Vydání Únor 2011 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > V lednu vstoupily v účinnost dva zcela nové zákony > Od dubna novela zákona o DPH Právo aktuálně > Balíček úspor od 1. ledna 2011 – zaměstnanost a sociální opatření > Pracovněprávní audit Daně aktuálně > Změny v oblasti DPH pod lupou Ekonomika aktuálně > Účetní závěrka a časové rozlišení
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > listině. Podle ministerstva by tato úprava, která má dále
V lednu vstoupily v účinnost dva zcela nové zákony
posílit postavení spotřebitele, mohla nabýt účinnosti již v polovině letošního roku.
Nový zákon o spotřebitelském úvěru posiluje postavení spotřebitele
Nově upraveno finanční zajištění
Nový zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. je
Další významnou legislativní novinkou je nová úprava fi-
transpozicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady
nančního zajištění, která je nově vyjmuta z obchodního zá-
2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a spolu
koníku a upravena samostatným zákonem. Jedná se opět
s jeho přijetím byl zrušen stávající zákon č. 321/2001 Sb.,
o transpozici evropské směrnice, která na komunitární úrov-
o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského
ni novelizovala směrnici starší. Nová úprava tohoto mladé-
úvěru. Nový zákon zejména významně rozšiřuje informač-
ho právního institutu, o to však významnějšího zejména pro
ní povinnost v souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv
věřitele z obchodů na finančním trhu, zavádí nově možnost
a zavádí pro poskytovatele novou povinnost spočívající
využít takzvaných úvěrových pohledávek, to je pohledávek
v povinnosti odborného posouzení bonity spotřebitele.
z úvěru, půjčky nebo srovnatelného závazkového vztahu,
Tato nová právní úprava, která mimo jiné nově dává spo-
kde se přenechávají či poskytují peněžní prostředky, jakož-
třebiteli možnost odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dní
to předmětu finančního zajištění − finančního kolaterálu.
bez udání důvodů, takto reaguje na vývoj trhu spotřebitelských úvěrů tím, že výrazně posiluje právě postavení
Pro důkladnou orientaci v novinkách a změnách, které
spotřebitele. Malou výtkou k obsahu zákona může být
nové zákony přinášejí, Vám kdykoliv poskytneme podrob-
skutečnost, že zákon nikterak neřeší problematiku uza-
nější právní poradenství.
vírání rozhodčích doložek, které bývají často zneužívány v neprospěch slabší strany – spotřebitele. Tento týden byl
Došlo ke změně povinné výbavy autolékárniček
však do připomínkového řízení předán návrh Ministerstva
Od 1. ledna 2011 nastala změna vyhlášky Ministerstva
spravedlnosti, podle kterého by rozhodčí doložky u spo-
dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické
třebitelských smluv musely být uzavírány na samostatné
způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Únor 2011
na pozemních komunikacích. Tímto došlo k úpravě výbavy
Právo aktuálně
autolékárniček a řidičům přibyla povinnost mít ve vozidle neustále k dispozici výstražnou vestu. Aktuální nové složevozidel lze najít v příloze 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb.
Maximální vyměřovací základ pro platby sociálního a zdravotního pojištění
Kontakt pro další informace:
K lednovému článku „Dopad balíčku úspor na zaměstnan-
JUDr. Petra Budíková, LL.M.
ce i zaměstnavatele od 1. ledna 2011“ upřesňujeme částku
Advokátka
maximálního vyměřovacího základu pro účely platby
Senior Associate
pojistného na sociální i zdravotní pojištění. Pro rok 2011
Tel.: +420 236 163 730
činí tato částka 1.781.280 Kč (72násobek průměrné mzdy; ta
E-mail:
[email protected]
činí dle nařízení vlády č. 283/2010 Sb. 24.091 Kč a přepočítací
ní vybavení autolékárniček pro různé druhy motorových
koeficient je 1,0269).
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > Od dubna novela zákona o DPH Poslanecká sněmovna České republiky schválila dne 17. prosince 2010 novelu zákona o dani z přidané hodno-
> Balíček úspor od 1. ledna 2011 – zaměstnanost a sociální opatření
ty. V rámci třetího čtení byla změněna účinnost této novely z 1. ledna 2011 na 1. duben 2011. Prakticky to znamená, že v posledních týdnech diskutovaná a připravovaná změna zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., v.z.p.p. o dani z přidané hodnoty) bude mít dopady počínaje druhým čtvrtletím roku 2011. Dne 26. ledna vrátili zákonodárci horní sněmovny Poslanecké sněmovně tuto novelu s řadou pozměňovacích návrhů zpět. I přes výše uvedený časový posun platnosti novely zákona o DPH bude zapotřebí již za
Napsala Eva Blechová | Článek navazuje na první díl
publikovaný v lednovém vydání a pokračuje v informacích o legislativních změnách, které byly s účinností od 1. ledna 2011 přijaty v rámci takzvaného balíčku úspor. Pozornost je věnována zejména změnám dotýkajícím se především zaměstnanců, neboť jde o změny, které je většinou, oproti předcházejícímu období, určitým způsobem omezují.
