Vydání Červen 2008 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > Pokroky v elektronizaci justice > Nové možnosti dotací pro podnikatele > Rozšíření závaznosti dvou kolektivních smluv vyššího stupně Právo aktuálně > Nový zákon o přeměnách Daně aktuálně > Licenční poplatky Ekonomika aktuálně > Vybrané účetní a daňové aspekty nové právní úpravy fúzí Oceňování aktuálně > Activities oceňuje podle IFRS
V této souvislosti je také zaveden nový institut tzv. „elektronického platebního rozkazu“. Ten umožňuje v případě podání návrhu na elektronickém formuláři (podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce) a v případě, že peněžité plnění požadované žalobcem nepřevyšuje částku jeden milion korun, aby soud vydal na žalobcův návrh elektronický platební rozkaz s obdobnými účinky jako
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
„běžný“ platební rozkaz. Od nové úpravy lze očekávat především zrychlení soudní-
Pokroky v elektronizaci justice
ho zřízení zejména v jednodušších věcech. Současně však přinese i určité zlevnění. Soudní poplatek v případě elek-
Další krok v souvislosti se zaváděním projektu elektroniza-
tronického platebního rozkazu je totiž stanoven pouze na
ce justice (eJustice). Přijetím zákona č. 123/2008 Sb. došlo
tři sta korun v případě plnění do částky patnácti tisíc ko-
k novelizaci občanského soudního řádu. Od 1. července lze
run včetně, v případě částky vyšší pak dvě procenta z této
očekávat pozitivní změny, dojde ke snížení nároků v souvis-
částky.
losti s elektronickými podáními. Kontakt pro další informace: Uvedená novela mění dosavadní neuspokojivý stav, kdy
JUDr. Petra Budíková
elektronická podání se zaručeným elektronickým podpi-
Advokátka
sem jsou stavěna na roveň ostatním formám podání jako
Tel.: +420 236 163 750
je telefax či telegraf. Doposud je tedy zapotřebí podle § 42
E-mail:
[email protected]
odst. 3 občanského soudního řádu ve lhůtě do třech dnů doplnit takové podání předložením jeho originálu, případ-
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
ně písemným podáním shodného znění.
Nové možnosti dotací pro podnikatele
S účinností nového zákona toto již nutné nebude. Podání v elektronické podobě, pokud bude opatřené zaručeným
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 1. května
elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikova-
2008 tři výzvy k podání žádosti o podporu. Jedná se o pro-
ném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem
gramy ICT v podnicích, Inovace – Inovační projekt a Spolu-
certifikačních služeb, nebude muset být následně doplněno
práce – Technologické platformy.
o jeho originál.
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Červen 2008
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > pod č. 115/2008 Sb. (zvláštní část KSVS ze dne 12. 12. 2007) na
zaměstnavatele
v odvětví
textilního-oděvního-
ICT v podnicích
kožedělného průmyslu s převažující činností v tom-
Celkem 1 miliarda bude rozdělena v druhé výzvě programu
ních výrobků, 18 – výroba oděvů, zpracování a barvení
to odvětví s kódy OKEČ: 17 – výroba textilií a textilICT v podnicích. Tento program umožňuje malým a střed-
kožešin a 19 – činění a úprava usní, výroba brašnářských
ním podnikům získat prostředky na pořízení informačních
a sedlářských výrobků a obuvi (po převodu příslušnými
a komunikačních technologií, především software a hard-
kódy klasifikace ekonomických činností CZ-NACE)
ware. Registrační žádosti budou přijímány kontinuálně v období od 11. července 2008 do 28. února 2009.
a
Inovace – Inovační projekt
pod č. 154/2008 Sb. (KSVS ze dne 4. 2. 2008) na
Cílem programu Inovace – Inovační projekt je umožnit pod-
činností v tomto odvětví s kódy Klasifikace ekonomických
nikům bez rozdílu velikosti získat dotaci na zavedení ino-
činností CZ-NACE: 08.1 (dobývání kamene, písků a jílů),
vovaných výrobních procesů nebo inovovaných produktů
16.23 (výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství
zaměstnavatele v odvětví stavebnictví s převažující
do výroby. Finanční alokace pro tuto výzvu jsou 2 miliardy
a tesařství), 22.23 (výroba plastových výrobků pro sta-
korun. Registrační žádosti budou přijímány kontinuálně
vebnictví), 23.2 výroba žáruvzdorných výrobků), 23.3
v období od 11. června do 3. září 2008.
(výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů), 23.5
Spolupráce – Technologické platformy
cementových a sádrových výrobků), 23.7 (řezání, tvarování
Výzva k podávání žádostí do programu Spolupráce –
nekovových minerálních výrobků j.n.), 41 (výstavba budov),
Technologické platformy se vztahuje pouze na občanská
42 (inženýrské stavitelství) a 43 (specializovaná stavební
sdružení nebo zájmová sdružení právnických osob. Tento
činnost).
výroba cementu, vápna a sádry), 23.6 výroba betonových, a konečná úprava kamenů), 23.9 (výroba brusiv a ostatních
program má za cíl podporovat vznik a rozvoj národních technologických platforem. Podporovány budou přede-
Rozšíření shora uvedených KSVS se s účinností od 1. května
vším projekty vedoucí k propojení veřejného a soukromé-
2008 vztahuje na všechny zaměstnavatele, kteří mají shora
ho sektoru v oblasti výzkumu a vývoje v technologických
uvedenou činnost jako činnost převažující a nevztahuje se
oblastech významných pro podnikatelskou sféru. Dotace
na ně výjimka dle § 7a zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním
z tohoto programu je poskytována v režimu de minimis
vyjednávání v platném znění (např. ke dni vyhlášení sdělení
a může dosáhnout až 75 procent osobních a provozních ná-
zaměstnávají méně než 20 zaměstnanců nebo zaměstnávají
kladů. Registrační žádosti je možné podávat od 11. června
víc než 50 % osob se zdravotním postižením). Texty KSVS
do 1. října 2008 a celková plánovaná alokace na tuto výzvu
jsou k nahlédnutí na úřadech práce a na internetových
je 100 milionů korun.
stránkách MPSV (www.mpsv.cz).
Kontakt pro další informace:
V této souvislosti zmiňujeme, že s účinností od 1. srpna
Ing. Zuzana Kadlecová
2008 byla Odvětvová klasifikace ekonomických činností
Business Consultant
(OKEČ) nahrazena novou Klasifikací ekonomických činností
Tel.: +420 236 163 400
(CZ-NACE), jejíž používání je povinné pro všechny členské
E-mail:
[email protected]
státy EU.
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Kontakt pro další informace: JUDr. Eva Blechová Advokátka/Associate Partner
Rozšíření závaznosti dvou kolektivních smluv vyššího stupně
Tel.: +420 236 163 710 E-mail:
[email protected]
Ve sbírce zákonů byla vyhlášena Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) o rozšíření závaznosti dvou kolektivních smluv vyššího stupně (dále jen KSVS), a to:
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Právo aktuálně
pouze v případě, že alespoň jedna ze zúčastněných společností je povinně auditovaná.
> Nový zákon o přeměnách
Zachována zůstává povinnost statutárních orgánů zúčastněných společností vyhotovit zprávu o přeměně. Zprávu mohou zpracovat statutární orgány zúčastněných společností společně. Nově se však vypouští povinnost dozorčí rady tuto zprávu statutárního orgánu o přeměně přezkoumávat, neboť tento požadavek z výše uvedené evropské směrnice nevyplývá.
