Motivace pohádkou ve 2. ročníku ZŠ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Motivace pohádkou ve 2. ročníku ZŠ

Vypracovala: Mgr. Ivana Kropíková Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 30. dubna 2016

Mgr. Ivana Kropíková

Poděkování Ráda bych poděkovala paní magistře Renatě Jandové za odborné vedení, přínosné podněty a zejména za chápavý lidský přístup a vstřícnost.

Anotace Závěrečná práce se zabývá motivací žáků a její rolí ve vyučovacím procesu. Zaměřuje se na to, do jaké míry ovlivňuje motivace zájem žáků o učivo, průběh jejich školní práce a jejich případné úspěchy či neúspěchy. První část seznamuje s tím, co je chápáno pod pojmem motivace. Je zde uvedeno několik teoretických přístupů, které se danou problematikou zabývají. Důraz je kladen především na potřeby, které žáky motivují k učení. Druhá část práce představuje konkrétní projekt, který se zaměřuje na výuku žáků ve 2. ročníku základní školy. Vznikl s cílem co nejlépe motivovat žáky při školní práci a zohledňuje faktory, které dle teoretických východisek přispívají ke zvyšování motivace žáků. Jsou zde uvedeny konkrétní výukové hodiny se zadáním úkolů a následným hodnocením. Nedílnou součástí práce jsou pracovní listy pro žáky uvedené v příloze.

Klíčová slova Motivace ve výuce, teorie motivace, potřeby žáků, 1. stupeň ZŠ, motivační faktory, psychologie

Abstract This final project deals with motivation of pupils and its role in the teaching process. It is aimed at investigating the extent to which motivation influences pupils’ interest in the material covered, the course of their classwork and their success or failure. The theoretical part explains the concept of motivation. It lists several theoretical approaches dealing with this issue, with the emphasis put on those pupils’ needs through which they are motivated to study. The practical part presents a specific project focusing on teaching second-form pupils at a primary school. The aim of this project was to find the best ways to motivate pupils during classwork while taking into consideration the factors that, according to the theoretical background, exhibit the positive impact on increasing the pupils’ motivation. An integral part of this project is the appendix comprising pupils’ worksheets.

Keywords motivation in teaching, theory of motivation, pupils’ needs, lower primary school, motivation factors, psychology

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................... 8 1

MOTIVACE .......................................................................................................................... 9

2

TEORETICKÉ PŘÍSTUPY ...................................................................................................... 11 2.1

2.1.1

Základní tělesné a fyziologické potřeby .............................................................. 12

2.1.2

Potřeba bezpečí ................................................................................................... 12

2.1.3

Potřeba lásky a sounáležitosti ............................................................................. 13

2.1.4

Potřeba sebeúcty, uznání .................................................................................... 13

2.1.5

Potřeba seberealizace ......................................................................................... 13

2.2

3

MOTIVACE A LIDSKÉ POTŘEBY ............................................................................................... 11

POTŘEBY MOTIVUJÍCÍ ŽÁKY K UČENÍ........................................................................................ 14

2.2.1

Poznávací potřeby ............................................................................................... 14

2.2.2

Sociální potřeby ................................................................................................... 14

2.2.3

Výkonové potřeby ............................................................................................... 15

2.2.4

Potřeby perspektivy............................................................................................. 15

2.3

MOTIVACE A NADĚJE .......................................................................................................... 15

2.4

MOTIVACE A CÍLE ............................................................................................................... 16

2.5

MOTIVACE A VÝKON ........................................................................................................... 16

2.6

MOTIVACE A ZAUJETÍ ZAJÍMAVOU ČINNOSTÍ............................................................................. 18

ZVYŠOVÁNÍ MOTIVACE ŽÁKŮ ............................................................................................ 20 3.1

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ MOTIVACE ................................................................................................ 20

3.2

MÍRA NEJISTOTY ................................................................................................................ 21

3.3

PRŮVODNÍ POCITY .............................................................................................................. 22

3.4

ÚSPĚCH ........................................................................................................................... 22

3.5

ZÁJEM ............................................................................................................................. 23

3.6

ZNALOST VÝSLEDKŮ VLASTNÍ PRÁCE ....................................................................................... 23

3.7

VÝUKA METODOU SAMOSTATNÉ PRÁCE .................................................................................. 24

4

VZNIK, CÍLE A OBSAH PROJEKTU ....................................................................................... 25

5

FAKTORY PODPORUJÍCÍ MOTIVACI ŽÁKA .......................................................................... 26

6

CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ ................................................................................................... 29

7

REALIZACE PROJEKTU KOUZELNÝ SVĚT SKŘÍTKŮ A STRAŠIDEL .......................................... 30 7.1

ÚVODNÍ VYUČOVACÍ BLOK.................................................................................................... 30

7.2

DRUHÝ VYUČOVACÍ BLOK ..................................................................................................... 32

7.3

TŘETÍ VYUČOVACÍ BLOK ....................................................................................................... 35

7.4

ČTVRTÝ VYUČOVACÍ BLOK .................................................................................................... 37

7.5

PÁTÝ VYUČOVACÍ BLOK ........................................................................................................ 39

7.6

ŠESTÝ VYUČOVACÍ BLOK ....................................................................................................... 40

7.7

SEDMÝ VYUČOVACÍ BLOK ..................................................................................................... 41

7.8

OSMÝ VYUČOVACÍ BLOK ...................................................................................................... 42

7.9

DEVÁTÝ VYUČOVACÍ BLOK .................................................................................................... 43

7.10

DESÁTÝ VYUČOVACÍ BLOK .................................................................................................... 44

8

CELKOVÉ HODNOCENÍ PROJEKTU ...................................................................................... 47

9

DALŠÍ MOŽNOSTI PRÁCE S PROJEKTEM ............................................................................. 50

ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................. 52 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................................... 53

Úvod Předkládaná práce Motivace pohádkou ve 2. ročníku ZŠ se zabývá otázkou, jak co nejlépe motivovat žáky ve vyučovacím procesu. Motivace ovlivňuje zájem žáků o učivo i rozvoj jejich schopností a dovedností. Měla by být nedílnou součástí každé vyučovací hodiny. Nejde jen o to vzbudit počáteční zájem žáků, ale udržet jejich pozornost a zaujetí během celé vyučovací hodiny. Práce se zaměřuje na motivaci prostřednictvím pohádky. V teoretické části jsou představeny různé přístupy, které se věnují problematice motivace. Stěžejní roli zde hrají především faktory, které pozitivně ovlivňují motivaci žáků při výuce. Cílem práce je vytvořit projekt, který z těchto faktorů vychází a jehož záměrem je v co nejvyšší možné míře motivovat žáky při práci v hodině. Východiskem pro přípravu projektu jsou osobní zkušenosti autorky s výukou na 1. stupni ZŠ. Projekt je realizován ve 2. ročníku a jeho obsahem je procvičování a upevňování běžného učiva. Vše je vytvořeno s ohledem na konkrétní žáky, které autorka vede od zahájení školní docházky, a zná tedy jejich zájmy, schopnosti a znalosti. Žáci pracují na úkolech v několika výukových blocích. Na začátku každého jsou vymezeny úkoly, poté následuje hodnocení. Pozornost je věnována tomu, jak projekt žáky zaujal a jak se jim práce dařila. Jednotlivé pracovní listy pro žáky jsou připojeny v příloze.

8

1 Motivace V životě nás často jednání různých lidí v určitých situacích překvapí, nerozumíme jim, neboť bychom se v dané situaci sami zachovali jinak. Přemýšlíme nad tím, co člověka k takovému jednání vede. Ve škole například učitel nabízí pomoc žákovi, který ji evidentně potřebuje, ale žák tuto pomoc odmítá. Žák, který má vynikající výsledky, odmítá řešit jednoduchý úkol. V pozadí různého chování a jednání lidí stojí rozdílná motivace (Mareš, 2013).

„Pojem motivace má svůj původ v latinském slovese movere, které znamená hýbat“ (Plháková, 2004, s. 319).

Motivace obsahuje lidské snažení, chtění, tužby, přání, pudy, potřeby a zájmy, ale také emoce a vnější materiální a ideální objekty, které člověka přitahují (Vašátková, 2005).

„Motivace znamená souhrn hybných činitelů v činnostech, v učení a v osobnosti. Přitom hybným činitelem míníme takové skutečnosti, které jedince podněcují, podporují, nebo naopak tlumí, aby něco konal nebo nekonal“ (Čáp, 1987, s. 66).

Motivace v sobě zahrnuje vnitřní i vnější faktory, které ovlivňují lidské jednání: • Aktivují lidské jednání a dodávají mu energii. • Vyvolávají u člověka určitá očekávání (o sobě samém, o úkolu, který řeší, o situaci, v níž se vše odehrává, o pravděpodobném výsledku činnosti). • Vedou jednání k určitému cíli, k určitým hodnotám (za něčím jít, něčeho dosáhnout), a tím ho současně směřují k tomu, aby se vyhnul jinému směru, jiným cílům, jiným hodnotám (tendence nedopustit, aby se určitá věc stala, tendence z něčeho uniknout, když už se to stalo). • Udržují jednání v chodu, dodávají mu energii. • Navozují prožívání úspěchů a neúspěchů, vyvolávají u člověka hodnocení vlastního jednání i jednání jiných lidí.

9

Motivaci můžeme ovlivňovat, měnit, a to jak úsilím jedince samotného, tak snahou lidí kolem něj, včetně učitelů (Mareš, 2013). Člověk může být při svém jednání ovlivňován zároveň několika motivy. Dva lidé mohou také jednat stejným způsobem, ale motivy každého z nich mohou být jiné. Jeden může pracovat především proto, že ho jeho obor baví a má z práce radost, druhý uspokojuje svou potřebu vyniknout a dosáhnout společenského uznání (Čáp, 1987). Mezi motivy mohou vznikat různé vztahy, může docházet i ke konfliktu mezi nimi. Mezi nejčastější druhy konfliktů patří konflikt dvou pozitivních sil (člověk volí mezi dvěma oblíbenými činnostmi), konflikt dvou negativních sil, konflikt mezi pozitivní a negativní silou (snaha místo povinnosti vykonávat raději lákavou činnost, ale nést nepříjemné následky) a kombinace více pozitivních a negativních sil (Pávková, 2014). Pokud nejsou motivy delší dobu uspokojovány, jsou čím dál tím naléhavější. Má-li člověk silný motiv, ovlivňuje to jeho chování – je rázný, vytrvalý a cílevědomý. Intenzivní motiv v určité fázi lidské chování a prožívání zcela ovládne. Pokud má člověk velký hlad, není postupem času schopen myslet na nic jiného. Podle intenzity motivu volíme také pořadí, ve kterém jednotlivé činnosti provádíme (Plháková, 2004). Ve škole sehrává motivace velmi důležitou roli, významně ovlivňuje efektivitu vyučovacího procesu, úspěšnost žáků, jejich výkon a rozvoj jejich osobnosti. Pokud je žák motivován, vidí v učení smysl a jeho úsilí se zvyšuje. Motivace je tedy jednou ze základních podmínek efektivního učení. Pozitivně ovlivňuje pozornost žáků, uložení poznatků do paměti a jejich uchování, výdrž i rychlost a kvalitu učení. Motivace také rozvíjí schopnosti žáka a to, zda bude žák schopen využívat svůj schopnostní potenciál (Pavelková, 2002). Učitel by měl s motivací žáků pracovat dvojím způsobem. Nejprve je třeba vzbudit zájem žáka o vyučovací proces. Současně musí učitel tuto motivaci dále rozvíjet a nabízet nové motivy. Tyto dvě složky motivace nelze oddělovat (Starý, 2008).

10

2 Teoretické přístupy 2.1 Motivace a lidské potřeby Jedna z teorií dává lidskou motivaci do souvislosti s faktem, že člověk volí určitý způsob jednání proto, aby uspokojil své potřeby. Potřebou rozumíme jedincovo nutkání získat něco chybějícího, příjemného, nebo se zbavit něčeho přebývajícího, obtěžujícího. Potřeba vzniká při porušení vnitřní rovnováhy nebo rovnováhy ve vnějších vztazích jedince. Potřeba může být uspokojena, uspokojena jen částečně a jedinec to pociťuje velmi nepříjemně (nastupuje deprivace), vůbec neuspokojena (objevuje se frustrace). Jedinci obvykle něco chybí a snaží se svou potřebu uspokojit. Může jít o potřebu momentální nebo dlouhodobou. Pokud zjistíme, co člověku chybí, snáze pochopíme, proč se chová právě takto. (Mareš, 2013) Koncepcí lidských potřeb se zabýval americký psycholog A. Maslow. Vycházel z faktu, že pro člověka nejsou všechny potřeby stejně důležité a časem se mění. Roztřídil lidské potřeby do několika skupin a seřadil je podle toho, jak se postupně vyvinuly, a zároveň podle toho, jsou-li nižší nebo vyšší. Vyšší potřeby mohou být uspokojeny až v případě, jsou-li uspokojeny potřeby nižší. (Říčan, 2013).

Obrázek 1 Maslowova hierarchie lidských potřeb (Mešková, 2012)

11

V případě, že žák prožívá ve škole strach a úzkost a neví, co od něj bude učitel požadovat, soustředí se pravděpodobně více na potřebu bezpečí než na učení. Učitel by měl vždy počítat s individuálními i věkovými zvláštnostmi v hierarchii potřeb. Některý žák pociťuje silněji potřebu lásky a sounáležitosti, u jiného převažuje potřeba prestiže (Vašátková, 2003). Pokud žák při vyučování nemůže uspokojit svoji původní potřebu, rozvíjí se u něj reakce a návyky, které mohou působit rušivě a učitel je často považuje za nepřiměřené a neopodstatněné. Učitel by měl vytvořit podmínky pro uspokojení základních potřeb žáků (atmosféra bezpečí a důvěry) a poté je může vést i k vzájemnému uznání a úctě (Mareš, 2013). 2.1.1 Základní tělesné a fyziologické potřeby Patří sem potřeba dýchání, přijímání tekutin a potravy, vylučování, rozmnožování, aktivity a pohybu, odpočinku a spánku. Pokud tyto potřeby nejsou uspokojeny (žák je nemocný, nevyspalý, má hlad), vyvolává to u něj psychomotorický neklid a je nesoustředěný. Únikovými reakcemi je pasivita, apatie nebo agresivní chování. 2.1.2 Potřeba bezpečí Jde o potřebu přístřeší, ochrany, jistoty, vyhýbání se chaosu a tomu, co vypadá hrozivě a nebezpečně. K uspokojení této potřeby patří pocit, že se věci dějí předvídatelným způsobem, mají svůj řád a strukturu. Děti potřebují stanovovat hranice. U mladších dětí se tato potřeba projevuje jako potřeba mít své stálé místo a souseda, mít své věci. Pokud se žák bojí jít do školy, protože je ponižován spolužáky nebo zesměšňován učitelem, bude mít pravděpodobně i problémy s učením. Neuspokojení potřeby bezpečí vyvolává pocit ohrožení, strach, úzkost, nejistotu, lítost, vztek, zlost a zmatek. V chování se projevuje agresivitou nebo pasivitou. Uspokojení sociální potřeby bezpečí významně podporuje dobrý vztah žáka a učitele. Zároveň se tím vytváří podmínky pro uspokojení i ostatních vyšších potřeb (sebeúcty, uznání a seberealizace).

12

2.1.3 Potřeba lásky a sounáležitosti Jedinec má potřebu někam patřit a členy svých sociálních skupin být přijímán takový, jaký je. Pokud je žák ve škole izolován, nikdo ze spolužáků se s ním nechce bavit a nikdo mu nepomůže, vede to k tomu, že nechce chodit do školy a nesnaží se. Neuspokojení této potřeby vyvolává smutek, pocity osamělosti, nejistoty, zbytečnosti, někdy i hněv a chuť získat pozornost za každou cenu. Žák se snaží získat pozornost pozitivním i negativním způsobem. Je neposedný, nedisciplinovaný, je pro něj mnohdy lepší i křik a domlouvání než lhostejnost. 2.1.4 Potřeba sebeúcty, uznání Člověk má potřebu cítit se jako hodnotná lidská bytost, vážit si sebe samého, být v něčem úspěšný. Sebeúcta závisí do značné míry na tom, jak nás přijímají ostatní. Žáci, kteří nejsou doma vedeni k tomu, že vzdělání má hodnotu, nebo žáci, kteří si nevěří, necítí potřebu získávat nové znalosti a rozumět tomu, co se učí. Učitel by měl tyto potřeby probouzet. Neuspokojení potřeby sebeúcty a uznání pociťuje žák jako křivdu, nespravedlnost, méněcennost, zbytečnost a neschopnost. To v něm vyvolává hněv, nenávist a beznaděj. Může reagovat tím, že se snaží zviditelnit nadřazeností, agresí nebo únikem do pasivity. 2.1.5 Potřeba seberealizace Pro člověka je zdrojem radosti uspokojení potřeby něco dokázat, tvořit a naplňovat své možnosti růstu a rozvoje. Úkolem učitele je rozvíjet u žáků potřebu seberealizace, která je nasměrovaná na pozitivní cíle a hodnoty. Neuspokojení potřeby seberealizace vede k pocitům zbytečnosti, neschopnosti a někdy i ke ztrátě smyslu života. Žák může reagovat snížením svých cílů, pasivitou a nespoluprácí s učitelem, případně se realizuje v jiné oblasti, v jiném vyučovacím předmětu nebo se u něj projevuje nežádoucí chování (Mešková, 2012).