zdaňovací období leden 2011, respektive za 1. čtvrtletí roku 2011, u čtvrtletních plátců DPH sestavit a odevzdat přiznání k DPH již na novém tiskopisu (25 5401 MFin 5401 – vzor č.17). S tímto novým tiskopisem dále souvisejí nové pokyny k vyplnění formuláře (25 5412 MFin 5412-vzor č.13). Tento nový formulář bude použit poprvé již za zdaňovací období leden 2011, případně za 1. čtvrtletí 2011 v souladu s novým daňovým řádem, jehož účinnost nastala 1. ledna 2011 (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v.z.p.p.). Kontakt pro další informace: Martin Růžička Daňový poradce/Partner Tel.: +420 236 163 100 E-mail:
[email protected]
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Podstatnými změnami na úseku zaměstnanosti provedenými v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“), jsou především ty, které přímo navazují na postupy dle zákoníku práce, tedy ty změny, které souvisejí se způsobem skončení pracovního poměru a s nárokem zaměstnanců na „odškodné“ od zaměstnavatele za ztrátu zaměstnání. Další změny se týkají vyplácení podpory v nezaměstnanosti, a to jednak v návaznosti na to, zda uchazeči o zaměstnání příslušelo v souvislosti se zrušením pracovního poměru u bývalého zaměstnavatele odstupné/odchodné/odbytné či nikoliv a jednak v omezení možnosti vyplácet podporu v případě, kdy zaměstnanec současně pracuje. Jedná se především o tyto změny:
Nižší podpora v nezaměstnanosti Zaměstnanci, který skončí pracovní poměr ze své vůle, tedy dá sám výpověď nebo rozváže pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem, aniž k tomu měl vážný důvod, bude po celou podpůrčí dobu (tj. 5 až 11 měsíců v závislosti na věku) náležet podpora v nezaměstnanosti jen ve výši 45 procent jeho předchozího průměrného čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (§ 50 odst. 3 ZoZ).
Co se pro tyto účely rozumí vážným důvodem definuje § 5 písm. c bod 5. ZoZ. Vedle dosavadních důvodů, zahrnujících zejména důvody nezbytné péče o jinou osobu, docházku dítěte do předškolního zařízení a do školy, místo a povaha zaměstnání druhého manžela, zdravotní důvody nebo obecně vymezené vážné osobní důvody, je nově za vážný důvod označen důvod „spočívající v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce“ (dál jen „ZP“). Citovaný § 56 ZP opravňuje zaměstnance k tomu, aby jednostranně okamžitě zrušil pracovní poměr s tím zaměstnavatelem, který mu nevyplatil mzdu ... nebo náhradu mzdy ... anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti“ (tedy po termínu, který je u zaměstnavatele stanoven/sjednán pro výplatu mezd). Kromě toho, že zaměstnanec v takovém případě může pracovní poměr zrušit okamžitě, náleží mu rovněž odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku. S tím je však podle novely ZoZ (nový § 44a) spojen další důsledek, tj. odklad vyplácení podpory v nezaměstnanosti po stanovenou dobu (k tomu viz dále). Pro srovnání uvádíme, že pokud naopak zaměstnanec výpověď dostane od zaměstnavatele (kromě případů, kdy mu zaměstnavatel dá výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností zaměstnancem), činí výše podpory jako dosud; v prvních 2 měsících 65 procent, další 2 měsíce 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 45 procent předchozího průměrného výdělku nebo vyměřovacího základu. Je třeba ještě dodat, že tato „vyšší strukturovaná“ podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání i v případě, pokud zaměstnanec zruší pracovní poměr z vlastní vůle sám ve stejný den s více zaměstnavateli, ale alespoň v jednom z těchto ukončení se tak stalo z vážného důvodu. Skutečnost, že šlo o vážný důvod, však musí uchazeč o zaměstnání prokázat. Shora uvedená snížená procentní sazba podpory v nezaměstnanosti se nepoužije ani tehdy, když fyzická osoba před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnánání vykonávala jako poslední samostatnou výdělečnou činnost. Za poměrně zásadní a nepříznivou lze v této souvislosti označit skutečnost, že nižší procentní sazbou podpory v nezaměstnanosti budou zřejmě „ovlivněni“ i všichni ti zaměstnanci, kteří se z důvodu rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně stanou nadbytečnými a z jakéhokoliv důvodu by byli jinak raději ochotni se svým zaměstnavatelem uzavřít dohodu o zrušení pracovního poměru a nečekat na to, až dostanou výpověď. K uzavření dohody v takovém případě může zaměstnance vést jak to, že by skončením pracovního poměru až po uplynutí výpovědní doby mohli přijít o aktuální příležitost nového zaměstnání anebo prostý fakt, že jim zaměstnavatel nabídne vyšší odstupné. Novela ZoZ totiž mezi vyjmenova-
