PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona

-1-

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období ___________________________________________________________

1018

Vládní návrh

na vydání

zákona

kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

-2-

Vládní návrh ZÁKON ze dne …..2010 kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb. a zákona č. …/2009 Sb., se mění takto: 1.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a směrnice 2009/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ve znění směrnice Komise 2007/18/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES, 2007/64/ES a 2008/24/ES a směrnice Komise 2009/83/ES.

-3Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES a směrnice Komise 2009/27/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.“. CELEX: 32009L0014

2.

V § 39 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 2 a § 41n.“.

3.

V § 41a odst. 4 se čárka za slovem „bank“ zrušuje a vkládají se slova „a další příjmy, kterými jsou zejména“.

4.

V § 41a odst. 5 se slova „(dále jen „vkladatel“)“ zrušují.

5.

V § 41a se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem. (7) Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Fond s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.“. CELEX: 32009L0014

6. V § 41b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Fondu.“. 7.

V § 41b se doplňuje odstavec 8, který zní:

-4„(8) Členové správní rady Fondu, zaměstnanci Fondu a další osoby pověřené výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n a § 41o odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst. 2 se použije obdobně.“. 8. V § 41c odst. 3 větě první se za slovo „vkladateli“ vkládají slova „a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu“. 9. V § 41c odst. 6 se věta první nahrazuje větou: „Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.“. V § 41c odst. 6 větě druhé se slova „předchozím roce“ nahrazují slovy „příslušném kalendářním čtvrtletí“. 10.

V § 41c odstavce 7 a 8 znějí:

„(7) Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu. (8) Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě činí od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 6 a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 7.“. 11.

V § 41c se doplňují odstavce 9 až 11, které znějí:

„(9) Poklesne-li objem prostředků Fondu pod 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu a nejde-li o případy uvedené v § 41k, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení pro účely výpočtu výše příspěvku a) bank použije sazba uvedená v odstavci 6, b) stavebních spořitelen použije sazba uvedená v odstavci 7. (10) Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond neprodleně Českou národní banku. Je-li banka s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského. (11) Banka je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 2 a § 41n) poskytovat tyto údaje Fondu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.“.

-512.

V § 41d odst. 1 větě druhé se slova „21 dní“ nahrazují slovy „5 pracovních dnů“.

CELEX: 32009L0014

13.

V § 41d se na konci odstavce 1 doplňují věty „Den, kdy Fond toto oznámení obdrží, se považuje za rozhodný den. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den nastal.“.

14.

V § 41d odstavce 2 až 5 znějí:

„(2) Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Fondu údaje vedené podle § 41c odst. 3. (3) Fond nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od rozhodného dne. Po souhlasném vyjádření České národní banky a Ministerstva financí může Fond ve zcela mimořádných případech tuto lhůtu prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů. CELEX: 32009L0014

(4) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 2 oznámí Fond neprodleně České národní bance. (5) Likvidátor, správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v odstavci 2. Za tento přestupek může Česká národní banka uložit pokutu do 500 000 Kč. Bance nebo bývalé bance, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 2, uloží Česká národní banka pokutu do 500 000 Kč.“. 15.

V § 41e odstavec 1 zní:

„(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.“.

16.

V § 41e odst. 2 větě první se částka „50 000 EUR“ nahrazuje částkou „100 000 eur“ a na konci textu věty se doplňují slova „, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak“.

CELEX: 32009L0014

-617.

V § 41e odst. 2 větě druhé se slova „ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1“ nahrazují slovy „k rozhodnému dni“.

18.

V § 41e odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 12a zní:

„(3) Vláda může nařízením v návaznosti na příslušné předpisy Evropských společenství12a) zvýšit částku uvedenou v odstavci 2. ____________________ 12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.“. CELEX: 32009L0014

19.

V § 41f odst. 6 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovem „majitele účtu“ a slova „dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1,“ se nahrazují slovy „rozhodném dni“.

20.

V § 41f odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „k rozhodnému dni“.

21.

V § 41f se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu jsou povinni vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance na její požádání bez zbytečného odkladu v případech stanovených v § 41d nebo § 41n.“.

22.

V § 41f se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Údaje, které banka získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 4 a 6.“. 23.

V § 41g odstavec 1 zní:

„(1) Fond v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.“. 24.

V § 41g se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

25. V § 41g odstavec 2 zní: „(2) Na poskytnutí náhrady z Fondu nemají nárok a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 písm. e), b) osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán původ vkladu v trestné činnosti.“. 26.

V § 41g odst. 3 a 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

-7-

27.

V § 41g odst. 5 písm. a) a písm. b) se slova „dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1“ nahrazují slovy „rozhodném dni“.

28.

V § 41h odst. 1 se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „jejímu“.

29.

V § 41h odst. 3 se slovo „pěti“ nahrazuje číslem „3“.

30.

Na konci § 41i se doplňuje věta „Pokud není Fond schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.“.

31.

V § 41k větě první se slovo „roku“ nahrazuje slovy „kalendářního čtvrtletí“ a slovo „formě“ nahrazuje slovem „formy“.

32.

V § 41k větě druhé se slovo „roce“ nahrazuje slovy „kalendářním čtvrtletí“ a slovo „formě“ nahrazuje slovem „formy“.

33.

V § 41l odst. 2 se slovo „roku“ nahrazuje slovem „čtvrtletí“.

34.

V § 41m odst. 1 větě druhé se částka „50 000 EUR“ nahrazuje částkou „100 000 eur“.

CELEX: 32009L0014

35.

V § 41m odst. 2 větě první se za slovo „zaniká“ vkládají slova „dohodou nebo“, slovo „roční“ se nahrazuje slovem „tříměsíční“ a slovo „roku“ se nahrazuje slovy „kalendářního čtvrtletí“.

36.

Za § 41m se vkládají nové § 41n a 41o, které znějí: „§ 41n

Fond ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3. Zprávu o výsledcích ověření je Fond povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí. CELEX: 32009L0014

§ 41o

-8(1) Fond při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů. Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Fondem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, může být v případě úpadku a) zahraniční banky podnikající na území České republiky prostřednictvím pobočky Fond zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se zahraniční banka účastní, b) banky se sídlem v České republice podnikající v zahraničí prostřednictvím pobočky zapojen do výplaty náhrad z Fondu zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů.“. CELEX: 32009L0014

Čl. II Přechodná ustanovení

1.

Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije § 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti.

2.

Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a § 41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně.

3.

Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

-9-

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. III Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se mění takto: 4.

V § 2a odst. 4 písm. d) se slovo „odborná“ zrušuje.

5.

V § 2a odst. 9 písm. b) se slovo „odborné“ zrušuje a číslo „6“ se nahrazuje číslem „4“.

6.

V § 4 odst. 5 se slova „§ 2a“ nahrazují slovy „§ 2b“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Udělení předchozího souhlasu Českou národní bankou nahrazuje udělení souhlasu podle § 2b odst. 3.“.

7.

§ 14 včetně poznámek pod čarou č. 17 a 17a zní: „§ 14

(1) Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách17). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Fondu pojištění vkladů při uplatňování tohoto systému, se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách. (2) Osobami, které ve smyslu zákona upravujícího činnost bank nemají nárok na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu pojištění vkladů z důvodu jejich zvláštního vztahu k bance17a), jsou a) členové voleného orgánu družstevní záložny a řídící osoby, b) osoby ovládající družstevní záložnu, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob, c) osoby blízké ve smyslu občanského zákoníku členům volených orgánů družstevní záložny, řídícím osobám a osobám ovládajícím družstevní záložnu, d) osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a osoby jimi ovládané,

- 10 e) členové bankovní rady České národní banky, f) osoby ovládané družstevní záložnou. ________________________________________________________ 17) § 41a až 41o zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb. a zákona č. …/2010 Sb. 17a) § 41g odst. 2 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. …/2010 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o platebním styku Čl. IV Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, se mění takto: 1.

Poznámka pod čarou č. 2 zní:

„2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001.“. CELEX: 32009R0924

2. zní:

V § 84 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které

„f) tam, kde to připadá v úvahu, informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na který poskytovatel podle § 20 odst. 1 písm. b) převádí nebo vkládá peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, a o systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka vedoucí tento účet účastní.“. CELEX: 32009L0014

3. V § 115 odst. 1 písm. b) se za slovo „transakce“ vkládají slova „, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků,“. 4. V § 116 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „neautorizované platební transakce“ nahrazují slovy „neautorizovaných platebních transakcí“. 5. V § 117 odst. 2 písm. a) se slova „nesprávnému provedení platební transakce“ nahrazují slovy „tomuto odepsání“. 6. V § 117 odst. 2 písm. b) se slova „dá částku nesprávně provedené platební transakce k dispozici“ nahrazují slovy „vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků,“.

- 11 7. V § 117 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňují se písmena a) a b), která znějí: „a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo, nebo b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.“. 8. V § 117 odst. 5 písm. b) se za slovo „transakce“ vkládají slova „, včetně nesprávně zaplacené úplaty a ušlých úroků,“. 9. V § 125 odst. 3 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů uživatelů podle zákona upravujícího činnost bank, nebo f) nepředá údaje bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank.“. 10.

V § 125 odst. 4 písm. a) se slova „nebo c)“ nahrazují slovy „, c), e) nebo f),“.

11.

V § 133 odstavec 1 zní:

„(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím přeshraniční platby ve Společenství2) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný poplatek jako za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve stejné měně, nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC), neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze k němu, nebo neumožňuje provádět z platebního účtu plátce inkasní transakce z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě.“. CELEX: 32009R0924

12.

Za § 136 se vkládá nový § 136a, který zní: „§ 136a Dohled

Dohled nad dodržováním povinností poskytovatele a vydavatele elektronických peněz stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím přeshraniční platby ve Společenství2) vykonává Česká národní banka.“. CELEX: 32009R0924

- 12 -

13. V § 137 větě první se slova „podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím přeshraniční platby ve Společenství2),“. CELEX: 32009R0924

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. V Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. …/2009 Sb. a zákona č. …/2009 Sb., se mění takto: 1.

V § 15d odst. 1 písm. f) se doplňuje bod 3, který zní:

„3. tom, u které úvěrové instituce jsou nebo budou na účtu vedeny peněžní prostředky zákazníka,“.

2.

V § 15g větě první se slova „bodech 1 a 2,“ zrušují.

3. V § 157 odst. 7 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) poruší povinnost vést evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů zákazníků podle zákona upravujícího činnost bank, nebo f) poruší povinnost předat údaje týkající se pojištěných pohledávek z vkladů bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank.“. 4. f)“.

V § 157 odst. 14 písm. b) se za slova „odstavce 7 písm. d)“ doplňují slova „, e) nebo

ČÁST PÁTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. VI V § 44 odst. 2 písm. c) zákona č. 6/1993 Sb., ve znění zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a přímo použitelných předpisů Evropských společenství“.

- 13 -

ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 13, 15, 17 a 35, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2010.

- 14 IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

OBECNÁ ČÁST A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) Viz přílohu k důvodové zprávě. B. Důvod předložení návrhu zákona a jeho základní charakteristika 1. Důvod a cíle předložení návrhu zákona Cílem navrhované právní úpravy je zajištění transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě (dále jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Článek 2 Směrnice stanoví dvojí lhůtu pro transpozici: první končí dne 30. června 2009, druhá dnem 31. prosince 2010. Směrnice, stejně jako směrnice 94/19/ES, je směrnicí v režimu minimální harmonizace. Jediným ustanovením v režimu maximální harmonizace je Směrnicí nově vložený odst. 1a (navýšení maximální výše pojištění pohledávek z vkladů z 50 000 eur na 100 000 eur s účinností od 31. prosince 2010) do článku 7 směrnice 94/19/ES. Gestorem transpozice Směrnice v České republice je Ministerstvo financí. Návrh předkládaného zákona byl připraven gestorem ve spolupráci s experty České národní banky (dále také jen „ČNB“) a Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“) a byl rovněž konzultován se zástupci České bankovní asociace a Asociace družstevních záložen. Kromě transpozice Směrnice obsahuje návrh zákona v části třetí a páté také úpravy právního řádu, které vyplývají z přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 924/2009 ze dne 16 září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (dále též jen „nařízení o přeshraničních platbách“). Ačkoli je nařízení ze své podstaty přímo použitelné a účinnosti nabylo dnem 1. listopadu 2009, klade na Českou republiku povinnost přizpůsobit právní řád v oblasti sankcí plynoucích z porušení nařízení a jasně stanovit pravomoci dohledového orgánu, který má nad jeho dodržováním dohlížet. Adaptace se tedy promítne do zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku a do zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 2. Zhodnocení platného právního stavu Relevantním právním předpisem v oblasti upravené předloženým návrhem zákona je za stávající právní úpravy především zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

- 15 předpisů (dále jen „zákon o bankách“). Pojištění pohledávek z vkladů je upraveno v části třinácté tohoto zákona. Pokud jde o spořitelní a úvěrní družstva (dále jen „družstevní záložny“), jsou pohledávky z vkladů u nich uložených pojištěny na základě § 14 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), ve stejném rozsahu jako pohledávky z vkladů u bank („bankou“ resp. „úvěrovou institucí“ rozumíme v důvodové zprávě kromě banky ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o bankách též družstevní záložnu a, pokud je připojištěna, také pobočku zahraniční banky, není-li z kontextu zřejmé, že se jedná pouze o banku). Všechny družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách. Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, se vztahují na družstevní záložny obdobně. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech je transpozicí Směrnice rovněž dotčen, dochází ke zpřesnění jeho § 14. Ještě před publikací Směrnice v Úředním věstníku byla do českého právního řádu transponována dvě z jejích ustanovení, jejichž transpoziční lhůta je stanovena do 30. června 2009: navýšení maximální výše náhrady za pohledávky z vkladů a odstranění tzv. spoluúčasti vkladatele. V důsledku těchto změn, které byly provedeny zákonem č. 433/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 15. prosince 2008, jsou pohledávky z vkladů pojištěny ze 100 %, maximálně do výše ekvivalentu 50 000 eur. Tato novela zákona o bankách byla přijata v návaznosti na závazek vlády České republiky přijmout co nejdříve opatření vyhovující přijatým závěrům Rady Evropské unie ze dne 7. října 2008, tedy v reakci Evropské unie na probíhající turbulence na finančních trzích, zejména s cílem podpořit obnovení důvěry vkladatelů v bankovní sektor. Zákonem o bankách zřízený Fond shromažďuje povinné příspěvky bank a poboček zahraničních bank. Příspěvky bank a poboček zahraničních bank jsou hlavním zdrojem financování Fondu. Dalšími zdroji jsou výnosy z investování volných peněžních prostředků podle zákona o bankách, výtěžky z konkurzních a likvidačních řízení a peněžní prostředky, které si Fond obstarává na trhu v situaci, kdy nedisponuje dostatečnou likviditou. Výše příspěvku bank je stanovena na 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok; stavební spořitelny platí roční příspěvek ve výši 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok. Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů u českých bank nebo poboček zahraničních bank, včetně úroků, vedených v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Ve stejném rozsahu jsou pojištěny rovněž pohledávky z vkladů u spořitelních a úvěrních družstev. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů.

- 16 Do 3 měsíců od oznámení České národní banky o neschopnosti banky plnit své závazky je Fond povinen zahájit výplatu náhrad za pohledávky z vkladů. Pohledávky v rozsahu, který přesahuje zákonem stanovený limit, může oprávněná osoba uplatnit vůči bance v insolvenčním řízení. Vkladatel má nárok na náhradu za svůj vklad přímo ze zákona a případný nedostatek peněžních prostředků ve Fondu nemůže být na újmu tohoto vkladatele. Proto zákon počítá se situacemi, kdy si Fond obstará potřebné chybějící zdroje na trhu. Po dobu zadlužení Fondu se pak automaticky navyšují příspěvky bank a poboček zahraničních bank, a to na dvojnásobek základní sazby. Zákon umožňuje pobočkám zahraničních bank neúčastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů za předpokladu, že oznámí České národní bance svůj záměr a prokážou, že systém pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, zaručuje oprávněným osobám stejný stupeň ochrany jako systém pojištění vkladů zaručený právem ES. Pokud jde o nařízení o přeshraničních platbách, dosavadní sankce za jeho porušení byly obsaženy v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, konkrétně v § 46e. Z tohoto ustanovení byly přejaty z důvodu přehlednosti v podstatě v nezměněné podobě do nového zákona o platebním styku do § 133. 3. Hlavní principy navrhované právní úpravy, jejich odůvodnění a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku 3.1

Hlavní principy navrhované právní úpravy a jejich odůvodnění

Jedna z nejpodstatnějších změn zákona o bankách se týká zdvojnásobení stávající maximální částky náhrady za pohledávky z vkladů vyplácené z Fondu, a to na 100 000 eur, resp. jeho ekvivalent v českých korunách. Podle navrhované právní úpravy se tedy vkladateli v případě neschopnosti banky dostát svým závazkům uhradí z Fondu náhrada ve výši 100 % hodnoty vkladu, maximálně však 100 000 eur. Obdobně je tento limit zvýšen i v případě připojištění poboček zahraničních bank; částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, nesmí přesahovat částku odpovídající 100 000 eur. V souladu se Směrnicí se navrhuje stanovit nabytí účinnosti těchto ustanovení k nejzazšímu možnému termínu, a to k 31. prosinci 2010. Ke změnám dále dochází i u stanovení příspěvků placených úvěrovými institucemi Fondu. Nově se budou tyto příspěvky platit čtvrtletně, a to u bank a spořitelních a úvěrních družstev ve výši 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí kalendářní čtvrtletí, u stavebních spořitelen ve výši 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Změny ve frekvenci placení příspěvků i jejich výši se také promítají do placení příspěvků úvěrových institucí v případě tzv. ex post financování, tedy poté, kdy je Fondu v souvislosti s vyplácením náhrad poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci. Placení dvojnásobné výše základního příspěvku v těchto případech zůstává v zákoně zakotveno i nadále, nově se však bude platit zvýšený příspěvek nikoliv od následujícího kalendářního roku, ale již od následujícího kalendářního čtvrtletí.

- 17 -

V důsledku navrhovaných změn tak Fond bude moci lépe a rovnoměrněji pokrýt své finanční potřeby. Na druhou stranu by odvádění příspěvků úvěrovými institucemi do Fondu nemělo být stanoveno po neomezeně dlouhou dobu, bez ohledu na celkový objem finančních prostředků, který Fond nashromáždí za období, v němž nedojde k výplatám náhrad. Z tohoto důvodu se zákonem zavádí tzv. udržovací výše příspěvků placených úvěrovými institucemi, která bude aplikována poté, kdy Fond vydá oznámení o tom, že objem prostředků, jež má k dispozici na výplatu náhrad z pojištěných vkladů, dosahuje 1,5 % celkového objemu pojištěných vkladů. Pokud dojde k poklesu objemu prostředků ve Fondu pod tuto hranici, vydá o tom Fond opět oznámení a příspěvky se budou platit v základní výši, tj. čtvrtletně 0,04 % v případě bank a družstevních záložen a 0,02 % v případě stavebních spořitelen. Hranice 1,5 % byla stanovena s přihlédnutím ke struktuře českého bankovního sektoru i ke zkušenostem ze zahraničí. S financováním rovněž souvisí nově upravená možnost Fondu přijmout dotaci ze státního rozpočtu v případě, kdy si Fond není schopen obstarat peněžní prostředky na finančním trhu a o poskytnutí dotace požádá Ministerstvo financí. Beze změny zákona o bankách by nebylo možné dotaci na základě ustanovení § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, ze státního rozpočtu poskytnout. Dosud měl Fond možnost přijmout pouze úvěr nebo návratnou finanční výpomoc. V souvislosti s podstatným zkrácením veškerých relevantních lhůt daných Směrnicí (a tedy i částí třináctou zákona o bankách, viz níže) je tak možnost státu poskytnout Fondu dotaci vhodným řešením, jež umožní Fondu pružně reagovat na nastalou situaci. V důsledku navrhované úpravy dochází ke zkrácení několika lhůt stanovených zákonem o bankách: a) lhůta pro vydání oznámení České národní banky o neschopnosti banky dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám se zkracuje ze současných 21 dnů na 5 pracovních dnů. S přihlédnutím k požadavkům, jež klade legislativní technika, se nově tento den označuje jako tzv. rozhodný den (§ 41d odst. 1); b) lhůta pro výplatu náhrad z Fondu se zkracuje ze současných 3 měsíců na 20 pracovních dnů (§ 41d odst. 3); c) možnost prodloužení výše uvedených lhůt v mimořádných případech (dosavadní možnost prodloužit lhůtu o 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát, se nově zkracuje a lhůtu je možno prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů; § 41d odst. 3); d) délka promlčecí lhůty se zkracuje z pěti na tři roky (§ 41h odst. 3). Datum nabytí účinnosti změn uvedených v písm. a) až c) se navrhuje stanovit, v souladu s požadavky obsaženými ve Směrnici, k nejzazšímu možnému termínu, tj. k 31. prosinci 2010. Naopak zkrácení promlčecí lhůty bude účinné již 15. dnem po dni vyhlášení zákona. Zdůrazněna je také povinnost spolupráce mezi zúčastněnými subjekty, tj. Českou národní bankou, Fondem a Ministerstvem financí a úvěrovými institucemi, a to jak těmi, které nejsou schopny dostát svým závazkům, tak těmi, které náhrady vkladů oprávněným osobám vyplácejí. K zajištění rychlejší výplaty je úvěrovým institucím uloženo, aby vedly a předávaly Fondu evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů, přičemž forma, struktura a způsob vedení a předávání těchto údajů jsou vymezeny v prováděcím právním předpise, jímž je vyhláška Ministerstva financí. Obdobně je nově uložena povinnost vést a předávat tyto údaje i platebním institucím, poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry. V souvislosti s nově upravenou informační povinností těchto osob vůči svým zákazníkům, resp. v případě poskytovatelů platebních služeb vůči uživatelům

- 18 těchto služeb, dochází ke změně zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a ke změně zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. České národní bance je dále nově uloženo, aby s předstihem upozornila Fond na to, že by mohlo být vydáno oznámení o neschopnosti některé úvěrové instituce dostát svým závazkům, a tudíž následně zahájeno vyplácení náhrad oprávněným osobám. S ohledem na zkrácení všech lhůt by toto opatření mělo napomoci Fondu připravit se na možné vyplácení náhrad co nejdříve. Nově je Fondu uložena povinnost pravidelně ověřovat funkčnost systému vyplácení náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů, upřesněn je i způsob spolupráce Fondu a provozovatelů zahraničních systémů pojištění vkladů. V souvislosti s transpozicí Směrnice je uložena povinnost zachovávat mlčenlivost pro členy správní rady Fondu, jeho zaměstnance a další osoby pověřené výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu. Dále je v souladu s již zavedenou praxí stanoveno, že účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem a ke každé změně statutu Fondu se vyžaduje souhlas Ministerstva financí. Další změny zákona o bankách jsou převážně legislativně technického charakteru. Pokud jde o změnu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, dochází ke zpřesnění jeho § 14. Za účelem vyloučení možných pochybností o aplikaci části třinácté zákona o bankách na pojištění vkladů členů družstevních záložen došlo k několika úpravám. Další změny tohoto zákona souvisejí s opravou chyb obsažených v zákonu č. 230/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Navrhuje se zmocnit vládu k přijetí nařízení, a to k provedení nového čl. 7 odst. 7 směrnice 94/19/ES, vloženého Směrnicí. Na základě tohoto ustanovení je Evropská komise (dále jen „Komise“) oprávněna upravit vlastním prováděcím opatřením částky výše náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů, a to v závislosti na změnách v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen, jež zveřejňuje. Nařízení vlády by tak bylo vydáno v případě, kdy by byla na evropské úrovni přijata směrnice, nikoliv však, pokud by bylo vydáno nařízení, neboť se jedná o přímo použitelný předpis práva Evropských společenství. Takové řešení umožní reagovat na změny provedené na evropské úrovni v podmínkách českého legislativního procesu mnohem pružněji a efektivněji, než kdyby měl být za tímto účelem přijat zákon. Vládě je však přiznáno pouze oprávnění částku upravující výši náhrad zvýšit. Pokud by Komise přijala směrnici, která by výši náhrad snížila, bylo by nutné tuto změnu provést novelou zákona o bankách. Změna zákona o platebním styku, je nutným důsledkem přijetí nařízení o přeshraničních platbách. Jde o změnu § 133 (správní delikty právnické nebo podnikající fyzické osoby), která reaguje na formulační zpřesnění, jež obsahuje nařízení o přeshraničních platbách. Věcně dochází k přidání jedné nové skutkové podstaty, která zohledňuje povinnost umožnit provádět z platebního účtu plátce inkasní transakce z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě. Dále byl přidán nový § 136a, který jasně stanoví, že dohled nad dodržováním povinností poskytovatele a vydavatele elektronických peněz stanovených zákonem o platebním styku a přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím přeshraniční platby ve Společenství vykonává Česká národní banka.