13

2.2 Potřeby motivující žáky k učení Při pedagogické práci může učitel využít čtyři typy potřeb, které motivují žáky k učení (Mareš, 2013). • Poznávací potřeby. • Sociální potřeby. • Výkonové potřeby. • Potřeby perspektivy. 2.2.1 Poznávací potřeby • Potřeba získávat nové poznatky, snaha o jejich uspořádání a zachování. • Potřeba vyhledávat problémy a řešit je. Bývá podnícena problémovou situací, která vybízí k řešení. 2.2.2 Sociální potřeby • Potřeba pozitivních vztahů s lidmi provázená obavou z odmítnutí – pokud u jedince tato potřeba převládá, snaží se více v situacích, kdy spolupracuje s ostatními, než když pracuje sám. Jedinci s vysokou mírou obav z odmítnutí se chovají nepřirozeně a mohou vyvolávat odmítavé chování druhých. • Potřeba být součástí skupiny, většího celku (třídy, party, týmu) – pokud jedince ostatní ze skupiny vylučují, prožívá svou sociální izolaci negativně. • Potřeba vlivu a moci nad druhými – jedinec projevuje zájem o skupinu a její prospěch, podněcuje ostatní. Negativním projevem může být prosazování svých zájmů, kdy jedinec vyžaduje, aby ostatní vykonávali jeho vůli. • Potřeba spolupráce s lidmi – snaha dosahovat společných cílů, potřeba vzájemného poskytování pomoci. Skupina může dosahovat vyšších výkonů, než by dokázali její členové samostatně. • Potřeba nezávislosti – jedinec chce sám rozhodovat o svých záležitostech, nejvýrazněji se projevuje v období dospívání vzdorem a odmítáním i dobře míněných rad.

14

2.2.3 Výkonové potřeby • Potřeba úspěšného výkonu – jedinec se snaží vyniknout alespoň v jedné oblasti, ve které si věří, že v ní něco dokáže, chce být uznáván jinými jako expert. Jedinci s vysokou potřebou výkonu se nebojí dílčích chyb, překonávají překážky a nevzdávají se, dělají maximum pro to, aby došli k cíli. • Potřeba vyhnout se neúspěchu – snaha vyhýbat se situacím, ve kterých jedinec předpokládá, že nebude úspěšný. Volí si úkoly střední obtížnosti. • Potřeba vyhnout se úspěchu – snaha nevynikat nad průměrné spolužáky, která jedinci zaručuje, že bude i nadále skupinou přijímán a nedostane se do sociální izolace. 2.2.4 Potřeby perspektivy • Potřeba mít osobní cíl – jedinec si sám stanovuje cíl, kterého chce dosáhnout. • Potřeba mít strukturovanou budoucnost – s přibývajícím věkem si jedinec klade dlouhodobější cíle, je schopen upřednostnit vzdálenější cíl před okamžitým efektem, uvažuje o své cestě životem.

2.3 Motivace a naděje Naděje znamená očekávání nebo vnitřní přesvědčení o tom, že budoucnost bude lepší než současnost. Je velmi důležitá, protože ovlivňuje ochotu žáka řešit problém, vynaložit určité úsilí a dosáhnout stanoveného cíle. Žáci, kteří mají naději, věří, že když se budou snažit, učitel jim dá ještě možnost, aby prokázali své znalosti, a oni mohou vylepšit své výsledky. Opakem naděje je beznaděj, kdy žáci hodnotí celou situaci negativně a nevěří, že mají ještě naději na úspěch. Naděje a beznaděj jsou tedy důležité při žákově hodnocení zátěžové situace i v jejím průběhu, kdy se snaží se zátěží nějak vyrovnat. Jedinec tak získá určité zkušenosti, zapamatuje si je a s nadějí či beznadějí pak řeší další zátěžové situace. Žáci, kteří si udrží naději na to, že budou ve škole úspěšní, a snaží se podle toho jednat, mívají lepší výsledky. Vidí více různých cest, které vedou k cíli, zjišťují, že situace má více řešení, promýšlejí a zkoušejí různé možnosti. Věří, že stanoveného

15

cíle lze dosáhnout, jsou vytrvalí a nenechají se odradit překážkami. Vyhledávají potřebné ukazatele, podle nichž poznají, zda postupují správně, a dokážou bojovat s negativními emocemi a s podceňováním sebe sama (Mareš, 2013).

2.4 Motivace a cíle Člověk přistupuje k problému se dvěma typy cílů: Výkonové cíle – jde o předvedení jedincových schopností, jejich hodnocení a postihy za neúspěch, jedinec je srovnáván s ostatními. Prosazování těchto cílů může u žáků vyvolávat bezmocnost, mají pocit, že nemohou nic ovlivnit, pochybují o svých schopnostech a snižují svá očekávání do budoucna. Jejich výkony se zhoršují. Učební cíle – cíle vedoucí ke zdokonalování sebe sama. Žák se učí novým věcem, zdokonaluje vlastní schopnosti, má právo dělat chyby. Neúspěch pro něj není demotivující, ale bere ho jako výzvu k tomu, aby vyzkoušel nové postupy a řešení. Je-li škola zaměřena na výkonové cíle, dává přednost stálému srovnávání žákových schopností a výkonu s ostatními. Žák se zabývá myšlenkou, jak jeho schopnosti a výsledky vnímá učitel a spolužáci. V některých případech využívá strategie záměrného znevýhodňování sebe sama, aby ospravedlnil své výsledky. K dosažení lepších známek využívá také podvádění. Učební cíle naproti tomu umožňují žákovi, aby se oprostil od srovnávání se svými spolužáky. Zaměřuje se na zjišťování toho, jak rozumí zadávaným úkolům, pozoruje, co je třeba zlepšit, aby byl úspěšnější. Žák srovnává svůj aktuální výkon se svým předchozím výkonem, a tím zjišťuje svůj vlastní pokrok. Nemusí svoje výsledky obhajovat před ostatními, ale věnuje se zdokonalování sebe sama, rozvíjení svých schopností (Mareš, 2013).

2.5 Motivace a výkon V člověku se střetávají dva odlišné motivy k činnosti – snaha dosáhnout vysokého výkonu a snaha vyhnout se neúspěchu. Jedince, kteří jsou zaměřeni na vysoký výkon, pohání k činnosti naděje na úspěch, očekávaný pocit hrdosti

16

a převahy nad ostatními. Na této cestě pro ně nejsou podstatné dílčí neúspěchy nebo překážky. Druhý typ lidí negativně ovlivňuje obava z neúspěchu, snaží se tedy vyhnout situacím, ve kterých mají obavu z případného selhání, ponížení, zesměšnění nebo z ostudy (Mareš, 2013). Odlišnosti jsou také v tom, co konkrétní žáci považují za úspěch, či neúspěch a jak reagují. Ne všichni žáci reagují efektivně v případě úspěchu i neúspěchu. Žák, který dostane špatnou známku, může být demotivován a jeho úsilí klesá, nebo pro něj může být naopak neúspěch impulsem pro to, aby se více snažil (Hrabal, Pavelková, 2011). Ve školním prostředí je v tomto případě důležitá aspirační úroveň, kdy žák zvažuje své možnosti, v určité situaci přemýšlí o tom, jak se zachovat a jak jednat. Stanovuje si cíle, kterých chce dosáhnout. Jeho rozhodování je ovlivňováno emocemi – nadějí na úspěch nebo obavami z neúspěchu. Žák má často problém s posouzením svých aktuálních schopností a dovedností. Někteří žáci se přeceňují a stanovují si cíle, kterých nejsou schopni dosáhnout. Vybírají si velmi obtížné úkoly, zkoušejí, zda se jim podaří je zvládnout, často chtějí vyniknout před spolužáky a případným neúspěchem se nedají odradit. Druhá skupina žáků má naopak tendenci se podceňovat, stanovuje si nízké cíle a volí si snadné úkoly ve snaze vyhnout se selhání. Přehnané obavy způsobují, že se tito žáci ani nepokusí řešit úkoly, které by jim potvrdily, že zvládnou víc, než předpokládají. V tom případě zde hraje velmi podstatnou roli učitel, jehož pobídky mohou pozitivně zapůsobit. Při tradičním vyučování zadává úkoly žákům právě učitel. V případě, že je třeba zjistit úroveň, které dosáhla celá třída, jde o úkoly, které jsou stejné pro všechny žáky. Druhou možností je zadání úkolu konkrétnímu žákovi. Je to tedy učitel, který rozhoduje o obtížnosti úkolu, který má žák vyřešit. Odhaduje možnosti jednotlivých žáků a stanovuje jejich aspirační úroveň. Z motivačního hlediska upřednostňujeme alternativu, která zohledňuje aspirační úroveň samotných žáků. Jde o variantu, při které může dát učitel žákům možnost zvolit si úkol podle různého stupně náročnosti. Žák sám pak rozhoduje o tom, kterou

17

úlohu bude řešit. Jde o dlouhodobou strategii, která má za cíl naučit žáky umět přiměřeně hodnotit své aktuální možnosti a zároveň odhadnout i své možnosti do budoucna. Žáci, kteří mají obavy ze selhání, si tak mohou bez obav vyzkoušet situaci, kdy si zvolí obtížnější úkol než obvykle. Pokud žákova snaha nevede ke stanovenému cíli, učitel by s ním měl rozkrýt možné příčiny neúspěchu (Mareš, 2013). Výkonové chování žáka je ovlivněno osobností žáka, značnou roli zde hraje sebedůvěra nebo sebepodceňování. Rozvoj výkonové orientace žáků je podstatný pro jejich zdravý osobnostní vývoj. V tomto směru je tedy velmi důležité, aby učitel znal výkonové potřeby jednotlivých žáků (Hrabal, Pavelková, 2011).

2.6 Motivace a zaujetí zajímavou činností Pro zvýšení motivace je velmi přínosné, pokud se člověk může věnovat činnosti, která je pro něj zajímavá a baví ho. Pokud ho úkol těší, ponoří se do jeho řešení, nevnímá čas. Kromě toho činnost, kterou dělá rád, mu nepřipadá obtížná, nemusí se do ní nutit. Podle psychologa M. Csikszentmihalyiho, který se tímto jevem zabýval, zde hrají roli tři faktory: radost z činnosti, přiměřená obtížnost a odpovídající dovednosti. Vzniká prožitek, nad kterým člověk nepřemýšlí, vykonávanou činnost má pod kontrolou a cítí se dobře. Tento prožitek charakterizuje šest znaků: • Člověk přirozeně akceptuje požadavky, které daná činnost přináší, nepotřebuje podrobné vysvětlování, ví, co má udělat a nemusí o tom dlouze přemýšlet. • Člověk se cítí optimálně vytížen a má pocit, že úkol odpovídá jeho schopnostem. • Člověk vnímá činnost jako bezproblémovou, jednotlivé fáze na sebe hladce navazují, člověk má pocit, že vše „běží samo“. • Člověk se na činnost snadno soustředí, nemusí na činnost obzvlášť myslet a vynakládat mnoho úsilí, přirozeně vytěsní všechny myšlenky, které by ho při práci rušily. • Člověk zapomíná na čas a ten mu rychle plyne. • Člověk je zcela zaujat vlastní činností.

18

Některé výzkumy se zabývaly tím, jaké situace navozují při výuce u žáků tyto prožitky. Dochází k tomu v případě, kdy jsou splněny tři faktory: zájem žáků, soustředění a radost z prováděné činnosti. Žáci měli pocit, že je učení zajímá a baví v těchto případech: • Náročnost úkolu odpovídala schopnostem a úrovni žáků. • Žáci dobře porozuměli pokynům, měli pocit, že mohou sami ovlivnit a řídit podmínky, za kterých se učí. • Žáci měli větší zájem o výuku v případě, kdy pracovali individuálně nebo při skupinové práci, než když se jednalo o hromadnou výuku. Pokud chceme zvýšit motivaci žáků k učení, je tedy třeba zaměřit se na takové aktivity, které posilují samostatnost žáků a jsou voleny s ohledem na dovednosti žáků. Takové činnosti jsou pro žáky výzvou (Mareš, 2013).

19

3 Zvyšování motivace žáků Motivace velmi podstatně ovlivňuje výkon žáka. Na žáky při vyučování působí mnoho faktorů, které nemůže učitel přímo ovlivnit. Jde například o vliv rodiny a prostředí, ve kterém vyrůstají, důležitou roli hrají také dřívější zkušenosti žáka s učivem nebo dřívější učitelé. Učitel by proto měl znát a umět využívat metody, které přispívají k rozvoji žákovy motivace a podporují jeho chuť učit se. Tyto metody se navzájem ovlivňují. Patří sem vnitřní a vnější motivace, míra nejistoty, průvodní pocity, úspěch, zájem, znalosti výsledků vlastní práce, výuka metodou samostatné práce (Hunter, 1999).

3.1 Vnitřní a vnější motivace Rozlišujeme dva základní typy – motivaci vnitřní a vnější (Hunter, 1999; Mareš, 2013). Vnitřní motivace – žák se učí z vlastního zájmu a neočekává za to žádnou vnější odměnu. Vede ho k tomu zvědavost, láká ho naučit se něco, co ještě neumí nebo má radost z toho, že se může věnovat něčemu, co ho baví. Odměnou je pro něj zajímavá činnost, radost z objevování nových poznatků a často i pocit hrdosti, že něco dokázal. Čím více se naučí, tím víc uspokojení mu to přináší a má motivaci pro další učení. Vnější motivace – žák se učí bez zájmu, učební činnost mu nepřináší vnitřní uspokojení. Musí být pobízen vnější odměnou – jedničkou, pochvalou, absencí problémů s rodiči. Po dosažení tohoto cíle však úsilí žáka ustává. Cílem učitele by mělo být vést žáky co nejvíce směrem od vnější motivace k motivaci vnitřní (Hunter, 1999). U téhož žáka však mohou fungovat oba typy motivace, mohou se doplňovat, jeden typ přechází ve druhý nebo jsou přítomny oba typy najednou (Mareš, 2013).

Čtyři zásady pro vyvolání a udržení vnitřní motivace žáka: • Smysluplnost – uspokojení potřeby, aby činnosti dávaly žákovi smysl. • Spolupráce – uspokojuje zároveň sociální potřeby, individuální práci lze nahradit prací ve dvojicích.

20

• Svobodná volba – dát žákům možnost rozhodnout se, co konkrétně budou dělat, jakým způsobem a s kým. • Zpětná vazba – žáci by měli dostat informace o správnosti výsledných postupů. Podle toho se rozhodují o tom, zda budou v činnosti pokračovat a jakým způsobem (Mešková, 2012).

3.2 Míra nejistoty Optimální je, má-li žák mírnou úroveň starostí o výsledek. Žák potřebuje určitou úroveň nejistoty k tomu, aby měl motivaci podat co nejlepší výkon. Pokud je žák se svými výsledky spokojený, je málo motivován a nemá důvod něco měnit a zvyšovat své úsilí. Naopak v případě, že má žák přílišné obavy o výsledek, nepodá nejlepší výkon, nemá už energii na učení. Proto je důležité najít optimální rozmezí motivovanosti, kdy je žák schopen podat nejlepší výkon. Vhodný úkol představuje pro žáka výzvu. Těchto zákonitostí můžeme ve výuce využít a míru nejistoty žáků vhodným způsobem zvyšovat nebo snižovat. • Učitel se postaví k žákovi, který při samostatné práci nepracuje, nebo naopak poodejde od žáka, který je z jeho přítomnosti nervózní. • Při probírání a procvičování nového učiva upozorní učitel žáky, že učivo je obtížnější a je běžné, že zpočátku s ním má většina žáků potíže. Ujistí je, že se společně budou učivu věnovat dostatečně dlouhou dobu, aby měli dost možností si učivo osvojit. • Učitel se rozhoduje, zda vypracovanou písemnou práci oznámkovat nebo ji společně s žáky zkontrolovat, aby měli zpětnou vazbu o tom, jak učivo zvládli. • Učitel může kromě závěrečné písemné práce, která má velký vliv na konečné hodnocení, zadat více drobnějších průběžných testů. Případné selhání v některém testu nebude pro žáka tak významné jako v případě závěrečné práce. (Hunter, 1999).

21

3.3 Průvodní pocity Motivaci žáka k učení ovlivňuje to, jak se v určité situaci cítí. Pokud se žák cítí příjemně, projevuje nejvíce snahy učit se. Proto by se měl učitel vždy snažit vytvořit ve třídě příjemné prostředí, ve kterém se zvyšuje pravděpodobnost dosažení úspěchu. Nepříjemné pocity (například pokud učitel upozorní žáky, že v případě nedokončení úkolu bude výsledná známka snížena) také podněcují žákovu snahu, mohou však mít za následek to, že se žák bude chtít příště nepříjemné situaci vyhnout (Hunter, 1999).

