Mezinárodní ochrana v rámci EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva PŘÍRUČKA LEKTORA

PROJEKT LEONARDO DA VINCI/ PŘENOS INOVACÍ 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání“ CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Mezinárodní ochrana v rámci EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva PŘÍRUČKA LEKTORA

Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

1/104

Příručka lektora


Tento materiál vznikl pro účely projektu Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání a je možné ho přizpůsobit vzdělávacím potřebám cílových skupin.

Obsah Základní myšlenka projektu .............................................................................................. 3 Strukturovaný rozpis školení ............................................................................................ 4 Lekce 1............................................................................................................................. 5 Lekce 2............................................................................................................................. 9 Lekce 3........................................................................................................................... 15 Lekce 4:.......................................................................................................................... 28 Lekce 5........................................................................................................................... 37 Lekce 6........................................................................................................................... 43 Lekce 7........................................................................................................................... 91 Lekce 8........................................................................................................................... 94 Lekce 9......................................................................................................................... 102


2/104

Příručka lektora


Základní myšlenka modulu Mezinárodní ochrana v EU: nejnovější vývoj v oblasti

Název vzdělávacího kurzu azylového práva Délka

8 hodin

Cílová skupina

Noví pracovníci odboru azylové a migrační politiky MV ČR, ŘSCP a pracovníci SUZ (Správy uprchlických zařízení). Modul je využitelný rovněž pro stávající pracovníky státní správy, kteří přichází do kontaktu s poživateli mezinárodní ochrany, nové pracovníky nevládních organizací a, VŠ studenty.

Hlavní cíle

Poskytnutí přehledu o mezinárodní ochraně v kontextu EU a sdílení společné interpretace a zavádění jejích principů.

Shrnutí

Modul se zaměřuje na SPOLEČNÝ EVROPSKÝ AZYLOVÝ SYSTÉM, a to s důrazem na národní proceduru. Přednáška nepostrádá dimenzi mezinárodní, komunitární, historickou a především praktickou.

Cíl

1. Získat znalosti o legislativním rámci v oblasti práva na azyl - 2. Získat znalosti společných standardů jeho zavádění - 3. Uvědomit si klíčové principy mezinárodní ochrany 4. Poznat různé hráče na mezinárodní, evropské a národní úrovni - 5. Získat informace o zemi původu uchazeče o azyl - 6. Získat obecný přehled o geopolitickém kontextu azylu

- znalosti a dovednosti


3/104

Příručka lektora


Strukturovaný rozpis školení Mezinárodní ochrana v EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva Strukturovaný rozpis školení

Den 1 Čas 09:00

Lekce 1 - Úvod

.15 .30

Lekce 2 - Lekce: Mezinárodní právo, Ženevská úmluva, Úmluva o lidských právech

.45

10:00 .15 .30

Přestávka

.45

11:00 Lekce 3 - Lekce: Evropský rozměr mezinárodní ochrany

.15 .30 .45

12:00 .15

Oběd

.30 .45

13:00 .15 .30 .45 Lekce 4 - Případové studie zam ěřené na klíčové principy: různé druhy strachu a pronásledování

14:00 .15 .30

Lekce 5 - Lekce: Národní zákony: různé způsoby respektování stejných principů

.45

15:00

Přestávka

.15 .30 Lekce 6 - Národní příklady zavádění práva EU (postupy)

.45

16:00 .15 .30

Lekce 7 - Případová studie (předvádění rolí)

.45

17:00 .15

Lekce 8 - Otázky a odpovědí, Závěrečný hodnotící test Lekce 9 - Zakončení

.30


Konec vzdělávacího kurzu 4/104

Příručka lektora


Lekce 1

Mezinárodní ochrana v EU: současný vývoj v oblasti práva na azyl

Vzdělávací kurz Výuková lekce

lekce 1:

Čas

9:00

Délka

15 min

Č.

Činnost Přivítání zástupcem pořádající 1 instituce, informace o projektu Účastníci se představí s přihlédnutím k očekáváním a předchozým zkušenostem z 2 dané oblasti Školitel představí obecné hlavní 3 a dílčí cíle a program školení


Délka

Úvod

Úkoly Školitel

Pomůcky

Účastníci

Poznámky

Letáčky k projektu

X

Flipchart X (Lekce1.ppt)

X

5/104

Příručka lektora


Mezinárodní ochrana v EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva

Program školení Obecné cíle  

Tento vzdělávací kurz má za cíl poskytnout přehled o mezinárodní ochraně v kontextu EU a sdílení společné interpretace o implementování jejích principů Modul se zaměřuje na společný evropský azylový systém, a to s důrazem na národní proceduru. Modul nepostrádá dimenzi mezinárodní, komunitární, historickou a především praktickou.

Cíle Znalosti Na konci školení budou účastníci:  mít znalosti o legislativním rámci v oblasti azylového práva  mít znalosti společných standardů jeho zavádění  znát různé úrovně mezinárodní ochrany  mít obecný přehled o geopolitickém kontextu azylu

Dovednosti Na konci školení budou účastníci schopni:  poznat různé hráče na mezinárodní, evropské a národní úrovni  získat informace o zemi původu uchazeče o azyl

Metodika školení Navrhovaný postup školení vychází z vysoké úrovně zapojení účastníků; téma se rozvíjí pomocí různých kroků implementace, poskytování různých druhů informací, pomocí analýzy případových studií, práce ve skupinách, zpětné vazby, diskuse, otázek a odpovědí a znalostního testu. Školení zaručuje účastníkům získání znalostí a dovedností častým užíváním zpětné vazby, kontroly a hodnocení ze strany školitele.


6/104

Příručka lektora


Snímek 1 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009 -2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011


Lekce 1 – Úvod

Mezinárodní ochrana v Evropské unii: současný vývoj v oblasti práva na azyl

1

Snímek 2

PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009 -2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ /09/LLP-LdV/TOI/134011

Obecné cíle a cílová skupina •

•

Smíšená skupina nových pracovníků v dané oblasti (nově jmenovaných, odpovědných za zavádění azylové legislativy) a případových pracovníků (pracující přímo s žadateli o azyl a uprchlíky) Tento vzdělávací kurz má za cíl poskytnout přehled o mezinárodní ochraně v kontextu EU a sdílení společné interpretace o zavádění jejích principů



7/104

2

Příručka lektora



Cíle 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Získat znalosti o legislativním rámci v oblasti práva na azyl Získat znalosti společných standardů jeho zavádění Uvědomit si různé úrovně mezinárodní ochrany Poznat různé hráče na mezinárodní, evropské a národní úrovni Získat informace o zemi původu žadatele o azyl Získat obecný přehled o geopolitickém kontextu azylu


3


Program školení • • • • • • • • • • • •

9.00-9.15 9.15-10.30 10.30-10.45 11.45-12.00 12.00-13.00 13.00-14.30 14.30-15.00 principů 15.00-15.15 15.15-16.30 16.30-17.00 17:00-17:20 17.20-17.30

Úvod Mezinárodní právo, Ženevská úmluva, smlouva o EU Přestávka na kávu Evropský rozměr mezinárodní ochrany Oběd Případové studie: zaměření na klíčové principy Národní zákony: různé způsoby respektování stejných Přestávka na kávu - Národní příklady zavádění práva EU (postupy) Případová studie (předvádění rolí) Otázky a odpovědi, závěrečný hodnotící dotazník Zakončení



8/104

4

Příručka lektora


Lekce 2



lekce 2: Meziná rodní právo

Čas

9:15

Délka

75 min

Cíl

pochopit základní terminologii související s mezinárodní ochranou uvědomit si různé úrovně mezinárodní ochrany

Č.

Činnost Články 1A, 1C, 1F, 33 Ženevské úmluvy

Délka

Úkoly Školitel

Účastníci

X

2


Poznámky

prezentace powerpoint (Lekce2) - celý text Ženevské úmluvy - lépe, pokud ho již účastníci znají prezentace powerpoint (Lekce2) - celý text evropské úmluvy - lépe, pokud ho již účastníci znají

X

1 Články 3, 8 Evropské úmluvy o lidských právech

Pomůcky

9/104

Příručka lektora


Snímek 1

PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009 -2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Mezinárodní právo Lekce 2


1

Snímek 2

PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009 -2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ /09/LLP-LdV/TOI/134011

Právo na azyl • • • •

Úvod Právo na azyl Mezinárodní ochrana (+ podpůrné formy ochrany) Mezinárodní veřejné právo (OSN/Rada Evropy)



10/104

2

Příručka lektora


Snímek 3


Mezinárodní právo Právo na azyl • Všeobecná deklarace lidských práv • Úmluva týkající se postavení uprchlíků z roku 1951 – viz Příloha A • Protokol týkající se postavení uprchlíků z 31. ledna 1967 Podpůrné formy ochrany • Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání - viz Příloha B


3

Snímek 4 PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009 -2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: Pokračování ve společném vzdělávání CZ /09/LLP-LdV/TOI/134011

Evropské právo Právo na azyl / Uprchlíci • Evropská dohoda o zrušení vízové povinnosti pro uprchlíky • Evropská dohoda o převodu odpovědnosti za uprchlíky Podpůrné formy ochrany • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod - viz Příloha C


4

Poznámka pro školitele: Evropským právem se pro účely této prezentace myslí mezinárodní právo přijaté v rámci Rady Evropy (Štrasburk). Právo EU je mezinárodní právo přijaté EU. Snímek 5


11/104

Příručka lektora



Kdo je uprchlík (zahrnutí) Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Článek 1 A • „…pojem "uprchlík" se vztahuje na kteroukoliv osobu, jež v důsledku událostí, které nastaly před 1. lednem 1951, se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (+ osoby bez státní příslušnosti)


5

Snímek 6


Kdo není uprchlík (zahrnutí) Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Článek 1 F • „… Ustanovení této úmluvy se nevztahují na žádnou osobu, o níž jsou vážné důvody se domnívat, že – se dopustila zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti, ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech – se dopustila vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík – je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Spojených národů.“



12/104

6

Příručka lektora


Snímek 7


Kdo už nepotřebuje ochranu (ukončení) Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Článek 1 C • „…. pozbývá platnosti pro jakoukoli osobu spadající pod podmínky odstavce A, jestliže…. – se dobrovolně znovu postavila pod ochranu země své státní příslušnosti – potom, co ztratila státní příslušnost znovu ji dobrovolně nabyla – nabyla novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové státní příslušnosti – dobrovolně se znovu usadila v zemi, kterou opustila, nebo do které se nevrátila z obav před pronásledováním,“ atd.


7

Snímek 8


Práva uprchlíků Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Články 2-34 • Nenavrácení – refoulement (článek 33) • další nástroje mezinárodního práva



13/104

8

Příručka lektora


Snímek 9


Podpůrné formy ochrany (důvody) Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Článek 3 odst. 1 – „Žádný stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou -li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení.“ Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod • Článek 3 – „Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.“



14/104

9

Příručka lektora


Lekce 3



lekce 3:

Čas

10:45

Délka

75 min

Cíl

vysvětlit jak funguje SEAS (Společný evropský azylový systém)

Č.

Činnost Historie azylových politik 1 * Schengenská dohoda

* Dublinská úmluva * Londýnská rezoluce Postupná komunitarizace 2 historie a cíle * Maastrichtská smlouva * Amsterodamská smlouva * Haagský program

* Lisabonská smlouva Přijaté dokumenty 3 4 Komunitarizovaná azylová *politika Haagský program

* Stockholmský program Budoucí cíle 5 *SEAS

Primární právo - TEC, čl. 78, 79 7 (seznam přijatých opatření) Sekundární právo - kvalifikační a procesní směrnice

Délka

Evropský rozměr mezinárodní ochrany

Úkoly Školitel

Účastníci

X x x x x x

prezentace prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky

x x x x x x x x x

Haagský program


Poznámky

(Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) + (Lekce3) +

prezentace (Lekce3) + poznámky prezentace (Lekce3) Seznam sekundárního práva celý text dvou nových směrnic prezentace (Lekce3) + poznámky

x

x

8 9

Pomůcky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky prezentace poznámky

x

15/104

Příručka lektora


Snímek 1

Projekt "Leonardo da Vinci - Přenos inovací" 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Evropský rozměr mezinárodní ochrany Lekce 3

Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl

1

Snímek 2


Evropský rozměr • • • •

A – Směřování ke sladění azylové politiky: mezivládní spolupráce B – Progresivní komunitarizace C – Komunitarizovaná azylová politika D - Spolupráce při aplikaci evropských povinností



16/104

2

Příručka lektora


Snímek 3


A – Směřování ke sladění azylové politiky: mezivládní spolupráce • • •

Do roku 1999 spolupracovaly evropské státy pomocí mezivládní metody, která vylučuje zapojení evropských institucí. Cíl: sladit ochranné standardy a omezit druhotný pohyb žadatelů o azyl. Přijaté nástroje: – Schengenská smlouva z roku 1985 a Úmluva o provádění Schengenské smlouvy z roku 1990 – Dublinská úmluva z 15. června 1990 o stanovení státu odpovědného za přezkoumání žádostí – Londýnská rezoluce – Rezoluce Rady z roku 1995 o minimálních standardech procedur azylového řízení – Společná pozice Rady ze dne 4. března 1996 o harmonizovaném použití definice termínu "uprchlík"


3

Snímek 4 Projekt "Leonardo da Vinci - Přenos inovací" 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

B – Progresivní komunitarizace - historie • • • •

1993: Maastrichtská smlouva 1999: Amsterodamská smlouva a Program z Tampere 2000-2005: Přechodné období - Haagský program (2004) 2007: Lisabonská smlouva (vstoupila v platnost v prosinci 2009)


4

1993: Maastrichtská smlouva nastavila základy pro integraci azylového práva do evropských smluv, a to jako součásti politiky v oblasti justice a vnitřních věcí (třetí pilíř, který funguje v souladu s mezivládní metodou). 1999: Amsterodamská smlouva rozdělila otázky třetího pilíře na dvě části: policejní a soudní spolupráce, která je nadále mezivládní, volný pohyb osob, který byl komunitarizován v souladu s předem schváleným harmonogramem. 1999: Program přijatý Evropskou radou v Tampere (1999) definoval cíle pro první etapu společného evropského azylového systému, což znamená: definici právních nástrojů pro společné postupy azylového řízení, společné přijetí Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

17/104

Příručka lektora


podmínek AS v členských státech EU, společnou definici uprchlíka a podpůrné ochrany, odpovědnost za přezkoumání žádosti o azyl v členském státě podle Dublinské úmluvy V roce 2004 definoval Haagský program cíle, které měly být implementovány v oblasti svobody, bezpečnosti a justice v období 2005-2010. Směřovalo se k zavedení společné procedury azylového řízení pro ty, jimž byl poskytnut azyl nebo podpůrná ochrana, opírající se o pečlivé a úplné posouzení právních nástrojů přijatých v první etapě. Čtyři hlavní právní nástroje přijaté v oblasti azylu během první etapy byly: Směrnice o podmínkách přijetí (2003), Směrnice o procedurách azylového řízení (2005), Kvalifikační směrnice (2004) a Dublinské nařízení (2003). 2007: Lisabonská smlouva: „nová evropská reformní smlouva„ rozšiřuje kompetence EU v otázkách azylu a přistěhovalectví. Smlouva nastavuje specifický cíl vytvoření „společné politiky“ v otázkách azylu a v souladu s tím zplnomocňuje k přijímání zákonů k zakotvení „jednotných standardů“ (oproti „minimálním standardům“ z Amsterodamské smlouvy) a k „postupnému zavedení integrovaného systému správy vnějších hranic“. Předpokládá, že azylová a migrační politika je součástí „Oblasti svobody, bezpečnosti a justice“, kde Unie sdílí kompetence s členskými státy. „Sdílení kompetencí“ znamená, že v těchto oblastech má Unie preferenční zákonodárnou kompetenci. Členské státy by měly být aktivní jen v tom rozsahu, v němž Unie nevykonala své zákonné pravomoci. Lisabonská smlouva mění strukturu evropských institucí a jejich funkci, přičemž cílem je EU učinit demokratičtější a účinnější.