- 19 V souvislosti s přijetím nařízení o přeshraničních platbách bylo třeba změnit i zákon o ČNB. Bylo stanoveno, že dohled, který vykonává Česká národní banka, zahrnuje i kontrolu dodržování přímo použitelných předpisů Evropských společenství, čímž se má na mysli právě nařízení o přeshraničních platbách. 3.2

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Novela zákona o bankách a dalších souvisejících předpisů především reaguje na probíhající turbulence na finančních trzích a směřuje ke stabilizaci bankovního sektoru a k posílení důvěry fyzických a právnických osob ve zdraví bank v České republice. V důsledku transpozice Směrnice do právních řádů členských států Evropské unie dojde k zakotvení maximální výše náhrad, která může být poskytnuta vkladatelům za pojištěné pohledávky z jejich vkladů. V případě, že by navrhovaná změna zákona o bankách a dalších souvisejících předpisů nebyla provedena, mohlo by dojít v důsledku odlivu řady klientů k narušení stability českého finančního trhu. Nadto samozřejmě hrozí postih ze strany Komise z důvodu nezajištění transpozice Směrnice, tj. zahájení řízení o porušení Smlouvy ES u Evropského soudního dvora (tzv. „infringement procedure“). Obdobně by mohlo být zahájeno toto řízení i v případě nesprávné či opožděné adaptace nařízení o přeshraničních platbách. C. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají žádné specifické právní normy, které by dopadaly na oblast pojištění pohledávek z vkladů nebo na problematiku provádění přeshraničních plateb. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky. D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami a právem Evropské unie Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Pokud jde o pojištění vkladů, upravuje evropské právo uvedenou problematiku ve směrnici 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, nyní novelizovanou Směrnicí. Činnost bank je upravena především ve směrnici 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. Problematika provádění přeshraničních plateb ve Společenství je upravena ve stejnojmenném novém nařízení Evropského parlamentu a Rady, s nímž je návrh zákona rovněž v souladu. E. Návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení Především s ohledem na kratší z transpozičních lhůt stanovených ve Směrnici a s přihlédnutím k sankcím, jež musí být v souladu s nařízením o přeshraničních platbách zakotveny v českém právu s účinností nejpozději k 1. červnu 2010, je nutné, aby navrhovaná právní úprava nabyla platnosti a účinnosti co nejdříve. Z těchto důvodů se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

- 20 -

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST Část první (změna zákona o bankách) K článku I K bodu 1 (§ 1) V souvislosti s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o úroveň krytí a lhůtu k výplatě, se do poznámky pod čarou č. 1 se vkládá odkaz na tuto směrnici. Tato směrnice, stejně jako směrnice 94/19/ES, je transponována do části třinácté zákona o bankách. K bodu 2 (§ 39 odst. 1) Ustanovení bylo zpřesněno; reaguje na povinnost zachovávat mlčenlivost uloženou bankám při předávání údajů Fondu při výplatě náhrad, i při ověřování funkčnosti systému pojištění vkladů. K bodu 3 (§ 41a odst. 4) S ohledem na současnou praxi se zpřesňuje, že výčet zdrojů Fondu uvedený v tomto ustanovení je pouze demonstrativní. Zdůrazňuje se, že příjmem Fondu jsou zejména příspěvky bank. Mezi další příjmy Fondu patří např. v zákoně nově uváděné úroky z prodlení, jež je povinna platit Fondu banka, která je v prodlení s placením příspěvků do Fondu (viz nový § 41c odst. 10). Není také vyloučeno, aby Fond získal finanční prostředky např. darem, děděním apod. K bodu 4 (§ 41a odst. 5) Navrhuje se vypustit zavedenou legislativní zkratku „vkladatel“, která není v části třinácté zákona o bankách důsledně používána. I přes zavedení této legislativní zkratky se dosud používá pojem „oprávněná osoba“ a jeho jednotné nahrazení pojmem „vkladatel“ bez ohledu na kontext konkrétního ustanovení se nejeví jako zcela vhodné. K bodu 5 (§ 41a odst. 6 a 7) Za prvé se navrhuje upravit, že účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem. Jedná se o běžnou praxi, která však dosud nebyla v zákoně o bankách zakotvena. Protože situace, v jejichž důsledku může dojít k výplatě náhrad z Fondu, mohou signalizovat závažné problémy na bankovním trhu, nebo být jejich výsledkem, navrhuje se dále v zákoně o bankách výslovně zakotvit požadavek spolupráce Fondu, České národní banky a Ministerstva financí. V souladu s právem ES se zároveň nově ukládá České národní bance povinnost vhodným způsobem informovat Fond v případech, kdy hrozí nebezpečí, že o některé bance bude prohlášeno, že není schopna dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám. Vzhledem k výraznému zkrácení lhůty pro výplatu náhrad z Fondu má taková předběžná informace umožnit Fondu připravit se na vyplácení náhrad po stránce technické, organizační a personální.

- 21 -

K bodu 6 (§ 41b odst. 7) Protože se k vydání Statutu Fondu jeho správní radou vyžaduje podle zákona o bankách předchozí souhlas Ministerstva financí, doplňuje se, že se vyžaduje souhlas Ministerstva financí i k jeho změně. K bodu 7 (§ 41b odst. 8) Poskytnutí informace o tom, že má některá instituce problémy takového rozsahu, který si může vyžádat spuštění výplaty náhrad z Fondu, je citlivou informací, jejíž zpřístupnění dalším osobám by mohlo ohrozit jak stabilitu subjektu, jehož se informace týká, tak i celého finančního trhu. Dosud byla povinnost zachovat důvěrnost poskytnuté informace upravena pouze ve Statutu Fondu, konkrétně v jeho čl. 5 (vydaného v souladu s ustanovením § 41b odst. 7 zákona o bankách) a vztahovala se na členy správní rady a výkonného aparátu Fondu. Navrhuje se zakotvit povinnost zachovávat mlčenlivost přímo v zákoně o bankách a navíc rozšířit okruh jejích adresátů i na další osoby - na zaměstnance Fondu nebo osoby pověřené výkonem činností souvisejících s výplatou náhrad z Fondu. K bodu 8 (§ 41c odst. 3) Bance se ukládá povinnost vést vedle údajů o vkladateli též údaje o důvodu a výši pojištěné pohledávky z vkladu. Podrobnosti stanoví vyhláška Ministerstva financí vydaná na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 41c odst. 11. K bodům 9, 10 a 11 (§ 41c odst. 6 až 11) Řada podstatných změn, které přináší novela zákona o bankách, se týká způsobu financování Fondu. Pokud jde o příspěvky úvěrových institucí do Fondu, dochází ke změnám ve stanovení: a) rozhodného období pro výpočet výše příspěvku, b) výše příspěvku, c) frekvence placení příspěvku, d) lhůty splatnosti příspěvku, e) informační povinnosti Fondu vůči České národní bance o nezaplacení příspěvku úvěrovou institucí. Nově je stanovena a) tzv. udržovací sazba příspěvků, b) povinnost úvěrové instituce, která nezaplatila řádně a včas svůj příspěvek, zaplatit Fondu úroky z prodlení, c) povinnost úvěrových institucí vést evidenci údajů a předávat je Fondu. Účinnost těchto změn je navržena k 15. dni ode dne vyhlášení novely zákona o bankách s tím, že pro povinnost vést a předávat evidenci údajů je stanoveno přechodné období v délce 12 měsíců. Nově budou příspěvky bank a družstevních záložen placeny čtvrtletně a jejich výše je stanovena na 0,04 % průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl nárok, za příslušné kalendářní čtvrtletí. Pokud jde o stavební

- 22 spořitelny, budou jejich příspěvky rovněž placeny čtvrtletně, a to ve výši 0,02 % průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl nárok, za příslušné kalendářní čtvrtletí. Dosavadní příspěvky platí úvěrové instituce vždy za uplynulý kalendářní rok, a to nejpozději k 31. lednu roku následujícího. Nově se navrhuje zkrátit jednak rozhodné období pro určení výše příspěvku, a to z ročního na čtvrtletní, jednak zvýšit frekvenci placení těchto příspěvků, a to na čtyřikrát ročně. Příslušným obdobím bude tedy nově kalendářní čtvrtletí. Splatnost příspěvku je stanovena vždy do konce měsíce, který následuje po uplynutí tohoto kalendářního čtvrtletí. Jak v případě bank a družstevních záložen, tak i v případě stavebních spořitelen platí, že se průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů propočítává podle stavu těchto pohledávek k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na které vznikl vkladateli k témuž dni nárok. Pro hladký přechod z placení ročních příspěvků na jejich placení na čtvrtletní bázi se použijí pravidla obsažená v přechodném ustanovení. Výše uvedené změny se promítnou i do aplikace § 41k zákona o bankách (tedy v případě tzv. ex post neboli následného financování). Pokud by byl Fondu poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků potřebných k výplatě náhrad, budou úvěrové instituce platit příspěvky ve dvojnásobné výši již od následujícího kalendářního čtvrtletí. To je rozdíl od dosavadní právní úpravy, podle níž se tyto příspěvky zvyšují až od roku následujícího po poskytnutí finančních prostředků Fondu formou úvěru nebo jiné návratné finanční výpomoci. Stanovení výše příspěvků na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c není novelou zákona o bankách dotčeno. Na druhou stranu však není nezbytně nutné zatěžovat úvěrové instituce, aby přispívaly do Fondu nově stanovenými zvýšenými příspěvky po neomezeně dlouhou dobu a bez přihlédnutí k tomu, jaký celkový objem finančních prostředků byl ve Fondu již nashromážděn, zvláště pokud po delší dobu nedošlo k výplatám náhrad z Fondu. Z tohoto důvodu se v zákoně o bankách nově zavádí tzv. udržovací sazba příspěvků (§ 41c odst. 9 a 10), která bude použita poté, kdy Fond vydá oznámení o tom, že objem prostředků, jež má k dispozici na výplatu náhrad z pojištěných vkladů, dosahuje 1,5 % celkového objemu pojištěných pohledávek z vkladů. V takovém případě se od následujícího kalendářního čtvrtletí sazba příspěvků bank a družstevních záložen snižuje na 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů. Rovněž stavební spořitelny budou v takovém případě platit snížený příspěvek ve výši 0,005 % z průměru objemu pojištěných vkladů. Naopak, pokud dojde k poklesu objemu prostředků ve Fondu pod tuto hranici, budou se platit příspěvky opět v původní výši stanovené v § 41c odst. 6 a 7, tj. čtvrtletně 0,04 % v případě bank a družstevních záložen a 0,02 % v případě stavebních spořitelen. Hranice 1,5 %, tedy cílová úroveň prostředků Fondu, byla stanovena s přihlédnutím ke struktuře českého bankovního sektoru i ke zkušenostem ze zahraničí a měla by pokrýt výplatu náhrad vkladů uložených u malých úvěrových institucí (tj. dle metodiky ČNB se jedná o veškeré úvěrové instituce s bilanční sumou pod 50 mld. Kč). K dosažení této cílové hranice by mělo dojít, jak vyplývá ze závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA (viz přílohu této důvodové zprávy), vypracované Ministerstvem financí a za splnění předpokladů v ní uvedených, v roce 2018. Způsobem umožňujícím dálkový přístup Fond vydá oznámení jak v případě dosažení této hranice, tak v případě poklesu objemu prostředků ve Fondu. Změny ve financování Fondu byly navrženy především s cílem umožnit tomuto subjektu pružněji a rychleji reagovat na vývoj na finančním trhu, na situaci, v níž se Fond v určitém

- 23 okamžiku nachází (tj. konkrétně zda celkový objem prostředků, jimiž Fond disponuje, přesáhl či poklesl pod hranici 1,5 %, zda byl poskytnut či je splácen úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci apod.). V důsledku změn také bude moci Fond lépe diverzifikovat své portfolio, neboť bude získávat finanční prostředky průběžně, na kontinuální bázi, navíc dojde ve střednědobém horizontu k nárůstu jejich celkového objemu. Novelou zákona o bankách zůstává nedotčena informační povinnost Fondu týkající se nezaplacených příspěvků úvěrových institucí vůči České národní bance. Fond je i nadále povinen informovat ČNB neprodleně poté, kdy marně uplynula lhůta pro zaplacení příspěvku (§ 41c odst. 10). Nově se navrhuje v § 41c odst. 10 výslovně uložit úvěrové instituci, jež je v prodlení s placením svého příspěvku do Fondu, aby z dlužné částky platila Fondu úroky z prodlení (tyto jsou pak dalšími příjmy Fondu, viz také § 41a odst. 4 zákona o bankách). Vzhledem k výraznému zkrácení lhůty pro výplatu náhrad za pojištěné pohledávky se úvěrovým institucím v § 41c odst. 11 ukládá povinnost vést a předávat údaje o vkladatelích způsobem, který umožní jejich snadné a rychlé předání Fondu a následně i úvěrové instituci, která bude náhrady vyplácet v případě, že bylo vydáno oznámení České národní banky podle § 41d odst. 1. Obdobně budou úvěrové instituce předávat tyto údaje Fondu i v případě, kdy Fond pouze ověřuje připravenost systému k vyplácení náhrad podle § 41n. Vzhledem k tomu, že u úvěrových institucí budou mít v budoucnu zřízeny účty i platební instituce nebo poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, byla povinnost vést a předávat údaje o svých klientech uložena obdobně i těmto subjektům (viz také odůvodnění k § 41f odst. 7). Obdobně je tato povinnost uložena i obchodníkům s cennými papíry. Ministerstvo financí je zmocněno upravit vyhláškou některé technické náležitosti týkající se vedení příslušných údajů povinnými subjekty a formu a způsob jejich poskytování Fondu. K bodu 12 (§ 41d odst. 1) V souladu se Směrnicí se navrhuje zkrácení lhůty, během níž má Česká národní banka vydat oznámení o neschopnosti úvěrové instituce dostát svým závazkům, a to z původních 21 dnů na pět pracovních dnů. Účinnost tohoto ustanovení je v souladu s transpoziční lhůtou obsaženou ve Směrnici stanovena až k 31. prosinci 2010, je tedy dán dostatečný časový prostor pro přizpůsobení rozhodovacích procesů tomuto opatření. K bodům 13 a 14 (§ 41d ) Řada skutečností včetně běhu lhůt (viz zejména § 41e odst. 1) je v části třinácté zákona o bankách vázána k okamžiku, kdy Fond obdrží oznámení od České národní banky o tom, že banka není schopna dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám. Z hlediska zjednodušení stávající právní úpravy se navrhuje zavést pro tento okamžik označení „rozhodný den“. Informaci o tom, kdy nastal rozhodný den, uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím bude zajištěna větší právní jistota těch subjektů, jimž jsou v části třinácté zákona uloženy povinnosti, jež mají být splněny v zákonem určené lhůtě, jejíž běh počíná od rozhodného dne. Lhůta pro ověření pohledávek z vkladů a pro výpočet výše náhrady za pojištěné pohledávky z Fondu začíná běžet od rozhodného dne a podstatným způsobem se zkracuje z původních 3

- 24 měsíců na 20 pracovních dnů. Zároveň se na nejvýše 10 pracovních dní zkracuje lhůta, o niž může Fond po souhlasném vyjádření České národní banky a Ministerstva financí tuto lhůtu v mimořádných případech prodloužit. Podle stávající právní úpravy (§ 41d odst. 2, § 41g odst. 1) se ke stanovení podrobností týkajících se vyplácení náhrad z Fondu (zejména určení tzv. výplatní úvěrové instituce, dne zahájení a způsobu vyplácení náhrad) vyžadovala dohoda Fondu, Ministerstva financí a České národní banky. S ohledem na podstatné zkrácení lhůty pro výplatu je zachování takového postupu z časového i administrativního hlediska nevyhovující, proto se navrhuje stanovit, že o těchto skutečnostech rozhodne pouze Fond (tedy jeho správní rada), a to ve lhůtě nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne. Fond o tom následně vyrozumí zúčastněné subjekty. Rozhodnutí Fondu o dnu zahájení, místu a způsobu výplaty náhrad je soustředěno do jednoho ustanovení, a to do § 41d odst. 3. Aby bylo možné po uplynutí této dvacetidenní (případně o nejvýše deset pracovních dnů prodloužené) lhůty začít vyplácet náhrady, je výslovně stanoveno, že do osmi pracovních dnů od rozhodného dne jsou povinné osoby povinny poskytnout Fondu stanovené údaje. Porušení této povinnosti likvidátorem, správcem nebo insolvenčním správcem bude považováno za přestupek, za nějž může ČNB uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu ve stejné výši uloží ČNB bance nebo bývalé bance za správní delikt, kterého se dopustila tím, že porušila povinnost poskytnout Fondu stanovené údaje K bodu 15 (§ 41e odst. 1) S ohledem na velké množství úprav provedených v tomto ustanovení se pro přehlednost navrhuje nahradit celý odstavec 1 novým textem. Aby bylo možné provést výplatu náhrad ve zkrácených termínech, navrhuje se veškeré skutečnosti v tomto ustanovení uvedené konkretizovat podle stavu k rozhodnému dni. Z důvodu urychlení výpočtu výše náhrad doznalo změn i stanovení okamžiku rozhodného pro určení výše úroků z pohledávek z vkladů - navrhuje se určovat výši úroků podle stavu k rozhodnému dni, tedy nahradit současnou praxi, kdy jsou úroky vypočítávány až podle stavu ke dni zahájení výplat náhrad. S ohledem na zmiňované podstatné zkrácení lhůt se navrhuje zrušit odpočitatelnost splatných závazků oprávněné osoby vůči bance. Nově se tedy nebudou odečítat žádné závazky. Ekonomické dopady tohoto opatření jsou zanedbatelné, výhodou je snížení administrativní náročnosti provádění výpočtů i časová úspora, nebude docházet ke zbytečným průtahům při provádění výpočtu náhrad (podobněji viz přílohu této důvodové zprávy - závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA). K bodu 16 a 17 (§ 41e odst. 2) S účinností od 31. prosince 2010 se navrhuje zvýšit maximální hranici pro výplatu náhrady z Fondu oprávněné osobě, a to z ekvivalentu 50 000 eur na ekvivalent 100 000 eur, za předpokladu, že nebude stanovena jiná částka přímo použitelným předpisem práva ES, tedy

- 25 nařízením ES. Nařízením by mohla Komise upravit výši náhrad na základě vývoje inflace v EU, a to podle změn v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen, který zveřejňuje. Zvýšení maximální hranice pro výplatu náhrady z Fondu na ekvivalent 100 000 eur se promítá také do stávající úpravy možnosti připojištění pro pobočky zahraničních bank (§ 41m). Ačkoliv by nejpozději od 31. prosince 2010 měla být hranice pojištění vkladů v rámci Evropského hospodářského prostoru sladěna, institut připojištění tím svého významu nepozbývá, neboť se v jednotlivých členských státech může rozsah pojištění vkladů lišit (podrobněji viz k § 41m odst. 1). I nadále tak bude mít pobočka zahraniční banky nabízející své služby v České republice možnost připojištění u Fondu. Vzhledem k zavedení tzv. rozhodného dne (§ 41d odst. 1) je formulačně upravena věta druhá. K bodu 18 (§ 41e odst. 3) Nahrazuje se dosavadní text, který umožňoval pro účely výplaty náhrady použít devizový kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni zahájení plateb, bylo-li to pro oprávněnou osobu výhodnější. Uvedené ustanovení působilo značné komplikace při výpočtu výše odškodnění, která tím pádem nemohla být určena dříve, než v den zahájení plateb. Pokud by toto ustanovení v zákoně zůstalo zachováno, mohlo by celý proces výplaty náhrad, jež má být provedena během velmi krátké lhůty, podstatně zdržet. Nové ustanovení umožňuje vládě zvýšit nařízením maximální výši náhrad z Fondu stanovenou zákonem. K takovým změnám může dojít v důsledku vývoje inflace v EU přijetím prováděcích opatření Komise, která mívají poměrně krátké transpoziční lhůty (v řádu několika málo měsíců). Takto stanovené lhůty by bylo možné v podmínkách českého legislativního procesu jen velmi obtížně dodržet, obzvláště pokud by měla být v důsledku transpozice přijata novela zákona o bankách. Proto se navrhuje využít pro tyto případy, kdy Komise přijme novou právní úpravu formou prováděcí směrnice, institutu nařízení vlády. Naopak v případě, kdy Komise vydá prováděcí nařízení, k vydání nařízení vlády nedojde. Vládě je přiznáno pouze oprávnění částku upravující výši náhrad zvýšit. Pokud by Komise přijala směrnici, která by výši náhrad snížila, bylo by nutné tuto změnu provést novelou zákona o bankách. K bodům 19 a 20 (§ 41f odst. 6 a 7) Jedná se o změny formulačního charakteru a upřesnění v návaznosti na zavedení pojmu „rozhodný den“ v § 41d odst. 1 zákona o bankách. K bodům 21 a 22 (§ 41f odst. 7 a 9) Podle zákona č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, který novelizoval § 41f zákona o bankách, jsou platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu povinni oznámit bance, u které mají zřízen svůj účet, ve lhůtě bez zbytečného odkladu, že jsou na jejich účtu evidovány peněžní prostředky, jež jim svěřili za účelem provedení platební transakce jejich klienti (tj. v souladu s terminologií zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, uživatelé platebních služeb). Obdobná povinnost je uložena tímto zákonem i obchodníkům s cennými papíry, na jejichž

- 26 účtech jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Nově se platebním institucím a poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu ukládá povinnost vést evidenci identifikačních údajů o svých uživatelích a o peněžních prostředcích, které jim jejich uživatelé svěřili, a předat je bance, u níž mají platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu veden svůj účet, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy banka o tyto údaje požádá v případě neschopnosti dostát svým závazkům podle § 41d nebo v případě ověření funkčnosti systému vyplácení náhrad podle § 41n zákona o bankách. Obdobná povinnost je nově uložena také obchodníkům s cennými papíry – jsou rovněž povinni vést evidenci údajů o svých zákaznících a předat ji své bance. Takové opatření by mělo významně napomoci vzájemné spolupráci těchto subjektů a banky při předávání relevantních údajů a ve svém důsledku usnadnit a urychlit uživatelům platebních služeb, resp. zákazníkům obchodníka s cennými papíry, přístup k náhradám, jež jim budou poskytnuty prostřednictvím výplatní banky. Údaje, které banka získá od výše uvedených subjektů v rámci ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad, mohou být využity, v souladu s nově vloženým odstavcem 9 a s ohledem na obecnou úpravu ochrany osobních údajů, pouze pro účely tohoto testování. Účelem tohoto ustanovení je tedy zabránit zneužití těchto údajů, poskytnutých poskytovatelem platebních služeb či obchodníkem s cennými papíry bance, např. k propagaci finančních produktů banky uživatelům platebních služeb či zákazníkům obchodníka s cennými papíry. K bodům 23 až 27 (§ 41g) Namísto dosavadního uzavírání dohody mezi Ministerstvem financí, Českou národní bankou a Fondem ohledně stanovení místa a způsobu vyplácení náhrad z Fondu se navrhuje svěřit rozhodnutí o těchto skutečnostech Fondu. Takové řešení napomůže významně zjednodušit i zrychlit proces výplaty náhrad z Fondu. Fond nově rozhoduje i o datu zahájení výplaty náhrad (viz § 41d odst. 3, do nějž byla soustředěna stávající úprava obsažená v § 41d odst. 2 a § 41g odst. 1). V § 41g odst. 1 se výslovně, v návaznosti na aplikační praxi Fondu, zakotvuje, že Fond spolupracuje s tzv. výplatními bankami a vyměňuje si s nimi potřebné informace. Cílem je posílit spolupráci mezi těmito subjekty. V souladu s platným zněním § 19 zákona o bankách se navrhuje zpřesnit odkaz uvedený v dosavadním § 41g odst. 3 písmenu a). Písmeno b) je pak přeformulováno tak, aby jej bylo možno aplikovat univerzálním způsobem, bez ohledu na to, zda soudy rozhodnou o „hlavním“ trestném činu, případně o účastenství na něm a současně o trestném činu podle § 252a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, resp. s účinností od 1. ledna 2010 podle § 216 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon (trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti). Použití dosavadní právní úpravy obsažené v písmenu b) je v těchto případech do značné míry omezené. Vzhledem k tomu, že se vypouští odstavec 2, dochází k přečíslování všech ostatních odstavců a aktualizaci odkazů na tyto odstavce. K bodu 28 (§ 41h odst. 1) Jedná se o formulační změnu.

- 27 -

K bodu 29 (§ 41h odst. 3) Jak vyplývá ze zkušeností Fondu s prováděním výplat v minulosti, převážná většina vkladatelů uplatnila nárok na výplatu náhrady za svou pojištěnou pohledávku vůči bance, resp. družstevní záložně, již během prvního roku ode dne zahájení výplat. Z tohoto důvodu se navrhuje zkrátit promlčecí dobu ze stávajících pěti let na tři roky. Tímto opatřením dojde ke snížení nákladů vynaložených zejména výplatními bankami na vedení a udržování databáze s evidencemi údajů o vkladatelích a jejich vkladech. K bodu 30 (§ 41i) Pro případ, že se Fondu nepodaří získat na trhu potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad, ač o jejich získání aktivně usiloval, umožňuje se mu získat prostředky ze státního rozpočtu formou dotace. Dosud měl Fond možnost přijmout jen úvěr nebo jinou formu návratné finanční výpomoci, nikoliv však dotaci. Beze změny tohoto ustanovení by nebylo možné dotaci na základě ustanovení § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, ze státního rozpočtu poskytnout. Obdobným způsobem byl v minulosti novelizován zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů: zákonem č. 29/2008 Sb. byla zakotvena možnost Garančního fondu obchodníků s cennými papíry získat dotaci ze státního rozpočtu. Cílem navrhovaného opatření je tedy zajistit další zdroj finančních prostředků pro Fond, a to s přihlédnutím k nutnosti dodržet podstatně zkrácenou lhůtu pro výplatu náhrad z Fondu. K bodům 31 a 32 (§ 41k) Změna tohoto ustanovení zákona o bankách navazuje na úpravy provedené v § 41c zákona, jež se dotýkají změny frekvence placení příspěvků úvěrovými institucemi. Pokud by byl Fondu poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků potřebných k výplatě náhrad, budou úvěrové instituce platit příspěvky ve dvojnásobné výši již od následujícího kalendářního čtvrtletí. To je rozdíl od dosavadní právní úpravy, podle níž se tyto příspěvky zvyšují až od roku následujícího po poskytnutí finančních prostředků Fondu formou úvěru nebo jiné návratné finanční výpomoci. Stanovení výše příspěvků na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c není novelou zákona o bankách dotčeno. Cílem tohoto opatření je umožnit Fondu získat potřebné finanční prostředky v co nejkratší možné době poté, kdy došlo k výplatám náhrad. K bodu 33 (§ 41l odst. 2) V souvislosti s navrhovanými změnami § 41c zákona o bankách, jež se týkají placení příspěvků úvěrovými institucemi, dochází také u poboček zahraničních bank ke změně frekvence placení příspěvků. K bodu 34 (§ 41m odst. 1) Zvýšení maximální hranice pro výplatu náhrady z Fondu pojištění vkladů na 100 000 eur se promítá také do úpravy možnosti připojištění pro pobočky zahraničních bank.

