EKONOMICKÁ HODNOTA EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB VE VÝCHODNÍM KRUŠNOHOŘÍ

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů!

EKONOMICKÁ HODNOTA EKOSYSTÉMOVÝCH SLUŽEB VE VÝCHODNÍM KRUŠNOHOŘÍ Ondřej Vojáček, Jiří Louda Úvod Krajina východního Krušnohoří má svůj specifický a nezaměnitelný charakter. Je tomu tak zejména kvůli několika specifickým krajinným prvkům a biotopům, které se v jiných lokalitách nevyskytují buď vůbec, nebo se nevyskytují v takové míře. K těmto místně specifickým ekosystémům patří zejména horské louky, kamenné snosy a přírodní potoky. Tyto ekosystémy poskytují řadu ekosystémových služeb, které by podle nejnovějšího vědeckého diskurzu měly být zohledněny v managementu krajiny [4, 7, 11, 16, 21, 28, 24, 19]). Specifikem východního Krušnohoří je rovněž historie regionu a s tím související nevyhovující management krajiny na území České republiky [18, 30, 35]. Po druhé světové válce docházelo k umělému vysušování mokřadů a rašelinišť či byla uměle upravována koryta potoků. Po roce 1990 začaly rozsáhlé oblasti horských luk pomalu podléhat sukcesi (zarůstání), v jejímž důsledku horských luk začalo ubývat. Kamenné snosy původně ohraničující jednotlivá pole nebo hranice pozemků začínaly zarůstat, případně byly pohlcovány lesem. V současné době se původním biotopům opět začíná dostávat významnější pozornosti, neboť jsou producenty ekosystémových služeb, které mohou lidem přinášet významné benefity. V souvislosti s těmito ekosystémy vzniká otázka, jakým způsobem mají být spravovány a kolik má být vynakládáno na jejich údržbu a obnovu (např. zda má pro obyvatele nějakou hodnotu, když budou louky pravidelně koseny, aby nezarostly; nebo mají-li být revitalizovány horské potoky). Podobné otázky je nutné v rámci managementu krajiny průběžně řešit. Nabízí se možnost, že prostředky na údržbu krajiny budou vynakládány (veřejnou správou) intuitivně s rizikem, že budou směřovány do oblastí, které nemají pro obyvatele hodnotu a budou tedy investovány neefektivně. Z pohledu ekonoma je jistě preferovanější možností zajistit ekonomicky optimální management krajiny. Co tato možnost v praxi znamená? Znamená založit management krajiny a alokaci veřejných prostředků na preferencích uživatelů krajiny – tedy zejména obyvatel a návštěvníků. Za tímto účelem byly vyvinuty metody ekonomického hodnocení přírodních statků, jejichž aplikace umožňuje potřebné informace získat. Teoretický rámec pro využití takto získaných informací poskytuje neoklasická (environmentální) ekonomie, která staví svou argumentaci na argumentu (ekonomické) efektivnosti (více viz např. [17, 33]). Dle něj by se měl optimální způsob managementu krajiny odvíjet od jeho nákladů a přínosů pro společnost (a jejich vzájemného poměru), tedy od efektivnosti vynakládaných prostředků. Přínosy jsou závislé na hodnotě zkoumaných ekosystémů pro člověka a tato hodnota je složena z hodnoty jednotlivých služeb (tzv. ekosystémových služeb), které místním obyvatelům ekosystémy poskytují (k diskusi o pojetí efektivnosti v rámci neoklasické environmentální ekonomie a souvisejících metodologických problémů viz [32, 41]). Problematika ekosystémových služeb se stala v poslední dekádě ve vyspělých zemích silným tématem. Metody ekonomického hodnocení přírodních statků jsou dále postaveny na modelu náhodného užitku, Lancasterově atributové teorii poptávky a modelech analýzy dat diskrétního typu. Tento článek je zaměřen primárně na analýzu hodnoty sociokulturních ekosystémových služeb vybraných ekosystémů (např. rekreační služby, zajištění atraktivních podmínek pro bydlení a život, estetické hodnoty krajiny) a představuje hlavní závěry rozsáhlého empirického výzkumu, jehož cílem bylo provést odhad rekreačních a estetických hodnot tří místně specifických ekosystémů (horské louky, kamenné snosy, přírodě blízké horské potoky) a jejich změn ve vazbě na definovaná kritická místa jejich managementu. Metodologicky je výzkum postaven na využití metod vyjádřených

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! preferencí [3, 6], konkrétně metody výběrového experimentu [14, 22, 40] a metody podmíněného hodnocení. Vyšší validitu ze jmenovaných metod poskytuje výběrový experiment, proto jsou v tomto článku dále představeny pouze výsledky výběrového experimentu (metoda podmíněného hodnocení byla použita pouze pro zjištění ochoty platit za nezarůstání horských luk; odhad výsledků je blízký metodě výběrového experimentu). Na cíle výzkumu bylo pro každý ekosystém navázáno několik hypotéz, které jsou uvedeny dále. Tento výzkum do určité míry navazuje na práce, které se zabývaly faktory spokojenosti zákazníků v cestovním ruchu v širší rovině, např. Půlpánová a Símová [29], nebo aspekty udržitelné venkovské turistiky, např. Šimková [37, 38]. Cílem výzkumu tohoto článku není rozvoj nebo diskuse metod vedoucích k odhadu ekonomických hodnot netržních statků (k této diskusi existuje velké množství literatury, pro diskusi odhadu hodnot pomocí výběrového experimentu pomocí různých typů modelů viz např. [42]). S ohledem na zaměření periodika a jeho regionální lokaci je cílem článku aplikace ekonomické teorie a ekonometrických postupů pro odhad hodnot a jejich následná diskuse včetně možných hospodářsko-politických doporučení pro management krajiny.

