Odhad ceny předmětu dražby akcií společnosti Líšnická a.s. ke dni

Odhad ceny předmětu dražby akcií společnosti Líšnická a.s.

ke dni 31.12.2009

Ve Zlíně dne 22.dubna 2010

1. Popis předmětu odhadu 1.1 ÚKOL ODHADU Úkolem odhadu je odhadnout cenu předmětu dražby v místě a čase obvyklou ve smyslu ustanovení §13 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v platném znění.

1.2 PODKLADY A ZDROJE DAT Odhadci byly dostupné podklady z veřejně přístupných zdrojů1. Výpis z obchodního rejstříku společnosti Líšnická a.s. Výroční zpráva společnosti Líšnická a.s. za rok 2009 Účetní závěrka společnosti Líšnická a.s. za rok 2009 Výroční zpráva společnosti Líšnická a.s.. za rok 2008 Účetní závěrka společnosti Líšnická a.s. za rok 2008 Výroční zpráva společnosti Líšnická a.s.. za rok 2007 Účetní závěrka společnosti Líšnická a.s. za rok 2007 Výroční zpráva společnosti Líšnická a.s.. za rok 2006 Účetní závěrka společnosti Líšnická a.s. za rok 2006

1.3 PŘEDMĚT ODHADU Předmětem posudku je ocenění 2 ks akcií v jednotkové jmenovité hodnotě 100.000,-Kč, 6 ks akcií v jednotkové hodnotě 10.000,-Kč a 7ks akcií v jednotkové ceně 1000,-Kč na jméno s omezenou převoditelností vázaných na souhlas představenstva, vydaných společností Líšnická a.s., se sídlem Líšnice 204, PSČ 561 84, IČ: 259 22 921, která byla zapsána do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, dne 4. června 1999, oddíl B, vložka 1938 (dále též jen jako „Líšnická a.s.“ či „Líšnická“). Odhad předmětných akcií je proveden ke dni 31. prosince 2009.

Obchodní firma: IČ: Sídlo: Právní forma: Základní kapitál: Datum vzniku: Zápis v obchodním rejstříku:

1

Líšnická a.s. 259 22 921 Líšnice 204, PSČ 561 84 akciová společnost 48,422.000,- Kč 4. června 1999 KS v Hradci Králové, oddíl B, vložka č. 1938

Oceňovaná společnost odhadci žádné aktuálnější data neposkytla.

2

Statutární orgán – představenstvo: Představenstvo je kolektivním statutárním orgánem společnosti, jež řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem předseda představenstva:

René Keprta, r.č. 620508/1905 Líšnice 116, PSČ 561 84 den vzniku funkce: 30.dubna 2010 den vzniku členství v představenstvu: 30.dubna 2010

místopředseda představenstva:

Jan Bečka, r.č. 691022/3672 Líšnice 204, PSČ 561 84 den vzniku funkce: 30.dubna 2010 den vzniku členství v představenstvu: 30.dubna 2010

člen představenstva:

František Prachař, r.č. 570121/1736 Líšnice 222, PSČ 561 84 den vzniku členství v představenstvu: 30.dubna 2010

člen představenstva:

Ladislav Beran, r.č. 550524/2303 Líšnice 84, PSČ 561 84 den vzniku členství v představenstvu: 30.dubna 2010

člen představenstva:

Pavel Kumpošt, r.č. 570107/2080 Pastviny 99, PSČ 564 01 den vzniku členství v představenstvu: 30.dubna 2010

Dozorčí rada: Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, která dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. předseda dozorčí rady:

Antonín Matyáš, r.č. 780130/3664 Pastviny 145, PSČ 564 01 den vzniku funkce: 20.ledna 2011 den vzniku členství v dozorčí radě: 6.ledna 2011

místopředseda dozorčí rady:

Josef Klášterecký, r.č. 600216/0571 Líšnice 265, PSČ 561 84 den vzniku funkce: 30.dubna 2010 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010

člen dozorčí rady:

Jaroslav Broulík, r.č. 660430/1011 Pastviny 2, PSČ 564 01 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010

člen dozorčí rady:

Zdeněk Kumpošt, r.č. 660810/1335 Helvíkovice, Houkov 5, PSČ 564 01 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010

člen dozorčí rady:

Dagmar Stehlíková, r.č. 546122/0248 Žamberk, U Polikliniky 1057, PSČ 564 01 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010

3

1.4 ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI Líšnická a.s. vznikla jako dceřinná společnost ZD Líšnice rozhodnutím členské schůze ZD Líšnice ze dne 17. 5. 1999. ZD Líšnice založilo obchodní společnost Líšnická a.s. se základním jměním 1.100.000,-- Kč. Následně nepeněžitými vklady, pohledávkami z řádně uplatněných nároků na vydání majetkových podílů dle zákona č. 42/1992 Sb., uplatněných předem určenými upisovateli - fyzickými osobami - členy i nečleny Zemědělského družstva Líšnice, byl navýšen základní kapitál na stávající výši 48.422.000,- Kč

1.5 POSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Společnost se zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou. V roce 2009 obhospodařovala zemědělskou půdu výměru o rozloze 130 ha, přičemž mezi hlavní rostlinné plodina patřilo obilí (ječmen, pšenice, oves a tritikále) a řepka. Živočišná výroba představuje chov skotu krav (dojnice i maso), jalovic a telat. Celková výše přijatých dotací v roce 2009 činila 9,1 mil. Kč, přičemž z toho 4,2 mil. Kč pro SAPS, 2,5 mil. Kč pro TOP UP a 1,1 mil. Kč pro LFA. Výše výnosů z rostlinné výroby činila 21,1 mil. Kč (2008), 20,9 mil. Kč (2009) a z živočišné výroby 25,2 mil. Kč (2008)a 25,5 mil. Kč (2009). Z hlediska velikosti společnosti podnik představuje regionální malou společnost, jejíž tržní podíl ne nevýznamný. Společnost není v pozici lídra trhu, její síla je omezená na velikost podniku.

4

1.6 PŘEDMĚT ČINNOSTI Předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku zahrnuje tyto činnosti: - Zemědělská výroba - Silniční motorová doprava nákladní - Specializovaný maloobchod - Maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím - Výroba strojů a zařízení pro určitá hospodářská odvětví - Opravy pracovních strojů - Přípravné práce pro stavby - Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví

1.7 AKCIE Druh CP 1: Forma CP 1: Podoba: Registrace CP: Počet akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: Převoditelnost akcií:

akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 4 612 ks 1.000,- Kč/akcie 4,612.000,-Kč je omezena na souhlas představenstva

Druh CP 2: Forma CP 2: Podoba: Registrace CP: Počet akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: Převoditelnost akcií:

akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 1 671 ks 10.000,- Kč/akcie 16,710.000,-Kč je omezena na souhlas představenstva

Druh CP 3: Forma CP 3: Podoba: Registrace CP: Počet akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: Převoditelnost akcií:

akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 4 612 ks 100.000,- Kč/akcie 27,100.000,-Kč je omezena na souhlas představenstva

1.8 ÚDAJE O AKCIONÁŘÍCH Tab. Údaje o hlavních akcionářích (stav ke dni 9.3.2010) Akcionář René Keprta

