PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období ___________________________________________________________

682

Vládní návrh

na vydání

zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ BRANNÁ POVINNOST §1 Obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby (1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan“) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem. (2) Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je základní příprava, služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu1) a vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení. (3) Vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba. (4) Dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaným při odvodním řízení se občan stává vojákem. Voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně vykonávat. Voják, který plní některou z povinností podle odstavce 2 nebo 3, je vojákem v činné službě. §2 Doba trvání branné povinnosti (1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Osobě, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost podle odstavce 1 ode dne nabytí tohoto občanství. (3) Voják z povolání starší 60 let má brannou povinnost do dne propuštění ze služebního poměru podle zvláštního právního předpisu1). §3 Dobrovolné převzetí branné povinnosti

1)

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb.

2

Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může občan, kterému nevznikla branná povinnost, a občan státu sdruženého v obranných systémech mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, dobrovolně převzít brannou povinnost dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu. Podmínkou dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydané v odvodním řízení a potřeba doplnění ozbrojených sil.

Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti §4 (1) Občan nebo voják v povinné záloze mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání1), na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan nebo voják v povinné záloze v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu. (2) U občana, který požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání podle odstavce 1, rozhoduje podle zjištěného zdravotního stavu o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu krajské vojenské velitelství. Rozhodnutí krajského vojenského velitelství o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení. §5 (1) Občan nebo voják v povinné záloze mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan nebo voják v povinné záloze v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu. (2) Podmínkou zařazení do aktivní zálohy je zdravotní způsobilost občana nebo vojáka v povinné záloze, potřeba ozbrojených sil a uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle § 4 odst. 2. (3) Dohodu o zařazení do aktivní zálohy s vojákem uzavírá krajské vojenské velitelství na dobu 3 let. V dohodě se uvede vojenský útvar, vojenské zařízení nebo vojenský záchranný útvar2) (dále jen „vojenský útvar“), pro který je voják připravován, služební zařazení, rozsah vojenských cvičení a předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu do 2 let. Voják nebo krajské vojenské velitelství mohou od dohody písemně odstoupit před uplynutím doby, na kterou je dohoda uzavřena. Zánik branné povinnosti §6

2)

§ 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

3

Branná povinnost zaniká dnem právní moci rozhodnutí vydaného při odvodním řízení, kterým se občan stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu, b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se voják stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu, c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl občan nebo voják zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla způsobilost občana nebo vojáka k právním úkonům omezena, nebo d) dnem, kterým občan nebo voják pozbyl státního občanství České republiky. a)

Zánik dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti §7 a)

b) c) d)

Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti, kromě důvodů uvedených v § 6, dále zaniká dnem dodání písemného odvolání dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti vojákem z důvodu odvolání žádosti o povolání do služebního poměru vojáka z povolání krajskému vojenskému velitelství nebo vojákem v základní přípravě služebnímu orgánu do doby povolání do služebního poměru vojáka z povolání, uplynutím doby, na kterou byla dohoda o zařazení vojáka do aktivní zálohy uzavřena, dnem dodání písemného odstoupení vojáka od dohody o zařazení do aktivní zálohy krajskému vojenskému velitelství, nebo dnem dodání písemného odstoupení krajského vojenského velitelství od dohody o zařazení do aktivní zálohy vojákovi. ČÁST DRUHÁ VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY §8

(1) Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady. V čele krajského vojenského velitelství je ředitel, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany. (2) Krajská vojenská velitelství vykonávají státní správu podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob. (3) Krajská vojenská velitelství jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany státu. (4) Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. ČÁST TŘETÍ

VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA MIMO STAV OHROŽENÍ STÁTU NEBO MIMO VÁLEČNÝ STAV 4

§9 Základní příprava (1) Základní příprava zahrnuje výcvik v ovládání vojenských zbraní a vojenské techniky a výcvik v plnění bojových úkolů3) před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání. Základní příprava trvá 3 měsíce, začíná dnem nastoupení jejího výkonu u vojenského útvaru a končí dnem propuštění od vojenského útvaru. (2) Průběh základní přípravy je obdobný průběhu náhradní služby podle zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak. § 10 Povolání do základní přípravy, její nastoupení a propuštění z ní (1) K výkonu základní přípravy povolá vojáka příslušné krajské vojenské velitelství nejdříve dnem následujícím po dni vydání rozhodnutí podle § 4 odst. 2. (2) Povolání, nastoupení a propuštění z výkonu základní přípravy se řídí obdobně ustanoveními § 12 a 13. § 11

Vojenské cvičení a výjimečné vojenské cvičení (1)

Vojenské cvičení je přípravou vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil.

(2) Výjimečné vojenské cvičení vykonává voják v záloze vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty. (3) Vojenské cvičení vykonává voják v aktivní záloze v prvním roce při prvním uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy v délce do 8 týdnů v kalendářním roce; v dalších letech v délce do 3 týdnů v kalendářním roce. Při uzavření další dohody o zařazení do aktivní zálohy vykonává voják v aktivní záloze vojenské cvičení v délce do 3 týdnů v kalendářním roce. (4) Vojáka v aktivní záloze lze povolat na výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dnů v kalendářním roce na základě nařízení vlády. Vláda nařízením stanoví počty vojáků v aktivní záloze a dobu, na kterou se povolají. (5) Vojáka v povinné záloze lze na základě jeho písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství povolat na vojenské cvičení v celkové délce do 10 týdnů nebo na výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dnů v kalendářním roce. Voják v povinné záloze v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu.

3)

§ 29 a 30 zákona č. 219/1999 Sb.

5

§ 12

Povolání na vojenské cvičení nebo na výjimečné vojenské cvičení a nastoupení jejich výkonu (1) Krajské vojenské velitelství povolá k výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení vojáka v záloze povolávacím rozkazem. Povolávací rozkaz se dodává jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejméně 4 týdny přede dnem nástupu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. K nastoupení výkonu výjimečného vojenského cvičení lze vojáka v záloze povolat i dříve v závislosti na potřebě zabezpečení záchranných prací. (2) Voják v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení u určeného vojenského útvaru v době, která je stanovena v povolávacím rozkaze, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz, a podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem. (3) Voják v záloze, který se nemůže dostavit ve stanovené době k určenému vojenskému útvaru, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a důvody písemně doložit. (4) Vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení začíná dnem nástupu vojáka v záloze k jeho výkonu u vojenského útvaru. (5) Průběh vojenských cvičení upravuje zvláštní právní předpis4). § 13

Propuštění z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení (1) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení se propustí voják dnem a) jeho vykonání ve stanovené délce, b) ve kterém vojenský lékař zjistí nemoc nebo úraz, pro který voják není schopen vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení vykonat, c) kterým byl vzat do vazby, nebo d) kterým byl vyzván k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody. (2) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení může služební orgán vojáka propustit též z osobních nebo rodinných důvodů na základě jeho žádosti. 4)

Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb.

6

(3) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení vojáka propouští služební orgán. Před propuštěním je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem. ČÁST ČTVRTÁ VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU

Mimořádná služba § 14 (1) Voják v základní přípravě, na vojenském cvičení, na výjimečném vojenském cvičení nebo ve služebním poměru vojáka z povolání vykonává ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mimořádnou službu. (2) Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu nebo veřejné vyhlášky, vydanými krajským vojenským velitelstvím, anebo na základě mobilizační výzvy. (3) Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze, který se dodává jako poštovní zásilka do vlastních rukou; pokud mu povolávací rozkaz nebyl dodán, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené ve veřejné vyhlášce nebo v mobilizační výzvě. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k jejímu výkonu povolán nebyl. (4) O nastoupení výkonu mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí obdobně ustanovení § 12 odst. 2. § 15 (1) Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem. (2) Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem a) právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se stal neschopným vykonávat vojenskou činnou službu, b) kterým byl vzat do vazby, c) kterým byl vyzván k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody nebo d) následujícím po dni jeho svémocného vzdálení.

7

Zproštění výkonu mimořádné služby § 16

(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby. (2)

Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, zdravotnických záchranných služeb, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra anebo Ministerstvo spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů samosprávy, b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství, c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany nebo d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel. a)

(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává zaměstnavatel pro svého zaměstnance za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu zaměstnance. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenské knížky nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok. (4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo. (5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby. (6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve. Proti rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby a o zrušení tohoto rozhodnutí se nelze odvolat.

ČÁST PÁTÁ 8

ODVODNÍ ŘÍZENÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO ZA VÁLEČNÉHO STAVU

§ 17

Obsah odvodního řízení (1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. (2) Vláda stanoví nařízením podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace. (3) Krajské vojenské velitelství zapíše k odvodnímu řízení občany v rozsahu stanoveném nařízením vlády na základě údajů získaných z evidence obyvatel, která je vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je podle zvláštního právního předpisu5) Ministerstvo vnitra. Z informačního systému jsou krajská vojenská velitelství a Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) oprávněny získávat jméno nebo jména a příjmení, rodné číslo, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu a zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. § 18

Dotazník (1) Občan je povinen vyplnit dotazník zaslaný mu příslušným krajským vojenským velitelstvím, vyžádat jeho doplnění registrujícím lékařem6), a s 1 fotografií o rozměrech 35 x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději do 30 dnů ode dne jeho dodání vrátit. Jestliže je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká. (2) Občan v dotazníku uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno nebo jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu rodičů nebo manželky (manžela) anebo družky (druha). (3) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu7). (4) Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce8), popřípadě je doplnit

5)

§ 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 6) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 7) § 29 zákona č. 48/1997 Sb.

9

o výsledky nových vyšetření, provedených v období od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku. (5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku. § 19 Odvodní komise (1) Odvodní komise se zřizují u krajských vojenských velitelství. Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského velitelství, a členy jsou zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností určený starostou a 2 civilní lékaři. (2) Odvodní komise ustavuje ředitel krajského vojenského velitelství nejpozději do 10 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; odvodní komise zahajují svoji činnost nejpozději do 2 měsíců po jejich ustavení. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí k provádění odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství místnosti, jejich vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek. (4) Poučení členů odvodních komisí o jejich právech a povinnostech provádí před zahájením odvodního řízení ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený. § 20 Průběh odvodního řízení (1) Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským velitelstvím, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz. Povolávací rozkaz se dodává jako poštovní zásilka do vlastních rukou. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím. (2) Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí dodatečně. (3) Občan je při odvodním řízení povinen podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. Lékařské prohlídce mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením do zdravotnického zařízení, které určí. Podle výsledku lékařské prohlídky a vyhodnocení dotazníku, popřípadě výsledků odborných vyšetření lékaři zpracují posudek o stupni zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu, který je podkladem pro rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. 8)

Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, ve znění vyhlášky č. 183/2000 Sb. a vyhlášky č. 372/2002 Sb.

10

(4) Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. (5) Odvodní komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se občanovi oznamuje ústně a současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Okamžikem převzetí jeho písemného vyhotovení nabývá rozhodnutí právní moci. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. (6) K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti. Rozhodnutí o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nabývá právní moci dnem dodání jeho písemného vyhotovení do vlastních rukou. (7) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob posuzování zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním řízení, při lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování. ČÁST ŠESTÁ NĚKTERÁ OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S VYHLÁŠENÍM STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO VÁLEČNÉHO STAVU § 21 Pozastavení propouštění vojáků z výkonu vojenské činné služby Ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nelze propustit vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů než uvedených v § 15 odst. 2.

§ 22

Mobilizace ozbrojených sil (1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze do mimořádné služby. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná. (2) Částečná mobilizace ozbrojených sil se za stavu ohrožení státu vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky. (3) Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje na všechny vojáky v záloze.

11

(4) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje a zrušuje prezident republiky mobilizační výzvou na návrh vlády. Mobilizační výzvu vyhlašuje prezident republiky prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

§ 23

Cestování do zahraničí Občan, který má brannou povinnost, a voják, musejí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas k cestování do zahraničí občanu dosud neodvedenému a vojákovi v záloze vydává příslušné krajské vojenské velitelství; vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo. Na vydání souhlasu k cestování do zahraničí není právní nárok. § 24

Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu (1) Poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, členové zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků a obecních zastupitelstev, a ředitelé krajských úřadů se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají. (2) Občan nebo voják, který v bezpečnostním sboru vykonává službu podle zvláštního právního předpisu9), se po dobu trvání tohoto poměru k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby nepovolává. (3) Těhotná žena, a žena nebo osamělý muž, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, se k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby nepovolávají. ČÁST SEDMÁ

ZÁLOHA OZBROJENÝCH SIL § 25 (1) Pro doplňování ozbrojených sil se z vojáků v záloze vytváří záloha ozbrojených sil (dále jen „záloha“). Záloha se skládá z povinné zálohy a z aktivní zálohy.

9)

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

12

(2) Právní poměry vojáků v záloze upravuje zvláštní právní předpis4) pokud tento zákon nestanoví jinak. § 26 a) b) c) d) e) f)

V povinné záloze jsou vojáci vyřazení z aktivní zálohy, kterým zanikl služební poměr vojáka z povolání podle zvláštního právního předpisu1), pokud podléhají branné povinnosti, před nástupem výkonu základní přípravy, kteří vykonali základní přípravu do doby jejich povolání do služebního poměru vojáka z povolání, nebo kteří byli z jejího výkonu předčasně propuštěni, kteří byli odvedeni při odvodním řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu před povoláním k výkonu mimořádné služby nebo propuštění z výkonu mimořádné služby, pokud mají brannou povinnost. § 27

V aktivní záloze jsou vojáci nebo občané na základě dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti podle § 5. ČÁST OSMÁ POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI VOJÁKŮ PŘI PŘEZKUMNÉM ŘÍZENÍ § 28 Přezkumné řízení (1) Při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle potřeby doplněné o odborná vyšetření. (2) K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné komise u vojenských nemocnic a tříčlenná přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví, do kterých se určují výhradně vojenští lékaři. (3) Přezkumné komise u vojenských nemocnic posuzují zdravotní způsobilost vojáků v činné službě a vojáků v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu. Ředitel vojenské nemocnice určí předsedu a členy přezkumné komise. (4) Přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví posuzuje zdravotní způsobilost vojáků v činné službě a vojáků v záloze, kteří tvoří vojenský letecký personál. Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví určí předsedu a členy přezkumné letecké komise. (5) K přezkumnému řízení povolává vojáka v záloze krajské vojenské velitelství povolávacím rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému řízení povolává služební orgán. Voják je povinen se k přezkumnému řízení dostavit a prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem. 13

(6) K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják v záloze z důvodů uvedených v § 20 odst. 6. Přezkumné řízení provede přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů. (7) Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu. (8) odvolat.

Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se proti přezkumnému rozhodnutí nelze

(9) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob posuzování zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení. § 29

Vyšší přezkumné komise (1) K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se u ministerstva zřizuje tříčlenná vyšší přezkumná komise a tříčlenná vyšší přezkumná letecká komise, do kterých se určují výhradně vojenští lékaři. (2) Vyšší přezkumná komise rozhoduje o odvolání proti přezkumným rozhodnutím přezkumných komisí u vojenských nemocnic. Její složení stanoví ministr obrany. (3) Vyšší přezkumná letecká komise rozhoduje o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí přezkumné letecké komise u Ústavu leteckého zdravotnictví. Její složení stanoví ministr obrany. (4) Vyšší přezkumná komise nebo vyšší přezkumná letecká komise přezkumné rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti jejich rozhodnutí se nelze odvolat. ČÁST DEVÁTÁ VOJENSKÁ EVIDENCE, OHLAŠOVACÍ POVINNOST A VOJENSKÉ DOKLADY § 30

Vojenská evidence (1) Ministerstvo, krajská vojenská velitelství a vojenské útvary vedou vojenskou evidenci pro potřebu ozbrojených sil v rozsahu osobních údajů stanovených tímto zákonem;

14

postupují přitom podle zvláštního právního předpisu10). Údaje z vojenské evidence si mohou vzájemně poskytovat. Údaje z vojenské evidence lze poskytovat také na žádost fyzické osoby, o které se vojenská evidence vede. (2) Vojenskou evidencí se rozumí zpracovávání osobních údajů, které souvisejí s brannou povinností. Vede se počínaje zahájením odvodního řízení po dobu, po kterou se na občana vztahuje branná povinnost, a uchovává se do doby, kdy občan dovrší nebo by dovršil věku 80 let. § 31

Ohlašovací povinnost Voják v aktivní záloze je povinen příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně hlásit závažné úrazy a vážná onemocnění, která mohou mít vliv na výkon branné povinnosti a předložit doklady osvědčující uvedené skutečnosti; voják v povinné záloze má tuto povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Hlášení lze učinit osobně nebo písemně. § 32

Vojenské doklady (1) Vojenskými doklady jsou vojenská knížka a povolávací rozkaz. Vojenské doklady jsou veřejnými listinami. (2) Vojenská knížka obsahuje fotografii, jméno nebo jména a příjmení, rodné číslo, vojenskou hodnost, vojenský útvar, vojenskou odbornost a údaje o výkonu vojenské činné služby. Ve vojenské knížce je uložena osobní známka, na které je vyryto rodné číslo a písmena ČR. (3) Ztrátu vojenské knížky nebo její poškození je voják v záloze povinen hlásit příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Pokud voják vykonává základní přípravu, vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení anebo mimořádnou službu, hlásí ztrátu nebo poškození vojenské knížky svému nadřízenému. (4) Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu, dobu a místo, kam se má voják v záloze nebo občan dostavit a způsob přepravy. (5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzory vojenských dokladů. ČÁST DESÁTÁ

10)

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.

15

VSTUP OBČANA NEBO VOJÁKA V ZÁLOZE DO OZBROJENÝCH SIL JINÉHO STÁTU § 33

(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného státu podává ministerstvu, které ji se svým vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého pobytu a žádost odůvodní. (3) Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení souhlasu není právní nárok. (4) Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem. (5) Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za mimořádnou službu. ČÁST JEDENÁCTÁ

PŘESTUPKY PROTI BRANNÉ POVINNOSTI § 34 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo ve stanovené lhůtě nevrátí vyplněný dotazník (§ 18), v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají anebo nesplní ohlašovací povinnost, c) se bez náležité omluvy nedostaví k přezkumnému řízení nebo d) úmyslně zničí nebo poškodí anebo zneužije vojenskou knížku, osobní známku nebo povolávací rozkaz. a) b)

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), spáchaný mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav, lze uložit pokutu do 15 000 Kč; za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), spáchaný za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

16

(3) Na řízení o přestupcích se vztahuje zvláštní právní předpis11). ČÁST DVANÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 35 (1) Náklady spojené s brannou povinností, které vznikají státním orgánům, orgánům územních samosprávných celků a právnickým nebo fyzickým osobám, jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností proplácí náklady spojené se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu odvodního řízení. (3) Krajský úřad proplácí náklady na lékařské prohlídky, jejich materiální zabezpečení a na zdravotnické pracovníky při odvodním řízení. Dále proplácí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části dotazníku registrujícím lékařem a jeho vyhodnocením lékaři odvodní komise. (4) Krajské vojenské velitelství proplácí prokázané jízdné k odvodnímu řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu základní přípravy, vojenských cvičení nebo mimořádné služby a propuštění z nich, a náklady na pořízení fotografie podle § 18 odst. 1. Proplácí se jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku na území České republiky. (5) Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti. § 36 (1) Správní úřady podle své působnosti a orgány územní samosprávy v přenesené působnosti spolupracují s krajskými vojenskými velitelstvími při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva a krajského vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v evidenci krajského vojenského velitelství jako voják v záloze, změnil místo trvalého pobytu, nabyl nebo pozbyl státní občanství České republiky, získal řidičské oprávnění anebo mu toto oprávnění bylo odňato, nebo zemřel anebo byl prohlášen za mrtvého. Písemně je takové vyžádání u orgánů územních samospráv možné jen tehdy, pokud ministerstvo a krajská vojenská velitelství nemohou potřebnou informaci o vojácích v záloze získat z příslušných centrálních informačních systémů3). (2) Zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání lékařů odvodních komisí, přezkumných komisí a vyšších přezkumných komisí pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občana nebo vojáka k výkonu vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotní dokumentace.

11)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

17

§ 37 Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, použije se na řízení podle tohoto zákona správní řád. Přechodná ustanovení § 38 (1) Vojáci vykonávající základní službu se z této služby propustí dne 22. prosince 2004. (2) Vojáci nebo odvedenci, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v povinné záloze. (3) Vojáci z povolání, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů mají brannou povinnost podle tohoto zákona. (4) Vojáci zařazení do aktivní zálohy dobrovolné na základě dohody podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů. (5) Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle dosavadních právních předpisů a občanům, kteří nenastoupili k výkonu civilní služby ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Pravomocná rozhodnutí o zproštění mimořádné služby vydaná podle dosavadních právních předpisů, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Vojenská evidence vedená podle dosavadních právních předpisů se považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona. (8) Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní komise u územních vojenských správ, vyšší odvodní komise u Hlavního doplňovacího úřadu, přezkumné komise u územních vojenských správ a vojenských nemocnic a přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví, vyšší přezkumná komise u Hlavního doplňovacího úřadu, vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky a vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České republiky. Působnost územních vojenských správ přechází na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje. (9) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušených územních vojenských správ přecházejí na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ podle předchozího odstavce. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušeného Hlavního doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.

18

Závěrečná ustanovení § 39 Zrušuje se: 1. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 2. Zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb. 3. Zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost § 40 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 38 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004. Příloha k zákonu č.

/2004 Sb.

Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství Název

Sídlo

Územní obvod

Krajské vojenské velitelství hlavní město Praha

Praha

území hlavního města Prahy

Krajské vojenské velitelství Praha

Praha

území Středočeského kraje

Krajské vojenské velitelství České Budějovice

České Budějovice

území Jihočeského kraje

Krajské vojenské velitelství Plzeň

Plzeň

území Plzeňského kraje

Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary

Karlovy Vary

území Karlovarského kraje

Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

území Ústeckého kraje

Krajské vojenské velitelství Liberec

Liberec

území Libereckého kraje

Krajské vojenské velitelství Hradec Králové

Hradec Králové

území Kralovéhradeckého kraje

Krajské vojenské velitelství Pardubice

Pardubice

území Pardubického kraje

19

Krajské vojenské velitelství Jihlava

Jihlava

území Vysočiny

Krajské vojenské velitelství Brno

Brno

území Jihomoravského kraje

Krajské vojenské velitelství Olomouc

Olomouc

území Olomouckého kraje

Krajské vojenské velitelství Ostrava

Ostrava

území Moravskoslezského kraje

Krajské vojenské velitelství Zlín

Zlín

území Zlínského kraje

Důvodová zpráva Obecná část Rozbor stávajícího právního stavu Doplňování ozbrojených sil České republiky je založeno na principu branné povinnosti, která je stanovena čl. 4 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Podle odstavce 2 téhož článku konkretizuje brannou povinnost, s účinností od 1. prosince 1999, zákon č. 218/1999 Sb. o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). Branný zákon byl několikrát novelizován, a to zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákonem č. 128/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, a zákonem č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění branného zákona bylo vyhlášeno jako zákon č. 41/2003 Sb. K brannému zákonu, na základě zmocnění, byly vydány dva prováděcí právní předpisy, a to vyhláška Ministerstva obrany č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě, a vyhláška Ministerstva obrany č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění vyhlášky č. 16/2003 Sb.

20

Branný zákon podrobně upravuje brannou povinnost, možnosti dobrovolného převzetí branné povinnosti, procesy spojené s jejím zajišťováním, a zřizuje vojenské správní úřady jako teritoriální správní orgány pro zajišťování branné povinnosti. Branná povinnost je pojímána jako povinnost připravovat se k obraně státu a na této obraně se podílet. Protože jde o obranu České republiky, váže se výlučně na státní občanství České republiky. Člení se na řadu jednotlivých vzájemně propojených povinností a činností, kterými jsou odvodní povinnost a odvodní řízení, služební povinnost a některé další povinnosti. Cílem odvodní povinnosti je v odvodním řízení rozhodnout na základě zdravotního stavu o schopnosti, o dočasné neschopnosti nebo o neschopnosti k vojenské činné službě. Služební povinnost je povinnost včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu. Vojenská činná služba zahrnuje základní službu v trvání 12 měsíců, náhradní službu v trvání 3 měsíců, vojenská cvičení v délce od 12 do 16 týdnů podle dosažené vojenské hodnosti s možností prodloužení o jednonásobek, a dále vojenská cvičení dobrovolná, mimořádnou službu, kterou mají vykonávat všichni vojáci bez rozdílu v době stavu ohrožení státu a válečného stavu, a službu vojáka z povolání. Dalšími povinnostmi stanovenými tímto zákonem se rozumí například zvláštní činnost vojáků v záloze při povolávání občanů do ozbrojených sil České republiky spojená s mimořádnými opatřeními při mobilizaci, tzv. osobní úkony, a povinnosti související s vojenskou evidencí. Osobní rozsah branné povinnosti je omezen věkem, spodní hranice dosažením věku 18 let, horní hranice dosažením věku 60 let; vojákům z povolání je horní hranice branné povinnosti stanovena do dosažení věku 62 let, a těm, kteří by byli v mimořádné službě, bez ohledu na věk po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V plném rozsahu se branná povinnost vztahuje na muže, na ženy pouze po dobu válečného stavu. Pro potřebu založení vojenské evidence před zahájením odvodního řízení se stanoví povinnost občana v roce, ve kterém dosáhne 18 let věku, vyplňovat dotazník zaslaný mu územní vojenskou správou. Dotazník, který obsahuje osobní údaje, včetně údajů o zdravotním stavu, slouží pro přípravné evidenční práce pro odvodní řízení. K provádění odvodů zákon zřídil odvodní komise u územních vojenských správ (I. stupeň), a vyšší odvodní komise u velitelství územní obrany (II. stupeň). Novelou branného zákona s účinností od 1. ledna 2003 bylo 86 územních vojenských správ redukováno na 35, a místo 8 velitelství územní obrany byl zřízen jeden Hlavní doplňovací úřad a u něj vyšší odvodní komise. Na odvodech se podílejí kromě vojenských orgánů též orgány územních samosprávných celků v rámci přenesené působnosti, a civilní lékaři. Význam civilního prvku spočívá v zajišťování objektivity rozhodování o povinnosti k vojenské činné službě, protože obrana státu je záležitostí celé společnosti, nejen vojenských orgánů. Výsledkem odvodu je správní rozhodnutí o povinnosti brance k vojenské činné službě (odveden, dočasně neschopen nebo trvale neschopen). Stupeň zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby se vyjadřuje zdravotními klasifikacemi (schopen bez omezení, schopen s určitými omezeními, dočasně neschopen, trvale neschopen). Podrobnosti upravuje vyhláška Ministerstva obrany č. 256/1999 Sb. Branný zákon kromě toho, že zohledňuje především zdravotní hlediska při rozhodování o branné povinnosti, respektuje též řadu důvodných potřeb občanů, státních orgánů a orgánů samosprávy a poskytuje určité, především dočasné úlevy v plnění branné povinnosti. Branný zákon rovněž upravuje tvorbu zálohy a povolávání občanů do ozbrojených sil České republiky za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, stanoví kompetence vlády 21

a prezidenta republiky související především s mimořádnými odvody a mobilizací ozbrojených sil České republiky. Dílčí novelizace branného zákona přijaté od doby jeho účinnosti, tj. od 1. prosince 1999, vyplývaly především ze získaných zkušeností při jeho realizaci, zpřesňovaly některá ustanovení, zaváděly některé nové instituty jako například aktivní zálohy dobrovolné, a reagovaly na ukončení činnosti okresních úřadu. Aktivní zálohy dobrovolné se měly stát počátečním prvkem nového pojímání branné povinnosti. Nově navrhovaná právní úprava Nová koncepce výstavby ozbrojených sil České republiky předpokládá v době míru jejich úplnou profesionalizaci a jejich doplňování na základě dobrovolného smluvního vztahu občana a státu. Ústavní branná povinnost by zůstala zachována pro nutné doplňování ozbrojených sil České republiky v situacích, které budou vyžadovat plnění úkolů, pro které nebude jejich personální složení dostačující. Branná povinnost občanovi České republiky vznikne jako dosud dosažením 18 let věku, ale fakticky se bude realizovat až v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, to znamená, že i odvodní řízení bude probíhat až v tuto dobu. Horní hranice branné povinnosti je 60 let, na občany starší 60 let se branná povinnost vztáhne jen tehdy, pokud budou konat mimořádnou službu. Protože návrh nového zákona neobsahuje ustanovení o základní službě, rozumí se tím, že dnem jeho účinnosti je zrušena. Pouze v přechodných ustanoveních se výslovně stanoví propuštění vojáků ze základní služby, kteří ji v roce 2004 ještě budou vykonávat. V důsledku změny v pojetí branné povinnosti a v doplňování ozbrojených sil České republiky budou zrušeny územní vojenské správy a Hlavní doplňovací úřad a zřízena krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady. Doplňování ozbrojených sil České republiky profesionálními vojáky v době míru a také výběrové řízení občanů pro aktivní zálohu, budou provádět vojenské orgány. Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu by se na doplňování ozbrojených sil České republiky, zejména na odvodním řízení, měly podílet kromě vojenských orgánů též krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rámci přenesené působnosti. Civilní prvek je významný proto, že vždy půjde o celospolečenskou záležitost, obranu České republiky a o plnění mezinárodních závazků České republiky, a také o úkoly a povinnosti související s řízením státu a jeho hospodářství pro potřeby obrany. Nové koncepci výstavby ozbrojených sil České republiky, zejména novým záměrům v jejich doplňování, stávající branný zákon nevyhovuje. Nelze vystačit s jeho případnou novelizací, ale je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravu, a to nejen nový zákon, ale také s ním spojené prováděcí předpisy. Zásadním důvodem pro toto řešení je doplňování ozbrojených sil České republiky v míru pouze vojáky z povolání na základě dobrovolného převzetí branné povinnosti, a zrušení základní služby a náhradní služby, která se vykonávala místo základní služby jako náhrada za základní službu. Pro potencionální vojáky z povolání se počítá se základní přípravou v trvání tří měsíců před jejich povoláním do služebního poměru. Na přechodnou dobu bude ponechán v platnosti zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., proto, že upravuje právní vztahy vojáků v náhradní službě, v záloze a vojáků povolaných na vojenské 22

