PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období ___________________________________________________________

189

Vládní návrh

na vydání

zákona kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

-2-

Vládní návrh

ZÁKON ze dne …………… 2010, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb., se mění takto: 1.

V § 1 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:

„Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropské unie1a) a upravuje ve věcech civilního letectví“. 2.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1) Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS). Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1994, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke sníţení hluku na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví. Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích sluţeb na letištích Společenství. Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která pouţívají letiště Společenství.

-3Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství. Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která pouţívají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích.“ CELEX 32009L0012 3. V § 12a odst. 2 písm. f) a g) se slova „§ 91a odst. 5“ nahrazují slovy „§ 91a odst. 6“. 4. V § 22j se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Úřad kontroluje plán průběţného výcviku, a to alespoň jednou za 3 roky.“. CELEX 32006L0023 Dosavadní odstavce 5 aţ 7 se označují jako odstavce 6 aţ 8. 5. Za § 42c se vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI CENA ZA UŢÍVÁNÍ LETIŠTĚ § 42d (1) Ustanovení této hlavy se pouţijí na sjednávání ceny za uţívání letiště, na němţ se odbaví a) více neţ 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li ţádné letiště podmínku podle písmene a). (2) Ministerstvo dopravy kaţdý rok zveřejní způsobem umoţňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se pouţijí ustanovení této hlavy. CELEX 32009L0012 § 42e Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za uţívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za uţívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu ţivotního prostředí nebo zdraví lidí , a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště. CELEX 32009L0012

-4§ 42f Provozovatel letiště vyzve kaţdý rok způsobem umoţňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří uţívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za uţívání letiště (dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší neţ 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu: a)

počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti, b) sloţení a vyuţití letadlového parku a c) poţadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku. CELEX 32009L0012 § 42g (3) Provozovatel letiště kaţdý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu poţadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak. (4) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Ministerstvu dopravy a leteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu: a) letištní ceník, jeho sloţky a způsob jejich stanovení, b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, e) výši výnosů spojených s platbou cen za uţívání letiště v předcházejícím kalendářním roce, f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce, g) rozsah vyuţití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, j) výši výnosů spojených s platbou cen za uţívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění. (5) Provozovatel letiště sdělí poţadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník pouţit. Tuto lhůtu můţe provozovatel letiště zkrátit, vyţadují-li to závaţné a odůvodněné okolnosti. (6) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona.

-5(7) Letecký dopravce můţe sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemţ postupuje tak, aby bylo dosaţeno shody, je-li to s ohledem na uţívání letiště moţné. (8) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za uţívání letiště pouţít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaţeno mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly. CELEX 32009L0012 § 42h Provozovatel letiště vyzve způsobem umoţňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří uţívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehoţ předpokládané náklady jsou vyšší neţ 15 % ročního obratu provozovatele letiště v předcházejícím kalendářním roce. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší neţ 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru. CELEX 32009L0012 § 42i (9) Ministerstvo dopravy rozhodne na ţádost leteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho sloţky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Ţádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil. (10) Ţádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho sloţek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li ţádost stanovené údaje, Ministerstvo dopravy vyzve ţadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy ţádost doplnil. Nedoplníli ţadatel v této lhůtě svojí ţádost, Ministerstvo dopravy ji neprojedná a řízení zastaví. (11) Účastníky řízení jsou ţadatel a provozovatel letiště. (12) Rozhodne-li Ministerstvo dopravy, ţe zveřejněný letištní ceník, jeho sloţky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník pouţít, přičemţ provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná. (13) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad. (14) Ministerstvo dopravy kaţdý rok zveřejňuje způsobem umoţňujícím dálkový přístup souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok o výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce a zahájených řízeních podle této hlavy.“. CELEX 32009L0012

-6Dosavadní hlava VI se označuje jako hlava VII.

6. V § 88 odst. 1 písm. c) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. rozhodnutí o tom, zda zveřejněný letištní ceník, jeho sloţky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e,“. CELEX 32009L0012 Dosavadní body 2 aţ 6 se označují jako body 3 aţ 7. 7. V § 88 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) aţ f), která znějí: „d) zveřejňuje způsobem umoţňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se pouţijí ustanovení části čtvrté hlavy VI, e) zveřejňuje způsobem umoţňujícím dálkový přístup souhrnnou zprávu o výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce a zahájených řízeních podle části čtvrté hlavy VI, f) kontroluje plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce podle části čtvrté hlavy VI,“. CELEX 32009L0012 Dosavadní písmena d) aţ r) se označují jako písmena g) aţ u). 8. Nadpis nad § 92 zní: „Správní delikty“. 9. V § 92 nadpis zní: „Přestupky“. 10. V § 92 odst. 1 na konci písmene v), v § 93 odst. 1 na konci písmene v) a v § 93 odst. 6 na konci písmene b) se doplňuje slovo „nebo“. 11. V § 93 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Provozovatel letiště uvedeného v § 42d odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, ţe neprojedná s leteckými dopravci letištní ceník podle § 42g.“. CELEX 11992M

-7-

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.

12. V § 93 odst. 9 písm. c) se slova „správní delikty“ nahrazují slovy „správní delikt“. CELEX 11992M 13.

V § 93 odst. 9 písm. d) se za slova „odstavce 6 písm. a)“ doplňuje čárka a slova „nebo odstavce 7 písm. i) nebo j)“ se nahrazují slovy „odstavce 7 písm. i) nebo j) nebo odstavce 8,“.

CELEX 11992M 14. V § 98 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tímto ustanovením není dotčena hlava VI části čtvrté.“. 15. V § 99a odst. 3 se slova „§ 55a odst. 7“ nahrazují slovy „§ 55a odst. 8“. 16. V § 102 odst. 1 se slova „§ 22j odst. 7“ nahrazují slovy „§ 22j odst. 8“. Čl. II Přechodné ustanovení Cena sjednaná podle § 98 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se hradí nejdéle do dne sjednání ceny za uţívání letiště podle části čtvrté hlavy VI zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2011.

-8-

DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST A. Závěrečné hodnocení dopadů regulace 1. Důvod předloţení NÁZEV Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh zákona“) Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaţeno, rizik spojených s nečinností V rámci kontinuálního zajišťování slučitelnosti právního řádu České republiky s právem Evropské unie a v souladu s ustanovením § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, byla aktuálně identifikována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích (dále jen „směrnice 2009/12/ES“), u níţ je třeba realizovat její transpozici do sféry vnitrostátního práva. Hlavním úkolem a obchodní činností letišť je zajišťovat odbavení letadel od jejich přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letečtí dopravci mohli poskytovat sluţby související s provozováním letecké dopravy. Za tímto účelem letiště nabízejí řadu zařízení a specifických sluţeb souvisejících s provozem letadel a odbavováním cestujících a nákladu, aniţ by se přímo jednalo o takový provoz či odbavování, přičemţ náklady na ně jsou kryty cenou za uţívání daného letiště (letištními poplatky). Hodnocení dopadu regulace se zaměřuje na oblast transpozice unijního právního aktu, tj. shora uvedené směrnice 2009/12/ES. Můţeme tedy rozlišovat mezi cíly unijními a vnitrostátními: Unijní cíle směrnice jsou vymezeny v její preambuli. Hlavním cílem směrnice 2009/12/ES je zřídit společný rámec upravující podstatné vlastnosti cen za uţívání letišť členských států Evropské Unie a způsob jejich stanovování, a to s přihlédnutím k politice v oblasti letištních poplatků, přijaté Radou Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v roce 2004, jeţ mimo jiné formuluje zásadu odvození cen za uţívání letiště od nákladů, zásadu zákazu diskriminace a zásadu nezávislého mechanismu hospodářské regulace letišť. Při tvorbě návrhu zákona je vnitrostátní výkonná moc vázána cíli stanovenými na unijní úrovni. Tyto základní cíle nelze modifikovat. Vzhledem k tomu, ţe v České republice existuje toliko kusá právní úprava této oblasti, ale poměrně rozsáhlá úprava oblasti upravující problematiku letišť, měla by být zachována kontinuita v těch částech vnitrostátní

-9úpravy, které jsou efektivní vzhledem ke sledovaným cílům a nejsou v rozporu s poţadavky směrnice. Stejně tak by měly být, pokud moţno, vyuţity stávající struktury veřejné správy v této oblasti, aby nedocházelo ke zbytečnému zvyšování nákladů u provozovatelů letišť, na které se budou poţadavky směrnice 2009/12/ES aplikovat, jakoţ i na straně státní správy. Vedle cílů směrnice 2009/12/ES přistupuje na vnitrostátní úrovni rovněţ další cíl, který se formálně pojí s kaţdým aktem unijního práva, vyţadujícím implementaci, a sice naplnění závazků, které České republice plynou z jejího členství v Evropské unii. Primárním projevem tohoto cíle je poţadavek na zapracování poţadavků směrnice do vnitrostátního práva řádně a včas, tj. ve směrnicí stanovené lhůtě, nejpozději však před zahájením řízení o uloţení finančních sankcí za neplnění povinností plynoucích ze Smlouvy o fungování Evropské Unie podle čl. 260. Transpoziční lhůta směrnice 2009/12/ES uplyne dne 15. března 2011.

