Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Kalkulace zakázek na pile Javořice, a.s. v Ptení Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Karel Janák, CSc.

Vypracoval: Bc. Jan Vařeka Brno 2009

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Kalkulace zakázek na pile Javořice, a.s. ve Ptení vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana LDF MZLU v Brně.

dne 23.3.2009

podpis diplomanta:

...........................

Abstrakt: Kalkulace zakázek na pilařském závodě velikosti Javořice, a.s. není jednoduchou záležitostí. V diplomové práci autor popisuje a vyhodnocuje jednotlivé kroky změny kalkulačních mechanismů. Je třeba začít jinak oceňovat vstupní surovinu, přejít na kalkulaci na jednotku času. Tím dochází ke zpřesnění vyhodnocení výhodnosti zakázky tak, aby byly vybírány a upřednostňovány zakázky s nejvyšším efektem pro hospodaření pilařského závodu. Zavedení kvalitativních tříd vede ke snadnější orientaci v kvalitativní výtěži a umožňuje lepší orientaci v nárocích zákazníka na jakost výrobků. Nový systém stavby plánu, spojený s kalkulací a rekalkulací jednotlivých plánovaných období, potom umožní lepší plánování hospodaření a ucelenou představu o stavu a plnění jednotlivých zakázek a kontraktů se zákazníky. Přímá vazba výroby, kalkulačního oddělení a obchodníků, povede ke zkrácení rozhodování a snadnějšímu řízení společnosti. Klíčová slova: pilařský závod, třídící linka, pilnice, adjustační stanice, čepový průměr, kulatina, řezivo, pořezové schéma, výtěž, náklad, zisk, plán výroby, hospodářský výsledek.

Abstract: The job order costing in the sawmill of size Javořice, a.s. is not an easy task. In diploma thesis the author describes and evaluates the individual steps of change of calculation mechanisms. It is necessary to begin with the assessing of the input material by different way, change over to the calculation on the time unit. This leads to more precise evaluation of the profitability of the contract in order to be selected and give preference to contract with the highest effect on the economic result of the sawmill. The introduction of quality grades leads to the easier orientation in qualitative yield and allows better orientation in customer demands on quality of products. New system of plan creation, connected with calculation and recalculation planned periods, will allow better planning of management and comprehensive picture of the status and fulfilment of job orders and contracts with customers. Direct link between production, calculation department and salesman, will make decision-making shorter and easier. Key words: sawmill plant, sorting line, sawing station, adjusting station, diameter, round timber, timber wood, cutting scheme, yield, cost, profit, production plan, economic result.

OBSAH 1. Úvod do problematiky ...................................................................................................1 1.1 Vývoj závodu .............................................................................................................1 1.2 Stávající technologické uspořádání............................................................................2 2. Cíle práce ........................................................................................................................7 3. Metodika .........................................................................................................................8 4. Řešení ............................................................................................................................10 4.1. Ocenění zakázky stávajícím způsobem ................................................................10 4.1.1. Ocenění vstupní suroviny..........................................................................10 4.1.2. Kalkulace výnosů a nákladů na zakázku...................................................11 4.2. Kvalitativní výtěž na zakázku...............................................................................15 4.3. Kalkulace na jednotku času ..................................................................................16 4.4. Problematika kvalitativních tříd............................................................................22 4.4.1. Jakost vstupní suroviny.............................................................................22 4.4.2. Technologie pořezu...................................................................................24 4.4.3. Technické podmínky kvalitativních tříd řeziva, správnost zatřídění dle technických podmínek ...........................................................................................24 4.4.4. Obrátka skladu, reklamace .......................................................................30 4.5. Kalkulace sledovaného období .............................................................................32 4.6. Výhodnost zakázky...............................................................................................35 4.7. Stavba plánu na dané období ................................................................................36 5. Diskuse ..........................................................................................................................39 6. Návrh plánu druhého kvartálu roku 2008 na základě nového systému kalkulací 41 7. Závěr .............................................................................................................................43

Úvod do problematiky

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY

1.1 Vývoj závodu Pila Javořice, a.s., leží v obci Ptenský Dvorek, v okrese Prostějov. Provoz byl zahájen roku 1984 pod názvem Pila Ptení, n.p., součást tehdejších JMDZ. Plánovaná roční kapacita pořezu při jeho spuštění činila 170 tisíc m3 kulatiny. Při spuštění sestával areál z manipulační linky, pilnice, jedné adjustační stanice a expedice. Pilařská technologie sestávala ze dvou redukčních sekaček V40 firmy LINCK, za první následovala redukční čtyřpásová pila firmy CANALLI, za druhou rozmítací pila LINCK MKV 280. Omítání bočních prken je zajišťovaly tři poloautomatické omítací pily LINCK VC 12. Třídění řeziva zajišťovaly dvě adjustační stanice od firmy Springer, adjustační stanice číslo 2 však zahajovala svůj provoz s fázovým posunem. Pila prochází privatizací v roce 1991, kdy vzniká Pila Ptení, s.r.o.. Dokončuje se závod na částečnou finalizaci produkce. Výroba třívrstvých desek dostává název Biodesky. V roce 1997 kupuje pilu společnost EP Kapital Group, a.s. a vzniká nynější Javořice, a.s..První zásadní technologickou změnou byla výměna čtyřpásové pily za kotoučový agregát FR12 od firmy EWD a nahrazení první redukční sekačky LINCK V40 spirálovou redukční sekačkou EWD, typ FZ3. Těmito výměnami se dosáhlo zvýšení roční kapacity pořezu na úroveň 240 tis.m3 kulatiny. Postupně docházelo k výstavbě první etapy nových sušáren od firmy VANICEK a k drobným udržovacím investicím do provozu. Zásadní změna přišla v roce 2003, kdy začali majitelé plánovat výstavbu druhé, paralelní pořezové linie na zpracování silnější kulatiny. V roce 2004 je dokončen nový třídící dopravník, pila upouští od stávajícího zpracování pilařské kulatiny v celých délkách, začíná nakupovat pouze výřezy. Výstavba nové technologie začíná na jaře roku 2005. Generálním dodavatelem je Dřevostroj Čkyně, a.s.. Nová pilnice je vybavena použitou pásovou technologií, která sestává ze dvou redukčních sekaček FZ3 firmy EWD, pásové pily typu EBT 2-1800, jsou seřazeny do tří čtyřpásových uzlů, z nichž první dva jsou redukční, poslední je rozmítací. K rozmítání lze alternativně použít také rozmítací pilu EWD FR12 , která se používá, je-li požadovaný počet kusů středového řeziva vyšší, než 5 a když je prizma

1

Úvod do problematiky

nižší, než 250. Omítání bočních prken zajišťuje jedna automatická omítací pila Optimes, BKO T2. Investice zahrnovala také výstavbu dvou adjustací na středové a boční řezivo. Vnitřní vybavení adjustací firma Dřevostroj Čkyně, a.s. repasovala ze starších adjustací a osadila moderními technologickými prvky firmy Springer. Paralelně s výstavbou nových technologií probíhá výstavba druhé etapy sušáren, které tentokrát realizuje firma Mühlböck. Stávající adjustační stanice slouží jak k následné úpravě řeziva po vysušení, tak k adjustaci řeziva přímo z pilnic. Nová investice do provozu přinesla nejen razantní zvýšení kapacity pořezu, jehož roční hranice je nyní někde okolo 900 tisíc m3, dle podílu silné kulatiny, neboli dle průměrné hmotnatosti zpracovaného výřezu. Zvětšila také čepové rozpětí, které je provoz schopen zpracovat. Jestliže čepové rozpětí zpracovávané smrkové pilařské kulatiny leželo před zásadní investicí do druhé pilnice mezi 15 a 38 cm, po investici je možno zpracovat kulatinu v čepovém rozmezí 15-48 cm na pilnicích, kulatinu v čepovém rozmezí 49 cm – 1 m, lze zpracovat na blokové pásové pile, výrobce EWD, typ EBB 1800. Tato rozměrová univerzálnost by měla být krokem vstříc dodavatelům pilařské kulatiny, kteří mají při prodeji hmoty usnadněnou práci o třídění výřezů na dvě čepové skupiny. V konečném důsledku potom tato výhoda usnadní Javořici,a.s. hledání dodavatelů a zajištění potřebného množství suroviny. Pila se zabývá pořezem pilařské kulatiny III. třídy jakosti, smluvně dodané v kvalitách A+B; C; D, dle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví. Výrobkem je převážně stavební řezivo v nejrůznější škále rozměrů, které odpovídá požadavkům zákazníka a technologickým možnostem výroby.

1.2 Stávající technologické uspořádání Nové technologické uspořádání pily Javořice, a.s., začíná na příjmu pilařské kulatiny. Třídící linka výřezů začíná zásobním stolem, na který je kladena pilařská kulatina, dodávaná po železnici a po ose v poměru zhruba 1/2 : 1/2. Poté, co je jednotlivým výřezům přiřazena operátorem kvalita, prochází výřez prvním měřícím rámem. Rám je dvousměrný, po průchodu jím je rozhodnuto, zda má výřez kořenový

2

Úvod do problematiky

náběh, a musí tím pádem do smyčky reduktoru, nebo zda jde o přesílenou kulatinu. Redukovaná kulatina je zásobena ve specielním hydraulickém boxu a na konci každé dávky doplněna na zásobní stůl. Pilařská kulatina vyhovujících rozměrů a kvality je odkorněna odkorňovačem Nicholson A 8, pokračuje přes detektor kovů, kde dojde k identifikaci výřezů, které obsahují kov. Z důvodu zvýšeného nebezpečí zničení nástrojů při následném zpracování jsou tyto kusy separovány. Následně pokračuje hmota přes 3D měřící rám. Na základě naměřených hodnot průměru a délky kmene dochází k fakturaci dodavateli a zatřídění výřezů do jednotlivých boxů dle zadaného programu. Kulatina je z jednotlivých boxů třídícího dopravníku shromažďována do skládek, odkud je po dosažení potřebného množství odvážena na zásobní stoly pilnic k pořezu. Průměrný objem naplnění jedné skládky činí asi 250 m3 výřezů. Po sestavení pořezových schémat vozí manipulační prostředek určitý čepový průměr a délku výřezů na jednu z pilnic. Na staré pilnici pokračuje zpracovávaná hmota přes zásobní stůl k obraceči výřezů tak, aby byl každý kus orientován čepem dopředu. Soustavou podélných a příčných dopravníků je výřez dopraven do pilnice. Prochází první redukční spirálovou sekačkou do kotoučového agregátu, za ní dojde k oddělení bočního řeziva. Prizma po položení prochází zadní redukční sekačkou do rozmítací pily, kde je rozříznuta dvěma závěsy proti sobě uložených kotoučových pil na požadované tloušťky středového a bočního řeziva. Boční řezivo po oddělení od prizmy nebo od středového řeziva prochází omítacími pilami a pokračuje následně ke konečné úpravě na adjustaci číslo 4. Středové řezivo může pokračovat dvěma směry, buď na adjustaci číslo jedna, která byla pro jeho zpracování původně určena, nebo na nově zbudovanou adjustaci číslo 3. Nová pilnice začíná obdobným předpilím jako pilnice stará, jediný rozdíl je ve skutečnosti, že je vybavena takzvaným mikrotříděním. Spočívá v tom, že po průchodu dvousměrným rámem existuje možnost vyřazení nevyhovujících čepů z čepové skupiny do čtyř instalovaných boxů dle zadaného programu. Vyhovující výřezy prochází do první redukční sekačky, poté do první čtyřpásové pily, kde jsou odděleny 2 nebo 4 kusy bočního řeziva. Prizma po položení pokračuje do zadní redukční sekačky a do druhé čtyřpásové pily, kde jsou opět, podle schématu, odděleny 2 nebo 4 kusy bočního řeziva. Vzniklý hranol lze potom zpracovat třemi způsoby dle pořezového schématu. První možností je rozmítnutí hranolu na požadovaný rozměr středového řeziva ve třetí čtyřpásové pile. Vzhledem k počtu pásových pil je maximální možný počet takto 3

