Využití e-zdrojů cesty schůdné a cesty trnité

Automatizace knihovnických procesů 2007 (AKP 2007), 11. ročník semináře, Liberec, 16.-17. 5. 2007

Využití e-zdrojů – cesty schůdné a cesty trnité Vladimír Karen* [email protected] Abstrakt: Autor nabízí pohled "zvenčí" na oblast e-zdrojů v odborných knihovnách a akademických institucích, srovnává role knihoven a komerčních poskytovatelů služeb a klade si otázky, které napadají i řadu knihovníků: Nabízíme uživatelům opravdu to, co chtějí, a jak to chtějí? Jsou již uživatelé saturováni nabídkou e-zdrojů? Co udělat pro efektivnější využití e-zdrojů? Nadstavbové nástroje - na koleně nebo za peníze? Klíčová slova: elektronické informační zdroje, efektivita, využití, informační gramotnost, nadstavbové nástroje, marketing

1

Úvod

Sedmý rok již trvá mohutná dostupnost placených elektronických informačních zdrojů (dále jen „e-zdroje“) na českých vysokých školách. Grantové programy LI a 1N MŠMT způsobily obrovský skok ve vybavenosti institucí e-zdroji – budeme-li hovořit o skoku na desetinásobek, rozhodně nepřeháníme. Přesto v rozhovorech někteří vedoucí knihoven přiznávají, že využití dostupných zdrojů je i po šesti letech nižší, než očekávali, a zmiňují stagnaci nebo dokonce mírný pokles statistik využití. Jako dodavatelé e-zdrojů a zároveň partneři řešitelů řady konsorciálních projektů zpracováváme pro řešitele statistiky využití jednotlivých zdrojů a máme tak možnost se s nimi seznámit a porovnat si je. Jsme pochopitelně vázáni mlčenlivostí o jednotlivých výsledcích, ale přesto si můžeme dovolit je v obecné rovině interpretovat. Tento článek se pro zjednodušení zaměřuje na situaci na vysokých školách, ale většinu argumentů lze zevšeobecnit i na další odborně zaměřené knihovny. Jaké jsou tedy cesty k lepšímu využití e-zdrojů? Poučeni pohádkami víme, že cesta schůdná, která vyžaduje minimální námahu, k cíli obvykle nevede. Abychom věděli, jakou z (trnitých) cest si vybrat, musíme se nejprve pokusit zjistit příčiny stávajícího stavu.

2 2.1

Kde může být chyba? Informační potřeba a motivace uživatelů

Nejčastěji uváděnými důvody, proč nejsou e-zdroje dostatečně využívány, jsou a) nízká pociťovaná potřeba využívat informační zdroje u studentů, kteří nejsou systematicky vedeni k využívání informačních zdrojů a b) nízká úroveň znalostí angličtiny. Je pravda, že počet učitelů, kteří systematicky vedou studenty k práci s literaturou, je stále velmi nízký. Zatímco někteří učitelé „staré gardy“ často spoléhají na skripta a sylaby, které napíší sami anebo jejichž autory jsou jejich kolegové, jejich mladší a moderněji založení kolegové vytvářejí pro své žáky www stránky s podobně uspořádanými předzpracovanými informacemi, aniž by studenty vedli k samostatnému studiu literatury a k utváření si vlastních * Albertina icome Praha s.r.o., Štěpánská 16, 110 00 Praha 1

1


závěrů. Zjevně se jedná o dlouhodobou záležitost, změně snad napomůže zvyšující se konkurence vysokých škol a tlak ze strany motivovaných studentů na vyšší kvalitu studia. Co se týče znalostí angličtiny – z vlastní zkušenosti vím, že úroveň znalostí u vysokoškolských studentů je poměrně velmi dobrá, rozhodně dostačující k pasivnímu porozumění běžnému odbornému textu. I kdyby tomu tak nebylo, lze se tázat, zda to není opět proto, že tuto znalost po studentech s výjimkou učitelů angličtiny ostatní pedagogové nevyžadují. Motivace něčemu se naučit přece přímo souvisí s tím, zda vidíme profesionální potřebu takovou dovednost zvládnout. A tím jsme opět u stejných konstatování jako v předchozím odstavci. Je jisté, že v této oblasti toho knihovníci příliš nenadělají. Působit přímo na pracovní návyky učitelů je kompetenčně i prakticky mimo dosah knihovny. Složit na základě tohoto zjištění ruce do klína je ale podle mého názoru zásadní chybou. Statistiky využití totiž poskytují důkazy pro tvrzení, že se i v této situaci dá dělat hodně. Prvním, co je zřejmé již při velmi letmém pohledu na statistiky, jsou totiž obrovské rozdíly v míře využívání konkrétních e-zdrojů mezi jednotlivými vysokými školami. I po normalizaci statistik na počty studentů daného oboru zůstávají tyto rozdíly řádové. Možných vysvětlení je jistě několik, ale v zásadě to může být způsobeno buďto výjimečnou koncentrací informačně osvícených duší mezi učiteli anebo aktivní mravenčí prací pracovníků knihovny. 2.2