cvičení. Právní vztahy vojáků v základní přípravě budou obdobné jako právní vztahy vojáků v náhradní službě. Doplňování ozbrojených sil České republiky je v době míru na základě branné povinnosti „spícím“ projektem, který se bude realizovat až v době stavu ohrožení státu a válečného stavu v zákonem přesně stanovených hranicích. Odvodní řízení na základě branné povinnosti se budou konat až v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nezanedbatelným důvodem pro přijetí nového zákona jsou i některé nové právní předpisy jiných správních odvětví, například z oblasti informatiky. Procesy spojené s doplňováním ozbrojených sil České republiky se navrhuje podstatným způsobem zjednodušit tak, aby občan byl co nejméně zatěžován řadou povinností, které dosud platný branný zákon stanovil. Navrhuje se zjednodušit i terminologii, například nerozlišovat brance a odvedence, nerozlišovat pravidelné a mimořádné odvody, omezit nadbytečná adjektiva apod. Jako následný projekt právní úpravy, po získání dostatečných zkušeností s novou právní úpravou branné povinnosti, bude nezbytné připravit i zákon o mimořádné službě v ozbrojených silách České republiky pro dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu. Právní úprava stanovená zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje právní poměry vojáků z povolání v době míru, je pro dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu nedostatečná. Zákon o mimořádné službě musí upravovat právní poměry vojáků odlišně, například záležitosti finančního a sociálního zabezpečení, včetně zabezpečení rodin, průběh služby, například dovolené, střídání v bojových situacích apod. S mimořádnou službou souvisí i problematika alternativní povinnosti při zachování čl. 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Nepředpokládá se omezení tohoto základního práva občana, protože svědomí nebo náboženské vyznání nelze vázat pouze na mírové podmínky. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na závažný problém, který by mohl vzniknout s doplňováním ozbrojených sil v důsledku možného omezení lidských zdrojů. Bude potřebné také zvážit, zda spolu se zákonem o mimořádné službě bude nezbytná též zvláštní právní úprava alternativní služby nebo bude postačovat možnost ukládat občanům, kteří odmítnou vykonávat mimořádnou službu, pracovní povinnost podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Odpovídá čl. 4 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Zachovává princip branné povinnosti, i když až pro dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu, možnosti jejího výkonu i v době míru, a stanoví její rozsah včetně způsobů doplňování podle ústavního zmocnění. Pokud jde o krajská vojenská velitelství, která budou, kromě výlučných vojenských záležitostí, vykonávat i správní činnosti, jejich zřízení zákonem plně odpovídá čl. 79 odst. l Ústavy České republiky. Připravovaný zákon není v rozporu se závazky, které má Česká republika a její ozbrojené síly na základě členství v mezinárodních organizacích (OSN, NATO, EU), ani není v rozporu s právem Evropských společenství. Právní akty těchto společenství neznají povinnost jednotného právního zabezpečení doplňování ozbrojených sil. Zrušení 35 územních vojenských správ a Hlavního doplňovacího úřadu bude znamenat úsporu přibližně 1400 pracovních míst, z toho asi 450 vojáků z povolání a 950 občanských zaměstnanců. Po finanční stránce to v letech 2005 až 2006 předpokládá úsporu přibližně 1 miliardy Kč na mandatorních výdajích. Rozšíření působnosti krajských vojenských velitelství o správní činnosti naopak vyvolá potřebu navýšení jejich zaměstnanců, v době míru přibližně o 10

23

zaměstnanců u každého krajského vojenského velitelství, což představuje snížení úspory přibližně o 100 mil. Kč. Další finanční prostředky v letech 2005 a 2006 související se zrušením základní služby, a náhradou vojáků v základní službě vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci a případným nákupem služeb (například střežení objektů, stravování), představují nárůst přibližně 400 mil. Kč. Celkem půjde o finanční úsporu v těchto letech přibližně ve výši 500 mil. Kč. Finanční úhrada spojená s realizací nové právní úpravy v působnosti Ministerstva obrany bude pokryta z vlastních rozpočtových prostředků v rámci přerozdělení předpokládaných úspor. Z rozpočtových prostředků Ministerstva obrany budou pokryty i náklady na výkon základní přípravy budoucích vojáků z povolání. Konáním odvodního řízení až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu dojde každoročně v mírové době k úspoře vynakládaných finančních prostředků v oblasti branné povinnosti ve výši cca 30 mil. Kč, a to v působnosti Ministerstva obrany, krajských úřadů i obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Finanční úhradu činnosti orgánů veřejné správy spojenou s doplňováním ozbrojených sil České republiky v době stavu ohrožení státu a válečného stavu se předpokládá pokrývat ze státního rozpočtu České republiky v rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti. Návrh zákona v době míru nezasahuje do výkonu práv a povinností subjektů podnikatelské sféry, protože výkon branné povinnosti v této době je výlučně založen na principu dobrovolnosti. Určitá újma může nastat až v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, kdy budou vojáci v záloze v rámci mobilizace povoláváni k výkonu mimořádné služby v ozbrojených silách. V této době však bude řízení veřejné správy i národního hospodářství podléhat zcela jiným principům než v době současné. Dopady tohoto zákona na životní prostředí nebudou.

Zvláštní část K § 1: Branná povinnost je pojímána jako povinnost plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Tyto úkoly jsou konkretizovány v zákoně č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Základním úkolem ozbrojených sil České republiky, podle citovaného zákona, je obrana státu proti vnějšímu napadení a dále plnění úkolů, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků o společné obraně proti napadení. Branná povinnost je založena ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a protože jde o ústavní povinnost, váže se výlučně na státní občanství České republiky. Stejně tak jako Ústava České republiky a ostatní ústavní zákony, včetně Listiny základních práv a svobod, ve stanovení práv a povinností nerozlišují muže a ženy, ani návrh nového branného zákona obecně rozdíl v plnění branné povinnosti mezi pohlavími nezakládá. Branná povinnost se tedy vztahuje na

24

všechny občany České republiky, tedy jak na muže, tak i na ženy. Určité výjimky související s těhotenstvím a péčí o dítě upravuje § 24. Protože podmínkou výkonu vojenské činné služby jsou především odpovídající schopnosti a zdravotní stav, zahrnuje se do branné povinnosti, kromě povinnosti vykonávat vojenskou činnou službu, i odvodní řízení. Další povinností stanovenou tímto zákonem je například povinnost hlásit závažné úrazy a vážná onemocnění, která mohou mít vliv na schopnost vykonávat vojenskou činnou službu. Vojenská činná služba a její druhy jsou konkretizací branné povinnosti občanů s možnými způsoby jejího plnění. Rozlišují se druhy vojenské činné služby vykonávané v míru a druh vojenské činné služby vykonávaný za stavu ohrožení státu a za válečného stavu. V míru půjde o základní přípravu vojáků před jejich povoláním do služebního poměru vojáka z povolání, službu vojáka z povolání, vojenská cvičení a výjimečná vojenská cvičení, a za stavu ohrožení státu a za válečného stavu o mimořádnou službu. Definuje se, kdy se občan stává vojákem. Vojákem se občan stává dnem právní moci rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu, které vydává odvodní komise při odvodním řízení. Pouze ti vojáci, kteří vykonávají některý z druhů vojenské činné služby v době míru nebo za stavu ohrožení státu a za válečného stavu jsou vojáky v činné službě, ostatní vojáci jsou vojáky v záloze. Toto rozlišení je významné proto, že na vojáky v činné službě se vztahují zvláštní právní předpisy, protože jsou příslušníky ozbrojených sil. Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě podle § 2 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb. Význam rozlišení je markantní například v kontextu s Listinou základních práv a svobod, kdy se příslušníkům ozbrojených sil omezují některá lidská práva jako je právo na stávku, právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost, právo zakládat politické strany a politická hnutí a další. K § 2: Osobní rozsah branné povinnosti je omezen věkem, spodní hranice dovršením věku 18 let, které se dosahuje zletilostí podle občanského zákoníku a v souladu s Úmluvou o právech dítěte, a horní hranice dosažením věku 60 let. I když se obecně zákonem stanoví branná povinnost občanům v rozmezí věku, vlastní výkon branné povinnosti, tj. povinnost podrobit se odvodnímu řízení a povinnost vykonávat mimořádnou službu, nastane až v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V době zvýšeného ohrožení státu, pokud je příslušnými ústavními orgány vyhlášen odpovídající právní titul (stav ohrožení státu nebo válečný stav), se ozbrojené síly doplňují na základě branné povinnosti založené ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Tato ústavní povinnost však nevylučuje možnost doplňování na základě dobrovolnosti. Stav ohrožení státu vyhlašuje podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Parlament, a to v případě, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. Válečný stav vyhlašuje podle ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., Parlament, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

25

Po dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu všichni vojáci vykonávají mimořádnou službu podle § 14. V této době nelze vojáky z vojenské činné služby propouštět ani když dosáhnou věku 60 let (§ 21). Vojákům z povolání se stanoví horní hranice branné povinnosti v závislosti na obligatorním důvodu propuštění ze služebního poměru v době míru, který je vymezen v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Voják z povolání, podle citovaného zákona, musí být propuštěn ze služebního poměru pokud dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže, tato hranice je pohyblivá v závislosti na změnách zákona o důchodovém pojištění. Branná povinnost se vztahuje i na osoby, které nabudou státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let. Pokud si tento občan ponechá státní občanství jiného státu, může vstoupit i do ozbrojených sil státu, jehož je také státním občanem podle § 33 odst. 4. K § 3: Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se ozbrojené síly doplňují na základě zákonné branné povinnosti, která se vztahuje na státní občany České republiky v rozsahu stanoveném branným zákonem. Nad zákonný osobní rozsah se umožňuje převzít brannou povinnost dobrovolně, a to jak státním občanům, tak i cizincům. Spodní hranice se stanoví shodně se spodní hranicí zákonné branné povinnosti, horní hranice omezována není. Zásadní podmínkou je zdravotní stav zjišťovaný při odvodním řízení, a potřeba doplnění ozbrojených sil. Pokud jde o občany České republiky může jít například o ty, kterým zanikla branná povinnost proto, že odmítli v souladu s Listinou základních práv a svobod vykonávat vojenskou činnou službu a svůj názor mohou změnit. V případě cizinců je dobrovolné převzetí branné povinnosti vázáno na občany koaličních států. K § 4 a 5: Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době míru se umožňuje občanům dosud neodvedeným a vojákům v záloze, protože se jedná o doplňování ozbrojených sil vojáky z povolání a o vytváření aktivní zálohy, tedy kategorií, které budou existovat výlučně v době míru nikoliv za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Podmínkou je zejména dosažení zletilosti, podání písemné žádosti krajskému vojenskému velitelství podle místa trvalého pobytu a zdravotní stav. Podrobné podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání stanoví zákon č. 221/1999 Sb., jsou to například trestní bezúhonnost, kvalifikační předpoklady, složení vojenské přísahy. Protože odvodní řízení bude probíhat až za stavu ohrožení státu a za válečného stavu a budou ho provádět odvodní komise zřizované tímto zákonem, pro uváděné případy dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti občany bude takovým rozhodnutím o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu rozhodnutí krajského vojenského velitelství jako nově zřizovaného vojenského správního úřadu. Protože se zde neupravuje odchylka od správního řádu znamená to, že řízení bude správnímu řádu podléhat. Při zařazování do aktivní zálohy se bude postupovat obdobným způsobem jako při projednávání žádosti o povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Další podmínkou zařazení do aktivní zálohy je uzavření dohody sui generis. Plnění dohody ze strany vojáka bude odměňováno finanční částkou ve výši 500,- Kč měsíčně podle § 83a zákona č. 220/1999 Sb. Kromě toho má voják v aktivní záloze v průběhu vojenského cvičení nárok na dvojnásobné služné, v případě vojáka v hodnosti vojína na 1000,- Kč měsíčně podle § 79 odst. 5 téhož zákona. Naopak neplnění dohody vojákem bude mít za následek odstoupení od dohody ze strany krajského vojenského velitelství a tudíž i zastavení výplaty finanční odměny. 26

K § 6: Stanoví se obligatorní důvody zániku branné povinnosti před dosažením horní věkové hranice. Vzhledem k tomu, že výkon vojenské činné služby je podmíněn zdravotní schopností, která se zjišťuje při odvodním řízení, popřípadě při přezkumném řízení, je zdravotní neschopnost důvodem zániku branné povinnosti. Pokud jde o zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo omezení této způsobilosti, tato informace se bude získávat z evidence obyvatel, popřípadě se zjistí při přezkumném řízení. Při přezkumném řízení posuzují zdravotní způsobilost k vojenské činné službě přezkumné komise zřizované branným zákonem u vojenských nemocnic a u Ústavu leteckého zdravotnictví podle § 28 a 29. V případě, že změna zdravotního stavu by vedla ke zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo k omezení této způsobilosti, postupují zdravotnické orgány podle § 186 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tj. dávají návrh na zahájení předmětného řízení soudu. Protože branná povinnost je založena na státním občanství České republiky, jeho zánik je rovněž zánikem branné povinnosti. K § 7: V době míru může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti občan nebo voják v záloze, který se chce stát vojákem z povolání nebo vojákem v aktivní záloze. Protože se jedná o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti lze tento výkon ukončit i jednostranným aktem, odvoláním ze strany vojáka, nebo odstoupením ze strany vojáka nebo ze strany vojenského orgánu. V případě vojáka v aktivní záloze výkon branné povinnosti končí také uplynutím doby, na kterou byla dohoda o zařazení do aktivní zálohy uzavřena. Ukončení dobrovolně převzatého výkonu branné povinnosti však neznamená zánik branné povinnosti. Vojáci, kterým skončí dobrovolně převzatý výkon branné povinnosti v míru budou i nadále podléhat branné povinnosti podle tohoto zákona a v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mohou být povoláni k výkonu mimořádné služby za předpokladu, že nenastanou situace uvedené v § 6. K § 8: Krajská vojenská velitelství, jako vojenské organizační celky, jsou již zřízena v rámci působnosti Ministerstva obrany. Protože jejich působnost se rozšiřuje o úkoly v oblasti branné povinnosti a doplňování ozbrojených sil a o správní činnosti, například v otázkách odvodního řízení a zprošťování mimořádné služby, musí být, v souladu s čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, zřízena a jejich působnost stanovena zákonem. Protože jsou koncipována rovněž s partnerským vztahem k hejtmanům krajů a krajským úřadům navrhuje se, aby zákon stanovil také odvozování jejich územních obvodů od územních obvodů krajů. Změna právních předpisů souvisejících s kraji, zejména změny jejich území, při tomto řešení nevyvolá potřebu měnit tento zákon. Krajská vojenská velitelství nahradí dosavadní územní vojenské správy, které se navrhuje zrušit.

