PŘIDANÁ HODNOTA VE VÝSLEDCÍCH STŘEDNÍCH ŠKOL S MATURITOU NA ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu ČR a rozpočtu hlavního města Prahy
MANUÁL Evaluace na SŠ - Praha říjen – listopad 2006
OBSAH VÝSLEDKOVÉ ZPRÁVY Manuál (brožura) I. OBSAH VÝSLEDKOVÉ ZPRÁVY II. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU III. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY •
Kvalita zpracovaných dat
•
Souhrn zapojených škol, tříd a studentů
•
Souhrnné výsledky v testech
•
Využití studijního potenciálu
•
Vliv vzdělání rodičů na studijní možnosti dětí
•
Zájem studentů o studium na VŠ
•
Volba střední školy a očekávání studentů IV. NÁVOD – JAK ČÍST ZPRÁVU •
Otázky, na něž dostanete odpověď, základní pojmy V. TESTOVÝ ODDÍL – KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY GRAFŮ A TABULEK VI. DOTAZNÍKOVÝ ODDÍL – KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY GRAFŮ A TABULEK VII. ROZDĚLENÍ ÚLOH TESTŮ DO TEMATICKÝCH A DOVEDNOSTNÍCH ČÁSTÍ
Analytická část (samostatné listy): I. VÝSLEDKY ZA ŠKOLU • testový oddíl – souhrnné výsledky za školu, průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách, relativní postavení školy • dotazníkový oddíl – zájem studentů o studium na VŠ, zájem studentů o jednotlivé obory VŠ, faktory rozhodující při výběru SŠ, co studenti považují na SŠ za nejdůležitější II. VÝSLEDKY ZA TŘÍDU • tabulka extrémních výsledků • výsledky předmětových testů – tabulka podrobných výsledků, analýza dovedností a částí, analýza po úlohách, využití potenciálu ve třídě, porovnání využití potenciálu tříd • analýza dotazníků – oblíbenost vybraných předmětů
Všem, kteří budou pracovat s výslednými výstupy, doporučujeme manuál a analytickou část výsledkové zprávy v elektronické podobě, které si můžete stáhnout na internetu v aplikaci ScioDat na adrese www.scio.cz/1/sciodat .
CHARAKTERISTIKA PROJEKTU PŘIDANÁ HODNOTA VE VÝSLEDCÍCH STŘEDNÍCH ŠKOL S MATURITOU Cílem projektu je zajistit středním školám základ dlouhodobé (auto)evaluace, která je založena na testování studentů ve dvou fázích studia. Znalost vstupní a výstupní úrovně vzdělání v jednotlivých předmětech pak umožňuje stanovit přidanou hodnotu školy, tedy to, co škola skutečně studentům dala. V termínu říjen - listopad 2006 se realizovala vstupní fáze testování pro první ročníky středních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií na území hlavního města Prahy.
Přínosy aneb důvod účastnit se projektu KVALITA POSKYTOVANÉHO VZDĚLÁNÍ Hodnotit práci školy objektivně není možné bez hlubší znalosti úrovně studentů na počátku studia. Primárním cílem projektu Přidaná hodnota ve výsledcích SŠ s maturitou je zjišťovat přidanou hodnotu poskytovaného vzdělání. Její stanovení je založeno na porovnávání výsledků na počátku studia a na konci druhého ročníku. Tento postup umožňuje objektivně určit kvalitu vzdělání školy. Naprostou většinu výsledků získá škola vždy v porovnání s ostatními školami. Výstupy testování dobře využijí i jednotliví pedagogové ve své každodenní práci.
AUTOEVALUACE ŠKOLY A VYHLÁŠKA Č. 15/2005 SB. Projekt Vektor tvoří rámec autoevaluačních aktivit. Poskytuje vedení školy dostatek podkladů pro přípravu kvalitní zprávy o výsledcích vzdělávání. V následujících letech se výsledková zpráva projektu nebude omezovat pouze na současný stav, ale bude umožňovat sledování dlouhodobých trendů a tendencí ve vzdělávacích výsledcích školy.
PŘÍNOSY PROJEKTU PRO STUDENTY Individuální zpráva s výsledky vstupního testování poskytne každému studentovi informace o jeho připravenosti ke studiu na střední škole a upozorní ho na „mezery“ ve vědomostech a dovednostech. Výstupní testování bude kromě přípravy a generálky na státní maturitu i významnou pomocí při volbě dalšího studia. Studenti absolvují test obecných studijních předpokladů, který používá v přijímacích zkouškách stále více vysokých škol. Seznámení s takovým testem je pro ně důležitým krokem přípravy na přijímací zkoušky a dále výsledek testu naznačí, jaké jsou jejich šance dostat se na jednotlivé typy vysokých škol.
Podrobnější informace o projektu najdete na www.scio.cz/kraje/pha.
SOUHRNNÁ ZPRÁVA Zpráva prezentuje souhrnné výsledky testování a dotazníkového šetření projektu Přidaná hodnota ve výsledcích SŠ s maturitou realizovaného společností Scio na podzim 2006.
Kvalita dat TESTY Většina škol využila možnost samostatného zadávání výsledků testů do aplikace ScioDat. Tento postup zajišťuje vysokou kvalitu dat, pokud jsou dodrženy standardní postupy, které doporučujeme. Oproti minulému roku došlo k velkému nárůstu objemu zpracovávaných dat. Uskutečnili jsme některé změny, které vzešly z reklamací z minulého roku. Konkrétně byly provedeny drobné úpravy databáze ScioDat a způsobu předávání výsledků testování a dotazníkového šetření (např. nutnost editace tříd, typu středoškolského studia, označení tříd na záznamovém archu apod.). Tyto změny jsou pro školy sice drobnou přítěží (Scio tyto informace o třídách nezná), ale díky nim jsme schopni poskytnout školám přesnější a podrobnější výsledky. Určitou komplikací při zpracování výsledků byla nerovnoměrná kvalita dat u škol, které použily k předání výsledků záznamové archy. Většina škol odeslala tyto formuláře pečlivě a vzorně vyplněné, někde se však objevily nedostatky. Nejčastěji se jednalo o chybějící údaje o škole (kód školy), o třídě, velice často také chybělo číslo studenta. V mnoha případech si studenti „nanečisto“ křížkovali odpovědi, které posléze změnili, avšak tenký křížek v záznamovém archu již nevygumovali. Pokud nebyl některý z křížků výrazně tmavší, odpověď byla neplatná. Problémem byl místy také zcela nestandardní postup při opravě vybraného řešení v archu, který znemožnil jeho zařazení do zpracování. Na základě reklamací škol jsme ze zpracování vyřadili úlohu č. 13 v testu z německého jazyka. DOTAZNÍKY Obecně lze říci, že školy nepřikládaly vyplnění dotazníků takový důraz jako u testů, ačkoli výstupy z nich přinášejí velice cenné údaje jak pro školu, tak pro studenta. Od některých škol jsme data z dotazníků neobdrželi nebo data nebyla kompletní. Předání dat z dotazníků proběhlo stejnými způsoby, a to buď přes rozhraní ScioDat, anebo pomocí tištěných archů. Vyplňování přes internetové rozhraní ScioDat bylo celkově spolehlivější, avšak poměrně často zmiňovaným problémem byl nedostatek počítačů v učebně, dlouhodobé blokování učebny při vyplňování dotazníků a celková složitost aplikace. Obavy škol, že studenti vyplní dotazník schválně nebo omylem jinému studentovi, se nenaplnily. Za celou dobu testování jsme neměli nahlášen ani jeden takový případ. V případě vyplnění tištěných dotazníků jsme nezaznamenali problém se zpracováním ze strany škol, avšak v mnoha případech byly dotazníky vyplněny nekvalitně. Opět se jednalo o stejné chybějící údaje (kód školy, třída, číslo studenta, nevyplnění identifikačních údajů na druhé straně dotazníku). Otázky, u kterých bylo uvedeno více odpovědí, než byl požadovaný počet, musely být v individuálních případech vyřazeny ze zpracování. Vzniklé chyby v testech i dotaznících jsme odstranili, pokud to bylo možné. Sporadicky se objevily případy, kdy dva studenti v jedné třídě měli zcela stejnou identitu (číslo studenta), což by mohlo vést u některých ukazatelů i k absurdním výsledkům. Z tohoto důvodu se data s duplicitní identitou, u kterých není možné zjistit validitu údajů, vyřazují. V některých případech jsme se o chybách ani nedozvěděli, například pokud škola neodeslala všechny záznamové archy a dotazníky. Může se proto stát, že např. ve výsledcích nepůjde identifi-
kovat všechny zúčastněné studenty nebo budete postrádat některé jiné údaje. Věřte však, prosím, že jsme se maximálně snažili zahrnout do zpracování všechny dotazníky a záznamové archy, které jsme od vás obdrželi.
Souhrn zapojených škol V rámci tohoto projektu jsme testovali mnoho skupin studentů tak, abychom co nejvíce vyšli vstříc požadavkům škol. Značně se však zvýšila modularita testování. Vaše škola obdržela zpracované výsledky testů i dotazníků. Samotné výsledky, které jste obdrželi, jsou bez dalšího srovnání jen velmi málo uplatnitelné. Proto jsou výsledky testování vždy konfrontovány s referenčním rámcem (tj. podskupinou škol a ročníků, se kterými je nejvhodnější dané srovnání provádět – např. studenti z gymnázií nebo třídy SOŠ). Porozumění výsledkům a jejich správná interpretace do značné míry závisí na porozumění referenčnímu rámci, se kterým se výsledky srovnávají. Vstupního testování studentů 1. ročníků SŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií se na podzim v roce 2006 zúčastnilo celkem 29 644 studentů ze 392 škol celé ČR. Jednotlivými součástmi tohoto testování jsou kromě vstupního testování Vektor 2006 Modul 1 i projekty Přidaná hodnota ve výsledcích SŠ s maturitou na území hl. m. Prahy, Evaluace kvality vzdělávání ve všeobecně vzdělávacích oborech SŠ v Jihomoravském kraji a Měření přidané hodnoty u 1. a 3. ročníků ve Středočeském kraji. Podrobné údaje o počtu zastoupených studentů a škol naleznete dále v tabulce č. 1. Počet studentů, tříd a škol podle zastoupení v krajích Počet zúčastněných škol Region
Vektor
hlavní město Praha
3
Jihočeský kraj
14
SC+JM
Počet zúčastněných studentů
PHA
Celkem
Vektor
104
107
90
14
773
SC+JM
Počet tříd
PHA
Celkem
Celkem
9324
9414
362
773
28
Jihomoravský kraj
15
61
811
3804
134
Karlovarský kraj
26
26
2066
2066
77
Královéhradecký kraj
17
17
1164
1164
40
Liberecký kraj
8
8
388
388
15
Moravskoslezský kraj
25
25
2041
2041
74
Olomoucký kraj
26
26
1952
1952
67
Pardubický kraj
10
10
453
453
16
Plzeňský kraj
7
Středočeský kraj
6
Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem
Vysvětlivky:
46
7
561
50
487
18
18
11
11
12 198
44
90
104
2993
561
20
3594
129
1265
1265
46
881
881
32
12
1288
1288
45
392
14220
3107
6100
9324
29644
Vektor – testování Vektor 2006 Modul 1 SC+JM – krajské testování ve Středočeském a Jihomoravském kraji PHA – testování Přidaná hodnota ve výsledcích SŠ na území hl. m. Prahy
1085
tabulka č. 1
V rámci testování Vektor Modul 1 bylo testováno 48 % studentů na 198 školách. V rámci krajských projektů v SCK a JMK bylo testováno 21 % studentů na 90 školách. Velkou měrou se na testování podílelo hlavní město Praha s 9324 testovanými studenty (31 %) ze 104 středních škol.
graf č. 1
Ve vstupním testování (Modul 1) bylo zastoupeno velice široké spektrum středních škol (viz graf č. 1). Největší zastoupení co do počtu škol i testovaných studentů mezi jednotlivými typy středních škol mají gymnázia (41 %), o něco méně střední odborné školy (35 %). Zbylé 3 kategorie škol byly zastoupeny menší měrou, průmyslovky (10 %), obchodní akademie (9 %) a nejméně střední odborná učiliště (5 %). Přesto však i počty testovaných studentů na SPŠ, OA a SOU tvoří dostatečně velké a bohaté srovnávací (referenční) skupiny, aby mohli být studenti z těchto škol srovnáváni pouze se sobě rovnými, tedy se studenty škol podobného typu. Podrobnější přehledy naleznete dále v tabulce č. 2.
