Vydání Září 2009 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > Potřebujete nové spolupracovníky? Inzerujte výhodně na jobs.cz nebo práce.cz > Smluvní pokuta jako zajišťovací instrument Právo aktuálně > Antidiskriminační zákon v účinnosti již od 1. září Daně aktuálně > Další letní novinky Ekonomika aktuálně > Labyrint pojmů „elektronické úkony“ a ráj s „elektronickým podpisem“ (část I) Oceňování aktuálně > Transferové ceny mezi spojenými podniky a jejich kontroly finančními úřady
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > Potřebujete nové spolupracovníky? Inzerujte výhodně na jobs.cz nebo práce.cz
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > Smluvní pokuta jako zajišťovací instrument Smluvní pokuta je v obchodním styku velmi používaným ná-
Dovolte, abychom Vám nabídli jedinečnou možnost cenově
strojem, který slouží k tomu, aby byla splněna zajišťovaná
zvýhodněné inzerce na portálu jobs.cz. Cena za jednu po-
smluvní povinnost. Výhodou je především paušalizování ško-
zici na měsíc v jednom regionu by Vás stála pouhé 2 tisíce
dy, která vznikne (může vzniknout) porušením povinnosti
korun oproti běžné ceně, která je ve výši 6 900 korun (ro-
stanovené ve smlouvě. Zpravidla i soudní vymáhání smluvní
zuměno bez DPH). Můžeme Vám tuto výhodu nabídnout
pokuty nepůsobí v tomto ohledu větší problémy, neboť není
pouze do konce roku s ohledem na naše smluvní podmínky
třeba prokazovat splnění podmínek jako v případě nároku
s provozovatelem jobsu. Stejně výhodné podmínky pro Vás
na náhradu škody. Opomíjet nesmíme ani její „stimulační“
zařídíme v případě potřeby i na portálu práce.cz.
účinky, kdy pouhá hrozba pokuty zpravidla odrazuje účastníka smlouvy od porušení zajišťované povinnosti.
Samozřejmě jsme Vám k dispozici, tak jako vždy, v dalších klasických oblastech personálního poradenství, např. při
Spolu s těmito výhodami se však v praxi lze setkat i s ne-
personálním plánování, analýze pracovních míst, získává-
pochopením tohoto institutu a užívání smluvní pokuty
ní pracovníků, výběru pracovníků, hodnocení pracovníků,
i v neodůvodněných případech. Předně je třeba zdůraznit,
podnikovém vzdělávání pracovníků, odměňování pracovní-
že smluvní pokutu si strany podle § 544 odst. 1 občanského
ků a pracovních vztazích.
zákoníku sjednávají pro případ porušení smluvních povinností, kdy účastník, který tuto povinnost poruší, je zavázán
Kontakt pro další informace:
pokutu zaplatit. Z toho vyplývá, že takto lze zajistit pou-
Alena Spilková
ze plnění určité smluvní povinnosti. Navzdory tomu se lze
Podniková poradkyně
v mnoha smlouvách setkat s formulacemi, že účastník je
Tel.: +420 236 163 400
např. povinen zaplatit smluvní pokutu, pokud odstoupí od
E-mail:
[email protected]
smlouvy.
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Září 2009
Tyto principy zopakoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 815/2007. Konstatoval, že smluvní pokutou lze zajistit pouze plnění určité smluvní povinnosti. Smluvní pokuta je pak sankcí za její porušení. Toto však není splněno v případě, kdy je smluvní pokuta vázána
Nutnost přijetí antidiskriminačního zákona byla dána především povinností České republiky harmonizovat vnitrostátní právní úpravu s příslušnými směrnicemi Evropské unie (šlo zejména o hrozící žaloby ze strany Evropské komise z důvodu netransponování směrnic 78/2000/ES, 2000/43/ES, 86/378/ES a 96/97/ES).
