ZNÁMÉ NEZNÁMÉ CESTY DĚDICTVÍ

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

ZNÁMÉ NEZNÁMÉ CESTY DĚDICTVÍ Marie Tomíšková a kolektiv

Marie Tomíšková a kolektiv ZNÁMÉ NEZNÁMÉ CESTY DĚDICTVÍ Vydává: Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 601 00 Brno Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Autorský kolektiv: Ústav územního rozvoje Ing. arch. Marie Tomíšková – garant úkolu Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D. Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor cestovního ruchu Bc. Jitka Fatková – garant úkolu Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Praha PhDr. Pavel Bureš Ing. arch. Eva Dvořáková PhDr. Václav Váňa Ing. Jaromír Stejskal Ústav územního rozvoje Ministerstvo pro místní rozvoj Brno 2010

Ústav územního rozvoje © Brno 2010 ISBN 978-80-87318-12-6

OBSAH 1. ÚVOD

4. ROUBENÉ STAVBY

1.1 Účel publikace 1.2 Princip tvorby tras 1.3 Typy tras a jejich charakteristika a) Památky UNESCO b) Památky reprezentující stavební slohy c) Roubené stavby d) Technické památky 1.4 Realizace tras

4.1 Koncepce trasy 4.2 Charakteristika druhů roubené architektury dle typu a funkce a) Muzea v přírodě presentující regionální typy roubené lidové architektury b) Expozičně nebo kulturně společensky využité solitérní stavby na původním místě c) Vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby – Vesnické památkové rezervace – Vesnické památkové zóny g) Městská sídla s plošně dochovanými zbytky roubené h) architektury i) Sakrální roubené stavby 4.3 Roubená architektura v jednotlivých krajích

2. TRASA UNESCO 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Specifický význam památek UNESCO pro cestovní ruch Koncepce trasy Výčet a stručný popis úseků trasy Výčet lokalit vážících se k trase Výčet vybraného občanského vybavení pro cestovní ruch a aktivit pro volný čas podél trasy

5. TECHNICKÉ PAMÁTKY 5.1 Koncepce trasy 5.2 Charakteristika technických památek dle oborů a) Doprava b) Vodárenství a energetika c) Těžba d) Hutnictví, slévárenství, strojírenství e) Potravinářská výroba f) Textilní výroba g) Sklářství a výroba porcelánu h) Různé 5.3 Technické památky v jednotlivých krajích

3. VYBRANÉ PAMÁTKY STAVEBNÍCH SLOHŮ 3.1 Koncepce trasy 3.2 Charakteristika stavebních slohů na území ČR a) Památky románské b) Památky gotické c) Památky renesanční d) Památky barokní e) Památky klasicismu, empiru, romantismu, historismu f) Památky secese a 20. století 3.3 Památky stavebních slohů v jednotlivých krajích

6. MARKETINGOVÁ STRATEGIE TRAS

1

1. ÚVOD

„Málokterá země má architekturu tak jednotnou a přitom tak rozmanitou. Témata jsou výrazně česká, jejich variací je však bezpočet a zanechávají svědectví o výjimečných uměleckých schopnostech českých lidí.“

Foto © Pavel Tomíšek

Christian Norberg-Schulz: GENIUS LOCI

Kutná Hora

2

1. ÚVOD

1.2. Princip tvorby tras

1. ÚVOD

Zájem o atraktivní české kulturní dědictví sice neustále vzrůstá, avšak tento trend, který je značným ekonomickým přínosem, představuje pro vyhledávané památkové lokality mnohdy neúnosnou zátěž. Negativní dopady se projevují jak formou přímé fyzické devastace, tak nepřímo změnami sociální a funkční struktury a ztrátou autenticity. Lokality, které jsou dosud z hlediska cestovního ruchu opomíjené, zpravidla čelí negativnímu dopadu nedostatku financí. Nedostatek finančních zdrojů se odráží v dlouhodobě nedostatečné údržbě památkového fondu, v úpadku vybavení obce a v celkovém vzhledu prostředí. Památky nejsou devastovány velkou frekvencí návštěvníků, nedochází zpravidla účelově k zásadním zásahům do urbanistické struktury obce, ale důsledky nedostatečné údržby vedou rovněž ke znehodnocení nebo likvidaci historicky cenného prostředí. Problémy obou skupin, ač se nacházejí na dvou opačných pólech zájmu návštěvníků, vyúsťují shodně v negativní vliv na památkové lokality. V současné době je zájem návštěvníků České republiky soustředěn na ustálenou skupinu měst, vesnic, hradů a zámků, které v některých případech již přílišný nápor turistů negativně poznamenal. Je proto nezbytné hledat cesty k rovnoměrnějšímu rozdělení návštěvnosti. Cesty dědictví – tematické trasy, které lze navzájem kombinovat, jsou jedním ze způsobů, jak tento problém řešit. Pojem trasy v tomto případě lze vyložit buď jako trasu ve smyslu konkrétní komunikace, spojující místa doporučená pro návštěvu, anebo jako soubor míst s obdobným typem atraktivity, který se návštěvníkům nabízí a ze kterého lze vybrat libovolnou část. Jedna z navrhovaných tras sleduje reálnou cestu propojující významné lokality, ostatní představují různě členěné soubory.

Norský historik a teoretik architektury Christian Norberg-Schulz ve slavné knize Genius loci uvádí jako jeden z příkladů identifikace člověka s prostředím architektonické kvality českých měst a vesnic, které se kontinuálně vyvíjely v souladu se specifickou českou krajinou. Výsledkem tohoto vývoje je rozsáhlý památkový potenciál České republiky atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Přes veškeré negativní vlivy minulých let náleží Česká republika z hlediska kulturně historických hodnot mezi nejbohatší země světa. Svědčí o tom nejen více než 40 000 objektů registrovaných v Seznamu nemovitých kulturních památek, cca 100 památkových rezervací a další cenné chráněné lokality, ale zejména i vysoký počet památek (12), které byly vybrány pro zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. 1.1. Účel publikace Rozsáhlá škála zajímavých a i z celosvětového hlediska hodnotných památek představuje významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Předkládaná publikace, která poskytuje různé varianty skladby vybraných objektů, je určená pro příslušně zaměřené pracovníky správy a samosprávy obcí a krajů jako podklad pro plánování rozvoje cestovního ruchu, tak, aby bylo možné připravovat jednotně tematické trasy cestovního ruchu po celém území ČR. Publikace rovněž nabízí cestovním kancelářím a institucím působícím v oblasti cestovního ruchu možnosti vytváření tematicky ucelených souborů destinací a individuálním turistům doporučuje široký výběr atraktivních cílů cest.

3

1. ÚVOD

1.3. Typy tras a jejich charakteristika

Cílem sestavení souboru památkových lokalit se společným tématem atraktivních pro cestovní ruch je rozšíření propagace i na méně známá a tedy neprávem opomíjená místa. Na každé trase jsou lokality, které jsou již tradičně a dlouhodobě propagovány, ale vždy buď solitérně nebo v rámci propagace obce, mikroregionu nebo kraje. Vzhledem k rozloze České republiky je výhodnější propagovat cenné památky napříč celým územím republiky. Na tyto známé a navštěvované lokality navazují v příslušném souboru zajímavé a cenné objekty nebo areály, které rovněž stojí za návštěvu. Propagovaná památková místa jsou navštěvována intenzivněji, ale většinou, s výjimkou Prahy, na jeden den. Pokud bude zájemcům nabídnuta možnost návštěvy dalších obdobných památek, lze předpokládat, že budou plánovat déle trvající cestu. Všechny připravené trasy mají nosné téma, některé jsou doplněny dalšími možnostmi, ať už památkovými lokalitami jiného typu, anebo nabídkou rekreačních a kulturních aktivit. Značná část návštěvníků přijíždí s rodinami nebo ve skupinách a nelze předpokládat, že všichni členové rodiny či příslušníci skupiny budou mít stejně hluboký zájem o nosné téma. Památkové lokality určující i doplňující jednotlivé trasy byly vybírány odbornými pracovníky státní památkové péče, neboť ne všechny památky jsou pro návštěvníky vhodné, přístupné a atraktivní. Soubory vybraných památek jsou dále doplňovány, aktualizované soubory, včetně údajů o možnosti návštěvy, jsou dostupné na webových stránkách Ústavu územního rozvoje www.uur.cz.

Trasa Památky UNESCO

Foto © Eva Dvořáková

Dosud připravené trasy se liší skladbou vybraných objektů. Trasa UNESCO je zaměřena na památky vybrané dle významu z hlediska kulturně historického hodnocení. Hlavním tématem jsou památky zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, k těm jsou přičleněny památkově významné a atraktivní objekty v blízkém okolí trasy, která sleduje reálnou komunikační síť propojující jednotlivé lokality UNESCO. Trasa je vhodná pro široký okruh návštěvníků s nejrůznějšími zájmy.

Holašovice

4

1. ÚVOD

Další vybraný soubor presentuje atraktivní památková místa v členění dle historických stavebních slohů, takže vznikly soubory památek románských, gotických, renesančních, barokních, soubor památek klasicismu, empíru, romantismu a historismu a soubor památek secese a architektury 20. století. Ke každé lokalitě jsou, kromě popisu, připojeny údaje o přístupnosti. Nabídka vybraných objektů poskytuje cenný studijní materiál o vývoji české architektury pro studenty příslušných oborů, současně však nabízí i zajímavou škálu atraktivních staveb pro všechny zájemce.

Pod pojmem cestovní ruch na venkově si obvykle každý představí rekreaci v přírodě a agroturistiku. Trasa, jejímž nosným tématem jsou historické roubené stavby, dokládá možnosti kulturní turistiky ve venkovském prostředí. Soubor je členěn podle typu stavby na skupiny vesnických sídel, muzeí v přírodě, solitérních staveb dochovaných na původním místě, církevních areálů, které jsou zpravidla funkční, solitérních kostelů, kaplí a zvonic. O postupně vzrůstajícím zájmu o tento druh staveb svědčí, mimo jiné, nedávný zápis souboru dřevěných kostelů východního Slovenska do Seznamu světového dědictví UNESCO.


Trasa Roubené stavby


Trasa Památky reprezentující stavební slohy

Olomouc, Edelmannova hrobka

Slavoňov

5

1. ÚVOD

Trasa Technické památky


Velký soubor, rovněž členěný na skupiny, tvoří v současné době velmi populární, ale donedávna opomíjený typ památek – technické památky. Pro účely cestovního ruchu byly vybrány historické stavby sloužící dopravě, vodárenství a energetice, těžbě, hutnictví spolu se slévárenstvím a strojírenstvím, stavby a areály potravinářského průmyslu, textilní továrny, sklárny a porcelánky a skupina, pro kterou nebyl nalezen společný jmenovatel – stavby pro různé účely. Vzhledem k téměř dokončenému sjednocení Evropy se projevuje čím dále tím více zájem o propojení památkových lokalit obdobnými trasami, ale v rámci celé Evropy. Iniciativa, vedoucí k tomuto cíli, se objevila v průmyslových oblastech severozápadní Evropy již v roce 1999, kdy vznikl projekt European Route of Industrial Heritage (Evropská cesta průmyslového dědictví), označovaný zkratkou ERIH. Postupně byla sestavena síť tras a v roce 2005 byla započata realizace projektu, ke kterému se připojují další evropské státy. Klíčovým prvkem projektu je vytvoření sítě kotevních bodů (Anchor Points), což jsou významná místa industriálního dědictví s rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu, která tvoří kostru celé trasy. Do souboru kotevních bodů se v posledních letech zařadily pivovar Prazdroj v Plzni a Důl Michal v Ostravě.

Hořín

6

1. ÚVOD

1.4. Realizace tras Jednotlivé tematické trasy je možné a často i vhodné vzájemně kombinovat, buď v rámci tematického souboru – například trasy jednotlivých typů technických památek, nebo soubory různých typů – například technické památky a representativní památky stavebních slohů. Tak se rozšíří nabídka pro členy rodin a pro ty účastníky zájezdů, jejichž zájem není vyhraněný. Nabídku atraktivit je možné doplnit i o informace o rekreačních možnostech v příslušných obcích a o nabídku občanského vybavení pro cestovní ruch. Veškeré informace musí být pravidelně aktualizovány, zejména údaje o občanském vybavení, jehož skladba i úroveň se ve většině obcí mění.



Pro úspěšný provoz tras a pro jejich ekonomické přínosy obcím, regionům a státu je zapotřebí zpracovat konkrétní marketingovou strategii pro každou trasu dle připraveného metodického postupu.

Smržovka

Hradec Kralové

7

2. TRASA UNESCO

2. TRASA UNESCO Označení památky tímto emblémem Světového dědictví je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje: „Ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je našim společným dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech – národů světa“. České dědictví UNESCO 2.1. Specifický význam památek UNESCO pro cestovní ruch V roce 1972 byla Organizací spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) přijata Dohoda o světovém dědictví, která vytváří právní, administrativní a ekonomický rámec mezinárodní spolupráce při ochraně kulturního dědictví. Státy, které tuto dohodu přijaly, zaručují zachování kulturních a přírodních lokalit výjimečné a celosvětově významné hodnoty.


V Dohodě o světovém dědictví jsou definovány základní povinnosti každého účastnického státu: zabezpečit označení, ochranu, zachování, prezentování a předávání budoucím generacím. Prezentace světových památek je mimo jiné realizovatelná prostřednictvím cestovního ruchu. Komise pro kulturní turistiku, která byla ustanovena v roce 1969 při Mezinárodní radě pro památky a památková místa (ICOMOS), formulovala v roce 1976 Chartu kulturní turistiky, která, kromě dalšího, obsahuje definici kulturní turistiky a hlavní zásady jejího provozování při současné eliminaci negativních dopadů na památky. Český Krumlov

9

2. TRASA UNESCO

− historická vesnice Holašovice (část obce Jankov) 1998;

Kulturní turistika je v Chartě definována jako forma turistiky, jejímž předmětem je, mimo jiné cíle, objevování památek a památkových lokalit. Přispívá významně k jejich údržbě a ochraně, současně však památky při živelném využívání ohrožuje. Kromě možného fysického poškození historických objektů, může být narušena i nehmotná hodnota historického prostředí – genius loci. Respekt ke kulturnímu dědictví musí být nadřazen jakýmkoliv jiným zájmům. Je nezbytné zajistit ochranu nenahraditelných památek nejen limitováním počtů návštěvníků, ale citlivým situováním vybavení a služeb pro cestovní ruch a dalšími opatřeními dle povahy lokality. V neposlední řadě je podstatné pro zachování běžného denního života v památkových rezervacích a v okolí solitérních památek UNESCO vytvořit rovnováhu mezi potřebami místních obyvatel a nároky návštěvníků.

− jednotlivé objekty a areály kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou 1994, zámek a zahrady v Kroměříži 1998, zámecký areál v Litomyšli 1999, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci 2000, vila Tugendhat v Brně 2001, židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa v Třebíči 2003; − krajinná památková zóna Lednicko – Valtický areál 1996. Úroveň cestovního ruchu v obcích s lokalitou zapsanou v Seznamu UNESCO je každoročně sledována jako součást monitoringu územního rozvoje těchto obcí. Z celkového hodnocení je patrné, že rozvoj cestovního ruchu probíhá v příslušných obcích nerovnoměrně, zájem návštěvníků je soustředěn pouze na některé lokality. Rozdílná je délka pobytu návštěvníků, návštěvy jsou několikadenní zejména v Praze a v památkových rezervacích Český Krumlov a Telč. V Kutné Hoře, ačkoliv občanské vybavení pro cestovní ruch i kulturně historické atraktivity lokality jsou na vysoké úrovni, převažují pouze jednodenní návštěvy, což je ze značné části vlivem blízkosti Prahy. Do ostatních obcí, kde byl zapsán do Seznamu UNESCO pouze solitérní objekt, přijíždějí návštěvníci převážně na jednodenní i kratší návštěvu. Tato města však nabízejí množství dalších atraktivit, jak kulturně historických, tak rekreačních, které zůstávají ve stínu památky UNESCO a které je zapotřebí důrazněji propagovat.

Zápis lokality do Seznamu UNESCO je pro potenciální návštěvníky zárukou kvality a motivačním faktorem pro příjezd. Tato místa jsou celosvětově jednou z hlavních turistických atrakcí a jejich návštěvnost vzrůstá. Přiměřený nárůst návštěvnosti není však pouze výsledkem statutu památky, ale systematického marketingu. Pozitivní ekonomický výsledek cestovního ruchu v památkových lokalitách světového významu nelze realizovat bez pečlivého plánování na všech úrovních územního plánování a strategických rozvojových dokumentů. Na území České republiky bylo do roku 2009 evidováno v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 12 lokalit, nominace dalších se připravuje. V letech 1992–2003 byly zapsány: − historická centra měst Praha 1992, Český Krumlov 1992, Telč 1992 a Kutná Hora 1995; 10

2. TRASA UNESCO

Úseky trasy: I. Dolní Dvořiště (hraniční přechod Rakousko – Česká republika) – Český Krumlov – Holašovice – Telč II. Telč – Třebíč – Brno III. Brno – Lednicko-Valtický areál – Kroměříž IV. Kroměříž – Olomouc – Litomyšl V. Litomyšl – Žďár nad Sázavou – Kutná Hora VI. Kutná Hora – Praha VII. Praha – Příbram – Písek – Tábor – Český Krumlov

2.2 Koncepce trasy Osu trasy tvoří existující silniční propojení jednotlivých obcí, na jejichž území se nachází lokalita UNESCO. Podél celé trasy je vymezeno území v šířce cca 20 km na obě strany od komunikace, ve kterém jsou vyznačeny další nejen kulturně historické zajímavosti, ale i jiné zájmové aktivity, zejména zařízení pro sport a rekreaci. Rozsah odboček do 20 km lze snadno zvládnou v rámci krátkého výletu. Pro snazší orientaci a návrh programu byla trasa rozdělena na 7 úseků, které na sebe navazují a propojují vždy dvě až tři lokality UNESCO od hraničního přechodu v jižních Čechách až k úseku, který trasu uzavírá jako okruh zpět k Českému Krumlovu. Příbram, Písek a Tábor, vyznačené jako určující města pro tento úsek, jsou města s významnými památkami včetně národních kulturních památek. Historická jádra Tábora a Písku jsou chráněna jako celek. Na jejich území se však nenachází žádná památka zapsaná do Seznamu UNESCO.

11

2. TRASA UNESCO

Trasa UNESCO

12

2. TRASA UNESCO

2.3 Výčet a stručný popis úseků trasy Úsek I

Trasa UNESCO – úsek I

13

2. TRASA UNESCO

HOLAŠOVICE v Seznamu světového dědictví od roku 1998

Městské centrum je vynikající ukázkou malého středoevropského středověkého města, kde jsou nejdokonaleji zachované gotické domy v českých zemích. Jeho atraktivita je zvýrazněna členitým terénem a meandrem řeky Vltavy. Rozsáhlý areál hradu a zámku na skalním ostrohu nad řekou Vltavou a kostel sv. Víta určují charakteristickou siluetu města.

Vesnice Holašovice, která je jednou z částí obce Jankov, představuje mimořádně ucelený a dobře zachovaný příklad tradiční lidové středoevropské architektury a urbanismu. Urbanistická skladba domů je původní z 13. století, vlastní stavební objekty jsou zachovány ve své podobě z poloviny 19. století ve slohu známém jako jihočeské lidové baroko.



ČESKÝ KRUMLOV v Seznamu světového dědictví od roku 1992

Český Krumlov

Holašovice

14

2. TRASA UNESCO

TELČ v Seznamu světového dědictví od roku 1992



Historické jádro města představuje zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek s representačním zámeckým sídlem a souborem měšťanských domů. Město vzniklo ve 2. polovině 14. století, v této době byl postaven hrad se soustavou rybníků, z 16. století pocházejí měšťanské domy na náměstí a přestavba hradu na renesanční zámek. Barokní jezuitské stavby jsou ze 17. století.

Telč

Telč

15

2. TRASA UNESCO

Úsek II

Trasa UNESCO – úsek II

16

2. TRASA UNESCO

TELČ Viz předchozí

BRNO v Seznamu světového dědictví od roku 2001

TŘEBÍČ v Seznamu světového dědictví od roku 2003

Vila Tugendhat, dílo německého architekta Miese van der Rohe, je vynikající ukázkou internacionálního stylu architektonické moderny, vzniklého v Evropě po roce 1920. Její obzvláštní význam spočívá v aplikaci nové prostorové a estetické koncepce, využívající výhod moderních průmyslových materiálů. Půdorysné řešení je ukázkou nového pojetí celkové disposice a interiéru. Ústřední prostory vily je dělen pouze kulisovými stěnami.


Foto © http://cs.wikipedia.org

Soubor židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika Sv. Prokopa jsou dokladem soužití židovské a křesťanské kultury od středověku do 20. století. Židovská čtvrť a hřbitov jsou ojediněle dochovanými doklady specifického způsobu života této komunity. Bazilika sv. Prokopa vybudovaná jako součást benediktinského kláštera na počátku 13. století je pozoruhodným příkladem vlivu západoevropského architektonického stylu v této oblasti.

Třebíč

Brno

17

2. TRASA UNESCO

Úsek III

Trasa UNESCO – úsek III

18

2. TRASA UNESCO

BRNO Viz předchozí

KROMĚŘÍŽ v Seznamu světového dědictví od roku 1998

LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL v Seznamu světového dědictví od roku 1996

Zámek a zahrady v Kroměříži jsou výjimečně kompletní a dobře zachovanou ukázkou vladařské rezidence a jejích zahrad. Květná zahrada je příkladem italské manýristické zahrady 17. století, který se v obdobném rozsahu a autenticitě nemá v Evropě obdoby. Zámek, barokně upravený objekt na renesančním půdorysu, byl sídlem olomouckých arcibiskupů. Podzámecká zahrada založená jako anglický park byla postupně upravována do dnešní romantické podoby.


Foto © Hana Šimková

Uměle upravený krajinný celek o výměře cca 200 km2, jeden z největších obdobných areálů v Evropě, vznikal od 17. století na pozemcích knížat Liechtensteinů. Barokní architektonické prvky spolu s klasicistním a neogotickým slohem zámků v Lednici a ve Valticích jsou součástí romantické krajiny.

Lednicko-valtický areál

Kroměříž

19

2. TRASA UNESCO

Úsek IV

Trasa UNESCO – úsek IV

20

2. TRASA UNESCO

KROMĚŘÍŽ Viz předchozí

LITOMYŠL v Seznamu světového dědictví od roku 1999

OLOMOUC v Seznamu světového dědictví od roku 2000

Vrcholně renesanční arkádový zámek je příkladem architektonického stylu vzniklého v Itálii a rozvinutého v centrální Evropě. Zámek s dvoupatrovými arkádami a se sgrafitovou výzdobou byl vybudován v 16. století. V přízemí západního křídla je jedno z nejstarších dochovaných divadel z 18. století.



Monumentální barokní sloup z 1. poloviny 18. století, jehož základnu tvoří malá kaple, je největším seskupením barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě.

Olomouc

Litomyšl

21

2. TRASA UNESCO

Úsek V

Trasa UNESCO – úsek V

22

2. TRASA UNESCO

LITOMYŠL Viz předchozí

KUTNÁ HORA v Seznamu světového dědictví od roku 1995

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU v Seznamu světového dědictví od roku 1994

Historické jádro města s chrámem sv. Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci jsou souborem středověkých památek. Královské horní město Kutná Hora bylo založeno ve 13. století v blízkosti stříbrných dolů na území cisterciáckého kláštera z 12. století v Sedlci. Historické město soustřeďuje významná architektonická díla různých slohů, která vytvářejí působivé panorama. Trojlodní chrám sv. Barbory, který je klenotem pozdní gotiky, byl budován v letech 1380–1558. Katedrála v Sedlci vznikla na přelomu 13. a 14. století přebudováním románského klášterního kostela na gotickou pětilodní katedrálu, kterou na počátku 18. století přestavěl Jan Blažej Santini.

Foto © Václav Váňa


Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl vybudován v 18. století. Stavba s centrálním půdorysem ve tvaru pěticípé hvězdy je unikátním dílem Jana Blažeje Santiniho ve stylu barokní gotiky.

Žďár nad Sázavou

Kutná Hora

23

2. TRASA UNESCO

Úsek VI

Trasa UNESCO – úsek VI

24

2. TRASA UNESCO

KUTNÁ HORA Viz předchozí PRAHA v Seznamu světového dědictví od roku 1992




Historické město vyrostlo mezi 10. a 18. stoletím v členitém terénu pražské kotliny. Staré Město s Pražským hradem a Vyšehradem vytvořily již ve 12. století základ městské aglomerace, ve 13. století byla založena Malá Strana, na počátku 14. století Hradčany. V roce 1348 položil císař Karel IV. v Praze základy první univerzity ve střední Evropě i Nového Město, které je jedinečnou ukázkou evropského gotického urbanismu. Renesanční paláce dokládají rozkvět Prahy v rudolfínské době koncem 16. století a na počátku 17. století. Další dominanty města vznikly v baroku v 17. a 18. století. Významné a celosvětově unikátní jsou stavby konce 19. a počátku 20. století, jsou to secesní a zejména kubistické domy. Praha je jedinečným dokladem urbanistického, architektonického a kulturního vývoje evropského města.

Praha

Praha

25

2. TRASA UNESCO

Úsek VII

PRAHA Viz předchozí Příbram Městu dominuje národní kulturní památka poutní areál na Svaté hoře vybudovaný v 17. století kolem barokizovaného kostela Panny Marie. Výzdobu kaplí ambitu prováděli nejslavnější umělci 18. století. Poutní areál je z města přístupný Svatými schody z poloviny 17. století, které jsou dílem K. I. Dientzenhofera. Hornickou minulost města připomíná Hornické muzeum, jehož součástí je skanzen Ševčínský důl.


.

Trasa UNESCO – úsek VII

Příbram

26

2. TRASA UNESCO

Tábor

Historické jádro města představuje velmi hodnotný památkový celek. Raně gotický hrad, který byl ve 13. století vybudován na břehu řeky Otavy, se v průběhu staletí přestavoval, pouze část západního křídla zůstala v původní podobě. Zachovaly se rovněž podstatné úseky městského opevnění ze 13. století. Národní kulturní památka raně gotický most přes Otavu z konce 13. století je nejstarším dochovaným mostem v českých zemích.

Památková rezervace Tábor byla v 15. století silně opevněným husitským hradištěm, z hradeb se však dochovala pouze část Bechyňské brány a malé zbytky hradebních věží a parkánové hradby. Původní hrad Kotnov, který zde stál ještě před příchodem husitských vojsk, byl v 17. století přebudován na městský pivovar. Z původní stavby zůstala čelní válcová věž. Další významnou památkou je pozdně gotická radnice z počátku 15. století, empirově přestavěná začátkem 19. století, regotizována koncem 19. století. Rybník Jordán, který byl založen na konci 15. století, je nejstarší údolní přehradou ve střední Evropě. Rybník byl v roce 1991 překlenut unikátním harfovým mostem.



Písek

Písek

Tábor

27

2. TRASA UNESCO

ČESKÝ KRUMLOV ukončení trasy Viz předchozí

2.5 Výčet vybraného občanského vybavení pro cestovní ruch a aktivit pro volný čas podél trasy

2.4 Výčet lokalit vážících se k trase Trasa prochází celým územím ČR a lze ji propojit s celou škálou vybraných památek různých typů. Mezi nejvýznamnější patří městské a vesnické památkové rezervace, krajinné památkové zóny, četné národní kulturní památky a další významné soubory staveb i solitérní stavby představující všechny stavební slohy vyskytující se na území České republiky. Trasu lze propojit se souborem vybraných technických památek, z nichž je v dotčeném území rovněž značný počet. Kombinace trasy s různými typy vybraných památek je patrná z kartogramu.

V území podél trasy jsou četné možnosti ubytování různých kategorií. Ve všech obcích a městech s lokalitou UNESCO je možnost ubytování. Velice rozsáhlý je rekreační potenciál území, nabízejí se četná zařízení pro nejrůznější letní, zimní i celoročně provozované sporty. Téměř v každé obci podél trasy se v průběhu roku konají kulturní akce, zpravidla vázané na specifika příslušné lokality. Možnosti ubytování a sportovních aktivit v jednom z úseků trasy jsou presentovány na následujícím kartogramu. Uváděné údaje je nezbytně nutné pravidelně aktualizovat, zejména nabídka ubytování se v průběhu několika let vždy mění.

Trasa UNESCO – úsek I, kulturní památky a jiné zajímavosti

Trasa UNESCO – úsek I, ubytování a sportovní vyžití

28

3. VYBRANÉ PAMÁTKY STAVEBNÍCH SLOHŮ

3. VYBRANÉ PAMÁTKY STAVEBNÍCH SLOHŮ Pojem slohu se začal teoreticky vyhraňovat v raném 19. století. Slovo sloh se používalo k označení všeobecných charakteristických rysů architektury určité doby a místa, odvozených z materiálů a technických prostředků, které byly dostupné. Michael Raeburn

3.1 Koncepce trasy


Kapitola představuje soubor vybraných staveb a areálů reprezentujících stavební slohy na území České republiky. Pro snazší orientaci jsou objekty představující určitý sloh rozděleny do jednotlivých krajů. Mezi kraje nebyla zařazena Praha, neboť o jejich velice četných a atraktivních památkách bylo vydáno množství samostatných publikací. Zájemci o poznávání kulturního dědictví z hlediska vývoje architektury si pak mohou sestavit trasu dle libovolných kriterií: např. jako cestu přes několik krajů po památkách určitého slohu, případně určitého typologického druhu (církevní stavby, paláce,…) nebo podrobně poznat vybrané památky všech slohů, které se vyskytují v určité oblasti. Pouze ve dvou krajích se vyskytují významné a současně atraktivní doklady všech stavebních slohů. Vzhledem k tomu, že soubor vybraných objektů je rozsáhlý a postupně se dále rozšiřuje, nebylo možné zahrnout do publikace všechny památky. Uvedeny jsou pouze ty nejvýznamnější a současně i nejatraktivnější objekty dle odborného výběru, celý soubor je v publikaci zobrazen na kartogramech krajů, které jsou rovněž, spolu s textem, dostupné na webových stránkách Ústavu územního rozvoje www.uur.cz. Častolovice

29


Významnými světskými stavbami byly hrady, které sloužily jako obydlí i jako pevnost. V pozdější době byly zpravidla přebudovávány nebo se dochovaly již jen zříceniny. Z městských obytných domů se pouze výjimečně zachovaly přízemní části, které jsou dnes již pod úrovní terénu.

