Přednáška č. 13 – VODNÍ CESTY 1. ZÁKLADNI POJMY1 - vodní cesta
cesta po mořích, oceánech, jezerech, nádržích, zdržích, splavných tocích, kanálech a průplavech, vhodná pro plavbu
- vodní tok
vodní útvar, pro který je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě ve směru celkového sklonu a který je napájen z vlastního povodí nebo z jiného vodního útvaru (viz též ČSN 736510)
- splavný tok
vodní tok, po kterém je možno provozovat pravidelnou vodní dopravu
- kanál
otevřený nebo krytý umělý vodní tok
- plavební kanál
umělé koryto sloužící k plavbě
- průplav
umělá vodní cesta mimo koryto toku, zpravidla s neproudící vodou
- vodní dílo
vodohospodářské dílo budované na toku a sloužící k jeho využití; hlavní částí vodního díla je vodní nádrž nebo zdrž
- kaskáda vodních děl
soustava vodních děl seřazených za sebou tak, že odtok z jednoho stupně je plně nebo částečně přítokem do dalšího
- úpravy toků
soubor vodohospodářských, lesnických, zemědělských a jiných opatření na tocích a v jejich povodí; jimi se mají vytvořit příznivé podmínky pro vodohospodářské využití toků a mají se odstranit důsledky jejich škodlivého působení
- vzdouvací stavba
stavba na vodním toku vzdouvajjící v něm vodu nebo vytvářející vodní nádrž nebo zdrž
- přehrada
vzdouvací stavba přehrazující vodní tok a jeho údolí a vytvářející vodní nádrž využívanou k řízení odtoku
- jez
vzdouvací stavba přehrazující koryto toku, výjimečně i údolí, sloužící hlavně k vytvoření zdrže a získání spádu
- zdymadlo
vodní dílo vytvářející na vodní cestě plavební stupeň; skládá se ze vzdouvací stavby a plavební komory nebo zdvihadla
- vodní nádrž
prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- zdrž
úsek přirozeného nebo umělého toku, na kterém se vzdouvá vodní hladina pro dosažení požadovaného spádu, vzdutí nebo hloubky vody
- vodní doprava
doprava vykonávaná po vodních cestách
- plavba
pohyb plavidel po vodních cestách
- plavidlo
plovoucí těleso určené pro službu na vodě, např. pro přepravu nákladů a osob nebo nesení různých strojů a zařízení; zahrnuje lodě, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a vory
1
Základní pojmy z oboru vodního hospodářství – viz ČSN 73 6510, pojmy z hydrologie a kryologie – viz ČSN 73 6530, pojmy z vodních toků – viz ČSN 73 6512, pojmy z plavidel a plavby – viz ČSN 32 0000 1
- loď
viz ČSN 320000
- člun
viz ČSN 32 0000
- remorkér
viz ČSN 32 0000
- nákladní loď
viz ČSN 32 0000
- lodní sestava
volné spojení plavidel za sebou nebo vedle sebe vytvořené za účelem společné plavby Poznámka: Používá se při vlečné plavbě.
- lodní souprava
pevné nebo kloubové spojení plavidel vytvořené za účelem společné plavby Poznámka: Používá se při tlačné plavbě.
2. VODNÍ CESTY 2.1 Druhy vodních cest - vnitrozemská vodní cesta
vodní cesta na jezerech, nádržích, zdržích, splavných tocích, kanálech a vnitrozemských průplavech
- námořní cesta
vodní cesta po mořích a oceánech
- mezinárodní vodní cesta
vodní cesta, na níž byl mezinárodní smlouvou zřízen mezinárodněprávní režim plavby
- národní vodní cesta
vodní cesta, na níž je plavba lodí ostatních států povolena jen se souhlasem státu, na jehož území se nachází, a v souladu s jeho předpisy
- přirozená vodní cesta
vodní cesta bez stavebně technického zásahu
- umělá vodní cesta
splavněný tok, popř. plavební kanál nebo průplav
- uzavřená vodní cesta
vodní cesta bez plavebně dopravního napojení na jiné vodní cesty
- klasifikace vodních cest
roztřídění vnitrozemských vodních cest podle jejich dopravní důležitosti, podle splavnosti pro různé typy a nosnosti lodí a tlačných lodních souprav, podle jejich provozně technických parametrů apod.
