeva v různém stadiu rozpadu. Rovněž je podstatné pro lesáka rumělkového, zdobence zelenavého, krasce lesního, tesaříka alpského a všechny ostatní saproxylické druhy hmyzu z důvodu vytvoření co nejpestřejší a plošně nejrozsáhlejší nabídky stanovišť. Dřevo v každém stadiu rozpadu hostí rozličné druhové spektrum saproxylického hmyzu a na kvalitu stanoviště má vliv nejen druh dřeviny, ale např. i tloušťka kmene či větví, postavení v porostu, osvit, vlhkost a mnoho dalších faktorů. Přitom některé druhy včetně vzácných a zvláště ohrožených jsou schopny využívat jen velmi omezenou část z nabídky takovýchto stanovišť. Na celém území EVL zachovávat stromy s dutinami a polodutinami, stojící zlomy a padlé dřevo. Nezbytné pro lejska malého, holuba doupňáka, sýce rousného, kulíška nejmenšího zdobence zelenavého, lesáka rumělkového, tesaříka alpského, dlouhoústce Platycis cosnardi, lesknáčka Ipidia binotata celé čeledi Eucnemidae, Melandryidae atp.

Péče o orla mořského (Haliaeetus albicilla) dle podmínek rozhodnutí orgánu ochrany přírody s neomezenou platností. Péče spočívá v maximálním omezení všech rušivých vlivů. K tomu je zásadní znalost přesné lokalizace výskytu a hnízdění orla, proto je nutný šetrný monitoring jeho výskytu. Jedná se o kriticky ohrožený druh živočicha ve smyslu vyhl. č. 395/1992 Sb., v platném znění. Podle § 50 ZOPK jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje. OOP stanovil za účelem eliminace rušivých vlivů níže uvedené podmínky hospodaření (v případě potřeby související např. se změnou hnízdiště orla je nutné neprodleně přijmout patřičná opatření k eliminaci případného rušení - např. předběžným opatřením a změnou rozhodnutí OOP):

70


a) Ve vzdálenosti do 200 m od hnízd obsazených v posledních 3 letech alespoň jednou orly mořskými (dále jen známých hnízd) není povolena úmyslná mýtní těžba. b) Ve vzdálenosti do 400 m od právě obsazeného hnízda orla mořského není navíc v období od 1. prosince do 31. července povoleno zejména provádět úmyslnou i nahodilou předmýtní těžbu (probírky, prořezávky atd.), pěstební činnosti v lesních porostech, mechanizované práce jako například přibližování dřeva a opravu lesních cest a další lesnické práce jako jsou například úklid klestu, budování a oprava oplocenek, sázení stromků, atd. Od 1. prosince do doby než OOP určí, nejpozději však do 10. dubna, se má za to, že jsou právě obsazena všechna známá hnízda orla mořského. Pokud nebude do 10. dubna stanoveno jaké z hnízd je obsazeno, bude se mít za to, že není obsazeno žádné hnízdo. c) Lesy ČR, s.p., musí s předstihem (nejpozději však do 15. března) o všech plánovaných zásazích, které zamýšlí uskutečnit ve vzdálenosti do 400 m od známých hnízd orla mořského, informovat OOP. Pokud se OOP do 10. dubna k předloženému plánu nevyjádří, bude se mít za to, že je plán schválený. d) Opatření, jimiž se předchází nebo brání působení škodlivých činitelů na les, a opatření při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese podle § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen lesní zákon), lze ve vzdálenosti do 200 m od známých hnízd orla mořského provést pouze po odsouhlasení OOP. Opatření dle § 32 odst. 1 lesního zákona lze provádět ve vzdálenosti od 200 m do 400 m od právě obsazeného hnízda orla mořského bez souhlasu OOP, avšak v rozsahu max. 5 hodin týdně. V ostatním zůstává rozhodnutí Správy CHKO Moravský kras beze změny. Orel mořský – Péče spočívá v maximálním omezení všech rušivých vlivů během hnízdění a před samotným zahnízděním. K tomu je zapotřebí znát umístění hnízda. Vzhledem k tomu, že orli využívají často již postavená hnízda, je zapotřebí omezit rušivé vlivy u všech známých hnízd ve stávající PR před započetím hnízdění. Podstatné je i zachování struktury porostů v okolí hnízda, protože jakákoli mýtní těžba i mimo období hnízdění může negativně ovlivnit zahnízdění orlů v další sezoně. Současně platné rozhodnutí tyto podmínky naplňuje: a) Ve vzdálenosti do 200 m od hnízd obsazených v minulosti alespoň jednou orly mořskými (dále jen známých hnízd) není povolena úmyslná mýtní těžba.b) Ve vzdálenosti do 400 m od právě obsazeného hnízda orla mořského není navíc v období od 1. prosince do 31. července povoleno zejména provádět úmyslnou ani nahodilou mýtní a předmýtní těžbu (probírky, prořezávky atd.), pěstební činnosti v lesních porostech, mechanizované práce jako například přibližování dřeva a opravu lesních cest a další lesnické práce jako jsou například úklid klestu, budování a oprava oplocenek, sázení stromků, atd. Od 1. prosince do doby než OOP určí, nejpozději však do 10. dubna, se má za to, že jsou právě obsazena všechna známá hnízda orla mořského. Pokud nebude do 10. dubna stanoveno jaké z hnízd je obsazeno, bude se mít za to, že není obsazeno žádné hnízdo. c)Lesy ČR, s.p., musí s předstihem (nejpozději však do 15. března) o všech plánovaných zásazích, které zamýšlí uskutečnit ve vzdálenosti do 400 m od známých hnízd orla mořského, informovat OOP. Pokud se OOP do 10. dubna k předloženému plánu nevyjádří, bude se mít za to, že je plán schválen. d) Opatření, jimiž se předchází nebo brání působení škodlivých činitelů na les, a opatření při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese podle § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen lesní zákon), lze ve 71


vzdálenosti do 200 m od známých hnízd orla mořského a do 400 m od právě obsazeného hnízda provést pouze po odsouhlasení OOP. Je možné diskutovat, zda hranice 400 m je dostačující pro to, aby nedocházelo již k rušení hnízdících orlů. V letošním roce došlo k úspěšnému vyhnízdění orlů mořských, tj. případné rušivé vlivy nebyly natolik významné, aby ohrozily jejich hnízdění, Nicméně, je zapotřebí rovněž vzít v potaz, že mohou existovat velké individuální rozdíly v citlivosti jedinců na rušení. Podle názorů některých specialistů by měla být stanovena vzdálenost alespoň 500 m od hnízda, do které by měly být omezeny veškeré rušivé vlivy. Vzhledem k tomu ale, že hranice 400 m je snad dostatečná pro většinu jedinců a vzhledem k tomu, že by bylo nutné vést nové správní řízení, navrhujeme ponechat podmínky v současně platném rozhodnutí. Orel mořský je vlajkovým druhem EVL Psí kuchyně. Při pravidelném hnízdění a bezproblémovém dodržování omezení v hospodaření jej Lesy ČR jej mohou využít při propagaci své hospodářské činnost Ťuhýk obecný – výskyt ťuhýka a dalších druhů (např. pěnice vlašské) je možné podpořit zachováním keřů a křovinných formací, zejména u cest a polních okrajů. Podporovat výskyt trnitých keřů (hloh, trnka, šípek), při výřezu dřevin se jim vyhnout nebo je i na vhodná místa záměrně dosazovat. V úvahu přichází severní okraj střelnice, na kontaktu s ornou půdou, kde je možné vytvořit souvislý křovinatý pás, který by nezabíral příliš plochy pro luční druhy. Keřové formace je žádoucí zmlazovat, aby se nerozrůstaly do šířky. Tím dochází i k jejich zahušťování. Dále je žádoucí ponechat rozptýlenou zeleň po celé ploše střelnice. Slepýš křehký – Pokračovat v dosavadní péči o bezlesí na střelnici. Travní hmotu kupit na degradovaná místa jako tomu bylo doposud pro vytvoření úkrytových míst. Rovněž vytvořené plazníky by měly poskytovat úkrytová místa pro slepýše. Při odstraňování náletových dřevin je možné nakupit materiál na hromady pro vytvoření úkrytových možností. Při pálení hromad klestu v lesích je nutné je před zapálením přemístit, aby zde ukrytí jedinci měli šanci uniknout. Ještěrka obecná - Pokračovat v dosavadní péči o bezlesí na střelnici. Žádná speciální opatření nejsou nutná. Zajistit kosení travních porostů na sušších místech. Ještěrka živorodá – Pokračovat v dosavadní péči o bezlesí na střelnici. Žádná speciální opatření nejsou nutná. Při odstraňování náletových dřevin je možné nakupit materiál na hromady pro vytvoření úkrytových možností či ponechat padlé větší kmeny. Při pálení hromad klestu v lesích je nutné je před zapálením přemístit, aby zde ukrytí jedinci měli šanci uniknout. Užovka obojková – Výskyt užovky je možné podpořit budováním dalších drobných vodních ploch. Zachovat pestrou mozaiku stanovišť. Žádná speciální managementová opatření nejsou nutná. Jeřáb popelavý – zachovat stávající mozaikovitou strukturu vlhkých a mezofilních luk a rozptýlené zeleně. Vzhledem k tomu, že zde nehnízdí, nejsou žádná speciální opatření potřeba.

