PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona,

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období ___________________________________________________________

129

Vládní návrh

na vydání

zákona, zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

-2ZÁKON ze dne …2010, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto: 1.

V § 1, § 3 odst. 1 písm. c), § 10h odst. 2 písm. a), § 31 odst. 1 písm. i), § 31 odst. 2 písm. a), § 32 odst. 2 písm. a), § 33 odst. 2 písm. k), § 34 odst. 3 písm. k) a § 35 odst. 1 písm. h) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

CELEX: 32009L0162

2.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní. Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě. Třináctá směrnice Rady ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství. Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby. Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř Společenství. Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2009/69/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem.

-3Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu. Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.“. CELEX: 32009L0162

3.

V § 2 odst. 2 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

4.

V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 72 zní:

„(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí: úplatou částka v penězích nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněžního plnění, jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost, daní na výstupu daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění, vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období, nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období, správcem daně příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 až 5, osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy, zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, místem pobytu adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu fyzické osoby, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje, místem podnikání adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo jejího pobytu, provozovnou místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti, dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,

-4zbožím, které je předmětem spotřební daně, zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní vymezených v zákoně upravujícím spotřební daně24) nebo daně z pevných paliv nebo daně ze zemního plynu a některých dalších plynů vymezených v zákoně upravujícím daň z pevných paliv a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů72), s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené. CELEX: 32009L0162

______________________________ 72)

Část čtyřicátá pátá a čtyřicátá šestá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.“.

5.

V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat“ zrušují.

6.

V § 4 odst. 3 písmeno d) zní:

„d)

dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů7c), odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů7c), nebo pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví7d),“.

7.

V § 4 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 73 zní:

„e)

dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení73) se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností,

______________________________ 73) § 32a odst. 6 a § 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 8.

V § 4 odst. 4 se slova „české koruny“ nahrazují slovy „českou měnu“.

9.

V § 5 odst. 2 se slova „, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu7).“ nahrazují slovy „za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu7).“.

Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

-510.

V § 5 odst. 4 se slova „pro účely tohoto zákona“ zrušují.

11.

V § 5b odst. 2 se slova „jejich vystoupení ze skupiny“ nahrazují slovy „zániku jejich členství ve skupině“.

12.

V § 6 odst. 2 se slova „hmotného majetku7c) a odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d), o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci“ nahrazují slovy „dlouhodobého majetku“.

13.

§ 7a včetně nadpisu zní: „§ 7a Místo plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu

(1) Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, při dodání elektřiny nebo při dodání tepla či chladu sítěmi (dále jen „dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“) obchodníkovi je místo, kde má tento obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má místo pobytu. (2) Obchodníkem podle odstavce 1 je osoba povinná k dani, která nakupuje plyn, elektřinu, teplo nebo chlad zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná. (3) Místem plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má místo pobytu.“. CELEX: 32009L0162

14.

§ 10b včetně nadpisu zní: „§ 10b Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy

Místem plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy je místo konání kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, pokud jde o

-6službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, včetně služby přímo související s tímto oprávněním, nebo službu vztahující se k takové akci, včetně přímo související služby, jakož i poskytnutí služby organizátora takové akce, osobě nepovinné k dani.“. CELEX: 32008L0008

15.

V § 10h odst. 1 písmeno h) zní:

„h) poskytnutí přístupu do přepravní nebo distribuční soustavy pro plyn nacházející se na území Evropského společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, do elektroenergetické soustavy anebo do sítí tepla nebo chladu a poskytnutí přepravy či distribuce plynu, tepla nebo chladu anebo poskytnutí přenosu či distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav nebo sítí, včetně poskytnutí přímo souvisejících služeb,“. CELEX: 32009L0162

16.

V § 13 odst. 4 písm. a) se za slovo „majetku“ vkládají slova „, s výjimkou dlouhodobého majetku,“.

CELEX: 32009L0162

17.

V § 13 odst. 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 74 zní:

„b) uvedení do stavu způsobilého k užívání74) dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6, CELEX: 32006L0112

______________________________ 74) § 6 odst. 8 a § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.“. 18.

V § 13 odst. 4 se písmeno h) označuje jako písmeno g).

19.

V § 13 odst. 5 se slova „nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně“ zrušují.

20.

V § 13 odst. 7 písm. i) se slova „prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny podle § 7a“ nahrazují slovy „, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“.

CELEX: 32009L0162

21.

V § 14 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).

-722.

V § 14 odst. 4 písm. a) se za slova „obchodního majetku“ vkládají slova „, s výjimkou dlouhodobého majetku,“.

CELEX: 32009L0162

23.

V § 16 odst. 1, § 18 odst. 1, § 31 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 3 se slova „prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny“ nahrazují slovy „, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“.

CELEX: 32009L0162

24.

V § 21 odst. 6 písmeno d) zní:

„d) dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání74) při plnění vymezeném v § 13 odst. 4 písm. b),“.

25.

V § 21 odst. 6 písm. e) se slova „odst. 3 písm. f)“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. e)“.

26.

V § 21 odst. 8 se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. g)“.

27.

V § 23 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Pokud byly porušeny podmínky pro osvobození od daně podle § 71g, je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

28.

V § 24 odst. 1 se za slovo „služby“ vkládají slova „s místem plnění v tuzemsku“ a za slovo „plnění“ se vkládají slova „nebo v případě poskytnutí úplaty, k poslednímu dni měsíce, ve kterém byla úplata poskytnuta, a to k tomu dni, který nastane dříve“.

CELEX: 32006L0112

29.

V § 24 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podle odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21 odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto ustanoveních. (3) Pokud je služba podle odstavce 1, u níž jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. b), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k poskytnutí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.“. CELEX: 32006L0112

-830.

V § 24 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a slova „prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny“ se nahrazují slovy „, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“.

CELEX: 32009L0162

31.

V § 24a odst. 1 se věta poslední zrušuje.

32.

V § 24a odstavce 2 až 4 znějí:

„(2) Plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podle odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21 odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto ustanoveních. (3) Pokud je služba podle odstavce 1, u níž má plátce povinnost podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k přijetí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko.“. CELEX: 32006L0112

33.

V § 28 odst. 1 se slova „opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a“ nahrazují slovy „platební kalendář, opravný daňový doklad , daňový doklad vystavený podle § 46 nebo § 92a “.

34.

Poznámka pod čarou č. 23 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

35.

V § 28 odst. 2 písmeno l) zní:

„l) výši daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.“. 36.

V § 29 odst. 1 se slova „d), e) a f)“ nahrazují slovy „c) až e)“.

37.

V § 31 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 38.

V § 32 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

-939.

V části první hlavě II nadpis dílu 6 zní: „ Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně a oprava výše daně, opravný daňový doklad“.

40.

V § 36 odst. 10 se slova „ písm. h)“ nahrazují slovy „ písm. g)“.

41.

Poznámka pod čarou č. 26b se zrušuje.

42.

V § 40 odst. 2 se slova „podle § 42“ zrušují.

43.

§ 42 až 46 včetně nadpisů znějí: „§ 42 Oprava základu daně a oprava výše daně (4) Plátce opraví základ daně a výši daně

při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, na základě podmínek sjednaných po dni uskutečnění zdanitelného plnění, při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2, pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d), při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň použita na úhradu jiného plnění. V případě opravy základu daně a výše daně, plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely. Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost a osoba povinná k dani, právnická osoba, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo osoba identifikovaná k dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, nebo provedl opravu základu daně a výše daně v daňové evidenci, pokud plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad podle odstavce 2. U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění.

- 10 Opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění. V případě opravy základu daně a výše daně podle odstavce 1 písm. d) plátce sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která plátci náleží za plnění podle § 13 odst. 3 písm. d), a částkou bez daně, která plátci náleží do data předčasného ukončení smlouvy. Opravu lze provést do 3 let od konce kalendářního roku, v němž nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem. Při pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou a při dovozu zboží, se oprava základu daně provede obdobně podle odstavce 1 až 6. Při dovozu zboží, kdy vyměří daň celní orgán a je nesprávně uplatněn základ daně nebo sazba daně, plátce tuto skutečnost oznámí celnímu orgánu, který daň původně vyměřil.

§ 43 Oprava výše daně v jiných případech (5) V případě, kdy plátce nebo osoba identifikovaná k dani uplatnila a přiznala daň jinak než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění nebo byla přijata úplata. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely, podle odstavce 2. (6) V případě opravy výše daně v jiných případech, plátce nebo osoba identifikovaná k dani vystaví opravný daňový doklad, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavila. Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad a daňový doklad nevystavila, provede opravu v evidenci pro daňové účely. (7) U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. (8) Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. (9) Osoba povinná přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. k) je oprávněna při opravě daně postupovat přiměřeně podle odstavce 1 až 4.

- 11 § 44 Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení (10) Plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění doposud nezanikla (dále jen „věřitel“), je oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky v případě, že plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen „dlužník“), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku, věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží, věřitel a dlužník nejsou osobami, které jsou kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, osobami blízkými26a), nebo osobami, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1. CELEX: 32006L0112

Pokud pohledávka nebyla v přezkumném jednání podle zákona upravujícího insolvenční řízení zjištěna v hodnotě, kterou měla v době vzniku, daň se vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, výše opravované daně podle tohoto ustanovení se sníží či zvýší o takto provedené opravy. Opravu výše daně na výstupu je věřitel oprávněn provést nejdříve ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1. Opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a v případě, že dlužník přestal být plátcem. Věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání, a výpis z evidence oprav pro daňové účely provedených v tomto daňovém přiznání. Pokud provede věřitel opravu výše daně podle odstavce 1, je dlužník povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění. Tuto opravu výše daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1. Je-li pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle odstavce 1, následně plně či částečně uspokojena, vzniká věřiteli povinnost přiznat a zaplatit z přijaté úplaty daň, a to ke dni, v němž k plnému nebo částečnému uspokojení pohledávky došlo, a doručit dlužníkovi daňový doklad, který je věřitel povinen vystavit podle § 46 odst. 2 do 15 dnů ode dne přijetí úplaty. V případě uspokojení pohledávky se daň vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu byl doručen doklad podle § 46 odst. 2.

- 12 Postoupí-li věřitel pohledávku, u níž provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6, a to ke dni, v němž k postoupení pohledávky došlo. Věřitel je povinen doručit dlužníkovi písemné oznámení, že k postoupení pohledávky došlo; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky. Při zrušení registrace je věřitel, který provedl opravu podle odstavce 1, povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace. Věřitel je povinen doručit písemné oznámení o zrušení registrace všem dlužníkům, kterým doručil daňový doklad podle § 46 odst. 1; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o zrušení registrace věřitele. Opravy výše daně podle odstavců 1, 6, 7 nebo 8 se považují za samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byl opravný daňový doklad podle § 46 doručen dlužníkovi. U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění. Zanikne-li věřitel s právním nástupcem, je opravu výše daně oprávněn provést i jeho právní nástupce; ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně. § 45 Opravný daňový doklad (11) Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně obsahuje náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní, rozdíl mezi opravenou a původní úplatou. Pokud se oprava základu daně a oprava výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně. Opravný daňový doklad v případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb podle § 42 odst. 1 písm. f) obsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b), předmět plnění, na které byla úplata původně přijata,

- 13 celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně a tomu odpovídající výši daně. Údaje opravného daňového dokladu podle odstavce 3 se uvádějí za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Plátce je povinen evidovat soupisy takto vystavených dokladů a tyto neodesílá. § 46 Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení (12) Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 1 obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele, daňové identifikační číslo věřitele, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, spisovou značku insolvenčního řízení, evidenční číslo daňového dokladu, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, datum vystavení daňového dokladu, datum uskutečnění původního plnění, celkovou dlužnou částku, výši opravené daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů, odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je oprava výše daně provedena. Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 6 obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele, daňové identifikační číslo věřitele, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, evidenční číslo daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle odstavce 1, datum vystavení daňového dokladu, datum přijetí úplaty, výši přijaté úplaty, výši daně z přijaté úplaty ; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.“.

- 14 44.

§ 46a se zrušuje.

45.

V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, b) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, c) bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.“. 46.

§ 49 a § 50 se zrušují.

47.

V § 52 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v rámci této licence“.

48.

V § 56 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Prvním kolaudačním souhlasem se pro účely tohoto zákona rozumí vydání prvního kolaudačního souhlasu, který umožňuje současný daný způsob využití převáděné stavby. Prvním užíváním stavby se pro účely tohoto zákona rozumí první užívání stavby pro účely, pro které může být daná stavba v souladu s oznámením užívána.“.

49.

V § 68 odstavce 7 až 10 včetně poznámky pod čarou č. 75 znějí: „(7) Subjektem Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí tyto subjekty uvedené v příslušných předpisech Evropské unie75):

a) Evropská unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, subjekt založený Evropskou unií. (8) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi56), konzulárnímu úřadu57), zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjektům Evropské unie se sídlem v jiném členském státě a jejich členům a úředníkům, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Osvobození se uplatní, pouze pokud plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí služby prokáže nárok na osvobození tohoto dodání nebo poskytnutí služby osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo těchto misí, úřadů, organizací a subjektů. (9) Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjekty Evropské unie se sídlem v tuzemsku a jejich členové nebo úředníci,

- 15 pokud jsou osobami požívajícími výsad a imunit podle § 80, jsou povinni na vyžádání osoby registrované k dani v jiném členském státě, která těmto osobám dodává zboží nebo poskytuje službu, které jsou osvobozeny od daně, požádat správce daně o potvrzení osvědčení o osvobození od daně a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjekty Evropské unie, jejich členové nebo úředníci jsou oprávněni od osoby registrované k dani v jiném členském státě pořizovat zboží nebo službu, které jsou osvobozeny od daně, pouze v rozsahu stanoveném principem vzájemnosti a v případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, v rozsahu stanoveném v § 80. Pro stanovení tohoto rozsahu se započítává i výše daně vrácené podle § 80. CELEX: 32009L0162

(10) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby a) uskutečněné v tuzemsku, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí, b) do jiného členského státu pro ozbrojené síly jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy a který není státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí. CELEX: 32006L0112

______________________________ 75) Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty čl. 151 odst. 1 písm. aa) a protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.“.

50.

§ 71 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 49 zní: „§ 71 Osvobození od daně při dovozu zboží

(13) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně. Od daně je osvobozen dovoz zboží, jestliže je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie49), pokud se jedná o: zboží dovážené v zásilkách neobchodní povahy, jde-li o dovoz kávy nebo čaje, vztahuje se osvobození od daně na množství do 500g kávy, nebo 200g kávového extraktu a esence, 100g čaje, nebo 40g čajového extraktu a esence, CELEX: 32006L0079

osobní majetek fyzických osob, 1. které se stěhují ze zahraničí do tuzemska,

- 16 2. dovážený při příležitosti sňatku, nabytý děděním, výbavu, studijní potřeby a vybavení domácností žáků nebo studentů, přemístění obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podniku, léčivé látky, léčivé přípravky, laboratorní zvířata, biologické nebo chemické látky, laboratorní zvířata a biologické nebo chemické látky určené k výzkumu, léčivé látky lidského původu a činidla k určování krevní skupiny a tkání, referenční látky pro kontrolu jakosti přípravků, farmaceutické výrobky používané při mezinárodních sportovních událostech, zboží určené charitativním nebo dobročinným subjektům, zboží dovážené pro uskutečnění obecných záměrů, základní životní potřeby pouze bezúplatně nabyté, bezúplatně nabyté zboží dovážené ve prospěch zdravotně postižených osob pro účely vzdělávání, zaměstnávání a sociální rozvoj, zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof, dovoz v rámci mezinárodních vztahů, čestná vyznamenání nebo ceny, dary obdržené v rámci mezinárodních vztahů, zboží určené k užívání hlavou státu, zboží dovážené k podpoře obchodní činnosti, vzorky zboží nepatrné hodnoty, tiskoviny a reklamní materiál, zboží používané nebo spotřebované v průběhu výstavy nebo podobné události, zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům, různý dovoz, a to zásilky určené subjektům příslušným ve věcech ochrany autorských práv nebo průmyslového či obchodního vlastnictví, turistický propagační materiál, různé dokumenty a zboží, materiál k upevnění a ochraně zboží při přepravě, stelivo, píce a krmivo pro zvířata během jejich přepravy, pohonné hmoty a maziva nacházející se v silničních motorových vozidlech a speciálních kontejnerech, zboží určené na výstavbu, údržbu nebo výzdobu památníků nebo hřbitovů válečných obětí, rakve, urny a smuteční ozdoby. CELEX: 32009L0132

Od daně je dále osvobozen dovoz zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR, s výjimkou alkoholických nápojů, parfémů, toaletní vody, tabáků a tabákových výrobků, čistokrevných koní starých nejvýše šest měsíců, narozených ve třetí zemi nebo na třetím území ze zvířete, které bylo na území Evropského společenství pokryto a poté dočasně vyvezeno k porodu, sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy, které nejsou určeny k prodeji a které dovážejí muzea a galerie, pokud jsou dováženy bezúplatně, nebo pokud jsou dováženy za úplatu a nejsou dodány osobou povinnou k dani, oficiálních publikací vydávaných orgány veřejné moci země nebo území vývozu, mezinárodními organizacemi, veřejnými samosprávami a veřejnoprávními subjekty usazenými v zemi nebo na území vývozu a tiskovin šířených při příležitosti voleb do

- 17 Evropského parlamentu nebo při příležitosti vnitrostátních voleb v zemi, z níž tiskovina pochází, zahraničními politickými organizacemi úředně uznanými v členských státech, pokud tyto publikace a tiskoviny podléhaly dani v zemi nebo na území vývozu a nevyužily vrácení daně při vývozu, CELEX: 32009L0132

vratných obalů bez úplaty či za úplatu, úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství, nebo CELEX: 32006L0112

plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo vpuštěním z plavidla převážejícího plyn do soustavy zemního plynu nebo těžební plynovodní sítě, dovoz elektřiny, tepla nebo chladu prostřednictvím tepelných nebo chladících sítí. CELEX: 32009L0162

Od daně je dále osvobozen dovoz zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla, CELEX: 32006L0112

uskutečněný subjekty Evropské unie, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž, uskutečněný mezinárodními organizacemi jinými než uvedenými v písmenu b), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, nebo uskutečněný členy těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla, nebo CELEX: 32009L0162

ozbrojenými silami ostatních členských států Organizace Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí. U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla. Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankou. CELEX: 32006L0112

______________________________ 49) Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.“.

- 18 51.