1. Ekonomická hodnota ekosystémových služeb v mezinárodním kontextu Problematika ekosystémových služeb se stala v poslední dekádě ve vyspělých zemích silným tématem jak na akademické půdě, tak na půdě veřejné správy a tvůrců environmentálních politik a managementu krajiny. Koncept ekosystémových služeb se zaměřuje na (i) identifikaci užitků plynoucích z nepoškozených ekosystémů a (ii) na způsoby, jak tyto užitky zohlednit v rozhodovacích procesech tržní ekonomiky. Cílem je mj. to, aby ekosystémové služby volně dostupné v přírodě zůstaly zachovány a nedocházelo ke zhoršování přírodních podmínek pro život. Koncept ekosystémových služeb tak začíná tvořit rámec pro praktické řešení environmentálních problémů vznikajících v důsledku nadměrné zátěže vybraných ekosystémů. Významně tak obohacuje procesy rozhodování ve společnosti tím, že ekosystémové služby srozumitelně představuje subjektům v národním hospodářství a v politice, resp. odborné i neodborné veřejnosti a pomáhá tak integraci poznatků ekonomie a přírodních věd pro následnou aplikaci těchto poznatků v praktických procesech managementu krajiny, územního plánování [4, 11] a zavádění principů udržitelného rozvoje do praxe na lokální úrovni [19]. Podle Bateman et al. [2] krajina poskytuje širokou škálu hodnotných ekosystémových služeb, ale v rámci územně-plánovacích rozhodovacích procesů je tato hodnota často ignorována, a je proto nutné uvést koncept ekosystémových služeb do ekonomického rozhodování tvůrců politik (k podobným závěrům došli také [7, 16, 21, 28]). V literatuře (např. [24]) jsou ekosystémové služby klasifikovány do čtyř základních skupin: (i) podpůrné, (ii) zásobovací, (iii) regulační, (iv) (socio)kulturní; přičemž každý ekosystém zpravidla poskytuje celou škálu služeb spadajících do různých skupin. Mezi sociokulturních ekosystémové služby, na které je zaměřen tento článek, patří např. rekreační a turistické příležitosti, inspirace pro kulturu, umění a design, edukativní funkce, kulturní dědictví, zajištění atraktivních podmínek pro bydlení a život obyvatel a estetické hodnoty obrazu krajiny. V zahraničí se problematikou kulturních ekosystémových služeb poskytovaných krajinou zabývala např. Tengberg et al. [39], nebo Chan [5], kteří navrhují, aby metody oceňování kulturního dědictví a identity v krajině byly integrovány do hodnocení ekosystémových služeb a napomohly tak informovat tvůrce veřejných politik a urbanisty při procesech krajinného a environmentálního managementu. Gee a Burkhard [9] se zabývají problematikou kulturních ekosystémových služeb v souvislosti s rychlým nárůstem tzv. větrných farem v Německu. Ruijs [31] se zabývá vztahem kulturních ekosystémových služeb k jiným skupinám ekosystémových služeb v 18 zemích střední a východní Evropy, přičemž se zaměřil na kompromisy (trade-offs), které je nutné činit při rozhodovacích procesech v rámci managementu krajiny při řešení

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! prioritizace určitých ekosystémových služeb, na které bude přednostně environmentální a regionální politika zaměřena.

2. Specifické ekosystémy a biotopy východního Krušnohoří V rámci výzkumu byla pozornost věnována třem specifickým ekosystémům, které jsou charakteristickým rysem krajiny Východního Krušnohoří a dávají této lokalitě specifický charakter. Jedná se o horské louky, přírodní nebo přírodě blízké potoky, a kamenné snosy. Zejména kamenné snosy představují relativně ojedinělý prvek krajiny, který se v jiných částech ČR objevuje jen výjimečně a svým rozsahem (na obou stranách hranic jde o stovky kilometrů kamenných snosů) je jím východní Krušnohoří velmi výjimečné.

2.1 Horské louky V přírodních poměrech Východního Krušnohoří (zejm. nadmořská výška a zeměpisná šířka) jsou obvyklé spíše lesní porosty, proto samotná existence horských luk v této oblasti je výjimečná [25]. Krajina je díky horským loukám specifická svou otevřeností, spojenou s velkým množstvím výhledů do krajiny, které zvyšují její atraktivitu pro návštěvníky a jsou tudíž zdrojem užitku. Horské louky jsou zdrojem především estetických a rekreačních hodnot pro návštěvníky – tj. výhledy do krajiny a rozmanitě kvetoucí louky během května a června. Výzkum byl proto zaměřen právě na estetické funkce horských luk. Pokud u horských luk má zůstat zachována jejich estetická a rekreační hodnota, je potřeba zabránit tomu, aby došlo k tzv. přirozené sukcesi – tedy aby postupem času zarůstaly náletovými křovinami a dřevinami. Za tímto účelem je nutné je buď pravidelně sekat, nebo nechat spásat hospodářským dobytkem. V rámci výzkumu byla proto pozornost soustředěna na 3 možné scénáře obhospodařování horských luk - (i)kosená a kvetoucí louka; (ii)spásaná a nekvetoucí louka a (iii)zarůstající horská louka. Následně bylo zjišťováno, jakou hodnotu přikládají návštěvníci Krušných hor těmto možným podobám horských luk. Výzkumnou hypotézou týkající se horských luk bylo, že lidé budou indiferentní mezi kvetoucími horskými loukami a loukami, které jsou využívány pro chov hospodářského dobytka. Druhou hypotézou bylo, že lidé budou mít negativní preference vůči zarůstajícím - tedy neudržovaným – loukám.