3.2 Charakteristika stavebních slohů na území ČR a) Památky románské


V Českých zemích je románské období vymezeno přibližně obdobím let 1000–1250. Románské stavby, které se dochovaly do současnosti, jsou většinou z 12. století a jsou velice skromné, neboť velké a významné stavby byly převážně přestavovány nebo úplně odstraněny. Celkový ráz české románské architektury se neliší od mnoha dalších zemí. Zdivo bylo kamenné, používaná byla zejména opuka a pískovec, s různě vysokými vrstvami – tzv. řádkové zdivo. Klenby se objevují nejčastěji valené s vystupujícími klenebními pásy, vyskytuje se i klenba křížová, boční tlaky klenby zachycovaly opěrné pilíře. Sloupy jsou masivní, v mnoha případech se v jedné řadě od sebe liší. Hlavice sloupů nejčastěji napodobují korintský sloh. Portál u velkých staveb se silným zdivem bývá upraven postupným redukováním tloušťky zdiva, tím pak působí portál větším a nápadnějším dojmem. Ve svislé části ostění jsou sloupky a obvykle i plastiky. Oblouk je vždy půlkruhový. Rovněž okna jsou zakončena půlkruhovým obloukem. Hlavním stavebním druhem, tak jako v celé Evropě, byly chrámy, na které se soustředilo veškeré výtvarné úsilí, a které byly nositeli technického pokroku v románském stavebnictví vůbec. Velké chrámové stavby byly zpravidla bazilikální, obvykle trojlodní, s prostřední lodí vyšší a prosvětlenou okny nad střechami bočních lodí. Menší kostely byly stavěny jako jednolodní, zpravidla s plochým stropem, vždy měly na západní straně galerii, zvanou empora. Velmi početné byly rotundy, které sloužily jako knížecí kaple. Základem stavby rotundy je válcová loď s připojenou apsidou, tj. zaklenutým výklenkem.

Ivančice – Řeznovice

30


Vybrané románské památky

31


V období rané gotiky v 2. polovině 13. století vznikaly četné drobné venkovské kostely, dochovaly se však zejména městské a klášterní chrámy, obvykle trojlodní baziliky nebo síňové chrámy (bez převýšení střední lodě). Evropskou vzácností je Staronová synagoga z poloviny 13. století v Praze, jedna z nejstarších gotických staveb u nás. Ve vrcholném období gotiky, které trvalo cca od roku 1310 do roku 1419, byly budovány stavby obdobných druhů, objevují se i chrámy zděné z cihel. V tomto období se však začínají budovat tři české katedrály, v Praze, v Kutné Hoře a v Kolíně. Pražská katedrála svatého Víta je stavbou světového významu s mnoha neobvyklými prvky. Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu, po jeho smrti pokračoval Petr Parléř, jehož tvorba byla zcela nekonvenční. Petr Parléř byl rovněž stavitelem novější části sv. Bartoloměje v Kolíně Historická epocha odpovídající pozdní gotice (do počátku 16. století) je nazývána zlatou dobou českých měst, městské chrámy byly nejvýznamnějším stavebním útvarem. Do pozdní gotiky spadá téměř celé údobí budování katedrály sv. Barbory v Kutné Hoře. Stavba byla započata v období vrcholné gotiky Petrem Parléřem jako trojlodní bazilika, záměr byl však později několikrát změněn. Chrám sv. Barbory je neobvyklou kombinací katedrály a síňového trojlodí. Z ostatních staveb budovaných pro církevní účely lze uvést kláštery, jejichž disposiční řešení bylo podobné v celé Evropě. Světské stavby: V období gotiky byly obecně považovány za druhořadou záležitost, pouze v pozdní gotice a to zejména v Českých zemích, se kvantitou i kvalitou přibližují architektuře chrámové. Gotické kolonizační hrady byly již stavbami s převažující funkcí obydlené pevnosti. Měšťanské domy bývaly často dřevěné nebo kombinované z kamene a dřeva. Kamenné domy se ve větším množství začínají objevovat až ve 14. století v souladu s počínajícím rozkvětem

b) Památky gotické V Českých zemích se gotická architektura začala projevovat téměř bez přechodného období v první třetině 13. století. V souvislosti s hospodářským rozvojem se zvyšovala intenzita stavební činnosti. V době vlády Karla IV. dosáhla česká gotika světového významu a v průběhu 14. století přebírá vedení evropské architektury architektury a má světový význam. Zdivo gotických staveb bylo zejména kamenné, cihly se považovaly za druhořadý materiál. Novým stavebním prvkem je žebrová klenba. Užitím žeber se klenba vylehčuje a rozděluje na nosnou a výplňovou část. Významným přínosem české gotiky je klenba síťová, kterou poprvé vytvořil Petr Parléř v Praze při stavbě katedrály sv. Víta ve 2. polovině 14. století. Tato klenba se stala typickou pro vrcholnou i pozdní gotiku. Světovým dílem pozdní gotiky je Vladislavský sál, zaklenutý kroužkovou klenbou. Často používaná byla i klenba sklípková. Ve světské architektuře byl používán trámový strop, zpravidla malovaný. Církevní stavby: Významným prvkem gotické konstrukce chrámových staveb, zejména katedrál, je opěrný pilíř, umístěný na vnějším obvodu bočních lodí chrámu a prostřednictvím opěrných oblouků přenášející tlaky klenby hlavní lodi. Pilíře byly shora zatíženy fiálami. Soustava opěrných pilířů, opěrných oblouků a fiál vytváří rozvinutý opěrný systém, typický pro gotickou katedrálu. Gotický architektonický tvar je úzce spjat s konstrukcí. Oblouky jsou většinou lomené, neboť je to staticky výhodnější. Chrámová okna byla vždy velká, ukončená lomeným obloukem, předělená kamennými sloupky, které končily kružbou. Na západní straně katedrál se vyskytuje růžicové okno radiální. Okna světských staveb byla pravoúhlá. Portály velkých chrámů se liší od románských portálů zejména užitím lomeného oblouku.

32




měst. Dům byl orientován do hloubky, kolmo k uliční čáře. Domy bývaly dvoupodlažní, často opatřeny v uliční frontě loubím s obchody. Gotické radnice vznikaly obvykle sloučením několika obytných domů, což vedlo k velkým a složitým komplexům radničních budov. Charakteristické jsou městské a mostecké věže, které se budovaly nad branami městského opevnění, zachovaly se zejména v Praze.

Hradec Králové

Praha

33


Vybrané gotické památky

34


Loubí měšťanských domů mívala zpravidla půlkruhové oblouky, zaklenutí bylo prováděno křížovou hřebínkovou klenbou. Renesance je slohem používaným při stavbě světských budov. Jsou to královské stavby Bonifáce Wohlmuta v areálu Pražského hradu, značný počet zámků v českých zemích, měšťanské domy, radnice a brány. Chrámy se v renesančním slohu budovaly jen výjimečně, pro stavbu církevních objektů byl i nadále základem sloh gotický. Representantem renesance v českých zemích je zámecká architektura. Mnoho zámků vznikalo přestavbou nebo rozšířením hradů, ale vyskytují se i četné novostavby. Některé přestavby byly tak radikální, že se rovnaly novostavbám. Většinou jsou křídla zámků řazena kolem pravoúhlého nádvoří, místnosti jsou buď uspořádány ještě gotickým způsobem do kříže, bez chodby nebo již řazeny podél chodby. Arkádové chodby jsou obrácené vždy do nádvoří. Významným stavitelem zámků byl Baltasar Maio da Vomio. Ve výstavbě měšťanských domů se prosazuje typ síňový, síň bývá zaklenuta bohatou klenbou. Dosavadní nepravidelnosti půdorysu jsou nahrazeny pravoúhlou disposicí. Patra jsou již průběžná, bez vyrovnávacích schůdků a bývají vysunuta do ulice. Dům se rozrůstá na úkor veřejného prostranství, což je způsobeno nedostatkem místa v dosud ohrazených městech. Radnice se v době renesance stavěly často, bývají řešeny obdobně jako městské paláce.

c) Památky renesanční Renesanční architektura vznikla v Itálii kolem roku 1420, téměř o celé století dříve než v jiných zemích. V českých zemích šířili renesanci převážně italští stavitelé. První renesanční motivy se vyskytují koncem 15. století na Moravě. Renesance měnila znatelně ráz našich měst a zámků, přesto se však úplně nediferencovala od gotiky, italští stavitelé se přizpůsobovali místním podmínkám. Naše renesance byla vystavena vlivům italským a německonizozemským. Její výsledný ráz je však osobitý český. Zdivo renesančních staveb bylo u nás téměř vždy cihelné, opatřeného omítkou, kámen se používal pouze pro ostění oken a portálů. Stropy byly buď trámové nebo kazetové, objevuje se sklípková klenba, od poloviny 16. století je charakteristická klenba valená nebo necková s lunetami. Pro českou renesanci je typická hřebínková klenba, vzniklá vytažením hran lunet, odvozená od gotického žebroví. Způsob zastřešení je dán klimatem. Měšťanské domy na úzkých parcelách mají hřeben střechy orientován kolmo k ulici. Z úžlabí mezi domy trčí výrazně vysunutý okapní žlab, nad kterým je velký otvor pro shazování sněhu. Čelní strana krovu byla opatřena štítem. Štíty a atiky patří k nejčastějším motivům české renesance. Štíty byly zpočátku obloukové dělené svisle a vodorovně prostými pásy, později se objevují štíty volutové. Atika kulisovitě přesahující až do výšky hřebene střechy, případně s okny do půdního prostoru, předstírá další patro a napodobuje ploché střechy italských domů. Na počátku 16. století bylo častým zdobným motivem atiky cimbuří. Obvodové zdi byly omítány a zdobeny sgrafitem napodobujícím kamenné obklady italských staveb. Renesanční okna se šambránou a nadokenní a podokenní římsou se v českých zemích objevují až od poloviny 16. století, typické jsou renesanční portály se svislými podporami a kladím.

35


Vybrané renesanční památky

36


se proniky prostor, složité kopule a průčelní věže postavené na koso. Předností těchto staveb a českého baroka vůbec je citlivé využití terénu. Autorem nejvýznamnějších staveb dynamického baroka byl v Čechách usedlý německý architekt Kryštof Dientzenhofer, na jehož dílo navázal jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Odlišné pojetí dynamického baroka je patrné u některých chrámů dalšího čelného představitele barokních architektů, pražského rodáka Jana Blažeje Santiniho, který vytvořil při tehdy častých přestavbách gotických chrámů v evropském měřítku zcela ojedinělou syntézu chrámové gotiky a baroka, tzv. barokní gotiku. Její principy pak Santini aplikoval na novostavbě poutního kostela ve Žďáru nad Sázavou. Barokní gotika se ve světské architektuře téměř nevyskytuje, Dalšími význačnými barokními církevními stavbami byly kláštery, jejichž hlavní budova je čtyřkřídlová, nádvoří je předěleno chrámem. Stavby jezuitských kolejí, většinou započaté ve 2. polovině 17. století, byly ještě mohutnější než paláce té doby. Pražské Klementinum je po pražském hradu největším komplexem staveb v Praze. Světskou architekturu representují v baroku zejména paláce a zámky. V architektuře zámků 17. století dožívala ještě renesanční čtyřkřídlá disposice, odlišné pojetí přinesl J. B. Mathey při stavbě zámku v Tróji, částečně ještě manýristické disposice, ale s oválným vnějším schodištěm, prvním takovým prvkem u nás. Na přelomu 17. a 18. století se objevuje disposice ve tvaru U, na vstupní straně tak vzniká čestné nádvoří, oddělené od veřejného prostranství zídkou a mříží. Toto pojetí, původem francouzské, je časté u přestavovaných objektů. Pro české zámky je však typičtější radiální disposice, v jejímž středu je oválná stavba. Baroko kompozičně ztvárňuje krajinu dlouhými alejemi, zámeckými parky s vodními kaskádami a fontánami, případně poutními kostely. Městský interiér i venkovská krajina jsou doplňovány sochami světců.

d) Památky barokní V období 17. a 18. století byly hlavními stavebníky církev a šlechta. Města v době po bitvě na Bílé hoře a po třicetileté válce zchudla a královský dvůr sídlil ve Vídni. Převažujícími stavebními druhy se tak stávají kostely, kláštery a církevní stavby vůbec, dále pak paláce a zámky. Stavební činnost však byla velmi intenzivní. Neobyčejně veliké budovy klášterů, jezuitských kolejí a kostelů výrazně a trvale změnily ráz českých měst a vesnic. V 17. století u nás působila převážná většina stavitelů cizího, zejména italského původu. V 18. století se však rozhodujícím způsobem uplatnila generace stavitelů z českých zemí. V té době dosáhlo baroko v Českých zemích světové úrovně. Stavební konstrukce používané v té době Českých zemích se nelišily od barokních konstrukcí v ostatních zemích. Materiálem staveb byly ploché cihly, kámen nebo smíšené zdivo. Zdi pokrývala vždy barevná omítka. Typickou střechou je střecha mansardová, na věžích pak střecha cibulová, krytina zejména prejzová, na věžích měděná. Klenby byly podřízeny výtvarným cílům, v 17. století se nejčastěji používaly valené klenby s lunetami. V 18. století valenou klenbu vystřídala placka. Typická je bohatá ornamentální výzdoba, od poloviny 18. století se rozšiřují rokokové motivy. Rovněž architektonické tvary se neliší od forem italských, některé nové motivy se však objevují. Sloupy nebo pilíře portálů se s oblibou nahrazují sochami atlantů. Nad vchody bývá bohatá sochařská výzdoba. Až do roku 1700 trvalo období raného baroka a manýrismu, pro které je typické plastické propracování průčelí. Z tohoto období pocházejí četné kostely a paláce, zejména v Praze, jejichž stavitelé byli cizí architekti. Následovalo období vrcholného, dynamického baroka a specifické barokní gotiky, které v českých zemích trvalo po celou 1. polovinu 18. století. Kostely byly jednoprostorové, oválného půdorysu, objevují

37



Palácová architektura, která byla až na výjimky realizovaná v Praze, je v 17. století převážně ještě manýristická. Další paláce budované v 18. století jsou typickými ukázkami vrcholného baroka. V 18. století se budovaly další pražské paláce, které jsou již typické pro vrcholné baroko. Rokokové pojetí se uplatňuje na pražských palácových stavbách K. I. Dientzenhofera. Měšťanské domy nejsou příliš početné, jádra domů jsou většinou pozdně gotická nebo renesanční, pouze průčelí bývá nové barokní, v podstatě však zachovávající původní rozvržení. Přizpůsobeny jsou jen formy. Radnice se budovaly výjimečně, města byla příliš chudá.

Rajhrad

38


Vybrané barokní památky

39


se staly neodmyslitelnými symboly národní historie a dosáhly vysoké evropské úrovně. Budovaly se významné stavby veřejné, bytové domy, vily a kolonie rodinných domů. Zatím, co v předchozím období byla většina architektů tvořících v Českých zemích cizího původu, v období historismu se prosazují i domácí architekti. Z nich vyniká Josef Zítek, jehož nejznámější realizací je budova Národního divadla. Stavba vyniká i ve srovnání s další evropskou architekturou té doby, nejen výtvarnou úrovní detailů a kompozice hmot, ale celkovým řešením stavby na stísněném pozemku. Významné jsou stavby Josefa Hlávky. V tomto období jsou u nás četné realizace vídeňských architektů, z nichž význačné stavby realizovali Teofil Hansen, Van der Nőll a Siccardsburg, Fellner a Hellmer. Klasicistní, empirová a romantická architektura se nevyznačuje novými technickými řešeními. V období empíru se již objevuje první použití železa, zatím jen velmi výjimečně a experimentálně a pouze pro konstrukci střech. V období historismu se architekti rovněž o možnosti nových konstrukcí příliš nezajímali. Stavby byly tradiční z cihel, kámen se již vyskytuje ojediněle. Přesto však pozvolna pronikají do stavebnictví železné nosné konstrukce. Ještě před polovinou 19. století se objevují železné sloupy, které nesou namísto kladí traverzy z válcovaného železa. Železná konstrukce oken a arkýřů se objevila jako první v Brně na domě bratří Kleinů již v roce 1848. Po stránce tvarové klasicistní stavby nebyly přínosem, napodobovaly téměř bezvýhradně starořecké nebo starořímské stavby. Změny přinesl až empir, který je již novým slohem. Stavby jsou přísně symetrické, preferují se primární geometrické tvary. Střechy jsou s malým spádem, opatření nízkými štíty. Přízemí je často pojato jako výrazně spárovaný sokl. Průčelí bývá hladké, členěné jen lisénami. Okna

e) Památky klasicismu, empiru, romantismu a historismu V českých zemích trval barok neobyčejně dlouho. Po jeho vyčerpání sice nastupuje klasicismus, ale jen na krátkou dobu v letech 1780–1800. Vznikalo však velmi málo staveb, protože intenzívní stavební činnost v období baroka naplnila veškeré stavební snahy tehdejší společnosti. Příkladem klasicistní stavby je Stavovské divadlo v Praze, dílo Antonína Hefeneckera nebo brněnská Reduta. Na přelomu století, přibližně v letech 1800–1848 přecházel klasicismus v empir, objevuje se i výraz biedermeier, což je spíše označení měšťanského vkusu ve vybavení interiérů bytů a v odívání. Používání názvu klasicismus a empir není v české literatuře jednotné. Stavební činnost byla poněkud čilejší, ale zdaleka ne tak velká, jako v období baroka. Nastává také změna v lokalizaci nových staveb. Praha klesla na úroveň provinčního města, naopak mnohá města severních Čech a severní Moravy nabývají na významu. Zakládají se nová lázeňská města – Františkovy Lázně, Teplice, Karlova Studánka. Pro empir jsou charakteristické stavby měšťanské, i když se objevují významné realizace šlechtických sídel. Současně s obdobím empiru se ve 40. letech objevuje architektura romantismu. Romantická architektura byla zaměřena nejen na aplikaci architektury středověku, ale i na možnosti použití tvarů maurské, čínské nebo japonské architektury. U nás se vyskytuje romantické pojetí zejména v novogotických přestavbách zámků, z nichž nejznámější jsou zámky Hluboká a Lednice a na stavbách církevních, příkladem je dostavba katedrály sv. Víta v Praze. Po roce 1848 nastalo v celé Evropě období vědomého napodobování historických slohů, tzv. historismus. V českých zemích spadá toto období do let národního uvědomění, kdy se Praha opět stala národním centrem a měnila se ve velkoměsto. Mnohé stavby českého historismu

40



jsou zpravidla obdélníková, s odsazeným polokruhovým tympanonem nebo okna přímo ukončená půlkruhem, portály bývají někdy opatřeny sloupy odsunutými do stran, takže jejich užití je pouze formální. Stavby jsou většinou bílé nebo jen velmi jemně tónované, často se vyskytují kovové doplňky – mříže, svítilny, emblémy. Architektura historismu čerpala ze všech období architektury, nejrozšířenější byla koncepce novorenesanční, navazující na renesanci italskou nebo renesanci národního charakteru. Méně častá je novogotika, zpravidla používaná při stavbě kostelů nebo významných veřejných staveb. Časté jsou regotizace kostelů, ukázkou je nynější podoba chrámu sv. Petra a Pavla v Brně. Později se objevuje i koncepce novobarokní. Na konci 19. století se začínají jednotlivé koncepce mísit, mizí formální jednota, nastupuje tzv. eklekticismus (míšení slohů bez ohledu na jejich podstatu).

Brno

41


Vybrané památky klasicismu, empíru, romantismu a historizujících slohů

42


zemích. Zcela unikátní je však kubismus, který se vymyká oběma směrům. Z významných představitelů secesní architektury lze uvést Antonína Balšánka, jehož Obecní dům v Praze je výraznou ukázkou tvorby této doby. Výraznou osobností byl Josef Fanta, jehož Mohyla míru u Slavkova se vyznačuje i velmi zdařilým zasazením do terénu. Specifickou postavou této doby byl však slovenský architekt Dušan Jurkovič, který tvořil i v českých zemích. Secesi postupně vystřídala moderna, jejímž představitelem byl Jan Kotěra. Jeho stavby, kromě pražských domů, vznikaly v Hradci Králové a Prostějově. Průčelí staveb je zpravidla hladké, bez dekorací, časté je použití režného zdiva. Česká moderna byla kolem roku 1910 nahrazena českým kubismem, který trval přibližně do konce 1. světové války. Český kubismus vznikl pod vlivem francouzského kubistického malířství a sochařství. Vyskytoval se pouze u nás, zejména v Praze. Kubistické stavby se vyznačovaly různým zkosením hmot, zalamováním oken a dveří, zálibou v diamantových tvarech a diagonálním členění. Hlavním představitelem byl Josef Gočár, jehož dům U černé Matky Boží v Praze velmi dobře zapadá do barokního sousedství svým dynamismem. Další etapa české architektury 20. století začíná brzy po ukončení 1. světové války v roce 1918, se vznikem samostatného státu a s tím souvisejícím rozmachem stavební činnosti. Architektura meziválečného období odpovídala vývoji architektury v západní a střední Evropě. V posledních letech svého trvání pozbýval český kubismus své formální důslednosti a přerůstal v tzv. rondokubismus, později dekorativismus, který trval pouze mezi lety 1920–1923. Podstata dekorativismu je zcela formální, celková skladba a konstrukce jsou tradiční. Typickou stavbou je pojišťovna Réunione Adriatica v Praze. Současně s dekorativismem začínají architekti tvořit svá díla v tradiční koncepci, kterou představuje škála více méně klasicistních budov přecházejících až k monumentálnímu pojetí v 30. letech. V tomto

f) Památky secese a 20. století Společným znakem pojetí architektury konce 19. a počátku 20. století v celé Evropě je odklon od historismu. Přes veškeré společné znaky se celá architektura tohoto období člení na četné koncepce, které jsou typické pro různé architekty, pro tuto tvorbu je příznačný individualismus. Secesní architektura, která se v Evropě rozšířila převážně v letech 1890–1905, usilovala o tvorbu nového slohu, což se však projevilo zejména jen ve vnější formě, půdorysy staveb se v podstatě neměnily, lze tedy secesi nazvat slohem dekorativním. Vznikají nové tvary rostlinného charakteru, tvary oken a dveří mají zaoblené rohy, výplně připomínají plaménce nebo tvary z živé přírody. Rovněž horní obrys stavby bývá zvlněný nebo obloučkový. Půdorys však zůstává pravoúhlý. Secesní tvary však souvisejí s materiálem a konstrukcí stavby. Časté je použití železa, secesně ztvárněného. Vyskytuje se zejména na zábradlích balkonů, na mřížích nebo na silně vyložených římsách se skleněnou výplní. Oblíbené jsou živě barevné keramické obkladačky. Do období secese spadá první užití železobetonu v pozemním stavitelství. Architektura individualistické moderny z let 1905–1914 se nevyznačuje jednotnými formálními znaky, rámcově lze pozorovat volné, podle účelu řešené půdorysy, asymetrické kompozice hmot a asymetrické členění průčelí. Osobitost je velmi ceněná, proto název „individualistická“ moderna. Výrazným architektem, jehož počáteční tvorba spadá do tohoto období, byl brněnský rodák Adolf Loos, který zásadně popíral jakýkoliv historismus a zejména jakékoliv použití ornamentu a nekompromisně prosazoval podřízení formy účelu stavby a pravosti materiálu. Nepovažoval architekturu za umění, ale pouze za techniku. Převážná většina jeho staveb byla realizována ve Vídni (Looshaus). V českých zemích se vývoj neliší od vývoje v ostatních vyspělých

43


Vývoj architektury té doby ukončila 2. světová válka, po které následovalo období pro architektonickou tvorbu nepříznivé. Přesto vzniklo několik významných staveb, ke kterým lze přiřadit výstavbu dalších pavilonů brněnského výstaviště, zejména konstrukčně odvážnou kruhovou stavbu pavilonu „Z“.


stylu byly budovány státní budovy, finanční ústavy a kulturní stavby. Nejvýznamnějším představitelem tohoto stylu byl Josip Plečnik, první architekt Pražského hradu po roce 1918. Od roku 1923, souběžně s tradicionalismem, se začínají objevovat stavby reprezentující moderní architekturu. Hlavní důraz je kladen na zavádění nových konstrukcí, což znamenalo užití ocelových nebo železobetonových skeletů. Důležitým požadavkem bylo zdůraznění konstrukce (odtud pojem konstruktivismus). Stavby se vyznačovaly technicistním pojetím, pásovými okny, plochými střechami, hladkými plochami průčelí. Další zásadou bylo, že projekt stavby musí vycházet z jejího provozu, vzhled je pak výsledkem řešení (funkcionalismus). Objevuje se přirovnání budovy ke stroji, dobře provozně řešená budova, tak jako dobře řešený stroj, musí působit svou účelností esteticky. Mezi architekturou tradicionální a moderní není přesné dělítko, což ukazuje tvorba Josefa Gočára v Hradci Králové po roce 1920. Jeho stavby z té doby mají uvolněnou kompozici, plocha průčelí je nečleněná, ale zůstává režné zdivo. Kromě pražských staveb tohoto období se četné realizace soustředily v Brně, které se stalo významným centrem meziválečné architektury. K nejznámějším architektům, jejichž stavby byly realizovány zejména v Brně, patří Bohuslav Fuchs, Bedřich Rozehnal, Arnošt Wiesner a další. V tomto období se rychle rozrůstalo průmyslové město Zlín, kde se budovaly soubory průmyslových staveb, na ně navazujících rodinných domů i velkých budov občanského vybavení. Vše bylo vybudováno sjednocenou architektonickou formou vycházející z jednotného skeletového systému s použitím režného zdiva. V meziválečném období byli cizí architekti v Československu výjimkou. Kromě Adolfa Loose, který navrhoval stavbu Müllerovy vily v Praze, to byl Ludwig Mies van der Rohe, jehož vila Tugendhat v Brně z roku 1930 je památkou světového významu.

Zlín

44


Vybrané secesní památky

45


– Olomoucký kraj Románský sloh, gotika, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus

3.3 Památky stavebních slohů v jednotlivých krajích Úzký výběr památek, přestavujících stavební slohy a atraktivních z hlediska cestovního ruchu, je členěn dle jejich výskytu a lokalizace v krajích. Pro každý kraj jsou uvedeny charakteristické památky všech slohů, reprezentativně zastoupených na jeho území. Vždy pro každý sloh byl vybrán jeden objekt, který je pro dané období typický. Zastoupení stavebních slohů v krajích je dokladem vývoje jednotlivých oblastí České republiky v různých časových epochách.

– Pardubický kraj Renesance, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus, secese a 20. století – Plzeňský kraj Románský sloh, gotika, renesance, baroko, secese a 20. století – Středočeský kraj Románský sloh, gotika, renesance, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus

– Jihočeský kraj Románský sloh, gotika, renesance, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus

– Ústecký kraj Románský sloh, gotika, renesance, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus

– Jihomoravský kraj Románský sloh, gotika, renesance, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus, secese a 20. století

– Kraj Vysočina Románský sloh, gotika, renesance

– Karlovarský kraj Románský sloh, gotika, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus

– Zlínský kraj Renesance, baroko, secese a 20. století

– Královéhradecký kraj Gotika, renesance, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus, secese a 20. století – Liberecký kraj Gotika, renesance, baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus, secese a 20. století – Moravskoslezský kraj Baroko, klasicismus, empir, romantismus a historismus, secese a 20. století

46


JIHOČESKÝ KRAJ

GOTIKA

ROMÁNSKÝ SLOH

Cisterciácký klášter Vyšší Brod, okres Český Krumlov

Kostel sv. Jiljí Milevsko, okres Písek

Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky na počátku druhé poloviny 13. století. Jádrem kláštery je trojlodní gotický kostel Nanebevzetí P. Marie s navazujícím ambitem a rajským dvorem. Nejstarší částí východního křídla je kapitulní síň z doby před rokem 1285 s původními portály a okny a ojedinělým zaklenutím na střední sloup. V dalších stoletích byl klášter rozšiřován a postupně opravován. Areál kláštera je přístupný veřejnosti.



Původní románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. století, s románskou věží na západní straně byl částečně přestavěn kolem roku 1400. Kostel v současnosti slouží jako smuteční síň, je veřejnosti přístupný.

Milevsko

Vyšší Brod

47


Soubor měšťanských domů Slavonice Slavonice, okres Jindřichův Hradec

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie Horní Stropnice – Dobrá Voda, okres České Budějovice

Na obou náměstích se zachoval unikátní soubor gotických a renesančních domů. Renesanční domy mají sgrafitovou, figurální nebo malovanou výzdobu průčelí, která jsou ukončena atikami a cimbuřím nebo volutovými či obloučkovými štítky. Pozoruhodné jsou četné interiéry s renesančními klenbami (například dům čp. 464 s proslulou sklípkovou klenbou).