Napsal Petr Šívara | Jak jsme Vás již informovali v loň-
ském květnovém čísle Mandantenbriefu, byla Česká republika povinna do 15. prosince 2007 transponovat do svého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností (tzv. Desátá směrnice). Legislativní proces byl završen přijetím zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev a přijetím zákona č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Zejména se pak z obchodního zákoníku vypouští dosavadní ustanovení o přeměnách. Hlavním důvodem přijetí nového zákona byla zejména neexistence ucelené a přehledné právní úpravy přeměn obchodních společností. Dalším důvodem byla faktická nemožnost realizace přeshraniční fúze, přestože se Evropský soudní dvůr ve věci SEVIC AG vyslovil proti tomu, aby byly kladeny překážky přeshraničním fúzím jakémukoliv druhu obchodních společností. V následujícím textu se zaměříme zejména na některé novinky, které zákon o přeměnách přináší oproti dosavadnímu stavu.
Vnitrostátní fúze Klíčovým pojmem nové právní úpravy je projekt. Přeměna obchodní společnosti probíhá podle projektu, který musí být všemi zúčastněnými společnostmi alespoň jeden měsíc před schválením uložen do sbírky listin obchodního rejstříku, a téže lhůtě oznámení o takovém uložení zveřejněno v Obchodním věstníku. Následně tento projekt všechny zúčastněné společnosti schvalují ve znění totožném s tímto uloženým zněním. Za praktickou považujeme nově zavedenou možnost, aby u kapitálových společností (společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti) nebyly součástí zveřejněného projektu údaje o prvních statutárních orgánech respektive členech dozorčích rad. Dosud totiž v praxi nejednou docházelo k tomu, že v období od uložení návrhu smlouvy o fúzi do sbírky listin do rozhodnutí valné hromady o přeměně funkce některého z členů statutárního či dozorčího orgánu zanikla, v důsledku čehož nebylo možné přeměnu – z důvodu požadavku, aby schvalované znění doslovně odpovídalo znění zveřejněnému – realizovat. Z hlediska vedení účetnictví při vnitrostátní fúzi, rozdělení a převodu jmění na společníka je třeba připomenout, že všechny zúčastněné společnosti musí nechat svou konečnou účetní závěrku ke dni předcházející rozhodnému dni ověřit auditorem
Nový je způsob schvalování přeměny. Podle stávající právní úpravy nejprve valné hromady zúčastněných společností rozhodly o přeměně a o takovém rozhodnutí bylo třeba sepsat notářský zápis. Poté zúčastněné společnosti uzavřely smlouvy o fúzi ve formě notářského zápis. Nový zákon o přeměnách stanoví, že valné hromady zúčastněných společností schválí přeměnu (povinnost o jejich rozhodnutí sepsat notářský zápis zůstává zachována; přílohou notářského zápisu je projekt přeměny); smlouva o fúzi se však již neuzavírá. Vedle nesporného procedurálního zjednodušení tato změna přinese nepochybně i značnou úsporu transakčních nákladů, zejména notářských poplatků.
Přeshraniční fúze Přeshraniční fúzí se rozumí fúze jedné nebo více tuzemských společností nebo družstev s jednou nebo více zahraničními korporacemi. Podmínkou je, aby zahraniční společnost měla právní subjektivitu. Nelze proto například fúzovat českou veřejnou obchodní společnost s německou veřejnou obchodní společností (OHG), protože podle německého práva veřejná obchodní společnost právní subjektivitu nemá. V případě přeshraniční fúze může mít nástupnická společnost sídlo buď v České republice, nebo v jiném členském státě Evropské unie. Německá společnost s ručením omezeným tak může fúzovat s českou akciovou společností s tím, že nástupnická společnost bude mít sídlo například ve Francii. Podmínkou je, aby tato fúze byla dovolena všemi národními právními řády. Zvláštní důraz je při přeshraniční fúzi kladen na ochranu práv zaměstnanců. Nezbytnou součástí projektu přeshraniční fúze je uvedení dopadů fúze v oblasti případného propouštění zaměstnanců. Zaměstnanci mají proto právo seznámit se s projektem fúze a vyjádřit se k němu. Mimo projekt musí valná hromada rovněž schválit způsob a rozsah zapojení zaměstnanců české nebo zahraniční korporace do nástupnické korporace; absence údaje o zapojení zaměstnanců má za následek nemožnost zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku. Splnění požadavků procesu přeshraniční fúze osvědčuje notář ve formě osvědčení průběhu fúze a následně osvědčením
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Červen 2008
o zákonnosti dokončení fúze, jestliže se nástupnická společnost zapisuje do českého obchodního rejstříku. Právní účinky fúze nastávají zápisem do českého nebo zahraničního obchodního rejstříku.