Poznámka pod čarou č. 49a se zrušuje.

52.

Za § 71f se vkládá nový § 71g, který včetně nadpisu zní: „§ 71g

Osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně (14) Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64. (15) Pokud se však jedná o dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 odst. 1 nebo o přemístění obchodního majetku podle § 64 odst. 4, je dovoz zboží osvobozen od daně, pokud plátce v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu poskytne celnímu orgánu své daňové identifikační číslo nebo daňové identifikační číslo svého daňového zástupce, daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, které je zboží odesláno nebo přepraveno, popřípadě své daňové identifikační číslo, přidělené pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě, která jsou uvedena v písemném rozhodnutí celního orgánu o propuštění zboží do volného oběhu a podklady dokazující, že dovezené zboží je bezprostředně určeno k odeslání nebo přepravě do jiného členského státu. CELEX: 32009L0069.

Plátce je povinen uvést dovoz zboží osvobozený od daně podle odstavce 1 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do tohoto režimu propuštěno. Pokud nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, vzniká plátci daňová povinnost a plátce je povinen přiznat daň podle § 23.“.

53.

V části první hlavě II díl 10 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 53, 63 a 64 zní: „Díl 10 Odpočet daně § 72 Nárok na odpočet daně

(16) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,

- 19 plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo CELEX: 32006L0112

plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5. Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nemovitost, která mu byla nebo má být převedena, anebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b). (17) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c). Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1. Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v částečné výši“), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76. CELEX: 32006L0112

§ 73 Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně (18) Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky: při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad, při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem, při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 3 až 5, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 3 až 5, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad. Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1. CELEX: 32006L0112

Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce

- 20 oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze u přijatých zdanitelných plnění, u kterých mu vznikla povinnost tuto daň přiznat. Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem. Tento postup nelze uplatnit, pokud chybějícími náležitostmi jsou údaje rozhodné pro výpočet daně nebo daňové identifikační číslo. Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu. CELEX: 32006L0112

U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým tato přijatá zdanitelná plnění použijí, a pokud tato uskutečněná zdanitelná plnění uvedou ve svých daňových přiznáních. Je-li uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení. § 74 Oprava odpočtu daně (19) Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem. Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká. CELEX: 32006L0112

- 21 § 75 Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši (20) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti. V případě přijatého zdanitelného plnění určeného k uskutečňování svých ekonomických činností, které plátce použije zčásti rovněž pro účely s nimi nesouvisejícími, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro účely nesouvisející se svými ekonomickými činnostmi, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a). Postup podle tohoto odstavce nelze uplatnit v případě dlouhodobého majetku. Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro ekonomické činnosti plátce (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru. Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto plnění pro své ekonomické činnosti. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, jehož se oprava týká. § 76 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši (21) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši součin obou příslušných koeficientů. Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1,

- 22 jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru. Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti, poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně. Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je-li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Je-li koeficient vypočtený podle odstavce 3 roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 %. Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení běžného kalendářního roku plátce provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“). Vypořádání odpočtu daně plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období vypořádávaného období. Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobně odstavec 7 s tím, že vypořádávané období je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace. Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav. V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po uskutečnění plnění nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky.

- 23 § 77 Vyrovnání odpočtu daně (22) Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně. Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést, je-li záporná, je plátce povinen vyrovnání provést. Vyrovnání odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání. Úprava odpočtu daně § 78 (23) Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl. Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl. Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let. Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá, uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši, neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty. Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení73) považuje za samostatný dlouhodobý majetek.

- 24 Úpravu odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést tuto úpravu. § 78a (24) Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, ze součinu částky daně na vstupu u příslušného majetku, a rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně k okamžiku provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně, 100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76. Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést. Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani před datem registrace, se postupuje obdobně podle odstavce 1 s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci. Používá-li plátce majetek pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, částka úpravy odpočtu daně vypočtená podle odstavce 1 nebo 4 se přiměřeně zkrátí. Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se stanoví jako součin částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně; do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. § 78b (25) Pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se použijí obdobně ustanovení § 78 a 78a s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání. U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b), se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a). U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se částka daně na vstupu pro výpočet

- 25 úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku. § 78c (26) Ustanovení § 78 až 78b se použijí obdobně pro úpravu odpočtu daně u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu 63), majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci, majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení. Běh lhůty pro úpravu odpočtu daně podle odstavce 1 se nepřerušuje. CELEX: 32006L0112, 32009L0162

Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace § 79 (27) Osoba povinná k dani, která se stala plátcem, má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného před datem registrace, pokud toto plnění je k datu registrace součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně se nevztahuje na daň uplatněnou u zboží, nemovitosti nebo služeb pořízených před lhůtou delší než 12 měsíců před datem registrace. Datem registrace se rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci. Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78c. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6. Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 lze uplatnit za první zdaňovací období po datu registrace. Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Dnem zrušení registrace se rozumí den účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace. Částka snížení nároku na odpočet daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6. Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu 63), majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,

- 26 majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci, majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícím v živnosti po zemřelém plátci při skončení dědického řízení. Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 4 až 6 za poslední zdaňovací období registrace. CELEX: 32006L0112

______________________________ 53) § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 63) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 64) Zákon č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.“. 54.

Poznámky pod čarou č. 49b, 51 a 54 se zrušují.

55. V § 80 odst. 1 písm. d) a v § 80 odst. 10 písm. c) se slova „orgánu Evropských společenství58)“ nahrazují slovy „subjektu Evropské unie“. CELEX: 32009L0162

56.

Poznámka pod čarou č. 58 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

57. V § 80 odst. 3 se slova „členů orgánu Evropských společenství uvedených“ nahrazují slovy „člena subjektu Evropské unie uvedeného“. CELEX: 32009L0162

58.

V § 80 odst. 8 a v § 81 odst. 7 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

59.

Poznámka pod čarou č. 59 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

60. V § 80 odst. 15 se slova „orgány Evropských společenství58)“ nahrazují slovy „subjekty Evropské unie“. CELEX: 32009L0162

- 27 61.

V § 80 odst. 19 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

62.

V § 82a odst. 5 písm. i) bodě 7 se slova „poměrné části“ zrušují a za slovo „daně“ se vkládají slova „v částečné výši“.

63.

V § 82a odst. 12 se slova „poměrné části“ zrušují a za slovo „nároku“ se vkládají slova „na odpočet daně v částečné výši“.

64.

V § 82b odst. 1 a 9 se slova „zákona upravujícího správu daní a poplatků“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

65.

Poznámky pod čarou č. 59b, 59c a 69 včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují.

66.

V § 83 odst. 2 se slova „11 a 12“ nahrazují slovy „10 a 11“.

67.

V § 83 odst. 6 se slova „zvláštního právního předpisu. 59)“ nahrazují slovy „daňového řádu.“.

68.

V § 85 odst. 1 se slovo „zakoupeného“ nahrazuje slovy „této osobě dodaného s místem plnění“ a slova „,a to i formou finančního pronájmu osobního automobilu“ se zrušují.

69.

V § 85 odst. 2 se slova „zakoupení osobního automobilu“ nahrazují slovy „jí dodaný osobní automobil s místem plnění v tuzemsku“.

70.

V § 85 odst. 3 větě první se slovo „nakoupený“ nahrazuje slovy „jí dodaný s místem plnění“ a věta druhá se zrušuje.

71.

V § 85 odstavec 4 zní:

„(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.“.

- 28 72.

V § 85 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Je-li osobě se zdravotním postižením dodán ojetý osobní automobil s místem plnění v tuzemsku, může tato osoba uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90.“.

73.

V § 85 odstavec 7 zní:

„(7) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 3 let od konce kalendářního měsíce, ve kterém obdržela rozhodnutí příslušného úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení osobního automobilu nebo od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to od toho dne, který nastane později.“. 74.

V § 86 odst. 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.

75.

V § 90 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4 za celé zdaňovací období.“. Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 7 až 15. 76.

V § 91 se slova „zvláštního právního předpisu62)“ nahrazují slovy „daňového řádu“.

77.

Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.

78.

V § 92 odst. 4 se za slovo „zlata“ nahrazuje slovy „investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu“.

79.

§ 92a včetně nadpisu zní: „§ 92a Režim přenesení daňové povinnosti

(28) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle § 26 vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém dokladu uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně podle § 28 odst. 2 písm. l). Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.

- 29 Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen předložit správci daně současně s daňovým přiznáním výpis z evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavců 4 nebo 5, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.“. CELEX: 32006L0112

80.

Za § 92a se vkládají nové § 92b až 92e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 76 znějí: „§ 92b Dodání zlata (29) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje

zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu, investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5. (30) Při dodání zlata plátci, s výjimkou České národní banky, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti. CELEX: 32006L0112

§ 92c Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu Při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti. CELEX: 32006L0112

§ 92d Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Při převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu 76) na plátce, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti. CELEX: 32010L0023

- 30 § 92e Poskytnutí stavebních nebo montážních prací Při poskytnutí stavebních prací, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti. CELEX: 32006L0112

______________________________ 76) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.“. 81.

Za § 92e se vkládá nový § 92f, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 77 zní: „§ 92f Dodání benzinu nebo nafty

(1) Motorovým benzinem se pro účely tohoto ustanovení rozumí minerální olej77), určený k pohonu spalovacích zážehových motorů, uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2710 11 41, 2710 11 45, nebo 2710 11 49. Motorovou naftou se pro účely tohoto ustanovení rozumí plynový olej77), určený k pohonu spalovacích vznětových motorů, uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2710 19 41. (2) Pro účely tohoto ustanovení se kódem kombinované nomenklatury rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady č. 2658/87/ES ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2002. (31) Při dodání zboží uvedeného v odstavci 1 v množství vyšším než 1 500 l na jednu dodávku plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti. ____________________________ 77) § 2 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, ve znění pozdějších předpisů.“. 82.

§ 93 včetně nadpisu zní: „§ 93 Správa daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží Při správě daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právních předpisů upravujících správu cla.“.

83.

V § 94 odst. 2 písm. b) se slova „dnem nabytí účinnosti“ nahrazují slovy „datem účinnosti registrace uvedeným na“.

- 31 84.

V § 94 odst. 9 a 10 se za slova „povinná k dani“ vkládají slova „se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku“.

85.

V § 94 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.“.

86.

V § 94 odst. 13 se za slova „podle §“ vkládají slova „66, 68 a“.

87.

V § 94 odst. 16 se slova „dodáno zlato“ nahrazují slovy „poskytnuto plnění“ a slova „uskutečnění dodání tohoto zlata“ se nahrazují slovy „poskytnutí tohoto plnění“.

88.

V § 95 odst. 5, § 106 odst. 5 a 6 a v § 106a odst. 9 se slova „§ 74 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 79 odst. 4“.

89.

V § 95a odst. 9 se číslo „74“ nahrazuje číslem „79“.

90.

V § 97 odst. 1 se slova „podléhající spotřební dani“ nahrazují slovy „, které je předmětem spotřební daně“.

91.

§ 98 včetně nadpisu zní:

„§ 98 Stanovení daně při nesplnění registrační povinnosti (32) Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a), stanoví správce daně daň náhradním způsobem. (33) Daň stanovenou náhradním způsobem stanoví správce daně ze základu daně, kterým je souhrn úplat náležejících osobě povinné k dani za uskutečněná zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně za období, kdy měla být osoba povinná k dani plátcem. Správce daně při stanovení výše daně použije sazby daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (34) Daň stanovená náhradním způsobem je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. (35) Pokud správce daně stanoví daň náhradním způsobem, dodatečné daňové přiznání není přípustné.“.

- 32 92.

V § 99 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:

„(12) Při rozhodnutí o úpadku člena skupiny končí probíhající zdaňovací období skupiny dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku člena skupiny. Následující zdaňovací období skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku.“. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13. 93.

V § 100 odst. 1 se za slovo „zboží“ vkládají slova „nebo poskytnutí služby podle § 9 odst. 1“.

94.

V § 100 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Plátce je povinen rovněž vést evidenci obchodního majetku, a to v rámci účetnictví nebo samostatně.“.

95.

V § 100 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Věřitel je povinen vést evidenci oprav podle § 44, která obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a výši opravy daně na výstupu.“.

96.

V § 101 odst. 2 se za větu první vkládá věta „To platí i pro skupinu v případě, že soud rozhodl o úpadku jejího člena.“.

97.

V § 101 odst. 4 se slova „předcházejícímu dni“ zrušují.

98.

V § 102 odst. 1 písm. d) se za slovo „daně“ vkládají slova „, osobě registrované k dani v jiném členském státě,“.

99.

V § 102 odstavec 2 zní:

„(2) Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy, která není opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo není odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.“.

- 33 100. V § 102 odstavec 7 zní: „(7) Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 2.“. 101. V § 104 odst. 2 a v § 105 odst. 3 se slova „zákona upravujícího správu daní68) “ nahrazují slovy „daňového řádu“.

102. Poznámka pod čarou č. 68 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

103. V § 104 odst. 3 se slova „byl povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4“ nahrazují slovy „měl nárok na odpočet daně v částečné výši podle § 72 odst. 6“.

104. V § 105 odst. 1 se slova „zvláštního právního předpisu.“ nahrazují slovy „daňového řádu.“.

105. V § 106 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O zrušení registrace může plátce také požádat, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“.

106. V § 106 odst. 7 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.

107. V § 106 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“. 108. V § 106a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě zániku členství zastupujícího člena ve skupině jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode dne zániku jeho členství ve skupině. Pokud tak neučiní, ustanoví zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 109. V § 108 odst. 1 písm. a) se slova „dodání zlata“ nahrazují slovem „plnění“.

110. V § 108 odst. 1 písm. c) se slova „ nebo elektřina“ nahrazují slovy „, elektřina, teplo nebo chlad soustavami nebo sítěmi“.

- 34 CELEX: 32009L0162

111. V § 108 odst. 1 písm. i) se slova „dodáno zlato“ nahrazují slovy „poskytnuto plnění“.

112. § 109 včetně nadpisu zní: „§ 109 Ručení za nezaplacenou daň (36) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody. Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny25).“. CELEX: : 32006L0112

113. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní: „§ 109a Zvláštní způsob zajištění daně (37) Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění. Úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci daně. Současně s platbou příjemce zdanitelného plnění způsobem zveřejněným správcem daně uvede identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění, daň, na kterou je úhrada určena, identifikaci příjemce zdanitelného plnění, den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění. Pokud je úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně. Částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se tato částka převede na osobní daňový účet

- 35 poskytovatele zdanitelného plnění s datem platby k tomuto dni; dojde-li k úhradě později, převede se na osobní daňový účet s datem platby evidovaným na osobním depozitním účtu. Byla-li daň, na kterou je úhrada určena, zcela nebo zčásti uhrazena, použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo její část jako úhrada daně na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění.“.

114. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam služeb podléhajících snížené sazbě CZ-CPA 33.17.19 36.00.2 37 38.1 38.2 49 49.39.2 50 51 55 59.14 81.21.10 81.22.11 86 87 88.10,88.91 90

90, 91, 93

93.11, 93.12 93.13 93.29.11 93.29.21 96.03 96.04

Popis služby Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Opravy invalidních vozíků. Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí. Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi. Sběr a přeprava komunálního odpadu. Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu. Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Osobní doprava lanovými a visutými drahami a lyžařskými vleky. Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. Ubytovací služby. Poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení. Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. Služby mytí oken prováděné v domácnostech. Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle § 58. Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59. Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany. Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek. Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení (na kulturní akce a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí). Poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem. Služby posiloven a fitcenter. Služby související s provozem rekreačních parků a pláží. Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení. Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata. Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.

- 36 -

Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. ledna 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 388/2000 Sb., Ministerstva dopravy a spojů o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou. Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu. Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.“. CELEX: 32006L0112, 32009L0047

115. Doplňuje se příloha č. 5, která zní: „Příloha č. 5 k zákonu č. 235/2004 Sb.

Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesení daňové povinnosti Číselný kód Harmonizovaného

Název zboží

systému popisu a číselného označování zboží 2618 00 00

Granulovaná struska (struskový písek) z výroby železa nebo oceli

2619 00

Struska, zpěněná struska (jiná než granulovaná struska), okuje a jiné odpady z výroby železa nebo oceli

2620

Struska, popel a zbytky (jiné než z výroby železa nebo oceli), obsahující kovy, arsen, nebo jejich sloučeniny

3915

Odpady, úlomky a odřezky z plastů

4004 00 00

Odpady, úlomky a odřezky z kaučuku (jiné než z tvrdého kaučuku) a prášky a zrna z nich

4707

Sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)

- 37 6310

Použité nebo nové hadry, motouzy, šňůry, provazy a lana z textilních materiálů ve formě zbytků nebo výrobků vyřazených z používání

7001 00 10

Skleněné střepy a jiné skleněné odpady

7112

Odpad a šrot z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy; ostatní odpad a šrot obsahující drahé kovy nebo sloučeniny drahých kovů, používaný hlavně pro rekuperaci drahých kovů

7204

Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

7404 00

Měděný odpad a šrot

7503 00

Niklový odpad a šrot

7602 00

Hliníkový odpad a šrot

7802 00 00

Olověný odpad a šrot

7902 00 00

Zinkový odpad a šrot

8002 00 00

Cínový odpad a šrot

8101 97 00

Odpad a šrot z wolframu

8102 97 00

Odpad a šrot z molybdenu

8103 30 00

Odpad a šrot z tantalu

8104 20 00

Odpad a šrot z hořčíku

8105 30 00

Odpad a šrot z kobaltu

ex 8106 00 10

Odpad a šrot z bismutu

8107 30 00

Odpad a šrot z kadmia

8108 30 00

Odpad a šrot z titanu

8109 30 00

Odpad a šrot ze zirkonia

8110 20 00

Odpad a šrot z antimonu

8111 00 19

Odpad a šrot z manganu

8112 13 00

Odpad a šrot z berylia

8112 22 00

Odpad a šrot z chromu

8112 52 00

Odpad a šrot z thallia

8112 92 21

Odpad a šrot z niobu (columbia); rhenia; gallia; india; vanadu a germania

8113 00 40

Odpad a šrot z cermetů

8548 10

Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory.

