Komunikační funkce expresivní v komunikaci na Facebooku

Komunikační funkce expresivní v komunikaci na Facebooku Ladislav JANOVEC Abstrakt Příspěvek je věnován problematice komunikace na internetových sociálních sítích, především Facebooku. Tato komunikace je v dnešní době velice populární, hovoří se až o fenoménu Facebooku. V tomto textu navazujeme na některé naše předcházející texty a charakterizujeme některé rysy facebookové komunikace, všímáme si jejich odrazu ve vytváření dialogického komunikátu, především utváření a kumulace různých komunikačních funkcí v rámci jedné výpovědi jednoho mluvčího. Kľíčová slova Komunikace, sociální síť, komunikační funkce výpovědi, mluvní akt, paralelní komunikace, význam, dialog, iniciační replika Kontakt Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze [email protected]

Text vznikl za finanční podpory projektu GA ČR P407/12/1830 Vztah kognitivních struktur žáka a struktur jazykového systému v procesu edukace českého jazyka.

Tento příspěvek vychází z poznávání komunikace na sociálních sítích (dále SS1), především na Facebooku, neboť se ukazuje, že studium této kommunikace vykazuje poměrně velké množství specifických rysů, a tím otevírá nové oblasti badání a klade nové otázky a výzkumná témata. Komunikace na SS je v současné době nejvýraznější způsob komunikace v prostředí internetu2, o Facebooku se hovoří jako o fenoménu dnešní doby (srov. např. Semrádová, 2010), s jistou nadsázkou se říká, že kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Je to zapříčiněno nejen velikou oblibou mezi lidmi, kterým Facebook umožňuje komunikovat prakticky kdykoliv a kdekoliv, ale právě kvůli ní i rozšiřování vlivu za hranice interpersonální komunikace dvou uživatelů – na Facebooku mají své profily firmy, produkty, instituce, ba dokonce i vysoké školy či katedry, konference i samotné vědecké problémy – Facebook může tedy sloužit mj. i popularizaci vědy. 1

2

Termín sociální síť je polysémní – vedle významu, s nímž pracujeme v textu, tedy „služba na internetu; webové prostředí sloužící ke sdílení a komunikaci uživatelů“ má ještě význam sociologický a sociolingvistický „skupina lidí, mezi kterými se realizují určité sociální vztahy a kteří vstupují do vzájemných komunikačních aktivit“. Je třeba ovšem připustit, že princip poskytovaných služeb na Facebooku, struktura vztahů a průběh komunikace z původního termínu vychází, resp. úzce s ním souvisí. Stranou ponecháváme nyní otázku, co všechno lze za internetové SS považovat a jaké jsou jejich typy – různé weby podobné Facebooku, chaty, seznamovací weby, zájmové a fanouškovské stránky, kam mohou uživatelé umisťovat texty a vstupovat do diskuse, publicistické servery apod.

192

Komunikační funkce expresivní v komunikaci na Facebooku

Naším cílem je ovšem spíše postihnout alespoň částečně znaky facebookové komunikace3 a následně poukázat na realizaci vybrané skupiny komunikačních funkcí výpovědi podle koncepce Miroslava Grepla (Grepl – Karlík, 1999) a konfrontovat ji se skutečností.

1 Znaky komunikace na Facebooku Komunikace na Facebooku se vyznačuje určitými rysy, jež se v určitých kombinacích projevují i v některých jiných formách komunikace, nicméně na Facebooku jsou podle našeho názoru určité aspekty, které jinde chybí nebo jsou upozaděny.

