Obsah: > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > Aktuálně ze semináře

Vydání Květen 2010 | www.roedl.cz

Obsah: Aktuality > Aktuálně ze semináře Právo aktuálně > Překážky v práci – zákon versus pracovní smlouva > Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU od 1. května 2010 Daně aktuálně > Daňové kontroly převodních cen mezi spřízněnými podniky Ekonomika aktuálně > Zajišťovací účetnictví podle německého práva (po německu?) Podnikové poradenství aktuálně > Outplacement jako štít Rödl & Partner Intern > Semináře

chodní společnosti a že na výkon funkce člena statutárního orgánu nelze uzavřít pracovní smlouvu. Z vlastní zkušenosti a také z diskuse s účastníky semináře přitom jednoznačně vyplynulo, že v  praxi jsou oba instituty používány způsobem, který není konformní s  výkladem Nejvyššího soudu České republiky. Tento fakt doložila rovněž anketa, kterou

> Aktuality > Aktuality > Aktuality >

jsme mezi účastníky semináře zorganizovali. Z  ankety vyplynulo, že ačkoliv 42 procent respondentů odpovědělo, že jsou členem statutárního orgánu, tak pouze 20 procent

Aktuálně ze semináře

respondentů zároveň uvedlo, že mají uzavřenou smlouvu o  výkonu funkce. Oproti tomu jen 7 procent responden-

Dne 7. dubna 2010 se konal v hotelu angelo Hotel Prague semi-

tů uvedlo, že jsou zaměstnanci obchodních společností,

nář pořádaný naší společností na téma: „Odpovědnost mana-

ačkoliv 34 procent respondentů uvedlo, že má uzavřenou

gementu obchodních společností ve světle legislativních změn

pracovní smlouvu s obchodní společností. I z těchto závěrů

a nejnovější judikatury“.

ankety vyplývá, že v  praxi dochází k  nesprávnému uzavírání pracovních smluv na výkon funkce člena statutárního

Na semináři byla diskutována řada témat, se kterými se

orgánu.

setkává management při každodenním řízení společnosti. Avšak zejména dvě témata se ukázala v  diskusi s  účastní-

Výše uvedené skutečnosti nás přiměly k tomu, abychom Vás

ky semináře jako zvlášť palčivá a způsobující v praxi řízení

– naše klienty – na tuto judikaturu Nejvyššího soudu zno-

společností nemalé komplikace. V prvním případě se jedná

vu upozornili. V případě, že jste neměli možnost se našeho

o  zastupování obchodních společností členy statutárního

semináře zúčastnit a měli byste k této problematice nějaké

orgánu a v druhém případě o souběh výkonu funkce člena

dotazy, neváhejte se na nás s důvěrou obrátit.

statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu. Kontakt pro další informace: Na semináři jsme prezentovali účastníkům nejnovější ju-

Mgr. Ing. Marek Švehlík

dikaturu Nejvyššího soudu České republiky vztahující se

Advokát/Associate Partner

k těmto otázkám. Pokud závěry této judikatury stručně shr-

Tel.: +420 236 163 760

neme, tak z ní vyplývá, že členu statutárního orgánu nelze

E-mail: [email protected]

platně udělit plnou moc nebo prokuru k  zastupování ob-

> Aktuality > Aktuality > Aktuality >

2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Květen 2010

Právo aktuálně > Překážky v práci – zákon versus pracovní smlouva Napsal Martin Švéda | Současný zákoník práce je posta-