5

Podíl na ZK 36,76%

1.9 Charakteristika oboru podnikání Zemědělská výroba je i s navazující výrobou potravinářskou jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. Podíl zemědělství spolu s lesnictvím na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství se přibližuje průměru zemí bývalé evropské patnáctky. České zemědělství má za sebou stoletími prověřenou tradici, která nejenže zaručovala kýženou soběstačnost národa v základních potravinách, ale i tento středoevropský kout světa proslavila v zahraničí. V agrárním exportu se dlouhodobě uplatňují především komodity mléko, živá zvířata, obiloviny, cukr a slad. Výměra zemědělské půdy v ČR aktuálně činí 4,2 mil. ha. Rozhodující část této plochy 3 mil. ha (71 %) představuje orná půda, na které jsou v rámci osevních postupů střídány jednotlivé plodiny podle pěstitelských oblastí a vlastního zaměření. Trvalé kultury tvoří trvalé travní porosty (978 tis. ha), zahrady a ovocné sady (209 tis. ha), vinice (19 tis. ha) a chmelnice (10 tis. ha). Do rostlinných komodit patří obiloviny, olejniny, luskoviny, pícniny a současně i oblast produkce osiv, výživa půdy a ochrana rostlin, jsou základní a z hlediska plochy a produkce nejdůležitější částí rostlinných komodit. Klasická struktura osevních postupů v zemědělství s propojením rostlinné a živočišné výroby se stala v posledních 20 letech minulostí. Nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin zůstaly obiloviny, které v současnosti zaujímají zhruba 1,6 mil. ha, z čehož 1,3 mil. ha činí každoroční výměra pšenice a ječmene. Od začlenění ČR do EU v roce 2004 je zabezpečována regulace trhu s obilovinami prostřednictvím společné organizace trhu (SOT). V oblasti odrůd, osiva a sadby s výjimkou trvalých kultur se metodicky řídí a usměrňuje rozvoj šlechtitelské činnosti, odrůdového zkušebnictví a zkoušení osiva a sadby v součinnosti s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Většina zemědělské půdy je nyní ve vlastnictví fyzických a právnických osob. K 31. 12. 2004 bylo ve vlastnictví státu 599,7 tis. ha zemědělské půdy kterou pronajímá Pozemkový fond ČR. České a moravské zemědělství lze charakterizovat velkou roztříštěností vlastnictví půdy a velkým podílem najaté půdy (90 %) od velkého počtu pronajimatelů. Velikostní struktura podniků se výrazně liší od struktury podniků ve 25 členských zemích Evropské unie. Podniky s více než 50 ha zemědělské půdy totiž zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy. Zemědělská výroba zaměstnávala v roce 2004 přibližně 141 tis. osob a tento počet od začátku 90. let neustále klesá. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství tak činí na 2,9 %. Zemědělství v České republice patřilo k silně preferovaným odvětvím.Přechod k tržnímu hospodářství znamenal výrazný tlak na přizpůsobení se zemědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska jejich rozměru, struktury a výkonnosti. Na konci roku 1989 neexistoval v dřívějším Československu soukromý sektor, dvě třetiny zemědělské půdy obhospodařovala jednotná zemědělská družstva a jedna třetina státní půdy patřila státním statkům. Průměrná výměra zemědělské půdy u družstev dosahovala 2 563 ha a u statků 6 259 ha. Do konce roku 1990 vzniklo v České republice 3205 podniků soukromě hospodařících rolníků - fyzických osob, ty však obhospodařovaly pouze necelé 1 % zemědělské půdy. V dosavadním reformním období došlo v zemědělství České republiky k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Po pádu socialistického zřízení v roce 1989 došlo ke zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů.

6

Současně se změny projevují v pokračujícím poklesu významu družstev, která nyní obhospodařují asi čtvrtinu zemědělské půdy. České zemědělství a související obory prošly od roku 1989 zásadní proměnou, související s adaptací na ekonomickou realitu a její postupný vývoj. Zásadní byla příprava na vstup ČR do Evropské unie a období po vstupu, kdy se sektor musí přizpůsobovat nejen podmínkám panujícím na jednotném trhu EU, ale současně i podmínkám globalizujících se trhů. Poprvé v historii České republiky je díky jednotnému trhu EU český zemědělský sektor vystaven přímé konkurenci z dalších 26 států. Podmínky pro hospodaření, včetně podpor z rozpočtu EU a z národních rozpočtů, však zdaleka nejsou srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy a ztěžuje to rozvoj zemědělství a souvisejících oborů v ČR. Obchod se zeměmi EU tvoří drtivou většinu mezinárodní obchodní výměny ČR a společný trh EU rozhodujícím způsobem ovlivňuje národní trh v ČR. Vstupem do EU získala ČR možnost čerpat každoročně významné objemy finančních prostředků na podpory poskytované do zemědělství. S ohledem na postupný náběh přímých plateb bude objem těchto prostředků až do roku 2013 narůstat, ale další vývoj bude záviset na výsledcích jednání o reformě rozpočtu EU a reformě společné zemědělské politiky EU. Podíl zemědělství na celkovém HDP vykazuje klesající trend, podobně jako vývoj zaměstnanosti v zemědělském sektoru. Objem zemědělské produkce, vyjádřený ve stálých cenách roku 1989 kolísá pod úrovní 80 mld. Kč Konkrétní vývoj a aktuální situace se liší podle jednotlivých sektorů. Začala převažovat rostlinná výroba a rozšířily se extenzivní typy hospodaření. Obecně se za posledních dvacet let snížily stavy hospodářských zvířat, ale rostla užitkovost. Po vstupu ČR do EU nedošlo ke stabilizaci, ale naopak u některých hospodářských zvířat se trend poklesu ještě prohloubil. Ceny zemědělských výrobců vykazují převážně mírný růst, ale zároveň rostoucí nestabilitu, která je překážkou rozvoje hospodaření. Ceny výrobních vstupů rostou rychleji než realizační ceny prvovýrobců1. Domácí spotřeba měla většinou klesající trend, i když se v některých případech v posledních letech stabilizuje, respektive vykazuje rostoucí tendenci. Významnou roli v cenotvorbě sehrávají maloobchodní řetězce, které v případě ČR pokrývají převážnou většinu maloobchodu.

1.10 zemědělská produkce Produkci zemědělského odvětví (PZO) vyjádřenou v SZÚ posuzujeme vždy ze dvou úhlů pohledu, kterými jsou vyjádření v běžných a ve stálých cenách. V níže uvedených tabulkách je přehled hlavních ukazatelů PZO v časové řadě pěti let (2005 až 2009). Časová řada ve stálých cenách roku 2000 nevykazuje výraznější výkyvy, nejvýznamnějším je pokles PZO v roce 2006 o 5,9 %. Tento pokles způsobilo snížení rostlinné produkce o 10,9 % na 49,5 mld. Kč. Ovšem zkoumáme-li údaje v časové řadě vyjádřené v běžných cenách, jsou patrné dva zlomové roky. Prvním z nich je rok 2007, kdy došlo k nárůstu PZO o 17,5 % na 120,2 mld. Kč. Toto navýšení se drželo ještě v následujícím roce, ale v roce 2009 došlo k prudkému poklesu PZO o 18,1 % na 97,4 mld. Kč. Zatímco v roce 2007 se na zmíněném růstu PZO podílela výhradně rostlinná produkce zvýšením o 34,2 %, v roce 2009 pokles způsobila rostlinná i živočišná produkce stejnou měrou, tj. 18,3 % a 18,9 %. Výše uvedený pokles PZO v roce 2009 byl ovlivněn snížením cen placených zemědělským výrobcům za dodané produkty. Podíváme-li se detailněji, které plodiny se nejvýznamněji

7

podílely na poklesu rostlinné produkce, byly to obiloviny (-27,7 %), z nich především ječmen (-36,1 %) a pšenice (-24,8 %), a technické plodiny (-19,3 %). V živočišné produkci došlo k nejvýraznějšímu poklesu u mléka (-29,5 %) a ve druhé řadě u prasat (-14,3 %). PZO ve stálých cenách roku 2000 na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy v roce 2009 představovala 29 997 Kč a proti roku 2008 klesla o 3,2 %. Výše PZO na 1 AWU (tj. jednoho přepočteného pracovníka) v zemědělství se snížila o 2,6 % na 793 757 Kč, vývoj ukazatele vstupu pracovní síly do zemědělství (ALI) má dlouhodobě klesající tendenci.

