PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období ___________________________________________________________

1055

Vládní návrh

na vydání

zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

34 ZÁKON ze dne o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR §1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen „spotřebitelským úvěr“). CELEX: 32008L0048

§2 Tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je 1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, 2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu, 3. změna stavby2) nebo její připojení k veřejným sítím, 4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru, nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodě 1 až 3, nebo 5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5, b) sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu, u nichž není sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy po uplynutí určité doby, c) poskytnutou bez úroku nebo jakékoli úplaty, d) sjednanou v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek, e) s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž za smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se považuje smlouva, kterou se dosáhne nebo 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 34

35 přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období, f) kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízená na trhu, a která není obecně nabízena veřejnosti, g) sjednanou s obchodníkem s cennými papíry nebo bankou, jejímž účelem je provedení operace s investičním nástrojem3), přičemž obchodník s cennými papíry nebo banka jsou do této operace zapojeni, h) v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu, i) poskytovanou omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími než jsou sazby na trhu obvyklé, j) při jejímž poskytnutí je věřiteli přenechána movitá věc a věřiteli nevzniká právo na vrácení peněz, nebo k) která je obsažena ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem. CELEX: 32008L0048

§3 Vymezení některých pojmů a) b) c)

d) e)

f) g) h) i)

3)

Pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, zprostředkovatelem osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá, roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru, celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, celkovou částkou splatnou spotřebitelem součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele, referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, jenž má být uplatněn, a která pochází z veřejně přístupného zdroje a kterou mohou strany smlouvy ověřit, avšak nemohou ji jakkoliv přímo ovlivnit, údajem o věřiteli či o zprostředkovateli alespoň uvedení jeho jména a příjmení, popřípadě obchodní firmy, a místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmy nebo názvu,

§ 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 35

36 sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu, j) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, k) celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici, l) výpůjční úrokovou sazbou úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru, m) pevnou výpůjční úrokovou sazbou jediná výpůjční úroková sazba sjednaná mezi věřitelem a spotřebitelem na celou dobu trvání spotřebitelského úvěru nebo více výpůjčních úrokových sazeb stanovených pro dílčí období výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou; nejsou-li ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, stanoveny všechny výpůjční úrokové sazby, považuje se výpůjční úroková sazba za pevně stanovenou pouze pro dílčí období, pro která jsou výpůjční úrokové sazby stanoveny výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou sjednanou při uzavření této smlouvy, n) tabulkou umoření tabulka obsahující dlužné platby, lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek, rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě úrokové sazby a veškeré dodatečné náklady; pokud není úroková sazba pevně stanovena nebo je možné dodatečně náklady změnit, musí tabulka umoření obsahovat jasnou a stručnou informaci, že uvedené údaje platí pouze do změny úrokové sazby nebo dodatečných nákladů provedené v souladu se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. CELEX: 32008L0048

Informační povinnosti §4 Jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo jeho zprostředkování reklamou, jejíž součástí je jakýkoliv údaj o jeho nákladech, musí reklama obsahovat jasným, výstižným a zřetelným způsobem formou reprezentativního příkladu informace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. CELEX: 32008L0048

§5 (1) Věřitel poskytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. (2) Poskytne-li věřitel spotřebiteli informace na formuláři uvedeném v příloze č. 6 k tomuto zákonu, má se za to, že splnil své informační povinnosti. (3) Poskytne-li věřitel spotřebiteli informace na formuláři uvedeném v příloze č. 7 k tomuto zákonu, má se za to, že splnil své informační povinnosti, jedná-li se o 36

37 a) spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání splatný na požádání nebo do 3 měsíců, nebo b) dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, a jsou-li smluvní ujednání ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě. (4) Je-li spotřebitelský úvěr sjednáván na žádost spotřebitele prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí předsmluvních informací způsobem uvedeným v odstavci 1, je věřitel povinen poskytnout informace bezprostředně po uzavření a) smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, na formuláři uvedeném v příloze č. 6 k tomuto zákonu, b) smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců , na formuláři uvedeném v příloze č. 7 k tomuto zákonu, nebo c) dohody, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, na formuláři uvedeném v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (5) Věřitel poskytne náležité vysvětlení, aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých podle odstavce 1, včetně důsledků prodlení, a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na spotřebitele. (6) Je-li spotřebitelský úvěr nabízen nebo sjednáván zprostředkovatelem, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, informace ve stejném rozsahu, v jakém je povinen poskytnout je věřitel. Splní-li takovou povinnost zprostředkovatel, má se za to, že ji splnil i věřitel. (7) Informační povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb jednajícího jako zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 14). Tím není dotčena povinnost věřitele tyto informace poskytnout. CELEX: 32008L0048

§6 (1) Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. (2) Věřitel nebo zprostředkovatel je povinen spotřebiteli poskytnout na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. To neplatí, pokud věřitel není ochoten přistoupit k uzavření této smlouvy v okamžiku, kdy spotřebitel o kopii návrhu požádá.

37

38 CELEX: 32008L0048

§7 (1) Věřitel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru informovat spotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o každé změně výpůjční úrokové sazby, a to v přiměřeném předstihu před nabytím její účinnosti, jinak není tato změna vůči spotřebiteli účinná. Informace zahrnují výši splátek po úpravě výpůjční úrokové sazby a četnost těchto splátek. V případě možnosti přečerpání je dále věřitel povinen informovat spotřebitele o každém zvýšení splatných poplatků. (2) Smluvní strany se však mohou dohodnout, že informace o změně výpůjční úrokové sazby uvedené v odstavci 1 mají být poskytovány spotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu, pokud změna výpůjční úrokové sazby závisí na změně referenční sazby a nová referenční sazba je vhodným způsobem zveřejněna a informace o nové referenční sazbě jsou rovněž zpřístupněny v provozovnách věřitele. (3) Věřitel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání, poskytovat spotřebiteli prostřednictvím výpisu z účtu pravidelně v přiměřeném intervalu v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu a případně v odstavci 2. (4) Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr s pevně stanovenou dobou jeho trvání, obsahuje ujednání o umoření jistiny, poskytne věřitel spotřebiteli kdykoliv za trvání tohoto smluvního vztahu bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření. CELEX: 32008L0048

§8 Důsledky porušení informační povinnosti Neobsahuje-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, informace uvedené v § 6 odst. 1 a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná. CELEX: 32008L0048

§9 Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (1) Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. (2) Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek, jako věřitelům se sídlem nebo místem 38

39 podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. (4) Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi. CELEX: 32008L0048

§ 10 Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (1) Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech nákladů spotřebitele sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (2) Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr se použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některého ze závazků stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly samostatně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem. (3) Výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti. (4) Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, umožňuje změnu úrokové sazby nebo změnu výše plateb s úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy. (5) V případě potřeby se při výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr použijí dodatečné předpoklady uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu. CELEX: 32008L0048

§ 11 Odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (1) Spotřebitel může od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V případě, že tato 39

40 smlouva neobsahuje informace stanovené v § 6 odst. 1, lhůta pro odstoupení neskončí dříve, než 14 dnů poté, kdy věřitel spotřebiteli chybějící informace poskytne. (2) Od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, lze odstoupit podle odstavce 1 písemně, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno věřiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat nejpozději v poslední den lhůty. (3) Došlo-li k odstoupení podle odstavce 1, je spotřebitel povinen věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit jistinu. V tomto případě je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena. V případě odstoupení spotřebitele od této smlouvy nemá věřitel právo požadovat po spotřebiteli žádné další plnění, s výjimkou náhrady nevratných poplatků zaplacených věřitelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy. (4) Pokud věřitel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a věřitelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, okamžikem odstoupení od této smlouvy zaniká i smlouva o doplňkové službě. Věřitel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. (5) Má-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, podle tohoto zákona, nepoužijí se ustanovení o právu na odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku4) nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory5). CELEX: 32008L0048

§ 12 Výpověď spotřebitelského úvěru (1) Spotřebitel je oprávněn kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to s okamžitou účinností, pokud nebyla sjednána výpovědní lhůta. Výpověď nesmí být věřitelem zpoplatněna. Sjednaná výpovědní lhůta však nesmí být delší než 1 měsíc. (2) Věřitel je oprávněn, je-li to sjednáno ve smlouvě, ukončit spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou písemnou výpovědí, a to v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce. CELEX: 32008L0048

§ 13 Je-li to dohodnuto ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou, může věřitel spotřebiteli z objektivních důvodů ukončit oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr. O této skutečnosti a důvodech, které ho k tomu vedou, musí věřitel spotřebitele informovat předem; není-li to možné, pak bez zbytečného odkladu po této 4) 5)

§ 54c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 57 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 40

41 skutečnosti. Informaci předá v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Ustanovení věty druhé se nepoužije v případě, brání-li poskytnutí takové informace jiný právní předpis. CELEX: 32008L0048

§ 14 Smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru (1) Smlouvou o vázaném spotřebitelském úvěru, se rozumí smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr a která je závislá na smlouvě o koupi zboží nebo poskytnutí služby. (2) Má se za to, že smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je závislá na smlouvě o koupi zboží nebo služby, pokud je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, určena výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo poskytovatel služby je zároveň věřitelem, b) věřitel využije služeb prodávajícího nebo poskytovatele služeb v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. (3) Jestliže spotřebitel odstoupil od smlouvy o koupi zboží nebo poskytnutí služby, kde cena zboží nebo služby je plně nebo částečně hrazena spotřebitelským úvěrem, zaniká též smlouva o vázaném úvěru. O této skutečnosti je spotřebitel povinen věřitele informovat. Zánik smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru nesmí být spojován s uplatněním jakýchkoliv sankcí ze strany věřitele nebo třetí osoby. Jestliže byla smlouva o koupi zboží uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání6) nebo při použití prostředků komunikace na dálku7) a spotřebitel zboží vrátil prodávajícímu, není spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnuté peněžní prostředky dříve, než mu bude prodávajícím vrácena kupní cena. (4) Pokud spotřebiteli soudem přiznané nebo prodávajícím či poskytovatelem služby uznané právo na peněžité plnění nebylo ze strany prodávajícího nebo poskytovatele služby dobrovolně uspokojeno, ručí za uspokojení tohoto práva věřitel. CELEX: 32008L0048

§ 15 Předčasné splacení spotřebitelského úvěru (1) Spotřebitel je oprávněn spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitel právo na poměrné snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru. (2) Pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěru má věřitel právo na náhradu nutných a objektivně odůvodněných nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením. (3) Výše náhrady nákladů nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem 6) 7)

§ 57 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. § 53 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 41

42 spotřebitelského úvěru jeden rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. (4) Věřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení a) pokud splacení bylo provedeno v rámci plnění z pojistné smlouvy určené k zajištění splacení spotřebitelského úvěru, b) v případě přečerpání, nebo c) pokud splacení bylo provedeno v období, pro které není stanovena pevná úroková sazba. (5) Náhrada nákladů nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěru. CELEX: 32008L0048

§ 16 Překročení (1) Překročením se rozumí faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání. (2) Je-li ve smlouvě o platebních službách spotřebiteli umožněno překročení, musí tato smlouva obsahovat informace o výpůjční úrokové sazbě a podmínkách použití této sazby, indexu nebo referenční sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, sankcích, poplatcích a úrocích z prodlení za toto překročení. Tyto informace je věřitel zároveň povinen poskytovat spotřebiteli pravidelně v přiměřeném intervalu v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. (3) Jestliže dojde k výraznému překročení, které trvá déle než jeden měsíc, věřitel bezodkladně spotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informuje o a) b) c) d)

tomto překročení, jeho výši, výpůjční úrokové sazbě, a možných sankcích, poplatcích nebo úrocích z prodlení.

CELEX: 32008L0048

§ 17 Některá ustanovení týkající se zprostředkovatelů (1) Zprostředkovatel je povinen v reklamě a dokumentaci určené pro spotřebitele uvádět rozsah svých oprávnění, zejména, že vykonává zprostředkovatelskou činnost výhradně pro jednoho nebo více věřitelů nebo že tuto činnost nevykonává pro žádného věřitele. (2) Má-li spotřebitel platit zprostředkovateli spotřebitelského úvěru za jeho služby odměnu, musí být tato odměna dohodnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. (3) Zprostředkovatel je pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr povinen sdělit věřiteli výši své odměny, pokud ji platí spotřebitel. CELEX: 32008L0048

42

43 § 18 Platby směnkou nebo šekem Splácí-li spotřebitel spotřebitelský úvěr prostřednictvím směnky nebo šeku nebo zajišťuje-li jimi jeho splacení, musí si věřitel počínat tak, aby byla zachována všechna práva spotřebitele, která vyplývají ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. § 19 Dozor nad dodržováním zákona Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonává Česká obchodní inspekce8), s výjimkou dozoru nad činností subjektů, u nichž dozor vykonává Česká národní banka9). CELEX: 32008L0048

Správní delikty § 20 (1) Věřitel nebo zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 4 neuvede v reklamě informace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, b) v rozporu s § 5 odst. 1 neposkytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, informace podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, c) neposkytne spotřebiteli náležité vysvětlení podle § 5 odst. 5 , d) v rozporu s § 6 odst. 1 neposkytne spotřebiteli ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, písemně informace podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu. (2) Věřitel nebo zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a)

poruší povinnost podle § 9 odst. 1 posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, b) v rozporu s § 13 neinformuje spotřebitele o ukončení oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr, c) v rozporu s § 15 odst. 4 požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení, d) v rozporu s § 16 odst. 2 neposkytne spotřebiteli stanovené informace, e) v případě výrazného překročení, které trvá déle než jeden měsíc, v rozporu s § 16 odst. 3 neinformuje spotřebitele. (3) Zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností ohledně uvádění povinných informací v reklamě, svých oprávněních či odměně podle § 17. (4) Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 9 odst. 2 a)

8) 9)

neumožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání jiném v členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice, nebo

Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 43

44 b) neuveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), c), d) a e), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 a 4. CELEX: 32008L0048

§ 21 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 19 vykonává dozor. (5) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu. (6) Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá Česká národní banka. Příjem z náhrady těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad. (7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. ČÁST DRUHÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 22 Společná ustanovení (1) Na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání splatný do 1 měsíce se použije pouze § 5 odst. 1. (2) Na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání splatný na požádání nebo do 3 měsíců se použijí pouze § 1 až 3, § 4, § 5 odst. 1, 6 a 7, § 6, § 7 odst. 1 věta první a třetí, odst. 2 a 3, § 8 a 9, § 14 a § 17 až 23.

44

45 (3) Na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, se použijí pouze § 1 až 3, § 4, § 5 odst. 1, 6 a 7, § 6, § 7 odst. 1, 2 a 4, § 8, § 9 odst. 2 a 4, § 10, § 12, § 13 a § 15 až 23. (4) Na spotřebitelský úvěr ve formě překročení se použijí pouze § 1 až 3, § 16 a § 18 až 23. (5) Není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, § 7 a § 9 nesplnil. CELEX: 32008L0048

§ 23 Přechodná ustanovení (1) Právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. (2) Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 12, § 13 a § 16 odst. 2 věta druhá a § 16 odst. 3 se použijí i na právní vztahy vzniklé ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. CELEX: 32008L0048

§ 24 Zrušovací ustanovení Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona § 25 V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se za předmět podnikání „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ vkládá nový předmět podnikání „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“, text ve sloupci 2 Požadovaná odborná způsobilost zní: „a) střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo b) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo c) 3 roky praxe v oboru“.

45

46 § 26 Přechodná ustanovení Podnikatel, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval nebo zprostředkovával spotřebitelský úvěr v rámci živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, může v této činnosti pokračovat po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud před uplynutím této doby podnikatel oznámí, že hodlá v provozování této činnosti pokračovat, a doloží živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění odborné způsobilosti pro živnost vázanou „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis; tento úkon nepodléhá správnímu poplatku. Marným uplynutím této doby oprávnění k poskytování anebo zprostředkování spotřebitelského úvěru zaniká. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České obchodní inspekci § 27 V § 2 odst. 2 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb. a zákona č. 229/2006 Sb., písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 1f zní: „h) zda jsou dodržovány povinnosti stanovené právním předpisem1f) upravujícím sjednávání spotřebitelského úvěru, pokud jej nevykonává Česká národní banka. 1f) Zákon č.

/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.“.

CELEX: 32008L0048

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o České národní bance § 28 V § 44a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb. se v odstavci 1 slova „a nad“ nahrazují slovem „, nad“ a za slova „nekalých obchodních praktik9k)“ se vkládají slova „a nad dodržováním povinností při sjednávání spotřebitelského úvěru9m)“. Poznámka pod čarou č. 9m zní: „9m) Zákon č.

/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.“.

CELEX: 32008L0048

46

47 ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. CELEX: 32008L0048

47

48

Příloha č. 1 k zákonu č. …/2010 Sb. POVINNÉ INFORMACE V REKLAMĚ

(1) Nabídka spotřebitelského úvěru nebo jeho zprostředkování reklamou, jejíž součástí je i jakýkoliv údaj o nákladech spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, musí jasným, výstižným a zřetelným způsobem formou reprezentativního příkladu obsahovat a) roční procentní sazbu nákladů, b) výpůjční úrokovou sazbu, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích spojených se spotřebitelským úvěrem, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru, d) výši jednotlivých splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem, e) dobu trvání spotřebitelského úvěru, f) v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy, g) informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem. (2) V případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců, poskytne věřitel spotřebiteli v reklamě pouze informace uvedené v odstavci 1 písm. b) a c).

48

49 Příloha č. 2 k zákonu č. …/2010 Sb. POVINNÉ INFORMACE PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY, VE KTERÉ SE SJEDNÁVÁ SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR I. Před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) b) c) d) e) f)

g)

h) i)

j) k)

l) m) n)

druhu spotřebitelského úvěru, věřiteli a případně o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, době trvání spotřebitelského úvěru, zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smluv o vázaném úvěru, výpůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a případně o jakémkoliv indexu nebo referenční sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech úrokových sazbách, celkové částce splatné spotřebitelem a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je věřitel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo výpůjčními úrokovými sazbami a použije-li věřitel předpoklad uvedený v části II písm. b) této přílohy, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, případně o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými výpůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, poplatcích za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o poplatcích za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních poplatcích vyplývajících ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a o podmínkách, za nichž lze tyto poplatky změnit, případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, zejména pojištění, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, případném požadovaném zajištění, právu na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, 49

50 o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu věřitele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení kopie návrhu smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, r) době, po kterou je věřitel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

II. (1) V případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců, poskytne věřitel spotřebiteli informace uvedené v článku I. písm. a) až d), f), l), p) a r), a dále informace o a) podmínkách a postupu směřujícím k ukončení spotřebitelského úvěru, b) povinnosti spotřebitele zaplatit spotřebitelský úvěr na žádost věřitele v plné výši, je-li taková povinnost vyžadována, c) dalších nákladech spjatých se spotřebitelským úvěrem od okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a podmínkách, za nichž lze tyto náklady změnit. (2) Sjednává-li se v důsledku prodlení spotřebitele dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, poskytne věřitel spotřebiteli informace uvedené v odstavci 1, a dále informaci o a) roční procentní sazbě nákladů uvedené reprezentativními příklady s uvedením veškerých předpokladů použitých pro výpočet této sazby, b) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, a případně o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými výpůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, a c) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu věřitele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení. (3) Sjednává-li se smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, formou hlasové telefonní komunikace, poskytne věřitel spotřebiteli alespoň informace uvedené v článku I. písm. c) až h). To neplatí v případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců a dohody, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě. (4) Žádá-li spotřebitel prostřednictvím hlasové telefonní komunikace o okamžité zpřístupnění možnosti přečerpání, poskytne mu věřitel a) v případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců informace o

50

51 1. povinnosti spotřebitele zaplatit spotřebitelský úvěr v plné výši na žádost věřitele, je-li taková povinnost vyžadována, 2. celkové výši spotřebitelského úvěru, 3. výpůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby, jakémkoliv indexu nebo referenční sazbě použitelné pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu, poplatcích použitelných od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a případně podmínkách, za nichž lze tyto poplatky změnit; 4. roční procentní sazbě nákladů uvedené reprezentativními příklady s uvedením veškerých předpokladů použitých pro výpočet této sazby; b) v případě dohody, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, informace podle písmene a) a informaci o době trvání spotřebitelského úvěru; c) v případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného do 1 měsíce informace podle písmene a).

51

52

Příloha č. 3 k zákonu č. …/2010 Sb. POVINNÉ INFORMACE VE SMLOUVĚ, VE KTERÉ SE SJEDNÁVÁ SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR (1) Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí vždy obsahovat a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty, c) dobu trvání spotřebitelského úvěru, celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smluv o vázaném spotřebitelském úvěru, e) výpůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a případně údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech úrokových sazbách, f) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku splatnou spotřebitelem, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, g) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a případně způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení, h) informace o právu obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření, je-li zahrnuto umoření jistiny spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou dobou trvání, i) soupis uvádějící lhůty a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové poplatky, mají-li být poplatky a úroky splaceny bez umoření jistiny, j) případné poplatky za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání a podmínky, za nichž lze tyto poplatky změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, poplatky za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a veškeré další poplatky vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, k) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a podmínky pro její úpravu a veškeré další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, l) náklady na služby notáře či jiné obdobné náklady, m)požadavek na případné zajištění nebo pojištění, n) informaci o právu na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 11 odst. 3, jakož i o částce úroku splatné za den, o) informaci o právech vyplývajících z § 14 odst. 3 a 4 a podmínkách jejich uplatnění, p) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu věřitele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, q) informaci o postupu v případě ukončení smluvního vztahu, r) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra,

52

53 s) označení příslušného orgánu dozoru, a t) informaci o tom, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. (2) V případě možnosti přečerpání, kde spotřebitelský úvěr musí být splacen na požádání nebo do tří měsíců, musí smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, obsahovat a) informace stanovené v odst. 1 písm. a) až c) a e), b) informace o právu na odstoupení od této smlouvy, lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, c) upozornění, že spotřebitel může být kdykoliv vyzván ke splacení plné výše spotřebitelského úvěru, vyplývá-li tato možnost z této smlouvy, d) informace o poplatcích platných od okamžiku uzavření této smlouvy a o podmínkách, za nichž lze tyto poplatky změnit. (3) Dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, musí obsahovat informace stanovené v odstavci 1 písm. a) až h), k) a p).

53

54 Příloha č. 4 k zákonu č. …/2010 Sb. POVINNÉ INFORMACE PO DOBU TRVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU VE FORMĚ MOŽNOSTI PŘEČERPÁNÍ Po dobu trvání spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání, poskytuje věřitel spotřebiteli informace o a) b) c) d) e) f) g)

období, na které se výpis z účtu vztahuje, částce a datu čerpání spotřebitelského úvěru, zůstatku z předchozího výpisu a jeho datu, novém zůstatku, datu a výši plateb provedených spotřebitelem, použité úrokové sazbě, veškerých poplatcích se spotřebitelským úvěrem souvisejících, zaplacených v daném období a h) minimální částce, která má být spotřebitelem zaplacena.

54

55 Příloha č. 5 k zákonu č. …/2010 Sb. VÝPOČET ROČNÍ PROCENTNÍ SAZBY NÁKLADŮ NA SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR I.

Základní rovnice, kterou se stanoví roční procentní sazba nákladů (RPSN), odpovídá na ročním základě celkové současné hodnotě čerpání na jedné straně a celkové současné hodnotě splátek a plateb poplatků na straně druhé. Roční procentní sazba nákladů se vypočte podle následujícího vzorce: m

 C 1  X  k 1

t k

k

m'

  Dl 1  X 

 sl

l 1

kde: X m k Ck tk m l D1 sl

je RPSN, je číslo posledního čerpání, je číslo čerpání, proto 1 ≤ k ≤ m, je částka čerpání k, je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každého následného čerpání, proto t1 = 0, je číslo poslední splátky nebo platby poplatků, je číslo splátky nebo platby poplatků, je výše splátky nebo platby poplatků, je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každé splátky nebo platby poplatků.

Poznámky: a) Částky placené oběma stranami v různých okamžicích nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně placeny ve stejných intervalech. b) Počátečním datem je datum prvního čerpání. c) Časové intervaly použité ve výpočtech se vyjadřují v letech nebo ve zlomcích roku. Má se za to, že rok má 365 dní (nebo 366 dní u přestupných roků), 52 týdnů nebo 12 stejně dlouhých měsíců. Má se za to, že takový měsíc má 30,41666 dní (tzn. 365/12), a to bez ohledu na to, zda se jedná o přestupný rok. d) Výsledek výpočtu se vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na příslušném desetinném místě se zvyšuje o jednu. e) Rovnice může být přepsána pomocí jediné sumy a tokové veličiny (Ak), která bude kladná nebo záporná, jinými slovy buď zaplacena, nebo obdržena v obdobích 1 až k, vyjádřeno v letech, tj. n

S   Ak 1  X  k 1

S

t k

,

představuje současný zůstatek toků. Je-li cílem udržet rovnost toků, hodnota je nulová.

55

56

II.

Dodatečné předpoklady pro výpočet RPSN 1. Dává-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, spotřebiteli volnost v čerpání, považuje se celková výše úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši; 2. stanoví-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo úrokovými sazbami, považuje se celková výše úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší úrokové sazbě uplatňované na nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu smlouvy; 3. dává-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, spotřebiteli obecně volnost v čerpání, avšak u různých způsobů čerpání stanoví omezení částky nebo období, považuje se celková výše úvěru za vyčerpanou k nejbližšímu datu stanovenému v této smlouvě a v souladu s těmito omezeními čerpání; 4. není-li pevně stanoven rozvrh splátek, má se za to, a) že je spotřebitelský úvěr poskytnut na období jednoho roku a b) že spotřebitelský úvěr bude splacen dvanácti stejně vysokými splátkami jistiny placenými měsíčně; 5. je-li rozvrh splátek pevně stanoven, avšak výše těchto splátek pevná není, má se za to, že výše každé splátky je ta nejnižší, jakou smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, stanoví; 6. není-li stanoveno jinak, stanoví-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, více než jedno datum splátky, má být spotřebitelský úvěr k dispozici a splátky mají být provedeny k nejbližšímu datu uvedenému v této smlouvě; 7. pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice spotřebitelského úvěru, předpokládá se ve výši 30 000 Kč; 8. v případě možnosti přečerpání se celková výše úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li doba trvání spotřebitelského úvěru známa, vypočítá se RPSN za předpokladu, že doba trvání úvěru je tři měsíce; 9. jsou-li po omezenou dobu nebo pro omezenou částku nabízeny různé úrokové sazby a poplatky, považuje se za příslušnou úrokovou sazbu a poplatky nejvyšší sazba za celou dobu trvání spotřebitelského úvěru; 10. u smluv o spotřebitelském úvěru, u kterých je sjednána pevná úroková sazba ve vztahu k počátečnímu období, na jehož konci je stanovena nová výpůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu, vychází výpočet RPSN z předpokladu, že na konci období s pevnou úrokovou sazbou je úroková sazba stejná jako v okamžiku výpočtu RPSN, na základě hodnoty indexu sjednaného v tomto okamžiku.