27

K § 9 a 10: Základní příprava se vykonává před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání v době míru, protože i služba vojáka z povolání je vykonávána výhradně v době míru. Během této základní přípravy budoucí vojáci z povolání získávají základní znalosti pro plnění úkolů ozbrojených sil. Co vše zahrnuje základní příprava stanoví zákon č. 219/1999 Sb. Nový institut základní přípravy není totožný s náhradní službou, která nahrazovala za určitých podmínek základní službu, například s ohledem na sociální podmínky branců. Tento institut má však výlučně za cíl připravit budoucí vojáky z povolání. Právní poměry vojáků v základní přípravě se budou řídit zákonem č. 220/1999 Sb., zejména se použijí ustanovení upravující odměňování a materiální zabezpečení, zdravotní péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, odpovědnost za škodu, vojenské hodnosti, služební zařazení, vojenské kázeňské právo a povinnost složit vojenskou přísahu. K § 11: Na vojenských cvičeních se vojáci připravují k obraně státu a pro plnění úkolů ozbrojených sil. Cvičí se v ovládání zbraní, vojenské techniky, získávají základní znalosti o způsobech boje a stmelují se jednotky. Vojenská cvičení vykonávají vojáci v aktivní záloze v závislosti na uzavřené dohodě. Na vojenské cvičení lze také povolat vojáka v povinné záloze, ale pouze na základě jeho žádosti a podle potřeb ozbrojených sil. Celkový rozsah vojenských cvičení do 10 týdnů se navrhuje stanovit pro celou dobu trvání branné povinnosti. Tak bude možné připravovat již v míru vojáky v povinné záloze pro různé vojenské odbornosti, například pro strážní jednotky u krajských vojenských velitelství. Výjimečné vojenské cvičení mohou konat vojáci v aktivní záloze při záchranných pracích. Počty povolaných vojáků v aktivní záloze k tomuto cvičení a jeho délku stanoví vláda. Na výjimečné vojenské cvičení lze povolat i vojáky v povinné záloze v délce do 14 dnů v kalendářním roce na základě jejich žádosti, aniž by o tom rozhodovala vláda. K § 12: Voják v záloze nastupuje na vojenské cvičení nebo na výjimečné vojenské cvičení na základě povolávacího rozkazu doručeného mu s dostatečným časovým předstihem. Povolávací rozkaz se bude dodávat jako poštovní zásilka do vlastních rukou. K okamžitému nástupu výjimečného vojenského cvičení lze povolat vojáky zejména při živelních pohromách. Příslušné doklady osvědčující zvláštní oprávnění jsou nezbytné pro výkon funkce, například řidiče. Zdravotní průkaz musí mít podle § 11 a 15 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění pozdějších předpisů, například osoby činné v potravinářství, v úpravnách vod a při obsluze vodovodních zařízení. Cílem lékařské prohlídky při nástupu vojenského cvičení nebo výjimečného cvičení je zjistit aktuální zdravotní stav vojáka a jeho schopnost cvičení vykonat.

28

Právní poměry vojáků na vojenském cvičení upravuje zákon č. 220/1999 Sb., například vojenské zaměstnání, služné, peněžní náležitosti vojáků v aktivní záloze, náhradu příjmu, naturální náležitosti, zdravotní péči a odpovědnost za škodu. K § 13: Stanovují se důvody propuštění vojáka z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. Především je to vykonání cvičení v předepsané délce. Vzhledem k četnosti a délce jednotlivých cvičení se nepředpokládá, že by voják byl povinen dané cvičení po pominutí důvodů dokončit; výcvik by byl dokončen při dalším vojenském cvičení v jiném období. U výjimečného vojenského cvičení, s ohledem na jeho účel, tedy pomoc při záchranných pracích, nepřipadá další povolání v úvahu. Kromě zákonem taxativně stanovených důvodů propouštění z vojenského cvičení nebo z výjimečného vojenského cvičení mohou na straně vojáka nastat situace, které budou vyžadovat jeho přítomnost u rodiny, může se jednat o úmrtí, o živelní pohromu, apod. Proto se navrhuje možnost propuštění vojáka na žádost. Cílem lékařské prohlídky před propuštěním z vojenského cvičení nebo z výjimečného vojenského cvičení je zjistit, zda v jejich průběhu nedošlo k poškození zdraví vojáka. K § 14 a 15: Všichni vojáci po dobu stavu ohrožení státu a válečného stavu vykonávají mimořádnou službu, nerozlišuje se služba vojáka z povolání, výkon vojenského cvičení nebo základní příprava budoucích vojáků z povolání. Je to mimořádné řešení, které vyžaduje mimořádná situace. Upravuje se způsob povolávání do mimořádné služby a podmínky pro nastoupení jejího výkonu včetně propuštění z ní. Protože povolávání do mimořádné služby prostřednictvím individuálních povolávacích rozkazů vyžaduje určitý čas a potřeba doplnění ozbrojených sil může být naléhavá, počítá zákon i s veřejnou vyhláškou nebo s mobilizační výzvou jako formou povolání. Veřejnou vyhlášku vydá krajské vojenské velitelství jako správní orgán v mezích správního řádu, tj. vyvěsí ji na vlastní úřední desce s vyznačením dne vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se povolání do mimořádné služby považuje za doručené. Mobilizační výzvou vyhlašuje prezident republiky nařízení mobilizace ozbrojených sil podle § 22 odst. 4. Propuštění z výkonu mimořádné služby závisí na ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Vojáci, kteří byli povoláni k výkonu mimořádné služby ze zálohy nebo na základě nových odvodních řízení, dále ti, kteří byli do mimořádné služby zákonem přeřazeni z vojenského cvičení nebo ze základní přípravy, budou po propuštění z mimořádné služby zařazeni do povinné zálohy za předpokladu, že se na ně, vzhledem k věku, vztahuje branná povinnost. Doba 3 měsíců, v průběhu kterých budou vojáci postupně propouštěni z výkonu mimořádné služby po skončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, se stanoví proto, že se bude jednat o organizačně velmi náročný proces spojený například s odevzdáváním vojenské výstroje, výzbroje a se zdravotními prohlídkami. K § 16:

29

Do mimořádné služby se podle § 24 nepovolávají ústavní činitelé, někteří další funkcionáři, těhotné ženy a ženy nebo osamělí muži, kteří pečují o dítě do věku 15 let. Pro některé další kategorie osob bude rozhodujícím hlediskem komplexní zajišťování bezpečnosti státu. Může se jednat zejména o zaměstnance, kteří vykonávají rozhodující funkce ve veřejné správě i samosprávě, v národním hospodářství, při ochraně obyvatelstva; ti mohou být zproštěni výkonu mimořádně služby, ale na základě individuálního rozhodnutí. Protože za stavu ohrožení státu a za válečného stavu je nezbytné v prvé řadě doplňovat ozbrojené síly, svěřuje se rozhodování o zproštění výkonu mimořádné služby vojenským orgánům, proti kterému, byť se jedná o správní rozhodnutí, není přípustné odvolání. Zaměstnavatelé budou moci žádat o zproštění výkonu mimořádné služby pro své zaměstnance až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, a to jak pro ty, kteří jsou vojáky v záloze, tak pro nově odvedené vojáky. V době míru je rozhodování o zproštění mimořádné služby nerealizovatelné jednak proto, že předem není známo, kdo z vojáků v záloze bude povolán do mimořádné služby, a také proto, že občané dosud neodvedení budou podléhat odvodnímu řízení až za stavu ohrožení státu a za válečného stavu. Zákonem se také upravuje postup při rozhodování o zprošťování výkonu mimořádné služby. K § 17: Účelem odvodního řízení je rozhodnout o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. Nestačí pouze zákonná branná povinnost, ale je nezbytné pro každý jednotlivý případ vydat správní rozhodnutí. Protože potřeby doplnění ozbrojených sil mohou být rozdílné podle konkrétní situace a potřeba se v čase může měnit, navrhuje se zmocnit vládu, aby nařízením stanovila počty občanů podle ročníku narození, popřípadě podle kvalifikace, kteří budou k odvodnímu řízení povoláni. Pokud jde o kvalifikaci, může se jednat například o zdravotnický personál potřebný pro doplnění vojenské zdravotnické služby. Prvotním úkonem pro potřebu odvodního řízení je vytvoření seznamů občanů povinných odvodním řízením na základě nařízení vlády. K vytvoření seznamů se navrhuje využít evidenci obyvatel informačního systému Ministerstva vnitra. Protože se jedná o osobní údaje, v zákoně se taxativně stanoví, které údaje mohou krajská vojenská velitelství, popřípadě Ministerstvo obrany z evidence obyvatel požadovat. K § 18: Zakládá se povinnost občana vyplnit dotazník s osobními údaji a údaji o svém zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro provedení odvodního řízení a vedení vojenské evidence. Objektivní zdravotní stav s využitím podkladů z preventivní lékařské prohlídky, na kterou má občan nárok jednou za 2 roky podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, doplní registrující lékař. Úhrada administrativní práce lékaře se proplácí obdobně jako jiné úkony v rámci odvodního řízení. Dotazník je potřebným podkladem pro odvodní komisi, protože při lékařské prohlídce, která se provádí při odvodním řízení, nelze zdravotní stav v plném rozsahu posoudit.

30

Protože branná povinnost je povinností zákonnou a osobní údaje se stanoví zákonem taxativně, není potřeba k vyplnění dotazníku vyžadovat souhlas povinné osoby. K § 19: Odvodní komise se zřizují zákonem proto, že rozhodují o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu; postupují přitom podle správního řádu s výjimkami danými tímto zákonem. Plní se tak ústavní podmínka pro zřízení správních úřadů. Protože výkon branné povinnosti podle navrhované právní úpravy nastane až vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, a teprve v této době budou prováděna odvodní řízení, váže se časově ustavování odvodních komisí řediteli krajských vojenských velitelství a zahájení jejich činnosti až na tuto dobu. Zákonem se nestanoví počet odvodních komisí u jednotlivých krajských vojenských velitelství, protože dnes nelze odhadnout kolik občanů bude podle nařízení vlády k odvodnímu řízení povoláno. Protože se stanoví povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti zajišťovat místnosti pro konání odvodního řízení, předpokládá se, že odvodní řízení budou probíhat nejen v sídle krajského vojenského velitelství, ale i na jiných místech v obvodu působnosti tohoto velitelství. Podíl civilních prvků v odvodních komisích je významný z hlediska civilní kontroly ozbrojených sil, a také proto, že obrana státu je celospolečenskou záležitostí. K § 20: Protože branná povinnost je povinností zákonnou a jejím obsahem je i odvodní řízení, stanoví se povinnost občana dostavit se k odvodnímu řízení, předložit potřebné doklady a podrobit se lékařské prohlídce a případným odborným vyšetřením, která mohou být nejen lékařská, ale například i psychologická. Protože mohou nastat různé situace, které znemožní občanovi dostavit se v určené době k odvodnímu řízení, například dočasná neschopnost pro nemoc, stanoví se občanovi oznamovací povinnost. Písemné doložení důvodů je důležité proto, že nedostavení se k odvodnímu řízení je za určitých podmínek trestným činem. Závazným podkladem pro vydání rozhodnutí odvodní komise je posudek lékařů – členů odvodní komise. Vzhledem k tomu, že odvodní řízení má probíhat až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, vylučuje se možnost podat odvolání proti odvodnímu rozhodnutí, a proto toto rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem převzetí jeho písemného vyhotovení občanem na závěr odvodního řízení. Vymezuje se okruh osob, které se k odvodnímu řízení nepovolávají. Rozhodnutí o neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu těchto osob, a tím fakticky o zániku branné povinnosti, učiní odvodní komise na základě dotazníku. K § 21: Všichni vojáci, kteří budou vykonávat vojenskou činnou službu v okamžiku vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou vykonávat mimořádnou službu. Týká se to jak vojáků v základní přípravě, na vojenském cvičení nebo na výjimečném vojenském cvičení, tak i 31

vojáků z povolání a vojáků nově odvedených a povolaných do ozbrojených sil ze zálohy. Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu lze propustit z ozbrojených sil vojáky pouze z důvodů uvedených v § 15 odst. 2, to znamená, že vojáky nelze propustit ani když v době výkonu mimořádné služby dosáhnou věku 60 let. K § 22: Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu, kromě toho, že se provádí odvodní řízení dosud neodvedených občanů podléhajících branné povinnosti, povolávají se vojáci v záloze do mimořádné služby hromadně v rámci částečné nebo všeobecné mobilizace. Nařízení mobilizace a i její zrušení se svěřuje do působnosti prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Mobilizační výzvu vyhlašuje prezident republiky prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, může ji také podle svého rozhodnutí vyhlásit ve Sbírce zákonů v souladu se zákonem č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. K § 23: Občané podléhající branné povinnosti a vojáci potřebují za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas vojenských orgánů. Toto omezení je nezbytné v důsledku priority doplňování ozbrojených sil. Na vydání povolení vycestovat není právní nárok. Ustanovení není v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Podle čl. 14 odst. 3 lze svobodu pohybu a pobytu omezit zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu. K § 24: Členové ústavních orgánů a další vyjmenovaní činitelé musejí nezbytně plnit funkce dané jim Ústavou České republiky a ústavními a jinými zákony. Proto po dobu výkonu jejich funkcí se navrhuje poskytnout jim úlevy při odvodním řízení a ve výkonu mimořádné služby. Úlevy platí pouze dočasně, a to výhradně po dobu výkonu příslušného mandátu. Úlevy se stanoví i pro příslušníky bezpečnostních sborů po dobu trvání jejich služebního poměru. Důvodem pro toto řešení jsou zákonné povinnosti, které musejí plnit nejen v době míru, ale i za stavu ohrožení státu a za válečného stavu. Výslovně se neupravují úlevy pro prezidenta republiky, protože podle Ústavy České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky. Úlevy, a to diferencovaně, se stanoví těhotným ženám a ženám a osamělým mužům, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, a to v kontextu s pracovně právními předpisy. Těhotným ženám a ženám a osamělým mužům pečujícím o dítě ve věku do 15 let se stanoví výjimka z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení nebo vykonávat mimořádnou službu. K § 25 až 27: Záloha ozbrojených sil se vytváří pro potřebu jejich doplňování z vojáků v záloze. Je dvojího druhu, povinná záloha a aktivní záloha. V povinné záloze budou vojáci, kteří byli do zálohy zařazeni podle zákona č. 218/1999 Sb. Do povinné zálohy budou dále zařazováni bývalí vojáci z povolání po propuštění 32