3.4 Úspěch Žák se cítí úspěšný, pokud vynaložil určité úsilí k dosažení cíle. Je-li úkol příliš jednoduchý a on ho vyřešil bez námahy, má jen slabý pocit úspěchu a jeho zájem pokračovat se snižuje. Jiná situace nastává v případě, že na cestě k dosažení určitého cíle nebo splnění úkolu musel žák překonávat překážky a výsledek byl nejistý. Pokud úkol zdárně splnil, prožívá pocit úspěchu intenzivněji a je motivován k dalším pokusům. Úspěch žáka závisí na obtížnosti učiva. Učitel, který tuto obtížnost určuje, může tedy úspěšnost žáků velmi výrazně ovlivnit. Pokud žáci v minulosti zažívali úspěch, předpokládají i úspěch při další práci a jejich motivace se zvyšuje. Mají-li však negativní zkušenost s neúspěchem, motivaci ztrácejí a obávají se dalšího neúspěchu. Učitel by tedy měl poskytnout méně nadaným žákům pomoc a podporu tak, aby všichni měli možnost zažít úspěch a neměli obavy z dalších úkolů. Je to možné například tak, že méně nadaným žákům klade učitel jednodušší otázky, schopnějším složitější otázky. Méně nadaní žáci mají následně za úkol formulovat odpovědi svých nadanějších spolužáků vlastními slovy, což je pro ně méně náročné. Vhodné je také rozdělení žáků do skupin, které pracují na zadaném úkolu samostatně, a učitel se může věnovat individuálně žákům, kteří jeho pomoc potřebují. Podle úrovně jednotlivých žáků může upravit náročnost úkolu. Tím jim umožní splnit úkol a pocítit úspěch, což vede ke zvýšení jejich motivace (Hunter, 1999).

22

3.5 Zájem Žákovu motivaci učit se zvyšuje jeho zájem o učební látku. Učitel jej může zvyšovat různými způsoby. Může využít zájmu žáků o sebe samé, například přiblížením učiva k životu žáka, využitím jejich zážitků nebo pozitivním hodnocením jejich výkonu a schopností. Téměř všechno, o čem učíme, můžeme dát do souvislosti s něčím ze žákova vlastního života. Další možností, jak udělat učivo pro žáky zajímavějším, je zdůraznit jeho originalitu nebo neobvyklost. Oživení v hodinách můžeme dosáhnout například prací s hlasem, posunem od rozhodování učitele k rozhodování žáků, přechodem od textu k filmu. Cokoli, co se liší od běžné výuky, žáky zaujme a vzbudí jejich pozornost (Hunter, 1999).

3.6 Znalost výsledků vlastní práce Pro žáky je velmi důležitá zpětná vazba, při níž průběžně získávají informace o svém výkonu. Pokud žák neví, zda je při výuce úspěšný, není to pro něj příliš uspokojivé ani motivující. Jestliže má naopak přehled o tom, v čem je úspěšný a v čem by se měl zlepšit, bude více motivován se o to pokusit. Důležité je také, aby žák věděl, jaké cesty vedou ke zlepšení jeho prospěchu, a aby si věřil, že je schopen dosáhnout lepších výsledků. Známky nejsou většinou pro hodnocení dostačující, nepodávají přesnou informaci o úrovni znalostí. Pokud žák dostane dvojku, dostává informaci, že pracoval velmi dobře, ale známka nevypovídá nic o tom, co přesně bylo splněno dobře, případně skvěle, a v čem by se měl naopak zlepšit. Motivace žáka se zvýší, pokud žák dostane přesné a konkrétní informace o tom, jak si vedl. Učitel může žáka například pochválit za výborný příklad, který ho napadl, a vyzvat ho, aby se na základě tohoto příkladu pokusil formulovat obecné pravidlo. Žák má možnost posunout se tak od konkrétních rysů k obecným závěrům. Takové hodnocení ze strany učitele má daleko vyšší hodnotu a více motivuje žáka než případná známka. (Hunter, 1999).

23

3.7 Výuka metodou samostatné práce Pro zvýšení motivace žáků při samostatné práci by měl učitel respektovat následující pravidla: • Připravit si pokyny předem a jasně definovat úkol. Tím jsou omezeny opakující se otázky žáků, které se týkají toho, že nevědí, co mají dělat. • Učitel by měl být žákům k dispozici, pokud budou potřebovat jeho pomoc, proto by měl co nejvíce omezit čas, který tráví s jedním žákem. Pokud žáci umí dobře číst, je vhodné, aby měli k dispozici písemné pokyny, na které je může učitel v případě potřeby odkázat. • Učitel musí počítat s tím, že pracovní tempo žáků je různé a někteří z nich budou s prací hotovi dříve než ostatní. Je vhodné připravit pro ně další činnosti, které mohou snadno přerušit, až práci dokončí pomalejší žáci (Cangelosi, 1996).

24

4 Vznik, cíle a obsah projektu Vhodná motivace žáků hraje klíčovou roli ve vyučovacím procesu, má rozhodující vliv na rozvoj žákových schopností a dovedností, ovlivňuje zájem žáka při osvojování nových poznatků i jeho případný úspěch či neúspěch. Myšlenka, jak nejlépe motivovat žáky při vyučování, stála na počátku vzniku projektu, který je nazván „Kouzelný svět skřítků a strašidel“. Je zaměřen na výuku ve druhém ročníku ZŠ. Cílem tohoto projektu je v rámci procvičování běžného učiva zaujmout žáky pro práci tak, aby se na ni těšili, pracovali s radostí a aby je výuka bavila. Předpokladem je, že práce na projektu bude probíhat v období přibližně dvou až tří měsíců, vždy jeden den v týdnu, podle potřeby po dobu jedné až dvou vyučovacích hodin. Obsahem je procvičování učiva převážně z českého jazyka s přesahem do prvouky, výtvarné výchovy a pracovních činností. Žáci budou dostávat pracovní listy s jednotlivými úkoly. Po vypracování si budou tyto listy postupně zakládat do desek, které si k tomuto účelu přinesou. Třídní učitelka vede žáky od 1. ročníku, zná tedy úroveň jejich schopností a dovedností i pracovní tempo. Tyto faktory jsou zohledněny při vytváření pracovních listů. Zadání úkolů je formulováno tak, aby pokud možno co nejvíce žáky zaujalo. Z tohoto důvodu je v některých případech formulace úkolu obsáhlejší, a je tedy klíčové, aby se žáci na zadání úkolu plně soustředili a aby mu porozuměli. Někteří žáci ve 2. ročníku však mají potíže se čtením s porozuměním, musí se velmi soustředit na techniku čtení a uniká jim obsah sdělení. Proto budou všichni žáci na začátku každého pracovního bloku nejprve s pomocí učitelky seznámeni s úkoly, na kterých budou následně samostatně pracovat. Učitelka si ověří, že žáci úkolu porozuměli, a vysvětlí případné nejasnosti.

25

5 Faktory podporující motivaci žáka Při práci na projektu jsou zohledněny faktory, které přispívají ke zvyšování motivace žáků. Celý projekt zastřešuje pohádkové téma skřítků a strašidel, které je v tomto věku žákům hodně blízké. Během výuky mohou při řešení úkolů mnohokrát zapojit svoji fantazii. Žáky doprovází během celé práce čarodějnická holčička Evelínka. Tím získávají úkoly pro žáky určitou originalitu. Tato postava je zvolena záměrně, neboť má s žáky mnoho společného. Je ve stejném věku jako oni a ve škole řeší podobné problémy. Mnohým žákům je blízká také tím, že potřebuje pomoc při řešení školních úkolů. Téma je tedy voleno tak, aby žáky zaujalo, do řešení úkolů se úspěšně zapojili a pracovali s chutí. Ve třídě je vytvořeno bezpečné prostředí a příjemná pracovní atmosféra. Žáci budou mít možnost pracovat ve dvojicích, bude kladen důraz také na komunikaci a spolupráci. Tím budou eliminovány obavy slabších žáků z neúspěchu. Na začátku každého pracovního bloku se žáci domluví podle vlastního zájmu a vytvoří si dvojice. Každý žák dostane své pracovní listy, úkoly na nich však může plnit ve spolupráci s kamarádem. V další hodině může dvojice zůstat stejná nebo si žák vytvoří novou. Každý žák bude veden k tomu, vyzkoušet si v průběhu projektu spolupráci s různými spolužáky. Tím se bude postupně ocitat v různých rolích. Tentýž žák může být jednou tím méně úspěšným členem dvojice, který využije spíše pomoc a radu svého partnera a nechá se při práci vést, podruhé bude mít vědomostně rovnocenného partnera, se kterým si budou pomáhat vzájemně. Další možností je situace, kdy žák dostane do dvojice slabšího partnera, který od něj bude očekávat pomoc. Základní úkoly jsou voleny podle úrovně vědomostí žáků tak, aby všichni žáci mohli při jejich řešení zažívat pocit úspěchu. Některé vycházejí z učiva, které bylo žáky dostatečně procvičeno, jiné podněcují fantazii a hravost a jsou u nich přípustná různá uspokojivá řešení. Pokud si žáci nebudou jistí s řešením úkolu, mohou ve dvojici spolupracovat, svá řešení si ověřovat a obhajovat a následně se

26

rozhodnout, které řešení zvolí. Od svého spolužáka mohou průběžně dostávat zpětnou vazbu o tom, zda úkoly řeší správně či ne. Pokud bude dvojice potřebovat pomoc, může požádat o radu učitelku. Vzhledem k tomu, že žáci budou pracovat po celou určenou dobu na úkolech samostatně, má učitelka dostatek času k tomu, aby mohla práci žáků průběžně sledovat a slabším žákům pomoci. Na řešení úkolů budou mít žáci dostatek času a pomalejší děti se tedy nemusí obávat, že práci nestihnou dokončit. Úspěšní žáci mají po vyřešení základních úkolů možnost pokračovat nadstavbovými úkoly (Příloha 12 - Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky). Některé z nich jsou jednodušší, jiné obtížnější, některé jsou zaměřené na procvičování dobře známého učiva, jiné žáky překvapí svými požadavky na zapojení vlastní fantazie a tvořivosti. Tyto úkoly dostávají žáci na zvláštních listech (mimo základní projekt) a nemusí být plněny v pořadí, v jakém jsou zadány. Žáci tedy mají možnost vybrat si podle svých schopností a zájmů, které úkoly chtějí řešit. Počet nadstavbových úkolů není nijak omezen, každý na nich bude pracovat podle svých časových možností, někteří žáci je pravděpodobně nebudou řešit vůbec. Za každý správně vyřešený nadstavbový úkol dostanou žáci obrázek skřítka, který si mohou nalepit na pracovní list (Příloha 13 – Obrázky skřítků na odměny). Rozmanitost nadstavbových úkolů, jejich různá náročnost a možnost zvolit si jakýkoli z nich, to vše by mělo žáky motivovat do další práce. Žáci, kteří nemají potíže při plnění úkolů, ale jejich pracovní tempo je pomalejší, mají možnost vybírat si kratší nadstavbové úkoly, kterých mohou splnit víc a dostat za ně tedy i víc obrázků. Výborní žáci, pro které mohou být některé nadstavbové úkoly příliš jednoduché, nemusí tyto úkoly plnit a mohou si zvolit úkol, který lépe odpovídá jejich schopnostem. Řešení nadstavbových úkolů však není podmínkou. Zvláště v dnešní době je vhodné podpořit zájem žáků o knihy a jedním z prvních úkolů, které žáci na začátku projektu dostanou, je přinést do školy knížky se strašidelnou tématikou. Pokud budou žáci se základními úkoly hotovi, mohou si půjčit některou z těchto knížek a číst si, případně si vybarvit obrázky na pracovních listech.

27

U složitějších úkolů, kde si žáci nebudou řešením jisti, proběhne kontrola správnosti ihned po ukončení skupinové práce společně s učitelkou. Ostatní úkoly budou kontrolovány a opraveny učitelkou jednotlivě a žáci se následně (před začátkem další práce) seznámí s tím, jak při nich uspěli. Jednoduchým ukazatelem úspěšnosti bude pro žáka představovat obrázek skřítka, který dostane k nalepení na pracovní list. Obrázek žák obdrží v případě, že většinu úkolů vyřešil správně. V případě, že žák nebude úspěšný, poskytne mu učitelka zpětnou vazbu tím, že zjistí, zná-li žák příčiny neúspěchu, případně mu je vysvětlí. Učitelka se též přesvědčí, že žák ví, kudy vede cesta k nápravě – na co se má při plnění dalších úkolů zaměřit, aby byl úspěšnější a neztrácel chuť do další práce.

28

6 Charakteristika žáků Druhý ročník tvoří 20 žáků. Ve třídě převažují ti, kteří dobře zvládají zadané učivo a jsou schopni pracovat z velké části samostatně. Také výkony jednotlivých žáků jsou poměrně vyrovnané, větší rozdíly lze pozorovat v pracovním tempu žáků. Žádný žák nemá s učivem výrazné potíže, někteří jsou však nejistí a potřebují častější podporu učitelky. Žáci tvoří dobrý kolektiv, jsou mezi nimi přátelské a kamarádské vztahy, téměř všichni se znají již z mateřské školy. Pět žáků, kteří přišli do 1. ročníku z jiné mateřské školy, se do kolektivu bez potíží zapojilo. Žáci jsou méně soutěživí, než bývá obvyklé, a raději dávají přednost práci na úkolech, při nichž mohou spolupracovat. Jsou vedeni k tomu, aby si při práci ve skupinách nebo ve dvojicích pomáhali, a pro většinu z nich je to přirozené. Snaží se být k sobě tolerantní, umět vyslechnout názor druhého, nechat ho domluvit a následně se k jeho názoru vyjádřit. To vše je dobrým předpokladem k tomu, aby dobře zvládli práci ve dvojicích.

29

7 Realizace projektu Kouzelný svět skřítků a strašidel 7.1 Úvodní vyučovací blok Pracovní listy – příloha 1

Zadání práce V prvním bloku pracují všichni žáci společně s učitelkou. Cílem je vzbudit jejich zájem, seznámit je s tématem a s tím, co je v průběhu pohádkového putování čeká. Na začátku první hodiny dostanou žáci úvodní list projektu s básničkou „Skřítek a zvířátka“. Společně si ji přečtou a popovídají si o ní. Budou přemýšlet o tom, jak asi vypadá skřítek a jeho chaloupka, o jakého skřítka se jedná a jak se chová, která zvířátka za ním chodí. Budou pracovat i se stavbou básničky, barevně označí slova, která se rýmují, a vyhledají slova zdrobnělá. Prohlédnou si také obrázky strašidel na úvodní stránce, zjistí, zda je znají. Následuje pozvánka do „Kouzelného světa skřítků a strašidel“, která je adresována vždy konkrétnímu žákovi, a motivační dopis od učitelky. V něm se žáci dozvídají, že se příště setkají s čarodějnickou holčičkou Evelínkou, která je žádá o pomoc při řešení různých úkolů. Jsou motivováni také tím, že za úspěšně vyřešené úkoly dostanou vždy malou odměnu. Žáci jsou seznámeni s tím, že si na začátku budou povídat o všem, co už o skřítcích a strašidlech ví. Při práci s interaktivní tabulí se seznámí s různými obrázky skřítků a strašidel a zjistí, které postavičky znají. Poté dostanou za úkol přinést na příště z domova obrázky různých skřítků a strašidel a knížky se strašidelnými příběhy. V závěru hodiny mohou namalovat obrázek k úvodní básničce nebo si vybarvit černobílé obrázky na pracovním listu.