Zemědělská produkce v ČR v běžných cenách Agricultural output in the CR at current prices 2005 Produkce zemědělského odvětví (mil. Kč)

2006

2007

20081)

102 893,1 102 265,4 120 182,5 118 839,4

20092) Output of the agricultural 97 380,5 industry (CZK mil.)

v tom:

of which:

rostlinná produkce

49 962,3

49 484,4

66 401,2

62 191,4

50 801,6

živočišná produkce

47 698,3

47 795,0

49 150,7

51 812,0

41 995,3

2 164,4

2 346,4

2 327,0

2 656,7

2 800,2

3 068,1

2 639,6

2 303,6

2 179,4

1 783,4

100,0

100,0

100,0

100,0

rostlinná produkce

48,6

48,4

55,3

52,3

52,2

crop output

živočišná produkce

46,4

46,7

40,9

43,6

43,1

animal output

produkce zeměděl. služeb vedlejší činnosti (neoddělitelné) Produkce zemědělského odvětví (%)

produkce zeměděl. služeb

2)

animal output agricultural services output

secondary act. (inseparable) Output of the agricultural 100,0 industry (%)

v tom:

vedlejší činnosti (neoddělitelné) 1) semidefinitivní údaje

crop output

of which:

2,1

2,3

1,9

2,2

2,9

agricultural services output

3,0

2,6

1,9

1,8

1,8

secondary act. (inseparable) semi data

1) 2)

předběžné údaje

preliminary data

Zemědělská produkce v ČR ve stálých cenách roku 2000 Agricultural output in the CR at constant prices of 2000 2005 Produkce zemědělského odvětví (mil. Kč)

2006

2007

20081)

20092)

Output of the agricultural 107 852,8 101 460,8 105 120,8 110 275,6 106 363,4 industry (CZK mil.)

v tom:

of which:

rostlinná produkce

55 493,4

49 462,2

52 747,3

57 212,7

56 006,1

živočišná produkce

47 731,0

47 969,3

49 063,0

49 459,1

46 883,2

1 150,1

1 260,8

1 256,5

1 394,9

1 411,6

3 478,3

2 768,5

2 054,0

2 208,9

2 062,5

100,0

100,0

100,0

100,0

rostlinná produkce

51,5

48,8

50,2

51,9

52,7

živočišná produkce

44,3

47,3

46,7

44,9

44,1

1,1

1,2

1,2

1,3

1,3

3,2

2,7

2,0

2,0

1,9

produkce zeměděl. služeb vedlejší činnosti (neoddělitelné) Produkce zemědělského odvětví (%)

1) 2)

vedlejší činnosti (neoddělitelné) semidefinitivní údaje

animal output agricultural services output

secondary act. (inseparable) Output of the agricultural 100,0 industry (%)

v tom:

produkce zeměděl. služeb

crop output

of which: crop output animal output agricultural services output 1) 2)

předběžné údaje

8

secondary act. (inseparable) semi data preliminary data

1.11 Souhrnný zemědělský účet Produkce zemědělského odvětví vyjádřená v běžných základních cenách představovala v předběžných výsledcích za rok 2009 výši 97 380,5 mil. Kč, z toho rostlinná produkce činila 50 801,6 mil. Kč a živočišná produkce 41 995,3 mil. Kč. Zbytek do celkové produkce zemědělského odvětví vedle rostlinné a živočišné produkce tvořila jednak zemědělská práce prováděná dodavatelsky, tj. produkce zemědělských služeb (2 800,2 mil. Kč) a jednak nezemědělské vedlejší činnosti (neoddělitelné) ve výši 1 783,4 mil. Kč. U rostlinné i živočišné produkce došlo ke značnému poklesu proti roku 2008. Hlavním důvodem bylo velké snížení cen obilovin, technických plodin a mléka a pokles v produkci prasat. Celkový odhadnutý objem dotací na výrobky za rok 2009 činil 2 145,8 mil. Kč, z toho 123,3 mil. Kč na rostlinné výrobky a 2 022,5 mil. Kč na živočišné výrobky, zatímco celkový objem dotací na výrobky v roce 2008 představoval 2 430,2 mil. Kč. Produkce zemědělského odvětví ve stálých základních cenách roku 2000 činila 106 363,4 mil.Kč, z toho rostlinná produkce 56 006,1 mil. Kč a živočišná produkce 46 883,2 mil. Kč. Rostlinná produkce se v roce 2009 podílela na produkci zemědělského odvětví v běžných základních cenách 52,2%, přičemž nejvýznamnější zastoupení na rostlinné produkci měly obiloviny (37,6%) a technické plodiny (26,1%).Živočišná produkce byla zastoupena na produkci zemědělského odvětví v běžných základních cenách 43,1%, nejvýznamnější podíl na živočišné produkci představovaly produkce mléka (38,4%) a chov jatečních prasat (23,0 %). Ve spotřebě fixního kapitálu (odpisy) došlo k meziročnímu snížení o 1,1 % a mzdy (náhrady zaměstnancům) se rovněž meziročně snížily a to o 5% .Výsledky účtu podnikatelského důchodu zůstaly na velmi podobné úrovni jako v minulém roce. Objem dotací na výrobu meziročně opět vzrostl.Tentokrát ne tak prudce jako v loňském roce, kdy to bylo o téměř 47%, ale pouze o 17,4%.Tento nárůst částečně kompenzoval nepříznivý dopad jiných vlivů.

Graf. Struktura produkce zemědělského odvětví v ČR v roce 2009

Zdroj: ČSÚ

9

1.12 Vývoj cen zemědělských výrobců Ceny zemědělských výrobců (CZV) byly v úhrnu za celý rok 2009 o 16,2% nižší (v roce 2008 naopak meziročně vyšší o 8,8 %).Ceny rostlinných výrobků se snížily o propastných 32,2%, ceny živočišných výrobků o 15,1%. U obilovin došlo v roce 2009 k výraznému propadu. Ceny obilovin byly meziročně nižší o 41%. Nejvýraznější propad ale zaznamenaly ceny čerstvých vinných hroznů a to o 68,4%. Ceny olejnin zaznamenaly také propad a to o 35,3 %, ceny brambor o 4,6 %, zeleniny o 8,1% a ovoce o 24,4%. Ve skupině živočišných výrobků byly výrazně vyšší ceny ovcí a jehňat, a to o 46,9% (bylo to ovlivněno výrazným zvýšením cen ve 4. čtvrtletí roku 2009) a medu o 35,9%.Nepatrně se zvýšily i ceny u králíků (o 2,2%) a skotu (o 0,3%). Pokles cen byl naopak zaznamenán zejména u mléka a to o skoro 30%, dále pak u drůbeže (o 9 %) a prasat (o 0,8%). Celkově nepříznivý vývoj CZV za rok 2009 byl zmírněn vývojem cen ve druhém pololetí, zejména pak v posledním čtvrtletí. Zatímco v prvním pololetí byly CZV pod ročním průměrem (ve druhém čtvrtletí o téměř 5 %), od poloviny roku byla situace opačná. V posledním čtvrtletí byly ceny o 8,6 % nad celoročním průměrem. CZV ve 4. čtvrtletí 2009 oproti 2. čtvrtletí 2009 vzrostly o 13,3 %.Ceny rostlinných výrobků se zvýšily dokonce o 16,4 %, ceny živočišných výrobků pak o 6,5 %. U některých komodit byl ale i v tomto období zaznamenán pokles. Ceny brambor klesly v tomto období o 15,7 %, ceny prasat o 14,5 % a zeleniny a květin o 4,9 %.

