Vydání Červen 2010 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > Jak stará může být účetní závěrka? Právo aktuálně > K současné diskusi o platnosti rozhodčích smluv Daně aktuálně > Postavení dlužníka v insolvenčním řízení z pohledu daní Ekonomika aktuálně > Jak realizovat přeshraniční fúze Rödl & Partner Intern > Semináře > Lidé u Rödl & Partner
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
základě řádné účetní závěrky za předcházející kalendářní rok, bylo by takové usnesení valné hromady podle Nejvyššího soudu Českého republiky nicotné. Přestože by takové usnesení nebylo napadeno žalobou o určení neplatnosti, nesměl by statutární orgán obchodní společnosti rozhodnout o výplatě podílu na zisku, který by se udál v rozporu s obchodním zákoníkem (zde konkrétně se zákonným požadavkem účetní závěrky), a to ani
Jak stará může být účetní závěrka?
tehdy, schválila-li by výplatu valná hromada obchodní společnosti. Pokud by statutární orgán přesto přikročil k výplatě podí-
V měsíci červnu se zpravidla konají řádné valné hromady
lu na zisku společnosti, ačkoliv by tím objektivně byly porušeny
společností s ručením omezeným a akciových společností,
požadavky zákona, odpovídá (případně s příjemcem podílu na
které mimo jiné schvalují účetní závěrku předcházejícího
zisku) společně a nerozdílně za splnění závazku vrátit neprá-
roku a návrh na rozdělení zisku. V této souvislosti upozor-
vem vyplacený podíl na zisku společnosti.
ňuji na poměrně nový judikát Nejvyššího soudu České republiky vydaný 30. září 2009, ve kterém se Nejvyšší soud za-
S ohledem na výše uvedené doporučuji konat řádnou valnou
býval otázkou, jak stará může být účetní závěrka obchodní
hromadu do konce června (pokud se Vaše účetní období kryje
společnosti, na základě které valná hromada rozhoduje
s kalendářním rokem) a na této řádné valné hromadě rozhod-
o rozdělení zisku.
nout i o tom, jak bude naloženo s hospodářským výsledkem společnosti. Pokud by se valná hromada měla konat teprve ve
Nejvyšší soud se ve svých úvahách opřel o ustanovení paragra-
druhé polovině kalendářního roku a pokud by měla zároveň
fu 184 obchodního zákoníku, podle kterého se valná hromada
rozhodnout o způsobu, jakým bude naloženo s jejím hospo-
koná nejméně jedenkrát za rok ve lhůtě určené stanovami, nej-
dářským výsledkem, nemohou Vám s ohledem na výše uvede-
později však do šesti měsíců od posledního dne účetního obdo-
né než doporučit, aby taková valná hromada rozhodla o hos-
bí. Dospěl k závěru, že šestiměsíční lhůta počítaná od poslední-
podářském výsledku společnosti na základě nové mimořádné
ho dne účetního období je logicky nejen lhůtou určující, do kdy
účetní závěrky, která nebude starší šesti měsíců ke dni konání
by měla valná hromada (při řádném a obvyklém chodu věcí)
valné hromady.
odsouhlasit výsledky onoho účetního období, ale též nejzazší lhůtou, ve které lze výsledky účetní závěrky sloužící pro jednání
Kontakt pro více informací:
řádné valné hromady pokládat za ty, jež mohou společníkům
Mgr. Ing. Marek Švehlík
sloužit jako reálný obraz účetnictví akciové společnosti, na jehož
Advokát/Associate Partner
základě mohou kvalifikovaně rozhodnout o rozdělení zisku.