Počty žáků a tříd dle zastoupení jednotlivých typů škol G
OA
SPŠ
SOŠ
SOU a OU
Celkem
třídy
stud.
třídy
stud.
třídy
stud.
třídy
stud.
třídy
stud.
třídy
stud.
96
2637
44
1214
64
1668
125
3139
33
756
362
9414
Středočeský kraj
51
1474
7
206
14
372
52
1430
5
112
129
3594
Jihočeský kraj
16
468
11
276
1
29
28
773
Plzeňský kraj
7
203
11
300
2
58
20
561
Karlovarský kraj
21
583
7
197
34
938
1
27
77
2066
Ústecký kraj
24
711
3
87
16
391
3
76
46
1265
1
29
hlavní město Praha
14
321
15
388
40
1164
16
453
32
881
103
134
3804
55
67
1952
45
1288
239
74
2041
1568
1085
29644
Liberecký kraj
9
242
3
89
3
57
Královéhradecký kraj
17
495
4
117
18
523
Pardubický kraj
3
88
13
365
Vysočina
4
110
3
90
8
233
14
364
3
84
Jihomoravský kraj
83
2429
7
191
7
200
33
881
4
Olomoucký kraj
39
1149
8
249
18
499
2
Zlínský kraj
28
833
1
30
16
425
Moravskoslezský kraj
20
593
7
182
4
111
34
916
9
Celkem
418
12015
94
2652
111
2905
398
10504
64
tabulka č. 2
ROZSAH TESTOVÁNÍ Vstupní testování bylo nabízeno ve dvou sadách, a to základní sada Modul 1A s testy český jazyk, obecné studijní předpoklady, anglický jazyk a německý jazyk, dále rozšířená sada Modul 1AB, která navíc obsahovala testy matematika, občanský základ a přírodovědně-technický základ. Sadu A bylo možné doplňovat o jednotlivé předměty ze sady B. Testová baterie pro pražské školy sestávala z předmětů matematika, český jazyk a OSP, s možností doplnění o cizí jazyky. Největší zájem byl o testy z českého jazyka a OSP, dále pak z matematiky, anglického jazyka, třetina studentů řešila testy občanský a přírodovědně-technický základ a nejméně studentů řešilo test z německého jazyka.
graf č. 2
Pro vstupní testování 1. ročníků byly použity 2 varianty testů z českého jazyka, matematiky a OSP a jedna varianta testů z cizích jazyků (Aj a Nj), přírodovědně-technického základu a občanského základu. I přesto, že se úlohy v testech obou variant lišily, struktura i obtížnost testů byla stejná. Poté, co byly výsledky testů a jejich částí v rámci každé z testových variant zpracovány a převedeny na percentil, byly i výsledky těchto různých testů navzájem porovnatelné. ZDROJE DAT Výsledky testů, které se v projektu použily, pocházejí celkem ze 3 zdrojů. 1. Výsledky z testů 1. varianty – testy z matematiky, českého jazyka a OSP této varianty byly použity pouze v testování Vektor 2006 Modul 1 a jsou shodné s testy použitými v řádném termínu PZ Scio 2006. Testy z anglického a německého jazyka, přírodovědně-technického základu a občanského základu byly použity pro všechna testování studentů 1. ročníků SŠ, která proběhla v termínu 4. října až 10. listopadu 2006. 2. Výsledky z testů 2. varianty – jedná se o testy z matematiky, českého jazyka a OSP použité pro testování Přidaná hodnota ve výsledcích SŠ na území hl. m. Prahy, Evaluace kvality vzdělávání ve všeobecně vzdělávacích oborech SŠ v Jihomoravském kraji a Měření přidané hodnoty u 1. a 3. ročníků ve Středočeském kraji. 3. Výsledky řádného termínu PZ Scio 2006 – doplňují výsledky z matematiky, českého jazyka a OSP v testování Vektor Modul 1 u těch studentů, kteří testy řešili v rámci přijímacích zkoušek. Objemem se podílí přibližně jednou čtvrtinou na celkovém množství výsledků z předmětů Ma, Čj a OSP v testování Vektor Modul 1.
MNOŽSTVÍ VYPLNĚNÝCH DOTAZNÍKŮ Návratnost dotazníků 16000 14000 12000
počet
10000 8000 6000 4000 2000 0
Vektor
SC+JM
PHA
Počet dotazníků
11018
4968
7839
Počet studentů
14220
6100
9324
graf č. 3
Součástí testování byl dotazník, který zjišťoval některé názory a zaměření studentů. Standardně se vyplňoval přes internetové rozhraní ScioDat, ale byla nabízena i tištěná forma, která se zpracovávala po zpětném zaslání poštou ve společnosti Scio. Některé školy dotazníky nevyplnily nebo jsme od nich data neobdrželi. V testování Vektor nemá dotazník 22 % studentů, v krajských projektech pro SCK a JMK nemá dotazník 19 % studentů a v pražském testování, kde byla návratnost největší, pouze 16 % studentů. Školám, od kterých jsme data nezískali, nelze poskytnout výstupy za dotazníkovou část projektu.
Souhrnné výsledky v testech Důvodem prezentace průměrné úspěšnosti testů je ověření náročnosti daných testů pro cílovou skupinu. Celková náročnost testu má být v ideálním případě taková, aby průměrný student ze skupiny, pro kterou je test určen (tj. všechny střední školy), vyřešil správně přibližně polovinu úloh, tedy že průměrná hrubá úspěšnost je 50 %. V tabulce č. 3 vidíte, že hrubá obtížnost použitých testů je přiměřená a pohybuje se okolo 50 %.
var. 2
varianta 1
předmět
počet řešených testů
správná řešení
špatná řešení
vynechané úlohy
neřešené úlohy
skóre
nejnižší skóre
nejvyšší skóre
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
percentil
Celkové průměrné výsledky použitých testů – typ školy nerozlišen
AJ
16024
20,8
14,3
4,6
0,3
16,0
-10,3
40,0
40,0
51,9
49,5
CJ
13427
27,5
17,0
4,8
0,6
19,5
-16,0
48,7
39,0
55,1
49,5
MA
8570
16,7
8,7
4,5
0,1
13,8
-10,0
30,0
46,1
55,7
49,4
NJ
6078
24,8
15,1
8,4
0,7
19,7
-9,7
49,0
40,3
50,6
49,5
OSP
13047
33,0
17,7
8,2
1,1
28,4
-4,3
58,8
47,3
54,9
49,9
OZ
9535
22,4
12,7
4,7
0,2
18,2
-8,0
38,7
45,6
56,1
49,3
PZ
9044
19,4
14,8
5,7
0,1
14,5
-9,0
38,7
36,2
48,5
49,2
CJ
14736
30,7
14,9
3,9
0,5
23,7
-12,0
50,0
47,3
61,4
49,5
MA
13461
16,4
8,9
4,4
0,3
13,5
-6,0
30,0
45,0
54,8
49,3
OSP
14607
31,6
18,5
8,7
1,1
26,8
-7,9
58,8
44,7
52,7
49,9
tabulka č. 3
Tabulky s průměrnými výsledky testů pro jednotlivé typy středních škol
předmět
počet řešených testů
správná řešení
špatná řešení
vynechané úlohy
neřešené úlohy
skóre
nejnižší skóre
nejvyšší skóre
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
percentil
varianta 1
AJ CJ MA NJ OSP OZ PZ
2826 1609 1341 1010 1594 2229 2217
29,7 33,8 20,9 31,0 42,4 26,7 23,4
8,6 13,0 6,3 11,2 12,3 10,1 12,8
1,8 2,9 2,7 6,4 4,6 3,2 3,7
0,0 0,3 0,0 0,3 0,7 0,1 0,0
26,8 27,4 18,8 27,3 39,2 23,3 19,1
-8,0 -16,0 -10,0 -7,0 4,7 0,3 0,7
40,0 48,7 30,0 49,0 58,8 38,7 38,7
67,0 54,8 62,7 55,7 65,3 58,3 47,7
74,2 67,6 69,8 63,3 70,6 66,7 58,4
78,9 72,1 67,6 71,0 77,1 68,2 69,4
var. 2
Celkové průměrné výsledky použitých testů – G8
CJ MA OSP
2071 1946 2063
36,4 21,2 39,2
11,3 5,9 13,4
2,2 2,8 6,8
0,1 0,1 0,6
31,0 19,2 35,7
1,3 -3,3 1,6
50,0 30,0 58,8
61,9 64,1 59,5
72,9 70,6 65,3
71,8 72,0 73,5
tabulka č. 4
var. 2
předmět
počet řešených testů
správná řešení
špatná řešení
vynechané úlohy
neřešené úlohy
skóre
nejnižší skóre
nejvyšší skóre
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
percentil
varianta 1
Celkové průměrné výsledky použitých testů – G4
AJ CJ MA NJ OSP OZ
5260 3925 3155 1728 3911 4172
22,4 32,1 20,1 25,1 37,6 23,4
12,1 13,0 5,8 12,1 13,0 11,1
5,2 4,5 4,1 10,4 8,4 5,3
0,4 0,4 0,0 1,5 1,1 0,2
18,3 25,9 18,1 21,1 34,2 19,7
-10,3 -3,7 -3,7 -9,7 -4,3 -1,3
40,0 48,0 30,0 46,7 58,8 38,7
45,9 51,8 60,4 43,0 57,0 49,3
55,9 64,1 66,8 51,2 62,6 58,6
57,2 68,4 65,1 54,1 65,5 54,8
PZ
4144
19,8
13,7
6,4
0,1
15,2
-3,7
34,7
37,9
49,4
52,9
CJ MA
3893 3828
34,6 19,7
12,0 6,3
3,2 3,9
0,2 0,1
28,8 17,6
-1,7 -3,0
48,7 30,0
57,5 58,6
69,1 65,6
65,4 65,8
OSP
3928
36,1
14,3
8,9
0,7
32,4
0,3
56,3
54,1
60,2
65,5
tabulka č. 5
var. 2
hrubá úspěšnost
percentil
-5,3
37,3
32,9
46,9
41,7
14,6
-8,0
40,7
29,3
48,3
35,1
MA
618
16,5
9,8
3,6
0,0
13,3
-4,7
30,0
44,2
55,2
47,3
NJ
294
21,4
20,6
6,7
0,3
14,6
-6,7
43,7
29,8
43,8
34,4
OSP
788
31,5
20,2
7,2
1,1
26,2
-0,4
54,9
43,7
52,5
44,5
OZ
53
18,4
14,4
7,0
0,2
13,6
3,3
29,3
33,9
45,9
30,8
PZ
77
15,4
15,6
9,0
0,1
10,2
-0,7
22,7
25,5
38,4
29,1
čistá úspěšnost
13,2
0,8
nejvyšší skóre
0,3
4,9
nejnižší skóre
4,1
20,2
skóre
16,8
24,1
neřešené úlohy
18,8
803
vynechané úlohy
1023
špatná řešení
počet řešených testů
AJ CJ
správná řešení
předmět varianta 1
Celkové průměrné výsledky použitých testů – SPŠ
CJ
1979
28,8
16,6
4,2
0,4
21,0
-6,7
46,7
41,9
57,5
40,5
MA
1916
15,8
9,4
4,6
0,2
12,6
-6,0
30,0
42,2
52,6
46,0
OSP
1942
30,6
20,0
8,3
1,1
25,5
-4,2
53,8
42,4
51,1
46,2
tabulka č. 6
var. 2
varianta 1
předmět
počet řešených testů
správná řešení
špatná řešení
vynechané úlohy
neřešené úlohy
skóre
nejnižší skóre
nejvyšší skóre
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
percentil
Celkové průměrné výsledky použitých testů – OA
AJ
1212
18,4
15,7
5,5
0,5
13,2
-6,7
37,3
32,9
46,0
41,9