1.13 Vývoj cen vstupů do zemědělství Index cen dodávek výrobků a služeb do zemědělství (dále jen index cen vstupů do zemědělství) se v roce 2009 meziročně snížil o 7,4 %. Z toho se ceny výrobků a služeb běžně spotřebovávaných v zemědělství snížily o 8,4 % a ceny výrobků a služeb přispívajících do zemědělských investic se naopak meziročně zvýšily o 2,4 %. Ke snížení cen vstupů do zemědělství v roce 2009 nejvyšší mírou přispělo snížení cen krmiv, kde ceny poklesly o téměř 20% (zejména krmiva jednoduchá o 27,9 %), zvířat pro chov a výrobu (o 16,7 %) a energie a maziv o 10,8 % (cena maziv poklesla o 35,2 %,motorových paliv o 21 %, cena motorových paliv a elektřiny naopak vzrostly).Dále se snížila i cena osiv a sadby (o 8,2 %), což bylo způsobeno hlavně poklesem u jarního ječmene o 25,2 % a výrobků a služeb běžné spotřeby v zemědělství (o 8,4 %). K celoročnímu vývoji cen vstupů do zemědělství za rok 2009 je nutno poznamenat, že pokles byl zaznamenán u většiny sledovaných položek zejména ve 2. pololetí, kdy například cena směsi hnojiv byla ve 3. čtvrtletí na úrovni 61,2 % stejného období roku 2008 a ve 4. čtvrtletí dokonce pouze na úrovni 54,5 % stejného období roku 2008. Celoročně přitom cena směsi hnojiv klesla pouze o 1,4 %. V porovnání s 3. čtvrtletím roku 2008 se index cen vstupů do zemědělství ve 3. čtvrtletí snížil o 10,6 %, ve 4. čtvrtletí pak o 8,9 %. Pokles v prvním pololetí přitom nebyl tak výrazný.V 1. čtvrtletí to bylo 4,3 % a ve druhém čtvrtletí pak 7,1 %. K největšímu nárůstu cen došlo u elektřiny a to o 11,5 %. K nárůstu cen došlo například u jednoduchých hnojiv (o 8,8 %), herbicidů (o 8,3 %), paliv na topení (7,8 %), vody, její úpravy a rozvodu (o 6,9 %) nebo u kukuřice (o 6,6 %).

10

1.14 Produkce zemědělského odvětví Produkce zemědělského odvětví (PZO) vyjádřená v běžných základních cenách představovala v předběžných výsledcích za rok 2009 výši 97 380,5 mil. Kč, z toho rostlinná produkce činila 50 801,6 mil. Kč a živočišná produkce 41 995,3 mil. Kč. Zbytek do celkové produkce zemědělského odvětví vedle rostlinné a živočišné produkce tvořila jednak zemědělská práce prováděná dodavatelsky, tj. produkce zemědělských služeb (2 800,2 mil. Kč) a jednak nezemědělské vedlejší činnosti (neoddělitelné) ve výši 1 783,4 mil. Kč. U rostlinné i živočišné produkce došlo ke značnému poklesu proti roku 2008. Hlavním důvodem bylo velké snížení cen obilovin, technických plodin a mléka a pokles v produkci prasat. Celkový odhadnutý objem dotací na výrobky za rok 2009 činil 2 145,8 mil. Kč, z toho 123,3 mil. Kč na rostlinné výrobky a 2 022,5 mil. Kč na živočišné výrobky, zatímco celkový objem dotací na výrobky v roce 2008 představoval 2 430,2 mil. Kč. Produkce zemědělského odvětví ve stálých základních cenách roku 2000 činila 106 363,4 mil. Kč, z toho rostlinná produkce 56 006,1 mil. Kč a živočišná produkce 46 883,2 mil. Kč. Rostlinná produkce se v roce 2009 podílela na produkci zemědělského odvětví v běžných základních cenách 52,2%, přičemž nejvýznamnější zastoupení na rostlinné produkci měly obiloviny (37,6%) a technické plodiny (26,1 %). Živočišná produkce byla zastoupena na produkci zemědělského odvětví v běžných základních cenách 43,1%, nejvýznamnější podíl na živočišné produkci představovaly produkce mléka (38,4 %) a chov jatečních prasat (23,0%). Mezispotřeba (MS) se podílela na produkci zemědělského odvětví (bez dotací na výrobky) 83,9 %, v mezispotřebě byla nejvíce zastoupena krmiva (36,7 %). V odhadovaných výsledcích za rok 2009 se snížil důchod z faktorů v zemědělství na celkovou roční pracovní jednotku (na 1 AWU), vyjádřený indikátorem A, oproti roku 2008 o 17,9 %. Deflátor (implicitní cenový index HDP v tržních cenách), odhad doporučený experty Eurostatu pro rok 2009, byl 101,26 %.

1.15 Živočišná výroba Chov přežvýkavců je stále velmi významným odvětvím zemědělské výroby, které má kromě produkčních funkcí (produkce masa a mléka pro lidskou výživu), také celou řadu mimoprodukčních funkcí. Chov přežvýkavců je úzce spojen se životním prostředím ve smyslu údržby krajiny, především trvalých travních porostů (TTP). Údržba TTP spásáním přežvýkavci je nejekonomičtější (ušetří náklady a energii, které by byly vynaloženy na jiné způsoby údržby) a zároveň nejpříznivější z ekologického hlediska, a to i vzhledem k podílu na udržování fondu půdních živin. Chov přežvýkavců se významnou měrou podílí i na rozvoji venkova, ve smyslu zachování zaměstnanosti obyvatel na venkově. Zejména z těchto důvodů je toto odvětví podporováno v rámci Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie. Chov skotu je ve srovnání s jinými odvětvími živočišné produkce ekonomicky náročný. Významným pozitivem chovu skotu je fakt,že je zdrojem celoročních příjmů. Z biologické podstaty skotu vyplývá jeho dlouhý reprodukční cyklus, což klade zvýšené nároky na investiční vybavenost chovů (základní stádo, ustájení, technologie chovu a produkce, zemědělská půda aj.) a na organizační stránku chovu. Spolu s bezprostřední vazbou na půdu se tím výrazně odlišuje od ostatních chovů.

11

Chov ovcí a koz má ve srovnání s jinými odvětvími živočišné výroby některé přednosti. Především se jedná o nízké produkční náklady a nízkou energetickou náročnost chovu. Chov ovcí je mimo jiné spjat s programy na ochranu životního prostředí, vzhledem ke kterým mohou být některé porosty udržovány pouze pasením ovcí. Pokud se jedná o skopové maso, je potřeba vyzdvihnout jeho vysokou kvalitu a poměrně krátkou dobu výkrmu jatečných jehňat (4 až 6 měsíců). Vzhledem k tomu, ţe Evropská unie je převážně dovozcem skopového masa, nehrozí v nejbližších letech jeho nadprodukce. Od roku 1989 došlo k poměrně významné restrukturalizaci chovu skotu v České republice. K nejvýznamnějším změnám došlo v době před vstupem a následně po vstupu do Evropské unie, kdy došlo k poměrně výraznému poklesu stavů zejména dojeného skotu. V tomto období došlo rovněž k nárůstu stavů krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Stavy skotu v ČR v předchozích dvou desetiletích téměř pravidelně meziročně klesaly. Po vstupu ČR do EU se tento trend zpomaloval a v letech 2007 až 2008 dokonce zastavil. Od roku 2004 do roku 2008 došlo ve srovnání s průměrem let 2001 – 2003 ke snížení počtu chovaného skotu celkem v ČR o 8,1 %, tj. o 123,8 tis. ks. Stavy krav celkem se ve sledovaném období let 2004–2008 vyvíjely obdobně jako stavy skotu celkem. K jejich snižování docházelo především vlivem redukce stavů dojených krav, jejichž počty byly nepřímo limitovány rostoucí užitkovostí při respektování nepřekročení kvótového systému dodávaného mléka. Trh s mlékem v ČR lze po roce 1989 charakterizovat poklesem spotřeby mléka na obyvatele a rok, k jejímuž růstu a postupnému přiblížení původní úrovni došlo až po roce 1995. Období po vstupu do EU lze charakterizovat přiblížením tuzemské ceny zemědělských výrobců mléka úrovni zemí EU 15 a výrazným růstem vývozu syrového mléka, ale i dovozů mlékárenských výrobků. Přes pokles domácí soběstačnosti v surovině, od vstupu do EU do roku 2008, bylo zachováno kladné saldo zahraničního obchodu. I po vstupu do EU si Česká republika udržela některé komparativní výhody, jako je vysoká koncentrace chovu skotu. V současnosti je výhodou ČR i vysoká úroveň užitkovosti, jakož i počet krav zapojených do kontroly užitkovosti. Rentabilita produkce mléka se v České republice v prvních dvou letech po vstupu do EU udržela na úrovni, jakou dosahovala před vstupem (kladná rentabilita byla v průměru dosažena i bez započtení podpor). Od roku 2006 došlo ke zhoršení nákladové rentability (k dosažení kladné rentability byly zapotřebí přímé platby). Je zřejmé, ţe celosvětový pokles ceny zemědělských výrobců mléka v první polovině roku 2009, který se významně dotkl i evropských producentů, nákladovou rentabilitu zhoršil, a to i když v posledním čtvrtletí roku 2009 již ceny pozvolna narůstaly. Většina českých podniků s výrobou mléka je více ohrožena přerušením plynulých peněžních toků, než podniky v dalších zemích EU, neboť u jiných evropských farem se značný podíl nákladů ušetří na vlastní půdě a kapitálu, nebo na práci rodinných příslušníků. Ekonomický efekt produkce mléka v České republice bez započtení podpor vykazuje po vstupu do EU klesající tendenci. Ve střednědobém horizontu lze očekávat vyšší tlak na konkurenceschopnost českých, respektive evropských producentů mléka. Dle výhledu OECD by v následujícím desetiletí měly ceny mléka ve světě narůstat, i když pomalejším tempem, a to i vzhledem k rostoucí poptávce a spotřebě u všech mléčných výrobků. V EU se neočekává výrazný růst produkce ani po zrušení kvót v roce 2015. Nárůst produkce se očekává hlavně v rozvojových a méně rozvinutých zemích, jako např. v Indii, Číně, či Pákistánu. Na Novém Zélandu se ve srovnání s rozvojovými zeměmi předpokládá jen mírný nárůst produkce.