Snímek 5


B – Progresivní komunitarizace - cíle 1. Finanční solidarita 2. Stanovení kritérií pro určení státu odpovědného za přezkoumání žádostí 3. Společné reakce v případě masového přílivu vysídlených osob v důsledku vážné krize 4. Omezení druhotného pohybu žadatelů o azyl 5. Sblížení pravidel pro udělování statutu a práv uprchlíků a osob požívajících podpůrné ochrany 6. Definice minimálních standardů pro posouzení žádostí o azyl 7. Definice Společného evropského azylového systému - SEAS


5

SEAS: společný prostor, kde zjednodušené a konsolidované věcné a procesní standardy ochrany napříč Unií zajišťují účinnost azylového řízení a chrání před podvodnými žádostmi o azyl. „Společná politika“ pro azyl pomocí jednotných standardů (oproti „minimálním standardům“ z Amsterodamské smlouvy)


18/104

Příručka lektora


Snímek 6


B – Progresivní komunitarizace - přijaté nástroje 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Evropský fond pro uprchlíky Tzv. nařízení Dublin II a nařízení EURODAC Směrnice o dočasné ochraně Přijímací směrnice Kvalifikační směrnice Procesní směrnice


6

Evropský fond pro uprchlíky (Rozhodnutí 2000/596/ES a Rozhodnutí 2004/904/ES) Tzv. nařízení Dublin II (nařízení 343/2003) a nařízení EURODAC (nařízení 2725/2000) Směrnice o dočasné ochraně (2001/55/ES) Směrnice, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (2003/9/ES) Směrnice o statutu uprchlíka a podpůrné ochraně, známá jako azylová kvalifikační směrnice (2004/83/ES) Směrnice o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka, též známá jako směrnice o procesním řízení, která byla přijata 1. prosince 2005 (2005/85/ES)


C – Komunitarizovaná azylová politika •

Opatření azylové politiky byla nedílnou součástí prvního pilíře od 1. prosince 2005

•

Od roku 2005: Vývoj v důsledku Haagského programu a akčního plánu pro azyl.

•

2009: Stockholmský program stanovuje priority EU a činnost v oblasti mezinárodní ochrany na léta 2010 až 2014.



19/104

7

Příručka lektora


Opatření azylové politiky byla nedílnou součástí prvního pilíře od 1. prosince 2005 Komise má výhradní právo iniciovat; rozhodnutí Rady jsou přijímána kvalifikovanou většinou; Rada a Parlament mají společné rozhodovací pravomoci; Komise má právo přijmout nápravná opatření vůči členským státům, které nerespektují své povinnosti; Soudní dvůr má plnou pravomoc 2004: Nový víceletý program přijatý Haagskou evropskou radou, který si klade za cíl posílit svobodu, bezpečnost a spravedlnost v Evropské unii, předpokládá vytvoření Společného evropského azylového systému do roku 2010. (viz poznámka str. 4). Každý pětiletý program obsahuje politické priority, návrhy a termíny, jedná se nicméně spíše o mapu než striktní dokument o dané politice. 2005: Akční plán o azylu je soubor podrobných opatření a kalendář pro implementaci programu přijatého v Haagu. Je to referenční rámec pro práci Komise a Rady během následujících pěti let (2010). Četné změny v této oblasti poukázaly na to, že přijetí minimálních standardů ve směrnicích nebylo dostatečné a byla přijata řada dodatků. Bylo zjištěno, že hlavními potřebami je zvýšení praktické spolupráce a vytvoření integrovaného a vyváženého přístupu k výzvám azylové politiky v Evropě. 2009: Stockholmský program obsahoval dlouhý seznam činností, mezi něž patří migrace a vývoj, pracovní migrace, práva občanů třetích zemí, integrace, ilegální migrace a řada azylových problémů. Zatímco Haagský program zdůrazňoval harmonizaci migrační a azylové politiky napříč členskými státy, Stockholmský program chápe jako prioritu „praktická řešení“. Ve skutečnosti se jedná o iniciativy, které podněcují spolupráci mezi členskými státy. Program také usiluje o používání měkkého práva ve formě pokynů a nezávislých agentur EU, spíš než tvrdého práva, jež předpokládala Maastrichtská smlouva. Předpokládá se vytvoření společné vzdělávací platformy pro vnitrostátní azylové úředníky a především vytvoření Evropského azylového kurikula

Snímek 8


C – Komunitarizovaná azylová politika: budoucí cíle 2010-2014: vytvoření SEAS • Úplné převedení právních nástrojů z první etapy, jejich zhodnocení, případně revize • Vytvoření spolupráce mezi orgány odpovědnými za stanovení statutu uprchlíka a vytvoření Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) zodpovědného za všechny druhy spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o společný azylový systém • Použití jednotného postupu při zpracovávání žádostí v členských státech (na jednom místě poskytované služby týkající se zpracování žádostí o azyl s použitím Ženevské úmluvy a podpůrné ochrany) • Sladění analýz o zemích původu


8

Přijaté pracovní nástroje nejsou vždy shodně používány, pokud jde o harmonizaci standardů pro udělování statutu uprchlíka. Mezi ochrannými systémy jednotlivých členských států jsou patrné rozdíly. V roce 2008 ustoupily členské státy od plánu dokončit vznik Společného evropského azylového systému do roku 2010 a posunuli termín na rok 2012 vzhledem k politickým potížím při smiřování velkých rozdílů napříč Evropskou unií, mezi počtem žádostí o azyl a míře přiznání statutu pro žadatele. Během let 2008 a 2009 byly navrženy dodatky k Procesní azylové směrnici a Kvalifikační azylové směrnici, Dublinskému nařízení a nařízení Eurodac a směrnici o podmínkách přijetí, což zlepšilo soudržnost azylových nástrojů EU. Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

20/104

Příručka lektora


Dialog mezi státními správami vyžaduje minimální znalosti azylového práva: předpokládají se snahy o vytvoření Evropského azylového kurikula. Evropský podpůrný azylový úřad (EASO), vytvořený směrnicí v květnu 2010, má dvě základní funkce: 1) pomoci státům EU čelit výjimečným situacím masového podávání žádostí o azyl poskytnutím odborníků, například odborných tlumočníků, 2) sbírat údaje z každé země a nevládních organizací za účelem rozšíření informací o dobré praxi.

Snímek 9


D - Spolupráce při aplikaci evropských povinností Zásadní teorie o zapojení ve spolupráci týkající se azylových záležitostí (viz směrnice 2004/83/ES a 2005/85/ES): • Uprchlík / status uprchlíka / podpůrná ochrana • Hraniční azyl / uprchlíci sur place • Práva setrvat na území / povolení zůstat • Zrychlené řízení/ Normální řízení / řízení o přípustnosti • Bezpečná země původu / první země azylu / bezpečná třetí země • Nepřijatelnost / neodůvodněná povaha žádosti • Minimální standardy pro zpracování žádostí • Vyloučení / odejmutí statusu / ukončení • Znalosti o geopolitickém kontextu žádostí o azyl Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl

9

Viz Slovníček pojmů pro nováčky


21/104

Příručka lektora


Slovníček pojmů pro nováčky

Ustanovení o ukončení (azyl)

[kvalifikační směrnice, čl. 11] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti pozbývá postavení uprchlíka, jestliže a) se dobrovolně znovu postavil pod ochranu země své státní příslušnosti nebo b) potom, co ztratil státní příslušnost, znovu ji dobrovolně nabyl nebo c) nabyl novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové státní příslušnosti nebo d) dobrovolně se znovu usadil v zemi, kterou opustil nebo do které se nevrátil z obav před pronásledováním nebo e) nemůže dále odmítat ochranu země své státní příslušnosti, poněvadž okolnosti, pro které byl uznán uprchlíkem, tam přestaly existovat nebo f) je-li osobou bez státní příslušnosti, je schopen vrátit se do země svého bývalého pobytu, poněvadž okolnosti, pro které byl uznán uprchlíkem, tam přestaly existovat. 2. Při hodnocení podle odst. 1 písm. e) a f) přihlížejí členské státy k tomu, zda má změna okolností natolik významnou a trvalou povahu, že obavy uprchlíka z pronásledování již nelze považovat za odůvodněné.

Ustanovení o ukončení (podpůrná ochrana)

[kvalifikační směrnice, čl. 16] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti přestává být osobou, která má nárok na podpůrnou ochranu, jestliže okolnosti, které vedly k přiznání postavení podpůrné ochrany, přestanou existovat nebo se změní do té míry, že ochrany již není třeba. 2. Při uplatňování odstavce 1 přihlížejí členské státy k tomu, zda je změna okolností natolik významná a dlouhodobá, že osoba, která má nárok na podpůrnou ochranu, již není vystavena skutečnému nebezpečí vážné újmy.

První země azylu

[procesní směrnice, čl. 26] Zemi lze pro žadatele o azyl považovat za první zemi azylu, pokud a) žadatel byl v této zemi uznán za uprchlíka a může nadále požívat této ochrany nebo b) žadatel jinak požívá v této zemi dostatečné ochrany, včetně použití zásady nenavracení, za předpokladu, že bude touto zemí převzat zpět.

Ustanovení o vyloučení (azyl)


[kvalifikační směrnice, čl. 12] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti je vyloučen z postavení uprchlíka, jestliže a) spadá do oblasti působnosti čl. 1 odst. D Ženevské úmluvy týkajícího se ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací OSN než vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Jestliže podobná ochrana nebo podpora není z jakýchkoli důvodů dále udělována osobám, jejichž postavení není ještě definitivně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění OSN, nabývají tyto osoby nároku na výhody podle této směrnice; b) příslušné úřady země, ve které se usadil, mu udělily práva a povinnosti spojené s udělením státní příslušnosti této země nebo práva a povinnosti jim 22/104

Příručka lektora


rovnocenné. 2. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti je vyloučen z postavení uprchlíka, existují-li závažné důvody se domnívat, že a) se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech; b) se dopustil vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než byl uznán uprchlíkem, tj. před vydáním povolení k pobytu na základě přiznání postavení uprchlíka. Za vážné nepolitické zločiny lze považovat zvlášť kruté činy, přestože byly údajně spáchány s politickým cílem; c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN uvedenými v preambuli a v článcích 1 a 2 Charty OSN. 3. Odstavec 2 se vztahuje též na osoby, které podněcují k páchání zločinů v něm uvedených nebo se na jejich páchání jinak účastní.

Ustanovení o vyloučení (podpůrná ochrana)

[kvalifikační směrnice, čl. 17] 1. Státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti není způsobilá k podpůrné ochraně, existují-li vážné důvody se domnívat, že a) se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech; b) se dopustil vážného nepolitického zločinu; c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN uvedenými v preambuli a v článcích 1 a 2 Charty OSN; d) představuje nebezpečí pro společnost nebo pro bezpečnost členského státu, ve kterém se nachází. 2. Odstavec 1 se vztahuje též na osoby, které podněcují k páchání zločinů v něm uvedených nebo se na jejich páchání jinak účastní. 3. Členské státy mohou vyloučit státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti z možnosti získat podpůrnou ochranu, pokud před svým přijetím v členském státě spáchal jeden nebo více zločinů, na které se odstavec 1 nevztahuje a za které lze uložit trest odnětí svobody, kdyby byl spáchán v dotyčném členském státě, a pokud dotyčná osoba opustila svou zemi původu pouze proto, aby se vyhnula trestům za uvedené zločiny.

Vnitřně vysídlené osoby (IDP)

[zdroj: Směrnice OSN pro vnitřně vysídlené osoby http://www.unhcr.ch/html/menu2/7/b/principles.htm] Vnitřně vysídlená osoba (IDP) je osoba, která byla donucena opustit svůj domov např. z důvodu náboženského či politického pronásledování, vojenského konfliktu či přírodních katastrof, ale nepřekročila uznávané hranice státu. Tento pojem je podmnožinou obecnějšího pojmu vysídlená osoba. Neexistuje žádná právní definice vnitřně vysídlené osoby (IDP), jako je tomu třeba v případě uprchlíka, ale aplikuje se pravidlo, že pokud by dotčená osoba měla nárok na postavení uprchlíka v případě, že by překročila hranice státu, pak je možné ji označit za vnitřně vysídlenou osobu (IDP). Vnitřně vysídlené osoby (IDP) nejsou technicky vzato uprchlíci, neboť nepřekročily hranice státu, ale někdy se o nich jako o uprchlících hovoří.

Alternativa vnitrostátního letu

[kvalifikační směrnice, čl. 8] Vnitrostátní ochrana 1. V rámci posuzování žádosti o mezinárodní ochranu mohou členské státy dospět k závěru, že určitý žadatel nepotřebuje mezinárodní ochranu, pokud se v části země původu nevyskytují žádné případy odůvodněných obav z


23/104

Příručka lektora


pronásledování ani reálné nebezpečí způsobení vážné újmy a lze rozumně očekávat, že žadatel bude v dotyčné části země pobývat. 2. Při posuzování otázky, zda je situace v části země původu v souladu s odstavcem 1, přihlížejí členské státy při rozhodování o žádosti k celkové situaci panující v dotyčné části země a k osobní situaci žadatele. 3. Odstavec 1 lze použít bez ohledu na existenci technických překážek návratu do země původu.

Mezinárodní ochrana

[kvalifikační směrnice, čl. 2 písm. a)] "Mezinárodní ochranou" se rozumí postavení uprchlíka nebo postavení podpůrné ochrany [kvalifikační směrnice, čl. 6, 7 spolu s čl. 9] Původci pronásledování nebo vážné újmy a) stát; b) strany nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu; c) nestátní původci, lze-li prokázat, že původci uvedení v písmenech a) a b), včetně mezinárodních organizací, nejsou schopni nebo ochotni poskytnout ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou, které jsou uvedeny v článku 7.

