Vydání Říjen 2010 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > Jaké změny lze čekat v zákoníku práce Právo aktuálně > Sníží se administrativní zátěž podnikatelů? Daně aktuálně > Provozování fotovoltaických elektráren z daňového pohledu Ekonomika aktuálně > Interpretace Národní účetní rady Rödl & Parner Intern > Lidé u Rödl & Partner > Semináře
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > Jaké změny lze čekat v zákoníku práce
4) převádění zaměstnance – navíc by se měla zjednodušit i možnost převádění zaměstnanců podle aktuál-
Jak se lze dozvědět z médií, připravuje vláda od 1. ledna
ní potřeby zaměstnavatele.
2011 změny v zákoníku práce (z. č. 262/2006 Sb.). Kromě toho se uvažuje o zjednodušení konta pracovní O jaké konkrétní zásadní připravované změny jde?
doby. V souvislostí s tímto opatřením se zvažuje zejména zvýšení „předplacené“ doby ze současných 52 týdnů až
Dle ministra práce a sociálních věcí Drábka se jedná o čty-
na několik let.
ři základní změny, které budou projednávány ve zrychleném připomínkovém řízení. Změny se týkají následujících
S výpovědí bez udání důvodů ani s kratší výpovědní lhů-
oblastí:
tou se nyní rozhodně nepočítá, ačkoli i tato témata byla předmětem veřejné diskuse.
1) řetězení pracovních smluv na dobu určitou bez udání důvodů – u nových pracovních poměrů by se ře-
Do jaké míry se zákonodárci podaří uvedená opatření
tězení smluv na dobu určitou mohlo zvýšit ze součas-
prosadit, ukáže čas. V této záležitosti Vás budeme prů-
ných dvou až na pět let;
běžně informovat.
2) odstupné – jeho výše by v budoucnu závisela na po-
Kontakt pro další informace:
čtu odpracovaných let (t.j. do 1 roku práce odstupné
Dr. Alena Klikar
jednoměsíční, do 2 let práce dvouměsíční, nad 2 roky
advokátka
práce tříměsíční odstupné);
Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
3) rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce by se mohl zvýšit ze současných 150 na 300 hodin ročně;
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Říjen 2010
Právo aktuálně > Sníží se administrativní zátěž podnikatelů? Napsala Jitka Ivičičová | Dne 1. srpna 2010 nabyl účinnosti zákon č.155/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Uvedeným zákonem byly novelizovány základní předpisy upravující podnikání, a to zákon o ochraně spotřebitele, živnostenský zákon, zákon o technických požadavcích na výrobky, a další. Následující příspěvek Vás bude informovat o nejvýznamnějších změnách a zjednodušeních, která tento právní přepis přináší.
Novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele > Pojem „spotřebitel“ Nově je spotřebitelem pouze „fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání“. Spotřebitelem již nebude právnická osoba (tato nová právní úprava koresponduje s právem Evropské unie). Tato nová definice se též promítla v příslušných ustanoveních zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. > Povinnosti majitele práva duševního vlastnictví Došlo ke zrušení ustanovení § 8a, které stanovilo majiteli práva duševního vlastnictví (patentu, autorského osvědčení, ochranné známky, apod.) povinnost poskytnout na výzvu dozorového orgánu do 15 dní dokumenty potřebné po posouzení, zda nedochází ke klamavým obchodním praktikám. Odhalení a sankcionování protiprávního jednání - zásahu do práva duševního vlastnictví je nejen v zájmu spotřebitele, ale především v zájmu samotného majitele práva duševního vlastnictví. Proto byla takto striktně stanovená povinnost součinnosti majitele práva duševního vlastnictví s dozorovým orgánem ze zákona vypuštěna. > O značení prodávaných výrobků s ohledem na jejich charakter a formu prodeje Ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele stanovilo povinnost prodávajícího zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny názvem výrobku, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití.