2.2 Kamenné snosy Využívání odlesněných ploch k zemědělské činnosti dalo vzniknout dalšímu místně velmi specifickému biotopu – tzv. kamenným snosům. Jejich vznik je spojen s odstraňováním velkého množství kamenů z obdělávaných půd během zemědělské činnosti v průběhu minulých staletí. Vznikly tak 2 - 4 m široké a cca 1 m vysoké kamenné linie táhnoucí se krajinou v délce jednotek až stovek metrů. V dnešní době patří kamenné snosy k biotopům kulturní krajiny bohatým na rostlinné druhy. Stejně jako u horských luk byl i zde výzkum zaměřen na vyčíslení ekonomické hodnoty kamenných snosů, resp. jejich estetické a rekreační funkce. Kamenné snosy je nutné - podobně jako horské louky – udržovat (zejm. pravidelně prořezávat), jinak časem zarůstají a z krajiny jako viditelný krajinný prvek postupně mizí. Výzkum byl proto zaměřen na to, zda lidé vědí o existenci kamenných snosů, zda je chtějí v krajině zachovat a zejména pak na to, jakou ekonomickou hodnotu přikládají tomu, když kamenné snosy nezarostou – zůstane tedy zachována jejich estetická a rekreační funkce. Předpokládali jsme však, že lidé tomuto krajinnému prvku nebudou přikládat významnou hodnotu a

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! v souladu s tímto předpokladem naší hypotézou bylo, že ochota platit za nezarostlé kamenné snosy bude statisticky nevýznamná.

2.3 Přírodě blízké horské potoky Dalším biotopem, na jehož ekonomickou hodnotu se článek zaměřuje, jsou vodní toky resp. přírodě blízké horské potoky. Jde o takové vodní toky, které nejsou vůbec či pouze v minimální míře uměle upravené a které jsou charakteristické přírodě blízkou vodní a břehovou vegetací, měnící se rychlostí proudu stejně jako mnohotvárnými strukturami koryta a břehů. Ve východním Krušnohoří docházelo v druhé polovině 20. století z velké části k umělým úpravám těchto toků – k narovnávání, zpevňování koryt (pomocí kamenů nebo betonu), sjednocování hloubky atd. V posledních desetiletích je znatelný trend říční toky revitalizovat. Tyto revitalizace jsou finančně velmi nákladné. Naším cílem bylo proto zjistit, zda má pro návštěvníky vyšší hodnotu revitalizovaný horský potok než tok upravený a tedy zda jsou revitalizace smysluplnou politikou. Výzkumnou hypotézou zde bylo, že ochota platit bude statisticky významně vyšší u přírodě blízkých potoků než u potoků umělých. Všechny tři zkoumané biotopy vyžadují relativně nákladný typ managementu péče o krajinu, aby byly zachovány ve své přírodě blízké podobě a poskytovaly své přirozené ekosystémové služby. U horských luk a kamenných snosů se jedná zejména o odstraňování nežádoucích druhů rostlin a pravidelné kosení, v případě horských luk kosení pouze v určitou roční dobu. Pokud se tak neděje, budou tyto biotopy postupně podléhat sukcesi. Rovněž přeměna uměle regulovaných horských toků na přírodě blízké potoky si vyžaduje vysoké investiční náklady.

3. Metodologie Pro analýzu preferencí návštěvníků Východního Krušnohoří a zjištění jejich ochoty platit za určitý typ stavu/managementu uvedených ekosystémů byla využita metoda výběrového experimentu. Tato metoda začala být v ekonomii životního prostředí používána a následně i rozvíjena od začátku 90. let minulého století, od 60. let minulého století byla již aplikována zejména v oblasti psychologie, marketingových průzkumů a výzkumech dopravního chování. Výběrový experiment ze své podstaty staví respondenta do situace, která simuluje jeho možné reálné tržní chování, pokud by trh pro dané statky skutečně existoval (viz dále). Jsou tak omezeny některé možné systematické chyby výzkumu jako např. tzv. strategic bias, kdy respondent v rámci metody podmíněného hodnocení záměrně uvádí jinou hodnotu svých preferencí, aby tím ovlivnil výsledky výzkumu směrem, který mu vyhovuje.

3.1 Teoretické ukotvení výběrového experimentu Výběrový experiment vychází z Lancasterovi teorie spotřebitelské volby [20] a modelu náhodného užitku (tzv. RUM – random utility model) [21, 27]. Pomocí výběrového experimentu je možné stanovit netržní hodnotu změn environmentálních statků (např. změny kvality statku). Podle Lancasterova přístupu k teorii spotřebitele [20], neodvozují spotřebitelé svůj užitek z produktu jako takového, nýbrž z atributů, které daný statek/produkt tvoří. Každý produkt může být popsán ve smyslu svých atributů. Pro aplikaci výběrové experimentu je nutné realizovat empirické šetření, během kterého je několik různých produktů popsaných z hlediska jejich atributů nabízeno respondentovi na výběr. Jeden z atributů je vždy cena produktu nebo podobné vyjádření hodnoty (např. cestovní vzdálenost, cestovní náklady, vstupní poplatek). Spotřebitel se poté rozhoduje mezi variantami, které se liší svou cenou a úrovní ostatních atributů. Jednou z nabízených možností musí být vždy tzv. opt out/status quo, tedy situace, kdy nedojde k žádné změně v rámci daných nákladů, případně kdy si respondent jednoduše nevybere žádný z nabízených produktů/alternativ [36].

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! Následně je pomocí ekonometrických modelů (viz dále) odhadována síla vlivu jednotlivých atributů a jejich úrovní na rozhodování respondentů (resp. pravděpodobnost volby určitého produktu) – tedy v našem případě jak ovlivňuje pravděpodobnost respondentovy volby alternativy 1 před alternativou 2 to, že je v obou alternativách různá kvalita/podoba horských potoků/horských luk/kamenných snosů. Vývěrový experiment se dále opírá o teorii náhodného užitku (random utility theory) [23], která je založena na hypotéze, že jednotlivci se rozhodují jak na základě atributů jednotlivých alternativ použitých ve výběrovém experimentu (objektivní složka) tak na základě určité míry náhodnosti (náhodná složka). Tato náhodná složka vzniká buď v důsledku náhodnosti v preferencích respondenta, nebo proto, že atributy výběrového experimentu nepokrývají celou škálu preferencí respondenta vůči zkoumanému statku [8, 12]. Užitková funkce alternativy ve výběrovém experimentu může být zapsána v tomto tvaru: Ui = Vi + ei, (1) kde Ui je nepozorovatelný celkový užitek, Vi je pozorovatelná objektivní složka užitku a ei je náhodná složka. Dá-li jednotlivec přednost alternativě i před j, poté Ui musí být větší než Uj. Na základě opakovaného pozorování lze tedy zkoumat, jak úrovně různých atributů ovlivňují pravděpodobnost výběru určité alternativy. Pro odhad hodnot se využívá různých modelů multinomické logistické regrese (více viz [42]). V tomto článku jsou prezentovány odhady modelu multinomial logit (MNL). Model vychází z předpokladu, že náhodná složka εij, j = 1, 2, …, J, má tzv. Gumbelovo rozdělení (z angl. “Gumbel distribution” nebo “type I extreme value distribution”) s kumulativní distribuční funkcí definovanou jako:

F ( ij )  exp[  exp( ij )]

(2)

2

a s rozptylem π /6. Když jsou náhodné proměnné rozděleny identicky a nezávisle jedna na druhé (tzv. IID předpoklad) a mají Gumbelovo rozdělení, potom jejich rozdíl má logistické rozdělení (více viz [1], [23], [42]). Pravděpodobnost volby alternativy j respondentem i pak lze zapsat jako:

 ij 

exp(Vij )  exp(Vij ) j



exp(xij β)  exp(xij β) j

,

(3)

kde xij označuje hodnoty vysvětlující proměnné respondenta i a volby j [40]. Předpoklad IID je obvykle testován pomocí Hausman-McFaddenova testu ([15, 23]). Testové kriterium má chi-kvadrát rozdělení s počtem stupňů volnosti rovnajícímu se počtu odhadovaných parametrů. K měření vhodnosti modelu je obvykle využívána statistika založená na funkci log-likelihood (např. [1]). Zde uvádíme často používanou McFaddenovu statistiku:

DMF 

ln L0  ln LE , (4) ln L0

kde L0 je hodnota fukce likelihood pouze s konstantou a LE je hodnota funkce při odhadnutém modelu. Interpretace statistiky je poněkud odlišná od té v lineárních modelech: její hodnoty jsou zpravidla nižší; pseudo R-square hodnoty mezi 0,3 a 0,4 odpovídají přibližně hodnotě R-square lineárních regresních modelů v rozmezí 0,6 a 0,8, což je nutné mít na paměti při hodnocení vypovídací schopnosti modelu. Vzhledem k tomu, že jedním z atributů ve výběrovém experimentu je vždy cena (byť vyjádřena různě), lze na základě „trade-off“ mezi cenou a úrovní každého z atributů provést odhad ochoty platit za změnu úrovně atributu. Odhad je proveden následovně [13]: WTPΔX=ΔXβ/γ kde ΔX = X1 – X0 (změna úrovně atributu X)

(5)

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! β je odhad regresního koeficientu příslušné úrovně atributu, γ je regresní odhad atributu ceny.

3.2 Studovaná populace, strategie sběru dat Studovanou populací byli návštěvníci Východního Krušnohoří české národnosti. Individuální data byla získávána pomocí dotazování. Hlavní sběr dat byl proveden v červenci 2013. Dvě kola pilotního před-výzkumu (první průzkum 15 a druhý 40 respondentů) proběhly v červnu 2013 ve dvou různých termínech. V průběhu před-výzkumu byl testován dotazník, který byl postupně upravován. Byla testována místa sběru dat a strategie sběru dat a délka dotazníku ve vazbě na strategii sběru dat. Dotazník byl několikrát zkracován s ohledem na maximální vyzkoušenou délku rozhovoru – 15 minut, která byla pro respondenty akceptovatelná. Dotazování probíhalo on-site ve dvou lokalitách Východního Krušnohoří: Komáří Vížka a Lesná. Osobní rozhovory provádělo 9 proškolených tazatelů a vyplnění dotazníku trvalo obvykle 12 až 15 minut. Během průzkumu bylo získáno 260 vyplněných dotazníků pro metodu podmíněného hodnocení a 216 dotazníků pro výběrový experiment. Důvodem rozdílného počtu využitelných dotazníků je to, že pro metodu podmíněného hodnocení mohla být použita i data z druhého před-výzkumu, zatímco pro výběrový experiment pouze data z hlavního sběru (důvodem byla úprava výběrového experimentu mezi před-výzkumem a hlavním sběrem, která znemožnila využití dat výběrového experimentu z předvýzkumu). Míra odmítnutí byla 15 %. Vzhledem k tomu, že počet návštěvníků byl nižší, než jsme očekávali, nebyl výběr respondentů randomizován, ale byli dotázáni všichni čeští návštěvníci, kteří na obou místech sběru dat byli přítomni během dnů, kdy sběr probíhal.

3.3 Design výběrového experimentu Na základě cílů výzkumu (ekonomické hodnocení vybraných ekosystémových služeb v dané lokalitě) a v úzké spolupráci s biology byly ve výběrovém experimentu použity následující atributy a jejich úrovně (Tab. 1). Tab. 1: Atributy a jejich úrovně ve výběrovém experimentu Atribut

Úrovně - Kvetoucí nebo nekvetoucí

Louky

- S domácími zvířaty nebo bez zvířat - Zarůstající nebo nezarůstající - Nezarostlé