- 28 Zákon umožňuje pobočkám zahraničních bank neúčastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů za předpokladu, že oznámí České národní bance svůj záměr a prokážou, že systém pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní ve svém domovském státě, zaručuje oprávněným osobám (tedy svým klientům v České republice) alespoň stejný stupeň ochrany jako systém pojištění vkladů zaručený právem ES. Právo ES stanoví minimální hranici náhrady ze systému pojištění vkladů na 50 000 eur, a to s účinností od 30. června 2009. Od tohoto data by tedy měla být minimální hranice pojištění vkladů na území Evropského hospodářského prostoru stejná. Vzhledem k tomu, že v České republice je tato hranice již stanovena a k jejímu dalšímu zvýšení na 100 000 eur dojde až s účinností od 31. prosince 2010, nepřipadá využití institutu připojištění, pokud jde o výši pojištění, příliš v úvahu, pokud ano, pak má pouze dočasný charakter. Pouze v případě, kdy by úprava v jiném členském státě nebyla harmonizována v souladu se směrnicí na minimální hranici 50 000 eur, mohly by se pobočky zahraničních bank se sídlem v takovém členském státě připojistit v České republice, a to až do doby, kdy by bylo toto ustanovení transponováno do právního řádu jejich domovského státu. Připojištění je tedy možné pouze v případě, že úroveň nebo rozsah ochrany poskytované systémem pojištění vkladů ve státě, ve kterém má zahraniční banka sídlo, nepřekračuje úroveň nebo rozsah ochrany poskytované v České republice. Toto připojištění je dobrovolné, záleží na pobočkách zahraničních bank, zda této možnosti využijí nebo nikoli. Pokud jde o rozsah pojištění, tedy okruh vkladů a oprávněných osob, na něž se pojištění vztahuje, jsou upraveny v režimu minimální harmonizace, takže se může jeho vymezení v jednotlivých členských státech lišit (např. může být stanoven odlišný režim pro vklady některých vkladatelů). Z tohoto důvodu je institut připojištění v zákoně ponechán. K bodu 35 (§ 41m odst. 2) Upřesňuje se, že smluvní vztah lze ukončit jak výpovědí smlouvy, tak dohodou mezi pobočkou zahraniční banky a Fondem. S ohledem na zkrácení období, za které platí banky své příspěvky do Fondu, z ročního na čtvrtletní, dochází i ke zkrácení výpovědní lhůty z roční na tříměsíční. K bodu 36 (§ 41n a 41o) Vkládají se nové § 41n a 41o. V návaznosti na požadavek zavedený Směrnicí týkající se provádění testů připravenosti systémů pojištění vkladů k výplatám náhrad, se Fondu ukládá nová povinnost provádět každoročně tyto testy. Cílem tohoto testování je ověřit nastavení celého systému pojištění vkladů na straně Fondu i úvěrových institucí. Pro účely tohoto ověření jsou úvěrové instituce povinny poskytnout Fondu potřebné údaje, přičemž požadavky na vedení evidence a poskytování údajů jsou stanoveny prováděcí vyhláškou k zákonu o bankách (viz také § 41c odst. 11 zákona o bankách). Obdobné povinnosti jsou uloženy také platebním institucím a poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu (viz § 41f odst. 7 zákona o bankách). Nový § 41o zakotvuje spolupráci Fondu s obdobnými systémy pojištění vkladů zřízenými v zahraničí. Je-li mezi Fondem a provozovatelem zahraničního systému uzavřena dohoda, může např. Fond vystupovat jako kontaktní místo vůči českým vkladatelům u zahraničních

- 29 bank, které spadají pod příslušný zahraniční systém pojištění vkladů. Tento postup je již v praxi zaveden, dosud bylo uzavřeno několik bilaterálních smluv mezi Fondem a zahraničním systémem pojištění vkladů. Navrhované ustanovení § 41o zákona o bankách takovou možnost spolupráce zakotvuje výslovně v souladu s čl. 12 směrnice 94/19/ES ve znění Směrnice. K článku II (přechodná ustanovení) K bodu 1 Protože změna § 41c odst. 6 až 8 zákona o bankách, jíž se modifikuje výše příspěvku úvěrových institucí do Fondu i frekvence jeho placení a určení příslušného období pro jeho výpočet (z ročního na čtvrtletní), nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení zákona, kterým se mění zákon o bankách a další související zákony, stanoví se pravidlo pro výpočet příspěvku za příslušnou část kalendářního roku (tj. od 1. ledna do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyl účinnosti). Za toto období se pro výpočet výše příspěvku použije dosavadní sazba stanovená v § 41c zákona o bankách. Zároveň je však při výpočtu zohledněna délka období, za nějž je příspěvek placen. Takto vypočtený příspěvek je splatný do jednoho kalendářního měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí, kdy zákon nabyl účinnosti. Tímto opatřením je zajištěn plynulý přechod z placení ročního příspěvku na příspěvek čtvrtletní, který je úvěrovými institucemi odváděn již od následujícího kalendářního čtvrtletí. K bodu 2 Rovněž ustanovení zákona o bankách, které ukládá úvěrovým institucím vést a poskytovat údaje Fondu, nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení zákona. Předpokládá se, že k zajištění splnění těchto povinností budou muset úvěrové instituce přijmout některá opatření technického charakteru (zejména technicky přizpůsobit své informační systémy). Proto je stanoveno přechodné období v délce 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona. K bodu 3 Přechodné ustanovení je zakotveno i ve vztahu k promlčecí lhůtě upravené v § 41h odst. 3 zákona o bankách. Pokud začne promlčecí lhůta běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje se její délka podle dosavadního znění zákona o bankách, tj. tato lhůta je pětiletá. Část druhá (změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech) K článku III K bodům 1 a 2 Změny v těchto ustanoveních spočívají v odstranění požadavku na prokázání odborné způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně; tyto osoby budou tedy prokazovat pouze svou důvěryhodnost a způsobilost. Obdobně není stanoveno prokazování odborné způsobilosti ani u osob s kvalifikovanou účastí na bance či obchodníkovi s cennými papíry (viz zákon o bankách, zákon o podnikání na kapitálovém trhu). Novelou nedotčena zůstává naopak povinnost prokázat odbornou způsobilost v případě osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně. K bodu 3 Opravují se nesprávné odkazy v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech, které byly provedeny zákonem č. 230/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

- 30 -

Dále se odstraňuje nynější duplicita v řízení o udělení předchozího souhlasu k nabytí, resp. zvýšení kvalifikované účasti, kdy podle současné úpravy musí o souhlas žádat v případě převodu členských práv jednak družstevní záložna podle § 4 odst. 5 zákona a jednak též příslušná osoba nabývající kvalifikovanou účast podle § 2b odst. 3 zákona, nicméně z věcného hlediska se jedná o tutéž věc. K bodu 4 V důsledku zpřesnění § 14 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech budou odstraněny pochybnosti týkající se aplikovatelnosti použití části třinácté zákona o bankách na pojištění pohledávek z vkladů členů družstevní záložny, neboť obecný odkaz na část třináctou zákona o bankách je dále konkretizován. Nově se stávající § 14 rozděluje do dvou odstavců. V odstavci prvním se upřesňuje, že povinnost poskytnout Fondu podklady pro výplatu pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců u Fondu při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. V odstavci druhém je vymezeno, které osoby nemají nárok na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů (viz také § 41g odst. 2 písm. a) zákona o bankách). Část třetí (změna zákona o platebním styku) K článku IV K bodu 1 Jedná se o změnu poznámky pod čarou, která pouze reflektuje, že bylo přijato nové nařízení o přeshraničních platbách. K bodu 2 Nově jsou platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (tj. v souladu s terminologií zákona o platebním styku poskytovatelé platebních služeb) podle novelizovaného ustanovení § 41f odst. 7 zákona o bankách povinni vést evidenci identifikačních údajů o uživatelích platebních služeb a jimi svěřených peněžních prostředcích. Vedle toho se v § 84 písm. f) zákona o platebním styku nově upřesňuje, že uživatel musí být od poskytovatele platebních služeb informován také o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky má poskytovatel platebních služeb uloženy na samostatném účtu finanční prostředky, jež mu byly nebo budou uživatelem platebních služeb svěřeny, a o institutu pojištění těchto prostředků podle zákona o bankách. Protože se pro účely výplaty náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů všechny vklady jedné oprávněné osoby u jedné úvěrové instituce sčítají, může se uživatel platebních služeb, který má zřízen např. svůj běžný či spořicí účet u totožné úvěrové instituce jako jeho potencionální poskytovatel platebních služeb, na základě této informace včas rozhodnout, zda uzavře rámcovou smlouvu s tímto poskytovatelem platebních služeb či ne. V případě porušení této informační povinnosti se postupuje podle § 130 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku; sankcí je pokuta až do výše 1 mil. Kč.

- 31 K bodům 3 a 5 až 8 Uvedená ustanovení upřesňují, že v případě, kdy odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci nemůže být realizována uvedením platebního účtu do původního stavu, vztahuje se tato odpovědnost nejen na vlastní částku platební transakce, ale i na případnou úplatu, kterou v důsledku neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uživatel zaplatil, a rovněž na úroky, které uživateli ušly. K bodu 4 Upřesňuje se, že limit 150 eur, do něhož nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí plátce, se vztahuje na všechny neautorizované platební transakce, k nimž došlo v důsledku jedné ztráty (odcizení, jiného zneužití) platebního prostředku. Plátce tedy při splnění podmínek zákona nese ztrátu vždy maximálně do 150 eur bez ohledu na počet provedených neautorizovaných platebních transakcí. K bodům 9 a 10 Nově se doplňují správní delikty, jichž se dopustí platební instituce a poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, pokud nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů uživatelů nebo tyto údaje nepředá úvěrové instituci podle § 41f odst. 7 zákona o bankách. Sankce za spáchání správních deliktů je doplněna do § 125 odst. 4 písm. a) zákona o platebním styku a za jeho spáchání lze uložit pokutu až do výše 10 mil. Kč. Cílem této právní úpravy je zajistit, aby ti majitelé účtů, kteří vedou peněžní prostředky více osob na jednom účtu u úvěrové instituce, dostatečně pružně, efektivně a ve lhůtách stanovených zákonem spolupracovali s úvěrovou institucí, zejména jí předali veškeré údaje nezbytné buď pro výpočet náhrady za vklady z Fondu, nebo pro účely tzv. ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad. Tímto opatřením by mělo být zajištěno, že i v případě těchto tzv. „sběrných účtů“ dostanou uživatelé platebních služeb náhrady za pojištěné vklady uložené poskytovateli na účtu u úvěrové instituce, a to v zákonem daných lhůtách. K bodu 11 V tomto bodu jde o přeformulování správních deliktů, které vyplývají z porušení nařízení o přeshraničních platbách, a to vzhledem k faktu, že stávající nařízení bylo nahrazeno nařízením novým. Věcně dochází k zakotvení nové skutkové podstaty, která odráží povinnost dosažitelnosti inkasních transakcí, jež je zakotvena v článku 8 nařízení. K bodu 12 V souvislosti s přijetím nařízení o přeshraničních platbách bylo nutné jasně stanovit, který orgán bude dohlížet nad jeho dodržováním. Povinnost určit příslušné orgány vyplývá z čl. 9 nařízení. Orgánem příslušným pro dohled byla stanovena Česká národní banka. K bodu 13

- 32 Změna v souvislosti s přijetím nařízení. Česká národní banka může přijímat podněty k zahájení řízení i pokud jde o porušení povinností poskytovatele, které mu stanoví nařízení o přeshraničních platbách. Část čtvrtá (změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu) K článku V K bodům 1 a 2 Obdobná informační povinnost, jako je uložena poskytovatelům platebních služeb, je uložena i obchodníkům s cennými papíry ve vztahu ke svým zákazníkům, přičemž se rozlišuje, zda se jedná o neprofesionálního zákazníka (§ 15d odst. 1 písm. f) bod 3) nebo zákazníka profesionálního (§ 15g). Obchodník je povinen zákazníka informovat o tom, u které úvěrové instituce jsou nebo budou na účtu obchodníka vedeny peněžní prostředky zákazníka. Tyto změny jsou opět odůvodněny tím, že pro určení celkové výše náhrady za pojištěné vklady uložené u jedné úvěrové instituce, na niž má oprávněná osoba nárok podle části třinácté zákona o bankách, se všechny vklady této osoby sčítají. Správní delikt za porušení obecné povinnosti při jednání se zákazníky, vymezené v § 15 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zahrnující i tuto nově vloženou informační povinnost podle § 15d odst. 1 písm. f) bod 3, je upraven § 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. K bodům 3 a 4 V § 41f odst. 8 zákona o bankách je obchodníkům s cennými papíry uloženo vést evidenci identifikačních údajů týkajících se zákazníka a jím svěřeného majetku a tuto evidenci předávat úvěrové instituci, u níž má obchodník zřízen účet, na nějž svěřil majetek zákazníků. V návaznosti na zakotvení této povinnosti je do § 157 odst. 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu doplněna skutková podstata správního deliktu a do § 157 odst. 14 písm. b) tohoto zákona i sankce, jíž je pokuta do výše 10 mil. Kč. Část pátá (změna zákona o České národní bance) K článku VI Zákon o České národní bance se mění vzhledem k faktu, že nařízení o přeshraničních platbách stanoví v čl. 9 povinnost jasně určit orgány zajišťující dohled nad tímto nařízením. Část šestá (účinnost) K článku VII Účinnost zákona se navrhuje stanovit 15. dnem po dni jeho vyhlášení. Výjimkou jsou následující ustanovení, která by měla nabýt účinnosti až k nejzazšímu možnému termínu, a to k 31. prosinci 2010, kdy uplyne na ně se vztahující pozdější transpoziční lhůta stanovená ve Směrnici. Tato ustanovení upravují: a) zkrácení lhůty pro posouzení České národní banky, zda banka je či není schopna dostát svým závazkům a pro vydání oznámení (§ 41d odst. 1), b) zkrácení lhůty pro výplatu náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů (§ 41d odst. 3),

- 33 c) navýšení maximální hranice pro výplatu náhrady z Fondu z 50 000 eur na 100 000 eur (§ 41e odst. 2), a to i v případě možnosti připojištění pobočky zahraniční banky (§ 41m odst. 1).

Ministerstvo financí ČR Odbory 27 a 35

_____________________________________________ Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony _____________________________________________

říjen 2009

- 35 -

OBSAH

1

Důvod předložení ................................................................................................37 1.1

Název ........................................................................................................................ 37

1.2 Definice problému ..................................................................................................... 37 1.2.1 Vývoj na úrovni Evropské unie ...................................................................... 38 1.2.2 Vývoj v České republice................................................................................. 39

2

1.3

Popis cílového stavu.................................................................................................. 40

1.4

Zhodnocení platného právního stavu ........................................................................ 41

1.5

Zdůvodnění potřeby konat ........................................................................................ 42

Přínosy a náklady, varianty, návrhy řešení .........................................................43 2.1

Identifikace dotčených subjektů ............................................................................... 43

2.2

Obecné dopady předkládané novely ........................................................................ 44

2.3 Přehled novelizovaných ustanovení zákona ............................................................. 47 2.3.1 Ustanovení bez variant výběru ...................................................................... 47 2.3.1.1 Zkrácení lhůty pro ČNB......................................................................... 48 2.3.1.2 Zkrácení lhůty pro FPV.......................................................................... 50 2.3.1.3 Navýšení limitu pojištění vkladů ............................................................ 55 2.3.1.4 Spolupráce FPV se zahraničními systémy pojištění vkladů ..................... 58 2.3.1.5 Ověřování funkčnosti systému výplaty náhrad ....................................... 61 2.3.2 Ustanovení s variantami výběru .................................................................... 64 2.3.2.1 Změna sazeb příspěvků odváděných do FPV........................................... 65 2.3.2.2 Zvýšení frekvence odvodů plateb příspěvků............................................ 83 2.3.3 Financování FPV........................................................................................... 88 3

4

Závěr ...................................................................................................................89 3.1

Souhrn navrhovaných řešení .................................................................................... 89

3.2

Dopady na státní rozpočet ........................................................................................ 90

3.3

Implementace a vynucování...................................................................................... 90

3.4

Přezkum účinnosti..................................................................................................... 91

Přílohy ................................................................................................................92 4.1

Stanovení udržovací sazby příspěvků bank ............................................................. 92

4.2

Technické požadavky FPV na datovou větu ............................................................. 94

4.3 Seznam grafů a tabulek............................................................................................ 97 4.3.1 Seznam grafů ............................................................................................... 97 4.3.2 Seznam tabulek ............................................................................................ 97

- 36 -

Zkratky a vysvětlivky: AČSS ADZ COREPER ČBA ČMSS ČNB ČR ČS ČSOB DGS ECOFIN EK EHP EP ES EU Fond FPV HSBC KB Komise MMF MF OCP

Asociace českých stavebních spořitelen Asociace družstevních záložen Výbor stálých zástupců Česká bankovní asociace Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Česká národní banka Česká republika Česká spořitelna, a. s. Československá obchodní banka, a. s. Systém pojištění vkladů Rada pro hospodářské a finanční záležitosti Evropská komise Evropský hospodářský prostor Evropský parlament Evropská společenství Evropská unie Fond pojištění vkladů Fond pojištění vkladů HSBC banka Komerční banka, a. s. Evropská komise Mezinárodní měnový fond Ministerstvo financí České republiky Obchodník s cennými papíry Poskytovatel platebních služeb (jde o platební instituce a PPS poskytovatele platebních služeb malého rozsahu) Dopadová studie dle Obecných zásad pro hodnocení RIA dopadů regulace schválených usnesením vlády č. 877/2007 Směrnice EP a Rady 2009/14/ES, kterou se mění směrnice Směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde výši pojištění a lhůtu k výplatě Směrnice EP a Rady 94/19/ES ze dne 30.5.1994 o Směrnice 94/19/ES systémech pojištění vkladů Banky, spořitelní a úvěrní družstva a v případě připojištění Úvěrové instituce také pobočky zahraničních bank Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších Zákon o bankách předpisů Zákon o platebním Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku styku Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Zákon o spořitelních a a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění úvěrních družstvech zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o podnikání na Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ZPKT ve znění pozdějších předpisů

- 37 -

Důvod předložení

1)

Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.1

2)

Definice problému

Návrh zákona je předkládán z důvodu nutnosti transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o úroveň krytí a lhůtu k výplatě (dále Směrnice), do české právní úpravy v souladu s transpozičními lhůtami v ní stanovenými. Jsou dvě: pro některá ustanovení 30.6.2009, pro ostatní ustanovení 31.12.2010. Většina z ustanovení Směrnice je založena na režimu minimální harmonizace, tj. dává členským státům EU, resp. státům Evropského hospodářského prostoru (dále EHP), možnost pro odchylky. V režimu maximální harmonizace bylo schváleno pouze ustanovení týkající se zvýšení úrovně pojištění nejpozději k 31.12.2010 na výši 100.000 eur, jež se stává zároveň stropem pro výplatu náhrad ze systému pojištění vkladů. Až na jednu výjimku, která však není pro ČR relevantní, Směrnice nevyužila možnost mechanismu diskrecí. V průběhu konzultací se zainteresovanými subjekty finančního trhu, na které má novela zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o platebním styku a ZPKT dopad, se ukázalo, že je nutné provést zároveň několik dílčích změn za účelem zjednodušení a zkrácení procesu výplaty náhrad za pojištěné vklady a zajištění likvidity Fondu pojištění vkladů (dále Fond či FPV) v případě výplaty náhrad vkladů. Podrobněji se jimi zabývá kapitola 2. Kromě implementace Směrnice obsahuje návrh zákona také úpravy právního řádu, které vyplývají z přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství.2 K této části zákona nebyla dopadová studie vypracována. Důvodem je skutečnost, že práva a povinnosti adresátů vyplývají přímo

1

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 2 Nařízení je účinné ke dni 1. listopadu 2009.

- 38 z nařízení a změny provedené v české legislativě v souvislosti s jeho adaptací jsou pouze technického charakteru.

i) Vývoj na úrovni Evropské unie V době probíhající ekonomické a finanční krize je jednou z největších starostí vkladatelů bezpečnost jejich bankovních úložek pro případ, že se jejich banka ocitne v platební neschopnosti. Turbulence na finančních trzích v posledních letech ukázaly, že existují nedostatky ve stávající legislativní úpravě systémů pojištění vkladů na úrovni Evropské unie (dále EU). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30.5.1994 o systémech pojištění vkladů (dále Směrnice 94/19/ES) umožňovala odlišný přístup členských států minimálně ve stanovení výše limitu pojištění z vkladů. Během otřesů na finančních trzích vedly rozdílné výše pojištění vkladových úložek k prohlubování nedůvěry vkladatelů v bankovní sektor v jejich členských státech. Hrozila tak situace, že by střadatelé mohli vybrat vklady ze svých účtů a ukládat je v jiném členském státě, kde měli zaručenu vyšší hladinu pojištění svých úložek. Dne 7.10.2008 přijali ministři členských zemí EU na zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (dále ECOFIN) závěry,3 které se týkají závazku členských států EU učinit všechna potřebná opatření k obnovení důvěry a řádného fungování finančního trhu. Česká republika (dále ČR) se tak zavázala k přijetí opatření nutných k posílení stability a řádného chodu bankovního systému a k ochraně vkladů zejména retailových střadatelů. V tentýž den Evropská komise (dále EK nebo Komise) oznámila svůj záměr zrychlit přípravné práce na revizi Směrnice 94/19/ES, které byly od vydání sdělení4 dne 27.11.2006 pozastaveny. Dne 15.10.2008 publikovala EK návrh Směrnice, ve kterém identifikovala tři klíčové oblasti, jež mají být platné a účinné co nejdříve: - zvýšení minimální úrovně pojištění, - zkrácení lhůty k výplatě a - zrušení spoluúčasti vkladatelů.5 Vyjednávání o finálním textu Směrnice v pracovní skupině Rady EU proběhlo ještě na podzim a v prosinci roku 2008 potvrdil Výbor stálých zástupců6 3

Anglické znění závěrů Rady: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=PRES/08/279&format=PDF&aged=0&language= EN&guiLanguage=en. České znění závěrů Rady: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=PRES/08/279&format=PDF&aged=0&language= CS&guiLanguage=en. 4 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o přezkumu Směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů: http://ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/guarantee/comm9419_cs.pdf. 5 Tzv. soupojištění (co-insurance). 6 Tzv. výbor COREPER.

- 39 obecný přístup.7 V tutéž dobu přijal Evropský parlament (dále EP) pozměňovací návrhy a následně kompromisní text odsouhlasil. Směrnice byla schválena v prvním čtení. Mezi nejvýznamnější změny, které Směrnice přináší, patří: - zvýšení minimální úrovně pojištění na 50.000 eur nejpozději od 30.6.2009, - harmonizace úrovně pojištění ve výši 100.000 eur nejpozději od 31.12.2010,8 - odstranění spoluúčasti vkladatelů na nesené ztrátě, - nová povinnost přeshraniční spolupráce systémů pojištění vkladů, - zkrácení lhůty pro rozhodnutí příslušného orgánu o neschopnosti úvěrové instituce splácet své závazky na 5 pracovních dní, - zkrácení lhůty pro výplatu náhrad ze systému pojištění vkladů na 20 pracovních dní (ve výjimečných případech na 30 pracovních dní), - zavedení povinnosti systémů pojištění vkladů provádět pravidelné ověřování funkčnosti mechanismu vyplácení a - zlepšení spolupráce příslušného orgánu dohledu a systému pojištění vkladů. Z důvodu krize na finančních trzích, tlaku evropských institucí a naléhavosti urychleně řešit obnovu důvěry v bankovní systémy nebylo provedeno při přípravě Směrnice posouzení dopadů ani veřejná konzultace. K dispozici jsou dřívější zprávy EK o úrovni krytí (z roku 2005), harmonizaci mechanismů financování (2006-7) a účinnosti systémů pojištění vkladů (2008).9

ii) Vývoj v České republice ČR se v posledních měsících roku 2008 aktivně účastnila všech jednání směřujících k dohodě nad finálním zněním Směrnice na úrovni EU. Dne 15.12.2008 nabyl účinnosti zákon č. 433/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Novela přinesla okamžitou reakci ČR na požadavek Rady EU na bezodkladné navýšení úrovně pojištění na minimální výši 50.000 eur a úplné zrušení spoluúčasti vkladatelů v původní úrovni 10 %. Po přijetí Směrnice je nyní předkládán zákon, který transponuje další ustanovení Směrnice. Po jeho přijetí bude Směrnice transponována v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh právního předpisu, který implementuje právo Evropských společenství (dále ES)/EU, byla pro účely

7

Tzv. general approach, tj. souhlas Rady EU s kompromisním zněním legislativního aktu. Dle EK by měla tato částka pokrýt 90 % vkladů. 9 http://ec.europa.eu/internal_market/bank/guarantee/index_en.htm 8

- 40 hodnocení dopadů regulace zpracována tzv. malá dopadová studie (dále RIA).10

3)

Popis cílového stavu

Lhůta pro transpozici Směrnice je stanovena dvojí. Část musí být transponována k 30.6.2009, v celém rozsahu je nutné Směrnici transponovat nejpozději do 31.12.2010. Většina ustanovení účinných k prvnímu datu byla transponována novelou zákona o bankách č. 433/2008 Sb. Předpokládá se, že některá ustanovení předkládané novely nabudou účinnosti dnem vyhlášení, ostatní ustanovení, pro něž platí delší transpoziční lhůta, až ke dni 31.12.2010. Obecné cíle předkládaného zákona jsou vymezeny závěry Rady ECOFIN ze dne 7.10.2008 a doplněny Komisí v návrhu Směrnice. Těmito cíli jsou posílení důvěry v bankovní sektor a řádné fungování a stabilita bankovního systému a ochrana vkladů zejména individuálních střadatelů. Zároveň by měla být nastavena vzájemná přeshraniční spolupráce mezi systémy pojištění vkladů. Předpokladem pro naplnění těchto cílů je velmi rychlá a koordinovaná reakce členských států na stávající situaci na finančních trzích. Ke stabilizaci českého bankovního sektoru v době krize přispěje: - posílení důvěry vkladatelů ve zdraví tuzemských bank, - ujištění střadatelů, že jsou jejich peněžní prostředky plně kryty až do výše stanoveného limitu a - výrazné zrychlení výplaty odškodnění z Fondu v případě neschopnosti banky dostát svým závazkům. V případě, že se rozšíří negativní informace o určité úvěrové instituci, mohou střadatelé požadující okamžité vyplacení celé výše svých vkladů vážně ohrozit její další existenci. Takový run na banku11 může položit i do té doby zcela bezproblémovou úvěrovou instituci, ačkoli se mohlo jednat i o dezinformaci. Všeobecně se předpokládá, že fungující systém pojištění vkladů střadatele uklidní a negativní zprávy nevyvolají zbytečný výběr vkladů. Zabraňuje také překotnému výběru vkladů z ostatních úvěrových institucí.12 Pokud banka skutečně není schopna dostát svým závazkům, jsou vkladatelům vyplaceny náhrady za všechny jejich vklady do výše 100.000 eur.13 Konkrétními cíli novely jsou výrazně rychlejší výplata náhrad z Fondu vkladatelům nesolventních úvěrových institucí, zdvojnásobení limitu těchto 10

Regulatory Impact Assessment. Run na banku je hromadné vybírání vkladů věřiteli, kteří se obávají budoucí insolvence jejich banky. Vkladatelé svým chováním paradoxně jen urychlí krizi banky a mohou být hlavní příčinou jejího bankrotu: http://www.podnikatel.cz/slovnicek/run-na-banku/ 12 Tzv. domino efekt. 13 Nejpozději od 31.12.2010. V současné době do výše 50.000 eur. 11

- 41 náhrad nejpozději od 31.12.2010, umožnění efektivní spolupráce Fondu se zahraničními systémy pojištění vkladů a povinnost Fondu provádět pravidelně ověřování funkčnosti mechanismu výplaty náhrad za pojištěné vklady.