Pronásledování

Poskytovatelé ochrany 1. Ochranu mohou poskytovat a) stát nebo b) strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, které ovládají stát nebo podstatnou část území státu. 2. Má se zpravidla za to, že ochrana je poskytována, jestliže subjekty uvedené v odstavci 1 učiní přiměřené kroky k zabránění pronásledování nebo způsobení vážné újmy, mimo jiné zavedením účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících pronásledování nebo způsobení vážné újmy, a žadatel má k této ochraně přístup. 3. Při posuzování, zda určitá mezinárodní organizace ovládá stát nebo podstatnou část jeho území a poskytuje ochranu popsanou v odstavci 2, berou členské státy v úvahu případné pokyny obsažené v souvisejících aktech Rady. Akty pronásledování 1. Za pronásledování ve smyslu čl. 1 odst. A Ženevské úmluvy je považováno jednání, které je a) svou povahou nebo opakováním dostatečně závažné, aby představovalo vážné porušení základních lidských práv, zejména práv, od nichž se podle čl. 15 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nelze odchýlit nebo b) souběhem různých opatření, včetně porušování lidských práv, který je dostatečně závažný k tomu, aby postihl jednotlivce způsobem podobným uvedenému v písmenu a). 2. Za pronásledování ve smyslu odstavce 1 mohou být mimo jiné považována tato jednání: a) použití fyzického nebo psychického násilí, včetně sexuálního násilí; b) právní, správní, policejní nebo soudní opatření, která jsou sama o sobě diskriminační nebo jsou prováděna diskriminačním způsobem; c) nepřiměřené nebo diskriminační trestní stíhání nebo trestání; d) odepření soudní ochrany, které vede k nepřiměřenému nebo


24/104

Příručka lektora


diskriminačnímu trestu; e) trestní stíhání nebo trest za odepření výkonu vojenské služby za konfliktu, jestliže by výkon vojenské služby zahrnoval zločiny nebo jednání spadající do doložek o vyloučení uvedených v čl. 12 odst. 2; f) jednání namířená proti osobám určitého pohlaví nebo proti dětem. 3. V souladu s čl. 2 písm. c) musí existovat souvislost mezi důvody uvedenými v článku 10 a jednáním kvalifikovaným v odstavci 1 jako pronásledování.

Uprchlík

[kvalifikační směrnice, čl. 2 písm. c)] "Uprchlíkem" se rozumí státní příslušník třetí země, který se v důsledku oprávněných obav před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů nachází mimo zemi své státní příslušnosti a je neschopen přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu dotyčné země, nebo osoba bez státní příslušnosti, která se ze stejných shora uvedených důvodů nachází mimo zemi svého dosavadního pobytu, která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit a na kterou se nevztahuje článek 12 (= vyloučení).

Postavení uprchlíka

[kvalifikační směrnice, čl. 2 písm. d)] "Postavením uprchlíka" se rozumí uznání státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti členským státem za uprchlíka.

Uprchlíci na místě

[kvalifikační směrnice, čl. 5] Potřeba mezinárodní ochrany vznikající na místě 1. Odůvodněná obava z pronásledování nebo reálné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na událostech, k nimž došlo po odjezdu žadatele ze země původu. 2. Odůvodněná obava z pronásledování nebo reálné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na činnosti, kterou žadatel vyvíjel po opuštění země původu, zejména pokud se zjistí, že činnost, o kterou se dotyčná žádost opírá, představuje vyjádření a pokračování názorů a přesvědčení, které měl žadatel v zemi původu. 3. Aniž je dotčena Ženevská úmluva, mohou členské státy rozhodnout, že žadateli, který podává následnou žádost, se postavení uprchlíka obvykle nepřizná, je-li nebezpečí pronásledování založeno na okolnostech, které vyvolal sám žadatel po opuštění země původu.

Bezpečná země původu

[procesní směrnice, příloha II] Určení bezpečných zemí původu pro účely článku 29 a čl. 30 odst. 1 Země se považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamější právní situace, uplatňování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že v ní obecně a soustavně nedochází k pronásledování podle článku 9 směrnice 2004/83/ES, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Při tomto hodnocení se vezme v úvahu mimo jiné rozsah, v jakém je poskytována ochrana proti pronásledování nebo špatnému zacházení prostřednictvím:


25/104

Příručka lektora


a) příslušných právních předpisů země a způsobu, jakým se uplatňují; b) dodržování práv a svobod stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod nebo Mezinárodním paktu o občanských a politických právech nebo Úmluvě proti mučení, a to zejména práv, od níž se podle čl. 15 odst. 2 zmíněné evropské úmluvy nelze odchýlit; c) dodržování zásady nenavracení podle Ženevské úmluvy; d) systému účinných opravných prostředků proti porušování těchto práv a svobod.

Bezpečná třetí země

Podpůrná ochrana / vážná újma

[procesní směrnice, čl. 27] 1. Členské státy mohou uplatnit pojetí bezpečné třetí země pouze tehdy, pokud se příslušné orgány přesvědčily, že s osobou žádající o azyl bude v dotyčné třetí zemi zacházeno podle těchto zásad: a) není ohrožen život a svoboda z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo zastávání určitých politických názorů; b) je dodržována zásada nenavracení v souladu s Ženevskou úmluvou; c) je dodržován zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak stanoven mezinárodním právem; d) existuje možnost požádat o přiznání postavení uprchlíka a v případě uznání za uprchlíka obdržet ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou. [kvalifikační směrnice, čl. 2 písm. e) a f) spolu s čl. 15] "Statusem podpůrné ochrany" se rozumí uznání státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti členským státem za osobu, která má nárok na podpůrnou ochranu. "Osobou, která má nárok na podpůrnou ochranu," se rozumí státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která nesplňuje podmínky pro uznání za uprchlíka, ale u které existují závažné důvody se domnívat, že pokud by se vrátila do země svého původu, nebo v případě osoby bez státní příslušnosti do země svého dosavadního pobytu, byla by vystavena reálné hrozbě, že utrpí vážnou újmu uvedenou v článku 15, a na kterou se nevztahují čl. 17 odst. 1 a 2 (= vyloučení), přičemž tato osoba nemůže nebo vzhledem ke shora uvedené hrozbě nechce přijmout ochranu dotyčné země. Vážná újma Vážnou újmou se rozumí a) uložení nebo vykonání trestu smrti nebo b) mučení, nelidské či ponižující zacházení nebo trest vůči žadateli v zemi původu nebo c) vážné a individuální ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu.

Dočasná ochrana


[Směrnice o dočasné ochraně, čl. 2 písm. a) spolu s písmenem c] "Dočasnou ochranou" se rozumí řízení výjimečné povahy, které v případě hromadného přílivu nebo bezprostředně hrozícího hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země původu, poskytuje okamžitou a dočasnou ochranu těmto osobám, zejména pokud zároveň existuje riziko, že azylový systém nebude schopen vypořádat se s tímto přílivem bez nepříznivých účinků na jeho vlastní účinné fungování a na zájmy těchto osob a dalších osob žádajících o ochranu.

26/104

Příručka lektora


"Vysídlenými osobami" se rozumějí státní příslušníci třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti, které musely opustit zemi či oblast původu nebo byly evakuovány, zejména na výzvu mezinárodních organizací, a nemohou se s ohledem na stávající situaci v zemi vrátit za bezpečných a trvalých podmínek, a na které by se případně mohl vztahovat článek 1 oddíl A Ženevské úmluvy nebo jiné mezinárodní či vnitrostátní akty poskytujících mezinárodní ochranu, zejména i) osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených konfliktů nebo endemického násilí, ii) osoby, kterým vážně hrozí systematické nebo obecné porušování lidských práv, či osoby, které se staly oběťmi takového porušování lidských práv;


27/104

Příručka lektora


Lekce 4: Případové studie (předvádění rolí) o klíčových principech: různé druhy strachu a pronásledování Mezinárodní ochrana v EU: současný vývoj v oblasti práva na azyl


Případové studie (předvádění rolí) o klíčových principech: různé druhy strachu a lekce 4: pronásledování

Čas

13:00

Délka

90 min

Č.

Činnost Posluchači se rozdělí do malých 1 skupin (po 4) Školitel představí cíle, kterých má být dosaženo, a role, které se budou předvádět, a rozdá případové studie (jedna 2 případová studie na skupinu) 1 osoba představující uchazeče o azyl vysvětlí důvody své 3 žádosti Zbytek skupiny rozhoduje o jeho právu na azyl (uprchlík, 4 podpůrná ochrana, zamítnutí) Na konci aktivity požádá školitel uchazeče, aby zdůvodnili různé volby týkající se statutu 5 uchazečů o azyl Všichni uchazeči vyjádří svůj názor v souvislosti s 5 různými případy a uvedou důvody žádosti (uprchlík, podpůrná ochrana, 6 zamítnutí) Školitel shrne klíčové principy, 7 které vzešly z předvádění rolí


Délka

Úkoly Školitel

Účastníci

Pomůcky

Poznámky

X

X

Role a pokyny (Lekce4) X 5 případů (Lekce4) X

X

X

X

28/104

Příručka lektora


Lekce 4: Případové studie Cíle Cílem řešení případových studií je rozlišit mezi různými druhy strachu a pronásledování u žadatelů o azyl.

Pokyny pro školitele 

Rozdělte posluchače do malých skupin (po 4 osobách)



Uveďte cíle, jichž má být dosaženo, a role, které budou představovány



Každé skupině dejte jednu kopii od každé role



Po přečtení textu jeden z účastníků zahraje roli žadatele o azyl a uvede důvody své žádosti



Zbytek skupiny rozhoduje o jeho právu na podání žádosti (uprchlík, podpůrná ochrana, zamítnutí)



Opakujte postup pro další role


29/104

Příručka lektora


Případ 1 Pan H je 38letý novinář turecké národnosti. Patří ke kurdské menšině a pracoval od roku 1993 pro noviny Ozgür Gündem. V prosinci 1993 byl uvězněn a sedm dní byl držen ve vazbě na bezpečnostním ředitelství Ignir, kde byl mučen. Poté byl převezen do vězení Erzurum a byl odsouzen ke třem rokům a devíti měsícům odnětí svobody. Během svého uvěznění byl opět mučen. Jeho domov byl v jeho nepřítomnosti několikrát prohledáván. Když vyšel z vězení, stal se pan H. členem Lidově-demokratické strany. Znovu byl vyslýchán vzhledem ke své politické činnosti a potom byl pravidelně uvězňován a mučen. V roce 2002 pomohl příteli s převozem členů kurdské guerilly. Protože se po provedení této akce bál o svou bezpečnost, opustil v roce 2003 Turecko. Bojí se pronásledování v případě svého návratu, protože je považován za militantního aktivistu.

Otázky Jsou tyto obavy opodstatněné? Jaký typ ochrany by mu měl být poskytnut?


30/104

Příručka lektora


Případ 2 Pan L. je 27letý Íránec. Je homosexuál a nikdy se se svou orientací nesvěřil rodině ani nejbližšímu okolí. Po několika vztazích, které byly drženy v naprosté tajnosti, se vyskytoval na tajných místech setkávání v Teheránu. Má několik písemných prohlášení o své přítomnosti na těchto místech po roce 2001. Íránský trestní zákoník kvalifikuje homosexualitu jako zločin. Tresty se pohybují od bičování po trest smrti. Po veřejné popravě dvou lidí obviněných z homosexuality oběšením se panu L podařilo uprchnout na studentské vízum. Nemůže mu být vytýkáno, že nikdy veřejně neodhalil svou homosexualitu, když vezmeme v potaz nebezpečí, v němž by se ocitl, pokud by to býval udělal.

Otázky Jsou tyto obavy opodstatněné? Jaký typ ochrany by mu měl být poskytnut?


31/104

Příručka lektora


Případ 3 Paní N. je 30letá Maročanka. V roce 2005 přišla do Francie se svými dvěma dcerami. Prchala před násilím svého bývalého manžela. V roce 2002 dosáhla rozvodu v důsledku manželova násilného chování. Manžel byl po rozvodu na jeden rok uvězněn za trestný čin podle obecného práva. Od doby, kdy se její manžel vrátil z vězení, byla pravidelně vystavována fyzickým i slovním útokům ze strany manžela. Stížnost, kterou podala v roce 2003 u oblastního soudu v Casablance, nebyla řešena.

Otázky Jsou obavy opodstatněné? Jaký typ ochrany by měl být poskytnut?


32/104

Příručka lektora


Případ 4 Pan a paní M. jsou Iráčané ve věku 52 a 50 let. Do Francie se dostali nelegálním způsobem se svými třemi dětmi, přičemž není možné označit jiný stát za stát odpovědný za jejich žádost o azyl. Pan M. byl během režimu Saddáma Hussaina vojenským důstojníkem. Po pádu režimu pracoval jako taxikář. Přímo se neúčastnil žádného násilného činu. Byl důstojníkem výzvědné služby. Nicméně protože byl odpovědný za sledování odpůrců režimu, byly jeho výzvědné informace použity pro účely represivních akcí. Pan M je sunnitského vyznání a paní M. je shiitského vyznání. Tento typ smíšeného manželství je v Iráku vzácný. V obecném kontextu to pár a jejich děti vystavuje odvetným útokům extremistů dokonce více než vojenská minulost pana M.

Otázky Jsou obavy opodstatněné? Jaký typ ochrany by mu měl být poskytnut?


33/104

Příručka lektora


Případ 5 Pan R, 23letý svobodný muž se základním vzděláním, občan Afghánistánu, byl generálním ředitelstvím pohraniční policie předveden na státní agenturu pro uprchlíky Bulharské republiky. Pan R. byl zatčen, protože nelegálně překročil turecko-bulharskou hranici. Ihned po svém zatčení pan R. uvedl, že by rád požádal o udělení azylu v Bulharské republice, neboť je hazarského původu a bál se pronásledování ve své zemi původu. Podle Dublinského postupu je stanoveno, že Bulharská republika je odpovědná za věcné posouzení jeho žádosti. Na základě provedených pohovorů bylo zjištěno, že pan R. ilegálně přešel přes Irán a Turecko, neboť se bál o svůj život vzhledem k životu mezi Talibanem a jeho odmítnutím nosit bradku, stejně jako odmítnutím přesně dodržovat sharijské právo. Na otázku, zda obdržel pan R. nějaké konkrétní hrozby nebo zda byly proti němu podniknuty nějaké akce, odpověděl, že mu bylo pouze vyhrožováno, jakož i členům jeho rodiny, aniž by byly proti němu podniknuty nějaké konkrétní kroky. Poznámka: Hazārové jsou etnikum žijící v severní části Afghánistánu, které je pronásledované. Největší množství uprchlíků odchází do Pákistánu a Austrálie. Hazarové jsou nejčastěji shiitští muslimové. Více informací k tomuto předmětu naleznete na internetu.