12

1.16 Rostlinná výroba Obiloviny prošly začátkem 90. let velmi složitým vývojem, kdy v důsledku společenských změn, transformace, privatizace a celé řady dalších příčin došlo ke značnému poklesu průměrných hektarových výnosů a produkce všech pěstovaných obilovin v porovnání s výsledky sklizní obilovin v EU. Za posledních dvacet let se toto odvětví rostlinné výroby začalo postupně stabilizovat. Přibližně do roku 2000 se celková výměra obilovin pohybovala v rozmezí 1 600 – 1 700 tis. ha. Od roku 2001 až do současnosti došlo k mírnému poklesu ve výměře celkových osevních ploch obilovin a jejich rozsah hodnoty v ČR představuje výměru cca 1 500 - 1 550 tis. ha. Osevní plochy obilovin představovaly ještě v roce 1991 51,8 % z celkové výměry orné půdy. V rámci koncepce soběstačnosti v obilovinách se uplatňovala strategie dosažení co nejvyššího zastoupení obilovin na orné půdě až na úroveň 60 %. V této době nastalo podstatně vyšší zornění ve výše položených oblastech na úkor TTP a část obilovin se dostala do méně vhodných pěstitelských oblastí. V průběhu dalších let docházelo k postupné změně ve struktuře výroby a zastoupení obilovin na orné půdě se snižovalo. V roce 2009 zaujímaly obiloviny z celkové výměry orné půdy 50,5 %. Celková produkce obilovin vykazuje výkyvy v závislosti na vývoji počasí v daném ročníku a její průměr za období 1989 - 2009 činí 7 150 tis. t, což dostatečně zabezpečuje kvantitativní pokrytí domácí spotřeby. Nejvýznamnější pěstovanou obilovinou ČR je ozimá pšenice, na trhu s obilovinami má zcela dominantní postavení a tvoří cca 55 % nabídky všech obilovin. Produkce slouží k výrobě potravin, krmných směsí, je surovinou pro produkci bioetanolu a v neposlední řadě je velmi důležitou exportní plodinou. V druhové skladbě převažuje jarní ječmen sladovnický, který je typickou exportní komoditou ve všech formách (slad, pivo i zrno ke sladování). Jeho 5% podíl na celkovém světovém exportu sladu stále má pro ČR nezanedbatelný význam. Kukuřice na zrno v České republice potvrzuje trend nebývalého zájmu a rozmachu o její pěstování Výroba kukuřice je za posledních patnáct let více jak 8x vyšší než tomu bylo v roce 1994, kdy její produkce činila 91,4 tis. t. V rámci využívání geneticky modifikovaných organismů se v ČR pro produkční účely od roku 2005 pěstuje Bt kukuřice, jedná se tedy prozatím o limitované zkušenosti, a to jak z časového, tak i z kvantitativního pohledu, kdy Bt kukuřice prozatím představuje marginální podíl na celkové zemědělské produkci v ČR. Celková výše sklizně obilovin v roce 2009 v množství 7 742,7 tis. tun je v ČR svoji úrovní řazena mezi nadprůměrné sklizně (pátá nejvyšší sklizeň od roku 1990). Produkce obilovin výrazně překrývala domácí poptávku ve všech základních obilních surovinách. Na domácím trhu se tak znovu objeví výrazné přebytky obilovin, tak jak tomu bylo po sklizňových ročnících 2004 a 2008, což se i nadále projeví dalším propadem cen zemědělských výrobců. Cenový vývoj jednotlivých druhů obilovin byl za posledních pět ročníků značně rozkolísán. Byl výrazně ovlivňován dosaženou výší produkce obilovin v ČR, ale také v zahraničí. První, velmi vysoký nárůst cen obilovin byl patrný především v ročníku 2003, kdy ceny rozhodujících obilovin (pšenice potravinářská a sladovnický ječmen) po žních pokořily hranici 4 000 Kč/t. Avšak v následujícím roce 2004 vlivem rekordní produkce obilovin, ceny obilovin významně poklesly a dostaly se ještě pod hranici, kde byly v roce 2003. Potravinářské a krmné obiloviny se obchodovaly pod hranicí 3 000 Kč. Postupný nárůst cen obilovin začal až po žních roku 2006 a tento trend pokračoval i po žních 2007, kdy byla postupně u potravinářské pšenice prolomena hranice 5 000 Kč/tunu a následně i 6 000 Kč/t. Obdobný vývoj cen byl i u ostatních druhů obilovin.

13

Za červen roku 2010 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku snížily o 2,7 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový pokles o 8,1 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v měsíci červnu roku 2010 významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2009 cenový pokles u obilovin o 7,8 %. U potravinářské pšenice byla v červnu 2010 průměrná cena 2 810 Kč/t a proti červnu roku 2009 se cena snížila o 263 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku snížila o 128 Kč/t a dosáhla v červnu 2010 výše 2 653 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v červnu 2010 činila 3 081 Kč/t, vykázal cenový pokles o 454 Kč/t proti stejnému období roku 2009, kdy jeho cena dosahovala výše 3 535 Kč/t. Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v červnu 2010 činila 3 091 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2009 se tak zvýšila o 43 Kč/t. Žito prokázalo meziroční pokles ceny o 295 Kč/t, v červnu roku 2010 tak dosahovalo cenové hladiny 2 299 Kč/t, v loňském roce 2 594 Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v červnu 2010 činila 7 791 Kč/t, bylo tak prokázáno snížení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2009 o 38 Kč/t. Olejniny patří s rozlohou větší než 480 tis. ha na druhé místo hned za obiloviny. Důsledkem většinou dobrého tržního uplatnění olejnin je skutečnost, ţe rozsah sklizňových ploch se od roku 1990 postupně zvyšoval až na téměř čtyřnásobek v roce 2009. Ke zvýšení ploch došlo u všech hlavních sledovaných olejnin, především u řepky ozimé, ale s určitými výkyvy i u slunečnice a máku. Hlavní olejninou v České republice je řepka olejka, a to nejen co do rozsahu osevních ploch, ale i hektarového výnosu a celkové produkce. Rozšíření ploch a následně určitá jejich stabilita je ovlivněno většinou dobrými odbytovými možnostmi a stabilitou cen. Svůj vliv zde má vícero možností užití řepky, a to na potravinářské i nepotravinářské účely a možnosti využít odpadové produkty z výroby ke krmným účelům. Česká republika jako člen EU, je povinna dodržovat principy a pravidla Společné zemědělské politiky (SZP), která zabezpečuje regulaci trhu s obilovinami zejména prostřednictvím společné organizace trhu (SOT) s obilovinami. Společná zemědělská politika (SZP) v podstatě spočívá na třech principech. Jedná se o princip jednotného trhu, princip preference Společenství a princip finanční solidarity. Princip jednotného trhu představuje volný pohyb zemědělských produktů mezi jednotlivými členskými státy. Zemědělský trh je součástí velkého jednotného vnitřního trhu, z něhož jsou vyloučena taková opatření, která doprovázejí běžný zahraniční obchod, jako jsou cla, obchodní omezení, vývozní dotace apod. Aby jednotný trh mohl fungovat, bylo nezbytné zavést jednotné předpisy, jednotné ceny a jednotná pravidla hospodářské soutěže. Princip jednotného trhu vyplývá z používání jednotlivých nástrojů na území všech členských států. Vyžaduje jednotný tržní management a předpokládá rovněž jednotnou ochranu na vnějších hranicích. Princip finanční solidarity je základním pilířem Společné zemědělské politiky, neboť její vytvoření znamená, že náklady na její fungování musí být hrazeny společně. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007-2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF). Program rozvoje venkova (PRV), který čerpá finanční prostředky z EAFRD nahradil Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ).

