newsletter právo Úvod Rok 2013 je tu a s ním také nemalý počet novelizací stávající právní úpravy. Přestože by letos nemělo dojít k tak zásadnímu přelomu, jaký je očekáván s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích v roce 2014, dochází i přesto k několika významným změnám napříč právními odvětvími, které by neměly uniknout Vaší pozornosti. Doufáme, že Vám newsletter přinese užitečné informace. V případě jakýchkoliv dotazů jsme Vám rádi k dispozici. Váš LTA tým
PRACOVNÍ PRÁVO Plná účinnost právní úpravy pracovnělékařské péče Přestože zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vstoupil v účinnost již v dubnu loňského roku, úprava pracovnělékařské péče obsažená v hlavě IV. tohoto zákona nabývá plné účinnosti teprve 1. dubna 2013. Od tohoto dne tak budou všichni zaměstnavatelé povinni mimo jiné zajistit pracovnělékařské služby na základě písemné smlouvy buď s poskytovatelem v oboru pracovní lékařství či všeobecným praktickým lékařem, vybavit zaměstnance při odeslání k prohlídce žádostí s údaji o druhu a režimu práce a pracovních podmínkách, jakož i odeslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pokud ten o to požádá. I nadále platí povinnost vstupní lékařské prohlídky pro všechny zaměstnance nejen v pracovním poměru, ale i na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Poslaneckou sněmovnou však již byla dne 14. 12. 2012 přijata novela, která tuto povinnost v případě dohod mimo pracovní poměr zmírňuje – vstupní lékařskou prohlídku by totiž měl být zaměstnavatel povinen zajistit u dohody o provedení práce či pracovní činnosti pouze tehdy, pokud by na jejich základě mělo dojít k výkonu rizikové práce. Návrh novely nyní momentálně čeká na projednání Senátem. Prováděcí vyhláška k celému zákonu však dosud přijata nebyla.
Zrušení snížených sazeb minimální a zaručené mzdy Změnou vládního nařízení o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy dochází s účinností od 1. ledna 2013 ke zrušení snížených sazeb minimální a zaručené mzdy u osob s omezeným pracovním uplatněním, tj. zejména u mladistvých a invalidních zaměstnanců. Původně nižší sazby minimální odměny těchto skupin zaměstnanců měly motivovat zaměstnavatele k jejich přijímání, nyní však budou upřednostněny rovné podmínky zacházení s těmito zaměstnanci.
informační magazín / leden 2013
1
newsletter právo Rozsudek Nejvyššího soudu k výpovědi za manipulaci s evidencí docházky ze strany zaměstnance Ve svém rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 2596/2011 ze dne 17. 10. 2012 se Nejvyšší soud zabýval otázkou platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnance, který při svém příchodu na pracoviště označil příchod do zaměstnání, vzápětí však pracoviště bez vědomí zaměstnavatele opustil a teprve krátce před koncem pracovní doby se na pracoviště vrátil, přičemž svůj následný odchod vyznačil tak, jako by celou pracovní dobu strávil na pracovišti výkonem práce. Nejvyšší soud shledal takové jednání hrubým porušením tzv. pracovní kázně a okamžité zrušení pracovního poměru prohlásil za platné. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že předstíráním výkonu práce pro zaměstnavatele se zaměstnanec pokusil získat na úkor zaměstnavatele výhodu v podobě mzdy za práci, kterou nevykonal, a tím vlastně úmyslně usiloval o nezákonné snížení majetku zaměstnavatele. Nejvyšší soud se rovněž ztotožnil s tvrzením zaměstnavatele, že manipulace s docházkou ze strany vedoucího zaměstnance vedla k naprosté ztrátě důvěry zaměstnavatele vůči tomuto zaměstnanci a ze všech výše uvedených důvodů tak bylo okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnance oprávněné. Tento čerstvý judikát potvrzuje ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu v případech, kdy k ukončení pracovního poměru zaměstnance vedlo jednání spočívající v útoku na majetek zaměstnavatele. Úmyslné porušení povinnosti zaměstnance střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele již tradičně posuzuje Nejvyšší soud poměrně přísně a i při vzniku nepatrné škody shledává ukončení pracovního poměru z důvodu porušení této povinnosti oprávněným. Nejen při falšování docházky, ale i jakýchkoliv dalších pokusech zaměstnanců obohatit se na úkor zaměstnavatele tak nyní zaměstnavatelé mohou v řadě případů přistoupit k ukončení pracovního poměru výpovědí či dokonce okamžitým zrušením, a to s vysokou šancí na úspěch, že toto ukončení pracovního poměru obstojí i v případném soudním sporu o jeho neplatnost vyvolaném zaměstnancem.
Nové sazby stravného a základní náhrady za používání silničních motorových vozidel Vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 472/2012 Sb. byly pro rok 2013 stanoveny následující minimální sazby stravného v podnikatelské sféře: a) pro pracovní cesty trvající 5 až 12 hodin ve výši 66 Kč (v roce 2012 sazba činila 64 Kč), b) pro pracovní cesty trvající déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, ve výši 100 Kč (v roce 2012 sazba činila 96 Kč), c) pro pracovní cesty trvající déle než 18 Kč ve výši 157 Kč (v roce 2012 sazba činila 151 Kč). informační magazín / leden 2013
2
newsletter právo V nepodnikatelské sféře pak minimální sazby stravného nově činí: a) 66 Kč až 79 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 100 Kč až 121 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 157 Kč až 188 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Sazba základní náhrady za používání motorových vozidel zůstává u jednostopých vozidel stejná jako v loňském roce (1 Kč za jeden kilometr jízdy), u osobních vozidel se však snižuje na 3,60 Kč za jeden kilometr jízdy (v loňském roce 3,70 Kč).
Připravovaná novela – možnost neomezeného řetězení pracovních poměrů na dobu určitou V prosinci minulého roku předložil Senát Poslanecké sněmovně návrh novely zákoníku práce, která by měla umožnit neomezené uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou v případech odůvodněných vážnými provozními důvody zaměstnavatele či zvláštní povahou práce (typicky se jedná o práce sezónního charakteru). Podmínkou však bude uzavření písemné dohody zaměstnavatele s odborovou organizací, která bude blíže upravovat pravidla pro opakované sjednávání pracovního poměru na dobu určitou u daného zaměstnavatele. V případě, že u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, bude možné dohodu nahradit vnitřním předpisem. Novela, s níž již vyslovila souhlas také vláda, tak zohledňuje specifické podmínky určitých odvětví jako je zemědělství či stavebnictví. Připomínáme, že dle současné právní úpravy je možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou nejdéle na tři roky, přičemž opakován či prodloužen smí být maximálně dvakrát. Z tohoto pravidla přitom neplatí žádné výjimky.
OBCHODNÍ PRÁVO Transpozice směrnice o postupu proti opožděným platbám V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se v současné době projednává novela obchodního zákoníku, jejímž předmětem je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. 2. 2011, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Dle důvodové zprávy k novele je cílem nové úpravy přinést do právního řádu další mechanismy na zlepšení platební morálky a na ochranu malých a středních dodavatelů zboží a služeb. Mělo by se tak zabránit současné praxi, kdy je celých 79% faktur hrazeno
informační magazín / leden 2013
3
newsletter právo po datu splatnosti, což může vést až k druhotné platební neschopnosti dodavatele zboží nebo služeb. Nově se navrhuje v § 340 odst. 3 obchodního zákoníku stanovit, že dlužník je povinen zaplatit za zboží nebo službu do 30 dní ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy k zaplacení podobné povahy, nebo i bez výzvy k plnění, a to do 30 dní ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, popř. ode dne převzetí zboží nebo služby. Zákon ponechává smluvním stranám i nadále možnost sjednat si lhůtu delší. Zároveň se však navrhuje určit, že smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dní jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Co už je nebo ještě není hrubě nespravedlivé, bude muset dovodit judikatura. Bude však vždy záležet na konkrétních okolnostech daného kontraktu. Aby se maximální doba splatnosti nedala lehce obcházet, navrhuje se rovněž upravit maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb. Ta by měla činit nejvýše 30 dní. Delší předávací lhůtu bude možné sjednat, pouze pokud by to nebylo vůči dodavateli hrubě nespravedlivé. Maximální doba splatnosti se navrhuje určit i v případech, kdy je objednatelem zboží nebo služeb veřejný zadavatel. Dobu splatnosti delší než 30 dní bude možné sjednat jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku. Maximální doba splatnosti však nesmí přesáhnout 60 dní. Účinnost novely je navrhována k 1. 3. 2013.
Změna výše sazby úroku z prodlení V souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. 2. 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích bude provedena rovněž změna sazby úroku z prodlení, kterou stanovuje nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Sazba úroku z prodlení bude stanovena ve výši repo sazby České národní banky zvýšené o osm procentních bodů. Sazba úroku z prodlení tedy bude zvýšena o jeden procentní bod oproti současnému stavu. Účinnost změny nařízení vlády č. 142/1994 je navrhována k 1. 3. 2013.
Rovnocennost faktur v listinné a elektronické podobě Od 1. 1. 2013 došlo změnou zákona o dani z přidané hodnoty ke zrovnoprávnění elektronických a papírových faktur. Elektronická faktura nyní nově nemusí být opatřena ani elektronickým podpisem, či elektronickou stopou, ani nebude nutné faktury zasílat přes systémy elektronického přenosu dat. V praxi by tato změna měla společnostem přinést nemalé úspory. Na elektronické a listinné faktury jsou nyní kladeny stejné požadavky. Nově však bude třeba zajistit věrohodnost původu faktur, neporušitelnost obsahu a čitelnost dokladu. K zajištění věrohodnosti se bude prokazovat tzv. auditní stopa. Společnost tedy bude povinna prokázat, že skutečně došlo k plnění v rozsahu uvedeném ve faktuře. Za tímto účelem je ideální mít uchované např. smlouvy s obchodním partnerem, objednávky, či dodací listy. Zákon k použití elektronické faktury požaduje souhlas obchodního partnera s touto formou fakturace. Za souhlas se bude považovat i zpracování a uhrazení faktury. Pokud budete chtít elektronické faktury využívat, doporučujeme pro vyloučení případných nedorozumění zanést souhlas s elektronickou fakturací do Vašich smluv.
informační magazín / leden 2013
4
newsletter právo Novela insolvenčního zákona Dne 1. 11. 2012 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona, která reaguje na rozšířenou praxi podávání neodůvodněných insolvenčních návrhů. Tyto návrhy jsou podávány především s úmyslem poškodit podnikatele v očích obchodních partnerů, popř. připravit jej o možnost ucházet se o veřejné zakázky. Cílem novely tedy je snaha co nejvíce eliminovat podávání insolvenčních návrhů ze strany věřitelů, které je iniciováno nepoctivými úmysly. Za tímto účelem byl do insolvenčního zákona začleněn zejména § 128a, na jehož základě má nyní soud možnost odmítnout zjevně bezdůvodný insolvenční návrh podaný věřitelem. Aby se minimalizovaly škody způsobené insolvenčním návrhem, má soud rozhodnout neprodleně, nejpozději však do 7 dní od podání insolvenčního návrhu. Insolvenční návrh se bude považovat za bezdůvodný zejména tehdy, jestliže: – insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou, ke které se pro účely insolvenčního řízení nepřihlíží; – jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu; nebo – jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka. Soud má také nově možnost v rozhodnutí, v němž odmítá insolvenční návrh, uložit insolvenčnímu navrhovateli za jeho podání pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, má také právo na náhradu škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli. Soud rovněž může, pokud je zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo újma, nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku. Zmírnění negativních účinků spojených se zjevně bezdůvodným insolvenčním návrhem má pomoci i vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků nejpozději do 15 dnů po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí, namísto standardních 5 let. Jaroslav Melzer
LTA Melzer Brázdil s.r.o. advokáti
LTA Tax s.r.o.
LTA Audit s.r.o.
Anglická 140/20, 120 00 Praha 2, www.LTApartners.com Tel: +420 246 089 010, Fax +420 246 089 012
[email protected] LTA je moderní poradenská kancelář poskytující integrované právní a daňové poradenství, vedení účetnictví a auditorské služby tuzemským i zahraničním subjektům. Dovolujeme si Vás upozornit, že informace uvedené v tomto newsletteru mají pouze obecný charakter a nenahrazují právní nebo daňové poradenství. Doporučujeme Vám, abyste se v případě potřeby obrátili na některého z našich odborníků.
informační magazín / leden 2013
5
