Jaké byl P emysl Otakar II. vlastn národnosti aneb edkové krále elezného a zlatého
Ing. Ji í Míchal *nar. 1951 v Tábo e vodním povoláním ekonom, - kostelník v katedrále sv. Mikulá e a klá terním kostele Ob tování Panny Marie v eských Bud jovicích, - zabývá se historií dominikánského klá tera v eských Bud jovicích. Vá ení p átelé, v leto ním roce, kdy na e m sto eské Bud jovice slaví 750. výro í svého zalo ení, bylo ji proneseno mnoho pochvalných slov o P emyslu Otakaru II. a jeho zakladatelském díle. Zkusme v ak pro zajímavost otev ít téma, které nám snad pom e na eho hrdinu blí e poznat, a zeptejme se: „Jaké byl eský král P emysl Otakar II. vlastn národnosti?“ i a vlastenci se asi v tuhle chvíli hned urazí – eský král P emysl Otakar byl ech, ba ímo výstavní p íklad echa a kdo to chce popírat, zaslou í epelem v tu zrádnou hru . Objektivní historici se mi zase vysm jí – moje otázka je pro 13. století naprosto anachronická. Národnost se neur ovala podle „jazyka a krve“, jak tomu cht li nacionalisté v 19. století, ale podle teritoria a poddanosti. eský král byl ech z titulu své hodnosti a ka dý, kdo il v echách a podléhal eskému králi (se zcela specifickou výjimkou id ), byl zkrátka Bohemus - ech, a u pocházel odkudkoli a a mu narostl jakýkoliv zobák. Prosím uznávám a zeptám se trochu jinak: „Kdo vlastn byli P emyslovi p edkové?“ Rodi e P emysla Otakara II. není t eba p edstavovat. Jeho otec byl eský král Václav I. z rodu P emyslovc a jeho matka byla Kunhuta taufská. Dobrá, eknete, na tom není nic zvlá tního. P emysl Otakar pocházel ze smí eného esko-n meckého man elství, co v eské kotlin nebývalo (musím u bohu el pou ít minulý as) v bec nic zvlá tního. Jen e ani otec a matka P emysla Otakara nebyli práv „ istokrevní“. D de ek P emysl Otakar I., otec Václava I., byl první d di ný eský král, mistr diplomacie, o jeho p íze se p etahovali v ichni soupe ící kandidáti na ímský tr n. Babi ka Konstancie byla dcera uherského krále Bély III. Druhý d de ek Filip vábský, otec Kunhuty taufské, byl ímský král z císa ského rodu tauf a babi ka Irena Angelovna byla dcera byzantského císa e Izáka II. Angela. M eme tedy konstatovat, e v P emyslových ilách kolovala krev eská, n mecká, ma arská a ecká. ru pestrý koktejl, navíc to nebyla krev ledajaká, ale pravá c.a k. krev. Ani císa ská a královská krev v ak P emyslovy prarodi e neu et ila ivotních zvrat , osobních poklesk i ran osudu. Víme, e P emysl Otakar I., syn eského krále Vladislava II., slavného hrdiny od Milána, se od mládí aktivn zapojil do vzájemných boj mezi emyslovci, u il si kní ecí vládu i následující vyhnanství a po návratu na kní ecí stolec, který hodlal prom nit v královský tr n, vyhnal svou man elku Adlétu Mí skou i s d tmi a enil se s Konstancií, která svým královským p vodem odpovídala lépe jeho ambicím. Pro samotnou Konstancii asi man elství s P emyslem nebyla ádná idylka z ervené knihovny. emysl Otakar I. byl nejmén o tvrtstoletí star í, dlouhá léta Konstancie nev la, jestli je