Podle nové úpravy má prodávající povinnost zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele. Označení výrobků ostatními údaji potřebnými k identifikaci výrobků (názvem výrobku, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití) je povinné pouze tehdy, pokud to vyžaduje povaha výrobku nebo forma jeho prodeje. Které konkrétní údaje jsou potřebné k identifikaci výrobku, určí prodávající sám. > Označení provozovny Ustanovení § 14 zákona o ochraně spotřebitele, které stanoví povinnost prodávajícího označit provozovnu způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem, bylo ze zákona o ochraně spotřebitele vypuštěno. Tuto povinnost nadále ukládá pouze živnostenský zákon. V této souvislosti budou kontrolu označení provozovny stanoveným způsobem provádět pouze živnostenské úřady (ne jako dosud duplicitně též Česká obchodní inspekce).
Novela zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci > Z úžení předmětu kontrolní činnosti, odstranění duplicity Dochází k zúžení kontrolní činnosti vykonávané Českou obchodní inspekcí. Ta již nebude kontrolovat dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb. Vzhledem k tomu, že podmínky a kvalitu poskytovaných služeb si soukromoprávní subjekty stanoví mezi sebou, je pouze na nich, jaké podmínky a kvalitu služeb si dohodnou a zda se v případě nedodržení dohodnutých podmínek budou domáhat svých nároků soukromoprávní cestou. Je rovněž odstraněna povinnost České obchodní inspekce kontrolovat dodržování podmínek a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu kontrolovaných osob. Tuto kontrolu budou nadále provádět pouze orgány ochrany veřejného zdraví. > Zpráva o výsledcích opatření Kontrolovaný podnikatel je povinen odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést neodkladně nezbytná opatření k jejich odstranění. Nově byla vypuštěna následná povinnost podat České obchodní inspekci zprávu o provedených opatřeních a o výsledcích těchto opatření (§ 4 odst. 1 písm. e) a § 6 odst. 3 zákona o české obchodní inspekci).
Novela zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) > Ohlášení živnosti Z náležitostí ohlášení živnosti se vypouští jako nadbytečný údaj o zahájení provozování živnosti, údaj o datu ukončení provozování živnosti (zamýšlí-li podnikatel provozovat živnost na dobu určitou) a dále údaj o datu vzniku živnostenského oprávnění, je-li pozdější než den ohlášení. Dále v ohlášení živnosti nebude uváděn údaj o státním občanství u osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo jejich členy. Podnikatel – zahraniční fyzická osoba – je však i nadále povinen dle § 5 odst. 5 oznamovat dobu povoleného pobytu. > Obchod s elektřinou a plynem Obchod s elektřinou a plynem byl vyloučen z živností a dle ustanovení § 3 odst. 3 písm. d) živnostenského zákona (společně s výrobou elektřiny, výrobou plynu, přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny, distribucí plynu, uskladňováním plynu, výrobou tepelné energie a rozvodem tepelné energie podléhá pouze licenci podle energetického zákona) nevyžaduje na rozdíl od minulosti vedle licence ještě i živnostenské oprávnění. > Podmínka bezúhonnosti Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami je dosažení věku 18 let a způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. V souvislosti s nálezem Ústavního soudu PI.US 35/08 ze dne 7. dubna 2009 se nově upravuje splnění podmínky bezúhonnosti tak, že bezúhonnost se ztrácí pouze v případě pravomocného odsouzení pro úmyslné trestné činy spáchané v souvislosti s podnikáním nebo v souvislosti s předmětem podnikání. Živnostenské úřady získaly oprávnění vyžádat si pro zjištění skutečností rozhodných pro posouzení bezúhonnosti od soudů opis pravomocného rozhodnutí a v případě potřeby též nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. > Oznámení přerušení provozování živnosti Odpadá povinnost podnikatele předem písemně oznámit živnostenskému úřadu přerušení živnosti na dobu delší než šest měsíců (§ 31 odst. 11 živnostenského zákona). Podnikatel již nemůže být za neoznámení přerušení provozování živnosti sankcionován (pozn. při neoznámení však musí nadále pl-
