economix MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE
KVĚTEN 2006
ČÍSLO 3
Škola má nového kvestora, jímž se v dubnu stal Ing. Jan Škoda. Zajímalo nás, co se na škole chystá a co nás nemine.
měl mimo jiné dohlížet na dodržování zákonů. Obecně bych chtěl zlepšit komunikaci. Zatím jsem provedl personální úpravy a sjednotil odbory. Dosud zde bylo více samostatných útvarů, jejichž činnost byla mnohdy duplicitní a neefektivní. Vedoucím odboru správy majetku je Ing. Horský a vedoucím ekonomického odboru Ing. Ištvánfyová.
V jakém stavu se škola nacházela před vaším nastoupením do funkce? Obecně lze říct, že škola je v dobrém stavu. Domnívám se však, že měsíc je příliš krátká doba na případné hodnocení rozdílů.
Článek v MF Dnes rozvířil hladinu na VŠE
Foto: Marcel(ko)
Jaký máte vztah k VŠE, co vás přivedlo na školu? Vystudoval jsem pátou fakultu, obor Veřejná správa a regionální ekonomika. Potom jsem začal pracovat na oddělení vědy a výzkumu, kde jsem působil šest let. Vzhledem k mé dosavadní činnosti, během které jsem spolupracoval s mnoha odděleními, vím, jak to tady chodí a co mě pálí. Protože jsem se zabýval především financováním, rozhodl jsem se zúčastnit výběrového řízení. Teď sedíme v NB, kde jste seděl tak před měsícem? Před měsícem jsem měl kancelář kousek vedle tady na patře. Byl jsem vedoucím oddělení vědy a výzkumu, což je administrativní pozice, která zastřešuje pro VŠE vědecko-výzkumnou činnost a správu financí. Do mé kompetence spadala také administrace doktorského studia.
CENA 5 Kč
Na škole zlepším komunikaci a informovanost S jakou vizí přicházíte do nové funkce? Chtěl bych z kvestorátu vytvořit efektivně fungující servisní pracoviště. Smyslem je hledat ře-
šení problémů tak, aby to netrvalo zbytečně dlouho. Chci také částečně přesunout pravomoci a odpovědnost na jednotlivé útvary a fakulty. Kvestorát by
IMPULS V MF DNES Na škole to zase vře. Napětí vzniklo počátkem dubna po uveřejnění článku „Jsme na úrovni evropských škol“ v deníku MF Dnes, kde redaktor referuje o rozhovoru s novým rektorem VŠE, prof. Ing. Richardem Hindlsem, CSc. Rektor v interview zmiňuje výsledky ankety o uplatnění absolventů jednotlivých fakult VŠE na pracovním
trhu a zamýšlí se nad množstvím studentů fakult, kteří po ukončení studia pracují v oboru. „Například z fakulty statistiky to je přes 94 procent,“ cituje Mladá fronta rektora Hindlse. Deník pokračuje: „Podobných čísel dosahují i ostatní fakulty, i když nemají tak vyhraněnou specializaci jako statistika. Výjimkou mezi těmito výsledky je jen fakulta národohospodářská, kde
Jaký největší problém na ekonomce vidíte? Z mé současné pozice je to určitě informovanost. Množství informací je obrovské a je třeba zajistit, aby jednotliví lidé věděli, kam se obrátit a kde potřebnou informaci získají. Měla by fungovat linie řešitel – tajemnice – děkan fakulty nebo kvestor. Například v oblasti vědy je nutné, abychom měli dobře informované výzkumné pracovníky. To jim ušetří spoustu času, který mohou věnovat jiné činnosti. Co by pro vás byl nejlepší výsledek? Aby řešitel věděl, za kým má jít, jaké dokumenty bude muset předložit a podobně. Pak bude možné včas zadministrovat peníze, protože peníze jsou mnohdy pro úspěšné řešení grantů klíčové. Jak chcete docílit, aby to takto fungovalo? První krok jsem již učinil – reorganizaci kvestorátu. Je třeba Dokončení na straně 3
jde pouze o 19 procent absolventů,“ dodává. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Proti výrokům rektora se ohradil děkan Fakulty národohospodářské doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc.: „Do úst rektora jsou vloženy nepravdivé výroky poškozující dobré jméno fakulty.“ Děkan Schwarz se po zveřejnění spojil Dokončení na straně 2
2
zpravodajství
Foto: Marcel(ko)
Editorial
– 3 / 2006
UKONČENÍ SMLOUVY S FIRMOU EURES T: Dne 4. 5. 2006 bylo na stránkách VŠE (www. vse.cz) zveřejněno společné vyhlášení o ukončení smluvního vztahu mezi VŠE a firmou EUREST, poskytující stravování v menze Italská a Akademickém Klubu v RB. Na základě korektních jednání z dubna a května 2006 bylo dohodnuto, že smlouva se společností EUREST bude ukončena ke dni 31. 5. 2006. O tom, kdo bude jejím nástupcem, se rozhodne v soutěži, kterou vedení školy už zřejmě brzy vypíše.
economix
Článek v MF Dnes rozvíř rozv ířilil hladinu na VŠ VŠE
Semester sa nám skončil, ale skúšky ešte mnohých stále nenechávajú v kľude myslieť na leto a sladký čas bez študentských povinností. Číslo, ktoré sa vám teraz dostáva do rúk, spočiatku nebolo v pláne. Na poslednej redakčnej porade sme sa však zhodli, že by sme vám, ktorí ešte stále musíte sedieť v študovni nad knihami, aspoň trochu spríjemnili čas učenia. Tentokrát sa vám na prvých stranách predstaví kvestor VŠE Ing. Jan Škoda a ako aj v predchádzajúcich rozhovoroch s ľuďmi z vedenia, aj teraz sa dozviete pár zaujímavostí zo zákulisia školy. Po rozhovore sa vrátime ku „kauze“ EUREST a priestor ostal aj pre tohtoročné voľby do študentských senátov. Minulý štvrtok si prišli mnohí, nielen slovenskí študenti, vypočuť prednášku slovenského podpredsedu vlády pre ekonomiku a ministra financií Ivana Mikloša. V Starej aule sa vyjadril najmä k aktuálnym slovenským reformám. Nášmu redaktorovi sa ho podarilo po prednáške presvedčiť, aby mu odpovedal na niekoľko otázok, a tak by bola škoda jeho odpovede nezverejniť ☺. Ďalší rozhovor bude patriť skupine Skyline a ako mladého a úspešného tentokrát prezentujeme Petra Macha, absolventa Vysokej školy ekonomickej, ktorý. v súčasnosti vedie Centrum ekonomiky a politiky a tiež pôsobí ako poradca pana prezidenta Klausa. Toľko z obsahu, ostáva už len zaželať skvelé leto, mnoho oddychu, málo povinností a najmä kopu zábavy ☺. Tatiana Veščičíková, šéfredaktorka Chcete sa podielať na vzniku Economixu? Získať skúsenosti v žurnalistike? Alebo len chcete vyjadriť vaše názory, postrehy a pripomienky na Economix? Píšte na:
[email protected].
TRIČKA S LOGEM VŠE V PRODEJI: Pro případné zájmce o reprezentaci školy i jinak než vědomostmi škola připravila zajímavou nabídku. Od 26. dubna 2006 jsou v prodeji trička s logem VŠE za cenu 200 Kč.
Pokračování ze strany 1 s rektorem i s autorem článku, a jelikož nedošlo k nápravě, reagoval svým vyhlášením na webových stránkách FNH. KDE JE PRAVDA? Rektor Hindls zřejmě čerpal informace z ankety absolventů provedené v roce 2004, kde ale ve skutečnosti nejvyššího čísla dosáhla Fakulta financi a účetnictví s 82,5 %. Jak rektor Hindls získal číslo 94 % u Fakulty informatiky a statistiky, se nám zjistit nepodařilo. Fakulta národohospodářská má počet absolventů uplatňujících se přímo v oboru 19,2 %, což rektor Hindls sdělil MF Dnes správně. Děkan Schwarz ale kromě chyb v sdělených údajích kritizuje také nepřiměné prezentování ankety vzhledem k jejímu charakteru: „Není mi sympatické mluvit o anketě dva roky staré, kdy je každému jasné, že na fakultách dochází ke
změnám studijních oborů a struktury studia a takové vyhlášení naší fakultě ubližují. Takové výroky by měly být podloženy důkladnějšími statistickými šetřeními,“ dodává. Otázkou zůstává, proč takové nepřesnosti sděloval novinářům rektor VŠE, který sám učí celoškolně povinné STP202 Statistické metody. Měl zájem vychválit vlastní fakultu, ale zkreslenými tvrzeními si zase jinou proti sobě poštval. Boje na VŠE tak bohužel pokračují dál. VÝSLEDKY ANKET Y ABSOLVENTŮ VŠE – NAKOLIK ODPOVÍDÁ PRACOVNÍ NÁPLŇ HLAVNÍ SPECIALIZACI Fakulta F1 F2 F3 F4 F5 F6
2004 82,5 % 39,8 % 74,5 % 19,2 % x
2005 82,6 % 35,0 % 49,7 % 70,0 % 18,3 % x (pol)
Krátce Koupíte je v prodejně skript a ekonomické literatury v RB. K dostání jsou v bílé nebo modré barvě.☺ NOVÁ S TUDENT SKÁ SUTĚŽ: Na téma „Aktuální problémy Evropské unie“ vypsalo Centrum evropských studií ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung již 11. ročník soutěže písemných prací. O vítězství se mohou studenti VŠE ucházet v kategorii „individuální práce v češtině“ i kategorii „individuální práce v některém evropském jazyce“. Práce je nutno odevzdat nejpozději do 15. června 2006 a autoři těch nejlepších si odnesou až 2500 Kč. Přihlášky najdete na stránce: http://nb.vse.cz/ces. Marcel Bodnár
3
stanovit, kdo a za co odpovídá. Probíhají také jednání s tajemnicemi fakult, protože fakulty jsou do jisté míry velmi samostatné. Pracovněprávní vztahy a veškeré finanční otázky na fakultě jsou především záležitostí děkana. Proběhnou tedy změny i na kvestorátu samém? Jak jsem již řekl, pro zjednodušení komunikace jsem zřídil ekonomický odbor, odbor správního majetku a oddělení mezd a personalistiky. Tyto útvary zastřešují všechny věci týkající se dané oblasti. Abych to vysvětlil: bylo zde samostatné oddělení zabývající se rozpočtem. Také tady bylo oddělení účetnictví, kde byla i mzdová účtárna, a oddělení personální. Když se podíváte na standardní produkty, které nabízejí moderní informační technologie, tak například práce a mzdy jsou vždy dohromady jeden modul. Proto jsem sloučil personální oddělení a mzdovou účtárnu. Nemá smysl, aby se v rámci dvou oddělení pracovalo na jednom modulu. To mi přijde neefektivní. Také zastupitelnost bude mnohem vyšší. Mělo by být jasné, kdo za co odpovídá. Budete vydávat doporučení? Ano, budu vydávat metodické postupy, ale nebudu to dělat sám tady od stolu. Chci se spolu s vedoucími odborů pravidelně scházet s tajemnicemi, diskutovat o tom, co nás trápí, a hledat řešení. Na co dalšího je nutné se zaměřit? V současné době nejsou dotaženy dislokace. V tuto chvíli zajišťujme přestěhování jednotlivých útvarů na nová místa. Od podzimu se již objevily nové požadavky. Vedení školy na návrh rektora rozhodlo o uvolnění dalších prostor především pro studentské aktivity. Dále se řeší otázka stravování, neboť s firmou EUREST byl ukončen smluvní vztah.