znění zákona o dani z příjmů 15 procent z hrubé částky licenčních poplatků.
Oba zmiňované zákony nabývají účinnosti dnem 1. července 2008. Z hlediska praktické proveditelnosti přeshraniční fúze je třeba vyčkat vydání prováděcí vyhlášky k zákonu o přeměnách. Nová právní úprava nepochybně umožní snazší akvizice podniků a využití synergických efektů v rámci nadnárodních koncernů působících v České republice.
Můžeme tedy shrnout, že pokud tuzemská společnost vyplácí zahraniční společnosti úhradu za poskytnutou licenci, je povinna dle § 38d ZDP srazit daň při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch zahraniční společnosti, nejpozději však v den, kdy bude o závazku účtováno v souladu s účetními předpisy. Takto sraženou daň je třeba odvést místně příslušnému finančnímu úřadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikla povinnost srazit daň. Současně je také potřeba oznámit tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu na předepsaném tiskopise Ministerstva financí, a to ve stejném termínu, ve kterém je společnost povinna sraženou daň odvést.
Kontakt pro další informace: Mgr. Petr Šívara Advokát Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně > Licenční poplatky Napsala Lenka Kohanová | Často se lze v daňové praxi setkat s názorem, že licenční poplatky placené zahraničnímu subjektu jsou v České republice osvobozené od daně z příjmů. O tom, že se jedná o mylný výklad, vypovídá následující článek. Pojednává o základních faktech a pravidlech při zdaňování licenčních poplatků v České republice.
Licenční poplatek a jeho vymezení Licenčními poplatky se pro účely zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) rozumí platby jakéhokoliv druhu, placené za užití nebo za právo na užití autorských práv k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů, počítačového programu, patentů, ochranných známek, návrhů nebo modelů, plánů, tajných vzorců nebo postupů, nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení. V této souvislosti je dále důležité zmínit ustanovení § 22, odst. 1 písm. g) bodu 1 zákona o dani z příjmů, ve kterém jsou licenční poplatky definovány jako příjmy zahraničních subjektů ze zdrojů na území České republiky, které podléhají ve státě zdroje, tedy České republice, zdanění. Toto zdanění se provádí srážkovou daní, jejíž výše činí dle současného
Zdanění
Důležité je upozornit na situaci, kdy skutečným příjemcem licenčních poplatků je společnost, která je rezidentem, se kterým má ČR uzavřenou platnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V tomto případě může být výše daně touto smlouvou modifikována. Modifikace sazby daně vychází zpravidla z údaje sazby daně uváděné v článcích 12 mezinárodních smluv pod názvem „licenční poplatky“. Ve většině případů umožňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené Českou republikou uplatnit srážkovou daň ve výši 5 nebo 10 procent. Vzhledem k tomu, že smlouva o zamezení dvojího zdanění má přednost před tuzemskou právní úpravou, tj. zákonem o daních z příjmů, uplatní se sazba daně podle smlouvy.