Kamenné snosy

- Zarostlé - Přírodní

Potoky

- Umělé - 400 CZK

Cestovní náklady

- 800 CZK - 1100 CZK

Zdroj: vlastní

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! Důvody uvedeného designu výběrového experimentu jsou následující. U horských luk bylo cílem výzkumu zjistit, zda lidé rozlišují mezi různým vzhledem luk (které mají i různou hodnotu z hlediska ekosystémových služeb) - zejména kvetoucími loukami, zarostlými loukami a loukami využívanými pro pastvu hospodářských zvířat. Jak je zřejmé z Tab. 1, úrovně atributů korespondují s těmito cíli. U kamenných snosů bylo zjišťováno, zda lidé rozlišují mezi udržovanými kamennými snosy (tedy nezarostlými) a kamennými snosy u kterých dochází k postupnému zarůstání - sukcesi. Atribut výběrového experimentu byl v návaznosti na to specifikován ve dvou úrovních – nezarostlý a zarostlý kamenný snos. U horských potoků bylo analyzováno, zda lidé mají rozdílný užitek z přírodních resp. přírodě blízkých potoků a z umělých potoků (tomu odpovídají i 2 úrovně atributu - umělý potok a přírodní potok). Každá z těchto úrovní atributu je spojena jak s různou estetickou funkcí, tak s rozdílnou kvalitou funkcí v oblasti ekosystémových služeb (např. zadržování vody v krajině, stanoviště volně žijící živočichů). Jako platební prostředek (z angl. payment vehicle) byly zvoleny jednosměrné cestovní náklady na celo-víkendový výlet na jednu osobu bez amortizace dopravního prostředku [15, 26]. V pilotních průzkumech byla výše cestovních nákladů testována a následně pro hlavní sběr dat byly částky upraveny. Aby byl atribut ve výběrovém experimentu správně pochopen, byla jedna z prvních otázek dotazníku zaměřena na to, aby se respondent zamyslel nad tím, jaké cestovní náklady jsou pro něj přiměřené (konkrétně otázka zněla: Jaká výše cestovních nákladů na celo-víkendový výlet je pro Vás přiměřená? Rozumějte jako jednosměrné náklady na osobu pouze na palivo/jízdenku – tedy např. bez amortizace vozidla.). Respondenti díky tomu v samotném výběrovém experimentu pracovali s náklady, o kterých již dříve uvažovali. Pro kombinaci alternativ byl použit ortogonální design (z angl. main effect ortogonal design, pro podrobnosti viz [8,10]). Respondent byl požádán, aby si vybral jednu ze tří variant: lokalitu 1, lokalitu 2 (popsané ve smyslu atributů a jejich úrovní) nebo odpověděl, že by nejel ani do jedné z lokalit (tzv. opt-out alternativa nutná pro to, aby byl výzkum v souladu s teorií blahobytu). Každý respondent si vybíral devětkrát v řadě. Pilotní průzkum ukázal, že při daném designu výběrového experimentu respondenti dokáží kognitivně zvládnout devět voleb v řadě (pro diskusi počtu voleb viz např. [3]). V Tab. 2 je příklad volby z výběrového experimentu. Ve výzkumu byly volby charakterizovány především příslušnou fotografií pro každý atribut (tedy pro volbu níže 6 fotografiemi na jedné dvojstraně A4), takže rozhodovací problém byl pro respondenty výrazně jednodušší ve srovnání se slovním popisem níže. Tab. 2: Příklad volby ve výběrovém experimentu

Lokalita 1

Lokalita 2

Atribut

Hodnota atributu

Hodnota atributu

Jednosměrné náklady

400

1100

Louky

Nekvetoucí louky S hospodářskými zvířaty Nezarostlé

Kvetoucí louky Bez hospodářských zvířat Nezarostlé

Snosy

Nezarostlé

Zarostlé

Potok

Přírodní

Umělý

Zdroj: vlastní

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů!

3. Výsledky empirického šetření V článku jsou dále představeny odhady modelu multinomial logit model (MNL), který se používá pro analýzu dat diskrétního typu [40]. Tento typ regresní analýzy umožňuje modelovat pravděpodobnost výběru konkrétní lokality definované ve výběrovém experimentu jako funkci úrovně atributů použitých ve výběrovém experimentu pro danou lokalitu, případně jako funkci některých ostatních proměnných v dotazníku, které lze dát do interakce s proměnnými, které demonstrují úrovně atributů. Vysvětlující proměnné (úrovně atributů), použité v modelu byly následující (viz Tab. 3). Tabulka 3: MNL model; vysvětlující proměnné Proměnná

Popis proměnné

Hodnoty proměnných

Snosy_nezarostlé

Zarostlé kamenné snosy

1=ano; 0=ne

Louky_kvetoucí

Kvetoucí louky bez domácích zvířat

1=ano; 0=ne

Louky_zarostlé

Zarostlé louky bez domácích zvířat

1=ano; 0=ne

Potok_přírodní

Regulované potoky

1=ano; 0=ne

Cestovní_náklady

Jednosměrné náklady

400; 800; 1100

Opt_out

Zástupná variantu

proměnná

pro

opt-out 0 = ne, 1 = opt_out

Zdroj: vlastní

Tab. 4 prezentuje odhad parametrů MNL modelu. Tab. 4: MNL model; odhad parametrů Proměnná

Coeffici ent

Standard Error

b/St.Er.

P[|Z|>z]

Snosy_nezarostlé

0,780***

0,680

-6,159

0,000

Potok_přírodní

0,617***

0,079

8,639

0,000

Louky_zarostlé

-0,376***

0,095

-25,703

0,000

Louky_hospodářský dobytek

-0,569***

0,090

-22,115

0,000

Poplatek

0,001***

0,001

-14,335

0,000

OPT_OUT

2,750***

0,122

-22,463

0,000

Pozn.: ***, **, * = Hladina významnosti 1%, 5%, 10% Zdroj: vlastní

Jak je patrné z Tab. 4, všechny parametry modelu jsou významné na 1% hladině významnosti a mají očekávané znaménko (kromě kamenných snosů, kde jsme očekávali statisticky nevýznamný odhad regresního koeficientu). Lidé dávají na své rekreaci přednost loukám kvetoucím, z ostatních

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! alternativ pak preferují více louky s hospodářskými zvířaty před loukami zarůstajícími. Mají negativní preference vůči umělým potokům a totéž platí pro zarostlé snosy, preferují tedy jednoznačně nezarostlé kamenné snosy a přírodě blízké potoky. Lidé samozřejmě preferují nižší cestovní náklady před vyššími cestovními náklady. Funkce Log-likelihood má hodnotu -2305. Model je statisticky významný s RsqAdj 0,0667. Na základě odhadu byla vypočtena ochota platit jako trade-off mezi regresním odhadem dané úrovně atributu a odhadem koeficientu cestovních nákladů. Hodnoty jsou graficky zobrazeny v Obr. 1. Obr. 1: Mezní ochota platit za změnu atributu (v CZK 2013)