Je možné, že se EUREST znovu bude ucházet o stravování na škole? Jsme vázáni zákonem o zadávání veřejných zakázek. Pokud bude vypsáno výběrové řízení, má EUREST právo vstoupit do soutěže. Pokud soutěž vyhraje, tak nám zákon ukládá s tímto partnerem smlouvu uzavřít. Můžete, prosím, upřesnit, proč došlo k ukončení smlouvy? Zákon o zadávání veřejných zakázek neumožňuje měnit pod-
vypracována analýza, která na základě změny financování zhodnotí obsazenost kolejí v čase. Je to otázka posunu vnímání, protože se koleje v tuto chvíli stávají tržním statkem. Z tohoto důvodu budeme muset hledat optimální cenovou i investiční politiku. To je však dlouhodobý proces. Po dokončení dislokace tedy přijdou na řadu koleje... Tyto věci je třeba řešit paralelně. Dotace se standardně žádají na ministerstvu školství podle dlouhodobě schvalovaného plánu výstavby. V tuto chvíli je podána žádost na dostavbu v Jindřichově Hradci a připravujeme rekonstrukci koleje na Jarově. Pokud vše vyjde, bude se rozšiřovat také sportoviště na Třebešíně, aby mohl vzniknout odpo-
mínky, které jsou předmětem soutěže při výběrovém řízení. V současné době bylo hospodaření firmy EUREST na VŠE ztrátové. Na základě jednání o ceně a kvalitě jídel se strany dohodly na ukončení smluvního vztahu. Přejděme k dalšímu tématu, ke kolejím. To je zcela samostatná záležitost, která nepatří ani tak přímo do mé kompetence. Jak je dáno zákonem, koleje jsou součástí Správy účelových zařízení. V současné době řeším především otázku rekonstrukcí. Ty byly vzhledem k výstavbě Rajské budovy poněkud posunuty. V tuto chvíli se připravuje dokumentace tak, aby plánovaná rekonstrukce mohla začít. V průběhu léta by také měla být
vídající sportovní areál pro VŠE. Jak to vypadá s počítači? Výpočetní technika se na VŠE standardně mění v průběhu tří až pěti let. Myslím si, že škola je velmi slušně vybavena výpočetní technikou. A probíhá výběrové řízení na ekonomický systém. Máte nové informace o ISISU? Studijní systém nemám na starosti, a nemám tedy aktuální informace. Co považujete za svůj největší úspěch? Ve své profesní kariéře jsem se již spolupodílel na řadě výzkumných projektů a záměrů, něco se podařilo, něco ne. Asi největším úspěchem, na kterém se však po-
dílelo více lidí, je zvýšení objemu financí na vědecko-výzkumnou činnost. V roce 1999 získala VŠE 53 milionů. Pod vedením doc. Patočky, dlouholetého prorektora pro vědu a výzkum, a na základě dobré spolupráce s proděkany dosáhl tento objem v posledních letech přes 85 milionů. Věřím, že se mi na oddělení vědy a výzkumu podařilo vybudovat kvalitní servis pro výzkumné pracovníky. Jsem také rád, že ze své současné pozice mohu v odstraňování některých nedostatků dále pokračovat. Má na financování VŠE nějaký dopad novela zákona o VŠ? Novely z minulého roku mají zásadní dopad především na oblast hospodaření. Vznikají nové fondy, například fond sociální, a jsou upravena některá pravidla pro hospodaření s nimi. Další významnou novinkou je změna charakteru základního finančního přídělu od MŠMT z dotace na příspěvek. Váš nejoblíbenější předmět? Asi oborové předměty týkající se regionálních analýz, zkoumání území z hlediska efektivnosti, struktury obyvatelstva a podnikatelských aktivit. Stručně shrnuto: předměty z oblasti ekonomiky regionů a možnosti jejich dalšího rozvoje. Budete se tím dále zabývat? Na to je dnes velmi složité odpovědět. Určitě to nechci opustit, je ale pravda, že jsem se dnes zaměřil spíše na otázky financování. Chtěl bych také sledovat novinky jak v oblasti veřejné správy, tak i v oblasti pravidel výzkumu a vývoje. Uvidím, co přinese život. Jak trávíte volný čas? Především turistikou, poslouchám folk a country a čtu spíše oddychovou literaturu – detektivky, science fiction apod. Moc času na to ale nezbývá. Naposledy jsem četl Proč bychom se netopili od Zdeňka Šmída.
– 2 / 2006
Na škole zlepším komunikaci a informovanost
Jak to tedy nyní vypadá? Situace se nyní vyvíjí tak, že se VŠE po velmi korektních jednáních dohodla s firmou EUREST na ukončení smluvního vztahu k 31. květnu. Příští týden budeme na vedení řešit varianty dalšího zajištění chodu menzy.
Foto: Marcel(ko)
Pokračování ze strany 1
Co byste rád vzkázal čtenářům? Chtěl bych je pozdravit, popřát jim mnoho úspěchů ve studiu i v profesním životě. Jan Holeček
economix
exkluzivně
4
zpravodajství
Naty
Konec dubna byl na VŠE ve znamení voleb do Akademického senátu VŠE. Jak dopadly?
Přiznám se, že o významu Akademického senátu VŠE pro obyčejného studenta jsem zprvu neměl ani zdání. Při těch slovech se mi vybavilo cosi nepěkného o zbytečné byrokracii. A protože podobný problém může mít více lidí, pokusím se jeho význam v krátkosti shrnout.
economix
– 3 / 2006
K ČEMU SENÁT JE? Senát řeší důležité záležitosti, které se dotýkají celé školy: peníze (schvaluje rozpočet kvestorovi) pravidla (Stipendijní řád, Studijní a zkušební řád, Disciplinární řád) strategii (Dlouhodobý plán rozvoje školy) vedení (volí a odvolává rektora) doporučení k dalším tématům (například ke kritériím pro ubytování na koleji) PROČ BY MĚ TO MĚLO ZA JÍMAT? Správná otázka – protože se to týká každého z nás. Stipendijní řád: pokaždé, když žádáte o stipendium (prospěchové, sociální, ubytovací), se řídíte pravidly schválenými Akademickým senátem VŠE – jak, kdy a koho žádat, kolik dostanete a za jakých podmínek. Studijní a zkušební řád: Kolik
musíte splnit kreditů? Kolik jich můžete ztratit? Jak dlouho trvá bakalářské studium? Jak se hodnotí zápočet (započteno – nezapočteno)? A jak zkouška? Kdo určuje, kdy začíná semestr? – To vše musel někdo určit a pak také schválit. A opět to je Akademický senát, kdo tato pravidla schvaluje. Disciplinární řád: Až něco vyvedete, opět to jsou pravidla Akademického senátu, jimiž se bude řídit trest. Mají vás jenom napomenout? Nebo rovnou vyhodit? Hodí se poznamenat, že AS všechny ty řády a rozpočty většinou přímo nevymýšlí – ty mu navrhne někdo jiný (fakulty, rektor, kvestor). AS je schvaluje (nebo zamítá). Shrnuto a podtrženo: AS je pro školu totéž co Parlament ČR pro celý stát. Nemá za úkol řešit naše konkrétní problémy. Ale věci, o kterých rozhoduje, podstatně ovlivňují život každého studenta. TAKŽE CO JE TO TEN SENÁT? Na škole máme šest fakult. Každá z šesti fakult má v Akademickém senátu 3 kantory a 2 studenty. Další kantor zastupuje International Business School, která působí při VŠE, ale nemá status fakulty. Ve studentské části AS působí navíc jeden studentský zástupce volený z řad externích doktorandů. Celkem má tedy Akademický senát VŠE 32 členů (19 učitelů a 13 studentů).
