Otvírací zpráva na lokální stránce Brněnsko deníku MF Dnes, zpravodajský žánr v lokálním prostředí

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra Mediálních studií a žurnalistiky

Otvírací zpráva na lokální stránce Brněnsko deníku MF Dnes, zpravodajský žánr v lokálním prostředí Head News Stories on a Local Page Brněnsko of the MF Dnes Daily, Genre of the News Stories in a Local Environment

Bakalářská diplomová práce

Tereza Hašková

UČO: 350 249 Imatrikulační ročník: 2010 Obor: Mediální studia a žurnalistika Vedoucí práce: Lenka Washková-Císařová

Brno, 2013 1

Chtěla bych poděkovat Mgr. Lence Waschkové Císařové, Ph.D. za vedení této bakalářské práce. Taktéž chci poděkovat svým rodičům a svému příteli za jejich podporu.

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Otvírací zpráva na lokální stránce Brněnsko deníku MF Dnes – zpravodajský žánr v lokálním prostředí vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně, dne 1. 6. 2013

2

Obsah 1 Úvod ..................................................................................................................................................... 7 1.1 Motivace při výběru tématu práce ................................................................................................ 8 1.2 Vymezení cíle práce ....................................................................................................................... 8 2.0 Definice základních pojmů ................................................................................................................ 9 2 Zpravodajství ...................................................................................................................................... 10 2.1 Zpráva jako základní žánr zpravodajství ...................................................................................... 12 2.1.1 Typologie zpráv..................................................................................................................... 14 2.1.2 Otvírací zpráva či otvírák ..................................................................................................... 15 2.2 Výběr zpravodajských témat a zpravodajské hodnoty................................................................ 16 2.3 Výběr informačních zdrojů .......................................................................................................... 18 2.4 Stylistika zpravodajství ................................................................................................................ 19 2.5 Novinářská etika při tvorbě zpráv ............................................................................................... 20 3 Lokální a regionální zpravodajství ...................................................................................................... 21 3.1 Lokalizace tisku a její důsledky .................................................................................................... 22 3.2 Specifika tvorby lokálních zpráv .................................................................................................. 23 4. Užité metody ..................................................................................................................................... 24 4.1 Rešerše literatury ........................................................................................................................ 24 4.2 Studie cílového média ................................................................................................................. 25 4.2.1 Metoda sběru dat ................................................................................................................. 26 4.2.2 Metoda výběru respondentů ............................................................................................... 27 4.2 Reflexe tvůrčího postupu pomocí teoretického rámce ............................................................... 27 5. MF Dnes ............................................................................................................................................. 28 5.1 Regionální a okresní struktura..................................................................................................... 30 Původní organizační struktura okresních stránek ......................................................................... 30 Zrušení okresních stránek v červnu 2012 ...................................................................................... 31 5.2 Brněnská redakce a její přístup k žánru hlavních lokálních zpráv ............................................... 32 5.3 Čtenáři MF Dnes v regionu .......................................................................................................... 33 6. Autorské texty a jejich kritická reflexe - zpravodajské otvíráky na lokální stránce Brněnsko deníku MF Dnes................................................................................................................................................. 34 6.1 Vranovicím budova školy nepatří, rozhodl soud ......................................................................... 35 6.2 Kritizovali jídlo ve školce, tak ho ochutná starosta ..................................................................... 38 6.3 Bedřichovičtí si rozdělili obrazy z londýnské cesty ...................................................................... 40 6.4 Kvůli losování Šlapanicku hrozí, že přijde o dotace ..................................................................... 43

3

6.5 Rosice na pranýři. Otiskly reklamu na místní hernu .................................................................... 45 6.6 Obecní politice je drahá, tak má Tišnov inspektora .................................................................... 47 6.7 Soud zablokoval horkovod mezi Dukovany a Brnem .................................................................. 49 6.8 Šlapanická škola má nového ředitele, v Židenicích ho odvolali .................................................. 51 6.9 Špargl láká čím dál víc, v Ivančicích čekají tisíce hostů ................................................................ 53 Shrnutí ................................................................................................................................................... 55 7. Závěr .................................................................................................................................................. 56 Použitá literatura a zdroje: .................................................................................................................... 58 Seznam obrázků ................................................................................................................................ 60 Přílohy................................................................................................................................................ 60 Vranovicím budova školy nepatří, rozhodl soud ........................................................................... 61 Kritizovali jídlo ve školce, tak ho ochutnává starosta.................................................................... 62 Bedřichovičtí si rozdělili obrazy z londýnské cesty ........................................................................ 64 Kvůli losování Šlapanicku hrozí, že přijde o dotace ....................................................................... 65 Rosice na pranýři. Otiskly reklamu na místní hernu...................................................................... 66 Obecní policie je drahá, tak má Tišnov inspektora........................................................................ 68 Soud zablokoval horkovod mezi Dukovany a Brnem .................................................................... 69 Šlapanická škola má nového ředitele, v Židenicích ho odvolali .................................................... 70 Špargl láká čím dál víc, v Ivančicích čekají tisíce hostů .................................................................. 71 Rozhovor s Hanou Černohorskou o lokální stránce Brněnsko ...................................................... 73 Rozhovor s Pavlem Tesařem o psaní lokální stránky Brněnsko..................................................... 76 Rozhovor s Marcelou Svobodovou o psaní lokální stránky Brněnsko ........................................... 78

Počet slov včetně poznámkového aparátu: 14 216 Počet slov tvůrčích článků: 4 769 slov

4

Anotace česky Tato práce vytváří a reflektuje soubor devíti zpravodajských otvíráků z regionálního prostředí. Soubor tvoří devět hlavních zpráv, které vyšly na okresní stránce Brněnsko deníku MF DNES od března do května 2012, jejich význam a charakter je však lokální. Cílem této bakalářské práce je charakteristika žánru hlavní lokální zprávy v teoretické rovině a následné vypracování souboru devíti otvíracích zpráv dle takto získaných pravidel žánru. V teoretické části práce vymezuje pojem zpráva v české a zahraniční odborné literatuře. V části o cílovém médiu rovněž práce charakterizuje profil stránky Brněnsko a regionální redakce MF DNES a taktéž představuje pojetí hlavní lokální zprávy v MF DNES. Tyto informace práce čerpá ze semi-strukturovaných rozhovorů s vedením a vybranými členy brněnské redakce MF DNES. Následuje praktická část analyzující devět otvíráků. Ke každému z nich je podána podrobná autorská reflexe, která se zabývá zejména výběrem témat zpravodajského otvíráku, výběrem vhodných informačních zdrojů a stylistické podobě zpracování těchto zpráv. V závěru této práce je hodnocena i tematická a stylistická pestrost souboru devíti představených zpravodajských otvíráků lokální stránky. Práce má tvůrčí charakter a obohacuje současnou debatu o lokálních a regionálních médiích v České republice o autorský vhled. Klíčová slova: lokální zpravodajství, zpráva, lokální stránka, otvírací zpráva, MF Dnes, denní tisk, Brněnsko

5

Abstract This diploma thesis creates and reflects a set of nine head news stories from a local environment. The set is constituted by nine head news stories that were published from March to May 2012 on a district page Brněnsko of MF Dnes daily, but the character and relevance of these head news stories is local. The aim of this thesis is characterization of the genre of main local news story in a theoretical way and subsequent composition of the set of nine head news stories according to determined rules of the genre. Theoretical part of this thesis defines the concept of news story in Czech and foreign expert literature. The second part of the thesis presents the target medium, MF Dnes. It characterize also the local page Brněnsko and regional editorial office MF Dnes in Brno, it presents the way that local news stories in MF Dnes daily are written. The information come from the semi-structured interviews with the board and chosen members of the editorial office in Brno. In the creative part this thesis presents and reflects nine local head news stories. The authorial reflection concerns the selection of themes, selection of information sources and stylistics of the local head news stories. In conclusion of this thesis, the diversity of the themes and stylistic methods of the set of news stories is evaluated. This thesis is a creative one and the merit of it is an enrichment of an author´s point of view to the current debate about local and regional media in the Czech Republic. Key words: local news writing, news story, local page, head story, MF Dnes daily, daily press, Brněnsko

6

1 Úvod Trend lokalizace médií proběhl ve vyspělých zemích Západní Evropy už během 70. a 80. let. Týkal se jak tisku, tak rádia a televize. V České republice se po roce 1989 uvolnil mediální trh a v průběhu 90. let začal Deník budovat rozsáhlou síť okresního zpravodajství z původních menších tiskovin lokálního charakteru.1 (Waschková Císařová 2007) Lokalizace médií vychází z přesvědčení jejich vydavatelů, že zprávy z blízkého okolí čtenáře zajímají. To potvrzují i teoretici médií, kteří blízkost řadí mezi základní zpravodajské hodnoty. (Harcup 2004, Itule 2007, Mencher 1996) Britská socioložka Meryl Aldridge tvrdí, že i v globalizovaném světě 21. století je život většiny lidí stále úzce spjatý s lokalitou, v níž žijí. Čtenáři mají k místu, kde žijí, emociální vztah, a proto mají zvýšený zájem právě o zprávy ze svého bezprostředního okolí, ze svého města, obce či městské části v případě velkých měst. (Aldridge 2007) Deník Mladá fronta DNES vznikl již na počátku 90. let a profiloval se zejména na celostátním zpravodajství. Vzhledem k potřebě vlastního zpravodajského pokrytí i mimo Prahu vznikaly postupně do roku 2000 regionální redakce tohoto deníku, které vydávaly regionální mutace tištěného vydání. Zde se začalo poprvé objevovat lokální zpravodajství. Institucionalizovanou podobu však lokální zpravodajství na stránkách MF Dnes získalo až v roce 2009, kdy byla zavedena koncepce pravidelných okresních stran. Významu lokálního zpravodajství však v českém prostředí neodpovídá prestiž pozice lokálního žurnalisty. Tato práce bývá mezi novináři považována za nejvíce nevděčnou. Studenti žurnalistiky i nestudovaní uchazeči o toto povolání se však nejčastěji seznámí nejdříve právě s provozem v okresní či regionální redakci novin. (Rakušanová in Jirák, Kopplová, Wolák 2011) Tato tvůrčí bakalářská práce reflektuje proces vzniku souboru otvíracích zpráv z lokálního prostředí. Práce zahrnuje celkem devět hlavních zpráv a jejich autorských reflexí, které vyšly na lokální stránce Brněnsko deníku MF Dnes od března do května 2012. Cílem této bakalářské práce je definice žánru hlavní lokální zprávy v teoretické rovině a následné vypracování souboru devíti otvíracích zpráv dle takto získaných pravidel žánru. Věnuje se zejména výběru témat zpravodajského otvíráku, výběru vhodných informačních zdrojů a stylistické podobě zpracování těchto zpráv. Redakční postupy autora pak srovnává se základními teoriemi popisujícími produkci zpráv. Práce chce taktéž upozornit na specifika žánru hlavní lokální zprávy, která jsou dána právě lokální úrovní zpravodajství.

1

Podrobněji Šmíd

7

1.1 Motivace při výběru tématu práce V průběhu své praxe v brněnské redakci deníku MF Dnes, které připravuje brněnskou a jihomoravskou přílohu tohoto deníku, jsem záhy dostala na starost psaní okresní stránky Brněnsko. To se stalo mým hlavním úkolem a tvorbě této stránky jsem věnovala na praxi asi nejvíce času. Protože navíc v daném území žiji, dostala jsme se do situace, kdy občas zdrojem mých informací byl někdo známý, což se ukázalo být jako na jednu stranu výhodné v tom smyslu, že jsem získala zajímavé zdroje, ovšem také to mělo negativní aspekty – například v podobě negativní zpětné vazby a požadavků po autorizaci citací.

1.2 Vymezení cíle práce Cílem této bakalářské práce je charakteristika žánru hlavní lokální zprávy v teoretické rovině a následné vypracování souboru devíti otvíracích zpráv dle takto získaných pravidel žánru. Přínos práce je hned dvojí: jednak se snaží se charakterizovat žánr hlavní zprávy z lokálního prostředí a tím normativně určuje, jakou podobu by měla mít zpráva na otvíráku lokální stránky. Dále pak přináší autorskou reflexi devíti otvíracích článků ze stránky Brněnsko deníku MF Dnes, čímž ukazuje kromě ideální podoby otvírací zprávy také odchylky od této normy a vysvětluje důvody těchto odchylek. Dílčími otázkami práce jsou: 1) Jaké jsou charakteristické rysy otvíracích zpráv z lokálního prostředí podle teorie? 2) Jaký přístup má MF Dnes k psaní otvíracích zpráv lokální stránky? 3) Které zpravodajské hodnoty se odráží v souboru 9 otvíracích zpráv z lokálního prostředí? 4) Jaké zdroje informací převažují v souboru 9 otvíracích zpráv z lokálního prostředí? 5) Jaké stylistické pravidla byly užity pro psaní těchto zpráv a proč? Jsou zprávy psány čistě zpravodajským stylem?

Teoretická část: Tato část práce shrnuje teoretická východiska o zpravodajství a zprávě jako základnímu žánru zpravodajství. V první polovině se taktéž věnuje výběru témat pro zpravodajství, výběru informačních zdrojů a normativnímu vymezení zpravodajské stylistiky. Druhá polovina teoretické části přináší teoretické poznatky o lokálním zpravodajství, trendu lokalizace médií a specifikům lokálních zpráv. Ze všeho nejdříve však přináší definice základních pojmů, s nimiž budu v průběhu práce operovat.

8

2.0 Definice základních pojmů Pro tuto práci jsou klíčovými pojmy zpráva, zpravodajství, lokální úroveň zpravodajství, regionální úroveň zpravodajství, zpravodajské hodnoty a z nich zejména blízkost. Proto je třeba ze všeho nejdřív přesně definovat, co pro mne tyto pojmy označují.

Zpráva Zpráva je základním zpravodajským žánrem. Přesto tento žánr značně variuje a v různých zemích může mít zpráva různou podobu. Proto je na místě jen velmi obecná definice zprávy. Zpráva je „informace o události nebo jevu, který se sta nebo nestal, stane nebo nestane, odpovídá na základní otázky kdo, co, kdy, kde, rozšířená zpráva na jak a proč. Zpráva zachovává věcnost, přesnost, úplnost, spolehlivost, včasnost a citovou neutrálnost.“ (Osvaldová, Halada 2007: heslo zpráva novinová)

Otvírací zpráva či otvírák2 Otvírací zpráva či otvírák je název textu zalomeného v horní části první stránky anebo kterékoliv další stránky tištěných novin. V této oblasti by se měly objevovat nejdůležitější zprávy, kterým je dán větší prostor, a jsou poutány palcovými titulky. „Toto místo je považováno za prestižní, neboť jako první přitahuje pozornost čtenářů. Že jde o důležitý materiál, by mělo být patrné i z velikosti titulku (…)“(Osvaldová, Halada 2007: heslo otvírák)

Zpravodajství Tento pojem může znamenat jak výtvor novinářské činnosti, tak tuto činnost. „Zpravodajství stojí na informacích a faktech, které vyhledává, třídí, vybírá, interpretuje a předává prostřednictvím médií recipientům. (…) Na rozdíl od publicistiky nemá obsahovat novinářům názor, pouze tlumočit fakta.“ (Osvaldová, Halada 2007: heslo zpravodajství)

Lokální zpravodajství Na základě výše uvedené definice lze dedukovat, že lokální zpravodajství je takové vyhledávání, třídění a selekce i interpretace informací a faktů, které se odehrávají v lokalitě, mají lokální význam, a cílem tohoto procesu je informování lokálního publika. 2

V žargonu novinářské profese je tento pojem běžně užíván. 9

Přestože Tušer by dle své typologie označil zpravodajství na úrovni okresu za regionální (Tušer 1995: 9), v této práci budu zpravodajství z okresu Brno-venkov označovat za lokální, jelikož a) zprávy objevující se na stránce Brněnsko mají převážně lokální význam a nejčastěji pochází pouze z jednoho většího města v okrese (Černohorská 2013), b) samotná stránka je členy redakce označována běžně jako lokálka či lokální stránka (Černohorská 2013, Tesař 2013) a za c) jedná se o specifický okres, který nemá vlastní okresní centrum, ale jehož přirozeným centrem je vnější Brno, proto nelze mluvit o „okresním dění“. Žánr Žánr je obecně druh nebo typ či jakákoliv rozlišující kategorie kulturního výtvoru. Konkrétní žánr dodržuje očekávanou strukturu vyprávění či řazení dějů, má často předvídatelnou zásobu zpodobení a určitý repertoár variant základních témat. (McQuail 1999: 295)

2 Zpravodajství Tato práce nejdříve charakterizuje obecné rysy zpravodajství, aby je mohla posléze rozvést v kapitole o lokálním zpravodajství. Zpravodajství lze pojímat z více perspektiv. Z perspektivy sociálních věd lze zpravodajství studovat jako svébytnou sociální instituci, jejíž produkce navíc do určité míry vypovídá o společnosti v dané době. Pravděpodobně nejrozšířenější je mezi čtenáři zpravodajství intuitivní perspektiva pohledu na něj. Většina čtenářů nemá o fungování médií a produkci zpráv hlubší informace, přesto si však na kvalitu zpravodajství vytváří svůj názor na základě různých domněnek, stereotypů, předsudků či například filmové fikce. (Trampota 2006: 13,14) Pro tuto práci má však největší relevanci normativní a provozní teorie zpravodajství. Z perspektivy normativní teorie zpravodajství vyplývá, jak mají média správně produkovat zpravodajství, a zahrnuje tím pádem například etické kodexy upravující produkci zpráv. Provozní teorie zpravodajství nabízí praktické poučky, jak vykonávat profesi zpravodaje neboli redaktora. Provozní teorii vytváří samotní žurnalisté a zahrnuje například postupy, jak psát zprávy a pravidla tohoto žánru. (Trampota 2006: 13) Tato teorie se tak zabývá především pravidly pro vyhledávání, sběr a třídění vhodných zdrojů informací, pravidly stylistiky a gramatiky užívanými při tvorbě zpravodajství a formální strukturou zpravodajského článku dle konkrétního žánru.

10

Zpravodajský žánr provozní teorie často vymezují v protikladu vůči publicistice. Zpravodajství tak má vyhledávat, třídit a vybírat, a přinášet čtenářům pouze informace a fakta. Oproti tomu publicistika je charakteristická tím, že přináší názory autorů na aktuální témata. Zpravodajství má být v souladu s provozními poznatky aktuální, včasné, jasné a srozumitelné. Z normativní teorie zpravodajství pak vychází představa, že má být přesné, vyvážené, nepředpojaté, nestranné, uvědomělé při výběru, zpracování i prezentaci informací. (Osvaldová, Halada 2007: heslo zpravodajství) Provozní a normativní perspektiva vnímání zpravodajství se však často prolíná. Dříve se v souvislosti s ideály zpravodajství hovořilo často o objektivitě. Podle Trampoty existuje dvojí přístup k objektivitě: první z nich říká, že objektivity je možné dosáhnout skrze striktní dodržování profesních postupů.3 Druhý přístup však oponuje, že objektivita je nedosažitelným ideálem a zpravodajství vždy bude do nějaké míry subjektivní – budou se do něj třeba i nevědomě prolínat preference a postoje autora, které bývají zpravidla formovány dominantní kulturou dané společnosti. (Trampota 2006: 144, 147) Proto v současnosti usilují tvůrci zpravodajství spíše o vyváženost obsahu zpravodajských článků, než o objektivitu. K této vyváženosti má přispívat to, že zpravodajský útvar je sepsán na základě více než dvou nezávislých zdrojů. V praxi tak ve zprávě, která popisuje nějaký lokální problém či spor, má být dán přibližně stejný prostor na vyjádření všem aktérům tohoto sporu. Například ve zprávě o vzniku černé skládky by měl redaktor citovat občany žijící v blízkosti černé skládky, tvůrce skládky, jsou-li dohledáni, a nezávislého odborníka, který může posoudit vliv skládky na okolní životní prostředí i zdraví v blízkosti žijících lidí. Přestože nelze ve zpravodajství dosáhnout úplné objektivity, má v liberálních demokraciích zpravodajství výsadní postavení. Často bývají zpravodajská média označována za hlídacího psa demokracie. Dle Anglosaské tradice média zprostředkovávají občanům informace o vládě a občané pak mohou dát informovaný souhlas s vládou či obecně s politickou reprezentací. (Burns 2004) Kromě informativní funkce však zpravodajství také zahrnuje zábavní funkci. Prorůstání zpravodajství a zábavy bývá nazýváno infotainment4 a je z hlediska normativní

3

V tomto slova smyslu se média snaží být objektivní nejen proto, že to je od nich na základě určité morální představy ve společnosti očekáváno, ale také proto, že by přišla o část publika a potažmo i inzerentů, pokud by výrazně stranila jednomu subjektu. Objektivita je tedy výhodná pro média i z komerčního hlediska. (Trampota 2006: 145) 4 Složenina anglických slov information (informace) a entertainment (zábava). (Trampota 2006) 11

teorie považováno za negativní jev, jelikož vede k přednostnímu informování o zločinech, skandálech a sexu, před informováním o závažných problémech. (Trampota 2006: 160)

2.1 Zpráva jako základní žánr zpravodajství Zpráva je základním zpravodajským žánrem. Přesto tento žánr značně variuje a v různých zemích může mít zpráva různou podobu. Zpráva má nicméně také univerzální atributy. Zpráva vždy odpovídá na základní otázky: kdo, co, kdy a kde. Bez odpovědi na tyto otázky by nebyla zpráva úplná. Rozšířená zpráva pak sděluje, jak a proč došlo či dojde k určité události, jevu či trendu. Relevance odpovědí na tyto základní otázky se u konkrétních zpráv liší, někdy je podstatnější kdo stojí za určitými událostmi, někdy co se stalo nového, jindy proč došlo k nehodě apod.