CJ
979
27,0
17,3
5,2
0,4
19,0
-10,7
48,7
37,9
54,0
48,4
MA
287
14,9
10,4
4,7
0,0
11,4
-3,3
27,3
37,9
49,5
40,4
NJ
492
23,0
13,6
11,2
1,2
18,5
-6,7
41,0
37,8
47,0
46,8
OSP
976
31,2
17,9
9,5
1,3
26,6
-4,1
56,3
44,3
52,0
45,4
OZ
304
20,6
15,5
3,8
0,1
15,4
-4,0
35,0
38,4
51,4
38,3
PZ
238
16,6
17,0
6,4
0,0
10,9
-1,3
23,0
27,3
41,5
32,1
CJ
1488
29,4
15,8
4,2
0,5
22,0
-12,0
50,0
44,0
58,9
44,1
MA
1394
13,8
10,1
5,8
0,3
10,4
-4,0
27,7
34,8
46,0
36,8
OSP
1395
29,0
20,0
9,6
1,4
23,8
-7,9
49,9
39,7
48,3
41,8
tabulka č. 7
var. 2
varianta 1
předmět
počet řešených testů
správná řešení
špatná řešení
vynechané úlohy
neřešené úlohy
skóre
nejnižší skóre
nejvyšší skóre
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
percentil
Celkové průměrné výsledky použitých testů – SOŠ
AJ
5137
15,9
18,2
5,4
0,4
9,9
-8,7
37,3
24,7
39,9
31,5
CJ
5466
23,8
20,0
5,5
0,8
14,5
-11,0
42,7
28,9
47,5
34,6
MA
2754
11,9
11,9
6,0
0,2
7,9
-7,0
30,0
26,5
39,7
27,9
NJ
2326
23,1
18,0
7,6
0,3
17,1
-8,3
46,3
34,9
47,1
41,3
OSP
5217
28,1
21,6
9,1
1,2
22,5
-2,6
55,3
37,5
46,8
34,4
OZ
2402
17,9
16,5
5,3
0,3
12,4
-8,0
36,0
31,0
44,8
27,7
PZ
2098
15,6
18,1
6,2
0,1
9,6
-9,0
28,3
23,9
39,0
26,9
CJ
4465
27,6
16,9
4,8
0,7
19,7
-8,7
44,7
39,4
55,2
36,9
MA
3622
12,9
11,3
5,3
0,5
9,2
-6,0
28,7
30,6
43,2
32,0
OSP
4438
27,1
21,7
9,6
1,5
21,5
-3,1
51,2
35,9
45,2
35,1
tabulka č. 8
var. 2
počet řešených testů
správná řešení
špatná řešení
vynechané úlohy
neřešené úlohy
nejnižší skóre
nejvyšší skóre
čistá úspěšnost
hrubá úspěšnost
percentil
AJ
566
14,2
20,7
4,8
0,3
7,3
-5,3
36,0
18,3
35,6
23,8
CJ
645
21,2
22,3
5,5
0,9
11,0
-11,0
35,3
21,9
42,5
24,5
MA
415
10,9
13,4
5,5
0,2
6,5
-5,3
24,7
21,6
36,5
22,9
NJ
228
19,8
21,2
7,6
0,4
12,8
-8,3
41,3
26,1
40,4
28,7
OSP
561
24,7
26,3
8,0
0,9
17,9
-3,0
44,9
29,9
41,2
23,0
OZ
375
17,6
18,3
3,8
0,3
11,5
-5,3
28,7
28,8
44,1
25,8
PZ
270
14,9
19,6
5,5
0,1
8,3
-0,3
19,3
20,8
37,2
20,8
skóre
předmět varianta 1
Celkové průměrné výsledky použitých testů – SOU
CJ
840
22,3
21,7
4,6
1,4
12,6
-6,7
38,7
25,2
44,7
18,5
MA
755
11,1
13,9
4,3
0,7
6,4
-4,7
26,3
21,4
36,9
21,4
OSP
841
22,2
28,2
7,8
1,8
14,9
-4,0
43,3
24,8
37,0
18,8
tabulka č. 9
Využití studijního potenciálu Využití studijního potenciálu je rozdíl mezi výsledkem předmětového testu a testu obecných studijních předpokladů (dále jen OSP), obojí je přitom vyjádřeno percentilem studenta. Čím je výsledek předmětového testu lepší a naopak výsledek v OSP horší, tím vyšší je „využití studijního potenciálu“. Dříve, než budeme pokračovat, je třeba připomenout dvě věci: 1. Čím horší je výsledek OSP, tím vyšší je využití potenciálu. Stanovení využití potenciálu tak vychází z nevysloveného předpokladu, že výsledek v OSP je pevně daný a škola jej ovlivňuje jen málo. To jistě v obecné rovině (zatím) platí. Ovšem tam, kde se rozvoji OSP systematicky věnují (což je zatím menšina škol), budou hodnoty využití potenciálu zkreslené (nižší). 2. Školy, třídy i žáci, kteří mají velmi dobré výsledky v OSP, nemohou v principu dosáhnout příliš dobrého využití potenciálu. Např. při průměrném percentilu 80 v OSP nemůže třída dosáhnout využití potenciálu většího než 20, ani kdyby všichni žáci byli v předmětu na 100. percentilu. Podobně zase třídy se slabým OSP nemohou v (ne)využívání potenciálu dopadnout příliš špatně.
VYUŽÍVÁNÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU NA ÚROVNI TŘÍD Využití studijního potenciálu ve třídách - MA
Využití studijního potenciálu ve třídách - ČJ
100
100
80
percentil MA
percentil ČJ
80
60
40
20
60
40
20
0 0
20
40 60 percentil OSP
80
graf č. 4
100
0 0
20
40 60 percentil OSP
80
100
graf č. 5
Grafy poukazují na závislost mezi průměrným percentilem z testu z matematiky nebo českého jazyka a průměrným percentilem z testu obecných studijních předpokladů. V obou případech je průměrný percentil agregován na úroveň tříd. Míru závislosti vyjadřuje přímka vedoucí diagonálně grafem. Je patrné, že existuje velice silná závislost mezi studijními výsledky, v tomto případě z matematiky a českého jazyka, a schopnostmi testované testem obecných studijních předpokladů. Pouze málo tříd z této závislosti výrazněji vybočuje. Tyto odchylky lépe vystihuje graf č. 6 „Podíly tříd podle využití studijního potenciálu“.
Podíly tříd podle využití studijního potenciálu v MA a ČJ 500
počet tříd
400 300 200 100 0
méně než -15 pcb -15 pcb až -5 pcb
-5 pcb až 5 pcb
5 pcb až 15 pcb
více než 15 pcb
ČJ
53
246
444
282
36
MA
68
266
362
110
21
Vysvětlivky: pcb – percentilový bod
graf č. 6
Třídy jsou rozděleny do pěti intervalů podle toho, jak využívají studijního potenciálu studentů. Do intervalů se zápornými hodnotami spadají třídy, kde je slabě nebo až velmi slabě využíváno studijního potenciálu studentů. Naopak do intervalů s kladnými hodnotami spadají třídy s velmi dobrým až vynikajícím využitím potenciálu. Z grafu je patrné, že u největšího počtu tříd žáci využívají studijního potenciálu přiměřeně. To jsou ty třídy, které leží na předchozích grafech nejblíže přímce. Pouze minimum tříd spadá do intervalů extrémních hodnot.
Dotazníková část souhrnné zprávy Tento oddíl přináší souhrnné výsledky dotazníkového šetření, které bylo součástí vstupního testování 1. ročníků. Opakované testování v průběhu delšího období nám umožňuje sledovat důležité tendence ve vzdělávání, přesto však neposkytuje informace o obecných záměrech a chování studentů, které vycházejí z nepřetržitých proměn společnosti. Pro školu je důležité vědět, s jakými studenty bude následující čtyři roky pracovat. Právě tyto informace o studentech mohou pomoci školám pružně a s předstihem reagovat na měnící se potřeby studentů, vytvářet pro ně efektivnější vzdělávací systém a také mohou být nápomocné i samotné škole. Jednou z možností, jak získat takové informace, je dotazníkové šetření.
VLIV VZDĚLÁNÍ RODIČŮ NA VÝSLEDKY STUDENTŮ Z výsledků šetření je zcela zřetelný vliv vzdělání rodičů na to, jakých studijních výsledků bude jejich dítě dosahovat a jakého stupně vzdělání dosáhne. Důležitou roli v této závislosti hraje zejména sociální prostředí, ve kterém se rodiče pohybují a jejich děti vyrůstají. Graf č. 7 zobrazuje závislosti mezi vzděláním rodičů a výsledky testů z českého jazyka, matematiky a OSP. Studenti byli rozděleni do čtyř skupin podle vzdělání rodičů (alespoň jeden rodič musí vyhovovat danému kritériu vzdělání). V rámci každé skupiny byl vypočten průměrný percentil, kterého studenti v testech z předmětů ČJ, M a OSP dosáhli. Průměrný percentil se počítal pouze z řad těch studentů, kteří se testování daného předmětu účastnili.
70
12000
60
10000
50
8000
40
6000 30
4000
20
počet studentů
průměrný percentil
Porovnání výsledků studentů se stupněm vzdělání jejich rodičů
2000
10 0
VŠ
SŠ s maturitou
SŠ bez maturity
ZŠ
Český jazyk
60,4
47,4
38,4
37,9
Matematika
60,2
46,5
37,2
37,5
Osp
62,0
47,5
36,8
36,1
Počet
8261
11269
3717
225
0
graf č. 7
Kromě průměrných výsledků za dané předměty jsou také uvedeny četnosti jednotlivých kombinací vzdělání rodičů.
Z grafu je patrná jasná závislost mezi vzděláním rodičů a průměrnými výsledky, kterých jejich děti v testech dosáhly. Čím nižší je stupeň vzdělání rodičů, tím nižší jsou dosažené průměrné percentily. Percentily za předměty v jednotlivých skupinách jsou navíc velice vyrovnané. V souladu s těmito poznatky je možné tvrdit, že studenti, jejichž rodiče dosáhli vyššího vzdělání, dosahují v testech z ČJ, M a OSP lepších výsledků, nebo že vzdělání rodičů celkově ovlivňuje studijní výsledky jejich dětí. Vzhledem k tomu, že se jedná o průměrné hodnoty, existuje zcela jistě řada výjimečných studentů, kteří tuto tendenci porušují a budou ve své skupině dosahovat např. výrazně lepších výsledků. Zejména u těchto studentů je důležité rozvíjet jejich nadání a stimulovat motivaci ke studiu. Vliv vzdělaní rodičů na zájem o vysokoškolské vzdělání jejich dětí lze pozorovat dále na grafu č. 8. Studenti byli rozděleni do čtyř skupin podle vzdělání rodičů (alespoň jeden rodič musí vyhovovat danému kritériu vzdělání). V rámci každé skupiny je procentuálně vyjádřen podíl studentů, kteří (ne)mají zájem o studium na VŠ. Černý rám udává počet studentů, kteří spadají do jednotlivých kategorií vzdělání jejich rodičů (VŠ, SŠ s maturitou atd.).