Naši studentští zástupci sice mají v AS VŠE menšinu, ale je jich dost na to, aby mohli bránit naše zájmy. Je proto škoda, že zájem o letošní volby byl vlažný – jak ze strany studentů, tak ze strany studentských kandidátů, od nichž bychom mohli čekat možná větší osvětu o významu senátu. Jedním z důvodů nízké účasti a malé kampaně je možná fakt, že nově zvolený senát nebude volit rektora (což je jedna z jeho hlavních funkcí). Důvodem je novela vysokoškolského zákona – podle ní je Akademický senát volen na 3 roky, zato rektor na 4 roky. Nového rektora tedy bude volit až příští senát. ABY TO NEBYLO TAK JEDNODUCHÉ... ... tak Akademický senát VŠE není jediným senátem na škole – vedle toho celoškolního, o němž byla dosud řeč, existuje šest dalších senátů – každá fakulta má vlastní (fakultní) senát. Takže máme AS FFÚ (Akademický senát Fakulty financí a účetnictví), AS FMV, AS FPH, AS FIS, AS FNH, AS FM... Člověk může být z těch zkratek až trochu zmaten, že? Fakultní senáty řeší věci výhradně související s konkrétní fakultou: organizují studijní programy (ne přímo obsah učiva, nýbrž organizační věci jako počet kreditů, zkoušek apod., což je obzvlášť aktuální v souvislosti se zaváděním ECTS) jmenují děkana fakulty
určují vnitřní předpisy fakulty Protože jsem byl ze všech těch zkratek, senátů, děkanů a rektorů poněkud zmaten, nakreslil jsem si obrázek, který mi pomohl ujasnit si, „kdo je kdo“. Pro případ, že by měl někdo podobný problém, se tu o něj rád dělím. VÝSLEDKY VOLEB DO AS VŠE Kdo nás tedy bude na „celoškolní“ úrovni v následujících třech letech zastupovat? Volební účast na každé fakultě byla v řádu desítek odevzdaných volebních hlasů – u studentů to představuje méně než 10 %. Čestnou výjimkou je Fakulta managementu, kde dosáhla volební účast studentů 23 %. Učitelé jsou jako voliči uvědomělejší – jejich účast byla vesměs nad 50 %. DO UČITELSKÉ ČÁS TI BYLI ZVOLENI TITO ZÁS TUPCI: Vladimír Zelenka Jarmila Radová Jiří Rauš Michal Spirit Jana Reschová Zdeněk Lukáš Patrik Sieber Alena Plášková Eva Kašparová Dušan Chlapek Petr Mazouch Antonín Rosický Miroslav Svoboda Ladislav Tajovský Jiří Schüller Pavel Štrach Jan Černý Marie Hesková Radek Fiala
F1 F1 F1 F2 F2 F2 F3 F3 F3 F4 F4 F4 F5 F5 F5 F6 F6 F6 ostatní
ZA S TUDENT Y SE BUDOU BÍT TITO NOVĚ ZVOLENÍ SENÁTOŘI:
„Kdo je kdo“ – F1-F6 značí 1. až 6. fakultu. AS VŠE je „celoškolní“ Akademický senát VŠE. Zkratky „AS FFÚ, AS FMV, AS FPH, AS FIS, AS FNH, AS FM“ značí jednotlivé fakultní senáty. Šipky ukazují, kdo koho volí.
Alexander Novák F1 Jaromír Chaloupka F1 Milan Vaňko F2 Michal Klimeš F2 Jaroslav Pažitka F3 Dagmar Dušková F3 Václav Polívka F4 Lenka Hudrlíková F4 Martina Pecuchová F5 Ivan Rojko F5 Zdeněk Růžička F6 Josef Stejkoza F6 Marek Hudík ostatní Michal Haltuf
5
názor
Rovná daň prospěje pouze nejbohatším… Notoricky známá věc. Přesto potkávám lidi, kteří nechtějí, aby „všichni platili stejně“. Jednotná daňová sazba, neboli rovná daň, tak jak ji navrhuje ODS nebo jak existuje na Slovensku, však vůbec neznamená, že všichni platí stejně. Zaprvé: kdo vydělá víc, ten odvede x % z většího koláče. Zadruhé: existuje štědré nezdanitelné minimum, které zavádí do systému prvek progresivity. Skutečně odvedenou výši daně z příjmu na Slovensku při 19% sazbě a nezdanitelném základu ve výši 19,2násobku životního minima naznačuje tabulka. O výhodách jednotné daňové sazby se toho dnes popíše mnoho. A skutečně je o čem psát… skutečně měsíční daň zaplacená měsíční mzda z příjmů (efektivní) daň 7 781,00 Sk 0,00 Sk 0,0 % 12 000,00 Sk 695,00 Sk 5,8 % 18 000,00 Sk 1682,00 Sk 9,3 % 30 000,00 Sk 3680,00 Sk 12,3 % 60 000,00 Sk 9110,00 Sk
Některé podniky a služby by měly zůstat v rukách státu - bezplatné… Nic není zadarmo. A co je zadarmo, nemá cenu! Vzpomenete si, kdy naposledy stávkovali prodejci mobilních telefonů, holiči nebo barmani? Nebo ti, kdo jejich služby využívají? Je to snad náhoda, že nejvíce nespokojení jsou lidé upsaní státu a lidé využívající jejich služby? Uvědomujeme si, když voláme po „bezplatném“ poskytování těchto služeb státem, že právě ona státnost může být zdrojem všech problémů? Ano, z dobrého vzdělání a zdraví jednotlivců má prospěch nejenom ten, komu se jich dostalo, ale i celá společnost. Zdaleka však ne pouze společnost, jak by se mohlo zdát ze současného způsobu kolektivního financování.
Naty
Bohatí bohatnou na úkor obyčejných lidí… Veškerá směna se uskutečňuje na bázi dobrovolnosti jednoduše tak, aby přinesla vyšší užitek oběma stranám, aby byla oboustranně výhodná. Proto chce-li někdo něco prodat, musí nabídnout to, co se ostatním bude hodit, líbit… My pak máme jistotu, že nám danou službu nabídne, (a)nebo nás ve svém byznysu zaměstná. Již Smith popsal jakousi ruku trhu, kterou patrně dodnes nechápeme. Kromě toho každý z nás něco prodává, třeba jenom svoje schopnosti na trhu práce. Zasekli jsme se v 18. století spolu s merkantilisty a jednoduše máme pocit, že k tomu, aby byl někdo spokojenější, musí někdo jiný naopak ztratit… Reformy se mají dělat, až když na ně budou obyčejní lidé lépe připravení… „Zaplaťte mi tolik, kolik platí v NHL, a já budu hrát jako Jágr,“ povídá hokejista druhé ligy. Bohužel to funguje přesně naopak. Hráči v NHL nevydělávají dobře jenom proto, že hrají v Severní Americe, ale hlavně díky tomu, že jsou nejlepší v oboru. K tomu,
15,2 %
A co Paroubkovi? Ti se tváří jako nejhezčí pomeranče světa a stejně tak se budou tvářit i po volbách. Naše touha po dokonalé rovnosti, neboli vrozená nepřejnost a závist, nám totiž nedovolí zpochybnit „zlidovělé moudrosti“. To radši budeme osočovat a pomlouvat všechno, co se kolem nás hýbe… na věčné časy a nikdy jinak! Radko Peter
– 3 / 2006
Obyčejným lidem se za komunistů žilo lépe… Naši rodiče si občas povzdechnou: „Měl jsem jisté zaměstnání…“, „Přidělili mi byt…“, „Mléko stálo 2 Kčs…“ Po revoluci na ně čekal nejenom obrovský nárůst cen, ale i nejistota v zaměstnání, či dokonce jeho ztráta. Není však inflace v počátku devadesátých let důsledkem cenové regulace a deformace z časů socialismu? Není situace na trhu práce tak trochu důsledkem udržování neefektivních pracovních míst, bez jakékoli kvalifikace a v nevhodné odvětvové struktuře? Jsou za inflaci a nezaměstnanost v 90. letech odpovědní strůjci ekonomické reformy nebo tlupa soudruhů řídících neřiditelné (neovladatelné)? Nejsmutnější je, že si i mnozí studenti VŠE dokážou povzdechnout obdobně jako naši rodiče, přestože se dennodenně učí o zrůdnostech minulého režimu nejenom v oblasti ekonomické, ale především lidské.
abychom mohli něco mít, musíme nejdříve něčím být. Budeme dělat reformy, až když na ně budeme lépe připraveni? Ne. Pouze ty změny budou potřebnější, dražší a možná bolestivější, protože když nebudeme dělat nic, lépe připraveni nebudeme!
economix
Blíží se volby a naše hlavičky jsou z každé s trany bombardovány „moudrostmi“ všeho kalibru. Na některé z nich si po volbách nejenom že nevzpomenou politici, ale ani my. Existuje však řada takových „moudrostí“, s nimiž se potýkáme již pěknou řádku let a které si vydobyly stále místo v naší lidové slovesnosti. Kdo z nás by neznal ony slavné výroky, že „za komunistů se obyčejným lidem žilo lépe…“ nebo že „poctivě zbohatnout nelze a podnikatelé jsou mafiáni“?
Ekonomie v lidové slovesnosti aneb fotbalu, pivu a politice rozumíme všichni
6
zpravodajství
VŠE končí spolupráci s f irmou EUREST – a co dál?
?