4)

Zhodnocení platného právního stavu

Pojištění pohledávek z vkladů je upraveno v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon se v tuzemských podmínkách vztahuje na vklady u bank, zahraničních bank působících v ČR na základě jednotné licence podle práva ES, na vklady u spořitelních a úvěrních družstev14 a za určitých podmínek také na zahraniční banky poskytující bankovní služby v ČR prostřednictvím své pobočky. Zákonem zřízený Fond shromažďuje povinné příspěvky úvěrových institucí. Příspěvky jsou hlavním zdrojem financování Fondu. Dalšími zdroji jsou výnosy z investování volných peněžních prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral na trhu, pokud nedisponuje dostatečnou likviditou, návratné finanční výpomoci a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení. Výše příspěvku bank je stanovena na 0,1 % a stavebních spořitelen na 0,05 % průměrného objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů úvěrových institucí, včetně úroků, vedených v české nebo cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Rovněž nejsou pojištěny pohledávky z tzv. podřízených vkladů.15 Na náhradu nemají nárok osoby uvedené v zákoně o bankách, např. osoby mající kontrolu nad bankou, členové vedení, statutárního orgánu a dozorčí rady, vedoucí zaměstnanci banky a osoby odsouzené v trestním řízení v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti. Do tří měsíců od oznámení ČNB o neschopnosti banky plnit své závazky je Fond povinen zahájit výplatu náhrad za pohledávky z vkladů. Maximální limit výše náhrady je 50.000 eur, spoluúčast vkladatele je zrušena. Zbytek pohledávky může být oprávněnou osobou uplatněn vůči úvěrové instituci v insolvenčním řízení. 14 15

Podle § 14 zákona 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Pohledávky z podřízených vkladů jsou uspokojovány až po uspokojení všech ostatních věřitelů banky.

- 42 -

Vkladatel má nárok na náhradu za svůj vklad přímo ze zákona a případný nedostatek peněžních prostředků ve Fondu nemůže být na újmu tohoto vkladatele. Zákon proto počítá se situacemi, kdy si Fond obstará potřebné chybějící zdroje na finančním trhu. Po dobu zadlužení Fondu se automaticky navyšuje sazba příspěvků úvěrových institucí od dalšího roku dvojnásobně, čímž dochází k rychlejšímu přílivu peněžních prostředků do Fondu. Od roku následujícího po splacení dluhu Fondem se navrací sazba příspěvku na původní výši. Zákon umožňuje pobočkám zahraničních bank neúčastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů za předpokladu, že oznámí ČNB svůj záměr a prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, zaručuje vkladatelům stejný stupeň ochrany jako systém pojištění vkladů zaručený právem ES. Zákon počítá i s možností připojištění poboček zahraničních bank. V současné podobě zákona o bankách není dosud upravena nově zaváděná povinnost Fondu spolupracovat se zahraničními systémy pojištění vkladů ani povinnost provádět pravidelné ověřování funkčnosti mechanismu výplaty náhrad.

5)

Zdůvodnění potřeby konat

Nesplnění lhůt pro transpozici Směrnice k 30.6.2009 resp. 31.12.2010 může vést dle Smlouvy o ES k žalobě EK na členskou zemi u Evropského soudního dvora pro nesplnění transpoziční povinnosti. V návaznosti na cíle novely je dále nutné uvést, že pokud by nebyla přijata předkládaná novela, mohla by být v konečném důsledku ohrožena stabilita českého bankovního sektoru a finanční stabilita České republiky. Tu může způsobit možný hromadný výběr vkladů klientů tuzemských bank a jejich uložení do bank v zahraničí, kde budou mít zaručenu vyšší hladinu pojištění svých depozit. Předkládaná novela zajišťuje stejné postavení českých vkladatelů v tuzemských a zahraničních bankách na úrovni EU, resp. EHP. Harmonizace podmínek vyplácení náhrad napříč EU, resp. EHP, navíc zajišťuje úvěrovým institucím obdobné podmínky pro poskytování služeb. České banky budou v porovnání se zahraničními bankami konkurenceschopnější.

- 43 -

Přínosy a náklady, varianty, návrhy řešení

6)

Identifikace dotčených subjektů

Při hodnocení dopadů transpozice Směrnice bylo zjištěno, že dotčenými subjekty jsou: Subjekt -

Fond pojištění vkladů

-

Česká národní banka (dále ČNB)

-

Úvěrové instituce16

-

Vkladatelé

-

Stát/Ministerstvo financí (dále MF) Poskytovatelé platebních služeb17 a obchodníci s cennými papíry18 16

Důvod zkrácení lhůty na výplatu odškodnění z Fondu po rozhodnutí České národní banky ze 3 měsíců na 20 pracovních dní (ve výjimečných případech na 30 pracovních dní) zvýšení úrovně pojištění z 50.000 na 100.000 eur nejpozději k 31.12.2010 nastavení spolupráce se zahraničními systémy pojištění vkladů pravidelné ověřování fungování mechanismu výplaty náhrad zkrácení lhůty na rozhodnutí ČNB o neschopnosti banky splácet své závazky z 21 dní na 5 pracovních dní včasné poskytování informací Fondu možná účast na pravidelném ověřování fungování mechanismu výplaty náhrad z Fondu předání podkladů Fondu za účelem výplaty náhrad ve zkrácené lhůtě a s tím související povinnost vést data v určité formě účast na pravidelném ověřování fungování mechanismu výplat náhrad z Fondu možné navýšení příspěvků do Fondu celkové zkrácení doby výplaty náhrad zvýšení úrovně krytí z 50.000 na 100.000 eur nejpozději k 31.12.2010 umožnění poskytnutí návratné finanční výpomoci či dotace Fondu ze státního rozpočtu povinnost vést data v určité formě a předat je úvěrové instituci, u níž mají veden sběrný účet, na němž jsou uloženy finanční prostředky jejich klientů

Úvěrovými institucemi máme v celém dokumentu na mysli banky, spořitelní a úvěrní družstva, pobočky zahraničních bank podle § 5,a pobočky bank se sídlem v členských státech EHP podle § 5a připojištěné podle § 41m zákona o bankách. Pokud se v dokumentu uvádí pojem banka, rozumí se tím i spořitelní a úvěrní družstvo, není-li z kontextu zřejmé, že se jedná pouze o banku. 17 Dále PPS. 18 Dále OCP.

- 44 -

Dopady a intenzita působení nových ustanovení na jednotlivé dotčené subjekty jsou různé. Odlišnosti jsou popsány v dalším textu.

7)

Obecné dopady předkládané novely

Jak již bylo uvedeno dříve, hlavními dopady přijetí tohoto zákona je výrazně rychlejší výplata náhrad z Fondu vkladatelům nesolventních úvěrových institucí, zdvojnásobení limitu těchto náhrad s účinností od 31.12.2010, umožnění efektivnější spolupráce Fondu se zahraničními systémy pojištění vkladů a povinnost Fondu provádět pravidelně ověřování funkčnosti mechanismu výplaty náhrad za pojištěné vklady. Obecné dopady na dotčené subjekty jsou uvedeny v následující tabulce:19 Popis obecných dopadů Dotčené subjekty

Úvěrové instituce

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

úpravy v informačních systémech dle požadavků Fondu

-

nárazové vytížení kapacit zkrachovalé banky20

-

nárazové vytížení kapacit výplatní banky

-

nárůst výše příspěvků do Fondu

-

vytížení kapacit bank při testování výplaty náhrad z Fondu

-

zkrácení lhůty pro ČNB na rozhodnutí o výplatě zabraňuje řešit situaci alternativně

snížení rizika runů na

banky -

zvýšení důvěry v bankovní systém

-

řešení problémů v mechanismu výplat náhrad již během testování

riziko sankcí za nedodržení lhůty k předání možné zvýšení počtu klientů podkladů Fondu výplatní banky po vyplacení náhrad z Fondu21 riziko nedůvěry klientů v zahraniční úvěrovou instituci v případě nesprávné funkčnosti spolupráce mezi systémy pojištění vkladů -

PPS a OCP

19

-

možný únik informací při testování výplaty náhrad z Fondu

-

úpravy v informačních systémech dle požadavků Fondu

Dopady jsou podrobněji popsány v dalším textu. Zkrachovalou bankou myslíme v dalším textu pro zjednodušení úvěrovou instituci, o níž vydala ČNB oznámení o neschopnosti splácet a kvůli níž je aktivován FPV. 21 Vkladatelé, kterým bude vyplácena náhrada z jejich vkladu v hotovosti, si pravděpodobně rovnou na místě založí účet u výplatní banky. 20

- 45 Dotčené subjekty

nárazové vytížení kapacit

-

ČNB

-

možné úpravy v informačních systémech dle požadavků Fondu

-

možný dopad na dohled po vyhodnocení testů výplaty náhrad z Fondu riziko špatného rozhodnutí

-

možné náklady spojené s nutností prodloužit lhůtu v mimořádných případech

-

náklady na zastavení paniky v případě úniku informací na veřejnost v průběhu testů výplaty náhrad z Fondu

-

nárazové vytížení kapacit v případě spuštění výplaty náhrad

-

náklady spojené s nadefinováním technických požadavků na banky

-

pozitivní dopad na dohled nad ostatními bankami v případě spuštění výplaty náhrad

-

zvýšení důvěry v bankovní systém

-

řešení problémů v mechanismu výplat náhrad již během testování

-

testování bank a Fondu jako nástroj posílení finanční stability

-

vyšší celkový objem prostředků ve střednědobém horizontu

-

efektivnější řešení problémů na přeshraniční bázi plynoucí ze vzájemné spolupráce mezi systémy pojištění vkladů

vytvoření nového informačního systému

-

Fond

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

vyšší náhrady vkladů kvůli navýšení pojištění vkladů na 100 000 eur

-

náklady vyplývající z bilaterálních dohod se spolupracujícími systémy pojištění vkladů

-

náklady plynoucí z možnosti působit jako kontaktní místo v případě pádu pobočky zahraniční banky

-

zatížení kapacit z titulu povinnosti testovat mechanismus výplaty náhrad z Fondu

náklady na rychlejší pořízení prostředků na možné výnosy plynoucí finančním trhu z bilaterálních dohod se spolupracujícími systémy riziko dražšího úvěru (vyšších úroků) pojištění vkladů v důsledku nutnosti pořídit prostředky rychle -

-

riziko špatného výběru výplatní banky

-

riziko nedodržení lhůt

-

možný nedostatek prostředků pro výplatu náhrad při pádu banky

-

riziko vyšších nákladů plynoucích z případných chyb riziko sankcí z případného úniku osobních

údajů -

riziko nedodržení podmínek bilaterálních dohod se spolupracujícími systémy pojištění vkladů

-

řešení problémů v mechanismu výplaty náhrad již během testování

-

snížení rizika chybovosti systému

- 46 Dotčené subjekty

-

Vkladatelé

riziko nedodržení zákonem stanovené lhůty k přístupu k náhradám za vklady

-

riziko nesprávného výpočtu náhrady

-

morální hazard riziko nefunkčnosti sítě v přeshraniční krizové situaci

-

možný únik osobních údajů a jejich zneužití

-

v případě úniku informací o testování mechanismu výplaty náhrad možná panika

-

Obecně (celá ekonomika)

možné promítnutí zvýšené sazby příspěvků a vyšších odvodů do Fondu do zdražení produktů a služeb

-

-

Stát/MF

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

náklady spojené se zajištěním dostatečného množství prostředků pro Fond (jak při přípravě, tak při realizaci)

-

rychlejší přístup k náhradě za své vklady

-

zvýšení důvěry v bankovní systém

-

větší jistota pro klienty z důvodu navýšení částky pojištění vkladů také přeshraničně

-

vyšší jistota zajištění ochrany prostředků vkladatelů i přes-hraničně

-

jednodušší proces náhrady za vklady u přeshraničních případů

-

vyšší ochrana klientů

-

řešení problémů v mechanismu výplaty náhrad již při testování jeho funkčnosti

-

zajištění plně funkčního mechanismu výplaty náhrad z Fondu v souladu se Směrnicí

-

zvýšení důvěry v bankovní systém jako celek

riziko žalob na stát ze strany vkladatelů a EK v případě nedodržení ustanovení požadovaných Směrnicí

snížení rizika runů na

banky -

posílení finanční stability

-

zklidnění situace na finančním trhu

Konzultace Během příprav a tvorby dopadové studie MF velice úzce spolupracovalo s Fondem pojištění vkladů a Českou národní bankou, se kterými vytvořilo společnou pracovní skupinu. V období od ledna do června roku 2009 se schůzky svolávaly dle potřeby přibližně každé 3 týdny a diskutovaly se při nich veškeré problémy, které vyplývají z nutnosti transponovat Směrnici a z překážek správného fungování systému pojištění vkladů podle stávající právní úpravy a zavedené praxe. Od dubna roku 2009 byly ke konzultaci přizvány také Česká bankovní asociace (jednající zároveň i za Asociaci českých stavebních spořitelen) a Asociace družstevních záložen. Pozice konzultovaných subjektů k novelizovaným ustanovením jsou uvedeny dále v textu a rozčleněny podle jednotlivých témat.

- 47 -

8)

Přehled novelizovaných ustanovení zákona

i) Ustanovení bez variant výběru Ačkoli jsou, s výjimkou zavedení maximální výše výplaty náhrad na 100.000 eur nejpozději od 31.12.2010, všechna z ustanovení Směrnice založena na principu minimální harmonizace, v průběhu konzultací se ukázalo, že je nelze implementovat striktnějším způsobem, než jaký požaduje Směrnice. Zřejmé je to zejména na příkladu zkracování lhůty jak pro vydání oznámení ČNB po dni zjištění rozhodné skutečnosti, tak pro výplatu náhrad za pojištěné vklady z Fondu. Nejvýše povolené lhůty dané Směrnicí jsou pro všechny zmiňované subjekty natolik krátké, že jejich další zkrácení v současné době vůbec nelze brát v úvahu.

- 48 -

(1)

Zkrácení lhůty pro ČNB

Dle současné regulace se poskytne náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu oprávněné osobě z Fondu poté, co Fond obdrží písemné oznámení ČNB (nebo, jedná-li se o pobočku zahraniční banky,22 orgánu bankovního dohledu domovského státu) o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dní ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno. Nově se tato lhůta zkracuje na nejvýše 5 pracovních dní. Popis dopadů Dotčené subjekty Úvěrové instituce

ČNB

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

v podstatě není možné řešit situaci alternativně (např. akvizice)

-

náklady plynoucí z nároků na organizaci a řízení kapacity při jejím nárazovém vytížení nutnost zajištění rychlejšího interního procesu

-

možné úpravy v informačních systémech – efektivní využití dat (sběr, analýza, vyhodnocení), které ČNB získá při výkonu dohledu

-

reputační riziko (riziko špatného rozhodnutí)

Vkladatelé

-

zkrácená lhůta je jedním z nástrojů posílení prevence bank proti runu v případě rozšíření negativních informací

-

rychlejší přístup k náhradě za vklady

Zhodnocení dopadů Zkrácení lhůty pro vydání oznámení ČNB na 5 pracovních dní ode dne zjištění rozhodné skutečnosti má negativní dopad na ČNB z důvodu potřeby nárazového využití pracovníků na vydání oznámení. Zároveň ČNB riskuje, že se v průběhu této lhůty nepodaří najít vhodnější řešení. Spuštění procesu výplaty náhrad z Fondu totiž v zásadě znemožní řešit situaci jiným způsobem. Pozitivní dopad pocítí zejména vkladatelé, kteří budou mít rychleji přístup k náhradám za své vklady v případě spuštění výplat oproti stávající situaci.

22

Podle § 5a, připojištěnou podle § 41m zákona o bankách.

- 49 Konzultace FPV: - požaduje, aby ČNB poskytla v průběhu této lhůty informaci o možné výplatě náhrad z Fondu včetně odhadu agregované částky objemu náhrad; - navrhuje zřízení koordinační skupiny se zastoupením MF, ČNB a FPV. ČNB: - považuje počátek této lhůty v praxi za subjektivní. Může jím být první podání vkladatele, datum prokázání, že se jedná o systémovou chybu, oznámení v novinách, atd. Z judikátů plyne, že se jedná o okamžik, kdy je informace celistvá a prokazatelná; - náklady pro ČNB se týkají zejména potřebných kapacit pro nárazové využití, případné změny IT systémů se budou muset přizpůsobit předem; - požaduje úzkou spolupráci ČNB, MF, FPV (mimo správní radu Fondu, kde jsou zastoupeni také účastníci trhu) pro zamezení negativních vlivů nekoordinovaného jednání, se zdůrazněním povinnosti mlčenlivosti; zvláštní koordinační skupina navrhovaná Fondem je dle názoru ČNB nadbytečná; - nesouhlasí se zkrácením lhůty z 5 na méně pracovních dnů. Navrhované řešení Jak již bylo uvedeno dříve, zkrácení lhůty pro vydání oznámení ČNB je poměrně značné a dopady na dočasné navýšení kapacit taktéž. Na základě výsledků konzultace a v souladu se Směrnicí proto MF navrhuje ponechat maximální možnou lhůtu pro vydání oznámení o neschopnosti úvěrové instituce splácet své závazky Českou národní bankou v délce 5 pracovních dnů.

- 50 -

(2)

Zkrácení lhůty pro FPV

Dle současné regulace musí být Fond schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Dle současné právní úpravy může ČNB v dohodě s MF ve zcela mimořádných případech lhůtu prodloužit na žádost Fondu o další 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát. Nově má být tato lhůta zkrácena na maximálně 20 pracovních dní a v mimořádných případech bude moci být prodloužena nejvýše o 10 pracovních dní. Popis dopadů Dotčené subjekty

Úvěrové instituce

PPS a OCP

ČNB

Vkladatelé

Stát/MF

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

úpravy v informačních systémech – nutná kompatibilita pro rychlejší výměnu a zpracování dat mezi Fondem a zkrachovalou bankou a mezi Fondem a výplatní bankou

-

nárazové vytížení kapacit při přípravě a realizaci výplat náhrad u výplatní banky

-

nárazové vytížení kapacit zkrachovalé banky pro rychlejší ověření a předání podkladů Fondu

-

riziko sankcí za nedodržení lhůty k předání podkladů pro výplaty z Fondu

-

riziko sankcí pro výplatní banku za nedodržení podmínek výplaty náhrad

-

úpravy v informačních systémech – nutná kompatibilita pro rychlejší výměnu a zpracování dat mezi PPS či OCP a úvěrovou institucí

-

riziko nedodržení lhůty k předání pokladů úvěrové instituci za účelem výplaty náhrad z Fondu

-

možné náklady spojené s nutností prodloužení lhůty v mimořádných případech

-

riziko nedodržení zákonem stanovené lhůty k přístupu k náhradám za vklady

-

riziko chybovosti (nesprávný výpočet náhrady)

-

riziko nedodržení lhůty v případě půjčky ze státního rozpočtu z důvodu délky schvalovacího procesu

-

zkrácení lhůt je nástrojem snížení rizika runů na banky v případě rozšíření negativních informací o určité bance

-

zvýšení důvěry v bankovní systém (není narušen příliv depozit)

-

zkrácení lhůt je dalším nástrojem snížení rizika runů, tj. menší dopad na dohled nad ostatními bankami v případě spuštění výplaty náhrad

-

rychlejší přístup ke svým vkladům

-

zvýšení důvěry v bankovní systém (není narušen příliv depozit)

- 51 Dotčené subjekty

Náklady a negativní dopady -

nutnost zabezpečení rychlejšího interního procesu Fondu - nárazové vytížení kapacit, nemožnost zapojení externích sil – není prostor na zaškolení

-

možné úpravy v informačních systémech – nutná kompatibilita pro výměnu a zpracování dat mezi Fondem a zkrachovalou bankou; Fondem s výplatní bankou

-

náklady spojené s nadefinováním technických požadavků na banky

-

zvýšení nákladů v případě půjčky prostředků na finančním trhu

-

riziko dražšího úvěru (vyšších úroků) v důsledku nutnosti pořídit prostředky co nejrychleji

Fond

-

Přínosy a pozitivní dopady

riziko špatného výběru výplatní banky

-

riziko nedodržení lhůt (důvody: Fond nestihne ověřit data poskytnutá zkrachovalou bankou, Fond nepředá data výplatní bance, výplatní banka se nestihne připravit na výplaty náhrad, Fond nebude mít dostatek prostředků)

-

riziko chybovosti (nesprávný výpočet náhrady)

Zhodnocení dopadů Největší dopady bude mít zkrácení lhůty pro výplatu náhrad z pojištěných vkladů ze stávajících 3 měsíců (ve výjimečných případech maximálně 9 měsíců) na 20 pracovních dní (ve výjimečných případech maximálně 30 pracovních dní) samozřejmě na Fond. Ve výrazně zkrácené lhůtě bude muset stihnout shromáždit potřebná data o všech klientech banky neschopné dostát svým závazkům, řádně je ověřit a vybrat vyplácející banku. V průběhu této lhůty si bude muset také zajistit dostatečný objem prostředků potřebných pro výplatu náhrad z Fondu a převést je do výplatní banky. Kvůli zkrácení lhůty pak hrozí, že náklady na obstarání prostředků budou nadměrně vysoké nebo se Fondu vůbec nepodaří finanční prostředky obstarat. Pokud vezmeme v úvahu špatnou situaci na finančním trhu v okamžiku obtíží některé banky, je velmi pravděpodobné, že Fond nebude schopen obstarat všechny potřebné zdroje. V tu chvíli by měl mít možnost požádat o návratnou půjčku ze státního rozpočtu. Směrnice je koncipována tak, že je povinností každého členského státu zajistit funkčnost systému pojištění vkladů. Zároveň je nutné poznamenat, že v případě, kdy jak zkrachovalá banka, tak výplatní banka dostatečně rychle nespolupracují, hrozí Fondu nedodržení lhůty k výplatě náhrad. V případě špatné spolupráce mezi bankami a

- 52 Fondem existuje také riziko chybovosti, kdy Fond vyplatí nesprávnou výši náhrady nebo dojde k chybě v identifikaci oprávněné osoby. Pozitivní dopady jsou zejména obecného charakteru – střadatelé mají v případě úpadku své banky vyšší jistotu rychlého přístupu ke značné části svých financí, což je důvod prevence runů na banky, zajištění vyšší úrovně finanční stability a zklidnění situace na finančním trhu. Konzultace FPV: - ve zkrácené lhůtě a s ohledem na problémy finančního sektoru v dané situaci není reálné, aby Fond dokázal získat na finančním trhu potřebné prostředky. Proto Fond požaduje mít možnost návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, případně dostat státní garanci; - možné důvody zdržení a nedodržení zkrácené lhůty pro Fond: o výpočet úroků ke dni zahájení výplaty dle smlouvy každého jednotlivého produktu – Fond souhlasí se zrušením; o započtení pohledávek a splatných závazků – Fond souhlasí se zrušením; o vkladatel má možnost vybrat si datum kurzu pro přepočet náhrady z cizí měny – Fond souhlasí se zrušením; o nekompatibilita datových vět - bude třeba nařídit bankám v jaké formě, jakým způsobem a v jaké lhůtě (8-10 pracovních dní) data předají; Fond taktéž požaduje spolupráci ČNB; - pokud banka nedodá v dané časové lhůtě podklady, ČNB jí může udělit ve správním řízení pokutu. ČNB: - souhlasí se státní pomocí Fondu, se zrušením výpočtu úroků, započtení pohledávek a splatných závazků a možnosti výběru data devizového kurzu pro přepočet náhrady klienta; - souhlasí s tím, aby Fond připravil návrh na technické požadavky, které budou pro banky závazné, za účelem rychlého vedení a předání potřebných dat. ČBA: - souhlasí se státní pomocí Fondu, se zrušením výpočtu úroků a možnosti výběru kurzu i zrušením započtení pohledávek a splatných závazků. ADZ: - souhlasí se státní pomocí Fondu, se zrušením výpočtu úroků a možnosti výběru kurzu i se zrušením započtení pohledávek a splatných závazků.

- 53 Navrhované řešení Současná lhůta k výplatě v řádu několika měsíců oslabuje důvěru vkladatelů. Lze předpokládat, že mnoho klientů bank se bude potýkat s nedostatkem finančních prostředků již v době kratší než jeden měsíc. Je proto nutné zabezpečit, aby se celý proces vyplácení značně urychlil. Rozdíl mezi stávající a požadovanou lhůtou pro výplatu náhrad z Fondu je obrovský. Přestože Směrnice umožňuje členským státům přísnější úpravu, tj. lhůtu 20 pracovních dní, ještě zkrátit, na základě výsledků konzultace a v souladu se Směrnicí MF navrhuje ponechat maximální možnou lhůtu 20 pracovních dní s možností ji v mimořádných případech prodloužit o dalších 10 pracovních dní. Aby bylo možné výplatu vkladů v krátkém termínu realizovat, je nezbytné, aby Fond stanovil technické požadavky na informační systémy nutné k hladkému a rychlému předání dat z banky neschopné dostát svým závazkům přes Fond do výplatní banky. Banky i spořitelní a úvěrní družstva budou mít povinnost vést své databáze v takové podobě, která zaručí, že v případě jejich úpadku budou data snadno předatelná a Fondem okamžitě využitelná. Během výpočtu výše náhrady každé oprávněné osoby dochází v současné době ke značnému zdržení z několika důvodů, mezi nejzávažnější patří: - úroky se vypočítávají ke dni spuštění výplaty náhrad z Fondu problémy v přepočtech tedy přicházejí zejména v případě mimořádné události, kdy se prodlužuje lhůta k výplatě; - vkladatel si může vybrat výhodnější přepočet kurzu u vkladů vedených v cizí měně, a to mezi dnem oznámení Českou národní bankou a dnem zahájení výplat – veškeré pohledávky a splatné závazky se tudíž znovu musejí propočítat a nastává zdržení výplaty vkladateli i nárůst administrativní zátěže na straně Fondu; - započtení pohledávek a splatných závazků ke dni zahájení výplaty náhrad – výplata se tudíž o několik dní z důvodu ověřování dat pozdrží (podle údajů získaných z Fondu přitom v posledním případě vyplácení náhrad u Union banky činil poměr splatných závazků k pohledávkám 0,19 %). MF proto již v době konzultace navrhlo odstranit stávající překážky rychlé výplaty náhrad z Fondu a naplnit tak hlavní cíl Směrnice – aby se prostředky dostaly ke vkladateli v případě aktivace Fondu co nejdříve. MF navrhuje veškeré propočty celkového objemu náhrad provést k datu vydání oznámení ČNB a k případným změnám, k nimž dojde v následujících dnech do doby výplaty, nepřihlížet. Týká se to propočtu úroků, výše pohledávek z vkladů vedených v cizí měně i vzájemného započtení pohledávek a splatných závazků. Tímto také MF ruší možnost volby klienta u přepočtu vkladů vedených v cizí měně mezi datem oznámení ČNB a datem zahájení výplaty. Dotčené subjekty se k těmto změnám v rámci konzultace vyjádřily kladně.