- 38 Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010. Je-li před číselným kódem Harmonizovaného systému uvedeno „ex“, vztahuje se příloha na zboží označené současně číselným kódem Harmonizovaného systému a výslovně uvedeným slovním popisem k tomuto kódu v části přílohy.“. CELEX: 32006L0112

Čl. II Přechodná ustanovení Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících se použijí dosavadní právní předpisy, není-li dále stanoveno jinak. Pro uplatnění nároku na odpočet daně, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který plátce uplatní za zdaňovací období po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce povinen splnit podmínky stanovené v § 73 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně neuplatnil. Obdobně plátci vznikne nárok na odpočet daně v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění odpočet daně krátil s tím, že nárok na odpočet daně vznikne v té výši, kterou plátce neuplatnil. V těchto případech je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro uplatnění nároku na odpočet daně podle tohoto ustanovení se neuplatní § 73 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě odpočtu daně uplatněného u majetku pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu daně postupuje podle § 78 nebo 79 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při

použití hmotného nebo nehmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl takový majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pro posouzení délky lhůty pro uplatnění nároku na vrácení zaplacené daně osobě se zdravotním postižením, která započala běžet podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

- 39 Čl. III Účinnost 1.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení článku I bodu 80, pokud jde o § 92e, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

2.

Ustanovení článku I bodu 80, pokud jde o § 92d, pozbývá platnosti dnem 1. července 2015.

- 40 DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu Daň z přidané hodnoty („DPH“) je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („zákon o DPH“), který platí od 1. května 2004 a byl několikrát novelizován. Jednotlivé novely byly provedeny zákony č. 635/2004 Sb., 669/2004 Sb., 124/2005 Sb., 215/2005 Sb., 217/2005 Sb., 377/2005 Sb., 441/2005 Sb., 545/2005 Sb., 109/2006 Sb., 230/2006 Sb., 319/2006 Sb., 172/2007 Sb., 261/2007 Sb., 270/2007 Sb., 296/2007 Sb., 124/2008 Sb., 126/2008 Sb., 302/2008 Sb., 87/2009 Sb., 281/2009 Sb., 362/2009 Sb., 489/2009 Sb., 120/2010 Sb., 199/2010 Sb.

- 41 Oblast DPH je v rámci Evropské unie vysoce harmonizována, proto i celá řada ustanovení zákona jednoznačně vychází z úpravy platné pro všechny členské státy EU. V současné době je základním předpisem pro oblast DPH Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, která platí od 1. ledna 2007 a nahradila zejména Směrnici Rady 77/388/EHS (tzv. Šestá směrnice), která byla až do konce roku 2006 základním předpisem pro oblast uplatňování DPH v členských státech EU. 2. Navržené změny zákona o DPH Hlavními důvody pro předložení návrhu zákona je především závazek České republiky transponovat do právního řádu směrnice Rady. V prvé řadě se jedná o směrnice, které vstupují v účinnost od 1. 1. 2011 nebo v průběhu roku 2011 a které se týkají místa plnění při poskytování služeb, daňových úniků spojených s dovozem zboží a některých ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (tzv. technická novela). Další návrhy změn souvisejí s již platnými směrnicemi a nařízeními Rady, která umožňují členským státům využít některá platná ustanovení a která dosud nebyla v ČR uplatněna. Jedná se například o možnost použití režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění (tzv.„tuzemský reverse-charge“), kromě již používaného režimu pro dodání zlata, nově i při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, na poskytnutí stavebních a montážních prací, pro dodání benzinu a nafty a pro dodání šrotu, odpadu, včetně jeho zpracování. Dále pak se jedná o zavedení ručení za daň a o možnost provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky . Ostatní předložené návrhy souvisejí s doladěním stávajících ustanovení platného zákona u některých výše uvedených změn nebo se zpřesněním dosavadního textu zákona o DPH v návaznosti na platné znění směrnic, například u osvobození od daně při dovozu některých druhů zboží a u uskutečnění plnění při poskytnutí služeb. Poslední oblastí změn jsou změny reagující na zkušenosti ze správy daně a z praxe a legislativně technické změny. Jednotlivé změny jsou podrobně odůvodněny ve zvláštní části důvodové zprávy.

- 42 3. Vztah k dosavadním právním předpisům Novela zákona o DPH představuje především věcné změny, případně zpřesnění a doplnění platného zákona o DPH, neobsahuje změny jiných zákonů. 4. Vztah k Ústavě České republiky Základní meze pro uplatňování zákona o dani z přidané hodnoty jsou stanoveny Ústavou České republiky a ústavním zákonem č. 2/1993 Sb. – Listinou základních práv a svobod. Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dále čl. 11 odst. 5 Listiny stanoví, že daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona. Navrhované úpravy práv a povinností v souvislosti s uplatňováním daně z přidané hodnoty jsou stanoveny zákonem, jak ukládají výše zmíněná ustanovení Ústavy a Listiny, a zároveň neodporují základním ústavním principům, zejména zásadám rovnosti a nedotknutelnosti vlastnictví, ani nevykazují znaky pravé retroaktivity. Navržená úprava proto není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Vztah k mezinárodním smlouvám Navržená úprava zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky podle článku 10 Ústavy a kterými je Česká republika vázána. Oblasti daně z přidané hodnoty se týká především smlouva o přistoupení ČR k Evropské unii, přičemž oblast daně z přidané hodnoty je v rámci Evropské unie vysoce harmonizována a členské státy jsou povinny uplatňovat tuto daň ve smyslu směrnice 2006/112/ES a dalších souvisejících právních předpisů Evropské unie. 6. Slučitelnost s právem Evropské unie Navržená úprava zákona je plně slučitelná s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Dále je v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Na oblast daně z přidané hodnoty se vztahují následující právní předpisy Evropské unie: Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní.

- 43 Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě. Třináctá směrnice Rady ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství. Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby. Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř Společenství. Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2009/69/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem. Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu. Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a o zrušení nařízení (EHS) č. 218/92. Nařízení Komise (ES) č. 1925/2004 ze dne 29. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty. Nařízení Rady (ES) č. 1777/2005 ze dne 17. října 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty. Nařízení Rady (ES) č. 143/2008 ze dne 12. února 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1798/2003, pokud jde o zavedení nástrojů správní spolupráce a výměnu informací s ohledem na pravidla týkající se místa poskytnutí služby, zvláštních režimů a postupu při vrácení daně z přidané hodnoty. Nařízení Rady (ES) č. 37/2009 ze dne 16. prosince 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněními uvnitř Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.

7. Zhodnocení současného vztahu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Dnes platná právní úprava v oblasti daně z přidané hodnoty nezasahuje do oblasti rovného postavení mužů a žen. Stejně tak nebudou mít dopad do oblasti rovného postavení mužů a žen ani nově navrhované právní úpravy.

- 44 -

8. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah a dopad na podnikatelské prostředí U většiny navržených změn je přehled kvalifikovaných odhadů a výpočtů uveden v části RIA. Vzhledem k vysokému stupni harmonizace zákona o DPH s komunitárním právem v této oblasti bude mít schválení novely kladný vliv především tím, že by mělo dojít k plnému sladění některých ustanovení s právem EU (vč. nových směrnic) a dále bude mít příznivý vliv i určité zjednodušení textu některých částí zákona. Zejména zavedením možnosti provést opravu daně (odpis daně) u zdanitelných plnění uskutečněných pro osoby nacházející se v úpadku, bude mít novela příznivý dopad na podnikatelské subjekty. Na druhé straně některá opatření směřující k zamezení daňových úniků přináší pro podnikatele zvýšení administrativy, zejména u záznamní povinnosti. Pro většinu podnikatelů je ale tato vyšší administrativní zátěž spojena se zlepšením podmínek na trhu (omezení působení subjektů, které krátí daň a snižují tak tržby ostatních subjektů) a s vytvořením lepšího prostředí pro podnikání. 9. Zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) Důvod předložení: Návrhy ustanovení se týkají především změn vyvolaných přijetím směrnic Rady EU pro oblast DPH. A. Zejména se jedná o níže uvedené směrnice (dále jen „nové směrnice“), které členské státy ES mají povinnost transponovat do svého právního řádu od 1.1.2011: - směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty; - směrnice Rady 2009/69/ES ze dne 25. června 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem zboží.

- 45 1. Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. 1a) Jedná se zejména o specifické stanovení místa plnění u dodání plynu soustavami a dodání elektřiny. Totéž pravidlo se uplatní i na dodání tepla a chladu sítěmi. Navíc se uvádí, že stejné pravidlo pro stanovení místa plnění se uplatní při dodání plynu prostřednictvím jakékoli přepravní soustavy nacházející se na území ES; 1b) Další změna vyplývá z upravené definice „zboží, které je předmětem spotřební daně“. Za zboží, které je předmětem spotřební daně se pro účely DPH považuje i zboží podléhající dani z plynu, z pevných paliv (mimo plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy na území ES nebo jakékoli sítě k soustavě připojené); 1c) Pro osvobození od daně u subjektů založených Společenstvími, je zahrnuto zvláštní osvobození zejména v případě některých společných podniků založených podle článku 187 Smlouvy. Podle tohoto článku může Unie zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů. 1d) Úprava je promítnuta také do 

ustanovení týkající se nároku na odpočet daně v případě, kdy plátce přijaté zdanitelné plnění používá jak pro svoji ekonomickou činnost, tak i pro činnost s ní nesouvisející, např. pro soukromé účely a



úpravy odpočtu.

2. Směrnice Rady 2009/69/ES ze dne 25. června 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem zboží. Jedná se především o upřesnění a doplnění podmínek pro osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, kdy ukončení přepravy zboží je v jiném členském státě než je stát, ve kterém zboží vstupuje na území EU .

- 46 B. Další předložené návrhy souvisejí s již platnými i novými směrnicemi, jejichž ustanovení mohou členské státy transponovat do své národní legislativy, ale není to pro ně povinnost. Jedná se například o: - směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty; - směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daně; - směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19 října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu; - směrnice Rady 2010/23/ES, ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

1. Směrnice Rady 2006 /112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti při poskytování některých služeb (při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů) nebo dodání zboží (šrotu) s vysokým rizikem podvodů. Systém přenesení daňové povinnosti, kdy pořizovatel může uplatnit nárok na odpočet daně v návaznosti na okamžik přiznání daně (dále jen tuzemský reverse-charge) je již v ČR používán při dodání zlata a nově se zavádí pro poskytnutí stavebních a montážních prací, pro dodání benzinu a nafty a pro dodání zboží uvedeného v příloze č. 5, včetně jeho zpracování (šrotu, odpadu); Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty: 

umožňuje zavedení ručení za daň (nezaplacenou);



umožňuje provedení opravy výše daně v případech, je-li zaplacení ceny zrušeno nebo vypovězeno za podmínek stanovených členskými státy. V předloženém návrhu je možnost provedení opravy výše daně pouze za podmínky, že se jedná o pohledávky za dlužníky, které jsou v insolvenčním řízení. Jedná se o tzv. „předinsolvenční“ pohledávky, které vznikly nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku.

- 47 2. Směrnice Rady 2006/79/ ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daně. Především se návrhem odstraňuje disproporce v limitu pro osvobození od cla a od daně z přidané hodnoty, která vyplývá z přijatých předpisů.

3. Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se ujedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu . V zákoně o DPH se upřesňují podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží, konkrétně v § 71 zákona.

4. Směrnice Rady 2010/23/ES, ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. Systém přenesení daňové povinnosti, se zavádí například pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

C. Ostatní předložené návrhy souvisejí s doladěním stávajících ustanovení platného zákona na uvedené novelizační body nebo souvisejí se zpřesněním textu v návaznosti na platné znění směrnic, například: - směrnice Rady 2006/112/ES, ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, kdy je provedena úprava týkající se: 

opravy základu daně a opravy výše daně. Jedná se o úpravy v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, kdy plátce v případě chybného postupu (např. při chybném stanovení místa plnění, předmětu daně nebo sazby daně apod.) provede opravu výše daně v dodatečném daňovém přiznání. V případě opravy základu daně na základě změny v obchodních podmínkách (nikoliv chybného postupu) provede opravu v běžném daňovém přiznání za podmínek stanovených zákonem o DPH.

- 48 V obou případech jsou pro účely zákona o DPH stanoveny podmínky (např. vystavení opravného daňového dokladu, provedení opravy v daňové evidenci a další); 

nastavení dne povinnosti přiznat daň v případě, kdy je poskytována služba po dobu delší než 12 kalendářních měsíců. Jedná se o služby na dlouhodobé bázi, kdy je zájem vybrat daň vždy nejpozději posledním den každého kalendářního roku.

D. Změna číselné klasifikace služeb ze Standardní klasifikace produkce (SKP) na novou statistickou klasifikaci činností (CZ-CPA) v příloze č. 2 zákona o DPH. 

Převod ze Standardní klasifikace produkce (SKP) na novou statistickou klasifikaci produkce podle činností (CPA), je proveden v návaznosti na změnu provedenou Českého statistického úřadu na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008. Klasifikace produkce (CZ-CPA), byla zavedena sdělením statistického úřadu č. 275/2008 Sb. ze dne 31. července 2008.



Převod z SKP na CPA je proveden tak, aby se nezměnil rozsah služeb podléhajících snížené sazbě daně.

Název: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).

Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností: A. Ustanovení nových směrnic které má každý členský stát povinnost transponovat do svého právního řádu. Jejich cílem je zejména: -

dosažení plné harmonizace v rámci EU,

-

zavedení správných formulací technických pojmů,

-

funkčnost uplatňování daně v EU,

-

zamezení daňových úniků spojených s dovozem zboží.

K jednotlivým změnám je podrobný výklad uveden ve zvláštní části důvodové zprávy.

- 49 -

B. Ustanovení, která zahrnují již současně platné směrnice a nařízení, které nestanoví členským státům povinnost, ale možnost transpozice do národního práva. Současnou novelou zákona navrhujeme jejich zavedení do tuzemského zákona, jejich cíl spočívá v zamezení vzniku daňových úniků, umožnění správcům daně efektivně doměřit daň u konkrétních plnění a také ve zpřesnění podmínek pro osvobození od daně při dovozu zboží, tzv. drobných zásilek neobchodní povahy ze třetích zemí. V praxi se dále ukázalo, že je třeba přijmout u některých komodit taková opatření, aby plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně dříve než je daň přiznána, a to zavedením pravidla, tzv. „režimu pro přenesení daňové povinnosti" u zboží uvedeného v příloze č. 5 (šrot, odpad), dodání benzinu nebo nafty, při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nebo při poskytnutí stavebních a montážních prací. Další změnou dochází k upřesnění podmínek pro osvobození od daně při dovozu zboží, které je propuštěno do režimu volného oběhu s tím, že toto zboží je dopraveno nebo odesláno do jiného členského státu a toto dodání zboží je osvobozeno od daně. Pokud by nebyly podmínky pro osvobození splněny, vzniká povinnost přiznat daň. Dále se navrhuje zavedení ručení za daň, které má za cíl působit jako nástroj proti daňovým únikům u zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku mezi plátci. V neposlední řadě předkládáme úpravu spočívající v možnosti provést opravu výše daně (tzv. odpis daně) u pohledávek za dlužníky v insolvenci. Tohoto nástroje lze využít pouze za konkrétně stanovených podmínek.

C. Ostatní předložené návrhy: Navrhují se změny v ustanoveních týkajících se provedení opravy základu a výše daně v případě, kdy na základě obchodních vztahů dochází například ke snížení nebo zvýšení ceny za poskytnuté zdanitelné plnění. V takovém případě plátce provede opravu v běžném daňovém přiznání za podmínek stanovených zákonem o DPH (vystavením opravného daňového dokladu, opravy v daňové evidenci). Tímto způsobem však již nebudou podle návrhu prováděny opravy v případech, kdy plátce např. chybně uplatní sazbu daně nebo chybně stanoví místo plnění nebo předmět daně a zvýší tak svou daňovou povinnost.

- 50 -

V případě, kdy plátce nepostupoval v souladu se zákonem o DPH a přiznal daň jinak (chybně), provede opravu výše daně vždy v dodatečném daňovém přiznání za podmínek stanovených v daňovém řádu a zákonem o DPH (v případě, kdy plátce opravou snižuje přiznanou a zaplacenou daň na výstupu). Další úpravy, které souvisejí s provedením opravy základu daně a výše daně se promítnou i do vystavení opravného daňového dokladu. Ruší se daňový dobropis a daňový vrubopis. Další úprava se týká stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň (§ 24) při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou s místem plnění v tuzemsku (§ 24) a povinnosti přiznat poskytnuté plnění při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (24a). Úprava se týká mimo jiné stanovení povinnosti přiznat a zaplatit daň v případě, kdy je služba poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a to nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

D. Převod klasifikace z SKP na CZ-CPA: Tato změna v použité číselné klasifikaci se týká přílohy č. 2 k zákonu o DPH, která obsahuje služby, u nichž se uplatňuje snížená sazba daně. Tato číselná klasifikace se spolu se slovním popisem používá pro identifikaci služeb se sníženou sazbou daně. Při převodu ze Standardní klasifikace produkce (SKP) na novou statistickou klasifikaci produkce podle činností (CZCPA) se nezměnil rozsah služeb podléhajících snížené sazbě daně, tj. nedochází ke zúžení ani k rozšíření rozsahu služeb podléhajících snížené sazbě daně.

Návrhy řešení: A. Nové směrnice Varianta 0:

- 51 Pokud Česká republika neimplementuje nové směrnice do své legislativy, vystavuje se řízení o porušení smlouvy č. 2008/2146 vedení proti České republice. V takovém případě by porušení smlouvy znamenalo zahájení řízení a případné uložení sankce ze strany Evropské komise. Varianta 1: V případě nových směrnic vzniká členským státům povinnost transponovat je do svého národního právního řádu. V úvahu tedy připadá pouze varianta přijetí novelizovaných ustanovení. B. V případě využití stávajících směrnic a nařízení: Tzv. tuzemský reverse-charge, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. Varianta 0: V případě varianty, že nebudou do zákona o DPH implementovány výše uvedené články, nebude využito opatření, které má prokazatelný vliv na omezení některých forem daňových úniků. Varianta 1: Jedná se o zavedení režimu, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň má plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Plátce, který poskytuje zdanitelné plnění, je povinen vystavit daňový doklad, na který uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, příjemce plnění. Nárok na odpočet daně má příjemce plnění, a to v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost přiznat daň.