Informační gramotnost

Dalším častým argumentem vysvětlujícím relativně nízké využívání e-zdrojů je ignorance uživatelů, kteří tvrdošíjně využívají pouze Google anebo v lepším případě Google Scholar. Pocit, že na Internetu je všechno (a že Google najde všechno), je – zvláště u mládeže – hluboce zakořeněný a je denně posilován zkušeností, kdy velmi jednoduchými prostředky skutečně většinou získáme nějakou informaci, která nám v běžném životě často stačí. Zde už jsou kompetence a role knihovny mnohem jasnější a záleží podstatně více na její aktivitě a vynalézavosti, co se jí podaří prosadit do výuky a co sdělit uživatelům mimo výuku, a jak této šance využije. Základním úkolem knihoven v této oblasti je především šíření povědomí o periodických a neperiodických informačních zdrojích všeobecně, o jejich roli ve vědeckém a výzkumném procesu, o dostupnosti elektronických forem tradičních zdrojů a o úloze systematické práce se zdroji ve vědecké a výzkumné práci. S tím úzce souvisí otázky citační kultury a vědecké integrity. Předpokladem úspěšného zvyšování informační gramotnosti je ovšem opět podpora ze strany managementu školy a ostatních vyučujících. S těmito pracovníky je třeba systematicky pracovat a spolupracovat, aby se využívání služeb knihovny a specificky e-zdrojů stalo součástí jejich každodenní rutiny. Teprve v tom případě budou učitelé schopni věrohodně motivovat k využívání těchto služeb studenty. 2.3

Propagace služeb

Rozhodně nelze tvrdit, že by se knihovny nesnažily propagovat svou existenci a své služby. Z vnějšího pohledu je však často vidět jistá bezradnost, co a jak propagovat, a často chybí konzistentnost těchto snah, které někdy vycházejí spíše z okamžitého impulsu než z promyšlené celkové strategie.

2


2.4

Strategie a marketingová komunikace

Pro analýzu výchozí situace a stanovení optimální strategie knihovny je užitečné použít marketingové metody. Je velmi pozitivní, že se snad již daří překonávat zažitý názor, že marketing je určen pro komerční firmy a pro manipulaci se zákazníky, čili se nehodí pro knihovny a podobné organizace 1. Zbývá tedy už jen maličkost – zavést marketingové myšlení skutečně do strategických vizí a hlavně do každodenní praxe knihoven. K základním marketingovým metodám použitelným v knihovnách patří formulování poslání a vize a SWOT analýza (viz kterákoli učebnice marketingu, např. 2). SWOT analýza umožňuje identifikovat silné a slabé stránky knihovny (případně konkrétní služby atd.) na jejím informačním „trhu“ a příležitosti a ohrožení vyplývající z externího prostředí, v němž knihovna existuje. Poznání těchto faktorů umožňuje stanovit strategii a konkrétní úkoly směřující k potřebným změnám. Podle marketingové teorie lze ve stručnosti říci, že uživatelé budou služeb knihovny využívat tehdy, pokud jim knihovna poskytne služby, o nichž si myslí, že je potřebují. Z toho plyne, že osvěty a propagace směřující ke stávajícím i potenciálním uživatelům a také k zakladatelům/provozovatelům knihovny není nikdy dost. Bohužel se často ukazuje, že stávající komunikační kanály od knihovny k uživatelům jsou funkční pouze omezeně, a to jak z důvodů psychologických (uživatelé nevědí, že by od knihovny mohli očekávat služby „nového druhu“, a proto občasné informace o nich přijímají omezeně), tak technických (neaktuální kontaktní informace, absence systému pro správu vztahů se zákazníky – CRM – apod.). Je proto na místě zprůchodnit dosavadní komunikační kanály a také hledat kanály alternativní. Knihovny mohou pro svou propagaci s výhodou uplatnit metody tzv. guerillového marketingu 3, 4, které jsou určeny pro organizace s nízkým rozpočtem na propagaci. Jedním ze základních předpokladů použití guerilla marketingu je, že instituce, která jej uplatňuje, má u svých cílových skupin velmi dobrou pověst – a knihovny tento předpoklad většinou velmi dobře splňují. Zájemcům o toto téma lze doporučit řadu inspirativních publikací na téma marketingu v knihovnách, viz např. 5. 2.5