Zhodnocení současné právní úpravy Současná právní úprava civilního letectví a státní správy na úseku civilního letectví je převáţně obsaţena v zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o civilním letectví“) a jeho prováděcích předpisech, jimiţ jsou vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o civilním letectví ve své části druhé upravuje evidenci letadel v leteckém rejstříku České republiky, způsobilost letadla k létání a rozhodování o ní, způsobilost letadlových částí a zařízení, a leteckých pozemních zařízení k pouţití v civilním letectví, jakoţ i správu letadlových adres. V části třetí zákon upravuje otázky související s leteckým personálem a jeho (odbornou a zdravotní) způsobilostí. Část čtvrtá vymezuje druhy letišť a podmínky jejich provozování včetně osvědčení způsobilosti letiště. Současně vymezuje pojmy letecké stavby a ochranných pásem zřizovaných kolem letiště a leteckých staveb. Dále v této části upravuje proces zavádění provozních omezení ke sníţení hluku na letišti. V části páté zákon o civilním letectví upravuje zásady a podmínky pro uţívání vzdušného prostoru České republiky v souladu s příslušnými normami mezinárodního práva veřejného. Dále v této části zavádí kategorizaci leteckých sluţeb a upravuje podmínky pro jejich poskytování, popřípadě zajišťování. Část pátá rovněţ obsahuje ustanovení, jímţ se zřizuje Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod se sídlem v Praze, který shromaţďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách a incidentech, včetně určování jejich příčin, a vypracovává závěry a bezpečnostní doporučení k jejich předcházení. Část šestá upravuje letecké činnosti, jimiţ jsou obchodní letecká doprava, letecké práce, letecké činnosti pro potřeby státu, jakoţ i vlastní potřebu, rekreační a sportovní létání a provozování leteckých veřejných vystoupení. Tato část téţ vymezuje základní povinnosti provozovatelů leteckých činností a uţivatelů letadel. Část sedmá upravuje podmínky uţívání sportovních létajících zařízení a státní správu ve věcech sportovních létajících zařízení, která je v zákonem vymezeném rozsahu vykonávána právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy, nebo, v případě absence

- 10 pověření, Úřadem pro civilní letectví. Část osmá upravuje nástroje ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Jde zejména o bezpečnostní programy ochrany civilního letectví před protiprávními činy, bezpečnostní kontroly, specifické povinnosti a oprávnění provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních sluţeb, cestujících a ostatních osob v prostorech letiště, mimořádná opatření a postupy a ověřování spolehlivosti. Část devátá pak řeší otázky výkonu státní správy na úseku civilního letectví, včetně státního dozoru jako formy správní kontroly, a vymezuje skutkové podstaty jednotlivých správních deliktů (přestupků a jiných správních deliktů) v civilním letectví. Zákon o civilním letectví byl za dobu své existence několikrát novelizován, a to jak z důvodu praktických potřeb rozvíjejícího se civilního letectví, tak i z důvodu zajištění postupné slučitelnosti právního řádu České republiky s právem Evropské Unie. Jednalo se přitom o následující novelizace: Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) doplnil znění ustanovení § 88 a § 89, upravujících věcnou působnost Ministerstva dopravy a Úřadu pro civilní letectví. Zákon č. 146/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, doplnil znění ustanovení § 4, § 5 a § 6, zejména o institut zástavního práva k letadlu a další povinnosti spojené s touto problematikou. Zákon č. 258/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, transponoval do právního řádu České republiky směrnici Rady o přístupu na trh pozemního odbavování na letištích Společenství 96/67/ES ze dne 15. října 1996 a směrnici Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1994, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí v civilním letectví. Zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon) upravil důsledky organizačních aspektů státní sluţby a pracovní vztah ředitele Úřadu pro civilní letectví. Zákon nicméně doposud nenabyl účinnosti. Zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony doplnil znění ustanovení § 17 odst. 1 a 2 o oprávnění fyzických osob k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, údrţbě, opravám, modifikacím a konstrukčním změnám letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění upravil terminologii zákona o civilním letectví takovým způsobem, aby tato byla v souladu s terminologií nového stavebního zákona pokud jde o pojem „kolaudační souhlas“, jakoţ i rozšířil věcnou působnost Ministerstva dopravy v oblasti politiky územního rozvoje a územního plánování z hlediska zájmů letecké dopravy. Zákon č. 225/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony odstranil potenciální překáţky realizace základních svobod na vnitřním trhu, přičemţ zohlednil zásadu volného usazování za účelem podnikání a zásadu volného pohybu zboţí

- 11 a sluţeb vyplývající přímo z primárního práva Evropských společenství. Ze zákona o civilním letectví odstranil neţádoucí duplicity (zdvojování právní úpravy), vyplývající ze skutečnosti, ţe zákon o civilním letectví obsahoval ustanovení o věcech, které byly jiţ upraveny komunitárním právem ve formě nařízení. Jednalo se zejména o oblast přidělování volných letištních časů a oblast udělování licencí leteckým dopravcům k provozování obchodní letecké dopravy. Dokončil téţ transpozici obsahu směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1994, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí v civilním letectví, a dále plně transponoval obsah směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke sníţení hluku na letištích Společenství, směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS), směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která pouţívají letiště Společenství. V neposlední řadě zajistil provedení řady přímo pouţitelných předpisů Evropských společenství ve vnitrostátním právním řádu České republiky a umoţnil tak jejich řádnou (plnou) aplikaci. Šlo zejména o nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům, nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních sluţeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování sluţeb), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a uţívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoţdění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o poţadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony zakotvil povinnost Úřadu pro civilní letectví opatřit si za účelem ověření bezúhonnosti určitých kategorií osob (např. členů leteckého personálu) výpis z evidence Rejstříku trestů na základě ţádosti podané v elektronické podobě způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, provedl v zákonu o civilním letectví

- 12 nezbytné změny související s novou právní úpravou letadel provozovaných Policií České republiky (tzv. policejní letadla). Zákon č. 301/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zejména transponoval obsah směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství a vnitrostátně provedl (adaptoval) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postiţením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totoţnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES. Dále novým způsobem upravil některá ze základních pravidel uţívání vzdušného prostoru České republiky k létání, zřídil novou evidenci letišť vedenou Úřadem pro civilní letectví, zavedl nové instituty věcného břemene provozování letiště a databáze údajů o terénu a překáţkách na území České republiky a svěřil Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod pravomoc pověřit shromaţďováním a analyzováním informací o incidentech a leteckých nehodách, při nichţ nedošlo k usmrcení osob, určováním jejich příčin a vypracováváním závěrů a bezpečnostních doporučení právnickou osobu, způsobilou zajistit řádný výkon těchto správních činností. Zákon 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, doplnil povinnost Úřadu pro civilní letectví v rozhodnutí o vydání licence podle ustanovení § 62 uvádět v označení leteckého dopravce i identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob (souvisí s vydáním zákona č. 111/2009 Sb.). Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, změnil znění ustanovení § 94 odst. 8 o vybírání pokut ukládaných podle zákona o civilním letectví. Vnitrostátní právní úprava v oblasti sjednávání ceny za užívání letiště Právní úprava sjednávání cen za uţívání letiště (oborově označovaných jako „letištní poplatky“, angl. airport charges; uvedených pojmů je v důvodové zprávě uţíváno promiskue) je v současnosti obsaţena toliko v ustanovení § 98 odst. 1 zákona o civilním letectví, dle něhoţ cenu za uţívání letiště sjednávají provozovatelé letišť podle cenových předpisů (tj. zejména zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů). Při sjednávání ceny musí být dodrţeny mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, a které výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíţí, zda provozovatelé letišť tyto mezinárodní

- 13 smlouvy při sjednávání cen dodrţují. S touto pravomocí se rovněţ pojí významná konzultační úloha Ministerstva dopravy, pokud jde o výklad doporučujících aktů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) týkajících se problematiky cen za uţívání letiště (tj. Doc. 9082: Politika Mezinárodní organizace pro civilní letectví o poplatcích za uţívání letiště a za letové navigační sluţby). Unijní právní úprava v oblasti sjednávání ceny za užívání letiště Směrnice 2009/12/ES přichází na úrovni Evropské Unie s komplexní úpravou zásad pro sjednávání ceny za uţívání letiště (za činnosti a vybavení poskytovaná provozovatelem letiště jeho uţivatelům). Mezi hlavní zásady patří: 1) zásada zákazu diskriminace; 2) zásada transparentnosti; 3) povinnost konzultací provozovatele letiště s jeho uţivateli. Sjednaná cena by tedy měla být nediskriminační a měl by být zaveden povinný postup pro pravidelné konzultace mezi provozovateli letišť a uţivateli letišť s moţností, aby se kterákoli ze stran mohla obrátit na nezávislý dozorový orgán v případě námitek uţivatelů letiště proti sjednané ceně za uţívání letiště nebo změně systému zpoplatnění. K zajištění nestranného rozhodování a řádného a účinného uplatňování cílů směrnice 2009/12/ES by měl být v kaţdém členském státě zřízen nezávislý dozorový orgán. Tento orgán by měl mít k dispozici všechny potřebné zdroje, pokud jde o personál, odbornost a finanční prostředky k plnění svých úkolů. Při hodnocení vnitrostátní právní úpravy je třeba primárně konstatovat, ţe zcela neodpovídá úpravě obsaţené ve směrnici. Novelizaci zákona o civilním letectví lze ve světle mezinárodních závazků plynoucích České republice z jejího členství v Evropské unii pokládat za zcela nezbytnou. Povinnost dosáhnout formálně právně a aplikačně prakticky výsledku poţadovaného směrnicemi Evropské Unie vyplývá jak z ustanovení čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské Unie tak z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské Unie. Průběţné sledování vývoje unijního práva a jemu odpovídající úpravy vnitrostátního právního řádu se přitom staly konstantní legislativní praxí.

Vymezení a identifikace problému Protoţe se jedná o transpozici unijního právního aktu, bylo uvaţováno toliko s moţností varianty nulové a varianty přijetí transpozičního aktu cestou novelizace stávajícího zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke specifičnosti problematiky, jakoţ i zásad vycházejících z legislativních pravidel, a zejména s ohledem na rozsah samotné směrnice, nebylo uvaţováno o přijetí transpozičního aktu cestou novely některého z jiţ existujících zákonů, které nejsou v kompetenci Ministerstva dopravy (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů). Rovněţ nebylo počítáno s moţností přijetí návrhu zákona zcela nového, a to s ohledem na snahu provázanosti stávající právní úpravy a úpravy připravované. Při samotné analýze problému, respektive rozsahu transpozičního aktu, byla ve stručnosti identifikována potřeba vypořádání se alespoň s následujícími okruhy, včetně přiřazení příslušné gesce na úrovni správního orgánu: ▪

stanovení okruhu letišť, na která se nová úprava bude vztahovat

▪

stanovení zásady zákazu diskriminace;

▪

stanovení zásady transparentnosti;

- 14 ▪

zajištění provádění pravidelných konzultací mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci v případě změny ceny za uţívání letiště;

▪

stanovení povinnosti provozovateli letiště předávat potřebné údaje leteckým dopravcům a nezávislému dozorovému orgánu pro účely projednání ceny za uţívání letiště;

▪

stanovení povinnosti leteckým dopravcům předávat potřebné údaje provozovateli letiště pro účely projednání ceny za uţívání letiště;

▪

zaloţení pravomoci a povinnosti nezávislého dozorového orgánu, který bude na ţádost rozhodovat o tom, zda sjednaná cena není diskriminační, včetně stanovení procesních postupů (stanovení lhůt, podmínek ţádosti, okruhu účastníků řízení,…).