72


Včelojed lesní – v případě zjištění obsazeného hnízda domluvit se s Lesy ČR, s.p. na omezení zásahů v okolí 200 m do doby vyhnízdění (obvykle do konce srpna). Pisík obecný, kulík říční, ledňáček říční, rorýs obecný, vlaštovka obecná, krutihlav obecný – vzhledem k tomu, že zde nehnízdí a lokalitu využívají pouze jako potravní biotop či zastávku na tahu či potulce nejsou žádná specifická opatření zapotřebí. Výr velký – v případě zjištění obsazeného hnízda domluvit se s Lesy ČR, s.p. na omezení zásahů v okolí 200 m do doby vyhnízdění a pohybu lidí v bezprostředním okolí hnízda (obvykle do konce června). Neodstraňovat stromy s velkými hnízdy dravců. Čáp černý - v případě zjištění obsazeného hnízda domluvit se s Lesy ČR, s.p. na omezení zásahů v okolí 200 m do doby vyhnízdění a pohybu lidí v bezprostředním okolí hnízda (obvykle do konce července). Neodstraňovat stromy s velkými hnízdy. Krahujec obecný – vyžaduje pro hnízdění mladé porosty, tyčkoviny, tyčoviny, obvykle jehličnaté. Vzhledem ke zjištění pravděpodobně 1 páru a rozsáhlosti Kozlovského hřbetu není zapotřebí provádět žádná pěstební opatření. V případě zjištění obsazeného hnízda domluvit se s Lesy ČR, s.p. na omezení zásahů v porostu do vyhnízdění. Křepelka polní – bude profitovat z managementových opatření provedených pro chřástala polního. Holub doupňák – zachovat staré zapojené bukové porosty a porosty s převládajícím bukem a s dutinami po datlu černém. Většinu starých porostů s bukem ve stávající přírodní rezervaci umístit do bezzásahové zóny – alespoň v rozsahu stávajících bezzásahových porostů. Přidat porosty 956C16a a 956C16b, které patří mezi nejzachovalejší porosty s výskytem vhodných hnízdních stromů, mezi bezzásahové. Netěžit doupné stromy, těžbu provádět v období vegetačního klidu. V ideálním případě domluvit vyznačení doupných stromů ve spolupráci s Českou společností ornitologickou. Při obnově porostů a vnášení chybějících dřevin přirozené dřevinné skladby v mýtních porostech mimo PRpoužívat maloplošné obnovní prvky, vyloučit schematické násečné prvky v porostech s převahou buku. Lejsek malý – po orlu mořském nejvýznamnější ptačí druh zjištěný v lesní části EVL zachovat staré bukové porosty pralesovitého charakteru s padlými kmeny, stojícími zlomy a odumírajícími stromy. Ponecháním samovolnému vývoji, vedoucí k pralesovité struktuře je jednoznačně optimálním řešením pro existenci druhu, který se zde vyskytuje ve slabé populaci. V rakouských bučinách bylo zjištěno, že lejskové preferují porosty s dostatkem padlého dřeva (Flousek in litt. - důvod není jednoznačně zřejmý, patrně se jedná o reakci na zvýšenou potravní nabídku). Ponechání samovolnému vývoji v bohatě strukturovaných starých porostech je nejobvyklejším postupem při ochraně tohoto druhu v ptačích oblastech v ČR. Vzhledem k velmi nízkému počtu hnízdících párů (a skutečnosti, že jejich početnost může být nadhodnocena výskytem mladých, zpívajících, ale nehnízdících jedinců) a ohroženosti tohoto druhu, je žádoucí ponechat samovolnému vývoji maximální možnou rozlohu starých porostů dřevin PDS v jádrové zóně. Většinu starých porostů s bukem ve stávající přírodní rezervaci umístit do bezzásahové zóny, včetně porostů 957A16 a 957A8 a 816A14/2, kde byl jeho výskyt zjištěn. Přidat porosty 956C16a a 956C16b, které patří mezi nejzachovalejší porosty 73


s bohatou strukturovaností, mezi bezzásahové. Mimo PR omezit zásahy v porostní skupině 958C12 a 958D12, resp. zachovat zapojenost porostu a při započetí obnovy postupovat jemnými obnovními prvky. Netěžit doupné stromy, neprovádět nahodilou těžbu a neodklízet padlé dřevo, těžbu provádět v období vegetačního klidu. Při mýtní těžbě v porostech přirozené dřevinné skladby mimo PR postupovat jemnými maloplošnými obnovními prvky – do 0,2 ha. Sýc rousný – zachovat starší bohatě strukturované porosty se stromy s dutinami po datlu černém. Bezzásahový režim v části rezervace bude vyhovovat i tomuto druhu. Ponechat doupné stromy. Nevyvěšovat ptačí budky v rezervaci se starými bukovými porosty, kde je jednak přirozených dutin dostatek, jednak je tím popírán princip směřování k samovolnému vývoji. Ptačí budky, pokud nejsou zabezpečeny proti predaci kun, jsou mnohem méně bezpečné pro úspěšné vyhnízdění než přirozené dutiny v bucích po datlu černém. Případně je možné vyvěšovat dřevěné budky zabezpečené ochranou proti kunám v EVL mimo PR ve smrkových kmenovinách, kde je dutin nedostatek. Vyvěšování budek je ale potřeba chápat jako náhradní a dočasné řešení podpory dutinových ptáků v kulturních lesích, kde chybí nebo je velmi nízká nabídka přirozených dutin. Systémovým řešením v EVL je postupné směrování k přirozenější dřevinné skladbě a porostní struktuře s ponecháváním doupných stromů a stromů na dožití atp., nikoli vyvěšování budek. Kulíšek nejmenší–zachovat mozaiku starých a mladých porostů se stromy s dutinami po strakapoudech. Pro zachování výskytu tohoto druhu nejsou zapotřebí speciální opatření, pouze zachovat stromy s dutinami a výskyt starších porostů ve Farském lese. Žluna šedá – zachovat současný charakter lesních porostů v přírodní rezervaci. Žádná speciální opatření nejsou zapotřebí. Strakapoud prostřední–biotopy v EVL nejsou typickým prostředím výskytu tohoto druhu, který je vázán zejména na světlejší doubravy a lužní lesy. Zachovat zapojené porosty stromových vrb v jihozápadní části bývalé střelnice a staré listnaté porosty v oblasti Farského lesa s dostatkem odumřlé a odumírající dřevní hmoty . Strakapoud malý – zachovat větší skupinky stromů a keřů na území střelnice, zejména v jihozápadní části. Žluva hajní – zachovat pás stromových vrb v jihozápadní části bývalé střelnice. Krkavec velký - v případě zjištění obsazeného hnízda domluvit se s Lesy ČR, s.p. na omezení zásahů v okolí 100 m do doby vyhnízdění. Perleťovec prostřední – zachovat parkovou krajinu v bývalé střelnici, zavést extenzivní pastvu Soumračník čárkovaný–zavést občasný extenzivní pastvu – občasný výpas několika kusy dobytka Bělopásek dvouřadý – jeho výskyt v území je vázán na zimolez černý, který se vyskytuje při jižní hranici bývalé střelnice a ve Farském lese. Je žádoucí prosvětlit okrajové lesní porosty 74