Kostel na svahu hory z let 1798–15 je typickou ukázkou barokního poutního místa ve volné krajině. Kostel je charakterizován čtvercovou střední částí klenutou kupolí s lucernou, rozšířenou polokruhově do stran s přilehlými věžemi. K severní straně přiléhá obdélný ambit. Interiér je vybaven kvalitním zlaceným mobiliářem. Kostel je funkční, přístupný.


BAROKO


RENESANCE

Slavonice

Horní Stropnice – Dobrá Voda

48


KLASICISMUS, EMPIR, ROMANTISMUS A HISTORISMUS Zámek Hluboká Hluboká nad Vltavou, okres České Budějovice



Dnešní podoba zámku je výsledkem přestavby z let 1839-71 ovlivněné anglickou romantickou gotikou. Reprezentativní zámek patří k nejvýznamnějším romantickým stavbám v Čechách. V zámku jsou soustředěny vzácné sbírky obrazů, porcelánu, skla, zbraní a dalších prací uměleckého řemesla: mezi nejcennější patří soubor bruselských gobelínů.

Hluboká nad Vltavou

Hluboká nad Vltavou

49


JIHOMORAVSKÝ KRAJ

GOTIKA

ROMÁNSKÝ SLOH

Kostel sv. Jakuba Většího Brno, okres Brno

Kostel sv. Petra a Pavla Ivančice – Řeznovice, okres Brno-venkov

Kostel byl vybudován během 15. a 16. století jako trojlodní síň. Pozdně gotická stavba se staršími architektonickými prvky v presbytáři (klenební žebra, chrliče). V interiéru kostela vynikají kamenné gotické reliéfy. Kostel je funkční, přístupný.



Centrální románská stavba z 2. čtvrtiny 12. století, k jejíž čtvercové základně přiléhají tři půlkruhové apsidy. V klenební výši přechází stavba v oktogon, završený věží se sdruženými okny se sloupky. Pozdější úpravy probíhaly v 15. a 16. století. Kostel je funkční, přístupný.

Ivančice – Řeznovice

Brno

50


Zámek Bučovice Bučovice, okres Vyškov

Kostel Narození P. Marie Křtiny, okres Blansko

Zámek z let 1567–1582 projektoval Pietro Ferrabosco di Lagno. Zámecké nádvoří s třípatrovými sloupovými arkádami je nejvýznamnější ukázkou tohoto stavebního typu u nás. Unikátní štuková a malovaná výzdoba reprezentačních interiérů zahrnuje náměty z oblasti historie, mytologie, alegorie i satiry. Místnosti jsou náznakově doplněny slohovým nábytkem. K zámku se bezprostředně připojuje zahrada, volně rekonstruovaná ve stylu renesance. Státní zámek je přístupný veřejnosti.

Poutní kostel z let 1728-58 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s mohutnou kupolí a čtyřbokou věží nad průčelím. Ke kostelu přiléhá oválný ambit vedoucí ke kapli sv. Anny. Kostel je součástí poutního areálu, jehož autorem je Jan Blažej Santini. Kostel je funkční, přístupný.


BAROKO


RENESANCE

Bučovice

Křtiny

51


SECESE A 20. STOLETÍ

Hrad Bítov Bítov, okres Znojmo

Vila Tugendhat Brno, okres Brno

Bítov je jeden z nejstarších a nejromantičtějších hradů u nás, byl založen na počátku 11. století. Romantická přestavba byla provedena ve 2. třetině 19. století. Instalované prostory jsou restaurovány s přihlédnutím k romantické úpravě. Hrad je veřejnosti přístupný.

Funkcionalistická stavba z let 1929-30 od Ludwiga Mies van der Rohe je jedním ze základních děl světové moderní architektury. Jednolodní prostorový bezchodbový dům je příkladem nového pojetí interiéru i celkové dispozice. Ústřední prostor vily je dělen pouze náznakově kulisovými stěnami. Do zahrady, umístěné ve svažitém terénu, se pokoj otvírá velkými okny. Objekt je ve správě Muzea města Brna. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce, předpokládané ukončení je v roce 2012.


Foto © http://www.travelguide.cz

KLASICISMUS, EMPIR, ROMANTISMUS A HISTORISMUS

Bítov

Brno

52


KARLOVARSKÝ KRAJ

GOTIKA

ROMÁNSKÝ SLOH

Kostel sv. Mikuláše Cheb, okres Cheb

Klášterní kostel Zvěstování P. Marie Teplá, okres Karlovy Vary

Původně románská stavba trojlodního bazilikálního kostela byla obnovována po požáru v roce 1270. Z konce 13. století pochází gotický presbytář s bohatými okenními kružbami. V letech 1457–1470 bylo postaveno pozdně gotické síňové trojlodí s válcovými pilíři a vtaženými opěráky. Kostel je funkční, přístupný veřejnosti.



Monumentální trojlodní románský kostel síňového typu byl vysvěcen roku 1232. Na východní příčnou loď navazuje čtvercový chór, doplněný bočními chóry a apsidami. V lomených obloucích a hrotitých oknech horních pater věží se projevil vliv gotiky. Interiér byl v polovině 18. století zbarokizován. Koncem 19. století byl osazen neorománský portál. Kostel není součástí prohlídkové trasy, neboť slouží církevním účelům, prohlídka je možná mimo dobu bohoslužeb.

Teplá

Cheb

53


BAROKO Kostel sv. Máří Magdaleny Karlovy Vary, okres Karlovy Vary



Stavba z let 1727–1736 (K. I. Dienzenhofer) obsahuje všechny rysy českého vrcholného baroka s typickým prostorovým uspořádáním s průnikem oválné hlavní lodi a presbytáře. Hodnotné je původní barokní zařízení z poloviny 18. století. Kostel je funkční, přístupný.

Karlovy Vary

Karlovy Vary

54


KLASICISMUS, EMPIR, ROMANTISMUS A HISTORISMUS Lázeňské domy a stavby Mariánské Lázně, okres Cheb




Mariánské Lázně, které vznikly koncem 18. století (první lázeňské domy byly budovány začátkem 19. století), představují mimořádně hodnotný celek plánovitě založeného lázeňského města. Lázeňské domy a hotely z 1. poloviny 19. století byly po roce 1866 většinou přestavěny v historizujících slozích. Soubor pavilónů nad jednotlivými prameny a novobarokně secesní litinová Hlavní kolonáda vznikly v roce 1889. Kolonáda, která je doplněna alegorickými plastikami a dekorativní výzdobou, navazuje na klasicistní kolonádu Křížového pramene, původně z roku 1817, která byla nahrazena v roce 1912 kopií.

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

55


KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

RENESANCE

GOTIKA

Městské domy Nové Město nad Metují, okres Náchod

Hrad Kost Libošovice, okres Jičín

Po požáru v roce 1526 bylo město renesančně přestavěno. Raně renesanční podobu města dokládá rekonstruovaná severozápadní strana náměstí s půlkruhovými arkádami podloubí a atikami s tzv. vlaštovčími štíty z 50. let 20. století.



Dostavba hradu spadá do konce 14. století. Z této doby pochází vnitřní hrad lichoběžníkové dispozice s nárožní hranolovou čtyřpatrovou obytnou věží a malou válcovou věží, postavenou k ochraně první brány. Hradní palác a trakt kuchyně stály při západním obvodu a při severní straně byla přistavěna kaple, vyzdobená nástěnnými malbami. Celý stavební komplex s cimbuřím parkánové zdi je vybudován z pískovcových kvádrů. Hrad je dobře zachovaný, veřejnosti přístupný.

Kost

Nové Město nad Metují

56



Benediktinský klášter Broumov, okres Náchod

Zámek Hrádek u Nechanic Hrádek u Nechanic, okres Hradec Králové

Rozsáhlý komplex budov je jednou z nejvýznamnějších památek barokní klášterní architektury (hlavní budova se dvěma nádvořími zahrnuje prelaturu s dvěma sály, opatské pokoje, konvent s refektářem, knihovnu, monumentální schodiště, ambitové chodby). Klášter byl přestavěn podle návrhu K. I. Dientzenhofera v letech 1728–1738 a později ještě doplňován o další stavby. Klášterní kostel sv. Vojtěcha je původně gotická stavba, přestavěná po roce 1684 na jednolodní prostor s bočními kaplemi a mohutnou hodinovou věží. Kvalitní je štuková výzdoba interiéru a mobiliář.

Jednopatrová dvoukřídlá budova se dvěma věžemi z let 1839–1857, inspirovaná anglickými předlohami (Crewe Hall), patří k našim předním novogotickým stavbám. Při stavbě bylo také použito historických materiálů přenesených z jiných, zejména rakouských zámků. Z bohatého zámeckého mobiliáře vyniká vedle děl z období pozdní gotiky a renesance, manýrismu a raného baroka, zámecká galerie, předměty z Benátek a renesanční tapety. Zámek je veřejnosti přístupný.


Foto © http://www.vitejte.cz

BAROKO

Broumov

Hrádek u Nechanic

57


SECESE A 20. STOLETÍ Městské muzeum Hradec Králové, okres Hradec Králové



V budově muzea od Jana Kotěry z let 1909–1913 se slučuje progresivní výtvarné pojetí hmotové a prostorové skladby s dokonalým vyřešením vnitřního prostoru. Stavba náleží k nejvýznamnějším mezníkům v dějinách české novodobé architektury. Průčelí je zdobeno symbolickými postavami Historie a Průmyslu.

Hradec Králové

Hradec Králové

58


LIBERECKÝ KRAJ

RENESANCE

GOTIKA

Zámek Frýdlant Frýdlant, okres Liberec

Hrad Bezděz Bezděz, okres Česká Lípa

Gotický Horní hrad ze 13. století byl přestavován v letech 1530–1620. Z této doby je zachována řada renesančních interiérů. Dolní zámek vybudovaný v letech 1580–1590 byl upraven novorenesančně v druhé polovině 19. století. Areál představuje cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku a patří k nejzajímavějším památkovým celkům v Čechách. Státní hrad a zámek je přístupný veřejnosti, prohlídka je členěna do tří okruhů.



Královský hrad je raně gotickou stavbou z let 1264–1278 a patří k nejcennějším památkám rané gotiky v Čechách. Hrad je přístupný starou cestou, opevněnou částečně zachovanou hradbou a branami. Jednoduchá brána, chráněná mohutnou válcovou věží odděluje dolní hrad s dvěma protilehlými paláci od výše položeného vnitřního hradu. Tvoří ho královský palác s žebrovými klenbami a kružbami v oknech spojený s patrovou originálně řešenou kaplí s křížovými klenbami a s bohatě zdobenými kružbovými okny prvního patra, otevřenými do vnější strany i do interiéru kaple. Na protilehlé straně stojí budova purkrabství. Hrad je přístupný veřejnosti, patří k nejnavštěvovanějším hradům u nás.

Bezděz

Frýdlant

59


Kostel sv. Vavřince Jablonné v Podještědí, okres Česká Lípa

Muzeum Liberec, okres Liberec

Monumentální dvouvěžová centrála ve stylu dynamického baroka z let 1699–1729. V průčelí jsou sochy dominikánských patronů. Interiér je vybaven mobiliářem z 18. století. Kostel je funkční, veřejnosti přístupný mimo bohoslužby.

Impozantní novorenesanční budova z roku 1898 s bohatými sbírkami s významnou sbírkou středoevropského skla je dokladem bouřlivého rozmachu města v druhé polovině 19. století.




BAROKO

Jablonné v Podještědí

Liberec

60


SECESE A 20. STOLETÍ Vysilač s hotelem na Ještědu Liberec, okres Liberec


Foto © http://www.cestovani.idnes.cz

Známá stavba věže na vrcholku Ještědu z let 1963–1971 získala i mezinárodní ocenění. Věž má kuželovitý tvar. Plášť ocelové kostry tvoří síť z laminátových táhel krytá panely. Objekt je funkční, veřejnosti přístupný.

Liberec Ještěd

Liberec Ještěd

61


MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ


BAROKO

Zámek Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí, okres Opava

Kostel sv. Jiří Opava, okres Opava

Původní renesanční zámek byl po požáru v roce 1796 přestavěn empírově. Stavba vytváří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici s vnitřním dvorem. Empírová přestavba ovlivnila celkový ráz architektury zejména jižního křídla s frontonem a portikem. Po roce 1860 byla provedena novogotická adaptace a postavena velká novogotická věž, vstupní brány a nádvoří s konírnami, které byly inspirovány středověkou slezskou cihlovou architekturou. K zámku přiléhá rozsáhlý anglický park. Zámek je veřejnosti přístupný.


Foto © http://www.hrady-zamky.infocesko.cz

Kostel sv. Jiří je barokní jednolodní stavbou z let 1675–1681 s bočními kaplemi, věží a s monumentálně řešeným průčelím. Je součástí areálu bývalé koleje jezuitů, kde je dnes sídlo Slezského zemského archivu. Areál je veřejnosti přístupný, kostel je funkční.

Opava

Hradec nad Moravicí

62


SECESE A 20. STOLETÍ Obchodní dům Opava, okres Opava


Foto © http://www.hrady-zamky.infocesko.cz

Obchodní dům Breda a Einstein, kdysi největší stavba svého druhu ve střední Evropě z let 1927–1930, je příkladem architektonického expresionismu. Stavba je členěna štíhlými pilastry a je ukončena lunetovou římsou. Interiéru dominuje kruhová schodišťová hala s kopulí. Objekt slouží svému původnímu účelu, je běžně přístupný.

Hradec nad Moravicí

Opava

63


OLOMOUCKÝ KRAJ ROMÁNSKÝ SLOH Přemyslovský hrad Olomouc, okres Olomouc



Z původního románského hradu se zachovala pozdně románská věž, postavena z velkých přitesaných kvádrů. Z původní románské baziliky sv. Václava se zachovaly pouze přízemní části dvouvěžového průčelí. Ke stavbě gotického ambitu z doby okolo poloviny 14. století bylo využito obvodové zdivo západní a severní zdi románského paláce, postaveného po roce 1141 jako sídlo olomouckých biskupů. Portály a ostění sdružených oken jsou zdobeny antikizujícím dekorem vynikající úrovně. Byl částečně rekonstruován ve 2. polovině 20. století. V areálu bylo zřízeno Arcidiecézní museum. Areál je přístupný veřejnosti.

Olomouc

Olomouc

64


Kostel sv. Mořice Olomouc, okres Olomouc

Klášterní Hradisko Olomouc, okres Olomouc

Kostel sv. Mořice, Olomouc, okres Olomouc Pozdně gotické mohutné síňové trojlodí se třemi samostatně ukončenými chóry a dvouvěžovým západním průčelím pochází z přelomu 15. a 16. století. Jednotlivé části jsou sklenuty několika typy žebrové klenby. Sousoší Olivetské hory z poloviny 15. století je druhotně umístěno v interiéru.

Klášter benediktýnů sv. Štěpána, později premonstrátů, pochází z 11. století. Dnešní podoba je barokní z let 1686–1739 a tvoří ji impozantní čtyřkřídlá budova s nárožními rondely a třemi příčnými trakty. Pro svou půdorysnou disposici se areál kláštera někdy nazývá hanáckým Escorialem. Ve středním traktu je umístěn kostel Nanebevzetí P. Marie, na východní straně centrální kostel sv. Štěpána. Z interiérů je zachován slavnostní elipsovitý sál s iluzivní freskou. Historické prostory kláštera jsou veřejnosti přístupné ve vyhrazených dnech.


BAROKO


GOTIKA

Olomouc

Olomouc

65


Hrad Bouzov Bouzov, okres Olomouc

Priessnitzovo sanatorium Jeseník, okres Jeseník

Dnešní výrazná silueta hradu je výsledkem romantické rekonstrukce z let 1896–1901 na reprezentativní sídlo Řádu německých rytířů. Rozsáhlá přestavba, provedená v duchu německé pozdní gotiky a renesance, do značné míry respektovala středověkou dispozici hradu ze 14. století. Areál hradu je veřejnosti přístupný.

Priessnitzovo sanatorium z let 1909–1910 je mohutná trojpatrová budova s lodžiemi a nižšími křídly se secesními detaily. Hale dominuje spirálové schodiště. Objekt složí účelům lázeňství, je veřejnosti přístupný.





Bouzov

Jeseník

66


PARDUBICKÝ KRAJ

BAROKO

RENESANCE

Zámek Nové Hrady Nové Hrady, okres Ústí nad Orlicí

Zámek Litomyšl Litomyšl, okres Litomyšl

Zámek z let 1773–1778 prošel následně pozoruhodnou rokokovou úpravou exteriérů i interiérů. Trakty bočních hospodářských budov a trojdílná vstupní brána uzavírají čestný dvůr. Zámek je v soukromém vlastnictví. Veřejnosti jsou přístupné výstavní prostory v přízemí, kde je umístěna exposice nábytkového umění ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. V rekonstruovaném barokním špýcharu je umístěno První české cyklistické muzeum. V budoucnu by měl celý renovovaný zámecký komplex sloužit jako reprezentativní společenské, kulturní a turistické centrum.



Zámek, patřící mezi naše nejvýznamnější renesanční památky, dal vybudovat v letech 1568–1581 Vratislav z Perštejna. Dvoupatrový zámek je čtyřkřídlé dispozice se sdruženými okny, sgrafitovou výzdobou a patrovými obloučkovými štíty. Tři křídla vnitřního nádvoří jsou opatřena arkádami, čtvrtá strana je zdobena figurálním sgrafitem s náměty ze života císaře Konstantina. Arkády 2. patra vstupního křídla se otvírají do prostoru nádvoří i před zámek. Interiéry však byly později změněny v barokním a luisézním slohu. Zámek je přístupný veřejnosti.

Litomyšl

Nové Hrady

67



Kostel sv. Jakuba Polička, okres Svitavy

Krematorium Pardubice, okres Pardubice

Novogotická trojlodní síň s vestavěnými emporami a pětibokým presbytářem s mohutnou hranolovou věží byla vybudovaná v polovině 19. století na místě gotického chrámu, zničeného požárem. V bytě ve věži se narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů. Kostel a rodná světnice B. Martinů jsou veřejnosti přístupné.

Budova krematoria z let1921–1923 ve stylu výrazného národního dekorativismu. Dekor průčelí i interiéru tvoří barevné geometrické obrazce. V průčelí tympanonu je umístěno kruhové okno.




Polička

Pardubice

68


PLZEŇSKÝ KRAJ

GOTIKA

ROMÁNSKÝ SLOH

Kostel sv. Bartoloměje Plzeň, okres Plzeň

Kostel sv. Mikuláše Potvorov, okres Plzeň sever

Trojlodní síňový kostel s obvodovými zdmi z počátku 14. století, presbytář s vysokými okny z konce 14. století, s vysokou věží. Trojlodí je zaklenuto hvězdicovými klenbami na válcových pilířích. Šternberská kaple s visutým svorníkem na klenbě je typickým dílem pozdní gotiky. Kostel je funkční, volně přístupný.


Foto © http://www.hrady.cz

Románský jednolodní kostel s plochostropou lodí a východní apsidou je pozdně románskou architekturou z počátku 13. století. Všechna průčelí jsou členěna lisénami propojenými obloučkovým vlysem pod hlavní římsou, která je zdobena zubořezem. Kostel je příležitostně přístupný.

Potvorov

Plzeň

69


RENESANCE Radnice Stříbro, okres Tachov




Hodnotná renesanční stavba z roku 1543, upravená v roce 1588 s bohatě členěnými štíty a sgrafitovou výzdobou průčelí. Dochovala se i většina původních renesančních místností.

Stříbro

Stříbro

70



Kostel Nanebevzetí P. Marie Přeštice, okres Plzeň – jih

Kestřánkova vila Plzeň, okres Plzeň

Monumentální barokní trojlodní stavba K. I. Dientzenhofera s dvouvěžovým západním průčelím z let 1748–1775 je situovaná v dominantní poloze ve městě. V exteriéru se uplatňuje pozdně barokní ornamentalika. Hodnotné je také pozdně barokní vybavení interiéru. Kostel je funkční.

Jedna z prvních secesních vil u nás z let 1897–1898. Dominantou je schodišťová věž. Charakter stavby dotváří štukový dekor s plastikou dudáka.


Foto © http://www.kr-plzensky.cz

BAROKO

Přeštice

Plzeň

71


STŘEDOČESKÝ KRAJ

GOTIKA

ROMÁNSKÝ SLOH

Hrad Karlštejn, kaple sv. Kříže Karlštejn, okres Beroun

Kostel sv. Jakuba Církvice, část Jakub, okres Kutná Hora

Hrad založený Karlem IV. jako pevnost pro uložení královských pokladů, říšských korunovačních klenotů a svatých relikvií byl postaven v letech 1348–1355. Cennosti byly umístěny ve Velké věži, v kapli sv. Kříže, bohatě zdobené zlatem a polodrahokamy, s galerií deskových obrazů světců a světic od Mistra Theodorika. Kaple je jedním z nejvzácnějších dochovaných gotických interiérů. Také v dalších částech hradu se dochovala unikátní výzdoba (nástěnné malby v kostele P. Marie, obytné světnice). Dnešní podoba hradu je výsledkem novogotické restaurace z konce 19. století. Hrad i kaple sv. Kříže jsou veřejnosti přístupné.


Foto © http://www.hrady-zamky.cz

Románský tribunový kostel se západní věží a východní apsidou, vysvěcený v roce 1165. Průčelí je členěno slepými arkádami s řadou postav světců a dvěma donátory. Kostel byl restaurován ve 2. polovině 19. století J. Krannerem a J. Mockerem. Objekt je veřejnosti přístupný.

Církvice, část Jakub

Karlštejn

72


RENESANCE Zámek Nelahozeves Nelahozeves, okres Mělník



Zámek je jednou z nejvýznamnějších staveb české renesance. Byl postaven italskými mistry po roce 1533 a dokončován ještě na počátku 17. století. Jeho disposice byla ovlivněna francouzským bastionovým systémem, s čely vybíhajícími v ostrých úhlech. Pro českou renesanci je typická lunetová římsa. V severním křídle 1. patra je zachován unikátní renesanční interiér s nástěnnými malbami a štukovou výzdobou stropu. Zámek je po restituci přístupný veřejnosti. Je zde umístěna roudnická lobkovická sbírka výtvarného umění.

Nelahozeves

Nelahozeves

73


Katedrála P. Marie Kutná Hora, část Sedlec, okres Kutná Hora

Zámek Kačina Svatý Mikuláš, část Kačina, okres Kutná Hora

Románský klášterní kostel byl na přelomu 13. a 14. století přebudován na gotickou pětilodní katedrálu, která byla v letech 1705–1707 přestavěna v originálním stylu tzv. barokní gotiky J. Santinim a patří k jeho nejvýznamnějším dílům. Interiér je zaklenut barokní klenbou, pokrytou sítí štukových žeber, inspirovaných pozdně gotickými klenbami. Katedrála je po rozsáhlé opravě funkční, veřejnosti přístupná.

Nejvýznamnější empírová stavba v Čechách byla postavena v letech 1802–1822. Základní půdorys má podobu půlkruhu, v jehož středu je jednopatrová hlavní budova. Přízemní křídla jsou na vstupní straně opatřena kolonádami a ukončena patrovými pavilony. V interiéru se zachovala původní dispozice. Zámek je veřejnosti přístupný.




BAROKO

Kutná Hora, část Sedlec

Svatý Mikuláš, část Kačina

74


ÚSTECKÝ KRAJ

GOTIKA

ROMÁNSKÝ SLOH

Kostel sv. Mikuláše Louny, okres Louny

Rotunda sv. Jiří Mneteš – Říp, okres Litoměřice

Po požáru města v roce 1517 zůstala zachována z původního kostela pouze věž, k níž bylo v letech 1520–38 přistavěno síňové trojlodí. Průčelí s bohatě profilovanými portály a vysokými okny ukončuje střecha o třech štíhlých stanech, typických pro období pozdní gotiky. Autorem plánů i stavby byl Benedikt Rejt z Pístova. Kostel je funkční, přístupný celoročně.



Na památné hoře Říp, spojené s pověstí o příchodu praotce Čecha, se nachází rotunda sv. Jiří z 11. století, která byla obnovena a rozšířena o věž roku 1126. Rotunda je veřejnosti přístupná.

Mneteš (Říp)

Louny

75


BAROKO

Horní a Dolní zámek Benešově nad Ploučnicí Benešov nad Ploučnicí, okres Děčín

Zámek Ploskovice Ploskovice, okres Litoměřice

Podélná dvoupatrová budova Horního zámku s válcovou věží z první poloviny 16. století je ukončena štíty ve stylu severské renesance saské provenience. Dolní zámek z let 1540–1544 je souborem budov orientovaných do náměstí se štíty ve tvaru oslího oblouku a arkýřem ve stylu severské renesance. Státní zámek je přístupný veřejnosti, nabízejí se dvě prohlídkové trasy.

Stavbu z první poloviny 18. století tvoří podélná budova se středním převýšeným rizalitem krytým kupolí, kterou doplňují otevřené arkády, spojené s bočními pavilony. Zahradní průčelí s figurálním portálem vede do přízemních grott. Z interiérů je hodnotný oválný vestibul s vrcholně barokní výzdobou – štuky malby s mytologickými náměty. Zámek je přístupný veřejnosti.



RENESANCE

Benešov nad Ploučnicí

Ploskovice

76


KLASICISMUS, EMPIR, ROMANTISMUS A HISTORISMUS Zámecký park Krásný Dvůr Krásný Dvůr, okres Louny


Foto © http://www.kamzajit.cz

Romantický zámecký park, jeden z prvních přírodních parků u nás z let 1783–1793 s řadou pavilonů, ovlivněných antickými a středověkými vzory. Park i zámek jsou veřejnosti přístupné.

Krásný Dvůr

Krásný Dvůr

77


KRAJ VYSOČINA

RENESANCE

ROMÁNSKÝ SLOH

Městské domy Telč Telč, okres Jihlava

Bazilika sv. Prokopa Třebíč, okres Třebíč

Kamenná výstavba se objevuje až po požáru v roce 1387. Výslednou podobu měšťanských domů určila renesanční přestavba po roce 1530. Řada domů prošla jednotící obnovou. Objekty jsou zpravidla trojosé, s podloubím. Spojení s patrem zajišťuje otevřené schodiště. Domy jsou dílem zakončeny atikou, dílem obloučkovými štíty. Původně gotická radnice byla rozšířena a renesančně přestavěna rovněž v polovině 16. století. Velká síň v přízemí – mázhaus – je zaklenutý na střední sloup. K nejpozoruhodnějším objektům stylově sjednoceného náměstí patří dům čp. 61 na náměstí, datovaný rokem 1555, má v přízemí arkádové oblouky, první patro je řešeno ilusivní barevnou výzdobou originální kompozice. Patrový štít benátského typu je vyzdoben postavami starozákonních bojovníků.



Benediktinský klášter byl založen roku 1101, jeho bazilika vznikla kolem roku 1260. Stavba vykazuje charakteristické rysy tzv. přechodného slohu, kdy do pozdně románské dispozice pronikají prvky gotiky. Vedle žebrových osmidílných kleneb jsou v sakristii zachovány nástěnné malby z 2. poloviny 13. století. Objekt byl roku 1725 obnoven ve stylu barokní gotiky, rozsáhlé úpravy probíhaly v první polovině 20. století. Bazilika je funkční, přístupná.

Třebíč

Telč

78


BAROKO

ZLÍNSKÝ KRAJ

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Žďár nad Sázavou, okres Žďár nad Sázavou

RENESANCE Květná zahrada Kroměříž Kroměříž, okres Kroměříž

Unikátní umělecké dílo je nejosobitějším dílem J. Santiniho ve formách barokní gotiky. Kostel z let 1719–1722 má centrální půdorys na principu pěticípé hvězdy /pět vchodů, pět oltářů atd. – symbolické číslo pět hvězd, které podle legendy svítily kolem hlavy Jana Nepomuckého. Okružní ambit vychází z půdorysu desetiúhelníku s pěti kaplemi a pěti branami. Kostel je veřejnosti přístupný.



Květná zahrada (Libosad) je příkladem italské manýristické zahrady z let 1665–1675 s monumentální kolonádou, rotundou, kašnami a geometrickými rostlinnými bludišti. Zahrada je přístupná veřejnosti.

Žďár nad Sázavou

Kroměříž

79


Zámek Buchlovice Buchlovice, okres Uherské Hradiště

Pustevny Prostřední Bečva, okres Vsetín

Zámek z doby kolem roku 1700 projektoval významný architekt D. Martinelli jako rozlehlou italskou vilu obklopenou architektonicky utvářeným přírodním prostředím italizujícího charakteru. V polovině 18. století dostala zahrada podobu francouzského parku. Pozoruhodné zámecké interiéry jsou umocněny bohatou štukovou výzdobou. Hlavní sál s freskovou malbou v kopuli je situován v ose stavby. Zámek je veřejnosti přístupný.

Dřevěné budovy Libušín a Maměnka, navržené D. Jurkovičem v duchu valašské a slovenské lidové architektury, se secesními prvky, byly postaveny v letech 1891–1898. Areál doplňuje stará pustevna a dřevěná zvonička, lidová stavba z konce 19. století. Areál slouží rekreačním účelům, je veřejnosti přístupný.