U čistě informativních zpráv bývá podstatné především co se stalo. Novinář by si však podle Čuříka měl tuto otázku pokládat také v rozšířené verzi – měl by se ptát co daná událost či jev pro čtenáře znamená, jak se jich dotkne, jaký bude dopad této události do života čtenáře. (Čuřík 2012) Toto provozní pravidlo ukazuje, jak velice se zpravodajství orientuje na čtenáře. Zpráva totiž musí být pro čtenáře relevantní – tedy hodnotná a použitelná. „Příjemce musí mít možnost se podle sdělení orientovat a rozhodovat.“ (Ruß-Mohl 2005) Zpráva jako základní kámen zpravodajství musí dodržovat všechny normativní i provozní náležitosti, které se na zpravodajství vztahují. Zpráva tak především zprostředkovává fakta a informace, nesmí obsahovat názory či domněnky autora. Odborná veřejnost se však neshoduje v otázce toho, nakolik žánr zprávy dovoluje analyzovat prezentované události. Osvaldová zastává názor, že zpráva nemá analyzovat do hloubky fenomén, o kterém pojednává. Zpráva podle ní fakta, děje či myšlenky pouze zaznamenává, sumarizuje a konstatuje. (Osvaldová 2011) Naopak Čuřík se vzhledem ke své empirické zkušenosti s českými médii domnívá, že zpráva může události, fenomény či trendy také analyzovat a interpretovat. (Čuřík 2012) Tato analýza a interpretace však musí probíhat de facto jen srovnáním různých faktů, čímž je autor uvede do určitého kontextu, nikoliv však spekulací či vkládáním názoru. „V žurnalistické praxi v médiích, která jsou považována za seriózní, je považována za ideální taková podoba zpráv, která neobsahuje pouze základní informace o tom, co se stalo, ale události, fenomény či 12

trendy interpretuje a také analyzuje. Vše na základě věrohodných informací, bez vkládání vlastních názorů a nepodložených spekulací.“ (Čuřík, 2012: 42)

K přesnému předání informace slouží také stylistická forma zprávy. Ta by měla být co nejvíce jazykově věcná, přesná, a měla by dodržovat citovou neutrálnost. Proto také bývají zprávy psány v er-formě (Osvaldová, Halada, 2007), která na rozdíl od ich-formy neimplikuje přítomnost autora v textu. Na základě historického vývoje a technických podmínek tvorby novinových zpráv se ustálila struktura zprávy ve formě takzvané obrácené pyramidy. Začátek zprávy – neboli titulek, perex (jinak též lead) a první odstavec – mají podle této struktury obsahovat nejdůležitější a nejaktuálnější informace. Samotný perex už má odpovědět na základní otázky kdo, co, kdy, kde, jak a proč. Úvodní odstavec zprávy nebo čelo by taktéž měl odpovědět na základní zpravodajské otázky. Po čele následuje „trup“ zprávy – zde jsou odpovědi na otázky proč a jak, které přináší další souvislosti a zajímavosti o tématu. Na samém konci zprávy se má nacházet širší kontext tématu, tzv. background. (Čuřík 2012) Obrácená pyramida je pomyslným opakem struktury běžného vyprávění, jehož děj je nejdříve obecně nastíněn v expozici, následně jej se rozvíjí lineárně v čase a vyvrcholí na závěr. Forma obrácené pyramidy vznikla proto, aby mohla být zpráva krácena ručně odzadu bez toho, aby byly vynechány podstatné informace. I v digitální éře však tato struktura je užitečná, jelikož výzkumy ukazují, že nejčtenější jsou často právě titulky a perexy zpráv. Čtenář často zprávu nedočte do konce. Proces tvorby zprávy však má více kroků než samotné sepsání zprávy. Daleko dříve je třeba vybrat si téma, udělat rešerši daného tématu, získat zdroje informací – tedy lidi ochotné a kompetentní se k danému problému vyjádřit, shromáždit všechny informace a vybrat z nich ty podstatné a následně až zprávu sepsat čtivým způsobem. (Čuřík 2012) Velmi důležitou fázi tohoto procesu je podle Burns právě selekce informací, které se nakonec objeví ve zprávě. Celý proces se tak více než lineárnímu psaní příběhu podobá spíše sestavování dílků skládačky. „Sestavování zpráv není tož co jejich vymýšlení. Výraz „sestavování“ zde označuje proces, při němž novinář rozhoduje, co z nashromážděného materiálu použít a co vynechat.“ (Burns, 2004: 119) Zpráva by si dle normativního pohledu měla zachovat spolehlivost a úplnost. (Osvaldová, Halada 2007: heslo zpráva novinová) Vzhledem k tomu, že autor zprávy nepracuje s fikcí, ale s fakty, bývá čtenářem obsah zpráv často nekriticky vnímán jako popis reality. Sociální vědci 13

ovšem naopak upozorňují, že zpravodajství vytváří vlastní „mediální realitu“. Prezentace reality ve zprávách je však značně selektivní. „Zprávy jsou selektivním pohledem na to, co se děje ve světě.“5 (Harcup, 2004: 30) Podle Morin musí být událost ve zpravodajství přeměněna v „příběh o události“, přičemž tato přeměna se odehrává skrze dva protichůdné způsoby: první z nich je performativní či fabulační a druhý konstatující, demonstrující či faktický. (Morin 1976 in McQuail 1999: 305) Zprávy se vyznačují taktéž aktuálností. S nástupem online zpravodajství se tlak na aktualitu zpráv ještě zvýšil. Již není třeba zprávy připravit do uzávěrky, ale lze je publikovat v průběhu dne hned po jejich dokončení. Skrze svoji intuitivní perspektivu čtenáři často chápou zprávu jako novinku. „Jak už to slovo samotné naznačuje, novinky obsahují mnoho nového, informují lidi o tom, co se právě stalo. Ale není tomu nezbytně tak.“6 (Harcup, 2004: 30) Ovšem někteří teoretici médií namítají, že obsah zpráv je naopak v převážné většině předvídatelný, a že se v něm pravidelně opakují očekávatelné a taktéž médii očekávané události. (Park 1940 in McQuail 1999: 300) Z provozního hlediska by nebylo ani možné tvořit obsah novin jen tím způsobem, že by v redakci neustále někdo držel službu a čekal, až se „něco“ stane. Média namísto toho nastolují témata a samotní autoři si všímají takových témat v nepřeberném množství informací ze sociální reality, která mají takzvanou zpravodajskou hodnotu. (Trampota 2006: 26)

2.1.1 Typologie zpráv

Typologie zpráv v této práci bude sloužit jako opora pro klasifikaci jednotlivých zpravodajských otvíracích zpráv. Existuje více teoretických typologií zpráv, jelikož lze myslet velkou řadu kritérií, podle kterých se mohou zprávy dělit. V anglosaském prostředí je nejběžnější základní typologie dělící zprávy na hard news a soft news. Pro tyto dva pojmy neexistuje ustálený český ekvivalent, a proto budou uváděny v původní podobě. Nejbližší českou obdobou by mohla být „seriozní zpráva“ pro hard news a „oddechová zpráva“ pro soft news.

5

6

V originále „News, then, is a selective view of what happens in the world.“ (Harcup, 2004: 30) V originále „As the world implies, news contains much that is new, informing people about

something that has just happened. But it ain´t necessarily so.“ (Harcup, 2004: 30) 14

Hard news jsou v novinách považovány za nejprestižnější zprávy. Referují o událostech a faktech skrze vybrané detaily a citace v přímé i nepřímé řeči. Dodržují striktně pyramidovou strukturu v kladení důležitých informací. Poskytují sice kontext tématu, aby byla zpráva jako celek srozumitelná, ale popis děje, analýza, komentář či vstupování autora do textu zprávy jsou u hard news vyloučeny7. (Keeble 2006: 109) Soft news splnují stále znaky zpráv, ovšem bývají psány odlehčeným způsobem. Jsou taktéž z velké části založeny na faktických detailech a výpovědích lidí, ovšem psaní je více flexibilní a obvykle se zde užívá více popisů a komentářů. Soft news mohou mít zábavný či ironický tón8. (Keeble 2006: 109) Soft news se zpravidla také věnují méně komplikovaným a závažným tématům než hard news. Podle časového horizontu lze zprávy dělit na aktuality, jednorázové zprávy, průběžné zprávy či předem naplánované zprávy. Podle kritéria kompozice zpráv je můžeme dělit na zprávy psané akcentujícím, chronologickým či logickým způsobem. V současnosti se však nejvíc využívá akcentující způsob. (Osvaldová 2011) Novinové zprávy pak tradičně bývají děleny dle své délky, aktuálnosti a povahy obsahu na denní

zprávu

(deničku,

noticku,

lokálku),

rozšířenou

zprávu, skládanou

zprávu,

dialogizovanou zprávu a fleš. (Osvaldová, Halada 2007: heslo zpráva novinová) Pokud by jediným kritériem typologie psaných zpráv měla být jejich délka, lze rozlišit krátké zprávy krátké zprávy (dlouhé maximálně jeden sloupec) a zprávy delší (dva až tři sloupce), zprávy s backgroundem. (Ruß-Mohl 2005) 2.1.2 Otvírací zpráva či otvírák

Otvírací zpráva v tisku je vždy nejdůležitější zprávou dané stránky. Vzhledem k tomu, že má vymezen největší prostor a je nahoře na místě, které nejvíce poutá čtenářovu pozornost, tak by V originále: „(…) hard news is the reporting of issues or events in the past or about to happen. It is largely based on selected details and quatations in direct or indirect speech. Hard news begins with the most striking details and thereafter information progressively declines in importance. Some background details may be needed to make the news intelligible but description, analysis, comment ant the subjective „I“ of the reporter are either excluded (…).“ (Keeble, 2006: 109) 7

8

V originále „the news element is still strong and prominent at or near the opening but is treated in a

lighter way. Largely based on factual detail and quatations, the writing is more flexible and there is likely to be more description and comment. The tone, established in the intro section, might be witty or ironic.“ (…).“ (Keeble, 2006: 109) 15

mělo jít o hlavní či nejzásadnější zprávu ze stránky. V případě otvíráku první strany novinového deníku pak jde o hlavní zprávu celého dne. Otvírací zpráva se vyznačuje velkými či „palcovými“ titulky.(Osvaldová, Halada 2007) Otvírací zprávy často v seriozních denících tvoří tzv. hard news, ovšem někdy se zde může vyskytovat i oddychové čtení typu lidského příběhu, pokud je to editorským záměrem. (Keeble 2006) Zpráva na otvíráku má obvykle největší rozsah – například 80 i 120 novinových řádků. Kvůli této délce je třeba zprávu rozdělit mezititulky, aby byla graficky i čtenářsky přehledná.

2.2 Výběr zpravodajských témat a zpravodajské hodnoty Studiem způsobu, jakým si redaktoři, editoři a redakce médií vybírají, která událost se stane zprávou, se zabývalo mnoho sociologů a teoretiků médií. Mezi první a nejvlivnější studie tohoto typu patří The „Gate Keeper“: A Case Study in Selection of News autora Davida M. Whitea z roku 1950. White došel k závěru, že různé kategorie témat nemají stejnou šanci stát se zprávou. (Trampota 2006: 38, 39) Tato studie dala podnět k dalšímu studiu výběru zpravodajských témat, které se soustředilo na analýzu vlastností, kterou musí téma či událost mít, aby se stala zpravodajsky zajímavou. Tyto vlastnosti jsou také nazývány zpravodajskými hodnotami. Událost či téma musí mít určité specifické atributy, aby překročila práh pozornosti médií a mohla se stát zprávou. Zpravodajské hodnoty jsou atributy témat, o nichž žurnalisté předpokládají, že zaujmou publikum. (Burns, 2004: 63) Teoretici médií nejčastěji dle Osvaldové a Halady uvádí, že mezi zpravodajské hodnoty patří aktuálnost,

důležitost,

blízkost,

negativita,

dramatičnost,

jednoznačnost,

překvapivost/originalita, zaujetí, konflikt, kulturní pochopitelnost, vztah k takzvaným důležitým národům a státům, personalizace a podobnost s již publikovanými zprávami. (Osvaldová, Halada, 2007: heslo zpravodajské hodnoty) Podle Burns patří mezi základní zpravodajské hodnoty dopad zprávy (tedy vliv na život čtenářů), časový rozměr (vliv má to, zda se událost děje v příhodnou dobu pro uzávěrku média, aby bylo možno ji včas zpracovat), konflikt, naléhavost (některá celospolečenská témata jsou v různých dobách více naléhavá než jiná, například otázka rasové segregace v USA dnes již neplní titulní stránky novin), novost a relativita (některé typy událostí a témat jsou ideální pro zpracování do novin, jiné se více hodí do rozhlasu či televize). (Burns 2004)

16

Burns upozorňuje, že zpravodajské hodnoty vypovídají jednak o tom, co média považují za čtenářsky atraktivní, ale také o tom, co je ve veřejném zájmu, aby se čtenáři dozvěděli. „Veřejný zájem se nekryje přesně s tím, o co se veřejnost zajímá.“ (Burns, 2004: 66) Tony Harcup spolu s O´Neillem na základě první empiricky podložené studie od norských sociologů Johana Galtunga a Mari Ruge zpracovali vlastní rejstřík zpravodajských hodnot, který je zvláště podrobný. Za zpravodajské hodnoty v něm označují frekvenci, která vyjadřuje, že události, které se stanou v příhodnou chvíli, která ladí s uzávěrkou a periodicitou média mají větší šanci na vydání. Další zpravodajskou hodnotu vyjadřují jako práh pozornosti, kdy například mimořádně těžká autonehoda s mnoha mrtvými má větší šanci dostat se na stránky novin než běžná nehoda s úmrtím jednoho pasažéra vozu. Dále je to jednoznačnost, která napomáhá napsat srozumitelný text a smysluplnost – ta vypovídá o tom, že události z kulturně podobného prostředí jsou častěji vybírány, protože odpovídají vidění světa gatekeepera a dominantní společenské skupiny. (Harcup 2004) Harcup a O´Neill sem řadí také konsonanci – tedy jev, který popisuje, že když žurnalista předpokládá, že se stane nějaká událost, tak ji tím spíše bude ochoten zařadit do zpráv. Řadí sem dále nepředvídatelnost, kontinuitu (když se o události už něco velkého napsalo, bude se o ní psát ještě nějakou dobu) a kompozici – téma zprávy může být vybráno nikoliv proto, že je zajímavé a má vliv na život lidí, ale protože se dobře hodí do rubriky „nedělní pečení“, nebo dobře vyvažuje jinak vážný obsah novin. (Harcup 2004) Další skupinou zpravodajských hodnot jsou odkazy k důležitým národům, osobnostem či celebritám, personalizace a poukaz na něco negativního. Negativní události vytváří porozumění a zaujetí mezi čtenáři proti společnému nepříteli, at už je jím chřipka nebo živelná katastrofa. Jsou pro ně proto také snadno zapamatovatelné a pochopitelné. (Harcup 2004) Oproti tomu Itule nabízí o mnoho stručnější seznam zpravodajských hodnot – jimi jsou časová osa, blízkost, konflikt, vliv a důležitost, důležitost a dopad, jímavé lidské příběhy. (Itule, 2007: 15) Mencher zdůraznuje zejména zpravodajské hodnoty dopadu, neobyčejnosti (tj zajímavosti a novosti), a psaní o známých osobnostech, celebritách či elitách. K nim přidává další čtyři faktory, které dle jeho zkušenosti tvoří zprávu hodnotnou pro čtenáře, a to konflikt, blízkost, novost, a všeobecnou rozšířenost. Poslední z nich poukazuje na to, že média od sebe často témata přejímají, takže se na určitou dobu může stát určitou módou ve zpravodajství přicházet s určitým tématem. (Mencher, 1996) 17

Zpravodajské hodnoty lze pojímat širším i užším výčtem, podle toho jaký je účel toho výčtu. Zpravodajské hodnoty jsou výsledkem intuitivní i vědomé snahy žurnalistů nabídnout lidem zprávy, jejichž témata i forma je bude zajímat. Jde tedy vždy o odhad preferencí velice široké masy čtenářů, který nikdy nebude přesný. (McQuail 1999) Lokální zpravodajství svoji legitimitu opírá právě o představu jedné ze zpravodajských hodnot – blízkosti. Předpokládá se zde, že co je člověku blízké, se ho osobně dotýká, jelikož má člověk obvykle vytvořené různě silné emociální pouto k místu (městu) v němž žije. (Aldridge 2007) Kromě geografické blízkosti však blízkost zahrnuje taktéž sociální aspekty. Teoretickým předpokladem je, že v lokalitě funguje komunita na bázi sousedství a interakcí v různých místních spolcích. Členové komunity pak připisují zprávám o ní větší význam než zprávám mimo ni, jelikož tak posilují svoji komunitní identitu. (Frost 2006)

2.3 Výběr informačních zdrojů Obecně vzato novináři využívají dva typy zdrojů svých informací. Jsou jimi jednak rutinní kanály, kam patří zpravodajské agentury, tiskové konference, tiskové zprávy, soudní stání, volební výsledky, projevy a ceremoniály. Ty obvykle tvoří podstatnou část informací, které jsou zpravodajsky monitorovány. Dále pak neformální zdroje informací, k nimž se reportér dostane bud vlastní iniciativou (nejčastěji tak, že osloví dotyčného pro pořízení rozhovoru) anebo z podnětu zdroje samotného. (Trampota 2006: 84) Vždy je však třeba mít při zveřejnění informace od takového zdroje na vědomí, zda tím nemíní někoho poškodit a zda veřejný zájem převáží případnou škodu. Podle závěrů sociologických výzkumů, které se zabývaly pestrostí zdrojů zpráv, mají snadnější přístup do zpravodajských článků institucionální zdroje, tedy například vláda, političtí reprezentanti na různých úrovních státní správy, vrcholní úředníci, policie, hasiči a jiné státní i nestátní organizace. (Trampota 2006: 84) Tyto instituce jsou zvyklé spolupracovat s médii, pořádat tiskové konference, mají často svoje vlastní tiskové mluvčí a někdy i celá „PR oddělení“ či tiskové úřady. Proto je pro novináře pohodlné s nimi jednat. Přesto si však novinář obvykle musí pro výkon své profese vytvořit síť kontaktů na dobré zdroje i mimo oficiální instituce. Samostatnou kapitolu pak tvoří různé aktivistické skupiny a PR pracovníci, kteří se snaží informace do zpráv dostat skrze inscenování různých událostí. (Trampota 2006: 85) Zdroje lze vnímat také jako advokáty určitého tématu, které lze využít pro nastolení určitého tématu, či jako arbitry. Zpravodajství referuje často o rozličných tématech, kterým redaktor 18

nemusí plně rozumět, a proto si na pomoc bere „arbitra“, často nezávislého experta. (Ibidem: 85) Podle Ganse se novinář rozhoduje o konečném využití zdroje na základě těchto kritérií: zdroj se už někdy v minulosti osvědčil, zdroj je produktivní a pravidelně dodává zajímavé informace, zdroj je spolehlivý, důvěryhodný či je autoritou. Posledním kritériem výběru zdroje je podle něj jeho schopnost vyjadřovat své myšlenky jasně a konzistentně, ovšem také dramaticky a působivě. (Gans 1980 in Trampota 2006: 86, 87) Velký vliv na kvalitu zdrojů má dle některých provozních teoretiků také to, zda se redaktor pohybuje v terénu, kde může narazit na různorodé lidi, či zda píše zprávu takzvaně „od stolu“, kdy je vázán na své předešlé kontakty či různé rutinní zdroje.

2.4 Stylistika zpravodajství Zpráva má přinášet fakta, a proto preferuje strohou formu sdělení. Výběr výrazových prostředků je veden snahou o předání nezaujaté, nezkreslené, a úplné informace. (Minářová 2011: 172,173) „Zpravodajské texty jsou charakterizované myšlenkovou hutností, nasyceností fakty, stručností sdělení, konkrétností a pojmovou srozumitelností.“ (Minářová 2011: 172) Pisatelé zpráv se snaží získat pozornost čtenáře skrze přibližování zprávy příběhu. Styl typický pro hard news se tak často vytrácí ve prospěch stylu typického pro soft news. Zpráva však nikdy není plnohodnotným příběhem, ale spíše trailerem, kde jsou nejlákavější a nejvýstižnější informace představovány na relativně malém prostoru. „Zpráva je zkratkovitý útvar v mnoha ohledech více než ostatní novinářské útvary“ (Burns, 2004: 120) Anglosaská žurnalistika pro tuto zkratkovitost vytvořila pravidlo „KISS“. Neboli „keep it short and simple“ – Zachovej zprávu krátkou a jednoduchou. Toto pravidlo však bývá kritiky zpravodajské logiky upraveno na „keep it simple and stupid“ – Zachovej zprávu krátkou a hloupou. (Harcup 2004) Jazyk zprávy má být neutrální, konstatující, lineární, a neosobní. Používá er formy a často bývá v novinách také psán v minulém čase. (Čuřík 2012: 43) V syntaxi zpráv se často objevuje automatizace, modelovost a standardizovanost. (Minářová 2011: 173) Morfologické výrazové prostředky zprávy jsou spisovné, a většinou stylově nepříznakové, psané zpravodajství přejímá někdy knižní tvary slov, méně často pak neologismy. (Ibidem: 174)

19

Pro zpravodajský styl je příznačná nocionalita výrazových prostředků. (Minářová 2011: 172) Kvůli srozumitelnosti zprávy se ustálily určité pojmy, které mají přesný význam. Proto například zprávy rozlišují pojmy jako je strážník a policista. Existují různé seznamy „zakázaných slov“, sousloví či pojmů, které může vydávat každé médium ve své interní příručce, případně je redaktorům zprostředkovat při školení. Přesto není sestavování a psaní zprávy pouhým zaznamenáváním popisem událostí díky snaze zatraktivnit pro čtenáře formu zpráv. Redaktoru je tak ve skutečnosti dán relativně velký prostor pro kreativní činnost, kdy může experimentovat se stylem a jazykem zprávy ve vytyčených mezích. Tyto meze pro něj vytyčuje převážně editor, který může zasahovat do stylistiky zpráv.