56

57 Příloha č. 6 k zákonu č. …/2010 Sb. FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU 1. Údaje o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru Věřitel Adresa Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Připadá-li v úvahu: Zprostředkovatel úvěru Adresa

[Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě název] [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat]


Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) (*) Tyto informace jsou pro věřitele nepovinné 2. Popis základních vlastností spotřebitelského úvěru Druh spotřebitelského úvěru Celková výše spotřebitelského úvěru To znamená strop úvěrového rámce nebo celkovou částku poskytnutou v rámci smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Podmínky čerpání To znamená, jakým způsobem a kdy obdržíte peníze. Doba trvání spotřebitelského úvěru Splátky a případně způsob rozdělení Budete muset uhradit toto: splátek [Výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel uhradit] Úroky a/nebo poplatky budou splatné tímto způsobem:

57

58 Celková částka, kterou je třeba zaplatit [Celková částka splatná spotřebitelem, tedy součet To znamená výše vypůjčené jistiny plus celkové výše úvěru a celkových nákladů úvěru] úroky a případné náklady související s Vaším úvěrem. Poskytuje-li se spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo je vázán na dodání určitého zboží nebo poskytnutí určité služby, název zboží/služby cena v hotovosti Je-li požadováno zajištění [Druh zajištění] popis zajištění, které máte v souvislosti se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, poskytnout. Nevedou-li splátky k okamžitému umořování jistiny, informaci o této skutečnosti. 3. Náklady spotřebitelského úvěru Úroková sazba nebo případně různé úrokové sazby, které se na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vztahují

[% — pevná, nebo — proměnlivá (s indexem nebo referenční sazbou použitelnými pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu) — období] Roční procentní sazba nákladů (RPSN) [ % Jedná se o celkové náklady úvěru Zde se uvede reprezentativní příklad uvádějící vyjádřené jako roční procento celkové veškeré předpoklady použité pro výpočet sazby] výše úvěru. Účelem RPSN je pomoci Vám porovnat různé nabídky. Pokud je pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek nezbytné uzavřít — pojištění úvěru nebo Ano/ne [pokud ano, uveďte druh pojištění] — smlouvu o jiné doplňkové službě. Ano/ne [pokud ano, uveďte druh doplňkové služby] Nejsou-li náklady na tyto služby věřiteli známy, nejsou zahrnuty v RPSN. Související náklady Zda se vyžaduje vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání Výše nákladů na používání zvláštního platebního prostředku (např. kreditní karty) bude-li užit Veškeré případné další náklady vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr 58

59 Podmínky, za nichž lze výše uvedené náklady související se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, změnit Případná povinnost zaplatit notářské poplatky Náklady v případě opožděných plateb Za opomenuté platby Vám bude účtováno [...... Opomenutí platby by pro Vás mohlo mít (použitelná úroková sazba a podmínky pro její závažné důsledky (např. nucený prodej úpravu a případně poplatky z prodlení)] majetku) a způsobit potíže při získávání úvěru v budoucnosti. 4. Další důležité právní aspekty Právo na odstoupení od smlouvy, ve Ano/ne které se sjednává spotřebitelský úvěr Máte právo odstoupit od této smlouvy, a to ve lhůtě 14 kalendářních dnů. Předčasné splacení Máte právo splatit spotřebitelský úvěr předčasně, a to kdykoliv, zcela nebo zčásti. Má –li věřitel, v případě předčasného [Určení náhrady nákladů (způsob výpočtu) podle splacení, nárok na náhradu nákladů. ustanovení § 15 tohoto zákona] Vyhledávání v databázi Věřitel Vás musí okamžitě a bezplatně vyrozumět o výsledku vyhledávání v databázi, pokud je na tomto vyhledávání založeno zamítnutí žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. To neplatí, pokud je poskytnutí takové informace v rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů nebo s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností. Právo na návrh smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Máte právo obdržet na požádání bezplatně kopii návrhu této smlouvy. To neplatí, pokud věřitel v okamžiku žádosti není ochoten přistoupit k uzavření smlouvy s Vámi. V případě poskytnutí informací před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před Tyto informace platí od …. do ….. návrhem na uzavření této smlouvy

59

60 doba, po kterou je věřitel vázán těmito informacemi 5. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku a) o věřiteli Zástupce věřitele ve Vašem domovském členském státě Adresa [Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě název] [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další Telefonní číslo (*) adresa pro doručování, kterou má spotřebitel E-mailová adresa (*) používat] Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Pokud má věřitel povinnost zápisu do [Obchodní rejstřík či jiný rejstřík v němž je věřitel rejstříku, základní identifikační údaje o zapsán, a jeho identifikační číslo nebo rovnocenný něm prostředek identifikace v tomto rejstříku] Orgán dozoru b) o smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Výkon práva na odstoupení od této [Praktické pokyny pro výkon práva na odstoupení smlouvy od smlouvy, uvádějící mimo jiné lhůtu pro výkon tohoto práva; adresa, na kterou by oznámení o výkonu práva na odstoupení od smlouvy mělo být zasláno; následky neuplatnění tohoto práva] Právo státu, podle nějž postupuje věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Doložka o právu rozhodném pro smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a/nebo příslušném soudu [Zde se uvede příslušná doložka] Užívání jazyků Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [konkrétní jazyk]. Po dobu trvání spotřebitelského úvěru máme v úmyslu s Vámi komunikovat v [konkrétní jazyk/jazyky], pokud souhlasíte. c) o prostředcích nápravy Existence mechanismu mimosoudního Informace o finančním arbitrovi a podmínkách pro urovnávání sporů a prostředků nápravy přístup k němu. a přístup k němu (*) Tyto informace jsou pro věřitele nepovinné.

60

61 Příloha č. 7 k zákonu č. …/2010 Sb. FORMULÁŘ PRO INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU POSKYTOVANÉM VE FORMĚ MOŽNOSTI PŘEČERPÁNÍ A ZA ÚČELEM SJEDNÁNÍ NOVÉ SMLOUVY, KTEROU SE ODKLÁDÁ PLATBA NEBO MĚNÍ ZPUSOB SPLÁCENÍ 1. Údaje o věřiteli/zprostředkovateli úvěru Věřitel Adresa

Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Zprostředkovatel úvěru Adresa



Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) (*) Tyto informace jsou pro věřitele nepovinné 2. Popis základních vlastností úvěrového produktu Druh spotřebitelského úvěru Celková výše úvěru To znamená celkovou částku poskytnutou v rámci smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Doba trvání spotřebitelského úvěru Zda můžete být kdykoli vyzváni ke splacení plné výše spotřebitelského úvěru

61

62 3. Náklady úvěru Výpůjční úroková sazba nebo případně různé výpůjční úrokové sazby, které se na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vztahují

[% — pevná, nebo — proměnlivá (s indexem nebo referenční sazbou použitelnými pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu) — období] Roční procentní sazba nákladů (RPSN) [ % Jedná se o celkové náklady úvěru Zde se uvede reprezentativní příklad uvádějící vyjádřené jako roční procento celkové veškeré předpoklady použité pro výpočet sazby] výše úvěru. Účelem RPSN je pomoci Vám porovnat různé nabídky. Další případné náklady spjaté se [Náklady platné od okamžiku uzavření smlouvy] spotřebitelským úvěrem Podmínky, za nichž lze tyto náklady změnit Náklady v případě opožděných plateb Za opomenuté platby Vám bude [...... (úroková sazba použitelná opožděných plateb nebo smluvní pokuta prodlení spotřebitele a veškeré další vyplývající z prodlení spotřebitele)]

účtováno v případě v případě důsledky

4. Další důležité právní aspekty Ukončení platnosti smlouvy, ve které se [Podmínky sjednává spotřebitelský úvěr smlouvy] Vyhledávání v databázi

a postup

pro

ukončení

Věřitel Vás musí okamžitě a bezplatně vyrozumět o výsledku vyhledávání v databázi, pokud je na tomto vyhledávání založeno zamítnutí žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. To neplatí, pokud je poskytnutí takové informace v rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů nebo s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností. Doba, po kterou je věřitel vázán Tyto informace platí od …. do ….. informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr

62

platnosti

63 5. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty, pokud se předsmluvní informace týkají spotřebitelského úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se odkládá platba nebo mění způsob splácení Splátky a případně způsob rozdělení Budete muset uhradit toto: splátek [Reprezentativní příklad splátkového kalendáře včetně výše, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést] Předčasné splacení Máte právo splatit spotřebitelský úvěr předčasně, a to kdykoliv, zcela nebo zčásti. Zda má věřitel v případě předčasného [Určení náhrady nákladů (způsob výpočtu) podle splacení nárok na náhradu nákladů. ustanovení § 15 tohoto zákona] 6. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh při užití prostředků komunikace na dálku a) o věřiteli Zástupce věřitele ve Vašem domovském [Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě členském státě název] Adresa [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat] Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Zápis v rejstříku, pokud má věřitel [Obchodní rejstřík či jiný rejstřík v němž je věřitel povinnost zápisu do rejstříku, základní zapsán, a jeho identifikační číslo nebo rovnocenný identifikační údaje o něm prostředek identifikace v tomto rejstříku] Orgán dozoru b) o smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Právo na odstoupení od smlouvy, ve Ano/ne které se sjednává spotřebitelský úvěr [Praktické pokyny pro výkon práva na odstoupení od smlouvy, uvádějící mimo jiné adresu, na níž by Máte právo odstoupit od této smlouvy, a oznámení o výkonu práva na odstoupení od to ve lhůtě 14 kalendářních dnů smlouvy mělo být zasláno; následky neuplatnění tohoto práva.] Postup při výkonu práva na odstoupení od této smlouvy Právo státu, podle nějž postupuje věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se 63

64 sjednává spotřebitelský úvěr. Doložka o právu rozhodném pro smlouvu, ve které se sjednává [Zde se uvede příslušná doložka] spotřebitelský úvěr, a/nebo příslušném soudu Užívání jazyků Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [konkrétní jazyk]. Po dobu trvání smluvního vztahu máme v úmyslu s Vámi komunikovat v [konkrétní jazyk/jazyky], pokud souhlasíte. c) o prostředcích nápravy Existence mechanismu mimosoudního Informace o finančním arbitrovi a podmínkách pro urovnávání sporů a prostředků nápravy přístup k němu. a přístup k němu (*) Tyto informace jsou pro věřitele nepovinné.

64

65

DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

A. OBECNÁ ČÁST Předkládaný návrh zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“) je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále též jen „směrnice“) do českého právního řádu. Cílem předkládané právní úpravy je dosažení harmonizace spotřebitelského trhu v rámci Společenství, a tím i posílení důvěry a právní jistoty spotřebitelů a poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, zejména v oblasti přeshraničních transakcí. Nový zákon nahradí stávající právní úpravu, která již neodpovídá současnému vývoji úvěrových produktů nabízených spotřebitelům na trhu. Těžiště nové právní úpravy spočívá zejména ve výčtu informací, které je věřitel, případně zprostředkovatel, povinen poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, v samotné smlouvě a během plnění smlouvy. Včasné a úplné informace jsou nezbytným předpokladem pro to, aby spotřebitel mohl činit kvalifikovaná rozhodnutí. Spotřebitel musí být schopen správně posoudit, zda nabídka odpovídá jeho potřebám a aktuální finanční situaci. Novinkou oproti stávající právní úpravě je povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smyslem zakotvení tohoto jinak přirozeného zájmu poskytovatele úvěru je ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále ochrana společnosti před rostoucí zadlužeností domácností. Dále se návrh zákona podrobněji zabývá úpravou podmínek předčasného splacení úvěru. Věřiteli je v takovém případě přiznáno pouze právo na odškodnění spravedlivých a objektivně odůvodněných nákladů spojených s předčasným splacením úvěru. Další zásadní změnou oproti stávající právní úpravě je zakotvení práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy do 14 kalendářních dnů od jejího uzavření. Tento krok nemusí být spotřebitelem nijak zdůvodňován a věřitel nesmí vůči němu v tomto případě uplatnit žádnou sankci.

65

66 Nově je působnost k výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem rozdělena mezi dva dozorové orgány – Českou obchodní inspekci a Českou národní banku. Toto řešení na straně jedné umožňuje využít zkušenosti, které při výkonu dohledu nad poskytováním spotřebitelských úvěrů získala Česká obchodní inspekce, a na straně druhé svěřuje České národní bance dohled nad dodržováním povinností při poskytování spotřebitelského úvěru v případě těch subjektů, které jinak spadají pod její dohled. Součástí návrhu zákona je i změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon), kterou se mění podmínky pro vstup do podnikání, a která zároveň umožní lépe evidovat subjekty poskytující nebo zprostředkovávající spotřebitelský úvěr a přispěje k provádění účinnější kontroly nad těmito subjekty. Realizace navrhovaného zákona nebude vyžadovat dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu ani veřejných rozpočtů. Ve sféře podnikatelské se projeví určitým nárůstem administrativy spojené s povinnou evidencí poskytovatelů úvěrů a s výkonem dozoru a nárůstem finančních nákladů spojených především s rozšířeným množstvím povinných informací poskytovaných spotřebiteli oproti stávající praxi a dále s povinností provádět hodnocení schopnosti spotřebitele splácet úvěr. 1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) Závěrečná zpráva RIA tvoří přílohu důvodové zprávy návrhu zákona. 2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast poskytování spotřebitelských úvěrů. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.

66

67 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právem Evropské unie Předkládaný návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie. Právo Evropských společenství upravuje vztahy vznikající při poskytování spotřebitelského úvěru především směrnicí 2008/48/ES, která je předkládaným zákonem transponována do českého právního řádu v plném rozsahu. Lhůta pro transpozici směrnice je stanovena do 11. června 2010. 4. Návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení S ohledem na stanovenou lhůtu pro transpozici směrnice do našeho právního řádu je žádoucí, aby navrhovaná právní úprava nabyla platnosti co nejdříve, v každém případě ještě v průběhu volebního období této Poslanecké sněmovny. Navrhuje se tedy, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

67

68

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první – Spotřebitelský úvěr K§1 Toto ustanovení vymezuje předmět právní úpravy předkládaného návrhu zákona, jakož i jeho vztah k právu Evropských společenství (dále jen „ES“). V poznámce pod čarou je uveden odkaz na směrnici ES, která je předkládaným návrhem zákona implementována. K§2 V § 2 je vymezena věcná působnost zákona, a to výčtem právních vztahů, na které se navrhovaná právní úprava nebude vztahovat. Toto věcné vymezení působnosti zákona vyplývá z implementované směrnice ES a je dáno zvláštním charakterem některých právních vztahů nebo existencí specifické právní úpravy. Z působnosti zákona jsou předně vyloučeny půjčky nebo úvěry, poskytnuté pro účely bydlení, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti a jejichž účelem je nabytí vlastnictví nemovitosti nebo vypořádání vlastnických práv k nemovitosti, nabytí členství v bytovém družstvu či změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím. Dále jsou pak vyloučeny půjčky nebo úvěry sloužící ke splacení, resp. refinancování úvěru nebo půjčky, která financovala některý z výše zmíněných účelů, případně refinancování uvedených úvěrů. Vyloučeny jsou nájemní smlouvy, resp. leasingové smlouvy, které po uplynutí určité doby nestanoví právo nebo povinnost převodu vlastnického práva. Jedná se o smlouvy, u kterých není stanoveno právo nebo povinnost odkupu předmětu smlouvy ani ve smlouvě samotné, ani v jiné samostatné smlouvě. Tak jako dosud nebude tento právní předpis aplikován ani na půjčky nebo úvěry poskytnuté bez úroku nebo jakéhokoli jiného poplatku, neboť u nich chybí platba úroku jakožto pojmový znak úvěru. Z hlediska ochrany spotřebitele proto není nutné u takových smluv poskytovat zvláštní ochranu.

68

69 Smlouvy o průběžném poskytování služeb, za které dlužník platí v průběhu jejich poskytování formou splátek nebo záloh, rovněž jako v dosavadní právní úpravě nespadají do působnosti zákona. Zde se předpokládá, že obě smluvní strany mají k dispozici dostatečné množství informací a není proto důvod posilovat jejich právní ochranu. Dále jsou v souladu se směrnicí z působnosti zákona vypuštěny půjčky nebo úvěry, jejichž celková hodnota je nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč. V zájmu zamezení možnosti obcházet zákon tím, že by pro jeden obchodní případ bylo sjednáno více smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr na částku nižší než 5 000 Kč, považuje se za smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr ta smlouva, v níž se dosáhne nebo přesáhne částka 5000 Kč a všechny následující smlouvy uzavřené mezi týmž věřitelem a spotřebitelem v období 12 měsíců, na jejichž základě jsou poskytovány finanční prostředky na stejný nebo obdobný účel. Oproti stávající úpravě se působnost zákona nebude vztahovat na půjčky nebo úvěry, které nabízí zaměstnavatel svým zaměstnancům jako vedlejší činnost, a to v případě, že jsou poskytovány bez úroků nebo s roční procentní sazbou nákladů nižší než jsou sazby obvykle nabízené na trhu, a které nejsou obecně nabízeny veřejnosti. Z působnosti zákona jsou dále vyloučeny půjčky nebo úvěry, které jsou sjednány s obchodníkem s cennými papíry nebo bankou a jejichž účelem je provedení operace s investičním nástrojem. Jedná se o specifické obchody upravené jiným právním předpisem (zákonem o podnikání na kapitálovém trhu). Vyloučeno je rovněž bezplatné odložení platby stávajícího dluhu, kdy nedochází ke zhoršení postavení spotřebitele. Působnost zákona se též nevztahuje na půjčky nebo úvěry, které jsou poskytovány omezenému okruhu osob, ve veřejném zájmu, na základě jiného právního předpisu, a jež jsou poskytovány bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími než jsou obvykle nabízeny na trhu (typicky při řešení následků vážných mimořádných událostí, jako např. povodní apod.). Zákon se rovněž nevztahuje na finanční služby, při jejichž poskytnutí je věřiteli přenechána movitá věc a věřiteli nevzniká právo na vrácení peněz. Zákon tak v souladu se 69

70 směrnicí ze své působnosti vyjímá smluvní vztahy, které vznikají při provozování činnosti zastaváren, neboť se nejedná o typický spotřebitelský úvěr (jedna smluvní strana předává druhé straně movitou věc, přičemž v případě, kdy peníze nejsou vráceny, omezuje se odpovědnost dlužníka pouze na „zastavenou“ věc). Působnost zákona se nevztahuje ani na urovnání dosažené před soudem nebo jiným orgánem stanoveným zákonem mající charakter půjčky nebo úvěru. K§3 V tomto ustanovení jsou vymezeny některé pojmy, které zákon užívá. Pro účely tohoto zákona je „spotřebitel“ vymezen jako fyzická osoba jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání. Toto vymezení souvisí s obecnou konstrukcí spotřebitelské legislativy. Ta usiluje o zajištění faktické rovnosti smluvních stran ve spotřebitelských smlouvách namísto rovnosti formální, jak je tradičně pojímána v oblasti civilního práva. Skutečná ekonomická a sociální převaha věřitele musí být vyrovnána zesílenou právní ochranou spotřebitele. „Věřitelem“ se rozumí jak fyzická tak i právnická osoba, která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, nabízí nebo poskytuje spotřebitelský úvěr. Novým pojmem, který nebyl zakotven ve stávající právní úpravě, je definice „zprostředkovatele.“ Rozumí se jím fyzická nebo právnická osoba, která nejedná jako věřitel a která v rámci své živnosti, podnikání nebo povolání za odměnu spotřebiteli nabízí možnost uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, pomáhá spotřebitelům s jejím uzavřením či uzavírá smlouvu o spotřebitelském úvěru jménem věřitele. Povinnosti zprostředkovatele jsou dále specifikovány zejména v ustanovení § 17. Je nezbytné zajistit, aby se spotřebitelé mohli rozhodovat na základě úplné znalosti věci (a mohli tak posoudit výhodnost či nevýhodnost nabízeného úvěru). Musí proto před uzavřením smlouvy získat přiměřené informace o podmínkách a nákladech úvěru a o svých povinnostech. Z hlediska zajištění co největší průhlednosti a srovnatelnosti nabídek je významná zejména „roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr“ (dále jen 70

71 „RPSN“). Tato hodnota představuje roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru a vyjadřuje hodnotu všech závazků – čerpání, plateb a poplatků –dohodnutých mezi věřitelem a spotřebitelem. Počítá se podle matematického vzorce uvedeného v příloze č. 5. Na základě tohoto jednotného způsobu výpočtu je spotřebiteli umožněno porovnávat „cenu“ různých spotřebitelských úvěrů nabízených na trhu. Ve fázi nabídky musí být RPSN uvedena v kontextu reprezentativního příkladu. Ten by měl odpovídat průměrné délce trvání a celkové částce spotřebitelského úvěru. Dále je v tomto ustanovení vymezen pojem „celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele“. Těmi se rozumí veškeré náklady, včetně úroku, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti s uzavřením smlouvy, a to včetně nákladů souvisejících s doplňkovými službami. Jedná se například o pojistné, pokud je sjednání pojištění povinné pro získání úvěru. Vymezen je zde i pojmem „celková částka splatná spotřebitelem“, kterou je součet celkové výše spotřebitelského úvěru (který je dán spotřebiteli k dispozici) a celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele. Pokud smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, výslovně umožňuje spotřebiteli zpřístupnit finanční prostředky, které přesahují aktuální zůstatek na běžném účtu spotřebitele, jedná se o „možnost přečerpání“. Tímto typem spotřebitelského úvěru je například dnes již běžně používaný tzv. kontokorentní úvěr. Úroková sazba použitá jako základ pro výpočet úroku ze spotřebitelského úvěru je „referenční sazba“. Tato sazba musí pocházet z veřejně přístupného zdroje (jedná se např. o základní sazby vyhlašované Českou národní bankou či sazby mezibankovního trhu, např. PRIBOR, LIBOR, apod.). Věřitel ani spotřebitel ji nemohou ovlivnit. Mohou si však její výši kdykoli ověřit. V tomto ustanovení jsou rovněž definovány „údaje o věřiteli či zprostředkovateli“. Těmi se rozumí alespoň uvedení jeho jména a příjmení, popřípadě obchodní firmy, a místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmy nebo názvu, sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu.

71

72 Pro účely tohoto zákona bylo nutno rovněž vymezit pojem „trvalý nosič dat“. Tím se rozumí jakýkoli nástroj umožňující spotřebiteli nejen jemu určené informace po přiměřenou dobu uchovávat, ale též je v nezměněné podobě reprodukovat. Jedná se například o CD nebo USB flash disky. Souhrn všech částek, které jsou dány spotřebiteli k dispozici, je pro účely tohoto zákona nazván „celkovou výší spotřebitelského úvěru“. Může se jednat buď o částku jednorázově poskytnutou věřitelem spotřebiteli, nebo o horní strop v úvěrovém rámci, stanovící nejvyšší finanční částku, kterou může spotřebitel čerpat od věřitele v budoucnosti. „Výpůjční úrokovou sazbou“ se pak rozumí procentní sazba, která je uplatňována ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru. Výpůjční úroková sazba může být pevná nebo pohyblivá. „Pevnou výpůjční úrokovou sazbou“ se rozumí jediná výpůjční úroková sazba sjednaná na celou dobu trvání smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo více úrokových sazeb sjednaných pro dílčí období. V neposlední řadě je v tomto ustanovení vymezen pojem „tabulka umoření“. K§4 Těžištěm nové právní úpravy je zejména zajištění dostatečné a včasné informovanosti spotřebitele o podmínkách spotřebitelského úvěru. Věřiteli je proto tímto ustanovením uložena povinnost, aby již ve fázi nabídky, resp. reklamy (tedy v době, kdy se spotřebitel rozhoduje o jejím případném využití), poskytl spotřebiteli co nejúplnější a nezkreslené informace, jejichž minimální výčet je uveden v příloze č. 1. K§5 Věřiteli, resp. zprostředkovateli, spotřebitelského úvěru se v tomto ustanovení ukládá povinnost poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy minimální objem relevantních informací, přičemž veškeré tyto informace musí být stejně výrazné. Jejich výčet je uveden v příloze č. 2. Dále stanoví, že jiné informace než ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2, je věřitel povinen pro názornost poskytnout v samostatném dokumentu.. Jedná se o významné ustanovení z hlediska ochrany spotřebitele, neboť brání

72

73 tomu, aby v záplavě nepodstatných informací uváděl věřitel drobným a nevýrazným způsobem informace zásadní a podstatné pro jeho rozhodování. Informační povinnost může věřitel splnit též poskytnutím informací na standardním formuláři uvedeném v příloze č. 6 (ve které je uveden formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), resp. příloze č. 7 (ve které je uveden formulář pro informace o spotřebitelském úvěru poskytovaném ve formě možnosti přečerpání a za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se odkládá platba nebo mění způsob splácení). Poskytnutí informací prostřednictvím formuláře je opět významným prvkem z hlediska ochrany spotřebitele, neboť jejich prostřednictvím se spotřebitel v jednotlivých nabídkách snadno orientuje a též jednoduchým způsobem tyto nabídky porovnává. Důvodem zavádění povinnosti poskytovat spotřebiteli minimální objem informací již ve fázi předsmluvních jednání je obecně nízká míra znalostí spotřebitelů v dané oblasti. V odstavci 5 se věřiteli ukládá povinnost poskytnout spotřebiteli náležité vysvětlení (především jednotlivých předsmluvních informací, nabízeného spotřebitelského úvěru, důsledků prodlení apod.), a to v takovém rozsahu a způsobem, aby spotřebitel byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finančním možnostem a jaké jsou důsledky prodlení. V odstavci 6 se stanoví povinnost pro zprostředkovatele poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, informace ve stejném rozsahu, v jakém je povinen poskytnout je věřitel. Spotřebitel nesmí být nijak zkrácen na svých právech ani v případě, kdy je spotřebitelský úvěr sjednáván prostřednictvím zprostředkovatele, přičemž znalost základních informací o nabízeném produktu je pro rozhodování spotřebitele klíčová. V odstavci 7 se z informační povinnosti vyjímá dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb jednající jako zprostředkovatel vázaného úvěru, neboť informační povinnost musí primárně spočívat na věřiteli.

