Vydání Červenec/Srpen 2008 | www.roedl.cz
Obsah: Aktuality > Malí podnikatelé na Vysočině mají šanci > Veřejná podpora přístupna širšímu okruhu podnikatelů > Co očekávat od novely živnostenského zákona > Jaké údaje uvádět na firemních dokumentech Právo aktuálně > Jak to vypadá s elektronizací justice? > Splní nový zákon proti praní špinavých peněz opravdu záměr zákonodárce? Daně aktuálně > Daňová optimalizace v judikatuře Nejvyššího správního soudu Ekonomika aktuálně > Firemní škodná aneb okradli nás vlastní lidé Podnikové poradenství aktuálně > Změny v pojištění odpovědnosti v provozu vozidla Rödl & Partner Intern > Nové semináře > Lidé v Rödl & Partner > Aktuálně
Kontakt pro další informace: Mgr. Ing. Marek Švehlík Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
> Aktuality > Aktuality > Aktuality > Veřejná podpora otevřena širšímu okruhu podnikatelů Dne 10. července 2008 bylo zastaveno přijímání žádostí podle rámcového programu pro podporu technologických
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
center a center strategických služeb. V současnosti se připravuje novela tohoto programu, která výrazně snižuje
Malí podnikatelé na Vysočině mají šanci
některá kvalifikační kritéria, zejména pak požadavky na tvorbu nových pracovních míst v rámci projektu. Možnost
Podnikatelé ve vybraných oblastech kraje Vysočina mohou
získání podpory tak bude přístupná daleko vyššímu počtu
využít programu Rozvoj malých podnikatelů v kraji Vysoči-
uchazečů.
na a pokusit se tak získat veřejnou podporu. Jak již vyplývá z názvu programu, podporuje technoloCílem uvedeného programu je zlepšení konkurenční po-
gická centra a centra strategických služeb. Těmi se rozumí
zice malých podnikatelů s důrazem na rozvoj exportních
výrazně mezinárodně zaměřená centra sdílených služeb,
a inovačních aktivit. Podnikatelé mohou získat až 40 pro-
centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra pro
cent uznatelných nákladů a podporu až do výše 150 tisíc
informační a telekomunikační technologie a high-tech
korun.
opravárenská centra.
Program je zaměřen na podnikatele působící na území
Mezi základní podmínky programu patří investice na území
správních obvodů obcí s rozšířenou působností Havlíčkův
České republiky a vytvoření nových pracovních míst. Hod-
Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Pacov, Pelhřimov, Svět-
nota investice se předpokládá ve výši nejméně 10 milionů
lá nad Sázavou, Velké Meziříčí. Termín pro podání žádostí
korun a počet nových míst je stanoven na 20 (v případě
byl stanoven do 15. srpna 2008.
technologického centra a centra pro vývoj software a ex-
2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2008
pertního a řešitelského centra) nebo 70, pokud se jedná
V současné době je evidováno 125 volných živností s 622
o high-tech opravárenské centrum či centrum sdílených
předměty činností. Nově bude jediná volná živnost, a to
služeb.
„výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" s 80 obory. Podnikatel pouze
Z programu lze čerpat dotaci na podnikatelskou činnost až
oznámí obor činnosti, který bude v rámci této živnosti
do výše 40 procent dvouletých hrubých mezd za zaměst-
vykonávat. K podnikání v rámci živnosti volné již nebude
nance na nových pracovních místech. Míra veřejné podpo-
potřebovat několik živnostenských oprávnění a nebude
ry je navýšena na 50 procent v případě středního podniku
platit poplatek za každý obor své činnosti. V případě, že se
a na 60 procent v případě malého podniku.
v budoucnu rozhodne rozšířit svou volnou živnost o další obory, postačí, když oznámí změnu oboru živnostenskému
Možnost získat dotace na školení a rekvalifikace zaměst-
úřadu, který ji promítne do živnostenského rejstříku a vydá
nanců na nových pracovních místech je novelou programu
nový výpis. Za ohlášení volné živnosti uhradí pouze jeden
zcela zrušena.
poplatek ve výši 1000 korun, a to bez ohledu na počet
Kontakt pro další informace:
v rámci volné živnosti je od správního poplatku osvoboze-
Ing. Zuzana Kadlecová
na.
oborů. Jakákoli budoucí změna ve vymezení oboru činnosti
Business Consultant Tel.: +420 236 163 400
Jaké údaje uvádět na firemních dokumentech
E-mail:
[email protected]
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Již od 1. března je účinná jedna z nespočetných novel obchodního zákoníku (č. 344/2007 Sb.), jejíž cílem je harmonizace s evropským právem. Následující řádky připomínají
Co očekávat od novely živnostenského zákona
povinnost podnikatelů související s údaji na firemních dokumentech.
Dnem 1. července 2008 vstoupila v účinnost novela živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., která významným
Obchodní zákoník v ustanovení § 13a uvádí, že každý
způsobem mění dosavadní stav.
podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci informací
Novela pokračuje v trendu elektronizace státní správy a za-
zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového
vádí elektronický živnostenský rejstřík, jehož výpis bude
přístupu (dále jen internetové stránky) uvádět:
mít charakter veřejné listiny. Zároveň se u živnostenského rejstříku ruší veřejná a neveřejná část (pouze rodné číslo
> údaj o své firmě;
a pokuty zůstávají ukryty) a na požádání živnostenský
> jménu nebo názvu;
úřad z rejstříku vydává výpis v listinné nebo elektro-
> sídle nebo místě podnikání a identifikačním čísle (Pod-
nické podobě. Živnostenskému úřadu již nebude rovněž
nikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tom-
třeba dokládat změny, které byly zapsány do obchod-
to zápisu včetně spisové značky. Podnikatelé nezapsaní
ního rejstříku, neboť budou automaticky promítnuty i do
v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence,
rejstříku živnostenského.
v níž jsou zapsáni.); > údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách
a na internetových stránkách uvádět jen tehdy, byl-li
S tím souvisí i další významná změna. Živnostenské li-
zcela splacen.
sty a koncesní listiny, které nyní slouží jako průkazy živnostenského oprávnění, budou nahrazeny výpisem ze
živnostenského rejstříku.