na využití práva. Jinými slovy, pokud je smluvní pokutou sankcionováno využití práva, je toto ujednání neplatné. Proto lze s ohledem na zamezení pochybností doporučit, aby při formulaci smluvní pokuty v textu smlouvy bylo vždy jasné, která smluvní povinnost je pokutou zajišťována, resp. jaké porušení smluvní povinnosti má za následek sankci ve formě smluvní pokuty. Kontakt pro další informace: JUDr. Petra Budíková Advokátka Tel.: +420 236 163 730 E-mail:
[email protected]
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Právo aktuálně > Antidiskriminační zákon v účinnosti již od 1. září Napsal Petr Šívara | Navzdory prezidentskému vetu z loň-
ského dubna schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijetí zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), který vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 198/2009 Sb. S účinností od 1. září 2009 se tak Česká republika dočkala první komplexní právní úpravy v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace ve věcech: > p ráva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání > přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti > pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování > sociálního zabezpečení > přiznání a poskytování sociálních výhod > přístupu ke zdravotní péči, a jejího poskytování > přístupu ke vzdělání a jeho poskytování > přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti
Dosavadní právní úprava v dané oblasti spočívala především v ustanovení čl. 3 Listiny základních práva a svobod, který zaručuje “základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení”. Článek 24 Listiny pak stanoví, že “Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.” Dále jsou to mezinárodní úmluvy vypracované v rámci OSN a na půdě Rady Evropy, jimiž je Česká republika vázána. Na zákonné úrovni pak byla úprava roztříštěná, mezerovitá a nejednotná. Některé právní předpisy (např. zákoník práce) na neexistující antidiskriminační zákon přímo odkazovaly.
Co přináší antidiskriminační zákon nového? V první řadě antidiskriminační zákon definuje diskriminaci. Za diskriminaci se pak považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. Antidiskriminační zákon rozlišuje diskriminaci ve formě diskriminace přímé − tj. jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a ve formě diskriminace nepřímé − tj. jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je jedna osoba znevýhodněna oproti ostatním. Zakázané je tak znevýhodňování jedné osoby oproti ostatním z důvodu její rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví (vč. diskriminace z důvodu těhotenství, otcovství či mateřství), sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Antidiskriminační zákon současně uvádí výčet situací, kdy je rozdílné zacházení povoleno. Měřítkem je zde především odůvodněnost rozdílného zacházení s legitimním cílem a dále přiměřenost a nezbytnost prostředků k jeho dosažení. Je tomu tak např. v případech, kdy je v přístupu k zaměstnání nebo povolání vyžadována podmínka minimálního věku, odborné praxe nebo doby zaměstnání, která je pro řádný výkon zaměstnání nebo povolání nezbytná, nebo v případě stanovení rozdílného důchodového věku pro muže a ženy. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, která mají zajistit rovné zacházení a rovné příležitosti a jejichž cílem je pře-
dejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby k některé z vymezených skupin. Současně antidiskriminační zákon zavádí prostředky právní ochrany před diskriminací. Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat toho, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, přičemž v závažných případech má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Závěrem Podnikatelského prostředí se předmětná problematika dotýká zejména jako zaměstnavatelů, zásada rovného zacházení existuje v zákoníku práce již několik let. Antidiskriminační zákon neukládá podnikatelům v tomto směru nové povinnosti, které by měli konat. Vymezení povinností je však třeba chápat jako negativní, tj. zdržení se zásahů do zásady rovného zacházení. V souvislosti s dopadem antidiskriminačního zákona do oblasti poskytování zboží a služeb, včetně bydlení (a přístupu k nim), pokud jsou nabízeny veřejnosti, je na místě poukázat na dosavadní úpravu zákazu diskriminace spotřebitele při prodeji výrobků nebo poskytování služeb obsaženou v zákoně č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené „staré„ povinnosti nabývají nových rozměrů díky novele občanského soudního řádu, která je součástí antidiskriminačního zákona a která obrací důkazní povinnost. Žalovaný tak bude povinen dokázat, že se nedopustil porušení zásady rovného zacházení. Možnost uplatňovat v závažných případech právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích s sebou přináší otázku, zda se soudy v rozhodovací praxi přikloní k angloamerickému pojetí trestajícího odškodného (tzv. punitive demages) a zda antidiskriminační zákon přinese také ekonomické dopady.
Kontakt pro další informace: Mgr. Petr Šívara Advokát Associate Partner Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně > Další letní novinky Napsal Michal Faust | Pokud sledujete legislativní vývoj
v posledních měsících, jistě mi dáte za pravdu, že v tomto létě se okurková sezóna, pokud se zákonných změn týká, nekonala. Hot News avizovaly některé nedávné novinky (datové schránky, dočasné slevy na pojistném na sociální zabezpečení). Následující řádky na ně navazují a týkají se několika dalších aktuálních změn zákonných norem.