Tel.: +420 236 163 760
Pokud by se valná hromada konala až v druhé polovině kalen-
E-mail:
[email protected]
dářního roku a pokud by měla rozhodnout o rozdělení zisku na
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Červen 2010
Právo aktuálně > K současné diskusi o platnosti rozhodčích smluv NAPSAL PAVEL KOUKAL | V poslední době se poměrně intenzivně rozproudila v širší právnické i podnikatelské veřejnosti diskuse ohledně předpokladů a podmínek platnosti tzv. rozhodčích smluv, resp. rozhodčích doložek, které na základě ujednání stran smluvně zakládají k projednání a rozhodování sporů pravomoc rozhodců, popř. stálých rozhodčích soudů, a vylučují tak současně v tomto směru pravomoc soudů obecných. Tato diskuse je přitom obecně ovlivňována i vzrůstajícím politickým tlakem na případné omezení či dokonce na úplné vyloučení možnosti sjednání rozhodčího řízení pro spotřebitelské a některé další spory, a v tomto rámci se pak bohužel i začíná pomalu ztrácet původní smysl a účel rozhodčího řízení tak, jak je upraveno v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
Za hlavní výhody a přednosti rozhodčího řízení jsou standardně označovány zejména rychlost a menší formálnost řízení, přímá vykonatelnost rozhodčích nálezů v zahraničí (zejména na základě tzv. Newyorské úmluvy z roku 1958) a s tím související jednoinstančnost řízení, znamenající, že proti vydanému rozhodčímu nálezu se nelze dále odvolat a doručením stranám sporu rozhodčí nález nabývá právní moci a stává se vykonatelným (exekučním) titulem. Na druhé straně je však právě tato jednoinstančnost rozhodování v rozhodčím řízení často naopak považována i za zásadní procesní nevýhodu, která obecně zhoršuje, popř. může zhoršovat právní postavení jedné ze stran, a současně za jednostranné a „nespravedlivé“ posílení té strany, která sjednání rozhodčí smlouvy a příslušný způsob určení (jmenování) rozhodce, popř. rozhodců navrhla či prosadila. Právě tyto úvahy pak stojí i v pozadí shora zmiňované diskuse ohledně údajné potřeby stanovení závazných, vyvážených a „spravedlivých“ podmínek pro platné sjednávání rozhodčích smluv, jakož i ohledně údajné nutnosti přímého omezení či dokonce úplného vyloučení rozhodčího řízení pro určité druhy sporů, a to zejména sporů, jejichž jednou stranou (účastníkem) je spotřebitel. Celá tato diskuse byla přitom razantně nastartována zveřejněním usnesení Vrchního soudu v Praze z 28. května 2009, které bylo dokonce v lednu letošního roku na základě společného závěru občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky zařazeno do všeobecně respektované Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a byl mu tak nepřímo přiznán status jakéhosi „soudního precedentu“.
O co konkrétně jde. V citovaném rozhodnutí se Vrchní soud v Praze zabýval, zjednodušeně řečeno, otázkou platnosti způsobu určení rozhodce, a to rozhodce vybraného ze seznamu rozhodců soukromé společnosti, která není stálým rozhodčím soudem, a v tomto směru dovodil, že platným stanovením způsobu určení rozhodce je třeba rozumět jen určení takového způsobu, který nezáleží pouze a výhradně na vůli jedné strany. Pokud tedy rozhodčí smlouva stanoví, že rozhodce bude určen jednou smluvní stranou ze seznamu rozhodců vedeného soukromou právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem ve smyslu paragrafu 13 zákona o rozhodčím řízení, a že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných touto právnickou osobou, pak je taková rozhodčí smlouva dle tohoto výkladu neplatná pro obcházení zákona.
Je třeba uvést, že shora uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze vyvolalo mimo jiné i řadu velmi ostrých nesouhlasných reakcí, a to zejména u zástupců těch podnikatelských subjektů, které mají ve svých obchodních smlouvách, popř. všeobecných obchodních podmínkách, upraveny rozhodčí doložky obdobným způsobem, jež dotčený judikát považuje za absolutně neplatný. Rozhodčí doložky i pro případné spory se zákazníky, kteří jsou v postavení spotřebitele, přitom standardně sjednává velká část finančních i jiných obchodních společností, takže v tomto směru jde o velmi významné a citlivé téma. Aktuální stav vzniklých sporů v právnické i podnikatelské veřejnosti je přitom ten, že proti kontroverzním závěrům rozhodnutí Vrchního soudu v Praze byl postaven důraz na prioritu smluvní volnosti stran a ústavně zaručenou autonomii vůle a svobody individuálního jednání, která je dle názoru odpůrců judikátu jednoznačně vyjádřena mimo jiné v usnesení Nejvyššího soudu ČR z 31. července 2008, a dále pak i v usnesení Ústavního soudu ze dne 6. listopadu 2008 . Citovaná rozhodnutí totiž v zásadě připouštějí právo smluvních stran si (platně) sjednat, že spory vzniklé z jejich smlouvy budou s konečnou platností projednávány a rozhodovány rozhodcem, vybraným
žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného soukromou právnickou osobou, a že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných takovým soukromým subjektem. Bez ohledu na dočasné utichnutí sporů je však třeba i do budoucna ve shora naznačených souvislostech počítat s tím, že otázka rozhodčích smluv a jejich platnosti bude nadále do značné míry otevřeným problémem, a to zejména u těch smluvních vztahů, ve kterých na jedné straně stojí spotřebitel. U spotřebitele je totiž a priori předpokládáno slabší právní postavení jak v samotném smluvním vztahu, tak i v případném sporu, a z tohoto důvodu je proto spotřebitel v českém (národním) právu i v právu evropském (komunitárním) speciálně chráněn, přičemž tendence k zaručení vyšší míry právní ochrany spotřebitele je v rámci Evropské unie stále silnější. V tomto směru přitom nelze ani zcela vyloučit případné radikální změny právní úpravy v zákoně o rozhodčím řízení, popř. v právních předpisech na ochranu spotřebitele.