BAROKO

Buchlovice

Prostřední Bečva

80

4. ROUBENÉ STAVBY

4. ROUBENÉ STAVBY

i Moravy a dřevo se tak zcela přirozeně stalo nejdostupnějším a i díky svým vlastnostem nejvyhledávanějším, kvalitním a snadno zpracovatelným stavebním materiálem. Roubená architektura se tak stala význačným a určujícím fenoménem našich vesnických sídel i celé krajiny. Vzhledem ke svému bezprostřednímu půvabu, přírodnímu materiálu a přirozenému estetickému citu jejích tvůrců, venkovských řemeslníků, byla a stále je harmonizujícím prvkem venkova.

Roubená stavba je stavba, jejíž stěny jsou zbudovány technikou roubení. Trámy, kladené vodorovně na sebe, jsou v rozích spojovány různými typy tesařských vazeb. Původně se používaly kmeny vůbec nebo jen mírně přitesávané, až později se prosadily trámy hraněné, zaručující lepší soudržnost stavby. Wikipedie

Roubenou, respektive obecněji dřevěnou architekturu můžeme pro účely využití v cestovním a turistickém ruchu rozdělit do 5 skupin podle jejich charakteru, typu a funkčního využití: a) muzea v přírodě prezentující regionální typy roubené lidové architektury; b) expozičně či kulturně společensky využité nebo jinak význačné solitérní roubené stavby na původním místě; c) vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby; d) městská sídla s dochovanými zbytky roubené architektury – v původně dřevěných centrech nebo v okrajových částech; e) sakrální roubené stavby – kostely, kaple.

4.1 Koncepce trasy Soubor roubených staveb představuje výběr atraktivních historických venkovských staveb, členěných dle typu a využití do skupin. Význačnou skupinu tvoří obce, případně jejich části, které jsou převážně zastavěny roubenými domy a jsou celoplošně chráněny dle památkového zákona jako památkové rezervace a zóny. Tyto ucelené soubory roubených staveb jsou zastoupeny zejména v Libereckém, Královéhradeckém Středočeském kraji. V publikaci jsou popsány pouze nejvýznamnější a současně nejatraktivnější objekty, ostatní stavby a územní celky jsou vyznačeny na kartogramu, jejich výčet je uveden v přiložené tabulce. Celý soubor i s popisem je dostupný na www stránkách Ústavu územního rozvoje www.uur.cz.

4.2 Charakteristika druhů roubené architektury dle typu a funkce Původní historická architektura vesnických sídel byla, s výjimkou hliněných domů na jižní a střední Moravě, hrázděných domů v severozápadních Čechách a kamenných domů v některých teritoriích, prakticky kompletně dřevěná – roubená. Lesy od pradávna pokrývaly většinu území Čech 81

4. ROUBENÉ STAVBY

a) Muzea v přírodě presentující regionální typy roubené lidové architektury

c) Vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby Ještě počátkem 19. století roubené stavby na našem venkově převažovaly nad ostatními typy konstrukcí, ale vzhledem ke značným a relativně rychlým změnám se situace radikálně změnila během 19. a 20. století. Nová výstavba byla prakticky již téměř výhradně zděná a celé oblasti venkova ztratily svoji původní podobu Roubená architektura tak dodnes zůstala ve větším procentu zachována především v územích ekonomicky zaostalejších, s horšími podmínkami pro zemědělskou výrobu a v geograficky náročnějším terénu. Ojedinělým fenoménem, který značnou měrou přispěl k záchraně roubené lidové architektury, bylo tzv. chalupářství. Díky úsilí a péči nových majitelů zůstala zachována nejen řada jednotlivých roubených staveb, ale i celá kompaktní území s tímto typem zástavby. Tyto vesnice nebo jejich části lze účinně chránit na základě památkového zákona prohlášením za památkovou rezervaci nebo zónu, zejména podle četnosti historicky cenných staveb na příslušném území (území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, může být prohlášeno za památkovou rezervaci, území s menším podílem kulturních památek nebo historické prostředí vykazující významné kulturní hodnoty, může být prohlášeno za památkovou zónu). V letech 1995 a 2005 došlo postupně k prohlášení nejhodnotnějších vesnic s dochovanou roubenou architekturou za památkové rezervace a zóny.

Převážná většina specializovaných muzeí lidových staveb v přírodě (všeobecně u nás poněkud nesprávně nazývaných skanseny podle prvního zařízení tohoto typu vzniklého roku 1891 ve Švédsku na okraji Stockholmu na místě původních hradeb-šancí, švédsky zvaném skansen) shromažďuje, zkoumá a prezentuje návštěvníkům lidovou architekturu určitého regionálního typu z předem dané a vymezené sběrné oblasti. Jejich atraktivita a návštěvnost je zpravidla značně vysoká a bývá často umocněna pořádáním celé škály různorodých kulturně společenských akcí v průběhu celého roku, převážně seznamujících veřejnost s tradičními lidovými řemesly, výročními zvyky, folklórem a lidovou kulturou obecně. b) Expozičně nebo kulturně společensky využité solitérní stavby na původním místě Mimo muzea lidové architektury v přírodě existuje ještě celá řada samostatných objektů lidového stavitelství, jež jsou využity k expozičním, výstavním nebo jiným kulturně společenským účelům. Jedná se o specializované pobočky nebo detašovaná etnografická pracoviště muzeí, samostatná drobná místní muzea, pamětní síně význačných osobností, výstavní síně, místní galerie a další, které vlastní, spravují nebo provozují muzea, obce, nestátní sdružení nebo jiné soukromé subjekty či fysické osoby. V současnosti jich existuje poměrně značné množství, ale pokud nejde o pobočky větších muzeí a kulturních institucí, nejsou zpravidla nijak oficiálně evidovány. Také jejich odborná úroveň, ať už provedené stavební obnovy nebo interiérové instalace, je velmi různá a v některých případech problematická a amatérsky realizovaná. Proto je do následujícího přehledu zařazeno pouze několik nesporně kvalitních a profesionálně vedených zařízení tohoto typu, které jsou navíc památkově chráněny

d) Městská sídla s plošně dochovanými zbytky roubené architektury Nejen pro vesnická sídla byla charakteristická roubená zástavba. Také menší zemědělská městečka i větší města v oblastech s určitými konkrétními podmínkami – dostatek vhodného stavebního materiálu v podobě dřeva jehličnatých stromů, nižší hospodářská prosperita, relativní

82

4. ROUBENÉ STAVBY

odlehlost v horském terénu – měla často až do konce 19. století zcela jinou podobu. Roubené stavby zde byly typické nejen pro chudší okrajové části, ale i pro jejich centra. Razantní přestavba konce 19. a počátku 20. století tento osobitý ráz mnoha městeček definitivně změnila k nepoznání. O jejich někdejší tvářnosti se dnes dozvídáme pouze ze starých kreseb a fotografií. Přesto se ještě v některých z nich můžeme i dnes setkat se zbytky této kdysi bohaté roubené architektury nebo na předměstích nalezneme větší či menší soubory drobnější roubené zástavby. e) Sakrální roubené stavby


Také dřevěná sakrální architektura byla na našem území zastoupena až do 19. století daleko početněji oproti současné situaci. Značné množství dřevěných kostelů a kaplí bylo zejména v období 18.–19. století zlikvidováno a nahrazeno honosnějšími a trvanlivějšími stavbami zděnými. Přesto se nám dochoval, dá se říci, reprezentativní vzorek dřevěných (konstrukce roubené a rámové) staveb tohoto typu z časového období od 15. do 20. století. Z hlediska prostorového rozložení dřevěných sakrálních staveb lze mluvit o dvou širších teritoriích, na nichž se soustřeďuje jejich výskyt. Jde o oblasti severovýchodních Čech a severovýchodní Moravy. Na ostatním území je již nalezneme pouze sporadicky a jednotlivě. Daleko početnější skupinu tvoří dřevěné zvonice. Najdeme je také u zděných kostelů v oblastech, kde se s dřevěnou kultovní architekturou už nesetkáme, i když hustotou svého zastoupení do jisté míry kopírují územní rozložení dřevěných sakrálních staveb.

Kostel sv. Jana Křtitele, Slavoňov

83

4. ROUBENÉ STAVBY TYP LOKALITY

LOKALITA

OBEC (OKRES)

TYP LOKALITY

KRAJ

Muzeum a společensky využívané solitérní stavby Valašské muzeum v přírodě, NKP

Rožnov pod Radhoštěm

Rožnov pod Radhoštěm (okres Vsetín)

Zlínský

Turistická chata

Pustevny

Prostřední Bečva (okr. Vsetín)

Zlínský

Památník Antonína Strnadla, KP

Nový Hrozenkov

Nový Hrozenkov (okr. Vsetín)

Zlínský

Mikuláštíkovo fojtství č.p. 60, KP

Jasenná

Jasenná (okr. Zlín)

Zlínský

Karlovské muzeum, KP

Velké Karlovice

Velké Karlovice (okr. Vsetín)

Zlínský

Muzeum lidových staveb, KP

Kouřim

Kouřim (okr. Kolín)

Středočeský

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví

Vysoký Chlumec

Vysoký Chlumec (okr. Příbram)

Středočeský

Polabské národopisné muzeum

Přerov nad Labem

Přerov n. Labem (okr. Nymburk)

Středočeský

Hamousův statek, KP

Zbečno

Zbečno (okr. Rakovník)

Středočeský

Rodný dům Josefa Jungmanna, KP Hudlice

Hudlice (okr. Beroun)

Středočeský

Soubor lidových staveb Vysočina a Hlinsko – Betlém, KP

Hlinsko

Hlinsko (okr. Přerov)

Pardubický

Památník Maxe Švabinského, KP

Kozlov

Památková rezervace

Česká Třebová (okr. Ústí nad Orlicí) Pardubický

Expozice lidové architektury, VPR Zubrnice

Zubrnice (okr. Ústí n.Labem)

Ústecký

Hrad Velhartice, KP

Velhartice

Velhartice (okr. Klatovy)

Plzeňský

Pamětní síň Jindřicha Mošny, KP

Dobřív

Dobřív (okr. Rokycany)

Plzeňský

Památník Františka Křižíka, KP

Plánice

Plánice (okr. Klatovy)

Plzeňský

Dlaskův statek, KP

Dolánky u Turnova

Turnov (okr. Semily)

Liberecký

Vísecká rychta, KP

Kravaře

Kravaře (okr. Č. Lípa)

Liberecký Liberecký

Kittelův dům, KP

Pěnčín – Krásná

Pěnčín (okr. Jablonec n. N.)

Boučkův statek, KP

Malá Skála

Malá Skála (okr. Jablonec n. N.;)

Liberecký

Usedlost č.p. 53, KP

Rtyně v Podkrkonoší

Rtyně v Podkrkonoší (okr. Trutnov)

Královéhradecký

Dřevěnka – bývalá hospoda, KP

Úpice

Úpice (okr. Trutnov)

Královéhradecký Královéhradecký

Podorlický skansen

Krňovice

Třebechovice pod Orebem (okr. Hradec Králové)

Šrámkův statek, KP

Piletice

Hradec Králové (dtto)

Královéhradecký

Památník Boženy Němcové, KP

Česká Skalice

Česká Skalice (ok. Náchod)

Královéhradecký

Památník A. Jiráska, KP

Hronov

Hronov (ok. Náchod)

Královéhradecký

Památník V. Hanky, KP

Hořiněves

Hoříněves (okr. Hr. Králové)

Královéhradecký

Památník V. Šolce, KP,

Sobotka

Sobotka (okr. Jičín)

Královéhradecký

Památník Prokopa Diviše, KP,

Helvíkovice

Žamberk – Helvíkovice (okr. Ústí nad Orlicí)

Královéhradecký

Měststské muzeum a gal, KP,

Železnice

Železnice (okr. Jičín)

Královéhradecký

Kotulova dřevěnka, KP

Havířov

Havířov

Moravskoslezský

Kosárna, KP

Karlovice

Karlovice

Moravskoslezský

Usedlost č.p. 76, KP

Albrechtičky

Albrechtičky (okr. Nový Jičín)

Moravskoslezský

Vodní mlýn, NKP

Hoslovice

Hoslovice (okr. Strakonice)

Jihočeský

TYP LOKALITY

Městské sídlo s dochovanými zbytky roubené architektury

LOKALITA Dobřeň Nové Osinalice Nosálov Olešno Mužský Víska Bošín Dobrá Stachy Volary Ostrovec Rumburk Šmilovského ul. Starý Týn Zubrnice Jizerka, Železný Brod Trávníky Janovice Rané Lhota Horní Štěpanice Žďár Lomnice nad Popelkou - Karlov Vesec Hlinsko – Betlém Krátká Křižánky Heřmanovice

OBEC (OKRES) Dobřeň, okr. Mělník Medonosy, okr. Mělník Nosálov, okr. Mělník Mšeno, okr. Mělník Boseň, okr. Mladá Boleslav Březovice, okr. Mladá Boleslav Křinec, okr. Nymburk Stožec, okr. Prachatice Stachy, okr. Prachatice Volary, okr. Prachatice Ostrovec - Lhotka, okr. Rokycany Rumburk, okr. Děčín

KRAJ Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Plzeňský

Úštěk, okr. Litoměřice Zubrnice, okr. Ústí nad Labem Kořenov, okr. Jablonec n.Nisou Železný Brod, okr. Jablonec n. Nisou Kravaře, okr. Česká Lípa Kravaře, okr. Česká Lípa Dubá, okr. Česká Lípa Benecko, okr. Semily Doksy, okr. Česká Lípa

Ústecký Ústecký Liberecký

Libošovice, okr. Jičín Hlinsko, okr. Chrudim Sněžné, okr. Žďár n. Sázavou Křižánky, okr. Žďár n.Sázavou Heřmanovice, okr. Bruntál

Královéhradecký Pardubický Vysočina Vysočina Moravskoslezský

LOKALITA MPZ (VPZ – viz Dlouhý Důl) MPZ MPZ MPZ (viz VPR Lhota) MPZ MPZ

OBEC (OKRES) Jiřetín pod Jedlovou, okr. Děčín

KRAJ Ústecký

Krásná Lípa, okr. Děčín

Ústecký

Šluknov, okr. Děčín Česká Kamenice, okr. Děčín Dubá, okr. Česká Lípa Jablonné v Podještědí, okr. Liberec Nový Bor, okr. Česká Lípa Semily, okr. Semily Zákupy, okr. Česká Lípa Železný Brod, okr. Jablonec nad Nisou Jilemnice, okr. Semily Hronov, okr. Náchod Nová Paka, okr. Jičín Sobotka, okr. Jičín Stárkov, okr. Náchod Jablonné nad Orlicí

Ústecký Ústecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký

MPZ VPR, VPZ MPZ MPZ MPZ MPZ MPZ

84

Ústecký

Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký

Lomnice nad Popelkou, okr. Semily Liberecký

Liberecký Liberecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Pardubický


LOKALITA Kleštěnice Olešná Losiny Jestřebice Lobeč Sitné Střezivojice Vidim Březinka Kluky Loukov Skalsko Střehom Vinice

Památková zóna

Pojedy Sovenice Kojetín Porešín Skryje Chalupy Lažiště Ounuz Kanice Mítov Tymákov Hlince Jarov Lhota Studená Dobřív Lhota pod Radčem Podmokly Kamenická Stráň Dlouhý Důl Merboltice Vysoká Lípa Brocno Dolní Nezly Rašovice Soběnice Srdov

OBEC (OKRES) Komárov, (okr. Beroun) Olešná, (okr. Beroun) Petrovice II, (okr. Kutná Hora) Dobřeň, (okr. Mělník) Lobeč (okr. Mělník) Želízy, (okr. Mělník) Dobřeň, (okr. Mělník) Vidim, (okr. Mělník) Bělá pod. Bezdězem, (okr. Mladá Boleslav) Kluky, (okr. Ml. Boleslav) Loukov, (okr. M. Boleslav) Skalsko, (okr. Mladá Boleslav) Střehom, (okr. Mladá Boleslav) Městec Králové, (okr. Nymburk) Žitovlice, (okr. Nymburk) Křince, (okr. Nymburk) Petrovice, (okr. Příbram) Petrovice, (okr. Příbram) Skryje, (okr. Rakovník) Stachy, (okr. Prachatice) Lažiště, (okr. Rakovník) Jistebnice, (okr. Tábor) Kanice, okr. Domažlice Nové Mitrovice, (okr. Plzeň-jih) Tymákov, (okr. Plzeň-město) Hlince, (okr. Plzeň-sever) Jarov, (okr. Plzeň-sever) Chříč, (okr. Plzeň-sever) Studená, (ok. Plzeň-sever) Dobřív, (okr. Rokycany) Lhota pod Radčem, (okr. Rokycany) Podmokly, (okr. Rokycany) Růžová, okr. Děčín Krásná Lípa, okres Děčín Merboltice, okres Děčín Jetřichovice, okr. Děčín Štětí, okr. Litoměřice Liběšice, okr. Litoměřice Úštěk, okr. Litoměřice Liběšice, okr. Litoměřice Liběšice, okr. Litoměřice

TYP LOKALITY

Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský

Sloup v Čechách

Středočeský

Kryštofovo údolí

Středočeský Středočeský

Újezdec

OBEC (OKRES) Doksy, (okr. Česká Lípa) Doksy, (okr. Česká Lípa) Dubná, (okr. Česká Lípa) Sloup v Čechách, (okr. Česká Lípa) Blatce, (okr. Česká Lípa) Železný Brod, (okr. Jablonec nad Nisou) Kryštofovo údolí, (okr. Liberec) Syřenov, (okr. Semily)

Libeň

Měník, (okr. Hradec Králové)

Středočeský Středočeský Středočeský

LOKALITA Vojetín Kruh Bukovec

Tubož Železný Brod

Středočeský Vysočany

Středočeský

Karlov Studeňany Štidla Skalka Dolní Vernéřovice Šímovy chalupy

Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Plzeňský

Modrý Důl Velké Tippeltovy boudy

Památková zóna

Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský

Radvanice, Svobodné Hamry Telecí Vysoká u Javorníka Ubušínek

Nový Bydžov, (okr. Hradec Králové) Stará Paka, (okr. Jičín) Radim, (okr. Jičín) Střevač, (okr. Jičín) Česká Metuje, (okr. Náchod) Vernéřovice, (okr. Náchod) Malá Úpa, (okr. Trutnov) Pec pod Sněžkou, (okr. Trutnov) Pec pod Sněžkou, (okr. Trutnov) Radvanice, (okr. Trutnov) Vysočina, (okr. Chrudim) Telecí, (okr. Svitavy) Javorník, (okr. Ústí nad Orlicí) Ubušínek, (okr. Žďár nad Sázavou)

KRAJ Liberecký Liberecký Liberecký

Královéhradecký

Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký

Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Pardubický Pardubický Pardubický Vysočina

Horní Údolí, Dolní Údolí Zlaté Hory, (okr. Jeseník)

Olomoucký

Zlaté Hory, (okr. Jeseník) Huslenky, (okr. Vsetín)

Olomoucký Zlínský

Velké Karlovice, (okr. Vsetín)

Zlínský

Zděchov, (okr. Vsetín) Karlova Studánka, (okr. Bruntál)

Zlínský

Moravskoslezský

Plzeňský Ústecký Ústecký Ústecký

Rejvíz Kychová Velké Karlovice – Podťaté Zděchov

Ústecký

Karlova Studánka

Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký

Malá Morávka

Malá Morávka, (okr. Bruntál)

Žďárský potok

Stará Ves, (okr. Bruntál) Moravskoslezský Komorní Lhotka, (okr. Frýdek Moravskoslezský Místek)

Plzeňský

Komorní Lhotka

85

Moravskoslezský


LOKALITA

OBEC (OKRES)

KRAJ

TYP LOKALITY

SAKRÁLNÍ ROUBENÁ STAVBA

SAKRÁLNÍ ROUBENÁ STAVBA

Soubor dřevěných kostelů severovýchodních Čech

Soubor dřevěných kostelů Severovýchodní Moravy a Slezska

kostel Panny Marie se hřbitovem kostel sv. Václava se zvonicí a hřbitovem kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí, farou a hřbitovem kostel sv. Jiří se zvonicí kostel sv.Václava a Stanislava se zvonicí a hřbitovem kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí, márnicí a hřbitovem kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí a hřbitovem kostel sv. Markéty se zvonicí a bývalým hřbitovem kostel sv. Mikuláše kostel řeckokatolický kostel sv. Kryštofa se zvonicí, farou, márnicí a hřbitovem kostel sv. Mikuláše se zvonicí, márnicí a hřbitovem s hrazením kostel církve československé kostel sv. Jana Křtitele

Broumov

Broumov (okr. Náchod)

Královéhradecký

Kozojedy

Kozojedy (okr. Jičín)

Královéhradecký

Liberk

Liberk (okr. Rychnov nad Kněžnou)

Královéhradecký

Loučná Hora

Smidary (okr. Hradec Králové)

Královéhradecký

Měník

Měník (okr. Hradec Králové)

Královéhradecký

Slavoňov

Slavoňov (okr. 1iFKRd) )

Královéhradecký

Hradec Králové (okr. Hradec Králové)

Královéhradecký

Třebeš, Kopec sv. Jana Vysočany Hradec Králové (přenesen z V. Slovenska) Nová Paka (přenesen z Podkarp. Rusi) Kryštofovo údolí

Nový Bydžov (okr. Hradec Králové) Hradec Králové (okr. Hradec Králové) Nová Paka (okr. Jičín) Kryštofovo údolí (okr. Liberec)

kostel sv. Petra a Pavla kostel sv. Ondřeje kostel Nanebevstoupení Páně se hřbitovem kostel Božího Těla se hřbitovem kostel sv. Petra a Pavla s hřbitovem kostel sv. Mikuláše s hřbitovem kostel sv. Antonína Paduánského kostel sv. Michaela archanděla se hřbitovem kostel sv. Bedřicha

Královéhradecký Královéhradecký

Pardubický

Dobříkov (přenesen z Podkarp. Rusi) Český Jiřetín (přenesen z Flájí)

Dobříkov (okr. Ústí nad Orlicí)

Pardubický

Český Jiřetín (okr. Most)

Ústecký

Praha a Jižní Morava kostel sv. Michala kostel církve československé

Praha 5 – Kinského sady Praha (přenesen z Podkarp. Rusi) Blansko (přenesen Blansko (okr. Blansko) z Podkarp. Rusi)

KRAJ

Albrechtice Hodslavice

Albrechtice (okr. Karviná) Hodslavice (okr. Nový Jičín) Petrovice u Karviné (okr. Karviná)

Moravskoslezský Moravskoslezský

Dolní Marklovice

Praha Jihomoravský

86

Moravskoslezský

Guty

Třinec (okr. Frýdek – Místek) Moravskoslezský

Hněvošice

Hněvošice (okr. Opava)

Nydek

Nýdek (okr. Frýdek – Místek) Moravskoslezský

Prašivá Řepiště Bílá

kostel P. Marie, pomocnice křesťanů kostel sv. Cyrila a Metoděje kostel sv. Prokopa a Barbory

Hrčava

kaple sv. Hedviky

Vidly

kostel Všech Svatých se hřbitovem kaple sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Michaela archanděla kostel sv. Jana Křtitele s hřbitovem kostel sv. Martina s hřbitovem kostel českobratrské církve evangelické se hřbitovem, NKP kostel Panny Marie Sněžné s farou a hřbitovem kostel Nejsvětější Trojice

Liberecký

Veliny (okr. Pardubice)

OBEC (OKRES)

kostel Povýšení sv. Kříže Bystřice n. Olší

Královéhradecký

Veliny

LOKALITA

Grúň – Staré Hamry

Kunčice pod Ondřejníkem

Sedliště

Pražmo (okr. Frýdek – Místek) Řepiště (okr. Frýdek – Místek) Bílá (okr. Frýdek – Místek) Bystřice (okr. Frýdek – Místek) Staré Hamry (okr. Frýdek – Místek) Hrčava (okr. Frýdek – Místek) Kunčice pod Ondřejníkem (okr. Frýdek – Místek) Vrbno pod Pradědem (okr. Bruntál) Sedliště (okr. Frýdek – Místek)

Moravskoslezský

Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

Klepáčov

Sobotín (okr. Šumperk)

Olomoucký

Maršíkov

Velké Losiny (okr. Šumperk)

Olomoucký

Lipná

Potštát (okr. Přerov)

Olomoucký

Žárová

Velké Losiny (okr. Šumperk

Olomoucký

Velká Lhota

Velká Lhota (okr. Vsetn)

Zlínský

Velké Karlovice

Velké Karlovice (okr. Vsetn)

Zlínský

Valašské Meziříčí

Val. Meziříčí (okr. Vsetín)

Zlínský

4. ROUBENÉ STAVBY

Dřevěná zvonice

LOKALITA

OBEC (OKRES)

KRAJ

Horní Stakory

Kosmonosy (okr. Mladá Boleslav

Středočeský

Jabkenice Malín Běleč Hořešovice Kvílice Libušín Nabdín Neprobylice Přelic Rakovník (u kostela sv. Bartoloměje Rakovník (u kostela Nejsv. Trojice) Řisuty Senomaty Skřivaň Skůry Tuřany Želenice Všeborsko Rovensko pod Troskami Vlastibořice Vyskeř

Jabkenice (okr. Mladá Boleslav) Kutná Hora (okr. Kutná Hora) Běleč (okr. Kladno) Hořešovice (okr. Kladno) Kvílice (okr. Kladno) Libušín (okr. Kladno) Černuc (okr. Kladno) Neprobylice (okr. Kladno) Přelic (okr. Kladno)

Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský

Rakovník (okr. Rakovník)

Středočeský

Železný Brod Chotěborky Lučice Osek Psinice Rohenice Rtyně v Podkrkonoší Samšina

Rakovník (okr. Rakovník)

Středočeský

Řisuty (okr. Kladno) Senomaty (okr. Rakovník) Pavlíkov (okr. Rakovník) Hobšovice (okr. Kladno) Tuřany (okr. Kladno) Želenice (okr. Kladno) Obrubce (okr. Mladá Boleslav) Rovensko pod Troskami (okr. Semily) Vlastibořice (okr. Liberec) Vyskeř (okr. Semily) Železný Brod (okr. Jablonec n. Nisou) Vilantice (okr. Trutnov) Chlumec n. Cidlinou (okr. Hradec Králové) Osek (okr. Jičín) Libáň (okr. Jičín) Rohenice (Rychnov n. Kněžnou) Rtyně v Podkrkonoší (okr. Trutnov) Samšina (okr. Jičín)

Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký

Stará Voda

Stará Voda (okr. Hradec Králové) Královéhradecký

Vršce Zebín Jezbořice Kočí Radhošť Semín Sezemice Horní Ředice Třebosice

Vršce (okr. Jičín) Jičín, část Sedličky (okr. Jičín) Jezbořice (okr. Pardubice) Kočí (okr. Chrudim) Radhošť (okr. Ústí n. Orlicí) Semín (okr. Pardubice) Sezemice (okr. Pardubice) Horní Ředice (okr. Pardubice) Třebosice (okr. Pardubice)

Královéhradecký Královéhradecký Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický


TYP LOKALITY

Pustevny – zvonice

87

4. ROUBENÉ STAVBY

Vybrané památky roubené architektury

88

4. ROUBENÉ STAVBY

4.3 Roubená architektura v jednotlivých krajích

– Liberecký kraj Solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, městská sídla s dochovanými zbytky roubené architektury, sakrální roubené stavby

Užší výběr historických roubených staveb, představujících jednotlivé skupiny a atraktivních z hlediska cestovního ruchu, je členěn dle jejich výskytu a lokalizace v krajích. Pro každý kraj jsou uvedeny stavby reprezentující všechny skupiny zastoupené na jeho území. Z tohoto přehledu, přiložené tabulky a mapy vyplývá, že nejvýznamnější počet roubených staveb se vyskytuje v krajích Libereckém a Královéhradeckém, značné množství lokalit je ve Středočeském kraji. Z těchto oblastí soustředěného výskytu přesahuje výskyt roubených staveb výrazně do krajů Ústeckého, Pardubického a Plzeňského. Moravskoslezský kraj se vyznačuje množstvím solitérních roubených kostelů. Výjimečně se vyskytují roubené stavby v krajích Jihočeském, Zlínském, Olomouckém a v kraji Vysočina. Jak na území Prahy, tak Jihomoravského kraje, je vždy jeden kostel, nikoliv na původním místě, ale přenesený z Podkarpatské Rusi. V Karlovarském kraji se roubené konstrukce domů nevyskytují.

– Moravskoslezský kraj Solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, sakrální roubené stavby – Olomoucký kraj Vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, sakrální roubené stavby – Pardubický kraj Solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, sakrální roubené stavby – Plzeňský kraj Muzea v přírodě, solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby

– Jihočeský kraj Solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby

– Praha

– Jihomoravský kraj

Nevyskytují se

Nevyskytují se

– Středočeský kraj

– Karlovarský kraj

Muzea v přírodě, solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, sakrální roubené stavby.