Největší otázkou při zpracovávání transpozičního aktu bylo určení nezávislého dozorového orgánu, a to zejména, zda to má být Ministerstvo dopravy, které má zatímní dílčí působnost při „dohledu“ v oblasti sjednávání ceny za uţívání letiště (viz § 98 odst. 1 zákona o civilním letectví), nebo Úřad pro civilní letectví, který v minulosti převzal od Ministerstva dopravy řadu činností v oblasti výkonu státní správy (činností, které nejsou „dopravněpolitické“), případně zřízení zcela nového správního úřadu, který by dohlíţel na oblast sjednávání cen v letecké dopravě. Nicméně je vhodné na tomto místě sdělit, ţe nebylo dále uvaţováno o uloţení nových povinností a pravomocí např. Ministerstvu financí, kde nelze zcela zaručit dostatečnou právní i funkční nezávislost na jakémkoli řídícím orgánu letiště nebo leteckém dopravci (Ministerstvo financí vykonává vlastnická práva jak k provozovateli našeho největšího letiště (Letiště Praha, a.s.), tak i k jeho největšímu uţivateli, kterým je akciová společnost České aerolinie). Další otázkou, kterou bylo nutné se zabývat, bylo vymezení okruhu letišť, na která by se měla nová právní úprava vztahovat. Směrnice sama dává dostatečný návod, ţe to musí být všechna letiště, která odbaví více neţ 5 mil. cestujících nebo alespoň největší letiště v kaţdém členské státě.

Zhodnocení rizik spojených s neřešením problému Nesplnění závazků plynoucích z členství v Evropské Unii, coţ ve svém důsledku povede k uvalení finančních sankcí na Českou republiku.

2. Návrh variant řešení a identifikace dotčených subjektů Navrţené varianty Směrnice 2009/12/ES stanoví přesné poţadavky na nezávislý dozorový orgán následovně: „Členské státy zaručí nezávislost nezávislého dozorového orgánu tím, že zajistí, aby byl právně i funkčně nezávislý na jakémkoli řídícím orgánu letiště nebo leteckém dopravci. Členské státy, které si ponechávají vlastnictví letiště, řídících orgánů letišť či leteckých dopravců nebo řídící orgány letišť či letecké dopravce ovládají, zajistí, aby funkce spojené s tímto vlastnictvím nebo ovládáním nebyly svěřeny nezávislému dozorovému orgánu. Členské státy zajistí, aby nezávislý dozorový orgán vykonával své pravomoci nestranně a transparentně“. S ohledem na výše uvedené se tedy nabízejí tři moţnosti:

- 15 ▪

varianta A „nulová varianta“ – neurčit nezávislý dozorový orgán;

▪

varianta B – nezávislým dozorovým orgánem se stane Ministerstvo dopravy;

▪

varianta C – nezávislým dozorovým orgánem se stane Úřad pro civilní letectví.

Dotčené subjekty Dotčenými subjekty navrhované právní úpravy jsou příslušný správní orgán v oblasti civilního letectví, tj. Ministerstvo dopravy, provozovatel letiště Praha – Ruzyně a jeho uţivatelé (letečtí dopravci).

Posouzení navrhovaných variant a provedené konzultace Varianty Varianta A Předpokládá zachování současného znění zákona o civilním letectví. Výhody a nevýhody tohoto řešení: Nulová varianta Výhody Zachování statu quo.

Nevýhody Zachování stávajícího pouze dobrovolného plnění zásady zákazu diskriminace, zásady transparentnosti a provádění konzultací provozovatele letiště s jeho uţivateli o cenách za uţívání letiště. Nemoţnost přezkumu ceny za uţívání letiště nezávislým dozorovým orgánem. Nesplnění závazků plynoucích z členství v EU, coţ ve svém důsledku povede k uvalení finančních sankcí na Českou republiku (paušální pokuta + opakované penále). Blíţe neidentifikovatelné finanční dopady na veřejné rozpočty spojené s ţalobami osob poškozených tím, ţe Česká republika netransponovala směrnici. Znevýhodnění leteckých dopravců, kteří nebudou mít zaručenu zásadu diskriminace, transparentnosti při sjednávání ceny za uţívání letiště, jakoţ i provádění pravidelných konzultací, včetně absence moţnosti přezkumu nezávislým dozorovým orgánem.

- 16 -

Varianta B Jednalo by se o speciální právní úpravu, zejména cestou vloţení nové hlavy VI zákona o civilním letectví s následujícími elementy: ▪

stanovení okruhu letišť, na která se nová úprava bude vztahovat;

▪

stanovení zásady zákazu diskriminace;

▪

stanovení zásady transparentnosti;

▪

zajištění provádění pravidelných konzultací mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci v případě změny ceny za uţívání letiště;

▪

stanovení povinnosti provozovateli letiště předávat potřebné údaje leteckým dopravcům a Ministerstvu dopravy pro účely projednání ceny za uţívání letiště;

▪

stanovení povinnosti leteckým dopravcům předávat potřebné údaje provozovateli pro účely projednání ceny za uţívání letiště;

▪

zaloţení pravomoci a povinnosti Ministerstvu dopravy, který bude na ţádost rozhodovat o tom, zda sjednaná cena za uţívání letiště není diskriminační, včetně stanovení procesních postupů (stanovení lhůt, podmínek ţádosti, okruhu účastníků řízení,…). Výhody a nevýhody této varianty: Varianta B – Ministerstvo dopravy Výhody

Nevýhody

Splnění závazků vyplývajících z členství Dodatečné odborné nároky na zaměstnance České republiky v Evropské Unii. Ministerstva dopravy při vykonávání působnosti spojené s činností nezávislého dozorového orgánu. Letečtí dopravci budou mít zaručenu zásadu Zvýšení povinností provozovatele letiště, jakoţ zákazu diskriminace a zásadu transparentnosti i leteckých dopravců v oblasti předávání údajů při sjednávání ceny za uţívání letiště. spojených s konzultacemi, které jsou mezi nimi vedeny. Letečtí dopravci budou mít zaručeny Zvýšení nároku na veřejné rozpočty, a to za pravidelné konzultace s provozovatelem účelem posílení Ministerstva dopravy. letiště ve věci sjednávání ceny za uţívání Navýšení počátečních i průběţných nákladů. letiště a jejich změny. Letečtí dopravci a provozovatel letiště budou mít moţnost na základě ţádosti se obracet o přezkum na Ministerstvo dopravy. Je moţné plně vyuţít stávající struktury

- 17 veřejné správy (v zákonné nikoli praktické rovině). Zajištění nezávislosti Ministerstva dopravy na jakémkoli řídícím orgánu letiště nebo leteckém dopravci. Ministerstvo dopravy jiţ má částečnou působnost v dohledu sjednáváním ceny za uţívání letiště (viz § 98 odst. 1 zákona o civilním letectví).

Varianta C Jednalo by se rovněţ o identickou speciální právní úpravu cestou změny hlavy VI zákona o civilním letectví s následujícími elementy s tím rozdílem, ţe nezávislým dozorovým orgánem by byl Úřad pro civilní letectví. Výhody a nevýhody této varianty: Varianta C – Úřad pro civilní letectví Výhody

Nevýhody

Splnění závazků vyplývajících z členství Dodatečné odborné nároky na zaměstnance České republiky v Evropské Unii. Úřadu pro civilní letectví při vykonávání působnosti spojené s činností nezávislého dozorového orgánu. Letečtí dopravci budou mít zaručenu zásadu Zvýšení povinností provozovatele letiště, jakoţ zákazu diskriminace a zásadu transparentnosti i leteckých dopravců v oblasti předávání údajů při sjednávání ceny za uţívání letiště. spojených s konzultacemi, které jsou mezi nimi vedeny. Letečtí dopravci budou mít zaručeny pravidelné konzultace s provozovatelem letiště při sjednávání ceny za uţívání letiště a jejich změny.

Značné zvýšení nároku na veřejné rozpočty, a to za účelem posílení Úřadu pro civilní letectví. Navýšení počátečních i průběţných nákladů.

Letečtí dopravci a provozovatel letiště budou Není moţné plně vyuţít stávající struktury mít moţnost na základě ţádosti se obracet o veřejné správy (v zákonné nikoli praktické přezkum na Úřad pro civilní letectví. rovině). Úřad pro civilní letectví nemá dlouhodobou působnost v dohledu nad sjednáváním ceny za uţívání letiště dle zákona o civilním letectví. Pouze částečné zajištění nezávislosti Úřadu pro civilní letectví z důvodu celé řady dalších pravomocí Úřadu pro civilní letectví vůči provozovateli letiště i leteckým dopravcům (vydávání všech potřebných osvědčení či licencí).

- 18 -

Konzultace V rámci konzultací byl osloven provozovatel letiště Praha – Ruzyně, tj. Letiště Praha, a.s., který jednoznačně podporuje vybranou variantu B, aby nezávislým dozorovým orgánem bylo Ministerstvo dopravy.