nými vážnými důvody (v § 5 písm c/) výslovně nezmiňuje zrušení pracovního poměru zaměstnancem z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele. Jestli úřady práce, rozhodující o tom, zda u zaměstnance nastal „vážný důvod“ pro zrušení pracovního poměru dohodou z důvodu organizační změny u zaměstnavatele, posoudí tuto „dohodu“ jako „jiné vážné osobní důvody (např. etické, mravní, náboženské) nebo důvody hodné zvláštního zřetele“ ve smyslu § 5 písm. c/ bod 7. ZoZ, je zatím velkou otázkou. Je tedy třeba počítat s tím, že zaměstnanci, na které organizační změna u zaměstnavatele dopadne, tak nejspíše již nebudou ochotni přistoupit na návrh zaměstnavatele uzavřít dohodu o zrušení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti a bude třeba, aby jim zaměstnavatelé doručovali výpovědi. Pracovní poměr pak skončí až uplynutím příslušné (nejméně dvouměsíční) výpovědní doby. Nebude-li zaměstnavatel potřebovat práci „nadbytečného“ zaměstnance i před uplynutím výpovědní doby, bude nucen situaci řešit nejspíše překážkou v práci na straně zaměstnavatele. To znamená, že přestože nebude moci (nebo chtít) takovému nadbytečnému zaměstnanci přidělovat práci, bude mu až do uplynutí výpovědní doby poskytovat náhradu mzdy ve výši 100 procent jeho průměrného výdělku. Otázka je, zda novelu ZoZ v tomto smyslu připravili její předkladatelé úmyslně (např. v zájmu udržení i nadbytečných zaměstnanců co nejdéle v pracovněprávním vztahu u zaměstnavatele) anebo zda šlo o opomenutí nebo prosté pochybení. Výsledek však v každém případě pocítí zaměstnavatelé a jejich nadbyteční zaměstnanci.
Odložení vyplácení podpory v nezaměstnanosti Další nové opatření v ZoZ (nový § 44a) umožňuje úřadům práce odložit vyplácení podpory v nezaměstnanosti těm uchazečům o zaměstnání, kterým přísluší od jejich posledního zaměstnavatele v souvislosti se zrušením pracovního poměru (z organizačních nebo ze zdravotních důvodů) odstupné, odchodné nebo odbytné (dále jen „odstupné“), a to až na tehdy, kdy uplyne doba, která odpovídá násobku měsíců stanovených zvláštními předpisy pro výši odstupného. To tedy znamená, že když ZP stanoví v § 67 povinné odstupné při organizační změně ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku, tak úřad práce v případě uchazeče o zaměstnání, na kterého se toto ustanovení vztahuje, začne poskytovat podporu až po uplynutí 3 měsíců po skončení pracovního poměru. Jak přitom vyplývá z důvodové zprávy k novele ZoZ, zaměstnanci, kteří mají nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude tato podpora poskytována v nezkrácené výši a v nezkrácené podpůrčí době; pouze se posune její počátek.
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Únor 2011
Uvedené opatření vychází z toho, že po dobu, která odpovídá odstupnému ve výši násobku měsíců, které přísluší od posledního zaměstnavatele při skončení pracovního poměru dle zvláštních předpisů, je osoba uchazeče o zaměstnání zabezpečena právě touto částkou odstupného. I když důvodová zpráva k § 44a ZoZ výslovně uvádí, že „k případnému navýšení vyplývajícímu z kolektivní smlouvy nebo z vnitřního předpisu se nebude přihlížet.“, citované ustanovení tomuto tvrzení neodpovídá a hovoří pouze o posunutí výplaty podpory po uplynutí doby odpovídající násobku odstupného (bez ohledu na to, zda je v zákonné výši nebo navýšené vnitřním předpisem anebo kolektivní smlouvou). Otázkou dále zůstává, jak bude úřad práce postupovat v případě, kdy zaměstnanci sice podle právního předpisu (např. § 67 ZP) odstupné náleží, ale poslední zaměstnavatel mu je nevyplatí. Citovaný nový § 44a totiž výslovně stanoví, že takto odloženě se podpora v nezaměstnanosti poskytne tomu uchazeči o zaměstnání, „kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné ...“. Je přitom zřejmé, že slovesa „příslušet“ a „poskytnout nebo vyplatit“ mají zcela rozdílné významy. Jakým výkladem těchto slov se budou řídit úřady práce v situaci, kdy je snaha o co největší minimalizaci dopadu na státní rozpočet, uvidíme v nejbližších měsících.
Nemožnost současně si přivydělávat a pobírat podporu v nezaměstnanosti Významnou změnou pro nezaměstnané osoby registrované na úřadu práce a pobírající podporu je i nově zavedený „zákaz“ si přivydělávat. Do konce roku 2010 mohli nezaměstnaní pobírající podporu si přivydělat závislou činností měsíčně částku odpovídající až polovině minimální mzdy (tj. 4.000 Kč hrubého) při splnění podmínky, že skutečnost, že pracují, nahlásili úřadu práce do 8 dnů od vzniku pracovněprávního vztahu a ve lhůtě stanovené úřadem práce mu dokládali výši měsíčního výdělku. Tito nezaměstnaní od 1. ledna 2011 již nebudou moci pobírat podporu v nezaměstnanosti a současně pracovat. Nově jim v tom brání úprava, resp. doplnění § 39 odst. 2 ZoZ, podle něhož „nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, ke kterému má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 ost. 3“ (tj. činnost v pracovním nebo služebním poměru nebo na základě dohody o provedení práce či o pracovní činnosti), ale i doplnění § 44 odst. 3 ZoZ, podle něhož „uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu trvání právního vztahu, na jehož základě vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 ...“. Platí tedy nově zásada, že podpora náleží jen těm, kteří vůbec nepracují, resp. nepobírají žádnou mzdu nebo odměnu.