- vodní cesta mezinárodního významu vodní cesta velké dopravní důležitosti s významným podílem mezinárodních přeprav; má obvykle parametry vyšší klasifikační třídy - vodní cesta lokálního významu vodní cesta, u níž převažuje přeprava osob a zboží na kratší vzdálenosti; má obvykle parametry nižší klasifikační třídy - síť vodních cest
soustava splavných a splavněných toků, průplavů, splavných jezer a v širším pojetí i moří
- integrovaná síť vodních cest
celistvá a průběžná síť vodních cest, které mají na konkrétních úsecích jednotné gabarity plavební dráhy a parametry plavebních objektů patřící do jedné klasifikační třídy
2
2.2 Charakteristiky vodních cest - hustota sítě vodních cest
délka vodních cest připadající na jednotku plochy daného území
- dopravní kapacita vodní cesty množství zboží v tunách, které se po vodní cestě může přepravit za jednotku času, zpravidla za rok - teoretická roční dopravní kapacita vodní cesty největší množství přepravovaného nákladu v tunách přepravitelné po daném úseku vodní cesty za 365 provozních dní v roce a 24 hodin denně při maximální nosnosti typového plavidla - praktická roční dopravní kapacita vodní cesty množství přepravovaného nákladu v tunách skutečně přepravitelné po daném úseku vodní cesty za omezenou pracovní dobu (např. 300 provozních dní v roce a za 16 hodin denně), při nevyrovnanosti přepravních proudů, nevyužití ložného prostoru lodí apod. - dopravní kapacita volné vodní cesty roční dopravní kapacita vodní cesty bez plavebních komor, která se určí ze skutečné roční propustnosti lodí, z jejich nosnosti a využití jejich ponoru - dopravní kapacita splavněné řeky roční dopravní kapacita splavněné řeky nebo průplavu (popř. jejich úseků) s plavebními komorami; je přibližně dána dopravní výkonností plavebních komor nebo lodních zdvihadel - propustnost vodní cesty
počet lodí nebo tlačných lodních souprav, které mohou vodní cestou v jednom směru proplout za jednotku času (za rok, den nebo hodinu); propustnost vodní cesty je jednak teoretická, jednak praktická
- zatížení vodní cesty
intenzita přepravy na vodní cestě v miliónech tun přepravovaného zboží za rok
- přepravní nároky na vodní cestu nároky přepravců uplatňované na přepravu po vodní cestě, udávané v miliónech tun za rok podle druhu substrátu a směru přepravy - gabarity vodní cesty
základní parametry vodní cesty, ovlivňující zásadním způsobem stupeň využití lodního parku pro vodní dopravu: jsou to hloubka a šířka plavební dráhy, poloměry jejího zakřivení v obloucích, podjezdná výška pod mosty a jinými stabilními zařízeními křižujícími vodní cestu, rychlost proudění a maximální plavební průtok
- jednolodní profil vodní cesty
příčný profil koryta vodní cesty, vhodný pro jednosměrný plavební provoz; k umožnění obousměrného plavebního provozu slouží výhybny lodí
- dvoulodní profil vodní cesty
příčný profil koryta vodní cesty, dostatečně široký pro obousměrný plavební provoz
- plavební profil
viz ČSN 320000
- plavební hloubka
hloubka vody v plavební dráze potřebná pro zajištění bezpečného plavebního provozu; je dána třídou vodní cesty
- plavební šířka
šířka plavební dráhy potřebná pro zajištění bezpečného a hospodárného plavebního provozu; je dána třídou vodní cesty 3
S s , kde S je plocha příčného průřezu - hydraulická charakteristika vodní cesty n poměr koryta vodní cesty při minimální plavební hladině a s je ponořená plocha hlavního žebra návrhové lodě n=
- nízká plavební hladina
nejnižší vodní stav (hladina), při němž je na vodní cestě ještě možná plavba s plným ponorem lodí (plnosplavnost), popř. při němž jsou zaručeny plavební gabarity
- nejnižší plavební hladina
nejnižší vodní stav (hladina), při němž je na toku přirozeně splavném nebo splavněném úpravou ještě možná plavba s omezeným ponorem
- nejvyšší plavební hladina
nejvyšší úředně stanovený vodní stav (hladina) pro určitý úsek vodní cesty, zajišťující ještě bezpečný plavební provoz; při jeho překročení se plavební provoz zastavuje
- maximální plavební průtok
největší průtok v toku, při němž je ještě přípustná plavba
- podjezdná výška
svislá vzdálenost mezi nejvyšší plavební hladinou a spodní hranou mostů, pevných konstrukcí nebo vedeními různého druhu, která jdou napříč přes plavební dráhu, potřebná pro bezpečné podplutí lodě
2.3 Splavné a splavněné toky - splavnost
způsobilost toku pro plavbu, daná přírodními podmínkami (přirozeně splavný tok) nebo souborem technických zásahů, úprav a opatření
- plnosplavnost vodní cesty
způsobilost úseku vodní cesty pro plavbu s plným ponorem návrhových lodí bez časového omezení
- omezená splavnost vodní cesty způsobilost úseku vodní cesty pro plavbu s omezeným ponorem podle vodních stavů - nesplavnost
nezpůsobilost vodní cesty pro plavbu, způsobená zámrzem, chodem ledu, příliš nízkým nebo vysokým vodním stavem (průtokem), poškozením objektů, nestálostí koryta s velkým množstvím splavenin apod.