Posouzení navrhovaných variant a provedené konzultace Zhodnocení variant dle stanovených kriterií Následující tabulka souhrnně hodnotí tři uvedené varianty podle čtyř kriterií. Jedná se o následující kriteria: ▪ naplnění závazků plynoucích z členství České republiky v Evropské Unii ▪ finanční náklady veřejné správy a soukromého sektoru ▪ garance zákonnosti ▪ nebezpečí podjatosti Zhodnocení variant Varianty

Naplnění závazků z členství v EU

Finanční náklady Veřejná správa

Soukromá sféra

Vysoké

Vysoké

(penalizace)

(druhotné)

Nulová varianta A

Ne

Varianta B

Ano

Nízké

Varianta C

Ano

Střední

Garance Nebezpečí zákonnosti podjatosti

Ţádná

Ţádná

Nízké

Vysoká

Nízká

Nízké

Vysoká

Střední

3.Výběr vhodného řešení S ohledem na zhodnocení provedené v předchozí kapitole lze zcela vyloučit nulovou variantu, která nepřináší pozitiva, ale naopak intenzivní negativní dopady v oblasti veřejných i soukromých rozpočtů. Nulová varianta zároveň nepřináší očekávanou záruku zásady zákazu diskriminace a transparentnosti, poţadavek na vedení konzultačních jednání, jakoţ i moţnost přezkumu sjednávání cen nezávislým dozorovým orgánem. Náklady na veřejné rozpočty nelze specifikovat, protoţe lze obtíţně predikovat finanční sankce (paušální pokuta + opakované penále) vyplývající z nesplnění závazků plynoucích pro Českou republiku z jejího

- 19 členství v Evropské Unii. Finanční dopady spojené s ţalobami leteckých dopravců poškozených tím, ţe Česká republika netransponovala směrnici, nelze rovněţ stanovit ani odhadem. Bylo tedy moţné uvaţovat jen s variantou B a s variantou C, kdy je nakonec jednoznačně doporučována varianta B spočívající v přidělení role nezávislého dozorového orgánu Ministerstvu dopravy. Tato varianta zaručí vyšší míru transparentnosti, vyšší míru garance nestrannosti (Ministerstvo dopravy není zapojeno do vydávání licencí či osvědčení provozovatelům letišť ani leteckým dopravcům). Ministerstvo dopravy navíc jiţ dlouhodobě působí na poli poplatkové politiky v oblasti civilního letectví, kdy v souladu s § 98 odst. 1 zákona o civilním letectví dohlíţí, zda provozovatelé letišť dodrţují mezinárodní smlouvy při sjednávání cen. Na Ministerstvu dopravy tak nebude muset být vytvořena nová organizační jednotka pro nové dozorové činnosti, jako by tomu bylo v případě Úřadu pro civilní letectví, který v oblasti poplatkové politiky vůbec nepůsobí. Z tohoto důvodu dojde jen k minimálnímu poţadavku na navýšení veřejných rozpočtů. Proto zejména s ohledem na stávající praxi v oblasti poplatkové politiky, a s cílem minimalizovat náklady na státní rozpočet, jakoţ i s přihlédnutím k poţadavku provozovatele Letiště Praha, a.s., se navrhuje vyuţít varianty B. Varianta B vychází dle odborného odhadu nejvýhodněji z hlediska finančních nákladů, kdy státní rozpočet zatíţí výrazně méně (v úvahu přichází moţnost vytvoření jednoho nového systemizovaného místa) neţ při vyuţití varianty C (předpoklad vytvoření organizační jednotky o rozsahu jednoho oddělení). Finanční nároky Nároky na státní rozpočet Z navrhované právní úpravy, varianty B, vyplývají určité finanční nároky na státní rozpočet z důvodu rozšíření věcné působnosti Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy odbor civilního letectví jiţ v současné době řeší úkoly v oblasti poplatkové politiky, ale nebylo zatím nuceno se vypořádávat s vedením správních řízení v oblasti poplatkové politiky, jejichţ nápad můţe být značný (desítky leteckých dopravců operujících na letiště Praha – Ruzyně budou mít moţnost se případně dovolávat přezkumu). Plnění úkolů spojených s transpozicí směrnice 2009/12/ES můţe vyvolat potřebu navýšení systemizovaných míst Ministerstva dopravy – odboru civilního letectví o 1 odborného pracovníka pro funkci specialisty v oblasti vedení správních řízení na ţádost o tom, zda sjednaná cena není diskriminační. Jednorázové náklady spojené s vytvořením 1 pracovního místa se odhadují na 180 tis. Kč, průběţné náklady spojené s jeho fungováním se odhadují na 662 tis. Kč ročně. Níţe jsou uvedeny předpokládané náklady spojené s vytvořením a fungováním 1 nového systemizovaného pracovního místa na Ministerstvu dopravy: Náklady na 1 zaměstnance, resp. na 1 pracovní místo v Kč. ▪ ▪ ▪ ▪

jednorázové nábytek a další kancelářské vybavení: 80.000 jednorázové výpočetní technika včetně programového vybavení a IP telefonu: 100.000 průběţné platové náklady bez pojištění zaměstnavatele za kalendářní rok na jednoho zaměstnance: 450.000 průběţné povinné pojistné a fond kulturních a sociálních potřeb zaměstnavatele za kalendářní rok na jednoho zaměstnance: 162.000

- 20 ▪ průběţné provozní náklady na jednoho zaměstnance za jeden kalendářní rok: 50.000 o jednorázové celkem: 180.000 o průběţné celkem za kalendářní rok: 662.000. Vyčíslené náklady spojené s případným vytvořením a fungováním 1 nového systemizovaného místa na Ministerstvu dopravy budou pokryty z rozpočtové kapitoly 327 Ministerstva dopravy na rok 2011 a nevyvolají další náklady. Nároky na rozpočty ostatních dotčených subjektů Pokud jde o finanční dopady na provozovatele letišť, je nutné zmínit další otázku, se kterou se Ministerstvo dopravy při přípravě zákonné úpravy vypořádalo. Byla jí otázka okruhu letišť, na která se nová úprava bude vztahovat. Směrnice sama dává dostatečný návod, ţe to musí být všechna letiště, která odbaví více neţ 5 mil. cestujících nebo alespoň největší letiště v kaţdém členské státě. Tomuto kriteriu bude dlouhodobě v České republice odpovídat zřejmě pouze letiště Praha – Ruzyně, protoţe ostatní významná letiště v České republice (Brno, Karlovy Vary, Ostrava a Pardubice) dosahují počtu odbavených cestujících v řádech desítek tisíc (Karlovy Vary a Pardubice) , resp. několik stovek tisíc (Brno a Ostrava). Po provedené analýze dospělo Ministerstvo dopravy k názoru, ţe pro účely naplnění cílů transponované směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES bude nejvhodnější zachovat hranici poţadovanou touto směrnicí. Navrhovaná právní úprava tedy v souladu s uvedenou směrnicí se pouţije na sjednávání ceny za uţívání letiště (letištních poplatků), která odbaví více neţ pět milionů cestujících v kalendářním roce, nebo nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li ţádné letiště uvedenou podmínku. Finanční náklady spojené s transpozicí směrnice 2009/12/ES, resp. s přijetím navrhované právní úpravy, se u Letiště Praha, a.s. nepředpokládají, nebo je bude moţné povaţovat za zcela marginální. Letiště Praha, a.s. jiţ dlouhodobě dobrovolně plní doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví obsaţená v Doc. 9082: Politika Mezinárodní organizace pro civilní letectví o poplatcích za uţívání letiště a za letové navigační sluţby. Rovněţ jiţ při projednávání předmětné unijní úpravy započalo Letiště Praha, a.s. připravovat svůj finanční systém na splnění poţadavků směrnice (identifikace a alokace nákladů dle různorodého členění a nákladové skladby). Finanční náklady na letecké dopravce se neočekávají, protoţe údaje, které mají předávat provozovateli letiště pro účely konzultací, jsou základní údaje pro plánování a rozvoj jednotlivých linek leteckých dopravců. Sociální dopady Sociální dopady včetně vlivu na rovné postavení muţů a ţen, jakoţ i dopady na ţivotní prostředí, se nepředpokládají.

Implementace a vynucování Účinnost zákona je stanovena s ohledem na obecnou transpoziční lhůtu vymezenou v ustanovení čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích. Návrh zákona rovněţ formuluje přechodné ustanovení vymezující dobu platnosti cen za uţívání letiště sjednaných dle dosavadních předpisů a současně ji omezuje tak, aby nedošlo ke zhroucení systému stanovování cen za uţívání letiště.

- 21 V části deváté zákona došlo k úpravě a doplnění odrazujících sankcí za nově vymezená protiprávní jednání.

Přezkum účinnosti Přezkum účinnosti bude provádět Ministerstvo dopravy průběţně na základě konkrétního vyhodnocování úrovně plnění závazků vyplývajících z právní úpravy jejím adresátům.

Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů Osoby, které zpracovaly závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace Jméno a příjmení Ing. Zdeněk Jelínek, tel. 225 131 027, [email protected] Mgr. Michal Svěrák, tel. 225 131 378, [email protected] Útvar, ve kterém pracují: odbor 220 – odbor civilního letectví

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiţ je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropské Unie Stěţejním mezinárodním dokumentem pro oblast civilního letectví je Úmluva o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944 (tzv. Chicagská úmluva), vyhlášená ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé pod č. 147/1947 Sb. z. a n., jejímţ cílem bylo vytvořit, sjednotit a kodifikovat základní zásady a pravidla zaručující bezpečnost a rozvoj civilního letectví. Chicagská úmluva navíc ustavila Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) se sídlem v Montrealu. Tato mezinárodní odborná organizace byla členskými státy zmocněna přijímat a čas od času podle potřeby měnit mezinárodní normy, doporučované předpisy a řízení. Zmíněný právní reţim zaloţený Chicagskou úmluvou se postupně stal univerzálním. Dle ustanovení čl. 15 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví veškeré poplatky, které by smluvní stát ukládal nebo dovolil, aby byly ukládány, za pouţití letišť a leteckých pomocných zařízení letadly kteréhokoli jiného smluvního státu, nebudou vyšší a) pro letadla nekonající pravidelné mezinárodní letecké dopravní sluţby, neţ ty, které by byly placeny jeho domácími letadly téţe skupiny, konajícími podobný provoz, a