Paušální výdaje na dopravu Senátní tisk č. 119 obsahuje změnu zákona o správě daní a poplatků a změnu zákona o daních z příjmů. Novela zákona o daních z příjmů řeší právě výše zmíněné paušální výdaje. Nově lze tedy uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši pět tisíc korun za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, v němž poplatník využíval příslušné vozidlo k dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů a současně toto vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Tento výdaj však nelze uplatnit v případě příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů. Používá-li poplatník vozidlo pouze zčásti, lze uplatnit krácený paušální výdaj ve výši 80 procent výše uvedené částky. Pokud poplatník u některého vozidla uplatní takto krácený paušál, potom pro účely zákona o daních z příjmů platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník rovněž uplatňuje paušální výdaje, používá výlučně k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Paušální výdaje bude možno uplatnit nejvýše za tři vlastní vozidla zahrnutá či nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu. Logicky dochází i ke změně § 25 předmětného zákona, kdy se daňově neúčinnými výdaji stávají výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné u vozidel, u kterých poplatník uplatní paušální výdaj. Za neúčinné výdaje se rovněž považuje 20 procent ostatních výdajů s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti s vozidlem, u kterého poplatník uplatnil krácený paušál. U vozidla, u něhož byl uplatněn paušální výdaj, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Zákon nabude účinnosti 1. ledna 2010, ustanovení týkající se paušálních výdajů se poprvé použijí pro zdaňovací období
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Září 2009
nebo období, za které se podává daňové přiznání, jež započalo v roce 2009. V době, kdy čtete tyto řádky, je zákon již podepsán prezidentem republiky.
Změna výše paušálních výdajů Další senátní tisk (č. 142) čekající na podpis prezidenta obsahuje změnu výše paušálních výdajů u některých skupin podnikajících poplatníků. Změna se týká těchto subjektů: > o soby s příjmy z řemeslných živností − z 60 na 80 procent > ostatní živnostníci − z 50 na 60 procent > osoby podnikající podle zvláštních předpisů, osoby provádějící jinou samostatně výdělečnou činnost (§ 7, odst. 2 zákona o daních z příjmů kromě autorů příspěvků do sdělovacích prostředků ve výši 7 tisíc korun od jednoho plátce) − ze 40 na 60 procent.
Ekonomika aktuálně > Labyrint pojmů „elektronické úkony“ a ráj s „elektronickým podpisem“ (část I) Napsala Lenka Kudrnová | Se zavedením datových schrá-
nek a s tím spojenými novými zásadami doručování dokumentů v elektronické podobě, automaticky se čtenářům vybaví již známé pojmy jako je elektronický podpis, autenticita, šifrování, „hash“ atd. Využití elektronického podpisu je stále aktuálnější, stejně jako je slibná budoucnost datových schránek. Následující řádky pojednávají o významu, využití a definicích elektronického podpisu, a to s důrazem na jeho uplatnění v oblasti účetnictví.
Změna základu daně z převodu nemovitostí
Význam elektronického podpisu a jeho využití v účetnictví
Pod číslem 215/2009 Sb. vyšla novela obchodního zákoníku a souvisejících předpisů, která s účinností od 20. července 2009 taktéž ovlivňuje základ daně z převodu nemovitostí. Děje se tak v reakci na vložení nových ustanovení § 59a – 59c do obchodního zákoníku. Jejich smyslem je umožnit, aby nemusel být vyhotovován znalecký posudek při zvyšování základního kapitálu tehdy, byla-li hodnota nepeněžitého vkladu zjištěna jiným transparentním způsobem.
Význam elektronického podpisu je, mimo jiné, dán i novelou zákona o účetnictví (č. 304/2008 Sb.) Novela zpřesňuje podmínky pro podepisování účetních záznamů, a to zejména u technických a smíšených forem. Připojením zaručeného elektronického podpisu (v případech týkajících se skutečností vně účetní jednotky pak připojením zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu) k účetnímu záznamu v technické formě je záznam podepsán. Tím je zaručena jeho neměnnost a čitelnost a doklad je průkazný. Obrazně řečeno – vyrovnal se vlastnoručnímu podpisu u běžných účetních záznamů v známé listinné podobě.
Další možné změny Novela zákona o správě daní a poplatků účinná od 1. listopadu 2009 a přijatá v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku (senátní tisk č. 126) nově definuje den platby, který je zvláště významný u bezhotovostních plateb. V případě bezhotovostního styku jím bude den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně. Závěrem si dovolím upozornit na chystanou změnu zásadní procesní normy. S velkou pravděpodobností se k 1. lednu 2011 stane účinným zcela nový daňový řád (senátní tisk č. 132).