Zákaz výdělku se však dotkne pouze těch osob, které o podporu teprve požádají v roce 2011. Podle přechodných ustanovení ZoZ si ten, kdo o ni požádal ještě v roce 2010 anebo podporu již pobírá, může přivydělávat jako dosud (tj. do shora uvedeného stanoveného limitu) a současně pobírat podporu, neboť v těchto případech se i nadále postupuje podle předpisů platných do 31. prosince 2010.
Státní příspěvek nezaměstnaným, kteří začnou podnikat ZoZ zakotvil v novém § 114 tzv. překlenovací příspěvek, kterým má dojít ke zmírnění situace alespoň některých nezaměstnaných, konkrétně těch, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a tuto situaci se rozhodnou řešit tím, že začnou sami podnikat. Příspěvek je určen na úhradu provozních nákladů při zahájení podnikatelské činnosti (nájemné nebytových prostor a služby s ním spojené, oprava a údržba objektů ve vlastnictví podnikatele, doprava materiálu a hotových výrobků). Měsíční výše příspěvku činí až jednu čtvrtinu průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, ve kterém byla mezi „uchazečem/podnikatelem“ a úřadem práce uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o zřízení společensky účelného pracovního místa podle § 113 odst. 1 ZoZ. Za společensky účelné pracovní místo se přitom považuje rovněž výkon samostatně výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání. Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a je splatný jednorázově do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody s úřadem práce o jeho poskytnutí.
Sociální podpora
> Pracovněprávní audit
Na závěr a na okraj zmiňujeme stručně změny, provedené s účinností od 1. ledna 2011 také v oblasti upravené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Napsala Alena Klikar | Pracovněprávní audit nebo-li
> Mění se podmínky pro vznik nároku na porodné. Od 1. ledna 2011 se porodné vyplácí jen na první (živě narozené) dítě (děti) a jen rodinám, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4 násobku životního minima (pro tento účel je členem rodiny i narozené dítě).
pracovněprávní due diligence je v poslední době čím dál tím důležitější. Nelze ji opomenout zejména při prodeji podniku. Pracovněprávní due diligence je však stále důležitější i nad rámec tohoto speciálního případu.
Co znamená a zahrnuje pojem „pracovněprávní due diligence“?
Rozhodným je pak čistý příjem v předchozím kalendářním čtvrtletí. Na porodné tak dosáhne osamělá matka s příjmem do 10.752 Kč a rodičovský pár s příjmem do 16.992 Kč.
V doslovném překladu znamená due diligence „potřebná řádná péče“. Pracovněprávní due diligence je zaměřena na oblast pracovního práva.
Částka porodného zůstává ve výši 13.000 Kč, u dvojčat a více dětí 19.500 Kč.
V rámci pracovněprávního due diligence dochází k přezkumu všech dostupných (existujících) pracovněprávních dokumentů a informací´prověřované společnosti, jako jsou pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, manažerské smlouvy, smlouvy o výkonu funkce jednatele, vnitřní předpisy zaměstnavatele, dohody o odpovědnosti, kolektivní smlouvy a kolektivní smlouvy vyššího stupně, dokumenty v souvislosti s penzijním (při-)pojištěním zaměstnanců, zaměstnanecké benefity a ostatní zvýhodňující programy pro zaměstnance. Posuzovány jsou dále i personální postupy uplatňované u zaměstnavatele, zacházení s osobními daty zaměstnanců a též oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.
> Od 1. ledna 2011 dochází ke sjednocení celkové výše rodičovského příspěvku za celou dobu na částku 216.000 Kč, a to u dvouleté a čtyřleté varianty (u tříleté varianty zůstává rodičovský příspěvek ve výši 235.600 Kč). Dále dochází ke změně doby, kdy si rodič může zvolit tříletou variantu (nově do konce 9. měsíce věku dítěte; dříve do 21. měsíce). Volbou tříleté varianty (při splnění podmínek stanovených zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) dosáhnou rodiče čerpání rodičovského příspěvku v základní výměře 7.600 Kč měsíčně. Týká se však jen těch rodičů, kteří volbu varianty čerpání rodičovského příspěvku dosud neprovedli (rodiče, kteří volbu již provedli, ji již nemohou změnit). Neprovedou-li rodiče volbu ve stanovené lhůtě vůbec anebo si již zvolili čtyřletou variantu, bude jim náležet rodičovský příspěvek právě odpovídající čtyřleté variantě (tj. v základní výměře 7.600 Kč měsíčně jen do 9 měsíců věku dítěte a od 10. měsíce v nižší výměře 3.800 Kč měsíčně až do 4 let věku dítěte).