Technické bariéry a uživatelský komfort

Pokud uplatníme SWOT analýzu přímo na oblast profesionálních e-zdrojů ve srovnání např. s Google apod. vyplynou dvě hlavní slabiny e-zdrojů. Především je to značná nepřehlednost (pro méně zdatné uživatele) vyplývající z nabídky většího počtu dílčích databázových služeb, z nichž každá má jiné uživatelské rozhraní, takže podle zákona schválnosti uživatel samozřejmě začne se službou nejméně vhodnou pro jeho účely a rychle se odradí. Druhou významnou slabinou jsou paradoxně podstatně větší rešeršní možnosti e-zdrojů. Ty vycházejí z tradičního požadavku informačních specialistů, že výsledkem kvalitní rešerše je relativně malý počet vysoce relevantních/pertinentních záznamů. Aby byl tento požadavek splněn, jsou uživatelská rozhraní e-zdrojů poměrně složitá, čímž se stávají pro uživatele méně přehlednými. Uživatel zvyklý z Googlu na bleskurychlou záplavu informací je najednou postaven před přílišnou šíři voleb. Proto je nesmírně důležité vyjít uživateli vstříc a umět mu nabídnout „hodnotnou stravu zabalenou jako hamburger s hranolky“ 6.

3

Externí služby pro podporu využití e-zdrojů

Většinu z uvedených faktorů kritických pro využití e-zdrojů v části 2 musejí řešit organizace a jejich knihovny změnami interních procesů a zavedením marketingových principů a strategického řízení, tedy cestou nejtrnitější a nejdelší. V oblasti zvyšování uživatelské přívětivosti e-zdrojů dle 2.4 však již existuje řada velmi sofistikovaných produktů resp. 3


služeb, poskytovaných externími subjekty. Účelem tohoto článku není podat jejich ucelený přehled, ale uvést alespoň některá témata a příklad konkrétní nabídky řešení. 3.1

Komerční nebo nekomerční služby?

Existuje celá řada přístupů směřujících ke zlepšení uživatelského komfortu při práci s ezdroji, některé z nich jsou na realizaci a implementaci na první pohled snazší, jiné jsou složitější. To vede některé potenciální zákazníky k úvahám, zda si takovou službu nevytvořit „na koleně“. Objevují se argumenty typu: „nač platit předplatné, dáme pár tisíc nějakému študákovi, on nám to napíše, to přeci není nic složitého“ anebo „napíšeme projekt a uděláme si to sami“. Samozřejmě to lze zkusit, a také existují projekty, kdy se něco podobného skutečně podařilo. Ale ruku na srdce, kolik procent takových projektů opravdu po určité době úspěšně pokračuje v původně deklarované kvalitě a s potřebnou aktuálností, s technickou a věcnou podporou? Kolikrát přimhouříme oči nad závažnými nedostatky, vždyť je to přeci zadarmo. A to nebereme v úvahu celkové náklady a výslednou efektivitu řady projektů motivovaných snahou ušetřit. Komerční poskytovatelé si nemohou dovolit poskytovat klíčové služby zadarmo. Potřebují pokrýt své náklady a pochopitelně také generovat zisk. Aby to fungovalo, musejí se ovšem velmi snažit, aby svým zákazníkům nabízeli služby funkční a kvalitní, za jiné by jim zákazníci dlouhodobě jistě neplatili. 3.2

Základní kategorie služeb

Z hlediska činností souvisejících s e-zdroji lze produkty resp. služby podporující jejich využívání rozdělit do čtyř hlavních kategorií: a) objevování nových informací – vyhledávání předem neznámých objektů (článků, knih apod.) podle témat reprezentovaných klíčovými slovy, předmětovými kategoriemi apod. b) vyhledávání informací ke známým objektům – typicky jde o nalezení plného textu nebo o odkaz na službu pro zajištění dokumentu (rezervační systém, MVS, DDS apod.) na základě např. bibliografických informací, TOC nebo např. sekvenční prohlížení určitého časopisu c) správa nalezených informací – vytváření osobních databází informací o dokumentech (resp. přímo dokumentů) získaných objevováním nebo vyhledáváním resp. prostřednictvím dalších služeb d) řízení a správa e-zdrojů – podchycení interních procesů souvisejících s akvizicí, evaluací, zpřístupňováním, vyhodnocováním a dalších fází „životního cyklu“ e-zdrojů v knihovně První tři kategorie odrážejí činnosti z pohledu uživatele e-zdrojů, kdežto čtvrtá kategorie reflektuje pohled správce e-zdrojů, tedy knihovny. 3.3