- 54 Aby stihl Fond vyplatit náhrady do lhůty 20 pracovních dní, bylo nutné stanovit maximální lhůtu úvěrovým institucím, které budou mít povinnost předat údaje potřebné pro výplatu náhrad z pojištěných vkladů do 8 pracovních dní ode dne oznámení ČNB o aktivaci Fondu. Zároveň budou mít stanoveny PPS a OCP maximálně 3 pracovní dny k předání podkladů o uživatelích platebních služeb, resp. o zákaznících, kteří jim svěřili své finanční prostředky na sběrné účty, jež jsou vedeny u úvěrových institucí. Fond bude mít povinnost do 12 pracovních dnů ode dne oznámení Českou národní bankou vyhlásit datum a způsob vyplácení náhrad včetně určení výplatní banky.

- 55 -

(3)

Navýšení limitu pojištění vkladů

Dle současné právní úpravy v České republice je maximální výše náhrady oprávněné osobě stanovena na 50.000 eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Nově má být nejpozději k 31.12.2010 tato částka navýšena na 100.000 eur. Popis dopadů Dotčené subjekty

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

Úvěrové instituce

riziko přelévání vkladů do bank v zahraničí v případě, že budou mít limit pojištění vkladů vyšší než 100.000 eur, v době do 31.12.2010, kdy bude částka 100.000 eur zároveň částkou maximální

-

snížení rizika runů na banky v případě rozšíření negativních informací o určité bance

-

zvýšení důvěry v bankovní systém – možné zvýšení objemu uložených prostředků – více likvidity na půjčování

-

snížení rizika runů, tj. menší dopad na dohled nad ostatními bankami v případě spuštění výplaty náhrad

-

očekávaný vyšší celkový objem prostředků plynoucí z možné vyšší úložky vkladatelů

-

navýšení limitu pojištění vkladů – větší jistota pro klienty

ČNB

Fond

-

vyšší náhrady vkladů z důvodu navýšení limitu pojištění vkladů

-

vyšší riziko nedostatku prostředků pro výplatu při pádu banky

-

-

morální hazard – vzhledem k tomu, že vklady střadatelů budou vždy do výše 100.000 eur zvýšení důvěry v zcela pojištěné, si vkladatelé zvolí banku, aniž by bankovní systém – možné nejprve posoudili její solidnost ukládání více prostředků – více likvidity, lepší dostupnost úvěrů

-

riziko případného vyššího dopadu na státní rozpočet

Vkladatelé

Stát/MF

riziko vyšších nákladů případných chyb

Zhodnocení dopadů Všeobecným dopadem navýšení limitu pojištění je zvýšení důvěry v bankovní systém a zprostředkovaně vyšší úroveň stability na finančním trhu. Vkladatelé se nebudou muset obávat o ztrátu svých úložek až do výše

- 56 100.000 eur, což zajistí relativní stabilitu bankovních úložek v tuzemských bankách a nebude docházet k přelévání vkladů do zahraničí. Na druhé straně ovšem stojí morální hazard klientů, kteří se budou rozhodovat o vložení svých úspor do konkrétní banky ve značné míře pouze podle aktuální výše úrokové míry, kterou jim instituce nabídne, protože vědí, že mají zaručen svůj vklad až do výše 100.000 eur. Rizika jsou především na straně Fondu, který bude potřebovat více prostředků na výplaty náhrad oproti částce pojištěné do výše 50.000 eur a riziko vyšších nákladů Fondu v případě výplaty na základě nedostatečně ověřených dat. Konzultace FPV: - v případě, že bude zachována současná sazba příspěvků při zvýšení limitu pojištění vkladů na 100.000 eur, zvýší se tak podkapitalizace Fondu a tím také riziko nedostatečného objemu vlastních finančních zdrojů v případě platební neschopnosti úvěrové instituce. ČNB: - jakékoliv zvýšení prostředků ve Fondu není dostačující, dle údajů MMF je Fond silně podkapitalizovaný; - nesouhlasí s navyšováním ex ante příspěvků, je vhodnější zaměřit se na ex post financování; - v případě půjčky Fondu by se měla celková výše prostředků Fondu dostat alespoň na úroveň před zahájením výplat, poté by se teprve měla vrátit sazba příspěvků na původní výši; - požaduje zvýšení limitu pojištění vkladů až od 31.12.2010; - zajistit funkční systém pojištění vkladů je povinností státu. ČBA, ADZ: - souhlasí se zvýšením limitu pojištění vkladů až od 31.12.2010. Navrhované řešení Ustanovení Směrnice o navýšení limitu pojištění vkladů je založeno na režimu maximální harmonizace, členské státy nemají možnost se od uvedené maximální částky jakýmkoli způsobem odchýlit. V úvahu MF vzalo možnost zavést limit 100.000 eur před stanoveným datem 31.12.2010, avšak dospělo v návaznosti na konzultaci k názoru, že je nutné nejdříve upravit sazbu příspěvků do Fondu a navýšit celkový objem prostředků ve Fondu tak, aby byl alespoň částečně připraven k výplatě vyššího objemu náhrad za pojištěné vklady od začátku roku 2011. MF ponechává tudíž účinnost tohoto ustanovení až k 31.12.2010.

- 57 Při stanovení pozdějšího data nabytí účinnosti této části zákona byla také zohledněna skutečnost, že EK má uloženo předložit do 31.12.2009 zprávu, v níž mají být vyhodnoceny dopady zvýšení úrovně pojištění vkladů a zakotvení principu maximální harmonizace. Dojde-li EK k závěru, že tato opatření nejsou vhodná a finančně únosná pro všechny členské státy, má předložit návrh na změnu příslušných ustanovení Směrnice. Nicméně z důvodu délky legislativního procesu v ČR se MF rozhodlo transponovat Směrnici jedním právním předpisem najednou již nyní.

- 58 -

(4)

Spolupráce FPV se zahraničními systémy pojištění vkladů

V současnosti není spolupráce systémů pojištění vkladů regulatorně upravena. Nová regulace zavazuje členské státy, aby zajistily vzájemnou spolupráci jednotlivých systémů. Fond pojištění vkladů je členem Evropského fóra pojistitelů vkladů23 a Mezinárodní asociace pojistitelů vkladů.24 Popis dopadů Dotčené subjekty Úvěrové instituce

Fond

-

v případě nefungující spolupráce riziko nefunkčnosti sítě v přeshraniční krizové situaci

-

riziko nedůvěry klientů v zahraniční úvěrovou instituci

-

možné náklady vyplývající z bilaterálních dohod se zahraničními systémy pojištění vkladů (jednorázové – sjednání, opakované – plnění)

-

úpravy v informačních systémech – nutná kompatibilita pro výměnu a zpracování dat se zahraničními DGS – musí proběhnout předem, nikoliv až v případě problémů

-

náklady plynoucí ze zvažované možnosti působit jako kontaktní místo v případě pádu pobočky zahraniční banky riziko sankcí z případného úniku osobních

údajů -

23

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

efektivnější řešení problémů na přeshraniční bázi plynoucí z povinnosti vzájemné spolupráce

-

možné výnosy plynoucí z bilaterálních dohod se zahraničními systémy pojištění vkladů (jednorázových – sjednání, opakovaných – plnění)

reputační riziko (nedodržení podmínek bilaterálních dohod)

V roce 2007 bylo v Bruselu založením Evropského fóra pojistitelů vkladů jako mezinárodní neziskové asociace podle belgického práva zakončeno úsilí o jeho transformaci z neformálního sdružení založeného v roce 2002. Mezi 44 zakládajících členů z řad systémů pojištění vkladů z celé Evropy patří i český Fond pojištění vkladů: http://www.efdi.net. 24 The International Association of Deposit Insurers (IADI) - nezisková celosvětová organizace pojistitelů vkladů založená podle švýcarského práva v květnu 2002 v Basileji, zakládajícím členem je taktéž český FPV. Hlavním cílem IADI je přispívat ke stabilitě finančních systémů podporou mezinárodní spolupráce v oblasti pojištění vkladů, zabývat se výzkumnými otázkami v oblasti pojištění vkladů a rozvojem širokých mezinárodních kontaktů mezi pojistiteli vkladů a ostatními zainteresovanými stranami. IADI vydává obecná doporučení (guidance) pro zvýšení efektivity systémů pojištění vkladů, přispívá ke snadnějšímu sdílení a výměně informací v otázkách pojištění vkladů prostřednictvím školicích, rozvojových a informačních programů. Poskytuje poradenskou činnost při zakládání nebo rozvoji systémů pojištění vkladů v řadě zemí a provádí analýzy problémů spojených s otázkami pojištění vkladů: http://www.iadi.org.

- 59 Dotčené subjekty

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

v případě nefungující spolupráce riziko nefunkčnosti sítě systémů pojištění vkladů v přeshraniční krizové situaci

-

možný únik osobních údajů a jejich zneužití

Vkladatelé

-

vyšší jistota zajištění ochrany prostředků vkladatelů přeshraničně

-

jednodušší proces náhrady u přeshraničních případů

Zhodnocení dopadů Dopady spolupráce Fondu se zahraničními systémy jsou vesměs pozitivní. Cílem Směrnice je napomoci efektivně řešit aktivaci systému pojištění vkladů přeshraničně tak, aby měl klient zajištěn přístup ke svým prostředkům co nejdříve. Fondu touto novou povinností mohou vzniknout náklady z důvodu možných úprav v informačních systémech, ze vzájemných bilaterálních dohod se zahraničními systémy pojištění vkladů a z možnosti působit jako kontaktní místo pro zahraniční systémy pojištění vkladů. Konzultace FPV: - považuje za smysluplnou povinnost uzavřít bilaterální dohodu prostřednictvím systému pojištění vkladů s každým státem, na jehož území má sídlo banka působící na území ČR prostřednictvím pobočky; bilaterální dohody již existují: o Memorandum of Understanding mezi Fondem a britským Kompenzačním systémem pro finanční služby; o rámcová smlouva mezi Fondem a slovenským Fondem ochrany vkladů ohledně výplaty náhrad vkladů, předávání informací, dat, lhůt a dělení nákladů v případě platební neschopnosti poboček českých bank připojištěných na Slovensku; o rámcová smlouva mezi Fondem a maďarským Národním fondem pojištění vkladů ohledně výplaty náhrad vkladů, předávání informací, dat, lhůt a náhrady nákladů v případě platební neschopnosti poboček českých bank působících v Maďarsku. - mezinárodní asociace vydávají pouze doporučení, neřeší se konkrétní záležitosti (jako např. struktura datových vět, apod.); neuvažuje se o společných standardech asociací systémů pojištění vkladů; - požaduje, aby mohl působit jako kontaktní místo pro zahraniční systémy pojištění vkladů. ČNB: - podporuje přeshraniční spolupráci včetně předávání osobních údajů, pokud nebude financována z příspěvků Fondu (tj. aby tyto dohody nebyly financovány příspěvky odvedenými tuzemskými bankami a aby za tuto službu zaplatil vždy zahraniční systém pojištění vkladů);

- 60 -

souhlasí s umožněním Fondu působit jako kontaktní místo pro zahraniční systémy pojištění vkladů.

Navrhované řešení Systém pojištění vkladů se vztahuje nejen na vkladatele v členském státě, v němž má banka sídlo (domovská země), ale také na vkladatele ve státě, v němž banka poskytuje služby prostřednictvím své pobočky (hostitelská země). Pokud systém pojištění vkladů hostitelské země nabízí vyšší úroveň pojištění než systém domovské země, může se pobočka rovněž připojistit u systému hostitelské země, aby nabídla stejné pojištění vkladů jako banky, které operují v hostitelské zemi. Proto je důležité, aby domovský a hostitelský systém pojištění vkladů vzájemně spolupracovaly, a byla tak zajištěna rychlá výplata při jejich aktivaci. Směrnice zavádí všeobecnou povinnost systémů pojištění vkladů spolupracovat se všemi ostatními systémy. Vzhledem k tomu, že česká právní úprava nemůže nastavit podmínky fungující spolupráce mezi českým systémem pojištění vkladů a jeho zahraničními partnery, MF navrhuje ponechat stávající zavedenou praxi Fondu. Ta je nastavena tak, že Fond uzavírá bilaterální dohody se systémy pojištění vkladů každého státu, jehož pobočka působí na území ČR, a naopak. Z konzultace vyplynulo, že by však bylo vhodné, aby bylo umožněno Fondu předávat potřebná data zahraničnímu systému (a naopak) a aby mu bylo umožněno působit jako kontaktní bod v případě výplaty náhrad z vkladů zahraniční banky. Je samozřejmé, že součástí bilaterálních dohod by mělo být ustanovení o rozdělení nákladů v případě spuštění výplaty náhrad přeshraničně. Podmínkou úzké spolupráce je striktní ochrana osobních údajů. Všechny zmíněné záležitosti se Fondu v novele umožní.

- 61 -

(5)

Ověřování funkčnosti systému výplaty náhrad

Povinnost provádět testy výplaty náhrad systémů pojištění vkladů není v současné době v ČR upravena. Dle nové regulace musí členské státy zajistit jejich pravidelné provádění. Testování funkčnosti systému výplaty náhrad není samoúčelné. Jde o novou povinnost, která má za cíl pravidelně ověřit nastavení celého systému pojištění vkladů, a to jak na straně Fondu, tak na straně bank. Z tohoto důvodu je nutné, aby banky vedly data v podobě, která zabezpečí jejich rychlé převedení Fondu a následně výplatní bance za účelem zrychlení výplaty náhrad z Fondu. Popis dopadů Dotčené subjekty

Úvěrové instituce

PPS a OCP

ČNB

Fond

-

nová povinnost – jednorázové vytížení kapacit

-

úpravy v informačních systémech – nutná kompatibilita – musí proběhnout předem, nikoliv až v případě problémů

-

možný únik informací na veřejnost – panika klientů, zneužití ekonomických dat o struktuře a portfoliu klientů ověřovaných bank

-

úpravy v informačních systémech – nutná kompatibilita

-

možné nalezení problémů a jejich řešení či předcházení

-

nástroj zvýšení důvěry v bankovní systém

-

možné nalezení problémů a jejich řešení či předcházení

-

dle zprávy s vyhodnocením testů možný dopad na dohled (zatížení kapacit)

-

-

v případě úniku informací na veřejnost zvýšené náklady na zastavení vzniklé paniky

zvýšení důvěry v bankovní systém

-

pravidelné ověřování robustnosti Fondu je nástrojem posílení finanční stability

-

nová povinnost – zvýšené náklady, zatížení kapacit (příprava, průběh, vyhodnocení)

-

-

úpravy v informačních systémech – nutná kompatibilita – musí proběhnout předem, nikoliv až v případě problémů

možné nalezení problémů a jejich řešení či předcházení

-

snížení rizika chybovosti systému

-

snížení rizika problémů – vyšší ochrana klientů

-

Vkladatelé

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

riziko úniku informací únik informací na veřejnost – panika, zneužití údajů

Zhodnocení dopadů Pro účely rychlé výplaty náhrad je nutné, aby úvěrové instituce implementovaly Fondem nově nadefinovanou datovou větu s veškerými údaji

- 62 potřebnými pro efektivní spolupráci banky neschopné dostát svým závazkům, Fondu a výplatní banky. Tyto úpravy se budou týkat také nutnosti ověřovat funkčnost systému výplaty náhrad. Přínosy tohoto nového ustanovení jsou zjevné: Fond bude moci ověřit, zda se banky dostatečně přizpůsobily novým technickým požadavkům Fondu a zda jsou schopny reagovat a předat data požadovaná Fondem včas. Během ověřování funkčnosti výplaty náhrad se také mohou projevit případné problémy, které mohou banky i Fond zavčas odstranit. Tím se také sníží chybovost celého systému vyplácení náhrad a zvýší se ochrana klientů. Rizikem je možný únik informací, při němž může dojít k chybné interpretaci veřejnosti a ta bude simulační cvičení považovat za skutečné spuštění výplaty náhrad. ČNB by pak měla zasáhnout a zklidnit situaci. Konzultace FPV: - ověřování funkčnosti by mělo probíhat jednou ročně takovým způsobem, aby nebyl dotčen institut bankovního tajemství a ochrana osobních údajů; - žádá o založení koordinační krizové komise (MF, FPV a ČNB), která se bude jednou za 3 měsíce scházet a bude si vyměňovat poznatky o stavu bankovního sektoru; ústupová varianta je vzájemná dohoda o spolupráci; - je nutné otestovat nejen jednotlivé banky, zda jsou schopné řádně a včas předat potřebná data, ale také výplatní banku, zda je schopná tato data řádně zpracovat; přičemž data od testovaných bank se k výplatní bance nesmějí dostat – směrem k výplatní bance bude použita fiktivní databáze dat; - bude ověřovat všechny banky v České republice postupně během následujících několika let, později přistoupí k náhodnému výběru několika bank ročně. ČNB: - v zákoně o bankách požaduje obecnou formulaci o ověřování funkčnosti systému, kdy lze testovat předání datových vět (např. vzorek vkladatelů nebo fiktivní databáze); - navrhuje ponechání aktivity na Fond s tím, že ČNB zasáhne pouze v případě problémů. ČBA: - žádá úzkou spolupráci s ČNB, která by měla na základě dohledu nad bankovním sektorem vysílat signál o možných rizicích a na základě jejich doporučení by měl Fond provádět ověřování funkčnosti mechanismu výplaty náhrad se zřetelem na rizikovost jednotlivých úvěrových institucí.

- 63 -

Navrhované řešení Dle výsledků konzultace MF doporučuje v zákoně o bankách zakotvit obecně formulovanou povinnost pravidelně ověřovat funkčnost mechanismu vyplácení náhrad, a to z důvodu vysoké technické náročnosti tohoto ověřování. Fond má poměrně jasnou představu, jak budou simulační testy vypadat. Pokud proniknou na veřejnost nebo výplatní bance osobní data, jsou členové správní rady Fondu odpovědní podle zákona o bankách (§ 41b, odst. 4). Vzhledem k tomu, že Směrnice nestanovuje četnost provádění testů, dává tak členským státům prostor pro vlastní právní úpravu. MF v souladu s konzultací navrhuje provádět ověřování funkčnosti systému vyplácení z Fondu jednou ročně dle metodiky, kterou si Fond stanoví. MF také navrhuje, aby po každém ověření Fond vydal zprávu, kterou neprodleně předloží ČNB a MF. ČNB podle zprávy může učinit opatření a nespolupracující bance uložit pokutu ve správním řízení.

- 64 -

ii) Ustanovení s variantami výběru Během konzultace se ukázalo, že s plánovaným nárůstem limitu pojištění vkladů na výši 100.000 eur nejpozději od 31.12.2010 je nutné blíže analyzovat konstrukci výpočtu sazby pojištění vkladů jak pro banky, tak pro stavební spořitelny. Rovněž je třeba vzít v potaz, že současnou výši celkového objemu prostředků ve Fondu považuje MMF podle sdělení ČNB za podkapitalizovanou.25 Pro zajištění důvěry v bankovní sektor a posílení finanční stability je tedy navýšení prostředků Fondu nezbytné ještě před tím, než bude účinné ustanovení o navýšení limitu pojištění vkladů na částku 100.000 eur. Z konzultace také vyplynulo, že na základě ustanovení Směrnice je nutné zcela revidovat obecné fungování Fondu a jeho flexibilitu a schopnost rychlé výplaty náhrad v případě jeho aktivace. Diskutovaly se proto další otázky přímo nesouvisející s požadavky Směrnice, nicméně velmi důležité pro hladký průběh výplaty náhrad z Fondu, a to: - zvýšení frekvence plateb příspěvků úvěrových institucí Fondu z důvodu vyvážení toku příjmů Fondu a možnosti lépe rozložit jeho portfolio a z důvodu rychlejší adaptace na novou výši sazby v případě zadlužení Fondu; - zajištění dostatku prostředků také za využití možnosti čerpat prostředky ze státního rozpočtu ve formě návratné finanční výpomoci pro případ neschopnosti Fondu obstarat si ve zkrácených lhůtách dostatek finančních prostředků pro pokrytí celé výše pojištěných vkladů. Fond také upozornil na skutečnost, že pokud v současné době úvěrová instituce nezaplatí příspěvky včas, Fond musí informovat ČNB, která může úvěrové instituci uložit ve správním řízení pokutu. Fond však požaduje, aby mu byla banka nucena zaplatit úroky z prodlení v obvyklé výši.

25

Ve zprávě ze dne 24.11.2008 MMF konstatuje, že vzhledem k navýšení limitu pojištění vkladů z 25.000 eur na 50.000 eur je nutné provést revizi české právní úpravy a změnit nastavení Fondu tak, aby byla zajištěna vyšší úroveň transparentnosti a zejména důvěryhodnosti Fondu: http://www.imf.org/external/np/ms/2008/112408a.htm.

- 65 -

(1)

Změna sazeb příspěvků odváděných do FPV

Podle současné právní úpravy činí roční příspěvek banky do Fondu 0,1 % a roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. V případě, že byl Fondu poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci, zvyšuje se příspěvek bank i stavebních spořitelen do Fondu od roku následujícího po jejich poskytnutí na dvojnásobek sazeb. Již z vyjádření MMF (viz výše) je zřejmé, že by měla být přehodnocena celková výše objemu prostředků, které má mít Fond k dispozici pro účely výplaty náhrad za pojištěné vklady. Během konzultace se ukázalo, že nejvhodnější cestou, jak zvolit výši nové sazby pro banky a stavební spořitelny, je nejdříve určit požadovaný cílový stav celkového objemu prostředků ve Fondu včetně stanovení lhůty pro dosažení této úrovně. V závislosti na těchto faktorech pak teprve MF analyzovalo změnu sazeb příspěvků včetně jejich minimalizace po dovršení cílového stavu.

Cílová úroveň prostředků Fondu26 Důvodem pro stanovení cílové úrovně rezerv Fondu je zajistit dostatečný objem prostředků na krytí potenciální výplaty náhrad vkladů a současně zamezit nadměrnému zatěžování bankovního sektoru náklady na platby příspěvků do Fondu v případě, že dlouhodobě nedojde k použití rezerv Fondu na zákonem stanovené účely. Ze zemí středoevropského regionu je podle zprávy EFDI z října 200627 stanovena cílová rezerva systémů pojištění vkladů, po které dochází ke snížení sazby příspěvku Fondu na minimální hodnotu, jen v Maďarsku (1 – 1,5 % objemu pojištěných vkladů) a na Slovensku (1,5 %). Mezi zeměmi EFDI to jsou jedny z nejnižších cílových úrovní. Průměr cílové částky zemí EU byl podle této zprávy v roce 2006 2,7 % objemu pojištěných vkladů, průměr zemí EFDI pak 3 %. Při stanovení optimální výše rezervy lze vycházet z několika metod: - z hlediska historického pohledu vychází potřeba prostředků Fondu ve výši zhruba 3 % objemu pojištěných vkladů. Je však nutné brát v úvahu jedinečnost 90. let 20. století, která byla spojena s rozvojem soukromého bankovního podnikání, privatizací a transformací ekonomiky; - při metodice rizikové analýzy se vychází z odhadů očekávané a neočekávané ztráty Fondu v důsledku pádu jednotlivých institucí, včetně odhadu pravděpodobnosti velikosti ztráty. Tato metoda 26

MF nemá k údajům z bankovního sektoru přímý přístup. Proto byla část 2.3.2.1 zpracována s pomocí analýz poskytnutých Ministerstvu financí Fondem a ČNB. 27 http://www.efdi.net/scarica.asp?id=102&Types=DOCUMENTS

- 66 -

-

vyžaduje silnou datovou základnu a využití sofistikovaných statistických modelů. MF bohužel nemá tato data k dispozici; metoda expertního odhadu vychází ze složení bankovního sektoru, tj. počtu institucí, jejich velikosti a rozsahu licence, ze struktury pasiv pojištěných institucí, velikosti expozice Fondu vůči jednotlivým institucím a dalších faktorů jako např. možnosti dodatečného navýšení zdrojů. MF z důvodu nedostatku dat zvolilo ve své analýze tuto metodu.

Rezerva Fondu by měla být stanovena v takové výši, aby byla schopna pokrýt výplaty náhrad vkladů malých institucí.28 Pokud vezmeme v úvahu výpůjční možnosti Fondu (zhruba 15 mld. Kč), měla by dosáhnout alespoň na první středně velkou úvěrovou instituci.29 To odpovídá hladině celkových prostředků Fondu ve výši 1,5 % z objemu pojištěných vkladů celého bankovního sektoru. Tvorba vyšší úrovně rezervy je v zásadě neefektivní, neboť částku prostředků potřebných k pokrytí velkých institucí30 by bylo potřeba střádat několik desetiletí nebo by bylo potřeba zatížit úvěrové instituce neúměrnou sazbou příspěvků do Fondu, což není žádoucí.

Časový horizont Vzhledem k tomu, že byla Směrnice a zejména ustanovení týkající se zvýšení limitu pojištění vkladů přijata v souvislosti se současnou finanční a ekonomickou krizí, je vhodné dosáhnout cílové úrovně Fondu co nejdříve. Na druhou stranu není rozumné, aby byly v nynější situaci na finančních trzích a v bankovním sektoru úvěrové instituce (a potažmo jejich klienti) přílišně zatíženy neúnosným navýšením odvodů do Fondu. Proto MF stanovilo časový horizont naplnění cílového stavu Fondu ve výši 1,5 % objemu pojištěných vkladů v délce 5 – 10 let od rozhodnutí ministrů na Radě ECOFIN na podzim roku 2008 o zvýšení limitu pojištěných vkladů.