ven na principu rovnosti stran a jejich smluvní volnosti. Tato smluvní volnost je však omezena ustanoveními zákoníku práce, která jsou kogentní, tedy ustanoveními, od nichž se nelze dohodou stran odchýlit. V  těchto případech smluvní volnost účastníků pracovněprávního vztahu nelze uplatnit, neboť zákoník práce takovou možnost zaměstnavateli a  zaměstnanci nedává. Příkladem takových kogentních ustanovení jsou paragrafy 207 až 209 zákoníku práce, tedy právní úprava překážek v  práci u zaměstnavatele. V současné době se u mnoha podnikatelských subjektů stává aktuálním problémem přechodný přebytek pracovní síly z důvodu omezení či utlumení produkce či jiné činnosti vykonávané podnikatelem. Zaměstnavatelé pak často hledají způsob jak snížit mzdové náklady na takto přechodně nepotřebné zaměstnance a  jak se vyrovnat s  přebytečnou pracovní silou, které nelze v této situaci efektivně přidělovat práci v rozsahu s nimi sjednané týdenní pracovní doby. Takovým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen zásadně poskytovat z důvodu překážky na straně zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Možnosti řešení poskytuje zákoník práce v  paragrafu 209. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, lze s ní sjednat písemnou dohodou, že při vážných provozních důvodech, které musí být vymezeny a které představují tzv. dočasnou částečnou nezaměstnanost, bude snížena náhrada mzdy na 60 procent průměrného výdělku zaměstnance. Bez dohody s odborovou organizací zákoník práce − vzhledem ke své kogentní povaze − snížení rozsahu náhrady mzdy na 60 procent průměrného výdělku neumožňuje, a to ani jednostranně zaměstnavatelem ani dohodou se zaměstnancem. Existuje pak pouze možnost požádat o rozhodnutí příslušný úřad práce (viz níže). Případná dohoda, v níž by se zaměstnavatel v souvislosti s vážnými provozními důvody dohodl se zaměstnancem na nižší náhradě mzdy, než kolik činí zaměstnancův průměrný výdělek, by kromě jiného byla pro rozpor se zákonem neplatným právním úkonem. Nehledě k tomu, že zákoník práce výslovně nepřipouští možnost nahrazení dohody mezi zaměstnavatelem

a odborovým orgánem rozhodnutím zaměstnavatele, platí výše uvedený závěr (vzhledem k již zmíněné kogentní povaze některých ustanovení pracovněprávních předpisů) i  pro případ, že by zaměstnavatel snížil výši náhrady mzdy svým jednostranným opatřením. Pokud u  zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, je sjednání náhrady mzdy v  nižší částce problematičtější. Zaměstnavatel má v takovém případě pouze možnost podat návrh, aby příslušný úřad práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce. Jestliže úřad práce o  existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodne, přísluší dotčeným zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v  rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu jednoho roku. Pokud však úřad práce o  náhradě mzdy v  nižší částce nerozhodne, je zaměstnavatel nadále povinen platit dotčeným zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 procent průměrného výdělku.

Kontakt pro další informace: Mgr. Martin Švéda Advokát/Partner Tel.: +420 236 163 740 E-mail: [email protected]

> Koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU od 1. května 2010 Napsal Thomas Britz | K  1. květnu 2010 nabývají

účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a  Rady (ES) č.  883/2004 o  koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k  nařízení (ES) č.  883/2004 o  koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Uvedená nařízení nahradí pro občany Evropské unie v členských státech EU dosavadní Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72. Pro občany Evropského hospodářského prostoru a  Švýcarska a  pro státní příslušníky třetích zemí budou prozatím dále platit dosavadní nařízení.

Kontakt pro další informace: Thomas Britz Advokát a Rechtsanwalt Senior Associate Tel.: +420 236 163 740 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně Dosavadní zásady platí zásadně i nadále Zásady dosavadních nařízení však platí v zásadě i po nabytí účinnosti nových nařízení dále. Pokud by došlo podle nových pravidel ke změně právního řádu, který má být použit, stanoví článek 87 odst. 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 přechodné období: právní řád aplikovatelný dle Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 bude používán po období maximálně 10 let dále, pokud se stav věci nezměnil a dotyčná osoba nepožádá o  to, aby byla posuzována podle nových předpisů. Cílem těchto nařízení je mimo jiné stanovit, který národní systém sociálního zabezpečení je na občana unie aplikovatelný. To upravují články 11 až 16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. V zásadě platí princip použití právních předpisů pouze jednoho členského státu, zvláštní předpisy však platí pro vyslání, činnost ve dvou nebo více členských státech a pro dobrovolné pojištění. Zachována zůstala rovněž možnost získat dohodu o výjimce.