70
12000
60
10000
50
8000
40
6000
30 20
4000
10
2000
0
VŠ
SŠ s maturitou
SŠ bez maturity
ZŠ
Určitě ANO
63,7
37,5
20,5
23,8
Spíše ANO
30,3
44,0
45,3
42,4
Spíše NE
5,0
15,4
26,6
25,1
Určitě NE
1,0
3,1
7,6
8,7
8294
11392
3802
231
Počet studentů
počet studentů
procenta [%]
Zájem studentů o studium na VŠ dle vzdělání jejich rodičů
0
graf č. 8
I v tomto případě je patrné, že čím nižší je stupeň vzdělání rodičů, tím nižší je i zájem o vysokoškolské studium. Stejně tak je ale nutné zdůraznit, že se jedná o průměrné hodnoty. Ve skutečnosti zajisté existuje celá řada výjimečných studentů, kteří tuto tendenci porušují a mají ve své skupině např. výrazně vyšší studijní ambice.
ZÁJEM O STUDIUM NA VŠ Vyjádření zájmu o další vzdělávání velice dobře vypovídá o záměru studentů. Je zřejmé, že v prvním ročníku ne zcela všichni studenti jsou již pevně rozhodnuti, zda chtějí pokračovat ve studiu na VŠ. Podíl studentů, kteří již vědí, který obor studia si budou vybírat, je pravděpodobně ještě menší, nicméně oba tyto ukazatele mapují zájmy studentů a představy o jejich budoucnosti, které by měly být školou reflektovány. Jedním z velice častých očekávání studentů SŠ je právě dobrá připravenost na přijímací zkoušky na VŠ. Je jasné, že příprava je do značné míry věcí studentů, ale škola by jim tuto přípravu měla umožnit. Způsobů, jak očekávání studentů naplnit, je mnoho – např. nabídka volitelných předmětů, zprostředkování specifických kurzů nebo doporučení učitele.
80
9000 8000 7000 6000 5000
70 procenta [%]
60 50 40 30 20 10 0
G4
G8
OA
SPŠ
SOŠ
SOU
Určitě ANO
78,8
75,4
28,7
27,4
19,2
4,7
Spíše ANO
20,6
22,8
57,4
54,1
52,0
30,2
Spíše NE
0,4
0,8
12,4
16,1
23,9
45,5
Určitě NE
0,2
1,0
1,5
2,5
4,9
19,7
6452
3182
2387
2504
8291
1124
Počet
4000 3000 2000 1000 0
počet studentů
Zájem studentů o studium na VŠ
graf č. 9
Graf č. 9 znázorňuje, jak studenti odpovídali na dotaz „Plánujete studovat na VŠ?“. Odpovědi jsou vyjádřeny procentuálním podílem z celkového počtu studentů daného typu školy, kteří dotazník vyplnili. Údaje jsou uvedeny v tabulce pod grafem. Největší zájem o VŠ, jak je z grafu vidět, je jednoznačně na gymnáziích, kde chce určitě studovat na VŠ zhruba 80 % studentů, zatímco nejmenší zájem o VŠ studium je na prakticky zaměřených školách (SOU a SOŠ). Podrobnější přehled o zájmu o jednotlivé obory VŠ studia vyjadřuje dále uvedený graf č. 10. Každý obor je dělen na několik sloupců, které vyjadřují, kolik procent studentů z určitého typu střední školy si daný VŠ obor zvolilo. Sloupce jsou rámovány černým rámem, který vyjadřuje průměrný zájem o jednotlivé VŠ obory u testované skupiny všech studentů.
Zájem o obory VŠ studia 40 !! 52,4
!! 66,2
procenta [%]
30
20
10
0
MAFY
PRVD
EKON
TECH
PRAV
ZEME
SPVD
LEKR
JAZK
PEDG
UMEL
G8
13,1
14,7
17,4
18,2
15,4
1,5
26,3
15,1
22,9
7,5
12,6
G4
9,1
13,0
14,9
12,6
23,7
0,9
23,7
17,7
25,8
11,4
11,7
OA
2,3
3,4
52,4
3,5
29,5
1,2
12,4
3,0
25,4
6,9
8,2
SPŠ
17,7
7,8
11,7
66,2
5,7
1,8
3,4
2,7
6,6
2,5
10,8
SOŠ
4,2
8,5
17,0
17,0
14,0
3,1
12,0
14,4
17,6
9,5
12,3
SOU
5,4
6,6
8,4
24,6
7,1
2,3
6,8
5,1
8,4
4,9
10,9
Celkem
8,0
9,9
19,1
20,1
17,1
1,9
15,9
12,6
19,7
8,5
11,5
graf č. 10 Vysvětlivky:
počty studentů G8 (3195), G4 (6477), OA (2396), SPŠ (2512), SOŠ (8321), SOU (1125) MAFY – Matematicko-fyzikální PRVD – Přírodovědný EKON – Ekonomický TECH – Technický
PRAV – Právnický ZEMĚ – Zemědělský SPVD – Společenskovědní LEKR – Lékařský
JAZK – Jazykový PEDG – Pedagogický UMEL – Umělecký
Zcela jiné informace o VŠ oborech dostáváme z grafu č. 11. Jednoduše řečeno ukazuje, jak chytří studenti se hlásí na jednotlivé obory VŠ. Sloupce u VŠ oborů vyjadřují průměrný výsledek v testu OSP u těch studentů, kteří si daný obor vybrali v dotazníku. Sloupec „nestudují“ zahrnuje ty studenty, kteří nechtějí studovat na VŠ. Z grafu vyplývá, že o matematicko-fyzikální a společenskovědní obory mají zájem studenti s nejlepšími výsledky, zatímco o zemědělské obory studenti v průměru s nejhoršími výsledky. Průměrný výsledek OSP uchazečů o jednotlivé obory VŠ
60 50 40 30 20
graf č. 11
Nestudují
Umělecký
Pedagogický
Jazykový
Lékařský
Společenskovědní
Zemědělský
Právnický
Technický
Přírodovědný
0
Ekonomický
10 Matematickofyzikální
průměrný percentil
70
VOLBA STŘEDNÍ ŠKOLY A OČEKÁVÁNÍ
NASTUPUJÍCÍCH STUDENTŮ
Každá škola si stanovuje určité vzdělávací cíle, na jejichž naplňování se nepodílí pouze ona škola, ale také její studenti, kteří mají určitá očekávání a motivaci ke studiu. Je tedy dobré vědět, z jakých důvodů si studenti školu vybírají a co od ní očekávají, a zaručit, aby byly cíle na obou stranách v souladu. Na základě takové informace může škola například lépe vyhovět potřebám studentů, případně upravit proces přijímání tak, aby získala studenty, kterým vyhovují cíle školy. V následujících výstupech jsou zpracovány jednak důvody (faktory), pro které si studenti vybírají školu určitého typu, a jednak očekávání, která mají studenti na různých typech škol. Níže uvedený sloupcový graf vyjadřuje, z jakých důvodů si studenti vybírají školu určitého typu (gymnázium, průmyslovka atd.). Četnost odpovědí za jednotlivé typy škol je v rámci každé odpovědi vyjádřena procentuálně. Počty studentů jsou uvedeny pod tabulkou. Pro snazší orientaci v grafu uvádíme průměrnou váhu každé odpovědi bez rozlišení typu školy. Ta je znázorněna černým rámem. Faktory rozhodující při výběru SŠ 70 60
procenta [%]
50 40 30 20 10 0
Odp 1
Odp 2
Odp 3
Odp 4
Odp 5
Odp 6
Odp 7
Odp 8
Odp 9
Odp 10
G4
19,5
19,4
4,8
29,0
26,3
2,2
17,8
14,8
42,2
15,2
G8
11,9
16,1
8,8
28,2
29,3
2,5
13,4
27,4
36,4
16,9
OA
33,5
43,4
19,9
14,8
18,4
3,1
21,9
11,8
13,6
9,6
SOŠ
26,9
64,1
22,5
10,7
17,4
3,1
19,5
11,0
5,4
11,8
SPŠ
25,7
68,2
22,2
18,4
10,2
5,5
15,6
8,8
11,0
7,6
SOU
37,8
67,6
21,1
7,0
17,4
1,7
16,3
12,2
1,2
11,6
CELKEM
23,9
44,2
15,5
19,0
20,7
3,0
17,9
14,1
20,6
12,8
graf č. 12 Vysvětlivky:
počet studentů G8 (3195), G4 (6477), OA (2396), SPŠ (2512), SOŠ (8321), SOU (1125) 1 – Vyšší šance na přijetí 2 – Obor, který mne baví 3 – Snadné nalezení práce po studiu 4 – Pověst školy 5 – Vzdálenost od bydliště
6 – Vysoké výdělky absolventů 7 – Dojem z osobní návštěvy školy 8 – Názor rodičů 9 – Vysoký počet studentů přijatých po maturitě na VŠ 10 – Jiný důvod
Z možných odpovědí na otázku č. 4 „Z následujících možností vyberte dvě, podle kterých jste se především rozhodoval(a) při výběru střední školy, kterou teď navštěvujete“ nejvíce studentů volilo odpověď 2 „Obor studia, který mne baví“. Zde je ovšem velmi zřetelný rozdíl mezi gymnázii, kde tento faktor nehraje důležitou roli, a školami s praktickým zaměřením jako SOU, SOŠ a SPŠ, kde je naopak nejdůležitějším. Méně pozitivní je, že mnoho
studentů zejména na OA a SOU volí školu především podle preferencí na přijetí. Student hlásící se na gymnázium si školu vybírá nejčastěji podle počtu studentů přijatých po maturitě na VŠ, ale velkou roli hraje také pověst školy a vzdálenost školy od bydliště. Dotaz č. 6 je zpracován v grafu č. 13 níže. Sloupce vyjadřují procento studentů z různých typů škol, kteří kladně odpověděli na jednotlivé možnosti (odpovědi) v dotazu, černý rám vyjadřuje průměr za všechny studenty. Celkové počty studentů a legenda jsou uvedeny pod grafem. Co studenti pokládají v rámci studia na SŠ za nejdůležitější 80 70
procenta [%]
60 50 40 30 20 10 0
Odp 1
Odp 2
Odp 3
Odp 4
Odp 5
Odp 6
Odp 7
G4
27,2
26,8
73,3
7,8
25,2
17,5
19,7
G8
18,8
26,5
65,0
10,7
27,9
26,4
22,6
OA
27,8
64,9
38,4
9,8
36,8
11,4
8,7
SPŠ
35,1
70,7
33,4
9,0
14,0
21,3
13,8
SOŠ
32,8
71,3
25,2
10,9
34,0
13,5
9,9
SOU
44,5
79,0
10,0
13,4
26,2
12,5
12,4
CELKEM
29,7
53,0
44,9
9,8
28,6
16,8
14,6
graf č. 13 Vysvětlivky:
počty studentů G8 (3195), G4 (6477), OA (2396), SPŠ (2512), SOŠ (8321), SOU (1125) 1 – Co nejvíce se toho naučit 2 – Být dobře připravený na budoucí profesi 3 – Být dobře připravený na přijímačky na VŠ 4 – Spolupracovat v kolektivu
5 – Naučit se dobře komunikovat s lidmi 6 – Naučit se řešit problémy 7 – Naučit se učit
V souhrnu je pro většinu testovaných studentů nejdůležitější být připraven na budoucí profesi a být připraven na přijímací zkoušky na VŠ, přičemž příprava na VŠ je nejdůležitější pro gymnázia (není velký rozdíl mezi osmiletými a čtyřletými), zatímco připravenost na budoucí profesi je doménou odborných nebo praktických škol. Zajímavé je, že studenti na gymnáziích neočekávají rozvoj některých kompetencí a schopností, které jsou podstatné pro studium na VŠ, více než studenti na odborných a praktických školách.