Hodnocení Téma projektu žáky zaujalo, bylo vidět, že pohádkový svět je jim v tomto věku velmi blízký. Někteří byli překvapeni tím, že tomuto tématu bude při výuce věnován tak velký prostor. Úvodní básnička byla pro žáky svou jednoduchou stavbou i obsahem dobře srozumitelná. Téměř všichni kladně odpověděli na dotaz, zda se jim líbila. Následně

30

se rozvinula diskuze, při níž mohli žáci naplno uplatnit svoji fantazii. Vznikaly různorodé dětské představy lesního skřítka. Jednou z nich byla představa drobného panáčka porostlého jehličím, který má místo kloboučku borovou šišku, jeho hlavním posláním je starat se o zvířátka a po lese létá na své sovičce. V představě jiného žáka byl skřítek všemocným strážcem lesa, který ovládá magická kouzla. Objevil se i názor, že hlavním úkolem skřítka je dbát na neporušenost a celistvost lesa a chránit ho před lidmi. Co se týče skřítkovy povahy, převládala ve třídě představa, že je přátelský, což žáci zdůvodňovali tím, že má rád zvířátka a ona k němu chodí. Pokud by však chtěl někdo lesu nebo jeho obyvatelům ubližovat, umí skřítek velmi razantně zasáhnout. Žáci velmi dobře zvládli úkol najít v básni zdrobněliny i označit stejnou barvou slova, která se rýmují. Po prohlédnutí pozvánky do „Kouzelného světa skřítků a strašidel“ vyjadřovali žáci radost z toho, že na ní nalezli své jméno – každý byl tedy osobně pozván. Než byly všechny pozvánky rozdány, měli někteří dokonce obavu, zda svoji pozvánku dostanou a budou se moci pohádkového putování zúčastnit. Úvodní dopis od učitelky žáky motivoval k další práci. Těšili se, že budou moci pracovat ve dvojicích a že za úspěšně splněné úkoly dostanou pokaždé malou odměnu, přestože zatím nevěděli, co to bude. Někteří přišli s návrhem pokračovat v práci na projektu ještě téhož dne a dozvědět se více. Bylo jim ale vysvětleno, že na další návštěvu pohádkového světa bude třeba se připravit. V poslední části hodiny se téměř všichni žáci velmi ochotně zapojili do diskuze o tom, která strašidla znají. Dívky jmenovaly většinou postavičky z pohádek a večerníčků, chlapci měli větší přehled o postavách z různých fantasy filmů, které jsou určeny spíše dospělejšímu chlapeckému publiku. Obrázky, které si žáci prohlédli prostřednictvím interaktivní tabule, je motivovaly a inspirovaly ke splnění domácího úkolu. Někteří byli překvapeni, jak velké množství různorodých obrázků skřítků a strašidel lze snadno najít, a již hlasitě plánovali, jaké obrázky a knížky si na příští hodinu přinesou.

31

7.2 Druhý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 2

Zadání práce V úvodu této části pokračuje společná práce učitelky s žáky. Cílem je rozvíjet počáteční zaujetí a zvědavost žáků, podpořit jejich chuť do práce a poskytnout jim doplňující informace o průběhu celého projektu. Žáci dostanou pracovní list s dopisem od čarodějnické holčičky Evelínky. Dozvídají se, že má za úkol vyřešit úkoly, aby se mohla učit čarovat v kouzelnické škole. Žádá děti o pomoc při řešení těchto úkolů. Prozrazuje jim, že za správně vypracované úkoly v každém vyučovacím bloku dostanou malou odměnu. Každý, kdo většinu úkolů splní, si bude moci vybrat obrázek skřítka, který si nalepí do připraveného okénka na svůj pracovní list (Příloha 13 – Obrázky skřítků na odměny). Tyto obrázky si žáci mohou prohlédnout a během celého projektu jsou umístěny na magnetické tabuli ve třídě. Dlouhodobou motivací je „Výuční čarodějnický list“, který dostane každý žák od Evelínky v závěru práce (Příloha 11). Bude v něm uveden počet obrázků skřítků, které žák získal. Děti to motivuje k tomu, aby pracovaly co nejlépe a získaly tak co nejvíce obrázků. Slabší žáci se zároveň nemusí obávat, že by výuční list nezískali. Náročnost jednotlivých úkolů je přitom stanovena tak, aby měl každý žák možnost část obrázků získat. Žáky motivuje také práce na společném úkolu. Evelínka se dětem zatím nemůže ukázat (na obrázku je jen její silueta zezadu, aby v dětech probudila zvědavost), ale pokaždé, když děti dokončí práci ve dvojicích, dostanou kousek obrázku, na kterém se bude postupně odkrývat Evelínčina podoba. Společně budou postupně skládat a lepit celkový obrázek této malé čarodějnice, jehož vznikající podoba bude po celou dobu práce na projektu připevněna na magnetické tabuli (Příloha 14 – Obrázek čarodějnice Evelínky ke složení). Následuje společné povídání o tom, která další strašidla si žáci od minulé hodiny ještě vybavili, ukážou si obrázky a strašidelné knížky, které přinesli. Společně hledají

32

odpovědi na otázky, kde strašidla žijí, jestli lidem pomáhají nebo ubližují, které strašidlo je oblíbené a proč atd. Ke knížkám, které přinesli, se žáci během práce na projektu budou vracet. Dle časových možností se s nimi budou blíže seznamovat buď společně, nebo jednotlivě v rámci nadstavbových úkolů. V závěru tohoto bloku se žáci rozdělí do dvojic a začínají pracovat na jednotlivých úkolech. Nejprve písemně odpovídají na otázky, které se týkají jejich vztahu ke strašidelnému tématu a které odhalí jejich vnímání pohádkových bytostí. V dalším úkolu mají uvést název knihy nebo filmu na toto téma. Při vypracovávání těchto úkolů mohou žáci čerpat ze společné diskuze, která se ve třídě uskutečnila. Posledním úkolem je vyjmenovat některé bytosti, které lze zařadit pod nadřazené slovo „strašidla“ a doplnit společné pojmenování – slova podřazená.

Hodnocení Na další společnou práci se žáci těšili, někteří již s předstihem přinesli obrázky a knížky o skřítcích a strašidlech a ujišťovali se, že práce na projektu bude pokračovat v plánovaném termínu dle společné dohody. Tito žáci motivovali svým aktivním přístupem i ostatní. Někteří přinesli více obrázků a přislíbili kamarádovi, že se s ním o ně v případě nutnosti rozdělí. Z 20 žáků nakonec obrázky nepřinesli pouze dva. Aby se mohli zapojit do další práce, mohli si tito žáci vybrat obrázky z nabídky, která byla pro tento případ připravena ve třídě. Po přečtení dopisu od čarodějnické holčičky Evelínky měla většina žáků radost, že za splnění úkolů dostanou pokaždé obrázek skřítka, který si sami vyberou. Se zájmem si tyto obrázky prohlíželi a s předstihem vybírali, který si později zvolí. Zaujal je také „Výuční čarodějnický list“ a odhadovali, jak bude vypadat. Pro některé žáky bylo příjemným zjištěním, že se ani v závěrečném hodnocení neobjeví žádné známky. Žáci se také těšili, jak budou odkrývat Evelínčinu podobu. Následovalo stručné představení knížek, které přinesla převážná část žáků. Většina spolužáků poslouchala povídání o knížkách se zájmem, některé knížky znalo více dětí a rozvinula se o nich širší diskuze.

33

Před začátkem práce na písemné části dostali žáci za úkol najít si kamaráda, se kterým budou pracovat. Žáci jsou na takový způsob práce zvyklí a většině z nich nedělalo potíže najít si dvojici i volnou lavici, kam si společně sedli. Děti, které nevěděly s kým pracovat, se sešly se u tabule a utvořily dvojice mezi sebou. První písemný úkol, ve kterém žáci odpovídali na různé otázky k tématu skřítků a strašidel, jim nedělal potíže (ukázka viz Příloha 2). Byli na něj dobře připraveni diskuzí, která mu předcházela. Když žáci pochopili, že mohou odpovídat jen na základě své fantazie a že se nemusí obávat, že některá odpověď bude pokládána za špatnou, pustili se bez obav do práce. Úspěšně se zapojili i žáci, které mívají potíže s klasickými vědomostními úkoly. V odpovědích na otázku, čeho se někdy báli, vyplouval na povrch dětský strach ze tmy, stínů a různých neznámých zvuků, ale i strach z pavouků nebo z nepříjemných snů. Většina dětí odpověděla záporně na otázku, zda věří v existenci skřítků a strašidel. Jsou přesvědčeni, že s těmito bytostmi se můžeme setkat v knížce, pohádce, ve snu nebo ve škole. Pokud by mohli požádat nějakého skřítka o pomoc, ocenili by nejčastěji pomoc s věcmi, se kterými se běžně setkávají v praktickém životě a které jsou jim blízké, například pomoc s úklidem a psaní úkolů. Mezi knížkami a filmy se strašidelnou tématikou byl vidět vliv moderní literatury a filmu. Nejčastěji se objevovaly tituly Harry Potter a Pán prstenů, mezi dalšími děti opakovaně jmenovaly Křemílka a Vochomůrku, Mrazíka a seriál Šmoulové. S posledním úkolem, kterým bylo doplnění různých strašidelných bytostí do balonků, neměli žáci potíže. Někteří z nich potřebovali připomenout, že se jedná o slova podřazená.

34

7.3 Třetí vyučovací blok Pracovní listy – příloha 3

Zadání práce Cílem této části je rozvíjet představivost a fantazii žáků, procvičit tvoření a psaní vět a v neposlední řadě procvičit některé gramatické jevy. Učitelka žáky seznámí s knihou „Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích“ od Vítězslavy Klimtové (Klimtová, 1992). Autorka v ní představuje téměř sto různých bytostí, uvádí jejich popis, výskyt i činnost, kterou provádějí. Text je doplněn ilustracemi. Žáci si společně přečtou popis zvoleného strašidla a základní informace napíšou na tabuli. Připomenou si pravidla psaní vět – na začátku velké písmeno, na konci odpovídající znaménko, v případě popisu většinou tečka. Poté mají žáci za úkol podobným způsobem představit strašidla z obrázků, které si přinesli z domova. Vyberou si obrázek, který nalepí na pracovní list, vymyslí strašidelné bytosti jméno a napíší o ní podle svých schopností několik slov nebo vět. Mohou si zvolit neznámé strašidlo či skřítka a v popisu uplatnit svoji fantazii, případně popsat známou postavičku (například čarodějnici, vodníka…), u které jsou její podoba i typické charakterové vlastnosti dány. Ve druhé části pracují žáci s krátkým textem, který je inspirován pohádkou Princezna ze mlejna. Nejprve mají za úkol doplnit do textu chybějící slova a písmena, poté pracují na úkolech z českého jazyka, které se k textu vztahují. Tyto úkoly budou žákům předem vysvětleny. Bude zdůrazněno, že odpovědi na téměř všechny otázky mají hledat v úvodním textu (slova, která mají 4 slabiky, slova s tvrdými slabikami, osoby). Tento způsob práce je pro žáky nový, a proto lze předpokládat, že budou někteří z nich potřebovat častější radu a pomoc od učitelky.

Hodnocení Žáci se do prvního úkolu pustili s velkou chutí. Jednoznačně u nich převážila možnost vybrat si neznámý obrázek a vytvořit svého skřítka podle vlastní fantazie.

35

Většina z nich nevyužila ani možnosti spolupráce se spolužákem a bylo zřejmé, že si chtějí svoji postavičku zformovat podle vlastních představ. Mnozí vybírali velmi pečlivě mezi velkým množstvím různých obrázků, než se pro určitý z nich rozhodli. Vzniklo několik originálních postaviček, např. Nevidáček Český, skřítek Houbička, strašidlo Troufálek nebo Yoda melounový (ukázky viz Příloha 3). Každý žák takto představil 2-5 pohádkových bytostí. Po skončení této části následovalo společné ústní hodnocení práce samotnými žáky. Pracovní listy připevnili na magnetickou tabuli a se zájmem se seznamovali s novými postavičkami, které vytvořili jejich spolužáci. Dostali za úkol vybrat si strašidlo, které je nejvíce zaujalo, a své rozhodnutí zdůvodnit. Prvním kritériem jejich výběru se stal většinou obrázek, následně hodnotili, zda popis tomuto obrázku odpovídá. Často spontánně doplňovali k popisu bytosti další informace. Největší úspěch zaznamenaly postavičky, které byly popsány vtipně a jejichž obrázek připadal dětem legrační. Pokud se stalo, že žák nesouhlasil s popisem, který na základě obrázku vytvořil jeho spolužák, dostal prostor vyjádřit svůj názor. Pozitivním momentem bylo, když si někteří žáci sami uvědomili a následně ostatním připomněli, že v případě popisu skřítkovy povahy a chování neexistuje pouze jedna správná varianta, ale záleží na osobnosti každého žáka, jak uplatní svoji fantazii a jak bytost na obrázku vnímá. Žáci tak projevili svoji toleranci, dokázali ocenit práci druhého. Ve velké míře také kladně odpovídali na otázku učitelky, zda si myslí, že jejich spolužák úkol splnil, přestože oni sami by ho zpracovali jinak. Část žáků měla potíže s dodržováním stavby vět a pravopisu. Měli samozřejmě možnost ptát se na jevy, které ještě ve druhém ročníku neovládají (psaní i/y apod.) Časté bylo psaní malého písmene na začátku věty i přesto, že si toto pravidlo před začátkem práce žáci připomínali a na tabuli měli napsány vzorové věty. V některých případech docházelo k vynechávání písmenek ve slovech nebo nebyla dodržena smysluplnost věty. Důvodem je fakt, že pro žáky druhého ročníku je v některých případech velmi obtížné formulovat při psaném projevu své myšlenky do výstižných a gramaticky správných vět. Aby to dokázali, musí tomu věnovat často většinu své

36

pozornosti a energie a někteří z nich již nejsou schopni důsledné kontroly gramatických jevů. V závěru společného hodnocení se žáci shodli, že tento úkol se jim velmi líbil. Důvodem byla především možnost zapojit naplno svoji fantazii a volně tvořit bez omezení. Tím bylo sníženo i riziko, že žák nebude při plnění úkolu úspěšný. Při práci s krátkým textem, který byl věnován pohádce Princezna ze mlejna, měli někteří žáci, kteří pohádku neznali, potíže s doplněním chybějících slov do textu. Dostali proto možnost poradit se s ostatními dvojicemi, čímž se problém vyřešil. Při práci na dalších úkolech se potvrdil původní předpoklad. Někteří žáci nehledali zadaná slova v textu, ale sami je vymýšleli. Učitelka proto práci žáků pozorně sledovala a na případná pochybení žáky na samém začátku úkolu upozornila. Následně již pracovali žáci bez potíží a většina z nich zvládla úkoly úspěšně. Některým se nepodařilo najít ke slovu „obyčejná“ slovo opačné.

7.4 Čtvrtý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 4 Zadání práce Cílem je čtení s porozuměním, práce s textem, vyhledávání a doplňování vět, rozvoj slovní zásoby, procvičování slov opačných. V úvodní části úkolu se žáci seznámí s textem „Malá čarodějnice má zlost“, ve kterém chybí některá slova. Žáci mají vhodná slova doplnit na základě slov opačných, která jsou v textu uvedena. Zvládnutí tohoto úkolu je podmínkou toho, aby žáci mohli dostat obrázek skřítka k nalepení na pracovní list. Druhá část úkolu je náročnější a úspěšné splnění je ovlivněno tím, zda žák četl text s porozuměním a zda ho dobře chápe. Předpokladem je, že některé z těchto úkolů splní jen úspěšnější žáci a závěrem proběhne společná kontrola. Žáci proto také dostanou možnost, že odpovědi nemusí zaznamenávat písemně, ale stačí si je promyslet a v závěru bloku je prezentovat pouze ústně. Žáci byli na vyšší náročnost této části úkolu předem upozorněni a seznámeni s tím, že je dnes obzvláště důležité vytvořit vhodné dvojice, aby byli co možná

37

nejúspěšnější. Když byli tázáni, jak dvojice vytvořit, někteří sami došli k názoru, že by ti, kterým jde učení lépe, měli pomoci slabším. To bylo i původním záměrem učitelky. Žáci byli vyzváni, aby se na základě vlastního úsudku rozdělili do dvou skupin. Jednu tvořili ti, kteří dobře čtou a vnímají obsah čteného, druhou ti, kteří jsou méně úspěšní. Následně utvořil každý méně úspěšný žák dvojici s úspěšnějším, čímž se zvýšila pravděpodobnost, že jednotlivé dvojice zvládnou daný úkol co možná nejlépe. Hodnocení První část úkolu zvládla velká část žáků na velmi dobré úrovni, jen ojediněle nenašli někteří k zadaným slovům slova opačná (zvláštní, pilný). Důvodem většinou bylo, že žáci neznali přesný význam těchto slov. Stalo se také, že žáci slovo opačné našli, to ale nevyhovovalo kontextu. (Myslíš na ________ (nic) možné…. – místo správného slova „všechno“ doplnili někteří žáci slovo „něco“). Následně byli žáci upozorněni, že v tomto případě je třeba postupovat tak, aby se hledané slovo hodilo do dané věty, jejíž smysl musí zůstat zachován. Vzhledem k tomu, že v každé dvojici pracoval žák, který poměrně dobře zvládl čtení textu s porozuměním a orientaci v textu, dařila se žákům i práce s vyhledáváním informací v textu. Polovina dvojic splnila též nejnáročnější úkoly, při nichž bylo třeba zapojit vlastní úsudek, a odpovědi formulovala také písemně. Ostatní žáci si řešení úkolů připravili ústně, malá část z nich je nevypracovala. Důvodem bylo, že pracovali pomaleji a neměli dostatek času, případně nebyli při řešení úspěšní. V závěru tohoto pracovního bloku tedy kontrolovali žáci tuto část společně s učitelkou, měli možnost si svá tvrzení ověřit, případně si chybějící odpovědi doplnit. Lze říci, že i tento úkol, náročnější na samostatnost a spolupráci, žáci dobře zvládli. Základ úspěchu tvořila i tentokrát příjemná pracovní atmosféra, chuť do práce, ochota přemýšlet a nacházet řešení, i projev vstřícnosti a podpory méně úspěšnému spolužákovi.