73

74 K§6 Požadavek písemné formy smlouvy v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyplývá z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory. K posílení právní jistoty přispívá rovněž povinnost věřitele poskytnout spotřebiteli bezplatně kopii návrhu smlouvy. Toto ustanovení má reálně umožnit spotřebitelům, aby se řádně seznámili s veškerými náležitostmi smluvního vztahu, zvážili výhody a nevýhody a následně učinili informované a kvalifikované rozhodnutí. Smyslem tohoto ustanovení je zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Minimální výčet informací, které musí být uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je uveden v příloze č. 3. K§7 V tomto ustanovení jsou věřiteli ukládány informační povinnosti, jež je povinen splnit v průběhu trvání spotřebitelského úvěru. Podle odstavce 1 je věřitel povinen informovat spotřebitele po dobu trvání smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, předem o každé změně úrokové sazby před nabytím její účinnosti. Pokud tuto informační povinnost věřitel nesplní, není změna úrokové sazby vůči spotřebiteli účinná. Odstavec 3 stanoví informační povinnosti věřitele v průběhu trvání spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání. Také do tohoto ustanovení se promítá stěžejní konstrukce celého zákona, aby spotřebitel obdržel vždy včas potřebné informace. K§8 Zákon stanoví, že v případě, kdy smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje potřebné informace a spotřebitel se této skutečnosti dovolá, úročí se spotřebitelský úvěr od počátku, tj. od okamžiku uzavření smlouvy s věřitelem pouze ve výši diskontní sazby platné

74

75 v době uzavření smlouvy. Věřitel přitom nemůže po spotřebiteli požadovat ani žádné jiné platby, a to rovněž se zpětným účinkem od okamžiku uzavření smlouvy. Toto ustanovení je součástí důsledné ochrany slabší smluvní strany – spotřebitele, a je transpozicí obecného požadavku směrnice na stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí. Jedná se o obdobný sankční mechanismus, který obsahovala i stávající právní úprava. Jediným rozdílem oproti současnému stavu je okamžik, od kdy nastanou účinky uplatnění práva spotřebitele. Úročení úvěru dle diskontní sazby ČNB v případě porušení povinnosti je jednoduchý zavedený mechanismus, který účinně motivuje věřitele a přináší spotřebiteli případnou finanční výhodu v případě pochybení věřitele. Zároveň s ním není spojena okamžitá povinnost vrátit celý poskytnutý úvěr. Jde o speciální sankci za nedodržení „povinností poskytnout informace“. K§9 Nově zavedenou povinností, která ve stávající právní úpravě stanovena není, je povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Toto posouzení pak musí být provedeno s náležitou odbornou péčí. Jedná se v podstatě o právní zakotvení přirozeného zájmu věřitelů správně odhadnout schopnost spotřebitele splatit poskytnutý úvěr, který již nyní věřitelé ve vlastním zájmu aplikují. Zároveň se jedná o částečnou konkretizaci obecné povinnosti jednat obezřetně, která je pro banky zakotvena v ustanovení § 12 zákona o bankách. Vzhledem k tomu, že implementovaná směrnice požaduje, aby byl pro věřitele zajištěn přístup k databázím používaným pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitelů, ukládá zákon osobám, které zpracovávají příslušné údaje o spotřebitelích, aby umožnily přístup k těmto údajům i zahraničním věřitelům, a to za nediskriminujících podmínek. Nediskriminujícími podmínkami pro zahraniční věřitele se pak rozumí stejné podmínky jaké jsou stanoveny pro věřitele české. To znamená, že je-li do registru přístup na členském základě, členové mají stejná práva a povinnosti (zejména povinnost do rejstříku poskytovat informace o svých dlužnících). Je pak věcí členů rozhodnout o tom, koho za člena přijmou či nikoli. Pro posuzování žádosti o přijetí však nesmí být použito hledisko, které by bylo chápáno jako diskriminační pro zahraniční věřitele. Konečně pokud mají za stávající situace do registru přístup pouze české banky, musí mít nově přístup i zahraniční banky, nikoliv nebankovní subjekty. Pro zahraniční věřitele se tak zavádí tzv. národní režim. 75

76

Dále pokud věřitel na základě vyhledávání v databázi žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítne, je povinen okamžitě a bezplatně vyrozumět spotřebitele o výsledku tohoto vyhledávání a sdělit mu údaje o použité databázi. K § 10 Cílem právní úpravy je vytvoření fungujícího vnitřního trhu a zajištění vysokého stupně ochrany spotřebitelů v celém Společenství, což vyžaduje zajistit srovnatelnost informací týkajících se RPSN v rámci celého Společenství. RPSN je možno považovat za jeden z nejpodstatnějších institutů sloužících k orientaci na úvěrovém trhu. RPSN vyjadřuje hodnotu všech závazků (čerpání, plateb a poplatků) budoucích nebo stávajících, dohodnutých mezi věřitelem a spotřebitelem. Vypočítává se podle matematického vzorce uvedeného v příloze č. 5. Jednou z položek, které se započítávají do RPSN, jsou náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání. Jedná se však jen o bezpodmínečně nutné náklady na vedení účtu. Předmětné ustanovení jednoznačně vymezuje, jaké náklady lze a jaké nelze zahrnout, a jaké se použijí pro účely výpočtu. Při výpočtu se předpokládá, že smlouva zůstane platná po smluvenou dobu a že bude jak ze strany věřitele tak ze strany spotřebitele plněna řádně a včas. Rovněž tak se předpokládá, že výpůjční úroková sazba a další poplatky zůstanou pevné ve vztahu k původní úrovni a budou se uplatňovat až do konce platnosti úvěrové smlouvy. K § 11 V souladu s některými dalšími eurokonformními předpisy, které řeší problematiku ochrany spotřebitele, je i zde dána spotřebiteli možnost od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření bez sankcí a bez povinnosti zdůvodnění. Jedná se o významný institut ochrany spotřebitele, který prohlubuje obecná ustanovení o právu na odstoupení od smlouvy. Přijetím zvláštního režimu pro odstoupení dojde k posílení ochrany spotřebitele především tím, že k jeho uplatnění již není zapotřebí splnění dalších podmínek, jak je tomu v případě odstoupení z důvodů předpokládaných v občanském zákoníku. Čtrnáctidenní lhůta má spotřebiteli umožnit plně si uvědomit svá práva a povinnosti

76

77 plynoucí ze smlouvy, a poskytnout dostatek času pro porozumění, zvážení a ověření veškerých poskytnutých informací. Neposkytnutí stanovených informací znamená natolik závažné porušení povinností ze strany věřitele, že zakládá právo spotřebitele odstoupit od smlouvy v prodloužené lhůtě. Pokud spotřebitel uplatní toto své právo, má povinnost tak učinit před uplynutím lhůty, tj. nejpozději v poslední den lhůty, a to písemně, formou a postupem stanoveným v zákoně. Informace o podmínkách pro výkon tohoto práva jsou podstatnou náležitostí úvěrové smlouvy. Věřitel má po odstoupení od smlouvy nárok na splacení jistiny a úroku, který se vypočítá na základě dohodnuté úrokové sazby. Na druhou stranu věřitel nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné jiné odškodnění s výjimkou odškodnění za případné nevratné poplatky zaplacené věřitelem orgánu veřejné správy. Takovými poplatky se rozumí například poplatky za ověření podpisů na smlouvách. V případě, že je na smlouvě o spotřebitelském úvěru závislý další závazek např. ve formě doplňkové služby (typicky pojištění), zánikem smlouvy zanikají i další související závazky. K § 12 Předmětné ustanovení upravuje možnost ukončení spotřebitelského úvěru sjednaného na dobu neurčitou výpovědí. Garantuje tak smluvní volnost stran a jejich svobodné rozhodnutí o ukončení platnosti smlouvy uzavřené na dobu neurčitou s tím, že sjednaná výpovědní doba ze strany spotřebitele nesmí překročit jeden měsíc. V případě, že výpovědní doba nebyla sjednána, je výpověď spotřebitele účinná okamžitě, jakmile dojde věřiteli. Ze strany věřitele nesmí být výpovědní doba kratší než dva měsíce. K § 13 Pokud se na tom strany ve smlouvě dohodly, může věřitel z objektivních důvodů, to znamená z důvodů, které nejsou závislé na jeho vůli, ukončit právo spotřebitele na čerpání z úvěrové smlouvy na dobu neurčitou. Věřitel je však povinen uvědomit spotřebitele o tomto ukončení a jeho důvodech, nezakazuje-li to jiný právní předpis.

77

78 K § 14 V případě smluv o vázaném spotřebitelském úvěru se jedná o smlouvy, kde poskytnutý úvěr slouží výhradně k financování smlouvy o dodání konkrétního zboží nebo poskytnutí konkrétních služeb. Smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru je jednostranně závislá (§ 275 odst. 3 obchodního zákoníku) na smlouvě o dodání zboží nebo poskytnutí služby. V případě, že spotřebitel využije svého práva na odstoupení od smlouvy o dodání zboží nebo služeb, a tudíž nedojde k plnění, na jehož úhradu byl spotřebitelský úvěr sjednán, zaniká tím též smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru. O této skutečnosti je spotřebitel povinen věřitele informovat. S uplatněním uvedených práv nesmí být spojováno navýšení nákladů na spotřebitelský úvěr, neboť uvedené důsledky byly vyvolány neplněním ze strany dodavatele nebo tím, že dodavatel neplnil řádně. Účelem odstavce 3 poslední věty je zamezení problémům, které nastávaly při podomních prodejích zboží a reklamních a prodejních zájezdech, kde v případě odstoupení od smlouvy o koupi zboží měl spotřebitel i nadále povinnost splácet úvěr, resp. vrátit poskytnuté peněžní prostředky věřiteli i přesto, že mu ze strany prodávajícího nebyla vrácena kupní cena. Pokud je dodáno vadné zboží nebo poskytnuta vadná služba, má mít ve smyslu směrnice (článek 15 odst. 2) spotřebitel právo uplatnit prostředky nápravy i vůči věřiteli, pokud prostředky nápravy, které má vůči prodávajícímu nebo poskytovateli služby, již byly uplatněny, avšak nebyly uspokojeny. Pokud jde o rozsah a podmínky pro uplatnění těchto prostředků nápravy, byla možnost úpravy přenechána na členských státech. Rozsah prostředků nápravy v našem právním řádu je již obecně dán příslušnými ustanoveními občanského zákoníku v závislosti na druhu smluvního typu – kupní smlouva, smlouva o dílo, přičemž může být rozšířen individuálními smluvními ujednáními. Nároky vyplývající z uplatnění odpovědnosti za vady se odvíjejí dále od charakteru zjištěné vady, tj. zda je vada odstranitelná nebo neodstranitelná. U vady odstranitelné přichází v úvahu oprava věci, výměna věci, případně lze připustit i slevu z kupní ceny, pokud vada nebrání v řádném užívání věci. V případě vady neodstranitelné se jedná o výměnu věci nebo odstoupení

78

79 od smlouvy. Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího nebo poskytovatele služby, pokud se však smluvní strany nedohodly na jiném způsobu. Z pohledu transpozice je povinností zakotvit ve vnitrostátní právní úpravě pro spotřebitele prostředek (nebo prostředky) nápravy využitelný vůči věřiteli v případě, že dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb nedostojí svým povinnostem ani po uplatnění příslušných prostředků nápravy. Z veřejné diskuse lze dovodit preferenci uplatnění zákonných nároků (uplatnění odpovědnosti za vady výrobků) primárně u prodávajících či poskytovatelů služeb. Teprve po vyčerpání veškerých prostředků, včetně soudních, by bylo možné obrátit se na věřitele. Zcela jednoznačně je odmítána možnost, aby finanční instituce byly nuceny řešit reklamační či jiné spory. Tato činnost finančním institucím nepřísluší. Z toho důvodu zákon umožňuje spotřebiteli uplatňovat u věřitele pouze nároky na peněžité plnění. Spotřebitel tak může vůči věřiteli, jako ručiteli pohledávky, uplatnit právo na peněžité plnění uznané prodávajícím resp. poskytovatelem služby, nebo takové právo, které je pravomocně přiznáno v soudním či rozhodčím řízení, přičemž prodávající nebo poskytovatel služby dobrovolně neplnili. K § 15 Spotřebiteli se přiznává právo vyrovnat své závazky kdykoli před datem splatnosti. V takovém případě má rovněž právo na poměrné snížení celkových nákladů úvěru a nákladů za zbývající dobu platnosti smlouvy. Věřitel má současně právo na spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru. Pro případy, kdy je odškodnění možné požadovat, se stanoví, že výše odškodnění nesmí přesáhnout 1 % předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, pokud doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem smluvního vztahu přesahuje jeden rok. Pokud je tato doba kratší, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Současně se stanoví, že žádné odškodnění nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil během doby od předčasného splacení do sjednaného konce smluvního vztahu.

79

80 Výpočet odškodnění, na něž má věřitel právo, musí být průhledný a srozumitelný spotřebiteli již v předsmluvní fázi a v každém případně v průběhu plnění úvěrové smlouvy. Předmětné ustanovení obsahuje též výčet výjimek (stanovených v souladu s implementovanou směrnicí), kdy není možné požadovat odškodnění za předčasné splacení. Naproti tomu se ochrana, kterou poskytují ustanovení tohoto paragrafu, nevztahuje na případné šikanózní jednání ze strany spotřebitele. Je třeba respektovat též ustanovení § 3 odstavce 1 občanského zákoníku, podle nějž výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. K § 16 Oproti „přečerpání“, které je ve smlouvě předpokládáno, se překročením rozumí faktické zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele. Pokud věřitel umožní takové překročení, je povinen spotřebitele informovat o nákladech, které mu vzniknou v důsledku tohoto překročení – tj. o úrokové sazbě, sankcích, poplatcích a úrocích z prodlení. Pokud takové překročení trvá déle než jeden měsíc, je věřitel povinen spotřebitele uvědomit o tomto překročení, poskytnout informaci o jeho výši, úrokové sazbě, a to včetně uvedení sankcí, poplatků nebo úroků z prodlení. Ustanovení odstavce 3 stanoví další povinnosti v případě výrazného překročení. Výrazné překročení je třeba posuzovat individuálně vzhledem k okolnostem konkrétního případu. Překročení lze například poměřovat s výší sjednaného přečerpání, případně obvyklých kladných zůstatků na daném účtu předtím, než došlo k překročení. K § 17 Nová právní úprava zavádí zcela nově povinnosti i pro zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů. V prvé řadě je zprostředkovatel povinen poskytnout předsmluvní informace v takovém rozsahu, v jakém by je měl poskytnout věřitel. Zprostředkovatel je dále povinen nejen v případné reklamě, ale i v dokumentaci pro spotřebitele uvést rozsah svých oprávnění, tedy zejména, zda spolupracuje výhradně s jedním nebo s více věřiteli nebo jako tzv. nezávislý makléř, který tuto činnost nevykonává pro 80

81 žádného věřitele. Dále v případě, že spotřebitel uhradí zprostředkovateli odměnu za zprostředkování, je třeba sjednání této odměny zaznamenat v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. K § 18 Skutečnost, že spotřebitel splácí spotřebitelský úvěr prostřednictvím směnky nebo šeku nebo zajišťuje-li jimi jeho splacení, nesmí být spotřebiteli na újmu. Věřitel si musí počínat tak, aby spotřebiteli byla zachována všechna práva, která mu vyplývají ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. K § 19 Nově je působnost k výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem rozdělena mezi dva dozorové orgány – Českou obchodní inspekci a Českou národní banku. Toto řešení na straně jedné umožňuje využít zkušenosti, které při výkonu dohledu nad poskytováním spotřebitelských úvěrů získala Česká obchodní inspekce, a na straně druhé svěřuje České národní bance dohled nad dodržováním povinností při poskytování spotřebitelského úvěru v případě těch subjektů, které jinak spadají pod její dohled. K § 20 a § 21 Obsahem uvedených ustanovení je konkrétní vymezení správních deliktů, které jsou formulovány tak, aby odpovídaly zásadám nové koncepce správního trestání, schválené usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002, včetně standardních ustanovení týkajících se správního trestání. Členění je dáno okruhem subjektů, kterým jsou v předmětném předpisu ukládány povinnosti, tj. věřitelé, zprostředkovatelé a osoby, které jsou oprávněny zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a které jsou oprávněny poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám. K § 22 Společná ustanovení obsahují v odstavcích 1 až 4 výčet výjimek, které se uplatní v režimu spotřebitelských úvěrů ve formě možnosti přečerpání splatných do 1 měsíce, splatných na požádání nebo do 3 měsíců, dále v případě kdy se odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení a v režimu spotřebitelských úvěrů v případě překročení. 81

82

Vzhledem k tomu, že v praxi je pro spotřebitele zpravidla problematické před soudem prokázat negativní skutečnost (např. skutečnost, že věřitel neposkytnul povinné předsmluvní informace), se v odůvodněných případech z důvodu posílení ochrany spotřebitele přenáší důkazní břemene ze spotřebitele na věřitele. K § 23 Toto ustanovení řeší použití stávajícího zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, a současně nově přijaté právní úpravy. K § 24 Zrušovacím ustanovením dochází ke zrušení stávající právní úpravy - zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

K části druhé – Změna živnostenského zákona K § 25 Předmětná novela živnostenského zákona stanoví, že spotřebitelský úvěr bude moci poskytovat nebo jeho poskytnutí zprostředkovávat pouze osoba, která má oprávnění k provozování živnosti vázané s předmětem podnikání „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. K § 26 V současné době jsou na našem trhu poskytovány spotřebitelské úvěry jak bankovními tak nebankovními subjekty. Činnost bank a spořitelních a úvěrních družstev není ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“) považována za živnost a pro její výkon je nezbytné splnit řadu veřejnoprávních

požadavků

angažovanosti,

odborné

a organizačních

předpokladů,

(plnění

způsobilosti reálnost

kapitálových

požadavků,

a občanské

bezúhonnosti

ekonomických

kalkulací

požadavků osob,

úvěrové

technických

o budoucí

likviditě

a rentabilitě apod.) s tím, že o udělení povolení působit jako banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo rozhoduje Česká národní banka.

82

83

Ve smyslu stávající právní úpravy může poskytovat spotřebitelský úvěr nebo jej zprostředkovávat subjekt, který splní podmínky pro vydání živnostenského oprávnění k volné živnosti (konkrétně v oboru 70 – služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, resp. oboru 47 – zprostředkování obchodu a služeb). Na rozdíl od bank či spořitelních a úvěrních družstev tyto subjekty poskytují úvěry z vlastních zdrojů, a proto veřejnoprávní požadavky směřující k jejich finanční stabilitě nejsou zapotřebí v takovém rozsahu. Rozsah obou uvedených oborů je však v současné době koncipován značně široce, tudíž nelze jednoznačně vyčíslit, kolik subjektů v nich registrovaných fakticky poskytuje nebo zprostředkovává spotřebitelský úvěr. V rámci diskuse byla zvažována možnost zavedení registrace všech subjektů poskytujících nebo zprostředkovávajících spotřebitelský úvěr a jako nejschůdnější bylo přijato řešení, které je obsahem předmětného ustanovení. Jeho podstatou je, že spotřebitelský úvěr bude moci poskytovat nebo jeho poskytnutí zprostředkovávat pouze osoba, která má oprávnění k provozování živnosti vázané s předmětem podnikání „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Jednoleté přechodné období má věřitelům i zprostředkovatelům působícím doposud v režimu živnosti volné poskytnout dostatečný časový prostor na to, aby splnili podmínky, které jsou spojené s provozováním této nové vázané živnosti.

K části třetí a čtvrté – Změna zákona o České obchodní inspekci a změna zákona o České národní bance K § 27 a § 28 Na rozdíl od současné právní úpravy se nově zavádí dělená pravomoc v rámci dozorové činnosti. U subjektů, které již nyní spadají pod dohled České národní banky, bude tato instituce dozorovat také dodržování podmínek stanovených tímto zákonem. Nebankovní subjekty podnikající na základě živnostenského oprávnění bude i nadále dozorovat Česká obchodní inspekce. Nově se dozorová činnost nebude vztahovat pouze na samotné poskytovatele úvěru, nýbrž i na zprostředkovatele spotřebitelského úvěru. Toto nové pojetí dozorové činnosti vyžaduje přijetí změny zákona o České obchodní inspekci a změny zákona o České národní bance.

83

84

K části páté – Účinnost K § 29 Zákon nabývá účinnost dnem 1. ledna 2011. K příloze č. 1 V této příloze je obsažen výčet informací, které musí obsahovat každá nabídka (reklama) spotřebitelského úvěru nebo nabídka jeho zprostředkování, jestliže je její součástí jakýkoli údaj o nákladech spotřebitelského úvěru. K příloze č. 2 V této příloze je obsažen výčet informací, které musí být spotřebiteli poskytnuty před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. K příloze č. 3 V této příloze je obsažen výčet informací, které musí být uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. K příloze č. 4 V této příloze je obsažen výčet informací, které musí být spotřebiteli poskytovány po dobu trvání spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání. K příloze č. 5 V této příloze je uveden způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr. K příloze č. 6 V této příloze je uveden formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

84

85 K příloze č. 7 V této příloze je uveden formulář pro informace o spotřebitelském úvěru poskytovaném ve formě možnosti přečerpání a za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se odkládá platba nebo mění způsob splácení.

V Praze dne 22. února 2010

Předseda vlády

Ministr financí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo financí

85

86 Příloha

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA RIA

Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (transpozice směrnice 2008/48/ES)

86

87

Obsah

1. 2.

NÁZEV..............................................................................................................................................90 DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE ...............................................................................................90 Obsah..................................................................................................................................................87  Identifikace problémů, stanovení cílů, rizika spojená s nečinností ..............................90  Návrh možných variant řešení...........................................................................................91  Dotčené subjekty .................................................................................................................91  Dopady na podnikatelské prostředí ..................................................................................92  Dopady sociální a na životní prostředí .............................................................................92  Konzultace............................................................................................................................92  Implementace a vynucování...............................................................................................93  Přezkum účinnosti...............................................................................................................94

3.

VÝBĚR VARIANT ŘEŠENÍ, VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ...................95  Popis existující regulace pro danou oblast .......................................................................94 Hlavní oblasti zákona ...................................................................................................................95  Oblast působnosti................................................................................................................95  Informace v reklamě ...........................................................................................................96  Předsmluvní informace.......................................................................................................96  Odpovědné půjčování (povinnost posoudit úvěruschopnost) .....................................97  Právo na odstoupení od smlouvy......................................................................................98  Předčasné splacení...............................................................................................................99  Podstatné náležitosti smluv..............................................................................................100  Povinnosti zprostředkovatelů ..........................................................................................100 II. Diskrece........................................................................................................................................101 Článek 2 odst. 5 – Omezení působnosti u směrnicí definovaných subjektů..........................101 Článek 2 odst. 6 – Omezení působnosti v případě refinancování úvěru ................................106 Článek 4 odst. 1 – Standardní informace uváděné v reklamě...................................................108 Článek 4 odst. 2 – Uvádění RPSN v reklamě v případě úvěrů ve formě přečerpání...........109 Článek 6 odst. 2 – Uvádění RPSN v předsmluvních informacích v případě úvěrů ve formě možnosti přečerpání .......................................................................................................................111 Článek 10 odst. 5 písm. f) – Uvádění RPSN v úvěrové smlouvě v případě úvěrů ve formě možnosti přečerpání .......................................................................................................................114 Článek 16 odst. 4 – Odškodnění věřitele v případě předčasného splacení.............................117 I. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv s celkovou výší úvěru nižší než 200 eur .......123 II. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti či jiným obdobným zajišťovacím právem .....................................................126 III. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen do jednoho měsíce .......................................................................................128 IV. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, kde je úvěr poskytnut bez úroků a poplatků a úvěrových smluv, které musí být splaceny do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky........................................................................................................................................129 V. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, při jejichž uzavření se žádá, aby spotřebitel složil věřiteli do úschovy nějakou věc......................................................................................131 Článek 5 odst. 6 – Povinnost asistence při výběru produktu ...................................................133 I.

87

88 Článek 9 – Přístup k databázím.....................................................................................................136 Článek 10 odst. 1 a 2 – Náležitosti úvěrových smluv a sankce za jejich neuvedení..............138 Článek 15 odst. 2 – Prostředky nápravy u smluv o vázaném úvěru ........................................143 Článek 20 – Dohled a přístup do odvětví....................................................................................146 4.

KONTAKTY A PROHLÁŠENÍ O SCHVÁLENÍ RIA.........................................................159 Článek 24 – Mimosoudní řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů...........................................156

88

89 Seznam zkratek AČSS APMČR CBCB ČBA ČLFA ČNB ČOI ČSÚ FA MV PPFT SČS SOS SPES SOCR ÚOOÚ VOP EHP EK EU Směrnice zákon č. 321/2001 Sb. RPSN

- Asociace českých stavebních spořitelen - Asociace podnikatelek a manažerek ČR - Czech Banking Credit Bureau - Česká bankovní asociace - Česká leasingová a finanční asociace - Česká národní banka - Česká obchodní inspekce - Český statistický úřad - Finanční arbitr - Ministerstvo vnitra - Poradna při finanční tísni, o.p.s. - Sdružení českých spotřebitelů - Sdružení obrany spotřebitelů - Sdružení SPES - Svaz obchodu a cestovního ruchu - Úřad pro ochranu osobních údajů - Veřejný ochránce práv - Evropský hospodářský prostor - Evropská komise - Evropská unie - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS - zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. - roční procentní sazba nákladů

89

90

1. NÁZEV Zákon o některých podmínkách sjednávaní spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů, který transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS

2. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE 

Identifikace problémů, stanovení cílů, rizika spojená s nečinností

Cílem přijetí nové právní úpravy je harmonizování smluv o spotřebitelských úvěrech, omezení úvěrových rizik a v důsledku toho posílení důvěry spotřebitelů v úvěrový trh. Naplnění těchto cílů je předpokladem rozvoje trhu spotřebitelských úvěrů, a to jak na národní úrovni, tak přeshraničně. Hodnocení účinnosti stávající právní úpravy v rámci Společenství odhalilo významné rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých členských států v oblasti úvěrů poskytovaných fyzickým osobám. Tato skutečnost de facto a de iure vede v některých případech k narušení hospodářské soutěže mezi věřiteli ve Společenství a vytváří překážky na vnitřním trhu tam, kde členské státy přijaly různá kogentní ustanovení přísnější než ustanovení podle směrnice Rady 87/102/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru. Tím je omezována schopnost spotřebitele přímo využívat nabízené přeshraniční úvěry. To v konečném důsledku vede k omezování poptávky po zboží a službách. Rovněž je nezbytné, aby nová legislativa reagovala na značný vývoj úvěrových produktů nabízených spotřebitelům. Na trhu se objevují nové úvěrové nástroje a jejich využití se dále rozvíjí. Stávající předpisy je proto nutné změnit a případně rozšířit jejich působnost. Je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele a zajistil tak důvěru spotřebitelů. Nabídka spotřebitelských úvěrů musí probíhat za optimálních podmínek jak pro ty, kdo úvěr nabízejí, tak pro ty, kdo o něj žádají. Mají-li se spotřebitelé kvalifikovaně rozhodovat, je nezbytné, aby měli před uzavřením úvěrové smlouvy adekvátní informace o podmínkách a nákladech úvěru a o svých povinnostech. Celkové náklady úvěru pro spotřebitele proto musí zahrnovat veškeré náklady, včetně úroku, provizí, daní, poplatků pro zprostředkovatele úvěru a veškerých poplatků, které spotřebitel platí v souvislosti s úvěrovou smlouvou. Aby byla nová legislativa v praxi dostatečně účinná, musí ji doprovázet vhodná opatření pro podporu odpovědných praktik ve všech fázích úvěrového vztahu. Tato opatření zahrnují například informování a vzdělávání spotřebitelů, včetně upozornění na rizika spojená s prodlením při splátkách a s nadměrným zadlužením. Především na rozšiřujícím se úvěrovém trhu je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování ani neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) zavazuje v článku 27 odst. 1 členské státy, aby do 11. června 2010 uvedly svoji národní legislativu do souladu s touto směrnicí. Nezajištění této harmonizace v prostředí národní legislativy by bylo kvalifikováno jako porušení závazku členského státu vůči Společenství.

90

91 Směrnice má být transponována v režimu plné harmonizace. Při její transpozici do tuzemského právního řádu se u institutů upravených takovou směrnicí nemohou členské státy odchýlit od úpravy, která je obsažena ve směrnici. Avšak vzhledem k tomu, že v mnohých případech bylo nutné respektovat zájmy členských států na udržení stávajícího regulatorního režimu nebo nebylo možné prosadit jednotně akceptovatelné řešení, směrnice na řadě míst dává členským státům výslovně možnost přijmout v rámci určitých mantinelů odchylnou úpravu v podobě tzv. diskrecí. Vedle toho byly při přípravě transpozičního zákona ve směrnici identifikovány též tzv. faktické diskrece, tedy ustanovení, která pouze obecně vymezují cíl, jehož má být směrnicí dosaženo, přičemž je členským státům ponechán velký prostor pro to, jak požadovaného cíle dosáhnou. Do kategorie faktických diskrecí lze rovněž zahrnout oblasti směrnicí neupravené, které je však možné v souvislosti s transpozicí směrnice vnitrostátně upravit. 

Návrh možných variant řešení

V rámci přípravy implementace uvedené směrnice byly zvažovány tři základní varianty možné transpozice, a to: 1. nulová varianta (tedy netransponování Směrnice a ponechání stávající národní právní úpravy beze změny) – v tomto případě nepřipadá v úvahu, neboť se jedná o implementaci práva EU s tím, že náš právní řád nemá odpovídající právní úpravu, 2. transponování Směrnice novelou zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen „zákon č. 321/2001 Sb.“) a 3. transponování směrnice novým zákonem, který by nahradil stávající právní úpravu. Zvolena byla varianta třetí, a to vzhledem ke značné rozsáhlosti navrhovaných změn. Vyhodnocení nákladů a přínosů a výběr varianty řešení u každé jednotlivé diskrece i faktické diskrecí je obsaženo v části III předkládané Závěrečné zprávy RIA. 