Kontakt pro další informace: JUDr. Eva Blechová Advokátka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 710 E-mail:
[email protected]
Pod pojmem „due diligence“ se skrývá jak celý proces kontroly, tak i aplikované měřítko potřebné řádné péče v prověřované oblasti cílové společnosti. Někdy se pojem „due diligence“ používá také jako jiný výraz pro „právní přezkum cílové společnosti“.
Kdy by mělo být přistoupeno k pracovněprávní due diligence a kdy je nezbytné? Pracovněprávní due diligence je bez pochyb v rámci prodeje podniků nezbytná součást kontroly prodávaného podniku, kde se ve všech jeho fázích, tj. od začátku jednání s potenciálními kupci až do plnění smlouvy ve formě převodu obchodních podílů, resp. převodu majetku vyskytují pracovněprávní otázky. Pouze formou pracovněprávního due diligence lze odhalit a správně posoudit pracovněprávní rizika v cílové společnosti. Pracovněprávní due diligence proto potenciálnímu kupci ulehčuje jeho rozhodnutí, zda a za jakých okolností cílovou společnost skutečně nabýt či nikoliv. Důvodem pro nutnost pracovněprávního due diligence v cílové společnosti může však být i jiná aktuální potřeba, např. potřeba reagovat na určité vnější vlivy, jako je:
6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Únor 2011
ní agendy), odhalit i skryté rezervy. Jiným zaměřením a zvážením pracovního práva, resp. personální oblasti mohou totiž být sníženy výdaje společnosti, dále flexibilizovány pracovní podmínky zaměstnanců a tím zvýšena efektivita práce a zlepšeno odměňování zaměstnanců. Lze tak předcházet konfliktům a sankcím, mohou být nastíněny návrhy řešení ke zlepšení tak, aby mohlo dojít k minimalizaci případných nedostatků a nevýhod. Buď formou restruktalizace v pracovněprávní oblasti, úpravou personální oblasti nebo i formou outsourcingu a tím spojeným přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
Jak probíhá pracovněprávní due diligence?
> zamezení vzniku a existence nevhodných a již neplatných smluvních dokumentů; > zlepšení flexibility a efektivity pracovních podmínek; > zamezení, resp. minimalizace soudních sporů se zaměstnanci; > zamezení, resp. minimalizace sankcí ze strany příslušných úřadů; > aktualizace pracovněprávní a personální oblasti ve společnosti. Pracovněprávní due diligence nachází tedy své uplatnění v případě potřeby zdokumentovat v cílové společnosti aktuální stav pracovněprávní a personální oblasti za účelem zjištění, zda existují určitá rizika. Pokud vnější vlivy potřebu provedení pracovněprávní due diligence vyžadují, je nutno jednat rychle. V takovém případě je vhodné vědět, že v této oblasti existují odborníci, na které je možno se obrátit. Pracovní právo patří totiž k jednomu z citlivých a rizikových právních odvětví, i když to na první pohled tak nevypadá. Význam pracovněprávních otázek pro strategické rozhodnutí a zaměření ve společnostech je čím dál tím větší. Právně nejistá nebo dokonce chybná personální rozhodnutí proto obsahují vysoká rizika. Taková rozhodnutí mohou např. ohrozit podnikové cíle a dokonce vést i k negativnímu obrazu dotčené společnosti, a to jak interně, tak i externě. Z tohoto se můžou odvíjet i hospodářské následky, které se obtížně odstraňují.
Jaké výhody přinese pracovněprávní due diligence pro vnitřní potřebu? Pracovněprávní due diligence může kromě jistoty, že stav v cílové společnosti odpovídá aktuální zákonné úpravě (v posledních letech byly přijaty v pracovním právu důležité novely, a jak se ukazuje v praxi, ne vždy jsou tyto změny v potřebné míře reflektovány do příslušných dokumentů, resp. personál-
Pracovněprávní due diligence lze provést v relativně krátkém časovém rozmezí za předpokladu, že jsou k dispozici všechny relevantní a důležité výše uvedené dokumenty a informace. Vyskytla nebo vyskytuje-li se ve Vaší společnosti skutečně potřeba prověřit a zdokumentovat s „řádnou péčí“ pracovněprávní oblast, včetně Vašeho personální oddělení, tak aby mohlo být přistoupeno k vhodným opatřením, obraťte se v případě zájmu na nás.
Kontakt pro další informace: Dr. Alena Klikar Advokátka EU Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně > Změny v oblasti DPH pod lupou napsali Hana Procházková, Václav Olšanský a Zdeněk Vojtek | Článek navazuje na prosincové téma tý-
kající se změn v dani z přidané hodnoty. Zákon o DPH byl již schválen poslaneckou sněmovnou a pokud bude následně potvrzen i senátem a prezidentem republiky, dá se jeho účinnost očekávat od 1. dubna letošního roku. Článek se zaměřuje na další novinky, k nimž patří změna ve vystavování dobropisů, zpřísnění pravidel pro uplatnění nároku na odpočet, změna pravidel odpočtu DPH u nově pořízeného
majetku, upřesnění dne uskutečnění zdanitelného plnění (dále jen DUZP) při poskytování přeshraničních služeb a odstranění rizika ručení odběratele za odvod DPH dodavatelem použitím tzv. „zajištění“.