Tento režim některé členské státy v praxi uplatňují a osvědčil se jako nástroj pro zamezení daňových úniků, které spočívají v uplatnění odpočtu daně příjemcem plnění s tím, že plátce, který např. uskutečňuje dodání zboží, daň nezaplatí.

Ručení

- 52 Varianta 0: Jedná se o další nástroj v boji proti daňovým únikům, který vychází z čl. 205 směrnice Rady 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty. V případě, že nebude zaveden institut „ručení“, nebude mít správce daně v mnoha případech nástroj pro zamezení daňovým únikům.

Varianta 1: Pokud bude navrhovaná úprava přijata, bude institut ručení fungovat následovně: ke vzniku ručitelského vztahu dochází okamžikem uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytnutí úplaty na takové plnění, pokud je naplněna některá z dalších podmínek (splnění tzv. znalostního testu, kritérium zcela zjevné odchylky od obvyklé ceny). Fakticky se ručitelský závazek projeví až v případě, že daň z předmětného zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku nebude zaplacena a její vymáhání na poskytovateli zdanitelného plnění se ukáže marným.

Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Varianta 0: Směrnice umožňuje v případě, kdy neproběhla úplata vůbec nebo jen zčásti, snížit základ daně a tím i daň. ČR tyto články do svého zákona o DPH dosud neimplementovala. Navrhujeme umožnit opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V případě nepřijetí nebude snížen příjem do státního rozpočtu. Varianta 1: Návrh, kterým se umožní snížit základ daně a daň ve specifických případech, a to ještě za stanovených podmínek, zabrání případnému zneužívání oprav. Plátci, který měl povinnost přiznat daň z celé částky za poskytnuté plnění (věřitel) a od příjemce neobdržel úplatu a ten se současně dostal do insolvenčního řízení (dlužník), navrhujeme možnost opravit (snížit) již přiznanou daň. Toto řešení bude mít za následek snížení příjmů do státního rozpočtu. Avšak za současné ekonomické situace toto opatření řadě společností pomůže od případného bankrotu.

C. Ostatní předložené návrhy:

- 53 -

Oprava základu daně a výše daně Varianta 0: Současný způsob opravy základu daně a výše daně je umožněn na základě běžného daňového přiznání, a to jak v případě snížení nebo zvýšení základu daně a částky daně v ekonomicky zdůvodněných případech (slevy z ceny, vrácení nebo zrušení plnění apod.), tak i v případě, že plátce udělá chybu, která vede k odvodu vyšší daně, než podle zákona (chybné určení sazby daně, místa plnění nebo předmětu daně). Varianta 1: Návrh změny spočívá ve způsobu opravy základu daně a výše daně na základě sjednaných dodavatelsko-odběratelských vztahů, a to v běžném daňovém přiznání, zatímco v případě opravy základu daně a výše daně na základě chybného postupu spočívá oprava v dodatečném daňovém přiznání. Současně jsou dosud samostatná ustanovení řešící opravu základu daně a výše daně např. při dovozu zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a dalších plnění začleněna do obecného ustanovení o opravách základu daně a opravách výše daně. Změny týkající se povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (§ 24) a při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (24a). Varianta 0: Současné znění zákona řešící vznik povinnosti přiznat daň při poskytování služeb na dlouhodobé bázi, tj. více než 12 měsíců, není jednoznačné. Povinnost přiznat daň vzniká ke dni, kterému předchází alespoň 12 měsíců poskytování dané služby. V případě, kdy je poskytována služba tři roky a v prvním roce je poskytována např. od 2. ledna xxxx, povinnost přiznat daň by v prvním roce nevznikla, protože služba nebyla k 31. 12. xxxx uskutečňována 12 měsíců. Rovněž stanovení povinnosti přiznat daň a uskutečněné plnění jsou stanovena rozdílně. Varianta 1:

- 54 Jedná se o zpřesnění dne, ke kterému je povinnost přiznat daň v případě poskytování služeb na dlouhodobé bázi, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního roku, kdy je služba poskytována. Pokud by se jednalo o výše uvedený příklad, vzniká povinnost přiznat daň vždy v každém kalendářním roce, tedy již v prvním roce, kdy je služba poskytována, tj. k 31. 12. xxxx, pokud nebude poskytnuta služba (§ 24), přijata úplata (§ 24a) během kalendářního roku.

D. Převod ze Standardní klasifikace produkce (SKP) na novou statistickou klasifikaci produkce podle činností (CPA) Varianta 0: Pro identifikaci služeb pro účely použití snížené sazby DPH se v příloze č. 2 používá Standardní klasifikace produkce (SKP), tato klasifikace určená pro statistické účely se již v praxi nepoužívá, proto bylo nutné připravit přechod na v současné době používanou klasifikaci pro statistické účely (CZ-CPA). Varianta 1: V případě přijetí návrhu, bude pro účely zákona o DPH, konkrétně pro přílohu č. 2 používána stejná klasifikace jako pro statistické účely. V zásadě přechod na klasifikaci CZCPA nemění rozsah uplatnění snížené sazby DPH u služeb. E. Vyhodnocení nákladů a přínosů: Pro přehlednější vyhodnocení nákladů a přínosů je dále uvedena tabulka, tj. přehled dopadů upravovaných oblastí v letech 2011 až 2013, a to jak na veřejné rozpočty, tak i na státní rozpočet: -

odpis DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenci,

-

tuzemský reverse–charge (přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce plnění),

-

zavedení ručení odběratele za daň ze zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena jeho dodavatelem.

Tabulka: Přehled dopadů v letech 2011 až 2013

- 55 Rok Dopad opatření v mld. Kč na veřejné rozpočty (VR) a státní rozpočet

2011 2012 2013 VR SR VR SR VR SR

(SR) Pohledávky za dlužníky v insolvenci

-3,0 -2,1 -1,0 -0,7 -1,0 -0,7

Tuzemský reverse-charge *

2,7

1,9

2,7

1,9

2,7

1,9

Ručení za daň

0,5

0,4

0,5

0,4

0,5

0,4

CELKEM

0,2

0,2

2,2

1,6

2,2

1,6

* při kalkulaci dopadů tohoto opatření se počítá s tím, že bude zamezeno asi polovině objemu odhadovaných daňových úniků

Komentář k přehledu dopadů: V případě opatření „Odpisu daně u pohledávek za dlužníky v insolvenci“ bude negativní dopad na rozpočty v roce 2011 nejvýraznější. Důvodem je zavedení legislativní úpravy tohoto opatření do praxe, které počítá s možností využít tohoto opatření plátci zpětně (až 3 roky) a proto je kalkulováno s tím, že většina plátců této možnosti využije hned v prvním roce. V další letech jsou už předpokládané dopady nižší a odrážejí tak předpokládaný meziroční nárůst pohledávek za insolvenčními dlužníky. Využití odpisu daně u pohledávek za dlužníky v insolvenci, má velký význam pro podnikatelský sektor jako ekonomický nástroj, který může zlepšit jejich finanční situaci, zejména v současné době. Při výpočtu rozpočtových dopadů opatření „Tuzemský reverse-charge“ je nutno pracovat s odhadem daňovým úniků DPH, které se zakládají na expertním odhadu. Nemožnost explicitního vyjádření rozsahu těchto úniků byla zohledněna i při výpočtu rozpočtových dopadů tohoto opatření, kdy se z důvodu opatrnosti kalkulovalo pouze se zamezením cca poloviny těchto daňových úniků. Rozpočtové dopady navrhovaného opatření „Ručení“ jsou kalkulovány na základě odhadu daňových úniků.

F. Dotčené subjekty: -

plátci,

-

osoby registrované k dani v jiných členských státech,

-

zahraniční osoby registrované k dani,

- 56 -

správci daně a

-

konečný spotřebitel.

Podnikatelé – změny přinášejí na jedné straně nastavení nástrojů, které zamezí případným daňovým únikům, na druhé straně spravedlivé daňové podmínky a v neposlední řadě i ekonomickou pomoc při možnosti odepsat daň u uvedených pohledávek v době globálního ekonomického oslabení a krize eurozóny. Správci daně – získají nástroje k omezení daňových úniků a k vymáhání nezaplacené daně, například u uplatňování nároku na odpočet daně při tuzemském reverse-charge a při zavedení ručení za daň. Konečný spotřebitel – většina navržených změn nemá bezprostřední vliv na ceny za zboží a služby.

G. Konzultace: Konzultace probíhaly zejména na národní úrovni, tj. s -

Hospodářskou komorou, která se intenzivně podílela zejména na oblasti týkající se způsobu opravy DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení,

-

Komorou daňových poradců, která spočívala jak ve společných konzultacích, tak i vypořádání připomínek v průběhu tvorby návrhů novely a to v celé šíři předložené novely,

-

jednotlivými územními finančními orgány, tj. Finančními ředitelstvími,

-

Asociací provozovatelů mobilních sítí,

-

Teplárenským sdružením ČR,

-

Společností čerpacích stanic,

-

dalšími institucemi, kterým byl zaslán návrh novely v rámci vnějšího připomínkového řízení (viz. vypořádání připomínek).

S veškerými subjekty byly jimi předložené připomínky projednány. Na základě projednávání předloženého návrhu novely zákona o DPH a jejich připomínek je zpracován podrobný materiál o jejich vypořádání zejména v případě, kdy připomínky nejsou ze strany

- 57 MF akceptovány, včetně jejich zdůvodnění. Současně je jednotlivým institucím zaslán dopis s vypořádáním jejich připomínek a pokud nebyly akceptovány, jejich odůvodnění. Kromě těchto konzultací MF zveřejnilo informace pro veškerou širokou veřejnost základní informace týkající se „Ručení“. Nejčastější připomínky se objevovaly k § 109 „Ručení“, který v návaznosti na některé z připomínek byl ještě poupraven. Došlo i k detailnějšímu rozvedení důvodové zprávy. Reakce na jednotlivé připomínky jsou uvedeny v tabulce Vypořádání připomínek.

H. Implementace a vynucování: Navrhované změny budou provedeny formou novely zákona o DPH. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušné finanční úřady a finanční ředitelství vymezené zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. I. Přezkum účinnosti Účinnost přijatých změn bude v praxi ověřována kontrolou pracovníků finančních úřadů ČR i států EU.

II. Zvláštní část K článku I.

K bodu 1 (§ 1 a poznámka pod čarou č.1, § 3 odst. 1 písm. c), § 10h odst. 2, § 31 odst. 1 písm. i), odst. 2 písm. a), § 32 odst. 2 písm. a), § 33 odst. 2 písm. k), § 34 odst. 2 písm. k) a § 35 odst. 1 písm. h)) Jedná se o formulační úpravy pojmu „právní předpis Evropských společenství“ v návaznosti na Lisabonskou smlouvu. Tyto formulační úpravy vychází z aktuálního znění Legislativních pravidel vlády.

- 58 K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 1) V poznámce č. 1 se aktualizuje seznam příslušných předpisů EU, které zákon o DPH zapracovává.

K bodu 3 (§ 2 odst. 2 písm. a)) V textu se opravuje chybný odkaz na ustanovení zákona § 68.

K bodu 4 (§ 4 odst. 1) Z textu se navrhuje vypustit některé pojmy, které jsou nadbytečně definovány, jak např. osvobození od daně s nárokem a bez nároku na odpočet nebo daň při dovozu a daň při pořízení zboží z jiného členského státu apod., které vyplývají z jiných ustanovení zákona (např. osvobození z § 51 nebo z § 63). Dále se vypouští pojem daň na vstupu, který je nově definován v § 72 odst. 2 a pojem odpočet daně, který vyplývá rovněž z textu § 72. Pojmy plátce a osoba identifikovaná k dani se vypouští rovněž z důvodu, že vyplývají z § 94 a 96. Nadbytečné jsou i pojmy daňová povinnost při zachování pojmu vlastní daňová povinnost a nadměrný odpočet a zvýšení resp. snížení daňové povinnosti. Pojmy bytový a rodinný dům a byt se přesouvají do textu § 48, kde se vyskytují téměř výhradně (ještě i v § 48a). U pojmu správce daně se v souvislosti se změnou v § 23 upřesňuje odkaz nikoliv jen na odstavec 3 a 4 , ale i na nový odstavec 5. V písm. m) se doplňuje definice zboží, které je předmětem spotřební daně. Jedná se o implementaci ustanovení směrnice 2009/162/EU. Za zboží, které je předmětem spotřební daně, se pro účely zákona o DPH považuje i zboží podléhající dani z plynu a dani z pevných paliv, s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené.

K bodu 5 (§ 4 odst. 3 písm. c)): Z textu definice obchodního majetku se pro nadbytečnost vypouští vazba na povinnost účtování nebo evidence tohoto majetku, protože povinnost vést údaje o tomto majetku

- 59 v evidenci pro daňové účely již sama o sobě vyplývá z ustanovení § 100 odst. 2. Zdůraznění, resp. opakování této povinnosti pouze v některých ustanoveních zákona by mohlo být zavádějící nebo matoucí. V této souvislosti se rovněž zpřesňuje text § 100 odst. 2, který jednoznačně stanoví, že plátce je povinen vést evidenci obchodního majetku, přičemž si může zvolit, zda tuto evidenci povede v rámci svého účetnictví nebo samostatně. Navrhovaná úprava je proto pouze zpřesňující, z věcného hlediska nedochází ke změně.

K bodům 6 a 7 (§ 4 odst. 3 písm. d) a e)): Původní text písmene d) týkající se definice majetku vytvořeného vlastní činností se nahrazuje definicí dlouhodobého majetku. Nově se pojem majetku vytvořeného vlastní činností bude používat v § 13 odst. 4 písm. b) pouze ve vztahu k určitému majetku, konkrétně majetku dlouhodobého charakteru. Proto se v § 4 odst. 3 písmenu d) nejdříve vymezuje dlouhodobý majetek a v nově vkládaném písmenu e) se zavádí definice dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností. Definice dlouhodobého majetku v případě odpisovaného majetku využívá obsahové vymezení uvedené v zákoně o daních z příjmů a v případě pozemků vymezení v zákoně o účetnictví. Jde pouze o legislativně technickou změnu, která se zavádí z důvodů zjednodušení formulací. Je součástí formulačních změn, které souvisí s promítnutím nových pravidel pro uplatnění odpočtu vyplývajících ze směrnice 2009/162/EU. Z věcného hlediska nedochází k žádné změně, stejné obsahové vymezení se pro majetek, který má dlouhodobý charakter, používalo v příslušných ustanoveních zákona i doposud (v § 6, 76 a 78). Definice dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se zavádí s ohledem na specifická pravidla při uplatňování nároku na odpočet při pořizování tohoto majetku, pokud plátce tento majetek bude dále využívat pro účely, pro které má podle § 72 odst. 6 nárok na odpočet daně jen v částečné výši (podrobněji viz odůvodnění k § 13 odst. 4 písm. b)). Pod tuto definici spadá veškerý majetek vytvořený plátcem, jehož výsledkem je majetek, který splňuje kritéria dlouhodobého majetku. Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je rovněž dlouhodobý majetek vytvořený na základě tzv. subdodávek. Zahrnuje rovněž technické zhodnocení hmotného i nehmotného majetku vymezené ve vazbě na zákon o daních z příjmů. Z důvodu jasného výkladu v této souvislosti zákon explicitně stanoví, že technické zhodnocení se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Nezahrnuje ostatní případy nabytí jednotlivého dlouhodobého majetku, kterými jsou

- 60 například nabytí koupí, vkladem od jiné osoby nebo převodem z osobního užívání do podnikání.

K bodu 8 (§ 4 odst. 4): Zpřesňuje a sjednocuje se text související s přepočtem cizí měny. Navrhuje se v textu jednotlivých ustanovení zákona používat v této souvislosti jednotné vyjádření „přepočet cizí měny na českou měnu“.

K bodu 9 (§ 5 odst. 2): Změna je provedena v důsledku změn v zákoně o daních z příjmů, na který toto ustanovení odkazuje.

K bodu 10 (§ 5 odst. 4): Jedná se o legislativně technickou úpravu, a to z důvodu, že v případě osob uvedených v tomto paragrafu, resp. odstavci, které se považují za samostatnou osobu povinnou k dani, se jedná o obecný pojem a neplatí pouze pro účely zákona o DPH.

K bodu 11 (§ 5b odst. 2) Jedná se o zpřesnění a rozšíření odpovědnosti členů skupiny za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů na všechny případy zániku jejich členství ve skupině ze zákona (např. v případě úmrtí, zániku bez právního nástupce, tj. v případech, kdy daná osoba přestává být subjektem práva).

K bodu 12 (§ 6 odst. 2): Jedná se o legislativně technickou změnu v návaznosti na zavedení definice dlouhodobého majetku v § 4 odst. 3 písm. d) a na sjednocení textu týkajícího se povinnosti vést údaje o

- 61 tomto majetku v evidenci pro daňové účely (viz také související úpravy v § 4 odst. 3 písm. c) a § 100 odst. 2).

K bodům 13, 15, 20, 23 a 110 (§ 7a, § 10h odst. 1 písm. h), § 13 odst. 7 písm. i), § 16 odst. 1, § 18 odst. 1, § 31 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 3 a § 108 odst. 1 písm. c)): V těchto ustanoveních se provádí pravidla podle směrnice 2009/162/EU. Specifické pravidlo pro stanovení místa plnění v § 7a, které platilo pro dodání plynu soustavami a dodání elektřiny, se rozšiřuje na dodání tepla a chladu sítěmi. V případě dodání plynu se zpřesňuje, že toto pravidlo se uplatňuje při dodání prostřednictvím jakékoli soustavy na území Společenství nebo sítě k této soustavě připojené, tj. přenosové, distribuční soustavy, ale také těžební plynovodní sítě. Z důvodu zjednodušení textu zákona se navrhuje pro tato specifická dodání zavést legislativní zkratku „dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“. Ze stejného důvodu se navrhují změny v § 10h odst. 1 písm. h) (stanovení místa plnění při poskytnutí služeb), jakož i dalších ustanovení, která se týkají těchto specifických dodání: § 13 odst. 7 písm. i), § 16 odst. 1, § 18 odst. 1, § 31 odst. 4 (výjimky z přemístění zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a zasílání zboží) a dále § 32 odst. 4, § 33 odst. 3 (náležitosti daňových dokladů). Obdobně se dále upravuje, resp. rozšiřuje, působnost § 108, odst. 1 písm. c) (u všech těchto přeshraničních plnění se přesouvá povinnost přiznat daň na příjemce).