2.5 Novinářská etika při tvorbě zpráv Vzhledem k tomu, že zveřejnění některých informací může mít dalekosáhlý dopad na život aktérů zpráv, vyžaduje si zpravodajství vysoké etické standardy. Lokální žurnalistika není výjimkou. Obecné standardy novinářské etiky by měly platit na všech úrovních. Kromě této obecné etiky však můžeme uvažovat i o etice lokální. Podle Chrise Frosta je klíčovým faktorem, který odlišuje etiku lokálního zpravodajství od celostátního blízkost lokálního žurnalisty k dané komunitě. (Frost in Franklin 2006: 278) Jednak je důležitým faktorem žurnalistův vztah vůči místní komunitě, a taktéž je zde snazší možnost ovlivňování práce zpravodajce během přípravy zprávy. (Ibidem: 278) Protože komunitní život se často točí ohledně událostí, v nichž jsou aktéry děti, a často také bývá tematicky zaměřen na oblast školství, je třeba určit etické mantinely právě ve vztahu k dětem. (Frost 2006: 272-276) Syndikát novinářů České republiky v roce 1998 přijal Etický kodex novináře, který má upravovat chování pracovníků ve zpravodajství. Kodex se věnuje třem okruhům témat: první z nich je právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace – přičemž jednotlivé body této části kodexu odpovídají pravidlům vtěleným již do provozní teorie zpravodajství. Druhým okruh představují „požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice“, přičemž profesionalitou se zde myslí zejména nezávislost a neúplatnost. Poslední okruh témat se zabývá důvěryhodností, slušností a serióznosti médií – zde jsou uvedeny nejtěžší prohřešky proti novinářské etice jako je plagiátorství, podněcování rasové, náboženské či jiné diskriminace, nedodržení zásady presumpce neviny, uvádění totožnosti příbuzných obětí či delikventů bez jejich svolení a nerespektování soukromí osob zvláště v případě, že tyto osoby 20

nejsou schopny chápat dopady svého jednání (malé děti, postižení lidé atd.). Novinář však smí poškodit některé osoby v případě, že je to ve veřejném zájmu. Doposud asi nejzávažnější porušení etických standardů ve zpravodajství se dopustila četná média (zejména televizní stanice) v květnu 2007 v případu týraných dětí v takzvané Kuřimské kauze. Televizní stanice totiž zveřejnily obrázky týraných chlapců bez jakékoliv cenzury, a tedy prozradily jejich identitu, což bylo zcela zbytečné pro veřejný zájem. Zveřejnění vede však k „dvojí viktimizaci“ oběti a ta se může nadále špatně sociálně adaptovat. V návaznosti na selhání mediální etiky v tomto případě vznikl tzv. náhubkový zákon, který však kromě paragrafů upravujících informování o obětech trestných činů taktéž zaváděl pravidla omezující svobodu tisku a svobodu slova.

3 Lokální a regionální zpravodajství Společným rysem předkládaných zpravodajských otvíráků je jejich lokální původ a význam. Blízkost je jednou ze základních zpravodajských hodnot. Aby však bylo možné přinášet kvalitní a pestré zprávy z malých lokalit, je třeba i v nich mít určité zpravodajské pokrytí. „Fungující lokální komunikace patří ke kvalitě života, a základní předpoklady pro ni mají lokální média.“ (Tušer 1995: 8) Nemusí se však jednak pouze o média působící pouze a jen v dané lokalitě, ale taktéž například o regionální média, která věnují pravidelně pozornost lokálním problémům. Tušer dle etymologických hodnot pojmů vymezuje regionální úroveň jako oblast, kraj či okres a lokální úroveň jako město, obec či místo. Dodává však, že lokalita je spíše společenský systém, než geograficky vymezený celek. (Tušer 1995: 7) Čtenář tak může chápat a identifikovat svoji lokalitu i na úrovni okresní či regionální. Lokální zpravodajství se běžně stává konkurenční výhodou v boji o čtenáře. Zatímco čtenáře deníku ve velkém městě totiž pravděpodobně bude zajímat i domácí (tedy celostátní) a zahraniční zpravodajství, „čtenáři lokálního týdeníku očekávají spíše podrobný přehled událostí lokálního charakteru.“ (Malette 2000:42) V boji o čtenáře však i městské deníky zařazují lokální stránky či rubriky. Tak vyvíjí tlak na lokální týdeníky a deníky, aby zprávy lokálního charakteru zpracovávaly ještě intenzivněji. (Ibidem: 42) Lokální zprávy se dle Menchera zabývají zpravidla jiným souborem témat než celostátní zpravodajství. V lokalitě vzniká méně hard news a více soft news, které se soustředí na osobní

21

a odlehčená témata. „Pravidlo palce určuje, co si zasluhuje dostat se do zpráv: čím menší je komunita či publikum, tím větší je množství osobních zpráv.“9 (Mencher 1996 : 119) Zatímco tak v lokálním zpravodajství ustupuje do pozadí zpravodajská hodnota důležitosti či významnosti, tak ji nahrazuje hodnota blízkosti. Podobně se na lokální úrovni zdá být méně signifikantní vliv aktuálnosti a negativity či konfliktu. Naopak spolu s blízkostí bývá větší míra personalizace zpráv. (Mencher 1996) Zajímavé či vlivné lokální zprávy obvykle přebírají média působící na vyšším správním území. Různé lokální zprávy se tak mohou dostat do celostátního zpravodajství, ale obvykle jim to chvíli trvá. (Harcup 2004) Lokální žurnalistika je v mediálním odvětví nedoceněnou profesí. Většina novinářů totiž má představu, že v lokálních médiích bude působit pouze na začátku své profesní dráhy a následně odejde za kariérou do Prahy. (Waschková Císařová 2007) Podle Rakušanové je prestiž lokálních novinářů na západ od České republiky větší. „Tam nikoho nenapadne, považovat lokální žurnalisty za jakási „béčka“ ve srovnání s těmi, které denně vidí na televizních obrazovkách.“ (Rakušanová in Jirák, Kopplová, Wolák, 2011: 17) Nároky na výkon žurnalistické profese jsou totiž právě na lokální úrovni velké. Pokud je novinář v lokalitě místní, musí čelit v běžném životě daleko větším tlakům ze svého okolí než běžný novinář na celostátní úrovni. (Ibidem: 17) Žurnalista se tak stává odpovědným za důsledky své práce nejen ve veřejném prostoru, ale také ve svém soukromí. Právě zde se tak projevuje to, že lokální žurnalista pro úspěšné zvládnutí své profese musí do určité míry navázat vztah s místní komunitou. (Frost 2006: 278)

3.1 Lokalizace tisku a její důsledky Trend lokalizace médií proběhl ve vyspělých zemích Západní Evropy už během 70. a 80. let.. V České republice se po roce 1989 uvolnil mediální trh a v průběhu 90. let začal Deník budovat rozsáhlou síť okresního zpravodajství. Tato síť vycházela z původní okresní sítě tiskovin Komunistické strany Československa a jiných tiskovin lokálního charakteru.10 9

V originále „A rule of thumb for determining what is newsworthy: The smaller the community ort he audience, the greater the amount of personal news.“ (Mencher, 1996 : 119) 10

Podrobně také Šmíd, Milan. 2004. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. Praha: Univerzita Karlova 22

(Waschková Císařová 2007) V roce 2000 se rozhodla MF Dnes zřídit regionální mutace svého tištěného vydání, kde se začalo taktéž místy objevovat lokální zpravodajství. Nejde však hovořit o přímé snaze si konkurovat. Německá vydavatelství vlastnící většinu tištěných médií si dle Šmída rozdělila sféry vlivu uvnitř českého mediálního trhu a od té doby se spíše specializují na určitý segment trhu, než že by se snažili vyostřovat vzájemnou konkurenci. (Šmíd 2004: 9) Lokalizace médií vychází z přesvědčení jejich vydavatelů, že zprávy z blízkého okolí čtenáře velice zajímají. To potvrzují i teoretici médií, kteří blízkost řadí mezi základní zpravodajské hodnoty. (Harcup 2004, Itule 2007, Mencher 1996) Britská socioložka Meryl Aldridge uvádí, že i v globalizovaném světě 21. století je život většiny lidí stále úzce spjatý s lokalitou, v níž žijí. Čtenáři mají k místu, kde žijí, emociální vztah, a proto mají zvýšený zájem právě o zprávy ze svého bezprostředního okolí, ze svého města, obce či městské části v případě velkých měst. (Aldridge 2007)

3.2 Specifika tvorby lokálních zpráv Novinář, jeho zdroje i jeho čtenáři jsou si v lokálním zpravodajství navzájem blízko. Tato blízkost však není dána pouze geograficky (ačkoliv to je jednou z nutných podmínek blízkosti). Zcela zásadní pro je pro tvorbu zpráv v lokálním prostředí vztah žurnalisty a místní komunity. Novinář funguje jako mediátor informací uvnitř komunity. Do sociálních interakcí mezi členy komunity přitom může vstupovat jako insider, pokud v daném prostředí žije a je spjatý s místní komunitou, nebo jako vnější aktér, který nepochází z dané komunity. Každý vnější aktér se však dlouhodobým působením v jedné lokalitě stává obvykle svým přístupem stále více spíše insiderem díky tomu, že novinář navazuje uvnitř komunity vztahy. Mnoho lokálních novin tvrdí ve svých sloganech, že pracují pro místní komunitu – pokud je komunita totožná se čtenáři novin, není to eticky problematické, ovšem je třeba si zachovávat nezávislost i na dílčích komunitách uvnitř lokality. (Frost 2006: 278) Podle Frosta mají lokální novináři často více ohleduplný přístup k psaní zpráv, pro jejich lokální zprávy nebývá typická senzacechtivost a naopak pro ně bývá typická snaha o vyváženost zprávy. (Frost 2006: 278-279) Náměty zpráv z lokality bývají nejčastěji právě komunitní události a personální zprávy. Frost je dělí do tří kategorií: první jsou zprávy o narození a zpravodajství o dětech - často se jedná o

23

zprávy z oblasti školství. Druhou jsou zprávy o svatbách a jiných rodinných událostech a třetí jsou zprávy o úmrtích a nešťastných událostech. (Frost 2006) Bližší vztahy mezi novinářem a zdroji i čtenářem přináší větší odpovědnost i více zpětné vazby. Větší odpovědnost kladená na lokální žurnalisty vede k větší potřebě průběžně reflektovat svoji zpravodajskou činnost. Kritická reflexe je podle Burns uvnitř novinářské profese velice oceňována, ačkoliv to novináři při popisu své činnosti nerozvádí do velkých detailů. „Myslet při zemi a ‚mít všech pět pohromadě‘ jsou v novinářském světě vysoce ceněné intelektuální činnosti. Obě tato úsloví vyjadřují kritickou reflexi v praxi a naznačují, že je možné přemýšlet o tom, co děláme, v okamžiku, kdy to děláme.“ (Burns 2004: 48) Reflexivní postupy jsou dle Burns charakteristikou toho, co sami redaktoři a editoři považují za dobrou žurnalistiku. (Ibidem: 48) Samotná reflexe pak spočívá v schopnosti určit, roztřídit a stanovit priority rozličných kontextů a vlivů obklopujících praxi. Novináři tak skoro neustále vyhodnocují informace v souladu se svými dřívějšími zkušenostmi, svojí představou o přesnosti, o publiku a jeho očekáváních a v neposlední řadě také v souladu s cíly svého zaměstnavatele. (Burns 2004: 40) Kromě individuální autorské reflexe během přípravy zprávy dochází v redakcích v praxi často ke společnému hodnocení a tedy hromadné kritické reflexi na ranních poradách. Zde bývají hodnoceny články z včerejších novin i včerejší vydání jako celek. Tato reflexe je však až zpětná a směrodatná tedy spíše pro budoucí tvorbu článků, protože podobu stávajícího již nejde v tištěných novinách měnit. Thomas vnímá podobnou kritickou reflexi jako základ praxe, „neboť umožňuje novinářům zamýšlet se nad podstatou a smyslem slov a skrytých významů obsažených ve slovech a zpravodajství jako celku.“ (Burns 2004 dle Thomas 1999:24)

4. Užité metody V této kapitole se budu věnovat popisu metod, pomocí nichž jsme získávala a zpracovávala informace nutní k vypracování této bakalářské práce.

4.1 Rešerše literatury Prvním krokem pro vypracování teoretického rámce této tvůrčí práce byla rešerše odborné literatury o zpravodajství, lokálním zpravodajství, zpravodajských hodnotách a autorském přístupu k těmto jevům. Můj průzkum literatury o zpravodajství začal u stěžejního díla mediálních studií Úvod do teorie masové komunikace Denise McQuaila a pokračoval k 24

publikaci Média a společnost Jana Jiráka a Barbary Kopplové. Obě tyto publikace však pohlížejí na zpravodajství spíše sociálněvědním prizmatem a proto jsem většinu informací z praxe zpravodajského provozu čerpala z monografie Tomáše Trampoty Zpravodajství. Aktuálnější pohled na tuto problematiku mi zprostředkoval sborník Nové trendy v mediích: tištěná a online média kolektivu autorů v čele v Jaroslavem Čuříkem a Rudolfem Burgrem. Zajímavé srovnání v pojetí zpravodajských hodnot mi naskytly tři publikace z anglosaského prostředí: Journalism: principles and practice:od Tonyho Harcupa, Basic media writing Melvina Menchera a News writing and reporting for today's media Bruce Itula. Odrazový bod pro teoretický rozhled v oblasti lokálních médií pro mě představovala monografie Meryl Aldridge Understanding the local media. O lokálních médiích v českém kontextu jsem se dočetla ve sborníku Regionální média v evropském kontextu editovaném Lenkou Waschkovou Císařovou. Shromážděné teoretické poznatky jsem se snažila reflektovat v souladu s mojí dosavadní zkušeností ve zpravodajství, selektovat z nich podstatné informace a převážně induktivní logikou jsem z těchto poznatků sestavila teoretický rámec pro reflexi svých článků.

4.2 Studie cílového média Tato část práce se snaží přinést limitovanou případovou studií tematicky zaměřenou na produkci okresní stránky Brněnsko. Případovou studii charakterizuje snaha o detailní studium jednoho nebo několika málo příkladů. (Hendl 1997) Tato metoda umožňuje zachycení komplexních vztahů, detailů a procesů probíhajících ve zkoumaném mikroprostředí. Výsledky případové studie však nejsou zcela zobecnitelné. Nelze je bez výhrad přenést do jiného prostředí, vždy je třeba vnímat kontext každého jednotlivého případu. Případová studie se může věnovat také zkoumání událostí, kdy zkoumá interakci členů určité organizace či skupiny. (Hendl 2005: 104-105) Rozsah této studie byl však velice limitovaný, lze tak hovořit spíše o pokus přiblížit se k této metodě. Případová studie zjišťuje velké množství dat od malého množství jedinců. Na začátku své práce jsem si stanovila tyto dílčí výzkumné otázky: 1) Proč došlo ke vzniku okresních stránek v roce 2009? Co vedlo k jejich zániku v roce 2012? 2) Jaký přístup má médium k psaní otvíracích zpráv lokální stránky? 3) Jaká témata jsou vybírána a podle jakých kritérií? 25

4.2.1 Metoda sběru dat

Metodou sběru dat pro získání informací o cílovém médiu, zejména o lokální stránce a přístupu cílového média k psaní lokálního zpravodajství jsem určila semi-strukturovaný kvalitativní rozhovor s otevřenými otázkami. Jedná se o jednu z metod kvalitativního dotazování11, které obecně slouží k zaznamenávání odpovědí na otázky a reakcí respondenta na určité stimuly. (Hendl, 1997: 76) Metoda semi-strukturovaného dotazování je střední cestou mezi dotazníky s pevně danou strukturou a nestrukturovanými rozhovory, které mohou mít až podobu volného vyprávění subjektu. Semi-strukturované dotazování se vyznačuje definovaným účelem, má taktéž dopředu určenou jistou osnovu, avšak ta je v průběhu samotného dotazování zohledňována jen částečně, aby mohl tazatel flexibilně reagovat na výpovědi respondenta. (Ibidem: 76) Při přípravě dotazování formou semi-strukturovaného kvalitativní rozhovoru je vhodnou pomůckou podle Hendla určení typu otázek. V případě rozhovorů o lokální stránce převažovaly otázky vztahující se ke znalostem a zkušenostem. (Ibidem: 83) Další důležitou komponentou této metody je volba takové formy otázek, které jsou fakticky otevřené, neutrální, citlivé a jasné. „Základní snahou při tvoření otázek je minimalizovat vnucování určitých odpovědí samotnou formulací otázky.“ (Hendl, 1997: 85) Dále je třeba zvážit pořadí otázek a umět ho případně flexibilně zaměnit či doplnit další otázkou, nebo některou z připravených otázek vyškrtnout. Fáze příprav rozhovoru by se měla soustředit také na určení jeho vhodné délky vzhledem ke složitosti tématu a jiným faktorům. (Ibidem: 83) Pro každého respondenta jsem sestavila sadu otázek, která se však u některých respondentů (redaktoři, kteří psali v minulosti stránku Brněnsko) v zásadě podobala. Každá jednotlivá sada otázek se však během rozhovoru částečně přizpůsobovala, aby mohla reagovat na spontánní výpovědi členů brněnské redakce.

11

Kvalitativní metody výzkumu zahrnují popis a interpretaci sociálních i individuálních lidských

problémů. Jeho podstatou je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému. Kvalitativní výzkum zdůrazňuje způsob, jakým lidé interpretují jevy sociálního světa a svoji zkušenost. Vychází se z empirických dat, majících podobu textů (měkká data), získaných hloubkovým rozhovorem či jinými metodami. (Hendl, 1997: 12)

26

4.2.2 Metoda výběru respondentů

Respondenty pro semi-strukturované rozhovory jsem získala metodou záměrného výběru. Kritériem tohoto výběru byla jednak předchozí zkušenost respondenta s psaním lokální stránky Brněnsko a také pozice respondenta ve zpravodajské organizaci brněnské redakce MF Dnes. Jako vhodnou respondentku pro získání informací o strategii vydávání lokální stránky Brněnsko jsem si zvolila vedoucí brněnské redakce MF Dnes Hanu Černohorskou. Pro zjištění přístup k psaní lokálních zpráv v tomto médiu jsem vedla rozhovor dále i s Pavlem Tesařem a Marcelou Svobodovou, kteří oba v minulosti jako redaktoři MF Dnes psali zprávy pro lokální stránku Brněnsko. První rozhovor proběhl formou osobního setkání, další telefonicky a poslední skrze elektronickou komunikaci. První rozhovor byl nejdelší – trval přibližně třicet minut, rozhovor s Pavlem Tesařem nepřesáhl délku 10 minut a obdobnou délku měl i poslední z rozhovorů.

4.2 Reflexe tvůrčího postupu pomocí teoretického rámce Reflektivní postupy jsou podle Burns známkou dobré žurnalistiky. (Burns 2004:40) Burns zde má na mysli schopnost reflektovat svoji činnost již během utváření a sestavování zpráv. Dobrý novinář by měl mít schopnost kritické reflexe. „Ta popisuje schopnost určit, roztřídit a stanovit priority kontextuálních elementů obklopujících praxi. Novináři neustále vyhodnocují informace v souladu se svými vlastními zkušenostmi, představami o přesnosti, o publiku a jeho očekávání i v souladu s cíli svého zaměstnavatele (…).“ (Burns 2004:40) V tvůrčí části práce jsem tak pracovala s dvojitou reflexí – jednak jsem na základě teoretického rámce reflektovala znaky lokální zprávy již při její tvorbě. Dále pak jsem analyzovala některé znaky zpráv s odstupem času, čímž se mělo docílit kritického odstupu od vlastních výtvorů. Schon popsal způsob, jímž profesionální žurnalisté reflektují situaci jako „vnitřní rozhovor, který vedeme sami se sebou během psaní“. (Shon 1983 in Burns 2004: 53) Autorova reflexe se přitom opírá o odborné znalosti, ovšem často jim nemusí přikládat velkou váhu. (Ibidem: 53) Profesionální novináři podle Schona „(…) neoprašují získané znalosti, aby je použili ve svých pracovních postupech, (…) nepoužívají naučená pravidla a postupy k řešení problémů, ale vytvářejí řešení odpovídající danému kontextu, z něhož problém vyrůstá – a přitom se spoléhají na svou zkušenost a uvažují o přiměřenosti potenciálních strategií.“ (Schon 1983 in Burns 2004:40) Oproti tomu autorská reflexe prezentovaná v tvůrčí části této práce záměrně 27

porovnává právě teoretickou sumu poznatků z provozní a normativní teorie žurnalistiky s praxí tvorby lokálních zpravodajských otvíráků. Po dokončení článku nastává asi nejkritičtější chvíle, kdy si autor článek čte před odevzdáním editorovi. Dle Schona v této chvíli porovnává autor svůj výtvor se „zvyklostmi, omezeními, způsobem vyjadřování, příklady, hodnotícími systémy profesních postupů.“ (Schon, 1986: 36) Do reflexe zahrnuji i případnou reflexi ve vztahu k editorovi a cílovému médiu, nikoliv však editorské zásahy do podoby textu.

Část o cílovém médiu: Tato část práce představuje mediální společnost MF Dnes, jeho zaměření a stručný profil. Dále se zaměřím na zpravodajské pokrytí MF Dnes v Jihomoravském kraji, tedy zejména na profil Brněnské redakce MF Dnes. Následně představím přístup této redakce a potažmo i strategii celého média ve vztahu k okresním či lokálním stránkám a v neposlední řadě způsob, jakým MF Dnes píše zpravodajství.

5. MF Dnes Deník MF DNES patří mezi nejčtenější tištěné tituly v České republice12. Toto médium deklaruje svoji příslušnost k seriozním médiím. Každé vydání tohoto celostátního deníku (vychází od pondělí do soboty) mělo v prvním a druhém čtvrtletí roku 2012 dle průzkumu

Seriózní deník by měl splňovat co nejdůsledněji normativní požadavky kladené na žurnalistiku, které jsou uváděny v kapitole této práce o zpravodajství a zpravodajské etice. 12

28

Mediaprojektu čtenost přibližně 789 tisíc lidí.13 To odpovídá prodanému nákladu přibližně 208 tisíc výtisků MF Dnes. (Mediaprojekt 2012) Dlouhodobě však MF Dnes zaujímá pozici druhého nejčtenějšího celostátního deníku za bulvárním deníkem Blesk1415. Ovšem seriozního konkurenta má spíše v síti regionálních deníků pod hlavičkou Deník, které mají souhrnnou čtenost za stejné období 837 tisíc lidí, i když menší prodaný náklad – 188 tisíc výtisků. (Mediaprojekt 2012) Deník v dnešní podobě vznikl v roce 1994, kdy se byl odkoupen německým holdingem RBDV (Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft) se sídlem v Dusseldorfu. Ten vydává některé regionální německé tiskoviny (Rheinishe Post), ale působí také kromě ČR v Polsku, Nizozemí či na Slovensku (deník SME). (Rheinisch-Bergische Druckerei 2012) Centrální redakce MF Dnes se nachází v Praze, ovšem regionální redakce má MF Dnes ve všech krajských městech České republiky. Od roku 2006 je šéfredaktorem MF Dnes Robert Čásenský. MF Dnes se označuje za politicky nezávislý deník, který neupřednostňuje žádný úzce vymezený ideový proud. Ve zpravodajství deklaruje MF Dnes snahu o nestrannost, v názorové části vyznává hodnoty svobody, politické a názorové plurality a tržního hospodářství. Odmítá extremismus v jakékoli formě, komunismus, nacismus či rasismus. (Mladá Fronta Dnes 2012) Médium dnes vlastní mediální skupina MAFRA, která vlastní taktéž Lidové noviny a deník Metro. Kromě tiskovin vlastní taktéž televizní stanici Óčko, a pražská lokální rádia Expresradio a Classic FM. Jedná se tak o typický příklad horizontální koncentrace vlastnictví médií. (McQuail 1999: 191) Tato skupina vlastní také tiskárny v Praze a Olomouci, takže v tomto případě můžeme sledovat vertikální koncentraci vlastnictví médií. (Ibidem: 191) MAFRA podniká taktéž v oblasti internetového zpravodajství. Online obdobou MF Dnes je zpravodajský server iDNES.cz. Provozuje taktéž online obdobu Lidových novin lidovky.cz.