Úvod do problematiky

vzniklých kusů středového řeziva 5. Druhá možnost je rozmítnutí hranolu na potřebné rozměry středového řeziva v kotoučové rozmítací pile podobné konstrukce, jako je na staré pilnici. Třetí možností je kombinace obou, tedy rozmítnutí hranolu na dva nebo tři menší, které jsou po položení rozmítnuty v kotoučové rozmítací pile. Středové řezivo, vyrobené jednou ze těchto tří variant může pokračovat, dle situace, buď na adjustaci číslo 1 nebo adjustaci číslo 3. Boční řezivo je soustředěno k automatické omítací pile, po odstranění oblin pokračuje na adjustaci číslo 4 ke konečné úpravě. Adjustační stanice číslo 1 zpracovává variantně středové řezivo z pilnice 1, pilnice 2, ze sušáren řeziva, nebo z rozpracované výroby. Řezivo je separováno na jednotlivé kusy, dvěma obraceči otáčeno tak, aby třidiči mohli posoudit kvalitu obou stran. Koncovými spínači je identifikována délka, spuštěna příslušná kapovací pila a dle kvality a délky je každý kus zatříděn do příslušného z osmi boxů. Po proložení a úpravě dle přání zákazníka jsou pakety odváženy k expedici. Hlavními technologickými nevýhodami této adjustace je nemožnost vykracování koncových vad řeziva a nízký počet boxů na řezivo, což snižuje variabilitu při třídění sortimentů. Adjustační stanice číslo 2 je umístěna v areálu pily odděleně. Zpracovává řezivo ze sušáren, pakety bočního a středového řeziva, které jsou vráceny z různých důvodů zpět k přetřídění po průchodu adjustačními stanicemi 3 a 4. Vykracují se na ní koncové vady řeziva, které nelze vykrátit na adjustaci číslo 1. Z technologického pohledu jde o podobnou adjustaci jako číslo 1. Hlavní rozdíly jsou dva. Řezivo otáčí jeden obraceč a třídí pouze jeden třídič, kapovací pila je posuvná a je umístěna až za boxy, tudíž umožňuje zmíněné vykrácení koncových vad a zhodnocení kvality vyráběného řeziva. Adjustační stanice číslo 3 a 4 jsou paralelně umístěny a technologicky jsou téměř shodné. Adjustační stanice číslo 3 je určena na zpracování středového řeziva z jedné, druhé, či obou pilnic.Adjustace číslo 4 zpracovává boční řezivo z obou pilnic. Řezivo v nich prochází soustavou dopravníků k třidiči v horním patře, který sleduje řezivo seřazené v jednom koberci, soustředí se pouze na špatné kusy. Posunem těchto kusů do některé z třídících zón rozhodne o jeho kvalitě či vykrácení koncové vady. Řezivo je potom snášeno do nižšího patra v zafixované poloze tak, jak bylo tříděno. Spodní třidič znovu rozhodne o kvalitě s tím, že už může posudek kvality na desky pouze zhoršit. Jednotlivé kusy jsou následně separovány, měřeny, je identifikována kvalita, popřípadě nutnost vykrácení a řezivo je shromažďováno v příslušných boxech. Celkový počet je 30 boxů na každé adjustaci. Po naplnění potřebným počtem kusů je 4

Úvod do problematiky

celý objem budoucího paketu vypuštěn do nejspodnější části adjustace, kde se řezivo řadí do jednotlivých řad, v nich je délkově upraveno a ukládáno do paketů. Po proložení dle přání zákazníka jsou pakety páskovány a odváženy k expedici.Technologické uspořádání a tok výroby nebude již autor rozebírat, neboť byl obsáhle řešen v bakalářské práci. Úkolem bude stanovení kritérií, které rozhodují o ekonomické výhodnosti jednotlivých zakázek, správné stanovení pořezových schémat a stanovení systému tvorby plánů na jednotlivá výrobní období.Virtuální schéma pily Javořice, a.s. představuje příloha číslo 1. Hlavním ukazatelem správného hospodaření podniku je hospodářský výsledek. Jeho maximalizace je cílem, o který se logicky snaží každý podnikatel, potažmo management, který je vedením podniku pověřen. V dřevozpracujícím průmyslu dochází snad více než v jiných odvětvích k pravidelnému střídání období recese a konjunktury. Pokud bychom sledovali tvar křivky cenového rozpětí mezi cenou pilařské kulatiny a cenou řeziva, zjistíme, že vykresluje jakousi sinusoidu s poměrně pravidelnou amplitudou. Z hlediska podílu nákladů představují náklady na surovinu u pilařského závodu formátu Javořice, a.s. zhruba 80 % celkových. Prodejní ceny řeziva a sypkých hmot určují výnosy a je třeba věnovat maximální pozornost správnému využití suroviny jak z pohledu procentuelní výtěže, tak z hlediska využití času. Pomineme-li cenotvorbu na vstupu a výstupu celého procesu, která je značně ovlivněna situací na trhu a kvalitou obchodního týmu, je nezbytně nutné maximalizovat výkon pro nejlepší rozpuštění fixních nákladů,správně vybírat zakázky, bezchybně sestavovat pořezová schémata a logickým způsobem konstruovat plány na jednotlivá sledovací období. Nezbytnou součástí pilařského závodu je kalkulační oddělení, které podléhá přímému schvalování managementem. Na základě správně stanovených kalkulačních postupů tvoří plán, který odpovídá stanovené kapacitě výroby a odráží smluvní dohody surovinové i výrobkové. Plán je třeba vždy konstruovat a schvalovat na rok, sestává z plánů kvartálních, ty z jednotlivých plánů měsíčních. Plán měsíce je také nejmenší jednotkou, ve které je konfrontován plánovaný hospodářský výsledek se skutečným. Ve kterém sledujeme plnění plánu nejen objemových, ale také ekonomických ukazatelů. Měsíční plány jsou složeny z plánů týdenních, kde se denně operativně sleduje plnění plánu výroby, plánu expedice, plnění obchodních smluv. Jakákoliv odchylka od plánu,

5

Úvod do problematiky

byť je záležitostí nevyhnutelnou, musí vyvolat odpovídající reakci tak, aby se konečný výsledek blížil ke stanoveným ekonomickým hodnotám.

6

Cíle práce

2. CÍLE PRÁCE Základním nástrojem správně sestaveného a ekonomicky nejvýhodnějšího plánu je, jak již zaznělo, bezchybně sestavená kalkulace zakázky. Cílem práce je identifikovat rozhodující faktory kalkulace zakázky pilařského závodu, sestavit komplexní kalkulační model, který odpovídá podmínkám pily ve Ptení, a po jeho ověření skutečně dosaženými výsledky sestavit jeho prostřednictvím plán výroby na určité období. Problematika nabídky a poptávky na trhu s pilařskou kulatinou a hlavně s výrobky nebude vzhledem k neobchodnímu zaměření diplomové práce řešena, dosažené cenové hladiny materiálových vstupů a výstupů v jednotlivých obdobích budou brány jako obecně platné. Vlivů na výhodnost zakázky je mnoho a všechny nelze předem očekávat a identifikovat. Je třeba stanovit jednotný platný kalkulační a plánovací mechanismus tak, aby plánované hodnoty odpovídaly co možná nejvíce realitě. Pokud dojde k rozdílům mezi skutečně dosaženým výsledkem a plánovanou hodnotou, je třeba vyčíslit vlivy a systém plánování neustále revidovat.

7

Metodika

3. METODIKA Aby autor mohl správně sestavit kalkulační model, je třeba přehodnotit stávající model kalkulace zakázky, a obohatit úzký a ekonomicky nesprávný pohled na výhodnost zakázky z pohledu technologického toku a procentuelní výtěže řeziva o další kritéria, která ekonomika výběru vyžaduje. Jednotlivá technologická specifika, která byla již dříve stanovena budou respektována, pro zjednodušení jde zejména o: -

princip třídění kulatiny do jednotlivých čepů a čepových skupin tak, aby kopíroval rozložení nakupované kulatiny do čepových průměrů a tloušťkových stupňů a výřezy byly seřazeny nejen logicky z pohledu pořezových schémat, ale také rovnoměrně v rámci skladu výřezů

-

logika řazení pořezových schémat na pilnici I a pilnici II tak, aby vznikaly takzvané tandemové pořezy, které uvolní nezbytně nutnou kapacitu adjustace I na zpracování sušeného řeziva. Jde o pořezy s rozměrově podobnými dimenzemi středového řeziva, které mohou být zpracovávány společně na adjustační stanici číslo 3.

-

v případě odlišných dimenzí středového řeziva paralelně používaných pořezových schémat, smysl zpracování řeziva z pilnice I na adjustační stanici číslo 3 a z pilnice 2 na adjustační stanici číslo 1

-

neustálá výroba všech tří používaných tlouštěk bočního řeziva

-

výroba šířkově tříděného řeziva vlivem nedostatku boxů adjustace 4 pouze u vybraných, nejvíce požadovaných sortimentů, zbytek vyráběn jako souhrn šířek, v případě potřeby dotřiďovaný šířkově na adjustaci číslo 2

-

sdružování čepů do čepových skupin převážně u vyšších čepů, kterých je nakupováno z hlediska procentuelního zastoupení minimální množství, čímž je eliminován negativní vliv na výtěž řeziva

Prvním krokem k nové, mnohem přesnější kalkulaci je správné sledování a stanovení technologické výtěže tak, aby množství jednotlivých produktů, které vznikají při výrobě zakázky, ve svém objemu odpovídalo objemu suroviny, která do zakázky vstoupila.

8

Metodika

Dále je nezbytný přechod kalkulace na jednotku času, kde se míra zisku na jednu zakázku nahradí masou zisku za všechny zakázky tak, aby ekonomický výsledek byl co nejlepší. Aby mohlo dojít ke srovnání sledovaného období se skutečností, je třeba plánované hodnoty období předem kalkulovat. Nejmenším možným sledovacím obdobím je z ekonomického pohledu měsíc, neboť pouze měsíční ekonomická uzávěrka dovolí porovnat kalkulovaný výsledek se skutečností. Není však možné konfrontovat kalkulaci měsíce přímo s hospodářským výsledkem z účetních dat, neboť bychom srovnávali nesrovnatelné hodnoty. Během denní operativy vznikne řada odchylek od původního plánu, které je třeba zohlednit v rekalkulaci. Teprve tu pak srovnáme s uzavřeným hospodařením měsíce a můžeme hodnotit správnost kalkulačního mechanizmu. Po ověření správnosti kalkulačního modelu je třeba začít analyzovat vlivy na výhodnost zakázky. Pokládáme-li problematiku pořezových schémat a výtěží jako vyřešenou a ověřenou záležitost, docházíme nutně k problematice kvalitativní výtěže a stanovení technických podmínek vyráběného řeziva ve vazbě na marketingovou studii. Před stavbou plánu na jednotlivé období je třeba rekapitulovat surovinové vstupy, portfolio zakázek a jejich seřazení dle výhodnosti a ověřit kapacitní možnosti zákazníků. Nezbytná je také otázka nalezení vhodných zákazníků na vytříděné, nižší kvalitativní třídy řeziva. Upřesněný plán musí být kapacitně dělitelný na kratší období až do detailu týdne a musí odpovídat představě managementu, potažmo akcionáře o hospodaření společnosti. Stanovený metodický postup se v průběhu řešení bude opírat o: -

denní sběr dat z informačního systému Microsoft Business Solution Navision

-

interní vytvořené mechanismy na sestavování pořezových schémat na webovém rozhraní

-

vyvíjené kalkulační programy pod názvem Poschesm v programu Visual Basic

-

data kalkulovaná a srovnávaná kontingenčními tabulkami v programu Microsoft Excel

9

Řešení

4. ŘEŠENÍ 4.1. Ocenění zakázky stávajícím způsobem 4.1.1. Ocenění vstupní suroviny Původní způsob kalkulace zakázky a ocenění vstupujících a vyrobených sortimentů vychází ze stanovení hodnot procentuelní výtěže řeziva a kalkuluje zisk na jednotlivý m3 pořezané smrkové jehličnaté kulatiny. Počítá s reálnou cenou příslušného zpracovaného m3 kulatiny vzhledem k zařazení do tloušťkového stupně ve vazbě na aktuální ceník nakupované suroviny se započítáním všech vícenákladů spojených s nákupem. Jde o průměrnou hodnotu příspěvků na dopravu a množstevních bonusů za sledované období, v tomto případě za kvartál. Předpokládané příspěvky se na základě dodaných objemů dopřesňují a dopočítávají zpětně, na kalkulaci zakázky však má tento dopočet zanedbatelný vliv. V ocenění vstupního m3 kulatiny do zakázky hraje svoji roli logicky i kvalita nakoupené kulatiny, neboť jednotlivé kvalitativní třídy jsou oceněny různými částkami. Cena je z hlediska kvality počítána z průměrného zastoupení jednotlivých kvalitativních tříd ve zpracovávané skládce příslušného čepového průměru nebo jeho skupiny. Informace o výše zmiňovaném zastoupení se sbírá z IS, kam je zapisována z protokolu jednotlivého kmene. Příklad smluvně ošetřeného nákupního ceníku na III. třídu smrkové pilařské kulatiny na vybraný kvartál:

10

Řešení

Tabulka 1- Javořice, a.s., provoz Ptení (ceny bez DPH v Kč/m3; parita DDU - FCO odběratel DDU) čep

sortiment

STP

čep

20-24

STP

STP

STP

STP

50-

15-19

STP

25-29

30-39

40-44

45-49

59

SM III. tř. kvalita A/B délky 4 m

1 1 280,-

1 650,-

1 700,-

1 700,-

1 700,-

1 700,- 400,-

SM III. tř. kvalita C - délky 4m

1 950,-

1 350,-

1 400,-

1 400,-

1 400,-

800,-

850,-

850,-

850,-

850,-

1 400,- 100,-

SM III. tř. kvalita D - délky 4m

850,-

800,-

čep

sortiment

čep

20-24

STP

STP

STP

15-19

STP

25-29

30-39

40-49

1 400,-

1 750,-

1 650,-

1 650,-

1 600,-

1 050,-

1 450,-

1 400,-

1 400,-

1 300,-

800,-

850,-

850,-

850,-

850,-

SM III. tř. kvalita A/B délky 5 m SM III. tř. kvalita C - délky 5m SM III. tř. kvalita D - délky 5m