nit veškeré povinnosti související s provozováním živnosti – je-li např. vyžadována odborná způsobilost, musí nadále zajišťovat její splnění osobně nebo prostřednictvím odpovědného zástupce). > Doklady prokazující způsob nabytí zboží a materiálu Rovněž odpadá povinnost podnikatele mít v provozovně stále k dispozici doklady prokazující způsob nabytí zboží a materiálu. Místo toho se stanovuje obecná povinnost podnikatele prokázat na žádost kontrolního orgánu a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného pro poskytování služeb. > Propojení databází Při ohlášení živnosti odpadá povinnost podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku předložit výpis z obchodního rejstříku. Živnostenský úřad je vzhledem k propojení databází mezi živnostenským a obchodním rejstříkem povinen si informace z obchodního rejstříku obstarat sám. Rovněž tak podnikatel – fyzická osoba – není nově povinen oznamovat živnostenskému úřadu, že došlo ke změně dokladů a údajů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti a jako náležitosti žádosti o koncesi, a které jsou zapsány v základních registrech (v případě státního občana České republiky v informačním systému evidence obyvatel, v případě cizince v informačním systému cizinců). S ohledem na nelehkou celospolečenskou hospodářskou situaci je každé legislativní opatření, kterým se zjednoduší vstup do podnikání a sníží se byrokratická zátěž stávajících podnikatelů, velmi vítané. Věříme, že tento trend bude i nadále pokračovat.
Kontakt pro další informace: Mgr. Petr Šívara Advokát/Associate Partner Tel.: +420 530 300 570 E-mail:
[email protected]
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Říjen 2010
Daně aktuálně > Provozování fotovoltaických elektráren z daňového pohledu Napsala Renáta Valentová | V poslední době jsme za-
znamenali značný nárůst dotazů od klientů podnikajících v oblasti fotovoltaických elektráren (dále „FVE“). V této souvislosti bychom rádi podali co nejucelenější soubor informací nejen stávajícím klientům, ale i těm, kteří případně o instalaci FVE teprve uvažují, z pohledu zákona o daních z příjmu (dále „ZDP“), zákona o DPH, zákona o dani z nemovitostí a další související legislativy. Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky jsme se zaměřili pouze na daňové aspekty týkající se právnických osob. Základní zákonný rámec upravující podmínky podnikání v energetických odvětvích a podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů řeší dva klíčové zákony, č. 458/2000 Sb., energetický zákon a č. 180/2005 Sb., zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a dále zejména vyhlášky Energetického regulačního úřadu. Provozování FVE představuje podnikání podle zvláštního předpisu, jímž je energetický zákon č. 458/2000 Sb. Pro tuto činnost je nutné vlastnit licenci pro výrobu elektřiny, která opravňuje k podnikání v tomto oboru a nahrazuje živnostenský list. Licence je vydávána Energetickým regulačním úřadem.
Daň z příjmů Osvobození od daně z příjmů FVE jsou obnovitelným zdrojem energie. Příjmy z této činnosti jsou podle § 19 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ZDP osvobozeny v roce, kdy byla poprvé elektrárna uvedena do provozu, a v pěti bezprostředně následujících letech. Osvobození je automatické a nemusí se o něj žádat. Pokud se však chce provozovatel osvobození od daně vzdát, musí toto „vzdání se osvobození“ správci daně oznámit, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu.