K bodu 14 (§ 10b) Ve změně pravidel pro stanovení místa plnění u služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy se promítají změny ve směrnici o DPH, resp. příslušná ustanovení článku 3 směrnice 2008/8/ES účinná od 1. 1. 2011. Změna v této oblasti se týká služeb poskytovaných osobě povinné k dani (tzv. B2B služeb). Z těchto služeb se nadále budou zdaňovat v místě konání příslušné akce jako doposud pouze služby, které spočívají v oprávnění ke vstupu na tyto akce, a vedlejší služby, které s tímto oprávněním přímo souvisí. Ostatní B2B služby, včetně služeb organizátora této akce, nově spadají do působnosti základního pravidla, tj. zdaňují se podle usazení zákazníka.

- 62 U těchto služeb poskytovaných osobě nepovinné k dani (tzv. B2C služeb) nedochází ke změně. Jak služby, které spočívají v oprávnění vstupu na tyto akce, tak vedlejší služby související s touto akcí, včetně služeb organizátora, se i nadále zdaňují v místě konání příslušné akce. Z důvodu zjednodušení aplikace v praxi se tato pravidla promítají v novele zákona ve dvou písmenech. V písmenu a) je zahrnuto pravidlo platné pro služby, které spočívají v oprávnění ke vstupu na tyto akce a služeb přímo souvisejících s tímto oprávněním, které je pro všechny osoby stejné. Poskytovatel těchto služeb nebude muset rozlišovat místo plnění podle statutu zákazníka a služby se budou zdaňovat v místě konání příslušné akce. V písmenu b) je zahrnuto specifické pravidlo pro služby v této oblasti poskytované pro osoby nepovinné k dani. Okruh akcí v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, na která se uplatňují zvláštní pravidla podle § 10b, se nemění, i nadále zahrnuje také konference, semináře, veletrhy, či výstavy. Služby spočívající v oprávnění ke vstupu zahrnují veškeré služby, které vstupují do částky vstupného, popř. účastnického poplatku, na danou akci, a to včetně vstupného ve formě předplatní vstupenky, permanentky či abonentky. Službami přímo souvisejícími s oprávněním ke vstupu jsou služby, které jsou samostatně za úplatu poskytnuty přímo osobě účastnící se dané akce, vesměs v místě konání akce. Tyto služby zahrnují například používání šaten nebo hygienických zařízení.

K bodům 16, 17, 19, 21, 22 a 24 (§ 13 odst. 4 písm. a) a b), § 13 odst. 5, § 14 odst. 3 písm. b), § 14 odst. 4 písm. a) a § 21 odst. 6 písm. d), přechodná ustanovení bod 3): Změny v těchto ustanoveních se týkají pravidel pro uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností. Nově se nastavují pravidla pro uplatnění daně na vstupu a na výstupu u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, který bude plátce dále používat pro tzv. smíšené účely, tj. částečně pro účely s nárokem na odpočet daně a částečně pro účely bez nároku na odpočet daně. Zahrnuje jak případy, kdy plátce bude používat majetek zčásti také pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi (například pro soukromé účely), tak případy,

- 63 kdy plátce bude používat majetek výhradně pro uskutečňování svých ekonomických činností, ale v jejich rámci také zčásti pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Tato nová pravidla se do zákona zavádějí na základě připomínek od správců daně i podnikatelské veřejnosti, že současná platná úprava otevírá možnosti pro daňové úniky a že v některých konkrétních situacích neodpovídá zásadě daňové neutrality. Plátce při vytváření dlouhodobého majetku vlastní činností, který bude dále používat pro tzv. smíšené účely, bude oprávněn si uplatňovat ze vstupů, tj. přijatých zdanitelných plnění, která použije pro vytvoření tohoto majetku, nárok na odpočet daně v plné výši (podle § 72 odst. 1 písm. a) ve vazbě na § 72 odst. 2 písm. c)). Uvedení do stavu způsobilého k užívání se bude považovat za zdanitelné plnění, které je předmětem daně (podle nového ustanovení § 13 odst. 4 písm. b)). Plátce bude povinen toto zdanitelné plnění přiznat ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém k uvedení do stavu způsobilého k užívání došlo (ve vazbě na novelizaci § 21 odst. 6 písm. d)), přičemž základ daně u tohoto plnění se stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a). Ke stejnému období bude plátce oprávněn si z tohoto plnění uplatnit nárok na odpočet daně. Výše tohoto nároku se bude odvíjet od účelu použití tohoto majetku podle obecně platných principů, v tomto případě podle § 72 odst. 6, tj. v částečné výši. Princip nově zavedeného opatření spočívá v tom, že si plátce v podstatě vytvořený dlouhodobý majetek po jeho aktivaci „sám sobě dodá“. Odstraní se možný negativní dopad různých výší koeficientů v letech, kdy majetek vytvářel. Opatření je plně v souladu s právem EU, využívá možnost volby, kterou členským státům dává směrnice o DPH v článku 18 písm. a). Bod 3 přechodných ustanovení umožňuje plátci, aby si dorovnal nebo dodatečně uplatnil nárok na odpočet daně ze vstupů, které použije pro vytvoření dlouhodobého majetku vlastní činností, který bude dále využívat pro tzv. smíšené účely, jestliže tyto vstupy pořídil před účinností nového opatření. Nárok bude oprávněn si uplatnit až v okamžiku, kdy bude příslušný dlouhodobý majetek uveden do stavu způsobilého k užívání. V tomto případě se prolamuje 3-letá lhůta pro uplatnění odpočtu daně stanovená v § 73 odst. 3, jakož i omezující podmínka pro způsob vykázání nároku na odpočet daně stanovená v § 73 odst. 4. Pro ostatní případy vytváření majetku vlastní činností zůstávají v platnosti současná pravidla. U majetku, který bude plátce využívat pouze pro účely bez nároku na odpočet daně, tj. výhradně pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi nebo výhradně pro

- 64 osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, nebude oprávněn si uplatňovat nárok na odpočet daně ze vstupů a fikce dodání zboží nebo převodu nemovitosti při uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání nevznikne. U majetku, který bude plátce využívat pouze pro účely s nárokem na odpočet daně, bude oprávněn uplatňovat plný nárok na odpočet daně ze vstupů a rovněž nevznikne fikce dodání zboží nebo převodu nemovitosti při uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání. Uvedené pravidlo se bude vztahovat na veškerý dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, a to jak hmotný, tak nově nehmotný. Tato změna vyplývá z vypuštění písmene b) v § 14 odst. 3, podle kterého se použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností doposud považovalo za poskytnutí služby. V návaznosti na tuto změnu se mění příslušné odkazy v navazujících ustanoveních. Následné změny v použití dlouhodobého majetku, případně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely zakládající nárok na odpočet daně, se budou nadále řešit výhradně prostřednictvím úpravy daně na vstupu (podle pravidel pro úpravu odpočtu daně podle § 78) a ne na straně daně na výstupu. V této části úprava vychází z nových pravidel daných směrnicí 2009/162/EU, které jsou členské státy povinny provést. Proto se v § 13 odst. 4 písm. a), odst. 5 a v § 14 odst. 4 písm. a) dlouhodobý majetek z působnosti těchto pravidel vypouští, tj. použití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickými činnostmi již nadále nebude moci být považováno za zdanitelné plnění.

K bodu 18 (§ 13 odst. 4) Jde o legislativně technickou úpravu (pořadí písmen).

K bodům 25 a 36 (§ 21 odst. 6 písm. e) a § 29 odst. 1) Jedná se o legislativně technické změny v odkazech v návaznosti na vypuštění písmene b) v § 14 odst. 3.

K bodu 26 (§ 21 odst. 8) Jedná se o změnu odkazu v návaznosti na změny v § 13 odst. 4.

- 65 K bodu 27 (§ 23 odst. 5) V souvislosti s upřesněním podmínek pro dovoz zboží podle § 71g se stanoví, že v případě porušení podmínek pro osvobození od daně je plátce povinen přiznat daň za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu osvobození od daně propuštěno.

K bodu 28, až 32 (§ 24 a § 24a) V § 24 se jedná o poskytování služby směrem do tuzemska, kdy daň přiznává podle § 108 příjemce služby, § 24a se jedná o poskytování služby směrem ven z tuzemska a poskytovatel služby má povinnost přiznat toto plnění.. V obou případech se změny týkají v nastavení uvedených povinností (přiznat daň - §24 a přiznat plnění - §24a) a to tak, aby byly nastaveny shodně. V souladu s čl. 66 druhý pododstavec směrnice, nelze v případě, kdy příjemci služby vzniká povinnost přiznat daň využít čl. 66 první pododstavce. To znamená, že v § 24 je povinnost přiznat daň nastavena ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Podle čl. 63 směrnice je zdanitelné plnění uskutečněno poskytnutím služby. Podle čl. 65 směrnice, pokud je platba provedena na účet ještě před poskytnutím služby, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky převzetím platby. Z tohoto důvodu je nutné v § 24 i 24a nastavit stejně tuto povinnost i na přijetí úplaty. Při nastavování DÚZP vycházíme z § 21, ale jsou provedeny úpravy - § 24 odst. 2 až 4, u § 24a se jedná o odst. 2 až 4 v návaznosti na již uvedený čl. 66 druhý pododstavce směrnice.. V případě odst. 4 v obou paragrafech se jedná o legislativně technickou úpravu na základě směrnice 162. Podrobněji k jednotlivým ustanovením uvedeno níže: § 24 V § 24 odstavci 1 se jedná o nastavení daňové povinnosti plátci nebo osobě identifikované k dani, tj. příjemcům služby, kterou poskytuje osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba. Podle čl. 63 až 66 směrnice v těchto případech vzniká daňová povinnost k datu uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21 zákona o DPH, avšak vyjma, kdy je stanovena daňová

- 66 povinnost k datu vystavení daňového dokladu (viz. odst. 2 v návaznosti na čl. 66, druhý pododstavec směrnice). V případě, kdy dochází k úplatám, se doplňuje u vzniku povinnosti přiznat daň i možnost vzniku povinnosti přiznat daň k poslednímu dni měsíce, ve kterém byla úplata poskytnuta. V odstavci 3 se jedná se o úpravu v nastavení daňové povinnosti (v souladu s Čl. 64 odst. 2 a Čl. 66 Směrnice) u poskytování služeb po dobu delší než 12 měsíců. Daňová povinnost je stanovena nejpozději k poslednímu dni každého kalendářního roku. Pokud však bude ukončeno poskytování služby dříve nebo bude poskytnuta úplata, povinnost přiznat daň vzniká podle odstavce 1. Úprava v odst. 4 spočívá v legislativně technické úpravě, kdy se v případě dodání plynu rozumí dodání prostřednictvím jakékoli soustavy na území Společenství nebo sítěmi k této soustavě připojené, tj. přenosové, distribuční soustavy, ale také těžební plynovodní sítě připojené k této soustavě. Sjednocený text v daném případě je navržen jako: „dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi“. § 24a V § 24a odst. 1 se ruší druhá věta, která dosud odkazovala obecně na § 21, a to s ohledem na změny v nastavení data uskutečnění a povinnosti přiznat poskytnutí služby v § 24a odst. 2 až 4 v návaznosti na směrnici Čl. 63 až 66.. V odstavci 3 se jedná o obdobnou úpravu jako u § 24 odst. 3, kdy je služba poskytována dobu delší než 12 měsíců a kdy má plátce povinnost podat souhrnné hlášení. Daňová povinnost je stanovena nejpozději k poslednímu dni každého kalendářního roku. Pokud však bude ukončena služba dříve nebo bude poskytnuta úplata, povinnost přiznat daň vzniká podle odstavce 1. Úprava v odst. 4 je obdobná jako u § 24 odst. 4 (bod 30).

K bodu 33 (§ 28 odst. 1) Jedná se o úpravu ve výčtu daňových dokladů v návaznosti na změny týkající se oprav a vystavení opravného daňového dokladu.

K bodu 34 (poznámka pod čarou č. 23)

- 67 Ruší se nadbytečná poznámka pod čarou č. 23, která u daňového identifikačního čísla odkazuje na zákon o správě daní a poplatků, který je od 1.1.2011 nahrazen daňovým řádem.

K bodu 35 (§ 28 odst. 2 písm.l) Jedná se o úpravu v souvislosti s matematickým zaokrouhlením korun při uvedení výše daně.. K bodům 37 a 38 (§ 31 odst. 3 a § 32 odst. 3) Jedná se o zrušení nadbytečných ustanovení v návaznosti na úpravy ustanovení § 24 a 24a, ve kterých se den uskutečnění zdanitelného plnění již neváže na datum vystavení daňového dokladu podle § 21.

K bodu 39 (úprava názvu – díl 6) Vzhledem ke zrušení pojmů daňový dobropis a daňový vrubopis je nutná změna názvu tohoto dílu na „Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně a oprava výše daně a opravný daňový doklad“.

K bodu 40 (§ 36 odst. 10) Jedná se pouze o úpravu odkazů, obdobně jako v odstavci 6 Jedná se pouze o úpravu odkazů v návaznosti na změnu v § 13.

K bodu 41 (poznámka pod čarou č. 26b) Zákonem č. 120/2010 Sb. s účinností od 29.4.2010 bylo vypuštěno písm. d), tj. osoby v pracovněprávním nebo v jiném obdobném vztahu k plátci s tím, že zůstal odkaz pod čarou č. 26 b), který se nyní navrhuje zrušit.

K bodu 42 (§ 40 odst. 2) Pro nadbytečnost se vypouští odkaz na § 42.

K bodu 43 (§ 42 až § 46)

- 68 -

§ 42 Úprava ustanovení § 42 týkající se opravy základu daně a výše daně spočívá pro plátce jednoznačně v povinnosti opravit základ daně a výši daně, oproti současnému ustanovení, podle kterého měl plátce v určitých případech možnost a v některých povinnost provést opravu základu daně a výše daně. Jedná se o opravy vyplývající z běžných dodavatelskoodběratelských smluv a vztahů, kdy dochází například ke snížení úplaty formou poskytnutí slevy po datu uskutečnění zdanitelného plnění, ke zrušení celého nebo části zdanitelného plnění, k předčasnému ukončení smlouvy o dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d) a v některých dalších případech. Plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad, to znamená pro osobu povinnou k dani. Pokud však neměl povinnost vystavit daňový doklad , provede opravu pouze v daňové evidenci pro účely zákona o DPH. Nejedná se tedy o volbu, zda vystaví opravný daňový doklad nebo zda provede opravu v daňové evidenci. Pravidla kdy vystaví opravný daňový doklad a kdy provede opravu v daňové evidenci jsou pevně stanovena. Podle navrženého znění § 42 se budou řešit také opravy uvedené původně v § 44 až 46a.

§ 43 Při uplatnění daně jinak než je uvedeno v zákoně, tedy z důvodu chyby (např. chybné určení místa plnění, předmětu daně nebo sazby daně), bude podle návrhu oprava provedena v dodatečném daňovém přiznání. V případě, kdy plátce nebo osoba identifikovaná k dani zvýšila svoji daňovou povinnost, má možnost provést opravu v dodatečném daňovém přiznání na základě doručení opravného daňového dokladu nebo provedení opravy v daňové evidenci v souladu s uvedenými podmínkami v odstavci 2. Rovněž i u § 43 platí pro vystavení opravného daňový doklad a provedení opravy jasně stanovená pravidla a není možné volba. Podle tohoto ustanovení bude postupovat i osoba, která uvedla daň na doklad a vznikla jí povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. k). Přičemž pojem „přiměřeně“ znamená, že výše uvedená osoba, která vystavila „doklad“ a na něm uvedla daň, vystaví „opravný doklad“. Další povinnosti v případě opravy pro tuto osobu jsou shodné jako má plátce nebo osoba identifikovaná k dani. U § 43 není uvedena lhůta pro vystavení opravného daňový doklad, protože oprava výše daně dle § 43 je opravou směřující ke snížení daňové povinnosti plátce, je aktem dobrovolným.

- 69 „Rozhodný“ den pro celou aplikaci § 43 je den doručení opravného daňového dokladu, příp. den prokázání provedení opravy v evidenci daně samotný, a tento je v návrhu jako stěžejní okamžik již jednoznačně zakotven.

§ 44 Doplňují se nově pojmy věřitel či dlužník, které se používají pro toto ustanovení zákona. Jedná se o zavedení nové možnosti opravy výše daně na výstupu u pohledávek za dlužníky (odběrateli) v insolvenčním řízení, a to v souvislosti s negativním vývojem

ekonomické

situace. Tento návrh aktivně reaguje na současnou ekonomickou situaci a je protikrizovým opatřením s cílem pomoci firmám, jejichž cash-flow snižují nedobytné pohledávky za podniky v platební neschopnosti. V souvislosti s dopady světové finanční krize, stále více přibývá firem, které se nachází v konkurzním řízení, a tudíž nejsou schopny dostát svým závazkům vůči věřitelům (dodavatelům). Vzniklé pohledávky za odběrateli (dlužníky) řada dodavatelů (věřitelů) není schopna vymoci v plné výši. Tento fakt se negativně projevuje v ekonomické situaci dosud „životaschopných“ podniků. Na základě tohoto ustanovení bude mít věřitel (dodavatel) takto nárok na opravu výše daně na výstupu, pokud mu jeho odběratel (dlužník) nezaplatil za dodané zboží nebo poskytnutou službu a insolvenční soud proti odběrateli zahájil insolvenční řízení. V předloženém návrhu se jedná se o pohledávky, které vznikly nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Návrh prozatím upravuje pouze problematiku konkurzního řízení. Navrhnuté opatření bude po určité časové době jeho „fungování“ vyhodnoceno a dojde k případném rozšíření. Návrh je plně v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES, článek 90 a 185. Obdobná úprava platí nejméně ve 12 členských státech EU, tento režim je v různých formách implementován v následujících členských státech: Belgie, Lucembursko, Dánsko, Německo, Francie, Portugalsko, Irsko, Rakousko, Itálie, Řecko, Lotyšsko a Velká Británie.