⎕ Ochota platit Zdroj: vlastní

Jak je patrné z Obr. 1, ochota platit za nezarostlé kamenné snosy je pozitivní a dosahuje 757 Kč na osobu za celo-víkendový výlet. Pro louky byla úroveň atributu „kvetoucí louky“ zvolena jako základní úroveň (je tedy pomyslnou nulovou ochotou platit a ochotu platit za jiné úrovně atributu „louky“ interpretujeme jako srovnání s ochotou platit za kvetoucí louky), proto je interpretace následující: ve srovnání s kvetoucími loukami je ochota platit za louky užívané pro chov hospodářských zvířat negativní ve výši 365 Kč za osobu a cestu do místa rekreace celo-víkendového výletu. Ochota platit za zarostlé louky je (opět ve srovnání s loukami kvetoucími) také negativní, a to ve výši 552 Kč. Lidé jsou ochotni zaplatit za přírodní resp. přírodě blízké potoky 599 Kč ve srovnání s potokem regulovaným. Jak bylo uvedeno výše, v šetření byla pro analýzu preferencí u horských luk použita i metoda podmíněného hodnocení, jejíž výsledky nejsou detailně prezentovány v tomto článku. Pro podporu výsledků z výběrového experimentu však alespoň uveďme, že 60 % respondentů by souhlasilo s ročním poplatkem za zachování estetické funkce kvetoucích horských luk (prezentovány ve scénáři tak, že jde o podporu údržby luk tak, aby v čase nezarostly). Průměrná ochota platit činí 452 Kč – je tedy velmi blízká hodnotě ve výběrovém experimentu (552 Kč).

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů!

Závěry a diskuse Výsledky analýzy ukazují, že návštěvníci východního Krušnohoří upřednostňují přírodní/přírodě blízký stav krajiny. Preference návštěvníků zkoumané lokality jsou relativně jednoznačné – návštěvníci zřetelně rozlišovali mezi různými vzhledy krajiny, přičemž preferovali zcela jednoznačně ty varianty, kdy krajina byla blízká původnímu stavu – tedy horské louky posekané bez hospodářského dobytka, kamenné snosy nezarostlé a potoky v přírodě blízkém stavu. Tyto výsledky byly potvrzeny jak v rámci analýzy dat výběrového experimentu, tak v rámci analýzy dat metody podmíněného hodnocení, přičemž v obou případech vyšla signifikantně pozitivní ochota platit za přírodě blízký krajinný stav. Tyto výsledky zároveň znamenají potvrzení pouze části definovaných hypotéz. Konkrétně - byly potvrzeny hypotézy u přírodě blízkých potoků a zarůstajících luk. Vysoká preference kvetoucích luk oproti méně pozitivnímu hodnocení luk s hospodářským dobytkem byla v rozporu s hypotézou a naším očekáváním, stejně jako výsledek u kamenných snosů, kde se hypotéza nepotvrdila – nejenom, že ochota platit byla signifikantní, ale i v monetárním vyjádření velmi vysoká v kontextu ostatních atributů. Posledně uvedený výsledek je velmi překvapivý a pravděpodobně souvisí s faktem, že větší část českých návštěvníků východního Krušnohoří jsou obyvatelé blízkého okolí lokalit, kde probíhal sběr dat. Jedná se o krajinný prvek v rámci České republiky relativně vzácný, a jak se ukazovalo již v průběhu samotného dotazování, místní obyvatelé si kamenné snosy asociují se svými minulými návštěvami a mnohdy i vzpomínkami z dětství. To nás vede k hypotéze, že kamenné snosy přispívají k identifikaci místních obyvatel s krajinou východního Krušnohoří. Tuto hypotézu podporuje i reálná situace v saské části východního Krušnohoří, kde si místní obyvatelé kamenných snosů velmi cení. Každý úsek kamenného snosu je zde dokonce zmapován. Celková délka kamenných snosů se zde blíží jednomu tisíci kilometrů. Na české straně Krušnohoří je ve srovnání se Saskem věnována kamenným snosům pouze minimální pozornost. Rozdíly v přístupu k tomuto místně specifickému krajinnému prvku mohou souviset s rozdílným kulturně-historickým vývojem v regionu. V Sasku byl tento vývoj kontinuální a nebyla zde narušena vazba mezi krajinou a obyvateli, zatímco v české části Krušnohoří, kde nyní žije teprve druhá generace narozená v místě, tento vývoj narušen byl. V tomto kontextu jsou prezentované výsledky výzkumu - zejména vysoká ochota platit za zachování hodnoty a vzhledu kamenných snosů - o to zajímavější. Je evidentní, že i přes uvedené přerušení kulturně-historické vazby místních obyvatel a krajiny jsou kamenné snosy vnímány jako něco místně specifického a cenného. U ostatních zkoumaných ekosystémů/biotopů vyšla také relativně vysoká ochota platit za jejich uchování v dobrém, resp. přírodě blízkém stavu. Ve vazbě na teorii a analýzu ekosystémových služeb tak má péče o ekosystémy a lokálně specifické biotopy smysl nejen z důvodu environmentálního podpůrné ekosystémové služby (např. oběh živin, tvorba půdy), regulační služby (např. čištění vody, regulace záplav), zásobovací služby (např. produkce dřeva, lesních plodů, zvěře) - ale také z důvodů socio-ekonomických. Analyzované ekosystémy poskytují tzv. kulturní služby (estetické, rekreační či vzdělávací), kterých si návštěvníci těchto lokalit cení a dokonce by byli ochotni přispívat na jejich zachování stokorunové částky ročně. Výsledky naznačují, že pro místní obyvatele, představují tyto specifické biotopy (kamenné snosy, horské louky a přírodě blízké horské potoky) krajinné prvky, které jim pomáhají se s místem identifikovat a být na svůj kraj hrdí. Autoři článku se domnívají, že předkládané výsledky mohou být (a měly by být) použity při podpoře rozhodování o vhodném způsobu managementu krajiny východního Krušnohoří (včetně dlouhodobých a strategických vizí rozvoje krajiny, a to jak z hlediska politiky ochrany životního prostředí na lokální úrovni, tak i na regionální úrovni). Nad rámec uvedeného je vhodné poznamenat, že se jedná o turisticky atraktivní cíle, které by při správném marketingu mohli pomoci rozvoji turistického ruchu a zprostředkovaně i k podpoře financování údržby a obnovy krajiny.