Dotčené subjekty

Pro účely dopadové studie byly vymezeny 3 skupiny subjektů, kterých se směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru dotýká. 1) Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů -

bankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů (banky, spořitelní a úvěrní družstva, pobočky zahraničních bank),

-

nebankovní poskytovatelé živnostenského oprávnění,

-

zprostředkovatelé úvěru, kteří v rámci své živnosti, podnikání nebo povolání za úplatu předkládají nebo nabízejí úvěrové smlouvy spotřebitelům, pomáhají spotřebitelům prováděním přípravných prací pro uzavření úvěrové smlouvy nebo uzavírají úvěrové smlouvy se spotřebiteli jménem věřitele.

spotřebitelských

úvěrů,

2) Příjemci spotřebitelských úvěrů (spotřebitelé) 3) Třetí strany (např. státní orgány, orgány dohledu)

91

kteří

podnikají

na

základě

92 U těchto skupin jsou dále posuzovány dopady Směrnice jako celku i dopady jednotlivých diskrecí a faktických diskrecí. 

Dopady na podnikatelské prostředí Přínosy

Předpokládá se, že zavedení jednotných podmínek na území celého Společenství povede ke zjednodušení přeshraničního poskytování spotřebitelských úvěrů a prodeje zboží, tedy k rozšíření nabídky pro spotřebitele. Nová právní úprava rovněž posílí postavení těch podnikatelů, kteří postupují zodpovědně a dodržují zásady poctivého obchodu. Posílení ochrany spotřebitele povede také k větší důvěře spotřebitelů v trh a tím i v podnikatelské subjekty na tomto trhu působící. Zátěže Podnikatelé nabízející spotřebitelský úvěr budou poskytovat větší rozsah informací zájemcům o uzavření úvěrové smlouvy. Podobně tomu bude při vlastním uzavírání smlouvy. Musí počítat s tím, že někteří klienti využijí stanovené lhůty pro odstoupení od smlouvy bez jakýchkoliv sankcí nebo že úvěr předčasně splatí. Povinné bude rovněž posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jedná se o jednu z priorit směrnice, která má pomoci ochránit spotřebitele před nadměrnou zadlužeností.



Dopady sociální a na životní prostředí

Z návrhu zákona nevyplývají žádné sociální dopady ani dopady na rovnost mužů a žen. Předložený návrh nebude mít negativní dopady na životní prostředí. 

Konzultace

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí připravily konzultační materiál obsahující popisy jednotlivých možných řešení vybraných ustanovení směrnice a konkrétní otázky k dané problematice. Cílem bylo zapojení široké odborné veřejnosti do procesu transpozice a získání připomínek a návrhů využitelných pro přípravu paragrafovaného znění zákona a získání informací k hodnocení dopadů regulace (RIA). -

Konzultační materiál byl rozčleněn na 5 základních oblastí: otázky k ustanovením směrnice umožňujícím vybrat vhodnou variantu transpozice – tzv. diskrecím (např. u předsmluvních informací můžeme upravit rozsah pomoci, kterou musí věřitel poskytnout spotřebiteli při objasňování poskytovaných informací), dohled a přístup do odvětví, možnosti vnitrostátní úpravy (např. zda nevyužít možnosti rozšířit úpravu úvěrových smluv i na úvěry pod hranicí 200 eur), mimosoudní řešení sporů, další otázky ke kvantifikaci dopadů regulace.

92

93 Konzultační materiál byl zveřejněn na internetových stránkách MPO dne 1. října 2008. Současně byly osloveny vybrané subjekty (asociace bankovních i nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, Česká národní banka, Finanční arbitr, spotřebitelské organizace apod.) a upozorněny na uvedený materiál. Lhůta pro zaslání reakcí byla stanovena k 31. říjnu 2008. – – – – – – – – – – – – – – – – –

Ke konsultačnímu materiálu se vyjádřilo celkem 17 subjektů Česká obchodní inspekce (ČOI) Finanční arbitr (FA) Česká národní banka (ČNB) Český statistický úřad (ČSÚ) Ministerstvo vnitra (MV) Veřejný ochránce práv (VOP) Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Česká bankovní asociace (ČBA) Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) Asociace podnikatelek a manažerek ČR (APMČR) Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) Sdružení českých spotřebitelů (SČS) Sdružení SPES (SPES) Poradna při finanční tísni, o.p.s. (PPFT) Zlatá Koruna

V přípravném období rovněž proběhla přímá jednání se zástupci některých dotčených institucí, jako např. s ČNB, ČOI, ČBA a Czech Banking Credit Bureau (CBCB). 

Implementace a vynucování A) Veřejnoprávní dohled

Dozor nad bankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů (banky, spořitelní a úvěrní družstva, pobočky zahraničních bank), bude nově vykonávat ČNB, neboť je pro kontrolu těchto subjektů vybavena potřebnými nástroji, informacemi a profesionálními pracovníky. Dozor nad nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění, bude nadále vykonávat ČOI, která již nyní provádí kontroly na základě zmocnění daného v zákoně č. 321/2001 Sb. B) Řešení soukromoprávních sporů Kromě zakotvení účinného veřejnoprávního dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem dojde také k posílení soukromoprávních prostředků ochrany práv spotřebitelů. Vedle standardní možnosti obrátit se se svou žalobou k soudu spotřebitelé nově získají možnost obrátit se též na FA. V návaznosti na zkušenosti z činnosti FA a jeho specializaci na oblast finančních služeb budou jeho kompetence rozšířeny i na oblast mimosoudního řešení sporů vycházejících ze spotřebitelských úvěrů. FA je členem sítě FIN-NET sdružující instituce mimosoudního řešení

93

94 spotřebitelských sporů z oblasti finančního trhu v Evropském hospodářském prostoru. V rámci této sítě je možné řešit i přeshraniční spory. 

Přezkum účinnosti

Komise průběžně sleduje účinnost přijatých právních úprav na vnitřní trh a na spotřebitele a i v tomto případě se předpokládá, že bude každých pět let (poprvé 12. května 2013) přezkoumávat stanovené limity a procentní hodnoty používané k výpočtu výše odškodnění v případě předčasného splacení. Výsledky svých zjištění, které budou vycházet z podkladů od jednotlivých členských států, bude Komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhem na odpovídající změnu předmětné evropské právní úpravy. Předpokládá se vyhodnocování účinnosti přijaté právní úpravy i na našem vnitřním trhu a to jak ze strany dozorových orgánů, tak ze strany spotřebitelských organizací. 

Popis existující regulace pro danou oblast

V současné době je spotřebitelský úvěrový trh regulován zákonem č. 321/2001 Sb., který implementoval směrnici Rady 87/102/EHS o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru.

94

95

3.

VÝBĚR VARIANT ŘEŠENÍ, VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

Při zpracovávání identifikace nákladů a přínosů byla použita následující metodika: 1. Popis problematiky s vymezením variant 2. Popis dopadů u jednotlivých variant 3. Shrnutí veřejné konzultace 4. Výběr varianty řešení Identifikace nákladů a přínosů je rozčleněna do 3 hlavních skupin: I.

Hlavní oblasti zákona

II.

Diskrece

III.

Faktické diskrece

I.

Hlavní oblasti zákona

 Oblast působnosti Oblast působnosti zákona vychází z transponované směrnice. Zákon se vztahuje obecně na úvěrové smlouvy, které pomocí negativní definice dále konkretizuje. Úroveň regulace je diferencována - např. u smluv ve formě možnosti přečerpání musí být splněny pouze některé podmínky. Celá řada typů úvěrů je ze zákona vyňata. Jedná se například o úvěrové smlouvy, jejichž účelem je nabytí nebo zachování vlastnických práv k pozemku nebo k budově, úvěrové smlouvy, které jsou výsledkem urovnání dosaženého před soudem či úvěrové smlouvy, ve kterých se sjednává půjčka poskytnutá bez úroku nebo jakékoli úplaty. Působnost zákona se však může vztahovat i na úvěrové smlouvy, které jsou z působnosti směrnice vyňaté – viz faktickou diskreci čl. 2 Vnitrostátní úprava oblastí směrnicí neupravených. Působnost zákona je v některých aspektech širší a v jiných užší než působnost zákona č. 321/2001 Sb. Nově budou z působnosti vyloučeny např. smlouvy uzavírané při provozování činnosti zastaváren nebo některé úvěry poskytované zaměstnavateli svým zaměstnancům za výhodnějších podmínek. Na druhou stranu se zvyšuje horní hranice pro zahrnutí úvěru do působnosti zákona. PŘÍNOSY

Poskytovatelé spotřebitelský ch úvěrů Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 vyšší právní jistota 

vyšší míra ochrany spotřebitelů



umožnění poskytování některých typů úvěrů za zvýhodněných podmínek (zastavárny, zaměstnanecké úvěry, aj.)

95

96 NEGATIVA A NÁKLADY


 



 Informace v reklamě Je-li veřejnost informována o úvěru formou reklamy uvádějící úrokovou sazbu nebo jiný nákladový údaj, musí být v takové reklamě uvedeny tzv. standardní informace. Jde především o RPSN, výpůjční úrokovou sazbu, celkovou výši úvěru či povinnost uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění. Zákon č. 321/2001 Sb. v § 3 stanovuje pouze povinnost uvádět v reklamě, která obsahuje úrokovou sazbu nebo jiný údaj o nákladech, RPSN. Stanovení povinnosti uvádět další údaje v reklamě tak představuje novou povinnost, která s sebou ponese pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů jisté dodatečné náklady. U reklam v televizi je dokonce téměř nemožné všechny uvedené údaje během velmi krátké doby trvání reklamy uvést. Pozitivním efektem stanovení této povinnosti má být vyšší informovanost spotřebitelů již ve fázi reklamy a z toho vyplývající vyšší míra ochrany spotřebitelů. PŘÍNOSY


 možná vyšší důvěra spotřebitelů v prezentované produkty   

obecně vyšší transparentnost trhu vyšší míra ochrany spotřebitelů vyšší míra informovanosti již ve fázi reklamy

 možné snížení počtu stížností na poskytovatele spotřebitelských úvěrů vyplývající z vyšší informovanosti spotřebitelů NEGATIVA A NÁKLADY


  

vyšší míra regulace a vyšší administrativní náročnost vyšší náklady na reklamu znemožnění uvádění některých údajů v reklamě z důvodu dodatečné povinnosti uvést poté standardní informace – možná nižší účinnost reklamy na spotřebitele  možné obcházení ze strany podnikatelů  možné zdražení úvěrů a tedy i zhoršení dosažitelnosti  případné neinformování o důležitých údajích v reklamě v případě neuvádění žádných údajů ze strany poskytovatelů 

 Předsmluvní informace 96

97 Oproti současnému stavu bude klientovi před uzavřením smlouvy poskytována řada nových informací. Této informační povinnosti se nelze zprostit. Důvodem zavádění této povinnosti je nízká míra informovanosti spotřebitelů o nabízeném spotřebitelském úvěru v současné době. Nově tak musí být poskytnuty například informace o druhu úvěru, o věřiteli a případně o zprostředkovateli úvěru, o zboží nebo službě a v některých případech o jejich ceně v hotovosti. PŘÍNOSY




možná vyšší důvěra spotřebitelů způsobená transparentností nabídky

 vyšší míra ochrany spotřebitelů  možnost jednoduchého cenového srovnání úvěrů v předsmluvní fázi (povinnost uvádět RPSN, úrokovou sazbu)  vyšší informovanost spotřebitelů  možné snížení počtu stížností na poskytovatele spotřebitelských úvěrů vyplývající z vyšší informovanosti spotřebitelů NEGATIVA A NÁKLADY


 vyšší míra regulace a vyšší administrativní náročnost  vyšší náklady  složitější cesta k získání spotřebitele coby klienta  prodloužení doby získávání úvěru  možné zdražení úvěrů a tedy i zhoršení dosažitelnosti  

nezbytnost dozorovat více povinností – nutnost určit efektivní dohled složitá prokazatelnost porušení povinnosti

 Odpovědné půjčování (povinnost posoudit úvěruschopnost) Posoudit úvěruschopnost spotřebitele věřitelem je nově zavedenou povinností, která dosud nebyla v českém právním řádu výslovně stanovena. V případech, kdy je to vhodné, může věřitel konzultovat získané údaje s registry dlužníků. Toto ustanovení právně zakotvuje přirozený zájem věřitelů správně odhadnout schopnost spotřebitele splácet. Například banky ve vlastním zájmu již principy odpovědného půjčování aplikují. Právě tento přirozený zájem vedl věřitele k vytvoření registrů dlužníků, ať již pozitivních nebo negativních. Do takovýchto registrů by nově měli mít všichni věřitelé, včetně věřitelů z ostatních členských států, přístup na nediskriminační bázi. PŘÍNOSY


 snížení rizika poskytnutí tzv. „špatných úvěrů“ a tedy finanční ztráty  ochrana spotřebitelů před jejich předlužením

 nižší zatížení stran podílejících se na vymáhání pohledávek, tedy především soudců a exekutorů  možné snížení předluženosti občanů a jejich neschopnosti splácet

97



 vyšší míra regulace  možné zvýšení nákladů v důsledku administrativní náročnosti (bude-li např. nutné ve spise každého klienta zakládat důkazy o jeho řádném prověření) a v souvislosti s novou zákonnou povinností vysvětlit informace spotřebiteli  možné zdražení úvěrů a z toho vyplývající zhoršení dosažitelnosti úvěrů



složitá prokazatelnost porušení této povinnosti (nutnost pro dozorový orgán stanovit jasná pravidla pro prokázání splnění této povinnosti)

Právo na odstoupení o Zákon nově stanoví možnost spotřebitele odstoupit od úvěrové smlouvy bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 kalendářních dnů od jejího uzavření. Právo na odstoupení od smlouvy je výhodné pro spotřebitele, neboť je mu nově přiznána možnost znovu zvážit, zda bylo nutné smlouvu o úvěru uzavírat. Lze předpokládat, že právo na odstoupení od smlouvy bude mimo jiné kompenzovat negativní dopady zrušení požadavku na písemnou formu uzavření smlouvy. Věřitel má po odstoupení od smlouvy nárok na splacení jistiny a úroku, který se vypočítá na základě dohodnuté úrokové sazby, a to i tehdy, pokud právě výše úrokové sazby je důvodem pro odstoupení od smlouvy, například pokud spotřebitel zjistil, že uzavřel smlouvu, která stanoví vyšší úrokovou sazbu, než je na trhu obvyklé. Na druhou stranu věřitel nemůže po spotřebiteli požadovat žádná další plnění v souvislosti s odstoupením od smlouvy.

 Právo na odstoupení od smlouvy PŘÍNOSY

Poskytovatelé spotřebitelský ch úvěrů

 věřitelé poskytující úvěr s nižší úrokovou sazbou a výhodnějšími podmínkami mohou získat dodatečnou konkurenční výhodu  zvýhodnění seriózních věřitelů a možná eliminace nátlakové formy prodeje

Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé)

   

Třetí strany



snížení rizika uzavření nevýhodných úvěrů eliminace nátlakové formy prodeje vyšší úroveň ochrany spotřebitelů možné přispění k ochraně spotřebitelů před jejich předlužením NEGATIVA A NÁKLADY


 vyšší míra regulace a vyšší administrativní náročnost  zvýšení nákladů  možné zneužití spotřebitelem

Příjemci



možné zdražení úvěrů a z toho vyplývající zhoršení dosažitelnosti úvěrů

98

99 spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 doručení zboží v případě vázaného úvěru, prodávající dodá až po uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy  neochota podnikatelů prodávat zboží na spotřebitelský úvěr a vyžadování jiných forem úhrady nebo možné dodání zboží až po uplynutí 14denní lhůty pro odstoupení od smlouvy  nezbytnost dozorovat více povinností

 Předčasné splacení Toto právo na rozdíl od výše uvedených není v českém právním řádu novinkou, již v zákoně však budou stanovena jasná pravidla pro jeho využití týkající se především úpravy věřitelova nároku na odškodnění. Věřitel má právo uplatnit nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za předčasné splacení v závislosti na částce nebo způsobu výpočtu, který je stanoven ve smlouvě o úvěru. To znamená, že věřitel má pouze nárok na takové odškodnění, které je stanoveno ve smlouvě o úvěru. Navíc je celková částka poskytovaného odškodnění limitována. Je stanoveno, že výše odškodnění nesmí přesáhnout 1 % (resp. 0,5 %) předčasně splacené výše úvěru. Jde o významný rozdíl mezi novou a stávající úpravou. V současné době sice spotřebitel má právo na předčasné splacení, avšak nebylo dosaženo účelu směrnice 87/102/EHS, tedy spravedlivého snížení nákladů v případě předčasného splacení, vzhledem k velmi vágním ustanovením současné právní úpravy.

PŘÍNOSY

Poskytovatelé spotřebitelský ch úvěrů Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé)

 zvýšení právní jistoty při určování výše odškodnění  možná vyšší důvěra spotřebitelů

Třetí strany



 eliminace neodůvodněně vysokých odškodnění za předčasné splacení  zlepšení mobility spotřebitelů  snadnější možnost zbavení se dluhů (v případě mimořádného příjmu atp.)  zvýšení právní jistoty při určování výše odškodnění  vyšší míra ochrany spotřebitelů NEGATIVA A NÁKLADY


Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 vyšší míra regulace a vyšší administrativní náročnost  snížení příjmů vyplývajících z předčasného splacení (dle údajů ČBA se náklady spojené s předčasným splacením úvěru pohybují ve výši 500 Kč na jeden úvěr)  možné zneužití ze strany spotřebitelů  možné zdražení úvěrů a z toho vyplývající zhoršení dosažitelnosti úvěrů



nezbytnost dozorovat více povinností

99

100

 Podstatné náležitosti smluv Oproti současnému stavu se rozsah náležitostí ve smlouvě zvyšuje. Mezi podstatné náležitosti smluv, které se nemění, patří například stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr nebo ustanovení o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru. Na druhou stranu nová úprava jde mnohem dále a nově se tak podstatnými náležitostmi stávají například informace o případném požadovaném zajištění úvěru nebo také informace o zboží nebo službě a o jejich ceně (v případě úvěrů ve formě odložené platby a smluv o vázaném úvěru) nebo dokonce informace o poplatcích za vedení jednoho nebo více účtů, je-li otevření účtu povinné. Nově se podstatnou náležitostí stávají i informace, které výrazně zvýší právní jistotu, a to informace o postupu v případě ukončení smlouvy, o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů ze smlouvy a o označení příslušného orgánu dozoru. PŘÍNOSY


 zvýšení právní jistoty  zvýšení právní jistoty  lepší pochopení závazku spotřebitelem  vyšší míra ochrany spotřebitelů  NEGATIVA A NÁKLADY


 vyšší míra regulace a vyšší administrativní náročnost  možné zvýšení nákladů 

možné zdražení úvěrů a z toho vyplývající zhoršení dosažitelnosti úvěrů




 Povinnosti zprostředkovatelů Nová právní úprava zavádí zcela nově i povinnosti pro zprostředkovatele spotřebitelských úvěrů. V prvé řadě je zprostředkovatel povinen poskytnout předsmluvní informace v takovém rozsahu, v jakém by je měl poskytnout věřitel. Zprostředkovatel je dále povinen nejen v případné reklamě, ale i v dokumentaci pro spotřebitele uvést rozsah svých oprávnění, tedy zejména, zda pracuje výhradně s jedním nebo s více věřiteli nebo jako nezávislý makléř. Dále v případě, že spotřebitel uhradí zprostředkovateli odměnu za zprostředkování, je třeba sjednání této odměny zaznamenat na papíře nebo na jiném trvalém nosiči. Konečně zprostředkovatel je povinen pomoci spotřebiteli a poskytnout mu potřebná vysvětlení tak, aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná úvěrová smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Toto vysvětlení je nicméně předmětem diskrece.

100

101 PŘÍNOSY

Poskytovatelé a zprostředkovat elé spotřebitelských úvěrů Příjemci spotřebitelských úvěrů (spotřebitelé)



Třetí strany



   

zvýšení právní jistoty vyšší ochrana spotřebitelů vyšší informovanost spotřebitelů o způsobu distribuce a její ceně lepší pochopení závazku spotřebitelem NEGATIVA A NÁKLADY

Poskytovatelé a zprostředkovat elé spotřebitelských úvěrů Příjemci spotřebitelských úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 vyšší míra regulace a vyšší administrativní náročnost pro zprostředkovatele úvěrů  zvýšení nákladů zprostředkovatelů  možné zdražení úvěrů




II. Diskrece Článek 2 odst. 5 – Omezení působnosti u směrnicí definovaných subjektů

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice vymezuje v článku 2 svoji oblast působnosti. Obecně stanoví, že se vztahuje na úvěrové smlouvy a zároveň pomocí negativní definice tyto smlouvy konkretizuje. V 5. odstavci článku 2 dává směrnice možnost členským státům vztahovat pouze vybraná ustanovení také na úvěrové smlouvy uzavřené směrnicí definovaným subjektem. Tento subjekt směrnice definuje jako organizaci, která je založena pro vzájemný prospěch svých členů; nevykazuje zisk ve prospěch jiných osob, než jsou její členové; plní společenské poslání požadované vnitrostátním právem; přijímá a spravuje úspory a poskytuje úvěrové zdroje pouze svým členům; poskytuje úvěr na základě RPSN, která je nižší než sazba převládající na trhu nebo která podléhá stropu stanovenému vnitrostátním právem a jejíž členství je omezeno na osoby bydlící nebo zaměstnané v konkrétní oblasti nebo zaměstnance konkrétního zaměstnavatele včetně jeho bývalých zaměstnanců, kteří jsou v důchodu, nebo osoby splňující jiné podmínky stanovené podle vnitrostátního práva jako základ pro existenci společné vazby mezi členy.

101

102 Alinea 1 tohoto odstavce dále umožňuje členským státům vyjmout z působnosti směrnice úvěrové smlouvy uzavřené takovou organizací úplně za podmínky, že celková hodnota všech existujících úvěrových smluv uzavřených danou organizací není významná ve vztahu k celkové hodnotě všech existujících úvěrových smluv v členském státě, v němž má organizace sídlo, a celková hodnota všech existujících úvěrových smluv uzavřených všemi takovými organizacemi v daném členském státě je nižší než 1 % celkové hodnoty všech existujících úvěrových smluv uzavřených v tomto členském státě. Z uvedeného vyplývá, že v čl. 2 odst. 5 jsou obsaženy hned dvě diskrece. Ta první umožňuje členským státům snížit požadavky na úvěrové smlouvy v režii neziskových společensky prospěšných organizací, kdežto druhá diskrece umožňuje tyto smlouvy za zpřísněných podmínek vyloučit z působnosti směrnice úplně. Vzhledem k tomu, že si v současné době nejsme vědomi existence takovéhoto subjektu, zejména vzhledem k podmínce dané čl. 2 odst. 5. písm. c) – tedy subjekt plní společenské poslání požadované vnitrostátním právem, a ani veřejná konzultace jeho existenci neprokázala, je následující analýza pouze hypotetická a vychází z předpokladu, že je možná budoucí existence vymezeného subjektu. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 4 varianty: Varianta I Využití první diskrece – tj. zjednodušení režimu úvěrových smluv uzavřených se směrnicí definovaným subjektem jako věřitelem Varianta II Využití druhé diskrece – tj. vyjmutí úvěrových smluv z režimu směrnice v případě, že směrnicí definovaná organizace (věřitel) splní stanovené podmínky Varianta III Využití obou diskrecí – tj. současné využití varianty I. i II. Varianta IV Nevyužití diskrecí – tj. nevyužití žádné z variant

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Využití první diskrece – tj. zjednodušení režimu úvěrových smluv uzavřených se směrnicí definovaným subjektem jako věřitelem První diskrece umožňuje členským státům snížit požadavky na úvěrové smlouvy v režii neziskových společensky prospěšných organizací. Vyjmuty jsou v tomto případě: povinnost poskytnout předsmluvní informace, některé informace uvedené v úvěrové smlouvě (např. právo spotřebitele obdržet bezplatně tabulku umoření, postup použitý při uplatnění práva na ukončení

102

103 platnosti smlouvy aj.), povinnosti u úvěrových smluv ve formě přečerpání, právo na odstoupení od smlouvy a úprava smluv o vázaném úvěru. V současné době si nejsme vědomi existence organizací splňujících požadavky stanovené směrnicí.

PŘÍNOSY


 zjednodušení úvěrových smluv vybraných poskytovatelů  tito poskytovatelé nemusí plnit veškeré požadavky vyplývající ze zákona (předsmluvní informace, smluvní podmínky, informace v reklamě aj.), nemusí posuzovat úvěruschopnost spotřebitelů – možné nižší náklady  zjednodušení uzavírání úvěrových smluv, které mají být prospěšné (SČS)  možné rychlejší vyřízení úvěru (z důvodu nenutnosti plnit veškeré zákonné požadavky, zejména ověření úvěruschopnosti)  NEGATIVA A NÁKLADY


 možná nižší důvěra spotřebitelů vůči těmto vybraným poskytovatelům oproti ostatním poskytovatelům, kteří plní všechny požadavky ze zákona vyplývající  diskriminační vůči ostatním poskytovatelům – nerovné podmínky  nižší regulace – možnost zneužití ze strany poskytovatelů  nižší transparentnost poskytovaných úvěrových služeb (neexistence povinnosti poskytnout předsmluvní informace, neexistence povinnosti vysvětlení produktů ze strany poskytovatele)  snížení ochrany spotřebitele ze směrnice vyplývající  komplikovanější pro dozorový orgán – nutnost posuzovat, zda daný poskytovatel spadá do stanovené kategorie či nikoliv

Varianta II Využití druhé diskrece – tj. vyjmutí úvěrových smluv z režimu směrnice v případě, že směrnicí definovaná organizace (věřitel) splní stanovené podmínky Druhá diskrece tyto úvěrové smlouvy umožňuje vyjmout z režimu směrnice úplně, avšak za předpokladu, že budou splněny dodatečné podmínky odvíjející se od objemu uzavřených smluv. Problémem je však komplikovanost, ne-li nemožnost, v českých podmínkách zjistit, zda příslušný subjekt nebo jeho produkt spadá do dané kategorie (tedy plní stanovené podmínky).

PŘÍNOSY

Poskytovatelé spotřebitelský ch úvěrů Příjemci spotřebitelský

 zjednodušení úvěrových smluv vybraných poskytovatelů  vybraní poskytovatelé nemusí u těchto produktů plnit žádné požadavky vyplývající ze zákona (předsmluvní informace, smluvní podmínky, informace v reklamě aj.) – nižší náklady  zjednodušení uzavírání úvěrových smluv, které mají být prospěšné členům organizace (SČS)

103

104 ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 NEGATIVA A NÁKLADY


Třetí strany



náklady na vedení evidence potřebné k určení splnění daných podmínek (objemy úvěrů)

 diskriminační vůči ostatním poskytovatelům – nerovné podmínky  nižší transparentnost poskytovaných úvěrových služeb (neexistence povinnosti poskytnout předsmluvní informace, neexistence povinnosti vysvětlení produktů ze strany poskytovatele)  neexistence regulace takovýchto úvěrových smluv – možnost zneužití ze strany poskytovatelů  snížení ochrany spotřebitele ze směrnice vyplývající  náklady na vedení evidence celkové hodnoty všech úvěrů stanovených organizací a všech spotřebitelských úvěrů v ekonomice - nutnost statistických výpočtů  nemožnost přesně určit podmínky stanovené v zákoně (směrnici)

Varianta III Využití obou diskrecí – tj. současné využití varianty I. i II. Tato možnost se nabízí jako maximální zjednodušení režimu takových úvěrových smluv. Nezisková společensky prospěšná organizace, jejíž uvěrové smlouvy byly doposud z režimu směrnice vyloučeny, by po překročení stanoveného objemu uzavřených úvěrových smluv byla nucena dodržovat jenom některá ustanovení směrnice. Ovšem výše uvedené problémy (neexistence uvedených subjektů, nemožnost určení dané kategorie) platí i u této varianty.