Vyslání Osoba, která vykonává ve členském státě zaměstnání u  zaměstnavatele, který zde běžně vykonává své činnosti, a je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného členského státu, aby zde konala práci pro tohoto zaměstnavatele, podléhá i nadále právním předpisům prvního členského státu, pokud předpokládaná doba trvání takové práce nepřesahuje dvacet čtyři měsíce a daná osoba nebyla vyslána za účelem nahrazení jiné osoby.

Elektronický přenos dat nahradí tiskopisy E 101 Přenos dat mezi institucemi, přijímacími nebo kontaktními místy je koordinován elektronicky ve společném zabezpečeném rámci a nahrazuje dosavadní tiskopisy E 101. Tiskopisy E 101 vydané do 30. dubna 2010 zůstanou i  po tomto datu v platnosti.

> Daňové kontroly převodních cen mezi spřízněnými podniky Napsali Zdeněk Vojtek a Hana Javorská  | V  rámci

koncernu jsou obchody s  produkty, poskytování služeb či finančních prostředků, sdílení majetku a manažerských služeb obvyklou praxí. Zákon o dani z příjmů reguluje ceny při těchto obchodech, neboť mohou být nástrojem neoprávněné daňové optimalizace. Rok od roku přibývá daňových kontrol převodních cen (angl. transfer pricing). Některé z nálezů kontrol byly zrušeny rozhodnutím soudu. Závěry z  těchto rozhodnutí mohou být užitečné i  pro ostatní poplatníky. Následující článek vysvětluje převodní ceny, jejich úpravu v  legislativě a  uvádí několik příkladů soudních rozhodnutí o úspěšné argumentaci proti daňovému výměru.

Co jsou převodní ceny   Jde o ceny, za které se obchoduje (převádí) mezi spřízněnými subjekty, legislativa užívá označení "spojené osoby".  Jedná se především o majetkově propojené podniky, případně společnosti, které mají shodné osoby ve statutárních orgánech apod. Ceny používané při těchto obchodech jsou označovány jakožto "převodní ceny" nebo "transferové ceny".   Do české legislativy byly převodní ceny zavedeny už v roce 1992. Od té doby proběhlo několik novelizací příslušných ustanovení zákona. V minulosti nebyla kontrola převodních cen častá, neboť se jedná o poměrně složitou problematiku. Kontrola se týkala zejména tuzemských transakcí (např. převod nemovitosti z  obchodního majetku společnosti jejímu managementu).   Od té doby se mnoho změnilo. Příchod zahraničních investorů a vstup do EU přispěl ke znásobení zahraničního obchodu. Výsledkem byl prudký nárůst mezinárodních transakcí mezi

4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Květen 2010

spojenými podniky. Díky těmto faktorům převládl mezinárodní rozměr převodních cen. Zpřesnila se česká i  mezinárodní legislativa k této problematice. Daňová správa získala know-how pro jejich kontrolu, byli vyškoleni specializovaní kontroloři a podobně jako v zahraničí byla pořízena databáze finančních výkazů evropských společností AMADEUS. Z tohoto důvodu počet a hloubka kontrol převodních cen ze strany finančních úřadů narůstá.   V  podnikové praxi převládá názor z  minulosti, že finanční úřady věnují jen malou pozornost kontrole převodních cen. Ovšem dnešní situace je jiná. Příkladem může být výsledek nedávné daňové kontroly společnosti, která nebyla schopna obhájit rozdílné ceny pro sesterskou společnost a pro nezávislého odběratele. Výsledkem kontroly bylo zrušení několikamilionové daňové ztráty z minulých let a doměření daně ve výši několika milionů korun. Bližší informace byly zveřejněny v únoru 2009 na webu cds.mfcr.cz v části Vybrané nálezy z kontrol FÚ.