Nevyskytují se

– Ústecký kraj

– Královéhradecký kraj

Muzea v přírodě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, městská sídla s dochovanými zbytky roubené architektury, sakrální roubené stavby

Muzea v přírodě, solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, městská sídla s dochovanými zbytky roubené architektury, sakrální roubené stavby

89

4. ROUBENÉ STAVBY

– Vysočina Vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby – Zlínský kraj

Foto © Hana Halasová

Foto © Hana Halasová

Muzea v přírodě, solitérní stavby na původním místě, vesnická sídla s významným podílem roubené zástavby, sakrální roubené stavby

Mařenice

Mařenice

90

4. ROUBENÉ STAVBY

JIHOČESKÝ KRAJ

VESNICKÁ SÍDLA S VÝZNAMNÝM PODÍLEM ROUBENÉ ZÁSTAVBY

EXPOZIČNĚ NEBO KULTURNĚ SPOLEČENSKY VYUŽITÉ SOLITÉRNÍ STAVBY NA PŮVODNÍM MÍSTĚ

Památková rezervace Dobrá Stožec – Dobrá, okres Prachatice

Vodní mlýn Hoslovice, okres Strakonice

Dobrá vznikla počátkem 19. století (první zmínka z roku 1816), v období zakládání dřevařských osad v souvislosti s rozšířením těžby dřevní hmoty v dosud méně přístupném šumavském polesí. Typologicky jde o jednořadové silnicové sídlo s jednotnou orientací lidového domu podélným průčelím ke komunikaci. Zdejší lidové stavby se vyznačují ležatou sedlovou střechou a štíty s galerií pavláček zdobených lidovými řezbami. Většinou jsou zachovány v původní podobě a využívány pro stálé a rekreační bydlení. Dobrá leží v Národním parku Šumava.

Foto © Pavel Bureš


Unikátní částečně roubený vodní mlýn středověkého původu, situovaný na samotě v romantickém údolí za obcí. Intaktně zachovalý areál se skládá z obytného stavení s mlýnicí, budovy chlévů a stodoly. Areál mlýna se zachoval v autentickém stavu včetně svého vybavení. Byl vykoupen Jihočeským krajem, citlivě a pietně opraven a svěřen do správy Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Je vybaven původním mobiliářem a expozičně využit.

Hoslovice

Stožec – Dobrá

91

4. ROUBENÉ STAVBY

Památková rezervace Stachy Stachy, okres Prachatice

hlavních kolonizačních radiál. Zdejší lidové stavby jsou charakterizovány nízkou a širokou sedlovou střechou, krovy s ležatou stolicí, šindelovou krytinou. Funkční prvky zemědělské usedlosti jsou zde soustředěny v jeden celek, pod jednou střechou. Charakteristickou součástí je i skupina volně stojících seníků při okraji města.

Vesnice, vzniklá z rozptýlených středověkých lesních dvorců, leží na území bývalého královského hvozdu. Zachovala se zde skupina lidových staveb, které patří typologicky k roubenému a zděnému pošumavskému domu, dnes velmi vzácnému. Domky byly obydlím drobných zemědělců, vesnických řemeslníků a lesních dělníků. Proto je jejich hospodářská část zpravidla malá a je oddělena od obytné části.

Památková zóna Ounuz Jistebnice – Ounuz, okres Tábor


Převažující zástavbou v obci jsou vesnické chalupy, dřevěné – roubené, některé ještě s doškovou střechou, některé kryté šindelem. Na celkové hodnotě sídla se rozhodující měrou podílejí chráněné objekty mimořádné kvality, jak obytné domy, tak i špýchary. Hodnotné jsou i dosud nechráněné usedlosti i drobné stavby jako kaplička a boží muka.

Foto © http://www.sedlec-prcice.cz

Stachy

Památková rezervace Volary Volary, okres Prachatice Volary leží ve střední části Šumavy a byly založeny ve 14. století při tzv. Zlaté stezce. Roku 1373 je zde připomínán kostel. Původně kolonizační sídlo lánového typu bylo modifikováno zahuštěním zástavby podél dvou Jistebnice – Ounuz

92

4. ROUBENÉ STAVBY


SOLITÉRNÍ STAVBY NA PŮVODNÍM MÍSTĚ

MUZEUM V PŘÍRODĚ

Šrámkův statek Hradec Králové – Piletice, okres Hradec Králové

Podorlický skanzen Třebechovice pod Orebem – Krňovice, okres Hradec Králové

Šrámkův statek v Pileticích je areál původní lidové architektury, jehož součástí je ve zdejším prostředí ojedinělé dvoupatrové roubené obytné stavení s pavlačí z roku 1802, v roce 1814 byla přistavěna stodola. Součástí areálu jsou výstavní prostory, knihovna a hospoda.


Foto © http://www.sedlec-prcice.cz

Podorlický skanzen Krňovice je jediné muzeum tohoto typu v Královéhradeckém kraji. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Používané stavební materiály jsou typické pro regionální stavitelství – dřevo, opuka a cihly v nejrůznějších kombinacích.

Třebechovice po Orebem – Krňovice

Hradec Králové – Piletice

93

4. ROUBENÉ STAVBY


Atraktivní skupina roubených domů tvoří část obce Malá Úpa – památková zóna Šímovy chalupy v okrese Trutnov, další zajímavostí je památková zóna Radvanice, rovněž v okrese Trutnov.

Památková rezervace Vesec Libošovice – Vesec, okres Jičín



Dnešní vesnice vznikla ze starého návesního slovanského sídla asi okrouhlicového typu. Náves byla v průběhu doby zčásti zastavěna. Lidové stavby, sestávající z malých a středních zemědělských usedlostí dokládají výrobní a společenské poměry na vesnici z období konce feudalismu i charakteristické stavební způsoby místní lidové kultury. Charakteristické jsou roubené patrové domy s pavlačí v bočním průčelí pod převislou sedlovou střechou. Vesec leží při hranici CHKO Český ráj a spolu se svým historickým okolím, městem Sobotkou, zámkem Humprechtem a hradem Kostí tvoří jeden kulturní celek a centrum rozsáhlé rekreační oblasti.

Libošovice – Vesec

Libošovice – Vesec

94

4. ROUBENÉ STAVBY

MĚSTSKÁ SÍDLA S DOCHOVANÝMI ZBYTKY ROUBENÉ ARCHITEKTURY

SAKRÁLNÍ ROUBENÉ STAVBY Kostel sv. Petra a Pavla Liberk, okres Rychnov nad Kněžnou

Sobotka Sobotka, okres Jičín

Areál církevních staveb byl postaven r. 1691 nad strmým údolím na místě zaniklého hradu poblíž návsi obce Liberk. Roubená kostelní stavba je názorným a jedinečně dochovaným příkladem životnosti středověkých stavebních tradic ve venkovském prostředí. Vnitřek kostela je celý obložen prkenným táflováním a stejným způsobem je upraven i trámový strop. Zařízení je převážně barokní z konce 17. a z 18. století. Zajímavý je pozdně středověký deskový oltářní obraz Proměnění Páně a také obrazy 12 apoštolů nad triumfálním obloukem, které jsou významným dokladem přechodu rustikální malby od renesance k baroku. U kostela na hřbitově stojí čtyřboká dřevěná zvonice s cibulovitou bání, postavená současně s kostelem. Soubor doplňuje roubená budova fary.



Půvabné městečko středověkého založení v Českém ráji má v předměstských částech, zejména pak v tzv. Novém městě dochovanou početnou roubenou zástavbu. Na historickém náměstí se zachoval poslední roubený patrový dům s podsíní a v tzv. Šolcově statku je umístěn památník tohoto zdejšího rodáka.

Sobotka

Liberk

95

4. ROUBENÉ STAVBY

Kostel P. Marie Broumov, okres Náchod



Unikátně zachovalý nejstarší dřevěný kostel v České republice postavený v gotickém slohu. Původní stavba, pocházející ze 14. století, byla přestavěna v r. 1449 a v 18. století doplněna o barokní krytý ochoz, který ji obíhá po celém obvodu. Kostel má obdélný půdorys s trojboce uzavřeným presbytářem, ze strmé valbové střechy kryté šindelem uprostřed vybíhá osmiboká vížka s vysokou jehlancovou střechou. Oproti většině dřevěných sakrálních staveb v ČR není postaven roubenou technikou, ale jeho stěny tvoří rámová konstrukce obložená svisle kladenými prkny. Interiér s trámovým záklopovým stropem má částečně dochovanou pozoruhodnou gotickou nástěnnou a nástropní polychromovanou výzdobu z poloviny 15. století. Zařízení kostela pochází převážně z období baroka a rokoka, kromě cenné pozdně gotické sochy Madony z počátku 16. století. Kostel stojí uprostřed hřbitova na okraji Broumova a jeho vznik i další historie byly vždy úzce svázány s existencí nedalekého významného benediktinského kláštera.

Broumov

Broumov

96

4. ROUBENÉ STAVBY

Kostel sv. Jana Křtitele Slavoňov, okres Náchod



Areál kostela sv. Jana Křtitele se rozkládá na mírném návrší na okraji vsi. Představuje ojedinělý celek převážně pozdně středověkých vesnických sakrálních památek. Uprostřed hřbitova obehnaného kamennou zdí stojící kostel je prostá celoroubená stavba zbudovaná v roce 1553. Obdélná loď je zakončená ustupujícím pravoúhlým presbytářem s valbovou střechou s vížkou. Vnitřní prkny obložené stěny, tribunu i kazetový strop pokrývají rustikální polychromované malby s ornamentálními, rostlinnými i figurálními motivy z r. 1705, pod nimiž se ukrývá starší vrstva výzdoby z 16. století. Na hřbitov se vstupuje mohutnou hranolovou věžovou zvonicí původně obranného charakteru, s dolní zděnou a horní bedněnou částí, která je zakončena šindelovou jehlancovou střechou. Soubor doplňuje nevelká roubená márnice, postavená v 18. století na okraji hřbitova.

Slavoňov

Slavoňov

97

4. ROUBENÉ STAVBY

Vzácně dochovaný areál roubeného omítaného kostela se samostatnou dřevěnou zvonicí postavený roku 1689 nad obcí na místě starší středověké stavby je výraznou dominantou mírně zvlněné okolní krajiny. Slohově jde o stavbu lidového raného baroka, ale značně gotizujících forem. Na obdélnou loď se štíhlým trojboce uzavřeným presbytářem nasedá strmá valbová šindelem krytá střecha se sanktusníkem, jejíž vystupující vazné trámy jsou podpírány dřevěnými profilovanými krakorci. Prkenný kazetový strop je zdoben polychromovanou malbou s renesančními motivy. Podél obvodových stěn lodi je rozměrná dřevěná tribuna nesená 10 sloupy. Velmi cenné a umělecky hodnotné je barokní zařízení kostela z let 1718–22, zejména pak oltáře a kazatelna, které jsou pozoruhodnými řezbářskými díly.

Roubený barokní kostel sv. Jiří byl postaven v letech 1777–1780 na vyvýšeném místě uprostřed návsi v obci Loučná Hora. Svým půdorysem a architektonickým provedením jde o zcela ojedinělý typ mezi dřevěnými kostely v České republice. Má totiž centrální dispozici s ústředním prostorem hlavní lodi s mansardovou střechou završenou věžičkou. K ní se symetricky po obou stranách podle podélné osy připojují další části kostelní stavby – na východě to je nižší presbytář a přízemní sakristie a na západě stejně výškově odstupňovaná kruchta a předsíň. Celý kostel byl původně uvnitř i zvenku omítnutý a opticky tak budil dojem zděné stavby, která však byla v době svého vzniku provedena tradiční technikou a navíc levněji. Po 2. světové válce kostel značně zchátral, v současnosti probíhá jeho kompletní regenerace. Nedaleká dřevěná hranolová zvonice nahradila v roce 1942 starší barokní stavbu.


Kostel sv. Jiří Smidary – Loučná Hora, okres Hradec Králové


Kostel sv. Václava Kozojedy, okres Jičín

Kozojedy

Smidary – Loučná Hora

98

4. ROUBENÉ STAVBY

LIBERECKÝ KRAJ SOLITÉRNÍ STAVBY NA PŮVODNÍM MÍSTĚ Dlaskův statek Turnov – Dolánky, okres Semily



Dlaskův statek je jedinečně dochovanou ukázkou lidové architektury Pojizeří. Od roku 1967 je součástí národopisného oddělení Muzea Českého ráje v Turnově, které objekt v r. 1969 zpřístupnilo veřejnosti. V současné době se zde nachází stálá expozice lidového interiéru a podomácké výroby v oblasti Pojizeří, doplněná o krátkodobé tématické výstavy. Areál nádvoří je během roku využíván k národopisným slavnostem (např. Masopust, velikonoce, Svatojánské posvícení, Svatováclavské posvícení). Rozsáhlá usedlost, skládající se z rozlehlého patrového obytného domu s hospodářskými prostorami a mohutné dřevěné stodoly, je obehnána trámovou hradbou se dvěma branami. Statek byl postaven v roce 1716 a prošel několika stavebními úpravami, zejména v letech 1794 a 1841. Součástí areálu je ještě patrový roubený špýchar přenesený v 60. letech z Malého Rohozce. Statek vlastnil rod Dlasků, z nichž se známým stal Josef Dlask, rychtář a lidový písmák. Statek se nachází v přírodně a kulturně historicky mimořádně atraktivní krajině Českého ráje v malebném údolí řeky Jizery v bezprostřední blízkosti Turnova, což je z hlediska turistického ruchu ideální poloha. Přímo nad ním na hraně skalnatého údolí se tyčí zámek Hrubý Rohozec a dál proti toku Jizery lze navštívit rekreační obec Malou Skálu se skalním hradem Pantheonem.

Turnov – Dolánky

99

4. ROUBENÉ STAVBY

Vísecká rychta Kravaře, okres Česká Lípa


Budova bývalé rychty v Kravařích – Vísce z konce 18. století, ve které je nyní instalována expozice lidového bydlení severních Čech, je součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Vísecká rychta patří k největším roubeným stavbám v Čechách. Pět komor v patře a trojpodlažní půda byly určeny především k sušení a skladování chmele. V současné době je značná část expozice věnovaná ukázkám malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. stol.

Památková rezervace Žďár Doksy – Žďár, okres Česká Lípa Ves středověkého založení je v pramenech poprvé připomínána roku 1348. Leží v neobyčejně členitém a skalnatém, krajinářsky vysoce hodnotném prostředí Ralské pahorkatiny. Zástavba je soustředěna jednak kolem nepravidelné oválné návsi a z ní vybíhajících komunikací a dále pak v pískovcové strži, přístupné z návsi. Modernizacemi téměř nenarušené roubené patrové i přízemní usedlosti a chalupy, pocházející především z 18. a 19. století, reprezentují zástavbu této oblasti. Památková rezervace Jizerka Kořenov – Jizerka, okres Jablonec nad Nisou


Jizerka leží při hranici s Polskem a je nejvýše položeným sídlem Jizerských hor. První písemná zpráva o obci je z roku 1539. Patří k nejlépe zachovaným koloniím s nepravidelnou rozptýlenou zástavbou horského typu. Původně byla osídlena pastevci a dřevorubci, od 19. století i sklářskými dělníky. Lidové stavby jsou převážně přízemní roubené domy s prostornou sedlovou střechou. Reprezentují lidovou architekturu Jizerských hor. V obci se zachoval i horský dvorec, bývalý panský dům sklářské rodiny Riedlů a novější sklárna z roku 1866. Jizerka leží v rekreačním území a CHKO Jizerské hory.

Kravaře

Další zajímavostí kraje je Boučkův statek v Malé Skále, okres Jablonec nad Nisou. Roubený patrový statek pojizerského typu slouží po úpravě z 90. let pro expozici Maloskalské galerie, je zde i restaurace.

100

4. ROUBENÉ STAVBY

Památková zóna Sloup v Čechách Sloup v Čechách, okres Česká Lípa


Dochovaná historická zástavba Sloupu pochází až na výjimky z konce 18. a začátku 19. století. Převažují roubené konstrukce, jen v malé míře doplněné konstrukcí hrázděnou. Obytné domy zemědělských usedlostí jsou roubené patrové s pavlačí, sklářské domy jsou rovněž roubené patrové s mansardovou střechou, zastoupené jsou i přízemní roubené domky s polopatrem i domy klasicistní zděné.

Památková rezervace Trávníky Památková zóna Železný Brod, okres Jablonec nad Nisou

Sloup v Čechách



Město středověkého založení v údolí Jizery proslulé sklářskou historií i současností má v centru a zejména v předměstských čtvrtích zachováno ve dvou památkově chráněných souborech velké množství hodnotné roubené architektury pojizerského typu. V největší usedlosti, tzv. Bělišti, je umístěna národopisná muzejní expozice.

Železný Brod

101

4. ROUBENÉ STAVBY

SAKRÁLNÍ ROUBENÉ STAVBY

Památková zóna Jilemnice Jilemnice, okres Semily

Kostel sv. Kryštofa Kryštofovo údolí, okres Liberec

Podkrkonošské město s dlouholetou tradicí národopisu, turistiky a sportu prezentovanou v muzeu umístěném v zámku, které je zajímavé i svou charakteristickou předměstskou přízemní roubenou lidovou architekturou. Její nejzajímavější enkláva se dochovala v tzv. Zvědavé uličce, v níž jednotlivé předstupující drobné řemeslnické chalupy jakoby zvědavě nakukují zpátky do města.

Jilemnice



Roubený kostel orientovaný vzhledem k danému terénu na jih byl postaven ve 2. polovině 17. století uprostřed starého hřbitova a spolu s dřevěnou bedněnou hranolovou zvonicí, zděnou farou a márnicí vytváří pozoruhodný areál barokních církevních staveb ze 17. a 18. století. Vysoká strmá střecha i celý vnější plášť kostela jsou od r. 1893 pokryty břidlicí. Jeho interiér včetně záklopového stropu a trojstranné tribuny má bohatou polychromovanou figurální a ornamentální naivní rokokovou výmalbu, která byla provedena během renovace kostela v letech 1760–1761. Ze stejné doby pochází i větší část zajímavého a umělecky cenného vnitřního zařízení. Zajímavá je i okolní zástavba – památková zóna Kryštofovo údolí. Ves byla založena v 16. stol. v údolí potoka Rokytky podél místní komunikace ve spojitosti s těžbou dřeva a rud. Ve stavebním fondu vsi je zastoupen široký rejstřík historických objektů.

Kryštofovo údolí

102

4. ROUBENÉ STAVBY

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ


SOLITÉRNÍ STAVBY NA PŮVODNÍM MÍSTĚ Památková zóna Malá Morávka Malá Morávka, okres Bruntál

Kotulova dřevěnka Havířov, okres Havířov

Jesenická vesnice východosudetského typu s významným souborem lidové architektury – dřevěnými, kamennými a zděnými domy ze 17. až 19. století doplněným sakrální architekturou a technickými památkami.

Kotulova dřevěnka je jednou z nejstarších roubených staveb na Těšínsku. Pochází z konce 18. století a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Roubená usedlost karpatského typu je nyní využitá jako národopisná expozice věnovaná způsobu života obyvatel venkova v Těšínsku. Spravuje Muzeum Těšínska v Karviné.

Památková zóna Komorní Lhotka Komorní Lhotka, okres Frýdek-Místek Slezská vesnice s řetězovým půdorysem doplněným chalupářskou zástavbou s významnými shluky lidové architektury roubenými a zděnými objekty hospodářskými a obytnými z 18. až 19. století.

Foto © http://www.atlasceska.cz

Památková zóna Karlova Studánka Karlova Studánka, okres Bruntál

Havířov

103

Ves vzniklá novodobou kolonizací lesního území je zmiňovaná již v roce 1768. Hromadnou nepravidelnou zástavbu tvoří lázeňské klasicistní domy. Charakter zástavby je dán třemi stavebními etapami Řádu německých rytířů – první dvě klasicistní etapy v syntéze s horským stavitelstvím jsou doplněny od 2. poloviny 19. století romantizujícími variacemi v alpském stylu. Komplex lázeňských objektů tvoří spolu s okolní krajinou upravenou do romantického lázeňského parku jednotný dosud nepříliš narušený celek s velkou vypovídající kulturní hodnotou.

4. ROUBENÉ STAVBY

Kostel Božího Těla Třinec – Guty, okres Frýdek-Místek

SAKRÁLNÍ ROUBENÉ STAVBY Kostel Nanebevstoupení Páně Petrovice – Dolní Marklovice, okres Karviná

Dřevěný kostel v Gutech stojí stranou zástavby obce uprostřed hřbitova na úbočí poměrně příkře se zdvihajícího masivu Moravskoslezských Beskyd. Od doby svého vzniku roku 1563 se jeho podoba prakticky nezměnila a zachovala si ojedinělý starobylý výraz. I u tohoto kostela převažují gotické vlivy, jež se projevují zejména strmostí valbových šindelem krytých střech, existencí krytého ochozu po obvodu celé stavby, archaičností použitých konstrukcí a ztvárněním některých architektonických detailů. Šikmé stěny zvonice z roku 1781 jsou kryty šindelem. Loď má plochý deskový strop, ale nad kněžištěm se dochovala unikátní archaická dřevěná valená klenba. V interiéru kostela je inventář z různých slohových období. Za pozornost stojí především hlavní oltář s deskovým obrazem Poslední večeře Páně z roku 1592.



Pozoruhodný kostel Nanebevstoupení Páně z 1. poloviny 18. století je situován na mírné terénní vyvýšenině na východním okraji obce poblíž hranice s Polskem. Je to masivní celoroubená stavba s navazující mohutnou bedněnou zvonicí v průčelí, kónicky se zužující a nesoucí na vrcholu krychlovou zvonovou hlavici s cibulovou bání, střecha je krytá šindelem. Interiér lodi je plochostropý, presbytář byl zaklenut dřevěnou klenbou archaické konstrukce. Nad vstupem do sakristie je do boční stěny presbytáře prolomeno široké segmentové okno oratoře. Bohatý mobiliář kostela je převážně původní barokní z 2. poloviny 18. století.

Petrovice – Dolní Marklovice

Třinec – Guty

104

4. ROUBENÉ STAVBY

Kostel sv. Petra a Pavla Hněvošice, okres Opava

Kostel sv. Ondřeje Hodslavice, okres Nový Jičín

Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v roce 1730 nad severozápadním okrajem obce. Je to mohutná srubová stavba se širokou obdélnou lodí, presbytář spočívá na cihlové podezdívce z poloviny 19. století. Vysoká strmá valbová střecha kostela má plechovou krytinu Vnější plášť celé stavby je opatřen svislým šalováním. Bedněná je rovněž patrová předsíň se sedlovou střechou u západního průčelí, v jejímž horním podlaží je umístěna zvonice. Interiér lodi je plochostropý, zatímco presbytář je zaklenut fošnovým záklopem. Mobiliář kostela, včetně bohatě vyřezávané kazatelny a oltářů, pochází převážně z období jeho výstavby z 30. let 18. století.

Nevelkou, ale architektonicky velmi hodnotnou dřevěnou stavbu hodslavického kostelíka z 1. poloviny 16. století najdeme uprostřed vsi. Jádro kostela tvořené obdélnou lodí s vysokou valbovou šindelem pokrytou střechou, z jejíhož hřebene vystupuje štíhlá hranolová vížka, je zachováno téměř v původní podobě a má výrazně gotický charakter. Kostel se vyznačuje členitou hmotou, kterou mu propůjčují četné tvarově pestré přístavby z období 17. a 18. století. Stropní konstrukce je trámová s bedněným záklopem a loď od presbytáře odděluje nepravidelný roubený triumfální oblouk. Větší část prostoru lodi zabírá rozlehlá hudební kruchta. Nejstarší a nejcennější součástí jinak převážně barokního zařízení kostela je oltářní soška tzv. Hodslavské Madony z počátku 15. století.


Kostel sv. Antonína Paduánského Pražmo – Prašivá, okres Frýdek-Místek

Hněvošice

105

Z vrcholu 706 m vysoké Prašivé, zhlíží do kraje poutní roubený kostelík sv. Antonína Paduánského, který byl v roce 1640 postaven na kopci Prašivá. Jednoduchá nevelká stavba z jedlových trámů se skládá z obdélné lodi a navazujícího presbytáře, k němuž byla roku 1779 připojena nižší sakristie. Plášť kostela je na ochranu před extrémními povětrnostními vlivy kompletně obložen šindelem, jímž jsou pokryty rovněž střechy. Plochostropý interiér kostela je rozdělen polygonálním dřevěným triumfálním obloukem a jeho zařízení pochází převážně ze 17. a 18. století.

4. ROUBENÉ STAVBY

Kostel Všech Svatých Sedliště, okres Frýdek-Místek

Kostel sv. Bedřicha Bílá, okres Frýdek-Místek Architektura kostela z 2. poloviny 19. století se vymyká obvyklým tvarům jiných beskydských dřevěných kostelů. Vysoká a štíhlá věž připomíná severskou architekturu. Rovněž složitě členěná střecha včetně zalamovaného půdorysu dokládá nejen odvážný přístup navrženého řešení, ale také zručnost zdejších řemeslníků, kteří se s ním dovedli při stavbě vyrovnat. Kostel zaujme také řešením čtrnácti okenních vitráží, které posloužily zároveň jako ojedinělý způsob ztvárnění jednotlivých zastavení křížové cesty.



Nejmalebnější z moravských dřevěných kostelů z roku 1638 stojí uprostřed vsi v rovinaté krajině mezi Ostravou a Frýdkem – Místkem. Kostel je umístěn mezi věkovitými stromy na malém vesnickém hřbitůvku, na kterém jsou litinové i kované pomníky z okolních zrušených hřbitovů. Obdélná loď i presbytář s vysokou šindelem krytou střechou lemuje po celém obvodě krytý ochoz. Nad hlavním průčelím je hranolovitá svisle bedněná věž zakončená cibulovitou bání s lucernou. Vnitřní vybavení je dílem regionálních barokních umělců z 18. století.

Sedliště

Bílá

106

4. ROUBENÉ STAVBY

OLOMOUCKÝ KRAJ

SAKRÁLNÍ ROUBENÉ STAVBY


Kostel sv. Jana Křtitele Potštát – Lipná, okres Přerov

Památková zóna Údolí Horní a Dolní Zlaté Hory – Údolí Horní a Dolní, okres Jeseník

Kostel sv. Jana Křtitele v Lipné byl postaven počátkem 18. století na jižním horním okraji středověké obce. Je to téměř obdélná roubená stavba situovaná uprostřed hřbitova. Vnější plášť celé stavby tvoří šindelový obklad a šindelová je rovněž krytina valbové střechy, z jejíhož hřebene vyrůstá uprostřed polygonální vížka s cibulovou bání. Interiér má plochý kazetový strop a omítané stěny. Cenný je bohatě vyřezávaný polychromovaný hlavní oltář datovaný roku 1715. Další vnitřní vybavení pochází z 18. a 19. století.

Kolonizační ves s nepravidelnou zástavbou horského typu je poprvé zmiňovaná na počátku 15. století. Vyznačuje se dobře dochovanou dřevěnou architekturou převážně z 19. století nenarušenou nevhodnými dostavbami. Vyskytuje se zde roubený typ jesenického domu se svisle bedněným štítem a vyřezávanými barevně pojatými šambránami kolem okenních otvorů. Roubení bylo používáno až do 20. století na domech inspirovaných architekturou městských vil. Památková zóna Rejvíz Rejvíz – Zlaté Hory, okres Jeseník


Původně dřevorubecká obec byla založena v roku 1768. Nejvýše položená vesnice ve Slezsku je atraktivní díky mechovým jezírkům, zřícenině hradu Kobrštejna a mimořádně intaktně dochované lidové architektuře. Řadová ves s přízemními převážně roubenými okapově orientované domy. Roubení chrání barevně členité bednění fasád a štítů, doplněné o geometrickou a ornamentální výzdobu. Okna jsou mnohdy orámovaná vyřezávanými šambránami. Zděné stavby svým půdorysem i proporcemi navazují na roubenou zástavbu.

Potštát – Lipná

107

4. ROUBENÉ STAVBY

Kaple sv. Jana Nepomuckého Sobotín – Klepáčov, okres Šumperk

Kostel sv. Martina Velké Losiny – Žárová, okres Šumperk

Prostá, ale neobyčejně působivá kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena obcí v roce 1783 na volném prostranství uprostřed horské vsi Klepáčov. Roubená konstrukce celé stavby obdélného půdorysu s trojbokým zakončením spočívá na masivní omítnuté kamenné podezdívce. Dominantou valbové šindelem kryté střechy je polygonální vížka s lucernou a cibulovitou bání. Plochostropý interiér kaple, jehož prostor téměř z poloviny zabírá rozměrná hudební tribuna, je zařízen novodobě a velmi jednoduše.

Roubený kostel sv. Martina z roku 1611 stojí uprostřed dlouhé horské vsi a je obehnán masivní kamennou zdí. Má obdélnou loď s bedněnou představenou předsíní, na níž je v průčelí konstrukčně napojena nevelká čtyřboká hranolová věžice zakončená jehlancovou stříškou. Vysoká strmá valbová střecha je krytá šindelem. Interiér kostela je obložen dřevěným šalováním, loď má jednoduchý záklopový strop, kdežto presbytář je uzavřen archaickým typem dřevěné valené klenby. Vybavení kostela pochází z období baroka i z pozdějších slohových období.

Kostel sv. Michaela Archanděla Velké Losiny – Maršíkov, okres Šumperk


Roubený kostel sv. Michaela archanděla byl postaven v roku 1609 uprostřed staré podhorské vsi. V porovnání s dalšími dřevěnými kostely jde o stavbu poměrně mohutnou, archaického středověkého vzhledu, jenž je umocňován zejména vysokou a strmou valbovou střechou. Interiér kostela je kompletně obložen dřevem, plochý záklopový strop lodi podepřený dvěma sloupy napodobuje kazetování, kdežto presbytář je uzavřen ojediněle dochovanou starobylou konstrukcí dřevěné valené klenby. Z hodnotného barokního zařízení kostela vynikají varhany z roku 1776, tři bohatě řezbářsky provedené oltáře z konce 18. století a cenný obraz archanděla Michaela od významného malíře Ignáce Raaba vkomponovaný do hlavního oltáře.