jejich man elství v bec platné, dokonce na krátký as musela královské lo e opustit a enechat je první man elce Adlét , z osmi d tí jich p t oplakala. Ná vd k si Konstancie zaslou í zalo ením nádherného klá tera Porta Coeli v P edklá te í u Ti nova, kde také zem ela a kde je poh bena, ale p edev ím tím, e se stala matkou svaté Ane ky eské. de ek Filip vábský jako nejmlad í syn Fridricha Barbarossy byl ur en a vychován pro duchovní dráhu a teprve po smrti t í star ích brat í se musel v novat karié e politické. V inu svého krátkého ivota (zem el ve 35 létech) strávil bojem o tr n a kdy u se zdálo, e ho má kone zaji ný, pod ízl ho r.1208 jako ku e v nest eném okam iku na sn mu v Bamberku jeho spojenec Ota z Wittelsbachu, proto e mu Filip necht l dát za enu svou dceru. Babi ka Irena Angelovna (v N mecku p ijala jméno Marie) byla v 15 létech provdána za sicilského krále Rogera, který v ak za pár týdn po svatb zem el. Kdy n kolik let nato dobyl Sicilii Filip v bratr císa Jind ich VI., odvezl si Irenu fakticky jako ko ist do N mecka, kde ji uvid l její budoucí man el. Chci v it, e v jejich p ípad ne lo jen o politický s atek, ostatn ádný politický prosp ch z n j také Filipovi nevze el, ale e tihle dva mladí lidé na li v sob opravdu zalíbení. Ur it v ak lo o vztah ekn me velmi intenzivní, v dy za deset let spole ného ivota p ivedla Irena na sv t sedm d tí (mezi nimi i P emyslovu matku Kunhutu). Irena si svou dobrotou získala srdce lidí natolik, e byla pova ována tém za sv tici. Slavný minnesänger Walter von der Vogelweide ji ve své oslavné básni nazval „r í bez trní a holubicí bez lu i“. Mu ova smrt ji t ce zasáhla, snad i proto nezvládla poslední porod a krátce po svém mu i p i n m zem ela. Za pozornost stojí i oba P emyslovi císa tí prad de kové. Byzantský císa Izák II. Angelos (jeho man elka Irena Komnenovna, P emyslova prababi ka, byla dcera císa e Andronika) se do d jin zapsal jako vládce ne astný a stal se necht nou p inou ostudného výsledku 4. k ové výpravy a zkázy vlastní e. elil toti ad vzpour a povstání a nakonec byl oslepen a uv zn n. Jeho syn Alexios slibem velkorysé finan ní a vojenské podpory esv il v dce k ák , aby p ed odjezdem do Svaté zem dosadili otce Izáka zp t na tr n, co k áci (i na p ímluvu Izákova zet Filipa) u inili a k Izákovi jmenovali Alexia spoluvládcem. Bezohledný postup k ák v Konstantinopoli v ak ve m st vzbudil dal í povstání a svr ení obou vládc ; Alexios byl u krcen a Izák znovu uv zn n a z ejm otráven. áci pak po krutém boji r. 1204 Konstantinopol dobyli, následující t ídenní stra livé vra ní a loupení by jim mohli závid t i pov stní Vandalové. Byzantskou i si k tí velitelé rozd lili mezi sebe a nabytou ko istí byli natolik nasyceni nebo spí p esyceni, e po Svaté zemi u ani nevzdechli – k pohor ení pape e Inocence III. i v eho k es anstva. Nep ipomíná vám osud Izáka a jeho e smutn proslulá „zlá léta“ po P emyslov smrti? To P emysl v prad de ek Fridrich Barbarossa byl jiná t ída. Proslul jako jeden z nejmocn ích ímských císa , i kdy letité boje s Milánem a pape em o nadvládu v severní Itálii, kam táhl s vojskem celkem estkrát, nedopadly práv podle jeho p edstav. V n meckých legendách dodnes hraje stejnou roli jako v na ich svatý Václav. Spí prý toti se svými bojovníky v ho e Kulpenberg (na pomezí Durynska a Saska-Anhaltska), p ipraven vyjet na pomoc vlasti, a jí bude nejh ; sedí p itom za kamenným stolem, jeho rudý vous pror stá stolní deskou a havrani mu p iná ejí zprávy, zda u je na ase vyrazit. Kdy se císa dozv l o dobytí Jeruzaléma sultánem Saladinem, postavil se – v 67 létech! – do ela 3. ové výpravy a b hem ta ení Malou Asií se r. 1190 utopil v ece Salef, kdy se ji pokou el ebrodit. Je zajímavé, e se Fridrich Barbarossa dostal do úzkého kontaktu se v emi t emi zbývajícími P emyslovými prad de ky. eského kní ete Vladislava II. (otce P emysla Otakara I.), který byl jeho v rným spojencem, pový il r. 1158 na krále a uherský král Béla III. ho velmi srde p ijal p i jeho k áckém ta ení Uhrami, bohat ho obdaroval, ale hlavn poskytl jeho vojsku dostate né zásoby pro dal í ta ení. Fridrich Barbarossa na oplátku zasnoubil svého syna Fridricha s Bélovou dcerou Konstancií – ano, jedná se o P emyslovu babi ku, pozd í eskou královnu. Ke svatb s císa ovým synem Fridrichem m lo toti dojít