38

7.5 Pátý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 5

Zadání práce Pracovní list je zaměřen především na opakování učiva gramatiky (druhy hlásek, tvrdé a měkké slabiky, počet slabik ve slově, vlastní jména, slova opačná, abeceda, druhy vět). První část tvoří krátká básnička, do níž budou žáci volit vhodná slova dle nápovědy. Následuje neúplný text inspirovaný příběhem o Rákosníčkovi. Žáci budou doplňovat do textu chybějící slova a písmena, poté budou plnit úkoly z českého jazyka, které s textem souvisí. Následují úkoly zaměřené na rozvoj slovní zásoby, tvořivost a fantazii – žáci vymýšlejí různé druhy vět. Také si vyzkoušejí, zda umějí doplnit názvy strašidelných pohádek a filmů. Úspěšné splnění tohoto úkolu však nebude podmínkou pro získání obrázku skřítka.

Hodnocení Úvodní básnička byla velmi jednoduchá a žáci neměli s doplněním slov z nápovědy potíže. Pro některé byl obtížnější následující úkol, kde bylo potřeba doplnit slova podle příběhu o Rákosníčkovi. Úspěšnost zde byla přímo závislá na tom, zda žáci pohádku znají. Pokud jim nepomohl ani obrázek skřítka, dostali možnost zjistit správná slova (krájet, Rákosníček, Brčálník) od svých spolužáků, neboť správně doplněné věty byly podmínkou k úspěšnému zvládnutí dalších úkolů. Žákům bylo zdůrazněno, že úkoly, ve kterých mají některá slova vypsat nebo zakroužkovat, se vztahují k úvodnímu textu. Když se s tímto typem úkolu setkali ve třetím vyučovacím bloku (text k pohádce Princezna ze mlejna), někteří nehledali požadovaná slova v textu, ale vymýšleli je. Tentokrát již většinu žáků úkol nezaskočil a pracovali bez potíží. Někteří žáci splnili jen částečně úkol, v němž měli označit ve slovech měkké a tvrdé slabiky – některé slabiky zůstaly neoznačené. Při vymýšlení vět postupoval každý žák podle svých schopností. Někteří vytvořili jen stručné věty, jiní využili celé nabízené řádky.

39

Doplnit názvy strašidelných pohádek a filmů se žákům dařilo jen částečně. U tohoto úkolu proběhla na konci hodiny společná kontrola a žáci si při ní mohli chybějící údaje doplnit.

7.6 Šestý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 6

Zadání práce Náplň tohoto bloku tvoří učivo prvouky, žáci procvičují roční období a měsíce v roce. Prvním úkolem je zařadit jednotlivé měsíce do odpovídajícího ročního období. To dělá některým žákům potíže, proto budou moci využít nápovědu, která je k dispozici na magnetické tabuli. Jedná se o obrázky ročních období, ke každému je přiřazena kartička s názvem období a s jednotlivými měsíci. Žáci budou upozorněni na to, aby si tuto část úkolu podle tabule dobře zkontrolovali. Správné řešení tohoto úkolu jim může pomoci v další části práce. Následující úkoly by měly být pro žáky jednodušší. Vybírají správné řešení z nabízených možností a doplňují věty podle nápovědy. Závěrečný úkol je zaměřen na rozvoj slovní zásoby i fantazie a na tvoření vět. Žáci budou popisovat uvedená pohádková strašidla.

Hodnocení Úvodní úkol žáci dobře zvládli. Nápovědu využívala polovina dvojic, ostatní ji již nepotřebovali. Také následující dva úkoly pro ně nepředstavovaly větší problém (ukázka viz Příloha 6). Ojediněle se stalo, že někteří žáci místo výběru slov z nápovědy chybějící slova domýšleli, a tím si úkol ztížili. V závěru většinou na svou chybu přišli nebo na ni byli upozorněni a řešení opravili. Popis pohádkových bytostí žáci zvládli. Někteří se vyjádřili jen stručně, jiní vytvořili obsáhlejší popis a uvedli i různé charakterové vlastnosti.

40

7.7 Sedmý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 7

Zadání práce V první části budou žáci pracovat s básní. Nejprve doplňují podle nápovědy slova na konec veršů a poté řeší mluvnické úkoly, které se k textu básně vztahují. Žákům budou předem vysvětlena slova, u kterých je předpoklad, že jim nebudou rozumět (střídka, vytratí, šramot, svorně). Také budou vyzváni, aby poradili spolužákům nejvhodnější postup v případě, že nebudou umět některé verše doplnit. V druhé části pracovního listu budou žáci pracovat opět s neúplným textem. Nejprve do něho doplňují písmena, následně řeší další úkoly, které s textem souvisí a jsou zaměřeny na učivo gramatiky (dlouhé samohlásky, počet slabik ve slově, slova opačná). Součástí úkolu je také rébus, na jehož základě žáci odhalí bytost, o které celý text pojednává.

Hodnocení Před začátkem samostatné práce probíhala diskuse o nejlepším postupu při doplňování básně. Někteří žáci zjistili, že dvojice slov z nápovědy se rýmují, a tázali se, zda každá dvojice, která se rýmuje, má být umístěna v rámci jedné sloky básně. Tento předpoklad jim učitelka potvrdila. Někteří navrhli, že by jim usnadnilo práci, pokud si předem označí slova, která se rýmují, shodnou barvou. Přišli také s nápadem, že by se neměli nechat odradit v případě, že některé verše nebudou umět doplnit. V takovém případě by měli postupovat v básni dál a snažit se vyřešit co největší část. Slova, která se jim povede doplnit, si mohou označit. Tím se jim zúží výběr slov a úkol se zjednoduší. Za svoje nápady ohledně řešení úkolu byli žáci pochváleni a jednotlivé dvojice se pustily do samostatné práce. Většina žáků si v tomto úkolu vedla velmi dobře, někteří využili rad svých spolužáků a v případě potřeby postupovali podle nich (ukázka viz Příloha 7). Potíže měli především žáci, kteří obtížněji čtou. Přílišné soustředění na samotné čtení textu způsobovalo, že jim občas unikal smysl jednotlivých veršů. Tito žáci potřebovali

41

občasnou pomoc učitelky. Další úkoly, které se vztahovaly k básničce, řešili žáci bez větších potíží. Následující úkol zvládli všichni žáci na velmi dobré úrovni. Vyřešili rébus, odhalili tajemnou bytost, správně doplnili písmena do vět a poradili si i s dalšími úkoly (ukázka viz Příloha 7).

7.8 Osmý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 8

Zadání práce Cílem tohoto bloku je především čtení s porozuměním a práce s textem. V úvodní části budou žáci luštit křížovku, k jejímuž úspěšnému vyřešení je třeba znát některé pohádky. Protože to může být pro některé žáky problém, budou jednotlivá řešení napsaná na lístečcích a umístěná ve třídě. V případě potřeby si mohou žáci jednotlivá řešení najít. Podmínkou je pohybovat se pomalu a minimálně rušit ostatní žáky. Druhou část úkolu tvoří vyprávění „Jak Křemílek a Vochomůrka zasadili semínko“. Nejprve budou žáci doplňovat do textu ztracená slova podle nápovědy. Pokud při čtení narazí na neznámá slova, mohou se zeptat na jejich význam. Žáci budou seznámeni s tím, že tato část úkolu bude zásadní, aby mohli dostat obrázek skřítka. Další úkoly jsou spíše nadstavbové, některé jsou obtížnější a náročnější na samostatný úsudek. Podmínkou jejich splnění je i dobré porozumění textu. Předpokladem je, že při řešení těchto úkolů bude úspěšná pouze část žáků.

Hodnocení Všichni žáci vyluštili úvodní křížovku, jen malá část z nich potřebovala občas nápovědu, a to především ve dvou případech. Neznali název chaloupky Křemílka a Vochomůrky a nevěděli, že Arabela měla kouzelný prsten. Žáci respektovali podmínku tichého a pomalého pohybu po třídě a vzájemně se nerušili.

42

Také doplňování slov do textu podle nápovědy zvládli žáci téměř bez chyb, vyprávění jim bylo dobře srozumitelné (ukázka viz Příloha 8). Během práce se ptali jen ojediněle na význam některých slov, která jim byla vysvětlena (klíčit, kramflek, ámen). Bez potíží také označili slova v nápovědě, ve kterých se nacházela měkká slabika, a odpověděli na otázku „Kdo pomohl Vochomůrkovi, aby dostal zpátky svou čepičku?“ Další úkoly byly dle předpokladu pro žáky obtížnější. Polovině z nich se podařilo doplnit do textu chybějící věty. K tomu bylo třeba pozorně číst a vnímat text, neboť chybějící věty se ve vyprávění opakovaly. Jen dvě dvojice odpověděly správně na otázku „Proč se Vochomůrka roztočil na kramfleku?“ Odpověď na ni nebyla v textu řečena přímo. Tuto druhou, obtížnější část úkolů kontrolovali žáci společně s učitelkou v závěru samostatné práce, řešení úkolů bylo vysvětleno.

7.9 Devátý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 9

Zadání práce Úvodní část je věnována procvičování učiva gramatiky (slova souznačná, abeceda). Část úkolů je motivována filmem o Harry Potterovi. Dále budou žáci pracovat s textem „O jabloňovém skřítkovi“. Příběh je rozdělen na čtyři samostatné části, žáci je mají očíslovat ve správném pořadí tak, jak by správně měly následovat za sebou. Další úkoly s příběhem souvisí, procvičují porozumění textu a jsou zaměřeny i jazykově (vyhledávání podstatných jmen a sloves). Za tuto část mohou žáci získat poslední obrázek skřítka k nalepení na pracovní list.

Hodnocení Úspěšnost prvního úkolu, ve kterém měli žáci doplnit slova souznačná, byla závislá na tom, zda žáci znají význam uvedených slov. Většinou s tím neměli potíže,

43

menší část žáků neuměla vysvětlit slova „šotek“ a „saň“. Měli možnost si vše doplnit při společné kontrole. Ukázalo se také, že filmy o Harry Potterovi zná jen asi polovina žáků. Proto žáci hledali odpovědi na otázky, které se filmu týkaly, společně s učitelkou. Další dva úkoly (vymyslet, které věci potřebují vodník a čarodějnice, a dále seřazení strašidel podle abecedy) zvládla naprostá většina žáků velmi dobře. Sestavit text o jabloňovém skřítkovi na základě správného očíslování jednotlivých částí se podařilo téměř všem žákům. Také následné úkoly k textu vypracovala převážná část žáků uspokojivě (zakroužkovali správné odpovědi, našli v příběhu podstatná jména i slovesa, ukázka viz Příloha 9). Někteří nesplnili zcela úkol, ve kterém měli v textu označit vše, co řekl skřítek, neboť označili pouze část skřítkovy přímé řeči. Méně samostatným a kreativním žákům dělal potíže poslední úkol, kde měli vymyslet, co by řekli Jankovi, kdyby měli možnost se s ním setkat.

7.10 Desátý vyučovací blok Pracovní listy – příloha 10

Zadání práce Poslední část shrnuje a uzavírá celý projekt a práci žáků. Žáci pracují společně s učitelkou. Nejprve si přečtou závěrečný dopis od kouzelnické holčičky Evelínky, která je pochválí za jejich práci a poděkuje jim za pomoc při plnění úkolů. Dostanou slíbený „Výuční čarodějnický list“, kde je uveden počet obrázků skřítků, které získali za správně vyřešené úkoly. Žáci tak mohou porovnat svůj výkon s ostatními a zjišťují, jak byli při projektu úspěšní. Ve spodní části výučního listu jsou uvedeny také dva stupně slovního hodnocení, každý žák bude mít označenou variantu, která odpovídá jeho výkonu. Obě hodnocení jsou formulována pozitivně tak, aby i méně úspěšní žáci nebyli zklamáni a neztráceli chuť do další práce. Evelínka plní také svůj slib, který dala dětem na začátku projektu, a prostřednictvím obrázku jim odhaluje svoji podobu. Žáci během práce

44

na jednotlivých úkolech obrázek Evelínky postupně skládali z jednotlivých dílků. Dnes doplní poslední část a mohou porovnat svůj sestavený obrázek se skutečným. V další části závěrečného bloku si žáci společně připomínají kouzelná slovíčka, která souvisí s pravidly slušného chování. Posledním textem, který celé putování po říši skřítků a strašidel symbolicky uzavírá, je básnička Pavla Šruta „Kdy potkáte skřítka“. Žáci si ji společně přečtou, spočítají verše, označí barevně rýmy a zamyslí se nad existencí skřítků a tajemna. Podstatnou součástí celého projektu je jednoduché hodnocení atraktivity celé práce samotnými žáky. Vybarví z nabídky pěti obrázků určitý počet podle toho, jak se jim celý projekt líbil. V samotném závěru dostanou žáci od Evelínky poslední úkol – namalovat ji tak, aby se sama sobě co nejvíce podobala.

Hodnocení Žáci se velmi těšili, že v závěrečném bloku odhalí konečnou podobu kouzelnice Evelínky. To se jim podařilo bez potíží, protože do skládačky chyběl dolepit poslední kousek. Zájem žáků vzbudil i Evelínčin závěrečný dopis a poté, co dostali „Výuční čarodějnický list“, s napětím zjišťovali, kolik obrázků získali v porovnání s ostatními. Většinou byli se svými výsledky spokojeni, jejich výkony byly poměrně vyrovnané i proto, že dobře spolupracovali a s úkoly si ve dvojicích pomáhali. Za své výkony a práci ve dvojicích je pochválila také učitelka. Následně si žáci bez potíží vzpomněli na „kouzelná slovíčka“, která patří ke slušnému chování. Závěrečná básnička vyvolala diskuzi, která se týkala existence skřítků a tajemných sil. Svoji spokojenost s celým projektem vyjádřili žáci ve většině případů vybarvením 4–5 obrázků z nabízených pěti (ukázka viz Příloha 10). Někteří se již zajímali, zda bude projekt pokračovat, a přáli si dostat od Evelínky další úkoly. Mnozí také jen neradi loučili s knihou „Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích“, ve které si rádi četli o nejrůznějších strašidlech. Učitelka tedy navrhla, že by žáci mohli vytvořit vlastní „knížku“. Tak vznikl „Lexikon

45

třídních strašidel“. Žáci dostali za domácí úkol vytvořit postavičku skřítka podle své fantazie a jeho popis doplnit obrázkem. Navázali tak na jeden z prvních úkolů projektu, který plnili s velkým zaujetím. Rozdíl byl v tom, že poprvé popisovali skřítka podle hotového obrázku, zatímco teď nebyli ničím omezeni a mohli využít všechny své nápady (ukázky viz Příloha 15).