14

1.17 Lidé v zemědělství Trend snižování zaměstnanosti v zemědělství se v roce 2009 prohloubil. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 4,9% a jejich počet poklesl na 120,2 tis. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činil 2,4 % a meziročně poklesl o 0,1 p.b. Úbytek pracovníků nastal ve všech právních formách zemědělského podnikání. Nejvyšší relativní úbytek pracovníků zaznamenala již tradičně družstva (o 7,8 %) a dále pak obchodní společnosti (o 4,8 %). K výrazným změnám ve struktuře zaměstnanosti podle právních forem podnikání nedošlo. Mezi zemědělci nadále převažují pracovníci obchodních společností. V roce 2009 v nich pracovalo 54,1% zemědělců, v družstvech pak necelá čtvrtina (22,7 %) a v podnicích fyzických osob rovněž necelá čtvrtina (23 %). Věková struktura zaměstnanosti v zemědělství zůstává dlouhodobě nepříznivá. Nejzastoupenější věkovou kategorií zemědělských pracovníků jsou pracovníci ve věku 45-59 let (46,8 % pracovníků sektoru), mladší kategorie 30-44 let čítá 35,2 % třetí nejzastoupenější je nejmladší kategorie 15-29 let (10 %) a nejméně je pracovníků nad 60 let (8,1 %). Podíl žen v zemědělství se od roku 2005 stabilizoval na hodnotách okolo 30 %. Vyrovnanost tohoto trendu spolu s celkovým snižováním počtu zemědělských pracovníků znamená, že ze sektoru každý rok odchází dvojnásobné množství mužů než žen. Rok 2009 znamenal další zhoršení příjmové situace zemědělců. Zatímco v posledním čtvrtletí roku 2009 zaznamenaly již průmysl i národní hospodářství nárůst mezd na úrovni cca 7%, resp. 5 %, zemědělství se propadlo pod úroveň stejného období minulého roku o 0,7% (přičemž srovnávané poslední čtvrtletí roku 2008 již bylo ve znamení nastupující stagnace zemědělských mezd). Průměrná měsíční mzda v zemědělství na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla za celý rok 17 259 Kč, v průmyslu 22 888 Kč a v národním hospodářství celkem 23 598 Kč.

1.18 Vymezení trhu K vymezení působnosti trhu bylo přistoupeno ze 3 hledisek a) produktové vymezení Společnost Líšnická a.s. produkuje rostlinnou i živočišnou výrobu – obiloviny, řepka a skot (krávy, jalovice a teleta). Úroveň, kvalita těchto výrobků odpovídá klimatickým a půdním podmínkám v regionu a nelze říci, že by se výrobky nějakým speciálním způsobem odlišovaly od konkurence b) regionální vymezení Z hlediska regionálního vymezení společnost poskytuje své činnosti na území regionu. c) cílová skupina odběratelů Cílovou skupinou zákazníků jsou subjekty v oboru zemědělství, potravinářství a zpracovatelského průmyslu.

15

2. Ocenění akcií společnosti 2.1

VOLBA METODY OCENĚNÍ

Hodnota podniku je podle obchodního zákoníku platného v České republice obecně pojímána jako hodnota aktiv snížená o hodnotu dluhů. Při určování této hodnoty je třeba rozlišovat hodnotu tržní a hodnotu subjektivní. Subjektivní hodnotou je hodnota z pohledu konkrétního investora. Měla by odrážet jeho konkrétní možnosti, cíle i náklady příležitosti. Tržní hodnota by měla vyjadřovat názor trhu, resp. širšího okruhu investorů na perspektivu podniku a zároveň na alternativní výnosnost investic do běžně obchodovaných cenných papírů na kapitálovém trhu. Cílem tohoto znaleckého posudku stanovit tržní hodnotu akcií vydaných společností Líšnická a.s. za účelem stanovení ceny předmětu dražby. U oceňované společnosti se předpokládá trvání společnosti do „nekonečna“ (going concern).

Z účetních výkazů plyne závěr o existenci nepatrného výnosového potenciálu společnosti. Výnosový způsob ocenění je teoreticky nejsprávnější metodou, poněvadž představuje pro akcionáře hodnoty určené očekávanými příjmy. Z metodického hlediska se jeví jako nesprávnější použití výnosové metody diskontovaných peněžních toků. Avšak při ocenění metoda diskontovaných peněžních toků nebyla použita, poněvadž nelze dlouhodobě naplánovat peněžní toky pro budoucí období. U oceňované společnosti se nepředpokládají se žádné výrazné růstové tendence z hlediska dosahovaných zisků a tudíž lze odhadnout výši trvale odnímatelného čistého výnosu. Proto jako základní výnosová metoda byla zvolena paušální metoda kapitalizovaných čistých výnosů. Tato metoda je formou odhadu výnosové hodnoty u podniků, které mají určitou minulost, u nichž není ohrožena dlouhodobá existence podniku a kdy se předpokládá, že podnik v budoucím období dosáhne minimálně obdobný zisk jako v minulém období. Po prostudování předložených podkladů a provedení analýzy struktury majetku a tvorby zisku jsem provedl taktéž ocenění společnosti nákladovým způsobem, a to formou zjišťování nevynucené likvidační hodnoty. Zjišťování likvidační hodnoty je prováděno u podniků příjem s cílem určit hodnotu podniku jako výnos získaný rozprodejem majetku po úhradě závazků a nákladů na likvidaci. Teto ocenění představuje dolní hranici ocenění. Porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem, nebylo možno aplikovat, neboť hodnoty porovnatelných firem mi nejsou známy. Metoda kurzové hodnoty, která vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na veřejném trhu, taktéž nebyla použita, poněvadž s předmětnými akciemi se na oficiálním trhu neobchoduje.

16

2.2 PAUŠÁLNÍ METODA KAPITALIZOVANÝCH ČISTÝCH ZISKŮ Podstatou této metody je, že se hodnota firmy, resp. jejího vlastního kapitálu odvozuje od tzv. trvale odnímatelného čistého výnosu. Předpokladem ocenění paušální metodou kapitalizovaných čistých zisků je skutečnost, že podnik bude v budoucnosti dosahovat alespoň takových výnosů jako dosahoval v minulosti a že nedojde k výrazné změně předmětu podnikání ani v tempu růstu zisku. Hlavními rysy této metody ocenění je, že základem ocenění je výnosový potenciál k datu ocenění, přičemž budoucí růstové možnosti podniku nejsou vzaty v úvahu. Předpokládá se, že dosavadní potenciál bude možné udržet investicemi ve výši odpisů. Základem ocenění je odhad výše trvale odnímatelného čistého výnosu k rozdělení tj. výsledku hospodaření, který je možno rozdělit, aniž by byla narušena majetková podstata podniku. Trvale dosažitelný zisk je stanovován z minulých dosažitelných výnosů, které představuje upravený hospodářský výsledek po zdanění. Z převzatých hodnot z finančních výkazů společnosti se vylučují nepravidelné operace, vliv tvorby a rozpouštění rezerv a opravných položek, mimořádné náklady a výnosy. Pomocí průměrné míry inflace se provádí přepočet běžných cen na úroveň stálých. Přiřazením váhy jednotlivým letem historie se stanovuje trvale dosažitelný zisk. n