Možnost osvobození Na základě schválení směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 by měla Česká republika, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, implementovat osvobození licenčních poplatků plynoucích společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu, od české obchodní společnosti nebo družstva. Česká republika však požádala o přechodné období pro uplatnění dané směrnice v oblasti licenčních poplatků do konce roku 2010. Z toho vyplývá, že osvobození licenčních poplatků je možné aplikovat až od 1. ledna 2011, a to dle ustanovení § 19, odst. 1 písm. zj) ZDP. Důvodem pro tento krok byl fakt, že Česká republika je převážně státem zdroje (objem licenčních poplatků vyplácených českými daňovými subjekty do zahraničí převyšuje objem licenčních poplatků přijatých) a zavedení nového systému by se negativně odrazilo zejména na příjmové stránce státního rozpočtu.
Kontakt pro další informace: Ing. Jan Brantl Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně > Vybrané účetní a daňové aspekty nové právní úpravy fúzí Napsal Dušan Marek | Dne 16. dubna 2008 byl vyhlášen
ve Sbírce zákonů, částce 40 pod číslem 125/2008, zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen zákon o přeměnách). Vedle regulace přeměn tuzemských subjektů obsahuje i závazná pravidla pro proces přeshraničních fúzí, jimž doposud bránila chybějící právní úprava. Vzhledem k tomu, že se nově problematika fúzí nejen zcela přesouvá z obchodního zákoníku do samostatného zákona (podobně jako je tomu například ve Spolkové republice Německo), ale také významně doplňuje, považujeme za vhodné upozornit na některé účetní a daňové souvislosti. Detailní právní aspekty nového zákona nejsou předmětem příspěvku.
Jednou z hlavních novinek pro tuzemské fúze je prodloužení lhůty mezi rozhodným dnem fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a dnem, kdy bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. Nově je pro tuto lhůtu stanoveno 12 měsíců oproti stávajícím devíti měsícům. Rozhodný den je definován shodně s předchozí právní úpravou; jde o okamžik, od něhož se jednání zanikající společnosti považuje z účetního pohledu za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti. Obchodní zákoník pracoval v případě účetních závěrek s pojmem konečná účetní závěrka. Nový zákon o přeměnách sice stanoví, že konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná či mimořádná – opět ke dni předcházejícímu rozhodnému dni fúze, ovšem s časovým limitem. Pokud totiž uplyne od dne, ke kterému byla konečná účetní závěrka sestavena, do dne tzv. „vyhotovení projektu fúze“ (analogie dřívějšího návrhu smlouvy o fúzi) více než šest měsíců, bude nutné sestavit mezitímní účetní závěrku. Zde je ovšem nutné upozornit, že i bilanční den mezitímní účetní závěrky je časově omezen na lhůtu třech měsíců mezi dnem, ke kterému je sestavena, a opět dnem „vyhotovení projektu fúze“. Význam údajů zjištěných z mezitímní účetní
závěrky pro další proces fúze bude předmětem našich dalších příspěvků. V samotném procesu fúze se z účetního pohledu (například v projektu o fúzi) zřejmě použijí údaje z konečné účetní závěrky. Nový zákon o přeměnách stanovil pro tuzemské fúze celkem jednoznačná pravidla (§ 12) pro ověření účetních závěrek auditorem. Pokud alespoň jedna ze zúčastněných společností má povinnost ověření účetní závěrky auditorem podle zákona o účetnictví, potom tuto povinnost mají všechny na fúzi zúčastněné společnosti. Uvedené pravidlo platí samozřejmě i pro zmíněné mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy nástupnické obchodní společnosti. Odpadne tak častá diskuse o povinnosti auditu „malých“ společností s ručením omezeným. Další novinkou (ovšem pouze pro tuzemskou fúzi formou sloučení u společností s ručením omezeným ve struktuře matka-dcera) je možnost navýšení základního kapitálu v rámci procesu fúze bez znaleckého ocenění jmění zanikající společnosti (základní kapitál je navyšován z vlastních zdrojů nástupnické společnosti) nebo v návaznosti na znalecké ocenění jmění zanikající společnosti, pokud právě z něho mají být