Otázky Jsou tyto obavy opodstatněné? Jaký typ ochrany by měl být poskytnut?


34/104

Příručka lektora


Odpovědi (pouze pro školitele) PŘÍPAD 1 Otázka: Jsou tyto obavy opodstatněné? Odpověď: ano Otázka: Jaký typ ochrany by měl být poskytnut? Odpověď: statut uprchlíka na základě jeho politických názorů

PŘÍPAD 2 Otázka: Jsou tyto obavy opodstatněné? Odpověď: ano Otázka: Jaký typ ochrany by měl být poskytnut? Odpověď: statut uprchlíka na základě příslušnosti ke společenské skupině

PŘÍPAD 3 Otázka: Jsou tyto obavy opodstatněné? Odpověď: V diskuzi je třeba ujasnit, o jaké obavy jde: Bylo jí vyhrožováno smrtí? Jakému typu fyzického útoku již byla vystavena? Pokračovaly hrozby i poté, co podala stížnost? Otázka: Jaký typ ochrany by měl být poskytnut? Odpověď: podpůrná ochrana, ale pouze pokud to vypadá, že došlo ke specifickým opakovaným hrozbám, proti nimž nejsou marocké orgány schopny poskytnout ochranu, pokud se osoba vrátí. Mělo by být také zdůrazněno, že marocký soud už uznal, že se její manžel choval násilně v době rozvodu a žena může hledat vnitřní azyl tím, že půjde žít mimo Casablanku.

PŘÍPAD 4 Otázka: Jsou tyto obavy opodstatněné? Odpověď: diskuze se musí zaměřit na problém vyjmutí se statusu uprchlíka vzhledem k vojenské minulosti pana M během režimu Saddáma Hussaina a na osobní povahu nebezpečí v kontextu občanské války. Otázka: Jaký typ ochrany by měl být poskytnut? Odpověď: podpůrná ochrana vzhledem k osobním rizikům v situaci násilí vyplývajícího z vnitrostátního konfliktu


35/104

Příručka lektora


PŘÍPAD 5 Otázka: Jsou tyto obavy opodstatněné? Odpověď: Ne. Otázka: Jaký typ ochrany by měl být poskytnut? Odpověď: Poskytneme podpůrnou ochranu. Z provedených pohovorů vyplynulo, že pan R. nemůže podpořit své odvolávky na výhrůžky konkrétními důkazy a skutečnostmi, ani nemůže prokázat, že byl cílem určitých aktivit. Nemůže poskytnout konkrétní jména osob, které jemu a jeho rodině údajně vyhrožovaly. Bez ohledu na tuto skutečnost se domníváme, že má právo na podpůrnou ochranu, vezmeme-li v úvahu jeho původ, který nás vede k tomu, že věříme, že by mohl být pronásledován, přičemž tato hrozba je jasná a přítomná.


36/104

Příručka lektora


Lekce 5



lekce 5: Národní zákony: různé způsoby respektování stejných principů

Čas

14:30

Délka

30 min

Č.

Činnost Společné principy a práva 1 uvedená ve dvou směrnicích Srovnání mezi zaváděním v 5 2 různých zemích


Délka

Úkoly Školitel

Pomůcky

Účastníci

Poznámky

Seznam

X

Srovnávací tabulka (Lekce5)

X

37/104

Příručka lektora


Snímek 1


Národní zákony: různé způsoby respektování stejných principů Lekce 5



1

38/104

Příručka lektora


Snímek 2


Kvalifikační směrnice (Směrnice Rady č. 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004) Kvalifikační směrnice (směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004)

HLAVNÍ ZÁSADY

Články

ČLENSKÉ STÁTY Itálie

Portugalsko

Česká republika

Bulharsko

ano, tato zásada je implementována Zákonem č. 27/08, čl. 10.

Zásada povinnosti členských států přiznat status podpůrné ochrany a status uprchlíka 15

ano, podle Hlavy V a VI zákonného dekretu č. 251/2007 o "kvalifikaci" na mezinárodní ochranu.

Ano, tato zásada je implementována českým zákonem o azylu - § 14a). Ano, tato zásada je implementována čl. 8 a 9 zákona o azylu a uprchlících

paragraf 20 (výčet)

Zásada nejlepších zájmů dítěte

Zásada aplikace sur place

ano, podle Úmluvy o dětech ze dne 10.11.1089, která byla ratifikována Zákonem č. 176 z 27. 5. 1991, a čl. 28 ne v legislativě, ale v praxi ano "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/2007

Ano, Česká republika implementuje všechny povinnosti související s právy dětí - zejména podle čl. 10 Ústavy ČR Ano, Bulharsko implementuje všechny povinnosti související s právy dětí. Podle čl 47 bulharské Ústavy je stát povinen poskytnout ochranu nezletilým ponechaným bez péče rodiny. Zásada nejlepších zájmů dítěte je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 25, 26, 28 a 71.

ano, podle čl. 4 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/07

Ano, tato zásada je implementována českým zákonem o azylu - § 12 a § 2 odst. 7 Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 58 a 59

ano, čl. 8

5 ne, zásada nebyla implementována

Zásada uprchnutí do jiné části země

8

Ano, tato zásada bude implementována českým zákonem o azylu - § 2 odst. 8.

vnitrostátní legislativa tuto otázku neřeší

Ano, tato zásada je implementována čl. 16 odst. 3 Zákona o azylu a uprchlících Zásada posouzení žádostí individuálně

čl. 18. Použijí se zásady správního řízení portugalského správního práva, stejně jako zásada individuality, objektivity atd. 4

Ano, zásada je implementována českým správním řádem - § 2 a 3 (především) - tradiční zásady správního řízení, jako je dobrá víra, individualita, objektivita atd.

ano, podle čl. 3 odst. 3 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/2007

Ano, zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 61, odst. 2 a 3, čl. 73, odst. 1, a čl. 76, odst. 1 ano, podle čl. 20 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/07. Zamýšleno jako právo na ochranu před vypovězením Právo na ochranu před navrácením

Ano, tato zásada je implementována českým zákonem o pobytu cizinců - § 179. Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 4, odst. 3.

21 ano, podle čl. 23 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/07

Právo na povolení k pobytu

ano, tato zásada je implementována Zákonem č. 27/08 ze 30. 6., čl. 2.

ano, tato zásada je implementována Zákonem č. 27/08 ze 30. 6., čl. 67.

24

Právo na cestovní doklady

25

Právo na svobodu pohybu

25

ano, podle čl. 24 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/07 ano, podle čl. 29 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/08

ano, čl. 69

Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 32, 33 a 35.

Ano, tato zásada je implementována českým zákonem o Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a azylu - § 61-64a). uprchlících - čl. 33 Podle Ústavy ČR mají právo se pohybovat v rámci území ČR - § 14 odst. 1.

ano



Ano, tato zásada je implementována českým zákonem o azylu - § 59, 76 a 53a odst. 1.

Ano, tato zásada je implementována bulharskou Ústavou a Zákonem o azylu a uprchlících čl. 42.

2

39/104

Příručka lektora


Snímek 3


Kvalifikační směrnice (Směrnice Rady č. 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004)- 2 ano, čl. 71

Ano, tato zásada je implementována českým zákoníkem práce - § 98 písm. c) a § 97 písm. h) – svobodný přístup k pracovnímu trhu


Právo na přístup k zaměstnání

Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 32

26 27


Právo na vzdělání

Ano, tato zásada je implementována českým školským zákonem § 20 odst. 1, 36 odst. 1 a 2, 108 odst. 1, 2, 3, 4. Dále zákonem o sociálním zabezpečení - čl. 103 odst. 1, zákonem o sociálních službách - § 4 odst. 1, zákonem o pomoci během

ano, čl. 70

Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 26 28


Právo na sociální péči

Ano, princip je implementován zákonem o sociální podpoře státu a zákonem o pomoci státu v chudobě

ano, čl. 72

Ano, zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 29, odst. 1, odst. 4 a odst. 3, jakož i čl. 32 odst. 29 ano, podle čl. 27 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/07

Právo na zdravotní péči

Ano, zásada je implementována zákonem o azylu a zákonem o veřejném zdravotním pojištění

ano, čl. 73

Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 29, odst. 1, odst. 4 pro žadatele o azyl. 31 ano, podle čl. 29 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/07

Právo na bydlení

ano, čl. 74

Ano, zásada je implementována zákonem o azylu Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 29, odst. 1, odst. 3 a odst. 2.

ano, podle čl. 29 "Kvalifikačního" zákonného dekretu č. 251/07 Právo na integrační opatření

Ano, tato zásada je implementována českým zákonem o azylu - § 68 a ff

ano

Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 53, odst. 1, 4, 5, 6 a čl. 56

33 ano, čl. 68


Právo na zachování celistvosti rodiny

Ano, například česká Listina základních práv a svobod - čl. 32 a také zákon o azylu § 13 a 14b Ano, zásada implementovaná zákonem o azylu a uprchlících - čl. 34 předpokládá poskytnutí práva na spojení rodiny nejen osobám s přiznaným statutem uprchlíka,ale také cizincům s přiznaným statutem podpůrné ochrany.

23



3

40/104

Příručka lektora


Snímek 4


Procedurální směrnice (Směrnice Rady č. 2004/83/ES ze dne 1. prosince 2005) ČLENSKÉ STÁTY HLAVNÍ ZÁSADY

Články

Zásada první země azylu

26

Zásada pojetí bezpečné třetí země

27

Itálie


Portugalsko

Česká republika

ano, tato zásada je implementována Zákonem č. 27/08 ze 30. 6., čl. 2., al.s) Ano, tato zásada bude implementována českým zákonem o azylu - § 2 odst. 3.§ ano, čl. 2, al. n)


Bulharsko

Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a uprchlících - čl. 4, odst. 5.

Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu Ano, tato zásada je implementována českým zákonem a uprchlících. Definice je uvedena v části 1, odst. 5 v o azylu - § 2 odst. 2 dodatku zákona ano, tato zásada je implementována Zákonem č. 27/08 ze 30. 6., čl. 2., al.m)

Zásada pojetí bezpečné země původu

31


Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu Ano, tato zásada je implementována českým zákonem a uprchlících. Definice je uvedena v části 1, odst. 5 v o azylu - § 2 odst. 1. dodatku zákona ano, články 22, 25, 30 a 44

Právo na účinný opravný prostředek

39

ano, podle čl. 35 zákonného dekretu "Postupy" č. 25/2008

ano, podle čl. 16 zákonného dekretu "Postupy" č. 25/2008 Právo na právní pomoc

Ano, tato zásada je implementována zákonem o azylu a uprchlících. Čl. 84, 85 a 86 stanoví právo na podání opravného prostředku ve zrychleném řízení a čl. 87-92 Ano, tato zásada je implementována českým zákonem právo na opravný prostředek během obecného řízení o o azylu - část IV a správním řádem přidělení statusu uprchlíka. ano, tato zásada je implementována Zákonem č. 27/08 ze 30. 6., čl. 49 Ano, tato zásada je implementována českým zákonem Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu o azylu - § 20 a 21 a uprchlících - čl. 23, odst. 2.

15 ano, tato zásada je implementována - čl. 49

Právo na komunikaci s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)

ano, podle čl. 10 odst. 3 zákonného dekretu "Postupy" č. 25/2008 10 10

Ano, tato zásada je implementována českým zákonem Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu o azylu - část VI. a uprchlících - čl. 23, odst. 1. ano, tato zásada je implementována - čl. 49

ano, podle čl. 10 odst. 4 zákonného dekretu "Postupy" č. 25/2008

Právo na nestranného tlumočníka

Ano, tato zásada je implementována českým zákonem Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu o azylu - § 22 a uprchlících - čl. 29, odst. 1. ano, tato zásada je implementována - čl. 16

Právo na osobní pohovor

12

ano, podle čl. 12 zákonného dekretu "Postupy" č. 25/2008

Ano, tato zásada je implementována zákonem o azylu a uprchlících čl. 68,odst. 1 a 2. Podle čl. 84 odst. 2 pro Ano, tato zásada je implementována českým zákonem zrychlené řízení a čl. 73 odst. 1 pro řízení o udělení o azylu - § 23 statusu uprchlíka.

Právo setrvat v členském státě až do přijetí rozhodnutí

Právo na individuální, objektivní a nestranné rozhodnutí

7

ano, podle čl. 7 zákonného dekretu "Postupy" č. 25/2008 ano, čl. 11

8

ano, podle čl. 8 odst. 2 zákonného dekretu "Postupy" č. 25/2009

Ano, tato zásada je implementována zákonem o azylu a uprchlících, čl. 67 odst. 1 a 2. Podle čl. 84 odst. 1 návrhu zákona o azylu a uprchlících nemá opravný Ano, tato zásada je implementována českým zákonem prostředek během Dublinského postupu odkladný o azylu - část 7 + § 78b účinek.

ano, podle správní legislativy a jejích zásad o dobré víře, individualitě a objektivitě.



Ano, český správní řád implementuje tuto zásadu - § 2 Ano, táto zásada je implementována Zákonem o azylu a3 a uprchlících - čl. 75 a 76 odst. 1.

4

41/104

Příručka lektora



42/104

Příručka lektora


Lekce 6 Mezinárodní ochrana v EU: současný vývoj v oblasti práva na azyl


lekce 6: Národní příklady zavádění předpisů EU (postupy, práva a povinnosti)

Čas

15:15

Délka

75 min

Č.

Činnost

Délka

školitel zvolí národní schéma 75 min týkající se postupů: vysvětlí různé situace na hranicích, na daném území, právo na povolení k pobytu, běžnou vs zkácenou proceduru, klíčová práva uchazečů o azyl, rozhodnutí o statutu, dobrovolný návrat do vlasti, nucený návrat a povinnost uchazečů o azyl

Úkoly Školitel

Účastníci

Pomůcky prezentace týkající se přijímací země (Lekce6_BG,Lekce6_CZ, Lekce6_IT, Lekce6_PT)

Poznámky Úkolem školitele je porovnat národní postupy s těmi, které jsou uplatňovány v jiných zemích pomocí prezentací v Lekci6.ppt

X

1


43/104

Příručka lektora


Snímek 1


Národní příklady implementace práva EU (procesy) Lekce 6 - Bulharsko

Snímek 2

Aplikace legislativy EU ve vnitrostátních postupech

Vladimir Kuzmanov


44/104

Příručka lektora


Snímek 3


Aplikace legislativy EU ve vnitrostátních postupech 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Řízení o udělení statutu Požadavek Seznámení s postupem Registrace cizího státního příslušníka Ubytování Vydání osobních dokladů totožnosti Vedení pohovorů Rozhodnutí Soudní kontrola

Snímek 4


Řízení o udělení statutu Evropská legislativa o stanovení státu, který je odpovědný za posouzení žádosti per se 1. 2. 3. 4. 5.