Velké Losiny – Žárová

108

4. ROUBENÉ STAVBY

Další zajímavou lokalitu Souboru lidových staveb představuje památková zóna Svobodné Hamry, Zde lze navštívit rekonstruovaný kovací hamr s brusem na vodní pohon, který pohání i mlýnské složení a navíc i původní fungující roubenou hospodu z roku 1794. V nedaleké vsi Možděnice jsou další expozice, zaměřené na tradiční vesnická řemesla – zděná kovárna z roku 1800, usedlost s kolářskou a truhlářskou dílnou nebo stará škola. K souboru lidových staveb Vysočina patří unikátní řemeslnická a dělnická čtvrť zvaná Betlém, přímo u historického centra města Hlinska. Urbanisticky i architektonicky cenný soubor tvoří přibližně

PARDUBICKÝ KRAJ MUZEA V PŘÍRODĚ Soubor lidových staveb Vysočina a Hlinsko – Betlém Vysočina, Hlinsko, okres Hlinsko Muzeum v přírodě se skládá z několika expozičních areálů i jednotlivých staveb rozmístěných v osadách Veselý Kopec, Svobodné Hamry a Možděnice. Jeho druhou část najdeme přímo v centru města Hlinska v místní části zvané Betlém, kde také sídlí správa celého souboru. Svou koncepcí i celkovým pojetím představuje Soubor lidových staveb Vysočina ojedinělé muzeální zařízení svého druhu, které spojuje obě alternativy záchrany lidového stavitelství – na původním místě a transfer do nového prostředí – se záměrem názorného zobrazení a dokumentace hmotné i duchovní kultury a způsobu života obyvatel venkova severní části Českomoravské vrchoviny a Železných hor v minulosti.


Nejrozsáhlejší celek a jádro celého souboru nalezneme v osadě Veselý Kopec. Je zde instalována zejména ojedinělá kolekce funkčních zařízení na vodní pohon – vodní mlýn z Oldřetic se stoupou a mechanickou varnou povidel, dále horizontální pila jednuška, lisovna oleje se stoupou, bělidlo a stoupa na tříslo. Kromě těchto specializovaných staveb zde najdeme například pozoruhodnou čtrnáctibokou stodolu archaické konstrukce ze Sádku ze 17. století, čtyřbokou uzavřenou usedlost s miniaturním vnitřním dvorem ze Sádku a také na původním místě vzácně celistvě zachovalou roubenou usedlost č.p.4 s patrovou sýpkou, jednu z nejstarších v regionu.

Hlinsko

109

4. ROUBENÉ STAVBY


třicet původních roubených a zděných nevelkých domků postavených od poloviny 18. do poloviny 19. století. Ty přibližují nejen život tehdejších obyvatel, tedy drobných řemeslníků, živnostníků a dělníků. Ve všech areálech probíhají tematické programy a výstavy věnované lidovému stavitelství, bydlení, hospodaření, řemeslům či duchovní kultuře, folklóru a tradičním vesnickým obyčejům.

Památková zóna Telecí Telecí, okr. Svitavy Obec vznikla ve 13. století. Je charakteristická nepravidelnou zástavbou původních velkých uzavřených usedlostí na obou svazích nad komunikací. Původně bílené roubené čtyřboké byly dvory později přezdívány a ves doplněna drobnější zástavbou malorolníků a bezzemků. Hodnota území je dána nejen původní nezahuštěnou zástavbou reprezentovanou i nemovitými KP, ale také stále hmotově zachovalými, i když upravenými usedlostmi. Památková zóna Vysoká Javorník – Vysoká, okres Ústí nad Orlicí

Hlinsko



Zástavba vesnice z poloviny 16. století se hmotově dochovala ve stavu z přelomu 18. a 19. století bez výrazně rušivých prvků.

Javorník – Vysoká

110

4. ROUBENÉ STAVBY


SAKRÁLNÍ ROUBENÉ STAVBY Kostel sv. Mikuláše Veliny, okres Pardubice

Památková zóna Jablonné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí, okres Jablonné nad Orlicí

Barokní kostel z roku 1752 byl vybudovaný téměř kompletně ze dřeva a dochoval se prakticky beze změn. Stojí uprostřed hřbitova, obehnaného roubenou hradbou. Původně byl kostel omítaný, ale dnes omítku najdeme již jen v interiéru na stěnách. Střecha je valbová, krytá šindelem, strop trámový s prkenným záklopem. Originální zařízení kostela se nedochovalo, většina mobiliáře je novorenesanční z r. 1904.

Jablonné nad Orlicí



Městečko v podhůří Orlických hor, v jehož centru se dochovalo několik patrových roubených měšťanských domů, z nichž většina byla opravena a je dnes využita ke kulturním účelům nebo v rámci služeb cestovního ruchu. Další drobná roubená zástavba je zachována v okrajových částech.

Veliny

111

4. ROUBENÉ STAVBY

Expozice lidové architektury v předhradí hradu Velhartice Velhartice, okres Klatovy

PLZEŇSKÝ KRAJ MUZEA V PŘÍRODĚ

Před hradem Velhartice vyrůstá od 90. let 20. století na základech starých původních staveb zaniklého předhradí expozice lidové architektury, která je tvořena hodnotnými památkami lidové architektury z Pošumaví. Vzniká tak drobné muzeum lidových staveb, prezentující ukázky vesnické architektury a života obyvatel venkova šumavského podhůří. Od roku 2009 je tento okruh oficiálně zpřístupněn pro návštěvníky, prozatím jako prohlídka exteriérů.

Expozice lidové architektury v Chanovicích Chanovice, okres Klatovy



Muzeum v přírodě v Chanovicích je budováno od roku 1994. Zatím bylo do areálu muzea transferováno několik roubených, zejména hospodářských staveb a dvě obytná stavení. Uvidíme zde například tři pozoruhodné špýchary archaické konstrukce, stodoly, sušárnu na ovoce, dřevorubecký srub a další drobné objekty. Součástí expozice je také barokní panská sýpka sloužící jako depozitář a zázemí muzea. Expozice lidové architektury v Chanovicích je ve stadiu výstavby, prozatím byla realizována pouze její úvodní etapa. Záměrem vedení klatovského muzea je postupné doplňování a rozšiřování expozičního areálu.

Chanovice

Velhartice

112

4. ROUBENÉ STAVBY


Památková zóna Dobřív Dobřív, okres Rokycany

Památková rezervace Ostrovec Ostrovec – Lhotka, okres Rokycany

Ves je připomínána k roku 1325, je pravděpodobně již raně feudálního původu. Jádrem je nepravidelná obdélná náves, rozdělená širokým tokem Padrťského potoka. Zástavbu tvoří přízemní usedlosti se štíty a branami, zčásti ještě roubené z 18. a 19. století, zčásti zděné z poloviny 19. až počátku 20. století, obdobných proporcí. Unikátní je funkční hamr, zástavba v jeho okolí je mimořádným souborem lidové architektury, umocněným působivým krajinným prostředím. Prostor návsi představuje nejuceleněji dochovaný soubor tradiční podoby rokycanských velkých statků s řadou unikátních objektů. V obci se narodil herec Jindřich Mošna, jehož pamětní síň byla zřízena v části dosud funkční roubené hospody.

Ves se rozkládá v lesnatém území Křivoklátské vrchoviny. První zmínka o obci je z roku 1379. Tradiční zástavbu tvoří roubené zemědělské usedlostí s přízemními obytnými domy, jednoduchou bedněnou lomenicí často ukončenou polovalbou, některé s pavlačí na boku a podsíní ve štítové stěně. Původní i novější hospodářské objekty dotvářejí dosud zachovaný zemědělský charakter sídla. Památková zóna Mítov Nové Mitrovice – Mítov, okres Plzeň – jih



Nepravidelná silnicová ves při Mítovském potoce je poprvé zmiňována v roce 1349. Zástavbu tvoří drobnější usedlosti a chalupy, z velké části roubené z 18. a první poloviny 19. století, doplněné většinou hodnotnými zděnými objekty z 2. poloviny 19. až počátku 20. století. Unikátní je roubený mlýn v dolní části vsi.

Nové Mitrovice – Mítov

Dobřív

113

4. ROUBENÉ STAVBY

Muzeum lidových staveb v Kouřimi Kouřim, okres Kolín

STŘEDOČESKÝ KRAJ MUZEA V PŘÍRODĚ

Muzeum založené roku 1976 se specializuje na vytvoření a prezentaci souboru všech základních typů a forem lidových staveb z různých regionů Čech. Najdeme zde například statek z Rakovnicka, rychtu z Podkrkonoší, patrový dům z Děčínska, dvě pozoruhodné archaické polygonální stodoly, kovárnu z Nymburska nebo několik drobných špýchárků.

Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, okres Nymburk Muzeum soustřeďuje několik staveb na původním místě a dále převážně roubené stavby přenesené z oblasti středního Polabí. Vzniklo kolem tzv. staročeské chalupy, přerovské kovárny a rychty, která byla upravena a otevřena v roce 1900 jako první regionální národopisné muzeum v přírodě ve střední Evropě, od roku 1967 se zde otevřelo Polabské národopisné muzeum, první regionální muzeum lidové architektury u nás. V průběhu dalších desetiletí se muzeum úspěšně rozvíjelo a dnes zde najdeme ukázky obydlí různých sociálních vrstev obyvatelstva v Polabí i ukázky hospodářských a technických staveb. Interiéry jsou bohatě vybaveny inventářem dokumentujícím život na venkově.

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví Vysoký Chlumec, okres Příbram

Přerov nad Labem



Muzeum založené v roce 1998 je umístěno pod hradem Vysoký Chlumec a soustřeďuje převážně roubené památky vesnické architektury ze Sedlčanska, Příbramska a Berounska, které dokládají vývoj lidového stavitelství na území Středočeské vrchoviny a středního Povltaví přibližně od 18. do počátku 20. století. Pravidelně jsou zde pořádány různé kulturní akce, z nichž nejznámější je masopust a den řemesel.

Vysoký Chlumec

114

4. ROUBENÉ STAVBY



Hamousův statek Zbečno, okres Rakovník

Památková rezervace Dobřeň Dobřeň, okres Mělník

Statek, doložený z přelomu 16. a 17. století, je jednou z nejstarších dochovaných památek vesnického roubeného stavitelství v Čechách. Dokumentuje středověké stavební tradice vesnické architektury. Nejzajímavější a nejcennější součástí usedlosti je mohutný přízemní roubený obytný dům, který je pozoruhodnou a dnes již zcela ojediněle dochovanou ukázkou obydlí bohatších vrstev obyvatel vesnice v dávné minulosti. Jeho základní půdorysná osnova se nezměnila od středověku. Velká roubená světnice byla postavena v letech 1746–1747 a na ní navazující světnička koncem stejného století. Usedlost byla do roku 1992 obývána, poté odkoupena státem a od roku 1995 je přístupná veřejnosti.



První zmínky o obci jsou z roku 1402. Nejstaršího původu je kompaktnější jádro lesní návesní vsi s nepravidelným centrem, ostatní zástavba vznikala pozdějším rozrůstáním. V Dobřeni se v poměrně značném množství dochovaly usedlosti z 2. po1oviny 18. století a z 19. století. Jde převážně o patrové roubené, méně časté jsou zděné a hrázděné domy. Ves nebyla vážněji narušena modernizací ani novou výstavbou a uchovala si svůj původní charakter, jehož hodnoty jsou zvyšovány vazbou na kvalitní přírodní prostředí CHKO Kokořínsko a rekreační území.

Zbečno

Dobřeň

115

4. ROUBENÉ STAVBY

Památková rezervace Nosálov Nosálov, okres Mělník

Památková rezervace Víska Březovice – Víska, okres Mladá Boleslav

Ves poprvé připomínaná v roce 1324, leží v bohatě členěném území Ralské pahorkatiny. Jádrem vsi je rozlehlá, protáhlá, směrem k východu se rozšiřující náves se zděnou výklenkovou kaplí. Podél severní strany návsi je téměř souvislá řada bývalých usedlostí s patrovými roubenými obytnými domy z období konce 18. a počátku 19. století. Některé si zachovaly původní zděné brány s brankami. Lidové stavby jsou dochovány i při jižním obvodu návsi a ve skupině objektů severozápadně od návsi.

Menší ves středověkého původu je poprvé zmiňována roku 1400. Leží na plošině ve zvlněném terénu Ralské pahorkatiny. Okolo návsi je soustředěna převážná část roubených a zděných patrových staveb z 18. a 19. století mimořádné kvality. Ojedinělá a vysoce hodnotná je také urbanistická skladba tohoto návesního sídla. Památková rezervace Mužský Boseň – Mužský, okres Mladá Boleslav



Ves, poprvé připomínaná v roce 1400, je situována na náhorní plošině skalnatého masivu Mužský v Jičínské pahorkatině. Vesnice se vyznačuje velkou nepravidelnou, dosud novodobě neupravovanou návsí, obklopenou nepříliš kompaktní drobnější zástavbou menšími přízemními roubenými domy z 18. a 19. století.

Nosálov

Boseň – Mužský

116

4. ROUBENÉ STAVBY

ÚSTECKÝ KRAJ


MUZEA V PŘÍRODĚ Památková rezervace Zubrnice Zubrnice, okres Ústí nad Labem

Expozice lidové architektury v Zubrnicích Zubrnice, okres Ústí nad Labem

Rozsáhlá ves středověkého původu, poprvé připomínána roku 1352. Je rozložena na terasovité plošině nad údolím Lučního potoka. Centrem půdorysné osnovy vesnice je obdélná náves, na jejímž okraji stojí barokizovaný kostel ze 14. století. Pozdější vznikla roubená a zděná chalupnická a domkářská výstavba mimo jádro vsi. Převážně roubené a zděné stavby pocházejí z 18. a 19. století.

Muzeum vznikalo postupně od konce 70. let minulého století a první objekty byly zpřístupněny v roce 1988. Jeho základem je dochovaná zástavba kolonizační středověké vesnice na původním místě, doplněná přenesenými objekty z východní části Českého středohoří. Expozice představuje návštěvníkům stavební kulturu a způsob života obyvatel venkova tohoto rozsáhlého území severních Čech a současně je také seznamuje s historickou podobou zdejší kulturní krajiny, jež je postupně rekonstruována do stavu před její poválečnou devastací, včetně návratu původních odrůd ovoce a dalších hospodářských plodin. Unikátní součástí souboru jsou dva rekonstruované roubené funkční vodní mlýny z počátku 19. století poháněné důmyslnou soustavou vodních náhonů. Zubrnický soubor lidové architektury je mezi ostatními našimi muzei v přírodě ojedinělý zejména svou orientací na zobrazení kulturní krajiny v její celistvosti.

Památková zóna Kamenická Stráň Růžová – Kamenická Stráň, okres Děčín Zástavba vesnice s nepravidelným půdorysem je soustředěna do dvou částí na okraji náhorní planiny nad řekou Kamenicí. Je to ojediněle dochovaný soubor roubených chalup přízemních, přízemních s polopatrem i patrových. Konstrukce patra i polopatra jsou převážně hrázděné. Dochované jsou vodní nádrže a cisterny pro zásobování vodou. Památková zóna Dlouhý Důl Krásná Lípa – Dlouhý Důl


Rozvoj obce Dlouhý Důl započal v roce 1720 v údolí Křinice a souvisel s rozvojem hospodářské činnosti v 17. století. Nezemědělský charakter vesnice se projevuje nepravidelnou zástavbou domkářů s hospodářským zázemím v zadní části domu.

Zubrnice

117

4. ROUBENÉ STAVBY

Chmelařská ves je doložená roku 1552. Dochované jsou převážně patrové obytné domy s podstávkou a pavlačí. Zastoupený je také zděný patrový obytný dům empírového typu, charakteristický pro České středohoří. Převážně rekreační využití obce vedlo k radikálním úpravám hospodářských budov usedlostí a k nové výstavbě.

Sídliště pravěkého původu, doloženo roku 1197 jako Hroznatův dar tepelskému klášteru. Roztroušená zástavba využívá zvlněného terénu s několika prameny. Shluky usedlostí vytvářejí malé návesní prostory při průjezdní komunikaci. Zástavba je složená z usedlostí s roubeným obytným domem s podstávkou a pavlačí, v patrech se objevuje zdivo hrázděné, zčásti jsou zachovány hrázděné stodoly. Druhým typem jsou usedlosti s rozsáhlým zděným, patrovým obytným domem.

Úštěk – Rašovice


Památková zóna Soběnice Liběšice – Soběnice, okres Litoměřice


Památková zóna Rašovice Úštěk – Rašovice, okres Litoměřice

Liběšice – Soběnice

118

4. ROUBENÉ STAVBY


SAKRÁLNÍ ROUBENÉ STAVBY Kostel sv. Jana Křtitele Český Jiřetín, okres Most

Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou, okres Děčín

Kostel byl postaven ve 2. polovině 17. století jako jednolodní stavba s trojbokým presbytářem a věžičkou na střeše. V letech 1951až 1964 byla postavena Flájská přehrada, kvůli které byla obec Fláje zbořena. Dřevěný kostelík byl jako významná památka lidové architektury zachráněn. Byl rozebrán a v roce 1969 přemístěn do nedalekého Českého Jiřetína. Ze zařízení kostela je cenná gotická socha Piety z doby po roce 1450 a pozdně gotická Kalvárie z období kolem roku 1500.



Nevelké městečko na úpatí Lužických hor, bylo založeno jako horní město v 1. polovině 16. století na pravidelném půdorysu. Převážnou část jeho stavebního fondu dosud tvoří roubená architektura typická pro oblast Lužických hor, charakterizovaná přízemními i patrovými domy s tzv. podstávkovou konstrukcí, dřevěnými profilovanými obklady obvodových stěn a ornamentálně skládanými štíty z břidlicových nebo eternitových šablon.

Jiřetín pod Jedlovou

Český Jiřetín

119

4. ROUBENÉ STAVBY

VYSOČINA

Památková rezervace Křižánky Křižánky, okres Žďár nad Sázavou


Křižánky byly založeny před rokem 1345. Svou půdorysnou koncepcí patří k horským sídlům s rozptýlenou zástavbou, kterou tvoří roubená obydlí drobných zemědělců a domáckých výrobců a zároveň i velké zemědělské usedlosti s hospodářskými budovami.

Památková rezervace Krátká Sněžné – Krátká, okres Žďár nad Sázavou

Sněžné – Krátká



První zmínka o vesnici je z roku 1727. Dochovaný architektonický fond výrazně památkového charakteru pochází z doby kolem poloviny 18. století. Jednotlivé stavby odrážejí sociální a hospodářské postavení svých vlastníků. Na jedné straně se vyskytují drobné chalupy, často na podezdívce s jednoduchou trojprostorovou dispozicí, na druhé straně i větší zemědělské usedlosti tvořící otevřené, polouzavřené nebo uzavřené dvorce.

Křižánky

120

4. ROUBENÉ STAVBY

ZLÍNSKÝ KRAJ

Valašské dědiny (nejrozsáhlejší areál – charakteristické příklady lidové architektury valašského venkova).

MUZEA V PŘÍRODĚ Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín


Valašské muzeum v přírodě je nejstarším, největším a nejnavštěvovanějším muzeem lidové architektury ve střední Evropě. Bylo založeno bratry Jaroňky, kteří jeho první část zpřístupnili v roce 1925. Jedná se o rozsáhlý areál reprezentující funkčně i sociálně ekonomicky odlišné, ale pro daný region severovýchodní Moravy charakteristické typy původních lidových staveb, které byly do muzea transferovány nebo rekonstruovány jako přesné kopie staveb z terénu. Skládá se ze tří částí: Dřevěného městečka (nejstarší část – rekonstrukce podhorského městečka 19. století).





Mlýnské doliny (nejnovější část – technické stavby na vodní pohon).


121

4. ROUBENÉ STAVBY




Koncepčním záměrem muzea je dokumentace a rekonstrukce životního prostředí a hmotné i duchovní kultury obyvatel východní části Moravy a Slezska, blíže vymezené výskytem roubeného domu tzv. karpatského typu. Výstavba muzea není ukončena, v budoucnu by mělo být doplněno o další areály reprezentující zbývající specifické stavební a kulturní formy v rámci sběrné oblasti. V průběhu celého roku zde probíhá řada akcí popularizujících Valašsko a jeho vesnickou architekturu a lidovou kulturu.


122

4. ROUBENÉ STAVBY


Karlovské muzeum Velké Karlovice, okres Vsetín

Karlovské fojtství Velké Karlovice – Bzová, okres Vsetín


Karlovské fojtství je dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou z roku 1793 stojící na začátku údolí Bzová. Fojtství je spolu s kostelem nejhonosnější stavbou v Karlovicích. V největší místnosti byla šenkovna a fojt, zástupce vrchnosti v obci, sem každou neděli odpoledne svolával poddané k rozdělování úkolů. V roce 1848 byl úřad fojta zrušen. Roku 1876 koupil bývalé fojtství František Borák, vnuk posledního fojta na Solanci. Rodině Borákově patří fojtství dodnes a přízvisko „fojt“ jim zůstalo.

Velké Karlovice – Bzová


Areál bývalého roubeného kupeckého krámu a obydlí z počátku 19. století je situován v centru obce. Byl odkoupen obcí Velké Karlovice a využit k instalování expozice o historii této lokality a životě obyvatel Valašska.

Velké Karlovice

123

4. ROUBENÉ STAVBY


Památková zóna Kychová Huslenky – Kychová, okres Vsetín

Památková zóna Velké Karlovice – Podťaté Velké Karlovice – Podťaté, okres Vsetín

Ves Huslenky, zmiňovaná jako zpustlá roku 1505, je tvořena nepravidelnou zástavbou. Památkově hodnotná lokalita Kychová zahrnuje část hromadné dvorcové zástavby na levém břehu potoka Kychová. Roubená zástavba přízemních intaktně dochovaných valašských usedlostí z konce 19. století, s pálenou taškovou krytinou i s neporušenou vazbou na okolní krajinu tvoří harmonický soubor lidové architektury v jinak značně modernizované a přestavované vsi.


Vesnice z přelomu 18. a 19. století se vyznačuje rozptýleným půdorysem s tradiční lidovou architekturou – roubeným obytným domem a hospodářskými objekty.

Velké Karlovice – Podťaté

Památková zóna Zděchov Zděchov, okres Vsetín


Ves, se rozvíjela od počátku 16. století, písemně je připomínána v roce 1623. Zděchov je valašská řadová ves se specifickým přechodem do shlukové zástavby, vzniklé výstavbou nových zemědělských jednotek v areálu otcovského gruntu bývalých horských samot. Shluky převážně roubených staveb a deštěných stodol s otevřeným dvorem a rozptýleným půdorysem jsou výjimečně zachovány v části obce Zděchov – Hajdovy paseky. Huslenky – Kychová

124

4. ROUBENÉ STAVBY

Kostel Českobratrské církve evengelické Velká Lhota, okres Vsetín

SAKRÁLNÍ ROUBENÉ STAVBY Kostel Nejsvětější Trojice Valašské Meziříčí, okres Vsetín


Kostel z roku 1605 je lidovou raně renesanční stavbou 2. poloviny 16. století, je dřevěný se zděným presbytářem. Původně byl postaven jako kostel hřbitovní, v roce 1919 byl hřbitov zrušen. Využíván jako expozice kamenných plastik a reliéfů meziříčské pobočky Vlastivědného muzea ve Vsetíně.

Valašské Meziříčí


Poslední ojediněle zachovalý dřevěný tzv. toleranční kostel v České republice stojí vysoko v kopcích ve Vsetínských vrších. Postaven byl v roce 1783 záhy po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. na poměrně příkrém svahu nad obcí Velká Lhota. Místní řemeslníci museli provést stavbu podle podmínek stanovených patentem – se vstupem z boku a nikoliv z hlavní ulice, bez věže a původně dokonce i bez lavic. Těmi byla modlitebna vybavena až po roce 1861 v souvislosti se zrovnoprávněním katolíků s protestanty. Jednoduchá roubená obdélná patrová stavba s mansardovou šindelem krytou střechou má na zadní boční straně připojenu nevelkou sakristii a ze dvou stran ji lemuje krytý ochoz. Plochostropý, bíle vymalovaný interiér kostela je zařízen rovněž velmi skromně a pro toleranční modlitebny typicky. Dodnes je kostel využíván místním evangelickým sborem, je udržován ve výborném stavebním stavu a v původní podobě.

Velká Lhota

125

5. TECHNICKÉ PAMÁTKY


5.2 Charakteristika technických památek dle oborů

Dunící parní stroje, ohlušující rachot továren, osudy pracujících a každodenní pracovní život: průmyslová revoluce je dosud živá. Setkáváme se s ní v průmyslových památní-cích a muzeích po celé Evropě a tato místa se stávají stále důležitějšími pro turistický ruch.

a) Doprava Základy moderní dopravy byly položeny v 18. století jako součást tereziánských a josefínských reforem. S nástupem industriální éry se objevovaly požadavky na provázanost zemí habsburské monarchie. V polovině 18. století byla zahájena výstavba silniční sítě a zkvalitnila se vodní doprava. Na začátku 19. století vznikala postupně i hromadná doprava. Byla vybudována budějovicko – linecká koněspřežní železnice, která sloužila až do 2. poloviny 19. století, kdy byla přestavěna na parostrojní železnici. První parostrojní železnice – Severní dráha císaře Ferdinanda, vznikala postupně od roku 1837, rozsáhlá železniční síť byla pak vytvořena ve 2. polovině 19. století. Do tohoto období spadá rovněž vznik paroplavby na Labi a Vltavě. Ve 20. letech 20. století se začala v českých zemích uplatňovat letecká doprava, ve Kbelích bylo první pražské letiště. Městské elektrické pouliční dráhy se objevují na konci 19. a na začátku 20. století., nejdříve v Praze, pak v Ústí nad Labem a v Olomouci. Jako součást městské dopravy byly v roce 1890 zřízeny v Praze dvě lanové dráhy. Lanovka na Petřín se používá dodnes. Městem lanovek jsou Karlovy Vary, v nichž od roku 1912 vznikly postupně 3 lanovky.

Wolfgang Ebert

5.1 Koncepce trasy


Průmyslové dědictví se postupně stává nejen předmětem zájmu odborníků, ale i oblíbeným cílem návštěvníků. Tento trend započal v západní Evropě, postupně se rozšiřuje i do České republiky a pro jeho podporu je sestaven přehled vybraných technických památek a dalších významných objektů technického dědictví na území České republiky. Odborný výběr byl proveden s přihlédnutím k využitelnosti z hlediska cestovního ruchu. Vybrané objekty jsou členěny dle oborů. Vzhledem k tomu, že soubor vybraných objektů je rozsáhlý, nebylo možné zahrnout do publikace všechny památky. Pro každý kraj a z každého, v kraji se vyskytujícího oboru, byly vybrány nejvýznamnější a současně i nejatraktivnější objekty. V žádném kraji nejsou významně zastoupeny všechny obory. Celý soubor je zobrazen na kartogramech krajů, které jsou, spolu s textem, dostupné na webových stránkách Ústavu územního rozvoje www.uur.cz.

Most Věžnice

127


c) Těžba

Voda jako hlavní životadárný zdroj podmiňující lidskou existenci ve svém širokém pozdějším uplatnění představuje jednu ze základních energií sloužící společnosti od nepaměti. Prvotním hnacím zařízením usnadňujícím lidskou práci se stalo vodní kolo, které pomáhalo k čerpání vody zejména v hornictví a posléze sloužilo i k pohonu obilních mlýnů a prvních manufaktur. S objevem elektřiny a převratných vynálezů konce 19. století se voda stala nadlouho základním zdrojem při výrobě elektřiny. Vodní síla se uplatňovala v lodní dopravě a sloužila také k plavení dřeva. Nejvýznačnější kapitolu vodního hospodaření představuje zásobování obyvatel pitnou vodou a zároveň i její čištění. České země se mohou pochlubit mnoha vodními díly a ve své bohaté technické minulosti mnoha průkopnickými činy, ať je to propojení povodí Vltavy s Dunajem Schwarzenberským plavebním kanálem nebo na svou dobu unikátní stavba Vltavské kaskády, či do nedávné doby jedna z největších přečerpávacích elektráren v Evropě – Dlouhé Stráně. Unikátní, dosud v autentické podobě dochovaná, čistírna odpadních vod v Praze Bubenči je jednou z největších turistických atraktivit technického dědictví Prahy.

Dobývání a zpracování nerostných surovin patří k nejstarším výrobním oborům. Hornictví lze považovat za první vědomou lidskou činnost napomáhající technickému vývoji společnosti. Dobývání nerostů trvá od mladší doby kamenné do dnešních dnů. Po sběru ostrých kamenných předmětů pro zhotovování primitivních nástrojů následovala povrchová těžba v podobě odlamování suroviny, či hloubení mělkých jam. Některé nerosty se získávaly rýžováním. Důležitou se stala zejména těžba drahých kovů a železných rud, ze kterých se pomocí hutnického zpracování daly vyrábět mnohem kvalitnější nástroje. Značný rozvoj hornictví v souvislosti s těžbou stříbra u nás nastal na konci 13. století, kdy zaujímaly české země přední místo ve světě. O vyspělosti svědčí i první horní zákoník Ius Regale Montanorum vydaný v roce 1300 platný až do konce 17. století. Dalším velkolepým pojednáním nemajícím ve světě obdobu bylo dílo Jáchymovského lékaře G. Agricoly – Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. S pozůstatky po středověké hornické slávě se setkáváme v Jílovém, v Kutné Hoře, na Jihlavsku, Jáchymovsku. Polovina 18. století přinesla i rozvoj dolování v okolí Příbrami. I když se vědělo již o černých kamenech, které hoří, těžba kamenného uhlí se plně rozvinula až v 19. století v souvislosti s nově nastupující industriální revolucí, kdy se uhlí užívalo jako energetický zdroj pro pohon nejrůznějších technologických zařízení. Proces koksování uhlí jako zdroj ohřevu vysokých pecí znamenal neobvyklý rozmach hlubinné těžby. Hlavními centry se stalo Kladensko a Ostravsko, povrchová těžba se soustředila ve velkodolech na Chomutovsku.


b) Vodárenství a energetika

Schwarzenberský kanál

128


d) Hutnictví

První vysoká koksová pec byla uvedena do chodu v Ostravě Vítkovicích v roce 1836, v roce 1855 následovala Vojtěšská huť na Kladensku. Tím byly zformovány naše dvě největší novodobé hutnické oblasti Ostravsko a Kladensko. Přestože siluety vysokých pecí se nesmazatelně zapsaly do panoramat měst, jejich uchování po útlumu výroby je problematické. V této době jediné vysoké pece se dochovaly ve Vítkovicích a připravuje se jejich využití pro turistický ruch.