Údaj je záměrně vybrán za první pololetí roku 2012, jelikož autorské texty vznikaly v období mezi únorem a květnem 2012. 14 Heslo bulvár definuje Praktická encyklopedie praktické žurnalistiky a marketingové komunikace takto: „(…) Postupně se slovo bulvár stalo synonymem pro neseriózní, neověřený, hovící vkusu ulice, laciný a pokleslý typ novin či časopisů. V některých případech jsou informace i obrazový materiál získány rovněž nelegálními či neetickými způsoby: nelegálním odposlechem telefonátů či rozhovorů v soukromí prominentních osob, snímáním skrytou kamerou nebo mikrofonem, dálkovými objektivy, prostřednictvím paparazziů apod.“ (Osvaldová, Halada 2007: heslo bulvár) 15 Blesk podle průzkumu Mediaprojektu v první polovině roku 2012 měl průměrnou čtenost přibližně milion a 290 tisíc, prodaný náklad pak 316 tisíc výtisků. (Mediaprojekt 2012) 13

29

Největší prostor je v deníku MF Dnes dán celostátnímu domácímu zpravodajství. Deník se v této oblasti snaží profilovat skrze investigativní žurnalistiku, což mohou ilustrovat zveřejněné kauzy jako kmotr Mrázek, byt Stanislava Grosse, spis Krakatice, obrněné transportéry Pandur a jiné. Zprávy z regionů (krajů) přináší druhý sešit MF Dnes, označovaný písmenem B. Ten je u konkrétních výtisků vždy regionálně mutován. Poutače na témata regionální přílohy MF Dnes obsahuje horní část titulní strany deníku a proces výroby novin umožňuje v případě atraktivních témat na první stránce novin vytvářet tzv. mutanty, tedy texty, které vyjdou jen v krajském vydání a poutají obsah sešitu B. Sešit C nabízí zpravidla tematicky orientované články (vzdělání, zaměstnání, testy výrobků, zdraví, motorismus, aj.) a poslední sešit D poskytuje zprávy ze sportu a kultury. 5.1 Regionální a okresní struktura MF Dnes vychází ve 14 regionálních mutacích odpovídajících krajům. Souhrnně má regionální redakce na starost zástupce šéfredaktora MF Dnes Karel Škrabal. Každá regionální redakce však má vlastního vedoucího či šéfredaktora, který o podobě regionální mutace deníku rozhoduje značně autonomně. (Černohorská 2013) Brněnská regionální redakce MF Dnes, která pokrývá zpravodajsky celý Jihomoravský kraj včetně Brna, vznikla v roce 1995. Vedoucí redakce je Hana Černohorská. Organizační strukturu redakce dále doplňují editoři, redaktoři, korektoři, a často také elévové, kteří zde hledají praxi. Uspořádání redakce je hierarchické a konečné rozhodovací právo má vedoucí redakce Hana Černohorská, po ní pak editoři, kteří právě mají službu. Vedoucí redakce tvoří týdenní a denní plány zpravodajského obsahu přílohy na základě plánů jednotlivých redaktorů. Editoři konzultují jednotlivé články s redaktory v průběhu jejich tvorby a editují je, poté co redaktor text dokončí. Editoři také konzultují články s centrální pražskou redakcí MF Dnes, která může chtít článek zařadit do celostátního vydání. Původní organizační struktura okresních stránek

V roce 2009 byla zavedena v jihomoravské příloze MF Dnes pravidelná okresní stránka. Zprávy ze Znojemska, Břeclavska, Blanenska, Vyškovska a Hodonínska tak měly v jeden určitý den v týdnu vždy vyčleněn prostor celé jedné strany. Obdobně byla v brněnské příloze MF Dnes zavedena pravidelná pondělní okresní stránka Brněnsko. Vedení redakce touto koncepcí chtělo přinášet více skutečně lokálních zpráv, protože věří, že ty čtenáře zajímají.

30

Tato strategie podle Černohorské vznikla taktéž na popud celostátního vedení a byla výrazem snahy o zmenšení konkurenční výhody Deníku v okresním zpravodajství. (Černohorská 2013) Protože však lokální zprávy z Brněnska či Znojemska mají menší potenciál zaujmout i čtenáře z druhé strany regionu, byla lokální stránka vždy až na straně 4, kde si ji přečtou pouze ti čtenáři, které dění v tomto okrese opravdu zajímá. (Černohorská 2013) Aby však věděli tito čtenáři, kde zpravodajství z okresu najdou, byla stránka poutána tzv. lokálkou (lokální zprávou) na titulní straně regionální přílohy. (Černohorská 2013) Celkově tehdy měla příloha šest až osm stran. Brněnsko vycházelo v pondělí z provozních důvodů. Pondělní přílohu MF Dnes připravuje přes víkend pouze jeden redaktor držící víkendovou službu a přitom v pondělí vycházely v tomto období noviny v největším rozsahu 8 stran. Tím, že byla celá strana Brněnsko připravována předem redaktorem k tomu určeným, se tak ulehčilo víkendové službě. Zpravodajské pokrytí jihomoravských okresů obstarávali dva okresní redaktoři, kteří působili přímo v okresních městech, oproti tomu Brněnsko pokrývali redaktoři přímo z Brna. (Černohorská 2013) Koncepcí Brněnska jako lokální stránky bylo přinášet zejména zprávy z větších měst z tohoto okresu (jako je Kuřim, Šlapanice, Ivančice, Rosice, Tišnov, Židlochovice, Pohořelice). (Černohorská 2013) Zprávy z těchto míst se tak stávaly námětem otvíráků Brněnska. Kromě otvírací zprávy stránka obsahovala taktéž vždy fotorám, rubriku Lidé od nás, a krátké zprávy. Redaktoři, kteří se věnovali po určitou dobu psaní této lokální stránky, se shodují v tom, že se snažili zachovávat pestrost této stránky – jednak tím, že pro otvírák volili pokud možno vždy jiné větší město z okresu a taktéž že se snažili v jednotlivých složkách stránky prezentovat různá témata z různých koutů okresu. (Tesař 2013, Svobodová 2013)

Zrušení okresních stránek v červnu 2012

Vzhledem k poklesu prodaného nákladu MF Dnes a menším příjmům z inzerce vzhledem k hospodářské recesi po roce 2008 se v období mezi květnem a červnem začaly v MF Dnes provádět úsporná opatření. Ta se dotkla i jihomoravské regionální mutace deníku. Došlo k sloučení dvou příloh (jihomoravská a brněnská) na jednu, sjednocení brněnské redakce MF Dnes a idnes.cz, propouštění novinářů a omezení počtu stran regionální přílohy z 6 až 8 na 3 až 4. Zejména tento krok pak vedl k zrušení koncepce okresních stránek, jelikož již na ně v nové podobě přílohy nebyl dostatek prostoru. (Černohorská 2013) V současnosti tak zprávy z Brněnska musí soutěžit o pozornost s těmi z Brna, přičemž to vede k jejich menšímu

31

zastoupení v novinách. (Černohorská 2013) Brněnská redakce zaznamenala také ohlasy čtenářů, kteří si všimli, že již nenajdou v novinách zpravodajství ze svého okresu. Větší zastoupení zpráv z Brna na úkor „venkova“ či zbytku kraje však nepovažuje Černohorská za velký problém, protože lidé chápou Brno jako svoji přirozenou metropoli a zajímá je výrazně právě dění v Brně. (Černohorská 2013)

5.2 Brněnská redakce a její přístup k žánru hlavních lokálních zpráv Hlavní lokální zprávy se obecně při zpracování neliší od běžné praxe zpravodajství v MF Dnes. Zpráva v MF Dnes se vyznačuje zejména snahou o atraktivní úvod (lead, čelo), a prolínáním různých žánrů, protože zaujmout čtenáře je dle Černohorské v současnosti čím dál těžší a „suché zpravodajství“ bez emocí a děje to nedokáže. (Černohorská 2013) Podle redaktorů Brněnska je však specifický zejména výběr tématu pro hlavní otvírací zprávu této stránky. Redaktoři charakterizovali témata zpráv v otvíracím článku Brněnska jako odpočinkové, informativní, servisní či opisem „nikoliv světové zprávy“. (Tesař 2013, Svobodová 2013) V otvírácích se neobjevovali lidské příběhy či story, jelikož podobný žánr na malém formátu obsahovala jiná rubrika lokální stránky – Lidé od nás. Vedení redakce usilovalo, aby se v otvíráku objevilo nějaké téma, které je v lokalitě důležité – přestože nemusí mít zdaleka takovou „zpravodajskou sílu“ jako otvírák celé regionální přílohy. (Černohorská 2013) „Na lokální stránce opravdu můžeme napsat o tom, že zastupitelstvo v Kuřimi rozhodlo, že pokácí pět lip na místním nábřeží. Toto téma by normálně mohlo být nejvýš jedňákem v příloze, ale na lokální stránce tento článek rozpracujeme, protože místní lidi to zajímá. Zajímá je, co na to řekl ten a onen, protože oni se mezi sebou znají. A o tom je právě lokální zpravodajství.“ (Černohorská 2013)

Samotní autoři často hovořili o snaze zachovat tematickou pestrost lokální stránky. „Brněnsko je specifické tím, že tento okres nemá žádné hlavní – okresní či spádové město, takže jsem se snažil střídat větší města, aby to nebyly jen zprávy z Kuřimi.“ (Tesař 2013) Oba autoři se shodují v tom, že se při psaní zpráv neřídili interní příručkou MF Dnes „Jak děláme noviny“, ale spíše svým citem. Jako nejčastější zdroj inspirace pro výběr tématu zprávy uváděli redaktoři webové stránky měst a obcí, místní radniční zpravodaje a informace od různých místních komunit, spolků, pořadatelů kulturních, společenských či sportovních akcí. Tipy na článek však k redaktorům přicházely i od kolegů a známých. (Tesař 2013, Svobodová 2013) Výběr tématu otvírací lokální zprávy pak byl dle hodnocení těchto dvou redaktorů složitější 32

než u zpráv z celého regionu. „Najít články pro Brno je snadné, pro skupinu menších obcí už to bylo problematičtější. Tím nechci říct, že by se na Brněnsku vůbec nic nedělo. Spíš byl problém najít natolik zajímavou událost, aby utáhla otvírák strany.“ (Svobodová 2013). Černohorská však upozorňuje, že tento problém byl dán spíše tím, že redaktoři píšící Brněnsko nežijí či dlouhodobě nepůsobí přímo v této lokalitě, takže se v ní méně orientují. (Černohorská 2013) 5.3 Čtenáři MF Dnes v regionu Údaje z Jihomoravského regionu MF Dnes nemá, ale lze to vydedukovat z obecného profilu čtenáře MF Dnes, který si nechala zpracovat pro inzertní účely. Celostátní průzkum zveřejněný pro celou MF DNES zjistil, že asi polovina čtenářů deníku náleží do věkové skupiny od 30 do 50 let. Zhruba dvě třetiny čtenářů mají vysokoškolské či středoškolské vzdělání s maturitou, s čímž pravděpodobně souvisí i výše příjmu jejich domácností – vzorek čtenářů MF Dnes nejčastěji uváděl příjem domácnosti 30 tisíc Kč a více. Vysoký podíl mezi příjemci mediálních sdělení MF DNES mají vedoucí pracovníci či podnikatelé. (Mediální skupina Mafra 2012, online) Z těchto statistických údajů můžeme vyvodit, že čtenář MF Dnes je obvykle muž či žena ve středním věku, který má vyšší stupeň vzdělání a nepatří mezi nižší společenskou třídu z hlediska výše svých příjmů.

Tvůrčí část V této části své diplomové práce předkládám devět zpravodajských článků, které vznikly během mé praxe v deníku MF Dnes na jaře 2012. Tyto otvírací zprávy spojuje společný geografický původ – všechny jsou hlavní zprávou z Brněnska. Otvírací zprávy byly vytvořeny s vědomím normativních požadavků na podobu žánru zprávy, avšak promítá se do nich taktéž způsob psaní zpráv v redakci MF Dnes, editorský vliv zaměstnanců MF Dnes a v neposlední řadě autorský vklad. Zprávy jsou řazeny chronologicky podle data jejich zveřejnění, a ke každé z nich je připojena autorská reflexe, která se řídí pravidly žánru popsanými v teoretické části práce. Reflexe se vždy zaměřuje na nejvýznačnější rysy zprávy a nikdy nepostihuje komplexně všechny atributy zprávy.

33

6. Autorské texty a jejich kritická reflexe - zpravodajské otvíráky na lokální stránce Brněnsko deníku MF Dnes Zpravodajské otvíráky budu vždy označovat pomocí jejich titulku. V jednotlivých reflexích se nebudu zabývat vlivem editace na podobu zpráv, jelikož editorské vlivy u většiny článků nebyly směrodatné pro konečnou podobu zpravodajského otvíráku. Články v textové podobě se nachází v příloze.

34

6.1 Vranovicím budova školy nepatří, rozhodl soud

Obr. č. 1 Vranovicím budova soudu nepatří… Zdroj: Newton media, 2012

35

Lokální stránku Brněnsko jsem dostala na starost na začátku března 2012. Jako můj první zpravodajský otvírák z Brněnska vyšel 12. března článek s titulkem „Vranovicím budova školy nepatří, rozhodl soud“. Tento titulek byl dílem editora, takže jej nehodlám zahrnout do své reflexe. Stránku jsem měla psát zrovna já s poukazem na to, že z této oblasti pocházím. Přesto jsem se zpočátku velice špatně orientovala v lokálním dění mimo události v okolí Šlapanic, kde žiji. Proto pro mě byl výběr tématu pro otvírací zprávu těžkým úkolem. Členové redakce mi s tímto úkolem však pomáhali, když mi přeposílali různé tipy a tiskové zprávy z Brněnska. Téma článku se ke mně dostalo právě touto cestou, přeposlané od tiskové mluvčí obce Vranovice. Přestože jsem si od začátku uvědomovala, že zpráva toto téma může být problematické právě proto, že mi je prezentováno od zaměstnance obce, tak jsem jej vybrala, protože jsem nenarazila během rešerše událostí v okresu na žádné zpravodajsky významnější téma. Zpravodajskou hodnotu článku tvoří blízkost, lokální důležitost - přestěhování či případné zrušení celé jedné budovy školy by pro takřka 60 školáků a jejich rodin asi představovalo výrazný zásah do jejich každodennosti. Téma tak zde má dopad a vliv. Proti výběru svědčilo to, že Vranovice jsou opravdu malá obec a nikoliv větší město z okresu. Proti bylo také to, že zpráva není zcela aktuální. Zpráva se však výrazně dotýká zdejší komunity hned ve dvou bodech – prvním je ohrožení výuky a stravování dětí, druhou pak zbytečné vynakládání veřejných peněz obce. Při hledání zdrojů jsem nejdříve oslovila starostu obce, který mi historii problému a soudního sporu o budovu školy vysvětlil po telefonu ze své perspektivy. Přestože jsem informace pro zprávu chystala s předstihem asi čtyř dnů, vzhledem k vytížení jsem nestihla jet do terénu, kde bych mohla oslovit některého z rodičů či příbuzných dětí, kterým hrozilo, že se kvůli soudnímu rozsudku budou muset začít učit v provizorních podmínkách jinde než v budově základní školy. Zpráva tak v konečné podobě kromě starosty obce čerpá informace od ředitele základní školy a správkyně konkurzní podstaty ve sporu o budovu školy. Ve zprávě tedy převládají institucionální zdroje informací. Zpráva svojí strukturou nedodržuje formu obrácené pyramidy. Jednak zpráva začíná „pozdrženým úvodem“, kdy text v čele článku má spíše navodit dramatickou atmosféru, než přidat fakta. Tento typ úvodu či často také reportážní úvod bývá často v MF Dnes vyžadován. Hned po čele článku následuje exkurze do historie soudního sporu, která by se zřejmě měla objevit až v backgroundu, ovšem je zde pojímána relativně stručně. Oproti tomu konec článku 36

uvedený mezititulkem „Největší problém: přesun jídelny“ by se dle logiky řazení informací dle obrácené pyramidy měl nacházet blíže začátku článku. Ačkoliv se však tato problematika nejvíce dotýká lidí, tak je přesun jídelny pouze možnou variantou řešení celé situace a proto byl zařazen dozadu. Akcentován v článku byly tedy spíš peripetie obce, která se nyní musí znovu koupit to, za co už jednou zaplatila. Stylisticky se nejedná o příliš povedený článek, jelikož obsahuje až příliš mnoho přímých citací a dává tak malý prostor utvářet příběh. Článek kromě samotného textu doplňuje také „infobox“. Editoři MF Dnes často u složitějších témat požadují po autorech, aby vytvářeli přehledné boxy, které obsahují pouze stručné odrážky a shrnují základní fakta v článku. Tyto boxy kromě přehlednosti slouží také ke grafickému „rozbití“ dlouhých odstavců textu otvíracího článku, podobně jako mezititulky tak mají také členit text. Svým tématem i strukturou a stylem lze tato zpráva lze zařadit jako hard news. Tato zpráva je však sestavena částečně chronologicky, což odporuje tomuto zařazení.

37

6.2 Kritizovali jídlo ve školce, tak ho ochutná starosta

Obr. č. 2 Kritizovali jídlo ve školce… Zdroj: Newton media, 2012 38

Tip na téma této zprávy jsem získala již v tom týdnu, kdy jsem zpracovávala otvírák o rozsudku nad Vranovickou školou. Tehdy jsem však nestihla získat dostatek informací od více zdrojů. Tip zaslal jeden z rodičů nespokojených s vařením školní jídelny jedné kuřimské mateřské školy jako odkaz na Facebooký profil starosty Kuřimi, který se stal mediátorem sporu o kvalitu jídla. Téma jsem si vybrala pro zpracování, jelikož mi připadlo určitým způsobem bizarní, šlo tedy o zpravodajskou hodnotu zajímavosti. Dále také proto, že se odehrává v Kuřimi, což je jedno z cílových měst, o kterých jsem se měla snažit psát. Proti zveřejnění hovořilo to, že zpráva není zcela aktuální, proto jsem se ovšem rozhodla nejdříve sledovat nový vývoj sporu. Mým prvním informačním zdrojem se stal starosta města, protože pisatel tipu se nechtěl pro noviny vyjádřit. Pisatel mi však poskytnul kontakt na jednu matku, nespokojenou se stravováním a oslovila jsem také ředitelku školy a vedoucí školní jídelny, aby mohly poskytnout svůj pohled na věc. Z hlediska zastoupení různých zdrojů je tato zpráva dobře vyvážená. Struktura zprávy nerespektuje zcela formu obrácené pyramidy, ale výrazně se k ní blíží a podrobnější a současně podružnější informace prezentuje až v trupu zprávy. Jazyk zprávy by mohl být ještě méně formální, jelikož jde o zprávu typu zajímavosti, tematicky soft news, která je však formálně uchopena spíše stylem hard news. Celkové vyznění zprávy však poněkud nešťastně doplňuje vedlejší fotorám, který má ilustrovat jinou událost, avšak je na něm také jídlo. Foto z fotorámu může na první pohled tudíž čtenář mylně vnímat jako zpravodajské foto doplňující otvírací zprávu. V tomto případě se mi tak jako autorce celé stránky vymstilo, že jsem více nedbala na tematickou diverzitu jednotlivých článků.

39

6.3 Bedřichovičtí si rozdělili obrazy z londýnské cesty

Obr. č. 3 Bedřichovičtí si rozdělili obrazy… Zdroj: Newton media, 2012

40

Při tvorbě této zprávy jsem se poprvé dostala do míst, které znám a kde žiji, tedy do okolí Šlapanic. Tip na toto téma jsem získala náhodně od jednoho známého. Téma jsem chtěla zařadit hned z několika důvodů: jednak mi připadne zajímavé, dále pak se již o tomto projektu výtvarnice Kateřiny Šedé v novinách v minulosti psalo (takže zpravodajskou hodnotou je zde podobnost s již publikovanými zprávami) a mě samotnou zajímal jeho další vývoj. Přestože jde z pohledu většiny čtenářů o zajímavost, projekt výtvarnice Šedé měl mezi místní komunitou velkou odezvu a vliv. Tato zpráva je z celého souboru nejvíce lokální, tedy informuje o dění ve velmi malé komunitě (Bedřichovice mají přibližně tři sta obyvatel a všech se tato akce týkala). Proti výběru tématu hovořilo špatné načasování samotné události – rozdělování obrazů anglických umělců s motivy Bedřichovic se odehrálo v nedělní podvečer. Nakonec však převážil motiv napsat na Brněnsko atraktivní otvírák, přestože bylo jasné, že jeho dokončení bude probíhat pod tlakem uzávěrky. Vzhledem k tomu, že jsem se vydala do terénu na samotné rozdělování obrazů, tak mými zdroji byli dva přítomní obyvatelé Bedřichovic, kteří se účastnili předešlého výtvarného projektu Kateřiny Šedé, která je zavezla Londýna. Dalším zdrojem byla samotná výtvarnice. Ta se rozdělování obrazů osobně neúčastnila, rozhovor s ní proběhl po telefonu. Zpráva se relativně přesně drží modelu obrácené pyramidy, její čelo obsahuje nejaktuálnější a podstatné informace a vzadu je background zprávy. Lze ji označit za typickou soft news a proto zejména v úvodu používá volnější stylistiku i jazykové prostředky. Zprávě by prospělo, kdyby byla členěná mezititulky, ovšem její největší chybou je faktografická nevěrnost. Samotné rozdělování obrazů je vcelku jednoduchý děj, ovšem problém nastal při popisu historie projektu s názvem Od nevidím do nevidím výtvarnice Šedé. Ta totiž chtěla, aby spolu obyvatelé třísethlavé obce Bedřichovice trávili více volného času, proto vymyslela výtvarný projekt, kdy nejdříve místní nafotili svoji obec, a poslali fotky anglickým malířům. Následně jela početná skupina Bedřichovických v září 2011 do Londýna, kde si ve zdejší galerii Tate modern nakreslili obrysy Bedřichovic a chovali se v těchto imaginárních hranicích jako by byli skutečně doma. Při tom po obvodu imaginárních hranic „Bedřichovic“ stálo několik desítek britských umělců, kteří tvořili obrazy různých zákoutí Bedřichovic nazpaměť podle zaslaných fotek. Vzhledem ke špatné komunikaci s editorem však článek vyznívá tak, jakoby britští malíři portrétovali samotné obyvatele Bedřichovic, při jejich pobytu v Londýně (a předstírání pobytu v Bedřichovicích). Hlavní vyznění zprávy však zůstává nedotčené – Bedřichovičtí si rozdali cenné obrazy z unikátního projektu.