ze služebního poměru, pokud se na ně ještě bude s ohledem na věk vztahovat branná povinnost, dále ti, kteří vykonají základní přípravu před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání nebo před nástupem základní přípravy, nově odvedení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu před nástupem mimořádné služby a ti, kteří budou propuštěni z mimořádné služby, pokud budou vzhledem k jejich věku ještě podléhat branné povinnosti. V aktivní záloze budou ti, kteří dobrovolně převezmou určité povinnosti smluvně uvedené v dohodě. Smyslem této kategorie zálohy je zajistit přípravu k plnění úkolů ozbrojených sil v době míru. K § 28 a 29: Přezkumným řízením se posuzuje míra zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby, protože tato způsobilost se může časem měnit. Nezbytnost tohoto institutu vyplývá z potřeby chránit vojáka před případným poškozením jeho zdraví. Rozhodnutí o neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu má za následek zánik branné povinnosti. Povolaní vojáci jsou povinni se k přezkumnému řízení dostavit. Odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se připouští pouze v době míru. Zákonem se zřizují přezkumné komise prvního a druhého stupně, protože přezkumné řízení je řízením správním. K § 30: Vojenská evidence je potřebným administrativním opatřením pro realizaci branné povinnosti a pro doplňování ozbrojených sil. Zahrnuje pouze nezbytné údaje taxativně vyjmenované v jednotlivých částech zákona, které jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Protože jde o zákonnou povinnost, nevyžaduje se souhlas povinné osoby. Dlouhodobé uchovávání informací je potřebné zejména pro případné odškodňování, pro důchodové záležitosti apod., proto se navrhuje vést vojenskou evidenci po dobu, po kterou se na občana vztahuje branná povinnost, a následně ji uchovávat, respektive archivovat do doby, kdy občan dosáhne nebo by dosáhl věku 80 let. Zaměstnanci, kteří přicházejí do styku s osobními údaji v rámci plnění úkolů stanovených zákonem, jsou povinni zachovávat mlčenlivost při zpracovávání a uchovávání osobních údajů a také po skončení zaměstnání podle příslušných ustanovení zákona č. 101/2000 Sb. K § 31: Osobní údaje ve vojenské evidenci nejsou dány jednou pro vždy, ale mohou se měnit v důsledku různých vlivů. Týká se to změny zdravotního stavu, který je rozhodující pro výkon branné povinnosti. Proto se stanoví vojákům v záloze ohlašovací povinnost. Protože výkon branné povinnosti v době míru je založen na dobrovolnosti a jeho realizace začne až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, stanoví se ohlašovací povinnost v době míru vojákům v aktivní záloze, a vojákům v povinné záloze až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. K § 32:

33

Vojenskými doklady se osvědčují skutečnosti důležité pro vojenskou evidenci a také skutečnosti důležité pro plnění branné povinnosti. Podstatným důležitým identifikačním znakem je nehořlavá osobní známka s uvedením rodného čísla a písmen ČR vyjadřujících státní občanství. Povolávací rozkaz je nezbytným individuálním aktem se vztahem ke konkrétní osobě, povinnosti v něm stanovené jsou vynutitelné a jsou chráněny přestupkovým a trestním právem. K § 33: Navrhovaným ustanovením se umožňuje vstup občanů dosud neodvedených do ozbrojených sil jiných států. Základním principem je princip povolovací, který se svěřuje prezidentovi republiky jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil, a je omezen jen na dobu míru. Na vstup do ozbrojených sil jiných států není právní nárok. Bez souhlasu prezidenta republiky se umožňuje vstup do ozbrojených sil jiného státu občanu, který má více státních občanství, a dále občanu do ozbrojených sil státu, který je členem mezinárodní organizace, jíž je Česká republika také členem. Možnost vstupu občana do ozbrojených sil jiného státu ve všech případech bude vždy záviset na rozhodnutí oprávněných orgánů těchto států v režimu jejich právních řádů. Někteří vojáci v záloze mohou být při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu v zahraničí. Umožňuje se jim, aby na výzvu prezidenta republiky vstoupili do ozbrojených sil státu, který prezident republiky ve své výzvě označí za spojenecký. Takto vykonaná vojenská služba se považuje za vykonání mimořádné služby, například pro účely sociálního zabezpečení.

K § 34: Doplňování ozbrojených sil závisí na řádném a včasném plnění povinností stanovených branným zákonem. Protože se jedná o zákonné povinnosti, jejich neplnění je vymahatelné pod sankcí. Méně závažné neplnění povinností je charakterizováno jako přestupek a jedinou sankcí je pokuta, jejíž výše se liší podle toho za jaké situace byl přestupek spáchán, zda v době míru nebo za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu. Závažná neplnění povinností se postihují podle trestního zákona, například nedostavení se k odvodnímu řízení nebo nenastoupení vojenské činné služby. Projednávání přestupků bude v režimu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. K projednávání přestupků jsou podle § 53 odst. 2 citovaného zákona příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě oznámení krajského vojenského velitelství podle ustanovení § 58 odst. 1 téhož zákona. K § 35: Ozbrojené síly plní úkoly ve prospěch a pro potřeby obrany státu a pro potřeby koaličních seskupení, proto i náklady spojené s brannou povinností se hradí ze státního rozpočtu.

34

Protože obrana státu je celospolečenskou záležitostí, podílejí se na proplácení nákladů nejen vojenské orgány, ale i orgány územní samosprávy, které proplácejí náklady těch činností, jež jim branný zákon vymezuje. Orgány územní samosprávy vykonávají zákonem stanovenou činnost v rámci tzv. přenesené působnosti a obdrží na ni příspěvek ze státního rozpočtu. K § 36: Krajská vojenská velitelství, jako vojenské správní úřady, a odvodní komise plní většinu úkolů souvisejících s brannou povinností občanů, nemohou však postupovat bez součinnosti s dalšími orgány a zdravotnickými zařízeními. Proto se stanoví povinnost správních úřadů a zdravotnických zařízení na vyžádání spolupůsobit při provádění branného zákona. K § 37: Řízení podle branného zákona je řízením správním, proto by mělo podléhat v plném rozsahu správnímu řádu. Protože však potřeby obrany státu a plnění úkolů ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a za válečného stavu vyžadují rozhodná rychlá jednání, nelze vždy podle správního řádu postupovat. Týká se to zejména nepřípustnosti odvolání proti některým rozhodnutím. Z tohoto důvodu se ustanovení správního řádu použijí jen tehdy, pokud zákon nestanoví výjimky. K § 38: Protože navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení o základní službě, která nadále nebude vykonávána, upravuje se předčasné propuštění vojáků ze základní služby. Všechny povinnosti související s právní úpravou výkonu základní služby se promíjejí. Týká se to i stanovení zániku branné povinnosti těm občanům, kterým bude výkon civilní služby prominut zvláštním zákonem v návaznosti na ukončení základní služby. Pro zachování právní kontinuity se branná povinnost podle zákona považuje za brannou povinnost podle nového branného zákona.

č. 218/1999 Sb.

Zrušení územních vojenských správ a Hlavního doplňovacího úřadu včetně odvodních a přezkumných komisí souvisí se změněnou koncepcí doplňování ozbrojených sil. K § 39: Zrušuje se branný zákon a jeho přímé novely. Změny některých právních předpisů se v souvislosti se zrušením stávajícího branného zákona a ukončením výkonu základní služby a náhradní služby navrhují v zákoně, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). K § 40: Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2005, a to vzhledem k tomu, že od tohoto okamžiku by ozbrojené síly České republiky měly být plně profesionální. Aby bylo možné propustit ze základní služby vojáky, kteří nastoupili k jejímu výkonu v roce 2004 a nemohou ji vykonat v délce 12 měsíců podle zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje se, aby ustanovení o jejich propuštění nabylo účinnosti již dnem 1. prosince 2004 s tím, že vojáci budou propuštěni 22. prosince 2004, tj. před vánočními svátky a nikoliv

35

až 31. prosince. Účinnost tohoto ustanovení dnem 1. prosince se navrhuje z důvodu delší legisvakance.

V Praze dne 2. června 2004

předseda vlády PhDr. Vladimír Š p i d l a, v. r.

ministr obrany Miroslav K o s t e l k a, v. r. Návrh VYHLÁŠKA ze dne……………..2004 o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě Ministerstvo obrany po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 20 odst. 7 a § 28 odst. 9 zákona č. /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), podle § 39 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.: §1 Zdravotní způsobilost (1) Zdravotní způsobilost je základním předpokladem k výkonu vojenské činné služby. (2) Zdravotní způsobilost k vojenské činné službě se zjišťuje a posuzuje při lékařských prohlídkách v rámci odvodního a přezkumného řízení, při preventivních prohlídkách vojáků v činné službě, při vyšetřeních v rámci výběru uchazečů o povolání do služebního poměru vojáka z povolání nebo do aktivní zálohy (dále jen „uchazeč“) a při zařazování vojáků do některých speciálních funkcí (dále jen „specialista“). (3) Posuzování zdravotní způsobilosti podle této vyhlášky podléhají a) občané, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení, b) vojáci v základní přípravě, jako přípravě před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání (dále jen „vojáci v základní přípravě“), c) vojáci v záloze povolaní na vojenské cvičení, d) vojáci z povolání, e) vojáci v záloze, f) uchazeči. §2 Stupně zdravotní způsobilosti 36

(1) Stupně zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby se vyjadřují zdravotními klasifikacemi. Zdravotní klasifikace jsou základním podkladem pro vyhotovení posudku o zdravotní způsobilosti. Slovně vyjadřují rozsah schopnosti k vojenské činné službě a pro potřebu administrativního a statistického zpracování výsledků posudkové činnosti se označují příslušnou značkou. (2) Zdravotní způsobilost se vyjadřuje těmito zdravotními klasifikacemi a) Schopen (značka A) se stanoví občanům, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení, uchazečům a vojákům při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu bez omezení, s výjimkou některých speciálních vojenských odborností, které mají vymezené požadavky na tělesnou výšku a hmotnost nebo kladou zvýšené nároky na zdravotní stav, b) Schopen, ne pro I, II, III (značka BI, BII, BIII), se stanoví občanům, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení, uchazečům, mužstvu a poddůstojníkům při zjištění zdravotního stavu, který umožňuje běžnou pracovní aktivitu a dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu kromě vojenských odborností a funkcí, které vyžadují zvýšené nároky na fyzickou zdatnost (BI), duševní činnost a intelektové kvality (BII) a přesnost a pohotovost smyslových orgánů (BIII). Zdravotní klasifikace Schopen, ne pro I, II, III může být stanovena v různých kombinacích nebo i v rozsahu všech 3 skupin omezení současně. Zdravotní klasifikace Schopen, ne pro I, II, III vylučuje výkon vojenské činné služby v některých speciálních vojenských odbornostech, které jsou označeny arabskými číslicemi 1 až 6. Tyto číslice se uvádějí jako dodatek ke zdravotní klasifikaci (např. Schopen, ne pro I, ne 1, 2, 6). Uchazeče s touto zdravotní klasifikací nelze povolat do služebního poměru vojáka z povolání nebo do aktivní zálohy, c) Schopen s omezením (značka C) se stanoví příslušníkům hodnostních sborů rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou činnou službu u všech druhů vojsk a služeb, ale omezuje zařazení na některá systemizovaná místa a vyžaduje občasné poskytování krátkodobých úlev anebo i dlouhodobých, ale méně podstatných úlev, v plnění služebních povinností. Doba, po kterou je tato zdravotní klasifikace stanovena, je dána předpokládaným vývojem zdravotního stavu. Uchazeče s touto zdravotní klasifikací nelze povolat do služebního poměru vojáka z povolání nebo do aktivní zálohy, d) Neschopen (značka D) se stanoví občanům, kteří jsou povinni se podrobit odvodnímu řízení, uchazečům a vojákům, jejichž zdravotní stav nedovoluje trvale nebo dlouhodobě (déle než 12 měsíců) vykonávat vojenskou činnou službu. Dále se tato zdravotní klasifikace stanoví vojákům v základní přípravě, jejichž zdravotní stav nedovoluje nepřetržitě vykonávat vojenskou činnou službu po dobu delší než 6 týdnů a není předpoklad jeho úpravy před skončením základní přípravy. §3 Jednotnost posuzování zdravotní způsobilosti Pro jednotné posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě se stanoví v příloze č. 1 zdravotní hlediska u nejčastěji se vyskytujících nemocí a vad a jim odpovídající stupeň zdravotní způsobilosti, který se vyjadřuje značkou příslušné zdravotní klasifikace. V příloze č. 2 se stanoví požadavky na tělesnou výšku a hmotnost a v příloze č. 3 se stanoví diferencované zdravotní požadavky pro posuzování některých specialistů a uchazečů. §4 Lékařské prohlídky

37

(1) Lékařské prohlídky u odvodního a přezkumného řízení zahrnují ověření a doplnění anamnézy, antropometrická měření, orientační chemické vyšetření moče, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření, orientační vyšetření sluchu a zraku včetně barvocitu, popřípadě další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu. (2) Zdravotní způsobilost vojáků v činné službě k výkonu této služby se posuzuje při preventivních nebo jiných lékařských prohlídkách a vyšetřeních. (3) Preventivní prohlídky se provádějí v tomto časovém rozmezí a s tímto obsahem a) vstupní lékařské prohlídky se provádějí u vojáků v základní přípravě při jejich nástupu, u nově přijatých vojáků z povolání a u vojáků v záloze při nástupu na vojenské cvičení. Obsahem je anamnéza (rodinná, osobní, pracovní, epidemiologická), antropometrická měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření a vyšetření smyslových orgánů, vyšetření moče na bílkoviny, cukry, žlučová barviva a vyšetření chrupu, b) pravidelné lékařské prohlídky se provádějí, 1. roční lékařské prohlídky vojáků z povolání jednou ročně. Obsahem je doplnění anamnézy se zaměřením na její změny, rizikové faktory (ICHS, diabetes, hypertenze, poruchy metabolismu lipidů, profesní rizika), antropometrická měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření a vyšetření smyslových orgánů, orientační chemické vyšetření moče a případně další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu a nároků vykonávané funkce. Vojáci ve věkových skupinách 25, 30, 33, 36, 39 let a nad 40 let věku se podrobují rozšířeným lékařským prohlídkám, při kterých se dále provádí laboratorní vyšetření krve (celkový cholesterol, HDL cholesterol, triacylglyceroly, glykemie, ALT, GMT, kreatinin, krevní obraz), klidové EKG, diferencované preventivní onkologické vyšetření (vyšetření per rectum, hemokult, u žen vyšetření prsu) a cílené psychologické vyšetření, 2. lékařské prohlídky vojáků na rizikových pracovištích v termínech a v rozsahu podle povahy a druhu rizika, 3. lékařské prohlídky vojáků, kteří vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, c) mimořádné lékařské prohlídky specialistů se provádějí tehdy, jestliže jejich činnost vykázala nedostatky, které mohou ohrozit jejich vlastní zdraví a bezpečnost nebo zdraví a životy ostatních osob, anebo jestliže výkon speciální činnosti, pro kterou bylo provedeno posouzení zdravotní způsobilosti, byl přerušen na dobu delší než 3 měsíce, d) zvláštní lékařské prohlídky se provádějí, 1. před sportovními soutěžemi. Obsahem je anamnéza a fyzikální vyšetření interního charakteru se zaměřením na stanovení zdravotní způsobilosti ke sportovní soutěži, 2. u vojáků z povolání, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí. Tito vojáci se podrobují vyšetření na oddělení nemocí z povolání vojenské nemocnice. Toto vyšetření se doplňuje o laboratorní vyšetření krve (sedimentace erytrocytů, krevní obraz a diferenciál, GMT, HBsAg), o odběr krve pro uložení vzorku krevního séra v sérové bance armády České republiky a o další vyšetření podle požadavku přijímajícího státu. Nejpozději do 3 dnů po návratu z epidemiologicky závažných, klimaticky a jinak obtížných oblastí (včetně míst působení jednotek mnohonárodních ozbrojených sil) se uskutečňuje karanténní vyšetření na oddělení nemocí z povolání vojenské nemocnice. Součástí vyšetření je cílené psychologické vyšetření, e) výstupní lékařské prohlídky vojáků v základní přípravě, vojáků v záloze na vojenském cvičení a vojáků z povolání se provádějí před jejich přemístěním nebo propuštěním z vojenské činné služby. Obsah prohlídky je stejný jako u vstupní lékařské prohlídky. 38