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! Zobecníme-li výsledky výzkumu, pak lze říci, že výzkum poukázal na pozitivní vazbu mezi obyvateli a krajinou. Tato vazba by podle našeho názoru měla být rozvíjena a využita pro další rozvoj vztahu obyvatel a krajiny, který by mohl přispět k přirozeně vyšší identifikací obyvatel s regionem a mj. přispět k spontánně vyšší ochraně životního prostředí a jednotlivých ekosystémů [viz např. 34]. Výsledky výzkumu mohou být využity pro prosazení fungujícího management krajiny, který bude v maximální míře stavět na spontánní ochraně životního prostředí místními komunitami (k čemuž je nutná znalost jejich preferencí a postojů) a zároveň respektovat přirozená omezení možného antropogenního využívání ekosystémů (tak, aby bylo zachováno maximum jejich přirozených ekosystémových služeb). Článek vznikl za podpory projektu "Hodnotná příroda východního Krušnohoří“ (č. 100093854), který byl realizován v rámci Programu Cil 3/Ziel 3 a spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a grantu VŠE IGS F5/9/2013 "Analýza aktuálních otázek ekonomie a politiky životního prostředí“. Literatura [1] AGRESTI, A. Categorical Data Analysis, 3rd ed., Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2013. ISBN 978-0-470-46363-5. [2] BATEMAN I. et al. Bringing Ecosystem Services into Economic Decision-Making: Land Use in the United Kingdom. Science. 2013, Vol. 341, No. 6141, pp. 45-50. ISSN 1095-9203. [3] BATEMAN, I. J., CARSON, R. T., HANEMANN, M., HANLEY, N., HETT, T., JONES-LEE, M., LOOMES, G., MOURATO, S., ÖZDEMIROĞLU, E., PEARCE, D. W., SUGDEN, R. a SWANSON, J. Economic Valuation with Stated Preference Techniques: A Manual. 1st ed. Cheltenham: Edward Elgar, 2002. ISBN 1840649194 [4] BRAAT, L. C. a GROOT, R. S. de. The ecosystem services agenda: bridging the worlds of natural science and Economics, conservation and development, and public and private policy. Ecosystem Services. 2012, Vol. 1, Iss. 1, pp. 4–15. ISSN 2212-0416. [5] CHAN, K., SATTERFIELD, T. a GOLDSTEIN, J. Rethinking ecosystem services to better address and navigate cultural values. Ecological Economics. 2012, Vol. 74, pp. 8-18. ISSN 0921-8009 [6] CHAPMAN, J. C., SHIEL, R. S. a BATOVIĆ, Š. Settlement Patterns and Land Use in Neothermal Dalmatia, Yugoslavia: 1983-1984 Seasons. Journal of Field Archaeology. 1987, Vol. 14, No. 2, pp. 123 - 146. ISSN 00934690 [7] FARLEY, J., 2012: Ecosystem services: The economics debate. Ecosystem Services. 2012, Vol. 1, Iss. 1, pp. 40–49. ISSN 2212-0416. [8] FREEMAN, A. M. The measurement of environmental and resource values: theory and methods. 2nd ed. Washington, DC: Resources for the Future, 2003. ISBN 1891853627 [9] GEE, K. a BURKHARD, B. Cultural ecosystem services in the context of offshore wind farming: A case study from the west coast of Schleswig-Holstein. Ecological Complexity. 2010, Vol. 7, Iss. 3, pp. 349-358. ISSN 1476-945X. [10] GREENE, W. H. Econometric Analysis, 7th ed. Upper Saddle River, New Jersey: Prentice Hall, 2007. ISBN 0131395386 [11] GROOT, R. S. DE, ALKEMADE, R., BRAAT, L. C., HEINA, L. a WILLEMEN, L. Challenges in integrating the concept of ecosystem services and values in landscape planning, management and decision making. Ecological Complexity. 2010. Vol. 7, Iss. 3, pp. 260-272. ISSN 1476-945X.