Závěr: Finanční úřad musí nejdříve zpochybnit správnost nastavení transferových cen. Dále musí uvést, jak by podle něj měla vypadat tržní cena, jak k ní došel, a vyčíslit rozdíl. Až poté se přesouvá důkazní břemeno na poplatníka.  

Převodní cena má vycházet z intervalu zjištěných cen

V roce 2007 Nejvyšší správní soud rozhodl o vyčíslení  převodní ceny  (rozhodnutí č. 8 Afs 80/2007-105). Finanční úřad zpochybnil nastavenou převodní cenu a určil "správnou" převodní cenu. Finanční úřad zjistil ceny podobných transakcí, nezohledňoval rozdíly a z těchto transakcí vypočetl průměr a doměřil daň. Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že cenu sjednávanou v  běžných obchodních vztazích nelze absolutizovat jediným číslem, jak učinil správce daně, ale je třeba ji stanovit alespoň intervalem nejčastěji realizovaných cen. Je-li rozpětí vybraného souboru realizovaných cen ši-

Legislativa   Převodní ceny upravuje zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 7. Podrobnější informace vydalo Ministerstvo financí jako Pokyny řady D, které řeší stanovení převodní ceny (Pokyn D-258), její dokumentaci (D-292) a  její závazné posouzení (D-293). Ustanovení zákona a  stanoviska Ministerstva financí vycházejí ze Směrnice OECD o převodních cenách, což je metodika akceptovaná jak členskými zeměmi OECD, tak většinou zemí mimo OECD, a  rovněž z  Konceptu EU dokumentace k  převodním cenám (EU TP Documentation).  

Obhajoba proti daňovým výměrům

  Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo vybráno několik příkladů, při nichž se soud přiklonil na stranu poplatníka. Z těchto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že finanční úřady se převodními cenami zabývají poměrně zevrubně.  

Řádný postup kontroly převodních cen Z roku 2005 pochází rozhodnutí č. 5 Afs 48/2004-89 o odvolání proti výsledku daňové kontroly kvůli nesprávnému postupu při určení převodní ceny. Při daňové kontrole bylo zpochybněno nastavení převodních cen. Finanční úřad určil rozdíl a doměřil daň. Soud toto rozhodnutí zrušil, protože finanční úřad v rámci daňové kontroly nedodržel řádný správní postup při kontrole převodních cen. Soud konstatoval, že správce daně je povinen umožnit daňovému subjektu vyjádřit se ke zjištěnému rozdílu v ceně a uspokojivě jej doložit. Toto však správce daně neučinil. V  tomto konkrétním případě poplatník úspěšně napadl formální pochybení správce daně u soudu a doměrek byl zrušen.

roké, měl by stanovit širší interval ceny obvyklé, a  naopak v  případech, kdy jsou realizované ceny v  běžných obchodních vztazích obdobné, by měl stanovit interval užší.   Závěr: Finanční úřad měl ze zjištěného vzorku cen určit interval, a  nikoliv stanovit cenu obvyklou jen jediným číslem. Z tohoto intervalu měl vycházet při posouzení převodní ceny.   

Konkrétní postup určení převodní ceny

Nejvyšší správní soud v závěru roku 2009 vydal rozhodnutí  č. 8 Afs 51/2009-61 o postupu určení převodní ceny.  Finanční úřad zpochybnil předložené doklady (faktury, znalecké posudky) a určil "správnou" převodní cenu. Při určení "správné" převodní ceny vycházel ze dvou pramenů: > Znalecký posudek zpracovaný pro finanční úřad. Tento posudek zjistil obvyklou rentabilitu v oboru. Soud posudek neuznal především proto, že odkazoval pouze na jednu srovnatelnou společnost;

Ekonomika aktuálně > Zajišťovací účetnictví podle německého práva (po německu?) S reformou německých účetních předpisů přišla i nová úprava zajišťovacího účetnictví > Analýza ekonomických výsledků osmi společností podnikajících ve stejném oboru, kterou zpracoval finanční úřad. Soud toto srovnání neuznal, a to především proto, že výsledky analýzy nešlo ověřit (chyběly názvy srovnávaných společností, jejich náklady, výnosy atd.).