po návratu z k ové výpravy, Fridrich v ak v Palestin pod hradbami Akkonu zem el. Zato vztahy s císa em Izákem a jeho poddanými byla p i pobytu k ák v Byzanci krajn napjaté a p ipomínaly spí e nevyhlá enou válku. Fridrich Barbarossa se velice výhodn enil s Beatrix, jedinou dcerou a d di kou burgundského hrab te, ov em jejich man elství bylo p esto velmi vyda ené. Císa ovna Beatrix byla krásná, moudrá a vzd laná, co je vzácná kombinace i v na ich asech, proti v em tehdej ím zvyklostem provázela man ela osobn na jeho vále ných ta eních a císa si od ní ochotn nechával poradit; podle vypráv ní nap íklad vymohla milost pro milánské konzuly odsouzené císa em k smrti. My m eme konstatovat, e díky prababi ce Beatrix m l P emysl ve svém krevním ti i horkou krev burgundskou. P emysl v prad de ek, uherský a chorvatský král Béla III., se do srdcí Ma ar i na ich bratr Slovák zapsal p edev ím tím, e jako první uherský vládce za al pou ívat ve znaku dvouramenný k – dodne ka sou ást oficielního státního znaku Ma arska i Slovenska. Znak jist pochází z Konstantinopole, kde Béla p ed nástupem na tr n p sobil jako vyslanec a jeden as dokonce jako císa ský kandidát, proto e dvouramenný k je typický práv pro ortodoxní církev. Pro nás je pozoruhodn í je ov em jeho man elka, P emyslova prababi ka královna Ane ka. Béla si ji rovn p ivezl z Konstantinopole a byla to dobrá partie, proto e Ane ka byla nevlastní sestra man elky tehdy panujícího císa e Manuela I. Komnéna, Béla se tedy stal císa ovým vagrem. Mnohem zajímav í jsou v ak Ane ini rodi e. Ane ka se narodila r. 1154 v Antiochii kní ecímu páru Konstancii Antiochijské a Renaudovi de Chatillon! Ka dý, kdo se jen trochu zajímal o d jiny k áckého Zámo í, musel na tohle jméno narazit. Renaud de Chatillon – ivot jako filmový scéná ; v ak se také v p kné ádce film objevil. Rytí bez bázn – osobní state nost a vále nické um ní mu nikdo neupíral – ov em bohu el nikoliv bez hany. S diplomacií, morálkou a p ijatými lenními závazky si nikdy hlavu nelámal. Rodilý Francouz, druhorozený hrab cí synek bez ance na d dictví, se vypravil hledat si stí jako k ák v Zámo í. Vstoupil do slu eb antiochijské kn ny Konstancie a kdy její man el padl v boji, nahradil ho p es protesty v ech, kte í do toho m li co mluvit, v jejím man elském lo i. Ach ty eny! Bezvýznamný rytí se prom nil v mocného kní ete a v této hodnosti si sta il znep átelit ka dého, kdo n co znamenal – od byzantského císa e, p es jeruzalémského krále, antiochijského patriarchu a po v inu rytí kní ectví. Jeho vá ní byly loupe né nájezdy do irokého okolí, p em se vzácnou nestranností nerozli oval, zda jsou jejich ob mi Turci nebo ekové. P i jednom z t chto nájezd v ak upadl do tureckého zajetí, kde strávil dlouhých estnáct let, proto e jeho ena krátce nato zem ela a nikdo jiný o jeho vykoupení nestál. Antiochijské kní ectví bylo ztraceno. Kdy byl nakonec bez výkupného propu n (z ejm u se zprotivil i Turk m), uplatnil znovu sv j mu ný arm, o enil se s d di kou Zajordánského panství a díky tomuto s atku se stal nejmocn ím leníkem jeruzalémského krále, hlavou kliky jest áb na jeho dvo e a p vodcem faktického zániku áckého panství v Zámo í. P epadl toti úmysln kupeckou karavanu sm ují do Mekky v dob