PŘÍNOSY


 zjednodušení úvěrových smluv vybraných poskytovatelů  tito poskytovatelé nemusí veškeré požadavky vyplývající ze zákona (předsmluvní informace, smluvní podmínky, informace v reklamě aj.), příp. nemusí plnit žádné – možné nižší náklady  zjednodušení uzavírání úvěrových smluv, které mají být prospěšné členům organizace (SČS) 

104



Třetí strany



náklady na vedení evidence potřebné k určení splnění daných podmínek (objemy úvěrů)

 diskriminační vůči ostatním poskytovatelům – nerovné podmínky  možná nižší důvěra spotřebitelů vůči těmto vybraným poskytovatelům oproti ostatním poskytovatelům, kteří plní všechny požadavky ze zákona vyplývající  nižší regulace, příp. neexistence regulace takovýchto úvěrových smluv – možnost zneužití ze strany poskytovatelů  nižší transparentnost poskytovaných úvěrových služeb (neexistence povinnosti poskytnout předsmluvní informace, neexistence povinnosti vysvětlení produktů ze strany poskytovatele)  snížení ochrany spotřebitele ze směrnice vyplývající  náklady na vedení evidence celkové hodnoty všech úvěrů stanovených organizací a všech spotřebitelských úvěrů v ekonomice  nemožnost přesně určit podmínky stanovené v zákoně (směrnici)

Varianta IV Nevyužití diskrecí – tj. nevyužití žádné z variant V neprospěch využití těchto diskrecí hovoří výše uvedené problémy a také fakt, že by zde mohlo vzniknout riziko zneužití těchto produktů. PŘÍNOSY


 rovné podmínky poskytovatelů na trhu spotřebitelských úvěrů  existence stejné regulace pro všechny poskytovatele (povinnost poskytnout předsmluvní informace, úprava úvěrových smluv aj.)  posílení úrovně ochrany spotřebitele  zpřehlednění situace na trhu spotřebitelských úvěrů  transparentnost trhu – rovné podmínky NEGATIVA A NÁKLADY




zvýšené náklady těchto vybraných poskytovatelů vyplývající z regulace

 možnost zdražení tohoto typu úvěrů, znemožnění jejich poskytování  možnost zrušení takovýchto „výhodnějších“ úvěrových smluv nebo jejich komplikovanější uzavírání 

105

106 3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Většina dotazovaných subjektů se vyjádřila pro Variantu IV – tedy nevyužití žádné z diskrecí. ČNB zvažovala, zda mezi subjekty vyjmenované v čl. 2 odst. 5 písm. a) až e) patří družstevní záložny. Nicméně nakonec usoudila, že tyto pod příslušnou definici spíše nespadají a také se přiklonila k Variantě IV. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Vzhledem k tomu, že si v současné době nejsme vědomi existence organizací splňujících požadavky stanovené směrnicí (zejména pak požadavku stanoveném v písm. c) čl. 2 odst. 5) a vzhledem k preferencím konzultovaných subjektů volíme Variantu IV – nevyužití žádné z diskrecí. Pro obtížnost nastavení kriterií, která musí uvedené subjekty splňovat, je vyhodnocení jejich splnění v současné době ze strany samotných podnikatelských subjektů, ale i dozorových orgánů nereálné. Dotčené subjekty nemají k dispozici informace potřebné k vyhodnocení, zda celková hodnota všech existujících smluv uzavřených takovými organizacemi v členském státě je nižší než 1 % celkové hodnoty všech smluv uzavřených v tomto členském státě. Lze se oprávněně obávat, že v praxi v důsledku chybného vyhodnocení by mnohé subjekty na sebe výjimku aplikace volnějšího režimu nesprávně vztahovaly.

Článek 2 odst. 6 – Omezení působnosti v případě refinancování úvěru

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT V 6. odstavci čl. 2 dává směrnice členským státům možnost stanovit, že pro úvěrové smlouvy, které stanoví možnost ujednání mezi věřitelem a spotřebitelem o odložení platby nebo metodách splácení, pokud je spotřebitel již v prodlení podle původní úvěrové smlouvy, se také použijí pouze vybraná ustanovení směrnice. To však jenom za podmínky, že je pravděpodobné, že by tato ujednání mohla odvrátit případné soudní řízení týkající se tohoto prodlení a spotřebitel by tím nepodléhal méně výhodným podmínkám, než jaké byly stanoveny v původní úvěrové smlouvě. Čl. 2 odst. 6 se týká pouze úvěrových smluv uzavíraných s původním věřitelem v případě, že spotřebitel je u tohoto věřitele v prodlení dle původní úvěrové smlouvy a kde dochází pouze k odložení plateb či změně metody splácení. Tato diskrece umožňuje členským státům zjednodušit režim úvěrových smluv, které jsou pro spotřebitele obecně prospěšné. Jejím využitím by došlo ke zjednodušení uzavírání smluv, jejichž cílem je předcházení nejtěžším důsledkům platební neschopnosti. Na druhé straně obecně platí, že každé takové uvolnění představuje do určité míry možnost zneužití.

106

107 Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Využití diskrece – tj. zjednodušení režimu u úvěrových smluv pro spotřebitele výhodných Varianta II Nevyužití diskrece

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Využití diskrece – tj. zjednodušení režimu u úvěrových smluv pro spotřebitele výhodných Tato diskrece umožňuje členským státům zjednodušit režim úvěrových smluv, které jsou pro spotřebitele obecně prospěšné, tedy využít pouze vybraná ustanovení směrnice. Vyjmuty jsou v tomto případě: povinnost poskytnout předsmluvní informace, některé informace uvedené v úvěrové smlouvě (např. právo spotřebitele obdržet bezplatně tabulku umoření, postup použitý při uplatnění práva na ukončení platnosti smlouvy aj.), povinnosti u úvěrových smluv ve formě přečerpání, právo na odstoupení od smlouvy, smlouvy o vázaném úvěru a postoupení práv.

PŘÍNOSY


 není nutné plnit některé požadavky vyplývající ze zákona (předsmluvní informace, smluvní podmínky aj.), které nejsou pro tento typ smlouvy relevantní – možné nižší náklady  zjednodušení refinancování úvěrových smluv  rychlejší vyřízení refinancování úvěru (z důvodu nenutnosti plnit veškeré zákonné požadavky)  spotřebitelé nebudou podléhat méně výhodným podmínkám vzhledem k původní smlouvě  možná redukce práce exekutorů, soudů NEGATIVA A NÁKLADY


  

možnost zneužití ze strany poskytovatelů – v případě, že nové podmínky nebudou výhodnější horší schopnost posouzení výhodnosti podmínek nové smlouvy



107

108 Varianta II Nevyužití diskrece Obecně platí, že každé uvolnění představuje do určité míry možnost zneužití ze strany věřitele, a proto je nutné zvážit, jestli budou důsledky převážně pozitivní nebo naopak. PŘÍNOSY


 

existence přísnější regulace těchto smluv – nižší možnost zneužití ze strany poskytovatelů

 transparentnost trhu – rovné podmínky NEGATIVA A NÁKLADY


 nutnost plnit veškeré požadavky vyplývající ze zákona, některé pro daný typ smlouvy zbytečné – možné vyšší náklady  nedojde k zjednodušení uzavírání úvěrových smluv pro spotřebitele prospěšných 

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Více subjektů se vyjádřilo pro využití diskrece - Variantu I – tj. zjednodušení režimu u úvěrových smluv pro spotřebitele výhodných. ČNB výběr této varianty podmínila tím, že se musí jednat o uzavření smlouvy se stejným věřitelem, což je v tomto případě splněno. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Vzhledem k tomu, že většina konzultovaných subjektů se vyjádřila pro Variantu I a také vzhledem k tomu, že se jedná o úvěr uzavřený s původním věřitelem, kdy dochází pouze ke změně plateb nebo metody splácení, byla vybrána Varianta I – Využití diskrece, tj. zjednodušení režimu u úvěrových smluv pro spotřebitele výhodných.

Článek 4 odst. 1 – Standardní informace uváděné v reklamě Směrnice vymezuje v článku 4 Standardní informace uváděné v reklamě. Výčet těchto standardních informací je uveden v odst. 2. Odst. 1 tohoto článku stanoví, že jakákoli reklama

108

109 týkající se úvěrových smluv, jež uvádí úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje o nákladech úvěru pro spotřebitele, musí uvádět standardní informace v souladu s tímto článkem. Směrnice dále v druhém pododstavci odst. 1 stanoví, že členské státy mohou v případě, že vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby v reklamách týkajících se úvěrových smluv, které neuvádějí úrokovou sazbu ani jakékoli údaje o nákladech úvěru pro spotřebitele, byla uváděna RPSN, v tomto případě uvádět pouze RPSN. Zákon č. 321/2001 Sb. v § 3 stanoví, že jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, reklamou nebo nabídkou zboží nebo služby obsahující úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje týkající se nákladů na úvěr, musí být jejich součástí RPSN nebo příklad jejího výpočtu. Lze tedy shrnout, že česká vnitrostátní právní úprava neobsahuje ustanovení, které by u reklam neobsahujících úrokovou sazbu nebo náklady na úvěr vyžadovalo uvádění RPSN. V této situaci není dle výkladu MF a MPO diskrece relevantní. Tento výklad byl potvrzen i na transpozičním workshopu konaném dne 27. listopadu 2008 v Bruselu.

Článek 4 odst. 2 – Uvádění RPSN v reklamě v případě úvěrů ve formě přečerpání

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v článku 4 Standardní informace uváděné v reklamě v odst. 2 stanoví šest požadavků na informace, které musí být obsaženy v reklamě na úvěrové smlouvy, a to jasným, výstižným a zřetelným způsobem prostřednictvím reprezentativního příkladu. Písmeno c) tohoto odstavce obsahuje požadavek informovat o RPSN, ovšem v případě úvěrové smlouvy ve formě možnosti přečerpání (čl. 2 odst. 3) mohou členské státy rozhodnout, že RPSN není třeba uvádět. Reklama na úvěrové smlouvy v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání tedy může nebo nemusí obsahovat RPSN, záleží na rozhodnutí členského státu. Čl. 2 odst. 3 definuje přečerpání jako úvěr, který musí být splacen na požádání nebo do tří měsíců. Na tento typ úvěrových smluv se použijí pouze některá ustanovení směrnice. V ČR pod tento typ úvěru patří např. kontokorentní úvěr. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Využití diskrece - tj. reklama na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání nebude obsahovat RPSN Varianta II Nevyužití diskrece - tj. reklama na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání bude obsahovat RPSN

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I 109

110 Využití diskrece - tj. reklama na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání nebude obsahovat RPSN V případě využití této diskrece a neuvedení RPSN v reklamě na úvěrové smlouvy ve formě přečerpání by došlo k zjednodušení režimu úvěrových smluv tohoto typu. Vzhledem k tomu, že u této úvěrové smlouvy není předem známa ani výše úvěru, ani harmonogram splácení, není možné RPSN stanovit. Reklama na tento typ úvěrové smlouvy bude i nadále obsahovat ostatní údaje uvedené v odst. 2 tohoto článku. Na druhou stranu obecně platí, že každé takové uvolnění představuje do určité míry možnost zneužití ze strany věřitele, případně zprostředkovatele a vede k oslabení postavení spotřebitele, neboť bude ochuzen o významný srovnávací faktor úvěrových smluv. Je také nutno poznamenat, že Česká republika byla v průběhu jednání o textu směrnice zastáncem režimu maximální harmonizace u povinnosti uvádět RPSN i u úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání. Mimoto je třeba zmínit, že i v dalších článcích směrnice je umožněno v případě úvěrových smluv ve formě přečerpání RPSN neuvádět. Je tedy žádoucí sladit rozhodnutí ve všech těchto případech.

PŘÍNOSY


 není nutné odhadovat RPSN pro úvěr ve formě možnosti přečerpání, které mimoto nemá vysokou vypovídací schopnost – zjednodušení a možné snížení nákladů


 spotřebitelé nebudou mateni nepřesnou výší RPSN (u úvěru ve formě možnosti přečerpání nelze stanovit přesné RPSN)  NEGATIVA A NÁKLADY


 možná nižší důvěra spotřebitelů způsobená neinformováním o RPSN u některých typů úvěrů (v porovnání s jinými)

Třetí strany

 rozdílné podmínky pro obdobné produkty (kontokorentní úvěr x kreditní karty)

 nemožnost jednoduchého srovnání jednotlivých produktů ve fázi reklamy - netransparentnost, riziko nepřehlednosti, oslabení postavení spotřebitele  možnost zneužití ze strany poskytovatele

Varianta II Nevyužití diskrece - tj. reklama na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání bude obsahovat RPSN V případě nevyužití této diskrece bude reklama na úvěrové smlouvy ve formě možnosti přečerpání obsahovat standardní informace uvedené v odst. 2, včetně RPSN. PŘÍNOSY

110

111 Poskytovatelé spotřebitelský ch úvěrů Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 možná vyšší důvěra spotřebitelů způsobená plnou transparentností nabídky (ovšem s omezenou vypovídací schopností)





 špatná vypovídací schopnost ukazatele RPSN v případě úvěru ve formě možnosti přečerpání – pro některé spotřebitele může působit matoucím dojmem

 možnost jednoduchého cenového srovnání úvěrů již ve fázi reklamy (ovšem s omezenou vypovídací schopností)  NEGATIVA A NÁKLADY

možné vyšší náklady na reklamu (nutnost obsahu více informací)  vyšší míra regulace a vyšší administrativní náročnost



3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Více subjektů se vyjádřilo pro využití diskrece - Variantu I – tj. reklama na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání nebude obsahovat RPSN. V rámci konsultací je poukazováno na skutečnost, že kontokorent je klasickým příkladem úvěru, pro který je obtížné RPSN stanovit. Pokud by se v případě těchto typů úvěrů měla uvádět RPSN (jak ve smlouvě, tak v reklamě), je zcela nezbytné spotřebiteli poskytnout informaci, za využití jakých hypotéz byla RPSN vypočtena. Spotřebitel si musí být vědom toho, že kontokorentní úvěr mu poskytuje určitou volnost, přičemž uvedená hodnota RPSN, která je uvedena ve smlouvě či reklamě, vyjadřuje maximální míru této volnosti (přičemž maximální možné čerpání a odložení splátek na nejzazší možnou dobu s sebou nese maximální výši úroků). V praxi je chování dlužníka zpravidla odlišné. Hodnota RPSN v daném případě pak neodráží skutečné chování dlužníka. Zcela jistě bude existovat značná část spotřebitelů, která bude vypovídací schopnost RPSN v případě kontokorentu chybně interpretovat. V daném případě je pak diskutabilní vypovídací schopnost RPSN. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Vzhledem k tomu, že více konzultovaných subjektů se vyjádřilo pro Variantu I, a k tomu, že RPSN u úvěrů ve formě možnosti přečerpání nemá příliš vysokou vypovídací schopnost a je značně složité, zejména ve fázi reklamy, RPSN určit, byla vybrána Varianta I – Využití diskrece, tj. reklama na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání nebude obsahovat RPSN.

Článek 6 odst. 2 – Uvádění RPSN v předsmluvních informacích v případě úvěrů ve formě možnosti přečerpání 111

112 1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v čl. 6 Požadavky na předsmluvní informace týkající se některých úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání a některých konkrétních úvěrových smluv v odst. 1 zavádí povinnost věřitele případně zprostředkovatele poskytnout údaje a informace potřebné ke srovnání různých nabídek, a to v dostatečném předstihu tak, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře či nikoli. Tyto informace zahrnují dvanáct údajů vč. povinnosti informovat o RPSN. Odstavec 2 tohoto článku stanoví, že v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání mohou členské státy rozhodnout, že RPSN není třeba spotřebiteli poskytnout. Preambule v recitálu 23 stanoví, že u zvláštních druhů úvěrových smluv, mezi které patří i úvěr ve formě možnosti přečerpání, je v zájmu ochrany spotřebitele a bez současného nadměrného zatížení věřitele vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace, a to s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv. V případě tohoto článku je na rozhodnutí členského státu, zda předsmluvní informace bude RPSN obsahovat či nikoli.

Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Využití diskrece - tj. předsmluvní informace o úvěrové smlouvě ve formě možnosti přečerpání nemusí obsahovat RPSN Varianta II Nevyužití diskrece - tj. předsmluvní informace o úvěrové smlouvě ve formě možnosti přečerpání musí obsahovat RPSN

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Využití diskrece - tj. předsmluvní informace o úvěrové smlouvě ve formě možnosti přečerpání nemusí obsahovat RPSN Směrnice pomocí této diskrece umožňuje zprostit poskytovatele úvěru povinnosti uvádět RPSN v předsmluvních informacích o úvěrové smlouvě ve formě možnosti přečerpání. Vzhledem k tomu, že u této úvěrové smlouvy není předem známa ani výše úvěru, ani harmonogram splácení, není možné RPSN stanovit. Jediným řešením tak zůstává uvádění v současné době běžně používané „RPSN od“ či „minimální RPSN“. Předsmluvní informace u tohoto typu úvěrové smlouvy budou i nadále obsahovat údaje uvedené v odst. 1 tohoto článku. Stejně jako u čl. 4 odst. 2, i zde obecně platí, že každé takové uvolnění představuje do určité míry možnost zneužití ze strany věřitele, případně zprostředkovatele a vede k oslabení postavení spotřebitele, neboť bude ochuzen o významný srovnávací faktor úvěrových smluv. Je 112

113 také nutno poznamenat, že Česká republika byla v průběhu jednání o textu směrnice zastáncem režimu maximální harmonizace u povinnosti uvádět RPSN i u úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání. Mimoto je třeba zmínit, že i v dalších článcích směrnice je umožněno v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání RPSN neuvádět. Je tedy žádoucí sladit rozhodnutí ve všech těchto případech.

PŘÍNOSY




není nutné vypočítávat a uvádět tzv. „RPSN od“ či „minimální RPSN“ pro úvěr ve formě možnosti přečerpání, která mimoto nemá vysokou vypovídací schopnost – zjednodušení administrativní a finanční náročnosti  možné snížení nákladů  spotřebitelé nebudou mateni nepřesnou výší RPSN (u úvěru ve formě možnosti přečerpání nelze stanovit přesnou RPSN)  NEGATIVA A NÁKLADY


 možná nižší důvěra spotřebitelů způsobená neinformováním o RPSN u některých typů úvěrů (v porovnání s jinými)  nemožnost jednoduchého cenového srovnání jednotlivých produktů před uzavřením smlouvy - netransparentnost, horší orientace na trhu – oslabení postavení spotřebitele  možnost zneužití ze strany poskytovatele – neinformování o ceně  rozdílné podmínky pro obdobné produkty (kontokorentní úvěr x kreditní karty)

Varianta II Nevyužití diskrece - tj. předsmluvní informace o úvěrové smlouvě ve formě možnosti přečerpání musí obsahovat RPSN V případě nevyužití této diskrece budou předsmluvní informace i u tohoto typu úvěru uvádět RPSN, jejíž vypovídací hodnota je však v tomto případě snížena.

PŘÍNOSY




možná vyšší důvěra spotřebitelů způsobená plnou transparentností nabídky (ovšem s omezenou vypovídací schopností)

 možnost jednoduchého cenového srovnání úvěrů již v předsmluvní fázi (ovšem s omezenou vypovídací schopností) 

113



 možné vyšší náklady (nutnost vypočítávat a uvádět více údajů v rámci předsmluvních informací) 

omezená vypovídací schopnost ukazatele RPSN v případě úvěru ve formě možnosti přečerpání – pro některé spotřebitele může působit matoucím dojmem

 zavedení nestandardního systému s uváděním limitních hodnot

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE MV, ČOI, ČBA, SOCR a ČNB nepovažují za nezbytné uvádět RPSN, neboť tato není v případě smluv ve formě možnosti přečerpání odpovídajícím srovnávacím kritériem. Dle subjektů prosazujících zájmy spotřebitelů (SOS, SČS, PPFT) je třeba RPSN uvádět u jakéhokoliv typu úvěrových smluv. Hlavním důvodem je zejména dát spotřebiteli možnost porovnávat jakýkoliv druh úvěru na základě jednoduchého a jasného srovnávacího kritéria. V rámci veřejné diskuse je poukazováno na to, že úvěrová smlouva ve formě možnosti přečerpání (kontokorent) je většinou spojena s využíváním běžného účtu (nebo je přímo součástí smlouvy o běžném účtu). Je-li tedy kontokorent v reklamě nabízen, je součástí celkové nabídky a výše RPSN v tomto případě nebude asi hlavním kritériem pro rozhodování spotřebitele. Je však doporučováno, aby byla do zákona zahrnuta povinnost uvádět veškeré náklady spojené s přečerpáním převedené na RPSN před podpisem smlouvy o účtu s možností přečerpání. To umožní spotřebiteli posoudit, zda je pro něho výhodnější akceptovat např. vyšší procentní sazbu za kontokorent, bude-li předpokládat pouze velmi krátkodobé přečerpání, či naopak volit spotřebitelský či jiný úvěr za nižší sazbu, předpokládal-li by přečerpání po většinu úvěrového období. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Vzhledem k tomu, že se většina subjektů vyjádřila pro Variantu I – tedy Využití diskrece, s ohledem na výše uvedené dopady a také z důvodu nutnosti jednotného přístupu k této problematice (je nutné sladit rozhodnutí ve všech případech týkajících se uvádění RPSN u smluv ve formě možnosti přečerpání), byla vybrána Varianta I – Využití diskrece, tj. předsmluvní informace o úvěrové smlouvě ve formě přečerpání nemusí obsahovat RPSN.

Článek 10 odst. 5 písm. f) – Uvádění RPSN v úvěrové smlouvě v případě úvěrů ve formě možnosti přečerpání

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT

114

115 Článek 10 směrnice stanoví informace, které mají být uvedeny v úvěrových smlouvách. Toto ustanovení zakotvuje povinnost vypracování úvěrové smlouvy na papíře nebo jiném trvanlivém nosiči, povinnost odevzdaní jednoho vyhotovení smlouvy každé smluvní straně a zároveň stanoví seznam informací, které je poskytovatel úvěrů povinen uvádět v úvěrové smlouvě. Tento seznam povinností je stanoven směrnicí obecně pro úvěrové smlouvy s odchylkami, na které pamatuje v dalších odstavcích. V 5. odstavci tohoto článku však směrnice uvádí samostatný užší seznam informací uplatnitelný pouze u úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen na požádání nebo do tří měsíců. Do tohoto seznamu je zahrnuta i povinnost uvádět RPSN, avšak směrnice dává členským státům možnost tuto povinnost zrušit. Úvěrová smlouva u tohoto typu úvěru bude i nadále obsahovat ostatní údaje uvedené v odst. 5 tohoto článku. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Využití diskrece – tj. neuvádění RPSN v úvěrové smlouvě v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání Varianta II Nevyužití diskrece – tj. uvádění RPSN v úvěrové smlouvě v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání.

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Využití diskrece – tj. neuvádění RPSN v úvěrové smlouvě v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání Směrnice pomocí této diskrece umožňuje zprostit poskytovatele úvěru povinnosti uvádět RPSN u úvěrové smlouvy ve formě možnosti přečerpání. Vzhledem k tomu, že u této úvěrové smlouvy není předem známa ani výše úvěru, ani harmonogram splácení, není možné RPSN stanovit. Na druhou stranu opět obecně platí, že každé takové uvolnění představuje do určité míry možnost zneužití ze strany věřitele, případně zprostředkovatele a vede k oslabení postavení spotřebitele, neboť bude ochuzen o významný srovnávací faktor úvěrových smluv. Je také nutno poznamenat, že Česká republika byla v průběhu jednání o textu směrnice zastáncem režimu maximální harmonizace u povinnosti uvádět RPSN i u úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání. Mimoto je třeba zmínit, že i v dalších článcích směrnice je umožněno v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání RPSN neuvádět. Je tedy žádoucí sladit rozhodnutí ve všech těchto případech. PŘÍNOSY

Poskytovatelé spotřebitelský



není nutné vypočítávat a uvádět tzv. „RPSN od“ či „minimální RPSN“

115

116 ch úvěrů


pro úvěr ve formě možnosti přečerpání, které mimoto nemá vysokou vypovídací schopnost – zjednodušení administrativní a finanční náročnosti  možné snížení nákladů  spotřebitelé nebudou mateni nepřesnou výší RPSN (u úvěru ve formě možnosti přečerpání nelze stanovit přesnou RPSN) 

nižší nároky na výkon dozorové činnosti



možná nižší důvěra spotřebitelů způsobená neinformováním o RPSN u některých typů úvěrů (v porovnání jinými)

NEGATIVA A NÁKLADY


 nemožnost jednoduchého cenového srovnání jednotlivých produktů netransparentnost, horší orientace na trhu – oslabení postavení spotřebitele  možnost zneužití ze strany poskytovatele – neinformování o ceně  úvěrová smlouva nebude obsahovat kompletní informace  rozdílné podmínky pro obdobné produkty (kontokorentní úvěry x kreditní karty)

Varianta II Nevyužití diskrece – tj. uvádění RPSN v úvěrové smlouvě v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání. V případě nevyužití této diskrece bude poskytovatel také u tohoto typu úvěru povinen uvádět RPSN, jehož vypovídací schopnost je však v tomto případě snížená. PŘÍNOSY


 možná vyšší důvěra spotřebitelů způsobená plnou transparentností smlouvy (ovšem s omezenou vypovídací schopností)


 možnost jednoduchého srovnání parametrů již uzavřené úvěrové smlouvy s jinými nabídkami (např. při zvažování refinancování) 

jednotné podmínky na trhu NEGATIVA A NÁKLADY


 možné vyšší náklady (nutnost uvádět větší množství informací)  omezená vypovídací schopnost ukazatele RPSN v případě úvěru ve formě možnosti přečerpání – pro některé spotřebitele může působit matoucím dojmem 

obtížná realizace dozoru

116

117 3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Většina subjektů se domnívá, že zavedení povinnosti uvádět RPSN u úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání nemá své opodstatnění zejména z důvodu jejího obtížného stanovení v případě kontokorentních úvěrů - MV, ČOI, ČBA, SOCR. Opačné stanovisko zaujímá ČNB, SOS, PPFT. ČNB považuje za vhodné, aby byla do zákona zahrnuta povinnost uvádět veškeré náklady spojené s přečerpáním převedené na RPSN před podpisem smlouvy o účtu s možností přečerpání. To umožní spotřebiteli posoudit, zda je pro něho výhodnější akceptovat např. vyšší procentní sazbu za kontokorent, bude-li předpokládat pouze velmi krátkodobé přečerpání, či naopak volit spotřebitelský či jiný úvěr za nižší sazbu, předpokládal-li by přečerpání po většinu úvěrového období. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Vzhledem k tomu, že se většina subjektů vyjádřila pro Variantu I – tedy Využití diskrece, s ohledem na výše uvedené dopady a také z důvodu nutnosti jednotného přístupu k této problematice (je nutné sladit rozhodnutí ve všech případech týkajících se uvádění RPSN u smluv ve formě přečerpání), byla vybrána Varianta I – Využití diskrece, tj. neuvádění RPSN v úvěrové smlouvě v případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání.