Napsal David Trytko | Jak jsme již zmiňovali v minulých příspěvcích, německé účetní předpisy byly radikálně reformovány s účinností od 1. ledna 2010. Jednou ze změn snažící se přiblížit IFRS jsou i nové paragrafy věnující se vykazování především finančních derivátů k zajištění.

Prameny, z nichž finanční úřad vycházel, nebyly soudem akceptovány.   Závěr: Při určení ceny metodou zahrnující srovnání pomocí vzorku srovnatelných společností nebo dílčích transakcí musí být vzorek průkazný – neměl by tedy být příliš malý. Vzorek by rovněž měl být přezkoumatelný – je nezbytné uvést kritéria pro výběr společností do vzorku a  konkrétní názvy společností včetně dalších nezbytných informací.

Jedná se o plně nahrazený paragraf 254 německého obchodního zákoníku, v jehož třetí knize jsou koncentrovány předpisy týkající se účetnictví, tak jako v našem zákoně o účetnictví. Původní znění se týkalo daňově uznatelných odpisů, nynější označení zní „Tvorba oceňovacích celků“.

Závěr   Článek přinesl příklady úspěšné obrany proti výsledkům kontrol převodních cen. Věříme, že tyto informace Vám mohou pomoci při přípravě dokumentace, jakož i při případné daňové kontrole. Z  výše uvedeného textu nicméně rovněž vyplývá, že finanční úřady převodní ceny kontrolují a že je potřebné se na takovou kontrolu včas připravit. Proto by dokumentace ohledně jednotlivých typů transakcí obchodování se spřízněnými podniky měla být průběžně připravována, neboť dokumentace vytvářená až při daňové kontrole je zpravidla nákladnější a méně průkazná. Z praktických zkušeností je nutné zdůraznit, že v rámci kontrol v této oblasti nemusí přesvědčení daňového subjektu, že má ceny nastavené správně, být považováno za dostatečné, pokud není rozumně a ověřitelně doložitelné.

Kontakt pro další informace: Ing. Hana Javorská Daňová poradkyně Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Po přečtení tohoto paragrafu lze jen tušit, že se jedná o vyjádření vztahu mezi zajišťovanou a zajištující položkou. Navíc se v textu vůbec nevyskytuje slovíčko derivát, tak jako například v naší české Vyhlášce č. 500/2002 Sb. v § 52 – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů. Německý zákonodárce totiž popisuje takovou situaci, kdy lze vytvořit tzv. oceňovací celek. Tento oceňovací celek, možná také jinak do češtiny přeložený jako oceňovací jednotka, či výstižněji oceňovací soubor (v  originále „Bewertungseinheit“), představuje spojení buď aktiv či závazků nebo s  vysokou pravděpodobností očekávaných transakcí s finančním instrumentem, který má přesně opačný vývoj změn své hodnoty či peněžních toků. Jinými slovy – jedná se o  situaci, kdy se hodnota zajišťované položky vyvíjí naopak než hodnota položky zajišťující (platí stejně i o peněžních tocích spojených se zajišťovací a zajištěnou položkou). Často se můžeme v německé literatuře setkat s  pojmem, který tento stav označuje jako „uzavřenou pozici“. V  takovýchto případech není potřeba provádět žádnou závěrkovou operaci, protože položka vykázaná v  rozvaze se nepřeceňuje (např. není účtováno o kurzových rozdílech z přepočtu cizoměnových pohledávek či závazků k datu účetní závěrky). Z uvedeného ustanovení vyplývají dvě skutečnosti. První se týká významu slovesa „nepřeceňuje se“ (či např. se nevytváří rezerva na hrozící ztráty apod.), což představuje v němčině imperativ vylučující výjimku. Stručně řečeno: když je oceňovací celek vytvořen, není možnost postupovat jinak (u nás se