Kontakt pro další informace: JUDr. Pavel Koukal Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 710 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně > Postavení dlužníka v insolvenčním řízení z pohledu daní
dený následek vzniká bez ohledu na právní moc rozhodnutí o úpadku. Dlužník se tedy může odvolat (např. z důvodu, že úpadek nebyl v předcházejícím řízení osvědčen), ale přesto je povinen daňové přiznání podat. Zmíněná povinnost se přitom netýká výlučně daňových přiznání k dani z příjmů právnických či fyzických osob, ale také vyúčtování a hlášení, což má praktický význam z hlediska závislé činnosti. To, že nebude daňové přiznání podáno ve stanovené lhůtě, by mohlo vyústit ve stanovení daně podle pomůcek. Daňová povinnost se v takovém případě bude zpravidla lišit v neprospěch daňového subjektu s tím, že možnosti uplatnění případných opravných prostředků jsou výrazně limitovány. Pomůcky si správce daně může opatřit i bez součinnosti s daňovým subjektem. Význam samostatného daňového přiznání do rozhodnutí o úpadku je v tom, že daňová povinnost vzniklá po rozhodnutí o úpadku má zvláštní režim – jedná se o pohledávku za majetkovou podstatou, která se uspokojuje přednostně. Na druhé straně pohledávka státu do rozhodnutí o úpadku má stejný režim jako pohledávka všech ostatních věřitelů a uplatňuje se přihláškou pohledávky v rámci procesních lhůt stanovených insolvenčním soudem. Z tohoto důvodu je dána i relativně krátká 30denní lhůta pro podání daňového přiznání vzhledem k tomu, že v přihlášce je nutné výši pohledávky vyčíslit. Vzhledem ke skutečnosti, že po přezkumném jednání není možné již měnit pravost, výši a pořadí přihlášené pohledávky, lze očekávat zvýšený zájem finanční správy provést alespoň dílčí „kontrolu“ v rámci vytýkacího řízení, popř. místního šetření, ještě před přezkumným jednáním. V praxi se lze setkat s „přátelskými nabídkami“ ze strany finanční správy na provedení kalkulace daňové povinnosti a to v situaci, kdy v minulosti bylo proti dlužníkovi vedeno daňové řízení s předpokládaným vysokým doměrkem.
Daňové přiznání v průběhu insolvenčního řízení NAPSAL Petr Ševčík | V aktuální ekonomické situaci se
podnikatelské subjekty stále častěji setkávají s insolvenčním řízením, ať už z pozice věřitele a nebo z hlediska dlužníka v úpadku, popř. hrozícího úpadku. Za takových okolností se u dlužníka mění jeho právní postavení vůči jeho věřitelům nejen v návaznosti na aplikaci insolvenčního zákona, ale rovněž z pohledu daňových předpisů.
Podání daňového přiznání Prvotní povinností daňového subjektu je podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku. Zde je nutné upozornit, že rozhodnutí o úpadku je účinné již zveřejněním v insolvenčním rejstříku, což znamená, že uve-
Dalšími okamžiky, kdy je nutné podat daňové přiznání v průběhu insolvenčního řízení jsou: > pro případ způsobu řešení insolvence konkurzem – předložení konečné zprávy ke dni podání návrhu na zrušení konkurzu > ke dni splnění reorganizace či oddlužení > ke dni přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce a opačně (typicky je tímto okamžikem rozhodnutí o řešení úpadku formou konkurzu) Další významnou skutečností je, že i za předchozí zdaňovací období je nutné podat daňové přiznání ve zkrácené
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Červen 2010
30denní lhůtě, tzn. neplatí zde obecné lhůty 3, resp. 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Zkrácení lhůt platí rovněž pro dodatečná daňová přiznání. Obdobná konstrukce je zvolena i u daňových přiznání fyzických osob ve smyslu § 38gb zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě se neuplatňuje nezdanitelná část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, sleva na dani a ani daňové zvýhodnění. Daňová povinnost za toto zdaňovací období se považuje za zálohu na daň.