1.1 Vztah účastníků komunikace Do přímé4 komunikace spolu vstupují uživatelé SS, jejichž profily jsou spolu propojeny, uživatelé vstoupili do tzv. přátelství, tedy potvrdili si vzájemné propojení profilů. Podstatné je to, že na rozdíl od komunikace na chatu do vztahu přátelství na SS většinou vstupují lidé, kteří se znají i mimo SS a přinášejí si s sebou sociální vztahy, jež mezi sebou mají i v reálném životě – nemusí jít zdaleka o blízké přátele, ale může jít i o rodinné či pracovní vztahy, o vztahy mezi učiteli a žáky5, známé z místa bydliště apod. Nepřímá komunikace se pak realizuje mezi členy skupin, kde je primárním cílem sdílet materiály a texty týkající se tématu skupiny. Jde většinou o zájmové stránky, jejichž obsah uživatele zajímá, rozhodl se je sledovat. V rámci skupiny pak bývá omezený počet jeho reálných známých a zůstávají vesměs skryty i jeho jiné sociální role a statusy, nad kterými převažuje role „člen dané skupiny“, čímž se nivelizuje asymetrie mezi uživateli. Komunikace na zájmových stránkách bývá vedena spíše v podobě reakcí na nějakou iniciační repliku6, nicméně neznamená to, že se mezi komunikanty nemohou objevit mikrodialogy či polylogy, pro demonstraci jsme si vybrali texty ze skupiny Odposlechnuto v Praze – srov. ukázky 1–2. Texty uvádíme v původní podobě, jak je komunikanti zveřejnili, se všemi chybami a nedostatky. Jednotlivé komunikanty označujeme písmeny, a to nejen při uvozování jejich replik, ale i v samotných replikách, abychom dodrželi co nejvyšší míru anonymity. 3

4

5

6

V tomto příspěvku, stejně jako v našich dřívějších textech, dialogickou komunikaci analyzujeme na základě českých lingvistických prací, především Müllerové a Hoffmannové (1994). Jako přímou komunikaci chápeme v této práci situaci, kdy do vztahu přátelství vstupují dva komunikanti, kteří spolu chtějí nebo potenciálně mohou vést dialog. Oproti tomu nepřímou komunikaci chápeme jako situaci, kdy člověk komunikuje v rámci nějaké zájmové facebookové skupiny. Zcela výjimečně spolu vstupují do komunikace a do vztahu přátelství lidé, kteří se mimo Facebook neznají – pomineme-li situace, kdy dojde k omylu – záměně jmen uživatelů, technické chybě SS či nepozorné práci uživatele Facebooku, jde zejména o vztahy mezi hráči některých facebookových her, o vztahy fanoušků s jejich oblíbenými celebritami (zde je otázka, do jaké míry se realizuje dialogická komunikace, zda tento typ komunikace už není vhodnější chápat jako nepřímou), či situace, kdy uživatelé, zejména mladší, soutěží o množství získaných přátel. Toto chování s sebou nese i větší či menší rizika. O iniciačních replikách na Facebooku jsme pojednávali na Kolokviu mladých jazykovedcov v Nitře na podzim 2012 (viz Janovec, v tisku).