46

8 Celkové hodnocení projektu Žáci se do projektu zapojili s velkou chutí. Již při zahájení přinesli téměř všichni žáci z domova materiál k projektu. Šlo o obrázky skřítků, které následně popisovali, a také o knížky s touto pohádkovou tématikou. Tři žáci přinesli také spontánně hračku skřítka s přáním nechat ho ve třídě, aby jim „pomáhal a dohlížel na jejich práci“. Mnozí se na začátku nového týdne svěřovali, že se těší na čtvrtek, kdy budou „pracovat se skřítky.“ Často plnění úkolů nevnímali jako učení, ale spíše jako hru, přestože v jednotlivých úkolech opakovaně procvičovali běžné učivo českého jazyka a prvouky. Zdůvodňovali to tím, že úkoly jsou „pohádkové“, za jejich splnění dostávají obrázky a po ukončení práce získají „Výuční čarodějnický list“. Každý týden s napětím očekávali hodnocení své minulé práce a většinou měli opravdu radost, pokud získali obrázek skřítka. Během celého projektu měli žáci i mimo výuku zájem o knihu „Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích“, která je celým projektem provázela. Někteří si často o přestávce nebo po vyučování přišli knihu vypůjčit a bavili se četbou, někdy individuálně, jindy ve skupince. Následně se přišli podělit o to, o kterém skřítkovi se dočetli a co neobvyklého nebo legračního se o něm dozvěděli. Toto vyprávění bylo několikrát zařazeno i do výukového bloku. Žáci také oceňovali, že mohli vždy pracovat ve dvojicích. Zpočátku měli možnost tvořit dvojice podle svého uvážení. To jim většinou nedělalo problém. Podmínkou ale bylo, aby spolu dlouhodobě nespolupracovali stále titíž žáci. Některé děti partnera od počátku ochotně střídaly, méně flexibilní žáci, kteří mají rádi své jistoty, dávali přednost práci ve stejné dvojici opakovaně. Proto se postupně žáci rozdělovali do dvojic podle různých kritérií (lepší čtenář – horší čtenář, dívka – chlapec, dvojice na základě vylosování stejné barvy pastelky, vytvoř dvojici s někým, s kým jsi ještě nepracoval…) Žáci řešili úkoly se zájmem, pracovali samostatně a potřebovali jen občasnou pomoc učitelky. Úkoly zaměřené na procvičování konkrétního učiva jim nedělaly větší potíže, neboť toto učivo bylo průběžně procvičováno a upevňováno. Žáci se

47

s těmito úkoly setkávají při běžné výuce a jejich řešení je jednoznačné. Někteří měli problém s úkoly zaměřenými na rozvoj tvořivosti a slovní zásoby (popiš strašidlo, které kouzlo bys využil a proč). Jakmile pochopili, že tyto úkoly mohou mít různá správná řešení a že často záleží jen na jejich fantazii, ztratila většina žáků původní nejistotu a obavy a vyrovnala se s těmito úkoly mnohem lépe. Přestože úkoly byly vždy před zahájením samostatné práce společně přečteny a vysvětleny, ojediněle se stalo, že některá dvojice přesto úkolu dobře neporozuměla a potřebovala ho opakovaně vysvětlit nebo upřesnit. Při práci s textem se objevovala slova, jejichž význam žáci neznali. Vždy byla vysvětlena buď při společném seznamování se s úkoly, nebo během práce dle potřeby. V celkovém hodnocení žáci uspěli velmi dobře, v převážné většině získali za svou práci v jednotlivých blocích odměnu v podobě obrázku skřítka. Ukázalo se, že žáci již méně znají klasická česká strašidla z pohádek a večerníčků. Proto také úkoly, které byly zaměřeny na znalost filmů, pohádek a pohádkových postav, byly častěji řešeny a kontrolovány společně s učitelkou. Žáci byli vždy předem upozorněni, že tyto úkoly jsou doplňující a není možné za ně získat obrázek skřítka, aby se ti, kteří neměli dostatečné „pohádkové“ znalosti, necítili znevýhodněni. Práci na projektu doplnily i další aktivity, které žáci pozitivně hodnotili. Během výuky představovali někteří z nich svým spolužákům knížky o skřítcích a strašidlech, které si přinesli z domova. Často šlo o knížky veselé a vtipné, které ostatní zaujaly. Žáci vyslechli popis skřítka jménem Kořenovník nenápadný, který je uveden v knize „Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích“. V rámci výtvarné výchovy pak ztvárňovali na základě tohoto popisu skřítkovu podobu. Výsledné práce navzájem hodnotili. Někteří žáci s radostí využívali možnost přípravy „začarovaných slov“ pro své spolužáky. Na tabuli napsali anagramy (přesmyčky), tedy slova, která vzniknou z původních slov tak, že se použijí všechna písmena ve slově obsažená a změní se jejich pořadí. Ostatní hádali, o která slova se jedná. Nejčastěji šlo o názvy

48

strašidelných bytostí, kouzelných předmětů nebo o názvy strašidelných pohádek a filmů. Za tuto aktivitu byli žáci odměněni písemnou pochvalou. Byla také upořádána výstava obrázků čarodějnice Evelínky, které žáci kreslili. Následně hodnotili, které obrázky nejlépe vystihují skutečnou Evelínčinu podobu. Na téma skřítků a strašidel byl zaměřen i únorový karneval. Převážná část žáků si připravila odpovídající masku. Dostali také návrh, aby si připravili nějakou originální masku skřítka i s potřebnou výbavou a představili tuto postavičku ostatním. Někteří se tohoto úkolu zhostili velmi dobře a byli odměněni jedničkou.

49

9 Další možnosti práce s projektem Při práci na tomto projektu můžeme využívat i jiné formy práce, postupy a hodnocení. Práce ve dvojici není podmínkou, žáci mohou pracovat jednotlivě nebo ve skupině, případně formy práce v jednotlivých blocích podle potřeby střídat. Také odměna formou obrázku skřítka za správně vyřešený úkol a závěrečný „Výuční čarodějnický list“ představují jen jednu variantu z široké škály možných hodnocení. Motivovat lze například sbíráním „kouzelných klíčů“, které žáci dostávají za jednotlivé úkoly. V případě, že jich získají dostatečný počet, mohou na závěr odemknout tajnou truhlu s pokladem. Možností motivace a hodnocení je v tomto směru velmi mnoho a záleží pouze na invenci učitele. Celý projekt je možné rozšířit o další aktivity. Žáci mohou tvořit na téma skřítků a strašidel příběh nebo básničku, sami vymýšlet rébusy, do kterých ukryjí pohádkové postavičky nebo předměty. Lze uspořádat výstavu hraček, které si žáci přinesou z domova. Úkolem žáka je co nejlépe popsat jakoukoli zvolenou hračku a spolužáci hádají, o kterou se jedná. V rámci pracovních činností mohou žáci tvořit oblíbeného skřítka z modelíny, z keramické hlíny nebo ho vytvořit z přírodních materiálů. Nabízí se také možnost zahrnout do projektu další předměty, například matematiku, případně zařadit více úkolů z prvouky. Projekt lze využít i při výuce na málotřídní škole ve spojených ročnících. (např. 2. a 3. ročník). Podmínkou je vytvoření úkolů pro procvičování konkrétního učiva pro žáky 3. ročníku, které zatím nejsou do projektu zařazeny. Pro každý ročník budou tedy připraveny specifické úkoly, které se budou týkat procvičování konkrétního učiva dle ŠVP, a žáci budou tedy tvořit dvojice v rámci svého ročníku. Naopak úkoly, které se věnují práci s textem, charakteristice skřítků nebo při domýšlení rýmů do básně mohou být pro oba ročníky společné a při jejich řešení tedy mohou spolupracovat i žáci z různých ročníků.

50

Závěr Práce byla věnována problematice motivace žáků ve vyučování. Jejím cílem bylo vytvořit pro žáky 2. ročníku projekt, který vychází z faktorů podporujících motivaci žáků. Při realizaci v praxi bylo sledováno, jak projekt žáky zaujal a jak úspěšní byli při jeho řešení. Potvrdil se předpoklad, že vhodně zvolená motivace ovlivňuje pozitivně ve velké míře zájem žáků o učivo i jejich výkony a úspěšnost ve vyučovacím procesu. Žáky práce od počátku zaujala a chuť do práce vydržela převážné většině z nich po celou dobu trvání projektu. Dobře se zapojili i žáci, kteří nemají při běžné výuce o učivo přílišný zájem. Zájem žáků byl podpořen zohledněním co největšího počtu faktorů, které podporují motivaci ve výuce. Mezi ně patří pohádkové téma, které je žákům blízké, originalita některých úkolů, možnost práce ve dvojici, odměna ve formě obrázků, získání závěrečného „Výučního čarodějnického listu“, dostatek času na práci, minimalizování obav z neúspěchu, příjemná pracovní atmosféra nebo možnost výběru nadstavbových úkolů dle zájmu žáka. Svoji roli sehrál jistě i fakt, že učitelka vycházela při tvorbě projektu ze znalosti žáků, které vede od 1. ročníku. Úkoly byly tedy přizpůsobeny jejich možnostem, schopnostem, znalostem a zájmům. Cíl práce byl tedy splněn. Určitým rizikem bylo, že úspěšní žáci, kteří jsou hodnoceni při běžné výuce jedničkami, mohou ztrácet motivaci z důvodu, že v tomto případě nejsou hodnoceni známkami. Tato obava se však nepotvrdila, i tito žáci pracovali se zájmem a dobře spolupracovali se spolužáky. Jako nutné se ukázalo usměrňování žáků při tvoření dvojic, neboť někteří upřednostňovali spolupráci s týmž kamarádem. Cílem však bylo mimo jiné naučit se spolupráci s různými spolužáky. Práce by mohla být přínosem pro učitele, kteří hledají cesty, jak co nejlépe motivovat své žáky. Předností je, že projekt lze dále rozšiřovat a modifikovat dle konkrétního složení žáků a jejich schopností.

51

Seznam použitých zdrojů CANGELOSI, James S. Strategie řízení třídy. Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-083-9 ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. Praha: SPN, 1987. HRABAL, Vladimír, PAVELKOVÁ, Isabella. Školní výkonová motivace žáků. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2011. ISBN 978-80-87063-34-7 HUNTER, Madeline. Účinné vyučování v kostce. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178220-3 KLIMTOVÁ, Vítězslava. Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích. Praha: Noris, 1992. ISBN 80-900908-5-0 MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0174-8 MEŠKOVÁ, Marta. Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0198-4 PAVELKOVÁ, Isabella. Motivace žáků k učení. Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha: UK PedF, 2002. ISBN 80-7290-092-7. PÁVKOVÁ, Jiřina. Psychologie pro pedagogy: Úvod do psychologie. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-7290-645-1 PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004. ISBN 80200-1387-3 ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0532-6 STARÝ, Karel. Učitelé učitelů: náměty na vzdělávání vlastního učitelského sboru. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-513-4. VAŠÁTKOVÁ, Danuše. Vybraná témata pedagogické psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-235-6

52

Seznam příloh Příloha 1 – Úvodní vyučovací blok Příloha 2 – Druhý vyučovací blok Příloha 3 – Třetí vyučovací blok Příloha 4 – Čtvrtý vyučovací blok Příloha 5 – Pátý vyučovací blok Příloha 6 – Šestý vyučovací blok Příloha 7 – Sedmý vyučovací blok Příloha 8 – Osmý vyučovací blok Příloha 9 – Devátý vyučovací blok Příloha 10 – Desátý vyučovací blok Příloha 11 – Výuční čarodějnický list Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky Příloha 13 – Obrázky skřítků na odměny Příloha 14 – Obrázek čarodějnice Evelínky ke složení Příloha 15 – Lexikon třídních strašidel (vybrané ukázky)

53

Příloha 1 – Úvodní vyučovací blok

Skřítek a zvířátka V háječku kousek od doubku má skřítek lesní chaloupku. Je hezká, i když maličká, sedává na ní sovička. Ráno skřítek u vrátek vítá spoustu zvířátek. Všechny je má stejně rád, chodí mu sem pomáhat.

Příloha 1 – Úvodní vyučovací blok

Pozvánka pro ____________________________________________________ do

KOUZELNÉHO SVĚTA SKŘÍTKŮ A STRAŠIDEL

Začínáme už ve čtvrtek!

........................................................................................................................................

Milé děti, při našem společném putování druhou třídou se teď každý čtvrtek dostaneme do pohádkového světa skřítků a strašidel. Seznámíme se s čarodějnickou holčičkou Evelínkou, která bude potřebovat naši pomoc s různými úkoly. Aby se vám lépe pracovalo, můžete se vždy domluvit se svým spolužákem a plnit úkoly společně. Za správně vyřešené úkoly dostanete každý týden vždy malou odměnu, na konci naší cesty vás čeká odměna větší. Co to bude, to vám řekne příště sama Evelínka. Nejdříve se s ostatními podělíte o všechno, co už o těchto bytostech víte. Přineste na příště obrázky různých skřítků a strašidel. Budete je potřebovat pro splnění úkolu. Můžete přinést i knížku, ve které je nějaký příběh o strašidlech nebo o skřítcích. Příběhy, které nás zaujmou, si společně přečteme. Doufám, že vás naše společné pohádkové putování bude bavit, dozvíte se o skřítcích a strašidlech spoustu nového a hravě zvládnete všechny úkoly. Držím vám palce. Vaše paní učitelka.

Příloha 1 – Úvodní vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

text http://www.abatar.cz/basnicky/skritek_a_zviratka.htm

obrázky http://www.celysvet.cz/skin/omalovanky/k_vytisknuti/pirati/4f3c552c5b84adbdf95 359051c80da60.jpg http://www.omalovankykvytisknuti.info/wp-content/gallery/Halloween/bubak.gif http://media1.napady.net/images/media1:50f864405fc13.png/elfe126.gif http://nd05.jxs.cz/517/117/01e4df75d6_82171090_o2.png http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2013/04/omalovanka-k-vytisknuticarodejnice-na-kosteti.jpg

Příloha 2 – Druhý vyučovací blok

Ahoj děti, jsem čarodějnická holčička Evelínka, je mi 7 let a moc bych chtěla naučit se čarovat v kouzelnické škole v Čárymanicích. Musím ale nejdřív splnit úkoly, které jsem dostala. Nevím, jestli si se vším poradím, občas jsem totiž ve škole nedávala pozor a taky mi moc nejde čtení. Budu ráda, když mi se vším trochu pomůžete. Když vyřešíte většinu úkolů správně, můžete si za odměnu vybrat malý obrázek skřítka a nalepit si ho do prázdného rámečku na svůj pracovní list. Na konci našeho společného putování ode mě každý dostane „Výuční čarodějnický list“, na kterém bude napsáno, kolik obrázků celkem získal. Když bude většina úkolů správně, začnu se příští rok učit čarovat v opravdické čarodějnické škole a pak vás můžu naučit nějaké moc užitečné kouzlo, třeba jak zrušit ve škole pětky. A nakonec mám pro vás jeden společný úkol: dokážete odhalit moji podobu? Zatím se vám nemůžu úplně ukázat, ale pokaždé, když splníte nějaké úkoly, dostanete kousek mé fotografie. Když slepíte všechny dílky správně k sobě, dozvíte se, jak vypadám. Myslím, že mi to tam opravdu sluší. Ahoj, Evelínka A teď už se můžete pustit do úkolů. 1.

Nejdříve si společně popovídejte o tom, co už o strašidlech víte. Potom odpovězte na otázky.

•

Bál (a) ses někdy? Čeho? ____________________________________________

____________________________________________________________________ •

Máš nějaké oblíbené strašidlo? _______________________________________

•

Které kouzlo bys využil (a) a proč? _____________________________________

____________________________________________________________________

Příloha 2 – Druhý vyučovací blok

•

Myslíš, že existují skřítkové? __________________________________________

•

Máte nějakého skřítka doma nebo ve škole? Jak se projevuje? ______________

____________________________________________________________________ •

Kterého skřítka bys chtěl mít doma nebo ve škole a proč? __________________

____________________________________________________________________ •

Kdo se může setkat se skřítky? ________________________________________

____________________________________________________________________

2.

Znáš nějakou knížku nebo film o skřítcích a strašidlech? Napiš, jak se jmenuje.

____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________

3.

Strašidla = slovo nadřazené. Doplň do balonků, které skřítky a pohádková strašidla znáš. Takovým slovům říkáme slova ____________________________

Příloha 2 – Druhý vyučovací blok

Příloha 2 – Druhý vyučovací blok

Příloha 2 – Druhý vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

obrázek http://www.delinetciler.org/resimler/2007/09/162.jpg

Příloha 3 – Třetí vyučovací blok

4.

Ahoj děti, tady je Evelínka. Dnes jsme dostali za úkol zjistit o skřítcích a strašidlech co nejvíce informací. Pomoz mi prosím. Nalep obrázky skřítků a strašidel, napiš k nim, jak se jmenují. Můžeš připsat, ze které pohádky jsou a co dělají. Pokud nevíš, jak se skřítek jmenuje a co dělá, můžeš si to vymyslet.

____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________

Příloha 3 – Třetí vyučovací blok

Příloha 3 – Třetí vyučovací blok

Příloha 3 – Třetí vyučovací blok

Příloha 3 – Třetí vyučovací blok

Příloha 3 – Třetí vyučovací blok

5.

I v dalším úkolu se setkáme se strašidly, která jsou tentokrát ale spíš roztomilá. Nejdřív doplň do slov správná písmenka a na delší řádky chybějící slova.

Znáte pohádku Princezna ze mlejna? Urč _ tě víte, že to nebyla opravdová princezna, ale obyčejná holka, která se jmenovala ___________ . Blízko mlýna bydlela ale také dvě straš _ dla, kter _ m se Eliška moc líbila: u rybn _ ka sedával zelen _

__________ a za komínem všechno pozoroval malý roztomilý

_____________.

•

Co je zvláštního ve slově princezna? ___________________________________

•

Vypiš slova, která mají 4 slabiky. ______________________________________

____________________________________________________________________ •

Vypiš slova s tvrdými slabikami. _______________________________________

____________________________________________________________________ •

Vypiš podstatná jména, která označují osoby.

____________________________________________________________________ •

Doplň ke slovům slova opačná:

obyčejná______________ •

blízko______________

Nakresli Elišku, čertíka nebo vodníka.

malý___________

Příloha 4 – Čtvrtý vyučovací blok

6.

Ahoj děti, hlásí se Evelínka. Chci vám poděkovat za úkoly, které jste už vyřešily. Dnes mám pro vás příběh, který vypráví o mé kamarádce, Malé čarodějnici. Na prázdné řádky prý patří slova opačná ke slovům napsaných v závorkách. Doufám, že je znáte, protože já si s tím sama neporadím. Vůbec netuším, co to slova opačná jsou.