Dublin ІІ – členské státy Nařízení 343/2003 Kroky: 1 , 2 , 3, 4, 5, 6, 7 EURODAC Instituce odpovědné za odebírání otisků a jejich předávání národnímu přístupovému bodu EURODAC 6. DubliNET 7. Data vyměněná prostřednictvím sítě DubliNET


45/104

Příručka lektora


Snímek 5


Řízení o udělení statutu Registrace cizího státního příslušníka  Identifikace - osobní údaje - doklady totožnosti / prohlášení - hledání - fotografie - otisky prstů  Lékařská prohlídka

Snímek 6


Aplikace legislativy EU ve vnitrostátních postupech Ubytování  Registrační a přijímací centra - Sofia - obec Banya, okres Nova Zagora  Tranzitní centra - obec Pastrogor (ve výstavbě)  Speciální útulky Migračního ředitelství Ministerstva vnitra


46/104

Příručka lektora


Snímek 7


Řízení o udělení statutu Etapy řízení o udělení statutu: Dublinské řízení - stanovuje zemi, která musí vzít žádost v potaz Souhrnné řízení Obecné řízení

Snímek 8


Řízení o udělení statutu Souhrnné řízení 

Žadost o statut uprchlíka je prohlášena za opodstatněnou nebo ne



Zhodnocení by mělo být provedeno do 3 dnů od data registrace



Řízení může být ukončeno s následujícím rozhodnutím: - odmítnutí žádosti jako zjevně neopodstatněné/nelegitimní - pozastavení řízení podle čl. 13, čl. 2 nebo čl. 15, odst. 1, bod 6, 8 a 9 zákona o azylu a uprchlících - přijetí k obecnému řízení

Rozhodnutí vydá orgán, který provádí pohovor


47/104

Příručka lektora



Řízení o udělení statutu Obecné řízení 

Zkoumá se uprchlíkova minulost a je vyhodnoceno, zda kandidát splňuje kritéria pro poskytnutí statutu uprchlíka nebo ne



Rozhodnutí musí být vyhlášeno nejpozději do 3 měsíců



Návrh orgánu provádějícího pohovor ohledně požadavku na status - nejpozději do dvou měsíců



Řízení končí rozhodnutím ředitele Státní agentury pro uprchlíky

Snímek 10


Řízení o udělení statutu Obecné řízení končí rozhodnutím, jímž 

 

 


je udělen statut uprchlíka je odepřen statut uprchlíka je udělen humanitární statut je odepřen humanitární statut se zastavuje a přerušuje řízení o poskytnutí statutu uprchlíka

48/104

Příručka lektora


Snímek 11


Řízení o udělení statutu Soudní kontrola Proti rozhodnutí souhrnného řízení může být podán opravný prostředek u správního soudu příslušného podle aktuální adresy, již má uvedenou v průkazu totožnosti Lhůta pro podání opravného prostředku je 7 dní od doručení rozhodnutí Proti rozhodnutím obecného řízení může být podán opravný prostředek u Nejvyššího správního soudu Lhůta pro podání opravného prostředku je 14 dní od doručení rozhodnutí

Snímek 12


Aplikace legislativy EU ve vnitrostátních postupech Aplikace Dublinské řízení

Bulharsko

Jiný členský stát

Obecné řízení

Souhrnné řízení

Přenos

Rozhodnutí


49/104

Příručka lektora



Evropská legislativa o stanovení země, která je odpovědná za posouzení žádosti per se Dublin ІІ Členské státy 13. Rakousko 14. Švédsko 15. Finsko 16. Polsko 17. Česká republika 18. Maďarsko 19. Slovensko 20. Slovinsko 21. Litva 22. Estonsko 23. Kypr 24. Malta

1. Francie 2. Německo 3. Itálie 4. Belgie 5. Nizozemsko 6. Lucembursko 7. Velká Británie 8. Irsko 9. Dánsko 10. Řecko 11. Španělsko 12. Portugalsko

26. Bulgarsko 27. Rumunsko 28. Norsko 29. Island 30. Švýcarsko 31. Lichtenštejnsko


Evropská legislativa o stanovení země, která je odpovědná za posouzení žádosti per se

Historie Schengenská smlouva - 1985 Dublinská úmluva - 1990 Nařízení 343/2003


50/104

Příručka lektora


Snímek 15



Nařízení 343/2003 ZÁSADY 1. Cizí státní příslušník má právo na jasnost, transparentnost a informace 2. Garantované posouzení požadavku cizího státního příslušníka členským státem 3. Zachování rodiny cizího státního příslušníka pohromadě 4. Prevence „uprchlické turistiky“

Snímek 16



Krok 1 Jaká země je odpovědná za posouzení žádosti o azyl (čl. 6-14)? Tři skupiny kritérií: 1. Rodinné aspekty 2. „Pozitivní“ akce 3. „Negativní“ akce


51/104

Příručka lektora


Snímek 17



Krok 2 Je ukončena odpovědnost členského státu (čl. 16, body 2-4)? 1. Cizí státní příslušník dostal od jiného členského státu povolení k pobytu 2. Cizí státní příslušník opustil Dublinský prostor na více než 3 měsíce 3. Cizí státní příslušník vyřazen z Dublinského prostoru odpovědným členským státem



Krok 3 Může být žádost o poskytnutí azylu posouzena i přesto, že odpovědnost patří podle Dublinské úmluvy (čl. 3, bod 2) jinému členskému státu? ANO : 1. Pokud existují humanitární důvody podle definice čl. 15 2. Pokud je ekonomicky méně výhodné, aby žádost posoudil odpovědný členský stát


52/104

Příručka lektora


Snímek 19



Krok 4 Země odpovědná podle Dublinské úmluvy je vyzvána, aby posoudila žádost o azyl (čl. 17 bod 1) 1. Prošetření existujících důkazů 2. Rešerše národních informačních systémů 3. Vyžádání informací z jiných členských států (čl. 21), přičemž požadavek musí být oprávněný a odpověď musí být doručena do 6 týdnů. 4. Provedení šetření o převzetí povinnosti členského státu

Snímek 20



Krok 5.1 Převzetí povinnosti 1. Žádost - během 3 měsíců 2. Odpověď - do 2 měsíců 3. V případě zadržení - odpověď od 1 týdne do 1 měsíce 4. Chybějící odpověď během stanovených lhůt = přijetí


53/104

Příručka lektora


Snímek 21



Krok 5.2 ZPĚTNÉ PŘIJETÍ

1. Požadavek na zpětné přijetí - žádná lhůta 2. Odpověď - do 1 měsíce 3. V případě zásahu podle EURODAC - do 2 týdnů 4. Chybějící odpověď během stanovených lhůt = přijetí



Krok 6 ROZHODNUTÍ

1. Zahajuje řízení o poskytnutí statutu uprchlíka v Bulharské republice 2. Umožňuje převod cizího státního příslušníka do odpovědné země 3. Ukončuje řízení


54/104

Příručka lektora


Snímek 23



Krok 7

ROZHODNUTÍ NEZÁVISLÉHO SOUDU 1. Rozhodnutí v rámci řízení podle Dublinu II může být z právního hlediska kontrolováno u Správního soudu města Sofia. 2. Opravný prostředek neukončuje vykonání rozhodnutí, pokud Soud nerozhodne jinak.



Krok 8 PŘEVOD DO ODPOVĚDNÉ ZEMĚ (ČL. 20) 1. Lhůta pro převod do odpovědné země je 6 měsíců 2. Lhůta se může prodloužit na 1 rok nebo 18 měsíců


55/104

Příručka lektora


Snímek 25



Vyplnění žádosti (Krok 4)

odpověď (Krok 5)

Přenos (Krok 8)

Šetření o převzetí povinnosti Čl. 6 – čl. 14 ( Nařízení 343)

Šetření ohledně zpětného přijetí Čl. 16 (Nařízení 343)

3 měsíce (čl. 17, bod 1)

Žádná lhůta

2 měsíce (čl. 18, bod 1) min. 1 týden - v případě vyžádané urgentní reakce (Čl. 17 bod 2) Do 1 měsíce (Čl. 18, položka. 6) 6 měsíců (čl. 19, bod 3) 12 měsíců -vězeň (čl. 19, bod 4) 18 měsíců - v případě skrývání (čl. 19, bod 4)

1 měsíc (Čl. 20, položka. 1, b) 2 týdny – šetření na zákldě údajů EURODAC (Čl. 20, bod 1, b)

6 měsíců (čl. 20, bod 1, d) 12 měsíců - vězeň (čl. 20, bod 2) 18 měsíců - v případě skrývání (čl. 20, bod 2)

Snímek 26



EURODAC

- EURODAC je automatický daktyloskopický identifikační systém s centrální databází pro členské státy. - Vytvořeno NAŘÍZENÍM 2725/2000 ZE DNE 11.12.2000.


56/104

Příručka lektora


Snímek 27



EURODAC – Cíle Cíl: spolupracovat při stanovení členského státu, který je podle Dublinské úmluvy odpovědný za posouzení žádosti o azyl, zaprotokolované v příslušném členském státě Prostřednictvím porovnávání a konfrontaci otisků prstům mohou členské státy stanovit, zda žadatel o azyl nebo cizí státní příslušník, o němž je prokázáno, že nelegálně pobývá na území členského státu, požádal o azyl v jiných členských státech.

Snímek 28



EURODAC – Kategorie Kategorie I: Kandidát na žádost o azyl 14 let věku Okamžité sejmutí otisků prstů ze všech prstů a jejich odeslání do Centrální jednotky Záznam a porovnání Uchovávání po dobu 10 let Blokováno v případě uznání statusu uprchlíka Vymazáno v případě poskytnutí občanství


57/104

Příručka lektora


Snímek 29



EURODAC – Kategorie Kategorie II: cizí státní příslušníci zadržení při pokusu o přechod vnější hranice  14 let věku  Okamžité sejmutí otisků prstů ze všech prstů a jejich odeslání do Centrální jednotky  Záznam  Uchovávání po dobu 10 let  Blokováno v případě uznání statusu uprchlíka  Vymazání po poskytnutí pobytu, opuštšní území členského státu nebo získání občanství

Snímek 30



EURODAC – Kategorie Kategorie III: cizí státní příslušníci, kteří nelegálně pobývají na území členského státu    

14 let věku Okamžité sejmutí všech otisků prstů nebo aspoň těch svědčících Pokud není jasné, ve které zemi byla žádost zaprotokolována V případě, že nebyla zaprotokolována žádost o azyl, ale deportace cizího státního příslušníka do země původu je nebezpečná  V případě, že cizí státní příslušník odmítne spolupracovat při procesu zjištění totožnosti a vyhoštění není možné  Srovnání s kategorií I


58/104

Příručka lektora


Snímek 31



EURODAC – Kategorie Kategorie IX: pro specifické způsoby hledání Opravňuje dotčenou osobu k tomu, aby jí byly poskytnuty informace o údajích týkajících se jeho/její osoby, které jsou zaznamenány v centrální databázi.

Snímek 32




Hledání Kat. 1

Hledání Kat. 2

Hledání Kat. 3

Hledání Kat. 9

Uchováván í

Kat. 1

ANO

ANO

NE

NE

10 let

Kat. 2

NE

NE

NE

NE

2 let

Kat. 3

ANO

NE

NE

NE

NE

Kat. 9

ANO

ANO

NE

NE

NE

59/104

Příručka lektora


Snímek 33



Instituce odpovědné za odebírání daktyloskopických otisků a jejich předávání národnímu přístupovému bodu EURODAC Státní agentura pro uprchlíky – kategorie I Generální ředitelství Pohraniční policie - Ministerstvo vnitra – kategorie II a III Ředitelství pro migraci - Ministerstvo vnitra – kategorie III Ministerstvo vnitra – kategorie III Ředitelství pro komunikační a informační systémy - Ministerstvo vnitra organizačně a technicky zabezpečuje národní přístupové body

Snímek 34



Národní přístupový bod EURODAC je umístěn na Národní institutut kriminalistiky a kriminologie Ministerstvo vnitra NIKK - Ministerstvo vnitra:    


Udržuje a využívá automatizovaný systém daktyloskopické identifikace Provádí identifikaci osob pomocí jejích otisků prstů Kontroluje kvalitu a porovnává otisky prstů Posílá otisky prstů do národní databáze a Centrální databáze EURODAC

60/104

Příručka lektora


Snímek 35



Osoby, od nichž jsou údaje shromážděny, mají právo být informovány o:  totožnosti státního úředníka  účelu zpracování dat v systému EURODAC  příjemci údajů  okamžitém sejmutí otisků prstů  svém právu na přístup k údajům, právu na jejich kontrolu a opravu

Snímek 36



Přístup k údajům Členský stát zadávající údaje je oprávněn k přístupu k údajům, které byly odeslány a zaznamenány Pouze členský stát zadávající údaje má právo doplnit a opravit údaje, které odeslal, a také je smazat.