s výskytem zimolezu, ideálně v jižní části střelnice zavést pás náletových dřevin, který bude obhospodařován jako nízký les. Modrásek očkovaný, modrásek bahenní – vytvořit mozaiku jednosečných luk a dočasně neobhospodařovaných porostů. Kosení je žádoucí provádět mozaikovitě a mimo letové období modrásků (červenec, srpen), tj. v červnu nebo pak až v září. Nepřípustné je měnit vodní režim a zalesňovat lokalitu. Modrásek tmavohnědý –vyžaduje mozaikovitou strukturu pozdějších fází sukcese bezlesých biotopů. Je třeba zavést extenzivní pastvu, odstraňovat nálet pionýrských dřevin a mozaikovitě kosit luční porosty. Modrásek černolemý – pro přežití druhu je klíčová přítomnost ploch s nezapojenou vegetací, je tedy nutné aktivní udržování v raně sukcesních stadiích. Ideální je extenzivní pastva, alternativně povolení off-roadové dráhy na území bývalé střelnice. Modrásek nejmenší – vhodným managementem může být rotační pastva několika jedinců skotu (pastva ovcí je nevhodná protože selektivně vypásají živnou rostlinu modráska – úročník bolhoj), mechanické narušování drnu a občasné prořezávání dřevin. Ohniváček černočárný – zachování dosavadní mozaiky různě obhospodařovaných lučních stanovišť Ohniváček modrolemý– území využívat jako extenzivní pastviny a/nebo mozaikovitě sekat na začátku doby letu dospělců – tj. v červnu či na podzim. Seč ve vrcholném létě může mít negativní dopad na populace druhu, protože ničí vajíčka v horní části živných rostlin – šťovíku kyselého. Batolec duhový – stanovišť pro výskyt tohoto druhu je v PR dostatek. Zachovat výskyt živných rostlin, tj. topolu osiky a vrby jívy v lesních porostech a v lesních pláštích. Lesák rumělkový – zachovat všechny starší bukové porosty a porosty s přirozenou dřevinou skladbou. Ponechávat veškeré odumřelé dřevo, stojící i ležící, do rozpadu. Nález právě v malém fragmentu starého bukového porostu mezi smrkovými porosty při hranici lesní části PR ukazuje na důležitost zachování i těchto zbytků přirozených porostů a odumřelého dřeva v celé ploše PR. Důležitá je věková a strukturní heterogenita porostů pro zachování kontinuálního výskytu dostatečného počtu vhodných biotopů v dlouhodobé perspektivě. Při mýtní těžbě v porostech přirozené dřevinné skladby mimo PR postupovat jemnými maloplošnými obnovními prvky – do 0,2 ha. Při obnovách ponechat holiny přirozenému zmlazení i delší dobu než je zákonná lhůta. Prospěje ponechávání výstavků, prosvětlení porostů, ponechání veškerého odumřelého dřeva i živých, ale různě poškozených stromů. Zdobenec zelenavý – zachovat všechny starší bukové porosty a porosty s přirozenou dřevinou skladbou. Ponechávat veškeré stromy s dutinami i malými a odumřelé dřevo, stojící i ležící, do rozpadu. Druh osídluje i malé, začínající dutiny a podkorní kapsy, které se velmi špatně hledají a často nejsou, zejména v případě stojících stromů, pohledem od země reálně zjistitelné. Upřednostňuje především stromy v zástinu zapojené do okolního porostu. Imaga 75


sedají na bíle a žlutě kvetoucí rostliny jako Filipendula, Spiraea, Sambucus, různé Apiaceae apod. Zachovat a udržovat či rozšířit otevřené plochy s kvetoucími rostlinami v lesních porostech, jako lemy podél cest nebo světliny. Při mýtní těžbě v porostech přirozené dřevinné skladby postupovat jemnými maloplošnými obnovními prvky – do 0,2 ha. Tesařík alpský – pravděpodobnost recentního výskytu tohoto druhu je velmi malá, nelze ji ale vyloučit. Důležitý je výskyt dostatečného množství odumírajících, různě poškozených anebo odumřelých stojících i ležících buků, ve kterých probíhá vývoj. Příliš mu nevyhovují zapojené vysokokmenné porosty, naopak potřebuje různě pokroucené, poškozené (např. ořezávané) nebo odumírající staré stromy v prosvětlených porostech. Prospěje ponechávání výstavků, prosvětlení porostů, ponechání veškerého odumřelého dřeva i živých, ale různě poškozených stromů. Ostatní druhy ohrožených saproxylických brouků – budou profitovat z opatření uvedených výše. střevlíci Carabus scheidleri a C. arcensis, svižník polní (Cicindela campestris)– žádná speciální opatření nejsou zapotřebí. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území A) Lesy Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 B) Nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností EVL z hlediska ustanovení ZOPK nemá ochranné pásmo. Jelikož se území EVL navrhuje vyhlásit za zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace (viz kap. 3.4 a)), vznikne podle ust. § 37 ZOPK ochranné pásmo zahrnující území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. V ochranném pásmu se nenavrhují speciální zásahy. Podle § 37 odst. 2 ZOPK je v ochranném pásmu nezbytný souhlas OOP ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku. V ochranném pásmu nebudou záměrně rozšiřovány geograficky nepůvodní druhy rostlin, resp. dřevin.

76


3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice PR je geodeticky zaměřena. Hranice PR bude v terénu vyznačena tabulemi s textem „Přírodní rezervace a doplněna státním znakem“. Podle nařízení vlády č. 318/2013 Sb. je území EVL navrženo k vyhlášení do kategorie přírodní rezervace. Po zřízení přírodní rezervace je nezbytné její hranici v terénu označit pruhovým značením, tabulemi s malým státním znakem České republiky a tabulemi s uvedením kategorie zvláště chráněného území. Značení musí být provedeno dle vyhlášky č. 64/2011 Sb. V případech, kdy dochází ke změně vedení hranice PR, musí být tabule označující původní hranici PR demontovány. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území A) Zrušení nařízení OkÚ Svitavy V rámci nového vyhlášení zvláště chráněného území je nezbytné zrušit vyhlášku Okresního úřadu ve Svitavách č. 2/1999, ze dne 29. 3. 1999, kterým byla zřízena Přírodní rezervace Psí kuchyně. B) Oznámení nového vyhlášení ZCHÚ katastrálnímu úřadu Podle ust. § 42 odst. 3 ZOPK oznámí orgán ochrany přírody každou změnu či vyhlášení chráněného území orgánu geodézie a kartografie. C) Kategorizace lesů Veškeré lesy zařadit při zpracování LHP do kategorie lesů zvláštního určení dle ust. § 8 odst. 3 písm. a) a zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění a lesy na území vyhlášených genových základen navíc dle ust. § 8 odst. 3 písm. f) téhož zákona. D) Použití biocidů V plánu péče je navrženo použití biocidů k likvidaci nežádoucí vegetace na nelesních pozemcích. Před aplikací je nutné zejména povolení výjimky ze zákazu stanoveného v § 34 ZOPK (základní ochranné podmínky PR - po zřízení PR), případně § 49 ZOPK (základní ochranné podmínky zvláště chráněných rostlin) a dodržet postup dle § 45i ZOPK. Plán péče tyto výjimky či souhlasy nenahrazuje. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území PR/EVL není rekreací či sportem nadměrně zatěžováno. Turisticky značené stezky a cyklotrasy jsou vedeny po zpevněných komunikacích. Naučná stezka na území Semanínské střelnice je částečně vedena mimo zpevněné cesty bez významného negativního vlivu na luční ekosystémy. Regulační opatření se tedy nenavrhuje. V okolí značených stezek a cyklotras na území PR/EVL nebo na její hranici je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost stavu stromů z hlediska rizik spojených s pádem zejména starých a přestárlých jedinců či jejich částí. Doporučuje se kontrola stavu stromů rostoucích ve vzdálenosti výšky stromů od značených cest. Kontrola by měla být prováděna pravidelně alespoň 1 ročně. V případě zjištění rizikových stromů se doporučuje jejich stabilizace 77


provedením bezpečnostního ořezu, mechanickou stabilizací nebo pokácením. Jelikož jsou v území vymezeny bezzásahové zóny s vysokým rizikem pádu stromů, doporučuje se umístit na hlavní přístupové cesty upozornění na vstup na vlastní nebezpečí. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na hlavní přístupové cesty či jiná vhodná místa se navrhuje umístit informační panely s popisem přírodních hodnot, principů péče, obecnými informacemi o soustavě Natura 2000 apod. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V průběhu platnosti tohoto plánu péče se navrhuje provedení následujících inventarizačních průzkumů: - entomologický průzkum (alespoň dvouletý)se zaměřením na saproxylickou entomofaunu (území celé PR se zaměřením na dosud málo prozkoumané porosty v rozšířené části, zejména v oblasti tzv. Farského lesa a jižního segmentu EVL) - průzkum arachnofauny (jádrové území + vybrané porosty biotopu L2.2 + nelesní biotopy) - lepidopterologický průzkum (vybrané porosty 1. a 2. zóny včetně světlin a okrajů cest + nelesní biotopy) - průzkum obratlovců (celé území PR) - botanický průzkum vyšších rostlin (celé území) - provedení revize mapování nelesních biotopů na Semanínské střelnici (po provedení revitalizačních opatřeních lze předpokládat výrazné změny rostlinných společenstev a případně nový návrh managementu) - mykologický průzkum (celé území PR) - provedení revize lesnicko-typologického vymezení lužních, podmáčených a vodou ovlivněných stanovišť zejména v oblasti tzv. Farského lesa s cílem ověřit výskyt a rozsah lužních stanovišť.