zvýšeny stávající vklady. Z pohledu problematiky přeshraničních fúzí lze očekávat (i přes dříve provedenou implementaci směrnice Rady č. 90/434/ES o společném zdanění při fúzích do našeho zákona o dani z příjmů) problémy především v oblasti převzetí (včetně techniky samotného kursového přepočtu) daňových rezerv, opravných položek k pohledávkám, daňových odpisů a také při převzetí daňových ztrát. V případech, kdy dochází k převodu nebo přemístění majetku a závazků na území České republiky, bylo nutné stanovit jednotný způsob přepočtu hodnoty převáděného majetku a závazků. Zákon stanoví, že k přepočtu zahraniční ceny bude používán kurs devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou, a to k rozhodnému dni fúze společností nebo rozdělení společnosti nebo ke dni přemístění majetku a závazků. Tato cena označovaná jako “přepočtená zahraniční cena” se považuje i za cenu vstupní pro účely pokračování v odpisování hmotného a nehmotného majetku. Zákon dále stanoví, za jakých podmínek nástupnická společnost přebírá a pokračuje v tvorbě rezerv a opravných položek, které byly před fúzí vytvořeny v zahraničí. Pro pokračování v tvorbě v České republice je vždy nutné splnit podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů a zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Není tedy možné přebírat a pokračovat v tvorbě položek a rezerv vytvořených podle zahraničního právního předpisu, které však náš zákon o daních z příjmů, resp. zákon o rezervách, pro zjištění základu daně neumožňuje.
6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Červen 2008
Další problémy lze očekávat v situaci při převzetí ztráty vzniklé převádějící společnosti v zahraničí před převodem podniku nebo jeho samostatné části. Podle znění zákona a jeho důvodové zprávy lze převzít skutečně pouze ztrátu, která ještě nikdy nebyla využita žádným způsobem v zahraničí, přičemž nezáleží na způsobu a možnostech uplatnění ztráty v zahraničí. Nelze převzít ztrátu, která byla např. kompenzována se zisky společností ve stejné (konsolidované) skupině ve státech, které umožňují skupinové zdanění. Důvodem pro toto opatření má být zamezení dvojímu uplatnění stejné ztráty. Problematické bude také to, že při stanovení ztráty bude nutné v některých případech postupovat podle platného tuzemského zákona o daních z příjmů, jinými slovy − ztráta (vzniklá v zahraničí) bude muset být upravena stejným způsobem, jakým by ji stanovil český poplatník. V odborné literatuře je v této souvislosti zmiňována například ztráta vzniklá z titulu daňově neuznatelných úroků (viděno ovšem optikou našich národních pravidel pro nízkou kapitalizaci). Stanovení přenositelných ztrát bude dále komplikováno také skutečností, že při stanovení základu daně vycházíme z národních účetních předpisů a ty se bohužel stále významně odchylují od úpravy např. v IFRS (vykazování a odepisování předmětu leasingu v účetnictví nájemce apod.), ale také od německých pravidel pro správné vedení účetnictví (vykazování nerealizovaných kursových zisků apod.). Rekonstrukce správného základu daně (a daňové ztráty) tak může být v rámci projektů přeshraničních fúzí uspokojivě řešena pouze ve spolupráci nejen s daňovým poradcem, ale i auditorem.
Kontakt pro další informace. Ing. Dušan Marek Auditor Associate Partner Tel.: +420 236 163 300 E-mail:
[email protected]
Jednotlivé oblasti oceňování pro účely IAS/IFRS:
IAS 16 (Pozemky, budovy a zařízení) Reálná hodnota těchto aktiv se pro tzv. Přeceňovací model obvykle stanoví podobně jako podle českých předpisů, tedy odhadem profesionálně kvalifikovaného znalce. Toto přecenění aktiv (pozemků, budov a zařízení) se podle Mezinárodních účetních standardů provádí v závislosti na změnách jejich reálné hodnoty. To znamená, že přecenění se děje vždy, kdy se reálná hodnota aktiva výrazně liší od své účetní hodnoty. V některých případech je nutné provádět přecenění každoročně, a to z důvodu prudké změny reálné hodnoty aktiva v čase. Na druhé straně nedochází u některých položek pozemků, budov a strojů k takovým výkyvům a postačí přecenit tyto položky jednou za tři až pět let.