Výše sazby příspěvků pro stavební spořitelny s ohledem na výši sazby příspěvků pro banky Na začátku této podkapitoly bylo zmíněno, že výše sazby příspěvků pro stavební spořitelny je momentálně poloviční oproti výši sazby příspěvků bank. Během doby konzultace se objevily úvahy nad sjednocením těchto sazeb a stanovení jedné sazby příspěvků pro všechny úvěrové instituce. 28

Podle metodiky ČNB to znamená veškeré úvěrové instituce s bilanční sumou pod 50 mld. Kč (bráno jednotlivě): http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_meto dika.html. 29 Středně velkou bankou je dle výše zmíněné metodiky ČNB označována banka s bilanční sumou 50 – 150 mld. Kč. 30 Bilanční suma nad 150 mld. Kč.

- 67 -

Podle Směrnice vydá EK do konce roku 2009 zprávu, ve které představí možné modely stanovení příspěvků na základě rizikového přístupu ke každé jednotlivé instituci. Vezme-li se v úvahu omezení možnosti investování stavebních spořitelen,31 MF se rozhodlo zachovat stávající praxi a ponechat výši sazby příspěvků odváděných do Fondu na poloviční výši oproti sazbě stanovené pro banky.

Předpoklady stanovení výše sazeb Jak již bylo výše uvedeno, MF nemá k dispozici potřebnou datovou základnu, proto bylo nuceno zjednodušit model a založit jej na údajích uvedených ve výročních zprávách jednotlivých úvěrových institucí zveřejněných na internetu, souhrnných datech v analýzách poskytnutých Fondem a Českou národní bankou a odhadech budoucího vývoje bankovního sektoru. Podkladová data pro všechny grafy a tabulky v následujícím textu vycházejí z těchto zdrojů. Odhady vývoje bankovního sektoru byly zvoleny následující: - 5% růst objemu pojištěných vkladů ročně – od roku 1994 roste objem pojištěných vkladů průměrně 10 % za rok. Kvůli současné situaci na finančních trzích nelze zaručit takový růst i v následujících letech, proto se MF rozhodlo být velmi konzervativní a zvolit poloviční tempo růstu; - 5% růst objemu příspěvků ročně – objem příspěvků roste úměrně růstu objemu pojištěných vkladů; - 2,5% průměrné roční zhodnocení prostředků Fondu – lze očekávat, že v následujících letech bude roční zhodnocení prostředků ve Fondu nižší, pak MF předpokládá nárůst; - 15% podíl objemu vkladů stavebních spořitelen na celkovém objemu vkladů – nyní je podíl vyšší, do budoucna však MF očekává jeho snížení; - zvýšení sazby příspěvků od roku 2010 včetně – předkládaná novela zákona bude účinná s největší pravděpodobností od roku 2010; - hranice 1,5 % objemu pojištěných vkladů – po dosažení této hranice se sníží sazby příspěvků na minimum potřebné k udržení této hranice; - výběr příspěvků – 1x ročně vždy na konci ledna; - během stanovené doby nedojde k pádu žádné úvěrové instituce; - dosažení cílového stavu v horizontu 5 – 10 let; - v grafech je uveden stav vždy ke konci roku; - počáteční výše objemu prostředků ve Fondu na jaře roku 2009 je 11,5 mld. Kč.

31

Podle ustanovení § 9 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.

- 68 -

Stanovení standardní výše sazeb32 Pokud vyjdeme z výše uvedených předpokladů, je nutné upravit výši sazeb v rozmezí 1,5 – 3,4násobku33 jejich současných úrovní, tj. stanovit sazbu pro banky ve výši 0,15 – 0,34 % a úměrně tomu sazbu pro stavební spořitelny ve výši 0,075 - 0,17 %. Krajní varianty a varianta uprostřed tohoto rozmezí jsou uvedeny v následujících grafech.

Horní hranice intervalu – maximální možná sazba: - 3,4násobek současných sazeb (roční sazba 0,34 % pro banky a 0,17 % pro stavební spořitelny od roku 2010 včetně). K naplnění cílové úrovně Fondu dochází za 5 let (tj. v roce 2013) od zasedání Rady ECOFIN, na kterém se ministři financí shodli na navýšení limitu pojištění vkladů. Roční příspěvek všech úvěrových institucí do Fondu činí přibližně 6 mld. Kč. Graf 1 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,34 % v mld. Kč 40

1,60%

35

1,40%

30

1,20%

25

1,00%

20

0,80%

15

0,60%

10

0,40%

5

0,20%

0

0,00% 2008

2009

Celkový objem prostředků ve Fondu

2010

2011

2012

2013

Poměr prostředků FPV k celkovému objemu pojištěných vkladů

Dopad zvýšení sazeb na 3,4násobek na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč:34 32

Jde o sazby příspěvků v době, kdy nebyl Fondu poskytnut úvěr ani jiná forma finanční výpomoci, a zároveň nedošlo k dosažení cílové hladiny. 33 Zvýšení sazeb na 1,5násobek představuje dosažení cílového stavu do 10 let a zvýšení na 3,4násobek odpovídá naplnění cílové úrovně celkového objemu prostředků Fondu do 5 let. 34 Data dle výročních zpráv jednotlivých úvěrových institucí za rok 2008.

- 69 Tabulka 1 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,34 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč Úvěrová instituce ČS ČSOB KB ČMSS

Příspěvek za r. 2008 Vyšší odvod od 2010 (roční sazba 0,1 %, (roční sazba 0,34 %, resp. 0,05 % pro resp. 0,17 % pro stavební spořitelny) stavební spořitelny) 486 1.652 394 1.340 379 1.289 60 204

Navýšení 1.166 946 910 144

Dolní hranice intervalu – minimální možná sazba: - 1,5násobek současných sazeb (roční sazba 0,15 % pro banky a 0,075 % pro stavební spořitelny). K naplnění cílové úrovně Fondu dojde za 10 let (tj. v roce 2018). Roční příspěvek všech úvěrových institucí do Fondu činí necelé 3 mld. Kč. Graf 2 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 % v mld. Kč 60

1,80% 1,60%

50 1,40% 40

1,20% 1,00%

30 0,80% 20

0,60% 0,40%

10 0,20% 0

0,00% 2008

2009

2010

2011

Celkový objem prostředků ve Fondu

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Poměr prostředků FPV k celkovému objemu pojištěných vkladů

Dopad zvýšení sazeb na 1,5násobek na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč: Tabulka 2 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč

- 70 -

Úvěrová instituce ČS

Příspěvek za r. 2008 Vyšší odvod od 2010 (roční sazba 0,1 %, (roční sazba 0,15 %, resp. 0,05 %) resp. 0,075 %) 486 729

Navýšení 243

ČSOB

394

591

197

KB

379

569

190

ČMSS

60

90

30

Střed intervalu: - 2,5násobek současných sazeb (roční sazba 0,25 % pro banky a 0,125 % pro stavební spořitelny). K naplnění cílové hladiny Fondu dojde za 7 let, tj. v roce 2015. Roční příspěvek všech úvěrových institucí do Fondu činí zhruba 4,5 mld. Kč. Graf 3 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % v mld. Kč 50

1,80%

45

1,60%

40

1,40%

35

1,20%

30

1,00%

25 0,80%

20

0,60%

15

0,40%

10

0,20%

5 0

0,00% 2008

2009

2010

Celkový objem prostředků ve Fondu

2011

2012

2013

2014

2015

Poměr prostředků FPV k celkovému objemu pojištěných vkladů

Dopad zvýšení sazby na 2,5násobek na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč: Tabulka 3 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč Úvěrová instituce ČS

Příspěvek za r. 2008 Vyšší odvod od 2010 (roční sazba 0,1 %, (roční sazba 0,25 %, resp. 0,05 %) resp. 0,125 %) 486 1.215

Navýšení 729

- 71 -

Úvěrová instituce ČSOB

Příspěvek za r. 2008 Vyšší odvod od 2010 (roční sazba 0,1 %, (roční sazba 0,25 %, resp. 0,05 %) resp. 0,125 %) 394 985

Navýšení 591

KB

379

948

569

ČMSS

60

150

90

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že není možné uvažovat navýšení sazby příspěvků v rozmezí 2,5 – 3,4násobku současné výše sazeb, neboť odvody největších bank by se pohybovaly v řádu miliard korun. To je přílišná zátěž nejen pro úvěrové instituce, ale zejména přeneseně pro klienty, na které se zvýšení odvodů příspěvků z velké části přenese, ať už ve formě zvýšení bankovních poplatků nebo ve formě snížení úrokové sazby na vkladové produkty či zvýšení úrokové sazby u úvěrových produktů. Zvýšení na více než 2,5násobek naprosto odporuje jednomu z předpokladů stanovení cílové úrovně celkových prostředků Fondu a časového rozpětí k jejímu dosažení, a to neúměrně zatížit bankovního sektor vysokými příspěvky odváděnými do Fondu. V dalších úvahách proto MF počítá s omezením intervalu navýšení sazeb příspěvků na 1,5 – 2,5násobek. Tuto úvahu podporuje také analýza ČNB, která ukazuje objem náhrad pojištěných vkladů potřebný k potenciální výplatě z Fondu v případě pádu úvěrové instituce podle stavu ke dni 30.9.2008, jak je patrné z následující tabulky. Tabulka 4 Celková potřeba objemu prostředků Fondu na pokrytí pádu úvěrových institucí podle jejich jednotlivých druhů vzhledem k rozdílné právní úpravě pojištění vkladů Limit náhrady částky Maximální výše náhrady Úvěrová instituce 3 největší banky Ostatní banky Stavební spořitelny

Pojištěné vklady

A

B

C

-

90 %

100 %

100 %

-

25.000 eur

50.000 eur

100.000 eur

v mil. Kč

v mil. Kč

v%

v mil. Kč

v%

v mil. Kč

v%

1.287.884

592.948

46,0

749.536

58,2

839.502

65,2

347.699

92.423

26,6

126.247

36,3

153.439

44,1

353.768

316.275

89,4

352.783

99,7

353.288

99,9

Spořitelní a úvěrní družstva

7.707

3.863

50,1

4.840

62,8

5.261

68,3

Úvěrové instituce celkem

1.997.057

1.005.509

50,3

1.233.406

61,8

1.351.490

67,7

Data uvedená v tabulce poskytnutá Českou národní bankou se týkají celkového objemu pojištěných vkladů a potřeby objemu náhrad z Fondu

- 72 v případě pádu úvěrových institucí podle jejich jednotlivých druhů.35 Z tabulky je patrné, že změna k variantě B účinné od 15.12.2008 představuje významný nárůst hodnoty pojištěných vkladů, další nárůst k variantě C, která bude účinná od 31.12.2010, se projevuje zejména u bank. Z jednotlivých skupin dosahuje pokrytí vkladů nejvyšších hodnot v případě stavebních spořitelen, což je dáno poskytováním specifických finančních produktů. V případě spořitelních a úvěrních družstev a menších bank krytí dosahuje nižších hodnot, a to zejména u bank specializovaných na vybrané klienty, kteří ukládají finanční prostředky často ve větších objemech. Z tabulky je zřejmé, že navýšení potřeby prostředků pro pokrytí varianty C oproti variantě A představuje navýšení na 1,344násobek současných sazeb (1.351.490 mil. Kč/1.005.509 mil. Kč). Analýza ČNB dále prokázala, že objem náhrad pojištěných vkladů je významně ovlivněn pohybem kurzu devizového trhu. Kurzové riziko má dopad na pohyb limitů vyplácených náhrad, a to zejména v období vyšší volatility kurzu české koruny k euru, čehož jsme svědky během posledního období. Pro přehlednost uvádíme tabulku: Tabulka 5

Vývoj kurzu CZK/EUR a jeho vliv na výši limitu náhrady v CZK

Datum 31.12.2007 31.3.2008 30.6.2008 30.9.2008 31.12.2008 31.3.2009 30.6.2009

Kurz CZK/EUR 26,620 25,335 23,895 24,665 26,930 27,380 25,890

Limit náhrady v Kč 1.331.000 1.266.750 1.194.750 1.233.250 1.346.500 1.369.000 1.294.500

Tabulka uvádí limit náhrady částky v Kč platné pro variantu B, tj. při maximální výši náhrady 50.000 eur. Je patrné, že vzhledem k významnějším pohybům kurzu se limit plnění významně mění. Zatímco před rokem, kdy byl kurz koruny velice silný, byla absolutní částka limitu náhrady ve výši 1.194.750 Kč, podle kurzu z konce března roku 2009 je limit plnění o 174.250 Kč vyšší. Z důvodu zachování maximální harmonizace požadované ve Směrnici je nutné cílovou částku limitu náhrady ponechat v eurech. Kurzové dopady na limit vyplácení náhrad budou odstraněny až přijetím eura v ČR.

Stanovení výše udržovací sazby po dosažení cílové úrovně Jak již bylo uvedeno dříve, cílem novely zákona ohledně výše příspěvků je nastavit český systém pojištění vkladů tak, aby bylo cílového stavu dosaženo 35

Rozdělení velikosti institucí v tabulce není totožné s tradiční metodikou ČNB.

- 73 během co nejkratší doby při současném zachování nákladové únosnosti pro banky a jejich zákazníky. Z toho důvodu stanovilo MF hranici cílové úrovně prostředků Fondu, která je optimální jak z hlediska relativně rychlé dosažitelnosti ve střednědobém horizontu, tak z hlediska pokrytí výplat náhrad všech spořitelních a úvěrních družstev a malých bank a díky výpůjčním možnostem Fondu pokrytí náhrad za pojištěné vklady také u středně velké banky. Po dosažení žádoucí úrovně prostředků ve Fondu již není nutné vybírat od úvěrových institucí stejnou výši příspěvků jako před jejím dosažením. Za tím účelem bylo nutné zvolit tzv. udržovací sazbu příspěvků, která pokryje neustálý nárůst objemu pojištěných vkladů při určité předpokládané míře zhodnocení prostředků Fondu. Zároveň však musí být zajištěno, aby celkový objem prostředků při udržovací sazbě neklesl pod stanovenou hranici. Předpoklady modelu zůstaly zachovány jako při určení zvýšených sazeb odvodu příspěvků do Fondu a jsou popsány výše. Z těchto odhadů vyplynulo, že udržovací sazba, která bude aplikovaná v případě naplnění Fondu na hladinu 1,5 % objemu pojištěných vkladů, činí pro banky 0,04 % a pro stavební spořitelny 0,02 % průměrné výše pojištěných vkladů včetně úroků ročně. Metodika výpočtu je uvedena v kapitole 4.1.

Stanovení výše sazby v případě poskytnutí úvěru či návratné finanční výpomoci Fondu V současné době se v případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná návratná finanční výpomoc, zvyšuje příspěvek úvěrových institucí do Fondu na dvojnásobek od roku následujícího po jejich poskytnutí. V roce následujícím po splacení úvěru či návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na základní procentní sazbu. MF navrhuje ponechat zvýšení sazby v případě úvěru či jiné návratné finanční výpomoci na dvojnásobku její standardní výše.

- 74 -

Varianty nastavení výše sazeb Jak bylo uvedeno výše, MF nakonec vzalo v úvahu pouze nižší polovinu intervalu sazeb určeného na základě předpokladů vývoje v bankovním sektoru. Níže uvádíme varianty navýšení sazeb včetně varianty nulové, popis a zhodnocení jejich dopadů a výběr řešení. Dále byly analyzovány následující varianty:  varianta 1 – tzv. nulová varianta, tj. ponechat současný stav a sazby neměnit;  varianta 2 – zvýšit sazby na 1,5násobek současné výše a vzít v úvahu cílový objem prostředků Fondu;  varianta 3 – zvýšit sazby na dvojnásobek současné úrovně a vzít v potaz cílovou hladinu objemu prostředků Fondu;  varianta 4 – zvýšit sazby na 2,5násobek současné výše a vzít v úvahu cílový objem prostředků Fondu.

VARIANTA 1 – ponechat současný stav, sazby neměnit Nulová varianta spočívá v ponechání současných sazeb, tj. 0,1 % pro banky a 0,05 % pro stavební spořitelny, aniž by byl stanoven cílový strop, po kterém by došlo k minimalizaci sazeb. Dále uvádíme vývoj objemu prostředků ve Fondu při dříve stanovených předpokladech. Graf 4 Vývoj objemu prostředků Fondu při ponechání současné základní roční sazby pro banky ve výši 0,1 % v mld. Kč 80

1,80%

70

1,60% 1,40%

60

1,20%

50

1,00% 40 0,80% 30

0,60%

20

0,40%

10

0,20%

0

0,00% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Celkový objem prostředků ve Fondu

Poměr prostředků FPV k celkovému objemu pojištěných vkladů

- 75 Úvěrové instituce odvádějí do Fondu zhruba 1,8 mld. Kč ročně. Dopad na největší instituce oproti stávající právní úpravě je nulový. Popis a zhodnocení dopadů – varianta 1 Dotčené subjekty Úvěrové instituce Fond

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

v dlouhodobém horizontu odvádějí příspěvky do Fondu i přes jeho naplnění do optimální výše (tj. zachování současného stavu na rozdíl od ostatních variant) (=)

-

ve střednědobém horizontu riziko nedostatku prostředků ve Fondu pro případ pádu banky (největší z variant) (=)

-

v krátkodobém horizontu se nezvýší náklady na odvod příspěvků do Fondu (=)

Z grafu vyplývá, že k naplnění Fondu do cílového objemu 1,5 % pojištěných vkladů dojde v roce 2024. Výhodou je, že se v současné době ponechají sazby odvodu příspěvků a nezvýší se náklady pro úvěrové instituce ani jejich zákazníky. Nevýhodou této varianty ovšem je, že cílový stav je v tomto případě fiktivní a odvody příspěvků úvěrových institucí se po roce 2024 nesníží a zůstanou zachovány. Do Fondu tak bude nadále přitékat zbytečně značná suma peněz.

VARIANTA 2 – navýšit současné sazby na 1,5násobek do cílové úrovně Druhou zvolenou variantou je navýšit současné sazby na 1,5násobek (tj. 0,15 % pro banky a 0,075 % pro stavební spořitelny), jak vyplývá z výše uvedeného intervalu při zvolení koncepčního přístupu k fungování Fondu. Zvýšení sazeb bude ovšem aplikováno pouze do doby překročení celkového objemu prostředků Fondu hranice 1,5 % celkového objemu pojištěných vkladů. Po naplnění cílového stavu dojde k okamžitému snížení sazeb na minimum. Graf 5 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 % v mld. Kč

- 76 -

80

1,80%

70

1,60% 1,40%

60

1,20%

50

1,00% 40 0,80% 30

0,60%

20

0,40%

10

0,20%

0

0,00% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Celkový objem prostředků ve Fondu

Poměr prostředků FPV k celkovému objemu pojištěných vkladů

Úvěrové instituce odvedou do Fondu ročně přibližně 2,8 mld. Kč. Po roce 2018 budou roční sazby výrazně sníženy. Dopad na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v následujících letech shrnuje následující tabulka: Tabulka 6 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč Úvěrová instituce ČS

Příspěvek za r. 2008 Vyšší odvod od 2010 (roční sazba 0,1 %, (roční sazba 0,15 %, resp. 0,05 %) resp. 0,075 %) 486 729

Navýšení 243

ČSOB

394

591

197

KB

379

569

190

ČMSS

60

90

30

Popis a zhodnocení dopadů – varianta 2 Dotčené subjekty Obecně

Úvěrové instituce

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

ve střednědobém horizontu zvýšení nákladů ve formě vyšších odvodů příspěvků do Fondu (méně než u var. 3 a 4, více než u var. 1) (-)

-

zvýšení důvěry v bankovní systém a ve fungování Fondu

-

ve střednědobém horizontu snížení sazby odvodu příspěvků na minimum (později než u variant 3 a 4) (+)

- 77 Dotčené subjekty

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

Fond

-

Vkladatelé

v krátkodobém horizontu riziko nedostatku prostředků ve Fondu pro případ pádu banky (menší než u var. 1, větší než u var. 3 a 4) (+) -

ve střednědobém horizontu riziko promítnutí zvýšené sazby příspěvků a vyšších odvodů do Fondu do bankovních poplatků – zdražení produktů a služeb (více než u var. 1, méně než u var. 3 a 4) (-)

-

ve střednědobém horizontu vyšší celkový objem prostředků plynoucí z vyšší sazby příspěvků (méně než u var. 3 a 4, více než u var. 1) (+) naplnění cílového stavu ve střednědobém horizontu (dříve než u var. 1, později než u var. 3 a 4) (+) možné zlevnění služeb bank, pokud promítnou snížení odvodů do ceny služeb nebo výše úroku (rozdíl mezi současnou základní a budoucí udržovací výší sazeb)

Z grafu je patrné, že k naplnění Fondu do cílového objemu 1,5 % pojištěných vkladů dojde v roce 2018. Nevýhodou pro úvěrové instituce je, že se ve střednědobém horizontu zvýší o polovinu sazby odvodů příspěvků do Fondu. Je vysoce pravděpodobné, že se zvýšené náklady bank promítnou do bankovních poplatků, resp. snížení úrokových sazeb u vkladových produktů či zvýšení úrokových sazeb u úvěrových produktů, a vyšší odvody zaplatí klienti bank. Výhodou je, že se ve střednědobém horizontu dosáhne cílového stavu celkového objemu prostředků Fondu, po němž bude následovat výrazný pokles sazeb, které budou zajišťovat cílovou hladinu 1,5 % objemu pojištěných vkladů.

VARIANTA 3 – navýšit současné sazby na 2násobek do cílové úrovně Třetí zvažovanou variantou je navýšit současné sazby na dvojnásobek (tj. 0,2 % pro banky a 0,1 % pro stavební spořitelny), což je střed relevantní výše uvedeného intervalu při zvolení koncepčního přístupu fungování Fondu. Zvýšení sazeb bude ovšem aplikováno pouze do doby překročení celkového objemu prostředků Fondu hranice 1,5 % celkového objemu pojištěných vkladů. Po naplnění cílového stavu dojde k okamžitému snížení sazeb na minimum. Graf 6 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,2 % v mld. Kč

- 78 -

80

1,80%

70

1,60% 1,40%

60

1,20%

50

1,00% 40 0,80% 30

0,60%

20

0,40%

10

0,20%

0

0,00% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Celkový objem prostředků ve Fondu

Poměr prostředků FPV k celkovému objemu pojištěných vkladů

Roční odvod příspěvků do Fondu za celý bankovní sektor bude zhruba 4 mld. Kč, a to do roku 2016. Poté budou roční sazby výrazně sníženy. Dopad na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v následujících letech shrnuje následující tabulka: Tabulka 7 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,2 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč Úvěrová instituce ČS

Příspěvek za r. 2008 Vyšší odvod od 2010 (roční sazba 0,1 %, (roční sazba 0,2 %, resp. 0,05 %) resp. 0,1 %) 486 972

Navýšení 486

ČSOB

394

788

394

KB

379

758

379

ČMSS

60

120

60

Popis a zhodnocení dopadů – varianta 3 Dotčené subjekty Obecně

Úvěrové instituce

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

ve střednědobém horizontu zvýšení nákladů ve formě vyšších odvodů příspěvků do Fondu (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (-)

-

rychlejší zvýšení důvěry v bankovní systém a ve fungování Fondu

-

ve střednědobém horizontu snížení sazby odvodu příspěvků na minimum (dříve než u var. 2, později než u var. 4) (++)

- 79 Dotčené subjekty

Fond

-

-

Vkladatelé

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

v krátkodobém horizontu riziko nedostatku prostředků ve Fondu pro případ pádu banky (větší než u var. 4, menší než u var. 1 a 2) (++)

ve střednědobém horizontu riziko promítnutí zvýšené sazby příspěvků a vyšších odvodů do Fondu do bankovních poplatků – zdražení produktů a služeb (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (--)

-

ve střednědobém horizontu vyšší celkový objem prostředků plynoucí z vyšší sazby příspěvků (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (++)

-

naplnění cílového stavu ve střednědobém horizontu (dříve než u var. 2, později než u var. 4) (++)

-

možné zlevnění služeb bank, pokud promítnou snížení odvodů do ceny služeb nebo výše úroku (rozdíl mezi současnou základní a budoucí udržovací výší sazeb)

K naplnění Fondu do cílového objemu 1,5 % pojištěných vkladů dojde v roce 2016. Z pohledu úvěrových institucí je nevýhodou, že se ve střednědobém horizontu zvýší dvojnásobně sazby odvodů příspěvků do Fondu. Je pravděpodobné, že se zvýšené náklady bank promítnou do zvýšení bankovních poplatků, resp. snížení úrokových sazeb u vkladových produktů či zvýšení úrokových sazeb u úvěrových produktů, a vyšší odvody zaplatí klienti bank. Výhodou pro instituce je, že se ve střednědobém horizontu dosáhne cílového stavu celkového objemu prostředků Fondu, po němž bude následovat výrazný pokles sazeb, které budou zajišťovat cílovou hladinu 1,5 % objemu pojištěných vkladů.