JAK ČÍST VÝSLEDKY Následující kapitola vám usnadní orientaci v analytické části a objasní vám často používané pojmy. Pokud si nelibujete v luštění nepřeberného množství grafů a tabulek a v hloubání nad nejasnostmi, přečtěte si prosím tuto kapitolu. Poskytne odpovědi na řadu vašich otázek. Všem, kteří budou pracovat s výslednými výstupy, doporučujeme manuál a analytickou část výsledkové zprávy v elektronické podobě, které si můžete stáhnout na internetu v aplikaci ScioDat na adrese www.scio.cz/1/sciodat .
Zpráva je členěna na tři části – manuál, který nyní čtete, analytickou část s tabulkami a grafy a sady individuálních zpráv pro studenty. Manuál vás zasvětí do způsobu zpracování a vyhodnocování výsledků, seznámí vás s používanými statistickými pojmy a hlavně vám poskytne vysvětlení a návod, jak interpretovat grafy a tabulky. Analytická část s tabulkami a grafy obsahuje zpracované výstupy. Ty jsou setříděny za školu a jednotlivé třídy. Pro každý ročník obsahuje analytická část výsledky testování a výsledky dotazníkového šetření. Individuální zpráva je vysvědčením každého studenta, který se testování účastnil. Obsahuje detailní výsledky z každého testu včetně srovnání. Výsledky za třídu, ročník nebo školu uvedeny nejsou.
Otázky, na něž dostanete odpověď Může se stát, že se v následujícím textu objeví pojem nebo termín, který neznáte. V tom případě vyhledejte část Základní pojmy. Doporučujeme vám, abyste si před čtením následujícího textu připravili grafy, které jste od nás obdrželi. KDE MÁM ZAČÍT ČÍST ZPRÁVU, NEMÁM-LI MNOHO ČASU? Nejlépe právě tady. Projděte si následující otázky a začněte třeba u té, na kterou chcete znát odpověď nejvíce. Výstupů je mnoho, ale tento průvodce vám pomůže rychle vyhledat potřebné grafy a tabulky k nejdůležitějším tématům.
CHTĚL BYCH VĚDĚT, JAK SI STOJÍ NAŠE ŠKOLA V ČESKÉM JAZYCE V POROVNÁNÍ S JINÝMI ŠKOLAMI. KDE MÁM HLEDAT? Najděte si grafy „Relativní postavení školy“ a vyberte požadovaný předmět. V tomto manuálu si vyhledejte stejný graf s ukázkou jeho interpretace. Odpověď vám také poskytnou hodnoty průměrného percentilu v tabulce „Souhrnné výsledky za školu“. Pokud vás zajímá jen srovnání v rámci škol stejného typu, použijte hodnoty skupinového percentilu. Průměrná hodnota percentilu je 50; čím vyšší číslo, tím je škola lepší a naopak.
JSOU JEDNOTLIVÉ TŘÍDY NAŠÍ ŠKOLY V ČESKÉM JAZYCE VE SROVNÁNÍ S JINÝMI ŠKOLAMI PODPRŮMĚRNÉ, NEBO NADPRŮMĚRNÉ? Odpověď naleznete v grafu „Průměrné percentily po třídách“, kde jsou srovnávány se všemi školami, nebo v tabulce „Souhrnné výsledky za školu“, kde jsou třídy srovnávány s podobným typem škol.
KTERÁ TŘÍDA Z NAŠÍ ŠKOLY JE NEJLEPŠÍ V ČESKÉM JAZYCE? Mezi grafy v analytické části si vyhledejte celostránkový graf „Průměrné percentily po třídách“ a vyberte ty, které se věnují českému jazyku. Každé třídě odpovídá jeden sloupeček. Třída s nejvyšším sloupečkem je nejlepší. Detailnější údaje naleznete také v tabulce „Souhrnné výsledky za školu“. U každé třídy jsou uvedeny průměrné hodnoty všech důležitých veličin (percentil, skupinový percentil, úspěšnost), jejichž porovnáním zjistíte, která třída je nejlepší. Podrobnější interpretaci výsledků naleznete v manuálu v kapitole „Komentované příklady grafů“ a v podkapitole „Souhrnné výsledky za školu“.
V ČEM JSOU NAŠE TŘÍDY V ČESKÉM JAZYCE LEPŠÍ A V ČEM HORŠÍ NEŽ OSTATNÍ? Informace o výsledcích v předmětových částech zkoumané třídy vám poskytne tabulka „Souhrnné výsledky za školu“. Tabulka poskytuje srovnání za všechny testované třídy školy v daném ročníku. Seznam částí a dovedností naleznete nad tabulkou. V každém řádku pro danou třídu jsou uvedeny průměrné percentily za jednotlivé části testu. Výsledky tematických a dovednostních částí testu jsou pro každou třídu zpracovány v grafu „Analýza dovedností a částí“. Tyto grafy poskytují srovnání pouze za skupinu škol podobného typu.
VYUŽÍVÁ NAŠE ŠKOLA PŘIMĚŘENĚ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY STUDENTŮ? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Předpokládáme-li, že test OSP měří předpoklady studentů ke studiu a že se tyto předpoklady během docházky do školy nemění, lze porovnat umístění studenta v „předmětovém“ testu a v testu OSP. Studenti, kteří se umístí v předmětu lépe než v testu OSP, dosáhli lepšího výsledku, než jaký odpovídá jejich studijním předpokladům – znamená to, že škola k jejich předpokladům přidala nadprůměrné množství vědomostí. Porovnání výsledků v obou testech poskytuje využití potenciálu, které je možné nalézt v tabulkách „Podrobné výsledky v testech“ za jednotlivé předměty a OSP. Tato veličina u jednotlivých studentů má spíše orientační význam (vychází totiž z výsledku dvou testů, které jsou dohromady již zatíženy určitou nepřesností), její velké kladné nebo záporné hodnoty však i zde mohou signalizovat, že se student vymyká z průměru.
Základní pojmy Tato část vysvětluje některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu. Doporučujeme vám si přečíst tuto část ještě před samotným čtením zprávy. SKUPINY ŠKOL V testování jsme školy rozdělili do pěti základních skupin: G
gymnázia (G4 – čtyřletá, G8 – víceletá)
OA
obchodní akademie
SPŠ
průmyslovky a školy s technickým zaměřením
SOŠ
jiné odborné školy
SOU
učiliště s maturitou a učiliště
REFERENČNÍ RÁMEC Referenční rámec je taková skupina, se kterou vaši školu, třídy nebo studenty porovnáváme. Nejčastěji používaným referenčním rámcem v této zprávě je skupina všech zúčastněných škol a skupina podobného typu škol (gymnázia, průmyslovky atd.). SKÓRE Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu student získává 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu: u úlohy se čtyřmi možnostmi (A) až (D) jedna třetina bodu (například český jazyk), u úlohy s pěti možnostmi jedna čtvrtina bodu (například některé úlohy OSP), u úlohy s rozhodováním ano–ne jeden bod (například některé úlohy OSP)*.1Pokud student úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá. ÚSPĚŠNOST (ČISTÁ ÚSPĚŠNOST) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním ziskem bodů, kterého bylo možné v testu dosáhnout. V našem případě tento maximální možný zisk odpovídá počtu úloh v testu. Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, a to v případě, že je dosaženo záporného skóre (tj. při velkém počtu chybných odpovědí). HRUBÁ ÚSPĚŠNOST Vyjadřuje poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá úspěšnost a nemůže nabývat záporných hodnot. PERCENTIL Pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0 až 100 (čím vyšší, tím lepší: 0 = nejhorší, 50 = přesný střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent ostatních, které účastník předstihl. Pokud se například testu zúčastnilo 500 studentů, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 %, tj. 400 ostatních a umístil se na 100. místě.
SKUPINOVÝ PERCENTIL Pro porovnání jen mezi školami stejného typu je nutné vzít v úvahu pouze studenty
* Důvodem tohoto na pohled složitého výpočtu je eliminace vlivu náhodného tipování odpovědí. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby student, který náhodně tipuje, získal v průměru 0 bodů; pokud však student dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá.
z těchto škol a ostatní pominout. Skupinový percentil tedy označuje percentil, který se vztahuje jen ke studentům stejného typu školy (G, OA, SPŠ, SOŠ, SOU). Např. student G s percentilem 70 a skupinovým percentilem 55 předstihl 70 % všech ostatních účastníků testování, avšak jen 55 % studentů z gymnázií (z toho také plyne, že studenti gymnázií byli celkově lepší).
VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU Porovnáním percentilů (pořadí) studenta v testu z nějakého předmětu a testu obecných studijních předpokladů (OSP) můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají předpokladům studenta. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu v testu z předmětu a v testu OSP. Kladné hodnoty znamenají, že student dosáhl lepšího výsledku v předmětu, než jaký odpovídá jeho předpokladům – škola tedy „přidala“ k jeho předpokladům více než průměrné množství vědomostí. Naopak záporné hodnoty ukazují, že student dosáhl horšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům – škola tedy jeho předpoklady pravděpodobně nerozvíjí dostatečně. Využití potenciálu ovšem ovlivňuje mnoho dalších faktorů, například motivace.
PŘIDANÁ HODNOTA Přidaná hodnota stanovuje, jak moc škola naučila studenty daný předmět za určitý časový horizont v porovnání s ostatními školami, které se testování zúčastnily. V projektu Přidaná hodnota ve výsledcích na SŠ probíhá vstupní testování na počátku studia v 1. ročníku a výstupní testování na konci 2. ročníku. Rozdíl percentilů výstupního a vstupního testování stanovuje odchylku od průměru všech srovnávaných škol. Přidaná hodnota je relativní údaj, nikoli absolutní a může nabývat kladných nebo záporných hodnot. Kladná hodnota vyjadřuje nadprůměrné zlepšení, záporná pak podprůměrné. Přidaná hodnota 0 percentilů neznamená, že se třída za tři roky studia vůbec nic nenaučila, ale že dosáhla průměrného zlepšení, tedy ani kladného, ale ani záporného. Testování, které proběhlo na podzim 2006, bylo vstupní testování, výstupní testování se ještě nerealizovalo, a proto se v této zprávě nikde údaj „přidaná hodnota“ nevyskytuje. Např. v roce 2006 dosáhla třída 1.A 63. percentilu v matematice. V roce 2008 dosáhla stejná třída 2.A 70. percentilu v matematice. Rozdíl od průměru zúčastněných škol činí +7 percentilů, který vykazuje nadprůměrné zlepšení třídy v matematice oproti ostatním třídám.
KORELACE Popisuje míru závislosti dvou veličin. Pohybuje se v rozmezí od –1 do 1, hodnoty blízko nuly naznačují velmi malou nebo žádnou závislost, hodnoty vzdálené od nuly signalizují existenci závislosti mezi veličinami (kladné hodnoty znamenají, že vyšší hodnoty jedné veličiny způsobují i vyšší hodnoty druhé veličiny, záporné hodnoty znamenají, že vyšší hodnoty jedné veličiny způsobují nižší hodnoty druhé veličiny). Mezi známkou a skóre v testu by měla být korelace záporná (nižší hodnota známky, tedy lepší známka, by měla odpovídat lepšímu výsledku v testu), naopak mezi výsledky dvou testů by měla být spíše kladná korelace.
SMĚRODATNÁ ODCHYLKA Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu. Vyjadřuje, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. (Je to kladná odmocnina rozptylu, což je průměr čtverců odchylek od průměru.)
KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY GRAFŮ A TABULEK TESTOVÝ ODDÍL Cílem této kapitoly je seznámit vás s modelovými typy grafů a tabulek a jejich správnou interpretací. Všechny grafické výstupy jsou v samostatné analytické části zprávy. Pro přehlednost dodržujeme stejnou strukturu výkladu u všech ukázek: 1. Nadpis grafu nebo tabulky 2. Ukázka grafu nebo tabulky 3. Účel a vysvětlení grafu nebo tabulky 4. Ukázka popisu a analýzy dat (psáno kurzivou)
Souhrnné výsledky za školu První část analytické zprávy obsahuje výsledky agregované na úroveň školy. Pokud má škola třídy s různým studijním zaměřením (např. gymnaziální, odborné), dostanete tuto část pro každý typ studijního zaměření (tj. výsledky gymnaziálních tříd nebudou smíchány s výsledky tříd s odborným zaměřením). RELATIVNÍ POSTAVENÍ ŠKOLY gymnázia Relativní postavení školy v testu OSP - souhrnné výsledky za školu typ školy: SOŠ
100
obchodní akademie
80 70 60 50
vaše škola; 37,5
výsledek testu - průměrný percentil
90
střední odborné školy střední odborné učiliště
40
20
střední průmyslové školy
10
vaše škola
30
0 jednotlivé školy
Graf vystihuje postavení školy (jak na tom škola je ve srovnání s ostatními) za daný předmět v rámci všech škol. Na základě průměrných percentilů z výsledků studentů 1. ročníku bylo vytvořeno pořadí. V grafu lze rozlišit i jednotlivé skupiny škol. Na příkladu vidíme, že výsledky studentů 1. ročníku školy jsou slabě podprůměrné (37,5. percentil), pokud je srovnáváme se všemi školami. Vzhledem k tomu, že škola je SOŠ, měla by se srovnávat zejména se školami podobného typu. Ve srovnání s nimi je lehce nadprůměrná, protože většina SOŠ dosáhla výsledku mezi 20 a 45. percentilem. Z grafu lze také vyčíst, že nejlepších průměrných výsledků v testu OSP bylo dosaženo na gymnáziích a nejhorších průměrných výsledků na odborných učilištích. Školy zbylých podskupin mají obecně častější výskyt v podprůměrné části spektra.
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZA ŠKOLU typ školy: SOŠ
čistá úspěšnost
průměrné skóre
směrodatná odchylka skóre
gramatika
větný rozbor
sloh a literatura
jazyk
znalost
porozumění
aplikace
1. A 1. B 1. C 1. D
32 30 28 30
43 38 37 43
59 55 54 60
34 31 30 34
17 16 15 17
8,4 5,7 7 8,7
46 45 40 52
54 43 42 38
35 39 36 39
43 26 43 38
47 43 39 53
36 35 37 38
55 41 43 39
průměr
120
40
57
32
16
7,5
46
44
37
37
46
37
45
třída
skupinový percentil
průměrný percentil za části testu
percentil
celkový průměrný výsledek
počet studentů
český jazyk
Tabulka je zaměřena především na srovnání výsledků za jednotlivé třídy. Obsahuje velice důležité výsledky tříd (úspěšnost, skóre, směrodatná odchylka, průměrný skupinový percentil, průměrný percentil), ze kterých vychází velká část analýz a grafů. Kromě toho jsou zde uvedeny výsledky tematických a dovednostních částí testu. Na příkladu vidíme čtyři třídy jedné střední odborné školy. Průměrné výsledky všech tříd jsou vyrovnané, přičemž třídy 1.A a 1.D dosáhly celkově lepších výsledků než třídy 1.B a 1.C. Drobné rozdíly jsou patrné v dosažených percentilech za některé části testů. Třídy 1.A – D dosáhly ve srovnání se všemi testovanými třídami lehce podprůměrného výsledku, avšak ve srovnání s třídami SOŠ (podle skupinového percentilu) lehce nadprůměrného.
PRŮMĚRNÝ CELKOVÝ PERCENTIL PO TŘÍDÁCH Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách 100
typ školy: G
90 průměrný percentil
80 70 60 50 40 30 20 10 0
OSP
CJ
AJ
NJ
MA
1. A
88,11
88,36
69,17
80,94
87,9
1. B
88,73
89,23
62,34
69,75
82,39
1. C
86,09
86,44
62,72
66,69
82,72
Graf znázorňuje výsledky tříd školy daného ročníku v jednotlivých předmětech. Referenčním rámcem jsou všechny zúčastněné školy. Výsledky jsou vyjádřeny jako průměrné percentily jednotlivých tříd. Obecně: čím vyšší sloupec grafu, tím lepší je výsledek třídy v daném předmětu.
Na ukázce lze vypozorovat, že všechny třídy mají vyrovnané a velmi nadprůměrné výsledky v českém jazyce a OSP, výsledky z matematiky jsou také velmi nadprůměrné, ale méně vyrovnané, výsledky z cizích jazyků jsou o něco méně příznivé, avšak stále nadprůměrné. Třída 1.A dosáhla v matematice podobně jako v cizích jazycích lepších výsledků než 1.B a 1.C. Chcete-li porovnat třídy jen s třídami škol stejného typu, tedy gymnázií, použijte tabulku „Souhrnné výsledky za školu“, kde jsou uvedeny hodnoty skupinového percentilu.
Podrobné výsledky studentů v testech Druhá část analytické zprávy obsahuje výsledky testování agregované na úroveň třídy a výsledky jednotlivých studentů. Grafy a tabulky jsou seskupeny podle tříd. Výsledky v elektronické podobě jsou pro každou třídu v samostatném souboru. Naleznete je v aplikaci ScioDat. TABULKA EXTRÉMNÍCH VÝSLEDKŮ typ školy: SOŠ
Student 2
2
89
Student 3
3
80
Student 4
4
96
Student 5
5
29
Student 6
6
66
Student 7
7
99
Student 8
8
Student 9
9
Student 10
+
97
+
77
31
97
extrém
PTZ skupinový percentil
72
0
extrém
55
skupinový percentil
80
OBČ. Z. extrém
–
skupinový percentil
11
NJ extrém
67
extrém
skupinový percentil
skupinový percentil
75
AJ extrém
1
MA
ČJ
skupinový percentil
Student 1
extrém
skupinový percentil
číslo žáka
jméno
OSP
37
+
81
21
33
18
58
80
92
+
52
61
69
28
67
97
+
58
17
88
49
41
72
31
24
80
0
22
20
45
21
67
0
17
56
67
45
58
58
73
43
18
97
10
43
24
5
Student 11
11
42
2
Student 12
12
77
58
průměry
=
70
=
47
=
34
směrodatná odchylka
=
23
=
27
=
25
+
+
–
–
+
+
84
35
50
46
71
77
56
0
82
78
41
58
0
32
36
80
91
+
54
42
64
=
75
=
23
=
65
=
64
=
=
23
=
28
=
26
=
27
=
Účelem této tabulky je nejen poskytnout stručný přehled všech výsledků studentů jedné třídy, ale hlavně upozornit na výjimečné (extrémní) výsledky studentů. Výsledky jednotlivých předmětů jsou vyjádřeny skupinovým percentilem. Znaménkem „+“ jsou ve sloupci „extrém“ označeni studenti, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného až špičkového výsledku (15 % nejlepších), znaménkem „–“ naopak studenti, kteří dosáhli hodně podprůměrného až velice slabého výsledku (15 % nejhorších). Extrémy jsou určovány ze skupinového percentilu. Na příkladu je uvedena třída ze střední odborné školy. Studenti mají v průměru velmi dobré výsledky v testu OSP, anglickém jazyce, přírodovědně-technickém a občanském základu a horší (podprůměrné) výsledky v matematice a němčině. Zejména ovšem vyniknou studenti s výbornými (špičkovými) nebo naopak velmi špatnými výsledky, jako například student 2 nebo student 4.
PODROBNÉ VÝSLEDKY STUDENTŮ V TESTECH percentily za dovednosti
gramatika
větný rozbor
sloh a literatura
jazyk
znalost
porozumění
aplikace
správně
špatně
skóre
skutečný výsledek v testu
1
84
67
61
91
48
58
91
88
77
58
36
14
30,7
2
2
Student 2
2
78
55
56
68
77
68
64
75
63
83
35
15
28,0
2
2
Student 3
3
52
21
39
57
10
53
64
53
59
19
29
20
19,7
3
3
odhad výsledku testu
čistá úspěšnost
Student 1
jméno
skupinový percentil
odhad
percentil
odpovědi
vyhodnocení odhadu
percentily za části
typ školy: G
číslo žáka
Český jazyk
Student 4
4
76
52
55
36
20
92
91
47
89
49
35
13
27,3
2
3
+
Student 5
5
79
58
57
64
48
77
89
63
80
77
35
11
28,7
2
1
–
Student 6
6
61
31
45
68
5
47
91
65
63
25
31
18
22,3
3
3
Student 7
7
71
45
51
64
28
77
72
59
80
38
34
15
25,7
2
3
+
Student 8
8
71
45
51
50
35
58
97
59
71
65
33
16
25,7
2
3
+
Student 9
9
70
43
51
50
48
96
13
47
89
19
33
17
25,3
2
3
+
Student 10
10
55
24
41
68
20
42
72
69
59
13
28
16
20,7
3
3
Student 11
11
14
2
17
11
5
17
72
11
24
25
21
25
8,7
4
2
–
průměry
=
68
47
51
61
46
68
68
61
72
49
33
15
25,7
=
=
=
směr. odchylka
=
22
27
16
24
32
22
27
23
20
32
5
5
7,8
=
=
=
Tabulka umožňuje podrobnější studii výsledků třídy a jednotlivých studentů v daném předmětu. U každého studenta je uvedena úspěšnost, skupinový percentil, celkový percentil, dále percentily v tematických a dovednostních částech testu, počet správných a špatných odpovědí včetně skóre v testu. Údaje o studentovi uzavírá porovnání odhadovaného a skutečného výsledku v testu. Údaje z této tabulky nám o žácích poskytují obrovské množství informací. Podrobná analýza by byla velice zdlouhavá, a proto uvedeme jen některé názorné příklady. Ve třídě dosáhl v českém jazyce jeden student (č. 11) výrazně horší úspěšnosti než zbytek třídy. Výsledek studenta č. 11 je v porovnání se studenty z gymnáziích ještě horší, protože dosáhl skupinového percentilu 2. Při detailním studiu výsledků jednotlivých částí testu lze analyzovat, které jsou slabé a silné stránky tohoto studenta. Za pozornost stojí přeceněný odhad výsledku (student tipoval nadprůměrný výsledek) v porovnání se skutečným výsledkem v testu (ohodnocen jako 4 – podprůměrný). Tato neshoda je označena znaménkem „-“ ve sloupci „vyhodnocení odhadu“ a upozorňuje na přeceňování schopností.
Struktura vědomostí třídy Následující grafy jsou zaměřené na výsledky tematických a dovednostních částí pro každý předmět, a umožňují tedy podrobnější analýzu dosažených výsledků. Grafy obdržíte pro každý předmět, který jste testovali. Členění na tematické celky (algebra, aritmetika atd.) není univerzálně aplikovatelné na jednotlivé předměty, a proto se členění liší. Úlohy ze všech předmětů, s výjimkou cizích jazyků a OSP, lze dělit podle testovaných dovedností, kterými jsou: Znalost – student si dokáže vybavit, reprodukovat nebo rozeznat dříve naučené informace. Typické myšlenkové činnosti jsou zapamatování a reprodukování naučených údajů. Porozumění – student dokáže vlastními slovy vyjádřit dříve naučenou látku, pochopit studovanou látku, umí si vybavit informace a shrnout je. Aplikace – student dokáže použít dříve naučenou látku, přibývá zde tvořivé a složitější myšlení, student si dokáže látku nejen vybavit, ale také s ní dále pracovat. Student díky tomu umí řešit běžné životní situace.