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! [12] HAAB, T. C. a MCCONNELL, K. E. Valuing Environmental and Natural Resources: the econometrics of non-market valuation. 1st ed. Cheltenham: Edward Elgar, 2003. ISBN 1843763885 [13] HANEMANN, M. W. Welfare Evaluations in Contingent Valuation Experiments with Discrete Responses. American Journal of Agriculture Economics. 1984, Vol. 66, No. 3, pp. 332 – 341. ISSN 0002-9092 [14] HANLEY, N., MOURATO, S. a WRIGHT, R. Choice modelling approaches: a superior alternative for environmental valuation? Journal of Economic Surveys. 2001. Vol. 15, No. 3, pp. 433-460. ISSN 1467-6419 [15] HENSCHER, D. Stated preference analysis of travel choices: the state of practice. Transportation. 1994, Vol. 21, Iss. 2, pp. 107-133. ISSN 1572-9435. [16] KENTER, J., HYDE, T., CHRISTIE, M. a FAZEY, I. The importance of deliberation in valuing ecosystem services in developing countries - Evidence from the Solomon Islands. Global Environmental Change. 2011. Vol. 21, Iss. 2, pp. 505-521. ISSN 0959-3780.x; [17] KOTÍKOVÁ, E. Ochrana životního prostředí v ekonomické teorii. Politická ekonomie. 2006. Vol. 54, Iss. 2, pp. 261-273. ISSN 0032-3233. [18] KUČERA, L. Populace České republiky 1918-1991. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1994. ISBN 80-901674-7-0. [19] KVĚTON, V., LOUDA, J., SLAVÍK, J. a PĚLUCHA, M. Contribution of Local Agenda 21 to Practical Implementation of Sustainable Development: The case of the Czech Republic. European Planning Studies. 2014 – to appear. DOI:10.1080/09654313.2012.753994. ISSN 1469-5944. [20] LANCASTER, K. A new approach to consumer theory. Journal of Political Economy. 1966. Vol. 74, No. 2, pp. 132-57. ISSN 0022-3808. [21] LAYKE, CH., MAPENDEMBE, A., BROWN, C., WALPOLE, M. a WINN., J. Indicators from the global and sub-global Millennium Ecosystem Assessments: An analysis and next steps. Ecological Indicators. 2012, Vol. 17, pp. 77-87. ISSN 470-160X. [22] MANSKI Ch. F. The structure of random utility models, Theory and Decision. 1977, Vol. 8, Iss. 3, pp. 229-254. ISSN 0040-5833. [23] McFADDEN D. Conditional logit analysis of qualitative choice behaviour, in ZAREMBKA, P. (ed.), Frontiers in econometrics. 1st ed. New York: Academic Press, 1974. ISBN 978-0-127-76150-3 [24] MILLENIUM ECOSYSTEM ASSESSMENT, (2005), Ecosystems and Human Well-being: synthesis, Washington, D. C.: Island Press, 2005. ISBN 1-59726-040-1. [25] MORAVČÍK, P. Development of new forest stands after a large scale forest decline in the Krušné hory Mountains. Ecological Engineering. 1994, Vol. 3, Iss. 1, pp. 57-69. ISSN 0925-8574. [26] PARSONS, G. R. The Travel Cost Method. In CHAMP, P. A., BOYLE, K. J. a BROWN, T. C. (eds.). A Primer on Nonmarket Valuation. 1st ed. London: Kluwer Academic Publishers, 1993. ISBN 07923-6498-8. [27] PHANEUF, D. J. a SMITH, V. K. Recreation Demand Models, In: MÄLER, K. G. a VINCENT J. R. (eds.). Handbook of Environmental Economics. Economywide and International Environmental Issues. 2005, Vol. 3, pp. 1105-1618. ISBN 978-0-444-51146-1. [28] PRIMMER, E. a FURMAN, E. Operationalising ecosystem service approaches for governance: Do measuring, mapping and valuing integrate sector-specific knowledge systems?. Ecosystem Services. 2012, Vol. 1, Iss. 1, pp. 85–92. ISSN 2212-0416. [29] PŮLPÁMOVÁ, L. a SÍMOVÁ, J. Faktory spokojenosti zakazniku v cestovnim ruchu. E+M Ekonomie a Management. 2012, Vol. 15, Iss. 4, pp. 160-70. ISSN 1212-3609.

Pracovní verze článku k publikaci do E+M Ekonomika a Management. Prosíme, necitujte bez vědomí autorů! [30] RADVANOVSKÝ, Z. Zur Vertreibung und Aussiedlung der Sudetendeutschen aus dem Grenzgebiet ord estb hmens in die so jetische esatzungszone eutschlands in den Jahren 1945-1946. sti nad Labem: Albis International, 1993. ISBN 80-900838-4-6 [31] RUIJS, A., WOSSINK, A., KORTELAINEN, M., ALKEMADE, R. a SCHULP., C.J.E. Trade-off analysis of ecosystem services in Eastern Europe. Ecosystem Services. 2013, Vol. 4, pp. 82-94. ISSN 2212-0416. [32] SLAVÍK, J. Neoklasická ekonomie a ochrana životního prostředí. Politická ekonomie. 2007, Vol. 55, Iss. 4, pp. 526-537. ISSN 0032-3233. [33] SLAVÍKOVÁ, L., KLUVÁNKOVÁ-ORAVSKÁ, T. a JÍLKOVÁ, J.. Bridging theories on environmental governance: Insights from free-market approaches and institutional ecological economics perspectives. Ecological Economics. 2010, Vol.. 69, Iss. 7, pp. 1368–1372. ISSN 09218009. [34] SLAVÍKOVÁ, L., ŠÍMOVÁ, T. a SLAVÍK, J. Kvalitativně orientované metody socioekonomického výzkumu a jejich využití v ekonomii životního prostředí. Ekonomický časopis. 2011, Vol. 59, Iss. 8, pp. 823–840. ISSN 0013-3035. [35] SLEZÁK, L.. Pohraničí českých zemí na pokračování (Dosídlování v padesátých letech 20. st.). Acta Oeconomica Pragensia. 2007, Vol. 15, Iss. 7, pp. 383-394. ISSN 0572-3043. [36] STEER DAVIES GLEAVE. London Underground Customer Priorities Research. Report for London Underground. [37] ŠIMKOVÁ, E. Udržitelný rozvoj venkova a role venkovské turistiky. E+M Ekonomie a Management. 2008, Vol. 11, Iss. 1, pp. 26-32. ISSN 1212-3609. [38] ŠIMKOVÁ, E. The Potential of Rural Tourism and the Sustainable Development of Rural Areas. E+M Ekonomie a Management. 2007, Vol. 10, Iss. 4, pp. 57-62. ISSN 1212-3609. [39] TENGBERG, A., FREDHOLM, S., ELIASSON, I., KNEZ, I., SALTZMAN, K. a WETTERBERG, O. Cultural ecosystem services provided by landscapes: Assessment of heritage values and identity. Ecosystem Services. 2013. Vol. 2, pp. 14-26. ISSN 2212-0416 [40] TRAIN, K. Discrete Choice Methods with Simulation. 2nd ed. New York: Cambridge University Press. 2009. ISBN 978-0-521-74738-7. [41] VEJCHODSKÁ, Eliška. Cost-benefit analysis: Too often biased. E+M Ekonomie a Management. 2014 – to appear. ISSN 1212-3609. [42] VOJÁČEK, O. a PECÁKOVÁ, I. Comparison of discrete choice models for environmental research. Prague Economic Papers. 2010, Vol. 19, Iss. 1, pp. 35-53. ISSN 1210-0455. Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Katedra ekonomiky životního prostředí [email protected] Ing. Jiří Louda Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v

stí nad Labem

Fakulta sociálně ekonomická Katedra ekonomiky podniku [email protected]