- 70 Toto opatření bude mít sice bezprostředně negativní dopad na státní rozpočet, ale je potřeba vzít v úvahu i doprovodné (nepřímé) efekty, mimo jiné zachování životaschopnosti firem, umožnění překonání současné negativní ekonomické situace a zachování pracovních míst. Za podstatné je třeba upozornit, že každé plnění se považuje za samostatné zdanitelné plnění. Návrh dále upřesňuje přesný postup nejen v okamžiku „prvního“ provedení opravy výše daně, ale i následné případy, jako je částečné či plné uspokojení pohledávky, postoupení pohledávky či řešení situace při zrušení registrace věřitele.

§ 45 Jedná se o náležitosti uváděné v opravném daňovém dokladu. V případě, že byl vystaven daňový doklad nebo byla stanovena povinnost vystavit daňový doklad, musí být vždy uveden odkaz na původní doklad (např. evidenční číslo, původní hodnoty a opravované hodnoty). Na základě připomínek zůstává specifická úprava pro opravu základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb. V odstavci 3 a 4 jsou uvedeny náležitosti opravného daňového dokladu a povinnost evidovat soupisy vystavených dokladů.

§ 46 Jedná se o vymezení náležitostí daňového dokladu v souvislosti s § 44.

K bodu 44 (§ 46a) Ruší se dosavadní § 46a, protože se oprava základu daně řeší v § 42.

K bodu 45 (§ 48) Dochází k přesunu vymezení rodinných domů, bytových domů a bytů do § 48 z důvodu provedených úprav v § 4 a z důvodu, že se toto vymezení týká především § 48.

- 71 K bodu 46 (§ 49 a 50) Ruší se dosavadní § 49 a 50, protože veškeré opravy jsou uvedeny v § 42 až 46, včetně opravných daňových dokladů.

K bodu 47 (§ 52 odst. 2) Zpřesňuje se formulace podmínek, za kterých držitel licence osvobozuje poštovní služby. Osvobození od daně se v souladu se směrnicí o DPH a zavedenou judikaturou v této oblasti (zejména ve věci C-357/07 TNT Post UK) vztahuje jen na tzv. základní služby, které má držitel licence povinnost zajišťovat, a které jsou poskytovány v rámci této licence. Osvobození od daně se ani nadále nevztahuje na tzv. individuálně sjednávané poštovní služby, ačkoli to není v zákoně o DPH explicitně uvedeno. Jde o služby, jejichž ceny jsou sjednávány individuálně, tj. jsou dány individuální smlouvou, a nikoliv obecně platným ceníkem. Tato zásada je do českého právního řádu provedena ve vazbě na ustanovení zákona o poštovních službách (konkrétně ustanovení § 6 odst. 4 písm. c) a § 34a odst. 3), podle kterých nelze individuálně sjednávat ceny u základních služeb, tj. služeb poskytovaných v rámci licence. Její promítnutí do zákona o DPH by tak bylo redundantní.

K bodu 48 (§ 56 odst. 1) Upřesňuje se okamžik počátku běhu tříleté lhůty. Lhůta začíná běžet od toho kolaudačního souhlasu, který byl pro účel pro jaký je stavba v současné době užívána, vydán jako první. Další kolaudační souhlasy, které jsou vydané na stejný účel užití stavby, nemají již na počátek běhu lhůty vliv. U staveb, které nevyžadují kolaudační souhlas se tříletá lhůta odvíjí od okamžiku, od kterého byl dán první souhlas pro užití stavby pro účely, pro které je v současné době užívána.

K bodu 49 ( § 68 odst. 7 až 10) Návrhem se v zákoně o DPH implementuje technická novela směrnice Rady 2009/162/EU odstavec 11. Přímé osvobození se rozšiřuje o nový odstavec 7 „subjekty Evropské unie“. Nový odstavec 8 a 9 rozšiřuje původní odstavec 7 a 8 pouze o výše uvedenou technickou novelu. V případě osvobození subjektů založených Evropskou unií uvedených v odstavci 7 písm. e) návrhu, jde zejména podle bodu č.7 preambule technické novely a dále článku 187

- 72 Smlouvy o společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných Unií. V novém odstavci 10 je zařazen v nezměněné podobě původní odstavec 9.

K bodu 50 (§ 71) Odstavec 1 je beze změny, jedná se pouze o přesun stávajícího odstavce 2. V novém odstavci 2 je implementována Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu. Vzhledem k tomu, že jsou jednotlivá ustanovení Směrnice příliš rozsáhlá, jsou v odstavci 2 uvedena za podmínky, že jsou současně vymezena v Nařízení Rady č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, které podrobně jednotlivé druhy zboží vymezuje a na které je odvolávka na poznámku pod čarou č.49. U zboží dováženého v zásilkách neobchodní povahy jsou podle Směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní, na rámec Nařízení Rady 1186 /2009, stanoveny limity pro dovoz kávy a čaje. V odstavci 3 je podle Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009 vymezeno osvobození od daně při dovozu zboží nepatrné hodnoty, a sice do limitu 22 EUR, dále je zde vymezen dovoz zboží, který je osvobozen podle Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009 ale není osvobozen podle Nařízení Rady č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla. Z důvodu značného rozsahu § 71 byla do odstavce 3 přesunuta ustanovení původních odstavců 7, 10 a 18. V odst. 4 je osvobozen dovoz zboží vyjmenovaným subjektům. Jedná se o implementaci Směrnice Rady 2009/162/ES ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, která upřesňuje osvobození od daně při dovozu zboží stanovenými subjekty. U ostatních odstavců došlo ke změně číslování.

K bodu 51 (poznámka pod čarou č. 49a)

- 73 Z důvodu legislativních změn v § 71 se poznámka pod čarou č. 49a zrušuje.

K bodu 52 (§ 71g): Jedná se o upřesnění stávajícího § 71 odst. 8, implementací Směrnice Rady 2009/69/ES, kterou se upřesňují podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu volného oběhu. Pokud se jedná o dodání zboží podle § 64 odst. 1, nebo o přemístění obchodního majetku podle § 64 odst. 4, je pro osvobození od daně plátce povinen již v okamžiku dovozu předložit celnímu orgánu důkazy o tom, že je zboží dováženo v rámci dodání zboží do jiného členského státu pro osobu registrovanou k dani, nebo že je plátcem přemísťováno jako jeho obchodní majetek na DIČ, které je plátci přiděleno v jiném členském státě, do kterého zboží přemísťuje. Pokud plátce podmínky pro propuštění do uvedeného režimu nesplní, vznikne mu daňová povinnost a je povinen přiznat daň podle § 23. V souvislosti s touto úpravou byla rozšířena působnost finančních úřadů (viz definice správce daně v § 4 odst. 1 písm. f)).

K bodu 53 (§ 72 až 79, přechodná ustanovení body 2, 4 a 5) Obecně ke změnám v ustanoveních týkajících se nároku na odpočet daně (§ 72 až 79) V návrhu se předkládají některé zásadní změny v nastavení pravidel pro uplatnění nároku na odpočet daně. Změny jsou formální i věcné. Dochází k přestrukturování jednotlivých paragrafů v dílu 10 hlavy II zákona o DPH, ke sjednocení terminologie a systémových vazeb jednotlivých ustanovení. Návrh tak reaguje na některé signály ohledně interpretačních problémů při aplikaci stávající úpravy v praxi. Cílem těchto formálních změn je transparentnější a jednoznačnější úprava pravidel. Návrh do pravidel v oblasti nároku na odpočet daně nově zakotvuje některé zásady vyplývající ze zavedené judikatury SDEU, jakož i zásady vycházející ze směrnice 2009/162/EU, které jsou členské státy povinny provést. Dále se do nově navrhované úpravy promítají některé postupy, které jsou pro členské státy volitelné a jejichž cílem je zjednodušení aplikace pravidel v praxi, a zavádí se některá opatření, která odpovídají zásadě neutrality zatížení plátců daně.

- 74 § 72 Navrhovaná úprava v § 72 vymezuje základní zásady týkající se rozsahu a vzniku nároku na odpočet daně. Text odstavce 1 promítá některé principy, které jsou v dosavadním znění zákona obsaženy v odstavci 2. Úvodní text odstavce 1 zakotvuje právo plátce daně na odpočet daně a způsob, jakým se tento nárok vykonává – odpočíst daň na vstupu. V důsledku platnosti daňového řádu se stává nadbytečné vymezení, že nárok na odpočet daně lze uplatnit v daňovém přiznání, nebo při daňové kontrole, které je v dosavadním znění zákona v odstavci 3 tohoto paragrafu, které se z tohoto důvodu vypouští. Odstavec 1 v písmenech a) až e) obsahuje taxativní výčet případů, resp. účelů použití přijatých zdanitelných plnění, které zakládají nárok na odpočet daně. V návaznosti na to odstavec 5 dále explicitně stanoví, že plátci přísluší plný nárok na odpočet daně, použije-li příslušné zdanitelné plnění výhradně pro účely obsažené v tomto taxativním výčtu. Ve výčtu případů v odstavci 1 dochází k věcné změně u plnění v písmenu d). V důsledku doplnění odkazu na osvobozené plnění podle § 54 odst. 1 písm. y) se možnost nároku na odpočet daně rozšiřuje o sjednání nebo zprostředkování určitých finančních činností. Dále v tomto písmenu dochází vzhledem k jiné formulaci podmínek k věcné změně, ovšem s minimálním praktickým dopadem. Tato plnění se již nevymezují ve vztahu k osobě (zahraniční osobě neuskutečňující ekonomickou činnost v tuzemsku), nýbrž se stanoví ve vazbě na místo plnění ve třetí zemi. Tato nová vazba lépe odráží účel příslušného ustanovení směrnice o DPH – usazení příjemce plnění mimo EU. Bude pokrývat nejen zahraniční osobu, tj. osobu se sídlem nebo místem pobytu mimo EU, ale rovněž jiné osoby, pokud jim budou příslušná plnění poskytnuta mimo EU. Další věcnou změnou v taxativním výčtu případů zakládajících nárok na odpočet daně je vypuštění plnění podle § 13 odst. 8 písm. c), konkrétně poskytnutí dárku. Rozsah nároku na odpočet daně se v tomto specifickém případě bude řídit podle celkové souvislosti s uskutečňovanými plněními. Při poskytnutí dárku, které se váže k některému z uskutečněných plnění vymezených v § 72 odst. 1, má plátce ve vazbě na odstavec 5 nárok na plný odpočet daně stejně jako doposud. Na případy poskytnutí dárku, které se váží jak k některému z plnění vymezených v odstavci 1, tak plnění bez nároku na odpočet, se vztahuje odstavec 6, tj. v tomto případě má plátce nárok na odpočet daně jen v částečné výši.

- 75 Odstavec 2 pro potřeby zákona o DPH definuje pojem daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění. Zapracovává tak definici daně na vstupu, která byla obsažena v dosavadním znění zákona v definicích v § 4. Významnou věcnou změnou je jednoznačná zásada, že daní na vstupu je výhradně daň, která byla stanovena podle zákona. Nadále již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně, která byla uplatněna chybně. Do pravidel pro nárok na odpočet daně se tak důsledně promítá zásada podle zavedené judikatury SDEU (zejména rozsudku C-342/87 ve věci Genius Holding), podle které chybně uvedená daň na dokladu nezakládá nárok na odpočet daně. Jestliže například dodavatel při dodání zboží chybně uplatní základní sazbu daně, přičemž měla být uplatněna snížená sazba daně, odběratel si u nesprávně stanovené daně již nebude oprávněn uplatnit nárok na odpočet. V odstavci 3 se stanoví okamžik vzniku nároku na odpočet daně. Promítá se zde zásada, která je v dosavadním znění zákona obsažená v druhé větě odstavce 1 tohoto paragrafu. Změny jsou pouze formulační, jejich účelem je vyjasnění textu, k žádné věcné změně nedochází. Do odstavce 4 se přesouvá pravidlo o zákazu nároku na odpočet daně z § 75 odst. 2 u plnění pro reprezentaci nad rámec uznatelných daňových nákladů podle zákona o daních z příjmů. V odstavci 6 se promítá zásada nároku na odpočet daně v částečné výši v případě, kdy plátce použije přijaté zdanitelné plnění jak pro účely s nárokem na odpočet daně, tak pro účely bez nároku na odpočet daně. Tato zásada je v dosavadním znění tohoto paragrafu obsažená v odstavci 4 druhé větě v případě plnění použitých jak pro zdanitelná, tak osvobozená plnění, a v odstavci 5 v případě plnění použitých jak v rámci ekonomických činností plátce, tak pro jiné účely. Pro přehlednost dalšího textu v navazujících ustanoveních se zavádí legislativní zkratka odpočet daně v částečné výši. Poslední věta tohoto odstavce vytváří vazbu mezi touto základní zásadou a konkrétním postupem pro výpočet příslušné výše odpočtu v jednotlivých případech částečného nároku, a to prostřednictvím odkazů na § 75 (pro případ odpočtu daně v poměrné výši při použití jak v rámci ekonomických činností plátce, tak mimo ně) a na § 76 (pro případy odpočtu daně v krácené výši při použití v rámci ekonomických činností plátce jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně).

- 76 § 73 V § 73 dochází u podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně k řadě věcných změn. V prvé řadě se ve srovnání s dosavadní úpravou posouvá možnost uplatnění nároku na odpočet daně až na okamžik, ve kterém jsou splněny podmínky vymezené v odstavci 1 tohoto paragrafu (podle zásady explicitně vyjádřené v odstavci 2). V případě tuzemských zdanitelných plnění, tj. plnění poskytnutých jiným plátcem, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně až v okamžiku, kdy bude mít příslušný daňový doklad (odstavec 1 písm. a)). Promítá se zde důsledně zásada podle zavedené judikatury SDEU (zejména rozsudku C-152/02 ve věci Terra Baubedarf). Pro tyto případy již nebude možné nárok prokázat jiným způsobem než daňovým dokladem. Plátce může uplatnit nárok na odpočet daně teprve v okamžiku, kdy bude mít k dispozici příslušný daňový doklad. I nadále zůstává částečně v platnosti možnost, která je obsažená v dosavadním znění zákona v § 73 odst. 12. Jestliže doklad neobsahuje všechny náležitosti podle zákona, lze nárok prokázat jiným způsobem, tj. v rámci obecného prokazování podle daňového řádu (podle zásady v odstavci 5). Výjimkou jsou případy, kdy chybějící náležitostí jsou DIČ, a to ať již dodavatele/poskytovatele či příjemce plnění, pokud zákon ukládá DIČ příjemce na příslušném dokladu uvádět. Tato podmínka byla do návrhu zákona doplněna jakožto opatření proti možnému zneužití a daňovým únikům. Jiným způsobem nelze prokazovat nárok na odpočet rovněž v případě, kdy jsou neúplné údaje rozhodné pro výpočet daně, například základ daně, popř. celková částka s daní v případě zjednodušeného daňového dokladu, nebo sazba daně. Jestliže daňový doklad obsahuje tyto formální nedostatky, je možné nárok uplatnit až v okamžiku, kdy budou odstraněny. U přeshraničních plnění, u kterých je plátce jakožto příjemce plnění osobou povinnou přiznat daň ve svém daňovém přiznání, tj. v případě poskytnutí služby osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku a v případě pořízení zboží z jiného členského státu (odstavec 1 písm. b)), není držení daňového dokladu nutnou podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně. Plátce je v tomto případě oprávněn nárok prokázat jiným způsobem podle daňového řádu. Promítá se zde zásada podle zavedené judikatury SDEU (zejména rozsudku C-90/02 ve věci Bockemühl). Obdobné pravidlo se uplatní rovněž u tuzemských plnění, u kterých se přesouvá povinnost přiznat daň na plátce jakožto příjemce plnění, tj. kdy se uplatňuje tuzemský reverse charge mechanismus.

- 77 U odpočtu daně při dovozu se pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně v případě, kdy je plátce povinen tuto daň přiznat v daňovém přiznání (odstavec 1 písm. c)) stanoví vazba na přiznání této daně a vlastnictví daňového dokladu. V ostatních případech daně při dovozu, tj. kdy plátci nevznikne povinnost přiznat daň ve svém daňovém přiznání, ale kdy se daň uplatní na základě rozhodnutí celního orgánu, se nově zavádí pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně povinnost tuto daň zaplatit (odstavec 1 písm. d)). Odstavec 3 vymezuje explicitně lhůtu pro uplatnění nároku na odpočet daně. Délka lhůty se de facto nemění, i nadále činí 3 roky Nově se začátek lhůty odvíjí od zdaňovacího období následujícího po vzniku nároku na odpočet daně, tj. od okamžiku vymezeného v § 72 odst. 3. Tento okamžik je explicitně daný a prokazatelný, na rozdíl od okamžiku, kdy plátci vznikne nárok na uplatnění tohoto odpočtu, který se v důsledku nových pravidel stanovených v odstavci 1 může posunout na pozdější dobu (jako např. u tuzemských plnění na obdržení daňového dokladu). V odstavci 4 se stanoví povinnost plátce uplatnit nárok na odpočet daně v částečné výši vždy v příslušném kalendářním roce, ve kterém byl oprávněn tento nárok uplatnit nejdříve. Ve svém důsledku tato povinnost znamená, že plátce může uplatnit nárok na odpočet daně v běžném daňovém přiznání nejpozději za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku, poté pouze v dodatečném daňovém přiznání. Obdobné pravidlo se uplatňuje již v současné době podle odstavce 10 v dosavadním znění § 73 pro případ odpočtu daně u plnění použitých částečně pro osvobozená a částečně pro zdanitelná plnění. Nově se toto pravidlo rozšiřuje rovněž na případ odpočtu daně u plnění použitých částečně pro ekonomické činnosti plátce a částečně pro jiné účely, tj. pro případy odpočtu daně v poměrné výši. Současně se pro jasnost vazby mezi odstavcem 3 a 4 stanoví, že toto pravidlo pro způsob vykazování v daňovém přiznání neprolamuje 3-letou lhůtu pro uplatnění nároku na odpočet daně stanovenou v odstavci 3. V odstavci 6 se pro větší právní jistotu plátců i správců daně vymezuje řešení pro výši nároku na odpočet daně ve dvou mezních případech nesprávně uplatněné daně uvedené na daňovém dokladu. Text odstavce 7 byl převzat ze stávajícího odstavce 9 tohoto paragrafu bez věcných změn, vymezuje pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně u sdružení. Z bodu 2 přechodných ustanovení vyplývá, že při uplatnění nároku na odpočet daně v daňovém přiznání za zdaňovací období po nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 1. 2011,

- 78 již musí být dodrženy nové podmínky stanovené v § 73, a to bez ohledu na skutečnost, že nárok případně vznikl před účinností tohoto zákona. Pokud se plátce rozhodne, že nárok na odpočet daně vzniklý před účinností tohoto zákona uplatní v dodatečném daňovém přiznání za některé ze zdaňovacích období do konce roku 2010, pak se ve smyslu bodu 1 přechodných ustanovení řídí podmínkami stanovenými v § 73 v dosavadním znění zákona o DPH.