Daňové odpisování FVE na střeše budovy Podle § 26 odst. 2 ZDP se za samostatné movité věci, pro účely ZDP, považují nejen výrobní zařízení, ale i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb a účelová zařízení a předměty, které s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Při zatřídění tohoto movitého
hmotného majetku do odpisové skupiny se postupuje podle Přílohy č. 1 k ZDP a určení příslušné odpisové skupiny záleží na konkrétním druhu hmotného majetku. Soubor movitých věcí se zařazuje podle hlavního funkčního předmětu. Pokud půjde o FVE instalovanou na střeše budovy, dojde k technickému zhodnocení budovy a také ke vzniku samostatné movité věci – fotovoltaického systému produkujícího střídavý nebo stejnosměrný proud. Tento systém pak bude spadat do odpisové skupiny č. 3 s dobou odpisování 10 let. FVE na volném prostranství Jestliže bude FVE instalována samostatně na venkovní ploše, případné stavební základy a nosná konstrukce panelů spadají mezi stavby pro energetiku do odpisové skupiny č. 4, s dobou odpisování 20 let. Venkovní kabeláž od panelů k elektropřípojce představuje místní elektrická a telekomunikační vedení, která patří do odpisové skupiny č. 4 s dobou odpisování 20 let. Samostatný fotovoltaický systém produkující střídavý nebo stejnosměrný proud patří do odpisové skupiny č. 3 s dobou odpisování 10 let. Pokud nejsou solární panely vybaveny systémem produkujícím střídavý nebo stejnosměrný proud, jedná se o fotosenzitivní polovodičové součástky, které patří do odpisové skupiny č. 2 s dobou odpisování 5 let. FVE jako dočasná stavba V případě dočasné stavby se výše uvedeným způsobem nepostupuje, daňový odpis se stanoví v závislosti na době trvání stavby. Odpisování po skončení lhůty pro osvobození Odpisy je možné zahájit kdykoliv je to pro poplatníka výhodné. Lze tedy doporučit, aby daňové odepisování fotovoltaického systému bylo zahájeno až po uplynutí lhůty pro osvobození od
daně z příjmů. Posunutí odepisování až do doby po skončení osvobození bylo projednáváno i na Koordinačním výboru Ministerstva financí („MF“) a Komory daňových poradců a MF výše uvedený názor potvrdilo. Výjimkou však je odepisování dočasných staveb. V případě dočasných staveb trvá MF na svém názoru, že poplatník musí odepisovat již od počátku (jakmile byly splněny podmínky pro odepisování majetku), a nikoliv až po uplynutí lhůty pro osvobození.
Daň z přidané hodnoty Pokud je majitel FVE plátce DPH, bude odvádět DPH z veškeré elektřiny prodávané českým zákazníkům. Pokud využívá systém zelený bonus, bude rovněž odvádět DPH z tzv. zeleného bonusu. Na druhé straně má plátce nárok na odpočet daně při výstavbě i provozování FVE. Plný nárok na odpočet daně může plátce uplatnit v rámci ekonomické činnosti, je-li elektrická energie využívána výhradně pro jeho ekonomickou činnost s plným nárokem na odpočet. V souvislosti s výstavbou FVE je vhodné připomenout, že zahraničním dodavatelům a subdodavatelům FVE může za určitých okolností vzniknout povinnost se registrovat k DPH v ČR nebo budou muset řešit problematiku vrácení DPH u zboží a služeb nakoupených v ČR od plátců DPH. Částečný nárok na odpočet může pak uplatnit v poměru odpovídajícím využití pro jeho ekonomickou činnost (pokud např. část energie spotřebuje pro osvobozené činnosti, část pro ekonomickou činnost), případně nárok na odpočet plátce krátí koeficientem podle § 76 zákona o DPH, je-li elektrická energie využívána pro ekonomickou činnost jak s plným nárokem na odpočet daně, tak pro činnosti osvobozené od daně bez nároku na odpočet.
Daň z nemovitostí Ministerstvo financí zveřejnilo v červnu 2010 informaci k problematice FVE ve vztahu k dani z nemovitostí. V současné době existují podle MF v České republice pouze dva typy konstrukcí FVE. Solární panely jsou umístěny buď na střeše budovy anebo samostatně na volném prostranství. Jsou-li fotovoltaické panely či pásy umístěny na budovách, nejsou podle MF samotnými stavbami a budova je proto zdaňována standardním způsobem podle druhu a využití. Konstrukce umístěné na volném prostranství představují sice dostatečně mechanicky pevné, avšak rozebíratelné uložení, které umožňuje snadné odstranění nebo přemístění celé konstrukce, a proto tento typ FVE nelze považovat za nemovitou stavbu podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, a není tedy předmětem daně ze staveb.