Výše uvedený systém výpočtu nákladů na spotřebovaný m3 kulatiny v rámci zakázky je stále platný a porovnání rekalkulací a skutečného hospodářského výsledku potvrdilo jeho správnost. 4.1.2. Kalkulace výnosů a nákladů na zakázku Základem pro ocenění výnosů a nákladů na zakázku je od prvního modelu kalkulace výpočet pořezového schématu dle programu na webovém rozhraní. S drobnými úpravami se používá dodnes neboť kvalitativní posouzení vyrobeného řeziva, konkrétně výskyt oblin, sběr dat a porovnání skutečných vyrobených hodnot s předpoklady výtěže řeziva, potvrdily správnost vypočtených hodnot. Program, vytvořený a fungující na webovém rozhraní, nabízí kromě výpočtů také vizualizaci pořezového schématu pro snadnější orientaci, kterou nabízí grafická podoba zadaných hodnot. Názorný příklad vizualizace pořezového schématu: 11

Řešení

Obrázek 1- Vizualizace pořezového schématu Vizualizace zobrazuje pořezové schématu čelním pohledem tak, že kružnice označuje čepový průměr, modře vyznačené řezivo je středové, červeně je zabarvené řezivo boční. Všechny rozměry jsou ve správném poměru. Uvedené pořezové schéma představuje rozměr 27/150, řezaný na 5 ks středového řeziva z čepu 240mm. Pořezové schéma dovolí 2 kusy bočního řeziva tloušťky 22 mm tam a 2 kusy bočního řeziva tloušťky 22mm zpět. Příloha č. 2 , Ocenění zakázky, je tabulka s pěti náhodně vybranými zakázkami z období 2.kvartálu roku 2007. Pro názornost je rozdělena do dvou částí podle toho, které hodnoty byly používány jako pevné, což znamená že byly pro všechny zakázky stejné, jako průměrná hodnota. Mají označení Základní hodnoty. Jsou to: -

výtěž štěpky, která je počítána jako průměrných 30 % dřevní hmoty

-

výtěž pilin, odpovídající v průměru 11 % dřevní hmoty

-

výtěž kvality 1 je dlouhodobě sledovaná průměrná výtěž první kvality středového řeziva, z celkového objemu napadeného středového řeziva všech zakázek. Na toto řezivo je zakázka smlouvána

-

výtěž kvality 2 je výtěž horší kvality středového řeziva, dříve označovaného jako imballo 2, z celkového objemu středového řeziva

12

Řešení

-

výtěž kvality 3 označuje procentuelní podíl prokladoviny, kterou je označováno řezivo, které nesplňuje kvalitativní parametry imballa 2. Používá se na výrobu proložek, hranolů, zbytek se prodává regionálním spotřebitelům v rámci drobného prodeje

-

cena za kvalitu 2 označuje průměrnou prodejní cenu imballa 2, zákazníci na tuto kvalitu se zpravidla hledají až po nařezání na sklad expedice, neboť jde o produkt, souvisle napadající s hlavní zakázkou

-

cena za kvalitu 3 je průměrná interní oceňovací hodnota pro prokladovinu

-

cena za boční řezivo je průměrná dosahovaná cena bočního řeziva všech kvalit a rozměrů

-

cena štěpky je smluvní cena papírenské štěpky za 1 Prm / přepočítací koeficient mezi Prm a m3

-

cena pilin je smluvní cena pilin za 1 Prm/ přepočítací koeficient mezi Prm a m3

-

náklady na pořez m3 kulatiny jsou průměrným nákladem dlouhodobě sledované sumy nákladů dělených pořezaným objemem kulatiny v m3. Jde o součet fixních a variabilních nákladů

Ve spodní části tabulky jsou uvedeny jednotlivé zakázky a parametry zadávané a počítané pro každou zakázku separátně. Jedná se o: -

název zakázky pro její identifikaci

-

účtovaný rozměr středového řeziva v pořadí tloušťka a šířka, uvedený v mm

-

řezaný rozměr středového řeziva (s nadměrkem na sesychání dle normy, případně dle smluvní dohody)v pořadí tloušťka a šířka uvedený v mm

-

počet kusů středového řeziva v pořezovém schématu

-

čep výřezů, ze kterého je zakázka řezána

-

délka výřezů

-

objem kulatiny vysledovaný z protokolu kmene. Průměrná hmotnatost výřezu se načítá od vyprázdnění každé skládky výřezů, neboť se v jednotlivých dodávkách mění spádovitost kmene a také čepový průměr

13

Řešení

v rámci tříděného rozsahu ve skládce, což má poměrně zásadní vliv na změnu objemu kmene a tím pádem i na výtěž řeziva dané zakázky -

cena m3 spotřebované kulatiny v příslušném tloušťkovém stupni a kvalitě vypočtená dle výše uvedeného algoritmu

-

účtovaná tloušťka boku 1+2 (řezaná tloušťka bočního řeziva není uvedena, nadměrky jsou počítány automaticky dle normy)

-

účtovaná tloušťka boku 3+4 (obsahuje-li je pořezové schéma)

-

účtovaná tloušťka boku 5+6

-

účtovaná tloušťka boku 7+8

-

dále následují vypočtené minimální ložné plochy bočního řeziva ve všech výše uvedených položkách, které pořezové schéma zakázky obsahuje

-

celková kubatura bočního řeziva, která vznikne pořezem m3 kulatiny dané zakázky

-

objem zakázky v m3 dle její smluvní velikosti

-

vypočtený

potřebný

objem

kulatiny

počítaný

algoritmem:

objem

zakázky/výtěž středového řeziva/výtěž kvalita 1 -

procentuelní hodnota výtěže středového řeziva k orientaci v základních parametrech

-

procentuelní hodnota předpokládané boční výtěže řeziva

-

smluvní cena m3 středového řeziva dané zakázky

-

náklad na sušení, jde-li o zakázku, která je třeba vysušit na požadovanou vlhkost

-

zisk na m3 kulatiny

Poslední položka byla v tomto modelu základním určujícím kritériem pro výběr zakázky podle její výhodnosti. Zisk je počítán záměrně na m3 kulatiny, kdyby metodika používala kalkulaci na m3 vyrobeného středového řeziva, byl by výsledek ovlivněn výtěží. Uvedené výnosové a nákladové ceny jsou v CZK, pro převod částek z jiných měn je použit vždy poslední platný kurz z předchozího měsíce dle ČNB.

14

Řešení

4.2. Kvalitativní výtěž na zakázku Metoda průměrného stanovení výtěže středového řeziva kvality 1 původním způsobem přináší nepřesné výsledky a zavádějící pohled na výhodnost zakázky. Sběrem dat bylo prokázáno, že kvalitativní výtěže se mezi zakázkami zásadně liší. Roli hraje jistě kvalita vstupní suroviny, na které lze vysledovat závislost podílu kvality 1 na výstupu. Z pohledu kvartálů, změn klimatických podmínek a zásadních rozdílů v zastoupení kvalitativních tříd nakupované kulatiny v obdobích mýtních, nebo probírkových těžeb dochází ke změnám jakosti pilařské kulatiny a tím i jakosti vyráběného řeziva. V kalkulacích dochází ke změnám predikce výtěže kvality 1 mezi obdobími 1. a 4. kvartálu, kdy je kulatina kvalitnější, oproti 2. a 3. kvartálu, kdy probíhají spíše probírkové těžby a na pilařské závody je dovážena kulatina napadená kůrovcem. Prvním krokem je tedy pro 1.a 4. kvartál předpoklad 70 %-ní výtěže první kvality středového řeziva, zatímco pro kvartály 2 a 3 se předpokládá výtěž na hranici 60 %. V konečném výsledku nadále zůstává předpoklad výtěže kvality 1 na úrovni 65 %, zásadní ekonomický rozdíl však v kalkulacích nevzniká, neboť vyšší průměrná jakost kulatiny na vstupu logicky zvyšuje vstupní cenu vyšším zastoupením AB kvalitativní třídy. Hlavní nedostatek kalkulační metody, založené na průměrné kvalitativní výtěži, však spočívá v nesprávném pohledu na výhodnost zakázky a na zkresleném výběru pořadí výhodnosti zakázek. Každý zákazník má svoji určitou představu o technických podmínkách řeziva z pohledu výskytu vad. Tento pohled obvykle není spekulativní, jedná se zpravidla o rozdílný pohled na dovolené a zakázané vady řeziva ve spojitosti s účelem použití řeziva. Každá technologie zpracování má svá specifika, omezující kriteria směrem ke kvalitě řeziva. Pokud se každá zakázka při třídění kvalit na adjustačních stanicích řídí jinými kritérii, musí zákonitě docházet k zásadním rozdílům v procentuelním zastoupení kvality 1 po vyhodnocení zakázky. Když uvažujeme rozdíly ve velikostech a počtu vad mezi tloušťkovými stupni zpracovávané kulatiny, lze dojít jednoznačně k závěru, že metoda průměrné kvalitativní výtěže není vhodná. Dalším krokem bylo přiřazení příslušné kvalitativní výtěže k zakázce na základě sledování dat. Každá zakázka, která byla zařazená do kalkulace a byla již řezána, měla predikci kvalitativní výtěže dle sběru dat. Pohled na výhodnost zakázky se v některých případech zásadně změnil, systém kalkulací však byl nesmírně náročný časově a příprava plánů zabrala neuvěřitelné množství času. Plánované hospodářské výsledky se 15

Řešení

však v tomto období začaly blížit dosahované skutečnosti, zjištěné po uzávěrkách sledovacích období.

4.3. Kalkulace na jednotku času Počátek výroby na pilnici 2 logicky vyvolal na pile ve Ptení řadu změn technologických a kalkulačních. Jedním ze zásadních rozdílů mezi pilnicemi 1 a 2 je rychlost posuvu. Pilnice 1 má dvě možnosti rychlosti posuvu, a to 22,5 a 45 m za minutu. Tento systém je dnes již značně zaostalý, neboť z pohledu kapacity výroby je skoková změna málo efektivní, neboť plynulé zvyšování rychlosti posuvu v závislosti na snižování zpracovávaného čepu, v závislosti na používaném počtu pil, výšce řezu atd., přináší zhruba 20 % nárůstu výkonu. Není však cílem této práce rozebírat kapacitní rozdíly jednotlivých technologií. Technologie pilnice 2 je vybavena frekvenčními měniči, a tím pádem lze plynule měnit rychlost posuvu. Operátoři, kteří byli zvyklí řezat na pilnici 1, měli z pohledu nové technologie špatné návyky, které bylo třeba změnit. Pořezová schémata na pilnici 1 byla obvykle rozdělena do dvou skupin, pořezová schémata z čepů 150 – 270 mm, která byla řezána při posunové rychlosti 45 m za minutu a z čepů 280 mm+, která byla řezána poloviční rychlostí posuvu. Některá hraniční pořezová schémata byla řezána v různých obdobích jinou rychlostí, v závislosti na teplotě, nebo zastoupení zaschlých kmenů na vstupu do zakázky. V každém případě byla rychlost posuvu dána a existovala logická snaha maximalizovat objem pořezu tím, že mezi jednotlivými kusy v podstatě neexistovaly mezery. Pokud z hlediska klimatických podmínek, celkového objemu řezné spáry, počtu kusů bočního řeziva kapacitně nestačil některý z uzlů, operátoři jednoduše zvětšili mezery mezi jednotlivými výřezy, čímž snížili zatížení kritického výrobního uzlu. Tento návyk bylo třeba odstranit, neboť není z hlediska zatížení nástrojů na pilnici 2 vhodný. V případě, že některý uzel, ať již třidič štěpek, doprava pilin, či nejčastěji omítací uzel OPTIMES nestačil, bylo třeba snížit rychlost posuvu o potřebnou hodnotu, ale mezery mezi výřezy zachovat minimální. Tímto způsobem lze zásadně šetřit opotřebení nástrojů oproti metodě, kdy podávací rychlost zůstává vysoká a zvětšují se mezery mezi výřezy, aby se snížilo zatížení zahlceného uzlu. Jak již bylo zmíněno, nejslabším uzlem pilnice 2 byl a zůstává uzel automatického omítání bočního řeziva, pod názvem OPTIMES. Použitý typ omítacího stroje je schopen stropově zvládnout 32 taktů za minutu, což odpovídá v nejlepším 16