Zpracování nerostných surovin bylo po hornictví nejdůležitějším výrobním procesem, který umožňoval výrobu nejprve bronzových a posléze železných předmětů. Výrobu železných nástrojů k dokonalosti dovedly na našem území keltské kmeny, neboť téměř všechny tvary dosud užívaných předmětů (např. nůžky) známe právě díky jejich zručnosti a vynalézavosti. Z této doby pocházejí archeologické nálezy torz šachtových pecí na Kladensku a Berounsku. Železářské lokality byly v počátcích svázány se surovinovou základnou – nalezištěm železných rud a dostatkem lesů sloužících k výrobě dřevěného uhlí nutného k tavbě. Později docházelo k přenesení výroby k vodním tokům, sloužícím pro pohon vodních kol, které zajišťovaly chod dmychadel a umožnily zkujňování kovové hroudy pomocí hamerských kladiv. Hamr sloužil k odstranění nekovových vměstků a k výrobě polotovarů určených k distribuci. Ve druhé polovině 16. století docházelo ke zvětšování rozměrů pecí nazývaných v té době dýmačkami. Písemnou zmínku (1596) o první vysoké peci u nás máme z doby Rudolfa II. z lokality Karlova huť. Po železářské výrobě, která byla soustředěna do tradičních lokalit na Podbrdsku, v Podkrušnohoří, na Českomoravské vrchovině a v Moravském Krasu, se zachovala řada velmi výrazných pozůstatků i samotných vysokých dřevouhelných pecí např. areál v Jincích nebo Stará huť u Adamova. Samostatnou kapitolou ve zpracování drahých kovů u nás zaujímá mincovnictví soustředěné do Kutné Hory, Prahy, Kroměříže a Jáchymova, odkud pocházel i Šlikovský tolar, který pro svou kvalitu dal po zkomolení název americké měně dolaru. Zlom ve výrobě železa nastal v době industriální revoluce. Urychlení a zdokonalení procesu výroby železa umožnilo užití koksu k vytápění vysoké pece. Hutní podniky se přesouvaly k ložiskům uhlí a zásobování i distribuci výrobků zajišťovala rychle se rozvíjející železniční doprava.

Vojtěšská huť Kladno

129


Výroba potravin byla až do 19. století ve většině případů provozována řemeslnicky nebo i přímo v domácnostech. Problémem byla vždy obtížnost nebo nemožnost dopravovat neudržitelné suroviny i výrobky na delší vzdálenosti. S technickým pokrokem a souvisejícím rozvojem dopravy se ve 2. polovině 19. století začala rozvíjet průmyslová výroba. Vedle ní však přetrvávala i řemeslná a domácká výroba, a to až do konce 2. světové války. Mnohé cenné památky se tak uchovaly až do dnešní doby. Potravinářství se dělí dále na několik oborů dle druhu surovin a dle způsobu jejich zpracování. Zejména jsou to obory mlynářství, pekárenství, zpracování masa, mlékárenství, cukrovarnictví, vinařství, pivovarnictví a další. Světového významu nabylo české pivovarnictví, jehož největší rozkvět nastal v polovině 19. století. Významným mezníkem v českém pivovarství bylo založení Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešního Prazdroje) v roce 1842, následovalo vybudování řady měšťanských, akciových a soukromých pivovarů. Pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Textilní průmysl se dělí dle druhu zpracovaného materiálu a zahrnuje zejména bavlnářství, vlnařství, lnářství, hedvábnictví a další. Bavlnářství se u nás začalo rozvíjet až koncem 18. století. Na konci 18. století se objevují strojní přádelny bavlny, první byla ve Verneřovicích u Děčína. Postupně se bavlnářství stává nejsilnější částí textilního průmyslu u nás. Výroba se soustřeďovala na Liberecku, v okolí Semil, Tanvaldu, a Ústí nad Orlicí. Zpracování vlny sahá dle archeologických nálezů do prehistorické doby – do 12. století př. n. l. První zpráva o vlnařské výrobě pochází z konce 13. století, kdy se povolila výroba sukna řemeslníkům v Broumově. Koncem 17. století vznikají první manufaktury na výrobu sukna. První písemné svědectví o lněném plátně v Čechách je z 10. století, kdy se plátěné šátky používaly jako platidlo. Koncem 18. století přecházela výroba od manufakturní formy ke strojové. V 30. letech 19. století se objevují v českých zemích mechanické přádelny. Hedvábnické manufaktury vznikly teprve v polovině 19. století v Rýmařově, Šumperku a v Moravské Třebové. Většina textilní výroby zanikla až v 90. letech 20. století.

Pivovar Vratislavice


f) Textilní výroba


e) Potravinářská výroba

Textilní továrna Chrastava

130


g) Sklářství a výroba porcelánu


Výrobu skla na našem území zavedli Keltové. První větší sklářské hutě se objevily až v 10. století s příchodem řádu benediktinů. Sklářská výroba se soustřeďovala do oblastí s dobrou zásobou dřeva a surovin na výrobu skla z písků, zejména do podhůří Jizerských hor, Orlických hor či Šumavy. Ve středověku získaly české výrobky ovlivněné benátskou školou převahu nad středomořskými. Na rudolfínském dvoře začaly první pokusy s řezbou a broušením českého křišťálu. V polovině 17. století díky zlepšování technologií se dařilo vyrábět barevné sklo. Také tabulové sklo a zejména zrcadla se stala výnosným artiklem, který nejvíce proslavil hrabě Kinský na sloupském panství. Na úspěšnou výrobu čirého skla navázala výroba optických skel a největší proslulost si získala výroba lustrových ověsků v Turnově a od roku 1724 v Kamenickém Šenově. Již v počátcích industriální revoluce se ukazovalo, že některé odlehlé hutě nemohou konkurovat. V období industriální revoluce se výroba modernizovala, vznikly Harrachovské sklárny, sklárny v Jizerských Horách a výroba bižutérie v Jablonci nad Nisou. Novou vlnu podnikatelů přineslo 19. století, Vznikaly nové sklárny a kompoziční hutě, které vyráběly tyčové sklo vhodné pro bižuterní výrobu. Kromě věhlasu českého uměleckého skla se mezi světovou špičku zařadilo i sklo laboratorní vyráběné ve sklárnách v Sázavě založenými Františkem Kavalierem, který na Světové výstavě v Londýně získal zlatou medaili. Sklo se uplatňovalo i v dalších výrobních odvětvích a tak se i jeho výroba mechanizovala, zejména u lisovaného a válcovaného skla a také u výroby láhví. Na našem území se kromě archeologických pozůstatků zachovala řada původních hutí z nástupu průmyslové revoluce, bižuterní průmysl i ukázková malovýroba skleněných korálků.

Sklárna Harrachov

131


h) Různé

Sušárna čekanky Bydžovská Lhota



Do této kategorie jsou zahrnuty objekty, které slouží jen výjimečně se vyskytujícím funkcím – cihelny, vápenky a další nebo je nelze zařadit do žádného z hlavních uváděných oborů – opevnění, vysílače, rozhledny, atd.

Vápenka Černotín

132


5.3 Technické památky v jednotlivých krajích

– Vysočina Doprava, hutnictví, potravinářství

– Jihočeský kraj Doprava, vodárenství a energetika, potravinářství

– Zlínský kraj Doprava, potravinářství, různé

– Jihomoravský kraj Hutnictví, potravinářství, různé – Karlovarský kraj Vodárenství a energetika, těžba, potravinářství, různé – Královéhradecký kraj Vodárenství a energetika, těžba, různé – Liberecký kraj Doprava, vodárenství a energetika, textilní výroba, sklářství, různé – Moravskoslezský kraj Těžba, hutnictví, textilní výroba – Olomoucký kraj Doprava, vodárenství a energetika, těžba, různé – Pardubický kraj Doprava, hutnictví, různé – Plzeňský kraj Doprava, vodárenství a energetika, hutnictví, potravinářství – Praha Vodárenství a energetika, různé Foto © Eva Dvořáková

– Středočeský kraj Doprava, těžba, hutnictví, potravinářství – Ústecký kraj Vodárenství a energetika, hutnictví, potravinářství

Železniční muzeum Lužná

133


Vybrané technické památky – Česká republika

134


Vybrané technické památky – Jihočeský kraj

135


Vybrané technické památky – Jihomoravský kraj

136


Vybrané technické památky – Karlovarský kraj

137


Vybrané technické památky – Královéhradecký kraj

138


Vybrané technické památky – Liberecký kraj

139


Vybrané technické památky – Moravskoslezský kraj

140


Vybrané technické památky – Olomoucký kraj

141


Vybrané technické památky – Pardubický kraj

142


Vybrané technické památky – Plzeňský kraj

143


Vybrané technické památky – Středočeský kraj (Poznámka: Součástí přehledných kartogramů vybraných technických památek v ČR není s ohledem na specifické podmínky mapa Hlavního města Prahy.)

144


Vybrané technické památky – Ústecký kraj

145


Vybrané technické památky – Kraj Vysočina

146


Vybrané technické památky – Zlínský kraj

147


Most v Písku Písek, okres Písek

JIHOČESKÝ KRAJ DOPRAVA

Mezi naše nejstarší mosty patří raně gotický kamenný most přes řeku Otavu v Písku, který byl vybudován v polovině 13. století. Masivní žulová stavba o sedmi klenbách má délku 111 m. Byl vybudován mimo městské opevnění a původně chráněn dvojicí mostních věží, z nichž jedna byla po povodni v roce 1768 stržena a druhá roku 1825 rozebrána. V roce 1857 bylo na mostě umístěno barokní sousoší, v následujících letech doplněno o další sochy.

Koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince České Budějovice, okres České Budějovice


Snahy o urychlení přepravy zejména soli z Rakouska vedly ke vzniku projektu železné dráhy. Realizace se ujal A. Gerstner a v letech 1825–32 byla vybudována první nejdelší koněspřežní železnice na evropském kontinentě, která vedla z Českých Budějovic do Lince a v roce 1836 byla prodloužena do Gmundenu. Do současnosti jsou v terénu zachovány pozůstatky mostků, strážních domků a stanic, z nichž nejvýznačnější je přepřažní stanice v Holkově a solný sklad v Českých Budějovicích. Muzeum koněspřežky je v Českých Budějovicích a Bujanově.

Písek

Most Stádlec Stádlec, okres Tábor Foto © Eva Dvořáková

V letech 1847–48 byl na silnici vedoucí z Písku do Tábora postaven přes řeku Vltavu u obce Podolsko řetězový most. Pro rozvíjející automobilovou dopravu však již ve třicátých letech 20. století přestal vyhovovat, údolí bylo překlenuto novým mostem. Řetězový most byl v sedmdesátých letech 20. století rozebrán a přenesen na řeku Lužnici u obce Stádlec (první velký transfer v Evropě).

České Budějovice

148


Rybniční soustava Třeboň, okres Třeboň

Mlýn Hoslovice, okres Strakonice

S tzv. zlatým věkem českého rybníkářství souvisí i budování unikátní soustavy rybníků na Třeboňsku. První etapu zahájil na počátku 16. století Štěpánek Netolický, který založil a rozšířil mnoho rybníků. Jeho nejznámějším dílem je vybudování Zlaté stoky v letech 1508–1515, která trvale zásobovala novou rybniční soustavu. V díle pokračoval Jakub Krčín z Jelčan vybudováním Nové řeky v letech 1584–1585 a založením dvou největších rybníků Svět a Rožmberk. Třeboňské rybníkářské dědictví je ojedinělým evropským příkladem propojení lidské činnosti a přírodního zdroje. Nejvýznačnější části systému byly navrženy na Seznam světového dědictví UNESCO.

Původně středověký mlýn dodnes zachovaný v mimořádně autentické podobě. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Mlýn je upraven na přístupnou expozici mlynářství.


POTRAVINÁŘSTVÍ


VODÁRENSTVÍ A ENERGETIKA

Třeboň

Hoslovice

149


Kovárna Těšany, okres Brno-venkov

JIHOMORAVSKÝ KRAJ HUTNICTVÍ

Současnou podobu vtiskla vesnické kovárně přestavba v 18. století, na ni navázala renovace objektu v první polovině 70. let minulého století, při níž byla zřízena expozice kovářství a venkovského bydlení, později i expozice kolářství. Celek odpovídá svým uspořádáním ukázce života v polovině 19. století. V objektu kovárny, která je ve správě Technického muzea v Brně, jsou pořádány setkání a soutěže kovářů a kulturní akce pořádané obcí Těšany.

Stará huť u Adamova Adamov, okres Blansko



Nejstarší doklady místního železářství pocházejí již z raného středověku od slovanských hutníků (8. až 11. století). V 18. století pak založili Liechtenštejnové stávající huť, která pracovala do roku 1877. Nyní je areál ve správě Technického muzea v Brně, které po rekonstrukci objektů zřídilo v budově bývalé modelárny expozici historie místního železářství. Součástí aktivit muzea jsou experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí, které byly odkryty při archeologických výzkumech v okolí. Hutí a jejím okolím prochází naučná stezka Cesty železa Moravským krasem.

Adamov

Těšany

150


POTRAVINÁŘSTVÍ Vodní mlýn Slup, okres Znojmo

Slup



Monumentální budova pozdně renesančního velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly na spodní vodu vznikla v první čtvrtině 17. století na tzv. Mlýnském náhonu využívajícím vodu řeky Dyje. Mlýn se stal roku 1970 majetkem státu, dnes ve správě Technického muzea v Brně. V letech 1981–1983 byl mlýn expozičně upraven a zpřístupněn veřejnosti. Těžiště prohlídky je ve výrobních prostorách mlýna, kde jsou zabudovány čtyři komplexní technologické celky, na nichž je možno v ukázkovém provozu sledovat celý proces mletí obilí.

Slup

151


RŮZNÉ

Větrný mlýn Kuželov, okres Hodonín

Opevnění Šatov, okres Znojmo

Objekt byl postaven v roce 1842 nad obcí na moravsko – slovenském pomezí a sloužil více jak století zemědělcům z širého okolí. Jeho činnost skončila po 2. světové válce, později převeden do správy Technického muzea v Brně, které provedlo jeho rekonstrukci a uvedlo mlýn do provozu. V přilehlém hospodářském stavení je zřízena expozice horňáckého bydlení a místního zemědělského hospodářství z přelomu 19. a 20. století. Areál mlýna je každoročně místem folklorních Horňáckých slavností.

Kuželov



Areál československého opevnění Šatov s pěchotním srubem MJ – S3. Zahrada se nachází na jižním okraji obce Šatov. Pěchotní srub je jediným přístupným objektem z celého areálu budovaného v letech 1935 až 1938 k ochraně státní hranice. Srub byl využíván československou armádou ještě v poválečném období a v současné době je uveden do podoby z 80. let minulého století, kdy byl ještě užíván.

Šatov

152


KARLOVARSKÝ KRAJ

Důl Vilhelm Krásno, okres Sokolov

TĚŽBA Těžba cínové rudy na tomto místě probíhala již v 15. století, wolframová ruda se zde těžila od 19. století. Současné objekty, s výjimkou bývalé úpravny rud, vznikly až po obnovení těžby v roce 1938. V 80. letech 20. století těžba převedena na hlavní jámu Huber a jáma dolu Vilém přestavěna na větrací stanici. Od roku 1998 jsou objekty bývalého dolu zpřístupněny veřejnosti jako součást hornického muzea. Muzeum vzniklo v roce 1998 a je obrovským hornickým skanzenem na ploše několika hektarů. Hlavní budově vévodí obrovský parní těžní stroj z roku 1897.

Důl Jeroným Svatava, k. ú. Čistá, okres Sokolov



Existence cínového dolu Jeroným doložena již v roce 1548. Těžba ukončena patrně v 1. polovině 19. století. Pokusy o její obnovení byly učiněny v letech 1887–1905 a pak 1940–1943. Předpokládá se jeho začlenění do skanzenu v Krásnu. V současné době není důl přístupný.

Svatava – Čistá

Krásno

153


Rudá věž smrti Ostrov, okres Karlovy Vary

Významnou památkou související s rozvojem těžby a zpracování cínové rudy v okolí Horní Blatné v 16. století je Blatenský vodní příkop. Vodní dílo délky 12 km s převýšením pouhých 85 m začíná západně od Božího Daru, vede kolem Božídarských rašelinišť, přes Myslivny, Rýžovnu, Bludnou a kolem Blatenského vrchu do Horní Blatné, kde ústí do Blatenského potoka. V poválečném období ustala údržba, vodní dílo postupně zanikalo. V letech 1995–2001 bylo obnoveno nákladem státu, podél vybudována naučná stezka.

Věžovitá stavba byla určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů. Stala se symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století. Nachází se v areálu závodu Škoda Ostrov. Zpřístupněná bývá jen výjimečně.



Blatenský vodní příkop Boží Dar – Horní Blatná, okres Karlovy Vary

Ostrov

Boží Dar – Horní Blatná

154


POTRAVINÁŘSTVÍ Pivovar Chyše, okres Karlovy Vary

Chyše



Součástí zámeckého areálu je pivovar, jehož současná podoba pochází z období 1839–1841. Při stavbě bylo částečně využito původních prostor starého pivovaru. Na obdélníkovém půdoryse na sebe navazovaly pivovar s varnou a spilkou a sladovna. Objekt pivovaru byl v posledních letech zrekonstruován do původního klasicistního vzhledu a roku 2007 majitel zámeckého areálu otevřel minipivovar s restaurací.

Chyše

155



Labská elektrárna Hradec Králové, okres Hradec Králové



Bílá Třemešná


Průtočná elektrárna na Labi s mostem a jezem z roku 1912 stavebně navazuje na parní elektrárnu z roku 1910. Před výstavbou elektrárny zde byl starý jez, tzv. Hučák. Ve výstavbě do dnešní podoby se pokračovalo až do roku 1930. Budova elektrárny je velice zdobná v secesním slohu. V 90. letech byla elektrárna zrekonstruována.

Přehrada Les Království Bílá Třemešná, okres Hradec Králové Po velké povodni v roce 1897 bylo rozhodnuto o výstavbě přehrady. Práce na stavbě začaly v roce 1910. Tížná hráz z kamenných kvádrů vysoká přes 40 m s délkou vzdutí 8 km, dokončená v roce 1919, byla v té době největším vodním dílem Československé republiky. Součástí vodního díla je elektrárna s dvěma Francoisovými turbinami. Ve střední části podkovovité hráze zdobí přelivná pole charakteristická čtveřice romantizujících věží.

Hradec Králové

156


RŮZNÉ

Důl Šverma Žacléř, okres Trutnov

Pevnost Dobrošov Náchod, okres Náchod

Žacléřská uhelná pánev se svou hornickou historií dolování uhlí patří mezi naše nejstarší lokality. Písemně je hornictví datováno k roku 1570. Rozmach dolování však započal na počátku 19. století, kdy byl zahájen provoz na dole Marie (1814). V těsném sousedství byl založen v letech 1853–1855 důl Julie (dnes v areálu dolu Jan Šverma), kde je dochován těžní stroj z roku 1958. Těžba byla ukončena v roce 1993, v současnosti je část dolu zpřístupněna pro veřejnost.

Od poloviny 30. let 20. století v souvislosti zabezpečení obrany Československé republiky byl budován souvislý pás pohraničních opevnění podle francouzského vzoru Maginotovy linie. V nejohroženějších úsecích při severní hranici bylo plánováno vybudovat soustavu 15 pevností, z nichž byly dokončeny pouze 4. Jednou z nedokončených pevností je Dobrošov, kde z původních 7 železobetonových srubů byly vybudovány pouze 3 (2 pěchotní – Jeřáb a Můstek a 1 dělostřelecký – Zelený).

Žacléř



TĚŽBA

Náchod

157


LIBERECKÝ KRAJ


DOPRAVA

Přehrada Bílá Desná Desná, okres Jablonec nad Nisou

Zubačka Kořenov, okres Jablonec nad Nisou

V rozmezí let 1912 až 1915 byly na řekách Bílá a Černá Desná vybudovány dvě přehrady, v té době nejvyšší v Čechách. Výšky zemních sypaných hrází byly 18 m (Bílá Desná) a 20 m (Souš). Krátce po dokončení v roce 1916 došlo k protržení hráze Bílá Desná. Katastrofu zřejmě zapříčinily jak špatné výpočty, tak i provedení stavby. Během jedné hodiny došlo ke zničení sypané hráze a zaplavení přilehlých vesnic. Tato tragédie si vyžádala mnoho lidských životů v obci Desná. Do současnosti se dochovala regulační věž s částí odtokové štoly. V místě bývalé přehrady je naučná stezka.



Trať byla postavena v letech 1899–1902 jako důležité spojení průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezska. Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova. Tento úsek vyniká mnoha zajímavými umělými stavbami, mimo jiné pěti tunely, z nichž nejdelší měří 940 metrů, dodnes dochovanou 4,43 km dlouhou dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje na sedmikilometrovém úseku Tanvald - Kořenov, překonávajícím výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším stoupáním trati v České republice.

Kořenov

Desná

158


TEXTILNÍ VÝROBA Textilka Bílý Potok Bílý Potok, okres Liberec



Na soutoku řeky Smědé a Hájeného potoka byla roku 1903 na místě továrny na výrobu příze, která vyhořela, postavena nová železobetonová budova s cihelnými vyzdívkami libereckým továrníkem Beinertem. Od roku 2001 mimo provoz, připravuje se využití pro kulturní účely.

Bílý Potok

Bílý Potok

159


SKLÁŘSTVÍ

RŮZNÉ

Mačkárna skla Jablonec nad Nisou – Kokonín, okres Jablonec nad Nisou

Televizní vysílač Ještěd Liberec, okres Liberec

Na Jablonecku se často setkáváme s typickými přízemními stavbami se dvěma komínovými tělesy. Sloužily k výrobě skleněných korálků a knoflíků. Měly jak české pojmenování mačkárny skla nebo německé označení „drikety“ (drucken). Vznikaly na přelomu 18. a 19. století, kdy si touto ruční výrobou přivydělávalo mnoho rodin. Dosud funkční technologické zařízení můžeme vidět v mačkárně v Kokoníně (dnes předměstí Jablonce nad Nisou). Objekt je veřejnosti přístupný.

Vysílač s hotelem a restaurací byl vybudován v letech 1963 až 1969 podle projektu architekta K. Hubáčka a statika inženýra Z. Patermana na místě původní turistické chaty a vyhlídkové věže. Za mimořádné technické dílo zapojené do krajiny získal architekt Hubáček v roce 1969 uznání Mezinárodní unie architektů – Perretovu cenu. Objekt je navrhován k zápisu do Seznamu UNESCO.


Foto viz: Vybrané památky stavebních slohů – Liberecký kraj – Secese a 20. století

Jablonec nad Nisou – Kokonín

160


Důl Anselm Ostrava – Petřkovice, okres Ostrava

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ TĚŽBA

Důl Anselm založený v roce 1835 jako druhý nejstarší hlubinný důl v ostravském revíru má dlouhou historii těžby, která sahá až do pravěku. Výchozy uhelných slojí se nacházely na svazích přilehlého vrchu Landek. Jeho dnešní podoba byla dána přestavbami v rozmezí let 1890-1915. Areál je součástí „průmyslových souborů Ostravska“ připravovaných k nominaci na Listinu světového dědictví UNESCO. Po ukončení těžby v roce 1974 bylo v areálu zřízeno Hornické muzeum, které je přístupno veřejnosti včetně autentických štol. S archeologickými a botanickými jedinečnostmi Landeku seznamuje blízká naučná stezka.

Důl Michal Ostrava – Michálkovice, okres Ostrava



Uhelný důl byl založen roku 1843, dnešní podoba pochází z doby velkorysé přestavby v letech 1912 až 1915. Zděné objekty zázemí pro zaměstnance a administrativu jsou ovlivněny doznívající secesí. Pro svou jedinečnost je areál v rámci „průmyslových souborů Ostravska“ připravován k nominaci na Listinu světového dědictví UNESCO. Areál, včetně strojovny s původním technickým zařízením, je přístupný veřejnosti.

Ostrava – Michálkovice

Ostrava – Petřkovice

161


TEXTILNÍ VÝROBA

Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovických železáren Ostrava – Vítkovice, okres Ostrava

Textilka Larisch a synové Krnov, okres Bruntál

Huť byla založena v roce 1828 olomouckým arcibiskupem Rudolfem. V roce 1836 zde byla zprovozněna koksová vysoká pec první v rakouské monarchii. Přilehlý důl Hlubina byl založen v roce 1852. Jedinečnost dochovaného areálu je dána především neobvykle dlouhou dobou provozu (od 30. let 19. století po konec 20. století) a unikátním technologickým tokem – soustředěním výroby od těžby kamenouhelného uhlí, přes jeho koksování až po použití koksu k výrobě surového železa na poměrně malé ploše a s nezaměnitelným ostravským panoramatem nazývaným Ostravské Hradčany. Těžba byla ukončena r. 1991 a r. 1998 zastaven provoz pecí. Areál je součástí „průmyslových souborů Ostravska“ připravovaných k nominaci na Listinu světového dědictví UNESCO. Areál je přístupný veřejnosti.

Jedním z nejvýznamnějších krnovských soukenických podniků byla firma Alois Larisch a synové. Postupně budovaný areál byl roku 1922 uzavřen v uličním průčelí novostavbou skladu a přádelny. Unikátem je dochovaná „dezinatura“ (veřejnosti nepřístupná) vybavená ručními i mechanickými stavy, určenými ke vzorování látek, a také sbírkou dobových vzorníků. Firma zanikla v roce 2003, po rekonstrukci roku 2006 zde sídlí okresní archiv.



TĚŽBA, HUTNICTVÍ

Ostrava – Vítkovice

Krnov

162


OLOMOUCKÝ KRAJ


DOPRAVA

Vodní dílo Dlouhé stráně Loučná nad Desnou, okres Jeseník

Viadukty Hranice na Moravě – Jezernice Hranice na Moravě, Jezernice, okres Přerov


Terénní nerovnosti na trati bývalé Severní dráhy Ferdinandovy poblíž obce Jezernice a města Hranice vyrovnávají dva monumentální viadukty. Jezernický byl do provozu uveden roku 1847, v roce 1873 byl při stavbě druhé koleje rozšířen. Hranický vznikal ve třech fázích: nejstarší z cihelného zdiva z roku 1846, druhý kamenný z roku 1873 a nejmladší v první polovině 20. století. Po opravě slouží viadukty svému provozu dosud.

Foto © http://www.znatemapu.cz

Při otevření v roce 1996 představovalo vodní dílo Dlouhé stráně nejmodernější přečerpávací elektrárnu v Evropě. Do impozantní nádrže situované v nadmořské výšce 1350 m je v době energetického nadbytku přečerpávána voda, která proudí k turbinám v době potřeby špičkového výkonu, který dosahuje 650MV.

Hranice na Moravě, Jezernice

Loučná nad Desnou

163


TĚŽBA

Elektrárna Háj u Mohelnice, okres Šumperk

Skanzen těžby zlata Zlaté Hory, okres Jeseník

Elektrárna postavená v letech 1922–1923 podle návrhu arch. B. Fukse a J. Štěpánka. Výtvarný motiv zaoblení průčelí umocňuje vyjádření technického účelu stavby – přeměnu energie.

Háj u Mohelnice



Počátky těžby zlata ve zlatohorském revíru sahají až do období Keltů. Písemně je těžba doložena od konce 12. století a s přestávkami trvala do konce 20. století. Na hornickou činnost odkazují četné pozůstatky v terénu: pinky, propadliny atd. Jedním z nejvýraznějších dokladů je propadlina v lokalitě Žebračka. S historií těžby v revíru je možno se seznámit v Městském muzeu ve Zlatých Horách. Součástí naučné stezky je prohlídka zlatomlýnů vybudovaných podle středověkého vzoru z publikace G. Agricoly.

Zlaté Hory

164


RŮZNÉ Papírna Velké Losiny, okres Šumperk

Velké Losiny



První zmínka o papírně pochází z roku 1596, ale pravděpodobně byla založena Žerotíny o několik let dříve jako přestavba z obilního mlýna. Jedná se o nejstarší papírnu s nepřetržitou ruční výrobou papíru v Evropě. V současné době je areál, jehož jádro tvoří pozdně barokní budovy, přístupný veřejnosti včetně muzejní expozice zaměřené na historii papírenské výroby. Pro svou unikátnost je areál nominován na zápis na Listinu světového dědictví UNESCO.

Velké Losiny

165


Krytý most Kočí, okres Chrudim

PARDUBICKÝ KRAJ DOPRAVA


První železniční spojení mezi Prahou a Olomoucí bylo dokončeno v roce 1845, kdy do Prahy přijel první vlak. Z doby výstavby trati se v téměř autentické podobě zachovala stanice IV. třídy v Ústí nad Orlicí, která slouží svému účelu do současnosti.