Překvapivé rozřešení se dostavilo až začátkem května: 4. května vydalo vedení školy spolu se společností EUREST překvapivé prohlášení o ukončení smluvního vztahu ke dni 31. 5. 2006. Tento den je tedy posledním dnem, kdy bude stravování na naší škole poskytnuto firmou EUREST. Důvody ukončení spolupráce zhodnotil výkonný ředitel firmy EUREST Jan Jiran takto: „Smlouva s VŠE byla od začátku založena na špatném propočtu z naší strany. V řádech milionů jsme stravování dotovali. Škola nám slibovala, že se cenu pokusí upravit. Došlo ovšem ke změně vysokoškolského zákona. V důsledku této změny již neby-
Naty
V minulém čísle jsme vás informovali o tom, že vedení školy reagovalo na nepříznivé výsledky ankety týkající se stravování na VŠE a zahájilo důkladná jednání s firmou EUREST. Jednání se protáhla až do května. O jejich průběhu jsme se mohli jen dohadovat, protože obě strany odmítly podávat před ukončením jednání jakékoli informace.
lo možné přelévat peníze z kolejného do stravného. Někteří strávníci tak měli pocit, že platí příliš mnoho.“ Tomu také nasvědčují výsledky ankety ke kvalitě stravování, která nedávno proběhla na VŠE. Velké části dotazovaných se
zdálo, že za danou kvalitu platí příliš mnoho. Jak prohlásil jeden nejmenovaný student: „Můj názor je, že se tady EUREST chová podobně jako maloobchodní řetězce – dodává nízkou kvalitu za relativně vysoké ceny a chová se způsobem, který by si v zá-
padní Evropě nikdy nemohl dovolit.“ S tím však výkonný ředitel Jiran nesouhlasí: „Kvalita poskytovaného stravování je srovnatelná se světem. Podařilo se nám navíc napravit dřívější stav, kdy zaměstnanci školy byli jednoznačně preferováni na úkor studentů.“ Vedení školy se nám do dnešního dne k situaci týkající se stravování nevyjádřilo. Jakou má představu o zajištění stravování do budoucnosti, je tedy zatím nejasné. V nejbližší době by zřejmě mělo být vypsáno výběrové řízení na nového poskytovatele. K případné účasti firmy EUREST nám její výkonný ředitel řekl: „Zatím nevíme, zda se výběrového řízení zúčastníme. Cítíme, že některé kruhy na VŠE nám opravdu nejsou nakloněny. Jasná iniciativa k ukončení spolupráce navíc přišla od školy.“ Reakce studentů na ukončení dosavadní spolupráce se různí. Někteří to vítají, jiní však upozorňují na to, že kvalita jídla a porce v pražských menzách, kam dodávají jiní provozovatelé, nejsou lepší, spíše naopak. Zda se tedy situace se stravováním na VŠE skutečně zlepší, zůstává velkou otázkou. Marcela Cupalová
Kniha
Japonsko. Koniec šesťdesiatych rokov 20. storočia, doba patriaca Beatles. Otázka voľby medzi životom a smrťou. A mladík Tóru Watanabe – styčný a nosný bod celého príbehu, s ktorým sa bez problémov stotožní nejeden mladý človek, hľadajúci svoje miesto v živote a medzi ľuďmi. Po celom svete populárny japonský spisovateľ Haruki Murakami nás zavedie do Tokia a študentského života v ňom. Oboznamujeme sa s postavami, ktoré by mali žiť bezstarostne a ľahko, no okolnosti im celkom nedovoľujú. Zaujímavé partnerské trojice, vzájomne prepojené zložitými vzťah-
mi. Vďaka dialógom, ktoré medzi nimi prebiehajú, sa nám príbeh veľmi rýchlo dostáva pod kožu a zabúdame na okolitý svet. „Smrť je už v našom živote skrytá“ – posolstvo, ktoré Tóruovi predáva jeho jediný priateľ Kizuki, než dobrovoľne odchádza
Naty
economix
– 3 / 2006
Haruki Murakami – Norské dřevo z tohto sveta. Zanecháva po sebe krehkú a vnútorne rozbitú Naoko, ktorú podobným spôsobom už opustila milovaná sestra. Tóru sa zo všetkých síl snaží zbaviť Naoko temnoty v duši, ktorá je už ale zakorenená príliš hlboko. Naoko čoskoro spoznáva, že smrť má nielen svoju ťarchu, ale aj kúzlo pre tých, ktorí nemajú kam ísť... Kniha si nás získava presvedčivosťou a zároveň nevyspytateľnosťou hlavných postáv, pohľadmi do vnútra ľudskej duše i svojou nadčasovosťou, okorenenou milostnými vzťahmi a divokým sexom. Zavedie nás do exotického prostredia, zistíme ale, koľko spoločného majú mladí ľudia na celom svete. Anna Kmeťová
7
na baru s...
Skyline – jednička v Dance Awards Skupina Skyline patří mezi nejúspěšnější kapely v České republice. Již podruhé za sebou obsadila první místo v kategorii skupina/ projekt roku při udílení cen Dance Awards 2004 a 2005. Vznikla v roce 1997 v Praze. Hudební styl byl původně označen jako propojení drum‘n‘bassu/breakbeatu a popu, ale dnes nazývá Skyline svůj hudební styl urban pop.
Na pódiu vystupuješ energicky až střeleně, zajímalo by mě proto, jaký jsi byl jako dítě. Jestli jsi patřil mezi slušné, spořádané děti, nebo spíš naopak? No mezi slušné rozhodně ne. Kdybych mohl použít tři slova, kterými bych se charakterizoval, tak bych použil: „Hyperaktivní, problematické a otravné děcko.“ Když už jsme u té základky, jaké školy jsi vystudoval? Školku jsem přeskočil, protože jsem ji nepotřeboval. Na základku jsem chodil v Radotíně. Potom jsem šel na střední se zaměřením kuchař, číšník a barman. Dál jsem chtěl jít na nástavbu, ale z té mě bohužel vyrazi-
li. Proč tě vyrazili? Ještě dnes si pamatuju hlášku, která mi vyhazov zařídila, a to při hodině angličtiny.
Mohl bys pro lidi, kteří nevědí, o čem je řeč, vysvětlit, co je to MC? Volný překlad je Master of Ceremony. MC je člověk, který se snaží udržovat nálaDokončení na straně 8
– 3 / 2006
Čau, Kubo, mohl by ses nám představit a říct něco o sobě a své rodině? Jasně, jmenuju se Jakub Bína, je mi už 21 let. Narodil jsem se a bydlím v Praze-Radotíně. Mám jednoho sourozence, Jéňu, kterému je 20 let a studuje na zahradníka. Máma pracuje jako servírka v jedné hospůdce u nás v Radotíně. Táta vlastní firmu, která se zabývá výškovými pracemi.
Pěkný ☺ Kdy a jak ses vůbec dostal k mikrofonu? Bylo to na CzechTeku 2002. Celé čtyři dny jsem se tam tak nějak potloukal, sem tam jsem si půjčil mikrofon a zkoušel si zpívat. Tam jsem se potkal i s dýdžeji z Bassbeast teamu, se kterými jsme se dohodli, že bych s nimi mohl vystupovat. A bylo to.
economix
Nezvykle jednoduchá a rychlá byla domluva s MC Jacobem, který přijal mé pozvání a poskytl mi rozhovor. Za to mu dodatečně děkuji. Sešli jsme se v Riegrových sadech a v klidu u malinové limonády jsme probrali průřez jeho působení na české hudební scéně. Pojďme na to!
„Když to neumíš vyslovovat, tak to nevyslovuj!“ Tuhle větu jsem pronesl, když jsem si už nemohl pomoct s výslovností naší angličtinářky. Potom už mě čekala cesta do ředitelny, kde jsem tomu výrazně nepomohl, a bylo vymalováno.
8
na baru s... čísla, maximálně e-mail a řeknu jim, aby mi když tak napsaly. Pokud je slečna zajímavá, tak si s ní jdu někam sednout, ale předem uvedu, že mám přítelkyni. Jde pouze o schůzku založenou na sympatiích. Býváš před vystoupením nervózní? Co třeba před vystoupením po boku světové špičky MC Dynamite & Roni Size? Jak se s nervozitou srovnáváš? Nebývám nervózní. Jediné, co cítím, je respekt. Snažím se uklidnit a říkám si: „Teď jim to pořádně nakopeš, dokud se nezpotěj a neodplazej.“ První dvě minuty je sem tam menší stres, ale potom je ten tam. Říkám si, že jsem to dělal už tisíckrát, tak o co jde. Napadlo tě někdy, že budeš ve svém věku patřit mezi MC špičku v ČR? Ani omylem. Spíš jsem si myslel, že budu někde zevlovat a nic z toho. Myslím si, že díky tomu, že mě to moc baví, jsem tam, kde jsem.
du publika, doprovází dýdžeje a funguje vlastně jako propojení pódia a lidí, takový kabel mezi nimi. Co obsahují tvé texty a kde bereš inspiraci? Má to nějakou hloubku nebo jen tak pouštíš do éteru to, co tě napadne? Je nějaká persona, která tě ovlivnila? Většinou si jen tak sednu a texty si píšu. Všechny texty dělám v angličtině a určitě mají hloubku. Píšu například o teroru, o lidech. Snažím se, aby byly texty inteligentní a měly nějaký hlubší smysl a význam. Ze začátku jsem koukal a poslouchal starší MCs – největší vzor je pro mě průkopník a legenda všech MCs, a to Stewie Hyper D.