- přirozeně splavný tok
řeka s trvale dostatečnými hloubkami a šířkami vody i poloměry zakřivení proudnice, vybřežující až při dostatečně velkém plavebním průtoku (tzv. max. plavebním průtoku), která poskytuje příznivé podmínky pro přirozenou splavnost říčními, popř. i říčně námořními loděmi
- splavněný tok
tok, u něhož se dosáhne možnosti plavby lodí souborem technických zásahů, úprav a opatření
- splavnění toku
umělý zásah, jímž se dosáhne splavnosti vodního toku (viz CSN 736512)
- splavnění toku úpravou
splavnění toku dosažené jeho úpravou, jíž se vytvoří plynulá plavební dráha s dostatečnými poloměry trasy a s dostatečnou plavební hloubkou
4
- splavnění toku vzdouvací metodou splavnění toku umělým zvětšením hloubky vody; dosáhne se vybudováním kaskády plavebních stupňů, vytvářejících zdrže nebo nádrže, popř. i doplněných laterálními kanály - trať vodní cesty
část vodní cesty využívaná pro lodní dopravu
- plavební dráha
souvislý pás vodní cesty vyhrazený plavbě, někdy vyznačený plavebními znaky, mezi nimiž je udržována potřebná plavební hloubka na příslušné šířce
- kilometráž splavného toku
průběžné značení délky plavební dráhy v kilometrech, hektometrech, výjimečně v námořních mílích; postupuje od ústí toku směrem proti proudu
- plavební úsek
část trati vodní cesty charakterizovaná stejnými plavebními podmínkami
- dvousměrný plavební úsek
plavební úsek s dostatečnou šířkou a hloubkou plavební dráhy vhodný pro současnou nerušenou plavbu v obou směrech po celé délce
- jednosměrný plavební úsek
plavební úsek dovolující provoz plavby vždy jen v jednom směru
- plavební stupeň
stupeň mezi dvěma sousedícími plavebními úseky vodní cesty s rozdílnými úrovněmi hladin, překonávaný plavební komorou, zdvihadlem nebo vzdouvacím žlabem
- spád plavebního stupně
výškový rozdíl horní a dolní hladiny na plavebním stupni (maximální, průměrný, minimální)
- plavební zdrž
úsek splavněného toku nad plavebním stupněm v délce jeho vzdutí nebo mezi dvěma plavebními stupni na úplné kaskádě
- mezizdrž
zdrž mezi dvěma za sebou umístěnými plavebními stupni, sloužící k potkávání a vyhýbání dvou protisměrně plovoucích lodí nebo lodních souprav
- kaskáda plavebních stupňů
souvislá řada plavebních stupňů (zdymadel) na splavněném toku Poznámka: Kaskáda může být úplná, dosahuje-Ii se trvalé splavnosti pouze vzdutím, nebo neúplná, dosahuje-Ii se trvalé splavnosti kombinací vzdutí a prohrábek.
- laterální kanál
kanál zkracující vodní cestu na toku, obcházející plavební překážku nebo úsek toku nezpůsobilý ke splavnění apod.
- energeticko-plavební kanál
kanál sloužící současně jak k vedení vody na vodní elektrárnu nebo od ní, tak i k plavbě
- plavební překážka
umělá nebo přirozená překážka na vodní cestě, znemožňující nebo omezující plavební provoz
- plavební mělčina
místo na vodní cestě s hloubkou vody menší, než je stanovená plavební hloubka v příslušném úseku
- plavební úžina
zúžené místo vodní cesty, na němž vznikají ztížené plavební podmínky z důvodu nedodržení šířkového gabaritu
- katarakty
skalnaté prahy nebo skály vyčnívající na dně splavného toku, vyvolávající nižší plavební hloubky a zhoršené podmínky pro plavbu
5
- plavební brod
místo menších plavebních hloubek na toku se splaveninovým dnem, kde proudnice zpravidla přechází od jednoho břehu ke druhému, popř. místo těsně za inflexním bodem proudnice
- lodní žlab
žlab lodního zdvihadla, uzavřený na obou koncích vraty a naplněný vodou, v kterém se plavidla dopravují z dolní zdrže do horní a naopak
- lodní plošina
vodorovná plochá konstrukce umístěná na podvozcích nebo zavěšená na zdvihadle, která slouží jako součást svislých nebo šikmých lodních zdvihadel nebo výtahů pro dopravu lodí nasucho jak u vysokých plavebních stupňů, tak v loděnicích
- vzdouvací žlab
prizmatický betonový žlab vybudovaný v mírném sklonu; v němž se pohybuje stěna vzdouvající vodu s proplavovanou lodí; slouží k dopravě lodí z jedné zdrže plavebního stupně do druhé
3. OSTATNÍ OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH - výhybna
rozšířená část úzké jednolodní vodní cesty vybavená jako úvaziště, na němž čeká loď na míjení protisměrně plující lodi nebo na předjetí rychleji plující lodi
- obratiště
rozšířené místo plavební dráhy na vodní cestě nebo v přístavu, které slouží k obracení lodí do opačného směru plavby
- plavební tunel
tunel tvořící součást úseku vodní cesty (zpravidla průplavu) se stálou hladinou vody, vedený pod vyšší terénní překážkou; může být jednolodní nebo dvoulodní
- tunel pod vodní cestou
dopravní tunel vedený napříč pod vodní cestou, sloužící k dopravě suchozemskými dopravními prostředky a pro pěší
- pohyblivý most
viz ČSN 736524
- průplavní most, akvadukt
most tvořící součást průplavu při jeho mimoúrovňovém křížení s řekou, splavným tokem, s úzkým hlubokým údolím, popř. s důležitou pozemní komunikací (železnicí, dálnicí) apod.