Řešení

případě 32-ma prknům bočního řeziva za minutu. Pokud tedy pořezové schéma počítá celkem 8 kusů bočního řeziva, což je na technologii pilnice 2 maximum, lze pořezat za jednu minutu stropově 4 výřezy kulatiny. Jestliže budou do pořezového schématu zařazeny 4 kusy bočního řeziva, lze pořezat dvojnásobný počet výřezů, tedy 8 za minutu.Tato skutečnost měla zásadní vliv na úvahu o revoluční změně kalkulace zakázky. Na přechod za kalkulace na m3 kulatiny na kalkulaci na jednotku času, v našem případě na minutu pořezu. Před změnou přístupu v logice kalkulací je třeba postupně projít a porovnat všechny dosavadní a nově navrhované postupy, protože díky velmi vysokému objemu pořezu (v průměru 3100 m3 kulatiny za 3 směny) každá chybná úvaha přináší značné ztráty. Na straně jedné již jednoduché výpočty v programu MS Excel dokázaly správnost úvah, na straně druhé bylo třeba projít všechny vlivy na výhodnost zakázky a ověřením rozdílů v praxi prokázat správnost nového přístupu v celém komplexu. Počet kusů bočního řeziva v určitém pořezovém schématu zásadně určuje nejen výtěž řeziva, ale také kapacitu pilnice. Vzhledem k tomu, že automatická omítací pila je kapacitně nejslabším technologickým uzlem pilnice 2 a také omítací pily Linck VC12 na pilnici 1 mají svoji maximální kapacitu z hlediska počtu omítnutých kusů řeziva za minutu, otvíral se v procesu vývoje kalkulačních modelů nejzásadnější a zlomový okamžik. Opírá se o zcela jednoduchou úvahu: Budeme-li srovnávat dvě pořezová schémata stejného středového řeziva, se stejným počtem kusů, ze stejného čepu výřezu, dojdeme z hlediska vazby kapacity pilnice a počtu bočních prken v pořezovém schématu k následujícím faktům. Pořezové schéma pro pilnici 2 (pro názornost je lépe využít pilnice s plynule měnitelnou rychlostí posuvu), ve kterém nasimulujeme 2+2 kusy bočního řeziva (byť se bude jednat o řezivo větších tlouštěk, například kombinace 22 a 33 mm), bude mít v drtivé většině případů nižší výtěž bočního řeziva, než podobné pořezové schéma, kde nasimulujeme(za předpokladu ostrohrannosti) 4+4 kusy bočního řeziva nižších tlouštěk (kombinace 17 + 22, nebo dokonce 22 + 22 mm). Vzhledem k tomu, že zpeněžení dřevní hmoty vždy vychází násobně lépe u bočního řeziva než u papírenské štěpky, zisk na m3 kulatiny bude v naprosté většině případů vyšší u pařezového schématu s vyšším počtem kusů bočního řeziva. Větší celkový objem řezné spáry, a tím i vyšší negativní efekt výroby pilin, nedokáže svým vlivem tento efekt zásadně ovlivnit.

17

Řešení

Z hlediska nákladů lze rozlišit v základním dělení náklady fixní a náklady variabilní. Není cílem autorovy práce posuzovat, zda se jednotlivé náklady chovají vždy fixně, popřípadě z části variabilně, z hlediska komplikace celého procesu nebude dělit náklady dále na superfixní a jiné, protože by celkový efekt složitého procesu byl spíše kontraproduktivní. Fixní náklady jsou tedy takové, které musíme započítávat, i když je výroba zastavena. Patří do nich zejména odpisy, leasingy, nájmy, základní složka mezd. Variabilní náklady se zvyšují s objemem výroby, pokud výroba stojí, tak nenabíhají. Jsou to zpravidla náklady na surovinu, energie, nástroje, pohyblivá složka mzdy. Pokud se zamyslíme nad vlivy na hospodářský výsledek pilařského závodu, najdeme jich jistě spousty. Největší vliv má a bude mít bezesporu cenotvorba. Cenové rozpětí mezi vstupní cenou kulatiny do procesu a cenou řeziva je základním faktorem hospodaření pilařského závodu. Odhlédneme-li od tohoto nejvýznamnějšího vlivu, jelikož je vlivem veskrze vnějším, musíme se ve snaze o zvyšování rentability zabývat dalšími ekonomickými vlivy, například zvyšováním přidané hodnoty, či snižováním nákladovosti. Jelikož problematika zvyšování přidané hodnoty výrobku je vázána na investiční projekty, je třeba se z hlediska kalkulací a plánování zabývat hlavně snižováním nákladů. Snad nejobvyklejší metoda snižování nákladovosti pilařského závodu je co největší míra rozpuštění fixních nákladů objemem výroby, tedy maximalizace kapacity. Jestliže zůstává fixní náklad stále na stejné úrovni, bez ohledu na objem výroby, čím vyšší je objem výroby, tím nižší fixní a tím i celkové náklady na pořez m3 z hlediska nákladů dosáhneme. Nižší náklady znamenají lepší hospodaření. Omezení kapacity výroby je několik. Technologické, omezení spojená s dopravní obslužností závodu, omezení z hlediska dostupné suroviny, omezení odbytová. Je třeba vždy zvážit hranici, na kterou je vhodné z hlediska objemu jít, aby se například v našem případě díky špatné efektivitě obchodního týmu nezvyšovaly enormně skladové zásoby. V našem případě však krajní rozdíl mezi čtyřmi a osmi výřezy kulatiny za minutu znamená dvojnásobný objem výroby, což je zhruba poloviční fixní náklad na pořez m3. Pokud bychom odhadli výši fixních nákladů na pořez m3 pilařské kulatiny na 400 CZK, znamená dvojnásobný objem výroby efekt ve výši 200 CZK, přičemž u mnoha zakázek nedosahoval ani celkový zisk na zakázku této výše. Hlavním problémem stávajících kalkulací tedy byl fakt, že počítala s úrovní (mírou zisku) na zakázku a upřednostňovala, mezi parametricky obdobnými zakázkami, 18

Řešení

automaticky zakázku s vyšším ziskem na m3 kulatiny. Odhad kapacity výroby na minutu fondu pracovní doby byl zprůměrován, neexistovala kalkulace na časovou jednotku. Pokud pořezové schéma vycházelo při osmi prknech bočního řeziva díky vyšší výtěži na zisk kupříkladu 136 CZK/m3 kulatiny a při čtyřech prknech(tak,aby bylo zařazeno co netlustší možné boční řezivo) 51 CZK/m3 kulatiny (obojí za týká zakázky do Maroka), přednost dostala logicky zakázka s vyšším počtem kusů bočního řeziva ve schématu. Když si však jen zkusmo připočítáme efekt rozpuštění fixních nákladů, dostáváme poměr 151x136 CZK/m3 kulatiny ve prospěch pořezového schématu se čtyřmi kusy bočního řeziva. Další efekty jsou pak skryty ve vyšší kvalitě bočního řeziva, přesnějším kalkulacím z hlediska časového plánování a ze zákaznického pohledu. Nižší efekt míry zisku na jeden pořezaný m3 kulatiny musel být jednoznačně nahrazen vyšším efektem masy zisku z pořezů s nižší výtěží řeziva, ale zásadně vyšším výkonem. Příloha číslo 3 pod názvem „Porovnání míra zisku versus masa zisku“ je tabulkovým porovnáním čtyř reálných zakázek Javořice, a.s.: -

lešeňová fošna 35/220 do Anglie

-

řezivo 45/190 do lepeného programu do SRN prostřednictvím formy Cecolegno

-

stavební řezivo 49/189 do Maroka

-

konstrukční hranoly „KVH“ 63/185 do Řecka

Srovnávací tabulka je seřazena do tří částí, z nichž první dvě jsou převážně zadávací a výpočtové (přes tabulkové vzorce), poslední část je z velké části srovnávací. Každá srovnávaná zakázka je uvedena 3x, kde všechny parametry odpovídají skutečnostem, mění se pouze počet a tloušťka prken v pořezovém schématu. Jednotlivé zakázky jsou uváděny v pořadí 4; 6; 8 prken bočního řeziva v pořezovém schématu celkem. Z hlediska jednotlivých parametrů lze popsat široký formát srovnání postupně takto: -

zadané obchodní a řezané rozměry středového a bočního řeziva v pořezovém schématu pro výpočet ztráty výtěže nadměrky na sesychání, uveden vždy počet kusů bočního řeziva a délka výřezů

-

použitý čep výřezu kulatiny

19

Řešení

-

počet kusů středového řeziva

-

výtěž středového řeziva, která je logicky vždy ve všech třech případech shodná

-

výtěž bočního řeziva, která se nutně liší

-

výtěž pilin

-

výtěž štěpek

-

celková výtěž, která je blízko tzv. výtěži technologické. Rozdíl mezi vypočítanou hodnotou a 100 % je ve dvou faktech. Prvním je výtěž prodejního rozměru řeziva, tudíž je výsledek snížen o řezané nadměrky na sesychání řeziva, druhým je teoretická šířka boku po odečtení přídavku na ostrohrannost, který je zadán na základě dlouhodobých sledování a eliminuje různá zakřivení pláště kmene

-

objem kmene dle skutečné hodnoty z IS

-

náklady na pořízení 1 m3 kulatiny příslušného tloušťkového stupně, v tomto konkrétním případě jde o shodnou cenu v ceníku kulatiny

-

objem kulatiny na celou smluvní zakázku

-

plánované kusy výřezů kulatiny

-

náklady na surovinu pro celou zakázku

-

objem středového řeziva požadované kvality. Vzhledem k tomu, že autor porovnává skutečné zakázky, ale nechce zkreslit kalkulace objemem na zakázku, je použit fiktivní shodný objem, který je roven 1000 m3

-

reálná cena středového řeziva kvality 1 dle smlouvy v určitém období

-

% výtěže kvality 1 na zakázku dle sledování předešlého období

-

dále ceny, objemy a tržby řeziva kvality 2, bočního řeziva a sypaných hmot na danou zakázku

-

tržba celkem jako výnos

-

zmiňovaný celkový počet prken bočního řeziva v zadaném pořezovém schématu v pořadí 4; 6; 8 prken

20

Řešení

-

výpočet rychlosti pořezu v m/min., který je dán kapacitou 32 omítaných prken za minutu, počtem kusů bočního řeziva a délkou výřezu

-

doba pořezu zakázky tak, aby bylo vyrobeno 1000 m3 středového řeziva kvality 1 s předpokládanou kvalitativní výtěží

-

fixní náklady na minutu pořezu dle sledovaných hodnot. Vzhledem k problematice fixních a superfixních nákladů, vzhledem k různé hodnotě odpisů, je tato hodnota průměrována na 1 minutu pořezu nejblíže k realitě

-

fixní náklady na zakázku celkem

-

variabilní náklady, vzhledem ke své povaze počítány na m3 kulatiny, neboť s objemem pořezu rostou ve všech složkách, použita průměrná hodnota z reality předešlých období

-

variabilní náklady na zakázku celkem

Následují 3 sloupce, jejichž políčka jsou podbarvena pro názornost sytější zelenou barvou, uvádějí stávající sytém kalkulace s nově spočítanými hodnotami výtěží a výnosů, ale jde o kalkulace (postaru): -

náklady na pořez celkem na m3 kulatiny

-

zisk na m3 kulatiny (míra zisku)

-

zisk na celou zakázku, aniž předpokládáme dobu pořezu

-

Další dva sloupce jsou konečné výpočty dle kalkulace na jednotku času:

-

zisk na minutu pořezu

-

zisk na celou zakázku

-

konečná srovnávací hodnota, která počítá rozdíl mezi ziskem na celou zakázku dle kalkulace na jednotku času (masa zisku) a kalkulace na m3 kulatiny (míra zisku)

Z vypočtených a porovnaných výsledků a kladného rozdílu ve většině výsledků (výjimky tvoří jen absurdně nízká rychlost pořezu ve třech variantách pořezových schémat s osmi bočními prkny) je patrný zásadní kladný vliv kalkulace na jednotku času a prokazatelný efekt nahrazení kalkulace míry zisku kalkulací na masu zisku. Problematický uzel automatického omítání bočního řeziva na pilnici 2 zvýhodňuje

21

Řešení

v kalkulacích pořezová schémata s nižším celkovým počtem kusů bočního řeziva vzhledem k vyšší kapacitě pořezu.