Registre jazyka a jazykovedy

193

Ukázka 1: Iniciační replika (mluvčí A): Dnes ráno v osmičce která na Prašňáku čeká na čočky. Za mnou sedí dvě děti a jejich maminka. Ve směru ke Střešovicím se řítí sanitka (nehouká) a z boku to do ní naboří osobák. Maminka ironicky pronese: „No doufám, že zůstanou na kolejích, to bychom se pak nedostali do školy.“ A: její dcerka (cca 7 let): „No mami, ty doufáš, jo? No já teda nedoufám...“ B: Hezký výrazy. :-) A: Kdyžtak kdyby se někdo nechytal, tak čočky jsou takový ty semafory pro tramvaje. :C: Mi bylo divný, že by u očního jezdila sanitka. Ukázka 2 A: Včera, metro Vysočanská. Pán se snažil dostihnout metro a rozhání lidi se slovy „Kšic, kšic“ B: A za 3minuty jede další lidi co nemyslí. C: vtip je že už někdo BĚŽÍ na metro !!! D: no jak je zvyklej z domova ... :-) E: Lidi, co nemyslí...hm, B, a ty přesně znáš situaci, ve které ten pán byl... Ono se někdy může stát, že ty tři minuty jsou docela klíčový, aby člověk něco stihnul... F: Hehe, teď jsem to chtěla napsat... kolikrát jsou tři minuty velice důležité! B: Ono 3minuty počka je asi pro někoho ztrára času když se můžeš rvát do zavirajicich dveří a tim stejně ten spoj zpozdíš.To jsou nemyslicí lidi. E: Docela marný ti něco vysvětlovat... D: ... no asi takhle – pán si doběhl a myslící B si počká na další – celkově spokojenost... G: většina lidí třeba dojíždí do Prahy, tak běží na metro, aby stihli ten svůj „mimopražský“ spoj ... navíc, když je to třeba večer, tak metro nejezdí tak často. H: nedávno tatínek s malým klukem na poslední chvíli dobíhají k metru a rozhání dav vystupujících lidí: túúú, túúúúú - syn i tatínek :o) taky pobavilo. I: hlavně není řečeno v kolik hodin to bylo a večer metro po 3 minutách fakt nejezdí... J: my jsme takhle běhali na metro už od školy, páč jsme potřebovali stihnout bus se zličína, co jezdil jednou za hodinu nebo i dýl, a dřívější metro jsme nestíhali kvůli škole, naopak pozdějším metrem nám ujel autobis... pak si vyberte.. K: ja zazila pana, ktery prchal na tramvaj a kricel: „Tramvaaaaj! Tramvaaaaj!!! Voe STUUUUJ! Pockej ku**aaaaaa!!! Nedostihl ji:-( L: Ty tři minuty si člověk uvědomí až ve chvíli, kdy mu ujede vlak (který jezdí každé 2 hodiny) přímo před nosem...(: M: po tom co jsem zazila jak me.jakysi chlap dost neomalene odstrcil – az.se lidi otaceli – kdyz dobihal metro, tak mi to ani moc vtipne neprijde... N: Taky někdy dobíhám za pokřiku „Všechno z tratiii!“

Uvedené ukázky se liší délkou, ale kromě toho i průběhem utváření textu. Ukázka 1 představuje typickou komunikaci týkající se statusu/příspěvku ve skupině – produktor A zveřejní nějaký text (v tomto i ve všech ostatních případech jde o jeho vlastní zážitek vyjádřený verbálně), mluvčí B a C na něj nezávisle na sobě reagují, na větší zapojení reaktantů a komunikaci mezi nimi nedojde ani poté, co A

194


zveřejní upřesňující repliku, kterou vysvětluje význam slova čočky. Za povšimnutí stojí rovněž nízká míra expresivity, výrazně věcná, resp. informační stránka celého komunikátu. Objevují se pouze dva emotikony a expresivita daná nespisovností sociolektového urbanonyma Prašňák. Více se dialogičnost projevuje v ukázce 2. Celý komunikát je výrazně delší než předcházející, ovšem právě způsoby navazování replik jsou v něm nejzajímavější. Mluvčí A iniciuje komunikaci vtipnou příhodou z pražského metra a dále už se do ní nezapojuje. Kromě výraznějšího množství chyb, způsobených zřejmě spíše rychlostí utváření komunikátu než neznalostí, je v ukázce 2 nápadné rozvíjení dialogických momentů v reakcích E, F na B a následná reakce B, a opět E spolu s D. Ovšem i mnohé další repliky reagují zároveň na téma, které nastolil iniciátor komunikace A, zprostředkovaně i na B. Potenciálně se tedy otevírá více možností zahájit mikrodialogy, které lze dále rozvíjet. Zároveň je v uvedeném dialogu vidět už práci s expresivními funkcemi (viz dále), které se vrství na jiné funkce. V tomto případě jde o výtky, námitky, ale i výsměch či humor. Dalším znakem facebookové komunikace je, že je jistým způsobem organizovaná. Organizovanost je dána jednak technicky, tj. možnostmi, které samotná SS poskytuje komunikantům (chat, resp. zpráva, komunikace na zdi – statusy a komentáře, sdílení), ale i v určitém systému cenzurování, v existenci pravidel, o čem a jak nesmí uživatelé komunikovat a co nesmí sdílet. Kontrola porušování pravidel je částečně automatická, částečně k ní slouží funkce „nahlásit“, kdy uživatel může upozornit na nevhodnou a zakázanou komunikaci jiného uživatele, který následně může být potrestán až zrušením účtu na Facebooku a zamezením tvorby nového účtu7. Komunikace na Facebooku má několik vrstev. Komunikant může vstupovat do zcela veřejné komunikace, poloveřejné či neveřejné. Jako veřejnou komunikaci chápeme především komunikaci v rámci zájmových skupin, v nichž se uživatelé navzájem nemusí znát, skupiny mohou mít i tisíce účastníků, kteří se vyjadřují k tématu zastřešenému názvem skupiny. Poloveřejná komunikace je komunikace v rámci profilu na produktorově zdi, tedy komunikace vedená statusy a komentáři, k níž mají přístup přátelé komunikanta, na míru její veřejnosti má vliv stupeň zabezpečení, tedy technické ošetření toho, kdo smí z uživatelových přátel jeho statusy a komentáře vidět a přispívat do komunikace. Za neveřejnou komunikaci považujeme tzv. facebookový chat, tedy skrytou komunikaci mezi dvěma i více komunikanty, která se realizuje prostřednictvím zpráv. Všechny tři typy komunikace mohou probíhat synchronně i asynchronně – účastníci komunikace mohou bezprostředně reagovat na repliky, pokud jsou přihlášeni on-line na Facebooku, ale 7