- 22 b) pro letadla konající pravidelné mezinárodní letecké dopravní sluţby, neţ ty, které by byly placeny jeho domácími letadly, konajícími podobné mezinárodní letecké dopravní sluţby. Předkládaný návrh není s výše uvedenou mezinárodní smlouvou v rozporu. Na navrhovanou právní úpravu se dále vztahuje níţe uvedený právní akt Evropské Unie, kterého bylo vyuţito při její přípravě: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích. Uvedená směrnice v souladu s příslušnými akty Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) stanovuje společné zásady (zejm. zásadu transparentnosti a zásadu zákazu diskriminace) pro sjednávání cen za uţívání letišť nacházejících se na území členských států Evropské Unie. Předkládaný návrh není s výše uvedeným právním aktem Evropské Unie v rozporu. Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jakoţ i s ostatními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST Článek I K bodu 1 a 2 Návrh zákona upravuje znění § 1 zákona o civilním letectví v souladu s čl. 48 odst. 4 Legislativních pravidel vlády včetně znění poznámek pod čarou a doplňuje referenční odkaz na právní předpisy Evropské unie o aktuálně transponovanou směrnici. K bodu 3 Návrh zákona provádí legislativně-technickou opravu chybného odkazu, který nebyl nahrazen při poslední novelizaci zákona o civilním letectví. K bodu 4 Vloţením nového odstavce do ustanovení § 22j se dokončuje transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES o licenci řídícího letového provozu Společenství, pokud jde o poţadavek přezkoumání a schvalování místních systémů odborné způsobilosti alespoň jednou za tři roky, stanovený v příloze II část C uvedené směrnice. Úřad pro civilní letectví bude toto přezkoumání provádět zpravidla po třech letech, ve výjimečných případech můţe k přezkoumání přistoupit i častěji. K bodu 5 Návrh zákona vkládá novou hlavu VI, která obsahuje vlastní transpoziční opatření ke směrnici 2009/12/ES. K § 42d

- 23 V tomto ustanovení návrh zákona upravuje věcnou působnost hlavy VI a vymezuje letiště, na něţ se vztahuje právní úprava sjednávání cen za jejich uţívání. Jedná se o letiště, na němţ je v kalendářním roce odbaveno více neţ pět milionů cestujících a není-li takového letiště, pak letiště s největším počtem odbavených cestujících. V současné době tuto podmínku splňuje pouze letiště Praha – Ruzyně, neboť ostatní významná letiště (tj. Brno, Karlovy Vary, Ostrava a Pardubice) dosahují počtu odbavených cestujících v řádech desítek tisíc (Karlovy Vary a Pardubice), resp. několik stovek tisíc (Brno a Ostrava). Za účelem informování nejširší veřejnosti se Ministerstvu dopravy ukládá kaţdoročně zveřejnit seznam letišť, za jejichţ uţívání se platí cena, určená dle této hlavy. K § 42e V tomto ustanovení návrh zákona zavádí jednu ze základních zásad pro sjednávání cen za uţívání letiště, jíţ je zásada zákazu diskriminace. Jde o vyjádření obecného principu „se stejnými (obdobnými) stejně, s rozdílnými rozdílně“. Návrh zákona rovněţ formuluje výjimku ze zákazu diskriminace, kdy je rozdílné zacházení s jednotlivými skupinami leteckých dopravců odůvodněno z hlediska objektivního legitimního účelu. Návrh pouţívá obecnou formulaci legitimního účelu (veřejný zájem), kombinovanou s konkrétním demonstrativním výčtem - provozní bezpečnost letiště a ochrana ţivotního prostředí a zdraví lidí. Provozní bezpečností se rozumí bezpečnost letiště z hlediska jeho odborně-personálního a technického vybavení. Stávající zákon o civilním letectví v § 98 odst. 1 určuje, ţe cena (tedy také cena za uţívání letiště) se mezi provozovatelem letiště a leteckým dopravcem sjednává, tj. vzniká mezi nimi závazkový vztah, smlouva podle obchodního zákoníku, která můţe být v zásadě písemná, ústní i uzavřená konkludentně (nejčastěji vyuţitím sluţby a uhrazením vyfakturované ceny), jejímţ předmětem je poskytnutí sluţby za sjednanou cenu. Zákon o civilním letectví se odvolává na zákon o cenách, konkrétně na § 2 (sjednávání ceny). Přestoţe je z § 98 odst. 1 zákona o civilním letectví zřejmé, ţe není plná volnost při sjednávání ceny a mezinárodním právem jsou dány určité mantinely, nejedná se o regulovanou cenu ve smyslu zákona o cenách. Na výše popsaných principech novela zákona o civilním letectví nic nemění. Jejím předmětem není regulace výše ceny ani omezování smluvní volnosti stran - s výjimkou zákazu diskriminačních cen. Návrh zákona v návaznosti na směrnici reguluje především "předsmluvní" fázi jednání mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci. Provozovatel letiště sestavuje a zveřejňuje ceník za nabízené sluţby, přičemţ tento ceník představuje z hlediska práva návrh ceny pro dvoustrannou smlouvu mezi provozovatelem letiště a leteckým dopravcem o poskytnutí příslušné sluţby. Teprve uzavřením této smlouvy se návrh ceny z ceníku stává cenou sjednanou (mezi provozovatelem a konkrétním dopravcem), není zde přitom podstatné, ţe o výši ceny v zásadě nelze vyjednávat, neboť dopravce musí tento návrh ceny minimálně akceptovat. Návrh zákona v této souvislosti upravuje postup, jakým provozovatel letiště sestavuje ceník, tj. stanoví, ţe jej nemůţe stanovit libovolně, ale musí postupovat transparentně a projednat jej s dopravci. Předmětem projednání je zde návrh ceny ze strany provozovatele letiště (ceník), který návrhem zůstává i po projednání; sjednanou cenou se stává aţ uzavřením smlouvy s konkrétním dopravcem. K § 42f Aby umoţnil efektivní a zároveň hospodárné naplnění principu transparence při tvorbě ceny za uţívání letiště, zakotvuje § 42f zásadu, ţe konzultace mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci o návrhu ceny za uţívání letiště (ceníku) bude probíhat pouze s těmi dopravci, kteří o konzultace mají zájem a jsou připraveni se jich zúčastnit. Návrh za tímto

- 24 účelem stanoví jednak povinnost provozovatele letiště učinit s dostatečným předstihem výzvu k přihlášení leteckých dopravců k účasti na projednávání letištního ceníku, jednak dává leteckému dopravci moţnost se ke konzultacím přihlásit a zároveň předat provozovateli údaje potřebné pro provedení konzultace.. K § 42g Návrh zákona zavádí institut povinného projednání návrhu ceny, tedy letištního ceníku, za účelem vytvoření transparentního prostředí pro sjednávání ceny za uţívání letiště. Zákonná povinnost se vztahuje jen k procesu projednání, přičemţ není třeba dosáhnout mezi zúčastněnými stranami shody. Zákonná povinnost projednat letištní ceník se vztahuje k těm leteckým dopravcům, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště ve stanovené lhůtě a kteří sdělí pro účely tohoto projednání údaje podle § 42f. Projednání letištního ceníku lze vést i korespondenčně (není třeba o věci vést ústní jednání). Návrh zákona stanovuje jednoroční četnost projednání, nicméně zúčastněné strany se mohou při posledním projednání nebo dlouhodobě dohodnout jinak. Letečtí dopravci se mohou projednání účastnit téţ prostřednictvím svých zástupců, jimiţ mohou být i jejich sdruţení, oprávněná jednat za své členy na základě stanov či plné moci. Údaje poskytované pro účely projednání jak ze strany provozovatele letiště tak ze strany leteckých dopravců jsou taxativním způsobem vymezeny a jsou důvěrné. Mezi údaje poskytované ze strany leteckých dopravců patří např. sdělení poţadavků na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do ceny za uţívání letiště, a to předpokládané alespoň pro období následujících dvou let. Na základě tohoto ustanovení letecký dopravce v podstatě informuje provozovatele letiště o tom, jaké záměry hodlá v daném časovém výhledu na daném letišti (čili své rozvojové projekty na daném letišti) uskutečnit a o jaké sluţby bude mít v této souvislosti ze strany provozovatele letiště zájem. K § 42h Návrh zákona vedle obecného institutu projednání zavádí zvláštní povinnost provozovatele letiště projednat s leteckými dopravci plány rozvoje letiště, a to zejména velkého investičního rozsahu. Jde o záměry rozvoje letiště, jejichţ předpokládané náklady jsou vyšší neţ 15% ročního obratu provozovatele letiště v předcházejícím kalendářním roce (např. stavba nových vzletových a přistávacích drah, tvorba systému pro odbavení zavazadel apod.). Navrhovaná hranice, od které bude provozovatel letiště povinen projednat s leteckými dopravci takový záměr, byla stanovena tak, aby do této zákonem stanovené povinnosti nebyly zahrnuty činnosti, které se na letišti provádí rutinně a tedy i poměrně pravidelně a často, např. oprava přistávací dráhy či nákup letištních autobusů, ale pouze činnosti či projekty a záměry skutečně významné tak, jak to poţaduje i sama transponovaná směrnice 2009/12/ES, která stanoví tuto povinnost pouze pro velké infrastrukturní projekty. Vzhledem k tomu, ţe za roky 2008 a 2009 činil roční obrat Letiště Praha, a.s. (provozovatele letiště, který bude spadat pod navrhovanou právní úpravu) přibliţně 6 mld. Kč, jednalo by se nejen o projekty zcela zásadního významu, mezi které lze zařadit například výstavbu nové vzletové a přistávací dráhy včetně systému pojíţděcích drah v hodnotě přibliţně 9 mld. Kč, ale i o projekty menší, jakým je např. výstavba depa autocisteren s kolektorem a řídícím systémem leteckých pohonných hmot v hodnotě 0,9 mld. Kč. S rostoucím obratem provozovatele letiště by sice byla potřeba projednávat projekty s menší investiční hodnotou, ale pořád by se jednalo o velké infrastrukturní projekty, které by mohly mít určitý dopad na výši ceny za poskytované sluţby. K § 42i