§ 74 Do ustanovení § 74 se z důvodu lepší přehlednosti posloupnosti pravidel v oblasti nároku na odpočet daně přesouvají některé zásady pro opravu odpočtu daně, které jsou v dosavadním znění zákona obsaženy v § 77. V těchto zásadách dochází k významným obsahovým změnám. Oprava odpočtu daně se nastavuje pouze pro případy oprav základu daně a výše daně podle § 42. V návaznosti na změny v základních pravidlech pro rozsah nároku na odpočet daně v § 72, kdy již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně v případě, že tato daň byla uplatněna chybně, se ze zákona vypouští všechna ustanovení, která řešila opravy nároku na odpočet daně z titulu oprav výše daně chybně uplatněné. Ke změnám dochází rovněž ve stanovení okamžiku, ke kterému je plátce povinen opravit uplatněný nárok na odpočet daně (odstavec 1). Tento okamžik se již nadále neodvíjí od obdržení příslušného daňového dokladu, ale od okamžiku, ve kterém se plátce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro opravu. Jinak řečeno, pokud dojde ke snížení základu daně z důvodů uvedených v § 42, plátce je povinen opravit uplatněný nárok na odpočet daně v okamžiku, kdy mu tato skutečnost byla známa, a to bez ohledu na to, že případně poskytovatel plnění nesplnil svou povinnost vystavit opravný daňový doklad, nebo že mu takový doklad nebyl doručen. Například dojde-li k vrácení zboží, je plátce povinen opravit původně uplatněný odpočet v přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém zboží vrátil a kdy je mu známa výše opravy základu daně a výše daně. Odprava odpočtu se prokazuje dokladem, ale je možné ji prokázat rovněž jiným způsobem podle daňového řádu. Cílem tohoto opatření je omezit prostor pro daňové podvody, které umožňuje dosavadní úprava, kdy povinnost opravy má plátce až v okamžiku, kdy obdrží opravný daňový doklad (dobropis).

- 79 § 75 V § 75 se v návaznosti na zásadu stanovenou v § 72 odst. 6 zakotvují podrobnější pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně v případě plnění použitých jak v rámci ekonomických činností plátce, tak pro jiné účely. Tato zásada je v dosavadním znění zákona obsažena v § 72 odst. 4, druhé větě. V nových pravidlech jsou promítnuty změny vycházející z nově přijaté směrnice 2009/162/EU, které jsou členské státy povinny provést. Postupy pro výpočet a způsob uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši z důvodů zjednodušení úpravy v některých aspektech kopírují postupy, které jsou v dosavadním zákoně zavedené pro krácení nároku na odpočet daně v § 76 a jejichž základní principy novela nemění. Podstatnou věcnou změnou je, že plátce již nebude mít možnost u dlouhodobého majetku, který bude používat jen zčásti pro své ekonomické činnosti, si uplatnit nárok na odpočet daně v plné výši a použití pro jiné účely průběžně zdaňovat (poslední věta v odstavci 2). U dlouhodobého majetku je plátce povinen uplatnit obecný postup podle odstavce 1 a má nárok na odpočet pouze v rozsahu, ve kterém tento majetek bude používat pro své ekonomické činnosti. Případné následné změny v rozsahu použití pro tyto účely se zohlední v rámci korekčního mechanismu podle § 78 (úpravy odpočtu) společného u dlouhodobého majetku pro oba typy částečného nároku na odpočet, tj. jak pro nárok na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, tak pro nárok na odpočet daně v krácené výši podle § 76. Tento postup je v souladu se změnami, které byly v oblasti nároku na odpočet daně přijaty směrnicí 2009/162/EU. V tomto ohledu jsou úpravy v § 75 rovněž provázány se změnami v § 78, jakož i v § 13 a 14.

§ 76 § 76 obdobně jako dosud stanoví postup pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v případech, kdy plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti částečně pro plnění vymezená v § 72 odst. 1, tj. s nárokem na odpočet daně, a částečně pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Základní principy postupů pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši se nemění. Dílčí formální změnou je vyjádření hodnoty koeficientu jako procentního podílu. Cílem této změny je sjednotit hodnotu koeficientu používanou v tuzemsku s hodnotou, kterou jsou plátci

- 80 povinni uvádět na žádostech o vrácení daně z jiného členského státu, kdy příslušný právní předpis EU (směrnice 2008/9/ES) požaduje uvádět koeficient vyjádřený jako procentní podíl. V ustanoveních odstavců 1 až 8 jsou promítnuty formální změny, které odráží sjednocení formulací, změnu ve vyjádření koeficientu, zavedení nových definic (např. definice dlouhodobého majetku) a některé další nutné legislativně technické změny. K dílčí věcné změně dochází u odstavce 9 (ve srovnání s odstavcem 10 dosavadního znění § 76). Ruší se časové omezení 3 let pro přepočet koeficientu v případech změn v údajích o uskutečněných plněních již vypořádaného roku. Jestliže dojde ke změně, která by mohla ovlivnit výši vypořádacího koeficientu, a tím výši nároku na odpočet daně, změna se vždy promítne, a to ať už ve prospěch či neprospěch plátce daně. Věcnou změnu přináší nový odstavec 10. Toto opatření se týká nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku, kdy před jeho dodáním byly poskytnuty zálohy (plátcem poskytnuté úplaty), ze kterých dodavateli vznikla povinnost přiznat daň a plátce uplatnil nárok na odpočet této daně v kalendářním roce jiném, než ve kterém pak byl po pořízení tohoto majetku oprávněn uplatnit zbývající nárok. Opatření se zavádí kvůli dorovnání možného rozdílu vyplývajícího z rozdílné výše koeficientů v příslušných rocích. Jeho cílem je neutralizovat možné dopady tohoto rozdílu a nastavit stejnou výchozí základnu pro další úpravy vyplývající z případných změn v použití, a to pro účely úpravy odpočtu daně podle § 78.

§ 77 V § 77 se zakotvuje nový korekční mechanismus pro obchodní majetek krátkodobého charakteru (drobný majetek, zásoby). Tento mechanismus by měl pokrývat případy, kdy plátce poté, co uplatnil nárok na odpočet daně, tento majetek použije jiným způsobem, pro jiné účely, než které byly zohledněné v okamžiku uplatnění odpočtu daně. Například jestliže plátce předpokládal, že přijaté zdanitelné plnění použije pro uskutečnění zdanitelného plnění, uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši. Po uplatnění odpočtu však příslušné přijaté plnění použil pro osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Z tohoto titulu mu vznikne povinnost původně uplatněnou výši odpočtu daně vyrovnat. Využití tohoto korekčního mechanismu na straně odpočtu daně (daně na vstupu) je omezené pouze na použití v rámci ekonomických činností plátce. Použití pro účely nesouvisející s ekonomickými činnostmi plátce zákon řeší na straně daně na výstupu, konkrétně podle § 13

- 81 odst. 4 písm. a), popřípadě § 14 odst. 3 písm. a). Využití tohoto korekčního mechanismu je rovněž omezeno v čase, a to ve 3-leté lhůtě pro uplatnění odpočtu stanovené v § 73 odst. 3. Vyrovnání je plátce povinen/oprávněn provést za zdaňovací období, ve kterém příslušný majetek použil. S ohledem na krátkodobý charakter majetku, pro který se tento korekční mechanismus zavádí, se vyrovnání odpočtu daně uplatní pouze jednorázově při spotřebě tohoto majetku, popř. při jeho prvním použití, jiným způsobem, než které plátce zohlednil v okamžiku uplatnění odpočtu daně. V dosavadním znění zákona se korekční mechanismus „vyrovnání odpočtu daně“ používá pro jiné účely (podle § 79), principy tohoto mechanismu se nově včleňují do úpravy odpočtu podle § 78. Podle bodu 4 přechodných ustanovení se platnost nových pravidel pro vyrovnání odpočtu daně bude odvíjet od okamžiku pořízení příslušného majetku (uskutečnění zdanitelného plnění).

§ 78 až 78c V § 78 až 78c se vymezují pravidla pro úpravu odpočtu daně při změnách v použití dlouhodobého majetku s tím, že se mění některé zásady a postupy výpočtu tohoto korekčního mechanismu. Kvůli lepší přehlednosti byla pravidla týkající se úpravy odpočtu daně, která jsou v dosavadním znění zákona o DPH obsažena v § 78, rozdělena do čtyř paragrafů. V § 78 jsou uvedeny základní zásady tohoto korekčního mechanismu – vymezení majetku a případů, na které se úprava odpočtu daně vztahuje, vymezení lhůt a způsob uplatnění. Ve vymezení majetku, který podléhá úpravě odpočtu daně, nedochází k faktické změně. V návaznosti na nově přijatou směrnici 2009/162/EU se tento mechanismus rozšiřuje rovněž na případy změn v použití dlouhodobého majetku částečně pro ekonomické činnosti plátce a částečně pro jiné účely. Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně, popř. v její části, používá majetek pro své ekonomické činnosti, popř. zčásti pro své ekonomické činnosti, a dojde ke změně rozsahu tohoto použití ve vztahu k nároku na odpočet daně, podléhají tyto změny úpravě odpočtu daně. Lhůta pro úpravu odpočtu daně se prodlužuje u pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor na 10 let, u ostatního dlouhodobého majetku zůstává stejná, tj. 5 let.

- 82 § 78a stanoví způsob výpočtu částky úpravy odpočtu daně. Významnější věcnou změnou je, že, s výjimkou prodeje tohoto majetku, roční úprava odpočtu daně se bude nadále provádět jen ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny, příslušného rozdílu v nároku na odpočet daně a do částky úpravy odpočtu daně se bude zohledňovat, jestliže byl majetek používán pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku. V § 78b jsou stanoveny specifické zásady pro uplatnění úpravy odpočtu daně u majetku vytvořeného vlastní činností. Do § 78c byl bez věcných změn převzat stávající odstavec 11 dosavadního znění § 78, který vymezuje určité specifické případy nabytého majetku. Bod 4 přechodných ustanovení stanoví, že nová pravidla pro úpravu odpočtu daně se budou uplatňovat pouze u majetku pořízeného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 1. 2011. Na majetek pořízený do konce roku 2010 se vztahují dosavadní pravidla.

§ 79 Nadpis tohoto paragrafu je upraven na text, který je pro podnikatelské prostředí lépe srozumitelnější. Do ustanovení tohoto paragrafu se přesouvají pravidla pro nárok na odpočet daně při změně režimu, která jsou v dosavadním znění zákona obsažena v § 74, a to zejména proto, že v tomto ustanovení se promítají zásady obsažené ve všech předchozích paragrafech tohoto dílu zákona. K věcným změnám došlo u pravidel týkajících se nároku na odpočet daně při registraci plátce. Změny vyplývající z nově přijaté směrnice 2009/162/EU se v § 79 promítají v odstavci 2 do způsobu výpočtu částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku, kdy je plátce povinen postupovat podle pravidel stanovených v § 78a odst. 6 pro úpravu odpočtu daně. V případě dlouhodobého majetku se tak sjednocují pravidla platná pro výpočet nároku na odpočet daně při registraci s pravidly platnými pro výpočet nároku na odpočet daně při zrušení registrace.

K bodu 54 Z důvodu změn v textu § 72 až 79 se ruší poznámky pod čarou č. 49b, 51 a 54.

- 83 -

K bodu 55 (§ 80 odst. 1 písm. d) a § 80 odst. 10 písm. c) ), k bodu 57 ( § 80 odst. 3) a k bodu 60 ( § 80 odst. 15) Rozšíření ustanovení je provedeno na základě implementace technické novely směrnice Rady 2009/162/EU odstavec 11 do ustanovení § 68 odst. 9. Vracení daně se rozšiřuje o subjekty Evropské unie, kteří jsou nově uvedeni v § 68 odst. 7.

K bodu 56 (§ 80 odst. 1 písm. d) a odst. 15) Poznámka pod čarou č. 58, tj. na Protokol o výsadách a imunitách i odkazy v uvedených ustanovení na tuto poznámku se zrušují.

K bodu 58, 59 (§ 80 odst. 8 a § 81 odst. 7) a k bodu 67 (§ 83 odst. 6) Poznámka pod čarou č. 59 a odkazy na zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se zrušují v uvedených ustanoveních z důvodu neplatnosti výše uvedeného zákona od 1.1.2011. Osoba požívající výsad a imunit při vracení daně má postavení daňového subjektu nově podle platného daňového řádu. K bodu 61 (§ 80 odst. 19) V textu se opravuje chybný odkaz na ustanovení zákona § 68.

K bodu 62 (§ 82a odst. 5 písm.i) bodě 7) a k bodu 63 (§ 82a odst. 12) Jedná se o legislativní úpravu v návaznosti na změny v § 72 (nové pojmy).

K bodu 64 (§ 82b odst. 1 a 9) Odkaz na zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se zrušuje z důvodu neplatnosti zákona od 1.1.2011. Při vracení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě se postupuje nově podle daňového řádu, pokud není zákonem č. 235/2004 Sb.,o dani z přidané hodnoty stanoveno jinak. K bodu 65 (§ 82b odst. 6, 7 a 9)

- 84 Poznámka pod čarou č. 59b, 59c a 69 včetně odkazů na ustanovení § 32, § 48 a § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se zrušují z důvodu neplatnosti výše uvedeného zákona od 1.1.2011. Správce daně postupuje při rozhodnutí o vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě nově podle platného daňového řádu.

K bodu 66 (§ 83 odst. 2) V textu se opravuje chybný odkaz na související ustanovení zákona. K bodu 68 (§ 85 odst. 1), k bodu 69 (§ 85 odst. 2), k bodu 70 (§ 85 odst. 3), k bodu, 71 (§ 85 odst. 4), k bodu 72 (§ 85 odst. 6) a k bodu 73 (§ 85 odst. 7) V § 85 odst. 1, 2 a 3 jde o náhradu pojmu „zakoupení či nakoupení“ za pojem „dodání s místem plnění v tuzemsku“, na základě této změny nedochází ke změnám v procesu vracení daně osobám se zdravotním postižením. Pojem upřesňuje možnost nároku na vrácení daně pouze při dodání osobního automobilu s místem plnění v tuzemsku, tj. nelze žádat o vrácení daně u nákladního vozu nebo při pořízení osobního automobilu v zemích Evropské unie nebo při dovozu ze třetích zemí. Dále pak v § 85 odst. 1, 3, 4 a 7 se jedná o legislativně technickou úpravu z důvodu nadbytečnosti textu. V § 85 odst. 6 se jedná pouze o legislativně technickou úpravu. Zákonem č. 302/2008 Sb., bylo zrušeno obecné vymezení finančního pronájmu s účinností od 1. ledna 2009. Pokud osoba se zdravotním postižením pořídí osobní automobil po 1. lednu 2009, postupuje v následujících letech podle přechodného ustanovení Čl. II odst.2 výše zmiňovaného zákona a to formou převodu práva užívat najaté věci podle § 13 odst. 3 písm. d), protože majiteli vznikla povinnost odvést daň ihned při převodu práva na nájemce. Osoba se zdravotním postižením, tj. nájemce má tedy ihned nárok na vrácení daně při pořízení osobního automobilu formou smlouvy převodu práva užívání najaté věci. Touto úpravou došlo k urychlení vracení daně osobám zdravotně postiženým. Pokud osoba se zdravotním postižením pořídila osobní automobil do 31. prosince 2008 formou finančního pronájmu, může uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně až po skončení finančního pronájmu, tj.po úplném zaplacení. Podle novely § 85 odst. 7 dochází k posunutí lhůty nároku pro vracení zaplacené daně osobám se zdravotním postižením až na 3 roky místo původních 6 kalendářních měsíců. V návaznosti na provedenou změnu v odstavci 7 bylo navrženo přechodné ustanovení v bodě 6, které umožňuje výše zmiňované osobě prodloužení lhůty, kdy jí vznikne a současně ještě nezanikne

- 85 nárok na vrácení daně podle dosavadních právních předpisů. V tomto případě může osoba se zdravotním postižením žádat o vrácení daně až 3 roky místo původních 6 kalendářních měsíců. Nové ustanovení odstavce 7 dále stanovuje lhůtu pro uplatnění nároku na vrácení daně jak od data uskutečnění zdanitelného plnění, tj. zakoupení osobního automobilu, tak i od o data obdržení rozhodnutí o přiznání příspěvku od příslušného úřadu, a to od toho dne, který nastane později. Tím se řeší přiznání nároku na vrácení daně v případech, kdy je příspěvek poskytnut později než došlo k nákupu osobního automobilu.

K bodu 74 (§ 86 odst. 2) V textu se opravuje chybný odkaz na ustanovení zákona § 68.

K bodu 75 (§ 90 odst. 6) Podle tohoto ustanovení bude obchodník povinen použít za zdaňovací období pouze jeden ze způsobů stanovení přirážky. Kombinace způsobů během zdaňovacího období nebude možná.

K bodu 76 (§ 91) Nahrazení odkazu na zákon o správě daní a poplatků odkazem na daňový řád.

K bodu 77 (poznámka pod čarou č. 62) Nahrazení odkazu na zákon o správě daní a poplatků odkazem na daňový řád.

K bodu 78 (§ 92 odst. 4) Jedná se o legislativně technickou úpravu (podrobné uvedení všech plnění přicházejících v úvahu).