Definice Internetové stránky nebyla zvolena šťastně,
neboť je nutné ji vykládat jako všechny elektronické dosystému
kumenty, tj. včetně e-mailových zpráv. Je tedy doporučeno
živnostenského rejstříku, budou podnikatelé moci činit svá
uvádět údaje podnikatele také v e-mailových zprávách, aby
podání na kterémkoli obecním živnostenském úřadě v České
se jejich případné neuvedení nestalo například předmětem
republice. Navíc je možné podání učinit prostřednictvím
šikany ze strany třetích osob.
kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).
Jako
důsledek
elektronizace
informačního
Zároveň je nutné upozornit na to, že byla zavedena skutková podstata přestupku, za který hrozí pokuta až do výše 50
nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu. Tuto změnu s účinností od 1. července přinesl zákon č. 123/2008 Sb., kterým se mění občanský soudní řád.
tisíc korun a/nebo zákaz činnosti. Kontakt pro další informace: JUDr. Petra Budíková, LL.M. Advokátka Tel.: +420 236 163 730 E-mail:
[email protected]
> Aktuality > Aktuality > Aktuality >
Právo aktuálně > Jak to vypadá s elektronizací justice? Napsal václav vlk | Současná vláda České republiky je
přibližně v polovině svého funkčního období. Zatímco z reformy zdravotnictví se stala v podstatě „mediální celebrita“, o reformě justice se z médií dozvídáme postupně až opatrně, vždy víceméně s jistou dávkou nadšení. Cílem tohoto článku v žádném případě není hloubkové zhodnocení, ale stručné shrnutí chystaných i fungujících projektů tzv. eJustice. Elektronizace justice je důležitou částí reformy justice a současně představuje také prostředek pro zjednodušení a zefektivnění soudního řízení, tento (po)krok by měl také zasáhnout personální a ekonomické zázemí resortu, jelikož by měl – velmi jednoduše – šetřit čas a peníze. Z celkového projektu eJustice již v současné době funguje aplikace ePodatelna, která umožňuje dálkové on-line podání k soudu pomocí interaktivního formuláře ze stránky www.justice.cz. Tato aplikace vede uživatele krok za krokem k vytvoření jednoduchého podání. K eliminaci vadných podání by mělo dojít tím, že aplikace poskytuje jednoduché rady a upozorňuje na nedostatky údajů. I nadále je však možno činit podání na elektronických podatelnách také prostřednictvím klasických neformalizovaných e-mailů, kdy si zákonné náležitosti podání „hlídá“ účastník sám a bez „nápovědy“ jako v případě podání písemných. V obou případech elektronického podání je nutný zaručený elektronický podpis. Podle § 42 odst. 5 občanského soudního řádu se v případě podání v elektronické podobě opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb
Výše uvedený zákon o změně občanského soudního řádu přináší také další novinku, a to elektronický platební rozkaz. Od 1. července 2008 je možné podávat návrhy na vydání platebního rozkazu prostřednictvím on-line formuláře přístupného na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Formulář musí být správně vyplněn a opatřen zaručeným elektronickým podpisem. Další podmínkou je zaplacení soudního poplatku, který je ve srovnání s písemným podáním poloviční. Nárok, který lze takto uplatňovat, nesmí přesáhnout jeden milion korun. Mezi další fungující projekty eJustice patří elektronický insolvenční rejstřík poskytující informace o insolvenčním řízení a aplikace infoSoud, která má poskytnout účastníku řízení přehled o tom, co se děje v soudním spise. Bohužel informace z aplikace infoSoud nejsou zatím zcela spolehlivé – i zde občas zasáhne lidský faktor – a navíc lze takto získat údaje pouze o řízeních vedených okresními soudy. Obojí přístupno na www.justice.cz . V rámci projektu Czech POINT, jehož cílem je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, je nyní možné získat výpis z rejstříku trestů. Do budoucna má dojít k propojení s rejstříky trestů ostatních členských států Evropské unie. V současné době probíhá proces postupného zapojování jednotlivých notářů do systému Czech POINT. Více informací o místech www.czechpoint.cz . Dalšími chystanými, popř. testovanými projekty jsou např. elektronické úřední desky na soudech, informace o jednáních v síních soudů, evidence soudních rozhodnutí, centrální evidence manželských smluv, elektronické pověřování exekutorů aj. I když je nepochybné, že některé výše popsané projekty elektronizace svým způsobem zefektivní justici, ke stěžejnímu kroku reformy – elektronizaci soudního spisu – zatím přistoupeno nebylo. Veškerá podání jsou tak i nadále na soudech vytištěna a vkládána do klasických písemných spisů, ty jsou fyzicky přemísťovány v rámci soudu i celé republiky. Dochází tedy sice k relativní úspoře času, ovšem pouze na straně účastníka a nikoliv soudu. Důležitou podmínkou všech podání je zaručený elektronický podpis; je vždy na zvážení subjektu, zda se vůbec účastníkovi investice do potřebného certifikátu vyplatí či nikoliv. Zřejmě největší slabinou české justice zůstává nedostatečná technická a bohužel mnohdy také personální vybavenost sou-
4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2008
dů, problém ochrany dat a osobních údajů, a také neochota zúčastněných subjektů na elektronické komunikaci (popř. na jakékoliv jiné komunikaci, například telefonické). Další chystaná novela občanského soudního řádu však i přesto počítá se zavedením elektronického doručování. Jakkoliv nyní „eReforma“ moderně působí, neměla by zapomínat na výchozí podmínky, dostupné prostředky a (zlo)zvyky soudů a veřejnosti.
Kontakt pro další informace: Mgr. Václav Vlk Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 720 E-mail:
[email protected]
> Splní nový zákon proti praní špinavých peněz záměr zákodárce? NapsalA Petra Budíková | Dne 19. června 2008 byl pre-
zidentem České republiky podepsán zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tzv. zákon proti praní špinavých peněz. Tato norma, transponující směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnici Komise 2006/70/ES, nahrazuje zákon č. 61/1996 Sb., jehož úpravu i částečně přebírá.
Povinnost identifikace klienta Předpis upravuje povinnost osob, mezi něž patří např. bankovní instituce, auditoři, daňoví poradci, advokáti a notáři (dále jen „povinné osoby“) identifikovat klienta, který hodlá nakládat s částkou přesahující 1 tisíc eur. Novou úpravou tedy došlo ke značnému snížení minimálního limitu, který byl doposud stanoven ve výši 100 tisíc korun. Povinnost identifikovat klienta se vztahuje i na podnikatele přijímajícího platbu v hodnotě minimálně 15 tisíc eur. Povinné osoby musí také identifikovat klienta bez ohledu na finanční limit i v dalších případech. Těmi může být například tzv. podezřelý obchod (výběry nebo převody na jiné účty provedené bezprostředně po hotovostních vkladech klientem, nepřiměřený počet účtů klienta, dispozice prostředky, které neodpovídající činnosti či poměrům klienta), vznik obchodního vztahu, uzavření smlouvy o účtu apod. V zákonem stanovených případech povinné osoby dle vyžádaných informací a listin klienta důkladněji kontrolují.
Identifikační údaje včetně případných kopií dokladů, údajů týkajících se pořízení identifikace a dalších případných informací musí povinná osoba uchovávat po dobu 10 let od ukončení obchodního vztahu s klientem. Účast na transakci musí povinná osoba odmítnout tehdy, nebyla-li klientem informační povinnost splněna, tj. doložena plná moc, neposkytnuta potřebná součinnost při kontrole nebo se vyskytnul jiný důvod, pro který nelze provést jeho identifikaci či kontrolu. Důvodem může být i pochybnost o pravdivosti informací v předložených dokladech.
Povinnost oznámení podezřelých obchodů Povinné osoby jsou až na výjimky (vyplývající z povinnosti mlčenlivosti advokátů a notářů v souvislosti s některými jejich úkony) povinny oznámit taxativně vymezené výše zmíněné podezřelé obchody Ministerstvu financí do 5 dnů. Zvláštní pravidlo platí (doposud se týkalo pouze advokátů a notářů) nově pro auditory, daňové poradce a soudní exekutory. Ti provádějí příslušná oznámení prostřednictvím svých komor. Dozorčím orgánem je Ministerstvo financí. Opět v případě advokátů, notářů, auditorů, daňových poradců a soudních exekutorů provádí kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto předpisu na základě písemného podnětu Ministerstva financí příslušná komora.
Pojem skutečného majitele Zákon nově zavádí pojem skutečného majitele, kterým je fyzická osoba nebo osoba mající přímý či nepřímý vliv na rozhodování podnikatele, nadace, sdružení, obecně prospěšné společnosti a obdobné osoby. Osoba skutečného majitele povinnou osobou zjištěna být musí. Otázkou ovšem zůstává, jak se například podaří zjistit majitele akciové společnosti, která emitovala akcie na majitele.
Nové správní delikty Na rozdíl od předchozí právní úpravy jsou v novém zákoně výslovně upraveny jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů v návaznosti na porušení povinností stanovených touto normou. Mezi tyto delikty patří např. nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta, nesplnění informační a oznamovací povinnosti či porušení povinností při převodech peněžních prostředků. Za delikty lze uložit peněžitou pokutu v maximální výši až 50 milionů korun nebo hrozí propadnutí věci. Nabytí účinnosti novely zákona se očekává do dvou měsíců po vyhlášení ve sbírce zákonů.
Kontakt pro další informace: JUDr. Petra Budíková, LL.M. Advokátka Tel.: +420 236 163 730 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně > Daňová optimalizace v judikatuře Nejvyššího správního soudu Napsala petr ševčík | V souladu s ekonomicky racionálním
chováním obecně daňové subjekty směřují k minimalizaci své celkové daňové zátěže. Daňová povinnost tvoří součást nákladů podnikatele a jako taková může pro podnikatele znamenat konkurenční výhodu či naopak nevýhodu v rámci tržního prostředí ať už na místní či globální úrovni. Z tohoto důvodu jsou zpravidla využívány možnosti, které jsou upraveny příslušnými normami daňového práva v kombinaci s principy soukromého práva (zejména zásadou smluvní volnosti). Pro chování daňových subjektů jsou přitom stanovena jistá omezení, která jsou obsažena rovněž v relevantní soudní judikatuře. Právě tyto limity dotvářené či přímo formulované rozhodnutími soudů jsou naznačeny v tomto příspěvku. Hodnocení, zda je případný postup v souladu či rozporu se zákonem totiž nelze omezit pouze na oblast pozitivního práva, ale je nutné se zabývat rovněž příslušnými rozhodnutími správních soudů. Při případné optimalizaci daňové povinnosti nesmí být jednání v rozporu s právní normou, ale rovněž nesmí příslušná ustanovení zákona obcházet zastíráním skutečného obsahu právního úkonu. Rovněž platí, že za určitých okolností jednání, které je sice v souladu se zákonem a nezastírá skutečný obsah právního úkonu, nemusí soud poskytnout ochranu, pokud neodpovídá racionálnímu uspořádání právních vztahů.
Simulované právní úkony Na tato jednání pamatuje zákon o správě daní a poplatků v ustanovení § 2 odst. 7, ke kterému se váže bohatá judikatura správních soudů. V souladu s citovaným ustanovením se při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho. Tato zásada je obvykle nazývána zásadou skutečného obsahu právního úkonu,
popř. zásada neformálnosti daňového řízení. V souladu s rozhodnutím NSS 5 Afs 29/2003 citovaného ustanovení dopadá na vědomou neshodu vůle a jejího projevu, kterou je správce daně oprávněn vyhodnotit jako simulaci právního úkonu. Simulované právní úkony tak nemají pro daňové řízení účinky. Jednoduchým příkladem simulovaného právního úkonu by mohl být případ řešený v rozhodnutí 29 Ca 27/2003-68. V případě, že valná hromada společnosti rozhodne, aby společníkovi, který vlastní 85 procent hlasů, náležel pouze pětiprocentní podíl na zisku, a kyperské společnosti vlastnící 10 procent náležel podíl 90 procent na zisku, a kdy kyperská společnost převede neprodleně 96 procent vyplaceného podílu na zisku na účet majoritního vlastníka, se jedná o simulovaný právní úkon. Skutečnou vůlí zúčastněných stran totiž bylo za popsaných okolností vyplacení podílu na zisku majoritnímu vlastníkovi ve výši, která odpovídala jeho postavení ve společnosti, avšak za využití daňového úniku prostřednictvím smlouvy o zamezení dvojího zdanění (v tomto případě se jednalo o postup před účinností pravidel založených směrnicí o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností). Naproti tomu daňové orgány mají někdy tendenci citované ustanovení využít i v situaci, kdy se o simulaci právního úkonu z povahy věci nejedná (přitom se ale rovněž nejedná o postup konformní se zákonem). Vklad nedobytných pohledávek do dceřiné společnosti a její následný prodej obchodního podílu za cenu odpovídající 1 procentu hodnoty pohledávek s cílem vytvořit daňovou ztrátu u prodávajícího není simulovaným právním úkonem, ale zneužitím práva (rozhodnutí 1 Afs 73/2004 viz níže). Přitom simulaci právního úkonu a zneužití práva je nutno z hlediska judikatury rozlišovat. Z hlediska daňového řízení je významné, že nesoulad formy právního úkonu s jejím obsahem musí správce daně prokázat daňovému subjektu a své rozhodnutí dostatečně odůvodnit tak, aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné. V souladu s rozhodnutím rozšířeného senátu 1 Afs 73/2004 je proto povinností daňových orgánů uvést nejen zjištěný, formálněprávním úkonem zakrývaný skutečný stav, ale i přezkoumatelným způsobem uvést úvahy, které k takovému závěru vedly, včetně označení a zhodnocení důkazů, o které svá skutková zjištění opírají.
Zneužití veřejného subjektivního práva Ustanovení daňového řádu o simulovaných právních úkonech nemůže dopadat na případy, kdy projev a vůle jsou ve shodě, tedy mají skutečný zájem učinit právní úkon, nicméně jejich primární motivací je obcházení zákona. Jestliže oba účastníci určitého právního úkonu mají zájem uzavřít právní úkon, tento není sám o sobě právem reprobován,
6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2008
není možné aplikovat zmíněný § 2 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu by se mohlo jednat o zneužití veřejného subjektivního práva, které soud formuloval zejména v rozhodnutí 1 Afs 107/2004-48. Jednání, které výslovně neodporuje formálnímu pojímání práva a zároveň úplně neodpovídá principu rozumného uspořádání společenských vztahů, je přesto v rozporu s právem. Vzhledem k tomu, že jde o zneužití práva a nikoliv o jeho výkon, následně soud neposkytne zneužívajícímu jednání jakoukoliv ochranu. Tzn. v případě, že by došlo k zpochybnění optimalizačních transakcí ze strany finanční správy, nebylo by možné se proti jejímu rozhodnutí dovolat ochrany u soudních orgánů. Uvedený závěr NSS prošel rovněž testem ústavnosti v rozhodnutí III. ÚS 374/06.
Teprve potom daňový subjekt optimalizuje svoji daňovou povinnost zákonem aprobovaným způsobem. Principy vlastní soukromému právu (např. zásada smluvní volnosti) tak mají v daňové oblasti určité limity.
Kontakt pro další informace: JUDr. Ing. Petr Ševčík daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Zneužití práva z pohledu práva Evropských společenství
Ekonomika aktuálně
Zákaz zneužití práva je přitom současně i součástí práva Evropských společenství v judikatuře Evropského soudního dvora. V rámci daňové oblasti se do českých národních předpisů prolínají mj. prostřednictvím implementace směrnic Evropských společenství přijatých v oblasti daně z přidané hodnoty (méně výrazně již v oblasti daně z příjmů).
> Firemní škodná aneb okradli nás
V této souvislosti lze zmínit zejména C‑255/02 Halifax. V daném případě bylo navrženo optimalizační schéma ve vztahu k zajištění nároku na odpočet daně při investiční činnosti subjektu, který neměl z titulu osvobozeného výstupu nárok na odpočet od daně. Do řetězce obchodních transakcí byl uměle vložen další článek tak, aby byl zajištěn v daném případě nárok na odpočet u provedených transakcí. Evropský soudní dvůr v uvedeném rozhodnutí připomněl, že podle ustálené judikatury se procesní subjekty nemohou zneužívajícím způsobem dovolávat norem Společenství (viz zejména rozsudek Kefalas a další, C‑367/96, Recueil). Směrnice (a potažmo národní zákon) musí být vykládány v tom smyslu, že brání uplatnění práva, pokud plnění zakládající tento nárok představují zneužití práva Evropských společenství.
Závěr Závěrem je tedy možné obecně konstatovat, že při aplikaci právních norem je nutné vzít v úvahu nejen konkrétní právní normy, ale také příslušná rozhodnutí soudních orgánů, které obecnou právní normu dále precizují a konkretizují. Stejně to platí i v daňovém právu. Při realizování daňově optimální transakce nesmí být konkrétní postup nejen v rozporu se zákonem, ale také nesmí zákon obcházet a současně se nesmí jednat o zneužívající jednání.
vlastní lidé NapsaLA LENKA KUDRNOVÁ | Svět kolem nás se mění, pod-
vody a hospodářská kriminalita ohrožují finanční stabilitu. A to jak v obecném pojetí, tak i ve výkonnosti konkrétní organizace dokonce v průměru až o 5 procent. Jedná se o aspekty prostupující všemi odvětvími, trvalou snahou všech podniků je snižování nákladů a zeštíhlování. Z tohoto důvodu je třeba se soustředit na klíčové oblasti a nalézt hlavní rizika. Zde se otevírá prostor pro uplatnění interního auditu v jeho novém pojetí − prevenci.
Interní audit a jeho role Interní audit je nedílnou součástí tzv. Corporate Governance (efektivní správa a řízení společnosti) a jeho úkolem je poskytovat představenstvu, dozorčí radě i managementu ujištění o tom, zda jsou hlavní podnikatelská rizika účinně řízena a zda vnitřní řídící a kontrolní systém organizace funguje efektivně a účinně. Profese interního auditu zažívala a stále zažívá v poslední době boom. V nedávné minulosti probudily účetní skandály nadnárodních společností typu Enron, WorldCom jak americké, tak i evropské orgány k činnosti. V této souvislosti zmiňme např. kauzu amerického energetického koncernu Enron, jehož akcie v roce 2000 dosahovaly rekordních cen, v roce 2001 však pod tlakem vyšetřování vedení společnosti přiznalo, že podnikové zisky byly od roku 1997 uměle nadhodnoceny o zhruba 600 milionů dolarů, což vedlo ke katastrofálnímu poklesu kursu akcií a následnému krachu. Spolu s energetickým gigantem
padla také kosmopolitní auditorská firma Arthur Andersen, jelikož vyšlo najevo, že kryla machinace v účetnictví Enronu. Světlo světa spatřil Sarbanes – Oxley Act, zákon, který nastavil velmi tvrdé požadavky na vnitřní řídící a kontrolní systém a organizační strukturu. Bude trvat ještě nějakou dobu než se firmám podaří těmto požadavkům přizpůsobit. Především z důvodu značného růstu hospodářské kriminality, která je stále rozšířenějším a závažnějším jevem, se stává začleňování útvaru interního auditu do organizačních struktur společností naprostou nezbytností. Firmy si musejí zjistit velikost a charakter nebezpečí, kterému čelí. Komplexní vyhodnocení rizika podvodů a zneužívání postavení je tím zásadním impulzem k zavedení přiměřeně účinného a udržitelného systému správy rizik. Auditní a monitorovací plány vycházející z firemního vyhodnocení rizik dávají prioritu rizikovějším oblastem a usnadňují odhalování podvodů a zneužívání postavení. Podle šetření, které proběhlo v průběhu roku 2007, byl téměř v devíti z deseti případů podvod spáchán do vlastních řad. Pachatelem se dle výzkumu většinou stává řadový pracovník ve věkovém rozmezí 30−50 let, který doposud nebyl podezřelý z něčeho nekalého a v očích svých kolegů je považován za důvěryhodného a vstřícného. Pachatelem může být tedy téměř kdokoliv a přirozeně je velice obtížné takového pracovníka odhalit. Nejčastějšími jeho pracovními aktivitami je především falšování finančních výkazů, braní úplatků, krádeže, popřípadě jiné zpronevěřovaní finančních prostředků společnosti. Většina těchto zaměstnanců nezačala pracovat ve společnosti se záměrem se v budoucnosti nelegálně obohatit, ale postupné získávání důvěry svých kolegů a každým pracovním dnem prohlubující se znalost fungování procesů ve firmě jim umožnila nalezení slabých míst kontrolního sytému. Následuje přísloví „příležitost dělá zloděje“. Většina těchto zlodějů se rekrutuje z řad managementu a finančního oddělení společnosti.
Externí versus interní audit Kriminalita „bílých límečků“ postihuje všechny podnikatelské sektory. Veřejnost vnímá externí audit bohužel pouze v případech skandálů propíraných v médiích, tj. poté, co „se něco stane“. V situaci, kdy audit funguje optimálním způsobem, kdy auditor přesvědčí vedení společnosti, že některé úpravy v účetních závěrkách jsou nutné pro zachycení věrného a poctivého obrazu stavu a výkonnosti společnosti, není tato činnost vidět. Většinu případů, kdy auditor skutečně zasáhne a účetní závěrka se upraví, již veřejnost nevnímá. I z tohoto důvodu je při provádění externího auditu důležitá spolupráce s oddělením interního auditu. Externí auditor netrpí „provozní slepotou“, interní naopak dobře zná procesy, vztahy, historii prostředí.
Charakteristika základních variant spolupráce externího a interního auditu > koexistence – oba audity provádějí svou činnost zvlášť, nezávisle na sobě. Nedochází mezi nimi k výměně žádných informací; > koordinace – činnost auditů je oddělená, ale dochází ke sdílení relevantních informací. Plány obou auditů jsou částečně koordinované, při společném postupu má externí audit rozhodující slovo; > integrace – existuje společný model rizika plánů, extenzivní provádění společného auditu; > partnerství – vzájemná spolupráce, oba audity spolupracují při definování potřeb organizace z hlediska auditu, po vzájemné domluvě si rozdělují práci v oblastech souvisejících s posláním organizace. Faktory zmírňující riziko podvodu, hospodářské kriminality jsou: dobrá prevence, rychlé odhalení a kvalifikovaná a včasná reakce. Uvedené faktory by měly být podporovány efektivně nastavenou firemní kulturou, která je tvořena především managementem, neboť lidově řečeno „ryba smrdí od hlavy“.
Definice podvodu a jeho dopady na organizaci, úloha interního auditora > vědomě nepoctivé jednání zaměřené na získání výhody, která způsobí ztrátu jiné straně; > chyba = neúmyslný omyl či opomenutí; > podvod může být spáchán ve prospěch nebo ke škodě organizace osobami z organizace, stejně jako mimo organizaci.
Role interního auditu v odhalování podvodu > interní auditoři jsou odpovědní za pomoc při zabraňování podvodům v tom smyslu, že zkoumají a vyhodnocují adekvátnost a efektivitu systému vnitřní kontroly úměrné velikosti potenciálního rizika z odhalení v různých částech operací organizace; > auditor může odhalovat jen ty podvody, které mu jeho činnost dovolí objevit. Nesmí v žádném případě začít kontrolovat jen proto, že začal podezírat z nepoctivosti některé z osob, které spolupracují na sestavování finančních výkazů. Povinnost odhalovat podvody nelze uplatňovat v rámci smluvně uzavřeného auditu, jehož úkoly byly stanoveny v pověřovací listině, která s touto eventualitou nepočítá; > zjištění podvodu spočívá v identifikaci signálů dostatečně opravňujících k doporučení šetření; > tyto signály mohou vyplynout z kontrolních mechanismů zavedených managementem, z testů provedených auditory, popř. z jiných zdrojů v rámci i mimo rámec organizace.
8 | 9 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2008
Dopady podvodu na organizaci Mohou vést k platební neschopnosti a úpadku. Nefinanční dopady podvodu: > ztráta dobré pověsti na veřejnosti; > demoralizující dopad na ostatní zaměstnance, vytváření ovzduší nedůvěry; > negativní dopad na konkurenční schopnost celé ekonomiky, pokud kultura společnosti (národa, státu) podvod toleruje.
Indikátory rizika podvodu Specifické indikátory rizika podvodu spojeného s podvodem vlastníků nebo managementu: > ohrožení finanční stability nebo ziskovosti hospodářskými nebo provozními podmínkami organizace (vysoká konkurence, nasycení trhu, změny technologií, pokles poptávky, platební neschopnost odběratelů); > nadměrný tlak na vedení nebo zaměstnance k plnění finančních cílů organizace; > obor nebo činnost podnikání (transakce se spřízněnými stranami, ocenění některých položek založené na subjektivním posouzení, významné transakce realizované v zahraničí, tj. v prostředí s odlišnou podnikatelskou kulturou). Specifické indikátory rizika podvodu související s podvody zaměstnanců nebo vnějších stran: > nepřátelský vztah mezi organizací a zaměstnanci, kteří mají přístup k hotovosti nebo k jiným aktivům; > příležitosti zpronevěřit majetek (velké transakce v hotovosti, majetkové položky malých rozměrů, ale velké ceny postrádající viditelnou identifikaci vlastnictví); > nedostatečná vnitřní kontrola; > podceňování rizika související se zpronevěrou a tolerancí krádeží předmětů malé hodnoty.
Odhalení podvodu Zhruba stejný podíl mají: > udání; > náhoda; > interní audit.
Vyhodnocování rizika podvodů a chyb Pověřený auditor společnosti či vedoucí auditu po vyhodnocení provedených testů věcné správnosti posuzuje v souladu se standardem ISA 240 skutečnosti týkající se rizika podvodů a chyb v auditované účetní jednotce. Auditor na základě provedených testů spolehlivosti a testů věcné správnosti posuzuje: > zda byly zjištěny nějaké náznaky, že zjištěné nesprávnosti jsou důsledkem podvodu;
> zda byl zjištěn významný tlak na vedení účetní jednotky, aby zajistilo požadavky a očekávání třetích stran (akcionářů, poskytovatelů peněžních prostředků, regulátorů); > zda existuje indikace, že osobní finanční situace vedení je ohrožena vlivem špatné finanční situace účetní jednotky; > zda byly zjištěny nějaké tlaky ze strany vedení na ovlivnění výše aktiv, závazků, nákladů, výnosů nebo výsledku hospodaření; > posuzuje finanční plány a cíle vedení z hlediska jejich reálnosti; > zda se vyskytly konflikty vedení s regulačním nebo státním orgánem; > zda jsou zaměstnanci ekonomického úseku dostatečně kompetentní; > zda existuje vysoká fluktuace ve vrcholovém vedení; > zda vznikly nějaké konflikty mezi vedením a auditorem z hlediska omezení či ovlivnění činnosti auditora. Posuzována je dále existence rizikových faktorů plynoucích z podmínek v odvětví podnikání účetní jednotky, zda došlo proti minulému období k významné změně účetních a legislativních požadavků, zda se vyskytly problémy v peněžních tocích či v platební schopnosti, zda byly zjištěny neobvyklé transakce s propojenými osobami bez příslušných podkladů, zda se vyskytlo zprostředkování bez zjevného opodstatnění, zda byly zjištěny neobvykle složité organizační struktury, zda došlo k neobvyklému nárůstu ziskovosti či zda byly poskytnuty neobvyklé záruky za jiné osoby. Předmětem posouzení je dále zjištění aktiv citlivých na riziko zpronevěry (vysoké zůstatky hotovosti, aktiva malé velikosti, ale vysoké hodnoty, snadno převoditelná aktiva), zda byly zjištěny nedostatky v evidenci aktiv či její kontrole, zda byly zjištěny odhady s významným podílem subjektivity nebo nejistoty, které je obtížné potvrdit nebo vyvrátit, zda byly zjištěny významné či neobvyklé transakce ke konci účetního období či zda se vyskytlo v minulosti porušování zákonů či zda existují žaloby proti vedení účetní jednotky. V rámci posuzování rizika podvodů a chyb provádí pověřený auditor dotazování směrem na vedení auditovaného podniku ve věci: > zda vedení připouští možnost zkreslení účetní závěrky vlivem podvodu nebo zda vedení odhalilo konkrétní riziko výskytu podvodu; > zda byl zjištěn konkrétní podvod nebo existuje konkrétní podezření na spáchání podvodu, jaký systém zavedlo vedení k odhalování rizik výskytu podvodu; > jak management podniku svými procesy k odhalování rizik kontroluje osoby pověřené řízením a jak vedení obeznamuje zaměstnance se svými názory na obchodní postupy a etické chování.
Záznam výsledků
Závěrem
Auditorský tým by měl oznámit veškeré své nálezy osobě dohlížející na vyšetřování podvodu, jako např. senior manažerovi, řediteli nebo představenstvu a akcionářům. Měla by být stanovena vhodná forma záznamu, zajištěna ochrana právní výsady a zajištěno vyhnutí se hanlivému prohlášení. Veřejnému prohlášení nebo jinému sdělení týkajícímu se vyšetřování podvodu by mělo předcházet rozhodnutí osoby dohlížející na vyšetřování podvodu .
Základními kameny pro zmírnění projevů podvodných aktivit je plánování správné reakce na potenciální podvod a monitorování faktických reakcí. Rostoucí úlohou organizací je činit pozitivní a konstruktivní kroky k identifikaci a zvážení vhodného jednání, které může předcházet nežádoucím činnostem, anebo je odhalovat. Většina organizací používá kontrolní postupy, které jednak slouží k ověřování správnosti informací, jednak pomáhají zmírnit rizika podvodů.
Nápravná opatření
Správné zaměření pro řízení rizika podvodů by mělo odrazovat od podvodu, nedávat příležitost zaměstnancům k podvodu vůči organizaci a chránit organizaci před zaměstnanci, kteří mají v úmyslu dopustit se podvodu. Zdravým přístupem je porozumění rizikům podvodu uvnitř organizace z vedení směrem dolů, mít aktivně zainteresovaný výbor pro audit, stanovit jeho správné fungování a řízení s ohledem na odolnost vůči nebezpečí podvodu. Zajistit, aby byly použity vhodné reakce na potencionální nebezpečí podvodu a sledovat výsledky pro efektivní reakci. Klíčový obchodní zájem by neměl postrádat organizovanost, smysluplnost a vyváženost.
Poté, kdy je vyšetřování podvodu ukončeno, organizace stanoví, která opatření budou přijata s ohledem na nálezy. V některých případech může být nezbytné přijmout určitá opatření před tím, než je vyšetřování ukončeno (jako např. v případě: uchování evidence, získání důvěry nebo zmírnění ztrát). Jakékoliv přijaté opatření by mělo být přiměřené daným okolnostem, použité shodně ke všem úrovním zaměstnanců včetně senior managementu a měla by být přijata pouze po konzultaci s osobou odpovědnou za tato rozhodnutí. Před přijetím disciplinárního, občanskoprávního nebo trestního řízení je doporučována konzultace managementu s právníky. Existují tyto varianty řízení, které probíhají buď samostatně nebo mohou probíhat souběžně: > předání trestního řízení – organizace může dobrovolně odkázat případ právním zástupcům, v některých případech to dokonce může být vyžadováno. Právní zástupci mají přístup k dodatečným informacím a zdrojům, které mohou pomoci k vyřešení případu. Trestní řízení může zvýšit odstrašující efekt politiky firemních podvodů. Právní zástupce může rozhodnout, zda je trestní řízení vhodné; > občanskoprávní řízení – organizace může zahájit občanskoprávní řízení proti pachateli (pachatelům); > disciplinární řízení – interní disciplinární řízení může zahrnovat omezení, odročení, degradaci nebo varování; > pojistná škoda – organizace může zahájit stíhání pojistné škody za některé nebo všechny ztráty; > prodloužení (rozšíření) vyšetřování – provedení analýzy podstatných příčin a rozšíření vyšetřování může identifikovat podobně nesprávné vedení (chování) kdekoliv v organizaci; > nápravný proces – organizace může celkově přebudovat své obchodní procesy a tak redukovat či zcela odstranit možnost pro podobné podvody v budoucnu; > náprava interního kontrolního systému – organizace může zpřísnit určité kontroly k redukci rizika podobných podvodů, které by jinak v budoucnu nebyly odhaleny. Organizace by také měla vzít v úvahu potenciální dopad zprávy poslané veřejnosti, zaměstnancům, akcionářům, investorům a dalším.
Kontakt pro další informace: Ing. Lenka Kudrnová Auditorka Tel.: +420 236 163 303 E-mail.
[email protected]
Podnikové poradenství aktuálně > Změny v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v roce 2008 Napsal David Priatka | Dnem 1. června 2008 vstoupila v platnost novela zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Následující řádky vypovídají o změnách přicházejících s novým zákonem.
10 | 11 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2008
Změna ve vydávání dokladů o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Zavedení možnosti přerušení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Novela zákona (č. 168/1999 Sb.) přináší zrušení dokladu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který bude nově plně nahrazen tzv. „zelenou kartou“ (nově „mezinárodním osvědčením prokazujícím skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v tomto osvědčení“). Dosud vydané doklady o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zůstávají v platnosti pouze do 31. prosince 2008. K pojistným smlouvám sjednaným k datu 1. června 2008 a později bude tedy vydávána již pouze zelená karta. Při sjednání pojištění pro nová vozidla, kterým dosud nebyla přidělena SPZ, bude na zelené kartě uvedeno namísto státní poznávací značky (dále jen SPZ) VIN vozidla. Takováto zelená karta bude považována za provizorní a musí být neprodleně po přidělení SPZ nahrazena novou, definitivní zelenou kartou, která již bude obsahovat přidělenou SPZ vozidla. Povinností pojistníka je bezodkladné sdělení skutečnosti o přidělené SPZ své kontaktní osobě. Definitivní zelená karta bude vydávána s platností nejdéle na 12 měsíců.
Nově se výslovně připouští možnost přerušení pojištění, a to v případě, že pojistník odevzdal orgánu evidence registrační značku (SPZ) a osvědčení o registraci vozidla. Po dobu přerušení pojištění netrvá povinnost pojistitele plnit za poškozeného případné škody způsobené provozem vozidla (pojistná ochrana), rovněž ale není stanovena povinnost pojistníka hradit pojistné, přičemž pojistná smlouva je stále platná. Na žádost pojistníka po předložení technického průkazu vozidla, ze kterého vyplývá skutečnost znovuuvedení vozidla do provozu, může být pojistná smlouva kdykoli obnovena. V případě využití tohoto institutu je ovšem třeba dbát na to, aby skutečně po dobu přerušení pojištění nikdo předmětný vůz nepoužíval.
Dokladem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se tak řidiči budou moci prokazovat policii při silniční kontrole nebo při provádění úkonu v registru vozidel (například při převodu vozidla na jiného vlastníka) pouze do konce roku 2008. Od 1. ledna 2009 se budou řidiči prokazovat jak v České republice, tak v zahraničí, pouze zelenou kartou. Před tímto datem by se tedy každý řidič měl přesvědčit, že má k dispozici platnou zelenou kartu.
Změny v minimálních limitech pojistného plnění Další novinkou, kterou přináší novela zákona, je zavedení navýšení minimálních limitů pojistného plnění při škodě způsobené poškozením, zničením či ztrátou věci nebo mající povahu ušlého zisku z dosavadních 18 na 35 milionů korun bez ohledu na počet poškozených. Důvodem navyšování limitu je vyšší ochrana nejen poškozených (mají garantovánu vyšší maximální hranici výše odškodnění), ale také viníků (vyšší limit je pro ně samozřejmě výhodný, protože odškodnění, které by jej přesahovalo, musí zaplatit právě viník). Zvyšování minimálních limitů je zároveň reakcí pojišťoven na rostoucí počet závažných nehod na silnicích v České republice a s tím související nárůst nákladů na náhradu škod. Úprava se netýká limitu pojistného plnění pro způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením. Ten vyhovuje požadavkům Evropské unie a zůstává v nezměněné minimální výši 35 milionů korun na každého zraněného nebo usmrceného. Pro smlouvy uzavřené před tímto datem platí povinnost pojistitele navýšit odpovídajícím způsobem minimální limity pojistného plnění až od 1. června 2012.
Úprava režimu pojistného plnění Novela kodifikuje právo pojištěného, aby za něho pojistitel uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ke škodní události musí dojít v době trvání pojištění odpovědnosti a pojištěný za ni musí odpovídat. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
Zvýšení ochrany poškozeného Ke zvýšení ochrany poškozeného přispělo také zavedení povinnosti viníka, aby bez zbytečného odkladu doložil na žádost poškozeného stanovené údaje potřebné k uplatnění nároku na náhradu škody. Těmito údaji jsou: a) jméno, příjmení, bydliště, název či obchodní firma a sídlo řidiče vozidla; b) jméno, příjmení, bydliště, název či obchodní firma a sídlo vlastníka vozidla; c) obchodní firma a sídlo pojistitele, popřípadě též adresa sídla pobočky pojistitele v České republice; d) číslo pojistné smlouvy; e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel, státní poznávací značka vozidla, kterým byla škoda způsobena. Nesplněním této povinnosti viník riskuje vymáhání postihu ze strany pojistitele ve formě úhrady nákladů, které musel vynaložit na prošetření škodní události nebo úhradu jiných nákladů, vyvolaných v důsledku nesplnění povinnosti pojištěným. Zavedení této povinnosti bude sloužit k dalšímu zvýšení celkové ochrany poškozeného i jeho nároků a mělo by rovněž přispět k co nejrychlejšímu řešení jeho nároků.
Zavedení sankčního pojistného pro neplatiče Novela zavádí rovněž příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy bez platného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jedná se o tzv. institut „sankčního pojistného“. Existuje totiž možnost porovnání údajů z registru vozidel s údaji o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla od všech pojistitelů. Porovnáním těchto údajů se jednoduše zjistí, které vozidlo je v registru a přitom na ně neexistuje platné pojištění. Sankční pojistné tak bude stanoveno podle počtu dnů, během nichž bylo vozidlo provozováno bez pojištění. Taxu za den stanovuje příloha zákona dle kategorie vozidla. Lhůta pro zaplacení sankce je 30 dnů od doručení výzvy k zaplacení zaslané Českou kanceláří pojistitelů, jíž zákon správu příspěvků svěřuje.
Nová úprava pro režim dovážených vozidel Nově se za tuzemské vozidlo považuje i vozidlo, které bylo odesláno do České republiky z jiného členského státu EU či EHS. Podmínkou je, že Česká republika je státem cílového určení a režim pojištění vozidla jen uvedením čísla VIN trvá po dobu 30 dní. Pojištění počíná dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno. Dovozce či nabyvatel vozidla musí do 30 dnů od koupě vozidlo nechat řádně zaregistrovat v České republice, ale po tuto dobu již může disponovat platnou pojistnou smlouvou a zelenou kartou. Teprve poté, když má vlastník tyto doklady k dispozici, může být vozidlo řádně registrováno.
Vydávání potvrzení o době pojištění a škodném průběhu Další novinkou, kterou zavádí novela zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinnost pojistitele vydat písemné potvrzení o době trvání pojištění a škodném průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdykoli o to pojistník písemně požádá. Dle staré úpravy bylo toto potvrzení vydáváno pouze po zániku pojištění. Zcela nově je pojistitel rovněž povinen na žádost pojistníka vydat potvrzení o vrácení zelené karty pojistiteli, což je pojistník povinen provést při ukončení pojistné smlouvy.
Kontakt pro další informace: Ing. David Priatka Podnikový poradce Tel.: +420 236 163 400 E-mail:
[email protected]
Rödl & Partner Intern > Nové semináře Statutární orgány – odpovědnost a rizika Kancelář Rödl & Partner připravuje seminář, který se bude konat ve středu 1. října 2008 od 9:30 (prezence od 8:30) do 13:00 hodin v andel´s Hotel v Praze. Advokát Marek Švehlík a podniková poradkyně Alena Spilková pohovoří o následujících tématech: > Odpovědnost člena statutárního orgánu; > Odpovědnost v koncernových vztazích; > Trestněprávní důsledky odpovědnosti; > Omezení rizika – pojištění D & O; > Odpovědnost vedoucích zaměstnanců ; > Koncernové vztahy z hlediska daní. Zájemci se mohou hlásit v termínu do 22. září 2008 zasláním přihlášky, kterou je možné získat na adrese: http://www.roedl.cz/www/cs/index-seminare.htm
> Lidé v Rödl & Partner Tým advokátů posílen o Moniku Štýsovou Kancelář Rödl & Partner přivítala do týmu pod vedením Marka Švehlíka advokátku Moniku Štýsovou, jejíž specializací je především obchodní a hospodářské právo, právní vztahy k nemovitostem a zastupování klientů v soudních sporech. Před příchodem do kanceláře Rödl & Partner působila v advokátní kanceláři bnt – pravda & partner. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Hovoří německy a volný čas věnuje rodině, turistice a jízdě na koni.
12 Mandantenbrief | Vydání Červenec/Srpen 2008
> Aktuálně Rödl & Partner se stal partnerem Asociace hotelů a restaurací Právním poradcem Asociace hotelů a restaurací České republiky se stala kancelář Rödl & Partner. Asociace je zájmově profesní organizací s celostátní působností, která prosazuje zájmy a potřeby majitelů a provozovatelů hotelů, penzionů a restauračních zařízení. Mezi členy Asociace patří více než 2 500 hotelových a restauračních podniků, jejich majitelé a provozovatelé podílející se na domácím a zahraničním cestovním ruchu České republiky.
Mandantenbrief poprvé i v italštině Letním dvojčíslem počínaje si mohou čtenáři přečíst Mandantenbrief kromě českého a německého jazyka nově i v italštině. Tento krok je snahou kanceláře umožnit italským klientům čerpat z novinek ve svém podnikání z oblasti práva, daní a ekonomiky v rodném jazyce.
Rödl & Partner na 50. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu Rödl & Partner se zúčastní jubilejního ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu konaného ve dnech 15. až 18. září 2008 v Brně. Je to vůbec letos poprvé, kdy veletrh bude prezentovat partnerskou zemi, kterou bylo vybráno Německo. Rödl & Partner zde bude vystupovat jako odborný partner České-německé obchodní a průmyslové komory, jež byla pověřena organizací akce zvané German Days. Akce pod názvem German Days bude zahájena v pondělí 15. září odpoledne konferencí za účasti německých a českých zá-
Mandantenbrief Červenec / Srpen 2008, č. 7–8 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na www.roedl.cz
stupců polického a ekonomického života obou zemí. Během čtyřdenní konference budou moci účastníci navštívit odborná fóra s příspěvky expertů k aktuálním trendům a potenciálům bilaterální kooperace a o budoucnosti strojírenství: inovace a výzkum, energetické technologie a technika životního prostředí, vzdělávání. V odpoledních hodinách budou následovat prezentace německých firem a bilaterální rozhovory. Dne 16. září vystoupí ve fóru Inovace a výzkum jako budoucí hnací motor průmyslu mimo jiné Zuzana Kadlecová, Business Consultant a advokátka Zdena Noack s tématem: Možnosti veřejné podpory podnikání a inovací ze strukturálních fondů EU i z národních programů ČR. Následující den 17. září pak ve fóru s názvem Energetické technologie a technika životního prostředí: Trhy budoucnosti strojírenské výroby se představí s tématem Právní podmínky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a její využití v Česku na příkladu sluneční a větrné energie advokáti Václav Vlk a Olaf Naatz. Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně je jedním z hlavních evropských veletrhů v tomto odvětví. Také pro německé vystavovatele a návštěvníky představuje důležitou událost. Německý zájem o veletrh ilustruje těsnou česko-německou spolupráci v této oblasti: německé strojírenské firmy patří k největším zahraničním investorům v České republice. Zároveň je Německo jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů českého strojírenství. Pozvánky na German Days nebo na jednotlivé části konference je možné zajistit přes: Rödl & Partner, Jana Vodolánová,
[email protected] Více informací rovněž: http://tschechien.ahk.de/germandays
-jv-