6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Květen 2010

o tzv. otevřené pozici a u nás situace označovaná jako deriváty k obchodování – je potřeba při negativním vlivu na účetní závěrku zpravidla účtovat o  rezervě na hrozící ztráty či snížit hodnotu zajišťované položky. Z výše uvedeného textu je zřejmé, že ačkoliv se může zdát, že se německé účetnictví přiblížilo IFRS, a tím pádem i v případě účtování derivátů přiblížilo i našim předpisům, přesto je potřeba provádět úpravy při převodu české účetní závěrky na závěrky často označované jako HB II používané pro konsolidaci mateřských společností.

lze rozhodnout o účtování derivátu k zajištění nebo k obchodování). Tuto povinnost ale na druhou stranu zjemňuje volba „když se oceňovací soubor vytvoří“ (společnost se může tvářit, jako kdyby neexistoval). V Německu je ale zmíněný imperativ důležitý, protože předurčuje daňovou uznatelnost zajišťovacího účetnictví. Druhou skutečností je neúčtování o reálné hodnotě použitého derivátu tak, jak je to běžné například u  nás. Mnozí si jistě vzpomenou na situaci při prvním „kontaktu“ s  derivátem v účetnictví, obzvláště svízel při výpočtu či obstarávání jeho reálné hodnoty k  datu závěrky. Proto se nabízí úvaha o tom, že „když se nepřeceňuje“, není ani potřeba zjišťovat reálnou hodnotu derivátu. V podstatě by měla stačit jistota, že se hodnota či peněžní tok zajištěné a  zajišťující položky vyvíjí opačně. Na straně druhé ale vyvstává otázka, jak k  datu závěrky dokázat, že se jedná o  oceňovací celek, jehož zajišťovaná a zajišťující položka se vyvíjí přesně opačně. Odpověď je jednoduchá: právě obstaráním a porovnáním hodnoty derivátu a zajišťované položky. Teprve při zjištění, že se částky změn hodnot položky a „protipoložky“ scházejí, lze je „mimoúčetně započíst“ – neúčtovat o nich. Představu, že když se v  podstatě o  ničem neúčtuje, a  tím pádem se jedná o  jednoduchou situaci, ztrpčují ustanovení předepisující povinné údaje v příloze k účetní závěrce. Tyto informační požadavky představují rozsáhlý a  důkladný popis všech zajišťovaných a zajišťujících rizik, okamžik jejich výskytu a eliminaci, výši a formy zajištění, vyčíslení vysoké pravděpodobnosti až téměř jistoty zajištění. Samozřejmostí je také vyčíslování efektivity zajišťovacího vztahu. Zkrátka řečeno, informační otevřenost vyžadovaná jako v závěrkách podle IFRS.

Závěrem Tento příspěvek má přiblížit chápání a  účtování našich německých sousedů v případě zajišťovacího účetnictví. V případech, kdy se o oceňovací celek nejedná – často se mluví

Kontakt pro další informace: Ing. David Trytko Vedoucí auditorského týmu Associate Partner Tel. +420 236 163 300 E-mail: [email protected]

Podnikové poradenství aktuálně > Outplacement jako štít Napsala Alena Spilková  | Musíte snížit počet zaměstnanců a  nevíte, jak při tom neztratit tvář? Společnost Rödl & Partner Vám poradí.

Nabízíme Vám komplexní poradenství týkající se outplacementu, a to konkrétně v následujících oblastech: > analýza potenciálu a  kvalifikace propouštěných zaměstnanců > semináře, jak profesionálně napsat životopis a  připravit související podklady, o technikách sebeprezentace a metodách třídění nabídek na trhu práce, simulované pohovory > pomoc při navazování kontaktu s potenciálními zaměstnavateli Programy outplacementu budou mít i pro Vás mnoho výhod, jako např.: > utužení pracovní morálky a loajality zaměstnanců, kteří ve společnosti zůstanou > zlepšení pracovní atmosféry a mezilidských vztahů v podniku a také zvýšení produktivity práce > zlepšení dojmu, kterým společnost působí na občany v dané lokalitě i na obchodní partnery