economix
– 3 / 2006
Jak ses dostal ke Skyline a jak dlouho s nimi vystupuješ? Asi před rokem jsem se potkal na párty Chronology s NuC, který zpívá ve Skyline. Potom v podstatě přes tuhle známost. Taky si mě všiml zvukař Skylinů Hoffy, kterému se líbila moje performance. Řekl o mně, že zpívám pomalu a pak najednou vystřelím jako kulomet. Dál jsem napsal písničku No chance, která je na našem novém albu, a pak už to šlo samo od sebe. Jak bys krátce charakterizoval členy Skyline a jak si myslíš, že vidí oni tebe? NuC (MC/vokály) – zajímavý člověk, ve kterém se nevyznáš, je to můj super kámoš a v podstatě do jisté míry i vzor a učitel. Radek B. (bubeník/zakladatel) – je to takový organizační typ, brutálně nezákeřný, férový a upřímný. Hoffy (producent/programátor) – flegmouš s černým smyslem pro humor. Majkii (kytara/melodica) – dobrý muzikant, pohodový člověk, se kterým dělám hovadiny na koncertech. Jitka (zpěv) – poctivá holčina, milá, hodná a pěkná. A myslím, že mě by po-
psali jako blázna, který pořád něco mele, je hyperaktivní a dělá hovadiny. Ještě bych se rád zmínil o našem manažerovi Davidu Urbanovi: to je výborný, schopný člověk. Jsi nejmladším členem skupiny Skyline, viď? Chovají se tak k tobě? Ne, berou mě prostě jako energického blázna, který je mladý a perspektivní. Teď něco pro fanynky. Máš přítelkyni? Jaké holky se ti líbí? Jojo, mám svoji Nikolku, která je fajn. Mám raději tmavší typy, protože se víc hodí k drum´n´bassu (směje se). Líbí se mi, když o sebe holka pečuje, ale nemyslím tím žádné zmalované příšery na podpatcích. Musí mít charisma a být zajímavá. Otravují tě fanynky na koncertech? Jak jim odoláváš? Neotravujou, líbí se mi to ☺ Nedávám jim
Je zpěv jediná tvá práce, nebo si ještě někde přivyděláváš? Pracuju. Dělám asistenta produkce v TOP TV. Zaměřuju se na prodej a reklamu. Naštěstí mě to vůbec neomezuje, protože moje pracovní doba je čtyři hodiny denně. Je něco, čeho bys chtěl dosáhnout, nebo jsi spokojený s tím, jak to je teď? Rozhodně ne. Snažím se vyvíjet. Rychle a přesně frázovat. Chodím na hodiny zpěvu k Aleně Tiché. Díky moc za rozhovor. Co bys chtěl lidem vzkázat? Choďte na párty, bavte se, bavte se dobře. Kupujte cédéčka, neberte drogy. A když budeš mít špatné známky a budeš zlobit, tak ať tě máti nikam nepouští. Hlasujte na Dance Awards.. Pavel Nádvorník
Fota Jakub Rojček
Pokračování ze strany 7
9
názor
Daňová nesvoboda Den daňové svobody, kterým začínáme vydělávat na sebe, můžeme oslavit hned dvakrát. Poprvé s Liberálním institutem 14. června a poté podle Davida Marka z Patria Finance 4. července, a to v půl páté ráno. Zatímco ekonomové Liberálního institutu vycházejí při výpočtu ze statistiky ministerstva financí, Marek k výpočtu používá národní účty. Všichni se ale shodnou na tom, že zdanění v České republice je příliš vysoké. Proto by se spíše měl připomínat okamžik, od kterého vyděláváme na stát, a ne opačně. Letos by takový den byl 1., respektive 20. července a mohl by se jmenovat Den daňové nesvobody.
hrubým příjmem, nicméně takto rozkolísaná dřívější rovnováha si vynutí následný vyšší růst mezd právě u těchto lidí na úkor růstu mezd nízkopříjmových skupin zaměstnanců. Na Slovensku došlo přesně k opačnému postupu. Byla zrušena progrese a z roku na rok si díky snížené sazbě skokově polepšili lidé s vysokým příjmem a díky odečitatelné položce také lidé s nízkým příjmem. U průměrných mezd se změna prakticky neprojevila. Jsou to však právě průměrné mzdy, u kterých se růst zvyšuje nejrychleji, čímž kompenzuje počáteční skokovou změnu. Nabízí se tedy otázka, jaký smysl daňová progrese skutečně má. VÍCE PRÁCE, MÉNĚ PENĚZ Nejen daňová progrese ale snižuje motivaci k práci. Ještě více to dělají různé sociální dávky, především v takových případech, kdy se člověk rozhodne začít pracovat nebo zaměstnanec zvýší svůj úvazek, zvýší tak svůj hrubý příjem, ale přijde o dávky v takovém rozsahu, že ke zvýšení čistého příjmu vůbec nedojde anebo v extrémním případě dojde k jeho snížení. Každému člověku by se více práce mělo vyplatit. Pokud bude přemýšlet, o jaké dávky přijde, jaké daně zaplatí, stává se obětí daňového systému, daňové nesvobody.
NEJEDNOZNAČNÝ DOPAD Zastánci daňové progresivity předpokládají, že zvýšená sazba daně z příjmu pro osoby s vyšším příjmem se dotkne právě
– 2 3 / 2006
jenom jich v podobě snížené čisté mzdy, případně zaměstnavatelů v podobě zvýšení nákladů na výrobní faktor práce. Pro zaměstnance je důležitá čistá mzda, nikoli hrubá. Zavedení progresivity sice způsobí skokové snížení čisté mzdy zaměstnanců s vyšším
DOPADY JEDNOTNÉ SAZBY Pokud by byla zavedená jediná, a to 15% sazba, nedělejme si iluze, že by tak došlo ke zvýšení celkových příjmů státu. Nicméně výrazné snížení daní i „rovná daň“ vedly v zemích, kde je zavedena, k vyššímu hospodářskému růstu (čtyři země EU s nejvyšším růstem mají rovnou daň!) a po skokovém snížení státních příjmů i k jejich rychlejšímu růstu, než tomu bylo při vyšších daní s progresivní sazbou. Rychlejší růst produktu a nižší daně by mohly posunout náš den daňové svobody blíže k počátku roku. Miroslav Cvrček
economix
DAŇOVÁ PROGRESE Více než celkové daňové zatížení se u nás do středu zájmu dostal způsob zdanění. Tedy zda daňová sazba má zůstat progresivní nebo zda si vystačíme s jedinou sazbou, což je podstatou návrhu takzvané rovné daně. S tím souvisí i systém sociálních dávek a daňových výjimek. Kritici stávajícího systému říkají, že trestá podnikavost a pracovitost. Systém dávek podle nich navíc velmi často pouze vrací lidem to, co předtím na daních odevzdali. Obhájci progrese zase tvrdí, že je spravedlivé, aby lidé s vyššími příjmy zaplatili vyšší daně. To je zavádějící, protože i v systému stejné sazby je z vyššího příjmu vyšší daň. Ovšem před volbami je mnohem jednodušší říct, že 32 % je více než 15 %, než vysvětlit, že 15 % ze 100 tisíc je také více než 15 % z 12 tisíc, nebo se dokonce pouštět do vysvětlování toho, co znamená mezní sazba daně, a tedy že celý příjem není zdaněn jednou sazbou (pokud se nachází ve vyšším pásmu). Daňová progrese by však zůstala i po zavedení jednotné sazby. Může za to odečitatelná položka. Pokud ta by například byla 6000 Kč, pak člověk s hrubou mzdou 10 000 Kč by zaplatil ve skutečnosti jen 6 %, zato člověk se stotisícovým příjmem 14,1 %.
Naty
Podle OECD byl loni dnem daňové svobody v Česku 18. červen, zatímco na Slovensku 24. květen, což je o celých 24 dní dříve. Vůbec nejdříve začínají vydělávat na sebe občané Jižní Koreje, a to už 14. dubna. Na čele žebříčku jsou státy jako Irsko, USA či Japonsko. Na opačném konci je pak Švédsko s 29. červencem, Dánsko, Francie nebo Maďarsko.
10
Fota: autor
mladí a úspěšní
Petr Mach (31) nás přivítal jednoho dusného květnového odpoledne v útulné kanceláři Centra pro ekonomiku a politiku v ulici Politických vězňů. Na otázky odpovídal velmi jasně. Petr Mach má zkrátka přehled a ví, o čem mluví.
economix
– 3 / 2006
Od roku 1993 je váš život spjat s VŠE v Praze. Nejdříve jste tam studoval, v současnosti tamtéž působíte jako vyučující. Co pro vás znamenalo studium a jaký pro vás mělo přínos? Studium jako takové je spíše jakási prerekvizita. I kdyby člověk nepochytil nic, tak samotný fakt, že je absolventem, je určitě důležitý. Já jsem po třech letech studia statistiky a ekonometrie měl pocit, že to není obor, který by měl být zároveň mojí kariérou, takže jsem následně přestoupil na Fakultu financí a účetnictví a začal se orientovat na to, co mě skutečně zajímalo, tzn. měnová teorie a politika. Na škole člověk podle mne také většinou napíše svou nejlepší práci – tu disertační – dokud je ještě mladý a nezatížený další prací. To bylo asi největším přínosem. Člověk, který má již spoustu jiné práce a ve škole příliš není, moc dobrých teoretických věcí nenapíše. Jak hodnotíte VŠE jako vědecko-vzdělávací instituci v porovnání s jinými vysokými školami podobného zaměření v Česku i ve světě? Přijde mi divná v tom smyslu, že je takovou zvláštní kombinací mezi školou manažerského typu a školou univerzitního typu. Jako by nevěděla, kde stojí. Pro mě je zvláštní už překlad názvu VŠE do angličtiny: University of Economics. Většinou je to tak, že za „University of…“ následuje název nějakého města, státu nebo osobnosti. Univerzita je od toho, že je tam vždycky více oborů, nejen ekonomie. Já sám si myslím, že lepší překlad by zněl „Prague school of Economics“. Jinak je na VŠE mnoho předmětů, jež se hodně liší kvalitou. Sám jsem zažil předměty šílené a naopak skvělé. Jak vypadá váš obyčejný pracovní den? Řekl bych, že mám tu výhodu, že je to vždycky nějak pestré. Management CEP je
Přijetí Eura znamená příliš velké náklady spíš rutinní práce. Také vyučují na VŠE dva předměty: Evropská měnová integrace a Zdanění - teorie a politika. Krom toho pracuji jako externí poradce prezidenta Václava Klause, což v praxi znamená studovat zákony, které jdou k němu k posouzení, a dávat doporučení. Někdy jsou to „zábavné“ zákony, jindy i hodně nezáživné. Každý týden také absolvuji nějakou besedu se studenty středních a jiných vysokých škol. Mohl byste nám přiblížit začátek spolupráce s prezidentem Klausem? V roce 1998 jsem založil bulletin Laissez Faire a Václav Klaus se stal jedním z předplatitelů. On již papírově založil CEP, který ale reálně nefungoval. Ve mně viděl někoho, kdo již má zkušenosti s publikační činností a organizováním seminářů, takže mi dal možnost činnost CEP reálně zahájit. Jednání Václava Klause působí někdy až přehnaně sebejistě. Popište nám svou zkušenost. Po pravdě řečeno: ne každý s ním dokáže vyjít. Jsou lidé, kteří jsou po setkání s ním uražení a nenávidí ho do konce života. Pak jsou lidé, s nimiž vzájemná spolupráce funguje. Spolupráce musí být věcná a to, co je zadáno, musí být stoprocentně splněno. Ale na druhou stranu je možné se s ním přít. On pozorně poslouchá názory druhých lidí a současně sám poskytuje k práci svých spolupracovníků cenné připomínky. V čem spočívá fakt, že někdo si s ním rozumí a někdo ne? Tak určitě se tak stane tehdy, když někdo nesplní jeho zadání. Václav Klaus je pak oprávněně rozčilen a dotyčný člověk to nezvládne. Také hovoří často v hyperbolách.