4.4. Problematika kvalitativních tříd Jak již bylo zmíněno, jednu ze zásadních rolí v hospodářské výhodnosti zakázky hraje kvalitativní výtěž řeziva. Je dána mimo jiné: -

jakostí vstupní suroviny

-

technologií pořezu

-

technickými podmínkami kvality řeziva, které jsou smluvně dohodnuty se zákazníkem

-

správností zatřídění řeziva dle technické podmínky

-

obrátkovostí na skladě suroviny a řeziva ve vazbě na klimatické podmínky

-

procentem reklamací od zákazníků

4.4.1. Jakost vstupní suroviny Jednotlivé vlivy jsou mezi sebou vzájemně provázány a různě se ovlivňují. Jakost vstupní suroviny výrazně ovlivní jakost produktů. Pokud kolísá mezi jednotlivými sledovacími obdobími jakost kulatiny, která se zpravidla posuzuje dosaženým procentem kvality AB, kolísá logicky i procento výskytu vad pilařské kulatiny a tím i procento vad řeziva. Pokud budeme srovnávat kvalitu nakupované suroviny v období mýtních těžeb, bude podíl kvality AB zásadně vyšší, než v období kůrovcových kalamit a probírkových těžeb. S fázovým posunem, který je dán obrátkou kulatiny na skladě pily je pak jakost vyrobeného řeziva ovlivněna jakostí nakupované kulatiny. Příklady průběhu zastoupení první kvality AB nakupované hmoty a zastoupení kvality 1 řeziva na výstupu jsou znázorněny v následujícím grafu:

22

Řešení

Tabulka 2 – Podíl kvalit řeziva a podíl kvalit nakupované kulatiny Kulatina

Řezivo Rok/Měsíc Q1 %

Q2 %

Q3 %

Ost %

A/B %

2008/01

65,06%

22,94%

8,10%

3,90%

69,03%

15,58%

15,39%

2008/02

66,65%

19,70%

8,17%

5,48%

68,74%

16,52%

14,74%

2008/03

62,06%

24,04%

7,70%

6,20%

68,49%

17,33%

14,18%

2008/04

65,03%

17,63%

6,96%

10,39%

71,35%

15,02%

13,63%

2008/05

58,96%

24,49%

7,06%

9,49%

69,11%

13,52%

17,37%

2008/06

53,48%

31,04%

7,48%

8,00%

62,82%

13,02%

24,16%

2008/07

54,80%

30,99%

7,83%

6,38%

53,33%

26,07%

20,59%

2008/08

62,03%

27,49%

5,43%

5,05%

51,10%

19,39%

29,50%

2008/09

61,25%

28,89%

8,14%

1,72%

53,03%

19,39%

27,59%

2008/10

56,39%

35,39%

6,57%

1,64%

61,27%

23,95%

14,78%

2008/11

53,27%

36,56%

8,32%

1,86%

64,29%

21,10%

14,61%

Q1 %

Q2 %

Q3 %

Ost %

A/B %

C%

C%

D%

D%

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% 2008/01 2008/02 2008/03 2008/04 2008/05 2008/06 2008/07 2008/08 2008/09 2008/10 2008/11

Obrázek 2 - Podíl kvalit řeziva a podíl kvalit nakupované kulatiny

Komentář k výše uvedenému grafu je v podstatě jednoduchý. Horní dvě křivky jsou nejdůležitější, čárkovaná symbolizuje zastoupení kvality AB z celkového objemu vstupní suroviny, plná čára označuje podíl první kvality ze středového řeziva. Od prvního do sedmého měsíce je zjevné, jak s malými výkyvy kopíruje podíl první kvality řeziva, kvalitativní zastoupení AB kulatiny v surovině. Potom se závislost rozchází, je však lehce vysvětlitelná. Podíl AB kvality v kulatině od sedmého měsíce prudce klesá,

23

Řešení

jelikož byla zpracovávána kůrovcová kalamita (hmotě je přisuzována specielní kvalita KH, která je používána pouze v době kalamity, zde pro názornost zvýšila podíl kvality C). Logicky by měl klesat také podíl první kvality řeziva, ale v období třetího kvartálu roku 2008 se výrazně zvýšil podíl kvalitativní třídy G-totalmix do SAE. Totalmix ve výsledcích zvýší podíl kvality 1, neboť jeho kvalitativní výtěž je vyšší než 85 %. 4.4.2. Technologie pořezu Použitá technologie pořezu ovlivňuje kvalitativní výtěž řeziva jakostí opracování (srovnání hladkosti povrchu řeziva rozmítaného například kotoučovou pilou vybavenou plátky ze slinutých karbidů včetně tzv. hoblovacího nože v těle pily a řeziva, které je rozmítáno rámovou pilou), rovinou řezu (problematika pásových pil v zimním období), orientací vad, orientací řezu (radiální řez pro okenní hranol) atd. 4.4.3. Technické podmínky kvalitativních tříd řeziva, správnost zatřídění dle technických podmínek Problematika technických podmínek jakosti vyráběného řeziva je velmi složitá a přímo určuje kvalitativní výtěž řeziva. Je úzce svázaná s otázkou správného kvalitativního zařazení na adjustačních stanicích a s obchodní politikou firmy. Neexistují žádná závazná pravidla pro třídění jehličnatého řeziva, neexistuje norma. Existují různé, historicky používané příručky pro třídění řeziva, na straně druhé je vždy přání a potřeba zákazníka. Stanovení jakostních podmínek v obchodní smlouvě, jeho vazba na prodejní cenu, vazba na přijetí zakázky z hlediska výhodnosti a porovnání s jinými zakázkami, otázka správně tvořených výrobních příkazů, výcvik pracovníků, kteří řezivo na adjustačních stanicích kvalitativně třídí, jejich kontrola, motivace a správné vyhodnocení reklamací je složitý proces, při kterém se vždy musí kompromisně rozhodovat mezi splněním požadavků zákazníka směrem k udržení obchodního případu a na straně druhé k dostatečnému zastoupení kvality 1 na výstupu pilařského závodu a tím i ovlivnění hospodářského výsledku. Otázka nastavení kvalitativních tříd pro řezivo vyráběné na pile ve Ptení vznikla nutně již poté, co řezivo začalo být obchodováno v rámci skupiny CE WOOD, a.s. obchodníkem skupiny, firmou ALLWOOD, a.s. Strategie společného nákupu a prodeje má jistě řadu výhod, nicméně z hlediska vazby obchodníka na výrobní závod dochází, v případě špatné komunikace, k přetržení vazeb. V momentě chybně nastavené motivace (konkrétní situace společnosti ALLWOOD, a.s. v minulosti) si začíná 24

Řešení

obchodní firma hájit svoje interní zájmy a z důvodu provizního financování se snaží prodat kvantitu, nedochází k detailnímu posuzování obchodních případů a z hlediska hospodářského výsledku firmy doplácí většinově (v našem případě konkrétně z 97 %) na nevýhodné zakázky pila. V praxi pak docházelo k tomu, že zákazníci, kteří odebírali kvalitu 2 (dříve imballo 2), tudíž s nimi byly uzavírány paralelní kontrakty na odprodej řeziva nižší kvality, které bylo vytříděno mimo hlavní zakázku, si kladli takové upřesňující parametry na přítomnost vad řeziva (přísné omezení velikosti suků, zvláště pak na hranách, omezení v zabarvení řeziva, vyloučení napadení hmyzem), že výsledný produkt sice nesl kvalitativní označení „jakost 2.“, odpovídala mu i cena, nicméně vyhodnocení zakázky bylo katastrofální, protože většinový podíl jakosti 2 musel být zařazen do kvality „prokladovina“, čímž zásadním způsobem klesala průměrná prodejní cena řeziva. Obdobné případy se u některých zákazníků množily i ve smlouvách na kvalitu první třídy, jelikož prodejní cena zůstávala na průměrné hodnotě, zatímco omezení vad řeziva ve smlouvě razantně snižovalo kvalitativní výtěž a průměrnou prodejní cenu. Obchodník s řezivem šel cestou nejmenšího odporu, bylo třeba vnést řád do kvalitativních tříd tak, aby nedocházelo k úniku hospodářského výsledku. Další nutností pro zavedení kvalitativních tříd byla složitost kalkulace zakázky. Pokud kalkulant musí při přijetí zakázky, kalkulaci plánu, rozhodování o pořadí zakázek neustále aktualizovat poslední výsledky podílu středového řeziva kvality 1 pro predikci dalšího období, stává se kalkulační proces nesmírně složitým. Kromě této skutečnosti je zřejmé, že nové zakázky nemají historii v IS, tudíž se predikce podílu kvality obtížně stanovuje. Z technologického pohledu vyžadoval nutnost změny také systém třídění řeziva na adjustačních stanicích. Technologie adjustační stanice 3 a 4 ve Ptení využívá označování vytříděných kusů do třídících zón, řezivo je přisunováno k třídiči v jakémsi koberci, tudíž bez mezer. Pracovník, který pohledově třídí řezivo, musí kapacitně v průměru posoudit zhruba 80 kusů řeziva za minutu. Pokud je nucen soustředit se téměř u každé zakázky na jiné omezení vad, dochází k chybám a začnou se množit reklamace na kvalitu řeziva. Pila ve Ptení je technologicky seřazena tak, že zhruba třetina z celkového počtu zakázek je tříděna na adjustační stanici č.3 společně, tudíž pracovník kvalitativně posuzuje řezivo velmi podobné dimenze, často shodného použití, ale měl by každý ze dvou rozměrů řeziva posuzovat z hlediska kvality jinak, což je vyloučeno. 25

Řešení

Z hlediska řešení tohoto složitého problému, který se zdaleka netýká pouze kalkulací zakázek, byl na základě marketingového průzkumu, na základě historie zakázek a stanovených technický podmínek, na základě požadavků zákazníků vytvořen první návrh kvalitativních tříd. Pro upřesnění je třeba poznamenat, že nadále zůstal v platnosti systém třídění na kvalitu 1, 2 a prokladovinu (více kvalitativních tříd stejně z hlediska kapacity pracovník, posuzující kvalitu, nezvládne), nicméně cílem bylo rozdělit jednotlivé sortimenty kvality 1 z hlediska použití řeziva, neboť upřesňující požadavky vycházejí ve většině případů (pomiňme spekulace) z jakostních potřeb určitého následného zpracování a použití řeziva. Těmto kvalitativním třídám bylo třeba navrhnout technické podmínky pro třídění řeziva. Spolu s doplněním o stávající široce používanou kvalitu imballo 2, stanovení technické podmínky na kvalitu „prokladovina“ a určení technických podmínek pro boční řezivo se jednalo o ambici vytvořit ucelený, ale jednoduchý přehled několika kvalitativních tříd jako základ pro třídění a vyhodnocování řeziva. První návrh byl předán společnosti ALLWOOD, a.s., aby byly návrhy projednány se zákazníky, aby jednotliví obchodníci shromáždili připomínky a návrhy a mohlo dojít ke vzájemnému odsouhlasení souboru kvalitativních tříd. Po několika výměnách mezi pilou a obchodníkem vznikl nový, dodnes používaný, a zákazníky akceptovaný systém rozdělení skupin řeziva dle použití a k nim přiřazený výčet dovolených a nedovolených vad řeziva. Aby mohlo dojít vyhodnocování efektivnosti práce obchodníků, byly jednotlivé kvalitativní třídy seřazeny od nejpřísněji posuzovaných (truhlařina), až po řezivo nejnižších kvalitativních tříd. Aby identifikační štítek řeziva nebyl zavádějící, nebyly jednotlivé kvalitativní třídy do IS a controllingu označeny číselně, ale písmeny. Dle přílohy č. 4 - Kvalitativní třídy, rozeznává pila Javořice, a.s. tyto upřesňující parametry kvalitativního třídění řeziva: -

A - truhlařina. S ojedinělým výskytem se v některých rozměrech vybírá navíc tato zavedená nejvyšší kvalita řeziva určená zpravidla pro truhláře

-

B – hoblerky. Řezivo určené k hoblování na různé obklady a podlahy se dodává zpravidla v sušeném stavu a je výrazně omezeno z hlediska pohledové kvality

-

C – leimbinder. Řezivo určené k výrobě lepených hranolů je výrazně omezeno především na zabarvení a na výskyt suků na hraně.

26

Řešení

-

D - KVH pohledové. Odběratele konstrukčního dřeva lze rozdělit z hlediska kvalitativního omezení pro vybrané řezivo na odběratele, kteří je používají na viditelné konstrukce a na konstrukce, které jsou skryty. Tato kvalita odpovídá, už podle názvu, prvnímu případu

-

E – fošny. Výroba a třídění fošen, zpravidla určených na lešení, má ve Ptení dlouhou tradici. Z pohledu třídění jsou v podstatě omezeny jen vady ohrožující pevnost kusu a dále napadení hmyzem, neboť většina produkce končí v Anglii, která jako ostrovní stát klade obrovský důraz na dodržování fytopatologických podmínek

-

F – KVH standart. Už z názvu je patrné, že jde o druhou, méně jakostní třídu konstrukčních hranolů

-

G – totalmix. Již dlouhou dobu používaný název pro souhrn kvalit řeziva tak, jak napadá z pořezu. Vytříděno je pouze zboží, které nesplňuje parametr „řezivo“

-

I – imballo 2, standart. Kvalita, která je vytříděna jako nevyhovující ze hlavního sortimentu středového řeziva, nese většinu kvalitativních parametrů historicky používaného termínu imballo 2

-

J – prokladovina. Specifikace technické podmínky pro kvalitativní třídu, která je dále zpracovávána na proklady, nebo dále prodávána drobným spotřebitelům v rámci regionu

-

Střešní lať. Vzhledem k tomu, že tato kvalita nenese informaci v podobě písmenného označení, je patrno, že vznikla později. Se zhoršeným odbytem bočního řeziva vyšších tlouštěk, vzniká potřeba finalizace na tento stavební produkt.