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy instalace 18 ks nových hraničníků, jejich údržba, demontáž a likvidace původních hraničníků instalace informačních panelů cca 3 ks, jejich údržba pruhové značení hranic PR - 11500 m 78

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

----------

70000

----------

45000

----------

12000


tabulky s upozorněním na nebezpečí pádu stromu a vstup na vlastní nebezpečí cca 5 ks, jejich údržba entomologický průzkum průzkum arachnofauny lepidopterologický průzkum průzkum obratlovců botanický průzkum vyšších rostlin 273 ha revize mapování biotopů Semanínské střelnice po realizaci revitalizačních opatření a návrh managementu mykologický průzkum Realizace studie hydrologického režimu Farského lesa Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy zajištění bezpečného ponechání dřeva v lesních porostech do fyzického rozpadu – mechanická asanace kůrovcových stromů odkorněním, bezpečnostní ořez, snížení těžiště stromů, stabilizace stromů řezem či zajištění proti sesuvu, kácení rizikových stromů - cca 3 stromy/rok mechanická asanace kůrovcových stromů zřizování a údržba biotopových tůní výsadba dřevin CDS nad rámec stanovený lesním zákonem a prováděcími předpisy - cca 1 ha/rok ochrana dřevin CDS proti poškození zvěří skupinová ochrana oplocením (cca 1000 m/rok), individuální ochrana repelenty, vč. oprav oplocení šetrné technologie - použití lanovkových systémů, technika s nízkým tlakem na půdu (nelze předem kalkulovat - orientační částka) kosení lehkou až těžkou mechanizací, shrnování hmoty, odvoz posečené hmoty cca 20 ha/1 rok pastva cca 15 ha/3 roky + mechanizované sečení nedopasků kosení ruční, shrabání hmoty, odnos a likvidace posečené hmoty 0,33 ha / 1 rok výřezy náletových dřevin, likvidace hmoty (+aplikace arboricidů) – 1 x / 3 roky (odhad) Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady celkem (Kč)

79

----------

17500

-------------------------------------------------------

70000 35000 35000 35000 55000 30000

----------

35000

----------

439.500

----------

15000

180000

2000 50000 75000

24000 100000 900000

120000

1440000

15000

45000

100000

1200000

75000

300000

6000

72000

50000

200000

508.000

4,461.000 4,865.000


4.2 Použité podklady a zdroje informací CENTRUM OCHRANY PŘÍRODY, 2013: Inventarizace biotopů, Evropsky významná lokalita CZ0530027 Psí kuchyně. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.), 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004-druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. HULA V.: Výsledky inventarizačního průzkumu arachnofauny a fauny motýlů PR Psí kuchyně. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. JETMAR F., 2012: Výsledky vertebratologického průzkumu 1999-2012. KADAVÝ J., KNEIFL M., SERVUS M., KNOTT R., HURT V., FLORA M., 2011: Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa - obecná východiska. Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství. Kostelec nad Černými lesy. 296 s. KOUTECKÝ B., 2006: Plán péče o PR Psí kuchyně na období 2007-2017. Ústřední seznam ochrany přírody. KRAMOLIŠ J., TMEJ L., 2007: Výsledky mapování výskytu makromycetů v rezervaci Psí kuchyně od roku 2007. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. PLANETA, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Praha. ISSN – tištěná verze 1801-6898. VRŠKA T. A KOL, 2011: Metodika hodnocení přirozenosti lesů v ČR. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., oddělení ekologie lesa. Brno. ZÁMEČNÍK J., 2007: Výsledky inventarizačního průzkumu motýlů s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) navrhované PP Střelnice u Semanína. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. ING. JIŘÍ POKORNÝ, DAVID HAUCK, ZOOLOGICKÝ

PRŮZKUM S VYHODNOCENÍM PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁSAHŮ NA ZJIŠTĚNÉ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY A DRUHY ČERVENÉHO SEZNAMU V EVL PSÍ KUCHYNĚ – 2014.

FILIP JETMAR & PAVEL NOVÁK BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM. 2006 Plánovací dokumentace: ENVICONS, s.r.o., Hradecká 569, 533 52 Pardubice – Polabiny, IČ 275 60 015: Semanín, střelnice - revitalizační opatření. Prováděcí projektová dokumentace. Územně plánovací dokumentace dotčených obcí. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje. Internet: AOPK ČR: http://mapy.nature.cz/ 80


Česká geologická služba: http://www.geology.cz/extranet Geoportál LČR: http://geoportal.lesycr.cz/Default.aspx?mode=text&content=user_login HEIS VUV: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=mp_heis_voda& Historické mapy: http://mapy.vugtk.cz/ Historické ortofotomapy: http://kontaminace.cenia.cz/ Natura 2000: http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php Obec Janov: http://www.janov-sy.cz/mendryka-pg13.php Turistické mapy: www.mapy.cz ÚHÚL: www.uhul.cz Ústřední seznam ochrany přírody: http://drusop.nature.cz/

Použité právní předpisy, v platném znění: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v souvislosti s vytvářením soustavy Natura 2000 Nařízení vlády ČR č. 208/2012 Sb., o vyhlášení EVL zařazených do evropského seznamu Nařízení vlády ČR č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit 4.3 Seznam používaných zkratek CDS cílová druhová skladba CHS cílový hospodářský soubor EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém GZ genová základna HEIS VUV Hydroekologický informační systém VÚV TGM CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod CHS cílový hospodářský soubor IUCN International Union for Conservation of Nature LBC lokální biocentrum LHC lesní hospodářský celek LHP lesní hospodářský plán LKT lesní kolový traktor MZD meliorační a zpevňující dřeviny OkÚ okresní úřad OOP orgán ochrany přírody OP ochranné pásmo 81


OPRL oblastní plán rozvoje lesů PHO pásmo hygienické ochrany PR přírodní rezervace RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor SLT soubor lesních typů ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů UKT univerzální kolový traktor ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability ÚSOP ústřední seznam ochrany přírody WMS web map services ZCHÚ zvláště chráněné území ZO ČSOP základní organizace Českého svazu ochránců přírody ZOPK zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., v platném znění) Zkratky dřevin jsou používány dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 83/1996 Sb. 4.4 Údaje o zpracovateli plánu péče Zadavatel: Pardubický kraj Komenského náměstí č. 125, 532 11 Pardubice Projekt: ZAJIŠTĚNÍ PODKLADŮ PRO VYHLÁŠENÍ EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT V PARDUBICKÉM KRAJI - 2. ETAPA

EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA

Centrum ochrany přírody, Náměstí 50, 538 25 Nasavrky, IČ: 26580268, číslo účtu: 1042049173/0800 http://cop.iprofil.cz

Datum: 11/2013

CZ0530027 PSÍ KUCHYNĚ

Plán péče byl dopracován i pracovníky KRU Pardubického kraje

82


5. Obsah 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O EVL 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI 1.6 KATEGORIE IUCN 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY EVL PODLE ZŘIZOVACÍHO PŘEDPISU 1.8 CÍL OCHRANY 2. ROZBOR STAVU EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY 2.4 SOUČASNÝ STAV EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH

2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE

3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V EVL 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ

4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ 4.3 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK 4.4 ÚDAJE O ZPRACOVATELI PLÁNU PÉČE

83


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem PR Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů M3a – Mapa dílčích ploch lesních pozemků M3b - Mapa cílových hospodářských souborů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Mapa zón rámcového plánování

84

Návrh

Tabulky - Přílohy T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (LHC Svitavy, označení JPRL dle LHP s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018, zastoupení dřevin stanoveno při terénním šetření v roce 2013) označení JPRL

dílčí plocha

výměra dílčí číslo rámcové dřeviny plochy směrnice měřeno v / GIS porostní typ (ha) 0,17 2/B SM BK 0,33 2/B SM OS BR JIV MD BK 9,50 2/A, 2/B BK SM BR MD BO

954C1b/0

954C1b/0

954C2b

954C2b

954C9

954C9

956A10

zastoupení dřevin (%)

stupeň přirozenosti

doporučený zásah

naléhavost

100 + 30 30 20 20 + + 70 30 + + +

E

V případě potřeby vylepšení dřevinami CDS, prořezávka

2

podpora BK

E

Prořezávka/těžba výchovná: intenzita SM 40 %

2

redukce MD, podpora BK, plocha povrchového lomu s ukončenou těžbou, podpora nektarodárných rostlin, možné rozšíření bezlesí 103

D/E

Těžba obnovní: intenzita SM 50 %, MD 50 %, , BO 40 %, Zalesnění: dřevinami CDS

2

956A10

0,15

2/B

SM

100

D

3

956B2a 956B2b

956B2a 956B2b

0,50 0,50

1/A 1/A

956B8

1,70

1/A, 1/B

100 70 20 10 60 40

C C

956B8

BK BK JS SM BK SM

Těžba obnovní: SM 100 % Zalesnění: dřevinami CDS BEZ ZÁSAHU Těžba výchovná: intenzita SM 15 %

založit východiska obnovy SM částí + umělá obnova dřevinami CDS, redukce MD, → diferenciace prostorové a věkové struktury, iniciace a podpora přirozené obnovy možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý, zdobenec skvrnitý) přirozenou obnovu BK doplnit JD autoredukce podpora dřevin CDS