To, co vysloví, není možné brát tak úplně doslova. Když to někdo vezme doslova, dochází k nedorozumění. To se stává lidem, kteří nejsou naladění na jeho způsob komunikace. Je známo, že jste odpůrcem členství v Evropské unii. Jak se vyvíjí váš postoj k Unii dva roky po našem vstupu? Myslím, že členství pro nás není výhodné. Kdybychom nebyli členy EU, nemuseli bychom implementovat všechny direktivy. Myslím, že by pro ČR bylo výhodnější nebýt členem EU a s EU mít jen smlouvu o volném obchodě, jako to má třeba Švýcarsko nebo Andorra. Jak vnímáte přínos reformy Lisabonské strategie? Pro mě je celá Lisabonská strategie nesmysl. Vznikla na základě úvahy, že ekonomika EU pokulhává, a vychází z předpokladu, že lze nařídit zlepšení nějakým centrálním plánem. Já jsem přesvědčen, že zlepšení může vzejít jen z konkurence mezi státy. Například když Slovensko nebo Estonsko zavede nějaký funkčnější daňový systém, ostatní jej mohou napodobit. Negativní příklady zemí například s nepružným trhem práce pak mohou být cestou, kam nejít. Ekonomice Unie může pomoci jen prohloubení konkurence v politikách jednotlivých států, tzn. daňová nebo legislativní konkurence. Zastáváte názor, že Česká republika ztratila po vstupu do Evropské unie svou suverenitu? Suverenita pro mě znamená výhradní právo rozhodovat si na vlastním území o svých zájmech. Dle mého ji už Česká republika ztratila vstupem do EU. Český zástupce do rozhodování může samozřejmě mluvit, ale to neznamená, že nemůže být přehlasován. Může se tak stát, že zákon, který bychom tady nikdy nechtěli mít, najednou musíme implementovat. Co považujete za největší pozitiva vstupu Česka do EU? Všechno má samozřejmě pozitiva i negativa. Tato pozitiva a negativa dopadají různě na jednotlivé občany a subjekty. Někdo může vstupem do EU těžit, někdo tratit. Osobně za pozitivita považuji odstranění celních bariér ve vzájemném obchodu nebo odstraňování restrikcí pro zaměstnávání pracovníků v jednotlivých členských zemích. Naopak systém přerozdělování prostředků přes bruselský rozpočet či systém vytváření jednotné evropské legislativy považuji za negativa. Bude implementace jednotné evropské měny jedním z oněch pozitiv? Podívejte se, já nemohu vyloučit, že jednou, v delším časovém horizontu, převáží pozitiva. Dnes si ale myslím, že pokud
11
mladí a úspěšní v blízké době dojde k zavedení eura u nás, půjde o politické rozhodnutí a že budou jednoznačně převažovat negativní důsledky.
zkrátka rozumný důvod pro rozšiřování měnové oblasti. Probíhá ostrá kampaň politických stran. Vy jste členem ODS, myslíte si, že kampaň občanských demokratů je úspěšná? Nejsem marketingový expert, ale podle mě neexistuje objektivní hodnocení jako třeba u reklamy na prací prášky, kde je možné vyhodnotit prodej v závislosti na odvysílaném reklamním čase. Slyším názory lidí, kteří tvrdí, že některé billboardy nejsou moc povedené, nepochybně opačný názor mají experti, kteří ty billboardy navrhli. Domníváte se, že billboardovou kampaní lze významným způsobem ovlivnit voliče? Možná, že platí to, že kdyby to nedělal nikdo, volby by dopadly stejně. Jakmile se ale prezentuje jedna strana, pak se musí ukázat
Kavárna I L U Z E
Předností Iluze je velký výběr nápojů. Milovníci kávy s ní díky neobyčejně rozsáhlému výběru mohou procestovat svět od Vídně až po Brazílii. Z teplých nápojů je vynikající Horká dezertní čokoláda Giallo. Rozhodně nezapomeňte okusit míchané nápoje. Na to, abyste ochutnali všechny druhy během jednoho večera, však musíte být hodně zkušení. K pití vás přitáhnou roztodivné názvy, tak třeba Krvavá Mary, Orgasmus nebo Bílej strejda z Jamajky. Neobyčejná jména lehce experimentálních nápojů najdete v sekci „Pitíčka barových povalečů“. Což takhle Rybí záda (vod-
Petr Mach se narodil v roce 1975 v Praze. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, bakalářské studium na Fakultě informatiky a statistiky. V magisterském stupni pokračoval na Fakultě financí a účetnictví v oboru finance. V roce 2003 získal doktorát na stejné fakultě. Od roku 1999 vede Centrum ekonomiky a politiky, které pravidelně pořádá semináře a vydává publikace zaměřené na podporu idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství. V roce 1997 řídil klub Mladých konzervativců a od stejného roku se stal členem Občanské demokratické strany. Je svobodný a bezdětný. Jiří Zábranský
Semináře – konference
ka rybíz), Hejrupáček (Key rum, cola, limetka), Horká meducína (svařený „mulťák“ se slivovicí) či Bobová laskomina (slivovice, jablko)? Nápojem porovnávacím je jistě to naše pivo. Máte ho mít za solidních dvaadvacet, a to značky Staropramen. Proti gustu žádný dišputát, a tak si v pokročilejších hodinách dejte tequillu, brandy nebo třeba whisky. Zkrátka: všichni si přijdou na své, alkoholoví labužníci i obyčejní vodkaři a rumaři. Podotýkám ale, že lepší domácí slivovice v hrsti než ta průmyslová v žaludku. Iluze ve Vladislavské ulici je jednou z mála kaváren, které se nezaprodaly turistickému komerčnímu duchu a ruchu. Proto zde sedáváte rádi, neboť ukrojit si špetku svého času a věnovat ji posezení v historickém centru města, bavit se o hudbě a životě a v příjemné atmosféře popíjet náš národní mok je prostě opakovaně báječné. Adresa: Vladislavova 1389/8 110 00 Praha-Nové Město Otevírací hodiny: Po – Pá 11.00 – 24.00 So – Ne 15.00 – 24.00 Jiří Zábranský
CO –
We would like to invite you for lecture given by our Guest Professor, Yasumi Matsumoto, on „SEEKING FOR A REALISTIC WAY OF INDIVIDUAL DECISION-MAKING“.
KDY – Wednesday, May 31, 5 pm KDE – Room 601. 26 Opletalova, IES FSV UK Anyone interested is more than welcome. All participants are recommended to read the background text in advance. CO –
Komunitární a národní právo v rozhodovací praxi Soudu prvního stupně ESD
KDY – dne 24. května 2006 od 13.00 hod do 16.00 hodin KDE – v č. 117 (velká sborovna) na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze CO –
Amnesty International - lidská práva v Číně
KDY – 24.5.2006 v 19.00 hodin KDE – Malý sál Městské knihovny v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1
– 3 / 2006
Mám rád kavárny v centru Prahy. „Iluze“ stojí poblíž zastávky Lazarská a naprosto odpovídá mé představě o studentské kavárničce. Obsluha je velmi příjemná a ochotná. Co je víc než usměvavá barmanka, která by vám snesla modré z nebe? V kavárně převažuje příjemně žlutá – barva slunce a pohody. Dřevěná podlaha místu dodává mnohem víc přirozenosti, než na první postřeh vytušíte. Nenucená dekorace na stěnách dotváří kouzlo místa.
Kde se vidíte za pět a kde za dvacet let? (úsměv) Obávám se, že pět let uteče hrozně rychle. Momentálně nemám důvod si stěžovat na práci, kterou mám, a měnit ji. Práce je pestrá, baví mě a nejsem závislý na jednom zdroji. Nemám také ambici odcházet do zahraničí, v Česku se mi líbí. Nevylučuji, že vstoupím do politiky, ale to je otázka časového horizontu dvacet třicet let.
economix
Můžete být konkrétnější? Pakliže chcete přejít na jinou měnu, musí k tomu být opravdu silné důvody. Řecko a Itálie si od toho slibovaly nahrazení svých inflačních měn měnou stabilnější. Euro pro ně je opravdu novou a stabilní měnou. My ale měnu zmítanou inflací nemáme. V takové situaci těžko hledat pozitiva. Může jím snad být úspora transakčních nákladů. Tato úspora je podle mě ale zanedbatelná oproti nákladům, které by změna platební jednotky přinesla. Nepočítám-li jednorázový náklad na zavedení nové měny, pak důležitý moment je, že si nebudeme schopni řídit svoji inflaci. Evropská centrální banka dokáže ovlivnit průměrnou inflaci a ta je dnes na rozumných dvou procentech, inflaci v jednotlivých koutech eurozóny však ovlivnit nedokáže. Důležitým faktem je, že příliv kapitálu tlačí na zhodnocení měny, a kdybychom v tomto okamžiku přijali euro, pak se tato skutečnost transformuje jen do vyšší inflace. Tuto situaci jsme zažili již při fixním kurzu koruny do roku 1996, kdy kvůli přílivu kapitálu inflace dosahovala deseti procent. Dalším nákladem je ztráta měnového kurzu. Cena benzinu u nás je ovlivněna nejen negativně růstem ceny ropy na světových trzích, ale i pozitivně posilováním koruny vůči dolaru. No a jestliže se česká měna zruší, pak na cenu benzinu bude mít vliv jen jeden faktor, a to růst ceny ropy. Nevidím
i strany jiné. Víte, ve volbách nejde o voliče, jaké potkáváte na VŠE, ti jsou již dlouhodobě rozhodnutí. Stranám jde v předvolebních kampaních vždy o voliče, které politika moc nezajímá. Sledují ji zpovzdálí, podvědomě a politikové jim splývají. Billboard s jasnou tváří a vzkazem je pak v těchto případech nezbytností. Lidí, které ovlivníte předvolební kampaní, je asi pět procent, ale vemte si, že právě tato procenta volby rozhodují.