41

42

6.4 Kvůli losování Šlapanicku hrozí, že přijde o dotace

Obr. č. 4 Kvůli losování Šlapanicku hrozí... Zdroj: Newton media, 2012 43

Na téma kritiky losování veřejné zakázky na opravu místního vodovodu zakázek jsem narazila na webu občanského sdružení Čisté Šlapanice. To se přišlo s kritikou postupu Svazku pro vodovody a kanalizace Šlapanicko, na základě argumentace, že tato losování bude již brzo zákonem zakázáno a ohrožuje příjem dotací z EU. Toto téma jsem si vybrala, jelikož splňovalo kritérium důležitosti (zda spolek místních obcí získá od EU 67 milionů či ne pravděpodobně ovlivní rozpočty jednotlivých obcí). Taktéž bylo toto téma aktuální – zákaz losování veřejných zakázek platil od začátku dubna a zpráva vyšla 2. dubna. Zpravodajskou hodnotu měla tato zpráva i proto, byla součástí většího trendu – města a obce se před začátkem dubna snažili rychle zadávat losovací zakázky, dokud to jde. Toto téma je spojeno s místní komunitou skrze aktivizaci o. s. Čisté Šlapanice, které je jedním z mnoha Šlapanických spolků, avšak jedním z mála, které se zabývá politikou. Při výběru zdrojů jsem použila jednak hlasy kritiků z o.s. Čisté Šlapanice, dále hlasy oficiálních představitelů Svazku a zástupce firmy, která pro něj výběrové řízení zařizuje. Zpětně se však zdá, že by vhodným doplněním těchto zdrojů byl také nezávislý odborník. Odborníci na problematiku výběrových řízení jsou však v zásadě často také advokáti jednoho či druhého přístupu, takže otázka je, jestli by to mělo na vyznění zprávy vliv. Zpráva patří mezi hard news. Používá s výjimkou čela zprávy čistě zpravodajský, informační tón a je psána akcentujícím způsobem. Užívá velké množství přímých citací, přičemž poskytnutí některých bylo podmíněno její autorizací. Jednotlivé logické bloky informací nejsou děleny mezititulky. V závěru zpráva obsahuje stručný background. Těsně před ním se však nachází část, která je sporná z hlediska normativního vymezení hard news: „Zdá se však, že dotace nejsou ohroženy kvůli losování, protože zakázka byla vypsána minulý rok, tedy ještě před začátkem doby, od které ministerstvo financí losování neproplácí.“ Tato část odkazu na vlastní autorovu dedukci na základě rešerše dané problematiky a tudíž by bylo ideální raději nechat jakýkoliv závěr činit experta. Tvorba závěrů do zpráv nepatří a závěr by si čtenář měl udělat sám na základě zpravodajského textu. Závěr je tak na tomto místě nepatřičný. Na druhou stranu tento závěr se neopírám o názor autora, ale vzniká porovnáním faktů. Původně chtěl v textu vyjádřit pnutí mezi tím, co sice povoluje zákon, ovšem stále to může být nemorální či neetické. Byl tak výrazem snahy o dramatizaci zprávy.

44

6.5 Rosice na pranýři. Otiskly reklamu na místní hernu

Obr. č. 5 Rosice na pranýři… Zdroj: Newton media, 2012

45

Toto téma mne zaujalo při listování Rosickým zpravodajem, jelikož pravidelně různé zpravodaje čtu a nikdy jsem v nich ještě nenarazila na inzerci na hernu či kasino. Téma jsem vybrala, jelikož mi připadne důležité ze společenského hlediska a splňovalo také chtěné zacílení – týkalo se jednoho z větších měst v okrese. Téma tak má zpravodajskou hodnotu blízkosti, aktuálnosti, důležitosti a negativity. Různé názory na dané téma mezi zdroji reprezentoval aktivista bojující proti hracím automatům Hollan (který však nežije v Rosicích ani v nich běžně nepůsobí) a šéfredaktor dotčeného zpravodaje a zazněly zde také hlasy dvou dalších šéfredaktorů podobných radničních periodik. Ty měly ukázat spektrum názorů a nahradit tak vyjádření experta. Zpráva dodržuje obvyklou kompozici žánru, v čele je umístěna hlavní informace a následně je rozvíjena i skrze četné citace jednotlivých aktérů. Background de fato chybí. V citacích je ponechán poněkud více expresivní a dramatický jazyk, zatímco mimo ně zpráva zachovává stručnost, jasnost a srozumitelnost. Zprávu tak lze zařadit pod množinu hard news. Jazyk zprávy se však obsahuje na začátku popis daného inzerátu, jelikož na stránce nebyl prostor pro uveřejnění fotografie části tohoto inzerátu (výsek bez loga konkrétní firmy), která by článek ilustrovala a to ani v miniatuře.

46

6.6 Obecní politice je drahá, tak má Tišnov inspektora

Obr.č. 6 Obecní policie je drahá… Zdroj: Newton media, 2012 47

Toto téma se ke mně jako k redaktorce dostalo opět z rutinních zdrojů – konkrétním podnětem byla tisková zpráva o nové Telnické obecní policii. S ohledem na to, že však je Telnice relativně malá obec, tak jsem se rozhodla zpracovat téma obecních strážníků i v okolních obcích či i vzdálenějších obcích z Brněnska. Při rešerši webových stránek jsem pak narazila na to, že v Tišnově se chystají zanedlouho do ulic poslat inspektora veřejného pořádku. Zpráva tak je kompilátem dvou témat ze stejné oblasti: jedno říká, že Tišnov má nového inspektora, a druhé, že v Telnici mají nově obecní policii. Logicky jsou tato témata spojena otázkou, jak je možné, že si Telnice, která je oproti Tišnovu daleko menší obcí, může dovolit financovat dva obecní strážníky? A proč si totéž Tišnov dovolit nemůže? Při samotném výběru tématu hrála roli zejména zpravodajská hodnota zajímavosti (ta se týkala zejména tisovského inspektora a jeho pravomocí) a dopadu (v obou případech se činnost strážníků zřejmě promítne do života občanů). Jako zdroje informací jsem si vybrala starosty obou obcí, které zavádějí novinky v oblasti obecní policie. Dalším zdrojem informací je pak starosta další obce, která má negativní zkušenost s působením inspektora veřejného pořádku. Při zpětné reflexi je tento výběr zdrojů málo pluralitní a opět vychází pouze z oficiálních informačních kanálů, vzhledem k tomu že volené úředníky lze taktéž považovat za svého druhu profesionální komunikátory. Tato otvírací zpráva je možná vůbec nejkratší hlavní zprávou z Brněnska – nebyl zde tak prostor představit dvě podobná témata a ještě dát prostor velkému množství rozličných hlasů. Navíc v Tišnově sice již byl inspektor jmenován, ale ještě nevyšel do ulic a proto s ním ještě zdejší občané nemají reálnou zkušenost, o které by mohli vypovědět. Zpráva je vystavena logicky a nekopíruje kvůli rozebírání dvou sub-témat strukturu obrácené pyramidy. Čelo zprávy začíná výčtem nešvarů, které musí řešit obecní policie a které se týkají obou zmiňovaných obcí. Obecně jsem často při tvorbě otvíracích zpráv inklinovala k úvození zprávy výčtem. Tento způsob se mi zdá jednoduchý, exemplární a dokáže navodit dramatičnost i bez nutného použití dějovosti. Zpráva by svým tématem i formou odpovídala spíše hard news.

48

6.7 Soud zablokoval horkovod mezi Dukovany a Brnem

Obr.č.7 Soud zablokoval horkovod… Zdroj: Newton media, 2012

49

Tip na napsání tématu zrušení plánu horkovodu jsem získala tak, že jsem jej přejala ze serveru aktuálně.cz. Téma mě zaujalo kvůli zpravodajským hodnotám důležitosti a dopadu – konkrétně ve zprávě popisuji možný dopad na vlastníky pozemků v okolí Tetčic a také v závěru zprávy možný dopad případné stavby na ceny energií v kraji. Tato zpráva je tak důležitá nejen lokálně, ale také regionálně. Zpráva se týká primárně sice malé obce, ale současně i skupiny okolních malých obcí, a potažmo i celého kraje. Další zpravodajskou hodnotou ve zprávě je pak konflikt, což vyplývá už z toho, že jde o zveřejnění rozsudek soudu. Zpráva stojí zejména na výpovědi starosty Tetčic, který usiloval o zrušení plánů kraje vést v blízkosti této obce horkovod. Tuto myšlenku naopak obhajuje krajský radní, který řídí územní plánování kraje. Doplňkové zdroje této zprávy tvoří mluvčí soudu a starosta další obce, kudy měl dle krajského návrhu horkovod vést. Výběr a řazení přímých citací zdrojů se řídili snahou dát stejný prostor oběma stranám sporu. Zdroje této zprávy jsou sice taktéž oficiální úředníci, ovšem vzhledem k tomu, že se jednalo o spor mezi obcí a krajem, tak se tomu dalo vyhnout jen částečně, například tím, že by byl osloven i některý z občanů Tetčic. Zpráva má atributy hard news jako je akcentující stavba a strohý a stručný informativní zpravodajský styl. Nejdříve se zpráva zabývá nejaktuálnějšími informacemi – tedy rozsudkem soudu a následně představuje pohled obou stran sporu na něj. Zpráva postrádá background a neobsahuje hodnocení daného sporu. V závěru je sice uvedena přímá řeč radního, ovšem spíše z toho důvodu, že mu v první polovině zprávy byl poskytnut menší prostor než starostovi Tetčic. Šlo tedy o vyjádření snahy vyvážit zpravodajský obsah, nikoliv předsouvat čtenáři jakýkoliv závěr.

50

6.8 Šlapanická škola má nového ředitele, v Židenicích ho odvolali

Obr. č. 8 Šlapanická škola má nového ředitele… Zdroj: Newton media, 2012

51

Toto téma mi předal jako tip jeden z redaktorů MF Dnes. Rozhodla jsem se jej začít zpracovávat a následně zveřejnit díky tomu, že je dle mého názoru ve veřejném zájmu občanů Šlapanic a blízkého okolí vědět, jakým způsobem je vybírán ředitel veřejné školy. Další zpravodajskou hodnotou zastoupenou při mém rozhodování o výběru tématu byla negativita. Zpětně lze vysledovat, že je ve zprávě zastoupeno vůbec největší množství negativních výpovědí ze všech otvíracích zpráv na lokální stránce Brněnsko. Negativně se zde vyjadřuje starosta města o bývalém řediteli a podobně negativně se vyjadřuje bývalý zaměstnavatel o řediteli novém. Nechtěně tak zpráva působí dojmem, jako by Šlapanická škola díky výběru nového ředitele učinila krok z bláta do louže. Při samotném psaní zprávy však toto nebyl autorský záměr. Zdroje pro tuto zprávu vyplývaly z logiky tématu. Prvním z nich byl starosta města, jehož vedení vybralo nového ředitele, přestože byl při výběrovém řízení komisí doporučen ten dosavadní. Tento dnes již bývalý ředitel nechtěl tuto situaci komentovat, a proto jsem dále svoje otázky směřovala no nového ředitele. Vzhledem k tomu, že ve Šlapanicích kolovala zpráva o profesních pochybeních v jeho minulosti, tak dalším mým zdrojem byl jeho bývalý zaměstnavatel. Dva ze tří zdrojů si vyžádaly autorizaci svých přímých citací. Při výběru a psaní této zprávy jsem postupovala velice obezřetně, jelikož jsem si uvědomovala, že můžu snadno propadnout neetickému pošpinění cizí pověsti. Na druhou stranu je ve veřejném zájmu zhodnotit kvality obou kandidátů v případě, že výběrové řízení proběhlo nekorektně. Zprávu jsem se snažila vést na rovině čistě informativní, nepoužívat v ní vůbec hodnotící výrazy, ovšem omezený vstup do citací kvůli autorizaci mi neumožňoval stylisticky uhladit jejich vyznění. Tato zpráva dodržuje relativně přísně strukturu obrácené pyramidy a akcentující způsob psaní zprávy. Na rozdíl od velké části jiných otvíráků z Brněnska tak také neobsahuje pozdržený úvod, ale už samotné čelo zprávy podává suché základní informace co se stalo, kde, kdy, a kdo to způsobil. Tělo zprávy pak informuje převážně jak a proč k dané situaci došlo, což přesně odpovídá rozdělení žánru zprávy podle Čuříka. (Čuřík 2012) Tuto zprávu tak lze jednoznačně označit za zástupce hard news. Přestože text nedisponuje mezititulky, je relativně přehledný díky strukturování textu do krátkých odstavců.

52

6.9 Špargl láká čím dál víc, v Ivančicích čekají tisíce hostů

Obr. č. 9 Špargl láká čím dál víc… Zdroj: Newton media, 2012

53

Tip na toto téma jsem získala díky tomu, že jsem připravovala jiný článek o tradičních pěstitelích chřestu. Vedení redakce taktéž projevilo zájem, aby se toto téma objevilo na lokální stránce, jelikož bývá pravidelně součástí rubriky Brněnsko. Při výběru tématu autorka zvažovala zpravodajské hodnoty jako je aktuálnolnost. Zpráva předestírá budoucí kulturní a kulinářskou akci a současně se kryje s vrcholem chřestové sezony. Téma také bylo vybráno právě pro svůj oddychový charakter. Vzhledem k tomu, že se zabývá významnou místní slavností, tak je typickým příkladem komunitního tématu. Zpráva však formou zpracování neakcentuje komunitní ráz akce. Spíše se snaží o co největší představení zajímavostí a novinek z programu slavností. Jako své zdroje jsem nejdříve vybrala dva organizátory chřestových slavností, dále paní z místního kulturního centra, která nacvičuje s dětmi program na tuto akci a zástupce restaurace, která nabídce své menu na slavnostech. Zdroje tvoří pouze organizátoři této akce, což není podle teorie ideální, protože by zde měl zaznít i hlas návštěvníků festivalu z minulého roku či lidí, kteří se už na slavnosti chystají nebo nějakého místního občana. Jako určitou zástupkyni místní komunity lze však brát právě pracovnici místního centra volného času. Tato zpráva je eticky problematická jedině v tom ohledu, že je vlastně svojí funkcí spíše pozvánkou na tento festival. Na druhou stranu nejde o pozvánku stranící žádné konkrétní firmě, ale o pozvánku na místní významnou slavnost, která navazuje na lokální tradice pěstitelství chřestu a má tedy i určitý socio-kulturní přesah. Zpráva je typickým příkladem soft news. Respektuje sice formální pravidla zpravodajství, avšak její téma je oddechové a její jazyk je tomu uzpůsoben. Zpráva respektuje formu obrácené pyramidy. Čelo začíná výčtem lákadel slavností, načež následují základní informace o slavnostech. Akcentovány jsou novinky letošního festivalu oproti jeho podobě z minulých let. Přímé citace zde slouží převážně k oživení textu. Poslední dva odstavce zprávy tvoří background o slavné historii pěstování chřestu v okolí Ivančic. V samotném titulku se zde pak objevuje místní výraz pro chřest – tedy špargl. Užití místního názvu funguje jako spojnice s místní komunitou. Ostatní jazykové prostředky v textu jsou však standardní. Zprávu doplňuje informační box, který obsahuje i ceny vstupného, čímž se ještě posiluje „reklamní efekt“ tohoto článku. Zájemce o návštěvu slavností však tato informace pravděpodobně bude zajímat a proto je zde uvedena. Celkové vyznění zprávy je značně

54

pozitivní, hodnota zpravodajské negativity je zatlačena do pozadí, projevuje se snad jedině kritickou poznámkou o stavu centra Ivančic, kde probíhaly toho času výkopové práce.

Shrnutí Ve výše prezentovaném souboru devíti zpravodajských otvíráků převažovaly hard news nad soft news poměrem šest ku třem. Soubor devíti zpráv však není jistě nijak reprezentativní ve vztahu k této okresní stránce, ale spíše reprezentuje přístup autora k lokálnímu zpravodajství. Redaktoři, kteří mají zkušenost s psaním Brněnska, charakterizovali v rozhovorech zprávy z této stránky jako oddychové. Tomu soubor mých autorských zpráv neodpovídá. Je zde tedy vidět subjektivní vliv redaktora, jak při výběru témat, tak při způsobu zpracování a samozřejmě i při samotné reflexi. Tuto odlišnost totiž také může způsobovat odlišná evaluace toho, co je oddychovou a co vážnou zprávou. Dichotomii hard news a soft news je třeba brát s rezervou a taktéž reflektovat to, že v lokálním prostředí je zpravodajský význam jednotlivých hard news definován lokálně. Ve zprávách převažují výrazně oficiální zdroje. To dle zkušenosti autorky zásadně souviselo s tím, že zprávy byly připravovány z Brna a autorka se tak zřídkakdy pohybovala v terénu. Tento jev je problematický ve vztahu k místní komunitě, neboť bez práce mezi místní komunitou s ní nelze navázat vztah potřebný pro mediaci skutečných problémů členů komunity. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že jelikož autorka žije ve Šlapanicích, tak při tvorbě zpráv z této oblasti využívala své kontakty a vazby z místní komunity. Druhým negativním důsledkem výběru oficiálních zdrojů je to, že zazní hlasy pouze místní volené elity, které nemusí být ve shodě s názory ostatních zdejších občanů. Většina zpráv ze souboru nedodržovala striktně model obrácené pyramidy a zejména první odstavec zprávy, neboli její čelo obsahovalo často namísto faktů a informací raději výčet či drobnou reportáž, která má čtenáře vtáhnout do děje „zpravodajského příběhu“. Soubor je obecně sice tematicky pestrý, ovšem projevují se v něm dvě tendence, které působí proti této pestrosti. První tendencí je přinášení většího množství zpráv z prostředí, v němž se autorka pohybuje a které tudíž lépe zná – tedy ze Šlapanic a bezprostředního okolí tohoto malého města. Druhou tendencí v souboru zpráv je taktéž výrazné zastoupení zpráv z oblasti školství, které bylo dáno zejména dostupností informací o dění v této oblasti. Přitom však oblast školství a témata referující o dětech jsou obecně podle Frosta silnými prvky

55

komunitního života a proto i častými náměty zpravodajských článků z lokálního prostředí. (Frost 2006: 272-274) Ve zdrojích převládají oficiální instituce, jako jsou volení starostové. Tento stav není ideální, ale je dán zejména tím, že se autorka často nepohybovala v terénu, ale spíše připravovala zprávu z redakce.

