Příprava na pandemii chřipky – status quo
30.1.2009
1
Virus chřipky 8 genových segmentů, které se mohou měnit a vytvářet nové typy 2 povrchové proteiny
Haemaglutinin “H” Neuraminidase “N” 3 typy: A, B a C
30.1.2009
2
B Asian Influenza Spanish Influenza
H1
1918
H1
Russian Influenza
H3
H2
Hong Kong Influenza
1957 1968 1977 30.1.2009
Regular vaccines
Virus chřipky typu A (plastický, mění se postupně, každý rok ( menší změna tzv. drift). Jednou za 20 - 30 let velká změna tzv. shift Avian vyvolává rozsáhlé pandemie postihující celý svět, s vysokou nemocností, obvykle těžším Influenza klinickým průběhem i vyšší smrtností. H9 H7 V minulém století tři pandemie v r. 1918, H5 H5 1957-9 a 1968 - 70.
Pandemic vaccines
Chřipka
1998/9 1997
2003 3
Současné fáze pandemie dle WHO
30.1.2009
4
Návrh změny fází pandemie dle WHO
30.1.2009
5
Co je pandemický plán?
Pandemický plán České republiky je klíčovým dokumentem stanovujícím postupy a základní systém reakce České republiky na chřipkovou pandemii, způsobenou novým typem chřipkového viru
30.1.2009
6
Cíl pandemického plánu ČR
Zmírnit zdravotní, ekonomické a sociální dopady chřipkové pandemie
30.1.2009
7
Principy Pandemického plánu ČR
Redukce dopadu na veřejné zdraví snížením nemocnosti a úmrtnosti Zásady je třeba aplikovat tam, kde lze dosáhnout zdravotního efektu. Postupovat se bude podle stanovených priorit.
30.1.2009
8
Opatření k dosažení cílů Pandemického plánu ČR
posílení národního systému rychlého varování pro včasné zachycení možného onemocnění způsobeného pandemickým kmenem, ochrana obyvatelstva před vznikem nového pandemického viru v co největší míře, rychlá identifikace viru ptačí chřipky u drůbeže a ptáků, resp. jiných zvířat, rychlé zachycení vzniku nového subtypu viru chřipky v populaci, minimalizování rozšíření nového viru a předejití vzniku pandemie,
30.1.2009
9
Opatření k dosažení cílů Pandemického plánu ČR
průběžné vyhodnocování epidemiologické situace, analýza výskytu, přijímání okamžitých protiepidemických opatření, zabezpečení léčby nemocných a léčba komplikací, zabezpečení okamžité informovanosti zdravotnických pracovníků prostřednictvím Komise a MZ, a veřejnosti prostřednictvím médií, kontrola dodržování doporučených opatření, redukování dopadu pandemie chřipky na každodenní život, práci a plánování dalších důsledků, minimalizování ekonomických ztrát,
30.1.2009
10
Úloha MZ ČR v případě pandemie chřipky
Koordinovat odpověď ČR na pandemii. Obstarávat dostatečné množství léků a antivirotik a vytvářet strategie jejich optimálního použití. Podporovat logistiku efektivního využití pandemické vakcíny. Mít vedoucí úlohu v řízení všech správních orgánů k zajištění nepřetržité zdravotnické služby a pomoci v celé ČR Získávat informace a dále je postupovat vládním orgánům a dalším organizacím. Poskytovat informace mediím a veřejnosti v koordinaci s evropskými (unijními) orgány, tj. především Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Výboru pro zdravotní bezpečnost Evropské komise (HSC).
30.1.2009
11
Kontrolní mise zástupců ECDC/EC/WHO
Ve dnech 6.- 9. listopadu 2006 se uskutečnila návštěva expertů ECDC, EC a WHO v ČR s cílem zhodnotit připravenost ČR na případnou pandemii chřipky
30.1.2009
12
Kontrolní mise zástupců ECDC/EC/WHO
Závěry: silné stránky připravenosti v ČR Nový pandemický plán ČR Ověření meziministerské spolupráce v době povodní 2002 Komplexní surveillance systém sezónní chřipky Výborné technické a personální vybavení NRL pro chřipku Dobrá připravenost veterinárního sektoru
30.1.2009
13
Kontrolní mise zástupců ECDC/EC/WHO
Závěry: slabé stránky připravenosti v ČR Nízká proočkovanost proti sezónní chřipce Horší připravenost lokálních virologických laboratoří na diagnostiku viru chřipky H5N1 Zavést pravidelné procvičování všech částí pandemického plánu jak na centrální tak i na lokální úrovni Zatím nepřipravené komunikační strategie pro další fáze pandemie (fáze 4,5,6 dle WHO)
30.1.2009
14
Chřipka – očkování
ČR velmi nízká proočkovanost ve všech věkových kategoriích v porovnání s ostatními státy Evropy – v posledních letech lze pozorovat vzestupný trend
30.1.2009
15
Léčba chřipky - antivirotika
2 typy antivirotik
Inhibitory neuraminidázy (oseltamivir, zanamivir) M2 inhibitory (amantadin) Užití při léčbě
Nejúčinnější při podání do 48 hodin Zkracují délku a závažnost průběhu chřipky, snižují komplikace a následné podání ATB Preventivní – profylaktické užití
Nevytváří imunitu 60-90% efektivní v prevenci symptomů onemocnění Musí být podávány průběžně po celé trvání epidemie ( tj. obvykle 6-8 týdnů) Může se vyvíjet rezistence
30.1.2009
16
Pandemické užití Tamiflu
Preference terapeutického užití před profylaktickým podávání
Profylaktické podávání pouze vybraným osobám důležitým pro zachování chodu státu
30.1.2009
17
Hu ng ar y La t v Li t h ia ua ni a Po la Sl nd ov ak S l ia ov e Ro nia m an B u ia lg ar E s ia to ni G a re ec e Ita l Cy y pr u Sw s ed e G er n m a Cz De ny n ec m a h Re rk pu b P o li c rtu ga Un l Sp ite d ai Ki n ng do m M al ta Ire la n Fi d nl an Be d lg iu m Au Ne st th ria er Lu lan d xe m s bo ur Fr g an ce
% coverage based on treatment
Pokrytí antivirotiky v EU
% celkové populace 60
50
40
• Pokrytí se pohybuje od 0% do 50%
30
20
10
0
Sources: WHO, media and national pandemic plans
30.1.2009 18
Obecné možnosti očkování proti pandemické chřipce
World-wide H5N1 Pandemic Phase 3
Phase 4
Phase 5 Phase 6 : PANDEMIC
Time
Only planning for manufacturing during pandemic
1st dose
2nd Protection dose
3-4 weeks
Manufacturing of prepandemic vaccine
1st dose
2nd dose
Protection
6 months
Manufacturing of prepandemic vaccine
1st dose
2nd dose
3-4 weeks 30.1.2009
Cross Protection
“3rd” dose
Direct Protection
months or years
Pre-Pandemic Vaccine
Pandemic Vacc.
19
Prioritní skupiny určené k očkování prepandemickou vakcínou
Profesionální expozice:PLDD, PLPD, infekční, interní, plicní odd. ARO, ZZS, složky IZS
Kritická infrasturktura: energetika, vodní hospodářství, potravinářství, doprava, komunikační systémy, bankovní sektor
Osoby s vysokým rizikem komplikací/úmrtí: imunosuprimovaní, HIV+, transplantovaní,metabolická onemocnění
Osoby zdroje nákazy: personál zařízení sociálních služeb
30.1.2009
20