61/104

Příručka lektora


Snímek 37



DubliNET Zabezečený elektronický systém pro výměnu informací mezi členskými státy V provozu od září 2003

Snímek 38



Informace vyměněné prostřednictvím sítě DubliNET Požadavky na převzetí odpovědnosti Požadavky na zpětné příjetí Žádosti o informace podle čl. 21 Dublinského nařízení Konkretizace převodů


62/104

Příručka lektora


Snímek 39



Snímek 1


Národní příklady implementace práva EU (procesy) Lekce 6 – Česká republika



63/104

1

Příručka lektora


Snímek 2


Zahájení procesu (1) Prohlášení o úmyslu žádat o mezinárodní ochranu  podaná policejním orgánům (cizinecká policie) / Ministerstvu vnitra  hraniční přechody / přijímací středisko / cizinecká policie / Ministerstvo vnitra azylové přijímací středisko / letiště / zařízení pro zajištění cizinců / věznice

(2) Podání žádosti (3) Registrace žádosti (4) Prvoinstanční pohovor



64/104

2

Příručka lektora


Snímek 3


Zahájení procesu Žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany • • •

Ministerstvo vnitra = kompetentní orgán k provedení postupu zajišťujícího mezinárodní postup Správní řízení (správní řád, zákon o azylu, Informační služba o zemích původu) Práva žadatelů mezinárodní ochranu (materiální podmínky přijetí / ubytovací centra – viz níže)


3

Snímek 4


Kladné rozhodnutí •

Postavení uprchlíka – trvalý pobyt – Státní integrační program (ubytování, jazyk)

•

Podpůrná ochrana – povolení k pobytu sui generis / nižší forma mezinárodní ochrany



65/104

4

Příručka lektora


Snímek 5


Záporné rozhodnutí  Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany – krajské soudy  Kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra – Nejvyšší správní soud  Dobrovolný návrat do vlasti


5

Snímek 6


Práva a povinnosti žadatelů o mezinárodní ochranu •

Práva:

• • • • • • • • •

právo žádat o mezinárodní ochranu právo na právní pomoc právo na komunikaci s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) právo na zastoupení právo na bezplatného nestranného tlumočníka právo na osobní pohovor právo na identifikační doklad právo na zachování rodinné jednotky právo na lékařskou péči



66/104

6

Příručka lektora


Snímek 7


Práva a povinnosti žadatelů o mezinárodní ochranu • •

• • • • • •

právo na rozhodnutí právo podat žádost + V azylovém centru: - právo na ubytování (s příbuznou nebo jinak blízkou osobou), stravu, základní hygienické prostředky - právo na kapesné - právo přijímat návštěvy, peníze, balíčky - právo odesílat a přijímat poštu - právo opustit azylové centrum (za určitých podmínek) - právo na vzdělání


7

Snímek 8


Práva a povinnosti žadatelů o mezinárodní ochranu • • • • • • • • • • •

Povinnosti: odevzdat během řízení o azylu svůj pas ministerstvu dodržovat pokyny policie a ministerských úředníků poskytovat součinnost azylového řízení Strpět pořízení fotografie a otisků prstů + V azylovém centru: respektovat zákaz alkoholu, dalších nebezpečných látek a elektronických komunikačních zařízení strpět osobní prohlídku, bezpečnostní prohlídku strpět lékařské vyšetření poskytnout prohlášení o svých financích podílet se na nákladech (ubytování, strava)



67/104

8

Příručka lektora


Snímek 9


Srovnání mezi partnerskými zeměmi POČET ŽÁDOSTÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU / POČET KLADNÝCH ROZHODNUTÍ BULHARSKO Poč. žádostí 2000

1755

Poč. kladných 2000 Poč. žádostí 2005

Poč. žádostí 2008

ITÁLIE

PORTUGALS KO

8 788

15 564

1,5 % (133)

10,6 % (1 649)

700

Poč. kladných 2005

Poč. kladných 2008

ČR

4021

14 590

6,2 % (251)

35,6 % (5 188)

SLOVENSKO

225

1555

115

3550

746

1 656

31 097

161

910

39,4 % (294)

17,5 % (289)

28,1 % (8749)

50,3 % (81)

9,6 % (87)


9

Snímek 10


Žádosti a kladná rozhodnutí 10000 8000 6000 4000 2000 0 2000

2005

2008

Poč. žádostí Poč. kladných



68/104

10

Příručka lektora


Snímek 1


Národní příklady implementace práva EU (procesy) Lekce 6 - Portugalsko

1

Snímek 2


Portugalské azylové řízení

DIAGRAM PRŮBĚHU (FLOXOGRAM)

Zákon o azylu Zákon č. 27/08 30. června 2


69/104

Příručka lektora



Portugalské azylové řízení

1. ETAPA PŘÍPUSTNOST ŽÁDOSTI O AZYL Žádost o azyl - okamžitě podána (čl.13)

3

Snímek 4


Portugalské azylové řízení 1.

Portugalská Rada pro uprchlíky (čl. 13, č. 3)

2.

Upozornění na vydání prohlášení během pěti dnů (čl. 16 č. 3)

3.

Informace o právech a povinnostech žadatele (čl. 14)

4


70/104

Příručka lektora


Snímek 5



Vydání dokumentu potvrzujícího podání žádosti o azyl (čl. 14ş)

5.

Prohlášení (čl. 16, č. 1)

6.

Upozornění žadatele na písemnou zprávu

obsahující

všechny základní informace týkající se žádosti. Žadatel může do 5 dnů podat připomínky (čl.17ş)

5

Snímek 6



Předání zprávy zástupci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a portugalské Radě pro uprchlíky (čl. 17, č. 2)

10. Posouzení žádosti (čl. 18ş, 19ş) 11. Návrh přípustnosti / nepřípustnosti

6


71/104

Příručka lektora


Snímek 7


Portugalské azylové řízení Žadost o azyl na hranici • Okamžité informování zástupce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a portugalské Rady pro uprchlíky, kteří se mohou k dané věci vyjádřit během 48 hodin (čl. 24, č. 1) • Informace o právech a povinnostech žadatele a pohovor (čl. 24, č. 2, 3)

7

Snímek 8


Portugalské azylové řízení Národní ředitel SEF Rozhodnedo dvaceti dnů od skončení období podle čl. 17 č. 2 (čl. 20, 1) Podání žadosti na hranici Rozhodnuto maximálně do 5 dnů a minimálně po 48 hodinách (čl. 24º, 4) Pozn.: Zmaření těchto lhůt má za následek přijetí žádosti o azyl – čl. 20, 2 (Na hranici: vstup na národní území (NÚ) – čl. 26, 4)

8


72/104

Příručka lektora


Snímek 9


Portugalské azylové řízení Okamžité informování zástupce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a portugalské Rady pro uprchlíky o rozhodnutí Národního ředitele (čl. 20, 3/ Hranice: čl. 24ş, 5)

Nepřípustná žádost (čl. 19ş)

Přípustná žádost * Hranice: Vstup na národní území (26ş, 4)

9

Snímek 10


Portugalské azylové řízení Opravný prostředek u soudu (22ş) Lhůta 8 dní (odkladný účinek)

Termín pro oznámení SEF/GAR – 48 h (21, 1)

Dobrovolný odjezd do 20 dnů, jinak okamžité vyhoštění (21ş, 1)

Hranice: Lhůta 72 h, odkladnný účinek (25ş, 1)

Hranice: návrat do místa, kde započala cesta (26ş, 3)

10


73/104

Příručka lektora


Snímek 11


Portugalské azylové řízení Soudní rozhodnutí Lhůta 8 dnů (22ş, 2) Hranice: lhůta 72 h (25ş, 3)

Odmítnutí

Přijetí

*(nepravidelný pobyt v NÚ) Soudní přezkoumání 11


Portugalské azylové řízení *2. ETAPA POSOUZENÍ AZYLOVÉHO ŘÍZENÍ

Vydání přechodného povolení k pobytu (27ş, 1) Platnost: 4 měsícec, lze prodloužit na takto dlouhá období

12


74/104

Příručka lektora


Snímek 13


Portugalské azylové řízení POSOUZENÍ SEF/GAR

- Lhůta 60 dnů, lze prodloužit až na 180 dnů (28ş, 2) - Zástupce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a portugalské Rady pro uprchlíky mohou k procesu dodat jakoukoliv zprávu či informaci týkající se příslušné země původu a získat informace o průběhu řízení. (28ş, 4)

13

Snímek 14


Portugalské azylové řízení Návrh SEF (29ş, 1) - Informování žadatele, že se může vyjádřit do pěti dnů (29ş, 2) -

Informování zástupce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a portugalské Rady pro uprchlíky, kteří se mohou k dané věci vyjádřit během 5 dnů(29ş, 3)

14


75/104

Příručka lektora


Snímek 15


Portugalské azylové řízení • Návrh předložený členu vlády odpovědnému za vnitřní věci (29ş, 4) • Rozhodnutí člena vlády odpovědného za vnitřní věci během 8 dnů (29ş, 5)

15

Snímek 16


Portugalské azylové řízení KLADNÉ - Oznámení (29ş, 6) - Vydání povolení k pobytu (67ş) Uprchlík ( 67ş, 1) nebo Podpůrná ochrana (67ş, č.2).

16


76/104

Příručka lektora


Snímek 17


ZÁPORNÉ Oznámení (29ş, 6) - Opuštění NÚ

Lhůta: 30 dnů (31ş,1)

- Opravný prostředek podaný k soudu (30ş, 1) Lhůta: 15 dnů, odkladný účinek

Podřízení se zákonu o cizích státních příslušnících, v případě setrvání na NÚ (31ş, 2) 17


77/104

Příručka lektora


Snímek 1


Národní příklady implementace práva EU (procesy) Lekce 6 – Itálie


1

Snímek 2


Referenční právní rámec • • • •

•

•

Čl. 10 odst. 3 Ústavy Čl. 31 a čl. 32 Zákona č. 189/2002 „Bossi-Fini“ a souvisejícího nařízení o azylu č. 303/2004 Zákonný dekret č. 286/98 - Souhrnný zákon o imigraci Zákonný dekret č. 140 ze dne 30. května 2005 o implementaci Směrnice č. 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech. Zákonný dekret č. 25 ze dne 28. ledna 2008, ve znění Zákonného dekretu č. 159 ze dne 3. října 2008, o implementaci směrnice 2005\85\ES o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka. Zákonný dekret č. 251 z 19. listopadu 2007 o implementaci směrnice č. 2004\83\ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.



78/104

2

Příručka lektora


Snímek 3


Právo na ústavní azyl • •

Čl. 10 odst. 3 italské ústavy: „Jakýkoliv cizí státní příslušník, který ve své zemi nemůže požívat demokratické svobody zajištěné italskou ústavou, má právo na azyl na území republiky za podmínek stanovených zákonem.“

•

Ústavní azyl obsahuje širší definici uprchlíka, jak je uvedena v Ženevské dohodě z roku 1951 a souvisejícím Zákonném dekretu č. 251/2007


3

Snímek 4


Kdo je žadatel o mezinárodní ochranu?

Žadatel o mezinárodní ochranu je osoba, která požádala o mezinárodní ochranu podle zákonného dekretu č. 251/2007 a čeká na rozhodnutí o uznání statutu uprchlíka nebo jiné formy ochrany (podpůrná ochrana). V Itálii mohou státní příslušníci třetích zemí žádat o mezinárodní ochranu.



79/104

4

Příručka lektora



Kdo je uprchlík? •

•

•

Ženevská úmluva z roku 1951 týkající se statutu uprchlíka, jež byla implementována italským „kvalifikačním“ zákonným dekretem č. 251/2007 obsahuje obecnou definici uprchlíka. Úmluva i dekret stanovují právní status uprchlíka prostřednictvím řady norem, jež definují minimální práva, jichž mohou uprchlíci požívat v hostitelské zemi. Podle čl. 2 e zákonného dekretu č. 251/2007 je „uprchlík“ cizí státní příslušník, který „v důsledku oprávněných obav před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů není neschopen přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu dotyčné země...“


5


Podpůrná ochrana

je ochrana poskytnutá státnímu příslušníkovi státu nepatřícího do Evropské unie nebo osobě bez státní příslušnosti, kteří nesplňují požadavky pro to, aby jim by udělen statut uprchlíka, ale u nichž jsou opodstatněné důvody se domnívat, že pokud se tyto osoby vrátí zpět do země původu nebo do země, v níž trvale bydleli, budou riskovat vážnou újmu, a nemohou nebo vzhledem k těmto rizikům nechtějí požívat ochrany takové země.



80/104

6

Příručka lektora



Humanitární ochrana (na vnitrostátní úrovni) Zdroj: čl. 5, bod 6 jednotného zákona o imigraci (zákonný dekret č. 286/98)

Policejní ředitelství může vydat povolení k pobytu z humanitárních důvodů tehdy, když místní komise pro způsobilost sice neuzná předpoklady pro mezinárodní ochranu, ale upozorní na "závažné důvody humanitární povahy" týkající se osoby žádající azyl.


7

Snímek 8


Pronásledování • •

V Ženevské úmluvě není definován pojem „pronásledování“. Manuál UNCHR z roku 1992 objasňuje, že „na základě článku 33 Ženevské úmluvy z roku 1951 je možné dovodit, že jakákoliv hrozba ohrožení života či svobody je aktem pronásledování“

AKTY PRONÁSLEDOVÁNÍ (ČL. 7 ZÁK. DEKR. 251/2007)* Činy, jež jsou kvůli své povaze nebo četnosti do té míry závažné, že mohou být považovány za vážné porušení základních lidských práv, především těch práv, která nelze podle článku 15 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod odepřít Když různá opatření – včetně porušení lidských práv - přidávají zásadně vážný dopad na jednotlivce Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl

8

* PŘÍKLADY AKTŮ PRONÁSLEDOVÁNÍ

1) Akty fyzického nebo psychického násilí, včetně sexuální násilí 2) Právní, správní, policejní nebo soudní opatření, která jsou sama o sobě diskriminační nebo jsou prováděna diskriminačním způsobem 3) Soudní žaloby nebo tresty, které jsou nadměrné nebo diskriminační 4) Odmítnutí přístupu k právnímu opatření a následně nepřiměřené diskriminační tresty 5) Soudní žaloby nebo tresty vyplývající z odmítnutí služby v armádě během války, pokud by tato služba implikovala páchání trestných činů 6) Akty speciálně zaměřené vůči osobě kvůli jejímu pohlaví nebo vůči nezletilým Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

81/104

Příručka lektora


Snímek 9


Obsah ochrany Různý v souladu se směrnicí 2004/83/ES, jež byla aplikována zákonným dekretem č. 251/2007 • Žadatelé o azyl jsou osoby, jejichž žádosti jsou podrobeny zkoumání, získají povolení k pobytu na tři měsíce, které lze obnovovat, až dokud nerozhodne komise pro způsobilost k přiznání mezinárodní ochrany Během procesu jsou vypláceny sociální dávky. Právo na práci je zaručeno nejdéle po 6 měsících. 2. Oficiálně uznaní uprchlíci získají povolení k pobytu na 5 let a mají právo na stejné sociální dávky jako italští občané. Okamžitě je jim zaručeno právo na práci. 3. Poživatelé podpůrné ochrany dostanou povolení k pobytu platné na 3 roky, jež může být prodlužováno tak dlouho, dokud potřebují ochranu komisemi pro způsobilost. Výplata sociálních dávek je omezená. Okamžitě je jim zaručeno právo na práci.


9


Ochrana před vyhoštěním (čl. 20 zák. dekr. 251/2007) •

•

•

Zákaz vyhoštění nebo navrácení uprchlíka nebo poživatele podpůrné ochrany kromě důvodů veřejného pořádku a národní bezpečnosti, pokud došlo k pravomocnému odsouzení za trestný čin k trestu odnětí svobody v délce více než čtyři, ale méně než deset let „Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.“ (Čl. 33 Ženevské konvence) Podle čl. 19 TU 286 italského zákona o imigraci a azylu, ve znění změn provedených zákonem Bossi-Fini č. 189, cizí státní příslušník nemůže být vyhoštěn nebo vrácen do zemí, ve kterých by mohl být pronásledován na základě jeho rasy, pohlaví, jazyka, občanství, náboženství, politického přesvědčení, osobních nebo společenských okolností.