Toto pravidlo je spíše formální – tvorba účtu je podmíněna uvedením e-mailové adresy, tzn. pokud si bývalý uživatel se zrušeným účtem založí novou e-mailovou schránku, může na jejím základě vytvořit nový účet.


195

mohou na základě různých forem upozornění, jež Facebook umožňuje, reagovat i s odstupem jisté doby (dnů, týdnů, ale i let, protože komunikace je elektronicky archivovaná). Velice typickým rysem facebookové komunikace je komunikace pro komunikaci, komunikanti – zejména v komunikaci poloveřejné – vytvářejí statusy, jimiž implicitně vyzývají ostatní uživatele ke komunikaci. Specifické je, že produktor vstupuje do otevřené komunikace – není většinou předem jasné, kdo z jeho přátel bude na jeho repliku reagovat: nevybírá si přímo adresáta, ale adresát si vybírá jeho a volí, zda s ním do komunikace vstoupí, či ne. S tím souvisí i možná paralelnost komunikace – účastníci spolu mohou vést komunikaci veřejnou, poloveřejnou a neveřejnou zároveň – některá subtémata dialogu se mohou rozhodnout prodiskutovávat skrytě od ostatních komunikantů. Na Facebooku se vedle osobní konverzace posilují se ale rovněž i jiné formy komunikace, např. reklamní – jak upozorňují mnohé studie (např. Kulhánková – Čamek, 2010), velice efektivně lze Facebook použít pro marketingovou komunikaci. Vedle toho existují i technické komunikáty, v nichž uživatelé komunikují s Facebookem, většinou se jedná o jednosměrné repliky, kdy Facebook vyzývá uživatele k jistým krokům, které mají udělat (potvrzení příjmu nového designu Facebooku, souhlas s některými aspekty komunikace, které Facebook vyhodnotil na základě automatických kritérií jako nebezpečné, apod.), či kdy je upozorňuje (většinou) na technické problémy stránek, které se opravují.