- 25 Návrh zákona upravuje pro případ důvodné pochybnosti o nediskriminační povaze letištního ceníku postup a podmínky, za nichţ Ministerstvo dopravy coby „nezávislý dozorový orgán“ ve smyslu čl. 11 směrnice 2009/12/ES tuto zákonnost přezkoumá. Nezávislost Ministerstva dopravy ve smyslu čl. 11 směrnice 2009/12/ES je garantována tím, ţe vlastnická práva k Letišti Praha, a. s. (tj. jediného provozovatele letiště, na něhoţ by bylo moţno vztáhnout ustanovení nové hlavy VI části čtvrté) v současnosti vykonává Ministerstvo financí. Řízení je zahajováno výlučně na ţádost v zákonem stanovených lhůtách. Na řízení se vztahuje správní řád, přičemţ s ohledem na nezbytnost rychlého průběhu řízení (tak, aby pokud moţno proběhlo ještě před uplynutím lhůty pro pouţití nového letištního ceníku) počítá návrh s určitými odchylkami. Cílem odchylek je zejména zamezit situaci, kdy by řada stíţností (a to i stíţností zjevně nedůvodných) a rovněţ případných odvolacích řízení znejišťovala vztah provozovatele letiště a jeho uţivatelů a prakticky by bránila změně ceny za uţívání letiště. Vztah mezi provozovatelem letiště a leteckým dopravcem je soukromoprávní povahy, cílem předkladatele je tedy omezit veřejnoprávní regulaci, včetně správního (a nikoli soudního) přezkumu, na nezbytné minimum dané směrnicí Jelikoţ se výrok rozhodnutí bude týkat toliko otázky, zda sjednaný a zveřejněný letištní ceník (popř. jeho jednotlivé poloţky nebo metoda jeho tvorby) není diskriminující (přičemţ samotná výše navrţené ceny pro přezkumné řízení není významná), půjde o rozhodnutí deklaratorní povahy. Shledá-li Ministerstvo dopravy nezákonnost, vyvolává toto rozhodnutí nemoţnost pouţití takového ceníku, a to přímo na základě zákona. Pak je třeba nového projednání upraveného letištního ceníku. Proti rozhodnutí ve věci nelze podat rozklad. K bodům 6 a 7 Návrh zákona doplňuje, respektive nově stanovuje věcnou působnost Ministerstva dopravy vzhledem k jednotlivým navrhovaným změnám v jeho pravomoci. K bodu 8 Za účelem systematického zpřesnění právní úpravy správního trestání návrh nově zavádí pro přestupky a jiné správní delikty skupinový nadpis. K bodu 9 Návrh zákona odstraňuje legislativně-technickou chybu v nadpisu, která byla vyvolána poslední novelizací zákona o civilním letectví. K bodu 10 Do ustanovení upravujících výčet jednotlivých skutkových podstat správních deliktů se doplňuje v pořadí předposledním písmenu slovo „nebo“, aby bylo zřejmé, ţe jde o alternativní výčet těchto skutkových podstat. K bodu 11 Z důvodu účinného zajištění plnění povinností zavedených v souvislosti s transpozicí směrnice 2009/12/ES vymezuje návrh zákona nové skutkové podstaty správních deliktů a sankce za ně. K bodu 12 a 13

- 26 Návrh zákona doplňuje odkazy do ustanovení § 93, který stanoví pokuty, které je moţno uloţit za správní delikty upravené v předchozích ustanoveních v návaznosti na nově doplněné skutkové podstaty těchto správních deliktů. K bodu 14 Návrh zákona provádí legislativně-technickou úpravu navazující na nově zavedený způsob sjednávání ceny za uţívání letiště.

K bodu 15 Návrh zákona provádí legislativně-technickou opravu chybného odkazu, který nebyl nahrazen při poslední novelizaci zákona o civilním letectví. K bodu 16 Návrh upravuje odkaz v § 102 odst. 1. K této změně dochází v důsledku přečíslování jednotlivých odstavců v § 22 j v souvislosti s dokončením transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES o licenci řídícího letového provozu Společenství. Článek II Návrh zákona formuluje přechodné ustanovení vymezující dobu platnosti cen za uţívání letiště sjednaných dle dosavadních předpisů tak, aby nedošlo ke zhroucení systému sjednávání cen za uţívání letiště. Článek III Účinnost zákona a legisvakanční lhůta jsou stanoveny s ohledem na transpoziční lhůtu vymezenou v ustanovení čl. 13 směrnice 2009/12/ES.

V Praze dne 10. listopadu 2010

RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády

JUDr. Vít Bárta, v.r.

- 27 ministr dopravy

- 28 -

Úplné znění příslušných částí zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením navrhovaných změn §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství Evropské unie 1), a v návaznosti zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství Evropské unie 1a) a upravuje ve věcech civilního letectví a) podmínky stavby a provozování letadla, b) podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť, c) podmínky pro letecké stavby, d) podmínky pro činnost leteckého personálu, e) podmínky vyuţívání vzdušného prostoru, f) podmínky poskytování leteckých sluţeb, g) podmínky provozování leteckých činností, h) rozsah a podmínky ochrany letectví, i) podmínky uţívání sportovního létajícího zařízení, j) rozsah a podmínky výkonu státní správy. (2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, uţívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých sluţeb a provozování leteckých činností. _______________________________________________ 1) Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS). Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1995, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke sníţení hluku na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví. Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích sluţeb na letištích Společenství. Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která pouţívají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství. Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která pouţívají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích. 1a) Nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům. Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství. Nařízení Rady (EHS) č. 2409/1992 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké sluţby. Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném znění.

- 29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoţdění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních sluţeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování sluţeb). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a uţívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o poţadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totoţnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postiţením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.

§ 12a (1) Úřad shromaţďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen "technický stav letadel") přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenţ není členským státem Evropské unie. (2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje a) ze záznamů o provozu letadla, b) ze zpráv pilotů, c) získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údrţbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízení podle § 17, d) získané při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, e) získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů, f) o zákazu letu uloţeném po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 5 § 91a odst. 6, g) o opatřeních uloţených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle §91a odst. 5 § 91a odst. 6, h) o opětovném zjištění závad technického stavu letadla, i) o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehoţ území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu 1i), a na letadla, která neslouţí obchodní letecké dopravě a jejichţ maximální vzletová hmotnost je niţší neţ 5 700 kg.

- 30 (4) Kaţdý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na ţádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu. (5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na ţádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliţe tyto údaje vedou k podezření z ohroţení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. (6) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání. (7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis. § 22j Provádění výcviku (1) Výcvik podle § 22h můţe provádět fyzická nebo právnická osoba na základě Úřadem a) vydaného platného povolení, b) uznaného platného povolení vydaného jiným členským státem Evropské unie. (2) Úřad povolení vydá na základě písemné ţádosti fyzické osobě s trvalým pobytem nebo místem bydliště na území České republiky nebo právnické osobě se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou na území České republiky, prokáţe-li ţadatel, ţe a) zajistí, aby poskytování výcviku prováděly odborně způsobilé osoby, b) zajistí, aby zkoušky v rámci výcviku řídících letového provozu prováděly osoby, které k tomu mají povolení Úřadu podle § 22k, c) má prostory a vybavení nezbytné pro poskytování výcviku, d) má zpracovaný plán výcviku, který obsahuje návrh postupů a organizace provádění výcviku, včetně organizace provádění zkoušek a hodnocení ţadatelů o výcvik, kontrolních mechanismů pro ověřování souladu provádění výcviku s podmínkami za kterých bylo povolení vydáno, e) má finanční prostředky na poskytování výcviku a sjednané pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti a zaplaceno pojistné. (3) Úřad v povolení k provádění výcviku uvede a) druh výcviku, pro který je povolení vydáno, a b) dobu platnosti povolení. (4) Drţitel povolení je povinen oznámit písemně Úřadu všechny změny podmínek stanovených pro vydání povolení v odstavci 2, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (5) Úřad kontroluje plán průběţného výcviku, a to alespoň jednou za 3 roky.

- 31 (5)(6) Úřad vydané povolení odejme, pokud drţitel povolení přestal splňovat podmínky pro vydání povolení nebo o odnětí povolení poţádal. (6)(7) Úřad uzná povolení k provádění výcviku vydané jiným členským státem Evropské unie na základě písemné ţádosti drţitele tohoto povolení. (7)(8) Náleţitosti plánu výcviku stanoví prováděcí právní předpis. Hlava VI CENA ZA UŢÍVÁNÍ LETIŠTĚ § 42d (15) Ustanovení této hlavy se pouţijí na sjednávání ceny za uţívání letiště, na němţ se odbaví a) více neţ 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li ţádné letiště podmínku podle písmene a). (16) Ministerstvo dopravy kaţdý rok zveřejní způsobem umoţňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se pouţijí ustanovení této hlavy. § 42e Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za uţívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za uţívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu ţivotního prostředí nebo zdraví lidí , a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště. § 42f Provozovatel letiště vyzve kaţdý rok způsobem umoţňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří uţívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za uţívání letiště (dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší neţ 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu: a) počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti, b) sloţení a vyuţití letadlového parku a c) poţadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku. § 42g (17) Provozovatel letiště kaţdý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu poţadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak.

- 32 (18) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Ministerstvu dopravy a leteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu: a) letištní ceník, jeho sloţky a způsob jejich stanovení, b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, e) výši výnosů spojených s platbou cen za uţívání letiště v předcházejícím kalendářním roce, f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce, g) rozsah vyuţití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, j) výši výnosů spojených s platbou cen za uţívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění. (19) Provozovatel letiště sdělí poţadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník pouţit. Tuto lhůtu můţe provozovatel letiště zkrátit, vyţadují-li to závaţné a odůvodněné okolnosti. (20) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona. (21) Letecký dopravce můţe sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemţ postupuje tak, aby bylo dosaţeno shody, je-li to s ohledem na uţívání letiště moţné. (22) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za uţívání letiště pouţít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaţeno mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly. § 42h Provozovatel letiště vyzve způsobem umoţňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří uţívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehoţ předpokládané náklady jsou vyšší neţ 15 % ročního obratu provozovatele letiště v předcházejícím kalendářním roce. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší neţ 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru.

- 33 § 42i (23) Ministerstvo dopravy rozhodne na ţádost leteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho sloţky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Ţádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil. (24) Ţádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho sloţek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li ţádost stanovené údaje, Ministerstvo dopravy vyzve ţadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy ţádost doplnil. Nedoplní-li ţadatel v této lhůtě svoji ţádost, Ministerstvo dopravy ji neprojedná a řízení zastaví. (25) Účastníky řízení jsou ţadatel a provozovatel letiště. (26) Shledá-li Ministerstvo dopravy, ţe zveřejněný letištní ceník, jeho sloţky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník pouţít, přičemţ provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná. (27) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad. (28) Ministerstvo dopravy kaţdý rok zveřejňuje způsobem umoţňujícím dálkový přístup souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok o výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce a zahájených řízeních podle této hlavy.