Uvedené kvalitativní třídy mohou, ale nemusí vždy platit bez upřesňujících dodatků. Zákazník nelze nikdy přesvědčit o technické podmínce beze zbytku. Každý výrobní příkaz potom používá označení kvalitativní třídy jako základ a v případě potřeby jsou v něm uvedené upřesňující dodatky ze smlouvy, které zpravidla zpřesňují jednu nebo dvě vady řeziva, které upravují třídění dle představy zákazníka. Význam a vliv upřesňujících dodatků však je již mnohem snadněji posuzován a nemá zásadní vliv na predikci kvalitativní výtěže. Kalkulační oddělení, které dle plánu výroby tvoří denně 27

Řešení

výrobní příkazy, má všechny dodatky z obchodních smluv zavedeny v IS. V IS jsou také informace o délkových úpravách, v případě smlouvy na sušené řezivo informace o požadované konečné vlhkosti řeziva, informace o počtu potřebných paketů v daném výrobním cyklu, jejich velikosti, způsobu proložení. Nese také informace o způsobu úpravy kvality I a kvality J tak, aby nebylo nutné řezivo těchto kvalit před expedicí znovu upravovat. Výrobní předpis na zakázku potom vypadá takto:

Obrázek 3 - Výrobní předpis zakázky

28

Řešení

Výrobní předpis na výrobu bočního řeziva zůstává neměnný do odvolání, tedy do změny třídících, nebo obchodních parametrů. Vydání nového předpisu se nemění se změnou pořezu, ale dle potřeby. Výrobní předpis pro adjustaci bočního řeziva a jeho příklad:

Obrázek 4- Výrobní předpis pro adjustaci bočního řeziva 29

Řešení

4.4.4. Obrátka skladu, reklamace Znehodnocení kvality dřevní hmoty biotickými a biotickými činiteli vzhledem k době uložení a ve vazbě na klimatické podmínky je problémem, který negativně ovlivňuje hospodaření pilařského závodu a tím i výsledky kalkulací zakázky. Z hlediska suroviny je objem uskladněné hmoty otazníkem, který je třeba neustále řešit a obrátku jednotlivých sortimentů stále hlídat. Vysoký objem uskladněné suroviny zlepšuje možnost optimalizace plánování zakázek, ale kvalitativní změny způsobené příliš dlouhým uskladněním tento efekt s přehledem degradují. Způsob uskladnění suroviny na pilařském závodě ve Ptení neumožňuje vzhledem k nedostatku prostoru jednotlivé skládky hmoty z jedné strany naplňovat a z opačné strany spotřebovávat. Pokud jsme nuceni plány výroby přizpůsobit obchodním plánům a plánům expedice, neplatí, že jedna dávka suroviny dané dimenze znamená svým objemem objem pořezu. Zákazníci, kteří mají kontrakty na rozměry rozloženy do jednotlivých kvartálů, musejí spolupracovat interaktivně s obchodním týmem na jednotlivých odvolávkách, tedy dílčích objemech, které jsou schopni v rámci kvartálu odvézt, zpracovat. Pokud by pilařský závod plánoval výrobu dle objemu suroviny v dané skládce na skladě bez dohody se zákazníkem, velmi pravděpodobně by se hromadilo zboží na skladě expedice. Tento stav by vedl, zvláště v letním období, u sortimentů, u kterých se řezivo jednotlivých vrstev neprokládá dle požadavků zákazníka proložkami, k velmi rychlému znehodnocení kvality řeziva, a tím následně k reklamačnímu řízení vzhledem k neplnění obchodních podmínek dle smlouvy. Plán výroby a kalkulační oddělení proto musely najít řešení výrobních plánů tak, aby došlo k minimálnímu znehodnocení dřevní hmoty. Jak bylo patrno z příkladu výrobního příkazu, limitním faktorem pro minimální objem pořezu je objem kulatiny daného sortimentu k dispozici, maximální hranice je určena množstvím, které lze na zákazníka v daném termínu dle dohody vyexpedovat. Kalkulační oddělení tedy musí sledovat, jak často je jedna každá skládka suroviny spotřebována až do nulového stavu, aby nedošlo k situaci, kdy ve skládce bude ležet určité množství zastaralé, znehodnocené kulatiny. IS proto podává kalkulantovi informace o posledním datu, ke kterému byl stav ve skládce výřezů nula. Pokud je v podmínkách Javořice, a.s. tato doba delší jak 14 dní, musí kalkulant zařadit další pořezy z čepového průměru tak, aby eliminoval riziko znehodnocení. Pokud žádný ze zákazníků nedokáže odebrat některý vhodný rozměr z nasmlouvaného zboží, vznáší podnět na plánovací poradě s obchodníky.

30

Řešení

Obrátka zboží na skladě řeziva je sledována počítána po sortimentech tak, aby případné zbytné pakety minulé dodávky byly přednostně loženy a obchodní tým byl včas informován o zboží, které má na skladě vyšší obrátku. Kritická obrátka má různou hodnotu vzhledem ke klimatickým podmínkám daného období a ke způsobu proložení zboží. Je třeba kvalitu denně namátkově kontrolovat pracovníkem zodpovědným za kvalitu a minimalizovat ekonomické ztráty způsobené stárnutím řeziva. Zde musí docházet denně ke konzultacím vedoucího expedice, obchodníka a kalkulačního oddělení na operativních poradách. K výše uvedené problematice se úzce váže otázka reklamací. Společnost má ve svém strategickém plánu maximální hranici dobropisovaných částek z důvodu oprávněných reklamací zákazníka. Hranice je dána jako hodnota 0,3 % z celkového objemu fakturace za řezivo. Reálné procento reklamovaného zboží má řadu interních, ale také externích vlivů. Mezi interní vlivy patří úspěšnost řešení obrátky sortimentů, kvalita pracovníků, kteří třídí řezivo, výstupní kontrola několika stupňů, efektivita obchodního týmu. Jako vnější vlivy působí míra poptávky po řezivu v daném období, solidnost zákazníků, pevnost obchodních vazeb. Reklamace je třeba pravidelně vyhodnocovat, výstupy z vyhodnocení (například reklamací na obliny řeziva) zpětně využívat v kalkulacích a navrhovat řešení nových problémů. Javořice, a.s. v systému plánování a kalkulací došla k závěru, že je třeba procento reklamací vyhodnocovat kvartálně, neboť měsíční perioda je z hlediska rozfakturovanosti krátká. Dílčí podněty z reklamací se však zpracovávají denně. Autor musí zmínit i skutečnost, že velmi nízké procento reklamací, nebo chybějící reklamace za dané období vůbec, signalizují chybu v systému třídění. Dá se potom předpokládat, že pracovníci třídění řeziva zařazují kvalitu příliš přísně, tudíž firmě klesá zpeněžení řeziva. Abychom dokázali nastavit správný systém třídění, byla zvolena 3 % hranice chybovosti pracovníka třídění řeziva. Pracovník, který je zodpovědný za kvalitu, denně namátkově rozebírá ručně hráně řeziva a to vždy ve všech třech kvalitách příslušné zakázky určitého pracovníka. Tím provádí výstupní kontrolu a k tomu vyhodnocuje úspěšnost třídění, neboť pracovníci jsou progresivně motivovaní na nepřekročení 3 % chybovosti třídění. Příklad vyhodnocení reklamací za dané období:

31

Řešení

Tabulka 3 - Vyhodnocení reklamací

ZÁKAZNÍK

TRŽBY

REKLAMACE

CELKEM / Kč

(dobropis) / Kč

PROCENTO

PŘEVAŽUJÍCÍ

REKLAMACE Z

DŮVODY

TRŽEB / %

REKLAMACE chybějící paket -

Weiss GmbH

2 298 649,36

14 458,00

0,625

expedice

FORSTER HUBLIK Ges.m.b.H

6 422 044,14

14 697,50

0,228

chybné sušení

HOLZHOF Schmidt GmbH

2 231 346,55

3 365,00

0,151

chybějící kusy

504 911,34

1 062,00

0,210

chybějící kusy

1 018 876,58

1 568,00

0,154

chybějící kusy

-1 463,17

67 661,00

102,210

malý nadměrek

MAGNUM Parket, a.s.

871 334,99

1 333,00

0,153

chybějící kusy

GATTI LEGNAMI S.P.A.

291 850,88

11 430,00

3,769

chybějící kusy

5 212 366,25

9 669,00

0,185

malý nadměrek

872 364,54

53 434,00

5,772

šířky v paketech

Michal Klima

2 694 858,46

6 489,00

0,240

chybějící kusy

DOKA DREVO, s.r.o.

3 114 827,10

21 495,00

0,685

chybné sušení

PALM S.p.A.

4 489 058,37

14 667,00

0,326

chybné šířky

516 384,02

2 080,00

0,401

chybějící kusy

EVIXYL S.A. Bigli Societa Anonima FRAXINUS s.r.o.

Swedwood Poland sp. z o.o. UNIONS LEGNAMI srl.

Jitka Kalábová

hniloba, AGROP NOVA a.s.

7 633 969,73

31 398,00

0,410

Celkem :

38 171 379,14

254 806,50

0,663%

Celkem za období:

258 121 202,42

obliny,

kůra

0,099%

4.5. Kalkulace sledovaného období Ověření správnosti všech předchozích změn a nových postupů bylo potřeba ověřit prostřednictvím kalkulace a srovnání jejího výsledku s účetním výsledkem daného období. Tento způsob je využíván v podstatě dodnes a neustále sleduje a porovnává plánované hodnoty se skutečnými. Správnost kalkulací a dodržování plánu se začala dělat s měsíčním intervalem, neboť měsíčně jsou dělány účetní uzávěrky, tudíž lze jednoduše porovnat výsledky. Za uzavřený kvartál se dělá kalkulace a porovnání také, nicméně rozdíl je již součtem známých rozdílů všech tří měsíců. Stává se, že kladné a záporné rozdíly meziměsíčně nakonec kalkulaci kvartálu značně přiblíží účetní skutečnosti, což je z hlediska ověření kalkulace třeba.

32

Řešení

Prvním krokem v kalkulačním plánování a controllingu je vždy kalkulace. Kalkulace měsíce pracuje vždy s plánovanými hodnotami a předpokladem dodávek suroviny. Právě skutečnost, že kalkulace pracuje s teoretickým plánem, přinesla potřebu výsledek ještě rekalkulovat se skutečnými daty. V rámci týdnů a měsíce se dá odhadnout objem dodávek, nicméně skutečnost se vždy o nějakou hodnotu liší. Jelikož dochází k rozdílům mezi skutečnými dodávkami v jejich složení i v množství oproti kalkulaci, jelikož dochází ke změnám, které si vynucují zákazníci a také některé technologické vlivy (poruchy, odstávky, kapacitní přetíženost), není možné srovnávat kalkulaci z plánovaných hodnost se skutečností. Výše zmíněné rozdíly přinesou logicky změnu ve výsledku a nelze ověřit, zda kalkulační data pracují se správnými hodnotami. V průběhu prvního kvartálu roku 2008 proto byla zavedena rekalkulace, takže měsíc je kalkulován dopředu, se skutečnými daty je potom rekalkulován a všechny výsledky se potom srovnávají. Jako příklad použijme kalkulaci měsíce dubna 2008. Tabulka 4 - Výtěž řeziva na pilnici 1, 2 a 3 3

Výtěž -

Výtěž -

Výtěž

Strojní

Zisk na min.

Zisk na m

Linka

střed

bok

celkem

čas

pořezu

kulatiny

Zisk - celkem

P1

39,18%

12,28%

51,46%

21334

-137,17 Kč

-89,30 Kč

-2 926 491 Kč

P2

42,82%

10,57%

53,39%

17424

-452,14 Kč

-381,53 Kč

-7 878 120 Kč

Suma 40,72%

11,55%

52,27%

38758

-278,77 Kč

-202,25 Kč

-10 804 611 Kč

P3

V kalkulaci (bez pilnice 3-blokové pásové pily) je vidět, že měsíční hospodářský výsledek dosahuje téměř – 11 milionů CZK. Autor nemá v úmyslu zamýšlet se nad absolutní výší této negativní částky. Bohužel, cenové rozpětí mezi cenou kulatiny a cenou řeziva opravdu v tomto období přinášelo takové hospodářské výsledky. Odhad výsledku je složen ze obou pilnic a plánu výroby po zakázkách na nich. Data jsou sbírána ze složitých zdrojových souborů, které nemá smysl v práci uvádět. Rekalkulace měsíce je potom následně počítána ze všech vyráběných zakázek v reálných objemech. Příloha číslo 5 - Účinnost zakázek je souborem všech zakázek tak, jak byly uzavřeny po výrobě z adjustační stanice. Slovo účinnost uvádí autor záměrně, neboť kontrola 100 % účinnosti zakázky (vstup do procesu versus výstup) je důležitou činností, bez které nešlo kalkulační mechanismy kontrolovat. Rekalkulace stejného období z reálných čísel potom vypadá následovně: 33

Řešení

Tabulka 5 - Rekalkulovaná výtěž na pilnici 1, 2 a 3 Výtěž -

Výtěž -

Výtěž

Strojní

Zisk na min.