VARIANTA 4 – navýšit současné sazby na 2,5násobek do cílové úrovně Čtvrtou zvolenou variantou je navýšit současné sazby na 2,5násobek (tj. 0,25 % pro banky a 0,125 % pro stavební spořitelny), což je maximum relevantního výše uvedeného intervalu při zvolení koncepčního přístupu k fungování Fondu. Zvýšení sazeb bude ovšem aplikováno pouze do doby překročení celkového objemu prostředků Fondu hranice 1,5 % celkového objemu pojištěných vkladů. Po naplnění cílového stavu dojde k okamžitému snížení sazeb na minimum. Graf 7 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % v mld. Kč

- 80 -

80

1,80%

70

1,60% 1,40%

60

1,20%

50

1,00% 40 0,80% 30

0,60%

20

0,40%

10

0,20%

0

0,00% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Celkový objem prostředků ve Fondu

Poměr prostředků FPV k celkovému objemu pojištěných vkladů

Příspěvky úvěrových institucí do Fondu činí přibližně 4,8 mld. Kč za rok, a to do konce roku 2015. Poté budou roční sazby výrazně sníženy. Dopad na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v následujících letech shrnuje následující tabulka: Tabulka 8 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč Úvěrová instituce ČS

Příspěvek za r. 2008 Vyšší odvod (roční sazba 0,1 %, (roční sazba 0,25 %, resp. 0,05 %) resp. 0,125 %) 486 1.215

Navýšení 729

ČSOB

394

985

591

KB

379

948

569

ČMSS

60

150

90

Popis a zhodnocení dopadů – varianta 4 Dotčené subjekty Obecně

Úvěrové instituce

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

v krátkodobém horizontu zvýšení nákladů ve formě vyšších odvodů příspěvků do Fondu (více než u ostatních variant) (---)

-

rychlé zvýšení důvěry v bankovní systém a ve fungování Fondu

-

ve střednědobém horizontu snížení sazby odvodu příspěvků na minimum (nejdříve z variant) (+++)

- 81 Dotčené subjekty

Fond

-

-

Vkladatelé

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

v krátkodobém horizontu vyšší celkový objem prostředků plynoucí z vyšší sazby příspěvků (nejrychlejší přísun prostředků do Fondu z variant) (+++)

-

naplnění cílového stavu v krátkodobém horizontu (nejdříve z variant) (+++)

-

možné zlevnění služeb bank, pokud promítnou snížení odvodů do ceny služeb nebo výše úroku (rozdíl mezi současnou základní a budoucí udržovací výší sazeb)

v krátkodobém horizontu riziko nedostatku prostředků ve Fondu pro případ pádu banky (nejnižší z variant) (+++)

riziko promítnutí zvýšené sazby příspěvků a vyšších odvodů do Fondu do bankovních poplatků – zdražení produktů a služeb (nejvíce z variant) (---)

Při variantě 4 dojde k naplnění Fondu do cílového objemu 1,5 % pojištěných vkladů v roce 2015. Výhodou je, že celkový objem prostředků Fondu dosáhne cílové úrovně ve střednědobém horizontu. Po něm bude následovat výrazný pokles sazeb, které budou zajišťovat cílovou hladinu 1,5 % objemu pojištěných vkladů. Nevýhodou této varianty pro úvěrové instituce je, že se v krátkodobém horizontu značně zvýší částky odvodů příspěvků do Fondu. Je vysoce pravděpodobné, že se zvýšené náklady bank promítnou do zvýšení bankovních poplatků, resp. snížení úrokových sazeb u vkladových produktů či zvýšení úrokových sazeb u úvěrových produktů, a vyšší odvody zaplatí klienti bank. Další nevýhodou je možnost přestřelení úrovně 1,5 % objemu pojištěných vkladů v hraničním roce 2015 z důvodu vysokých odvodů příspěvků úvěrových institucí do Fondu.

Konzultace Podle analýzy Fondu by bylo vhodné zvýšit sazby příspěvků na 1,5 až dvojnásobek současné výše, přičemž se přiklání spíše k dvojnásobku. Analýza ČNB ukázala potřebu navýšit sazby zhruba 1,35násobně. ČBA a ADZ si zvyšování příspěvků nepřejí. ČBA zároveň žádá o stanovení limitní částky, po které již nebude nutné do Fondu přispívat, případně po jejímž naplnění se sníží sazby příspěvků na minimum.

Celkové zhodnocení dopadů, výběr řešení Všechny možnosti lze stručně shrnout v následující tabulce, kde je uvedeno, jaké sazby platí pro jednotlivé varianty pro banky a pro stavební spořitelny a za jak dlouho se docílí zvolené výše celkového objemu prostředků Fondu: Tabulka 9

Celkové zhodnocení variant změny základní roční sazby

- 82 Varianta 1 2 3 4

Sazba pro banky v% 0,10 0,15 0,20 0,25

Sazba pro stavební spořitelny v % 0,050 0,075 0,100 0,125

Dovršení cíle v roce 2024 2018 2016 2015

Vezme-li v úvahu všechny relevantní faktory ovlivňující potřebu navýšení prostředků, MF se přiklání k navýšení současných sazeb příspěvků odváděných do Fondu na 2násobek, což je střed intervalu braného v úvahu po jeho zúžení kvůli značným dopadům na úvěrové instituce a klienty. Zvýšení současných sazeb na 2násobek povede k naplnění cílového stavu v roce 2016, tedy za poloviční dobu oproti stávající právní úpravě.

- 83 -

(2)

Zvýšení frekvence odvodů plateb příspěvků

Podle současné právní úpravy jsou úvěrové instituce povinny zaplatit příspěvky do Fondu za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Frekvenci odvodů příspěvků do Fondu podle stávajícího zákona o bankách považuje MF za naprosto nevyhovující, neboť dostatečně nereflektuje možné změny situace, v níž se Fond nachází.36 Pokud dojde k výplatě náhrady za vklady v objemu vyšším, než je celková výše prostředků Fondu, a Fond si bude muset vypůjčit prostředky na finančním trhu, uplatnění zvýšené sazby se zpožděním až dva roky je naprosto neefektivní. MF se domnívá, že by také mělo docházet k plynulejšímu naplňování prostředků do Fondu nejen z důvodu lepší diverzifikace portfolia Fondu, ale také z důvodu zajištění vyššího objemu prostředků ve Fondu v průběhu roku. Všechny úvěrové instituce již mají v současné době povinnost ke konci každého měsíce evidovat výši objemu pojištěných vkladů a tato data reportovat ČNB. Příspěvky bank se zároveň hradí z průměrného měsíčního objemu pojištěných vkladů, příspěvky stavebních spořitelen z průměrného čtvrtletního objemu pojištěných vkladů.

36

Mezi skutečnosti, které mají za následek změny sazby, tedy záležitosti ovlivňující situaci Fondu, patří: poskytnutí úvěru či návratné finanční výpomoci Fondu (sazby se zvyšují), jejich splacení (sazby se sníží na normální úroveň), dále překročení cílové hladiny celkového objemu prostředků Fondu (sazby se sníží na udržovací úroveň) a snížení objemu prostředků pod cílovou hladinu (sazby se opět zvýší).

- 84 -

Varianty frekvence odvodů příspěvků do Fondu Jak již bylo uvedeno dříve, stávající právní úprava ukládá úvěrovým institucím platit příspěvky jednou ročně. Na druhou stranu tyto instituce monitorují stav objemu pojištěných vkladů, který tvoří základnu pro výpočet příspěvků, každý měsíc. Varianty frekvence placení příspěvků se tedy budou pohybovat v rozmezí měsíčně až ročně. Dále byly analyzovány následující varianty:  varianta 1 – tzv. nulová varianta, tj. ponechat současný stav, úvěrové instituce budou odvádět příspěvky Fondu jednou ročně;  varianta 2 – odvody příspěvků proběhnou dvakrát v roce, vždy za každé pololetí;  varianta 3 – úvěrové instituce budou platit příspěvky čtvrtletně;  varianta 4 – úvěrové instituce budou provádět společně s měsíční frekvencí reportování České národní bance také měsíční odvody příspěvků Fondu.

VARIANTA 1 – ponechat současný stav, odvody jednou ročně Nulovou variantou je ponechat stávající právní úpravu nedotčenou a odvádět příspěvky do Fondu zpětně za předchozí rok vždy k 31. lednu běžného roku. Popis a zhodnocení dopadů Dotčené subjekty -

Fond

Úvěrové instituce

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

nedostatečné rozložení nákupu portfolia během roku (=) nárazové toky prostředků do Fondu (=)

-

nedojde ke změně administrativní náročnosti (=)

-

možnost zúročit během roku prostředky určené Fondu (=)

-

nedojde ke změně administrativní náročnosti (=)

nedostatečná flexibilita při změně situace Fondu (poskytnutí/splacení úvěru, překročení cílové hladiny prostředků) (=)

Tato varianta nereaguje pružně na možné změny na trhu. Úvěrové instituce začínají odvádět po poskytnutí úvěru či jiné formy návratné finanční výpomoci (dále jen úvěry) Fondu vyšší příspěvky se zpožděním až 25 měsíců. Stejně tak v případě dosažení cílové úrovně objemu prostředků Fondu na 1,5 % objemu pojištěných vkladů by se sazby snižovaly s velkým zpožděním. Nenaplňuje se tak hlavní cíl – a to pružnost reakce při stanovování výše sazeb.

- 85 -

VARIANTA 2 – odvody jednou za pololetí Druhá varianta spočívá v odvádění plateb za příspěvky vždy zpětně za předchozí kalendářní pololetí se splatností do konce následujícího měsíce, tedy vždy v lednu a červenci. Jednotlivé odvody nebudou brány jako záloha na roční výši příspěvku, ale jako konečné platby. Popis a zhodnocení dopadů Dotčené subjekty

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

Fond

Úvěrové instituce

lepší diverzifikace portfolia (více než u var. 1, méně než u var. 3 a 4) (+)

-

mírné zvýšení administrativní zátěže (více než u var. 1, méně než u var. 3 a 4) (-)

-

nedostatečná flexibilita při změně situace častější toky Fondu (méně než u var. 1, více než u var. 3 a 4) (+) prostředků (více než u var. 1, méně než u var. 3 a 4) (+)

-

častější odvody prostředků a nemožnost je během roku zúročit (více než u var. 1, méně než u var. 3 a 4) (-)

-

mírné zvýšení administrativní zátěže (více než u var. 1, méně než u var. 3 a 4) (-)

Změny situace Fondu, ať už úvěr poskytnutý Fondu nebo dovršení hranice 1,5 % objemu pojištěných vkladů, se promítnou do výše sazeb se zpožděním až 13 měsíců, což není dostatečně flexibilní.

VARIANTA 3 – čtvrtletní odvody Třetí variantou je možnost odvádět příspěvky zpětně za předchozí kalendářní čtvrtletí vždy do konce následujícího měsíce, tj. ke konci ledna, dubna, července a října. Půjde o konečné platby, nikoli zálohy na roční výši příspěvku. Popis a zhodnocení dopadů Dotčené subjekty

Fond

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

-

lepší diverzifikace portfolia (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (++)

-

častější toky prostředků (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (++)

-

dostatečná flexibilita při změně situace Fondu (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (++)

větší zvýšení administrativní zátěže (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (--)

- 86 Dotčené subjekty Úvěrové instituce

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady -

častější odvody prostředků a nemožnost je během roku zúročit (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (--)

-

větší zvýšení administrativní zátěže (více než u var. 1 a 2, méně než u var. 4) (--)

Placením příspěvků jednou za čtvrtletí je zajištěna dostatečná pružnost možnosti upravit sazby dle situace na trhu, kdy dochází ke zpoždění maximálně 7 měsíců. Nevýhodou je povinnost úvěrových institucí odvádět příspěvky každé 3 měsíce. Přestože úvěrové instituce mají povinnost evidovat a reportovat data o objemu pojištěných vkladů České národní bance na měsíční bázi, čtvrtletní odvody příspěvků do Fondu s sebou přinesou určité zvýšení nákladů na administrativu.

VARIANTA 4 – měsíční odvody Poslední možností je sjednotit reportovací povinnost úvěrových institucí vůči ČNB s povinností platit příspěvky Fondu na měsíční bázi. Platby za jednotlivé měsíce by byly splatné nejpozději do konce následujícího měsíce. Popis a zhodnocení dopadů Dotčené subjekty

Fond

Úvěrové instituce

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady

-

vysoká administrativní zátěž (nejvíce z variant) (---)

-

častější odvody prostředků a nemožnost je během roku zúročit (nejvíce z variant) (---)

-

vysoká administrativní zátěž (nejvíce z variant) (---)

-

diverzifikace portfolia (nejvíce z variant) (+++)

-

plynulý tok prostředků (nejvíce z variant) (+++)

-

vysoká flexibilita při změně situace Fondu (nejvíce z variant) (+++)

Díky kontinuálním odvodům příspěvků každý měsíc dojde k téměř dokonalé flexibilitě v možnosti upravit sazby jak směrem nahoru v případě poskytnutého úvěru Fondu, tak směrem dolů po dosažení cílového stavu objemu prostředků Fondu. Zpoždění je v tomto případě zanedbatelné, maximálně 3 měsíce. Nevýhodou měsíčních plateb je vysoká administrativní zátěž, která vzniká při každém vyúčtování odvodu příspěvků, kdy je nutné ověřit správnost dat.

- 87 Konzultace Fond žádá zvýšení frekvence plateb příspěvků a zároveň se domnívá, že měsíční odvody příspěvků způsobí vysokou administrativní zátěž pro Fond. Proto podporuje variantu 3, tedy čtvrtletní platby. ČNB také podporuje variantu 3. ČBA navrhuje pololetní placení příspěvků, v situaci poskytnutí úvěru či návratné finanční výpomoci Fondu pak čtvrtletní odvody. ADZ se domnívá, že by neměl být problém odvádět příspěvky měsíčně, nicméně preferuje čtvrtletní odvody příspěvků.

Navrhované řešení Z hlediska potřeby rychlé reakce celého systému pojištění vkladů na změny na finančním trhu není únosná stávající úprava. MF se domnívá, že hlavním úkolem předkládaného zákona v této oblasti by měl být zajištění dostatečné flexibility v reakci na možné změny situace Fondu, zabezpečení průběžného plnění Fondu prostředky a možnosti plynulejšího nákupu finančních nástrojů do portfolia Fondu. Proto by budoucí odvody měly probíhat buď na čtvrtletní, nebo měsíční bázi, kdy nedochází k velkému zpoždění reakce na změny situace, ve které se Fond nachází. Je však nutné brát v potaz také možné náklady na vzrůstající počet ověřování dat, a proto se MF jeví optimální varianta 3, kdy probíhají platby za každé kalendářní čtvrtletí.

- 88 -

iii)

Financování FPV

Podle současné právní úpravy si Fond může v případě, že jeho prostředky nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstarat potřebné peněžní prostředky na trhu, a to ve formě úvěru nebo jiné formy návratné finanční výpomoci. Pro případ, že se Fondu nepodaří získat na trhu potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad, ač o jejich získání aktivně usiloval, MF se rozhodlo umožnit mu získání prostředků ze státního rozpočtu formou dotace. Obdobným způsobem byl novelizován zákon o podnikání na kapitálovém trhu zákonem č. 29/2008 Sb., v němž byla zakotvena možnost Garančního fondu obchodníků s cennými papíry získat dotaci ze státního rozpočtu. Cílem navrhovaného opatření je zajistit další zdroj finančních prostředků pro Fond a zajištění plně funkčního systému pojištění vkladů v souladu se Směrnicí, a to s přihlédnutím k podstatnému zkrácení lhůty pro výplatu. Popis a zhodnocení dopadů Dotčené subjekty -

Stát/MF

Fond

Přínosy a pozitivní dopady

Náklady a negativní dopady náklady spojené se zajištěním dostatečného množství prostředků pro Fond (jak při přípravě, tak při realizaci

-

riziko žalob na stát ze strany vkladatelů a EK v případě nedodržení ustanovení požadovaných Směrnicí)

-

náklady na získání prostředků od státu a na jejich splácení

-

riziko nedodržení lhůty pro výplatu náhrad z důvodu schvalování a uvolňování prostředků ze státního rozpočtu

-

zajištění plně funkčního mechanismu výplaty náhrad z Fondu v souladu se Směrnicí

-

dostupnost potřebné výše prostředků pro výplaty náhrad

Konzultace Všechny konzultované subjekty žádají, aby měl Fond možnost získat potřebné prostředky od státu, pokud si je sám nebude schopen zajistit na finančním trhu. Navrhované řešení MF se na základě konzultace rozhodlo umožnit Fondu získat ze státního rozpočtu mimo návratné finanční výpomoci také dotaci.

- 89 -

Závěr

9)

Souhrn navrhovaných řešení

Níže je uvedeno shrnutí všech řešení, které MF navrhuje na základě dopadové studie uplatnit v předkládaném zákonu: Jednotlivé oblasti Zkrácení lhůty pro ČNB

-

Zkrácení lhůty pro FPV Navýšení limitu pojištění vkladů Spolupráce FPV se zahraničními systémy pojištění vkladů Ověřování funkčnosti systému výplaty náhrad

-

Změna sazeb příspěvků odváděných do FPV

-

Zvýšení frekvence odvodů plateb příspěvků Financování FPV

Navrhnuté řešení zkrátit lhůtu ze současných 21 dní na dle Směrnice nejvýše povolenou lhůtu 5 pracovních dní zkrátit lhůtu ze současných 3 měsíců (prodlouženou v mimořádných případech o 2krát 3 měsíce) na dle Směrnice nejvýše povolenou lhůtu 20 pracovních dní (resp. 30 pracovních dní) zjednodušit výpočet náhrad (započtení, úroky, devizový kurz) navýšit limit na vyplacení náhrad na stanovených 100.000 eur od nejpozdějšího možného data dle Směrnice, a to k 31.12.2010 umožnit Fondu uzavírat bilaterální dohody se zahraničními DGS v relevantních zemích umožnit Fondu vystupovat jako kontaktní místo pro zahraniční DGS stanovit povinnost vést údaje a předat je Fondu stanovit náležitosti formy, struktury a způsobu vedení a předložení dat Fondu stanovit výši prostředků Fondu, po jejímž dosažení se sníží sazby na minimum, a to ve výši 1,5 % celkového objemu pojištěných vkladů v bankovním sektoru; zvýšit základní roční sazbu příspěvků pro banky z 0,1 % na 0,2 % a pro stavební spořitelny z 0,05 % na 0,1 % stanovit udržovací roční sazbu po naplnění hranice objemu prostředků Fondu na 0,04 % pro banky a 0,02 % pro stavební spořitelny zvýšit frekvenci placení příspěvků na čtvrtletní ze současného ročního odvodu umožnit Fondu získat dotaci ze státního rozpočtu

- 90 -

10) Dopady na státní rozpočet Přijetí navrhovaného zákona neklade nároky na státní rozpočet. Nově je zavedena potenciální možnost poskytnutí dotace ze státního rozpočtu při vyplácení náhrad z Fondu. Zhodnocení dopadů je provedeno kapitole 2.3.3.

11) Implementace a vynucování Implementace pravidel zavedených Směrnicí bude provedena novelou zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o platebním styku a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. U některých povinností, jejichž splnění si vyžádá určité dodatečné nároky na dotčené subjekty, je v zákoně buď navrhnuta delší legisvakanční lhůta, nebo přechodné období od nabytí účinnosti příslušné části zákona, které mají umožnit dotčeným subjektům připravit se s dostatečným předstihem na změny, které zákon přináší. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím výkonu dohledu ČNB nad finančním trhem při možnosti využití všech opatření k nápravě a sankčních pravomocí, které dává ČNB k dispozici zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o platebním styku a ZPKT. U fyzických osob, které jsou ze zákona povinny předat Fondu údaje potřebné k výplatě náhrad za pojištěné vklady, je v zásadě převzato dosavadní ustanovení zákona o bankách zakotvující jejich odpovědnost za splnění této povinnosti a umožňující její vynucování Českou národní bankou. Nově je zaveden správní delikt za porušení povinnosti obchodníka s cennými papíry, platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu za porušení povinnosti vést a předat data úvěrové instituci. Také tyto subjekty podléhají dohledu ČNB. Z důvodu potřeby realizace výplaty vkladů v krátké lhůtě je nezbytné, aby Fond stanovil technické požadavky na informační systémy nutné k hladkému a rychlému předání dat z banky neschopné dostát svým závazkům přes Fond do výplatní banky. Náležitosti formy, struktury a způsobu vedení a předložení těchto údajů Fondu budou stanoveny ve vyhlášce MF. K ověření funkčnosti systému vyplácení náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů včetně předání dle předem stanovených technických požadavků by mělo sloužit testování, které bude Fond ze zákona povinen minimálně jednou

- 91 ročně provádět. Zprávu o výsledku testů je Fond neprodleně povinen předložit ČNB a MF.

12) Přezkum účinnosti Mechanismus pravidelného přezkumu některých ustanovení je zakotven již ve Směrnici 94/19/ES. Nově vložené ustanovení článku 12 dále ukládá Komisi, aby do konce roku 2009 předložila zprávu Evropskému parlamentu a Radě o: - harmonizaci mechanismů financování systémů pojištění vkladů, - vhodnosti a podmínkách stanovení pojištění vkladů v plné výši v některých případech dočasně zvýšených zůstatků na účtu,37 - možných modelech zavedení placení příspěvků na rizikové bázi, - přínosech a nákladech jednotného systému ES pojištění vkladů, - dopadu rozdílnosti právních předpisů upravujících započtení včetně přeshraničních případů, - harmonizaci rozsahu působnosti a o - vztahu mezi systémy pojištění vkladů a alternativními způsoby výplaty náhrad vkladatelům. Během sběru podkladů pro účely zpracování výše uvedené zprávy Komisí dojde k přezkumu účinnosti těchto ustanovení také v České republice. Přestože v období do konce roku 2009 ještě nebudou některá ustanovení předkládaného zákona účinná, lze předpokládat, že už v souvislosti s přípravou této zprávy budou Komisí vyhodnocena i opatření navrhovaná nebo již přijatá v ČR k provedení Směrnice. K přezkumu účinnosti zákona dále dojde v souvislosti s pravidelným přezkumem Směrnice 94/19/ES prováděným Evropskou komisí. Do 16. března 2010 navíce EK předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti a lhůtách u postupů při vyplácení náhrad, v níž posoudí, zda by bylo možno provést zkrácení lhůty pro výplatu náhrad z Fondu na nejvýše 10 pracovních dní.

37

Jedná se např. o situaci, kdy má vkladatel na běžném účtu nezvykle vysoké částky např. po prodeji nemovitosti nebo po ukončení dědického řízení.

- 92 -

Přílohy

13) Stanovení udržovací sazby příspěvků bank V případě dosažení cílového stavu naplnění prostředků do Fondu již není důvod pro další navyšování a lze snížit zátěž pro banky na nezbytné minimum pro udržování stanovené hranice, kterou je poměr objemu prostředků Fondu k celkovému objemu pojištěných vkladů. Nejprve V1 V0 D1 D0 i x

je nutno definovat proměnné: objem prostředků Fondu v roce 1 objem prostředků Fondu v roce 0 objem pojištěných vkladů v roce 1 objem pojištěných vkladů v roce 0 procentní zhodnocení prostředků Fondu v roce 0 stejná sazba příspěvků pro banky a stavební spořitelny

MF vyšlo z předpokladu, že objem prostředků Fondu v roce 1 je roven objemu v roce 0 navýšenému o zhodnocení plus roční příspěvky bank:

V1  V 0 *(1 i)  x * D0 Tempo růstu objemu prostředků ve Fondu musí být při nezměněné sazbě příspěvků totožné jako tempo růstu objemu pojištěných vkladů, tj.

V 1  V 0 D1  D 0  V0 D0 Dosazením do původní rovnice lze vyjádřit udržovací sazbu takto:

x

D1 V 0 1 i * * (1  ) D 1 D0 D0 D0

Parametry modelu Parametry modelu vycházejí z předpokladů uvedených v kapitole 2.2.2.1, a to: - tempo růstu objemu pojištěných vkladů je 5 % (tj. (D1-D0)/D0 = 0,05); - roční zhodnocení prostředků Fondu je 2,5 % (i = 0,025); - hranice pro optimální poměr prostředků Fondu k objemu pojištěných vkladů je 1,5 % (V0/D0 = 0,015). V tomto případě udržovací sazba příspěvků bank x dosahuje hodnoty 0,0375 %.

- 93 -

Pokud k tomuto výsledku přidáme další předpoklad, že objem pojištěných vkladů stavebních spořitelen tvoří 15 % celkového objemu pojištěných vkladů, jsou výsledné sazby tyto: -

0,04 % ročně pro banky a 0,02 % ročně pro stavební spořitelny.

- 94 -

14) Technické požadavky FPV na datovou větu Níže je pro ukázku uvedena struktura datové věty pro účely vyplácení náhrad s přesným výpočtem náhrady každého jednotlivého vkladatele a struktura tiskové sestavy, kterou dostane při výplatě náhrady oprávněná osoba ve výplatní bance.

Struktura věty pro vyplácení náhrad - výpočet náhrady oblast dat identifika ce banky

č. řádk název pole u 1 kód banky 2

kód země pobočky

3

rodné číslo / IČ / datum narození / jiná identifikace

4

typ klienta

6 7

město

8

PSČ

9

kód země identifikační číslo klienta v systému pojištění dle zákona 1=pojištěný, 0=nepojištěný

je-li vkladatel 0, ř. 12 až 29 nevyplněny

12

pořadové číslo náhrady pro vkladatele

v případě účtů zařazených dodatečně

13

společný vklad A=ano, N=není

14

podíl ve společném vkladu

15

předčíslí účtu

16

číslo účtu

17

typ účtu

18

měna účtu

19

zůstatek v měně účtu

10 11

identifika ce pojištěnýc h vkladů

v případě zahraničních poboček banky FO cizinci - datum narození + 4 místné pořadové číslo, jiná identifikace v případě PO u kterých nebylo zatím přiděleno IČ F=fyzická osoba, P=právnická osoba, C=cizinec jméno v pořadí: příjmení, jméno, titul

jméno klienta / název společnosti ulice, č.p.