Oprava daňových dokladů při snížení základu daně Současná úprava zákona umožňovala neopravovat základ daně a samotné DPH v případě snížení základu daně a tudíž nevystavovat daňový dobropis. Navrhovaná novela zákona však nově zavádí povinnost opravovat základ daně a samotné DPH a vystavovat opravný doklad k DPH (daňový dobropis) i při snížení základu daně. Toto ustanovení se dotkne především poskytování bonusů, skont či jiných finančních zvýhodnění, které snižují úplatu za zdanitelné plnění a ke kterým se v současné době nevystavují daňové doklady pro účely DPH, ale pouze takzvané finanční dobropisy sloužící pro účely účetnictví. Opravy základu daně a samotné daně se budou provádět na základě tzv. opravného daňového dokladu, dosavadní pojmy „daňový dobropis“ a „daňový vrubopis“ se ruší. Oprava odpočtu DPH na straně odběratele se nyní provádí při doručení daňového dobropisu, nově se bude odpočet DPH upravovat již v okamžiku, kdy se odběratel dozvěděl o splnění podmínek pro snížení základu daně (to je například v okamžiku doručení sdělení dodavatele o uznání reklamace).
Doklady pro prokázání nároku na odpočet Nárok na odpočet DPH je nyní možné uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, i když daňový doklad byl doručen až v dalším zdaňovacím období. Dle novely bude nárok na odpočet DPH u tuzemských plnění podmíněn obdržením platného daňového dokladu, což znamená, že společnost má nárok na odpočet DPH až v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo k doručení daňového dokladu. Novelizované znění zákona o DPH také neumožňuje nárokovat DPH z daňového dokladu, který neobsahuje DIČ dodavatele či odběratele nebo z dokladu, kde chybí údaje rozhodné pro výpočet DPH, to je sazba DPH a základ daně. V případě plnění přijatých ze zahraničí, u kterých má plátce povinnost přiznat daň na výstupu (například při pořízení služby z EU s místem plnění v ČR nebo při pořízení zboží), může plátce uplatnit nárok na odpočet DPH i v případě, pokud nemá daňový doklad k dispozici. V tomto případě plátce prokazuje nárok na odpočet DPH jiným způsobem. Podmínkou pro tento postup je, že u přijatého plnění přiznal DPH na výstupu. Tato možnost se netýká uplatnění odpočtu DPH při dovozu zboží.
Odpočet DPH u dlouhodobého majetku používaného nejen pro ekonomické účely Dochází k úpravě podmínek pro nárok na odpočet u nově pořízeného dlouhodobého majetku používaného jak pro ekonomické činnosti , tak i pro soukromé účely (například využití služebního automobilu i pro soukromé účely). V současné době lze postupovat dvěma způsoby: krácení nároku na odpočet DPH při pořízení dlouhodobého majetku nebo odvod DPH ze soukromého používání dlouhodobého majetku. Nově bude možný pouze krácený nárok na odpočet DPH z majetku pořízeného po účinnosti novely. Nárok bude nutné zkrátit dle poměru mezi užitím majetku pro ekonomickou činnost a pro soukromé účely. Při uplatnění odpočtu DPH bude možné stanovit poměr pro jeho uplatnění kvalifikovaným odhadem a na konci roku, ve kterém byl odpočet DPH uplatněn, se odpočet DPH přepočítá na základě skutečných hodnot a případně se uplatněný odpočet DPH upraví. V následujících letech se dlouhodobý majetek dále sleduje z hlediska jeho poměru užití pro ekonomickou činnost s nárokem na odpočet DPH, a to vždy samostatně za každý rok. Pokud dojde ke změně poměru užití v daném roce, pak se odpočet DPH při splnění dalších podmínek dodatečně upraví. Toto sledování se provádí po dobu 5 let počínaje rokem, ve kterém byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě pozemků, staveb, bytů, a nebytových prostor se uvedené sledování provádí po dobu 10 let počínaje rokem, ve kterém byl dlouhodobý majetek pořízen. Novela zákona zavádí nová pravidla pro dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, který je používán jak pro ekonomické činnosti, tak pro soukromé účely. V okamžiku, kdy je majetek uveden do užívání, plátce přizná a zaplatí daň z tohoto majetku a zároveň si uplatní nárok na odpočet v poměrné výši stanovené dle poměru užití pro ekonomické činnosti a soukromé účely. Toto pravidlo se uplatňuje také v případě, kdy je dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností používán jak pro ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH, tak i pro ekonomické činnosti bez nároku na odpočet DPH (například nájem nemovitostí osvobozený od DPH).
Úpravy DUZP u přeshraničních služeb V případě služeb s místem plnění v tuzemsku poskytnutých osobou registrovanou k DPH v jiném státě EU nebo zahraniční osobou, bude český plátce DPH povinen přiznat a zaplatit daň ke dni poskytnutí služby nebo k poslednímu dni měsíce, v němž byla za danou službu poskytnuta úplata, pokud tento den předchází datu poskytnutí služby. Datum doplnění údajů na samotný daňový doklad (či do daňové evidence) již nebude považováno za datum vystavení tohoto dokladu. Pokud bude služba poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k úplatě, plnění se
8 | 9 Mandantenbrief | Vydání Únor 2011
bude považovat za uskutečněné nejpozději k 31. prosinci každého kalendářního roku.