C/E

Těžba obnovní: intenzita SM 30 %

2

956B9

956B9

2,15

1/A, 1/B

BK

65

C/E


2

-3

poznámka

postupný výběr SM → iniciace a podpora přirozené obnovy BK, při neúspěchu umělá obnova JD postupný výběr SM → iniciace a

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně SM

35

BK SM KL BK SM BK

50 50 + 70 30 100

C

Těžba výchovná: intenzita SM 30 %

2

podpora přirozené obnovy BK, při neúspěchu umělá obnova JD podpora dřevin CDS

C/E

Těžba obnovní: intenzita SM 50 % Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD)

2

zahájit obnovu SM skupiny

C

BEZ ZÁSAHU

--

BK DBZ JS SM JS JS SM BK BK SM JS

90 5 5 50 50 60 30 10 60 30 10

C

BEZ ZÁSAHU

--

možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý) -- možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý)

C


2

podpora dřevin CDS, zásah do SM, MD, BR

C


2

podpora dřevin CDS

C/E


2

956C3

956C3

1,60

1/A, 1/B

956C9

956C9

2,90

1/A, 1/B

956C16a

956C16a

2,50

1/A

956C16b

956C16b

1,90

1/A

957A2

957A2

0,80

1/A, 1/B

957A5

957A5

4,40

1/A, 1/B

957A8

957A8

8,00

1/A, 1/B

957A16

957A16

4,25

1/A

BK JS SM

85 10 5

C


2

957B1 957B2a

957B1 957B2a

0,13 0,85

1/A 1/B

BEZ ZÁSAHU Těžba výchovná: intenzita SM 25 %

-2

957B2b

0,20

1/A

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

957B4a

957B4a

0,05

1/A

100 60 40 65 30 5 100

C C

957B2b

BK JS SM JS JD SM BK

Prosvětlení SM části při hranici PR (jihozápadní část porostní skupiny) - malé kotlíky pro JD + výběr po ploše, výběr vtroušeného MD společně se SM, netěžit jednotlivě přimíšený MD v BK ani SM skupinu v severní části, možný výskyt ZCHD např. lejsek malý výběr SM, při vzniku vhodných podmínek výsadba či podsadba JD, možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý) zajistit kulturu redukce SM

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

2

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 957B4b

957B4b

0,50

1/B

SM BK JS JS JS BK SM DBZ MD KL

90 5 5 100 100 50 30 10 10 +

C


2

podpora dřevin CDS

957B6a 957B6b 957B13a

957B6a 957B6b 957B13a

0,30 0,10 6,20

1/A 1/A 1/A, 1/B

C C C/E

BEZ ZÁSAHU BEZ ZÁSAHU Těžba obnovní: intenzita SM 50 %, MD 50 % Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD)

--2

BK DBZ JD SM SM BK SM BK

70 20 10 + 60 40 90 10

C

BEZ ZÁSAHU

--

--Zahájení obnovy SM částí, skupinovité seče+ výběr po ploše k iniciaci a podpoře přirozené obnovy dřevin CDS, nevybírat MD jednotlivě přimíšený v BK, uvolnění DBZ → podpora fruktifikace , možné ponechání mohutných jedinců modřínu (cca 5 ks) zajištění kultur, případně vylepšení dřevinami CDS

957B13b

957B13b

1,90

1/A

958B7

958B7

0,12

2/B

D/E


2

uvolňování BK

958B10

958B10

0,60

2/B

E


2

2/A, 2/B

BK SM

60 40

D/E


2

0,19

2/B

Těžba výchovná: intenzita SM 30 %, JDO 50 (100)% %

2

0,45 0,96

2/B 2/A, 2/B

E D/E

Těžba výchovná: intenzita SM 30 % Těžba výchovná: intenzita SM 5 %

2 2

podpora vtroušených dřevin CDS podpora BK

958C12

7,10

2/A, 2/B

50 40 10 100 50 50 80 20 + +

E

958C4 958C7

BK SM JDO SM BK SM BK SM JS KL

výběr SM, uvolnění korun BK → iniciace a podpora přirozené obnovy BK pokračovat ve výběru SM, uvolnění korun BK → iniciace a podpora přirozené obnovy BK, při nezdaru přirozené obnovy či vzniku holiny podsadba či výsadba dřevin CDS redukce SM a JDO

958B12

958B12

2,10

958C2

958C2

958C4 958C7 958C12

D/E

Těžba obnovní: intenzita SM 50 %, Zalesnění: vnos JD, JV, JL, LP

2

založení východisek obnovy ve SM částech, prosvětlení okrajů SM skupin pro přirozenou obnovu BK, vnos JD do

3


958D2

958D2

0,19

2/A

958D3

958D3

0,25

2/B

958D12

958D12

9,15

2/A, 2/B

958E2

958E2

0,10

2/A

958E11

958E11

14,15

2/A, 2/B

958F9

958F9

13,00

2/A, 2/B

BK SM SM BK BK SM DBZ

50 50 90 10 70 20 10

E

Těžba výchovná: intenzita SM 25 %, BK 20 % + dotěžení výstavků SM

2

E

Těžba výchovná: intenzita SM 10 %, BK 10%

2

D/E


KL BR BK SM

80 20 75 25

D

Těžba výchovná: intenzita KL 15 %, BR 100 %

2

D/E

Těžba obnovní: intenzita SM 60 % Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD, JV, JL, LP, DB)

2

SM

70

D/E

30

BR

+

Těžba obnovní: intenzita SM 45 % Těžba výchovná: intenzita MD 35 % Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD)

2

BK MD

+

4

skupinovitých sečí, iniciace a uvolnění přirozené obnovy BK, Ponechat veškerou odumřelou dřevní hmotu (ležící kmeny a větve i stojící souše Možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý a lejsek malý, holub doupňák) podpora BK podpora BK, dotěžení výstavků SM zahájení obnovy SM částí, vnos dřevin CDS, iniciace a podpora přirozené obnovy BK, uvolnění DBZ, Možný výskyt ZCHD ( např. zdobenec zelenavý a lejsek malý, holub doupňák a sýc rousný) podpora KL založení východisek obnovy ve SM částech, skupinové clonné (holé) seče pro vnos JD, výběr v okrajích SM pro iniciaci přirozené obnovy BK,, Možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý a lejsek malý, aron plamatý apod) založení východisek obnovy ve SM částech, skupinové clonné (holé) seče pro vnos JD, výběr v okrajích SM a uvolnění vtroušených BK pro iniciaci přirozené obnovy BK. Možný výskyt ZCHD (např. zdobenec zelenavý a lejsek malý a další)


Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (LHC Lanškroun, označení JPRL dle LHP s platností od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016, zastoupení dřevin stanoveno při terénním šetření v roce 2013) označení JPRL

dílčí plocha

814A1a

814A1a

výměra dílčí číslo rámcové plochy směrnice měřeno v / GIS porostní typ (ha) 0,46 2/A

814A5

814A5

1,19

2/B

dřeviny



doporučený zásah

naléh avost

poznámka

BK SM

90 10

D

Prořezávka

2

podpora BK

SM MD

70 30

E

Těžba výchovná: intenzita 15 %

2

redukce MD

BR

+

814A6

814A6

0,61

2/B

SM KL

100 +

E


2

podpora KL

814A8

814A8

4,95

2/A

BK

90

D


2

SM

10

redukce SM, začít s podsadbou JD do vzniklých světlin po těžbě SM

KL

+

BR

+

BK KL

100 +

D/E

BEZ ZÁSAHU

--

autoredukce

HB

+

BK

50

Těžba obnovní: intenzita SM 70 %, výběrem

2

SM

50

Postupné uvolňování nárostů dřevin CDS., Možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý a zdobenec skvrnitý)

OS

+

SM

90

Vylepšení dřevinami CDS, při prořezávce redukce SM

3

BK

10

814A10/1

814A1

2,35

814A10

814D0

814D0

2/A

2/B

0,36

2/B

D/E

5

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 814D1

814D2

814D3

814D1

814D2

814D3

0,45

1,35

1,73

2/A

2/A

2/A, 2/B

BK

90

JS

5

KL

5

BK

70

JS

20

KL

10

SM BK

60 30

JS

10

KL

+

D

Prořezávka

3

D

Prořezávka

3

D/E

Těžba výchovná: intenzita SM 25 %, BK, JS 20 %

1

podpora dřevin CDS

podpora BK

814D3a

814D3a

0,53

2/B

SM BK

90 10

E

Těžba výchovná: intenzita SM 25 %, BK 15 %

1

814D6

814D6

0,36

2/B

SM

100

E


2

814D6a

814D6a

2,00

2/A, 2/B

SM

70

D/E


2

BK

20

redukce SM, podpora dřevin CDS, vtroušené staré listnáče netěžit

KL

5

JS

5

BK

80

D/E

2

SM

20

Těžba obnovní: intenzita SM 50 % Těžba výchovná: intenzita SM 20% Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD)

Těžba obnovní: pouze ve smrkových částech zahájení obnovy SM skupiny, podpora přirozené obnovy BK Porost zasahuje i mimo území PR

JD

+

BK

90

D

BEZ ZÁSAHU

--

KL

5

JS

5

SM

+

814D8

814D17

814D8

814D17

3,00

1,80

2/A, 2/B

2/A

6

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 814E5

814E7

815A2

815A4

815A6

815A7

815A13/1

814E5

814E7

815A2

815A4

815A6

815A7

815A1

815A13

0,98

1,83

2,90

1,45

0,90

1,45

5,88

2/A, 2/B

2/A

1/A, 1/B

1/A, 1/B

1/A

1/A

1/A

1/A

SM

40

BK

30

KL

20

JS

10

BK KL

80 10

SM

10

BK SM

50 40

KL

5

JS

5

BR

+

BK SM

40 30

KL

20

JS

10

JS BK

70 30

SM

+

BR

+

BK SM

90 10

HB

+

BK JS

100 +

KL

+

BK SM

95 5

KL

+

JS

+

D


3

podpora dřevin CDS

D

BEZ ZÁSAHU

2

podpora dřevin CDS

C


2

redukce SM, podpora dřevin CDS

C

Těžba výchovná: intenzita SM 50 % Do světlin podsadba JD.