5 identifika ce vkladatele

poznámka

v procentuálním vyjádření

běžný, term., spořící apod. zůstatek ke dni oznámení ČNB

- 95 -

výpočet náhrady

20

kurz pro přepočet do CZK

21

částka po přepočtu v CZK

22

vinkulace účtu 0=není, 1=je

23

blokace účtu 0=není, 1=je

24

suma účtů

25

limit pro výplaty v CZK

26

propočet částky k výplatě

27

částka exekuce v Kč

28

částka vinkulace v Kč

29

nárok klienta na výplatu náhrady

kurz ke dni oznámení ČNB = ř. 19 x ř. 20 je-li blokace 1, ř. 17 až ř. 21 nevyplněny součet řádků č. 21 všech účtů; účty s blokací 0 50 000 x kurz CZK/EUR ke dni oznámení = ř. 24, max. však hodnota na ř. 25 viz údaje v samostatném souboru exekucí viz údaje v samostatném souboru vinkulací = ř. 26 - ř. 27 - ř. 28 (je-li zůstatek>0)

Struktura tiskové sestavy - list klienta č. oblast dat řádk název pole u I. Údaje od vyplácené banky:

identifikac e vkladatele

identifikac e pojištěnýc h vkladů

1

rodné číslo / IČ / datum narození / jiná identifikace

2

typ klienta

4 5 6 7 8 9 10 11

jméno klienta / název společnosti ulice, č.p. město PSČ kód země předčíslí účtu číslo účtu typ účtu měna účtu

12

zůstatek v měně účtu

3

poznámka

FO cizinci - datum narození + 4 místné pořadové číslo, jiná identifikace v případě PO, u kterých nebylo zatím přiděleno IČ F=fyzická osoba, P=právnická osoba, C=cizinec jméno v pořadí : příjmení, jméno, titul

běžný, term., spořící apod. zůstatek ke dni oznámení ČNB

- 96 -

výpočet náhrady

13 14 15

kurz pro přepočet do CZK částka po přepočtu v CZK vinkulace účtu 0=není, 1=je

16

blokace účtu 0=není, 1=je

17

suma účtů

18

limit pro výplaty v CZK

19

propočet částky k výplatě

20

částka exekuce v Kč

21

částka vinkulace v Kč

nárok klienta na výplatu náhrady II. Údaje od vyplácející banky: 22

23

24 identifikac e výplaty náhrady

25 26 27 28 29 30 31

jméno klienta (příjmení, jméno, titul) doklad opravňující k převzetí náhrady doklad ke kontrole totožnosti číslo dokladu datum výplaty obchodní místo předčíslí účtu číslo účtu kód banky

kurz ke dni oznámení ČNB =ř. 12 x ř. 13 je-li blokace 1, ř. 12 až ř. 14 nevyplněny součet řádků č. 14 všech účtů s blokací 0 50 000 x kurz CZK/EUR ke dni oznámení =ř. 17, max. však hodnota na ř. 18 viz údaje v samostatném souboru exekucí viz údaje v samostatném souboru vinkulací ř. 19 - ř. 20 - ř. 21 (je-li zůstatek > 0) identifikace osoby přebírající náhradu (může být dědic, zplnomocněnec FO, PO, statutární zástupce PO) výpis z OR, stanovy, dědické usnesení, plná moc OP, pas

je-li náhrada vyplacena bezhotovostně

- 97 -

15) Seznam grafů a tabulek i) Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7

Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,34 % v mld. Kč............................................................................................ 68 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 % v mld. Kč............................................................................................ 69 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % v mld. Kč............................................................................................ 70 Vývoj objemu prostředků Fondu při ponechání současné základní roční sazby pro banky ve výši 0,1 % v mld. Kč .................................................................. 74 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 %v mld. Kč............................................................................................. 75 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,2 % v mld. Kč ............................................................................................. 77 Vývoj objemu prostředků Fondu při zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % v mld. Kč............................................................................................ 79

ii) Seznam tabulek Tabulka 1 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,34 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč.............................................................. 69 Tabulka 2 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč.............................................................. 69 Tabulka 3 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč.............................................................. 70 Tabulka 4 Celková potřeba objemu prostředků Fondu na pokrytí pádu úvěrových institucí podle jejich jednotlivých druhů vzhledem k rozdílné právní úpravě pojištění vkladů ........................................................................................................... 71 Tabulka 5 Vývoj kurzu CZK/EUR a jeho vliv na výši limitu náhrady v CZK...................... 72 Tabulka 6 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,15 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč.............................................................. 76 Tabulka 7 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,2 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč.............................................................. 78 Tabulka 8 Dopad zvýšení základní roční sazby pro banky na 0,25 % na 3 největší banky a největší stavební spořitelnu v mil. Kč.............................................................. 80 Tabulka 9 Celkové zhodnocení variant změny základní roční sazby ................................. 81

- 98 -

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

- 99 -

I. Platné znění částí zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení §1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství38 a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České 38

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a směrnice 2009/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ve znění směrnice Komise 2007/18/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES, 2007/64/ES a 2008/24/ES a směrnice Komise 2009/83/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES a směrnice Komise 2009/27/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.

- 100 republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost,1a které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen "licence") (§ 4). Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepoužijí, pokud tento zákon stanoví jinak. ČÁST DVANÁCTÁ Společná ustanovení § 39 (1) Zaměstnanci banky a členové dozorčí rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 2 a § 41n. (2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. ČÁST TŘINÁCTÁ Pojištění pohledávek z vkladů § 41a (1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond"), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. (2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona12. Na pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví. (3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen "banky") jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. Ustanovení § 5a odst. 4, § 41l tím není dotčeno. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě.

CELEX: 32009L0014 1a 12

Obchodní zákoník Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

- 101 -

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, a další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle § 41i, návratné finanční výpomoci, a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení. (5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám (dále jen "vkladatel"), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků. (6) Účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem. (7) Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Fond s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1. CELEX: 32009L0014

§ 41b (1) Fond je řízen pětičlennou správní radou. (2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. (3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. (4) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil, a) v případě úmyslného jednání v plné výši, b) v případě nedbalosti až do celkové výše 600 000 Kč za jedno funkční období. (5) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce. (6) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce. (7) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Fondu. (8) Členové správní rady Fondu, zaměstnanci Fondu a další osoby pověřené výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí

- 102 údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n a § 41o odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst. 2 se použije obdobně. § 41c (1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2. (2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh). (3) Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo, b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo. (4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu. (5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry. (6) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet. (7) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladu stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných pohledávek z vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.

- 103 (7) Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu. (8) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Příspěvek se platí v českých korunách. O nezaplacení příspěvku informuje Fond neprodleně Českou národní banku. (8) Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě činí od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 6 a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 7. (9) Poklesne-li objem prostředků Fondu pod 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu a nejde-li o případy uvedené v § 41k, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení pro účely výpočtu výše příspěvku a) bank použije sazba uvedená v odstavci 6, b) stavebních spořitelen použije sazba uvedená v odstavci 7. (10) Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond neprodleně Českou národní banku. Je-li banka s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského. (11) Banka je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 2 a § 41n) poskytovat tyto údaje Fondu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů. § 41d (1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky nebo, jedná-li se o pobočku zahraniční banky podle § 5a, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu domovského státu o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dní 5 pracovních dnů ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno. Den, kdy Fond toto oznámení obdrží, se považuje za rozhodný den.

- 104 Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den nastal. CELEX: 32009L0014

(2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej uveřejní. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 1 vydáno. Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí může ve zcela mimořádných případech lhůtu prodloužit na žádost Fondu o další 3 měsíce, a to nejvýše. (2) Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Fondu údaje vedené podle § 41c odst. 3. (3) Banka, popřípadě bývalá banka je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady za pohledávky z vkladů. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek banky. Za splnění povinnosti odpovídá představenstvo banky nebo bývalé banky, popřípadě likvidátor nebo insolvenční správce. (3) Fond nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od rozhodného dne. Po souhlasném vyjádření České národní banky a Ministerstva financí může Fond ve zcela mimořádných případech tuto lhůtu prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů. CELEX: 32009L0014

(4) V důsledku nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může být odpovědným osobám uložena Českou národní bankou ve správním řízení pokuta do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně. (4) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 2 oznámí Fond neprodleně České národní bance. (5) Nesplnění povinnosti podle odstavce 3 2 oznámí Fond bezodkladně České národní bance. (5) Likvidátor, správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v odstavci 2. Za tento přestupek může Česká národní banka uložit pokutu do 500 000 Kč. Bance nebo bývalé bance, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 2, uloží Česká národní banka pokutu do 500 000 Kč. § 41e (1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro dva a více spolumajitelů. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží. Od výsledné částky se odečtou splatné závazky téže osoby vůči bance. Výpočet se provádí v

- 105 české měně ke dni zahájení plateb, přepočet na českou měnu se provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písmeně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1. (1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. (2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však v částce odpovídající 50 000 EUR 100 000 eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1 k rozhodnému dni. CELEX: 32009L0014

(3) Pokud by bylo pro účely výplaty náhrady z Fondu pro oprávněnou osobu výhodnější použít kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni zahájení plateb, má oprávněná osoba nárok na doplacení příslušného rozdílu. (3) Vláda může nařízením v návaznosti na příslušné předpisy Evropských společenství12a) zvýšit částku uvedenou v odstavci 2. __________________________ 12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES. CELEX: 32009L0014

§ 41f (1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem. (2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat.

- 106 Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci. (3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu. (4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu. (5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci. (6) K oznámení vkladatele majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, rozhodném dni se nepřihlíží. (7) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili za účelem provedení platební transakce13), oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance; v takovém případě nemají povinnost podle odstavce 2 věty první a podle odstavce 5 věty druhé. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu k rozhodnému dni. Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu jsou povinni vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance na její požádání bez zbytečného odkladu v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. (8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14). (9) Údaje, které banka získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 4 a 6. __________________________ 13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.

§ 41g (1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou. (1) Fond je v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.

- 107 (2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1. (2) Na poskytnutí náhrady z Fondu nemají nárok a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 písm. e), b) osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán původ vkladu v trestné činnosti. . (3) Na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu nemají nárok a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e), b) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny. (4) (3) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu odstavce 3 2 písm. b). (5) (4) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v odstavci 3 2 zůstává nedotčena. (6) (5) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1 rozhodném dni, b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1 rozhodném dni. § 41h (1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance o částku rovnající se jeho jejímu právu na náhradu z Fondu. (2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv oprávněných osob banky na plnění z Fondu. (3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb. § 41i V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Fond schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.

- 108 § 41j Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem. § 41k V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku kalendářního čtvrtletí následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné formě formy návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 6 a 7. V roce V kalendářním čtvrtletí následujícím po splacení úvěru nebo jiné formě formy návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7. § 41l (1) Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký je požadován právem Evropských společenství. (2) Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního roku čtvrtletí, ve kterém učinila oznámení podle odstavce 1, tím není dotčena. § 41m (1) Pobočky zahraničních bank mohou pohledávky z vkladů připojistit na základě smlouvy u Fondu. Připojištění musí být sjednáno tak, aby částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, nepřesahovala částku odpovídající 50 000 EUR 100 000 eur. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi částkou, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka zahraniční banky účastna, a ve jmenovateli částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění. CELEX: 32009L0014

(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká dohodou nebo výpovědí smlouvy s roční tříměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem roku kalendářního čtvrtletí následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou zahraniční banky vůči Fondu, v případě pobočky zahraniční banky podle § 5a však pouze v případě, bylo-li postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka zahraniční banky může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka zahraniční banky povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách. (3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy. § 41n Fond ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje vedené

- 109 podle § 41c odst. 3. Zprávu o výsledcích ověření je Fond povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí. CELEX: 32009L0014

§ 41o Fond při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů. Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Fondem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, může být v případě úpadku zahraniční banky podnikající na území České republiky prostřednictvím pobočky Fond zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se zahraniční banka účastní, banky se sídlem v České republice podnikající v zahraničí prostřednictvím pobočky zapojen do výplaty náhrad z Fondu zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů. CELEX: 32009L0014

- 110 -

II. Platné znění částí zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 2a (1) Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti Česká národní banka. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva. (3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny. (4) Pro udělení povolení musí být splněny tyto podmínky: a) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost řídících osob, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí osoby zvolené do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, a dále osoby, které jsou navrhovány v družstevní záložně na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami družstevní záložny, b) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny, návrhu řídícího a kontrolního systému družstevní záložny včetně systému řízení rizik, popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny; technickými a organizačními předpoklady se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zdůvodnění účelu založení družstevní záložny a strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány, zabezpečení odpovídajících výpočetních, informačních, účetních a statisticko-evidenčních systémů

- 111 družstevní záložny, zabezpečení dostatečného počtu zaměstnanců, kteří budou zajišťovat plánované činnosti družstevní záložny, a zabezpečení odpovídající struktury a organizace družstevní záložny, c) reálnost obchodního plánu a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti, d) důvěryhodnost a odborná způsobilost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně (§ 2b odst. 1) a členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b), e) průhledný a nezávadný původ částky uvedené v § 2 odst. 3, z níž se vytváří základní kapitál, rizikový fond a rezervní fond, pokud jsou vytvořeny, f) splacení částky uvedené v § 2 odst. 3, g) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s družstevní záložnou, h) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu dohledu, i) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu. (5) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje osoba, a) která nebyla v minulosti pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy, pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání družstevní záložny, nebo pro jiný úmyslný trestný čin, b) které nebyla pravomocně uložena pokuta nebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné závažné nebo opakované porušení zákonné povinnosti, které vedlo k významnému ohrožení nebo poškození věřitelů, klientů, podílníků a akcionářů akciových investičních fondů, k narušení integrity nebo transparentnosti finančního trhu či zneužití důvěrných informací, c) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, d) která nebyla v posledních 5 letech členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, u které byla zavedena nucená správa nebo na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. (6) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 5 písm. c) a d), jestliže a) soud 1. konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, 2. zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

- 112 -

b) jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) jde o osobu, která se domůže v řízení u soudu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře, d) jde o likvidátora, který splnil zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu pro předluženost likvidované společnosti 3d). (7) Splnění podmínky uvedené v odstavci 5 písm. a) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než 1 měsíc. Osoba, která je státním občanem České republiky, v případě, že se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců v jiném státě, předloží rovněž doklad tohoto státu obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce. Zahraniční osoba předloží rovněž obdobný doklad ne starší než 3 měsíce vydaný státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců. (8) Pro účely tohoto zákona se za osobu odborně způsobilou považuje osoba, která a) má ukončené úplné střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti související s činnostmi uvedenými v § 3 odst. 1 nebo v § 3 odst. 2 písm. a), b), d), e), nebo b) má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 2 roky praxe v oblasti související s činnostmi uvedenými v § 3 odst. 1 nebo § 3 odst. 2 písm. a), b), d) a e). (9) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně podle odstavce 4 písm. a), b) důvěryhodnosti a odborné způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 6 4 písm. d). (10) O změně povolení rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Česká národní banka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí České národní banky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 4 písm. e) a f) nepoužijí. Česká národní banka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč. (11) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny, členy orgánu družstevní záložny nebo jsou navrhovány jako řídící osoby. §4

- 113 (1) Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství a podmínkami pojištění vkladů, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi družstevní záložny, které vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je družstevní záložna povinna své členy o změnách včas a řádně informovat. Družstevní záložna je povinna poskytovat uvedené informace svým členům písemně v českém jazyce, popřípadě jazycích států, na jejichž území působí. (2) Členská práva a povinnosti (dále jen „členská práva“) přecházejí na právního nástupce člena, který zemřel nebo zanikl. Není-li právním nástupcem osoba způsobilá ke členství v družstevní záložně, členství právního nástupce přechodem členských práv nevzniká. (3) Rozdělení členských práv člena, který zemřel nebo zanikl, při jejich přechodu na právního nástupce není přípustné. (4) Člen je oprávněn členská práva převést na jinou osobu. Jsou-li předmětem převodu pouze členská práva z dalšího členského vkladu, lze tato převést pouze na člena družstevní záložny. Dohoda o převodu členských práv na nabyvatele podléhá souhlasu představenstva družstevní záložny. Pokud v dohodě o převodu členských práv není uvedeno datum pozdější, nabývá nabyvatel převáděná členská práva rozhodnutím představenstva o schválení dohody o převodu členských práv. Je-li převod členských práv podmíněn udělením předchozího souhlasu České národní banky podle odstavce 5, může nabyvatel nabýt převáděná členská práva nejdříve dnem udělení souhlasu České národní banky. (5) Jestliže převod členských práv by měl za následek, že by převodem členských práv nabývající člen nabyl kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýšil svou kvalifikovanou účast tak, že dosáhne limitů stanovených v § 2a 2b odst. 3, je převod členských práv podmíněn předchozím souhlasem členské schůze družstevní záložny a udělením předchozího souhlasu České národní banky. Žádost o udělení souhlasu musí být podána družstevní záložnou do 30 dnů ode dne schválení dohody o převodu členských práv členskou schůzí. Přílohu žádosti tvoří členskou schůzí schválená dohoda o převodu členských práv, zápis členské schůze, která schválila dohodu o převodu členských práv, a doklady nezbytné pro posouzení splnění kritérií uvedených v § 2a 2b odst. 9. Pro řízení a rozhodování České národní banky o žádosti o udělení souhlasu se ustanovení § 2a 2b odst. 4 až 10 použijí obdobně. Udělení předchozího souhlasu Českou národní bankou nahrazuje udělení souhlasu podle § 2b odst. 3. (7) Při hlasování má každý člen jeden hlas. Členům, kteří vložili další členský vklad (§ 4b), přísluší dále jeden hlas za každý celý násobek základního členského vkladu. K rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo nájmu podniku nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení družstevní záložny se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů. (8) Družstevní záložna je oprávněna své splatné pohledávky za dlužníkem započíst oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu (§ 4c), a to i v době vydaného rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady. Družstevní záložna je dále

- 114 oprávněna odmítnout výplatu úroků, vkladů nebo vypořádacího podílu dlužníku, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své jiné závazky vůči družstevní záložně. (9) Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou, vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny, je možné pouze mezi členy družstevní záložny. § 14 (1) Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách17). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Fondu pojištění vkladů při uplatňování tohoto systému, se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách. (2) Osobami, které ve smyslu zákona upravujícího činnost bank nemají nárok na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu pojištění vkladů z důvodu jejich zvláštního vztahu k bance17a), jsou a) členové voleného orgánu družstevní záložny a řídící osoby, b) osoby ovládající družstevní záložnu, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob, c) osoby blízké ve smyslu občanského zákoníku členům volených orgánů družstevní záložny, řídícím osobám a osobám ovládajícím družstevní záložnu, d) osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a osoby jimi ovládané, e) členové bankovní rady České národní banky, f) osoby ovládané družstevní záložnou. ________________________________________________________ 17) § 41a až 41o zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb. a zákona č. …/2010 Sb. 17a) § 41g odst. 2 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. …/2010 Sb.

- 115 -

III. Platné znění částí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku §1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropských společenství2) a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb (dále jen „poskytovatel“) a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“), d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz. CELEX: 31998L0026, 32000L0046, 32007L0064, 32009R0924

____________________ 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001.

§ 84 Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace o rámcové smlouvě: informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 94 odst. 3, bylo-li to dohodnuto, b) údaj o době trvání rámcové smlouvy, c) informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a o podmínkách a následcích výpovědi, 1)

2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001.

- 116 d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny dohodou stran, e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu., f) tam, kde to připadá v úvahu, informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na který poskytovatel podle § 20 odst. 1 písm. b) převádí nebo vkládá peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, a o systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka vedoucí tento účet účastní. CELEX: 32009L0014

Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci § 115 (2) Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil, uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce. CELEX: 32007L0064

§ 116 (3) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce neautorizovaných platebních transakcí do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 101. Odstavec 1 se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku, nebo poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku. Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití. CELEX: 32007L0064

- 117 Odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci §2 (4) Poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla řádně a včas připsána na účet poskytovatele příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel plátce plátci, odpovídá za ni poskytovatel příjemce příjemci. Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce tomuto odepsání nedošlo, nebo dá částku nesprávně provedené platební transakce k dispozici vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce. Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební transakci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet poskytovatele příjemce a uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo, nebo vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. Jestliže poskytovatel příjemce odpovídá příjemci za nesprávně provedenou platební transakci, poskytovatel příjemce neprodleně uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo, nebo dá částku nesprávně provedené platební transakce, včetně nesprávně zaplacené úplaty a ušlých úroků, k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu. V případě platební transakce z podnětu příjemce se odstavce 1 až 5 nepoužijí, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost řádně a včas předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil. CELEX: 32007L0064

§ 125 Správní delikty platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (1) Platební instituce se dopustí správního deliktu tím, že a) poskytuje platební služby v rozporu s § 10 odst. 2 nebo 3,

- 118 b) c) d) e) f)

neoznámí změnu údajů podle § 11, v rozporu s § 13 nevydá peněžní prostředky uživatelům, nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 17, poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle § 18, poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který nesplňuje podmínky podle § 23 odst. 1, g) poruší oznamovací povinnost podle § 23 odst. 2 nebo § 26 odst. 1, h) poruší zákaz svěřit výkon významné činnosti týkající se poskytování platebních služeb jiné osobě podle § 25 odst. 2, nebo i) nesplní oznamovací povinnost podle § 29. (2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že a) poskytuje platební služby v rozporu s § 36 odst. 2, b) neoznámí změnu údajů podle § 40, c) v rozporu s § 41 nevydá peněžní prostředky uživatelům, d) v rozporu s § 44 písm. a) zaplatí uživateli úrok nebo mu poskytne jinou výhodu motivující ke svěřování peněžních prostředků za jiným účelem než za účelem provedení platební transakce, nebo e) nesplní informační povinnost podle § 44 písm. b). (3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, které jí byly svěřeny za účelem provedení platební transakce, podle § 20, b) poruší informační povinnost podle § 27, c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 28, nebo d) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 35 odst. 1 písm. b, c), d), e) nebo f )., e) nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů uživatelů podle zákona upravujícího činnost bank, nebo f) nepředá údaje bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank. (4) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b), nebo c), e) nebo f), b) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d) až i), c) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 2 písm. a), c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a) nebo d). § 133 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství2) a) neúčtuje za přeshraniční platbu stejnou cenu jako za odpovídající platbu prováděnou uvnitř České republiky,

- 119 b) neinformuje klienta o cenách za platby, o změnách těchto cen a dále o cenách za směnu měn souvisejících s platbou, c) nesdělí klientovi na jeho žádost mezinárodní číslo jeho účtu (IBAN) a svůj mezinárodní identifikační kód banky (BIC), nebo d) neuvede mezinárodní číslo účtu klienta (IBAN) a svůj mezinárodní identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu klienta nebo v příloze k němu. (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím přeshraniční platby ve Společenství2) a) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný poplatek jako za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve stejné měně, b) nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC), c) neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze k němu, nebo d) neumožňuje provádět z platebního účtu plátce inkasní transakce z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě. (2)

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), nebo d). CELEX: 32009R0924

ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 136a Dohled Dohled nad dodržováním povinností poskytovatele a vydavatele elektronických peněz stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím přeshraniční platby ve Společenství2) vykonává Česká národní banka. CELEX: 32009R0924

- 120 § 137 Přijímání podnětů Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední7) ve věci porušení povinnosti poskytovatele podle tohoto zákona stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím přeshraniční platby ve Společenství2) odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli podle jiného právního předpisu8). CELEX: 32009R0924

7) 8)

§ 42 správního řádu. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů.

- 121 -

IV. Platné znění částí zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů § 15d (1) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat ve stanovené lhůtě zákazníka o a) údajích o své osobě a základních informacích souvisejících s jím poskytovanými investičními službami, b) investičních službách, které poskytuje, c) investičních nástrojích, kterých se má investiční služba týkat, d) možných rizicích, která mohou být spojena s požadovanou investiční službou nebo investičním nástrojem a o možných zajištěních proti nim, e) celkové ceně poskytované investiční služby včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím obchodníka s cennými papíry a jiných souvisejících nákladů, jakož i dalších finančních závazcích vyplývajících z poskytnutí investiční služby; nelze- li přesnou celkovou cenu určit, je obchodník s cennými papíry povinen informovat zákazníka o způsobu výpočtu konečné ceny, umožňujícím zákazníkovi ověřit si konečnou cenu, f) režimu ochrany majetku zákazníka, zejména o 1. tom, že účty, na kterých budou nebo jsou vedeny investiční nástroje nebo peněžní prostředky, podléhají právu státu, který není členským státem Evropské unie, a že práva k investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům se mohou v důsledku toho lišit, 2. existenci všech zajišťovacích nároků a práv a práva na zápočet, které má obchodník s cennými papíry ve vztahu k investičním nástrojům nebo peněžním prostředkům zákazníka, včetně existence podobných práv a nároků ze strany schovatele, opatrovatele nebo osoby v obdobném postavení, 3. tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky jsou nebo budou na účtu vedeny peněžní prostředky zákazníka, g) obsahu závazkového vztahu, včetně smluvních podmínek, týkajícího se požadované investiční služby, h) skutečnostech obsažených v § 2a až 2d, i) svých pravidlech pro provádění pokynů, stanovených v souladu s § 15l odst. 3, j) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až i), pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry poskytuje zákazníkovi. (2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy týkající se investičního nástroje nebo investiční služby nebo výzvu k podávání návrhu na uzavření smlouvy týkající se investičního nástroje nebo investiční služby, které obchodník s cennými

- 122 papíry činí nebo rozšiřuje, musí toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených v odstavci 1 písm. a) až g), ledaže je z propagačního sdělení, návrhu nebo výzvy zřejmé, kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit. (3) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby podstatné části smlouvy o poskytnutí hlavní investiční služby, s výjimkou služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e), zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, nebo odkaz na podstatné části takové smlouvy, byly zachyceny písemně nebo na nosiči informací způsobem stanoveným v § 15e písm. b). (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah informací uvedených v odstavci 1, b) lhůty pro poskytování informací ve smyslu odstavce 1 a § 15k odst. 1 písm. b) zákazníkovi.

§ 15g Obchodník s cennými papíry je povinen informovat profesionálního zákazníka o skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 písm. c), d), f) bodech 1 a 2, h) a i) a o jejich podstatné změně, pokud má taková změna význam pro službu, kterou obchodník s cennými papíry zákazníkovi poskytuje. O dalších skutečnostech uvedených v § 15d odst. 1 informuje profesionálního zákazníka jen, pokud to profesionální zákazník požaduje. § 157 (7) Obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že a) udělí souhlas podle § 2b odst. 1, aniž posoudí splnění podmínek podle § 2b odst. 3, b) nepředloží České národní bance nebo neuveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu podle § 16 odst. 1, c) poruší informační povinnost podle § 16 odst. 2, nebo d) neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11., e) poruší povinnost vést evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů zákazníků podle zákona upravujícího činnost bank, nebo f) poruší povinnost předat údaje týkající se pojištěných pohledávek z vkladů bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank. (14) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. a),

- 123 b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i), odstavce 2 písm. d), odstavce 5, odstavce 6, odstavce 7 písm. d), e) nebo f), odstavce 9 písm. b) nebo c) nebo odstavce 13, c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), odstavce 2 písm. a), b) nebo c), odstavce 3, odstavce 4, odstavce 7 písm. b) nebo c), odstavce 8, odstavce 9 písm. a), odstavce 10, odstavce 11 nebo odstavce 12.

- 124 -

V. Platné znění části zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů § 44 (2) Dohled zahrnuje a) rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, b) kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, c) kontrolu dodržování zákonů a přímo použitelných právních předpisů Evropských společenství, jestliže je k této kontrole Česká národní banka tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou, d) získávání informací potřebných pro výkon dohledu podle zvláštních právních předpisů a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti, e) ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, f) řízení o správních deliktech a přestupcích. CELEX: 32009R0924

- 125 -