TOCV = ∑ qi × MCK i i =1

kde TOCV trvale odnímatelný čistý výnos q váhy určující význam čistého výnosu za daný minulý rok pro odhad budoucího trvale odnímatelného čistého výnosu MCK minulé upravené čisté výnosy n počet minulých let zahrnutých do výpočtu

Dále se aplikuje diskontní sazba, která má povahu nákladů vlastního kapitálu. Při určení diskontní sazby je třeba zohlednit inflaci, riziko míry podnikání, země, odvětví a podniku samého. Provozní hodnota vlastního kapitálu se nyní stanoví pomocí perpetuity podle vztahu:

Hv =

TOCV r

kde Hv provozní hodnota vlastního kapitálu TOCV trvale odnímatelný čistý výnos r diskontní sazba Zvýšením provozní hodnoty vlastního kapitálu o ocenění neprovozních aktiv se stanoví výsledná hodnota vlastního kapitálu. Výsledná hodnota firmy se opět stanoví přičtením cizího úročeného kapitálu k datu ocenění k výsledné hodnotě vlastního kapitálu. Ocenění metodou kapitalizovaných čistých zisků je provedeno v příloze č.2 tohoto odhadu.

17

2.3 METODA ZJIŠŤOVÁNÍ LIKVIDAČNÍ HODNOTY Likvidační hodnota společnosti spočívá ve zjištění hodnoty majetku k určitému časovému okamžiku, kdy se předpokládá, že společnost ukončí svoji činnost a z tohoto pohledu budou jednotlivá aktiva rozprodána a veškeré závazky společnosti splaceny. Likvidace podniku může probíhat různou rychlostí a intenzitou. Rychlost je dána časovým obdobím, které bude likvidátor pro rozprodej podniku potřebovat. Intenzitou se rozumí míra rozdělení podnikového majetku na části, které pak mohou být s největší výhodou rozprodány. Podstatné také je, zda likvidace podniku probíhá pod vnějším tlakem, především věřitelů nebo zda se jedná o likvidaci dobrovolnou. Lze předpokládat, že likvidační hodnota pod tlakem bude podstatně nižší než likvidační hodnota za podmínek řízeného rozprodeje z hlediska výhodnosti.

Vlastní likvidační hodnota plyne dle rychlosti likvidace z příjmů prodeje majetku ponížených o náklady na likvidaci: + Příjmy z prodeje majetku Pokud se očekává, že rozprodej potrvá určitou dobu, nebo se předpokládá postupný rozprodej majetku, je třeba počítat současnou hodnotu z prodeje majetku -

±

Výdaje • na vyrovnání dluhů • na úhradu nákladů na likvidaci

Pokud podnik pokračuje nějakou dobu v činnosti, je třeba kalkulovat ještě běžné podnikové příjmy a výdaje, případně i přechodně nezbytné investiční výdaje

U příjmů z prodeje jednotlivých složek majetku je uplatňována srážka z jeho hodnoty podle druhu majetku v závislosti na rychlosti a míře intenzity likvidace. Čím více by bylo nutné do hodnoty zakalkulovat rychlý prodej nebo určitý vnější tlak, tím více by byly prodejní ceny a následně hodnota podniku nižší. Při kalkulaci nákladů na likvidaci je třeba vzít v úvahu i položky, které vznikají až v důsledku likvidace. Patří sem především závazky plynoucí ze sociálních nároků zaměstnanců podniku (odstupné při propouštění apod.) a náklady spojené s vlastním odprodejem, případně i fyzickou likvidací majetku. Rovněž je třeba pamatovat na již zmíněný faktor času a kalkulovat současnou hodnotu peněžních toků spojených s likvidací.

Ocenění likvidační metodou je provedeno v příloze č.3 tohoto odhadu.

18

4. Shrnutí metod ocenění Pro účely ocenění akcií společnosti Líšnická a.s. byla použita metoda kapitalizovaných čistých zisků a proveden výpočet likvidační hodnoty. Výsledkem ocenění jsou tyto dílčí výsledky Hodnota dle KČV

239 Kč/akcie 2 390 Kč/akcie 23 900 Kč/akcie

(NH = 1000 Kč) (NH = 10000 Kč) (NH= 100 000Kč)

Likvidační hodnota

253 Kč/akcie 2 530 Kč/akcie 25 300 Kč/akcie

(NH = 1000 Kč) (NH=10 000 Kč) (NH = 100 000 Kč)

Výsledek ocenění výnosovou metodou kapitalizovaných čistých zisků je nižší než zjištěný nevynucenou likvidační metodou. To znamená, že podnik při úrovni stávajících zisků nedosahuje výnosnosti, která by znamenala vyšší hodnotu akcií než zjištěnou likvidační metodou. Hodnotu společnosti Líšnická a.s. je třeba spatřovat v jeho likvidační hodnotě. Odráží tak pohled investora, který chce vystoupit ze své investice, aby proměnil svůj akciový podíl v likvidní prostředky. Tuto metodu považuji v tomto ocenění za jedinou přiměřenou a relevantní, poněvadž respektuje časovou hodnotu likvidačního zůstatku, který zpeněžením majetku v krátkém časovém horizontu akcionář obdrží za obvyklých nákladů na likvidaci.

5. Závěr Účelem tohoto odhadu je odhadnout cenu předmětu dražby v místě a čase obvyklé ve smyslu ustanovení §13 odst.1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v platném znění. Předmětem odhadu je ocenění akcií vydaných společností Líšnická a.s., se sídlem Líšnice 204, PSČ 561 84, IČ: 259 22 921. Ocenění předmětných akcií je provedeno ke dni 31. prosince 2009. Při zvážení všech předpokladů a skutečností v posudku obsažených považuji za cenu obvyklou částku

63 813,-Kč (slovy:---Šedesáttřitisíceosmsettřináctkorunčeských---) za 2 akcie v nominální hodnotě 100.000,-Kč č. 39 a 40 za 6 akcie v nominální hodnotě 10.000,-Kč č. 573-578 za 7 akcií v nominální hodnotě 1.000,-Kč č.2274-2278, 2280 a 2281 Ve Zlíně dne 22. dubna 2011 za FINANCE Zlín, a.s. Ing. Libor Buček

19

Přílohy: 1/ Výpis z obchodního rejstříku Líšnická a.s. 2/ Ocenění metodou kapitalizovaných čistých zisků 3/ Ocenění likvidační metodou

20

Příloha č.1

Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl B, vložka 1938 !!!UPOZORNĚNÍ!!! Tento výpis má pouze informativní charakter. Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě INTERNET. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se prosím na rejstříkový soud. Datum zápisu: 4.června 1999 Obchodní firma: Líšnická a.s. Sídlo: Líšnice 204, PSČ 561 84 Identifikační číslo: 259 22 921 Právní forma: Akciová společnost Předmět podnikání: - Zemědělská výroba - Silniční motorová doprava nákladní - Specializovaný maloobchod - Maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím - Výroba strojů a zařízení pro určitá hospodářská odvětví - Opravy pracovních strojů - Přípravné práce pro stavby - Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví Statutární orgán - představenstvo: Předseda představenstva: René Keprta, r.č. 620508/1905 Líšnice 116, PSČ 561 84 den vzniku funkce: 30.dubna 2010 den vzniku členství v představenstvu: místopředseda Jan Bečka, r.č. 691022/3672 představenstva: Líšnice 204, PSČ 561 84 den vzniku funkce: 30.dubna 2010 den vzniku členství v představenstvu: člen představenstva: František Prachař, r.č. 570121/1736 Líšnice 222, PSČ 561 84 den vzniku členství v představenstvu: Člen představenstva: Ladislav Beran, r.č. 550524/2303 Líšnice 84, PSČ 561 84 den vzniku členství v představenstvu: Člen představenstva: Pavel Kumpošt, r.č. 570107/2080 Pastviny 99, PSČ 564 01 den vzniku členství v představenstvu: Za společnost a představenstvo jedná: samostatně předseda představenstva, nebo samostatně místopředseda představenstva, nebo současně vždy dva členové představenstva Dozorčí rada:

30.dubna 2010

30.dubna 2010

30.dubna 2010

30.dubna 2010

30.dubna 2010

předseda dozorčí rady:

Antonín Matyáš, r.č. 780130/3664 Pastviny 145, PSČ 564 01 den vzniku funkce: 20.ledna 2011 den vzniku členství v dozorčí radě: 6.ledna 2011 místopředseda dozorčí rady: Josef Klášterecký, r.č. 600216/0571 Líšnice 265, PSČ 561 84 den vzniku funkce: 30.dubna 2010 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010 člen dozorčí rady: Jaroslav Broulík, r.č. 660430/1011 Pastviny 2, PSČ 564 01 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010 člen dozorčí rady: Zdeněk Kumpošt, r.č. 660810/1335 Helvíkovice, Houkov 5, PSČ 564 01 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010 člen dozorčí rady: Dagmar Stehlíková, r.č. 546122/0248 Žamberk, U Polikliniky 1057, PSČ 564 01 den vzniku členství v dozorčí radě: 30.dubna 2010 Akcie: 4 612 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč v listinné podobě K převodu akcie je třeba souhlasu představenstva. 1 671 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000,- Kč v listinné podobě K převodu akcie je třeba souhlasu představenstva. 271 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000,- Kč v listinné podobě K převodu akcie je třeba souhlasu představenstva. Základní kapitál:

48 422 000,- Kč Splaceno: 100 %

Tento výpis je neprodejný a byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz/). Dne: 01.04.11 16:00:47 Údaje platné ke dni 01.04.2011, 6:00

Příloha č.2

VÝNOSOVÉ OCENĚNÍ - METODA KAPITALIZOVANÝCH ČISTÝCH VÝNOSŮ Paušální metoda

Líšnická a.s.

Provozní výsledek hospodaření před zdaněním (+) Odpisy (+) Změna stavu rezerv a opravných položek (-) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku (+) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku (-) Nákladový úrok (-) Mimořádné výnosy (+) Mimořádné náklady Upravený výsledek hospodaření UVH před odpisy Cenový index řetězový Cenový index bazický vztažený k roku 2009 UVH upravený o inflaci Váhy UVH upravený o inflaci x váhy

2005 2 538 5 731 -12 1 380 1 094 1 168 93 404 7 114 1,019 0,884 8 048 1 8 048

Trvale odnímatelný čistý výnos před odpisy Odpisy z reprodukčních cen ze zadání Trvale odnímatelný čistý výnos před daní Daň Trvale odnímatelný čistý výnos po dani

8 491 6 424 2 067 393 1 674

Předpokládaná dlouhodobá inflace Kalkulavaná úroková míra (nVK bez inflace)

2,0% 10,3%

Výnosová hodnota provozní Neprovozní majetek k datu ocenění Hodnota vlastního kapitálu podle KČV Počet akcií v ZK Srážka za podíl Ocenění 1 akcie o NH = 1000 Kč

16 256 0 16 256 48 422 30% 235

2006 1 6 276 94 2 074 1 653 1 191 192 1 4 568 1,025 0,906 5 042 1 5 042

NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU - CAPM S RIZIKOVOU PRÉMIÍ ZEMĚ rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) Beta nezadlužené pro Food Processsing Riziková prémie kap. trhu USA (průměr 1928-2010) Rating České republiky

3,3% 0,81 4,31% Baa1

Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů Baa1 oproti AAA) Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům Riziková prémie země Inflace US Inflace ČR Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci

1,0% 1,5 1,50% 1,40% 1,60% 1,70%

Riziková přirážka za menší společnost - odhad Riziková přirážka za menší likviditu vlastnických podílů - odhad

3,00% 0,00%

Poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku Daňová sazba Beta zadlužené Náklady vlastního kapitálu Předpokládaná dlouhodobá inflace Kalkulavaná úroková míra (nVK bez inflace)

28% 19% 0,996 12,29% 2,0% 10,3%

0,284

2007 1 162 6 346 -1 1 875 1 383 918 0 0 6 097 1,028 0,931 6 546 1 6 546

2008 8 063 6 830 921 1 513 822 935 0 0 14 188 1,063 0,990 14 330 1 14 330

2009 -2 397 6 938 -1 019 1 564 952 1 111 48 0 1 751 1,010 1,000 1 751 0 0

Součet

4 33 965

Příloha č.3

Líšnická a.s. Brutto 1 142 995

Účetní hodnota Korekce Netto 2 -36 777

3

Tržní hodnota Likvidační koef. Likvidační hodnota Netto 4 108 904 74 237

107 734 0

-36 433 0

106 218 0 71 301 0

107 466 3 045 17 536 40 647 0 11 943 0 34 189 106 0 268 0 0 5

-36 433 0 -5 108 -24 808 0 -6 517 0 0 0 0 0 0 0 0

71 033 3 045 12 428 15 839 0 5 426 0 34 189 106 0 268 0 0 5

74 754 3 045 12 428 19 560 0 5 426 0 34 189 106 0 268 0 0 5

027

0

0

0

0

028 029 030 031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042

263 0 0 33 720 23 915 1 842 2 776 9 383 9 914

0 0 0 -344 0 0 0 0 0

263 0 0 33 376 23 915 1 842 2 776 9 383 9 914

263 0 0 32 340 23 915 1 842 2 776 9 383 9 914

0

0

0

0

8 866 5 522

-344 -344

8 522 5 178 0 0 0 0 2 410 609 229 96 939 68 871

7 486 4 142

1 541 453 0 1 088

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

043

Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek (ř. 58 až 61) Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065

2 410 609 229 96 939 68 871

1 541 453 1 088

0

0

75 022 0

0,75 0,10 0,75

48 750 3 045 6 214 9 780 0 4 070 0 25 642 0 0 268

1,00

5

1,00

263

0,75 0,75 0,75 0,75

25 218 17 936 1 382 2 082 7 037 7 436

0

1,00 1,00

1 541 453

0,00

0 0

1 088

0,00

0

0

0,50

0

2 410 609 229 96 939 68 871

Účetní ocenění 5 066 090 091 092 093 094 095 096 097 098 099 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 118

1,00 0,50 0,50

6 343 3 314 0 0 0 0 2 410 457 115 48 939 68 871

MIMOBILANČNÍ AKTIVA

ZÁVAZKY CELKEM Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasívní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

49 018 0

0,80

1,00 0,75 0,50 0,50

Znalecké ocenění

6

57 217 0

57 217 0

18 437 16 252 0 0 0 803 412 55 14 0 672 229 38 774 32 393 6 381 0 6 6 0

18 437 16 252

51 687

17 020

803 412 55 14 0 672 229 38 774 32 393 6 381 0 6 6 0

VLASTNÍ KAPITÁL Čistý obchodní majetek

NÁKLADY NA LIKVIDACI Odstupné Odměna likvidátora Právní služby Vedení účetnictví Audit Ostatní

2M z průměrných mezd 12*30 12 * 12 000 1*32

Čistý obchodní majetek Náklady na likvidaci Likvidační hodnota Délka trvání likvidace v letech Diskont Současná hodnota likvidační hodnoty

17 020 2 989 14 030 1 14,65% 12 238

Počet akcií v ZK Srážka za podíl Ocenění 1 akcie o NH = 1 000 Kč

48422 0,00% 253

NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU - CAPM S RIZIKOVOU PRÉMIÍ ZEMĚ rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) Beta nezadlužené pro Food Processing Riziková prémie kap. trhu USA (průměr 1928-2010) Rating České republiky

3,3% 0,81 4,31% Baa1

Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů Baa1 oproti AAA) Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům Riziková prémie země Inflace US Inflace ČR Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci

1,0% 1,5 1,50% 1,40% 1,60% 1,70%

Riziková přirážka za menší společnost - odhad Riziková přirážka za menší likviditu vlastnických podílů - odhad

5,00% 0,00% 0,42458

Poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku Daňová sazba Beta zadlužené Náklady vlastního kapitálu

2 989 2 003 360 250 144 32 200

41% 19% 1,079001 14,65%