7. Závěr Tato tvůrčí bakalářská prezentovala a reflektovala proces vzniku souboru otvíracích zpráv z lokálního prostředí. Zahrnovala celkem devět hlavních zpráv a jejich autorských reflexí, které vyšly na lokální stránce Brněnsko deníku MF Dnes od března do května 2012. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat žánr hlavní lokální zprávy v teoretické rovině, přičemž tento cíl byl naplněn v teoretické části práce. Dalším cílem bylo zpracování devíti otvíracích zpráv dle takto získaných pravidel žánru, které byly prezentovány a reflektovány v tvůrčí části této práce. První z dílčích otázek této práce se ptala na to, jaké jsou charakteristické rysy otvíracích zpráv z lokálního prostředí podle teorie. Pro lokální zprávu je charakteristický zejména větší důraz na zpravodajskou hodnotu blízkosti a personalizace, menší je pak důraz na zpravodajské hodnoty, jako je důležitost, konflikt a negativita. Dále tato práce zjišťovala, jakým způsobem MF Dnes přistupuje k psaní lokálních otvíracích zpráv. Výběr témat je v rukou redaktora, přičemž se u zpravodajského otvíráku očekává lokální důležitost, ovšem i přesahy v rámci okresu jsou vítané. Zprávy jsou psány stejným způsobem jako nelokální zprávy, nemají vedením danou specifickou strukturu, styl či formu. Vycházíme-li z toho že lokální zpravodajství v MF Dnes častěji tvoří tzv. soft news, bývají stylisticky lokální zprávy psány lehčím, oddychovým stylem, v němž se prolínají další žánry mimo zprávu. Přestože Mencher předpokládá, že budou lokální zpravodajské otvíráky zaměřovat na lidské příběhy, personální výpovědi či story, tak tato témata se v otvírácích Brněnska neobjevují, protože je pokrývají jiné rubriky anebo bývají využívány na předních stranách regionální přílohy. Zařazení k soft news je tak spíše na základě formy než obsahu – výběru tématu. Další dílčí otázka této práce chtěla zjistit, jaké zpravodajské hodnoty se odráží v samotném souboru devíti autorských textů. Samozřejmě největší vliv měla ve všech případech zpravodajská hodnota blízkosti. Následovaly hodnoty lokálně definované důležitosti, originality a dramatičnosti. Méně důležitá byla hodnota aktuálnosti – což však bylo dáno i 56

tím, že lokální stránka Brněnsko vycházela jednou týdně, nikoliv denně. Při výběru témat neměla vliv hodnota personalizace. Některé zprávy se vyznačovaly negativitou, ačkoliv ta bývá v lokálním zpravodajství zastoupena menší měrou než v celostátním zpravodajství. Autorská reflexe otvíracích zpráv dospěla k závěru, že z hlediska tematické pestrosti soubor inklinuje k prezentování zpráv z oblasti školství a zpráv ze Šlapanic a okolí, což je negativní pro pestrost. Další dílčí otázka této práce směřovala na informační zdroje, z nichž redaktor při psaní lokální zprávy rozsahu a důležitosti otvírací zprávy vychází. Z hlediska výběru informačních zdrojů v autorských článcích převažovaly výrazně oficiální zdroje, nejčastěji starostové jednotlivých měst či obcí. Všechny zprávy však respektovaly zásadu uvádění vyjádření všech stran sporu. Poslední dílčí otázkou této práce bylo, jaká stylistická pravidla byla užita pro psaní lokálních otvíráků. V tvůrčí části práce předložené články nejčastěji odpovídají základním stavebním a stylistickým znakům zprávy. Převažují zde hard news před soft news a tedy čistě zpravodajský styl před stylem kladoucím důraz na příběh. Stylisticky jsou zprávy zpravidla velmi navzájem podobné. Stylistiku bylo u některých článků možno uvnitř citací upravovat jen částečně, protože si zdroje nárokovaly autorizaci citací. Jazykově je tento soubor zpráv lokálně nespecifický – neobsahuje místní nářečí, jedinou výjimku tvoří slovo „špargl“ v posledním článku o slavnostech chřestu. Při prezentaci a kritické autorské reflexi daných článků jsme se nezabývala vlivem editace na jejich podobu, tento krok lze zdůvodnit tak, že editorské vlivy u většiny článků nebyly směrodatné pro konečnou podobu zpravodajského otvíráku. Editorské zadání však často požadovalo vytvořit informační box oddělený od zbytku textu či výzvu apelující na čtenáře. Lokální stránka Brněnsko zanikla kvůli úsporám a z nich vyplývající nové koncepci regionálních příloh MF Dnes v půlce května 2012 – shodou okolností týden poté, co jsem ukončila svoji praxi v tomto médiu. Vzhledem k nepříznivým ekonomickým podmínkám, menšímu objemu inzerce a taktéž poklesu zájmu o tištěná média lze předpokládat určitou míru delokalizace obsahu zpráv MF Dnes, která tak přenechává monopol na okresní zpravodajství síti okresních Deníků. Lokalizace médií vycházela z přesvědčení jejich vydavatelů, že zprávy z blízkého okolí čtenáře zajímají. Normativní teorie zpravodajství pak zahrnuje i představu, že je třeba občany kvalifikovaně informovat skrze média na všech úrovních, tedy i na té komunální, jelikož politika se odehrává na všech úrovních a občan bez nezávislých informací nemá možnost se racionálně rozhodovat při volbách politické reprezentace. Podle některých teoretiků je politika

57

bytostně komunální záležitostí a vždy se odehrává primárně na úrovni jednotlivé polis neboli obce. Významu lokálního zpravodajství však v českém prostředí dlouhodobě neodpovídá prestiž pozice lokálního žurnalisty. Vhledem k velikosti českého mediálního trhu v této oblasti ani do budoucna nelze očekávat velkých změn. Ovšem příslibem do budoucnosti může být to, že v lokálním zpravodajství přibývá vystudovaných žurnalistů, kteří se drží zásad vyváženého zpravodajství a tak mohou zvyšovat kvalitu lokálních tiskovin. I v případě lokálního tisku však tlak na zvyšování čtenářské atraktivity zpráv bude zřejmě působit na úpravu čistého žánru zprávy do podoby příběhu se zpravodajským zarámováním.

Použitá literatura a zdroje: 1) ALDRIDGE, Meryl. 2007. Understanding the local media. 1st publ. Berkshire: Open University Press. 193 s. ISBN 9780335221721. 2) BURNS, Lynette Sheridan. 2004. Žurnalistika: [praktická příručka pro novináře]. Vyd. 1. Překlad: Hana Antonínová. Praha: Portál. 186 s. ISBN 80-717-8871-6. 3) ČUŘÍK, Jaroslav a Rudolf BURGR et al. 2012. Nové trendy v mediích: tištěná a online média. Vyd.1 Brno: Masarykova univerzita. 239 s. ISBN 9788021058255. 4) FROST, Chris. 2006. Ethics for local journalism. In: FRANKLIN, Bob. 2006. Local Journalism and Local media: Making the Local News. London: Routledge. 5) GANS, H. J. 1980. Deciding chat is news. Constable. 6) HARCUP, Tony. 2004. Journalism: principles and practice. London: Sage Publications. 179 p. ISBN 0761974989. 7) ITULE, Bruce D. a Douglas A. ANDERSON. 2007. News writing and reporting for today's media. 7th. ed. Boston: McGraw-Hill, 483 s. ISBN 978-007-1106-764. 8) KEEBLE, Richard. 2001. The newspapers handbook. 3rd ed. New York: Routledge. 270 s. 9) MAFRA. 2012. Čtenáři deníků MF DNES, Lidové noviny a Metro. (online)Praha. Dostupné z: <www.data.idnes.cz/soubory/mafra_all/A121114_TVE_MFD_1223.pdf> 10) MALETTE, Malcolm F. 2000. Příručka pro novináře střední a východní Evropy. 3. vyd. Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky. 160 s.

58

11) McQUAIL, Denis. 1999. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 1 Praha: Portál. 448 s. 12) MEDIAPROJEKT. 2012. Tisková zpráva Unie Vydavatelů. (online) Vyd.9. 8. 2012 Cit. 24.5.2013. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/Upload/1030.pdf 13) MENCHER, Melvin. 1996. Basic media writing. 5th ed. Madison [Wis]: Brown & Benchmark. 14) MINÁŘOVÁ, Eva. 2011. Stylistika pro žurnalisty. Vyd. 1. Praha: Grada. 289 s. ISBN 9788024729794. 15) MORIN, V. 1976. Televized and Current Event Sequences or a Rhetoric of Ambiguity. In News and Current events on TV. Rome: Edizioni RAI. 16) NEWTON MEDIA. Medialni archiv Newton [online]. c2012 [cit. 2012-06-03]. Dostupné z: mediasearch.newtonmedia.cz 17) OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. 2007. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri. ISBN 9788072772667. 18) OSVALDOVÁ, Barbora a kol. 2011. Zpravodajství v médiích. 2., upr. vyd. Praha: Karolinum. 144 s. ISBN 9788024618999 19) PARK, Robert. 1940. News as a Form of Knowledge. In R.H. Turned (ed.) On social Cotrol and Collective Behaviour. 1967. Pp. 32-52. Chicago: Chicago University Press. 20) RAKUŠANOVÁ, Lída. 2011. Zkušenosti volné novinářky aneb propast mezi teorií a praxí. In JIRÁK, Jan, Barbara KÖPPLOVÁ a Radim WOLÁK. Česká novinářka: k postavení a obrazu novinářek v českých médiích. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 166 s. ISBN 9788026200567. 21) RUß-MOHL,

Stephan.

2005.

Žurnalistika:

komplexní

průvodce

praktickou

žurnalistikou. 1. vyd. Praha: Grada. 292 s. ISBN 8024701588. 22) TUŠER, Andrej. 1995. Typológia periodickej tlače I. Lokálna a regionálna tlač. Bratislava: Univerzita Komenského. 23) THOMAS, R. 1999. „The benefits of learning news writing through new methods.“ Studie přednesená na mezinárodní konferenci Nejlepší postupy ve vzdělávání novinářů, Penn state university, 25.března-7. Dubna 24) SCHON, D.A. 1983. The reflective practitioner: How professionals think in action. New York. Basic books 25) SCHON, D.A. 1986. Educating the reflective practitioner. New York. Basic books 26) ŠMÍD, Milan. 2004. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. Praha: Univerzita Karlova. 59

27) WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. 2007. Regionální média v evropském kontextu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 121 s. ISBN 9788021044739.

Rozhovory s členy redakce: Rozhovor s Hanou Černohorskou, šéfredaktorkou brněnské redakce MF Dnes. 2013. (28 minut, osobní rozhovor) Pořízen 15. 5. 2013 Rozhovor s Pavlem Tesařem, bývalým redaktorem MF Dnes, redaktorem Brněnska od prosince 2011 do února 2012. 2013. (12 minut, telefonický rozhovor) Pořízen 10.5.2013 Rozhovor s Marcelou Svobodovou, elévkou a redaktorkou MF Dnes, redaktorkou Brněnska od října 2011 do prosince 2011. 2013. (10 minut, online rozhovor) Pořízen 17.5.2013

Seznam obrázků Obr. č. 1 Vranovicím budova soudu nepatří… Zdroj: Newton media, 2012 Obr. č. 2 Kritizovali jídlo ve školce… Zdroj: Newton media, 2012 Obr. č. 3 Bedřichovičtí si rozdělili obrazy… Zdroj: Newton media, 2012 Obr. č. 4 Kvůli losování Šlapanicku hrozí... Zdroj: Newton media, 2012 Obr. č. 5 Rosice na pranýři… Zdroj: Newton media, 2012 Obr.č. 6 Obecní policie je drahá… Zdroj: Newton media, 2012 Obr.č.7 Soud zablokoval horkovod… Zdroj: Newton media, 2012 Obr. č. 8 Šlapanická škola má nového ředitele… Zdroj: Newton media, 2012 Obr. č. 9 Špargl láká čím dál víc… Zdroj: Newton media, 2012

Přílohy Textová forma článků z tvůrčí části

60

Vranovicím budova školy nepatří, rozhodl soud

12. 3. 2012 Mladá fronta DNES str. 04 Brno Autor:Tereza Hašková »Zprávy z Brněnska Vranovice přišly o budovu základní školy a jídelnu. Soud rozhodl, že obec před lety nekoupila dům od pravého majitele. Starosta Vranovic ho chce koupit znovu. VRANOVICE Děti v první, druhé a třetí třídě vranovické základní školy usedají do lavic jako obvykle, přesto ovšem panuje nejistota ohledně toho, kde se budou moci za několik měsíců učit. Soud totiž rozhodl, že budova základní školy v ulici U Floriánka nepatří obci. Čtyři třídy a školní jídelna zatím zůstávají na místě. Obec to však od ledna stojí peníze navíc. „Musíme platit nájem dvacet tisíc měsíčně, což je velká zátěž. Nájem je ovšem pouze dočasné řešení,“ uvedl starosta Vranovic Jan Helikar. Současná situace vznikla v roce 1996, kdy vedení obce koupilo dům za pět milionů, ačkoliv tehdy již tři roky probíhal soudní spor o jeho vlastnictví mezi Agrodružstvem Vranovice a ženou, která chtěla náhradu za tuto budovu zabavenou družstvem v osmdesátých letech. Soudní spory trvaly více než šestnáct let. Definitivní verdikt vyřkl vloni v listopadu Vrchní soud v Olomouci – obec nekoupila budovu od pravého vlastníka, a koupě tak neplatí. „Obec nebyla při koupi budovy dnešní školy dostatečně obezřetná. Tehdejší zástupci obce tvrdí, že o probíhajícím soudním sporu nevěděli. Možné to je, ovšem na tak malé obci se jistě ví všechno o všech,“ uvedla správkyně konkurzní podstaty Vojtěška Burešová, spravující majetek družstva, které je v současnosti v likvidaci, ovšem vlastní budovu školy.

Opravy stály už miliony „Chceme budovu opět koupit. To je náš hlavní cíl. Hodláme také soudně vymáhat škody způsobené obci po tom, kdo jí budovu kdysi prodal,“ nastínil starosta. Během let do školy obec investovala ze své kasy kolem deseti milionů korun. Obec se nyní bude snažit znovu koupit dům za co nejméně peněz. Chce se proto se správkyní dohodnout a nejít do veřejné dražby. „Celá situace je obrovsky nejistá. Snažíme se najít dohodu. Není však jisté, že budovu nekoupí někdo třetí a škola se nebude muset stěhovat,“ popsal Helikar. Vedení školy je už několik měsíců připraveno na případ, kdy by se školní jídelna i skoro šedesát dětí ze čtyř tříd musely ihned stěhovat. „Přichystali jsme krizový plán a jsme schopní vše z budovy přestěhovat jinam. Třídy bychom v případě nutnosti přemístili do druhé budovy školy. Tam se ovšem všichni žáci nestísní. Jednu či dvě třídy bychom proto rádi dali do obecních budov. Jednáme o využití prostor obecního úřadu a také místnosti klubu důchodců,“ popsal případný

61

postup ředitel základní školy Oldřich Vybíral. Vedení takto chce předejít nutnosti slučovat třídy jednotlivých ročníků, aby se všichni žáci vešli do jediné školní budovy. „Takové slučování je vždycky na úkor kvality výuky, a snažíme se proto hledat jiná řešení,“ uvedl starosta Helikar.

Největší problém: přesun jídelny

Ředitel zdůraznil, že největší problém by mohl nastat kvůli přesunu jídelny, která vaří pro všech sto třicet dětí ze základní i mateřské školy. Jídelnu i se vším vybavením není kam přemístit a zákon nařizuje, aby škola měla zajištěné stravování pro žáky. „Spoléháme na to, že jídelna by se mohla přestěhovat do nově stavěného penzionu,“ vyjádřil se ředitel. Dům pro seniory s jídelnou však bude postavený nejdříve na konci tohoto roku. „Než bude hotový, dováželi bychom dětem obědy z jídelen z okolí,“ popsal Vybíral případné řešení. Vranovičtí doufají, že několik měsíců bude situaci řešit nájem a poté se podaří školu U Floriánka znovu koupit.

FAKTA Základní škola Vranovice Škola sídlí ve dvou budovách. Jedna z nich stojí v ulici U Floriánka a kvůli rozhodnutí soudu již nepatří obci. Chodí sem 58 dětí, žáků dvou prvních tříd, druhé a třetí třídy. Je tady také školní jídelna, kterou navštěvuje 131 dětí ze základní a mateřské školy. V domě se nachází i školní družina, kde po vyučování tráví odpoledne 30 dětí. V roce 1996 obec budovu koupila za pět milionů korun. Za dva a půl milionu dům přestavěla. Dnes si obec budovu pronajímá za 20 tisíc korun měsíčně a chce ji znovu koupit. Její cena by se mohla pohybovat od dvou do tří milionů.

Kritizovali jídlo ve školce, tak ho ochutnává starosta

19. 3. 2012 Mladá fronta DNES str. 04 Brno Autor:Tereza Hašková 62

Kvůli stížnostem rodičů na jídlo v mateřské škole v Kuřimi chystá radnice namátkové kontroly. Před časem testoval jídlo pravidelně starosta. Nespokojení rodiče i vedení školy se shodují, že jídelníček musí posoudit odborník. KUŘIM Den co den ochutnával kuřimský starosta všechna jídla, která předminulý týden uvařily kuchařky dětem v tamní mateřské školce. Ochutnávky měly ověřit, zda je oprávněná žádost desítek rodičů o zlepšení jídelníčku. Starosta Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga) nyní plánuje pouze namátkové kontroly, o kterých na rozdíl od ochutnávek nebude personál jídelny vědět. „Týden ochutnávek skončil. Jejich cílem bylo přispět ke zlepšení stravy ve školkách. Nyní budeme dělat ochutnávky namátkově, takže to bude skutečná kontrola,“ uvedl Sukalovský. Na radnici se před třemi týdny obrátilo sto deset občanů, kteří podepsali žádost o zlepšení jídelníčku pro předškolní děti. Vadilo jim zejména to, že strava není podle nich dostatečně pestrá a kvalitní, nebo že se dětem příliš často vaří z polotovarů. „Tento problém jsem řešila řadu let. Jedno mé dítě do školky chodí, druhé do ní chodilo,“ řekla jedna z autorek žádosti Natalie Rozmanová. Odlišný pohled na kvalitu jídla však mají kuchařky z jídelny i vedení školky. „Vaříme zdravě dle výživových norem. Děti mají všeho dostatek, hodně zeleniny i ovoce,“ prohlásila tamní ředitelka Lenka Slámová. Odmítá také, že děti často dostávaly na talíř jídla z polotovarů. Jídelníček sestavují kuchařky podle takzvaného spotřebního koše, který určuje i takové detaily, jako kolik gramů masa má dítě sníst k obědu. „Jídelna dodrží spotřební koše, ovšem z nich se nepozná, že se dětem vaří z polotovarů. To rozhodně zdravé není,“ namítá Rozmanová. Nespokojení rodiče přišli v lednu přímo za vedením školy a jídelny. „Nelze vyhovět všem požadavkům rodičů. Jsou tu finanční limity. Rodiče platí dětem jen část ceny jídla, práci kuchařek a provoz jídelny platí stát,“ řekla ředitelka Slámová. S takovým přístupem se však někteří rodiče nechtěli smířit. „Vím o jiných školkách v okolí, kde za podobné peníze, nějakých šestadvacet korun, vaří daleko kvalitnější a pestřejší stravu. Nejde o peníze, spíše o ochotu vymýšlet něco nového,“ prohlásila Rozmanová. Sama se účastnila několika ochutnávek. „Ochutnávky nic neřeší, je to předem nahlášená kontrola. Pokud by v budoucnu byla strava pořád taková jako tento týden, byla bych spokojená,“ podotkla. Spor o to, zda je jídlo ve školce kvalitní, řešili zástupci nespokojených rodičů, města i školy na schůzce 8. března. „Dohodli jsme se, že jídelníček za leden až březen necháme zhodnotit odborníky na dětskou výživu,“ nastínil další postup starosta. Posudek referentů pro školní stravování z kraje a z Brna bude hotový v půlce dubna a ukáže, které výtky rodičů byly na místě. Mezitím by kvalitu jídla měly prověřovat právě namátkové kontroly. „Vypadá to, že je nyní vše na dobré cestě. Bohužel se kvalita jídel začala zlepšovat, až když jsme se obrátili na město,“ posteskla si Rozmanová. Zvýrazněná citace: Na radnici se obrátilo sto deset lidí, kteří podepsali žádost o zlepšení jídelníčku pro předškolní děti. 63

Výzva: Jak vaří ve vaší jídelně? Kde vám chutná, a [email protected]

kde

naopak

servírují

blafy?

Pište

své

postřehy

na

Bedřichovičtí si rozdělili obrazy z londýnské cesty

26. 3. 2012 Mladá fronta DNES str. 04 Brno Autor:Tereza Hašková »Zprávy z Brněnska Padesát obyvatel Bedřichovic, kteří vloni v září díky projektu výtvarnice Kateřiny Šedé odjeli do Londýna, si včera rozdělovali obrazy, které tam vznikly. Tvořili je malíři a oni stáli modelem. BEDŘICHOVICE V netradiční aukční síň se včera vpodvečer proměnil kulturní dům v Bedřichovicích na Brněnsku. Místo vysokých částek však pro získání cenného obrazu stačilo přihlásit se anebo se dohodnout se sousedem. Obyvatelé Bedřichovic si totiž mezi sebou rozdělovali díla britských malířů, kteří je vloni v září zachycovali přímo v Tate Modern v Londýně. „Dnes se mají dohodnout ti, kteří chtějí stejný obraz. Minule jsme se domluvili, že nějaký obraz mohou dostat všichni obyvatelé vesnice, nejen ti, kteří byli v Londýně,“ vysvětlil účel nedělní schůzky v kulturním domě Roman Kepák. Jeden z osmdesáti místních, kteří vloni kývli na nabídku výtvarnice Kateřiny Šedé a odjeli do Londýna, aby zde strávili den, jako by byli ve své vsi. Na včerejší setkání jich dorazilo asi padesát z těch, kteří v srdci Londýna pózovali malířům, hráli nohejbal, nosili poštu či si jen tak hráli s dětmi. „Na minulé schůzce se vášnivě diskutovalo. A chvílemi to bylo až dost peprné. Dnes už ale lidé nemají zájem se handrkovat. Sama jsem si vzala takový rozpitý impresionistický obrázek, který nikdo jiný nechtěl,“ popsala průběh další místní umělecké „aukce“ Lenka Tomášková z Bedřichovic. V Londýně den roznášela kolemjdoucím poštu a časopisy. „Hodně lidí mi řeklo, že obraz zkusí prodat, což je škoda. Já si ho nechám jako vzpomínku na Londýn,“ tvrdí Lenka Tomášková. Dohoda se celkem dařila, přibližně polovina obrazů po včerejšku už má své majitele. Obyvatelé Bedřichovic je však nehodlají nechat viset pouze doma na zdi, chtějí uspořádat v místním kulturním domě jejich výstavu. „O díla, která takto vznikla, měly zájem přední světové galerie, ale já jsem je chtěla dát místním lidem,“ uvedla organizátorka projektu Kateřina Šedá. A přiznala, že má s vesničkou se zhruba třemi stovkami obyvatel další plány. „Chtěla bych v Bedřichovicích založit nový svátek. Projížděla jsem jimi a přišlo mi líto, že se lidé nesetkávají, že jezdí do vesnice jen přespat a ráno hned vyrazí za prací do města,“ vysvětluje Kateřina Šedá. 64

Právě cesta do Londýna má zrodu nového svátku pomoci. Kromě toho její tým připravuje i celovečerní film o pobytu obyvatel Bedřichovic v Londýně. Už pro něj dokonce nedávno vybírali místní jméno. „Padlo hodně návrhů, ale vybrat si musí režisér. Na film už se ale všichni moc těšíme,“ přiznal Roman Kepák. Osmdesát obyvatel Bedřichovic se na začátku září minulého roku vypravilo do Londýna, aby zde předvedli, jak tráví běžný volný den na vesnici. V prostorách galerie Tate Modern byl vyznačen obvod vsi i jednotlivých domů. Bedřichovičtí na tomto vymezeném prostoru hráli fotbal, chytali ryby nebo pečovali o svou „neviditelnou“ zahradu. Sledovalo je přitom a současně malovalo osmdesát britských malířů. Projekt nazvaný Od nevidím do nevidím zorganizovala česká výtvarnice Kateřina Šedá. Během jeho londýnské etapy vzniklo přes sto padesát obrazů. Zvýrazněná citace: „O díla, která takto vznikla, měly zájem přední světové galerie, ale já jsem je chtěla dát místním lidem.“