2 Expresivní funkce výpovědí v komunikaci na Facebooku 2.1 Charakteristika expresivní a satisfaktivní funkce výpovědi Grepl a Karlík (1999) charakterizují záměr výpovědí s komunikační funkcí expresivní a satisfaktivní jako dát adresátovi najevo kladné nebo záporné stanovisko mluvčího k jeho přítomnému nebo minulému jednání (chování) nebo k stavu, v jakém se nachází. Patří sem různé typy funkcí, jako jsou výtky, poděkování, pochvaly, důtky, kritiky atd., řadívá se k nim i to, kdy jde o satisfakci a nespokojenost sekundárně. Na Facebooku výpovědi s komunikační funkcí expresivní vyjadřují libost/nelibost s činností či stavem iniciátora: šikovná seš; moc se mi líbí, jak dodržíš, co řekneš; no teda, ty vyvařuješ, asi přijedu bydlet. :-) Často slouží expresivní funkce k vyjádření se ke společenské a politické situaci, následující iniciační replika komentuje text, který její autor sdílel (zveřejnil) na svém profilu: Ještě by nás měli všechny pozavírat, abychom nedělali ostudu. A pak, že 6 sklenic denně nejni žádný pití... Pozn. začněte nejdřív na Hradě (k článku o tom, že lékaři mohou kontrolovat lidi kvůli alkoholu). Hodnocení se ovšem nemusí týkat pouze adresátova chování, ale rovněž hodnocení samotného produktora. Na Facebooku například produktor expresivně hodnotí svoji činnost, obrazový materiál prezentovaný (sdílený) na Facebooku

196


apod.: Nádhera v lese (k fotografii muchomůrky), k snídani lívance se šlehačkou...mmmmmmmmmmmňam (k fotografii); Nářez v pravém slova smyslu (k videoklipu); jéje, to mě děsí (k videoklipu); tak to je ostrý (k fotografii).

2.2 Složený záměr V komunikační situaci se mluvčí dostávají do situace, kdy svou výpovědí nemusí vyjadřovat pouze jeden komunikační záměr, komunikační akty v sobě mohou zahrnovat vedle hlavního záměru také záměry sekundární. Zejména situace, kdy se vyjadřují indirektně, otevírají možnosti více interpretací záměru mluvčího, proto bychom ve sledovaných komunikátech mohli uvažovat o složeném záměru. Každá iniciační replika, vyjadřovaná různým způsobem (především asertivně, interogativně nebo expresivně), v sobě zahrnuje rovněž výzvu – touhu vyvolat komunikaci. Právě to, že komunikační záměr může být složený, demonstrují velice dobře komunikační funkce expresivní: expresivitu jako sekundární komunikační záměr lze interpretovat u velkého množství jiných funkcí. Jak jsme již upozorňovali dříve, personální komunikace na Facebooku, protože slouží primárně společenským cílům (posilovat interakce mezi přáteli), mívá primárně pozitivní ladění, je kooperativní. Mluvčí se snaží v komunikaci působit na adresáta spokojeně, dobrou náladou, v komunikaci se objevuje velké množství prvků situačního a řečového humoru, nadsázka, nadhled a další jevy spojené s představou toho, že je komunikant „v pohodě“8: Když tak koukám na svou profilovku, zachtělo se mi kouknout znovu na Faunův labyrint. :-D S tím souvisí i používání většího (mohdy až nadměrného) množství emotikonů, zejména pozitivních (např. Niševa, 2003, Komrsková, 2010), v komunikaci na Facebooku se vedle nich objevují ještě neverbální prostředek, tzv. like – označení příspěvku jako „líbí se mi“ pomocí obrázku ruky s palcem nahoru, čímž se explicitně objeví informace, kolik uživatelů danou repliku ohodnotilo jako vzbuzující pozitivní emoce (viz ukázka 3): Ukázka 3 A: Z nuly na sto. Aneb jak přirozená lenost donutí člověka prospurtovat Prahou, aby stihl vlak. [like] 2 lidem se to líbí.

Negativně laděné výpovědi mohou vyvolat pozitivní reakce produktora v souladu s kooperativními replikami adresáta (srov. ukázka 4): Ukázka 4 A: Velmi se omlouvám vsem co na me mysleli...Budeme si to muset zopakovat do tretice..... B: Příště to vyjde... 8

Podle Ireny Vaňkové (2010) se pohoda jeví jako jedno z klíčových slov české kultury a společnosti.


197

A: Musí :-) … C: Cožééé? On je někde sezam otázek? ... D: _((( Tak, a to je konec smutku!!! Nic se neděje, příští termín je tvůj! Tak si to holt projdš ještě jednou... vždyť historii miluješ, tak si to užiješ.