Zisk na m3

Linka

střed

bok

celkem

čas

pořezu

kulatiny

Zisk - celkem

P1

39,18%

12,28%

51,46%

21334

-196,41 Kč

-127,86 Kč

-4 190 224 Kč

P2

42,82%

10,57%

53,39%

17424

-504,08 Kč

-425,36 Kč

-8 783 122 Kč

Suma 40,72% 11,55%

52,27%

38758

-334,73 Kč

-242,85 Kč

-12 973 347 Kč

P3

Vlivem změn, které proběhly v rámci měsíce došlo ke zhoršení předpokladu hospodářského výsledku na téměř -13 milionů CZK. Porovnání rekalkulace potom probíhá po účetní uzávěrce, porovnáváme rekalkulaci se skutečně dosaženým hospodářským výsledkem. Hospodaření dubna 2008 vypadalo potom v jednoduchém přehledu takto: Tabulka 6 - Přehled hospodaření duben 2008 HV

tis. Kč

plán

leden - duben 2008

skutečnost odchylka

Ptení

8 029

-14 052

-22 081

Bystřice

1 205

1 752

547

287

50

-237

9 521

-12 250

-21 771

Vysočany JAVOŘICE, a.s.

plnění

plán -21 585

-79 361

-57 777

145%

1 359

4 380

3 020

17%

673

-118

-790

-19 553

-75 100

-55 547

duben 2008 m3

Pořez Ptení Bystřice Vysočany

JAVOŘICE, a.s.

plán

skutečnost odchylka

Plnění

322%

leden - duben 2008

skutečnost odchylka

plnění

71 591

54 634

-16 958

2 867

2 302

-565

80%

985

876

-109

89%

75 443

57 811

-17 632

plán

76% 266 701

skutečnost odchylka

Plnění

196 992

-69 709

74%

10 815

10 367

-448

96%

3 520

3 698

178

105%

77% 281 036

211 057

-69 979

75%

Z uvedeného srovnání je patrné, že kalkulační mechanismy pracují se správnými daty a jsou správně nastaveny. Rozdíl v řádu jednoho procenta je jedním z nejmenších dosažených vůbec a autor jej považuje za velmi úspěšný.

34

Řešení

4.6. Výhodnost zakázky Výhodnost zakázky, kterou si je možno nyní spolehlivě spočítat na základě ověřených kalkulací, má zásadní vliv na stavbu plánu, který je za daných okolností pro pilu, na určité období, hospodářsky co možná nejvýhodnější. O tom, jaké zakázky lze použít, jaké spektrum zákazníků a sortimentů pilařský závod do kalkulace může reálně zařadit, rozhoduje v největší míře výkonnost obchodního týmu. V průběhu roku 2008 došlo k reformování obchodního týmu, k úzké vazbě mezi pilařským závodem a obchodníky tak, aby důležité informace byly interaktivně vyměňovány, aby docházelo k oslovení co nejširšího spektra zákazníků, aby množina zakázek pro výběr byla co největší. Příloha číslo 6 – Výhodnost zakázek po čepech seřazuje všechny obchodní případy, které byly konkretizovány do zakázky. Jsou řazeny postupně do jednotlivých čepových průměrů, ze kterých mají být teoreticky řezány a jsou postupně seřazeny od zakázky nejvýhodnější, té, která má nejvyšší zisk na minutu pořezu, až po zakázku výhodnou nejméně. Vlivy, které působí na zakázku jsou především : -

cena kulatiny v příslušném tloušťkovém stupni

-

výtěž řeziva dle pořezového schématu

-

čas pořezu

-

kvalitativní výtěž

-

realizační cena řeziva a sypaných materiálů (v ceně jsou již zahrnuty kurzové vlivy, neboť pila Javořice, a.s. obvykle odbývá 75% řeziva do zahraničí)

-

cílová destinace výrobků u zakázek, které jsou nasmlouvány v paritě u konečného zákazníka, neboť cena dopravy je důležitou nákladovou složkou

Je zřejmé, že není možné zařadit do výrobního plánu pouze nejvýhodnější zakázky z daného čepu. V každém případě však správná kalkulace zakázky vede k upřednostňování výhodnějších zakázek a k tlaku na obchodníka ke zvýšení objemu a jiná obchodně cenová jednání.

35

Řešení

4.7. Stavba plánu na dané období Stavba plánu na období je složitý proces, plný zpětných vazeb. Plán na jednotlivé kvartály roku 2008 bohužel nemohl vycházet z plánu ročního ve všech svých složkách tak, jak tomu má správně být. Porovnání kapacity výroby na fond pracovní doby ve třísměnném provoze s průměrnou hmotnatostí kmene tak, jak je do pilařského závodu ve Ptení dodávána, s objemem zakázek na rok 2008, přineslo smutné zjištění v tom, že zakázek ještě asi 20% chybělo. Plán se stavěl na historicky daných zakázkách. Absence možnosti rozhodování ve výběru zakázek logicky přináší riziko špatného hospodářského výsledku, což se negativně projevilo na hospodaření v tomto období. Jednotlivé kvartály musely být plánovány samostatně, s nastupujícím vlivem recese byly zkracovány období s jednotnou cenovou hladinou zakázky, byly zmenšovány smlouvané dávky. Při stavbě plánu se vycházelo a vychází z fondu pracovní doby v minutách, který stanoví přibližnou kapacitu pořezu v kvartále a z predikce dodávek kulatiny v daném období. Z historie několika roků zpět je patrné, že struktura se dodávek v jednotlivých kvartálech, meziročně příliš nemění. Není autorovým cílem znovu rozebírat čepové rozložení dodané kulatiny, neboť to rozebral ve své bakalářské práci. Objem kulatiny na plánovaný kvartál se počítá z kapacity pilařského závodu na fond pracovní doby a se strukturou, která je průměrná pro příslušný kvartál posledních tří let. V období přelomu prvního a druhého kvartálu roku 2008 se však struktura dodávek od minulosti lišila. CE WOOD, a.s., jako mateřská firma v holdingu, do kterého patří Javořice, a.s., učinila v roce 2007 (po větrné kalamitě) strategické rozhodnutí a nakoupila zhruba 150 000 m3 pilařské kulatiny, kterou uchovala ve skladech pod tzv. mokrou ochranou. Kulatina tedy nepřicházela přímo z těžeb, ale ze skladů. Kvalita kulatiny byla jiná než obvykle a nebylo jednoduché stanovit kvalitu výřezu. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli použít pro predikci struktury dodávek kulatiny zastoupení jednotlivých tloušťkových stupňů a kvalit v posledním měsíci Příloha číslo 7 – Predikce kulatiny, je předpokladem dodávek suroviny v průběhu celého kvartálu. V levé části tabulky je první modře podbarvené pole, které sumarizuje rozdělení čepových průměrů na skladě kulatiny, jako výchozí položku do výroby ve druhém kvartále. Stav zásob je v kumulaci 15 682 m3.

36

Řešení

Další modrý oddíl rekapituluje příjem hmoty v jednotlivých čepových průměrech v posledním měsíci před započetím plánování (únor). Odpovídá celkovému objemu, což je 47 970 m3 kulatiny. Fond pracovní doby v minutách, násobení plánovanou hodnotou výkonu na jednu minutu dává v součtu objem pořezu, ve druhém kvartálu, 190 500 m3. Béžově podbarvená část tabulky následně rozděluje tento objem po jednotlivých čepových průměrech ve stejném procentickém zastoupení, v jakém byla hmota dodávána v posledním uzavřeném měsíci. Tato část tabulky je výsledná a predikce dodávek hmoty pro plánování druhého kvartálu bude vycházet z hodnot, vyčíslených ve zmíněném oddílu. Další, žlutě vybarvená část tabulky seřazuje objem dodávek v jednotlivých čepových průměrech dle odhadu obchodníka se surovým dřívím. Požadavek na odhad dodávek je tlakem na informovanost obchodníka a význam je spíše informativní, dochází k porovnávání hodnot se skutečností, na konci sledovaného období. Zelené oddíly vyznačují podíl délek a tloušťkových stupňů pro odhad nákladů na surovinu na celé období. První část je skutečnost minulého období, poslední oddíl vychází z béžového pole a vychází z plánovaného podílu délek a objemů. Když byla vytvořena predikce kulatiny, mohlo dojít k výměně informací a dat mezi obchodním oddělením a oddělením kalkulačním. Obchodní oddělení dostává informace, které jsou důležité pro plánování v následujícím rozložení: -

plánovaná výrobní kapacita na další kvartál, ze které vychází (na základě průměrné výtěže objemové a kvalitativní) první odhad výtěže středového a bočního řeziva

-

historie zakázek a jejich plnění

-

stav plnění jednotlivých smluv na příslušný kvartál (splnění kontraktů, případný přechod části objemu do dalšího období) s uvedením důvodu, zda smlouva nebyla splněna z dodavatelského, nebo odběratelského pohledu

-

kalkulovaná výhodnost zakázek po jednotlivých čepech tak, aby oddělení podpory prodeje a vedoucí obchodního týmu již do prvních verzí plánu zařazovali nejlepší zakázky

37

Řešení

Obchodní tým vstoupil v řízeném procesu do jednání se zákazníky a výsledků jednání byla po několika výměnách s kalkulačním oddělení stanovena první verze plánu druhého kvartálu, viz. Příloha číslo 8, Plán od obchodníka. Tato verze plánu pracuje pouze s rozměry řeziva, zákazníkem, dodacími lhůtami, objemy a cenami včetně měn kurzů. Kalkulační oddělení potom musí v krátké době znovu ověřit výhodnost pořezových schémat, přiřadit k jednotlivým zakázkám pořezová schémata a jednotlivé čepové průměry kulatiny, vyznačit objemy suroviny, která chybí a naopak, kde jí v rámci kvartálu zůstává a vrací svoji verzi zpět. Další verzi, která je předkládána kalkulačním oddělení zpět směrem k obchodníkům, představuje příloha číslo 9, Plán, verze 2. Po několika výměnách, kterým je přítomno na plánovacích poradách vedení pily, dochází k dohodě stran zakázek středového řeziva první kvality. Když je uzavřen a schválen proces plánování hlavní zakázky, dochází ke konečnému dosazení do pořezových schémat, a k výpočtu objemu nařezaného bočního řeziva, které má obchodní oddělaní za úkol prodat. Pokud v celkových objemech jednotlivých rozměrů dochází obchodní oddělení k názoru, že je třeba množství změnit, je třeba tyto změny zapracovat do pořezových schémat. Posledním krokem v plánovacím procesu je výpočet objemu kvalitativní třídy I a J, kde prostřednictvím odhadu kvalitativní výtěže dostává příslušný obchodník výpočet objemů těchto sortimentů a přiřazuje k nim zákazníka. Ambicí každého plánovacího procesu je poměr přiřazení minimálně 80% plánované kapacity výroby k zakázkám a to v celém spektru vyrobeného řeziva. Obchodní tým je tlačen, aby celé výše zmíněné množství bylo smluvně dohodnuto a podepsáno.