Podle MF však nelze v budoucnu zcela vyloučit možnost budování FVE o velkém výkonu, jejichž nosné prvky by mohly být tvořeny např. betonovou konstrukcí spojenou se zemí pevným základem. U takovýchto staveb by potom bylo možné stanovit základ daně podle § 10 odst. 1, zákona o dani z nemovitostí, podle kterého se sazba daně počítá z výměry půdorysu nadzemní části stavby.
Daň z elektřiny Daň z elektřiny je poslední z nově zaváděných ekologických daní. Správa daně je vykonávána celními orgány. Elektřinu pocházející ze sluneční energie je možné od této daně osvobodit v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 261/2007 Sb., části 47, o dani z elektřiny, jelikož je považována za ekologicky šetrnou.
Závěrem Legislativní podmínky pro provozování FVE se neustále mění, upřesňují a jsou postupně doplňovány interpretacemi MF. Vzhledem k prudkému rozvoji tohoto odvětví a mimořádnému nárůstu počtu FVE v posledních letech lze jen očekávat, že další změny legislativy budou následovat. V současné době vláda předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o první z řady opatření, která mají omezit fotovoltaický boom. Dopad této novely však nebude mít žádný vliv na již rozpracované projekty. Vláda zvažuje i další změny týkající se zdaňování v oblasti FVE. Jde například o možné radikální zvýšení daně z nemovitosti na půdu, na níž stojí solární elektrárny, dále možnost změny ekologické daně na uhlí, plyn a elektřinu. Článek obecně shrnuje pouze hlavní daňové aspekty problematiky FVE. Při řešení konkrétní situace určitého poplatníka je však potřebné vzít rovněž v úvahu specifika jeho situace, která mohou být významná pro optimální nastavení daňového režimu.
Kontakt pro další informace: Ing. Hana Javorská Daňová poradkyně Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Říjen 2010
Ekonomika aktuálně > Interpretace Národní účetní rady Napsala Lenka Kudrnová | Ačkoli interpretace Národní
účetní rady nejsou právně závazným stanoviskem, poskytují odborný názor a návod, jak postupovat v případech, kdy má jejich aplikace významný dopad na informace uváděné v účetní závěrce. Dosud bylo vydáno celkem 16 interpretací*, z toho v prosinci 2009 “I-15 Zúčtování nevyplacených přiznaných podílů na zisku (dále jen dividend)“ a v květnu 2010 pak poslední ze schválených „I-16 Účtování úplatně nabytého samostatného věcného břemene“. Interpretace bývají rozděleny do tří odstavců obsahujících popis problému, jeho řešení a zdůvodnění závěrů.
Ve zdůvodnění závěrů pak stojí za pozornost připomenutí obecné definice výnosů jako východiska pro správnou klasifikaci operace vyřazení závazku, stejně jako skutečnosti, že bezdůvodné vykazování promlčených závazků v rozvaze zhoršuje ukazatele finanční analýzy. Ať už by se v praxi postupovalo podle interpretace nebo podle názoru, s nímž se lze rovněž setkat, a to, že by mělo být i o vyřazení závazku z titulu neuplatněného nároku na výplatu dividend účtováno souvztažně proti výnosům, je třeba mít vždy na paměti, že způsob zaúčtování bude mít daňové důsledky. Interpretaci „I-16 Účtování úplatně nabytého samostatného věcného břemene“ se budeme věnovat v následujícím čísle Mandantenbriefu.