sjednaného a oboustrann dodr ovaného p ím í a vyrazil dokonce se svým lo stvem na Rudé mo e s cílem pochytat co nejvíce poutník a dobýt samotné Mekky (tohoto bohulibého cíle se nakonec vzdal, proto e u nebylo kam ukládat ko ist). Za to mu sultán Saladin p ísahal pomstu, vytrhl do války a ve smutn proslulé bitv u Hattínu r. 1187 k ácké vojsko totáln rozdrtil. Zajatého Renauda de Chatillon Saladin p ed svým stanem osobn s al. Následoval pád Jeruzaléma a prakticky konec celého království. Nu e i krev tohoto proslulého francouzského k áka, P emyslova praprad de ka kolovala v ilách eského krále. Mimochodem, ur it u jste si v imli, e P emyslovi p edkové v ru nem li ve zvyku umírat v posteli pod duchnou. Svou smrtí na Moravském poli P emysl jen následoval jejich íkladu. Koneckonc jeho smrt je podobná smrti Renaudov , proto e i P emysl nepadl p ímo v boji, ale byl u bezbranný odpraven jako jeho praprad de ek. Ov em i nad praprababi kou Konstancií nem eme jen tak mávnout rukou. Konstancie toti byla vnu kou Bohemunda
z Tarentu, jednoho z nejp edn ích v dc slavné (a jediné úsp né) 1. k ácké výpravy z let 1096-99 a dobyvatele Antiochie, kde se prohlásil kní etem. Opravdu d stojný p edek, hrdina obdivovaný v celém k es anském sv . Byl z rodu normanských dobyvatel ji ní Itálie a Sicílie, díky n mu tedy v P emyslov t le kolotala i krev Viking , sve epých skandinávských vále ník . Nu e, sta í vám u tenhle namíchaný krevní koktejl, nebo vám je n jaké ingredience chybí. Co t eba polská krev? Prosím, promptn dodáme. P emysl v praprad de ek, eský kní e Vladislav I., byl synem prvního eského krále Vratislava (korunován r. 1085) a Svatavy Polské, tedy rovn první eské královny, dcery polského vládce z rodu Piastovc Kazimíra I. Obnovitele. Nebo ruská? Matka Svatavy byla Dobron ga Kyjevská, princezna z rodu Rurikovc . Tak a podobn bychom mohli pokra ovat donekone na. Ka dopádn lze konstatovat, e po smrti P emyslova prastrýce , císa e Fridricha II., nebylo v i lov ka, který by se mohl P emyslovi rovnat vzne eností rodu. Navíc taufové byli po p eslici (p es Ane ku z Weiblingenu, dceru císa e Jind icha IV. a man elku Fridricha I. vábského) potomci panovník z dynastie sálské a ti zase byli po p eslici (p es Luitgardu, dceru císa e Oty I. a man elku Konráda Rudého ze sálského rodu) potomci panovník z dynastie saské. Obnovitel Svaté e ímské, císa Ota I. i jeho otec Jind ich Ptá ník a celá plejáda následujících ímských císa a král byli tedy P emyslovými prapra..d de ky! Jestli e se tedy Karel IV. pova oval nejen za nástupce, ale p ímo za potomka a d dice ímských císa , jejich obrazy zdobily velký Karl v sál v paláci na Pra ském hrad , mohl se opírat jen o vod své matky Eli ky, P emyslovy vnu ky. Jeho d de ek, císa Jind ich VII., byl v i „homo novus“ a krom n j se mohli Lucemburkové pochlubit nejvý tak bájnou pramátí rodu vílou Meluzínou, co , jak uznáte, je slabota. íkáte, e jste u p esyceni v emi t mi císa i a králi? Co tedy poctivá selská krev pradleny Bo eny od Postoloprt, P emyslovy prapra..babi ky (o P emyslu Orá ovi nemluv )! Mezi P emyslovými p edky tedy nechyb li vládci, bojovníci (a mo ná i orá i), královny, císa ovny i pradleny, ale najdeme mezi nimi i sv tce a sv tice? Pokud vás nyní napadl svatý Václav, je to rána t sn vedle. Svatý Václav byl jist P emysl v pokrevní p íbuzný, ale nikoliv p edek. Podobn je tomu i s ma arskými svatými pánem, Imrichem, a Ladislavem nebo n meckým svatým Jind ichem. P emyslovou prapra..babi kou byla samoz ejm kn na