Využití elektronického podpisu Je široké, jedná se například o případy: > elektronická fakturace > elektronický oběh dokladů (workflow) > elektronická archivace > elektronická pošta > elektronický obchod – platební styk > zveřejňování účetních závěrek a další
Význam pojmu elektronický podpis Pro lepší pochopení následuje více definicí: Kontakt pro další informace: Ing. Michal Faust Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
„Elektronický podpis jsou digitální data, kterými podepisující osoba vytváří pomocí svého soukromého klíče digitální podpis a zajišťuje jimi nepopiratelnost původu (identifikaci) podepsaných dat v prostředí internetu.“ (Zdroj: Elektronický podpis, http://www.proconsulting.cz/elektronicky-podpis.html, citováno dne 17.08.2009)
„Elektronický podpis (někdy také digitální podpis) je certifikát, který plně nahrazuje vlastnoruční podpis při elektronické komunikaci. Nejen, že je v podstatě nezfalšovatelný, ale v některých oblastech jde dokonce dál, než podpis klasický. Například umožňuje ověřit integritu podepsaného dokumentu (tj. zda v dokumentu něco nechybí nebo nepřebývá).“ (Zdroj: Elektronický podpis, http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/elektronicky-podpis.htm, citováno dne 17.08.2009) „Elektronický podpis a zaručený elektronický podpis – jedná se o dva typy rozdílných elektronických podpisů. První, ten důležitější, je takzvaný zaručený (kvalifikovaný). Využívá se při komunikaci s úřady státní správy. Prostý podpis lze využít pro zabezpečenou běžnou komunikaci s Vašimi partnery. Rozdíl je ten, že elektronický podpis prostý lze přirovnat k neověřenému vlastnoručnímu podpisu, kdežto zaručený elektronický podpis k vlastnoručnímu podpisu ověřenému (zpravidla za použití kryptografických metod, zaručuje i integritu dokumentu a autentizaci podepsaného). Samotné používání elektronického podpisu je právně upraveno zákonem č. 227/2000 Sb. v platném znění a prováděcími vyhláškami.“ (Zdroj: Elektronický podpis, http://www.proconsulting.cz/elektronicky-podpis.html, citováno dne 17.08.2009)
Kde lze elektronický podpis zřídit? V České republice jsou akreditováni tito poskytovatelé certifikačních služeb: > P rvní certifikační autorita, a.s. > Česká pošta, s.p. > eldentity a.s. Druhá část článku (vyjde v říjnovém Mandantenbriefu) naváže se stručným slovníkem souvisejících pojmů.
Kontakt pro další informace: Ing. Lenka Kudrnová Auditorka Tel.: +420 236 163 303 E-mail:
[email protected]
Oceňování aktuálně > Transferové ceny mezi spojenými podniky a jejich kontroly finančními úřady NAPSAL Activities a.s. | Transferové ceny při obchodech
ve skupině majetkově či personálně propojených podniků, jsou v mezinárodní praxi vnímány jako jeden z nejrizikovějších daňových aspektů. V České republice kontrol transferových cen, které provádí Oddělení specializované kontroly FÚ, mírně přibývá. Ovšem v porovnání se zahraničím byla zatím tomuto fenoménu věnována menší pozornost. Blízká budoucnost ukáže, jaká pozornost transferovým cenám bude věnována při daňových kontrolách tváří v tvář schodkům ve státním rozpočtu. Smyslem článku je zjednodušeně vysvětlit podstatu transferových cen a upozornit na zaměření daňových kontrol.
Podstata transferových cen V souvislosti s nástupem globalizace se do podnikové praxe rozšířil mezinárodní rozměr podnikání. Jedním z aspektů tohoto trendu je rozdělení zisků uvnitř skupiny podniků majetkově či personálně propojených, a to prostřednictvím nastavení zisku u transferových (převodních) cen. Zisk je obvykle rozdělován rozhodnutím z mateřské společnosti. Toto rozdělování se vzhledem k odlišnému korporátnímu zdanění v jednotlivých zemích stalo častým prostředkem daňové optimalizace. Obranou daňových správ se stala směrnice o převodních cenách, kterou přijaly členské státy OECD a která je akceptovaným celosvětovým standardem. Ze směrnice vyplývá nutnost dodržovat takzvaný "princip tržního odstupu". Podstatou je srovnatelné chování při stanovení ceny vůči propojenému podniku jako vůči nezávislému podniku. Zjednodušeně jde o zohlednění parametrů transakce, jako jsou náklady na dopravy, pojištění, rozložení smluvních rizik, sdílení vývojových nákladů apod. do kalkulace ceny bez ohledu na to, zda obchodní partner je podnik propojený nebo nezávislý. Výsledkem by měla být míra marže, která odpovídá rozdílům mezi obchody v rámci skupiny a obchodům na volném trhu.