2


C

BEZ ZÁSAHU

--

--

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

BEZ ZÁSAHU

--

možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý)

7

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 815B2

815B4

815B2

815B4

0,85

0,75

1/A, 1/B

1/A, 1/B

BK SM

40 30

JS

20

KL

10

BK JS

40 30

SM

30

KL

+

C/D

Těžba výchovná: intenzita SM 30 % (Zásah v menší míře do 5 % i v ostatních dřevinách. Uvolnit výsadbu JD v severní části (pouze dobře odrůstajících, perspektivní jedince).

1


C/D

Těžba výchovná: intenzita SM 20 %, MD 100 %

1

redukce SM, odstranění MD, podpora dřevin CDS

815B7

815B7

0,60

1/A

BK SM

95 5

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

815B13/1

815B1

7,25

1/A

BK KL

70 10

C/D

BEZ ZÁSAHU

--

--

JS

10

SM

10

BK

70

Těžba obnovní: intenzita SM 90 %, MD 100 % Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD, ) (zásahy nesmí být dotčeno hnízdiště orla)

2

SM

30

HNÍZDIŠTĚ ORLA MOŘSKÉHO a VÝRA VELKÉHO (2016)-KRITICKY OHROŽENÝ DRUH (základní ochranné podmínky § 50, ZOPK+rozhodnutí OOP) pokračovat v obnově SM skupiny ve středozápadní a jižní části porostní sk., uvolnění nárostů BK, skupinové seče pro JD, jednotlivě vtroušený MD v BK netěžit, Možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý)

JS

+

KL

+

MD

+

BK SM

80 20

BEZ ZÁSAHU

--

autoredukce

815B13

815C1a

815C1a

1/A, 1/B

1,05

1/A

C

8

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 815C1b

815C2

815C2a

815C3

815C5

815C14/1

815C1b

815C2

815C2a

815C3

815C5

815C1

0,32

0,95

2,40

4,00

1,45

4,70

1/B

1/A

1/B

1/B

1/B

1/A

SM JD

50 30

BK

20

MD

+

BK SM

80 10

KL

5

MD

5

JS

+

SM

85

BK

10

MD

5

SM

70

MD

20

BK

10

SM BK

90 10

JD

+

MD

+

DG

+

BK SM

70 30

JD

+

JS

+

KL

+

E

Prořezávka, JD silně potlačena, zásah i do ostatních dřevin (zásah do listnatých dřevin je nutné projednat v místě s OOP)

3

silnější redukce SM, MD, uvolnění JD a listnáčů

C


2

redukce SM, MD, podpora dřevin CDS

E


1

redukce SM, MD, podpora dřevin CDS (výskyt plavuně – zdroj Koutecký, 2006)

C/E


1

redukce SM, MD, podpora dřevin CDS (výskyt plavuně – zdroj Koutecký, 2006)

C/E

Těžba výchovná: intenzita SM 20 %, MD 100 %, DG 100 %

3

redukce SM, MD, DG, podpora dřevin CDS

C

Prořezávka

3

redukce SM

9

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 815C14/1

815C14

815C14a/2 815C2b b 815C14a

1/A

1,15

1/A 1/A

BK

70

SM

20

JS

5

KL

5

JD

+

DBZ

+

MD

+

BK BK

100 100

C

Těžba obnovní: intenzita SM 100 %, MD 100 % Zalesnění: dřevinami CDS (výsadba JD, JL, KL,)

2

dokončení obnovy SM skupin, ponechávat jednotlivé SM vtroušené v BK (zejména tzv. hnízdní stromy)

BEZ ZÁSAHU BEZ ZÁSAHU (Výsadba dřevin CDS – JD, DBZ po provedené MÚ těžbě)

---

-výskyt okrotice bílé -neskladovat dříví podél cesty (zdroj Koutecký, 2006) Výskyt zvláště chráněného druhu rostliny – stupeň ohrožení: ohrožený!!! Základní ochranné podmínky stanoveny v § 49 ZOPK.

Přípustné dotěžení SM (ponechání několika jedinců do fáze rozpadu)

DBZ

+

815C101

815C101

--

--

--

--

--

Výskyt zvláště chráněného druhu rostliny – stupeň ohrožení: ohrožený!!! Základní ochranné podmínky stanoveny v § 49 ZOPK.

816A2a

816A2a

2,60

1/A, 1/B

BK MD

40 40

C/E

Těžba výchovná: intenzita SM 50%, MD 50 %

1

SM

20

816A4

816A4

4,40

1/A, 1/B

SM

50

C/E


2

BK

40

redukce SM, MD, podpora dřevin CDS, výsadba JD do vzniklých světlin

MD

10

SM

80

C/E


2

BK

20

redukce SM, MD, podpora dřevin CDS, výsadba JD do vzniklých světlin

MD

+

816A5

816A5

1,40

1/A, 1/B

10

světlina u posezení – výskyt kruštíku modrofialového (zdroj Koutecký, 2006), udržovat světlinu, vyřezat nálet BK a nejméně jednou za 3 roky posekat nebo zmulčovat nejdříve září redukce SM, MD, podpora dřevin CDS

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 816A6

816A6

1,00

1/A

816A14/2

816A2

4,70

1/A

816A14

816B5

816B12/2

816B5

816B2 816B12

816B12a/2 816B2a a

1/A

0,56

1,89

4,90

1/B

1/A 1/B

1/A

KL BK

80 20

SM

+

BK SM

90 10

BR

+

BK

90

SM

5

MD

5

DBZ

+

SM BK

90 5

JS

5

MD

+

BK SM

100 75

BK

25

DBZ

+

MD

+

BK SM

90 10

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

C/E

BEZ ZÁSAHU

--

--

Těžba obnovní: Výběr SM 90% (MD) cca 0,20 ha v SZ okraji jižní porostní sk., ve zbytku porostní sk. SM bez zásahu (zásahy nesmí být dotčeno hnízdiště orla) Zalesnění: dřevinami CDS

2

HNÍZDIŠTĚ ORLA MOŘSKÉHOKRITICKY OHROŽENÝ DRUH (základní ochranné podmínky § 50 ZOPK+rozhodnutí OOP), Možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý)

C


2

redukce SM, MD, podpora dřevin CDS

C/E

BEZ ZÁSAHU Těžba obnovní: intenzita SM 50 %, MD 100 % Zalesnění: dřevinami CDS

-2

-zahájení obnovy – holým (clonným) násekem uvolnit nárosty BK, BK a DBZ bez zásahu, v případě vzniku holiny či potřeby doplnění nárostů zalesnění dřevinami CDS, na holinu DBZ

C/E

Prořezávka (přípustné i v BK s ohledem na bezpečnost budoucího porostu na cestách)

3

redukce SM

11

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 816B12a

816C1/0

816C1/0

1/B

0,80

1/A

816C2c 816C4

816C2c 816C4

0,65 2,60

1/A 1/A

816C4a

816C4a

1,12

1/B

816C5

816C5a

816C5

816C5a

0,20

0,12

1/A

1/A

SM

65

BK

35

DBZ

+

MD

+

BK SM

40 30

OL

20

KL

10

BK BK KL

100 70 30

SM

+

SM BK

70 30

OL

+

KL

+

JS

+

JS BK

70 20

KL

10

DBZ

+

JS BK

60 15

SM

15

KL

10

DBZ

+

Těžba obnovní: intenzita SM 50 %, MD 50 % Zalesnění: dřevinami CDS

2

pokračování obnovy – holými (clonnými) náseky uvolnit nárosty BK, BK a DBZ bez zásahu, v případě vzniku holiny či potřeby doplnění nárostů zalesnění dřevinami CDS, na holinu DBZ