MALÁ ČARODĚJNICE MÁ ZLOST OTTFRIED PREUSSLER Byla jednou jedna __________(velká) čarodějnice. Bylo jí pouhých 127 let a to přece pro čarodějnici není vůbec žádný věk. Bydlila ___________ (blízko) v lese na samotě v kouzelnickém domku. Měl báječně zborcenou střechu, _______ (rovný) komín a rozvrzané okenice. Krásnější kouzelnický domek by si ani nemohla přát. Na louce za domkem stála také pec, bez té by to nešlo. Malá čarodějnice měla také ___________ (bílého) havrana, který uměl mluvit. Jmenoval se Abraxas. Nemyslete si, že snad jen uměl zakrákat „dobrýtro“ nebo „dobrý večer“ jako _____________ (zvláštní) havran, který se naučil mluvit. Abraxas uměl ___________ (mlčet) taky všechno ostatní. Malá čarodějnice si na něm velice zakládala. Byl to neobyčejně __________ (hloupý) havran, vždycky jí ke všemu řekl, co si o tom myslí a nikdy nedržel zobák. Každý ______ (noc) se čarodějnice cvičila v kouzlech. Kdo to chce někam dotáhnout, nesmí být _______ (pilný). Aby se všechno naučila, musela prostudovat celou kouzelnickou knihu a nic nevynechat. Dnes se zrovna učila vykouzlit ________ (sucho). Abraxas ________ (ležel) vedle ní a nebyl ani trochu spokojený. „Máš dělat déšť,“ krákal vyčítavě, „a cos vykouzlila? Poprvé ti napršely bílé myšky, podruhé žáby, potřetí jedlové šišky! To jsem zvědavý, jestli alespoň teďka svedeš opravdický déšť!“ Tu se malá čarodějnice pokusila o déšť počtvrté. Vyčarovala na nebe mrak, kývala na něj, až připlul blíž, a když stál přesně nad ní, zvolala: „Ať prší!“ Mrak se roztrhl a pršelo – podmáslí!

Příloha 4 – Čtvrtý vyučovací blok

„Podmáslí!“ krákal havran. „Mně se zdá, že ti úplně přeskočilo! Copak bude ještě všechno na tvůj rozkaz pršet? Kolíčky na prádlo, ne? Kdyby to alespoň byly drobečky nebo rozinky!“ „Určitě jsem se přeřekla v zaklínadle,“ pravila malá čarodějnice. „Já ti povím, v čem to je,“ krákal Abraxas. „Jsi roztržitá! Myslíš na ____________ (nic) možné, jen na čarování ne. Měla by ses víc soustředit!“ „Máš pravdu?“ vykřikla čarodějnice, nemůžu se soustředit, protože mám __________ (radost)! Dneska je totiž filipojakubská noc a všechny čarodějnice se sejdou na Skalnaté hoře při kouzelnickém reji. Mě tam nechtějí, že prý jsem ještě malá.“ Havran se pokoušel malou čarodějnici utěšit: „Koukej, je ti teprve sto dvacet sedm, nemůžeš ještě chtít jít tancovat mezi __________ (malé) čarodějnice. Co nemůžeš mít, to máš pustit z hlavy. Třeba to vyjde ___________ (minulý) rok.“ „Jenomže já chci už letos, chápeš? Vím, co udělám. Poletím na Skalnatou horu už dnes v noci!“ Havran se polekal: „Přece ti to velké čarodějnice zakázaly!“ „To je toho!“ křičela malá čarodějnice. Zakazuje se přece leccos. Přidám se k nim až při reji a než všechno __________ (začne), zase potají odletím domů. Vůbec nikdo si mě nevšimne!“

•

Najdi a podtrhni, jak vypadal domek malé čarodějnice.

•

Co znamená, že si malá čarodějnice na havranovi velice zakládala?

____________________________________________________________________ •

Vyhledej a dopiš:

Kdo to chce někam dotáhnout, __________________________________________ Co nemůžeš mít, ______________________________________________________

Příloha 4 – Čtvrtý vyučovací blok

•

Proč se Malá čarodějnice zlobila?______________________________________

____________________________________________________________________ •

Co myslíš, jak vše dopadlo na Skalnaté hoře? ____________________________

____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ •

Už se ti někdy stalo, že ses na něco nemohl (a) soustředit, protože jsi myslel(a) na něco jiného? Kdy to bylo? _________________________________________

____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ •

Namaluj Malou čarodějnici a jejího havrana.

Příloha 4 – Čtvrtý vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

text KRUPÁROVÁ, Martina, NOVÁKOVÁ, Petra. Čítanka pro 3. ročník základní školy. Brno. Didaktis, 2004. ISBN 80-7358-896-X

Příloha 5 – Pátý vyučovací blok

7.

Dokážeš správně doplnit básničku? Nápověda: stojí, bububu, bojí, na dubu

Bubák Sedí bubák ______________, který v lese ______________. Straší děti: ______________! A pak se sám ____________.

8.

V dalším úkolu doplň nejdříve do vět správná písmenka a slova. Pokud znáš skřítka, který je na obrázku, máš napůl vyhráno.

Tenhle skř _ tek bydlí v r _bn _ čku, kter _ je za mlhou tak hustou, že by se dala _____________. Je to náš star _ známý, zv _ davý ______________ a jeho domovem je r _ bn _ ček ________________ •

Zakroužkuj zeleně slova trojslabičná.

•

Vypiš vlastní jména. ________________________________________________

•

Co mají společného? ________________________________________________

•

Vypiš slovo, které netvoří slabiku ______________________________________

•

Dokážeš najít ke každému slovu slovo opačné?

hustý______________ •

starý______________

Zakroužkuj: měkké slabiky žlutě, tvrdé slabiky modře.

známý______________

Příloha 5 – Pátý vyučovací blok

•

Zakroužkuj v každém slově první písmeno a slova očísluj podle abecedy:

mlha, skřítek, rybníček, Rákosníček, domov •

Doplň věty:

Když Rákosníček ______________________________________________________ ____________________________________________________________________ Rákosníček často ______________________________________________________ ____________________________________________________________________ Když je v rybníčku zima, ________________________________________________ ____________________________________________________________________ •

Na závěr můžeš Rákosníčkovi něco přikázat, na něco se ho zeptat a něco mu popřát. Napiš jednu větu

rozkazovací __________________________________________________________ tázací _______________________________________________________________ přací ________________________________________________________________ 9.

Umíš doplnit názvy strašidelných pohádek a filmů?

S čerty ______________________

Z pekla ________________________

Ať žijí _______________________

Bubáci a _______________________

Dívka _______________________

_______________________________

Příloha 5 – Pátý vyučovací blok

10. Vybarvi obrázek strašidelného hradu: samohlásky – červeně

souhlásky tvrdé – šedě

souhlásky měkké – hnědě

souhlásky obojetné - žlutě

A

M

B

Y N

H

Z CH

O R

V

K

D

U

T

I Š

S

E P

Ď L J

C Ž

Ř Ť

Ň

Č

Příloha 5 – Pátý vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

text http://skolaci.com/basnickohrani-bubak-jiri-zacek/16085

obrázky http://nd05.jxs.cz/012/500/767745e79f_84986927_o2.png http://nd01.jxs.cz/012/874/93b9247682_4325909_o2.gif

Příloha 6 – Šestý vyučovací blok

11. Ahoj děti, povídali jsme si dnes o ročních obdobích a měsících a já v tom mám velký zmatek. S úkoly mi pomáhala moje kamarádka Hermínka, už jsem měla všechny hotové, ale skřítkové Naschválníčci mi přes noc všechno vymazali. Až je potkám, tak jim to spočítám. Pomozte mi prosím úkoly doplnit. Moc děkuji, Evelínka. •

Nejdřív přiřaď ke každému ročnímu období správné měsíce: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec

Jaro:___________________________

Léto:____________________________

Podzim:_________________________ Zima:____________________________ •

U každého měsíce zakroužkuj písmeno u správné odpovědi a dozvíš se jméno ptáčka, který krásně zpívá a na zimu odlétá do Afriky. Je zákonem chráněný.

Jmenuje se _________________________________. Leden:

S. padá sníh

K. roste listí na stromech

T. jsou mlhy

Únor:

P. koupeme se

L. mrzne

J. kvetou stromy

Březen:

A. začíná jaro

M. vysvědčení

E. opadává listí

Duben:

B. začíná podzim

O. zdobíme stromeček

V. Velikonoce

Květen:

L. rostou houby

Í. kvetou stromy

G. silný vítr

Červen:

R. v noci mrzne

S. Vánoce

K. zrají jahody

N. nejkratší měsíc

Z. ptáci odlétají

Červenec: O. letní prázdniny Srpen:

U. kvetou sněženky B. sklízí se obilí

T. bruslíme

Září:

H. začíná zima

F. zdobíme vajíčka

E. začíná škola

Říjen:

I. nejdelší dny

C. pouštíme draky

J. zrají maliny

Listopad: P. vracejí se ptáci

D. jezdíme na tábory

N. často prší

Prosinec: Ý. brzy se stmívá

K. kvetou tulipány

A. opalujeme se

Příloha 6 – Šestý vyučovací blok

•

Doplň do vět správná slova podle nápovědy:

V lednu začíná nový _________. Děti se po vánočních _______________ vracejí do školy. Leden a únor patří mezi __________________ měsíce v roce. Venku padá ____________, můžeme stavět ________________ nebo _____________. Na konci ______________ dostávají děti _______________ a mají ________________ prázdniny. Nápověda: nejchladnější, vysvědčení, sněhuláky, rok, pololetní, prázdninách, sníh, ledna, bruslit 12. Určitě znáš pohádku o Honzovi, který musí vysvobodit zakletou princeznu. To správné kouzlo mu poradí pohádková strašidla, která žijí v kouzelném lese. Honza ale strávil celý život doma na peci a strašidla nepozná. Pomoz mu – napiš, jak strašidla vypadají a jak straší.

Vodník - __________________________________________________________ _________________________________________________________________ Čarodějnice - _____________________________________________________ ________________________________________________________________ Čert - ___________________________________________________________ ________________________________________________________________

Příloha 6 – Šestý vyučovací blok

Příloha 7 – Sedmý vyučovací blok

13. Na další básničku vylili nepozorní skřítci zmizíkovací inkoust a některá slova se tak ztratila. Umíš je doplnit podle nápovědy? O SKŘÍTCÍCH

Jestlipak už jsi viděl skřítky? Ti bydlí všude u __________.

pohádek

Večer si zobnou drobek střídky, a přes noc pěkně _________.

slyší

Starají se nám vzorně _______, skřítci jsou dobří, nejsou zlí.

pořádek

Nebudeš-li je příliš _______, možná ti něco vykouzlí.

lidí

Občas je v noci člověk ________,

zlobit

když se mu spaní vytratí. Řekneš si, hele, šramot ________

uklidí

a jsou to skřítci vousatí. Žijí tu zkrátka svorně s námi

myší

ti pořádníčci z __________ A tam, kde nejsou? Tam pak mámy musejí dělat ____________.

o byt

Příloha 7 – Sedmý vyučovací blok

•

Zakroužkuj 3 dvojice slov, která se rýmují.

•

Vypiš slova se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě ____________________________

____________________________________________________________________ •

Vypiš větu tázací. __________________________________________________

14. Určitě pro tebe bude hračka doplnit správně všechna písmena, která poztrácela jedna známá strašidelná bytost. Vyluštíš z rébusu, kdo to čaroval?

Kd _ ž odbila půlnoc, objevovala se na hradě

_____________________.

M _ la dlouhé bílé šat_ a vysokou špičatou čepic_.

LÍBÁ

PÍNA

Pokud nesla bílý šá_ eček, znamenalo to, že se na hrad _ v brzké dob_ narod _ d _ ťátko. Kd _ by m _la v rukou čern _ šátek, post _ hlo by obyvatele hradu neštěstí. •

Vypiš 3 slova, která mají dlouhou samohlásku.

____________________________________________________________________ •

Zakroužkuj 3 slova, která mají 3 slabiky

•

Napiš k těmto slovům slova opačná:

dlouhé-_______________ bílý-_________________ vysoká _________________

Příloha 7 – Sedmý vyučovací blok

Příloha 7 – Sedmý vyučovací blok

Příloha 7 – Sedmý vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

text http://www.broucciveselaskolka.estranky.cz/clanky/basnicky-ii..html

obrázky http://cdn5.colorir.com/desenhos/pintar/gnomo.gif http://www.webmagazin.cz/_okcl2/1391719017_2016.jpg

Příloha 8 – Osmý vyučovací blok

15. Vyluštíš, jak se jmenuje duch, který straší v oblíbeném večerníčku? __________

Rákosníčkova mlha je tak hustá, že by se dala K čarování musíš znát správné Jak se jmenuje chaloupka Křemílka a Vochomůrky ? Arabela měla kouzelný Kdo zabloudil, překročil bludný Křemílkův kamarád Kdo pospíchá, potřebuje sedmimílové

16. V našem dalším vyprávění poztráceli dva skřítci z večerníčku některá slova. Umíš je doplnit podle nápovědy? Ztracená slova piš na krátké řádky. Pozor, dlouhé řádky zůstanou zatím prázdné.

Nápověda: divizna, kolíbky, chaloupkou, zahrádce, žížala, písničku, mrak, vlásek, nohy, trávy, prstem, Vochomůrkou JAK KŘEMÍLEK A VOCHOMŮRKA ZASADILI SEMÍNKO VÁCLAV ČTVRTEK Křemílek a Vochomůrka stáli celí zamyšlení na zahrádce za pařezovým domkem. Sluníčko se na to chvíli dívalo a pak zaťukalo zlatým prstem Křemílkovi na rameno a zeptalo se: „Copak je?“

Příloha 8 – Osmý vyučovací blok

„Ale, chtěli jsme, aby nám na ____________ vyrostla kytka, a nemáme semínko,“ řekl Křemílek. Sluníčko ukázalo ________: „Tamhle jedno leží.“ A leželo tam semínko a tvářilo se jako děťátko, když spí. „Radši se ho, Křemílku, zeptej, co je zač. Abychom si tu nezasadili kdovíco,“ povídá Vochomůrka. Křemílek se opatrně semínka zeptal: „Copak jsi zač?“ „Verbascum,“ špitlo semínko. A tak Křemílek s _____________ z toho nezmoudřeli, protože semínko mluvilo latinsky. Vochomůrka se roztočil na kramfleku a Křemílek zasadil do důlku semínko. Navrch přiklopil svou čepičku, aby se semínku líp klíčilo. Zalívali semínko a zpívali mu _________. Vstávej, semínko, holala, bude z tebe fiala. Když bylo holala do třetice, začal tam růst kopeček. „Už to bude!“ povídá Vochomůrka. A už to bylo. Kopeček se rozvalil a vykoukla _________ Taťána. „Aby vás kos sezob, i s tím vaším semínkem,“ křikla. „Pořád mi dupete nad hlavou a vytopili jste mi salón!“ Hodila po Vochomůrkovi semínkem, po Křemílkovi čepičkou a sjela zpátky do svého podzemního bydlení. Křemílek a Vochomůrka tam stáli a bezradně kroutili palcem. Nakonec Křemílek povídá: „Víš co, Vochomůrko, teď to uděláme obráceně.“ A udělali to tak. Křemílek se roztočil na kramfleku a Vochomůrka zasadil do důlku semínko. Navrch přiklopil svou čepičku, aby ____________________________________________________. A zas zalívali a zpívali: Vstávej, semínko, holala, bude z tebe fiala. „Je to nějaký lenoch,“ povídá Křemílek. „Je to nějaký ospalec,“ zívl si Vochomůrka a v tu chvíli usnul. „Vy jste mi ale zahradníci,“ usmálo se sluníčko na nebi a zamnulo si zlaté ruce. „Teď vám něco ukážu!“ Smálo se pořád víc na zahrádku za pařezovou _____________. Na tu chaloupku, kde pod Vochomůrkovou čepicí leželo v zemi semínko.

Příloha 8 – Osmý vyučovací blok

A potom ještě sluníčko silným sluncovým hlasem zazpívalo: ____________________________________________________________________ V tu chvíli se špičatá čepička zatřásla a vykoukly zpod ní lístečky. Sluníčko jim hned podalo své zlaté ruce: „Tak pojďte, já vám pomůžu.“ A jak pomáhalo, rostla tam pořád větší kytka. Na hlavě jí sedí Vochomůrkova čepička. „Kdepak“, řekla kytka, „budeš se tomu divit, ale já jsem ____________. Jenže jsem to těm dvěma kmotrům řekla po latinsku.“ A smála se, až z toho celá rozkvetla. „Kruciš,“ povídá sluníčko taky málem po latinsku, „to jsem to vyvedlo!“ A radši uteklo za _________, protože v tu chvíli se Vochomůrka proloupl ze spaní. „Kytka mi vzala čepičku,“ křikl a žene se k divizně. Zrovna když sahal po čepičce, uklouzly Vochomůrkovi ________. Letí z divizny jako z věže. Bylo by to všechno dopadlo na ámen. Jenže v tu chvilku vykouklo za mrakem sluníčko. Ze zlaté hlavy si zlatými prsty vytrhlo __________ a předělalo ho na zlatého motýlka. Ten motýlek vzal Vochomůrku mezi křídla jako do __________. Nejdřív ho nesl až nahoru pro špičatou čepičku. A pak až dolů do zelené _________. •

Umíš doplnit zbývající řádky podle předchozího vyprávění?