I-15 Zúčtování nevyplacených přiznaných podílů na zisku (dále jen dividend)
Kontakt pro další informace: Ing. Lenka Kudrnová Auditorka/Senior Associate Tel.: +420 236 163 303 E-mail:
[email protected]
V první části interpretace je nejprve popsáno, že dividendy jsou přiznány na základě valnou hromadou schváleného návrhu na rozdělení zisku, že nárok akcionáře je v účetnictví společnosti vyjádřen jako závazek společnosti vůči akcionářům, dále jsou popsány způsoby zdanění nebo osvobození dividend, stejně jako možnosti výplaty a splatnost dividend. Problém nastává v případě, kdy si akcionáři dividendy nevyzvednou. Pak vzniká otázka, po jakou dobu má účetní jednotka závazek k výplatě dividendy vykazovat v rozvaze a jak zaúčtovat případné vyvedení tohoto závazku z rozvahy. Dle řešení interpretace se závazek z titulu neuplatněného nároku na výplatu dividend promlčuje po uplynutí obecné čtyřleté promlčecí lhůty (týká se obchodní společnosti, proto promlčecí lhůta dle § 397 obchodního zákoníku), která počala běžet ode dne splatnosti, tj. v termínu stanoveném ve stanovách nebo valnou hromadou, nejpozději v termínu do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. Promlčený závazek se na základě rozhodnutí vedení společnosti vyřadí z rozvahových účtů souvztažně ve prospěch vlastního kapitálu. Měl by být dále evidován v podrozvahové evidenci, jeho vyřazení by mělo být v rámci účetní závěrky vykázáno ve výkazu o změnách vlastního kapitálu a popsáno v příloze. Důležitá je poznámka, že uvedený postup účtování promlčených závazků z titulu neuplatněného nároku na výplatu dividend nelze použít na jiné promlčené závazky.
*
přehled všech dosud vydaných interpretací a jejich znění: http://www.nur.cz/
Rödl & Partner Intern > Lidé u Rödl & Partner Nová daňová poradkyně Hana Kiesswetterová Daňové oddělení společnosti Rödl & Partner posílila Hana Kiesswetterová, která bude působit jako daňová poradkyně v týmu pod vedením Hany Javorské. Jejím úkolem bude spolupráce na přípravě daňových stanovisek a daňových auditech. Dříve působila jako daňový konzultant ve společnosti PricewaterhouseCoopers, kde se poslední dva roky zaměřovala na daň z přidané hodnoty. Hana Kiesswetterová v roce 2006 absolvovala na Ekonomicko-správní fakultě Univerzity Pardubice, obor Hospodářská politika a správa. Hovoří anglicky. Ve volném čase ráda hraje squash, cestuje a její největší zálibou jsou filmy a hudba.
-jsv-
> Semináře Nekalosoutěžní praktiky v podnikání Kancelář Rödl & Partner pořádá seminář, který se bude konat ve středu 20. října 2010 (POZOR ZMĚNA – původně avizováno 6. října) od 9:30 do 13:00 hodin v angelo Hotel Prague Cílem semináře je seznámit účastníky s hmotněprávní regulací nekalé soutěže v České republice, a to i s náhledem do legislativy evropské. Seznámí se tak se subjekty právních vztahů nekalé soutěže, tzv. generální skutkovou podstatou a zvláštními skutkovými podstaty nekalé soutěže i jejich obsahovým naplněním. Neméně zajímavým se jeví výklad o právních prostředcích ochrany proti nekalé soutěži i to, jak je uplatňovat před českými soudy v rámci občanského soudního řízení. Seminář bude reflektovat i změny v příslušných legislativních předpisech.
Zájemci se mohou hlásit zasláním přihlášky, kterou je možné získat na adrese: http://www.roedl.com/cz/cz/udalosti/aktualni_akce.html nebo si přihlášku vyžádat na adrese:
[email protected] Dále připravujeme: v listopadu přijďte diskutovat ke kulatému stolu o efektivním uplatnění pohledávek vůči dlužníkům v ekonomických problémech (10. listopadu 2010, konferenční sál společnosti Rödl & Partner) v prosinci nejen k chystaným daňovým novinkám pohovoří poradci našeho daňového týmu (1. prosince 2010, angelo Hotel Prague) O programu jednotlivých seminářů Vás budeme postupně informovat v této rubrice, podrobnosti lze rovněž získat na www.roedl.cz (sekce Události). - jsv-
8 Mandantenbrief | Vydání Říjen 2010
Mandantenbrief Říjen 2010, č. 10 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Bc. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz
