OBČANSKÁ SPOLEČNOST A JEJÍ VÝZNAM V ROZVOJI VENKOVA CIVIL SOCIETY AND ITS IMPORTANCE IN RURAL DEVELOPMENT Věra Majerová Anotace: Občanské aktivity patří k nejdůležitějším základům fungování občanské společnosti v demokratických zemích. V Československu docházelo v průběhu dvacátého století k politickým a společenským změnám, které fungování občanské společnosti ovlivňovaly. Obnova aktivit nevládních a neziskových organizací po roce 1989 probíhala postupně. V současné době je význam občanského sektoru posilován zejména v důsledku našeho členství v EU. Příspěvek uvádí příklady občanských aktivit ve venkovských oblastech, sledované v rámci výzkumného projektu CORASON (6. rámcového programu EU).41 Klíčová slova: Občanská společnost, místní aktéři, rozvoj venkova, znalosti Abstract: Civil society is generally regarded as one of the most important factors of the stabilisation and functioning of democratic societies. There occurred many political and social changes during Twentieth Century, which influenced the functioning of civil society. Renewal of NGO´s activities after 1989 proceeds step by step. In these days, the importance of civil sector is strengthened consequent on our membership in EU. This contribution provides some examples of civil activities in rural areas, pursued in the framework of research project CORASON (6FP EU). Key words: Civil society, local actors, rural development, knowledge ÚVOD Občanská společnost je obecně považována za jeden z nejdůležitějších faktorů stabilizace a fungování demokratických společností. Definic občanské společnosti je celá řada a každá z nich zdůrazňuje některý z jejích aspektů. Je charakterizována např. „jako nezávislé zapojení občanů do organizace společnosti, kteří své dílčí zájmy dobrovolně podřizují veřejným záležitostem pro uspokojení individuálních, skupinových nebo veřejných potřeb“ (WeigleButterfield, 1993)42, „jako zásadní část veřejného prostoru mezi státem a rodinou“ (Marc Morjé Howard, 2003)43 a podobně. Svobodné volby jsou sice nejdůležitějším, ne však jediným znakem občanské společnosti. Občané mají právo své volené zástupce kontrolovat, vyžadovat od nich plnění volebních slibů a hájení zájmů obyvatelstva. Občanská společnost je 41
Příspěvek je založen na datech, shromážděných při zpracování kapitoly „Demographics and civil society“ projektu Corason (autoři kapitoly Petr Hajný, Blanka Hašová, Klára Klečková, Věra Majerová) 42 Weigle, M. A. - Butterfield, J.: Civil Society in Reforming Communist Regimes. Comparative Politics, 25, 1993, Nr. 2 43 Marc, Morjé, Howard, 2003. The Weakness of Civil Society in Post-Communist Europe. Cambridge, Cambridge University Press.
1023
tvořena nejen jednotlivci, ale také sítí rozmanitých sdružení, klubů, spolků a společností, které mohou zasahovat do veřejných věcí, ale na druhé straně, přebírají spoluzodpovědnost za jejich správu. Totalitní mocenské systémy zpravidla občanské aktivity potlačují. Pro postkomunistické země je typické, že budování občanské společnosti postupuje pomalu. Mnozí lidé, kteří prošli represemi a persekucí se stále obávají postihů za svobodný názor a jiní, kteří byli zvyklí, že jejich záležitosti řídil stát, neradi přebírají odpovědnost za svá osobní rozhodnutí a nechtějí riskovat. Budování občanské společnosti ve venkovských oblastech má svá specifika: v průměru starší obyvatelstvo s nižším zájmem o aktivní veřejnou činnost, vyšší sociální kontrolu, neanonymitu jednání a dlouholetou vzájemnou znalost lidí, rodin, rodů, příbuzenských svazků. Vytváření znalostní společnosti, která využívá všech potenciálních intelektuálních zdrojů, je na venkově pomalejší. CÍL A METODIKA Project CORASON je založen na zkoumání občanské společnosti ve dvanácti vybraných evropských zemích. Jeho cílem je formulovat hlavní poznatky, týkající se „znalostního přístupu k trvale udržitelnému rozvoji evropského venkova“. Vybrané země reprezentují velmi odlišné venkovské oblasti – Polsko, Maďarsko, Českou republiku, Řecko, Itálii, Německo, Švédsko, Norsko, Velkou Británii, Španělsko, Portugalsko a Irsko. Sledované země se liší nejen geografickou polohou, velikostí a rozdílnými demografickými charakteristikami, ale také historickým vývojem, který formoval občanské povědomí jejich obyvatel. Občanská společnost je v tomto pojetí nástrojem i výsledkem procesu udržitelného rozvoje venkova. Sjednocujícím prvkem pohledu je spolupráce členských zemí EU a to jak starých tak jejích nových členů. V průběhu minulého století byly jejich vlády ve vztazích přátelských i nepřátelských, spolupracovaly i bojovaly spolu navzájem, okupovaly se, zabíraly si území. Podobným způsobem se některé vlády v minulosti chovaly i k vlastnímu obyvatelstvu, docházelo k vysídlování, dosídlování, pronásledování některých skupin obyvatelstva či neoprávněnému zvýhodňování jiných skupin, potlačování občanských práv a svobod. Zcela přirozeně tento historický vývoj nechává stopy v současném uspořádání a fungování veřejného života. Výzkumný přístup zahrnuje hlediska národní, regionální i lokální, obrací se k jednotlivým aktérům, cílovým skupinám i institucím místní správy. Historický vývoj zemí se určitým způsobem promítá do současných demografických charakteristik jednotlivých zemí. Statisticky sledované údaje vypovídají o socio-ekonomické situaci a procesech, které ve společnosti probíhají. Jsou formálním rámcem - indikátorem stavu společnosti (např. počet obyvatel ve státě, v regionu a v obci, věková struktura, struktura podle pohlaví, průměrná délka dožití, poměr narozených a zemřelých obyvatel, migrace, potratovost, rozvodovost a sňatečnost, neplodnost, nemocnost obyvatelstva apod.) i jejích změn (migrační saldo, nárůst a úbytek obyvatelstva apod.). Projekt CORASON je koncipován ve třech úrovních – národní, regionální a lokální. Na regionální úrovni jsou sledovány venkovské oblasti a na lokální úrovni venkovské obce. Analýza je založena na datech, která popisují stav občanské společnosti, vyjádřený demografickými ukazateli, formami a aktivitami veřejné správy a činností nevládních organizací (včetně počtu nevládních organizací, okruhem jejich zájmu, cílovými skupinami, finanční situací atd.). Je sledováno jejich zakotvení v regionu i lokalitě, spolupráce s dalšími aktéry, charakteristiky využívaných znalostí, identifikace hlavních zdrojů znalostí a přístupu k nim a jejich vliv na rozvoj venkova (včetně budování intelektuálních kapacit, zvýšení významu vzdělávání, kvalifikace, dovedností. Jako metodologické nástroje jsou používány
1024
především rozhovory s klíčovými aktéry, zapojenými do projektů/programů posilujících budování principů občanské společnosti. Kritéria pro výběr sledovaných indikátorů vycházejí na jedné straně z možností srovnatelnosti jednotlivých zemí (s ohledem na jejich velikost, geografickou polohu a odlišný historický vývoj), na druhé straně ovšem akceptují skutečnost, že ty z nich, které patří mezi nové členské státy EU, již budují současnou občanskou společnost na stejných základech jako původní členské země, především díky některým programům předvstupního období. VÝSLEDKY Občanské aktivity lze řadit k typu činností, které vyžadují určité předpoklady osobnostní, intelektuální, schopnosti spolupráce a další. Tyto předpoklady a základní typy znalostí lze klasifikovat např. jako znalosti řídící, vědecké (expertní) znalosti, politické znalosti a laické (místní) znalosti44. V tabulkách 1 a 2 jsou tyto typy znalostí přiřazovány konkrétním aktérům. Projekt CORASON se, kromě národní úrovně, zaměřil na regiony (Jihočeský a Severočeský) a v jejich rámci na dvě lokality (České Budějovice a Most). Dva hlavní okruhy zkoumání – demografické ukazatele a občanská společnost jsou velmi široké, takže pozornost byla soustředěna především na aktivity, týkající se rozvoje občanské společnosti a demografická situace byla chápána jako datová základna, která napomáhá porozumět procesům, vytvářejícím a formujícím občanskou společnost. Občanská společnost prošla v historii Československa složitým vývojem. Důležitou roli hrála v počátcích založení Československé republiky, potlačována byla během německé okupace za druhé světové války i v období socialistického režimu (od r. 1945 do roku 1989). Důležitost zkoumání projevů a aktivit občanské společnosti je zesilována především skutečností, že v zemích střední a východní Evropy, které prošly stadiem budování socialistické společnosti, potlačující svobodu slova, tisku, shromažďování a rozhodování občanů, se občanský život obnovuje postupně a v různé intenzitě. Oba vybrané regiony patří mezi území, jichž se dotklo vysídlování původního obyvatelstva a dosídlování československým obyvatelstvem z jiných částí republiky i re-emigranty ze zahraničí. Jihočeský region má zemědělský charakter a ekonomický význam mají dále lesy a chov ryb v rybnících. Z celkového počtu 623 obcí jich 45 má status města. Hustota obyvatelstva je 62,2 osob na km45. Podle databáze nevládních a neziskových organizací je v Jihočeském regionu 231 aktivních subjektů (nevládních a neziskových organizací). Mezi největší patří Jihočeské matky a Česká katolická charita. Ústecký Region má 354 obcí. Hustota obyvatelstva na km2 je 153,9 osob. Je zde nejvyšší míra nezaměstnanosti v České republice (17,9%) a nejvyšší rozvodovost (76,5 rozvodů na 100 uzavřených manželství). Podle databáze nevládních a neziskových organizací zde působí 236 aktivních subjektů. Mezi největší patří Asociace neziskových organizací Ústeckého kraje a Dobrovolnické centrum Ústeckého kraje. Na lokální úrovni – v okresech Most a České Budějovice - je občanská společnost tvořena mnoha aktéry, mezi něž náleží nejrůznější sociální skupiny místních obyvatel, zastupitelé obcí, návštěvníci a turisté, mikro-regionální instituce a asociace, university, státní a veřejnosprávní instituce. V každém z těchto okresů byla dále vybrána jedna obec – v okrese Most Horní Jiřetín a v okrese České Budějovice Svatý Jan nad Malší . Tento postup byl zvolen proto, aby bylo možno sledovat činnost konkrétních aktérů a jejich aktivit. 44
Karl Bruckmeier: CORASON – project WP2 Input paper „Theoretical and conceptual framework“, www.corason.hu
1025
Okres Most se rozkládá na ploše 467 km2 a je druhý nejmenší v Ústeckém regionu. K 1.1.2004 zde žilo 116 731 obyvatel. Hustota obyvatelstva je 250 osob na 1 km2. V obci Horní Jiřetín byly zachyceny následující aktivity: Tab. 1 Druh znalosti, aktéři a oblast působení občanské společnosti Horní Jiřetín (okres Most) Aktéři Dílčí aktéři Druhy znalosti Oblast působení Místní zastupitelstva
Regionální nevládní organizace
Řídící znalost
Finanční podpora, institucionální prostředí , příprava a podávání rozvojových projektů, plánování a monitorování
Politická znalost
Lobování na regionální a národní úrovni Protestní akce a organizování veřejné osvěty Lobování na regionální a národní úrovni Vypracovávání projektů Aktivizace lidí, organizování trhů, výstav, společenských, sportovních a kulturních akcí
Řídící znalost Politická znalost
Místní elity
Expertní znalost starosta, členové Řídící znalost místních zastupitelstev Místní znalost
Organizace pro rozvoj mikroregionu
občanská Motivování lidí
Politická znalost Řídící znalost
Lokální activity Dobrovolní hasiči, Řídící znalost (kluby, společnosti, Český svaz organizace atd.) chovatelů zvířectva, Český svaz rybářů, sportovní kluby, kluby důchodců atd.
Lobování na regionální a národní úrovni Protestní akce a organizování veřejné osvěty Kulturní, sportovní a společenské akce, výstavy, soutěže atd.
Okres České Budějovice se rozkládá na ploše 1625 km2 a je druhým největším okresem v Jihočeském regionu. Hustota obyvatelstva je 110 osob na km2. Ve Svatém Janu nad Malší byl použit stejný postup:
1026
Tab. 2 Druh znalosti, aktéři a oblast působení občanské společnosti Sv. Jan nad Malší (okres České Budějovice) 46 Aktéři Druhy znalosti Dílčí aktéři Oblast působení Místní zastupitelstva
Finanční podpora, institucionální prostředí , příprava a podávání rozvojových projektů, plánování a monitorování
Řídící znalost
Politická znalost Universitys
Jihočeská universita Vědecká znalost (JU) České vysoké učení Vědecká znalost technické Praha
Regionaální nevládní organizace
ROSA
Zavádění enviromentálně zaměřených projektů
Řídící znalost Expertní znalost
Místní elity
starosta, členové místních Řídící znalost zastupitelstev Místní znalost
Organizace pro Mikroregion rozvoj Pomalší mikroregionu Mikroregion “Sdružení Růže” Osoby odjinud
Vypracovávání projektů Aktivizace lidí, organizování trhů, výstav, společenských, sportovních a kulturních akcí, podpora místních občanů a jejich aktivit
občanská Udržování místních tradic a jejich podpora
Ochrana životního prostředí, Řídící/Politická znalost vzdělávání a osvěta, sociální a zdravotní péče Podpora malého a středního podnikání, podpora cestovního Řídící/Politická znalost ruchu a flexibility pracovních sil, vdělávání
Osoby odjinud vlastnící chalupy ve Expertní znalost vesnicích Řídící znalost
Rodáci
Lobování na regionální a národní úrovni Kalkulace efektivity ekologického systému centrální vytápění Architektonické návrhy venkovských domů
Řídící znalost
Zahrádkáři, myslivecká jednota, mladí myslivci, ochranáři přírody, včelaři, Lokální activity umělecké, divadelní (kluby, a sportovní spolky, Řídící znalost společnosti, letní škola moderorganizace atd.) ního tance a baletu, pěvecký sbor, ; náboženský spolek, sportovní kluby
46
Vytvoření vesnice
znaku
Organizování nezbytných záležitostí Organizování výstav
a
vlajky
veškerých administrativním uměleckých
Kulturní, sportovní a společenské akce, výstavy, soutěže, dětské tábory atd.
Tabulky převzaty z kapitoly „Demographics and civil society“ projektu Corason (autoři kapitoly Petr Hajný, Blanka Hašová, Klára Klečková, Věra Majerová)
1027
Srovnání institucí občanské společnosti s obou lokalitách ukazuje významně vyšší aktivity v Jihočeském regionu, který, i co se týče demografických charakteristik, patří mezi regiony s vyšší motivací k občanské angažovanosti místních obyvatel a schopností využívat nabízejících se možností současné občanské společnosti. DISKUSE Srovnávací přístup v národním i mezinárodním měřítku má nesporné klady, ale také určité nedostatky. Problémy působí především nedostatečně sjednocený způsob statistického sledování jednotlivých prvků, vztahujících se k občanské společnosti. Národní a regionální rovina sledování je snáze srovnatelná, neboť její instituce podléhají závazným pravidlům vykazování. V lokální úrovni se významněji promítají specifika jednotlivých zemí. Metodologický přístup, založený především na studiu dokumentů a rozhovorech sice poskytuje hlubší a podrobnější informace, jejich interpretace je ovšem obtížnější a v mezinárodním srovnání hrozí neporozumění detailu či významu. Např. aktivními aktéry (active actors) můžeme bez váhání nazývat osoby aktivně participující v obecně prospěšných programech a projektech, avšak sociální skupina pasivních aktérů (passive actors) může zahrnovat širokou škálu jedinců, od prosté neúčasti v procesu participace (z důvodů osobních, časových apod.) až po osoby, jejichž neúčast je způsobena neschopností či nemožností participovat a lze je zahrnovat mezi sociální exkludované. Právě tak definování úlohy lokálních autorit je, v důsledku odlišného historického vývoje jejich společenské úlohy, práv, možností, zkušeností a kompetencí, obtížné. Mezi způsoby občanské obrany v totalitních systémech patřilo i ignorování a znevažování veřejných autorit. Změna pohledu na jejich úlohu ve společnosti a budování důvěry spoluobčanů se vytváří postupně. Projekt CORASON, s ohledem na všechny zmíněné skutečnosti, sledoval v části věnované analýze občanské společnosti a její úloze v “znalostním přístupu k trvale udržitelnému rozvoji” kontext hlavních národních demografických tendencí a tendencí vytváření občanské společnosti, především prostřednictvím programů a projektů sloužících obyvatelstvu a celkovému rozvoji venkovského prostoru. Existuje celá řada teoretických přístupů i praktických manuálů, které by měly jednotně působit v rozdílných podmínkých starých a nových členských států EU. Avšak právě téma občanské společnosti se poněkud vymyká z rámce snadno standardizovaných návodů a postupů. V samotné podstatě utváření občanské společnosti jsou zakotveny aktivní přístupy občanů, včetně pochybností, pokusů o vlastní řešení, cest k dohodám, porozumění a spolupráci. Fungování občanské společnosti proto předpokládá prostor pro interakci. Zpevňování rámce administrativních předpisů může být snadno chápáno jako růst byrokratických omezení v EU. Podobné úvahy se již v minulosti objevily a jsou předmětem diskuze i dnes. ZÁVĚR Stabilita společné Evropy je založena na rovnosti příležitostí a spolupráci všech jejích členských států. Nelze předpokládat, že pouhé právní akty navždy odstraní všechna nedorozumění z minulosti. Historická paměť jednotlivců, rodin, společenských skupin i národů je realitou, která může mít kladné či záporné důsledky. Vliv občanské společnosti je důležitý především v post-komunistických zemích střední a východní Evropy. Diskuze o jejím významu postupně sílí a zahrnuje širší okruh aktérů v národním a mezinárodním měřítku a desítky nových témat. Soubor národních studií, zpracovaných v rámci projektu CORASON akcentuje specifika jednotlivých zemí. Nabízí jeden z přístupů ke zkoumání občanské společnosti a může sloužit 1028
jako východisko pro další výzkumy. I když uplynula relativně krátká doba od vstupu nových členských zemí do EU, již dnes je zjevné, že evropské programy pro rozvoj venkova se vesměs osvědčují a jejich přínos je zřetelný i ve vývoji občanské společnosti LITERATURA BRUCKMEIER K.: CORASON – project WP2 Input paper „Theoretical and conceptual framework“, dostupné z www.corason.hu CORASON - WP4 „Demographics and civil society“(autoři kapitoly Petr Hajný, Blanka Hašová, Klára Klečková, Věra Majerová), dostupné z www.corason.hu MARC, MORJÉ, HOWARD: The Weakness of Civil Society in Post-Communist Europe. Cambridge, Cambridge University Press 2003. WEIGLE, M. A. – BUTTERFIELD, J. : Civil Society in Reforming Communist Regimes. Comparative Politics, 25, 1993, Nr. 2.
KONTAKT Prof. PhDr. Ing. Věra Majerová, CSc. Katedra humanitních věd, PEF ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, Česká republika e-mail:
[email protected]
1029