§5 Posudek o zdravotní způsobilosti (1) Posudek o zdravotní způsobilosti vydávají na základě lékařské prohlídky a dalších odborných vyšetření lékaři odvodních komisí, lékaři přezkumných komisí, lékaři posádkových zařízení zdravotní péče (dále jen „posádková ošetřovna“), lékaři vojenských nemocnic nebo lékaři Ústavu leteckého zdravotnictví. Je podkladem pro odvodní nebo přezkumné rozhodnutí nebo vyjadřuje zdravotní způsobilost uchazeče anebo specialisty k výkonu vojenské činné služby a k výkonu předpokládané činnosti. Posudek obsahuje zdravotní klasifikaci, která odpovídá zjištěnému zdravotnímu stavu. (2) Lékaři odvodních a přezkumných komisí si mohou vyžádat od ošetřujícího lékaře výpis ze zdravotní dokumentace s údaji nezbytnými pro posouzení zdravotní způsobilosti. (3) Lékaři odvodních a přezkumných komisí odesílají posuzované osoby k odborným vyšetřením do jimi určených zdravotnických zařízení, jestliže lékařské nálezy jsou neúplné, rozporné anebo starší než 3 měsíce. (4) Občané odsouzení za spáchání trestného činu, občané léčení, popřípadě sledovaní v psychiatrických zařízeních pro duševní poruchy a poruchy chování, zejména pro patologické hráčství, pro závislost na alkoholu a jiných návykových látkách, se před vydáním posudku o zdravotní způsobilosti odesílají k odbornému psychiatrickému vyšetření. (5) Posudek o zdravotní způsobilosti platí do příští pravidelné prohlídky, pokud v něm není stanoveno jinak nebo se nejedná o mimořádnou prohlídku. (6)

Posudky o zdravotní způsobilosti jsou pro velitele a ostatní služební orgány závazné.

(7) Nesouhlasí-li posuzovaný občan se závěry posudku o zdravotní způsobilosti, může podat návrh na přezkoumání posudku vedoucímu pracovníkovi příslušného vojenského zdravotnického zařízení do 15 dnů ode dne oznámení závěru posudku. Pokud vedoucí pracovník návrhu na přezkoumání posudku nevyhoví, je povinen odeslat návrh s příslušnou dokumentací jako odvolání vojenskému odvolacímu orgánu. §6 Posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů (1) Zdravotní stav uchazečů se zjišťuje a posuzuje výhradně ve vojenských nemocnicích nebo v Ústavu leteckého zdravotnictví. Při vyšetření uchazeči předloží lékařské vysvědčení s vyplněnými osobními daty a anamnestickými údaji, jehož součástí je výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře. a) b) c) d) e)

(2) Obsahem vyšetření je ověření a doplnění anamnestických údajů, antropometrická měření, fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, vyšetření EKG, laboratorní vyšetření moče a krve (moč chemicky + sediment, krevní skupina + Rh, ALT, AST, bilirubin celk., glykemie, cholesterol celk.), 39

f) rtg hrudních orgánů (vyšetření se může nahradit rtg snímkem, který nesmí být starší než 6 měsíců), g) vyšetření očí, zrakové ostrosti, barvocitu a orientační vyšetření zorného pole, h) vyšetření nosní dutiny, uší, řeči, hlasu a sluchu, i) vyšetření ústní dutiny a stavu chrupu, j) orientační chirurgické, neurologické, psychiatrické a kožní vyšetření, k) u žen gynekologické vyšetření (vyšetření se může nahradit odborným nálezem ošetřujícího ženského lékaře, který nesmí být starší než 1 měsíc), l) psychologické vyšetření, m) další vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu. (3) Kladný posudkový závěr lze vydat tehdy, jestliže zdravotní stav uchazeče odpovídá zdravotní klasifikaci Schopen podle sloupce I přílohy č. 1 a dále požadavkům uvedeným v přílohách č. 2 a č. 3. V přílohách č. 1 a č. 3 jsou uchazeči označeni arabskou číslicí 7. (4) Posudkový závěr obsahuje zdravotní klasifikaci a jednoznačné vyjádření ke zdravotní způsobilosti uchazeče. (5) Uchazeč, který je zdravotně nezpůsobilý k přijetí za vojáka z povolání, může žádat o nové vyšetření a posouzení zdravotní způsobilosti ve vojenské nemocnici nejdříve za 12 měsíců od posledního vyšetření a posouzení. §7 Posuzování zdravotní způsobilosti některých specialistů (1) Přísnější zdravotní hlediska se stanoví pro posuzování zdravotní způsobilosti specialistů, jejichž činnost může ve zvýšené míře ohrozit jejich vlastní bezpečnost a zdraví nebo zdraví a životy ostatních osob. Specialisty se rozumějí zejména průzkumníci, potápěči, výsadkáři, operátoři protitankových kompletů, radiolokační a rádiové zaměřovací techniky, radisté, řidiči vojenských vozidel, vůdcové vojenských plavidel a vojáci, kteří konají strážní službu u strážních jednotek a u Hradní stráže. (2) Zdravotní způsobilost specialistů se posuzuje před zahájením odborného výcviku a při preventivních prohlídkách, popřípadě při celkovém vyšetření ve vojenských nemocnicích (výsadkáři) nebo v Ústavu leteckého zdravotnictví (potápěči určení k potápění do hloubky větší než 7 m). (3) Specialisté, jejichž činnost vyžaduje zvýšené nároky na odolnost psychických funkcí a osobnostní kvality, se při posuzování zdravotní způsobilosti vždy podrobují cílenému psychologickému vyšetření v lékařsko-psychologických odděleních vojenských nemocnic. Jde zejména o operátory protitankových kompletů řízených střel, vojáky strážní služby u strážních jednotek a u Hradní stráže, vůdce vojenských plavidel, řidiče vojenských vozidel s právem přednosti jízdy, vybavených zvláštním znamením, vozidel určených k přepravě nebezpečných nákladů, řidiče osobních, středních a těžkých nákladních automobilů a autobusů používaných k hromadné přepravě osob a řidiče speciálních kolových vozidel, speciálních stavebních strojů a jeřábové techniky a řidiče dalších speciálních vozidel s nástavbou značné finanční hodnoty. (4) Kladný posudkový závěr lze vydat, jestliže zdravotní stav specialisty odpovídá zdravotní klasifikaci Schopen, popřípadě Schopen, ne pro I nebo Schopen, ne pro III podle přílohy č. 1 a dále požadavkům uvedeným v přílohách č. 2 a č. 3. V přílohách č. 1 a č. 3 jsou specialisté označeni arabskými číslicemi 1 až 6.

40

(5) Posudek o zdravotní způsobilosti obsahuje kromě zdravotní klasifikace závěr a) zdravotně způsobilý k výkonu předpokládané funkce, b) zdravotně způsobilý k výkonu předpokládané funkce jen za určitých podmínek, které jsou v posudku jednoznačně vyjádřeny, c) zdravotně nezpůsobilý k výkonu předpokládané funkce. §8 Psychologické vyšetření (1) Nedílnou součástí vyšetření při zjišťování zdravotní způsobilosti uchazečů, vojáků, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí a některých specialistů je psychologické vyšetření. Provádí se za účelem posouzení a vyhodnocení celkové psychické způsobilosti posuzovaných vojáků a zjištění odolnosti jejich psychických funkcí při zátěži za mimořádných podmínek. (2) Psychologické vyšetření se uskutečňuje v Ústředním lékařsko – psychologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice a v jeho detašovaném pracovišti a v lékařsko – psychologických odděleních vojenských nemocnic. (3) Závěry tohoto vyšetření nenahrazují posudkové psychiatrické závěry o zdravotní způsobilosti a nelze stanovit novou zdravotní klasifikaci pouze na základě tohoto vyšetření. §9 Přezkumné řízení (1) Při přezkumném řízení se zjišťuje a posuzuje zdravotní způsobilost k vojenské činné službě. (2) Uskutečňuje se u vojáků při zjištění takové změny zdravotního stavu, která podmiňuje změnu jejich schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu. § 10 Zahájení přezkumného řízení (1) Přezkumné řízení se provádí a) při všech závažných změnách zdravotního stavu a dále 1. u vojáků v základní přípravě, trvá-li neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz déle než 6 týdnů, a u vojáků mimo činnou službu, trvá-li neschopnost k vojenské činné službě déle než 12 měsíců, 2. u vojáků z povolání, trvá-li podpůrčí doba pro jejich neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz již 6 měsíců a není-li předpoklad ukončení této neschopnosti do dalších 6 měsíců, a dále při každém návrhu na výjimečné prodloužení podpůrčí doby, b) vždy, kdy přezkumná komise při předchozím přezkumném řízení stanovila provést nové přezkumné řízení, (2) Přezkumné řízení zahajuje za přezkumnou komisi vojenské nemocnice její předseda a) s vojáky v činné službě na návrh ošetřujícího lékaře posádkové ošetřovny nebo primáře odborného oddělení vojenské nemocnice, b) s vojáky v záloze na návrh velitele krajského vojenského velitelství.

41

(3) Velitel posuzovaného vojáka v činné službě zveřejní ve svém rozkazu zahájení přezkumného řízení, zpracuje Charakteristiku vojáka pro přezkumné řízení a zabezpečí odeslání tohoto vojáka k provedení přezkumu ve stanoveném termínu. § 11 Přezkum (1) Rozhodující částí přezkumného řízení je přezkum. Přezkumná komise při něm rozhoduje o schopnosti posuzovaného vojáka k výkonu vojenské činné služby. Přezkum se koná za přítomnosti posuzovaného vojáka. Vojáka, kterému v jednání před přezkumnou komisí brání procesní nezpůsobilost, zastupuje zákonný zástupce nebo opatrovník.

(2) Posudkový závěr přezkumné komise obsahuje zdravotní klasifikaci s případným uvedením doby nového přezkumného řízení, vyjádření o souvislosti zjištěné poruchy zdraví s výkonem vojenské činné služby, popřípadě vyjádření o zařazení na vhodné systemizované místo a vyjádření o potřebě dalších preventivních, léčebných a jiných opatřeních. Přímá souvislost se stanoví v případech, kdy výkon vojenské činné služby byl hlavní, převažující a nejpodstatnější příčinou vzniku nebo závažného zhoršení zjištěné poruchy zdraví. (3) Posudkový závěr přezkumné komise je podkladem pro vydání písemného přezkumného rozhodnutí. (4) Přezkumné rozhodnutí obsahuje zdravotní klasifikaci a výrok o schopnosti, schopnosti s omezením nebo o neschopnosti k vojenské činné službě posuzovaného vojáka. Dále obsahuje odůvodnění výroku a poučení o odvolání s udáním lhůty pro odvolání a adresy odvolacího orgánu. (5) Přezkumné rozhodnutí se musí vydat do 30 dnů ode dne zahájení přezkumného řízení. (6) Velitelé a ostatní služební orgány jsou povinni respektovat závěry přezkumné komise a jejího rozhodnutí v celém rozsahu. (7) Proti přezkumnému rozhodnutí má přezkoumávaný voják právo podat odvolání. Odvolání proti přezkumnému rozhodnutí má odkladný účinek. Voják v činné službě nemůže být do doby nabytí právní moci přezkumného rozhodnutí o neschopnosti z této služby propuštěn. § 12 Ukončení přezkumného řízení (1) Přezkumné řízení je ukončeno nabytím právní moci přezkumného rozhodnutí a tímto dnem se realizují potřebná opatření. (2) Vojáci v činné službě, kterým byla navržena neschopnost k výkonu vojenské činné služby, jsou od doby zahájení přezkumného řízení až do doby propuštění z této služby vedeni jako neschopní ke službě pro nemoc. (3) Vojáka z povolání propouštěného ze služebního poměru pro ztrátu zdravotní způsobilosti na základě přezkumného rozhodnutí o neschopnosti k vojenské činné službě poučí služební orgán o možnosti podat žádost o dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Žádost o tuto dávku podává přezkoumaný voják z povolání Vojenskému úřadu

42

sociálního zabezpečení, který zabezpečí posouzení jeho zdravotního stavu k přiměřenému civilnímu zaměstnání u příslušného lékaře okresní správy sociálního zabezpečení. § 13 Dokumentace pro posuzování zdravotní způsobilosti a pro provádění přezkumného řízení Pro posuzování zdravotní způsobilosti a pro provádění přezkumného řízení se vede tato dokumentace a) „Dotazník“. Je základním zdrojem osobních údajů a údajů o zdravotním stavu občana před vznikem branné povinnosti, b) „Výpis ze zdravotní dokumentace“. Obsahuje anamnestické údaje a požadované údaje o zdravotním stavu posuzovaného uchazeče. Zpracovává jej registrující lékař na základě závěrů poslední provedené preventivní prohlídky, c) „Lékařské vysvědčení o zdravotní způsobilosti“. Vystavuje se pro potřebu posouzení zdravotní způsobilosti uchazečů a některých specialistů. Je v něm objektivně vyjádřen jejich zdravotní stav k určitému datu a je nedílným podkladem pro poskytování další zdravotní péče a navazující posudkovou činnost. Jeho platnost se stanoví na dobu 6 měsíců, d) „Zpráva ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu vojáka“. V této zprávě ošetřující lékař posádkové ošetřovny hodnotí dosavadní zdravotní stav vojáka a navrhuje odpovídající zdravotní klasifikaci, e) „Charakteristika vojáka pro přezkumné řízení“. Tato charakteristika obsahuje základní údaje o trvání neschopnosti vojáka z povolání k vojenské činné službě, o dosud zastávaných funkcích a stanovisko velitele k možnosti jeho dalšího zařazení na vhodnou funkci podle navrhované zdravotní klasifikace, f) „Odborný lékařský nález“. Tento nález vystavuje odborné oddělení vojenské nemocnice jako podklad pro potřebu ošetřujícího lékaře posádkové ošetřovny ke zpracování Osvědčení o nemoci. Obsahuje výsledky všech odborných vyšetření nutných pro účely přezkumného řízení, g) „Osvědčení o nemoci“. Je základním dokumentem pro přezkumné řízení s vojáky v činné službě. Obsahuje podrobné údaje o zdravotním stavu vojáka a posudkový závěr přezkumné komise, h) „Zdravotní knížka vojáka z povolání“. Obsahuje anamnestická data, údaje o výsledcích preventivních prohlídek, výsledky lékařských vyšetření (chronologicky) a ošetření v průběhu vojenské činné služby. Voják ji předkládá při každém posouzení zdravotní způsobilosti, i) „Protokol o úrazu“. Přikládá se při přezkumu k Osvědčení o nemoci v případech, kdy ke změně zdravotní způsobilosti vojáka došlo v souvislosti s úrazem nebo jeho následky. Protokol uzavírá služební orgán s uvedením charakteru úrazu a jeho souvislosti s výkonem vojenské služby, j) „Rozhodnutí přezkumné komise“. Toto rozhodnutí se vydává na předepsaném tiskopisu. Bližší údaje jsou uvedeny v § 11 odst. 3 této vyhlášky, k) „Lékařský nález – prohlídka zjišťovací“. Vojákovi z povolání propouštěnému ze služebního poměru pro ztrátu zdravotní způsobilosti ho vystavuje ošetřující lékař posádkové ošetřovny na vyžádání Vojenského úřadu sociálního zabezpečení, l) „Lékařská zpráva“. Vydává se vojákovi propouštěnému z vojenské činné služby. Obsahuje podrobný výpis ze zdravotní dokumentace. Slouží k předání informací potřebných k zajištění návaznosti zdravotní péče o propuštěného vojáka u nového registrujícího lékaře. § 14