V ukázce 4 iniciuje komunikaci mluvčí A, studentka historie, a seznamuje adresáty s neúspěchem u státní závěrečné zkoušky. Replika má primárně funkci asertivní (oznámení, upozornění), poděkování, ale zároveň obsahově i formálně (opakované užívání apoziopezí, omluva, inkluzivní plurál) indikuje i expresivní funkci (postěžování si ostatním). Expresivita je dodána i druhé replice, krátkému sdělení, ubezpečení, jež je doplněno emotikonem. Následující repliky mluvčích také kombinují několik funkcí – replika mluvčího C vyjadřuje expresivitu (překvapení, snad i vyděšení), ale zároveň implikuje otázku, kde mluvčí najde otázky ke státním závěrečným zkouškám. Komunikaci uzavírá replika D, která mluvčí A povzbuzuje a zároveň direktivně zamezuje dalším stížnostem. Replika je rovněž výrazně expresivní, což naznačuje užitými prostředky, jako jsou emotikon vyjadřující lítost coby úvodní znak komunikace, důrazné věty s hovorovými a obecněčeskými prvky, reduplikace vykřičníku.

Závěr Záznamy poloveřejné a veřejné facebookové personální komunikace, z nichž vychází naše pozorování, ukazují výrazné využití expresivních funkcí v komunikátech a zároveň to, že většina výpovědí vyjadřuje několik funkcí zároveň, takovou situaci označujeme jako složený záměr. Právě expresivní funkce se jeví jako nejtypičtější složka složených záměrů. Lze ji charakterizovat jako doprovodný jev, který posiluje kooperaci a hladký průběh celé komunikace, jejímž cílem bývá komunikace pro komunikaci, udržování a upevňování interakce mezi účastníky. Tomu mohou dopomoci kladné expresivní funkce výpovědi, jež signalizují komunikační pohodu a nezávaznost i nezávažnost dialogu.

Seznam bibliografických odkazů: GREPL, M. – KARLÍK, P.: Skladba češtiny [Czech Syntax]. Olomouc: Votobia 1999. JANOVEC, L.: Iniciační repliky ve facebookové komunikaci [Initiative Replicas in Facebook Communication]. Příspěvek na Kolokviu mladých jazykovedcov. Nitra: 2012. v tisku. KOMRSKOVÁ, Z.: Emotikony a jejich využití v současných textech [Emoticons and their Usage in Contemporary Texts]. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra českého jazyka. KULHÁNKOVÁ, H. – ČAMEK, J.: Fenomén Facebook [The Facebook Phenomenon]. Kladno: Jakub Čamek – BigOak, 2010.

198


MÜLLEROVÁ, O. – HOFFMANNOVÁ, J.: Kapitoly o dialogu [Chapters about Dialogue]. Praha: Pansofia 1994. NIŠEVA, B.: K jednomu zvláštnímu typu internacionalizmů – tzv. emotikony a akronymy [Towards One Unusual Type of Internationalism – So Called Emoticons and Acronyms]. In: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Eds. Z. Tichá – A. Rangelova. Praha: ÚJČ AV ČR 2003, s. 220 – 229. SEMRÁDOVÁ, I.: Péče o jazyk a komunikaci (Péče o logos jako smysluplnou řeč) [Care for Language and Communication (Care for Logos as Meaningful Speech)]. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta 2010. VAŇKOVÁ, I.: Buďte v pohodě! [Stay Well!]. In: Obraz světa v jazyce. Eds. I. Vaňková – J. Pacovská. Praha: Univerzita Karlova – Filozofická fakulta, 2010, s. 31 – 57.

Resumé Expressive Communicative Functions in Facebook Communication The paper is concerned with problems of communication in social networks, especially Facebook. This type of communication is very popular these days and is even referred to as “the Facebook phenomenon“. In this text we elaborate some of our previous texts, characterise some features of Facebook communication and take note of their reflection in creating dialogical communication, especially in forming and accumulating various communicative functions within one utterance of one speaker.

Komunikační funkce expresivní v komunikaci na Facebooku

Recommend Documents