82/104

10

Příručka lektora


Snímek 11


Orgány pro přiznání mezinárodní ochrany Zdroj: Čl. 4 zákonného dekretu č. 25/2008 1)

2)

NÁRODNÍ KOMISE PRO PRÁVO NA AZYL: Má za úkol vést a koordinovat místní komise; školí a opětovně školí členy místních komisí a sbírá statistické údaje. Má rozhodovací pravomoc, pokud jde o odebrání a ukončení poskytnutého statusu MÍSTNÍ KOMISE PRO MEZINÁRODNÍ OCHRANU UZNÁNÍ*: Posuzují žádosti o uznání statusu mezinárodní ochrany na decentralizované úrovni. Je jich maximálně deset a jsou umístěny ve městech Gorizia, Milano, Torino, Roma, Foggia, Bari, Caserta, Crotone, Siracusa a Trapani.


11

*Místní komise je tvořena 4 členy (2 členové z Ministerstva vnitra, 1 zástupce územního celku (provincie nebo regionu), 1 zástupce UNHCR) Snímek 12 Projekt "Leonardo da Vinci - Přenos inovací" 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

ETAPY procesu přiznání mezinárodní ochrany Jednotlivé etapy tohoto procesu odpovídají pravidlům specifikovaným ve směrnicích 2003/9/ES (přijímání) a 2005/85/ES (zpracování žádostí). • • • •

Etapa 1 = právo zůstat Etapa 2 = Posouzení žádosti o azyl místní komisí pro způsobilost Etapa 3 = výsledek řízení: ochrana nebo vyhoštění Etapa 4 = opravný prostředek proti rozhodnutí o nepřiznání, uplatněný u civilního soudu


12

Jak je stanoveno v zákonném dekretu č. 25/2008, dekretu o „postupech“


83/104

Příručka lektora



Etapa 1: vpuštění na území v postavení žadatele o azyl Cizí státní příslušník státu, který se uchází o mezinárodní ochranu, musí předložit žádost • •

Pohraniční policii při příjezdu do Itálie; Policejnímu oddělení - policejní imigrační kanceláři, pokud je daná osoba již v Itálii. Žadatel o azyl má právo zůstat na státním území, dokud místní komise pro způsobilost nerozhodne o mezinárodní ochraně. • Proces zjištění totožnosti a Standardní formulář o přiznání statusu uprchlíka podle Ženevské úmluvy (Standardní formulář C/3), který vyplní policie.


13

Pokud žadatel o azyl vstoupil na území Itálie bez individuálního vstupního víza, tedy bez povolení, italské právo má k dispozici postup zjištění totožnosti, který bude proveden policií. To znamená, že každý žadatel o azyl musí být před podáním žádosti o azyl identifikován. Snímek 14 Projekt "Leonardo da Vinci - Přenos inovací" 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Minimální standardy pro přijímání žadatelů o azyl •

•

• • •

Podle zákonného dekretu č. 140/2005, který vstoupil v platnost 18. října 2005 (převáděcí směrnice Rady 2003/9/ES), má každý žadatel o azyl právo na ubytování (nebo náhradní ekonomickou podporu) po dobu trvání řízení. Žadatelé o azyl nezadržení podle nové legislativy mohou být ubytování na různých místech: nejprve ubytování v ubytovacích centrech Ochranného systému pro žadatele o azyl a uprchlíky (SPRAR). Není-li v těchto centrech volné místo, jsou ubytováni buď v identifikačních centrech nebo v centrech prvního ubytování. Právo na pobírání těchto výhod končí stanovením statutu. Od října 2005 mají žadatelé o azyl, jejichž žádost je alespoň 6 měsíců stará, právo na práci.


14

Žadatel o azyl může požádat policejní oddělení, aby kontaktovalo Prefekturu ohledně ubytování v jednom z center poskytnutých místními úřady v rámci Ochranného systému pro žadatele o azyl a uprchlíky (SPRAR). Snímek 15


84/104

Příručka lektora



CARA: vládní centrum pro žadatele o azyl během řízení 1 - Pokud žadatel o azyl požádal o azyl, poté co byl zastaven, když se vyhnul nebo se snažil vyhnout hraniční kontrole, nebo bezprostředně poté; 2 – Pokud požádal poté, co byl zadržen v situaci neoprávněného pobytu; ubytování v centru po dobu ne delší než 35 dnů od okamžiku podání žádosti o azyl. 3 - Když je potřeba ověřit nebo určit jeho totožnost nebo národnost, protože žadatel nemá doklady totožnosti nebo cestovní doklady, nebo má falešné či padělané doklady ubytování v centru po dobu nezbytně nutnou pro vyhovění, v žádném případě však ne delší než 20 dní. Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl

15

Snímek 16


Dublinské nařízení II č. 343/2003 Zdroj: čl. 26, odst. 3 zákonného dekretu č. 25/2008

•

Policejní ředitelství odešle všechny dokumenty týkající se žádosti o azyl podle běžné procedury Dublinské sekci na Ministerstvu vnitra za účelem posouzení, který členský stát je odpovědný za posouzení žádosti o azyl



85/104

16

Příručka lektora



Etapa II: Přezkoumání žádostí o azyl komisemi Zdroj: Čl. 27 zákonného dekretu č. 25/2008 •

Postup: ředitel místního policejního ředitelství odešle dokumenty místní komisi pro způsobilost do dvou dnů od obdržení žádosti o azyl; ta pak do 30 dnů provede s žadatelem o azyl pohovor .

•

Rozhodnutí místní komise je poté vydáno během následujících tří dnů.


17


Pohovor Pozvání ke slyšení u Komise formou pohovoru musí policie oznamovat písemně; Pohovor se koná s tlumočníkem, který rozumí jazyku žadatele o azyl a překládá; žádost je předána k předběžnému zhodnocení, pokud je prohlášena za zjevně opodstatněnou a pokud je situace žadatele o azyl posouzena jako zranitelná. Komise prohlásí žádost za nepřípustnou a nepokračuje v hodnocení, pokud žadatel o azyl je uznaným uprchlíkem nebo pokud požádal znovu bez toho, že by nastaly nové skutečnosti nebo události.



86/104

18

Příručka lektora


Snímek 19


Etapa III: Rozhodnutí nebo vyhoštění Zdroj: Čl. 32 zákonného dekretu č. 25/2008 •

Místní komise může vydat odlišná rozhodnutí v obou procesech: – – – –

Přiznání statusu uprchlíka Přiznání podpůrné ochrany Zamítnutí statusu mezinárodní ochrany Zamítnutí žádosti pro neopodstatněnost, pokud se domnívá, že zjevně neexistuje žádný splněný předpoklad poskytnutí mezinárodní ochrany, nebo když byla žádost předložena za účelem odkladu či předejití výkonu rozhodnutí z řízení o vyhoštění nebo odmítnutí. V takovém případě Váš případný opravný prostředek proti rozhodnutí Komise nebude mít odkladný účinek na důsledek napadeného procesu.


19

Snímek 20


Soudní opravné prostředky Zdroj: Čl. 35 zákonného dekretu č. 25/2008 •

•

•

V případě záporného rozhodnutí mohou žadatelé o azyl podat odvolání do 30 dnů od sdělení rozhodnutí nebo do 15 dnů, pokud je žadatel o azyl zadržen v CIV (Centrum pro identifikaci a vyhoštění). Soudní opravné prostředky mohou být podány u občanských soudů a mají odkladný účinek, kromě případů, kdy je zamítnutý žadatel o azyl držen v CIV. Opravné prostředky mohou být podány také v zahraničí na italských vyslanectvích.



87/104

20

Příručka lektora



Vyhoštění Zdroj: Čl. 13 pododst. 4, TU 286/98 → (cizí státní příslušník držený v CIV). • Vyhoštění provádí hlava policejního ředitelství. Osoba je nuceně doprovázena na hraniční přechod. Zdroj: Čl. 13 pododst. 5 TU 286/98 • Příkaz k vyhoštění následuje po příkazu k opuštění státního území do 15 dnů od sdělení negativního rozhodnutí. • Tento příkaz musí být potvrzen Ctihodným soudcem „Giudice di pace“, podle zákonného dekretu (Decreto legge) 241/2004


21


Dobrovolný návrat do vlasti Zdroj: a) Čl. 32 zákona 189/2002 o imigraci a azylu; Čl. 30 zákonného dekretu 251/2007 b) rozhodnutí Parlamentu a Rady č. 575/2007/ES z 23. května 2007 (zákon G.U.C.E. 144/45 ze dne 6.6.2007), pro období 2008/2013 - Program EU „Solidarita a řízení migračních toků„“ • Národní návratový systém byl zaveden v roce 2009 Ministerstvem vnitra za účelem koordinace služeb informačních, propagačních, poradenství, sledování a technické podpory pro každé sdružení či instituci zabývající se péčí o migranty, žadateli o azyl a uprchlíky (Projekt NIRVA) za účelem podpory a poskytnutí návratových programů pro migranty, žadatele o azyl a uprchlíky s pomocí Mezinárodní organizace pro migraci - OIM (Projekt PARTIR) a dalších humanitárních organizací. Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: současný vývoj práva na azyl


88/104

22

Příručka lektora


Snímek 23


Etapy programu dobrovolného návratu do vlasti • • • •

a) sběr dat a příprava b) dohoda o návratu c) proces návratu d) znovuzačlenění

•

Ve všech etapách dobrovolného návratu se zachovává důstojnost a bezpečnost.


23

Snímek 24


Obsah mezinárodní • Udržení rodinné jednotky -Čl. 22 • Povolení k pobytu a cestovní dokumenty ochrany

Čl. 23 a 24; • Přístup k zaměstnání jako italští občané - Čl.

Zdroj: čl. 19 až čl. 30, zákonný dekret 25/2008

Čl. 20: obecná pravidla ...bez toho, že by byla dotčena práva stanovená Ženevskou úmluvou...

25 (uprchlíci s přístupem k veřejným službám jako občané EU);

• Přístup ke vzdělání jako Italové - Čl. 26 • Sociální zabezpečení a lékařská péče jako Italové - Čl. 27 • Nedoprovázení nezletilí - čl. 28 • Přístup k ubytování; Svoboda pohybu v rámci členského státu; Přístup k integračním programům jako cizí státní příslušníci – Čl. 29 • Repatriace - Čl. 30



89/104

24

Příručka lektora


Snímek 25


Žádosti o mezinárodní ochranu v Itálii Rok 2008 Žádosti čekající na zpracování Přezkoumané

10 232

21 933 POSTAVENÍ uprchlíka

1 695

Statut podpůrné ochrany

7 054

Mezinárodní ochrana: 8 749

Národní humanitární ochrana

2 100

Další: Vzdání se, dublinské případy, nenalezeno

1 606

Nerozpoznáno

9 478

Celkový počet žádostí o azyl

31 097


25

nímek 26 Projekt "Leonardo da Vinci - Přenos inovací" 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Žádosti o mezinárodní ochranu v Itálii Rok 2009 Přezkoumané

23 944 POSTAVENÍ uprchlíka

2 230

Status podpůrné ochrany

5 194

Mezinárodní ochrana: 7 424

Národní humanitární ochrana

1 961

Nerozpoznáno + nenalezeno

12 410

Celkový počet žádostí o azyl

17 603



2 149

Další: Vzdání se, dublinské případy, pozastavené

90/104

26

Příručka lektora


Lekce 7



lekce 7: Případová studie (předvádění rolí)

Čas

16:30

Délka

30 min

Č.

Činnost Školitel představí cíle, kterých má být dosaženo, a role, které se budou předvádět. (Školitel může rozdělit účastníky do 1 malých skupin) 1 osoba představující uchazeče o azyl vysvětlí důvody své žádosti

Délka

Úkoly Školitel

Účastníci

Pomůcky

Poznámky

X

Role a pokyny - případ pana B.U. (Lekce7) X

2 Případová studie - pan B.U. (Lekce7)

Zbytek skupiny (jako různí klíčoví hráči) sleduje postup, shromažďuje informace o zemi původu a nakonec rozhoduje o udělení azylu

X

3 Zpětná vazba od účastníků, skupinová diskuse. Školitel vysvětlí správné řešení a pojem 4 "ekonomická" migrace..


X

X

91/104

Příručka lektora


Lekce 7: Dodatečné předvádění rolí (volitelné) Trvání: max. 30 min Cíle Jedna typičtější případová studie by měla doplnit základní sadu případových studií z lekce 4. Tento případ může být použit volitelně v závislosti na rozhodnutí školitele. Pokyny pro školitele 

Rozdělte posluchače do malých skupin (po 4 osobách) – volitelné



Uveďte cíle, jichž má být dosaženo, a role, které budou předváděny



Každé skupině dejte jednu kopii od každé role



Po přečtení textu jeden z účastníků zahraje roli žadatele o azyl a uvede důvody své žádosti



Zbytek skupiny rozhoduje o jeho právu na podání žádosti (uprchlík, podpůrná



ochrana, zamítnutí)

Pan B.U. je 25letý mechanik mongolské národnosti. Střední školu dokončil v roce 2003. Poté pracoval v Ulánbátaru v restauraci, neboť nemohl najít práci jako kvalifikovaný mechanik. V roce 2005 přišel o práci a nemohl najít novou. Vrátil se ke své rodině do Edernetu. Žil se svou matkou a třemi sourozenci. Jeho otec rodinu opustil a nepodporuje je. Jeho matka zabředla do dluhů a po několik měsíců neplatila ani nájem, ani půjčky. Za přítomnosti exekutora byla rodina vystěhována z bytu. Museli se rozdělit a najít si dočasné ubytování u jiných členů rodiny. V roce 2006 obdržel pan B.U. legální pracovní povolení pro práci v České republice. Přijel ještě tentýž měsíc a začal pracovat v ocelárnách. V roce 2008 pracovní povolení pana B.U. vypršelo a nebylo prodlouženo a on se vrátil do Mongolska. Situace jeho rodiny se nezměnila a pan B.U. se rozhodl vrátit do Evropy, aby mohl podporovat rodinu a dosáhnout vyššího životního standardu. Cestoval přes Ruskou federaci, Bělorusko a Polsko do České republiky na základě pozvání své tety. (Jeho teta žije už deset let legálně v Praze.) Přijel 12. března 2009. Pracoval bez pracovního povolení a povolení k pobytu do 21. ledna 2010, kdy požádal o mezinárodní ochranu za účelem legalizace svého pobytu v České republice. Pan B.U. je ateista. Nebyl členem žádné politické strany. Neměl žádné problémy s mongolskou policií a nebyl nikdy pronásledován. Po vyléčení plicní tuberkulózy je jeho zdravotní stav uspokojivý. Dovolává se obavy z chudoby své rodiny a věřitelů své matky.


92/104

Příručka lektora


Otázky Jsou tyto obavy opodstatněné? Jaký typ ochrany by měl být poskytnut? Je použitelné právo na sloučení rodiny?