Článek 16 odst. 4 – Odškodnění věřitele v případě předčasného splacení

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v čl. 16 Předčasné splacení umožňuje spotřebiteli kdykoli zcela nebo zčásti splatit své závazky plynoucí z úvěrové smlouvy. Spotřebitel má právo na snížení celkových nákladů úvěru a nákladů za zbývající dobu platnosti smlouvy. Věřitel má současně nárok na spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru. V odst. 3 jsou stanoveny výjimky, kdy není možné požadovat odškodnění za předčasné splacení. Pro případy, kdy je odškodnění možné požadovat, stanoví odst. 2, že výše odškodnění nesmí přesáhnout 1 % předčasně splacené výše úvěru, pokud doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem smlouvy přesahuje jeden rok. Pokud je tato doba kratší, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % předčasně splacené výše úvěru. Tento článek obsahuje v odst. 4 dvě možné diskrece týkající se určení výše odškodnění, a to: a) členské státy mohou stanovit, že nárok na odškodnění může věřitel uplatňovat pouze tehdy, pokud předčasně splacená částka přesáhne hranici stanovenou vnitrostátním právem. Tato 117

118 hranice však nesmí být nastavena výše než na 10 000 EUR za kterékoli období dvanácti měsíců. Při stanovení této hranice by členské státy měly zohlednit například průměrnou výši spotřebitelských úvěrů na svém trhu tak, aby tato částka odpovídala reálné situaci v konkrétním státě. b) členské státy mohou dále stanovit, že věřitel může výjimečně uplatňovat vyšší odškodnění, pokud prokáže, že jeho ztráta z předčasného splacení přesahuje částku vypočtenou dle čl. 16 odstavce 2 směrnice. Přesáhne-li odškodnění uplatněné věřitelem skutečně utrpěnou ztrátu, může spotřebitel požadovat odpovídající snížení odškodnění na výši skutečně utrpěné ztráty. V takovém případě ztráta zahrnuje rozdíl mezi původně sjednanou úrokovou sazbou a úrokovou sazbou, za kterou věřitel může půjčit předčasně splacenou částku na trhu v době předčasného splacení, s přihlédnutím k dopadu předčasného splacení na správní náklady. Dosavadní vnitrostátní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb. v § 11 stanoví, že spotřebitel je oprávněn splatit spotřebitelský úvěr před dobou stanovenou ve smlouvě. V takovém případě má spotřebitel nárok na snížení plateb se spotřebitelským úvěrem souvisejících o takovou částku, aby splacením spotřebitelského úvěru před dobou splatnosti nezískal žádný z účastníků smlouvy o spotřebitelském úvěru nepřiměřený prospěch na úkor ostatních účastníků. Na základě tohoto ustanovení, zejména neurčité formulace o nepřiměřeném prospěchu, si nemohl spotřebitel dovodit jakou částku v případě předčasného splacení úvěru věřiteli uhradí. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují ke každé diskreci 2 varianty: Varianta I diskrece a) Využití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. a) – tj. věřitel může uplatňovat nárok na odškodnění pouze tehdy, pokud předčasně splacená částka přesáhne hranici stanovenou vnitrostátním právem Varianta II diskrece a) Nevyužití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. a) - tj. věřitel může uplatňovat nárok na odškodnění v případě předčasného splacení bez ohledu na výši předčasné splátky Varianta I diskrece b) Využití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. b) – tj. věřitel může výjimečně uplatňovat vyšší odškodnění, než jaké je stanoveno v odst. 2 a spotřebitel odpovídající snížení v závislosti na výši skutečně utrpěné ztráty Varianta II diskrece b) Nevyužití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. b) – tj. věřitel bude moci uplatňovat pouze odškodnění ve výši vypočtené na základě odst. 2 tohoto článku

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I diskrece a) Využití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. a) – tj. věřitel může uplatňovat nárok na odškodnění pouze tehdy, pokud předčasně splacená částka přesáhne hranici stanovenou vnitrostátním právem 118

119 Členské státy stanoví vnitrostátním právním předpisem hranici předčasně splacené části úvěru. Pokud by takto předčasně splacená částka nepřesáhla tuto hranici, věřitel by již neměl nárok na odškodnění podle tohoto článku, přičemž je tato hranice omezena částkou 10 000 EUR za kterékoliv období 12 měsíců. V případě využití této diskrece bychom do určité míry posílili postavení spotřebitele ve vztahu k věřiteli a zároveň zjednodušili splacení úvěru nepřesahující stanovenou hranici. Nastavením vhodné hranice by se zároveň zamezilo vymáhání nepatrných částek po spotřebitelích. PŘÍNOSY


 možný vyšší zájem spotřebitelů o úvěry z důvodu vyšší flexibility při předčasném splacení úvěrů

Třetí strany









 nižší náklady v případě předčasného splacení (do jisté částky nulové)  posílení postavení spotřebitele - vyšší úroveň ochrany spotřebitelů  zjednodušení předčasného splacení nepřesahujícího danou hranici  zamezení vymáhání malých částek po spotřebiteli NEGATIVA A NÁKLADY 

náklady spojené s předčasným splacením (administrativní náklady, ušlý příjem) od určité výše předčasné splátky úvěru nese plně poskytovatel možné zvýšení počtu úvěrů o nižších částkách (PPFT)

 zhoršení postavení věřitele možné zvýšení ceny úvěrů – přenesení rizika nákladů spojených s předčasným splacením

 nejednotná úprava

Varianta II diskrece a) Nevyužití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. a) - tj. věřitel může uplatňovat nárok na odškodnění v případě předčasného splacení bez ohledu na výši předčasné splátky V případě nevyužití této diskrece bude věřitel uplatňovat nárok na odškodnění v případě předčasného splacení, a to podle pravidel obsažených v odst. 2 tohoto článku. Jedná se o jasná pravidla, s nimiž bude spotřebitel seznámen a bude schopen si spočítat, kolik bude činit věřitelovo odškodnění v případě předčasného splacení.

PŘÍNOSY




Příjemci spotřebitelský

 jasná pravidla, transparentnost  možnost srovnání jednotlivých nabídek (PPFT)

vyšší získané odškodnění  nižší náklady spojené s předčasným splacením

119


 větší transparentnost (PPFT)  zachování stejných pravidel pro všechny poskytovatele (PPFT)  jednotná úprava úvěrových smluv NEGATIVA A NÁKLADY


 možná nižší důvěra spotřebitelů  vyšší náklady spojené s předčasným splacením – možnost odrazení od uplatnění svých práv  snížení úrovně ochrany spotřebitele 

Varianta I diskrece b) Využití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. b) – tj. věřitel může výjimečně uplatňovat vyšší odškodnění, než jaké je stanoveno v odst. 2 a spotřebitel odpovídající snížení v závislosti na výši skutečně utrpěné ztráty V případě využití této diskrece bychom umožnili věřitelům uplatňovat vůči spotřebitelům i vyšší odškodnění za předčasné splacení úvěru než umožňuje tento článek v odstavci 2. V případě využití této diskrece si spotřebitel nebude schopen jednoduše spočítat výši odškodnění v případě předčasného splacení. Někteří věřitelé by mohli nadsazovat výši skutečně utrpěné ztráty a tímto chováním poškozovat spotřebitele. PŘÍNOSY





 možnost požadovat odpovídající snížení nákladů na předčasné splacení v závislosti na výši skutečně utrpěné ztráty ze strany věřitele

vyšší získané odškodnění, možnost nadsazovat ztráty  náklady spojené s předčasným splacením odpovídají skutečným nákladům



 vyšší počet stížností/sporů týkajících se výše předčasného splacení 

   

Třetí strany

netransparentnost, neschopnost spotřebitele určit skutečnou výši ztráty věřitele vyšší náklady na předčasné splacení snaha poskytovatelů úvěrů uměle navyšovat ztráty z předčasného splacení (ČNB) problematické vymáhání ze strany spotřebitele (ČNB) možnost zneužití ze strany poskytovatele – chybně stanovené náklady



120

121 Varianta II diskrece b) Nevyužití diskrece v čl. 16 odst. 4 písm. b) – tj. věřitel bude moci uplatňovat pouze odškodnění ve výši vypočtené na základě odst. 2 tohoto článku V případě nevyužití této diskrece bude věřitel uplatňovat odškodnění určené na základě pravidel obsažených v odst. 2 tohoto článku a spotřebitel bude seznámen s postupem výpočtu výše odškodnění. Tento výpočet je jasný a srozumitelný a metoda výpočtu je zřejmá a snadno použitelná. Zároveň však může tato metoda poškozovat samotné věřitele v případě, že skutečně utrpěná ztráta přesáhne maximální odškodnění stanovené směrnicí. PŘÍNOSY


 možná vyšší důvěra spotřebitelů




  

 

spotřebitelé mohou využít své právo na předčasné splacení bez obav z vysokých poplatků zvýšení standardu ochrany spotřebitele jasná, transparentní pravidla a metoda výpočtu větší transparentnost (PPFT) zachování stejných pravidel pro všechny poskytovatele (PPFT) NEGATIVA A NÁKLADY






jakákoliv operace spojená s mimořádnou splátkou úvěru představuje náklady v průměru 500 Kč, ve většině případů proto 1% splacené částky náklady nepokryje, v konečném důsledku případné operační ztráty povedou k vyšším úrokovým sazbám pro všechny klienty (ČBA) skutečné náklady mohou být vyšší než je výše nákladů vypočtená na základě zákona – zvýšení nákladů zvýšení sazeb u spotřebitelských úvěrů – přenesení nákladů věřitele na spotřebitele prostřednictvím zvýšení sazeb úvěrů



3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE K otázce, zda by bylo vhodné využít diskreci uvedenou v článku 16 odst. 4 písm. a), tj. možnost věřitele uplatňovat nárok na odškodnění pouze pokud předčasně splacená částka přesáhne hranici stanovenou vnitrostátním právem, se většina subjektů vyjádřila negativně – ČNB, SČS, VOP, ČOI, ČBA, APMČR, PPFT, ČLFA, SOS, SOCR. Pro využití diskrece u varianty umožňující věřiteli uplatňovat vyšší odškodnění a spotřebiteli nižší odškodnění než to, které je stanoveno v odst. 2 čl. 16 (Varianta I diskrece b)), se vyjádřily pouze subjekty působící ve finanční sféře – ČBA, ČLFA. Ostatní subjekty se vyjádřily proti využití této diskrece. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ

121

122 Na základě vyhodnocení veřejné konzultace a také jednotlivých výše uvedených dopadů bylo rozhodnuto o nevyužití diskrece stanovené v čl. 16 odst. 4 a) – Varianta II diskrece a), tj. věřitel může uplatňovat nárok na odškodnění v případě předčasného splacení bez ohledu na výši předčasné splátky, i o nevyužití diskrece stanovené v čl. 16 odst. 4 písm. b) – Varianta II diskrece b) – tj. věřitel bude moci uplatňovat odškodnění nejvýše ve výši vypočtené na základě odst. 2 tohoto článku.

122

123

III. Faktické diskrece Článek 2 – Vnitrostátní úprava oblastí směrnicí neupravených Směrnice v článku 2 vymezuje oblast své působnosti. Současně v odstavci 2 vyjmenovává různé typy úvěrových smluv, na něž se směrnice nevztahuje. Celá směrnice je postavena na principu maximální harmonizace, proto není možné se v průběhu transpozice do našeho právního řádu odchýlit od úpravy, která je stanovena směrnicí. Recitál 10 preambule ale připouští, že členské státy mohou vnitrostátními právními předpisy rozšířit působnost směrnice i na úvěrové smlouvy, které směrnice ze své působnosti vylučuje. Jinými slovy pro ty oblasti, které směrnice ze své působnosti vylučuje, si může Česká republika zavést vlastní vnitrostátní úpravu, která však může být shodná s režimem směrnice. Na základě diskusí a konzultací bylo vybráno několik oblastí z působnosti směrnice vyjmutých, u kterých však existuje důvod pro jejich zahrnutí do působnosti naší vnitrostátní právní úpravy:

I.

Vnitrostátní úprava úvěrových smluv s celkovou výší úvěru nižší než 200 eur

II.

Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti či jiným obdobným zajišťovacím právem

III.

Vnitrostátní úprava úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen do jednoho měsíce

IV.

Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, kde je úvěr poskytnut bez úroků a poplatků a úvěrových smluv, které musí být splaceny do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, při jejichž uzavření se žádá, aby spotřebitel složil věřiteli do úschovy nějakou věc

V.

IV. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv s celkovou výší úvěru nižší než 200 eur 1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT V čl. 2 odst. 2 písm. c) je uvedeno, že působnost směrnice se nevztahuje na úvěrové smlouvy, kde je celková výše úvěru nižší než 200 EUR a vyšší než 75 000 EUR. Horní hranici 75 000 EUR má vzhledem k obvyklé výši spotřebitelských úvěrů v České republice své opodstatnění, ovšem spodní hranice 200 EUR se jeví jako problematická především v tom, že subjekty poskytující úvěr spotřebitelům by mohly působnost směrnice obcházet tím, že by se spotřebitelem uzavřely několik dílčích smluv, které by nepřesahovaly stanovenou hranici 200 EUR. Na druhou stranu směrnice stanoví řadu administrativních povinností, které musí podnikatel vůči spotřebiteli při poskytování úvěru splnit. Rozšíření působnosti směrnice

123

124 i na úvěry poskytované pod touto hranicí by mohlo znamenat nepřiměřenou administrativní zátěž pro subjekty poskytující spotřebitelské úvěry. V konečném důsledku by to mohlo vést k neúměrnému zdražení těchto produktů a mohlo znamenat i jejich faktický zánik. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy s celkovou výší úvěru nižší než 200 EUR Varianta II Ponechat vyjmutí úvěrových smluv s celkovou výší úvěru nižší než 200 EUR stanovené směrnicí i v národní právní úpravě

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy s celkovou výší úvěru nižší než 200 EUR Úpravou úvěrů s nižší celkovou výší než 200 EUR by se zabránilo obcházení působnosti směrnice (našeho zákona o spotřebitelském úvěru). Spotřebitelé by takto byli dostatečně chráněni před případným uzavíráním několika dílčích smluv nepřesahujících tuto hranici. PŘÍNOSY


+ + + + + + +

+ +

existence stejné regulace pro všechny poskytovatele – zpřehlednění trhu spotřebitelských úvěrů lepší transparentnost trhu eliminace obcházení zákona možné zlepšení důvěry spotřebitelů zpřehlednění trhu spotřebitelských úvěrů posílení úrovně ochrany spotřebitele i v případě těchto malých úvěrů větší informovanost a lepší ochrana nejrizikovějších klientů (SOS) lepší transparentnost trhu eliminace obcházení zákona NEGATIVA A NÁKLADY


 nárůst administrativních nákladů s ohledem na požadavky stanovené zákonem (ČLFA)

Třetí strany



 možné zdražení poskytování malých úvěrů, přenesení nákladů na spotřebitele (ČLFA)  zhoršení dostupnosti z důvodu vyšších nákladů na poskytování těchto úvěrů (PPFT) náročnější dozor

124

125 Varianta II Ponechat vyjmutí úvěrových smluv s celkovou výší úvěru nižší než 200 EUR stanovené směrnicí i v národní právní úpravě Ponechání vyjmutí smluv s celkovou výší úvěru nižší než 200 EUR i v národní právní úpravě může vést k obcházení působnosti národní právní úpravy ze strany věřitelů a ve svém důsledku i k jejich neférovému jednání vůči spotřebitelům. PŘÍNOSY


 zjednodušení poskytování těchto úvěrových smluv (nemusí být dodrženy veškeré požadavky vyplývající pro poskytovatele úvěru ze zákona)  nižší administrativní a finanční náklady  lepší dostupnost malých úvěrů spotřebitelům  zjednodušení uzavírání těchto úvěrových smluv 

dozorový orgán se bude moci soustředit na finančně významnější případy NEGATIVA A NÁKLADY




možnost obcházení zákona a zneužití ze strany neseriózních poskytovatelů úvěrů  nižší transparentnost poskytovaných úvěrů (neexistence povinnosti poskytnout předsmluvní informace, neexistence povinnosti vysvětlení produktů ze strany poskytovatele)  eliminace pozitivního vlivu směrnice



rozdílné režimy na úvěrovém trhu

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Již předchozí právní úprava, zákon č. 321/2001 Sb., vyloučila ze své působnosti úvěry nižší než 5.000,- Kč s odůvodněním zbytečné administrativní zátěže takových smluv. Nárůst administrativních nákladů, které jsou přenášeny ve svém důsledku na spotřebitele, jsou nejčastějším argumentem pro ponechání uvedeného limitu. Zvýšení nákladů by obecně mohlo zhoršit i dostupnost takových malých úvěrů spotřebitelům. Pro případ obcházení zákona, tj. poskytování vyšších úvěrů po menších částech, uzavírání více smluv na jeden předmět koupě je doporučováno vytvoření mechanismů, které by tyto praktiky znemožnily (ČNB, SOCR). Většina subjektů se vyjádřila pro Variantu II tj. ponechat úpravu dolního limitu dle čl. 2 odst. 2 písm. c) s tím, že úvěry pod dolním limitem budou z působnosti předkládané právní úpravy vyloučeny. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ

125

126 Na základě vyhodnocení veřejné konzultace a výše uvedených dopadů byla vybrána Varianta II, tj. Ponechat vyjmutí úvěrových smluv s celkovou výší úvěru nižší než 200 EUR stanovené směrnicí i v národní právní úpravě. Zároveň však zákon bude obsahovat ustanovení o tom, že v případě uzavření více smluv za stejným nebo obdobným účelem, se považuje za jediný spotřebitelský úvěr souhrn všech těchto smluv, což by mělo zabránit možnému obcházení zákona cestou rozdělování smluv.

V. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti či jiným obdobným zajišťovacím právem 1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT V čl. 2 odst. 2 písm. a) je uvedeno, že působnost směrnice se nevztahuje na úvěrové smlouvy, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitý majetek nebo které jsou zajištěny právem souvisejícím s nemovitým majetkem. Směrnice též stanoví výjimku z působnosti na úvěrové smlouvy, jejichž účelem je nabytí nebo zachování vlastnických práv k pozemku nebo ke stávající či projektované budově (článek 2 odst. 2 písm. b)). Vzhledem k tomu, že hypoteční úvěrový trh má určitá specifika, je tato výjimka z působnosti zřejmě opodstatněná. Otázkou však zůstává, zda je opodstatněná i výjimka vztahující se na bezúčelové úvěrové smlouvy, které jsou pouze zajištěny nemovitým majetkem (tzv. americké hypotéky), případně majetkem s ním souvisejícím (podrobněji viz článek 2 odst. 2 písm. a)). Zde by mohl nastat problém snadného zneužití. Na finančním trhu již působí také nebankovní společnosti, které poskytnutí úvěru podmiňují zástavním právem k nemovitosti. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitý majetek nebo které jsou zajištěny právem souvisejícím s nemovitým majetkem Varianta II Úvěrové smlouvy, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitý majetek nebo které jsou zajištěny právem souvisejícím s nemovitým majetkem, v národní právní úpravě neupravovat 2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I

126

127 Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitý majetek nebo které jsou zajištěny právem souvisejícím s nemovitým majetkem V případě národní úpravy těchto úvěrových smluv by se ztížily podmínky poskytování tzv. amerických hypoték, které jsou ve své podstatě také spotřebitelským úvěrem a nejsou určeny k zajištění bydlení, ovšem směrnice se na ně nevztahuje. PŘÍNOSY


+ +

rovné podmínky pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů možná vyšší důvěra spotřebitelů

+ + +

zabránění možného obcházení klasifikace spotřebitelského úvěru posílení ochrany spotřebitele větší informovanost spotřebitele pro kvalifikovanější rozhodování

+

lepší transparentnost trhu NEGATIVA A NÁKLADY


 vyšší míra regulace  vyšší náklady poskytování těchto úvěrů s ohledem na požadavky stanovené zákonem


 možné zdražení poskytování těchto úvěrů  zhoršení dostupnosti těchto úvěrů 

Varianta II Úvěrové smlouvy, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitý majetek nebo které jsou zajištěny právem souvisejícím s nemovitým majetkem, v národní právní úpravě neupravovat Případ ponechání stavu daného směrnicí – tedy vyjmutí těchto úvěrových smluv – by mohl vést k uzavírání tzv. amerických hypoték namísto jiných druhů spotřebitelských úvěrových smluv ze strany poskytovatelů úvěrů a tím vyhnutí se působnosti směrnice. To by mohlo mít dopad i na spotřebitele, kteří by nebyli dostatečně informování o důsledcích úvěru, ani dalších údajích, zejména pak o riziku ztráty nemovitosti v případě nesplácení úvěru, je-li zajištěn tímto nemovitým majetkem. PŘÍNOSY


 zjednodušení poskytování těchto úvěrových smluv (nemusí být dodrženy veškeré požadavky vyplývající pro poskytovatele úvěru ze zákona)  nižší finanční a administrativní náročnost

Příjemci spotřebitelský

 lepší dostupnost úvěrů spotřebitelům  zjednodušení uzavírání těchto úvěrových smluv

127




 nerovné podmínky pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů  možná nižší důvěra spotřebitelů  snížení ochrany spotřebitele při poskytování tohoto druhu úvěru  možnost zneužití ze strany poskytovatelů úvěrů 

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE V rámci veřejné diskuse je zdůrazňován požadavek, aby se působnost přijaté právní úpravy vztahovala i na úvěrové smlouvy, jejichž účelem není koupě, výstavba či oprava nemovitosti, ale jsou zajištěny zástavní právem k nemovitosti či jiným obdobným zajišťovacím prostředkem. ČNB – poukazuje na to, že mnohdy je deklarováno, že se krátkodobý úvěr poskytuje na opravu či rekonstrukci nemovitosti, čímž se věřitel vyhne klasifikaci úvěru jako spotřebitelského a i přísnějším podmínkám pro tento úvěr stanovených v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Je doporučováno, aby nová právní úprava explicitně stanovila, že z její působnosti nelze vyloučit úvěrové smlouvy pouze proto, že jejich účelem je renovace nebo zvýšení hodnoty stávající nemovitosti (viz bod 14 úvodních ustanovení směrnice). SČS doporučuje do režimu zákona zahrnout co nejvíce oblastí, tedy i hypotéky. Specifičnost tohoto typu úvěru považuje za tendenční výmluvu. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Na základě vyhodnocení veřejné konzultace a výše uvedených dopadů byla vybrána Varianta I, tj. Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitý majetek nebo které jsou zajištěny právem souvisejícím s nemovitým majetkem.

VI. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen do jednoho měsíce POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Novinkou směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru je, že samostatně upravuje zvláštní povinnosti ve vztahu k úvěrům poskytovaným ve formě možnosti přečerpání. V čl. 2

128

129 odst. 2 písm. e) je stanovena výjimka z působnosti směrnice na úvěrové smlouvy, které jsou poskytovány ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen do jednoho měsíce. Při úvodních diskusích nad transpozicí směrnice do českého právního řádu se probírala otázka účelnosti stanovení této výjimky. Není zcela zřejmé, v jakém rozsahu se na českém úvěrovém trhu vyskytují úvěrové produkty ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen do jednoho měsíce. V případě, že se tyto úvěrové produkty na českém trhu nevyskytují, nebylo by účelné do českého právního řádu zakotvovat tuto výjimku z působnosti. SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Z veřejné diskuse vyplynulo, že se tyto úvěrové produkty na českém trhu prakticky nevyskytují, a většina subjektů se v praxi nesetkala s takovým typem úvěru. Pokud má spotřebitel potřebu překlenout časové období jednoho měsíce, jedná se o natolik specifické úvěry, v jejichž případě není nezbytně nutné, resp. účelné, aby byly režimu navrhované právní úpravy podřízeny. Dle ČBA lze za takový produkt považovat tzv. charge karty s tím, že by se působnost zákona měla vztahovat na tyto produkty. Bylo proto rozhodnuto o vyloučení těchto druhů úvěrů z působnosti nové právní úpravy.

VII. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, kde je úvěr poskytnut bez úroků a poplatků a úvěrových smluv, které musí být splaceny do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky 1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT V čl. 2 odst. 2 písm. f) je uvedeno, že působnost směrnice se nevztahuje na úvěrové smlouvy, kde je úvěr poskytnut bez úroků a jakýchkoli jiných poplatků, a úvěrové smlouvy, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky. V případě první části této výjimky se jedná o zvláštní druh úvěrové smlouvy, kde je úvěr poskytnut bezplatně a bezúročně. V tomto případě je vyjmutí tohoto typu úvěrových smluv z režimu směrnice opodstatněné a není nutné tento typ úvěrové smlouvy podrobně upravovat. V případě druhé části této výjimky není zcela zřejmý význam pojmu „zanedbatelné poplatky“, který by bylo nejspíše obtížné (a asi by to ani nebylo účelné) v zákoně přesněji vymezit, a výklad jeho obsahu by tak byl ponechán až na rozhodovací praxi soudů. Dále není zřejmé, zda by vyjmutí tohoto typu úvěrových smluv z režimu zákona nemělo za následek jejich nárůst za účelem vyhnutí se režimu směrnice. Není zřejmé, v jakém rozsahu se na českém úvěrovém trhu vyskytují úvěrové smlouvy, kde musí být úvěr splacen do tří měsíců a hradí se pouze zanedbatelné poplatky. I v případě, že se tyto úvěrové produkty na českém trhu nevyskytují, bylo by účelné v zájmu ochrany spotřebitele rozšířit působnost zákona i na tyto typy úvěrových smluv. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty:

129

130 Varianta I Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky Varianta II Úvěrové smlouvy, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky, v národní právní úpravě neupravovat 2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky PŘÍNOSY


 rovné podmínky pro všechny poskytovatele úvěrů

Třetí strany

 lepší transparentnost trhu  nižší náklady dozorového orgánu (není třeba definovat či vykládat zanedbatelné poplatky)

 vyšší míra ochrany spotřebitele  větší informovanost spotřebitele pro kvalifikovanější rozhodování  zabránění možnému obcházení zákona

NEGATIVA A NÁKLADY


 vyšší míra regulace  možné zvýšené náklady na tento druh úvěru  snížení dostupnosti těchto úvěrů  možné zdražení poskytování tohoto druhu úvěru 

Varianta II Úvěrové smlouvy, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky, v národní právní úpravě neupravovat Spornou otázkou je, zda by vyloučení z působnosti zákona u těchto typů smluv bylo účelné a nedocházelo k zneužití ze strany některých poskytovatelů úvěrů, kteří by se specializovali na takovéto krátkodobé úvěry. PŘÍNOSY


 zjednodušení poskytování těchto úvěrových smluv (nemusí být dodrženy veškeré požadavky vyplývající pro poskytovatele úvěru ze zákona) 130

131 ch úvěrů

 nižší administrativní a finanční náklady


 lepší dostupnost úvěrů spotřebitelům  zjednodušení uzavírání těchto úvěrových smluv  NEGATIVA A NÁKLADY


 možnost obcházení zákona a zneužití ze strany neseriózních poskytovatelů úvěrů  nižší regulace – možnost zneužití  nižší transparentnost poskytovaných úvěrových služeb  snížení ochrany spotřebitele  vyšší náklady dozorového orgánu (nutnost řešit problémy vyplývající z pojmu „zanedbatelné poplatky“)  nerovné podmínky na trhu

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Většina subjektů se vyjádřila tak, že se ve své praxi setkala s tímto typem úvěrů, avšak s tím, že nelze konstatovat, že by poplatky u těchto úvěrů byly zanedbatelné. Dle ČBA se může jednat např. o kreditní karty. Pokud jde o tzv. „zanedbatelné poplatky“, je tento pojem diskutabilní a je požadavek na jeho specifikaci. Dle MV to může být např. poplatek do výše 5 % poskytnutého úvěru, podle VOP poplatek do 100,- Kč. Podle SOS pojem poplatek je nutno vykládat ve smyslu „náklady“ a za zanedbatelný poplatek by měla být považována částka menší než 1 % poskytnutého úvěru. Většinou je doporučováno, aby se na tyto úvěry vztahovala nová právní úprava, a to z důvodu vyšší ochrany spotřebitele a nemožnosti obcházet zákon. Je současně poukazováno na to, že tyto krátkodobější úvěry využívají „rizikoví klienti“. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Vztáhnout působnost nového zákona i na úvěrové smlouvy, kde musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky – Varianta I.