43

Zrušuje se vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. § 15 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

ministr obrany

44

Důvodová zpráva Obecná část Rozbor stávajícího právního stavu Zdravotní způsobilost je základním předpokladem k výkonu vojenské činné služby. V současné době se zjišťuje při lékařských prohlídkách u odvodního a přezkumného řízení, při preventivních prohlídkách vojáků v činné službě, při vyšetření občanů ucházejících se o povolání do služebního poměru vojáka z povolání (uchazeči) a při zjišťování zdravotní způsobilosti k zařazení vojáků do některých speciálních funkcí (specialisté). K vyjádření stupně zdravotní způsobilosti slouží zdravotní klasifikace. Slovně vyjadřují rozsah schopnosti k výkonu vojenské činné služby, označují se příslušnou značkou. Pro odvodní řízení a tím následně i pro posuzování vojáků základní služby jsou stanoveny 4 stupně zdravotní způsobilosti – od plné schopnosti až po trvalou neschopnost (Schopen – zn. A, Schopen, ne pro I, II, III – zn. B I, II, III, Dočasně neschopen – zn. D, Trvale neschopen – zn. Dv). Pro posuzování vojáků z povolání jsou rovněž 4 stupně s obdobným náhledem na posouzení zdravotní způsobilosti (Schopen – zn. A, Schopen s omezením prvního stupně – zn. C1, Neschopen v míru, schopen s omezením druhého stupně za stavu ohrožení státu a válečného stavu – zn. C2, Trvale neschopen – zn. Dv). V příloze 1 stávající vyhlášky jsou v Seznamu nemocí a vad stanoveny stupně rozsahu zdravotního postižení u jednotlivých chorob nebo klinických skupin příbuzných onemocnění, s příslušným vyjádřením odpovídající zdravotní klasifikace a tím i určení stupně schopnosti k výkonu vojenské činné služby. Posuzování zdravotní způsobilosti je v této příloze rozčleněno na 2 sloupce (I, II), kde ve sloupci I jsou stanoveny odpovídající zdravotní klasifikace pro brance, odvedence, mužstvo a poddůstojníky, ve sloupci II zdravotní klasifikace pro rotmistry, praporčíky, důstojníky a generály a pro uchazeče o službu vojáků z povolání. V rubrice „Poznámka“ Seznamu nemocí a vad jsou doplňující údaje, které slouží jako pomůcka při zařazování posuzovaných vojáků do konkrétních funkcí specialistů. Jsou označeny číslicemi 1 až 7, číslice 7 je vymezena pro posuzování uchazečů. V tomto sloupci je i vyjádření ke schopnosti k výkonu strážní služby. V příloze 2 vyhlášky jsou podrobně stanoveny diferencované požadavky na tělesnou výšku a hmotnost, v příloze 3 zdravotní požadavky na specialisty a uchazeče. Současná vyhláška definuje jednotlivé druhy lékařských prohlídek a stanoví jejich rozsah. Samostatně rozvádí rozsah vyšetření zdravotní způsobilosti k vojenské činné služby u uchazečů a specialistů. Závěrečná část platné vyhlášky je věnována přezkumnému řízení, které se provádí při všech závažných změnách zdravotního stavu. Při přezkumném řízení se rozhoduje o nové zdravotní klasifikaci podle nově zjištěného stupně zdravotní způsobilosti posuzovaného vojáka. Dále se při přezkumném řízení stanovuje souvislost vzniklé poruchy zdraví s výkonem vojenské služby, případně se rozhoduje o vhodnosti ke změně funkce a o dalších preventivních, léčebných a jiných opatřeních. Součástí vyhlášky je i stanovená zdravotní dokumentace pro přezkumné řízení, používaná při posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.

Nově navrhovaná právní úprava Nová koncepce výstavby ozbrojených sil České republiky předpokládá v době míru jejich úplnou profesionalizaci a jejich doplňování na základě dobrovolného smluvního vztahu občana a státu. Návrh nového zákona předpokládá některé zásadní změny. Mezi ně patří především zrušení vojenské základní služby a zrušení odvodního řízení v době míru. V důsledku těchto změn dojde ke změnám v doplňování ozbrojených sil České republiky, budou zrušeny územní vojenské správy a Hlavní doplňovací úřad a zřízena krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady. Pro novou prováděcí vyhlášku o posuzování zdravotní způsobilosti mají tyto změny zásadní dopady. Bude nově vymezen okruh osob posuzovaných podle této vyhlášky. V návaznosti na změny v branném zákonu dochází k úpravě zdravotních klasifikací i jejich náplně. Nová prováděcí vyhláška zavádí a definuje nové pojmy, dříve neuváděné nebo nedefinované (odvolání posuzovaného občana, psychologické vyšetření, žádost o dávku důchodového pojištění). Ve vyhlášce je doplněna základní dokumentace pro posuzování zdravotní způsobilosti. Vyhláška podrobně rozpracovává oblast týkající se přezkumného řízení s vojáky. Úprava vyhlášky byla cíleně prováděna se zaměřením zamezit zvýšení finančních nákladů na posuzování zdravotní způsobilosti. Nepředpokládá se provádění překlasifikací vojáků v záloze formou přezkumného řízení. Úprava je řešena tak, aby úprav bylo dosaženo administrativní cestou, bez nutnosti svolávat a zvát občany k řízení na krajská vojenská velitelství. Při koncipování nové vyhlášky byl důrazně dodržován princip, aby občan nebyl poškozen ve svých nezadatelných právech. Vyhláškou není změněn dosavadní náhled na ztrátu zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě, pokud k ní došlo před nabytím účinnosti nového branného zákona. Zvláštní část

K§1 Zdravotní způsobilost je základním předpokladem k výkonu vojenské činné služby. Jsou vyjmenovány druhy prohlídek při kterých je zjišťována. Nově jsou uvedeny všechny skupiny občanů a vojáků, kteří podléhají posuzování zdravotní způsobilosti podle této vyhlášky. Do skupiny uchazečů se zařazují i občané ucházející se o povolání do aktivní zálohy.

K§2 Zdravotní klasifikace vyjadřují stupně zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Dochází k zásadní redukci zdravotních klasifikací, a to v obou sloupcích možného posuzování zdravotní způsobilosti. Ruší se zdravotní klasifikace Neschopen v míru, schopen s omezením druhého stupně za stavu ohrožení a válečného stavu (zn. C2), Dočasně neschopen

(zn. D) a Trvale neschopen (zn. Dv). Upravuje se zdravotní klasifikace Schopen s omezením prvního stupně (zn. C1) i její obsah. Nově se zavádí zdravotní klasifikace Neschopen (zn. D), vyjadřující zdravotní nezpůsobilost k výkonu vojenské činné služby. Tato zdravotní klasifikace je ve vyhlášce i nově obsahově definována.

K§3 Pro jednotné posuzování zdravotní způsobilosti jsou určeny přílohy 1, 2 a 3 vyhlášky. Stanovují zdravotní hlediska u nejčastěji se vyskytujících nemocí a vad, požadavky na tělesnou výšku a hmotnost a zdravotní požadavky pro posuzování některých specialistů a uchazečů.

K§4 Jsou vyjmenovány druhy lékařských prohlídek a podrobně definován jejich rozsah a náplň. Nově je definován rozsah lékařské prohlídky u vojáků z povolání, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí. Součástí této prohlídky je psychologické vyšetření. Je definováno i karanténní vyšetření na oddělení nemocí z povolání u osob po návratu ze zahraničního dlouhodobého pobytu ve vyjmenovaných typech oblastí zahraničí. Ruší se lékařské prohlídky vojáků základní služby.

K§5 Stanovuje lékaře, kteří vydávají posudek o zdravotní způsobilosti a jejich práva k doplnění lékařských nálezů při jejich neúplnosti, rozpornosti a při stáří překračujícím 3 měsíce. Vyjmenovává občany, kteří jsou odesíláni k odbornému psychiatrickému vyšetření. Stanovuje závaznost posudků o zdravotní způsobilosti pro velitele a ostatní služební orgány. Nově je zapracována možnost občana podat návrh na přezkoumání posudku o zdravotní způsobilosti.

K§6 Posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů se provádí výhradně ve vojenských nemocnicích a v Ústavu leteckého zdravotnictví. Je podrobně definován obsah vyšetření. Stejně jako v dosud platné vyhlášce je stanovena zdravotní klasifikace Schopen jako základní podmínka pro kladný posudkový závěr pro přijetí uchazeče. Nově je stanovena doba 12 měsíců k novému vyšetření pro uchazeče, který je zdravotně nezpůsobilý k přijetí za vojáka z povolání.

K§7 Jsou provedeny pouze malé terminologické úpravy, bez vlivu na posuzování zdravotní způsobilosti některých specialistů.

K§8 Definuje psychologické vyšetření jako důležitou součást vyšetření při zjišťování zdravotní způsobilosti uchazečů, vojáků, kteří mají konat službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí a některých specialistů.

K§9 Dosud platná vyhláška řešila problematiku posuzování zdravotní způsobilosti při přezkumném řízení pouze v jednom paragrafu. Toto řešení se časem ukázalo jako nevhodné a nepostačující a z tohoto důvodu byla problematika podrobněji rozložena do čtyř paragrafů. § 9 definuje přezkumné řízení. Ustanovení § 10 pojednává o zahájení přezkumného řízení, § 11 o vlastním přezkumu a § 12 o ukončení přezkumného řízení.

K § 10 Určují se osoby, které zahajují přezkumné řízení. Ukládá veliteli posuzovaného vojáka v činné službě zveřejnit ve svém rozkazu zahájení a ukončení přezkumného řízení.

K § 11 Definuje se obsah rozhodnutí přezkumné komise, pojednává o přímé souvislosti poruchy zdraví s výkonem vojenské činné služby a upozorňuje na možnost odvolání, které je zde podrobněji popsáno.

K § 12 Definuje se ukončení přezkumného řízení nabytím právní moci přezkumného rozhodnutí. Voják v činné službě, kterému byla navržena neschopnost ke službě, je od zahájení přezkumného řízení do propuštění z této služby neschopen služby pro nemoc. Nově je uvedeno poučení přezkoumaného vojáka neschopného k vojenské činné službě o možnosti podat žádost o dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem Vojenskému úřadu sociálního zabezpečení.

K § 13 Dokumentace pro posuzování zdravotní způsobilosti a provádění přezkumného řízení je vyjmenována a definována v pořadí posloupnosti přístupu k posuzovanému vojákovi (občanovi).

K § 14 Zrušuje se stávající vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.

K § 15 Stanovuje se účinnost vyhlášky na den 1. ledna 2005 shodně s navrženou účinností nového branného zákona. Návrh VYHLÁŠKA ze dne

2004,

o provedení některých ustanovení zákona č. /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) č.

Ministerstvo obrany stanoví podle § 18 odst. 5 a § 32 odst. 5 zákona /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon): §1 Dotazník

(1) Dotazník se skládá z části I. - VŠEOBECNÉ ÚDAJE a části II. - ÚDAJE O ZDRAVOTNÍM STAVU. Občan vyplňuje část I. a v části II. v bodě A - Anamnéza, registrující (ošetřující) lékař vyplňuje v části II. v bodě B - Objektivní nález. (2) Vzor dotazníku je v příloze č. 1. §2 Vzory vojenských dokladů Stanoví se vzory vojenských dokladů v přílohách č. 2 až 6. §3 Zrušují se: 1. 2.

Vyhláška Ministerstva obrany č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). Vyhláška č. 16/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 260/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). §4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

ministr obrany

Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2004 Sb. VZOR VYPLŇTE DOTAZNÍK A PO JEHO DOPLNĚNÍ REGISTRUJÍCÍM LÉKAŘEM JEJ SPOLU S JEDNOU FOTOGRAFIÍ 3,5 x 4,5 cm NEPRODLENĚ NEPJPOZDĚJI DO 30 DNŮ VRAŤTE KRAJSKÉMU VOJENSKÉMU VELITELSTVÍ

DOTAZNÍK Část I. VŠEOBECNÉ ÚDAJE V nejbližší době budete podroben odvodnímu řízení. K tomu potřebuje krajské vojenské velitelství (KVV) znát předem údaje v tomto dotazníku obsažené. Sdělené informace jsou považovány za důvěrné.

Razítko KVV

Tuto část vyplní občan.

Jméno nebo jména a příjmení

Rodné číslo

Adresa místa trvalého pobytu, PSČ Jméno nebo jména, příjmení a adresa trvalého pobytu rodičů nebo manželky (manžela) anebo družky (druha), PSČ

1. Studujete·v·současné·době·(nebo jste již ukončil) některou z druhů škol? ANO – NE, jakou ? 2. Jste vyučen (nebo se učíte) některému povoláni ? ANO - NE, s maturitou - bez maturity, kterému? Jste zaměstnán? ANO -NE, jakou vykonáváte práci? těžkou fyzickou - středně těžkou - lehkou - převážně sedavé ·zaměstnání. 3. Jste občanem se změněnou pracovní schopností? ANO - NE, proč? Jste invalidní? ANO - NE, plně - částečně, proč? 4. Ovládáte některý cizí jazyk? ANO - NE, dobře - částečně, jaký? 5. Vlastníte řidičský průkaz? ANO - NE, skupiny 6. Provádíte v některé organizaci - plachtařský výcvik: ANO - NE, para výcvik: ANO - NE, kynologický výcvik: ANO - NE, - sportovní potápění: ANO - NE, radistický výcvik: ANO - NE, - požárnický výcvik: ANO - NE, jiný výcvik: ANO -NE, jaký? 7. Umíte plavat? ANO -NE, dobře -·částečně (alespoň 50 m) 8. Jiné zvláštní schopnosti a znalosti : ANO – NE, jaké ? 9. Získaná oprávnění : ANO – NE, jaká ?