Ludmila. Pom rn ne ekaným P emyslovým p edkem je svatý Vladimír, otec ji zmín né man elky polského Kazimíra Obnovitele, Dobron gy Kyjevské. Ano, to je ten vládce Kyjevské Rusi, který r. 988 p ijal k es anství z Byzance a pohanského boha Peruna, jak víme od Karla Havlí ka, nechal utopit v Dn pru. Kdybychom se navíc obrátili k císa ským edk m P emyslovy babi ky Ireny, asi bychom mezi nimi na li svatých a sv tic celý zástup. Ortodoxní církev i lid si toti libovali v uctívání, ba zbo ování svých vládc a pokud císa nebyl krutý nad obvyklou míru a vycházel dob e s církví, m l zna nou anci být po smrti za azen do panteonu svatých (je zvlá tní, e tato devótnost v i vládc m p etrvala, jak eme sami vid t, v pravoslavných zemích a dodne ka). Jejich vyhledávání jsem se proto edem vzdal, jen namátkou uvádím asi nejznám ího Irenina p edka, svatého Alexia I. Komnéna, zakladatele stejnojmenné císa ské dynastie. Na záv r povídání o P emyslových p edcích se pustím na p du pon kud nejistou, ale velmi inspirativní. Vý e zmín ná saská dynastie se také nazývala luidolfinská podle jejího zakladatele, saského hrab te Luidolfa (zem el r. 866). Podle n kterých pramen byla jeho matka dcerou saského vévody Ekberta a jeho man elky, svaté Idy z Herzfeldu. Nejen e tu máme dal í P emyslovu svatou prapra..babi ku, ale navíc je svatá Ida (cca 770 – 825) pozoruhodnou osobností. Podle dal ích pramen byla toti Ida dcerou Theodrady, vnu ky Karla Martella a Theodericha, syna posledního merovejského krále Childericha III. To znamená, e Ida byla sest enka císa e Karla Velikého a sou asn prapra..vnu ka prvního es anského franckého krále Chlodvíka (pok ného r. 496)! Podle vypráv ní o svaté Id
císa Karel Veliký sv il svého ran ného bojovníka Ekberta k o et ování Idin matce. Pé e o j se ochotn ujala dívka Ida, která u n j bd la ve dne v noci a jak u to chodí, soucit se state ným a pohledným, le nyní bezmocným mladíkem se prom nil v lásku, kterou Ekbert, kdy se trochu zmáto il, v ele op toval. Karel Veliký byl sice touto mesaliancí rozho en, ale nakonec se dal Idou a její matkou umluvit a svolil ke svatb . Jako svatební dar jmenoval Ekberta saským vévodou. Jejich man elství bylo astné a obda ené d tmi. Usadili se (tedy spí Ida, proto e Ekbert asi trávil v inu ivota na cestách na ko ském h betu – stejn jako jeho prapra...vnuk P emysl) ve vestfálském Herzfeldu, kde zalo ili kostel. Po man elov smrti se Ida v novala rozsáhlé praktické pomoci chudým ve stylu nyn í Charity. Je uctívána jako patronka Vestfálska a kostel svaté Idy v Herzfeldu, kde je poh bena, je dodnes oblíbeným poutním místem. Pokud tedy mají prameny o p vodu Luidolfa a jeho babi ky Idy pravdu, dosp li jsme k pozoruhodnému záv ru. V dávných dobách, kdy se na i p edkové je toulali n kde na Balkán nebo v B lorusku, prapra…d de ek P emysla Otakara II. u sed l na franském královském tr nu. Co bychom si pro na eho hrdinu mohli p át víc! Jak tedy skon it na e pátrání po P emyslových p edcích? Kdy se Chaza i vyptávali svatého Konstantina (Cyrila), jakou má vlastn hodnost, aby ho mohli usadit na pat né místo u slavnostní tabule, odpov l jim ná oblíbený sv tec takto: „M l jsem velikého a slavného du, který stával blízko císa e. Ale z vlastní v le odvrhl darovanou slávu a byl vyhnán. el do cizí zem , kde zchudnul, a tam m zplodil. Já tedy hledám n kdej í d dovu hodnost, ale nedokázal jsem jí dosáhnout, proto e jsem vnuk Adam v.“ Tím byl i P emysl Otakar II. a tím jsme i my. Dopsáno v eských Bud jovicích na sv. Ludmilu L.P. 2015