VIII. Vnitrostátní úprava úvěrových smluv, při jejichž uzavření se žádá, aby spotřebitel složil věřiteli do úschovy nějakou věc 1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT V čl. 2 odst. 2 písm. k) je uvedeno, že působnost směrnice se nevztahuje na úvěrové smlouvy, při jejichž uzavření se po spotřebiteli žádá, aby jako záruku složil věřiteli do úschovy

131

132 nějakou věc, a v nichž je odpovědnost spotřebitele přísně omezena na tuto zastavenou věc. Směrnice tedy vyjímá ze své působnosti půjčky, které spotřebitelé získávají od zastaváren. Spornou otázkou je, zda je vyloučení z působnosti zákona u těchto typů smluv účelné. V diskusích se objevily názory, že některá ustanovení směrnice by se, v zájmu ochrany spotřebitele, měla vztahovat i na tento typ úvěrových smluv. Je nutno připustit, že smluvní vztahy uzavírané se zastavárnou nelze považovat za klasický spotřebitelský úvěr. Tato skutečnost je i respektována ve směrnici, kdy tyto zastavárenské úvěry ze své působnosti vylučuje. Situace je v případě zastaváren jiná, než u běžných úvěrových smluv – spotřebitel dává druhé straně věc, o niž přijde, pokud úvěr (a také úrok) nesplatí. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy, při jejichž uzavření se po spotřebiteli žádá, aby jako záruku složil věřiteli do úschovy nějakou věc, a v nichž je odpovědnost spotřebitele přísně omezena na tuto zastavenou věc Varianta II Úvěrové smlouvy, při jejichž uzavření se po spotřebiteli žádá, aby jako záruku složil věřiteli do úschovy nějakou věc, a v nichž je odpovědnost spotřebitele přísně omezena na tuto zastavenou věc, v národní právní úpravě neupravovat 2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Upravit v národní právní úpravě i úvěrové smlouvy, při jejichž uzavření se po spotřebiteli žádá, aby jako záruku složil věřiteli do úschovy nějakou věc, a v nichž je odpovědnost spotřebitele přísně omezena na tuto zastavenou věc PŘÍNOSY


 rovné podmínky pro všechny „půjčovatele“ peněz  možná vyšší důvěra spotřebitelů  vyšší míra ochrany zákazníků zastaváren  transparentnost poskytovaných produktů pro spotřebitele  dodržování všech požadavků vyplývajících ze zákona i u tohoto typu produktů  zhoršení podmínek pro zloděje drobných předmětů NEGATIVA A NÁKLADY


   

duální právní úprava zástavního práva nadměrná regulace zvýšené náklady na poskytování zastavárenských služeb snížení dostupnosti těchto služeb



Varianta II 132

133 Úvěrové smlouvy, při jejichž uzavření se po spotřebiteli žádá, aby jako záruku složil věřiteli do úschovy nějakou věc, a v nichž je odpovědnost spotřebitele přísně omezena na tuto zastavenou věc, v národní právní úpravě neupravovat PŘÍNOSY


 zabránění duplicitní úpravy  zjednodušení poskytování těchto smluv (nemusí být dodrženy veškeré požadavky vyplývající pro poskytovatele úvěru ze zákona) – nižší náklady


 lepší dostupnost této služby  zjednodušení uzavírání těchto úvěrových smluv  NEGATIVA A NÁKLADY


 možná nižší důvěra spotřebitelů  horší transparentnost těchto služeb  nižší regulace – možnost zneužití ze strany zastaváren  nižší míra ochrany spotřebitele -

horší transparentnost trhu – nerovné podmínky

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Jednoznačně se pro úpravu vyjádřila ČBA a SOCR. MV se staví pro částečnou úpravu a to v oblasti informování spotřebitele před uzavřením smlouvy a při náležitostech smlouvy. ČOI poukazuje na nestandardnost této formy úvěru s tím, že by měla stát mimo tuto speciální úpravu. Jednoznačné ne vyjádřily tři subjekty a to SOS, SČS a PPFT. Dle jejich mínění zastavárny nemohou při každé smlouvě plnit požadované informační povinnosti, umožnit odstoupení od smlouvy do 14 dnů apod. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Tyto druhy úvěrů vyloučit z působnosti nové právní úpravy – čl. 2 odst. 2 písm. k) – Varianta II.

Článek 5 odst. 6 – Povinnost asistence při výběru produktu

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Jedním z podstatných požadavků směrnice je zajištění potřebných informací pro spotřebitele tak, aby se mohl rozhodovat na základě úplné znalosti věci. 133

134 Směrnice v čl. 5 Předsmluvní informace zavádí u spotřebitelských úvěrových smluv povinnost věřitele nebo případně zprostředkovatele poskytnout údaje a informace potřebné ke srovnání různých nabídek, a to v dostatečném předstihu před tím, než je spotřebitel touto nabídkou nebo smlouvou vázán tak, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře či nikoli. Odst. 6 směrnice požaduje, aby členské státy zajistily, že věřitel, případně zprostředkovatel úvěru poskytne spotřebiteli náležitá vysvětlení (např. vysvětlení jednotlivých položek předsmluvních informací, charakteristiku produktu, důsledky nezaplacení plateb) na takové úrovni, že spotřebitel bude schopen posoudit, zda navrhovaná úvěrová smlouva odpovídá jeho potřebám. Je již na členském státu, jakým způsobem, v jakém rozsahu a jestli vůbec bude tuto povinnost specifikovat. I když mají být poskytnuty předsmluvní informace, může spotřebitel potřebovat další pomoc při rozhodování o tom, která úvěrová smlouva z řady nabízených produktů nejlépe odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Proto by měly členské státy zajistit, aby věřitelé u úvěrových produktů, které nabízejí spotřebiteli, takovou pomoc poskytovali. Příslušné předsmluvní informace a základní charakteristiky nabízených produktů by měly být případně spotřebiteli vysvětleny individuálně tak, aby mohl pochopit možné dopady těchto produktů na svou ekonomickou situaci. Tato povinnost poskytnout spotřebiteli pomoc by se případně měla vztahovat i na zprostředkovatele úvěru. Členské státy by mohly stanovit, kdy a v jakém rozsahu se mají takové informace spotřebiteli poskytovat, berouce v úvahu konkrétní okolnosti, za kterých je úvěr nabízen, potřebu pomoci spotřebiteli a povahu jednotlivých úvěrových produktů. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I Tuto povinnost vymezit Varianta II Tuto povinnost dále nevymezovat

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Tuto povinnost vymezit Způsob, jakým je tato diskrece koncipována, nám umožňuje blíže určit rozsah této povinnosti, kterou je možné pojmout široce a tuto povinnost spíš rozšiřovat, nebo naopak se můžeme ve vnitrostátní právní úpravě snažit tuto povinnost co nejvíce zúžit. Zároveň může členský stát přesněji určit čas, kdy má byt tato pomoc spotřebiteli poskytnuta.

PŘÍNOSY


 selekce trhu, neboť zvýšené nároky na odborné poradenství by na trhu vedly ke zřetelnému oddělení solidních a odborně zdatných poskytovatelů úvěrů od takových podnikatelů, kteří preferují pouze zisk, bez ohledu na kvalitu poskytovaných produktů 134

135 Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 větší míra informovanosti spotřebitele  možnost lepší orientace na trhu úvěrových produktů  možnost srovnání přiměřenosti či výhodnosti čerpání konkrétních úvěrů





možné vyšší náklady a zvýšená administrativní náročnost spojená se zajištěním individuálního přístupu ke spotřebiteli

 prodloužení fáze přípravy před poskytnutím úvěru  zdražení spotřebitelského úvěru (neboť poskytovatel by nepochybně „rozpouštěl“ zvýšené náklady do ceny svých produktů)  obtížná kontrola míry a kvality dodržování takových povinností ze strany dozorových orgánů  snižuje se role nezávislých finančních poradců

Varianta II Tuto povinnost dále nevymezovat Je na členském státu, jestli vůbec stanoví nějaké bližší podmínky této povinnosti a jestli neponechá ustálení této povinnosti praxi.

PŘÍNOSY


 nezvyšuje se finanční či administrativní náročnost poskytování spotřebitelského úvěru


 nedošlo by k položení základů pro selekci trhu na poskytovatele solidní a odborně zdatné a ostatní, které oba či jeden z těchto atributů nemají

Třetí strany



 neprodlužuje se fáze spojená s přípravou poskytnutí úvěru  do ceny spotřebitelského úvěru nebudou promítány případné zvýšené náklady za provádění individuálního a detailního rozboru konkrétního případu  zdůraznění role nezávislých finančních poradců NEGATIVA A NÁKLADY

 menší míra informovanosti spotřebitele  obtížnější orientace na trhu úvěrových produktů  obtížnější zhodnocování výhodnosti či nevýhodnosti využití určitých úvěrových produktů pro danou situaci

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE

135

136 Z veřejné konzultace vyplývá, že subjekty zastupující podnikatelskou sféru - ČBA, ČLFA a SOCR upřednostňují Variantu II s tím, že jako dostačující je požadavek poskytnutí pravdivých a úplných informací a neměla by být omezována též odpovědnost klienta za svá rozhodnutí. Ze strany ČOI je poukazováno i na to, že by bylo problematické uložit věřiteli přes poskytnutí předsmluvních informací i pomoc při tom, která úvěrová smlouva z řady nabízených produktů nejlépe odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Věřitel nebo zprostředkovatel by tak zdarma suploval činnost nezávislého a kvalifikovaného finančního poradce. Naopak subjekty zabývající se spotřebitelskou problematikou a hájící zájmy spotřebitelů - SOS, VOP a PPFT se staví za přijetí Varianty I, tj. vymezit povinnost dovysvětlení předsmluvních informací a náležitého vysvětlení k nabízenému úvěru s ohledem na potřeby a finanční situaci spotřebitele. Ze strany těchto subjektů je doporučována extenzivní úprava z důvodu vyšší míry ochrany spotřebitele s požadavkem na jednoznačné a přesné vymezení této stanovené povinnosti (které pojmy mají být vysvětleny, v jaké rozsahu apod.). 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Cílem předložené právní úpravy je zajistit, aby spotřebitel obdržel správné a pravdivé informace, na jejichž základě učiní kvalifikované rozhodnutí při výběru nabízeného produktu. Směrnice přesně vymezuje jaké informace má spotřebitel obdržet před samotným uzavřením smlouvy a požadavky na obsah samotných úvěrových smluv. V žádném případě by však neměl být spotřebitel zahlcen informacemi, které jsou pro spotřebitele nadbytečné a nesrozumitelné. Praxe i ukazuje, že nadmíra informací spotřebitele spíše odradí a mnohdy na smluvní podmínky přistoupí, aniž by se s poskytovanými informacemi seznámil a tyto řádně přečetl. Předkladatel se přiklání k tomu, aby byla stanovena obecně povinnost náležitého vysvětlení těch informací, které budou pro spotřebitele nesrozumitelnými (nejlépe na jeho žádost), dále základních charakteristik o nabízeném produktu a jeho dopadu na spotřebitele.

Článek 9 – Přístup k databázím

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v čl. 9 Přístup k databázím stanovuje v případě přeshraničního úvěru povinnost, aby členský stát zajistil pro věřitele z jiných členských států přístup k databázím používaným pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitelů. Podmínky tohoto přístupu nesmějí být diskriminační. Dále čl. 9 říká, že pokud je žádost o poskytnutí úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi, věřitel okamžitě a bezplatně vyrozumí spotřebitele o výsledku tohoto vyhledávání a sdělí mu údaje o použité databázi. Úprava obsažená v čl. 9 navazuje na ustanovení čl. 8 Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tento článek v odst. 1 zavádí povinnost pro věřitele, který má před uzavřením úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací získaných od spotřebitele, v případě nutnosti též na základě vyhledávání v příslušných databázích. Členské

136

137 státy, jejichž právní předpisy již vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitele na základě vyhledávání v příslušných databázích, mohou tento požadavek zachovat. V ČR je v případě bankovních institucí možnost sdílení databází a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i na základě informací obsažených v konkrétní databázi zakotvena v ustanovení § 38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení stanoví, že v rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. V tomto případě tedy mohou banky např. zřídit určitý registr nebo databázi, které budou shromažďovat pozitivní nebo negativní informace o klientech. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech. Dle § 38a odst. 3 tohoto zákona má klient právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu. V ČR existuje pět soukromých registrů a jeden veřejný, dosud mezi nimi neexistuje propojení, i když některé registry informace sdílejí. Každá bankovní i nebankovní instituce v ČR provádí vlastní scoring klienta, který se může u jednotlivých poskytovatelů velmi různit. Zajištění přeshraničního přístupu k databázím tedy není v ČR upraveno. Stejně tak náš právní řád neupravuje povinnost věřitele informovat spotřebitele o zamítnutí žádosti o spotřebitelský úvěr na základě vyhledávání v databází, tedy i tuto povinnost bude nutné zavést.

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT n/a

137

138 3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Jak potvrzuje veřejná diskuse, je zcela zřejmé, že požadavek řešení otázky přístupu k databázím se jeví jako problematický s ohledem na to, že pravidla pro údaje zadávané do databází a podmínky jejich vedení (např. délka uchovávání údajů o osobách) nejsou v EU sjednoceny a ani náš právní řád nemá jednoznačnou právní úpravu. Může tedy docházet k odmítnutí úvěru na základě údajů z databáze z jiného členského státu nebo budou nevhodným způsobem interpretovány či zpracovány v druhém členském státě. Za nezbytné je tedy považováno vyjasnění, na jakém principu bude umožněn přístup zahraničních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů do tuzemských databází a registrů. Jednou z podmínek musí být i respektování institutu bankovního tajemství. Nepřijatelným je, aby měly zahraniční subjekty lepší podmínky než subjekty tuzemské, tj. např. výhodnější podmínky přístupu do některých databází (otázky členství, poplatky za prověření atd.). Je doporučováno vytvoření jedné centrální databáze, kterou by garantoval stát, event. evropský rejstřík dlužníků s odpovídajícím právním rámcem pro ochranu osobních dat. Stát by měl zajistit jednotné poskytování údajů do a z databáze (kompatibilitu poskytovaných údajů). Předmětnou problematiku bude nutné upravit zákonem, kde budou definována pravidla pro plnění a využívání registrů, kontrolní mechanismy (např. ochrana před marketingovým vytěžováním registrů), zajištění bezpečnosti a kvality zpracovávaných dat a finanční podmínky využívání registrů. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ V současně době zakotvit do právní úpravy pouze požadavek, aby byl do existujících databází umožněn přístup i zahraničním věřitelům, a to na nediskriminačním základě.

Článek 10 odst. 1 a 2 – Náležitosti úvěrových smluv a sankce za jejich neuvedení

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Na základě čl. 10 Informace, které mají být uvedeny v úvěrových smlouvách odst. 1 se úvěrové smlouvy vypracovávají na papíře nebo jiném trvalém nosiči. Odst. 2 čl. 10 stanovuje povinné obsahové náležitosti úvěrové smlouvy. V článku 10 je zároveň uvedeno, že tímto článkem nejsou dotčena žádná vnitrostátní pravidla ohledně platnosti uzavírání úvěrových smluv, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Společenství. Faktická diskrece tohoto článku tak spočívá v možnosti členského státu stanovit v zásadě podle svého vlastního uvážení vnitrostátní pravidla týkající se platnosti uzavírání úvěrových smluv (a to jak po stránce formální, tak obsahové). Náležitosti smluv, jež stanoví směrnice, 138

139 nejsou nezbytně nutnou podmínkou jejich platnosti a je ponecháno na členských státech, jaké důsledky spojí s jejich nedodržením. Neplatnost smlouvy představuje jednu z možných soukromoprávních sankcí za porušení povinností stanovených zákonem. Protože je vhodné nalézt takový mechanismus sankcí, který zajistí účinnou vymahatelnost povinností uložených v zákoně, jsou zde pro srovnání analyzovány i jiné soukromoprávní sankce. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu přichází v úvahu následujících 5 variant: Varianta I Náležitosti smlouvy dle směrnice jsou absolutní podmínkou platnosti Varianta II Náležitosti smlouvy dle směrnice jsou relativní podmínkou platnosti Varianta III Nedodržení náležitosti smlouvy zakládá možnost odstoupení od smlouvy Varianta IV V případě nedodržení povinných náležitosti smlouvy se spotřebitelský úvěr bude pokládat za úročený ve výši diskontní sazby uveřejněné Českou národní bankou Varianta V Náležitosti smlouvy dle směrnice nejsou stiženy žádnou soukromoprávní sankcí

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Náležitosti smlouvy dle směrnice jsou absolutní podmínkou platnosti Jako první možnost se nabízí považovat náležitosti smlouvy dle směrnice za nezbytnou podmínku platnosti úvěrové smlouvy. Tato soukromoprávní sankce, byť nepochybně účinná, by však mohla spotřebitelům způsobit závažné potíže. V případě postižení smlouvy takovou vadou (která může být i jen formálního rázu bez významného faktického dopadu na spotřebitele), by spotřebitel byl povinen vrátit věřiteli neprodleně celý poskytnutý úvěr, jenž by byl považován za bezdůvodné obohacení. Toto by mohlo být problematické, zejména pokud peníze z úvěru již použil. Tato varianta nebyla v materiálu předloženém k veřejné konzultaci navrhována. I navzdory tomu se řada konzultovaných subjektů vyjádřila proti možnosti absolutní neplatnosti smluv neobsahujících všechny požadované náležitosti.

139

140 PŘÍNOSY


 

větší pravděpodobnost toho, že bude smlouva obsahovat všechny povinné náležitosti

 možné častější využívání služeb advokátů při tvorbě smluv nebo při řešení případných sporů z nich NEGATIVA A NÁKLADY




Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé)

 

Třetí strany



 



možné vyšší náklady na formulaci smluv náklady spojené s vymáháním bezdůvodného obohacení vč. nákladů právního zastoupení (ČLFA) výrazně nižší právní jistota; riziko, že i pro drobný nedostatek budou používané smlouvy shledány neplatnými problém v případě povinnosti vrátit již použité peníze z úvěru výrazně nižší právní jistota; riziko, že i pro drobný nedostatek bude uzavřená smlouva dodatečně shledána neplatnou obtížná využitelnost soukromoprávních sankcí spotřebitelem (je nutná znalost právní úpravy, je nutno vyhodnotit, že došlo k porušení zákona, je třeba se sankce dovolat)

Varianta II Náležitosti smlouvy dle směrnice jsou relativní podmínkou platnosti Nabízí se určitá modifikace varianty I, a to pomocí institutu relativní neplatnosti. Podle tohoto pravidla by úvěrová smlouva, která by nesplňovala zákonem požadované náležitosti, byla platná, avšak jenom tehdy, dokud by se jedna ze stran její neplatnosti nedovolala. Občanský zákoník v § 40a stanoví, že případů relativní neplatnosti v tomto ustanovení uvedených se může dovolat jen strana, jež tuto neplatnost nezpůsobila. Nabízí se využití tohoto pravidla i u transpozice této směrnice. Další možností je výslovně vyhradit právo dovolat se relativní neplatnosti pouze spotřebiteli. PŘÍNOSY


Třetí strany

 

větší pravděpodobnost toho, že bude smlouva obsahovat všechny povinné náležitosti  větší právní jistota spotřebitele z toho důvodu, že namítnutí případné neplatnosti smlouvy je v zásadě v jeho dispoziční autonomii  vytvoření srozumitelného prostředí s jasně stanovenými, vymahatelnými a reálnými sankcemi (MV)  

NEGATIVA A NÁKLADY




možné vyšší náklady na formulaci smluv



nižší právní jistota; riziko, že i pro drobný nedostatek budou používané smlouvy

140

141 ch úvěrů Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

   

shledány neplatnými náklady spojené s vymáháním bezdůvodného obohacení vč. nákladů právního zastoupení (ČLFA) těžší pochopitelnost institutu relativní neplatnosti obtížná využitelnost soukromoprávních sankcí spotřebitelem (je nutná znalost právní úpravy, je nutno vyhodnotit, že došlo k porušení zákona, je třeba se sankce dovolat) možný problém v případě povinnosti vrátit již použité peníze z úvěru



Varianta III Nedodržení náležitosti smlouvy zakládá možnost odstoupení od smlouvy Tímto způsobem by se docílilo stejných výsledků jako u varianty II (dovolání se relativní neplatnosti má stejné účinky jako odstoupení od smlouvy podle občanského zákoníku, podle něhož se při odstoupení smlouva ruší od počátku) za předpokladu, že by se omezilo toto právo jen na tu stranu smlouvy, která nedodržení náležitostí smlouvy nezpůsobila, případně jenom na spotřebitele. Výhoda této varianty oproti variantě II spočívá v její relativně snazší pochopitelnosti pro spotřebitele, který si lépe představí právní úkon odstoupení od smlouvy než dovolání se relativní neplatnosti. PŘÍNOSY


Třetí strany

 možná větší důvěra spotřebitelů 

větší pravděpodobnost toho, že bude smlouva obsahovat všechny povinné náležitosti  větší právní jistota spotřebitele z toho důvodu, že možnost odstoupení od smlouvy bude v zásadě v jeho dispoziční autonomii  snazší pochopitelnost institutu odstoupení od smlouvy oproti institutu relativní neplatnosti  NEGATIVA A NÁKLADY





 obtížná využitelnost soukromoprávních sankcí spotřebitelem (je nutná znalost právní úpravy, je nutno vyhodnotit, že došlo k porušení zákona, je třeba se sankce dovolat)  možný problém v případě povinnosti vrátit již použité peníze z úvěru 

Varianta IV V případě nedodržení povinných náležitosti smlouvy se spotřebitelský úvěr bude pokládat za úročený ve výši diskontní sazby uveřejněné Českou národní bankou V této variantě se navrhuje využít stávající sankční mechanismus dle § 6 zákona o spotřebitelském úvěru. Úročení úvěru dle diskontní sazby ČNB v případě porušení povinnosti je jednoduchý zavedený mechanismus, který účinně motivuje poskytovatele a přináší spotřebiteli 141

142 finanční výhodu. Zároveň s ním není spojena (oproti variantám I až III) okamžitá povinnost vrátit celý poskytnutý úvěr. Tato varianta nebyla zmiňována v materiálu předloženém k veřejné konzultaci, neboť přímo nevyplývá z diskrece týkající se vnitrostátní úpravy podmínek platnosti smluv, v nichž se sjednává spotřebitelský úvěr. I navzdory tomu se však některé konzultované subjekty (SOS, ČBA, ČLFA, ČOI) ve prospěch této osvědčené možnosti výslovně vyjádřily. PŘÍNOSY


 možná větší důvěra spotřebitelů  značná výhoda v podobě možných nižších nákladů (nižší úroková sazba)  není povinnost vrátit okamžitě všechny poskytnuté finanční prostředky  jednoduchá aplikace  nižší náklady na implementaci (není třeba vymýšlet nové legislativnětechnické řešení) NEGATIVA A NÁKLADY







obtížná využitelnost soukromoprávních sankcí spotřebitelem (je nutná znalost právní úpravy, je nutno vyhodnotit, že došlo k porušení zákona, je třeba se sankce dovolat)

Varianta V Náležitosti smlouvy dle směrnice nejsou stiženy žádnou soukromoprávní sankcí Pokud ponecháme náležitosti úvěrových smluv dle směrnice bez jakékoliv soukromoprávní sankce, významně se sníží jejich vymahatelnost. V tom případě však bude naprosto nezbytné zavést účinné, přiměřené a odstrašující sankce veřejnoprávní, aby byly povinnosti uložené v transpozičním zákoně vymahatelné a aby byl také naplněn článek 23 směrnice, který to výslovně ukládá.

PŘÍNOSY


 možné nižší náklady na formulaci smluv (pokud neobsahují všechny náležitosti, nezpůsobí to jejich neplatnost nebo to neumožní odstoupení od smlouvy) 

 snížení četnosti případných soudních sporů NEGATIVA A NÁKLADY

Poskytovatelé

 142

143 spotřebitelský ch úvěrů Příjemci spotřebitelský ch úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany



možnost zneužití ze strany poskytovatele  snížení úrovně ochrany spotřebitele oproti stávajícímu stavu  snížení vymahatelnosti povinností vyplývajících ze zákona  nutnost zavedení vhodných veřejnoprávních sankcí, kontrolních mechanismů

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Obecně subjekty odmítají zakotvení absolutní neplatnosti smlouvy v důsledku nedodržení požadovaných informací. Je preferováno zakotvení relativní neplatnosti s tím, že právo dovolání by příslušelo spotřebiteli. Většina subjektů (ČNB, SČS, VOP, SOCR) se vyslovuje pro Variantu III, tzn. že v případě nedodržení náležitostí smlouvy bude spotřebiteli dána možnost od smlouvy odstoupit. Je doporučováno stanovit lhůtu pro odstoupení v délce 3 měsíců. ČOI, ČBA, SOS a ČLFA se dovolávají současné právní úpravy soukromoprávní sankce zakotvené v ustanovení § 6 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy pokud úvěrová smlouva nesplňuje stanovené náležitosti, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ S ohledem na výše uvedené dopady, výsledky veřejné konzultace a zejména na pozitivní zkušenosti s fungováním v současné době stanovených soukromoprávních sankcí dle zákona o spotřebitelském úvěru byla zvolena Varianta IV, tj. v případě nedodržení povinných náležitostí smlouvy se spotřebitelský úvěr bude pokládat za úročený ve výši diskontní sazby uveřejněné Českou národní bankou.

Článek 15 odst. 2 – Prostředky nápravy u smluv o vázaném úvěru

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Smlouvy o vázaném úvěru jsou ve směrnici upraveny v článku 15. Ten stanoví, že pokud spotřebitel dle práva Společenství odstoupil od kupní smlouvy nebo od smlouvy o poskytnutí služby, nebude nadále vázán ani smlouvou o vázaném úvěru. Dle čl. 3 písm. n) se smlouvou o vázaném úvěru rozumí úvěrová smlouva, kde: i) dotyčný úvěr slouží výhradně k financování smlouvy o dodání konkrétního zboží nebo poskytnutí konkrétní služby a

143

144 ii) tyto dvě smlouvy tvoří z objektivního hlediska obchodní celek; má se za to, že se jedná o obchodní celek, pokud úvěr pro spotřebitele financuje sám dodavatel zboží nebo poskytovatel služby nebo, v případě úvěru financovaného třetí osobou, pokud věřitel využije služeb dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb v souvislosti s uzavřením nebo přípravou úvěrové smlouvy nebo pokud je konkrétní zboží nebo poskytnutí konkrétní služby výslovně uvedeno v úvěrové smlouvě. Odstavec 2 článku 15 však dále stanoví, že pokud je dodáno vadné zboží, na které se vztahuje smlouva o vázáném úvěru (zboží bylo dodáno pouze zčásti nebo zboží není v souladu s kupní smlouvou nebo smlouvou o poskytnutí služby), spotřebitel má právo uplatnit prostředky nápravy vůči věřiteli, pokud prostředky nápravy, které má vůči dodavateli nebo poskytovateli, již byly uplatněny, avšak nebyly uspokojeny. Směrnice pak přenechává členským státům možnost určit rozsah a podmínky pro uplatnění těchto prostředků nápravy. V této souvislosti je však třeba vzít v úvahu, že rozsah prostředků nápravy je obecně dán příslušnými ustanoveními občanského zákoníku v závislosti na druhu smluvního typu – kupní smlouva, smlouva o dílo a současně z individuálních smluvních ujednání. Nároky vyplývající z uplatnění odpovědnosti za vady se odvíjejí dále od charakteru zjištěné vady, tj. zda je vada odstranitelná nebo neodstranitelná. U vady odstranitelné přichází v úvahu oprava věci, výměna věci, event. lze připustit i slevu z kupní ceny, pokud vada nebrání v řádném užívání věci. V případě vady neodstranitelné se jedná o výměnu věci nebo odstoupení od smlouvy. Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího nebo poskytovatele služby, pokud však smluvní strany nedohodly na jiném způsobu. Jedná se o diskreci, která nabízí členským státům široké možnosti pro vlastní úpravu. Z pohledu transpozice je povinností zakotvit ve vnitrostátní právní úpravě pro spotřebitele prostředek (nebo prostředky) nápravy využitelný vůči věřiteli v případě, že dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb nedostojí svým povinnostem ani po uplatnění příslušných prostředků nápravy. Je již na členském státě jakou formu určí, tj. jaký prostředek nápravy dá spotřebiteli k dispozici a jaký rozsah práv mu z něho bude vyplývat. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 2 varianty: Varianta I

Rozsah prostředků nápravy, jakož izpůsob jejich uplatnění vůči věřiteli bude předmětem dohody mezi věřitelem adodavatelem zboží. Varianta II

Prostředky nápravy lze uplatnit u věřitele, pokud byly neúspěšně uplatněny u prodávajícího zboží nebo poskytovatele služeb. 2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Rozsah prostředků nápravy, jakož i způsob jejich uplatnění vůči věřiteli, bude předmětem dohody mezi věřitelem a dodavatelem zboží. Dohoda mezi věřitelem a prodávajícím výrobků či poskytovatelem služby vytváří prostor pro zohlednění specifických podmínek daného typu smluvního vztahu mezi těmito partnery.