> snížení nákladů souvisejících s  propouštěním – nákladů na případné soudní spory, odškodnění a nákladů vyplývajících z protestních akcí a výpadků výroby Pracovní trh je závislý na momentálním stavu ekonomiky a podléhá dynamickým změnám. Ještě před rokem jste si lámali hlavu nad tím, jak byste mohli zlepšit způsoby vyhledávání nových zaměstnanců a zvýšit jejich vazbu na společnost. Vzhledem k těmto skutečnostem se vyplatí se o propouštěné osoby starat, neboť nelze předvídat, kdy se situace na trhu práce opět změní. Je možné, že po nějaké době budeme chtít odcházející personál znovu zaměstnat – koneckonců nebude muset projít rekvalifikací a  úvodními školeními. A  co nám pak tito lidé odpoví ...?

Kontakt pro další informace: Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail: [email protected]

Rödl & Partner Intern > Semináře Společenská odpovědnost firmy a Corporate Compliance Právní, daňové a účetní souvislosti Kancelář Rödl & Partner pořádá seminář, který se bude konat ve středu 2. června 2010 od 9:30 (prezence od 8:30) do 13:00 hodin v angelo Hotel Prague (Radlická 1g, Praha 5). Ačkoliv jsou dnes korporátní programy „Compliance“ nedílnou součástí firemní kultury většiny nadnárodních společností, přesto zdaleka ne každý jednatel, člen představenstva a nebo jiný vedoucí odpovědný pracovník o sobě může bez dalšího prohlásit, že má potřebný přehled v účelu, struktuře a zejména pak v konkrétních postupech a nástrojích prosazování této politiky v „souladu“ s etickými a právními pravidly fungování obchodní společnosti. V této souvislosti není často

ani jasné, jaký je rozdíl a  vztah mezi Corporate Compliance a  tzv. Společenskou odpovědností firmy (CSR), která je v současné době rovněž velmi často skloňována. Nikdo však již zřejmě nepochybuje o tom, že jak Corporate Compliance, tak i CSR nedílně patří mezi rozhodující faktory, jež zásadně ovlivňují ekonomickou úspěšnost a podnikatelskou budoucnost každé významné obchodní společnosti, resp. celé nadnárodní skupiny (koncernu). Cílem semináře je proto srozumitelným způsobem poskytnout celkový přehled o struktuře, náplni a jednotlivých postupech a konkrétních nástrojích korporátní politiky Compliance, a  to ve všech jejích podstatných  právních, daňových a  účetních souvislostech. V  průběhu semináře Vás také seznámíme s  hlavními požadavky Compliance v  klíčových oblastech fungování obchodní společnosti, zejména v oblasti hospodářské soutěže a  obchodních vztahů (Antitrust Compliance), včetně vyloučení korupce v  obchodních vztazích, v  oblasti finančních a  daňových vztahů (Tax-Compliance), jakož i  v  oblasti pracovněprávních vztahů a  ochrany osobních údajů a ochrany životního prostředí (Environment Compliance). Hlavní předností přístupu Rödl & Partner ke Compliance je přitom především jeho komplexnost a úplnost, neboť současně zahrnuje jak právní, tak i daňové a účetní pohledy a souvislosti. V roli přednášejících se můžete setkat s: > advokátem JUDr. Pavlem Koukalem > advokátkou JUDr. Monikou Novotnou > auditorkou Ing./Dipl.-Kffr. Rene Vazac. Zájemci se mohou hlásit zasláním přihlášky, kterou je možné získat na adrese: http://www.roedl.cz/www/cs/index-seminare.htm nebo si přihlášku vyžádat na adrese: [email protected] 

-jsv-

8 | Mandantenbrief | Vydání Květen 2010

Mandantenbrief Květen 2010, č. 5 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Bc. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz