INFILM INFINITY MEDIAPRO PICTURES PROILLUSION FILM
NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ Režie: Filip Renč
Vzrušující souboj s divokým přírodním živlem, samozvanými strážci zákona i hranicemi vlastních možností v novém filmu Filipa Renče.
Hrají: Jiří Langmajer, Filip Blažek, Miroslav Krobot, Václav Jiráček, Lucia Siposová, Raluca Aprodu, Corneliu Jipa, Constantin Barbulescu, Nikodim Ungureanu a další
Premiéra: 24.1. 2008 Distribuce: Falcon
www.navlastninebezpeci.cz
Režie: Filip Renč Scénář: Josef Urban Producenti: Rudolf Biermann, Tomáš Hoffman, Andrei Boncea Koproducent: Misu Predescu Koprodukční spolupráce: Filip Renč, Šimon Bezděk Koordinátor koprodukce: Mihai Toderiuc Kamera: Petr Hojda Střih: Jan Mattlach Hudba: Walter Kraft Architekt: Radek Hanák Zvuk: Otto Chlpek, Radim Hladík jr. Kostýmní výtvarník: Simona Krompholcová
Všechno, co v tom filmu uvidíte, nejsou triky, ale přirozené lidské výkony režisér Filip Renč
Podle scénáře Josefa Urbana natočil režisér Filip Renč v produkci společností INfilm, Infinity a MediaPro Pictures napínavý snímek Na vlastní nebezpečí. Společnosti INfilm a Infinity stojí producentsky za divácky úspěšnými vieweghovskými adaptacemi - Román pro ženy (režie: Filip Renč) a Účastníci zájezdu (režie: Jiří Vejdělek). Filmy překonaly v českých kinech návštěvnost šest set tisíc, respektive osm set tisíc diváků. V produkci obou společností vznikla i další úspěšná komedie Jiřího Vejdělka Roming, do níž jako koprodukční partner vstoupila rumunská producentská firma MediaPro Pictures. Ta se jako koproducent podílí rovněž na snímku Na vlastní nebezpečí. Hlavním partnerem filmu je TV Nova.
Kdo zná Filipa Renče i mne, určitě ví, že to, že jsme oba přijeli zpátky do Čech, je docela velký úspěch herec Jiří Langmajer
Příběh Majitel cestovní kanceláře zaměřené na extrémní sporty získá zajímavou zakázku – sjezd nebezpečné Černé řeky, protékající drsnými kaňony balkánských hor. Klient, který celou výpravu inicioval, má, zdá se, velmi vážný důvod, proč chce jet právě do oblasti, kde kdysi za podivných okolností zahynul jeden český vodák. Pro Sašu je téměř zapomenuté tajemství, spojené s dávnou rodinnou tragédií, dlouholetým traumatem a teď nadešla šance dopátrat se pravdy. Nabídka atraktivního dobrodružství svede dohromady nesourodou skupinu nic netušících lidí, pro které je cesta jen zajímavým výletem. V následujících dnech si ovšem budou muset sáhnout nejen na dno fyzických sil, ale i vyjasnit si sami v sobě, co pro ně znamenají slova jako odvaha, férová hra, přátelství, láska i schopnost vyrovnat se pravdou, ať je jakákoliv. Rafting se stane soubojem s přírodou, ale i střetem se zákonem, s vlastními silami i vlastním svědomím. Cesta plná vypjatých situací změní každému z posádky zcela zásadně pohled na život. Vzrušující příběh s tajemnou zápletkou slibuje dynamickou akční podívanou – skupina lidí se utká v nerovném souboji s divokým přírodním živlem, strážci zákona i hranicemi vlastních možností.
Pustil jsem se do žánru, který tu dlouho nebyl. Je to určitý skok do neznáma režisér Filip Renč
Scénář přímo pro režiséra vytvořil spisovatel Josef Urban: „Je to příběh o hledání vlastní minulosti, o ztrátách, které nás životem provázejí. Scénář byl sestavený na základě skutečných událostí, které jsem prožil nejen já a lidé kolem mě, ale celý děj se také přímo dotýká režiséra filmu Filipa Renče, účastníka našich expedic,“ říká Josef Urban, který vidí jeden z motivů příběhu v neustálém hledání. „Dokud žijeme, nic není ztraceno, nic není jednoduché a moc to bolí. Když však vytrváme, možná nás čeká překvapení, stejně jako hlavního hrdinu filmu.“ „Námět na film vznikl na jednom raftingovém výletu v Černé hoře, kde jsme s Josefem Urbanem zažili podobný příběh, jaký potká naše hrdiny. A na základě téhle zkušenosti on sedl a napsal scénář příběhu Na vlastní nebezpečí,“ doplňuje Filip Renč. Do hlavních rolí obsadil Filip Renč přední české herce – Jiřího Langmajera, Filipa Blažka, Miroslava Krobota, Václava Jiráčka a Slovenku Lucii Siposovou. O natáčení
Předtím jsem žil tak šíleně, že to pro mě v podstatě byla poklidná dovolená s ještě větším šílencem, než jsem já sám – čímž myslím pana režiséra! herec Jiří Langmajer
Natáčení bylo rozděleno do dvou částí. První proběhla v létě 2006 v Praze a okolí. Pro druhou část natáčení se štáb přesunul v létě 2007 do Bosny a do Rumunska. „Hledali jsme prostředí s krásnou přírodou a řeku s velkými peřejemi, protože stejné prostředí je i na řece Taře, kde jsme na vlastní kůži zažili náš příběh,“ přibližuje režisér výběr lokalit pro natáčení. Filmařský tým se usadil v okolí městečka Kulen Vakuf. Točí se tu převážně scény u vodopádu na řece Una. Vodácký průvodce označuje horní úsek řeky, kde se štáb nacházel, za jedno z nejkrásnějších míst pro vodní sporty. Zároveň doporučuje horní úsek řeky Una, na níž vodopád leží, zkušeným vodákům. Štáb zde absolvoval jednu z nejtěžších scén – pád raftu z vodopádu. Vodopád „Štrbački buk“ měří 20 metrů. Další lokalitou je menší vodopád Martin Brod. Natáčení jistil tým kaskadérů ze skupiny Ladislava Lahody, kteří točí i s hollywoodskými produkcemi a tým odborných poradců - vodáků, kteří působí i jako dubléři. Čechům při natáčení této náročné scény pomáhal i místní bosenský kaskadér, který dobře zná prostředí. Některé scény natáčeli sami herci.
Filip Renč musel režírovat z vln prudké řeky Una, jejíž voda má kolem 10 stupňů. Přestože jeho, kameramana Hojdu a další členy štábu chrání speciální neopreny, trávit celý den ve studené vodě není nic příjemného. „S natáčením takto náročných a dramatických scén jsme pochopitelně neměli zkušenosti a navíc to v Čechách doposud nikdo nedělal, takže jsme se ani neměli koho zeptat, jak se takové scény dělají. Američani by to asi natáčeli někde ve studiu před modrým pozadím, ale my jsme museli vzít kameru, jít do vody a točit to in natura s kaskadéry a vodáky. Ale devadesát procent scén dělali herci sami, za což je obdivuju, protože řeka byla moc nebezpečná, jsou v ní různé válce, proudy. Herci to zvládli – samozřejmě až na ten obrovský skok, ten jsme museli „zafixlovat“ s kaskadéry,“ nechává režisér nahlédnout do zákulisí natáčení, které se muselo vyrovnávat i s některými nečekanými překážkami. Hluk vodopádu například vyřadil téměř všechnu komunikační techniku, a tak přišly ke slovu barevné praporky, jimiž pomocný režisér Jiří Kačírek dával pokyny pro natáčení. „Chce to hodně kamer a hodně odvahy. Všechno, co v tom filmu uvidíte, nejsou triky, ale přirozené lidské výkony,“ dodává Filip Renč. Celkem bylo natočeno 18 skoků, pro klíčovou scénu provedli kaskadéři a vodáci 3 velké pády. Příprava
natáčení nejnáročnější scény trvala celý den. „To, že použijeme kaskadéry pro scénu velkého skoku, jsme věděli od samého začátku, kdy jsme tu lokalitu objevili,“ říká režisér a dodává. „Celá ta oblast je dost nebezpečná, okolí je hodně zaminované, ve dvaadevadesátém roce tu probíhaly těžké boje. U ostatních scén jsem ale chtěl, aby je v největší možné míře dělali herci, abychom jim viděli do tváře, abychom nemuseli točit velké celky, kde jen padají nějaké postavičky. Šlo mi o přirozenost a naprostou autenticitu. Herci sebrali odvahu, na kanále v Praze a v Českých Budějovicích se naučili zacházet s raftem, zvykali si na peřeje a nakonec většinu scén natočili sami.“ Jak se režisérovi podařilo přesvědčit svůj herecký tým, aby se rozhodl zariskovat a vydal se s ním do rozhodně neluxusních podmínek natáčení? „Já jsem neměl co riskovat,“ přiznává hlavní představitel Jiří Langmajer. „Předtím jsem žil tak šíleně, že to pro mě v podstatě byla poklidná dovolená s ještě větším šílencem, než jsem já sám – čímž myslím pana režiséra!“
Myslel jsem, že budu jezdit na kajaku, ale byl jsem pořád vzhůru nohama herec Filip Blažek
Filip Blažek měl na rozdíl od hereckých kolegů náročnější úlohu v tom smyslu, že hraje vůdce zájezdu, který je zkušený vodák a skutečný profík. Rok před natáčením trénoval na raftu i na kajaku. „Myslel jsem, že budu víc jezdit na kajaku, ale to fakt není sranda zničehonic se tohle naučit, byl jsem pořád vzhůru nohama,“ přiznává herec. „Ke sportu mám vztah od malička,“ říká Filip, který svou fyzickou zdatnost prokázal například v seriálu Poslední sezona, kde hrál profesionálního hokejistu. „Chtěl jsem být sportovcem, fotbalistou, až potom mě nějaká výhybka přehodila k herectví,“ vzpomíná Blažek.
Prázdniny trávím většinou na chalupě, tak tohle byla pro mě příjemná změna herec Miroslav Krobot
Nejstarším hereckým členem výpravy byl Miroslav Krobot. Známý divadelní režisér se v posledních letech stává hojně obsazovaným filmovým hercem. A má opravdu pestrou paletu postav. V Zelenkových Příbězích obyčejného šílenství hraje podivínského otce, v Účastnících zájezdu nerudného řidiče Karla, který trvá na vracení hnědých podšálků, ve filmu Tajnosti Alice Nellis dostal roli gynekologa. Jeho hrdina ze snímku Na vlastní nebezpečí je samotářský učitel zeměpisu, posedlý snahou neustále přesvědčovat sebe a své okolí o vlastní odvaze, chytrosti a schopnosti se vším se vyrovnat. „Prázdniny trávím většinou na chalupě, tak tohle byla pro mě příjemná změna.“ přiznává Miroslav Krobot. Změnou byla jistě i nabídka na roli v akčním, dobrodružném filmu. „Žánr toho filmu není tak zcela jasný a jednoznačný a právě to mě na tom nejvíce zajímalo, kam bude příběh filmu směřovat.“
Já nejsem moc typ pro vodní sporty herec Václav Jiráček
Václav Jiráček ve filmu hraje Dominika, trochu nerozhodného mladého muže, jehož k nebezpečnému výletu přesvědčí jeho přítelkyně v podání Lucie Siposové. Sjezd řeky se stane prověrkou trvanlivosti jejich vztahu. A jak se Václav vyrovnával s drsnými podmínkami natáčení? „Já jsem odjížděl bez očekávání. Když jsem si po pár dnech představil, že nás ještě čeká spousta nekonečných natáčecích dnů v těch těžkých podmínkách, tak mi Lucie Siposová poradila, abych prostě žil ze dne na den a to bylo nejlepší řešení, jak to zvládnout,“ přiznává Václav Jiráček. „Já nejsem moc typ pro vodní sporty. Když se na DAMU jezdilo na vodu, tak mi to vždycky nějak »uteklo«…Tak tohle natáčení mám za to, že mě to ve škole vždycky šťastně minulo,“ dodává herec.
Být v neoprénu dvanáct hodin denně je fakt nepříjemné herečka Lucia Siposová
Jedinou dívkou v české části výpravy je paradoxně Slovenka Lucia Siposová. Pozvánku na konkurz dostala snad týden poté, co se vrátila z tříletého pracovního pobytu v New Yorku. „Když jste nějaký čas v zahraničí, vrátíte se takoví odlehčení, plní života a možná právě proto ten konkurz vyšel, protože jsem do něj šla beze strachu a plná energie,“ vzpomíná herečka na první setkání
s projektem Na vlastní nebezpečí a přiznává se: „Jsem takový dobrodružný typ, miluji cestování a taky všechno, co je neobvyklé a trošku riskantní.“
Ani Filip Blažek se nebrání vyzkoušet trochu adrenalinu - skočil si padákem, jezdí na motorce. Při natáčení ho potkaly i nepříjemné chvilky. Hledalo se ideální místo pro natáčení situace, v níž se převrátí raft. Při nácviku scény mu bylo navzdory chladné vodě trochu horko. „Bylo to fakt nepříjemné, při převrácení mi někdo spadl na hlavu, proud mě stáhl - jak říkají vodáci – do suterénu, nohy se mi dostaly pod kameny a nakonec jsem se vynořil pod člunem. Říkal jsem si: žádnou paniku, to bys hned skončil. Hledal jsem vzduchovou kapsu, kterou jsem pod člunem naštěstí našel, ale hlava se mi zamotala do takového vodícího lana, které je podél člunu… Bylo to, jak oni říkají: na dlouhou plíci.. pak pro mě naštěstí někdo šáhl,“ vypráví Filip Blažek. Podobnou zkušenost učinil i jeho kolega Václav Jiráček: „Nejhorší byla právě scéna, kdy jsme se měli převrátit. Skončil jsem pod raftem, nemohl jsem najít cestu ven, měl jsem otevřené oči, což normálně ve vodě nemívám, pádla do mě bouchala, nohy do mne kopaly… do toho ta studená voda… nakonec jsem cestu našel, ale dech už jsem popadal velmi těžko.“ Také Miroslav Krobot přidává svou zkušenost: „Kužnik, kterého hraji, je člověk, co jde do všeho po hlavě, až naivně, a tak jsem se snažil, abych většinu scén natáčel sám. Ale skočit z vodopádu jsem si opravdu netroufal. Jednou jsem se moc pěkně napil a v té chvíli si člověk uvědomí, že má mít k řece respekt. Když se záběr opakuje třikrát, čtyřikrát a vám pomalu docházejí síly, pak si uvědomíte, že je to řeka, kdo je tu hlavní,“ říká s respektem. Naopak Lucia se na nejnepříjemnější situace celého natáčení dívá spíše žensky. „Ty neoprény, to je o hubu,“ směje se herečka. „Být v nich dvanáct hodin denně je fakt nepříjemné. První dva týdny jsme měli velkou zimu, byli jsme hodiny a hodiny ve vodě, bylo asi dvanáct stupňů, pořád pršelo… A na mě se všichni dívali, že jsem se trošku zbláznila, protože mi tam bylo strašně dobře a pořád jsem byla šťastná. Bosna, to je fakt něco, bylo to nádherné.“
Sám sobě jsem dodal odvahu, když jsem si na počátku dvakrát skočil z vodopádu režisér Filip Renč
Přes veškerá opatření se týmu nevyhnula zranění. Kromě jednoho z kaskadérů se zranil i Jiří Langmajer, narazil si záda, s nimiž má dlouhodobé problémy, takže dotáčel se sebezapřením, ale naštěstí se všechny scény podařilo dokončit. „Filmování je napůl válečné tažení a napůl skautský výlet, ale samozřejmě je to na druhé straně filmařina, přemýšlení o postavách, o vztazích, o příběhu, “ říká režisér Renč. „Vždycky tam musí být někdo, kdo štáb táhne, dodává energii a kdo by to měl být jiný než režisér. Já jsem sám sobě tu odvahu dodal, když jsem si na počátku dvakrát skočil z toho vodopádu.“ Jak tedy probíhá takový běžný natáčecí den Na vlastní nebezpečí? „Byl to trochu vojenský dril. Vstávali jsme v pět ráno, já si šel zacvičit, pak jsme si oblékli neopreny a šup do ledové vody. To nemáte moc času na přemýšlení, prostě to musíte natočit,“ dodává režisér. „Je mi jedenačtyřicet, takže jsem se už poněkud zklidnil, co se adrenalinu týká, tohle byl asi můj poslední výkřik a myslím, že teď už mě na vodu nikdy nikdo nedostane,“ přiznává Jiří Langmajer. „Já mám vodu moc rád, ale přece jenom radši mám hory. Takže kdybych se měl rozhodovat, raději bych sjel nějakou klidnou vodičku, kde bych se moc nezadejchal,“ odpovídá s úsměvem zase Miroslav Krobot na otázku, zda by si i v civilu vybral podobné prázdninové dobrodružství. Zato Václav Jiráček je kategorický: „Ne!“
„Bylo to rozhodně nejnebezpečnější a fyzicky nejnáročnější natáčení, jaké jsem zažil,“ říká Filip Renč. Pokud na počátku práce vyhlásil, že chce změnit prostředí a vyrazit z „kavárenského stereotypu“ do akce, zdařilo se mu to na tisíc procent. „Pustil jsem se zase do žánru, který tu nebyl. Točí se hodně sociální tématika,
komedie. Je to pro nás určitý skok do neznáma, risk v tom smyslu, že nevíme, jak diváci, kteří jsou zvyklí na akční a dobrodružné filmy spíše z americké provenience, budou na tento typ film reagovat. Pokusili jsme se udělat ten film za naše peníze, našima očima, ale tak, aby divák nebyl o nic ošizen,“ dodává režisér. „Ten, kdo zná Filipa Renče i mne, určitě ví, že to, že jsme oba přijeli zpátky do Čech, je docela velký úspěch,“ doplňuje Langmajer.
Tvůrci Filip RENČ, režisér U filmu začínal jako dětský herec, po absolvování gymnázia studoval katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU. Během studií na sebe upozornil pozoruhodnými dokumenty (mj. hlavní ceny na festivalu světových filmových škol v Mnichově v letech 1987 a 1988 za snímky Zapadákov a Srdíčko) a s velkou odezvou se setkal i jeho celovečerní režijní debut Requiem pro panenku (mj. hlavní cena na festivalu Fórum v Bratislavě, ve své době nejnavštěvovanější český film). S velkým úspěchem se věnuje i tvorbě videoklipů (ceny české resp. slovenské Akademie populární hudby za videoklipy k písničkám Láska je láska, Zahrada rajských potěšení, Medvídek, Ona je Madona) a reklamních spotů (mj. Mazda, Dobrá voda, Nestlé, Danone, Sazka, Allianz). Muzikál Rebelové se stal čtvrtým nejnavštěvovanějším filmem roku 2001, získal dva České lvy, Cenu diváků na festivalu FINÁLE v Plzni, hlavní cenu Zlatý střevíček na mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně a hlavní cenu Křišťálovou vázu na Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana v Ostrově nad Ohří. Adaptace úspěšné knihy Michala Viewegha Román pro ženy získala Českého lva 2005 pro divácky nejúspěšnější film roku. Film získal Cenu diváků na festivalu Finále Plzeň 2005, Hlavní cenu za český film na 3. festivalu evropských filmových úsměvů v Mladé Boleslavi, na festivalu Novoměstský hrnec smíchu 2005 Cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu, Cenu za mužský herecký výkon pro Marka Vašuta a Cenu za výtvarný počin pro Filipa Renče. Režijní filmografie: Requiem pro panenku (1991), Válka barev (1995), Polojasno (1999, TV), Rebelové (2001), Román pro ženy (2005) Josef Urban, scenárista, spisovatel Josef Urban je veřejnosti znám jako účastník četných expedic, autor televizních filmů a audiovizuálních pořadů či jako spoluautor knihy Nejhlubší údolí světa. Jeho novela Habermannův mlýn vyvolala mimořádnou diskuzi nad odsunem německého obyvatelstva ze Sudet a nad principem kolektivní viny. Příběh bludovského mlynáře Habermanna využil Josef Urban rovněž pro napsání stejnojmenného scénáře k celovečernímu hranému filmu, který v roce 2002 získal 2. místo v Ceně Sazky v rámci udílení Českého lva (spol. s Milanem Maryškou). Jeho další román Čas, kdy muži sestupují na zem vypráví drsný příběh muže, horolezce a umělce v jedné osobě, který bojoval o záchranu vlastní rodiny. Herci Jiří Langmajer Narodil se v Plzni v muzikantské rodině. Vystudoval hudebně-dramatický obor na Konzervatoři Praha. Ještě v období studií jej obsadil režisér K. Smyczek do
televizního seriálu Třetí patro. Prošel několika divadelními soubory – v Divadle pod Palmovkou, v Divadle na Vinohradech. V Divadle pod Palmovkou vytvořil řadu hlavních rolí (Peer Gynt, Caligula, Oidipus, Amadeus, Ubohý vrah, Kean…) Hostoval v Národním divadle, Hudebním divadle v Karlíně, Černém divadle, Studiu Bouře, ve Viole, v divadle Kalich. V posledních dvou letech vytvořil dvě výrazné role na Shakespearovských slavnostech na Pražském hradě – Edgara v Králi Learovi a Hamleta. V roce 1999 se stal držitelem Thalie pro umělce do 33 let za roli Caliguly. Hrál v mnoha televizních inscenacích a seriálech – PF 77, In nomine patris, Kouzelný přítel, Bylo nás pět, Zdivočelá země, O ztracené lásce, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, Ordinace v růžové zahradě, účinkoval ve známých českých muzikálech. Z jeho filmografie lze vybrat snímky např. Copak je to za vojáka (1987), Tichá bolest (1990), Návrat idiota (1999), Post Coitum (2004), Snowboarďáci (2004), Milenci a vrazi (2004), Pravidla lži (2006). Filip Blažek V roce 1992 absolvoval pražskou konzervatoř. První angažmá získal v mosteckém divadle, od sezony 1994–1995 se stal členem Divadla ABC, kde se profiloval jako představitel romantických hrdinů, ale i v jiných rolích, především tragikomických smolařů. Spojení s Divadlem ABC mu nebrání hostovat i jinde Stavovské divadlo, spolek Kašpar, muzikál Donaha! v Divadle na Vinohradech. Řadu příležitostí mu nabídla televizní obrazovka – např. seriály Poslední sezona, Letiště, Velmi křehké vztahy, filmy Lišák, Azrael, anděl smrti, Lakomec. První hlavní filmovou roli vytvořil v pohádce Zdeňka Zelenky Nesmrtelná teta (1993), romantický vzhled mu přinesl úlohy i v dalších pohádkách O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli (1996), O perlové panně (1997), nebo romantickém snímku Andělská tvář (2002). Zahrál si v rodinné tragikomedii Duše jako kaviár (2004), dívčí komedii Pusinky(2007).
Miroslav Krobot Patří k osobnostem, které výrazně určují podobu současného českého divadla. Absolvoval studium režie na brněnské JAMU. Jako režisér i umělecký šéf se podílel na slavné éře divadla v Hradci Králové. Po angažmá v Realistickém divadle v Praze se stal režisérem Národního divadla. V roce 1996 nečekaně odešel se skupinou svých žáků - absolventů do Dejvického divadla a začal budovat nový divadelní soubor. Role otce ve hře Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství (2005) byla jeho hereckým divadelním i filmovým debutem. Za divadelní roli získal v roce 2001 Cenu Alfréda Radoka jako „Talent roku“, za filmové zpracování byl oceněn Českým lvem za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli 2005. Velký úspěch zaznamenala jeho role svérázného řidiče autobusu z komedie Jiřího Vejdělka Účastníci zájezdu (2006), objevil se také ve filmu Alice Nellis Tajnosti (2007). V roce 2007 byl do soutěže MFF v Cannes vybrán maďarský snímek Muž z Londýna, v němž Krobot vytvořil hlavní úlohu.
Václav Jiráček Absolvent pražské DAMU, zakládající člen divadelního sdružení Letí.V českém filmu získal ostruhy jako mladý šlechtic Arno ve filmu Krev zmizelého (r. Milan Cieslar, 2004), viděli jsme ho také ve filmu Restart (r. Julius Ševčík, 2005). V současné době natáčí s Filipem Renčem nový film Hlídač č. 47.
Lucia Siposová Vystudovala konzervatoř v Bratislavě a již během studií hostovala v řadě divadelních inscenací. Byla vybrána z 500 uchazeček, aby se stala členkou dívčí popové skupiny Čtyřka, s níž natočila CD a několik videoklipů. Tři roky působila jako moderátorka populární televizní hitparády Sedmička. Pracovala s řadou zahraničních produkcí na televizních seriálech i reklamách (byla například jednou z tváří kampaně boje proti AIDS, reklama se uváděla na festivalu v Sundance). Účinkovala v muzikálech – například v Pomádě, Cikáni jdou do nebe, Kupci benátském. Před natáčením filmu Filipa Renče žila a pracovala 3 roky v New Yorku. V současné době natáčí s režisérem Renčem film Hlídač č.47. Producenti INFILM INFINITY Společnosti INFILM a INFINITY jsou podepsány pod několika divácky úspěšnými projekty uplynulých let. Producentsky se podílely na komedii Román pro ženy (2005, r. Filip Renč), která získala Českého lva pro nejnavštěvovanější domácí snímek roku. V produkci společností vznikl film Účastníci zájezdu (2006, r. Jiří Vejdělek), oceněný na MFF Tribeca v New Yorku, který shlédlo přes 800 tisíc diváků. Společnosti pracovaly i na filmech Obsluhoval jsem anglického krále (r. Jiří Menzel), Roming (r. Jiří Vejdělek), Na vlastní nebezpečí (r. Filip Renč) a Taková normální rodinka (r. Patrik Hartl). MEDIAPRO PICTURES Rumunská produkční společnost MediaPro Pictures byla založena v roce 1998 a zaměřuje se na filmovou, televizní a reklamní tvorbu. Společně s MediaPro Studios tvoří významný evropský obchodní subjekt, který nabízí vysokou kvalitu služeb za příznivých ekonomických podmínek. Společnost je součástí MediaPro Corporation, jedné z největších společností v oblasti zábavního průmyslu ve východní Evropě, zaměřené na televizní vysílání, filmovou a videodistribuci, vydavatelské aktivity, internet nebo vzdělávací programy atd. Od roku 1998, kdy se stala jedním z leaderů rumunského trhu, společnost produkovala nebo byla koproducentem více než 50 filmů a stovek hodin původních televizních programů. Mezi tituly, na nichž se v uplynulém období společnost MediaPro Pictures podílela jako koproducent, patří například THE WIND IN THE WILLOWS, v hlavní roli s Bobem Hoskinsem, natočený ve spolupráci s BBC, JOYEUX NOEL, který získal nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film nebo snímek AN AMERICAN HAUNTING, v hlavních rolích se Sissy Spacekovou a Donaldem Sutherlandem. V uplynulém roce se MediaPro Pictures dostala do popředí zájmu mezinárodních producentů filmů, televizních pořadů i reklam. Společnost spolupracovala se známými herci a režiséry jako Constantin Costa-Gavras, Franco Zeffirelli, Jeremy Irons, Michael Madsen, Andy Garcia, Dennis Hopper, Fanny Ardantová, Robert Carlyle.
TV Nova a podpora českého filmu Formou produkce, koprodukce nebo předkupu televizních vysílacích práv umožnila TV Nova natočení celé řady kvalitních a přitom divácky atraktivních snímků, jako Šakalí léta, Byl jednou jeden polda, Pták Ohnivák, Jezerní královna, Válka barev, Playgirls, Andělská tvář, Z pekla štěstí, Kameňák 1, 2 a 3, Non plus ultras, Pánská jízda, Jak básníci neztrácejí naději, Duše jako kaviár či Příběhy obyčejného šílenství. Podle bestselleru Michala Viewegha a v režii Filipa Renče pak TV Nova ve vlastní produkci natočila komedii Román pro ženy, která byla nejnavštěvovanějším filmem roku 2005 a jako divácky nejúspěšnější snímek také získala Českého lva. Nova dále spolupracovala formou koprodukce nebo předkupu vysílacích práv na filmech Jak se krotí krokodýli, Rafťáci, Účastníci zájezdu (všechny tři snímky patřily k nejnavštěvovanějším titulům roku 2006), Obsluhoval jsem anglického krále, který podle předlohy Bohumila Hrabala natočil Jiří Menzel, Ro(c)k podvraťáků Karla Janáka, Bestiář režisérky Ireny Pavláskové, veleúspěšný film Jana Svěráka Vratné lahve, na který už do kin přišlo více jak jeden milión diváků, a nejnovější film Jana Hřebejka Medvídek. TV Nova již také zakoupila vysílací práva na uvedení několika českých filmů, které budou postupně přicházet do premiéry. Patří k nim např. snímek Filipa Renče Na vlastní nebezpečí, Svatba na bitevním poli aneb hodiny před slávou Dušana Kleina, unikátní dokument Občan Havel režisérů Pavla Koutského a Miroslava Janka, O život Milana Šteindlera, pohádka Nejkrásnější hádanka, kterou režíruje Zdeněk Troška, komedie debutanta Jana Prušinovského František je děvkař, poetický snímek Vladimíra Michálka O rodičích a dětech či další film Jana Hřebejka na motivy povídek Petra Šabacha U mě dobrý. O koprodukci dalších českých filmů televize Nova jedná.