Analýza dovedností a částí - ČJ třída kvinta A
gymnázia
80 70
72
69
68
68
61
60
percentil
60 49
46
50 40 30 20
69
62
57
64
62
63
66
60
celkem
gramatika
větný rozbor
sloh a literatura
jazyk
znalost
porozumění
aplikace
10 0
Graf zobrazuje výsledky v jednotlivých tematických a dovednostních částech předmětu za danou třídu školy (užší sloupec), které jsou porovnávány s průměrnými výsledky škol podobného typu (černý rám). Pro úplnost je uveden i celkový průměrný výsledek v testu. Z tohoto grafu lze zjistit, jak byla daná třída úspěšná v jednotlivých částech testu v porovnání s ostatními třídami stejného typu nebo zda je výuka vyvážená. Jestliže chcete srovnávat výsledky jednotlivých tříd školy, použijte tabulky „Souhrnné výsledky za školu“. Výsledky jednotlivých částí testu, které odpovídají tématům výuky, mohou například ukázat, zda vyučující v jednotlivých třídách věnují všem tématům přibližně stejnou pozornost, resp. zda se jim práce u jednotlivých témat daří stejně. Informace o zvládnutí jednotlivých dovedností pomáhá zase učitelům při zařazování příslušných učebních činností do výuky, pomáhá při plánování a stanovování výukových cílů. Výuka by měla pokrývat všechny typy
dovedností. Zjednodušeně lze říci, že potřebujeme, aby student měl nutné a potřebné vědomosti (znalosti), aby rozuměl tomu, co se naučil (porozumění), a aby získané znalosti uměl používat (aplikace). Na uvedeném příkladu můžeme pozorovat, že výsledky jednotlivých částí testu se pohybují okolo průměru gymnázií (jsou vyvážené) a daná třída (kvinta A) dosáhla průměrného výsledku v českém jazyce v porovnání s třídami podobného typu. Největší rozdíly jsou vidět v částech větný rozbor a aplikace, kde jsou výsledky slabě podprůměrné. Nejlepšího výsledku třída naopak dosáhla v částech jazyk a porozumění. Zbylé části se velmi blíží průměru.
ANALÝZA PO ÚLOHÁCH Tento graf vyjadřuje, jak úspěšně studenti dané třídy řešili jednotlivé úlohy v testech. Pro každou úlohu v testu znázorňuje porovnání průměrné hrubé úspěšnosti třídy s průměrem všech tříd škol podobného typu. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. Pro každý předmět obdržíte samostatný graf. Analýza po úlohách - ČJ třída kvinta A
gymnázia
100
průměrná hrubá úspěšnost
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
25
27
29 31
33
35
37
39
41
43 45
47
49
úlohy
Na ukázce vidíme, že třída celkově řešila úlohy v testu s průměrnou úspěšností, protože světlejší sloupce, které vyjadřují úspěšnost třídy, oscilují u jednotlivých úloh okolo průměru (tmavý sloupec). Test sestával z 50 úloh, z nichž úlohy 11, 19 a 35 byly celkově nejobtížnější a úlohy 22, 24 a 26 nejjednodušší. V testu se rovnoměrně střídaly těžší a lehčí úlohy, což potvrzuje záměr autorů testu. Snižuje se tak riziko, že se slabší student v některém místě „zasekne“. Největší problémy měla třída s úlohami č. 3, 43 a 50, kde jsou výsledky výrazně horší než průměr škol, což signalizuje, že tato témata pravděpodobně nebyla probrána. Stejně tak najdeme příklady opačného extrému, a to u úloh č. 1, 11 a 46, které třída řešila s nadprůměrnou úspěšností.
Obecné studijní předpoklady a využití studijního potenciálu Test obecných studijních předpokladů sestává ze tří specifických částí, z nichž každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení – verbální, analytické a kvantitativní myšlení. U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Orientace v textu) se v prvé řadě zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, schopnost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a správně je interpretovat. U slov se sleduje umění postihnout jejich význam a souvislosti nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se obecně řečeno testuje logické uvažování. Zjišťuje se například, do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků, či nikoli. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých pevně stanovených podmínek. Do kvantitativního myšlení (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) spadají základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh, porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají špatně.
VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU Využití studijního potenciálu je ukazatel, který vyjadřuje, do jaké míry student využívá svých schopností. Tento ukazatel popisuje výsledky vzdělávací práce učitele mnohem lépe než absolutní výsledky. Je totiž všeobecně známo, že různé školy, ale i jednotlivé třídy pracují se studenty různých kvalit. Na některé školy se tradičně hlásí vynikající studenti, některé jiné školy přijmou i slabší studenty. Z toho důvodu je při posuzování skutečných výsledků vzdělávací práce školy i třídy ošidné srovnávat absolutní výsledky škol. Absolutní výsledky studentů jsou pochopitelně důležité, zejména z hlediska studentů – rozhodují např. o přijetí na SŠ či VŠ a popisují, co si opravdu student ze školy odnáší, nepopisují však kvalitu vzdělávací práce školy nebo jednoho učitele. Pokud ze třídy, do které vstupují studenti hluboce podprůměrní, odcházejí nadprůměrní absolventi, je nejspíše skutečná kvalita práce učitele, který ve třídě učí, lepší než ve škole, ze které sice také odcházejí nadprůměrní absolventi, kteří již ale do školy vstupovali jako vynikající. Právě test OSP dovoluje zkoumat výsledek třídy a školy z tohoto hlediska. Graf znázorňuje, zda studenti třídy využívají studijních předpokladů dostatečně efektivně. Využití studijního potenciálu se stanovuje tak, že se sleduje závislost mezi výsledky testu OSP a daného předmětu. Na ose x je znázorněn výsledek testu OSP v percentilech, na ose y je vždy výsledek testu z jednotlivých předmětů opět v percentilech. Jednotlivé body představují studenty této třídy, kteří se zúčastnili testování. Přerušovaná přímka, kterou vidíte v grafu, vystihuje průměrnou závislost výsledku testu OSP a výsledku testu některého z předmětů (např. český jazyk) u studentů ze škol podobného typu (např. gymnázium). Plná přímka vyjadřuje tuto závislost pouze u studentů dané třídy neboli využití potenciálu v uvedené třídě vaší školy.
Vzdálenost bodů od přímky vyjadřuje průměrné využití studijního potenciálu studentů v českém jazyce. U těch, kteří leží v blízkosti plné přímky, odpovídají výsledky v předmětu průměrnému využití obecných studijních předpokladů ve třídě. Studenti vyznačení nad plnou přímkou mají výsledky v předmětu nadprůměrné s ohledem na své studijní předpoklady, a naopak studenti pod přímkou podprůměrné. Graf vypovídá o všech studentech ve třídě. Konkrétní postavení jednotlivých studentů třídy lze vyčíst pouze s použitím tabulek „Podrobné výsledky studentů v testech“. Tento typ grafu obdržíte pro každou třídu.
Využití potenciálu ve třídě - český jazyk 100 90
percentil - český jazyk
80 70 60 50 40 30 20 10 0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
percentil - OSP
Z příkladu je zřetelné, že výsledky studentů jsou poměrně nevyrovnané jak v OSP, tak v českém jazyce, protože velká část bodů, reprezentujících studenty, je od přímky velmi vzdálena. Znamená to, že výsledky těchto studentů (bodů vzdálených od přímky) v českém jazyce neodpovídají jejich schopnostem. Jsou to studenti, kteří dostatečně nevyužívají svých schopností a mohli by mít lepší výsledky (jsou pod přímkou), nebo ti, kteří využívají studijního potenciálu nad své možnosti (jsou nad přímkou). Jiný pohled na to, jak je u studentů ve třídě využíváno studijního potenciálu, poskytuje níže uvedený graf. Na ose x je průměrný skupinový percentil v testu OSP, na ose y průměrný skupinový percentil konkrétního testu. Jejich závislost, nebo také průměrné využití potenciálu všemi třídami daného typu (odborné, gymnaziální atd.), vyjadřuje černá plná přímka. Pozice sledované třídy je zobrazena trojúhelníkem. Porovnání využití potenciálu - český jazyk
100 90 průměrný skupinový percentil - český jazyk
Z ukázky je patrné, že výsledek třídy v českém jazyce je přibližně průměrný, zatímco výsledek v testu OSP je nadprůměrný. Proto je také třída situována pod přímkou. Zjednodušeně řečeno to znamená, že studenti dostatečně nevyužívají svých schopností a mohli by mít v českém jazyce lepší výsledky.
80 70 60 50
vaše třída
40 30 20 10 0 0
10
20
30
40
50
60
70
průměrný percentil - OSP
80
90
100
KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY GRAFŮ A TABULEK DOTAZNÍKOVÝ ODDÍL Tato kapitola přináší návod k interpretaci zpracovaných výsledků dotazníkového šetření, které bylo součástí vstupního testování. Samotné testování jednotlivých předmětů pouze mapuje stav znalostí a dovedností. Opakování takového testování v čase nám umožňuje sledovat důležité tendence ve vzdělávání, ale i tak stále neposkytuje informace o obecných záměrech a chování studentů, které vycházejí z nepřetržitých proměn společnosti. Právě tyto informace o studentech mohou pomoci školám pružně a s předstihem reagovat na měnící se potřeby studentů a vytvářet pro ně efektivnější vzdělávací systém a také mohou být nápomocné i samotné škole. Jednou z možností, jak získat takové informace, je dotazníkové šetření. Cílem dotazníkového šetření bylo vytvořit přibližnou představu o některých názorech studentů na školu, o jejich představách a budoucích záměrech; dále shromáždit informace o některých mimoškolních faktorech a zjistit, jakou měrou tyto faktory ovlivňují studijní výsledky. Výstupy a závěry, které nebyly zpracovány na úrovni konkrétní školy nebo třídy, tj. obsahují pouze souhrnné výsledky, naleznete v kapitole Souhrnná zpráva.
Názory a postoje studentů ve vztahu ke škole FAKTORY ROZHODUJÍCÍ PŘI VÝBĚRU VAŠÍ ŠKOLY Účelem grafu „Faktory rozhodující při výběru SŠ“ je zmapovat nejdůležitější faktory, které ovlivňují rozhodování studentů při výběru vaší školy. Graf odpovídá na otázku č. 5 v dotazníku „Z následujících možností vyberte dvě, podle kterých jste se především rozhodoval(a) při výběru střední školy, kterou teď navštěvujete“. Faktory rozhodující při výběru SŠ typ školy:G
100 90 80 70
procenta
60 50 40 30 20 10 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
5
14
7
62
10
2
21
15
57
7
gymnázia
17
18
6
29
27
2
16
19
40
16
všechny školy
24
44
16
19
21
3
18
14
21
13
škola
1 - Vyšší šance na přijetí 2 - Obor studia, který mě baví 3 - Snadné nalezení práce po studiu
4567-
Pověst školy Vzdálenost od bydliště Vysoké výdělky absolventů Dojem z osobní návštěvy školy
10
8 - Názor rodičů 9 - Vysoký počet studentů, kteří byli po maturitě přijati na VŠ 10 - Jiný důvod
Světlejší sloupce vyjadřují procentuální podíl studentů školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Tmavší sloupce vyjadřují průměr za všechny školy podobného typu (v tomto případě gymnázia) a černý rám ohraničující oba sloupce průměr za všechny školy, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání sledovaných faktorů se školami podobného typu a všemi školami. Výstupy mohou být velice cenné zejména pro marketingovou strategii školy. Z příkladů vidíme, že největší váhu při rozhodování (pro gymnázia velmi nadprůměrnou) má jednoznačně pověst školy a úspěšnost studentů, kteří se hlásí po maturitě na VŠ. Naopak vzdálenost školy od bydliště a vyšší šance na přijetí hrají roli pro malou část studentů. Je to o více než polovinu méně než na gymnáziích. Dá se tedy usuzovat, že jde o prestižní školu s vysokými nároky na studenty, má vynikající pověst a velmi dobré vzdělávací výsledky. Studenti, kteří se do školy hlásí, jsou proto ochotni dojíždět i z větších vzdáleností. Váha zbylých faktorů u uvedené školy je podobná souboru všech gymnázií. Na grafu je také možné sledovat odlišnosti studentů, kteří se hlásí na gymnázium, od celkového průměru. Tyto vztahy jsou však podrobněji popsány v souhrnné zprávě. CO POVAŽUJÍ STUDENTI NA SŠ ZA NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Graf vyjadřuje přesvědčení studentů o tom, co by je škola měla naučit, a je odpovědí na dotaz č. 6 „Z následujících 7 možností vyberte dvě, které pokládáte v rámci studia na střední škole za nejdůležitější“. Co studenti považují na SŠ za nejdůležitější typ školy: G 100 90 80
procenta
70 60 50 40 30 20 10 0
1
2
3
4
5
6
7
škola
20
34
66
9
30
27
15
gymnázia
24
27
71
9
26
20
21
všechny školy
30
53
45
10
29
17
15
1 - Co nejv íce se toho naučit 2 - Být dobře připrav ený na budoucí prof esi 3 - Být dobře připrav ený na přijímací zkoušky
4 - Spolupracov at v kolektiv u 5 - Naučit se dobře komunikov at s lidmi
6 - Naučit se řešit problémy 7 - Naučit se učit
Světlejší (modré) sloupce vyjadřují procentuální podíl studentů školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Tmavší (zelené) sloupce vyjadřují průměr za všechny školy podobného typu (v tomto případě gymnázia) a černý rám ohraničující oba sloupce průměr za všechny školy, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání sledovaných faktorů se školami podobného typu a všemi školami. Z příkladu grafu můžeme vyčíst, že mezi názory na to, co studenti pokládají v rámci studia za nejdůležitější, byl nejčastěji zmíněn názor „Být dobře připravený na přijímací zkoušky na VŠ“, následovaný názory „být dobře připravený na budoucí profesi“ a „naučit se dobře komunikovat s lidmi“. Za nejméně důležité je pokládáno naučit se spolupracovat v kolektivu. Výsledky se až na drobné výjimky shodují s průměrem pro školy podobného typu – gymnázii.
Zájem o studium na VŠ Vyjádření zájmu o další vzdělávání velice dobře vypovídá o záměru studentů. Je zřejmé, že v prvním nebo druhém ročníku ne zcela všichni studenti jsou již pevně rozhodnuti, zda chtějí pokračovat ve studiu na VŠ. Podíl studentů, kteří již vědí, který obor studia si budou vybírat, je pravděpodobně ještě menší, nicméně oba tyto ukazatele mapují zájmy studentů a představu o jejich budoucnosti, které by měly být školou reflektovány. Jedním z velice častých očekávání studentů SŠ je právě dobrá připravenost na přijímací zkoušky na VŠ. Je jasné, že příprava je do značné míry věcí studentů, ale škola by jim tuto přípravu měla usnadnit. Způsobů, jak očekávání studentů naplnit, je mnoho – např. nabídka volitelných předmětů, zprostředkování specifických kurzů nebo doporučení učitele. Druhým důvodem k zařazení těchto otázek do dotazníku již v prvním ročníku byla možnost sledovat vývoj zaměření studentů, tedy do jaké míry se bude měnit zájem o VŠ studium a o konkrétní obory.
ZÁJEM STUDENTŮ VAŠÍ ŠKOLY O STUDIUM NA VŠ Sloupcový graf znázorňuje procentuální zastoupení odpovědí studentů prvního ročníku na otázku č. 3 v dotazníku – „Plánujete studovat na VŠ?“. Zájem studentů vaší školy o studium na VŠ typ školy: G 100 90 80 procenta
70 60 50 40 30 20 10 0 urč itě ano
spíše ano
spíš ne
určitě ne
škola
85
14
1
0
gymnázia
77
21
1
0
všechny školy
44
39
13
3
Světlejší (modré) sloupce vyjadřují procentuální podíl studentů školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Tmavší (zelené) sloupce vyjadřují průměr za všechny školy podobného typu (v tomto případě gymnázia) a černý rám ohraničující oba sloupce průměr za všechny školy, které se zúčastnily testování. Z příkladu je patrné, že 99 % studentů daného ročníku má zájem o studium na VŠ a 85 % všech je již pevně rozhodnutých. Pouhé 1 % studentů nechce dále studovat na VŠ. Ve srovnání s gymnázii je podíl studentů této školy, kteří jsou o studiu pevně rozhodnutí, nadprůměrný. Ve srovnání s průměrem všech středních škol je zájem výrazně vyšší. Z grafu tedy vyplývá, že studenti této školy budou soutěžit o studium na VŠ nejvíce s ostatními gymnazisty.
ZÁJEM STUDENTŮ VAŠÍ ŠKOLY O JEDNOTLIVÉ OBORY VŠ Graf vyjadřuje zájem studentů o jednotlivé obory VŠ studia a je odpovědí na dotaz č. 4 „Který obor VŠ studia byste chtěl(a) studovat nejraději?“. Zájem studentů vaší školy o jednotlivé obory VŠ typ školy: G
50 45 40 35 procenta
30 25 20 15 10 5 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
škola
10
15
18
15
15
0
22
18
32
9
15
gy mnázia
10
14
16
14
21
1
25
17
25
10
12
v šechny školy
8
10
19
20
17
2
16
13
20
9
12
1 - Matematicko-fyzikální 2 - Přírodovědý 3 - Ekonomický
4 - Technický 5 - Právnický 6 - Zemědělský
7 - Společenskovědní 8 - Lékařský 9 - Jazykový
10
11
10 - Pedagogický 11 - Umělecký
Světlejší (modré) sloupce vyjadřují procentuální podíl studentů školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Tmavší (zelené) sloupce vyjadřují průměr za všechny školy podobného typu (v tomto případě gymnázia) a černý rám ohraničující oba sloupce průměr za všechny školy, které se zúčastnily testování. Z názorného příkladu vidíme, že nejvíce studentů (32 %) má zájem o jazykovědné obory, o něco méně studentů (22 %) by studovalo společenskovědní obory. Následují ekonomické a lékařské obory zastoupené stejným podílem studentů (18 %). Nejmenší zájem je pak o studium zemědělských (0 %), pedagogických (9 %) a matematicko-fyzikálních (10 %) oborů. Protože výsledky mapují zaměření studentů, lze například předpokládat, že velká poptávka ze strany studentů bude právě o humanitní a ekonomické volitelné předměty.
Oblíbenost vybraných předmětů
procenta
Následující graf popisuje oblíbenost předmětu (v tomto případě matematiky) u studentů vybrané třídy (1.A) v minulém školním roce. Je nutné si uvědomit, že kromě víceletých gymnázií graf nereprezentuje dopad výuky na střední škole, ale na škole základní. Užší (modré) sloupce vyjadřují procentuální podíl studentů školy, Oblíbenost vybraných předmětů - MA kteří zvolili příslušnou odpověď, typ školy: G třída: 1. A 100 a černý rám vyjadřuje průměr za 80 všechny školy podobného typu 60 (v tomto případě gymnázia). 40 Na příkladu je zřejmý menší zá20 jem studentů třídy 1.A o matema0 tiku, než tomu je na většině gymobrovský zájem, zajímá mne, baví nezajímá mne, úplný nezájem, nejoblíbenější mne nebaví mne nesnáším ho názií. V případě víceletého gym0 45 41 10 třída kvinta A názia to poukazuje na nepopulární 11 52 29 5 gymnázia vyučovací metody učitele.
ROZDĚLENÍ ÚLOH TESTŮ NA TEMATICKÉ A DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI VARIANTA TESTU Č. 1
VARIANTA TESTU Č. 2
(Vektor Modul 1)
(Evaluace Praha, JMK, SCK)
TEMATICKÉ ČÁSTI: Gramatika: Větný rozbor: Sloh a literatura: Jazyk:
1 až 9, 11 až 13 10, 14, 16 až 20 21 až 41 8, 15, 42 až 50
1 až 13 14 až 19 20 až 26, 28 až 38 27, 39 až 50
DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI: Znalost:
1 až 7, 9, 11 až 13, 46, 50
1 až 13, 39 15, 20 až 38, 42 až 44, 48 až 50 14, 16 až 19, 40, 41, 45 až 47
Český jazyk
Porozumění:
8, 15, 19, 21 až 45, 47
Aplikace:
10, 14, 16 až 18, 20, 48, 49
Anglický jazyk ČÁSTI TESTU: Poslech Konverzační situace Čtení a porozumění textu Komplexní cvičení Gramatika a slovní zásoba
1 až 5, 6 až 9 10 až 17 18 až 23 24 až 32 33 až 40
Německý jazyk ČÁSTI TESTU: Poslech Čtení a porozumění textu Komplexní cvičení Konverzační situace Gramatika a slovní zásoba
1 až 6, 7 až 13 14 až 20 31 až 39 21 až 30 40 až 50
OSP TEMATICKÉ ČÁSTI: Slovní zásoba Orientace v textu Analýza informací Orientace v grafu a tabulce Orientace v obrázku Porovnávání hodnot Číselné operace
1 až 17 18 až 21 22 až 30 31 až 39 40 až 42 43 až 49 50 až 60
1 až 17 18 až 20 21 až 28 29 až 40 41 až 45 46 až 52 53 až 60
ČÁSTI DLE SCHOPNOSTÍ: Verbální část: Analytická část: Kvantitativní část:
1 až 21 22 až 39 40 až 60
1 až 20 21 až 40 41 až 60
VARIANTA TESTU Č. 1
VARIANTA TESTU Č. 2
(Vektor)
(Evaluace Praha, JMK, SCK)
1 až 4, 6 až 8, 10, 18, 19, 24, 26, 28 5, 11, 20, 21, 23, 25, 27, 30 9, 12 až 17, 22, 29
1, 2, 5, 8, 10, 12, 14, 16, 17, 18, 21, 25, 30 4, 9, 11, 13, 19, 21, 26, 27 3, 6, 7, 15, 20, 23, 24, 28, 29
5, 10, 16, 18, 25, 29 1 až 6, 8, 12, 14, 17, 19, 21, 23, 24, 28, 30 7, 9, 11, 13, 15, 20, 22, 26, 27
2, 9, 11, 14, 29 1, 4, 5, 7, 8, 10, 15, 16, 18 až 22, 25, 27, 28
Matematika TEMATICKÉ ČÁSTI: Aritmetika: Algebra: Geometrie: DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI: Znalost: Porozumění: Aplikace:
Občanský základ TEMATICKÉ ČÁSTI: Dějepis ZSV Zeměpis
1 až 15 16 až 27 28 až 40
DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI: Znalost Porozumění Aplikace
3, 8, 18, 24, 25, 27, 33, 34, 39 1, 2, 5 až 7, 9, 10, 12, 13, 21 až 23, 28, 32, 38 4, 11, 14 až 17, 19, 20, 26, 29, 30, 31, 35 až 37, 40
Přírodovědně-technický základ TEMATICKÉ ČÁSTI: Biologie Fyzika Chemie Zeměpis Informatika
1 až 10 11 až 20 21 až 31 32 až 36 37 až 40
DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI: Znalost Porozumění Aplikace
1 až 3, 5 až 7, 9, 10, 18, 20, 21, 23, 29, 30, 31, 36 4, 8, 12 až 15, 27, 28, 33, 39 11, 16, 17, 19, 22, 24, 25, 32, 34, 35, 37, 38, 40
3, 6, 12, 13, 17, 23, 24, 26