•

V nápovědě zakroužkuj slova, ve kterých je měkká slabika.

•

Proč se Vochomůrka roztočil na kramfleku? _____________________________

____________________________________________________________________ •

Kdo pomohl Vochomůrkovi, aby dostal zpátky svou čepičku?

__________________________________________

Příloha 8 – Osmý vyučovací blok

Příloha 8 – Osmý vyučovací blok

Příloha 8 – Osmý vyučovací blok

Příloha 8 – Osmý vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

text HORÁKOVÁ, Zdenka, JANÁČKOVÁ, Zita, PROCHÁZKOVÁ, Eva. Čítanka pro 2. ročník. Brno: Nová škola, 2002. ISBN 80-7289-043-3

obrázky http://img.ceskatelevize.cz/program/porady/898773/foto/06.jpg http://nd05.jxs.cz/585/450/b313a81a89_84986189_o2.jpg

Příloha 9 – Devátý vyučovací blok

17. Ahoj, děti, brzy už ukončíme naše putování po světě skřítků a strašidel a vy dostanete svůj „Výuční čarodějnický list“, ale ještě před tím mám pro vás pár úkolů, se kterými bych potřebovala poradit. Při čtení kouzelnické knihy jsem narazila na některá neznámá slova. Napište mi, co znamenají. Děkuju za pomoc, Evelínka

kouzelnice - _________________

hastrman - _______________________

pidimužík - _________________

šotek - ___________________________

zaříkadlo - __________________

saň - ____________________________

18. Strašidla mají svůj kouzelnický obchod, kam chodí, když si chtějí koupit něco, co potřebují k čarování. Do takového obchodu chodil i mladý kouzelník z oblíbeného filmu, když potřeboval nakoupit pomůcky do čarodějnické školy. •

Víš, jak se jmenoval? ________________________________________________

•

Kde byla škola, ve které se učil čarovat? ________________________________

•

Jak se jmenovali dva jeho kamarádi? ___________________________________

•

Některá strašidla se kouzlit teprve učí. Poraď jim, co si musí koupit?

vodník - __________________________________________________________ čarodějnice - ______________________________________________________ •

Strašidla se musí v obchodě řadit do fronty podle abecedy. Očísluj je.

vodník, hejkal, kouzelník, trpaslík, víla, čert, drak, ohnivec, jeskyňky

Příloha 9 – Devátý vyučovací blok

19. Až si přečtete příběh o jabloňovém skřítkovi, určitě hned poznáte, že části příběhu se pomíchaly. Nejprve tedy očíslujte jednotlivé části čísly od 1 do 4 tak, jak jdou správně za sebou. Potom bude pro vás určitě hračka vyřešit další úkoly.

O JABLOŇOVÉM SKŘÍTKOVI DAGMAR LHOTOVÁ

____ „Já snad nedojdu,“ povzdychl si Janek, ale znenadání v té tmě uviděl červené jablko, rozzářené jako lucerničku, které mu ukázalo cestu k chalupě. Vzpomněl si na skřítka. Bez jeho pomoci by se byl domů nevrátil.

____ U jedné chalupy v horách rostla košatá jabloň. Dávala pokaždé množství úrody, jen jediný rok odpočívala. Tehdy v její koruně viselo samotné červené jablko a Janek z chalupy se ho chystal utrhnout. Sotva však sáhl na větve, ozval se tenký hlásek:

____ „To bych rád věděl jak,“ houkl Janek, jablko však neutrhl. Přišla zima a studené fujavice, jaké nikdo nepamatoval. Janek musel do vesnice pro zásoby, měl to daleko a cesta byla zlá. Když se vracel z nákupu, slunce zakryla mlha a hustou chumelenicí nebylo vidět na cestu.

____ „Nech mne na pokoji! Jsem jabloňový skřítek a můj domov je právě v tomhle jablku. Jestli mi ho vezmeš, zahynu.“ Janek váhal, chuti měl plnou pusu a žádného skřítka nikde neviděl. Někdo si ze mne dělá blázny, myslel si. Podruhé vztáhl po jablíčku ruku, ale hlásek znovu zanaříkal: „Nech mě tady… Vyplatí se ti to, uvidíš.“

Příloha 9 – Devátý vyučovací blok

•

•

Zakroužkuj správnou odpověď:

Janek si chtěl utrhnout ze stromu

švestku

jablíčko

V jablíčku bydlel jabloňový

skřítek

červík

Kdyby Janek jablíčko utrhl, skřítek by

umřel

se mu ukázal

V zimě šel Janek

na dřevo

na nákup

Po cestě začal

padat sníh

foukat vítr

Jak pomohlo jablíčko Jankovi? ________________________________________

____________________________________________________________________ •

Vypiš z vyprávění 5 podstatných jmen (jsou to názvy osob, zvířat a věcí)

____________________________________________________________________ •

Vypiš z vyprávění 5 sloves (co osoby, zvířata a věci dělají)

____________________________________________________________________ •

Označ ve vyprávění zeleně všechno, co řekl skřítek.

•

Představ si, že se setkáš s Jankem. Napiš, co bys mu řekl.

____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________

Příloha 9 – Devátý vyučovací blok

Příloha 9 – Devátý vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

text GROLICHOVÁ, Sylvie, HALASOVÁ Jitka. Čítanka pro 2. ročník ZŠ. Brno: Didaktis, 2009. ISBN 978-80-7358-134-3

obrázek http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2009/11/pomme.gif

Příloha 10 – Desátý vyučovací blok

Ahoj děti, zdraví vás Evelínka. Mám velkou radost, protože se vám podařilo splnit všechny úkoly a moc jste mi tím pomohly. Sama bych to vážně nezvládla, proto vám chci poděkovat za pomoc. Mám pro každého z vás také slíbenou odměnu - Výuční čarodějnický list. Je to takové vysvědčení, kde je zapsáno, kolik jste během naší společné práce získaly obrázků skřítka za správně vyřešené úkoly. Čím víc obrázků máte, tím jste šikovnější. Dozvíte se také, jestli by vás vzali do Školy čar a kouzel v Čárymanicích nebo jestli musíte ještě trénovat. Také už se vám můžu konečně ukázat, jak vypadám. Tak tohle jsem já. Podařilo se vám správně sestavit obrázek s mojí fotografií?

Už se těším do školy, kde se naučím nová kouzla. Ta největší kouzla ale umí každý z nás, nevěříte? Určitě znáte některá kouzelná slovíčka, která používáte, když potřebujete, aby vám někdo s něčím pomohl nebo vám něco půjčil. Kdo je zná a umí se slušně chovat, nemusí se bát, že si s něčím nebude vědět rady. Vždycky se totiž najdou kamarádi, kteří mu pomůžou. Doplňte, která slovíčka jsou takhle důležitá. ____________________________________________________________________ Doufám, že jste se při řešení úkolů dozvěděly spoustu nového o skřítcích a pohádkových strašidlech. Záleží jenom na vás, jestli se se skřítky chcete potkávat. Když budete pozorní, určitě zjistíte, že všude kolem žije spousta malinkatých skřítků, kteří si s námi hrají na schovávanou. Nevěříte? Kdo jiný by stále schovával doma klíče, rozvazoval nám tkaničky, okusoval čokoládu a štrachal na půdě? A tak si na závěr přečtěte básničku, ve které se dozvíte, kdy můžete skřítka potkat.

Příloha 10 – Desátý vyučovací blok

KDY POTKÁTE SKŘÍTKA PAVEL ŠRUT Když se venku chumelí, a vy nejste v posteli, tak potkáte skřítka. Jindy ale zřídka. Se skřítky je ovšem potíž. Totiž: Když se venku chumelí, a padají vločky, obují si botky se zlatými cvočky, tancují a hrozně dupou. Mrkněte se na ně – lupou!

Ještě bych ráda věděla, jak se vám naše společné putování líbilo. Poznám to podle obrázků – čím víc se vám úkoly líbily, tím víc čarodějnických koček vybarvěte.

Než se rozloučíme, mám pro vás poslední úkol. Když už teď víte, jak vypadám, nakreslete můj obrázek. Potom uspořádejte výstavu a zjistěte, komu se podařilo nejlíp vystihnout moji podobu. Prosím vás, nakreslete mi ale nějaké modernější koště, tohle už po ránu špatně startuje. Mějte se moc hezky, možná se někdy ještě setkáme. Zdraví vás Evelínka

Příloha 10 – Desátý vyučovací blok

Příloha 10 – Desátý vyučovací blok

Seznam použitých zdrojů

text http://www.k3bohumin.cz/cz/174-PF-2006.html

obrázky http://s21.postimg.org/k37qo9gcn/woman_kadin_cadi_witch_6.png http://media1.webgarden.cz/images/media1:5109ff5964b6c.jpg/014.jpg http://www.celysvet.cz/skin/omalovanky/nahled/zviratakocky/42e084495543252c8fa76956766fb81c.jpg

Příloha 11 – Výuční čarodějnický list

Čarodějnice Evelínka uděluje

Výuční čarodějnický list Učedník

získal během plnění úkolů v „Kouzelném světě skřítků a strašidel“ _____________ obrázků skřítků.
Zasloužíš si velkou pochvalu! Můžeš se hned přihlásit do Školy čar a kouzel v Čárymanicích. Takové šikovné děti tam právě potřebují.
Zasloužíš si pochvalu. Když budeš ještě procvičovat úkoly, které se ti nedařily, můžeš se do Školy čar a kouzel v Čárymanicích přihlásit příští rok.

Příloha 11 – Výuční čarodějnický list

Seznam použitých zdrojů

obrázek http://s21.postimg.org/k37qo9gcn/woman_kadin_cadi_witch_6.png

Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky

Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky Pokud jsi splnil dnešní úkoly a tvůj kamarád ještě pracuje, přesvědč se, jestli nepotřebuje tvou pomoc. Pokud si poradí sám, můžeš si vždy vybrat některý úkol, který tě zaujal, a vyřešit ho. Za každý správně vyřešený úkol můžeš získat další obrázek skřítka.

•

Která strašidla se schovala v rébusech? Vylušti a strašidla nakresli.

AVÍL ________________ RADK _____________ SOKOŘOÍOTOEOK

•

Vylušti rébusy – obrázek ti napoví.

________ lenka

za ______ lení

________ ička

Lito _______ l

•

Nakresli Rákosníčka a jeho rybníček.

Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky

•

Znáš strašidla z filmů a pohádek? Můžeš doplnit i další strašidla nebo některá nakreslit.

•

Kdo to je

Film/pohádka

Rumburak

______________

________________________________

Saxana

______________

________________________________

Dobby

______________

________________________________

Bludimíra

______________

________________________________

__________

______________

________________________________

Umíš čarovat? Vymysli zaklínadlo, které způsobí, že:

Vzlétne létající koberec _________________________________________________ ____________________________________________________________________ Někdo zkamení _______________________________________________________ ____________________________________________________________________ Člověk ztratí paměť ____________________________________________________ ____________________________________________________________________

Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky

Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky •

Přečti si vyprávění o tom, jak to dopadlo, když spolu bydleli čert a bába, které napsala ZUZANA NOVÁKOVÁ

____________________________________ Za starých časů, kdy ještě čerti chodili po světě v mysliveckých šatech, hospodařili společně bába a jeden z těch rohatých chlapíků. První rok zasadili brambory. Přišel podzim a bába se ptala čerta, jestli chce spodek nebo vrch. Čert si samozřejmě vybral to, co je nahoře. A tak na bábu zbyly sladké brambůrky schované v hlíně a čert si vozil domů usychající nať. Druhý rok oseli políčko obilím a čert si řekl, že se tentokrát už nenechá napálit. Když se potom měl s bábou dělit, dlouho se nerozmýšlel a že si letos nechá spodek. Bába se jen smála. Měla zlaté zrní a čert měl jen slámu. To už bylo i na rohatého moc. Vztekle dupal kopytem a křičel, že příště si nechá spodek i vrch. Bába souhlasila a pravila, že ona si nechá prostředek. Přesvědčila čerta, aby další rok vyseli na políčku kukuřici. Když kukuřice uzrála, bába měla klasy a čert jenom chrastí. Utekl s hanbou a na zemi se už raději neukázal. A tak se od té doby říká, že je bába nad čerta! •

Vymysli a připiš k vyprávění nadpis.

•

Vypiš podtržená slova a doplň k nim slova souznačná.

____________________________________________________________________ •

Vypiš z vyprávění 3 slova, která mají 4 slabiky.

______________________________________________

Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky

•

Přečti si v Lexikonu ohrožených druhů strašidel o některém skřítkovi a představ ho ostatním.

•

Z vět se ztratily některé kouzelné předměty. Umíš je doplnit?

Kdo se chce někam rychle dostat, potřebuje _________________________________ . Když chceme splnit nějaké přání, pomůže nám ______________________________ . Kdo chce plesové šaty, najde je ve třech ___________________________ .

•

Jaké neplechy asi provádějí tito skřítci?

Klíčník rozpustilý - _____________________________________________________ ____________________________________________________________________ Větrníček podzimní - ___________________________________________________ ____________________________________________________________________ Snílek noční - _________________________________________________________ ____________________________________________________________________

Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky

Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky •

Po lesním paloučku tančí jedna večerníčková víla. Má bílé šatičky až na zem, dlouhé zlaté vlasy a na hlavě čelenku z kvítků. Sbírá čarovné bylinky, a když někdo potřebuje, ráda mu pomůže. Už víte, jak se jmenuje? ____________________

•

Vytvoř souvětí, zakroužkuj modře spojky.

_________________________ a Amálka___________________________________ Když je Amálce smutno, _________________________________________________ _____________________________ , protože Amálka ________________________ •

Ve vyprávění o víle zakroužkuj žlutě všechna slovesa

•

Vypiš 4 podstatná jména ____________________________________________

•

Vypiš všechna slova jednoslabičná _____________________________________

__________________________________________

• Ve které pohádce skřítkové a strašidla někomu pomohli? Jak?

__________________________________________ __________________________________________

Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky

•

Uhodneš správná strašidla? Můžeš sám doplnit další.

plive oheň _____________________

potřebuje koště ____________________

děsí lidi křikem __________________

má rád teplíčko ____________________

potřebuje hrníčky________________

odnesly Smolíčka ___________________

tančí při měsíčku ________________

_________________________________

•

Skřítek Naschválníček vynechal v každé větě písmenko v jednom slově. Doplň je tak, aby věty měly smysl. Špatné slovo podtrhni a vedle napiš správné.

Harry Potter jel do Bradavic v kouzelnickém vaku. _______________

Sedmimílové boty udělají dlouhý rok. _________________

Devítihlavý rak si přiletěl pro princeznu. ___________________

K pádlu čarodějnice patří i klobouk. __________________

Příloha 12 – Úkoly pro rychlé a bystré hlavičky

Seznam použitých zdrojů

text HORÁKOVÁ, Zdenka, JANÁČKOVÁ, Zita, PROCHÁZKOVÁ, Eva. Čítanka pro 2. ročník. Brno: Nová škola, 2002. ISBN 80-7289-043-3

obrázky http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2012/02/mouse-3-coloring-page.jpg http://www.pohadkar.cz/public/media/Rikani_o_vile_Amalce/Omalovanky/86.jpg

Příloha 13 – Obrázky skřítků na odměny

Příloha 13 – Obrázky skřítků na odměny

Příloha 13 – Obrázky skřítků na odměny

Seznam použitých zdrojů

obrázky http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/482.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/484.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/476.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/481.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz32.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/73.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/17.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/478.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/480.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/483.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/479.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/472.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/18.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/13.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/50.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/42.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/49.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/65.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/29.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz2.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/1315.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/15.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/70.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/40.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/19.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/37.gif

Příloha 13 – Obrázky skřítků na odměny

http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/36.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/1046.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/32.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz41.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz42.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz33.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz40.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/14.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/208.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/474.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/1314.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/21.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz34.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/39.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/zz35.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/75.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/34.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/487.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/1040.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/38.gif http://www.gify.nou.cz/obr8_skritek_soubory/60.gif http://www.beruska8.cz/Disney/skritci2/5.gif http://www.beruska8.cz/Disney/skritci2/7.gif http://www.beruska8.cz/Disney/skritci2/9.gif http://www.beruska8.cz/Disney/skritci2/11.gif http://www.beruska8.cz/Disney/skritci2/16.gif http://www.beruska8.cz/Disney/skritci2/6.gif

Příloha 14 – Obrázek čarodějnice Evelínky ke složení

Příloha 14 – Obrázek čarodějnice Evelínky ke složení

Seznam použitých zdrojů

obrázek http://s21.postimg.org/k37qo9gcn/woman_kadin_cadi_witch_6.png

Příloha 15 – Lexikon třídních strašidel

Příloha 15 – Lexikon třídních strašidel

Příloha 15 – Lexikon třídních strašidel

Příloha 15 – Lexikon třídních strašidel