Ústí nad Orlicí


Jeden z nejstarších krytých dřevěných mostů v Čechách byl postaven roku 1721 přes bažiny k dřevenému kostelu ze 14. století. Jeho obnova proběhla v roce 1961. Most ústí do kostela pod dřevěnou zvonicí, v níž jsou starobylé zvony z roku 1496 a 1562. Dnes místo původních bažin upomíná symbolicky vyzděný příkop.

Nádraží Ústí nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí

Kočí

166


Hamr Vysočina – Svobodné Hamry, okres Chrudim

Císařský hřebčín Kladruby nad Labem, okres Pardubice

V 16. až 17. století pracovala v obci železářská pec dýmačka a zkujňovací hamr. Po zániku hutní výroby byl hamr využíván jako nářaďový. Jeho obnova byla provedena v 80. letech 20. století, technologické zařízení bylo přeneseno ze zrušeného hamru z Věžovaté pláně. Dnes je hamr součástí naučné stezky skanzenu Veselý Kopec. Přes silnici se dochovala autentická vesnická hospoda s příznačným názvem Žebrota.

Hřebčínu, který byl založen císařem Maxmiliánem II. v roce 1562, udělil císař Rudolf II. v roce 1567 statut císařského hřebčína. Po rozsáhlém požáru byl nový hřebčín vybudován přičiněním císaře Josefa II. v roce 1770 pro chov starokladrubských běloušů. Pro svou dlouholetou tradici unikátního chovu koní byl areál bývalého císařského hřebčína, který obklopují centrální plochy cvičiště z 18. století, prohlášen národní kulturní památkou. V areálu se dochovala i vodárenská věž z 20. let 20. století. V současné době je připravována nominace na zápis na Listinu světového dědictví UNESCO.

Vysočina – Svobodné Hamry


RŮZNÉ


HUTNICTVÍ

Kladruby nad Labem

167


PLZEŇSKÝ KRAJ


DOPRAVA

Čeňkova pila, elektrárna Vydra Srní, okres Klatovy

Renesanční most s věží Stříbro, okres Tachov

Pilu na vodní pohon na soutoku Křemelné a Vydry, postavil pražský obchodník s dřívím Čeněk Bubeníček. Zpracovávala především dřevo z lesních kalamit v letech 1863 a 1870, které sem bylo dopravováno Vchynicko-tetovským plavebním kanálem vybudovaným v letech 1799–1801. V roce 1912 bylo uděleno povolení přestavby pily na vodní elektrárnu, která je součástí stálé výstavy umístěné v areálu současné elektrárny Vydra. Za příznivého počasí se i zde provádí. V roce 1937 se začalo se stavbou nové vodní elektrárny Vydra, jež byla po dvou letech uvedena do provozu. Funkcionalistická budova elektrárny na levém břehu Vydry pod silnicí do Srní je dosud vybavena původním zařízením. Největší vodní elektrárna v západních Čechách.

Stříbro


Foto © http://www.travelguide.cz

Součástí opevnění města byl věnec hradeb, z nichž se vycházelo přes dvouobloukový kamenný most – dodnes zdobený plastikou – pod branskou věží na tříobloukový – zřejmě záplavový – most o třech obloucích. Brána stojí na širokém návodním pilíři. Věž má čtvercový půdorys s přístavkem pro spirálovité schodiště, obdélná okénka a kamennou desku s dobovým českým nápisem. Most pochází z poloviny 16. století.

Srní

168


Hamr Dobřív, okres Rokycany

Pivovar Plzeň, okres Plzeň

Hamr je nejvýznamnější památka svého druhu v ČR s dosud funkčním technologickým zařízením. Představuje největší dochovaný hamr manufakturního typu. Původně sloužily zdejší hamry ke zkujňování surového železa z železářských hutí, které jsou zde doloženy k roku 1505. Dnešní budova pochází patrně z 20. let 19. století. Hamr byl později přeměněn na nářaďový a byl v provozu až do 50. let 20. století. V roce 1967 byl zpřístupněn veřejnosti jako funkční technická památka. Památku spravuje Muzeum B. Horáka v Rokycanech.

Pivovar postavený právovárečným měšťanstvem, zvaný Měšťanský, zahájil činnost v roce 1842. V druhé polovině 19. století se rozrostl ve velký průmyslový podnik, dnes a. s. Plzeňský Prazdroj. V měšťanském domě č. p. 58 s historickou sladovnou ve dvorním traktu bylo v roce 1959 otevřeno pivovarské muzeum.


POTRAVINÁŘSTVÍ


HUTNICTVÍ

Dobřív

Plzeň

169


Podolská vodárna Praha 4 – Podolí

PRAHA VODÁRENSTVÍ A ENERGETIKA


Ve 2. polovině 19. století proběhla na žádost pražských radních řada soutěží na řešení čištění odpadních vod. Jedním z posuzovatelů projektů byl známý anglický odborník W.H.Lindley, podle jehož návrhu byla v letech 1990–1906 realizována unikátní čistírna odpadních vod včetně vybudování základní sítě pražských kanalizačních stok. Čistírna byla v provozu až do roku 1962. Dnes je zde Ekotechnické museum.

Foto © http://wikipedia.org

Vodárna byla postavena v letech 1929–1931 podle projektu A. Engla na místě staré vodárny z roku 1885. V 50. letech 20. století byla doplněna o druhou budovu stejně architektonicky koncipovanou v nadčasovém klasicizujícím duchu. Vznik Muzea pražského vodárenství se datuje k roku 1952. Sbírky byly nejprve umístěny na Národní třídě, po zdařilé obnově vodárny Podolí v roce 1997 byla expozice přenesena do zajímavě řešeného interiéru vodárny s průhledem do majestátní železobetonové klenby usazovacích nádrží.

Bubenčská čistírna odpadních vod Praha 6 – Bubeneč

Praha 6 – Bubeneč

Praha 4 – Podolí

170


RŮZNÉ

Michelská plynárna Praha 4 – Michle

Petřínská rozhledna Praha 1

V letech 1925 až 1927 byla obcí pražskou postavena v Praze Michli největší a nejmodernější karbonizační plynárna tehdejšího Československa, která patřila také k největším a nejmodernějším plynárnám v Evropě. V areálu se dnes nachází muzeum plynárenství.

Praha 4 – Michle



S nápadem vystavit rozhlednu na Petříně přišel Klub českých turistů po zhlédnutí pařížské Eiffelovy věže. Rozhledna byla postavena v roce 1891 jako součást Všeobecné výstavy. Zároveň s ní byla vybudována další atrakce – lanovka na vodní pohon, která byla v letech 1931–1932 elektrifikována. Dosud funkční elektrotechnické zařízení lanovky je prezentováno za prosklenou stěnou. V přízemí rozhledny je muzeum Járy Cimrmana.

Praha 1

171


STŘEDOČESKÝ KRAJ

TĚŽBA

DOPRAVA

Důl Mayrau Vinařice, okres Kladno

Viadukt Jílové u Prahy – Žampach, okres Praha – západ

Důl Pražské železářské společnosti byl hloubený od roku 1874 a těžba na jámě Mayrau byla zahájena v roce 1877. Druhá jáma Robert byla dokončena v roce 1884. Po ukončení těžby v roce 1997 zde byl zřízen hornický skanzen. Kompletně zachovaný areál, představující výjimečné kulturní technické dědictví evropského významu, dokumentuje nejen původní provoz a strojní vybavení, ale slouží pro řadu dalších kulturních akcí.



Nejvyšší kamenný žulový železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě, byl postaven v letech 1879–1899. Výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour – je cca 42 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. První vlak tudy projel 1. května 1900.

Jílové u Prahy – Žampach

Vinařice

172


POTRAVINÁŘSTVÍ

Ševčínský důl Příbram – Březové Hory, okres Příbram

Pivovar Kostelec nad Černými Lesy, okres Kolín

Ševčínský důl byl založen v roce 1813 jako třetí v historii příbramského hlubinného dolování. V roce 1880 zde byl instalován parní stroj. Šachetní budova s nárožní věží sloužící pro astronomická měření byla postavena v roce 1879 v průmyslovém stylu označovaným Malakov. Na počátku 20. století byla vybudována ocelová těžní věž. Po ukončení těžby zde v roce 1978 zde bylo zřízeno hornické muzeum, jehož součástí jsou další šachty – Anna, Vojtěch a Drkolnov s unikátním vodním kolem o průměru 12,5 m. Raritou se může pochlubit důl Vojtěch, kde bylo v roce 1875 dosaženo světového prvenství – hloubky 1 000 m. Areál je největším hornickým skanzenem rudného dolování u nás.



Z 19. století pochází současná podoba areálu, jehož součástí je unikátní ortogonální mlat se zbytky žentouru – jediná budova tohoto typu v Evropě. Svou expozicí ojedinělé pivovarské muzeum dnes nabízí mj. ukázky technologických zařízení především z 30. let 20. století (parní stroje, čpavkové kompresory, Ječmenův hvozd, atd.). Dále je areál využíván jako minipivovar, restaurace.

Příbram – Březové Hory

Kostelec nad Černými Lesy

173


RŮZNÉ Mincovna Kutná Hora, okres Kutná Hora

Kutná Hora



Mincovna byla založena Václavem II. v souvislosti s rozmachem těžby stříbrných rud. Přelom v dějinách Kutné Hory znamenal rok 1300, kdy obec obdržela právo těžby na základě horního zákoníku Ius Regale Montanorum, což byl právní dokument mimořádné hodnoty a jeden z prvních horních zákonů v Evropě. Po roce 1300 sem byla přenesena centrální mincovna českého státu. Zde byly raženy první pražské groše. Bohatá naleziště stříbra dala vzniknout velmi impozantnímu hornímu městu i církevním stavbám. Pro historickou unikátnost bylo město včetně hornických pozůstatků v roce 1995 zařazeno na Listinu světového dědictví UNESCO. Okolím Kutné Hory vede po pozůstatcích dolování naučná stezka.

Kutná Hora

174


ÚSTECKÝ KRAJ VODÁRENSTVÍ A ENERGETIKA Zdymadlo Střekov Ústí nad Labem – Střekov, okres Ústí nad Labem

Ústí nad Labem – Střekov



V letech 1924 až 1936 bylo vybudováno Masarykovo zdymadlo a elektrárna na Labi. Vodní hladinu řeky vzdouvá 111 m dlouhý jez, rozdělený třemi pilíři do čtyř polí po 24 m. Na pravém břehu přiléhá k tělesu jezu plavební zařízení, tvořené dvěma plavebními komorami. Na levém břehu navazuje na jez vodní elektrárna se třemi Kaplanovými turbínami.

Ústí nad Labem – Střekov

175

Železárna (torzo) Kovářská, okres Chomutov

Muzeum chmelařství Žatec, okres Žatec

Tradici železářství v Krušných horách dokládají zbytky železárny, která je písemně doložena k roku 1685. V roce 1808 zde byla postavena vysoká pec. Železárnu rozšířila v roce 1833 majitelka panství Červený Hrádek. Výroba železa skončila v roce 1864. Romantické zbytky obvodových zdí jedné z provozních budov jsou spolu s blízkou vápenkou dobrým turistickým cílem.

Oblast kolem města Žatec je proslulá pěstováním chmele. Chmelařské muzeum, které je umístěno v objektu bývalého skladu chmele, je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 m2 jsou instalovány doklady vývoje chmelařství od raného středověku do současnosti. Vlastní objekt je příkladem industriální architektury 19. století.

Kovářská


POTRAVINÁŘSTVÍ


HUTNICTVÍ

Žatec

176

Foto © http://www.rozhledny.webzdarma.cz



Most Věžnice Věžnice, okres Jihlava

KRAJ VYSOČINA DOPRAVA

Most U Lutriána se třemi kamennými oblouky na staré zemské Haberské stezce nad říčkou Šlapánkou se řadí mezi naše nejstarší kamenné mosty. Byl vybudován zřejmě na místě staršího mostu na počátku 16. století.

Most Ronov nad Sázavou Ronov nad Sázavou, okres Havlíčkův Brod

Ronov nad Sázavou



Kamenný tříobloukový most přes řeku Sázavu na silnici Ronov – Přibyslav pochází z 16. století. Dnes je již stažen táhly, ale bez omezení rychlosti a hmotnosti slouží dopravě. Jeho poměrně věrný model je uchován ve sbírkách Muzea silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí spolu se stovkou dalších mostních exponátů.

Věţnice

177


Šlághamr – Brdíčkův mlýn Hamry nad Sázavou, okres Žďár nad Sázavou

Pivovar Dalešice, okres Třebíč

Vodní mlýn, který byl vybudován na místě středověkého železářského hamru, byl rekonstruován na expozici hamrnictví, včetně instalace hamerského zařízení.

Malý pivovar byl založen pravděpodobně koncem 16. století, nejstarší budovy pocházejí ze 17. století, výroba probíhala do roku 1947. Jeden z neslavnějších českých filmů osmdesátých let – Postřižiny, je spojen s pivovarem v Dalešicích. Po odchodu filmařů objekt chátral, až zbyly jen ruiny. Do renovace se pustili noví vlastníci na začátku roku 2001. Pivovar dnes je opět v provozu a areál slouží i pro různé společenské a kulturní akce.

Hamry nad Sázavou


POTRAVINÁŘSTVÍ


HUTNICTVÍ

Dalešice

178


ZLÍNSKÝ KRAJ

POTRAVINÁŘSTVÍ

DOPRAVA

Vinné sklípky Vlčnov, okres

Baťův kanál Otrokovice, okres Zlín


Průplav z Otrokovic do Rohatce vybudovala firma Baťa v letech 1934–1938. Kanál byl realizován za účelem závlahy, plavby i zvýšení spodních vod ve svém okolí. Byl dlouhý asi 50 km a spojil města Otrokovice a Rohatec u Hodonína. Celá stavba se skládá z pohyblivých jezů, plavebních komor, soustavy závlahových a drenážních kanálů. Kanál je z části veden po řece Moravě a částečně uměle zbudovaným korytem. Dnes patří Baťův kanál plným právem k velmi vyhledávaným turistickým cílům.

Otrokovice


Nejstarší písemná zpráva o vlčnovských búdách pochází z roku 1544, kdy bylo uděleno majitelem panství Janem z Kunovic privilegium vlčnovským vinohradníkům. Charakteristické dochované vinohradní búdy s dřevěnými štíty pocházejí z počátku 19. století. V dnešní době se ve Vlčnově nachází kolem čtyřiceti búd, z nichž některé jsou již přestavěné, ale většina z nich slouží svému původnímu účelu, to jest k výrobě a uložení vína, ale často jsou také využívány k oddechu či posezení s přáteli. Některé jsou upravovány a modernizovány. Stále však mezi nimi přežívají staré původní vlčnovské búdy.

Vlčnov

179


Valašské muzeum v přírodě – Mlýnská dolina Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín

RŮZNÉ Lázně Luhačovice Luhačovice, okres Zlín


První lázeňská budova byla postavena v roce 1790, dále následovaly objekty ztvárněné v klasicistním stylu. Dnešní podobu lázním vtiskla výrazná přestavba z období 1902–1905, kterou provedl architekt Dušan Jurkovič se svým charakteristickým rukopisem ovlivněným lidovou tvorbou. Dochované a pečlivě udržované objekty Lázní Luhačovic si dosud podržely autenticky ideální obraz lázeňského místa z 1. poloviny 20. století. Pro tyto hodnoty byly nominovány na Listinu světového dědictví UNESCO.


Mlýnská dolina jako třetí část Valašského muzea v přírodě byla otevřena roku 1982. Podél vodního náhonu jsou zde soustředěna zařízení využívající k pohonu vodní energii: valcha, mlýn, pila a hamr. Soubor doplňuje lisovna oleje. Nově je vybudována expozice tradičních dopravních prostředků. Pro potřeby centrálních pokladen a vstupní expozice byla zrekonstruována sousední budova bývalého bělidla a úpravny.

Luhačovice


180


Baťovy závody a dělnické bydlení Zlín, okres Zlín

Zlín



V roce 1894 byla založena sourozenci Baťovými obuvnická firma, jejíž významný rozvoj nastal ve válečných létech 1914–1918, neboť sortiment byl plně přizpůsoben válečné výrobě. Od roku 1923 se začal závod zcela nově přetvářet. Z původních 3 budov čítal areál koncem roku 1927 na 30 nových staveb. Urbanistickým konceptem výstavby byl projekt arch. Gahury „Továrna v zahradách“. Základem se stala nově navržená typová konstrukce spočívající v použití železobetonové nosné konstrukce s cihelnými vyzdívkami a velkoplošnými průmyslovými okny. Hlavním architektem výstavby byl V. Karfík. Nedílnou součástí výstavby Baťových závodů bylo budování domků pro zaměstnance a souvisejících občanských staveb.

Zlín

181


184



–

Vzorová marketingová strategie tvoří nedílnou součást projektu Cesty dědictví, jehož zpracovatelem je Ústav územního rozvoje v Brně. Následující text obsahuje návrh metodiky marketingové strategie, jejíž konkrétní rozpracování se stane součástí přípravy každé zvolené trasy.

– – – – –

Marketingovou strategii pro projekt Cesty dědictví navrhujeme zpracovat v následujícím členění a obsahu:

celková další útrata vícedenních turistů a jednodenních návštěvníků průměrná tržba od jednoho vícedenního turisty celkové tržby od vícedenních turistů průměrná tržba od jednoho jednodenního návštěvníka celkové tržby od jednodenních návštěvníků celkové tržby od vícedenních turistů a jednodenních návštěvníků

• Základní vstupní údaje o zaměstnanosti ve městech a obcích, kterými trasa vede: – zaměstnanci v cestovním ruchu stálí – zaměstnanci v cestovním ruchu sezónní – počet zaměstnanců v cestovním ruchu celkem – počet odpracovaných člověko-měsíců – průměrná měsíční mzda v mikroregionu – celková mzda pracovníků v cestovním ruchu v mikroregionu – průměrná podpora + dávky v nezaměstnanosti – úhrn podpor na eventuální nezaměstnanost stálých pracovníků – úhrn podpor na eventuální nezaměstnanost sezónních pracovníků

A) ROZBOR EKONOMICKÝCH PODMÍNEK ROZVOJE PRODUKTU 1. Současný stav • Základní vstupní údaje o tržbách za stravování a ubytování ve městech a obcích, kterými trasa vede: – počet bydlících obyvatel – sezóna (počet dní) – počet jednodenních návštěvníků za den – počet jednodenních návštěvníků celkem – počet vícedenních turistů za den – počet vícedenních turistů celkem – počet všech návštěvníků celkem – počet turistů na 1 obyvatele – kapacita pro ubytování (počet lůžkonocí) – obsazenost lůžek v sezóně – Defertova funkce (počet lůžek/100 obyvatel) – průměrná cena noclehu – tržby za ubytování celkem – výdaj za stravování na osobu a den

• Základní vstupní údaje o přímých příjmech měst a obcí z cestovního ruchu – místní poplatky za ubytování 1osoby/noc – celkový přínos obci z ubytovacích poplatků – rekreační a lázeňská taxa za osobu a den – celkový příjem z lázeňské taxy – ostatní obecní příjmy z cestovního ruchu (lanovky, vleky, parkoviště aj.) – úhrn obecních příjmů z cestovního ruchu

183


B) SWOT ANALÝZA

• Celkové rozdělení příjmů z cestovního ruchu ve městech a obcích, kterými trasa vede – celkové rozdělení příjmů mezi jednotlivá města a obce bude provedeno proporcionálně na základě výsledků analytické části

SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. SWOT analýza byla původně vyvinuta jako nástroj pro hodnocení firem, později se pro svoji relativní jednoduchost a sdělnost rozšířila i do dalších oblastí, především marketingu. Tato metoda analýzy se používá také např. při analýze a tvorbě politik a při hodnocení projektů.

2. Výhledový stav po uvedení produktu na trh • Základní vstupní údaje o tržbách za stravování a ubytování ve městech a obcích, kterými trasa vede: – struktura údajů bude odpovídat údajům uvedeným v popisu současného stavu, přičemž nové údaje budou vycházet z návrhů jednotlivých produktů

SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního hodnocení. S její pomocí je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy nebo projektu, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky subjektu a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti vnějšího prostředí).

• Základní vstupní údaje o zaměstnanosti ve městech a obcích, kterými trasa vede: – struktura údajů bude odpovídat údajům uvedeným v popisu současného stavu, přičemž nové údaje budou vycházet z návrhů jednotlivých produktů

SWOT je zkratka složená z počátečních písmen anglických slov: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby).

• Základní vstupní údaje o přímých příjmech měst a obcí z cestovního ruchu: – struktura údajů bude odpovídat údajům uvedeným v popisu současného stavu, přičemž nové údaje budou vycházet z návrhů jednotlivých produktů

SWOT analýza je součástí strategického (dlouhodobého) plánování firmy nebo projektu. Umožňuje formulovat strategické vize: • rozvojem silných stránek • odstraněním slabých stránek • využitím budoucích příležitostí • vyhnutím se rizikům

• Celkové rozdělení příjmů z cestovního ruchu ve městech a obcích, kterými trasa vede: – struktura údajů bude odpovídat údajům uvedeným v popisu současného stavu, přičemž nové údaje budou vycházet z návrhů jednotlivých produktů

184


V případě marketingové strategie tras projektu Cesty dědictví doporučujeme zpracovat SWOT analýzu následujícím způsobem:

Základními kritérii kvality a úspěšnosti názvu jsou: • výstižnost • stručnost • snadná zapamatovatelnost • nezaměnitelnost

Silné a slabé stránky – analýza současného stavu. Příležitosti a hrozby – analýza předpokládaného vývoje po uvedení produktu na trh.

Výběr názvu a zpracování loga doporučujeme zadat specializované reklamní či marketingové firmě, rovněž je možné na výběr názvu uspořádat soutěž.

C) NÁVRH MARKETINGOVÉ STRATEGIE

3. Popis produktu

1. Cíl projektu

Produkt je potřeba popsat stručně, avšak tak, aby byl jasný jeho obsah a způsob jeho realizace. Popis produktu bude proto obsahovat zejména: • Podrobný popis turistické trasy • Hlavní turistické atraktivity/cíle, včetně jejich převažující funkce (kulturní památka, technická památka, přírodní útvar apod.) • Pravidelné a jednorázové kulturní a společenské akce, které je možné na turistické trase navštívit • Předpokládanou délku trvání pro jednotlivé skupiny návštěvníků (ve variantách) • Širší vztahy (zejména vazby na další turistické trasy a další turistické produkty)

Stručná charakteristika projektu, zahrnující následující body: • čeho chceme realizací projektu dosáhnout • co je obsahem projektu • komu je projekt určen • termín realizace projektu Tento stručný popis bude doplněn o základní předpokládané ekonomické a sociální přínosy projektu. 2. Název produktu Název produktu je jeho značkou a symbolem (spolu s případným logem), které se uživatelům produktu nejčastěji prezentuje. Název tedy tvoří jeden z nejdůležitějších marketingových prvků produktu a musí mu proto být věnována maximální pozornost.

4. Návštěvníci Tato kapitola obsahuje základní charakteristiky klientů, kteří budou produkt užívat. Zaměří se především na následující údaje: • Předpokládaný počet návštěvníků (ročně) • Předpokládaná skladba návštěvníků: – místo původu

185


– ekonomický status – věková skladba – velikost skupin (individuální/ hromadná turistika) – zájmové zaměření • požadovaná úroveň služeb pro jednotlivé skupiny • možnost nabídky specializovaným skupinám klientů • předpokládaný percentuální podíl jednotlivých skupin návštěvníků

• Celková předpokládaná délka trvání produktu bez nutnosti jeho zásadních změn a inovací • Termínové a časové vazby na související produkty 8. Předpokládané investice Předpokládané investice, které je nutné do projektu vložit, se dělí na investice podmiňující (nezbytné pro fungování projektu) a doporučené (zvyšující kvalitu produktu).

5. Sezóna

Do podmiňujících investic budou zahrnuty především investice do: • ubytovacích zařízení • stravovacích zařízení • nezbytných dopravních staveb (např. parkoviště) • informačního systému • marketingu a propagace produktu

• Délka hlavní sezóny (od – do) • Délka vedlejší sezóny (od – do) • Uvažovaný poměr návštěvníků v hlavní a vedlejší sezóně 6. Cena produktu Tato kapitola bude zahrnovat především následující informace: • Způsoby prodeje produktu • Popis služeb zahrnutých v ceně produktu • Případné slevy poskytované při koupi produktu • Předpokládané výdaje 1 průměrného zákazníka, včetně – ceny za ubytování – ceny za stravování – ceny za dopravu – dalších výdajů 7.

Doporučené investice mohou zahrnovat např.: • rekonstrukci památkových objektů • zlepšení stavu dopravní infrastruktury • zlepšení vzhledu měst a obcí • posílení doprovodné turistické infrastruktury (např. obchodu a služeb) • výstavbu doprovodných (doplňkových) turistických atraktivit Popis každé investiční akce musí obsahovat tyto základní údaje: • název a popis akce • termín realizace • jméno investora • způsob financování

Termíny • Předpokládaný začátek uvedení produktu na trh (měsíc/rok) • Délka případného zkušebního/neúplného fungování produktu • Doba zahájení plného fungování produktu

186


• předpokládané investiční náklady • předpokládané provozní náklady

• Celostátní úroveň: prostřednictvím agentury CzechTourism, s podporou Ministerstva pro místní rozvoj, prostřednictvím domácích cestovních kanceláří a touroperátorů • Mezinárodní úroveň: prostřednictvím agentury CzechTourism a jejích zahraničních zastoupení, prostřednictvím obchodních a kulturních oddělení zastupitelství České republiky

9. Předpokládané výnosy projektu Předpokládané výnosy projektu budou shrnuty v tabulkách, dokumentujících současný stav ekonomických přínosů cestovního ruchu v řešeném území, ekonomický přínos navrhovaného produktu a předpokládaný stav po zavedení produktu na trh. Ve výpočtech budou zahrnuty pouze přímé efekty cestovního ruchu. Druhotný vliv rozvoje produktu, zejména na oblast obchodu a služeb, bude započítán odděleně.

11. Organizace projektu Organizační zajištění projektu bude obsahovat zejména následující body: • garant/garanti projektu • osoby odpovědné za realizaci projektu • způsob řízení projektu • subjekty podílející se na realizaci projektu • management a koordinace projektu • spolupráce veřejného a soukromého sektoru – sdružování investic, koordinace investic, podpora malého a středního podnikání, účelné využívání dotační a grantové politiky, stanovení standardů kvality atd. • zajištění propagace a prodeje produktu

Výpočty indikují především následující ukazatele: • obrat tržeb za ubytování, stravování a další útratu turistů • zvýšení obratu oproti současnému stavu • celkový objem finančních prostředků, získaných od turistů za poskytnuté služby produktu ročně • návratnost investic do produktu • vytvoření nových pracovních míst (stálých a sezónních) • celková úspora podpory a dávek v důsledku rozvoje zaměstnanosti • výše přímých obecních příjmů

12. Závěry – zdůvodnění projektu Stručné shrnutí očekávaných výsledků projektu, jeho přínosů pro region a jednotlivá města a obce, ekonomické a společenské přínosy projektu.

10. Propagace projektu Propagaci projektu navrhujeme v následujících úrovních: • Lokální úroveň: prostřednictvím městských a obecních úřadů a informačních středisek • Regionální úroveň: prostřednictvím krajských úřadů a regionálních agentur, regionálních cestovních kanceláří a touroperátorů

D) PŘÍLOHY • • •

187

Seznam dotčených institucí a podniků Seznam literatury další


LITERATURA, ZDROJE Publikace byla připravena z výsledků úkolů Ústavu územního rozvoje (ÚÚR) Cestovní ruch a kulturní dědictví v České republice: − Trasa UNESCO (2005) − Kulturně historický potenciál ČR pro cestovní ruch – členění dle stavebních slohů (2006), spolupráce PhDr. Václav Váňa − Technické památky na území ČR pro cestovní ruch (2007), spolupráce Ing. arch. Eva Dvořáková − Trasy industriálního dědictví (2008), spolupráce Ing. arch. Eva Dvořáková, Ing. Šárka Jiroušková − Roubené stavby pro cestovní ruch (2009), spolupráce PhDr. Pavel Bureš Fotodokumentace: Kooperanti jednotlivých úkolů ÚÚR (viz výše), Ing. arch. Hana Halasová, Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D., Ing. arch. Pavel Tomíšek a internetové zdroje.


Literatura: − Městské památkové rezervace, kolektiv autorů, Olympia 2000 − Národní kulturní památky a památky České republiky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO, Váňa, V., Fričová, Y., Titanic 2001 − Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kolektiv autorů, LIBRI 2001–2004

Karlovy Vary

188

Ostatní zdroje: − Registr Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT, https:registr.cvut.cz

Autor:

Marie Tomíšková a kolektiv

Název:

ZNÁMÉ NEZNÁMÉ CESTY DĚDICTVÍ

Vydává:

Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 601 00 Brno Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1

Tisk:

Grafex – Agency, s.r.o. Údolní 76, 602 00 Brno

Náklad: Vydání: Rok vydání:

2 000 ks První 2010

Fotografie na titulní straně obálky: Lednice, Třebíč, Český Krumlov, Zlín © Pavel Tomíšek Velká Lhota interiér © Pavel Bureš

ISBN 978-80-87318-12-6

ZNÁMÉ NEZNÁMÉ CESTY DĚDICTVÍ

Recommend Documents