Kvůli losování Šlapanicku hrozí, že přijde o dotace

2. 4. 2012 Mladá fronta DNES str. 04 Brno Autor:Tereza Hašková »Zprávy z Brněnska Obce ze Šlapanicka zadaly veřejnou zakázku na opravu vodovodu za 77 milionů korun. Vítěze vyberou losováním, což sdružení Čisté Šlapanice kritizuje. Losování považuje za neprůhledné a bojí se, že kvůli němu obce přijdou o dotace. ŠLAPANICE Vzpomínka na nechvalně známou karlovarskou „losovačku“ vytanula na mysli členům občanského sdružení Čisté Šlapanice, kteří minulý týden upozornili na sporný výběr dodavatele veřejné zakázky na opravu místního vodovodu. „Nesouhlasíme s losováním, jelikož tento způsob je již od dubna zakázán novelou zákona o veřejných zakázkách. Navíc jej zpochybnily výsledky auditů Evropského účetního dvora,“ uvedla předsedkyně sdružení Michaela Trněná. Zakázku na opravu vodovodu v hodnotě 77 milionů korun zadal v prosinci minulého roku Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko. Dotace z Evropské unie mají zaplatit 67 milionů z celkové ceny zakázky. Vedení svazku zvolilo losování hlavně proto, že nechce získat nejlevnějšího, ale kvalitního dodavatele, který také dokončí práci v termínu. O zakázku se ucházelo 23 firem, z nich bylo minulý týden vylosováno 10 uchazečů, mezi nimi pak rozhodne nejnižší cena. „Velký počet firem vytváří totiž neúměrný tlak na cenu. Přitom máme špatné zkušenosti s příliš levným dodavatelem, který neodvedl dostatečně kvalitní práci, a s jiným, který dílo nepostavil v termínu. Proto jsme se rozhodli zúžit počet kandidátů losováním, což je zákonná cesta,“ zdůraznil předseda svazku a starosta Šlapanic Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). 65

Podle občanského sdružení ale svazek výběrem losování ohrožuje opravy. „Obáváme se, že by takto mohl přijít o peníze z dotací,“ vysvětlila Trněná. Ministerstvo financí totiž už v listopadu upozorňovalo, že od začátku tohoto roku nebude peníze na „losovačky“ proplácet. Ačkoliv jsou mezi samosprávami oblíbené, protože snižují počet uchazečů o zakázku. „Když je méně uchazečů, bývá zpravidla také méně odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která zakázku zdržují. V současné době ekonomické krize přitom firmy využívají jakoukoliv záminku k odvolání,“ řekl Stanislav Jelínek z firmy AP Investing, která pro svazek zařizuje zadávací řízení. Čas zde hraje velkou roli, svazek by totiž měl uzavřít smlouvu s konkrétní firmou letos na jaře, aby mu nevypršela lhůta na poskytnutí dotací. Zdá se však, že dotace nejsou ohroženy kvůli losování, protože zakázka byla vypsána minulý rok, tedy ještě před začátkem doby, od které ministerstvo financí losování neproplácí. Podle sdružení Čisté Šlapanice je přesto sporné, zda může omezené řízení s losováním zajistit kvalitního dodavatele. „Není to podle mě logické. Jak může los zajistit, aby vyhrála opravdu kvalitní firma s nejlepší nabídkou, když je výběr náhodný,“ dodala Trněná. Obě strany se shodnou snad jen na tom, že oprava starého vodovodu je potřeba. Vodovod, který dopravuje vodu z prameniště Říčky v Mariánském údolí do obcí Pozořicka, jako jsou Mokrá-Horákov, Pozořice, Sivice, Kovalovice, Viničné Šumice a Tvarožná, pochází z 50. let. Jenže technicky už nevyhovuje a potřebuje rozšířit. Do budoucna by totiž mohl nedostatek pitné vody ohrozit novou výstavbu v okolí. Pokud bude vítěz zakázky známý ještě na jaře, může se začít stavět letos v září.

Rosice na pranýři. Otiskly reklamu na místní hernu

16.4.2012 Mladá fronta DNES str. 04 Brno Autor: Tereza Hašková »Zprávy z Brněnska Zpravodaj Rosic otiskl reklamu na hernu. Přestože jej platí město a není závislý na příjmech z inzerce. „Je to nemorální,“ kritizují za to tamní radnici lidé, kteří bojují proti hernám.

ROSICE Obyvatele Rosic v dubnovém čísle radničního zpravodaje Rosa láká reklama – aby zkusili štěstí v místní herně. Půlstránkový inzerát s obrázkem automatu a rulety je ovšem v přímém rozporu s tím, že se většina obcí snaží hazard na svém území potírat. „Je to nemorální chování radnice, když prostřednictvím zpravodaje láká lidi, aby hráli automaty. Je to jako otisknout reklamu na pervitin, závislost na automatech je stejně silná,“ uvedl Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění, které se zabývá bojem proti hernám.

66

Měsíčník vydává Kulturní informační centrum, příspěvková organizace města. Náklady na zpravodaj, který obyvatelé Rosic dostávají domů zadarmo, hradí město ze tří čtvrtin a zbytek pokryjí příjmy z inzerce. „Je těžké odmítnout inzerenta, pokud není jeho podnikání zakázáno,“ vysvětluje šéfredaktor Rosy a místostarosta Rosic Lukáš Volánek. A hájí se i tím, že otisknutím inzerátu zákon neporušili. Podnikání v hazardu, reklama na něj, a to ani v médiu placeném z veřejných peněz, sice zákon opravdu neporušuje, výhrady k nim ale má i Ústavní soud. „Ve svém nedávném nálezu uvedl, že herny nelze z morálních důvodů považovat za normální podnikání. Městský zpravodaj neměl vydat inzerát na hernu, přece nemusí brát každou reklamu,“ tvrdí Hollan. Podle Volánka by však o tom, jestli inzerát uveřejnit, nebo ne, nemělo rozhodovat vedení redakce. „Co už je za hranou, by se mělo posoudit někde výš. Přál bych si zákon zakazující hrací automaty na území celého státu. Dokud však neexistuje, musí obce žít v kompromisu s těmito podniky,“ vysvětluje Volánek. Dnes však díky rozhodnutí Ústavního soudu mají obce právo rozhodovat o hazardu na svém území. Na rozdíl od některých jiných obcí však Rosice nemají vyhlášku, která by omezovala umístění heren. Jen nařizují hernám odvádět každé tři měsíce z provozu výherního hracího přístroje pět tisíc korun. Zatímco v Rosicích se neodvažují posoudit, co je morálně nevhodné, v dalších městech na Brněnsku považují odmítnutí kontroverzního inzerátu za samozřejmost. „Jedna firma chtěla v našem zpravodaji inzerovat rychlé půjčky. My ale neumíme posoudit, zda jde o seriózní firmu, a v tomto oboru je mnoho lichvářů. Proto podobnou inzerci nepřijímáme,“ uvedl šéfredaktor Ivančického zpravodaje Vít Karas. A tvrdí, že by nikdy inzerát na hernu neotiskl. „Naopak bychom rádi veřejnost před hernami varovali. Známe lidi, kteří se dostali do neštěstí kvůli těmto hrátkám,“ dodal Karas. Podobný názor nemají jen v Ivančicích. „Jsem si jistá, že by redakční rada neschválila uveřejnění inzerátu na hazard. Nechceme nic takového podporovat,“ řekla šéfredaktorka Šlapanického zpravodaje Jitka Nevrklová. Inzerát na hernu se v rosickém zpravodaji objevil poprvé, jelikož ve městě vznikla nová herna, která si jej podala. V minulosti se žádná ze dvou dalších místních heren ani nepokoušela dát do zpravodaje reklamu. „Bohužel se podnik v inzerátu profiluje jako herna, i když jde hlavně o restauraci. Z morálního hlediska je zveřejnění inzerátu diskutabilní,“ přiznal Volánek. Vadí vám v obecním zpravodaji inzeráty na hazard či rychlé půjčky? Pište na [email protected] Zajímáte nás » Tipy na zajímavé události či náměty na články ze svého okolí posílejte redaktorovi Lukáši Valáškovi ([email protected]) » Inzertním poradcem pro Brněnsko je Helena Midrlová ([email protected], tel.: 602 534 955)

67

Obecní policie je drahá, tak má Tišnov inspektora

23.4.2012 Mladá fronta DNES Autor: Tereza Hašková

str. 04

Brno

»Zprávy z Brněnska Hlídání pořádku není levná záležitost. Tišnov bude od května procházet nový inspektor veřejného pořádku, protože na strážníky nemá radnice peníze. Naopak v Telnici mají od prvního dubna nově obecní policii, platí ji i z vybraných pokut za rychlou jízdu obcí.

BRNĚNSKO Posprejované zdi, auta řítící se obcí stovkou, noční opilci hulákající pod okny či neukáznění pejskaři. Podobné přestupky musí obce na Brněnsku řešit často, ale státní policie na ně nemá čas. V Tišnově se proto nedávno rozhodli zřídit inspektora veřejného pořádku, který bude ulice města hlídat od 1. května. „Chtěli jsme městskou policii, ovšem na její nepřetržitý provoz bychom potřebovali nejméně šest strážníků a to by ročně stálo víc než pět milionů korun. To si nemůžeme dovolit,“ uvedl starosta Jan Schneider (ČSSD). Inspektor je přitom vyjde na 250 tisíc korun ročně. Lidem by měl spíše domlouvat než rozdávat pokuty. „Má hlavně ukázňovat lidi,“ vysvětlil Schneider. Starosta udělil inspektorovi určité pravomoci, které však nejsou tak rozsáhlé jako u městské policie. Inspektor smí například pokutovat parkování aut či neukázněné pejskaře, smí legitimovat lidi a předvolat si je. Nesmí ale u sebe nosit zbraň a zatýkat, nemůže ani měřit rychlost aut v obci. „Zatím to berou lidé rozpačitě. Neumí si představit, jak bude inspektor jednat. Někteří si ho neprávem spojují s pomocnou stráží Veřejné bezpečnosti,“ řekl starosta města. Nedobrou zkušenost s inspektorem mají třeba v Židlochovicích. „Inspektora jsme tu měli pár měsíců před šesti lety. Měl hlídat zejména černé skládky, pořádek kolem kontejnerů a parkování aut, ovšem příliš se neosvědčil. Je lepší mít někoho, kdo může rovnou zakročit,“ připomněl starosta Vlastimil Helma (ODS). V současnosti mají Židlochovice pět strážníků a platí na ně kolem 900 tisíc ročně. „Strážníci slouží i v Blučině, Žabčicích a Vojkovicích. Dohromady na ně tyto obce platí skoro tři miliony ročně,“ vysvětlil starosta, jak je možné, že platí poměrně málo. Donedávna se židlochovičtí strážníci procházeli i ulicemi Telnice. S jejich službami však vedení obce nebylo spokojené. „Strážníci chodili na hlídky pouze ve dne a rozmohly se tu noční krádeže a vloupání. Několik dopadených zlodějů přiznalo, že počítali s tím, že je tu v noci nikdo nepřekvapí,“ uvedl starosta obce František Kroutil (KDU-ČSL).

68

Teď přišla změna, od začátku dubna Telnici i blízké Žatčany a Měnín prochází dva vlastní strážníci nejen přes den, ale i v noci a o víkendu. Jejich hlavním úkolem je kromě hlídání nočního pořádku měření rychlosti projíždějících aut. „Rozhodli jsme se pořídit si vlastní obecní policii hlavně kvůli zajištění bezpečné dopravy. Středem vesnice projíždí za den více než pět tisíc aut a silnici přechází děti do školy. Pořídili jsme si i vlastní radar a strážníci pokutují rychlou jízdu,“ vysvětlil Kroutil. Telničtí tak počítají s tím, že část nákladů na práci strážníků pokryjí právě vybrané pokuty. Jen za duben zatím strážníci pokutovali dvacet pět řidičů. Vyjádřete se! Bezpečí v obci „Inspektora jsme tu měli pár měsíců před šesti lety. Měl hlídat zejména černé skládky, pořádek kolem kontejnerů a parkování aut, ovšem příliš se neosvědčil. Je lepší mít někoho, kdo může rovnou zakročit.“ Vlastimil Helma, starosta Židlochovic Cítíte se ve svém městě bezpečně? Je inspektor dobrý nápad, nebo strážníky prostě nemůže nahradit? Pište na [email protected]

Soud zablokoval horkovod mezi Dukovany a Brnem

30.4.2012 Mladá fronta DNES Autor: Tereza Hašková

str. 04

Brno

»Z Brněnska Horkovod, který by přiváděl teplo z jaderné elektrárny do Brna, zmizel z krajského územního plánu. Nejvyšší správní soud rozhodl, že trasa potrubí omezuje rozvoj obce Tetčice. Kraj chce podat stížnost na Ústavní soud. BRNĚNSKO Nejvyšší správní soud v úterý rozhodl, že Jihomoravský kraj musí vyškrtnout horkovod z Dukovan do Brna z územního plánu. Radní Tetčic u soudu uspěli se svou stížností, že potrubí vedoucí přes území vsi omezuje její rozvoj. „Měl vést přes jediné místo, kde můžeme stavět nové rodinné domy,“ vysvětlil tetčický starosta Martin Ambros (SNKT). Vlastníci dotčených parcel by kvůli horkovodu výrazně prodělali. Pozemky nakoupili i za 1 400 korun za metr čtvereční, avšak s horkovodem by cena spadla na 20 korun. Soud dal za pravdu obci, protože kraj neprověřil jinou trasu. Soudu také vadilo, že horkovod vede jakoby odnikud nikam. Jeho napojení na Dukovany ani na brněnské teplárny totiž zatím není vyřešeno. Vedení kraje si chce na rozsudek stěžovat u Ústavního soudu. „Soud odmítl vyslechnout naše svědky a jeho rozhodnutí je nezákonné, jelikož není ničím podložené,“ míní krajský radní pro územní plánování David Macek (KDU-ČSL). Ovšem podle soudu by byl výslech nadbytečný. „Odpovědi vyplývaly ze spisové dokumentace,“ komentovala postup mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.

69

Macek: Je to veřejně prospěšná stavba, zlevnilo by teplo v Brně Horkovod, který by vedl pod tlakem horkou tekutinu ohřívanou přebytečným teplem z dukovanské elektrárny, měl protínat území pěti obcí na Brněnsku. Kromě Tetčic to jsou Oslavany, Střelice, Neslovice a Omice. I v Oslavanech uvítali rozhodnutí soudu. „Na území, kudy měl vést, plánujeme rozšíření sluneční elektrárny. Dokud by nebylo dokončeno projektování horkovodu, nemohli bychom dokončit změnu územního plánu obce a povolit tam dostavbu elektrárny,“ uvedl místostarosta Oslavan Svatopluk Staněk (ČSNS). Podobný problém přitom řeší i v Tetčicích. Kvůli plánovanému horkovodu by nemohli na území stovek metrů čtverečních v nejbližších letech stavět, přestože samotná stavba horkovodu je v nedohlednu. Potrubí dlouhé 77 kilometrů má být postaveno do konce desetiletí. To však starosta Tetčic nepovažuje za reálné. „Dokud nebude hotov pátý blok Dukovan, aby elektrárna vyráběla energii i po roce 2025, nemá cenu stavět za miliardy horkovod,“ soudí Ambros. Vše by vyřešilo upřesnění trasy, kudy má potrubí vést. „Teď zabírá pásmo široké dvě stě metrů,“ dodal Ambros. Kraj však namítá, že obce si budou moci trasu upřesnit. „Pouze načrtáváme koridory, kudy povedou významné stavby, a samotná obec si poté zvolí, kde je uvnitř koridoru pro ni nejvýhodnější místo pro vedení,“ hájil postup radní Macek. Ten také zdůrazňuje, že horkovod je významná stavba, která prospívá veřejnému zájmu. „V Brně by díky němu výrazně zlevnilo teplo pro domácnosti i firmy. Také by to vedlo k radikálnímu zlepšení čistoty ovzduší. Tato stavba je i geopoliticky významná, neboť naše energetika je nezdravě závislá na dodávkách energií z východu,“ upozornil Macek.

Šlapanická škola má nového ředitele, v Židenicích ho odvolali

7.5.2012 Mladá fronta DNES Autor: Tereza Hašková

str. 04

Brno

»Zprávy z Brněnska Šlapanice vybraly pro zdejší základní školu nového ředitele, Romana Skočovského. Přestože výběrové řízení vyhrál bývalý ředitel školy Michal Klaška. ŠLAPANICE Město mění ředitele základní školy. Někteří místní však soudí, že Michala Klašku v této funkci nahradí pedagog, který má horší pověst než jeho předchůdce. Roman Skočovský byl totiž loni v říjnu odvolán z pozice ředitele Masarykovy základní školy v Židenicích (známější jako Kamenačky), a to i kvůli protestům rodičů i dětí. Nelíbilo se jim propuštění téměř čtvrtiny učitelů, kteří patřili ve škole mezi nejoblíbenější. Přestože část šlapanických učitelů sdílí obavy z budoucího vedení, nikdo se k jeho jmenování nechce vyjádřit. Starosta Šlapanic dal totiž podle nich již při představení Skočovského učitelům najevo, že si nepřeje protesty. „Byl bych rád, aby všichni, kteří chtějí učit, učili i nadále. Pokud by někdo proti novému uspořádání podnikl kroky, musíme najít vhodné řešení,“ uvedl starosta Jaroslav Klaška.

70

Ředitel šlapanické školy se vybíral ze šesti vhodných uchazečů. Komise jako nejlepšího zvolila dosavadního ředitele zdejší školy Michala Klašku, Skočovský byl druhý. „Komise pouze doporučuje kandidáty a rada města se rozhodla, že chce změnu ve vedení školy,“ zdůvodnil výběr Skočovského starosta. „S bývalým ředitelem vázla komunikace a kupily se na něj stížnosti,“ vysvětluje starosta, proč už Klašku za ředitele nechtějí. Ten své působení ve škole, rezignaci na funkci ani to, že se ji znovu pokusil získat, komentovat nechce. Klaška v únoru rezignoval poté, co byl seznámen s výsledky dvou inspekcí nařízených městem. Ty prověřovaly účetnictví lyžařských kurzů a údržbu školních budov. „Obě kontroly dopadly špatně,“ uvedl starosta Šlapanic. Podobné reference má však i Skočovský ze svého působení v Židenicích. „Rodiče si stěžovali na špatnou komunikaci, jelikož vůbec nereagoval na jejich otevřený dopis. Jsem přesvědčen, že je Skočovský dobrý pedagog, ale špatný manažer,“ uvedl místostarosta Židenic a radní pro vzdělávání Karel Bernášek. Oficiální důvody odvolání Skočovského však byly jiné. „Žáci deváté třídy se v angličtině učili látku osmé třídy, což je znevýhodňovalo před přijímacími zkouškami na střední školy,“ uvedl jeden z nich Bernášek. Podle Skočovského to však byl jen zástupný důvod jeho odvolání a spíš vadilo, že ze školy museli odejít někteří učitelé i další pracovníci školy. „Škola se měla rušit kvůli optimalizaci, proto v roce 2005 odešlo mnoho žáků i učitelů a stala se velmi nestabilní,“ vysvětluje Skočovský. Podle něj ani nešlo o propouštění. Tvrdí, že většině zaměstnanců jen neprodloužil pracovní smlouvy na dobu určitou. Skočovský chce zlepšit prezentaci šlapanické školy. Jako učitel tělocviku hodlá podporovat sportovní volnočasové aktivity žáků. Chce také zvýšit kvalitu výuky matematiky i angličtiny. „Po své předchozí zkušenosti se také budu snažit o lepší komunikaci se zřizovatelem,“ slibuje Skočovský. Zvýrazněná citace: „Komise pouze doporučuje kandidáty a rada města se rozhodla, že chce změnu ve vedení školy.“

Špargl láká čím dál víc, v Ivančicích čekají tisíce hostů

14.5.2012 Mladá fronta DNES Autor: Tereza Hašková

str. 04

Brno

Slavnosti chřestu v Ivančicích nabídnou od pátku ještě více ochutnávek i zábavy než loni. Z bývalé pouti s chřestem se za osmnáct let stala událost pro gurmány. Místní očekávají tisíce hostů, musí však ještě upravit výkopy v centru města.

71

IVANČICE Čtyři tuny chřestu, osm restaurací, devět moravských vinařství, Petr Bende s cimbálovkou. Takové budou letošní ivančické Slavnosti chřestu. Jejich přípravy v těchto dnech vrcholí. Od tohoto pátku do neděle si na Palackého náměstí vychutnají návštěvníci tradiční ivančickou pochoutku hned ve čtyřiceti různých úpravách. „Nově bude hlavní součástí slavností degustační zóna přímo na náměstí. Tam příchozí mohou ochutnat menu osmi restaurací,“ řekl pořadatel Aleš Tureček z Kulturního informačního centra v Ivančicích. Letošní, již osmnácté Slavnosti chřestu trvají na žádost loňských návštěvníků až do neděle a mají také nabitější program. Nebude v něm v neděli chybět kuchařská show držitele michelinské hvězdy Romana Pauluse či ochutnávka vín se špičkovým sommeliérem Liborem Lazarčukem. Kuchtění z chřestu si dopoledne zkusí i děti pod vedením kulináře Petra Stupky. „V sobotu ve tři zahraje Petr Bende, ale hudba tu bude neustále, ať už cimbálovka, rock, dechovka, folk. Každý si přijde na své,“ představil hudbu na festivalu Tureček. Na dvou pódiích také předvedou své dovednosti děti z Ivančic. „Vystoupí naše mažoretky, tým aerobiku či sportovní gymnastiky,“ řekla Jana Heřmánková ze Střediska volného času Ivančice. Letos však mají Ivančičtí před začátkem slavností starost navíc. „Celé Ivančice jsou teď rozkopané kvůli přestavbě vodovodu. Snažíme se upravit a pokud možno odstranit výkopy kolem místa slavností, aby co nejméně omezovaly turisty,“ uvedl Tureček. Těch očekávají pořadatelé po hojné loňské účasti tisíce. Přitom ještě rok předtím byly slavnosti spíše lokální událostí. „Ještě předloni byly slavnosti spíše vesnickou poutí, kde byly kolotoče, langoše, stánky s oblečením a pouze dva stánky s prodejem chřestu,“ uvedl tvůrce nápadu ochutnávek Michal Burian ze sdružení Stezky dědictví, které propaguje regionální potraviny. Tradiční stánky s prodejem čerstvého chřestu na slavnostech zůstávají. Novinkou letošních slavností je to, že ve dvaceti vybraných restauracích po celé zemi podávají od soboty 12. května do konce měsíce speciální menu z chřestu. To má zákazníky nalákat do Ivančic, kde chřestové hody vyvrcholí. Kdo se vypraví o víkendu přímo do Ivančic, narazí i na ochutnávky exotické. Brněnská restaurace Pux Pub připraví netradiční japonské menu, v němž nebude chybět sushi s chřestem. „Chřest je velmi populární i na Dálném východě. Část menu budeme připravovat lidem přímo před očima. Bude to zážitek nejen pro chuťové buňky,“ uvedl Vojtěch Jaroš z Pux Pubu. Špargl, jak se také chřestu říká, se pěstuje na polích kolem Ivančic od roku 1827. Ivančice prosluly pěstováním lahodného šparglu na konci 19. století. Tehdy si jej ve velkém objednávali na císařský dvůr do Vídně. Kvůli dvěma světovým válkám a komunistickému systému výkupů však pěstování ve velkém upadlo, místní už pěstují chřest jen na zahrádkách.