C

Prořezávka

1

redukce SM, uvolnit výsadbu JD

C C

BEZ ZÁSAHU BEZ ZÁSAHU

---

---

C

Těžba výchovná: intenzita SM 20 % výběrem

2


C

BEZ ZÁSAHU

--

--

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

12

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 816C13/2 d

816C14/2

816C2d 816C13

816C2

1,94

1,40

816C14

816C14a/2 816C2a a 816C14a

816C14b/ 2b

816C2b

816C14b

3,34

2,30

1/A 1/A, 1/B

BK BK

100 60

SM

40

DBZ

+

1/A

BK SM

90 10

1/A

BK SM

95 5

1/A 1/A

BK BK

100 90

SM

5

DBZ

3

JS

2

BK KL

90 5

SM

5

BK KL

90 5

SM

5

MD

+

1/A

1/A

C

BEZ ZÁSAHU Těžba obnovní: intenzita SM 100 % (ponechání několik SM výstavků) těžba výběrem Zalesnění: dřevinami CDS

-2

-pokračování obnovy – holými (clonnými) náseky uvolnit nárosty BK, BK a DBZ bez zásahu, v případě vzniku holiny či potřeby doplnění nárostů zalesnění dřevinami CDS, stabilizovat odvozní linku

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

BEZ ZÁSAHU

--

--

C

BEZ ZÁSAHU Těžba obnovní: intenzita SM 90 % (výběrem) Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD)

-2

-smýcení skupiny SM u západního okraje porostní skupiny, v případě možnosti stabilizovat odvozní linku, která v současné době umožňuje rychlý odtok vody

C

BEZ ZÁSAHU

--

--

BEZ ZÁSAHU

--

Možný výskyt ZCHD (zdobenec zelenavý)

13

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 816C102

816C102

0,01

817A0

817A0

0,31

3/C

OL

100

817A1

817A1

0,58

3/B

SM

100

OL

+

817A1a

817A1a

0,57

3/A

SM DB

40 40

JS

10

OL

10

BK

+

OL

90

BR

10

SM

25

OL

20

JR

20

BR

20

BK

5

KL

5

JS

5

SM

60

OL

40

TP

+

SM

100

BK

+

JS

+

BR

+

JR

+

817A1b

817A4

817A4a

817A5

817A1b

817A4

817A4a

817A5

1,00

0,52

0,85

0,86

BEZLESÍ

3/C

3/C

3/B, 3/C

3/B

Dílčí zásah

--

D

Prořezávka

3

D

Prořezávka

3

D

Prořezávka

2

uvolnění DB

D

Prořezávka

2

Zachovat mnohokmeny (olší) vzniklé z výmladků, v jižní části bez zásahu.

D


3

D

Těžba výchovná: intenzita OL 10 %, SM 10 %, TP 10 %

2

D

Těžba výchovná: intenzita SM 3 %, ostatní 2 %

3

14

Uvolnění solitérního dubu uprostřed

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 817A6

817A9

817A15

817A6

817A9

817A15

1,45

1,20

1,45

3/C

3/C

3/C

OL

90

JS

5

SM

5

KL

+

OL

48

SM

45

BK

5

BR

2

OL

70

KL

10

BK

10

SM

10

HB

+

TP

+

D


2

D

BEZ ZÁSAHU

3

D

BEZ ZÁSAHU

--

817B0

817B0

0,60

3/B

SM

100

D

Prořezávka

2

817B1a

817B1a

1,18

3/A

SM

60

D

Prořezávka

1

BK

10

OL

10

JS

10

KL

10

BO

+

BR

+

MD

+

OL

60

D

Prořezávka

1

JS

20

SM

10

KL

5

BK

5

817B1b

817B1b

0,90

3/C

15

biologicky cenné společenstvo s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně 817B4

817B9

817B13/1

817B4

817B9

817B1

0,31

4,60

1,93

817B13

817C1

817C1

3/A

3/A, 3/B

3/A

3/B

0,96

3/C

817C2

817C2

0,19

2/A

817C3

817C3

2,41

2/A, 3/A

KL

40

BR

20

OS

20

JIV

20

BK SM

70 20

OL

10

JS

+

BK

60

SM

20

KL

10

JR

10

BR

+

SM

90

BK

10

OL

40

SM

20

BK

10

BR

20

JS

10

JR

+

JD

+

BK

100

BR

+

BK SM

60 30

JS

+

BR

+

MD

+

D

Bez zásahu

3

D

Těžba obnovní: intenzita SM 50 % (Výběr) Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD)

2

D

Prořezávka

3

Těžba obnovní: intenzita SM 60 %, BO 40% Zalesnění: dřevinami CDS

2

Prořezávka

1

Těžba výchovná: intenzita SM 20 %, MD 100%

2

D

zahájit obnovu SM skupin

pokračovat v zahájené obnově, uvolňovat spodní etáž, vnos JD, výskyt lesáka rumělkového

D D

16

redukce MD


817C4a

817C6

817C7

817C8/1a

817C4

817C4a

817C6

817C7

817C1a

817C8

2,90

1,43

0,70

1,13

8,00

2/B, 3/B

3/B

3/B

2/B, 3/B

3/A, 3/C

3/A, 3/B, 3/C

SM

60

BK

40

KL

+

DB

+

JS

+

OL

+

BR

+

SM

85

BK

5

OL

5

JS

5

MD

+

SM

95

BK

5

OL

+

SM

70

OL

15

BK

10

JS

5

OL

60

BK

20

JS

10

SM

10

OL SM

50 30

BK

20

JS

+

D

Těžba výchovná: intenzita 15 % SM

2

D


2

D


2

D


2

D

Prořezávka

3

Těžba obnovní: intenzita SM 40 % Zalesnění: dřeviny CDS (přednostně JD)

2

17

Postupná obnova SM skupin, vnos JD


817C10

0,67

3/C

817D1

817D1

0,40

3/B

817D2

817D9

819B9/1a

817D2

817D9

819B9/1a

0,18

10,10

0,15

3/B

3/B, 3/C

3/C

OL SM

100 +

BK

+

SM

60

BK

10

JD

10

OL

10

BR

10

SM

70

BR

20

BK

10

SM

60

OL

40

BK

+

OL

100

D

BEZ ZÁSAHU

--

D

Prořezávka

2

D

Prořezávka

3

D

Těžba obnovní: intenzita SM 20 % Těžba výchovná: intenzita SM 3 %, Zalesnění: dřevinami CDS (přednostně JD)

2

Pokračování v obnově SM částí (pouze v jižní a západní části porostní skupiny). Jádrovou část (severní s výskytem bledule jarní) ponechat bez zásahu

D

BEZ ZÁSAHU

--

--

--

Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich – lesní pozemky nezařízené v LHP ani LHO (zastoupení dřevin stanoveno při terénním šetření v roce 2013) označení JPRL

dílčí plocha

--

L1

výměra dílčí číslo rámcové plochy směrnice měřeno v / GIS porostní typ (ha) 0,16 2/A

---

L2 L3

0,02 0,13

2/A 3/C

dřeviny



doporučený zásah

naléhavost

BK

100

D

Prořezávka

3

BK BR

100 40

D D

Těžba výchovná Těžba výchovná

3 3

OS

40

VR

15

OL

5

18

poznámka

zalesněné původně nelesní pozemky plášť lesa plášť lesa navazující na porosty náletových dřevin na nelesních pozemcích


U veškerých těžeb plánovaných v blíže specifikovaných porostech (v blízkosti komunikací, v porostech, kde je nějaký hospodářský či ochranářský zásah navržen či podél turisticky atraktivních cest, ve výjimečných případech i jinde), je možné v odůvodněných případech (zajištění provozní bezpečnosti – nakloněné dřeviny „věšáky“, stromy pokácené při zajištění bezpečnosti cest apod.) realizovat kácení i v listnatých dřevinách (předpokládaná intenzita zásahu je maximálně 2 – 10 % - dle aktuálního charakteru porostu). Dřevo z listnatých dřevin musí zůstat ponecháno v porostu k přirozenému rozpadu. V případě, že nehrozí nebezpečí z prodlení, je nutné výše uvedené zásahy projednat s orgánem ochrany přírody. naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Stupeň přirozenosti lesních porostů je stanoven dle vyhlášky č. 64/2011 Sb. - je uveden dle následujícího členění: A - les původní B - les přírodní C - les přírodě blízký D - les kulturní E - les nepůvodní Rozdělení území do zón pro potřeby dlouhodobého rámcového plánování: 1. ZÓNA - JÁDROVÉ ÚZEMÍ 2. ZÓNA - LESY MIMO JÁDROVÉ ÚZEMÍ

19


Terminologie: BEZ ZÁSAHU - pro dílčí plochu se v období platnosti plánu péče neplánuje žádný zásah, zásahy v budoucnosti tímto nejsou vyloučeny (nejedná se o ponechání porostů samovolnému vývoji), zpracování nahodilé těžby nepůvodních dřevin v těchto dílčích plochách je možné pouze na základě souhlasu OOP (viz rámcové směrnice péče o les č. 1) SAMOVOLNÝ VÝVOJ - ponechání lesních ekosystémů samovolnému vývoji je stav vzniklý úmyslným i neúmyslným trvalým vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů a nahodilých těžeb) do lesních porostů a jejich vystavení spontánnímu působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému. Tento stav nevylučuje přímé ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře). Aktuálně se tímto plánem péče porosty k ponechání samovolnému vývoji nenavrhují. Důvodem je potřeba provedení navržených rekonstrukčních managementových zásahů směřujících v jádrovém území k vytvoření ucelené plochy přírodě blízkých lesů, tedy zajištění vhodného výchozího stavu lesa pro ponechání ekosystému samovolnému vývoji. INTENZITA ZÁSAHU - stanovuje maximální výši úmyslné těžby v % zásoby dřeva každé jednotlivé zastoupené dřeviny v jednotce prostorového rozdělení lesa (etáži) v období platnosti tohoto plánu péče.