V

dne Vlastnoruční podpis

POZNÁMKA: Požadované údaje o Vaší osobě buď doplňte skutečným údajem nebo podtrhněte. Neodpovídající škrtněte!

PRO POTŘEBU KRAJSKÉHO VOJENSKÉHO VELITELSTVÍ

DOTAZNÍK Část II. ÚDAJE O ZDRAVOTNÍM STAVU Dostavte se po obdržení a vyplnění dotazníku neprodleně ke svému registrujícímu (ošetřujícímu) lékaři. Razítko KVV A. Anamnéza - vyplní občan.

Jméno nebo jména a příjmení

Rodné číslo

Adresa místa trvalého pobytu, PSČ Jméno nebo jména, příjmení a adresa trvalého pobytu rodičů nebo manželky (manžela anebo družky (druha), PSČ

1. Vyskytly se ve Vaší rodině (u rodičů, sourozenců, manželky, družky, dětí) tuberkulóza? ANO-NE U koho? cukrovka? ANO-NE U koho? plicní astma? ANO-NE U koho? nádorové onemocnění? ANO-NE U koho? 2. Prodělal jste: tuberkulózu? ANO-NE Kdy? infekční žloutenku? ANO-NE Kdy? infekční mononukleózu? ANO-NE Kdy? revmatickou horečku? ANO-NE Kdy? záchvaty bezvědomí? ANO-NE Kdy? záchvaty křečí? ANO-NE Kdy? zánět plic, pohrudnice? ANO-NE Kdy? žaludeční nebo dvanáctníkový vřed? ANO-NE Kdy? 3. Trpíte častými bolestmi hlavy? ANO-NE Kdy? bolestmi v zádech? ANO-NE Kdy? nočním pomočováním? ANO-NE Od kdy? sennou rýmou? ANO-NE Od kdy a jak se léčíte? 4. Máte: ploché nohy? křečové žíly? hemeroidy? tříselnou nebo jinou kýlu? zvýšený krevní tlak? 5. Cítíte se zdráv? 6. Užíváte pravidelné léky? 7. Pijete alkoholické nápoje? 8. Užíváte návykové látky? 9. Kouříte? 10. Léčil jste se někdy v nemocnici? 11. Utrpěl jste vážnější úraz?

ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE

12. Byl jste někdy léčen u psychiatra?

ANO-NE

Jakou? Jaké hodnoty? Jaké obtíže máte? 13 Jaké? Jaké a kolik? Jaké? Co a kolik? 14 Kde , kdy a proč? Kdy a jaký? 15 Kde, kdy a proč? 16

vysoký krevní tlak? duševní nemoci? sebevraždy? jiná vážná nemoc?

ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE

U koho? U koho? U koho? U koho a jaká?

časté angíny? duševní onemocnění? onemocnění ledvin? pohlavní onemocnění? onemocnění srdce? kožní onemocnění? onemocnění kostí, kloubů? jiná vážnější onemocnění?

ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE ANO-NE

Kdy a jak často? Kdy a jaké? Kdy a jaké? Kdy a jaké? Kdy a jaké? Kdy a jaké? Kdy a jaké? Kdy a jaké?

astmatickými záchvaty? náhlými záchvaty bušení srdce nebo nepravidelností tepu? koktavostí nebo jinou poruchou řeči?

ANO-NE

Kdy a jak často?

ANO-NE ANO-NE

Kdy a jak často? Jakou?

potíže při čtení nebo psaní? následky po úrazu, operaci? hormonální poruchu nebo poruchu látkové výměny? jiné zdravotní problémy? Vidíte dobře?

ANO-NE ANO-NE ANO-NE

Jaké? Jaké? Jakou?

ANO-NE ANO-NE

používáte kontaktní čočky? máte porušené vnímání barev? Byl jste někdy vyšetřen z důvodu závislosti na alkoholu, návykových látkách, herních automatech? Slyšíte dobře? Léčíte se v současné době?

ANO-NE ANO-NE ANO-NE

Jaké? Jak silné brýle musíte nosit? Jak silné?

ANO-NE ANO-NE

Kde, kdy a proč? Používáte sluchadla? Kde a proč?

Potvrzuji, že mnou uvedené údaje jsou pravdivé a jsem si zároveň vědom odpovědnosti vůči krajskému vojenskému velitelství za následky, které by z nepravdivých nebo neúplných údajů vznikly.

V

dne Vlastnoruční podpis

POZNÁMKA: Nehodící se škrtněte! Požadované údaje doplňte skutečným údajem.

B. Objektivní údaje o zdravotním stavu - vyplní lékař Silně orámovanou část vyplní registrující (ošetřující) lékař. Uvede požadované údaje o zdravotním stavu zjištěné při poslední preventivní prohlídce, popř. je doplní o výsledky nových vyšetření, provedených v období od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku. Diagnostické závěry musí být řádně objektivizovány nebo doloženy odbornými nálezy anebo jejich kopiemi. Případné další údaje důležité k posouzení zdravotní způsobilosti připojí na samostatném listu. Upřesnění anamnézy: rodinná zátěž, alergie, nadměrné užívání alkoholu nebo Nález při odvodním jiných psychoaktivních látek, závažné úrazy, operace aj. řízení a dalších posouzeních zdravotní způsobilosti (vyplní lékař odvodní nebo přezkumné komise) Tbc Chrup sanován ? ANO - NE Poslední ............................... preventivní Očkování: tetanus prohlídka - Výška: ............................. cm ...... ...... ...... ...... .......................... datum Hmotnost: ........................ kg . . . . jiné ...... ...... ...... ...... .............................. . . . . Dispenzarizace pro: Tep: ..................................... ...... ...... ...... ... . . . … od TK: ..................................... ...... ...... ...... ...... . . . . bílkovina: .................. ...... ...... ...... ...... Popis chorobných změn . . . . Moč: cukr: ........................... ...... ...... ...... ...... . . . . urobilinogen:............... ...... ...... ...... ...... . . . . Visus naturalis: OP: ....................................... ...... ...... ...... ...... . . . . OL: ....................................... ...... ...... ...... ...... . . . . Základní barevné signály rozeznává? ANO - NE Sluch (akcentovaný šepot v m) P: .......................................... ...... ...... ...... ...... . . . . L: .......................................... ...... ...... ...... ...... . . . . Předběžné vyhodnocení údajů o zdravotním stavu (návrh zdravotní klasifikace) Léčba, úlevy, jiná opatření

Diagnostický a funkční závěr

................................. ........................................................ Datum Podpis a razítko lékaře Nález při odvodním řízení (diagnózy, zdravotní klasifikace, odvodní rozhodnutí)

................................. ....................................................... Datum Podpis a razítko lékaře Záznamy při dalších posouzeních zdravotní způsobilosti

Nemocnost za poslední rok

................................... .............................................. Datum výpisu razítko lékaře Připojené odborné nálezy: (Odborné oddělení, datum)

Podpis a

Příloha č. 2 k vyhlášce č.

/2004 Sb.

VZOR ČESKÁ REPUBLIKA

Státní znak

POUČENÍ Vojenská knížka je veřejná listina, kterou voják v činné službě (kromě vojáků z povolání) prokazuje příslušnost k ozbrojeným silám ČR vojenským orgánům, příslušníkům bezpečnostních sborů a jiným orgánům k tomu zmocněným. Na požádání těchto orgánů je povinen průkaz zapůjčit k nahlédnutí. Držitel vojenské knížky je povinen ztrátu nebo poškození vojenské knížky hlásit nadřízenému nebo příslušnému KVV.

VOJENSKÁ KNÍŽKA

MINISTERSTVO OBRANY

ČESKÁ REPUBLIKA Fotografie 3,5 x 4,5 cm Státní znak

Kul até razítko vydávajícího orgánu

VOJENSKÁ KNÍŽKA

Podpis držitele knížky

MINISTERSTVO OBRANY

Série

číslo

1. Příjmení:

6. Získaná oprávnění

2. Jméno nebo jména:

řidič skupiny: jiná: 7. Vojenskou knížku vydalo: dne: Kulaté razítko KVV

3. Rodné číslo:

Podpis velitele

.

4. Odveden u: dne

5. Osobní známka číslo

8.Příslušník vojenského útvaru (VÚ) Otevřený název a dislokace

9.Průběh vojenské činné služby Od

Do

Datum

od

do

Nástup základní přípravy, ČVO, číslo a název funkce, kursy, přemístění, odvelení, propuštění, průběh mimořádné služby

10.Údaje o vojenské hodnosti Vojenská hodnost

11.Stanoveno Účinnost Číslo od rozkazu

ČVO název Podpis

funkce číslo

12.Další využití ČVO funkce číslo název Podpis ČVO název

funkce číslo Podpis

ČVO název

funkce číslo Podpis

13.Záznam o vykonaném vojenském cvičení

14.Zvláštní záznamy - zdravotní záznamy, propůjčená vyznamenání apod.

Vojenské cvičení V době od do byl cvičen - přecvičen na·funkci číslo název Kulaté ČVO razítko Podpis VÚ Vojenské cvičení V době od do byl cvičen - přecvičen na·funkci číslo název Kulaté ČVO razítko Podpis VÚ Vojenské cvičení V době od do byl cvičen - přecvičen na·funkci číslo název Kulaté ČVO razítko VÚ

Podpis

Kulaté razítko KVV

Kulaté razítko KVV Kulaté razítko KVV Kulaté razítko KVV

Příloha č. 3 k vyhlášce č. /2004 Sb. VZOR OSOBNÍ ZNÁMKA

LÍCNÍ STRANA

◘

Č R

RUBOVÁ STRANA

◘

. . . . . . . . . .

Poznámka: Na rubové straně osobní známky je uvedené rodné číslo.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. /2004 Sb. VZOR

Razítko krajského vojenského velitelství

Jméno nebo jména Příjmení Rodné číslo Adresa místa trvalého pobytu

POVOLÁVACÍ ROZKAZ

Dostavte se dne

v

hodin

Místo konání *

) k odvodnímu řízení

k přezkumnému řízení K prokázání své totožnosti vezměte s sebou občanský průkaz nebo cestovní doklad a další uvedené doklady.

V

dne Kulaté razítko

Podpis velitele krajského vojenského velitelství

POUČENÍ: Nedostavení se k odvodnímu řízení nebo přezkumnému řízení bez náležité omluvy je postižitelné podle příslušných zákonů. K odvodnímu řízení přineste s sebou: řidičské oprávnění, průkaz strojníka nebo jiné osvědčení, jste-li jeho držitelem.

*

)

Nehodící se škrtněte

Příloha č. 5 k vyhlášce č. /2004 Sb. VZOR

Razítko krajského vojenského velitelství

Jméno nebo jména Příjmení Rodné číslo Adresa místa trvalého pobytu

POVOLÁVACÍ ROZKAZ Povolávám Vás k nastoupení

x)

základní přípravy

x)

V

*)

Dostavte se dne

nejpozději do

k vojenskému útvaru (VÚ)

posádka

vojenského cvičení v trvání

dní.

hodin

dne Kulaté razítko

Podpis velitele krajského vojenského velitelství

P O U Č E N Í 1. Obdržení povolávacího rozkazu a nástup na vojenské cvičení (základní příprava) oznamte ihned svému zaměstnavateli. 2. Na vojenské cvičení (základní přípravu) jste povinen nastoupit k VÚ v den a hodinu uvedenou na povolávacím rozkaze. 3. Nebudete-li ze závažných důvodů schopen nastoupit cestu v den uvedený v povolávacím rozkaze, oznamte tuto skutečnost ihned KVV, které Vás na vojenské cvičení (základní přípravu) povolalo a vraťte povolávací rozkaz. 4. Proplácí se jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku 5. Při nástupu k VÚ si vezměte s sebou: - občanský průkaz nebo cestovní doklad, vojenskou knížku a povolávací rozkaz; - řidičský průkaz, průkaz strojníka nebo jiné osvědčení, např. o způsobilosti k řízení stavebních strojů. - jste-li civilní profesí kuchař ČVO 767, zdravotní průkaz a potvrzení o bacilonosičství (nesmí být starší než tři měsíce). 6. Povolávací rozkaz po propuštění z vojenského cvičení (základní přípravy) vraťte KVV spolu s použitými jízdenkami.

x) *)

Nehodící se škrtněte Uvede se příslušný druh vojenského cvičení

Příloha č. 6 k vyhlášce č.

/2004 Sb.

VZOR

Razítko krajského vojenského Jméno nebo jména Příjmení Rodné číslo Adresa místa trvalého pobytu

velitelství

POVOLÁVACÍ ROZKAZ k mimořádné službě

Dostavte se dne

nejpozději do

k vojenskému útvaru (VÚ)

V

hodin

posádka

dne Kulaté razítko

Podpis velitele krajského vojenského velitelství

P O U Č E N Í 1. Jste povinen dostavit se nejpozději do stanovené doby a do určeného místa nástupu; nenastoupení je postižitelné podle příslušných zákonů. 2. Vezměte s sebou povolávací rozkaz, vojenskou knížku, občanský průkaz nebo cestovní doklad, řidičský průkaz a další oprávnění k řízení nebo obsluze speciálních strojů a zařízení, doklady o případné změně Vašeho zdravotního stavu. 3. Proplácí se jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku.

Odůvodnění Obecná část Zákonem č. /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) je Ministerstvo obrany zmocněno vyhláškou stanovit vzor dotazníku a vzory vojenských dokladů. V mezích zmocnění tímto zákonem se proto vydává vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. /2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). Vyhláška neklade žádné nároky na státní rozpočet. Pokrytí nákladů bude realizováno z rozpočtových prostředků Ministerstva obrany. Návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s ústavním pořádkem České republiky. Právo Evropských společenství problematiku obsaženou ve vyhlášce neupravuje. Zvláštní část K § 1: Stanoví se vzor dotazníku, který se skládá ze dvou částí, a to z části I. – všeobecné údaje a části II. – údaje o zdravotním stavu. Údaje, které vyplňuje občan a registrující lékař jsou nezbytným předpokladem pro provedení odvodního řízení a rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu. Občanovi zasílá dotazník příslušné krajské vojenské velitelství. K § 2: Stanoví se vzory vojenské knížky, osobní známky, povolávacích rozkazů k odvodnímu řízení nebo přezkumnému řízení, k nastoupení vojenského cvičení nebo základní přípravě a k mimořádné službě. Tyto vojenské doklady jsou veřejnými listinami. K § 3: Tímto ustanovením se zrušují dosavadní vyhlášky Ministerstva obrany, které prováděly některá ustanovení zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti ao vojenských správních úřadech (branný zákon). K § 4: Navrhuje se, aby tato vyhláška nabyla účinnosti jako branný zákon, tj. 1. ledna 2005.