Zajištění DPH v souvislosti s ručením za odvod DPH Jak jsme již informovali v prosincovém vydání Mandantenbriefu, nově se zavádí takzvané ručení za daň, kdy odběratel (plátce DPH) bude mít odpovědnost za odvod DPH dodavatelem. Odběratel může toto vyloučit tím, že využije možnosti tzv. „zajištění daně“. Odběratel nezaplatí DPH z pořízeného zboží nebo přijaté služby dodavateli, ale příslušnou DPH zaplatí přímo finančnímu úřadu na účet dodavatele. Pokud bude daň uhrazena jak dodavatelem, tak odběratelem, bude přeplatek použit na úhradu jiných daňových nedoplatků dodavatele. Při používání zajištění lze očekávat zvýšenou administrativní náročnost. Před použitím tohoto způsobu bude nutné prověřit smluvní podmínky mezi obchodními partnery a případně je upravit odpovídajícím způsobem. Záměrem tvůrců novely zákona o DPH je snaha zamezit daňovým únikům v souladu s možnostmi dle harmonizačních pravidel EU. Jelikož výše uvedená problematika obsažená v novele zákona je poměrně obsáhlá, dovolujeme si Vám nabídnout seminář na téma DPH z pohledu novely zákona o DPH připravený přímo na míru, který bude zaměřen i na praktické otázky související s Vaší podnikatelskou činností. V případě Vašeho zájmu nás neváhejte kontaktovat.
Kontakt pro další informace: Ing. Hana Javorská Daňová poradkyně Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně > Účetní závěrka a časové rozlišení napsaly Alena Lejsalová a Radka Hašplová | Vzhle-
dem k tomu, že dochází ke stanovení stále dřívějších termínů účetních závěrek a jejich odesílání mateřským společnostem,
nejsou často dořešeny všechny účetní případy a nejsou k dispozici veškeré účetní doklady v době sestavení účetní závěrky. Z tohoto důvodu roste význam účtování o časovém rozlišení a o dohadných položkách. K objasnění této problematiky by měl pomoci následující článek. Společnosti musí při vedení účetnictví dodržovat účetní zásady, mezi které patří mimo jiné i akruální princip stanovený v § 3 zákona 563/1991 o účetnictví. Na základě tohoto principu je třeba účtovat náklady a výnosy do toho účetního období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na okamžik toku peněžních prostředků. Věcnou souvislost výnosů můžeme vázat na provedení výkonů (realizaci zakázky, prodej výrobků či zboží, poskytnutí služby), náklady poté věcně souvisí s dosažením výnosů. V případech, kdy není zřejmá věcná souvislost, se náklady a případně výnosy vykáží v období, se kterým časově souvisí – například pojištění či úroky za určené období. Vedle tohoto principu zmiňuje zákon o účetnictví v § 26 další obecnou zásadu pro vedení účetnictví - zásadu opatrnosti. Opatrností se rozumí reálný odhad současných i budoucích jevů s důrazem na přihlédnutí k rizikům a možným ztrátám. Platí obecné pravidlo, že aktiva a výnosy se nesmějí nadhodnocovat, pasiva a náklady naopak podhodnocovat. Pro účtování časového rozlišení se používá přechodných účtů aktiv a pasiv v účtové skupině 38, která obsahuje dohadné položky aktivní a pasivní a dále účty časového rozlišení nákladů, výnosů, výdajů a příjmů. Úpravu časového rozlišení nalezneme především v § 10, 11, 13, 17, 18 a 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Tyto kategorie dále upravují účetní standardy pro podnikatele č. 017 Zúčtovací vztahy a č. 019 Náklady a výnosy.
Dohadné účty aktivní a pasivní Ve výkazech jsou zahrnované mezi pohledávky a závazky, ale na rozdíl od „běžných“ pohledávek a závazků u nich neznáme přesnou výši částky, která bude fakturována až v následujícím účetním období. Pro stanovení výše dohadné položky se vychází z dostupných zdrojů, jako jsou smlouvy, dohody, předešlé dodávky, v případě elektrické energie, vody, plynu ze stavu měřidel. Dále uvádíme případy dohadných položek: 388 – Dohadné účty aktivní – poplatky za propůjčenou licenci, pohledávka za splněnou dodávku zboží, pohledávka za pojišťovnou z důvodu nevyřízené pojistné události, nárok na provizi apod. Uvedené případy se účtují ve prospěch výnosových účtů. 389 – Dohadné účty pasivní – nevyfakturované dodávky, odhadované nákladové úroky, poskytované provize, rabaty,
odhadované závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu. Účtuje se na vrub nákladových účtů nebo jako snížení výnosů v případě bonusů, tj. stejně jako by se účtovalo vyúčtování těchto závazků. Některé dohadné položky mohou být účtovány i proti bilančním účtům jako je účet pořízení zboží a materiálu v případě účtování o zásobách metodou A, investic nebo na účet vedlejších nákladů na pořízení zboží či materiálu. Rozdíl mezi dohadnou položkou a skutečnou fakturovanou částkou se zaúčtuje do období, ve kterém obdržíme konečnou fakturu. Zaúčtování konečné faktury může proběhnout dvěma způsoby. Dohadná položka se zruší buď na začátku účetního období nebo při obdržení dokladu a konečná faktura se zaúčtuje jako běžná faktura. Tento způsob účtování však neposkytuje vhodný přehled titulů a částek pro další období a neplní ideálně párovací funkci. Druhý způsob je průkaznější a nevyžaduje další dokumentování rozpouštění dohadných položek. Faktura se proúčtuje přímo proti dohadné položce a zároveň se doúčtuje rozdíl vzniklý nepřesností odhadu. Dohadné položky a na jejich základě zaúčtované náklady jsou daňově uznávány, je však nutné zkoumat výši těchto položek a způsob stanovení odhadu v porovnání se skutečností, což lépe umožňuje druhý způsob.