IAS 36 (Snížení hodnoty aktiv) Dle tohoto standardu dochází ke snížení hodnoty aktiva v případě, že jeho hodnota v účetnictví je vyšší než by byla tzv. částka zpětně získatelná. Zpětně získatelná částka je vždy ta vyšší z následujících dvou částek: reálné hodnoty (snížené o náklady související s prodejem) a tzv. hodnoty z užívání. Hodnotou z užívání se rozumí současná hodnota odhadovaných budoucích peněžních toků vzniklých v důsledku používání aktiva vč. jeho prodeje. Právě rozdíl mezi účetní hodnotou a zpětně získatelnou částkou je hodnotou snížení aktiva, jež je zapotřebí proúčtovat. Podnik je dle tohoto standardu povinen uskutečnit test na snížení hodnoty aktiva a vykázat ztrátu ze snížení hodnoty, pokud je účetní hodnota aktiva vyšší než jeho zpětně získatelná částka. U některých nehmotných aktiv a vždy u vykázaného goodwillu je potřeba provést tento test na snížení hodnoty každoročně, u ostatních jen v případě, kdy existuje vnější či vnitřní náznak o možné snížení hodnoty. Zpravidla se tak děje na základě odhadu zpětně získatelné částky.
IAS 40 (Investice do nemovitostí)
Oceňování aktuálně > Activities oceňuje podle IFRS NAPSALA Vlasta Hašková | Oceňování majetku podle
Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS (včetně Mezinárodních účetních standardů IAS) nově poskytuje společnost Activities a.s., znalecký ústav kvalifikovaný pro znaleckou činnost v oboru ekonomika.
Na rozdíl od českých účetních předpisů jsou investice do nemovitostí dle IAS 40 samostatnou účetní kategorií, která musí být vykazována odděleně v rozvaze podniku. V tomto standardu jsou tyto investice definovány jako nemovitosti, které jsou podnikem vlastněny za účelem příjmu z nájemného, nebo jejich kapitálového zhodnocení, nikoliv prioritně za účelem vlastního používání. V rámci tohoto standardu jsou za investice do nemovitosti považovány i nemovitosti, které podnik ve své IFRS-závěrce vykazuje na základě finančního leasingu, ale dále je na základě jednoho nebo více operativních leasingů pronajímá. Tento standard umožňuje podnikům, aby si zvolily jeden ze dvou modelů ocenění těchto investic, a to buď ocenění na jejich reálnou hodnotu, a nebo ocenění odepisovanými pořizovacími náklady včetně zohlednění případného
snížení hodnoty. Na základě tohoto standardu je podnik povinen uplatnit zvolenou variantu pro všechny své investice do nemovitostí.
IFRS 3 (Podnikové kombinace) V případě, že dojde k ovládnutí podniku nebo jeho části, je v souladu s IFRS 3 nabyvatel povinen vykázat všechna identifikovatelná aktiva, závazky a podmíněné závazky nabývaného, jež vyhovují relevantním kritériím rozpoznání v reálných cenách k datu akvizice. V případě veškerých převzatých aktiv a závazků je nutné ocenit tyto na jejich reálnou hodnotu.
Specialisté společnosti Activities a.s. jsou připraveni zpracovat konkrétní nabídku či zodpovědět otázky související s nově poskytovanou službou, jakou oceňování pro účely IFRS právě je.
Kontakt pro další informace: Ing. Vlasta Hašková, CSc. Předsedkyně představenstva Activities a.s. Tel.: +420 236 163 600 E-mail:
[email protected]
8 Mandantenbrief | Vydání Červen 2008
Mandantenbrief Červen 2008, č. 6 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na www.roedl.cz