Úleva reorganizovaným subjektům
osob dotčených dlužníkovým úpadkem. Jedním z věřitelů je ovšem i stát a s ohledem na specifičnost těchto vztahů při řešení úpadku je nutné vzít v úvahu rovněž zvláštnosti v daňové oblasti. Výše uvedené souvislosti představují alespoň ten nejzákladnější přehled povinností dlužníka v oblasti daní.
Kontakt pro další informace: JUDr. Ing. Petr Ševčík Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Z hlediska daně z příjmů stojí ještě za pozornost úleva, kterou zákon přiznává reorganizovaným subjektům, kdy jsou od daně osvobozeny příjmy plynoucí dlužníkovi ve zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu a ve zdaňovacím období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace, a dále příjmy plynoucí z odpisu závazků kdykoliv v průběhu reorganizace.
Další novinky Tvorba opravných položek a rezerv, popř. odpisy pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení zůstaly v zásadě nezměněny. Oproti dřívějšímu režimu, před účinností insolvenčního zákona je možné u poplatníků, kteří procházejí reorganizací a oddlužením, tvořit rezervy na opravy majetku. Daň z přidané hodnoty má poněkud odlišný režim v tom, že rozhodnutím o úpadku končí stávající zdaňovací období a začíná nové (to ovšem v případě daně z příjmů neplatí). Ze zákona o dani z přidané hodnoty tak dochází ke změně zdaňovacího období na měsíční, a to bez ohledu na jinak platné limity obratu jinak nutné pro měsíční plátcovství.
Ekonomika aktuálně > Jak realizovat přeshraniční fúze
Na případný prodej jednotlivých částí majetkové podstaty se aplikují standardní ustanovení zákona (ve vztahu k sazbě a zdanitelnému plnění). Pokud by došlo ke zpeněžení majetkové podstaty jedinou smlouvou o prodeji podniku, což insolvenční zákon v některých případech předpokládá, není takový prodej předmětem daně z přidané hodnoty.
Napsal Dušan Marek | Společně s implementací tzv. „De-
Rovněž lze upozornit, že v průběhu insolvenčního řízení nevznikají vůči přihlášeným daňovým pohledávkám sankce.
Teprve však začátkem roku 2009 vstoupila v platnost novela vyhlášky 500/2002 Sb. (formou vyhlášky č. 469/2008), která z účetního pohledu přinesla některá nutná podrobnější upřesnění pro praktickou realizaci přeshraničních fúzí (v dalším textu se již věnujeme jen přeshraničním fúzím směrem do České republiky s určitými praktickými podrobnostmi, zaměřenými na zanikající společnost ve Slovenské republice).
Závěrem Insolvence je komplexním oborem, který má za cíl primárně řešit a upravovat poměr dlužníka a věřitele, popř. jiných
sáté směrnice“ Evropského parlamentu a Rady ES č. 2005/56 o přeshraničních fúzích kapitálových společností do českého právního řádu ve formě zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev došlo i k navazující novelizaci dalších předpisů, především pak zákona o účetnictví.
Nová vyhláška přinesla změny a novinky Především bylo jednoznačně stanoveno, že majetek a závazky nabyté přeměnou a vyjádřené v cizí měně se pro účely vykázání v zahajovací rozvaze přepočítávají na českou měnu kursem devizového trhu ČNB k rozhodnému dni přeměny (§ 54a, /3/). Dále byly nově zřízeny některé položky v oblasti vlastního kapitálu s cílem jeho zprůhlednění. U těchto úprav lze podle odborných názorů vypozorovat snahu o oddělení informací o operacích, které se týkají přímo vlastníků kapitálu (výplata dividend, základní kapitál a jeho změny), od ostatních operací, které mohou souviset právě i s přeměnami společností. Vznikla tak například nová položka A.II.5. Rozdíly z přeměn společností, ve které by měly být u nástupnických společností vykázány rozdíly z operací jako je vyloučení vzájemných pohledávek a závazků nebo také rozdíly, které by mohly vyplynout z vyloučení aktiv a pasiv, jež se podle české účetní legislativy vykazují odlišně od účetních principů, které platily pro zanikající zahraniční společnost. V této souvislosti upozorňujeme na často diskutované problémy v porovnání například se slovenskou účetní legislativou v oblasti odlišného účtování předmětů finančního leasingu, rozdíly ve vykazování ostatních sociálních fondů nebo rozdíly při účetním zachycení zakázkové výroby. V případě německých účetních předpisů doporučujeme i po přijetí modernizačních novel (Mandantenbrief, 11/2009, Ing. David Trytko, Bilanzmodernisierungsgesetz) věnovat zvýšenou pozornost především odlišnému vykazování nerealizovaných kursových rozdílů z přepočtu pohledávek a závazků. V projektu přeshraniční fúze je třeba přímo uvést, která takto identifikovaná a přepočtená aktiva a pasiva zanikající společnosti přecházejí na nástupnickou společnost. Z praktických důvodu lze doporučit, aby tyto položky byly v projektu fúze vykázány již ve formě odpovídající standardnímu výkazu rozvahy.