Časové rozlišení nákladů a výnosů, příjmů a výdajů Účty časového rozlišení: 381 – Náklady příštích období 382 – Komplexní náklady příštích období 383 – Výdaje příštích období 384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období Náklady a příjmy příštích období jsou účty aktivní, výnosy a výdaje příštích období jsou účty pasivní. Náklady příštích období Jedná se o výdaje běžného účetního období, které se týkají nákladů v příštích obdobích. Výdaje týkající se příštího účetního období se převedou na účet 381 Náklady příštích období, odkud se následně každý rok rozúčtovávají na příslušné nákladové účty. Typickým příkladem nákladů příštích období je nájemné placené předem, pojistné nebo předplatné. Komplexní náklady příštích období Komplexní náklady příštích období se týkají výdajů běžného účetního období související s realizovaným projektem v příštím období, např. dlouhodobá propagace, náklady na náběh nové výroby nebo rozšíření činnosti. Pro účtování komplexních nákladů příštích období se používá účet 555 Zúčtování
komplexních nákladů příštích období. Zúčtování komplexních nákladů příštích období se musí provést nejpozději do 4 let, nebo ve lhůtě vyplývající ze smluv, právních či interních předpisů. Výdaje příštích období Výdaje příštích období jsou částky dosud nezaplacené v běžném účetním období, budou zaplaceny až v dalším účetním období. Lze účtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši, čímž se odlišují od dohadných položek. Typickým příkladem je nájemné, úroky či licenční poplatky, placené až v termínu stanoveném smlouvou. Výnosy příštích období Jedná se o částky podnikem přijaté v běžném období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích. Příkladem výnosů příštích období je předem přijaté nájemné nebo přijaté paušály. Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, se kterým výnosy věcně souvisejí. Příjmy příštích období Jsou to částky podnikem dosud nepřijaté, které věcně a časově souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zaúčtovány přímo na účtech pohledávek vůči právnickým a fyzickým osobám. Jako příklad lze uvést výnosové provize nebo dosud nevyúčtované provedené práce a služby. Příjmy příštích obdobích se účtují souvztažně se zápisy ve prospěch výnosových účtů. Jejich výše je předem známa, na rozdíl od dohadných položek. Z výše uvedeného je zřejmé, že této problematice je třeba věnovat zvýšenou pozornost především při účtování závěrkových operací. V dané souvislosti bychom ještě chtěli upozornit na ustanovení ČÚS 019 (bod 6.4), že časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li: > o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření; > pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů. Pokud se společnost rozhodne tyto náklady a výnosy časově nerozlišovat, je třeba toto rozhodnutí zdokumentovat a podložit vnitřní směrnicí. Na základě ustanovení pokynu D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu k § 23 tohoto zákona jsou poté takovéto nerozlišené výdaje za předpokladu splnění všech podmínek daňově uznatelné.
10 Mandantenbrief | Vydání Únor 2011
Otázkou je, proč příjmy a výdaje příštích období, které se od dohadných položek liší pouze tím, že u dohadných položek neznáme přímo částku, jsou vykazovány pod časovým rozlišením a ne pod závazky a pohledávky, kam byly přesunuty dohadné účty. Jediným rozdílem je, že v prvním případě známe přesnou částku a ve druhém ne. Častou otázkou je, jakým kurzem účtovat dohadné položky v případě, že se jedná o odhad závazků či pohledávek v zahraniční měně a zda lze v těchto případech účtovat o příjmech a výdajích příštích období. Domníváme se, že v těchto případech je vhodnější účtovat o dohadných účtech a používat kurz k datu závěrky. Pokud někdo z důvodu zpřesnění provozního
Mandantenbrief Únor 2011, č. 2 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Ing. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz
výsledku použije například pevný kurz, pak se domníváme, že by mělo dojít k datu závěrky k překurzování dohadných účtů, neboť se podstatou i začleněním v bilanci jedná o pohledávku či závazek.
Kontakt pro další informace: Ing. Alena Lejsalová Auditorka, daňová poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail:
[email protected]