K bodu 79 (§ 92a) V ustanovení § 92a jsou z důvodu zabránění daňovým únikům zaváděna nová pravidla pro použití režimu pro přenesení daňové povinnosti. Plátce je povinen použít tento režim, pokud uskutečňuje plnění uvedená v § 92b) až 92f) pro plátce. Plátce, který poskytuje zdanitelné

- 86 plnění, je povinen vystavit daňový doklad podle § 26 s tím, že na něj uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, který je odběratelem. Odběratel je povinen přiznat daň z poskytnutého plnění ke dni jeho uskutečnění. Odběratel je povinen na daňovém dokladu doplnit výši daně. Hlavní smysl spočívá v tom, že odběrateli vzniká podle § 72 nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Odběratel tak není oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, pokud daň nepřiznal. Dodavatel i odběratel jsou povinni vést evidenci. Plátce je povinen tuto záznamní povinnost předkládat finančnímu úřadu ve lhůtě po podání daňového přiznání, a to ve formátu a struktuře, která bude stanovena správcem daně.

K bodu 80 (§ 92b až 92e): § 92b Postup při dodávání zlata se věcně nemění. Plátce je nově v souladu s obecným principem zvláštního režimu pro přenesení daňové povinnosti povinen vést evidenci o uskutečněných plněních a je povinen tuto evidenci předkládat finančnímu úřadu vždy současně s daňovým přiznáním. § 92c Plátce postupuje podle režimu přenesení daňové povinnosti, pokud dodá zboží uvedené v příloze č. 5 k zákonu plátci. § 92d Plátce postupuje podle režimu přenesení daňové povinnosti, pokud převádí povolenky na emise skleníkových plynů podle zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů na plátce. Toto ustanovení pozbývá platnosti dnem 1. července 2015. § 92e Plátce postupuje podle režimu přenesení daňové povinnosti, pokud poskytuje stavební práce, které jsou uvedeny pod číselnými kódy klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43, platné od 1.1. 2008, plátci. Plátce je povinen použít tento režim bez ohledu na rozsah provedených prací. Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací osobě, která není plátcem, se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. Použití tohoto režimu má odloženou účinnost od 1.1.2012.

- 87 K bodu 81 (§ 92f): Plátce postupuje podle režimu přenesení daňové povinnosti při dodání uvedených pohonných hmot plátci u každé dodávky, kterou překročí stanovený limit 1 500 l. Při dodání uvedených pohonných hmot do stanoveného limitu plátci a při dodání osobě, která není plátcem, se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. Režim je navržen jako nástroj pro zamezení daňových úniků s tím, že byla Komise požádána o schválení možnosti použití tohoto režimu. ČR dosud rozhodnutí Komise neobdržela. Pokud Komise použití tohoto režimu nepovolí, bude v průběhu legislativního procesu navrženo vypuštění tohoto ustanovení, případně posunutí jeho účinnosti.

K bodu 82 (§ 93) Vzhledem k tomu, že při správě daně a při řízení o věcech upravených zákonem o DPH se postupuje podle daňového řádu, byl v § 93 ponechán pouze text na postup při správě daně celními orgány.

K bodu 83 (§ 94 odst. 2 písm. b) Jedná se o legislativně technickou úpravu, sjednocení pojmů.

K bodu 84 (§ 94 odst. 9 a 10) Jedná se o upřesnění textu, aby se jednalo o osobu „usazenou v tuzemsku“, ze strany příjemce služeb.

K bodu 85 (§ 94 odst. 12) Jedná se o napravení chyby (doplnění poslední věty jako tomu je obdobně v ostatních odstavcích § 94).

K bodu 86 (§ 94 odst. 13) Doplnění odkazů na § 66 a 68 tak, aby bylo v souladu s § 82a odst. 1 písm. b).

- 88 K bodům 87, 109 a 111 (§ 94 odst. 16, § 108 odst. 1 písm. a), i)) Jedná se o legislativně technickou úpravu provedenou v souvislosti se zavedením přenosu daňové povinnosti u dalších plnění.

K bodům 88 (§ 95 odst. 5, § 106 odst. 5 a 6, § 106a odst. 9,) a 89 (§ 95a odst. 9) Vzhledem k nahrazení § 74 novým § 79 se upravují příslušné odkazy v těchto paragrafech.

K bodu 90 (§ 97 odst. 1) Úprava textu navazuje na zavedení definice zboží, které je předmětem spotřební daně, v § 2.

K bodu 91 (§ 98) V případě, že osoba povinná k dani nesplní povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a) stanoví správce daně nově daň náhradním způsobem ze základu daně, kterým je souhrn úplat za uskutečněná zdanitelná plnění za období, kdy se osoba povinná k dani měla stát plátcem podle zákonné registrační povinnosti. Při stanovení výše daně bude použita sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Správce daně nepřihlédne k možným odpočtům daně vztahujícím se k daným plněním za toto období.

K bodu 92 (§ 99 odst. 12) V souvislosti s prohlášením úpadku na člena skupiny se upravuje i průběh zdaňovacího období skupiny a upadnuvšího bývalého člena skupiny.

K bodu 93 (§ 100 odst. 1) Doplňuje se povinnost plátce vést evidenci i v případě poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 osobě registrované k dani v jiném členském státě tak, aby sestavil daňové přiznání a souhrnné hlášení.

K bodu 94 (§ 100 odst. 2)

- 89 Zpřesňuje se text týkající se povinnosti vedení evidence obchodního majetku. Jednoznačně se stanoví, že plátce je povinen tuto evidenci vést, přičemž si může zvolit, zda tuto evidenci povede v rámci svého účetnictví nebo samostatně. Tato navrhovaná formulační změna navazuje rovněž na vypuštění vazeb na povinnost účtování nebo evidence obchodního majetku v některých předchozích ustanoveních zákona, např. v definici obchodního majetku v § 4 odst. 3 písm. c).

K bodu 95 (§ 100 odst. 6) V odstavci 6 se doplňuje povinnost pro věřitele vést evidenci u opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44.

K bodu 96 (§ 101 odst. 2) Souvislost s § 99. Jedná se o povinnost podávání daňového přiznání (včetně lhůt), a to pro skupinu do rozhodnutí o úpadku, pro skupinu bez upadnuvšího člena a samostatně pro upadnuvšího člena po rozhodnutí o úpadku.

K bodu 97 (§ 101 odst. 4) Upřesnění textu.

K bodu 98 (§ 102 odst. 1 písm. d)) Jedná se o upřesnění textu, vzhledem k tomu, že z dosavadního textu vyplývalo, že souhrnné hlášení musí podat plátce, který poskytne službu i osobě povinné k dani, které ještě nebylo v jiném členském státě přiděleno DIČ.

K bodu 99 (§ 102 odst. 2) Vzhledem k tomu, že současná praxe ukázala, že povinnost podávat souhrnné hlášení (SH) v e-formě, v případě neexistence datové schránky výlučně se zaručeným elektronickým podpisem, znamená stále pro daňovou veřejnost zátěž, je navržena možnost (v souladu s daňovým řádem) podat souhrnné hlášení přes aplikaci Elektronická podání pro daňovou

- 90 správu (EPO) na Daňovém portále české daňové správy bez zaručeného elektronického podpisu s podmínkou, že v případě tohoto podání je stanovena povinnost doručit tzv. Etiskopis (generovaný aplikací EPO po podání) ve fyzické podobě s podpisem na příslušný FÚ, a to ve lhůtě pro podání SH jako takového, tj. max. 25. den daného měsíce. Na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně (§ 56 odst. 1 písm. b) daňového řádu) lze doručit datovou zprávu pouze ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (§ 72 odst. 3 daňového řádu), tj. XML. Není přípustné podání souhrnného hlášení e-mailem nebo ve formátu pdf.

K bodu 100 (§ 102 odst. 7) Podání následného souhrnného hlášení je stanoveno analogicky jako podání souhrnného hlášení.

K bodu 101 (§ 104 odst. 2 a § 105 odst. 3) Nahrazení odkazu na zákon o správě daní a poplatků odkazem na daňový řád.

K bodu 102 (poznámka pod čarou č. 68) Poznámka pod čarou se zrušuje.

K bodu 103 (§ 104 odst. 3) Souvislost se změnami v § 72.

K bodu 104 (§ 105 odst. 1) Ruší se odkazy na poznámku pod čarou, která odkazuje na zákon o správě daní a poplatků, a při vracení nadměrného odpočtu se doplňuje nově odkaz na daňový řád.

K bodu 105 (§ 106 odst. 1) Nově se jedná o možnost plátce požádat o zrušení registrace v případě, že uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (souvislost s § 95 odst. 10, kdy osoba

- 91 povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena od povinnosti se registrovat jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci).

K bodům 106 a 107 (§ 106 odst. 7) Nově se jedná o oprávněnost správce daně zrušit registraci plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (souvislost s § 95 odst. 10, kdy osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena od povinnosti se registrovat jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci).

K bodu 108 (§ 106a odst.4) Jedná se o řešení situace, kdy zaniká účast ve skupině zastupujícímu členovi (standardní cesta, úpadek, úmrtí) a správce daně potřebuje komunikovat s novým zastupujícím členem skupiny.

K bodu 110 (§ 108 odst. 1 písm. c)) Legislativně technická úprava v souvislosti s § 7a.

K bodu 112 (§ 109) Institut ručení je zaváděn jako další z nástrojů v boji proti daňovým únikům na základě článku 205 směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty. Jedná se o ručení odběratele (plátce, příjemce zdanitelného plnění) za daň ze zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena jeho dodavatelem (plátce, poskytovatel zdanitelného plnění). Vzhledem k neexistenci jednotného přístupu mezi členskými státy je působnost ustanovení omezena pouze na tuzemské plátce. Ke vzniku ručitelského vztahu dochází okamžikem uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytnutí úplaty na takové plnění. Zároveň však musí být naplněna některá z podmínek předvídaných v odstavci 1 nebo 2. Fakticky se ručitelský závazek projeví až v případě, že daň z předmětného zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku nebude

- 92 zaplacena a její vymáhání na poskytovateli zdanitelného plnění (dodavateli) se ukáže marným. Procesní postup vůči ručiteli je upraven v § 171 a 172 daňového řádu. Podmínkou podle odstavce 1 je tzv. „znalostní test“ ohledně vědomosti určitých skutečností (dále uvedených v jednotlivých písmenech ustanovení), přičemž z hlediska zavinění postačuje tzv. nevědomá nedbalost odběratele ohledně těchto skutečností, tj. zavinění je možné ve formě úmyslu, vědomé nedbalosti (věděl) nebo dokonce nevědomé nedbalosti (vědět měl a mohl). Z hlediska vymezení slovního spojení „vědět měl a mohl“ je tudíž potřeba vyjít z doktríny trestního práva, neboť nevědomá nedbalost je upravena v ustanovení § 16 odst. písm. b) trestního zákoníku. To znamená, že uvedené ustanovení by mělo být aplikováno v případě, že plátce vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že tyto skutečnosti nastanou. V druhém odstavci je uvedena další podmínka, jejíž naplnění v okamžiku přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytnutí úplaty na takové plnění znamená vznik ručitelského závazku. Jde o existenci zcela zjevně odchylné úplaty (ceny) za zdanitelné plnění. Musí tedy být naplněno nejen kritérium neobvykle nižší či vyšší ceny, ale také skutečnost, že tato odchylka nemá ekonomické opodstatnění. Správce daně před tím, než uplatní ručitelskou výzvu, si musí učinit relevantní úsudek o tom, že jsou naplněny podmínky podle odstavce 1 nebo 2. Ohledně prokázání skutečností uvedených v odstavci 1 leží důkazní břemeno na straně správce daně. Stejně tak musí prokázat, že sjednaná cena byla zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. Naopak případné ekonomické opodstatnění této odchylky by měli prokázat účastníci transakce, tj. zejména příjemce zdanitelného plnění v rámci případného odvolání proti ručitelské výzvě.

K bodu 113 (§ 109a) Pro případy, kdy se příjemce zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku rozhodne zaplatit dobrovolně za poskytovatele tohoto zdanitelného plnění daň přímo správci daně, je doplněn § 109a. Motivací k tomuto kroku by měla být zejména snaha předejít eventuálním dopadům ručitelského závazku podle § 109. Tomu je uzpůsobeno i nastavení speciálních procesních pravidel týkajících se postavení takovéto platby z hlediska jejího pořadí na osobním daňovém účtu. Neuplatní se tedy obecné pravidlo podle § 152 odst. 1 daňového řádu, podle něhož by úhrada daně měla být použita na nejstarší nedoplatky na daném osobním daňovém účtu, ani speciální pravidlo týkající se úhrady daně ručitelem podle § 172 odst. 6 daňového řádu. Pokud však již dojde k uplatnění ručitelské výzvy a příjemce zdanitelného

- 93 plnění již získá plnohodnotné procesní postavení ručitele ve smyslu § 172 odst. 1 daňového řádu, bude se na jím uhrazenou částku aplikovat procesní pravidlo podle § 172 odst. 6 daňového řádu. Částka uhrazená příjemcem zdanitelného plnění se v souladu s odstavcem 4 přijme na speciálním depozitním účtu, odkud bude posléze převedena na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění, a to nejdříve ke dni splatnosti předmětné daně. Vždy však bude použita na předpis daně, které se týká. Pokud by nastala situace, že předepsaná daň je již uhrazena (není přitom rozhodné zda v důsledku jednání příjemce zdanitelného plnění nebo poskytovatele zdanitelného plnění), vzniklý přebytek se použije na úhradu dalších nedoplatků na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění. V odstavci 2 jsou stanoveny údaje, které má odběratel poskytnout správci daně pro správnou identifikaci úhrady. Pokud odběratel z jakéhokoliv důvodu neposkytne správci údaje uvedené v písm. a) a b), bude se s platbou zacházet podle § 164 odstavců 2 a 3 daňového řádu. V případě chybějící identifikace příjemce zdanitelného plnění bude postupováno analogicky jako u chybějící identifikace poskytovatele zdanitelného plnění s tím rozdílem, že na rozdíl od písmene a) bude možné identifikovat příslušný depozitní účet. V případě chybějících údajů vymezených v písm. d) se bude s úhradou nakládat podle odstavce 3, kde je zakotvena právní fikce, podle níž se bude za den rozhodný pro určení zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty považovat den přijetí platby správcem daně (srov. § 166 daňového řádu). K bodu 114 (Příloha č.2) Novela především promítá do přílohy č. 2 změnu číselné klasifikace, a to převod ze Standardní klasifikaci produkce (SKP) na novou statistickou klasifikaci produkce podle činností (CPA). Tento převod provedl Český statistický úřad na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008. Provedený převod z SKP na CZCPA nezužuje ani nerozšiřuje uplatňování snížených sazeb u služeb. Klasifikace produkce (CZ-CPA), byla zavedena sdělením statistického úřadu č. 275/2008 Sb. ze dne 31. července 2008. Pro účely zákona o DPH je nutné nejenom číselné vymezení SKP nově CZ-CPA, ale i slovní popis. Pod položkou CZ-CPA 90 je použit slovní popis „Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců atd.“, kde mimo výslovně uvedených umělců spadají např. herci, zpěváci, tanečníci, kreslíři, malíři, rytci atd. Výčet výkonných umělců je v souladu se

- 94 Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2002 Sb. m. s. a s Vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 133/1980 Sb..

K bodu 115 (Příloha č.5)

Do zákona se vkládá nová příloha č. 5, ve které je uvedeno zboží, při jehož dodání je plátce povinen postupovat podle režimu přenesení daňové povinnosti. Jedná se o zboží zařazené podle kódů Harmonizovaného systému popisu vybraných výrobků uvedenému v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2010 a podle slovního označení.

K článku II Přechodná ustanovení K bodu 1 Toto přechodné ustanovení stanovuje, že pro uplatnění daně, jakož i práv a povinností vyplývajících ze zákona za zdaňovací období před účinností tohoto zákona se použijí předpisy platné do dne předcházejícího účinnosti (dosavadní předpisy).

K bodu 2 Toto přechodné ustanovení zakotvuje zásadu, podle které se uplatnění veškerých nároků na odpočet daně, které bude plátce uplatňovat po nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně těch, které vznikly před účinností tohoto zákona, již bude řídit novými podmínkami stanovenými v § 73 tímto zákonem (viz také odůvodnění k bodu 53 - § 73).

- 95 K bodu 3 Navrhuje se, aby v souladu se zásadou neutrality byl plátce oprávněn si dodatečně uplatnit nárok na odpočet v případech, kdy pořizoval vstupy pro majetek pořízený vlastní činností před účinností tohoto zákona, uvedl jej do užívání po účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně neuplatnil, popř. uplatnil jen částečně (podrobněji viz odůvodnění k bodu 16 a navazujícím).

K bodu 4 Z důvodu transparentnosti přechodu na nová pravidla ohledně úpravy odpočtu daně, popřípadě vyrovnání odpočtu daně, se nastavuje mez, od které se tato nová pravidla budou uplatňovat. Za tuto mez se navrhuje stanovit okamžik pořízení majetku (viz také odůvodnění k bodu 53 - § 77 až 78c).

K bodu 5 Toto přechodné ustanovení navazuje na bod 4. U dlouhodobého majetku pořízeného před účinností tohoto zákona ponechává povinnost zdaňovat použití tohoto majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce.

K bodu 6 Toto přechodné ustanovení stanovuje lhůtu nároku na vrácení zaplacené daně osobě se zdravotním postižením, kdy vznikne a současně neuplyne nárok na vrácení daně v době platnosti dosavadních právních předpisů, tak že může žádat o vrácení daně až 3 roky místo původních 6 kalendářních měsíců. Pokud výše zmiňované osobě vznikne, ale uplyne nárok na vrácení daně před platností tohoto zákona, postupuje podle dosavadních právních předpisů, tj. nárok na vrácení daně je pouze 6 kalendářních měsíců. Toto přechodné ustanovení se vztahuje i na osobní automobily nakoupené formou finančního pronájmu do 31.12.2008, tak i na pořízení osobního automobilu formou smlouvy převodu práva užívání najaté věci od 1.1.2009.

- 96 K článku III. Účinnost Navrhuje se účinnost od 1. ledna 2011. U režimu přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních prací uvedených v § 92e, je z důvodu, aby se plátci mohli na režim dostatečně připravit, navržena účinnost od 1.1.2012. U režimu přenosu daňové povinnosti při převodu povolenek na emise skleníkových plynů, uvedeného v § 92d, je v souladu se Směrnicí Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, navržena platnost do 30. června 2015. V Praze dne 22. září 2010

předseda vlády

ministr financí