72

Na ivančických slavnostech si proto hosté pochutnají na čerstvém chřestu ze slovenských Velkých Levár.

FAKTA Slavnosti chřestu   

18. až 20. května, Palackého nám. ochutnávky osmi restaurací u stánků na náměstí, ve třech restauracích v Ivančicích i v jedné v Neslovicích a Vémyslicích vstup na náměstí v pátek je zdarma, v sobotu a v neděli stojí dospělé 100 korun, studenty a důchodce 70 korun, rodinu se dvěma dětmi 250 korun na den

Rozhovory s vybranými členy redakce Rozhovor s Hanou Černohorskou o lokální stránce Brněnsko

1) Jak a proč vznikla lokální stránka Brněnsko? (Potažmo jak vznikly všechny okresní stránky v regionu?) To bylo v době, kdy jsme zpracovávali koncepci regionální přílohy MF Dnes na šesti až osmi stranách. Od června loňského roku je to tak, že v rámci úsporných opatření se ta příloha smrskla na polovinu, tj. nyní pracujeme se třemi a někdy čtyřmi regionálními stranami. Proto se musela změnit i strategie, o které rozhodlo vedení společnosti a koncepce, kterou jsme měli zpracovanou, se změnila. Dřívější koncepce se zaměřovala zejména na lokální zpravodajství. V naší brněnské redakci vznikaly dvě přílohy – brněnská a jihomoravská, každá byla zaměřená na svůj region. Brněnská zahrnovala Brno a také okres Brno-venkov. A Jihomoravská těch pět bývalých okresů regionu – Znojemsko, Břeclavsko, Blanensko, Vyškovsko a Hodonínsko. Zpravodajství z těch míst bylo podrobnější, bylo lokální. Mohli jsme si to dovolit. Součástí této koncepce byla i ona „čtvrtá“ lokální strana, která se věnovala každému jednotlivému okresu. Ta „čtvrtá“ strana každý den v týdnu vždy patřila jednomu okresu – tj. např. každá středa Břeclavsko. Pokaždé jsme poutali na první straně regionální přílohy tzv. „lokálkou“, aby lidé věděli, že to tam najdou na té straně čtyři právě každou středu Břeclavsko. Domnívám se, že celá tato koncepce byla výsledkem snahy trochu konkurovat Deníkům. Deníky jsou zaměřené na lokální zpravodajství, mají na to redakce v každém jednotlivém okrese, v každém větším městě a větší počet redaktorů. 2) Chápu správně, že jste to okresní zpravodajství dělali z Brna? Měli jsme také okresní redaktory, ne ale okresní redakce. V té době to byli dva lidé, kteří byli v terénu. Ale nikdy jsme neměli ambici Deník trumfnout nebo dohnat – to ani nešlo, oni měli daleko více lidí. Chtěli jsme ale čtenářům nabídnout víc informací z jejich regionu.

73

3) Takže za tou koncepcí stála myšlenka, že to co je čtenářovi blízké ho víc zajímá než zprávy z Brna? Ano. Ale při plánování témat do novin je třeba myslet i na to, zda zpráva z Blanska zaujme i lidi ze Znojma. My jsme toto vyřešili tak, že na straně 4 si můžou přečíst lidé informace, které ty ostatní často tolik nezajímají. Když někdo ze Znojma chtěl, tak si tu čtyřku taky přečte, ale nemusí. Ovšem lidé z Blanska zde nachází podrobnější informace o tom, co se děje v jejich kraji. To samé platí o Brněnsku. 4) Když jste plánovali koncepci okresních stránek, neříkali jste si, že by bylo možné vypustit Brněnsko, když nemá žádné přirozené centrum jako okres? Když už tu byly ty okresy, tak jsme chtěli i to Brněnsko. Bylo to samozřejmě složitější, a když jsme přemýšleli, jak to uchopit, tak jsme se dohodli, že se zaměříme na větší města z okolí Brna. Dnes s novou koncepcí se totiž zprávy z tohoto okresu málokdy dostanou na stránky novin. Brno je velké město a proto informace a události z Brna a jeho městských částí prostě ty zprávy z Brněnska válcovaly. Proto si myslím, že bylo naprosto v pořádku, že jednou týdně vycházela stránka Brněnska. 5) Jak jste přistupovali k výběru témat v lokálním prostředí? Snažili jste se zařadit i lidské příběhy nebo nějaké místní malé kauzy najít i tam? Ty lidské příběhy se nám právě dařilo prodat vepředu, na předních stránkách regionální přílohy. Ale tady ty čtyřky a mezi nimi i Brněnsko byly spíše o takovém informativním a servisním zpravodajství. Storky jsme dávali spíš dopředu a mnohdy jsme pomocí nich ty lokální stránky poutali. O příběhy v novinách je velká nouze – a jsou to věci s přesahem, které zajímají lidi po celém kraji. Základní strategie okresní stránky byla taková, že otvírák by měl být z hlavního města…V případě okresu Brno-venkov mi jako centrum připadne snad Kuřim. Brno-venkov bylo v tomto trošku komplikovanější… 6) Kdo vymýšlel lay-out Brněnska? (Otvírák, fotorám, Lidé od nás a krátké zprávy,..?) To bylo zadání pražské redakce, to vymýšleli pražští lay-out tvůrci. Myslím, že to vznikalo, když Petr Orálek byl zástupce šéfredaktora a Karel Škrabal byl zástupce pro regiony. Měli jsme na jedničce vždy poutací jedňák na lokální stránku, neboli „lokálku“. Mě to přišlo nešťastné, a nelíbilo se mi to. Myslím si, že aby lidé věděli, že mají vzadu na straně 4 lokální zprávy, které je zajímají – a já si myslím, že je opravdu zajímají - tak jsem byla příznivcem nějakého výraznějšího poutání už vepředu. Domnívám se, že lokálky si málokdo všiml, bylo to decentní, vypadalo to dobře, ale asi to ten účel nesplnilo. Proto jsme dělali vlastní grafické „poutáky“ na předních stránkách novin, nebo jsme se domluvili s distribucí a poutali jsme ty lokální strany v rádiích. 7) Objevují se dnes zprávy z Brněnska na stránkách regionální přílohy MF Dnes? (po zrušení lokální stránky Brněnsko)

74

Já si myslím, že MF Dnes neměla jinou možnost, musela jít cestou úspor a šetřit se musí všude, nicméně nyní dá velkou práci uhlídat, aby ty zprávy z měst okresních, kterým jsme kdysi věnovali čtvrtou stranu, se vůbec do těch novin dostaly. Říkám to s velkou nostalgií, protože si myslím, že dělat lokální novinařinu a dělat ji dobře je správná cesta. Ale prostě tak to je. Nyní máme novou strategii, díky níž můžeme mutovat první stranu regionální přílohy, takže na jedničce jihomoravské vždycky mělo být krátké zprávy z Jižní Moravy nikoliv z Brna a na té brněnské jedničce by měli být krátké zprávy z okolí Brna, tedy z okresu Brnovenkov. Zprávy se zde ale určitě objevují méně. 8) Jaké jste zaznamenaly reakce čtenářů na zprávy na lokální stránce Brněnsko? Dopisy redakci apod.? Řeknu to opačně, když ty lokální strany skončily a regionální příloha se smrskla, tak jsme zaznamenali reakce čtenářů, že tma nenašli ty svoje zprávy z těch okresních měst, že to tam nevidí. Ale na Jižní Moravě to není tak dramatické, protože jak se domnívám, je zde Brno chápáno jako přirozená metropole. Lidem z těch okolních měst a okresů tolik nevadí, když si na titulní straně přečtou, že v Brně se otevřelo nákupní centrum Letmo, ba naopak, ti lidi se o tom baví, jedou do Brna se na to podívat. 9) Takže pokud to dobře chápu, tak lokální stránky jako je Brněnsko byly zrušeny z ekonomických důvodů? Ano, protože se celkově snížil počet stran na 3, tak dávat na 3. stránku lokální zprávy to už by nebylo únosné. Taky máme teď jen jednoho redaktora, která pracuje v regionu, má na starost Znojmo, Břeclav a Hodonín. Jih Moravy je pořád pokrytý, je to i proto, že je to i turisticky atraktivní oblast, jezdí tam mnoho lidí. A Blansko a Vyškov pokrýváme z Brna, když se stane něco velkého. Máme také „externí“ spolupracovnice – kolegyně na mateřské dovolené, které sledují dění v těchto okresech. Snažíme se, je to v našich rukách, aby tam ty zprávy z toho venkova nějaké byly. Polovina našich čtenářů pochází z Jižní Moravy a polovina z Brna, takže na to musíme myslet. 10) Měli jste nějaké specifické požadavky při tvorbě otvíráků na Brněnsko? Myslím požadavky týkající se výběru tématu, stylistiky či délky otvíráku? Ne, neměli. Ovšem někdy polovinu strany 4 tvořil inzerát, takže potom bylo mým záměrem, aby na straně byl slušný otvírák s nějakým důležitějším tématem – ale to důležitější téma nemuselo a nemívalo takovou sílu zpravodajskou jako otvírák celé přílohy. Tam opravdu můžeme napsat o tom, že v Kuřimi zastupitelstvo rozhodlo, že pokácí pět lip na nábřeží někde – což anormálně byl jedňák v příloze, ale na lokální stránce tento článek rozpracujeme, protože místní lidi to zajímá. Zajímá je, co na to řekl tamten a onen, protože oni se mezi sebou znají, a to je právě to lokální zpravodajství. Bylo pro mě také důležité, aby tam byla mozaika událostí a akcí, které se v tom regionu dějí v podobě krátkých zpráv. A Lidé od nás byla rubrika, kterou autoři z duše nenáviděli, asi se jim ti lidé špatně hledali osobnosti z okresu. Ale byla to jedinečná příležitost, která nám dneska chybí, příležitost představit zajímavé lidi nebo zvláštní lidi, kteří si zaslouží, aby se o nich napsalo…byd to může být třeba jen rybář, který zorganizoval okresní rybářskou soutěž. 75

11) Řídí se redaktoři v brněnské redakci při tvorbě zpravodajství obecně příručkou „Jak děláme noviny“ MF Dnes? Ne. Všichni dobře vědí, jak to má vypadat, protože dnes už tady podstatná část lidé studovala žurnalistiku. Máme příručku, jak má text vypadat, jak má být otevřený, co má obsahovat, ale spíše záleží na konzultaci s editorem. Základní principy z příručky ale dodržujeme. Nyní čas od času řešíme i žurnalistiku na poradách v Praze, rozebíráme noviny, říkáme si nad konkrétními texty, co se povedlo a nepovedlo. Editorská koncepce je nyní odlišná, máme tři strany regionální přílohy– první tvoří důležité zprávy, druhou věcné zprávy a třetí lidské příběhy. 12) Dáváte redaktorům volnost pro výběr témat otvíracích zpráv? Zcela určitě ano. 13) Usilujete o čistotu žánru v případě zprávy? Naprosto ne. Často se žánry prolínají, málokdy se objeví suchý zpravodajský text, naopak při poradě si často říkáme, zda to bude to spíše „repkoidní příběh“, kdy zpráva může začít reportážně anebo tam bude třeba i základ ze story. 14) Proč lokální stránka Brněnsko vycházela právě v pondělí? Jak dlouho vycházela? Bylo to z praktických důvodů – víkendovou službu zajišťuje jeden člověk, a aby popsal celé noviny je problém. Proto jsme v pondělí pomohli službě v tom, že už měla již z pátku nachystanou stránku Brněnska. Navíc v pondělí vycházeli noviny nejdelší 8 stránkové. Napadá mě, že autoři Brněnska to měli těžké v tom, že v tom regionu nežijí. Autoři z Brna museli během týdně vymýšlet, co na tu stranu dají, to bývalo problém. Samostatná okresní stránka Brněnska vycházela přibližně dva a půl roku od roku 2009 do června 2012.

Rozhovor s Pavlem Tesařem o psaní lokální stránky Brněnsko

1) Jak dlouho jsi psal Brněnsko? Psal jsem ho jen pár měsíců, protože ho měli často na starost externisté či elévové. Začal jsme ho psát tuším v prosinci 2011 a přestal jsem ho psát koncem února 2012. 2) Čím je podle tebe psaní zpráv a zejména otvíráků pro Brněnsko specifické?

76

Psaní této stránky mě moc bavilo, protože jsou to více oddechové informace. Specifické je tím, že tento okres nemá žádné hlavní (okresní spádové) město, takže jsem se snažil střídat větší města, aby to nebyly jen zprávy z Kuřimi… 3) Snažil ses řídit při psaní zpráv pro Brněnsko vnitřní příručkou MF Dnes „Jak děláme zprávy“? Upřímně řečeno jsem žádnou příručku neviděl, takže jsme se jí ani neřídil. Snažil jsem se ale vždycky zejména najít zajímavá témata typická pro danou oblast. 4) Jakým způsobem jsi vybíral témata pro Brněnsko – a pro otvírák Brněnska? Snažil ses hledat spíše lidské příběhy nebo informovat o událostech? Samozřejmě kvůli tomu, že je to menší území, tak ty témata otvíráků nejsou žádné „světové zprávy“. Pro vyhledávání témat jsem hodně využíval místní zpravodaje jednotlivých obcí a také webové stránky měst. Občas také došel do redakce nějaký tip. Snažil jsem se hlavně střídat témata, aby byla stránka pestrá – tj. nejenom psát zprávy z různých měst, ale taky psát zprávy na různá témata. (pozn. Aby nebylo vše jen o školách, o zdravotnictví, o dopravě,…) Když se ohlédnu, tak často nešlo o lidské příběhy – ty se do otvíráku nedostaly, protože tu na ně byla speciální rubrika „Lidé od nás“. Nejčastěji to byly různé události, které pořádaly místní komunity, různé kulturní a společenské akce apod. 5) Byl výběr hlavního tématu pro otvírák těžší kvůli tomu, že jde o malou lokalitu bez centra? Občas byl výběr témat trochu složitější, to ano. Zejména pak právě výběr hlavní zprávy pro Brněnsko. Právě protože jsem se snažil zachovávat pestrost, aby se i do hlavní zprávy dostaly všechna větší města z regionu. Občas jsme dostali nějaký tip, ovšem bylo jich málo. Často jsme si spíše dávali tipy na otvírák Brněnska v redakci – ostatní redaktoři vždy pomohli s hledáním tématu a snažili se mi dohodit nějaký tip na zprávu z Brněnska. 6) Podařilo se ti přesto někdy napsat nějakou místní „kauzu“? Myslím, že jednou ano, šlo o skládku odpadu z lomu u Sokolnic, proti které se začali bouřit místní lidé bouřit. Jinak šlo ale často o odpočinkové čtení. 7) Jaké byly nejčastěji tvoje zdroje informací, když pominu zpravodaje a weby větších měst? Potom to nejčastěji byli starostové měst a obcí. Když jsem se jim ozval, byli velice vstřícní. Ale sami od sebe se neozývali, to se stávalo velice zřídka. 8) Dostával jsi nějaké reakce čtenářů jako třeba dopisy redakci na zprávy z Brněnska? Moc často ne, spíš se jednalo o výjimky. Přestože jsme dávali za články různé výzvy, ať se lidé vyjádří k tématům zpráv, tak odezva byla vždy minimální. 9) Jak ses snažil vyrovnat s tím, že stránka Brněnsko vycházela v pondělí? 77

Snažil jsem se témata a co nejvíc materiálu připravit předem během pracovního týdne. Ovšem občas to z různých důvodů nešlo a tak jsem někdy Brněnsko dělal i přes víkend – většinou to bylo v rámci víkendové služby. Někdy jsem ale do redakce zašel v neděli psát Brněnsko, přestože jsem službu neměl. 10) Mělo vedení redakce/editoři nějaké specifické požadavky na psaní otvíráku Brněnska? Myslím, co se týká struktury zprávy, stylistiky, jazyka, délky zprávy…? Žádné specifické požadavky tma nebyly. Samozřejmě bylo třeba vždy napsat hodně zajímavý perex, hodně si vyhrát se začátkem zprávy. 11) Byl jsi často v terénu při psaní pro Brněnsko? Příliš často ne, spíš výjimečně. Občas když byla o víkendu nějaká akce, tak jsem tam zajel. Ovšem většinu věcí jsem řešil po telefonu. 12) Na co si s odstupem času vzpomeneš z období, když jsi psával Brněnsko? Bavilo mě velice hledat místní zajímavosti. Narazil jsem třeba na to, že v Oslavanech funguje regulérní kino, které každý dne promítá filmy, přestože je to maličká vesnice kousek od Brna, kde jsou velká multikina. A navíc kousek od Oslavan v Ivančicích taktéž funguje pravidelné promítání v místním kině. Když se řešila digitalizace kin, tak jsem tohle malinkaté oslavanské kino zahrnul do svého článku a nakonec můj článek sloužil jako inspirace i pro reportáž České televize. Takže na tom je podle mě vidět, že i na Brněnsku byl potenciál najít určité zajímavosti, a tím zajímavější jsou, že se dějí kousek od Brna a přesto o nich lidé nevědí.

Rozhovor s Marcelou Svobodovou o psaní lokální stránky Brněnsko

1) Jak dlouho jsi psala Brněnsko? Po celou dobu odborné praxe, takže tři měsíce 78

2) Čím je podle tebe psaní zpráv a zejména otvíráků pro Brněnsko specifické? Nejdůležitější je se zorientovat. Ze začátku jsme si musela důkladněji zmapovat oblast, o které píšu a pak pravidelně sledovat, co se v ní děje. Snažila jsme se psát tak, aby čtenáři měli pocit, že jsem jedna z nich, což občas nebylo jednoduché, protože žiju v Brně a Brno a Brněnsko jsou dvě naprosto odlišné věci. 3) Snažila ses řídit při psaní zpráv pro Brněnsko vnitřní příručkou MF Dnes „Jak děláme zprávy“? Snažila jsme se psát články tak, aby s nimi byli spokojeni nejen editoři, ale i já sama. Příručkou jsem se nijak nestresovala. 4) Jak bys charakterizovala způsob, kterým se v MF Dnes píšou zprávy? Myslím si, že MF DNES a její redaktoři se snaží zachovávat zpravodajskou strukturu CO, KDE, KDO, PROČ A JAK. Preferován je jednodušší a srozumitelný jazyk. Konkrétní styl autorů je ale vždy individuální a je to vidět i na „neutrálních“ zpravodajských textech. 5) Jakým způsobem jsi vybírala témata pro Brněnsko – konkrétně pro otvírák Brněnska? Snažila ses hledat spíše lidské příběhy nebo informovat o událostech? Snažila jsem se to střídat, aby stránka byla každý týden jiná a pestrá. 6) Byl výběr hlavního tématu pro otvírák těžší kvůli tomu, že jde o malou lokalitu bez centra? Rozhodně. Najít články pro Brno je snadné, pro skupinu menších obcích už to bylo problematičtější. Tím nechci říct, že by se na Brněnsku vůbec nic nedělo, ale spíš byl problém najít natolik zajímavou událost, aby utáhla otvírák strany. 7) Podařilo se ti napsat o nějaké místní „kauze“? Myslím, že jsme napsala pár článků, které rozčílili pár lidí, kteří si třeba nepřáli, aby se o té a té věci psalo v novinách, ale „kauzou“ bych to rozhodně nenazvala. Šlo o lokální potyčky a tahanice, nějakou konkrétní si ale nevybavím. 8) Jaké byly nejčastěji tvoje zdroje informací pro psaní otvírací zprávy Brněnska? To bylo velmi různé. Během týdne jsem si připravoval podklady o dění v obcích na Brněnsku, nějaké tipy jsme měla od kolegů, známých nebo něco málo i od čtenářů. 9) Získala jsi nějaké reakce čtenářů jako třeba dopisy redakci na zprávy z Brněnska? (Nebo třeba tipy čtenářů na článek…?) Občas mi přišel email od čtenářů, většinou bud s poděkováním za článek nebo s tipem, o čem psát příště. Šlo spíše o drobnosti. S negativní reakcí jsem se tuším nesetkala. 10) Jak ses snažila vyrovnat s tím, že stránka Brněnsko vycházela v pondělí? 79

Připravovala jsem ji předem v pátek, případně něco doplnila o víkendu. 11) Mělo vedení redakce/editoři nějaké specifické požadavky na psaní otvíráku Brněnska? Myslím, co se týká struktury zprávy, stylistiky, jazyka, délky zprávy…? Délka byla vždy daná layoutem strany. Jinak se struktura článku odvíjela od jeho tématu a samozřejmě od zvoleného žánru. Řekla bych, že se otvíráky pro Brněnsko po stylistické stránce nijak zvlášť nelišily od ostatních článků. Univerzální požadavek byl psát poutavě a o tom, co lidi zajímá. 12) Jak často jsi byla v terénu při psaní pro Brněnsko? Myslím tak dvakrát, třikrát. Kromě Brněnska jsme měla na starosti i další články, takže práce byla časově náročná a musela jsme spíš všechno hodně obvolávat a do terénu jezdil fotograf. 13) Vzpomněla by sis, který svůj článek z Brněnska považuješ za nejlepší, a proč? Tak to už vážně nevím, bylo jich moc.

80