20


Tabulky - Přílohy T2 k bodům 2.4.2 a k bodu 3.1.2 Nelesní pozemky jsou z hlediska managementu rozděleny do 3 dílčích ploch: 1. Centrální část Semanínské střelnice 2. Dlouhodobě udržované luční ekosystémy a okraje Semanínské střelnice 3. Souvislé porosty náletových dřevin s charakterem lesa Management na nelesních plochách musí být vždy odvozen od stávajícího stavu lučních společenstev a ZCHD na ně vázaných. Termíny a způsob péče je pouze doporučený, realizace opatření v jednotlivých letech musí být projednána s OOP.

DÍLČÍ PLOCHA 1 - NELESNÍ POZEMKY DŘÍVE ŘEŠENÉ PROJEKTEM ENVICONS - 16,84 ha Management -

předpokládá se přirozená obnova lučních společenstev ze semenné banky, v případě potřeby podpory semenné banky využít diaspory trav a bylin z usušeného místního sena dílčí plochu 1 lze pro potřeby plánování managementu podle aktuálního stavu rozdělit do 3 managementových ploch, a to: 1.1 - převládající biotopy T1.9 v mozaice s T1.5, V1G a X12 1.2 - převládající biotopy T1.1 v mozaice s X7 a X12 1.3 - biotop R2.2

21

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně označení výměra plochy nebo (ha) objektu 1.1 4,55

1.2

1.3

10,49

0,33

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče převládající biotop T1.9 v mozaice s T1.5, V1G a X12

převládající biotop T1.1 v mozaice s T1.5, T1.6, X7 a X12

převládající biotop R2.2

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení

interval provádění

T1.9 a T1.5 kosení lehkou až těžkou mechanizací, likvidace posečené hmoty odvozem nebo pálením, pastva na T1.9, na T1.5 monitorovat případný negativní vliv pastvy a pastvu případně vyloučit (není zde doporučována, ale z ekonomických důvodů se doporučuje vyzkoušet), výřezy náletových dřevin, X12 udržovat max. v rozsahu po provedených revitalizačních opatřeních T1.1, T1.5 a X7 kosení lehkou až těžkou mechanizací, T1.6 kosení lehkou mechanizací, likvidace posečené hmoty odvozem nebo pálením, pastva T1.1, pastva T1.5 a T1.6 nevhodná (z ekonomických důvodů případně vyzkoušet a monitorovat), výřezy náletových dřevin, X12 udržovat max. v rozsahu po provedených revitalizačních opatřeních

1

seč: 15.6. – 31.8., pastva T1.9: 15.8.-31.10.

seč 1x/rok pastva 1x/2roky

výřezy náletu: vegetační klid

dle potřeby

seč T1.1, T1.5: 1. seč 1.6.-31.8., 2. seč 15. 9.-15.11.

seč 1-2x/rok

seč T1.6: (1.7.) 1.8.-30.9. (31.10.)

seč 1x/3-5 roků

pastva T1.1: (1.8.) 15.9.-15.10. (31.10.)

pastva 1x/3roky

ruční kosení, výřez nebo vytrhávání náletových dřevin

1

výřezy náletu: vegetační klid seč: 6.-9., optimálně 7.-8.

dle potřeby 1x/1-2 roky


dle potřeby

22

1


DÍLČÍ PLOCHA 2 – NELESNÍ POZEMKY DŘÍVE NEŘEŠENÉ PROJEKTEM ENVICONS - 5,07 ha -

dílčí plochu 2 lze pro potřeby plánování managementu podle aktuálního stavu rozdělit do 2 managementových ploch, a to: 2.1 - biotop T1.1 - dlouhodobě koseno s odvozem hmoty 2.2 - převládá T1.9, část T2.3 a T1.5, v okrajích X12

označení výměra plochy nebo (ha) objektu 2.1 1,71

2.2

2,90

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče biotop T1.1

převládající biotop T1.9, část T2.3 a T1.5, v okrajích X12

doporučený zásah kosení lehkou až těžkou mechanizací (sečení se sušením píce), odvoz posečené hmoty, alternativně pastva, případné výřezy náletových dřevin

T1.9 a T1.5 kosení lehkou až těžkou mechanizací, likvidace posečené hmoty odvozem nebo pálením, pastva na T1.9 a T2.3, na T1.5 pastva nevhodná, výřezy náletových dřevin, X12 udržovat ve stávajícím rozsahu

23

naléhavost

termín provedení


1

1. seč 1.6.-31.8. 2. seč 15. 9.-15.11.

seč 1-2x/rok

pastva: (1.8.) 15.9.-15.10. (31.10.)

pastva 1x/3roky


dle potřeby seč 1x/rok

1

seč: 15.6. – 31.8., pastva T1.9: 15.8.-31.10.

pastva 1x/2roky


dle potřeby


DÍLČÍ PLOCHA 3 - SOUVISLÉ POROSTY NÁLETOVÝCH DŘEVIN S CHARAKTEREM LESA NEŘEŠENÉ PROJEKTEM FIRMY ENVICONS - 5,12 ha označení výměra plochy nebo (ha) objektu 3 5,12

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče biotop X12, L2.2 v mozaice s X7, udržování porostů dřevin s charakterem lesa v hospodářském tvaru lesa nízkého (středního) - dle aktuálně platné legislativy je výhodnější k dosažení cíle neměnit druh pozemku na lesní pozemek → trvalá produkce palivového dřeva (vlákniny) s tvorbou biotopu atraktivního zejména pro bezobratlé živočichy (zejména některé motýly)

doporučený zásah

naléhavost

Těžební zásahy prováděné s cílem produkce 2 palivového dřeva a zajištění vegetativní (generativní) přirozené obnovy dřevin. V lese nízkém lze aplikovat 3 principy péče: 1. holosečný hospodářský způsob bez výchovy s obmýtím cca 20-30 let 2. holosečný hospodářský způsob s výchovou s obmýtím cca 30-40 let (v 1. polovině obmýtí negativní výběr netvárných, potlačených a odumírajících výmladků a zároveň pozitivní podpora nejkvalitnějších výmladků, v 2. polovině obmýtí podpora nejkvalitnějších výmladků pozitivním výběrem, následně v době obmýtí celoplošná sklizeň) 3. výběrný hospodářský způsob – nerozlišuje se výchova a obnova, těžba probíhá nepřetržitě, těženy jsou výmladky, které dosáhly požadované cílové tloušťky, těžba se provádí v krátkých intervalech okolo 5 let, přičemž nositeli příští produkce se stávají výmladky, které jsou v trsech ponechány (výhodou je tohoto způsobu je zajištění plynulosti produkce i na malých porostních plochách). Výše uvedené principy lze v rámci dílčí plochy kombinovat. Výběrný (3) či holosečný způsob s výchovou (2) se doporučuje aplikovat přednostně ve stávajících pařezinách (nepravých kmenovinách OL). V případě principu 1 a 2 lze na ploše ponechat výstavky pro generativní obnovu do dalšího obmýtí. Aktuálně má v dílčí ploše relativně vysoké zastoupení topol osika, který není pro tento typ managementu vhodný. Doporučuje se jeho vytěžení (i postupné) a umělá nebo kombinovaná obnova

24

termín provedení


v době vegetačního klidu

viz doporučený zásah

Návrh plánu péče o přírodní rezervaci a evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně plochy. Při umělé obnově se doporučuje vnos dalších nezastoupených druhů dřevin např.: DBL, JS, JV, JL, LP. Výsadbu se doporučuje provádět i do mezer bez vegetativní obnovy.

DOPORUČENÁ LITERATURA K PĚSTOVÁNÍ LESA NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO: KADAVÝ A SPOL. (2011)

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

25

Plán péče o Přírodní rezervaci a Evropsky významnou lokalitu Psí kuchyně

Recommend Documents