Klíč - pouze pro školitele Otázka: Jsou tyto obavy opodstatněné? Odpověď: Ne. Otázka: Jaký typ ochrany by měl být poskytnut? Odpověď: Nebude udělen ani statut uprchlíka, ani podpůrná ochrana. Otázka: Je použitelné právo na sloučení rodiny? Odpověď: Ne, žadatelova teta v Praze nespadá do definice členy rodiny v kvalifikační směrnici (čl. 2j). Kromě toho nevíme, jestli má statut uprchlíka nebo statut poživatele podpůrné ochrany. Vysvětlení Tato případová studie je typickým příkladem „ekonomické“ migrace. Například v České republice dosahoval v roce 2008 podíl zamítavých rozhodnutí v azylovém řízení 82,5 %. Většina z nich byla označena za přiznanou nebo skrytou hospodářskou migraci. Azyl nebo podpůrná ochrana nejsou pro takové žadatele zamýšleny. Je to výjimečný způsob ochrany se speciálním režimem. Hospodářští migranti musejí využít jiné způsoby ke získání legálního pracovního povolení a trvalý pobyt v EU. Azyl není cesta k legalizaci jejich pobytu v EU.


93/104

Příručka lektora


Lekce 8

Mezinárodní ochrana v EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva


lekce 8: Otázky a odpovědi, Závěrečný hodnotící test

Čas

17:00

Délka

20 min

Č.

Činnost

Délka

Úkoly Školitel

Účastníci

X

X

Školitel podněcuje otázky o proceduře, zdůrazňuje slabá 1 místa. Školitel rozdá závěrečný hodnotící dotazník, který 2 účastníci anonymně vyplní


Pomůcky Flipchart

X

94/104

Test závěrečného hodnocení (Lekce8)

Příručka lektora


Lekce 8: Hodnotící test 1. Definice uprchlíka je v následujícím textu: a) Evropská úmluva o lidských právech b) Ženevská úmluva z roku 1951 c) Všeobecná deklarace lidských práv d) Úmluva proti mučení. 2. Za uprchlíka je považován: a) Jakýkoliv cizinec, který se kvalifikuje pro poskytnutí ochrany. b) Cizinec, důvody jehož žádosti o azyl spadají do článku 1A Ženevské úmluvy. c) Cizinec, který se stal obětí diskriminace ve své zemi. d) Cizinec, který pochází ze země postižené tsunami. 3. Newyorský protokol z roku 1967: a) Přidává Ženevské úmluvě z roku 1951 časové omezení b) Odstraňuje časové omezení Ženevské konvence z roku 1951 c) Mění definici statutu uprchlíka. d) Dodává k Ženevské konvenci z roku 1951 větu o vynětí. 4. Za mezinárodní ochranu se má považovat: a) ochrana poskytovaná státem jednotlivci, který není státním příslušníkem daného státu a přestěhoval se z důvodů uvedených v Evropské úmluvě o lidských právech b) ochrana poskytovaná státem jednotlivci, který není státním příslušníkem daného státu a přestěhoval se z důvodů uvedených v Ženevské úmluvě z roku 1951 c) ochrana poskytovaná státem osobě, která není státním příslušníkem daného státu a přestěhovala se z důvodů uvedených ve směrnici stanovující minimální standardy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu d) ochrana poskytovaná státem osobě, která není státním příslušníkem daného státu a přestěhovala se t z důvodu ozbrojeného konfliktu nebo v důsledku vážného porušení lidských práv. 5. Důvody vedoucím k poskytnutí podpůrné ochrany jsou: a) vážná újma b) nejistota vzhledem k přečkávání konfliktů c) systematické porušování práv souvisejících s ochranou životního prostředí d) osoby vysídlené ze své země kvůli vážným ozbrojeným konfliktům, které vytvářejí uprchlické toky ve velkém měřítku Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

95/104

Příručka lektora


6. Persekuce ve smyslu Ženevské úmluvy z roku 1951 by měla zahrnovat alespoň jednu z následujících věcí: a) Statečnost b) Náboženství c) Sociální názory d) Přirozenost 7. Při posuzování žádosti o azyl musí být vzato v úvahu: a) Zda je tvrzení o utrpěné perzekuci důvěryhodné podle Ženevské úmluvy z roku 1951 b) Právo na účinný ochranný prostředek c) Právo na právní pomoc d) Právo na ochranu před navrácením 8. „Uprchlík získal nové občanství a požívá ochrany státu jeho nového občanství“ tato situace je součástí: a) vyloučení b) zahrnutí c) ukončení d) interakce 9.Co se rozumí pod pojem „zásada alternativy vnitrostátního letu“? a) Přístup k ochraně před pronásledováním nebo vážné újmě v rámci jednoho kontinentu. b) Odstoupení z veřejného života, soustředění se na rodinné vztahy. c) Cesta ze země původu jiným způsobem než letecky. d) Přístup k ochraně před pronásledováním nebo vážnou újmou v části země původu 10. Zhodnocení žádostí má být provedeno jednotlivě. Tato zásada znamená, že: a) správní orgán musí v podobných případech dojít k témuž rozhodnutí. b) správní orgán musí každou žádost posuzovat individuálně a objektivně c) žadatel o azyl má právo na osobní pohovor. c) žadatel o azyl má právo na nestranného tlumočníka. 11. Právo na ochranu před navrácením znamená: a) zákaz vyhoštění nebo vrácení uprchlíka do země, kde by byly jeho život nebo svoboda ohroženy z důvodů jeho rasy, náboženství, národnosti, členství v určité společenské skupině nebo politickému názoru. Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

96/104

Příručka lektora


b) zákaz vyhoštění nebo vrácení rodinného příslušníka uznaného uprchlíka. c) zákaz vrácení žadatele o azyl do první země EU, kde žadatel požádal o mezinárodní ochranu. d) zákaz o vyhoštění žadatele o azyl do země původu za žádných okolností.


97/104

Příručka lektora


Národní otázky: BULHARSKO 1.

Během řízení o poskytnutí ochrany jsou cizinci povinni:

a. neopouštět centrum, v němž jsou ubytováni b. poskytnout otisky prstů a neopustit území státu bez povolení Státní agentury pro uprchlíky c. necestovat z jednoho místa na druhé d. nebýt v kontaktu se svými příbuznými v zemi původu 2. Cizí státní příslušník, kterému byl poskytnut status uprchlíka, dostane též práva bulharského občana s výjimkou následujícího: a. b. c. d.

práva na práci práva cestovat do zahraničí práva na spojení s rodinou práva zastávat funkce, pro něž zákon požaduje bulharské občanství

3.

Lhůta pro přijetí rozhodnutí v souhrnném řízení je:

a. b. c. d.

1 den 3 dny 5 dnů 7 dnů

4. Proti rozhodnutí ředitele Státní agentury pro uprchlíky lze podat opravný prostředek: a. k místně příslušnému soudu podle místa pobytu cizího státního příslušníka během 14 dnů po obdržení rozhodnutí b. ke správnímu soudu podle aktuální adresy cizího státního příslušníka během sedmi dnů od obdržení rozhodnutí c. u Nejvyššího správního soudu do 14 dnů po obdržení rozhodnutí d. ke správnímu soudu podle aktuální adresy cizího státního příslušníka během 14 dnů od obdržení rozhodnutí Správné odpovědi 1. b, podle čl. 30, body 7 a 9 zákona o ochraně a uprchlících 2. d podle čl. 32, bod 2 zákona o ochraně a uprchlících 3.b podle čl. 30, bod 1 zákona o ochraně a uprchlících 4. c podle čl. 87 zákona o ochraně a uprchlících ČESKÁ REPUBLIKA


98/104

Příručka lektora


1. Kde může žadatel o azyl žádat o mezinárodní ochranu? a) Na policii. b) Na policii a na českém vyslanectví. c) Na českém vyslanectví. d) Na policii a u Ministerstva vnitra 2. Mezinárodní ochranou se rozumí: a) podpůrná ochrana. b) azyl, dočasná ochrana a podpůrná ochrana. c) azyl a podpůrná ochrana d) církevní ochrana. 3. Mezi práva žadatelů o mezinárodní ochranu patří: a) právo na rozhodnutí a právo na opravný prostředek b) právo na kompenzaci pronásledování a utrpění vážné újmy. c) právo pouze na urgentní lékařskou péči. d) práva na neomezený přístup k elektronickým komunikačním prostředkům (např. internet, mobilní telefon). 4. Počet žadatelů o azyl v České republice během posledních šesti let: a) stoupl. b) klesá c) zůstává přibližně stejný. d) není měřen.


99/104

Příručka lektora


ITÁLIE 1. Za uprchlíka je považován: a) Jakýkoliv cizí státní příslušník, který se kvalifikuje na poskytnutí ochrany v Itálii b) jakýkoliv státní příslušník, důvody jehož žádosti se opírají o článek 2 (c) zákonného dekretu č. 251/2007, tak zvaného „kvalifikačního dekretu“ c) Cizí státní příslušník, který se stal obětí diskriminace ve své zemi. d) Cizí státní příslušník, který přichází ze třetí země žádat o právo na azyl podle článku 10 italské ústavy 2. Definice práva na ústavní azyl zní: a) Jakýkoliv cizí státní příslušník pronásledovaný ve své zemi kvůli osobním sociálním podmínkám b) jakýchkoliv cizí státní příslušník, jemuž bylo v jeho vlastní zemi odepřeno právo výkonu jeho demokratické svobody c) Jakýkoliv cizí státní příslušník omezovaný ve své zemi kvůli obecnému omezování lidských práv b) Jakýkoliv cizí státní příslušník omezovaný ve své zemi ve výkonu své svobody sdružování 3. Kde může žadatel o azyl žádat o mezinárodní ochranu? a) Na policii. b) Na policii a na italském vyslanectví. c) Na italském vyslanectví. d) Na úřadovně pohraniční policie a na policejním oddělení - policejním imigračním úřadě 4. Žadatel o azyl, jehož žádost byla přezkoumána místní komisí pro způsobilost, je oprávněn: a) být podobu trvání procesu ubytován v CARA b) dostat povolení k přechodnému pobytu z humanitárních důvodů c) na to, aby mu bylo povoleno zůstat v Itálii do doby přijetí rozhodnutí d) svobodně cestovat po dalších zemích EU


100/104

Příručka lektora


PORTUGALSKO 1.Čl. 3, č. 2 zákona č. 27/08 ze dne 30/06 je inspirován: a) Evropskou úmluvou o lidských právech b) Ženevskou úmluvou z roku 1951 c) Všeobecnou deklarací lidských práv d) Zákonem 15/98. 2. Za uprchlíka je považován: a) Jakýkoliv cizí státní příslušník, který se kvalifikuje na poskytnutí ochrany v Portugalsku b) Cizí státní příslušník, důvody jehož žádosti o azyl spadají do článku 3 zákona o azylu c) Cizí státní příslušník, který se stal obětí diskriminace ve své zemi. d) Cizí státní příslušník, který přichází ze třetí hostitelské země. 3. Když je žádost o azyl předložena na hranici občanem, který nesplňuje právní podmínky pro vstup, zůstává v mezinárodní hraniční zóně, leda by: a) Měl někoho v Portugalsku, kdo by mu mohl pomoci po vstupu na mezinárodní území. b) Národní komisař pro uprchlíky rozhodl o přijetí žádosti po vstupu na mezinárodní území. c) By byla zmařena zákonná lhůta pro rozhodnutí o přípustnosti žádosti o azyl po vstupu na mezinárodní území. d) Portugalská rada pro uprchlíky nebyla informována o žádosti o azyl po vstupu na mezinárodní území. 4. Žadatel o azyl, jehož žádost se dostane až do fáze posuzování jádra jeho nároku, je oprávněn: a) získat povolení k pobytu b) dostat povolení k pobytu z humanitárních důvodů c) získat dočasné povolení k pobytu d) získat portugalský pas pro cizince, protože není možno kontaktovat vyslanectví země jeho občanství.


101/104

Příručka lektora


Lekce 9



lekce 9: Zakončení

Čas

17:20

Délka

10 min

Č.

Činnost

Délka

Školitel shrne cíle uvedené již v 5 min Lekci 1, požádá účastníky o zpětnou vazbu k dosažení těchto cílů; školitel může na flipchartu uvést otázky, které podle jeho názoru zůstávají otevřené, pokud je o původní 1 očekávání Školitel rozdá Dotazník zpětné 5 min 2 vazby k vyplnění


Úkoly Školitel

Účastníci

Pomůcky

Poznámky

Prezentace cílů (Lekce1)

X

X

x

102/104

Dotazník zpětné vazby (Lekce9)

Příručka lektora


Lekce 9: Dotazník zpětné vazby Mezinárodní ochrana v rámci Evropské unie: nejnovější vývoj azylového práva Vážení účastníci, velice bychom ocenili, kdybyste nám laskavě poskytli zpětnou vazbu, která by nám pomohla zhodnotit organizaci a obsah semináře, který jste absolvovali, a byla by nám nápomocna také při plánování budoucích školicích aktivit. Pokud byste nám chtěli sdělit náměty a poznámky, které jsou mimo rozsah našeho dotazníku, budeme rádi, napíšete-li je na poslední stranu. Není potřeba, abyste vyplňovali své jméno.

Hodnotí se stupnicí od 1 do 5. 1 = slabý, 2 = uspokojivý, 3 = dobrý, 4 = velmi dobrý, 5 = vynikající 1. Obecné otázky o organizaci semináře 1.1 Podpora během semináře

1

2

3

4

5

1.1 Atmosféra

1

2

3

4

5

1.2 Rozdávané dokumenty

1

2

3

4

5

3

4

5

2. Obecná otázka o programu semináře 2.1 Jaké je vaše celkové hodnocení tohoto semináře? 1

2

Poznámka:

3. Byly informace, které jste obdrželi, zaměřeny na vaše pracovní potřeby? 1

2

3

4

5

4. Jsou nějaké oblasti, o nichž si myslíte, že by vám byly ku prospěchu, ale seminář se jimi nezabýval?


103/104

Příručka lektora


5. Pokud je to možné, popište, jaký prospěch vám podle vás tento seminář přinesl.

6. Navrhněte prosím jakékoliv vylepšení podoby semináře, které považujete za vhodné.

7. Hodnocení každého lektora A) Pan/Paní.………………… Obsah přednášky

1

2

3

4

5

Styl přednášení

1

2

3

4

5

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Obsah přednášky

1

2

3

4

5

Styl přednášení

1

2

3

4

5

2

3

4

5

1

2

3

4

Prezentace předmětu

1

Propagační interakce se skupinou B) Pan/Paní.…………………

Prezentace předmětu Propagační interakce se skupinou

1

5

Poznámky:


104/104

Příručka lektora

Mezinárodní ochrana v rámci EU: nejnovější vývoj v oblasti azylového práva PŘÍRUČKA LEKTORA

Recommend Documents