12
á v o n Květ ow sh jkou a l o k i sN
akce
fota: Pavel Nádvorník
economix
– 3 / 2006
Druhý díl studentské párty Nikolajka jsme si přišli užít tentokrát do podstatně větších prostor klubu P.M., který se skvěle hodil k připravenému programu. Ten se organizátorům povedl na výbornou. Vůbec poprvé dali prostor začínající kapele Mirek Braum Band, která předvedla svůj rock na způsob grunge. Zdařilá byla i exhibice freestyle BMX a ohnivá show. Kromě toho na večírku nechyběla tradičně kvalitní hudební produkce a projekce extrémních sportů na největším plátně v Praze. Zpočátku se většina příchozích držela při baru nejspíš zásluhou barmanů, kteří míchali drinky za slíbené studentsky přijatelné ceny. Nikolajka byla ohlášena snad v nejkratším časovém horizontu a kapacita klubu se překvapivě nezaplnila zdaleka tolik jako při předchozím díle. Proto je další pokračování plánováno na období méně studentsky náročné: přelom září a října. Michaela Výtisková
13
exkluzivně
Priláka Mikloš odborníkov spä na Slovensko? aby vznikalo čo možno najviac atraktívnych pracovných príležitostí pre týchto ľudí, ktorí získajú kvalitné vzdelanie v zahraničí, a aby, ak budú chcieť, našli dobré uplatnenie aj v domovskej krajine. To je, myslím si, jediná rozumná politika a dá sa to robiť práve len tým, že budeme pokračovať v reformách, že ich udržíme a budeme pokračovať tam, kde sú ešte úzke miesta, a že budeme budovať znalostnú ekono-
Fota: Marcel(ko), Jaroslav Šícha
Ivan Mikloš přednášel ve staré aule na téma Mýtus a realita slovenských reforem.
miku. Dobrý príklad je Írsko, kde tiež mali obrovský problém s odlivom pracovných síl a postupne s reformami sa ľudia začali vracať a dnes je Írsko dokonca importérom kvalifikovaných pracovných síl. V čom vo všeobecnosti vidíte výhody zavedenia školného? Odporúčali by ste to aj ostatným krajinám, ktoré tak ešte neučinili? Celkom určite áno. Na Slovensku sme videli dva hlavné dôvody. Prvým bola nedostatočná kapacita vysokých škôl, ktorá neumožňovala mnohým študentom, ktorí skončili strednú školu a chceli ďalej študovať, aby získali vzdelanie, čo bola vážna vec
ideologická otázka, je, že labouristický premiér Tony Blair presadil výrazné zvýšenie spoplatnenia, najmä z dôvodov potreby zvýšenia kvality. Nebojíte sa situácie, keď sa takto zvýšia kapacity, že študenti nakoniec, ako sa už v súčasnosti stáva bežnou praxou, budú vykonávať len jednoduchšie administratívne úkony a ich vzdelanie nadobudnuté na VŠ ostane nevyužité? Nie, lebo to súvisí s tým, že ak ekonomika ako taká bude dynamická, ak bude rásť ekonomická a životná úroveň, tak to samozrejme okrem iného bude znamenať, že niektoré výroby, niektoré aktivity spojené s tou lacnou
adekvátnu prácu z hľadiska obsahu, ale aj finančného ohodnotenia. S akými reakciami na reformy uskutočnené v SR sa stretávate medzi občanmi ČR? Vidíte tu nadšenie pre reformy, alebo skôr obavy z nich? Aj, aj, čo je prirodzené. To, čo ma ale mrzí, je, že niektoré postoje sú vyvolané a ovplyvnené veľmi nekorektným až nepravdivým informovaním o slovenských reformách. Napríklad mýtus, že ČR a SR vyšli z tej istej ekonomickej úrovne a dnes je na Slovensku horšie, čo je absurdné. Nevyšli sme z tej istej úrovDokončení na straně 14
– 2 / 2006
V ČR študuje na VŠ asi 16 000 Slovákov... to je desatina z celkového počtu slovenských vysokoškolských štud e n t o v. V z h ľ a d o m k b u dúcnosti Slovenska vidíte túto situáciu ako priaznivú, alebo skôr signalizuje na problémy so vzdelávacím systémom SR? Čím sa budete snažiť prilákať týchto študentov po skončení ich štúdií späť do vlasti? V samotnom fakte, že slovenskí študenti študujú v zahraničí, či už je to ČR, alebo iná krajina, nevidím žiaden problém, aj keď to zároveň môže byť aj dôsledkom problémov v domácom školstve, či aj v domácej ekonomike. Za kľúčové považujem to, aby sa Slovensko vyvíjalo tak,
a menej kvalitnou pracovnou silou budú odchádzať, ale práve, ak budeme pripravení a budeme mať kvalifikovanú pracovnú silu, čoho nevyhnutnou podmienkou je kvalita školstva a dobré podnikateľské prostredie, tak budú prichádzať noví investori, alebo vznikať nové pracovné príležitosti v sofistikovanejšej výrobe, službách, oblastiach s vyššou pridanou hodnotou, kde takíto ľudia nájdu nielen
economix
Vo štvrtok 11. 5. sa v priestoroch starej auly uskutočnila prednáška slovenského podpredsedu vlády pre ekonomiku a ministra financií Ivana Mikloša s názvom Mýty a realita slovenských reforiem. Aula praskala vo švoch, ľudia sedeli na schodoch a stáli po krajoch. Každý túžil poznať pravdu priamo od zdroja. Padlo množstvo zaujímavých čísel, väčšinou makroekonomických ukazovateľov porovnávajúcich vývoj a stav v ČR a SR a celkovo zožal Mikloš obrovský aplaus. Potom nastal čas na vopred dohodnutý rozhovor a Economix sa s ním odobral do súkromia sekretariátu.
a vážny handicap. A druhým dôvodom bolo to, že spoplatnenie bude nástrojom zvyšovania kvality. Dnes ten prvý dôvod z demografických príčin a z dôvodu zvýšenia kapacít odpadá, ale dôvod potreby zvýšenia kvality tam je, dokonca jeho intenzita narastá, čiže myslím si, že čiastočné spoplatnenie je jeho nevyhnutným predpokladom a jasným dôkazom toho. A zároveň aj dôkazom, že to nie je iba
14
jsme...
Priláka Mikloš odborníkov spä na Slovensko? Dokončení ze strany 13
economix
– 3 / 2006
ne, a čo sa týka toho vyrovnávania, tak to prebieha, aj keď ešte rozdiel je... Alebo mýtus, že Slovensko je najchudobnejšia krajina v Európskej únii, tiež nezmysel, či mýtus, že daňová reforma bola výhodná pre bohatých a nevýhodná pre chudobných, je tiež nepravdivý, čo viem doložiť konkrétnymi číslami (viď prednáška, pozn. aut.). Môžu výsledky volieb v ČR ovplyvniť rozhodovanie voličov na Slovensku? Nemyslím si, že by výrazne, alebo priamo ovplyvnili rozhodovanie našich voličov. A podľa príkladu Maďarska, kde boli pred voľbami doslova orgie populizmu a volebných sľubov, no hneď po víťazstve sociálnodemokratický premiér oznámil, že Maďarsko čakajú najkrutejšie reformy od pádu komunizmu, čo samozrejme vzhľadom na situáciu, ktorá v Maďarsku je, oznámiť musel. Takže na jednej strane sa môže na prvý pohľad zdať, že víťazstvo sociálnej demokracie v Maďarsku môže posilniť ľavicu na Slovensku, lenže tá realita bude svedčiť skôr o tom, že také sociálno-socialistické sľuby o rozdeľovaní a pridávaní sú často len planými
sľubmi a realita naozaj môže byť aj opačná. Teraz otázka našej šéfredaktorky, teda otázka z dámskeho publika: Vsádza SDKU-DS vo voľbách aj na Váš šarm? Pozdravte slečnu šéfredaktorku. Vo voľbách sa vsádza na všetko, ale chýba nám kandidátka so šarmom vašej ☺ šéfredaktorky (ale túto moju odpoveď nedistribuujte mojim spolukandidátkam). 1. 1. 2009 bude na Slovensku zavedené euro. Jeho duálne používanie so slovenskou korunou však bude trvať len 16 dní. Považujete to za dostatočnú dobu? Toto nie je problém, pretože predzásobenie a výmena korún za eurá bude možná už predtým. Tých 16 dní sa len v obchodoch a v platobnom styku budú používať obidve meny, a keď v obchode zaplatíte v korunách, už vám vydajú v eurách. A po 16. 1. už nebudete môcť platiť v obchodoch v korunách vôbec, ale v banke vám ich budú bez problémov vymieňať ešte rok, možno aj dlhšie. Jakub Rojček
Připadáte si zahlceni nesrozumitelnými učebnicemi? Chcete si tříbit názor na aktuální ekonomické problémy a porovnávat různé pohledy na ekonomickou praxi i teorii? Pokud ano, pak právě pro vás je zde na VŠE akademické studentské sdružení Centrum pro finance a trhy (CEFT). Co chceme? Především oživit strnulé akademické prostředí. Pořádáme semináře, vydáváme odborný časopis, ve kterém umožňujeme studentům publikovat jejich články, provozujeme informační portál (www.ceft.cz) a webovou aplikaci „Burzovní hra“ o nejlepšího investora VŠE. Vítáme každého nového zájemce, který by se na těchto aktivitách chtěl různým způsobem a podle vlastních představ a nápadů podílet. Máme za sebou již více než dva úspěšné roky existence. Zorganizovali jsme několik seminářů za účasti mnoha významných osobností – nechyběli guvernér ČNB, bývalý ministr financí, poradce prezidenta, ekonomičtí analytici našich finančních institucí, přední osobnosti z nejen ekonomické akademické obce. Podařilo se nám taktéž pro studenty zorganizovat již tři víkendové semináře, které proběhly v Roztokách u Křivoklátu. Chcete psát odborné ekonomické články a nevíte, kde je uplatnit? Rovněž proto vznikl CEFT. Vydali jsme sedm čísel časopisu „List CEFTu“, v nichž jsme uveřejnili přes 40 článků, které zároveň vyšly i na našem portálu. Každý měsíc také publikujeme finanční a makroekonomický přehled, jehož cílem je připomenout a shrnout studentům hlavní ekonomické události z předchozího měsíce. Odborná činnost centra je rozdělena do tří sekcí: veřejné finance, finanční trhy a měnová politika. Avšak vítáme každého, kdo se zajímá i o teoretickou a kvantitativní ekonomii a témata, která procházejí napříč několika ekonomickými disciplínami. Členem Centra pro finance a trhy se může stát každý zájemce, který se zaregistruje na webových stránkách www.ceft.cz a splní podmínky dané stanovami sdružení. V současné době v CEFTu působí 14 studentů, z nichž 4 studují na doktorském stupni. David Tkáč
Foto: autor
Foto: Marcel(ko), Jaroslav Šícha
Finance a ekonomie bez učebnic a grafů
15
kultura Divadlo?