38

Diskuse

5. DISKUSE Změna systému kalkulací na pilařském závodě ve Ptení nebyla jednoduchou záležitostí. Jde proces, kterým procházel autor se svým týmem v podstatě dva roky a dnes už lze posoudit, že jednotlivé kroky, které vedle ke změně kalkulačních metod jsou namířené správným směrem. Ocenění vstupní suroviny přímo na daný čepový průměr přineslo zpřesnění kalkulací jednotlivých zakázek. Nákup hmoty za celé období logicky umožňuje výpočet průměrné ceny za jeden dodaný m3 kulatiny. Cenové rozdíly mezi tloušťkovými stupni kulatiny jsou však zásadní a posouzení výhodnosti zakázek pak musí vycházet ze vstupní ceny konkrétní suroviny. Pokud se oceňuje spotřebovaná surovina průměrnou hodnotou, vždy se náklady na surovinu mezi zakázkami průměrkují, což snižuje rozdíly mezi výhodností zakázek. Když například zvýšíme cenu spotřebovaného m3 suroviny o 100 CZK, museli bychom pro zachování úrovně výhodnosti zakázky zvýšit cenu středového řeziva o téměř 400 CZK, jelikož je nárůst ceny násoben výtěží středového řeziva a výtěží kvalitativní. Největší přínos v novém systému měl dle výsledků přechod z kalkulace na objemovou jednotku, na kalkulaci na jednotku času. Rozdíly hospodaření, které přineslo nové smýšlení, jsou řádové. Když zařadíme do pořezového chmatu 8 kusů bočního řeziva, dostaneme vyšší výtěž, zvýšíme relativní výhodnost zakázky (na m3 kulatiny) o několik procent, ale výkon bude poloviční. Proces změny však rozhodně nekončí novým přístupem, sledováním a výpočtem. Hodnoty rychlostí pořezu jsou předpokládány z omezení nejslabších míst. V technologickém procesu se však může vyskytnout několik dalších omezení, která je nutno sledovat a vyhodnocovat. I když podložíme výpočty podávacích rychlostí přesnými teoretickými výpočty, které se týkají výšky řezu, úběru na zub, zaplnění mezizubové mezery, nezískáme všechny potřebné informace. Hmota, kterou nakupujeme není homogenní. Zde by autor nechtěl polemizovat o jednotlivých vadách kulatiny, ale spíše se zmínit o stavu hmoty, která jde do pořezu. Není jen čerstvá, jak tomu bývá v jarním a podzimním období. V zimě je hmota zmrzlá, řezné podmínky jsou zcela jiné. V letním období, zvláště v dobách kůrovcových kalamit, je kulatina zaschlá a problémy s kapacitou pořezu přichází zcela pravidelně. Tabulkově vypočtené rozdíly mezi mírou a masou zisku je třeba nadále dopřesňovat. Zpětná vazba mezi výrobou a

39

Diskuse

kalkulačním

oddělením,

doplňování

reálných

rychlostí

pořezu,

sledování

a

vyhodnocování dat přináší mírné snížení tabulkového rozdílu, přesto je kalkulace na jednotku času nezbytným prvkem plánování. Při opakované výrobě zakázek již bude kalkulační a plánovací proces vycházet z dlouhodobě sledovaných hodnot výrobních kapacit, což povede k dalšímu zpřesnění plánování. Kvalitativní třídy řeziva přinesly nový pohled na výhodnost jednotlivých sortimentů. Při výrobě zakázek kvalitativního zařazení C (leimbinder) dosahujeme zhruba stejné kvalitativní výtěže, jako při výrobě kvality B, ale cena výrobku je zhruba na 70%. Z toho jasně vyplývá, že tyto sortimenty je třeba v plánu na období množstevně eliminovat. Zavedení kvalitativních tříd, které jsou nezbytné pro správné řízení kvality výrobku vůbec, není také konečnou záležitostí. Mohou vznikat nové obchodní případy s novými požadavky a bude s určitostí třeba celý systém aktualizovat. Rok 2008 byl výjimečný i z hlediska kvalit. Vysoký podíl kulatiny, která byla uskladněna rok na skladech s improvizovanou mokrou ochranou, posunul některé výsledky za obvyklé hranice. Zpětná vazba od zákazníka a pracovníků třídění řeziva však jasně napověděla, že při stanovení kvalitativních tříd jsme šli správnou cestou. Plánování jako proces není ovlivněn jen plánovacími a kalkulačními postupy. Zásadní vliv na úspěšnost plánu a jeho shodu se strategiemi společnosti má výkonnost obchodního týmu. Jedině stav, kdy objem potencionálních obchodních případů, tedy konkrétních zakázek, výrazně převyšuje kapacitu pilařského závodu, může přinést správný konečný efekt kalkulace výhodnosti zakázky. Musí být z čeho vybírat, aby výběr mohl být pro pilařský závod efektivní.

40

Návrh plánu druhého kvartálu roku 2008 na základě nového systému kalkulací

6. NÁVRH PLÁNU DRUHÉHO KVARTÁLU ROKU 2008 NA ZÁKLADĚ NOVÉHO SYSTÉMU KALKULACÍ Za použití všech nových postupů, které byly popsány výše, byl sestaven plán pořezu Javořice, a.s., pro druhý kvartál roku 2008. Jde o první období, které bylo plánováno nově stanovenými metodami. Příloha číslo 10 – Plán 2.Q je výsledným materiálem celého plánovacího a kalkulačního procesu. Stanovuje plán na celé období druhého kvartálu s tím, že téměř 80 % objemu plánovaných výrobků je před započetím období smluvně prodáno. V příloze lze najít již dobře známá data plánovaných zakázek. -

zákazník a rozměr

-

číslo pořezového schématu, které v sobě kóduje všechny potřebné informace k použité surovině a o výrobcích

-

úprava dle smlouvy

-

objemy zakázek

-

potřebné objemy suroviny (se započítáním příslušné kvalitativní výtěže)

-

objemové výtěže

-

zisk/ztráta na m3 kulatiny a na minutu pořezu

-

rychlosti pořezu

-

časy, potřebné k výrobě

-

objemy kvality I

-

objemy prokladů

-

objemy bočního řeziva

-

objemy sypaných hmot

-

kód příslušné kulatiny dle IS

Z hlediska plánovaného hospodářského výsledku, jak je patrno z první hodnoty, která je v tabulce uvedena, jde o plán hospodářsky negativní. Jak již autor zmínil, bohužel cenové rozpětí mezi průměrnou prodejní cenou řeziva, tvořenou dostupnými zakázkami a vstupní cenou suroviny vedlo v tomto období ke ztrátám. Situaci 41

Návrh plánu druhého kvartálu roku 2008 na základě nového systému kalkulací

komplikoval z hlediska odhadu hospodaření ještě fakt, že smlouvy na výrobky byly podepsány na celé období pouze v objemech. Cena byla u většiny zákazníků stanovena pouze na nejbližší měsíc a byla plovoucí. To znamená, že zákazník i obchodník očekávali změny v cenovém vývoji a cena se pro každý měsíc upravovala znovu, na základě aktuálních informací z trhu. Dalším negativním hlediskem byla očekávaná nízká úroveň zastoupení kvality 1 středového řeziva, vzhledem k jakosti zpracovávané kulatiny. Negativní plánovaný hospodářský výsledek se bohužel nejen potvrdil, ale i významně zhoršil, díky působení zmíněných vlivů na hospodaření společnosti. Plán na uzavřené období se rozpadá do plánů měsíčních a týdenních, týdenní plány výroby musí mít vazbu v plánech expedice. Denně probíhá operativní porada, kde se vyhodnocuje plnění předpokladů, dodávka hmoty a zpřesňují plány na další období. Problematika změn a upřesnění plánů je další samostatnou kapitolou a není autorovým cílem ji analyzovat.

42

Závěr

7. ZÁVĚR Cílem autorovy práce bylo vypracování plánu na uzavřené období za použití nových kalkulačních metod a přístupů. Bylo třeba změnit nejen kalkulační metody, ale také metodiku plánovací, zásadní roli hrál sběr dat. Potřeba přesných a včasných informací vedla k novému systému vedení a řízení lidí. Zásadní roli v celém procesu hrál informační systém. Vzhledem k chybovosti pracovníků se v průběhu změny kalkulačního systému udělalo maximum pro vyloučení chybných zadání do systému, všechna data se načítají automaticky. IS sbírá informace z jednotlivých uzlů třídění kulatiny, pilnic, adjustačních stanic tak, aby pak docházelo v týdenních intervalech jen ke korekcím zakázek. Zakázky se velmi často řadí za sebe ve stejných rozměrech řeziva, aby byl eliminován počet prostojů na změnu pořezového schématu. Potom může dojít k přeúčtování části jedné zakázky do zakázky předchozí, či následující. Tento problém je ošetřen sledováním účinnosti zakázek tak, aby účinnost zakázky v porovnání vstup a výstup, vycházela přibližně 100 %, ponížená o vykrácený objem z kusů s koncovými vadami a o zlomce. Účinnost jednotlivých zakázek se v průběhu procesu podařilo velmi dobře rozdělovat a hlídat. Plán na období druhého kvartálu 2008 velmi přesně rozdělil dostupné množství suroviny a díky jeho detailnímu zpracování byl velmi dobře využit fond pracovní doby. Skutečný hospodářský výsledek byl horší, než naplánovaný, ale nebylo to způsobeno chybou v kalkulačních postupech, či v sestavování plánů. V období druhého kvartálu totiž došlo meziměsíčně ke snížení prodejní ceny řeziva, vzhledem k recesi na trhu. Kvalita zpracovávané suroviny se v průběhu kvartálu zhoršovala, v období druhé poloviny měsíce června byla dodávána na pilařský závod nejstarší hmota ze skládek pod mokrou ochranou, což se výrazně negativně projevilo na výtěži kvality 1. Aby byla mokrá ochrana kulatiny funkční, musela by být naskladněna pouze zdravá kulatina a prostředí s vyšší relativní vlhkostí než je 80 % by muselo být zajištěno ve všech místech skládky. Ani jedna z těchto dvou základních podmínek nebyla zajištěna, což se negativně promítlo na vstupní kvalitě. Nebylo možno správně posuzovat třídy suroviny při jejím třídění, neboť čela výřezů byla silně zabarvená. Stejně povrchově znehodnocený byl i průběh pláště kmene, bylo nutno předpokládat kvalitu AB, neboť zatřídění do nižších kvality mohlo být způsobeno jen tvarovými změnami na povrchu kmene a zakřivením.

43

Závěr

Kvalitativní výtěž první kvality na výstupu řeziva se dostala v červnu pouze nad 50 % podílu lepší kvality, zatímco průměr jiných období dosahoval lehce přes 70 %. Vlivy na rozdíl mezi plánovaným výsledkem a skutečností byly pouze vnější. Cílem práce bylo vytvořit funkční systém kalkulace a rekalkulace zakázky, umožnit vyhodnocení a srovnání výhodností zakázek. Systém plánování a

komunikačních

mechanismů mezi výrobními a obchodními částmi firmy jasně prokázal svoje správné nastavení a výrazně pomohl ke správnému rozhodování v procesu přijetí zakázky a zařazení do plánu Rekalkulace jednotlivých měsíců jednoznačně prokázala připravenost systému kalkulace. V dalších obdobích došlo k reorganizaci obchodního týmu a k potřebné převaze potencionálních zakázek nad kapacitou provozu ve Ptení, což přineslo, díky možnosti výběru, růst prodejních cen i přes pokles poptávky na trhu. Provázanost výroby s obchodním oddělení prostřednictvím kalkulačního oddělení přinesla zásadní kladný zlom v procesech a byl nastolen fungující a zdravý systém práce.

44

Summary: New approach to the calculation system and planning of job order required the identification and examination of the individual influences on advantageousness. After its examination we made steps, which leaded to quantification of influences on job order and to elimination of incorrect method. Previously this incorrect calculation method allocated average costs and income to job order. Thanks to new system we can accurately estimate the economic result in the individual period and can better plan the resources. Improved horizontal communication and transfer of detailed information allowed the transition to the customer-oriented company that can very flexibly and operatively respond to the individual customer requirements and external influences.

45

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. FRONIUS, K. Spaner, Kreissägen, Bandsägen: Arbeiten und Anlagen im Sägewerk. Band 2. Stuttgart: DRW-Verlag, 1989. 300 s. ISBN 3-87181-332-X. 2. DETVAJ, J. Technológia piliarskej výroby. 2. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2003. 232 s. ISBN 80-228-1248-X. 3. ŠÚRIKOVÁ, A. -- DETVAJ, J. Teoretické podmienky výroby bočného reziva. 1. vyd. Zvolen: VŠLD, 1990. 62 s. Vedecké a pedagogické aktuality. ISBN 80-2280106-2. 4. KAFKA, E. Dřevařská příručka. SNTL, 1989. 5. JANÁK, K. Sawmill Production. MZLU, 2004.

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1- Vizualizace pořezového schématu ............................................................... 12 Obrázek 2 - Podíl kvalit řeziva a podíl kvalit nakupované kulatiny............................... 23 Obrázek 3 - Výrobní předpis zakázky ............................................................................ 28 Obrázek 4- Výrobní předpis pro adjustaci bočního řeziva ............................................. 29

SEZNAM TABULEK Tabulka 1- Javořice, a.s., provoz Ptení (ceny bez DPH v Kč/m3; parita DDU - FCO odběratel DDU)............................................................................................................... 11 Tabulka 2 – Podíl kvalit řeziva a podíl kvalit nakupované kulatiny .............................. 23 Tabulka 3 - Vyhodnocení reklamací............................................................................... 32 Tabulka 4 - Výtěž řeziva na pilnici 1, 2 a 3 ................................................................... 33 Tabulka 5 - Rekalkulovaná výtěž na pilnici 1, 2 a 3....................................................... 34 Tabulka 6 - Přehled hospodaření .................................................................................... 34

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 1 VIRTUÁLNÍ SCHÉMA PILY JAVOŘICE, A.S. VE PTENÍ

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 2 OCENĚNÍ ZAKÁZKY

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 3 POROVNÁNÍ MÍRA ZISKU VERSUS MASA ZISKU

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 4 KVALITATIVNÍ TŘÍDY

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 5 ÚČINNOST ZAKÁZEK

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 6 VÝHODNOST ZAKÁZEK PO ČEPECH

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 7 PREDIKCE KULATINY

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 8 PLÁN OD OBCHODNÍKA

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 9 PLÁN, VERZE 2

PŘÍLOHA DIPLOMOVÉ PRÁCE Č. 10 PLÁN 2.Q