Dodržování principu tržního odstupu Princip tržního odstupu se v běžné mezinárodní praxi dokládá předepsanou dokumentací, která mj. obsahuje srovnání s tržními ziskovými maržemi na relevantním trhu. Legislativa v různých zemích většinou předepisuje povinnost průběžně vytvářet dokumentace. Tak je tomu např. v Německu, Polsku, Slovensku, USA. Konkrétně na Slovensku je od roku 2009 doku-
6 Mandantenbrief | Vydání Září 2009
mentace povinná v plném rozsahu vůči zahraničním spojeným podnikům a ve zjednodušené formě vůči slovenským spojeným podnikům (s ohledem na velikosti obratu). V České republice zákon o dani z příjmů předepisuje povinnost dodržovat princip tržního odstupu. Na rozdíl od zahraničí není v České republice uzákoněna povinnost vytvořit dokumentaci. Je na podniku, jak při případné daňové kontrole dokáže dodržení tržního odstupu, zda dokumentaci vytvoří podle doporučeného vzoru od Ministerstva financí nebo se rozhodne pro jiný postup. V případě přezkoumání transferových cen v rámci daňové kontroly je na kontrolovaném podniku, aby doložil oprávněnost zisku u převodní ceny. V praxi se ukazuje, že dokládat po několika letech aspekty, které měly vliv na kalkulaci ceny, jako jsou smluvní okolnosti, tehdejší tržní situace či obvyklá ziskovost na trhu bývají velkou výzvou odpovědných osob v kontrolovaném podniku.
Poznatky z kontrol transferových cen Kontroly převodních cen provádí především oddělení specializované kontroly finančních úřadů (OSK). Těchto kontrol rok od roku mírně přibylo a také profesionalita kontrolorů se zvýšila. V menší míře se převodním cenám věnují běžná kontrolní oddělení FÚ. Z výroční zprávy České daňové správy vyplývá, že pozornost pracovníků OSK byla zaměřena zejména na podniky propojené majetkově, personálně nebo jiným způsobem (např. sdílení ztráty). Kontrolovány byly rovněž podniky, kterým byla přislíbena investiční pobídka formou slevy na dani, neboť v případě zpochybnění převodních cen hrozilo vrácení této investiční pobídky. V roce 2008 tato sleva činila 4 miliardy korun. V neposlední řadě jsou předmětem kontroly podniky, které dlouhodobě vykazovaly podprůměrnou ziskovost, popř. dosahují ztráty. V souvislosti s probíhající krizí se řadě podniků snížila ziskovost, resp. došlo k propadu do ztráty. V praxi bývá problém, jak rozdělit snížení zisku, resp. dosažení ztráty mezi jednotlivé podniky. Klíčem pro určení správného dílu ztráty je analýza funkcí a rizik v rámci obchodů podniku s ostatními členy skupiny podniků. Bez ohledu na charakteristiku podniku bývají kontrolovány zejména převodní ceny s nejvyšším podílem na obratu nebo rizikové transakce. U hlavního předmětu podnikání − výroby Mandantenbrief Září 2009, č. 9 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Bc. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz
nebo poskytování služeb, pokud jsou řádně zpracovány kalkulace, se daňové doměrky vyskytují méně často. Mezi rizikové transakce patří provozní služby uvnitř skupiny a převod či sdílení nehmotných aktiv. Příkladem rizikových transakcí jsou management fee či licenční poplatky. V podnikové praxi je velmi časté podílení se na nákladech spojených s řízením skupiny podniků. Ukazuje se, že při daňové kontrole bývá požadavek na doložení přiměřené ziskovosti a také užitku z přijaté služby. Přitom k dispozici bývají pouze faktury, v lepších případech rámcová smlouva, což nestačí. Podobně tomu bývá u licenčních poplatků (především poplatků za užití obchodní značky nebo know-how). Největším problémem bývá doložení oprávněnosti výše poplatku a doložení, že poplatek slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka.
Závěrem Vzhledem ke stále větším zkušenostem daňových kontrolorů a také kvůli snížení daňových výnosů se lze domnívat, že také v České republice bude citelně přibývat daňových doměrků z převodních cen. Jak vyplývá z výše uvedeného, otázkou transferových cen by se měly zabývat zejména podniky, které velmi často obchodují se svými zahraničními spřízněnými podniky a podniky s nízkou nebo zápornou ziskovostí. Lze se domnívat, že pozornost věnovaná správnému nastavení transferových cen se v budoucnu vrátí. A to díky nižšímu riziku daňových doměrků a díky úspoře na zvýšených nákladech v souvislosti s dodatečnou tvorbou dokumentace několik let po průběhu transakce. Specialisté společnosti Activities a.s. jsou připraveni zodpovědět veškeré otázky související s daným tématem.
Kontakt pro další informace: Ing. Vlasta Hašková, CSc. Activities a.s. Předsedkyně představenstva Tel.: +420 236 163 600 E-mail:
[email protected]