Jak dostat diváka do divadla… Když jdete po ulici, téměř na každém rohu na vás hledí reklama. A je vcelku jedno, jestli to je reklama na zubní pastu, na nápoj, nebo třeba na banku. Stále více jsou mezi klasickými reklamami i reklamy a poutače na divadla. Billboardy a plakáty nám nabízejí nejrůznější druhy činoher, muzikálů a koncertů, nejrůznější divadla a prostory. Co vám projde hlavou, když něco takového spatříte? Upoutá vás neobvyklá grafika? Nebo fotografie z představení? Zastavíte se a podíváte se, o které divadlo vůbec jde, nebo řádek ani nedočtete do konce? Mně osobně se už mnohokrát stalo, že mě odradil hned první dojem z plakátu. Přímo ukázkové mi přijdou reklamní plakáty na muzikály a nejrůznější show, které jsou vylepeny převážně v metru, kde člověk nemá příliš na výběr, kam se dívat. A tak vidí reklamu na show na ledě nebo na muzikál, jehož plakát je sytě růžový a ze kterého se na vás kření nejmenovaná zpěvačka. Nevím, jestli zrovna tohle je reklama na úrovni. Podle mě ne, ale to je jen můj názor. Co mě však děsí ještě mnohem víc, je fakt, že někdo na něco takového opravdu přijde. Že je ochoten zaplatit nemalé peníze za něco,
mit, že divadlo je tady pro ně a že divadlo bez diváků nemůže existovat. Také by si měli uvědomit, že chození do divadla není jen otravná společenská událost, ale že je to věc, která vás může nesmírně obohatit nebo vám vytříbit názor a vkus. Stejně tak jako knihy nebo hudba. Takže hurá do divadla! Alice Hudá SOUTĚŽ O 2 LÍS TKY DO S TRAŠNICKÉHO DIVADLA SOLIDARITA . Jak se správně píše autor hry Lakomec? Možnosti: a) Moliére b) Moliér c) Móliére co ve skutečnosti už umění příliš není. Copak kýč a populární obličeje jsou všechno? Představa, že umístění plakátů vám ovlivní návštěvnost divadla, je děsivá. Ale je to tak. Úmorné potom je, když divadla, která jsou na jiné kulturní úrovni, se k něčemu takovému snížit nechtějí. Jak potom nalákat diváka do divadla, aby zrovna on přišel na ono představení a nešel na něco jiného? Realita je však taková, že divadlo potřebuje diváky. Divadlo není banka. Divadlo je divadlo a lidé by si měli uvědo-
Správné odpovědi zasílejte na e-mail:
[email protected]
Strašnické divadlo Solidarity 1986/53 100 00 Praha 10 tel.: +420 274 815 296 tel./fax: +420 274 818 122 e-mail:
[email protected]
Stanislav Griga, fotbalový trenér (vlevo), s naším fotografem Jardou Šíchou (vpravo)
Nový česko-slovenský absolutně pohodový klub „Cílem myšlenky je zajistit místo k pohodovému setkání lidí z České i Slovenské republiky, kteří mají chuť strávit spolu pár chvil v příjemném prostředí,“ řekla ředitelka nového česko-slovenského klubu Věra Babišová. Klub byl za účasti své patronky, herečky Daniely Šinkorové, otevřen 11. května v prostorách restaurace Salut v pražských Holešovicích. Otevírací párty se zúčastnilo několik slavných osobností, k nimž patřil například i slovenský trenér pražské Sparty Stanislav Griga nebo také finalista soutěže Česko
hledá SuperStar Tomáš Savka. Ředitelka Klubu Salut Ing. Babišová, která je mimochodem absolventkou VŠE, k otevření dále dodává: „Chceme, aby se u nás cítili hosté pohodově, budeme v prostorách klubu pravidelně organizovat jazzové večery s živou hudbou a také posezení s českými a slovenskými umělci.“ Klub pro hosty kromě hudebních večerů připravuje také turnaje v pétanque, ochutnávky české i zahraniční gastronomie a různé autogramiády významných osobností. (pol)
economix
Šéfredaktorka Economixu Tatiana Veščičíková se zpěvákem Tomášem Savkou.
– 3 / 2006
Foto: Jaroslav Šícha
Vypátrali jsme
Fota: autor
Majáles 2006 V úterý 2. května vypukla každoroční studentská oslava Majáles 2006. Letošní ročník se přesunul z areálu kolejí Jižní Město na lehkoatletický stadion Eden. Změna to byla jistě pozitivní, a to díky rozlehlejšímu prostoru, kam se pohodlně vešla dvě velká pódia. Další velké plus byly travnaté plochy, na které si mnozí jen tak lehli a užívali si pohody, hudby a sluníčka, zatímco ostatní hráli různé hry nebo také čekali v nekončící řadě na pivo. Naštěstí nikdo nepadl žízní, a to díky bleskurychlé obsluze u výčepů. Děkujeme! Bohužel jsem se dostavil asi tři hodiny po začátku akce, proto jsem neměl tu možnost poslechnout si kapely, které do té doby hrály. Z doslechu jsem slyšel velice dobré ohlasy na kapelu Cocotte minute. Ve chvíli, kdy jsem se ocitl v zákulisí UNREALITY stage, končila skupina Tleskač. Celý tým oblečený do bílých košilek s černými kravatami dostal dav do varu a připravil půdu pro slovenskou kapelu Horkýže Slíže. Kluci z Nitry svými známými hity postavili na nohy snad i krtky z okolních mezí. Kapela Buty, která měla hrát po Horkýže Slíže, dorazila s menším zpožděním, proto se jejich vystoupení zpozdilo asi o půl hodiny. Bylo nám řečeno, že uvázli v zácpě před Prahou. Po příchodu do zákulisí jsme se však dověděli o dokončení jejich dalšího
economix
alba a o bouřlivých oslavách nad hotovou prací. Asi proto si kapela zapomněla dovézt své bicí a na pódiu bylo slyšet, že jim to chvílemi neladí. Muzikanti z kapely Kryštof, jedné z nejočekávanějších toho večera, foukali nedočkavě do svých trumpet a saxofonu již deset minut před vystoupením. Jiné to bylo se zpěvákem Richardem Krajčem. Když jsem se na Richarda koukal, chodil nervózně v zákulisí asi půl hodiny s telefonem u ucha. Doufal jsem, že to neovlivní jeho výkon. Mýlil jsem se a nakonec to byla asi nejpovedenější show celého dne. Za pravdu mi dá asi každý, kdo ještě neviděl někoho zpívat
v pětimetrové výšce na lešení, kam showman Krajčo během vystoupení vyšplhal. Během show skupiny Kryštof jsem se odběhl podívat na vedlejší METROPOLIS stage. Hned po příchodu jsem se připojil k davu, který mával rukama ze strany na stranu pod taktovkou MC Jacoba, zpěváka skupiny Skyline. Nemohl jsem si nechat ujít vystoupení skupiny roku Tata Bojs, proto jsem se vrátil zpět na UNREALITY stage, kde již stovky lidí před pódiem horlivě očekávaly jejich příchod. Světla zhasla, všude dým, studenti šílí… skupina Tata Bojs přichází v růžových čepicích a černých oblečcích. Pro všechny jejich příznivce to byl jistě kvalitní zážitek. Nakonec přišla třešnička na dortu v podobě skupiny J.A.R., na kterou jsem se těšil asi nejvíc. Škoda, že hráli jako poslední, protože i přes veškerou snahu si někteří jejich fanoušci vystoupení nemohou pamatovat. Já jsem si jejich funky rytmy užíval plnými doušky. Studenti si i přes odpor pořadatelů vypískali ještě jeden přídavek a poté byli milou ochrankou odvedeni ze stadionu. Posledním obrazem, který mi zůstal v paměti, bylo moře bílých kelímků na travnaté ploše, které tam uklízečky uklízejí nejspíš doteď. Kapely, které jsem nezmínil, jsem naneštěstí neslyšel, ale jistě si každý vybral své favority jako já a užil si tohoto happeningu po svém. Rád bych poděkoval pořadatelům za skvělou práci a už teď se těším na příští rok. Pavel Nádvorník
vydává EKONOM - sdružení studentů ekonomie * šéfredaktorka: Tatiana Veščičíková * editor: Jan Jaroš * redaktoři: Marcel Bodnár, Marcela Cupalová, Miroslav Cvrček, Michal Haltuf, Jan Holeček, Alice Hudá, Pavlína Hrušťáková, Anna Kmeťová, Jakub Rojček, Michaela Výtisková, Jiří Zábranský a další * fotografie: Marcel Bodnár, Gabriela Dolníková, Jaroslav Šícha * design a sazba: Pavel Vodička * e-mail Economixu:
[email protected]