§ 88 (1) Ministerstvo dopravy podle tohoto zákona a) vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací, b) zajišťuje provozování letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele, c) vydává 1. rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke sníţení hluku na letišti, 2. rozhodnutí o tom, zda zveřejněný letištní ceník, jeho sloţky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e, 2.3. povolení pro zahraničního leteckého dopravce k provozování obchodní letecké dopravy do nebo z České republiky nebo na území České republiky, 3.4. národní programy podle přímo pouţitelného předpisu Evropských společenství 6), 4.5. osobám provádějícím detekční kontrolu osvědčení odborné způsobilosti,

- 34 5.6. povolení k výkonu kontroly zavádění a plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních sluţeb, poskytovatele sluţeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta, 6.7. osvědčení k provádění bezpečnostních školení, d) zveřejňuje způsobem umoţňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se pouţijí ustanovení části čtvrté hlavy VI, e) zveřejňuje způsobem umoţňujícím dálkový přístup souhrnnou zprávu o výsledcích dohledu nad plněním povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce a zahájených řízeních podle části čtvrté hlavy VI, f) kontroluje plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce podle části čtvrté hlavy VI, Dosavadní písmena d) aţ r) se označují jako písmena g) aţ u). d)g) ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra zajišťuje leteckou sluţbu pátrání a záchrany, e)h) rozhoduje o udělení a odebrání přepravních práv leteckým dopravcům, f)i) schvaluje 1. letový řád zahraničního leteckého dopravce, 2. provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy, 3. bezpečnostní program provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních sluţeb, poskytovatele sluţeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta a jeho změny, g)j) uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy, h)k) pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření, i)l) uzavírá veřejnoprávní smlouvu k provádění výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, j)m) projednává správní delikty fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení, k)n) vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zavádí, koordinuje a kontroluje bezpečnostní opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, l)o) stanovuje zvláštní bezpečnostní opatření v bezpečnostním programu provozovatele malého letiště a rozhoduje o jejich změně nebo zrušení,

- 35 m)p) vede seznam schválených agentů a zveřejňuje jej způsobem umoţňujícím dálkový přístup, n)q) stanovuje opatření a postupy zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy nad rámec bezpečnostního programu a rozhoduje o jejich zrušení, o)r) jmenuje zástupce České republiky do správní rady Evropské agentury pro bezpečnost letectví a do výboru ustanoveného podle přímo pouţitelného předpisu Evropských společenství 1c), p)s) je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení, týkají-li se leteckých staveb, q)t) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů letecké dopravy, r)u) vede databázi, uděluje a odnímá pověření právnické osoby k vedení databáze, chrání a zpřístupňuje databázi podle § 51a. (2) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Úřadu vydaným podle tohoto zákona. Při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o odejmutí průkazu způsobilosti k výkonu činnosti člena leteckého personálu z důvodu zdravotní nezpůsobilosti je Ministerstvo dopravy vázáno stanoviskem Ministerstva zdravotnictví. (3) Ministerstvo dopravy je odvolacím orgánem ve správním řízení proti rozhodnutím pověřené osoby vydaným podle tohoto zákona. (4) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Ústavu vydaným podle tohoto zákona. (5) Ministerstvo dopravy je oprávněno v mimořádných situacích, které bezprostředně a váţně ohroţují civilní letectví, vydat příkazy k provádění letů na dobu nezbytně nutnou.

Pokuty Správní delikty § 92 Správní delikty Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, ţe a) úmyslně ohrozí veřejný pořádek a bezpečnost na letišti nesplněním povinnosti stanovené v § 85i, b) vykonává činnost leteckého personálu přesto, ţe ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti,

- 36 c) neoprávněně pouţije letištní identifikační průkaz, d) úmyslně poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo úmyslně naruší činnost leteckého pozemního zařízení, e) ohrozí bezpečnost letového provozu narušením ochranného pásma letecké stavby, f) na ţádost Úřadu předá neúplné nebo nesprávné údaje podle § 12a odst. 1, g) jako vlastník letiště, který nemůţe zajistit jeho provozování, nenabídne letiště k zajištění jeho provozování státu, h) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké sluţby, poskytovatele letových navigačních sluţeb, leteckého dopravce, provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu nebo jiných oprávněných osob vydaný ke splnění jejich úkolů, i) provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu Úřadu nebo osoby pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně, j) nesplní příkaz velitele letadla vydaný v rámci jeho odpovědnosti za provedení letu, k) vykonává činnost leteckého personálu bez platného průkazu způsobilosti, l) uţije sportovní létající zařízení bez platného pilotního průkazu, m) nepředá na ţádost Úřadu údaje podle § 12a odst. 1, n) jako provozovatel leteckého veřejného vystoupení nevypracuje před jejich zahájením postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy nebo podle nich nepostupuje, o) nesplní příkaz nebo neuposlechne zákaz vydaný Ministerstvem dopravy nebo Úřadem k zachování bezpečnosti civilního letectví, p) pouţije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo uţívá přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, q) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudrţuje letovou způsobilost a nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, r) uţije sportovní létající zařízení v rozporu s jeho účelem, uţije sportovní létající zařízení, které není zapsáno v rejstříku, nebo jej pouţije bez platného osvědčení letové způsobilosti, s) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadla,

- 37 t) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení, u) vyuţívá ke své letecké činnosti výrobky, letadlové části a zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení, v) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení uţije letadlovou adresu v rozporu s rozhodnutím o jejím přidělení, nebo w) jako provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke sníţení hluku na letišti. (2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, ţe a) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně, b) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence, provozuje letecké práce a letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení, provozuje letiště bez povolení, poskytuje letecké sluţby bez pověření nebo souhlasu, poskytuje letové navigační sluţby bez osvědčení nebo pověření, c) porušením leteckého předpisu ohrozí bezpečnost létání, nebo d) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem pro provoz letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uloţit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 200 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) aţ f) pokutu do 300 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. g) aţ m) pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. n) a o) pokutu do 1 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. p) aţ w) pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. a) aţ d) 5 000 000 Kč. (4) Zákaz činnosti do 6 měsíců lze uloţit za přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) a h), zákaz činnosti do 1 roku lze uloţit za přestupek podle odstavce 1 písm. o) aţ q) a zákaz činnosti do 2 let lze uloţit za přestupek podle odstavce 1 písm. r) a odstavce 2 písm. a), c) a d). § 93 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, ţe a) poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo naruší činnost leteckého pozemního zařízení, b) ohrozí bezpečnost letového provozu narušením ochranného pásma letecké stavby, c) jako letecký dopravce předá neúplné nebo nesprávné údaje podle § 68 odst. 3, d) na ţádost Úřadu předá neúplné nebo nesprávné údaje podle § 12a odst. 1,

- 38 e) jako vlastník letiště, který nemůţe zajistit jeho provozování, nenabídne letiště k zajištění jeho provozování státu, f) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké sluţby, leteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních sluţeb, provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu nebo jiných oprávněných osob vydaný ke splnění jejich úkolů, g) provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu Úřadu nebo osoby pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení nebo v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně, h) jako letecký dopravce nepředal údaje podle § 68 odst. 3, i) nepředá na ţádost Úřadu údaje podle § 12a odst. 1, j) jako provozovatel leteckého veřejného vystoupení nevypracuje před jejich zahájením opatření a postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy nebo podle nich nepostupuje, k) jako provozovatel leteckých prací nevypracuje před zahájením provozování leteckých prací opatření a postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy nebo podle nich nepostupuje, l) nesplní příkaz nebo neuposlechne zákaz vydaný Ministerstvem dopravy nebo Úřadem k zachování bezpečnosti civilního letectví, m) jako koordinátor vykonává svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jejím výkonem, n) jako provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřená osoba nezajistí provedení detekční kontroly v souladu s § 85d, o) jako provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřená osoba provede bezpečnostní nebo detekční kontrolu v rozporu s § 85c nebo přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství 6), p) jako provozovatel letiště vydá letištní identifikační průkaz v rozporu s § 85f nebo přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství 6), q) pouţije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času nebo uţívá přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, r) uţije sportovní létající zařízení v rozporu s jeho účelem, s) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudrţuje letovou způsobilost a nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, t) uţije sportovní létající zařízení, které není zapsáno v rejstříku, nebo jej uţije bez platného osvědčení letové způsobilosti, u) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadla, v) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení, nebo w) vyuţívá ke své letecké činnosti výrobky, letadlové části a zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, ţe a) jako provozovatel letiště nesplní povinnost stanovenou v § 85f, b) jako letecký dopravce nesplní povinnost stanovenou v § 85g, c) jako poskytovatel letových provozních sluţeb nesplní povinnost stanovenou v § 85h, d) vyuţívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného průkazu způsobilosti nebo leteckou činnost za těchto podmínek umoţní,