- bezpečnostní vrata
bezpečnostní uzávěr na průplavu umístěný před lodními zdvihadly, akvadukty, na dlouhých mezizdržích apod., který slouží k uzavření příslušného úseku průplavu v případě havárie
- bezpečnostní přeliv
objekt na průplavu sloužící k odvedení vody přepadem ze zdrže průplavu při nenadálém stoupnutí hladiny nad stanovenou úroveň; zpravidla je v něm upravena i výpusť z průplavu
- výpust' z průplavu
objekt na průplavu sloužící k vypouštění vody z průplavní zdrže; zpravidla bývá spojen s bezpečnostním přelivem do společného objektu
- propust pod průplavem
potrubí různého průřezu na převedení malého toku pod průplavem; v propusti proudí i při největším průtoku voda s volnou hladinou; používá se tam, kde je průplav veden v násypu
- shybka pod průplavem
potrubí zpravidla kruhového průřezu, vedené napříč pod dnem koryta průplavu; potrubím proudí voda pod tlakem, dno koryta nad shybkou musí být chráněno proti poškození 6
- lodní propust
upravené plavební pole jezu nebo hrazeného vtokového objektu energeticko-plavebního kanálu, sloužící k proplouvání lodí
- potahová cesta, potahová stezka zpevněná cesta podél břehu vodní cesty; z ní se vlekou lodi bez vlastního pohonu nebo lodi, které nestačí výkonem překonat proud řeky - přívoz, převoz
soubor zařízení na převážení osob, vozidel apod. speciálními plavidly přes vodní toky a nádrže
- trajekt
soubor zařízení na převážení osobních i nákladních vlaků, autobusů, nákladních i osobních automobilů přes mořské zálivy, úžiny a větší vnitrozemské vodní plochy
- lodní lanovka
lanovka složená ze sekcí se zavěšeným nekonečným lanem pohybující se zpravidla nad osou plavební dráhy, na něž se připojí vlečné lano nákladního člunu přívěsným hákem
- vorová propust
žlab se skloněným dnem vedle jezu plavebního stupně, zpravidla uzavíratelný, který slouží k proplavování vorů z horní zdrže do dolní
- úvaziště
místo na vodní cestě s dostatečnou hloubkou vody, které je vybaveno uvazovacím zařízením; slouží k přistávání a uvazování lodí
- vlnolam
konstrukce sloužící ke zmírnění nepříznivých účinků vln na objekty na vodní cestě
- větrolam
pás hustého stromoví a křovin podél břehů vodní cesty, který zmírňuje nepříznivé účinky silného bočního větru na plavbu a bezpečnost plavebního provozu
4. PŘÍSTAVY A PŘEKLADIŠTĚ Typy přístavů - přístav
souhrn vodních a pobřežních ploch, objektů a zařízení, které umožňují uvazování lodí, překládání nákladů na ně a z nich, jejich zásobování, manipulaci s nákladem a jeho dočasné skladování, naloďování a vyloďování osob, údržbu, opravy a ochranu lodí apod.; přístav se skládá z akvatoriální a z teritoriální části
- vnitrozemský přístav, říční přístav přístav umístěný na vnitrozemské vodní cestě, který slouží účelům vnitrozemské vodní dopravy - námořní přístav
přístav, který slouží účelům námořní dopravy a dopravy pobřežní (kabotážní); je umístěný u mořského pobřeží
- říčně-námořní přístav
přístav, který slouží účelům jak vnitrozemské, tak i námořní plavby a rovněž i plavby říčně-námořní
- obchodní přístav, veřejný přístav přístav, který slouží nejen k vykládání a nakládání lodí, ale i k přechodnému uskladnění dopravovaných nákladů a manipulacím s nimi (třídění, balení, expedice)
7