Příklad integrovaného řešení: Serials Solutions

Společnost Serials Solutions 7 byla založena v USA Peterem McCrackenem, knihovníkem, který musel sám řešit otázky související s efektivním využíváním e-zdrojů. Společnost se uvedla v roce 2000 originální službou Serials Solutions AMS, která jako první nabídla přístup ke všem e-časopisům z jednoho místa bez ohledu na to, na serveru kterého vydavatele je pro danou instituci přístupná. Od té doby pokročila nabídka společnosti o velký skok kupředu, ale základní cíl společnosti (poskytovat knihovnám a uživatelům komfortní přístup k e-zdrojům), vizionářství a vysoká kvalita služeb zůstaly zachovány. Všechny produkty Serials Solutions 4


jsou poskytovány formou SaaS („software as a service“ - software jako služba), tedy zákazník využívá produkty online na serveru Serials Solutions a nemusí proto udržovat žádný hardware ani starat se o aktualizace software. Základním kamenem poskytovaných služeb je unikátní Serials Solutions KnowledgeBase, v níž Serials Solutions denně aktualizují na jediném místě pro všechny uživatele informace o seriálových titulech a kolekcích obrovského množství světových vydavatelů. Na základě této znalostní databáze postupně vznikla unikátní sada nástrojů prezentovaná nyní pod společným názvem Serials Solutions 360 Suite, která se skládá z níže uvedených produktů. Název kolekce naznačuje, že pokrývá celých 360° záběru pro efektivní objevování a vyhledávání informací a správu e- zdrojů.

Součástí kolekce Serials Solutions 360 Suite jsou tyto služby: univerzální linkovací nástroj Serials Solutions 360 Link (dříve ARTICLE LINKER) "metavyhledávač" Serials Solutions 360 Search (dříve CENTRAL SEARCH) zdroj unifikovaných MARC záznamů Serials Solutions 360 MARC Updates (dříve FULL MARC RECORDS) 5


nástroj pro kompletní správu e-zdrojů Serials Solutions 360 Resources Manager (dříve ERMS) Každý z nástrojů Serials Solutions lze předplatit samostatně anebo využít zvýhodněnou nabídku celého balíku 360 Suite. V nabídce společnosti pochopitelně nadále zůstává originální služba Serials Solutions AMS, která je dnes k dispozici rovněž samostatně anebo jako bezplatná součást libovolné z výše uvedených služeb. Ze čtyř kategorií služeb pro podporu e-zdrojů uvedených v části 3 neposkytují Serials Solutions jediný: systém pro správu nalezených informací. K tomuto účelu lze však s výhodou využít online osobní bibliografický systém RefWorks 8, který je rovněž poskytován formou software jako služba sesterskou společností RefWorks. Systém RefWorks lze navíc snadno obohatit o linkovací službu 360 Link z nabídky Serials Solutions. Uvedené služby používají tisíce institucí po celém světě (Serials Solutions mají celosvětově téměř 2000 zákazníků), u nás zatím Univerzita Karlova (Serials Solutions AMS), ČVUT a Západočeská univerzita (RefWorks). Obě uvedené společnosti zastupuje v ČR společnost Albertina icome Praha s.r.o. 9

4

Závěr

Ačkoli (nebo právě proto, že) se očekávání a představy o adekvátní míře využití e-zdrojů často odlišují od skutečnosti, patří výchova studentů a vyučujících k informační gramotnosti a systematickému využívání e-zdrojů k hlavním úkolům odborných knihoven. Aby byly tyto snahy efektivní, potřebují se knihovny seznámit s principy marketingu a aktivně je využívat ke svému strategickému i operativnímu řízení. Ke snížení technických bariér a zvýšení uživatelského komfortu mohou knihovny využívat externí služby pro podporu využití ezdrojů.

Použitá literatura a WWW odkazy 1. SHONTZ, M. L., J. C. PARKER, and R. PARKER. 2004. What do Librarians Think about Marketing? a Survey of Public Librarians' Attitudes Toward the Marketing of Library Services. The Library Quarterly. ISSN 00242519. Jan 74(1), pp 63. 2. KOTLER, Philip. Marketing Management. 1. vyd. [i.e. 2. vyd. Praha: Grada, 2001. ISSN 80-2470016-6. 3. SIESS, J. 2004. Marketing without Much Money. Information Outlook. ISSN 10910808. Oct 8(10), pp 28. 4. Official Guerrilla Marketing Website. http://www.gmarketing.com Guerrilla Marketing International. 2007. 5. KAREN, Vladimír. Výběr doporučené literatury na téma marketing a knihovny. http://www.refworks.com/refshare/?site=035901137744000000/RWWS2AA1191095/Library%2 0Marketing Praha: RefShare. 2007. 6. BELL, S. J. 2004. The Infodiet: How Libraries can Offer an Appetizing Alternative to Google. The Chronicle of Higher Education. ISSN 00095982. Feb 20 50(24), pp B.15. 7. Web Serials Solutions, http://www.serialssolutions.com/ 8. Web RefWorks, http://www.refworks.com/ 9. Web Albertina Icome Praha s.r.o., http://www.aip.cz/

6

Využití e-zdrojů cesty schůdné a cesty trnité

Recommend Documents