- 39 e) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení uţije letadlovou adresu v rozporu s rozhodnutím o jejím přidělení, f) jako provozovatel letadla poruší povinnost stanovenou rozhodnutím o zavedení provozních omezení ke sníţení hluku na letišti, g) poskytuje letové navigační sluţby v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo pouţitelném předpisu Evropských společenství 5a), h) provádí bez oprávnění vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údrţbu, opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových části a zařízení nebo leteckých pozemních zařízení, i) uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení, j) jako provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních sluţeb nebo poskytovatel sluţeb při odbavovacím procesu na letišti nemá schválený bezpečnostní program, nezajistí plnění opatření a postupů v něm uvedených, nebo nezajistí plnění mimořádných opatření a postupů podle § 86, k) jako schválený agent nezajistí plnění opatření a postupů uvedených ve schváleném bezpečnostním programu nebo nezajistí plnění mimořádných opatření a postupů, l) provádí bezpečnostní kontrolu nákladu, pošty a kurýrních a expresních zásilek, které předává k přepravě, bez schváleného bezpečnostního programu, m) provozuje letiště bez platného povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, n) poskytuje letecké sluţby bez pověření nebo souhlasu nebo v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, o) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně, p) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence, provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, q) poskytuje letové navigační sluţby bez osvědčení nebo pověření nebo v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, r) porušením leteckého předpisu ohrozí bezpečnost létání, s) jako letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou bezpečnostní letovou normu provozovatele, t) jako letecký dopravce v rozporu s přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství 1g) nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo neproplatí výdaje s tím spojené, nebo nezajistí péči, či neuhradí vzniklou škodu při odepření nástupu na palubu letadla, zrušení či zpoţdění letu, u) jako letecký dopravce v rozporu s přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství 1g) poţaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo niţší třídy, neţ pro kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením nebo zpoţděním letu, v) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem pro provoz letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu, w) provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu-ţáků a výcvik provozních instruktorů bez povolení vydaného nebo uznaného Úřadem, nebo x) vede databázi údajů uvedených v § 51a odst. 1 bez pověření podle 51a odst. 2. (3) Provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů se dopustí správního deliktu tím, ţe v rozporu s § 51a odst. 7 nepředá údaje uvedené v § 51a odst. 1. (4) Drţitel povolení k provádění výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu-ţáků a výcviku provozních instruktorů se dopustí správního deliktu tím, ţe

- 40 a) v rozporu s § 22j odst. 4 neoznámí Úřadu změny podmínek stanovených pro vydání povolení k provádění výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu-ţáků a výcviku provozních instruktorů, nebo b) v rozporu s § 22k odst. 1 pověří prováděním zkoušek v rámci výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu-ţáků a provozních instruktorů fyzickou osobu, která nemá k této činnosti povolení Úřadu. (5) Právnická osoba se jako osoba pověřená podle § 51a odst. 2 vedením databáze údajů uvedených v § 51a odst. 1 dopustí správního deliktu tím, ţe a) v rozporu s § 51a odst. 6 nezajistí ochranu databáze před zneuţitím nebo zásahem neoprávněných osob, b) vede databázi v rozporu s podmínkami stanovenými podle § 51a odst. 3, c) údaje databáze nezpřístupní podle § 51a odst. 9, nebo d) údaje databáze nezveřejní podle § 51a odst. 10. (6) Smluvní letecký dopravce se dopustí správního deliktu tím, ţe v rozporu s přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství1i) a) při provádění rezervace neinformuje cestujícího o totoţnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců nebo o jejich změně po provedení rezervace, b) nevymezí povinnost informovat cestující o totoţnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců ve všeobecných prodejních podmínkách vztahujících se ke smlouvě o přepravě, nebo c) neposkytne cestujícímu, který se rozhodl neletět s oznámeným provozujícím leteckým dopravcem zapsaným na seznam Společenství, jenţ podléhá zákazu provozování letecké dopravy, přestoţe let nebyl zrušen, náhradu nebo přesměrování. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, ţe v rozporu s přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství1h) a) jako letecký dopravce nezpřístupní veřejnosti ve formě a jazycích dostupných ostatním cestujícím bezpečnostní pravidla vztahující se na přepravu osob se zdravotním postiţením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně pravidel pro omezení přepravy těchto osob nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla, b) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury nevynaloţí přiměřené úsilí, aby osobě se zdravotním postiţením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítne rezervaci, navrhl přijatelnou alternativu přepravy, c) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury nepřijme na všech svých prodejních místech, včetně prodeje po telefonu a přes internet, veškerá nezbytná opatření k přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postiţením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nezajistí, aby přijaté oznámení bylo předáno řádně a včas, d) jako provozovatel letiště nestanoví normy kvality pro pomoc osobám se zdravotním postiţením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, neurčí prostředky potřebné pro jejich splnění nebo své normy kvality nezveřejní, e) jako letecký dopravce nebo provozovatel letiště nezajistí, aby všichni zaměstnanci, včetně zaměstnanců jiných subjektů působících na dotčeném letišti, kteří poskytují přímou pomoc osobám se zdravotním postiţením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,

- 41 uměli vyhovět zvláštním potřebám těchto osob, nebo neposkytne školení o rovnoprávnosti zdravotně postiţených osob a o problematice zdravotního postiţení veškerému personálu letiště, který přichází do přímého styku s cestující veřejností, anebo nezajistí, aby všichni zaměstnanci prošli školením o problematice zdravotního postiţení, f) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury neinformuje okamţitě osobu se zdravotním postiţením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítl rezervaci nebo ji přijmout na palubu, o důvodech, které ho k tomu vedly nebo ji na její ţádost o těchto důvodech písemně neinformuje do pěti pracovních dnů ode dne, kdy o písemnou informaci poţádala, g) jako letecký dopravce neposkytne osobě se zdravotním postiţením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo tranzitu na letišti, bezúplatně pomoc uvedenou v přímo pouţitelném předpisu Evropských společenství, h) jako provozovatel letiště neurčí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště, na kterých mohou osoby se zdravotním postiţením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace snadno oznámit svůj příjezd na letiště, anebo neposkytne na nich základní informace o letišti nebo tato místa jasně neoznačí, i) jako provozovatel letiště nezajistí, aby pomoc uvedená v přímo pouţitelném předpisu Evropských společenství byla osobám se zdravotním postiţením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace poskytována bezúplatně, j) jako provozovatel letiště nezajistí osobě se zdravotním postiţením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, která se dostaví na letiště za účelem odletu pomoc uvedenou v přímo pouţitelném předpisu Evropských společenství tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit letu, na který má rezervaci, k) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury bezdůvodně odmítne osobě se zdravotním postiţením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace rezervaci pro let z letiště nebo na letiště, nebo odmítne přijmout tuto osobu na palubu, jestliţe má tato osoba platnou letenku a rezervaci, nebo l) jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury nenabídne osobě se zdravotním postiţením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které byl odepřen nástup na palubu na základě jejího zdravotního postiţení nebo omezené schopnosti pohybu a orientace, a osobě, která tuto osobu doprovází, proplacení výdajů nebo přesměrování. (8) Provozovatel letiště uvedeného v § 42d odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, ţe neprojedná s leteckými dopravci letištní ceník podle § 42g. (8)(9) Za správní delikt se uloţí pokuta do a) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d) nebo odstavce 7 písm. a), b) nebo c), b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f), g), h) nebo i), odstavce 3 nebo odstavce 7 písm. d), e) nebo f), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikty správní delikt podle odstavce 1 písm. j), k), l), m) nebo n), odstavce 4 písm. a), odstavce 5 písm. c) nebo d), odstavce 6 písm. b) nebo odstavce 7 písm. g) nebo h) , d) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o), p), q), r), s), t), u), v) nebo w), odstavce 2 písm. a), b), c), d), e) nebo f), odstavce 4 písm. b), odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. i) nebo j), odstavce 7 písm. i) nebo j) nebo odstavce 8,

- 42 e) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. g), h), i), j), k), l), m), n), o), p), q), r), s), t), u), v), w) nebo x), odstavce 5 písm. a) nebo b), odstavce 6 písm. c) nebo odstavce 7 písm. k) nebo l). (9)(10) Zákaz činnosti do 6 měsíců lze uloţit za správní delikt podle odstavce 1 písm. k), m) a n), zákaz činnosti do 1 roku lze uloţit za správní delikt podle odstavce 1 písm. o), s) aţ v) a odstavce 2 písm. a) aţ d) a zákaz činnosti do 2 let lze uloţit za správní delikt podle odstavce 1 písm. r) a odstavce 2 písm. g), i) aţ k), m) aţ s) a v).". § 98 (1) Cenu za uţívání letiště a poskytování letových provozních sluţeb sjednávají provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních sluţeb podle cenových předpisů. 9) Při sjednávání ceny musí být dodrţeny mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a které výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíţí, zda provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních sluţeb tyto mezinárodní smlouvy při sjednávání cen dodrţují.Tímto ustanovením není dotčena hlava VI části čtvrté. (2) Za úkony Úřadu stanovené zvláštním předpisem 10) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony Úřadu se provádějí za úhradu, jejíţ druh a výši stanoví prováděcí předpis. (3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 10a) jinak. § 99a (1) Pokud se v tomto zákoně hovoří o fyzické osobě s trvalým pobytem v České republice, státním občanovi České republiky nebo právnické osobě se sídlem v České republice, rozumí se tím také státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána 11a). (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na § 22j odst. 2, § 55a odst. 7 § 55a odst. 8 a § 82. § 102 (1) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2, § 5a odst. 2, § 7 odst. 8, § 12 odst. 2 písm. b), § 12a odst. 7, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 3, § 17a odst. 1, § 17b odst. 5, § 17d odst. 4, § 19a odst. 7, § 22 odst. 2 a 8, § 22a odst. 1, § 22d odst. 4, § 22e odst. 4, § 22f odst. 1 a 6, § 22g odst. 3, § 22h odst. 2, § 22j odst. 7 § 22j odst. 8, § 25 odst. 3, § 26 odst. 2, § 32 odst. 1 a 3, § 34a odst. 4, § 35 odst. 1 a 3, § 42b odst. 8, § 42c odst. 2, § 44 odst. 6, § 45 odst. 4, § 47 odst. 2, § 49c odst. 2, § 49f odst. 2, § 49g odst. 2, § 51a odst. 11, § 53 odst. 2, § 55 odst. 7, § 55a odst. 3, § 55b odst. 7, § 55d

- 43 odst. 2, § 55e odst. 2, § 58 odst. 2, § 67 odst. 4, § 70a odst. 2, § 72 odst. 2, § 74 odst. 3, § 76 odst. 3, § 81 odst. 8, § 82 odst. 7, § 84b odst. 3, § 84c odst. 8, § 85a odst. 9, § 85c odst. 2, § 85d odst. 5, § 85e odst. 6, § 85f odst. 5, § 85j odst. 4, § 85k odst. 4, § 86b odst. 6, § 90 odst. 4, § 91a odst. 12, a § 98 odst. 2 a 3 tohoto zákona.