Národní legislativa je připravena, ale … Přestože je národní legislativa formálně připravena na tento z odborného hlediska velmi náročný proces, je nutné poznamenat, že přeshraničních fúzí se doposud uskutečnilo jen minimální množství. Dá se předpokládat, že hlavním problémem mohou být především následující faktory. Zásadní roli bude hrát problém sladění požadavků dvou odlišných právních úprav (lokální a zahraniční) v přípravné fázi přeshraniční fúze. V této souvislosti je vhodné připomenout, že například až poslední novela slovenského zákona o účetnictví pro rok 2010 umožnila zpětné nastavení rozhodného dne fúze, čímž reálně umožnila přeshraniční fúze do České
republiky. Nadále problematická může být i otázka případného přecenění majetku nabytého přeshraniční fúzí. Vykázání efektů z přecenění (pokud bude v návaznosti na český zákon o přeměnách vůbec přípustné) musí být řešeno v souladu s novelou prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. Zde je vhodné zmínit, že slovenský zákon č. 431/2002 Z.z. o účtovníctve (v § 27, odst.1, písm.d/) předpokládá nejen ocenění znalcem, ale umožňuje i ocenění odborným odhadcem. Velmi složitá je samozřejmě také problematika předpokládané daňové neutrality procesu fúze (převod daňových ztrát, rezerv, opravných položek, daňové odepisování apod.). Za zmínku stojí i otázka případného vzniku stálé provozovny v zahraničí z podniku zaniklého subjektu v zahraničí.
Přeshraniční fúzi věnujte zvýšenou pozornost Ve výše uvedeném příspěvku jsme samozřejmě nemohli nastínit všechny problémové oblasti. Přesto je zřejmé, že proces přeshraniční fúze je výrazně komplikovanější než postup při vnitrostátní fúzi. Lze jen doporučit věnovat při jeho přípravě dostatečnou pozornost všem právním, účetním a daňovým oblastem.
Kontakt pro další informace: Ing. Dušan Marek Auditor/Associate Partner Tel.: +420 236 163 305 E-mail:
[email protected]
6 | Mandantenbrief | Vydání Červen 2010
Rödl & Partner Intern
V roli přednášejících se můžete setkat s podnikovými poradci Rödl & Partner Alenou Spilkovou a Davidem Priatkou.
> Semináře
Zájemci se mohou hlásit zasláním přihlášky, kterou je možné získat na adrese: http://www.roedl.cz/www/cs/index-seminare. htm nebo si přihlášku vyžádat na adrese:
[email protected]
Jistota úspory finančních nákladů Jste vedoucí zaměstnanec, jednatel, člen představenstva nebo dozorčí rady, nebo jejich spolupracovník? Chcete jednat s péčí řádného hospodáře? Kancelář Rödl & Partner si Vás dovoluje pozvat na seminář, který se uskuteční ve středu 16. června 2010 od 9:30 do 13:00 hodin (prezence od 8:30 hodin) v angelo Hotel Prague, Radlická 1g, Praha 5 Využijte jedinečné nabídky pro porovnání existujících rizik ve Vaší společnosti se správným vyhodnocením pojistné ochrany bez nároku na honorář. Cílem semináře je seznámit Vás s postupem rozboru a revize rizik ve Vaší společnosti. Výstupem rizikové analýzy je úplnost a účelnost pojistného krytí, právní čistota a přiměřenost ceny pojištění k danému riziku. Zejména pak správné stanovení pojistných částek (zamezení podpojištění) a konečně posouzení obchodní spolupráce s jednotlivými pojišťovnami.
Mandantenbrief Červen 2010, č. 6 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Bc. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz
> Lidé u Rödl & Partner Nová daňová poradkyně Romana Dejdarová Daňové oddělení brněnské pobočky společnosti Rödl & Partner posílila Romana Dejdarová. Romana Dejdarová působila dříve ve společnosti Schaffer & Partner s.r.o. na pozici auditora a daňového poradce. Její specializací je především daň z příjmů právnických osob a transformace účetních závěrek podle českých účetních předpisů na účetní závěrky podle IFRS. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické, fakulty financí a účetnictví, kterou ukončila v roce 1995. Hovoří německy. -jsv-