144

145 V rámci smluvního vymezení bude jednoznačně určena míra odpovědnosti obou partnerů jak ve vzájemném vztahu, tak i vůči spotřebiteli. PŘÍNOSY


 jednoznačné vymezení vzájemné odpovědnosti  lepší orientace v uplatňování odpovědnosti za vady



méně zatěžující pro státní dozorový orgán NEGATIVA A NÁKLADY


 možné zvýšení administrativní i finanční náročnosti 

možnost zneužití vedoucí k poškození spotřebitele



zvýšení náročnosti dozorové činnosti

Varianta II

Prostředky nápravy lze uplatnit u věřitele, pokud byly neúspěšně uplatněny u prodávajícího zboží nebo poskytovatele služeb. Tento postup vychází z principu stávající právní úpravy, podle kterého se práva z odpovědnosti za vady uplatňují nejdříve u prodávajícího nebo poskytovatele služby. Případný spor by jako dosud bylo možné řešit mimosoudní nebo soudní cestou. PŘÍNOSY




postup je blízký stávající právní úpravě a bude proto snadněji uplatnitelný v praxi

 spotřebiteli bude zachován významný srovnávací prvek výhodnosti či nevýhodnosti nabízeného úvěru  postup je v podstatě „zažitý“  NEGATIVA A NÁKLADY


 postup je administrativně náročný  právně složitější postup pro spotřebitele při vymáhání jeho práv  pravděpodobnost, že sporný případ bude časově náročný 

145

146 3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Z veřejné diskuse lze dovodit preferenci uplatnění zákonných nároků (uplatnění odpovědnosti za vady výrobků) primárně u prodávajících či poskytovatelů služeb. Teprve po vyčerpání veškerých prostředků, včetně soudních, by bylo možné obrátit se na věřitele. Zcela jednoznačně je odmítána možnost, aby finanční instituce byly nuceny řešit reklamační či jiné spory. Tato činnost finančním institucím nepřísluší a ani tyto subjekty nepatří do stejné podnikatelské skupiny jako prodávající. Je poukazováno na to, že by se banky mohly dostat do rozporu se svou licencí od ČNB a opět by zde mohlo dojít k omezení a zdražení služeb pro spotřebitele. Věřitel je schopen řešit nároky spotřebitele pouze prostředky, které jsou věřiteli k dispozici např. vyvíjet tlak na prodejce zboží ve způsobu řešení reklamaci. V žádném případě ale není schopen dostát případné povinnosti z titulu výměny či opravy zboží, a to již jen z prostého důvodu, že není, na rozdíl od prodávajícího, smluvně navázán na výrobce zboží. V daném ohledu proto, zejména v případě, kdy osoba věřitele nepatří do stejné podnikatelské skupiny jako prodejce, se považuje za důležité nejít cestou „ručení“ věřitele za závazky prodávajícího z titulu odpovědnosti za vady věci v plném rozsahu, neboť by se naopak jednalo o výraznou konkurenční nevýhodu nezávislých finančních společností oproti tzv. kaptivním finančním společnostem. Ze strany VOP je požadováno důsledné a promyšlené implementování čl. 15 odst. 1 – zakotvení automatického zániku úvěrové smlouvy ex lege v případě odstoupení od kupní smlouvy či od smlouvy o poskytnutí služby. Za vhodné je považováno zakotvení pravidel společné odpovědnosti prodávajícího a úvěrové společnosti za závazky prodávajícího (čl. 15 odst. 3 směrnice). Pokud jde o dohodu mezi věřitelem a spotřebitelem – je tato možnost výslovně odmítnuta ČBA, VOP, SOS, SČS a PPFT. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Dle výsledky konzultačního materiálu se jeví jako přijatelná Varianta II – tj. prostředky nápravy lze uplatnit po věřiteli až poté, co jsou neúspěšně uplatněny u prodávajícího nebo poskytovatele služeb.

Článek 20 – Dohled a přístup do odvětví

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Směrnice v článku 20 stanoví členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé spotřebitelského úvěru podléhali dohledu vykonávaného subjektem, který na nich není závislý, nebo aby byli poskytovatelé regulováni. V současné době jsou na našem trhu poskytovány spotřebitelské úvěry v rámci bankovního a nebankovního sektoru. Činnost bank a spořitelních a úvěrních družstev není ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“) považována za živnost a pro její výkon je nezbytné splnit řadu 146

147 veřejnoprávních požadavků (plnění kapitálových požadavků, úvěrové angažovanosti, odborná způsobilost a občanská bezúhonnost osob, technické a organizační předpoklady pro výkon, reálnost ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě apod.) s tím, že o udělení povolení působit jako banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo rozhoduje ČNB. Vedle toho může spotřebitelský úvěr podle stávající právní úpravy poskytovat každý subjekt, který splní podmínky pro vydání živnostenského oprávnění k volné živnosti (konkrétně v oboru 70 – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy). Na rozdíl od bank či spořitelních a úvěrních družstev tyto subjekty poskytují úvěry z vlastních zdrojů, a proto veřejnoprávní požadavky směřující k jejich finanční stabilitě nejsou zapotřebí v takovém rozsahu. Rozsah daného oboru je však koncipován značně široce, nelze tudíž jednoznačně vyčíslit, kolik subjektů registrovaných v tomto oboru fakticky poskytuje spotřebitelský úvěr. V rámci diskusí tedy byla otevřena otázka přístupu do odvětví a zvažována i možnost zavedení evidence či registrace všech subjektů poskytujících spotřebitelský úvěr, což je podrobněji analyzováno jako faktická diskrece B). Nad poskytováním spotřebitelského úvěru dohlíží ČOI. V rámci veřejné konzultace byla otevřena otázka, zda by neměl být dohled svěřen ČNB, která od dubna 2006 vykonává dohled v zásadě nad celým finančním trhem. Dohled nad poskytováním spotřebitelského úvěru úvěrů je podrobněji analyzován jako faktická diskrece A). Ačkoliv spolu faktické diskrece A) a B) úzce souvisejí a některé z analyzovaných variant jsou vzájemně podmíněné, pro přehlednost se dohledem nad poskytováním spotřebitelského úvěru a podmínkami pro přístup do odvětví zabýváme samostatně. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují v rámci obou faktických diskrecí tyto varianty:

Faktická diskrece A) Dohled Varianta I Ponechání současného stavu – jednotný dohled vykonávaný ČOI bez prolomení bankovního tajemství Varianta II Jednotný dohled vykonávaný ČOI s prolomením bankovního tajemství Varianta III Podřízení poskytovatelů spotřebitelského úvěru jednotnému dohledu ČNB Varianta IV Rozdělení dohledové působnosti mezi ČNB (poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, jejichž ostatní činnost již nyní podléhá dohledu ČNB) a ČOI (ostatní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů)

Faktická diskrece B) Přístup do odvětví Varianta I Ponechání současného stavu – neexistence zvláštní evidence subjektů poskytujících spotřebitelský úvěr Varianta II

147

148 Zavedení nového oboru volné živnosti – poskytování spotřebitelského úvěru Varianta III Existence povinné registrace veškerých nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru u orgánu dohledu (ČOI, případně ČNB) Varianta IV Existence povolovacího režimu vůči všem poskytovatelům spotřebitelského úvěru, který by zabezpečoval orgán dohledu (ČNB, případně ČOI) 2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT

Faktická diskrece A) Dohled Varianta I

Ponechání současného stavu – jednotný dohled vykonávaný ČOI bez prolomení bankovního tajemství Uvedená varianta zachovává stávajícího nastavení dohledu nad poskytováním spotřebitelských úvěrů. Zkušenosti, které pracovníci ČOI při výkonu dohledu získali, tak bude možné využít i do budoucna. Hlavní nevýhodou této varianty je skutečnost, že ve prospěch ČOI není v zákoně o bankách prolomeno bankovního tajemství (§ 38 zákona o bankách). Pracovníci ČOI tak v zásadě nejsou (nemají-li k dispozici smlouvu přímo od klienta banky) oprávněni účinně dohlížet dodržování povinností týkajících se náležitostí úvěrových smluv. PŘÍNOSY

Poskytovatel é spotřebitelsk ých úvěrů Příjemci spotřebitelsk ých úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany



nedochází ke změně orgánu dohledu - nevznikají žádné dodatečné náklady  lze využít stávající zkušenosti ČOI nabyté při výkonu dohledu  žádná legislativní změna NEGATIVA A NÁKLADY


-

rozdílný přístup orgánu dohledu k různým poskytovatelům

-

zhoršená ochrana spotřebitelů - bankovní tajemství překáží výkonu efektivního dohledu

148

149

Varianta II Jednotný dohled vykonávaný ČOI s prolomením bankovního tajemství Uvedená varianta vychází ze stávajícího nastavení dozoru nad poskytováním spotřebitelských úvěrů. Zkušenosti, které pracovníci ČOI při výkonu dohledu získali, by tak bylo možné využít i do budoucna. Tato varianta předpokládá prolomení bankovního tajemství ve prospěch ČOI. Tím by byl překonán jeden z největších nedostatků stávající právní úpravy, kdy existence bankovního tajemství v zásadě brání pracovníkům ČOI vykonávat dohled nad dodržováním povinností týkajících se náležitostí úvěrových smluv. PŘÍNOSY




stejná úroveň ochrany spotřebitele bez ohledu na druh poskytovatele

 

stejná úroveň dohledu nad všemi poskytovateli nedochází ke změně orgánu dohledu - nevznikají žádné dodatečné náklady  lze využít stávající zkušenosti ČOI nabyté při výkonu dohledu NEGATIVA A NÁKLADY


–

nutnost další legislativní změny (zákon o bankách)

Varianta III Podřízení poskytovatelů spotřebitelského úvěru jednotnému dohledu ČNB Tato varianta vychází z koncepce jednotného dohledu ČNB nad celým finančním trhem, tedy i nad oblastí poskytování spotřebitelských úvěrů. Uvedená varianta s sebou nese určité finanční náklady související s nutným zaškolením pracovníků ČNB, která nemá žádné zkušenosti s dohledem v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Výhodou této varianty je překonání problémů stávající úpravy ohledně nemožnosti ČOI vykonávat efektivně dohled nad bankami, aniž by bylo nutné rozšiřovat výjimky z institutu bankovního tajemství. 149

150 Výhodou také je, že bankovní poskytovatelé úvěrů by do budoucna při své činnosti podléhali dohledu pouze jednoho orgánu namísto stávajících dvou (ČNB, ČOI). PŘÍNOSY




bankovní poskytovatelé podléhají pouze jednomu orgánu dohledu

 efektivní ochrana spotřebitele - bankovní tajemství nepřekáží výkonu efektivního dohledu   

odstranění problému omezeného přístupu ČOI k údajům bank stejná úroveň dohledu nad všemi poskytovateli zachování koncepce integrovaného dohledu nad finančním trhem NEGATIVA A NÁKLADY


 vznik dodatečných nákladů v souvislosti s přechodem dohledu na jiný orgán  riziko nedostatku zkušeností ČNB s výkonem dohledu v této oblasti  zvýšení nákladů ČNB na dohled  nutnost konzultace ECB v rámci legislativního procesu

Varianta IV Rozdělení dohledové působnosti mezi ČNB (poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, jejichž ostatní činnost již nyní podléhá dohledu ČNB) a ČOI (ostatní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů) Tato varianta představuje přesunutí poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, u nichž výkonnému dohledu poskytování spotřebitelského úvěru doposud bránilo bankovní tajemství, pod dohled ČNB. Nevýhodou této varianty je snížení efektivity výkonu dohledu způsobené rozštěpením dohledu mezi dva subjekty. PŘÍNOSY

Poskytovatel é spotřebitelsk ých úvěrů Příjemci spotřebitelsk ých úvěrů



bankovní poskytovatelé podléhají pouze jednomu orgánu dohledu



efektivní ochrana spotřebitele - bankovní tajemství nepřekáží výkonu efektivního dohledu

150

151 (spotřebitelé) Třetí strany

 snížení nákladů ČOI na dohled subjektů doposud dohledu ČNB nepodřízených  lze využít stávající zkušenosti ČOI nabyté při výkonu dohledu NEGATIVA A NÁKLADY


 zhoršená orientace spotřebitelů na trhu spotřebitelských úvěrů – nejistota, na který orgán se mají v případě problémů obrátit  zvýšení nákladů ČNB na dohled  neefektivita dohledu - rozštěpení mezi dvě instituce  riziko rozdílné úrovně výkonu dohledu v závislosti na druhu poskytovatele  riziko nedostatku zkušeností ČNB s výkonem dohledu v této oblasti  nutnost konzultace ECB v rámci legislativního procesu

Faktická diskrece B) Přístup do odvětví Varianta I Ponechání současného stavu – neexistence zvláštní evidence subjektů poskytujících spotřebitelský úvěr Uvedená varianta s sebou nenese žádné finanční, administrativní ani personální nároky na orgán, který by danou registraci prováděl, ani na uvažovaný evidovaný subjekt. Nevýhodou je, že zůstane zachován současný nepřehledný stav na trhu se spotřebitelskými úvěry a budou chybět potřebná statistická data. PŘÍNOSY




žádný nárůst administrativy



neexistence dodatečných nákladů na zavedení registrace či povolení pro orgán dohledu  žádná legislativní změna NEGATIVA A NÁKLADY

Poskytovatel é spotřebitelsk ých úvěrů

151

152 Příjemci spotřebitelsk ých úvěrů (spotřebitelé) Třetí strany

 zhoršená orientace mezi subjekty na trhu spotřebitelských úvěrů

 neexistence přehledu subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry  zhoršená orientace dozorových orgánů při výkonu kontrolní činnosti

Varianta II Zavedení nového oboru volné živnosti – poskytování spotřebitelského úvěru Zavedení nového úzce vymezeného oboru volné živnosti by vedlo k možnosti získat přehled o počtu subjektů poskytujících spotřebitelský úvěr. Rozšiřování počtu oborů se však neshoduje s prosazovanou koncepcí, na níž je postaveno současné znění živnostenského zákona. Zároveň je třeba zajistit, aby kromě nových žadatelů o živnostenské oprávnění měli i stávající poskytovatelé povinnost v určité lhůtě (např. 6 měsíců) ohlásit živnostenskému úřadu úmysl vykonávat činnost vymezenou v tomto novém oboru. PŘÍNOSY



 eliminace neseriózní konkurence

 lepší orientace na trhu se spotřebitelskými úvěry

 získání přehledu o počtu subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry  lepší orientace orgánů dohledu při výkonu kontrolní činnosti  lepší orientace dalších subjektů (veřejnosti, orgánů činných v trestním řízení aj.) NEGATIVA A NÁKLADY  částečně zvýšená administrativní zátěž (pro stávající poskytovatele)

 zvýšení administrativy dozorových orgánů – zvýšené náklady  nutnost další legislativní změny (živnostenský zákon a nařízení vlády č. 278/2008)

Varianta III

152

153 Existence povinné registrace veškerých nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru u orgánu dohledu (ČOI, případně ČNB) Orgán dohledu by podle této varianty v zásadě neposuzoval splnění podmínek pro výkon příslušné činnosti, ale na základě oznámení poskytovatele by jej zapsal do příslušné evidence. Výhodou této varianty je zpřehlednění trhu se spotřebitelskými úvěry, což by bylo přínosem pro orgán dohledu nebo např. pro orgány činné v trestním řízení. Tato varianta úzce souvisí s volbou varianty orgánu dohledu, na nějž jsou tímto kladeny vyšší administrativní a personální nároky. Zatímco ČNB má zkušenosti i s registrací poskytovatelů finančních služeb, ČOI je v současné době koncipována pouze jako kontrolní orgán. Provádění registrace by pro ni představovalo novou aktivitu, se kterou nemá dosud žádné zkušenosti. PŘÍNOSY


 získání lepšího přehledu o subjektech pohybujících se na úvěrovém trhu

 zkvalitnění vymezení činností v Registru ekonomických subjektů (ČSÚ)  správné nastavení činností v Registru ekonomických subjektů umožní přesnější zacílení výběrových souborů relevantních statistických zjišťování (ČSÚ)  získání přehledu o počtu subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry  lepší orientace dozorových orgánů při výkonu kontrolní činnosti NEGATIVA A NÁKLADY


 vyšší administrativní zátěž



počáteční náklady na zavedení registru (zvýšení administrativy dozorových orgánů, nutnost navýšit počet zaměstnanců)  nutnost další legislativní změny (zákon o České obchodní inspekci, případně zákon o České národní bance)

Varianta IV Existence povolovacího režimu vůči všem poskytovatelům spotřebitelského úvěru, který by zabezpečoval orgán dohledu (ČNB, případně ČOI) Povolovací režim by byl zárukou toho, že by se na trh se spotřebitelskými úvěry dostali pouze podnikatelé, u nichž se dá předpokládat vyšší míra profesionality, což by mohlo mít v konečném důsledku pozitivní efekt na problém zadlužování českých domácností.

153

154 S touto variantou je spojena existence jediného registru všech subjektů poskytujících spotřebitelský úvěr jak v bankovním, tak v nebankovním sektoru. Jeho existence by přinesla zpřehlednění trhu se spotřebitelským úvěrem, což by bylo přínosem pro orgány dohledu nebo např. pro orgány činné v trestním řízení a také pro spotřebitele. I tato varianta je úzce provázána s volbou varianty orgánu dohledu, neboť by na něj byly kladeny vyšší administrativní a personální nároky. Zatímco ČNB má zkušenosti s povolováním činnosti poskytování některých finančních služeb, ČOI je v současné době koncipována pouze jako kontrolní orgán. Provádění posuzování podmínek pro vstup do odvětví by pro ni představovalo novou aktivitu, se kterou nemá dosud žádné zkušenosti. Se zavedením povolovacího režimu by muselo být spojeno též stanovení podmínek pro výkon této činnosti. Pokud by tyto podmínky byly přísnější než všeobecné podmínky provozování živností, mohl by tento nový režim způsobit i znemožnění podnikání některým poskytovatelům, kteří již v současné době na trhu působí.

154

155 PŘÍNOSY




vytvoření rovných podmínek pro všechny poskytovatele úvěrů



vyšší míra spolehlivosti a spolehlivých kvalit poskytovatelů úvěrů (PPFT)  lepší orientace na trhu poskytovatelů spotřebitelských úvěrů  získání přehledu o počtu subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry  lepší orientace dozorových orgánů při výkonu kontrolní činnosti  zpřehlednění a zprůhlednění trhu (FA, PPFT) NEGATIVA A NÁKLADY


 zvýšená administrativní zátěž  možné přesunutí určité skupiny poskytovatelů do šedé ekonomiky (neoprávněné podnikání)



počáteční náklady na zavedení registru (možné navýšení počtu zaměstnanců, náklady na vytvoření a další vedení systému povolování)  nutnost další legislativní změny (zákon o České obchodní inspekci, případně zákon o České národní bance)

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Co se týče faktické diskrece A) – Dohled, většina konzultovaných subjektů (FA, ČBA, APMČR, ČSÚ, VOP, SOS, SČS, PPFT, Zlatá korunu) se vyjádřila pro Variantu III – tj. podřízení poskytovatelů spotřebitelského úvěru jednotnému dohledu ČNB. Samotné dohledové orgány (tedy ČOI a ČNB) však preferovaly Variantu IV, tedy rozdělení dohledové působnosti mezi tyto dva dohledové orgány. V rámci faktické diskrece B) – Přístup do odvětví byla konzultovanými subjekty preferována Varianta IV – tj. existence povolovacího režimu vůči všem poskytovatelům spotřebitelských úvěrů, který by zabezpečovala ČNB (případně ČOI). Pro tuto variantu se vyjádřily tyto subjekty: FA, ČBA, APMČR, ČSÚ, VOP, SOS, SČS, PPFT a Zlatá koruna. 4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ V případě faktické diskrece A) – Dohled, navrhuje předkladatel zvolit Variantu IV, tj. Rozdělení dohledové působnosti mezi ČNB (poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, jejichž ostatní činnost již nyní podléhá dohledu ČNB) a ČOI (ostatní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů). Tato varianta umožní přesunutí poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, u nichž výkonnému dohledu poskytování spotřebitelského úvěru doposud bránilo bankovní tajemství, pod dohled ČNB. Ohledně přístupu do odvětví se navrhuje zvolit Variantu II – zavedení nového oboru volné živnosti. Tato varianta by měla s minimálním rozdílem administrativní zátěže pro

155

156 poskytovatele oproti současnému stavu zajistit splnění hlavního požadavku – získání přesnějšího přehledu o subjektech poskytujících spotřebitelský úvěr.

Článek 24 – Mimosoudní řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů

1) POPIS PROBLEMATIKY S VYMEZENÍM VARIANT Článek 24 Mimosoudní řešení sporů směrnice stanoví povinnost členských států zajistit vhodné a účinné postupy pro mimosoudní řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů. Směrnice rovněž umožňuje, aby členské státy za tímto účelem využily i stávající subjekty. Podle zmiňovaného článku mají členské státy také povinnost podporovat spolupráci při řešení přeshraničních sporů. V České republice existuje několik možností mimosoudního řešení sporů. Jednak je možné využít rozhodčího řízení, které je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a dále existují systémy, které nejsou upraveny právními předpisy zákonné síly, jako je např. mediace. V případě rozhodčího řízení musí být sepsána písemná rozhodčí smlouva a v případě mediace postačí jakýkoliv neformální projev vůle obou stran s mimosoudním řešením. Výše zmíněné mechanismy využívá také pilotní projekt obecného řešení spotřebitelských sporů, který umožňuje řešit i spory ze spotřebitelských úvěrů. Tento projekt Ministerstva průmyslu a obchodu připravovaný ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky, spotřebitelskými sdruženími, Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Asociací mediátorů, Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti vychází z principu dobrovolnosti zúčastněných stran, s mimosoudním řešením tedy musí souhlasit obě sporné strany. Dalším mechanismem mimosoudního řešení sporů, který je však specializován, je finanční arbitr. Institut finančního arbitra je upraven zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. Řízení před finančním arbitrem lze zahájit již na návrh navrhovatele (klienta finanční instituce) a souhlas druhé strany není nutný. Rozhodnutí ve věci samé, které vydává finanční arbitr, se nazývá nález. Proti nálezu je možné ve lhůtě 15 dní podat odůvodněné námitky, o nichž rozhoduje opět finanční arbitr. Pravomocný nález finančního arbitra je vykonatelný podle občanského soudního řádu. Finanční arbitr je členem sítě FIN-NET sdružující instituce mimosoudního řešení spotřebitelských sporů z oblasti finančního trhu v Evropském hospodářském prostoru. V rámci této sítě je možné řešit i přeshraniční spory. Současný zákon umožňuje prostřednictvím finančního arbitra řešit pouze omezený rozsah sporů. Jedná se o spory mezi osobami, které provádějí převody peněžních prostředků, a jejich klienty a o spory mezi osobami vydávajícími elektronické platební karty a jejich klienty. Současné znění zákona o finančním arbitrovi tudíž neumožňuje jeho prostřednictvím řešit spory ze spotřebitelských úvěrů. Bylo by tedy nutné tento zákon novelizovat a rozšířit působnost finančního arbitra. Při implementaci Směrnice do našeho právního řádu existují 3 varianty: Varianta I

156

157 Rozšíření působnosti finančního arbitra i na smlouvy o spotřebitelském úvěru Varianta II Řešení sporů vyplývajících ze smluv o spotřebitelském úvěru v rámci stávajícího systému mimosoudního řešení sporů fungujícího při Ministerstvu průmyslu a obchodu Varianta III Další způsob řešení sporů vyplývajících ze smluv o spotřebitelském úvěru ( rozhodčí řízení).

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT Varianta I Rozšíření působnosti finančního arbitra i na smlouvy o spotřebitelském úvěru

PŘÍNOSY


 bezplatné a rychlé vyřešení sporů  spor je rozhodován odborníkem na finanční trh


 povinná účast na řízení  informační povinnost vůči finančnímu arbitrovi

 bezplatné a rychlé vyřešení sporů  spor je rozhodován odborníkem na finanční trh  rozhodnutí finančního arbitra je závazné  povinna účast poskytovatele, pokud řízení zahájí příjemce  získání uceleného přehledu problémů celého finančního trhu (APMČR)  nedochází k zřízení nového orgánu  naplnění požadavků vyplývajících z práva ES/EU - účinný systém mimosoudního řešení sporů NEGATIVA A NÁKLADY

 finanční arbitr zatím není v širším povědomí občanů

 nutnost legislativních úprav  vyšší náklady ČNB na financování kanceláře finančního arbitra

Varianta II Řešení sporů vyplývajících ze smluv o spotřebitelském úvěru v rámci stávajícího systému mimosoudního řešení sporů fungujícího při Ministerstvu průmyslu a obchodu PŘÍNOSY


 z procesního hlediska je řízení levné (bezplatné v případě kvalifikované rady na kontaktním místě nebo mediace) a rychlé 157

158 ch úvěrů

 dobrovolná účast poskytovatele, pokud řízení zahájí příjemce


 z procesního hlediska je řízení levné (bezplatné v případě kvalifikované rady na kontaktním místě nebo mediace) a rychlé  není nutnost žádných legislativních změn, stávající systém je již využitelný NEGATIVA A NÁKLADY


 nedostatek specializace na finanční trh

Příjemci spotřebitelských úvěrů (spotřebitelé)

 rozhodnutí je nezávazné (s výjimkou rozhodčího nálezu)  nedostatek specializace na finanční trh  dobrovolná účast poskytovatele, pokud řízení zahájí příjemce  nenaplnění požadavků vyplývajících z práva ES/EU – nejedná se o účinný systém mimosoudního řešení sporů

Třetí strany

Varianta III Další způsob řešení sporů vyplývajících ze smluv o spotřebitelském úvěru PŘÍNOSY


 výběr rozhodčího soudu nebo rozhodce je na poskytovateli  relativní levnost a rychlost  rychlost

 úspora rozpočtových prostředků NEGATIVA A NÁKLADY




 nízká možnost ovlivnit výběr rozhodce nebo rozhodčího soudu  procesní pravidla se pro spotřebitelské spory obvykle nehodí 

3) SHRNUTÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE Subjekty drtivou většinou (ČNB, FA, SČS, VOP, ČOI, ČBA, APMČR, PPFT, SOS) upřednostňují rozšíření působnosti finančního arbitra, tj. variantu I. ČNB podporu této varianty podmiňuje vyřešením otázky jeho financování. V této souvislosti je nutno uvést, že MF začne

158

159 v blízké připravovat legislativní změny, po jejich prosazení by finanční arbitr neměl být z rozpočtu ČNB nadále financován. Systém mimosoudního řešení sporů dnes již fungující při MPO podporuje MV, ČOI, APMČR ČR a SOCR. Jako nedostatek tohoto systému je považován princip dobrovolnosti, který de facto omezuje využitelnost právě u problematických věřitelů. Jako další nedostatek je označována nedostatečná kvalifikace s ohledem na specifičnost sporů vyplývajících z finančních vztahů. Pokud jde o jiný způsob mimosoudního řešení sporů, není obecně navrhován jiný systém. Pouze ČNB podporuje vznik nezávislé, efektivní a nestranné instituce k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů, která by vedla řízení z podnětu spotřebitele.

4) VÝBĚR VARIANTY ŘEŠENÍ Vzhledem k vyhodnocení nákladů a přínosů těchto variant, výsledkům veřejné konzultace i požadavkům vyplývajícím z práva ES/EU byla zvolena Varianta I. Tím není dotčena možnost využívat pro řešení sporů z úvěrových smluv stávající systém mimosoudního řešení sporů fungující při MPO.

4.

KONTAKTY A PROHLÁŠENÍ O SCHVÁLENÍ RIA

Kontaktní osoby: Ing. Josef Tržický, vedoucí oddělení spotřebitelské legislativy, odbor technické harmonizace a spotřebitele, Ministerstvo průmyslu a obchodu, e-mail: [email protected], tel.: 224 852 882 JUDr. Zdeňka Bartušková, referentka oddělení spotřebitelské legislativy, odbor technické harmonizace a spotřebitele, Ministerstvo průmyslu a obchodu, e-mail: [email protected], tel.: 224 852 621 Mgr. Lukáš Vacek, vedoucí oddělení ochrana spotřebitele na finančním trhu, odbor legislativa finančního trhu, Ministerstvo financí, e-mail: [email protected], tel. +420 257 042 995 Ing. Kamila Svorová, referentka oddělení ochrana spotřebitele, odbor analýzy a rozvoj finančního trhu, Ministerstvo financí, e-mail: [email protected], tel: +420 257 042 184 Schválil: Mgr. Karel Machotka, ředitel sekce podnikání, Ministerstvo průmyslu a obchodu, [email protected]

159

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období. Vládní návrh. na vydání

Recommend Documents